NOVOVĚK -
Datuje se od r. 1492 (= objevení Ameriky), popř. 1526 (= nástup Habsburků), končí 1. sv. v.
Humanismus a renesance - Renesance spadá do období 14. – 16. stol. → V této době se zlepšuje společenský i ekonomický vývoj. Bylo tomu tak díky vynálezům a objevům (např. knihtisk, kompas). - Rozvíjí se obchod a s ním spojené zámořské objevy. Mezi významné objevitele patří Kryštof Kolumbus, Vasco de Gama aj. - Toto období patří mezi převratné v oblasti astronomie – mění se názory: středem sluneční soustavy už není Země, ale Slunce, hovoří se o tom, že se Země otáčí, že je kulatá, nikoli placatá,… Mezi významné astronomy patří např. Bruno, Galilei, Koperník, Kepler. - Významný je vynález knihtisku – vynálezce Johann Gutenberg (Německo) – v ½ 15. stol. (1439). - Velmi roste význam měšťanstva. Venkovské obyvatelstvo se naopak bouří proti špatným podmínkám. - V tomto období se začínají formulovat teorie o státu: Machiavelli, More, Hobbes, Campanella aj. - Renesance = umělecký směr, který se obrací k antickým ideálům. Důraz je kladen na vzdělání ---) proto se rozvíjí zejména přírodní vědy a vědy o člověku. Lidé se chtějí oprostit od středověkého myšlení, kde je středem Bůh, a tak se staví proti středověké teologii. Ovšem stále se věří v Boha. - Humanismus = myšlenkový směr, filozofický a historický proud. Zdůrazňuje svobodný rozvoj lidské osobnosti. Jazykem humanistů je latina. Humanismus kritizuje feudální a církevní řád. Humanista: Erasmus Rotterdamský. Umění – jeho vývoj 1. Renesance jako umělecký směr se projevil snad ve všech oblastech. Ve 2/2 16. stol. se mění na tzv. manýrismus (důraz na neklid, rafinovanost, tajemno). - STAVITELSTVÍ: o návrat k antice a románskému stylu o staví se: zámky, paláce, méně už kostely o prvky: arkády, lodžie, štíty, kupole, sgrafita (na fasádách) o stavby: chrám sv. Petra v Římě, Louvre v Paříži aj. - MALÍŘSTVÍ: o vychází z antiky o zachycován je stav duše, ženská krása, náboženská témata o významní malíři: Leonardo da Vinci, Sandro Botticelli, Michelangelo Buonarroti, Hieronymus Bosch aj. - SOCHAŘSTVÍ: o náboženská tématika o sochy mají proporce o sochař: Michelangelo Buonarroti - LITERATURA: o Do literatury pronikají národní jazyky, opět se objevují žánry, které byly ve středověku potlačeny: epos, komedie, tragédie aj. o Náboženská tématika stojí v pozadí. o Autoři: Shakespeare, Cervantes aj. 2. baroko: - Baroko: 16. – 17. stol. – vznik v katolické Itálii jako protiklad renesance. Baroko se šíří do celé Evropy (hlavně katolické) a je považováno za poslední jednotný umělecký směr celé Evropy. U nás spojeno s protireformací, a tak převládají stavby kostelů, malby a sochy svatých. Znaky barokního umění: o se obrací na city a pocity člověka, o nevěří rozumu, o nevěnuje se přírodě, o uchyluje se k vlastnímu nitru a k víře v Boha, o je zdůrazněna lidská bezmocnost a pomíjivost člověka a života, o člověk je velmi duchovně naladěn,
o objevuje se mysticismus, o záporné jevy se často nadsazují (nadsázka = hyperbola), o barokní díla jsou plná napětí, duch a hmota (psychické a materiální) stojí v protikladu, o převládá monumentálnost, o baroko je dynamické a konfliktní, o název: asi z portugalského barocco = perla nepravidelného tvaru, o za závěrečnou fázi je považováno rokoko = ve dvorském prostředí. Architektura - Typický je cit pro kompozici a monument. Budují se hlavně okázalé CÍRKEVNÍ stavby, ale i zámky s krásnými zahradami a parky. - Budovy nemají přímky, převládá křivka a oblouk. Výrazným prvkem jsou monumentální kopule. - V interiérech se objevují fresky, zlacené prvky a umělý mramor. - Stavby: kolonáda před chrámem sv. Petra ve Vatikánu, u nás: Klementinum - Čeští architekti: G. Santini, Kryštof a Kilián Ignác Dienzenhoferové. Malířství - Zobrazují se niterné pocity. Důležitou roli hraje hra světla a stínu (důležitý prvek je prosvětlen). - Malíři: Caravaggio, Peter Paul Rubens, Rembrandt van Rijn aj. Naši: Škréta, Brandl. Hudba - Objevují se sonáta, opera aj. - Skladatelé: Johann Sebastian Bach, Georg Friedrich Händel, Antonio Vivaldi. U nás: Adam Michna z Otradovic. Sochařství - U nás: F. M. Brokoff (některé sochy na Karlově mostě, M. B. Braun (ctnosti a neřesti na zámku Kuks). - Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci – v památkách UNESCO. 3. -
klasicismus Z latiny a znamená dokonalý. Inspiruje se antikou, v níž byl viděn vzor umělecké krásy, tvůrčí kázně i přiměřenosti. Vzniká ve Francii. Za vlády Ludvíka XIV. (= KRÁL SLUNCE), kdy doznívá baroko, je klasicismus na svém vrcholu. - Klasicismus řadíme do doby 17. – přelomu 18./19. stol. - Ve stol. 18. přijímá ideály osvícenské filozofie, a hovoříme tak o něm jako o osvícenském klasicismu, který ovlivňoval myšlení i kulturu. Pak pomalu ustupuje a mísí se s novými uměleckými snahami. Tomuto období se říká preromantismus. - Na počátku 19. stol. přešel klasicismus v tzv. empír (z franc. císařství, říše). Architektura - Je elegantní, střídmá. - Stavby mají obdélníkový půdorys. Zdi se člení do pravoúhlých tabulí. - Objevují se antické trojúhelníkové štíty s reliéfy, nápisy, letopočty. Stavby se zdobí sloupy. - Ke stavbám přiléhají také parky a zahrady s geometrickými půdorysy. Stromy a keře jsou zastřihovány do geometrických obrazců. - Empír, v nějž se klasicismus mění, přejímá dórský sloh, užívají se sloupy, půlkruhová okna, na rozdíl od klasicismu zdvojená. Užívají se zelené žaluzie, slepé arkády,… Sochařství a malířství - Návrat k antice. Objevují se mytologické, antické a alegorické prvky a kompozice. Hudba - Převládá zájem o operu, ale vznikají i instrumentální skladby. V oblibě je velmi sonáta, symfonie a smyčcový kvartet. - Skladatelé: Franz Joseph Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart a Ludwig van Beethoven. Literatura - Vyžadována je harmonie, logická jasnost, přesné vyjadřování a dodržování stylu. - Rozlišovaly se žánry nízké a vysoké. Vysoké žánry: óda, epos, tragédie – čerpají děj z antiky, jsou z vyšší společnosti x nízké žánry: komedie, fraška, bajka, satira – čerpají děj ze současnosti, pojednávají o nižších vrstvách.
-
Klasicismus se nejvíce uplatnil v dramatu – je po vzoru Aristotela dodržována myšlenka jednoty místa, času a děje – tj. celý příběh se odehrával na jednom místě, byl dějově jednotný a bez vedlejších motivů a měl se odehrát nejlépe ve 24 hodinách.
Zámořské objevy - Předpoklady objevů: 1. přetnutí obchodní cesty mezi Evropou a Asií po souši v důsledku osmanských výbojů (nedostatek vzácného zboží z Indie v Evropě) 2. evropské země se rozvíjely rychleji a potřebovaly odbytiště 3. technický rozvoj hlavně v oblasti loďařského průmyslu – dochází ke zdokonalení kormidla, jo objeven kompas atd. 4. významným způsobem se mění obchodní priority v Evropě – až do vrcholného středověku zde vévodily Benátky a Janov, potom se novými centry stávají portugalské a španělské přístavy - Významné státy: o Portugalsko: Jindřich Mořeplavec v r. 1415 získává severoafrickou Ceutu. Hlavní iniciativy na konci 15. stol. – Bartolomeo Diaz doplul k mysu Dobré naděje – na další plavbu neměl sil, musel se vrátit. Bylo to způsobeno také tím, že v jižním Atlantiku je časté nepříznivé počasí. Vasco da Gama Afriku obeplul a dostal se do Indie – velké vítězství. Fernando de Magalhaes obeplul celý svět. o Španělsko: Kryštof Kolumbus – jeho 3 lodě se vydají na západ v předtuše, že je-li Země kulatá, tak se musí dostat do Indie. 14. 10. 1492 přistáli na ostrově San Salvador, mysleli si, že objevili touto cestou Indii. Proto začali této oblasti říkat Přední Indie. Přitom ale objevili Ameriku. Kolumbus zemřel osamocen a v bídě ve Španělsku. Amerika svůj název dostala až podle Ameriga Vespucciho, který ji procestoval a pojmenoval podle sebe. Hernando Cortes obsadil říši Aztéků. Francisco Pizarro dobyl říši Inků. Habsburkové Starý rod sídlící v jihoněmeckém prostoru. Zlatou éru rodu zahájil Maxmilián I. ziskem Burgundska a španělského nástupnictví. Karel V. – velice schopný panovník, vládl v habsburském Španělsku. Ferdinand Habsburský - Slíbil zachovávat svobody českých stavů (= nekatolíků), ačkoli byl sám katolík. - Přistoupil na požadavek, aby sídlil v Praze. - Čeští stavové jasně prohlásili, že neuznávají dědická práva jeho manželky Anny Jagellonské + prohlásili Ferdinandův nástup na český trůn za výsledek volby. - Zvolen českým králem 1526 → Habsburkové nejmocnějším panovnickým rodem. - Z volebních slibů nedodržel téměř žádný, naopak rozrušoval českou stavovskou komoru. - Centralizace do Vídně = všechno se přenáší do Vídně. - V náboženské otázce byl obezřetný, ale podporoval katolicismus (příchod jezuitů). Maxmilián II. - Syn Ferdinanda I. - Mezi stavy vzbudil naději, že centralistické choutky + tíhnutí ke katolicismu nemusí být u všech Habsburků. - Inklinoval k luteránství + stýkal se s luteránskými kazateli. Pohrdal jezuity i jeho honosnými katolickými obřady. - Když se však stal císařem, složil přísahu věrnosti katolíkům (musel). - R. 1575 mu čeští stavové předložili ke schválení tzv. Českou konfesi – snaha o uznání nekatolíků (= poddaný nemusí vyznávat víru svého pána). Odmítl ji potvrdit písemně, jen ústně slíbil podporu nekatolíkům. - Po odjezdu z Českých zemí tisk České konfese zakázal.
Rudolf II. - Trpěl psychickou nemocí (měl k ní genetické předpoklady) – jeho otec Maxmilián II. měl za manželku vlastní sestřenici + Rudolfova prabába Johana Šílená trpěla duševní poruchou. - Udržoval poměr s Kateřinou Stradovou, ale neoženil se. Měl několik levobočků. - Za jeho vlády se stala Praha kulturním centrem: řada uměleckých sbírek. Jeho mecenášství přitahovalo umělce. - Zajímal se o astrologii, alchymii a černou magii. Na jeho dvoře působili např. Edward Kelley, Tycho de Brahe, Johannes Kepler,... - Podporoval i Židy. Např. Marka Mardochaje Maisla. Zajímal se o židovské pověsti o Golemovi a Jehudu Löwovi. - R. 1609 vydán tzv. Rudolfův majestát – uzákoňoval Českou konfesi. Matyáš - Rudolfův bratr. - Opět centralizoval. - Za jeho vlády: pražská defenestrace – 23. 5. 1618. Ferdinand III. - Prováděl rekatolizaci, za jeho vlády 30letá válka. Leopold I. - Udržoval obrovskou armádu – boje proti Turkům. R. 1683 Turci napadli Vídeň – poraženi. Josef I. - Boje s Francií o španělské dědictví. Obíral se o svého vojevůdce Evžena Svojského (velmi významný, vítězí nad Turky). Karel VI. - Když mu umírá syn a on má jen dceru Marii Terezii – vydává tzv. Pragmatickou sankci – 1713 = na trůn může nastoupit i dcera, pokud není syn. Marie Terezie - Jediná královna na českém trůně (vládne 1740 – 80) – dostává se na něj díky Pragmatické sankci. - Měla 12 dětí. - Její nástup neuznával bavorský kurfiřt Karel Albrecht – dovolával se nároků na habsburský trůn (byl synovec Josefa I.). - Bojovala o Slezsko s pruským králem Friedrichem II. – ztratila část Slezska. - R. 1741 – Karel Albrecht se prohlašuje v Praze českým králem, získává i císařský titul jako Karel VII. Nakonec je ale česká šlechta loajální s MT. - Další prusko-rakouský konflikt – tzv. sedmiletá válka: definitivní ztráta Slezska. - Vládla pod vlivem osvícenského absolutismu – zavedla několik reforem ve správě, soudnictví, vojenství, zavedla povinnou školní docházku, číslování domů, příjemní osob, sčítání osob. Snažila se zlepšit situaci ve svých zemích. Josef II. - Vláda: 1780 – 90. - Dovršil osvícenské reformy, která začala jeho matka. - Rozvíjí kulturu + vzdělanost. - Vzdělaný, sympatizuje s osvícenci. - Zajímal se o život obyčejných lidí (cestoval po kraji – vesměs inkognito). - Významné změny: o dokončil reorganizaci armády – očistil důstojnický sbor od neschopných a bere si schopné (i kdyby nebyli šlechtického původu) o založil nové strategické pevnosti: Hradec Králové + Josefov o snažil se vybudovat stát uznávající základní lidská práva + občanské svobody o zdokonalil státní správu – spojeno rakouské Slezsko + Morava (správní sídlo: Brno) o berní (josefínský) katastr – připraven nový systém zdanění půdy vrchnostenské (= dominikál) i půdy poddanské (= rustikál) – daně měly být stanoveny rovnoměrně podle výměry půdy o berní a urbariální patent – robota měla být zrušena a nahrazena peněžitou dávkou, ale když Josef II. zemřel, jeho nástupce Leopold II. patent zrušil o omezena (ne zrušena) cenzura ---) svoboda tisku
o r. 1781 – toleranční patent – o náboženské svobodě; zrušena výsada katolíků; víra je soukromou záležitostí člověka (i židovská víra) + faráři pověřeni vést matriky (= knihy o narození dětí, sňatcích, úmrtí) o r. 1781 – patent o zrušení nevolnictví – tzv. revoluce shora → lidé jsou osobně svobodní = odstraněna otrocká podřízenost, poddanost k feudální šlechtě → S vydáním patentu o zrušení nevolnictví teď už poddaný může: uzavírat sňatek bez souhlasu vrchnosti (do té doby vrchnost vybírala partnera) svobodně opouštět panství (do té doby se nesměl poddaný bez souhlasu stěhovat) svobodně posílat děti na studia (do té doby pán stanovil, čím se dítě vyučí) prodávat i zadlužovat grunty (= usedlosti) - Rozporuplné změny: o kulturní barbar – veřejná dražba a zničení zbytku sbírek a knihovny Rudolfa II. o je proti baroknímu umění o zrušil mnohé kláštery – využití jako nemocnice, kasárny o zavřena řada kostelů – pro úřední nebo vojenské účely, popř. muniční či obchodní sklady o zbořena Betlémská kaple o úspora pohřbívání – místo rakví, jen pytle → NEPROŠLO Leopold II. - Šlechtu pobuřují reformy Josefa II., Leopold II. je tedy ruší. František I. - Za jeho vlády vznik tajné policie, zabrzdil všechny pozitivní změny. Nebyl příliš inteligentní, byl i zatvrzelý, krutý. - Vedl válku proti Francii za vlády Napoleona Bonaparta → daří se Francii, kruté byly podmínky hlavně po bitvě u Slavkova 1805. R. 1813 ho ale spolu s Pruskem + Ruskem porazil. Ferdinand V. Dobrotivý - Prý byl slabomyslný, ale laskavě se choval ke svým poddaným. Vídeňáci mu říkali „chudáček blbeček Ferdáček“. - Fakticky za něj vládne triumvirát: Metternich, Kolowrat, arcivévoda Ludvík. - Vznik tzv. Metternichovského absolutismu – nastolení cenzury, vznik tajné policie, přísný režim. - R. 1848 ale propuká nesouhlas s Metternichovým absolutismem – císař opouští sídelní město a r. 1848 abdikuje ve prospěch svého synovce. - V českých zemích té doby se rozvíjí kulturní směr zvaný národní obrození (osobnosti: Dobrovský, Jungmann, Palacký, Mácha, Erben, Němcová, Borovský). František Josef I. - Za jeho vlády upevněn absolutismus. Přesvědčen o nadřazenosti aristokracie. Měl zálibu v uniformách a vyznamenáních. - Vydává Únorovou ústavu (1861) – vznik parlamentarismu – neprosadil se úplně. - Bojoval s Pruskem – prohrál → Uhersko si vynucuje r. 1867 vyrovnání = vznik Rakousko-Uherska (do té doby Rakouská Monarchie). - Jeho manželku Alžbětu zabil anarchista pilníkem. František Ferdinand d´Este - Spáchán na něj atentát – vypuká 1. sv. v. Reformace a katolická reforma - Po smrti Maxmiliána I. se začíná Svatá říše římská ztotožňovat s německými oblastmi → vznik tzv. Svaté říše římské národa německého. Za jejího vládce zvolen Karel V. - Objevuje se nespokojenost s církevními poměry (v několika evropských zemích). Lidé vidí, že církev žije rozmařilým životem. Martin Luther - R. 1517 vyvěsil svých 95 tezí – v nich vysvětluje, jak si představuje správný křesťanský život. Stejně jako Hus odsoudil prodej odpustků. - Lutherovým stoupencům se říká lutheráni a jeho hnutí se označuje jako lutherská reformace. - Velký ohlas měl Luther u sedláků → povstání sedláků, tzv. německá selská válka (1524 – 6). Na Lutherovu stranu se staví nejen chudší vrstvy (např. i vyšší šlechta).
Karel V. chtěl prosadit návrat všech obyvatel ke katolické víře → proti tomu protesty, odtud nová skupina Lutherových stoupenců: protestanti. - Vleklé války mezi protestanty a katolíky, nakonec uzavřen mír v Augsburku r. 1555. Vyhlášena zásada: „čí země, toho náboženství“. Jan Kalvín - Francouzský reformátor, vycházel z Lutherových podnětů, později se v řadě názorů lišil. - Učí o predestinaci (= předurčení) – tzn. Bůh už předem určuje, kdo z věřících bude spasen, do zavržen. - Jeho přívrženci nazývání kalvinisté. Nekatolíci v českých zemích - Od husitských válek převažují kališníci. - Objevuje se ale také luterství, novoutrakvisté (= novokališníci), jednota bratrská, novokřtěnci. -
Katolická protireformace - Reformace se šíří téměř po celé Evropě. - Ve Švýcarsku reformátor Ulrich Zwingli – nachází v něm oporu kalvinisté. - Katolíci se snaží přinutit k návratu ke katolické víře (i násilím). - Nastává vnitřní změna v katolické církvi – katolická protireformace (snaha zastavit šíření reformace). - Otázky vnitřní proměny katolické církve řešil tridentský koncil (sever Itálie) – trval cca 18 let, katolická církev si uvědomila povinnosti a přijala program k zabránění šíření reformace. - Vznik jezuitského řádu (tzv. Tovaryšstvo Ježíšovo) – založen Ignácem z Loyoly (voják). Řád se věnoval učitelské a misijní činnosti. Náboženská situace v Evropě 16. stol. - Tzv. evangelíci = přívrženci různých nekatolických vyznání, kteří se v 16. stol. rozešli s katolickou církví. - Od katolíků se evangelíci liší např.: oslabením významu kněze, konáním bohoslužeb v národních jazycích, nezdobením kostelů, neuznává zpověď. - Katolická církev – zdobí kostely, kněžská roucha, zachovává zpověď apod. Třicetiletá válka (1618 – 1648) - Katolická strana se stává silnou a postupuje vůči nekatolíkům – porušují Rudolfův majestát. - Jaro 1618 – do Prahy svolán sjezd nekatolických stavů. A vypravila se delegace (23. 5. 1618) vedená Thurnem na Pražský hrad, kde byli svrženi z oken dva místodržící katolíci Slavata a Bořita z Martinic = tzv. pražská defenestrace (už třetí, předtím ještě 1419 a 1483). - Defenestrací začíná povstání českých nekatolických stavů proti Habsburkům + 30letá válka – první válka, která zasáhla celou Evropu. - Stavové zvolili vládu 30 direktorů (10 pánů, 10 rytířů a 10 měšťanů). - K českému povstání se připojují Horní a Dolní Lužice, Slezsko a později i Morava. - R. 1619 (po smrti císaře Matyáše) sněm zbavil nároku na český trůn Ferdinanda a zvolil si Fridricha Falckého – tzv. zimní král. Habsburkové se nároku na trůn nechtěli vzdát. - 1620 – do Čech vstoupilo vojsko Katolické ligy + habsburské oddíly a pronikají k Praze → bitva na Bílé hoře 8. 11. 1620 = 1. fáze 30leté války. Bitva trvala 2 hodiny a čeští stavové utrpěli obrovskou porážku. Fridrich Falcký opouští Prahu + ztrácí země Koruny české, na trůně Ferdinand II. - Ferdinand II. – provedl rekatolizaci = návrat obyvatel ke katolicismu. - R. 1621 – krutě potrestání přední účastníci odboje = popraveno 27 českých pánů. Kat: Jan Mydlář, pánové sťati. Mezi popravenými: spisovatel a hudebník Kryštof Harant s Polžic a Bezdružic, lékař Jan Jesenius aj. - Majetek popravených byl konfiskován = zabrán. Na konfiskacích se obohatil např. Albrech z Valdštejna. - R. 1627 pro Čechy vydána nová ústava – Obnovené zřízení zemské. Pro Moravu 1628. Díky tomu je uzákoněno dědičné právo Habsburků na český trůn + němčina zrovnoprávněna s češtinou. - Nekatolíci mají 2 možnosti: 1. dát se na katolickou víru x 2. emigrovat (= odchod ze země). Těm, co odešli, je zabrán majetek. Mezi emigranty např. J. A. Komenský – učitel národů, biskup jednoty bratrské, díla: Svět v obrazech, Labyrint světa a ráj srdce aj.
-
-
Katolické úspěchy vyvolávají strach u protestantů – vznik protestantské koalice, vede ji Dánsko = 2. fáze války. Protestanti opět poraženi – zásluhu na tom měl Albrecht z Valdštejna. Valdštejn má úspěchy i ve 3. fázi války: vůdčí mocností protestantské koalice – Švédsko, opět výhra katolíků. Valdštejn byl r. 1634 v Chebu ale zavražděn z podezření ze zrady císaře. Po jeho smrti císařská vojska už ne tak úspěšná. Ukončení války – 4. fáze: tzv. švédsko-francouzská = proti Habsburkům v čele Švédsko + Francie. V čele Francie katolík Ludvík XIII. (v té doby i známý kardinál Richelieu) – chtěl zlomit pozice Habsburků, kteří měli vliv v sousedním Španělsku + střední Evropě. Boje opět přímo na území Čech. R. 1645 poraženi Habsburkové pomocí Švédu v jedné z nejkrvelačnějších bitev – u Jankova (středočesko). Švédové dokonce oblehli Brno a dostali se i k Praze. R. 1648 uzavřen vestfálský mír – všeobecná spokojenost, nespokojeni jen čeští emigranti, ti se nikdy nesměli vrátit do země. České země zůstávají pod nadvládou Habsburků, jen ve Slezsku částečná tolerance nekatolíků.
Novověk – obecný přehled - Ve 2/2 17. stol. počet obyvatelstva klesá – důvody: války (hlavně 30letá), hladomory, emigrace, cesty do zámoří. - Nadále převažuje rukodělná práce, cechy se však rozpadají, nahrazuje je manufaktura = dělba práce. - Rozvíjí se těžba, zpracování železa, textilní + sklářská výroba. - Základní zdroj energie: voda, vítr, dřevo – vznik vodních kol + větrných mlýnů. - Věda: rozvoj matematiky (Isaac Newton – zákony gravitace a poučky z mechaniky), fyziky (Denis Papin – tlakový hrnec), lékařství, biologie a chemie. Vznik Královské společnosti (Londýn) a Královské akademie (Paříž) – vědecké společnosti. - Státní systémy v pol. 17. stol.: parlamentarismus (v Anglii, Nizozemí) = zákonodárné shromáždění, přijímá ústavu x absolutismus (Francie, Španělsko, Habsburská monarchie) = vláda panovníka. Absolutismus – zrozen ve Španělsku. Evropské velmoci v době novověku 1. Španělsko - V 16. stol. největší Evropská velmoc. - Bohatství – ze zámořských kolonií v Americe a Asii. - Vznik zámořských kolonií provázen tzv. genocidou = vyhlazování obyvatelstva, např. Indiánů. - Vládnoucí rod: Habsburkové – nejvýznamnější Karel V. (zastánce katolicismu). - Hospodářství: králové potřebují značné bohatství → hospodářský rozvrat. - Významná událost: námořní bitva u Lepanta – zničeno turecké loďstvo. 2. Nizozemí - Formálně tvoří součást Svaté říše římské. - Karel V. jako císař Svaté říše římské předa Nizozemí španělské větvi Habsburků. - Náboženství zde: kalvinismus → odpor proti Habsburkům jako katolíkům. - Nizozemský odpor potlačuje krvavým terorem španělský Habsburk Filip II. – popravuje protihabsburské předáky → vypuká revoluce v Nizozemí. - V čele vzbouřenců: Vilém Oranžský, jeho stoupenci tzv. gézové (= žebráci). Postupně se přidávají severní nizozemské provincie. - Vzniká utrechtská unie – vyhlašuje nezávislost + státní náboženství kalvinismus. - Po revoluci vznik Spojeného Nizozemí – v čele s V. Oranžským (zavražděn). 3. Francie - Snahy rozšířit území (na Apeniny) – boje se Španělskem. - Zisk přístavu Calais u kanálu La Manche → Anglie tak ztrácí nad tímto městem kontrolu. - Vnitřní náboženské sváry – část obyvatel luteráni, část katolíci, později slaví úspěch kalivnismus. - Francouzští kalvinisté se nazývají hugenoti (čti ygenoti). - Králové – katolíci.
V čele hugenotů – Jindřich Navarrský – oženil se s princeznou Markétou – to poskytlo v noci z 23. na 24. 8. 1572 katolíkům příležitost k pobití tisíců hugenotů ---) masové vraždění známo jako tzv. bartolomějská noc. - Jindřich Navarrský na trůně jako Jindřich IV. – musí přestoupit ke katolictví, ale hugenotům dává r. 1598 listinu = edikt nantský – právo zastávat státní úřady. - V 17. stol. kardinál Mazarin – v zemi se zvedá odpor šlechty i měšťanů, dovršení absolutismus v podobě krále Ludvíka XIV. – omezen podíl šlechty, moc v rukou panovníka, který se opíral o armádu, policii a katolickou církev. - Ludvík XIV. – zrušil edikt nantský, Francie jen katolická. Za jeho vlády se zvýšily výdaje státu (velká armáda, války, honosný život), např. postaven zámek ve Versailles → vysoké daně. Řešení měla přinést nová finanční politika ministra Colberta – omezován dovoz (vysoká cla) = tzv. merkantilismus. Zakládají se manufaktury, zájem o kolonizace + soupeření s Anglií. - Bojuje se r. 1700 o španělský trůn – s Habsburky – výhra Francie s podmínkou, že nedojde ke spojení Francie a Španělska v jeden stát. 4. Anglie - Vzestup za vlády Jindřicha VIII. – 6 manželek, rozhodný, tvrdě prosazoval své názory. - Náboženství: luterství a později i kalvinismus – vítězí ale katolická víra. - Angličtí kalvinisté se nazývají puritáni. - Jindřich VIII. – katolík, přestupuje k protestantismu + zakládá vlastní církev (anglikánská), je v jejím čele. Od té doby jsou až dodnes angličtí panovníci i hlavou této církve. - Zrušeny kláštery, jejich jmění zabavuje Jindřich VIII. - Rozvoj anglikánské církve v době Alžběty I. (Jindřichova dcera) – neprovdána, mnoho milenců, za její vlády obrovský rozvoj Anglie → tzv. alžbětinská doba - Za vlády Alžběty I. rozvoj pirátství – např. Francis Drake – pirát ve službách Alžběty I., získal šlechtický titul sir, podnikl cestu kolem světa (jako první Angličan). - Za její vlády i rozvoj obchodu – r. 1600 vznik Východoindické společnosti. - Po Alžbětině smrti konec Tudorovců, nástup Stuartovců – Jakub I. (nechtěl se mýt). - Za vlády Karla I. (po smrti Jakuba) utužení absolutismu, problémy s náboženskou otázkou: puritáni kritizují absolutismus panovníka, požadují reformu církve. V této době i snaha Anglie podřídit si Irsko + Skotsko → Skotů proti Angličanům (dokonce vpadli do Anglie). Parlament nechtěl dát panovníkovi peníze na žoldnéře, tak parlament rozpuštěn. Postup skotských vojsk donutil panovníka k novému svolání parlamentu – jeho moc ale omezena. V Anglii občanská válka – zpočátku převaha panovníkova strana (šlechta, anglikánská církev + rolníci v severovýchodní Anglii), pak ale v čele odpůrců Oliver Cromwell – vybudoval armádu podřízenou parlamentu – vítězí, král prchá ze země, ale obnovuje boj – další občanská válka – opět uspěl Cromwell. - Karel I. zajat, popraven, parlament vyhlašuje republiku. - Irsko + Skotsko se mění na anglické kolonie až do 20. stol. - Začíná se budovat velké loďstvo – snaha o ovládnutí mezinárodního obchodu. Přijata Navigační akta = zákon o plavbě a obchodu – do Anglie dovoz zboží jen na anglických lodích. - Válka mezi Anglií a Nizozemím – o ovládnutí obchodu – toho využívá Cromwell, protože s podporou armády rozehnal parlament + nastolil vojenskou diktaturu, prohlašuje se za lorda protektora. Válku vyhrává Anglie, stává se námořní velmocí. - Po Cromwellově smrti měl nastoupit jeho syn – slabý + obnova monarchie. - Stále náboženská nesnášenlivost – snaží se ji řešit Jakub II., ve znamení sympatií k Francii přestupuje ke katolicismu → nespokojenost, sesazen, koruna nabídnuta nizozemskému Vilému Oranžskému – v Anglii vládl jako Vilém III. – opíral se o parlament. - V anglickém parlamentu vznikají zárodky novodobých politických stran – r. 1707 dokonce vyhlášeno Spojené království Velké Británie. Irové – zůstávají v pozici kolonie, Skotsko – vlastní právní řád. 5. Rusko - Ve středověku tzv. Moskevská Rus – vzestup s upevňováním panovnické moci. - Významný panovník Ivan IV. Hrozný – ujal se samostatné vlády, prohlásil se za svatého, korunoval se na cara a samovládce s maximální mocí = tzv. samoděržaví. - Ivan Hrozný bojoval proti bojarům (= vysoká šlechta) – opírá se o polovojenskou organizaci – opričnici. -
-
-
Po Ivanově smrti – Boris Godunov (švagr) – rozvrat hospodářství. Na přelomu 17./18. stol. – velmoc – spojeno s nástupem Romanovců a carem Petrem I. Velikým – situace v Rusku ale hrozná, konflikty, zaostalost,... Petr I. – cíl: přiblížit Rusko západním velmocem – nastolil opět samoděržaví. Rusko ale také reformoval – ve správě, hospodářství, životním stylu (zaváděl západní módu), měnil zahraniční politiku, vybudoval silnou armádu atd. Střetl se s Turky – vyhrál. Kateřina II. – úspěchy v zahraniční politice. Rozvíjí manufaktury, zavádí reformy ve správě, Rusko však stále zaostalé. Alexandr I. – reformy, uvolnění situace v zemi, bojuje proti Napoleonovi. Mikuláš I. – nejtvrdší samoděržaví, popravy odpůrců režimu. Alexandr II. – zrušil nevolnictví 1861, ale byl na něj proveden úspěšný atentát (snaha zbavit se carské moci).
Významné revoluce a občanské války - Vznik USA: v pol. 18. stol. 13 amerických osad v Severní Americe – většinou bývalí Britové. Vedle bělochů i černoši – pracují jako otroci (např. na tabákových plantážích). Rozvíjí se manufaktury. Velká Británie hleděla na kolonie jako na země, které mají podporovat její hospodářství → kolonistům se to nelíbí. Tzv. bostonské pití čaje – osadníci převlečení za Indiány vyházeli v Bostonu z lodí čaj do moře – akce proti zvýšení cla na dovoz čaje. Otevřené boje proti Britům od r. 1775 – v čele kolonistů George Washington. Vypukají boje, nejprve vítězí Britové za cenu velkých ztrát. Osadníci – snaha řešit situaci, britský král nepřijal. 4. 6. 1776 – Prohlášení nezávislosti americký osad, text vypracoval Thomas Jefferson. V následujících letech Američané sice utrpěli ztráty, nakonec ale vyhrávají. 1789 vyhlášena ústava USA, prvním prezidentem G. Washington. - Velká francouzská revoluce: 1789 – zrušení monarchie, vznik republiky. V předvečer revoluce byla Francie nejlidnatějším státem Evropy. Na trůně Ludvík XVI. – za jeho vlády rostou dluhy – nelíbí se to obyčejným lidem (vysoké daně). 14. 7. 1789 – pád Bastily (vězení), vypuká revoluce = masové hnutí lidu, vykřikují se hesla: Volnost, rovnost, bratrství. Je vydána Deklarace práv člověka a občana = rovnost všech občanů, svoboda slova, základná občanská práva. Politická nesourodost – vznik několika politických klubů: jakobíni (umírnění i radikálové), cordelieři (nejradikálnější), girondisté (umírnění). Francie jako první země uzákonila zrovnoprávnění Židů. Revoluce se nelíbila evropským panovníkům, podporují francouzského krále, ten je ale poražen a popraven i se svou ženou Marie Antoinettou (dcera Marie Terezie). U moci jakobíni – nastolují diktaturu, zatýkají lidi, neoblíbení → zatčen jejich vůdce Robespierr – popraven. Vytvořena moc pětičlenného direktoria. Náznak vzpoury – potlačen mladým generálem Napoleonem Bonapartem. Neustálé nepokoje, k jejich řešení přizván Napoleon – jeho význam roste. R. 1799 – převrat – Napoleon se chopil moci, rozdrtil projevy nesouhlasu. Doživotně zvolen konzulem, získal titul císaře, italského krále, protektor (= ochránce) německého rýnského spolku. Významný vojevůdce – většinou vyhrál, významné bitvy: o u mysu Trafalgar – 1805 – poražen anglickým admirálem Nelsonem. o u Slavkova (= bitva 3 císařů – Rusko, Prusko, Rakousko) – výhra Napoleona. o tažení do Ruska – Napoleon shromáždil 500 tis. vojáků, zprvu postupoval rychle, ruský maršál Kutuzov jen ustupoval. Napoleon se dostal až do Moskvy – ta vylidněna, bez potravin, Napoleon chce na jih (obává se zimy), ale Kutuzov ho donutil táhnout zpátky → tím mu znemožnil získání zásob – hodně Napoleonových vojáků padlo. o u Lipska – 1813 – Napoleon utrpěl těžkou porážku. Vítězí koalice (Velká Británie, Rusko, Prusko, Rakousko). Napoleon nucen vzdát se moci – odchází na ostrov Elba, odkud ale uprchl a vrací se do Paříže na tzv. stodenní císařství. Shromáždil armádu. o u Waterloo (poblíž Bruselu) – 1815 zajat Brity, odvezen na ostrov Svatá Helena, kde umírá. Nástup monarchie – u moci král. - Průmyslová revoluce: 2/2 18. stol. – využívání vědeckých poznatků, zavádění strojů, tovární velkovýroba (rušení manufaktur). Symbol PR: parní stroj – zvýšení výroby. Vznik PR v Anglii (nejlepší podmínky a předpoklady), dále se dostává i do ostatních Evropských zemí. Nejprve se PR uplatňuje v textilnictví. Mimořádným převratem bylo zdokonalení parního stroje, autor James Watt – výkonnější. Rozvíjí se doprava – zejména železnice (vznik parní lokomotivy), parní pohon využit i ve vodní dopravě – s rozvojem dopravy souvisí rozvoj obchodu a bank, roste počet obyvatel, rozvíjí
-
-
-
se velkoměsta, významnou sociální skupinou je dělnictvo. Dělníci vlivem strojů přicházejí o místa, a tak stroje mnohdy ničí, stávkují, vznikají odbory. Revoluce 1848 – 9: prošla si jí skoro celá Evropa, v každé zemi jiné cíle. Ve všech zemích však šlo o vypořádání se s absolutistickým režimem. Jednotlivé země: o Itálie – snaha o sjednocení země, touha po svobodě o Francie – opozice proti králi Ludvíku Filipovi, vyhlášení 2. republiky, opětovný pád monarchie. o Německo – snahy o sjednocení německých zemí. o Habsburská monarchie – české země touží po vyrovnání, zrovnoprávnění českého jazyka s němčinou. Významný politik – František Palacký prosazoval česká práva ve Vídni. Revoluce v habsburské monarchii ale potlačena. Tyto události v našich zemích spojeny s tzv. národním obrozením. U nás nástup Bachova absolutismu – obnovena tajná policie, cenzura, zatýkání. Válka Severu proti Jihu: na Severu zrušeno otrokářství s černochy, na Jihu se využívají otroci na plantážích. Sever bohatne, Jih zaostává → napětí roste. Na Jihu demokratická strana, na Severu republikánská strana (předseda Abraham Lincoln). Lincoln – odpůrce otroctví, chtěl ho zakázat, zvolen prezidentem – vydal dekret pro zrušení otrokářství → to se nelíbí jihu → boje. V armádě Severu i černoši. Sever: generál Grant x Jih: generál Lee. Rozhodující bitva u Gettysburgu (1863) – výhra Severu. Lincoln v dubnu 1865 zastřelen v divadle fanatickým jižanem. Problémy s Indiány – původní obyvatelé Ameriky, vyhlazování bílými kolonisty, je jim zabírána půda, mají zaostalé způsoby boje. Na jejich území stavěna železnice, spojováno se „zlatou horečkou“. Významná bitva: u řeky Little Big Horn – pod vedení generála Custra pobiti téměř všichni Siouxové a Čejenové. Války končí r. 1886, kdy byl zlomen odpor posledního bojujícího kmene – Apačů. Poté snaha uchovat aspoň zbytky indiánské kultury – zavíráni do rezervací.
