•ms Y
MĚSÍČNÍK
ÉIB LEDEN 2000 cena 45 Kč
ODBORNÝ ČASOPIS PRO ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ A EKOLOGII
977121049200801
v
ZÁpAdoČEskÉ odpAdy s. r. o
r^
I propojených yto programy zajišťují
gpínónf vioch zákonných povinností týkajících se evidon
íechny firmy, které pfi své činnosti produkuji odpady nebo íné evidence odpadů a automatickou tvorbu ‘ročního hláieni ___________ pfepravu nebezpečných odpadů, tiskne sestavy vyžadované zákonem, statish odpadů, identifikační listy nebezpečných odpadů a viechny potřebné číselníky e sběrného dvoru, separace recyklace zněnípříslušných zákonů a vyhlášek - _ úlové řešenípro malé firmy, střední s více provozy, pro skupiny firem, pro komerční vedeni idence i pro obce a město programu pro Windows 95/98/NT i pro MSDQS ice na všech okresních úřadech a magistrátech ČR a ve více než 1500 firmách v ČR iši software pro evidenci odpadů v ČR iž od 2.840,- Kč
je určen pro potřeby městských nebo obecních úřadů, technických služeb nebo firem zabývajících se svozem odpadů. Řeší problematiku svozu komunálního odpadu ve městech a obcích a podstat né usnadňuje práci se svazovou agendou, která může být diky velké koncentraci obyvatel, firem i svazových nádob značně rozsáhlá. Umožňuje evidenci související se svozem, pronájmem, dopravou a zneškodněním odpadů z velkokontejnerů. Dále: informace o zákaznících (plátcích!, tvorba a tisk smluv, evidence nádob na stanovištích informace o obyvatelstvu, přehledy neplatičů, výběr daně, využiti dat z evidence obce tvorba svazových plánů zálohové platby občanů a firem zpracování a tisk faktur a složenek, hotovostní platby, sledování plateb, přenos dat do účetnictví hromadné platby přes modem z bankovních ústavů, SIPO tisk identifikačních listů nebezpečných odpadů, tisk evidenčních listů přepravy dle ADR převody starších dat z jiných programů, drobné úpravy dle dohody
je určen pro administrativu spojenou s ukládáním odpadů na skládce. Zahrnuje správu adresáře objednatelů, přípravu a tisk smluv o ukládání odpadů, vlastní evidenci příjmu odpadů, následně pak přípravu a tisk faktur z pořízených příjemek. Obsahuje kontejnerovou službu, dopravu a evicizích skládkách o zařízeních. Dále: _____0__,_____ _____ ny potřebné číselníky, seznam vozidel vážení na příjezdu i na odjezdu, tisk příjemek, faktur a příloh, přenos dat do účetnictví mí na váhu, drobné úpravy dle dohody
€
Chemická laboratoř OHS Frýdek-Mistek
Laboratoř akreditovaná Českým institutem pro akreditaci, číslo 1109. Zajišťujeme komplexní služby v oblasti analýz vod, odpadů, ovzduší, potravin, biologického materiálu. Provádíme speciální analýzy polychlorovaných bifenylů, dibenzo-p-dioxinů, dibenzofuranů, naftalenů a jiných chlorovaných persistentních látek. ✓ oblasti odpadů a pevných vzorků nabízíme: ✓ Kvalifikovaný odběr vzorků odpadů. ✓ Analýzy vzorků odpadů dle vyhlášky MŽP č. 338/1997 Sb., ve výluzích a sušině. ✓ Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, dle vyhlášky MŽP č. 339/1997 Sb. (rozsah vlastnosti 1 - 12).
Kontakt: OHS Frýdek-Mistek, Chemická laboratoř, Palackého 121, 738 02 Frýdek-Mistek tel: 0658 / 601 452, fax: 0658 / 630 455 e-mail:
[email protected] 00-00621
UZITECNE ADRESY
Plán příloh a speciálních rubrik měsíčníku ODPADY na únor až červen 2000
ODPADY
Společná témata příloh
Redakční téma
Komerční přílohy
s časopisem
Centrum environmentálních analýz (CEA)
Moderní obec
Křížová 25, 405 01 Děčín 1, tel.: 0412/511 595, fax: 0412/511 595 e-mail:
[email protected]
Č.2 Technické služby 1
datum vydáni 23.2.2000
(jaro - léto) (uzávěrka 25.1.2000)
Nadace Partnerství
č.3 datum vydání 22.3.2000
Regionální fórum
Finanční služby
- prezentace firem
a pojistné programy
a podnikatelů
pro města a obce
Panská 7, 602 00 Brno, tel.: 05/422 183 50, fax: 05/422 217 44. e-mail:
[email protected], internet: www.ecn.cz/epce
č.4 datum vydání 26.4.2000
Bezpečné
Městské
Prostředky pro sběr,
a nebezpečné odpady
a domovní čistírny
svoz a úpravu odpadu
(uzávěrka 29.3.2000)
(uzávěrka 14.3.2000)
č.6 datum vydáni 21.6.2000
Informační systémy
Třídění
v odpadovém
a úprava odpadů
hospodářství
Regionální environmentální centrum pro země střední a vý chodní Evropy - kancelář pro CRIREC CR) Senovážná 2, 110 00 Praha 1, tel.: 02/242 228 43, fax: 02/242 228 43, e-mail:
[email protected], internet: www.rec.cz
(uzávěrka 24.5.2000)
Kontakt: redakce ODPADY, Jarmila Šfastná, tel.: 02/3307 1427, e-mail:
[email protected] Kontakt: redakce komerčních příloh Šárka Trojanová, Veronika Krejzová, tel.: 02/3307 1778,1701, fax: 02/3307 2780. Manažer inzerce: Luděk Vařbuchta, tel.: 02/3307 1403, fax: 02-3307 2012, e-mail:
[email protected]
Nabízené přílohy a další obsahové změny se pro mítnou do skladby časopisu ODPADY - bude pře hlednější, odbornější a přitažlivější, čemuž jistě na pomůže i nová grafika. Budeme klást mnohem větší důraz na předcházení vzniku odpadů (prevenci) a pochopitelně na jejich ekonomické využití. Nabídneme více novinářských forem, a to především polemických diskuzí, rozhovorů významných odbor
POČET VÝTISKU:
níků, aktuálních informací, speciálních témat a pří loh, jak je vidět z tabulky. Měsíčník Hospodářských novin ODPADY se stává živým odrazem významné a dynamické oblasti, jakou je odpadové hospodářství. I vy můžete přispět k jeho ještě větší zajímavosti - zasílejte nám své náměty, články i dotazy ze všech oblastí odpadového hospo dářství. REDAKCE
(POUZE NOVÝ NEBO ZVÝŠENÝ ODBĚR)
Cena jednoho výtisku ve volném prodeji
Podnikatelské inovační cent rum (BIC) ČVUT Plzeňská 221, 150 00 Praha 5, tel.: 02/572 128 71-2, fax: 02/572 128 75. e-mail:
[email protected], internet: www.bic.cvut.cz
\
MESICNIK
3 13
45,- Kč. Cena předplatného u Economia, a. s., 440,- Kč/rok
PRUMENi JMÉNO, TITUL: NÁZEV ORGANIZACE: UUCE: PSČ:
OBEC:
ADRESA DORUČOVÁNÍ:
PŘÍJMENÍ, JMÉNO, TITUL: NÁZEV ORGANIZACE: UUCE: PSČ:
OBEC:
I
Pokud je adresa »doručování« totožná s adresou »plátce«, vyplňujte pouze adresu »plátcc«
SIPO
spoj. č.
FAKTURA
SLOŽENKA
□
PLATEBNÍ KARTA
□
ÚDAJE PRO FAKTURACI: PLATEB. KARTA:
IČO: DIČ:
EUROCARD/MASTERCARD
Č. ÚČTU:
ČÍSLO KARTY:
KÓD BANKY:
PLATNOST:
□ WSA [Z] JCB CZH
Diners Club International
/
TELEFON: E-MAIL:
RAZÍTKO/PODPIS: Vyplněný lístek zašlete na adresu: Economia, a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 nebo volejte: 02/33 07 11 77, fax: 33 07 20 09. Objednávky internetem: www.ihned.cz, nebo e-mail:
[email protected]
|
|
5
Spojit ekologii s efektivitou Ing. Jarmila Šfastná
7
Státní podpora alternativ Doc. Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc.
8
Povinnost obce i občanů Ing. Josef Salda
9
Cena za svoz i sběr Ing. Zdenka Kotoulová
11
V souladu s unií MUDr. Eva Rychlíková Zveličené nebezpečí?
12
První byl Děčín Ing. Miroslav Kovář
13
ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE Pozadu za Evropou RNDr. Jana Plamínková
15
Efektivní využití Ing. Antonín Slejška, Ing. Jaroslav Váňa, CSc.
16
Projekt pro Valašské Meziříčí Ing. Petr Wirth
17
Ekologicky vyhovující postupy Ing. Jaroslav Váňa, CSc.
18
Skládky mohou přinášet užitek Ing. Stanislav Štěpánek
19
Malá energetická centra Ing. Jaroslav Kalous
20
Legální postupy jsou dražší Ing. Vít Matějů
21
Zdroj hodnotných materiálů Prof. Ing. Jaroslav Buchtele, CSc., Doc. RNDr. Pavel Straka, CSc., RNDr. Jana Kovářová, CSc.
22
Trh sběrového papíru Ing. Jaroslav Tymich
23
Příklad z praxe Prof. Ing. Mečislav Kuraš, CSc.
24
Nejlepší dar Ing. Jarmila Šťastná
25
Novela vyvolává diskuze
26
Co se děje na skládce Ing. Radek Janoušek Slovníček termínů
27
Český ekologický ústav Ing. Josef Seják, CSc.
28
Do diáře Resumé
Západočeské odpady s. r. o. Váš průvodce problematikou odpadů v roce 2000 polečnost Západočeské odpady s. r. o. vznikla v roce 1998. Zabývá se poskytováním kom plexních služeb v oblasti nakládání s odpady a v oblasti sanací ekologických zátěží no území západních a jihozápadních Čech. Jedná se o ryze českou společnost, která je součástí uskupení fi rem okolo společnosti SCHB, a. s. Kořeny naší společnosti sahají až do roku 1990, kdy bylo za loženo Středisko chemické bezpečnosti - SCHB. Proto svoji činnost můžeme podepřít kvalifikací, profesní zdatností a mnohaletými zkušenostmi svých pracovníků. Naše společnost se orientuje hlavně na tech nologie, které umožňují další využití odpadu ne bo snížení jeho nebezpečných vlastností. Věříme, že tento směr umožní nám i našim zákazníkům bezproblémový přechod na legislativu Evropské unie. Z tohoto důvodu jsme se v roce 1999 stali členy »Asociace pro ekologii*. Tento krok nám pomáhá získávat progresivní poznatky vědy a výzkumu v oboru ekologie a jejich využití v praxi. Naše služby jsou určeny širokému spektru zákazníků od drobných živnostníků až po velké průmyslové společnosti. V oblasti nakládáni s od pady poskytujeme komplexní servis od bezplat ného poradenství přes odborný odběr vzorků až po návrh způsobu využití nebo zneškodnění da ného odpadu. Samozřejmostí je přeprava těchto odpadů - pevných i tekutých - obvykle do 3 dnů, v naléhavých případech do 24 hodin, i v sobotu a neděli. Vlastníme autorizaci podle zákona o odpadech č. 125/1997 § 3 odst. 3. V oblasti sanací ekologických zátěží čerpáme z dlouholetých zkušeností naší sesterské společ nosti SCHB, a. s., a využíváme i jejího technické ho vybavení - zejména plně vybaveného stře diska sanačních prací pro průzkumné, vrtné a vzorkovací práce. Provádíme hodnocení ekologických zátěží, stanovení úrovně a rozsahu kontaminace, dopo ručení metody pro sanační zásah a realizaci sanačních prací dodavatelským způsobem za použití vlastních technologií. Zajišťujeme prodej absorpčních materiálů, havarijních prostředků a vybavení skladů odpa dů od renomovaných firem. Je naší profesionál ní ctí nakládat s odpady v souladu s platnou legislativou.
S
Západočeské odpady s. r. o.
l-VIII
Environmentální management Foto na titulní straně archív Uzávěrka tohoto čísla: 29. 12. 1999
Lobezská 15,301 46 Plzeň TeL/fax: 019/745 67 99 E-mail:
[email protected] /KOMERČNÍ PREZENTACE/
4 • ODPADY • 1/2000
SPOJIT EKOLOGII S EFEKTIVITOU hovoříme s ministrem životního prostředí • Jaké byly podle vašeho názoru nej větší změny v odpadovém hospodář ství za posledních deset let? Největší změnou bylo bezesporu vytvoření odpadové legislativy, jejíž vývoj u nás začal již v roce 1991 zákonem č. 238/91 Sb., o od padech. Od počátku roku 1998 nabyl účinnos ti zákon 125/1997 Sb., o odpadech a k němu se připojila celá řada prováděcích předpisů a vyhlášek. Po prvním roce zkušeností s tímto zákonem bylo zřejmé, že nová právní úprava není kom patibilní s Evropskou unií (EU), ani nevyho vuje prudce se měnícím podmínkách odpado vého hospodářství. Pouhá novela stávajícího odpadového zákona by vzhledem k mnoha po třebným změnám nestačila. Vzhledem k vývo ji jsme začali připravovat dva zákony souběž ně: zákon o odpadech a zároveň zákon o obalech a obalových odpadech. V oblasti municipalit považuji za největší změnu to, že od července loňského roku má každá obec povinnost určit místo pro shro mažďování nebezpečného nebo velkoobjemového odpadu. To jsou věci v našem prostředí nebývalé a já jsem jim velmi rád. Pravidelné putování kontejnerů na velkoobjemový odpad, kde je možné zdarma odložit nepotřebné věci. nebo pravidelné zastávky sběrných vozů pro nebezpečný odpad, jsou krokem k žádoucímu stavu. Na těchto věcech je nejvíce vidět pozi tivní přístup municipalit k nakládání s odpady. Když to shrnu: největší změny byly dány vznikem nové legislativy a pak tím, co se děje obecně v naší zemi. jaký mají k nakládání s odpady vztah obce a občané. Myslím, že změny jsou v daném kontextu k lepšímu, ale zdůrazňuji slovo v daném kontextu. Změny probíhají i v negativním směru. Všichni si vzpomínáme, že před deseti lety byla většina nápojů ve vratných skleněných lahvích. Dnes nás překvapuje velmi nemile, že převaha ná pojů se prodává pouze v nevratných lahvích.
• Bude Ministerstvo životního prostře dí nějakým způsobem působit na vý robce nápojů, aby se vrátili k chvály hodnému zvyku používání skleněných vratných lahví? Má vůbec exekutiva možnosti, jak tuto praxi ovlivnit? Nástrojů na ovlivnění současného stavu je několik. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) i Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravují věcný závěr zákona o oba lech, zároveň je předkládán Parlamentu ČR zákon o spotřební dani, nebo návrh novely zá kona o ochraně spotřebitele. To jsou všechno
RNDr. Miloš Kužvart pracoval již před rokem 1989 v několika význam ných nezávislých »zelených« orga nizacích, má však za sebou také zkušenost auditora zavádění systé mů jakosti v průmyslových podni cích. Ministrem životního prostředí je od roku 1998.
legislativní úpravy, které mohou ovlivnit cho vání výrobců i distributorů. Jedním z nástrojů je, že je stanovena minimální výkupní cena vratné lahve např. na jednu korunu za kus. Tím můžeme udělat vracení lahví znovu zají mavým pro spotřebitele. V nedávné době kles la výkupní cena ze čtyř korun na deset haléřů za kus, což byl velmi nepříznivý vývoj. Druhým nástrojem ovlivňování je například dobrovolná dohoda mezi MŽP a Českým prů myslovým sdružením pro obaly a životní pro středí, která podpoří recyklaci a znovuvyužití použitých obalů. Takové dohody působí velmi pozitivně. Dokonce jsem měl možnost těsně před vánoci 1999 uvést do provozu linku na výrobu desek z použitých kartónových obalů, která byla vybudována v Nové Páce. Právě tu to linku pomohla financovat akciová společ nost EKO-KOM. která je jakousi výkonnou složkou Sdružení pro obaly. V takových akti vitách vidím známky zlepšování situace a doufám, že se do sdružení zapojí více sub jektů - výrobců i »plničů« obalů. Při podpisu smlouvy na jaře loňského roku jich bylo ve sdružení pouze osm, ted již patnáct. Za dobrý signál také považují, že výrobci minerálek přistoupili těsně před koncem mi nulého roku zase zpět k používání skleněných lahví. Pohled producenta je dán především eko nomikou provozu. Nevratné obaly mají pro něho mnoho kladů: jsou lehké a odolné, není nutno zajišťovat sběr, dopravu zpátky, jejich čištění. Přesto si myslím, že chování výrobců ovlivňovat můžeme a musíme. Jestliže budou mít legislativní nástroje v sobě markantní eko nomické stimuly, může se struktura hlavně ná pojových obalů změnit k lepšímu. A je zde ještě jeden moment, na který lo gicky žádný ústřední orgán státní správy nemá přímý vliv - chování společnosti, postoj spo třebitele. Pro běžného spotřebitele jsou ne vratné láhve také pohodlné, jinak by je neku poval. Tento postoj se však vlivem
5 • ODPADY • 1/2000
dlouhodobé osvěty a ovlivňování může po stupně změnit. Já mám stále za to, že nejlepším řešením jsou vratné obaly, ale situace není jen černobí lá. Ve hřeje mnoho kritérií, která je nutno brát v úvahu - parametry přepravní náročnosti u vratných skleněných obalů oproti nevratným obalům, ekonomická výhodnost a nevýhod nost vratných plastových obalů, a tak dále.
• Co ještě vidíte jako svůj úkol do kon ce svého mandátu? Čeho chcete do sáhnout? Mé cíle plynou z toho, co jsem už naznačil. V červnu tohoto roku předkládáme nový zá kon o odpadech, zhruba půl roku na to zákon o obalech. Do konce mého mandátu nabude účinnosti nařízení vlády č. 31/99 Sb., o povin nosti zpětného odběru obalů a výrobků, zač nou fungovat odpadové plány. Určitě si však nepředstavujme nějakou vizi rychlého skoku. Je to postupný vývoj zavádění nástrojů ekono mických, informačních a koncepčních.
• Postoj EU vůči našim přípravám na vstup není zrovna laskavý. Existují v oblasti odpadového hospodářství ně jaké výrazné změny, které musíme ješ tě učinit, abychom vyhověli požadav kům unie? A z druhé strany - není kritika EU vůči nám příliš přísná? Určitě ne. Evropská unie je na tom logicky výrazně jinak než my, jejich prioritou je odpa dové hospodářství. U nás je ještě stále na žeb říčku problémů na prvním místě ovzduší, vo da a pak teprve odpady. Dvě první oblasti však již v EU vyřešili. A tím, že jsou dál, vy žadují i po nás obdobné parametry, procesy a procedury. Je to logické, protože my vstupu jeme do EU, ne naopak. Pokud tedy požadují snížení podílu skládkovaného odpadu pomocí ekonomických ná strojů, je cílem tohoto opatření vyrovnání hos podářského prostředí mezi Unií a námi. Jestli se u nás vyplácí, jednoduše řečeno, zahodit odpad někam na skládku, pak je to známka našeho nedostatečného rozvoje. Důvodem, proč nám vyčítají nevykonatelnost. nevymahatelnost právaje snaha, aby jejich občané ta dy nenaráželi na jakési prapodivné nestan dardní prostředí. 1 my u nás musíme jít cestou »3 R« (reuse-reduce-recycle, v českém pře kladu znovuvyužití-zmenšení objemu-recyklace). Velmi kvalitní skládky jsou dobrým řešením současného špatného stavu. Jsou však na nich ukládány kovy, plasty - to všechno jsou suroví- f
ny. Proto je požadavek EU, abychom si dali do pořádku skládkové hospodářství, naprosto legi timní, stejně jako požadavek na sběr a recykla ci akumulátorů, baterií nebo olejů. Unie také tr vá na rekonstrukci spaloven nebezpečných odpadů a řešení emisí dioxinů. Nemůžeme pro vozovat zařízení, které z hlediska dálkového přenosu škodlivin bude nakonec poškozovat ži votní prostředí i ostatních členských zemí EU. Na druhé straně nařízení vlády č. 31/99 již řeší jednu z velkých překážek našeho vstupu systém sběru a zhodnocení použitých obalů.
• V Evropě je stále více silnější trend spalování komunálních odpadů a my máme většinou skládky. Ano, je to poměr, který by bylo velmi uži tečné následovat, ale i tady musíme mít pomě ry srovnatelné s EU. To znamená spalovat jen to, co už nejde jinak využít a také zajistit, aby chom spálením nepřenesli »džina« znečištění do jiné složky životního prostředí. Země EU se chlubí spalovnami komunál ních odpadů uvnitř města, což je vysvětlitelné vysokým stupněm technologické schopnosti, i když z hlediska urbanistického mi to připadá trochu zvláštní.
s nímž se už více či méně úspěšně vyrovnaly obce na úrovni obecních vyhlášek. Obce tím ztrácejí právní jistotu. Proto je novela kontro verzní a problematická. Cím dříve bude na světě nový kvalitní, plně kompatibilní zákon o odpadech, tím lépe.
• Všichni víme, že třídící systémy jsou ekonomicky neúspěšné. Existuje něja ká možnost, jak podpořit odumírající průmysl druhotných surovin a recyk lační průmysl? Nástroj je možné najít v oblasti podpory formou nízkoúročných půjček ze Státního fondu životního prostředí, určených pro roz voj recyklačních linek a podobných zařízení. Jiná věc je, proč v republice, která má jednot né legislativní prostředí a stejné ekonomické nastavení parametrů, jedna firma funguje a druhá skomírá. Ať manažeři začnou nejdříve u sebe a za myslí se, jestli nemají špatný marketing nebo
účtu« SFŽP. Spíše jde o informace o tom, jak věc řešit kvalifikovaně a v souladu se zákony. Stávající kapacity chladírenského prů myslu dostačují pro odsávání freonů, zvláště když podle analýz poměrně nízké procento ledniček obsahuje freon také v izolační vrst vě. Prostým odsátím získáme nejen freon, ale i druhotné suroviny (kovový podíl, plast, guma). Ledničky tedy nejsou žádný strašák. Na freonovém účtuje nyní skoro 180 milió nů korun, které lze využít v obcích na likvi daci ledniček, čili není tady problém ani z hlediska pravidel příslušné směrnice Státního fondu životního prostředí, ani z hle diska financí. Musím říci, že ledničky považuji za margi nální záležitost v systému ochrany životního prostředí. Usiluji o oddělení těch problémů, které skutečně jsou jen jakýmsi nedopatřením a dají se napravit administrativní cestou, od těch problémů, které mají systémový charak ter. Mnohem důležitější proto pro mne je, že
• »Soutěž« mezi skládkami a spalovna mi je spíše věcí vize, kam se má odpa dové hospodářství vyvíjet. Kam bude me směřovat my? Ani první, ani druhou cestou, ale jakousi variantou číslo tři. Naše skladba odpadu prů myslového i komunálního zatím neodpovídá evropskému standardu. Také máme nevyhovu jící technické zázemí. Cesta není v preferenci spaloven, ať to stojí, co to stojí, ale není také možné využít každý kus prostoru na skládku. Cesta je někde uprostřed. Zelenou budou mít spalitelné odpady, protože se z nich dá získat energie, spálením se zmenší objem a dojde k určité homogenizaci. Stejně tak je naprosto logický zákaz ukládání organických odpadů do země, který se již v EU prosazuje. Odpadové hospodářství však neovlivňuje jen exekutiva. Mnohem zajímavější je zjišťo vat, jak tento problém řeší samosprávy v ob cích, kde si lidé vidí nejenom do talíře, ale s trochou nadsázky i do té popelnice. Způsoby jak se v každé jednotlivé obci řeší problém od padů, jsou velmi různé, a proto hlavní »páky« pro ovlivnění odpadového hospodářství musí být na úrovni municipalit. Bylo by velmi dob ré, aby příští zákon o odpadech již nebyl pro obce nepříjemným překvapením, jako byl zá kon č. 125/97 Sb. Proto jsme například navr hovali, aby systém plateb za nakládání s odpa dy měl povahu daně, protože s tímto institutem umějí municipality a místní rozpo čet zacházet. Tento návrh bohužel neprošel při prvním čtení vládní předlohy zákona Sněmovnou.
• Jak se díváte na poslaneckou novelu zákona, která se týká paragrafů 9 a 10. Novela je určitě lepší než stávající stav zá kona č. 125/97 Sb. Zavádí však retroaktivitu. což je nepřijatelné z hlediska našeho právního systému. Ještě horší je, že narušuje systém, založený stávajícím zákonem o odpadech.
příliš drahé nakupované služby. Většinou recyklátoři nemají dobrou koncovku - tedy za jištěný odbyt. Problém výrobků z recyklova ných směsných plastů jsem řešil společně s ministrem dopravy a spojů. Šlo by je využít pro výrobu protihlukových zástěn podél dál nic, kde by mohly nahradit betonové bloky. Uspořily by se lak přírodní zdroje a zároveň se podpořila recyklace.
• Je nějaký vývoj v projektu na recyk laci ledniček? Tento problém přitahuje sdělovací prostřed ky hlavně tím, že je »fotogenický« - osmnáct a půl tisíce ledniček na louce je zajímavý ob jekt. V této věci jsme ve stadiu určovacích ža lob. neboť je třeba zjistit, komu teď vlastně ledničky patří a kdo je vůbec smí zlikvidovat. Recyklace starých ledniček však lze řešit úpl ně jinak. Nemusíme budovat obrovský závod za sto miliónů korun. Na spoustě míst ČR to dokáží municipality i s velmi malou podporou z »freonového
6 • ODPfiDY • 1/2000
se připravuje zákon o odpadech, obalech, bu de nový zákon o E1A, o chemických látkách a haváriích - to je celý komplex opatření.
• Chcete říci, že tyto zákony a nařízení vytvářejí ucelený systém? V oblasti průmyslové ekologie byl po léta jedinou razantní věcí zákon o ochraně ovzdu ší, v jehož působnosti se nám povedlo hodně dobrých věcí. Teď však nastupuje pod vlivem EU přístup zahrnující všechny složky životní ho prostředí i příbuzné oblasti. Evropa odmítá ocelová města s dýmajícími komíny. Důraz kladou na kvalitu života v celé komplexnosti, která je v ochraně zdraví lidí, v bezpečnosti a jakosti práce a efektivitě výro by a výrobních procesů. Promítnu-li si to do oblasti odpadového hospodářství, pak po nás Evropská unie chce větší podíl recyklace a efektivního využívání odpadů. Tento poža davek je pro mne naprosto automatický. JARMILA ŠŤASTNÁ FOTO ARCHIV
kládání s odpady. Program na podporu techno logií, výrobků a alternativních zdrojů energie.
DALěl'CÍLE
STÁTNÍ PODPORA ALTERNATIV SUROVINOVÁ A ENERGETICKÁ POLITIKA Nová surovinová a energetická politika státu reflektuje problematiku ko munálního odpadu, která je pro ni dílčí záležitostí. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podporuje snahu využívat spalování komunálního odpadu jako alternativní zdroj energie. ešení spočívá v užití ekonomických a le gislativních nástrojů ke znevýhodnění skládkování a podpoře spaloven, obdob ně jako je tomu v Evropské unii (EU). Spalování komunálních odpadů přináší vý znamné energetické zisky a nevyžaduje zábor půdy nutný pro skládky. Odpad se tak stává dru hotnou alternativní energetickou surovinou. Vláda projednala surovinovou politiku v ob lasti nerostných surovin a jejich zdrojů v polo vině prosince 1999. Předmětem politiky nerost ných surovin jsou palivoenergetické, rudní, nerudní a stavební suroviny, a to jak z prvotních, tak i z druhotných zdrojů. Tato státní surovinová politika, na niž Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyda lo souhlasné stanovisko v procesu EIA, se ne zabývá surovinami z obnovitelných zdrojů (vodou, dřevem nebo zemědělskými surovina mi). Zabývá se však všemi druhotnými surovi nami z hlediska jejich vlivu na úspory jak pr votních nerostných zdrojů, tak i energie. Druhotné DD ny přitom surovinová politika definuje jako suroviny nebo materiály získané z odpadu, které jsou způsobilé k dalšímu hos podářskému nebo jinému využití.
Ř
V předložené surovinové politice MPO a MŽP podporují vyšší využití druhotných su rovin, a to nejen jako vítané náhrady nerostných surovin z prvotních neobnovitelných zdrojů, ale i jako alternativního zdroje energie. Do každé druhotné suroviny již byla vložena určitá ener gie, která by jinak byla nutná k vytěžení, úpravě a zpracování prvotní suroviny. To je problém i komunálního odpadu, který je žádoucí spalo vat, získat tak energii a uchránit plochy jinak nutné pro skládky. Proto surovinová politika navrhuje rozšířit všechny podpůrné programy (malé a střední podnikání, věda a výzkum, regiony) ve smyslu prohloubení podpory vyššího využití druhot ných surovin. V usnesení vlády k surovinové politice je navržen společný úkol pro minister stva - životního prostředí, průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj a financí:
»V programech podpory podnikání, výzku mu a vývoje, energetických úspor a regionál ních podpor rozšířit podporu využití druhot ných surovin a recyklace, energetických úspor a vyššího využití obnovitelných zdrojů ener gie s cílem dosáhnout úrovně EU v nižším čerpání neobnovitelných zdrojů nerostných surovin a prodloužení jejich životnosti«.
řINANfflUREmk.,. Nový finanční zdroj pro toto rozšíření pod půrných programů surovinová politika nalezla např. v navrhovaném zpoplatnění těžby tzv. nevyhrazených nerostů (stavební kámen, štěrkopí sek, cihlářská surovina) na výhradních ložis kách ve vlastnictví státu, za jejichž těžbu se dosud úhrady neplatí. Navrhované rozšíření se týká zejména násle dujících programů: □ podpora malých a středních podniků Program Kredit - program úvěrů pro malé podnikatele Kritériem programu je i ekologický přínos vyplývající z realizace projektu a využí vání progresivní technologie. Program Kapitál - program zvýšení rozsa hu využití rizikového a rozvojového kapitálu. Kritériem programu jsou i ekologická pozitiva. Lze však využít i jiné programy: Záruka, Trh, Region nebo Preference □ programy výzkumu a vývoje Program Technos - projekty musí mít vztah k životnímu prostředí (bezodpadové technolo gie, recyklace, zlepšování životního prostředí, dodržování norem životního prostředí), energe tické úspornosti nebo využití netradičních zdro jů energie. Obdobně lze využít i program Rozvoje cen ter špičkových průmyslových výrobků a tech nologií. □ Speciální podpory v energetice - Programy státních podpor při snižování spotřeby paliv a energie v CR. Tyto programy bezprostředně souvisejí s energetickou politi kou. □ Speciální podpory v působnosti MŽP - Program na podporu využití a zneškodnění odpadů. Program na zpracování koncepcí na
7 • ODPADY • 1/2000
Státní správa bere v potaz potřebu vyššího využití druhotných surovin i surovinová politi ka počítá s jejich posílením. Určitý problém však představuje spíše nedostatek kvalifikova ných projektů - žádostí o podporu, než neocho ta státu pomoci. Do budoucna proto počítáme zejména s vyšším zapojením obcí a profesních svazů při rozpracování surovinové politiky do jednotlivých regionů. Potřebné vyšší osvětě ne sporně přispěje i zákon o veřejném přístupu k informacím, který platí od nového roku. Dalším přínosem surovinové politiky je od startování nového statistického sledování od padů od roku 2000, a to i ve smyslu jejich vy užití jako druhotných surovin. Absence tohoto statistického šetření byla dosud silně pociťo vána jak ze strany podnikatelů, tak i obcí a státní správy. Zhruba čtvrtina dokumentu surovinové poli tiky je věnována problematice druhotných suro vin. Je analyzována produkce odpadů v ČR včetně nedostatečné úrovně jejich využití jako druhotných surovin, a potenciál energetických úspor, který může jejich využití přinést. Velké rezervy představuje i žádoucí využití komunál ního odpadu jako alternativního zdroje energie a dosažení úrovně, srovnatelné se situací v ze mích EU. Rozdíl mezi ČR a EU je zatím dán přede vším nízkou cenou za uložení odpadů ve srov nání s náklady na recyklaci, resp. likvidaci ve spalovnách. Dále surovinová politika uvádí a komentuje vybrané údaje o zahraničním obchodu s druhot nými surovinami a navrhuje některé specifické cíle pro oblast druhotných surovin. Jejich zá kladní ideou je dosažení nižší spotřeby prvot ních nerostných surovin v důsledku vyššího vy užití druhotných surovin a racionální využívání průmyslových a separovaných komunálních od padů. Vedle ekonomické stimulace se počítá se zapojením obcí a profesních svazů (např. Svaz průmyslu druhotných surovin - Aporeko, Svaz kovohutnického průmyslu).
ÚSPORY ENERGIE Na problematiku využití odpadů jako alter nativního zdroje energie pamatuje i energetická politika, kterou MPO předložilo vládě ke schvá lení na konci minulého roku. Jedním z hlavních cílů energetické politiky je uplatnění úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Sem patří i spalování komunálního odpadu, kte ré kromě jiného je možné považovat za alterna tivní energetický zdroj. Energetická politika konkrétně navrhuje: »Vytvoření funkčního, nediskriminačního, průhledného a motivujícího systému podpory možných úspor energie, využívání obnovitel ných zdrojů energie a kombinované výroby elektřiny a tep!a.« Hlavním nástrojem je Státní program na pod poru úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Jeho text pro rok 2000 schválila vláda 29. listopadu 1999 svým usnesením č. 1261. Důležitý je jeho V. Podprogram podpo ry vyššího využití obnovitelných zdrojů ener gie. Celý program bude zajišťovat Česká ener getická agentura. Do budoucna počítá s finančními prostředky ve výši 0,1 % hrubého domácího produktu.
ZDENĚK VORLÍČEK, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR FOTO ARCHÍV
jsme, že je dost těch, kteří žádnou odpadovou nádobu nemají, ani si nevybrali způsob platby a tím i odvozu zbytkového komunálního odpa du. Tvrdí přitom, že se nehodlají na systém od padového hospodářství města napojit. Opírají se 0 názor, že stačí čestné prohlášení, jak likvidují svůj komunální odpad a tudíž nemají žádnou povinnost k městu - ani věcnou, ani finanční.
POVINNOST OBCE I OBČANŮ KAPITAČNÍ PLATBA PODCHYTÍ NEPLATIČE Před více než dvěma roky nabyl účinnosti zákon o odpadech č.125/1997 Sb. Praxe ukázala, že zákon obsahuje nejasnosti, které umožňují dvojaký výklad některých ustanovení. 'xy'
eho se »dvojaká« ustanovení týkají? Především plateb, neboť o peníze jde až (už) v první řadě. A likvidace odpadů něco stojí. Nemám tím na mysli pouze ten nej jednodušší způsob likvidace odpadů - sklád kování, ale zejména zpětné využití dále upo třebitelných částí komunálního odpadu. Zákon se opírá o celkem správnou filozofii, totiž, že si nemůžeme dovolit udělat z naší země jednu velkou skládku. Proto byla do zákona zakom ponována povinnost třídit komunální odpad. Zákon ve svém § 9 odst. 2 stanoví, že fyzic ké osoby (tj. občané) jsou povinny ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláš kou, komunální odpad odděleně shromažďo vat, třídit a předávat k využití a zneškodnění podle systému stanoveného obcí, pokud nepro káží, že tento odpad využily nebo samy zneš kodnily v souladu s tímto zákonem a zvláštní mi právními předpisy. Zákon dále říká, že fyzické osoby platí cenu za svoz, třídění a zneškodnění komunálního odpadu obci ve výši, která je v souladu se zvláštními (cenovými) předpisy. V tomtéž pa ragrafuje napsáno, že z této úhrady jsou hra zeny výdaje obce spojené s nakládáním s od pady (včetně černých skládek).
Č
—Z-DQBBQVQLNQSILEQVmMQSJ— Z uvedeného vyplývá, že obec je oprávněna od svých občanů vyžadovat úhradu nákladů spojených nejen s odvážením tzv. zbytkového komunálního odpadu na skládku či do spalovny, ale i s provozem odpadových dvorů a různých systémů třídění. Obce až do vydání zákona č. 125/I997 Sb. řadu těchto služeb hradily ze svých rozpočtů. Z toho plynul stupeň rozpracovanosti systémů třídění a sběru využitelných odpadů. Uvedením odpadového zákona do praxe se z této v podsta tě dobrovolné služby stala povinnost. Kromě pořizovacích nákladů jsou v této ob lasti značné provozní náklady. Provoz odpado vých dvorů vyžaduje obsluhu a za uplatnění většiny vytříděných odpadů se musí platit. Jenom několik komodit (např. železný šrot) se dá zpeněžit. Paradoxní je, že často uplatnění vy
tříděných odpadních surovin stojí obec více, než by stálo uložení na skládku.
Může existovat několik způsobů nestandard ní likvidace komunálního odpadu občany. Jestliže např. v hotelu, ubytovně nebo ve škole je služební byt, je velice pravděpodobné, že ko munální odpad takové domácnosti je likvidován spolu s odpadem z tohoto podnikatelského ob jektu. Pak je však třeba doložit smlouvu o úhra dě nákladů na likvidaci komunálního odpadu mezi občanem a zaměstnavatelem. Pochybuji, že zaměstnavatel by si za takto poskytovanou službu nenechal platit. Občan také může být dlouhodobě vzdálen z místa bydliště - v zahra ničí, ve výkonu základní vojenské služby, v lé čebně dlouhodobě nemocných. Co si však myslet o řediteli středně velké ak ciové společnosti, který tvrdí, že odpad likvidu je v této firmě. Těžko si však lze představit si tuaci, kdy nakládá pytel se zapáchajícím odpadem do kufru svého automobilu a v cca 30 km vzdáleném městě jej odkládá do kontejneru umístěném na dvoře firmy. Lze takovému tvr zení věřit?
ETICKÉ OTÁZKY Rada měst a obcí požaduje, aby se občané podíleli na nákladech na třídění. Někde náklady za tříděný sběr a další služby připočetli k nákla dům za svoz odpadových nádob, jinde byla zvo lena složená cena. Uvedu příklad našeho města. Zde odváží zbytkový komunální odpad dvě firmy. Jedna v 1100 litrových kontejnerech ze sídlištní zá stavby. kde je pak platba rozpočítávána podle počtu bydlících obyvatel. V zástavbě rodinných domků, kde jsou používány 110 litrové odpado vé nádoby, máme zaveden známkový systém s různými možnostmi platby. Při používání ku pónové známky za jednotlivý svoz požadujeme zakoupení minimálně 5 odvozů odpadní nádo by ročně.
.......... Za svoz tříděného odpadu a dalších služeb požadujeme od každého občana přihlášeného k trvalému pobytu v našem městě 100 Kč roč ně. Náklady na tříděný sběr a další služby v na šem městě jsou však vyčísleny na částku 180 Kč ročně za každého občana. Město tedy systém dotuje skoro ze 40 %. I přes poměrně dlouhou a intenzívní mediál ní kampaň jsme narazili na velké problémy. Bylo třeba osobního a skupinového vysvětlová ní. než většina občanů pochopila, co vlastně od nich chceme a proč cenu zvyšujeme. Paradoxně dvousložková a průhlednější platba vyvolala ví ce diskuzí než prosté zvýšení ceny. Postupně jsme se dopracovali k více jak 90% úspěšnosti vymáhání plateb. Není však ještě zcela vyltráno. S 10 % neplatičů je zaváděno přestupkové říze ní, zatímco oni vyhrožují Ústavním soudem a ohánějí se listinou práv a svobod.
MNOHÁ PŘEKVAPENÍ Systém si vyžádal zavedení evidence obyva tel v jednotlivých obytných domech. Zjistili
8 • ODPADY • 1/2000
Domnívám se, že navržená odpadová komu nální daň by mohla být cestou vedoucí k sjed nocení pohledu na platbu za odpad. Pokud by každý občan byl povinen za likvidaci svého od padu platit, snad by jej nic nepudilo k tomu, aby jej v noci potají odnášel do odpadových košů v parku nebo na sídliště do kontejnem place ných jeho spoluobčany. Někteří se obávají, že odpadová daň bude demotivovat třídění odpadů. Domnívám se, že tří dění odpadů je problém spíše etický než ekono mický. Ti, kteří dnes již třídí, činí tak především proto, že jsou přesvědčeni, že je to tak správné a nikoliv proto, aby ušetřili ročně několik dese tikorun za pár popelnic navíc. Místo pracného vymáhání úhrady za likvidaci komunálního od padu od lidí přesvědčených, že se jim ubližuje, je třeba větší nápor do oblasti osvěty a vytvoře ní technických podmínek pro recyklaci.
POUŽÍVAT ZDRAVÝ ROZUM Aplikaci zdravého rozumu bychom pak měli vyžadovat ve všech oblastech odpadového hos podářství. Například i při odvolacích řízeních s různými neplatiči, kteří se nestydí své prohřeš ky zabalit např. do již zmíněného čestného pro hlášení. Navzdory tomu se domnívám, že po více jak roce života zákona o odpadech se v naší zemi mnoho pohnulo k lepšímu. Odpadové dvory' vy rostly v mnoha městech a občanská veřejnost si na ně pomalu, ale jistě zvyká. Kladně působí 1 stovky nadšenců, kteří sběrovými soutěžemi motivují děti a vytvářejí návyky ekologického chování. Snad by mohla přispět i veřejnoprávní televize, kdyby ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí natočila naučný a informač ní seriál, který by byl vysílán v době vysoké sle dovanosti. Ekologické výchově veřejnosti by to zcela určitě prospělo. JOSEF SALDA, starosta Čelákovic FOTO AUTOR
PREVENCE
CENA ZA SVOZ A SBĚR ANALÝZA EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ Produkce tuhého komunálního odpadu evidovaná a základě analýz množství v roce 1998 podle zákona o odpadech představuje a skladby komunálního od 3,8 mil. tun (po odpočtu kalů ze septiků a žump). padu (KO), prováděných Ekonomická analýza ukazuje finanční náročnost třídi v jednotlivých typech zástavby cích systémů a kalkulaci nákladů jednotlivých fází na v některých městech ČR a zobec kládání s komunálním odpadem. nění jejich výsledků v rámci pro jektu PPŽP/530/1/97, je roční množství komunálního odpadu od hadováno na 3,4 mil.tun. Na takto • použitý způsob sběru, „ ZPĚTNÝ ODBĚR stanoveném množství se podílí té • technické vybavení provozo Povinnosti zpětného odběru měř z 90 % odpad z domácností vatele, (domovní a objemný odpad) použitých obalů (a některých vý • účinnost sběru např. využitel a zbývajících 10 % představují od robků), jejich využívání a recyklace ných složek, v ČR jsou obsaženy v ustanoveních pad z čištění komunikací a z údrž • přepravní výkony dané hus § 18a 19 zákona o odpadech a roz by veřejné zeleně. totou osídlení a vzdáleností sběrné vedeny v nařízení vlády a ve vy Měrné množství domovního oblasti od místa úpravy, způsobu hlášce MŽP. Zavedení zpětného odpadu v průměru ČR takto před využití či zneškodnění. odběru obalů je náročným opatře stavuje 270 kg na obyvatele a rok. Rozhodující vliv má úroveň ním zejména s ohledem na rozma Množství odpadu je rozdílné pod technického a profesního vybave nitost druhů obalového odpadu ní provozovatele i jeho schopnost le typů zástavby a hustoty osídle a rozptýlenost jeho zdrojů a z toho zajistit dlouhodobě odbyt odděle ní, nejpodstatněji je ovlivňováno plynoucí ekonomickou náročnost ně sebraných složek a zneškodně způsobem vytápění. Hlavní využi zpětného odběru. Proto lze předpo ní komunálního odpadu za poměr telné složky domovního odpadu kládat sdružování výrobců a dovoz v průměru ČR představují: ně stálé ceny. ců obalů a baleného zboží, jimž papír/lepenka 19 kg, sklo 14,5 kg, jsou tyto povinnosti ukládány a je plasty 10,5 kg a kovy 8 kg na oby jich zapojování se do systémů od vatele za rok. Podle analýz prová děleného sběru komunálního odpa Základní otázkou je. jaký podíl děných v posledním období v síd du. Doposud jsou však systémy z ceny výkonů svozu a zneškod lištní centrálně vytápěné zástavbě rozvíjeny především obcemi, které ňování směsného komunálního (Brno, Ústí n/L) se v této zástavbě takto plní zákonem stanovené po odpadu představují náklady na od výrazněji zvyšuje podíl plastů vinnosti původce komunálního od dělený sběr využitelných, nebez v průměru na 15 kg na obyvatele padu. pečných a dalších složek komu a rok a klesá podíl skla v průměru nálního odpadu. na 8,5 kg na obyvatele a rok. Dále uváděné náklady na uva Odborné odhady ukazují na to, že odpad těchto využitelných slo Náklady svozu, třídění a zneš žované výkony vycházejí z prů měrných technických a ekono žek tvoří ze 70-80 % upotřebené kodnění komunálního odpadu se obaly. Podle zahraničních údajů stanovují vždy pro konkrétní pod mických podmínek nakládání s komunálním odpadem v ČR (země EU) tvoří množství obalo mínky daného územního celku vého odpadu jednu čtvrtinu až a v konkrétních ekonomických a jsou stanoveny propočtem v rámci modelových regionů, je jednu polovinu odpadu z domác podmínkách provozovatelů. ností (25-50 %). V průměru ČR Výši nákladů ovlivňují přede jichž limitním faktorem je větši nou využití svozové (sběrné) vším: vzhledem k vyššímu podílu popetechniky. Propočtem získané hod • druh sbíraného odpadu lovin v domovním odpadu je ten to podíl odhadován na 15 %, po (směsný odpad, využitelné a ne noty jsou v závěru porovnány s cenami svozu a zneškodnění ko bezpečné složky a pod.). vyloučení popelovin na 22 %. munálního odpadu platnými ve vybraných městech ČR pro rok Tab. 1: Propočtem stanovené ceny výkonů svozu 1999. a zneškodnění směsného KO Podle definice obsažené v zá Ukazatel Směsný komunální odpad - propočtená cena konu o odpadech (§ 2 odst. 3) je Sběrné nádoby o objemu Kč/nádobu Kč/nádobu Množství KO na Kč/t za komunální odpad považován a četnosti svozu (vč. DPH) (bez DPH) (vč. DPH) nádobu (Vrok) nejen odpad z provozu obytných 1100 l-2x týdně 12100 12 705 9,4 1 352 objektů (domovní a objemný od 110 l-lx týdně 1 350 1 418 1,0 1418 pad), ale i odpad z čištění veřej 2401 - 2x týdně 4150 4 358 3,1 1406 ných komunikací a prostranství Průměr 1 392 (uliční smetky vč. odpadu z ulič
N
ních košů) a odpad z údržby ve řejné zeleně a hřbitovů. I tyto složky jsou v dále předkládané úvaze zohledněny. V souhrnné kalkulaci nákladů jsou jednotlivé fáze nakládání s komunálním odpadem (KO) ve vztahu k začlenění odpadu v rám ci podskupin zohledněny následu jícím způsobem: • svoz (shromažďování a sběr směsného KO a objemného odpa du), • třídění (oddělený sběr využi telných složek: papír, sklo, plasty, bioodpad; oddělený sběr nebez pečných složek: drobného nebez
Tab. 2
Průměrné ceny
výkonů odděleného sběru sklo
2100 Kč/t
papír
3150 Kč/t
plasty
5950 Kč/t
bioodpad
1050 Kč/t
čTANffYENÍ MÁKhAPiŮ.,
ĚIV?MI9tá ASPEKTY,
9 • ODPADY • 1/2000
pečného odpadu (NO): výkony úpravy, skladování a přepravy ke zpracovateli nejsou v nákladech promítnuty, jejich pokrytí se před pokládá z tržeb z prodeje využi telných složek), • zneškodnění (skládkování: směsného KO. nevyužitelných NO - spalování, objemného od padu, uličních smetků, části odpa du z veřejné zeleně). Z prostředků získaných za svoz a zneškodnění směsného KO mu sí obce uhradit plně náklady do davatelských firem. tzn. včetně zisku. Protože obce nejsou plátci DPH a nemají tedy možnost její ho odpočtu, je v souhrnných úva hách počítáno vždy s cenou výko nu včetně 5% DPH.
SMĚSNÝ ftffPAi? Průměrné ceny výkonů svozu směsného KO pro nejčastěji užíva né sběrné nádoby (110 1. 1 100 1. 240 1) a jejich četnosti svozu sta novené výše uvedenými propočty jsou obsaženy v tabulce I. V ce nách jsou zakalkulovány i náklady r
na zneškodnění odpadu skládko váním ve výši 600 Kč/t. Množství odpadu ve sběrné nádobě vychází z následujících průměrných hmot ností plnění nádob: 90 kg/nádobu 1100 1, 30 kg/nádobu 240 1, 20 kg/nádobu 110 1 a z příslušných počtů svozů za rok. Průměrná ce na výkonů svozu a zneškodnění směsného komunálního odpadu takto představuje 1392 Kč/t odpa du vč. DPH. (viz tab. 1).
nální odpad (netříděný zbytek) 72 % celkového hmotnostního vý skytu tohoto odpadu. V uvedeném podílu se promítá i do celkové ce ny nakládání s komunálním odpa dem (cca 70 %). Vysledovaný rozdíl v ceně svozu a zneškodnění směsného odpadu a v ceně stano vené při odděleném sběru vybra ných složek tohoto odpadu činí pouhých 36 Kč/t. Uvedená částka se jeví jako zanedbatelná, ale
v souhrnu např. pro město se 100 000 obyvateli to znamená roční zvýšení nákladů na svoz a zneš kodnění komunálního odpadu o cca 1 mil. Kč. V praxi vzhledem k dosavad nímu rozšíření oddělených sběrů a jejich většinou nízké účinnosti (obvykle 10% výskytu odděleně sbírané složky) se snížení nákla dů na svoz směsného domovní ho odpadu vlivem separace (sní
žení frekvence svozu či počtu nádob) výrazně neprojevuje. S ohledem na to je každé zave dení odděleného sběru dalším vícenákladem. Za těchto okol ností se pak cena výkonu nebude pohybovat okolo 1400 Kč/t, ale kolem 1700 Kč/t, pomineme-li oddělený sběr bioodpadu, u kte rého nelze tuto skutečnost pře hlédnout.
POROVNÁNI CEN VUYŽITELNÉ SLOŽKY Průměrné ceny výkonů odděle ného sběru využitelných složek byly stanoveny propočtem při předpokládané 20-30% účinnosti sběru na (ceny vč. DPH) a jsou uvedeny v tabulce 2. • Oddělený sběr nebezpeč ného odpadu Při odděleném sběru drobného nebezpečného odpadu je uvažo váno s mobilním sběrem, kde při 30% účinnosti sběru byla cena výkonů stanovena na 12 100 Kč/t. V ceně jsou zohledněny náklady na zneškodnění části nebezpečné ho odpadu v průměrné výši 8000 Kč/t celkově sebraného nebez pečného odpadu. • Objemný odpad Cena svozu a zneškodnění ob jemného odpadu byla stanovena na 5500 Kč za kontejner vč. DPH s hmotností objemného odpadu 2000 kg na kontejner, tj. 2750 Kč/t objemného odpadu. e Uliční smetky a veřejná ze leň U uličních smetků a odpadu z veřejné zeleně je počítáno pou ze s náklady na jejich zneškodně ní (cena 600 Kč/t + 5 % DPH).
Tab.
3
Průměrná cena nakládání s K0 v Kč/t - propočet Zastoupení složek v průměrné tuně K0
Ukazatel
Propočtená Cenový Výskyt Odděl, sběr Rozděleni Rozdělení cena Kč/t podíl na "1 vKO') průměr, dle třídění dle třídění vč. DPH kg/obyv/r kg/obyv/r kg/obyvVr % hmotn. tuně KO
Domovní odpad -sklo
14,5
3,0
3,0
1,0
2100
21,0
- papír
19,0
5,0
5,0
1,6
3150
50,4
- plasty
10,5
3,0
3,0
1,0
5950
59,5
- biodpad
104,0
30,0
30,0
9,3
1050
97,7
- ostatní
124,0
231,0
72,0
1392
1002,3
Objemný odpad - nebezp. odp. - ostatní
2,3
0,7
10,7
0,7
0,2
12100
24,2
12,3
3,7
2750
101,8 23,3
Uliční smetky
12,0
12,0
3,7
630
Odpad zeleně
24,0
24,0
7,5
630
47,3
321,0
100,0
1428
1 427,5
321,0
Celkem
41,7
Průměr ČR, převzato z projektu
PPŽP/530/1/97 a doplněno o objemný odpad, uliční smetky,
odpad ze zeleně "1 množství uvažované při výše uvedených účinnostech sběru
Podíl složek KO na celkové ceně nakládání s KO (průměr)
Tab. 4
Průměrné ceny odděleného sběru (zneškodňování) složek KO (Kč/t vč. DPH) papír
sklo
plasty
bioodpad
uliční
odpad
netříděný
smelky
zeleně
odpad
nebezp. objemný odpad
odpad
celkem KO
21
51
60
98
24
102
23
47
1002
1428
1,5%
3,6 %
4,2 %
6,9 %
1,7%
7,1 %
1,6%
3,3 %
70,1 %
100%
Tab.
5
Rozpětí cen svozu a zneškodněni směsného KO (vybraná města)
KO pocházejí z činnosti fyzických osob (obyvatelé, byty ve správě realitních kanceláří, podnikové byty, bytová družstva apod.)
STRUKTURA CEN
Kč/měsíc
Způsob odvozu
min
Podíl nákladů, respektive cen výkonů odděleného sběru využi telných, nebezpečných a dalších složek na celkové ceně výkonů nakládání s komunálním odpa dem je obsažen v tabulce 4. Za tímto účelem bylo nejprve stano veno průměrné zastoupení jedno tlivých druhů (složek) odpadu v komunálním odpadu a jejich ce nový podíl na průměrné tuně od padu (viz tab. 3). Na základě propočtů a při před pokládaném rozsahu a účinnosti odděleného sběru představuje průměrný náklad obce na zajiš tění nakládání s komunálním odpadem 1428 Kč na tunu od padu. Z provedených porovnání je patrno, že při předpokládaném rozsahu a účinnosti odděleného sběru představuje směsný komu
max
Kč/rok min
max
Nádoby 110 litrů při četnosti odvozu: 1 x týdně
92,50
122,0 1 109,00
1 464,00
1 x týdně zimní obd. a 1 x za dva týdny letni obd.
80,00
88,50
960,00
1 062,00
1 x za 2 týdny
60,00
75,50
720,00
906,00
Nádoby 1100 litrů při četnosti odvozu 2 x týdně
562,00 1 686,50 6 745,00 20 236,00
1 x týdně
680,00
962,50 8 157,00 11 550,00
1 x za 2 týdny
360,00
484,50 4 320,00
Tab. 6
5 814,00
Převod cen platných pro vybraná města pro r. 1999 na jednotkové ceny
Ukazatel Sběrné nádoby četnost svozu 11001
Množství KO kg/nádobu
t/rok
Ceny vybraných měst (Kč/t) Minimální hodnoty Maximální hodnoty
90
1 x týdně
4,7
1736
2457
2 x týdně
9,4
718
2153
1 x za 14 dni
0,5
1440
1812
1 x týdně
1,0
1109
1464
1251
1972
1101
Průměr
20
10 • ODPADY* 1/2000
Pro porovnání propočtem stano vených cen výkonů nakládání s ko munálním odpadem uvádíme ceny svozu a zneškodnění směsného ko munálního odpadu, platné pro vy braná města pro rok 1999. V tabul ce 5 je uvedeno rozpětí cen (maxima a minima hodnot) u nej více užívaných sběrných nádob a jejich četností svozu. V tabulce 6 jsou pak ceníkové hodnoty převe deny na jednotkové ceny, které se v průměru pohybují od 1250 do 1972 Kč/t odpadu.
Naplňování povinností původ ců komunálního odpadu v rozví jení systémů odděleného sběru není pro řadu měst jednoduchou záležitostí. Je třeba vycházet z toho, že separační systémy slo žek komunálního odpadu jsou především z hlediska jejich zave dení vysoce nákladné. Ke zmír nění dopadů na občany a rozpo čty obcí může vést zákonem stanovená povinnost využívání obalového odpadu a zpětného odběru vybraných výrobků. V návaznosti na zákonné po vinnosti se již nyní realizuje pod pora systémů sběru obalového odpadu v některých městech a obcích ČR prostřednictvím or ganizace EKO-KOM, vytvořené na základě dohody uzavřené me zi Ministerstvem životního pro středí a Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí. Je nutné zdůraznit, že každému zavedení či zdokonalení systému nakládání s komunálním odpa dem by měla předcházet důkladná rozvaha současného a navrhova ného způsobu řešení v daném územním regionu. To vyžaduje uplatnit nejen znalosti jednotli vých užívaných metod a způsobů a jim odpovídající techniky, ale především posouzení logistiky systému v ekonomických souvis lostech. ZDENKA KOTOULOVÁ, Sleeko
V SOULADU S UNII NOVELA ZAVEDE LIMITY PRO SPALOVNY Vnitřním připomínkovým řízením prochází novelizace vyhlášky č. 117/1997 Sb. Ministerstva životního pro středí ze dne 12. května 1997, kterou se stanovují emisní limity a další připomínky provozování stacio nárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší. Limity se budou týkat spaloven ovela má odstranit některé nebezpečných odpadů o výkonu problémy vznikající při vý nad 1 tunu za hodinu a spaloven konu státní správy v oblasti komunálních odpadů o výkonu ochrany ovzduší, odstranit ustano vení, která vybočují z mezí zákona nad 3 tuny za hodinu spalované o ochraně ovzduší č. 309/I991 Sb., ho odpadu. Tyto limity budou a zavést nové emisní limity pro stanoveny v souladu s poža spalovny nebezpečných odpadů davky EU (na 0,1 ng TEQ). a komunálních odpadů. Zavedení Předpokládá se, že limity budou limitů, zvláště pro polychlorované platit od roku 2003 pro všechny dibenzodioxiny a dibenzofurany, je spalovny. v souladu s platnou a připravova Podrobná analýza příslušných nou legislativou EU a Protokolem směrnic EU ukázala, že zavedení o perzistentních organických polucelé řady zásadních ustanovení tantech k Úmluvě EHK-OSN derivativního právního předpisu o dálkovém znečišťování ovzduší by překračovalo meze současné překračujícím hranice států. ho zákona. Pokud by se v rámci novely vyhlášky MŽP č. 117/1997 Sb. Novela zavádí nezbytné úpravy vy změnily pouze ty části, které jsou hlášky č.117/1997 Sb. a představu transponovatelné v mezích záko je přípravu ke vstupu do EU. na, mohlo by to vyvolat právní zmatek.
N
Transpozice na právo EU mů že být provedena v plném rozsa hu až po vydání nového zákona 0 ochraně ovzduší, který bude blíže vymezovat pojmy a stanoví nový rozsah zmocnění orgánům výkonné moci. Novela však před stavuje »předstupeň«, který veřej nost na zavedení evropského prá va připravuje. Novelizace vyhlášky byla ini ciována z několika důvodů. Právní supervize vyhlášky číslo 1 17/1997 Sb., provedená v roce 1999, upozornila na některá ustanovení, která jsou na hranici zákona. Většinou se však jedná pouze o formální nebo definiční odchylky. Novela vyhlášky by měla uvést příslušná ustanovení do souladu s platným zákonem o ovzduší.
NEZBYTNÉ ÚPRAVY Novela zavádí nezbytné úpra vy vyhlášky č. 117/1997 Sb. a představuje přípravu ke vstupu do EU. Zcela nově jsou zavede ny emisní limity pro součtový obsah polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů uda ný v ng TEQ/m\ v němž jsou jednotlivé složky přepočteny pomocí koeficientu toxicity.
Souběžně s přípravou této no vely byly zpracovány podklady pro přípravu nových vyhlášek, které by měly plně transformo vat Směrnice Evropské unie do právního systému České repub liky. Podle věcného záměru no vého zákona o ovzduší by samo statnými vyhláškami měly být stanoveny požadavky na zaříze ní na zneškodňování odpadů spalováním. Do vyhlášky bu dou transponovány směrnice č. 89/369/EEC o prevenci o zne čišťování ovzduší z nových spa loven komunálních odpadů, č. 94/67/EEC o spalování nebez pečných odpadů včetně doplňku k této směrnici, č. 87/101/EEC o zneškodňování odpadních ole jů a také připravovaná směrnice o spalování odpadu /COM (1998) 558 finál - 98/0289 (SYN)/. Nejdůležitějším faktem nové legislativy v oboru ochrany ovzduší je povinnost splnit poža davky zároveň se vstupem do Evropské unie. EVA RYCHLÍKOVÁ,
ředitelka odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí
Jediným přírodním zdrojem perzistentních organic kých látek (běžně označovaných jako dioxiny) jsou požáry lesů. Díky naší technologii se však v posled ních letech dostávají do prostředí stále masivněji.Tyto vysokomolekulární sloučeniny jsou prokázanými karcinogeny. V přírodě přetrvávají a hromadí se v tělech živých organismů. pacitou spalování odpadů. Většina ohledem na tento fakt je také našich spaloven zneškodňuje ne stanoven doporučený limit bezpečný odpad a má relativně Evropské unie pro emise malou kapacitu. »Čtyři roky práce těchto látek ze spaloven nebezpeč a dohadování, zda stanovit nebo ného i komunálního odpadu. Hodnota 0,1 ng v m3 spalin pře nestanovit limit, a nakonec se no vela bude týkat jen nepatrného počtená na toxický ekvivalent zlomku všech emisí dioxinů,« po (TEQ), je množství perzistentních vzdechla si dr. Suzová. Poukazuje látek, s nimiž je životní prostředí také na fakt, že obsah dioxinů lze ještě »schopno« si poradit, tj. od snižovat i jinými postupy, než sa bourat je biodegradací, aniž by do motným třetím stupněm čištění šlo k jeho dlouhodobému zatížení. především různými technologický Vzniku perzistentních látek je mi postupy v procesu spalování. v procesu spalování odpadů mož
S
no předejít jednak správným ve dením technologie spalování (např. odpovídající teplotou a dobou zdržení), jednak instalací třetího stupně čistění spalin, který je však mimořádně finančně nároč ný. Ani jedna ze spaloven komu nálního odpadu v naší republice tento třetí stupeň nainstalován ne má, což je jedním z vážných ar gumentů veřejnosti, která výstav bu spaloven odmítá. Odborníci a zastánci rozvoje spalování od padů však poukazují na to, že ne bezpečí spaloven z hlediska produkce dioxinů se politizuje a přeceňuje.
MINIMÁLNÍ PŘÍSPĚVEK— Podle dosud neukončeného vý zkumného úkolu, který mapuje zdroje perzistentních látek u nás, se zdá, že příspěvek spaloven od padu k množství perzistentních látek v životním prostředí je mini mální. Naopak významnými zdro ji jsou především metalurgické závody. Domácí topeniště se podí lejí na příspěvku k dioxinům cel kem asi 25 %. Současné spalovny odpadů tedy mají významný vliv lokální, ale jejich příspěvek v ce lostátním měřítku je zanedbatel ný. RNDr. Jana Suzová z brněnské spalovny odpadu poukazuje na to. že navrhovaná novela stanovující limity emisí perzistentních látek pro spalovny se z celkového množ ství 80 spaloven u nás dotkne jen osmi subjektů. Měření limitů má být totiž omezeno hodinovou ka
11 • ODPADY • 1/2000
Podle jejích výpočtů tyto postupy nijak významně nezvyšují náklady na spalování.
SMÁNÍ EMISÍ......... Povinnost měření emisí, kte rou zavede novela vyhlášky č. 117/1997 Sb.. nás sice přiblíží Evropské unii. ale vynechá zdale ka největší producenty dioxinů metalurgické závody. Ty ovšem v celé Evropě nemají zavedeny li mity pro emise perzistentních lá tek. Stejně tak není zahrnuta vět šina domácností s lokálnímu topeništi, které se na vzniku dio xinů podílejí zřejmě nejvíce. V demokratickém státě není způ sob, jak nařídit občanovi, co v tomto ohledu musí a co nesmí. Jedinou možností je ovlivňování nepřímo. Pokud se podaří díky podpoře přechodu na ekologičtější způso by lokálního vytápění snížit počet lokálních topenišť na hnědé a čer né uhlí a zamezit spalování domá cího odpadu v běžných kamnech, jistě se množství emitovaných di oxinů významně sníží. Spalovny komunálního odpadu u nás dnes zneškodňují jen kolem 3 % celkového množství odpadu. Pokud se v souladu s evropským trendem jejich kapacita zvýší, mohly by se stát opravdu vý znamným producentem perzi stentních látek. Novela zákona č. 117/97 Sb. v tomto smyslu předjímá vývoj. - jst-
NOVINKA UNIVERSAL Společnost VK Industrie představila svou novinku - nový typ lisovacího kontej neru na odpad pod názvem UNIVERSAL. Jedná se o stacionární lis SP II 380 U (při hlášen k patentování) a mobilní lisovací kontejner ASK 20-30 U. Obě zařízení už jsou vyráběna. U lisů jsou unifikovány veškeré pohony a agregáty, což zjednoduší a zlevní servis. Pracovní část lisu kontejneru je natolik vel ká, že je schopna plynule lisovat komunál ní odpad i velkoobjemové kartony. Podle dnešního trendu jsou všechny hrany zaob lené a zároveň skořepinová konstrukce umožňuje podstatně snížit hmotnost kon tejneru cca o 1 t. Kontejner se vyrábí s upravenými zadními vraty ve vodotěsné verzi, což zamezuje vytékání tekutin, které vznikají při lisování komunálního odpadu. Montáž stroje a zaškolení obsluhy jsou zdarma. Pro větší odběratele je možné pro dloužit záruku až na 24 měsíců. - bv -
MĚĎ A ENERGIE Spotřeba energie potřebná na získávání základních surovin není vždy úměrná obsa hu suroviny v hornině. Materiály Open University uvádějí porovnání, jak se změní spotřeba energie na výrobu mědi. když bu de nutno těžit rudu s nižším obsahem Cu, a to až do na úroveň průměrného obsahu mědi v zemské kůře. Při nutnosti těžby rudy s průměrným ob sahem 0,2-0,3 % Cu se na přípravu 1 kg mědi spotřebuje asi 80 kWh[h . Při snižová ní obsahu na 0,1 % obsahu mědi v rudě se spotřeba energie zvyšuje přímo úměrně. S poklesem obsahu mědi až na úroveň prů měrného výskytu v zemské kůře (0,005 %) by se spotřeba energie zvýšila velmi prud ce. S použitím stávajících technologií by dosáhla až 3 MWhth, což je asi 37.5 náso bek spotřeby proti koncentraci 0,2-0,3 % Cu v rudě. - pos -
SATELITNÍ TECHNOLOGIE V řízení skládkování se v současné době začínají uplatňovat satelitní technologie. Používá se tzv. systém GPS (Globální polo hový systém). Lze ho využít při řízení skládkování, průzkumu a dohledu na sklád ky, rozšiřování a umisťování skládek. Tento systém lze také použít při lokalizaci speci álního odpadu, měřeni povrchového převý šení nebo k výpočtu objemu odpadu na skládce. GPS se skládá z 24 satelitů (21 navigač ních satelitů a 3 náhradní), které obíhají Zemi každých 12 hodin. Byl vyvinut pů vodně pro armádu. Systém byl již vyzkou šen na dvou skládkách. Velmi dobré byly údaje vztahující se k zeměpisné poloze, ale ve výškových údajích se vyskytovaly chy by. Se širším uplatněním systému je však naděje, že tyto nedostatky se budou postup ně korigovat a jeho celkové využití bude pro řízení skládkování přínosem. - stř -
PRVNÍ BYL DECIN
ČESKO-NORSKÝ PROGRAM ČISTŠÍ PRODUKCE Před necelým rokem skončila druhá etapa regionálního projektu čistší produkce »Minimalizace průmyslového odpadu v Děčíně«. Aktivita pod niků a organizací zapojených do projektu šetří nejen životní prostředí, ale přináší také zajímavé ekonomické výsledky. istší produkce (CP) je metoda, která po máhá snižovat vznik odpadů přímo ve výrobním procesu, čímž odpadá jejich následná likvidace. Tato strategie je v západních zemích značně rozšířena a je dobrou přípravou pro získání certifikace podle ISO 14 000. U výrobních procesů zahrnuje čistší produk ce efektivnější využívání surovin a energií, vy loučení toxických a nebezpečných materiálů a prevenci vzniku odpadů a emisí u zdroje. U produktů (výrobků a služeb) se strategie za měřuje na snížení jejich dopadu na životní pro středí, a to v rámci celého životního cyklu, od vývoje až po jejich využití.
Č
R£fil9MÁLMÍ PňgJElSTY V roce 1995 zavedlo České centrum čistší produkce formu regionálních projektů. Cílem je vyškolit pracovníky více podniků, resp. organi zací v daném regionu k používání metodiky hle dání možností čistší produkce v jejich podnicích či organizacích. Prvním regionálním projektem u nás byl pro jekt »Minimalizace průmyslového odpadu v Děčíně« realizovaný v letech 1995-1996, ze jména díky pochopení děčínské radnice a za vý razné finanční podpory z prostředků UNIDO/UNEP.
Souhrnné výsledky regionálního projektu čistší produkce II. etapa-1997-1998
Přínosy podniků pro životni prostředí Snížení zátěží ŽP
Sníženi energetických vstupů
Zamést-
Podnik
nanci spotřeba vody m3/rok
spotřeba spotřeba
odpady
z toho
odpadni
emise ze
emise
elektrické
zem.
celkem
Nodp.
vody
ostat.
energie kWh/rok
plynů mVrok
spálení m3/rok
t/rok
t/rok
m3/rok
zem. pl.
m3/rok
148000
33 000
40
-
-
CD s. o. Depo
628
KABELOVNA, a. s.
630
MÚ Děčín
180
-
438 000
-
-
-
NEMOCNICE
658
-
-
-
109,5
1,5
PRAMET. a. s.
-
9
9160
-
-
-
3
efekty demonstračního projektu čistší produkce nebyly vyhodnoceny
220
TERMO, a. s.
105
3070
TOS Varnsdorf, a. s.
666
-
3070
Celkem
33 000
efekty demonstrač. projektu CP: snížení spotřeby mědi a materiálů o 147,5 t/r
4900 15000 606 500
VZNIK CENTRA V roce 1994 vzniklo v rámci norsko-českého programu České centrum čistší produkce, které se pak v roce 1995 stalo členem mezinárodní sí tě národních center čistší produkce, koordinova ných Organizací spojených národů pro průmy slový rozvoj (UNIDO) a Programem spojených národů pro životní prostředí (UNEP). České centrum čistší produkce kromě zavá dění preventivní ochrany životního prostředí v průmyslové sféře postupně vyvíjí další akti vity. Skolí pracovníky podniků, státní správy a samosprávy, poskytuje konzultační služby, podniky, pomáhá při zavádění systémů environ mentálního managementu na bázi čistší produk ce. vydává stanovisko k podpoře úvěrování investičně náročných opatření. Ve dlouhodobých kurzech centrum vyškolilo více než 200 odborníků. Realizovalo více než 50 demonstračních projektů v průmyslových podnicích a v podnicích služeb. Ve spolupráci s městskými úřady uskutečnilo pět regionálních projektů, kterých se účastnily průmyslové pod niky. Od roku 1997 probíhají projekty čistší produkce také v Chon atsku a Uzbekistánu.
5400 -
38400
0,1
3070
151
-
-
301
1,6
0,6
12230
5.400 -
38400
-
12
Projekt se uskutečnil ve spolupráci děčínské radnice, Českého centra čistší produkce a STE NŮM Graz (Rakousko). Dokončilo jej pět pod niků a jeho přínosy pro životní prostředí a pro ekonomiku podniků podnítily další města k ná sledování. Také město Děčín pokračovalo v pro jektu druhou etapou. Této etapy (1997-1998) se zúčastnilo sedm organizací: České dráhy. s. o.. DKV Ústí nad Labem, Provozní jednotka Děčín. Kabelovna Děčín - Podmokly. a. s.. Městský úřad Děčín. Nemocnice s poliklinikou Děčín, Pramet Děčín, a. s„ Termo. a. s., Děčín a TOS Varnsdorf, a. s. Při realizaci 11. etapy regionálního projektu spolupracovalo opět vedení města s Českým centrem čistší produkce. Na financování se po dílely zúčastněné organizace, město Děčín, Centrum čistší produkce a UNIDO/UNEP. Realizací navržených opatření se podaří uspořit více než 600 tisíc kWh elektrické ener gie a 301 tun odpadu ročně. Vynaložené nákla dy by se měly vrátit na úsporách za 0.7 roku. Dosažené výsledky jsou tak motivujícím prv kem k uskutečnění dalších podobných projektů. MIROSLAV KOVÁŘ, odborný vedoucí regionálního projektu
12 • ODPADY • 1/2000
Z7
Energetická politika sleduje v zemích EU tři hlavní pri ority: efektivní využití neobnovitelných zdrojů energie, úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů ener gie. Západoevropané považují alternativní zdroje za velmi perspektivní a poměrně masivně je podporují.
V roce 1997 přijala Evropská komise tzv. Bílou zprávu. Obsahuje plán, jak do roku 2010 zdvojnásobit podíl ob novitelných zdrojů na produkci energie ze současných 6 % na 12 %. Samozřejmě, že celá akce bude finančně velmi nákladná, ale také přínosy nebudou malé.
POZADU ZA EVROPOU VYUŽITÍ NETRADIČNÍCH TECHNOLOGIÍ rozvoji obnovitelných zdro jů vidí Evropská unie šanci pro svou budoucnost. Již dnes se projevuje jejich ekonomic ký efekt (například zvýšení pra covních příležitostí) i přínos pro technický rozvoj regionu. Jen v Rakousku např. solární trh živí dva až tři tisíce lidí. Nezanedbatelné je i to, že pení ze zůstanou v regionu, neodplynou do zahraničí jako u plateb za plyn či ropu. A hlavně: do budoucna se s progresivními technologiemi pro »altemativy« počítá i jako s výraz ným exportním odvětvím.
V
ce obcí. Za současných ekono mických podmínek tak třeba vý topny na biomasu, k nimž je třeba vybudovat celou síť obecních tep lovodů, tyto podmínky většinou nejsou schopny splnit. A u ostat ních alternativních zdrojů je to ještě horší. Česká energetická agentura na ně sice nějaké peníze sice každo ročně dává, ale i zde je jedním z prvořadých kritérií co největší zlepšení životního prostředí za co nejméně peněz. V praxi pak vítězí obligátní »zateplování paneláků® nad masivní podporou řekněme solárních kolektorů.
ČESKÁ REPUBLIKA Přístup našich vedoucích činite lů je nejednotný. Zatímco ministr Kužvart tyto zdroje vehementně propaguje a prosazuje, jeho vládní kolega Grégr se dopouští bagateli zací typu »elektrárny na biomasu se krmí lískovými keři« či »alternativy jsou záležitosti, které řeší třeba lokální problém, ale ve velice malé míře« (z rozhovoru pro MF DNES 30. 9. I998). Podotýkám, že ve Finsku zajišťují »altemativy« více než čtvrtinu výroby energie, zatímco švédské »lískové keře« dodávají 18 a rakouské 12 % ener gie (viz tab. 1). Státní fond životního prostředí se snaží své skromné prostředky věnovat hlavně na projekty, které mají za co nejméně peněz co nej více efektů - což jsou hlavně čis tírny odpadních vod a plynofika
Dozajista i proto se alternativní zdroje energie v celkové energetic ké bilanci České republiky zatím uplatňují spíše okrajově - aspoň dle oficiálních údajů. Malé zdroje zajišťují asi dvě procenta produkce energie, další 2 % dávají větší vodní elektrárny s výkonem nad 1 MW. Podle analýz Ministerstva životního prostředí je u nás reálné zvýšit do roku 2010 podíl těchto zdrojů na 8 %, ale to by se musel přístup státu poněkud změnit. Ne vše je ale podchyceno ve statistikách. Samotná firma Vemer - největší výrobce malých kotlů na dřevo u nás - už za pár let své existence prodala kotle s instalo vaným výkonem přes 600 MW. S ostatními výrobci jde o více než 1000 MW.
Nejperspektivnější je podle na šich i zahraničních údajů energie z biomasy (dřevo, dřevní odpad, sláma a energetické rostliny). Její produkce by dle představ z Bílé knihy měla vzrůst v zemích EU asi třikrát (viz tab. 2). Polovinu z toho to přírůstku představuje cílené pě stování energetických rostlin. Rovněž v ČR je z ekonomické ho hlediska nejvýhodnější právě tento zdroj energie. Dnes je k dis pozici asi 6,5 až 8 mil. tun bioma sy pro energetické účely, a k tomu dále 180 tisíc tun bionafty a 9 mil. m*3 *1bioplynu. S * Dalo by se z ní tedy - teoreticky - zajistit až 20 % veš keré potřebné energie. Z toho tvo ří milion tun řepková sláma, o kte rou zemědělci nemají zájem. Z celkového množství obilné slá my lze pro energetiku využít asi 3 mil. tun (část je nutné ponechat v ekosystému, část slouží třeba na podestýlku). První větší obecní výtopna na slámu a dřevo byla uvedena do provozu v obci Dešná u Slavonic. Jiná situace je u využití dřeva: z 2,5 mil. tun. které jsou k dispozi ci pro energetiku, se už využívá ví ce než 1,5 mil., tedy poměrně značný podíl. Ve velké míře se při tom dřevo spaluje v malých kotlích (viz již uvedených 1000 naistalovaných MW). Ne každé spalování dřeva je ale přínosem pro životní prostředí. Nové výrobky osvědče ných firem (Vemer, Atmos a další)
13 • ODPADY • 1/2000
pracují na principu zplyňování a emise vycházející z takových kotlů jsou nízké, faktem ovšem je, že ke spalování dřeva a dřevních odpadů slouží často i zcela prehis torická topeniště s nepříznivými emisními parametry. Větší kotle jsou z tohoto hle diska výrazně výhodnější. Zájem o výtopny na biomasu stále stou pá, a to hlavně v obcích, kam ne bude zaveden plyn. Ekonomické analýzy ukazují, že z komerčních úvěrů je za současné situace rea lizace výtopny možná jen tam, kde už existují rozvody tepla (ja ko to bylo např. v Pelhřimově, kde se jen rekonstruovala kotel na). Tam, kde je nutné tyto rozvo dy teprve budovat, lze akci reali zovat jen za finančního přispění státu (např. zmíněná výtopna v Dešné získala dotaci od SFŽP). Zajímavou možnost představuje pěstování rostlin pro energetické účely. S výhodou by se zde dalo využít 500 000 ha nadbytečné ze mědělské půdy hlavně v podhor ských oblastech, kde dnes země dělci hospodaří se ztrátou, dále různé výsypky a podobně. Plantáže energetických rostlin by mohly přinést nárůst pracovních příležitostí a oživení některých problematických regionů.
NADĚJNÁ ČERPADLA Perspektivní zdroj energie před stavuje potenciál mělkého horni nového prostředí a v něm aku mulovaného tepla využívaného pomocí tepelných čerpadel (TČ). Jejich rozvoj je kromobyčejně prudký a jejich topný faktor (tedy poměr výkonu a příkonu) stále stoupá. Zatímco ještě před pěti lety
se u čerpadla využívajícího tepla z venkovního vzduchu při nízkých venkovních teplotách blížil topný faktor jedné a čerpadlo tak fungo valo skoro jako přímotopný kotel, dnes je díky novým typům spirálo vých kompresorů i moderním chladivům při -15 °C topný faktor 2,15 a čerpadlo pracuje až do tep loty -24 °C! Špičková tepelná čer padla dosahují topný faktor pět. Zvláště výhodné možnosti vyu žití se naskýtají všude tam. kde vzniká odpadní teplo - např. v ko telnách. prádelnách či pekárnách. Toto teplo se nejen využije, ale na víc se v těchto prostorách i zlepší pracovní podmínky, protože se po Tab.
1
vala tepelná čerpadla, snížila by se roční spotřeba energie o 1250-1500 GWh a potřebný výkon elektráren o 250-500 MW. Pro firmy jc tato možnost ještě zajímavější, protože platí za energie vyšší sazby. Zde je ovšem třeba podotknout, že tepelné čerpadlo sice využívá obnovitelný zdroj - nízkopotenciální teplo okolního prostředí, ale jinak o zvlášť »ekologický« zdroj energie nejde, vzhledem k tomu. že na svůj provoz spotřebuje znač né množství elektřiny. Ta se přitom v běžné elektrárně na uhlí vyrábí s asi 30% účinností. Pokud tedy či ní topný faktor 3, pak systém elektrokotel + tepelné čerpadlo dosáh
Podíl biomasy na současné celkové produkci energie v některých vybraných státech
Země
Výroba energie (TWh)
Z toho energie z biomasy (TWh)
(%)
39,5
12,6
481,0
2,9
0,6
230,0
16,0
285,4
75,0+
Rakousko
314,3
ČR Dánsko Finsko
7,0 27,7
Francie
2608,0
119,0
4,6
Itálie
2000,8
41,0
2,1
Norsko
285,0
12,5
4,4
Slovensko
209,0
3,1
1,5
Švédsko
468,0
84,0
18,0
+ solár a vítr Pramen: materiály BIOM
někud ochladí. V zemědělství je velmi výhodnou kombinací chlaze ni mléka spojené s ohřevem TUV. V Německu. Francii, Švédsku i jinde je tepelné čerpadlo samo zřejmou součástí systému při tope ni elektřinou (ve Švédsku je jich instalováno přes čtvrt milionu). U nás brání většímu rozšíření TC jako u všech netradičních zdrojů vyšší pořizovací cena a nízké sou časné ceny energií. Obecně platí, že tepelná čerpadla se více vyplatí u větších objektů s bazény a zimní mi zahradami než u malých dobře zateplených domků. Dá se čekat, že tepelná čerpadla se v brzké budoucnosti stanou zají mavým východiskem z nouze pro mnohé z těch. kdož podlehli vábení levné elektřiny a pořídili si pro vy tápění domu či provozovny elektrokotel. Přímotopnou elektřinou se u nás dnes podle odhadů vytápí 250 000 domácností a značné množství firem (kanceláří, menších provozoven). Za předpokladu, že průměrný instalovaný výkon činí 10 kW (a to je velmi skromný od had), je maximální potřebný elek trický výkon pro tento druh vytápě ní více než 2500 MW (to je více než. výkon celého Temelína!) a roč ní spotřeba elektřiny činí 5 TWh (více než. 8 % celkové spotřeby elektřiny u nás). Pokud by se v po lovině z těchto domácností instalo
ne asi stejné účinnosti jako přímé spálení uhlí v kamnech... S růstem topného faktoru bude ovšem výhodnost tepelných čerpa del stále stoupat.
Odborníci spočítali, že za hodi nu vyzáří Slunce na zemský po vrch řádově více energie, než dnes lidstvo spotřebuje za celý rok. Bohužel Slunce dává svou energii v relativně nízké koncentraci a na víc velmi nerovnoměrně. Díky to mu je jen malá část technicky vyu žitelná. zvláště pak za současných ekonomických podmínek. Sluneční energie se využívá dvě ma základními způsoby: buď se přímo přeměňuje na elektrickou energii ve fotovoltaických článcích, nebo na teplo ve slunečních kolek torech. Elektřina získaná fotovoltaicky je zatím poměrně drahá a v praxi se používá jen při určitých příležitostech (kosmické lodi. osa mělé domy v horách či pouštích) a v některých typech přístrojů (kal kulačky). Celosvětová produkce fotovoltaických zařízení však kaž dým rokem stoupá a zároveň po měrně prudce klesá jejich cena. Naproti tomu solární kolektory jsou v mnoha případech konkuren ceschopné už dnes a v západní Evropě zažívají momentálně
ohromný boom. Získané teplo je využitelné pro přípravu teplé užit kové vody (TUV). případně i pro přitápění. Topení a teplá voda při tom u běžné domácnosti předsta vují 90 % spotřeby veškeré ener gie. Dobře navržené solární zařízení s kvalitními kolektory do káže i v našich nepříliš příznivých klimatických podmínkách ušetřit 50-70 % energie potřebné na pří pravu TUV a 20-40 % tepla po třebného na vytápění. Dnes se sluneční kolektory nej více využívají při přípravě teplé vo dy, a to jak v domácnostech, tak i v provozovnách s velkou spotře bou TUV. jako jsou hotely a penzi ony. ale i všechny podniky', v nichž se zaměstnanci před odchodem z práce sprchují. Zvlášť výhodné je jejich využití pro ohřev vody v ba zénech a sezónně využívaných re kreačních zařízeních jako jsou kempy či různé chatové osady, pro tože zde se množství největší spotřeby teplé vody přesně kryje s nej větší nabídkou slunečního tepla. Cena jedné solární kilowattho diny vychází u rodinného domu přibližně na 1.30 Kč. Při instalaci více kolektorů tato cena pochopi telně klesne, stále však bude za současných deformovaných ceno vých hladin vyšší než je cena tep la získaného běžnými způsoby. A jak ukazují analýzy z Rakouska a Německa, kde jsou ceny energií mnohem méně pokřivené než u nás, zůstává i tam cena solární ho tepla asi o 30 % vyšší než u tepla získaného klasicky. Za současných podmínek vy cházejí z ekonomického hlediska nejlépe kolektorová pole s účinnou plochou 80 m2 a více. Větší využití sluneční energie se u nás dá čekat rab. 2
plocha instalovaných kolektorů tam už dávno překročila 1 mil. m2! Kromě finanční podpory ze strany státu, regionů i jednotlivých obcí se ovšem Rakousko vyznačuje i mimořádně silným ekologickým uvědoměním občanů.
Světovými velmocemi ve vyu žití energie větru jsou Německo, Dánsko a USA. My v tomto směru nebudeme velmocí nikdy, protože přírodní podmínky u nás nejsou tak příznivé (slabší větry', méně stá lé). Větrná energetika u nás doslo va a do písmene skomírá na úbytě - pořízení elektrárny je drahé, úro ky z úvěrů vysoké a výkupní cena vyrobené elektřiny nízká. Ještě před pár lety jsme měli v rozvoji větrné energetiky znač ný náskok před Rakouskem, u nás se výstavba větrných elektráren v posledních letech prakticky za stavila. V současnosti je u nás in stalováno jen necelých 10 MW. Další rozvoj lze u nás očekávat, až se zvýší výkupní cena elektřiny ze současné í Kč na 2.50-3,00 Kč. Asi větší šanci mají v současné době malé elektrárny, určené pro akumulaci enetgie a následné vytá pění objektu či pro ohřev TUV. Určité možnosti rozvoje mají před sebou i malé vodní elektrárny, kde je stále ještě nevyužito asi 60 % jejich potenciálu. Technický pokrok dnes totiž, umožňuje využí vat i tak malé spády, kde by to dří ve bylo neefektivní.
■
Netradiční zdroje energie mají svou budoucnost u nás teprve před
Obnovitelné zdroje energie v zemích EU cíle do roku 2010 (Mtoe)
Obnovitelný zdroj
Podíl v r. 1995
Podíl v r. 2010
Nárůst 90,20 (+201 %)
Biomasa
44,80
135,00
Vodní energie
26,40
30,55
4,15 (+15,7%)
Geotermální energie
2,50
5,20
2,70 (+108 %)
Větrná energie
0,35
6,90
6,55 (+1871 %)
Sluneční kolektory
0,26
4,00
3,74 (+1438 %)
Fotovoltaické články
0,002
0,26
Celkem
74,31
181,91
0,26 (+13000 %) 107,60
Pramen: materiály BIOM
až v době. kdy se cena elektřiny přiblíží 2 Kč/kWh. ale pro podni katele jsou tato zařízení často ren tabilní už dnes. Zpravidla je vý hodnější využít kolektory pouze k ohřevu TUV - využití i pro přitá pění má mnohem horší návratnost. O perspektivách solárního trhu svědčí to. že v Rakousku se jen za rok 1994 namontovalo 150 000 m2 slunečních kolektorů a celková
14 • ODPADY • 1/2000
sebou. V současné době brání je jich rozvoji především deformova né ceny energií. Další překážkou je nedostatek levných úvěrů s dosta tečně dlouhou dobou splatnosti a nepropracovaná dotační politika, v níž zcela chybí stanovení rov ných a průhledných podmínek pro všechny. JANA PLAMÍNKOVÁ
efektivní využiti anaerobní postupy pro biodpad
Vytříděný bioodpad je možné zpracovávat kompostováním, an aerobní digescí, etanolovým kvašením apod. V tomto článku se zaměříme na výrobu bioplynu prostřednictvím anaerobní digesce. Považujeme ji za nejvhodnější způsob využití bioodpadu, je likož zabezpečuje produkci organického hnojivá, elektrické a te pelné energie, dostatečnou hygienizaci substrátu a relativně rychlou návratnost investice. Doba zdržení substrátu v reak rnaerobní digesce se ukázala jako vel mi vhodná rovněž z hlediska snižovátoru se obvykle pohybuje kolem h-ní emisí skleníkových plynů, a to 30 dní, ale zde hraje důležitou úlo i přes vyšší spotřebu vody a energie a vyšší hu druh substrátu a použitá tech produkci inertního materiálu (zejména písku) nologie. Proto může doba zdržení oproti kompostování. Tyto nevýhody jsou bo kolísat u různých zařízení od 10 Anaerobní digesce kalů z ČOV je na rozdíl od vytříděného hatě nahrazeny ziskem energie při kogeneraci do 80 dní. Na konci procesu se ně komunálního dopadu již běžně zavedeným postupem bioplynu. kdy zařazuje studené vyhnívání, Komunální bioodpad tříděný u zdroje je kde se doba zdržení pohybuje ob velmi vhodným substrátem pro anaerobní divykle mezi 30 - 60 dny. Velmi důležité je za 2. přestavbou i repasací starých zařízení bezpečit dostatečné promíchávání vyhříva nevyužívané silážní, senážní a kejdové věže, gesci, při které dosahuje produkce bioplynu cisterny na lehký topný olej apod. mohou být cca 700 litrů na kg sušiny substrátu při 60% ných reaktorů i studených vyhnívaček. přestavěny na anaerobní reaktory; žumpy je obsahu metanu. Přidávat je však možné i další Hlavními bariérami pro budování bioplyno možné přebudovat na vstupní a/nebo výstupní vých stanic na bioodpad v ČR je téměř úplná materiály: zvířecí fekálie, trávu, zbytky siláže či senáže, odpadní tuky, obsahy kuchyňských neexistence třídění bioodpadu u zdroje a vyso zásobník organického materiálu; naftové ge nerátory (např. staré záložní generátory el. lapolů apod. Přibližné výtěžnosti z několika ké investiční náklady. Třídění bioodpadu je typů materiálů vhodných pro anaerobní digesmožné nepřímo podpořit legislativně. Např. proudu) je možné po úpravě nasadit jako koci jsou uvedeny v tabulce . v Holandsku jsou tzv. reaktivní skládky (ve kte generační zařízení atd. Komunální bioodpad je nutné před fermenrých jsou ukládány organické odpady) již uza V současné době vypracováváme v labora vřeny a v Německu, Rakousku a Švýcarsku se tací zbavit kovů, plastů, dřeva a písku. Dřevo toři detoxikace odpadů ve Výzkumném ústa vu rostlinné výroby několik investičních zá je možné spálit v nejbližší kotelně na biomasu nové skládky tohoto typu již nebudují. měrů pro přestavbu silážních a jiných věží na nebo z něj vyrobit brikety. Plasty a kovy jsou Investiční náklady na stavbu mohou velmi bioplynové stanice. Velice uvítáme, pokud se obvykle posílány do zpracovatelských závodů. kolísat. V minulém článku na toto téma došel Proces anaerobní digesce bioodpadu může autor k nákladům na bioplynovou stanici v řá nám ozvou projektanti ochotní participovat probíhat bud v termofilních podmínkách (cca du desítek až stovek miliónů korun. Avšak na projekci těch záměrů, které úspěšně pro 55 °C) nebo v podmínkách mezofilních (cca podle německých zkušeností a dle investič jdou prvním kolem propočtů, schvalování 35 °C). Mezofilní proces je považován za sta ních záměrů pro přestavbu silážních věží na a žádostí o podporu. Věřím, že nepůjde jen bilnější, avšak musí být předcházen hygienibioplynové stanice je možné investiční nákla o tyto projekty, ale že v blízké budoucnosti zací při 70 °C po dobu 1 hod. Důležité je ome dy podstatně snížit, a tak zkrátit dobu návrat bude poptávka po podobných zařízeních na zovat kolísání teplot, jelikož anaerobní nosti investice až na 2 - 5 let. růstat. mikroorganismy se obtížně vyrovnávají se Snížení nákladů je možné provést dvěma Abychom trochu urychlili rozvoj využívá změnami. Z bioplynu je vhodné před jeho ní bioodpadu v ČR, zahájili jsme prostřed způsoby: spalováním odstranit sirovodík. To je možné 1. přechodem od technologií high-tech na nictvím neziskového sdružení CZ BIOM provést přiváděním malého množství vzduchu kampaň »Bioodpad«, v rámci něhož rozšiřu technologie farm-tech, tzn. zjednodušením ce do místa odběru bioplynu, čímž se dosáhne lé technologie a využíváním běžně dostup jeme informace o této problematice a pokou oxidace sirovodíku na oxid siřičitý. ných zařízení a materiálů; šíme se tak působit na všechny sféry české Spotřeba vody i tep společnosti. Informace zveřejňujeme napří Substráty vhodné pro anaerobní digesci laje sice nižší u vysoklad prostřednictvím webu CZ BlOMu kosušinových procesů Substrát Litry bioplynu/kg sušiny (http://czbiom.zde.cz). 10. května proběhne (30-35 % sušiny), ale v rámci této kampaně seminář BIOODPAD Min. Max. Průměr v praxi se používají 2000 (http://bioodpad2000.zde.cz), který Hovězí kejda 95 320 250 spíše tzv. mokré pro chceme zaměřit zejména na problematiku bi Obilní sláma 200 320 250 cesy s recirkulací pro oplynu, ale nebude uzavřen ani ostatním sou Hnůj 180 420 300 cesní tekutiny, jelikož visejícím technologiím. Tráva 290 550 410 jsou více vyzkoušené. Jelikož jsme v kampani bioodpad došli již V průběhu procesu je na okraj personálních i finančních možností Kukuřičná sláma 380 540 410 nutné velmi pečlivě CZ BIOMu, velmi uvítáme všechny organiza Lihovarské výpalky 390 550 420 hlídat pH, které v prv ce i jednotlivce, kteří by chtěli být v tomto Prasečí kejda 340 420 510 ních fázích hydrolýzy oboru rovněž aktivní. Myslíme si, že pouze Chrást cukrovky 400 500 450 a acidogeneze klesá, vzájemnou spoluprací více subjektů je možné Drůbeží kejda 320 620 470 ale nemělo by pokles uskutečnit rozsáhlý program zavádění třídění nout pod hodnotu 6,2. Čistírenský kal (nestabilizovaný) a zpracování bioodpadu v ČR. 320 745 540 V následující acetogeBioodpad 340 990 700 ANTONÍN SLEJŠKA, nezi a metanogenezi Krátký řez trávy 700 720 710 JAROSLAV VÁŇA, pH opět stoupá, avšak Odpad z tukového průmyslu 920 1350 1200 nemělo by přesáhnout Výzkumný ústav rostlinné výroby Tuk z lapolů 1050 1600 1330 FOTO ARCHIV hodnotu 8,5.
A;
15 • ODPADY • 1/2000
PROJEKT PRO VALASSKE MEZIRICI KONVERZE ODPADU NA ENERGIE Právě dokončovaná studie prove ěsto Valašské Meziříčí se již léta potý ditelnosti výstavby hi-tech spa velmi šetrně a ekonomicky velmi účinně spalo ká s problémy souvisejícími s odpady lovny odpadů má vyřešit dlouho vat nejen tuhé domovní odpady, ale i některé i s výrobou a distribucí tepla pro oby dobé problémy města. V tomto odpady nebezpečné. Zařízení pracuje na princi vatele. Město má soustavu centrálního zásobo pu kontinuálního zplyňování a následného spa případě jde o zařízení, které má vání teplem (CZT), ze které je zásobováno tep lování vytvořeného plynu při teplotách v roz především vyrábět energii a zá mezí 1200 - 1500 C s prodlevou ve spalovacím lem a teplou užitkovou vodou přes 5000 bytů, školy a další zařízení terciální sféry a také řada sobovat s ní město. Komunální prostoru min. 2 sekundy, takže veškeré škodlivé podnikatelských subjektů. Soustava byla vybu odpad a odpadní biomasa jsou látky se rozloží a likvidují přímo v topeništi. dována v 60. letech spolu s výstavbou chemic Zařízení je patentováno v USA a provozně ově považovány za výhodné palivo. ké továrny Deza, která vlastní a provozuje ko řeno na různé druhy odpadů a zatím bylo usku telnu, z níž je distribuováno teplo pro soustavu tečněno přes 600 realizací po celém světě. CZT. Zdroj tepla leží mimo město a výroba tep Parametry zařízení vycházejí z požadavků la pro soustavu nezatěžuje prostředí města emi tepla, je globální řešení distribuční sítě spolu města na celkovou roční potřebu tepla a potřeb semi. Téměř ideální řešení, pokud by soustava s progresivním zdrojem tepla pracujícím s vyso ný max. instalovaný tepelný výkon. Ostatní pa nebyla morálně i fyzicky zastaralá a teplonoskou účinností, společnou výrobou tepla a elek rametr)' byly odvozeny od těchto základních pa ným mediem nebyla pára. trické energie při ekologicky šetrném spalování rametrů a z požadavků na ekonomickou Nedobrý stav i špatný koncepční charakter levného, nejlépe odpadního paliva.Takové řeše soustavy neumožňuje její další rozvoj a jakéko ní se nabízí v podobě zařízení na konverzi spali efektivnost záměru. liv investice do dílčích rekonstrukcí a rozsáhlej telných tuhých odpadů na teplo a elektrickou ších oprav by nebyly dostatečně efektivní. energii. Zamýšlené parametry zařízení Současný provoz při vysokých ztrátách tepla při V současné době je rozpracován záměr na re Celkové množství odpadů 60 000 t TKO/r distribuci (roční průměr 28 %) a nákladná a ne alizaci zařízení na termickou likvidaci tuhých Tepelný výkon 46 MW, efektivní údržba celé soustavy značně prodražu komunálních odpadů, odpadních produktů z ná jí její provoz, vedou k nehospodárnému spalo bytkářského a dřevařského průmyslu, ze země Výroba tepla 400 TJ/r vání ušlechtilých fosilních paliv a k zatěžování dělské a lesní výroby a příp. dalších odpadů Elektrický výkon 15 MWe ovzduší zbytečnými emisemi a promítají se do s jejich konverzí na tepelnou a elektrickou ener Výroba elektřiny 80 GWh/r vysoké ceny tepla pro konečné spotřebitele. gii. Realizace tohoto záměru by přinesla řešení problémů, které má město Valašské Meziříčí se Skladba zařízení je podřízena záměru. Celé zásobováním obyvatel teplem a navíc výrobu zařízení se skládá ze dvou spalovacích jednotek, elektřiny kogeneračním způsobem, která výraz Řada odborných studií zpracovaných v prů na které jsou připojeny spalinové kotle na výro ně zlepší ekonomiku projektu. běhu posledních let po provedené analýze po bu přehřáté páry. která pohání kondenzační par Souběžně s tím by se vyřešil problém, se kte ní turbínu s meziodběrem tepla a generátorem psaného problému došla ke shodnému závěru: rým se potýká většina obcí a měst okolního re soustavu centrálního zásobování teplem je třeba na výrobu elektrické energie. Poměr mezi odbě gionu. Jsou tím míněny potíže s likvidací jejich ve městě zachovat rem tepla a výrobou elektrické energie je dán komunálních odpadů z hlediska vlivů na životní Podmínkou další existence soustavy, jako potřebami soustavy CZT a potřebným objemem prostředí. Navrhovaný způsob je ekologicky še moderního a ekologicky přijatelného způsobu odpadů ke spálení. Spaliny jsou předčištěny již trnější a příznivější než je obvyklé skládkování. distribuce tepla, je její komplexní rekonstrukce ve spalovacím prostoru a dočištěny v suché a modernizace se zásadní změnou koncepce sorbční pračce a následně na textilním kapso _____________________________ rozvodů a změnou teplonosného media z páry vém filtru. Tuhé zbytky (škvára, popel) jsou Záměr počítal s počáteční spalovací kapaci na horkou vodu. ukládány na zabezpečené skládce. Zařízení je tou 60 kt odpadů za rok s možností případného Ze závěrů výše uvedených studií však také ještě doplněno kogenerační turbínou s výrobou vyplynulo, že samostatné investice do distribuč nárůstu na cílovou kapacitu až 100 kt spalitel tepla a elektrické energie pro vykrývání špičko ných odpadů ročně, s pokrytím celé roční spo ní soustavy jsou velmi obtížně návratné a přija vých potřeb tepla a elektřiny. Původně předpo třeby tepla ve městě asi 400 TJ ročně a s dodáv telná doba návratnosti investice je podmíněna kládané parametry jsou uvedeny v tabulce. kou elektřiny do distribuční sítě. vysokou cenou tepla pro konečného spotřebite Technicky a technologicky je záměr v pod le. Jedinou cestou, která je ekonomicky efektiv statě vyřešen. Použita by měla být technologie ní a průchodná s rozumnou návratností vlože Rozsah a charakter investice nedává předpo WATERWIDE. která je schopna ekologicky ných investičních prostředků při přijatelné ceně klady ke klasickému financování kombinací vlastních zdrojů a úvěrů, proto se již od začátku počítá s projektovým financováním ze soukro mých zdrojů (BOT). Tento způsob financování klade vysoké nároky na přípravnou fázi - na zajištění studie proveditelnosti, která prověří projekt z hlediska všech aspektů v oblasti tech nické, obchodní, finančně-ekonomické, ekologicko-energetické, organizační, legislativní, ča sové a dalších a jejíž zpracování je odborně a především finančně velmi náročné. Protože záměr předpokládá použití moderní, vysoce energeticky i ekologicky účinné a provozně ověřené technologie amerického původu, poda řilo se ve spolupráci s americkou firmou Duke Engineering and Services (DEaS) zajistit grant na zpracování této studie prostřednictvím ame rické vládní instituce Trade and Development Agency (TDA) ve výši 62,5 tisíce USD. Navíc podle pravidel poskytování této pomoci hodnoSkládky už možná nebudou ve Valašském Meziříčí potřeba
M
.........MRimLSii
ngYÝŽPVlmf;IMAMg.mML
16 • ODPADY • 1/2000
METODIKA PRO PRAXI
ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT Připravila poradenská firma KZT České Budějovice ve spolupráci s firmou KHK Krug Unternehmensberatung
č. 1/2000
OBSAH
str.
O čem jsou normy řady ISO 14 000?.................................................................................................................II Nejdůležitější normy EMS a jejich obsah .........................................................................................................II Proč podniky zavádí EMS .................................................................................................................................III Zavádíme systém environmentálního managementu.................................................................................... III Zprávy o životním prostředí.............................................................................................................................VI Užití EMS ke snížení výdajů .............................................................................................................................VI Jaké výhody přináší organizacím zavedení EMS.......................................................................................... VI EMS a další systémy řízení .............................................................................................................................VI Integrace systémů ...........................................................................................................................................VII Situace v ČR.....................................................................................................................................................Vlil Shrnutí a výhled...............................................................................................................................................Vlil
ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT První normou pro systémy environmentálního mana gementu se stala v roce 1992 Britská norma BS 7750. Její původní koncepce byla spojena s organizací Pod nikání v kontextu životního prostředí a vycházela z nutnosti zajistit systematický rámec environmentál ního managementu. Britská norma se stala vodítkem pro stanovení Pro gramu environmentálního managementu a auditů (EMAS). Od roku 1993 platí Nařízení Rady ES č. 1836 pro dobrovolnou účast organizací v programech EMAS. Od svého britského předchůdce se nová norma odli šuje především v požadavku na podávání zpráv veřej nosti. To klade ze strany organizací zvýšené nároky na organizační i ekonomické zabezpečení. To je jed ním z důvodů, že největšího úspěchu a takřka maso vého rozšíření zaznamenala v roce 1996 až norma ISO 14 001 a normy řady ISO 14 000 na ni navazující.
VÝVOJ NOREM RADY ISO 14 000 • Příprava norem v rámci Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) byla zahájena v srpnu 1991 • Návrh těchto norem byl předložen odborné veřejnosti k posouzení a diskusi v říjnu 1995 • V polovině roku 1996 byly připraveny podmínky pro mezinárodní schválení norem • V roce 1996 proběhl rovněž proces schvalování těchto norem jako evropské normy (EN) • Od roku 1996 jsou normy ISO 14 000 schvalovány na národních úrovních a probíhají certifikace podniků • Od roku 1997 existuje norem řady ISO 14 000 v české verzi, tj. jako ČSN EN ISO 14 000.
CO ZAHRNUJÍ NORMY ŘADY ISO 14 000 Rada norem ISO 14 000 úzce navazuje na normy ISO 9 000 z ob lasti zabezpečení jakosti. Obě řady norem jsou pak výsledkem dlou holeté práce výboru Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), který sdružuje zástupce téměř 90 států. Normy ISO 14 000 zahrnují předpisy pro zavedení, provoz, audit a certifikaci systému environ mentálního managementu, požadavky na audit EMS a kvalifikaci audi torů, ale i normy pro hodnocení životního cyklu výrobků, ekologické značení a indikátory k hodnocení vlivů na životní prostředí. Normy jsou založeny na těchto kritériích: - jsou dobrovolné: ale jejich pravidla jsou závazná ve chvíli, kdy je vyžadována certifikace, - jsou všeobecné: mohou tedy být aplikovány v libovolném typu organizace, - jsou aktivní: cílem je prevence v ochraně životního prostředí ces tou snížení rizik a výdajů, - jsou založeny na rozvoji: hledají cesty k neustálému zlepšování.
NEJDULEŽITÍJŠl NORMY EMS A JEJICH OBSAH Normy ISO řady 14 000 zahrnují následující předpisy: • ČSN EN ISO 14 001 a 14 004 pro EMS • ČSN ENO 14 010, 14 011,1 a 14 012 specifikující požadavky na au dit EMS a požadavky na kvalifikaci auditorů • ČSN EN ISO 14 041 až 14 044 normy pro hodnocení životního cyk lu výrobků • ČSN EN ISO 14 020 až 14 024 pro ekologické značení V současné době se soustředuje pozornost především na normu ISO 14 001 (Environmental management Systems - Specification with guidance for use), která je mezinárodním základem pro provádění cer tifikace systémů ekologicky orientovaného řízení v podnicích. Základní prvky normy ISO 14 001 jsou:
II
Environmentální politika Je závazkem organizace stále zlepšovat své působení ve vztahu k ži votnímu prostředí. Politika je zpracována na základě výsledků úvodního přezkoumání a obsahuje konkrétní úkoly vedoucí ke zlepšení stavu život ního prostředí v podniku. Měli by s ní být seznámeni zaměstnanci a měla by být dostupná veřejnosti.
Plánování Organizace musí stanovit, dodržovat a aktualizovat cíle a záměry ve vztahu k ochraně životního prostředí a stanovit program pro dosažení těchto cílů.
Realizace a provoz systému Tato část normy popisuje požadavky na rozdělení pravomocí a zod povědností v souvislosti se systémem řízení životního prostředí. Poža davkem je rovněž prováděni školení a výcviku na všech úrovních pra covního zařazení. Zdrojem klíčových informací o provozu systému je dokumentace EMS. Obsahuje popis hlavních prvků systému a jejich vztahů. Organi zace musí vyvinout systematickou metodologii zajištující identifikaci postupů, které mají signifikantní vliv na životní prostředí a umožňující včasné zjištění možností vzniku havarijních událostí.
Kontrola systému Organizace musí provádět pravidelné monitorování a měření cha rakteristik těch aktivit, které mohou mít vliv na životní prostředí. Ne zbytné je stanovení procedury, která umožní periodické vyhodnocová ní sledovaných charakteristik a jejich soulad s environmentální legislativou. Provozovaný systém by měl být revidován v adekvátních intervalech. Vrcholový management musí periodicky provádět vlastní revizi EMS. Vlastní audit systému by měl ukázat možnosti změn politi ky a dalších prvků EMS ve světle výsledků revizí EMS, měnících se okolností a závazku kontinuálního zlepšování.
Průběh tvorby systému EMS podle ČSN EN ISO 14 001 Environmentální politika Environmentální audity
Systém řízení
Certifikace Realizace opatřeni
DokumentaceJ
Environmentální cíle a program |
ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT
PROČ PODNIKY ZAVÁDÍ EMS Každý podnik usiluje o získání a udržení svých zákazníků. A to je vzhledem k sílící domácí i zahraniční konkurenci nelehký úkol. Trh vytvá ří stále přísnější požadavky a šanci na přežiti má jen ten, kdo je s těmito požadavky schopen držet krok. Cena a jakost výrobku či poskytované služby, ale i dobré jméno firmy spoluvytváří konečný dojem obchodních partnerů o podniku. Mezi základní požadavky na konkurenceschopnost každého účastníka trhu v dnešní době patří: - zavedení a certifikace systému jakosti, -zavedení a certifikace systému environmentálního managementu, - účinná integrace systémů řízení. Akreditace a provoz komplexního systému je pro zákazníky přesvědči vým důkazem, že organizace dodržuje podmínky zabezpečení jakosti vý roby a služeb v souladu s požadavky ochrany životního prostředí. Požadavky na systém environmentálního managementu (EMS) jsou v celosvětovém měřítku zahrnuty do norem řady IS0 14 000. Specifické po žadavky na zavedení a provoz systému environmentálního managementu v rámci Evropské unie (EU) uvádí Směrnice Rady EU č. 1836/93 (EMAS). Princip rozvoje vede podniky k působení na subdodavatele. Stále více organizací se tedy na své obchodní partnery obrací s dotazem: Má váš podnik systém environmentálního managementu? V případě, že zá kazník obdrží více nabídek od dodavatelů, zcela jistě si vybere takového obchodního partnera, který disponuje systémovým přístupem ke všem svým činnostem, tedy i k ochraně životního prostředí.
Snížení nákladů - zavádění systému se nemusí během své pracovní doby plně věno vat tým odborníků, kteří by se vzhledem k nedostatku zkušeností dopou štěli chyb a dostávali se do slepých uliček, - podnikové pracovníky není třeba dlouhodobě a nákladně přeškolit ve vnějších vzdělávacích institucích na odborníky schopné zavést EMS, - nedojde k neúspěšné certifikaci, která stojí zrovna tolik jako úspěšná
Úspora času - zavádění EMS se nepotáhne tři až čtyři roky, - vnější poradci navrhnou nejrychlejší a nejúčelnější způsob, - poradce využije zkušeností získaných u jiných podniků, - není třeba zbytečně rozsáhlé administrativy.
Snížení rizika - poradce dobře zná požadavky a zvyky certifikačních orgánů, - certifikační orgán neporadí, jak zjištěné nedostatky odstranit, porad ce ano - certifikační orgán se často opírá o práci vnějšího poradce podniku, - poradce je schopen odpoutat se od zavedené podnikové praxe
Pět důvodů, proč organizace využívají služeb poradců Nejčastější důvody, které vedou v praxi vedoucí pracovníky organizací k rozhodnutí o využití služeb poradců lze shrnout do pěti bodů:
ZAVÁDÍME SYSTEM ENVIRONMENTÁLNÍHO MANAGEMENTU ORGANIZACE PROJEKTU
Rozhodnutí Prvým krokem k úspěšnému zavedení systému environmentálního managementu je rozhodnutí vedoucích pracovníků organizace. Nejsil nějším motivem k takovému rozhodnutí bývá zpravidla tlak obchod ních partnerů. Zatímco podnikoví ekologové mají zpravidla poměrně dobré povědomí o základních principech EMS, na jejich doporučení nebývá brán zřetel. Zcela výjimečným případem je iniciativa některého z vedoucích pracovní ků organizace. Af jsou již motivy k rozhodování jakékoli, je nezbytné, aby zavedení systému získalo podporu vedení skutečnou, nikoli jen formální. Součástí podpory je jmenování pověřence pro EMS a v dalších etapách vyčlenění příslušných finančních prostředků. Současně musí padnout i strategické rozhodnutí o požadavcích na certifikaci podniku. Tedy, zda a kým certifikovat. Při tom je potřeba zvážit odvětvová a teritoriální specifika. Rada zemí nebo průmyslových odvětví uznává za >>platné« certifikáty pouze od určitých certifikačních organiza cí. Specifický je v tomto například britský a do jisté míry i německý trh, a z hlediska odvětvového například automobilový, chemický nebo lodní průmysl.
S poradcem? Jakýkoli systém lze zavádět samozřejmě bez pomoci externích spolu pracovníků. Je však třeba zvážit, zda výsledná úspora převáží výhody spolupráce s externím partnerem. V případě, že organizace (zejména malé) nedisponují dostatkem finančních prostředků na poradce, mohou využít jejich služeb formou »coachingu«, při kterém poradce navštěvuje organizaci jednorázově (cca 3-4 x podle potřeb a postupu projektu). Ne bo skupina malých organizací téhož odvětví vytvoří sdružení a zavádí projekt v jednotlivých etapách současně. Výdaje na poradce jsou rozpo čítány na jednotlivé organizace. Ze zkušeností z praxe lze odvodit následující: Již od doby, kdy vstoupila v platnost řada norem ISO 9000, vytváří podniky své systémy jakosti většinou s pomocí poradenských firem. Přišly totiž na to, že tak mohou: • snížit náklady, e uspořit čas e na minimum snížit riziko neúspěšné certifikace
Nejistota Patří mezi nejběžnější důvody. Manažer má pocit nejistoty, protože nemá dostatek informací, v podniku roste kritika a neklid. Když se obrátí na poradce, je to jako když jdeme k lékaři. Doufáme, že nám řekne, že nejsme doopravdy nemocní - a pokud jsme, že nám pomůže se uzdravit.
Zvědavost Někteří vedoucí pracovníci úspěšných podniků si poradce.pozvou jako donora dalších nápadů a námětů. Poradce má pověst vynikajícího od borníka a tak je vždy naděje, že nám řekne něco, co nevíme. A nakonec, i když z toho nic užitečného nebude, můžeme si přece dovolit luxus po zvat si do podniku na pár dní vynikajícího odborníka!
Potřeba mít alibi Někteří vedoucí pracovníci, a není jich málo, chtějí mít poradce jako alibi. Pokud něco jde špatně, pomalu, nebo vůbec ne, může za to porad ce. Ten se vymění snadněji než příslušný odpovědný pracovník. Často chce vedoucí pracovník tím, že najme poradce, dokázat, že se problé mem vážně zabývá. Chce zprávu, nic s ní však neudělá. Jakýkoli systém řízení lze tak v podniku zavést »papírově«, nikoli reálně. Po krátkém žití zavedené postupy odumírají (nejčastěji po prvé úspěšné certifikaci) a systém zůstane jen ve formě stohů papírů.
Zlepšení dosahovaných výsledků Naštěstí je v převážné většině případů využití služeb poradců zcela jasně motivováno odhodláním podniku zlepšit výkonnost a dosahované výsledky. Cílem je získat od poradce motivaci, znalost pracovních tech nik, odborné znalosti i kontakty v příslušném oboru.
Učení V moderní filozofii poradenství se učení klienta stále častěji považuje za významný důvod pro spolupráci s poradcem. Takové projekty sledují dvojí účel: vyřešení specifického problému s využitím odborných znalostí poradce a transfer těchto znalostí na řídící a odborné pracovníky v podni ku klienta.
Jak si vybrat poradce Termín -poradce” lze použít na všechny osoby nebo organizace, kte ré radí, jak rozhodovat. Většina poradců nemusí disponovat žádným zvláštním osvědčením o způsobilosti k vykonávání poradenské činnosti. Týká se to i poradců v oblasti zavádění EMS. Rada expertů disponuje nejrůznějšími osvědčeními o absolvování kur zů, školení a osvědčeními o odborné způsobilosti ve specifických obo rech (v oblasti životního prostředí jde nejčastěji o osvědčení k hodnocení
III
ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT vlivů na životní prostředí, o odborné způsobilosti k hodnocení nebezpeč- I Schopnost zmobilizovat další zdroje ných vlastností odpadů nebo pro podávání odborných posudků podle zá- ! V některých případech si realizace projektu vyžaduje přítomnost spe koná o ovzduší). cialistů (v případě EMS například na prevenci znečištění, havarijní připra Žádné z těchto osvědčení není ještě zárukou, že nám poradce ně venost nebo jednotlivé složky životního prostředí). Poradce by měl být co skutečně poradí. Praxi totiž žádné školení nenahradí. schopen garantovat, že je v případě potřeby schopen takové odborníky To, že si podnik vybere při zavádění systému environmentálního ma zajistit za přijatelnou cenu. nagementu poradce neznamená, že na ně tento úkol přenese. Za prvé, poradci nemohou mít znalosti, které je možno získat dlouholetou praxí Cena poradenské služby v příslušném oboru. Za druhé, i kdyby takové praktické zkušenosti měli Výdaje na poradenské služby při zavádění EMS se řádově zpravidla a byli schopni předložit nejlepší strategické myšlenky a plány, vedení neliší. Za obdobnou cenu jsou však v některých případech nabízeny podniku a jeho pracovníci by mohli návrhy ignorovat nebo je přímo sa služby současně zahraničního experta v součinnosti s domácím porad botovat jen proto, že se na jejich přípravě nepodíleli. Motivace pro reali cem. Z hlediska nabízené hodnoty je tato cena tedy výhodnější, protože zaci strategie se rozvíjí v průběhu jejího formulování. zahrnuje i člověko-dny zahraničního poradce, který je v průměru čtyřikrát Na základě zkušeností z praxe lze shrnout: až pětkrát dražší než domácí. - poměrně malá akce z hlediska počtu pracovních dnů poradců může Je-li nabízená cena významně nižší, než je nabídkový průměr, je třeba firmě pomoci vyrovnat se s kritickými problémy řízení, zvážit následující: je to obvyklá cenová politika poradce, nebo dělá výjim - zapojení, motivovanost a aktivní vůdčí role řídících pracovníků jsou ku, aby dostal vaši zakázku? Proč potřebuje sáhnout k této výjimce? Má pro úspěch záměru nezbytné, jeho firma potíže nebo je to jen marketingový trik? Zaměstnává méně - malé a střední podniky si také mohou dovolit užívat externí poradce kompetentní pracovníky? v případech, kdy je projekt dobře připraven a řízen,
KRITÉRIA PRO VÝBĚR PORADCE
Pověst poradce
Pro výběr poradce neexistují žádná univerzální a standardní kritéria. Každý klient si definuje vlastní kritéria, vyjadřující očekávání firmy a zku šenosti, které firma již spoluprací s poradci získala. Přesto však mnohým klientům při volbě správného poradce může pomoci uplatnění následují cích osmi kritérií:
Pověst poradce nebo poradenské firmy je dána tím, jak se na ni klien ti a celá veřejnost dívají. Je dobré si uvědomit, že se asi nenajde firma, která má zcela čistý image. Pověst firmy ovlivňuje často její vlastní re klamní kampaň. Pověst poradce nebo poradenské firmy je tak často ná hražka, po které klient sáhne, nemůže-li použít konkrétnější a spolehli vější kritéria.
Profesionální integrita
Výběrové řízení
Je to základní podmínka pro výběr. Nebudou-li klienti slevovat v otáz kách integrity a etických standardů, bude možno mnohem snadněji zod povědět mnoho otázek a vyhnout se mnoha problémům. V praxi jsme se setkali s několika výběrovými řízeními, při kterých byla tato pravidla ze strany pracovníků organizace i ze strany poradenské firmy porušena. Jistá poradenská firma si tak například "koupila" zakázku na zavedení EMS v jednom z významných průmyslových podniků. Nekompetentnost vedení podniku, které umožnilo manipulaci s výsledky výběrového řízení, se projevila i nedostatečnou podporou projektu. Poradenská firma, která si zakázku “koupila", nedisponovala kvalitním know-how. Do roka skon čili v podniku své působení poradci i někteří vedoucí pracovníci podniku...
1. krok: zadání Podmínky zadání představují klientovu definici problému a jeho před stavu o pomoci, kterou očekává od poradce. Ukazují, jak daleko se klient při řešení problému dostal. 2. krok: schválení zdrojů a postupu Vedení organizace musí mít zcela jasnou představu o financování a nzení projektu. V této fázi vzniká výběrová komise. 3. krok: užší výběr (short-listing) Znamená výběr skupiny poradců, kteří budou osloveni. V praxi, pokud výběrové řízení nepodléhá zákonu č. 199/94 Sb., o zadávání veřejných zakázek, se počet oslovených firem pohybuje v rozmezí 3-6 + 2 v rezervě. 4. krok: výzva k předložení návrhů Kandidáti do užšího výběru jsou písemně vyzváni k předložení nabí dek. Dostanou úplný soubor informací, mezi něž patří zejména: informa ce o proceduře výběru a kritériích pro výběr, zadání, údaje o "Organizaci (zaměření organizace, počet pracovníků, organizační schéma...), údaje o možnosti získat další informace, jasný a podrobný popis požadované ho obsahu, struktury a prezentace nabídky, termín na předložení, adre sa, počet kopií a případná další sdělení. 5. krok: předložení návrhů Poradci potřebují k vypracování nabídky dostatečný časový prostor. Za čas pro vypracování nabídky lze považovat 1-3 měsíce. Je-li součástí výběrového řízení návštěva poradců v podniku, lze to považovat za vý znamný zdroj informací o zpracovatelích nabídky. Ze strany podniku to ale vyžaduje značné personální zatížení (k dispozici musí být příslušní kompetentní pracovníci). 6. krok: vyhodnocení návrhů Kritéria pro vyhodnocení návrhů by měla být jasně definována. Každé kritérium lze oznámkovat od 1 do 100 a určit, že vyhovující budou napří klad hodnocení od 60 a více. Každému kritériu bude přiřazena váha pod le důležitosti. Největší důležitost je přikládána zpravidla plánu práce, resp. přístupu k projektu (25-40 %), navržení klíčových pracovníků (40-60 %), cenu (10-30 %) a všeobecnou zkušenost firmy (10-20 %).
Profesionální způsobilost V praxi je třeba odlišit odbornou způsobilost poradenské firmy a indivi duálního poradce. Vždy je třeba mít na paměti, že profesionální způsobi lost všech poradců firmy nemůže být stejná. Klienti by se měli seznámit přímo s příslušným poradcem, který bude působit v jejich podniku. Jinak se vystavují riziku, že prostřednictvím poradenské firmy najímají méně zkušené pracovníky. Je třeba tedy zvážit: dosažený stupeň vzdělání poradce, další škole ní, kurzy, stáže', délka a druh praxe v poradenství, reference klientů, pub likované knihy a články atp. Tyto údaje bývají obsaženy v curricullum vitae, které si lze vyžádat jako součást nabídky.
Vzájemné porozumění Vztah k poradci je vztahem mezi lidmi, ne vztahem mezi organizace mi. Tento vztah se především zakládá na vzájemné důvěře. Pouze v partnerském prostředí lze kvalitně a efektivně pracovat.
Koncepce projektu Koncepce projektu v zavádění systémů řízení bývá zpravidla u všech poradenských firem obdobná. Přesto řada poradců je schopna doklado vat na příkladu již realizovaných projektů i unikátní řešení určitého pro blému. V každém případě je však nezbytné, aby poradce prokázal, že porozuměl problému organizace a že je schopen jej efektivně řešit.
Schopnost dodat slíbené Poradce musí být schopen dodat to, co slíbil. Dodržení domluvených termínů je naprostým základem pro spolupráci mezi klientem a porad cem. Poradce musí být rovněž schopen pružně reagovat na cizí prostře dí. Zvláště důležité je to při využití služeb zahraničních poradců. Ti mnoh dy neznají místní prostředí (v oblasti EMS se to týká zejména legislativy) a je tedy praktické se pro realizaci projektu spojit s domácím poradcem v součinnosti se zahraničním. V neposlední řadě to znamená značnou fi nanční úsporu.
IV
Kde dělají poradci nejčastěji chyby Většina domácích poradců má zpravidla velmi dobrou odbornou úro veň. Nejčastěji jsou to specialisté na ochranu životního prostředí, v ně kterých případech specialisté na systémy jakosti. Pokud se v zavádění systému vyskytnou závažné překážky, nemusí to vždy být z jejich viny. V praxi jsme se však setkali i se zřejmými nedostatky ze strany poradců. Někteří z nich nedisponovali kvalitním know-how, neovládali užití zá kladních poradenských nástrojů nebo nebyli schopni pružně reagovat na vývoj podmínek. Tito poradci si evidentně neuvědomili, že klienti si nor my umí přečíst sami a jejich recitace poradcem jim nepomůže.
ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT Nedostatky různých poradců: - Úvodní přezkoumání realizovali poradci »externím<< způsobem. Do projektu nezahrnuli interní pracovníky a metodicky postupovali tak, jak byli zvyklí například z >>privatizačních<< auditů. Výsledkem bylo, že pra covníci organizace nebyli od počátku zataženi do zavádění systému a v dalších etapách tyto snahy již ignorovali. - Zpracovali úvodní přezkoumání a konstatovali, že tím je systém v podstatě zaveden, další je již na organizaci. - Do úvodního posouzení poradci zahrnuli pouze oblast vlivů na život ní prostředí, související činnosti a potenciální vlivy opomenuli. - Neovládali základní principy dokumentování systému. - Zpracovali veškerou dokumentaci I. a II. vrstvy sami a klientovi pak předložili »stoh<< papírů. Výsledkem bylo, že systém byl perfektně po psán, nikdy však nebyl uveden do života.
Kde dělají chyby organizace - Vedení organizace vyslovilo podporu projektu pouze formálně, v praxi ji nenaplnilo. - Organizace v průběhu zavádění systému opakovaně měnila svoji or ganizační strukturu. - Poradci nebyli smluvně vázáni žádným termínem, byli placeni za konzultace a tak čím více návštěv v podniku absolvovali, tím lépe pro ně. - Organizace se zavedeným systémem jakosti si najala téhož porad ce, který jim pomáhal tento systém zavést i pro EMS. Nedisponoval však žádnými znalostmi z oblasti péče o životní prostředí. - Organizace si objednala zavedení systému »na klíč«. Pracovníci ne byli do projektu takřka zahrnuti. Výsledkem byl popsaný »stoh« papíru a nefunkční systém.
ÚVODNÍ PŘEZKOUMÁNÍ Cílem úvodního přezkoumání je zjistit výchozí stav organizace při za vádění EMS a, v optimálním případě, rovněž maximum údajů o provozu organizace. Kvalitně vypracované úvodní přezkoumání je základním kamenem stavby systému environmentálního managementu. Na úvodním přezkoumání i na dalších etapách projektu se účastní pra covníci podniku.
Implementace - organizace ochrany životního prostředí
Výbor pro životni prostředí
| Marketing)
1 Personalistika | Programy vzděláváni
W
| Logistika |
| Komunikace]
z 18 okruhů rozdělených na podskupiny. Ty obsahují otázky směřované na jednotlivé složky EMS.
ENVIRONMENTÁLNÍ PROGRAM Další etapy zavádění systému environmentálního managementu vy chází z výsledů úvodního přezkoumání. Nejprve organizace stanoví zá sady ekologické politiky. Ta v obecných principech deklaruje závazek vrcholového vedení organizace podporovat systém environmentálního managementu; zahrnuje připravenost organizace k soustavnému zlep šování a prevenci znečišťování, odpovídá všem aktivitám podniku ve vztahu k ochraně životního prostředí, zavazuje organizaci dodržovat plat-' né právní předpisy, poskytuje rámec pro stanovení environmentálních cí lů a cílových hodnot a je účinným nástrojem komunikace. Již v úvodním posouzení, nebo v samostatné etapě navazující na něj, organizace zjistí své environmentální aspekty. Jejich zjištění probíhá (ve smyslu prováděcí normy ČSN EN ISO 14 004) ve čtyřech krocích: 1. Výběr činnosti nebo procesu 2. Určení environmentálních aspektů organizace, výrobku, služby 3. Určení environmentálních vlivů 4. Vyhodnocení významnosti vlivů V naší praxi s úspěchem používáme v této etapě nástroje hodnocení na zvaného FMEA (Failure Mode and Effects Analysis), tedy analýzu příčin a následků vad. Tase běžně používá v rámci systému jakosti a její modifiko vaná forma pro životní prostředí je organizacemi snadno akceptovatelná. Je jí výhodou je, že jasně vyhodnocuje rizika a tedy i priority v řešení problémů. V další etapě organizace navrhuje, pokud tak již dříve neučinila, svoji strukturu péče o životní prostředí včetně matice zodpovědností a zpraco vává právní registr, tedy jakousi sumu minimálních legislativních poža davků, které by organizace měla dodržovat. Na základě výsledů úvodního přezkoumání a rámce daného environ mentální politikou Organizace dále definuje své cíle a záměry v určitém časovém horizontu. Cíle by měly být kvantifikovatelné (například snížit do dvou let množství odpadů o 20 % a spotřeby energie o 10 %). Jakým způsobem bude dosaženo stanovených cílů udává program EMS. Jedná se o soubor opatření s jasně definovanými termíny plnění a odpověd ností za jejich plnění. Příkladem může být: zavedení programu čistší produk ce do 45. kalendářního týdne, odpovídá vedoucí oddělení životního prostředí Jedním z prubířských kamenů zavádění systémů environmentálnmího managementu je dokumentování systému. Postupy a procesy musí být jasně definovány, dokumentovány a aktualizovány. Ve vrcholu pomyslné pyramidy dokumentace stojí příručka environmentálního managementu, která popisuje prvky systému. Obsahuje například základní definice, en vironmentální politiku organizace, rozdělení kompetencí nebo znázorně ní systému dokumentace. Druhou vrstvu tvoří směrnice (například dokumentování systémových prv ků, dokumentování funkčních prvků, dokumentování péče o složky životní prostředí atp.) a třetí vrstvou jsou pracovní postupy (například pracovní po stup nakládání s odpadem). Na tyto tři vrstvy dokumentace navazují zdrojo vé podklady, jakými jsou například protokoly o měření nebo zápisy z kontrol. Veškerá dokumentace musí být označena datem vzniku, stupněm a datem revize, měla by být snadno identifikovatelná, utříděná, aktualizovatelná a po stanovenou dobu archivovatelná.
Komunikace skladováni
Příklad dokumentace systému environmentálního managementu
Norma ČSN EN ISO 14 001 neudává žádné podrobnosti týkající se úvodního přezkoumání stavu péče o životní prostředí v organizaci. Orga nizace a jejich poradci používají v této fázi různé nástroje. V naší praxi s úspěchem používáme postup vypracovaný na základě metodiky Wiener Institut fůr Okologische Wirtschaftsforschuz. Ten to postup spočívá ve zpracování podrobného checklistu a jeho vyhodno cení, prostudování písemných podkladů, provozu podniku a rozhovorů s příslušnými pracovníky. Již v této fázi pomáháme organizaci vytvořit si právní registr a registr environmentálních vlivů. Organizace v některých případech používají rovněž program vlastní ho hodnocení (Environmental Šelf Assessment Program, ESAP). Jedná se o obecnou osnovu šestnácti principů. Jednotlivé principy jsou navrženy tak, aby organizace mohla přesně identifikovat klíčové oblasti, na které je třeba se dále zaměřit. Dalším z nástrojů užívaných pro vlastní hodnocení podniku je meziná rodní environmentální bodovací systém (International Environmen tal Ratlng Systém, IERS). Ten spočívá v bodovacím systému složeném
Příručka EMS
Směrnice
Postupy
Popisuje
Systém environmentálního managementu organizace
EMS útvaru
Postup práce
Určeno pro
Vedení firmy, zákazníky
Vedoucí pracovníky
Pracovníky
Zpracování
Odděleni životního prostredí/odd. jakosti
Vedoucí útvaru/oddělení
Pověřený pracovník
Příklad - Odpadové hospodářství
1 kapitola
min. 1 směrnice
Např. - Shromaždování a ukládání odpadů - Recyklace a separace odpadů
V
ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT Důležitou etapou v zavádění EMS je školení a motivování zaměst nanců. Prolíná se všemi kroky zavádění: od úvodního informování vr cholových pracovníků organizace, školení řadových pracovníků až po školení interních auditorů. Jen důkladným proškolením pracovníků orga nizace, vyhodnocením účinnosti těchto školení a účinnou motivací za městnanců lze zajistit funkčnost a efektivnost systému.
ZAVEDENÍ SYSTÉMU Zavádění systému spočívá v provádění naplánovaných kroků v předem stanovených termínech za vedení k tomu kompetentních pracovníků. Řada informací a studií potřebných pro realizaci navržených opatření (například pro předcházení vzniku odpadů, zpětný odběr a využití obalů nebo technologická opatření) jsou k dispozici v podnicích téhož odvětví, na odvětvových svazech nebo v on-line databázích. Fáze implementace často vyžaduje zvýšené investiční nároky (napří klad na instalaci měřících a monitorovacích zařízení). Úspor lze však do sáhnout také realizací organizačních opatření (zvýšený dozor, zprůhled nění materiálových a finančních toků). Součástí této etapy jsou kontrolní a nápravná opatření. Organizace musí měřit, monitorovat a hodnotit svůj environmentální profil a periodic ky vyhodnocovat naplňování cílů stanovených v programu EMS.
VYHODNOCENÍ Vyhodnocování zavedeného systému musí probíhat periodicky, a to na základě zavedeného programu auditů. Audity mohou být prováděny interně i externě a mohou být zaměřeny na plnění prvků normy nebo na specifické oblasti - např. audit odpado vého hospodářství, energetický audit, audit pracovní hygieny atp. V předem stanovených časových intervalech musř veden/'organizace provádět přezkoumání systému tak, aby byla zajištěna jeho trvalá vhodnost, adekvátnost a účinnost. S ohledem na výsledky auditů se ve dení organizace musí zabývat potřebou změny environmentální politiky, cílů a záměrů atp. Vedení organizace vypracovává prohlášení o péčí o životní prostředí. Závěrečnou fází zavádění systému environmentálního managementu je příprava na ověření a audit provedený nezávislým certifikačním or gánem.
ZPPÁVY 0 ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Povinnost informovat veřejnost o stavu péče o životni prostředí je za kotvena ve směrnici EU 1836/93 EMAS. Norma ČSN EN ISO 14 001 ne požaduje povinné poskytování informací o stavu péče o životní prostředí v organizaci. Vyžaduje však vytvoření dokumentovaných postupů pro ex terní i interní komunikaci. Řada vyspělých organizací, a to i těch, které EMS/EMAS ještě neza vedly, publikují každoročně své zprávy o životním prostředí. Tyto zprávy slouží k propagaci organizace, k informování veřejnosti i jako zdroj infor mací pro podniky téhož průmyslového odvětví. Lze je tedy do jisté míry použít jako nástroj »benchmarkingu«, tedy k porovnání profilu organiza ce s profilem jiných srovnatelných organizací nebo s určitými průměrný mi ukazateli profilu v daném průmyslovém odvětví. K tomu, aby byl »benchmarking<< skutečně efektivní však chybí dva předpoklady: - dostatečná četnost zpráv: zprávy o životním prostředí nepublikují všechny organizace, ale pouze ty úspěšné, - obsahová jednotnost: zprávy obsahují často odlišné údaje a v řadě případů je tedy nelze vzájemně porovnat. I v této oblasti se však blýská na lepší časy. Na národní i mezinárodni úrovni existují organizace, které se standardizací zpráv zabývají. Lze zmínit například FEE Evropské unie, globální iniciativu CERES nebo brit skou ACCA. Další směr ve vývoji EMS lze mimo jiné spatřovat právě v rozvoji zpráv o životním prostředí jako informačního a srovnávacího nástroje.
UŽITÍ EMS KE SNÍŽENÍ VÝDAJŮ Zavádění systému environmentálního managementu znamená na jedné straně výdaje na opatření v oblasti ochrany životního prostředí, na straně druhé však přináší obrovský potenciál ke snížení kontinuál ních výdajů, jakými jsou například poplatky, úplaty, sankce, výdaje za nadměrnou spotřebu energií a surovin nebo neefektivní nakládání s odpady.
VI
Již úvodní přezkoumání stavu ochrany životního prostředí v organizaci často naznačí velké možnosti snížení finančních výdajů. Systém environ mentálního managementu je vztažen na pracovníky všech úrovní řízení podniku. Péče o životní prostředí se tak účastní všichni zaměstnanci. Všichni jsou motivováni k nalézání a aplikaci nových postupů. Slabé body výroby z hlediska ochrany životního prostředí bývají nej častějšími příčinami vyšších nákladů na výrobu, a tedy i výsledné ceny výrobku. Slabé body ale není možno identifikovat bez podrobné environ mentální analýzy. Značný potenciál ke snížení nákladů na výrobu bývá v oblasti naklá dání s odpady. To znamená možnost úspor, které mohou být dosaženy často pouhými organizačními změnami a zvýšením kvalifikace pracovní ků v oblasti ochrany životního prostředí, aniž by to vyžadovalo významné investiční náklady. V jednom z podniků se nám například podařilo dosáhnout až 80 % úspor v oblasti odpadového hospodářství. Rovněž v oblasti nakládání s vodami se skrývá značný potenciál k úsporám. Zavedením EMS u jednoho z nejvýznamnějších německých producentů minerálních vod se podařilo díky novým procesům v oblasti čištění vody použité při vymýváni lahví snížit náklady na spotřebu ener gie, vody a produkci odpadních vod o 30 %. Když jsme seznámili někte ré domácí výrobce minerálních vod s touto možností, neměli zájem. Trh byl ve fázi růstu a zákazníci platili.
JAKÉ VÝHODY PŘINÁŠÍ ORGANIZACÍM ZAVEDENÍ EMS? Obchodní - zlepšení spolupráce a image podniku ve vztahu k zákazníkům, - zlepšení vztahu veřejnosti k podniku, - využití k propagaci podniku, - zlepšení spolupráce se zahraničními partnery.
Provozní - včasná identifikace a náprava problémů (technologických, legislativ ních...) vlastními silami, - snížení rizika vzniku havarijní situace, - zvýšení motivace zaměstnanců, - sníženi produkce znečišťujících látek, - omezení byrokracie při jednání se zahraničními klienty a dodavately v důsledku implementace mezinárodních předpisů.
Finanční - snížení nákladů na spotřebu energií a surovin, - snížení nákladů v oblasti odpadového hospodářství, - zvýšení přístupnosti k investičním zdrojům, - snížení nákladů na sanaci havarijních událostí.
Legislativně - správní - soulad provozu podniku s legislativními požadavky, - zlepšení spolupráci se správními a kontrolními orgány.
EMS A DALŠÍ SYSTÉMY ŘÍZENÍ SYSTÉM JAKOSTI Je nejdéle existující a v praxi i nejlépe prověřený systém, který je s ús pěchem zaveden v tisících oganizacích po celém světě. Specifikují jej normy řady ISO 9 000. Ke stěžejním normám patří: - ČSN EN ISO 9001 Systémy jakosti - Model zabezpečování jakosti při navrhování, výrobě, uvádění do provozu a servisu - ČSN EN ISO 9 002 Systémy jakosti - Model zabezpečování jakosti při výrobě, uvádění do provozu a servisu - ČSN EN ISO 9003 systémy jakosti - Model zabezpečování jakosti při výstupní kontrole a zkouškách Normy jsou určeny pro všechny typy organizací.
ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT Systémy environmentálního managementu podle ČSN EN ISO 14 000 (EMS) nebo směrnice EU 1836/93 (EMAS) upravují péči o životní pro-
ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT středí. Podle nich se podniky dobrovolně podrobují pravidelnému a sys tematickému přezkušování péče o životní prostředí. Díky zpřísňujícím se cílům se je zajištěno, že se budou podniky kontinuálně zlepšovat v péči o životní prostředí.
PODOBNOSTI A ODLIŠNOSTI MEZI SYSTÉMEM JAKOSTI A SYSTÉMEM ENVIRONMENTÁLNÍHO MANAGEMENTU Norma ČSN EN ISO 14001 vychází ze stejného konceptu jako ČSN EN ISO 9000, který spočívá v zajišťování obecných požadavků na řídící systémy k zajištění specifických funkcí organizace. Společné nebo po dobné oblasti obou norem zahrnují: • Politiku • Management Review • Nápravná/Preventivní opatření • Kontrolu • Záznamy • Interní audity • Tréning • Organizační strukturu Odlišnosti: Zatímco norma ISO 9000 je zaměřena na požadavky zákazníků, ISO 14 001 směřuje k potřebám širokého okruhu zainteresovaných stran akcionářů, veřejnosti, zaměstnanců, ochráncům životního prostředí, stát ním a správním orgánům atd. Oblasti unikátní pro normu ISO 14 001 jsou následující: • Systém pro zajištění souladu s existující environmentální legislativou • Soulad s resortními předpisy • Princip neustálého zlepšování a prevence znečištění • Identifikace příbuzných nebo významných vlivů na životní prostředí • Identifikace cílů a záměrů • Havarijní připravenost a odpovědnost • Komunikace týkající se environmentálních aspektů
ZABEZPEČENÍ HYGIENY Analýza nebezpečí v kritických bodech řízení, zkráceně HACCP (z anglického Hazard Analysis of Critical Control Point) je opatření k za bezpečení hygieny platící nejenom v rámci EU, ale podle zákona o potra vinách č. 110/1997 Sb. s účinností od 1. 7. 1998 i v České republice. Cí lem je zaručit systematickou vlastní kontrolu hygieny v podnicích potravinářského průmyslu. Při tom je třeba stanovit potenciální rizika pro potraviny, identifikovat kritické body ve výrobě, jejich kontrolu a opatření, která budou realizována. Ten dokumentuje hraniční hodnoty pomocí je jich přezkoušení a tvoří tak jádro konceptů HACCP.
BEZPEČNOST PRÁCE Zavádění systému bezpečnosti práce je předmětem nově připravova né ISO normy.
INTEGRACE SYSTÉMU Zkušenosti z projektů realizovaných v různých typech průmyslových podniků ukazují, že zavedení systematických postupů v řízení může sní žit neefektivní výdaje a významně usnadnit práci vedoucích pracovníků podniku. To jsou také hlavní důvody, proč jsou zaváděny systémy řízení jakosti, péče o životní prostředí, hygienu a bezpečnost práce a proč se tyto systémy těší rostoucí oblibě. Integrace systémů řízení je zcela reálná. Vždy je však třeba pečlivě zvážit, zda provozované systémy jsou vybudovány na takové úrovni, aby jejich integrace neznamenala místo zjednodušení dokumen tace naopak nárůst neefektivní byrokracie. V praxi lze tedy bez problémů integrovat systémy malých podniků nebo systémy dostateč ně Ustálené. Pro znázornění integrace dvou různých řídících systémů byla zvolena výroba potravin. Především v potravinářském průmyslu je kladen velký důraz na zajištění veškerých aspektů péče o jakost, hygienu i životní pro středí. Spotřebitelé se však často setkávají s informacemi o poškození zdraví občanů po požití závadných potravin. To k dobrému jménu jejich výrobců rozhodně nepřispívá. V zájmu producentů potravin je tedy předcházet závadám ve výrobě a snížit tak riziko ohroženi lidského zdraví na minimum.
Obdobně je tomu i v oblasti péče o životní prostředí, kde jsou výrobci pod stále sílícím legislativním i obchodním tlakem na zabezpečení provo zu podniků s minimálními vlivy na životní prostředí.
PŘÍPRAVA NA ZAVÁDĚNÍ SYSTÉMŮ Mají-li být úspěšně zavedeny systémy EMS a HACCP, je třeba dů kladně provést plánování celého postupu. Při tom je třeba mít na zřete li, že oba systémy musí být zaváděny od začátku do konce společně. Jen tak se lze vyhnout zpětným změnám nebo opravám v systémech.
ÚVODNÍ PŘEZKOUMÁNÍ Úvodní přezkoumání je významný nástroj sloužící k poznání aktuální situace v podnikové péči o životní prostředí. Ve vztahu k ochraně životní ho prostředí a hygieně je možno z tohoto úvodního posouzení vyvodit ne zbytná opatření. Za tímto účelem je stanoven auditorský tým, který dis ponuje odpovídajícími zkušenostmi v oblasti životního prostředí a hygieny.
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Z hlediska směrnice EU 1836/93 je požadováno provedení úvodního přezkoumání. Tento postup je doporučován i při zavádění EMS podle no rem ISO 14 000. V rámci přezkoumání situace péče o životní prostředí v podniku jsou, po vyplnění dotazníkového formuláře, stanoveny hlavní vlivy na životní prostředí. Tato úvodní analýza je dále rozšířena i o hygie nické aspekty.
HYGIENA Při stanovení úkolů ve smyslu analýzy kritických bodů řízení v potravi nářském průmyslu je doporučováno, aby v rámci úvodního posouzení procesu výroby potravin byly stanoveny a zaznamenány kritické body z hlediska možného hygienického ohrožení. Tyto údaje jsou pak výcho zím bodem pro další opatření.
STANOVENÍ OPATŘENÍ Je-li ukončeno úvodní prozkoumání situace, což je zpravidla dosti ča sově náročné, následuje stanovení příslušných opatření. Jak vyplývá z úvodní analýzy, jsou navržena a realizována zcela konkrétní opatření v jednotlivých částech procesu výroby. Při zavádění těchto opatření je vhodné mít na zřeteli nejenom vlastní provedení studie HACCP, ale i vy tvoření příručky řízení.
VYTVOŘENÍ PŘÍRUČKY ŘÍZENÍ Příručka řízení je jedním ze základních opatření v rámci výstavby systému řízení. Zahrnuje společně relevantní dokumenty podniku z ob lastí ochrany životního prostředí a hygieny. Při zpracování příručky řízení je třeba věnovat zvýšenou pozornost její návaznost na již existující doku menty (například provozní řád laboratoří, havarijní řád nebo provozní řád nakládání s odpady). Pokud jsou kvalitně zpracovány, je možno pone chat je v aktuálním stavu. Příručka řízení se tak bez zbytečných nákladů stane hybnou osou celého systému.
ZAVEDENÍ STUDIE HACCP Na počátku je třeba vytvořit pracovní tým. Pracovníci týmu mají mít, jak již bylo výše uvedeno, kromě dostatečných zkušeností v oblasti hygieny, současně také důkladné znalosti podnikových procesů. V praxi to zna mená zejména navázání kvalitní vzájemné spolupráce například mezi pracovníky z oddělení laboratoří a pracovníky ve výrobě. Tento tým nemá tedy pouze za úkol řídit postup zavádění systému. Veškeré stupně výroby musí být prošetřeny z hlediska jejich možných vli vů na hygienu. To začíná dopravou vstupních materiálů, jejich přípravou pro výrobu, následuje kontrola výroby q dále kontrola balení výrobku, skladování a prodeje. Ve studii HACCP jsou dále popsány cílové skupiny produktů. Jako pří klad je možno uvést potraviny, které přichází do nemocnic a na které jsou kladeny vysoké nároky z hlediska jakosti i množství. Nakonec je celý výrobní proces velice dobře sledován. Vhodné je za řazení monitoringu uprostřed celého procesu, protože zde je možné ovlivňovat postupy i v dalších fázích výroby stejně jako i parametry výro by (teplota, tlak, kolísání hodnot). Tato sledování jsou předpokladem pro stanovení možných zdrojů obtí ží, tj. "kritických bodů«. Kritickým bodem lze často označit určité mezní hodnoty. Tyto mezní hodnoty jsou uvedeny ve zkušebním protokolu. Dů ležitá jsou zejména upozornění na potřebná opatření. Diky změnám
VII
ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT v postupech nebo v organizaci podnikových pracovišť je však třeba počí tat i se vznikem zcela nových "kritických bodů«. Závěrem je zjišťováno, jaké jsou vedeny záznamy o celém procesu a kdo za ně odpovídá.
Obr. 3
Počet certifikovaných organizací
DOKUMENTACE Dokumentace systémů péče o ochranu životního prostředí a hygienu často rozhoduje o úspěchu i neúspěchu celého systému. Je-li příručka zpracována komplexně a v odpovídajícím rozsahu, je její častá aktualiza ce nepravděpodobná.
DOKUMENTACE HACCP K dokumentaci je třeba počítat především plán HACCP, který popisu je postup prací na studii HACCP. Plány toku produktů popisují výrobní procesy podle údajů o čase, tep lotě atp. Formuláře možných obtíží spolu s hraničními údaji o sledova ných ukazatelích, stejně jako i potřebné postupy k realizaci nápravných opatření, jsou uvedeny v kontrolním plánu HACCP.
Výstavba a rozčlenění příručky řízení Podle našich zkušeností je nejefektivnější spojit v příručce řízení systémy péče o hygienu i životní prostředí. Součástí příručky se tak stanou, kromě kapitol věnovaných popisu systému zajištění péče o životní prostředí i kapi toly zaměřené na popis systému péče o hygienu a na preventivní zabezpe čení výroby z hlediska potenciálních hygienických rizik. V rámci posledně zmíněné kapitoly je uveden rovněž popis průběhu studie HACCP a popis úkolů v oblasti zabezpečení hygieny v přípravě, výrobě a finalizaci výrobků.
SITUACE V ČR Lavinovitý nárůst počtu organizací se zavedeným systémem environ mentálního managementu nejlépe dokládá následující graf:
SHRNUTÍ A VYHLEĎ V souvislosti s připravovaným členstvím České republiky v Evropské unii obstojí v konkurenci ostatních výrobců pouze takové podniky, které budou schopny užívat systémy řízení. Budoucí vývoj jednoznačně směřuje k postupné integraci těchto systé mů. Vzhledem k nutnosti finančních úspor a vzhledem k rostoucím po žadavkům na systémy jakosti, péče o ochranu životního prostředí, hy gienu a bezpečnost práce, nemůže si žádný podnik již dovolit jednotli vé systémy izolovat. Zavádění a integrace systémů řízení se tedy stává prvořadým úkolem všech vyspělých a konkurence schopných organizací.
ChT & KARL hSFzKRUG ^ České
—-=— Budějovice
UNTERNEHMENSBERATUNG
Konzultační služby v životním prostředí Zavádění systémů řízení Technická pomoc v metrologii KONTAKT:
Vili
KZT České Budějovice Plzeňská 48 370 04 České Budějovice Tel.: 038/347 71 E-mail:
[email protected] [email protected] www.volny.cz/kztcb
ta studie bude 125 tisíc USD, kde druhou polo vinu nákladů bude krýt zpracovatel studie tj. již zmíněná americká firma DEaS. Město Valašské Meziříčí tedy do přípravné fáze nemusí vložit žádné peněžní prostředky, musí se v dané záležitosti pouze angažovat a na bízený grant smluvně přijmout. Město nabízený grant přijalo a podepsalo pří slušné smlouvy na zpracování studie proveditel nosti. Studie proveditelnosti byla ve spolupráci americké firmy DEaS lne., její dceřinné poboč ky DEaS, a. s., Brno a projekční firmy Báňské projekty Valašské Meziříčí, a. s., zpracována a v nejbližší době bude předána městu Valašské Meziříčí.
NVTNÉŽIYIĚNY Studie kromě vyřešení technických a techno logických aspektů musela prokázat, že vlivy stavby na životní prostředí nejsou negativní, že jsou zajištěny odpady v potřebné skladbě a v dlouhodobém horizontu, je zajištěn dlouho dobý odbyt všech vyrobených energií a přede vším je zajištěna ekonomická efektivnost inves tice prokázaná dobou návratnosti investice, vnitřním výnosovým procentem, čistou součas nou hodnotou a dalšími ukazateli. Zde je nutno konstatovat, že z důvodu málo vstřícného pří stupu distribuční společnosti SME Ostrava a je jí neochoty odebírat původně předpokládané množství vyrobené elektrické energie, nebylo možno dosáhnout potřebné ekonomické efek tivnosti. Proto bylo nutno snížit investiční ná ročnost zařízení tak, aby mohly být kompenzo vány nižší výnosy. Z tohoto důvodu byla původní skladba a parametry zařízení změněny a byla snížena míra kogenerace a zcela upuštěno od instalace kogenerační turbiny jako zařízení pro pokrytí výkonových špiček a tato byla na hrazena podstatně levnějším plynovým kotlem. Pokud se alespoň tento pozměněný záměr podaří úspěšně realizovat, přinese to užitek a vyřeší problémy nejen městu Valašské Meziříčí a obcím a městům z okolního regionu, ale projekt by mohl být považován za pilotní a ověřovací a bylo by možno jej opakovat i v ji ných regionech CR. Navíc by projekt přispěl k ověření principu projektového financování ze soukromých zdrojů a způsobu a postupů u takto financované stavby. V zemích EU se tímto způ sobem řeší nedostatek finančních prostředků ve státní a komunální sféře využíváním privátního kapitálu na realizaci veřejně prospěšných staveb. Realizace projektu by přispěla také ke zlep šení životního prostředí, zejména ovzduší, pro tože komunální, dřevní a zemědělské odpady pro vysoký podíl biomasy je možno považovat za trvale obnovitelné zdroje a úspory emisí CO, vytěsněním určitého objemu fosilních paliv by dosáhly dle předběžných výpočtů přes 20 tisíc tun za rok. Z tohoto důvodu má projekt též vel kou šanci na získání grantu na realizaci z fondu Global Environment Facilities (GEF) ve výši několika milionů USD. Prst na hlavním spouštěcím mechanizmu má však město Valašské Meziříčí, respektive zastu pitelstvo města, které musí rozhodnout o reali zaci záměru a dát souhlas k nezbytným práv ním úkonům vedoucím k výběru silného investora a k zahájení realizace záměru.
PETR WIRTH, Báňské projekty, Valašské Meziříčí FOTO ARCHIV
EKOLOGICKY VYHOVUJÍCÍ POSTUPY rganizace CZ Biom již řadu let vede kampaň pro uplatnění technologií energetického využití biomasy v Čes ké republice. Hlavní důvod této snahy je ome zení produkce skleníkových plynů a zastavení změn klimatu v zájmu budoucích generací. Neuspokojivý stav v odpadovém hospodářství v České republice, který má za následek zvy šující se zátěž životního prostředí, nás nutí k rozšíření našich ekologických aktivit i do té to oblasti. Nyní se zástupci CZ Biom rozhodli anga žovat v další kampani: zavedení ekologicky vyhovujících postupů nakládání s bioodpady v České republice.
O
Důvodem pro tuto kampaň je, že stávající způsob nakládání s bioodpady se v České republice neúměrně odlišuje od evropských států, zejména SRN, Rakouska, Švýcarska, Holandska a dalších. Legislativa i vlastní praxe nakládání s bioodpady v těchto státech uplatňu je ekologicky vyhovující technologie látkové a energetické recyklace v návaznosti na separo vaný sběr komunálních odpadů. Skládkování bioodpadu je legislativně omezováno a cenově znevýhodňováno a v Holandsku zcela zakázá no. Podporuje se budování bioplynových stanic
Liberální legislativa v České republice a nízké poplatky za ukládání odpadů na skládky znemožňují rozvoj ekologicky vyhovujících technologií.
s kogeneračním způsobem výroby tepla a elek trické energie z bioplynu a provoz kompostáren. Zemědělské využívání čistírenských kalů je legislativně usměrňováno tak, že nedochází k nadměrné kontaminaci zemědělské půdy ci zorodými látkami.
........................................................ V České republice končí bioodpad jako složka směsného komunálního odpadu na skládkách, případně je likvidován ve spalov nách komunálních odpadů. Liberální legislati va odpadů v České republice a nízké poplatky za ukládání odpadů na skládky znemožňují rozvoj ekologicky vyhovujících technologií. V současné době je v České republice jen na dvou místech odděleně sbírán komunální bio odpad. V návaznosti na separovaný sběr tu hých domovních odpadů neexistuje ani jedna bioplynová stanice zpracovávající komunální bioodpad. Na zemědělské půdě jsou využívány čistí renské kaly nadlimitně kontaminované těžký mi kovy a neexistuje žádný legislativní před pis, jak tomuto ekologicky nebezpečnému
17 • ODPADY • 1/2000
počínání zamezit. Neexistence příslušné vy hlášky zakotvené v zákonu o odpadech je právní abnormalitou, nemající obdobu v legis lativně civilizovaných států. Absence legislati vy, která měla zemědělské využití čistíren ských kalů usměrňovat, přitahuje do nakládání s čistírenskými kaly podnikatelské subjekty uplatňující mafiánské praktiky. Ekosystémy, které jsou neschopny uvést své odpady znovu do koloběhu látek, jsou od souzeny k zániku. Hlavním důvodem pro rea lizaci naší kampaně je především zachování uspokojujícího životního prostředí pro naše potomky.
ťíli6 KAMPANĚ V rámci kampaně za ekologické nakládání s bioodpady chce CZ Biom: 1. Zvýšit informovanost odborné veřejnosti i obyvatelstva o ekologicky vyhovujících po stupech nakládání s bioodpady, a to pořádáním odborných seminářů, intenzivní publikační čin ností a využíváním hromadných sdělovacích prostředků včetně internetu. 2. Pozitivně ovlivňovat tvorbu legislativy odpadů usilováním o vydání vyhlášky o země dělském využití odpadů a ovlivňováním pří pravy nového zákona o odpadech. 3. Připravit podmínky pro realizaci pilotní ho projektu bioplynové stanice s kogenerační výrobou tepla a elektrického proudu a kompostovací linku na zpracování komunálního bio odpadu. 4. Usilovat o rozvoj a dotační podporu kompostování bioodpadu v ČR. 5. Usilovat, aby se separace a recyklace bi oodpadu stala součástí integrovaných systémů nakládání s odpady. Další informace o této problematice je možné nalézt např. na webových stránkách CZ BIOMu: http://www.vurv.cz/czbiom/
JAROSLAV VÁŇA, předseda CZ Biom FOTO ARCHIV
3437
SKLÁDKY MOHOU PŘINÁŠET UŽITEK ZHODNOCENÍ BIOPLYNU První významnou skládkou, na níž o konce roku 1997 byl plyn z ďáblické byl jímaný plyn energeticky využí skládky bez užitku spalován ve vysoko ván, byla skládka tuhého komunál teplotní pochodni. Teprve po získání in ního odpadu v pražských Ďábli vestora. kterým je První dubská investiční spo cích. Od té doby se na seznamu lečnost, s. r. o., bylo možno na této skládce energeticky využívaných skládek instalovat kogenerační jednotky firmy Jenbaocitly další. cher o výkonu 2 x 0,8 MW a jímaný plyn (cca 1100 m-Vhod) využívat k výrobě elektrické
D
energie. Produkovaná elektřina byla dodá vána do veřejné sítě, vzniklá tepelná energie (2,5 MW) byla pro nezájem odběratelů mařena v chladiči. Pouze zlomek tepelné energie (cca 120 kW) byl využit pro vytápění nově postave né ústřední budovy firmy .A.S.A. Praha, s. r. o.
Nehospodámé nakládání s vyprodukovanou tepelnou energií a nízká výkupní cena rozvod ných podniků za 1 kWh elektřiny vyvolaly v ro ce 1999 stavbu plynovodu Ďáblice - Letňany a přemístění kogenerací do areálu závodu AVIA Praha, který se stal smluvním odběratelem vy produkované energie. Nevyužitý energetický potenciál v uloženém odpadu (cca 3 mil. nr1) na skládce Dolní Chabry vedl v roce 1994 vlastníky pozemků, na níž se chaberská skládka nachází, k vypsání soutěže na využití a rekultivaci skládky. V rámci soutě že byly vybrány dva návrhy na využívání plynu. První, podaný ÚVP Bmo. s. r. o., (investice cca
37 mil. Kč), uvažoval s dopravou plynu plyno vodem do výtopny v Čimicích. druhý, patřící SEKO-NOVO, s. r. o., (investice 70 mil. Kč) počítal s úpravou skládkového plynu na kvalitu zemního plynu a s jeho dodávkou do plynáren ské sítě. Oba návrhy byly postupně dopracovány až k projektu pro stavební povolení, ale jejich rea lizace se neuskutečnila. V prvém případě kvůli odporu obyvatel čimického sídliště proti spalo vání skládkového plyn ve výtopně (umístěné v sídlišti), v druhém pro nereálnost finančního zabezpečení ekonomicky ztrátového záměra.
Neomezené možnosti odbytu plynu v Letňanech a ekonomicky výhodné podmínky pro investora i odběratele vedly k obnovení sta rého záměru na využití plynu z Dolních Chabrit. Stejná investiční společnost jako v Ďáblicích financovala dokončení odplyňovaci
Využití plynu ze skládek odpadu Čerpání plynu od
Celkem odčerpáno plynu
.A.S.A. Praha
1/98-6/99
9 600 000
Ďáblice
.A.S.A. Praha
7/1999
1 200 000
Kroměříž Vážany
Město Kroměříž
7/1999
440 000
Most-Růžodol
Celio, a. s.
Dolní Chabry
EKOCHAB, s.r.o.
Lokalita Ďáblice
Provozovatel
11/1999
7500
7/1999
950 000
Množství plynu vyčerpaného a využitého k energetickým účelům
Nakládání s plynem Elektřina a teplo Elektřina a teplo Vytápění + ohřev vody Vytápění Elektnna a teplo 12197 500 (m3)
18 • ODPADY • 1/2000
sítě z celé plochy této skládky a zřízení výkon nější čerpací stanice plynu, umožňující tran sport plynu do Ďáblic. Do sběrného systému byly zahrnuty i vrty pro havarijní čerpání. Jímaný plyn je plynovodem transportován do Ďáblic, zde je společně s ďáblickým ply nem odvodňován a plynovodem dopravován do areálu Avia Letňany. V současné době ode bírají skládkový plyn pouze kogenerační jed notky Jenbacher. Plnému využití produkční kapacity obou skládek v kogeneraci a v parním kotli dosud brání potřeba vyššího vstupního tlaku, než jaký poskytují stávající agregáty ďáblické čerpací stanice. Do konce roku bude v Ďáblicích uvede na do provozu kompresorová stanice, která umožní dopravovat do Letňan až 3000 m3/hod. plynu o požadovaném tlaku. Kromě výše popsaného využití plynu v AVIA Letňany je v areálu ďáblické skládky v provozu nově instalovaná kogenerační jednot ka Waukesha (výkon 300 kW elektrické a 550 kW tepelné energie), která zajišťuje pokrytí spo třeby elektrické energie a tepla ďáblické sklád ky i spotřebu elektřiny pro provoz čerpací stani ce v Dolních Chabrech.
Lze ještě uvést další příklad zhodnocení skládkového plynu, i když po stránce energetic ké méně významného než na pražských sklád kách. Na něm je možné demonstrovat možnos ti, jež skýtá dnešní legislativa k získání finančních prostředků pro uvedení do provozu alternativního zdroje energie. Týká se využití plynu ze skládky tuhého komunálního odpadu Kroměříž - Vážany o rozloze cca 1,5 ha. ležící ve vzdálenosti 600 m od sídliště Kroměříž Zachar. V rámci rekultivace vážanské skládky, uza vřené v roce 1993, objednalo město Kroměříž, ►
jež bylo provozovatelem skládky, čerpací zkoušky výskytu plynu na této skládce u odbor né firmy. Výsledky potvrdily tvorbu plynu. Na základě sestavené prognózy jeho vývinu v příš tích deseti letech byla zpracována studie na vy užití plynu v kotelně sídliště Zachar. Po projed nání s Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí (SFŽP) byl vypracován projekt odplynění skládky a plynovodu do kotelny sídliště. Celková inves tice činila 10 mil. Kč. Na základě ekonomického vyhodnocení ná vratnosti investičního záměru poskytl SFŽP městu Kroměříž nenávratnou půjčku ve výši 40 % a bezúročnou půjčku ve výši 40 % obje mu celkových investic. V lednu 1998 bylo zaří zení uvedeno do provozu. V současné době tvorba plynu pokrývá v top né sezóně spotřebu jednoho ze čtyř kotlů kotel ny a mimo topnou sezónu plně pokrývá energii pro ohřev teplé a užitkové vody napojené oblas ti. Kroměřížská lokalita je přes nízké množství uloženého odpadu obzvláště příznivá pro tento záměr. Blízkost skládky od stávajícího odběrového místa zajistila únosné náklady na zřízení plyno vodu. Rovněž náklady na úpravu hořáku stáva jícího kotle pro záměnu topného média (výmě na trysky a seřízení vzduchu) byly ve srovnání s instalací nového plynového spotřebiče mini mální. Pro návratnost investic bude důležité, aby by la na stávající plynovod bioplynu připojena sběrná síť plynu z dosud provozované skládky, ležící v těsné blízkosti sídliště Zachar. Narůstající tvorba plynu z této skládky bude po stupně nahrazovat klesající produkci plynu ze skládky Vážany. Kontejnerové, mobilní řešení čerpací stanice umožní v budoucnu přemístit stanici na nové stanoviště skládky Zachar. Kroměřížští počítají také s instalací kogenerační jednotky pro výrobu elektrické energie, po třebné pro zabezpečení příkonu čerpací stanice plynu. Na příkladu Kroměříže lze demonstrovat ně kdy neoprávněné obavy neinformované veřej nosti z nového, dosud nepoužívaného topného média. Ty byly příčinou nezdaru záměru využí vat plyn ze skládky Dolní Chabry ve výtopně v Praze - Cimicích. Uvedení kotle na skládko vý plyn do provozu bylo podmíněno požadav kem České inspekce životního prostředí, aby spaliny splňovaly požadavky ČSN i zákona č. 309/91 Sb., o ochraně ovzduší. Autorizovaná firma provádí v předepsaných termínech měře ní. které prokazuje, že spaliny kotle na skládko vý plyn vyhovují přísným požadavkům legisla tivy. Ke skládkám využívajícím plyn patří i sklád ka Most - Růžodol, provozovaná společností CELIO, a. s„ která od listopadu 1999 čerpaný plyn spaluje v kotli pro vytápění areálu skládky. Rovněž zde v budoucnu po ověření stability vý vinu plynu počítají s instalací kogenerační jed notky.
STANISLAV ŠTĚPÁNEK, Ústav využití plynu, Brno FOTO AUTOR
MALA ENERGETICKÁ CENTRA POTENCIÁL FYTOPALIV
Projekt využití alternativních zdrojů energie v podmínkách České republiky a zajištění finančních zdrojů pro realizaci s účastí státu hledá cesty, jak roz šířit perspektivní technologie, nezávislé na neobnovitelných zdrojích. realizaci záměru vytápění na principu využí rioritou by mělo být dosažení úrovně a stavu využití alternativních zdrojů ener vání alternativních zdrojů - spalování bioma gie srovnatelné s vyspělými státy Evropy. sy - připraveno 17 obcí. Pro tyto obce je již zpracována kompletní ekonomická rozvaha. Projekt společnosti Separa-Eko se zabývá pře Podle výsledků vyhledávacích studií je v sou devším výrobou energie z biomasy přímým časnosti v ČR vytipováno dalších 23 obcí, spalováním. které jsou vhodné pro výstavbu malého ener getického centra a využití spalování biomasy pro vytápění a ohřev TUV. Proces vyhledává Potenciál pevných fytopaliv pro ČR je odha ní příznivých lokalit ještě zdaleka nebyl dován celkem na 10 500 000 t/rok. Značné re ukončen a lze předpokládat, že v budoucnu zervy jsou v pozemcích nevyužívaných k inten budou vyhledány a připraveny k realizaci dal zivní zemědělské výrobě. Jedná se o stovky ší vhodné lokality pro umístění malého ener tisíc hektarů vhodných pro pěstování rychle getického centra. rostoucích a energeticky zajímavých dřevin. Celkový investiční objem finančních pro V opačném případě hrozí těmto pozemkům de středků potřebný pro realizaci záměru v připra gradace, proto lze očekávat v tomto ohledu vý vených 17 obcích je 1,0 mld. Kč (cca. 35,5 mil. znamný státní zájem. USD). Pro potenciální výstavbu energetických Způsob přímého spalování biomasy je center v dalších 23 vybraných obcích lze inves vhodný jak pro malé objekty (rodinné dom tiční náklady odhadnout na další 1.7 mld. Kč ky), tak pro poměrně velké centrální zdroje (cca. 50 mil. USD) tepla (v zahraničí jsou v provozu až do výko nu 50 MW). U nás je možno uvažovat s výko _____ ny do 10 MW. Z vypracovaných ekonomických rozborů Pokud jde o výrobu energie z biomasy, je nej pro 17 obcí vyplývá návratnost vložených efektivnější variantou výstavba centrálních tepel investic v rozmezí 5-10 let, podle konkrétního případu Ekonomika vzorového projektu v závislosti na místních pod energetického centra v malé obci mínkách. Do těchto údajů cca. 6000 Počet obyvatel nejsou zahrnuty pravděpo Obydleno cca. 1000 domů, dobné státní dotace, ani není z toho 900 rodinných brán v úvahu předpokládaný 2000 ha Celková rozloha obce vývoj cen energií. Při při 58,7 mil. Kč Celkové investice hlédnutí k těmto dvěma 4,4 mil. Kč/rok aspektům bude ziskovost Celkové provozní náklady projektu, resp. jeho návrat Hrubé tržby (Prodej tep. energie 250 Kč/GJ) 18 mil. Kč/rok nost výrazně lepší.
P
...........EBíiYiÉ.mgm
Náběh výnosů z tržeb
od 30 do 170 % v průběhu 15 let
Doba úhrady (v běžných cenách)
5,3 roků
Čistý zisk obce po 15-tiletém provozu centra
177 mil. Kč
ných zdrojů v menších obcích (do 8 MW), vyu
Investice do využívání al ternativních energetických zdrojů je perspektivní podni
EKONOMICKÉ HODNOCENÍ
katelský záměr. Problém, na kterém závisí rozvoj a větší rozšíření předkládaného řešení, je v zajištěnosti finančních investičních prostředků. Vedle konkrétně popsané varianty přímé ho spalování biomasy v malých energetic kých centrech je dlouhodobě perspektivní energeticky úsporná výroba briket pro spa lování v lokálních topeništích, a to jak bri ket z čisté rostlinné biomasy (sláma, dřevě né štěpky), tak i briket s příměsí jiných spalitelných odpadů (čistírenské kaly, textil ní, papírenský odpad atd.).
Z hlediska projektové připravenosti až do úrovně schváleného územního řízení je pro
JAROSLAV KALOUS, Separa-Eko, s. r. o.
žívajících spalování, nebo zplyňování biomasy k výrobě tepla, popř. elektrické energie a ohřevu teplé užitkové vody (TUV). Po technické i eko nomické stránce jsou v praxi odzkoušena a ově řena zařízení na přímé spalování biomasy o jed notkovém výkonu 50 až 500 kW (školy a menší nemocnice). Několik obcí má vybudován cent rální tepelný zdroj a příslušné rozvody tepla o jednotkovém výkonu od 1,6 do 5 MW.
19 • ODPADY • 1/2000
LEGÁLNÍ POSTUPY JSOILDRAZSI BIOLOGICKÉ METODY SANACÍ Současná legislativa týkající se na těmito odpady je třeba nakládat odpoví kládání s odpady rozeznává dva dajícím způsobem, což v praxi často zna náct nebezpečných vlastností, které mená jejich zneškodnění za velmi vyso rozhodují o zařazení odpadu do ka kou cenu. Podobně odpady, které obsahují tegorie »nebezpečný«. Pokud posu vyšší, než přípustná množství škodlivých látek zovaný odpad má alespoň jednu podle vyhlášky č. 338/1997 Sb., příloha č. 5, písm A., nemohou být uloženy na skládkách z nebezpečných vlastností vyjme všech skupin. Všechny tyto odpady mohou být novaných v příloze č. 2 k zákonu zneškodněny pouze zvláštními technologic č. 125/1997 Sb., je odpadem nebez kými postupy, jež jsou často velmi náklad pečným. Stejně je tomu u odpadů, né. Další skupina odpadů podle vyhlášky č. 338/1997 Sb., příloha č. 5, písm. d, musí být zařazených v katalogu odpadů (vy před uložením na skládky upravena stabilizací. hláška č. 337/1997 Sb., příloha č. 1)
S
jako »nebezpečné«. VHODNOST BIOLOGICKÝCH METOD Přestože mají biologické metody svá ome zení. lze je využít při zneškodnění široké škály nebezpečných odpadů nebo alespoň při eliminaci nebezpečných vlastností. Na rozdíl od ostatních technologických postupů, do chází při mikrobiálním ošetření k rozkladu látek, způsobujících nebezpečnost odpadu, na sloučeniny nezávadné pro životní prostře dí. Tím jsou nebezpečné sloučeniny úplně eliminovány a nedochází k jejich kumulaci v jiné formě.
SANAffE Nejběžnějším využitím biologických me tod je snižování koncentrací ropných uhlovo díků v zeminách a některých kalech např. při dekontaminaci zemin ze starých zátěží, havá riích, při snižování koncentrace ropných uhlo vodíků a dalších organických látek v kalech z průmyslových čistíren odpadních vod. Obsah organických polutantů je možno pomo cí biologických metod snížit natolik, že ošet řený materiál lze znovu využít. Biologicky se také zneškodňují kontamino vané stavební odpady, zejména betonové sta vební konstrukce. Tento odpad musí být pře dem nadrcen a roztříděn. Většina znečištění zůstává zachycena v nejjemnější frakci, která je nejčastějším předmětem biologického ošet ření. Odpad se sníženým obsahem organic kých polutantů je běžně recyklován. Bohužel jen malá část kontaminovaných stavebních od padů je ošetřována tímto způsobem. Hlavním důvodem je konzervativní a ne zcela ekono mické uvažování stavebních společností.
V mnohem menší míře se uplatňují biolo gické postupy při snižování obsahu ropných látek a dalších organických sloučenin v od padních emulzích z úpravy povrchů a odmaš ťování. Odpadní emulze, vzniklé při odmašťo vání povrchů odmašťovadly rozpustnými ve vodě a pracujícími v rozmezí pH 6,0 až 8,0,
mohou být poměrně snadno biologicky zbave ny nežádoucích látek a poté zneškodněny jako běžné odpadní vody. Biologickou předúpravou lze náklady na zneškodnění tohoto odpa du snížit až o 70 %. Využití biologického předčištění závisí výběru odmašťovacího pro středku a jeho vlastnostech. Důležité je, aby bylo odmašťovadlo při používaných koncent racích lázně biologicky odbouratelné. Mnohé běžně prodávané odmašťovací prostředky jsou pro mikroorganismy toxické, a proto je nelze použít pro biologické předčištění odpadní emulze. Přestože existuje na našem trhu na bídka vhodných odmašťovacích prostředků s dobrými technologickými vlastnostmi i bio logickou odbouratelností při vyšších koncent racích, jejich prosazování pro průmyslové vy užití je pomalé.
........■žft.fi^MímŘBIÁlnY..... . Již několik let jsou na našem trhu dostupné sorpční materiály založené na různých biolo gicky rozložitelných látkách (odpadní celulosa, rašelina a pod.). Hlavním důvodem, proč byl tento druh sorpčních materiálů vyvinut, je možnost jejich snadného biologického rozlo žení. Když se struktura sorbentu naruší půso bením mikroorganismů, zpřístupní se tím za chycený polutant pro další biologický rozklad. U nerozložitelných sorbentů je vazba zne čišťující látky na sorbent tak silná, že její mo lekuly nemohou být působením mikroorga nismů uvolněny a proto nepřejdou do mikrobiálních buněk, kde dochází k jejich rozkladu při katabolických procesech. Tento problém u rozložitelných sorbentů neexistuje a tím je předurčuje k biologickému zneškod nění. Uvážíme-li, že v podstatě jedinou další legální cestou zneškodnění použitého sor bentu je spálení (vzhledem k vysokému ob sahu nebezpečných látek), není třeba dále rozvádět ekonomickou výhodnost biologic kého postupu.
20 • ODPADY • 1/2000
Biologická úprava nebo zneškodnění odpadů s charakterem suspenze je možná v biologic kých suspenzních systémech. Tento postup není v naší repubhce často využíván. Hlavním důvo dem je patrně větší investiční náročnost tohoto druhu zařízení i vyšší provozní nároky, přede vším energetické. Systémy je možné využít pro úpravu různých odpadů kontaminovaných nejen ropnými látkami, ale i dalšími organickými po hltánty, jako jsou fenoly, polypropylenglykol, ethylacetát, sloučeninami s karbonylovou sku pinou a pod. Většina odpadních suspenzí má konzisten ci, která by neumožňovala skládkování. Použitelnými metodami likvidace jsou solidifikace, spálení nebo biologické ošetření, které je ekonomicky nejvýhodnější. V současně do bě je v naší republice v provozu čtyři či pět těchto zařízení.
_____ Poměrně širokého uplatnění docházejí biolo gické metody při odstraňování těkavých orga nických sloučenin z odpadních vzdušnin v biofiltrech s pevným ložem. Tato technologie je s úspěchem aplikována při odstraňování styre nu, acetonu a dalších organických rozpouštědel z průmyslových výrob, ropných uhlovodíků a aromatických uhlovodíků z půdního vzduchu a pod. Relativní rozšíření tohoto postupu je dá no dobrou účinností, nízkou provozní náročnos tí a nízkou cenou za jednotku ošetřeného od padního vzduchu či odstraněného polutantu.
NELEGÁLNÍ POSTUPY Biologické metody úpravy a zneškodnění ne bezpečných odpadů jsou u nás zatím málo vyu žívány. Část nebezpečných odpadů je s největší pravděpodobností zneškodňována způsoby, kte ré nejsou v souladu se zákonem o odpadech. Svědčí pro to fakt, že některé ceny nabízené za odběr odpadů jsou při dodržení legálních postu pů zneškodnění ekonomicky i technicky nereál né. Státní orgány s kontrolní pravomocí však té to skutečnosti nevěnují žádnou pozornost. Přetrvávající stav znemožňuje uplatnění techno logických postupů (nejenom biologických), kte ré účinně a spolehlivě nebezpečné odpady zneš kodňují nebo upravují, avšak za ceny poměrně vyšší. V prostředí normálně fungující společ nosti však biologické postupy pro zneškodnění odpadů či jejich úpravu získávají stále větší uplatnění pro jejich ekologickou přijatelnost, velmi dobré výsledky a konkurenčně schopné ceny, možnost recyklace a nového využití upra vených a přepracovaných odpadů a proto, že dokážou nebezpečné látky zcela eliminovat.
VÍT MATĚJŮ, Česká asociace sanačních biotechnologů
PŘEVZETÍ SPALOVNY V prosinci 1999 převzala společnost Termizo od konsorcia Von Roli a Škoda
ZDROJ HODNOTNÝCH MATERIÁLŮ KO-PYROLÝZA UHLÍ S PLASTY
Na rostoucí produkci komunálního a průmyslového odpadu se v ČR po dílejí organické materiály. V polovině 90. let je produkován komunální od pad v množství 310 kg/obyvatele. Zejména směsný komunální odpad představuje závažný problém ekonomický, surovinový i ekologický. ^
UŽITNÉ PRODUKTY
omunální odpad (KO) není v ČR dosud dostatečně využíván. Z hlediska druhot V hmotové bilanci jednotlivých pokusů by ného využití surovin dochází při sklád ly hodnoceny tuhý produkt (koks), kapalné kování k jejich nenávratné ztrátě. Spalováníprodukty vy (dehet, reakční voda) a plynné pro užívá energetického potenciálu odpadu, jako dukty (pyrolýzní plyn). Byly sledovány výtěž druhotný zdroj surovin je však odpad opět zne ky dehtů a pyrolýzních plynů a jejich charak hodnocen. Vysoké zastoupení papíru, celulózy teristika. Rovněž byl porovnáván vliv volby a dřeva (21 %) a plastů - PET lahví, fólií, tvr prekurzoru (hnědého nebo černého uhlí). dých plastů, ostatních plastů a pryže (19 %) Nejvyšší výtěžky užitných těkavých produk dává předpoklady pro využití těchto složek pro tů, jako jsou dehet a plyn, byly dosaženy při pří střednictvím tepelných procesů. davcích 30-60 % ABS, nebo MMW k hnědému Mezi tyto postupy lze zahrnout pyrolýzu, nebo černému uhlí. V celém rozsahu 30-60 % zplyňování, zkapalňování a spalování. Jejich his přídavku obou odpadů klesá podíl koksu a stou torický vývoj je svázán se zpracováním (zu pá podíl těkavých produktů (dehtu, reakční vo šlechťováním) tuhých pa dy a plynu). Při přídavku liv, zejména uhlí. Na ně 60 % odpadu roste výnos Konverzí směsných odpadních navazují postupy společ dehtu, který je nejhod plastů je možno získat vysoké vý ného zpracování organic notnějším produktem kotěžky ušlechtilých produktů kých odpadních látek pyrolýzy. Výtěžek pyros uhlím, označované jako lýzního plynu závisí jak ko-processing uhlí s organickými odpady. na použitém druhu uhlí, tak na přidávaném Složení směsných odpadních plastů odpovídá množství a druhu odpadu. přibližně skladbě vyráběných plastů s převahou polyetylentereftalátu (PET), polyetylénu (PE), DEHET A PLYN polyvinylchloridu (PVC), polypropylenu (PP), Hustota dehtu klesá s rostoucími přídavky polyuretanu a polyfenolů, které se na výrobě odpadu, a to při použití hnědého i černého v USA podílejí 83 %. Pouze 4 % směsných od uhlí. Vzhledem k velmi nízkému obsahu síry padních plastů se zde daří mechanicky recyklo v obou přidávaných odpadech se sirnatost vat. Pro výběr ko-pyrolýzy jako termického dehtů s rostoucím přídavkem odpadů snižova postupu společného zpracování odpadních la z původních 0,3-0,4 % až na hodnotu směsných plastů s uhlím mluví zejména schop 0,1 %. Byly tak získány dehty, které mohou nost uhlí být v procesu pyrolýzy donorem vodí být využity chemicky i energeticky pro substi ku. Nejjednodušší formou ko-processingu od tuci nízkosirných topných olejů. padních plastů s uhlím je jejich tepelná konverze Nezanedbatelnou položkou produktů ko-py»pod vlastní atmosférou«, tj. ko-pyrolýza. rolýzy je pyrolýzní plyn, jehož výtěžek se pohy buje mezi 10 až 20 % hmotnostních. Obecně EXPERIMENTY platí, že při použití hnědého uhlí je získaný plyn znehodnocen vysokým obsahem oxidů dusíku Možnosti ko-pyrolýzy odpadních plastů (jeho podíl činí cca 10-14 % obj. CO a 12-21 % s uhlím byly hodnoceny v Ústavu struktury obj. C01). Katalytickou konverzí oxidu uhelna a mechaniky hornin Akademie věd ČR v letech tého na oxid uhličitý a jeho vypráním je možno 1991-1999 v rámci širšího výzkumu ko-procezískat plyn s dominantním podílem vodíku singu organických odpadů uhlím. K pyrolýze a metanu. byla použita laboratorní modelová pyrolýzní
K
jednotka. V standardním režimu je proces veden do teploty 900 "C, rychlostí ohřevu 5 "C/min a s časovou prodlevou 30 minut (na doodplynění tuhého zbytku). Zrnitost pyrolyzované směsi je pod 3 mm. Podíl odpadních plastů ve směsi byl většinou volen variantně 0, 15, 30 a 60 %. Tuhé, kapalné a plynné produkty ko-pyro lýzy jsou samostatně jímány a hodnoceny. Součástí pyrolyzovaných směsí bylo hnědé uhlí (SHR) a černé uhlí (OKR). Jako odpadní plasty byly zvoleny kopolymer ABS (Forsan, Kaučuk Kralupy), který byl modelovou látkou a směsné odpadní plasty MMW (recyklační firma Transform, a. s., Lázně Bohdaneč). U směsných odpadních plastů byla použita těžší frakce, získaná praním ve vodě.
Bvppmaa Dlouhodobý výzkum ko-pyrolýzy uhlí pro kázal možnost získat konverzí směsných odpad ních plastů (papíru, celulózy) vysoké výtěžky ušlechtilých produktů, kterými jsou dehet a py rolýzní plyny. Dále pokračuje výzkum vlastnos tí a využitelnosti získaných dehtů a dalších pro duktů. JAROSLAV BUCHTELE, PAVEL STRAKA,
Ústav struktury a mechaniky hornin JANA KOVÁŘOVÁ,
Ústav makromolekulární chemie
21 • ODPADY • 1/2000
Plzeň libereckou spalovnu komunálních od padů. Jde o provizorní přejímku, neboť na zařízení bylo zjištěno patnáct závad, které však podle ředitele spalovny nejsou závažné. Definitivní převzetí zařízení za 1,5 miliardy korun se uskuteční až po jejich odstranění. Spalovna má likvidovat 96 000 tun odpadů za rok, vyprodukovat přitom 192 000 MW tepla a 8000 MW elektrické energie. Podle údajů vedení spalovny byla v roce 1999 ka pacita spalovny naplněna z 85 %, smluvní zajištění odpadů pro rok 2000 dosahuje až 90 % kapacity. Spalovna spaluje odpady za ceny srovnatelné s cenami za skládkování, neboť zatím nemusí splácet úvěr ve výši 1.5 miliardy korun. Tato povinnost nastane až po kolaudaci spalovny. Majoritním vlastníkem firmy Termizo je se 72 procenty akcií Liberec, na zbytku se podílejí okolní města a obce. - ek -
KLESAJÍCÍ NÁKLADY V roce 1998 bylo v SRN opětně využito 634 000 tun plastových obalů. Současně se podařilo snížit náklady na recyklaci plastů v duálním systému. Náklady na recyklaci tuny odpadů byly v minulém roce asi o 5 % nižší než v roce 1997, což znamená od ro ku 1996 pokles o dobrých 15 %. Průměrné náklady na zhodnocování jed né tuny použitého plastového prodejního obalu trvale klesají: v roce 1998 se náklady pohybovaly kolem 692 DEM, v roce 1997 to bylo asi 727 a v roce 1996 kolem 815 DEM. »Stoupající zhodnocovaná množství a klesající náklady jsou zřetelným zname ním toho, že náš systém funguje,« sdělil obchodní ředitel Německé společnosti pro recyklaci plastů (DKR). Bilance DKR za rok 1998 vykazuje náklady na služby smluvních partnerů ve výši 399 mil. DEM (v roce 1997 činily 434 mil.). Celkový obrat se snížil z 467 na 414 mil. DEM. Také v příštích letech je žádoucí dále snižovat náklady na recyklaci. Za tím úče lem se plánuje přeměna předmětového tří dění na třídění podle druhů plastů, změna smluvního zajišťování surovin. K těmto zá měrům má výrazně přispět i intenzivní vý zkum tržních výrobků, který by zajistil lep ší prodejnost výrobků z recyklovaných plastů. Podle vedení DKR by uvedená opatření měla přispět k zřetelnému zvýšení kvality druhotných surovin, tedy k jejich mnohem vyššímu využití. Chemické nebo mechanické pochody re cyklace použitých plastových prodejních obalů by měly odlehčit životnímu prostředí a současně by měly být hospodárné. Úspo ra energie např. u znovuvyužitých lahví by se mohla zvýšit ze 60 na 90 %. Podmínkou je, aby třídicí systémy dodávaly správně vytříděné frakce plastů. - stř -
SILNICE Z MOBILŮ Světově ojedinělý dobrovolný recyklač ní program umožní sedmi miliónům aus tralských uživatelů mobilních telefonů bez
Papír a lepenka v České republice
pečně likvidovat staré přístroje, jejich
(v tisidch tun)
příslušenství a baterie. Austrálie patří mezi země s nejvyšším procentem uživatelů mobilních telefonů. Australská Asociace Mobilních Telekomu nikací, která stojí za celým projektem, tvrdí,
výroba
spotřeba
že většina uživatelů má již mobil druhé nebo třetí generace.
import „,0
Recyklační program navazuje na pilotní projekt v Novém Jižním Walesu, při kterém export
bylo sesbíráno celkem 100 000 telefonních baterií za rok. Více než 600 maloobchodů bude působit jako sběrná střediska a posílat Vysloužilé pří stroje do recyklačního centra v Melbourne, kde budou roztaveny a vzniklý recyklát bude používán jako stavební materiál při výstavbě silnic. Nebezpečné složky odpadu jako nikl a rtuť budou během recyklačního procesu od straněny.
TRH SBĚROVÉHO PAPÍRU RECYKLACE VYUŽITA MAXIMÁLNĚ
Načasování nového národního programu bylo pečlivě zvoleno, neboť mnoho uživate lů bylo nuceno přejít na nový standard mo bilních telefonů před uzavřením australské analogové sítě na přelomu let 1999-2000. Autoři projektu věří. že recyklační tech nologie vyvinutá australskými vědci a vý zkumnými organizacemi najde uplatnění i v jiných zemích.
-rj-
AUTOVRAKY V JAPONSKU Na silnicích Japonska jezdí 60 miliónů automobilů. Po jejich použití musí být roč ně zešrotováno a odstraněno asi 5 miliónů autovraků. Množství stoupají, ale »není ještě žádný design pro recyklaci* přiznává člen vedení firmy Honda Takeshi Inoue, příslušný pro recyklaci. Totéž platí pro do vozní průmysl, pro nějž prakticky v Japonsku neexistuje trh s použitými díly. Na vysoké technické úrovni jsou po de sítky let zhodnocovány pouze kovy, jejichž podíl v automobilech však stále klesá. Používá se stále více chemických produktů, jako je pryž a plasty. Stoupá také podíl inertních látek, jako je sklo. Toyota Metal, zhodnocovací a šredrový závod pro auto mobily, má sice denní kapacitu 1000 auto vraků. nevyjde však již - přes příplatek po sledního majitele - bez silných finančních příspěvků stejnojmenného automobilového koncernu. Náklady na odstraněni dnes až o 40 % převyšují zisky za šrot. Aby bylo možno z autovraků získávat vysoce hodnotné druhotné suroviny, vhod né k recyklaci, musel by se na tento fakt brát ohled už při konstrukci automobilů. - ba -
Sběrový papír je jednou z nejvýznamnějších komodit vhodných pro re cyklaci. Odborníci přitom odhadují, že se spotřeba papíru a lepenky u nás v příštích několika letech alespoň zdvojnásobí. a první tři čtvrtletí loňského roku byla spotřeba papíru a lepenky v ČR celkem 611 tisíc tun, což je 95 % v porovnání se stejným obdobím roku 1998. Dalším zdrojem sběrového papíru jsou papírové a lepenkové obaly, které jsou spolu se zbožím importovány do naší republiky. Množství těchto obalů se v současné době nesleduje. Recyklací bylo v papírenském průmyslu za devět měsíců využito celkem 238 tisíc tun sběrového papíru, tj. 99 % v porovnání z před chozím rokem. Návratnost ze zdrojů při zo hlednění exportu a importu byla 40,8 %. podíl recyklovaného papíru ve vyrobeném papíru a lepence pak 40, 7 %. Průměr zemí Evropské unie (EU) za rok 1998 byl v případě návrat nosti 49 %, využití pak 45 %. Výsledky v Čes
Z
ké republice jsou plně porovnatelné se země mi jako jsou Portugalsko, Belgie, Francie a Itálie. Nejvyšší návratnosti dosahuje Německo (70 %). Rakousko (65 %). Švédsko (64 %) a Finsko (63 %). Česká republika je svým charakterem speci fickým malým trhem, který je silně ovlivňován především Německem. Náš soused má více než třicetinásobnou spotřebu sběrového papíru a dlouholetý fungující systém nakládání s odpa dovým papírem, který je založen na výrazné podpoře (subvencování) sběru a úpravy odpa dového papíru. Navíc německý trh je výrazně cyklický s velkým vlivem změn poptávky a na bídky do cen. Nabídka a poptávka po sběrovém papíru je nyní v průměru vyrovnána. Ceny, které vzrostly v letních měsících se stabilizovaly a očekává se jejich mírný pokles v 1. čtvrtletí roku 2000. Hladina cen sběrového papíru umožnila zlepše ní profitability podnikání v celém řetězci spo
lečností zabývajících se problematikou odpado vého papíru. Jaký je potenciál a nejbližší vývoj na trhu? Lze očekávat významné zvyšování spotřeby pa píru a lepenky a tedy i zdrojů sběrového papíru a zvyšování účinnosti návratnosti odpadového papíru z již deklarovaných 40 %. Co se týče vývoje spotřeby papíru a lepenky lze předpokládat až její zdvojnásobení během příštích deseti let. Naše současná spotřeba je cca 80 kg papíru a lepenky na jednoho obyvatele, přičemž průměrná spotřeba ve státech Evropské unie je dvojnásobná a nejvyspělejší státy dosa hují spotřeby přes 300 kg na obyvatele. Též lze očekávat i zvyšování návratnosti odpadového papíru na úroveň 50-60 %. Toto dohromady ukazuje na dobrý potenciál pro využití sběrové ho papíru. Recyklační kapacity odpadového pa píru průmyslu papíru a celulózy v České repub lice jsou v současné době využívány maximálně a v případě, že trh nepřinese kapacity nové, bu de nutné řešit »nadkapacitní« sebraný papír ex portem nebo jinou formou zhodnocení, např. spalováním s využitím energie. Papírenský průmysl aktivně přistupuje k této problematice, jak v oblasti spolupráce při har monizaci příslušných zákonů s EU (zákon o od padech. zákon o obalech), tak aktivní činností při maximalizaci využití stávajících recyklač ních kapacit sběrového papim. Konečná míra využití odpadového papíru v papírenském průmyslu je však vždy určena schopností a možností prodat takto vyrobené produkty na českém, evropském a světovém trhu. JAROSLAV TYMICH Svaz průmyslu papíru a celulózy, EURO WASTE, a. s.
22 • ODPADY • 1/2000
GRANTY ECOLINKS EcoLinks je společná iniciativa US AID a US DOC, která má napomáhat řešení en
PŘIKLAD Z PRAXE PLYNY V ABIOTICKÝCH SKLÁDKÁCH
vironmentálních problémů v zemích střed ní a východní Evropy a nových nezávislých států (CEE/NIS). Usiluje o širší zapojení obcí a podnikatelské sféry v regionu
Skládkový plyn přispívá k výskytu tzv. skleníkových plynů. Může rovněž ohrožovat bezpečnost v okolí skládky i zhoršovat podmínky biologické rekultivace skládky po jejím uzavření.
CEE/NIS a USA. Program představují tři vzájemně propo jené aktivity, které společně mají vést k po silování regionálního partnerství a přijetí principů udržitelného rozvoje. Tyto tři akti vity jsou grantový program, podpora zavá dění moderních technologií a informační
Pro odběr vzorků sloužila kovová trubice drojem plynů ve skládkách odpadů jsou ponořená do hloubky 1 metru pod povrch převážně organické odpady. Ze skládek obsahujích výhradně anorganické od skládkového tělesa. Vzorky se odebíraly z 30 pady se rovněž mohou uvolňovat plyny, které míst na povrchu skládky a v puklinách, ze kte jsou ovšem zcela jiného charakteru než klasic rých unikaly plyny o vysoké vlhkosti. ký skládkový plyn a závisí na chemickém slo žení ukládaného odpadu.
Z
SKLÁDKA Z POLDI KLADNO Skládka odpadů z podniku Poldi Kladno v lokalitě Buštěhrad byla založena v roce 1951 pro ukládání vysokopecní strusky a strusky z výroby oceli. Toto skládkování skončilo v roce 1975, kdy byl ukončen provoz poslední vysoké pece. Do roku 1996 se zde dále ukládaly popílek a struska z tepelných elektráren. Na skládku se rovněž ukládalo značné množství dalších odpadů včetně odpa dů nebezpečných. Celkové množství odpadů se odhaduje na 23 mil. tun.
Odhadované složení skládky materiál
%
mil. tun
vysokopecní struska
15
3,5
vysokopecní kaly
8
1,9
struska z výroby oceli
21
4,9
popel a popílek
32
7,2
ostatní
24
5,5
Ve strusce z výroby oceli jsou přítomny zvláště Al203, Si02. MgO (9 %) a CaO (36 %). Jejich reakcí s vodou se uvolňuje značné množ ství tepla. Při zahřívání odpadních materiálů dochází k nasávání vzduchu do tělesa skládky a k úniku horkých plynů z některých míst povr chu skládky (zejména v puklinách). V tělese skládky se díky tomu už několik let beze změny udržuje teplota více než 200 °C. Celkové množství vyvinutého reakčního tepla za rok se odhaduje na hodnotu 2,5.103TJ. Vysoká škola chemicko-technologická pro vedla soubor analýz, které měly za cíl stano vit, jaké jsou emise znečišťujících látek ze skládky.
P9STUP ANALÝž Bylo prodeveno kvalitativní a kvantitativní stanovení obsahu škodlivých plynů (S02. NOv CO. HCN, H,S) a těkavých organických látek, unikajících z povrchu skládky. Také by lo stanoveno celkového množství organických látek, kyslíku a teploty unikajících plynů. V některých sondách se zmenšeným obsahem kyslíku se stanovil CO,.
Ve většině analyzovaných sond nebyly zjiš těny sledované polutanty. Teplota unikajících plynů byla zhruba stejná jako teplota okolní atmosféry. V některých sondách byl zjištěn zvýšený obsah C02, pravděpodobně v důsled ku jeho akumulace ve volných prostorách pod povrchem. Ve většině pokusných sond byl nižší obsah kyslíku než v okolní atmosféře. Je to zřejmě důsledek jeho spotřeby v průběhu různých oxidačních procesů v organických a anorga nických materiálech (koroze, aktivita aerob ních organismů). Vyšší obsah C02 zjištěn ve vzorcích s nižším obsahem kyslíku. Pouze u dvou testovacích sond byl zjištěn zvýšený únik plynů. V jedné z nich nebyly zjištěny žádné polutanty, pouze značný vývoj páry a relativně vysoká teplota (odběr vzorku ze značné hloubky). Ve druhé sondě nalezeny CO a H,S a stopy organických sloučenin. Pro srovnání byly pro vedeny také analýzy vzorků, odebraných v blíz kosti nedaleké zástavby, kde si lidé topí uhlím v lokálních topeništích. Obsah CO ve vzorcích odebraných ze skládky byl podstatně nižší. Obsah H,S byl relativně vysoký, avšak vzhledem k ojedinělému výskytu zdroje ne představoval žádné nebezpečí pro okolí sklád ky. Z organických sloučenin byly identifiko vány uhlovodíky Cg a C|2 (triisobutylen) ve stopových množstvích, zřejmě jako důsledek rozkladu organických materiálů v tělese skládky (degradace některých plastů při zvý šené teplotě). Ani tento vrt nepředstavoval ne bezpečí pro okolí skládky.
VYUŽITÍ SKLÁDKOVÝCH PLYNŮ Horké plyny unikající ze skládky se pláno valy využít k otopu skleníku pro pěstování užitečných produktů. Vzhledem k nepřítom nosti větších množství škodlivin bylo navrže no jejich využití k pěstování okrasných rost lin. V případě zájmu o pěstování ovoce bylo však doporučeno analyzovat rovněž půdy vzhledem k možné přítomnosti nežádoucích kontaminantů. MEČISLAV KURAŠ, Vysoká škola chemicko-technologická, Praha
23 • ODPADY • 1/2000
servis. Granty v roce 2000 musí být zaměřeny na jednu z následujících oblastí: čistší pro dukce, voda/odpadní voda. změny globál ního klimatu. Základním prvkem grantů je, že ucha zečem o grant musí být dva subjekty z růz ných zemí uvedeného regionu. Ročně se uskutečňují dva výběrové cykly, v roce 1999 se v každém cyklu rozdělilo přes čtyřicet grantů. Podmínky pro uchazeče o grant v dalším cyklu byly zveřejněny 17. ledna 2000. EcoLinks také napomáhá zavádění mo derních technologií, které minimalizují do pady na životní prostředí. Výhody tohoto nového programu využily v roce 1999 i ně které české subjekty. Podrobnější informa ce na adrese: www.ecolinks.org
-jl-
P0DP0RA PHARE Delegace Evropské komise již dokončila smlouvu na projekt »Rekultivace skládky Hrádek nad Nisou«, který zajistí financová ní sanace a zabezpečení staré skládky od padů na pravém břehu řeky Nisy, těsně u státních hranic mezi Českou republikou, Německem a Polskem v místě bývalého povrchového dolu. Skládka ohrožuje životní prostředí a kvalitu vody v řece Nise, která zde opou ští území ČR a teče dál podél polsko-německé hranice. Z tohoto důvodu budou mít užitek z uvedené investice občané ČR, Polska a Německa. Celkové náklady pro jektu jsou 5,8 miliónů Kč, přičemž podíl Phare činí 4,2 miliónů Kč. Projekt bude spolufinancován městem Hrádek nad Nisou. Je zaměřen především na odstranění a zabezpečení staré ekologic ké zátěže. Má přímou vazbu na již probíha jící projekt »Čistá Nisa«. Rekultivace skládky vychází z dlou hodobého monitoringu skládky pomocí vzorků vody odebíraných z vrtů po obvodu skládky a dále z plynometrického prů zkumu vlastního tělesa skládky. Plocha skládky bude překryta nepropustnou vrst vou zeminy, dále pak ohumusována a za lesněna.
sv -
NEJLEPSI DAR RECYKLAČNÍ LINKA NA KARTÓNY Několik dnů před Vánocemi roku 1999 byla v Nové Páce slavnostně otevřena první česká linka, která bude recyklovat nápojové kartóny z domovního odpadu. Na její reali zaci se podílely město Nová Paka a společnost EKO-KOM. ápojové kartóny, mezi jejichž výrobci jsou nejznámější TetraPak a SGI Combiblock, u nás tvon méně než jed no procento komunálního odpadu. Tyto obaly jsou vyrobeny z kvalitních surovin: 75-80 % několikavrstevného obalu tvon buničina, 15 % polyetylén a u aseptické verze 5 % hliník. Bohužel vzhledem k technologii jejich výroby je z nich možno tyto suroviny získat zpět jen obtížně. Jednou z možností je rozvláknění. kte mické rentability začíná od 300-400 tun zpra ré umožňuje opakované použití jejich základní covaných odpadů ročně. Na druhou stranu je to složky - papíru. Jde však o technologicky i fi technologie do značné míry experimentální, nančně náročný postup, který se vyplácí až od protože výrobky nejsou zatím zaběhnuté na tr kapacity několika tisíc tun odpadů ročně. hu, což přináší jistá podnikatelská rizika. »ÚloKartóny mohou být rovněž využity jako velmi hou EKO-KOMu je zajistit vstup vytříděných kvalitní a čisté palivo. Energetické využití však odpadů,« pokračuje Zbyněk Kozel. »To zname naráží na obdobný problém, jako rozvláknění. ná zajistit, aby třídící systémy ve městech byly Z těchto důvodů byla doposud většina kartóno modifikovány tak, aby byly schopny na třídí vých obalů v ČR spalována či ukládána na cích linkách vyseparovat dostatečné množství skládkách jako součást běžného směsného ko kartónových obalů. Předpokládáme kapacitu munálního odpadu. kolem 500 tun ročně a výrobu produktů uplat »Dospěli jsme do situace, že máme nápojo nitelných na trhu, které představují skutečné vé obaly v komunálních odpadech, umíme je využití těchto odpadních obalů.« i vytřídit, ale nevíme, co s nimi, protože jejich množství se ročně pohybuje pouze ve stov kách tun«, říká představitel společnosti EKOKOM Ing. Zbyněk Kozel. Výrobkem linky na Slovensku jsou lisované desky TETRA-K 1, 2 a 3, podobné dřevotřísce s vlastnostmi sádrokartonu. Protože v Nové ....... ... Páce zpracovávají použité nápojové kartóny Řešením této situace je použití technologií, vytříděné ze směsného odpadu, bylo třeba které svou kapacitou odpovídají současnému technologii částečně upravit. Zde vyráběné li množství kartónových nápojových obalů na sované desky' se budou nazývat NOVAPAK. trhu. Přestože takové technologie existují, do Zařízení na výrobu těchto desek se skládá mácí investoři o ně dosud bohužel nejevili zá z drtiče kusového odpadu, pračky drtě, páso jem. Proto se výrobci kartónových obalů, čle vého dopravníku, hydraulického lisovacího nové Českého průmyslového sdružení pro stroje a dělicí pily. obaly a životní prostředí (ČPSOŽP), rozhodli Podle expertního posudku z Fakulty staveb prostřednictvím společnosti EKO-KOM pod ní ČVUT lze předpokládat využití desek NO pořit město Nová Paka v záměru instalace ta VAPAK jako náhrady dřevotřískových, dřevokové technologie s cílem ukázat na tomto pro cementových a cementotřískových desek, jektu, že recyklace obalů je investiční jako konstrukční podlahové desky, konstrukč příležitostí i pro malé a střední podniky. ní plášťové desky svislých konstrukcí (příček Finanční prostředky na pořízení recyklační a stěn), bednící prvky (ztracené bednění stro linky poskytly EKO-KOMu firmy Tetra Pak pů a stěn), desky na podbití šikmých střech a SIG Combibloc, do jejichž obalů se plní vět a záklopové desky na krovech šikmých stěn. šina tekutých potravin na našem trhu. EKO-
N
YÝRgBKYíMiw.. .......
KOM pak zařízení poskytl do pronájmu městu Nová Paka. Formou pronájmu město postupně uhradí cenu zařízení a stane se jeho majitelem.
TSStiNftligfilE Autorem unikátní technologie je František Kurucz z Nových Zámků na Slovensku, jehož firma na podobné lince zpracovává čistý odpad z výroby nápojových kartónů závodu Tetra Pak Grafobal ve Skalici (viz Odpady 12/1999). Technologie je svým způsobem unikátní, pro tože její vstupní množství pro hranici ekono
.............. Během tříměsíčního zkušebního provozu bu de provedena atestace linky a ověřeny všechny parametry. Zároveň budou vyrobené desky pře dány ke zkouškám do stámí zkušebny, neboť bez atestů nemohou být prodávány na trhu. Již nyní však první vyrobené desky testují spolupracující stavební firmy. První desky by se tedy měly ob jevit v obchodech kolem poloviny tohoto roku. Předpokládá se, že jejich cena bude zhruba o tře tinu nižší než u srovnatelných výrobků.
24 • ODPADY • 1/2000
Na zkušební provoz je linka zásobena od padními kartónovými obaly z existujících zdrojů, při najetí stálé výroby se předpokládá, že bude kapacita zcela zaplněna ze sběru. EKO-KOM vyzval ke spolupráci prakticky všechny třídicí linky v České republice (z 24 linek byla dosud navázána spolupráce s jede nácti). Uvažuje se i o propojení s projektem Školní mléko: v zapojených školách by byly instalovány speciální koše na obaly od škol ních mlíček. Zbyněk Kozel dodává: »Existují zde dva hlavní problémy, které musíme řešit. Samotné množství materiálu v odpadovém toku není do statečné. Jeden obyvatel v ČR použije ročně kolem 2 kg těchto obalů (do kilogramu se vejde 36 krabic). To je při 30% návratnosti z tříděné ho sběru poměrně málo. Z provozních důvodů není možné pro kartóny zavádět samostatné kontejnery'. Při tak malém podílu kartónových obalů by se jeden kontejner plnil asi rok, což ji stě není možné akceptovat nejen z hlediska provozního, ale i například hygienického. Proto se kartóny vytřiďují z toku odpadů na třídicí lince. Ve všech místech s třídicími systémy jsme však dosud občany učili, aby tento druh odpadů dávali do směsného odpa du. Nyní je budou muset dávat například od plastového nebo papírového kontejneru - to bude záležet na konkrétní situaci v tom kte rém místě. Bude také trvat určitou dobu. než dojde ke změně v již zažitých postupech. Až potom bude naděje, že z tříděného sběru se vytřídí dostatečné množství suroviny.#
Otevření linky' navštívil také ministr životní ho prostředí Miloš Kužvart. Linku označil za nejlepší dar, jaký tento stát mohl dostat k Vánocům. Podle jeho názoru není podstata dalšího vývoje v omezování spotřeby, ale v lep ším využití všeho, co se využít dá. Nejlepším příkladem takového postupu je právě linka v Nové Páce. JARMILA ŠŤASTNÁ FOTO ARCHIV
NOVELA VYVOLÁVÁ DISKUZE ANKETA ODBORNÍKŮ
AN HOJDAR, zástupce ředite le Služby města Český Krumlov s r. o.:
J
Jestliže občan bude platit za svoz odpadů paušál, nebude mít žádnou motivaci odpady třídit. Chápu, že stát nemá dostatek finančních prostředků na realizaci výstavby technologií na zpracování plastů a ostatních komodit. Stačí se podívat, co platí výrobci obalů u na šich jižních sousedů. Na základě stávajícího zákona o odpadech č. 125/97 Sb., řada měst v republice odpad tří dí. Třídění odpadu je jednou z cest jak mini malizovat ukládání všeho na skládky a dále, možnost získat suroviny. Zákon však řeší pou ze část problému, tj. třídění, již neřeší odbyt dotříděných komodit odpadu. Město Český Krumlov zajistilo výstavbu dotřiďovací linky investičním nákladem 12 mil. Kč, dále na více než šedesáti místech jsou kontejnery 1100 1 na papír, sklo a plast v ceně přes 3 mil. Kč. Tyto separační kontejnery jsou umístěny i v šestnácti obcích naší svozové ob lasti. Občan platí žetonem vývoz své popelni ce, zdarma ukládá do separačních kontejnerů sklo, papír a plasty. Dnes můžeme konstato vat, že majitelé rodinných domků třídí na 98 %. Poněkud slabší třídění je na sídlištích cca 70 %. Za loňský rok bylo vytříděno přes 140 t skla, 130 t papíru a 70 I plastů. Tato čísla v celkových objemech odpadu jsou nízká, ale nelze rozšiřovat třídění v širším regionu z dů vodu špatného odbytu. Sklo prodáváme za 0.10 Kč/kg, papír v průměru za 0,50 Kč. plas ty PET za 3 Kč/kg. Prodáme pouze čiré plas ty, barevné nám firma Silon nebere a výrobce v současné době používá v převážné míře prá vě obaly PET barevné. Tento problém však může řešit obalový zá kon, o kterém dokážeme pouze hovořit. Daleko jednodušší je ze zákona vypustit nutnost třídění odpadů a platbu za odpady dát paušálně. To je ovšem velký krok zpět a již vůbec ne do Evropy. Pokud nejsme schopni odpad recyklovat, pak je lepší jej spalovat (Švýcarsko), než ukládat na skládky. Skládkování se vymstí budoucí generaci. Ale to nás vlastně nezají má. že? Mgr. JAN VRBA, člen představenstva České asociace odpadového hospodář ství: Konkurence nebo monopol - to je v posled ní době velmi diskutované téma. Hovoří se o uvolnění telekomunikačního trhu i tzv. utili ty sektoru (dodavatelé plynu, elektřiny, vody apod.). aby mezi jednotlivým subjekty mohla začít volná soutěž. Avšak v jiné oblasti utility sektoru, kterým je nakládání s odpady, bylo během posledních dvou let naopak tržní pro středí zcela deformováno. Až do roku 1998 mohla každá svozová firma uzavřít smlouvu na vyvážení popelnic
Poslanecká novela zákona o odpa dech sice v prosinci 1999 prošla Poslaneckou sněmovnou, Senát ji však vrátil k projednání. Navržené změny - paušální platba za svoz odpadů a znovuzavedení programů odpadového hospodářství - vyvo laly mezi odborníky řadu názorů. Některé z nich přinášíme na této straně. Ať dopadne projednávání v Parlamentu jakkoliv, diskuze při spívají k vyjasňování stanovisek odborné veřejnosti.
s bytovými družstvy, případně s jednotlivý mi občany. Firmy si navzájem konkurovaly, předháněly se v kvalitě poskytovaných slu žeb a v nabídkových cenách. Počátkem roku 1998 však začal platit nový zákon o odpa dech. Na žádost zejména větších měst byl do tohoto zákona zapracován institut tzv. sou hlasu. V praxi to znamená, že pokud chce firma v obci nebo městě pro někoho svážet popelni ce, musí od tohoto města či obce ve správním řízení získat souhlas. Na vydání souhlasu ne má nikdo nárok ani po splnění všech podmí nek. Je to úrodná půda pro korupci, přátelské »výpomoci« a jiná nestandardní řešení. Města argumentovala: »Musíme vytvořit integrovaný systém odpadového hospodářství. Svozové plány upravíme tak, aby do jedné uli ce nejezdilo více popelářských aut od různých firem. Musíme zachránit naše technické služ by před krachem.« A jak to ve skutečnosti dopadlo? Dojedná ulice stále jezdí více popelářských aut, proto že podnikatelům nikdo nemůže přikazovat, s kým mají uzavřít smlouvu na odvoz odpadu. Integrované systémy nakládání s odpady ne jsou vytvořeny. Města na ně nemají dostatek finančních prostředků, protože nejsou schop na od občanů vybrat peníze za svoz odpadu. Co dříve vyřešilo tržní prostředí, na to se dnes budují úřednické aparáty. Kvalita služeb se rozhodně nezlepšila, zato cena vyletěla naho ru téměř astronomicky (zdražení o 30 a více procent nejsou neobvyklá). Normální by asi bylo vrátit se k tomu, co spolehlivě fungovalo. Ale žijeme bohužel v České republice. A tak města podala pro střednictvím Svazu měst a obcí návrh na no velu zákona o odpadech, kde žádají zavedení poplatků za svoz odpadu, což je v podstatě totéž jako zavedení odpadové daně. Občan už tedy o sobě nebude moci rozhodnout sa mostatně (včetně stanovení optimálního ob jemu popelnice a s tím související ceny). Pro veřejnost je tento systém naprosto neprů hledný. Jak se odliší občan, který odpady tří dí, od někoho, kdo se o množství svých od padů vůbec nestará?
25 • ODPADY • 1/2000
O neochotě přijmout tento systém se v roce 1998 přesvědčil Magistrát hl. města Prahy, když většina občanů i bytových družstev od mítla jednotné poplatky za svoz odpadů. Popelář nebylo ještě nedávno příliš atraktiv ní a prestižní povolání. V současné době jsme však stále častěji svědky toho, že se městští za stupitelé a úředníci pasují do role »popelářů«. Občané dle jejich názoru nejsou dosud (nebo už zase) zralí na to, aby si svobodně vybrali, kdo bude vyvážet jejich popelnice. Ing. ZDENKA KOTOULOVÁ, společ nost SLEEKO: Opětovné zavedení institutu programů, re spektive plánů odpadového hospodářství do zákona o odpadech shledávám jako nanejvýš užitečné. Strategie udržitelného rozvoje jed noznačně směřuje ke zvyšování standardů odpadového hospodářství. Výhledové cíle, rozvojové priority a podmínky pro jejich na plňování budou obsahem národní a regionál ních koncepcí. Plány odpadového hospodář ství by se pak měly stát nástrojem pro sbližování koncepčních cílů s realitou ekono mických podmínek původců odpadů a pro vymezení prostoru zájmů podnikatelských subjektů. Piány však musí být reálným živo taschopným dokumentem a nikoliv »pouhým slohovým cvičením jejich zpracovatelů®, jak tomu bylo v mnoha případech při zpracování Programů odpadového hospodářství podle zákona č. 238/1991 Sb. JAN BLÁHA, předseda podvýboru pro hospodaření se surovinami a s odpady Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR: Vždy jsem byl a budu zastáncem programů odpadového hospodářství (POH). Nesouhlasil jsem s tím, že byly v roce 1993 zrušeny. Proto jsem s novelou, která je znovu zavádí, navý sost spokojen. Všechny jiné systémy evidence odpadů jsou podle mého názoru nedostatečné. Díky zavedení programů můžeme mít během několika let mnohem dokonalejší evidenci všech odpadů, zvláště nebezpečných. Ing. PAVEL BARTOŠ, FITE, a. s„ Ostrava: První programy odpadového hospodářství jsem zažil, když jsem ještě dělal provozního inženýra a myslím, že měly na odpadové hos podářství podniků velmi dobrý vliv. Přinejmenším si všechny firmy udělaly přes nou představu, jaké jsou jejich toky odpadu a mohly se zamyslet, jak s nimi budou naklá dat. Proto jejich institut považuji za užitečný. Lze je však považovat za nástroj realizace cílů stanovených kritérii EU pouze v případě závaznosti POH a odpovědnosti samospráv ných subjektů na jeho naplňování. Zvláště to platí u komodity komunálních odpadů, která má charakter veřejně prospěšné služby. V opačném případě je institut POH jednou z řad studií bez dopadu do praxe. - red -
CO SEDEJE NA SKLADCE INFORMACE Z INTERNETU
Jedním z prvních projektů na počítačové síti Internet, které se zabývají tematikou životního prostředí, je odpadový server Národního projektu využívání odpadů www.skladka.cz. Projekt začal fungovat v roce 1998. edním z hlavních úkolů projektuje umožnit - seznam osob oprávněných k hodnocení vli původcům odpadů naplnit požadavek § 5 vů na životní prostředí dle zákona č. 244/92 Sb., zákona č. 125/97 Sb., o odpadech, který jim - adresář orgánů státní správy činných ukládá trvale nabízet vyprodukované odpadyv odpadovém hospodářství, k využití. Server Národního projektu využívání - adresář skládek a spaloven, odpadů je vlastně jakousi virtuální skládkou - seznam profesních sdružení, nevládních (odtud také název www.skladka.cz), kam jsou organizací a škol zaměřených na odpadové odpady ukládány. Na rozdíl od skládky klasic hospodářství, ké je však odtud mohou zájemci o jejich recyk - pořádané akce (výstavy, veletrhy, školení, laci, využití či zpracování vyzvedávat. semináře), Zájemci o bezplatnou nabídku odpadů na - kompletní odpadová legislativa, serveru pouze vyplní a odešlou elektronickou - užitečné formuláře, např. Hlášení o pro poštou objednávkový formulář. Na jeho základě dukci odpadů. Evidence přepravy, obdrží přístupové jméno a heslo, prostřednic - literatura s tematikou odpadů, tvím administrativní centrály si pak nabídku sa - výběr článků z denního tisku a odborných mi aktualizují. Stejným způsobem mohou zpra článků, covatelské firmy zveřejňovat svou poptávku. - software pro odpadové hospodářství, Na serveru www.skladka.czje přístupný také: - užitečné www odkazy, - katalog firem nabízejících služby v odpa - inzertní rubrika, dovém hospodářství (s možností setřídění - diskuzní fórum. podle nabízených služeb, krajů, okresů a full Národní projekt využívání odpadů textového vyhledávání), www.skladka.cz si klade za cíl stát se - interaktivní katalog odpadů, platformou komunikace nejen mezi produ - seznam osob pověřených k hodnocení ne centy a zpracovateli odpadů, ale i mezi úřed bezpečných vlastností odpadů, níky státní správy, nevládními organizacemi, - seznam firem autorizovaných k nakládání školami, odbornými svazy a všemi, kdo mají s nebezpečnými odpady podléhajícími zpřís zájem o zlepšování našeho životního pro něnému režimu, středí.
J
SERVER http: //www.env.cz a internetu jsou k nalezení mnohé uži EIA (bohužel s cca 2 měsíčním zpožděním), tečné zdroje informací z oboru životní dále rubrika věnovaná Ekofilmu, informace ho prostředí a především odpadů. A kde o připravovaných službách a publikacích vydá vaných MŽP. začít jinde, než u serveru Ministerstva životního prostředí (MŽP) http: //www.env.cz. Server • Politika životního prostředí (ŽP): zde koncem loňského roku změnil vzhled a částeč kromě státní politiky ŽP naleznete informace ně i obsah svých internetových stránek. Nutno např. o státním programu na podporu úspor dodat, že současná podoba serveru je oproti energií, státním programu ochrany přírody předchozí uživatelsky mnohem přívětivější a krajiny, nebo o surovinové politice a hlavně přehlednější. Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Orientaci významně usnadňuje Mapa serve • Legislativa: obsahuje právní předpisy ru a Hledáni, obojí přístupné z úvodní stránky, členěné dle složek ŽP. Uživatele může poně kde jsou dále umístěny přímé odkazy na kud zmást, že jsou uváděny i neplatné předpi Tiskové zprávy. Předpisy ES, Státní politiku ži sy, naopak některé novější uvedeny nejsou. votního prostředí a Výběrová řízení (momentál Sekce Zákony připravované v oblasti ŽP je ně neaktuální). Z přehledného menu v záhlaví rovněž neúplná, zcela chybí informace o při domovské stránky může návštěvník využít ná pravovaných předpisech v oblasti odpadů. sledujících odkazů: • Ochrana ŽP: stránka je dělena dle slo • Ministerstvo: zde naleznete něco z his žek. pod Odpady naleznete platnou legislativu torie, organizační strukturu ministerstva, tele CR a EU, seznam norem, katalog a další se fonní a emailový seznam, případně popis, jak znamy odpadů, dále odkaz na Informační se do sídlo ministerstva dostanete. systém o odpadech ISO. • Informační služby: obsahují například • Zahraniční vazby: kromě předpisů EU seznam periodik a publikací odebíraných od a mezinárodních úmluv je tato sekce ve vý bornou knihovnou, přehled databází vytvoře stavbě. ných ve střediscích veřejných informačních • Odkazy: zde najdete několik málo www služeb, výběr z ediční činnosti resortu MŽP odkazů na orgány státní správy. a několik www odkazů. • Ediční činnost: zde jsou dostupná perio RADEK JANOUŠEK, dika Zpravodaj MŽP, Věstník MŽP a Zpravodaj Národní projekt využívání odpadů
N
26 • ODPADY • 1/2000
SLOVNÍČEK TERMÍNŮ abandoned landfill, syn. - dump - stará skládka, opuštěná skládka abattoir waste, syn. slaughterhouse waste odpad z jatek abiotic environment - abiotické prostředí acquisition costs - pořizovací náklady adverse ecological impact, syn. - environmental impact - škodlivý vliv na životní pro středí, nežádoucí vliv na životní prostředí, ne žádoucí účinek na životní prostředí after-care of landfill - péče o skládku po ukončení provozu, správa uzavřené skládky' agricultural waste - zemědělský odpad, od pad ze zemědělské výroby air pollutants - látky znečišťující ovzduší, exhaláty, polutanty, škodliviny v ovzduší pollution control legislation - legislativa na ochranu ovzduší alpha waste - radioaktivní odpad emitující záření alfa I letos se budeme stále přibližovat svě tu a Evropské unii. Po celý rok proto bu deme na tomto místě otiskovat malý slovníček odborných termínů z oblasti odpadového hospodářství a ochrany životního prostředí. Věříme, že bude pro vás užitečným pomocníkem.
alternativě energy - alternativní energie, ná hradní energie alternatives (in EIA) - alternativy, alternativ ní řešení (v proceduře EIA) antropogenic emissions, syn. - antropogenní emise, člověkem způsobované emise appropriate technology - přiměřená techno logie, přiměřená technika, vhodná technologie approval proceduře, syn. proces - 1. kolau dační zařízení; 2. povolovací (schvalovací) procedura asbestos alternativě materials - náhražky azbestu ash - 1. popel, popelovina, sopečný popel; 2. zpopelnit, spálit - constituents, syn. - components - složky popela ashbin, syn. - can - popelnice atomic power station, syn. power plant - ja derná elektrárna, atomová elektrárna - waste - jaderný odpad, nukleární odpad attitudinal changes - změny přístupu (k) authority - úřad, nadřízený orgán authorizing proceduře - schvalovací řízení, schvalovací postup avoidance concept - koncepce předcházení, koncepce zamezení - of residues - zamezení vzniku reziduí, za mezení vzniku zbytků (v technologii) - of waste - zamezení vzniku odpadů -jst-
PŘEDSTAVUJEME
NOVE KNIHY
Český ekologický ústav je státní příspěvkovou organi zací Ministerstva životního prostředí. Poskytuje od bornou podporu a zázemí pro výkon státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. Jednotlivá od dělení (centra) vyvíjejí činnost v odborných oblastech.
ODBORNÝ SLOVNÍK
□ Informační centrum o odpadech a chemických látkách Vyvíjí a provozuje rezortní informační systém (IS) o odpadech, do kterého jsou soustřeďovány údaje o odpadech a nakládání s nimi. Poskytuje informace o produkci a nakládání s odpady orgánům státní správy a odborné veřejnosti. Dále vyvíjí rezortní systém o nebezpeč ných chemických látkách. □ Centrum EIA
Poskytuje odbornou podporu státní správy na úseku posuzování vli vů na životní prostředí. Provozuje a vyvíjí informační systém o aktivi tách posuzovaných dle zákona ČNR č. 244/1992 Sb. - IS EIA, připra vuje časopis EIA - Posuzování vlivů na životní prostředí. Dále organizuje zkoušky odborné způsobilosti k posuzování vlivů na životní prostředí podle vyhlášky MŽP ČR č. 499/1992. □ Oddělení osvěty Poskytuje informace a konzultace v oblasti ekologické výchovy, vzdělávání, osvěty, práce s veřejností a v oblasti uplatnění principů udr žitelného rozvoje prostřednictvím místní Agendy 21, především pro státní správu a samosprávu. Organizuje semináře a kurzy, připravuje metodické publikace a materiály. Provozuje IS eko logické výchovy, vzdělávání a osvěty ČR (IS EVVO). Spolupracuje s MŽP na tvorbě koncepčních materiálů. □ Oddělení environmentální ekono miky Zabývá se ekonomickými aspekty ochrany životního prostředí, šetrného vy užívání přírodních zdrojů a naplňování koncepce trvale udržitelného rozvoje. Zajišťuje podklady pro ekono mické nástroje ochrany životního prostředí, jeho financování, nástroje pro podporu úspor energie a obnovitelných zdrojů energie atd. Studuje problémy environmentální a ekologické ekonomie. Získané poznatky aplikuje v návrzích na tvorbu a implementaci ekologické politiky ČR. □ Agentura pro ekologicky šetrné výrobky Je výkonný orgán Národního programu označování ekologicky šetr ných výrobků. Přijímá a vyřizuje přihlášky žadatelů o propůjčení známky konkrétním výrobkům a také kontroluje dodržování kritérií a podmínek u držitelů této známky. Zveřejňuje výsledky Národního programu a zajišťuje propagaci. Q Oddělení informatiky Realizuje Informační systém o životním prostředí. V souladu se zá konem č. 123/98 Sb., o právu na informace o životním prostředí se pře vádí tyto systémy na internet, kde je v současné době k dispozici vý stup z IS o odpadech, připravuje se zpřístupnění IS EIA. databáze projektů MŽP a některé aplikace GIS. -I Oddělení environmentálních rizik a monitoringu Zabývá se hodnocením ekosystémových rizik souvisejících se zne čištěním Ovzduší a rizik vyplývajících z hlukové zátěže obyvatel. Participuje na mezinárodních programech OSN EHK, která vyhodno cují účinky znečištění ovzduší na tcrrestrické ekosystémy. Provádí te rénní měření hluku ze silniční a železniční dopravy a hodnotí hlukovou zátěž ve vybraných oblastech ČR. Shromažďuje výsledky vyhodnocení a připravuje mapové podklady. J Středisko veřejných informačních služeb pro životní prostředí Jeho základním posláním je získat, zpracovat a distribuovat odborné informace z vymezené oblasti odborného zájmu, zejména pro odbor odpadového hospodářství. Připravuje též Statistickou ročenku životní ho prostředí ČR. která vychází v souvislé řadě od roku 1991. JOSEF SEJÁK, ředitel Českého ekologického ústavu
Anglicko-český a česko-anglický odborný slovník Ekologie a ochra na životního prostředí autorů Pavla Křivky a Jiřího Růžičky (vydala Loxia, Praha 1999) představuje komplexní dílo z oboru translantologie a zabíhá i do oblastí encyklopedických. Zahrnuje odborné termíny ze všech oblastí ochrany životního prostředí: obecnou ekologii, geobota niku, ochranu přírody, geologii a hydrogeologii, zoologii i mezinárodní spolupráci. Rovněž zde naleznete termíny z oblasti čistší produkce, or ganické i anorganické chemie, energetiky i jaderných elektráren, odpa dového hospodářství a čištění a úpravy vod a mnoha dalších. Více než šestisetstránkový slovník je doplněn informačními tabulka mi a přehledy. Především je zde přehled jednotek SI s jejich anglickým názvem, zkratkou, uvedením vedlejších jednotek, převodních koefi cientů i dalších informací o veličině. Kromě základních fyzikálních jednotek nechybějí ani např. míry pro odměřování nápojů či přehled čí slovek vyšších než jeden milion. V oddílu o abiotickém prostředí nalezneme překlady názvů geolo gických období, názvy nerostů a především překlad termínů z katalogu odpadu podle vyhlášky č. 337/1997. Autoři zde podotýkají, že české názvy odpadů nejsou překladem anglických názvů do češtiny a naopak. Pro potřeby této publikace byly české názvy odpadů doslovně přejaty z vyhlášky a přiřazeny anglický názvům z Rozhodnutí č. 3/94/ES pod le čísla odpadu. Na skutečných překladech názvu odpadů se v součas né době intenzivně pracuje, aby mohly být kodifikovány. Přehled však může sloužit jako zdroj termínů pro běžné použití v odborné komuni kaci. V »biologické části« uvádí slovník přehled (a překlad) hlavních ve getačních typů, ohrožených druhů vyšších rostlin, názvů stromů a keřů včetně jejich latinských názvů (velmi ulehčuje práci, neboť angličtina používá některé názvy rostlin synonymně pro více druhů). Dále je za řazen přehled ohrožených druhů obratlovců a sladkovodních ryb. Pro náš vstup do Evropy jsou významné překlady názvů mezinárod ních smluv, úmluv a dokumentů a životním prostředí včetně údajů o datu podepsání a nabytí účinnosti. Je zařazen také přehled význam ných mezinárodních konferencí o otázkách životního prostředí (opět včetně dat) a seznam mezinárodních organizací, institucí, komisí a pro gramů, s krátkou informací o jejich činnosti, vzniku a sdružených sub jektech, připojen je rovněž seznam anglických názvů významných čes kých institucí v oblasti životního prostředí. Značnou část překladové části zabírá přehled české legislativy (stav k 1. 1. 1999) ze všech oblastí životního prostředí s plných překladem ná zvu předpisu či zákona včetně jeho čísla a ůdajů o novelizaci. Připojena je tabulka s vybranými nejvíce citovanými předpisy Evropského spole čenství. Slovník je doplněn rozsáhlým seznamem literatury. Přestože některé informace či termíny časem zastarají nebo se změní, můžeme konstatovat, že v takovém rozsahu a komplexnosti u nás podobná publikace dosud nevyšla. -jst-
DVOJE SKRIPTA Incoteka Praha vydala skripta Kompostování odpadů (192 str.). Obsah publikace zahrnuje všeobecné základy a význam kompostování, technologii kompostování, základní zařízení pro kompostování, před poklady a podmínky pro výstavbu kompostáren, příklady kompostáren v ČR a zahraničí, použití kompostu, vývoj kompostáren ve světě, kom postování systémem Biomull a Backhus, popis fermentačního bubnu ENV1TAL. kompostárny systému Jansen a systému ORFA. Rovněž byla vydána skripta Čištění spalin (160 str.). Tato skripta ob sahují kapitoly o emisích škodlivin, opatřeních k zabránění emisí, od lučování znečištění ve formě částic, příkladech z praxe, odlučovačích filtrujících, elektrických s příklady použití, odlučovačích pracujících za mokra, výběrových kritériích pro odlučovače prachu, absorbci a příkla dech z praxe. - ba -
27
e
ODPADY• 1/2000
DO DIARE Program Informatiky 2000 9. ročník seminářů a workshopů na aktu ální témata, pořádaný společností BIJO TC, a. s., Praha. 24.2. Popílky jako ekologický problém 30.3. Vstup ČR do EU z hlediska ochrany ži votního prostředí (ve spolupráci s CEMC) 20. 4. Odpady ze zdravotnictví (ve spolupráci s MEDISTYL s.r.o.) 25.5. Environmentální problémy stavebního a zpracovatelského průmyslu a dopravy 22.6.
Průmyslové pojištění v oblasti ochrany ži votního prostředí 21.9. Jaderná energetika a odpady 26.10. Hluk a emise jako ekologický problém 23.11. Recyklování plastů
Ekomonitor 2000 Přehled seminářů, pořádaných společností Vodní zdroje Ekonomitor, spol. s r. o. 8.-9. 3. 2000, Seč seminář BIODEGRADACE IV (teorie, nové praktické zkušenosti, procesy přirozené atenuace, vyhlášení veřejné oponentury připravované metodické příručky MŽP >>Indikátory přirozené biodegradační kapacity horninového prostředí") Pořádáno ve spolupráci se společností G-SERVIS. 21.-25.2. 2000, Praha Kurs legislativy pro vedoucí a technické pracovníky firem a organizací účastnících se procesu odstraňování ekologických zátěží. 10.-11.5.2000, Seč Sanační technologie III Další pokračování seriálu seminářů pro odborníky zabývající se sanačními technologiemi a příbuznými obory.
Odborný časopis pro odpadové hospodářství a ekologii Číslo 1, Ročník X Vychází poslední čtvrtek v měsíci V období červenec-srpen vychází jako dvojčíslo v měsíci srpnu Cena výtisku ve volném prodeji 45 Kč Roční předplatné 440 Kč
Adresa redakce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 tel.: 02/33 07 14 27 fax: 02/33 07 20 12 e-mail:
[email protected], http://www.ihned.cz
Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová
Zástupce šéfredaktorky: Ing. Jarmila Šfastná
Manažer inzerce: PhDr. Luděk Vařbuchta tel.: 02/33 0714 03 fax: 02/33 07 2012
Grafická úprava: Jiří Šteffl (redakční strany)
Redakční rada: RNDr. Libor Ambrozek, RNDr. Anna Christianová Ing. Zbyněk Kozel Prof. Ing. Mečislav Ku raš, CSc. JUDr. Ing. Petr Měchura RNDr. Vlastimila Mikulově Doc. Ing. Tomáš Sákra, CSc. Dr. Josef Seják, Ing. Jan Šmarda Ing. Josef Vančura. Ing. Zdeněk Vinický Magdalena Zimová, M. D„ Ph. D.
Vydává:
C0NTENTS UP-TO-DATE 5 Connect ecology with economy 7 State support of alternatives
17 Ecology-friendly processes 18 Deposits would háve their benefits 19 Smáli energy centers
PREVENTION 8 The duty of citizens and municipalities 9 The price for handling and collection 11 In accordance with the EU Exaggerated danger? 12 Děčín was the first
USAGE 20 Legal practices are more expensive 21 A source of valuable materials 22 The collected waste páper market 23 A practical example
TOPIČ: Alternativě sources of energy 13 Lagging behind Europe 15 Effective usage 16 A solution for Valašské Meziříčí
SPECTRUM 24 The best gift 25 An amended law sparks discussion 26 What is going on the dump Terminological wordbook 27 Introducing the Czech Ecological Institute
INHALT AKTUELLES 5 Verbindung von Ókologie und Ókonomie 7 Staatliche Unterstutzung von Alternativen VORBEUGUNG 8 Pflicht von Gemeinde und Bůrgern 9 Preis fůr Abfuhr und Sammlung 11 In Ůbereinstimmung mit der Union Ůbertreibung der Gefahr? 12 Erster war Děčín THEMA: Alternativě Energiequellen 13 Hinter Europa hinterher 15 Effektive Nutzung 16 Lósung fůr Valašské Meziříčí
17 Umweltfreundliche Verfahren 18 Die Ablagerungen kónen einen Nutz bringer 19 Kleine Energiezentren AUSNUTZUNG 20 Legale Verfahren sind teurer 21 Quelle wertvoller Materialien 22 Altpapiermarkt 23 Beispiel aus der Praxis SPEKTRUM 24 Die beste Geschenk 25 Novelle lóst Diskussionen aus 26 Was geschieht auf der Deponie Terminologische Wórterbuch 27 Wir stellen vor: DasTschechische Ókologieinstitut
28 • ODPADY • 1/2000
ECONOMIA. a. s„ Dobrovského 25,170 55 Praha 7
Inzerce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7
Příjem inzerce: tel.: 02/33 07 17 03.02/33 07 17 88 fax: 02/33 07 27 30 e-mail:
[email protected]
Komerční přílohy: tel.: 02/33 0717 01, fax: 02/33 07 27 80 e-mail:
[email protected]
Distribuce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7
Volný prodej: tel.: 02/33 07 11 08, fax: 02/33 07 20 09 e-mail:
[email protected]
Předplatné: tel.: 02/33 0711 12. fax: 02/33 07 20 09 e-mail:
[email protected]
Objednávky do zahraničí: tel.: 02/33 07 11 04, fax: 02/33 07 20 09 e-mail:
[email protected]
Tisk: REPROPRINT. 763 12 Zádveřice
Sazbu a reprodukční část zhotovila Ecographia Rozšiřuje: PNS, a. s. a Česká pošta, s. p.
Ve volném prodeji rozšiřuji: společnosti holdingu PNS, a. s„ Česká pošta, s. p. a soukromí distributoň Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p„ Odštěpný závod Přeprava, čj. 3917/95, dne 27.11.1995. Předplatné ve Slovenské republice zajišfuje L. K. Permanent, s. r. o., pošt. pr. 4, 83414 Bratislava 34, tel. 07/44 45 3711, fax: 07/44 37 3311 PNS, a. s„ ES - vývoz tlače, Košická 1,81381 Bratislava Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce.
ISSN 1210-4922 MK ČR 6330 Autorská práva k měsíčníku ODPADY vykonává vydavatel. Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožováni a šíření jakýmkoli způsobem (zejména mechanickým nebo elektronickým) bez výslovného svoleni vydavatele je zakázáno.
©1999 ECONOMIA, a. s.
VÝTAH Z CENÍKU INZERCE MĚSÍČNÍKU ODPADY PRO ROK 2 mii FORMÁTY IIUZERÁTŮ (v mm)
2/1 střed 420 x 297
1/1 1/1 210x297 185x254
Blil
2/1 střed 394 x 254
1/2 1/2 185 x 125 90x254
2/3
1/3
122x254 59x254
CENY INZERCE
POLYGRAFICKÉ PO ÚDAJE
Formát (na spadání i čistý formát)
hrubý formát (na spadání před ořezem): 215 x 305 mm čistý formát (po ořezu): 210 x 297 mm sazební obrazec: 185 x 254 mm počet sloupců: 3 nebo 4 šíře sloupců: 59 nebo 43 mm barevnost: 4 barvy papír: blok 80 g/m2Teraprint obálka - křída 135 g/m2 rastr: 150 linek/palec tisk: rotační ofset vazba: VI
v Kč bez DPH 75 000,-
2/1 strany (středová)
1/1 strany
35 000,-
2/3 strany
23 000,-
1/2 strany
17 500,-
1/3 strany
12 000,-
1/4 strany
8 750,-
1/6 strany
5 800,-
1/8 strany
4 375,-
4. strana obálky
43 000,48 000,-
kombinovaná inzerce Moderní obec/ODPADY
50 000,-
2. a 3. str. obálky
Základní sazba za 1 mm sloupce šíře 43 mm (pro inzerci menší než 1/8 strany)..................... 34,50 Kč
TERMÍNY PRO PŘEDÁNÍ PODKLADŮ hotové předlohy - do 15 pracovních dnů před zveřejněním
ostatní podklady - do 20 pracovních dnů před zveřejněním Uzávěrka pro příjem podkladů do komerčních příloh vždy po dohodě s pracovníky Redakce komerčních příloh.
STORNOVACÍ PODMÍNKY
PŘÍPLATKY 20%
Za požadovanou pozici:
22-16 kalendářních dnů před zveřejněním....................................................................................................20 % 15-11 kalendářních dnů před zveřejněním.................................................................................................... 50 % Ve výše uvedených termínech již nelze provádět ani změny v inzertních podkladech.
SLEVY
Z důvodu rozdílných výrobních dispozic u komerčních příloh přijímá Redakce komerčních příloh storno ob Za opakování:
jednávek inzerce nejpozději 30 kalendářních dnů před zveřejněním. 3-5x ........................... 10% 6-9x ........................... 15% 10-a vícekrát..........................20 %
Kritéria pro přiznání opakovači slevy:
jedna objednávka, jeden klient, stejný formát, stejná tematika. Slevy lze uplatnit na kombinovanou inzerci ve všech měsíčnicích Economia, a. s. Všechna kritéria musí být u každého obchodního pří padu splněna současně.
% Kč Kč Kč Kč Kč
VKLÁDANÁ/VŠÍVANÁ/VLEPOVANÁ INZERCE
U jednotlivých suplementů není vhodné použití lesklého papíru (lepí se). Vhodnější je matný papír.
5% 8% 11 % 14% 17 % 20%
Všívání o velikosti shodné s formátem časopisu: Dvoulist musí mít na pravé straně zadní přefalc, a to 8 mm. V hlavě suplementu musí být 4 mm navíc přes čistý formát časopisu pro oříznutí.
Pro přiznání slevy za proinzerovaný finanční objem je nutné uzavřít s Economia, a. s., písemnou dohodu. V případě výrazně vyššího finančního objemu lze jednat o dalším zvýhodněni.
2
Všívání o velikosti menší než formát časopisu: Bude vždy všit po delší straně. Dvoulist musí být ořezán na čistý formát, pouze v hlavě (horní okraj) musí být 4 mm na oříznuti. Při všívání pouze 1 listu je nutné jej vyro bit s klopou o šiří 60 mm. Tato klopa bude při všívání tvořit 1. list dvoulistu. Produkt v balících na paletách označených názvem, množstvím, termínem vložení či všití a názvem periodika dodá klient na vlastni náklady 7 pracovních dnů před datem tisku do příslušné tiskárny. V témže termínu je nutno dodat dva kusy suplementu do inzertního střediska Economia, a. s., pracovníkovi, který zakázku vyřizuje.
Při nedodrženi těchto podmínek lze vloienilvšiti provést pouze bez záruky a bez nároku na reklamaci. Ceny vkládaných/všívaných/vlepovaných prospektových příloh a suplementů do měsíčníků Economia, a. s., budou stanoveny individuálně příjmovým pracovištěm inzerce nebo manažerem inzerce příslušného titulu
Poskytnout lze pouze jeden druh slevy! Za platbu předem:
Týká se i storna zaslaného faxem či e-mailem.
Minimální gramáž pro vkládání a všívání je 80 g/m2. Vkládaný produkt by měl být menši o 2 mm na výšku a 2 mm na šířku časopisu u vícestranného suplementu vazby VI i u jednoduchého suplementu velikosti for mátu časopisu, aby nedocházelo k vyčnívání.
(u agentur se jedná o inzerci pro jednoho klienta)
550 001-1 000 000 1 000 001-1 750 000 1 750 001-2 500 000 2 500 001-3 250 000 3 250 001-3 750 000 3 750 000 Kč a více
Rozhodující pro posouzení data převzetí storna je ve všech případech den doručení storna do střediska inzerce a. s. Economia a čas, ohraničený pracovní dobou ve středisku inzerce denně od 8 do 18 hod.
Vkládat nebo všívat lze suplementy od formátu A6 do formátu A4.
Za finanční objem v rámci všech titulů a. s. Economia v kalendářním roce:
finanční objem
V termínu kratším než 11 kalendářních dnů před zveřejněním lze inzerát zrušit jen na výslovnou žádost klienta a vždy podle daných možností vydavatele. V takovém případě bude účtována plná cena inzerátu tak, jako by byl otištěn.
%
v závislosti na gramáži a charakteru produktu.
V souvislosti s rozvojem naši společnosti hledáme spolupracovníka pro pozici
V souvislosti s rozvojem naší společnosti hledáme spolupracovníka pro pozici
Ve své funkci bude zodpovědný za zabezpečení komplexního servisu našim TOP zákazníkům a bu de dohlížet na plnění jejich potřeb a přání. Bude pří mo podřízen obchodnímu řediteli.
Ve své funkci bude zodpovědný za zabezpečeni vstup ních materiálů pro třídicí linku naší firmy a dále pak za obchodování s vytříděnými druhotnými surovinami.
Požadujeme:
MAGNETICKÉ BUBNOVÉ SEPARÁTORY
/ praxi v oboru alespoň 1 rok ✓ příjemné vystupování a obchodního ducha / schopnost vést samostatně obchodní jednání a připravovat písemné nabídky ✓ dobré organizační schopnosti ✓ minimálně SŠ vzdělání
✓ znalost práce s počítačem (v rozsahu MS Office) ✓ časovou flexibilitu
- k třídění surovin a odpadů MAGNETICKÉ FILTRY - různých typů včetně tlakových
/ znalost práce na počítači (v rozsahu MS Office) / časovou flexibilitu
Nabízíme: ✓ výhodné platové ohodnocení závislé na výsledcích vaší práce ✓ mobilní telefon / služební automobil i k soukromému použití ✓ práci v dobrém kolektivu REGIOS, a. s., je dynamicky se rozvíjející společ nost s účastí zahraničního kapitálu. V současné do bě nabízí svým zákazníkům komplexní servis v ob lasti odpadového hospodářství. Svůj životopis strukturovaný do hlavních bodů zašle te do 14 dnů na adresu naší společnosti. Všech ny poskytnuté informace budou považovány za dů věrné.
k odstraňování mag. nečistot
Nabízíme:
VYSOKOGRADIENTNÍ
✓ výhodné platové ohodnocení závislé na výsledcích vaší práce / mobilní telefon ✓ služební automobil i k soukromému použití / práci v dobrém kolektivu
- k oddělování slabě magnetických
SEPARÁTORY příměsí
REGIOS, a. s„ je dynamicky se rozvíjející společ nost s účastí zahraničního kapitálu. V současné do bě nabízí svým zákazníkům komplexní servis v ob lasti odpadového hospodářství. Svůj životopis strukturovaný do hlavních bodů zašlete do 14 dnů na adresu naší společnosti. Všechny po skytnuté informace budou považovány za důvěrné.
MAGNETICKÉ ODLUČOVAČE - nad dopravní pásy Návrh a výroba zařízení podle podmí nek stávající technologie. Bezplatný po radenský senňs.
REGIOS a.s.
_ REGIOS a.s. Úholičky 215, 252 64 Velké Přílepy E-mail:
[email protected]
vyrábí a dodává:
Požadujeme:
✓ praxi v oboru alespoň 2 roky ✓ příjemné vystupování a obchodního ducha ✓ schopnost vést samostatně obchodní jednání a připravovat písemné nabídky ✓ dobré organizační schopnosti ✓ minimálně SŠ vzdělání
Společnost pro nakládání s odpady
VERUSsro. ■mníšek pod mrav
obchodního zástupce pro obchodování s druhotnými surovinami
KEY ACCOUNT MANAGER
<
8
ó
o
Společnost pro nakládání s odpady
Úholičky 215,252 64 Velké Přílepy E-mail:
[email protected]
m
Mníšek pod Brdy - areál ÚVR a. s. tel./fax: 0305/59 25 91 mobil: 0603 71 31 73 00-00627
NSO - ing. František Nekvasil nabízí publikace: -Katalog skládek", -Katalog spaloven”, -Škodliviny I - to xické kovy-, -Škodliviny II - Halogenya databáze -Spalovny- a -Skládky-. Adresa: NSO - ing. F. Nekvasil, U nadjezdu 435, 284 03 Kutná Hora, tel./fax: 0327/76 27 38, http://web. telecom.cz/nso, e-mail:
[email protected]
REKAT
00-00630
Ekonomický------- rn z a zpravodajský server Hospodářských novin
VYKOUPÍME VAŠE VYŘAZENÉ AUTOKATALYZÁTORY VČETNĚ KERAMIKY BEZ OBALU! ZAJISTÍME DOPRAVU ZDARMA ŠTĚPÁNKA PFEIFEROVÁ ZBELÍTOV 101 399 01 MILEVSKO TEL/FAX: 0368/52 31 08 www.milevsko.cz./firmy/rekat.htm
[email protected]
Přináší denně aktualizované informace v rubrikách: ■ hlavní zprávy ■ svět ■ evropa ■ z domova ■ Slovensko ■ ekonomika ■ news digest ■ dokumenty ■ ekonom ■ kariéra HN
PARTNER FIRMY
Server iHNed je rovněž ideálním »business to business« on-line reklamním médiem.
DEUTSCHE EDELMETALL RECYCLING AC & Co. KG OD-00608
Podívejte se ihned.
ul. Jednoty 1628 , 356 45 Sokolov e-mail:
[email protected] tel./fax: 0168/31 24 38,tel.:0168/31 24 13, 0606 607 998
Výroba lisovacích kontejnerů, mobilních i stacionárních, obsah 6-32 m3 Reference: ASA ČR, Hypermarket Kaufland, Hypermarket Globus,Hypermarket Hornbach a pod.
ZPRACOVATEL OLOVĚNÝCH ODPADŮ A POUŽITÝCH AUTOBATERIÍ A VÝROBCE OLOVA, OLOVĚNÝCH SLITIN AVÝROBKŮ
✓ vykupuje a zpracovává použité autobaterie a olověné odpady ✓ poradí, jak provádět sběr olověného odpadu ✓ vykupuje 24 hodin denně od občanů RECYKLACE OLOVA
niversální
ontejner
Nový rozměr Vašeho odpadu OD-00620
Pásová drtící jednotka POJ 900 x 600 s jednovzpěrným čelisťovým drtičem • • • • •
max. vstup 700 x 480 x 480 výstupní štěrbina 40 -170 mm výkon 70 - 230 t/h dieselmotor VOLVO -149 kW hmotnost 26,91
REC YKLA CE S TA VESNÍCH $Úfí V* Tyř. A DRCENÍ KAMENIVA r_AKontejnerová drtící jednotka • KOJ 700 x500 s jednovzpěrným ěelísťovým.drtlčem ' \ .f'.
POUŽITÉ AKUMULÁTORY PATŘI 00 SBĚRU!
KOVOHUTĚ
• max^vstup 600 x 400 X-4QD f
W P M I r a m 14. ZS1 01 Fllbtim VI. Tel .-OlOO- 470HS-0. 277 «•
• ^ýstupníštĚrbin^dlfcJ/Wmm'
'•'výkpoltíl.-i87t/hrV y>*, > daDdlafiLze šífě. rieWC riebč." V 'Z r-r. «apájptúe,8flt v iiAřtiaeregát 70 kW' - <
>> hmotnost lít , čv'
,
PSP Engineering a.s. Kojetínská 71 750 53 Přerov Česká republika VxVX,^r_______7
tel. 0641/23 22 34, 23 34 14 fax 0641/203185 e-mail:
[email protected] http: // www. holding psp. cz •
~
\ ^
X____ .
Volejte!!! Kovohutě Příbram a. s. 261 01 Příbram Tel.: 0306/47 03 86-8, fax: 0306/242 54 http://www.kovopb.cz e-mail:
[email protected]
-> Vw______ 1
OD-00603
Vybírám si ty nejlepší služby (i v odpadech) 0800-101 102 www.regios.cz
^ REGIOS a.s
.5
Společnost pro nakládání s odpady Odpady levněji, ekologicky, skandinávskou technologií. OD-00610
FRANTIŠEK KABERLE dvojnásobný