ODBORNÝ POSUDEK POSOUZENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU KONSTRUKCÍ, BYTOVÝ DŮM NA UL. NOVÁ 504, KUNŠTÁT. (+420)

ODBORNÝ POSUDEK

POSOUZENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU KONSTRUKCÍ, BYTOVÝ DŮM NA UL. NOVÁ 504, KUNŠTÁT Vypracováno:

únor 2016

Zadavatel:

Město Kunštát IČ: adresa:

00280470 nám. Krále Jiřího 106, 67972 Kunštát

Kontaktní osoba: Magda Hrušková tel.: e-mail:

(+420) 777 471 482 [email protected]

Vypracoval: Ing. Tomáš Petříček, Ph.D., číslo autorizace ČKAIT: 1005781 IČ: tel.: e-mail: internet: fakturace:

Odborný posudek

696 46 171 (+420) 777 145 602 [email protected] www.petricek.com Dolní Dubňany 153, 671 73

strana: 1 / celkem 32

Posouzení stávajícího stavu konstrukcí, bytový dům na ul. Nová 504, Kunštát

OBSAH A.

VŠEOBECNĚ ..................................................................................................... 3 A.1. Úkol .............................................................................................................3 A.2. Objekt ..........................................................................................................3 A.3. Zadavatel ......................................................................................................3 A.4. Zpracovatel ....................................................................................................3 A.5. Datum...........................................................................................................3 A.6. Přílohy ..........................................................................................................3 A.7. Základní podklady pro zpracování posudku ..............................................................4

B.

NÁLEZ ............................................................................................................ 5 B.1. Základní popis objektu ......................................................................................5 B.2. Projektová dokumentace ....................................................................................5 B.3. Zhodnocení stávajícího stavu ...............................................................................6 B.4. Místní šetření ..................................................................................................7 B.4.1. Průběh místního šetření ...............................................................................7 B.4.2. Metodiky zkoušek, výpočtů a měření, seznam použitých přístrojů ............................7

C.

POSUDEK – ZJIŠTĚNÝ STAV .................................................................................. 8 C.1. Zpevněné plochy ..............................................................................................8 C.2. Soklová část, hydroizolace spodní stavby .............................................................. 10 C.3. Svislé konstukce – obvodové zdivo....................................................................... 11 C.4. Svislé konstukce – lehký obvodový plášť ............................................................... 13 C.5. Komíny........................................................................................................ 14 C.6. Klempířské prvky ........................................................................................... 14 C.7. Výplně otvorů ............................................................................................... 15 C.8. Hlavní šikmá střecha ....................................................................................... 18 C.8.1. Celkové řešení ......................................................................................... 18 C.8.2. Krytina .................................................................................................. 18 C.8.3. Jednotlivé vrstvy ve skladbě střešního pláště ................................................... 19 C.8.3.1. Větraná vzduchová vrstva................................................................... 20 C.8.3.2. Doplňková hydroizolační vrstva ............................................................ 20 C.8.3.3. Tepelně izolační vrstva...................................................................... 22 C.8.3.4. Parotěsná vrstva .............................................................................. 23 C.9. Balkony a lodžie ............................................................................................ 24 C.9.1. Celkové řešení ......................................................................................... 24 C.9.2. Skladba balkonů a lodžií ............................................................................. 25 C.9.3. Zábradlí................................................................................................. 26 C.10. Hydroizolace spodní stavby ............................................................................. 27

D.

KONCEPČNÍ NÁVRH OPATŘENÍ ............................................................................. 28 D.1. Požadavky na další průzkum a projektovou dokumentaci ........................................... 28 D.2. Doporučená opatření....................................................................................... 28 D.2.1. Zpevněné plochy ...................................................................................... 28 D.2.2. Obvodové zdivo ....................................................................................... 28 D.2.3. Výplně otvorů ......................................................................................... 29 D.2.4. Hlavní šikmá střecha ................................................................................. 30 D.2.5. Klempířské prvky ..................................................................................... 30 D.2.6. balkony, lodžie ........................................................................................ 30 D.2.7. Hydroizolace spodní stavby ......................................................................... 31

E.

ZÁVĚR ........................................................................................................... 32

Odborný posudek



A. VŠEOBECNĚ A.1. ÚKOL Odborné posouzení konstrukcí objektu bytového domu, Nová 504, Kunštát – popis stávajícího stavu konstrukcí objektu, informace o případných zjištěných poruchách a ideový princip jejich řešení.

A.2. OBJEKT Bytový dům adresa: okres: část obce: katastrální území: stavba stojí na pozemku:

Nová 504, 679 72 Kunštát Blansko, Jihomoravský kraj Kunštát [77437] Kunštát na Moravě [677434] p. č. 1755/3

A.3. ZADAVATEL Město Kunštát IČ: adresa: kontaktní osoba: tel.: e-mail:

00280470 nám. Krále Jiřího 106, 67972 Kunštát Magda Hrušková (+420) 777 471 482 [email protected]

A.4. ZPRACOVATEL Ing. Tomáš Petříček, Ph.D. číslo autorizace ČKAIT: 1005781 IČ: 696 46 171 fakturační adresa: Dolní Dubňany 153, 671 73 tel.: (+420) 777 145 602 e-mail: [email protected]

A.5. DATUM 29. únor 2015

A.6. PŘÍLOHY Nedílnou součástí tohoto odborného posouzení jsou následující samostatné přílohy: 1)

Zpráva o termografickém měření objektu bytového domu, Nová 504, Kunštát vypracoval: Ing. Radim Kolář, Ph.D.

2)

Konstrukčně statický průzkum vypracoval: Ing. Petr Fousek

Odborný posudek



A.7. ZÁKLADNÍ PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ POSUDKU Podkladem pro zpracování tohoto posudku byly zejména následující dokumenty, související normy, vyhlášky a publikace: [1]

Informace a projektová dokumentace předaná zadavatelem

[2]

Zjištěné informace a fotodokumentace pořízená během místního šetření dne 6. února 2016

[3]

ČSN 73 1901. Navrhování střech: Základní ustanovení. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, 02/2011.

[4]

ČSN P 73 0600. Hydroizolace staveb - Základní ustanovení. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii, a státní zkušebnictví, 11/2000.

[5]

ČSN P 73 0606. Hydroizolace staveb – Povlakové hydroizolace – Základní ustanovení. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii, a státní zkušebnictví, 11/2000.

[6]

ČSN 74 3305. Ochranná zábradlí. Praha: Český normalizační institut, 01/2008.

[7]

ČSN 73 3610. Navrhování klempířských konstrukcí. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii, a státní zkušebnictví, 02/2008.

[8]

ČSN 73 2901. Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS). Praha: Praha: Český normalizační institut, 04/2005.

[9]

ČSN 73 0540-2. Tepelná ochrana budov, část 2: Požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii, a státní zkušebnictví, 10/2011.

[10] ČSN 74 6077. Okna a vnější dveře - Požadavky na zabudování. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii, a státní zkušebnictví, 04/2014. [11] FAJKOŠ, Antonín, NOVOTNÝ, Miloslav, STRAKA, Bohumil. Střechy I – Opravy a rekonstrukce, Praha: Grada Publishing, a.s., 2000. 144 s. ISBN 80-7169-825-3 [12] CHALOUPKA, Karel, SVOBODA, Zbyněk. Ploché střechy - praktický průvodce, Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 268 s. ISBN 978-80-247-2916-9 [13] NOVOTNÝ, Marek, MISAR, Ivan, ŠUTLIAK, Stanislav. Hydroizolace plochých střech – Poruchy střešních plášťů, Praha: Grada Publishing, a.s., 2014. 224 s. ISBN 978-80-247-5002-6 [14] VLČEK, Milan, BENEŠ, Petr. Poruchy a rekonstrukce staveb II., Brno: ERA group, spol. s r.o., 2005. 129 s. ISBN 80-7366-013-X [15] STRAKA, Bohumil, NOVOTNÝ, Miloslav, KRUPICOVÁ, Jana, ŠMAK, Milna, ŠUHAJDA, Karel, VEJPUSTEK, Zdeněk. Konstrukce šikmých střech, Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. 232 s. ISBN 978-80-247-4205-2 [16] REMEŠ Josef, UTÍKALOVÁ Ivana, KACÁLEK Petr, KALOUSEK Lubor, PETŘÍČEK Tomáš a kolektiv. Stavební příručka 2., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2014. 248 s. ISBN 978-80-247-5142-9 [17] ČERVENKA, Leoš. Obvodové konstrukce panelových budov – poruchy staveb. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008, 144s, ISBN 978-80-247-1762-3 [18] Cech klempířů, pokrývačů a tesařů. Pravidla pro navrhování a provádění střech (2. upravené a doplněné vydání), Praha: Cech klempířů, pokrývačů a tesařů, 2014. 381 s. ISBN 978-80-2606187-8 [19] Česká hydroizolační společnost (ČHIS), odborná společnost Českého svazu stavebních inženýrů Směrnice ČHIS 03 – Hydroizolační technika – Hydroizolační řešení střech se skládanou krytinou, září 2014

Odborný posudek



B. NÁLEZ B.1. ZÁKLADNÍ POPIS OBJEKTU Jedná se o samostatně stojící čtyřpodlažní objekt bytového domu - Obr. 1 a Obr. 2. Z konstrukčního hlediska se s největší pravděpodobností jedná o zděný objekt v kombinaci s lehkou obvodovou konstrukcí posledního nadzemního podlaží. Vodorovné nosné konstrukce jsou smíšené – tvořené monolitickou, skládanou nebo panelovou stropní konstrukcí. Objekt je zastřešený šikmou polovalbovou střechou s větším množstvím sedlových nebo trapézových vikýřů. Na všech fasádách objektu jsou situovány balkony jednotlivých bytových jednotek, v rámci střechy ve 3NP jsou na jihovýchodní a severozápadní části půdorysu provedeny lodžie - Obr. 2.

Obr. 1: Letecký snímek objektu (zdroj: www.mapy.cz)

Obr. 2: Celkový pohled na objekt od severu

B.2. PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE V rámci zpracování tohoto posudku byla jako jeden z podkladů využita část původní projektové dokumentace označené jako „BYTOVÝ DŮM – 18 BJ KUNŠTÁT“ ze srpna/září roku 1999, vypracoval: ATELIER WHITE, A+D TVORBA s.r.o., hlavní projektant: Ing. arch. Lubomír Habr, stupeň projektové dokumentace: realizační projekt. Některé z výkresů byly doplněny razítkem „Dokumentace skutečného provedení“ s uvedeným zhotovitelem: VÝSTAVBA IS spol. s r.o., Letovice, IČ: 255 15 004. Razítko bylo parafováno nezjištěnou osobou dne 22. 3. 2001. Předložená dokumentace byla zpracována v dostatečné míře podrobností a svým charakterem odpovídá dokumentaci pro provádění stavby. Rozsah předložené dokumentace – ve společné složce byly výkresy architektonického a stavebně technického řešení spolu s konstrukční částí: -

situace základy půdorysy jednotlivých podlaží půdorys střechy řezy A-A a B-B pohledy detaily zábradlí balkonů skladby konstrukcí výztuž věnců, sloupy skladby stropů jednotlivých podlaží krov (půdorys, řezy, detaily)

Podle informací z projektové dokumentace je objekt založen na železobetonových základových pasech, provedených do úrovně rostlého terénu.

dvoustupňových

Dle předložené projektové dokumentace jsou obvodové stěny objektu provedeny z děrovaných cihel Porotherm 30 a 36,5 P+D, pevnosti P10 380/245/238 zděné na maltu MC 10. Omítky nebo povrchové úpravy zdiva jsou v dokumentaci částečně specifikovány. Z výkresové části lze

Odborný posudek



předpokládat, že překlady nad otvory v obvodových stěnách objektu jsou provedeny hlavně jako součást ztužujících ŽB věnců a zatepleny tepelnou izolací Lignopor tl. 50 mm. Hydroizolace spodní stavby dle předložené dokumentace provedena z oxidovaného asfaltového pásu tl. 4 mm s hliníkovou nosnou vložkou (FOALBIT S 80). Vodorovné nosné konstrukce nad jednotlivými podlažími jsou projektem navrženy jako kombinované. Ve vnitřní půdorysné části objektu je použita kombinace prefabrikovaných ŽB panelů (Spiroll nebo PZD) a skládaných stropů z desek CSD Hurdis do patek kladených na ocelové nosníky. Balkónové konzolové desky jsou provedeny jako železobetonové monolitické s vloženými ocelovými nosníky jakou součást stropní konstrukce. Objekt je zastřešen šikmou střechou o sklonu cca 38°. Větší část podstřešních prostor slouží k bydlení a střecha je v těchto částech zateplená - v úrovni šikmin mezi krokvemi nebo ve vodorovné části v úrovni kleštin. Navržená skladba střechy dle předložené dokumentace: - betonová taška BRAMAC - latě 50/30 mm – řídké laťování - kontralatí 50/30 mm - fólie TYVEC - bednění tl. 24 mm - Orsil 2x tl. 80 mm mezi krokve - PE fólie - nosný rošt - sádrokarton s pož. odolností 30 min. Boční stěny vybraných konstrukcí 3NP a 4NP v návaznosti na střechu byly v dokumentaci navrženy jako lehké z dřevěné nosné konstrukce s vloženou tepelnou izolací Orsil tl. 120 mm. Z interiérové i exteriérové strany by stěny měly být opláštěny deskami nebo dřevěným bedněním, které slouží jako podklad pro omítku na rabicové pletivo. Z interiérové strany je skladba doplněna parozábranou z PE fólie. Střešní okna šikmé střechy byla projektovou dokumentací navržena jako dřevěná výrobce VELUX o rozměrech 780/1400 a 550/780. Další výplně otvorů v předložené části dokumentace nebyly přesněji specifikovány. V předložené části dokumentace je podrobně popsána nosná konstrukce šikmé střechy – ta je tvořena dřevěnými krokvemi kladenými na pozednice a středové, popř. vrcholové vaznice uložené na nosném zdivu nebo dřevěných trámcích v kombinaci s pásky. V některých částech střechy jsou vaznice navrženy z ocelových profilů, krokve jsou vzájemně ztuženy kleštinami, které zároveň vytvářejí stropní konstrukci nad posledním podlažím objektu. Vzhledem ke složitosti a členění střechy objektu se jedná o složitou konstrukci s velkým množstvím detailů. Skladba podlah balkonů objektu byla v dostupných podkladech navržena jako keramická dlažba tl. 9 mm lepená flexibilním lepidlem na spádový beton. Podkladem pro tuto skladbu byla vrstva keramzitbetonu tl. 100 mm provedená na nosné ŽB desce. Skladba podlahy střešních lodžií ve 3NP je řešena principiálně shodným způsobem, pouze vrstva keramzitbetonu je nahrazena tepelnou izolací z polystyrenu tl. 150 mm.

B.3. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU Skutečné skladby konstrukcí jsou pouze předpokládány na základě informací zjištěných během místního šetření a jejich porovnáním s navrženým řešením dle původní projektové dokumentace. Destruktivní sondy do skladby konstrukcí ani zaměření stávajícího stavu nebylo v rámci zpracování tohoto posudku prováděno. Vzhledem k obvodovému zdivu z děrovaných cihel tl. 36,5 a zejména s přihlédnutím ke složitosti a členitosti vnější fasády objektu s množstvím železobetonových konstrukcí vystupujících před obvodové zdivo (balkónové desky) lze předpokládat vysoké tepelné ztráty objektu, které vedou ke zvýšeným nárokům na vytápění. Tento předpoklad je potvrzen informací od zadavatele posudku a majitelů bytových jednotek, z v některých místnostech (zejména místnosti s lehkou obvodovou stěnou) i přes maximální výkon otopných těles nelze dosáhnout požadované teploty vzduchu vnitřního prostředí. Tyto skutečnosti byly prokázány také termovizním měřením - podrobnější informace a výsledky termovizního měření jsou uvedeny v samostatné části Zpráva o

Odborný posudek



termografickém měření objektu bytového domu, Nová 504, Kunštát, která je nedílnou součástí tohoto odborného posouzení. K nadměrným tepelným ztrátám zásadně přispívají výplně otvorů v obvodových stěnách – ty jsou řešeny převážně jako dřevěné zdvojené bez izolačního zasklení, některé otvory mají osazenu již výplň plastovou s izolačním dvojsklem. S ohledem na současně platné normové požadavky jsou takové výplně nevyhovující. Hlavní střecha nad posledními dvěma podlažími objektu je řešena jako šikmá s polovalbami; střecha má sklon cca 38°. Krytinu tvoří betonové tašky. Hlavní plocha střechy je doplněna o velké množství sedlových nebo trapézových vikýřů a střešních oken - vzhledem k přítomnosti dalších úžlabí a nároží se jedná o složitou konstrukci. Větší část podstřešních prostor slouží k bydlení a střecha je tedy v částech zateplená. V rámci prohlídky byla zjištěna silná degradace doplňkové hydroizolační vrstva a hrubá technologická pochybení při celkovém provedení a výběru materiálu této vrstvy, která tak nemůže zajistit požadovanou těsnost. Na základě informací zadavatele dochází k lokálnímu zatékání do chráněných prostor nebo konstrukcí. Vzhledem k umístění objektu a volbě betonové krytiny došlo v průběhu životnosti k výraznému znečištění a růstu lišejníků na povrchu krytiny. Lokálně je na některých konstrukcích navazujících na střechu patrné poškození povrchových úprav vlivem namáhání vodou. Většina balkonů na fasádě je řešena s vnějším odvodněním pomocí okapnice bez podokapního žlabu. Nášlapnou vrstvu tvoří keramická dlažba lepená na betonový podklad. Způsob a provedení detailů balkonů není spojité a dochází k zatékání do navazujících konstrukcí. U zábradlí balkonů s dřevěnou výplní zároveň došlo k výrazné degradaci. V rámci zpracování tohoto posudku byla provedena i prohlídka objektu z hlediska konstrukčního – výsledky jsou popsány v samostatné části Konstrukčně statický průzkum, která je nedílnou součástí tohoto odborného posouzení.

B.4. MÍSTNÍ ŠETŘENÍ B.4.1. PRŮBĚH MÍSTNÍHO ŠETŘENÍ Místní šetření proběhlo dne 6. 2. 2016 od cca 7:30 hod. v exteriéru a interiérových prostorách objektu. Při místním šetření byla provedena vizuální technická prohlídka a fotodokumentace se zaměřením na stávající stav a případné poruchy vnějších konstrukcí, a dále průzkum vnitřních prostor jedné bytové jednotky v podkrovních prostorách, společných prostorách domu a nevyužitých podstřešních prostorů. V rámci místního šetření nebyly prováděny destruktivní sondy pro zjištění skladby konstrukcí. Prohlídku provedl:

Ing. Tomáš Petříček, Ph.D. Ing. et Ing. Petr Kacálek, Ph.D. Ing. et Ing. Petr Hlavsa Ing. Petr Fousek

Počasí:

oblačno, postupně jasno, cca +2°C až +6°C

Přítomni:

Magda Hrušková

B.4.2. METODIKY ZKOUŠEK, VÝPOČTŮ A MĚŘENÍ, SEZNAM POUŽITÝCH PŘÍSTROJŮ Potřebné rozměry byly změřeny laserovým dálkoměrem, svinovacím metrem, zároveň byla prováděna fotodokumentace a termovizní měření. V rámci zpracování tohoto posudku nebyly prováděny výpočty nebo destruktivní sondy. Podrobnější informace o metodice termovizního měření jsou uvedeny v samostatné části Zpráva o termografickém měření objektu bytového domu, Nová 504, Kunštát, která je nedílnou součástí tohoto odborného posouzení. Seznam použitých přístrojů: - laserový dálkoměr Leica Disto A5 - infračervená kamera FLIR i7, detektor: 140x140 bodů - svinovací metr - sklonoměr - digitální fotoaparát

Odborný posudek



C. POSUDEK – ZJIŠTĚNÝ STAV C.1. ZPEVNĚNÉ PLOCHY Zpevněné plochy jsou tvořeny okapovými chodníky, chodníky pro pěší, kterými je budova bytového domu zpřístupněna, a terasami na terénu. Okapové chodníky se nacházejí po obvodu celého objektu, pouze v místech přístupových chodníků, případně terasy jsou jimi přerušeny. Chodníky pro pěší zpřístupňují hlavní vstup od parkoviště, dále je chodník v odstupu po obvodu (severním) budovy přiveden k vedlejšímu vstupu, který ústí do suterénního podlaží. Oba vstupy do objektu jsou orientovány v podélných stěnách budovy. Zpevněné terasy na terénu jsou situovány na severovýchodní a jihozápadní straně. Okapové chodníky jsou tvořeny skládanou betonovou dlažbou v jednořadém uspořádání po obvodu budovy. V rámci zpracování posudku nebyly ověřovány skladby podloží (podkladních vrstev pod okapovým chodníkem). Dle projevů těchto konstrukcí se jeví, že jsou vhodně uloženy na rovnoměrném podloží, které se jeví jako stabilní, lze však konstatovat, že pravděpodobně došlo k dosednutí těchto konstrukcí v čase, což mohlo být umocněno i dotací srážkové vody, čímž došlo ke ztrátě vhodného sklonu od budovy.

Obr. 3: Lokálně prosedlý okapový chodník

Obr. 4: Kritický roh s nevhodným spádováním navazujícího upraveného terénu

Obr. 5: Zarůstání okapového chodníku vegetací

Obr. 6: Výstupu na terasu s minimálním rozdílem mezi

Odborný posudek



Okapové chodníky tvořené skládanou betonovou dlažbou vykazují tyto nedostatky ve své funkci: - úsekově nedostatečný sklon od budovy - lokálně prosedlý (lokální podmáčení, sednutí objektu, případná porucha kanalizace, nedostatečně připravené podkladní souvrství v době realizace stavby - Obr. 3) - při změnách půdorysného členění ve svažitém terénu se v rozích vyskytuje nevhodné spádování, které může způsobit při větších deštích tvorbu kaluží, které nepříznivě ovlivní soklovou oblast (Obr. 4, Obr. 5) - zarůstání okapového chodníku plevelnou vegetací, s tím spojená snížená funkce okapového chodníku a degradace soklu (Obr. 5) Chodníky pro pěší z betonové zámkové dlažby se nacházejí obecně v dobrém stavebně technickém stavu odpovídajícím jejich stáří, lokálně však vykazují značně nepříznivé nedostatky: - lokálně prosedlý povrch na styku s obrubníkem (vliv rozdílné únosnosti podloží – obrubník obetonován, v ploše chodník pravděpodobně na štěrkovém loži) - u hlavního vstupu do objektu na severovýchodní straně je na styku plochy závětří s nášlapnou vrstvou z keramické dlažby a chodníku ze zámkové dlažby první řada dlaždic výše, než přilehlá plocha chodníku, respektive tato řada dlaždic je ve své výchozí pozici (pravděpodobně uložena na podkladním betonu konstrukce závětří), a přiléhající pokračování chodníku je prosedlé, pravděpodobně vlivem rozdílného sedání, objemových změn zeminy, a případného podmáčení, přičemž s ohledem na blízkost lapače střešních splavenin je zvýšená vlhkost podloží pravděpodobná (Obr. 7) - mimo skutečnosti popsané v předchozím bodě dochází v důsledku tohoto nevhodného sednutí povrchu chodníku i ke špatnému odtoku a s tím souvisejícího hromadění srážkových vod u obrubníku, který tvoří překážku přirozenému rozlivu po spádu stékající vody do přilehlé zatravněné plochy, toto indikují i hromadící se naplaveniny u obrubníku (Obr. 8)

Obr. 7: Výrazně prosedlý chodník u vstupu do objektu

Obr. 8: Hromadění naplavenin v důsledku nevhodných spádových a výškových poměrů

Terasy na terénu z betonové zámkové dlažby nevykazují zásadní nedostatky ve své funkci, zjištěny byly však tyto nedostatky: - místně drobné prohlubně ve skladbě dlažby (pravděpodobně vlivem lokální změny v podloží nebo lokálního zvýšeného zatížení na dlažbu) - malý výškový rozdíl mezi povrchem zpevněné plochy a vstupními dveřmi na tuto plochu (z dlouhodobého hlediska může být rizikové s ohledem na hydroizolační bezpečnost Obr. 6) - nedostatečně od objektu spádovaný schodek mezi ostěním vstupních dveří na zpevněnou plochu Současný stav zpevněných ploch lze na základě výše uvedených skutečností označit jako lokálně nepříznivý.

Odborný posudek



C.2. SOKLOVÁ ČÁST, HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY Soklová část objektu je tvořena povrchem z dekorativní tzv. mozaikové omítky, která je obvykle na bázi akrylátových pryskyřic a barvených křemičitých písků o výběrové velikosti zrna. Za soklovou část je obvykle považována oblast cca 300 – 400 mm nad upraveným terénem. V případě tohoto bytového domu, je zmíněná dekorativní omítka provedena do vyšší výšky (horní úroveň je vedena ve výšce parapetu obytných místností, tato výšková úroveň je přibližně kopírována po obvodu celého domu, přičemž v příčných obvodových stěnách dosahuje zvýšené výšky vlivem konfigurace terénu). Přestože je tato povrchová úprava vedena do vyšší než obvyklé výšky, svůj technický význam má především v oblasti do 400 mm nad přilehlý upravený terén. Povrchová úprava soklu je v ploše v kondici odpovídající stáří objektu, avšak lokálně se nacházejí místa již plně degradovaná, a to především na styku sokl-terén. Plná degradace se projevuje plným odpadnutím této povrchové úpravy, včetně podkladních vrstev. Lokálně se na soklové oblasti nacházejí úseky, které byly patrně již někdy sanovány – obnovení dekorativní omítky, to je patrno změnou barevnosti i ostrým přechodem nové a původní části. Při prohlídce soklu je patrné, že k jeho degradaci docházelo vlivem atmosférických srážek, které mohly být místy nepříznivě hromaděny, dále vzlínající vlhkostí z podloží (podkladní vrstvy na silikátové bázi jsou provedeny tak, že kvůli jejich nasákavosti a pórovitosti umožňují transport vlhkosti), toto vše je umocněno v období, kdy se teploty pohybují pod bodem mrazu, voda se mění v led, zvětšuje objem, a působí destruktivními silami od objemových změn.

Obr. 9: Soklová oblast, šipkou označeny již dodatečně opravovaná místa

Obr. 10: Poškození v oblasti styku sokl-okapový chodník

Obr. 11: Poškozená soklová oblast v okolí lapače střešních splavenin

Obr. 12: Zanesený lapač střešních splavenin neodvádí dostatečně vodu

Prohlédnuty byly také lapače střešních splavenin (tzv. „gajgry“), do kterých jsou zaústěna odpadní dešťová potrubí ze střechy. Tyto lapače byly významně zaneseny, tedy je zřejmé, že srážková voda z nich vytéká na přilehlý povrch, a soklovou oblast vystavuje významné expozici vody. Na styku sokl-terén ve spáře mezi stěnou a dlaždicí okapového chodníku byl na některých místech Odborný posudek



identifikován růst plevelných náletových rostlin, jejichž kořenový systém může rovněž rozrušovat povrchovou i podpovrchovou strukturu spodní úrovně soklu. Soklová oblast je klíčová i z hlediska hydroizolační bezpečnosti spodní stavby. Hydroizolace spodní stavby má být vytažena na svislé stěnové konstrukce do výše min. 300 mm nad upravený terén. Hydroizolace je zpravidla kryta dalšími vrstvami, které tvoří sokl. Tak je tomu i v tomto případě (souvrství omítky s dekorativním povrchem). Při místním šetření byla na několika místech identifikována přítomnost hydroizolace (Obr. 13), která je tvořena asfaltovým pásem (pravděpodobně oxidovaným). Předmětem tohoto posudku není provádění destruktivních sond, tudíž nebylo možné ověřit, zdali v rozsahu celého půdorysu je takto hydroizolace provedena, a zda je ukončena min. ve výši 300 mm nad upraveným terénem. V místech, kde byl asfaltový pás hydroizolace přímo přístupný a nebyl kryt konstrukcí, nebyly sice přímo viditelné projevy jeho výrazné degradace, jevil se celiství, avšak povrchová struktura asfaltového pásu nedokáže dlouhodobě odolávat UV záření, které zapříčiní jeho postupnou ztrátu funkce v těchto jeho nechráněných místech. Soklová oblast je degradována primárně působící vlhkostí, jejíž příčinou jsou především atmosférické srážky a vzlínající voda, nezanedbatelný vliv má i kořenový systém rostoucích plevelných rostlinných druhů. Sokl je proveden tak, že umožňuje vzlínání vody od jeho spodní úrovně – toto je rizikové v období mrazů. Je pravděpodobné, že odolnost těmto negativním vlivům je snížena i tím, že omítkové souvrství soklu není vyztuženo žádnou armovací síťovinou/pletivem, ani na asfaltový pás nebyl aplikován např. cementový přednástřik (povrchové vrstvy zcela „čistě“ odpadly od asfaltového pásu).

Obr. 13: Povrchové souvrství soklu odpadnuto z hydroizolace

Obr. 14: Nechráněná hydroizolace z asfaltového pásu v oblasti soklu

C.3. SVISLÉ KONSTUKCE – OBVODOVÉ ZDIVO Obvodová stěnová konstrukce je provedena jako jednoplášťová. Nároží objektu v místě „rohových“ oken je řešeno pomocí nosných železobetonových sloupů, které jsou doplněny kontaktní zateplovací systém, na zbývající ploše fasády se zateplovací systém nenachází. Obvodová zděná konstrukce má po celém obvodu konstantní tloušťku. V celé tloušťce průřezu obvodového zdiva je dominantní jeden materiál, který plní nosnou a zároveň tepelně izolační funkci. Z místního šetření je pravděpodobné, že se jedná o zdivo z dutinových cihel. V dostupné dokumentaci skutečného provedení jsou uvažovány cihly dutinové, konkrétně cihelné bloky Porotherm 30 a 36,5 P+D pevnosti P10 zděné na maltu MC 10. Skutečná zjištěná tloušťka obvodového zdiva odpovídá tloušťce uvedené v předložené projektové dokumentaci. Nosné sloupy v nároží objektu jsou navrženy jako železobetonové. Rohové sloupy jsou dle předložené dokumentace průřezu kruhového průměru 300 mm s kontaktním zateplením tl. 50 mm. Výsledky termovizního měření potvrzují, že vnější povrch v místě železobetonového sloupu je doplněn o teplenou izolaci. Při průzkumu pomocí poklepu povrchu v místě železobetonového sloupu a v místě obvodového zdiva je patrný rozdíl v materiálovém složení obvodové konstrukce.

Odborný posudek



Cihelné dutinové bloky, sloupy, lehký obvodový plášť, komín jsou opatřeny vnější a vnitřní krycí vrstvou (omítkou). Vnitřní omítky dle předložené dokumentace (skladba stropu, stěny vikýře a lodžie) jsou navrženy převážně jako vápenné omítky štukové lokálně vyztužené rabicovým pletivem. Vnější omítky je v předložené dokumentaci částečně specifikována jako omítka vápenná štuková na rabicovém pletivu. Z lokálních poruch vnějších omítek (Obr. 15) lze usuzovat, že se jedná o dvouvrstvé omítky (jádrová a štuková omítka) s barevným nátěrem.

Obr. 15: Lokální porucha vnější omítky

Obr. 16: Prostup fasádou – chrlič odvodnění lodžie

Železobetonové věnce v obvodových konstrukcích současně tvoří překlady nad převážnou částí otvorů v obvodové stěně. Na východní a západní části objektu na úrovni 3NP a 4 NP bylo lokálně využito překlenutí otvorů pomocí válcovaných profilů. Železobetonové věnce jsou dle předložené dokumentace v místě vnějšího povrchu a nadpraží otvorů ve zdivu opatřeny tepelnou izolací tl. 50 mm. Z termovizního měření je patrné liniové znázornění stropů po obvodě objektu uložených na věncích v jednotlivých patrech a také nedostatečné řešení zateplení (podrobněji viz Zpráva o termografickém měření objektu bytového domu, Nová 504, Kunštát). V původní dokumentaci (řez A-A, řez B-B) v těchto kritických místech návaznosti svislých a vodorovných konstrukcí není navržena žádná tepelná izolace. Prostupy v obvodových konstrukcích se nachází převážně na severovýchodní a jihozápadní straně. Jedná se o prostupy v podobě ventilačních mřížek nebo prostupy pro odvodnění lodžií (Obr. 16). Na základě zjištěných skutečností lze konstatovat, že jednoplášťová obvodová konstrukce je nevyhovující vzhledem k současným požadavkům na tepelně izolační vlastnosti, její hlavní vadou je zejména nedostatečná tepelně izolační schopnost. Vizuální prohlídkou objektu bylo zjištěno šedé znečištění fasády, které se vyskytuje především na železobetonových sloupech v nároží objektu (Obr. 18) a dále na čelních površích balkonů (Obr. 64). Znečištění je pravděpodobně způsobené zvýšeným namáhání vlhkostí nebo vodou (např. voda stékající z navazujících konstrukcí, voda prostupují netěsnostmi nášlapné vrstvy, apod.). V ploše fasády se lze setkat s tepelnými mosty (místo, kde dochází k větším tepelným tokům než v jeho okolí), které jsou patrné z termovizního měření. Nachází se nejčastěji v blízkosti ukončení stropů, v koutech obvodového pláště atd. Na těchto plochách lze předpokládat rozdílné povrchové teploty vnějších ploch obvodových konstrukcí, v neurčitém časovém horizontu může docházet k výskytu mikroorganismů (plísně, řasy apod.) a usazování prachu. V místech tepelných mostů může za určitých podmínek docházet ke kondenzaci vodních par na površích konstrukce a sekundárně ke vzniku plísní. Vizuální prohlídkou objektu byly lokálně zjištěny trhliny ve vnější omítce fasády. Cyklické namáhání teplotou a vlhkosti působí velmi nepříznivě na vnější omítce, důsledkem toho je vznik vlasových trhlin (Obr. 17). V místě trhlin lokálně dochází ke vzniku smykových napětí mezi vrstvou omítky a nátěru (zdivo - Obr. 17), popř. mezi vrstvou jádrové omítky a podkladem (velkoformátové desky - Obr. 19). Kombinací smykového napětí s prudkým rozdílem teplot vnějšího povrchu dochází

Odborný posudek



k porušení adheze mezi jednotlivými povrchy. Vznik trhlin je také popsán v samostatné části Konstrukčně statický průzkum, která je součástí tohoto odborného posouzení.

Obr. 17: Vlasové trhliny na hlavních plochách fasády objektu

Obr. 18: Detail rohového okna s nosný ŽB sloupem

Dále lokálně dochází k degradaci povrchu obvodové konstrukce (např. Obr. 15, Obr. 21, Obr. 64). Vznik těchto poruch je zapříčiněn zvýšenou dotací vlhkosti (např. u okapové hrany balkonů), odlišnými dilatacemi v kombinaci s cyklickým namáháním vnější teplotou. Tyto poruchy se nejčastěji nachází v místě napojení omítky na klempířské konstrukce. Jejich vznik je důsledkem rozdílných dilatačních pohybů mezi klempířskými prvky a navazujícími konstrukcemi. Degradovaným povrchem je umožněno vnikání atmosférické a srážkové vlhkosti do materiálů a vrstev obvodové konstrukce. Atmosférická, srážková vlhkost, srážková voda se koncentrují v místech trhlin a celý degradační proces sekundárně gradují a urychlují.

C.4. SVISLÉ KONSTUKCE – LEHKÝ OBVODOVÝ PLÁŠŤ Vnější stěny lodžií ve 3NP na východní a západní straně objektu a také obou arkýřů ve 4NP na severní a jižní fasádě jsou řešeny jako lehký plášť s dřevěnými nosnými prvky s celkovou tloušťkou cca 200 mm. Nosnou konstrukci lehkého pláště tvoří dřevěné prvky (hranoly), která je částečně součástí konstrukce krovu. Dřevěná nosná konstrukce je doplněna o tepelnou izolaci předpokládané tloušťky 2x60mm vloženou mezi dřevěné hranoly. Z interiérové strany by měla být skladba provedena parozábrana z PE fólie. Součástí lehkého obvodového pláště není větraná vzduchová vrstva, která by eliminovala riziko kondenzace a zajistila primární ochranu dřevěných prvků v konstrukci. Vnější opláštění lehké obvodové konstrukce je pomocí plošných desek, které slouží jako podklad pro omítku.

Obr. 19: Prokreslení spár celoplošného bednění, trhliny v plášti arkýře

Odborný posudek

Obr. 20: Degradace omítky arkýře v místě napojené lehké obvodové konstrukce na stropní desku



Prakticky v celé ploše lehkého obvodového pláště arkýřů je patrná degradace povrchu (Obr. 19). Použití plošných desek na dřevěné konstrukci jako podklad pro vnější omítku lze považovat za koncepčně nevhodný návrh. Rozdílná roztažnost obou materiálů vystavené teplotní zátěži způsobuje vznik trhlin (prokreslení) v místě spár velkoformátových desek. Vliv různé dilatace odlišných materiálů je také patrný v místě napojení lehké obvodové stěny na převislou konstrukci stropu, která plášť vynáší (Obr. 20). V rámci zpracování posudku nebyly provedeny sondy do skladeb konstrukcí. Na základě prohlídky podkrovních prostor a kontroly stavu parotěsnící vrstvy střechy lze předpokládat, že provedení parozábrany u lehkého obvodového pláště také není dle technologických zásad a vykazuje netěsnosti. Nespojité a netěsné provedení parotěsnící vrstvy nezaručuje vzduchotěsnost obvodové konstrukce. Vlivem proudění vzduchu mezi interiérem a exteriérem může ve skladbě docházet ke kondenzaci vodních par, což následně může zapříčinit degradaci dřevěných prvků v konstrukci a zhoršení tepelně izolační schopnosti izolantu v konstrukci. Obecně lze konstatovat, že konstrukce lehkého obvodového pláště nevyhovuje normativním požadavkům – nezajišťuje dostatečnou tepelně izolační schopnost a vzduchotěsnost obvodové konstrukce. Její vnější povrch je také silně degradován.

C.5. KOMÍNY Stávající systémová komínová tělesa jsou řešeny jako stavebnicové vícesložkové zděné a na svém vnějším povrchu v nadstřešních částech nejsou zatepleny. Vlivem teplotního a vlhkostního namáhání dochází k celkové degradaci povrchu na komínových tělesech nad střešní rovinou (Obr. 21, Obr. 22). Nedostatečná tepelná izolace komínu může mít za následek vznik kondenzátu, dehtu v komínovém tělese a podchlazení komínového systému. Degradace povrchu je způsobena klimatickými podmínkami, cyklickým namáháním teplot. Na komínovém tělese je umístěno zařízení v podobě paraboly. Na komínový plášť dle ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody není dovoleno připevňovat jakákoliv přídavná zařízení, která nepatří k příslušenství komína atd.

Obr. 21: Výrazná degradace povrchu komínového tělesa

Obr. 22: Přídavné zařízení na komínovém tělese, degradace povrchu komínového tělesa

C.6. KLEMPÍŘSKÉ PRVKY Převážná část klempířských prvků je navržená z pozinkovaného plechu opatřeného krycím nátěrem. Jedná se především o podokapní žlaby půlkruhové, dále kruhové svody. Okapnice u balkonů jsou z pozinkovaného plechu s bílým nátěrem. Veškeré oplechování střešní konstrukce v podobě úžlabí, okapnic, ukončovacích profilů, oplechování komínů, odvětrávacích hlavic atd. je také z pozinkovaného plechu. Venkovní parapety oken tvoří klempířské prvky z pozinkovaného plechu s bílým nátěrem. Podokapní žlaby a svody nevykazují zásadní poruchy v provedení, lokálně se vyskytuje nesoudržnost nátěru s podkladem. Prohlídkou bylo zjištěno, že na některých žlabech není dodržen min. předepsaný sklon 0,5% a dlouhodobě se v nich hromadí voda (Obr. 24). To vede k jejich postupnému zanášení a snižování průtokových kapacit.

Odborný posudek



Žlabová čela podokapních žlabů nejsou vždy dostatečně odsazeny od vnějšího povrchu fasády nebo je jejich odsazení nedostatečné (Obr. 23) - v těchto místech může docházet k degradaci omítky. Okapnice balkonů vykazují značnou míru degradace (Obr. 63). Jedná se především o nesoudržnost nátěru s podkladem a korozi klempířských prvků. Příčinou degradace materiálu je nedostatečný sklon jak okapnice, tak přilehlé plochy nášlapné vrstvy balkonu. Dále nevhodně navržená skladba balkonu, detail ukončení skladby balkonu, neumožnění dilatace plechové okapnice.

Obr. 23: Nedostatečné odsazení čela žlabu od obvodové stěny

Obr. 24: Znečištění žlabu vinou nedostatečného sklonu a dlouhodobě stojící vody

U některých parapetů oken není splněn minimální sklon těchto prvků. Oplechování zděného zábradlí u lodžií je nedostatečné (Obr. 25). Tyto technické nedostatky negativně ovlivňují správnou funkčnost klempířských prvků, navazujících konstrukcí (okna, omítky atd.) Oplechování markýzy nad vstupem nevykazuje žádné poruchy. Markýza je spádována směrem k objektu, ke klempířskému prvku, což lze považovat za rizikovou variantu (Obr. 26).

Obr. 25: Nedodržený minimální sklon oplechování zděného zábradlí lodžie

Obr. 26: Spádování markýzi směrem k fasádě objektu představuje rizikové řešení

C.7. VÝPLNĚ OTVORŮ Mezi výplně otvorů se zařazují výrobky a konstrukce zahrnující okna a dveře, bez rozdílu na jejich technické řešení. Na posuzovaném objektu jsou zastoupeny na obalové konstrukci tyto výplně otvorů: okna, dveře a střešní okna. Vše je zastoupeno různými materiály, velikostmi, tvarem a členěním. Výplně otvorů jsou vysoce důležitými konstrukcemi v objektu, a jsou na ně kladeny náročné legislativní požadavky.

Odborný posudek



Přístupové dveře do objektu se nacházejí na obou podélných fasádách, ve kterých jsou vytvořeny vstupy do objektu. Za hlavní vstup je možno považovat ten, který se nachází u parkoviště (severovýchodní fasáda). V obou případech se jedná o dveře dřevěné jednokřídlé prosklené, s prosklenými bočnicemi a nadsvětlíkem (Obr. 27, Obr. 28) s dekorativním členěním, které jsou zaskleny izolačním dvojsklem. Dveře tvoří dřevěný rám, do kterého je zavěšeno dřevěné křídlo. Povrchová úprava a ochrana těchto výplní je zajištěna nátěrovými hmotami (barva bílá), které již aktuálně neposkytují dostatečnou ochranu, místy jsou dveře již natolik nechráněny nátěry, že dochází k degradaci dřeva (Obr. 31). Technické řešení těchto výplní nesplňuje současně platné tepelně technické požadavky a způsobuje nadměrné ztráty tepelné energie.

Obr. 27: Dřevěné dveře – hlavní vstup (severovýchod)

Obr. 28: Dřevěné dveře – jihozápadní fasáda

Okna objektu v obvodových stěnách jsou zpravidla (původní prvky) dřevěná (rám výplně i křídla) provedená jako zdvojená, zasklená jednoduchými skly ve dvou rovinách. Křídla jsou různě členěná (Obr. 29). Mezi skly jsou instalovány lamelové žaluzie (Obr. 32). Ochranu dřeva zastávají nátěry, které jsou provedeny v barvě bílé. Stav těchto nátěrů je již nevyhovující, některá okna mají nátěr včetně dřeva již ve stádiu zvýšené degradace (Obr. 32), přičemž více postiženy jsou okna pravděpodobně na návětrné straně, kde se atmosférické vlivy projevují více negativně. Některá okna objektu jsou již plastová (Obr. 30), zasklená izolačními dvojskly. Většina oken je provedena jako otvíravá, některá křídla sklopná. Okna jsou realizována s klasickými parapety. Dřevěná okna jsou již technicky i morálně výrazně opotřebená, nesplňují dnešní tepelnětechnické ani akustické požadavky. S ohledem na charakter objektu nebylo možné provést podrobnou kontrolu všech oken z bytů, avšak lze důvodně předpokládat, že některá okna vykazují i zvýšené deformace a sníženou těsnost.

Obr. 29: Rozmanitost členění oken

Odborný posudek

Obr. 30: Okno plastové (vlevo) a dřevěné (vpravo)



Obr. 31: Degradace povrchových vrstev - nátěrů

Obr. 32: Degradace dřevěného rámu výplně (okna); žaluzie v prostoru zdvojených oken

Střešní okna jsou dřevěná s horním ovládáním, zasklená izolačním dvojsklem – pravděpodobně typ Velux GZL. S ohledem na stáří střešních oken a rostoucí tepelně technické požadavky je vlastní konstrukce oken nevyhovující z hlediska současných požadavků – jedná se zejména o požadavek dosažení dostatečných minimálních teplot vnitřního povrchu oken. Na konstrukci oken, zejména po obvodu zasklení dochází ke kondenzaci a vzniku povrchové vlhkosti, která následně stéká a poškozuje i navazujíc konstrukce sádrokartonového ostění (Obr. 34, Obr. 36). Tento negativní jev je navíc zesílen chybným provedením ostění střešních oken, které je provedeno kolmo ke střešní rovině a neumožňuje tak volné proudění vzduchu kolem střešního okna (Obr. 33 nebo Obr. 35). Správně provedené ostění by mělo mít dolní hranu ostění pod oknem svislou a horní hranu ostění vodorovnou, tak aby bylo umožněno přirozené proudění vzduchu kolem rámu okna a tím snížení rizika kondenzace vzdušné vlhkosti.

Obr. 33: Chybné řešení ostění střešních oken u schodiště neumožňující volné proudění vzduchu

Odborný posudek

Obr. 34: Poškození sádrokartonového ostění stékajícím kondenzátem



Obr. 35: Chybné řešení ostění střešních oken neumožňující volné proudění vzduchu

Obr. 36: Viditelné stopy po stékajícím kondenzátu na sádrokartonovém ostění střešního okna v bytě

Celkově výplně otvorů, které jsou zastoupeny ve stavbě, již zcela neplní svou funkci, způsobují nepřiměřené tepelné ztráty objektu. Některé výplně způsobují svými deformacemi i uživatelské problémy.

C.8. HLAVNÍ ŠIKMÁ STŘECHA C.8.1. CELKOVÉ ŘEŠENÍ Střecha je řešena jako šikmá s polovalbami; střecha má sklon cca 38°. Střecha svým rozsahem přechází přes dvě poslední nadzemní podlaží objektu, větší část podstřešních prostor slouží k bydlení, a střecha je tedy částečně zateplená. Krytinu tvoří betonové tašky. Hlavní střecha má základní obdélníkový tvar, na severozápadní a jihovýchodní fasádě navíc zastřešuje předsazenou část. Dále je střecha ve své ploše je doplněna o 4 sedlové vikýře nad lodžiemi a 2 trapézové vikýře a množství střešních oken (Obr. 37) - vzhledem k přítomnosti dalších úžlabí a nároží se jedná o složitou konstrukci. Střecha je odvodněna do podokapních žlabů a svislého odpadního potrubí vedeného na fasádě objektu. Na základě informací zadavatele dochází k lokálnímu zatékání do chráněných podstřešních prostor nebo konstrukcí. Jeden z projevů zatékání byl zjištěn na vnitřních konstrukcích bytu v 4NP - Obr. 38.

Obr. 37: Letecký snímek objektu (zdroj: www.mapy.cz)

Obr. 38: Stopy zatékání na konstrukci podhledu obytné místnosti ve 4NP

C.8.2. KRYTINA Krytina na střeše objektu je betonová střešní taška výrobce BRAMAC pravděpodobně typ Natura vyrobená z probarveného betonu. Povrchovou úpravu betonové krytiny tvoří ochranný nástřik a granulát – vlivem pórovitosti betonu se na povrchu krytiny usazují nečistoty, které spolu s vlhkostí Odborný posudek



vytvářejí vhodné podmínky pro růst mikroorganismů. Na povrchu krytiny je tak ve zvýšené míře patrný růst lišejníků a mechů (viz Obr. 39 nebo Obr. 40) - kromě zhoršení estetické kvality může dojít k narušení povrchové úpravy krytiny a tím ke snížení její životnost – z tohoto pohledu se tedy jedná o jev nežádoucí.

Obr. 39: Pohled na sedlový vikýř s viditelným znečištěním povrchu krytiny

Obr. 40: Pohled na krytinu – použití větracích tašek a viditelný růst mechů na povrchu

Krytina je položena na laťování z dřevěných latí 30/50 mm. Při pokládce byly pouze částečně využity prvky systémového příslušenství a doplňkových tašek – na hřebenech střechy jsou použity systémové hřebenáče kladené nasucho na hřebenovou lať. V druhé řadě pod okapem jsou osazeny větrací tašky, cca každá čtvrtá v řadě (např. Obr. 40). Okraje krytiny kolem štítových hran jsou ale provedeny pomocí klempířských prvků. Prostupy instalací střechou (např. vyústění VZT) jsou ve většině případů řešeny také z klempířských konstrukcí z pozinkovaného plechu opatřených nátěry, které jsou již silně degradovány (Obr. 41 a Obr. 42). Na střeše bylo nalezeno několik systémových plastových tvarovek odvětrání, které s ohledem na jejich stav byly pravděpodobně na střechu osazeny dodatečně v průběhu životnosti objektu.

Obr. 41: Prostupy odvětrání ve střeše jsou řešeny zejména pomocí klempířských konstrukcí

Obr. 42: Klempířské lemování komínových těles, absence revizních lávek

Klempířské lemování komínových těles je také provedeno z pozinkovaného plechu opatřeného silně degradovaným nátěrem (Obr. 42). Ve střeše je osazeno několik systémových střešních výlezu, nicméně v ploše střechy nejsou osazeny revizní lávky a není tak zajištěn bezpečný přístup např. ke komínům pro možnost provádění revizních nebo udržovacích prací (Obr. 42).

C.8.3. JEDNOTLIVÉ VRSTVY VE SKLADBĚ STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ Větší část podstřešních prostor slouží k bydlení a střecha je tedy v částech zateplená. Skladba zateplené šikmé střechy byla dle předložené dokumentace navržena následujícím způsobem: - betonová taška BRAMAC

Odborný posudek



-

latě 50/30 mm – řídké laťování kontralatí 50/30 mm fólie TYVEC bednění tl. 24 mm Orsil 2x tl. 80 mm mezi krokve PE fólie nosný rošt sádrokarton s pož. odolností 30 min.

Během místního šetření byly zjištěny odchylky v provedení oproti navržené skladbě a několik zásadních technologických pochybení ve skladbě střechy, ty jsou podrobněji popsány v následujících kapitolách. C.8.3.1. VĚTRANÁ VZDUCHOVÁ VRSTVA Střecha ve své hlavní ploše je navržená jako dvouplášťová s větranou vzduchovou vrstvou mezi krytinou a doplňkovou hydroizolační vrstvou. V rámci prohlídky střešního pláště bylo zjištěno, že pravděpodobně v celé ploše hlavní střechy je provedena větraná vzduchová vrstva mezi krytinou a doplňkovou hydroizolační vrstvou pomocí kontralatí o průřezu 30/50 mm – tloušťka větrané vzduchové vrstvy je tedy 30 mm, což odpovídá obvyklým způsobům řešení platných v době realizace. Přiváděcí otvory této větrané vzduchové vrstvy jsou obvykle řešeny v úrovní podokapního žlabu – v rámci prohlídky a možnosti přístupu pouze na několik míst nebylo možné provedení tohoto detailu ověřit. Odváděcí otvory větrané vzduchové vrstvy jsou řešeny volným osazením hřebenáčů přes větrací pás spolu s osazením větracích tašek v úrovni pod hřebenem – viz Obr. 39 nebo Obr. 40. S ohledem na riziko kondenzace však musí být odvětrán také volný prostor v nezateplených částech střechy - prostor pod hřebenem. Tento prostor systémově odvětrán není, přesto dochází k určitému větrání díky značné nespojitosti doplňkové hydroizolační vrstvy a osazeným větracím taškám (Obr. 44). Nelze však hovořit o plnohodnotném větrání, protože nejsou řešeny přiváděcí otvory a zejména s tím ohledem, že nespojitost doplňkové hydroizolace je zásadní chybou – podrobněji viz kapitola C.8.3.2 Doplňková hydroizolační vrstva.

Obr. 43: Volný prostor pod hřebenem není systémově větrán

Obr. 44: Větrání prostoru pod hřebenem paradoxně zajišťuje netěsné provedení doplňkové hydroizolace

C.8.3.2. DOPLŇKOVÁ HYDROIZOLAČNÍ VRSTVA Doplňková hydroizolační vrstva se ve skladbě šikmých střech navrhuje s cílem zajistit hydroizolační bezpečnost a doplnit funkci skládané krytiny, která částečně propouští vodu v důsledku působení větru nebo dalších povětrnostních vlivů. Doplňková hydroizolace také odvádí vodu zkondenzovanou ze vzdušné vlhkosti na spodním povrchu krytiny. U šikmých střech se nejčastěji provádí z fólií lehkého typu umístěné ve skladbě pod kontralatěmi. V případě, že je doplňková hydroizolace ve dvouplášťové střeše položena na tepelně izolační vrstvě (tak jak je tomu na předmětné střeše), musí být účinně propustná pro vodní páru tak, aby

Odborný posudek



nijak významně neomezovala difuzi vodní páry skladbou a nemohla tak přispět ke kondenzaci vodních par ve skladbě. Na hlavní střeše objektu je pro vytvoření doplňkové hydroizolační vrstvy použito dvou různých materiálových variant fólií lehkého typu (Obr. 45), které jsou v ploše střechy kombinovány. Jedna z použitých fólií je difuzně uzavřená (PE fólie vyztužená sklenou mřížkou – např. viz Obr. 46) a je systémově určena jako doplňková hydroizolace tříplášťových střech bez kontaktu fólie s tepelnou izolací nebo bedněním. Tento typ fólie zabudovaný ve střeše v přímém kontaktu s tepelnou izolací je pro toto použití z materiálového hlediska zcela nevhodný a může mít za následek zvýšenou míru kondenzace vodních par ve skladbě střechy. Na obou fóliích je patrná značná degradace materiálu – v případě difuzně uzavřené PE fólie je patrný vznik prasklin o velikosti několika milimetrů, které se vyskytují nerovnoměrně v ploše fólie - Obr. 46. Takto perforovaná vrstva samozřejmě nemůže zajistit požadovanou těsnost vůči vodě stékající po jejím povrchu. V případě druhého typu doplňkové hydroizolace použité na předmětné střeše se pravděpodobně jedná o mikroporézní fólii materiál se zátěrovou funkční vrstvou. Ta se vlivem degradace odlupuje již při pouhém doteku na materiál – viz Obr. 47. Ani tato vrstva neposkytuje dostatečnou těsnost proti stékající vodě a tuto vodu propouští, což dosvědčuje znečistění patrné na jejím spodním povrchu (Obr. 48).

Obr. 45: Kombinace dvou různých typů doplňkové hydroizolační fólie a viditelná jejich degradace

Obr. 46: Výrazná degradace doplňkové hydroizolace – vznik prasklin v ploše fólie

Obr. 47: Výrazná degradace doplňkové hydroizolace – odlupování funkční vrstvy z materiálu

Obr. 48: Ztráty hydroizolační schopností doplňkové hydroizolace – stopy po zatečení v ploše fólie

Degradace a ztráta vodotěsnosti fólií lehkého typu využívaných pro doplňkové hydroizolační vrstvy střech může být výrazně ovlivněna působením několika faktorů: - vystavení fólie UV spektru slunečního zářeni, - vliv chemické impregnace dřevěných prvků, popř. dešťová voda kontaminovaná touto impregnací stékající po povrchu fólie, - chemická nesnášenlivost fólie s jiným materiály. Odborný posudek



Doplňková hydroizolační vrstva je na předmětné střeše provedena se zásadními chybami. Opracování téměř všech prostupů je nevhodné a zcela v rozporu s normovými požadavky nebo technologickými předpisy výrobce. Prostupy odvětrání kanalizace nebo VZT potrubí nebo napojení na komínová tělesa je nesystémové a umožňuje zatečení vody v místě těchto detailů (Obr. 49 nebo Obr. 50). Na několika místech je v doplňkové hydroizolaci vyříznutý otvor bez jakéhokoliv dalšího utěsnění (Obr. 44), případně je pro utěsnění použito nesystémových lepicích pásek, které nezaručují kvalitní a dlouhodobé spojení lepeného spoje (Obr. 49 a Obr. 51). Vlivem technologické nekázně při provádění laťování střechy došlo na několika místech k perforaci doplňkové hydroizolace odhozenými hřebíky (Obr. 52).

Obr. 49: Netěsné opracování prostupů instalací doplňkovou hydroizolací

Obr. 50: Netěsné napojení doplňkové hydroizolace na komínová tělesa

Obr. 51: Použití nesystémové lepicí pásky pro spojování fólie

Obr. 52: Lokální perforace doplňkové hydroizolace hřebíky

Materiál doplňkové hydroizolace je silně degradován a nezajišťuje požadovanou těsnost, zároveň provedení této vrstvy je chybné a umožňuje zatékání do podstřešních prostor. Podle informací zadavatele tohoto posudku ale překvapivě dochází pouze k lokálnímu zatékání do chráněných podstřešních prostor nebo konstrukcí (Obr. 38). Díky většímu sklonu střechy je pravděpodobně většina dešťové vody odvedena betonovou krytinou. C.8.3.3. TEPELNĚ IZOLAČNÍ VRSTVA Tepelně izolační vrstva v zateplené části střechy objektu je provedena z minerální plsti kladené v úrovni mezi a případně pod nosnými prvky střechy (krokve, kleštiny). Podle projektové dokumentace měla být provedena z minerální izolace v tloušťkách 2x 80 mm kladená mezi krokve. V rámci místního šetření nebyly provedeny destruktivní sondy pro ověření skladby v zateplených šikmých částech střechy. Na dvou přístupných místech však byla lokálně odstraněna tepelná izolace provedená ve vodorovné části v úrovni kleštin. Zde je tepelně izolační vrstva provedena pouze Odborný posudek



v jedné vrstvě minerální izolace tl. 160 mm – viz Obr. 53 nebo Obr. 54. Na základě zjištěného stavu lze stejný způsob a tloušťku provedení předpokládat také v šikmých částech zateplených mezi krokvemi (Obr. 54). Účinnost tepelně izolační vrstvy jako celku je zásadně ovlivněna systémovými tepelnými mosty – dřevěné nosné prvky střechy (kleštiny nebo krokve) prostupují přes celou tloušťku tepelně izolační vrstvy (Obr. 53 nebo Obr. 56), v rámci tepelně izolační vrstvy jsou dále provedeny železobetonové nosné konstrukce bez dalšího zateplení (Obr. 55) nebo rozvody VZT vedené přes tepelně izolační vrstvu (Obr. 54).

Obr. 53: Zateplení střechy mezi kleštinami minerální izolací tl. 160 mm v jedné vrstvě

Obr. 54: Zateplení střechy mezi kleštinami izolací tl. 160 mm, potrubí odvětrání není izolováno

Obr. 55: Zděný sloupek a ŽB průvlak představují systémové tepelné mosty

Obr. 56: Kleštiny představující systémové tepelné mosty, mezi krokvemi izolace v jedné vrstvě

Provedení tepelně izolační vrstvy není dostatečné – celková tloušťka je z pohledu současně platných požadavků tepelně technických norem nedostatečná, navíc je její účinnost výrazně snížena systémovými tepelnými mosty. Vlivem pravděpodobného zatékání (nespojitá doplňková hydroizolace) může materiál tepelné izolace vykazovat vyšší vlhkost a tím může být výrazným způsobem snížena jeho tepelně izolační schopnost. Tyto skutečnosti byly potvrzeny termovizním měřením - podrobnější informace a výsledky termovizního měření jsou uvedeny v samostatné části Zpráva o termografickém měření objektu bytového domu, Nová 504, Kunštát, která je nedílnou součástí tohoto odborného posouzení. C.8.3.4. PAROTĚSNÁ VRSTVA Jako parotěsná vrstva je na předmětné střeše v souladu s projektovou dokumentací použita PE fólie vyztužená sklenou mřížkou. Navržená skladba předepisovala umístění parozábrany mezi tepelnou izolaci a nosný rošt podhledu. Během realizace bylo umístění této vrstvy v rámci skladby

Odborný posudek



změněno a parozábrana je vložena mezi podhledovými sádrokartonovými deskami a nosným roštem podhledu. Parozábrana omezuje množství vodních par, které pronikají do konstrukce střechy, a tím snižuje riziko kondenzace vody ve skladbě. Účinnost parotěsné vrstvy je závislá nejen na zvoleném typu materiálu, ale zejména na vytvoření spojité vrstvy – tedy na kvalitě a těsnosti provedení vzájemných spojů nebo napojení na okolní a prostupující konstrukce. Parozábrana se také významnou měrou podílí na zajištění vzduchotěsnosti skladby – vzduchotěsnost konstrukce je důležitá s ohledem na zamezení možnosti proudění vzduchu z interiéru do exteriéru. Nevzduchotěsné provedení konstrukce má za následek zvýšené tepelné ztráty chráněných prostor a zároveň vysoké riziko kondenzace vodních par v okolí netěsností.

Obr. 57: Chybné provedení parotěsné vrstvy bez jakéhokoliv napojena na navazující konstrukce

Obr. 58: Chybné provedení parotěsné vrstvy bez jakéhokoliv napojena na navazující konstrukce

Zásadním pochybením, které bylo zjištěno v rámci prohlídky střechy, je ukončení parozábrany na navazující konstrukce bez jakéhokoliv napojení - Obr. 57 a Obr. 58 . Napojení na tyto konstrukce musí být těsné a obvykle je zajištěno pomocí těsnících pásek, ideálně v kombinaci s přítlačnou lištou. Z důvodu nevhodného umístění parozábrany na předmětné střeše mezi deskami podhledu a jeho nosným roštem (Obr. 53) je parozábrana perforována velkým množstvím kotvících prvků (kotvení sádrokartonových desek) a může být výrazně poškozena při provádění elektroinstalací (např. montáž zabudovaných svítidel do SDK podhledu). Nevhodné provedení parozábrany, které nezajišťuje požadovanou parotěsnost a vzduchotěsnost, má za následek větší tepelné ztráty objektu a přispívá ke kondenzaci vodních par v tepelně izolační vrstvě nebo na chladných površích konstrukcí nevytápěného prostoru pod hřebenem.

C.9. BALKONY A LODŽIE C.9.1. CELKOVÉ ŘEŠENÍ Na všech fasádách objektu jsou situovány balkony jednotlivých bytových jednotek, v rámci střechy ve 3NP jsou na východní a západní části půdorysu provedeny lodžie - Obr. 59 a Obr. 60. Balkony jsou řešeny jako obloukové, různých velikostí (cca 1,80 x 2,70 m nebo cca 1,80 x 4,50 m). Ve 3NP se jedná vždy o dvojice lodžií umístěné pod sedlovými vikýři na východní a západní části střechy o vnitřních rozměrech cca 0,90 x 3,30 m (Obr. 59 a Obr. 60). Odvodnění balkonů je řešeno vyspádováním povrchu směrem od objektu a ukončeno volným okapem prostřednictvím plechové okapnice. Odvodnění lodžií ve 3NP pod sedlovými vikýři je prostřednictvím atikového chrliče s volným odkapem před fasádu.

Odborný posudek



Obr. 59: Pohled na objekt od severovýchodu s viditelnými balkony a lodžiemi ve střeše

Obr. 60: Pohled na objekt od severozápadu s viditelnými balkony a lodžiemi ve střeše

C.9.2. SKLADBA BALKONŮ A LODŽIÍ Skladba podlah balkonů objektu byla v dostupných podkladech navržena následovně: - keramická dlažba tl. 9 mm - flexibilní lepidlo tl. 3 mm - spádový beton 28 – 38 mm - keramzitbetonu tl. 100 mm - nosná ŽB deska Skladba podlahy střešních lodžií ve 3NP je řešena principiálně shodným způsobem, pouze vrstva keramzitbetonu je nahrazena tepelnou izolací z polystyrenu tl. 150 mm. V rámci místního šetření nebyla provedena destruktivní sonda do skladby balkonů nebo lodžií, aby byl ověřen skutečný stav provedení. Konstrukce podlahy lodžií ve 3NP svým charakterem spíš odpovídají terase. Vzhledem k tomu, že na žádné navazující konstrukci lodžie nebylo viditelné ukončení povlakové hydroizolační vrstvy, lze předpokládat, že hydroizolační schopnost lodžií je zajištěna pouze stěrkovou hydroizolační vrstvou.

Obr. 61: Trhliny v soklové části lodžie

Obr. 62: Soklová část balkonu s viditelnou degradací omítky vlivem zvýšené vlhkosti

Nášlapná vrstva je z keramických dlaždic o rozměrech 300 x 300 mm s provedeným soklem výšky cca 150 mm. Lokálně byl zjištěn vznik trhlin a oddělení dlaždic lodžie od navazujících konstrukcí umožňující zatečení vody do skladby (Obr. 59). Příčinou může být nekvalitní nalepení, dilatační pohyby, vlhkost v podkladních vrstvách apod.

Odborný posudek



Ukončení balkonů v místě okapní hrany je prostřednictvím okapnice z pozinkovaného plechu opatřeného krycím nátěrem. Plechová okapnice je umístěná pravděpodobně v rámci lepící vrstvy pod dlažbou, její řešení však neumožňuje dilataci a u většiny balkonů došlo v tomto detailu ke vzniku trhlin (Obr. 63 a Obr. 64) a následnému zatékání a degradaci navazujících konstrukcí.

Obr. 63: Degradace vrstev vlivem různých dilatací v místě ukončení dlažby na okapním plechu

Obr. 64: Pohled na okapní hranu balkonu s viditelnými známkami zatékání a degradaci omítky

C.9.3. ZÁBRADLÍ Zábradlí všech balkonů je řešeno jako zámečnický výrobek – ocelové stojky z trubek opatřené vícevrstvým nátěrem. Výplň těchto zábradlí je z ohýbaných prken opatřených nátěrem (Obr. 59 a Obr. 60). Zábradlí lodžií ve 3NP je zděné s předsazeným přesahem šikmé střechy. Ocelové konstrukce zábradlí vykazují výrazné známky koroze, v některých případech jsou povrchové úpravy dávno za jejich životností. Kotvení zábradlí je provedeno přímo přes skladbu podlahy balkonů (Obr. 64 nebo Obr. 65). Kotvení zábradlí prostřednictvím svislých sloupků přes skladbu není vhodným řešením a může být jednou z příčin zatékání do konstrukce balkonů.

Obr. 65: Pohled na konstrukci zábradlí balkonů, sloupky jsou kotveny přímo přes skladbu podlahy

Odborný posudek

Obr. 66: Výrazná koroze ocelových konstrukcí balkonů a degradace nátěrů dřevěné výplně



C.10. HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY Prohlídkou vnitřních prostor byly na vnějším obvodovém zdivu v podlaží 1S v prostorách chodby mezi sklepními boxy (v levé části od hlavního vstupu) zjištěny známky zvýšené vlhkosti s postupnou degradaci omítky - Obr. 67. Předmětné místo se nachází v blízkosti zaústění vnějšího dešťového odpadního potrubí (Obr. 68). Příčinou této vady s největší pravděpodobností bude porušení hydroizolační vrstvy v kombinaci s vyšším hydrofyzikálním namáháním vodou. Tato voda může mít příčinu v poškozeném dešťovém odpadním potrubí, případně se jedná o vodu hromadící se v násypu vlivem nevhodného vyspárování okolního terénu a zpevněných ploch – viz kapitola C.1 Zpevněné plochy.

Obr. 67: Lokální vlhkostní poruchy omítek u vnitřního zdiva v chodbě u sklepních boxů

Odborný posudek

Obr. 68: Pohled na dotčenou stěnu z exteriéru – viditelné zaústění dešťového odpadního potrubí



D. KONCEPČNÍ NÁVRH OPATŘENÍ Vzhledem k tomu, že nebyly provedeny sondy do skladeb konstrukcí a podrobnější průzkum objektu, je níže popsaný koncept opatření řešen v obecné rovině jako ideový a proto není možno tento návrh považovat za projektovou dokumentaci!

D.1. POŽADAVKY NA DALŠÍ PRŮZKUM A PROJEKTOVOU DOKUMENTACI Vlastnímu provedení stavebních úprav musí předcházet pečlivá příprava spočívající v podrobném stavebním průzkumu objektu, který bude sloužit jako plnohodnotný podklad pro zpracování projektové dokumentace: 1. Provedení destruktivních sond do konstrukcí pro ověření skladeb a skutečného stavu materiálů, a to v tomto minimálním rozsahu: a. 2 sondy do šikmé střechy b. 2 sondy do lehké konstrukce obvodových stěn arkýřů ve 3NP c. 1 sonda do lodžií ve 3NP d. 1 kopaná sonda v exteriéru v místě vlhkostních poruch zdiva 1S e. na několika vybraných místech odstranění omítky pro zjištění typu zdiva, umístění ŽB věnců a jejich vyztužení. 2. Zaměření skutečného stavu objektu – zaměření skutečných rozměrů objektu a popsání skladeb konstrukcí. 3. Provedení kamerových zkoušek dešťového odpadního potrubí v okolí místa vlhkostních poruch zdiva 1S. 4. Provedení odtrhových zkoušek na stávajícím povrchu fasády. 5. Návrh tepelně technických opatření a hydroizolační koncepce. 6. Zpracování projektové dokumentace ve stupni pro provádění stavby vč. podrobných detailů, výkazu výrobků a položkového rozpočtu.

D.2. DOPORUČENÁ OPATŘENÍ D.2.1. ZPEVNĚNÉ PLOCHY Nepříznivý stav konstrukcí zpevněných ploch projevující se tak, že neplní dostatečně svůj účel a působí negativně na stavební objekt i obyvatele. Jako vhodné řešení se jeví komplexní oprava, popř. náhrada těchto konstrukcí, a to i ve vztahu k dalším v tomto posudku doporučeným opatřením, které – za předpokladu jejich správného provedení – vyžadují zásah i do těchto konstrukcí zpevněných ploch. S ohledem na stav stávajících okapových chodníků z betonové dlažby je ve většině plochy možné ponechat stávající prvky, pouze je nově položit a vhodně vyspádovat. Vždy je třeba okapové chodníky provést tak, aby nemohlo dojít k tvorbě kaluží, zejména v místech vnitřních koutů objektu. Přístupové chodníky realizované z betonové dlažby (tzv. zámkové) je možné opravit lokálním způsobem, tj. kritické oblasti rozebrat, upravit podloží včetně řádného hutnění a provedení podkladních vrstev z drceného kameniva, s následnou pokládkou dlažby. Možno je využít dlažby stávající, pouze poškozené dlaždice vyměnit za nové. Upozornění – kombinace nových a starých prvků může mít dopad na estetické hledisko, rovněž jednotlivé prvky budou rozdílně v čase degradovat, tj. části původní a nové budou mít rozdílnou životnost. Nezbytné je navržení správného odvodnění těchto zpevněných ploch. Pro kvalitní návrh těchto zpevněných ploch je doporučeno vypracování geodetického zaměření polohopisu a výškopisu s návazností na nejbližší okolí.

D.2.2. OBVODOVÉ ZDIVO Zásadním nedostatek obvodových stěn objektu je jejich nedostatečná tepelně izolační schopnost – vhodným řešením v případě zděných konstrukcí se jeví zateplení vnějších stěn certifikovaným vnějším kontaktním zateplovacím systémem (ETICS). Materiál a tloušťka tepelného izolantu ETICS Odborný posudek



bude zvolena na základě tepelně technického výpočtu se zohledněním dlouhodobé návratnosti. Při návrhu kontaktního zateplovacího systému je nutné respektovat požadavky požární bezpečnosti. Návrh ETICS bude v souladu s ČSN 73 2901 Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS) a technologickým předpisem dodavatele systému ETICS. Z technického hlediska je před vlastní montáží nutné očistit stávající znečištěné plochy omítky, nesoudržné vrstvy se musí odstranit a vhodným způsobem ji nahradit. Součásti návrhu bude zpracovaný kotevní plán, pro kotvení tepelného izolantu se použijí hmoždinky se zapuštěnou montáží a krycí zátkou. V návrhu omítky se musí zohlednit rozsáhlé pásmo zeleně v okolí objektu. Nelze ovšem zcela vyloučit výskyt mikroorganismů, je nutné počítat s prováděním pravidelné údržby a fasádu dle potřeby čistit. V případě lehkého obvodového pláště u arkýře a lodžií ve 3NP je nutnou podmínkou pro návrh opatření provedení sond pro ověření skutečného stavu konstrukcí, na základě toho lze rozhodnout o dalším postupu. V teoretické rovině existují dva přístupy, každé variantě musí předcházet tepelně technické posouzení skladby ve 2D teplotním poli. Rozhodujícím hlediskem pro výběr varianty návrhu úprav je možnost provedení stavebních prací v interiérových prostorách a tím ovlivnění vnitřního provozu v dotčených bytech: 1. Možnost zásahu do konstrukcí ze strany interiéru – demontáž SDK desek, kontrola a výměna případných poškozených nosných prvků nebo znehodnocené tepelně izolační vrstvy, oprava stávající nebo kvalitní provedení nové parotěsné vrstvy a následná montáž předsazené SDK konstrukce. Z exteriérové strany pravděpodobně bude nutné demontovat vnější desky stěn, nahradit je novými z OSB desek, které budou sloužit jako podkladní konstrukce pro dodatečný vnější kontaktní zateplovací systém (ETICS). Tato varianta je finančně a technologicky náročná, vyžaduje zásah a omezení provozu v interiéru, ale zajistí splnění všech požadavků na obvodové konstrukce objektu (zejména vyloučení rizika kondenzace, zajištění vzduchotěsnosti, apod.). 2.

Varianta úprav bez zásahu do interiéru by spočívala v odstranění vnějších desek stěn, kontroly a výměny případných poškozených nosných prvků nebo znehodnocené tepelně izolační vrstvy a následné montáži nové podkladní vrstvy z OSB desek. Přes tuto vrstvu bude provedena větraná dvouplášťová fasáda – provedení systémového roštu z kovových profilů, vyplnění volného prostoru v roštu tepelnou izolací z minerální plsti, která bude překryta ochrannou difuzně otevřenou fólií lehkého typu. Následně bude provedena větraná vzduchová vrstva a fasádní obklad stěny z nehořlavých desek (např. CETRIS). Návrh dvouplášťové větrané fasády s cílem eliminovat riziko kondenzace je nutný z důvodu předpokládaného nespojitého provedení parotěsné vrstvy ve skladbě stěn. Touto variantou nemusí být plně zajištěna vzduchotěsnost konstrukce.

V rámci zateplení budou osazeny nové ventilační mřížky, další konstrukce na povrchu budou demontovány a zpětně osazeny. V rámci projektové dokumentace bude zpracován také projekt posuzující hromosvodnou soustavu, který navrhne případná opatření.

D.2.3. VÝPLNĚ OTVORŮ S ohledem na významnou množinu nevhodných vlastností stávajících výplní otvorů je doporučena jejich komplexní výměna, tj. odstranění stávajících, a instalace nových. Okna a dveře pro přístup na lodžie nebo balkóny je možné provést jak plastové, tak dřevěné či dřevohliníkové. Vždy je třeba zasklení tepelně izolačními skly. Vstupní dveře do objektu je doporučeno navrhnout s ohledem na jejich větší provozní zatížení, jako vhodné se jeví např. sestavy hliníkové s přerušeným tepelným mostem rámu a se zasklením izolačními skly. Střešní okna je doporučeno navrhnout se zasklením z izolačního trojskla. Součástí okna by měl být systémový zateplovací rám po obvodě, systémová manžeta pro napojení na doplňkovou hydroizolaci a systémové zapuštěné lemování. Součástí osazení oken musí být i úprava SDK ostění umožňující volné proudění vzduchu kolem rámu v interiéru. Pro stanovení požadavků na tyto výplně otvorů je třeba zpracovat odborný návrh, který by měl být součástí projektové dokumentace. Z požadavků se jedná především o stanovení tepelně technických a akustických vlastností, stejně jako definování požadavků na mechanickou odolnost. Odborný posudek



Nesmí být opomenuto podrobné řešení připojovací spáry. Postupováno by mělo být dle ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře - Požadavky na zabudování. Dále je třeba respektovat požadavky požární bezpečnosti a požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb., tyto požadavky musejí být zahrnuty při návrhu nových výplní otvorů.

D.2.4. HLAVNÍ ŠIKMÁ STŘECHA Hlavní šikmá střecha spolu s vikýři vyžaduje zásadní opravy, tak aby byly splněny normové požadavky. S ohledem na vnitřní provoz objetu předpokládám, že je nutné veškeré zásahy do střešní konstrukce provádět ze strany exteriéru. Prvním krokem by mělo být odstranění stávající skládané betonové krytiny, dále bude demontováno laťování a nevyhovující doplňková hydroizolační fólie. V zateplených částech střechy musí být rozebrána také tepelně izolační vrstva a zkontrolován stav a provedení původní parotěsné vrstvy. V závislosti na kvalitě provedení bude rozhodnut o nutnosti provedení nové parotěsné vrstvy. Vzhledem ke skutečnostem zjištěným v rámci prohlídky střechy lze předpokládat, že parozábrana není provedena v souladu s montážními předpisy a není spojitě napojena na okolní konstrukce a v ploše bude perforována. Předpokládá se tedy provedení nové parozábrany – způsob její aplikace vzhledem ke krokvím krovu bude upřesněn na základě tepelně technického posouzení. Po provedení parozábrany, bude provedena pokládka tepelně izolační vrstvy z minerální plsti vkládané mezi krokve na jejich plnou výšku. Další vrstva tepelné izolace může být provedena v úrovni nad krokvemi, a sice pomocí nového roštu z dřevěných hranolů osazených kolmo na krokve. Doplnění tepelně izolační vrstvy se provede i v úrovni kleštin ve volném prostoru pod hřebenem hlavní střechy. Kleštiny a další systémové tepelné mosty musejí být překryty vrstvou tepelné izolace. Volný prostor pod hřebenem střechy musí být také dostatečně odvětrán. Doplňková hydroizolační vrstva bude zvolena na základě Pravidel pro navrhování a provádění střech Cechu CKPT, podle vybraného typu krytiny, sklonu střechy a počtu zvýšených požadavků. Doplňková hydroizolace z fólie lehkého typu musí mít slepené přesahy, a kontralatě budou těsněny systémovými páskami. V případě nutnosti bude pod doplňkovou hydroizolaci provedeno plnoplošné bednění z prken (nikoliv OSB desky). Přes doplňkovou hydroizolaci budou provedeny kontralatě vymezující větranou vzduchovou vrstvu tl. min. 40 mm a následně závěsné latě krytiny. S ohledem na charakter umístění stavby a riziko náletových prachových nečistot nelze doporučit výběr betonové krytiny umožňující usazování nečistot. Krytina hlavní střechy bude provedena v souladu s technologickým předpisem výrobce a při pokládce bude použito doplňkových tašek (prostupové prvky, větrací, okrajové, protisněhové, apod.). Součástí návrhu bude kladečský plán rozmístění sněhových zábran a protishněhových tašek. Na střeše budou osazeny certifikované prvky umožňující provádění revize na střeše (revizní lávky) a možnost úvazu (bezpečnostní kotvící body). V rámci stavebních úprav střechy budou dále opraveny povrchové omítky všech komínových těles a nově provedeno klempířské lemování. Součástí návrhu musí být statické posouzení únosnosti nosné konstrukce krovu.

D.2.5. KLEMPÍŘSKÉ PRVKY S ohledem na celkovou rekonstrukci fasády a střechy objektu, budou v podstatě všechny klempířské prvky odstraněny a nově provedeny se zohledněním nové tloušťky zateplených konstrukcí. Materiál pro klempířské prvky se doporučuje zvolit s dostatečnou ochranou proti korozi. Návrh klempířských prvků musí být v souladu s ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí. Součásti návrhu klempířských prvků by měl být výpočet dimenze dešťového odpadního potrubí.

D.2.6. BALKONY, LODŽIE Stávající ukončení balkonů je v nevyhovujícím stavu a bude odstraněno, z důvodu zateplení obvodových stěn objektu bude nutné nově vyřešit i sokl všech balkonů a lodžií – z tohoto důvodu je tedy výhodnější uvažovat s komplexní opravou skladby všech balkonů a lodžií, vč. osazení systémových okapnic.

Odborný posudek



U všech těchto konstrukcí pravděpodobně bude muset dojít k odstranění dlažby vč. lepících vrstev až na soudržný betonový podklad – ten bude vyspraven, vyrovnán a následně provedena systémová hydroizolační stěrka vč. systémového příslušenství (systémové okapničky, přechodové profily apod.). Následně bude do flexibilní stěrky plnoplošně lepená mrazuvzdorná dlažba. U lodžií může být na základě provedených sond rozhodnuto o celkové změně koncepce řešení skladby. Doporučuje se pro dosažení vodotěsnosti skladby použít povlakovou hydroizolaci a nášlapnou vrstvu vytvořit pomocí dlažby kladené na rektifikační terče. Z hlediska hydroizolační bezpečnosti, dlouhodobé životnosti a jednoduché možnosti opravy se jedná o nejvýhodnější řešení. Stávající ocelová zábradlí budou muset být zásadně upravena z důvodu navýšení tloušťky obvodových stěn o zateplovací systém. V rámci úprav zábradlí se doporučuje změnit způsob kotvení a eliminovat sloupky procházejících podlahovou skladbou balkonů. Preferuje se kotvení do bočních stěn, popř. pomocí předsazených sloupků do vnějšího čela nosné konstrukce balkonu. Z důvodu možnosti budoucích oprav a údržby zároveň je doporučeno navrhnout kotvení zábradlí pomocí rozebíratelného spoje. V rámci těchto úprav budou všechny kovové části zábradlí očištěny a opatřeny novým vícevrstvým nátěrem. Preferuje se opracování práškovou barvou (komaxit) namísto provádění nátěrů namístě. S ohledem na stav dřevěné výplně bude nutné provedení nového nátěru dřevěných prken výplně, případně jejich výměna nebo doplnění. S ohledem na nutnost rozsáhlých úprav stávajících zábradlí (změna způsobu kotvení, zkrácení zábradlí, úprava výplně, nové nátěry) je možné uvažovat také s variantou osazení kompletně nových konstrukcí zábradlí. Nové nebo stávající upravené konstrukce zábradlí musejí v každém případě splňovat všechny související normové předpisy (zejména závazné požadavky ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí).

D.2.7. HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY S ohledem na lokální vadu hydroizolace spodní stavby bude nutné před návrhem hydroizolačních opatření provedení kopané sondy z exteriéru v tomto místě a kamerových zkoušek stávajících dešťových odpadních a svodných potrubí, tak aby bylo možné odhalit, zda nedochází vlivem netěsností v dešťovém odpadním a svodném potrubí ke zvýšenému hydroizolačnímu namáhání. Na základě zjištěných skutečností může být rozhodnuto o způsobu a rozsahu nutných stavebních úprav – od opravy dešťových odpadních potrubí, přes novou svislou hydroizolační vrstvu obvodových stěn nebo nově provedený drenážní systém.

Odborný posudek



E. ZÁVĚR Na základě skutečností popsaných v tomto posudku lze konstatovat následující: -

Stav zpevněných ploch v okolí objektu lze označit jako lokálně nepříznivý.

-

Svislé zděné obvodové konstrukce jsou nevyhovující vzhledem k požadavkům na tepelně izolační vlastnosti. Zejména lehký obvodový plášť způsobuje nadměrné tepelné ztráty objektu. Na fasádě objektu byly místy zjištěny trhliny ve vnější omítce, dále lokálně degradace povrchu obvodové konstrukce, soklová oblast je částečně degradována působící vlhkostí.

-

Výplně otvorů jsou nevyhovující vzhledem k požadavkům na tepelně izolační vlastnosti a způsobují nepřiměřené tepelné ztráty objektu.

-

Hlavní střecha je v nevyhovujícím stavu – v celé svojí ploše je doplňková hydroizolace sině degradovaná a navíc provedena chybným způsobem, že nelze vyloučit zatékání do konstrukcí. Tepelně izolační schopnost střechy je zásadně ovlivněna systémovými tepelnými mosty. Nevhodně provedené parotěsná vrstva se podílí na zvýšených tepelných ztrátách a zároveň vyvolává riziko kondenzace vodních par ve střeše.

-

Detaily konstrukcí balkonů degradují vlivem nevhodného řešení a zvýšeného namáhání vodou. Ocelové zábradlí není vhodně kotveno a spolu s výplní vykazují silnou degradaci povrchových úprav.

-

Vzhledem k zásadním chybám v celkové koncepci jednotlivých konstrukcí nelze dosáhnout požadovaného stavu lokálními opravami, ale je nutné provedení komplexní opravy se zohledněním všech vlivů. Komplexní opravu lze v jednoduchosti charakterizovat výčtem těchto stavebních úprav: o

Zateplení vnější fasády objektu certifikovaným kontaktním zateplovacím systémem.

o

Výměna všech výplní otvorů.

o

Kompletní rekonstrukce hlavní šikmé střechy – oprava parozábrany, dodatečné zateplení, provedení doplňkové hydroizolace a pokládka nové krytiny vč. souvisejících klempířských prvků.

o

Oprava balkonů spolu s úpravou, popř. výměnou zábradlí.

o

Vlastnímu provedení stavebních úprav musí předcházet podrobná příprava spočívající v podrobném stavebním průzkumu objektu, který bude sloužit jako plnohodnotný podklad pro zpracování podrobné projektové dokumentace.

Pokud se zjistí podstatné skutečnosti, které nebyly nebo nemohly být známy při zpracování tohoto posudku, vyhrazuje si zpracovatel možnost úpravy závěrů.

V Brně, dne 29. února 2015 Vypracoval:

Ing. Tomáš Petříček, Ph.D. Ing. et Ing. Petr Kacálek, Ph.D. Ing. et Ing. Petr Hlavsa

Odborný posudek


ODBORNÝ POSUDEK POSOUZENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU KONSTRUKCÍ, BYTOVÝ DŮM NA UL. NOVÁ 504, KUNŠTÁT. (+420)

Recommend Documents