Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy
Ochranné známky a jejich právní ochrana Bakalářská práce
Autor:
Marie Böhmová Právní administrativa v obchodní sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Adam Doležal
Duben, 2011
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci vypracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Mariánských Lázních dne 27. 04. 2011
________________________
Poděkování Mé poděkování patří především Ing. Mgr. Prekopovi za jeho profesionální přístup a přínosné vedení mé bakalářské práce, jakoţ i JUDr. Adamu Doleţalovi, jako mému vedoucímu práce.
Anotace Ochranné známky jsou naší kaţdodenní nedílnou součástí a spadají do našeho běţného ţivota. Při koupi určitého sortimentu zboţí, spotřebitel drţí v rukou určitou značku výrobku, aniţ by si byl vědom toho, ţe mohou být jednotlivě registrovány ochrannou známkou a co vše je chráněno právem a zákonem. Jednou z podstatných náleţitostí ochranných známek by měla být jejich záruka dobrého jména podniku pro společnost a tím zamezení plagiátorství. Světové firmy proto vynakládají mnoho finančních prostředků dosahujících několika miliard korun, aby se právě svou ochrannou známkou a licencemi zviditelnily a zajistili si jedinečnou technologii výrobků a ostatním soutěţícím tím zamezili parazitovat a zneuţívat jejich dobrého jména. V případě, ţe si spotřebitel vědomě kupuje levný výrobek s napodobeninou loga světoznámých firem, nemůţe očekávat stejnou kvalitu výrobku, a to se nakonec můţe ukázat, jako neefektivní. České zákonodárství, chrání majitele ochranné známky obchodním zákoníkem proti nekalé soutěţi, spolu s právem ochranné známky, jeţ upravuje všechny náleţitosti týkající se jejího vydání. Tím se výrobce zavazuje plnit potřeby a přání jednotlivého zákazníka. V České republice se nejlépe umístila za rok 2010 firma ,,ČEZ“ a ,,Škoda auto“.1
Klíčová slova Licence, neefektivní, nekalá soutěţ, parazitování, plagiátorství, logo, spotřebitel, ochranná známka, zákonodárství.
1
ttp://www.nasepenize.cz/cez-a-skoda-maji-jedny-z-nejvyssich-trzeb-ve-stredni-evrope [online]. 2011 [cit. 2011-04-19]. Anotace. Dostupné z WWW:
.
Annotation which may eventually prove as inefficient. Trade marks are integral part of our everyday life and belong there. If a consumer buys certain merchandise, he/she holds in hand a certain product trademark without being aware that such product may be registered with a trademark and thus protected by law. One of substantial appurtenances of trademarks is their guarantee of good company name which prevents plagiarism. World companies therefore expend considerable funds amounting up to several billion crowns to make them visible through their trademark and licences, which would ensure unique technology of products to them, and prevent other competitors from parasiting and misusing the good names of those companies. If the consumer intentionally buys a cheap product imitating a logo of world known companies, he/she cannot expect the same quality of the product The Czech legislation protects trademark owners against unfair competition by Commercial Code, along with the trademark copyright which adjusts all the appurtenances applicable to its release. Thus the manufacturer undertakes to fulfil the needs and wishes of individual customer. The best positions in the Czech Republic for 2010 were taken by the companies “ČEZ” and "Škoda auto“.
Key words licence, ineffective, unfair competition, parasititng, plagiarism, logo, consumer, trademark, legislation.
Obsah: Úvod ........................................................................................................................................... 8 1
Ochrnana průmyslového vlastnictví v ČR ...................................................................... 9
1.1 Patentové právo ČR........................................................................................................... 10 2
3
4
Ochrana průmyslového vlastnictví po přístupu ČR do EU ........................................ 11 2.1
Evropské hospodářské společenství a Euratom ................................................................................... 12
2.2
Právo Evropského společenství ........................................................................................................... 12
2.3
Systém Evropské unie .......................................................................................................................... 13
2.4
Celní zóna v rámci unie ....................................................................................................................... 15
2.5
Jednotný vnitřní trhupinové a týmové normy ...................................................................................... 16
2.6
Ochrana průmyslového vlastnictví EU ................................................................................................ 17
Evropská unie a vývojpráva duševního vlastnictv v Evropě ...................................... 19 3.1
Evropská patentová přihláška .............................................................................................................. 19
3.2
Patentová přihláška PCT ...................................................................................................................... 19
3.3
Zápis mezinárodní ochranné známky a moţnosti odmítnutí pro záhpis .............................................. 20
Ochranná známka Společenství, mezinárodní ochranná známka ............................. 21 4.1
Poskytování ochrany na bázi komunitárního práva ............................................................................. 22
4.2
Mezinárodní úmluvy ............................................................................................................................ 23
4.3
Mezinárodní třídy................................................................................................................................. 23
5
Ochranná známka a nekalosoutěžní jednání ............................................................... 25 5.1
Ochranné známky průmyslového vlastnictví v ČR .............................................................................. 26
5.2
Náleţitosti ohranné známky ................................................................................................................. 27
5.3
Zápis ochranné známky ...................................................................................................................... 27
5.4
Absolutní důvody pro odmítnutí ochrany ............................................................................................ 29
5.5
Relativní důvody pro odmítnutí ochrany ............................................................................................. 32
5.6
Práva vlastníka ve vztahu k ochranné známce ..................................................................................... 33
5.7
Zánik a zrušení ochranné známky ....................................................................................................... 34
5.8
Vzdání se právk ochranné známce ....................................................................................................... 36
5.9
Druhy ochranných známek .................................................................................................................. 36
5.9.1
Hospodářská soutěţ ............................................................................................................................. 39
6
5.9.2
Formy nekalé soutěţe .......................................................................................................................... 40
5.9.3
Způsob přivodit újmu ........................................................................................................................... 41
5.9.4
Mravnost a právnost k ochranné známce ............................................................................................. 41
5.9.5
Generální klauzule ............................................................................................................................... 43
5.9.6
Speciální skutkové podstaty ................................................................................................................. 44
5.9.7
Klamavé označení zboţí a sluţeb ........................................................................................................ 44
5.9.8
Souběh ochrany plynoucí ze známkového práva, ochrany práva nekalé soutěţě ve shodě ................ 46
Schengenský prostor a pohyb zboží, zneužívání a padělání zboží .............................. 47 6.1
Právo zničení padělaného zboţí ........................................................................................................... 48
6.2
Ochrana spotřebitele a Celní technická laboratoř................................................................................. 49
6.3
Situace v České republice .................................................................................................................... 52
6.4
Výsledky prosazování práv duševního vlastnictví ............................................................................... 53
Závěr ........................................................................................................................................ 54 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 56 Internetové zdroje .................................................................................................................. 57 Seznam obrázků, tabulek a grafů ......................................................................................... 58 Seznam příloh ......................................................................................................................... 59
Úvod Téma bakalářské práce ,,Ochranné známky a jejich právní ochrana“ jsem si vybrala z důvodu, ţe součástí této problematiky je vznik patentu, ochrana známek v Evropské unii a pohyb zboţí v Schengenském prostoru, jakoţ i hospodářská soutěţ. Samotná oblast je však velmi rozsáhlá a nelze ji pokrýt jednou bakalářskou prací, proto je členěna do tří kapitol. První kapitola přináší informace z oblasti vývoje patentu, průmyslového vlastnictví a duševního práva v České republice po vstupu do Evropské unie ale i Mezinárodní ochrana průmyslového vlastnictví. Ve druhé kapitole jsem se zaměřila na „Ochrannou známku společenství a mezinárodní ochrannou známku“ jakoţ i na obsah nejdůleţitějších pojmů z této oblasti. V této kapitole bude také zmínka o ,,Nekalosoutěţním jednání“, které se zaměřuje na generální klauzuli a na pojmenované formy nekalosoutěţního jednání, které se váţou k ochranným známkám zejména na klamavé označení zboţí, nebezpečí záměny zboţí a sluţeb, a na parazitování pověsti. Třetí kapitola podrobněji poukazuje na ,,Schengenský prostor, pohyb zboţí, zneuţívání a padělání zboţí v tomto prostoru, který přímo souvisí s ochrannou známkou. Zaobírá se vztahy mezi ustanoveními obchodního zákoníku a ustanoveními zákona o ochranných známkách, kde se obě právní normy doplňují a podporují jako i míst, kdy jejich pouţití můţe být v rozporu. Cílem práce je poukázat na porušení ochranných známek, padělání zboţí a propojení obchodního práva s duševním vlastnictvím.
8
1
Ochrana průmyslového vlastnictví v ČR
Vytváření nových technických řešení a prvopočátek vzniku patentového práva, sahá hluboko do historie, do doby starověkého Egypta a Babilónu. Uţ jen pouhý pokrm, který byl ojedinělý, směl po dobu jednoho roku vyuţívat a mít výhradní právo jen sám vynálezce. Teprve období první pol. 19. stol. přineslo veliký posun v patentovém právu, kdy byl přijat zákon o patentech řadou evropských zemí, na základě vzájemné mezinárodní spolupráce. V roce 1883 vznikla Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, která byla prvním, mimořádně významným, harmonizačním prvkem celého oboru. V oblasti patentů, znamenala rozsáhlou prezentaci, průmyslověprávní ochrany, racionalizaci řízení, směřující k získání průmyslových práv. Byla stanovena pravidla, která nebyla doposud známá a v některých oborech doposud nevídaná. Na cizince se vztahovala nejen stejná práva, ale i dodrţování těchto postupů a povinností. Úmluvu podepsala Belgie, Brazílie, Španělsko, Francie, Guatemala, Itálie, Nizozemí, Portugalsko, Salvador, Srbsko a Švýcarsko. Později přibyla USA, Japonsko, Německo, Rakousko – Uhersko, Československo (1919) a Sovětský svaz. V roce 2003 jejich počet dosáhl 168. V tomto století se postupně přijímaly zákony, které vyústily v několik patento právních soustav. Na základě průzkumu novosti, bylo moţné podat odpor ve státech, jako byla Velká Britanie a Německo. Po vzniku našeho samostatného státu jsme navázali na předchozí rozvoj, patentové ochrany v období Rakouska Uherska, z čehoţ těţili i významní čeští vynálezci např. Křiţík, Kolben, Kaplan, pracovníci Plzeňské Škody, Brněnských strojíren, atd. V zemích, jako je Rusko, Austrálie, USA, existují provizorní patenty, široce uplatňované uţitné vzory a výjimečně uţívané vzory ,,consensual patent“ , ,,utility certificate“, ,,investor´s certificate“ a zvláštní tzv. „ Statutory invention registrations“. V subjektivním slova smyslu je patentovým právem soubor práv a povinností plynoucí z objektivního práva pro subjekty těchto vztahů.2 2
HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha : C. H . BECK, 2005. Patentové právo ČR, s. 13-17.
9
1.1 Patentové právo ČR Pojem patent pocházejí z latinského slova ,,litterae patentes“ – otevřený dopis. Po vzniku našeho samostatného státu, u nás platily tři zákony, v prvé řadě se jednalo o zákon, na základě kterého vznikly další dva. Byl to zákon č. 30/1897 ř. dalším v pořadí se stal zákon č. 303/1919 Sb. který platil v Podkarpatské Rusi a na Slovensku platil zákon uherský 1895, na území Hlučínska se pak řídily zákonem říšskoněmeckým. Tyto zákony daly základ vzniku, patentového práva na našem území, společně s ním roku 1919 vznikl Patentový úřad v Praze s Patentovým soudem. Tento soud posléze zanikl. Podávat více přihlášek k zaevidování a získání patentového práva a ochranné známky tak mělo moţnost více podnikatelských subjektů. Významným drţitelem patentu byly Baťovy závody ve Zlíně a automobilový závod Tatra Kopřivnice, ČKD Praha. Nejen patent, ale i Nobelovu cenu získal J.Heyrovský za sestrojení polarografu. S příchodem 2. sv. války došlo k narušení patentového vývoje, coţ zapříčinilo, ţe se patentová agenda převedla do Berlína. Ale ani toto období neochromilo naše občany, kteří nadále pracovali na svých vynálezech a dalšími přírůstky pro získání patentu byly proslulý motocykl Jawa, nákladní automobily Tatra 111, traktory Zetor, letadlo Aero 45, automobily Minor a Škoda Tudor. Dá se říci, ţe toto období bylo velmi plodné na spoustu získaných patentů. Po poválečném období, se náš stát dostal pod vládu Sovětského svazu, coţ zapříčinilo, absenci trţního hospodářství, zavedení administrativního plánování a autorského osvědčení na vynálezy. Nedá se říci, ţe by lidé přestali vynalézat nové výrobky, naopak se o získání patentu ucházelo více subjektů neţ v předešlé době, přesto je tato doba charakterizována spíše kvantitou neţ kvalitou. Bylo zaznamenáno i několik úspěchů v patentovém právu, jako například vynález gelu pro oční čočky akademikem Wichterlem nebo Laterna Magika, tryskové textilní stavy, taktéţ letadlo Trenér. Návrat k tržní ekonomice nastal až po roce 1989 přijetím zákona č.527/1990Sb o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, novelizován zákonem č.116/2000Sb. Zejména tragédie I. světové války, přispěla k integraci všech evropských států, k vytvoření ,,Spojených států evropských“ po vzoru USA.
3
3
HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha : C. H . BECK, 2005. Patentové právo ČR, s. 13-17. ISBN 80-7179-879-7.
10
2 Ochrana průmyslového vlastnictví po přístupu ČR do EU V roce 1950 přinesla Schumanova deklarace návrh na vytvoření organizace, která by upravila vzájemné poměry a ochranu jednotlivých zemí, a dohlíţela by na uhelný a ocelářský průmysl jednotlivých členských států. Do tohoto projektu měli jako první vstoupit státy Francie a Německo, obě tyto země, byly po staletí nebezpečím pro stabilitu celého kontinentu, vzhledem k jejich vzájemnému a dlouholetému soupeření o mocenské postavení, ale i udrţování vzájemných dobrých ekonomických vztahů. Tento návrh, se setkal s kladnou odezvou a byl roku 1951 přijat šesti evropskými státy (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Spolková Republika Německo) a podepsána tzv. Pařížská úmluva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (dále pak, jako ESUO) jeţ vstoupila v platnost o dva roky později. V této úmluvě jsou stanovena pravidla stejného zacházení s cizinci. Během 19. století byly přijaty další nové zákony na podporu patentového práva, které se postupně zdokonalovaly, především tím, ţe se opíraly o přirozené vlastnické právo člověka na své myšlenky. Tvůrce vynálezu, tím získal odměnu, za jeho odhalení u společnosti po určité časové období. Hlavním cílem ESUO bylo, přispívat k ekonomickému rozvoji, růstu zaměstnanosti a životní úrovně členských států, racionalizaci výroby a společnému trhu, zrušení diskriminačního omezení všech členských států a také kontrola průmyslových odvětví (zejména německých). V Paříţské úmluvě je podpora na ochranu obchodního jména formulována obecně, odkazuje se zde na ochranu vnitrostátních zákonodárství jednotlivých států, k uznání existence obchodního jména je zapotřebí, aby nositel svou hospodářskou činností se zapsal do podvědomí nejen v tuzemsku. Toto právo se vztahuje i na zahraniční obchodní jména, která se řídí podle zejména §21 ods.4 Obch. Z. Ochranu obchodnímu jménu lze poskytnout i v rámci ustanovení, čl. 10 bis o nekalé soutěţi. Nejedná se zde o jednotné vytvoření známkového práva, jen ve větší či menším míře zjednodušují zápisné řízení. 4
3
HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha : C. H . BECK, 2005. Ochrana průmyslového vlastnictví po vstupu ČR do EU, s. 13-17. ISBN 80-7179-879-7.
11
2.1 Evropské hospodářské společenství a Euratom Dne 20. května 1955 země Benelux předloţila ostatním členům ESUO memorandum s návrhy na další rozvoj integrace zaměřený do hospodářské oblasti, tím byly přijaty dvě tzv. Římské smlouvy, zakládající Evropské hospodářské společenství (dále pak jako EHS) a Evropské společenství atomové energie (ESAE, často též Euratom) platné od 1. ledna 1958.
Stanoviskem EHS, bylo, aby se co nejrychleji začali rozvíjet všechny členské státy ESAE, jak ekonomicky tak hospodářsky, na základě postupného sbliţování politiky, a tím došlo k vytvoření společného trhu, platformy pro jadernou energetiku, podporu atomového výzkumu, zvýšila se tak i bezpečnost jaderných zařízení a především nadnárodní kontrola zacházení se štěpným materiálem v souvislosti a podporou mírového vyuţívání atomové energie. Pro toto společenství se vţil tzv. výraz jako Evropské společenství. Tím se vytvořily jednotné orgány a v roce 1965 byla podepsána tzv. Slučovací smlouva pro všechna Evropská společenství, která vstoupila v platnost o dva roky později.
2.2 Právo Evropských společenství Nazývané také komunitární právo (acquis communataire) je systémem nadstátního práva. Členské státy souhlasily s tím, aby Evropská společenství získala pravomoc k tomu, aby vytvářela právní normy nejen pro ně samotné, ale i pro vnitrostátní subjekty těchto států (fyzických a právnických osob). Z tohoto hlediska je právo komunitární, specifickým, svébytným, právním systémem, který nepatří jako celek do práva mezinárodního, ani do vnitrostátního práva členských států přesto je nadřazeno národnímu právu a je aplikováno v rámci členských států na všechny subjekty a je tvořeno:
Primárním právem
Sekundárním
Rozsudky Evropského soudního dvora
12
Základem primárního práva jsou: zakládající smlouvy Evropských společenství (ESUO, EHS, Euratom) a smlouvy, které je doplňují:
Slučovací smlouva (1965).
Jednotný evropský akt (1986).
Smlouva O Evropské unii - Maastrichtská (1992).
Amsterodamská smlouva (1997).
Niceská smlouva (uzavřena 2000, dosud neratifikována všemi členy).
Mezinárodní smlouvy, jejichţ se ES zúčastní jako smluvní strana.
Tyto smlouvy by se daly charakterizovat i jako "Ústava Unie“.
2.3 Systém Evropské unie Mezivládní Schengenská dohoda, podepsaná 14. června, roku 1985 v lucemburském Schengenu, která byla o pět let později rozšířena o některá ujednání, které se vztahují k azylové politice, přistěhovalecké politice vůči občanům třetích zemí (nečlenských států). Členské státy se tak zavázali spolupracovat především v oblasti: upevňování provádění národní zahraniční politiky posilování bezpečnosti Unie a jejich členských států podpora mezinárodní spolupráce rozvoj a upevňování demokracie a právního státu a respektování lidských práv a svobod zabezpečení společných hodnot, základních zájmů a nezávislosti Unie spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí
Orgány EU jsou Evropský parlament sídlící ve Štrasburku, Rada a komise, která sídlí v Bruselu, na tomto místě se pravomocně iniciuje evropské zákonodárství. Soudní dvůr a Generální sekretariát Evropského parlamentu se nachází v Lucembursku. 13
Průmyslové vzory a práva z nich plynoucí zapsané platí teritoriálně, takţe průmyslové vzory zapsané do rejstříku Úřadu platí pouze na území ČR a vzory zapsané v OHIM platí jednotně na území celé Evropské Unie. Toto se vztahuje i pro mezinárodní ukládání průmyslových vzorů, spravované WIPO. Platí to i pro mezinárodní ukládání průmyslových vzorů, spravované WIPO.5
Soudní spor o ochrannou známku ,,Bud“ Lucemburský soud zrušil rozhodnutí OHIM , který se zabýval námitkou a sporem trvající jiţ přes sto let, mezi americkou pivovarskou firmou Anheuser-Busch, o uznání ochranné známky Budweiser, kterou vlastnila od roku 1876 a mezi Českým pivovarem Budějovickým Budvarem, který v oblasti obchodu nese původní označení, které němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, zaloţeného roku 1895. Podle vyjádření OHIM nemohou evropští spotřebitelé výraz Bud vnímat jako zkratku názvu českého města České Budějovice, jehoţ německá verze je "Budweis, přesto soud OHIM rozhodnutí v plném rozsahu zrušil a přiznal právo na označení Budweiser, našemu pivovaru v rámci uţívání označení v obchodním styku ke dni 8. dubna 2011. Budvar je třetím největším domácím výrobcem piva a posledním státním pivovarem. Nejhodnotnější poloţkou v majetku Budvaru bude ochranná značka Budweiser Budvar, o kterou vede pivovar ve světě válku s globální trojkou - americkým Anheuser Busch. Podle dřívějších odhadů má značka cenu kolem miliardy dolarů.6
5
HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha : C. H . BECK, 2005. Evropské hospodářské společenství Euratom;Právo Evropských společenství;Systém evropské unie, s. 11-13;251-252. ISBN 80-7179-879-7. 6
Http://ekonomika.ihned.cz/c1-31757180 [online]. 2011 [cit. 2011-04-11]. Soudní spor o ochrannou známku ,,Bud". Dostupné z WWW: .
14
2.4 Celní zóna v rámci unie Jedna z podmínek, které si stanovily členské státy mezi sebou, bylo zrušení cla v rámci ES, na dovoz průmyslových výrobků a pro obchodování mimo Společenství, byl přijat jednotný celní sazebník v červenci roku 1968. Evropské Společenství, se v roce 1973 rozšířilo o nové země Dánsko, Irsko, a Spojené království. Od poloviny sedmdesátých let se začala ekonomie a hospodářství harmonizovat a po rozpadu světového finančního systému, byl v roce 1978 vytvořen Evropský měnový systém. Na počátku 80.let do Evropského společenství přistoupilo Řecko poté Španělsko a Portugalsko a o pět let později byl podepsán tzv. Jednotný evropský akt. Hlavním úkolem aktu bylo do konce roku 1992, dobudovat vnitřní trh, coţ mělo přispět k tomu, aby
se
Evropa sama stala konkurenceschopnější vůči japonskému a americkému trhu. Tím se vytvořil prostor pro volný pohyb osob, zboţí, sluţeb a kapitálu a téhoţ roku byla podepsána v Maastrichtu smlouva (Maastrichtská smlouva) o Evropské unii s účinností od 1. listopadu 1993. Maastrichtskou smlouvou byla zavedena také instituce veřejného ochránce lidských práv tzv. ombudsmana, který má sídlo v Brně, jeho činností je mimo jiné i řešení stíţností od kteréhokoli občana EU. Po ukončení studené války, kterou zapříčinila nadvláda Sovětského svazu, ukončením komunistického reţimu, významně ovlivnilo evropský integrační proces. Rozpadem hlavní struktury evropského komunistického systému – Varšavské smlouvy a RVHP se státy jako Sovětský svaz, Jugoslávie i Československo osamostatnilo. Tím vzniklo samostatných 22 nových států. Došlo i ke sjednocení Německa a tím se v roce 1995 rozšířila Unie o Finsko, Rakousko a Švédsko. S přibývajícími státy se začalo diskutovat o jednotné evropské měně.7
7
HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha : C. H . BECK, 2005. Celní zóna v rámci Evropské unie, s. 11-13. ISBN 80-7179-879-7.
15
2.5 Jednotný vnitřní trh
V rámci EU došlo k odstranění bariér a vytvoření skutečného prostoru bez hranic, které oddělovaly jednotlivé členské státy aţ do roku 1992. Především se jednalo o zpřístupnění a sjednocení norem:
Materiálních
Technických
Daňových
Vnitřní trh je moţné charakterizovat, jako naplnění čtyř základních ekonomických svobod:
Volný pohyb zboţí mezi členskými státy, průmyslové nebo zemědělské výrobky, nebo zboţí vyrobené v kterémkoli členském státě.
Volný pohyb osob, mezi členskými zeměmi s právem usazovat se, pracovat a ţít v kterékoli členské zemi.
Volný prostor pro poskytování sluţeb přes hranice po celém teritoriu ES.
Volný pohyb kapitálu mezi členskými zeměmi. Taktéţ kapitál můţe být ukládán tam, kde k tomu existují nejvýhodnější podmínky.
16
2.6 Ochrana průmyslového vlastnictví v EU Jak jiţ byla zmínka, základním stavebním kamenem jednotného vnitřního trhu ES je volný pohyb zboţí bez vnitřních omezení, kdy se ve své ideální podobě chová stejně, jako trh jednoho státu. Ochrana průmyslového vlastnictví naproti tomu však není svojí podstatou ve značném souladu k základním zásadám jednotného vnitřního trhu. Průmyslové vlastnictví, pouze propůjčuje určité osobě na určitou dobu monopol, tedy výhradní právo uţívat předmět ochrany, například vynález či ochrannou známku, a všem ostatním subjektům takové uţívání zakazuje. Zásadou volného pohybu zboţí naopak je, ţe nesmí existovat ţádné umělé omezení obchodu, které by jej potlačovalo či dokonce deformovalo, tento problém byl zaznamenán okamţitě po vstupu Smlouvy o zaloţení ES v platnost. Členské státy jsou oprávněny vydávat si vlastní právní předpisy upravující práva k průmyslovému vlastnictví, coţ poukazuje na rozdílnost národních práv jednotlivých členských zemí. Smlouva o ES navíc obsahuje článek 295 (původně čl. 222.), který poukazuje na to, „že tato smlouva se nijak nedotýká úpravy vlastnictví uplatňované v členských státech“. Tato zásada je platná i v případě průmyslové vlastnictví. Nelze se proto divit, ţe došlo k rozdílnému poskytování ochrany průmyslového práva v jednotlivých členských státech. Ochrana regionální byla další částí, která nebyla doposud dořešena. Neexistovala ţádná regionální ochrana. Ochrana vydána státním org. je platná na území příslušného státu a při samotné aplikaci se nepřihlíţí k událostem vně státu. Schopnost neumoţnit dovoz výrobků i jinými oprávněnými drţiteli z jiných států, můţe i majitel práva, coţ zabrání volnému pohybu zboţí a tím i vytvoření jednotného trhu. Dalším problémem je samotná interpretace některých ustanovení Smlouvy ES. Podle článku 28 (původně 30) je mezi členskými státy „ zakázána kvantitativní omezení dovozu a veškerá opatření s rovnocenným účinkem“. Ale i zde existuje výjimka, která říká, „že ustanovení čl. 28 nevylučuje zákazy nebo omezení vývozu, dovozu a tranzitu zboží odůvodněné (m.j.) ochranou průmyslového vlastnictví". Z toho je jednoznačně patrné, ţe volný pohyb zboţí není upřednostněn před monopolními právy!
17
Druhá věta v článku 30 však uvádí, „že zákazy nebo omezení opodstatněné na základě první věty nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo skrytého omezení obchodu mezi členskými státy". 80 léta přinesla další pravidla a ustanovení ochrany průmyslového vlastnictví, která se ubírají třemi směry. Sbliţování zákonů členských států upravujících ochranu jednotlivých předmětů průmyslového vlastnictví (vydávání směrnic) Směrnice rady ES Směrnice Rady ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady Směrnice Evropského parlamentu a Rady Nařízení Rady ES Nařízení Evropského parlamentu a Rady V jednání je stále otázka pozměněný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ke sblíţení právních předpisů na ochranu vynálezů uţitným vzorem, také i ve formě nařízení, které platí v členském státě přímo, aniţ by bylo nutno vydávat národní zákon.8 8
Směrnice č. 87/54/ES z 16. 12. 1986 o právní ochraně topografií polovodičových výrobků;. In Směrnice. 16.12.1986, č. 87/54/ES, v plném znění. ES. Směrnice. In Směrnice č.89/104/ES z 21.12.1988 ke sblížení zákonů členských států o ochranných známkách;. 1988, 89/104, v plném znění. ES. Směrnice. In Směrnice č. 98/44/ES ze 6.7.1998 o právní ochraně biotechnologii vynálezů;. 6.7.1998 , č. 98/44/ES , v plném znění. ES. Směrnice. In Směrnice č.98/71/ES ze 13.10.1998 o právní ochraně průmyslových vzorů;. 13.10.1998, č.98/71, v plném znění. ES. Nařízení. In Nařízení č .1768/1992/EHS z 18.6.1992 o vytvoření dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva;. 18.6.1992, č .1768/1992, v plném znění. ES. Nařízení. In Nařízení č.1610/1996/ES 1992 o vytvoření dodatkového ochranného osvědčení pro výrobky na ochranu rostlin.. 1992, č.1610/1996, v plném znění.
18
3 Evropská unie a vývoj práva duševního vlastnictví v Evropě Celosvětově významným integračním impulsem bylo v roce 1970 podepsání smlouvy ve Strasburgu o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty), která je známá pod zkratkou PCT. Tato smlouva nabyla platnosti o osm let později a náš stát se touto smlouvou řídí od roku 1991. Smlouva přispěla ke zrychlení a zhospodárnění řízení úřadů, coţ znamená, ţe postačí pouze jedna mezinárodní přihláška k zápisu v jakémkoliv státě vázaným PCT, na základě které se provede jedna mezinárodní rešerše Česká republika je vázána Locarnskou dohodou o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů od roku 1971 ve znění vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 28/1981 Sb., kde jsou výrobky rozděleny do 31 tříd. 9
3.1 Evropská patentová přihláška Patentové přihlášky se řídí Institucí pro vyřizování evropských patentových přihlášek EPÚ v Haggu. Přihlášku lze podat osobně, poštou, faxem, v elektronické podobě nebo papírové formě a to v Mnichově, pobočce v Haggu nebo jednatelství v Berlíně a některých podatelnách, národních patentových Úřadů členských států EPD.
3.2 Patentová přihláška PCT Základním předpokladem pro podání přihlášky na ÚPV je, ţe občan musí mít na území České republiky buď trvalé bydliště, nebo sídlo pro podnikání, tato přihláška musí být označena datem a číslem a odeslána k Mezinárodnímu úřadu, kterým je WIPO v Ţenevě. Česká republika je smluvní státem pro podání této přihlášky PCT.10
9
M. OPLTOVÁ, M. Opltová, K. Knap, J. Kříţ, M. Růţička, et al. Práva k nehmotným statkům. Praha : CODEX, 1994. Evropská unie a vývoj práva duševního vlastnictví v Evropě, . 232-234.ISBN 80-901185-3-4. Locarnsko. Vyhláška. In 28/1981 Vyhláška ministra zahraničních věcí o Locarnské dohodě o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů, podepsané v Locarnu dne 8. října 1968. 8. října 1968, 28/1981 10
HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha : C. H. BECK, 2005. Evropská patentová přihláška, Patentová přihláška PCT, s. 117-119. ISBN 80-7179-879-7.
19
Další vyhotovení tak zvané „rešeršní” pro české přihlašovatele je rešeršní orgán EPU. Po schválení Mezinárodního úřadu je přihláška odeslána zpět do státu, ve kterém byla přihláška podána a vstupuje do národní fáze řízení. Výsledkem řízení je zajištění práva a přednosti v řadě států a zajištění stavu, jaké vyhlídky případně následující národní řízení má.
3.3 Zápis mezinárodní ochranné známky a možnosti odmítnutí pro zápis Pokud byla označení odmítnuta ochrana na území České republiky, jako ochranné známce, hledí se na ni, jako by nebyla v našem státě nikdy zapsána, a nelze ji přiznat jakékoli nároky k tomuto označení jen proto, ţe byla známka k ochraně na území našeho státu přihlášena.11 V roce 1999 na mezivládní konferenci proběhla analýza s porovnáním s USA a Japonskem, kde došlo k prohlášení o nutnosti změny v evropském patentovém systému, především o redukci vysokých nákladů na překlady a to o 50%, zkrácení průměrné doby řízení o evropských patentových přihláškách na 3 roky, právní jistotě a zvýšené patentové ochrany, jakoţ i vytvoření integrovaného soudního systému s jednotnými procesními pravidly a společným odvolacím soudem. Pod pojem duševního vlastnictví, spadá průmyslové vlastnictví spolu s autorským právem (právem výkonných umělců), právem označení k technické tvůrčí činnosti, právem na ochranu osobnosti a ochranné známky. Z čehoţ vyplívá, ţe práva duševního vlastnictví nemusí být vţdy vytvářeny v materiální podobě, ale můţe se jednat o literární dílo, hudební dílo, vědecké či poslechové, a všechna tato vlastnická práva se řídí autorským zákonem. 12
11
HORÁČEK, Roman; MACEK, Jiří. Sbírka správních a soudních rozhodnutí ve věcech průmyslového vlastnictví. Praha : C. H. BECK, 2007. Zápis mezinárodní ochranné známky a moţnosti odmítnutí pro zápis, s. 362. 12
OPLTOVÁ, Milena ; KNAP, Karel; KUNZ, Otto. Průmyslová práva v mezinárodních vztazích. Praha : Academia, 1988. Zápis mezinárodní ochranné známky a moţnosti odmítnutí pro zápis, s. 190-191. ISBN 000462333.
20
4 Ochranná známka Společenství, mezinárodní ochranná známka Ochranu průmyslového vlastnictví v mezinárodních vztazích zajišťuje nejen Paříţská unijní úmluva č. 64/1975 Sb. a vyhláška č. 81/1985 Sb.13, která upravuje právo mezinárodní priority uţívání, vytvoření, přihlášení, výstavní národní a mezinárodní unijní přijata členskými státy Evropského Společenství, ale i Madridská dohoda, která ustanovuje pravidla a chrání mezinárodní ochranný zápis továrních nebo obchodních známek, k potlačování jejich falešných údajů, pro označování původu výrobku z roku 1891. V Česká republika se řídí vyhláškou č. 65/1975 Sb. ve znění vyhlášky č. 78/1985 Sb.14 K této smlouvě přistoupilo více jak padesát dva států a v roce 1989 byl uzavřen Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek (dále jen Protokol). Česká republika přistoupila i k tomuto Protokolu (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 248/1996 Sb.)15 Niceská dohoda slouţí k mezinárodnímu třídění, výrobků a sluţeb pro účely zápisu ochranných známek, z roku 1957 a vyhláška č. 66/1975Sb. ve znění vyhlášky č. 77/1985 Sb. 16 Ochranu o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků známek, z roku 1973 obsahuje Vídeňská úmluva, Česká republika není členem této úmluvy. Další mezinárodní smlouva, která zajišťuje ochranu patentového třídění, je Štrasburská dohoda.17 PPÚ zaujímá stěţejní postavení v mezinárodních úmluvách je to právo unijní priority.18
13
EU. Paříţská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví z roku 1883 – vyhláška ministra zahraničí č.64/1975 Sb., : ve znění vyhlášky č. 81/1985 Sb.. In č. 64/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 81/1985 Sb.. 1975/ 1985 , 64/1975 Sb. vyhlášky č. 81/1985 Sb. 14
Mezinárodní. Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek . In Vyhláška č. 65/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 78/1985 Sb.. 1985, č.78/1985 Sb. 15
Mezinárodní. Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních a obchodních známek. In Vyhlášky č. 65/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 78/1985 Sb.. 1985, č.78/1985 Sb. Dostupný také z WWW: . 16
Mezinárodní. Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a sluţeb pro účely zápisu známek. In Vyhláška č. 118/1979 Sb., ve znění vyhláška č. 77/1985 Sb. . 1985, ve znění vyhláška č. 77/1985 Sb. 17
Mezinárodní. Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění. In Vyhláška č. 110/1978 Sb., ve znění vyhláška č. 86/1985 Sb. . 1985, ve znění vyhláška č. 86/1985 Sb. 18
PLTOVÁ, M. Opltová, K. Knap, J. Kříţ, M. Růţička, et al. Práva k nehmotným statkům . Praha : CODEX, 1994. Ochranná známka Společenství, mezinárodní ochranná známka, s. 235-237.
21
4.1 Poskytování ochrany na bázi komunitárního práva Po uskutečnění základní harmonizace vnitrostátních úprav, bylo důleţité vytvořit jednotný reţim ochranné známky Společenství. V rámci průmyslových vzorů, byl prosinci 2001 schválen návrh o (průmyslovém) vzoru Společenství a tím zaloţen první společný evropský institut, který pouţívá nezávislosti ochrany v jednotlivých členských státech, pod ochrannou známkou Společenství Community Trade Mark . Tento úřad začal přijímat přihlášky od počátku ledna 1996, provádí veškeré úřední úkony spojené s registrací ochranných známek Společenství, jakoţ i průzkum zápisné způsobilosti, zveřejňuje přihlášky a provádí námitkové řízení. Taktéţ zajišťuje úkony spojené s platností ochranných známek Společenství. Ochranná známka Společenství se řídí vydáním nařízení Rady ES č. 40/94 o ochranných známkách. Přihlašovateli má výhodu, ţe na základě podání jediné přihlášky u Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu OHIM ve španělském Alicante, získá ochranu pro území celé EU. Tento systém byl od počátku velice úspěšný, a jiţ v prvním roce období dubna 1996 aţ května 1997 byl zaznamenán největší počet podaných přihlášek, a to třikrát větší, neţ se očekávalo.19 Po vstupu České republiky do Evropské unie jsou platné účinky komunitárních ochranných známek (CTM) i na naše území. Jsou zde chráněny stejně, jako by byly zapsány v tuzemském rejstříku. Pouze v tom případě, kdy by došlo ke střetu starší národní ochranné známky se stejnou nebo zaměnitelně podobnou známkou komunitární, mohl by majitel národní známky zakázat užívání CTM v České republice. Aby možné střety národních a komunitárních práv byly minimální, doporučuje se tuzemským subjektům již dnes při přihlašování ochranných známek udělat si rešerši nejen v národním rejstříku, ale vedeném OHIM, prostřednictvím úřadu. Patent by měl být tak "laciný", aby byl dostupný středním i malým podnikům.20
19
Mezinárodní. Poskytování ochrany na bázi komunitárního práva : ochrannou známkou Společenství Community Trade Mark . . In č. 40/94 o ochranných známkách.. 1996, ES č. 40/94 , s. 0. Dostupný také z WWW: . 20
Mezinárodní. Poskytování ochrany na bázi komunitárního práva : Evropská ochranná známka. In č. 40/94 o ochranných známkách.. 1996, ES č. 40/94
22
4.2 Mezinárodní úmluvy V oblasti patentů existují zatím pouze mezinárodní úmluvy. Po uzavření Evropské patentové úmluvy v Mnichově roku 1973, která není komunitárním právem, se od 1. 7. 2002, staly členy této úmluvy kromě států Evropské unie, také Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Monako, Kypr, Turecko, Česká republika, Bulharsko, Estonsko, kdy byly k přístupu přizvání i další země a to Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a některé země, které nejsou členem Evropské patentové organizace, ale uznávají na svém území účinky evropských patentů (tzv.extension systém); Albánie, Litva, Lotyšsko, Makedonie, Rumunsko, Slovinsko. V roce 1975 v Lucembursku byla podepsána Úmluva o patentu Společenství, která nikdy nevstoupila v platnost, tato úmluva byla nahrazena nařízením o patentu Společenství. Rada ES vydala nařízení č. 2081/92 ze dne 14. 7. 1992 o poskytování ochrany sui generis v oblasti zeměpisných označení a označení původu zemědělských výrobků a potravin, jakoţ i nařízení č. 3295/1994 z 22. 12. 1994 k vynucení práv v rámci Evropského společenství v oblasti porušení práva k duševnímu vlastnictví k vývozu a zpětnému vývozu zboží ze Společenství.21 Úřad vede registr mezinárodní třídy sluţeb, zboţí, produktů, a různá označení, podle kterých se jednotlivé registrační přihlášky evidují a třídí. Tento zápis poskytuje majiteli po celém světě.
4.3 Mezinárodní třídy Třída zboží Třída 1 (chemické látky) Třídy 2 (Barvy) Třídy 3 (kosmetika a čistící přípravky) Třída 4 (maziv a paliv) Třída 5 (Pharmaceuticals) Třída 6 (kovové zboţí) 21
HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha : C. H. BECK, 2005. Mezinárodní úmluvy, s. 254-258. ISBN 80-7179-879-7.
23
Třída 7 (stroje) Třídy 8 (ruční nářadí) Třídy 9 (Elektrické a vědeckých přístrojů) Třídy 10 (lékařské přístroje) Třídy 11 (pro ţivotní prostředí Kontrolní přístroje) Třídy 12 (vozidel) Třídy 13 (o střelných zbraních) Třídě 14 (šperky) Třídy 15 (Hudební nástroje) Třída 16 (papírenské zboţí a tiskoviny) Třídy 17 (pryţ) Třídy 18 (koţená galanterie) Třída 19 (Non-kovové stavební materiály) Třída 20 (nábytek a předměty, které nejsou jinak utajované) Třídy 21 (Housewares a sklo) Třídy 22 (Šňůry a vlákna) Třídy 23 (Příze a nitě) Třídy 24 (tkaniny) Třídy 25 (oděvy) Třídy 26 (Galanterní zboţí) Třída 27 (podlahové krytiny) Třídy 28 (hračky a sportovní potřeby) Třídy 29 (Maso a zpracované potraviny) Třídy 30 (základní potraviny) Třída 31 (přírodní zemědělské výrobky) Třídy 32 (Light nápoje) 24
Třídy 33 (vína a lihoviny) Třídy 34 ('kuřácké potřeby) Služby Třídy 35 (reklamní a Business) Třídy 36 (pojišťovnictví a finanční) Třída 37 (budova, stavby a opravy) Třídy 38 (telekomunikace) Třídy 39 (doprava a skladování) Třída 40 (zpracování materiálů) Třídy 41 (Výchova a zábava) Třídy 42 (Computer, vědecké a právní) Třída 43 (pohostinství a ubytování) Třída 44 (lékařské, krása a zemědělství) Třídy 45 (Person)22
5 Ochranná známka a nekalosoutěžní jednání K fungování vnitřního trhu prostřednictvím ochrany práv průmyslového vlastnictví a obchodního vlastnictví, by měla zajistit hospodářská soutěţ, která se v neposlední řadě ukázala, jako nedostačujícím prostředkem. Docházelo tak na odvolání se na národní právo Smlouvy EU, coţ nepřineslo harmonizaci vnitřního trhu. Evropský soudní dvůr byl z tohoto hlediska přinucen vytvořit nové teorie, zaloţené na restriktivním výkladu obou článků. Bylo nutné rozlišit existenci a výkon průmyslového a obchodního vlastnictví, proto soud vycházel především z teorie a na základě sporu autorského práva Deutche Gramophon GmbH v. Metro dle autorského zákona, který se týkal zpětného dovozu nahrávek, které
22
Http://www.ggmark.com [online]. 1. 1. 2002 [cit. 2011-04-12]. Mezinárodní třídy. Dostupné z WWW: .
25
byly předtím vyvezeny do Francie, a dal základ pro rozlišení mezi jednotlivými vlastnickými právy, coţ německý zákon doposud neřešil. „Evropský soudní dvůr proto rozlišil právo (ES) jako takové o výkon práva, které může být na základě Římské smlouvy vyloučeno. Výkon práva musí být v souladu se zásadami vnitřního trhu a rozhodl, že zákaz zpětného dovozu představuje nepřiměřený výkon práva a není opodstatněn”. Vycházel z toho, ţe jakýkoliv prodej na území Evropského společenství, se souhlasem majitele práva k průmyslovému vlastnictví, vyčerpává toto právo, a proto se nelze o něj opírat při obraně před dovozem nebo obchodováním s výrobkem. To znamená, ţe výrobek s ochrannou známkou, patentem uvedeným na trhu v EU majitelem nebo s jeho souhlasem, nemůţe tento majitel bránit dalšímu jeho prodeji po celém území EU. To samé, se vztahuje v případě prodeje licence, či patentu jinému subjektu. Z tohoto hlediska se průmyslové vlastnictví spadá do komunitárního práva.23
5.1. Ochranné známky průmyslového vlastnictví v ČR Ochranná známka vznikla na základě podnětu, aby se výrobci a poskytovatelé sluţeb od sebe odlišili od konkurence a tak své výrobky zbavili anonymity. Naopak spotřebitelům ochranné známky napomáhají zorientovat se na trhu, aby si mohli vybrat určitou sluţbu a zboţí podle svého přání. Ochranná známka je vţdy ve spojení s konkrétním výrobkem, a konkrétní sluţbou, pro které je zapsána. Svou funkci plní i co se týká ochrany investic vloţených do reklamy a propagací. Taktéţ chrání majitele před konkurenceschopností a soutěţivostí ostatních výrobců a poskytovatelů sluţeb a zaručuje mu určitou garanci. Také ochranná známka chrání spotřebitele, a odběratelům naopak poskytuje záruky kvality určité jakosti zboţí. Hodnota takových nehmotných statků je značná a tvoří podstatnou část celého jmění podniku. Svou registrací přispívá k ekonomickému rozvoji, zvyšují se tím exportní moţnosti prostřednictvím mezinárodní ochrany ochranných známek, ale plní i funkci lepší orientace o původu výrobku coţ pomáhá nejen spotřebitelům, ale i samotným 23
HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha : C. H. BECK, 2005. Ochranná známka a nekalosoutěţní jednání, s. 20-28.
26
odběratelům. Vyrobené výrobky v České republice jsou svojí kvalitou známé i v zahraničí a turisté, kteří k nám zavítají nejen z pohraničí, tyto výrobky u nás vyhledávají, rádi nakupují a posléze se do našeho státu i vracejí.24
5.2 Náležitosti ochranné známky Pro svůj účel musí ochranná známka splňovat základní kritéria: obsahová závislost známky na subjektu, pro něhoţ má být vytvořena originalita a nevšednost dobré, rozlišovací schopnosti od známek jiţ zapsaných, zavedených a pouţívaných neměnnost vzhledu a časová stálost a neustálá módnost jednoduchost, výraznost a snadná zapamatovatelnost všestranná pouţitelnost na různém materiálu v jakékoli barvě moţnost zmenšování a zvětšování podle potřeby Ochranné známky by měly mít jednoduchý popis výrobků a sluţeb, naopak by se majitelé měli vyvarovat příliš obsáhlému sloţitému popisu, vyvarovat by se měli pouţívání nedistinktivních slovních vyjádření – Levná móda, Mladá móda, Levné zboţí, Boty nebo velmi komplikovanému grafickému vyobrazení, to jsou nejčastější chyby při tvorbě známky, tím dochází k tomu, ţe je známka neschopna zápisu ani v případě dlouhodobého uţívání neposkytne uţivateli ochranu.25
5.3 Zápis Ochranné známky V zákoně č. 441/2003 Sb.26 je pozitivně vymezeno, co můţe být ochrannou známkou. Pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo sluţby jedné osoby od výrobků nebo sluţeb jiné osoby, ochrannou známkou můţe být jakékoliv označení schopné
24
M. OPLTOVÁ, M.Opltová, K.Knap, J.Kříţ, M. Růţička, et al. Práva k nehmotným statkůmvlastnictví. nakl. Hugo Grotila,a.s., Praha: CODEX, 1994. Ochranné známky průmyslového vlastnictví v ČR, s. 199. 25
HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: C. H. BECK, 2005. Náleţitosti ochranné známky, s. 295. 26 Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.
27
grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvaru výrobku nebo jeho obalu. Ochrannou známkou může být: slovní označení v běţném písmu slova, jména, spojení slov a číslic apod. slovní označení ve zvláštním grafickém písmu obrazová označení kombinovaná označení slova a kresby, loga prostorová, trojrozměrná označení tvořená tvary výrobků nebo jejich obalů kombinace tvaru výrobku obalu se slovy nebo kresbou např. láhev s etiketou dle úmyslu majitele ochranné známky ohledně jejího uţívání, na známky uţívané defenzivní a zásobní „Ochrannou známku si můţe zaregistrovat kaţdá právnická nebo fyzická osoba písemně, po vyplnění a podání přihlášky je zahájeno správní řízení o zápisu ochranné známky v rejstříku. Ţadatel nesmí zapomenout zaplatit správní poplatek ve lhůtě jednoho měsíce, pokud tak neučiní, povaţuje se přihláška za nepodanou”. Zmeškání lhůty nelze prominout. Přihláška se podává osobně, faxem, poštou nebo elektronicky u Úřadu průmyslového vlastnictví. V případě podání přihlášky Úřad zjišťuje, zda má přihláška potřebné náleţitosti – tzv. formální průzkum přihlášky. Zjistí – li nedostatky nebo chybějících náleţitosti, vyzve přihlašovatele k jejich odstranění respektive doplnění. Pokud přihláška po formální stránce splňuje náleţitosti, zahájí Úřad věcný průzkum přihlášky – zda není navrhované ochranné označení vyloučeno ze zápisu. Rozlišujeme dva druhy důvodu odmítnutí ochrany a to absolutní a relativní.27
27
HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha : C. H. BECK, 2005. Náleţitosti ochranné známky, s. 295.
28
5.4. Absolutní důvody pro odmítnutí ochrany Absolutními důvody u ÚPV pro odmítnutí ochrany, jsou označení, která nesplňují kritéria, která jsou upravena v §3 ZOZ o označení,28 a jsou absolutně vyloučena z ochrany, pro svou nezpůsobilost k zápisu do rejstříku důvodů ţe: Nesplňují legální definici ochranné známky ve smyslu §1 zákon o ochranných známkách, schopné „grafického” označení (označení čichové, světelné, zvukové). Nemají rozlišovací způsobilost, coţ je jedno ze základních primárních funkcí pro zápis do rejstříku ochranných známek. Svým obsahem, formou a originalitou by se měla ochranná známka lišit, a poskytovat tak svým výrobkům individualitu, tím se i zapíše do podvědomí kaţdého z nás. Nelze např. zapsat název ,,apple“ (jablko), nebo jej pouze graficky vyobrazit pro prodejnu s jablky, naopak v souvislosti s výrobou a označením pro počítače, se tato ochranná známka stala originální s vysokou rozlišovací způsobilostí. Nejvyšší poţadavek se klade na výrobky denní spotřeby z důvodu, různých stupních rozlišovací způsobilosti . Nedistinktivním označením výrobků jsou pouze označení tvořena písmeny, čísly, znaky, nebo pouhé jejich vyobrazení popřípadě vţití označení pro ten který výrobek, také i označení tvořené barvou, zvláště barvou základní. Existují i speciální odstíny, které mají schopnost rozlišit označení barvou a číselným označením, a jsou konkretizované dle speciálních vzorníků PANTONE, CMYK a barevné stupnice RAL. Popisná označení taktéţ nejsou způsobilá k zápisu, vzhledem k jejich nedostatečnému rozlišení, které jsou označovány množstvím, druhem, místem, časem, způsobem výroby, jakostí, cenou, nebo určením výrobku (např. ,,nelepší“, ,,první“, ,,jedinečný“) ve vztahu v seznamu výrobků a sluţeb. Za nedistinktivní označení se povaţuje označení druhové (generické) označení služeb a zboží (např. pivo, karotka), pro svou všeobecnost se nemůţe stát ochrannou známkou. Nespojuje se vlastníkem, ani s výlučným uţivatelem ochranné známky, jde pouze o určitý druh sluţby a typ výrobku.
28
Česká republika. Absolutní důvody pro odmítnutí ochrany : Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách . In Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.. 2003, §3, s. 0.
29
Označením stávajících se výhradně ze značek nebo neobvyklých označení, nelze zajistit ochranu i přesto, ţe jsou uţívány v běţném jazyce, v dobré víře, a v obchodních zvyklostech, jejich uţití je upraveno jiným právním předpisem v případě kdy se jedná o označení jakosti, puncovní, cejchovní, kontrolní atd. Ochranu známky, nelze zajistit u zápisu, která je v rozporu s dobrými mravy a lidskostí. Z ochrany jsou vyloučená všechna hanlivá, nemorální, pornografická a neslušná označení, jakož je brán zřetel na mravy plynoucí ze soutěže ve smyslu ochrany proti nekalé soutěži. Registraci nemohou získat zápisy vyobrazení nebo slovní označení, která jsou shodná se jmény, státních činitelů a dalších osob které se zaslouţili o stát v minulosti (Masaryk) i v současném světě (Václav Havel z rozhodnutí ÚPV O-131254), označení státních orgánů a politických stran (Parlament, ODS, TOP O9). V případě získání oprávnění označení zeměpisného zápisu, se výroba produktu, zboţí nebo sluţby musí vztahovat ke konkrétnímu místu, státu, území atd. Má určitou tradici a vyrábí se určitou technologií. V případě, ţe se tak nejedná, jde o klamavé označení nebo jakosti např. původu vína, lihovin. Nesoulad se skutečným stavem – místem původu je důvodem pro odmítnutí ochrany. (všeobecně známý název – vodka, originální označení - Finlandia vodka, Skotská whisky). Výluka je obsaţena v mezinárodní dohodě TRIPS, která poskytuje vyšší ochranu těmto výrobkům. V oblasti zeměpisných názvů, je potřeba vzít v úvahu charakter výrobku nebo sluţby podle toho, jak jsou vnímány spotřebitelem – u názvu mraţeného krému „Sibirka” nemůţe nikdo předpokládat, ţe by tento výrobek pocházel opravdu ze Sibiře a byl vyráběn ze sibiřských surovin. Můţeme proto říci, ţe se nejedná o originální výrobek, ale pouze o fantazijní název. Zamítnutí se týká také výrobků, které tvoří pouze jeho tvar nebo geometrický obrazec výrobku, zde nemůţe být uplatněno právo ochrany pouze jedinému přihlašovateli, Tvar výrobku, nemůţe být téţ předmětem práva známkového, pokud je obecně uţíván nebo je podmíněn technickými vlastnostmi zboţí.
30
Absolutní odmítnutí pro zápis jsou vyobrazení, která jsou v rozporu se závazky z mezinárodních smluv. Zejména plynoucí ze závazků Paříţské unijní úmluvy podle článku 6 na ochranu průmyslového vlastnictví. Ve kterém se obecně přiznává právo na ochranu názvům mezinárodních, mezistátních a jiných institucí – Červený kříž, Červený půlměsíc, Olympijský znak. Tato označení poţívají absolutní ochrany – bez souhlasu příslušného orgánu nelze uvedená označení pouţívat. Rovněţ nelze přiznat ochranu takovým označením, která by obsahovala vlajky, erby nebo jiné znaky státní suverenity jakéhokoliv unijního státu. Taktéţ znaky a náboţenské symboly, které nejsou jen symboly křesťanského náboţenství – kříţ ale i symboly jiných v našich podmínkách méně rozšířených vyznání. I nenáboţenské symboly a znaky mají vysokou symbolickou hodnotu, můţe jít například o významné nadace jako je Armáda spásy nebo kulturní a vzdělávací spolky nebo se jednat o symboly významné z hlediska bezpečnosti např.„Besip” Pouţití citlivých symbolů je vţdy potřeba zkoumat s ohledem na charakter výrobku nebo sluţby. Rovněţ v případě kdy přihláška k ochranné známky nebyla podána v dobré víře. Jako absolutní překáţka zápisné způsobilosti se však projeví pouze v případě, ţe budou podány závazné, zřetele hodné připomínky, citlivé, anebo ţe Úřad sám shledá váţné důvody ke konstatování nedostatku dobré víry. Institut dobré víry se uplatní při zamezení zápisu tzv. spekulativní nebo pirátské známky. Zavedení principu jako absolutní důvod zápisné nezpůsobilosti dává vlastníkům větší posílení k jejich ochraně, kde se ve vyšší míře prolíná právo soutěţní s právem známkovým.29 Absolutní odmítnutí pro zápis ochranné známky tvoří dle ZOZ i některá starší práva třetích osob z důvodu shodného označení, které je jiţ zapsáno pro jiného majitele pro sluţby nebo zboţí téhoţ druhu.30
29
HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: C. H. BECK, 2005. Absolutní důvody pro odmítnutí ochrany, s. 307-319. 30
M. OPLTOVÁ, M.Opltová, K.Knap, J.Kříţ, M. Růţička, et al. Práva k nehmotným statkůmvlastnictví. Praha : CODEX, 1994. Absolutní důvody pro odmítnutí ochrany, s. 201.
31
5.5 Relativní důvody pro odmítnutí ochrany V případě relativního důvodu se jedná, větší či menší míře o důvody uplatňované třetí osobou a to v rámci konkrétního řízení podle §4 ZOZ. V této souvislosti lze hovořit o dvou institutech a to institut připomínek k zápisu a institut námitek k zápisu a to po zveřejnění ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví jak v papírové podobě, tak i v elektronické na internetových stránkách. Hlavní rozdíl mezi připomínkou a námitkou spočívá v oprávněnosti vznést připomínku. Připomínka má charakter neformální a proto ji můţe vznést jakákoliv osoba, která se pak nestává účastníkem řízení. K těmto připomínkám Úřad pouze přihlíţí, není k ní vázán. Připomínky nelze podat z důvodu, pro které lze podat námitky, zákon to vysloveně vylučuje. Podání námitek mohou jen osoby, které vymezuje zákon o ochranných známkách, jsou taxativně vyjmenované. Jsou to osoby, jejichţ práva by zápisem nové ochranné známky mohla být dotčena. Námitky mohou být podány pouze písemnou formou, musejí být odůvodněny a doloţeny důkazy, a to ve lhůtě tří měsíců od data zveřejnění přihlášky ochranné známky. Za podání námitky se platí správní poplatek, který musí být zaplacen společně s námitkami ve stanovené výši, jinak se námitky povaţují za nepodané. Pokud jsou částečně zasaţena práva nebo část seznamu výrobků a sluţeb, neoprávněně zasahují do práv třetí osoby, je důvodem vydání rozhodnutí k částečnému zamítnutí přihlášky, popřípadě rozhodnutí úpravy námitky, kterou vydá Úřad. Proti rozhodnutí o námitkách lze podat rozklad ve lhůtě 1 měsíce od doručení u Úřadu. V případě, ţe námitky byly označené jako neopodstatněné, zapíše Úřad označení do rejstříku ochranných známek s uvedením dne zápisu a pod samostatným číslem zápisu, zápis ochranné známky do rejstříku je zápisem konstitutivním.(ústavním) Účinky zápisu ochranné známky nastávají dnem zápisu. Zápis ochranné známky platí 10 let ode dne podané přihlášky. V posledním roce platnosti ochranné známky je vlastník oprávněn poţádat o obnovu zápisu, a to opakovaně aţ na dobu neurčitou. Neučiní-li tak, ochranná známka zaniká. 32
5.6 Práva vlastníka ve vztahu k ochranné známce Základní práva vlastníka plynoucí z ochranné známky jsou: uţívat ochrannou známku ode dne zápisu do rejstříku výlučné právo označovat své výrobky, sluţby, zapsanou cohrannou známkou uţívat ochrannou známku ve spojitosti označováním vizitek, obalů, interních dokumentech, obchodních dopisech, médiích, psacích potřebách, visačkách inzertních materiálech, razítku aj. je oprávněn pouţívat společně s ochrannou známkou i označení ® Vlastník ochranné známky má povinnost, prokázat se úřední listinou, výpisem rejstříku ochranných známek, nebo osvědčením o zápisu k uţívání ochranné známky. Zakázáno je uţívat označení ® spolu s označením, které není zapsáno ochrannou známkou, takové to jednání se povaţuje za nekalousoutěţní. Celosvětově pouţívaný symbol ™ ,
℠ nebo označení ©, je moţné pouţívat
v souvislosti
s nezaregistrovanou ochranou známkou, tato označení však nemají právní ochranu, jako ochranná známka registrovaná Registered Trade Mark ®, označení slouţí pouze k propagaci zboţí či sluţby. Vlastník má právo zakázat – uţívání ochranné známky vůči všem, kteří by bez jeho svolení pouţívali v obchodním styku označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo sluţby a označení, které jsou shodné nebo podobné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána. „Toto se vztahuje i na podobnost záměny označení na straně veřejnosti včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou, označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu”. Kaţdý vlastník ochranné známky, popřípadě uţivatel licenční smlouvy se souhlasem vlastníka, má právo domáhat se u soudu toho, aby porušení nebo ohroţení práva bylo
33
zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny; můţe se téţ domáhat přiměřeného zadostiučinění.31 Právo stáhnout z trhu a zničit výrobky – Pokud vlastník ochranné známky zjistí, ţe jsou jeho práva ohroţena jinou osobou či subjektem, můţe se podáním ţaloby u soudu domáhat práva, proti tomu kdo, porušuje nebo ohroţuje práva z ochranné známky. Můţe poţadovat stáhnout z trhu výrobky, zničit výrobky, jejichţ výrobou nebo uvedením na trh nebo skladováním došlo k ohroţení nebo porušení práv z ochranné známky, nebo toto právo můţe uplatnit v souvislosti na nařízení zničení materiálu, stroje a nástroje pouţívané výlučně k činnostem ohroţující nebo porušující práva ochranné známky. V případě, kdy by mohlo být porušení práva odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené, nebo by výrobky nebyly ve vlastnictví toho, proti němuţ návrh směřuje, soud zničení nenařídí. Další právo vlastníka ochranné známky je poskytnutí uţívání práva ochranné známky jinému subjektu na základě licenční smlouvy, nebo pouţití ochranné známky jako zástavy v případě exekučního, či konkurzního řízení. Taktéţ můţe převést právo ochranné známky se všemi závazky a právy na jinou osobu na základě smluvního vztahu – smlouva o převodu. 32
5.7.
Zánik a zrušení ochranné známky
Ochranná známka zaniká uplynutím ochranné doby, také můţe zaniknout na ţádost majitele, který se můţe vzdát svého práva, nebo je to zánikem právní subjektivity majitele ochranné známky. Další způsob, kdy můţe ochranná známka zaniknout, je výmazem a to pouze na základě rozhodnutí příslušného orgánu, který shledá, ţe byla ochranná známky zapsána v rozporu s ustanoveními ZOZ.33
31
HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: CODEX, 1994. Práva vlastníka ve vtahu k ochranné známce, s. 316-355 32
HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: CODEX, 1994. Právo stáhnout z trhu a zničit výrobky, s. 355-363. 33
M. OPLTOVÁ, M.Opltová, K.Knap, J.Kříţ, M. Růţička, et al. Práva k nehmotným statkůmvlastnictví. Prah : CODEX, 1994. 5.7. Zánik a zrušení ochranné známky, s. 218. ISBN 80-901185-3-4.
34
Důvody pro zrušení ochranné známky jsou: Návrh na zrušení ochranné známky můţe podat kdokoliv, třetí osoba, která podala tento návrh u Úřadu, se tak stává účastníkem řízení. Ochranná známka zaniká v případě, že nebyla řádně užívaná se sluţbou nebo výrobky pro které je zapsána po nepřetrţitou dobu pěti let. Tato doba je stanovena právě proto, aby bylo zabráněno spekulativnímu vlastnictví ochranných známek s cílem znevýhodnit konkurenty. „Ochranná známka, by měla být vlastníkem užívána veřejně, na výrobcích, službách ale i průvodních dokumentech, firemních literaturách, fakturách, nabídkových listech, upomínkových předmětech atd., na kterých je ochranná známka uvedena nebo z nich vyplývá, že pod daným označením je zboží majitele ochranné známky nabízeno na trhu“. Jestliţe se na předloţených obalech vţdy kromě jiných údajů vyskytuje napadená ochranná známka, přičemţ je pro průměrného spotřebitele zřetelně viditelná a identifikovatelná, není nutné, aby se na předloţených fakturách vyskytovalo vyobrazení napadené ochranné známky, neboť z označení výrobků je zřejmé, ţe se jedná o tytéţ výrobky, jejichţ obaly, toto vyobrazení obsahující, byly předloţeny. ÚPV O-20196/24.6.200534 V důsledku nesprávného uţívání ochranné známky pozbyla svoji rozlišovací schopnost pro výrobky a sluţby, nebo se označování výrobku na trhu stalo obvyklé, nebo strpením nevhodného uţívání ochranné známky třetími osobami. Tzv. zdruhovatěla. V případě, kdy majitel zapsané ochranné známky může vést ke klamání veřejnosti v souvislosti s užíváním známky, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku. Toto se můţe vztahovat i na případ, kdy majitel ochranné známky poskytne licenční smlouvu nabyvateli uţívat právo ochranné známky.
34
Horáček R.; Macek J.: Sbírka správních a soudních rozhodnutí ve věcech průmyslového vlastnictví. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 144
35
Speciálním řízením je řízení zahájené do 6 měsíců od právní moci soudního rozhodnutí, podle kterého je pouţívání ochranné známky nekalosoutěţním jednáním. Úřad pak známku zruší, bez toho, aby přezkoumával věcnou stránku rozsudku. 35
5.8 Vzdání se práv k ochranné známce Vlastník se můţe vzdát práv k ochranné známce v celém rozsahu, nebo jen pro část některých výrobků a sluţeb, pro které je známka registrována, volba je výlučně na něm v jakém rozsahu sluţeb nebo zboţí se vzdá práva k ochranné známce, jde tedy o jednostranný právní akt. Prohlášení vlastník, podává v písemné formě u Úřadu. Den doručení je dnem, který je zapsán v rejstříku a je veden jako den vzdání se práv k ochranné známce. Toto prohlášení nemůţe vzít vlastník předmětné ochranné známky zpět.
5.9 Druhy ochranných známek V této části mé práce jsem se přímo zaměřila na ochranné známky, které jsou podrobněji popsány a rozděleny do několika skupin, bude zde i zmínka o nekalosoutěţním jednání.
Ochranné známky podle způsobu zobrazení slov Tak zvanou slovní ochrannou známku můţe tvořit jedno, nebo více slov nebo souhrnu písmen, které lze za slovo povaţovat. Toto označení, by mělo být jednoduché, lehce zapamatovatelné a snadno vyslovitelné. Známka, která je nejlépe vymyšlená tzv. fantazijní má největší rozlišovací schopnost, a patří mezi nejcennější světoznámé známky „CocaCola“. Ale také ochranné známky, které se výlučně vztahují k výrobku nebo sluţbě, např. vyhledávač „Facebook“ (face = tvář, book = kniha). Jedná se i o slogany, které tvoří slovní spojení a spadají do jedné z kategorií ochranných známek kupříkladu „Febrisan zašumí, chřipka vyšumí“. Slovní ochranná známka můţe být vyobrazena jak v normálním tak grafickém písmu.
35
Horáček R; Čada K; Hajn P.: Práva k průmyslovému vlastnictví Praha C. H. Beck, 2005, s. 364 -366
36
Obrazová ochranná známka Můţe mít mnoho podob, abstraktních ale i reálných mohou mít motiv ptáků, zvířat, věcí, ale i lidských postav, symbolů a různých obrazových vyobrazení. Registrována obrazová ochranná známka můţe být v černobílém, barevném provedení, taktéţ mohou být registrovány v obou verzích. Nejdůleţitějším kritériem pro zápis je schopnost zachování rozlišovací schopnosti při zmenšení nebo zvětšení, jakoţ i snadná zapamatovatelnost a jednoznačnost. V kombinované ochranné známce Dochází k prolínání obrazových, tak i slovní prvků, popřípadě prostorový a vytváří tím jeden celek. Výhoda zápisu u kombinované ochranné známky je ta, že může obsahovat i jeden prvek zápisu neschopný, může se jednat o nedistinktivní, nebo popisný prvek, za předpokladu, ţe jeden z těchto prvků, je dostatečně nosný a zajistí ochranné známce jako celku nutnou rozlišovací schopnost.“ Označení „ Studentská pečeť“, jako takové nemá rozlišovací schopnost, ve spojitosti s ochrannou známkou ORION a způsobem zobrazení, ji získává. Obrázek č. 1 Kombinovaná ochranná známka „Orion“Studentská pečeť.36
Prostorová ochranná známka je tvořena trojrozměrným, plastickým vyobrazením a je zásadně omezena v rozsahu uţívání, ve změně rozměrů. Proto je tento druh ochranných známek nejméně uţíván. Předmětem ochrany můţe být zvláštní tvar výrobků, například
36
Zdroj: Http://www.google.cz/images?studentska pečeť [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Kombinovaná
ochranná známka. Dostupné z WWW: .
37
tvary lahví, tvary mýdel nebo jejich obal, krabice, flakony, pouzdra aj. Prostorová ochranná známka můţe být chráněna jako průmyslový vzorem tak i ochrannou známkou v případě, kdy se jedná o tvar výrobku. Dle počtu vlastníků: Individuální - přihlášku k zapsání individuální ochranné známky podává pouze jeden subjekt, fyzická nebo právnická osoba. Kolektivní – je ochranná známka zapsaná pro právnickou osobu nebo sdruţení. Mohou ji pouţívat všichni členové (společníci) za podmínek uvedených ve smlouvě o uţívání ochranné známky. Cílem těchto ochranných známek je deklarovat účast uţivatele ochranné známky v určitém sdruţení – např. ČSAD pro účastníky Sdruţení uţivatelů kolektivních ochranných známek ČSAD Dle způsobu uţití: Výrobní - vztahují se na výrobní závod a na zboţí, které vyrábí. Většinou se jedná o obchodní firmu podniku či název výrobku. Obchodní - vztahují se na zboţí a výrobky, které prodávají – obchodní řetězce, specializované obchodní podniky pod vlastní značkou, zde nejde o to, aby spotřebitel znal výrobce daného produktu, hlavním vodítkem pro spotřebitele je jméno prodejce. Zásobní - jsou připraveny a registrovány jiţ předem pro případ rozšíření výroby o další druhy zboţí. Blokážní - registrace ochranné známky zajišťují majiteli právo uţívání a zabránění registrace podobných respektive zaměnitelných známek k jiţ registrovaným a pouţívaným známkám. Dle místa registrace: Národní - je zapsaná u Úřadu průmyslového vlastnictví a poskytuje jejímu drţiteli ochranu na území České republiky. Mezinárodní - ochrannou známku zapsanou v České republice je moţné přihlásit i jako mezinárodní ochrannou známku na základě Madridské dohody o mezinárodním zápisu 38
ochranných známek a Protokolu k této dohodě. Prostřednictvím přihlášky podané u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví v Ţenevě a příslušného zápisného úřadu v zemi přihlašovatele má majitel právo uţívat ochrannou známku ve všech smluvních státech. Zápisem do rejstříku vedeného Mezinárodním úřadem, tuto skutečnost Úřad oznamuje všem smluvním státům Madridské dohody, do nichţ je mezinárodní známka přihlašována k ochraně. Ochranná známka společenství Unijní ochranná známka, The Community Trademark, dle nařízením Rady ES č. 40/1994 o ochranné známce Společenství má stejné účinky v celém Evropském Společenství, kde můţe být zapsána, převedena, opuštěna, zrušena nebo být prohlášena za neplatnou a její uţívání můţe být zakázáno pouze pro celé toto území. Jedinou výjimku z této zásady tvoří licence, která můţe být poskytnuta i jen pro část území Evropského společenství. Pokud je tato ochranná známka uţívána alespoň v jednom členském státě EU, nemůţe být zrušena. V případě přihlášení ochranné známky Společenství, je nutno přihlášku vyplnit v jazyce anglickém, francouzském, italském, německém nebo španělském.
5.9.1 Hospodářská soutěž je vztah dvou nebo více podnikatelů, jejichţ zájmy se v rámci ekonomických aktivit střetávají v nabídce stejných výrobků, poskytování sluţeb, aby kaţdý z nich získal co největší hospodářský prospěch tím nejlepším způsobem za poskytnutí stejných podmínek všem zúčastněným soutěţitelům. Ten, který se dokáţe nejlépe přizpůsobit podmínkám daným časem a prostředím, si zajistí nejlepšího postavení na trhu. Stejného postavení nemohou dosáhnout dva soutěţící, kteří budou své sluţby, nebo výrobky nabízet v rozdílných lokalitách. V malé obci drobný podnikatel svou činností nedosáhne takového úspěchu, jako jeho konkurent, který bude nabízet výrobky ve velkém obchodním domě v místě s více obyvateli.
39
Zneužití účasti v hospodářské soutěži, je nekalé soutěžní jednání a nedovolené omezování hospodářské soutěže, který upravuje zákon č.143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. Nekalou soutěţ také upravuje obchodní zákoník Hlava V., Díl II., § 44 aţ 54
5.9.2 Formy nekalé soutěže Jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěţe, musí splňovat určité znaky, aby bylo moţno klasifikovat toto jednání jako případ nekalé soutěţe. Evropa - rozeznává především obecnou skutkovou podstatu nekalé soutěţe, označovanou jako generální klauzule upravenou v Obch. zákoníku v §44 odst. 1. 37 Aby se jednalo o nekalou soutěţ, musí splňovat určitá kritéria: musí se jednat o hospodářskou soutěţ jednání musí být v rozporu s dobrými mravy musí způsobit soutěţitelům, nebo spotřebitelům přímou újmu
Soutěţní jednání je vţdy zkoumáno a posuzováno jako první. Sleduje se zde především soutěţní účel a soutěţní cíle, které jsou patrné zejména z pouţití typických soutěţních prostředků (reklamy, označení, srovnání se soutěžitelem). Jednání v hospodářské soutěţi nemusí být vţdy orientováno vůči bezprostřednímu soupeři, který nabízí stejné, nebo podobné výrobky či sluţby na trhu. Můţe se jednat o název, který bude totoţný s výrobkem, sluţbou nebo ponese stejný název knihy a všichni zúčastněný se tak stanou soupeři. Hospodářské soutěže se mohou účastnit dvě osoby, a to fyzická i právnická osoba, která nemusí být podnikatelem.
37
Česká republika. Formy nekalé soutěţe. In Obchodní zákoník. Zákon č. 513/1991 Sb.,. obchodní zákoník. ve znění novelizací zákona. 1991, §44, s. §54.
40
Rozpor s dobrými mravy je klíčovým znakem nekalé soutěţe, zvlášť obtíţně se zjišťuje, zda došlo k jejímu naplnění či nikoliv. Zákon poukazuje na dobré mravy plynoucí z hospodářské soutěţe, coţ je velmi důleţité. Takové mravy nelze pak zcela ztotoţňovat s obecným občanskoprávním institutem ,,dobrých mravů“, který nachází uplatnění zejména při posuzování vztahů závazkových. Dobré mravy hospodářské soutěţe se jen někdy kryjí s poţadavky obecné etiky. Vztah výše uvedených právních a etických systémů mravnosti bývá vyjadřován jako ,, průnik množin“. Proto dobré mravy hospodářské soutěže nelze ztotožňovat s obecnými představami o ,,slušném“ chování, požadavky tak zvané etiky. 38
5.9.3 Způsob přivodit újmu Tři základní znaky nekalé soutěţe vyjadřuje § 44 ods.1 Obch. Z., který hovoří o jednání v hospodářské soutěţi, které je způsobilé přivodit újmu soutěţitelům nebo spotřebitelům, odkazuje téţ na §41. Zákon v dané souvislosti nehovoří o škodě, ale o újmě i nehmotného charakteru. Důraz je na slově způsobilost – dotčený subjekt se může bránit ještě předtím, než mu újma může vzniknout, v jakém rozsahu může újma nastat, respektive hrozit zákon přesně neuvádí. Dále musí být naplněny dvě podmínky uvedené v generální klauzuli nekalé soutěže. Teprve aţ budou všechny tři podmínky generální klauzule splněny, konkrétní jednání lze povaţovat za ,,nekalou soutěž.“ které je společensky neţádoucí, a proto zakázané.39 Obchodní Zákoník č.513/1991 Sb., §41 §44,
40
5.9.4 Mravnost a právnost k ochranné známce Nemůţeme opomenout, ţe mravnost a právnost se navzájem úzce prolínají v mezilidských vztazích. Z mravního řádu proto nejsou vyjmuté ţádné právní předpisy. Proto lze říci, ţe neznáme-li řád mravní, neznáme ani řád právní. 38
Horáček, Roman; Čada, Karel; Hajn, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha : C. H. BECK, 2005. Vzdání se práv k ochranné známce, s. 384 -397. 39
HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: C. H. BECK, 2005. Mravnost a právnost k ochranné známce, s. 384-399. 40
Česká republika. Formy nekalé soutěţe: Způsob přivodit újmu. In Ohodni - zakonik č.513/1991 Sb. §41-45. Dostupný také z WWW: .
41
V Českém státě jsou normativně upraveny autorským zákonem, kde řeší otázku ctnosti nebo neřesti, především v mezilidských vztazích či vztahu člověka k přírodě. Nic z toho není v právním řádu vyjmuto ani z mravního řádu práce, vlastnictví a hospodářství. V úvahu by mohla přicházet aplikace buď zvláštní skutkové podstaty odpovědnosti za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům (§424 Obč. Zák.), anebo generální klauzule odpovědnosti za škodu (§420 odst. 1. Obč. Zák.) 41 Charakteristickým rysem člověka je jeho tvořivost, které ho odlišují od ţivočišné říše. Ve svém chování se člověk mimo jiné snaţí projevovat flexibilině, čímţ dosahuje určitých výsledků a cílů. Platí to především v oblastech právního řádu, lze proto volit mezi několika právními postupy a aplikovat různé právní normy z rozličných právních odvětví, které vedou vţdy k nějakému cíli.42 Český stát chrání tvůrčí práva následujícími obyčejnými zákony: Právem autorským zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů Právo výkonných umělců zákon č.121/2002 Sb. Právo patentové zákon č.527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb. o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění č.93/1996 Sb. Právo užitné vzorové k určitým technickým řešením zákonem č. 478/1992 Sb. o uţitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, Právo průmyslové vzorové zákon č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, 41
Česká republika. ÚZ.č. - 40/1964 Sb. Občanského Zákoníku: Zvláštní skutkové podstaty odpovědnosti za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům. In č. 40/1964 Sb. Občanského Zákoníku. 1964, §420- 424. 42
TELEC, CSC.,, Prof.JUDr.Ivo. Přehled práva duševního vlastnictví. Brno : DOPLNĚK, 2007. Mravnost a právnost k ochranné známce, s. 41-68.
42
Právo topografií polovodičových výrobků zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů. Právo odrůdové zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, Právo zlepšovatelské zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovatelských návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
5.9.5 Generální klauzule Generální klauzule nekalé soutěţe říká, ţe „nekalou soutěží“ je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Generální klauzule je důležitá ve dvou směrech. 43 Na jedné straně vymezuje základní znaky, bez jejichţ naplnění nemůţe být jednání povaţováno za nekalosoutěţní. „Musí být naplněny i tehdy, jedná-li se o konkrétně definované jednotlivé skutkové podstaty nekalé soutěže uvedené v §45. “Druhou funkcí generální klauzule je pokrytí nevymezených skutkových podstat, které jsou formulovány velmi obecně, a doplňují je speciální skutkové podstaty, dává tak prostor soudům „aby otázku dovolených a zakázaných soutěžních jednání na základě
všeobecného
zákonodárcova pokynu řešila soudcovskou tvorbou práva na základě zákona.“ 44Generální klauzule tak umoţňuje pruţně reagovat na neustále se rodící nekalosoutěţní praktiky.
43
Česká republika. Generální klauzule: Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb., In Ohodni-zakonik č.513/1991 Sb. § 41-4. 44
Kolektiv autoru: Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěţní právo. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 306307
43
„Nekalosoutěžní jednání je společensky nežádoucí, mělo by se mu zabránit hned od začátku, je důležité stanovit, co je ještě konkurenční jednání a co už nekalá soutěž.”
5.9.6 Speciální skutkové podstaty Obchodní zákoník uvádí jednotlivý výčet nekalosotěţních jednání, zejména na ochranu známek dle § 46 a dále, upozorňuje na klamavé označení zboţí a sluţeb, je zde uvedeno v jakém případě se jedná o vyvolání nebezpečí záměny, upozorňuje na to, co je to parazitování na pověsti.
klamavá reklama
klamavé označování zboţí a sluţeb
vyvolávání nebezpečí záměn
parazitování na pověsti podniku, výrobků či sluţeb jiného soutěţitele
podplácení
zlehčování
srovnávací reklama
porušování obchodního tajemství
ohroţování zdraví spotřebitelů a ţivotního prostředí
5.9.7 Klamavé označení zboží a služeb dle §46 odst. 1 Obch. Z. „Klamavým označením zboţí a sluţeb je kaţdé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, ţe jím je označené zboţí nebo sluţby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa do určitého výrobce, anebo ţe se vyskytují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost“. 45 Obsahovou a dokonce rozsáhlejší formulační shodu lze nalézt i v ustanovení §4 OOZPO.46
45
Kolektiv autoru: Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěţní právo. Praha: C. H. Beck, 2007, s.306-384
46
Česká republika. Klamavé označení zboţí a sluţeb: zákon č.452/2001 Sb. In Zákon č.452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. §4.
44
Parazitování na pověsti Parazitní kořistění je upraveno v obchodním zákoníku dle §48, kdy lze vyuţívat nejen pověst soutěţitelů ale i jiné hodnoty s nimi spojené jako je ,,zneužívání cizí myšlenky, cizího nápadu, cizí práce a cizího do jejich realizace investovaného nákladu ohrožuje soutěžitele jeho pozice soutěžitele jakož i a znehodnocuje jeho náskok, kterého svou pílí i finančními oběťmi nabyl, byť i nehrozilo bezprostřední nebezpečí skutečné záměny zboží“, kdo se dopustí tohoto zneuţití, můţe ve stejném oboru hledal nové cesty, nesmí však vyuţívat cizí myšlenky na cizí úkor a k svému nezaslouţenému prospěchu.47 Zákaz státního přiznání průmyslových práv proti dobrým mravům Jedná se o absolutní zápisnou překáţku, která mocí a silou zákona „ex lege ” zákaz smluv proti dobrým mravům a nabývání ideálních statků ve správních řízeních přihlašovaných ochranných známek. Podobný legální zákaz platí i v právu patentovém.48 Ochrana před napodobením výrobků právem proti nekalé soutěţi Při zavedení nového výrobku, který významně obohacuje soutěţní nabídku, umoţňuje soutěţiteli prvotní postavení pouze po určitou dobu, nelze tedy získat monopolní postavení trvale, platí to i v průmyslovém právu. Označení původu a obchodní firma Ten kdo uţívá název své firmy, jeţ je v kmeni totoţná se zněním zapsaného označení původu nikoli tedy jen označení výrobků, jiné firmy, která má toto označení zapsané, dopouští protiprávního jednání. Přisvojení si označení původu mimo jeho vyhrazený účel, je v rozporu se zákonnou úpravou, a v rozporu jednáním s dobrými mravy, obchodními zvyklostmi i pravidly hospodářské soutěţe. Výjimka se vztahuje na vlastníka.
47
HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha : C. H. BECK, 2005. Parazitování na pověsti, s. 400.
48
TELC, Ivo Telc , Přehled práva duševního vlastnictví. Brno: DOPLNĚK, 2007. Zákaz státního přiznání průmyslových práv proti dobrým mravům, s. 53.
45
Obchodní firmy, mají určité dominantní postavení ochranných známek, jeţ jsou široce uţívány k označení výrobku, i její následné uţívání při obchodování s těmito výrobky. Je zapotřebí dát přednost volné soutěţi na trhu a umoţnit volné uţívání určitého řešení, jelikoţ technika se neustále vyvíjí. Toto nové řešení musí být zásadní a nové, nelze napodobovat, kopírovat jiţ výrobek, nebo technologii, která byla jiţ vymyšlena. To neznamená, ţe účelem a smyslem ochrany proti nekalé soutěţi je zakonzervovat určitý stavu a zamezit vstupu novým soutěţitelů na trh.49
5.9.8 Souběh ochrany plynoucí ze známkového práva, ochrany práva nekalé soutěže ve shodě Obchodní zákoník a zákon o ochranných známkách včetně dalších speciálních zákonů, které se navzájem překrývají, se snaţí v praxi zajistit bezpečí před nekalousoutěţním jednáním přímo se vyskytujícím. Na základě rozsudku Vrchního soudu v Praze sp.zn.3 Cmo 41/2005/13.9.2005 se uvádí: „I kdyţ nárok vlastníka na ochranu práva z ochranné známky a nárok soutěţitele na ochranu před nekalou soutěţí jsou samostatnými tituly, které vycházejí z odlišné hmotněprávní úpravy, je třeba vzít v úvahu, ţe pokud dojde k zásahu do práva k ochranné známce a jak poškozený, tak i rušitel jsou soutěţiteli, pak můţe být zásah do práva k ochranné známce posouzen jako nekalosoutěţní jednání.” 50
6 Schengenský prostor a pohyb zboží, zneužívání a padělání zboží Třetí kapitola vám přinese informace o činnosti a spolupráci celních orgánů ve spolupráci při odhalování padělaného zboţí ve vztahu k ochranné známce.
49
HORÁČEK, Roman; MACEK, Jiří. Sbírka správních a soudních rozhodnutí ve věcech průmyslového vlastnictví. Praha : C. H. BECK, 2007. Klamavé označení zboţí a sluţeb, s. 220-250. 50
HORÁČEK, Roman Horáček, Jiří Macek Sbírka správních a soudních rozhodnutí ve věcech průmyslového vlastnictví. Praha : C. H. BECK, 2007. Sbírka správních a soudních rozhodnutí ve věcech průmyslového vlastnictví, s. str.244.
46
Opatření celních orgánů ve vztahu k ochranné známce Opatření celních orgánů ve vztahu k ochranné známce, která je předmětem mezinárodního zápisu podle Madridského protokolu, a to v kontextu s rozsudkem Evropského soudního dvora, umoţňuje majiteli ochranné známky, která je předmětem mezinárodního zápisu, aby stejně jako majitel ochranné známky Společenství poţadoval přijetí opatření celních orgánů jednoho nebo několika členských států jiných, neţ je členský stát, v němţ podá svou ţádost. Takový okamţik nastává aţ zveřejněním podle skutečností ve věstníku Mezinárodního úřadu WIPO ochrany mezinárodního zápisu s vyznačením ES. Činnost celní správy Celní správa není jen represivní sloţkou státu, ale rovněţ se podílí na usnadnění prodeje a volného oběhu zboţí v souladu s příslušnými právními předpisy. Svojí pomocí přispívá i v oblasti preventivní a informativní prostřednictvím distribuce letáků v českém a vietnamském jazyce s informacemi o právních rámcích stánkového prodeje a ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví. V roce 2009 předloţila Poslanecké sněmovně ČR novelu zákona č.191/1999Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu zboţí a zpětnému vývozu zboţí porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Novela jiţ byla schválena Hospodářským výborem Poslanecké sněmovny ČR. Vypracoval se plán k provedení a implementaci akčního plánu Evropské unie v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví ,,Národní akční plán CS pro boj, proti padělání a pirátství na léta 2009-2012,“, kde jsou mj. rozčleněny aktivity, české Celní správy v oblasti spolupráce s ostatními orgány a institucemi působícími v oblasti ochrany duševního vlastnictví, coţ přineslo pozitivní vývoj a v americkém komentáři k Watch Listu: „Česká republika“ byla odstraněna z Watch Listu, tj. ze seznamu podezřelých zemí, protoţe zde bylo dosaţeno významného pokroku v průběhu posledních dvou let, a to v účinné kontrole svých příhraničních trţnic. Také nový trestní zákon ukládá zvýšení maximální pokuty u trestné činnosti související s právy duševního vlastnictví na odnětí svobody ve spojitosti s kriminalizací výroby a skladování padělků s platností od 1. ledna 2010.
47
Česká republika, Maďarsko a Polsko podnikly významné kroky v potlačování pirátství a padělání, a byly proto ze seznamu „odstraněny.“ Naše země byla v minulosti na výše uvedený seznam navrhována především za problémy související s porušováním autorských práv, za údajnou diskriminaci amerických léčiv, vysokou úroveň internetového a mobilního pirátství, široce rozšířené nelegální vypalování CD, prodej pirátských CD a DVD, ale zejména za existenci „největších, pirátských venkovních tržišť” v Evropě zvláště v příhraničních oblastech s Německem a Rakouskem, nedostatečná odebírání ţivnostenských oprávnění prodejcům porušující práva duševního vlastnictví a jejich nedostatečné postihy. Problematika dostatečného prosazování práv duševního vlastnictví v souvislosti s moţným zařazením České republiky na Watch List patří do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, při kterém také pracuje Meziresortní komise pro potírání nelegálního jednání proti právům k duševnímu vlastnictví, jejímţ členem je i Celní správa ČR.51
6.1 Právo zničení padělaného zboží ,,Držitelem zboží“ je podle ustanovení §14 ods.1a, zákona č.191/1999Sb, o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu, vývozu a zpětného dovozu zboţí porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů,52 je osoba, která má toto zboží ve své faktické právní dispozici. Pokud tato osoba zboží dovezla pro osobu jinou a má je ve svých skladovacích prostorech, je držitelem zboží a správní orgány ji mohou nařídit zničit takové zboží (padělky nebo nedovolené napodobeniny) na její vlastní náklady. Vztah mezi osobou, které byla uloţena povinnost zničit toto zboţí, a osobou, pro niţ bylo zboţí dovezeno, je vztahem mezi dvěma subjekty soukromého práva a nemá ţádný vliv na shora uvedenou povinnost zničit toto zboţí.53
51
Schengenský prostor a pohyb zboţí, zneuţívání a padělání zboţí. CLO DOUANE : Opatření k mezinárodní ochranné známce. 12. 5. 2010, 44, s. 14-19. ISSN 0323-0023. 52
Česká republika. Zákona č.191/1999Sb, o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu, vývozu a zpětného dovozu zboţí porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů: Právo zničení padělaného zboţí. In Zákon č.191/1999Sb. §14 ods.1a. 53
Česká republika. Rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 7Ca174/2004 ze dne 23. 11. 2005, 7Ca. In ASPI
48
6.2 Ochrana spotřebitele a Celní technická laboratoř Celní technická laboratoř se nezabývá jen analýzami pro potřeby celních úřadů, ale ověřuje deklarované údaje a odhaluje falšované zboţí. Například prodej, falešného výrobku za stejnou cenu jako originálu, nebo náhradu draţší suroviny levnější a tím i kontroluji, zda nedochází ke klamání spotřebitele. Mezi hlavní způsoby klamání spotřebitele patří u výrobků především:
Lihoviny (porušení technologie u destilátů jejich ředění, obsah syntetického, denaturovaného lihu, napodobování známých značek) Víno (ředění vodou, uvedení jiného místa původu) Ovocné a zeleninové nápoje (náhrada draţších druhů ovoce a zeleniny levnějšími, ředění vodou, sníţení obsahu podílu ovoce a zeleniny, obsah konzervačních látek, pouţití nekvalitních surovin) Sušené ovoce (přídavek cukru, nedodrţení deklarované technologie) Med (přídavek vody do medu, cukrů a sirupů, vydávání umělého medu za včelí med, ohřev medu, chuť, vůně, vzhled medu)
Mléko a mléčné výrobky (přídavek vody, syrovátky a mléčných výrobků do mléka, obsah rostlinných a jiných tuků) Boty a textil (záměna materiálu při výrobě, záměna typů obuvi) Aromata (náhrada přirozených silic aromat syntetickými) Vejce a výrobky z vajec (vydávání bezvaječných výrobků za vaječné) Energetické nápoje (nesprávné údaje o obsahu kofeinu) Potravinové doplňky (zjištění přítomnosti kyseliny aristocholové, obsaţena v čínských výrobcích způsobující poškození ledvin- kontolrováno hygienikem) Instantní čaje (vydávání obarvených granulovaných cukrů s malým mnoţstvím kofeinu za instantní)
49
Čokoládové výrobky a káva (pouţívání náhraţek při výrobě, výrobky s karobovým práškem nebo praţená čekanka místo kávy) Stolní sladidla (kontrola povolených látek v souladu se zákonem o potravinových a tabákových výrobcích) Tabák (vydávání cigaretového tabáku za tabák lulkový, zjištění obsahu tabákového odpadu) Maso a masné výrobky (záměna masa za jiné, levnější suroviny, obsah masa v uzeninách, rozlišení kravského a býčího masa) Suché a skořápkové plody (arašídy, pistáciové oříšky, para ořechy – kontaminace aflatoxiny)
CTL díky nejmodernějšímu vybavení úspěšně odhaluje ve spolupráci s dalšími státními organizacemi a vědeckými ústavy pokusy o klamání spotřebitele.54 Mnozí podnikatelé po vstupu do EU podlehli dojmu, ţe se vstupem do EU padnou jakákoliv omezení pro jejich činnost, ţe budou moci neomezeně rozvinout své podnikatelské aktivity kdekoliv v EU, poskytovat sluţby, dodávat zboţí kdekoliv v EU komukoliv a hlavně jednoduše, bez celních kontrol, bez celních dokladů, bez administrativních komplikací. Naopak činnost administrativy je ve vyšším rozsahu, neţ původně byla. Intrakomunitární obchod lze charakterizovat, jako obchod mezi členskými státy EU, uvnitř zemí EU, obchod, kde pohyb zboţí a sluţeb nepřesahuje vnější celní hranice EU.55 Za porušení předpisů o oběhu zboţí ve styku s cizinou ve smyslu § 124tr.zák. se povaţuje mimo jiné §122 písm. a bod 4. zákona č.13/1993 Sb., celní zákon56, ve znění pozdějších změn a doplňků, nedovoleného nakládání se zboţím, na které se vztahují zákazy nebo omezení, přičemţ takovým zboţím jsou i padělky ve smyslu ustanovení §2 písm. a) bod 1. zákona týkajících se dovozu a vývozu zboţí, za něţ se povaţuje zboţí, včetně jeho obalu, 54
Ochrana spotřebitele a Celní technická laboratoř. CLO DOUANE. 2004, 38, s. 3-10. ISSN 0323-0023.
55
EU. Intrakomunitární obchod EU a Intrastat CZ: EU, Západoevropská unie, označování původu zboţí. In LIT24400CZ. 1994, LIT24400CZ. 56
Česká republika. Zákona č.13/1993 Sb., celní zákon. In č. zákona č.13/1993 Sb., celní zákon. §122 písm. a bod 4.
50
na němţ je bez souhlasu majitele ochranné známky nebo ochranné známky všeobecně známé umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou zapsanou pro zboţí, které tím poškozuje práva majitele ochranné známky.57 Ochrana proti obchodu s padělaným zboţím V posledních deseti aţ patnácti letech se řadě zemí rozmohlo takzvané výrobkové pirátství, zasahující nejen do práv z průmyslového vlastnictví, ale i jiného duševního vlastnictví. Například podle údajů americké Software Publishers Association (SPA) přicházejí pořizováním neautorizovaných softwarových programů výrobci aţ o 13 miliard dolarů. Nelegálním pouţíváním ochranných známek či pouţíváním značek bez svolení jejich vlastníků ztrácejí např. američtí výrobci ročně 200 miliard dolarů. Zahraničním napodobováním amerických výrobků přichází o práci ročně 750 tisíc osob. Na druhé straně je nutno přiznat, ţe práci tak zase získají lidé v zemích, kde se výrobky napodobují. Ukázalo se tedy jako zřejmé, ţe zboţí, porušující práva duševního vlastnictví, pocházejícímu nebo přicházejícímu z třetích zemí, by mělo být zakázáno vstoupit na celní území EU včetně jeho překládání, propouštění do volného oběhu EU, propuštění do reţimu s podmíněným osvobozením do dovozního cla či umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu. Konečně by měl být stanoven reţim, který celním orgánům umoţní uplatňovat tento zákaz co nejúčinnější. Nařízením Rady č.1383/2003 má právo orgán celní správy zasahovat proti zboţí podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a přijímat i opatření které prokazatelně taková práva porušilo. Snahou uvedeného nařízení je sladit ve všech členských státech podmínky pro přijímání ţádostí ze strany celních orgánů na celních úřadech. Cílem je zjistit, zda bylo podle národního zákona porušeno právo duševního vlastnictví a zda zboţí vyrobené v předmětném členském státě porušuje práva duševního vlastnictví.
57
Česká republika. ČR.č.j. Tdo 239/2004 : Usnesení Nejvyššího soudu. In Tdo 239/2004. §122 písm. a bod 4. Dostupný také z WWW: <justice.cz>.
51
6.3 Situace v České republice Český stát, který se dlouhodobě výrazněji nezabýval problémem existence padělaného zboţí na trhu, přijal protipirátský zákon. Tento zákon měl a má za cíl zlepšit práva majitelů duševních práv. Poslední novelizace zákona téţ umoţňuje, aby zajištěné zboţí, které porušuje právo duševního vlastnictví, bylo zničeno, bez rozhodnutí soudu na základě ţádosti majitele duševního práva, ale za předpokladu, ţe s tím deklarant, vlastník nebo drţitel zboţí písemně nebo i mlčky souhlasí. O popsaném způsobu zničení zboţí je sepsán protokol. S pouţitím zboţí na humanitární účely musí souhlasit majitel duševního práva a přejímající humanitární organizace je povinna odstranit ze zboţí ochranné známky a zboţí označit tak, aby jej nebylo moţné pouţít k dalšímu obchodování. Majitel práva, ať uţ sám nebo z popudu celního úřadu, musí svoji ţádost na zajištění zboţí. resp. Ţádost o zásah celního úřadu podat Celnímu ředitelství Hradec králové, které jako jediné v České republice rozhoduje o schválení či zamítnutí ţádosti.58 Přijetím zákona o ochranných známkách, byla nastolena úroveň ochrany právních vztahů vzniklých ze zápisu a uţívání ochranných známek srovnatelná se standardem v zemích s vyspělou trţní ekonomikou. Tento zákon jiţ splňuje závazky vyplývající z mezinárodních smluv v oblasti průmyslových práv, zejména z Paříţské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a z Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních a obchodních známek a novela zákona č.116/200 Sb. transformována do zákona o ochranných známkách ustanovení Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), která je součástí Dohody o vytvoření Světové obchodní organizace (WTO). Zákon o ochranných známkách plně harmonizuje s evropským právem, zejména v oblasti propojení národního a evropského systému ochranných známek. Návrh zákona o ochranných známkách recipuje pojetí známkové ochrany, která vyplývá ze Směrnice Rady Evropských společenství. Směrnice je právní normou, která je závazná vůči členským státům EU.
58
Česká republika. Situace v České republice: Ochrana proti obchodu s padělaným zboţím. In 191/1999 Sb. 32003R1383, s. str.51
52
6.4 Výsledky prosazování práv duševního vlastnictví celními orgány EU za rok 2009 Souhrnná zpráva zveřejněna Evropskou komisí Dne 22. 7. 2010 zveřejnila Evropská komise souhrnnou zprávu o výsledcích prosazování práv duševního vlastnictví celními orgány EU za rok 2009, která byla zpracována na základě pravidelných statistických hlášení celních správ všech států EU. Mnoţství zboţí podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví zadrţeného v roce 2009 celními orgány EU se poprvé sníţilo - na 118 miliónů kusů v porovnání se 178 milióny kusů evidovanými v roce 2008. Důkaz o úzké spolupráci mezi celní správou a soukromým sektorem vyplývá z vývoje počtu ţádostí o přijetí opatření celních orgánů podaných majiteli práv duševního vlastnictví. Od roku 2000 vzrostl počet ţádostí v členských státech od cca 1 000 ţádostí aţ na 15 000 ţádostí podaných v roce 2009. Podle dosaţených výsledků v roce 2009 se ČR celkově řadí na 13. místo v mnoţství zadrţených padělků a 15. místo v počtu případů mezi 27 členskými státy EU. Vezmeme – li v úvahu geografické umístění (vnější hranice EU), počet obyvatel (tj. počet spotřebitelů) a především rozlohu členských států EU srovnatelných s ČR v těchto parametrech, pak lze konstatovat, ţe dosaţené výsledky Celní správy ČR jsou na dobré úrovni.59
59
Česká republika. Výsledky prosazování práv duševního vlastnictví celními orgány EU za rok 2009 : zdroj Poslanecké sněmovny ČR. In č.441/2003. ze dne 27. 07. 2010. Dostupný také z WWW: <mpsv.cz>.
53
Závěr Cílem práce bylo seznámení s problematikou ochranných známek a jejich zneuţívání plagiátorstvím. V naší zemi si běţní občané neuvědomují, ţe se kaţdý den setkávají s ochrannou známkou při běţném nákupu v obchodě nebo poskytnutím určité sluţby. Znají však problematiku plagiátorství, ale nespojují ji s duševním vlastnictvím. Všeobecně je jim známo, ţe se na trh dostává zboţí levnější s „napodobeninou originální značky”, ale nejsou tolik informováni o patentovém právu, o tom, co se skrývá pod pojmem ochranná známka. Domnívám se proto, ţe by bylo přínosné veřejnost více informovat, jaké zboţí či sluţbu si zakoupit, aby za své peníze obdrţeli určitou kvalitu. Jiţ v dětství jsem měla moţnost se seznámit s ochrannou duševního vlastnictví, můj otec inovoval výrobek, který sestrojil a nechal zapsat u Úřadu průmyslového vlastnictví. Stal se tak majitelem patentu. Taktéţ jsem se ve svém nejbliţším okolí dotazovala obyvatel, „zda si uvědomují, že zboží, výrobek či služba, které si vybírají podle určité značky, je registrováno u Úřadu a nese ochrannou známku”. Jak jsem se předem domnívala, lidé o tomto duševním vlastnictví, mnoho nevěděli, ale přesto projevili zájem o tyto informace. Česká republika, byla pro rok 2010 staţena z Watch listu, tedy seznamu zemí, které ve světě neúčinně chrání a vymáhají práva k duševnímu vlastnictví, do kterého byla zařazena v roce 2008 právě na základě nedostatečné ochrany práv vzniklé v souvislosti se stíţností hudebního a filmového průmyslu spojené s masivním prodejem filmových a hudebních nosičů na českých trţištích a na hranicích. Tím, ţe pocházím z pohraniční oblasti, se s plagiátorstvím často setkávám a mohu z vlastní zkušenosti konstatovat, ţe se situace v současné době v porovnání s předešlými lety velmi zlepšila. Především změny v legislativě, pokračující intenzivní kontrolní činnosti na trţnicích a trţištích včetně stálého monitoringu, významným způsobem přispělo na sníţení mnoţství nabízeného zboţí porušující práva duševnímu vlastnictví. Samotný akt odstranění České republiky ze seznamu "Watch Listu" je nejen záleţitostí image, ale můţe pomoci i české ekonomice, přilákat potencionální investory, kteří ve svém sektoru potřebují dostatečně
54
silnou ochranu práv k duševnímu vlastnictví. Především firmy s vysokým výzkumným a inovačním potencionálem. Je proto nutné udrţovat vysoký standard ochrany a vymáhání práv, jelikoţ se situace v oblasti práva duševního vlastnictví neustále mění, jakoţ i pokračovat a rozvíjet dialog se zástupci příslušných výrobních a produkčních asociací, úřady, neziskovou sférou a pozorně naslouchat jejich doporučením. Ochranu duševního vlastnictví napomáhá i zvýšení trestní sazby u trestních činů, coţ by mělo odradit pachatele od výroby nelegálního zboţí, ale i zabránit dovozu padělaných výrobků. Samotné téma „Ochranné známky a jejich právní ochrana”, je velmi obsáhlé a zajímavé, proto není moţné pojmout vše do jedné bakalářské práce, snahou bylo seznámit a přiblíţit samotnou problematiku duševního vlastnictví s pojeného s plagiátorstvím a zároveň poukázat na propojenost s právní legislativou.
55
Seznam použité literatury HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: C. H. BECK, 2005. Evropské hospodářské společenství Euratom; Právo Evropských společenství; Systém evropské unie, ISBN 80-7179-879-7. M. OPLTOVÁ, M. Opltová, K.Knap, J.Kříţ, M.Růţička, et al. Práva k nehmotným statkům. Praha: CODEX, 1994. Evropská unie a vývoj práva duševního vlastnictví v Evropě, ISBN 80-901185-3-4. OPLTOVÁ, Milena; KNAP, Karel; KUNZ, Otto. Průmyslová práva v mezinárodních vztazích. Praha: Academia, 1988. Zápis mezinárodní ochranné známky a moţnosti odmítnutí pro zápis, s. 190-191. ISBN 000462333. HORÁČEK, Roman; MACEK, Jiří. Sbírka správních a soudních rozhodnutí ve věcech průmyslového vlastnictví. Praha: C. H. BECK, 2007. Zápis mezinárodní ochranné známky a moţnosti odmítnutí pro zápis, s. 362. kniha: Ivo Telc, Přehled práva duševního vlastnictví nakl. DOPLŃEK, Brno 2007 Kolektiv autoru: Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěţní právo. Praha: C. H. BECK, 2007 Locarnsko. Vyhláška. In 28/1981 Vyhláška ministra zahraničních věcí o Locarnské dohodě o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů, podepsané v Locarnu dne 8. října 1968. 8. října 1968, 28/1981. EU. Intrakomunitární obchod EU a Intrastat CZ: EU, Západoevropská unie, označování původu zboţí. In LIT24400CZ. 1994, LIT24400CZ Česká republika. ÚZ. č. 40/1964 Sb. Občanského Zákoníku: Zvláštní skutkové podstaty odpovědnosti za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům. In č. 40/1964 Sb. Občanského Zákoníku. 1964, §420 - 424. zákon č.452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Ochrana spotřebitele a Celní technická laboratoř. CLO DOUANE. 2004, 38, s. 3-10. ISSN 0323-0023. Zákona č.191/1999Sb, o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu, vývozu a zpětného dovozu zboţí porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů: Právo zničení padělaného zboţí. Schengenský prostor a pohyb zboţí, zneuţívání a padělání zboţí. CLO DOUANE : Opatření k mezinárodní ochranné známce. 12. 5. 2010, 44, s. 14-19. ISSN 0323-0023. 56
Internetové zdroje: ttp://www.nasepenize.cz/cez-a-skoda-maji-jedny-z-nejvyssich-trzeb-ve-stredni-evrope [online]. 2011 [cit. 2011-04-19]. Anotace. Dostupné z WWW: . Mezinárodní. Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních a obchodních známek. In Vyhlášky č. 65/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 78/1985 Sb. 1985, č.78/1985 Sb., s. 0. Dostupný také z WWW: . Http://ekonomika.ihned.cz/c1-31757180 [online]. 2011 [cit. 2011-04-11]. Soudní spor o ochrannou známku ,,Bud". Dostupné z WWW: .
2011-04-18].
Česká republika. Formy nekalé soutěţe: Způsob přivodit újmu. In Obchodní Zákon č.513/1991 Sb. §41-45. Dostupný také z WWW: . Česká republika. ČR. č. j. Tdo 239/2004 : Usnesení Nejvyššího soudu. In Tdo 239/2004. §122 písm. a bod 4. Dostupný také z WWW: <justice.cz>. Česká republika. Výsledky prosazování práv duševního vlastnictví celními orgány EU za rok 2009 : zdroj Poslanecké sněmovny ČR. In č.441/2003. 2010, 27. 07. 2010, Dostupný také z WWW: <mpsv.cz>. http://www.agentka.cz/cz/zakony/obchodni-zakonik/51301067 /513/1991 Sb. Http://ekonomika.ihned.cz/c1-31757180 [online]. 2011 [cit. 2011-04-11]. Soudní spor o ochrannou známku ,,Bud". Dostupné z WWW: . http://www.agentka.cz/cz/zakony/obchodni-zakonik/51301067 /513/1991 Sb. http://www.epravo.cz/top/clanky/mezinarodni-ochranna znamkahttp://cs.wikipedia.org/wiki/Ochranná známka Trade Mark http://www.patent.cz/inf_pp.htm http://www.ggmark.com 57
Seznam zkratek:
EHS
Evropské hospodářské společenství
EPD
Evropské patentové dohody
EPU
Evropský patentový úřad
ERATOM
Evropské společenství pro atomovou energii i ESAE
ES
Evropské společenství (Evropská společenství)
ESUO
Evropské společenství uhlí a oceli
EU
Evropská unie
CTL
Celní technická laboratoř
CTM
Community Trade Mark - ochranná známka společenství
OHIM
Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu
OECD
Projekt Ekonomické dopady pirátství a padělatelství
OOZPO
Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení
PPÚ
Úřad patentového práva
RVHP
Rada vzájemné hospodářské pomoci
TRIPS
Dohoda o transparentnosti, vynucení práv k duševnímu vlastnictví a dosaţení minimálního standardu jejich ochrany.
ÚPV
Úřad průmyslového vlastnictví - správní úřad
WTO
Světová obchodní organizace
WIPO
Světová organizace duševního vlastnictví - mezinárodní organizace, pro registraci mezinárodních ochranných známek.
58
Seznam obrázků, tabulek a grafů Seznam obrázků: Obr. č. 1: Kombinovaná ochranná známka „Orion“Studentská pečeť.……………37
59
