(od r. 1492, od objevení Ameriky)
Feudální společenský řád ze středověku ještě přetrvával, ale rychlý rozkvět výroby a obchodu se stal základem kapitalistického výrobního hospodářství. Vznikaly manufaktury, zdokonalovala se výroba, rozšiřoval se i obchod mezi světadíly. Vznikla třída buržoazie, vlastnící kapitál a výrobní prostředky, a proletariát (nemajetný pracující lid). V 15. a 16. stol. se vyvíjely přírodní vědy, které způsobily převrat v myšlení lidí: - církevní dogmata ztrácela na věrohodnosti - objevení Ameriky potvrdilo kulatost Země - zdokonalila se chemie - lékařské vědy využívaly poznatky z pitev - vynález knihtisku Všechny změny ve vývoji společnosti ovlivnilo filozofické hnutí (myšlenkový proud) (nezávislost osobnosti na církevní dogmatice)
- vznikla v Itálii - vyjadřuje myšlenky, které chtěly křísit antický vztah k životu, opírá se o racionální myšlení, o poznatky ve fyzice a matematice 1) Leon Battista Alberti (1404 - 1472) „Deset knih o architektuře“ 2) Giocomo Barozzi da Vignola (1507 – 1573) „Pravidla pěti řádů“ = tabulky, moduly 3) Andrea Palladio (1508 – 1580) „Čtyři knihy o architektuře“
Renesance upouští od vysokých gotických staveb a vrací se k architektuře klasické harmonie a rozměrově nabývá lidské měřítko.
- stavby se rozvíjí do šířky, kterou zdůrazňují vodorovnými arch. prvky římsami (v jednotlivých podlažích, nad okny, pod okny, …) sokly a arkádami (= sloupy nebo pilíře spojené klenbovými pásy)
- renesance se vrací k masivnímu zdivu, vytlačuje opěrnou skeletovou soustavu gotiky = kamenicky opracované kamenné zdivo, vytváří reliéfní plastiku = vícevrstvá barevná omítka s geometrickými a figurálními ornamenty
- vzor v antice architrávový (řecký) = sloup a rovný překlad archivoltový (římský) = pilíř a oblouk
- klenbový oblouk je půlkruhový, mírně lomený – s žebrovými kleštinami pro zachycení šikmých tlaků - klenby křížové, valené - střešní kopule
valená s lunetou
křížová klášterní 1 – oblouk 1.valené klenby 2 – oblouk 2.valené klenby 3 – žebro (průsečnice) 3 – tupé žebro 4 – povrchové přímky
- za štítem je skryta sedlová střecha - tvar trojúhelníkový, po obvodě členěný,
obloučkový
vlaštovčí ocasy
rozevřený
vykrajovaný
obloučkový - táborský
horizontálně členěný s pilastry
- jednoduchá s dekorativním orámováním = šambránou - sdružená s rovným nadpražím s římsou, někdy ostění a nadpraží profilované, - trojdílné okno
šambrána s ušima
šambrána bosovaná
sdružené s římsou
- nárožní arkýř – čtyřboký nebo víceboký
dekorovaná šambrána
syrský oblouk
- v zámecké architektuře - čtvercového nebo vícebokého půdorysu - s ochozem zdobený arkádami
věž s arkádovým ochozem
věž v horní části osmiboká
lunetová římsa
zakončovaní prvky – čučky zábradlí z kuželek - balustrády
příklady renesančních konzol
rolwerk – zavíjející ornament
feston – závěs z roušky, z ovoce
(1420 – 1500) (1377 – 1446) - perspektivní zobrazení - kopule dómu Santa Maria del Fjord - kostel S. Lorenzo ve Florencii
-
-
(1500 – 1540) (1444 – 1514) návrh a částečná realizace novostavby chrámu sv. Petra v Římě (na místě starokřesťanské baziliky (1483 – 1520) Bramantův žák, architekt, ale hlavně malíř začíná s výzdobou papežovy rezidence ve Vatikáně (1495 – 1564) nejvýznamnější osobnost – malíř, sochař, architekt, básník, filozof pohřební kaple rodu Medici (bohatá bankéřská rodina ve Florencii) pracoval na stavbě chrámu sv. Petra v Římě maloval Sixtinskou kapli mramorová socha Davida – představuje nový realistický styl (1452 – 1519) malíř, sochař, matematik, fyzik, architekt, astronom obraz „Poslední večeře“ (1497) obraz „Mona Lisa“ (1502)
(1540 – 1580) (1507 – 1573) - pracoval na stavbě chrámu sv. Petra po Michelangelovi - teoretik umění – kniha „O pěti řádech umění“ - zaměřil se na výstavbu města Vicenza
- renesance se u nás uplatňuje v architektuře světských staveb – zámků, paláců, radnic, obytných domů, u církevních staveb se objevuje spíše v detailech (věže, okna, … v gotických kostelech) - vzorem jsou stavby italské renesance - přizpůsobuje se domácím tradicím a podmínkám
- nové sídlo šlechty (větší komfort než ve hradech) - dispozice 4-křídlové uzavřené nebo 3-křídlové otevřené - Jindřichův Hradec, Mělník, Telč, Litomyšl, Opočno, Bučovice, Třeboň
4-křídlový uzavřený
malé arkády na nádvoří jindřichohradeckého zámku 1590 – 1592
arkády na sloupech a pilířích
arkádové nádvoří zámku v Moravském Krumlově 1557 - 1562
- geometrický rozvrh porostu, přesný sestřih, cestičky písčité a výsadba záhonů do přesných ornamentů - fontány, kašny, letohrádky - zahrada Pražského hradu, zámecká zahrada v Telči, v Bučovicích, …
královský letohrádek na Pražském hradě Belvedér
- radnice s vysokými věžemi - masný krám – střední loď komunikační, v bočních lodích prodejny - obytný dům – hloubková dispozice s domovními štíty různých tvarů, fasáda zdobena sgrafitem
renesanční radnice ve Volyni
radnice v Litoměřicích
Dům Granovských v praze (Ungelt) 1560
- malé kapličky - boží muka = sloup nebo pilíř se skříňkou na obrázek, nahoře s křížem, umístěná ve volné krajině, v polích
- navazuje na vrcholnou renesanci a vnáší do architektury dynamické prvky - ustupuje od přísných forem a tvarů, které byly dány architektonickými učebnicemi (je v opozici) -
, neklidem, nečekaným
překvapením, volným dekorem - baroko se uplatnilo nejen v architektuře, ale i v malířství, sochařství, literatuře, filozofii, …
- dosahuje se jí kombinací křivek a přímých linií (vše zachyceno v pohybu) - způsoby zobrazování vyvolávají dojem reálného prostoru – - cihly - barevný umělý mramor = směs sádry a klihové vody - štuková omítka (štukatérské práce dosahují vrcholu) - světlé odstíny - časté pozlacování soch a architektonických prvků
- rané baroko asi 1600 - 1690 - vrcholné baroko 1690 - 1740 - pozdní baroko = rokoko asi 1740 - 1780 (asi 1600 – 1690)
zdi byly plasticky členěny nikami, výklenky, předsazenými sloupy, polosloupy, pilastry = nosný, hlavně dekorativní prvek vystupující (1/2); 2/3; 3/4) v celé výšce ze zdi, lze rozeznat patku, dřík, hlavici, nejčastěji polokruhový půdorys = svislý stavební prvek plochý, jen mírně vystupuje z plochy zdi
fasáda - pilastry, sokl – pásová bosáž
fasáda – polosloup, bosované přízemí
velká tvarová rozmanitost
s motivem klenáků
polokruhové - kostel plastiková šambrána s ušima
často s prsténcovou bosáží, někdy s horním oknem, někdy s předsazenými sloupy nesoucí balkón
A – s prsténcovou bosáží, B – s obelisky, C – s prsténcovou bosáží a oknem, D – s balkónem na předsazených sloupech
iónský a korintský, v interiéru spirálovitě točené
trojúhelníkové, segmentové, poměrně nízké, ve vrcholech sochy
doplňuje barokní stavby – sochy, plastiky, vázy, plastické drobnosti
(1690 – 1740) je období dynamického baroka a vynikajících umělců - Kryštof Dientzenhofer (1655 – 1722) - jeho syn Ignác Kilián Dientzenhofer (1689 – 1751) - Giovanni Batista Alliprandi (1665 – 1720)
, ostatní typy – řada tvarových variant
– akant, páska, mřížka, mušle
mřížka
plastický akant
páska
mušle
– mansardové, vikýře věžové stavby – střechy cibulové, zvonové
A,B – cibulová C,D – cibulová s lucernou E – zvonová F – zvonová s lucernou G – zvon. mansardová
– bohatost tvarů, plocha se plasticky vydouvá
– bohatě zdobeny, doplněny figurálními plastikami, atlanty (plastika muže nesoucí břemeno)
– často čtyřboké, pootočené
S vrcholným barokem se objevuje zvláštní forma baroka = gotizující barok: - stavby (arch. J. B. Santini) – rekonstrukce gotických chrámů - barokní gotika neopisuje a nenapodobuje gotiku, ale některé prvky gotické (lomený oblouk, žebra, opěrný systém) začleňuje do barokní stavby
(asi 1740 – 1780) - rokoko není samostatný architektonický sloh - je dekorací (zdobením) na barokních stavbách - ornamentika vykrajovaná, nesymetrická
-
= rokokový dekor, asymetrický, tvaru S nebo C
- rekonstrukce původně gotických chrámů a stavby nové - kostely = mistrovská díla z období vrcholného baroka - morové nebo mariánské sloupy – zpravidla sloup se sochou P. Marie a sochami patronů, ochránců před morem - na venkově boží muka a malé kapličky - kláštery - rozsáhlá hospodářská centra = komplexy budov různého účelu
věž
kostel sv. Mikuláše na Malé Straně
barokní gotika
kopule
Loreta v Praze (Dientzenhoferové)
- sídlo šlechty domácí i přistěhovalé - vývoj dispozice zámku = prostor uvnitř podkovité dispozice barokního zámku, vpředu ozdobně uzavřený mříží se vstupní bránou = ústřední sál v 1. patře, opatřen kopulí – dominanta zámku
A – uzavřená 4-křídlová, B – čelní křídlo s hl. vstupem se snižuje (portál nebo věž) C – podkovitá dispozice (z uzavřeného dvora = čestný dvůr), D – čestný dvůr se zvětšuje o hospodář. Budovy
Zámek v Jemništi podkovitá dispozice s čelním dvorem - F.M.Kaňka 1724
- řešena na osu zámku - zahrad. objekty - fontány, jezírka, plastiky (vázy) - gloriety (ozdob. sloup. stavba v parku na vyvýšeném místě) - sala terrena (otevřená trojosá stavba k odpočinku, k pohoštění, poslechu hudby
dekorace zahrad - vázy vyhlídkový zahradní pavilon
barokní dům – dva typy: 1) s bohatě zdobenou fasádou a štítem, hluboký do dvora 2) s mansardovou střechou a štítovými vikýři domovní znamení nad vchodem
úzká dispozice
široká dispozice
