Odbor životního prostředí Bří Šťastných 1000, Litomyšl, pracoviště J.E.Purkyně 918, Litomyšl

MĚSTSKÝ ÚŘAD LITOMYŠL Odbor životního prostředí Bří Šťastných 1000, 570 20 Litomyšl, pracoviště J.E.Purkyně 918, 570 20 Litomyšl

Vaše zn.

Značka/spis. značka/č.j. ZP/LAS SZ MěÚ Litomyšl 31908/2014 ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015

Vyřizuje/tel./e-mail Mgr. Vratislav Laška, Ph. D. tel.: 461 653 425, fax: 461 653 414 [email protected]

Datum 2015-02-09

ROZHODNUTÍ Účastníci řízení dle § 27 odst.1 zákona č. 500/2004 Sb. o správním řízení v platném znění (dále jen správní řád): Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČ: 70994234, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 Městský úřad Litomyšl, odbor životního prostředí, jako státní orgán ochrany přírody (dále také OOP) věcně příslušný podle § 77 odst. 1 písm. n) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (dále také zákon nebo zákon o ochraně přírody) a místně příslušný podle § 61 odst. 1 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen zákon o obcích), po provedeném správním řízení dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění (dále jen správní řád) Správě železniční dopravní cesty, státní organizace, IČ: 70994234, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 (dále také SŽDC) podle ustanovení § 66 odst.1 zákona I. zakazuje bez pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody podle ust. § 8 odst. 1 zákona kácení jasanu ztepilého na pozemku p.č. 518/1 v k.ú. Nedošín u železničního přejezdu bez závor na sjezdu k areálu firmy Auto Hlaváček, lípy srdčité na pozemku p.č. 846 v k.ú. Řídký u železniční zastávky a jasanu ztepilého na pozemku p.č. 710/2 v k.ú. Cerekvice nad Loučnou, vše ve vlastnictví České republiky s právem hospodařit zapsaným pro SŽDC II. zakazuje bez souhlasu (ať už vydaného formou rozhodnutí či závazného stanoviska) k zásahu do významného krajinného prvku podle ust. § 3 odst. 1 písm. b) zákona, poškozování významného krajinného prvku údolní nivy vodního toku Loučná, spočívajícího konkrétně v kácení jasanu ztepilého na pozemku p.č. 518/1 v k.ú. Nedošín u železničního přejezdu bez závor na sjezdu k areálu firmy Auto Hlaváček, lípy srdčité na pozemku p.č. 846 v k.ú. Řídký u železniční zastávky. A zároveň podle ust. § § 61 odst. 3 správního řádu III. ruší nabytím právní moci výroků I. a II. tohoto rozhodnutí rozhodnutí o předběžném opatření vydané v tomto řízení dne 13.11.2014 pod č.j. MěÚ Litomyšl 31920/2014.

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 Odůvodnění: Průběh řízení Dne 12.11.2014 byl orgán ochrany přírody, tj. MěÚ Litomyšl (dále jen OOP) telefonicky kontaktován dvěma osobami a sám telefonicky kontaktoval traťmistra, přičemž o těchto hovorech byl učiněn úřední záznam. Na základě skutečností zjištěných z telefonních hovorů oznámil OOP dne 12.11.2014 dotčeným subjektům zahájení řízení ve věci zákazu kácení dřevin bez vydaného pravomocného rozhodnutí. Toto opatření zaslal OOP v souladu s ustanovením § 47 odst. 1 správního řádu všem známým účastníkům řízení a občanským sdružením, která OOP požádala o informování o zahajovaných řízení. Toto oznámení zároveň obsahovalo výzvu k podání příslušných žádostí (podle ust. § 4 odst. 2 zákona (VKP), ust. § 8 odst. 1 zákona kácení dřevin a ust. § 56 (ZCHDŽ)). Řízení bylo podle ustanovení § 46 odst. 2 správního řádu zahájeno dne 13.11.2014, kdy si toto opatření přebral jediný z účastníků řízení podle ustanovení § 27 odst. 1 správního řádu. Dne 13.11.2014 vydal OOP rozhodnutí o předběžném opatření, kterým nařídil SŽDC zdržet se v území obce s rozšířenou působností Litomyšl kácení dřevin podél železniční trati, k jejichž kácení nebylo vydáno pravomocné rozhodnutí a ani závazné stanovisko k zásahu do VKP údolní niva. Dne 27.11.2014 obdržel OOP odvolání SŽDC proti předběžnému opatření. Přílohami tohoto odvolání byly následující dokumenty: pověření, rozhodnutí ČIŽP, rozhodnutí MŽP, rozhodnutí MD a odborné právní stanovisko. Dne 4.12.2014 vydal OOP usnesení, kterým stanovil SŽDC povinnost předložit listiny, konkrétně soupis dřevin, které zamýšlí SŽDC kácet a rozhodnutí drážního úřadu. Dne 22.12.2014 zaslal OOP odvolacímu orgánu odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření včetně svého vyjádření. Dne 22.12.2014 obdržel OOP odvolání SŽDC proti usnesení o předložení listiny. Dne 30.12.2014 zažádal OOP drážní úřad o součinnost a zodpovězení 4 položených dotazů, týkajících se předmětného řízení. Dne 5.1.2015 doplnil OOP do spisu úřední záznam o hovorech, při kterých získal povědomost o záměru SŽDC kácet jasan v Cerekvici nad Loučnou. Dne 6.1.2015 zjistil OOP stav dřevin, u nichž znal záměr SŽDC k jejich odstranění, na místě samém. Z tohoto úkonu učinil úřední záznam, který je společně s fotodokumentací na místě pořízenou a technickou mapou součástí spisu. Dne 7.1.2015 požádal OOP AOPK ČR o odborné vyjádření zahrnující posouzení zdravotního stavu a možné narušení stability předmětných dřevin. Dne 12.1.2015 požádal OOP ZO ČSOP Litomyšl o sdělení, zda nemá na lípě v Řídkém povědomost o přítomnosti zvláště chráněných druhů živočichů. Dále dne 12.1.2015 vydal OOP rozhodnutí o odvolání SŽDC proti usnesení o povinnosti předložit listinu, které v souladu s ust. § 87 správního řádu zrušil. Do spisu bylo dne 12.1.2015 doplněno také sdělení krajského úřadu týkající se kácení podél železnice. Dne 12.1.2015 OOP obdržel sdělení drážního úřadu. Dne 16.1.2015 obdržel OOP od ZO ČSOP Litomyšl sdělení údajů ohledně výskytu zvláště chráněných druhů živočichů na lípě v Řídkém. Dále OOP doplnil do spisu geologickou a pedologickou mapu lokality. Dne 27.1.2015 obdržel OOP odborné stanovisko AOPK ke zdravotnímu stavu a stabilitě zájmových dřevin. OOP na základě telefonního hovoru s Bc. Cháberovou požádal ČIŽP o umožnění nahlédnutí do spisu, v kterém stanovila ČIŽP podmínky pro výkon činnosti SŽDC. Účastníkem tohoto řízení bylo i město Litomyšl. OOP do spisu nahlédl dne 28.1.2015 a ze spisu dostal kopii metodického pokynu pro údržbu vyšší zeleně (SŽDC). Dne 28.1.2015 oznámil OOP účastníkům řízení, že shromáždil nezbytné podklady pro vydání rozhodnutí a dal jim možnost se v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu, se k nim vyjádřit do pěti pracovních dnů od obdržení tohoto opatření. Protože žádný z účastníků této možnosti nevyužil, tak OOP přistoupil k vydání rozhodnutí, protože zjistil stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti v souladu s § 3 správního řádu. Shromážděné důkazy I. Úřední záznam o telefonních hovorech Dne 12.11.2014 byl telefonicky kontaktován OOP paní Nečasovou. Paní Nečasová oznámila, že traťmistr pan Martinák, značil před jejich domem v Řídkém na kácení vzrostlou lípu, která je stará více než 100 let. Dále byl OOP dne 12.11.2014 telefonicky kontaktován paní Červinkovou (správce zeleně města Litomyšl), která s OOP konzultovala kácení jasanu v Nedošíně, které po ní žádala Správa železniční a dopravní cesty, s tím že vedle rostoucí jasan, který je na jejím pozemku pokácí.

2

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 Dne 12.11.2014 byl telefonicky kontaktován p. Martinák, s tím zda hodlá kácet dřeviny rostoucí mimo les podél trati mezi Litomyšlí a Vysokým Mýtem. Na tuto otázku odpověděl kladně. II. Odvolání Správy železniční dopravní cesty proti rozhodnutí o předběžném opatření Odvolání SŽDC je členěno do třech částí, v části I. je identifikováno napadené rozhodnutí, v části II. důvody odvolání a v části III. navrhuje zrušení rozhodnutí a zastavení řízení v celém rozsahu. V části II. jsou uvedené důvody odvolání shrnuty do čtyř částí označených A – D. V části A namítá SŽDC překážku litispedence, z důvodu pravomocného rozhodnutí ČIŽP, kterým stanovilo SŽDC jako podmínka výkonu činnosti spočívající v kácení a odstraňování dřevin na stavbě dráhy a v obvodu dráhy ve správě SŽDC povinnost postupovat v souladu se zákonem, zejména postupovat podle ustanovení § 8, § 4 odst. 2, § 12 odst. 2, § 5b odst. 1, § 43, § 44 odst. 3, § 56, § 57, § 45c odst. 2 a § 45e odst. 2 zákona. MŽP pak v odvolání zrušilo rozhodnutí v části trati Liberec- Tanvald, kde již bylo dříve zahájeno řízení Magistrátem města Jablonec nad Nisou. Část B se týká nesplnění podmínek pro vydání předběžného opatření a je tedy pro toto rozhodnutí nepodstatná. V části C jsou uvedeny další důvody pro nezákonnost rozhodnutí, dle něj rozhodnutí pouze opakuje zákon, OOP nejsou příslušné k povolování kácení dřevin na stavbě a obvodu dráhy. SŽDC dále tvrdí, že výskyt dřevin v rozporu s kolaudovaným stavem je protiprávní stav a ke kácení těchto dřevin není třeba ani rozhodnutí drážního úřadu a kácení je dokonce její právní povinnost. K tomu SŽDC dospěla z povinnosti dané jí ust. § 22 zákona o drahách tj., povinen provozovat dráhu pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy podle pravidel pro provozování dráhy a úředního povolení a odkazuje na ustanovení § 139 a § 154 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen stavební zákon). SŽDC považuje každou nezkolaudovanou dřevinu na dráze za závadu stavby a protiprávní stav. Dále SŽDC konstatuje, že jediným správním orgánem příslušným k hodnocení dřevin na stavbě dráhy a v jejím obvodu je drážní úřad. Pokud stavba dráhy byla kolaudována bez dřevin, nemohou OOP později jejich kácení povolovat. Dle SŽDC zachování dřevin na stavbě dráhy a v jejím obvodu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím vylučuje a znemožňuje ochranu života a zdraví osob dráhu užívajících. SDŽC dále tvrdí, že jeho zákonnou povinnost nelze omezovat žádným rozhodnutím, ani ust. § 66 zákona. K odvolání byly dále přiloženy tři rozhodnutí správních orgánů a jedno odborné právní stanovisko, o kterých je pojednáno níže. III. Odborné právní stanovisko týkající se vymezení kompetence mezi drážním správním úřadem a správními orgány ochrany přírody a krajiny (zpracovatelka doc. JUDr. Soňa Skulová Ph.D.) V předloženém stanovisko je odpovězeno SŽDC na devět otázek, týkajících se vzájemného vztahu zákona o drahách a zákona o ochraně přírody. Pro rozsáhlost stanoviska OOP uvádí pouze body, které se mu z celého důkazu zdají být nejpodstatnější k jednotlivým otázkám. 1. Lze zákon považovat za speciální vůči zákonu o drahách v případě dřevin, které ohrožují dráhu a nacházejí se na stavbě nebo v obvodu dráhy? Ve shrnutí k rozsáhlé odpovědi na tuto otázku je uvedeno, že zákon nelze považovat za speciální zákon vůči zákonu o drahách, pokud se jedná o dřeviny jako zdroje ohrožení dráhy nebo rušení drážního provozu na nich, pokud se nacházejí v obvodu dráhy a v ochranném pásmu dráhy neboť jejich ochrana je zařazena do obecné části zákona chránící přírodu. Z obsáhlého textu k této otázce lze také vyčíst, že dřeviny za zdroj ohrožení dráhy musí prohlásit buď drážní úřad nebo drážní inspekce. 2. Lze odstranit dřeviny v obvodu dráhy jakožto závadu na stavbě dráhy nebo na stavbách na dráze bez jakéhokoli předchozího nebo následného povolení/ohlášení? Dle zpracovatelky bylo již na tuto otázku odpovězeno výše, a dle ní lze tyto dřeviny pokácet bez jakéhokoliv dalšího úkonu, v závorce je však uvedeno úkonu vůči OOP. 3. Je dána kompetence OOP dle zákona v otázce ochrany dřevin rostoucích mimo les v obvodu dráhy, stavbě dráhy či u staveb na dráze, pokud tyto dřeviny jsou závadami těchto staveb? Odpověď na tuto otázku lze shrnout tak, že v tomto případě není dána kompetence OOP a je zde dána výlučná, nepodmíněná kompetence DÚ. Na straně 13 je v předposledním odstavci uvedeno, že prvořadým úkolem je v tomto případě co nejrychlejší odstranění vzniklého nebezpečí či závady.

3

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 4. Je dána kompetence OOP podle zákona v otázce ochrany dřevin rostoucích mimo les v ochranném pásmu dráhy, pokud tyto dřeviny svým umístěním a vzrůstem stanou se ohrožením dráhy? Z odpovědi je zřejmé, že zpracovatelka usuzuje na to, že pokud dřeviny za ohrožení dráhy prohlásí DÚ podle ust. § 10 odst. 2 zákona o drahách, není zde dána kompetence OOP. 5. Jaký je vztah ustanovení § 8 odst. 1 zákona a ust. § 10 odst. 2 zákona o drahách? V podstatě stejná dopověď zpracovatelky jako na předešlou otázku. 6. Existuje po té, co DÚ nařídí provozovateli dráhy nebo vlastníku zdroje ohrožení dráhy podle ust. § 10 odst. 2 zákona o drahách povinnost odstranění zdroje ohrožení dráhy, povinnost postupem podle ust. § 8 odst. 1 zákona požádat OOP o povolení ke kácení dřevin, které byly rozhodnutím DÚ označeny jako zdroje ohrožení dráhy? Podle zpracovatelky by bylo absurdní a protiprávní, aby subjekt, kterému bylo nařízeno odstranění nebezpečí či závady, musel ještě dále žádat o povolení ke kácení dřevin ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona, protože mu již rozhodnutím DÚ byla stanovena povinnost zdroj odstranit. 7. Je rozhodnutí správního drážního úřadu dle ust. § 10 odst. 2 zákona o drahách, kterým se nařizuje odstranění zdroje dráhy a následné povolení ke kácení dřevin dle ust. § 8 odst. 1 zákona příkladem řetězení správních aktů? Zpracovatelka se domnívá, že nikoliv a kompetenci rozhodnout o dřevinách na dráze má pouze DÚ. 8. Je DÚ oprávněn v rozhodnutí podle ust. § 10 odst. 2 zákona o drahách, kterým nařizuje odstranění zdroje ohrožení dráhy, přímo uvést způsob, jakým má být zdroj ohrožení odstraněn – přímo uvést, že provozovatel dráhy nebo vlastník zdroje je povinen dřevinu pokácet? Zpracovatelka se domnívá, že zákon o drahách nevyžaduje ve všech případech odstranění dřevin a v některých případech postačí jejich ořezání. DÚ nemůže ignorovat veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny a ten by měl ve svém rozhodnutí respektovat. 9. Lze stanovit, který veřejný je vyšší a tedy přednější – ochrana zdraví a života anebo ochrana přírody a krajiny? Dle názoru zpracovatelky má jednoznačně přednost ochran života a zdraví. Vydání rozhodnutí dle ust. § 8 odst. 1 zákona je v tomto případě dle ní nicotné. Stanovisko se ještě závěrem zabývá předběžným opatřením a rozhodnutím ČIŽP k zákazu činnosti. Dle zpracovatelky nejsou dány předpoklady pro aplikaci ust. § 66 zákona, tedy příslušné působnosti ČIŽP. To by se dle ní mohlo stát v teoreticky v jednotlivých, přesně definovaných případech, kdy dřeviny nebyly označeny za zdroj ohrožení dráhy. Na závěr stanoviska je uvedena poznámka, že vyjádření vychází z právního přesvědčení a znalostí autorky, nejde však o stanovisko závazné. Rozhodnutí o konkrétní aplikaci právních norem zůstává proto plně na rozhodnutí a odpovědnosti příslušných osob. IV. Rozhodnutí Ministerstva dopravy č.j. 84/2014-130-SPR/2 o odvolání proti rozhodnutí dle ust. § 10 odst. 2 zákona o drahách, o odstranění konkretizovaného zdroje ohrožení dráhy V rozhodnutí se jedná o uloženou povinnost odstranit zdroj ohrožení dráhy. Pod výrokovou částí je odůvodnění děleno do deseti hlavních bodů označených římskými číslicemi. V první části konstatuje MD, že se jedná o odvolání přípustné. V bodu II. rekapituluje MD jednotlivé úkony učiněné v dosavadním řízení. Část III. popisuje jednotlivé body podaného odvolání. V další části (IV.) MD podrobně rozebírá, kdy bude DÚ aplikovat na dřeviny rostoucí podél trati, které jsou předmětem ohrožení dráhy ust. § 10 odst. 1 zákona o drahách a kdy ust. § 10 odst. 2 zákona o drahách. MD zde shrnuje, že pokud se bude jednat o ohrožení dráhy ve formě padání stromů či jejich částí, bude DÚ postupovat podle ust. § 10 odst. 1 zákona o drahách, a pokud se existence ohrožení prokáže, vydá DÚ rozhodnutí podle tohoto ustanovení. Jestliže však dřeviny ohrožují trať jiným způsobem např. zasahováním do trakčního vedení, bude DÚ postupovat podle ust. § 10 odst. 2 zákona o drahách. V bodě V. MD diskutuje, zda je rozhodné, zda ohrožení dráhy vzniklo z důvodu činnosti majitele či přírodními silami. Zde je formulovaná myšlenka, že nebezpečí padání lavin či pádu stromů je dáno vždy přírodními silami. V jednotlivém případě je ale rozhodující, zda vlastník mohl takovémuto

4

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 působení přírodních sil zabránit či zda se jedná o klasickou vyšší sílu. Proto musí vlastník věci postupovat v souladu s ust. § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (prevence). V dalším bodě MD konstatuje, že rozhodnutí drážního úřadu není nicotné. V bodě VI. MD dovozuje že ust. § 10 zákona o drahách deroguje ust. § 22 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích v platném znění. Bod VIII. se týká derogace zákona ust. § 10 zákona o drahách. Zde MD konstatuje, že si lze pouze absurdně představit situaci, kdy by OOP nesouhlasil s odstraněním stromu jako zdroje ohrožení dráhy, ačkoliv by DÚ zjistil, že strom s největší pravděpodobností spadne. V bodě IX. MD formuje svůj právní názor, kterým bude DÚ vázán. V posledním bodě je uvedeno, proč MD rozhodlo, jak rozhodlo. V. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí č.j. ČIŽP/10/OOP/SR01/1404020.018/14/RPA o stanovení podmínek pro výkon činnosti podle ust. § 66 odst. 1 zákona Předmětným rozhodnutím byla SŽDC stanovena povinnost jako podmínka výkonu činnosti spočívající v kácení a odstraňování dřevin na stavbě dráhy a v obvodu dráhy ve správě SŽDC povinnost postupovat v souladu se zákonem o ochraně přírody, zejména postupovat podle ustanovení § 8, § 4 odst. 2, § 12 odst. 2, § 5b odst. 1, § 43, § 44 odst. 3, § 56, § 57, § 45c odst. 2 a § 45e odst. 2 zákona. Protože rozhodnutí bylo napadeno odvoláním a rozhodnutí odvolacího orgánu bude též hodnoceno jako důkaz nebude zde OOP dále rozebírat odůvodnění tohoto rozhodnutí. VI. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j. 1839/500/14, 52619/ENV/14 o odvolání proti rozhodnutí ČIŽP uvedenému pod bodem V. Tímto rozhodnutím bylo změněno původní rozhodnutí ČIŽP, tak že bylo územně vymezeno na veškeré dráhy ve správě SŽDC na území celé České republiky s výjimkou úseku železniční dráhy v úseku Liberec – Tanvald, v katastrálních územích Proseč nad Nisou, Jablonec nad Nisou, Vrkoslavice, Jablonecké Paseky, Nová Ves nad Nisou a Lučany nad Nisou. V odůvodnění jsou nejprve shrnuty všechny úkony provedené v tomto řízení a následně popsáno odvolání, které je rozděleno na šest částí a následně se k nim vyjadřuje. OOP pro přehlednost zařadí vypořádání se s námitkami MŽP hned pod jednotlivé body odvolání. V první pokládá odvolatel napadené rozhodnutí za nadbytečné, protože pouze opakuje to, co stanoví zákon. Navíc se dle něho zákon nevztahuje na dřeviny na stavbě a v obvodu dráhy, pročež je v rozporu se zákonem. MŽP nepovažuje rozhodnutí ČIŽP za nadbytečné, naopak konstatuje, že se jedná o rozhodnutí účelné a informativní. V druhém bodě poukázal odvolatel na překážku litispedence na úseku trati Liberec – Tanvald ve výše uvedených katastrálních územích. Tuto námitku shledalo MŽP jako důvodnou a část rozhodnutí vztahující se na tuto trať zrušila z důvodu překážky věci již pravomocně rozhodnuté. V dalším bodu se odvolatel domáhá vyslovení nicotnosti napadeného rozhodnutí z důvodu nepříslušnosti orgánů ochrany přírody ke stanovování povinností ve vztahu ke stavbě a obvodu dráhy. Tento podnět nepokládá MŽP za důvodný a konstatuje věcnou příslušnost ČIŽP k vydání napadeného rozhodnutí. V dalším bodě odvolatel namítá, že ke kácení dřevin na stavbě dráhy a v obvodu dráhy není nutné žádné povolení OOP. Z rozsáhlého odůvodnění MŽP je pro OOP nejdůležitější závěr, že domněnky o výluce ustanovení § 8 zákona na dřeviny nacházející se na stavbě a v obvodu dráhy je nutné odmítnout. V předposledním bodě odvolatel namítá svou zákonnou povinnost spravovat dráhu, kterou nelze omezovat správním rozhodnutím. MŽP konstatuje, že rozhodnutí ČIŽP nijak SŽDC neomezuje v plnění jeho zákonných povinností. V posledním bodě odvolatel zpochybňuje některá tvrzení ČIŽP z napadeného rozhodnutí, většina výtek se týká namítané speciality zákona o drahách proti zákonu a ochrany života a zdraví. S těmito námitkami se MŽP vypořádalo tak, že zákon o drahách nepovažuje za speciální vůči zákonu a povinnosti vyplývající ze zákona o drahách nelze plnit izolovaně, bez ohledu na ostatní zákonné normy. Ochrana života a zdraví je dle názoru MŽP dostatečně zohledněna v ust. § 8 odst. 4 zákona. VII. Odvolání proti usnesení, kterým byla SŽDC uložena povinnost předložit listinu Odvolání je členěno na tři části, v první je identifikováno napadené rozhodnutí, v druhé části důvody odvolání a ve třetí návrh na zrušení napadeného usnesení. V důvodech pro odvolání SŽDC tvrdí, že

5

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 nemůže předložit listiny, protože jimi nedisponuje. Soupis dřevin nemá, protože neplánuje odstranit dřeviny v ochranném pásmu dráhy a upozorňuje na rozhodnutí ČIŽP, které se týkalo obvodu dráhy. Dle svého názoru ke kácení nepotřebuje ani rozhodnutí drážního úřadu. VIII. Úřední záznam o telefonním hovoru OOP kontaktoval starostu obce Cerekvice s dotazem, zda nemá povědomost o plánovaném kácení dřevin SŽDC ve své obci. Starostovi je známo plánované kácení jasanu směrem k Litomyšli. IX. Úřední záznam o zjištění stavu dřevin Jasan v Nedošíně roste u železničního přejezdu na komunikaci vedoucí k areálu firmy AUTO Hlaváček a. s. ve vzdálenosti kmene tři metry od železniční tratě. Jeho výška je přes 20 metrů a jeho stáří odhaduje OOP mezi 70 a 90 lety s patřičnou tolerancí. Kmen dřeviny je průběžný přímý a mírně klenutý. Ve výšce osmi metrů je na něm nasazena koruna. Jasan má na kmeni poškození způsobené nejspíše úderem blesku či méně pravděpodobně mrazem. Toto poškození je ve své celé délce zalito hojivým pletivem (kalusem). Jasan má dále na kmeni ve výšce necelých 4 metrů pahýl po odlomené větvi. Tento je již v pokročilém stádiu rozkladu. Odloupnutá kůra je opět zpevněna kalusem. V tomto místě se nachází obrost kmenových výmladků. Na kmeni OOP nezjistil přítomnost plodnic dřevokazných hub a ani neseznal ani jiné defekty (např. otevřené dutiny), u kterých by bylo možné předpokládat významný vliv na stabilitu. Koruna je na kmeni nasazena ve výšce 8 metrů a je utvářena sympodiálním větvením čtyř kosterních větví, které jsou na kmeni postaveny ve tvaru trychtýře. Koruna má kulovitý habitus, který je však mírně redukován směrem k trati v důsledku odřezávání větví zasahujících nad trať a nejsou v ní patrné větší suché větve ani prosychání významnějšího rozsahu. Na některých větvích v koruně nelze seznat zda jsou zlomeny či byly zakráceny. Do prostoru pod korunou dřeviny, kde OOP logicky předpokládá nejintenzívnější kořenový systém, zasahuje z východní strany asfaltová komunikace a ze severní strany železniční trať, ve zbylém porostu se nachází volné prostranství s trvalým travním porostem. Pod periferií průmětu koruny je dle technické mapy města veden sdělovací kabel. Lípa u zastávky v Řídkém roste na poměrně úzkém travnatém prostranství mezi železniční tratí, respektive mezi na zastávku navazujícími panely vyskládanými tak, aby tvořily cestu k zastávce a komunikací, za kterou se nachází nemovitost. Výška dřeviny je přes 20 metrů a její stáří lze podle dobových pohlednic odhadnout v rozmezí 120 – 140 let. Kmen dřeviny dosahuje ve výšce 130 cm obvodu 310 cm, je přímý a rovný a je ukončen ve výšce 4 metrů svým rozvětvením. Na kmeni OOP nezjistil přítomnost plodnic dřevokazných hub a ani neseznal ani jiné defekty jako otevřené dutiny, praskliny či trhliny, u kterých by bylo možné předpokládat významný vliv na stabilitu. Koruna je na kmeni nasazena ve výšce 4 metrů a je utvářena sympodiálním větvením pěti mohutných kosterních větví. Větvení některých větví je tlakové. Koruna dřeviny má pravidelný kulovitý habitus s mírným narušením nad dráhou, které bylo způsobeno ořezem větví zasahujících nad dráhu. Na kosterních větvích jsou patrné otevřené dutiny poměrně velkého rozsahu. V mimovegetačním období neseznal OOP v koruně přítomnost větších proschlých větví. Ze semen pod lípou usuzuje OOP na to, že dřevina stále plodí. Do prostoru pod korunou dřeviny, kde OOP logicky předpokládá nejintenzívnější kořenový systém, zasahuje ze severní strany těleso dráhy. Za ní se nachází panely, které tvoří příchodovou cestu k zastávce, na jižní straně se travnatém prostranství ve vzdálenosti necelých tří metrů od kmene nachází komunikace. Na této dřevině eviduje OOP výskyt páchníka hnědého. Jasan v Cerekvici se nachází 130 metrů pod křížením trati s Končinským potokem. Roste pod železničním náspem. Výška jasanu je okolo 16 metrů a jeho stáří odhaduje OOP okolo 50 let s patřičnou tolerancí. Kmen dřeviny je přímý, rovný a průběžný a jeho obvod ve výčetní výšce nepřesahuje 150 cm. V sedmi metrech je ukončen rozdělením kmene na dvě kosterní větve. Na kmeni se nacházejí jizvy po ořezech větví, které jsou zpevněné kalusovým valem. Na kmeni OOP nezjistil přítomnost plodnic

6

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 dřevokazných hub a ani neseznal ani jiné defekty (např. otevřené dutiny), u kterých by bylo možné předpokládat významný vliv na stabilitu. Koruna dřeviny má kuželovitý habitus, který je utvářen sympodiálním větvením dvou kosterních větví. Dřevina je mladá a vitální a proto OOP nezjistil v její koruně přítomnost větších proschlých větví ani symptomů vykazujících nákazu onemocnění zvané chřadnutí jasanů. Do periferie prostoru pod korunou dřeviny, kde OOP logicky předpokládá nejintenzívnější kořenový systém, zasahuje ze severní strany dráha. Z jihu se nachází orná půda. Závěrem lze konstatovat, že především jasan v Nedošíně a lípa v Řídkém, jsou vzhledem ke svému věku významnými dřevinami, které mají vysokou funkční hodnotu. Jasan v Nedošíně a lípa v Řídkém jsou součástí VKP údolní niva. Hodnocení dřevin proběhlo vizuelní metodou a byl hodnocen celkový stav dřevin, stav lokality, odolnost dřevin proti zlomu. X. Statut státní organizace Správa železniční dopravní Ze statutu SŽDC je pro řízení důležitý především článek 2 Vznik a trvání státní organizace SŽDC, z kterého je zřejmé, že SŽDC vznikla dne 1.1.2003 a článek 4 Předmět podnikání, předmět činnosti, z kterého mimo jiné plyne, že organizace provozuje železniční dopravní cestu ve veřejném zájmu. XI. Systém stavebně technické prevence, metodika Ministerstva pro místní rozvoj Metodika má celkem devět bodů, první část úvod seznamuje se systémem stavebně technické prevence (dále také SSTP) a s příslušnými orgány. Druhá část je nazvaná SSTP v legislativě a ukazuje přehled zákonných norem upravujících SSTP. V třetí části je stanoven předmět a cíl SSTP, tj. mimo jiné bezodkladně oznamovat výskyt závady, došlo-li při nich k ohrožení života či zdraví osob nebo zvířat. Čtvrtá část je nazvaná SSTP jako systém a rozebírá způsob oznamování vad, poruch a havárií staveb. V páté části je označen rozsah působnosti SSTP, a to jak pozitivní tak i negativní. Z něj je zřejmé, že v SSTP jsou sledovány závažné vady ve výstavbě, došlo-li při nich k ohrožení života či zdraví osob nebo zvířat a byly způsobeny pochybením při užívání staveb, např. nedostatečnou údržbou. V negativním vymezení je uvedeno, že SSTP nezabývá dopravními nehodami na železnici. Další bod vymezuje mimo jiných mezi účastníky SSTP vlastníky stavby či zařízení. V části osmé jsou definovány pojmy SSTP, mimo jiné je zde vysvětlen pojem vada, závada „nedostatek konstrukce předmětu způsobený chybným návrhem, nevhodným či nedokonalým provedením, který může ovlivnit funkční způsobilost konstrukce, předmětu. Jedná se o stav, který není změnou oproti původnímu stavu. Může vyplynout z přehodnocení stavby, konstrukce nebo prvku podle v současnosti platných předpisů a norem. Konstrukce nebo předmět s vadou pak nemá vlastnosti vymíněné nebo obvyklé“. Poslední část je přehled použitých zkratek. XII. Sdělení drážního úřadu OOP požádal drážní úřad o odpověď na čtyři otázky a pro přehlednost budou za otázkami uvedeny odpovědi drážního úřadu. ZdaSŽDC oznámila drážnímu úřadu závady na stavbě trati Litomyšl – Choceň týkající se dřevin, v souladu s ustanovením § 154 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění? Drážní úřad se nedomnívá, že dřeviny na stavbě jsou závadou, kterou by měla SŽDC ohlašovat stavebnímu úřadu podle výše uvedeného ustanovení protože tyto dřeviny nejsou součástí stavby dráhy. Lze dřeviny rostoucí na stavbě dráhy vždy považovat za závadu na stavbě dráhy? Uvedené dřeviny lze definovat jako možný zdroj ohrožení dráhy (např. zasahují-li např. do průjezdného průřezu, do rozhledového pole železničního přejezdu apod.). Lze dle názoru drážního úřadu provést odstranění dřevin na stavbě a v obvodu dráhy bez jakéhokoliv jeho dalšího úkonu či je nutné vydání rozhodnutí podle ust. § 10 zákona o drahách? Provozovatel dráhy je povinen provozovat dráhu pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy. Předpokládá se, že vlastník a provozovatel dráhy činí v obvodu dráhy potřebné kroky k naplnění své zákonné povinnosti.

7

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 Má Drážní úřad povědomí o tom, zda lze v jeho archivu či v archivu jiného subjektu dohledat územní nebo kolaudační rozhodnutí (či obdobná opatření poplatná době) ke stavbě trati Litomyšl – Choceň (č. 018). V archivu Drážního úřadu se nenachází žádné původní doklady k povolení stavby železniční tratě Litomyšl – Choceň. XII. Sdělení ZO ČSOP Litomyšl k výskytu zvláště chráněných druhů OOP požádal ZO ČSOP Litomyšl o sdělení případného výskytu zvláště chráněných druhů živočichů na lípě v Řídkém. Dle vyjádření ZO ČSOP bylo v letech 2013 a 2014 v předmětné lípě zjištěny dva druhy letounů, a to netopýr rezavý (Nyctalus noctula) a netopýr vousatý (Myotis mystacinus), dále upozorňuje na zjištění požerků páchníka hnědého (Osmoderma eremita) na této lípě a na výskyt nosorožíka kapucínka (Oryctes nasicornis) v okolí. XIII. Kácení podél železnice – sdělení Krajského úřadu Pardubického kraje Ve sdělení KÚ je uvedeno, že důvodem opakovaných rozporů mezi OOP a SDŽC je metodika, podle níž se na kácení podél tratí nevztahuje zákon o ochraně přírody a krajiny. To je však v rozporu se zákonem. Obecně však platí vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. XIV. Metodický pokyn odboru obecné ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992, Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOPK) upravujících povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a náhradní výsadbu a odvody Tato metodická instrukce se věnuje postupu příslušných OOP při vydávání rozhodnutí ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Tato metodika se věnuje i střetům s jinými zákony. Bod 2.4. této metodiky řeší kácení u železničních drah. Podle tohoto metodického pokynu se kácením u dráhy rozumí kácení na stavbě, v obvodu a ochranném pásmu dráhy, jakož i na pozemcích v sousedství dráhy. Kácení v tomto prostoru musí proběhnout po shodě drážního úřadu a OOP. Zákon svěřuje rozhodování o případném střetu veřejných zájmů OOP. Ustanoveními § 10 zákona o drahách nejsou dotčena ustanovení zákona o ochraně dřevin. Kácení bez předchozího aktu (oznámení či rozhodnutí) lze provést pouze v krajní nouzi. XV. Metodická instrukce Ministerstva životního prostředí k aplikaci § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992, Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK) v souvislosti s kácením dřevin při výkonu oprávnění dle zákona 13/ 1997 Sb., o pozemních komunikacích Tato metodická instrukce se zabývala tehdy platným postupem po oznámení kácení při výkonu oprávnění podle zákona o pozemních komunikacích. V bodě 2.3.1 je upraven postup OOP, pokud oznámení odporuje rozsahu zvláštního opatření. V tomto případě tedy OOP neprodleně zahájí řízení o zákazu kácení a zároveň vydá rozhodnutí o předběžném opatření, ve kterém přikáže účastníku řízení zdržet se kácení. XVI. Odborné stanovisko k zdravotnímu stavu a stabilitě vybraných dřevin u železniční trati v k.ú. Nedošín, Řídký a Cerekvice n. L.– Regionální pracoviště východní Čechy AOPK ČR AOPK ČR posoudila na základě žádosti MěÚ Litomyšl stabilitu tří vybraných dřevin kolem železniční trati, z čehož plynou následující závěry: I. jasan v Nedošíně - Zdravotní stav jasanu je dobrý, na kmeni ani v koruně nebyly zjištěny defekty. V současné době a za běžných povětrnostních podmínek je strom perspektivní a jeho stabilita je vyhovující. Nové sekundární výhony je třeba odstraňovat pravidelně, v cca tříletých intervalech, aby jejich průměr nepřesáhl velikost 5 cm., II. lípa v Řídkém - Tato lípa byla předmětem šetření již dubnu 2006. Stav lípy v současné době je téměř totožný se stavem zjištěným v roce 2006. Korunu tvoří silný terminál a tři mohutné větve, na kterých jsou nezacelené rány o průměru 15 – 20 cm. Koruna je vitální, bez symptomů chřadnutí, velmi estetická. Zdravotní stav lípy je

8

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 zhoršený, vyžadující stabilizační zásah. V koruně lípy je vhodné realizovat zdravotní nebo bezpečnostní řez (podle aktuálního stavu) a redukční řez přetížených větví. Lípa je perspektivní a na stanovišti udržitelná za předpokladu odborného ošetření. Stav stromu je třeba sledovat (náhlé prosychání, klesající vitalita nebo výskyt plodnic dřevokazných hub apod.). Stav kořenového systému lze zjistit pomocí tzv. tahových zkoušek, III. jasan v Cerekvici - Zdravotní stav jasanu je výborný, strom je perspektivní a stabilní. Zásahy v koruně je vhodné provádět pouze v oblasti slabých větví tak, aby řezné rány nepřekročily průměr 5 cm. XVII. Metodika oceňování dřevin rostoucích mimo les AOPK ČR 2013 V metodice je řešeno hodnocení zdravotního stavu dřevin. Zdravotní stav odráží stupeň mechanického oslabení a poškození jedince a strom je tedy hodnocen z hlediska možného mechanického narušení v šesti možných intervalech následující stupnice: 0 – zdravotní stav výborný, 1 – dobrý (defekty malého rozsahu bez vlivu na stabilitu nosných prvků), 2 – zhoršený (narušení zásadního charakteru vyžadující stabilizační zásah), 3 – výrazně zhoršený (souběh defektů či poškození výrazně snižujících perspektivu jedince, vyžaduje stabilizační zásah), 4 – silně narušený (bez možnosti stabilizace, výrazně zkrácená perspektiva), 5 – havarijní (akutní riziko rozpadu). XVIII. Metodický pokyn pro údržbu vyšší zeleně SŽDC Metodický pokyn se člení do čtyř kapitol a jedné přílohy. První část má dvě kapitoly, prvnínse jmenuje předmět úpravy a závaznost ustanovení. V první odrážce jsou definovány právní předpisy, kterých se týká metodický pokyn. V druhé odrážce je konstatováno, že zákon o drahách je zvláštním právním předpisem ve vztahu k ochraně vyšší zeleně (tj. zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o lesích). V třetí a čtvrté dorážce je uvedeno, místní vymezení, kterého se metodický pokyn týká (stavba dráhy, obvod dráhy atd.) a seznam osob, pro které je metodický pokyn závazný. V druhé kapitole jsou definovány pojmy. Pojmy jako dřeviny, zapojený porost, stromořadí, památný strom, les, zvláště chráněné území, ochranu lesa, obvod dráhy, stavba dráhy, ochranné pásmo dráhy, ochranné pásmo nadzemního elektrického vedení definuje metodický pokyn v souladu s právními předpisy. Metodický pokyn dále definuje několik pojmů pro svoji potřebu. Vyšší zelenáí jsou dřeviny jak mimo les, tak i lesní. Ochrannou dřevinou je dřevina, která slouží jako ochrana před sněhem, větrem nebo erozí, zajišťuje stabilitu svahu či má fuknci transpirační odvodňovací atp.. Nežádoucí dřevina je taková, které narušuje železniční spodek nebo vršek, svou nadzemní částí negativně ovlivňuje rozhledové poměry na železniční cestě či trakční nebo nadzemní spojovací vedení, svým opadem zhoršuje vlastnosti železniční dopravní cesty nebo může způsobit ohrožení bezpečnosti nebo zdraví osob či představuje i jen potenciální zdroj ohrožení dráhy v případě svého pádu. Ochrana dřevin neplatí pro dřeviny na stavbě nebo v obvodu dráhy a zvláštní ochrana se vztahuje na vyšší zeleň v chráněných územích, památné stromy nebo chráněné druhy rostlin.Druhá část se jmenuje kácení dřevin a lesního prostu a je členěna do sedmi kapitol. První kapitolou je kácení nežádoucích dřevin na stavbě a v obvodu dráhy. Zde SŽDC odkazuje na svoji povinnost stavbu dráhy dle kolaudačního rozhodnutí a obvod dráhy bez dřevin z důvodu bezpečnéhon provozování dráhy. Proto nepodléhají dřeviny na stavbě dráhy ochraně zákona o ochraně přírody a krajiny, pokud se nejdná o dřeviny ochranné či není li dále stanoveno jinak. Při kácení dřevin v obvodu dráhy se nepostupuje podle ust. § 8 zákona. Další kapitoly řeší odstraňování dřevin v dalších případech např. v ochranném pásmu elektrizační soustavy, dřevin jejichž stavem je zřejmě a bezprostředně ohrožen život, kácení památných stromů většinou v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. V části třetí metodického pokynu jsou uvedeny povinnosti provozovatele dráhy. V první kapitole (ochrana dráhy) této části, je uvedeno proč se zejména musí přistoupit k odstranění nežádoucí vyšší zeleně (udržení volného průjezdného průřezu a rozhledových poměrů, ochrana signalizačních a návěstních zařízení, ochrana trakčního nebo spojovacího vedení, ochrany skalních zářezů nebo tunelů, ochrany odvodňovacích příkopů, banketů a kolejového lože, ochrany svahů, udržení volného schůdného a manipulačního prostoru). Další dvě kapitoly řeší oklesťování a ořez dřevin mimo obvod dráhy a chemickou likvidaci dřevin. V poslední části tohoto metodického pokynu jsou závěrečná ustanovení.

9

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 Právní rámec Podle ust. § 8 odst. 1 zákona je ke kácení dřevin nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem a povolení ke kácení dřevin u železničních drah může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě s drážním správním úřadem. Podle ust. § 10 odst. 1 zákona o drahách jsou vlastníci nemovitosti v sousedství dráhy povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dráhy nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne drážní správní úřad. Podle ust. § 10 odst. 2 zákona o drahách drážní správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dráhy a zdroje rušení drážního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí drážní správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, drážní správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady. Podle ust. § 22 odst. 1 písm. a) zákona o drahách je provozovatel dráhy povinen provozovat dráhu pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy podle pravidel pro provozování dráhy a úředního povolení. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o drahách je obvod dráhy území určené územním rozhodnutím pro umístění stavby dráhy. Podle ust. § 5 odst. 1 zákona o drahách, je stavbou dráhy stavba cesty určené k pohybu drážních vozidel a stavba, která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo zabezpečuje dráhu bez ohledu, zda je v obvodu dráhy či nikoliv. Podle ust. § 5 odst. 2 zákona o drahách jsou stavbou na dráze všechny stavby a zařízení v obvodu dráhy, které nejsou stavbou dráhy, bez ohledu na účel, jemuž slouží. Podle ust. § 5 odst. 3 zákona o drahách musí stavba dráhy a stavba na dráze splňovat technické podmínky a požadavky bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy. Technické podmínky a požadavky jednotlivých druhů drah stanoví prováděcí předpis (vyhláška MD č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah (dále jen také stavební řád drah)). Ust. § 11 stavebního řádu drah má 10 odstavců, z těchto 10 odstavců se jich celkem pět týká os kolejí (2, 3, 4, 5 a 9) a jeden výšky vrat vedoucích ke stavbám na dráze, a tyto se tedy nevztahují k řešené problematice. Podle odst. 7 smějí do průjezdného průřezu zasahovat stavby a zařízení, která mění svou polohu při součinnosti s drážními vozidly. Podle odst. 6 mezi stavbami, pevnými zařízeními nebo jinými překážkami a průjezdným průřezem, který je stanoven pro přilehlou kolej, musí být zachován volný schůdný a manipulační prostor pro bezpečný pohyb osob a manipulaci s materiálem. Požadavky na volný schůdný a manipulační prostor včetně ustanovení, jaké překážky do něho mohou zasahovat, obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 157 ( ČSN 73 6320 Průjezdné průřezy na drahách celostátních, drahách regionálních a vlečkách normálního rozchodu). Na tento odstavec navazuje odst. 10, podle nějž se ustanovení odstavců 2, 4, 5 a 6 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením. Odst. 1 vymezuje prostorové uspořádání staveb dráhy rozměrové parametry tratí, mostů a tunelů pro průchodnost drážních vozidel. Způsob navrhování prostorového uspořádání tratí, mostů a tunelů obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 142 (ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů), 155 (ČSN 73 6301 Projektování železničních drah), 157 (ČSN 73 6320 Průjezdné průřezy na drahách celostátních, drahách regionálních a vlečkách normálního rozchodu) a 175 (ČSN 73 7508 Železniční tunely). Ust. § 14 vyhlášky MD se nazývá uspořádání tělesa železničního spodku, a čítá šest odstavců, zabývajících se parametry a způsobem ochrany železničního spodku. Ani jedno z těchto ustanovení se netýká dřevin či jejich vlivu na železniční spodek, případně konstatování, kdy jsou tyto závadami na stavbě. Podle ust. § 139 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen stavební zákon) může stavební úřad vlastníkovi stavby nařídit zjednání nápravy, není-li stavba řádně udržována.

10

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 Podle ust. § 154 odst. 1 písm. a) stavebního zákona je vlastník stavby povinen udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 (Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost) po celou dobu její existence. Podle ust. § 154 odst. 1 písm. a) stavebního zákona je vlastník stavby povinen neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat. Správní úvaha Stejně jako má každý povinnost předcházet škodám, tak i SŽDC má logicky povinnost bezpečně provozovat železnici. Tzn. takovým způsobem, aby nevystavovala cestující a pracovníky na dráze nepřijatelnému riziku. U dřevin představují takové riziko dřeviny s výrazně narušenou stabilitou. Ostatní dřeviny takové nebezpečí nepředstavují. Kdyby se OOP ztotožnil s argumentací SŽDC dospěl by také k jednoznačnému závěru, že veškeré křížení železničních drah s pozemními komunikacemi jsou možná ohrožení dráhy a je nutná je přebudovat na mimoúrovňové, neboť nehod, kdy dojde ke kolizi drážního vozidlo se silničním vozidlem je pravděpodobně více než těch, kdy se drážní vozidlo střetne se spadlou dřevinou. Kdyby OOP přijmul argumentaci SŽDC znamenalo by to popření ochrany dřevin jako takové. Pak by dřeviny stojící na náměstích představovali možný zdroj nebezpečí pro lidi, kteří zde prochází (a v na mnoha místech jich je jistě více než přepraví železniční soupravy na trati Litomyšl – Choceň (v pracovní den sedm spojů v každém směru), ve stejném časovém úseku), dřeviny v lesích by představovaly zdroj ohrožení pro houbaře a myslivce apod. Protože nežijeme v ideálním světě, je vždy nutné počítat s určitou mírou rizika, spadne na nás strom, srazí nás auto, zabije vlk. Toto riziko nejde za reálných situací nikdy zcela vyloučit, jde však o to, aby se toto riziko nestalo neúměrným - nepůjdu na dráhu, kde závodí formule, nepolezu v ZOO do vlčího výběhu a pokud zjistím narušení stability dřeviny, tak ji odstraním. Stejně jako se OOP nemůže zaručit, že nedojde ke statickému selhání některé z dřevin u drah, tak ani SŽDC nemůže vyloučit, že některý se strojvůdců neprojede návěstidlem na signál stůj. Protože kvůli tomu, že ročně projede 40 strojvůdců (údaj se nezakládá na skutečnosti a je pouze ničím nepodloženým odhadem OOP a je zde použit jako příklad) strojvůdců návěstidlem na signál stůj, tak SŽDC nepropustí všechny strojvůdce, protože představují potenciální riziko pro provoz na železnici. Stejně tak OOP nemůže souhlasit s kácením všech dřevin kolem dráhy, zvláště pak pokud se jedná o dřeviny, které rostou podél trati déle než 60 let, které doposud nebyly brány jako riziko, a které nemají narušenu stabilitu takovým způsobem, aby jediným východiskem udržení provozní bezpečnosti bylo jejich odstranění. Dle názoru OOP nelze privilegovat vybranou skupinu, bez daného zákonného pokladu. K tomuto názoru dospěl OOP z následujících důvodů. Podle ust. § 66 odst. 1 zákona, je OOP oprávněn stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat. Podle ust. § 77 odst. 1 písm. n) zákona obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, nejde-li o zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma v rozsahu své působnosti ukládají podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakazují. Podle ust. § 77 odst. 1 písm. h) zákona obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, nejde-li o zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma přijímají oznámení o kácení dřevin a rozhodují o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení podle ust. § 8 odst. 2 a 4. Podle ust. § 77 odst. 1 písm. a) zákona obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, nejde-li o zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma vydávají závazná stanoviska k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologickostabilizační funkce, pokud se nejedná o registrovaný významný krajinný prvek podle ust. § 6 odst. 1 a pokud se zároveň nejedná o území evropsky významné lokality. Z proběhlého řízení dospěl OOP k jednoznačnému závěru, že SŽDC hodlá u železniční trati v úseku Litomyšl – Cerekvice nad Loučnou pokácet nejméně tři dřeviny rostoucí mimo les. Konkrétně se jedná o jasan ztepilý na pozemku p.č. 518/1 v k.ú. Nedošín, lípu srdčitou na pozemku p.č. 846 v k.ú.

11

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 Řídký a jasan ztepilý na pozemku p.č. 710/2 v k.ú. Cerekvice nad Loučnou. Obvod kmenů všech tří těchto dřevin přesahuje 80 cm ve výčetní výšce 130 cm nad zemí, což však není pro tento případ podstatné, protože tyto dřeviny jsou (vyjma jasanu v Cerekvici) součástí významného krajinného prvku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 písm. b) zákona, údolní nivy. Podle ust. § 8 ost. 3 zákona není povolení ke kácení dřevin třeba se stanovenou velikostí. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví MŽP obecně závazným předpisem. Tím je vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevina povolování jejich kácení v platném znění (dále jen vyhláška), kde jsou v ustanovení § 3 uvedeno, že povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku [§ 3 odst. 1 písm. b) zákona] nebo stromořadí, se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí, b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2, c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin a d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň. To, že je však území VKP dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) zákona, tedy údolní nivou, vylučuje aplikaci tohoto ustanovení u většiny dřevin kolem železniční trati Litomyšl - Choceň a z hlediska zájmů chráněných zákonem jednoznačně vyžaduje provedení úkonu podle ust. § 8 odst.1, odst. 2 nebo odst. 4 zákona. Podle názoru SŽDC se však ustanovení zákona nevztahují na stavbu dráhy, stavby na dráze a obvod dráhy ve smyslu příslušných ustanovení zákona o drahách a není zde dána příslušnost OOP. Dle názoru SŽDC není ke kácení na výše uvedených objektech třeba ani žádného rozhodnutí drážního úřadu a tento může provést kácení okamžitě. Na podporu svých tvrzení předložila SŽDC dvě listiny, a to rozhodnutí MD a právní stanovisko. Obě tyto listiny jednoznačně derogují ostatní zákony (zákon o ochraně přírody a krajiny a o lesích) až užitím ustanovení § 10 zákona o drahách. K aplikaci ust. § 10 zákona o drahách je podle jeho znění věcně příslušný pouze a jedině správní drážní úřad. SŽDC nemá kompetence k použití tohoto ustanovení. Podle odpovědi právního stanoviska na druhou otázku lze tyto dřeviny na stavbách na dráze, stavbě dráhy a obvodu dráhy pokácet bez jakéhokoliv dalšího úkonu, v závorce je však uvedeno úkonu vůči OOP. Jen stěží si lze představit situaci, že by se zpracovatelka právního stanoviska domnívala, že ke kácení dřevin není potřeba povolení žádného správního orgánu a do závorky konkretizovala jeden jediný správní orgán. Při komentovaném střetu pravomocí orgánů ochrany přírody a drážního úřadu, si OOP vykládá tento názor tak, že i dle právního stanoviska je nutné mít pro kácení dřevin na dráze rozhodnutí drážního úřadu. I MD ve svém rozhodnutí konstatuje, že „Ad absurdum si totiž nelze představit, že by měla nastat situace, kdy by orgán ochrany přírody podle § 65 zákona č. 114/1992 Sb., s odstraněním zdroje ohrožení dráhy v podobě konkrétního stromu nebo jeho části, ačkoli by drážní správní úřad zjistil, že strom s největší pravděpodobností spadne například na trať…..“. SDŽC však žádným rozhodnutím drážního správního úřadu nedisponuje, což sama připouští v odvolání proti usnesení, kterým OOP uložil povinnost tuto listinu předložit. Dle názoru OOP, kterým je podpořen názorem ústředního orgánu ochrany přírody, tedy MŽP, jež je jeho ústředním správním orgánem, v jeho rozhodnutí, které je součástí spisu, pečlivě odůvodněno a současně i odvolacího orgánu, tedy krajského úřadu pro Pardubický kraj (sdělení o kácení podél železnice), je domněnky o výluce ustanovení § 8 zákona na dřeviny nacházející se na stavbě a v obvodu dráhy nutné odmítnout. Toto stanovisko potvrzuje i Metodický pokyn odboru obecné ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí k aplikaci § a § 9 zákonač. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“) upravujících povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a náhradní výsadbu a odvody (dále jen metodický pokyn), podle kterého ust. § 10 zákona o drahách nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající ze zákona. Přesto však dle názoru OOP může být předběžně vykonatelné rozhodnutí správního drážního úřadu doložením ohrožení života či zdraví nebo hrozby škody značného rozsahu. Jednoznačně se však musí jednat o rozhodnutí předběžně vykonatelné, kdy je naplněna zřejmé a bezprostřední ohrožení života či zdraví nebo hrozba škody značného rozsahu. Obecně by však toto nebezpečí měla dříve než drážní úřad zjistit SŽDC. V tomto případě by bylo nutné provedené kácení oznámit v režimu ust. § 8 odst. 4 zákona. Pokud však SŽDC takovým rozhodnutím nedisponuje, připadá kácení v režimu tohoto ustanovení v úvahu pouze při náhlé změně stavu dřeviny, u kterých by při této změně nastaly takové skutečnosti, které dávají předpoklad ohrožení života či zdraví nebo hrozby škody značného rozsahu. K takové změně stavu však ani u jedné z třech předmětných dřevin

12

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 nedošlo, což je doloženo jak zjištěním stavu OOP, tak i odborným vyjádřením AOPK ČR. Proto OOP vylučuje použití ust. § 8 odst. 4 zákona na předmětné dřeviny ve stavu, který byl zjištěn dne 6.1.2015. Závěrem však lze shrnout, že důkazy předložené SŽDC (rozhodnutí MD, právní stanovisko) nelze na předmětný stav, bez ohledu na názorové rozpory aplikovat, neboť drážní úřad v předmětné věci nerozhodl podle ust. § 10 zákona o drahách, a proto se jakákoliv další diskuze na toto téma jeví OOP jako bezpředmětná. Ust. § 8 odst. 2 zákona, umožňuje provést pokácení dřevin v přesně definovaných případech pouze na základě oznámení. Tyto případy jsou podrobně rozebrány v metodickém pokynu pod body 2.7 – 2.12. Dle metodického pokynu je cílem jak pěstebních zásahů, tak i výchovné probírky zachování, obnova či zvýšení funkčního významu porostů, účelem obnovy porostu je dlouhodobé udržení porostu stejného charakteru na konkrétní lokalitě. Zdravotní důvody lze pro oznámení kácení akceptovat v případech, kdy stav a rozsah napadení významně ohrožuje okolní dřeviny. Toto ustanovení umožňuje oznamovat kácení ještě při oprávnění podle jiných předpisů, a to však pouze při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků a v ochranných pásmech elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při správě těchto soustav. Žádný z těchto bodů však nelze vztáhnout na dřeviny, jejich odstranění SŽDC plánuje. Trať Litomyšl – Choceň není elektrifikovaná. Proto dle názoru OOP existuje jediný legitimní způsob, jak pokácet předmětné dřeviny, a to na základě povolení vydaného příslušnými orgány ochrany přírody (obecní úřady Řídký, Cerekvice nad Loučnou, Městský úřad Litomyšl). Toto rozhodnutí stanoví konkrétní postup při kácení dřevin v mezích zákona, a proto lze odmítnou námitku SŽDC, že nebyly stanoveny žádné konkrétnější podmínky pro výkon činnosti a také, že se jedná o věc již pravomocně rozhodnutou. Podobnou situací se zabývala i metodika MŽP ohledně kácení podle silničního zákona a za legitimní postup v případě, že kácení odporuje rozsahu zvláštního omezení, považuje zahájení řízení o zákazu kácení včetně vydání rozhodnutí o předběžném opatření. Protože dle názoru OOP SŽDC nemá zvláštní pověření ke kácení dřevin, jak se však sama domnívá, rozhodl se OOP použít tento postup. Legitimní aplikaci tohoto ustanovení, i přesto že již došlo ke změně znění tohoto ustanovení, dle názoru OOP jasně odůvodňují tvrzení SŽDC, podle kterých se tato domnívá, že má ke kácení dřevin na stavbě dráhy a v jejím obvodu zvláštní oprávnění. To dokládá i skutečnost, že v ostatních ORP v kraji jsou kácení provedená SŽDC zpětně oznamována do 15 dnů na příslušný ORP. ČIŽP neznala záměr SŽDC pokácet předmětné dřeviny, o nichž vede řízení OOP, pouze znala postoj SŽDC k celé situaci, a proto ji stanovila podmínku pro výkon činnosti postupovat v souladu s jedním z možných ustanovení § 8 zákona (tj. odst. 1 nebo odst. 2; nevylučuje postup podle odst. 4, pokud budou naplněny podmínky pro aplikaci tohoto odstavce). OOP vzhledem ke zjištění stavu dřevin rozhodl o aplikaci ust. § 8 odst. 1 zákona na kácení předmětných dřevin. Tuto povinnost SŽDC nikdo nestanovil, a tak se zde nemůže jednat o překážku věci pravomocně rozhodnuté. Nad to OOP podotýká, že problematika jednotlivých režimů pro kácení ve smyslu § 8 zákona může být pro laika poměrně složitá, a proto toto opatření může SŽDC chápat jako předběžnou informaci ve smyslu ust. § 139 správního řádu, jak v dané věci postupovat. Taktéž MŽP ve svém rozhodnutí konstatuje, že rozhodnutí podle ust. § 66 zákona má pro adresáta též informativní charakter. V podobném duchu hovořila i metodika MŽP k aplikaci § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v souvislosti s kácením dřevin při výkonu oprávnění dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Byť toto ustanovení doznalo od vydání metodické instrukce významné změny v tom smyslu, že zákon přímo vyjmenovává činnosti, při kterých lze kácení dřevin pouze oznamovat – provozování elektrizační a plynárenské soustavy a při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků a kácení dřevin podél komunikací a železnic bylo z oznamovacího režimu vyjmuto, tak lze závěry této metodické instrukce, díky nezměněnému znění konce tohoto ustanovení (OOP může kácení pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin), vztáhnout i na posuzovaný případ. V bodě 2.3.1 této metodické instrukce je jasně uvedeno, že pokud kácení odporuje rozsahu oprávnění, OOP neprodleně zahájí řízení o zákazu kácení a zároveň vydá předběžné opatření, ve kterém přikáže účastníku řízení zdržet se kácení. Protože SŽDC nemá oprávnění kácení oznamovat v režimu ust. § 8 odst. 2 zákona a ani nebyly splněny podmínky pro kácení v režimu ust. § 8 odst. 4 zákona a ke kácení dřevin nebyla vydána pravomocná rozhodnutí, zdá

13

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 se tento postup OOP odpovídající situaci. Takže zatímco ČIŽP ve svém rozhodnutí pouze obecně stanovila povinnost řídit se zákonem v jeho intencích, tak OOP jasně stanovil tímto rozhodnutím postup podle konkrétního ustanovení zákona pro konkrétní dřeviny. Jedná se tedy o dvě odlišná rozhodnutí, která se sice týkají téhož území, tj. obvodu dráhy a stavby dráhy (případně i stavby na dráze), ale pouze rozhodnutí OOP zakládá SŽDC povinnost získat ke kácení přesně definovaných dřevin rozhodnutí ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona k jejich odstranění. Ohledně namítané závady stavby dráhy a povinností stanovených stavebním zákonem konstatuje OOP následující. Dřeviny, o nichž je vedeno toto řízení (jasan v Nedošíně a lípa v Řídkém) dosahují věku jistě více než 50 let (mimo jasan v Cerekvici). Nad to například u lípy v Řídkém je předpoklad, vzhledem k jejímu stáří, jejího vysazení při zřízení zastávky Řídký v roce 1884 či ještě před tím. Ze statutu státní organizace Správa železniční dopravní cesty, je zřejmé, že tato vznikla podle zákona o drahách a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku v platném znění v roce 2003. SŽDC tedy vykonává funkci správce dráhy již více než 10 let. V tehdy platném stavebním zákonu č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, byl věnován údržbě staveb jeho osmý oddíl nazvaný Údržba staveb a jejich odstraňování (ust. § 86 - § 97), kde byla též vlastníkovi stavby uložena povinnost udržovat stavbu v dobrém stavu. Na tento zákon navázal zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve kterém se údržbě staveb věnují ustanovení § 152 - § 157 hlavy IV Povinnosti a odpovědnosti osob při přípravě, provádění a užívání staveb. Ustanovení § 152 - § 155 stavebního zákona obsahují systém stavebně technické prevence. V únoru 2014 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj Metodiku systému stavebně technické prevence (dále také MSSTP). Na straně 5 MSSTP je jako jeden z předmětů SSTP označeno bezodkladné oznamování závady k ohrožení života či zdraví osob nebo zvířat. Působnost SSTP je zaměřena i na bezpečnost při užívání (str. 6). V SSTP jsou sledovány mimo jiné závady, došlo-li při nich k ohrožení života či zdraví osob nebo zvířat a byly způsobeny pochybením při užívání staveb (nedostatečnou údržbou). SSTP se nezabývá železničními (a jinými) dopravními nehodami a ani závadami způsobenými mimořádnými nepředvídatelnými vlivy prostředí (živelné pohromy jako povodně, sněhové kalamity, silný vítr apod.). Za nesplnění povinnosti jsou ve stavebním zákoně stanoveny sankce, jejichž výše může u správního deliktu dosáhnout až 200 000 Kč. Pokud by tedy OOP přistoupil na možnost tvrzenou SŽDC, např. v odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření bod 27 „ zachování dřevin na stavbě dráhy a v jejím obvodu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím vylučuje a znemožňuje ochranu života a zdraví osob dráhu užívajících“, tak by musel konstatovat, že by se mohlo jednat o naplnění podstaty správního deliktu podle ustanovení § 180 odst. 2 písm. n) stavebního zákona, tedy porušení oznamovací povinnosti, které je dáno u každé jednotlivé závady (dřeviny) zvlášť. Dále je zřejmé, že by SŽDC porušovala tuto povinnost dlouhodobě, tedy od nabytí účinnosti stavebního zákona po dobu 8 let. Dále je také zřejmé, že SŽDC si byla vědoma přítomnosti dřevin u trati, neboť na dřevinách docházelo k pravidelnému ořezu větví směrem nad dráhu. Z metodického pokynu týkajícího se SSTP je však zřejmé, že závadou na stavbě v SSTP není změna oproti původnímu stavu. Případná nová dřevina na stavbě je však bezesporu změnou proti původnímu stavu, a tak se dle názoru OOP nemůže jednat o závadu na stavbě ve smyslu SSTP. Všechny definice vady (závady) stavby, s kterými se OOP setkal, jsou posuzovány podle stejných prvků (nedostatek konstrukce, špatné navržení) jako definice obsažená v metodice SSTP. Stejný názor zastává i drážní úřad. Svojí nečinností by dále dle svých názorů mohla porušit ustanovení § 22 odst. 1 písm. a) zákona o drahách, tedy povinnosti provozovat dráhu pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy. Podle ust. § 51 odst. 4 písm. c) zákona o drahách se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel dráhy dopustí správního deliktu tím, že provozuje dráhu v rozporu s § 22 odst. 1 písm. a) a za tento správní delikt se uloží pokuta dle ust. § 51 odst. 7 písm. ) zákona o drahách do výše 10 000 000 Kč, protože jde o správní delikt podle ust. odst. 4 písm. c). Taktéž ze by bylo dáno dlouhodobé plnění tohoto deliktu, od založení SŽDC v roce 2003, protože zákona o drahách je již z roku 1994. Jak z výše uvedeného, tak z vyjádření drážního úřadu je zřejmé, že dřeviny nejsou součástí stavby dráhy a tudíž automaticky také nejsou závadou stavby, nýbrž lze tyto dřeviny definovat jako možný zdroj ohrožení dráhy. Proto OOP nesouhlasí s tvrzením SŽDC. Dle názoru OOP by měl právě stavební úřad, kterým je pro dráhy, drážní úřad být schopen nejlépe posoudit co je a co není závadou stavby dráhy. Jeho názor je dle názoru OOP podpořen i názorem z metodiky

14

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 MPMR. OOP tedy ze shromážděných důkazů dospěl k závěru, že dřeviny rostoucí na stavbě dráhy, stavbě na dráze a obvodu dráhy nelze brát paušálně (a nejspíše ani nijak jinak) jako závadu na stavbě, ale jako možný zdroj ohrožení dráhy. To však nic nemění na skutečnosti, že i kdyby dřeviny závadou na stavbě byly, je k jejich odstranění stejně třeba povolení příslušných OOP. Tímto rozhodnutím OOP například nařídí období, v kterém mohou být dřeviny odstraněny např. z důvodu hnízdění ptáků či přítomnosti zvláště chráněných druhů živočichů. Drážní úřad vyjmenovává několik případů, kdy dřeviny mohou představovat možný zdroj ohrožení dráhy, např. zasahují-li např. do průjezdného průřezu, do rozhledového pole železničního přejezdu apod.. Pak je skutečně zákonnou povinností SŽDC tyto dřeviny odstranit. Dle názoru OOP však musí SŽDC existenci možného ohrožení dráhy doložit konkrétními podklady. Ty by měl OOP zohlednit v řízení o povolení kácení, a pokud se tyto skutečně prokáží jako reálné, tak by měl s vysokou pravděpodobností kácení povolit. Nelze však v žádném případě přijmout postup SŽDC, která doposud dřeviny kolem dráhy za ohrožení nepovažovala a vydáním metodiky, tedy předpisu, který by měl být v souladu s platnými zákony, za jejich nezměněného stavu, je za ohrožení dráhy paušálně bez dalšího začala považovat. Nad to OOP upozorňuje na skutečnost, že metodický pokyn jakéhokoliv subjektu je zcela mimo právní řad České republiky. Metodické pokyny či instrukce jsou závazné pouze pro určený okruh osob v rámci subjektu, který tento vydal. Metodiky upravují postup osob v rámci určité oblasti, ale v žádném případě nemohou nahradit zákony. Jsou to interní směrnice právních subjektů jejichž zákonnost nikdo nepřezkoumává. OOP je zřejmé, že zaměstnanec subjektu, který vydá metodický pokyn, musí tento většinou respektovat. Při kolizi s ostatními zákony, tak s největší pravděpodobností nastoupí deliktní odpovědnost subjektu, jež metodický pokyn vydal. Přestože metodický pokyn pro údržbu vyšší zeleně SŽDC, není pro zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a kajiny směrodatný, vyjádří se OOP k některým v něm uvedeným tvrzením. V článku 22 metodického pokynu je uvedeno, že dřeviny v obvodu dráhy a stavbě dráhy nepodléhají ochraně zákona, protože stavba dráhy není určena k pěstování dřevin, s výjimkou dřevin ochranných. Dle metodického pokynu se ochrannou dřevinou rozumí též dřevina, která má funkci transpirační. V každé učebnici fyziologie rostlin je uvedeno, že transpirace je výdej vody povrchem rostlin (u dřevin listem). Transpirační proud vede vodu z kořenů do asimilačního aparátu. Každá dřevina, která má na sobě asimilační aparát (listy), plní tedy transpirační funkci, přičemž to nelze vyvrátit žádnými argumenty a je nutné ji ve smyslu metodického pokynu považovat za dřevinu ochrannou. Všechny dřeviny, které mají asimilační aparát, mají tedy také transpirační funkci a jsou ve smyslu metodického pokynu ochrannými dřevinami. Dále je také z metodického pokynu zřejmé, že při kácení dřevin v režimu ust. § 8 odst. 4 zákona metodický pokyn připouští užití tohoto ustanovení u dřevin mimo obvod a stavbu dráhy, které hrozí způsobit zřejmou a bezprostřední škodu, i ve vztahu k železnici. Metodický pokyn tedy připouští užití zákona o ochraně přírody v případě, kdy je stavem dřeviny ohrožena dráha, přestože mají povinnost provozovat železnici bezpečně. Kdežto pokud je dřevina na stavbě dráhy a tuto ničím neovlivňuje a provozování dráhy nijak neohrožuje, metodický pokyn vylučuje použití zákona o ochraně přírody. To je zcela mimo princip proporcionality. Dále metodický pokyn dbá ochrany památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin, nikoliv však zvláště chráněných druhů živočichů, kteří požívají v rámci zákona stejného postavení jako dvě výše uvedené skupiny. Na těchto případech chtěl OOP demonstrovat, že metodický pokyn trpí vadami a vnitřní rozporností. Dále je též zřejmé, že si SŽDC nechala na celou věc zpracovat právní názor advokátní kanceláří Vyroubal, Krajhanzl, Školout, advokátní kancelář, s. r. o., a ta požádala o odborné právní stanovisko doc. JUDr. Soňu Skulovou, Ph.D. (Masarykova univerzita, katedra správní vědy a správního práva). OOP nezná obsah právního stanoviska advokátní kanceláře Vyroubal, Krajhanzl, Školout, nicméně z předloženého právního názoru doc. Skulové je zřejmé, že dle ní je zákon o ochraně přírody derogován až užitím ust. § 10 zákona o drahách, kdežto metodický pokyn se domnívá, že zákon o ochraně přírody je derogován obecně. Advokátní kancelář Vyroubal, Krajhanzl, Školout, advokátní kancelář, s. r. o. požádala o konzultaci svého názoru Ministerstvo dopravy, které je ústředním správním orgánem pro provozování železniční dopravy. Naskýtá se zde tedy otázka, proč SŽDC, ač disponuje vlastními právníky sama nepožádala o sdělení názoru na věc svůj ústřední správní orgán, jehož názor by pro ní byl závazný a zadala si vypracování právního posudku, bez jakékoliv právní hodnoty, který je jen a pouze právním názorem. Navíc dle názoru MD ani z jednoho zákona,

15

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 tj. zákona o ochraně přírody či zákona o drahách nevyplývá specialita jednoho předpisu vůči druhému. Samo MD díky kompetenčnímu střetu zvažuje podání podnětu k NSS (§ 133 odst. 3 správního řádu, kompetenční spor). Metodický pokyn SŽDC bez rozhodnutí správního soudu o vyloučení kompetence zákona o ochraně přírody ve vztahu ke dřevinám na stavbě a v obvodu dráhy, není postaven na pevných právních základech. Z vyjádření MD, na které se odkazuje metodický pokyn, je patrný značný protimluv k předloženému rozhodnutí MD. V rozhodnutí MD upozorňuje na to, že užití ust. § 10 odst. 2 zákona o drahách je na místě, pokud dřeviny ohrožují dráhu jiným způsobem než hrozbou pádu. A hlavně OOP odkazuje na pasáž z rozhodnutí MD, v které konstatuje, že nebezpečí padání lavin či pádu stromů je dáno vždy přírodními silami. V jednotlivém případě je ale rozhodující, zda vlastník mohl takovémuto působení přírodních sil zabránit či zda se jedná o klasickou vyšší sílu, tedy v tomto případě, zda vlastník řádně pečoval o dřevinu. Je zřejmé, že v některých případech je ochrana veřejného zájmu na ochraně zdraví a života obyvatel tak intenzivní, že SŽDC kácení provede a zpětně ohlásí, k tomu ovšem musí být naplněné zákonné důvody. V dalších případech pak OOP nebude mít jinou možnost než kácení povolit. V mnoha dalších případech však ochrana veřejného zájmu na ochraně života a zdraví obyvatel nebude tak intenzivní, např. z důvodu dobrého zdravotního stavu dřeviny, její lokalizaci apod. a převáží veřejný zájem na ochraně přírody. Toto poměřování a dokazování veřejných zájmů by mělo být jednoznačně předmětem správního řízení příslušných správních orgánů a nikoliv libovolného úsudku SŽDC. Navíc bez přesného zaměření pozemku nelze u předmětných dřevin s jistotou tvrdit, zda se celé nachází na pozemku ve správě SŽDC, který ona sama považuje za obvod dráhy. Například ze sdělení starosty obce Cerekvice nad Loučnou či paní Červinkové (správa zeleně města Litomyšl) je zřejmé, že úsudek SŽDC o tom, které dřeviny lze pokácet podle jejího názoru bez povolení příslušného OOP, se zakládal pouze na jejich ústním sdělení, že dřevina se nachází na pozemku SŽDC. Po kladné odpovědi sdělil traťmistr, že dřeviny tedy budou odstraněny. SŽDC tedy dále pozemek nezaměřovala a spolehla se pouze na tvrzení předmětných osob. Jejich tvrzením tedy dle postupu SŽDC nastal důvod pro pokácení dřeviny bez vydaného rozhodnutí. Dle názoru OOP může dřevina rostoucí mimo obvod dráhy svým stavem ohrožovat životy a zdraví obyvatel mnohem intenzivněji než dřevina v obvodu dráhy a může zde tedy existovat i intenzívnější zájem na jejím odstranění než u dřeviny v obvodu dráhy. K citované Listině základních práv a svobod, v níž SŽDC upozorňuje na článek 4 odst. 1 podle, kterého můžou být povinnosti ukládány tolika na základě zákona a v jeho mezích jen při zachování základních práv a svobod OOP upozorňuje i na článek 4 odst. 2 meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod upraveny pouze zákonem. Zákon o ochraně přírody upravuje kácení dřevin i v obvodu dráhy (viz výše názor ústředního orgánu ochrany přírody i OOP). K samotnému stavu dřevin, který však není v tomto řízení určujícím faktorem, konstatuje OOP, že se ve svém konstatování ohledně možné narušené stability shoduje s vyjádřením AOPK. Z hlediska možného narušení stability jsou pro OOP stěžejní vyjádření AOPK ČR, že jasan v Cerekvici je ve výborném zdravotním stavu, jasan v Nedošíně v dobrém zdravotním stavu a lípa v Řídkém ve zhoršeném zdravotním stavu. Zdravotní stav odráží stupeň mechanického oslabení a poškození jedince a strom je tedy hodnocen z hlediska možného mechanického narušení v šesti možných intervalech následující stupnice: 0 – zdravotní stav výborný, 1 – dobrý (defekty malého rozsahu bez vlivu na stabilitu nosných prvků), 2 – zhoršený (narušení zásadního charakteru vyžadující stabilizační zásah), 3 – výrazně zhoršený (souběh defektů či poškození výrazně snižujících perspektivu jedince, vyžaduje stabilizační zásah), 4 – silně narušený (bez možnosti stabilizace, výrazně zkrácená perspektiva), 5 – havarijní (akutní riziko rozpadu) (Metodika oceňování dřevin rostoucích mimo les AOPK ČR 2013). Žádná z dřevin tedy není v neudržitelném stavu, který by bezprostředně vyžadoval její odstranění bez jiné možnosti řešení situace. Oba jasany navíc dle vyjádření AOPK, s kterým se OOP plně shoduje, což je patrné z jeho záznamu o zjištění stavu věci, nevyžadují provedení stabilizačního zásahu a v současném stavu jsou pro bezpečnost trati zcela vyhovující. Lípa je ve zhoršeném zdravotním stavu, je tedy na ní přítomno narušení vyžadující stabilizační zásah. Tento dle lze názoru AOPK provést buď zdravotním nebo bezpečnostním řezem a odlehčením přetížených

16

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 větví. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona je ke kácení dřevin nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Podle metodického MŽP k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992, Sb., o ochraně přírody a krajiny jsou závažné důvody pro kácení dřevin takové, které nelze účinně eliminovat přiměřenými a obvykle dostupnými prostředky nebo postupy jinak, než pokácením dřeviny. Dle názoru OOP jsou výše uvedené řezy dřevin obvykle dostupné prostředky, které nabízí poměrně široké spektrum odborných subjektů. Společnost, jakou je SŽDC, která vlastní pozemky, na kterých se vyskytují dřeviny dosti frekventovaně, se s největší pravděpodobností již s některou s takovou společností musela setkat. Nad to povinnost pečovat o dřeviny, zejména je ošetřovat a udržovat, ukládá vlastníkům dřevin ust. § 7 odst. 2 zákona a nepřímo i ustanovení § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (preventivní opatření před zabráněním vzniku škod). Při řádné péči o dřeviny není dle názoru dán žádný předpoklad pro zvýšenou míru rizika ohrožení dráhy. Pokud SŽDC o dřeviny řádně pečuje, zejména, jak je již výše uvedeno, je ošetřuje a udržuje, což je jeho povinností podle ust. § 7 odst. 2 zákona, nevidí OOP důvod, proč by měly ohrožovat plynulou a bezpečnou drážní přepravu. Řádnou péčí o dřeviny je též naplněna prevence dle ustanovení § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění. Dle názoru OOP je ze stavu dřevin, zejména z ořezů větví zřejmé, že o tyto je pečováno. Vhodnost péče o dřeviny ořezem větví směřujících nad dráhu ponechá OOP stranou, protože v předmětných případech se nejedná o poškozování dřevin podle ust. § 7 odst. 1 zákona. Při ošetření lípy by dle názoru OOP neměla SŽDC postupovat svépomocí, ale ošetření této dřeviny zajistit prostřednictvím odborného subjektu s dostatkem zkušeností z oboru ošetřování dřevin, která zajistí požadovaný výsledek ošetření. Při neodborném ošetření by mohlo dojít k poškození dřeviny, které je dle ust. § 7 odst. 1 zakázáno. Pokud údržbě SŽDC zjistí, že jsou dány předpoklady pro zvýšenou míru rizika ohrožení trati, pak by měl požádat příslušný orgán ochrany přírody, tedy obecní úřad podle katastrálního území s růstem dřeviny, o vydání příslušného rozhodnutí ke kácení dřevin. V případě, že bude toto riziko akutní, zřejmé a bezprostřední a dřevina bude svým stavem ohrožovat životy či zdraví nebo hrozit škodou značného rozsahu může SŽDC pokácet dřevinu okamžitě bez povolení. Dle ust. § 4 odst. 2 písm. e) vyhlášky však zpětné oznámení podle ust. § 8 odst. 4 zákona musí obsahovat i doložení skutečností nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky pro tento postup. K namítanému rozporu s kolaudovaným stavem, který SŽDC konstatuje, OOP podotýká, že se mu nepodařilo kolaudovaný stav zjistit. Speciální stavební úřad, tedy drážní úřad nemá ve svém archivu žádné původní podklady k povolení či kolaudaci stavby trati Litomyšl – Choceň. Namítaný rozpor s kolaudačním rozhodnutím (či obdobným opatřením poplatným době) lze tedy pouze předjímat. Vzhledem ke stáří lípy v Řídkém, které s největší pravděpodobností odpovídá stáří trati, se lze důvodně domnívat, že tato jako součást stavby vysazena byla. Jedná se však pouze o domněnku OOP, stejně tak považuje OOP rozpor s kolaudačním rozhodnutím namítaným SŽDC za jeho domněnku. Kterou není schopen odpovídajícím způsobem doložit. Na závěr této části ještě OOP uvádí, že dle jeho názoru je nutné odmítnout názor doc. Skulové, že drážní úřad má posuzovat i veřejný zájem na ochraně přírody, protože se svými rozhodnutími nemůže chovat nadměrně intenzivně vůči hodnotám chráněným zákonem o ochraně přírody a krajiny. To je podle názoru OOP zcela mimo kompetence drážního úřadu a došlo by tím k porušení základních zásad činností správních orgánů. Mimo to, že k takovémuto postupu schází drážnímu úřadu jakákoliv věcná příslušnost, tak na respektování hodnot ochrany přírody mu chybí odborné znalosti, které u něj vzhledem k předmětu jeho činnosti nelze logicky očekávat. K možnému dotčení VKP údolní niva uvádí OOP následující. Podle § 4 odst. 2 zákona jsou významné krajinné prvky chráněny před poškozováním a ničením a k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení či snížení ekologicko-stabilizační funkce významného krajinného prvku si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko OOP. V ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona je vymezen pojem významný krajinný prvek. Mimo jiné je v tomto ustanovení uvedeno, že VKP jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Není pochyb o tom, že břehový porost je součástí obou VKP a oba VKP může jeho odstranění negativně ovlivnit.

17

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 Pojem údolní niva není v zákoně definován, ale pro jeho účely byl tento pojem vyložen jako rovinné údolní dno, aktivované při povodňovém stavu vodního toku; tvoří ji štěrkovité, písčité, hlinité nebo jílovité naplaveniny, jejichž úložné poměry často vykazují nepravidelnosti způsobené větvením toku, vznikem ostrovů, meandrů, náplavových kuželů a delt, sutí, svahových sesuvů apod. Nivou je každé dno říčního údolí, bez ohledu na to, jakým povrchem je pokryta (zástavba, lesy, orná půda). Demek (1988) údolní nivu definuje jako akumulační rovinu podél vodního toku, která je tvořena nekonsolidovanými sedimenty transportovanými a usazenými tímto vodním tokem, přičemž při povodních bývá zpravidla částečně či celá zaplavována. Z obou výše uvedených definic je zřejmé, že základní určovací znaky údolní nivy jsou akumulace naplavovaných sedimentů a přítomnost plochého reliéfu v okolí koryta vodního toku. Z půdní mapy založené ve spisu je zřejmé, že půdním typem na lokalitě je modální fluvizem. Fluvizemě nebo-li nivní půdy vyplňují plochá dna říčních údolí a půdotvorným substrátem jsou výhradně nivní uloženiny (Tomášek 2003). Geologicky se na předmětné ploše nachází kvartérní nivní sedimenty. Pedologický i geologický podklad svědčí o ukládání sedimentů na předmětné ploše. Vzhledem k měřítku obou použitých map (1:50 000) provedl OOP zpřesnění zakreslení hranic VKP údolní niva do ÚAP ORP Litomyšl, kde určujícím znakem byl, vedle přítomnosti nivního sedimentu, právě plochý reliéf. Protože se místo vyznačuje potřebnými atributy, nemůže být sporu o tom, že předmětná lokalita je VKP údolní niva. Z konfigurace terénu je též zřejmé, že železnice vede většinou v okraji údolní nivy. Na životě společenstva údolní nivy a vodního toku se porost v ní nacházející podílí například zvýšením hydraulické drsnosti nivy, což vede ke zvýšení retence vody v nivě během povodně a ke zpomalení povodňové vlny, velmi výrazný je také její filtrační a samočistící efekt či protierozní funkce porostu během záplav a nelze opominout ani to, že opad z dřevin je významným zdrojem potravy pro organismy v údolní nivě či ve vodním toku, kam může být listí spláchnuto. Dále dřeviny představují biotop a potravní zdroj pro řadu organismů, čímž zvyšují diverzitu údolní nivy. Ochrana rozmanitostí forem života je i jedním z účelu zákona definovaným v ust. § 1. Begon et al. mezi čtyřmi faktory nejvíce ovlivňující druhové bohatství v prostoru uvádí mimo jiné produktivitu a bohatství zdrojů nebo prostorovou heterogenitu. Vzhledem k velmi vysoké míře zornění údolní nivy v zájmovém území, je zde mimo břehový porost a dva přilehlé lesní porosty (Nedošínský háj v Litomyšli a Chlumek v Nových Sídlech) velmi málo vzrostlých stromových dřevin. Proto odstranění každé dřeviny mimo tyto porosty, a zvláště pokud se jedná prokazatelně o doupný strom či o strom, na kterém lze s vysokou pravděpodobností výskyt dutin předpokládat, považuje OOP za nutné vždy k takovémuto zásahu vydat stanovisko k zásahu do VKP, neboť odstranění doupného stromu bezesporu snižuje α diverzitu (diverzita stanoviště) údolní nivy. Snížení diverzity lze dle názoru OOP bezesporu považovat za poškození VKP ve smyslu ust. § 4 ost. 2 zákona, zvláště pokud se jedná o stanoviště druhů zvláště chráněných či ohrožených, jako v posuzovaném případě. OOP nijak nezpochybňuje pravomoci SŽDC ani legitimitu požadavků na zabezpečení provozní bezpečnosti dráhy. SŽDC by ovšem v žádném případě neměla přehlížet zákon o ochraně přírody a respektovat povinnosti z něj plynoucí. Pokud například postačí odříznutí větve z dřeviny, není třeba ji kácet celou, pokud má dřeviny stáří 80 let a její stav se nijak proti předešlému roku výrazněn nezměnil, by měl respektovat kácení v mimovegetačním období apod.. SŽDC by dále měla skutečnosti jí tvrzené řádně doložit a měly by být vyhodnoceny ve správním řízení, ať už příslušného OOP či drážního úřadu. Dále OOP upozorňuje ještě na výskyt zvláště chráněných druhů živočichů, o kterých není toto řízení vedeno, protože k tomu OOP není věcně příslušný. Sám OOP evidoval na lípě v Řídkém výskyt páchníka hnědého, na což také SŽDC upozornil, vzhledem k velkému množství dutin předpokládal i výskyt letounů. Proto OOP požádal o sdělení ZO ČSOP Litomyšl. Jejím předsedou je Prom. biol. Lubor Urbánek, který se dlouhodobě zabývá monitoringem letounů a ptáků na Litomyšlsku. Proto OOP s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládal, že ze své činnosti disponuje potřebnými informacemi. Z jejího sdělení je zřejmé, že v lípě se nachází celkem tři chráněné druhy (dva netopýři a páchník) a pravděpodobný je i výskyt nosorožíka. K případnému pokácení dřeviny je tedy mimo jiné třeba i rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje. Z odborného právního stanoviska je zřejmé, že autorka vydedukovala derogaci obecné části zákona o ochraně přírody a krajiny užitím

18

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 ust. § 10 zákona o drahách. Zvláště chránění živočichové však jsou chráněni podle páté části zákona, Památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů. Pokud se tedy bude SŽDC striktně držet jako doposud tohoto právního stanoviska, musí si i podle něho zajistit minimálně výjimku ze zákazu u zvláště chráněných druhů živočichů podle ust. § 56 zákona. Ke zrušení rozhodnutí o předběžném opatření Podle ust. § 61 odst. 3 správního řádu, správní orgán předběžné opatření zruší rozhodnutím bezodkladně po té, co pomine důvod, pro který bylo nařízeno. Dle názoru OOP je zřejmé, že důvodem pro vydání předběžného opatření bylo zajistit to, aby se SŽDC zdržela kácení dřevin bez pravomocného povolení. Existence předběžného opatření pozbude smyslu okamžitě po té, co bude vydáno konečné rozhodnutí ve věci, které nabude právní moci. Vzhledem k hospodárnosti řízení (nutnost vydání dalšího rozhodnutí, rozhodování o rozhodnutí o odvolání proti předběžnému opatření) a zbytečnému zatěžování účastníků vložil OOP rozhodnutí o zrušení předběžného opatření do konečného rozhodnutí ve věci, jeho zrušení ovšem navázal na nabytí právní moci bodů výroků I. a II. tohoto rozhodnutí. Na závěr tedy OOP rekapituluje námitky SŽDC vznesené v odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření, které lze vztáhnout i k předmětnému řízení, které jsou odůvodněny výše. Bod A odrážky 2 – 6 namítaná překážka litispedence nemohla nastat, protože SŽDC nebyla uložena povinnost získat rozhodnutí podle ust. § 8 odst. 1 zákona k povolení třech předmětných dřevin a ani k jejich odstranění získat závazné stanovisko k zásahu do VKP. Bod B odrážky 11 – 16 rozhodnutím jsou stanoveny konkrétní podmínky (povinnost získat předmětná rozhodnutí) a není nadbytečné, zákon o ochraně přírody i krajiny se vztahuje i na obvod dráhy a je dána věcná příslušnost orgánů ochrany přírody a jím stanovené podmínky jsou stanoveny na základě zákona v jeho mezích. Kolaudovaný stav nebyl doložen a dřeviny rostoucí v obvodu dráhy atd. nemusí být vždy závadou stavby dráhy. Bod C odrážky 17 -27 ke kácení dřevin předmětných dřevin ve zjištěném stavu je třeba povolení, může však nastat situace, že kácení bude možné provést pouze na základě oznámení. To, že dřeviny nebyly vysazeny jako součást stavby nelze prokázat. OOP jsou oprávněny povolovat kácení v obvodu dráhy. SŽDC má zákonnou povinnost pečovat o stavbu a však dřeviny nejsou bez dalšího závadou na stavbě. Pro povolování kácení v obvodu dráhy je tedy nepochybně dána kompetence OOP a zároveň drážní úřad rozhoduje (popř. nařizuje) o odstranění zdroje ohrožení, který může eventuelně představovat i dřevina – oba orgány pak postupují ve vzájemné spolupráci, dbaje vzájemného souladu svých postupů. Pokud je hrozba škody velkého rozsahu či ohrožení zdraví a života obyvatel zřejmé a bezprostřední, tak i zákon upřednostňuje ochranu a zdraví obyvatel a umožňuje takovou dřevinu pokácet ihned bez povolení, se zpětným ohlášením. Bod C odrážky 27 -30 svoje zákonné povinnosti má SŽDC plnit v souladu s platným právním řádem České republiky. Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. Podklady řízení: úřední záznam o telefonních hovorech ze dne 12.11.2014, oznámení o zahájení řízení ve věci zákazu činnosti ze dne 12.11.2014, rozhodnutí o předběžném opatření ze dne 13.11.2014, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření doručené OOP dne 27.11.2014 (přílohami jsou rozhodnutí Ministerstva dopravy č.j. 84/2014-130-SPR/2, odborné právní stanovisko k otázkám týkajícím se vymezení kompetence mezi drážním úřadem a správními orgány ochrany přírody a krajiny (zpracovatelka doc. JUDr. Soňa Skulová Ph.D.), rozhodnutí ČIŽP o stanovení podmínek pro výkon činnosti č.j. ČIŽP/10/OOP/SR01/1404020.018/14/RPA, rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j. 1839/500/14, 52919/ENV/14, usnesení o povinnosti předložit listinu ze dne 4.12.2014, předložení odvolání proti předběžnému opatření odvolacímu orgánu ze dne 22.12.2014, odvolání proti usnesení o povinnosti předložit listinu doručené OOP dne 22.12.2014, žádost o sdělení adresovaná drážnímu úřadu ze dne 30.12.2014, úřední záznam o telefonním hovoru ze dne 5.1.2015 úřední záznam ze zjištění stavu věci na místě samém včetně fotodokumentace v počtu 21 ks a technické mapy Nedošína ze dne 7.1.2015, žádost o odborné vyjádření zahrnující posouzení

19

ČJ MěÚ Litomyšl 03869/2015 zdravotního stavu a možné narušení stability adresované AOPK ČR ze dne 7.1.2015, rozhodnutí v autoremeduře o odvolání proti usnesení o povinnosti předložit listinu ze dne 12.1.2015, žádost o sdělní adresovaná ZO ČSOP Litomyšl ze dne 12.1.2015, sdělení drážního úřadu doručené OOP dne 12.1.2015, kácení podél železnice – sdělení Krajské úřadu Pardubického kraje doručené OOP dne 12.1.2015, sdělení ZO ČSOP Litomyšl doručené OOP dne 16.1.2015, Statut státní organizace Správa železniční dopravní cesty, pedologická mapy okolí trati (http://mapy.geology.cz/pudy/), geologická mapa okolí trati (http://www.geologicke-mapy.cz/regiony/okres-CZ0533/), odborné stanovisko k zdravotnímu stavu a stabilitě vybraných dřevin u železniční trati v k.ú. Nedošín, Řídký a Cerekvice n. L. AOPK ČR doručené OOP dne 27.1.2015, žádost o umožnění nahlédnutí do spisu, záznam o nahlédnutí do spisu včetně Metodického pokynu pro údržbu vyšší zeleně (SŽDC) ze dne 28.1.2015, oznámení o možnosti seznámit se podklady pro vydání rozhodnutí ze dne 28.1.2015, Begon, Harper, Townsend (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc, 949 pp., Demek, J. (1988): Obecná geomorfologie. Academia, Praha, 480 s., Tomášek, M. (2003): Půdy České republiky. Česká geologická služba, Praha, 68s., Metodika oceňování dřevin rostoucích mimo les AOPK ČR 2013. Účastníky řízení podle ustanovení § 27 správního řádu jsou: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 Obec Tržek Obec Sedliště Obec Řidký Obec Cerekvice nad Loučnou Poučení účastníků: Proti tomuto rozhodnutí se lze podle § 81, § 82 a § 83 správního řádu odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení ke Krajskému úřadu Pardubického kraje v Pardubicích, Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice podáním učiněným u Městského úřadu Litomyšl. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Podané odvolání má odkladný účinek. Odvolání se podává v počtu stejnopisů podle účastníků řízení, nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.

Ing. Jiří Randák vedoucí odboru ŽP Obdrží: Do vlastních rukou: Účastníci řízení Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 Obec Tržek Obec Sedliště Obec Řidký Obec Cerekvice nad Loučnou Na vědomí Dotčený orgán státní správy Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Komenského nám 125, Pardubice

20