Odborné poznávání, vědecké hodnocení, dokumentování a evidence kulturního dědictví. 19. a 20. století

Odborné poznávání, vědecké hodnocení, dokumentování a evidence kulturního dědictví 19. a 20. století

Závěrečná zpráva o plnění výzkumného záměru č. IV Národního památkového ústavu

Národní památkový ústav

Hlavní garant: Miloš Matěj

1

leden 2012

Odborné poznávání, vědecké hodnocení, dokumentování a evidence kulturního dědictví 19. a 20. století

OBSAH Základní identifikační údaje výzkumného záměru č. IV

4

Výzkumný úkol č. 401

5

A. KONSTATAČNÍ ČÁST VÝZKUMNÉHO ÚKOLU Č. 401

5

Základní identifikační údaje výzkumného úkolu

5

1.1. Název výzkumného úkolu 1.2. Identifikační kód výzkumného úkolu 1.3. Název a sídlo organizace 1.4. Doba řešení výzkumného úkolu 1.5. Jméno vedoucího řešitele a spoluředitelů

5 5 5 5 5

2.1. Hlavní směry a základní cíle výzkumného úkolu č. 401 2.2. Strategie zvolená k jejich dosažení

6 7

B. ANALYTICKÁ ČÁST VÝZKUMNÉHO ÚKOLU Č. 401 Zhodnocení jednotlivých dílčích úkolů výzkumného úkolu kterými byly cíle výzkumného záměru naplňovány (dle jednotlivých let řešení) C. HLAVNÍ PODROBNÁ ČÁST VÝZKUMNÉHO ÚKOLU Č. 401 1.1. Splnění jednotlivých cílů stanovených hlavními směry výzkumného záměru 1.2. Zhodnocení dosažených výsledků, kterými organizace přispěla k rozvoji oboru 1.3. Důvody, které vedly k nesplnění některých cílů 1.4. Anotace jednotlivých dílčích úkolů výzkumného úkolu č. 401 za rok 2011 D. POUŽITÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VÝZKUMNÉHO ÚKOLU Č. 401 1.1. Zhodnocení efektivnosti získaných prostředků ve vztahu k výsledkům 1.2. Tabulka finančního plnění výzkumného úkolu č. 401 za celou dobu jeho Řešení Tabulky nákladů na řešení výzkumného úkolu č. 401 v jednotlivých kalendářních letech

8 8

13 13 16 20 21 32 32 33 34

Výzkumný úkol č. 402

35

A. KONSTATAČNÍ ČÁST VÝZKUMNÉHO ÚKOLU Č. 402

35

Základní identifikační údaje výzkumného záměru

35

1.1. Název výzkumného úkolu 1.2. Identifikační kód výzkumného úkolu 1.3. Název a sídlo organizace 1.4. Doba řešení výzkumného úkolu 1.5. Jméno vedoucího řešitele a spoluředitelů

35 35 35 35 35

2.1. Hlavní směry a základní cíle výzkumnéh úkolu č. 402 2.2. Strategie zvolená k jejich dosažení

35 37

2 Odborné poznávání, vědecké hodnocení, dokumentování a evidence kulturního dědictví 19. a 20. století

B. ANALYTICKÁ ČÁST VÝZKUMNÉHO ÚKOLU Č. 402 Zhodnocení jednotlivých dílčích úkolů výzkumného úkolu kterými byly cíle výzkumného záměru naplňovány (dle jednotlivých let řešení) C. HLAVNÍ PODROBNÁ ČÁST VÝZKUMNÉHO ÚKOLU Č. 402 1.1. Splnění jednotlivých cílů stanovených hlavními směry výzkumného záměru 1.2. Zhodnocení dosažených výsledků, kterými organizace přispěla k rozvoji Oboru 1.3. Důvody, které vedly k nesplnění některých cílů 1.4. Anotace jednotlivých dílčích úkolů výzkumného úkolu č. 402 za rok 2011 D. POUŽITÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VÝZKUMNÉHO ÚKOLU Č. 402 1.1. Zhodnocení efektivnosti získaných prostředků ve vztahu k výsledkům 1.2. Tabulka finančního plnění výzkumného úkolu č. 402 za celou dobu jeho řešení Tabulky nákladů na řešení výzkumného úkolu č. 402 v jednotlivých kalendářních letech D. POUŽITÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU Č. IV

38 38

42 42 43 44 44 61 61 62 63

64

1.1. Tabulka finančního plnění výzkumného záměru za celou dobu jeho řešení 64 Tabulka neinvestičních nákladů na řešení výzkumného záměru 65 v jednotlivých kalendářních letech E. STRUČNÉ RESUMÉ A KLÍČOVÁ SLOVA

66

1.1. Stručné resumé v češtině 1.2. Stručné resumé v angličtině 1.3. Klíčová slova v češtině 1.4. Klíčová slova v angličtině

66 66 67 67

F. HARMONOGRAM PŘEDÁVÁNÍ VÝSTUPŮ VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU NA MK

67

G. SEZNAMY VÝSLEDKŮ

76

1.1. Výsledky dosažené v rámci řešení výzkumného záměru uplatněné v RIV v letech 2005 - 2010 Výsledky dosažené v rámci řešení výzkumného záměru neuplatněné v RIV v letech 2005 - 2011 1.2. Výsledky dosažené v rámci řešení výzkumného záměru, které budou předloženy ke schválení na závěrečném hodnocení Komisi MK (k uplatnění do RIV 2011)

76 77 99

H. PŘÍLOHY (VÝSTUPY) Výstupy výzkumů jednotlivých dílčích úkolů č. 401 Výstupy výzkumů jednotlivých dílčích úkolů č. 402 Kopie výsledků pro RIV 2011 – výzkumný úkol č. 401 Kopie výsledků pro RIV 2011 – výzkumný úkol č. 402

124 125 126 126


ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU Č. IV Základní identifikační údaje výzkumného záměru Název výzkumného záměru: Odborné poznávání, vědecké hodnocení, dokumentování a evidence kulturního dědictví 19. a 20. století Identifikační kód:

MK07503233304

Název a sídlo organizace:

Národní památkový ústav Valdštejnské náměstí 3 118 01 Praha 1

Doba řešení:

1. 1. 2005 – 31. 12. 2011

Jméno vedoucího řešitele a spoluřešitelů: Vedoucí řešitel výzkumného záměru: Doc. PhDr. Ing. arch. Miloš Matěj, Ph.D. et Ph.D. Odpovědný řešitel výzkumného úkolu č. 401: Mgr. Michaela Ryšková, Doc. Miloš Matěj Odpovědný řešitel výzkumného úkolu č. 402: Ing.arch. Naďa Goryczková

Výzkumný záměr řeší otázku dokumentace, hodnocení a památkovou ochranu stavebního fondu 19. a 20. století a technických památek s kontinuitou vývoje ze staršího období. Je rozdělen na dva hlavní směry – technické památky (Výzkumný úkol č. 401 – územní plošný a oborový výzkum industriálního dědictví) a stavební fond po roce 1880 (Výzkumný úkol č. 402 – odborné poznávání, průzkum, vědecké hodnocení, soupis a dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. století), jež jsou v praxi charakteristické tím, že nejsou systematicky dokumentovány a jejich hodnota není ve společenském povědomí obecně známa.


VÝZKUMNÝ ÚKOL č. 401 Územní plošný a oborový výzkum industriálního dědictví A.

KONSTATAČNÍ ČÁST VÝZKUMNÉHO ÚKOLU Č. 401

Základní identifikační údaje výzkumného úkolu 1.1.

Název výzkumného úkolu:

Územní plošný a oborový výzkum industriálního dědictví

1.2.

Identifikační kód výzkumného úkolu: MK07503233304/81401

1.3.



1.4.

Doba řešení výzkumného úkolu:

2005 - 2011

1.5.

Jméno vedoucího řešitele a spoluřešitelů:

Hlavní řešitel výzkumného úkolu: Mgr. Michaela Ryšková, Doc. Miloš Matěj Spoluřešitelé za celou dobu výzkumu: BALÁČEK Jan (NPÚ ÚOP hlavního města Prahy), BOROVCOVÁ Alena (NPÚ ÚOP v Ostravě), BUREŠ Jiří (NPÚ ÚOP v Ústí n. Labem), BUREŠ Michal (NPÚ ÚOP v Josefově), ČERNÁ Hana (NPÚ ÚOP hlavního města Prahy), ČERNÝ Michal (NPÚ ÚOP v Plzni), DOMANICKÝ Pavel (NPÚ ÚOP v Plzni), DOHNALOVÁ Petra (NPÚ ÚOP v Brně), (DOLEŽALOVÁ Věra (externistka), DVOŘÁK Stanislav (externista), DVOŘÁK Václav (externista, NPÚ ÚP), DVOŘÁKOVÁ Eva (NPÚ ÚP), EHRLICH Marek NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích), FAJMAN Marek (NPÚ ÚOP v Brně), FLOKOVIČOVÁ Petra (NPÚ ÚOP v Telči), FINK Karel (NPÚ ÚOP v Praze), FÖHL Axel (NPÚ ÚOP v Ostravě), FREIWILLIG Petr (NPÚ ÚOP v Liberci), FRUNDL Jan (NPÚ ÚOP v Ústí n. Labem), HÖHMANN Rolf (externista), HOMOLA Aleš (NPÚ ÚOP v Brně), HRDINA Jiří (externista), CHALOUPKA Jakub (NPÚ ÚOP v Lokti), JIROUŠKOVÁ Šárka (NPÚ ÚP), JORDÁNOVÁ Eva (NPÚ ÚOP v Ostravě), JORDÁNOVÁ Květa (NPÚ ÚOP v Ostravě), JUNG Tomáš (NPÚ ÚOP v Ostravě), JUŘÁK Petr (externista), KOHOUTEK Petr (externista, NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích), KOLKA Miroslav (NPÚ ÚOP v Liberci), KONŮPKOVÁ Alena (NPÚ ÚOP v Olomouci), KORBELÁŘOVÁ Irena (NPÚ ÚOP v Ostravě), KOVÁŘ Daniel (NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích), KROUTILOVÁ Martina (NPÚ ÚOP v Kroměříži), KYNCLOVÁ Jana (NPÚ ÚOP v Ostravě), LOPAUR Miroslav (externista, NPÚ ÚOP v Pardubicích), MADAJ Miroslav (NPÚ ÚOP v Pardubicích), MÁLKOVÁ Iva (externistka, NPÚ ÚOP v Ostravě), MERTA Jiří (NPÚ ÚOP v Ostravě), MERTA Ondřej (externista, NPÚ ÚOP v Ostravě), MÜLLER Jan (NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích), MUSILOVÁ Andrea (NPÚ ÚOP středních Čech v Praze), NITRA Tomáš (NPÚ ÚOP v Ostravě), NOVÁKOVÁ-TURKOVÁ Hana (NPÚ ÚOP v Telči), OBŠIVAČ Jan (NPÚ ÚOP v Kroměříži), OUTRATA Jan Jakub (NPÚ ÚOP hlavního města Prahy), PADUCH Eugeniusz (externista, NPÚ ÚOP v Ostravě), PANOCH Pavel (externista, NPÚ ÚOP v Pardubicích), PAPOUŠEK Miroslav (NPÚ ÚOP v Olomouci), PEŠTA Jan (NPÚ ÚOP středních Čech), POLÁŠEK Jaromír (externista, NPÚ ÚOP v Ostravě), RACKOVÁ Eliška (NPÚ ÚOP v Pardubicích), RASL Zdeněk (externista, NPÚ ÚOP v Ostravě), ROUS Ivan (externista, NPÚ ÚOP v Liberci), RYS Michal (NPÚ ÚOP v Plzni), SEDLÁČEK Tomáš (NPÚ ÚOP v Brně), SKLENÁŘ Karel (NPÚ ÚOP v Brně), SKOŘEPOVÁ Jitka (NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích), SKOUMALOVÁ Mirjam (NPÚ ÚOP v Ústí n. L.), SKŘEBSKÁ Renata (NPÚ ÚOP v Ostravě), SMOLA Lukáš (NPÚ ÚOP v Lokti), SMOLKA


Zdeněk (externista, NPÚ ÚOP v Ostravě) SPÁROVÁ Eva (NPÚ ÚOP v Ostravě), STARÁ Jana (NPÚ ÚOP v Telči), SVOBODOVÁ Jana (NPÚ ÚOP hlavního města Prahy), ŠTORKOVÁ Jana (NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích), TEJZR Ludvík (NPÚ ÚOP v Ostravě), TELAŘÍK Libor (NPÚ ÚOP v Ostravě), TLUČHOŘ Jan (NPÚ ÚOP v Josefově), TOMÁŠEK Martin (externista, NPÚ ÚOP v Ostravě), VEČEŘOVÁ Viera (externistka, NPÚ ÚOP v Ostravě), VITÁSKOVÁ Karin (NPÚ ÚOP v Ostravě), VOLDRÁB Tomáš (externista, NPÚ ÚP), WEWIORA Pavel (NPÚ ÚOP v Brně), ZEMKOVÁ Michaela (NPÚ ÚOP hlavního města Prahy), ZUZÁKOVÁ Eva (NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích), ŽIŽKA Jan (NPÚ ÚOP středních Čech). Spoluřešitelé výzkumu v roce 2011: BOROVCOVÁ Alena (NPÚ ÚOP v Ostravě), BUREŠ Jiří (NPÚ ÚOP v Ústí n. Labem), BUREŠ Michal (NPÚ ÚOP v Josefově), ČERNÁ Hana (NPÚ ÚOP hlavního města Prahy), DOHNALOVÁ Petra (NPÚ ÚOP v Brně), DOMANICKÝ Pavel (NPÚ ÚOP v Plzni), DYTRYCHOVÁ Hana (NPÚ ÚOP v Ostravě), FAJMAN Marek (NPÚ ÚOP v Brně), FLOKOVIČOVÁ Petra (NPÚ ÚOP v Telči), FÖHL Axel (NPÚ ÚOP v Ostravě), FREIWILLIG Petr (NPÚ ÚOP v Liberci), FRUNDL Jan (NPÚ ÚOP v Ústí n. Labem), HOMOLA Aleš (NPÚ ÚOP v Brně), CHALOUPKA Jakub (NPÚ ÚOP v Lokti), JORDÁNOVÁ Květa (NPÚ ÚOP v Ostravě), JUNG Tomáš (NPÚ ÚOP v Ostravě), KLÁT Jaroslav (NPÚ ÚOP v Ostravě), KOLKA Miroslav (NPÚ ÚOP v Liberci), KYSELÁK Jan (NPÚ ÚOP v Ostravě), LUHAN Čestmír (NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích), MACKŮ Pavel (NPÚ ÚOP v Telči), MERTA Jiří (NPÚ ÚOP v Ostravě), MÜLLER Jan (NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích), OUTRATA Jan Jakub (NPÚ ÚOP hlavního města Prahy), PLCHOVÁ Jarmila (NPÚ ÚOP v Ostravě), RACKOVÁ Eliška (NPÚ ÚOP v Pardubicích), RYS Michal (NPÚ ÚOP v Plzni), SEDLÁČEK Tomáš (NPÚ ÚOP v Brně), SKLENÁŘ Karel (NPÚ ÚOP v Brně), SKOŘEPOVÁ Jitka (NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích), SMOLA Lukáš (NPÚ ÚOP v Lokti), SPÁROVÁ Eva (NPÚ ÚOP v Ostravě), ŠTORKOVÁ Jana (NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích), TEJZR Ludvík (NPÚ ÚOP v Ostravě), TLUČHOŘ Jan (NPÚ ÚOP v Josefově), URBÁNEK Radim (NPÚ ÚOP v Pardubicích), VITÁSKOVÁ Karin (NPÚ ÚOP v Ostravě), ZEMKOVÁ Michaela (NPÚ ÚOP hlavního města Prahy), ZUZÁKOVÁ Eva (NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích), ŽIŽKA Jan (NPÚ ÚOP hlavního města Prahy)

2.1.

Hlavní směry a základní cíle výzkumného úkolu č. 401

Základním cílem výzkumného záměru bylo dosáhnout takového stavu, aby dochované průmyslové kulturní dědictví (průmyslové a technické památky) bylo řádně poznáno, bylo náležitě prezentováno, mělo příslušnou legislativní ochranu a byly stanoveny zásady památkové obnovy jako podklad pro jednání s vlastníky, státní správou a samosprávou. Prostředek dosažení tohoto cíle byl spatřován v systematické analýze území (Územní princip výzkumu) a jednotlivých typologických skupin (Oborový princip výzkumu) a širších souvislostech sociálních a uměleckých (Mezioborový výzkum) a úzké zahraniční spolupráci (Srovnávací výzkum) spočívající v dokumentaci nejvýznamnějších příkladů průmyslového dědictví z důvodů získání přehledu o formách a kriteriích hodnocení, obnovy a prezentace. Konečným výsledkem mělo být podání návrhu památkové ochrany, obnova památky a prezentace dosažených výsledků. Souběžným cílem výzkumného záměru bylo zapojení specialistů pro technické památky územních odborných pracovišť do jeho řešení tak, aby získali potřebné metodické návyky a kompetence k řešení ochrany průmyslového dědictví a byli schopni poskytnout odborný argumentační aparát příslušným institucím a aby kulturní dědictví obecně nebylo vnímáno pouze jako obtížný problém, ale také jako určitý pozitivní faktor budoucího rozvoje území tak, jak je tomu u většiny evropských států


2.2.

Strategie zvolená k jejich dosažení

Plošný výzkum (územní princip výzkumu) - záměrem bylo postupné zmapování celého území České republiky tak, aby znalost a ochrana průmyslového dědictví odpovídala standardu znalostí pro památky umělecké a architektonické. Organizace a zajištění výzkumu spočívalo v přímém zapojení specialistů pro technické památky na jednotlivých územních odborných pracovištích a kooperaci s místními odbornými institucemi (muzei), archivy a vysokými školami. Metodika spočívala v postupném zpracování území podle územních jednotek, za které byl zvolen okres a strukturování výzkumu na tři, respektive čtyři stupně. Prvý stupeň, tj. základní dokumentace, zahrnuje všechny informace získané v daném území (rešerše literatury, terénní průzkumy, archivní průzkum) a slouží jako podkladový materiál pro hodnocení a přehled získaných údajů. Druhý stupeň, katalogová dokumentace, rozpracovává do jednotného katalogového listu významné lokality vybrané ze základní dokumentace podle historické, sociologické, technické a architektonické hodnoty. Třetí stupeň, návrh na prohlášení věci za kulturní památku, představuje další stupeň hodnocení a výběru, jehož výstupem je podání návrhů příslušné regionální komisi. Po jejich schválení jsou vypracovány evidenční listy kulturní památky. U vybraných lokalit byl předpokládán čtvrtý stupeň, tzv. stavebně-historický průzkum, respektive technologicko-stavebněhistorický průzkum. Veškeré získané poznatky jednotlivých stupňů dokumentace jsou členěny místopisně podle katastrálních území a třídníku oborů (viz oborový výzkum). Oborový výzkum (oborový princip výzkumu) – záměrem bylo podrobné hodnocení jednotlivých oborů, průmyslových aglomerací a energetických a dopravních systémů. Metodika hodnocení spočívala (mimo standardní hodnocení architektonického a urbanistického významu) na typologické významnosti, tedy četnosti výskytu jednotlivých typologických zástupců v typologickém vývoji včetně časovosti (prvé nebo naopak poslední doložení výskytu) nejen v rámci České republiky, ale z hlediska celkového evropského vývoje. Základem oborového výzkumu bylo využití výsledků plošného výzkumu, jeho doplnění systematickou rešerší oborové literatury a cíleným archivním výzkumem. Vzhledem k náročnosti odborných znalostí (popisy technického zařízení) bylo nezbytné zapojení specialistů přímo z výroby, vysokých škol a dalších specializovaných institucí. Mezioborové výzkumy – záměrem bylo využití metod dalších oborů (sociální historie, literární věda, umělecká historie) pro komplexní poznání a hodnocení průmyslového dědictví, zejména jeho reflexe v umělecké oblasti přibližující atmosféru pracovního prostředí a sociálních problémů formou dobové umělecké zkratky jako velmi výstižné charakteristiky doby, způsobu života, pracovních podmínek a tzv. všedního dne.Srovnávacýzkum – zahraniční spolupráce Srovnávací výzkum (zahraniční spolupráce) – záměrem zahraniční spolupráce byla dokumentace průmyslového dědictví v příhraničních oblastech nutná pro objektivní hodnocení průmyslového fondu v České republice, který s ním bezprostředně souvisí (společní vlastníci, liniové stavby – železnice). Dalším okruhem zahraniční spolupráce byla dokumentace nejvýznamnějších tzv. referenčních příkladů (například památky zapsané na listinu světového dědictví UNESCO, klíčové muzejní expozice) a získání praktických zkušeností z obnovy a animace průmyslových památek pro jejich uplatnění v České republice.


B.

ANALYTICKÁ ČÁST VÝZKUMNÉHO ÚKOLU Č. 401

Zhodnocení jednotlivých dílčích úkolů výzkumného úkolu č.401, kterými byly cíle výzkumného záměru naplňovány (dle jednotlivých let řešení) Plošný výzkum Základním cílem výzkumu, který byl postupně naplňován, bylo systematické vyhodnocení území z hlediska industriálního dědictví a technických památek. Bohužel ne všechna územní odborná pracoviště se do výzkumu byla ochotna zapojit, ne na všech pracovištích byli systemizovaní specialisté na technické památky a ne všichni řešitelé zvládli poměrně náročné požadavky. Z tohoto důvodu byl narušen původní harmonogram. Ve snaze o nápravu proběhla četná jednání s vedením jednotlivých ÚOP a operativně byli do plošného výzkumu, proti původnímu záměru, zapojování externisté (ÚOP Pardubice, ÚOP České Budějovice, ÚOP Josefov). Stabilizaci řešitelského týmu přineslo Rozhodnutí generální ředitelky č. II/2009/NPÚ o provedení reorganizace a restrukturalizace Národního památkového ústavu, v jehož rámci jsou jednotlivá územní odborná pracoviště povinna zřídit systemizované místo specialisty pro technické památky. V návaznosti na doporučení Hodnotící komise MK ČR dokončit plošný výzkum na území celé ČR bylo nutné soustředit finanční prostředky a personální kapacity přednostně na plošný výzkum. Z tohoto důvodu byl postupně redukován oborový a v posledním roce řešení zastaven mezioborový výzkum. Tabulka Počet zpracovaných okresů v jednotlivých letech řešení výzkumného záměru: 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet okresů *10 8 7 6 4 14 **28 zpracovávaných v příslušném roce Počet okresů zpracovaných 10 18 25 31 35 49 77 (dokončených) celkem

celkem *77

*77

* z toho 6 okresů bylo zpracováno před zahájením výzkumného záměru ** z toho 27 okresů a hlavní město Praha

Tabulka: Počet zpracování druhého až čtvrtého stupně dokumentace v jednotlivých letech řešení výzkumného záměru. 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

celkem

I. stupeň

*

*

*

*

*

*

*

*

II. stupeň

274

298

386

135

178

378

333

1982

návrhy na prohlášení za KP, tj. III. stupeň (počet prohlášených KP v daném roce)

24** (4)

41** (17)

13** (1)

50** (17)

37** (12)

106** (20)

100** (36)

371

IV. stupeň

2

1

3

* Prvý stupeň dokumentace nelze jednoznačně kvantifikovat ** Rozvržení návrhů na prohlášení za KP v jednotlivých letech nemusí být zcela přesné, mohlo dojít k posunům, např. pokud byl návrh dopracován dodatečně, byl vrácen k doplnění, nebo šlo o okresy zpracovávané v několika letech. Celkový počet návrhů by měl skutečnosti odpovídat. Zůstává navíc 69 rozpracovaných návrhů (převážně z roku 2011), které budou dokončeny a na MK podány v roce 2012






Oborový výzkum Cílem oborového výzkumu, který byl naplňován, bylo zpracovat z hlediska památkové péče oborový třídník a vybrané obory, území a systémové vazby, které tvořily páteř industrializace (textilní průmysl, hornictví, hutnictví, železniční doprava, energetika). Byla vybrána území, která procházela celkovou restrukturalizací (ostravsko-karvinská průmyslová aglomerace, rosickooslavanská průmyslová aglomerace) nebo obory, které aktuálně procházely radikálním útlumem výroby (textilní průmysl, uhelné hornictví, hutnictví železa) a radikální technologickou změnou (výstavba železničních koridorů, rušení a přestavba letišť). Mezioborové výzkumy Cílem mezioborového výzkumu, který byl modelově uskutečněn, bylo zpracování vybraných studií umělecké reflexe průmyslového dědictví a sociálních přesahů industrializace. Modelově byly zpracovány studie literární, uměleckohistorické a sociálně-historické zaměřené na deskripci průmyslového dědictví. Srovnávací výzkum (zahraniční spolupráce) Zahraniční spolupráce byla zaměřena na vzájemné konzultace základních principů dokumentace, hodnocení, ochrany, obnovy a prezentace industriálního dědictví formou účasti na mezinárodních konferencích a osobními konzultacemi. Hlavní pozornost byla zaměřena na technické a průmyslové památky zapsané na seznam UNESCO a „kotevní body“ seznamu ERIH, nebo lokality považované za referenční příklady průmyslového rozvoje, památkové obnovy a prezentace průmyslového dědictví.

C. HLAVNÍ PODROBNÁ ČÁST VÝZKUMNÉHO ÚKOLU Č. 401 1.1. Splnění jednotlivých cílů stanovených hlavními směry výzkumného záměru Plošný výzkum Plošný výzkum navázal na výzkum prováděný na územním odborném pracovišti v Ostravě v letech 1999 – 2004. Pro nové řešitele, specialisty pro technické památky na jednotlivých územních odborných pracovištích, byla vypracována metodika, organizovány metodické dny a nabídnuta individuální konzultace a školení. Plošný výzkum byl strukturován na prvý stupeň, tj. základní dokumentace, zahrnující všechny informace získané v daném území (rešerše literatury, terénní průzkumy, archivní průzkum). Druhý stupeň, katalogová dokumentace, rozpracovává do jednotného katalogového listu významné lokality vybrané ze základní dokumentace podle historické, sociologické, technické a architektonické hodnoty. Třetí stupeň, návrh na prohlášení věci za kulturní památku, představuje další stupeň hodnocení a výběru, jehož výstupem je podání návrhů příslušné regionální komisi. Po jejich schválení jsou vypracovány evidenční listy kulturní památky. U vybraných lokalit byl předpokládán čtvrtý stupeň, tzv. stavebně-historický průzkum, respektive technologicko-stavebně-historický průzkum. Veškeré získané poznatky jednotlivých stupňů dokumentace jsou členěny místopisně podle katastrálních území a třídníku oborů (viz oborový výzkum). Původní záměr hodnocení celkového fondu průmyslového dědictví se nepodařilo vždy naplnit. Snaha vést řešitele k systematickému vyhodnocení území formou základní dokumentace (prvý stupeň) se postupně vytratila při výběru nejvýznamnějších objektů a areálů pro katalogovou dokumentaci (druhý stupeň), protože pozornost byla z mnoha důvodů soustředěna na tradičně chápané technické památky (mlýny, vodárenské věže, pivovary). Bohužel se tak nepodařilo v předpokládaném rozsahu systematicky dokumentovat a hodnotit velké průmyslové areály zastupující průmyslové dědictví konce 19. a průběhu 20. století, zejména hutní výrobu, chemický průmysl a do jisté míry železniční síť. V případě zpracování a následného projednávání návrhů na prohlášení věci za kulturní památku (třetí stupeň) byly areály a objekty posuzovány výkonnými orgány památkové péče převážně z hlediska jejich architektonické kvality, čímž došlo v mnohých případech k neprohlášení věci za kulturní památku.


Technologicko-stavebně-historický průzkum byl proveden z kapacitních důvodů pouze v případě dolu Michal v Ostravě - Michálkovicích (CHŘIBEK, Leo. Zaměření stávajícího stavu objektu administrativy – novější dostavba tvaru „L“ a staré vrátnice v areálu NKP Důl Michal, 2005) a v případě krnovské továrny A. Larische, pro kterou je plánováno muzejní využití, byla provedena podrobná analýza stavebního vývoje jako podklad pro plánovanou obnovu areálu (RYŠKOVÁ, Michaela. Továrna na sukna Alois Larisch a synové v Krnově, analýza stavebního vývoje, 2007.). Oborový výzkum Postupovým cílem oborového výzkumu bylo zpracování typologického třídníku (Typologický třídník. 2006), který umožnil používání jednotného názvosloví a zobecnění hodnotících kriterií (MATĚJ Miloš – FÖHL, Axel, Metodika technických památek. 2009 - 2011). Koncepčním cílem oborového výzkumu bylo postupně zpracovat průřezové nebo ohrožené obory formou tzv. oborové typologie nejvýznamnějších oborů, tedy jejich typologický vývoj (četnost zastoupení jednotlivých vývojových fází). Hornictví rudné: VEČEŘOVÁ, Viera. Evidence pozůstatků po těžbě rudních surovin v Jeseníkách. 2005; VEČEŘOVÁ, Viera. Dokumentace rudného hornictví v Jeseníkách. 2006; VEČEŘOVÁ, Viera. Andělskohorský rudní revír. 2007; VEČEŘOVÁ, Viera. Kamenná rýžoviště – Zlaté Hory-Podlesí – rekognoskace a měření, příprava podkladů pro prohlášení kulturní památkou. 2007; VEČEŘOVÁ, Viera. Dokumentace rudného hornictví v Jeseníkách (pokračování). 2008; ROUS, Ivan. Hornictví v Libereckém kraji. 2009. Hornictví uhelné: KLÁT, Jaroslav. Katalogy a registr úvodních důlních děl a dolů v ústecké oblasti severočeského hnědouhelného revíru. 2005; KYNCLOVÁ, Jana – MATĚJ, Miloš. Jihomoravský lignitový revír z hlediska zájmů památkové péče. 2005; KLÁT Jaroslav, Dokumentace uhelného hornictví v Severočeské uhelné pánvi. 2006; KLÁT, Jaroslav. Registr hnědouhelných dolů v Bílinské oblasti Severočeského hnědouhelného revíru. 2007; KLÁT, Jaroslav. Dokumentace uhelného hornictví (OKR, Severočeská uhelná pánev, Bílinsko), 2008; Hutnictví: DVOŘÁKOVÁ, Eva – RASL, Zdeněk. Výzkum hutnictví v Čechách. 2005; JUŘÁK, Petr. Archivní prameny k dějinám železářských podniků na Frýdecko-Místecku. 2005; POLÁŠEK, Jaromír. Tradice výroby a zpracování železa v Pobeskydí. 4. etapa. Plavení dřeva a zaniklé hutní výrobní objekty v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd. 2005; MERTA, Jiří. Výzkum hutnictví na Moravě. 2005; MERTA Jiří, Železářství na Moravě (archivní průzkum a historický přehled). 2006; TELAŘÍK Libor, Nová huť z hlediska zájmu památkové péče (archivní průzkum). 2006; POLÁŠEK Jaromír, Tradice výroby a zpracování železa v Pobeskydí. 2006; RASL Zdeněk, Železářství v Čechách (archivní průzkum a historický přehled). 2006; MERTA, Jiří. Štěpánovské železárny. Kulturní dědictví rosicko-oslavanského uhelného revíru. 2007; TELAŘÍK, Libor. Dokumentace závodu Nová Huť / Mittal Steel, a. s. Ostrava-Kunčice. 2007; MERTA, Jiří. Železářství na Moravě (pokračování) – hutní provozy na Českomoravské vrchovině. 2008. Energetika: MERTA, Ondřej. Výzkum turbín a vodních elektráren na jižní Moravě. 2005; TELAŘÍK, Libor. Výzkum turbín a malých vodních elektráren na střední a severovýchodní Moravě. 2005; TELAŘÍK, Libor. Hydroelektrárny na území Moravy a Slezka z pohledu památkové péče. 2007- 2008; Textilní průmysl: RYŠKOVÁ, Michaela. Textilní průmysl na Moravě a ve Slezsku (revize a doplnění výzkumu z roku 2000) 2006–2008. Doprava: NITRA, Tomáš. Ostravská letiště. 2010 Dělnické kolonie: KYNCLOVÁ, Jana – RYŠKOVÁ, Michaela. Dělnické kolonie karvinského uhelného revíru. 2005; KYNCLOVÁ, Jana. Dělnické kolonie na Třinecku. 2006; Zemědělství: ŽIŽKA, Jan. Hospodářské dvory (I–VII). 2005-2011. Praxe ukázala, že je potřeba jednotlivé oborové výzkumy řešit s ohledem na tzv. systémové vazby (doprava, návaznost jednotlivých oborů), protože jedině tak může dojít k objektivnímu hodnocení významu. Vzhledem k tomu, že oborový výzkum představoval ve spolupráci s odborníky konkrétního oboru určitý vrchol poznání památkové péče, usilovali jsme o to, aby byly jednotlivé ucelené badatelské výstupy postupně publikovány. Železniční síť – Severní dráha Ferdinandova: BOROVCOVÁ Alena. Železnice na Moravě. 2009; BOROVCOVÁ Alena, Severní dráha Ferdinandova. 2010–2011. Ostravsko-karvinská průmyslová aglomerace:


KORBELÁŘOVÁ, Irena. Společnosti a podnikatelské subjekty OKR. 2007; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Vítkovické železárny (archivní průzkum a rešerše literatury). 2008–2009; BEK, Vlastimil a kol. Model dolu Alexandr. 2008; KLÁT, Jaroslav. Ostravsko-karvinský revír – registr úvodních důlních děl. 2009; TEJZR Ludvík. Historie Dolní oblasti VŽ (NKP koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren) 2010; TEJZR Ludvík. Historie VŽ. 2011. Rosicko-oslavanská průmyslová aglomerace: KLÁT, Jaroslav. Rosicko-oslavanský kamenouhelný revír. 2009; MERTA Jiří. Rosicko-oslavanský kamenouhelný revír. 2009; MERTA Jiří, Dělnické bydlení v rosicko-oslavanském důlním revíru. 2010; MATĚJ Miloš, KLÁT Jaroslav, DYTRYCHOVÁ Hana, KYSELÁK Jan, PLCHOVÁ Jarmila (JORDÁNOVÁ, Květa, JUNG, Tomáš – mapové podklady). Průmyslové dědictví rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. 2011. Mezioborové výzkumy Mezioborové výzkumy byly zaměřeny na oblast všedního pracovního dne a dokumentaci tématiky výtvarného a literárního ztvárnění sociální tématiky a práce (architektonická plastika), které v podobě umělecké zkratky vystihují dobovou atmosféru a skutečné pracovní a sociální podmínky a jsou nedílnou součástí hodnocení významu průmyslového dědictví a jeho hmotných pozůstatků. Sociálně historický výzkum: KORBELÁŘOVÁ, Irena, Nové Vítkovice se zaměřením na zdravotní péči a školský systém (revize a doplnění výzkumu z roku 1992). 2006; Uměnovědné výzkumy: SKŘEBSKÁ, Renata. Architektonická plastika a atributy práce, dopravy, obchodu a peněžnictví. 2005–2010. Literárně vědné výzkumy: MÁLKOVÁ, Iva. Vilém Závada a jeho sociální tématika. 2006; SMOLKA, Zdeněk. Petr Bezruč a jeho sociální tématika. 2006; TOMÁŠEK, Martin. Sokol Tůma a jeho sociální tématika. 2006; MÁLKOVÁ, Iva. Ostrava – průmyslové město (proměna motivu a tématu v literární topos). 2008; MÁLKOVÁ, Iva. Zpracování literárního motivu a tématu průmyslového města v literárním typu. Obraz průmyslové krajiny (hutí, dolů, města) v české literatuře a jeho proměny ve 2. polovině 20. století. 2009 Digitalizace archivních materiálů WEWIORA, Pavel: Digitalizace starých pohlednic 2005 - 2008 Srovnávací výzkum – zahraniční spolupráce Srovnávací výzkumy poskytly podklady pro hodnocení významnosti v širším kontextu vývoje (Horní Slezsko, Porúří, Belgie, Velká Británie). Předmětem bylo dokumentovat nejvýznamnější příklady průmyslového dědictví (například památky zapsané na listinu světového dědictví UNESCO), získat praktické zkušenosti z obnovy památek (konzervace ocelových konstrukcí, konzervace režného zdiva) a animace průmyslových památek. Využitím zahraničních příkladů a aplikací mezinárodních dokumentů (například moskevské charty) bude možné dosáhnout v ochraně a zachování technických a průmyslových památek evropského standardu. PADUCH, Eugenius. Srovnávací dokumentace hutních areálů Horního Slezska. 2005; MATĚJ, Miloš – KYNCLOVÁ, Jana. Maďarsko, Pésc. Dokumentace památkově chráněných lokalit. 2005; FÖHL, Axel. Německo, Porúří, rešerše odborné literatury a zprostředkování kontaktů nejvýznamnějších památkově chráněných lokalit. 2006; PADUCH, Eugenius. Polsko, Horní Slezsko, srovnávací dokumentace hutních podniků. 2006; MATĚJ, Miloš – RYŠKOVÁ, Michaela. Polsko, Lodž, dokumentace památkově chráněných lokalit a jejich animace. 2006; MATĚJ, Miloš – RYŠKOVÁ, Michaela, Polsko, BielskoBiala, dokumentace památkově chráněných lokalit a jejich animace. 2006; MATĚJ, Miloš – GORYCZKOVÁ, Naďa. Německo, dokumentace památkově chráněných lokalit a jejich animace (Hamburg, Brémy, Hannover, Goslar – UNESCO), 2007; PADUCH, Eugenius. Polsko, Horní Slezsko, srovnávací dokumentace hutních podniků. 2007; MATĚJ, Miloš – RYŠKOVÁ, Michaela. Německo, Francie, dokumentace památkově chráněných lokalit a jejich animace (Völklingen – UNESCO, Lyon, Lewarde – kandidát UNESCO, Mulhouse). 2007; MATĚJ, Miloš – KYNCLOVÁ, Jana. Polsko, dokumentace památkově chráněných lokalit a jejich animace (Ustroň, Katowice). 2007; MATĚJ, Miloš – RYŠKOVÁ, Michaela. Velká Británie, dokumentace památkově chráněných lokalit a jejich animace (Liverpool, Manchester, London, Glasgow, New Lanark – UNESCO). 2008; PADUCH, Eugenius. Polsko, Horní Slezsko, srovnávací dokumentace hutních a textilních podniků. Podklady pro exkurzi semináře Textilky – památková hodnota, ochrana, nové využití. 2008; MATĚJ, Miloš – KYNCLOVÁ,


Jana. Polsko, Chorzow, dokumentace památkově chráněných lokalit a jejich animace (Huta Kosziusko / Krolewska huta). 2008; PADUCH, Eugenius. Polsko, Horní Slezsko, srovnávací dokumentace hutních a textilních podniků. 2009; MATĚJ Miloš – KYNCLOVÁ Jana. Polsko, Chorzow, dokumentace památkově chráněných lokalit a jejich animace (Laura huta, kopalnia Richter, Kopalnia Orzel bialy). 2009; MATĚJ, Miloš – RYŠKOVÁ, Michaela. Belgie, dokumentace nejvýznamnějších příkladů průmyslového dědictví (uhelný revír Limburg a hornické muzeum v Beringenu, hornické muzeum Le Bois du Caizier v Marcinelle, Gent muzeum MIAT, přístav Antwerpy). 2009; MATĚJ, Miloš – RYŠKOVÁ, Michaela. Velká Británie, dokumentace významných příkladů průmyslového dědictví (Ironbridge a Cromford – památky zapsané na listinu světového dědictví UNESCO, Birmingham, Cromford, muzeum Duxford, Living muzeum Black Country Dudley), 2011; MATĚJ, Miloš. Německo, dokumentace technických památek a technických objektů a vynálezů (technické muzeum Mnichov, dopravní muzeum Stuttgart). 2011 1. 2. Zhodnocení dosažených výsledků, kterými organizace přispěla k rozvoji oboru (způsoby prezentace výsledků, konkrétní uplatnění výsledků v praxi) Byly uspořádány konference s mezinárodní účastí: Mezinárodní odborný seminář Textilky – památková hodnota, ochrana, nové využití. Krnov, 22. a 23. září 2008. Pořadatelé: Národní památkový ústav, ÚOP. v Ostravě a Město Krnov. Odborný garant: Miloš MATĚJ, organizační garanti: Michaela RYŠKOVÁ, Jana KYNCLOVÁ, příprava exkurze: Eugeniusz PADUCH. RIV/75032333:_____/08:#0002241 Mezinárodní konference Hornické a dělnické kolonie – Bydlení v průmyslových aglomeracích. Ostrava-Michálkovice, NKP Důl Michal, 31. 8. a 1. 9. 2010. Pořadatel: Národní památkový ústav, ÚOP. V Ostravě, odborný garant: Miloš MATĚJ, organizační garanti: Alena BOROVCOVÁ, Květa JORDÁNOVÁ, Jana KYNCLOVÁ, Michaela RYŠKOVÁ, příprava exkurze: Eugeniusz PADUCH RIV/75032333:_____/10:#0002537 Přednášky na konferencích v zahraničí: MATĚJ, Miloš. Nové využití dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren. Itálie, Terni, Řím, XIII. kongres TICCIH, záři 2006. DVOŘÁKOVÁ, Eva Dobré a špatné příklady využití technického dědictví ČR. Polsko, Krakow, EGIR 2007, 29. 3. 2007. MATĚJ, Miloš. Severní dráha Ferdinandova. Chorvatsko. Rijeka, III. medunarodna konferencija o industrijskoj baštini, 12.-13. října 2007. MATĚJ Miloš. Konverze dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren. Německo, Bochum, III. mezinárodní kongres „Big stuff“, září 2007. KYNCLOVÁ Jana, MATĚJ Miloš. Slovensko, Trnava, seminář Umenie na Slovensku v historických a kultúrnych súvislostiach 2008, pořadatel: Trnavská univerzita, 22 –23. 10. 2008. KYNCLOVÁ Jana. Industriální soubor Důl Hlubina a vysoké pece Vítkovických železáren. Slovensko, Trnava, konference Umenie na Slovensku v historických a kultúrnych súvislostiach 2008, pořadatel: Trnavská univerzita. 2008. MATĚJ, Miloš. Obnova železničních nádraží bývalé Severní dráhy Ferdinandovy v úseku.BřeclavBohumín. konference Umenie na Slovensku v historických a kultúrnych súvislostiach 2008, Trnavská univerzita, Trnava, Slovensko, 2008.


ROUS, Ivan. Badanie i eksploracja szybu Louis. Radzimowice, Polsko, I. Konferencja "Historia gornictwa w Wolnym Miescie Stara Gora", 31. 7. 2009. BOROVCOVÁ, Alena. Industrial Compexes In Ostrava Nominated For Inscription On The UNESCO WH List. Krakow: The Training Centre – Academy of Heritage, International Cultural Centre, Krakow. [2011-07-07-2011-07-14]. BOROVCOVÁ, Alena. Mining Heritage in the Czech Republic as the Part of the National Heritage Institute Agenda. Konference On the Surface: The Heritage of Mines and Mining. 14.–16. dubna 2011, Innsbruck, Rakousko.Insbruck: Leeds Metropolitan University a Universität Innsbruck. [2011-04-142011-04-16]. RYŠKOVÁ, Michaela. Search of Identity. Ostrava between Past and Future. Konference 1st Heritage Forum of Central Europe, Krakov, 7.–9. 7. 2011. Výběr přednášek na konferencích v České republice (celkový přehled viz Výsledky dosažené v rámci řešení výzkumného záměru neuplatněné v RIV): MERTA, Jiří. Cesta železa. 4. Mezinárodní bienále Industriální stopy, Ekologické muzeum Praha, 19. až 23. 9. 2007 ŽIŽKA, Jan. K funkčnímu uspořádání hospodářských budov. Konference SHP, Litomyšl, červen 2007. ŽIŽKA, Jan. K podobě schwarzenbergských hospodářských dvorů na jednotlivých panstvích. Konference Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii, Třeboň, září 2007. JORDÁNOVÁ, Květa. Hutnictví železa v okrese Jeseník. Praha, Národní technické muzeum, 49. seminář Z dějin hutní výroby, 12. 11. 2008. KOLKA, Miroslav. Vodní mlýny v pískovcovém podloží na okrese Česká Lípa. Vysoké Mýto, seminář Vodní mlýny III. KYNCLOVÁ Jana. Historie dolu Kaiser Franz Josef / Suchá / Dukla v Horní Suché. Konference Havířov a rozvoj jeho industriálního dědictví, Havířov 2008. RYŠKOVÁ, Michaela. Krnovské textilky v pohledu památkové péče. Konference Textilky – památková hodnota, ochrana, nové využití. Pořadatel: NPÚ úop. v Ostravě a Město Krnov, Krnov, 2008. DVOŘÁKOVÁ, Eva. Průmyslová krajina základ kulturního dědictví. Mezinárodní konference Průmyslová krajina 2009. Hornické muzeum OKD Ostrava, 18. 3. 2009. Pořadatel: Sdružení pro rozvoj moravskoslezského kraje. JORDÁNOVÁ, Květa. Stavební fa Ferdinanda Mainxe a Leopolda Poppa, její přínos do architektury ostravsko-karvinských dolů. Seminář Hornické památky na Ostravsku, pořadatel: Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2. prosince 2009. KLÁT, Jaroslav. Dokumentování důlních památek v Ostravě. XVII. konference, pořádaná Společnosti důlních měřičů a Vysokou školou báňskou-Technickou univerzitou. Svinčice u Mostu, 6. – 8. 10. 2009. MATĚJ, Miloš. Národní památkový ústav a limity památkové péče. 5. bienále Industriální stopy, říjen 2009. MATĚJ, Miloš. Průmyslová krajina – zahraniční příklady řešení a možnosti jejich využití v ostravské průmyslové aglomeraci. Mezinárodní konference Průmyslová krajina 2009. Hornické muzeum OKD


Ostrava, 18. 3. 2009. Pořadatel: Sdružení pro rozvoj moravskoslezského kraje. MERTA, Jiří. Stará huť u Adamova a pokusné tavby železa. 5. bienále Industriální stopy, říjen 2009. MERTA, Jiří. Prachové mlýny v Josefovském údolí. Konference Archeologia technica 20, zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. 27. seminář Archeologia technica, 15. 4. 2009. ROUS, Ivan. Hornictví v Jizerských horách. Seminář NPÚ územního odborného pracoviště v Liberci Technické stavby na Frýdlantsku, 4. říjen 2009. ROUS, Ivan. Představení projektu Hornického a industriálního muzea v Chrastavě, Plánované podzemní dopravní stavby v Liberci. Liberec, 5. bienále Industriální stopy, 8. říjen 2009. BUREŠ, Jiří. Od hornického baráku k zahradnímu městu – typologie hornického obydlí v Duchcově. Konference Hornické a dělnické kolonie – Bydlení v průmyslových aglomeracích, OstravaMichálkovice, 31. 8. -1. 9. 2010, pořadatel: NPÚ, ÚOP v Ostravě. BUROŇ, Miloš – TLUČHOŘ, Jan. Dělnické kolonie žacléřských kamenouhelných dolů. Konference Hornické a dělnické kolonie – Bydlení v průmyslových aglomeracích, Ostrava-Michálkovice, 31. 8. - 1. 9. 2010, pořadatel: NPÚ,ÚOP. v Ostravě. FREIWILLIG, Petr – KOLKA, Miroslav. Využití vodních kol pro pohon zemědělských zařízení a drobných provozů na Frýdlatsku. Seminář Vesnické technické objekty 2010, 11.–13. 10. 2010, pořadatel: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě. CHALOUPKA, Jakub: Zkoumání reliktů vitriolového průmyslu. Seminář Problematika péče o historická důlní díla vzniklá do konce 19. století, Ústí nad Labem, 3. listopadu 2010. JORDÁNOVÁ, K., Pily a dochované strojní zařízení v okrese Rychnov nad Kněžnou. Seminář Vesnické technické objekty 2010, 11.–13. 10. 2010, pořadatel: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě. KOLKA, M. Přestavby mlýnů a obytných staveb na drobné tkalcovny, přádelny, brusírny skla a jiná zařízení v regionu Cvikovska. Seminář Vesnické technické objekty 2010, 11.–13. 10. 2010, pořadatel: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě. ŽIŽKA, Jan. Hospodářský dvůr v krajině. Konference Vyšší odborné školy zahradnické v Mělníku, Mělník, 31. března. 2010. BUREŠ, Jiří, Cihelny, vápenky a jejich relikty v krajině Poohří. Konference Poohří II., Žatec, 8. 9. 2011. JORDÁNOVÁ, Květa. Severomoravský industriál. Seminář Co jsme si zbořili, technické památky – jejich pochopení a záchrana, pořadatel Černokostelecký archív a muzeum, Kostelec nad Černými lesy, 14. 1. 2011. JORDÁNOVÁ, Květa. Dochované vodní mlýny na Hlučínsku. Mezinárodní seminář Vodní mlýny IV., 10. – 12. 10 2011, pořadatel: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, Vysoké Mýto. JORDÁNOVÁ, Květa. Strojírny na Moravě, jejich památková ochrana a způsoby využití. 6. mezinárodní bienále Industriální stopy 2011 – Průmyslové dědictví – na hraně…, 14.–18.10. 2011, pořadatel: VCPD při fakultě architektury ČVUT, NPÚ a ČKAIT & ČSSI, Praha, NTM. JORDÁNOVÁ, Květa. Edukační programy na Dole Michal v Michálkovicích. Seminář Z dějin hornictví a hutnictví, 9.–10. 11. 2011, pořadatel: NTM v Praze, Praha NTM.


KOLKA, M. – OUHRABKA, M. – PEŘINA, I. Mlýn č. p. 374 v Turnově, příspěvek ke vztahu stáří stavby a mlýnského zařízení, příspěvek na semináři Vodní mlýny IV., 10.–2. 10. 2011, pořadatel: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě. MATĚJ, Miloš. Posuzování a hodnocení velkých průmyslových komplexů a aglomerací z hlediska památkové péče. Praha, Konference k ukončení výzkumných institucionálních záměrů Národního památkového ústavu řešených v letech 2005 až 2011, 10.–11. 11. 2011. MATĚJ, Miloš – RYŠKOVÁ, Michaela. Odborné poznávání, vědecké hodnocení, dokumentování a evidence kulturního dědictví 19. a 20. století, výzkumný výzkumný úkol č. 401 – Územní plošný a oborový průzkum industriálního dědictví. Praha, Konference k ukončení výzkumných institucionálních záměrů Národního památkového ústavu řešených v letech 2005 až 2011, 10. – 11. 11. 2011. ŽIZKA, Jan. Hospodářské dvory v Čechách. Cyklus Památky trochu jinak. Praha, ÚP NPÚ, 6. 10. 2010. Vydávání publikací: České a anglické verze publikací: MATĚJ, Miloš, KLÁT, Jaroslav, KORBELÁŘOVÁ, Irena. Cultural monuments of the Ostrava - Karviná Coalfield.Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2008, s. 196, ISBN 978-80-85034-41-7 RIV/75032333:_____/08:#0002535 MATĚJ, Miloš, KLÁT, Jaroslav, KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: NPÚ ÚOP v Ostravě, 2009, 224 stran. ISBN 978-80-85034-52-3. RIV/75032333:_____/09:#0002325 MATĚJ, Miloš, KLÁT, Jaroslav. Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2007, 47 s. ISBN 978-80-85034-34-4. RIV/75032333:_____/06:#0001817 MATĚJ, Miloš, KLÁT, Jaroslav. National cultural heritage site Michal/Petr Cingr coal mine, Ostrava. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2007, 52 s. ISBN 978-8085034-00-4. RIV/75032333:_____/07:#0001818 MATĚJ, Miloš – Kučová, Věra. Industriální soubory v Ostravě vybrané k nominaci na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO. Ostrava 2007, 63 s., ISBN 978-80-85034-36-3. RIV/75032333:_____/07:#0001453 MATĚJ, Miloš – Kučová, Věra. Industrial Complexes in Ostrava to be nominated for inscription on the UNESCO World Heritage List. Ostrava 2007, 67 s. ISBN 978-80-85034-37-0. RIV/75032333:_____/07:#0001819 Dvoujazyčné (česko-anglické) publikace: NITRA, Tomáš. Ostravská letiště se zaměřením na stavební vývoj / Airfields and Airports of Ostrava. Their History and Development. Ostrava: NPÚ ÚOP v Ostravě, 2010. ISBN knihy: 978-80-85034-56-1. RYŠKOVÁ, Michaela. Sdílné město / A communicative Town. Krnovské textilky v pohledu památkové péče / The Krnov-based textile factories from the point of view fo monument preservation. Ostrava: NPÚ ÚOP v Ostravě, 2008, 114 stran. ISBN 978-80-85034-44-8. RIV/75032333:_____/08:#0002135


Mimo využití výsledků výzkumu „směrem ven“, tedy k veřejnosti prostřednictvím publikační a přednáškové činnosti, je stejně významné jejich využití pro vlastní činnost NPÚ a památkovou ochranu. Soubor poznatků, shromážděných výzkumem, je využíván dále pro památkový dohled v daném území a pro objektivní hodnocení významu a zdůvodnění památkové ochrany vybraných objektů, areálů a technického zařízení, přičemž prosazení památkové ochrany chápeme jako jeden z nejvýznamnějších výsledků výzkumu. Práce na plošné dokumentaci vedla k prohloubení znalostí odborných pracovníků a na pracovištích, kde byla pochopena podstata výzkumu, je materiál stále „živý“ – je doplňován, aktualizován a lze očekávat jeho další zhodnocování i po ukončení výzkumu (Liberec, Ústí, Loket, Josefov, Telč, Brno, Ostrava) prostřednictvím vydávání publikací nebo dalších navazujících výzkumných úkolů, zaměřených např. na zhodnocení ucelených informací o průmyslovém dědictví daného území získané 1. stupněm výzkumu nebo na z pohledu památkové péče významné obory nebo příklady z 2. a 3. stupně dokumentace). Příkladem takového zhodnocení poznatků výzkumu bude projekt Industriální dědictví Moravy a Slezska, přijatý k financování v rámci programu NAKI pro roky 2012–2015. Bude zaměřen na prohloubení znalosti vybraných témat a přenesení poznatků o nich do specializované mapy s odborným obsahem, přístupné veřejnosti prostřednictvím webu NPÚ. Spolu s Technickým muzeem v Brně bude připravena výstava věnovaná textilnímu průmyslu v Brně a jeho významu pro město a jeho vývoj.

1. 3.

Důvody, které vedly k nesplnění některých cílů

K nesplnění cílů vysloveně nedošlo, protože byla průběžně přijímána operativní opatření. Pro zajištění plošného výzkumu jako hlavního cíle byla po doporučení Hodnotící komise MK ČR přijata v posledním roce řešení opatření spočívající v omezení mezioborového výzkumu a soustředění finančních prostředků a lidských zdrojů na plošný výzkum. Dále byla upravena metodika výzkumu tak, že hlavní důraz byl soustředěn na dokumentaci 2. stupně, která podává nejucelenější celkový přehled o daném území a poskytuje dostatečný prostor pro soustředění na objekty a areály s potenciálem památkových hodnot. Nedostatečné personální zajištění Problémy spočívaly v nedostatečném personálním zajištění řešitelského týmu na jednotlivých pracovištích, pramenící mimo jiné z reorganizace památkového ústavu (vznik nových personálně nezajištěných územních odborných pracovišť v Kroměříži, Telči, Josefově a Lokti). Největší problém nastal v případě českobudějovického územního odborného pracoviště, kde po trojnásobné změně spoluřešitele výzkum v letech 2008–2010 neprobíhal. Na olomouckém pracovišti a středočeském pracovišti se nesplnění úkolu podařilo překlenout pouze díky nasazení řešitelů z ÚOP Ostrava, na brněnském pracovišti se podařilo výzkum dotáhnout díky pomoci ostravského pracoviště v letech 2006, 2007 a 2009 a zejména díky vysokému nasazení řešitelů z brněnského pracoviště v posledních letech výzkumu. Změny řešitelského týmu Počáteční změny řešitelského kolektivu neprospěly kvalitě výsledků, protože plnohodnotné zapojení nových spoluřešitelů do výzkumu vyžadovalo dlouhodobou zkušenost, nicméně v některých případech byla výměna řešitelů z důvodů jejich neschopnosti splnit požadované úkoly jediným možným řešením. Rozhodnutí generální ředitelky č. II/2009/NPÚ o provedení reorganizace a restrukturalizace Národního památkového ústavu, v jehož rámci jsou jednotlivá územní odborná pracoviště povinna zřídit systemizované místo specialisty pro technické památky, bylo přínosem pro stabilizaci týmu a následné vyrovnání kvality jednotlivých dílčích výzkumů. Pozdní přidělování finančních prostředků Závažným problémem plnění úkolu a dodržení věcného a časového postupu bylo relativně pozdní přidělování finančních prostředků (duben, květen), které odsouvalo zahájení terénních průzkumů na


letní období, způsobilo skluz v harmonogramu plnění úkolů a neumožňovalo pořízení kvalitní fotodokumentace bez vegetace. Nepřístupnost objektů, neumožnění vstupu Limitující pro plošný výzkum a další hodnocení průmyslového dědictví byla neochota vlastníků umožnit přístup do objektů nebo povolení provedení fotodokumentace. Bez dokumentace interiéru a jeho následného vyhodnocení nezahajuje MK ČR řízení o prohlášení věci za kulturní památku. Z tohoto důvodu je vynaložené úsilí promarněno tím, že vytipované památky nejsou chráněny ze zákona jako kulturní památky a dochází k jejich demolicím a dokumentace je tedy pouze záznamem stavu k datu zpracování. Kromě hmotných ztrát je omezena možnost srovnání a celkového vyhodnocení oborového průzkumu a významnosti daném regionu. Tento problém je palčivý zejména u objektů a areálů s potenciálem památkových hodnot (dlouhá kontinuita vývoje, pravděpodobnost zachovaného technického zařízení) a velmi často vyvstává u živých provozů a stále využívaných výrobních areálů, byť k jiným než původním účelům. Naproti tomu soukromí vlastníci tradičně chápaných technických památek jako jsou mlýny (povětšinou již nefunkční, ale často s alespoň částečně zachovaným zařízením) jsou obecně k památkové dokumentaci vstřícní. To se projevuje negativně ve zkreslení proporcí jednotlivých oborů a typů zkoumaných objektů a areálů ve výběru pro 2. stupeň, tzv. katalogovou dokumentaci. Podobně v souhrnu návrhů na prohlášení za kulturní památky se často objevují mlýny a mosty, na úkor průmyslových objektů a technického zařízení. Může se tak stát (poněkud absurdně), že v oblastech s určitým převažujícím průmyslovým oborem se nepodařilo zatím zpracovat návrh na prohlášení za kulturní památku pro místně typický průmyslový objekt nebo zařízení (např. textilka v okrese Ústí nad Orlicí).

1. 4.

Anotace jednotlivých dílčích úkolů výzkumného úkolu č. 401 za rok 2011

Anotace dílčích výzkumných úkolů z let 2005 až 2010 byly součástí etapových za příslušné roky. Plošný výzkum BOROVCOVÁ, Alena – PAPOUŠEK, Miroslav. Okres Prostějov (dokončení). V roce 2011 byl zpracováván II. stupeň dokumentace na území bývalého okresu Prostějov. V rámci I. stupně bylo dosti podrobně zdokumentováno celkem 274 objektů a areálů, z nichž bylo ke zpracování II. stupně vytipováno původně celkem 38 objektů a areálů. V zastoupení jednotlivých odvětví převažuje doprava – železniční a silniční mosty a nádraží, dále potravinářství – sladovna a pivovar v Prostějově, a cukrovary v Bedihošti, Vrbátkách a Čelechovicích. Pro prostějovská železniční nádraží a dále cukrovary v Bedihošti a Vrbátkách byly návrhy podány už v předchozích letech a nebyly zařazeny do výstupu. Do budoucna je však po revizi jejich stavu i případného oslovení MK ČR v této věci uvažováno o aktualizaci těchto návrhů. Největší problémem sledovaného území byla vysoká míra nepovolených vstupů, a tím znemožnění dokumentace interiérů a technických zařízení. Proto celkem 7 oděvních továren na území města Prostějov a další areály ze seznamu vytipovaných objektů zůstaly ve fázi I. stupně, neboť mohly být fotografovány pouze z uličních pohledů. Klíčovými areály výstupu a také návrhy, které budou skutečně podány, jsou Továrna na hospodářské stroje a motory Wichterle a Kovařík a rolnický pivovar v Prostějově. Rolnická sladovna v Prostějově byla pro rozsáhlý stavební vývoj, který zasáhl přestavbami i historicky nejstarší jádro areálu a zejména technická zařízení v konečném hodnocen zařazena do kategorie evidence památkové péče. U areálu je však navržena plošná územní ochrana, která by měla být řešena už v rámci příslušného územního pracoviště Národního památkového ústavu, a to v návaznosti na těsně sousedící pivovar, pro který bude zpracován návrh k zápisu do ÚSKP. Ačkoli vlastní výstup pro II. stupeň se jeví obsahově velmi okleštěným, bylo v obou stupních provedeno rozsáhlé zmapování území a nashromážděny materiály, které budou sloužit jako podklady nejen pro vyhodnocování průmyslového dědictví okresu Prostějov a následné podání dalších návrhů, ale také jako cenná komparace a přehled vývoje jednotlivých odvětví, stavebních typů a technologického vývoje na území celé ČR.


BOROVCOVÁ, Alena – PAPOUŠEK, Miroslav - MATĚJ, Miloš. Okres Přerov. V letošním roce byl zpracováván II. stupeň dokumentace vybraných objektů na území bývalého okresu Přerov, které byly vytipovány na základě selektivního výběru z předchozího, poměrně podrobně vypracovaného I. stupně. Seznam položek není příliš početný, což vychází z charakteru území a dochovaných objektů. V zastoupení jednotlivých odvětví převažuje potravinářský průmysl, cukrovary v Prosenicích, Dřevohosticích a Brodku u Přerova, pivovar v Přerově a sladovna v Brodku, dále doprava (železniční stanice a mosty) a energetika. Co se týče návrhů na prohlášení KP, jsou vybrané areály vzhledem k nízké míře dochování autentických hmot většinou zařazeny do kategorie evidence památkové péče. Např. sladovna v Brodku u Přerova se jeví z vnějšího pohledu pro své identifikační znaky, pohledovou exponovanost při trati a vysokou míru zachování autentické hmoty jako jasný kandidát k zařazení mezi KP. Mladší nástavba hvozdů a zejména nedávná likvidace amerických humen už posouvá objekt ke kategorii památek místního významu. Přesné vyčíslení počtu návrhů, které budou skutečně podány, komplikuje i vědomí nejisté budoucnosti památky. Výpravní budova žst. Tovačov je dochována ve zcela autentickém stavu, včetně mnoha detailů. Stanice je však v současnosti zrušena, budova chátrá a vlastník ji nabízí k prodeji, případně uvažuje o demolici. Proti mluví i argument, že realizace totožného projektu je doložitelná i na jiných tratích. Objekt byl v kategorii památky ponechán však i z důvodu, že nikde se nenachází v tak intaktním stavu. V kategorii památky se ocitl i objekt elektrárny v Přerově, z vnějšího pohledu hmotově dochovaná stavba s výraznou vypovídací hodnotou. Vzhledem k poškozeným interiérům a odstraněnému technickému zařízení je však nutno zvážit, zda je možné chránit alespoň vnější architektonický výraz a doufat, že objekt nabízený k prodeji najde kupce a vhodné využití. V kategorii „památky“ byla ponechána i železniční stanice Brodek, která nebyla prohlášena a areál ž.st. Drahotuše, u které byl návrh v dřívějších letech. V konečném výsledku vychází celkem 8 návrhů za KP. Tento počet však není zcela objektivní, neboť v některých objektech, jako např. cukrovary Prosenice nebo Dřevohostice vlastníci nesouhlasili s provedením dokumentace. U vodního mlýna v Černotíně a vodní elektrárny v Lobodicích, které byly zdokumentovány v I. stupni, bude následně vyžádán odborný názor znalce k dochovaným technickým zařízením, který poslouží jako podklad k podání návrhu. V případě vodního mlýna u Černotína by šlo v další fázi spíše o prezentaci ve statickém stavu, neboť vodní náhon už po přerušení nelze znovu využít k pohonu a demonstraci funkčního zařízení. BUREŠ, Jiří – FRUNDL, Jan. Okresy Louny a Ústí nad Labem. Dokumentovanou oblastí v roce 2011 jsou území bývalých okresů Louny a Ústí nad Labem. Vzhledem k nezbytnosti ukončení dokumentace je v letošním roce realizován pouze II. a III. stupeň výzkumu. Oblast Lounska je především zemědělským regionem, stavby technické povahy jsou často vázané na zemědělství a zpracování jeho produktů. V oblasti Žatce a v Žatci samotném jde především o vysokou koncentraci etážových skladišť chmele. Se zpracováním chmele souvisí i skupina dochovaných pivovarů (Petrohrad, Ležky, Žatec, Louny, Postoloprty). Oblast regionu Ústecka je naopak ryze průmyslovou oblastí a významným tranzitním bodem železniční a lodní dopravy s velkým množstvím dochovaných stavebních technických památek. Na území samotného Ústí nad Labem se nacházejí rozsáhlé tovární komplexy, především pak areál Spolku pro chemickou a hutní výrobu a areál bývalých závodu Georga Schichta. V současné době se předpokládá zpracování 50 objektů v rámci dokumentace II. stupně. V rámci dokumentace III. stupně – navržení k prohlášení za kulturní památku je uvažováno o objektu novogotické sušárny chmele Franze a Miny Hassmann v Trnovanech u Žatce (LN) a dále továrním komínu bývalého cukrovaru v Lenešicích (LN). Areál cukrovaru se nachází v zánikovém horizontu, avšak komín je dosud kvalitně zachován a v současnosti je patrně nejvyšším komínem s oktagonálním dříkem na území ČR. BUREŠ, Michal. Okres Náchod. V roce 2011 byl dokončen katalog všech 37 vybraných obcí Náchodska, celý okres vyjma Jaroměřska, Českoskalicka a Nového Města nad Metují. Stav všech objektů zmíněných v katalogu byl zdokumentován na místě, pozornosti neunikly ani drobnější stavby (trafostanice, mosty a vodojemy na Broumovsku, stavební prvky poukazující na původní využití obytných domů coby kováren, kolařství…). Větší pozornost si ve 2. stupni výzkumu zasloužila vodní díla – mlýny s náhony, vodní pily – například Dolní mlýn čp. 1 v Adršpachu, vodní pila čp. 43 ve Velkém Dřevíči, mlýn čp. 12 v Machově, mlýn čp. 230 v Martínkovicích, Staroměstský mlýn čp. 2 v Náchodě, mlýn čp. 10 ve Velké Ledhuji či


Dolejší mlýn čp. 34 v Suchém Dole. Prostor dostaly i staré kovárny, například kovárna ve Žďárkách či Žďáře nad Metují. Na území náchodského okresu se přirozeně prosazovala textilní výroba – od práce tisíců tkalců se postupně přes faktorii s plátnem přecházelo k manufakturnímu způsobu výroby, a tak byly na Broumovsku, Červenokostelecku, Hronovsku i Náchodsku zakládány velké textilní továrny. Mnoho původních staveb tohoto druhu se zde dochovalo do dnešních dnů, od malých tkalcoven s několika stavy, které jsou k vidění například v Bezděkově nad Metují, přes velké závody v Broumově, Červeném Kostelci, Babí u Náchoda, Hronově či náchodském Starém Městě. Kromě výše zmíněného naši pozornost na Náchodsku zasluhují například i haltýře pro zadržování vody, mostní stavby s důmyslným systémem pro zavlažování, šamotka či objekty s textilní výrobou související, jako jsou barevny, bělidla apod. K mnohým z těchto objektů se podařilo v archivech objevit původní stavební dokumentaci. Dále jsou zpracovávány podklady k prohlášení několika objektů – vodního mlýnu v Horním Dřevíči z 1. třetiny 20. stol. s kompletně dochovaným a dosud funkčním technologickým vybavením, dále areálu železniční stanice v Meziměstí z roku 1875 (budova nádraží se dvěma konferenčními sály, depo, vodárna, nákladní pokladna, sklady,…), nádražní budovy v Bohdašíně a pivovaru broumovského řádu Benediktinů v Broumově/Olivětíně. Co se týká publikační činnosti o technických památkách Náchodska, vyjde v letošním roce sborník ediční řady vydávané Regionálním muzeem Náchod (pod názvem Náchodsko – od minulosti k dnešku). Zde bude představena typologie objektů industriálního charakteru a nejzajímavější z nich (s bohatou obrazovou přílohou), další článek vyjde ve Sborníku Společnosti pro výzkum kamenných křížů, který má být v letošním roce věnován právě technickým památkám. DOMANICKÝ, Pavel. Dokončení dokumentace okresů Plzeňského kraje. Okres Klatovy – dokončení dokumentace podle standardní metodiky Území spadající do působnosti ORP Klatovy se nachází na jižním okraji Plzeňského kraje. Vysídlení Němců po II. světové válce způsobilo zánik mnoha obcí. Pro Šumavu dříve typické obory – výroba a zpracování železa a sklářství zanikly v této oblasti již v 19. století. Průmysl se soustředil do dvou největších měst – Klatov a Nýrska. Do II. války se na Klatovsku značně rozvinula optická výroba, soustředěná především v Nýrsku, dále výroba prádla, soustředěná v Klatovech a Nýrsku, dále výroba koženého zboží, zejména v Klatovech. Z těchto výrobních oborů do současné doby přetrvala jen optická továrna v Nýrsku. V menší míře byl zpracováván vápenec, zejména v okolí Čachrova. Zdokumentována byla bývalá vápenka ve Svinné u Javorné. Mezi významné strojírenské podniky v celorepublikovém měřítku patřila dnes zbořená Schiffauerova strojírna v Klatovech. Pozoruhodná byla menší strojírna v Hojsově Stráži. Vedle zpracování dřeva existovala také na Klatovsku také výroba papíru (Hamry). Na Klatovsku vzniklo již v prvním desetiletí 20. století několik pozoruhodných VE. Na konci 20. let 20. století bylo využito Černého jezera pro vybudování přečerpávací VE na horním toku řeky Úhlavy, ve své době největší v ČSR. Územím ORP Klatovy prochází podstatná část někdejší Plzeňsko-březenské dráhy. Hlavní trať v Klatovech kříží někdejší Českomoravská transversální dráha, resp. její úseky Horažďovice-Sušice-Klatovy a Klatovy-Kdyně. Z průmyslových drah se dosud dochovalo těleso pozemní kolejové lanovky, spojující továrnu Gustavsthal se stanicí Hojsova Stráž a pozůstatky úzkokolejné dráhy. Pozoruhodnou stavbou, která měla význam spíše vojenský a sportovní, než dopravní je letiště Pošumavského aeroklubu v Klatovech. Součástí téměř každého zámeckého hospodářského dvora byl pivovar, někdy i lihovar. Několik dalších lihovarů bylo provozováno družstvy. Vlastní pivovar měla také téměř všechna města. U několika mlýnů se do současné doby dochovalo historické zařízení. Na Klatovsku měla od 1. poloviny 19. století tradici výroba kávovin. V 1. polovině 20. století bylo na panstvích nebo družstvy provozováno několik moderně zařízených mlékáren. V této tradici pokračuje již jen Mlékárna Klatovy, a. s. Okres Tachov – výběrová dokumentace Okres Tachov se nachází na severozápadním okraji Plzeňského kraje. Planá a Stříbro bývala bohatá horní města. Od středověku se v jejich okolí dobývala stříbrná, olověná, měděná a antimonová ruda. V Plané v 17. století pracovala mincovna hrabat Šliků. U Stříbra byla těžba ukončena v 70. letech 20. století. Vzhledem k dobré dostupnosti surovin, energii vodních toků a levné pracovní síle vzniklo v Českém Lese několik desítek skláren, brusíren a leštíren skla. Současně vznikala pozoruhodná vodní díla. Před rokem 1945 však téměř všechny závody ukončily provoz. Dokumentaci skláren a brusíren


v Českém Lese se delší dobu věnuje Z. Procházka. Podobně se důlními díly v okolí měst Stříbro a Planá zabývá hornický spolek ve Stříbře. Železárny, hamry, drátovny a válcovny byly uzavřeny ještě v 19. století. Železárna Josefova Huť byla na konci 19. století přestavěna na celulózku. Objekty někdejší železárny Lučina se nacházejí pod hladinou stejnojmenné přehrady na Mži dokončené v roce 1974. S cílem vytvořit pracovní příležitosti pro chudé obyvatelstvo bylo do Tachova zavedeno koncem 19. století perleťářství a postavena státní tabáková továrna. Okresem Tachov prochází hlavní trať České Budějovice-Plzeň-Cheb (Dráha císaře F. J.). Úsek PlzeňCheb uveden do provozu v roce 1872 (Plzeň-České Budějovice 1868). U obce Pňovany (Nový Dvůr) se k hlavní trati připojuje místní dráha Pňovany-Bezdružice 1901. Místní dráha Svojšín-Bor byla uvedena do provozu v roce 1903. Na hlavní trať České Budějovice-Plzeň-Cheb (Dráha císaře F. J.) se napojuje místní dráha Domažlice-Planá u Mariánských Lázní (přes Bělou nad Radbuzou a Bor), přičemž úsek Planá-Tachov byl v provozu od roku 1895 a úsek Tachov-Domažlice byl dokončen v roce 1910. Výstavbou Hracholuské přehrady na Mži zanikla v té době největší západočeská hydroelektrárna u obce Blahousty. Zařízení bylo ostraněno, stavební objekty se nacházejí od roku 1964 pod hladinou přehradní nádrže. Za významné historické vodní dílo lze považovat Apolénský kanál, který sloužil k plavení dříví mezi Dianou, Přimdou a pouťním kostelem sv. Apolény. Okres Domažlice – výběrová dokumentace Okres Domažlice se nachází na západním okraji Plzeňského kraje. Přestože v chodské metropoli Domažlicích bychom ve 2. polovině 20. století našli několik poměrně velkých průmyslových podniků, za místo s nejrozvinutějším průmyslem byla považována Kdyně. Zdejší textilní továrna vznikla z někdejší manufaktury, první a později jedné z největších v Čechách. Vzhledem k dobré dostupnosti surovin, energii vodních toků a levné pracovní síle vzniklo v Českém Lese několik desítek skláren, brusíren a leštíren skla. Současně vznikala pozoruhodná vodní díla. Před rokem 1945 však téměř všechny závody ukončily provoz. Po roce 1948 se ocitly v hraničním pásmu, takže s výjimkou jednoho či dvou objektů jsou z nich zříceniny nebo zcela zanikly. Dokumentaci skláren a brusíren v Českém Lese se delší dobu věnuje Z. Procházka z Domažlic. Výsledky svého výzkumu opakovaně publikoval, naposledy v souborné publikaci z roku 2009. Velké průmyslové sklárny vybudované v druhé polovině 19. století ukončily výrobu nejpozději v meziválečném období a areály byly využity pro jinou výrobu (Staňkov – keramická výroba, Holýšov – strojírenská výroba). V současné době však již výrobě neslouží. Kromě výrobních a technických objektů byl zařazen v rámci kraje ojedinělý obytný soubor „Siedlung“ v Holýšově, který vznikl v 1. polovině 40. let 20. století. Na Domažlicku měla na několika místech dlouhou tradici výroba keramického nádobí a dalšího keramického zboží (Klenčí, Všeruby, Ždánov). Ta se v malém rozsahu udržela dosud. Se sklářstvím a s poměrně rozšířenou keramickou výrobou souvisela těžba živce, potřebného k výrobě skla, porcelánu a smaltu. Vhodné podmínky v Českém Lese umožnily vznik několika papíren. Velké pivovary v Domažlicích, Horšovském Týně, Koutu na Šumavě a Staňkově. Domažlický pivovar byl v provozu až do 90. let 20. století. Zařízení přesunuto do Pobaltí. V Koutě na Šumavě byl obnoven provoz v nedávné době, avšak s využitím soudobého technologického zařízení. Okresem Domažlice prochází hlavní železniční trať Plzeň-Domažlice-Furth im Wald, která vznikla jako součást České západní dráhy (Smíchov-Beroun-Plzeň-Domažlice-Brod n. L.), která byla první železniční tratí v Plzeňském kraji (1861). Z Domažlic jihovýchodním směrem přes Klatovy do Horažďovic předměstí míří první úsek Českomoravské transverzální dráhy (Domažlice-Písek-TáborHorní Cerekev-Jihlava, 1888). Staňkov, který leží na hlavní trati Plzeň-Domažlice, spojuje přes Horšovský Týn s Poběžovicemi místní dráha, dokončená v roce 1900. Na hlavní trať České Budějovice-Plzeň-Cheb (Dráha císaře F. J.) se napojuje místní dráha Domažlice-Planá u Mariánských Lázní, přičemž úsek Planá-Tachov byl v provozu od roku 1895 a úsek Tachov-Domažlice byl dokončen v roce 1910. Za významnou historickou technickou stavbu lze považovat vodní dílo Teplá Bystřice-Zubřina, které mělo původně délku kolem 16 km. Do Domažlic přivádělo vodu, která zde poháněla soustavu mlýnů a užitkovou vodou zásobovala četné řemeslnické dílny, hlavně barvíře a koželuhy. Sloužila však i k likvidaci požárů, případně k napájení příkopů.


Okres Plzeň-město – výběrová dokumentace Okresu Plzeň-město byla průběžně věnována pozornost v průběhu let 2005–2011, včetně podávání návrhů za kulturní památky. Shrnutí se nepodařilo stihnout v termínu dokončení výzkumu, bude proto doplněno během února. FAJMAN, Marek – SEDLÁČEK, Tomáš – DOHNALOVÁ, Petra. Okres Hodonín. Zkoumané území odpovídá rozsahu okresu Hodonín, jak je vymezeno prováděcími předpisy k zákonu 36/1960 Sb. o územním členění státu a zvětšeno pouze o obec Mouchnice, která byla přičleněna dne 1. 1. 2007 na základě vyhlášky Ministerstva vnitra č. 513/2006 Sb. Z hlediska způsobu zpracování úkolu je respektována původní metodika. V I. stupni bylo zpracováno 190 položek, ve II. stupni 25 položek a ve III. stupni 5 položek. Byla mapována důlní díla (těžba lignitu a ropy), potravinářský průmysl (cukrovary, mlékárny, konzervárny, mlýny), strojírenský průmysl, sklářský průmysl i dopravní stavby (mosty, železniční stanice, vodní cesty). Největším problémem byla jako každý rok obtížná komunikace s vlastníky ve věci zpřístupnění objektů. Nejhorší byla situace u činných továren a provozů. Návrhy na prohlášení za KP: Sudoměřice n. Mor., Výklopník uhlí (návrh odeslán na MK ČR); Strážnice, Plavební komory na křížení Veličky a Baťova kanálu; Hodonín, Výpust zaniklého rybníka Nesyt; Hýsly, vodní mlýn; Ždánice, cukrovar – z toho jen sýpka a šrotovna. FLOKOVIČOVÁ, Petra – MACKŮ, Pavel. Okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Cílem výzkumné činnosti v roce 2011 v kraji Vysočina bylo podrobné zpracování zvolených objektů nebo celých souborů. Výběr objektů se opíral o plošné a oborové průzkumy zpracované v předchozích letech. Výstupem výzkumného úkolu je celkem 20 zpracovaných hesel, z nichž každé tvoří samostatný katalogový list. Z nich bylo k památkové ochraně navrženo celkem patnáct: železniční stanice v Dobré Vodě, továrna na sukno Karla Löwa v Jihlavě-Heleníně, železniční most spojovací dráhy v Jihlavě, železniční a přečerpávací stanice v Nové Cerekvi, soubor lochů v Nové Vsi u Batelova, příhradový silniční most v Okrouhlici, pivovar v Pacově, kanceláře a sklady perleťářské firmy Bratři Hermannové a Fleischl v Pelhřimově, přádelna firmy Jiří F. Kouřimský v Pelhřimově, městská elektrárna a vanové lázně v Polné, přehradní nádrž Sedlice, továrna na lišty a rámy Josefa Říhy v Telči, objekty někdejší koželužny a továrny na výrobu obuvi Karla Budišovského v Třebíči-Borovině, dálniční most Vysočina ve Velkém Meziříčí a přehradní nádrž Vír. Základem výzkumného úkolu č. 401 v kraji Vysočina za rok 2011 byl podrobný průzkum literatury, archivní a terénní průzkum vybraných objektů nebo souborů staveb. Získané informace pocházejí především z archivních zdrojů. Při zpracování vystaly problémy především s nedostatkem archivních materiálů nebo nepřístupnými archivními fondy v souladu se zněním archivního zákona, proto se některá hesla opírají pouze o v terénu provedený průzkum. Především se jednalo o drobné stavby (např. soubor lochů, Nová Ves u Batelova) nebo o drážní objekty, kde se ukázalo hledání archivních pramenů jako nejobtížnější. Zde nebyly nápomocny ani archivní pomůcky, neboť se jedná o obrovské, dosud nepříliš zpracované fondy. Dalším nedostatkem byla nemožnost vstoupit do některých z objektů. Z tohoto důvodu nebyla u některých souborů provedena fotodokumentace současného stavu interiérů. JORDÁNOVÁ, Květa. Okres Benešov. Práce inventarizuje průmyslové kulturní dědictví v okrese Benešov. Vzhledem k rozsahu lokality byl v roce 2011 kladen důraz na plošné vyhodnocení průmyslového dědictví správních obcí (Benešov, Sázava, Týnec nad Sázavou, Vlašim, Votice) a v okolí hlavního toku, který okresem protéká (Sázava). Práce byla zpracována dle metodiky Národního památkového ústavu, odborného územního pracoviště v Ostravě pro inventarizaci průmyslového kulturního dědictví. Cílem práce bylo posoudit z hlediska památkové péče památkovou hodnotu průmyslových areálů, jednotlivých objektů, technického zařízení i výrobních technologií. Průmysl v okrese Benešov má převážně malospotřebitelský, zemědělský charakter. Výjimkou jsou sklárny Kavallier, a.s. v Sázavě a Růženíně a strojírenský průmysl v Týnci nad Sázavou a přilehlém okolí. Zemědělský charakter okresu a vhodné přírodní podmínky podporovaly především pivovarnictví, lihovarnictví a mlynářství. Pivovary a lihovary byly


částečně zpracovány v roce 2011 ve spolupráci s Ing. Žižkou z NPÚ ÚOP. střední Čechy, dokumentace vodních mlýnů proběhne v roce 2012. Dokumentace průmyslového dědictví proběhla na území 30 obcí, kde byla provedena fotodokumentace 78 lokalit. Žádost o povolení ke vstupu byla zaslána do: Kavallier, a.s. Sázava, Kavallier a.s. Růženín, Metaz Týnec nad Sázavou, JAWA Týnec nad Sázavou, Šroubárna Marek Hvězdnice. II. stupeň dokumentace proběhl prozatím pouze v objektech firmy Kavallier a.s., zbylé areály budou zdokumentovány v roce 2012 (povolení ke vstupu došlo na pracoviště v lednu 2012). KOLKA, Miroslav – FREIWILLIG, Petr. Okres Děčín, doplnění okresů Libereckého kraje. V roce 2011 byl dokončen průzkum okresu Děčín (Ústecký kraj). Práce probíhají v návaznosti na Registr VCPD ČVUT v Praze. Okres Děčín, Ústecký kraj 1. stupeň dokumentace (plošný výzkum podle obcí): 162 obcí a osad, objektů cca 1000. 2. stupeň dokumentace (karty areálů nebo objektů): hotovo 5 karet. 3. stupeň dokumentace (návrhy KP): ve výběru několik objektů, probíhá dohledávání údajů. Zároveň bylo prováděno průběžně i další doplňování údajů u okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily a Liberec. Zde došlo do konce roku 2011 k výraznému doplnění databáze u 1. stupňů (v řádu desítek stran nových záznamů – jedná se od doplnění údajů z terénu, literatura a archivů, upřesnění původních záznamů a výběr vhodných typů na KP, např. u okr. Česká Lípa aktuálně přibylo oproti odevzdané verzi z r. 2007 cca 150 stran). Dále pokračujeme v postupné přípravě monografického zpracování vybraných témat (výběr oborů a regionální zaměření vyplývá ze zaměření autorů a stupni zpracování daného materiálu) a presentování výsledků formou přednášek a příspěvků na seminářích a konferencích. LUHAN, Čestmír, MÜLLER, Jan, SKOŘEPOVÁ, Jitka, ŠTORKOVÁ, Jana, ZUZÁKOVÁ, Eva. Výběrová dokumentace okresů Písek, Strakonice, Prachatice, České Budějovice, Český Krumlov. Vzhledem k tomu, že na českobudějovickém pracovišti výzkum průmyslového dědictví dlouhodobě neprobíhal, byla práce v roce 2011 široce rozložena jako výběrová dokumentace celého území. Na základě zkušenosti řešitelů s vymezeným územím a na základě konzultací s garanty okresů bylo vytipováno 21 objetků a areálů, pro které byla zpracována podrobnější dokumentace: A) okres České Budějovice: Borovany, věžový vodojem; Něchov, věžový vodojem; Nesměň, vodojem; Hluboká nad Vltavou, jez; Loučovice-Vyšší Brod, bývalá vodní elektrárna; B) okres Český Krumlov: Český Krumlov, most Edvarda Beneše; vodní díla na Křemežském potoku; C) okres Jindřichův Hradec: Kardašova Řečice, mlýn Jablonského čp. 298; Nová Bystřice, bývalý pivovar čp. 307; Nové Hobzí, mlýn čp. 2 (rč. 2199 – budova); Staré Hobzí, Loucký mlýn čp. 73 (rč. 2208 – splav a náhon); Jindřichův Hradec, hydroelektrárna na řece Nežárce celého areálu včetně technologického zařízení; Velký Ratmírov, kamenný nadjezd – v návrhu; D) okres Písek: Podolí, podolský most přes Orlickou přehradu; Žďákov, Žďákovský most E) okres Prachatice: Volary, požární zbrojnice; Volary, udírna čp. 392; F) okres Strakonice: Strakonice, budova přádelny čp. 140; Strakonice, továrna na sušené mléko a mlékárna čp. 136; G) okres Tábor: Sezimovo Ústí, elektrárna; Přehořov, pivovar. Na základě těchto průzkumů byly zpracovány návrhy na prohlášení za kulturní památky: Něchov, věžový vodojem (okres České Budějovice), Loučovice-Vyšší Brod, bývalá vodní elektrárna (okres Český Krumlov), Staré Hobzí, Loucký mlýn čp. 73 (rč. 2208 – splav a náhon) – doprohlášení (okres Jindřichův Hradec), Nové Hobzí, mlýn čp. 2 (rč. 2199 - budova) – návrh na doprohlášení technologického zařízení (okres Jindřichův Hradec), Velký Ratmírov, kamenný nadjezd (okres Jindřichův Hradec). Za kulturní památku byl v roce 2011 prohlášen bývalý pivovar čp. 307 v Nové Bystřici (okres Jindřichův Hradec (rejstr. č. ÚSKP 104553). OUTRATA, Jan Jakub – ČERNÁ, Hana. Praha – výběrová dokumentace dosud nezpracovaných městských částí. V předchozích letech se výzkum zaměřil na uzavřené a méně zpracované oblasti a katastry v jihozápadní a severozápadní části Prahy především v Praze 5 (Motol, Hlubočepy, Chuchle, Neporyje,


Radotín, Slivenec) a částečně Prahy 6, na východním břehu Vltavy na katastr Hloubětína. K jeho výsledkům patří jak širší poznání industriálního dědictví v těchto oblastech, tak i podněty k jejich lepší a účinnější ochraně a obohacení památkového fondu. Výzkumný úkol 401 prováděný v r. 2011 zabírá rozsáhlou oblast na pravém břehu Vltavy a zahrnuje rozsáhlé území s celou řadou katastrů, bohaté na průmyslové dědictví, kterou však pro rozsáhlost materiálu a zejména nedostatek času nelze zpracovat a zmapovat podle metodiky plošným průzkumem. Z tohoto důvodu, i proto, že některé části jsou již parciálně zpracovány, byl tento výzkum proveden na uzavřeném a historicky specifickém území někdejšího areálu závodu bývalé Kolbenky, tvořící v rámci Vysočan v jistém smyslu samostatný fenomén. Další úsilí bylo úsilí soustředěno, ve shodě s dohodnutým postupem z počátku, t.r. především na zpracování jednotlivých staveb a celků v duchu 2. a 3. stupně dokumentace. Při výběru těchto objektů II etapy se uplatnila jak kriteria technického stavu, zejména u některých mlýnů, pak zejména stav a stupeň ohrožení demolicí, což se stýká některých vysoce pozoruhodných objektů, jako pekárny Odkolek ve Vysočanech, nádraží ve Vysočanech, nákladového nádraží na Žižkově a dalších, např. zrušených budov železničních stanic. Mlýny v Hostivaři čp. 16 a 44 – zapsány, rekonstruovány, (dosti výrazně), z těchto důvodův práci nejsou zařazeny. Je uveden naopak zaniklý mlýn čp. 49 v Hostivaři, na jehož přestavbě se výrazně podílel B. Hübschmann. V oblasti železničního stavitelství se pozornost soustředila na budovy dokládající počátky železnice a dotčených tratí, založených a vznikajících zejména ze 70 a 80 let 19 století (Vysočany, Modřany), ale i na stavby z meziválečného období (Žižkov, Horní Počernice). Některé z nich jsou dnes navzdory svým mimořádným hodnotám vážně ohroženy ve své existenci. Širší a samostatná hlubší pozornost byla věnována především areálu vysočanské ČKD (Kolbenky) a pekáren Odkolek. Zejména v areálu ČKD, kde bylo celkově a plošně zpracováno území a areál závodu, k němuž byly shromážděny i dostupné archivní plány a materiály a proveden zde plošný výzkum, umožňující stanovit bližší historii a nárůst a rozvoj závodu. Tento výzkum fakticky podle našeho názoru plně věcně i metodicky nahrazuje I etapu. V areálu, přes celou řadu demolic, se stále ještě zachovalo několik pozoruhodných budov, z nichž některé, např. chladicí věž se podařilo prohlásit za kulturní památku, i když není zatím vše vyhráno. Jiné objekty, např. tzv. komín s límcem a nápisem ČKD a budova tzv. Mrakodrapu byly naproti tomu zbořeny ještě v samotném v průběhu prohlašování za památku. Dochovány jsou však dosud další budovy továrních hal z meziválečného období, původní chladicí věž, ale i budovy představující nejstarší části závodu ze závěru 19 století, částečně doložené i původním plánovým materiálem. Zpracovatelé rovněž vycházeli z faktu, mimo rychle mizejícího areálu ČKD ve Vysočanech na druhé straně ve stejné míře z existence dalších, teritoriálně však ne vždy souvisících, avšak historicky i architektonicky pozoruhodných objektů, silně ohrožených developerskou aktivitou. Jedním z významných závěrů a výstupů Výzkumného úkolu je lepší poznání a rozšíření památkového fondu v oblasti industriální architektury. Na základě výsledků grantu v letech 2007–2011 byla zpracována a podána řada návrhů na prohlášení za památku, které jsou dosud v různém stupni správního řízení. Tyto návrhy je především třeba sledovat, ev. urgovat již probíhající starší návrhy objektů v tomto území (Nákladové nádraží Žižkov, vodojem Běchovice, viadukty v Hloubětíně, nádraží v Hlubočepích a další). U některých objektů je situace velmi složitá (nádraží na Žižkově). Je rovněž velká škoda, že nebylo prohlášeno nádraží ve Vysočanech. Z aktuálně zpracovaných objektů v rámci výzkumného úkolu v r. 2011, vhodných k zahrnutí do III. etapy (zápisu) se výběr soustředil na cihelnu v Satalicích. V areálu ČKD ve Vysočanech byly pak do třetí etapy zahrnuty dva objekty výrobních hal z 20. let 20. století, výrazně dokládající rozvoj závodu v této době, které tak zároveň navazují na již dříve prohlášenou chladicí věž v tomto areálu. Z nádražních budov bylo do III etapy zahrnuto nádraží v Horních Počernicích, výrazně dokládající vývoj železniční architektury ve 20. letech. RACKOVÁ, Eliška – URBÁNEK Radim, Okresy Chrudim a Ústí nad Orlicí (doplnění starších výzkumů). Cílem práce v roce 2011 bylo komplexní zpracování celého území Pardubického kraje. Území bylo zpracováno komplexně – od venkovských technických objektů po industriální dědictví. Probíhalo zpracování dvou okresů – kompletní zpracování okresu Chrudim a revize okresu Ústí nad Orlicí, kde je z původního katalogu použitelných cca 30 hesel, většina byla dopracována (zpracovatel Mgr. Pavel


Panoch). Vzhledem k velkému rozsahu území (polovina kraje) bude část návrhů na KP podána až v roce 2012. V okrese Ústí nad Orlicí čítá základní dokumentace 259 objektů, ve II. stupni 91 objektů, 9 návrhů na KP. V okrese Chrudim základní dokumentace 120 objektů, II. stupeň 65 objektů a 5 návrhů na KP.V roce 2011 byl za kultuní památku prohlášen školní mlýn SŠPP v Pardubicích, v řízení je Low-Beerova továrna v Brněnci. RYŠKOVÁ, Michaela. Okres Příbram. Historie a hospodářství okresu Příbram v jeho západní části (Podbrdsko) je spojena s těžbou rud a jejich zpracováním. Rudné doly, zakládané zejména na Březových Horách, Příbrami a blízkém okolí, navázaly na sebe vznik hutních podniků v okolí Příbrami, na Dobříšsku, Jinecku, Rožmitálsku. Zbylá část okresu zůstala spíše zemědělskou, průmysl se uplatnil spíše sporadicky. V oblasti pracovalo množství malých pivovarů (z nichž v provozu zůstal pouze pivovar ve Vysokém Chlumci), lihovarů a mlýnů. K místním specifikům patří rukavičářská výroba na Dobříšsku a cvočkařství na Rožmitálsku, organizované zprvu jako domácká výroba pro místní faktory, později transformovaná ve výrobu tovární, a také těžba žuly a průmysl kamene na Sedlčansku. Rudné hornictví je velice dobře zpracováno, zejména zásluhou Hornického muzea v Příbrami, které je samo vlastníkem řady objektů bývalých dolů. Cenné technické zařízení a budovy byly již dříve prohlášeny za kulturní památky (Ševčín, Vojtěch, Anna, Drkolnov, Marie, správní budovy a portály štol). Přesto byla provedena zevrubná dokumentace současného stavu pozůstatků březohorského hornictví (mimo výše uvedené také Prokop, Lill, hornické kasárny / ubytovny, obytné domy, navazující provozy – kovárna, mechanické dílny, později továrna na drátěná lana). Dále byl průzkum zaměřen na blízký Bohutín, kterému dosud nebyla věnována taková pozornost jako Březovým Horám. Byla zde v provozu vysoká pec, zaniklá kolem roku 1800, a v průběhu 19. století zde bylo založeno několik rudných dolů a posléze také úpravna rud. Stavební podstata většiny areálů je zachována a poskytuje cenné informace o vývoji rudného hornictví v průběhu 19. a 20. století (František, Boží požehnání / Řimbaba, Rudolf). Z navazujícího zpracování rud byla provedena dokumentace jediného dosud pracujícího hutního podniku a.s. Kovohutě Příbram, založeného jako stříbrná huť v roce 1786. Ačkoli v 1. stupni dokumentace se podařilo na základě rešerší pokrýt celý okres Příbram, terénní průzkumy zůstaly nedokončeny zejména ve východní části okresu – na Sedlčansku. Pro návrhy na prohlášení za kulturní památky byly vybrány objekty a technické zařízení v Kovohutích Příbram a těžní věž a jámová budova dolu Rudolf v Bohutíně. SMOLA Lukáš – CHALOUPKA Jakub, Okres Cheb (2. část). Zadáním pro rok 2011 bylo dokončení inventarizace průmyslového dědictví na území okresu Cheb. Pokračovala rešerše místopisné a regionální literatury, starých mapových děl a terénní průzkum daného území. Současně byla pořizována fotodokumentace jednotlivých objektů (zejména areály textilních továren a dopravní stavby, dále např. rozhledny, trafostanice atd.). Povolení ke vstupu za účelem pořízení fotodokumentace interiérů bylo uděleno jen výjimečně (neochota, komplikované vlastnické vztahy, nedosažitelní vlastníci). Plnění úkolu bylo poznamenáno několikaměsíční pracovní neschopností jednoho z řešitelů v důsledku autonehody (od listopadu 2010 do června 2011). V prvním stupni dokumentace bylo zdokumentováno kolem 65 lokalit a objektů. Do druhého stupně dokumentace bylo vybráno 20 objektů. Na základě závěrečného vyhodnocení pak budou vybrány objekty vhodné pro podání návrhu na prohlášení za kulturní památku. SPÁROVÁ, Eva. Okres Rakovník. Byla zpracována inventarizace 32 technických objektů v obvodu správních obcí Kralupy nad Vltavou a Neratovice (původní záměr byl mezi 30-40 objekty). Jedná se o zpracování II. stupně, tedy dokumentaci sledovaných staveb v terénu a zanesení do evidenčních listů s příslušnými údaji (lokalizace, popis, hodnocení současného stavu a celkové hodnocení, aktuální fotodokumentace a uvedení v příslušném mapovém výseku). Vzhledem k tomu, že na území správní obce Kralupy nad Vltavou se jednalo již o druhou etapu výzkumu, byla zde pořízena dokumentace několika dalších objektů a areálů. Ve správním obvodu Neratovice bylo provedeno kompletní zmapování železničních tratí, které vedou daným územím, s příslušnými nádražními budovami, stanicemi a železniční mosty; dále při mapování


infrastruktury jsou do výzkumu zahrnuty i mosty silniční (upřednostněny jsou mosty historické) a další dopravní stavby. Dále jsem se zaměřila na větší výrobní areály a významné stavby na Labi, které druhou z obou uvedených správních obcí výrazně určuje. Při zpracování v terénu byla v některých případech problematická dostupnost (resp. nedostupnost) do areálů některých provozů. Po zkušenostech se zhotovenými fotografiemi z jarního a letního období, kdy mnoho objektů je zcela zarostlých a pohledově nedostupných, je pro terénní práci vhodné pozdní podzimní období. Ovšem letos byl značným ztížením práce v terénu brzký nástup zimy, kdy nebylo snadné pořídit fotodokumentaci slušné vypovídací hodnoty; zároveň vzhledem k teplotním podmínkám a nesjízdnosti mnoha silnic bylo vůbec obtížné terénní část výzkumu realizovat. Ze zpracovaných objektů, které hodnotou dosahují úrovně kulturních památek a bylo by možné zvažovat u nich zpracování návrhů na prohlášení za KP, to jsou následující: Kostelec nad Labem – vodní mlýn, Kostelec nad Labem – vodní dílo na Labi, Kralupy nad Vltavou – vodní mlýn, Lobkovice – vodní mlýn, Neratovice – vodní dílo na Labi. Vzhledem k nesmírnému rozsahu chemického závodu SPOLANA v Neratovicích by si tento celek zasloužil hlubší průzkum a dokumentaci dalšího stupně. TLUČHOŘ, Jan. Okresy Jičín a Trutnov. Okres Hradec Králové (dokončení). Na území Královéhradeckého kraje probíhal v roce 2011 v rámci pracoviště NPÚ ÚOP v Josefově výzkum v okresech Jičín a Trutnov, dále dokončení katalogu I. stupně okresu Hradec Králové. Vzhledem k požadavku obsáhnout celé území Královéhradeckého kraje, a velké rozsáhlosti fondu industriálních památek v trutnovském okrese, byl po dohodě s Mgr. Michaelou Ryškovou zvolen postup zpracování dvou zbývajících okresů (jičínského a trutnovského) pouze ve II. stupni a s případnými návrhy na prohlášení za KP, a to ještě v omezené formě – jako výběr cca 15–20 objektů z každého okresu. V okrese Jičín, kde není tolik industriálních objektů, byly do katalogu zařazeny i některé vodní mlýny, které jsou již za KP prohlášeny, ale není známo a dostatečně popsáno jejich technologické vybavení, dále z jičínského okresu uvádím sušárny ovoce (Štidla), pivovary (Nová Paka), cihelny (Hořice, Šárovcova Lhota), cukrovary (Dobrá Voda, Kopidlno), sluneční lázně a koupaliště (Dachovy) apod. V trutnovském okrese jsem se zaměřil např. dosud neprohlášenou část uhelných žacléřských dolů včetně dělnických kolonií (jáma Jan v areálu dolu Jan Šverma – podán návrh na prohlášení), na pivovary (Trutnov, Vrchlabí), textilky (Mostek, Kocbeře), pily (Horní Maršov), vodní díla (Špindlerův Mlýn) apod. Byla prověřena regionální literatura, některé firemní archivy v SOA Zámrsku i plánová dokumentace stavebních archivů, a uskutečněn samotný terénní výzkum. Co se větších fabrik týče, většinou nebyl umožněn přístup do jejich interiérů. V rámci III. stupně byl již zpracován a na MK ČR odeslán návrh na prohlášení za KP hlubinný důl Jan v areálu Dolu Jan Šverma, dále byl na MK ČR odeslán návrh na doprohlášení některých objektů NKP vodního díla Les Království (hospodářský objekt, limnigrafy, vtokové objekty apod.) Z jičínského okresu v komisi již prošly návrhy na prohlášení za KP – unikátní kamenná sušárna ovoce s kompletním technologickým vybavením ve Štidle, dále komplex slunečních lázní a koupaliště na Dachovech u Hořic a dále je v jednání kruhová cihelna v Šárovcově Lhotě. Z hradeckého okresu se prozatím počítá se sušárnou čekanky v Bydžovské Lhotce, která se dochovala s typickými a dnes již ojediněle dochovanými komíny a technologickým vybavením – lísky, pece, pračka, řezačka. I. stupeň okresu Hradec Králové se ještě nepodařilo úplně dokončit, chybí popisy některých objektů včetně přiřazení fotodokumentace, na tomto bude ještě průběžně pracováno. ZEMKOVÁ, Michaela. Okres Kolín (pokračování). Dokumentace pokračovala v roce 2011 ve zpracování okresu Kolín. Vzhledem ke značné rozsáhlosti příslušného okresu bylo postupováno po menších územních celcích, které odpovídají působnosti jednotlivých stavebních úřadů – v roce 2011 SÚ Český Brod (mimo obec Český Brod, zpracovanou v roce 2010) a SÚ Kouřim. Ze sledovaného spektra technických objektů nejsou zahrnuty stavby mostů, kterým se uceleně v rámci specializovaného výzkumného úkolu věnoval kolega Ing. arch. Jan Pešta. Charakter industriálních objektů v dané oblasti vychází zejména ze zemědělské produkce, která tvořila a doposud tvoří základ zdejšího hospodářství. Předpokladem jejího stále sílícího rozvoje byla jednak úrodná oblast Polabí, jednak široké územní kapacity. Jádro hospodářské produkce zde spočívalo v pěstování obilí a posléze i cukrové řepy a rovněž v sadařství. Takto orientované produkci odpovídá industriální fond sestávající zejména z úpraven, zpracovatelských podniků (cukrovary, mlýny,


pivovary), skladištních budov a dopravní sítě. Těžký průmysl na řešené území nepronikl, a to ani do měst (Kouřim), která zůstala orientována na oblast zemědělské produkce a potravinářství. V roce 2011 bylo zpracováno cca 31 industriálních objektů, výzkum navazuje na práci Ing. arch. Jana Pešty, stejně jako předchozí dokumentace v okrese Nymburk. Z řešeného území vzešly 4 možné podněty pro návrhy na KP, jež je nutné dále prověřit co do skutečné autenticity zachování a stavu původního vybavení. Jedná se o Horní mlýn v Poříčanech, Panský mlýn v Kouřimi, věžový vodojem v Kouřimi a objekt Starého pivovaru ve Svojšicích, který je sice součástí památkového areálu zámku, zasloužil by si však samostatnou památkovou ochranu. Za největší úskalí je v rámci daného výzkumu možné označit špatnou dostupnost podrobnějších informací a zejména neutěšený stav sledovaných objektů, mnohdy běžně nepřístupných, což poněkud ztěžuje terénní práci, avšak o to více ji činí nepostradatelnou. Oborový výzkum Oborový výzkum je koncipován tak, aby ve spolupráci s odborníky z praxe detailně dokumentoval a hodnotil význam vybraných oborů nebo průmyslových lokalit. Stávající práce směřují k uzavření jednotlivých témat formou publikovaných výstupů, které by stručně a srozumitelně seznámily širší odbornou a laickou veřejnost s památkovými hodnotami daného oboru nebo určité oblasti. Publikování výstupu bude hrazeno z jiných zdrojů s uvedením, že výzkum probíhal z prostředků výzkumného úkolu č. 401. Anotace dílčích výzkumných úkolů BOROVCOVÁ Alena, Severní dráha Ferdinandova (terénní výzkum na území Polska). V roce 2011 byla prováděna další dokumentace stavebního fondu na místních tratích a tratích, které postavila nebo převzala do provozu Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB): trať Přerov – Nezamyslice - Brno, Kojetín – Tovačov, Krásno n. B. – Rožnov p.R., Suchdol n.O. – Budišov n.B., Studénka – Bílovec, tzv. Dráha Moravskoslezských měst Kojetín – Bílsko (vyjma Těšín – Bílsko), tzn. včetně části Ostravsko – frýdlantské dráhy a původně Kroměřížské dráhy a místní dráhy Hranice – Vsetín. Dále byla dokončena již v minulém roce započatá dokumentace a terénní průzkum tratí, které KFNB postavila nebo provozovala na území dnešního Polska. K celkové analýze chybělo doplnění fotografií úseků Myslowice – Trzebinia, Trzebinia – Oswiecim a Trzebinia – Krakow Glowny. Vzhledem k nízké četnosti spojů v uvedených úsecích a vzhledem k ročním obdobím omezenému času pracovního výkonu, ke kterému je potřebné denní světlo, musely být snímky některých malých zastávek pořízeny z vlaku. Naopak u uzlových stanic byl už s ohledem na jejich větší územní záběr proveden podrobný terénní průzkum. Z hlediska výsledků provedené dokumentace se jeví jako nejzajímavější existence typových zástupců vodárenských věží v Oswiecimi, Trzebinie a Jaworzno-Szczakowa, remízy v Trzebinie a obytných domů v Krakově, které jsou doloženy na tratích SDCF na území dnešní České republiky a Rakouska. Kromě několika dalších typových projektů výpravních budov z režného zdiva, byly dochované výpravní budovy postaveny zřejmě podle jiných typových projektů (Libiaz) nebo projektů zcela individuálních (Krakow). To však musí potvrdit následný archivní průzkum v Polsku. MATĚJ Miloš, KLÁT Jaroslav, DYTRYCHOVÁ Hana, KYSELÁK Jan, PLCHOVÁ Jarmila (JORDÁNOVÁ, Květa, JUNG, Tomáš – mapové podklady). Průmyslové dědictví rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. Široce koncipovaný výzkum ve spolupráci s pamětníky výroby sleduje přípravu publikace, určené odborné i laické veřejnosti, která srozumitelným způsobem (mapky, technologická schémata, současné a historické fotografie, stručný text, poznámkový aparát) vysvětlí podstatu průmyslové aglomerace, její základní systémové vazby (těžba uhlí, koksárenství, výroba železa, energetika, železniční doprava a dělnické kolonie) a vývoj jednotlivých oborů s promítnutím do dochovaných hmotných příkladů technických památek s rozlišením kulturních památek chráněných ze zákona.


TEJZR Ludvík. Historie Vítkovických železáren (dokončení, zhodnocení). Recenze stávajících textů k historii Vítkovických železáren a typologii hutnictví (dokončení) a zpracovaní historického typologického vývoje jednotlivých oborů. Práce je základem připravované publikace kulturní památky Vítkovických železáren. FÖHL Axel, Příklady nového využití technických památek v zahraničí – spolupráce na přípravě metodiky technických památek. Konzultace koncepce metodiky technických památek, zpracování zahraničních příkladů průmyslového dědictví a srovnání metod výzkumu a hodnocení v evropském kontextu. Konzultace k připravované metodice průmyslového dědictví a problémových příkladů průmyslových objektů v ČR. ŽIŽKA, Jan. Hospodářské dvory (dokončení, zhodnocení). V roce 2011 je pozornost soustředěna na zpracování typologických přehledů jednotlivých typů hospodářských budov od 18. do počátku 20. století na bývalých panstvích. Vypracovány byly přehledy sýpek a chlévů pro hovězí dobytek. Přehledy jsou určitým byť dílčím shrnutím oborového výzkumu zemědělského dědictví, prováděného v letech 2005-2010 s porovnáním s výstupy výzkumu středočeských hospodářských dvorů, prováděném v letech 1996-2004. Uvedeny jsou celkové charakteristiky hospodářských budov v jednotlivých obdobích, od barokního období s důrazem na druhou čtvrtinu a druhou polovinu 19. století a s přesahem do počátku 20. století. Součástí jsou charakteristické příklady sýpek, jejich vnitřních konstrukcí, stavební řešení interiérů a exteriérů chlévů doložené komentovanou výběrovou fotodokumentací. Současně byly zpracovány menší doplňky terénního průzkumu dvorů dvorů – například na panství Jistebnice (okres Tábor), Náchod s malým exkurzem po částečně rozparcelovaných dvorech bývalého panství Budišov (okres Třebíč), dále pak doplňující dokumentace některých středočeských dvorů (např. Bylany, Chlum, Netluky). V recenzovaném časopise Průzkumy památek XVIII-1/2011 byl publikován článek Budovy chlévů s příčným uspořádáním stání ze 2. poloviny 19. století, s. 183-195. V cyklu Památky trochu jinak, pořádaném ÚP NPÚ, byla 6. 10 . podána přednáška o Hospodářských dvorech v Ćechách a dne 22. 11. 2011 byla podána přednáška pro občany o hospodářských dvorech na Čáslavsku, organizovaná Včelou Čáslavskou. Mezioborový výzkum V roce 2011 mezioborový výzkum neprobíhal. Srovnávací výzkum – zahraniční dokumentace Zahraniční spolupráce probíhala formou aktivní účasti na mezinárodních konferencích a konzultacemi se zahraničními odborníky (Axel Föhl – zahraniční příklady konverzí průmyslového dědictví na nové využití). Semináře a konference: BOROVCOVÁ Alena, On the Surface: The Heritage of Mines and Mining. 14. - 16. dubna 2011, Innsbruck, Rakousko. RYŠKOVÁ Michaela,1st Heritage Forum of Central Europe, Krakov, Polsko, 7. – 9. 7. 2011. JORDÁNOVÁ Květa, Výroční konference ERIH 2011, Katovice, Polsko. FÖHL Axel, Příklady nového využití technických památek v zahraničí – spolupráce na přípravě metodiky technických památek. Pro řešení nového využití a prezentace průmyslového dědictví je potřebné dokumentovat zahraniční příklady průmyslového dědictví (Ironbridge a Cromford – památky zapsané na listinu světového dědictví UNESCO), příklady nového využití (Birmingham, Cromford) a nové formy animace a prezentace technických památek a technických objektů a vynálezů (muzeum v Duxfordu, Living muzeum Black Country v Dudley, technické muzeum v Londýně, Mnichově, dopravní muzeum ve Stuttgartu). Dokumentace a konzultace:


MATĚJ Miloš – RYŠKOVÁ Michaela, Dokumentace nejvýznamnějších příkladů průmyslového dědictví (Ironbridge a Cromford – památky zapsané na listinu světového dědictví UNESCO), dokumentace příkladů nového využití průmyslového dědictví (Birmingham, Cromford), dokumentace principů animace průmyslového a technického dědictví (muzeum v Duxfordu, Living muzeum Black Country v Dudley). MATĚJ Miloš, Dokumentace technických památek a technických objektů a vynálezů (technické muzeum Mnichov, dopravní muzeum Stuttgart).

D.

POUŽITÍ FINAČNÍCH PROSTŘEDKŮ VÝZKUMNÉHO ÚKOLU Č. 401

1. 1.

Zhodnocení efektivnosti získaných prostředků ve vztahu k výsledkům

Neinvestiční náklady: Finanční prostředky byly rozděleny tak, aby jednotlivým územním odborným pracovištím, která zpracovávají plošný průzkum, byla přidělena přibližně stejná částka, která přestavovala v průměru částku 5 000,- Kč na cestovné a 3000 až 5000,- Kč na spotřebu materiálu a ostatní služby. Částka byla před přidělení konzultována a v případě potřeby byly zohledněny specifické podmínky, například zvýšení jízdného v případě velké dojezdové vzdálenosti. Spotřeba materiálu: Spoluřešitelům, kteří neměli potřebné vybavení v podobě počítače, nebo notebooku a digitálního fotoaparátu, byly přiděleny podle aktuálních požadavků finanční prostředky na jejich nákup. Spoluřešitelé tak byli postupně vybaveni kvalitním digitálním fotoaparátem s možností manuálního nastavení pro extrémní fotografii (protisvětlo, tmavé prostory bez osvětlení) a potřebnou výpočetní technikou (notebook, případně kvalitní stolní počítač). Požadavky z důvodů závady techniky byly řešeny operativně. Mzdové náklady: Mzdové prostředky byly přiděleny po předcházející dohodě s řešiteli na jednotlivá územní odborná pracoviště na pokrytí plošného výzkumu. Podle náročnosti se jednalo o částku přibližně 40000,- Kč na rok, která byla rozdělena částečně do zvýšení osobního ohodnocení a cílové odměny. Plošné výzkumy, které se nepodařilo zajistit příslušnými územními odbornými pracovišti, oborové výzkumy a srovnávací výzkum – zahraniční dokumentace byly prováděny z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Ostravě, na který byly přerozděleny příslušné finanční prostředky. Investiční náklady: Důležitou investicí pro realizaci výzkumu byl v prvém roce jeho řešení nákup výkonného, ale lehkého cestovního notebooku Toshiba a v druhém roce řešení nákup vozidla Škoda Octavia combi 4x4, které umožnilo nezávislou práci v terénu. Náklady z jiných zdrojů: Provozní prostředky pracovišť Národního památkového ústavu a prostředky za prodej publikací prezentujících výsledky výstupů výzkumného úkolu č. 401 (viz výsledky). Vzhledem k metodice výzkumu a náročnosti práce v terénu považujeme dosažené výsledky za adekvátní vzhledem k poskytnutým finančním prostředkům.


1. 2. Tabulka finančního plnění výzkumného úkolu č. 401 za celou dobu jeho řešení Celkové neinvestiční náklady na řešení úkolu č. 401 v roce 2005-2011 Institucionální podpora Položka neinvestiční

na řešení výzkumného záměru

na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace

Náklady z jiných zdrojů

Materiál

2 262 481

154 790

150 383

Služby (bez cestovného)

1 161 876

92 661

0

Cestovné - ČR

362 983

47 433

0

Cestovné - zahraničí

421 709

115 116

0

Osobní náklady (mzdy)

8 747 995

500 000

10 018

z toho: platy zaměstnanců ostatní osobní náklady Zákonné pojištění a sociální náklady

7 977 995

500 000

10 018

770 000

0

0

3 015 376

180 000

55 311

6 678

0

220

601 870

0

0

12 074

0

0

16 593 042

1 090 000

215 933

Režijní náklady Odpisy DH a N majetku Jiné ostatní náklady

Celkem neinvestiční náklady na řešení úkolu 401

Investiční náklady na řešení úkolu č. 401

Rok

Specifikace investic (název přístroje nebo zařízení, druh, výrobce)

Cena v Kč

2005

Notebook Toshiba Portege 100 včetně příslušenství

65 320,00

2006

osobní automobil ŠKODA OCTVIA Combi 4x4 2,0 FSI 110kW

659 000,00

CELKEM

724 320,00


Tabulka nákladů na řešení výzkumného úkolu č. 401 v jednotlivých kalendářních letech


VÝZKUMNÝ ÚKOL č. 402 Odborné poznávání, průzkum, vědecké hodnocení, soupis a dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. století A.

KONSTATAČNÍ ČÁST VÝZKUMNÉHO ÚKOLU Č. 402

Základní identifikační údaje výzkumného úkolu 1.1.

Název výzkumného úkolu:

Odborné poznávání, průzkum, vědecké hodnocení, soupis a dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. století

1.2.

Identifikační kód výzkumného úkolu: MK07503233304/81402

1.3.



1.4.

Doba řešení výzkumného úkolu:

2005 – 2011

1.5.

Jméno vedoucího řešitele a spoluřešitelů:

Hlavní řešitel výzkumného úkolu: Ing. arch. Naděžda Goryczková (ÚP NPÚ) Spoluřešitelé: Lubomír Zeman, Věra Laštovičková, Zuzana Syrová (ÚP NPÚ), Martin Strakoš, Hana Pavelková (NPÚ ÚOP v Ostravě), Alexandra Křížová, Kateřina Hubrtová, Hedvika Křížová, Přemysl Havlík, Vratislav Nový (NPÚ ÚOP v Praze), Šárka Koukalová, Hana Hermanová, Radoslava Schmelzová, Vojtěch Láska, Michaela Jehlíková – Janečková (NPÚ ÚOP středních Čech v Praze), Eva Erbanová, Jana Štorková, Eva Zuzáková (NPÚ ÚOP České Budějovice), Alena Sellnerová, Martin Krsek, Marta Pavlíková, Tomáš Pavlíček (NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem), Petra Šternová, Jaroslav Zeman (NPÚ ÚOP v Liberci), Jan Falta, Vladimíra Paterová, (NPÚ ÚOP v Josefově), Miroslava Břízová, Hynek Šlajs, Michal Vodák, Michal Rys, Alena Aubrechtová (NPÚ ÚOP v Plzni), Jana Horváthová, (NPÚ ÚOP v Lokti), Alena Zlámalová (NPÚ ÚOP v Olomouci), Ladislav Buchta, Věra Horová, Nelly Komendová (NPÚ ÚOP v Kroměříži), Pavla Svobodová, Martina Veselá (NPÚ ÚOP Telč), Roman Čerbák, Zuzana Hlavicová, Jana Stará (NPÚ ÚOP Brno).

2.1

Hlavní směry a základní cíle výzkumného úkolu č. 402

Výzkumný záměr řeší otázku dokumentace, hodnocení a památkovou ochranu stavebního fondu 19. a 20. století a technických památek s kontinuitou jejich vývoje ze staršího období. Je rozdělen na dva hlavní směry – a) technické památky, b) stavební fond po roce 1800 – jež jsou v památkové praxi charakteristické tím, že nejsou systematicky dokumentovány a jejich hodnota není ve společenském povědomí obecně známa. Tato závěrečná zpráva vyhodnocuje plnění druhé části výzkumného záměru, tzn. plošného průzkumu kulturního dědictví 19. a 20. století na území České republiky pod názvem „Odborné poznávání, průzkum, vědecké hodnocení, soupis a dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. století“.


Výzkumný úkol je zaměřen na plošné a dílčí tematické zpracování architektonické a stavební produkce 19. a 20. století na území České republiky, prováděné systematickým archivním a terénním průzkumem dokumentujícím a hodnotícím památkový fond sledovaného období. Je hodnocena tvorba významných autorů 19. a 1. poloviny 20. století, zejména s regionální působností, v širším celonárodním i středoevropském kontextu, sledovány typologické zvláštnosti architektury v jednotlivých regionech v komparaci s architektonickým vývojem v evropském měřítku. Budou vybrány objekty k zápisu do ÚSKP a prezentovány zjištěné poznatky formou dílčích článků, studií a výstav. Výstup v podobě abecedně řazeného katalogu staveb s identifikačními údaji, popisem, památkovým zhodnocením a přílohami přispěje k dokonalému poznání kulturního dědictví a k prohloubení znalostí stavebního vývoje objektů při běžné agendě územních odborných pracovišť. Cílem úkolu je vyhodnotit z hlediska památkové péče ještě ne plně doceněný fond moderní architektury, respektive architektury od konce 19. století do nedávné minulosti – tj. do 2. poloviny 20. století. V tomto směru se nelze plně spoléhat na „cenu stáří“, neboť řada staveb, které již vstoupily do dějin nejen české architektury, doposud nepřekonalo ani padesát let své existence. Na tuto relativně mladou architekturu není mnohdy nahlíženo jako na kulturní dědictví hodné památkové ochrany, a tak následné přestavby a rekonstrukce často nenávratně ničí ojedinělé a nesmírně hodnotné interiéry i exteriéry. Realizován je ve dvou rovinách: A) Základní výzkum v podobě Plošného průzkumu sledované stavební produkce na území celé České republiky s metodickým sjednocením postupu výzkumu, jeho obsahu a objektivního stanovení požadavků na jednotlivé spoluřešitele a jednotně strukturovanou formou výstupu se závaznými vzory řešení a časovým harmonogramem, tak aby mohla být prováděna efektivní průběžná kontrola. Autorsky, tematicky a typologicky zaměřeného průzkumu v těch regionech, kde s plošným průzkumem bylo započato již dříve a velká část území byla již zpracována před rokem 2005 (jednalo se výlučně o území v působnosti Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ostravě). B) Aplikovaný výzkum v podobě Zpracování návrhů na prohlášení za kulturní památky u vybraných objektů Specializovaná mapa s odborným obsahem zachycující stavební produkci sledovaného období na území celé české republiky, nazvaná Architektonické kulturní dědictví 19. a 20. století Publikační výstupy a přednášková činnost Přestože ve fázi koncipování úkolu nebyla řada odborných pracovníků Národního památkového ústavu přesvědčena o nutnosti prohlubování poznání stavební produkce 20. století, ve fázi vlastní realizace našel výzkumný úkol podporu ve všech regionálních památkových ústavech. Podařilo se sestavit tým mladých odborníků zaujatých pro věc, kteří jednak intenzivně vnímají potřebu poznání a následné ochrany architektonického dědictví nedávné minulosti, jednak si ve velmi krátké době osvojili základní metody rozpoznávání, dokumentace, výběru a hodnocení památek moderní architektury, naučili se pracovat s příslušnou odbornou literaturou a srovnávacími databázemi a považují jako samozřejmost a nezbytnost konzultace odborníků z různých institucí, muzeí a vysokých škol. S vědomím, že do výzkumného úkolu budou zapojeni i pracovníci památkové péče, kteří s výzkumem neměli prakticky žádné zkušenosti, byly všechny metodické kroky formulovány pokud možno co nejlapidárněji s příslušnými vzory, kontrolními termíny a využitím nejběžnějších počítačových programů (Word, standardní prohlížeče digitálních fotografií apod.). Přesný přehled zkoumaných lokalit v jednotlivých letech dokládají níže uvedené přehledné mapy České republiky s členěním po okresech. Nad rámec původně vymezených cílů výzkumného úkolu č. 402 je pro zpřístupnění výstupů úkolu č. 402 využíváno Integrovaného informačního systému památkové péče NPÚ (dále „IISPP“), jeho metainformačního systému (dále MIS), jehož pilotní verze byla zpuštěna v roce 2007, a od roku 2008


je k dispozici v plnohodnotné verzi. V době přípravy projektu v roce 2005 nebyl Integrovaný informační systém NPÚ zaveden, proto práce související s vkládáním výsledků do MIS jsou prováděny nad rámec rozpočtu výzkumného úkolu teprve od roku 2008. Dalším specifickým neplánovaným cílem posledních dvou let a následně tedy i výstupem výzkumného úkolu je vytvoření specializované mapy s odborným obsahem – Nmap nazvaná Architektonické kulturní dědictví 19. a 20. století (tematická mapa pro ArcReader). Jedná se o mapový projekt obsahující základní prostorovou identifikaci/vizualizaci v úkolu V+V zpracovaných objektů a lokalit. Umožňuje interaktivní vyhledávání dokumentace uložené v metainformačním systému integrovaného informačního systému památkové péče. Na DVD publikovaný mapový projekt ve formátu PMF pro užití ve volně šiřitelné prohlížečce GIS dat ArcReader.

2.2.

Strategie zvolená k jeho dosažení

V souvislosti s ochranou kulturního dědictví bylo nanejvýš aktuální provést systematický plošný průzkum stavební produkce 19. a 20. století na území českých zemí s akcentem na málo probádaná místa mimo tradiční kulturní centra (např. Praha a Brno). Náročnost a rozsah zadání vyžadoval vytvoření širokého týmu pracovníků složeného z odborníků jednotlivých územních pracovišť národního památkového ústavu a rozdělení celého projektu do několika etap podle sledovaných lokalit, charakteru zástavby, případně i autorství. Jednotlivé etapy byly zpracovány vždy v ročních intervalech a výsledky pojednány v dílčích výstupech. Průzkum byl naplňován standardními metodami, tzn. plošným terénním průzkumem doplněným studiem odborné literatury a dostupných archivních materiálů (plánové dokumentace, dobových fotografií). Metoda plošného průzkumu vycházela z obdobně zaměřených, v uplynulých letech již realizovaných, programových projektů Ministerstva kultury ČR garantovaných hlavním řešitelem výzkumného úkolu a zpracovaných v územním odborném pracovišti v Ostravě. Vzhledem k rozsahu a náročnosti úkolu bylo nezbytně nutné vybavit pracoviště jednotlivých řešitelů výkonnou výpočetní technikou (PC, skener, barevná tiskárna formátu A3), přenosným PC (notebook) pro práci v archivech a terénu a profesionální zobrazovací technikou - digitálními fotoaparáty s nadstavbami. Pro úspěšné naplnění cíle byla zvolena strategie metodického sjednocení postupu výzkumu předpokládající objektivní stanovení obsahu, požadavků na jednotlivé spoluředitele a vytvoření jednotné struktury výstupu se závaznými vzory řešení a časovým harmonogramem tak, aby mohla být prováděna efektivní průběžná kontrola. Metodika výzkumu vychází ze standardních postupů základního výzkumu zaměřeného na plošný výzkum. V oblasti památkové péče se jedná především o systematicky vedené terénní a archivní průzkumy, jejichž výsledkem je podrobná dokumentace (fotodokumentace, popisy objektů, archivní a plánová dokumentace apod.), jako podklad hodnocení (výtvarná a architektonická kvalita, pozice ve vývojové řadě, ojedinělost výskytu, materiálová a formální autenticita apod.) a z ní vyplývající významnost a návrh památkové ochrany. Nejprve jsou prováděny rešerše z historiografické a vlastivědné literatury o předmětném regionu (městě nebo obci), zkoumání tvůrčího profilu architektů, popřípadě stavebních firem, působících v dané lokalitě a zmapování vazeb na kulturní a hospodářská centra státu, ať už před rokem 1918 nebo v meziválečném a poválečném období. Poté je prováděn systematický terénní průzkum, doprovázený komparací zjištěných údajů se skutečností. Tato zjištění jsou dokumentována fotografiemi. Následoval průzkum v příslušných spisovnách stavebních úřadů, ve fondech státních okresních a zemských archivů, případně v materiálech vlastníků vytipovaných objektů. Z uvedeného procesu vyplynuly mnohé atribuce, které dovolily zařadit dané stavby do vývojových souvislostí české, německé a polské architektury konce 19. a 20. století. V souvislosti s výše popsanou systematickou identifikací probíhala dokumentace objektů v tištěných konvolutech, obsahujících stručná hesla o zkoumaných sídlech, katalogový list nemovitosti doprovázený zákresem stavby do katastrální mapy, doložením nalezené plánové a historické


fotografické dokumentace a fotografiemi stávajícího stavu objektu. Součástí katalogového listu je i památkové zhodnocení stavby. Vyhodnocení zjištěných údajů a přiřazení památkové hodnoty probíhá na základě srovnávání typologického vývoje jednotlivých staveb a vyhodnocení stupně autenticity, jedinečnosti nebo naopak typičnosti jednotlivých typologických druhů a historické hodnoty. Celková koncepce a časový harmonogram vycházel z předpokladu, že v rámci plnění výzkumného úkolu v letech 2005 až 2011 bude jako priorita výzkumného úkolu č. 402 zpracován plošný výzkum na území celé České republiky. Některá územní pracoviště (Ostrava) navázala na již dříve započaté plošné průzkumy na územích své působnosti řešené v rámci institucionálního výzkumu realizovaného v letech 1999 až 2004. Náročnější naplňování MIS bylo řešeno zapojením specialistů na oborové informační systémy, kteří výstupy převedené do PDF vkládáli do databáze (s podmínkou dodržení obsahové struktury) a současně zaučovali k správnému vkládání dat i další spoluřešitelé, pro které byl hlavní řešitelkou zajištěn přístup k MIS a GIS od března 2008. Předpokládalo se, že výstupy z let 2005-2007 budou do konce roku 2008 vloženy do této elektronické databáze. Tohoto cíle se, bohužel, nepodařilo dosáhnout – vkládání je přece jen časově náročnější a teprve od poloviny roku 2009 jsou na všech územních pracovištích NPÚ zřízena odborná pracoviště oborového geografického informačního systému (dále „GIS“), jejichž prostřednictvím k tomuto naplňování dochází. K 30. 6. 2009 bylo Příkazem generální ředitelky NPÚ nařízeno všem ředitelům jednotlivých ÚOP zřídit útvary informačních systémů (oborový GIS a MIS) v rámci odboru evidence a dokumentace jimi řízených ÚOP, což výrazně zrychlilo i práci naplňování MIS daty výzkumného úkolu č. 402. Proto byla v etapové zprávě vedle dosažených cílů jednotlivých spoluřešitelů od roku 2009 uváděna v samostatné kapitole vedle počtu objektů navrhovaných k zápisu do Ústředního seznamu kulturních památek ČR (ÚSKP ČR) i data týkající se počtu vložených údajů do MIS. Pro urychlení práce byla v roce 2009 pro všechna pracoviště NPÚ nakoupena multilicence Adobe Akrobat, verze Standard, která umožnila převádění wordových souborů do formátů PDF a jejich následné vkládání do zmíněné databáze MIS s omezeným přístupem k informacím pro veřejnost a s vyhraněným přístupem ke všem informacím pro spoluřešitele. Od roku 2011 je oborový GIS s MIS veřejně přístupný na webu NPÚ.

B.

ANALYTICKÁ ČÁST VÝZKUMNÉHO ÚKOLU Č. 402

Zhodnocení jednotlivých dílčích úkolů výzkumného záměru, kterými byly cíle VZ naplňovány (dle jednotlivých let řešení) Tato část je dokumentována přiloženými mapami – přehledy stavů průzkumů v jednotlivých letech řešení výzkumného úkolu.


Přehled stavu průzkumu na území České republiky ke dni 31. 12. 2005










C. 1.1.

HLAVNÍ PODROBNÁ ČÁST VÝZKUMNÉHO ÚKOLU Č. 402 Splnění jednotlivých cílů stanovených hlavními směry výzkumného záměru

Lze konstatovat, že plošný výzkum se podařilo realizovat v plánovaném rozsahu s požadovanou kvalitou výstupů. Níže uvedený přehled cílů a jejich naplnění v jednotlivých letech u jednotlivých spoluřešitelů odpovídá výši úvazku jednotlivých spoluřešitelů zapojených do výzkumného úkolu. Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že všichni spoluřešitelé jsou 100% pracovně vytíženi v rámci naplňování statutární činnosti instituce vyplývající ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je výzkum realizován výlučně nad rámec běžné pracovní doby a pracovní smlouvy. Nad rámec úkolu se podařilo naplňovat daty získanými v rámci úkolu č. 402 i zmiňovaný metainformační systém Národního památkového ústavu (GIS/MIS). Aktualizované přehledy zpracovaných GIS/MIS dat v rámci výzkumného úkolu č. 402 jsou uloženy na datovém serveru HPNAS. To znamená, že nyní je možné vyhledávat dokumenty uložené v MIS k objektům a lokalitám i z webových mapových projektů NPÚ - konkrétně z mapového projektu pro územní identifikaci. Funkčnost tohoto systému může být vyzkoušena i hodnotitelem (oponentem) projektu, jelikož se jedná o projekt veřejný, zpřístupněný na webu NPÚ.


Počet vložených dat do MIS je ovlivněn technickým a personálním zajištěním pracovišť GIS/MIS v jednotlivých ÚOP NPÚ. Bohužel až do poloviny roku 2009 nebyla ze strany ředitelů jednotlivých ÚOP tomuto problému věnována patřičná pozornost. Teprve nařízení generální ředitelky ke zřízení funkčních pracovišť GIS/MIS v termínu do 30. 6. 2009 ve všech ÚOP NPÚ pomohlo problém evidence v rámci databáze částečně vyřešit. Přesto vkládání dat neprobíhá optimálním způsobem a je zde velký rest z minulých let. Dá se však předpokládat, že postupně budou vložena všechna data generovaná výzkumným úkolem č. 402 k praktickému využití nejen pro pracovníky NPÚ, ale v omezeném přístupu k informacím i pro širokou veřejnost. V této souvislosti je třeba řešit především zabezpečení přístupu k archivní plánové dokumentaci v databázi evidovaných objektů. Dalším výstupem výzkumného úkolu je specializovaná mapa s odborným obsahem – Nmap, nazvaná Architektonické kulturní dědictví 19. a 20. století. Tematická mapa pro ArcReader. Jedná se o mapový projekt obsahující základní prostorovou identifikaci / vizualizaci v úkolu V+V zpracovaných objektů a lokalit. Umožňuje interaktivní vyhledávání dokumentace uložené v metainformačním systému integrovaného informačního systému památkové péče. Na DVD publikovaný mapový projekt ve formátu PMF pro užití ve volně šiřitelné prohlížečce GIS dat ArcReader. V omezené míře se daří realizovat i návrhy na zápis do Ústředního seznamu kulturních památek ČR (ÚSKP ČR). Navrhovány jsou objekty dochované jak v celkové kompozici, půdorysném a prostorovém rozvržení, tak ve značné části i z hlediska architektonických prvků, detailů a materiálů. Bohužel ze strany příslušných orgánů státní památkové péče – tedy pověřených obcí a krajských úřadů nejsou vždy tyto návrhy podpořeny a MK ČR vezme zpravidla v úvahu připomínky výkonného orgánu památkové péče, nikoliv doporučení a zhodnocení odborné instituce. Výsledkem je, že stavby moderní architektury stále nejsou reprezentativně zastoupeny v ÚSKP ČR. Navrhované objekty představují nejlepší příklady architektury 20. století (např. bruselského stylu), kterých se již mnoho v autentické podobě nedochovalo, takže se většinou jedná o stavby, které by mohly v památkovém fondu dokumentovat uvedenou stylovou vrstvu. Opět se tedy ukazuje, že památky moderní architektury jsou nejvíce ohroženy především z důvodu lhostejného přístupu a neakceptování těchto staveb jako kulturní dědictví hodné ochrany.

1. 2.

Zhodnocení dosažených výsledků, kterými organizace přispěla k rozvoji oboru (způsoby prezentace výsledků, konkrétní uplatnění výsledků v praxi)

Níže uvedená tabulka dává souhrnný přehled počtu podaných návrhů k zápisu do ÚSKP ČR

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

celkem

Počet zpracovaných objektů

381

349

456

541

512

521

654

3414

Počet podaných návrhů

38

22

41

28

44

57

43

273

Počet objektů zapsaných do ÚSKP

14

9

10

12

19

15

9

88


Níže uvedená tabulka dává souhrnný přehled počtu dat zanesených do metainformačního systému NPÚ (GIS/MIS):

počet dokumentů počet dokumentů počet k lokalitám zasažených počet dokumentů k objektům v MIS celkem celkem lokalit celkem 1625

1.3.

1608

20

počet zasažených objektů celkem

200

1492

Důvody, které vedly k nesplnění některých cílů

Přestože hlavním cílem úkolu bylo vyhodnocení stavební produkce sledovaného období ve vybraných lokalitách České republiky, v průběhu jeho plnění byl redukován na doporučení hodnotící komise hlavně na průzkum památkového fondu 20. století – z památkového hlediska méně ohrožená architektura 19. století byla zařazena pouze výběrově. Hlavním důvodem redukce plošného výzkumu bylo jednak racionální posouzení možností limitovaných finančními prostředky určenými pro naplňování původního zadání a personálními kapacitami řešitelského týmu, jednak potřeba zrychlit práce v jednotlivých regionech s ohledem na dokončení plošného průzkumu na území celé České republiky ve stanoveném termínu. Původní záměr podrobnějšího plošného zkoumání se ukázal z hlediska časových i finančních možností nereálný. Jeho naplnění by bylo množné za předpokladu zapojení většího počtu spoluřešitelů, což neumožňoval limit přidělených prostředků z institucionální podpory na vědeckovýzkumnou činnost. Bylo proto nutné původní záměr přehodnotit, omezit průzkum na ohroženější segment kulturního dědictví – architekturu 20. století a změnit zkoumanou jednotku ze sídla na okres. Tento postup reflektuje doporučení Komise ministerstva kultury pro hodnocení výzkumných záměrů z jara 2009. Na rozdíl od prvních let plnění úkolu, kdy základní zkoumanou jednotkou bylo ucelené katastrální území sídla, byl od roku 2009 do roku 2011 touto územní jednotkou okres. Změna přístupu umožnila dokončení plošných průzkumů na území celé České republiky. Pro spoluřešitelé to znamenalo zvládnout během roku terénní průzkum na větším území a provádět přísnější výběr objektů pro konečné zpracování do závěrečného výstupu v podobě katalogu staveb.

1. 4.

Anotace jednotlivých dílčích úkolů výzkumného úkolu č. 402 za rok 2011

Anotace dílčích úkolů z let 2005 až 2010 byly součástí etapových za příslušné roky. BUCHTA, Ladislav. Katastrální území okresu Vsetín, obec Valašské Meziříčí Cíl úkolu Hlavním cílem výzkumného úkolu v roce 2011 bylo kompletní provedení mapování, dokumentace a zhodnocení stavebních objektů 19. a 20. století ve městě Valašské Meziříčí v okrese Vsetín. Splnění cílů K 20. říjnu 2011 byl proveden terénní průzkum a zmapování specifikovaného území. Výsledkem je rozpracování konceptu cca 15 karet jednotlivých hodnotných objektů. Z terénního průzkumu vyplynulo, že převážná většina objektů, splňujících požadavky výzkumného úkolu se nalézá v městském prostředí. Zde je poměrné dostačující zastoupení kvalitních reprezentantů architektury předmětného období. Kvalitní poznání území během zpracování s sebou nese větší časovou náročnost první fáze – plošného terénního průzkumu, spolu s nevelkým přínosem výstupu. Další ztěžující okolností je praktická absence některých původních historických plánů v archivu příslušných stavebních úřadů či u vlastníků objektů. Z dosud vytipovaných objektů je méně než třetina nemovitými kulturními památkami, jež jsou evidovány v databázi MIS. Veškeré zpracované objekty v rámci tohoto projektu budou následně vloženy i do databáze MIS.


Návrhy na prohlášení vybraných objektů za kulturní památku nebyly v roce 2011 podány. ČERBÁK, Roman, HLAVICOVÁ, Zuzana, OBERREITEROVÁ (STARÁ), Jana. Plošný průzkum na území Brno-venkov, obec Vyškov; Plošný průzkum okresu Brno-venkov, obce Blansko a Hodonín; Plošný průzkum okresu Hodonín, obec Břeclav. Cíle úkolu V letošním roce bylo nutné dokončit průzkum z předcházejícího roku v okrese Brno-venkov a zmapovat dosud neprobádané území okresů Blansko, Vyškov, Hodonín a Břeclav. Vzhledem k obrovskému plošnému území, které bylo potřeba zmapovat, byl spoluřešiteli vytvořen přesný plán úkolů s detailním rozdělením území celého Jihomoravského kraje tak, aby k závěru letošního roku bylo celé území kompletně zmapováno a vyhodnoceno. Cílem se stala dokumentace architektonického dědictví přelomu 19. a 20. století, se zvýšenou pozorností na realizace meziválečné. Snahou je, aby jednotlivé výstupy (karty), kromě obligátních náležitostí, obsahovaly reprodukce původní plánové dokumentace, případně dobové fotografie. V roce 2011 bude dokončen průzkum na území Jihomoravského kraje a výstupy ve formě katalogových listů objektů jednotlivých měst zpracovaných okresů budou předloženy v celkovém počtu cca 40 až 50, z nichž vybrané budou navrženy na prohlášení za kulturní památku. Před ukončením VaV 402 budou do databáze MIS vloženy veškeré výstupy za léta 2009, 2010 a 2011. Dále budou vloženy karty, které nám byly předány předchozími řešiteli. Splnění cílů Během tohoto roku se podařilo dokončit průzkum všech dosud neprobádaných okresů celého Jihomoravského kraje, tj. okresu Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín a Vyškov. Ve výše zmíněných okresech se naše pozornost primárně soustředila na větší sídla (okresní města) a na regionální průmyslová a kulturní centra, která měla v 1. polovině 20. století potenciál vzniku kvalitních architektonických realizací. V těchto lokalitách bylo potřeba ověřit stav - míru autenticity realizací zjištěných z rešerší odborné literatury a z archivních materiálů. Dále pak v těchto sídlech probíhal podrobný terénní výzkum za účelem zjištění existence dalších, nepublikovaných realizací, ať už známých architektů, především brněnských, nebo i od tvůrců regionálního významu. Sekundárně se naše pozornost soustředila na průzkum menších měst a obcí. Bylo zjištěno, že ačkoli v literatuře se v jejich souvislosti žádná meziválečná architektura neobjevuje, lze v nich dohledat pozoruhodné meziválečné stavby. Plánová dokumentace vytipovaných objektů při terénním výzkumu byla téměř bez výjimky dohledána v archivech stavebních odborů jednotlivých městských úřadů (kromě města Břeclavi, jehož stavební archiv byl zničen za druhé světové války). U staveb, jejichž existence byla známá z odborné literatury, bylo nutno ověřit jejich stav a provést fotodokumentaci. Část těchto staveb neunikla nevhodným novodobým zásahům (výměna výplní stavebních otvorů za plastové, zateplení obvodového pláště objektu) realizovaným v posledních letech. Z důvodu nalezení původní a dosud nepublikované plánové dokumentace a s tím spojené ozřejmění otázky autorství, byl mezi výstupy letos zařazen objekt prohlášený již za kulturní památku. BŘÍZOVÁ Miroslava, OŠKERA Petr, ROMPORTLOVÁ Lucie, VODÁK Michal, AUBRECHTOVÁ Alena. Plošný průzkum okresů Tachov a Plzeň - sever Cíle úkolu Tématem pokračování dílčí části výzkumného úkolu v roce 2011 je zpracování dalších vybraných staveb, které jsou významnou ukázkou stavebního fondu Plzeňského kraje. Pro zpracování karet jednotlivých staveb je standardně, jako v předchozích letech, prováděn archivní a terénní průzkum, dokumentace a památkové zhodnocení stavebního fondu sledovaného období. Cílem je výběr nejhodnotnějších objektů a výstup v podobě katalogu staveb s identifikačními údaji, popisem, památkovým zhodnocením a přílohami, a tím dokončení terénního a archivního průzkumu na území kraje. V roce 2011 bude zpracován průzkum okresů Plzeň – sever Tachov. Tím bude zmapováno území celého Plzeňského kraje. V případě nejhodnotnějších staveb, které nejsou prozatím chráněny jako kulturní památky, se předpokládá opětovné využití podkladů pro návrhy na jejich prohlášení. Splnění cílů V roce 2011 pokračoval a byl dokončen terénní a archivní průzkum se zaměřením na území okresů Tachov a Plzeň – sever. Cílem se stala dokumentace vybraného architektonického dědictví přelomu


19. a 20. století, většinou zde byly vybrány hodnotné prvorepublikové realizace. Jednotlivé výstupy (karty) vybraných staveb obsahují často cenné vypovídající dobové fotografie a kopie původní plánové dokumentace apod. Spoluřešitelé se při zpracování jednotlivých staveb zaměřili na vybrané zajímavé objekty, které by bylo vhodné urychleně navrhnout na prohlášení za kulturní památku. Seznam staveb vybraných pro zpracování do evidenčních karet staveb byl v průběhu zpracování několikrát upraven na základě dostupných archivních materiálů. Průzkumem a zpracováním výstupů vybraných staveb okresů Tachov a Plzeň – sever bylo současně dokončeno základní zmapování významných staveb Plzeňského regionu. ERBANOVÁ, Eva, ŠTORKOVÁ, Jana, ZUZÁKOVÁ, Eva. Plošný průzkum okresů České Budějovice a Jindřichův Hradec Cíle úkolu V okrese České Budějovice bylo zpracováno 20 katalogových listů v požadované struktuře spolu se zákresem v katastrální mapě a s plánovou a fotografickou dokumentací. V okrese Jindřichův Hradec bylo zpracováno 24 katalogových listů v požadované struktuře spolu se zákresem v katastrální mapě a s plánovou a fotografickou dokumentací. V rámci výzkumného úkolu byla zpracována základní historie měst předmětného okresu (ČB a JH) a bylo zpracováno komplexní zhodnocení staveb okresu České Budějovice a Jindřichův Hradec v návaznosti na již zhodnocený a zpracovaný plošný průzkum v Jihočeském kraji v minulých letech. Vybrané objekty zpracované v katalogovém listu byly vloženy do aplikace MIS. Splnění cílů K 24. říjnu 2011 je zpracováno ve formě konceptu 10 katalogových listů, další do plánovaného počtu jsou rozpracované. V okrese České Budějovice bude zpracováno 19 katalogových listů spolu se zákresem v katastrální mapě a s plánovou a fotografickou dokumentací. V okrese Jindřichův Hradec bude zpracováno 26 katalogových listů spolu se zákresem v katastrální mapě a s plánovou a fotografickou dokumentací. Byly zpracovány a podány 4 návrhy k zápisu do ÚSKP ČR. Na konci roku byly podány čtyři návrhy na prohlášení za nemovitou kulturní památku. Jednalo se o obytný dům Koldům“ čp. 1253, 1254 a 1255 na Pražské třídě a o telekomunikační budovu čp. 2239 na Pražské třídě v Českých Budějovicích. Dále o věžový vodojem v Něchově, v okrese České Budějovice. A posledním návrhem bylo kino „Družba“ čp. 134 na Špičáku v Českém Krumlově. V rámci MIS je zatím evidováno 220 katalogových listů, včetně 44 katalogových listů z roku 2011. V rámci MIS je zatím evidováno 164 katalogových listů, do konce roku bude vloženo všech 45 katalogových listů z letošního roku. PATEROVÁ, Vladimíra. Plošný průzkum okresu Jičín a Rychnov nad Kněžnou. Cíl úkolu V roce 2011 bylo v souladu s požadavkem na zpracování všech okresů naplánováno dokončení průzkumu celého Královéhradeckého kraje, tedy zbývajících okresů Jičín a Rychnov nad Kněžnou podle předepsané metodiky výzkumného úkolu. Tématem dílčí části výzkumného úkolu v roce 2011 byla dokumentace, hodnocení a památková ochrana stavebního fondu konce 19. století a první poloviny 20. století na území obou uvedených okresů. Splnění cílů bylo v průběhu roku 2011 ohroženo z důvodu nepodepsání smlouvy o zpracování okresu Rychnov nad Kněžnou ze strany ing. arch. Jana Falty, avšak díky operativnímu přístupu a redukci plošného průzkumu na nejvýznamnější sídla okresů Jičín a Rychnov nad Kněžnou se podařilo dokončení průzkumu a dokumentace obou okresů dokončit. Výzkum tedy probíhal nejprve na území celého okresu Jičín, přičemž prioritou byla dokumentace a vyhodnocení stavebního rozmachu měst Jičín, Hořice, Lázně Bělohrad, Nová Paka a Sobotka a jejich okolí, následně byl v srpnu 2011 zahájen spoluřešitelkou průzkum okresu Rychnov nad Kněžnou, a to měst Dobruška, Opočno, Rychnov nad Kněžnou, Vamberk a jejich okolí. Splnění cílů Stanovené cíle výzkumu v roce 2011 se podařilo při maximálním nasazení spoluřešitelky a její spolupracovnice naplnit v plánovaném rozsahu. Výzkumný úkol byl na počátku roku přizpůsoben požadavku hlavní řešitelky úkolu na dokončení celého Královéhradeckého kraje. Po prostudování místní a regionální literatury byl realizován podrobný terénní průzkum s fotodokumentací nejvýznamnějších objektů v městech Hořice, Lázně Bělohrad, Nová Paka, Jičín a Sobotka a jejich


okolí. Výsledkem terénního průzkumu byla fotodokumentace 68 objektů, přičemž důraz byl kladen zejména na objekty navržené významnými architekty první třetiny 20. století; z konce 19. století byly do průzkumu zařazeny objekty významné pro daná města ze společenských důvodů – jednalo se zejména o pro region významné školy a občanské budovy, z architektury umístěné mimo tato sídla bylo do katalogu zařazeno koupaliště v obci Dachovy u Hořic a secesní škola v Pecce. Následně bylo přistoupeno k archivním průzkumům spisové a projektové dokumentace jednotlivých objektů ve stavebních archivech výše uvedených měst. Zde došlo ke komplikaci z důvodu požadavku jednotlivých stavebních úřadů na dodání písemných souhlasů vlastníků vybraných objektů a to v souladu se stavebním zákonem. Spoluřešitelka tedy byla nucena požádat všechny vlastníky vytipovaných objektů o zaslání písemného souhlasu s bádáním v archívu a s pořízením kopií dokumentací. Přes veškeré snahy i telefonické urgence se nepodařilo zajistit souhlas vlastníků všech vybraných objektů, proto byl poté výběr zúžen na dokumentaci 55 objektů. Teprve na počátku srpna 2011 (po odstoupení ing. arch. Jana Falty z řešení úkolu) bylo započato s intenzívním průzkumem okresu Rychnov nad Kněžnou. Podrobný terénní průzkum byl po prostudování archívních materiálů a regionálních publikací omezen na města Dobruška, Opočno, Rychnov nad Kněžnou a Vamberk, dále byly dokumentovány tři objekty od významných autorů vzniklých mimo tato sídla, a to Masarykova chata na Šerlichu, Masarykova škola v Ohnišově a základní škola v Solnici. Celkem byla provedena fotodokumentace 60 objektů, z nichž byl výběr do katalogu zúžen na 32 objektů. Velkou komplikací zde opět byl přístup k archívním materiálům umístěným na příslušných stavebních úřadech, neboť ty vždy vyžadovaly písemný souhlas vlastníků objektů s bádáním ve spisové i projektové dokumentaci a s pořízením jejich kopií. Překvapivě byl odepřen přístup na bádání objektů ve vlastnictví Města Dobrušky. Výsledkem výzkumu je bohatý materiál dokládající stavební činnost na území okresů Jičín a Rychnov nad Kněžnou, který souvisel zejména s průmyslovým rozvojem měst na konci 19. století a počátku 20. století a po vzniku Československé republiky v roce 1918 a s postavením jednotlivých měst v rámci státní správy první republiky. Stavební rozvoj na konci 19. století a na počátku 20. století přinesl stavbu několika významných secesních objektů a objektů, které byly navrženy pod vlivem historizujících slohů. Z nich nejvýznamnější v okrese Jičín jsou v Hořicích radnice čp. 3 z roku 1872, novorenesanční vila rodiny Feuersteinů čp. 321 z roku 1893, Městský dům čp. 342 z let 1862 – 1865, a zejména světově proslulá kamenosochařská škola čp. 675 z roku 1883. V Jičíně byl v roce 1852 postaven hotel Astra, později přejmenovaný na hotel Paříž a adaptován ve 20. letech 20. století architektem Čeňkem Musilem, novorenesanční Lepařovo gymnázium čp. 30 z let 1882 – 1883, průmyslová škola čp. 45 z roku 1879, Masarykovo divadlo a sokolovna od J. Vejrycha z roku 1893, v Lázních Bělohrad je to Lázeňský dům čp. 8 z roku 1893. Pod vlivem secese vznikla v Hořicích dívčí průmyslová škola čp. 11 od Františka Blažka a od téhož autora v roce 1910 Obchodní škola, vila sochaře Josefa Kulhánka od Otty Kudrnáče z let 1904 – 1905, v Jičíně to byla vila Theodory Němcové od Dušana Jurkoviče a evangelický kostel s farou od architektů Emila Králíčka a Matěje Blechy z let 1907 – 1908, Grandhotel Praha z let 1906 – 1907, na náměstí v Nové Pace byl v roce 1906 hotel Praha a v Pecce základní škola z let 1908 – 1909. Kubismus je zde zastoupen jičínskou Jakubcovou vilou od Pavla Janáka z let 1910 – 1911. V období první republiky vzniklo v okrese Jičín několik významných budov. V letech 1926 – 1928 to byla Masarykova věž samostatnosti poblíž Hořic od architekta Františka Blažka, do vzhledu města Jičína významným způsobem zasáhl architekt Čeněk Musil, který zde vyprojektoval v roce 1924 Studentský dům čp. 400 (dnes knihovna), v roce 1925 Hospodářskou školu čp. 212, v letech 1927 - 1928 Obecní záložnu čp. 18, v roce 1929 hotel Hušek, v letech 1929 – 130 Masarykovu Obchodní školu, Živnostenskou školu čp. 100 z roku 1930, v roce 1935 restauraci na břehu rybníka Kníže, v roce 1936 Husův sbor. Podstatným způsobem se podílel i na přestavbě náměstí v Nové Pace, kde v roce 1931 vznikly hned tři nové objekty – architekt Čeněk Musil vyprojektoval Okresní dům čp. 1 a Okresní úřad čp. 2, architekt František Janda Okresní záložnu hospodářskou čp. 3. V Lázních Bělohrad vyprojektoval architekt Čeněk Musil sokolovnu z let 19281930, architekt Jindřich Malina zde navrhl lázeňský Grandhotel z let 1935 – 1936. Vynikajícím dílem je spořitelna čp. 420 v Sobotce od architekta Františka Jandy. Z pozdějších děl jsou v katalogu zařazeny v Jičíně činžovní dům čp. 653 od Klementa Ossendorfa z let 1938 – 1939, Okresní úřad od Čeňka Musila z let 1940 – 1943 a Státní banka československá od téhož autora v Nové Pace z roku 1939, v roce 1947 vznikl v Nové Pace činžovní dům čp. 37 od jaroslava Pokorného z Prahy.


V okrese Rychnov nad Kněžnou pracovali také vynikající čeští architekti, kteří se vepsali do dějin architektury a stavitelství tohoto okresu. Příklady objektů vzniklých pod vlivem historizujících slohů byly vybrány v městě Opočně novorenesanční radnice čp. 247 (dříve Městská spořitelna) z roku 1890, Kodymův národní dům z roku 1897 a hotel Havel V Rychnově nad Kněžnou. Období secese je v katalogu zastoupeno objekty Slavíkova vila čp. 481 V Dobrušce od architekta Josefa Jirsáka, v Opočně jsou to měšťanské školy čp. 11 od Ladislava Skřivánka z let 1905 – 1907 a továrna na stroje od téhož autora, ve Vamberku Suchánkova vila čp. 96 od Františka Boháče z roku 1905 a vynikající příklad syntézy pozdějších architektonických vlivů vila továrníka Antonína Bednáře od Oldřicha Lisky z roku 1916. V období první republiky byla v roce 1919 postavena pošta čp. 14 v Rychnově nad Kněžnou od architekta Oldřicha Tyla z Prahy ovlivněná tvorbou Jana Kotěry, jenž v rocce 1918 navrhl v Dobrušce pro místního podnikatele Rýdla rodinnou vilu s prvky lidové architektury čp. 187, v letech 1924 – 1925 postavena na vrcholu Šerlich v Orlických horách Masarykova chata od architekta Bohuslava Fuchse. Architekt Milan Babuška je autorem gymnázia v Rychnově nad Kněžnou z roku 1926, v roce 1928 byl v Rychnově nad Kněžnou postaven místním stavitelem Otou Hányšem Lidový dům čp. 671, Městský úřad zde v roce 1929 navrhl architekt O. Šmída z Prahy. V letech 1926 – 1927 byla postavena v Dobrušce sokolovna navržená pražským architektem Ladislavem Machoněm. V třicátých letech 20. století byla postavena v Dobrušce v roce 1933 architektem Jindřichem Freiwaldem Okresní záložna čp. 11, v letech 1933 – 1934 ve stejném městě realizoval Jan Rejchl z Hradce Králové městskou spořitelnu čp. 26 a týž autor navrhl v Rychnově nad Kněžnou sokolovnu z roku 1933. V Dobrušce navrhli v roce 1934 jaroměřští architekti Kubeček a Steklík Husův sbor s kolumbáriem, čistou funkcionalistickou architekturu. Ojedinělým příkladem vesnické architektury je Masarykova škola v Ohnišově od Jindřicha Freiewalda z let 1931 – 1932. Výše uvedené příklady dokládají význam měst v okrese Jičína a Rychnov nad Kněžnou pro vývoj moderní architektury a výsledky průzkumu obohatily poznání moderní architektury v těchto okresech. Výsledkem průzkumu byla dokumentace 72 nejvýznamnějších architektonických děl konce 19. století a první třetiny 20. století. Spoluřešitelka Bc. Zuzana Viková se podílela na počítačovém zpracování a vytištění fotodokumentace, snímků pozemkových map s barevným vyznačením objektů a na zpracování a vytištění archívních podkladů (projektové dokumentace). Celkem tak bylo zpracováno 52 vybraných objektů okresu Jičín a 31 objektů v okrese Rychnov nad Kněžnou. Komisi bude předložen výběr nejhodnotnějších objektů okresů Jičín a Rychnov nad Kněžnou. Samostatné místo pracovnice EDOP NPÚ ÚOP v Josefově pro MIS bylo zřízeno teprve k 1. 1. 2010 a během prvního půl roku se pracovnice seznamovala s danou problematikou a přednostně vkládala do MIS nemovité kulturní památky. V rámci MIS tak byly oddělením evidence a fotodokumentace NPÚ Josefov vloženy fotodokumentace nemovitých kulturních památek na území jednotlivých měst zpracovaných okresů. V prvním čtvrtletí byly do MIS vloženy spoluřešitelkou výstupy z roku 2010, avšak nebyly označeny příslušným kódem úkolu. Další materiály budou do MIS průběžně vkládány v souladu s doplňovanými požadavky na označení úkolu v dalším období. V roce 2011 nebyla spoluředitelkou prováděna žádná přednášková ani publikační činnost. KOUKALOVÁ Šárka, HERMANOVÁ Hana, JEHLÍKOVÁ-JANEČKOVÁ Michaela, LÁSKA Vojtěch. Plošný průzkum okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Rakovník, Praha-západ, Příbram. Cíl úkolu V letošním roce jsme dokumentovali jednotlivé stavby i širší územní celky v okresech, které jsme z velké části zpracovávali již v minulých letech. V prvé řadě jsme se zaměřili na díla předních architektů, například Jana Kotěry, Josefa Hrubého, Karla Caivase, Jana Gillara, Kamila Roškota, Otakara Novotného. Velkou část výzkumu však zaujímají kvalitní stavby méně známých architektů a stavitelů; hodnotná zástavba i ve vzdálenějších regionech je charakteristická zvláště pro období první republiky. S posledním rokem výzkumu jsme dokončili i dokumentaci tvorby Jana Kotěry v okrese Beroun Götzova vila v Chrustenicích - a velmi dobře zachovaná dělnická kolonie v Králově Dvoře. Z mladší generace prvorepublikových architektů stojí především za pozornost architekt Josef Hrubý. Jeho škola v Jílovém u Prahy patří mezi nejzdařilejší ukázky socialistického realismu. Ze staveb 30. let


zmiňujeme například sanatorium v Dobříši, funkcionalistickou stavbu Ferdinanda Fencla s interiéry Jana Vaňka. Výzkum navázal také na dokumentaci chat a vil v oblíbených letoviscích Pražanů. V tomto roce jsme zdokumentovali lokality: Davle, Jíloviště, Slapy, Štěchovice, Senohraby. Jako příklad uvádíme Slapy. V lokalitě zvané Na Vyhlídce se nacházejí tři velmi zdařilé stavby Karla Caivase z konce 30. let, domy od architektů Jana Gillara a Jana Jarolíma. Mimořádnou lokalitu v rámci celého období socialistické architektury představuje luxusní vilové letovisko s hotelovým komplexem u Orlické přehrady pro přední funkcionáře ÚV KSČ ve Vystrkově z přelomu 50. a 60. let 20. století. Plánovou dokumentaci, která podléhala utajení, se zatím nepodařilo nalézt, což znemožňuje celkové zhodnocení projektu vládních vil. Z tohoto důvodu byla provedena především podrobná dokumentace na základě dostupných archivních dokumentů. V roce 2011 byl dohotoven průzkum ve městě Mladá Boleslav (vybrány byly dvě obytné stavby z 30. let, a to stavby dvou místních architektů - Vladimíra Bolecha a Františka Bartáka). Dále byl zpracován urbanistický vývoj v centru města kolem třídy T. G. Masaryka, který v 50. a 60. letech patřil mezi nejzdařilejší pokusy začlenění nové výstavby do struktury stávajícího města. Na výzkum urbanistických souborů bylo navázáno zpracováním lokalit Kladno - Kročehlavy a Příbram - Březové Hory. Obě lokality jsou dokladem postupného vývoje uvažování o městských sídlištích. U Příbrami se jedná o sídliště založené na principech socialistického realismu s moderně pojatým náměstím, u Kladna Kročehlav je naopak jádro vybudované ve stylu socialistického realismu a sídliště až do 70. let 20. století. Předmětem našeho zájmu se stal také baťovský fenomén v okrese Kutná Hora. Do té doby nepříliš významné městečko Zruč nad Sázavou se na přelomu 30. a 40. let změnilo v moderní průmyslovou lokalitu s investicemi firmy Baťa (regulační plán od Richarda Podzemného z roku 1939, společenský dům a výrobní budovy Baťa podle projektu firemní kanceláře - od architektů Vladimíra Karfíka a Miroslava Drofa). Výzkum prováděný ve městě Slaném v roce 2011 navázal na výzkum zde prováděný v roce 2009. Pokračujícím výzkumem se tu rozšířila a doplnila škála zkoumaných objektů po stránce typologické i architektonické. Specifickým objektem sledovaného období jsou sokolovny, v návaznosti na výzkum sokoloven v Klobukách a ve Zlonicích v roce 2010 byla v roce 2011 dokumentována sokolovna ve Slaném. Jde o velice reprezentativní novorenesanční stavbu z konce devatenáctého století, moderně přestavěnou v první polovině dvacátých let dvacátého století. Výstavba je spojena se jménem pražského architekta Zeyera, přestavbu navrhoval architekt Alois Mezera z Prahy – Dejvic. Dalším příkladem noblesní výstavby na západním okraji města je dům čp. 667 v Fűgnerově ulici, postavený patrně podle projektu slánského architekta Karla Neumanna. Vzácným příkladem drobnější a skromnější, avšak velmi kultivované výstavby na východním předměstí je dům čp. 765, který vyniká jemnou kvalitní štukatérskou výzdobou fasád, bohužel již silně poškozenou. Jeho autorem i stavebníkem byl místní stavitel Alois Koula. Výzkum naznačil značnou početnost, rozmanitost i kvalitu výstavby ve městě Slaném na konci 19. A na počátku 20. století a je indikací k dalšímu podrobnějšímu zkoumání v této lokalitě. Zároveň výzkum odhalil jednostrannost dosavadní ochrany, omezené na středověké jádro a starší zástavbu a nedostatečnost ochrany novější zástavby, zachované zde nejen pokud jde o jednotlivé stavby, nýbrž i pokud jde o ucelené urbanistické formace. V tomto ohledu je provedený výzkum podnětem pro další podrobnější a širší zkoumání této lokality a též motivací pro hledání nových forem památkové ochrany. Splnění cílů V letošní etapě se na předmětném výzkumném úkolu ve větším rozsahu podíleli dva externí spoluřešitelé (Hana Hermanová, Michaela Jehlíková - Janečková), v menším rozsahu dva pracovníci Národního památkového ústavu (Šárka Koukalová, Vojtěch Láska). Celkem bylo vybráno a zpracováno s požadovanými přílohami 44 objektů (včetně urbanistických celků). Cíl výzkumu byl splněn v předpokládaném plánu. Při terénním průzkumu jsme zjistili, že v okrese Rakovník, který byl posledním zbývajícím okresem pro zpracování, nevykazuje výraznější příklady moderní architektury (kromě architektury města Rakovník, jejíž výběr jsme uváděli v minulém roce). V letošním roce byl na MKČR podán jeden návrh na prohlášení za kulturní památku – gymnázium s vilou ředitele v Nymburce. Tři návrhy objektů moderní architektury, které jsme podávali v minulých letech, letos MKČR prohlásilo do Ústředního seznamu kulturních památek – gymnázium s vilou ředitele v Nymburce, kolonáda prof. Libenského v Poděbradech a výpravní budova v Bystřici. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům a trvání výzkumného úkolu, časovým možnostem spoluřešitelů a rozlehlosti středních Čech s velkým množstvím prvotřídní moderní architektury jsme byly nuceni upřednostnit terénní dokumentaci architektury před MIS. V rámci MIS není zatím evidován


žádný objekt generovaný výzkumným úkolem č. 402. Externího pracovníka na vkládání do MIS se nepodařilo získat. Po skončení výzkumného úkolu se budou muset po dohodě s vedením Národního památkového ústavu vybrané stavby do MIS dodatečně vložit. Výzkum moderní architektury je poměrně časově náročný úkol, který probíhá mimo rámec pracovního úvazku (pokud v pracovních dnech je potřeba navštívit archivy a další instituce, pracovní doba se musí nahrazovat). A to i přesto, že NPÚ má dnes již statut vědecko-výzkumné organizace. HOROVÁ, Věra. Plošný průzkum okresu Vsetín – Rožnovsko a Vsetínsko Cíl úkolu Hlavním úkolem dokončení plošného průzkumu v okrese Vsetín v roce 2011 je především terénní a archivní průzkum, dokumentace a hodnocení stavebního fondu sledovaného období. Pro terénní průzkum byl použit materiál terénního zjišťovacího průzkumu okresu Vsetín, který vypracoval Martin Strakoš z NPÚ OP v Ostravě v roce 2002, a omezil se na provedení fotodokumentace současného stavu vybraných objektů. První významnou zájmovou lokalitou je zástavba města Vsetín. Zde je průzkum zaměřen na moderní architekturu staveb od brněnských, pražských a zlínských stavitelů a architektů např. Bohumila Babánka, Františka Vahaly, A. Tenzera, a především na tvorbu architekta Ludvíka Hilgerta, jehož dílo v této lokalitě lze řadit k vrcholu české meziválečné moderní architektury. Druhou zájmovou lokalitou je Rožnov pod Radhoštěm. Ve výběru kvalitních objektů zástavby města vhodných ke zvážení zápisu do ÚSKP jsou uvedeny stavby všech vývojových etap sledovaného období. Jedná se o kultivovanou tvorbu místních architektů a stavitelů K. Bayera a Karla Barabáše v duchu lidové secese, dále modernu a funkcionalismus od významných architektů Bohumíra Kupky, Čestmíra Šlapety a Vladimíra Šlapety, objekty sídliště socialistického realismu „Na Záhumení“ z 50. a 60. let nebo tvorbu Vladimíra Kalivody z konce dvacátého století. Mimo vymezené lokality měst byly sledovány další objekty v okolních obcích, např. Zubří, Velké Karlovice, Hovězí, Prostřední Bečva a Jablůnka. K významným lokalitám patří především areál Pusteven na Radhošti od Dušana S. Jurkoviče. Cílem úkolu je výběr objektů a výstup v podobě katalogu staveb s identifikačními údaji, popisem, památkovým zhodnocením a dalšími přílohami. Katalog by měl zahrnovat stavební produkci všech etap vývoje architektury ve sledovaném období na daném území. Splnění cílů Hlavním záměrem bylo sledování 30 vybraných objektů architektury konce 19. a 20. století ze zástavby Rožnova pod Radhoštěm, Vsetína i okolních obcí (Zubří, Velké Karlovice. Hovězí, Prostřední Bečva a Jablůnka). Z vytyčeného cíle byl proveden výběr 20 nejvýznamnějších objektů ve vytipovaných lokalitách. Důvodem zúženého výběru bylo především značné znehodnocení stavebního fondu jasně patrné od doby vyhotovení seznamu zjišťovacího průzkumu v roce 2002. Dalším problémem, se kterým jsem se při zpracovávání úkolu setkala, je zpřísněný pohled na nahlížení do archivních materiálů a nemožné zapůjčení plánových dokumentací ze stavebních archivů nebo jejich skenování bez souhlasu majitele. Výsledkem je tedy méně kvalitní a jen orientační fotodokumentace plánové dokumentace. V průběhu průzkumu byla provedena fotodokumentace současného stavu vybraných objektů v lokalitách města Rožnov pod Radhoštěm a Vsetín. Mimo tyto lokality byl do průzkumu zařazen pouze areál Pusteven na Radhošti. Do katalogu se podařilo zahrnout občanské objekty i rodinné domy ukazující celkový rozsah architektonické tvorby na vybraném území okresu Vsetín ve sledovaném období. Dále byl proveden průzkum ve stavebních plánových archivech měst Rožnov pod Radhoštěm a Vsetín a ve fotoarchivu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Velkou část historické fotodokumentace bylo možné dohledat také ve sbírce pohlednic Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně. K vybraným objektům jsou postupně zpracovávány katalogové listy a doplňovány požadované přílohy, tj. fotodokumentace, katastrální mapy, historická plánová dokumentace a historická fotodokumentace. Kompletní katalogové listy se podaří zpracovat pro všech 20 objektů. Kompletace katalogu bude provedena podle požadavků do konce roku 2011. Termín dodání výstupů požadovaný hlavním řešitelem bude dodržen. Cíl dokončit území okresu Vsetín bude v letošním roce splněn. Práce byla rozdělena a plošný průzkum pro město Valašské Meziříčí a okolí dokončí Ing. Ladislav Buchta.


Návrhy na prohlášení vybraných objektů za kulturní památku nebyly v roce 2011 podány. V roce 2011 není zatím nebyly evidovány do MIS žádné objekty generované výzkumným úkolem č. 402. HORVÁTHOVÁ, Jana. Plošný průzkum okresu Sokolov Cíl úkolu Cílem výzkumného úkolu v roce 2011 je provedení plošného terénního průzkumu zaměřeného na architekturu první poloviny 20. století v okrese Sokolov. V minulých letech již byly samostatně zpracovány průzkumy jednotlivých větších měst tohoto okresu (Sokolov, Kraslice, Horní Slavkov). Zbývá tedy dokončit plošný průzkum v menších sídlech okresu Sokolov. Jedná se především o města Loket, Kynšperk, Rotava a Svatava. Po dopracování těchto lokalit by tak měl být dokončen kompletní průzkum okresu Sokolov. Výzkumný úkol byl prioritně zaměřen na provedení základního průzkumu stavebního fondu z předmětného období. Výsledky výzkumné činnosti slouží jako podklad pro zařazování vybraných staveb do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Dále jsou v praxi využity terénními pracovníky NPÚ či zástupci výkonných orgánů státní památkové péče. Vzhledem k tomu, že okres Sokolov byl na konci 19. a na počátku 20. století významným industriálním centrem, kde probíhal výrazný rozvoj včetně vysoké stavební produkce, je zastoupení stavebního fondu z první poloviny 20. století poměrně výrazné. Vzhledem k industriálnímu charakteru této oblasti se jedná převážně o továrnické vily a dělnické kolonie. Plošný průzkum menších sídel či samostatně lokalizovaných objektů bude probíhat v rozsahu dosavadních postupů při provádění plošného průzkumu, dokumentace a hodnocení památkového fondu sledovaného období. Výběr staveb zařazených do katalogu probíhal na základě plošného terénního průzkumu, který sledoval místní architektonický fond z hlediska historické skladby a kvality architektonického záměru. U vybraných staveb proběhl archivní průzkum zaměřený na studium původní plánové dokumentace, dochované ikonografie a literatury. Cílem průzkumu je výstup v podobě abecedně řazeného katalogu staveb. Každý katalogový list by měl být opatřen identifikačními údaji stavby, stručným architektonickým rozborem, památkovým zhodnocením a přílohami tvořenými mapovými podklady a historickou ikonografii dané stavby. Součástí příloh by rovněž měla být podrobná fotodokumentace stávajícího stavu. V roce 2011 je plánováno zpracování okresu Sokolov (cca se jedná o 35 zpracovaných objektů). Mimo větší sídla tohoto regionu (Loket, Kynšperk nad Ohří, Rotava, Svatava) by se měl průzkum zaměřit na okolní, převážně vesnická, sídla s výskytem industriální architektury, u kterých bývá obvyklé situování u soukromých vilových staveb. Splnění cílů K 20. říjnu 2011 je zpracováno v konečné podobě formou katalogového listu 7 objektů. Ve formě konceptu katalogového listu je zpracováno dalších 14 objektů. Zpracování objektů zbývajících do plánovaného počtu je v současné době v pokročilém stádiu rozpracovanosti. Je zpracována většina příslušných archivních fondů ze Stavebního archivu Městského úřadu města Loket, Chodov a Kynšperk a z podnikového archivu společnosti Sokolovská uhelná a.s. v Březové. Je dokončena heuristika příslušné odborné literatury a příslušný historický stavební fond je postupně fotograficky dokumentován. V konečné podobě bude výsledný katalog okresu Sokolov obsahovat cca 35 katalogových listů, což znamená, že předpokládaný cíl bude splněn. K objektům, u kterých je k dnešnímu dni kompletně zpracován průzkum historické stavební dokumentace, jsou v současné době doplňovány požadované přílohy, tj. aktuální podrobná fotodokumentace, katastrální mapy, historická ikonografie apod. Kompletace katalogu bude provedena na základě požadovaného termínu dokončení. Z prozkoumaných objektů budou předloženy v rámci prohlašovací komise Národního památkového ústavu – územního odborného pracoviště v Lokti tři návrhy k zápisu stavby do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Do systému MIS se v roce 2011 vkládají data zpracována v loňském roce, kdy byl dokončen plošný průzkum města Cheb a okresu Cheb. V současnosti je v tomto systému zaneseno 5 objektů. Do konce roku 2011 do něj bude vloženo všech 33 objektů, které byly zpracovány do podoby katalogového listu.


KOMENDOVÁ, Nelly. Plošný průzkum obvodu obce s rozšířenou působností Uherský Brod mimo město Uherský Brod, okres Uherské Hradiště Cíl úkolu Tématem pokračování výzkumného úkolu v roce 2011 byla dokumentace, hodnocení a památková ochrana stavebního fondu 19. a 20. století v rozsahu správního obvodu obce s rozšířenou působností Uherský Brod mimo město Uherský Brod. Prioritou výzkumu byl terénní průzkum, archivní průzkum a poznání vytyčené lokality z pohledu charakteru a struktury zástavby se zaměřením na výskyt architektury sledovaného období. Splnění cílů V roce 2011 se podařilo splnit stanovený cíl průzkumu v plném rozsahu. Byl proveden archivní a terénní průzkum, dokumentace a hodnocení památkového fondu sledovaného období s důrazem na terénní průzkum lokality s ohledem na absenci literatury a dokladů z této oblasti. Terénní průzkum lokality spočíval v podrobném mapování jednotlivých katastrálních území i s jejich odlehlými místy s potenciálem rekreačních oblastí, které mohly teoreticky nabídnout zajímavé dobové rekreační stavby či vily. Ve sledované lokalitě však převažuje charakter zemědělské oblasti s tradiční architekturou s téměř nulovým výskytem moderní architektury vyšších kvalit. Převažují tradičně řešené stavby s historizujícím tvaroslovím, které ve většině případů jsou dnes přestavěny. Průzkum obcí byl proto rozšířen na stavební aktivity s přesahem do druhé poloviny minulého století, kdy je zřetelný rozvoj stavebních aktivit převážně však typového charakteru organizovaných brigádnicky tzv. v akci Z. Jen výjimečně se objevily stavby osobitějšího architektonického řešení a i ty jsou dnes v nepůvodní podobě. Cíl dokončit území okresu Uherské Hradiště bude v letošním roce splněn. Návrhy na prohlášení vybraných objektů za kulturní památku nebyly v roce 2011 podány. V roce 2011 zatím nebyly evidovány do MIS žádné objekty generované výzkumným úkolem č. 402. SELLNEROVÁ, Alena, PAVLÍKOVÁ, Marta. Plošný průzkum okresu Loun Cíl úkolu Základním cílem je dokumentace, hodnocení a památková ochrana stavebního fondu 19. a 20. století okresu Louny, který završuje plnění výzkumného úkolu V+V 402 v Ústeckém kraji. Vyhotovený výstup bude obsahovat dokumentaci architektonických stylů, škol a stavitelů se zaměřením na největší sídla okresu - města Žatec a Louny. Dokumentaci stavebního fondu okresu provádějí tři spoluřešitelé (dva zaměstnanci Národního památkového ústavu ÚOP v Ústí nad Labem a jeden externí spolupracovník) společně, výstup pro rok 2011 tedy je oproti rokům 2005 – 2009 mnohem více kolektivním a uceleným dílem. Výstupem bude 60 katalogových listů, přičemž počet zkoumaných objektů je přibližně trojnásobný. Dokumentace se zaměřuje zejména na otázku bydlení středních a dělnických vrstev obyvatelstva, což souvisí nejen s velkým počtem poutavých realizací z předválečného i poválečného období, ale především s nastupující vlnou radikálních stavebních úprav těchto objektů, které postupně ztrácejí svůj původní osobitý ráz. Soubor dokumentovaných objektů je doplněn výraznými realizacemi veřejných staveb. V současné době je archivní průzkum zpracován přibližně u poloviny všech zkoumaných objektů, zakončen je průzkum terénní se zaměřením na dokumentaci interiérů a probíhá tvorba jednotlivých karet. Výstup s výběrem objektů bude sestaven v podobě abecedně řazeného katalogu staveb s identifikačními údaji, popisem, památkovým zhodnocením a přílohami. Výsledky výzkumné činnosti budou podkladem nejen pro zařazování objektů do Ústředního seznamu kulturních památek, ale mají též sloužit jako podklad pro běžnou terénní práci pracovníkům Národního památkového ústavu, pro zástupce pověřených obcí, ale i pro poučení a informování vlastníků dokumentovaných objektů. Splnění cílů K 20. říjnu 2011 je ve formě katalogového listu kompletně zpracováno 21 objektů či souborů moderní architektury. K archivně zpracovaným objektům jsou doplňovány požadované přílohy tj. současná fotodokumentace, katastrální mapy, fotomapy, a v případě dochování i původní stavební plány a historická fotodokumentace. Komplikací při zpracovávání úkolu je nemožnost zdokumentování interiérů větší části objektů (většinou se jedná o soukromé domy), jejichž současní majitelé se bohužel obávají zanesení své nemovitosti do Ústředního seznamu kulturních památek.


Součástí výstupu je podrobnější sledování tvorby architektů a stavitelů, jejichž stavby mají svým významem nadregionální dosah, a přitom bohužel nebyly dosud žádnou odbornou prací dostatečně postihnuty. Často se jedná o objekty na svou dobu velmi progresivní až provokativní, nebo o stavby umělecky a řemeslně dokonale provedené. Cílem průzkumu je i zjištění, zda v okrese Louny docházelo k působení projektantů v rámci více obcí či širších územních celků, tedy, že jejich tvorba nebyla omezena jen na jedno sídlo. Stávající výsledky prozatím ukazují, že architekti a stavitelé obou dnešních okresů měli poměrně široký přesah i směrem do okresu Ústeckého. Je zde však též velký podíl českých architektů s návazností na českou architektonickou školu. Kompletace katalogu je prováděna podle stanoveného harmonogramu, termín požadovaný hlavním řešitelem je proto dodržen. Návrhy na prohlášení za kulturní památku, podané v letošním roce - Česká Kamenice, tzv. Hübelova vila č. p. 141, ulice Pražská, Louny, Kostel československé církve evangelické, č. p. 1510, ulice Českých Bratří, Rumburk, Pobočka Německé zemědělské a průmyslové banky, č. p. 852, ulice 5. května Žádné nové objekty moderní architektury nebyly bohužel za kulturní památku prohlášeny, rovněž žádné řízení o prohlášení staveb tohoto typu nebylo zrušeno. V rámci MIS bylo v roce 2011 zaneseno cca 100 objektů generovaných výzkumným úkolem č. 402 v roce 2009 a 2010. Počet objektů evidovaných v MIS bude do konce roku navýšen o dalších 60 staveb. HUBRTOVÁ, Kateřina, KŘÍŽOVÁ (NEJEDLÁ), Hedvika, NOVÝ Vratislav. Plošný průzkum města Prahy - Libně (Praha 8 a 9), Kyjí (Praha 14) a největší pražské městské části, Prahy 4 – Nusle, Michle, Záběhlice (Spořilov), Lhotka Cíle úkolu Hlavním cílem v roce 2011 bylo zpracování dalších pražských katastrů, konkrétně druhé části Libně (Praha 8 a 9), Kyjí (Praha 14), Satalic (Praha 19) a největší pražské městské části, Prahy 4 – Nusle, Michle, Záběhlice (Spořilov) a Lhotka. V dnešním roce proběhlo dokončení druhé (rozsáhlejší) části katastru Libeň II., která navazuje na loňskou část Libeň I. - Holešovičky - Rokoska. Celé území leží pouze v Ochranném pásmu Pražské památkové rezervace, kde v podstatě nelze požadavky na památkovou ochranu (mimo výrazných hmotových zásahů) aplikovat. Proto je zde úbytek původních architektonických a uměleckořemeslných prvků i doplňkových konstrukcí (oplocení, zahradní altány) alarmující. To nás, podobně jako již v minulém roce, vedlo ke změně původní strategie a hledání cest ke zrychlení práce. Byl prováděn přísnější výběr objektů, jak v prvotním výběru v terénu, tak objektů zařazených do katalogu. Proto se podařilo zpracovat ještě další katastry, zejména v nejrozsáhlejší městské části Praze 4, kde jednotlivé katastry požívají různých stupňů plošné památkové ochrany: Nusle jsou z větší části (nikoliv však celé) památkovou zónou, Michle leží v Ochranném pásmu pražské památkové rezervace, ale Záběhlice a Lhotka jsou mimo jakoukoliv plošnou památkovou ochranu. Stejně bez ochrany je i katastr na Praze 14 (původně 9) – Kyje a Satalice (Praha 19). K započetí průzkumu Prahy 5 (Motol, Košíře, Hlubočepy) a Prahy 6 (Liboc) bohužel nestačilo dojít. Veškerá fotodokumentaci objektů je uložena na síti ústavu pro pracovní potřebu územních garantů, ev. další badatelskou činnost. Všechny objekty zpracované ve formě evidenčního listu byly uloženy na internet do aplikace MIS. Splnění cílů V roce 2011 se podařilo dopracovat zbylou část katastru Libeň (část II.), katastru Kyje a Satalice a zpracování nejrozsáhlejší městské části Prahy 4, konkrétně katastry Nusle, Michle, Záběhlice a Lhotka. Katastr Libeň, dosud v literatuře i jiném vědeckém bádání opomíjený, bude zpracován podobně jako katastr Střešovice v letech 2007 - 2008. V roce 2011 pokračuje dopracování druhé části tohoto katastru Libeň II., která doplní a naváže na loňskou část Libeň I. – Holešovicky - Rokoska. Z časových a kapacitních důvodů a především díky nepokračování výzkumného úkolu v příštím roce bylo ustoupeno od předběžného mapování dalších území, které by byly řešeny nekoncepčně a pouze torzálně (Motol, Košíře, Hlubočepy, Liboc). O to větší pozornost byla věnována ostatním řešeným územím. Texty byly zpracovány i ke katastrům bez evidenčních listů, tj. ke Kyjím a Lhotce. Celkem bylo v letošním roce zpracováno 22 katalogových listů (15x Libeň, 4x Nusle, 1x Michle, 1x Kyje, 1x Záběhlice). Ke každému katastru je doložena textová a obrazová část, kde jsou uvedeny další objekty z řešeného časového období. Všechny tyto objekty jsou rovněž fotograficky zdokumentovány. Katastr


Libeň je zpracován podrobně a obsahuje také největší počet katalogových listů (15 položek). V Nuslích bylo zjištěno velké množství kvalitních objektů moderní architektury, které by si zasloužilo podrobnější zpracování. Bohužel, z důvodů nepokračování grantu v příštím roce, byl proveden výběr nejkvalitnějších staveb (4 položky) a ostatní zástavba je popsaná v textové části. Katastry Michle, Záběhlice a Kyje reprezentuje 1 katalogová položka. Území Spořilova (místní části Záběhlic) je ale díky významné urbanistické hodnotě věnována velká pozornost v textové části, podobně i katastru Lhotka. Prakticky u všech těchto objektů byly provedeny archivní rešerše. Fotodokumentace byla provedena u celkem cca 80 objektů. Archiv NPÚ tak bude obohacen o cca 500 fotografií. V letošním roce platí nadále pestřejší typologická skladba objektů. Díky katastru Libeň převažují činžovní domy, vilové objekty charakteristické pro území Střešovic jsou nyní v menšině. Dále se uplatňují stavby občanské (nemocnice, soud, sokolovna) nebo církevní (kostel). Vytčené cíle se tedy podařilo splnit. Výjimkou jsou zamýšlená území na Praze 5 a 6, které by byly řešeny nekoncepčně a pouze torzálně (Motol, Košíře, Hlubočepy, Liboc). Z letos prozkoumaných území byly vytipovány 2 objekty k návrhu na prohlášení za KP, byly již odeslány na Ministerstvo kultury. Jedná se o blok nájemních domů od architekta Jana Gillara a blok od architekta Karla Hannauera v rámci kolonie Družstevní ochoz (již mimo území památkové zóny). Třetí objekt, kostel sv. Anežky České s předpolím a čestným pohřebištěm na území Spořilova, navržený v roce 2009, byl v letošním roce prohlášen za památku. PAVELKOVÁ, Hana, PFLEGROVÁ, Michaela. Plošný průzkum části okresu Opava – severovýchodního Opavska, Hlučínska a Kravařska Cíl úkolu V letošním roce proběhl terénní plošný průzkum severovýchodního Opavska, Kravařska a části Hlučínska. Splnění cíle V této lokalitě došlo k vytipování nejhodnotnějších objektů a k jejich fotografickému zdokumentování. Následně byl proveden archivní průzkum a u vytipovaných hodnotných staveb byl zpracován katalogový list. Do finálního katalogového výstupu bylo zařazeno 30 objektů s popisem, architektonickým hodnocením, kopiemi historické plánové dokumentace. Následně budou všechny objekty zaevidovány do databáze MIS, nejhodnotnější stavby budou vytipovány pro zpracování návrhu pro podání k projednání zápisu do ÚSKP ČR. Zpracovatelé výstupu zcela upustili od plošného průzkumu města Hlučína. Pro potřeby katalogového výstupu se ukázalo neperspektivní prohlubovat již tak velmi podrobný průzkum shrnutý v magisterské diplomové práci Bc. Adama Hubáčka na ostravské univerzitě „Architektura a urbanismus města Hlučína 1850 – 1950“ pod vedením Prof. PhDr. Pavla Zatloukala. Odkazy a souhrnný přehled vycházející z výše zmíněné práce budou zahrnuty v úvodní textové části katalogového výstupu. Z průzkumu byly dále vypuštěny obce náležející dnes k ostravské aglomeraci, jejichž stavební produkce není neznámá. Průzkum se proto více soustředil na menší lokality související především s vazbami na rozsáhlá panství Lichnovských na tomto území (Chuchelná, Albertovec, Štěpánkovice) a panství Rotschildů, která zaznamenala v souvislosti s jejich podnikatelskými aktivitami na přelomu 19. a 20. století výrazný rozkvět. Následně se průzkum soustředil na větší vesnické aglomerace a menší města (Háj ve Slezsku, Mokré Lazce, Kravaře, Dolní Benešov, Sudice). Samostatnou kapitolou je zařazení několika sakrálních objektů realizovaných jako novostavby po roce 1900 na tomto území. Plánované zmapování stavební produkce sledovaného období na vymezeném území se v letošním roce podařilo splnit. STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Opavy Cíl úkolu Cílem bylo dokončení prací na Průvodci architekturou Opavy a jeho vydání ve spolupráci se Statutárním městem Opavou. Splnění cíle V roce 2011 pokračoval tým pod vedením Martina Strakoše a Romany Rosové v práci na přípravě knižního Průvodce architekturou Opavy. Dokončovala se fotodokumentace vytipovaných objektů


prováděná externě ostravským fotografem Romanem Poláškem. Zkompletovány byly materiály pro knihu – jednak schematické půdorysy, dokončeny byly archivní průzkumy a texty, redigované vedoucími autorského kolektivu. Následně proběhla korektura textů a zpracování podkladů grafikem. Kniha byla vydána v polovině roku 2011. Obsahuje úvod, studii hodnotící vývoj architektury a urbanismu města Opavy od nejstarších dob do současnosti a heslář s 202 položkami. Hesla jsou doložena adresou, časovým a autorským určením, popisem, fotografií a u význačnějších objektů i schematickým půdorysem, popřípadě snímky interiérů. Třetí závěrečnou část této publikace tvoří slovník s biogramy architektů a stavitelů, seznam literatury a pramenů, autorský, typologický a chronologický rejstřík a mapy města se zákresy lokalizace objektů Průvodce. V rámci výzkumu M. Strakoš a R. Rosová připravili publikaci Ostravské dílo Wunibalda Deiningera o význačné části tvorby tohoto předního žáka vídeňského architekta Otto Wagnera. Přitom využili poznatky, které R. Rosová zjistila při spolupráci na stavebně-historickém průzkumu daného objektu a současně i poznatky získané při průzkumu Deiningerových realizací ve Vídni. V souvislosti s výzkumem Mgr. M. Strakoš podnikl měsíční studijní cestu do Finska ve dnech 27. 5. až 23. 6. 2011. Zúčastnil se tam kurzu zaměřeného na péči o památky moderní architektury. V rámci vyhodnocení pobytu autor připravuje přednášku o finské moderní architektuře a památkové péči a zároveň článek přibližující danou problematiku pro časopis Zprávy památkové péče. Z prostředků daného úkolu byly v závěru roku garantem zakoupeny pro knihovnu NPÚ, ÚOP v Ostravě zahraniční publikace týkající se památkové péče o moderní architekturu ve střední Evropě (Rakousko, Německo ad.). ZEMANOVÁ, Alena. Plošný průzkum města Prostějov, lokality Strážisko a okresu Přerov (Přerov, Lipník nad Bečvou a Hranice) Cíle úkolu Tématem výzkumného úkolu v roce 2011 je dokumentace, hodnocení a památková ochrana stavebního fondu 19. a 20. století okresu Přerov a Prostějov. Předmětem výzkumu jsou zejména objekty architektury přelomu století devatenáctého a dvacátého a budovy z meziválečného období v Prostějově. Zde probíhá revize současného stavu objektů, které v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století vyhodnotil jako nejkvalitnější Prof. PhDr. Pavel Zatloukal a také Prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. (Vladimír Šlapeta, Moderní architektura v Prostějově 1900-1950, Štafeta IX, Prostějov 1977; Vladimír Šlapeta, Moderní architektura v Prostějově, Štafeta IX, 1977, č. 2; Vladimír Šlapeta - Pavel Zatloukal, Moderní architektura v Prostějově, Památky a příroda VII, 1982) a o další objekty rozšířil Miroslav Chytil (Miroslav Chytil, Akademický architekt Antonín Navrátil a fenomén prostějovského funkcionalismu. Prostějovská architektura 1918-1948, disertační práce, 2004). Dále byl proveden průzkum několika dosud nezmíněných, přesto hodnotných příspěvků místních architektů. Bádání se rovněž zaměřuje na architekturu v lokalitě Stražisko. Ke zpracování byly vybrány výhradně ty objekty, které nejsou evidovány v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. Stejný přístup byl zvolen také v případě Přerovska, a to ve městech Přerov, Hranice a Lipník nad Bečvou. Předmětem výzkumu jsou zejména objekty architektury první poloviny dvacátého století. Sledovány jsou objekty, které v osmdesátých letech 20. století zmiňují Pavel Zatloukal a Vladimír Šlapeta (Vladimír Šlapeta - Pavel Zatloukal, Moderní architektura v Přerově, Památky a příroda 6, 1981). Dále probíhá průzkum dalších dosud nezmiňovaných děl v jiných lokalitách, archivní a terénní průzkum, dokumentace a hodnocení památkového fondu sledovaného období. Výběr objektů a výstup v podobě katalogu staveb s identifikačními údaji, popisem, památkovým zhodnocením a přílohami. V roce 2011 je zpracováno dvacet čtyři položek na Prostějovsku a šestnáct položek na Přerovsku. Splnění cílů Zpracování probíhalo ve Státním okresním archivu Prostějov, v archivu Stavebního úřadu Městského úřadu Prostějov, Státním okresním archivu v Přerově, v archivu Stavebního úřadu Městského úřadu v Přerově, v archivu Stavebního úřadu v Konici a v archivu ve Strážisku, dále v Muzeu umění v Olomouci a v Muzeu města Brna v Brně. K archivně zpracovaným objektům jsou doplňovány požadované přílohy tj. fotodokumentace, katastrální mapy, historická dokumentace. K ústředním problémům patří absence původního plánového materiálu u celé řady hodnotnějších příkladů zdejší moderní architektury, u několika objektů je plánová dokumentace uložená v archivu Národního technického muzea, který je bohužel stále pro badatele uzavřen. Kompletace katalogu bude


provedena podle požadavků do konce roku 2011. Katalogu bude předcházet úvodní stať, která se bude podrobněji zabývat historií architektury v Prostějově, Přerově a Lipníku nad Bečvou. Pozornost bude věnována důležitým historickým událostem, které ovlivňovaly charakter staveb, regionálními architekty, připomenuta bude i tvorba přespolních projektantů. Návrhy na prohlášení za kulturní památku nebyly v letošním roce podány. V rámci MIS bude evidováno čtyřicet objektů generovaných výzkumným úkolem č. 402. ŠTERNOVÁ, Petra, ZEMAN, Jaroslav. Plošný průzkum okresu Liberec . Cíl úkolu V roce 2011 bylo počítáno s pokračováním průzkumu v rámci celého Libereckého kraje napříč všemi okresy tak, aby v posledním roce trvání tohoto úkolu mohl být naplněn jeho cíl, tj. průzkum celého území České republiky. Zpracovatelé si byli dobře vědomi toho, že s přihlédnutím k tomuto, nebude možné provést detailní poznání sídel, lokalit, jak tomu bylo v minulých letech a dojde k „pouhému“ vytipování jednotlivých objektů bez možnosti hlubšího poznání jejich vazeb na okolní zástavbu, historie a urbanismu místa. Spoluřešitelka Petra Šternová plánovala zaměřit se především na Železný Brod (okres Jablonec nad Nisou), ve kterém v meziválečném období vzniklo několik zajímavých moderních funkcionalismem ovlivněných staveb, zahrnující jak objekty občanské vybavenosti, tak i obytné objekty. Ve druhém případě se většinou jedná o domy učitelů sklářské školy, kteří stejně jako v případě turnovské šperkařské školy, byli nositeli myšlenek moderního umění, což se odrazilo nejen v jejich tvorbě, ale i názoru na životní styl. Pro ucelený pohled na tvorbu turnovského architekta Vladimíra Krýše byl proveden detailnější průzkum i u dalších jeho staveb, a to především u kostelů Církve československé husitské v Turnově, Semilech, Přepeřích a u hřbitovní kaple na frýdštejnském hřbitově. Z kostelů této církve bude patrně do průzkumu zahrnut i kostel v Jenišovicích. Z církevních staveb je dále plánován průzkum evangelického kostela, tzv. Tesařovy kaple nedaleko Kořenova, která je druhou stojící stavbou německého architekta Otto Bartninga v Libereckém kraji. Průzkum evangelických kostelů meziválečného období uzavře kostel v Železném Brodě. Dále se plánuje detailnější průzkum dětské ozdravovny v Radostíně, Fischerovy vily v Jilemnici, patrně dojde i na průzkum semilského krematoria, či Kramářovy vily. Ze starší tvorby bude zpracována tvorba Jana Vejrycha na území semilského okresu – spořitelna v Jilemnici a Řezníčkova vila v obci Hrubá Skála. Spoluřešitel Jiří Křížek plánoval zpracování objektů v rámci Libereckého kraje. Splnění cílů Petra Šternová: V průběhu roku 2011 došlo k průzkumu napříč celým Libereckým krajem. Systematičtější průzkum v rámci jednoho sídla byl proveden v Železném Brodu (okres Jablonec nad Nisou). Zde byl hlubší zájem směrován na objekt hotelu Cristal z let 1940-1943 postaveného firmou František Lauryn dle projektu firmy Stalmel a Svoboda z Prahy pro Hospodářskou záložnu města Železného Brodu, budovu spořitelny a muzea od architekta Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma z let 1935-1936. Tyto dvě funkcionalismem ovlivněné stavby razantním způsobem vstoupily do prostoru maloměstského náměstí a značně tak ovlivnily jeho charakter. Zajímavé i z hlediska památkové péče je i historie stavby spořitelny, která do sebe pojala jeden z nejstarších dřevěných domů ve městě a sledovat v dobovém tisku mínění o této stavbě. Z dalších objektů byl průzkumu podroben evangelický kostel a rodinné domy – vlastní dům Aloise Meteláka z roku 1931, vila Zdeňka Juny z roku 1934 postavená patrně také podle návrhu Aloise Meteláka, vlastní dům Jaroslava Brychty z roku 1934, vila manželů Noskových snad také od Aloise Meteláka z roku 1939. Z individuálního bydlení v okrese Jablonec nad Nisou byl průzkumu dále podroben objekt čp. 2355 od architekta Maxe Dauta z let 1920-1924, který je zástupcem dřevostaveb ovlivněných lidovým stavitelstvím dochovaný téměř v autentickém stavu včetně interiérů. Také vila továrnické rodiny Schowankovy v Jiřetíně pod Bukovou a jejich hrobka v nedalekých Albrechticích byla do letošního průzkumu díky svým architektonickým kvalitám a míře autenticity zařazena. Z objektů individuálního bydlení v okrese Semily byla prozkoumána vila doktora Jiřího Fišera v Jilemnici od Václava Kolátora z roku 1934. Zájmu neunikla ani Kramářova vila z let 1927-1931 od Vladimíra Alexandroviče Brandta a Ivana Vasiilijeviče Feofilova ve Vysokém nad Jizerou. Další objekty náleží občanské vybavenosti a jedná se především o kostely Československé církve husitské a evangelické kostely. Zahrnuta je tvorba turnovského architekta Vladimíra Krýše –


kostely v Turnově, Semilech, Přepeřích a hřbitovní kaple na hřbitově ve Frýdštejně. Zde bylo navázáno na průzkum města Turnova v roce 2008 a doplnění poznání tvorby tohoto zajímavého architekta. Z dalších církevních staveb byla průzkumu podrobena tzv. Tesařova kaple stojící nedaleko Kořenova od architekta Otto Bartninga z roku 1909. Spolu s „Lutherovým hradem“ v Novém Městě pod Smrkem (průzkum 2009) se jedná o druhou stojící stavbu ze tří na území Libereckého kraje (přístavba modlitebny ve Smržovce byla v poslední třetině 20. století demolována). Pro ucelenější pohled na meziválečné církevní stavby svatostánků především Církve československé husitské byl do průzkumu zařazen kostel v Jenišovicích. Z dalších staveb občanské vybavenosti z meziválečného období byla zařazena dětská ozdravovna v Radostíně a krematorium v Semilech. Ze starších staveb byla pozornost zaměřena na tvorbu architekta Jana Vejrycha – vybrán byl objekt spořitelny v Jilemnici z roku 1911 a Řezníčkovy vily v obci Hrubá Skála z roku 1900-1901. Jiří Křížek v druhé polovině roku vzhledem ke změně zaměstnání a časové vytíženosti od výzkumného úkolu odstoupil. Místo něho se podařilo zajistit externího pracovníka Jaroslava Zemana, který se zabývá především historií liberecké architektury. Vzhledem k této skutečnosti bylo ustoupeno od plánovaného průzkumu vytyčeného Jiřím Křížkem, který stejně jako v případě Petry Šternové měl být proveden napříč územím Libereckého kraje a průzkum se zaměřil se na architektonicky zajímavé stavby Liberce, které v minulosti zatím nebyly podchyceny. Jaroslav Zeman vybral třiadvacet staveb mapujících klíčovou etapu ve vývoji města Liberce, přičemž byly zvoleny záměrně významné, leč doposud nepříliš podrobně zpracované objekty. Navazuje tak na průzkumy provedené v letech 2005-2006, 2007 a 2008. Z objektů manifestujících sílu a bohatství města a na jejichž výstavbě se podíleli nejvýznamnější tehdejší středoevropští architekti jako Fridrich Ohmann, Paul Peter Brang, Josef Maria Olbrich či Franz Neumann, byl vybrán objekt Obchodní a živnostenské komory od kolínských architektů F. Bratzkyho a M. Remgese na Masarykově ul., který spolu s opavskou budovou Obchodní a živnostenské komory od Leopolda Bauera představuje nejhonosnější a nejhodnotnější objekt svého druhu v celé České republice. Ačkoliv byla u zdejších tvůrců patrná recepce soudobé německé architektury, nezbavila se až na tvorbu Maxe Kühna, Heinricha Fanty a Ernsta Schäfera místní architektura jistého provincialismu, omezujícího se mnohdy na pouhou nápodobu přejatých forem. Mimořádně zajímavý je v této souvislosti také fakt, že Kühn s Fantou byli natolik teoreticky vzdělanými osobnostmi, že dokonce ve své tvorbě prosazovali svébytnou koncepci „moderního barokního stylu.“ Reprezentativní ukázkou tohoto přístup je pozoruhodná vila Felixe Čižka v Hejnicích, (jediný mimoliberecký objekt zpracovaný v rámci tohoto úkolu) a elegantní klasicizující expozitura Rakouské banky pro obchod a Průmysl (dnes ČSOB) na třídě 1. máje. Spojení investorů Liebiegů s norimberským architektem Jacobem Schmeissnerem (ve spolupráci s Josefem Schmitzem) doplňuje ve vztahu k minulým výstupům mj. objekt romantizujícího hrádku s vyhlídkovou věží. Zbylé objekty jsou pak reprezentanty meziválečného období, kterému je vymezen největší prostor. Pro libereckou architekturu tohoto relativně krátkého časového úseku je příznačná stylová pluralita, zahrnující vedle převažujících tradicionalistických objektů ojediněle i moderní funkcionalismus. Proměnu dolní partie města výmluvně ilustrují tři mimořádně kvalitní, expresivně laděné klasicizující objekty neregionálního významu, palác Nisa od Fritze Lehmanna, palác Dunaj od Adolfa Foehra a palác Adria od Maxe Kühna. Jednou z výjimek uplatnění funkcionalistické architektury je elegantní objekt „automobilového domu Antona Eisenkolba“ s továrnou čp. 365-I v Ruprechtické ulici od Ernsta Pfeifera a subtilní tělocvična s vanovými lázněmi čp. 779-III v Liberci Jeřábu od Maxe Kühna, která se však do značné míry vymyká z jeho běžné tvorby. Tradicionalismus (neoklasicistní revival) představoval dominantní proud místní architektury. Z objektů tohoto ražení vynikají především dvě pozoruhodné vily od ateliéru Lossow & Kühne, Jakobova vila v Klášterní ulici a vila Luize Holdinghauzenové v Husově ulici. Spolu s vilou JUDr. Reinholda Turnwalda ve Veleslavínově ulici, vyprojektovanou vídeňským architektem Alfredem Kellerem patří k nejcennějším meziválečným stavbám Liberce. Vysokou úroveň ovšem mají i realizace Ernsta Müllera, odchovance zmíněného ateliéru Lossow & Kühne (vila čp. 203-V v Husově) a Ernsta Schäfera (rodinný dům čp. 170-V v Blahoslavově ul.). Vynikající ukázkou funkcionalismem ovlivněné vilové zástavby je pak vlastní vila Karla Wintera v ulici na Okruhu. Svébytný fenomén pak představují dřevostavby, dodávané na klíč stavebním oddělením věhlasné sklářské firmy Josef Riedel v Polubném. S celou řadou těchto rodinných domů se můžeme setkat vedle Liberce také v sousedním Jablonci nad Nisou. Firma Josef Riedel pravděpodobně stojí i za realizací rodinného domu Hugo Richtera čp. 955-I v Ondříčkově ulici, která je zajímavá i tím, že se dochoval prvotní nerealizovaný návrh od významného architekta Arthura Corazzy. Vedle individuálního bydlení nadále probíhala také masivní výstavba činžovních domů


a sídlišť. Za reprezentanty převažující konzervativní polohy v rámci činžovní výstavby byl zvolen dům čp. 176-I od Ernsta Schäfera v ulici 5. května a soubor domů 174-175-V od Maxe Kühna ve Fučíkově ulici. Vedle ní se však lze ojediněle setkat i s v německém prostředí oblíbeným expresionismem (Obytný komplex v Gutenbergově ulici, činţovní dům v Rumjancevově ul. od kanceláře Kühnelt a Linke). Kvalitní ukázkou meziválečného zaměstnaneckého bydlení jsou pak tradicionalistické řadové domy čp. 157 a 288-V ve Dvorské ulici. Jejich autorem je „dvorní architekt“ rodiny Liebiegů Jacob Schmeissner, který pro firmu vybudoval i pozoruhodný sousední polyfunkční dům s mýtnicí čp. 169-V, sloužící k ubytování klientů a obchodních zástupců. Na MK ČR budou podány v roce 2011 následující návrhy na prohlášení věci za KP: vila čp. 2355 v Jablonci nad Nisou, vila čp. 49 v Kamenickém Šenově, spořitelna a muzeum čp. 37 v Železném Brodě, vila čp. 216 v Jilemnici, vila čp. 184 v Liberci (v jednání s magistrátem Města Liberec, nesouhlasí s prohlášením za KP). Do MIS bylo vloženo celkem 201 záznamů. V letošním roce se počítá s kompletním vložením všech výstupů. ZEMAN, Lubomír. Plošný průzkum okresu Karlovy Vary – dokončení Cíle úkolu V roce 2011 je plánováno dokončení průzkumu centrální části Karlových Varů. Prioritou zůstává dokumentace a poznání lázeňských míst, jejichž architektura konce 19. a 20. století je pro aspiraci Západočeského lázeňského trojúhelníku k zápisu na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO určující. S touto aktivitou souvisí i poznání lázeňských areálů doplňujících základní trojlístek nejvýznamnějších západočeských lázeňských měst. Výběr staveb zařazených do katalogu probíhal na základě plošného terénního průzkumu uvedených míst. U vybraných staveb proběhl archivní průzkum zaměřený na studium původní plánové dokumentace, dochované ikonografie a literatury. Architektuře 19. a 20. století v menších sídlech pohraničních oblastí nebyla v minulosti věnována téměř žádná pozornost. S tím souvisí nízká reflexe těchto staveb v odborné literatuře i značná torzovitost v archivních fondech. Splnění cílů Ve formě konceptu katalogového listu je připraveno 30 objektů. Zpracování objektů zbývajících do plánovaného počtu je v současné době v pokročilém stádiu rozpracovanosti. Počet vyplněných katalogových listů závisí na možnostech studia v archivu. Prozatím je dokončena heuristika příslušné odborné literatury a příslušný historický stavební fond je postupně fotograficky dokumentován. V konečné podobě bude výsledný katalog obsahovat cca 60 katalogových listů, což znamená, že předpokládaný cíl bude splněn. K objektům, u kterých je k dnešnímu dni kompletně zpracován průzkum historické stavební dokumentace, jsou v současné době doplňovány požadované přílohy tj. aktuální podrobná fotodokumentace, katastrální mapy, historická ikonografie apod. Kompletace katalogu bude provedena na základě požadovaného termínu dokončení. Z prozkoumaných objektů budou předloženy v rámci prohlašovací komise NPÚ OP v Lokti tři návrhy k zápisu stavby do Ústředního seznamu kulturních památek. Častým problémem, se kterým jsme se při zpracovávání úkolu setkali, byla nemožnost dokumentace současného stavu interiérů značné části objektů z důvodu jejich nepřístupnosti. Majitelé objektů, a to zvláště v česko-německém pohraničí, nejsou ochotni zpřístupňovat privátní prostory pro badatelskou činnost. Dalším problémem je značná torzovitost archivních fondů, způsobená zčásti specifickým vývojem této oblasti spočívajícím v přerušení kontinuity v souvislosti s událostmi a důsledky druhé světové války. SYROVÁ, Zuzana, specializovaná mapa s odborným obsahem – Nmap Cíl úkolu Vytvoření specializované mapy s odborným obsahem – Nmap nazvané „Architektonické kulturní dědictví 19. a 20. Století“. Tematická mapa pro ArcReader. Mapový projekt obsahující základní prostorovou identifikaci / vizualizaci v úkolu V+V zpracovaných objektů a lokalit. Umožňuje interaktivní vyhledávání dokumentace uložené v metainformačním systému integrovaného informačního systému památkové péče. Na DVD publikovaný mapový projekt ve formátu PMF pro užití ve volně šiřitelné prohlížečce GIS dat ArcReader.


VESELÁ Martina, Plošný průzkum v okrese Havlíčkův Brod I. etapa, SVOBODOVÁ Pavla. Plošný průzkum v okrese Jihlava II. etapa, SVOBODOVÁ Pavla, Plošný průzkum v okrese Pelhřimov I. etapa Cíl úkolu Okres Havlíčkův Brod: Výzkumný úkol se v roce 2011 zabýval I. etapou plošného průzkumu území okresu Havlíčkův Brod, kde byly vytipovány objekty, které byly průběžně zpracovávány do podoby předepsaných karet katalogu. Právě pro I. etapu bylo vybráno okresní město Havlíčkův Brod, které má stavební fond sledovaného časového období velmi bohatě zastoupen. Jelikož dosud neprobíhal podobný podrobný průzkum na sledovaném území, bylo dohledávání původní plánové dokumentace nelehkým úkolem. Ve stavebním archivu města se ve valné většině původní plány či jiná další dokumentace k zájmovým stavbám nedochovaly, bylo tedy částečně využíváno i fondů různých organizovaných místních spolků či sdružení nebo čerpáno z dostupné odborné literatury. Všechna práce je prováděna s maximálním nasazením, ale souběžně s běžnou pracovní náplní. Velkým a neustále přetrvávajícím problémem je nemožnost vstupu do interiérů objektů a jejich následná dokumentace. Okres Jihlava: Výzkumným úkolem v roce 2011 bylo pokračování ve výzkumu zahájeném v roce 2010, dokumentace a zpracování stavebního fondu především krajského města Jihlavy. Mezi další vybrané lokality patří obec Hodice, Stará Říše a Třešť. V roce 2011 bylo a je snahou výzkum této lokality dokončit. Cílem je archivní a terénní průzkum, dokumentace a hodnocení architektonické a stavební produkce konce 19. století a 20. století (v pokračování). Jelikož dosud neprobíhal podrobný průzkum v lokalitě, je dohledávání především původní plánové dokumentace nelehkým úkolem. Toto se týká obcí zejména mimo krajské město. Stavební archiv města Jihlavy je v místním archivu zastoupen v poměrně dobrém stavu, zejména co do plánových dokumentací. Čas na podrobné průzkumy archivních materiálů a především archivních rešerší je však omezen na úřední hodiny archivů a ochoty jejich zaměstnanců poskytovat tyto informace i mimo úřední dny. Zpracování ucelených archivních rešerší by vyžadovalo podrobný průzkum archivů i v sousedním Rakousku. Za hranicemi našeho dnešního státu měly sídlo zejména v období před vznikem samostatného Československa centrální instituce, řídící a schvalovací jednotky. Situaci neulehčuje ani hustá koncentrace německých obyvatel na okrese ve sledovaném období, kteří si své stavební projekty objednávali zejména u německy hovořících architektů. Velkým a přetrvávajícím problémem je nepřístupnost objektů a jejich bližší dokumentace. Výběr objektů a výstup je plánován v podobě řazeného katalogu staveb s identifikačními údaji, popisem, památkovým zhodnocením a přílohami. Okres Pelhřimov: Výzkumný úkol se v roce 2011 dále zabýval plošným výzkumem měst v okrese Pelhřimov. Mezi vybraná města patří především Pelhřimov a jeho okolí – Humpolec, Počátky, Žirovnice, Častrov, Prostý, Horní Cerekev. Výzkumný úkol je zaměřen na popsání stavebního rozmachu, který je reprezentován jmény slavných českých architektů - Josefa Gočára, Pavla Janáka, bratrů Hübschmannových. Vedle toho sleduje i linii místní architektonické produkce, která se v některých případech přibližuje národní úrovni (například školy v Častrově a Prostém). Cílem je archivní a terénní průzkum, dokumentace a hodnocení architektonické a stavební produkce konce 19. století a 20. století. Jelikož dosud neprobíhal podrobný průzkum v lokalitě, je dohledávání především původní plánové dokumentace nelehkým úkolem. Čas na podrobné průzkumy archivních materiálů a především archivních rešerší je však omezen na úřední hodiny archivů a ochoty jejich zaměstnanců poskytovat tyto informace i mimo úřední dny. Velkým a přetrvávajícím problémem je nepřístupnost objektů a jejich bližší dokumentace. Výběr objektů a výstup je plánován v podobě řazeného katalogu staveb dle místa s identifikačními údaji, popisem, památkovým zhodnocením a přílohami. V roce 2011 je plánováno v případě příznivých badatelských podmínek dokončení plošného zpracování vymezeného prostoru, a to v minimálním počtu 20 objektů.


Splnění cílů Okres Havlíčkův Brod: K 31. 10. 2011 je zpracováno v podobě kompletního katalogového listu 12 staveb a tento počet je pro Havlíčkův Brod konečný. Ostatní stavební realizace tohoto období nepřesahují průměrnou produkci v jiných regionech a nesplňují ani kritéria pro podání návrhu na prohlášení věci za kulturní památku. Nejprve byla dohledávána potřebná literatura a to především se zaměřením na urbanistický a kulturní vývoj dané lokality. V letních měsících probíhalo dílčí zpracování archivních materiálů i s využitím fondů v místním muzeu a městského stavebního archivu. Důležitým zdrojem byly navíc i dokumenty, které poskytly spolky či malá místní sdružení, která schraňují dobové fotografie nebo další zajímavé podklady. Jelikož v místě byla stavební produkce omezena především na místní stavitele a zednické mistry, bylo dohledávání a tipování vhodných zástupců poměrně zdlouhavé a vyžadovalo velmi podrobné prochození území města. Potvrdila se tedy hypotéza z loňské fáze terénního výzkumu v Kraji Vysočina, a to, že pozornost architektů a stavitelů byla upřena především k Jihlavě samotné a v okolních obcích se jedná spíše o ojedinělé realizace. Místní horizont reprezentují např. budova Výzkumného ústavu bramborářského od Theodora Petříka, funkcionalistická stavba školy Na sadech od Josefa Šupicha či kostel Církve československé husitské. Velmi hodnotným urbanistickým celkem je areál Ústavu choromyslných, který čítá 15 samostatných pavilonů. V Havlíčkově Brodě se rovněž nachází pomník K. H. Borovského od akademického sochaře Bohumila Kafky z roku 1920, přičemž okolní úpravy pomníku navrhoval Josef Gočár. Jak již bylo uvedeno výše, průzkum ztěžovala nedůvěra majitelů objektů v poskytování dokumentů a v případě, že byli ochotni informace poskytnout, požadovali záruku neuveřejnění získaných informací ve veřejných sdělovacích prostředcích včetně internetu. Setkání s pracovníky památkové péče není obecně veřejností pozitivně vnímáno a získávání důvěry je tak nadále věcí nelehkou a zdlouhavou. Nedocenitelným pomocníkem a podporou byla spolupráce s místními historiky, sběrateli, kronikáři, soukromými fotografy, které spojuje podobné nadšení pro věc. Ovšem naopak vzhledem k rozsáhlosti území okresu Havlíčkův Brod bude nutné dokumentační práce rozložit i do roku 2012, kdy by měla být věnována pozornost i ostatním lokalitám, ve kterých se dochovaly hodnotné realizace meziválečné architektury. Jedná se zejména o rodinné vily v Chotěboři (vila Josefa Krumla a vila manželů Hubáčkových) a v Krucemburku (vila Josefa Binka a vila Ladislava Binka). Všechna nasbíraná data ke sledovaným stavbám budou vložena do systému MIS počátkem roku 2011. Předpokladem je, že dalším výstupem za rok 2011 bude návrh na prohlášení jednoho objektu za KP – tzv. Skleněného domu čp. 9 v Jihlavské ulici v Havlíčkově Brodě. Okres Jihlava: Za rok 2011 bylo zpracováno 11 karet v podobě kompletního katalogového listu v předepsané podobě. V rámci výzkumu bylo mapováno zejména krajské město Jihlava, kde se soustřeďuje převážná část děl ze sledovaného období. Mezi další zmapované obce patří Hodice, Stará Říše a Třešť, kde se stavební činnost nevyvíjela v takovém objemu staveb jako v Jihlavě. Do katalogové podoby bylo zaneseno po jedné stavbě v každé z obcí. Stavělo se díky atraktivitě místa a osvícenosti místních podnikatelů, kteří si zde nechali vystavět rodinná sídla. Pozváni byli architekti působící za hranicemi okresu, Max Eisler do Hodic, Břetislav Štorm do Staré Říše. V Jihlavě bylo do katalogové podoby zpracováno osm objektů. Jedná se především o stavby dokládající kulturní a společenský vývoj města (banka, škola, pošta, spořitelna). Stavby pochází zejména od známých architektů - Bohuslava Fuchse, Arthura Corazzy, Aloise Mezery, Walthera Sobotky a dalších. Perspektivní architekti přinášeli do města pokrokové myšlenky. Do jihlavských předměstí pronikala idea „domu v zahradě“. Původně anglická myšlenka se rychle šířila. Výstavba se většinou uskutečňovala spíše v tradičním, venkovsky orientovaném duchu, ovlivněná konzervativním přístupem stavebníků. Architekt Bohuslav Fuchs vypracoval pro Jihlavu roku 1937 náčrt regulačního plánu, kde obklopil Jihlavu zelení jako integrální složkou města. Výzkum spočíval ve zmapování urbanistického vývoje a kulturního vývoje daných lokalit. Byla nasbírána fotodokumentace, množství dobového materiálu, v některých případech plánové dokumentace. Archivní zpracování bylo limitováno přístupností archivu. Pro získání informací byly navštíveny i obecní úřady obcí mimo Jihlavu. Součástí katalogového listu jsou základní i doplňující fotografie současného i původního stavu, katastrální mapy se zákresem místa a kopie původní plánové dokumentace. Stavby budou v katalogu řazeny dle místa a roku realizace. Všechna nasbíraná data ke sledovaným stavbám budou vložena do systému MIS. Termín kompletace katalogu


bude podle požadavku dodržen. Předpokladem je, že následujícím výstupem za rok 2011 budou návrhy na prohlášení cca 3-5 objektů. Okres Pelhřimov: Za rok 2011 bylo zpracováno 21 karet v podobě kompletního katalogového listu v předepsané podobě. V rámci výzkumu bylo mapováno zejména okresní město Pelhřimov, kde se soustřeďuje převážná část děl ze sledovaného období. Mezi další zmapované obce patří Humpolec, Horní Cerekev, Prostý, Žirovnice, Počátky a Častrov. V Pelhřimově bylo do katalogové podoby zpracováno jedenáct objektů ze šestnácti sledovaných. Jedná se především o stavby dokládající kulturní a společenský vývoj města (banka, škola, spořitelna, hotel Slavie). Významnou stopu ve městě zanechal architekt Pavel Janák - přestavba Fárova domu na Masarykově náměstí čp. 13, stavba bytového domu v ulici Mikuláše z Pelhřimova čp. 383, 384 a vila Jana Drechsela a Karla Polesného ve Strachovské ulici čp. 331. Mezi jeho nerealizované projekty patří odmítnutý návrh v kubistickém duchu na přestavbu východní části Masarykova náměstí, obdobný jako je tomu u domu čp. 13. Architekt přinesl do města pokrokové myšlenky. Dalším moderním průnikem do centra města se stala výstavba funkcionalistického domu čp. 41 v Růžové ulici. V Humpolci byly zpracovány ze sledovaných šesti objektů čtyři objekty. Mezi nadregionální stavby se jednoznačně řadí vila Otakara Meda od architekta Josefa Gočára na Tyršově náměstí čp. 800. V Žirovnici byla ze dvou sledovaných objektů zpracována do katalogu budova sokolovny v Komenského ulici čp. 456. V Častrově byla zpracována budova školy čp. 104. V Počátkách byly ze sledovaných šesti staveb do katalogu vybrány čtyři objekty. Výzkum spočíval ve zmapování urbanistického a kulturního vývoje daných lokalit. Byla nasbírána fotodokumentace, množství dobového materiálu, v některých případech plánové dokumentace. Archivní zpracování bylo limitováno přístupností archivu. Pro získání informací byly navštíveny také muzea. Součástí katalogového listu jsou základní i doplňující fotografie současného i původního stavu, katastrální mapy se zákresem místa a kopie původní plánové dokumentace. Stavby budou v katalogu řazeny dle místa a roku realizace. Všechna nasbíraná data ke sledovaným stavbám budou vložena do systému MIS. Termín kompletace katalogu bude podle požadavku dodržen. Předpokladem je, že následujícím výstupem za rok 2011 budou návrhy na prohlášení cca 5-6 objektů. Předpokladem je, že dalším výstupem za rok 2011 bude návrh na prohlášení níže uvedených objektů za KP – tzv. Skleněného domu čp. 9 v Jihlavské ulici v Havlíčkově Brodě, v okrese Jihlava bude dán podnět na zahájení řízení o prohlášení objektu Rakousko-uherské banky, dnešní budovy Komerční banky v Palackého ulici 46 v Jihlavě, čp. 1606. Současně bude zahájeno jednání s vlastníkem vily v Jiráskově ulici 49 v Jihlavě, čp. 2174 a vily v Nádražní ulici 41 v Třešti, čp. 164. Předpokladem je, že dalším výstupem za rok 2011 v okrese Jihlava budou návrhy na prohlášení 2-3 objektů. V okrese Pelhřimov bude dán podnět na zahájení řízení o prohlášení objektu hotelu Modrá Hvězda na Palackého náměstí v Počátkách, čp. 33 a objektu sokolovny v Komenského ulici v Žirovnici, čp. 456. Současně bude zahájeno jednání s vlastníkem sokolovny na Tyršově náměstí v Humpolci, čp. 745, objektu čp. 300 na Horním náměstí v Humpolci a vily čp. 340 v Lázeňské ulici v Počátkách. Předpokladem je, že dalším výstupem za rok 2011 v okrese Pelhřimov budou návrhy na prohlášení 45 objektů.

D.

POUŽITÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VÝZKUMNÉHO ÚKOLU Č. 402

1.1. Zhodnocení efektivnosti získaných prostředků ve vztahu k výsledkům Rozpis celkových nákladů na plnění úkolu po jednotlivých položkách vyjadřuje níže uvedená tabulka čerpání prostředků. Největší množství finančních prostředků bylo poskytnuto na krytí mezd, dále na materiál, ostatní služby a cestovné. Materiál byl čerpán na nezbytné kancelářské potřeby sloužící k řešení tohoto výzkumného úkolu, na odbornou literaturu a na základní doplňky výpočetní techniky – náplně do tiskáren, CD, DVD atd. V počátečních letech plnění průzkumu byl z této položky ve velké míře hrazen také nákup výpočetní techniky (skenery a jiná příslušenství) a digitálních fotoaparátů. Služby zahrnují především krytí objednávek směrem k externím pracovníkům a dodavatelům zpracování některých digitálních


elektronických výstupů, dále na údržbu kancelářské techniky (kopírka + tiskárna) a vydavatelskou činnost. Cestovné představuje náklad spojený s přemísťováním spoluřešitelů při realizaci plošného průzkumu a náklady na zahraniční cesty. Mzdové náklady představují platy a odměny spoluřešitelů z řad kmenových zaměstnanců Národního památkového ústavu a ostatní osobní náklady externích spolupracovníků participujících na úkolu. Nejvyšší část dotace byla ponechána na územním odborném pracovišti v Ostravě, a to z důvodu nejpočetnějšího zastoupení podpůrné činnosti. Zde jsou také soustředěny náklady na vydavatelskou činnost v rámci celého úkolu. V průběhu plnění docházelo na některých pracovištích na žádost spoluřešitelů ke změně rozdělení věcných nákladů v jednotlivých účtech. Nejčastěji byla posilována spotřeba materiálů na úkor ostatních služeb a cestovného.

1.2. Tabulka finančního plnění výzkumného úkolu č. 402 za celou dobu řešení

Celkové neinvestiční náklady na řešení úkolu č. 402 v roce 2005-2011 Institucionální podpora Položka neinvestiční




Materiál

3 138 072

122 213

255 737


1 463 074

85 247

164 624

Cestovné - ČR

271 413

4 997

0


131 431

14 543

0

7 758 005

270 000

11 457

7 184 005

270 000

11 457

574 000

0

0

2 616 920

98 000

4 183

3 529

0

6 040

0

0

0

7 688

0

250

15 390 132

595 000

442 291

Osobní náklady (mzdy) z toho: platy zaměstnanců ostatní osobní náklady Zákonné pojištění a sociální náklady Režijní náklady Odpisy DH a N majetku Jiné ostatní náklady

Celkem neinvestiční náklady na řešení úkolu 402


Tabulka nákladů na řešení výzkumného úkolu č. 402 v jednotlivých kalendářních letech


D.

POUŽITÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU Č. IV

1.1.

Tabulka finančního plnění výzkumného záměru za celou dobu jeho řešení

Celkové neinvestiční náklady na řešení výzkumného záměru v roce 2005 - 2011 Institucionální podpora Položka neinvestiční




Materiál

5 400 553

277 003

406 120


2 624 950

177 908

164 624

Cestovné - ČR

634 397

52 430

0


553 139

129 659

0

16 506 000

770 000

21 475

15 162 000

770 000

21 475

1 344 000

0

0

5 631 733

278 000

59 494

10 207

0

6 260

601 870

0

0

20 325

0

250

31 983 175

1 685 000

658 223

Osobní náklady (mzdy) z toho: platy zaměstnanců ostatní osobní náklady Zákonné pojištění a sociální náklady Režijní náklady Odpisy DH a N majetku Jiné ostatní náklady Celkem neinvestiční náklady na řešení VZ

Investiční náklady na řešení úkolu č. 401

Rok

Specifikace investic (název přístroje nebo zařízení, druh, výrobce)

Cena v Kč

2005

Notebook Toshiba Portege 100 včetně příslušenství

65 320,00

2006

osobní automobil ŠKODA OCTVIA Combi 4x4 2,0 FSI 110kW

659 000,00

CELKEM

724 320,00


Tabulka neivestičních nákladů na řešení výzkumného záměru v jednotlivých kalendářních letech


E.

STRUČNÉ RESUMÉ A KLÍČOVÁ SLOVA VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU Č. IV

1.1.

Stručné resumé v češtině

Cílem výzkumného záměru je dokumentace, vyhodnocení a památková ochrana fondu moderní architektury a průmyslového dědictví na území České republiky, který nebyl dosud z hlediska památkové péče doceněn. Výzkumný záměr se skládá ze dvou výzkumných úkolů: č. 401 – Územní plošný a oborový výzkum industriálního dědictví a úkol č. 402 – Odborné poznávání, průzkum, vědecké hodnocení, soupis a dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. století. Výzkumný úkol č. 401: Plošný průzkum má tři stupně dokumentace. Prvním stupněm plošného výzkumu je základní dokumentace, která obsahuje rešerše historiografické a místopisné literatury a informace terénního průzkumu. Druhý stupeň, katalogová dokumentace, obsahuje popis a zákres vybraných objektů a technického zařízení v katastrální mapě, fotografickou dokumentaci, výběr z plánové a archivní dokumentace a hodnocení z hlediska památkové péče. Třetí stupeň, návrh na prohlášení věci za kulturní památku, je řešen formou podání návrhů příslušné regionální komisi. Po jejich schválení jsou vypracovány evidenčních listy kulturní památek. Mimo plošný průzkum byly prováděny oborové průzkumy (textilní průmysl, hutnictví, hornictví zemědělství apod.) s cílem detailního hodnocení průmyslových oborů a dále mezioborové výzkumy (sociální problematika a literární a výtvarná tvorba s odrazem průmyslového dědictví) a srovnávací dokumentace (zahraniční příklady a zkušenosti). Celkové výsledky výzkumu jsou zahrnuty do metodiky ochrany průmyslových a technických památek. Výzkumný úkol č. 402: Je prováděna rešerše z historiografické a vlastivědné literatury o předmětném regionu (městě nebo obci), zkoumány tvůrčí profily architektů, popřípadě stavebních firem, působících v dané lokalitě a zmapování vazeb na kulturní a hospodářská centra státu. Na základně získaných údajů je prováděn systematický terénní průzkum, doprovázený komparací zjištěných údajů se skutečností a zjištění dokumentována fotografiemi. Následuje průzkum v příslušných spisovnách stavebních úřadů, ve fondech státních okresních a zemských archivů, případně v materiálech vlastníků vytipovaných objektů. Z uvedeného procesu vyplynuly mnohé atribuce, které dovolily zařadit dané stavby do vývojových souvislostí české, německé a polské architektury konce 19. a 20. století. 1.2. Stručné resumé v angličtině The aim of the research project is documentation, interpretation and conservation of modern architecture and industrial heritage in the Czech Republic, which have not yet received due respect within the national conservation. The research project consist of two research projects: N. 401 – Territorial area and branch research of industrial heritage, N. 402 – Professional discovering, research, scientific evaluation, inventory and documentation of architectural cultural heritage of 19th and 20th century. Research project N. 401: The area research consist of three phases of documentation. The first phase is basic documentation including researching historical and topographical literature and informations from field research. The second phase, catalogue documentation, contains description and location selected buildings in the relevant catastral map, photografical documentation, selection from plan and archival documentation and conservation evaulation. The third phase, proposal for awarding the status of a cultural monument, deal with submission of proposal to relevant sectional commission. After agreement the proposal are developed cultural monument registration card. Except the area research are processed departmental researches (textile industry, metallurgy, mineral mining, agriculture etc.) with aim detailed evaulation of industrial department and among-departmental researches (social problems and literary and graphic production with reflection of industrial heritage) and comparative documentation (foreign examples and experiences). Upshot of research are included to methodology for protection industrial a technical monuments.


Research project N. 402: In frame of this project are processed researching historiographical and topographical literature about subject area (town or village), investigated creative profiles of architects, possibly building firms, working in this area and mapping relations to cultural and economic state centres. A systematic field research is processed based on acquired information, accompanied by comparison information with reality and findings are documented by photographies. Follow the research in relevant registry of building office, in archives, possibly in materials of these buildings owners. From the mentioned process eventuated attributes permitting integrate these buildings to developmental connections of Czech, German and Polish architecture of the 19th and 20th century.

1.3.

Klíčová slova v češtině

Klíčová slova: památková péče, průmyslové dědictví, moderní architektura, plošný průzkum, oborový průzkum. 1.4.

Klíčová slova v angličtině

Key words: national heritage conservation, industrial heritage, modern architecture, area research, branch research.

F.

HARMONOGRAM PŘEDÁVÁNÍ VÝSTUPŮ VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU NA MK ČR

Harmonogram předávání výstupů výzkumného úkolu č. 401 Výstupy dílčích výzkumných úkolů byly Ministerstvu kultury ČR předávány spolu s etapovými zprávami o plnění úkolů v jednotlivých letech, tzn. na počátku následujícího kalendářního roku. Za rok 2005 Plošný výzkum BOROVCOVÁ, Alena. Dokumentace průmyslu okresu Olomouc, část Olomouc-venkov (I. část). DOMANICKÝ, Pavel. Plošný výzkum okresu Plzeň-sever. DOLEŽALOVÁ, Věra. Základní dokumentace plošného výzkumu okresu Pardubice. DVOŘÁK, Stanislav. Plošný výzkum v rozsahu okresu Jindřichův Hradec. PEŠTA, Jan. Plošný výzkum okresu Nymburk (I. část). PAPOUŠEK, Miroslav. Plošný výzkum okresu Prostějov. (I. část) ROUS, Ivan. Plošný výzkum okresu Liberec. SKOUMALOVÁ, Miriam. Plošný výzkum v rozsahu území Chomutovska. TELAŘÍK, Libor. Plošný výzkum okresu Vsetín. Oborové výzkumy DVOŘÁKOVÁ, Eva – RASL, Zdeněk. Výzkum hutnictví v Čechách. JUŘÁK, Petr – KYNCLOVÁ, Jana – MATĚJ, Miloš – POLÁŠEK, Jaromír. Výzkum železářství v Pobeskydí (železářství, plavení dřeva a výroba dřevěného uhlí a těžba rudy); dílčí výzkumné úkoly: JUŘÁK, Petr. Archivní prameny k dějinám železářských podniků na Frýdecko-Místecku; POLÁŠEK, Jaromír. Tradice výroby a zpracování železa v Pobeskydí. 4. etapa. Plavení dřeva a zaniklé hutní výrobní objekty v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd. KLÁT, Jaroslav. Katalogy a registr úvodních důlních děl a dolů v ústecké oblasti severočeského hnědouhelného revíru. KYNCLOVÁ, Jana – MATĚJ, Miloš. Jihomoravský lignitový revír z hlediska zájmů památkové péče. KYNCLOVÁ, Jana – RYŠKOVÁ, Michaela. Dělnické kolonie karvinského uhelného revíru. MERTA, Jiří. Výzkum hutnictví na Moravě (3 sv.: Kadov – zaniklá železářská huť. Dolní Bolíkov – zaniklá železářská huť. Blansko – Klamova huť.).


MERTA, Ondřej. Výzkum turbín a vodních elektráren na jižní Moravě. (MVE Kroměříž – Na Strži. MVE Brno-Cacovice. MVE Brno-Komín.) TELAŘÍK, Libor. Výzkum turbín a malých vodních elektráren na střední a severovýchodní Moravě. VEČEŘOVÁ, Viera. Evidence pozůstatků po těžbě rudních surovin v Jeseníkách. ŽIŽKA, Jan. Výzkum hospodářských dvorů. Mezioborový výzkum HRDINA, Jiří. Fotodokumentace vybraných průmyslových objektů a areálů. CHŘIBEK, Leo. Zaměření stávajícího stavu objektu administrativy – novější dostavba tvaru „L“ a staré vrátnice v areálu NKP Důl Michal. PADUCH, Eugenius. Srovnávací dokumentace hutních areálů Horního Slezska. SKŘEBSKÁ, Renata. Architektonická plastika a atributy práce, dopravy, obchodu a peněžnictví. WEVIORA, Pavel. Fotografická dokumentace dobové ikonografie a pohlednic. Za rok 2006 Plošný výzkum BOROVCOVÁ, Alena. Okres Olomouc (II. část). DOMANICKÝ, Pavel. Okres Rokycany (I. část). DVOŘÁKOVÁ, Eva – JIROUŠKOVÁ, Šárka, Okresy Praha-západ. JORDÁNOVÁ, Květa. Okres Znojmo (I. část). KOHOUTEK, Petr – EHRLICH, Marek. Okres Tábor. KOLKA, Miroslav. Okres Česká Lípa LOPAUR Miroslav, Okres Žďár nad Sázavou. (I. část). NOVÁKOVÁ-TURKOVÁ, Hana. Okres Kroměříž. TELAŘÍK, Libor. Okres Uherské Hradiště. PANOCH, Pavel. Okres Pardubice. PAPOUŠEK, Miroslav. Okres Prostějov (II. část). PEŠTA, Jan. Okres Kutná Hora (I. část). ROUS, Ivan. Okres Jablonec nad Nisou. Oborový výzkum KLÁT, Jaroslav. Dokumentace uhelného hornictví v Severočeské uhelné pánvi. KYNCLOVÁ Jana, Dělnické kolonie na Třinecku. MERTA, Jiří. Železářství na Moravě (archivní průzkum a historický přehled). POLÁŠEK, Jaromír. Tradice výroby a zpracování železa v Pobeskydí. RASL. Zdeněk. Železářství v Čechách (archivní průzkum a historický přehled). RYŠKOVÁ, Michaela. Textilní průmysl na Moravě a ve Slezsku (revize a doplnění výzkumu z roku 2000). RYŠKOVÁ, Michaela. Typologický třídník. TELAŘÍK, Libor – JORDÁNOVÁ, Květa. Nová huť z hlediska zájmu památkové péče (archivní průzkum). VEČEŘOVÁ, Viera. Dokumentace rudného hornictví v Jesníkách. WEVIORA, Pavel. Historická fotodokumentace. ŽIŽKA, Jan. Hospodářské dvory (II. část). Mezioborový výzkum SKŘEBSKÁ, Renata. Architektonická plastika a atributy práce, dopravy, obchodu a peněžnictví (II. část). MÁLKOVÁ, Iva. Vilém Závada a jeho sociální tématika. SMOLKA, Zdeněk. Petr Bezruč a jeho sociální tématika. TOMÁŠEK, Martin. Příšerně krásné město jako osud a inspirace Františka Sokola Tůmy, novináře a spisovatele. Za rok 2007 Plošný výzkum DOMANICKÝ, Pavel – ČERNÝ, Michal. Okres Plzeň-jih (I. část)


DVOŘÁKOVÁ, Eva – JIROUŠKOVÁ, Šárka. Okres Praha-západ (II. část), okres Praha-východ. JORDÁNOVÁ, Květa. Okres Znojmo (II. část – dokončení) KOVÁŘ, Daniel. České Budějovice KOLKA, Miroslav. Okres Česká Lípa (II. část – dokončení), okres Jablonec n.N. (I. část) KYNCLOVÁ, Jana. Stavebně historický průzkum – důl Michal / Petr Cingr, Ostrava-Michálkovice – administrativní budova s cechovnou a řetízkovými šatnami. LOPAUR, Miloslav. Okres Žďár nad Sázavou (II. část – dokončení) OUTRATA, Jan. Praha 9 - Hloubětín PANOCH, Pavel. Okres Ústí nad Orlicí PAPOUŠEK, Miroslav. Okres Přerov (I. část) PEŠTA, Jan. Okres Nymburk (II. část – dokončení) ROUS, Ivan. Okres Jablonec nad Nisou. RYŠKOVÁ, Michaela. Továrna na sukna Alois Larisch a synové v Krnově, analýza stavebního vývoje TELAŘÍK, Libor. Okres Břeclav. SKOUMALOVÁ, Miriam. Chomutovsko (nepředkládáno samostatně, součást výstupu za rok 2008) TURKOVÁ, Hana. Okres Zlín – tovární objekty firmy Baťa a.s. ve Zlíně a Otrokovicích. Oborový výzkum KLÁT, Jaroslav. Registr hnědouhelných dolů v Bílinské oblasti Severočeského hnědouhelného revíru. MERTA, Jiří. Štěpánovské železárny. Kulturní dědictví rosicko-oslavanského uhelného revíru. TELAŘÍK, Libor. Hydroelektrárny na území Moravy a Slezka z pohledu památkové péče TELAŘÍK, Libor. Dokumentace závodu Nová Huť / Mittal Steel, a. s. Ostrava-Kunčice VEČEŘOVÁ, Viera. Andělskohorský rudní revír – příprava publikace VEČEŘOVÁ, Viera. Kamenná rýžoviště – Zlaté Hory-Podlesí – rekognoskace a měření, příprava podkladů pro prohlášení kulturní památkou. WEVIORA, Pavel. Digitalizace starých pohlednic. ŽIŽKA, Jan. Oborový výzkum zemědělského dědictví. Mezioborový výzkum KORBELÁŘOVÁ, Irena. Společnosti a podnikatelské subjekty OKR. SKŘEBSKÁ, Renata. Architektonická plastika a atributy práce, dopravy, obchodu a peněžnictví. Srovnávací výzkum MATĚJ, Miloš – KYNCLOVÁ, Jana. Zpráva ze zahraniční služební cesty – Polsko, 2007. MATĚJ, Miloš – RYŠKOVÁ, Michaela. Zpráva ze zahraniční služební cesty – SRN, Francie, 2007. Za rok 2008 Plošný výzkum DOMANICKÝ, Pavel – ČERNÝ, Michal. Okres Plzeň-jih (II. část – Blovicko, Nepomucko). DVOŘÁKOVÁ, Eva – DVOŘÁK, Václav. Okres Kladno (I. část). FAJMAN, Marek. Okres Blansko (I. část). JIROUŠKOVÁ, Šárka. Okres Louny (I. část). JORDÁNOVÁ, Květa. Okres Jeseník. JORDÁNOVÁ, Květa – KYNCLOVÁ, Jana. Okres Ostrava-město. KOLKA, Miroslav. Okres Jablonec nad Nisou (II. část – dokončení). OUTRATA, Jan Jakub – FINK, Karel. Praha 5 - Hlubočepy, Klukovice, Holyně, Řeporyje. PAPOUŠEK, Miroslav. Okres Prostějov (dokončení). ROUS, Ivan. Okres Semily. SKOUMALOVÁ, Mirjam. Okres Chomutov, Most (shrnující výstup za roky 2010 a 2011). SMOLA, Lukáš – CHALOUPKA, Jakub. Okres Sokolov (I. část). SPÁROVÁ, Eva. Slaný (část okresu Kladno). TELAŘÍK, Libor. Ostrava-Kunčice – Nová huť / Mittal Steel. Oborový výzkum KLÁT, Jaroslav. Dokumentace uhelného hornictví (OKR, Severočeská uhelná pánev, Bílinsko).


MERTA, Jiří. Železářství na Moravě (pokračování – hamr a huť v Polničce, hamr a na Mílovech) – hutní provozy na Českomoravské vrchovině. TELAŘÍK, Libor. Hydroelektrárny na území Moravy a Slezska. VEČEŘOVÁ, Viera. Dokumentace rudného hornictví v Jeseníkách (pokračování). WEWIORA, Pavel. Digitalizace starých pohlednic. ŽIŽKA, Jan. Hospodářské dvory (pokračování). Mezioborový výzkum KORBELÁŘOVÁ, Irena. Vítkovické železárny. SKŘEBSKÁ, Renata. Architektonická plastika a atributy práce, dopravy, obchodu a peněžnictví. MÁLKOVÁ, Iva. Ostrava – průmyslové město (proměna motivu a tématu v literární topos). Srovnávací výzkum MATĚJ Miloš – RYŠKOVÁ Michaela. Velká Británie, dokumentace památkově chráněných lokalit a jejich animace (Liverpool, Manchester, London, Glasgow, New Lanark – UNESCO. MATĚJ Miloš – KYNCLOVÁ Jana. Polsko, dokumentace památkově chráněných lokalit a jejich animace (Chorzow, Huta Krolewska). Za rok 2009 Plošný výzkum BUREŠ, Jiří – FRUNDL, Jan. Okres Teplice. DOMANICKÝ, Pavel – ČERNÝ, Michal. Okres Klatovy (III. část – Horažďovicko). DVOŘÁKOVÁ, Eva – DVOŘÁK, Václav – VOLDRÁB, Tomáš. Okres Kladno a Louny (Žatecko). FAJMAN, Marek – SEDLÁČEK, Tomáš. Okres Blansko (II. část – dokončení, dokládáno dodatečně za rok 2008). Okres Brno-město (I. část). JORDÁNOVÁ, Květa. Okres Rychnov nad Kněžnou (I. část). JORDÁNOVÁ, Květa. Bývalý pivovar ve Znojmě – zpracování návrhu na prohlášení za kulturní památku. KOLKA, Miroslav – FREIWILLIG, Petr. Okres Liberec (revize, doplnění). KYNCLOVÁ, Jana. Důl Michal / Petr Cingr v Ostravě-Michálkovicích – mechanické dílny – stavebněhistorický průzkum. OUTRATA, Jan Jakub – FINK, Karel. Praha 5 – Velká a Malá Chuchle, Slivenec, Radotín, Lochkov, Zadní Kopanina, Zbraslav. RYŠKOVÁ, Michaela – MATĚJ, Miloš. Bývalá ústřední jatka v Brně – zpracování návrhu na prohlášení za kulturní památku. SMOLA, Lukáš – CHALOUPKA, Jakub a kol. Okres Karlovy Vary (I. část nepředkládáno samostatně, součást výstupu za rok 2010 SMOLA, Lukáš – CHALOUPKA, Jakub a kol. Okres Sokolov (II. část). SPÁROVÁ, Eva. Správní obec Slaný (dokončení, okres Kladno) a Kralupy nad Vltavou (okres Mělník). STARÁ, Jana. Okres Třebíč. TLUČHOŘ, Jan. Okres Hradec Králové (I. část). ZEMKOVÁ, Michaela. Okres Nymburk (II. část). Oborový výzkum KLÁT, Jaroslav. Rosicko-oslavanský kamenouhelný revír. ROUS, Ivan. Hornictví v Libereckém kraji. ŽIŽKA, Jan. Hospodářské dvory (pokračování). Mezioborový výzkum KORBELÁŘOVÁ, Irena. Vítkovické železárny. MÁLKOVÁ, Iva. Obraz Ostravy a průmyslové krajiny v české literatuře a jeho proměny ve 2. polovině 20. století. SKŘEBSKÁ, Renata. Architektonická plastika a atributy práce, dopravy, obchodu a peněžnictví (pokračování).


Srovnávací výzkum MATĚJ, Miloš – RYŠKOVÁ, Michaela. Belgie, dokumentace památkově chráněných lokalit a jejich animace (uhelný revír Limburg, Charleroi, Gent). MATĚJ, Miloš – KYNCLOVÁ, Jana. Polsko, dokumentace památkově chráněných lokalit a jejich animace (Siemianowice Slaskie, Katowice). Za rok 2010 Plošný průzkum BUREŠ, Jiří – FRUNDL, Jan. Okres Litoměřice. BUREŠ, Michal. Okres Náchod (I. část - nepředkládáno samostatně, součást výstupu za rok 2011) DOMANICKÝ, Pavel – RYS, Michal. Okres Klatovy (pokračování – obvod správní obce Sušice). DVOŘÁKOVÁ, Eva – DVOŘÁK, Václav – KREJČÍŘOVÁ, Barbora. Okres Kladno. FAJMAN, Marek – SEDLÁČEK, Tomáš – HOMOLA, Aleš – SKLENÁŘ, Karel. Okres Brno-město (dokončení). FLOKOVIČOVÁ, Petra. Okres Pelhřimov. JORDÁNOVÁ, Květa, Okres Rychnov nad Kněžnou (dokončení), okres Vyškov. KOLKA, Miroslav – FREIWILLIG, Petr. Okres Semily (revize, doplnění), okres Děčín. KROUTILOVÁ, Martina. Okres Zlín (I. část – základní dokumentace). KROUTILOVÁ, Martina – OBŠIVAČ, Jan. Okres Zlín (II. část – dokončení). MUSILOVÁ, Andrea. Okres Beroun. OUTRATA, Jan Jakub – ČERNÁ, Hana – BALÁČEK, Jan. Praha 6 – Dejvice, Liboc, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Ruzyně, Sedlec, Suchdol, Vokovice. RACKOVÁ, Eliška – MADAJ, Miroslav. Okres Svitavy. SMOLA, Lukáš – CHALOUPKA, Jakub. Okres Karlovy Vary (shrnující výstup za roky 2009 a 2010), Okres Cheb (I. část – nepředkládáno samostatně, součást výstupu za rok 2011) SPÁROVÁ, Eva. Okres Mělník (správní obvody Kralupy nad Vltavou a Neratovice). SVOBODOVÁ, Jana. Okres Mladá Boleslav (správní obvod Mladá Boleslav). TLUČHOŘ, Jan. Okres Hradec Králové (II. část). ZEMKOVÁ, Michaela. Okres Kolín (správní obvod obcí Týnec nad Labem, Český Brod). Oborový výzkum BOROVCOVÁ, Alena. Severní dráha Ferdinandova (pokračování). KYNCLOVÁ, Jana. Kolonie ostravsko-karvinského revíru – archivní průzkum karvinské části revíru. MATĚJ, Miloš. Metodika technických památek. MERTA, Jiří. Dělnické bydlení v rosicko-oslavanském důlním revíru. TEJZR, Ludvík. Historie Dolní oblasti VŽ (NKP koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren). ŽIŽKA, Jan. Hospodářské dvory (pokračování). Mezioborový výzkum SKŘEBSKÁ, Renata. Architektonická plastika a atributy práce, dopravy, obchodu a peněžnictví (pokračování). Srovnávací výzkum BOROVCOVÁ, Alena. Výroční konference ERIH 2010, Terrassa, Španělsko. PADUCH, Eugenius. Historické dělnické kolonie a sídliště v polské části Slezska. Za rok 2011 (přílohy závěrečné zprávy) Plošný průzkum BOROVCOVÁ, Alena – PAPOUŠEK, Miroslav - MATĚJ, Miloš. Okres Přerov. BOROVCOVÁ, Alena – PAPOUŠEK, Miroslav. Okres Prostějov (dokončení). BUREŠ, Jiří – FRUNDL, Jan. Okresy Louny a Ústí nad Labem (výběrová dokumentace). BUREŠ, Michal. Okres Náchod (shrnující výstup za roky 2010 a 2011). DOMANICKÝ, Pavel – RYS, Michal. Okresy Tachov, Domažlice, Klatovy (výběrová dokumentace). FAJMAN, Marek – SEDLÁČEK, Tomáš – DOHNALOVÁ, Petra. Okres Hodonín. FLOKOVIČOVÁ, Petra – MACKŮ, Pavel. Okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. (výběrová dokumentace).


HOMOLA, Aleš – SKLENÁŘ, Karel. Okres Brno-venkov. JORDÁNOVÁ, Květa. Okres Benešov. KOLKA, Miroslav – FREIWILLIG, Petr. Okres Děčín (2. část), doplnění okresů Libereckého kraje. LUHAN, Čestmír, MÜLLER, Jan, SKOŘEPOVÁ, Jitka, ŠTORKOVÁ, Jana, ZUZÁKOVÁ, Eva. Výběrová dokumentace okresů Písek, Strakonice, Prachatice, České Budějovice, Český Krumlov. OUTRATA, Jan Jakub – ČERNÁ, Hana. Praha (výběrová dokumentace nezpracovaných městských částí). RACKOVÁ, Eliška – URBÁNEK, Radim. Okresy Chrudim a Ústí nad Orlicí (revize, doplnění). RYŠKOVÁ, Michaela. Okres Příbram. SMOLA, Lukáš – CHALOUPKA, Jakub. Okres Cheb (shrnující výstup za roky 2010 a 2011). SPÁROVÁ, Eva. Okres Rakovník. TLUČHOŘ, Jan. Okres Hradec Králové (dokončení), Okresy Jičín a Trutnov (výběrová dokumentace). ZEMKOVÁ, Michaela. Okres Kolín (2.část). Oborový výzkum BOROVCOVÁ, Alena. Severní dráha Ferdinandova (terénní výzkum na území Polska). MATĚJ, Miloš – KLÁT, Jaroslav – DYTRYCHOVÁ, Hana – KYSELÁK, Jan – PLCHOVÁ, Jarmila. Kulturní dědictví rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. TEJZR, Ludvík. Historie Vítkovických železáren (dokončení, zhodnocení). ŽIŽKA, Jan. Hospodářské dvory (dokončení, zhodnocení). Srovnávací výzkum: MATĚJ, Miloš – RYŠKOVÁ, Michaela. Srovnávací výzkum: Dokumentace významných příkladů průmyslového dědictví, Velká Británie. Dokumentace technických památek a technických objektů a vynálezů, Německo (technické muzeum Mnichov, dopravní muzeum Stuttgart).

Harmonogram předávání výstupů výzkumného úkolu č. 402 Za rok 2005 ČERNÁ, Iveta. Plošný průzkum města Brna (I. část). DOMANICKÝ, Petr. Plošný průzkum města Plzeň. FALTA, Jan. Plošný průzkum města Hradec Králové. HODAŇOVÁ, Klára. Plošný průzkum města Kroměříže. (I. část) HORÁČKOVÁ, Martina. Plošný průzkum města Mohelnice. JANKOVEC, Otakar. Plošný průzkum v rámci obce Sezimova Ústí. JEŘÁBKOVÁ, Gabriela. Plošný průzkum města Teplice. (I. část) KOUKALOVÁ, Šárka. Plošný průzkum městské části Praha-Černošice. STRAKOŠ, Martin. Plošný průzkum města Ostravy se zaměřením na vilovou zástavbu. (I. část) ŠTERNOVÁ, Petra. Plošný průzkum města Liberce. THOTOVÁ, Jolana. Plošný průzkum v rámci města Roudnice nad Labem. VŠETEČKA, Petr. Plošný průzkum města Zlín. (I. část) ZEMAN, Lubomír. Plošný průzkum v rámci města Ostrova a města Horního Slavkova. ŽÁČKOVÁ, Eva. Plošný průzkum města Tábora. (I. část) Za rok 2006 ČERNÁ, Iveta. Plošný průzkum města Brna, resp. jeho městské části Černá Pole, Masarykova čtvrt, Pisárky, Žabovřesky a k. ú Veveří. FALTA, Jan. Plošný průzkum města Hradec Králové. GORYCZKOVÁ, Naďa. Plošný průzkum Frýdku-Místku. HODAŇOVÁ, Klára. Plošný průzkum města Kroměříže. JANKOVEC, Otakar. Plošný průzkum v rámci obce Sezimova Ústí. MERTOVÁ, Martina. Plošný průzkum města Mohelnice. KOUKALOVÁ, Šárka. Plošný průzkum Dobřichovic. PATEROVÁ, Vladimíra. Plošný průzkum města Úpice, Trutnov – městské části Horní Předměstí a Dolní Předměstí.


SELLNEROVÁ, Alena. Plošný průzkum města Děčína (území dvou bývalých měst Podmokly a Děčín) a města Česká Kamenice. STRAKOŠ, Martin. Soupis díla Jiřího Krohy. ŠTERNOVÁ, Petra. Plošný průzkum města Liberce, městská část IV – Perštýn a V - Kristiánov. THOTOVÁ, Jolana. Plošný průzkum Podřipska. VŠETEČKOVÁ, Alena. Plošný průzkum města Zlína-Kudlova. ZEMAN, Lubomír. Plošný průzkum v rámci města Horní Slavkov, Karlovy Vary (obchodně správní část města), Kraslice. ŽÁČKOVÁ, Eva. Plošný průzkum města Tábora. Za rok 2007 ČERNÁ, Iveta, ČERNOUŠKOVÁ, Dagmara. Plošný průzkum katastrálního území Brna-města, resp. jeho městských částech Černá Pole, Masarykova čtvrt, Pisárky, Žabovřesky a k.ú. Veveří. BUCHTA, Ladislav. Plošný průzkum města Bystřice pod Hostýnem. DOMANICKÝ, Petr. Plošný průzkum města Plzně (pokračování), města FALTA, Jan. Plošný průzkum města Hradec Králové, pokračování. GORYCZKOVÁ, Naďa. Plošný průzkum města Frýdku-Místku, část Frýdek (pokračování). HORVÁTHOVÁ, Jana. Plošný průzkum měst Nejdek a Aš. KOMENDOVÁ, Nelly. Plošný průzkum města Uherské Hradiště. KOUKALOVÁ, Šárka – PÝCHOVÁ, Eva. Plošný průzkum Dobřichovic. KŘÍŽOVÁ, Alexandra. Plošný průzkum města Prahy – část Ořechovka. LANGEROVÁ, Lucie. Plošný průzkum města Opavy – část Kylešovice. OBŠÍVAČ, Jan. Plošný průzkum města Holešov. PATEROVÁ, Vladimíra. Plošný průzkum města Trutnov (pokračování), města Dvůr Králové nad Labem (zahájení). STRAKOŠ, Martin. Průzkum staveb tzv. bruselské architektury na území České republiky. SELLNEROVÁ, Alena. Plošný průzkum města Děčína (území Podmokly) a města Česká Kamenice (pokračování). ŠTERNOVÁ, Petra. Plošný průzkum města Liberce (pokračování) a měst Frýdlant a Turnov (zahájení) ŠVEC, Vilém, ŠREK, Robert. Plošný průzkum města Olomouce (část Nová ulice). VŠETEČKOVÁ, Alena. Plošný průzkum města Zlína (pokračování). ZEMAN, Lubomír. Plošný průzkum v rámci města Horní Slavkov, Karlovy Vary (obchodně správní část města), Kraslice. ŽÁČKOVÁ, Eva. Plošný průzkum města České Budějovice (zahájení). Za rok 2008 BUCHTA, Ladislav. Plošný průzkum města Bystřice pod Hostýnem. ČERNOUŠKOVÁ, Dagmara, ČERNÁ, Iveta. Plošný průzkum katastrálního území Brna-města. DOMANICKÝ, Petr. Plošný průzkum města Plzně (pokračování). FALTA, Jan. Plošný průzkum okresu Hradec Králové. GORYCZKOVÁ, Naďa. Plošný průzkum města Frýdku-Místek, dokončení. HORVÁTHOVÁ, Jana. Plošný průzkum města Aš. HODAŇOVÁ, Klára. Plošný průzkum okresu Kroměříž. KOMENDOVÁ, Nelly. Plošný průzkum města Uherské Hradiště. KOUKALOVÁ, Šárka, PÝCHOVÁ, Eva. Plošný průzkum území Praha-Východ a Praha-Západ. Rozpracování území okresu Beroun, Příbram, Benešov a Kolín. KŘÍŽOVÁ, Alexandra, HUBRTOVÁ, Kateřina, NEJEDLÁ, Hedvika, RŮŽIČKOVÁ, Jana. Plošný průzkum města Prahy – část Ořechovka. LANGEROVÁ, Lucie. Plošný průzkum města Opavy – dokončení. OBŠÍVAČ, Jan. Plošný průzkum města Holešov. PATEROVÁ, Vladimíra. Plošný průzkum okresu Trutnov (dokončení). STANIEKOVÁ, Andrea. Plošný průzkum města Bohumín. STRAKOŠ, Martin. Průzkum staveb tzv. bruselské architektury na území České republiky.


SELLNEROVÁ, Alena, TOTHOVÁ, Jolana, PÁRAL, Matěj. Plošný průzkum města Děčína, Litoměřic a Ústí nad Labem (dokonení). ŠTERNOVÁ, Petra, LUŠTICKÁ, Hana, LUKUVKA, Luděk. Plošný průzkum města Liberce, Turnov a Jablonce nad Nisou (dokončení). ŠVEC, Vilém. Plošný průzkum města Olomouce. VŠETEČKOVÁ, Alena, VŠETEČKA, Petr. Plošný průzkum města Luhačovice. ZEMAN, Lubomír. Plošný průzkum v rámci města Horní Slavkov, Karlovy Vary. Za rok 2009 BUCHTA, Ladislav, OBŠÍVAČ, Jan. Katastrální území okresu Zlín. DOLEŽEL, Karel, HLAVICOVÁ, Zuzana, ČERBÁK, Roman. Plošný průzkum na území Brna-města. DOMANICKÝ, Petr, BŘÍZOVÁ, Miroslava. Plošný průzkum měst Sušice, Klatovy a Domažlice. ERBANOVÁ, Eva, ŠTORKOVÁ, Jana, ZUZÁKOVÁ, Eva. Plošný průzkum okresů Písek a Strakonice. FALTA, Jan. Plošný průzkum okresu Hradec Králové. HERMANOVÁ, Hana, KOUKALOVÁ, Šárka, SCHMELZOVÁ Radoslava, LÁSKA, Vojtěch. Okres Benešov, okres Nymburk, okres Praha-západ, okres Kolín, okres Příbram, okres Kladno, okres Mladá Boleslav, Beroun. HODAŇOVÁ, Klára. Katastrální území města Kroměříž. HOROVÁ, Věra. Plošný průzkum okresu Nový Jičín. HORVÁTHOVÁ, Jana. Plošný průzkum města Františkovy Lázně. JAGOŠOVÁ, Silvie. Plošný průzkum v okrese Žďár nad Sázavou, město Žďár nad Sázavou. KRSEK, Martin. Plošný průzkum v okresech Ústí nad Labem a Děčín. KOMENDOVÁ, Nelly. Katastrální území města Uherský Brod. KŘÍŽOVÁ, Alexandra, HUBRTOVÁ, Kateřina, NEJEDLÁ, Hedvika, RŮŽIČKOVÁ, Jana. Plošný průzkum města Prahy – části Ořechovka západ a Střešovice jih. PATEROVÁ, Vladimíra. Plošný průzkum okresu Náchod, město Náchod. PAVELKOVÁ, Hana. Plošný průzkum části okresu Opava – Budišovsko, Vítkovsko, severozápadní Opavsko. PAVLÍKOVÁ, Marta. Plošný průzkum okresu Teplice. SELLNEROVÁ, Alena. Plošný průzkum okresu Děčín. STARÁ, Jana. Plošný průzkum okresu Třebíč. STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. ŠREK, Robert. Plošný průzkum města Jeseníku a obce Lipová-Lázně. ŠTERNOVÁ, Petra, KŘÍŽEK, Jiří. Plošný průzkum okresu Liberec a okresu Semily. TOTHOVÁ, Jolana. Plošný průzkum okresu Litoměřice. ZEMAN, Lubomír. Plošný průzkum okresu Cheb a Sokolov. Za rok 2010 BUCHTA, Ladislav, OBŠÍVAČ, Jan. Katastrální území okresu Kroměříž. ČERBÁK, Roman, HLAVICOVÁ, Zuzana, STARÁ, Jana. Plošný průzkum na území Brna-města, Brna – venkova a okresu Znojmo. BŘÍZOVÁ Miroslava, ŠLAJS Hynek, VODÁK Michal, RYS Michal, AUBRECHTOVÁ Alena. Plošný průzkum okresů Klatovy a Domažlice. ERBANOVÁ, Eva, ŠTORKOVÁ, Jana, ZUZÁKOVÁ, Eva. Plošný průzkum okresů Český Krumlov a Prachatice. FALTA, Jan, PATEROVÁ, Vladimíra. Plošný průzkum okresu Hradec Králové a okresu Náchod. KOUKALOVÁ Šárka, HERMANOVÁ Hana, SCHMELZOVÁ Radoslava, JEHLÍKOVÁ-JANEČKOVÁ Michaela, LÁSKA Vojtěch. Plošný průzkum okresů Kladno (město Kladno, Slánsko), Mladá Boleslav, Kolín, města Rakovník, města Kutná Hora. HOROVÁ, Věra. Plošný průzkum okresu Nový Jičín. HORVÁTHOVÁ, Jana. Plošný průzkum města Cheb. JAGOŠOVÁ, Silvie, VESELÁ, Martina. Plošný průzkum v okrese Žďár nad Sázavou a Jihlava. KRSEK, Martin, SELLNEROVÁ, Alena, PAVLÍKOVÁ, Marta, PAVLÍČEK Tomáš. Plošný průzkum v okresech Most a Chomutov.


KŘÍŽOVÁ, Alexandra, HUBRTOVÁ, Kateřina, KŘÍŽOVÁ (NEJEDLÁ), Hedvika, NOVÝ Vratislav, HAVLÍK Přemysl. Plošný průzkum města Prahy – části Břevnov, Podolí, Braník, Hodkovičky, Zbraslav, Ruzyně, Krč a Kyje, Libeň. PAVELKOVÁ, Hana. Plošný průzkum části okresu Opava – Budišovsko, Vítkovsko, severozápadní Opavsko. STRAKOŠ, Martin. Nová Ostrava a její satelity. Kapitoly z dějin architektury. ŠREK, Robert. Plošný průzkum okresu Jeseník. ŠTERNOVÁ, Petra, KŘÍŽEK, Jiří. Plošný průzkum okresu Česká Lépa a okresu Semily. ZEMAN, Lubomír. Plošný průzkum okresu Karlovy Vary. SYROVÁ, Zuzana. Specializovaná mapa s odborným obsahem – Nmap. Za rok 2011 (přílohy závěrečné zprávy) BUCHTA, Ladislav. Katastrální území okresu Vsetín, obec Valašské Meziříčí. BŘÍZOVÁ Miroslava, OŠKERA Petr, ROMPORTLOVÁ Lucie, VODÁK Michal, AUBRECHTOVÁ Alena. Plošný průzkum okresů Tachov a Plzeň – sever. ČERBÁK, Roman, HLAVICOVÁ, Zuzana, OBERREITEROVÁ (STARÁ), Jana. Plošný průzkum na území Brno-venkov, obec Vyškov; Plošný průzkum okresu Brno-venkov, obce Blansko a Hodonín; Plošný průzkum okresu Hodonín, obec Břeclav. ERBANOVÁ, Eva, ŠTORKOVÁ, Jana, ZUZÁKOVÁ, Eva. Plošný průzkum okresů České Budějovice a Jindřichův Hradec. HOROVÁ, Věra. Plošný průzkum okresu Vsetín – Rožnovsko a Vsetínsko. HORVÁTHOVÁ, Jana. Plošný průzkum okresu Sokolov. HUBRTOVÁ, Kateřina, KŘÍŽOVÁ (NEJEDLÁ), Hedvika, NOVÝ Vratislav. Plošný průzkum města Prahy - Libně (Praha 8 a 9), Kyjí (Praha 14) a největší pražské městské části, Prahy 4 – Nusle, Michle, Záběhlice (Spořilov), Lhotka. KOMENDOVÁ, Nelly. Plošný průzkum obvodu obce s rozšířenou působností Uherský Brod mimo město Uherský Brod, okres Uherské Hradiště. KOUKALOVÁ Šárka, HERMANOVÁ Hana, JEHLÍKOVÁ-JANEČKOVÁ Michaela, LÁSKA Vojtěch. Plošný průzkum okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Rakovník, Praha-západ, Příbram. PATEROVÁ, Vladimíra. Plošný průzkum okresu Jíčín a Rychnov nad Kněžnou. PAVELKOVÁ, Hana, PFLEGROVÁ, Michaela. Plošný průzkum části okresu Opava – severovýchodního Opavska, Hlučínska a Kravařska. SELLNEROVÁ, Alena, PAVLÍKOVÁ, Marta. Plošný průzkum okresu Loun. STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Opavy. SVOBODOVÁ, Pavla. Plošný průzkum v okrese Jihlava II. Etapa. SVOBODOVÁ, Pavla. Plošný průzkum v okrese Pelhřimov I. Etapa. SYROVÁ, Zuzana, Specializovaná mapa s odborným obsahem – Nmap. ŠTERNOVÁ, Petra, ZEMAN, Jaroslav. Plošný průzkum okresu Liberec. VESELÁ, Martina. Plošný průzkum v okrese Havlíčkův Brod I. Etapa. ZEMAN, Lubomír. Plošný průzkum okresu Karlovy Vary – dokončení. ZEMANOVÁ, Alena. Plošný průzkum města Prostějov, lokality Strážisko a okresu Přerov (Přerov, Lipník nad Bečvou a Hranice).


G.

SEZNAMY VÝSLEDKŮ

1. 1. Výsledky dosažené v rámci řešení výzkumného záměru uplatněné v RIV v letech 2005 až 2010 Výsledky výzkumného záměru z let 2005–2010 jsou uvedeny v přiložené tabulce formátu A3 (viz elektronicky – Příloha Uplatněné RIV 2005-2010)


Výsledky dosažené v rámci řešení výzkumného záměru neuplatněné v RIV v letech 2005 až 2011 Výsledky neuplatněné v RIV z období let 2005–2007 výzkumného úkolu č. 402 a rok 2006 výzkumného úkolu č. 401 nejsou k dispozici. Ztráta dat byla způsobena technickou závadou. Rok 2005 Publikační činnost rok 2005 – výzkumný úkol č. 401 MERTA, Jiří – STRÁNSKÝ, Karel. Tavba v peci galořímského typu, experiment v replice pece typu Les Martys, In Archeologia technica 16. Brno 2005. s. 48–53. ISBN 80–86413–27–6 MERTA, Jiří. Den muzeí v Josefovském údolí. In Slévárenství 7–8/2005. s. 361–362. ISSN 0037–6825 MERTA, Jiří. Experimentální tavby v replikách železářských pecí ve dnech 16.–17. září 2005 ve Staré huti u Adamova, In Slévárenství 11–12/2005. s. 571–572. ISSN 0037–6825 PEŠTA, Jan. Stranou pozornosti. Unikátní vodní mlýn ve Vepřku. In Architekt 6-7/2005, s. 110–111, Praha 2005. POLÁŠEK, J. Židovské podniky a domy ve Frýdku-Místku. Židé a Morava, Kroměříž, Muzeum Kroměřížska 2005. POLÁŠEK, J. Zakládání výrobních objektů a kolonizace v oblasti horního toku řeky Ostravice ve světle hraničních sporů. Archeologie Moravy a Slezska, 5, 2005, č. 1, s. 36-47. ISBN 80-86923-09-6 ROUS, Ivan. Bílá místa průmyslového dědictví. Véčko, časopis Libereckého kraje, 2005, roč. 4, s. 88– 93. ISSN: 1213-7375

Výstavy za rok 2005 – výzkumný úkol č. 401 ROUS, Ivan. Hornictví na Liberecku. Výstava Severočeského muzea v Liberci.

Rok 2006 Přednášková činnost za rok 2006 – výzkumný úkol č. 401 MATĚJ, Miloš. Nové využití dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren. Itálie, Terni, Řím, XIII kongres TICCIH, záři 2006. Rok 2007 Publikační činnost za rok 2007 – výzkumný úkol č. 401 DVOŘÁKOVÁ, Eva – JIROUŠKOVÁ, Šárka – PEŠTA, Jan. Průvodce po industriální minulosti a technických památkách Středočeského kraje. Titanic, 2007. ISBN 978-80-86652-34-4 KOLKA, Miroslav. Radvanec. In ŠTĚPÁN, L. Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách, 2. díl, 2007.


KUČOVÁ, Věra – MATĚJ, Miloš. Industriální soubory v Ostravě vybrané k nominaci na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO. Ostrava: NPÚ, ú.o.p. Ostrava, 2007. ISBN 978-80-85034-011 KLÁT, Jaroslav – MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal / Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: NPÚ, ú.o.p. Ostrava. ISBN: 80-85034-34-4 SKŘEBSKÁ, Renata. Ladislav Vlodek 1907–1996. Kresby. Městské muzeum a galerie v Hranicích. Hranice 2007. SKŘEBSKÁ, Renata Hranice 2007.

Jan Pinkava 1846–1923. Akvarely. Městské muzeum a galerie v Hranicích.

Přednášková činnost za rok 2007 – výzkumný úkol č. 401 DVOŘÁKOVÁ, Eva Dobré a špatné příklady využití technického dědictví ČR. Polsko, Krakow, EGIR 2007, 29. 3. 2007. KOLKA, Miroslav. Vodní mlýny v pískovcovém podloží na okrese Česká Lípa. Vysoké Mýto, seminář Vodní mlýny III. MATĚJ, Miloš. Severní dráha Ferdinandova. Chorvatsko. Rijeka, III. medunarodna konferencija o industrijskoj baštini, 12.-13. října 2007. MATĚJ Miloš. Konverze dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren. Německo, Bochum, III. mezinárodní kongres „Big stuff“, září 2007. MERTA, Jiří. Cesta železa. 4. Mezinárodní bienále – průmyslové dědictví kulturním potenciálem udržitelného rozvoje, Praha, Kladno, Liberec, Ostrava, Ekologické muzeum Praha, 19. až 23. 9. 2007. ŽIŽKA, Jan. K funkčnímu uspořádání hospodářských budov. Konference SHP, Litomyšl, červen 2007. ŽIŽKA, Jan. K podobě schwarzenbergských hospodářských dvorů na jednotlivých panstvích. Konference Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii, Třeboň, září 2007.

Ostatní za rok 2007 – výzkumný úkol č. 401 KOLKA, Miroslav. Poskytnutí textů a fotografií z V+V 401 pro přípravu publikace: BERAN, L. – VALCHÁŘOVÁ, V. Industriál Libereckého kraje, Technické stavby a průmyslová architektura, Praha 2007. ISBN 978-80-01-03798-0 MERTA, Jiří. Uspořádání 26. semináře Archaeologia technica, 17. 4. 2007. TMB, 56 zúčastněných, 19 přednesených příspěvků.

Rok 2008 Publikační čínnost za rok 2008 – výzkumný úkol č. 401 BOROVCOVÁ, Alena – MATĚJ, Miloš – PACLOVÁ, Hana – ZDAŘILOVÁ, Renata. Ostrava´s Technical and industrial heritage. Ostrava: Statutory City of Ostrava in conjunction with Repronis Publishers, 2008. ISBN 978-80-7329-177-8


DVOŘÁKOVÁ, Eva. Problematika ochrany dochovaného technického dědictví / The problems of protecting the preserved technical heritage. In Monumentorum Tutela, Ochrana pamiatok. Bratislava: Pamiatkový úrad Slovenskej republiky, 2008, s. 47–53. ISBN 978-80-89175-25-3 DVOŘÁKOVÁ, Eva – ČEVONOVÁ, J. Pohraniční opevnění – zasluhují si památkovou ochranu? In Pohraniční betonová opevnění. Sborník STOP ze semináře ze dne 24. 4. 2008, s. 6–11. Bez ISSN DVOŘÁKOVÁ, Eva. Pražské Holešovice. REALIT, ročník XV, květen 2008, s.50–51. ISSN 1210-8308 DVOŘÁKOVÁ, Eva. Obnova výstavního pavilonu v areálu národní kulturní památky Vítkovické železárny. REALIT, ročník XV, leden 2008, s.34–35. ISSN 1210-8308 DVOŘÁKOVÁ, Eva. Řetězový most ve Stádleci – přenesený unikát. REALIT, ročník XV, duben 2008, s. 56–57. ISSN 1210-8308 DVOŘÁKOVÁ, Eva. Ostrava a její industriální dědictví. REALIT, ročník XV, listopad 2008, s.60–61. ISSN 1210-8308 DVOŘÁKOVÁ, Eva. Průmyslový palác a historie průkopnictví železných konstrukcí. REALIT, ročník XV, prosinec, 2008, s. 58–59. ISSN 1210-8308 DVOŘÁKOVÁ, Eva Technické a průmyslové dědictví v průběhu padesáti let. Zprávy památkové péče, str. 420–422, č. 5, ročník 68/2008, ISSN 1210-5538 MATĚJ, Miloš. Promarněná příležitost... Zprávy památkové péče, 2008, ročník 68, č. 4, s. 331. ISSN 1210-5538 MERTA, Jiří. Setkání v Josefovském údolí v Moravském krasu 2008. Slévárenství, LVI, 2008, s. 316– 317. MERTA, Jiří. Ochrana technického dědictví. Reality, 2009/1, s.58–59. MERTA, Jiří. Cesta železa Moravským krasem. In Muzejní sborník Muzea A. Horáka, Rokycany. ISBN neuvedeno MERTA, Jiří. Cesta železa, mezinárodní spolupráce při Evropské cestě železa. In Sborník 4. Bienále Industriální stopy. ISBN neuvedeno MERTA, Jiří. RASL, Zdeněk. Feudální železářské hutě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. In Technické památky zemí Visegrádské čtyřky. ISBN neuvedeno PANOCH, Pavel. Ke hmotným stopám vápenné výroby v západní části Chrudimska. In Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Pardubicích za rok 2007. Pardubice: NPÚ, ú.o.p., v Pardubicích, 2008, s. 47–48, ISBN neuvedeno. ROUS, Ivan. Příčiny plánování podzemních dopravních staveb v Liberci do roku 1945. In Sborník Severočeského muzea v Liberci. Liberec 2008. ISSN: 0232-0592 ROUS, Ivan. Podzemí libereckého kraje, díl 6 – vodní díla v pískovci. In Véčko, časopis libereckého kraje. Liberec 2008 ROUS, Ivan. Podzemí libereckého kraje, díl 7 – lochy a sklepy. In Véčko, časopis libereckého kraje. Liberec 2008


ROUS, Ivan. Podzemí libereckého kraje, díl 8 – sklepy na Českolipsku. In Véčko, časopis libereckého kraje, Liberec 2008 ROUS, Ivan. Podzemí libereckého kraje, díl 9 – protiletecké kryty Liberce. In Véčko, časopis libereckého kraje, Liberec 2008 ROUS, Ivan. Hornická želízka a vodotěžný stroj dolu Zeche. In Sborník Archeologia technica, č. 27, Brno 2008. ROUS, Ivan. Industriální architektura údolí Černé Nisy. In Ročenka liberecké architektury 2008. Liberec 2009. ŽIŽKA, Jan. K podobě Schwarzenberských hospodářských dvorů. In Schwarzenberkové v české a středoevropské historii. České Budějovice: NPÚ, ú.o.p. v Českých Budějovicích, 2008, s. 47–78. ISBN 978-80-85033-10-6

Publikační činnost za rok 2008 – výzkumný úkol č. 402 ČERNÁ, Iveta – ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar. Vila Tugendhat jako badatelské centrum. In Sborník mezinárodní konference Materiality. Brno 2008. ČERNÁ, Iveta – ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar. Vila Tugendhat. Průvodce. Brno: Nadační fond vila Tugendhat ve spolupráci s Muzeem města Brna, 2008. ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar – CHATRNÝ, Jindřich. Architekt František Kalivoda a „kauza“ Adolf Loos a Brno (několik poznámek). Prostor Zlín, 2008, č. 3, s. 45–51. . ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar – CHATRNÝ, Jindřich (eds.). Ve znamení paraboly. Brno 2008. DOMANICKÝ, Petr. Architektura od 2. poloviny 19. století do počátku 21. století. In DUDÁK, V. (ed.). Plzeňsko. Praha: Baset, 2008, s. 499–506. FALTA, J. Rodinný dům Jarmily a Karla Cee v Hradci Králové. In URLICH, P. Slavné vily Královéhradeckého kraje. Praha 2008. GORYCZKOVÁ, Naděžda. Vila Boženy Tomanové, Obchodní a obytný dům Františka Rodingera. In ŠLAPETA, V. (ed.). Slavné vily Zlínského kraje. Praha: Foibos, 2008, ISBN 978-80-87073-08-7 GORYCZKOVÁ, Naděžda. Vlastní vila Františka Grossmanna, Vlastní vila Oldřicha Špačka, Vlastní letní sídlo Otakara Špačka, Víkendový dům Vojtěcha Houdka, Vila Ladislava Jericho, Vila Bohumila a Marie Šavrdových, Rodinný dům Vladimíry a Sterine Minopulosových. In VYBÍRAL, J. (ed.), Slavné vily Moravskoslezského kraje. Praha: Foibos, 2008, s. 70-72, 76-78, 79-81, 82-84, 91-94, 100-102, 156-158. ISBN 978-80-87073-09-4 GORYCZKOVÁ, Naděžda. Opavské koupaliště – znovuoživení památky meziválečné architektury. Opava 2008. HODAŇOVÁ, Klára – VŠETEČKA, Petr. Baťův mrakodrap ve Zlíně – technologie obnovy obvodového pláště. In Materialista. Brno 2008. HODAŇOVÁ, Klára. Hesla k vilám. In ŠLAPETA, V. (ed.). Slavné vily Zlínského kraje. Praha: Foibos, 2008, s. 12-14, 57-61, 145-157, 163-176, 180-182. ISBN 978-80-87073-08-7 KOHOUT, T., ŠVÁCHA, R. (ed.). Česká republika, architektura XX, století, 3. díl Čechy.


LUKUVKA, Luděk. Strossova vila. In HALÍK, P. (ed.). Slavné vily Libereckého kraje. Praha: Foibos, 2007, s. 82–85. LUŠTICKÁ, Hana. Blaschkova vila, Vila Fialka, Riedlova vila, Kobrtschova vila, Dresslerova vila, Giebieschova vila, Vila Josefa Jägera, Vila Maxe Jägera, Löblova vila, Háskova vila, Schmelowského vila, Kantorova vila. In HALÍK, P. (ed.). Slavné vily Libereckého kraje, Praha: Foibos, 2007, s. 25-26, 30-31, 32-34, 35-37, 70-71, 72-73, s. 74-76, 77-78, 86-87, 108-109, 110-112, 119-120 LUŠTICKÁ, Hana. Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Jablonci nad Nisou – problematika opravy keramického vnějšího pláště. In Sborník NPÚ ú.o.p. v Liberci. Liberec 2008. PATEROVÁ V. Rodinná vila rodiny Kučerovy ve Vrchlabí, Sochorova vila ve Dvoře Králové nad Labem, Čeřovského vila ve Dvoře Králové nad Labem, Mautnerova vila ve Dvoře Králové nad Labem, Oberländerova vila v Úpici, Buxbaumova vila v Úpici, Morawetzova vila v Úpici. In URLICH, P. Slavné vily Královéhradeckého kraje. Praha 2008. SELLNEROVÁ, A. Vily č. 3, 4, 14, 15, 17, 18, 21. In PAVLÍČEK, T. (ed.). Slavné vily Ústeckého kraje. Praha: Foibos, 2008, s. 19-24, 49-53, 57-59, 64-66, 71-73. STANIEKOVÁ, Andrea., Historický vývoj tzv. zámečku a Českého domu ve Vítkovicích. In ROSOVÁ, R. (ed.). Sborník národního památkového ústavu v Ostravě 2007, Ostrava: Národní památkový ústav, ú.o.p. v Ostravě, 2007, str. 111–126. STANIEKOVÁ, A., Zapomenuté památky na Bohumínsku. In ROSOVÁ, R. (ed.). Sborník národního památkového ústavu v Ostravě 2007. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, Ostrava 2007, str. 141-14.7 STRAKOŠ, Martin. Architektura EXPO 58 v Bruselu a československý pavilon. In KRAMEROVÁ, D. – SKÁLOVÁ, V. (eds.). Bruselský sen. Československá účast na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let. Praha: Arbor vitae, 2008, s. 88-107. ISBN 978-80-87164-03-7 STRAKOŠ, Martin. Česká architektura mezi Bruselem a Montrealem a bruselský styl (1956-1965). In KRAMEROVÁ, D. – SKÁLOVÁ, V. (eds.). Bruselský sen. Československá účast na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let. Praha: Arbor vitae, 2008, s. 234-251. ISBN 97880-87164-03-7 STRAKOŠ, Martin. Rodinný dům Tomáše Novotného. In SEDLÁK, J. (ed.), Slavné vily kraje Vysočina. Praha: Foibos, 2008, s. 71-73. ISBN 978-80-87073-10-0 STRAKOŠ, Martin. Vlastní vila Alberta Grubera, Vlastní dům Josefa Místeckého, Rodinný dům Kupkových, Vlastní rodinný dům Josefa Místeckého, Experimentální skulpturální rodinný dům. In ŠLAPETA, V. (ed.). Slavné vily Zlínského kraje. Praha: Foibos, 2008, s. 32-34, 38-40, 77-81, 97-99, 177-179. ISBN 978-80-87073-08-7 STRAKOŠ, Martin. Ředitelská vila Vítkovických železáren, Vily Johanna Hückela a Augusta Hückela, Vlastní vila Hanse Ulricha, Vila Julia a Stefanie Perlových, Vila Ferdinanda Czeicznera, Vila Julia Spitzera, Rodinný dům Františka a Milady Opavských, Rodinný dům Oldřicha a Hany Rohanových, Rodinný ůdm Aloise a Jitky Širůčkových, Rodinný dům Stanislava a Svatavy Dreslerových, Vlastní rodinný dům Tomáše Bindra, Vlastní dům Kamila Mrvy s ateliérem, Rodinný dům Viléma a Dity Antončíkových, Rodinný dům Emila a Jany Raschkových, Rodinný dům Petra a Radky Czudkových. In: VYBÍRAL, J. (ed.). Slavné vily Moravskoslezského kraje. Praha: Foibos, 2008, s. 14-17, 18-20, 2729, 43-45, 49-51, 88-90, 125-127, 153-155, 159-161, 162-164, 165-167, 168-170, 171-173, 174-176, 177-179. ISBN 978-80-87073-09-4


STRAKOŠ, Martin. Bruselský styl na Ostravsku I. Poznámky k architektuře a umění 50. a 60. let 20. století u příležitosti 50. výročí výstavy EXPO 58 v Bruselu. Protimluv 7, 2008, č. 1-2, s. 8-12. ISSN 1802-0321 STRAKOŠ, Martin. Bruselský styl na Ostravsku II. Poznámky k architektuře a umění 50. A 60. let 20. století u příležitosti 50. výročí výstavy EXPO 58 v Bruselu. Protimluv 7, 2008, č. 3, s. 10-15. ISSN 1802-0321 SZADKOWSKA, Maria (eds.). Adolf Loos – dílo v českých zemích / Adolf Loos – Works in the Czech Lands, Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 2008 ŠTERNOVÁ, P. Vila Johanna Liebiega mladšího, Řezníčkova vila, Jägrova vila, Vlastní Kühnova vila, Glückova vila, Karčova vila, Simonova vila, Krýšova vlastní vila, Louhova vila, Rosenbachova vila, Mautnerova vila, Pilzova vila. In HALÍK, P. (ed.). Slavné vily Libereckého kraje. Praha: Foibos, 2007, s. 20-22, 42-43, 50-52, 61-62, 63-65, 66-67, 95-97, 100-102, 103-104, 113-114, 115-116, 117-118 ŠTERNOVÁ, Petra. Architekt Otto Bartning a jeho „Lutherův hrad“ v Novém Městě pod Smrkem. In Sborník NPÚ ú.o.p. v Liberci. Liberec 2008. VOLFOVÁ, E. – ŽIŽKA, Jan. Budova č.p. 115 v Mníšku pod Brdy zahradní dům pana Serváce Engla z Engelsflussu. Památky středních Čech, 2008, č. 2, s. 52–59. ISSN 0862-1586 TOTHOVÁ, J. Vily č. 24, 41, 45, 46, 49. In PAVLÍČEK, T. (ed.). Slavné vily Ústeckého kraje. Praha: Foibos, 2008, s. 78-79, 123-125, 138-142, 147-148. VŠETEČKA, Petr. Vila Františka a Julie Malotových ve Zlíně. Prostor Zlín, 2008, ročník 15, svazek 1, s. 46-49. ISSN 1212-1398 VŠETEČKA, Petr – HODAŇOVÁ, Klára. Baťův mrakodrap ve Zlíně – technologie obnovy obvodového pláště. In Materialista, Brno, 2008. VŠETEČKA, Hesla k vilám. In: ŠLAPETA, V. (ed.). Slavné vily Zlínského kraje. Praha: Foibos, 2008, s. 12-14, 57-61, 145-157, 163-176, 180-182. ISBN 978-80-87073-08-7 VŠETEČKA, Petr. Vila Františka a Julie Malotových ve Zlíně. Prostor, Zlín, 2008, ročník 15, svazek 1, s. 46-49. ISSN 1212-1398 VŠETEČKA, Hesla k vilám. In ŠLAPETA, V. (ed.). Slavné vily Zlínského kraje. Praha: Foibos, 2008, s. 12-14, 57-61, 145-157, 163-176, 180-182. ISBN 978-80-87073-08-7

Přednášková činnost za rok 2008 – výzkumný úkol č. 401 JORDÁNOVÁ, Květa. Hutnictví železa v okrese Jeseník. Praha, Národní technické muzeum, 49. seminář Z dějin hutní výroby, 12. 11. 2008. KOLKA, Miroslav. Vodní mlýny v pískovcovém podloží na okrese Česká Lípa. Vysoké Mýto, seminář Vodní mlýny III. KYNCLOVÁ Jana. Historie dolu Kaiser Franz Josef / Suchá / Dukla v Horní Suché. Konference Havířov a rozvoj jeho industriálního dědictví, Havířov 2008. KYNCLOVÁ Jana. Industriální soubor Důl Hlubina a vysoké pece Vítkovických železáren. Slovensko, Trnava, konference Umenie na Slovensku v historických a kultúrnych súvislostiach 2008, pořadatel: Trnavská univerzita. 2008.


MATĚJ, Miloš. Obnova železničních nádraží bývalé Severní dráhy Ferdinandovy v úseku BřeclavBohumín. Konference Umenie na Slovensku v historických a kultúrnych súvislostiach 2008, Trnavská univerzita, Trnava, Slovensko, 2008. RYŠKOVÁ, Michaela. Krnovské textilky v pohledu památkové péče. Konference Textilky – památková hodnota, ochrana, nové využití. Pořadatel: NPÚ úop. v Ostravě a Město Krnov, Krnov, 2008. RYŠKOVÁ, Michaela. Komentovaná prohlídka továrny A. Larische v Krnově, exkurze konference Mladí mistři, květen 2008.

Přednášková činnost za rok 2008 – výzkumný úkol č. 402 DOMANICKÝ, Petr. Přednáška o architektovi a staviteli Rudolfovi Stechovi ke 150. výročí jeho narození. Knihovna města Plzně, listopad 2008. GORYCZKOVÁ, Naděžda. Památková ochrana architektury socialistického realismu v Českých zemích. Nitra, mezinárodná vedecká konferencia Hodnoty a perspektívy ochrany architektúry a urbanistických struktur 50-tych a 60-tych rokov 20. storočia, 30. 9.–2. 10. 2008. PÝCHOVÁ, Eva. Cyklus přednášek dějin architektury 19. a 20. století na Katolické teologické fakultě, 2008. Od školního roku 2008/2009 samostatný cyklus přednášek zaměřený na problematiku bydlení v dějinách architektury 20. století. Organizace cyklu veřejných přednášek na téma Architektura a umění ve veřejném prostoru, jejichž záměrem bylo přiblížit současné realizace na téma pomníku a památníku, veřejného prostranství a fasád a interiérů, ve spolupráci s o.s. Kruh cyklus, 2008. STRAKOŠ, Martin. Brusel po půl století – EXPO 58 a Československo. Ostrava, Klub Fiducia, 15. 4. 2008. STRAKOŠ, Martin. EXPO 58 jako laboratoř světové architektury. Praha, Knihovna hl. města Prahy – Ústřední knihovna, malý sál, 17. 6. 2008. STRAKOŠ, Martin. Architektura 50. let v Československu: dědictví avantgardy a labutí píseň tradicionalismu. Konference Hodnoty a perspektívy ochrany architektúry a urbanistických štruktúr 50tych a 60-tych rokov 20. storočia, Nitra, Slovensko, pořadatel: Pamiatkový úrad Slovenské republiky, 30. 9. 2008. ŠTERNOVÁ, Petra. Komentovaná prohlídka objektu vily Johanna Liebiega ml., ve spolupráci s Oblastní galerií v Liberci, připraveno při příležitosti Dnů evropského dědictví.

Ostatní za rok 2008 – výzkumný úkol č. 402 HERMANOVÁ, Hana. Pro město Mělník zpracování architektů – Josef Širc ml., Bohuslav Zeman, kteří byli činní ve městě ve 30. a 40. letech 20. století, 2008. KOUKALOVÁ, Šárka. Moderní architektura Černošic (diplomová práce), katedra dějin umění a estetiky, VŠUP, Praha 2008. KOUKALOVÁ, Šárka. Příspěvky o významných černošických stavbách do Informačních listů města Černošice, měsíčně.


Rok 2009 Publikační činnost za rok 2009 – výzkumný úkol č. 401 BUREŠ, Jiří. Příběh Duchcovského cukrovaru. In Duchcovské noviny, č. 10, 2009, s.17. ISSN neuvedeno. DVOŘÁKOVÁ, Eva. Průmyslová krajina jako základ kulturního dědictví. In Sborník referátů odborné mezinárodní konference PRŮMYSLOVÁ KRAJINA 2009. Ostrava: Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, s. 28–32. ISBN 978-80-254-4183-1. DVOŘÁKOVÁ, Eva. Technické památky – opomíjená součást národního kulturního bohatství. In Památková péče na Moravě. Monumentorum Moravie Tutela, 14/2008, str. 5–8, vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně. ISSN 1214-5327. FRUNDL, Jan. Skalní mlýn Štampach. Monumentorum custos 2008, časopis pro památky severozápadních Čech. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2009, roč. 1, s. 27–32. ISSN 1803-781X. KLÁT, Jaroslav. Dvěstěčtyřicetiletá důlní mapa. Hornický zpravodaj, č. IV, 2008 (vyšlo v r. 2009), s. 21–23. ISSN 1803-7534. KLÁT, Jaroslav. Vzpomínky u příležitosti 15. výročí otevření hornického muzea OKD. Hornický zpravodaj, č. I. 2009, s. 3–6. ISSN 1803-7534. KLÁT, Jaroslav. Ostrava přestala být před 15-ti lety hornickým městem. Bulletin SDMG, roč.19, č. 2/2009, s. 5-6, pokračování č.3, 2009, s. 5-6. KLÁT, Jaroslav. Dokumentování důlních památek v Ostravě. In Sborník referátů XVII. konference SDMG. Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava. 2009,s.115–125.ISBN978-80-248-2089-7. KLÁT, Jaroslav. Využití poznatků z báňského výzkumu k ochraně hornických památek a zabezpečení zaniklých důlních děl v OKR. In Sborník přednášek z pracovních seminářů Hornického muzea a Klubu přátel hornického muzea v Ostravě Hornické památky na Ostravsku, uskutečněný ve dnech 4. 12. 2003, 3. 12. 2004, 2.12.2005, 4.12.2006 a 4.12.2007, Ostrava, 2009, s. 24-31, ISBN 978-80-2546035-1. KLÁT, Jaroslav. Upřesnění počátku některých dolů v Ostravě. In Sborník přednášek z pracovních seminářů Hornického muzea a Klubu přátel hornického muzea v Ostravě Hornické památky na Ostravsku, uskutečněný ve dnech 4.12.2003, 3.12. 2004, 2.12.2005, 4.12.2006 a 4.12.2007, Ostrava, 2009, s. 92-96. ISBN 978-80-254-6035-1. KLÁT, Jaroslav. Čtyřicet let od započetí těžby uhlí v Podbeskydí. In Sborník přednášek z pracovních seminářů Hornického muzea a Klubu přátel hornického muzea v Ostravě Hornické památky na Ostravsku, uskutečněný ve dnech 4.12.2003, 3.12. 2004, 2.12.2005, 4.12.2006 a 4.12.2007, Ostrava, 2009, s. 197-205, ISBN 978-80-254-6035-1. KLÁT, Jaroslav, HETTENBERGER, Vítězslav. Historické důlní mapy v Ostravsko karvinském revíru. In Hornické památky na Ostravsku. Klub přátel hornického muzea v Ostravě. Ostrava 2009, s. 121–137. ISBN 978-80-254-6035-1. KYNCLOVÁ, Jana. Areál dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren – z reliktu „trapné“ minulosti novým symbolem města. In Umenie na Slovensku v historických a kultúrnych súvislostiach 2008. Zborník príspevkov z vedeckej konferencie. Trnava 2009, s. 76–80. ISBN 987-80970246-0-4.


KYNCLOVÁ, Jana, MATĚJ, M. Jihomoravský lignitový revír z hlediska zájmu památkové péče. In Sborník přednášek z pracovních seminářů Hornického muzea a Klubu přátel hornického muzea v Ostravě Hornické památky na Ostravsku, uskutečněný ve dnech 4.12.2003, 3.12. 2004, 2.12.2005, 4.12.2006 a 4.12.2007, Ostrava, 2009, s. 214-219, ISBN 978-80-254-6035-1. MATĚJ, Miloš. Exkursion in das mährische Ostrau zu Kohle und Stahl. In Industrie-kultur, 1/2009, s. 22. ISSN 0949-3751. MATĚJ, Miloš. Průmyslová krajina – zahraniční příklady řešení a možnosti jejich využití v ostravské průmyslové aglomeraci. In Sborník referátů odborné mezinárodní konference PRŮMYSLOVÁ KRAJINA 2009. Ostrava: Sdružení pro rozvoj moravskoslezského kraje, s. 60–61. ISBN978-80-2544183-1. MATĚJ, Miloš. Zachování a obnova kulturních památek železnice Severní dráhy Ferdinandovy na území České republiky. In Umenie na Slovensku v historických a kultúrnych súvislostiach 2008. Zborník príspevkov z vedeckej konferencie. Trnava 2009, s. 81–84. ISBN 987-80-970246-0-4. MATĚJ, Miloš. XIV. Mezinárodní kongres TICCIH a navazující odborná exkurze v Ostravě. Zprávy památkové péče, č. 6, ročník 69, 2009, s. 473-474. ISSN 1210-5538. MATĚJ, Miloš, KLÁT, Jaroslav, KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: NPÚ ÚOP v Ostravě, 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. ROUS, Ivan. Slovník nejdůležitějších odborných pojmů, Cínové doly na Rapické hoře, Cínové doly na Měděnci, Hornické památky na polské straně Jizerských hor, Mapy Gierczynského pásma ze sb. st. archivu v Katowicích, Důlní památky a archeologický výzkum, Vodojem Josefův Důl, Přehrady, Přehrada Harcov, Přehrada Bedřichov na Černé Nise, Elektrárna Rudolfov, Přehrady Bedřichov II a III, Přehrada Fojtka, Přehrada Mlýnice na Albrechtickém potoce, Přehrada Mšeno nad Nisou, Nerealizovaná přehrada na Jeřici, Protržená přehrada na Bílé Desné, Protržení přehrady na Bílé Desné, Přehrada Souš, Přehrada Karlov na Jizeře, Přehrada Josefův Důl, Závěr (přehrady), Lužická Nisa, Bílá Nisa, Harcovský potok, Černá Nisa, Jeřice, Smědá, Kamenice, Bílá a Černá Desná. In KARPAŠ, Roman a kol. Jizerské hory, O mapách kamení a vodě. Liberec 2009, s. 155, 164, 166, 167, 170, 172, 484, 502, 504, 507, 510, 511, 512, 514, 516, 520, 521, 524, 526, 529, 530, 532, 536, 538, 540, 541,543, 544, 546, 547. ISBN 978-80-87100-08-0. ROUS, Ivan. Liberecké podzemí. Liberec 2009. ISBN 80-87213-04-9. RYŠKOVÁ, Michaela. Brněnská jatka na cestě k celkové památkové ochraně. Zprávy památkové péče, č. 6, ročník 69, 2009, s. 471–472. ISSN 1210-5538. RYŠKOVÁ, Michaela, TELAŘÍK, Libor. Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru. In Sborník přednášek z pracovních seminářů Hornického muzea a Klubu přátel hornického muzea v Ostravě Hornické památky na Ostravsku, uskutečněný ve dnech 4.12.2003, 3.12. 2004, 2.12.2005, 4.12.2006 a 4.12.2007, Ostrava, 2009, s. 107-115, ISBN 978-80-254-6035-1

Publikační činnost za rok 2009 – výzkumný úkol č. 402 DOMANICKÝ, Petr. Vila Jana Kleissla, Vlastní vila Emilliana Fischera, Vila Františka a Mathildy Hrubých, Vlastní vila Rudolfa Stecha, Rodinný dům Antonína Salzmanna s ordinací, Rodinný dům Václava a Anny Frišových, Vlastní dům Františka Beneše, Rodinný dům Ladislava Lábka, Rodinný dům Adolfa Karolína, Obytný dům Mořice Schwarzkopfa, Vila Františka Sládka, Vlastní dům Bohumila Chvojky, Rodinný dům Václava Omsta, Dvojvila vrchních úředníků Měšťanského pivovaru, Vila Karla a Boženy Svobodových, Vila Karla Tomáška, Vila Jana Kokošky, Venkovský rodinný dům Gustava


Helmhackera, Rodinný dům Jakuba a Věry Skálových, Rodinná vila manželů Gregorových. In Slavné vily Plzeňského kraje, Praha, Foibos 2009, s. 20-23, 24-26,30-32, 48-50, 65-67, 95-97, 110-112, 113116, 120-122, 133-135, 136-138, 148-150, 155-156, 157-159,163-165, 166-167, 171-173, 174-177, 178-180, 181-182. ISBN 978-80-87073-17-9 DOMANICKÝ, Petr a kol. Historický atlas měst České republiky, svazek č. 21, Plzeň. Plzeň – Praha, Statutární město Plzeň – Historický ústav akademie věd ČR, Praha 2009. ISBN 978-80-7286-140-8 DOUBEK, Zdeněk, REZKOVÁ Helena. Starý Hradec Králové dům od domu. Hradec Králové: Jiří Blahuš-AXA, 2009. ISBN 978-80-904448-0-5 FALTA, Jan, DOUBEK, Zdeněk. Č.p. 30, 121, 139, 140, 150, 151, 163, 170, 171, 674, 800, 911. In DOUBEK, Zdeněk, REZKOVÁ, Helena. Starý Hradec Králové dům od domu. Hradec Králové: Jiří Blahuš-AXA, 2009, s. 19-22, 69-71, 90-91, 141-142, 221-224, 253-258, 278-279, 289-292, 304-309, 312. ISBN 978-80-904448-0-5. FALTA Jan. Zrození moderního města. In Radnice. Hradec Králové: Magistrát města Hradec Králové, 2009, č. 38, s. 2, Registrováno MK ČR E 13867. KRSEK, Martin. Počátky betonového stavitelství na Ústecku. In Průmyslové dědictví Ústeckého kraje – mapování a revitalizace (Sborník konference Ústí n. L. 19.6 – 20. 6. 2008), s. 45 – 53 Praha 2008. ISBN 978-80-01-04114-7. KRSEK, Martin. Wolf Hilbertz – tvůrce umělých ostrovů. www.usti-aussig.net Architektura na severu Čech, 20. 6. 2008. Bez ISSN. KRSEK, Martin. Divadlo v Ústí mělo vypadat jinak. Mf DNES Severní Čechy, 16. 6. 2009, s. D3. ISSN 1210-1168. KRSEK, Martin. Zálezly mohly být v učebnicích architektury. Mf DNES Severní Čechy, 10. 8. 2009, s. D3. ISSN 1210-1168. KRSEK, Martin, KREJČÍ, Václav. Centrum Mostu je krásné. Mf DNES Severní Čechy, 29. 1. 2009, s. D3. ISSN 1210-1168. KRSEK, Martin. Klaus Horsmann-Czech a Patrick Lubs o kapli na Mariánské skále. Mf DNES Severní Čechy 15. 1. 2008, s. D3. ISSN 1210-1168 KRSEK, Martin. Zůstane stát nebo padne rodný dům všech Ústečanů? Mf DNES Severní Čechy, 30. 1. 2009, s. D1. ISSN 1210-1168. KŘÍŽEK, Jiří. Amédée Ozenfant a jeho svědectví o Háskově vile v Jablonci nad Nisou. In Sborník NPÚ ÚOP v Liberci, Liberec 2008, s. 60-64. ISBN 978-80-903934-1-7. KŘÍŽEK, Jiří. Příběh dvou Ještědů. In Monumentorum tutela. Ochrana pamiatok 20, Bratislava 2009, s. 86-96. ISBN 978-80-89175-30-7. KŘÍŽEK, Jiří. Památkové retrospektivy a perspektivy Ještědu ve třech dějstvích In VORLÍK, Petr, FRAGER, Benjamin, BERAN, Lukáš (ed.). Ještěd / Evidence hodnot poválečné architektury, Praha: ČVUT 2010, s. 66-70, ISBN 978-80-01-04475-9. PAVELKOVÁ, Hana. Plošný průzkum, zhodnocení a dokumentace architektonického dědictví 2. poloviny 19. století a 1. poloviny 20. století na Budišovsku, Vítkovsku a severozápadním Opavsku. In Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě 2009. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě 2009, s. 71-78. ISBN 978-80-85034-55-4.


SELLNEROVÁ, Alena. Průvodce po stavebním fondu města Děčína. Ústí nad Labem 2009. nestránkováno, ISBN neuvedeno. STARÁ, Jana. Meziválečná architektura v Jaroměřicích nad Rokytnou (1918 – 1938). In Západní Morava XIII, Vlastivědný sborník, Brno 2009, ISBN 978-80-7275-080-1 a ISBN 978-80-86931-44-9 STARÁ, Jana. Kroměřížský rodák – architekt Max Spielmann. In Židé a Morava. Sborník z konference konané v Muzeu Kroměřížska, 5. listopadu 2008, Kroměříž 2009, ISBN 978-80-85945-55-3 STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě 2009, 480 stran. ISBN 978-80-85034-54-7. STRAKOŠ, Martin. Bruselský styl na Ostravsku. Kapitoly z vývoje výtvanré kultury a architektury 50. a 60. let 20. století / Brussels´style in the region of Ostrava. Chapters on the development in architecture and fine arts in the 1950s and 1960s. In Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. Šenov u Ostravy: Nakladatelství Tilia, 2009, s. 292-326. ISBN 978-80-86904-33-7 STRAKOŠ, Martin: Erich Mendelsohn v Československu a obchodní dům Bachner. In STEPHAN, Regina – STRAKOŚ, Martin: Erich Mendelsohn. Dynamika a funkce. Vize kosmopolitního architekta (katalog). Ostrava: SPOK a Galerie výtvarného umění v Ostravě, 2009, s. 51–69. ISBN 978-80904096-2-0 STRAKOŠ, Martin. Oscar Niemeyer a Československo. In PRELOVŠEK, Damjan. Architekt Oscar Niemeyer – Brasília (katalog). Ostrava: SPOK a Galerie výtvarného umění v Ostravě, 2009, s. 35–57. ISBN 978-80-904096-1-3 STRAKOŠ, Martin. Architektura 50. let v Československu: dědictví avantgardy a labutí píseň tradicionalismu. In MONUMENTORUM TUTELA. Ochrana pamiatok. Bratislava: Pamiatkový úrad Slovenskej republiky, 2009, s. 25-44. ISBN 978-80-89175-30-7 STRAKOŠ, Martin - ROSOVÁ, Romana. Synagoga v Krnově a její architektura. In Sborník NPÚ ÚOP 2009. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě 2009, s. 112–125. ISBN 978-80-85034-55-4 ŠTERNOVÁ, Petra. Architekt Otto Bartning a jeho „Lutherův hrad“ v Novém Městě pod Smrkem. In Sborník NPÚ ÚOP v Liberci, Liberec: NPÚ ÚOP v Liberci 2008, s. 95-103. ISBN 978-80-903934-1-7. ŠTERNOVÁ, Petra – ČTVERÁČEK, Michael. Liebiegové a Liberec. Katalog výstavy. Liberec 2009. Vydal NPÚ ÚOP v Liberci, formát plakátu 4 x 4 listy A4. ISBN 978-80-903934-3-1 ZEMAN, Lubomír – KUČA, Karel – KUČOVÁ Věra. Západočeský lázeňský trojúhelník. Západočeské lázně vybrané k nominaci na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO. Karlovy Vary 2008, s.119. ISBN 978-80-87104-30-9 ZEMAN, Lubomír – KUČA Karel – KUČOVÁ Věra. West Bohemian Spa Triangle. Selected Spas of West Bohemia to be Nominated for Inscription on the World Heritage List, Karlovy Vary 2008, s. 119. ISBN 978-80-87104-36-1 ZEMAN, Lubomír, Západočeský lázeňský trojúhelník. Západočeské lázně v kontextu evropského lázeňského dědictví, Karlovy Vary 2008, s. 139, ISBN 978-80-87104-41-5 ZEMAN, Lubomír. West Bohemian Spa Triangle. West Bohemian Spa in the Context of the European Spa Heritage, Karlovy Vary 2008, s. 139, ISBN 978-80-87104-46-0


ZEMAN, Lubomír. Císařské lázně v Karlových Varech. Karlovy Vary 2008, s. 60. ISBN 978-80-8710437-8 ZEMAN, Lubomír. Imperial Spa in Karlovy Vary. Karlovy Vary 2008, s. 60. ISBN 978-80-87104-38-5 ZEMAN, Lubomír. Nové lázně a Casino v Mariánských Lázních. Karlovy Vary 2008, s. 60. ISBN 97880-87104-39-2 ZEMAN, Lubomír. New Spa and Casino in Mariánské Lázně. Karlovy Vary 2008, s. 60. ISBN 978-8080104-40-8 ZEMAN, Lubomír. Kolonády v západočeských lázních. In Sborník muzea Karlovarského kraje 16/2008, s. 159–190. ISBN 978-80-85018-64-6, ISSN 1803-6066 ZEMAN, Lubomír, Lázně Kyselka. Nové poznatky ze stavebního vývoje západočeských lázní. In Dějiny staveb 2008, Plzeň 2008, s. 213-223, ISBN 978-80-87170-06-9, ISSN 1803-0777 ZEMAN, Lubomír. Lázeňské záchodky. In Svorník 7, Praha 2009. ZEMAN, Lubomír (ed.). Jáchymov. Architektonická perla Krušnohoří. In Sborník příspěvků z konference Jáchymov – architektonická perla v ohrožení, Národní památkový ústav ve spolupráci s Městem Jáchymov, Karlovy Vary 2009, s. 95,.ISBN 978-80-87104-42-2 ZEMAN, Lubomír. Stavební vývoj města Jáchymova. I: Jáchymov. Architektonická perla Krušnohoří. Národní památkový ústav ve spolupráci s Městem Jáchymov, Karlovy Vary 2009, s. 7-18. ISBN 97880-87104-42-2 ZEMAN, Lubomír. Význam Jáchymova v kontextu evropského a světového vývoje. In Jáchymov. Architektonická perla Krušnohoří. Národní památkový ústav ve spolupráci s Městem Jáchymov, Karlovy Vary 2009, s. 19-25. ISBN 978-80-87104-42-2 ZEMAN, Lubomír. Nejvýznamnější památky města Jáchymova. In Jáchymov. Architektonická perla Krušnohoří. Národní památkový ústav ve spolupráci s Městem Jáchymov, Karlovy Vary 2009, s. 26-45. ISBN 978-80-87104-42-2 ZEMAN, Lubomír – KRATOCHVÍLOVÁ Alžběta. Demolice v Jáchymově. In Jáchymov. Architektonická perla Krušnohoří. Národní památkový ústav ve spolupráci s Městem Jáchymov, Karlovy Vary 2009, s. 57-61. ISBN 978-80-87104-42-2 ZEMAN, Lubomír. Jáchymovské memento. In Jáchymov. Architektonická perla Krušnohoří. Národní památkový ústav ve spolupráci s Městem Jáchymov, Karlovy Vary 2009, 62–63. ISBN 978-80-8710442-2 ZEMAN, Lubomír. Sgrafita 50. let 20. století v severozápadních Čechách. In Sborník příspěvků ze semináře Sgrafito 16.–20. století, Litomyšl 16.–17. dubna 2009, Pardubice 2009, s. 91–98, ISBN 97880-7395-228-0 ZEMAN, Lubomír. Pavilóny nad prameny v západočeských lázních. In Sborník Krajského muzea Karlovarského kraje 17/2009, Cheb 2009, s. 135–164, ISBN neuvedeno ZEMAN, Lubomír. Lázeňská architektura v Čechách ve srovnání s Evropou. In Sborník přednášek Lázeňské konference, Karlovy Vary 7.- 9. 10. 2009, Karlovy Vary 2009, s. 23, ISBN neuvedeno


Přednášková činnost za rok 2009 – výzkumný úkol č. 401 BUREŠ, Jiří. Duchcovsko v proměnách času. Přednáška v rámci cyklu, pořádaného ve spolupráci Muzea města Duchcova a Oblastní charity Most v Duchcově, 12. 3. 2009. BUREŠ, Jiří. Zmizelé Duchcovsko. Přednáška v rámci cyklu, pořádaného ve spolupráci Muzea města Duchcova a Oblastní charity Most v Duchcově, 6. 8. 2009. DVOŘÁKOVÁ, Eva. Problematika ochrany technického dědictví. Postgraduální studium NPÚ, 14. 1. 2009. DVOŘÁKOVÁ, Eva. Industriální cesty ČR – prezentace materiálu tras industriálního dědictví v ČR. Regiontour Brno 2009, výstaviště, 15.–16.1.2009 DVOŘÁKOVÁ, Eva. Industriální dědictví ČR s promítáním fotografií P. Friče. Galerie DOX, Poupětova 7, Praha 7, 5. 2. a 9. 2. 2009. DVOŘÁKOVÁ, Eva. Průmyslová krajina základ kulturního dědictví. Mezinárodní konference Průmyslová krajina 2009. Hornické muzeum OKD Ostrava, 18. 3. 2009. Pořadatel: Sdružení pro rozvoj moravskoslezského kraje. Publikováno rovněž ve sborníku. DVOŘÁKOVÁ, Eva. Přednáška za účelem seznámení studentů z Wedingenské university s problematikou územního plánu Prahy a jeho změn vzhledem k záměrům konverze či demolic čtyř historických železničních nádraží. Klub techniků na Novotného lávce, Praha 1, 26. května 2009 JORDÁNOVÁ, Květa. Stavební fa Ferdinanda Mainxe a Leopolda Poppa, její přínos do architektury ostravsko-karvinských dolů. Seminář Hornické památky na Ostravsku, Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2. prosince 2009. KLÁT, Jaroslav. Dokumentování důlních památek v Ostravě. XVII. konference, pořádaná Společnosti důlních měřičů a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou. Svinčice u Mostu, 6.– 8.10.2009. KOLKA, Miroslav. Vodní díla mlýnů, pil a továren na okrese Česká Lípa. Městská knihovna v České Lípě, 13. 10. 2009. KOLKA, Miroslav. Historické vodovody na okrese Česká Lípa. Městská knihovna v České Lípě, 10. 11. 2009. KYNCLOVÁ, Jana. Areál dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren – z reliktu „trapné“ minulosti novým symbolem města. Konference Umenie na Slovensku v historických a kultúrnych súvislostiach 2008. Trnava, 22. a 23. 10. 2009. MATĚJ, Miloš. Národní památkový ústav a limity památkové péče. 5. bienále Industriální stopy, říjen 2009. MATĚJ, Miloš. Průmyslová krajina – zahraniční příklady řešení a možnosti jejich využití v ostravské průmyslové aglomeraci. Mezinárodní konference Průmyslová krajina 2009. Hornické muzeum OKD Ostrava, 18. 3. 2009. Pořadatel: Sdružení pro rozvoj moravskoslezského kraje. Publikováno rovněž ve sborníku. MATĚJ, Miloš. Zachování a obnova kulturních památek železnice Severní dráhy Ferdinandovy na území České republiky. Konference Umenie na Slovensku v historických a kultúrnych súvislostiach 2008. Trnava, 22. a 23. 10. 2009. MERTA, Jiří. Stará huť u Adamova a pokusné tavby železa. 5. bienále Industriální stopy, říjen 2009.


ROUS, Ivan. Voda pod městem. Liberec, 22. říjen 2009. Krajská knihovna v Liberci. ROUS, Ivan. Hornictví v Jizerských horách. 4. říjen 2009. Seminář NPÚ územního odborného pracoviště v Liberci Technické stavby na Frýdlantsku. ROUS, Ivan. Badanie i eksploracja szybu Louis. Radzimowice, Polsko, 31. 7. 2009, I. Konferencja "Historia gornictwa w Wolnym Miescie Stara Gora" . ROUS, Ivan. Představení projektu Hornického a industriálního muzea v Chrastavě, Plánované podzemní dopravní stavby v Liberci. Bienále Industriální stopy, Liberec, 8. říjen 2009 . RYŠKOVÁ, Michaela. Technické památky jako turistické cíle. Workshop Využití památkových objektů ke kulturní turistice. Krnov, 26. 2. 2009, pořadatel: MÚ Krnov, MIKS Krnov.

Přednášková činnost za rok 2009 – výzkumný úkol č. 402 FALTA, Jan. Bydlení ve veřejných budovách „salonu republiky“. Konference Zrození moderního města (1890-1939), Hradec Králové, 4. 11.–5. 11. 2009 FALTA, Jan. Péče o kulturní památky. Přednášky zimního semestru denního studia v rámci studijního programu Regionální rozvoj, Univerzita Pardubice, říjen 2009 – leden 2010 KŘÍŽEK, Jiří. Stane se Ještěd památkou UNESCO? Krajská vědecká knihovna v Liberci 4. 5. 2009; Městská knihovna v České Lípě 15. 9. 2009; Městská knihovna v Jablonci n. N. 8. 10. 2009 KŘÍŽEK, Jiří. Proces nominace NKP Ještěd na Seznam světového dědictví, pracovní kolokvium na Ještědu, 10.-11. 3. 2009 OBŠÍVAČ, Jan. Konference Zlín – utopie moderny, Zlín, 19.–23. 5. 2009. Architektonická prohlídka města na téma Památková péče a žitá moderna, účast v panelové diskuzi Zlín budoucnosti. PATEROVÁ Vladimíra. Moderní architektura na území města Úpice. Úpice, Městské muzeum, vernisáž výstavy Slavné vily Královéhradeckého kraje, 10. 2. 2009. SELLNEROVÁ, Alena. Vila Waldstein od Josefa Mockera, komentovaná prohlídka. 8. specializovaná konference Stavebně historických průzkumů „Historismy“, Děčín 9. – 12. června 2009. STRAKOŠ, Martin. Řada přednášek, procházek a komentovaných projížďek Ostravou pro veřejnost a zahájení výstav, ale nikoli na konferencích a seminářích. Komentované vycházky za architekturou Ostravy 18. 4. 2009, 17. 10. 2008. Komentované prohlídky výstav – 15. 5. 2009 komentovaná prohlídka výstavy díla Oscara Niemeyera; 11. 6. 2009 komentovaná prohlídka výstavy díla Ericha Mendelsohna. SCHMELZOVÁ, Radoslava. Josef Hoffmann, architekt a designér. Seminář Josef Hoffmann a Kladno, Kladno, 11. 9. 2009. SMUTNÝ, Jiří a TOTHOVÁ, Jolana. Pevnost Terezín: prezentace specifik a funkčnosti systému barokního opevnění. Volný přednáškový cyklus Ústavu památkové péče a renovací FA ČVUT, 22. 4. 2009. ŠTERNOVÁ, Petra. Liebigovo městečko, komentovaná prohlídka. Bienále Industriální stopy 2009, 8. 10. 2009.


Výstavy za rok 2009 – výzkumný úkol č. 401 BUREŠ, Jiří. Výstava ve spolupráci s Muzeem města Duchcova Památky měřené časem – Dny Evropského dědictví 2009. Součástí panelové výstavy o památkách Duchcovska byl oddíl výstavy tematicky nazvaný Duchcovské industriální stopy, věnovaný prezentaci technických památek regionu, mimo jiné továrních areálů bývalého duchcovského akciového cukrovaru, továrny na kovové zboží Vichr, nebo souboru vápenek a cihlářských pecí v oblasti Hudcova. Kostel církve Československé husitské v Duchcově, 12.–19. 9. 2009. KOLKA, Miroslav. Výstava Technické památky na Českolipsku. 12. září–31. října 2009. Městská knihovna v České Lípě, zahájení 12. září 2009 v rámci EHD.

Ostatní za rok 2009 – výzkumný úkol č. 401 DVOŘÁKOVÁ, Eva. Hlavní garant akce NPÚ Industriální podzim 2009. Příprava a vedení následujících akcí: - 3. 12. 2009 – Stromovka jiným pohledem, která zahrnovala procházku pražskou Stromovkou a prohlídku bubenečské čistírny odpadních vod. - 12. 11. 2009 – uspořádání přednášky Ing. arch. Josefa Pleskota, která prezentovala řešení areálu národní kulturní památky bývalých Vítkovických železáren v Ostravě, ve spolupráci NPÚ a Muzea pražského vodárenství - 19. 11. 2009 – prohlídka Šítkovské vodárny, ve spolupráci s Muzeem pražského vodárenství DVOŘÁKOVÁ, Eva. Beseda s autory studentských projektů vystavených v rámci bienále Industriální stopy v galerii DOX, téma – akceptace, intervence nebo destrukce v oblasti konverzí v industriálním prostoru, 15. 10. 2009. DVOŘÁKOVÁ, Eva. Průmyslové dědictví Prahy – vstup s problematikou zachování industriálních komplexů v Praze. Česká televize, Z Metropole, 14. 3. 2009. DVOŘÁKOVÁ, Eva, KYNCLOVÁ, Jana, RYŠKOVÁ, Michaela. Příprava podkladů pro publikaci a výstavu Co jsme si zbořili. (FRAGNER, Benjamin; ZIKMUND, Jan. Co jsme si zbořili. Praha: ČVUT Praha, 2009.) Výstava proběhla v rámci 5. bienále Industriální stopy 2009 ve Staré kanalizační čistírně / Ekotechnickém museu v Praze-Bubenči, 15. 9.–15. 10. 2009. DVOŘÁKOVÁ, Eva, RYŠKOVÁ, Michaela, KYNCLOVÁ, Jana, JORDÁNOVÁ, Květa, KOLKA, Miroslav. Příprava podkladů pro poster prezentující výzkum 401 na 5. bienále Industriální stopy 2009 ve Staré kanalizační čistírně / Ekotechnickém museu v Praze-Bubenči, 15. 9.–15.10.2009. KOLKA, Miroslav. Seminář Technické stavby na Frýdlantsku. Místo konání: bývalá textilní továrna Karl Bienert jun. v Bílém Potoce, 23. října 2009, pořadatel: NPÚ, ÚOP v Liberci. KYNCLOVÁ, Jana, PADUCH, Eugeniusz. Exkurze po průmyslových památkách Ostravy pro členy Komisie Historii i Ochrony Zabytkow Hutnictwa przy Zarzadzie Glownym SITHP w Katowicach – spolu s Doc. Matějem (přednáška o průmyslovém dědictví v Ostravě). 5. 10. 2009. Trasa: NKP Důl Michal, Rotschildův zámek – expozice k přítomnosti a budoucnosti NKP Důl Hlubina, koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren, muzeum Keltičkova kovárna. MATĚJ, Miloš, BOROVCOVÁ, Alena, JORDÁNOVÁ, Květa, KYNCLOVÁ, Jana, RYŠKOVÁ, Michaela. Postkongresová exkurze mezinárodní konference TICCIH. Příprava a vedení exkurze do Ostravy pro účastníky mezinárodní konference TICCIH (Freiberg, 30.8.– 5.9.2009), která se konala 8.–9.9.2009. Program: jízda parním vlakem z Ostravy-hlavního nádraží do Michálkovic, důl Michal v Ostravě-Michálkovicích, důl Alexandr v Ostravě-Kunčičkách, větrní jáma


Vrbice v Ostravě-Hrušově, důl Anselm / Hornické muzeum v Ostravě-Petřkovicích, důl Hlubina v Moravské Ostravě, koksovna a vysoké pece vítkovických železáren v Ostravě-Vítkovicích, průmyslové město Nové Vítkovice, železniční stanice Ostrava-Svinov. MERTA, Jiří. Uspořádání mezinárodního workshopu Staré železářství ve dnech 3.–9. 5. 2009 při Staré huti, 5 x tavba v replikách železářských pecí, kování železné houby (zpracovány 2 kusy), stavba a výpal milíře. Přednášky zahraničních i tuzemských účastníků, celkem 7. Na workshop navázala veřejná akce 9. setkání v Josefovském údolí pořádaná 9. 5. k Mezinárodnímu dni muzeí a Dni evropských parků (celkem asi 800 návštěvníků). MERTA, Jiří. Uspořádání tradičního semináře 28. Archeologia technica v Technickém muzeu v Brně 7. 4. 2009, 16 přednášejících, 35 účastníků. Z přednášek přednesených na semináři bude vytištěn sborník Archeologie technica 21 (jaro 2010).

Výstavy za rok 2009 – výzkumný úkol č. 402 ŠTERNOVÁ, Petra. Liebiegové a Liberec. Výstava, včetně komentované prohlídky v rámci Dnů evropského dědictví, 12. – 22. 9. 2009 (komentovaná prohlídka 15. a 17. 9. 2009).

Rok 2010 Publikační činnost za rok 2010 – výzkumný úkol č. 401 NITRA, Tomáš. Ostravská letiště se zaměřením na stavební vývoj / Airfields and Arports of Ostrava. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, Ostrava 2010. ISBN 978-80-8503456-1 MATĚJ, Miloš. Model dolu Alexandr a jeho využití v památkové praxi. Časopis přátel starožitností, 2010. ISSN 1803-1382 DOMANICKÝ, Pavel. Historické vodárenské objekty v Plzni. In Technical monuments of the Visegrád countries. Jaga Group s.r.o., Bratislava 2010, s. 177-201. ISBN 978-80-8076-087-8 DVOŘÁKOVÁ, Eva. Elektrárna – Háj u Mohelnice. In Technical monuments of the Visegrád countries. Jaga Group s.r.o., Bratislava 2010, s.144-155. ISBN 978-80-8076-087-8 RASL, Zdeněk, MERTA, Jiří. Památky feudálního železářství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. In:Technical monuments of the Visegrád countries.Jaga Group s.r.o., Bratislava 2010. ISBN 978-808076-087-8 BARÁK, Martin, MERTA Jiří, GRYCOVÁ, Lenka. Experimentální tavby železa ve Staré huti u Adamova v sezonách 2008 a 2009. In Archeologia 21. Technické muzeum v Brně, Brno 2009, s. 5-24. ISBN 978-80-86413-69-3 RYŠKOVÁ, Michaela. Krnovské textilky a příklady nového využití průmyslových objektů / Krnovskie fabryki wlokiennicze oraz przyklady novego sposobu konstania z obiektów przemyslowych. In Dávná historie Země Slezské / Histria Ziemi Slaskiej. Městský úřad v Krnově. ISBN neuvedeno.


Publikační činnost za rok 2010 – výzkumný úkol č. 402 FALTA Jan. Chodníky města Hradce Králové – „salonu republiky“ pohledem „povolení ku stavbě domů“ od 90. let 19. století až po 50. léta 20. století, In Sborník Dvacet let Společnosti ochránců památek ve východních Čechách 1990-2010: Balustráda, 2010, s. 44-53, ISBN 978-80-87172-05-6 HERMANOVÁ, Hana. Roztoky, Vonoklasy, Vila Albína Bráfa v Roztokách, Viktorínova vila, „vila sv. Julie“ v Mělníku, Vila Martina Dusla v Berouně, Herbenova vila v Hostišově, Vila Marie Neumannové, též Žilkova vila v Mělníku, Vila rodiny Mandelíků, také Nový zámek v Ratboři, Vila Oldřicha Vízka v Čisovicích, Vila Jiřího Dvořáčka v Kolíně, Vila v Říčanech, Vila v Kolíně, Rekreační dům v Mokrovratech-Pouštích. In ŠVÁCHA, R. Slavné vily Středočeského kraje. Praha, Foibos 2010, s. 1520, 58-60, 75-78, 82-85, 86-88, 110-113, 122-125, 143-147, 212-215, 228-231, 259-261, 276-278, 293-295. ISBN 978-80-87073-22-3 HORVÁTHOVÁ, Jana. Františkovy Lázně, Fara katolického kostela Povýšeni sv. Kříže, Vila Imperial, Vila Gustava Geipela v Aši, Františkovy Lázně, Vila Steinsberg, Vila Gustava Fischera jr. v Aši, Kraslice, Vila Antona Richarda Breinla, Vila Wilhelma Fuchse, Františkovy Lázně, Vila Hermanna Riesera, Vila Hasičského spolku, Vila Monplaisir, Vila Christofera Fischera. In ZEMAN, L. Slavné vily Karlovarského kraje. Praha, Foibos 2010, s. 27-29, 45-49, 63-66, 93-95, 96-98, 122-124, 125-127, 128-130, 135-137, 145-147, 166-168. ISBN 978-80-87073-19-3 KOUKALOVÁ, Šárka. Černošice, Jevany, Nespeky, Vila Františka Melichara v Brandýse nad Labem, Vila Františka Lexy v Rakovníku, Vila Emila Kratochvíla v Černošicích, Vila Viktora Vojtěcha v Černošicích, Vila Jana Váni v Benešově, Vila Michaela Beniese v Lysé nad Labem-Litoli, Vila Františka Diepolta v Rakovníku, Vila Jana a Jaroslava Novákových v Černošicích, Vila Františka Löwita v Nymburku, Vila Václava Budila v Kostelci nad Černými lesy, Vila Ferdinanda Hořejše v Černošicích, Vila manželů Schauerových v Jevanech, Vila Josefa Moráka v Nespekách. In ŠVÁCHA, R. Slavné vily Středočeského kraje, Praha, Foibos 2010, s. 30-34, 40-42, 43-46, 97-99, 126-129, 130-133, 134-136, 140-142, 148-151, 174-176, 177-179, 185-188, 189-191, 192-194, 198201, 206-208. ISBN 978-80-87073-22-3 KRSEK, Martin. Vila Adolfa a Gisely Pietschmannových, Vila Karla Chotka. In ŠLAPETA Vladimír, ZATLOUKAL Pavel. Slavné vily Čech, Moravy a Slezska. Praha, Foibos 2010, ISBN 978-80-87073-285 KŘÍŽEK, Jiří. Putování za lomnickými památkami. In Lomnice nad Popelkou a okolí. Město Lomnice nad Popelkou, Studio JB, 2010, s. 31-35. ISBN 978-80-86512-48-8 KŘÍŽEK, Jiří - POTŮČEK Jakub. Tylovo divadlo v Lomnici nad Popelkou 1930-2010. Příběh jedné stavby Oldřicha Lisky, Lomnice nad Popelkou. Město Lomnice nad Popelkou a Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci 2010. ISBN 978-80-903934-6-2 PAVLÍČEK, Tomáš. Architektura jako archeologie vzpomínky. In Sborník Korenie kultúry 1. Univerzita Mateja Bela, Fakulta humanitných vied. Bánská Bystrica, s. 170-181. ISBN 978-80-8083-982-6 PAVLÍČEK, Tomáš. Vybrané architektonické a urbanizační projekty v Ústeckém kraji v letech 1945– 1960. Proměny východisek pod vlivem společenských změn. In Sborník Věda a technika v českých zemích 1945–1960. Práce z dějin techniky a přírodních věd, sv. 24. Praha, Národní technické muzeum, s. 170-181. ISBN 978-80-7037-197-8 PAVLÍKOVÁ, Marta. František Albert Libra: Hornický dům v Oseku. In Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě 2010, s. 102-108. ISBN 978-80-85034-58-5 SELLNEROVÁ, Alena. Vila Františky Waldstein-Wartenbergové, Vila Františky WaldsteinWartenbergové. In ŠLAPETA Vladimír, ZATLOUKAL Pavel. Slavné vily Čech, Moravy a Slezska. Praha 2010, ISBN 978-80-87073-28-5


SCHMELZOVÁ, R. Nouzov, Lidice, Dům hostí huti Poldi v Kladně, Úřednická vila Pražské železářské společnosti v Kladně, Vila Adolfa Bauera v Libodřicích, Vily manželů Hamplových, Markových a Průchových v Berouně, Vila Boomerang v Býchorech u Kolína, Vila v Dolních Jirčanech, Vila v Berouně, Vila u Mladé Boleslavi (Dům v kožichu a s deštníkem), Vila v Černošicích, Vila Hermína v Černíně. In ŠVÁCHA, R. Slavné vily Středočeského kraje. Praha 2010, s. 47-52, 53-57, 114-118, 119121, 152-156, 180-184, 265-268, 269-272, 279-283, 284-288, 284-288, 289-292, 296-299. ISBN 97880-87073-22-3 STARÁ, Jana. Architektura 20. století ve městě, In Jiří Tříska a kol. Dějiny Jemnice, Jemnice 2010, s. 563–592, ISBN 978-80-2354-8809-6 STARÁ, Jana. Sluneční domek v Ondřejově, In ŠVÁCHA, Rostislav (ed.), Sial (katalog). Muzeum umění Olomouc, Olomouc 2010, s. 160–165. ISBN 978-80-87164-41-9 (Arbor vitae), ISBN 978-8087149-28-7 STRAKOŠ, Martin. Kino Máj v Doksech. In ŠVÁCHA, Rostislav (ed.), Sial (katalog). Muzeum umění Olomouc, Olomouc 2010, s. 36-41. ISBN 978-80-87149-28-7 STRAKOŠ Martin. Ostrava jako nedokončený projekt modernismu. Stavba. 2010, roč. 17, s. 16-17. ISSN 1210-9568 STRAKOŠ Martin. Ostravská architektonická mozaika. ERA 21. 2010, s. 60-65. ISSN 1801-089X STRAKOŠ, Martin. Ředitelská vila Vítkovických železáren Salomona M. Rothschilda, Ostrava – Vítkovice, Vila Johana Hückla a Augusta Hückla, Nový Jičín. In ŠLAPETA Vladimír, ZATLOUKAL Pavel. Slavné vily Čech, Moravy a Slezska. Praha, Foibos 2010, s. 56-62, 97-99. ISBN 978-80-8707328-5 ŠTERNOVÁ, Petra. Vila Johanna Liebiega. Ročenka Liberecké architektury 2009, 2010, s. 38-41. ISSN 1801-6227 ŠTERNOVÁ, Petra. Výstava Liebiegové a Liberec. Ročenka Liberecké architektury 2009, 2010, s. 3841. ISSN 1801-6227 ZEMAN, Lubomír (ed.). Slavné vily Karlovarského kraje, Praha, Foibos 2010. ISBN 978-80-87073-193 ZEMAN, Lubomír. 28 vil v publikaci Slavné vily Karlovarského kraje, Praha, Foibos 2010. ISBN 97880-87073-19-3 ZEMAN, Lubomír. Vila Augusta von Lützow, Vila Karla Neubauera a Marianne Kabeláčové, Karlovy Vary. In ŠLAPETA Vladimír, ZATLOUKAL Pavel. Slavné vily Čech, Moravy a Slezska. Praha, Foibos 2010, ISBN 978-80-87073-28-5 ZEMAN, Lubomír. Zástavba a urbanismus krušnohorských horních měst. Sborník Krajského muzea Karlovarského kraje 18/2010, Cheb 2010. ISBN neuvedeno.

Přednášková činnost za rok 2010 – výzkumný úkol č. 401 BUREŠ, Jiří. Od hornického baráku k zahradnímu městu – typologie hornického obydlí v Duchcově. Konference Hornické a dělnické kolonie – Bydlení v průmyslových aglomeracích, OstravaMichálkovice, 31. 8. -1. 9. 2010, pořadatel: NPÚ, ú.o.p. v Ostravě.


BUROŇ, Miloš – TLUČHOŘ, Jan. Dělnické kolonie žacléřských kamenouhelných dolů. Konference Hornické a dělnické kolonie – Bydlení v průmyslových aglomeracích, Ostrava-Michálkovice, 31. 8. - 1. 9. 2010, pořadatel: NPÚ,ÚOP. v Ostravě. DVOŘÁKOVÁ, Eva. Problematika ochrany technického dědictví. Praha, postgraduální studium NPÚ, 7. 12. 2010. FREIWILLIG, Petr, KOLKA, Miroslav. Využití vodních kol pro pohon zemědělských zařízení a drobných provozů na Frýdlantsku. Vysoké Mýto, seminář Vesnické technické objekty 2010, Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, 11. – 13.10 2010. CHALOUPKA, Jakub, SMOLA, Jiří. Industriální stopy v regionu (Vybrané technické památky Sokolovska). Sokolov, zámek, přednáška pro veřejnost, 4. 2. 2010. Počet účastníků 50. CHALOUPKA, Jakub. Zkoumání reliktů vitriolového průmyslu. Ústí nad Labem, seminář Problematika péče o historická důlní díla vzniklá do konce 19. století. JORDÁNOVÁ, Květa. Pily a dochované strojní zařízení v okrese Rychnov nad Kněžnou. Vysoké Mýto, seminář Vesnické technické objekty 2010, Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě. KOLKA, Miroslav. Historie rybníkářství na Českolipsku. Česká Lípa, Městská knihovna v České Lípě, 13. 4. 2010. KOLKA, Miroslav. Historie technických staveb v Bělé a nejbližším okolí. Bělá pod Bezdězem, Muzeum v Bělé pod Bezdězem, 9.8.2010. KOLKA, Miroslav. Přestavby mlýnů a obytných staveb na drobné tkalcovny, přádelny, brusírny skla a jiná zařízení v regionu Cvikovska. Vysoké Mýto, seminář Vesnické technické objekty 2010, Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, 11. – 13. 10. 2010. ŽIŽKA, Jan. Hospodářský dvůr v krajině. Konference Vyšší odborné školy zahradnické v Mělníku, Mělník, 31. března. 2010.

Přednášková činnost za rok 2010 – výzkumný úkol č. 402 ČERBÁK, Roman. Současné projekty realizace v MPR Brno v rámci Konference AXIS. Současná tvorba v historickém prostředí. Praha, Masarykova kolej, 23. 3. 2010 FALTA, Jan. Ztracená Gočárova vila. Konference SYM – Gočár 2010, Hradec Králové, 9. 9. 2010. FALTA, Jan. Minulost a současnost památkové péče na Velkém náměstí v Hradci Králové, Konference Revitalizace Velkého náměstí v Hradci Králové, Hradec Králové, 13. 10. 2010. GORYCZKOVÁ, Naděžda. Moderní architektura v české části Horního Slezska, vědecký seminář Trójglowy Smok – Architektura dwudziestolecia miedzywojennego na Górnym Slansku. Gliwice, Slezská polytechnika, Fakulta architektury, 2. 2. 2010. GORYCZKOVÁ, Naděžda. Současná tvorba v historickém prostředí. Konference AXIS, Praha, Masarykova kolej, 23. 3. 2010. GORYCZKOVÁ, Naděžda. Architektura Ostravy v letech 1890 až 1939, Praha, Národní technická knihovna, 25. 10. 2010.


KRSEK, Martin. Výprava za architekturou ústeckých vil, v rámci festivalu Sudety 2010, Ústí nad Labem, Činoherní studio, 7. 11. 2010. KRSEK, Martin. Historie i současnost průmyslové architektury v Předlicích, v rámci festivalu Sudety 2010, Ústí nad Labem, Činoherní studio, 7. 11. 2010. KŘÍŽEK, Jiří. Tylovo divadlo v Lomnici nad Popelkou 1930-2010, přednáška v rámci festivalu Lomnické kulturní léto, 28. 7. 2010. PAVLÍČEK, Tomáš. Moderní architektura a slavné vily Ústeckého kraje. Varnsdorf, 27. 4. 2010 PAVLÍČEK, Tomáš. Mostecká moderní architektura zaniklá vinou těžby. 5. ročník setkání pracovníků NPÚ ÚOP v Ústí n. L., Lokti a Liberci, téma: Památky v limitech a za limity. Jezeří 27.– 28. 8. 2010. PAVLÍČEK, Tomáš. Úvodní slovo: Vily na Mostecku a Chomutovsku. Vernisáž Slavné vily Ústeckého kraje. Litvínov 27. 1. 2010. PAVLÍČEK, Tomáš. Architektonické a urbanizační stavební projekty šedesátých let v Ústeckém kraji, v rámci konference Věda a technika v českých zemích v šedesátých letech, Národní technické muzeum, Praha, 7. 12. 2010. SELLNEROVÁ, Alena. Rumburk moderní, za moderní architekturou před rokem 1945, Muzeum Rumburk, 22. 6. 2010. STRAKOŠ, Martin. Ostravská historická centra: jejich vývoj a nová architektura. Předneseno na konferenci Obnova památek 2010 – současná tvorba v historickém prostředí, 23. 3. 2010, organizovanou studiem AXIS v Praze. STRAKOŠ, Martin. Ostravská historická centra: jejich vývoj a nová architektura. Předneseno na konferenci Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, dne 29. 4. 2010, organizovanou studiem AXIS v Praze. STRAKOŠ, Martin. Staré a nové v současné architektuře. Předneseno v rámci ostravské Muzejní noci v klubu Fiducia dne 15. 5. 2010. STRAKOŠ, Martin. Proč památkáři nerozumí nové architektuře a architekti historickému prostředí? Klubu Fiducia, 9. 12. 2010. ZEMAN, Lubomír. Slavné vily Karlovarského kraje, přednáška u příležitosti výstavy Slavné vily Kalovarského kraje, Národní technická knihovna v Praze, 11. 11. 2010. ZEMAN, Lubomír. Historický a hospodářský rozvoj a jeho dopad na utváření krajiny Krušnohoří, v rámci připravovaného projektu zařazení kulturní krajiny Krušných hor na Seznam světového dědictví UNESCO, Senát Parlamentu ČR, 18. 5. 2010. ZEMAN, Lubomír. Spezifische Architektur tschechisch-deutsch Grenzgebiet, na mezinárodním semináři – Workshops zur Vorbereitung der Deutsch-Tschechischen Lehmstrasse v Postersteinu (Německo), 26. 6. 2010. ZEMAN, Lubomír. Záře a stíny smolince na tváři města Jáchymova, aneb co smolinec v Jáchymově způsobil, na Semináři z dějin hornictví a Semináři z dějin hutní výroby v Národním technickém muzeu, 9. 11. 2010.


ZEMAN, Lubomír. Similarities and differences of the West Bohemian Spa Triangle towns in the context of European spas in the 19th century, přednáška na mezinárodní konferenci European Health Resorts and Fashionable Spas of the 19th Century v Baden-Badenu, 25. 11. 2010. ZEMAN, Lubomír. Fachwerkbau mit Lehm in Karlsbader Region, Posterstein (Německo), 26. 6. 2010. ZEMAN, Lubomír. Lázně Kyselka za limitem? V rámci workshopu Památky v limitech a za limity, zámek Jezeří, 27. 8. 2010. ZEMAN, Lubomír. Krušnohorská horní města. Specifika tradiční krušnohorské architektury od 16. Století až po moderní architekturu 20. století, v rámci konference Bohatství historického stavebního vývoje Krušnohoří, Jáchymov, 7. 10. 2010. ZEMAN, Lubomír. Operativní průzkumy radnice v Jáchymově, v rámci konference Bohatství historického stavebního vývoje Krušnohoří, Jáchymov, 7. 10. 2010. ZEMAN, Lubomír. Prezentace vývoje města Jáchymova s mohutným rozvojem lázeňské čtvrti po objevu radioaktivních účinků důlních vod, Národní technické muzeum v Praze, 9. 11. 2010. FALTA, Jan. Moderní architektura města Hradec Králové. Komentovaná prohlídka v rámci konference SYM- Gočár 2010, Hradec Králové, 9. 9. 2010. FALTA, Jan. Bývalé okresní a finanční úřady v Hradci Králové, komentovaná prohlídka, Hradec Králové, 12. 9. 2010. FALTA, Jan – REJCHTOVÁ, Jana. Kostel Božského srdce Páně na Pražském Předměstí, komentovaná prohlídka, Hradec Králové, 12. 9. 2010. KOUKALOVÁ, Šárka. Moderní architektura Černošic, komentovaná prohlídka, Praha-Černošice, 29. 5. 2010. STRAKOŠ, Martin. Šumná procházka po stopách Průvodce architekturou Ostravy, komentovaná prohlídka, Ostrava, 1. 5. 2010 STRAKOŠ, Martin. Šumná procházka centrem Ostravy a projížďka historickým autobusem po trase vybrané a komentované Martinem Strakošem a sfárání do dolu Anselm s výkladem v jadrném jazyce ostravských havířů, komentovaná prohlídka, Ostrava, 17. 7. a 18. 7. 2010. STRAKOŠ, Martin. Vila JUDr. Eduarda Lisky na Slezské Ostravě, komentovaná prohlídka, Ostrava, 21. 8. 2010. STRAKOŠ, Martin. Polyfunkční dům ELSTAV lifting, s.r.o. v Ostravě-Vítkovicích, komentovaná prohlídka, Ostrava, 9. 11. 2010.

Výstavy za rok 2010 – výzkumný úkol č. 402 KŘÍŽOVÁ, Alexandra – HUBRTOVÁ, Kateřina. Meziválečná architektura Střešovic, IC MČ Praha 6, 23. 10. 2010 STRAKOŠ, Martin. Ostravské interiéry, Ostrava, Klub Fiducia. 8. 2. 2010 STRAKOŠ, Martin. Ostravské těžní věže, Ostrava, Klub Fiducia. 10. 5. 2010 STRAKOŠ, Martin. Ostrava industriální, Ostrava, Klub Fiducia. 14. 7. - 30. 7. 2010


ZEMAN, Lubomír – ČERNÝ, Zbyněk – HORVÁTHOVÁ, Jana – RUND, Michael. Slavné vily Karlovarského kraje, Krajské muzeum Karlovy Vary. 18. 3. - 25. 4. 2010.

Ostatní za rok 2010 – výzkumný úkol č. 401 DVOŘÁKOVÁ, Eva. Kulatý stůl dolu Mayrau ve Vinařicích – přednáška o autenticitě objektů a stavebně historickém průzkumu, 8. 7. 2010. DVOŘÁKOVÁ, Eva. Natáčení pěti pilotních dílů věnovaných technickému dědictví v ČR (zaměřeno na prezentaci NKP), Česká televize, 9. 7. 2010. DVOŘÁKOVÁ, Eva. Zpřístupnění a nové využití národní kulturní památky Vítkovice a.s. In Newlsletter IOP, MK ČR 2010. DVOŘÁKOVÁ, Eva. Průmyslové dědictví Prahy – nádraží Praha Žižkov, vstup s problematikou zachování nákladového nádraží. Český rozhlas, Radiožurnál, 20. 9. 2010. DVOŘÁKOVÁ, Eva. Hamr v Dobřívě. Dobřív, křest zlaté mince z cyklu Technické dědictví na zlatých mincích ČNB, 5.5.2010 DVOŘÁKOVÁ, Eva. Závěrečné zhodnocení cyklu zlatých mincí s tématikou technického dědictví ČR. Křest zlaté mince z cyklu Technické dědictví na zlatých mincích ČNB, Důl Michal v Ostravě, OstravaMichálkovice NKP Důl Michal 6. 10. 2010. FREIWILLIG, Petr. Památky průmyslu, dopravy a techniky v Libereckém kraji. Stolní a nástěnný kalendář pro Krajský úřad Libereckého kraje na rok 2011. Předmluva, texty, koncepce. KOLKA, Miroslav. Jilemnice, pivovar č.p. 1 a 70, popisky do expozice Krkonošského muzea, září 2010. RYŠKOVÁ, Michaela. Historie a památkové hodnoty NKP Důl Michal v Ostravě. Ostrava-Michálkovice, Důl Michal, křest zlaté mince z cyklu Technické dědictví na zlatých mincích ČNB, 6. 10. 2010.


1. 2. Výsledky dosažené v rámci řešení výzkumných záměrů, které budou předloženy ke schválení na závěrečném hodnocení Komisí MK (k uplatnění do RIV 2011) Publikační činnost za rok 2011 – výzkumný úkol č. 401 Druh výsledku: odborná kniha - B Název výsledku: Ostravská letiště se zaměřením na stavební vývoj / Airfields and Airports of Ostrava. Their History and Development. Rok vydání knihy: 2010 Popis výsledku: Publikace se zabývá historií leteckého zázemí na Ostravsku. Kromě stavebního a technologického vývoje současného Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově se věnuje rovněž letištím, která mošnovskému letišti předcházela a která již dnes neexistují. Jednalo se o Letiště Dolní Benešov u Bohuslavic (Ostrava/Opava, generála Hanáka), prozatímní letiště v Ostravě Přívoze a Letiště Ostrava v Hrabůvce. Práce zjišťuje, kde se ona letiště nacházela, vymezuje jejich situování a pokouší se určit, zda se na jejich území vyskytovaly objekty sloužící potřebám letectví a jaká byla jejich podoba. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Tomáš NITRA celkový počet tvůrců: 1 počet domácích tvůrců: 1 ISBN knihy: 978-80-85034-56-1 Místo vydání knihy: Ostrava Název nakladatele: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě Počet stran: 112 Pozn.: Publikace nebyla v roce 2010 do RIV zařazena. Druh výsledku: odborná kniha – B Název výsledku: Technické stavby Frýdlantska. Dopravní stavby a objekty, cihlářství a cihelny, zámecký pivovar. Rok vydání: 2011 Popis výsledku: Publikace shrnuje výsledky archivního a terénního průzkumu historických technických objektů ve Frýdlantském výběžku: dopravních staveb, tj. starých cest, silnic, železnic, mostů, tunelů a budov, dále cihelen a zámeckého pivovaru ve Frýdlantu. Vedle popisu vývoje a současného stavu konkrétních staveb ve třech samostatných kapitolách jsou podstatnou součástí práce obecné texty, přibližující historii a výrobní nebo stavební postupy jednotlivých odvětví. Kniha je vybavena rozsáhlým obrazovým doprovodem s důrazem na dobové stavební plány. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců: Petr FREIWILLIG Celkový počet tvůrců: 1, počet domácích tvůrců: 1 ISBN knihy: 978-80-904852-2-8 Místo vydání: Liberec Název nakladatele: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě Počet stran: 128 Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) – J Název výsledku: Technické stavby naší krajiny. Vodní elektrárna ve Veselí nad Moravou – O jednom z nejzachovalejších zařízení svého druhu v našem státě. Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Příspěvek se zabývá historií, stavebním a technickým vývojem průtočné vodní elektrárny ve Veselí n.M., která vznikla přestavbou staršího mlýna a sestává z trafostanice a dvou samostatných technologických staveb se strojovnami soustrojí turbogenerátor 1 z roku 1914 a turbogenerátor 2 z roku 1927. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Marek FAJMAN celkový počet tvůrců: 1, počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: 0323-1542 Oficiální název periodika: Malovaný kraj (Národopisný a vlastivědný časopis Slovácka) Vydavatel periodika: Malovaný kraj, o.s.


Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: Číslo periodika: 3 Počet stran výsledku: 1 Strany od–do: 23 Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) – J Název výsledku: Technické stavby naší krajiny. Průžkův mlýn ve Strážnici – O historii nedávno citlivě obnoveného objektu. Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Příspěvek se zabývá historií, stavebním a technickým vývojem tzv. Průžkova (též panského nebo magnisovského) mlýna čp. 1315 ve Strážnici. Dnešní budova je pouze torzem původního objektu, nacházejícího se na obou březích historického řečiště Moravy. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Marek FAJMAN celkový počet tvůrců: 1, počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: 0323-1542 Oficiální název periodika: Malovaný kraj (Národopisný a vlastivědný časopis Slovácka) Vydavatel periodika: Malovaný kraj, o. s. Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: Číslo periodika: 5 Počet stran výsledku: 1 Strany od–do: 21 Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) – J Název výsledku: Lucký mlýn Rok vydání článku: 2010 Popis výsledku: Článek se věnuje mikrohistorii struktury mlýnů na toku Modla v severozápadní části okresu Litoměřice od první poloviny 19. století, až do jejich cílené likvidace na přelomu první a druhé poloviny století 20. Důraz je věnován deskripci dochovaného technického vybavení v tzv. Luckém mlýně, Chodovlice č.p. 45. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Jan FRUNDL celkový počet tvůrců: 1, počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: 1803-781X Oficiální název periodika: Monumentorum Custos Vydavatel periodika: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí n. L. Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: 3 Číslo periodika: 3 Počet stran výsledku: 6 Strany od–do: 63–68 Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) – J Název výsledku: Cesta zrna. Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Cílem příspěvku je upozornit laickou veřejnost na existenci výrobních objektů na území Hlučínska a nutnost v současné době pouze v minimální míře dochované objekty chránit nebo alespoň zdokumentovat. Problematika postupné ztráty „paměti místa“ a socio-kulturních souvislostí regionu je pak názorně představena v souvislosti s v minulosti i přes nevyhovující přírodní podmínky hojným výskytem vodních mlýnů. Ty postupně z vesnic vymizely (z 29 objektů je v torzálním stavu dochováno 8) a ačkoliv po nich zůstaly náhony, hráze, názvy ulic, o jejich existenci a schopnosti území „uživit se“, má v současné době povědomí pouze několik pamětníků. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Květa JORDÁNOVÁ celkový počet tvůrců: 1, počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: 1804-6967 Oficiální název periodika: Hlučínsko, vlastivědný časopis Muzea Hlučínska. Vydavatel periodika: Muzeum Hlučínska. Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: neuvedeno Číslo periodika: 1


Počet stran výsledku: 3 Strany od–do: 15–17 Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) – J Název výsledku: Velký mlýn v Hlučíně a Kolečkův mlýn v Kozmicích. Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Příspěvek zachycuje na základě archivních a ústních pramenů osudy dvou mlynářských rodin a jejich živností. Oba dochované mlýny v minulosti patřily k největším, ze sledovaného území a jejich historie poskytuje poměrně zajímavý pohled na vývoj mlynářství i česko-německých vztahů v rozmezí několika století na Hlučínsku. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Květa JORDÁNOVÁ celkový počet tvůrců: 1, počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: 1804-6967 Oficiální název periodika: Hlučínsko, vlastivědný časopis Muzea Hlučínska. Vydavatel periodika: Muzeum Hlučínska. Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: neuvedeno Číslo periodika: 2 Počet stran výsledku: 4 Strany od–do: 14–17 Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) – J Název výsledku: Model dolu Alexandr a jeho využití v památkové praxi. Rok vydání článku: 2010 Popis výsledku: Příspěvek se zabývá modelem dolu Alexandr vyrobeným formou vědecké rekonstrukce a pomocí kvalifikovaného odhadu. Model dolu Alexandr je postaven na základě archivních výzkumu a s použitím moderních digitálních technologií při jeho výrobě (vizualizace porovnávaná s historickými fotografiemi, CNC technologie, leptané a odlévané díly). Modely technických památek mohou demonstrovat komplikované propojení různých průmyslových oborů, jejichž vzájemným pojítkem je železnice. Proto, aby bylo možné využít nabídky kolejnic a železničních vozidel, které jsou na trhu, bylo pro stavbu modelu zvoleno měřítko železničních modelů 1:87. Spojením s modelovou železnicí může model sloužit jako výuková „hračka“, jejímž prostřednictvím lze zprostředkovat zajímavé informace o historickém areálu. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Miloš MATĚJ celkový počet tvůrců: 1, počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: 1803-1382 Oficiální název periodika: Časopis přátel starožitností. Vydavatel periodika: Společnost přátel starožitností Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: neuvedeno Číslo periodika: 4 Počet stran výsledku: 8 Strany od–do: 241–248 Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) – J Název výsledku: Budovy chlévů s příčným uspořádáním stání ze 2. poloviny 19. století. Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Článek přibližuje stavebně architektonické i funkční řešení nevelké skupiny chlévů, stavěných na velkostatcích v Čechách v poslední třetině 19. století. Stavba chlévů s příčným uspořádáním stání, kde dobytek stál hlavami ve směru podélné osy chléva, je spojena pouze s několika významnými stavebníky, např. s Janem II z Lichtenštejna. Chlévy tohoto typu se od běžné soudobé výstavby chlévů často odlišují i náročnějším provedením fasád. Pro zastropení byly vždy použity litinové a železné konstrukce, nesoucí klenby. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Jan ŽIŽKA celkový počet tvůrců: 1, počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: 1212-1487 Oficiální název periodika: Průzkumy památek Vydavatel periodika: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze


Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: neuvedeno Číslo periodika: 1 Počet stran výsledku: 183–195 Strany od–do: 13 Druh výsledku: článek ve sborníku Název výsledku: Úpravna vody ve Vítkově-Podhradí, relativní hlediska hodnocení a limity památkové ochrany funkční technické památky. Popis výsledku: Industrializace a s ní spojená urbanizace sebou přinesly i stále se zvyšující nároky na množství a kvalitu vody. Vývoj od kolonií jednotlivých podniků ke komplexní socialistické bytové a občanské výstavbě od počátku 50. let 20. století (Poruba, Havířov, rozvoj Karviné, Frýdku – Místku atd.) vedl nejen k dalšímu rozšiřování už stávajících vodáren na území měst, ale i k hledání podstatně většího a spolehlivějšího zdroje využitím povrchové vody jímané předhradní nádrží. V roce 1948 byla zahájena výstavba vodní nádrže na řece Moravici u Kružberka, která se stala centrálním zdrojem Kružberského skupinového vodovodu. Úpravna vody ve Vítkově – Podhradí je jeho nedílnou součástí. Hodnota této kulturní památky byla často relativizována a vyzdvihována pouze v souvislosti s reliéfním cyklem Vincence Makovského „Voda v našem životě“, který je ve svou blocích osazen na jejím průčelí. Architektura samotná svou monumentalitou a architektonickým řešením zasluhuje jistou dávku obhajoby jako relevantní kulturní památky, nejen nositele výtvarného díla. Při neodvratné modernizaci technologie úpravy vody je však nutné hledat společný konsensus mezi provozními nároky a zachováním památkových hodnot. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Alena BOROVCOVÁ Název sborníku: Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě 2011. ISBN: 978-80-85034-63-9 Místo vydání: Ostrava Název nakladatele: Národní památkový ústav, územní pracoviště v Ostravě Strany: 9–18 Druh výsledku: článek ve sborníku Název výsledku: Nález ležatého sladovnického hvozdu v objektu bývalého panského pivovaru v Žirovnici? Popis výsledku: V souvislosti s celkovou rekonstrukcí objektu bývalého žirovnického pivovaru byl učiněn unikátní nález torza ležatého sladovnického hvozdu, který je cenným dokladem pivovarnické činnosti v této kulturní památce. Článek určený pro širší veřejnost začíná krátkým exkurzem do historie žirovnického pivovaru doplněný jeho stručným popisem a několika málo slovy o výrobě piva a technologii obecně. Dále se článek věnuje nalezenému reliktu a jeho srovnání s dalšími ležatými hvozdy. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Petra FLOKOVIČOVÁ Název sborníku: Památky Vysočiny 2010 ISBN: 978-80-904240-5-0 Místo vydání: Telč Název nakladatele: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči Strany od–do: 148–155 Druh výsledku: článek ve sborníku Název výsledku: Zkoumání reliktů vitriolového průmyslu. Popis výsledku: – Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Jakub CHALOUPKA Název sborníku: Sborník ze semináře Problematika péče o historická důlní díla vzniklá do konce 19. století. ISBN: – Místo vydání: Ústí nad Labem Název nakladatele: – Strany od–do: – Pozn.: V přípravě, výsledek bude uplatněn v roce 2013.


Druh výsledku: článek ve sborníku Název výsledku: Dochované vodní mlýny na Hlučínsku. Popis výsledku: Článek sumarizuje oproti zbylé části republiky poměrně specifický politickohospodářský vývoj Hlučínska a vliv tohoto vývoje na dochovaný počet a stavebně-technický stav vodních mlýnů na sledovaném území.U dochovaných vodních mlýnů jsou na základě archivních a ústních pramenů zaznamenány okolnosti, za kterých k výstavbě došlo i jejich následující vývoj a osud až do současné doby. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Květa JORDÁNOVÁ Název sborníku: Sborník Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. ISBN: – Místo vydání: Vysoké Mýto Název nakladatele: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě Strany od–do: – Pozn.: V přípravě, výsledek bude uplatněn v roce 2013. Druh výsledku: článek ve sborníku Název výsledku: Strojírny na Moravě, jejich památková ochrana a způsoby využití. Popis výsledku: Příspěvek v krátkosti nastiňuje stavebně-historický vývoj vybraných strojíren a jejich osud po ukončení výroby. Práce vychází z dat shromážděných při plošném výzkumu, prováděném jednotlivými územními pracovišti Národního památkového ústavu, v jehož rámci je od roku 1999 mapována a dokumentována průmyslová činnost na území bývalých okresů. Získané archivní materiály a poznatky o strojírenských provozech se autor snaží konfrontovat s jejich stávající, neutěšenou situací a s limity a možnostmi památkové ochrany. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Květa JORDÁNOVÁ Název sborníku: Průmyslové dědictví na hraně. / Industrial heritage on the edge... Sborník příspěvků 6. mezinárodního bienále Industriální stopy 2011. 14.–15. 10. 2011 ISBN: 978-80-01-04947-1 Místo vydání: Praha Název nakladatele: České vysoké učení technické v Praze Strany od–do: 78–83 Druh výsledku: článek ve sborníku Název výsledku: Zachování a obnova průmyslového dědictví ostravské průmyslové aglomerace. Popis výsledku: Příspěvek se zabývá kulturním dědictvím ostravské průmyslové aglomerace. Vysvětluje památkovou hodnotu jednotlivých typů průmyslu (hornictví, hutnictví, železniční doprava) a průmyslové aglomerace jako systémového celku, kde jednotlivé typy produkce (těžba, koksárenství, výroba železa, energetika, doprava) na sebe vzájemně navazovaly a společně se sídelní strukturou (dělnické kolonie, sociální instituce) tvořily specifický kulturní fenomén. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Miloš MATĚJ Název sborníku: Stopy priemyselného dedictva na Slovensku. Vestiges of industrial heritage in Slovakia. ISBN: 978-80-227-3308-3 Místo vydání: Bratislava Název nakladatele: Slovenská technická univerzita v Bratislave Strany od–do: 148–153 Druh výsledku: článek ve sborníku Název výsledku: Search of Identity. Ostrava between Past and Future. Popis výsledku: Historie Ostravy byla od konce 18. století úzce spojena s těžbou kamenouhelného uhlí a následně také s výrobou železa. Útlum, kterým hornictví v ČR prošlo v polovině 90. let 20. století, znamenal pro Ostravu problémy ekonomické a vysokou nezaměstnanost, ale také hledání vztahu k vlastní „černé“ historii. Památková péče reagovala včas – už v první polovině 90. let byly provedeny plošné průzkumy utlumených i činných důlních a výrobních areálů, objektů i technického zařízení a po vyhodnocení byla prosazena památková ochrana nejvýznamnějších z nich, díky které byly ušetřeny demolic. Doly Michal, Anselm a Vrbice spolu s tzv. dolní oblastí (důl Hlubina, koksovna a vysoké pece Vítkovice) byly


dokonce navrženy k nominaci na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO. Postupně se obrací vztah obyvatel města a vlastníků – to, co bylo vnímáno s despektem jako stará zátěž, které je potřeba se na cestě k „nové“ Ostravě zbavit, je stále více přijímáno jako jedinečné symboly vlastní identity. Příspěvek shrnuje tento vývoj, interpretuje záměry památkové péče i postoje aktérů – veřejnosti, vlastníků, správních orgánů. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Michaela RYŠKOVÁ Název sborníku: Sborník konference 1st Heritage Forum of Central Europe, Kraków, 2011 ISBN: Místo vydání: Krakov Název nakladatele: Instytut Dziedzictwa Europejskiego / Research Institute of European Heritage; Międzynarodowe Centrum Kultury / International Cultural Centre Strany od–do: Pozn.: V přípravě, výsledek bude uplatněn v roce 2013.

Publikační činnost za rok 2011 – výzkumný úkol č. 402 Druh výsledku: odborná kniha - B Název výsledku: Nová Ostrava a její satelity. Kapitoly z dějin architektury 30.-50. let 20. století Rok vydání knihy: 2010 Popis výsledku: Tato práce se zabývá architekturou na Ostravsku v rozsahu 30. až 50. let 20. století z časového hlediska a z hlediska tématu se zaměřuje na oblast středoevropského poznávání architektury socialistického realismu s důrazem na české prostředí. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Martin STRAKOŠ celkový počet tvůrců: 1 počet domácích tvůrců: 1 ISBN knihy: 978-80-85034-60-8 Místo vydání knihy: Ostrava Název nakladatele: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě Počet stran: 200 Pozn.: Publikace nebyla předložena za rok 2010, v době předkládání etapové zprávy nebyla dokončena výroba. Druh výsledku: odborná kniha - B Název výsledku: Bílá loď uprostřed Ostravy 1961-2011. 50 let Domu kultury města Ostravy v proměnách umění a doby. Rok vydání knihy: 2011 Popis výsledku: Publikace nabízí první obšírnější přehled o vzniku a působení této ostravské „kamenné“ instituce. Neoklasicistní budova byla slavnostně otevřena v neděli 16. dubna 1961 a poměrně záhy se stala centrem ostravské kultury. Svým architektonickým ztvárněním stavba výrazně vybočuje z ostravského koloritu. Střídmost se zde prolíná s tradicí a důrazem na tektoniku stavby.I přes svůj vznik v období socialistického realismu patří Dům kultury města Ostravy svou architekturou a uměleckými díly umístěnými v interiéru i na exteriéru budovy k významným stavbám, které svou kvalitou a poctivostí ztvárnění patří k výjimečným architektonickým památkám Ostravy. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Martin STRAKOŠ (editor) celkový počet tvůrců: 10 počet domácích tvůrců: 10 ISBN knihy: 978-80-903902-3-2 Místo vydání knihy: Ostrava Název nakladatele: Image Studio, spol. s r. o. Počet stran: 255 Druh výsledku: odborná kniha - B Název výsledku: Průvodce architekturou Opavy Rok vydání knihy: 2011


Popis výsledku: Dvoujazyčná výpravná publikace doplněná množstvím aktuálních fotografií představuje laické i odborné veřejnosti, obyvatelům i návštěvníkům Opavy bohatství architektonické kultury nejvýznačnějšího historického centra českého Slezska, od nejstarších dob až do současnosti. Hlavní částí je heslář, obsahující 202 objektů a areálů z historického jádra Opavy i přilehlých částí Jaktaře, Kateřinek, Kylešovic a Komárova. Kromě hesláře je publikace doplněna historickým úvodem, slovníkem architektů a stavitelů, podrobným soupisem literatury a pramenů i mapami. Koncepčně kniha navazuje na dříve vydaného Průvodce architekturou Ostravy. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Romana ROSOVÁ, Martin STRAKOŠ (editoři) celkový počet tvůrců: 4 počet domácích tvůrců: 4 ISBN knihy: 978-80-85034-62-2 Místo vydání knihy: Ostrava Název nakladatele: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě Počet stran: 400 Druh výsledku: kniha Název výsledku: Radnice Slezské Ostravy jako vychýlený svorník mezi tradicí a moderností Rok vydání knihy: 2011 Popis výsledku: Předkládaná kniha je prvním svazkem plánované edice „Architektonické ikony Slezské Ostravy“, zaměřené na architektonické památky jednoho z nejvýznamnějších a zároveň opomíjených obvodů Ostravy. Kniha si dává za cíl pojednat téma – vznik radnice Slezské Ostravy – popularizační formou, ovšem s důrazem na odbornost a s tím spojené obrazové i textové pasáže, které by co nejpřesněji přiblížily čtenářům historické skutečnosti a památku jako takovou. V knize proto nalezneme řadu historických fotografií, plánů a náčrtků z fondů Úřadu městského obvodu Slezská Ostrava, Archivu města Ostravy, Ostravského muzea, Národního technického muzea v Praze, ale i ze soukromých sbírek. Kniha byla řešena v netradiční, avšak výtvarně působivé koncepci. Do textu jsou vloženy pauzovací papíry s přetištěnými plány a náčrtky, ale také reprint jednoho čísla časopisu Architektonický obzor se soutěžními návrhy radniční budovy. Knižní forma je završena typografickou úpravou, odkazující na éru secese, a to jak výše zmíněnou obrazovou částí, tak i uplatněním řady grafických prvků té doby. V limitované a číslované sérii na secesní éru upomene hřbet knihy z typického kovu té doby – z mosazi. Publikace nemá pouze pojednávat o výtvarných otázkách, nýbrž má být sama o sobě výtvarným artefaktem. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Martin STRAKOŠ celkový počet tvůrců: 4 počet domácích tvůrců: 4 ISBN knihy: 978-80-904096-0-6 Místo vydání knihy: Ostrava Název nakladatele: SPOK – Spolek pro ostravskou kulturu, o.s. Počet stran: 58 Druh výsledku: kniha Název výsledku: Ostravské interiéry Rok vydání knihy: 2011 Popis výsledku: Kniha v tematických celcích, členěných dle typologicky pojatých skupin, dokumentuje na 240 stranách různé pojetí vnitřního řešení prostorů architektonicky významných děl. Pro danou publikaci pořídil fotografie R. Polášek, přičemž některé stavby byly takovýmto způsobem dokumentovány vůbec poprvé. Kniha nabízí srovnání, jak se proměňovaly interiéry v jednotlivých obdobích a to zvláště od 19. století do současnosti, kdy se z městečka stalo velkoměsto s rozsáhlou stavební produkcí. V publikaci jsou zaznamenány jak interiéry historických staveb včetně nejstarší ostravské památky – kostela sv. Václava, tak i příklady současné architektury, jakým je například polyfunkční dům Ostravská brána u výše zmíněného kostela nebo administrativní objekt zvaný Šupináč v centru města. Předkládaná publikace prezentuje textovou a obrazovou formou hodnoty ostravských interiérů v takové šíři vůbec poprvé. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Martin STRAKOŠ celkový počet tvůrců: 1 počet domácích tvůrců: 1


ISBN knihy: 978-80-905106-0-9 Místo vydání knihy: Ostrava Název nakladatele: Fiducia, o.s. Počet stran: 240 Druh výsledku: odborná kniha - B Název výsledku: Ostravské dílo Wunibalda Deiningera Rok vydání knihy: 2011 Popis výsledku: Publikace prezentuje, že architektura Wunibalda Deiningera představuje význačnou lokální fázi vývoje středoevropské architektury a přímo ukázkově dokládá proměnu Moravské Ostravy z maloměsta v průmyslové město. Zničením konkrétních objektů této torzálně dochované skupiny staveb by se Ostrava připravila o nejreprezentativnější doklady svého architektonického vývoje na počátku 20. století ve středoevropském měřítku. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Romana ROSOVÁ, Martin STRAKOŠ celkový počet tvůrců: 2 počet domácích tvůrců: 2 ISBN knihy: 978-80-85034-64-6 Místo vydání knihy: Ostrava Název nakladatele: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě Počet stran: 36 Druh výsledku: odborná kniha - B Název výsledku: Liberec: urbanismus, architektura, industriál, pomníky, objekty, památky. Rok vydání knihy: 2011 Popis výsledku: Kniha předkládá především dochovaný architektonický font z období 19. a 20. století, ale je také zaznamenán Liberec současnosti, který se mění doslova před očima. Text se rovněž věnuje zeleni města, památkové ochraně, industriálním komplexům, podzemí a zaniklým, obnoveným i nově instalovaným drobným památkám, jako jsou kašny, pomníky a sochy. Charakteristiku reprezentativních staveb doplňují profily významných architektů, projektantů a stavitelů. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Jaroslav ZEMAN celkový počet tvůrců: 4 počet domácích tvůrců: 4 ISBN knihy: 978-80-86660-33-2 Místo vydání knihy: Liberec Název nakladatele: Knihy 555 Počet stran: 176 Pozn. Kniha bude k archivaci dodána po obdržení fondu na její nákup Druh výsledku: odborná kniha - B Název výsledku: Vila Becher v Karlových Varech Rok vydání knihy: 2011 Popis výsledku: Nejvýraznější stavbou, která uzavírá před první světovou válkou slavnou vilovou čtvrť Westend v Karlových Varech je Vila Becher. Představuje příklad rodinné vily z počátku 20. století, budované s ohledem na zajištění komfortního bydlení i patřičné reprezentace svých stavebníků a vlastníků. Rodina Becherů hrála v Karlových Varech po staletí vždy významnou roli a patřila k předním karlovarským rodům, známým za hranicemi Čech i Evropy. Vilu Becher zachránil až převod Ministerstva školství České republiky do majetku Karlovarského kraje. Pro vysokou architektonickou a umělecko-historickou hodnotu objektu byla Vila Becher restaurována a upravena na interaktivní galerii pro mladé výtvarníky se zaměřením na činnost vzdělávací, výstavní, uměleckou, reprezentační a ubytovací. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Lubomír ZEMAN celkový počet tvůrců: 1 počet domácích tvůrců: 1 ISBN knihy: 978-80-87104-76-7 Místo vydání knihy: Karlovy Vary Název nakladatele: Karlovarský kraj ve spolupráci s NPÚ


Počet stran: 42 Druh výsledku: odborná kniha - B Název výsledku: POTENCIONÁLNÍ SÉRIE VÝZNAMNÝCH LÁZNÍ EVROPY K ZÁPISU NA SEZNAM SVĚTOVÉHO DĚDICTVÍ UNESCO. Mezinárodní konzultační kulatý stůl odborníků pro srovnání architektonických a urbanistických hodnot měst Západočeského lázeňského trojúhelníku a významných lázeňských měst v Evropě. Rok vydání knihy: 2011 Popis výsledku: V letech 2004–2005 byl zpracován významný materiál Koncepce památkové péče v Karlovarském kraji (Karel Kuča – Lubomír Zeman: Památky Karlovarského kraje – Koncepce památkové péče v Karlovarském kraji, Karlovy Vary 2006). Kromě stanovení priorit v obecné péči o památkový fond kraje bylo jedním z cílů pojmenovat specifika regionu a památky, které si zaslouží zviditelnění jak v národním měřítku (například povýšením do kategorie národních kulturních památek), tak takových, které jsou nositelem identity kraje i v mezinárodním měřítku. Na základě dokončené Koncepce byl v roce 2006 zpracován Návrh na zařazení částí historických center měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně do národního potenciálu pro budoucí nominace pro zápis na Seznam světového dědictví UNESCO, tedy do tzv. Indikativního seznamu České republiky. Aby byla zajištěna odborná objektivita návrhu, bylo pro všechna tři města provedeno v roce 2006 podrobné památkové vyhodnocení zástavby podle oborové metodiky. Památkové vyhodnocení zástavby se neomezilo pouze na stávající chráněné území všech tří měst, ale zahrnulo i navazující plochy, pokud vykazovaly památkové hodnoty. Provedené památkové vyhodnocení jednoznačně prokázalo, že lázeňská jádra západočeských lázeňských měst vykazují mimořádnou míru koncentrace památkových hodnot a nepochybně splňují kvalitativní požadavky pro případnou nominaci na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Výbor světového dědictví UNESCO svým doporučením zpracovat srovnávací studii evropského měřítka o lázeňských městech naznačil možnou cestu řešit lázeňství formou série. Rozsáhlá srovnávací studie z pohledu České republiky již byla dokončena. V rámci výzkumného úkolu „Lázně a lázeňství v České republice v kontextu světového vývoje lázeňství“ (Lubomír Zeman a kolektiv, 2006–2009), bylo provedeno posouzení západočeských lázeňských měst i v kontextu ostatních světoznámých lázeňských měst střední a západní Evropy. Jedním z výsledků srovnávací studie je doporučení, aby byla hledána forma pro společnou nadnárodní nominaci evropských lázeňských měst. Zároveň s vyhodnocením srovnávací analýzy světového lázeňského dědictví byla vytipována jednotlivá lázeňská centra, soubory lázeňských staveb i jednotlivé významné lázeňské objekty, k možnému návrhu na Seznam světového dědictví UNESCO. Karlovarský kraj jako nositel myšlenky nominace Západočeského lázeňského trojúhelníku spolu s Národním památkovým ústavem jako odbornou organizací metodicky koordinující nominace kulturních statků v České republice proto připravily diskusní Kulatý stůl předních evropských odborníků, kde se všechny důležité aspekty dále konzultovat. Publikace pak shrnuje přijaté závěry. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Lubomír ZEMAN, Martin POSPÍŠIL (ed.) celkový počet tvůrců: počet domácích tvůrců: ISBN knihy: 978-80-87104-78-1 Místo vydání knihy: Karlovy Vary Název nakladatele: Karlovarský kraj ve spolupráci s NPÚ Počet stran: 100 Druh výsledku: odborná kniha - B Název výsledku: IMPORTANT EUROPEAN SPAS AS POTENTIAL CANDIDATES FOR SERIAL NOMINATED FOR INSCRIPTION ON THE UNESCO WORLD HERITAGE LIST International Consultative Round Table Meeting of Experts Invited to Compare Urban and Architectural Values of the West Bohemian Spa Triangle Towns and Important Spas in Europe Rok vydání knihy: 2011 Popis výsledku: V letech 2004–2005 byl zpracován významný materiál Koncepce památkové péče v Karlovarském kraji (Karel Kuča – Lubomír Zeman: Památky Karlovarského kraje – Koncepce památkové péče v Karlovarském kraji, Karlovy Vary 2006). Kromě stanovení priorit v obecné péči o památkový fond kraje bylo jedním z cílů pojmenovat specifika regionu a památky, které si zaslouží zviditelnění jak v národním měřítku (například povýšením do kategorie národních kulturních památek),


tak takových, které jsou nositelem identity kraje i v mezinárodním měřítku. Na základě dokončené Koncepce byl v roce 2006 zpracován Návrh na zařazení částí historických center měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně do národního potenciálu pro budoucí nominace pro zápis na Seznam světového dědictví UNESCO, tedy do tzv. Indikativního seznamu České republiky. Aby byla zajištěna odborná objektivita návrhu, bylo pro všechna tři města provedeno v roce 2006 podrobné památkové vyhodnocení zástavby podle oborové metodiky. Památkové vyhodnocení zástavby se neomezilo pouze na stávající chráněné území všech tří měst, ale zahrnulo i navazující plochy, pokud vykazovaly památkové hodnoty. Provedené památkové vyhodnocení jednoznačně prokázalo, že lázeňská jádra západočeských lázeňských měst vykazují mimořádnou míru koncentrace památkových hodnot a nepochybně splňují kvalitativní požadavky pro případnou nominaci na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Výbor světového dědictví UNESCO svým doporučením zpracovat srovnávací studii evropského měřítka o lázeňských městech naznačil možnou cestu řešit lázeňství formou série. Rozsáhlá srovnávací studie z pohledu České republiky již byla dokončena. V rámci výzkumného úkolu „Lázně a lázeňství v České republice v kontextu světového vývoje lázeňství“ (Lubomír Zeman a kolektiv, 2006–2009), bylo provedeno posouzení západočeských lázeňských měst i v kontextu ostatních světoznámých lázeňských měst střední a západní Evropy. Jedním z výsledků srovnávací studie je doporučení, aby byla hledána forma pro společnou nadnárodní nominaci evropských lázeňských měst. Zároveň s vyhodnocením srovnávací analýzy světového lázeňského dědictví byla vytipována jednotlivá lázeňská centra, soubory lázeňských staveb i jednotlivé významné lázeňské objekty, k možnému návrhu na Seznam světového dědictví UNESCO. Karlovarský kraj jako nositel myšlenky nominace Západočeského lázeňského trojúhelníku spolu s Národním památkovým ústavem jako odbornou organizací metodicky koordinující nominace kulturních statků v České republice proto připravily diskusní Kulatý stůl předních evropských odborníků, kde se všechny důležité aspekty dále konzultovat. Publikace pak shrnuje přijaté závěry. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Lubomír ZEMAN, Martin POSPÍŠIL (ed.) celkový počet tvůrců: počet domácích tvůrců: ISBN knihy: 978-80-87104-79-8 Místo vydání knihy: Karlovy Vary Název nakladatele: Karlovarský kraj ve spolupráci s NPÚ Počet stran: 100 Druh výsledku: kapitola v knize Název výsledku: Laichterův dům, Secesní činžovní domy na Rašínově nábřeží, Všeobecný penzijní ústav, Ministerské budovy Název knihy: Slavné stavby Prahy 2 Rok vydání knihy: 2011 Popis výsledku: Publikace přibližuje ukázky významných komunálních i obytných domů v Praze 2. Zahrnuje vývoj architektury od středověku až po současnost. Podobně jako v edici Slavných vil doplňuje i Slavné stavby bohatá obrazová příloha (plánová dokumentace a historická a současná fotodokumentace). Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Hana HERMANOVÁ ISBN knihy: 978-80-87073-35-3 Název nakladatele: Foibos Místo vydání knihy: Praha Počet stran: 10 Strany od-do kapitoly: 184-186, 187-189, 197-199, 207-209 Druh výsledku: kapitola v knize Název výsledku: Herbenova vila v Hostišově, Gőtzova vila v Chrustenicích, Vila rodiny Mandelíků, také Nový zámek v Ratboři, Dělnická kolonie v Králově Dvoře Název knihy: Rodinné domy Jana Kotěry Rok vydání knihy: 2011 Popis výsledku: Publikace, připravená k 140. výročí narození prof. Jana Kotěry, přibližuje především ukázky projektů obytných domů tohoto nejznámějšího českého architekta. V jednotlivých kapitolách je


hodnoceno 25 staveb, které jsou doplněny bohatým obrazovým materiálem archivní plánové dokumentace a historické a současné fotodokumentace. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Hana HERMANOVÁ ISBN knihy: 978-80-87073-39-1 Název nakladatele: Foibos Místo vydání knihy: Praha Počet stran: 12 Strany od-do kapitoly: 22-23, 43-44, 68-70, 78-80 Druh výsledku: kapitola v knize Název výsledku: Kubistický trojdům, Kovařovičova vila, Kubistické činžovní domy Název knihy: Slavné stavby Prahy 2 Rok vydání knihy: 2011 Popis výsledku: Publikace přibližuje ukázky významných komunálních i obytných domů v Praze 2. Zahrnuje vývoj architektury od středověku až po současnost. Podobně jako v edici Slavných vil doplňuje i Slavné stavby bohatá obrazová příloha (plánová dokumentace a historická a současná fotodokumentace). Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Šárka KOUKALOVÁ ISBN knihy: 978-80-87073-35-3 Název nakladatele: Foibos Místo vydání knihy: Praha Počet stran: 7 Strany od-do kapitoly: 190-193, 194-196 Druh výsledku: kapitola v knize Název výsledku: Fröhlichova vila v Černošicích, Kratochvílova vila v Černošicích Název knihy: Rodinné domy Jana Kotěry Rok vydání knihy: 2011 Popis výsledku: Publikace, připravená k 140. výročí narození prof. Jana Kotěry, přibližuje především ukázky projektů obytných domů tohoto nejznámějšího českého architekta. V jednotlivých kapitolách je hodnoceno 25 staveb, které jsou doplněny bohatým obrazovým materiálem archivní plánové dokumentace a historické a současné fotodokumentace. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Šárka KOUKALOVÁ ISBN knihy: 978-80-87073-39-1 Název nakladatele: Foibos Místo vydání knihy: Praha Počet stran: 4 Strany od-do kapitoly: 29-30, 52-53 Druh výsledku: kapitola v knize Název výsledku: Oskar Poříska (12. 9. 1897 - 31. 5. 1982) - Architekt „nebojácné budoucnosti“ Název knihy: Oskar Poříska 1897 - 1982 Rok vydání knihy: 2011 Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Jana OBERREITEROVÁ (STARÁ) ISBN knihy: 978-80-904806-1-2 Název nakladatele: Obecní dům Brno Místo vydání knihy: Brno Počet stran: 16 Strany od-do kapitoly: 8 – 23 Druh výsledku: kapitola v knize Název výsledku: Architektura a výtvarné umění Název knihy: Bílá loď uprostřed Ostravy 1961-2011. 50 let Domu kultury města Ostravy v proměnách umění a doby. Rok vydání knihy: 2011


Popis výsledku: Publikace nabízí první obšírnější přehled o vzniku a působení této ostravské „kamenné“ instituce. Neoklasicistní budova byla slavnostně otevřena v neděli 16. dubna 1961 a poměrně záhy se stala centrem ostravské kultury. Svým architektonickým ztvárněním stavba výrazně vybočuje z ostravského koloritu. Střídmost se zde prolíná s tradicí a důrazem na tektoniku stavby.I přes svůj vznik v období socialistického realismu patří Dům kultury města Ostravy svou architekturou a uměleckými díly umístěnými v interiéru i na exteriéru budovy k významným stavbám, které svou kvalitou a poctivostí ztvárnění patří k výjimečným architektonickým památkám Ostravy. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Martin STRAKOŠ ISBN knihy: 978-80-903902-3-2 Název nakladatele: Image Studio, spol. s r. o. Místo vydání knihy: Ostrava Počet stran: 46 Strany od-do kapitoly: 31-76 Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) - J Název výsledku: Moderní architektura Střešovic. Od celku k detailu 1. (studie) Rok vydání článku: 2010/2 Popis výsledku: Architektonické a historické zhodnocení vzniku a vývoje pražské vilové čtvrti z doby 1. republiky, doplněné umělecko-historickou analýzou jedné z nejoriginálnějších vilových realizací vlastní vily architekta Jaroslava Vondráka. První část cyklu věnovaného moderní architektuře v Praze. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Alexandra KŘÍŽOVÁ, Kateřina HUBRTOVÁ celkový počet tvůrců: 2 počet domácích tvůrců: 2 ISSN periodika: 0231-6056 Oficiální název periodika: Staletá Praha 26 (XXVI) Vydavatel periodika: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hl. městě Praze Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: neuvedeno Číslo periodika: 2 Počet stran výsledku: 13 Strany od-do: 109-121 Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) - J Název výsledku: Moderní architektura Střešovic. Od celku k detailu 2. (studie) Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Druhý z plánované série tří článků dokončuje mapování kvalitních a přitom méně známých objektů v katastru Srtřešovice, čtvrti, jejíž převážná část byla vystavěna v 1. polovině 20. století a podrobněji představí rovněž málo známou osobnost architekta Jiřího Kodla a jeho vlastní vilu. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Alexandra KŘÍŽOVÁ, Hedvika KŘÍŽOVÁ celkový počet tvůrců: 2 počet domácích tvůrců: 2 ISSN periodika: 0231-6056 Oficiální název periodika: Staletá Praha 27 (XXVII) Vydavatel periodika: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hl. městě Praze Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: neuvedeno Číslo periodika: 1 Počet stran výsledku: 13 Strany od-do: 70-81 Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) - J Název výsledku: Stavební vývoj České Kamenice v letech 1900–1945 Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Zástavba 1. poloviny 20. století vhodně doplnila a nenarušila maloměstský charakter České Kamenice. Domy, ať už inspirované secesí, dekorativismem, novou věcností či funkcionalismem odpovídají hmotovým měřítkům starší zástavby. V České Kamenici pracoval ve vytýčeném časové období pouze nevelký počet architektů a stavitelů, mimoměstští tvůrci se na zdejší architektonické tvorbě podíleli jen velmi málo. Většinu objektů navrhl na počátku 20. století stavitel


Josef Weinolt, ve 20. a 30. letech 20. století převzali hlavní tvůrčí roli Max Eschler a Alfred Böhm. Výstavba se po roce 1900 stále inspirovala tradiční tvorbou čerpající z historických slohů, ale již také reflektující rozvíjející se secesi. Poválečná tvorba opustila jemnou výzdobu fasád a přiklonila se k jednoduchým geometrickým útvarům dekorativismu, které se však nikdy zcela neoprostily od konzervativních postupů. Ve 30. letech je tvarosloví českokamenických domů již velmi jednoduché, ale přesto vychází z tradičních principů daných stavebními zvyklostmi sousedního Německa. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Alena SELLNEROVÁ celkový počet tvůrců: 1 počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: 1803-781X Oficiální název periodika: Monumentorum Custos, časopis pro památky severozápadních Čech Vydavatel periodika: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: neuvedeno Číslo periodika: neuvedeno Počet stran výsledku: 8 Strany od-do: 37 - 44 Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) - J Název výsledku: Nová architektura, historické prostředí a Ostrava Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Nová architektura a historické prostředí v Ostravě představují poměrně nový problém, který souvisí s transformací industriálního města do podoby polyfunkčního sídla. Památková péče v uplynulých desetiletích pracovala na poznání zdejších hodnot a na jejich ochraně. Některé důležité úkoly nové architektury tak ovlivňuje památková péče. Na příkladech pozitivních i negativních článek ukazuje složité potýkání se památkářů a architektů a s tím související výsledky Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Martin STRAKOŠ celkový počet tvůrců: 1 počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: 1210-5538 Místo vydání: Praha Oficiální název periodika: Zprávy památkové péče Vydavatel periodika: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hl. městě Praze Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: 71 Číslo periodika: 3 Počet stran výsledku: 9 Strany od-do: 165-173 Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) - J Název výsledku: Mezi tradicí a modernitou - tvorba ateliéru Lossow & Kühne v severních Čechách Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Jaroslav ZEMAN celkový počet tvůrců: 1 počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: ISBN 978-80-7372-553-2 Oficiální název periodika: Fontes Nissae Vydavatel periodika: Liberec: Technická univerzita Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: roč.12 Číslo periodika: XII Počet stran výsledku: v tisku Strany od-do: Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) - J Název výsledku: Palác Dunaj-první výšková budova v Liberci a její tvůrce Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: -


Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Jaroslav ZEMAN celkový počet tvůrců: 1 počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: ISBN 978-80-903934-4-8 Oficiální název periodika: Památky Libereckého kraje 2010 Vydavatel periodika: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: neuvedeno Číslo periodika: neuvedeno Počet stran výsledku: 17 Strany od-do: 6-22 Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) - J Název výsledku: Palác princů – Bádenský zámek v Ostrově ve světle nejnovějších zjištění. Operativní průzkumy v součinnosti s archeologickým výzkumem. Rok vydání článku: 2011 (v tisku) Popis výsledku: V letech 2009-2010 mohla v rámci přestavby objektu Bádenského zámku, nazývaného Palácem princů, v areálu zámku v Ostrově, v okrese Karlovy Vary, proběhnout podrobná operativní dokumentace (OPD), která vzhledem k rozsahu stavebních prací nabyla hloubkových průzkumů. Souběžně byl prováděn archeologický výzkum Muzea Karlovy Vary. Při těchto průzkumech byla uskutečněna řada nových zjištění předchozích objektů, stojících na místě dnešní zámecké budovy, ale i původního technického vybavení objektu. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Lubomír ZEMAN, Jiří KLSÁK, Jan TAJNER celkový počet tvůrců: 3 počet domácích tvůrců: 3 ISSN periodika: Oficiální název periodika: Dějiny staveb 2011 Vydavatel periodika: Klub Augusta Sedláčka ve spolupráci se Sdružením pro stavebně historický průzkum, Plzeň Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: 2011 Číslo periodika: Počet stran výsledku: Strany od-do: Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) - J Název výsledku: Kostel sv. Jáchyma v Jáchymově. První luteránský kostel v Čechách a jeho přestavba Josefem Mockerem Rok vydání článku: 2011 (v tisku) Popis výsledku: Kostel sv. Jáchyma v Jáchymově nás na první pohled překvapí spíše svou monumentálností než svou architekturou. V dosavadní literatuře je zcela opomíjená skutečnost, že se jedná o první luteránský kostel v českých zemích a téměř vždy uváděno, že jde o novostavbu z konce 19. stol. Při bližším poznání stavby je ale zřejmé, že tento kostel měl složitější minulost, jehož vývoj přestavba Josefa Mockera po požáru roku 1873 pouze završila. Se stavbou tohoto kostela na naše území přišel nově upravený stavební druh a církevní prostor změnil i nový liturgický řád. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Lubomír ZEMAN, Alžběta KRATOCHVÍLOVÁ celkový počet tvůrců: 2 počet domácích tvůrců: 2 ISSN periodika: Oficiální název periodika: Svorník 2011 Vydavatel periodika: Sdružení pro stavebně historický průzkum Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: 9/2011 Číslo periodika: 9/2011 Počet stran výsledku: Strany od-do:


Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) - J Název výsledku: Dispozice sakrální stavby jako pramen k dějinám osídlení. Meze a limity vypovídací schopnosti Rok vydání článku: 2011 (v tisku) Popis výsledku: Proces transformace osídlení ve vrcholném středověku výrazně ovlivnil podobu sídelní sítě a v mnoha směrech jí vtiskl současnou podobu. V dnešní krajině potkáváme mnoho stop tohoto procesu, většina z nich je však čitelná jen díky archeologickým a historickým metodám. Stavebně-historickou výjimkou jsou samostatně stojící kostely středověkého původu, které ztratily své původní sídelní souvislosti. Pro poznání jejich role ve vývoji osídlení je nutné rozšířit studijní záběr o jejich okolí. Právě zde leží doklady jejich původního významu a celá situace se v širším měřítku může stát kvalitním pramenem pro poznání sídlení transformace. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Lubomír ZEMAN, Jan KONŮPEK, Ondřej MALINA celkový počet tvůrců: 3 počet domácích tvůrců: 3 ISSN periodika: Oficiální název periodika: Svorník 2011 Vydavatel periodika: Sdružení pro stavebně historický průzkum Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: 9/2011 Číslo periodika: 9/2011 Počet stran výsledku: Strany od-do: Druh výsledku: článek v odborném periodiku (časopise) - J Název výsledku: The Towns of the West Bohemian Spa Triangle in the Context of the European Spa Heritage Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Spas and the spa industry per se are a remarkable cultural and social phenomenon that has been evolving for over 2,500 years. In the course of these millennia, spa facilities and equipment were also developing so that they could meet the requirements of new balneological methods. Spa architecture, too, has its particularities, due to the special purposes it has to serve, which set it apart from common urban development. Spa locations therefore have specic architectural characteristics, especially in terms of high artistic and aesthetic quality. Although the tradition of the spa resorts in the West Bohemian Spa Triangle is not as old as that of the ancient resorts in Southern Europe or the Near East, their practices are closely linked to the hundreds of years of development in the south and west of Europe, which puts them on a par with the most prominent global spa resorts. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Lubomír ZEMAN celkový počet tvůrců: 1 počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: 0342-0027 Oficiální název periodika: Denkmalpflege in Baden-Württemberg Vydavatel periodika: Deutsches Nationalkomitee von ICOMOS, Regierungspräsidium Stuttgart Landesamt für Denkmalpflege Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: Kurstädte und Modebäder des 19. Jahrhunderts in Europa, ICOMOS-Publikation "Europäische Kurstädte" Číslo periodika: v tisku Počet stran výsledku: 13 Strany od-do: 83-96 Druh výsledku: článek ve sborníku Název výsledku: Slavní architekti a stavitelé v Lázních Kyselka, aneb hvězdné nebe nad Kyselkou Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Na stavebním vývoji zprvu malých lázní rozprostřených pod vývěrem pramene nazývaném Buková Kyselka, se podíleli architekti a stavitelé činí v nedalekých Karlových Varech, které nabyly v poslední třetině 19. století světového významu. Nejvýznačnější vývoj Kyselky nastal


roku 1867, poté co si prodej kysibelské kyselky pronajal obchodník s karlovarskou minerální vodou Heinrich Mattoni (1830-1910). V roce 1873 pak Mattoni Kyselku zakoupil a zahájil novou velkorysou výstavbu. Zpracováno bylo obdivuhodné množství architektonických studií, alternativních plánů i nerealizovaných projektů. Heinrich Mattoni začal díky svým stykům a známostem z Karlových Varů spolupracovat s předními karlovarskými architekty a staviteli. Díky svému vysokému postavení c. k. dvorního dodavatele přivedl Heinrich Mattoni do své Kyselky ale i řadu nejvýznačnějších architektů přímo z Vídně. Čilé kontakty aktérů výstavby lázní v Kyselce s moderními centry západoevropského lázeňství dokládají poměrně rychlý přenos podnětů do střední Evropy. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Lubomír ZEMAN celkový počet tvůrců: 1 počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: Oficiální název periodika: Sborník Muzea Karlovarského kraje Vydavatel periodika: Muzeum Cheb ve spolupráci s NPÚ, ú.o.p. v Lokti Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: 19/2011 Číslo periodika: 19/2011 Počet stran výsledku: 35 Strany od-do: 71-106 Druh výsledku: článek ve sborníku Název výsledku: Architektura Rumburku mezi léty 1900 a 1945 Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Před 1. světovou válkou byla architektura na celém českém území (tedy i v severozápadních Sudetech) realizována víceméně v secesním duchu, po1. světové válce se začíná architektura českého vnitrozemí i německého pohraničí svým tvaroslovím lišit. Většina rumburských domů vychází v tomto období z německé architektonické školy, která rozvíjela zejména ve 30. letech expresionistický styl a používala hrubé omítky a keramické obklady fasád, střechy bývaly valbové. Jednou z nejvýraznějších rumburských realizací je expresionistický objekt č. p. 852 z let 1931 – 1932. Tato Pobočka Německé zemědělské a průmyslové banky stojící na segmentovém půdorysu je dílem profesora pražské německé techniky a šluknovského rodáka Friedricha Lehmanna. Naopak vliv českého stavitelství ovlivněného funkcionalismem lze spatřovat v místě dosti ojedinělých stavbách s nečleněnými fasádami, pásovými okny a plochými střechami. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Alena SELLNEROVÁ celkový počet tvůrců: 1 počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: 978-80-905073-1-9 (v knize neuvedeno) Oficiální název periodika: MANDAVA – Vlastivědné čtení z Varnsdorfu a Šluknovského výběžku, Ročenka Kruhu přátel muzea Varnsdorf 2010-2011 Vydavatel periodika: Kruh přátel muzea Varnsdorf Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: neuvedeno Číslo periodika: neuvedeno Počet stran výsledku: 10 Strany od-do: v tisku Druh výsledku: článek ve sborníku Název výsledku: Kostel sv. Máří Magdaleny v Liberci Popis výsledku: Článek se věnuje podrobně uvedené stavbě - Kostel sv. Máří Magdaleny v Liberci Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Alena ŘÍČÁNKOVÁ, Jaroslav ZEMAN Název sborníku: Ročenka liberecké architektury 2010 ISSN 1801-6227 Místo vydání: Liberec Název nakladatele: Liberec: Občanské sdružení Cesty: Fotoarchiv města Liberce 2011 Strany od-do: 34-37 Počet stran: 3


Druh výsledku: článek ve sborníku Název výsledku: Pozdnímu modernismu na stopě. Proč a jak chránit či nechránit architekturu 2. poloviny 20. století. Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Příspěvek se zabývá otázkou památkové péče o architekturu 60. – 80. let 20. století. Řešení jednotlivých otázek dokládá na konkrétních případech staveb, především na Ostravsku. Zabývá se opodstatněností/neopodstatněností dobové stavení produkce a způsobem posuzování jejich kvalit. Dovozuje, že památková ochrana této architektury musí vyplývat z podrobného poznání geneze jejího vzniku a že je nejvyšší čas přistoupit k památkové ochraně nejcennějších příkladů. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Martin STRAKOŠ Název sborníku: Obnova památek 2011. Co s architekturou 60 a 70. let 20. století? ISBN periodika: 978-80-904081-3-5 Místo vydání: Praha Název nakladatele: Studio AXIS Strany od-do: 9-18 Počet stran výsledku: 9 Druh výsledku: článek ve sborníku Název výsledku: Historie Mistrovského domu. Sokolské náměstí čp. 312/II. Popis výsledku: Jedná se o článek zabývající se historií „Mistrovského domu soukeníků“ čp. 312/II nacházející se na nároží dnešního Sokolovského náměstí a ulice Mistrovský vrch byl postaven mezi lety 1870 až 1871 architektem a stavitelem Gustavem Sachersem podle plánů vídeňského architekta Antona Streita. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Petra ŠTERNOVÁ Název sborníku: Ročenka Liberecké architektury 2010 ISSN periodika: 1801-6227 Místo vydání: Liberec Název nakladatele: Liberec: Občanské sdružení Cesty: Fotoarchiv města Liberce 2011 Strany od-do: 8 Druh výsledku: článek ve sborníku Název výsledku: Historie Mistrovského domu. Vila Maxe Kühna v Liberci Popis výsledku:. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Petra ŠTERNOVÁ Název sborníku: Ročenka Liberecké architektury 2010 ISSN periodika: 1801-6227 Místo vydání: Liberec Název nakladatele: Liberec: Občanské sdružení Cesty: Fotoarchiv města Liberce 2011 Strany od-do: 38-41 Druh výsledku: článek ve sborníku Název výsledku: Severočeský Manchester Popis výsledku: Článek pojednává o historii města Liberec Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Jaroslav ZEMAN Název sborníku: Ročenka liberecké architektury 2010 ISSN 1801-6227 Místo vydání: Liberec Název nakladatele: Liberec: Občanské sdružení Cesty: Strany od-do: 2-5 Druh výsledku: článek v časopise Název výsledku: Vila Miloše Havla Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Michaela JELÍNKOVÁ JANEČKOVÁ celkový počet tvůrců: 1


počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: Oficiální název periodika: Film a video Vydavatel periodika: FilmexportHome Video s.r.o Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: I/8 Počet stran výsledku: Strany od-do: Druh výsledku: článek v časopise Název výsledku: Fričova vila Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Michaela JELÍNKOVÁ JANEČKOVÁ celkový počet tvůrců: 1 počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: Oficiální název periodika: Film a video Vydavatel periodika: FilmexportHome Video s.r.o Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: I/7 Počet stran výsledku: Strany od-do: Druh výsledku: článek v časopise Název výsledku: Vila Milči Mayerové v Nespekách Rok vydání článku: 2011 Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Michaela JELÍNKOVÁ JANEČKOVÁ celkový počet tvůrců: 1 počet domácích tvůrců: 1 ISSN periodika: Oficiální název periodika: Film a video Vydavatel periodika: FilmexportHome Video s.r.o Svazek periodika, ve kterém se nachází výsledek: /12 Počet stran výsledku: Strany od-do:

Přednášková činnost za rok 2011 – výzkumný úkol č. 401 Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Industrial Compexes In Ostrava Nominated For Inscription On The UNESCO WH List. Popis výsledku: Příspěvek prezentovaný v rámci letní školy památkové péče prezentoval Ostravské industriální soubory, které jsou nominovány k zápisu na seznam UNESCO. Struktura prezentace byla předem dána organizátory akce, obsahovala základní identifikační údaje, popis jednotlivých areálů, mapové podklady pro přesnou lokaci. Dále zdůvodnění oprávněnosti nominace, tedy jakýsi výčet všech hodnot historických technických, architektonických zahrnutých do kontextu regionálního a světového. Jaký stupeň ochrany požívá v dané zemi. Podstatnou částí sdělení byl způsob, jak pracuje managment nominovaných památek, zda je zpřístupněn a jakou formou je prezentován veřejnosti, jak zajišťuje svou životaschopnost i publicitu. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Alena BOROVCOVÁ Datum konání: 10. 7. 2011 Místo konání: Krakow, The Training Centre – Academy of Heritage, International Cultural Centre Celkový počet účastníků: Rozsah zahraničních účastníků: Rozsah: mezinárodní


Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Mining Heritage in the Czech Republic as the Part of the National Heritage Institute Agenda. Popis výsledku: Příspěvek s názvem byl prezentován vrámci třídenní mezinárodní odborné konference „On the Surface: The Heritage og Mines and Mining“ konané v rakouském Innsbrucku na půdě tamní univerzity. Organizátory této odborné akce bylo centrum pro turismus a kulturní výměnu Leedské metropolitní univerzity ve Velké Británii (Centre for Tourism and Culturyl Change, Leeds Metropolitan University) a katedra historie a evropské etnologie univerzity v Innsbrucku (Department of Historiy and European Ethnology, University of Innsbruck). V příspěvku byl prezentován výběr nejvýznamnějších hornických památek České republiky, které svým zápisem v ÚSKP spadají v agendě NPÚ: Středověký důl Jeroným, důl Vilém na Sokolovsku, Blatenský vodní příkop v obci Horní Blatná (v Krušnohoří), štola Starý Martin v Krupce, Kutná Hora, sv. Josef v Jílové u Prahy, Zlaté Hory s propadlinou Žebračka, důl Ševčiny v Příbrami, Důl Mayrau, Vinařice, Důl Julius III, Most – Růžodol, Důl Jan Šverma (Julie), Žacléř, důl Simson ve Zbýšově v rosicko-oslavanském kamenouhelném revíru, doly Hlubina (včetně VŽ), Michal, Anselm a Vrbice v ostravsko-karvinském revíru. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Alena BOROVCOVÁ Datum konání:14. – 16. 4. 2011 Místo konání: Konference On the Surface: The Heritage of Mines and Mining., Innsbruck, Rakousko.Insbruck: Leeds Metropolitan University a Universität Innsbruck. Celkový počet účastníků: Rozsah zahraničních účastníků: Rozsah: mezinárodní Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Cihelny, vápenky a jejich relikty v krajině Poohří. Popis výsledku: – Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Jiří BUREŠ Datum konání: 8. 0. 2011 Místo konání: Žatec, konference Poohří II Celkový počet účastníků: Rozsah zahraničních účastníků: Rozsah: Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Severomoravský industriál. Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Květa JORDÁNOVÁ Datum konání: 14. 1. 2011 Místo konání: Kostelec nad Černými lesy, seminář Co jsme si zbořili, technické památky – jejich pochopení a záchrana, pořadatel Černokostelecký archiv a muzeum. Celkový počet účastníků: Rozsah zahraničních účastníků: Rozsah: Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Dochované vodní mlýny na Hlučínsku. Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Květa JORDÁNOVÁ Datum konání: 10. – 12. 10 2011 Místo konání: Vysoké Mýto, mezinárodní seminář Vodní mlýny IV, pořadatel Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě Celkový počet účastníků: Rozsah zahraničních účastníků: Rozsah: mezinárodní


Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Strojírny na Moravě, jejich památková ochrana a způsoby využití. Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Květa JORDÁNOVÁ Datum konání: 14. – 18. 10. 2011 Místo konání: Praha, NTM, 6. mezinárodní bienále Industriální stopy 2011 – Průmyslové dědictví – na hraně…, VCPD při fakultě architektury ČVUT, NPÚ a ČKAIT & ČSSI Celkový počet účastníků: Rozsah zahraničních účastníků: Rozsah: mezinárodní Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Edukační programy na Dole Michal v Michálkovicích. Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Květa JORDÁNOVÁ Datum konání: 9. – 10. 11. 2011 Místo konání: Praha, NTM, seminář Z dějin hornictví a hutnictví Celkový počet účastníků: Rozsah zahraničních účastníků: Rozsah: celostátní Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Mlýn č. p. 374 v Turnově, příspěvek ke vztahu stáří stavby a mlýnského zařízení Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: M. KOLKA, M. OUHRABKA, I. PEŘINA Datum konání: 10. – 12. 10 2011 Místo konání: Vysoké Mýto, mezinárodní seminář Vodní mlýny IV, pořadatel Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě Celkový počet účastníků: Rozsah zahraničních účastníků: Rozsah: mezinárodní Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Posuzování a hodnocení velkých průmyslových komplexů a aglomerací z hlediska památkové péče. Popis výsledku: Příspěvek se snažil zobecnit poznatky z průzkumů, hodnocení, ochrany a nového využití nejvýznamnějších technických památek velkých průmyslových aglomerací České republiky. Ilustrační příklady se zabývaly definováním hodnotících kriterií z hlediska památkové péče (například návaznost jednotlivých typů průmyslu a technologických zařízení, typologická významnost a autenticita). Příspěvek se dotkl srovnání ochrany zahraničních příkladů vzájemně provázaných systémů a typologicky významných technických památek s praxí ochrany průmyslového dědictví v České republice. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Miloš MATĚJ Datum konání: 10. – 11. 11. 2011 Místo konání: Praha, Konference k ukončení výzkumných institucionálních záměrů Národního památkového ústavu řešených v letech 2005 až 2011 Celkový počet účastníků: Rozsah zahraničních účastníků: Rozsah: celostátní Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Odborné poznávání, vědecké hodnocení, dokumentování a evidence kulturního dědictví 19. a 20. století, výzkumný výzkumný úkol č. 401 – Územní plošný a oborový průzkum industriálního dědictví.


Popis výsledku: Příspěvek představující a shrnující cíle, metody jednotlivých druhů výzkumů (plošný, oborový, mezioborový, srovnávací) a výsledky výzkumného úkolu 401, zaměřeného na výzkum průmyslového dědictví České republiky. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Miloš MATĚJ, Michaela RYŠKOVÁ Datum konání: 10. – 11. 11. 2011 Místo konání: Praha, Konference k ukončení výzkumných institucionálních záměrů Národního památkového ústavu řešených v letech 2005 až 2011. Celkový počet účastníků: Rozsah zahraničních účastníků: Rozsah: celostátní Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Search of Identity. Ostrava between Past and Future. Popis výsledku: Historie Ostravy byla od konce 18. století úzce spojena s těžbou kamenouhelného uhlí a následně také s výrobou železa. Útlum hornictví v 90. letech 20. století znamenal pro Ostravu problémy ekonomické a vysokou nezaměstnanost, ale také hledání vztahu k vlastní „černé“ historii. Už v první polovině 90. let byly provedeny plošné průzkumy utlumených i činných důlních a výrobních areálů, objektů i technického zařízení z pohledu památkové péče a po vyhodnocení byla prosazena památková ochrana nejvýznamnějších z nich, vybrané pak byly navrženy k nominaci na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO. Příspěvek sledoval postupnou proměnu vztahu veřejnosti, vlastníků a správních orgánů k průmyslovému dědictví Ostravy. Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Michaela RYŠKOVÁ Datum konání: 7.– 9. 7. 2011. Místo konání: Krakow, Konference 1st Heritage Forum of Central Europe Celkový počet účastníků: Rozsah zahraničních účastníků: Rozsah: mezinárodní Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Hospodářské dvory v Čechách. Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Jan ŽIŽKA Datum konání: 6. 10. 2010 Místo konání: Praha, Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, cyklus přednášek Památky trochu jinak Celkový počet účastníků: Rozsah zahraničních účastníků: Rozsah: celostátní Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Hospodářské dvory na Čáslavsku. Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Jan ŽIŽKA Datum konání: 22. 11. 2011 Místo konání: Čáslav, Včela čáslavská Celkový počet účastníků: Rozsah zahraničních účastníků: Rozsah: regionální

Přednášková činnost za rok 2011 – výzkumný úkol č. 402 Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Vývoj vil a villegiatury ve Středočeském kraji Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Hana HERMANOVÁ


Datum konání: 23. 11. 2011 Místo konání: Městská galerie v Benešově Celkový počet účastníků: neuvedeno Počet zahraničních účastníků: Rozsah: krajský Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Vilová architektura na Nymbursku Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Šárka KOUKALOVÁ Datum konání: 20.5.2011 Místo konání: Polabské muzeum Nymburk Celkový počet účastníků: neuvedeno Počet zahraničních účastníků: Rozsah: krajský Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Pozdnímu modernismu na stopě. Proč a jak chránit či nechránit architekturu 2. poloviny 20. století. Popis výsledku: Konference Obnova památek 2011. Co s architekturou 60. a 70. let 20. století? Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Martin STRAKOŠ Datum konání: 22. 3. 2011 Místo konání: Praha Celkový počet účastníků: neuvedeno Počet zahraničních účastníků: Rozsah: celostátní Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Novostavby v historickém prostředí a Ostrava Popis výsledku: Pořádání a spoluorganizování besedy pod názvem Novostavby v historickém prostředí a Ostrava v rámci mediálního projektu Nové ve starém Národního památkového ústavu, uspořádané 21. dubna 2011 v prostoru klubu Fiducia ve spolupráci s touto institucí. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Martin STRAKOŠ Datum konání: 21. 4. 2011 Místo konání: Antikvariát a klub Fiducia Celkový počet účastníků: neuvedeno Počet zahraničních účastníků: Rozsah: regionální Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Od plošného průzkumu architektury 20. století na území severní Moravy a Slezska k dílčím analýzám architektonického dědictví modernismu. Novostavby v historickém prostředí a Ostrava. Popis výsledku: Konference k ukončení 4. institucionálních výzkumných záměrů NPÚ řešených v letech 2005 až 2011. Konference pořádaná ve dnech 10. - 11. 11. 2011 v Praze. Ústředním pracovištěm Národního památkového ústavu v Praze. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Martin STRAKOŠ Datum konání: 10. – 11. 11. 2011 Místo konání: Národní technické muzeum v Praze Celkový počet účastníků: neuvedeno Počet zahraničních účastníků: Rozsah: celostátní


Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Architektura pozdního kubismu v Moravské Ostravě 20. let 20. století. Vznik, zánik a současný stav. Popis výsledku: konference Kubismus v české architektuře / Sto let poté Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Martin STRAKOŠ Datum konání: 11. - 12. 10. 2012 Místo konání: Národní technické muzeum v Praze Celkový počet účastníků: neuvedeno Počet zahraničních účastníků: Rozsah: celostátní Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Nová Ostrava a její satelity. Kapitoly z dějin architektury 30. až 50. let. Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Martin STRAKOŠ Datum konání: 16. 11. 2011 Místo konání: Městská knihovna Havířov Celkový počet účastníků: neuvedeno Počet zahraničních účastníků: Rozsah: krajský Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Lutherův hrad v Novém Městě pod Smrkem Popis výsledku: v rámci semináře „Otto Bartning und Europa“ Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Petra ŠTERNOVÁ Datum konání: 9. - 12. 9. 2011 Místo konání: Severočeské muzeum LiberecCelkový počet účastníků: neuvedeno Počet zahraničních účastníků: Rozsah: krajský Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Moderní architektura Českolipska Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Petra ŠTERNOVÁ Datum konání: 29. 11. 2011 Místo konání: knihovna v České Lípě Celkový počet účastníků: neuvedeno Počet zahraničních účastníků: Rozsah: krajský Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Srovnávací analýza lázeňských měst a jejich architektonického a kulturně společenského dědictví jako východisko potencionální sériové nominace lázeňského dědictví k zápisu na seznam světového dědictví UNESCO Popis výsledku: K nejvýznamnějším příkladům světově proslulých lázeňských měst v celosvětovém měřítku patří skupina lázní v západních Čechách. Jsou rozprostřeny v unikátní zeměpisné poloze vytvářející pomyslný trojúhelník. Jeho vrcholy tvoří věhlasná lázeňská města Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Prakticky po celém obvodu Slavkovského (dříve Císařského) lesa, který má charakter náhorní plošiny mírně se svažující k severu, najdeme další lázeňská místa doplňující výše zmíněná velká lázeňská města. Množství minerálních pramenů, které ve zdejší oblasti prýští na povrch, je se svými vlastnostmi světově unikátní. Výskyt tak velkého množství léčivých minerálních pramenů v jedné oblasti nemá v České republice ani jinde ve světě obdoby a dal regionu nezaměnitelný charakter. Západočeský lázeňský trojúhelník je světově jedinečný uchováním věrohodného obrazu lázeňských měst z doby před polovinou 20. století. Trojice západočeských lázeňských měst tak patří k nejpřednějším lázeňským místům jak na území České republiky, tak i


v kontextu celé Evropy. Závěry srovnávací analýzy ukazují, že lázeňská města Západočeského lázeňského trojúhelníku patří mezi unikátní světové architektonické a urbanistické dědictví lidské civilizace a povzbudily iniciativy usilující o zápis Západočeského lázeňského trojúhelníku na Seznam světového dědictví UNESCO. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Lubomír ZEMAN Datum konání: 20. května 2011 Místo konání: Karlovy Vary, Hotel Imperial Celkový počet účastníků: 55 Počet zahraničních účastníků: 10 Rozsah: mezinárodní Druh výsledku: přednáška Název výsledku:Typologie urbanistických koncepcí a dispoziční struktury domovní zástavby renesančních horních měst v Krušnohoří Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Lubomír ZEMAN Datum konání: 17. 3. 2011 Místo konání: Ústí nad Labem Celkový počet účastníků: 70 Počet zahraničních účastníků: 25 Rozsah: mezinárodní Druh výsledku: přednáška Popis výsledku: Hrázděný dům v severozápadních Čechách Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku:Lubomír ZEMAN Datum konání: 25. 5. 2011 Místo konání: Karlovy Vary, Muzeum Celkový počet účastníků: 35 Počet zahraničních účastníků: Rozsah: celostátní, krajský, mezinárodní Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Hrázděný dům v Krušnohoří Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Lubomír ZEMAN Datum konání: 28. 5 2011 Místo konání: Jáchymov – Královská mincovna Celkový počet účastníků: 50 Počet zahraničních účastníků: Rozsah: celostátní, krajský, mezinárodní Druh výsledku: přednáška Název výsledku: Lázně Kyselka – celkové zhodnocení lokality Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Lubomír ZEMAN Datum konání:12. 12. 2011 Místo konání: Senát České republiky Celkový počet účastníků: 66 Počet zahraničních účastníků: 2 Rozsah: celostátní, krajský, mezinárodní Druh výsledku: komentovaná prohlídka Název výsledku: Komentovaná prohlídka města s debatou a krátkou přednáškou Popis výsledku: Komentovaná prohlídka města s debatou a krátkou přednáškou pořádanou v rámci akce Liberecké společnosti včera a dnes na sv. Václava Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Jaroslav ZEMAN


Datum konání: 28. 9. 2011 Místo konání: Liberec Počet zahraničních účastníků: Rozsah: krajský Celkový počet účastníků: neuvedeno Počet zahraničních účastníků: Rozsah: krajský

Výstavy za rok 2011 – výzkumný úkol č. 401 Druh výsledku: výstava Název výsledku: Josef Zasche / Robert Hemmrich. 140. výročí narození jabloneckých architektů, spolutvůrců panoramatu Jablonce nad Nisou Popis výsledku: Jméno a příjmení tvůrce / tvůrců výsledku: Petr FREIWILLIG, J. STRNAD Období konání výstavy: 15. září 2011 – 21. října 2011 Místo konání výstavy: Městská galerie MY Jablonec nad Nisou

Výstavy za rok 2011 – výzkumný úkol č. 402 Druh výsledku: výstava Název výsledku: Výstava Liebiegové a Liberec pro německou mutaci Popis výsledku: Výstava Liebiegové a Liberec pro německou mutaci, vystaveno v Textilním muzeu TIM Augsburg od 10. 6. 2011 do 10. 7. 2011. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Petra ŠTERNOVÁ Datum konání: 10. 6. 2011 - 10. 7. 2011 Místo konání: vystaveno v Textilním muzeu TIM Augsburg Celkový počet účastníků: neuvedeno Počet zahraničních účastníků: Rozsah: krajský Druh výsledku: scénář, libreto výstavy Název výsledku: Ostrovsko a hornictví Popis výsledku: Expozice a Naučná stezka vzniká v souvislosti s aktivitami regionu s cílem připomenout tradice a vlivy hornictví na dané území v průběhu dějin a současnosti. Cílem je přilákat do města a jeho okolí návštěvníky a seznámit je s Ostrovskem, Ostrovem a hornictvím, které na jejich utváření a rozvoj měly nemalý dopad. Na počátku 16. století zachvátila Krušné hory „stříbrná horečka“. V rychlém sledu zde vzniklo v letech 1516–1550 množství nových měst a městeček. U opuštěné osady Konradsgrün, na území panství patřícího k Ostrovu, našli prospektoři v roce 1512 stříbrnou žílu. Z podnětu ostrovského pána Štěpána Šlika vzniklo v roce 1516 nové hornické sídliště, později bohaté královské horní město Jáchymov. Všechna horní města a městečka v Krušných horách byla odkázána na dovozu potravin z Podkrušnohoří a českého vnitrozemí. Bez tohoto spojení by krušnohorská města a městečka a její důlní provoz dlouho nepřežily. I přes trvalý zájem Šliků o rozvoj Jáchymova zůstával Ostrov sídelním městem. Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Lubomír ZEMAN

Ostatní za rok 2011 – výzkumný úkol č. 402 Druh výsledku: www stránky Název mapy: http://www.liberec-reichenberg.net/ Rok uplatnění mapy: 21. 9. 2011 Popis výsledku:


Jméno a příjmení tvůrce/tvůrců výsledku: Romana FOJTOVÁ - Zuzana KOŇASOVÁ – Filip LANDA Jaroslav ZEMAN celkový počet tvůrců: 4 počet domácích tvůrců: 4

H. PŘÍLOHY (VÝSTUPY) Výstupy výzkumů jednotlivých dílčích úkolů č. 401 Plošný průzkum BOROVCOVÁ, Alena – PAPOUŠEK, Miroslav - MATĚJ, Miloš. Okres Přerov. BOROVCOVÁ, Alena – PAPOUŠEK, Miroslav. Okres Prostějov (dokončení). BUREŠ, Jiří – FRUNDL, Jan. Okresy Louny a Ústí nad Labem (výběrová dokumentace). BUREŠ, Michal. Okres Náchod (shrnující výstup za roky 2010 a 2011). DOMANICKÝ, Pavel – RYS, Michal. Okresy Tachov, Domažlice, Klatovy. FAJMAN, Marek – SEDLÁČEK, Tomáš – DOHNALOVÁ, Petra. Okres Hodonín. FLOKOVIČOVÁ, Petra – MACKŮ, Pavel. Okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. (výběrová dokumentace). HOMOLA, Aleš – SKLENÁŘ, Karel. Okres Brno-venkov. JORDÁNOVÁ, Květa. Okres Benešov. KOLKA, Miroslav – FREIWILLIG, Petr. Okres Děčín (2. část), doplnění okresů Libereckého kraje. LUHAN, Čestmír, MÜLLER, Jan, SKOŘEPOVÁ, Jitka, ŠTORKOVÁ, Jana, ZUZÁKOVÁ, Eva. Výběrová dokumentace okresů Písek, Strakonice, Prachatice, České Budějovice, Český Krumlov OUTRATA, Jan Jakub – ČERNÁ, Hana. Praha (výběrová dokumentace nezpracovaných městských částí). RACKOVÁ, Eliška – URBÁNEK Radim. Okresy Chrudim a Ústí nad Orlicí (revize, doplnění). RYŠKOVÁ, Michaela. Okres Příbram. SMOLA, Lukáš – CHALOUPKA, Jakub. Okres Cheb. SPÁROVÁ, Eva. Okres Rakovník. TLUČHOŘ, Jan. Okres Hradec Králové (dokončení). TLUČHOŘ, Jan. Okresy Jičín a Trutnov (výběrová dokumentace). ZEMKOVÁ, Michaela. Okres Kolín (pokračování). Oborový výzkum BOROVCOVÁ, Alena. Severní dráha Ferdinandova (terénní výzkum na území Polska). TEJZR, Ludvík. Historie Vítkovických železáren (dokončení, zhodnocení). ŽIŽKA, Jan. Hospodářské dvory (dokončení, zhodnocení). I. Sýpky. Dokumentace a konzultace: MATĚJ, Miloš – RYŠKOVÁ, Michaela. Srovnávací výzkum – Velká Británie, Německo. Výzkumy dokládané zpětně za roky 2006–2010 Při revizi harmonogramu předávaných výsledků nebylo s jistotou dohledáno předání některých dílčích výzkumných úkolů. Jde o výzkumy, které byly odevzdány se zpožděním (např. pro nemoc řešitele, skluz ve zpracování) a nebyly proto součástí předání výstupů za konkrétní rok, jiné pravděpodobně odevzdány byly, nejsou však uvedeny v předávacích protokolech a průvodních dopisech. Proto jsou znovu předkládány v tištěné nebo elektronické verzi. RYŠKOVÁ Michaela. Typologický třídník, 2006. PAPOUŠEK, Miroslav. Okres Přerov (I. část), 2007. SKOUMALOVÁ, Miriam. Chomutovsko, Mostecko, 2007 a 2008 (2 CD). SMOLA, Lukáš – CHALOUPKA, Jakub. Okres Sokolov, 1. stupeň, 2008. SMOLA Lukáš – CHALOUPKA Jakub a kol., Okres Karlovy Vary, 2009–2010. MÁLKOVÁ, Iva. Obraz Ostravy – průmyslového města v české literatuře a jeho proměny ve 2. polovině 20. století, 2009


KORBELÁŘOVÁ, Irena. Vítkovické železárny, 2009. MATĚJ, Miloš – FÖHL, Axel – VITÁSKOVÁ, Karin. Metodika technických památek. DVOŘÁKOVÁ, Eva – DVOŘÁK, Václav – KREJČÍŘOVÁ, Barbora. Okres Kladno, 2010. KYNCLOVÁ Jana, Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru, archivní průzkum, 2010. Výstupy výzkumů jednotlivých dílčích úkolů č. 402 Výstupy výzkumu byly odevzdávány v tištěné i digitální podobě a budou přístupny v badatelně Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ostravě. Měly by být přístupné rovněž v příslušném archivu Národního památkového ústavu, ústředního pracoviště v Praze. Dílčí výstupy zpracovávané v jednotlivých regionech jsou kromě výše uvedeného dostupné v dokumentačních odděleních nebo knihovnách příslušných územních pracovišť. Výstupy jsou přístupny ve formě samostatných zpráv dílčích úkolu strukturované na: - rešerše z odborné literatury, - historie a vývoj zkoumaného sídla s grafickými přílohami (katastrální mapa, dobová a současná fotografická dokumentace apod.), - literatura a prameny, - katalog sledovaných staveb s přílohami (závazně strukturovaný katalogový list, výřez z katastru s vyznačeným objektem, původní plánová dokumentace, fotografie a pohlednice z doby vzniku stavby, současná fotografická dokumentace), - zhodnocení stavební produkce závěru 19. a 20. století ve sledovaném území. Obdobně jako v loňském roce byly výsledky výzkumného úkolu č. 402 prezentovány formou přednášek na pracovních seminářích a mezinárodních konferencích, případně publikovány samostatné statě v odborném tisku (viz. Kapitola 5. Publikační a přednášková činnost). Současně jsou katalogové listy jednotlivých objektů včetně příloh, převedené do PDF, zveřejněny v rámci metainformačního systému (MIS) Národního památkového ústavu, veřejně přístupného na webu NPÚ včetně specializované mapy s odborným obsahem – Nmap nazvané Architektonické kulturní dědictví 19. a 20. století. BUCHTA, Ladislav. Katastrální území okresu Vsetín, obec Valašské Meziříčí. BŘÍZOVÁ Miroslava, OŠKERA Petr, ROMPORTLOVÁ Lucie, VODÁK Michal, AUBRECHTOVÁ Alena. Plošný průzkum okresů Tachov a Plzeň – sever. ČERBÁK, Roman, HLAVICOVÁ, Zuzana, OBERREITEROVÁ (STARÁ), Jana. Plošný průzkum na území Brno-venkov, obec Vyškov; Plošný průzkum okresu Brno-venkov, obce Blansko a Hodonín; Plošný průzkum okresu Hodonín, obec Břeclav. ERBANOVÁ, Eva, ŠTORKOVÁ, Jana, ZUZÁKOVÁ, Eva. Plošný průzkum okresů České Budějovice a Jindřichův Hradec. HOROVÁ, Věra. Plošný průzkum okresu Vsetín – Rožnovsko a Vsetínsko. HORVÁTHOVÁ, Jana. Plošný průzkum okresu Sokolov. HUBRTOVÁ, Kateřina, KŘÍŽOVÁ (NEJEDLÁ), Hedvika, NOVÝ Vratislav. Plošný průzkum města Prahy - Libně (Praha 8 a 9), Kyjí (Praha 14) a největší pražské městské části, Prahy 4 – Nusle, Michle, Záběhlice (Spořilov), Lhotka. KOMENDOVÁ, Nelly. Plošný průzkum obvodu obce s rozšířenou působností Uherský Brod mimo město Uherský Brod, okres Uherské Hradiště. KOUKALOVÁ Šárka, HERMANOVÁ Hana, JEHLÍKOVÁ-JANEČKOVÁ Michaela, LÁSKA Vojtěch. Plošný průzkum okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Rakovník, Praha-západ, Příbram. PATEROVÁ, Vladimíra. Plošný průzkum okresu Jíčín a Rychnov nad Kněžnou. PAVELKOVÁ, Hana, PFLEGROVÁ, Michaela. Plošný průzkum části okresu Opava – severovýchodního Opavska, Hlučínska a Kravařska. SELLNEROVÁ, Alena, PAVLÍKOVÁ, Marta. Plošný průzkum okresu Loun. STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Opavy. SVOBODOVÁ, Pavla. Plošný průzkum v okrese Jihlava II. Etapa. SVOBODOVÁ, Pavla. Plošný průzkum v okrese Pelhřimov I. Etapa. SYROVÁ, Zuzana, Specializovaná mapa s odborným obsahem – Nmap.


ŠTERNOVÁ, Petra, ZEMAN, Jaroslav. Plošný průzkum okresu Liberec. VESELÁ, Martina. Plošný průzkum v okrese Havlíčkův Brod I. Etapa. ZEMAN, Lubomír. Plošný průzkum okresu Karlovy Vary – dokončení. ZEMANOVÁ, Alena. Plošný průzkum města Prostějov, lokality Strážisko a okresu Přerov (Přerov, Lipník nad Bečvou a Hranice).

Kopie výsledků pro RIV 2011 – výzkumný úkol č. 401 BOROVCOVÁ, Alena. Úpravna vody ve Vítkově-Podhradí, relativní hlediska hodnocení a limity památkové ochrany funkční technické památky. In Sboník Národního památkového ústavu v Ostravě 2011, s. 9–18. FAJMAN, Marek. Technické stavby naší krajiny. Vodní elektrárna ve Veselí nad Moravou – O jednom z nejzachovalejších zařízení svého druhu v našem státě. Malovaný kraj, č. 3, 2011, Břeclav 2011, s. 23. FAJMAN, Marek. Technické stavby naší krajiny. Průžkův mlýn ve Strážnici – O historii nedávno citlivě obnoveného objektu. Malovaný kraj, č. 5, 2011, Břeclav 2011, s. 21. FLOKOVIČOVÁ, Petra. Nález ležatého sladovnického hvozdu v objektu bývalého panského pivovaru v Žirovnici? In Památky Vysočiny. Telč: 2010, s. 148–155. FREIWILLIG, P. Technické stavby Frýdlantska. Dopravní stavby a objekty, cihlářství a cihelny, zámecký pivovar. Liberec 2011, ISBN 978-80-904852-2-8. FRUNDL, Jan. Lucký mlýn. In Monumentorum Custos 3, Ústí nad Labem 2011, s. 53-68. JORDÁNOVÁ, Květa. Cesta zrna. Hlučínsko, vlastivědný časopis Muzea Hlučínska, ročník 1, č. 1, Hlučín 2011, s. 15–17. ISSN 1804-6967. JORDÁNOVÁ, Květa. Velký mlýn v Hlučíně a Kolečkův mlýn v Kozmicích. Hlučínsko, vlastivědný časopis Muzea Hlučínska, ročník 1, č. 2, Hlučín 2011, s. 14 – 17. JORDÁNOVÁ, Květa Strojírny na Moravě, jejich památková ochrana a způsoby využití. In Průmyslové dědictví na hraně... Sborník 6. mezinárodní bienále Industriální stopy 2011, s. 78–83. MATĚJ, Miloš. Model dolu Alexandr a jeho využití v památkové praxi. Časopis přátel starožitností, 2010, č. 4, s. 241–248. MATĚJ, Miloš. Zachování a obnova průmyslového dědictví ostravské průmyslové aglomerace. In Stopy priemyselného dedičstva na Slovensku. Vestiges of industrial heritage in Slovakia. Bratislava 2011, s. 148–153. ŽIZKA, Jan. Budovy chlévů s příčným uspořádáním stání ze 2. poloviny 19. století. Průzkumy památek XVIII, 1/2011, s. 183–195.

Kopie výsledků pro RIV 2011 – výzkumný úkol č. 402 KŘÍŽOVÁ, Alexandra – HUBRTOVÁ, Kateřina. Moderní architektura Střešovic. Od celku k detailu 1. (studie) In Staletá Praha 26 (XXVI), Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hl. městě Praze, 2011. ISSN 0231-6056. s. 109-121


KŘÍŽOVÁ, Alexandra – KŘÍŽOVÁ, Hedvika. Moderní architektura Střešovic. Od celku k detailu 2. (studie) In Staletá Praha 27 (XXVII), Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hl. městě Praze, 2011. ISSN 0231-6056. s. 70-81 HERMANOVÁ, Hana. Laichterův dům, Secesní činžovní domy na Rašínově nábřeží, Všeobecný penzijní ústav, Ministerské budovy. In Slavné stavby Prahy 2. Foibos, Praha, 2011. ISBN 978-8087073-35-3. s. 184-186, 187-189, 197-199, 207-209 HERMANOVÁ, Hana. Herbenova vila v Hostišově, Gőtzova vila v Chrustenicích, Vila rodiny Mandelíků, také Nový zámek v Ratboři, Dělnická kolonie v Králově Dvoře. In Rodinné domy Jana Kotěry. Foibos, Praha, 2011. ISBN 978-80-87073-39-1. s. 22-23, 43-44, 68-70, 78-80 KOUKALOVÁ, Šárka. Kubistický trojdům, Kovařovičova vila, Kubistické činžovní domy. In Slavné stavby Prahy 2. Foibos, Praha, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. s. 190-193, 194-196 KOUKALOVÁ, Šárka. Fröhlichova vila v Černošicích, Kratochvílova vila v Černošicích. In Rodinné domy Jana Kotěry. Foibos, Praha, 2011. ISBN 978-80-87073-39-1. s. 29-30, 52-53 OBERREITEROVÁ (STARÁ), Jana. Oskar Poříska (12. 9. 1897 - 31. 5. 1982) - Architekt „nebojácné budoucnosti. In Oskar Poříska 1897 - 1982. Foibos, Obecní dům Brno, 2011. ISBN 978-80-904806-12. s. 8 – 23 SELLNEROVÁ, Alena. Stavební vývoj České Kamenice v letech 1900 – 1945. In Monumentorum Custos, časopis pro památky severozápadních Čech. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem, 2011. ISSN 1803-781X. s. 37 – 44 SELLNEROVÁ, Alena. Architektura Rumburku mezi léty 1900 a 1945. In Vlastivědné čtení z Varnsdorfu STRAKOŠ, Martin. Nová Ostrava a její satelity. Kapitoly z dějin architektury 30. - 50. let 20. století. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2010. ISBN 978-80-85034-60-8 STRAKOŠ, Martin. Architektura a výtvarné umění. In Bílá loď uprostřed Ostravy 1961-2011. 50 let Domu kultury města Ostravy v proměnách umění a doby. Image Studio, spol. s r. o. Ostrava, 2011. ISBN 978-80-903902-3-2, s. 31-76 STRAKOŠ, Martin Bílá loď uprostřed Ostravy 1961-2011. 50 let Domu kultury města Ostravy v proměnách umění a doby. Image Studio, spol. s r. o. Ostrava, 2011. ISBN 978-80-903902-3-2 STRAKOŠ, Martin - ROSOVÁ, Romana. Ostravské dílo Wunibalda Deiningera. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2011. ISBN 978-80-85034-64-6 STRAKOŠ, Martin - ROSOVÁ, Romana. Průvodce architekturou Opavy. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2011. ISBN 978-80-85034-62-2 STRAKOŠ, Martin Bílá loď uprostřed Ostravy 1961-2011. 50 let Domu kultury města Ostravy v proměnách umění a doby. Image Studio, spol. s r. o. Ostrava, 2011. ISBN 978-80-903902-3-2 STRAKOŠ, Martin. Nová architektura, historické prostředí a Ostrava. In Zprávy památkové péče. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hl. městě Praze, 3/2011. ISSN periodika: 1210-5538. s. 165-173 STRAKOŠ, Martin. Pozdnímu modernismu na stopě. Proč a jak chránit či nechránit architekturu 2. poloviny 20. století. In Obnova památek 2011. Co s architekturou 60 a 70. let 20. století? Studio AXIS, 2011. ISSN 978-80-904081-3-5. s. 9-18


ŠTERNOVÁ, Petra. Historie Mistrovského domu. Sokolské náměstí čp. 312/II. In Ročenka Liberecké architektury 2010. Liberec: Občanské sdružení Cesty: Fotoarchiv města Liberce, 2011, 2011. ISSN periodika: 1801-6227. s. 8 ŠTERNOVÁ, Petra. Historie Mistrovského domu. Vila Maxe Kühna v Liberci. In Ročenka Liberecké architektury 2010. Liberec: Občanské sdružení Cesty: Fotoarchiv města Liberce, 2011, 2011. ISSN periodika: 1801-6227. s. 38-41 ZEMAN, Jaroslav. Kostel sv. Maří Magdaleny. In Ročenka liberecké architektury 2010. Občanské sdružení Cesty, ISSN 1801-6227, 2011. s. 34 - 37 ZEMAN, Jaroslav. Severočeský Manchester. In Ročenka liberecké architektury 2010. Občanské sdružení Cesty, ISSN 1801-6227, 2011. s. 2-5 ZEMAN, Lubomír. Vila Becher v Karlových Varech. Karlovarský kraj ve spolupráci s NPÚ, 2011. ISBN 978-80-87104-76-7 ZEMAN, Lubomír. POTENCIONÁLNÍ SÉRIE VÝZNAMNÝCH LÁZNÍ EVROPY K ZÁPISU NA SEZNAM SVĚTOVÉHO DĚDICTVÍ UNESCO. Mezinárodní konzultační kulatý stůl odborníků pro srovnání architektonických a urbanistických hodnot měst Západočeského lázeňského trojúhelníku a významných lázeňských měst v Evropě. Karlovarský kraj ve spolupráci s NPÚ, 2011. ISBN 978-8087104-78-1 ZEMAN, Lubomír. IMPORTANT EUROPEAN SPAS AS POTENTIAL CANDIDATES FOR SERIAL NOMINATED FOR INSCRIPTION ON THE UNESCO WORLD HERITAGE LIST. International Consultative Round Table Meeting of Experts Invited to Compare Urban and Architectural Values of the West Bohemian Spa Triangle Towns and Important Spas in Europe. Karlovarský kraj ve spolupráci s NPÚ, 2011. ISBN 978-80-87104-79-8 ZEMAN, Lubomír. Palác Dunaj-první výšková budova v Liberci a její tvůrce. In Památky Libereckého kraje 2010. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2011. ISBN 978-80903934-4-8. s. 6-22 ZEMAN, Lubomír - KLSÁK Jiří – TAJNER Jan. Palác princů – Bádenský zámek v Ostrově ve světle nejnovějších zjištění. Operativní průzkumy v součinnosti s archeologickým výzkumem. In Dějiny staveb 2011. Klub Augusta Sedláčka ve spolupráci se Sdružením pro stavebně historický průzkum, Plzeň. V tisku ZEMAN, Lubomír. Palác Slavní architekti a stavitelé v Lázních Kyselka, aneb hvězdné nebe nad Kyselkou. In Sborník Muzea Karlovarského kraje. Muzeum Cheb ve spolupráci s NPÚ, ÚOP v Lokti, 19/2011. s. 71-106 ZEMAN, Lubomír. The Towns of the West Bohemian Spa Triangle in the Context of the European Spa Heritage. In Denkmalpflege in Baden-Württemberg. Deutsches Nationalkomitee von ICOMOS, Regierungspräsidium Stuttgart - Landesamt für Denkmalpflege,2011. ISBN 0342-0027, s. 83-96 ZEMAN, Lubomír – ŘÍČÁNKOVÁ, Alena. Kostel sv. Maří Magdaleny v Liberci. In Ročenka liberecké architektury 2010. Občanské sdružení Cesty: Fotoarchiv města Liberce 2011, ISSN 1801-6227, s. 3437

V Ostravě 31. 1. 2012

Doc. PhDr. Ing. arch. Miloš Matěj, Ph.D. et Ph.D. Ing. arch. Naďa Goryczková Mgr. Michaela Ryšková


Odborné poznávání, vědecké hodnocení, dokumentování a evidence kulturního dědictví. 19. a 20. století

Recommend Documents