Ochranné známky a jejich mezinárodní ochrana

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Ochranné známky a jejich mezinárodní ochrana Bakalářská práce

Autor:

Renata Kuřilová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Mgr. Tomáš Ciprovský

Duben 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Břeclavi, dne 27. 4. 2012 Renata Kuřilová

2

Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Ing. Tomáši Ciprovskému za jeho dohled a připomínky k bakalářské práci a mému kolegovi Mgr. Milanu Kadlecovi za jeho rady a připomínky.

3

Anotace: Téma bakalářské práce se zaměřuje na srovnání právní úpravy ochranných známek v právu České republiky, v právu Evropské unie a v mezinárodních úmluvách. V jednotlivých kapitolách práce se snaţím přiblíţit problematiku ochranných známek a jejich mezinárodní ochranu. První kapitola práce je zaměřena na prameny právní správy ochranných známek v právu České republiky a následně v právu Evropské unie a mezinárodním právu. Druhá kapitola vymezuje pojem ochranná známka, funkce ochranné známky, tvorbu a znázornění známky, druhy ochranných známek. Ve třetí kapitole vymezujeme, kdo můţe být subjektem ochrany známkového práva. Čtvrtá přibliţuje rozdělení práv, platnost ochranné známky, moţnosti převedení ochranné známky. Pátá kapitola řeší vznik, trvání a zánik ochranné známky. V poslední kapitole představuji ochranné známy společnosti Fosfa akciová společnost. Klíčová slova: vlastník, známkové právo, předmět známkového práva, funkce ochranné známky, práva z ochranné známky Annotation: Topic of the bachelor thesis focuses on the comparison legal regulation of trademarks in the law of the Czech Republic, European Union law and international conventions. The individual chapters describe issues of trademarks and their international protection. The first chapter is focused on legal administration sources of the trademarks in the law of the Czech republic followed by European Union law and international law. The second chapter defines concept, function, creation and exemplification of the trademark, types of trademarks. The third chapter defines who may be subject of trademark law protection. The fourth chapter describe allocations of laws, validity of the trademark, options how to convert trademarks. The fifth chapter solves the origin, duration and expiration of the trademark. Trademark of the company Fosfa akciova společnost are introduced in the last chapter. Key words: owner, trademark law, subject of trademark law, function of trademark law, trademark rights 4

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 9 1. Prameny právní úpravy správy ochranných známek v právu České republiky, v právu Evropské unie a mezinárodním právu ...................................................................................... 11 1.1. Právní úprava ................................................................................................................. 11 1.1.2. Princip teritoriality.................................................................................................. 11 1.1.3 Ochrana známky na mezinárodních trzích .............................................................. 11 1.2. Prameny právní úpravy správy ochranných známek v právu České republiky............. 12 1.2.1 Zákon č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách ..................................................... 12 1.2.1.1 Rozdělení ochranných známek podle zákona o ochranných známkách ........... 13 1.2.3. Ochrana známky na území Evropské unie – ochranná známka Společenství ........ 14 1.3. Prameny právní úpravy správy ochranných známek v právu Evropské unie a mezinárodním právu ............................................................................................................. 16 1.3.1 Paříţská unijní úmluva ............................................................................................ 16 1.3.1.1 Právo unijní priority ......................................................................................... 17 1.3.1.2 Právo výstavní .................................................................................................. 17 1.3.1.3 Základní zásady mezinárodní úpravy ochranných známek .............................. 17 1.3.1.4 Obecně známe známky, slavné známky ........................................................... 18 1.3.1.5 Ochranné známky sluţeb .................................................................................. 18 1.3.1.5 Ochranné známky „tell-quelle“ ........................................................................ 18 1.3.1.6 Převod práva k ochranné známce ..................................................................... 18 1.3.1.7 Právo majitele ochranné známky ...................................................................... 19 1.3.2 Madridská dohoda ................................................................................................... 19 1.3.2.1 Fáze zápisu ochranné známky .......................................................................... 19 1.3.2.2 Odmítnutí zápisu ochranné známky ................................................................. 20 1.3.2.3 Doba trvání ochrany zapsané ochranné známky .............................................. 20 1.3.2.4 Poplatek za zápis ochranné známky ................................................................. 20 1.3.3 Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a sluţeb..................................... 21 1.3.3.1 Mezinárodní třídník výrobků a sluţeb .............................................................. 21 1.3.4 Vídeňská úmluva o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků známek ...... 22 2. Předmět ochrany ................................................................................................................... 23 2.1. Vymezení pojmu ochranné známky .............................................................................. 23 2.1.1 Vymezení ochranné známky v právních řádech ...................................................... 23 5

2.1.2 Karenční lhůta ......................................................................................................... 23 2.1.3 Rozdíl mezi ochrannou známkou a značkou ........................................................... 24 2.2. Funkce ochranné známky .............................................................................................. 24 2.2.1 Propagace ochranné známky ................................................................................... 25 2.2.2. Soutěţní funkce ...................................................................................................... 25 2.3. Tvorba a znázornění ochranných známek ..................................................................... 25 2.4 Druhy ochranných známek ............................................................................................. 26 2.4.1 Slovní ochranná známka .......................................................................................... 27 2.4.2 Obrazová ochranná známka .................................................................................... 28 2.4.3. Kombinovaná ochranná známka ............................................................................ 28 2.4.4 Prostorová ochranná známka ................................................................................... 29 2.5 Typy ochranných známek ............................................................................................... 29 2.5.1 Výrobní ochranné známky....................................................................................... 29 2.5.2 Obchodní ochranné známky .................................................................................... 29 2.5.3 Zásobní ochranné známky ....................................................................................... 30 2.5.4 Blokáţní ochranné známky ..................................................................................... 30 2.5.5 Certifikační ochranné známky ................................................................................. 30 3. Subjekt ochrany .................................................................................................................... 31 3.1. Individuální ochranná známka ...................................................................................... 31 3.2. Kolektivní ochranná známka ......................................................................................... 31 3.2.1 Kolektivní ochranná známka společenství .............................................................. 32 4. Subjektivní práva – práva z ochranné známky ..................................................................... 33 4.1. Rozdělení práv ............................................................................................................... 33 4.1.1 Právo uţívat ochrannou známku ............................................................................. 33 4.1.1.1 Neoprávněné uţívání ochranné známky ........................................................... 34 4.1.2 Vlastník ochranné známky ...................................................................................... 35 4.1.3 Pouţití značek průmyslového vlastnictví ................................................................ 35 4.2. Vyčerpání práv z ochranné známky .............................................................................. 35 4.3. Platnost subjektivních práv k ochranné známce ............................................................ 35 4.3.1 Obnova zápisu ochranné známky ............................................................................ 36 4.4. Licence .......................................................................................................................... 36 4.4.1. Co je to licence ....................................................................................................... 36 4.4.1.1 Výlučná licence ................................................................................................ 37 6

4.4.1.2 Nevýlučná licence ............................................................................................ 37 4.4.2. Účel licenční smlouvy ............................................................................................ 37 4.4.3. Rozsah povolení o uţívání...................................................................................... 37 4.4.4. Obsah licenční smlouvy ......................................................................................... 38 4.4.5. Pouţití licenční smlouvy ........................................................................................ 39 4.5. Převod a přechod ochranné známky .............................................................................. 40 4.5.1. Převod práv z ochranné známky............................................................................. 40 4.5.2. Převod částečný a úplný ......................................................................................... 40 4.5.3. Převodní smlouva ................................................................................................... 41 4.5.3.1. Zápis převodní smlouvy .................................................................................. 41 4.5.3.2 Převod vázaný a volný...................................................................................... 42 4.5.4. Přechod ochranné známky ...................................................................................... 42 4.5.6. Přepis vlastníka ....................................................................................................... 43 4.7. Ochranná známka a osobností práva ............................................................................. 43 4.8. Meze výkonu subjektivních práv ................................................................................... 44 4.8.1. Konzumpce práva ................................................................................................... 44 4.8.2. Ztráta prosaditelnosti práva .................................................................................... 44 5. Vznik, trvání a zánik ochrany ............................................................................................... 45 5.1. Registrační princip – kontinentální a anglo-americký systém....................................... 45 5.1.1 Kontinentální systém známkoprávní ochrany ......................................................... 45 5.1.2 Anglo-americký systém známkoprávní ochrany ..................................................... 45 5.2. Platná právní úprava ...................................................................................................... 46 5.3. Přihláška ochranné známky ........................................................................................... 46 5.3.1. Přihláška individuální ochranné známky ................................................................ 48 5.3.2 Přihláška kolektivní ochranné známky .................................................................... 48 5.4 Náleţitosti přihlášky ochranné známky .......................................................................... 49 5.5. Právo přednosti .............................................................................................................. 50 5.6 Řízení o přihlášce ........................................................................................................... 51 5.6.1 Formální průzkum ................................................................................................... 51 5.6.2 Věcný průzkum ....................................................................................................... 52 5.6.3 Průzkum starších práv ............................................................................................. 53 5.7 Připomínky k přihlášce ochranné známky...................................................................... 54 5.8 Námitky proti přihlášce ochranné známky ..................................................................... 55 7

5.9 Souhlas se zápisem ochranné známky ............................................................................ 57 5.10 Úprava přihlášky ochranné známky ............................................................................. 58 5.11. Rozdělení přihlášky ..................................................................................................... 58 5.12 Disclaimer (vyloučení odpovědnosti) ........................................................................... 58 5.13 Zveřejnění přihlášky ochranné známky ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví .............................................................................................................................................. 59 5.14 Doba platnosti ochranné známky ................................................................................. 60 5.15 Obnova zápisu ochranné známky ................................................................................. 60 5.16 Zánik ochranné známky................................................................................................ 61 6. Ochranné známky společnosti Fosfa .................................................................................... 62 6.1. Seznámení s firmou ....................................................................................................... 62 6.2. Zaregistrované ochranné známky společnosti Fosfa ..................................................... 63 6.2.1 Ochranné známky slovní zaregistrované v České republice ................................... 63 6.2.1.1 Průběh zápisu ochranné známky ARION ......................................................... 64 6.2.2. Ochranné známky kombinované zaregistrované v České republice ...................... 68 6.2.2.1 Přihlašovaná ochranná známka Vive ................................................................ 69 6.2.3 Ochranné známky slovní zaregistrované ve Slovenské republice ........................... 69 6.2.4 Ochranné známky kombinované zaregistrované ve Slovenské republice: .............. 69 Závěr ......................................................................................................................................... 71 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 72 Seznam obrázků........................................................................................................................ 74 Přílohy ...................................................................................................................................... 75

8

Úvod Ochranné známky se staly součástí běţné ţivota kaţdého z nás. Všichni je vnímáme, kdyţ jako

koncoví

spotřebitelé

nakupujeme

v různých

hypermarketech,

supermarketech,

autosalonech apod. Při provádění nákupu ať uţ potravin, drogistického zboţí či automobilů naše jednání kromě ceny ovlivňuje především i známka, pod kterou je prodávané zboţí na trhu nabízeno právě koncovým spotřebitelům. S konkrétním názvem výrobku či poskytovanou sluţbou máme spojeny určité specifické znaky. Těmito znaky jsou zpravidla kvalita nabízeného zboţí či sluţby, historie společnosti, která na trhu zboţí či sluţby nabízí a s tím spojená tradice výrobce či poskytovatele sluţeb. I kdyţ všechny naše nákupy jsou ovlivněny značkou, známkou nebo konkrétním názvem výrobku, tak si málokdo z nás uvědomuje, ţe právě za spojením textu, obrázku nebo písmen na obalu výrobku nebo za propagací sluţby stojí ve většině případů ochranná známka. Výrobci či poskytovatelé sluţeb si registrují tyto slovní, obrazové či písemné spojení především proto, aby poskytovali jejich výrobkům či sluţbám právní neboli známkovou ochranu zapsané ochranné známky. Cílem práce je srovnání právní úpravy ochranných známek v právu České republiky, právu Evropské unie a v mezinárodních úmluvách a analyzovat dopad těchto právních úprav v podnikatelské praxi. V teoretické části jsem se zaměřila na popis procesu přihlašování ochranných známek v České republice a v zahraničí a dále na celkovou problematiku ochranných známek. Praktická část je věnovaná seznámení s ochrannými známkami společnosti Fosfa akciová společnost.

9

Je zde uveden celý proces přihlašování ochranné známky „ARION“ spolu s podanými námitkami k přihlašované ochranné známce, následné vyřešení námitek, rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví o zápisu ochranné známky „ARION“, dále podaný rozklad a následné

vyřešení

situace

rozhodnutím

PŘEDSEDY

ÚŘADU

PRŮMYSLOVÉHO

VLASTNICTVÍ o zamítnutí rozkladu a souhlas se zápisem ochranné známky „ARION“. Dále se praktická část zaobírá velkou časovou náročností týkající se procesu zápisu ochranné známky do rejstříku ochranných známek vedených Úřadem průmyslového vlastnictví.

10

1. Prameny právní úpravy správy ochranných známek v právu České republiky, v právu Evropské unie a mezinárodním právu 1.1. Právní úprava Hlavním účelem vzniku známkového práva je ochrana vlastníkových práv k ochranné známce, kterou si zaregistroval pro určitou skupinu výrobků u příslušného úřadu v daném státě. U nás registraci provádí Úřad průmyslového vlastnictví, který sídlí v Praze.

1.1.2. Princip teritoriality Pro práva průmyslového vlastnictví platí zásada teritoriality, která říká, ţe ochranná známka platí pouze ve státě, ve kterém byla zaregistrována. V praxi princip teritoriality znamená, ţe pokud si například subjekt zaregistruje ochrannou známku prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví u nás v České republice, vztahuje se právo ochrany k ochranné známce pouze na území našeho státu a nikoliv na území v zahraničí (např. v Rakousku).

1.1.3 Ochrana známky na mezinárodních trzích V důsledku postupného rozvoje mezinárodního obchodu bylo nutné chránit své výrobky prostřednictvím ochranné známky i na mezinárodních trzích. Registraci na mezinárodních trzích můţeme zajistit prostřednictvím mezinárodních úmluv, které umoţňují registraci a částečně zjednodušují registrační řízení v jiných státech. Česká republika se řídí těmito mezinárodními úmluvami: Paříţskou unijní úmluvou, Madridskou dohodou o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek a Niceskou dohodou o mezinárodním třídění výrobků a sluţeb pro účely zápisu ochranných známek.

11

1.2. Prameny právní úpravy správy ochranných známek v právu České republiky

Problematiku ochranných známek v právu České republiky upravují tyto právní normy: zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích1

1.2.1 Zákon č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách Nejdůleţitějším pramenem právní úpravy správy ochranných známek v České republice je zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. 4. 2004 a je rozdělen do 13 hlav. V jednotlivých hlavách upravuje především: pojem ochranná známka, označení, která mohou tvořit ochrannou známku, důvody odmítnutí ochrany, účinky ochranné známky, uţívání ochranné známky, ochranná známka jako předmět vlastnictví, přihlášení ochranné známky, řízení o přihlášce, doba platnosti a obnova zápisu ochranné známky, vzdání se, zrušení a neplatnost, zvláštní ustanovení o kolektivních ochranných známkách, obecná ustanovení o řízení před Úřadem, vztahy k zahraničí, 1

Ochranná známka. Inovační portál Zlínského kraje. [online]. 2008 [cit. 2012-04-26].

Dostupné z www:

12

ochranná známka podle práva Evropských společenství o ochranné známce Společenství, ustanovení přechodná, zmocňovací a zrušovací.2 1.2.1.1 Rozdělení ochranných známek podle zákona o ochranných známkách „Na území České republiky poţívají ochrany tyto ochranné známky podle § 2 zákona o ochranných známkách tyto druhy ochranných známek: „a) národní ochranné známky, tj. ochranné známky, které jsou zapsány v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví; b) mezinárodní ochranné známky, tj. ochranné známky, které jsou s účinky pro Českou republiku zapsány v rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem duševního vlastnictví v Ţenevě na základě mezinárodní přihlášky ve smyslu Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo ochranných známek nebo Protokolu k Madridské dohodě; c) ochranné známky Společenství, tj. ochranné známky, které jsou zapsány v rejstříku vedeném Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) (dále téţ OHIM) v Alicante podle nařízení Rady Evropských společenství o ochranné známce Společenství; d) všeobecně známé známky, tj. ochranné známky, které jsou na území České republiky všeobecně známé ve smyslu článku 6bis Paříţské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a článku 16 Dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví.“3

2

3

Zákon č. 441/2000 Sb. ze dne 3. prosince 2003 o ochranných známkách BEJČEK, Josef, Josef KOTÁSEK, Karel MAREK, Jarmila POKORNÁ a Eva VEČERKOVÁ. Základy

obchodního práva v Evropě. 1. vydání, 2009. Brno: Masarykova univerzita, 2009. PrF MU, 429. ISBN 978-80-210-4957-4.

13

1.2.3. Ochrana známky na území Evropské unie – ochranná známka Společenství Aby přihlašovatel dosáhl ochrany známky na celém území Evropské unie, musí podat přihlášku ochranné známky Společenství. Přihlášku je moţné podat na Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (dále jen OHIM) nebo prostřednictvím českého Úřadu průmyslového vlastnictví, který je povinen takto podanou přihlášku postoupit do 14dní OHIM. Přihlášku můţe přihlašovatel podat také na kterémkoliv národním úřadu průmyslového vlastnictví v zemích Evropské unie. Přihlašovatel při podání přihlášky musí uvést jazyk, v němţ přihlášku podává. Tímto jazykem můţe být kterýkoliv z úředních jazyků Evropské unie, coţ znamená i český jazyk. Zároveň si při podání přihlášky musí přihlašovatel vybrat druhý jazyk, který pouţívá OHIM (těmito jazyky jsou španělština, němčina, angličtina, francouzština a italština) a musí se lišit od prvního jazyka, ve kterém přihlašovatel známky přihlášku podal. Majiteli ochranné známky Společenství mohou být fyzické a právnické osoby, které musí splňovat tato kritéria: musí mít bydliště, sídlo nebo skutečný průmyslový či obchodní podnik na území státu, který je členem Evropského společenství nebo je smluvní stranou Paříţské unijní úmluvy nebo členem Světové obchodní organizace nebo jsou příslušníky těchto států. Ochranná známka Společenství se vyznačuje zejména jednotnou povahu (má stejné účinky na celém území Společenství) a můţe být zapsána, převedena, opuštěna, zrušena nebo prohlášena za neplatnou. V případě nedodrţení podmínek můţe být uţívání takto zapsané ochranné známky zakázáno na území celého Společenství. Povinnost uţívat ochrannou známku je díky jednotné povaze splněno i v případě, pokud je známka uţívaná pouze na území jednoho členského státu EU.

14

„S rozšířením platnosti ochranných známek Společenství pro území České republiky vznikla také moţnost poţadovat zápis ochranné známky tzv. konverzí. Tento způsob zápisu ochranných známek je zaloţen na moţnosti poţádat o přeměnu ochranné známky Společenství na národní ochrannou známku, a to v případě, ţe výsledek řízení o zápisu takového označení byl před OHIM neúspěšný.“Doba platnosti zápisu ochranné známky Společenství je deset let ode dne jejího podání na příslušném úřadu. Zápis můţe být obnoven, a to vţdy na období dalších deseti let.4 Z judikatury Klamavost, zrušení ochranné známky (z rozsudku Městského soud v Praze, čj. 5 Ca 307/2006-99) Pokud v důsledku okolností nastalých po dni zápisu můţe ochranná známka vést ke klamání veřejnosti (§ 31 odst. 1 písm. c) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách), Úřad průmyslového vlastnictví ji zruší bez ohledu na to, zda byl přihlašovatel (budoucí vlastník ochranné známky) v okamţiku zápisu známky v dobré víře a za jakých okolností byla zapsána. To, zda známka můţe vést ke klamání veřejnosti, je jejím objektivním rysem, a při jeho posuzování nemůţe Úřad brát zřetel na moţné subjektivní příčiny, které k danému stavu vedly. Je-li objektivně dán rozpor mezi asociacemi, které ochranná známka vyvolává, a skutečnosti, nemůţe být důvodem pro zachování napadené ochranné známky ani to, ţe znění zapsané obchodní firmy vlastníka se shoduje se slovním se slovním prvkem napadené ochranné známky.

4


Dostupné z www:

15

1.3. Prameny právní úpravy správy ochranných známek v právu Evropské unie a mezinárodním právu 1.3.1 Pařížská unijní úmluva Mezi prameny právní úpravy správy ochranných známek v právu Evropské unie patří zejména Pařížská unijní úmluva (dále jen PUÚ). PPÚ byla uzavřená dne 20. března roku 1883 revidovaná v Bruselu dne 14. Prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. Června 1911, v Haagu dne 6. Listopadu 1925, v Londýně dne 2. Června 1934, v Lisabonu roku 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967. Země, na které se vztahuje, tvoří takzvanou Unii na ochranu průmyslového vlastnictví (taktéţ nazývanou Paříţská unie). Tato Unie má více neţ 100 států, mezi které patří i Česká republika. PUÚ tvoří základní stavební kámen pro další úmluvy na mezinárodní úrovni v dané oblasti, které musí být zároveň kompatibilní s článkem 19 PUÚ. Důleţité postavení má i proto, ţe je to jediná mezinárodní úmluva, která je univerzální povahy. Její význam v praxi známkového práva je nenahraditelný. Obsahem PUÚ je ochrana a úprava práv z průmyslového vlastnictví, pod které spadá i úprava ochranných známek. „PUÚ v jednotlivých článcích upravuje: vymezení předmětů, na které se ochrana vztahuje, unijní prioritu, výstavní prioritu, základní zásady úpravy známek, obecně známé známky, známky sluţeb, svazové známky, známky telle-quelle, převod práva a uţívání známky, právní prostředky ochrany.“5

5

Zákon č. 441/2000 Sb. ze dne 3. prosince 2003 o ochranných známkách

16

Úmluva zabezpečuje všem státům, které jsou členy Paříţské unie tytéţ výhody, jaké jsou poskytovány příslušníkům dané země, ve kterých registrace probíhá.“Příslušníkům unijních zemí jsou naroveň postaveni ti příslušníci zemí nepatřících k Unii, kteří mají na území některé unijní země bydliště nebo skutečné (opravdové) závody, a to průmyslové nebo obchodní.“6 1.3.1.1 Právo unijní priority Hlavním právem je právo konveční – v PUÚ se jedná o právo unijní priority. Za prioritní přihlášku se povaţuje přihláška podaná na národní úrovni, která má veškeré potřebné náleţitosti. Spolu s podáním přihlášky začíná běţet prioritní lhůta, která trvá šest měsíců od data podání přihlášky v unijní zemi. Přednostní právo si musí přihlašovatel uplatnit jiţ v přihlášce ve stanovené lhůtě a zároveň musí toto právo prokázat. Přihlašovatel prokáţe přednostní právo za pomoci prioritního dokladu, který mu vystaví úřad země, ve kterém byla přihláška ochranné známky podána.

1.3.1.2 Právo výstavní Dalším právem, které plyne z PUÚ je právo výstavní, to mohou uplatnit země, které jsou členy unie a zároveň představily svůj výrobek na mezinárodní výstavě, úředních, úředně uznávaných a pořádaných na území unijních zemí.

1.3.1.3 Základní zásady mezinárodní úpravy ochranných známek Základní zásady mezinárodní úpravy ochranných známek jsou definovány v čl. 6 PUÚ. První zásada říká: „ Podmínky přihlášky a zápisu továrních a obchodních známek stanoví v kaţdé unijní zemi její národní zákonodárství“7 druhá zásada se týká nezávislosti přihlášky, která je v PUÚ uvedená takto: „Známka řádně zapsaná v některé unijní zemi se pokládá za nezávislou na známkách zapsaných v jiných unijních zemích včetně země původu“.8 Článek 6ter obsahuje negativní vymezení pojmu ochranná známka. Tento článek zakazuje pouţívání znaků státní svrchovanosti, zkratek, názvů mezinárodních mezivládních organizací, úředních, zkušebních, záručních, puncovních značek. 6

Článek 3, Paříţské unijní úmluvy, ze dne 20. Března 1883, 22/1993 Sb.

7

Článek 6, odst. 1 Paříţské unijní úmluvy, zde dne 20. Března 1883, 22/1933 Sb.

8

Článek 6, odst. 3 Paříţské unijní úmluvy, zde dne 20. Března 1883, 22/1933 Sb.

17

1.3.1.4 Obecně známe známky, slavné známky Za známky obecně známé jsou povaţovány známky, které nejsou oficiálně zapsaný jako ochranné známky avšak plní rozlišovací funkci a jejich názvy se všeobecně vţily do podvědomí odběratelů i spotřebitelů. Pojem slavné známky PUÚ nezná. Dají se pouze dovozovat judikaturou a jejich úprava v zákonodárství jednotlivých zemí schází. Ochrana těchto známek je spíše výjimečná zejména proto, ţe hrozí rozmělňování ochranné známky a také můţe dojít k parazitování na goodwillu známky. 1.3.1.5 Ochranné známky služeb Ochranné známky sluţeb připustila aţ Lisabonská revize PUÚ z roku 1958, která ukládá povinnost, chránit tyto známky na území unie oproti tomu neukládá však povinnost provést zápis na základě národního zákonodárství. Ochranné známky sluţeb však můţeme chránit jinými právními předpisy jako je např. právo nekalé soutěţe. 1.3.1.5 Ochranné známky „tell-quelle“ PUÚ upravuje i známky „tell-quelle“. Tell-quelle představuje v praxi zjednodušený postup přihlašování ochranné známky řádně zapsané v zemi původu. Na základě tohoto zápisu je moţné tell-quelle provést zápis ochranné známky i v dalších unijních zemích. Takový postup je moţné odmítnout jen z důvodů jasně stanovených. Těmito důvody mohou být například: rozpor s dobrými mravy, klamavost, hrozící záměna, výlučná popisnost. Proto, aby mohla být ochranná známka přihlášena tell-quell je potřeba potvrzení úřadu, který známku zapsal a zaregistroval. 1.3.1.6 Převod práva k ochranné známce Převod práva k ochranné známce je platný i v případě, ţe dojde k převodu jen části podniku nebo obchodu, pokud nový vlastník bude vyrábět a prodávat výrobky opatřené ochrannou známkou, která byla součástí převodu. Pokud by docházelo ke klamání veřejnosti spojené s tímto převodem ochranné známky, nemusí unijní země platnost převodu uznat.

18

1.3.1.7 Právo majitele ochranné známky PUÚ upravuje ve článku 9 a článku 6septies ochranu práv majitele ochranné známky a vztah mezi majitelem a jednatelem. Ustanovení článku 6septies brání, aby agent zastupující unijní zemi nemohl zneuţít svého postavení a známku neoprávněně uţívat ke své potřebě nebo ji nechat zapsat v některé z dalších unijních zemí.

1.3.2 Madridská dohoda Dalším pramenem je „Madridská dohoda ze dne 14. Dubna 1891 o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek, revidovaná v Bruselu 14. Prosince 1900, ve Washingtoně dne 2. Června 1911 a nakonec v Haagu 6. Listopadu 1925.“9 Dohoda a Protokol k této dohodě zajišťují smluvním státům ochranu jejich továrních a obchodních známek (dále jen ochranná známka) ve všech smluvních zemích a zároveň zjednodušuje získání ochrany ve smluvních zemích. K pouţití Madridské dohody se přistoupí v případě, ţe stát, ve kterém chceme ochrannou známku zaregistrovat, není smluvní zemí, která má uzavřenou Paříţskou unijní úmluvu. 1.3.2.1 Fáze zápisu ochranné známky Zápis ochranné známky v zemi původu probíhá v následujících fázích: 1. „ochranná známka se přihlásí u mezinárodního úřadu v Bernu prostřednictvím úřadu dané země původu, 2. ţádost o zápis musí být předloţen na předepsaném formuláři, 3. úřad země původu musí potvrdit správnost údajů uvedených v národním rejstříku ochranných známek (u nás rejstřík ochranných známek vede Úřad průmyslového vlastnictví, ten nás také zastupuje v mezinárodních řízeních), 4. mezinárodní úřad zapíše ihned přihlášené známky a následně informuje o zápisu jednotlivé úřady, 5. známky zapsané mezinárodním úřadem se zveřejňují v periodickém listě vydávaném mezinárodním úřadem, 9

24/1933 Sb. Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. Dubna

1981

19

6. aby se zapsané známky staly obecně známými, zašle mezinárodní úřad všem dalším úřadům tolik exemplářů uvedené publikace kolik bude potřeba.“ 10 Od provedení zápisu ochranné známky u mezinárodního úřadu bude poţívat stejné ochrany, jako kdyby byla přihlášena v kaţdé jednotlivé smluvní zemi zvlášť. 1.3.2.2 Odmítnutí zápisu ochranné známky „Úřady zemí, které k tomu zmocňují jejich zákony, mohou prohlásit, ţe přihlašované známce nemůţe být poskytnuta ochrana na jejich území. Odmítnutí je moţné vyslovit jen v případě, ţe jiţ dříve byla na tomto území přihlášena známka k národnímu zápisu.“11 1.3.2.3 Doba trvání ochrany zapsané ochranné známky „Ochrana známky, která je přihlášena u mezinárodního úřadu, je dvacet let s tím, ţe lhůta začíná běţet ode dne zápisu. Zápis je moţné obnovit na období další dvaceti let“. 12 1.3.2.4 Poplatek za zápis ochranné známky „Poplatek za zápis vybírá úřad země původu dle svého uváţení (jedná se o tzv. národní poplatek). Vedle tohoto národního poplatku se vybírá ještě mezinárodní poplatek (ve švýcarských francích), který činí sto padesát franků za první známku a sto franků za kaţdou další známku, která byla přihlášena zároveň s první známkou.“ 13

10

24/1933 Sb. Madridská dohoda, ze dne 14. Dubna 1891 o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních

známek 11

Článek 5 Madridské dohody, ze dne 14. Dubna 1891 o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních

známek, 24/1933 Sb. 12


známek, 24/1933 Sb. 13


známek, 24/1933 Sb.

20

1.3.3 Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb Dalším důleţitým pramenem je „Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a sluţeb pro účely zápisu ochranných známek uzavřená 15. června 1957, revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Ţenevě 13. května 1977. Státy, které uzavřely dohodu, tvoří Zvláštní unii na základě které, přijímají společné třídění výrobků a sluţeb pro účely zápisu známek. V jednotlivých článcích je upraveno třídění výrobků, jazyky ve kterých bude třídění vyhotoveno, právní dosah třídění, pouţití třídění, zřízení výboru znalců, kompetence výboru znalců, hlasovací práva, oznamování změn, vstoupení platnosti změn a jejich zveřejnění, shromáţdění Zvláštní unie, zastoupení ve Zvláštní unii, povinnosti a kompetence Mezinárodního úřadu, financování – zvláštní unie má vlastní rozpočet, ratifikace – kdo můţe ratifikovat, kdo můţe přistoupit k Niceské dohodě“14. 1.3.3.1 Mezinárodní třídník výrobků a služeb „Mezinárodní třídník výrobků a sluţeb je k dispozici veřejnosti na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví. Výrobky jsou zde rozděleny do čtyřicetičtyř tříd a sluţby do osmi tříd. Vzhledem k tomuto rozdělení má majitel ochranné známky větší právní jistotu ochrany známky. Prvního ledna 2012 vstoupila v platnost nová 10. verze Niceského třídníku výrobků a sluţeb.“15 14

15

Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a sluţeb pro účely zápisu ochranných známek Třídníky - ochranné známky. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. 2008 [cit. 2012-02-15].

Dostupné z:

21

1.3.4 Vídeňská úmluva o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků známek V oblasti ochranných známek je uzavřena ještě Vídeňská úmluva o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků známek. Této úmluvy není Česká republika členem. Nejdůleţitější postavení v systému mezinárodních úmluv má Paříţská unijní úmluva, pod kterou spadá i úprava ochranných známek

22

2. Předmět ochrany 2.1. Vymezení pojmu ochranné známky Předmětem známkového práva je ochranná známka. Ochranná známka je značka, která slouţí oprávněnému subjektu k označování jeho zboţí nebo sluţeb a k rozlišení výrobků nebo sluţeb na trhu.

2.1.1 Vymezení ochranné známky v právních řádech Ochranná známka jako taková můţe být vymezena v právních řádech jednotlivých zemí pozitivně nebo negativně. Pozitivní vymezení zahrnuje zejména stanovení druhu a formy označení ochranné známky. Negativní vymezení znamená, ţe uvádí údaje, které nemohou být ochrannou známkou. Návrh ochranné známky můţe obsahovat údaje, které nejsou pro zápis známky přípustné, tudíţ se nemohou stát součástí ochranné známky. Těmito znaky mohou být například: druhové označení, které lze pouţít na všechny výrobky určitého druhu zboţí nebo sluţeb vyráběných nebo poskytovaných různými výrobci či poskytovateli, také můţe obsahovat údaje, které by mohly působit klamavě na veřejnost – zejména nepravdivé zeměpisné označení. Některé nepřípustné znaky mohou tvořit součást ochranné známky jen za předpokladu předem uděleného souhlasu osoby, která je na ochranné známce ztvárněna nebo vyobrazena.

2.1.2 Karenční lhůta „Určitou formou výjimky je tzv. karenční lhůta. Je to výjimka časově omezená a znamená to, ţe ochrannou známku nelze zapsat po dobu dvou let pro jiný subjekt, pro výrobky, sluţby stejného druhu označené shodnou ochrannou známkou, k níţ právo zaniklo. Účelem pouţívání karenční lhůty je samozřejmě ochrana nejen majitele ochranné známky, ale i spotřebitele“.16

16


Dostupné z www:

23

2.1.3 Rozdíl mezi ochrannou známkou a značkou Ochranná známka nemůţe existovat sama o sobě, ale vţdy jen ve spojení s konkrétními výrobky, které označuje nebo s konkrétními sluţbami, které jsou pod ochrannou známkou poskytovány. Hlavní rozdílem mezi ochrannou známkou a značkou je ten, ţe pod pojmem značka rozumíme nechráněné označení, které nám pomáhá k rozlišení a označení výrobků. Na straně druhé ochranná známka, je takové označení, které si jednotlivé subjekty zaregistrovaly prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví a byla zapsána, zaregistrována v rejstříku ochranných známek, který vede Úřad průmyslového vlastnictví a poţívá právní ochrany na území konkrétního státu. Účelem ochranné známky je chránit výrobky nebo sluţby vyráběné, poskytované pod označením, které bylo zapsáno jako ochranná známka. Pojem ochranná známka není ve známkovém právu stejný. Právní řád ve Velké Británii pouţívá k tomuto označení termín obchodní známka neboli „trade mark“ ve Spojených státech americký se pouţívá pojem registered trade mark. V dokumentech Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), Světové obchodní organizace (WTO) a v právu Evropského společenství se taktéţ pouţívá pojem registered trade mark. České znění Paříţské unijní úmluvy pouţívá výraz tovární a obchodní známka.

2.2. Funkce ochranné známky Nejdůleţitější funkcí ochranné známky je její rozlišovací schopnost. Ochranná známka pomáhá zákazníkovi lépe se orientovat na trhu zboţí a sluţeb, odlišovat výrobky a zboţí od různých výrobců a poskytovatelů sluţeb, zároveň je zárukou určitého původu, kvality a tradice výrobce nebo poskytovatele sluţeb (např. Bosh, Gillette, Nokia apod.). V supermarketech a hypermarketech tak z části nahrazuje funkci prodavačů a pomáhá spotřebiteli k výběru zboţí a tím k urychlení nákupu. Ochranná známka je vţdy chráněna ve spojení s určitým druhem zboţí nebo sluţbou pro které byla zapsána Úřadem průmyslového vlastnictví do rejstříku Ochranných známek, z čehoţ vyplývá, ţe samotná ochranná známka jako taková není chráněna. 24

2.2.1 Propagace ochranné známky Proto, aby mohla ochranná známka dobře plnit svoji funkci a spotřebiteli pomáhat k dobrému odlišování výrobku a sluţeb jednoho výrobce od druhého, musí být neustále propagována, coţ zahrnuje i velké finanční náklady, které musí výrobce vynaloţit proto, aby si jeho zboţí dokázal spotřebitel spojit s konkrétní ochrannou známkou.

2.2.2. Soutěžní funkce Jako další funkce ochranné známky, kterou můţeme uvést je soutěţní funkce. Uţití ochranné známky totiţ není ničím jiným neţ soutěţním jednáním. Ochranná známka se stává významným nástrojem k získání a udrţení soutěţní pozice vůči dalším soutěţitelům, kteří na trhu působí. Čím úplněji a komplexněji jsou naplňovány funkce ochranné známky, tím má pro svého majitele větší hodnotu, která se promítá nejen do cenové úrovně jeho produkce, ale zároveň tvoří podstatnou část celkového jmění podniku. To je také jeden z důvodu proč některé firmy kupují jiné společnosti - právě pro jejich ochrannou známku.

2.3. Tvorba a znázornění ochranných známek Kaţdá ochranná známka, kterou chceme zaregistrovat a která má plnit účel ochranné známky, musí splňovat podle zákona tato kritéria: - „musí být schopná grafického znázornění, - musí odlišit výrobky nebo sluţby jedné osoby od výrobků nebo sluţeb druhé osoby.“17

Pokud chceme, aby ochranná známka poskytovala co největší známkovou ochranu výrobku nebo sluţbě měla by dále splňovat tato kritéria: - „obsahová závislost známky na subjektu, pro něhoţ má být vytvořena,

- originalita (čím je známka originálnější, tím spolehlivější ochranu poskytuje) a nevšednost, - dobrá rozlišovací schopnost od známek jiţ zapsaných, zavedených a pouţívaných, - obsahová závislost známky na subjektu – vlastníkovi známky - neměnnost vzhledu, časová stálost a neustálá módnost,

17

§1, zákona č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách, ze dne 3. prosince 2003

25

- jednoduchost, výraznost a snadná zapamatovatelnost, - všestranná pouţitelnost na různém materiálu v jakékoliv barvě, - moţnost zmenšování a zvětšování podle potřeby.“18 Pokud chceme, aby ochranná známka naplno plnila svůj účel, měla by obsahovat všechny výše uvedené vlastnosti. Kdyţ začínáme tvořit ochrannou známku, je důleţité vycházet jednak z dobrých tvůrčích a duševních znalostí a jednak ze znalostí psychologických a propagačních. Většina firem si na tvorbu ochranné známky najímá designové a grafické agentury, které pomáhají tvořit ochrannou známku podle představ společnosti a navíc ovládají veškeré psychologické, propagační, tvůrčí i duševní znalosti. Společnosti ve které pracuji, pomáhá s takzvaným „grafickým kabátem“ ochranných známek dceřiná společnost zabývající se grafikou a designem. Nejlépe pro veřejnost vnímatelnou a zapamatovatelnou ochrannou známkou je známka, která má jednoduché provedení. Tvůrce ochranné známky by se neměl snaţit co nejvíce popsat svůj výrobek nebo sluţbu a spojit ho s prvkem, který je jiţ všeobecně známým. Takto provedená ochranná známka by mohla působit klamavě a následně zapadnout mezi další podobně provedené ochranné známky – tudíţ nemůţe majiteli poskytovat plnou známkovou ochranu.

2.4 Druhy ochranných známek Naše právní úprava rozděluje ochranné známky na: slovní, obrazové, kombinované, prostorové.

18

HORÁČEK, Roman, Karel ČADA a Petr HAJN. Práva k průmyslovému vlastnictví. 2., doplněné a

přepracované vydání 2011. Praha: C. H. Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-417-9.

26

2.4.1 Slovní ochranná známka Slovní ochranná známka můţe být tvořena písmeny, jmény, slovy jak z obecné slovní zásoby, tak slovy uměle vytvořenými a názvy. I slovní označení můţe mít grafickou podobu například: Google, Gillette nebo nutella (viz. obrázky níţe). Grafická podoba slovní ochranné známky je tvořena zejména barvou písmen, velikostí a stylem písma. Právě výše uvedené ochranné známky splňují kritéria, které by slovní ochranná známka měla obsahovat. Mezi tato kritéria patří jiţ zmiňovaná jednoduchost, snadná zapamatovatelnost, rozlišovací způsobilost, výstiţnost, původnost, originalita, zvučnost, snadná vyslovitelnost, a to jak v našem rodném jazyce, tak i v cizích jazycích. Právě proto, ţe výše uvedené ochranné známky splňují tato kritéria a majitel věnuje dostatečnou pozornost propagaci, dokáţe si kaţdý z nás s výše uvedenými slovními známkami snadno spojit známý vyhledávací server, pánskou kosmetiku a lískovo-oříškový krém. Spojení ochranné známky s výrobkem nebo sluţbou není závislé pouze na dobrém výběru ochranné známky, ale také na dostatečné propagaci. Slovní ochranná známka by měla být také fantazijní a esteticky působící, většinou odráţí vztah k podniku nebo k jeho činnosti. Slovní ochranné známky jsou nejčastěji tvořeny zkratkami, jako například ochranná známka ČEDOK. Čím více je známka originální, tím lépe plní ochranné funkce.

Pokud víme, ţe budeme chtít ochrannou známku registrovat i v jiných zemí, je dobré si dopředu zjistit, zda v těchto zemích nemá v překladu do mateřského jazyka hanlivý význam. Obrázek 1:Nutella

Zdroj:http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSqCCaK5h0MuBBsddfJeEqpTodQBt0CCJ3w4XfMHTEilPYIzAT

Obrázek 2:Gilette

Zdroj:http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQupioNpHpjKgaJVrKBXdwQW9jsVmmSSBJIR5WPxfjueoCJ03YFng

27

Obrázek 3:Google

Zdroj: http://www.google.cz/

2.4.2 Obrazová ochranná známka Obrazová ochranná známka je tvořena kresbou nebo grafickou zkratkou. Kritériem je zde opět snadná zapamatovatelnost, jednoznačnost, přenositelnost na výrobek, také by se měla dát měnit velikost známky. Při zmenšování a zvětšování by měla být zachována její čitelnost a nemělo by docházet ke splynutí jednotlivých prvků na ochranné známce. Známka by měla být vytvořena tak, aby se co nejlépe dala přenést na konkrétní výrobek, obal apod. aniţ by způsobovala majiteli zvýšené náklady na obaly a obchodní korespondenci.

2.4.3. Kombinovaná ochranná známka Kombinovaná ochranná známka představuje spojení slova, kresby nebo grafické zkratky. Pro kombinovanou ochrannou známku je typickou vlastností, ţe spojuje vlastnosti obou výše uvedených typů ochranných známek (známky slovní i obrazové). Výhodu zde představuje i to, ţe můţe obsahovat prvek neschopný zápisu ovšem jen za předpokladu, ţe další prvek poskytne ochranné známce dostatečnou rozlišovací způsobilost. Ve většině případů vychází z jiţ zaregistrovaných slovních nebo obrazových ochranných známek a spojuje tak obě známky v jednu a zároveň poskytuje ochranu konkrétnímu barevnému provedení – firemním barvám, které se pouţívají k označení výrobků nebo sluţeb, čímţ přibliţují koncového spotřebitele ke konkrétnímu výrobku nebo sluţbě poskytovaných firmou. Představují tak volné spojení s řadou výrobků jednoho výrobce, kdy obrazový prvek zůstává stejný a mění se pouze barva nebo odstín. Příkladem kombinované ochranná známky jsou například ochranné známky společnosti The Coca-Cola Company (obrázek č. 4). Obrázek 4:Coca Cola

Zdroj: http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcS8OqNCHSnWZUc5ttrsHwwGxZpyMo0wM5yvaTR7FUPm8FSfuZGW

28

2.4.4 Prostorová ochranná známka Prostorová ochranná známka je trojrozměrné vyobrazení známky např. design výrobku, tvar lahve apod. Prostorová ochranná známka patří mezi nejméně uţívané. Tento fakt spojen s tím, ţe prostorové ochranné známky svým vyobrazením podstatně omezují vlastníka v rozsahu jejího uţívání a to z toho důvodu, ţe mají přesně definované rozměry a k tomu uzpůsobené i obaly. Především z těchto důvodů musí vlastník takto zaregistrované ochranné známky respektovat jejich rozměr i rozsah uţívání a nemůţe se od nich ve větším rozsahu odchýlit. U prostorových ochranných známek můţe v některých případech dojít ke spojení práva průmyslového (průmyslový vzor) a práva známkového (ochranná známka). Například tvar výrobku můţe být chráněn průmyslovým vzorem a zároveň ochrannou známkou.

2.5 Typy ochranných známek Podle způsobu vyuţití můţeme ochranné známky rozdělit na výrobní, obchodní, zásobní, blokáţní.

2.5.1 Výrobní ochranné známky Výrobní ochranné známky se váţí ke konkrétnímu výrobnímu podniku a na zboţí které daný podnik vyrábí. Tyto známky jsou nepřenositelné a tvoří trvalou hodnotu podniku. Trvalou hodnotu představují proto, ţe vyráběný produkt či obchodní firma je natolik spjatá s konkrétním podnikem, ţe není moţné produkt vyrábět v ţádném jiném závodě.

2.5.2 Obchodní ochranné známky Obchodní ochranné známky souvisí s obchodní firmou a zboţím které prodává. Tato forma označení se pouţívá zejména v případech, kdy zboţí stejné povahy, druhu se vyrábí pro jednoho výrobce několika výrobními podniky nebo se na výrobě podílí více výrobních podniků současně. Pouţíváme je především na vnitřním trhu, příkladem nám mohou být obchodní ochranné známky obchodních řetězců jako Makro, Metro, Tesco a další. Konečný spotřebitel kupuje výrobek řetězce nikoliv toho, kdo výrobek skutečně vyrobil.

29

2.5.3 Zásobní ochranné známky Ochranné známky zásobní si výrobce registruje dříve pro případ, kdy by chtěl rozšířit stávající sortiment výroby o další druhy zboţí, jedná se mu tedy o rozšíření výrobkové řady o nové produkty nebo změnu třídění výrobků, případně z cenových důvodů.

2.5.4 Blokážní ochranné známky Blokáţní ochranné známky se registrují proto, aby jimi nikdo další nemohl označit své zboţí. Mají zpravidla vztah k jiţ zapsaným ochranným známkám. Blokáţní ochranné známky jsou ohroţeny zákonnou povinností uţívat ochrannou známku, coţ znamená, ţe je nutné vyuţívat je alespoň fiktivním způsobem, tak aby nedošlo k jejich zániku.

2.5.5 Certifikační ochranné známky Posledním typem je certifikační známka. Ta má informovat veřejnost, ţe výrobek označený touto značkou má určité vlastnosti a jakost. Certifikační známky jsou určeny pro kteréhokoliv výrobce, jehoţ výrobky splňují stanovené normy či zvyklosti. Majitelem certifikační známky můţe být instituce, v jejíţ působnosti je ověřovat, zda výrobky nesoucí certifikační známku tato kritéria splňují, nebo spolek či sdruţení uţivatelů těchto známek dohlíţející na kvalitu označovaných výrobků.19

19



30

3. Subjekt ochrany Subjektem ochrany známkové práva mohou být fyzické i právnické osoby, případně sdruţení bez právní subjektivity. Majitelem ochranné známky můţe být pouze osoba, která je oprávněným provozovatelem hospodářské (podnikatelské) činnosti. Tato osoba můţe být majetkem ochranné známky pouze pro výrobky nebo sluţby, které jsou zahrnuty do jejího předmětu činnosti. Hospodářská činnost je vymezena v paragrafu 8, odst. 1 ZOZ. Tento pojem je třeba vykládat tak, aby zahrnoval kromě osob uvedené v paragrafu 2 obchodního zákoníku i umělce, výkonné umělce a další. Pro známkové právo není důleţité, zda provozovaná činnost směřuje k dosahování zisku. Podle počtu subjektů můţeme ochranné známky rozdělit na individuální a kolektivní.

3.1. Individuální ochranná známka Individuální ochranná známka je známka zapsaná ve prospěch jedince právnické nebo fyzické osoby. Přihlášku individuální ochranné známky můţe podat fyzická nebo právnická osoba. Pokud je přihlašovatelem fyzická osoba, musí být v přihlášce uvedeno jméno, příjmení a adresa pro doručování. V případě, ţe podává přihlášku právnická osoba je nutno v přihlášce vyplnit název obchodní firmy vč. právní formy a adresu sídla.

3.2. Kolektivní ochranná známka Kolektivní ochrannou známkou je ochranná známka, která je takto označena jiţ při podání přihlášky a která je způsobilá rozlišovat výrobky nebo sluţby členů či společníků právnické osoby nebo účastníků sdruţení od výrobků nebo sluţeb jiných osob. Kolektivní ochranná známka je upravena v zákonu o ochranných známkách konkrétně v paragrafu 7 a 8, odst. 4 a v paragrafu 7 vyhlášky. Jejím účelem je rozlišovat výrobky a sluţby členů sdruţení, které jsou majitelem ochranné známky od výrobků a sluţeb jiných podniků.

31

3.2.1 Kolektivní ochranná známka společenství Kolektivní ochranná známka společenství můţe být tvořena označením, která mohou slouţit k zeměpisnému označení původu sluţby nebo výrobku. Při přihlašování kolektivní ochranné známky společenství je třeba předloţit ještě pravidla pro její uţívání, musí se uvést osoby, které mají právo uţívat známku, dále musí obsahovat podmínky pro členství ve sdruţení a podmínky pro její uţívání vč. stanovených sankcí. Výlučné právo uţívat kolektivní ochrannou známku mají členové či společníci právnické osoby nebo účastníci sdruţení, zapsaní v rejstříku za podmínek stanovených smlouvou o uţívání. U kolektivní ochranné známky můţe dojít ke zrušení práv majitele prohlášením neplatnosti na základě návrhu podanému OHIM nebo na základě protinávrhu, který byl podán na základě sporu z porušení způsobené nedostatkem přijatých opatření, aby nedocházelo k pouţívání známky způsobem odporujícím stanoveným podmínkám o uţívání známky. Následkem tohoto nesprávného uţívání je uvedení spotřebitelů v omyl. U kolektivní ochranné známky můţe dojít k neplatnosti na základě návrhu podaného OHIM nebo na základě protinávrhu, který byl podán na základě sporu z porušení v případě, ţe došlo k zápisu ochranné známky v rozporu s ustanoveními nařízení o kolektivní ochranné známce, pokud majitel známky Kolektivní ochranná známka nemůţe být předmětem licence. Přihlášku kolektivní ochranné známky můţe podat právnická osoba, sdruţení s právní subjektivitou i sdruţení bez právní subjektivity.

32

4. Subjektivní práva – práva z ochranné známky 4.1. Rozdělení práv Subjektivní práva můţeme rozdělit na: právo uţívat, právo zakázat, právo stáhnout z trhu a zničit výrobky, právo zakázat uţívání obstaravatelem.

4.1.1 Právo užívat ochrannou známku Subjektivní právo představuje pro majitele ochranné známky výlučné právo uţívat zaregistrovanou ochrannou známku ve své třídě ve spojení s výrobky nebo sluţbami, pro které si ochrannou známku zaregistroval. Pod pojmem uţívání ochranné známky rozumíme umísťování zaregistrovaného označení na výrobky, nabízení výrobků pod tímto označením, exportování i importování výrobků pod tímto označením, pouţívání známky na reklamních produktech a listinách. Z práva ochranné známky dále vyplývá, ţe nikdo nesmí bez souhlasu majitele v obchodním styku uţívat tuto ochrannou známku. Obecný zákaz uţívání shodné nebo podobné ochranné známky je definován v zákoně o ochranných známkách. Neoprávněné uţívání znamená, ţe nikdo nesmí pouţívat shodné označení ochranné známky pro výrobky nebo sluţby podobné těm, pro které je jiţ ochranná známka zaregistrovaná jiným subjektem nebo označení, které by mohlo působit klamavě na veřejnost, která si daný výrobek nebo sluţbu kupuje, to znamená, ţe by bylo shodné nebo podobné zboţí označenému registrovanou ochrannou známkou.

33

4.1.1.1 Neoprávněné užívání ochranné známky „Za neoprávněné uţívání ochranné známky se rozumí také pouţívání shodného nebo podobného označení, pro které není ochranná známka zapsaná ve své třídě, ale jedná se o ochrannou známku, která má v České republice dobré jméno a uţívání této ochranné známky by těţilo z dobrého jména ochranné známky nebo by jí mohlo způsobit újmu. Tyto zákazy je moţné překonat souhlasem majitele ochranné známky.“20

„Majitel ochranné známky, případně uţivatel ochranné známky, který je k tomu zmocněn licenční smlouvou se mohou při zásahu, do práv, která vyplývají z registrace ochranné známky domáhat u příslušného soudu, aby porušení nebo ohroţení jeho práv bylo zakázáno včetně odstranění následků takového porušení, taktéţ se mohou domáhat přiměřeného zadostiučinění a to v peněţních prostředcích, práva na vydání bezdůvodného obohacení a na náhradu škody.“21 Majitel ochranné známky můţe ţalobou poţadovat, aby soud nařídil druhému subjektu, který ohroţuje práva a porušuje práva zaregistrované ochranné známky zničení nebo stáhnutí těchto výrobků z trhu. Soud nemůţe nařídit zničení nebo stáhnutí věcí, které nejsou majetkem toho, proti komu ţaloba směřuje. Majitel ochranné známky má právo obstaravateli zakázat pouţívání ochranné známky v případě, byla-li ochranná známka zapsaná dle článku 6septies Paříţské unijní úmluvy na jméno obstaravatele. Právo k ochranné známce majitel prokáţe výpisem z rejstříku ochranných známek nebo osvědčením o zápisu, které je vydáno při zaregistrování ochranné známky Úřadem průmyslového vlastnictví.

20


Dostupné z www: 21

Ochranná známka. Inovační portál Zlínského kraje [online]. 2008 [cit. 2012-04-26]..

Dostupné z www:

34

4.1.2 Vlastník ochranné známky Vlastníkem ochranné známky neboli majitelem je osoba zapsaná v rejstříku ochranných známek vedeným Úřadem průmyslového vlastnictví. Majitel ochranné známky je oprávněn na svých výrobcích uvádět značku ®, která znamená, ţe takto označený výrobek je chráněn ochrannou známkou. Značka ® pochází ze slova registred.

4.1.3 Použití značek průmyslového vlastnictví Uţití značky na produktech, pro které nebyla ochranná známka zapsána, se povaţuje za nekalosoutěţní jednání. V právu průmyslové vlastnictví je pouţívání značek běţné, například značka

TM

se pouţívá

pro ochranné známky zapsané podle anglosaského práva.

4.2. Vyčerpání práv z ochranné známky Vlastník ochranné známky nemá oprávnění zakázat pouţívání ochranné známky na výrobcích, které byly s touto ochrannou známkou uvedené na trh v České republice nebo v Evropské unii s jeho předchozím souhlasem, jedině ţe by se stav výrobků po uvedení na trh změnil nebo zhoršil. V takovém případě má vlastník ochranné známky právo zakázat její pouţívání, i kdyţ k němu dal předtím souhlas. Majitel ochranné známky nemůţe bránit uţívání nové shodné nebo podobné ochranné známky za předpokladu, ţe strpěl její uţívání po dobu pěti let ode dne, kdy se o jejím uţívání dozvěděl. Právo neplatí v případě, ţe přihláška nové ochranné známky nebyla podána v dobré víře.

4.3. Platnost subjektivních práv k ochranné známce Subjektivní práva majitele ochranné známky platí po ochrannou dobu, která trvá deset let. Tato doba se počítá ode dne podání přihlášky. Následně po uplynutí této doby je moţné zaţádat Úřad průmyslového vlastnictví o prodlouţení ochranné známky, a to na základě ţádosti o prodlouţení platnosti ochranné známky. 35

Formulář na prodlouţení ochranné známky je k dispozici na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví. Prodlouţení platnosti ochranné známky lze neomezeně prodluţovat vţdy na dalších deset let.

4.3.1 Obnova zápisu ochranné známky Obnova zápisu ochranné známky je jednostranný právní úkon prováděný majitelem známky, jejímţ následkem je prodlouţení ochranné doby zaregistrované ochranné známky. Obnova zápisu ochranné známky se provádí vyplněním formuláře na prodlouţení ochranné známky. Tento formulář je k dispozici na Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze nebo na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví. Zaţádat o obnovu ochranné známky prostřednictvím formuláře je moţné nejdříve rok před uplynutím doby platnosti a nejpozději před datem jejího uplynutí. Po uplynutí doby platnosti je moţné zaţádat za zvýšený poplatek Úřad průmyslového vlastnictví o obnovu zápisu, pokud od vypršení data platnosti neuplynulo více jak šest měsíců. Obnova zápisu nabývá účinnosti dnem uplynutí doby platnosti zápisu ochranné známky a následně je zveřejněná ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Jestliţe obnova zápisu ochranné známky není uveřejněna v rejstříku, zaniká zápis ochranné známky uplynutím desetileté lhůty a označení se uplynutím ochranné doby stává volným.

4.4. Licence 4.4.1. Co je to licence „Vlastník neboli poskytovatel ochranné známky uděluje právo na uţívání ochranné známky nabyvateli na základě licenční smlouvy. Nabyvatel uzavřením licenční smlouvy získává licenci v přesně vymezeném rozsahu a zavazuje se poskytovateli zaplatit sjednanou odměnu uvedenou v licenční smlouvě.“22

22

Licenční smlouva k ochranné známce - základní informace. Jindra Šulcová registrace log a ochranných

známek [online]. 2010 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z WWW:

36

Licenční smlouva je upravena v ust. § 508 aţ 515 ObchZ. Můţe být uzavřená jako výlučná nebo nevýlučná. 4.4.1.1 Výlučná licence „Výlučnou licencí poskytovatel uděluje nabyvateli právo uţívat danou ochrannou známku a zároveň se v licenční smlouvě zavazuje, ţe pro území vymezené v licenční smlouvě neudělí licenci ţádnému jinému subjektu. Poskytovatel se zároveň udělením výlučné licence zavazuje, ţe na daném území nebude ochrannou známku vyuţívat ani sám, pokud si toto právo nevyhradí v licenční smlouvě. 4.4.1.2 Nevýlučná licence Nevýlučnou licencí poskytovatel uděluje nabyvateli právo ochrannou známku vyuţívat s tím, ţe si ponechává právo udělit další licenci pro stejnou ochrannou známku jinému subjektu a to ve stejném rozsahu jakou udělil jiţ jinému subjektu.“ 23

4.4.2. Účel licenční smlouvy „Účelem licenční smlouvy je umoţnit uţívání nehmotného statku třetí osobou, které by jí jinak mohlo být ze strany vlastníka ochranné známky zakázáno.“24

4.4.3. Rozsah povolení o užívání Povolení uţívání se vztahuje na všechny výrobky nebo sluţby, pro které byla ochranná známka zapsána do rejstříku ochranných známek nebo se můţe vztahovat jen na některé výrobky nebo sluţby.

23

Nehmotné statky - ochranné známky a další práva k nehmotným statkům. BusinessInfo.cz Oficiální portál pro

podnikání a export [online]. 1997 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z www: 24


známek [online]. 2010 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z www:

37

Výhodou licenční smlouvy je, ţe vlastník ochranné známky zůstává stejný. Na základě licenční smlouvy se licenciát nestává majitelem ochranné známky, ale pouze uţivatelem.

4.4.4. Obsah licenční smlouvy Obsah licenční smlouvy můţeme rozdělit na základní obsahové náleţitosti dané zákonem a na dobrovolné obsahové záleţitosti. V jednotlivých ustanoveních licenční smlouvy se účastníci dohodnou na rozsahu práva k uţívání ochranné známky, zejména pak zda bude nabyvatel práva uţívat ochrannou známku pro všechny výrobky pro které je ochranná známka zaregistrována nebo jen pro některé. Vlastník známky má právo ve smlouvě vymezit také území, na kterém bude ochranná známka pouţívána. Uzavření i zánik licenční smlouvy musí být vyznačen v rejstříku ochranných známek. Vzor licenční smlouvy je uveden v příloze č. 1. „Povinné náležitosti licenční smlouvy: jasné určení smluvních stran, vymezení předmětu smlouvy – tj. určení práva průmyslového vlastnictví, určení rozsahu výkonu práva – tj. stanovení věcného, časového a osobního uţívacího oprávnění,“ určení území k výkonu práva – tj. stanovení územního rozsahu uţívacího oprávnění, určení úplaty nebo jiné majetkové hodnoty. Možné náležitosti licenční smlouvy: kontrola kvality licencovaného zboţí / sluţeb, označování licencovaného zboţí / sluţeb, platební podmínky, neoprávněné uţívání licencovaného předmětu ze strany třetích osob, odpovědnost za licencované zboţí / sluţby, doba platnosti smlouvy, povinnost mlčenlivosti, řešení sporů, moţnost sublicence, aj.

38

Obsah konkrétní licenční smlouvy volíme podle okolností případu. V některých případech nám stačí licenční smlouva, která obsahuje základními náleţitostmi, v jiných případech je zapotřebí sloţitých textů.“25 „V rámci licenční smlouvy můţeme upravit i udělení případné podlicence. Díky tomuto ustanovení můţe nabyvatel licence poskytnout oprávnění k uţívání ochranné známky i dalšímu subjektu. Pokud licenční smlouva neobsahuje ustanovení o udělení podlicence, nemůţe nabyvatel licence poskytnout podlicenci ţádnému dalšímu subjektu.“26

4.4.5. Použití licenční smlouvy „Pouţití licenční smlouvy je vhodné zejména v těchto případech: pokud vyrábíme licencované zboţí / poskytování sluţeb, při urovnání známkového sporu, licenční smlouvu také pouţijeme při vyřešení obtíţí při registraci ochranné známky, aj.“27

25


známek [online]. 2010 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z www: 26

Nehmotné statky - ochranné známky a další práva k nehmotným statkům. BusinessInfo.cz Oficiální portál pro

podnikání a export [online]. 1997 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z www: 27


známek [online]. 2010 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z www:

39

4.5. Převod a přechod ochranné známky 4.5.1. Převod práv z ochranné známky „Převod je dispozičním právem majitele ochranné známky, kterým se mění vlastnictví ochranné známky.“28 V praxi to znamená, ţe právo z jiţ zapsané ochranné známky je moţné dobrovolně převést na jiný subjekt, takzvaného nabyvatele na základě smlouvy o převodu. Na základě této smlouvy přenechává svá známková práva stávající vlastník ochranné známky novému nabyvateli a vstupuje tak do všech práv předchozího vlastníka včetně licenčních smluv.

4.5.2. Převod částečný a úplný Převod práv z ochranné známky můţe být částečný nebo úplný. Částečným převodem rozumíme převod, kde dochází ke změně subjektu za předpokladu, ţe předmětem je některý z výrobků nebo sluţeb chráněných zapsanou ochrannou známkou. Například ochranná známka je zapsaná pro detergenty i pro hnojiva současně a převod práv se bude týkat pouze části pro hnojiva. U takto provedeného převodu nevstupuje nabyvatel do všech předchozích práv majitele ochranné známky, ale pouze částečně nabyl práva, které se týká třídy, která je uvedena v převodní smlouvě. Částečný převod jako takový patří mezi zvláštnosti průmyslových práv. Je třeba velmi striktně rozlišovat, kdy se jedná o částečný a kdy o úplný převod. Například v případě, mezinárodně zapsané ochranné známky zaregistrované na území více států, můţe dojít k převodu na nové majitele jen v některých státech. V tomto případě se nejedná o částečný převod, ale o převod úplný se samostatnými účinky v kaţdém jednotlivém státě. U úplného převodu na rozdíl od částečného přechází na nabyvatele veškerá práva předchozího vlastníka.

28



40

4.5.3. Převodní smlouva K převodu práv z ochranné známky dochází jiţ samostatným uzavřením smlouvy o převodu. Smlouva o převodu práv ochranné známky musí být písemná a zapisuje se do rejstříku ochranných známek vedeným Úřadem průmyslového vlastnictví. Účinky práv k ochranné známce plynoucí ze smlouvy o převodu nastávají vůči třetím osobám aţ okamţikem zápisu převodní smlouvy do rejstříku ochranných známek. 4.5.3.1. Zápis převodní smlouvy Ţádost o zápis převodní smlouvy do rejstříku ochranných známek musí mít náleţitosti dle §15 zákona č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách a ustanovení § 6 vyhlášky Úřadu průmyslového vlastnictví č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách. Podává se u Úřadu průmyslového vlastnictví v jednom vyhotovení a je ji oprávněn podat kterýkoliv z účastníků. Ţádost o zápis převodní smlouvy můţe obsahovat i více ochranných známek, jen za předpokladu, ţe se jedná o stejného vlastníka i nabyvatele. Žádost o zápis změny vlastníka ochranné známky do rejstříku musí dle zákona obsahovat: a) „údaje o přihlášce nebo údaje o ochranné známce, b) údaje o totoţnosti nabyvatele ochranné známky, c) údaj o tom, zda se ochranná známka převádí nebo zda přechází pro všechny výrobky či sluţby, pro něţ je zapsána, nebo jen pro některé z nich uvedené v pořadí tříd mezinárodního třídění spolu s příslušným číslem třídy, d) podpis.“29 Spolu žádostí se dle zákona přikládá: „převodní listina, nebo výňatek z převodní listiny, popřípadě jiný doklad prokazující změnu vlastníka ochranné známky.“

29

Vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách, v platném znění

41

K žádosti vyžaduje ÚPV přiložit jeden z těchto dokladů: 1. „Datovaná smlouva o převodu nebo úředně ověřená kopie, úředně ověřený výňatek ze smlouvy, z něhoţ je patrná změna vlastníka, potvrzení o převodu (formulář Úřadu), doklad o převodu (formulář Úřadu). 2. Pokud dochází k převodu práva z jiných důvodů, doklad potvrzující tuto skutečnost. Ţádost o převod ochranné známky podléhá správnímu poplatku. Správní poplatek se hradí sloţenkou nebo převodem z účtu na účet Úřadu průmyslového vlastnictví vţdy s uvedením variabilního symbolu platby. Variabilní symbol platby je identifikací platby a musí být vţdy uveden. Rovněţ je moţné správní poplatek za převod uhradit vylepením kolků nebo v hotovosti v pokladně Úřadu.“30 4.5.3.2 Převod vázaný a volný Úprava převodu práva k ochranné známce upravuje zákona o ochranných známkách. Převod ochranné známky je omezen dvěma podmínkami: 1) Právo k ochranné známce lze převést zcela nebo z části na právnickou nebo fyzickou osobu, která je způsobilá být majitelem ochranné známky. 2) Převodem práva nesmí dojít ke klamání spotřebitelů. 3) V případě nedodrţení těchto podmínek Úřad průmyslového vlastnictví ţádost o zápis do rejstříku odmítne.

4.5.4. Přechod ochranné známky K přechodu ochranné známky dochází nezávisle na vůli jejího majitele – původního vlastníka ochranné známky. Právo k ochranné známce přechází na nového majitele v případech, které stanoví právní předpis. Typickým příkladem přechodu ochranné známky byly v minulosti přechody práva v důsledku rozhodnutí orgánu státní správy o vzniku, rozdělení, sloučení, zániku státních organizací. Dalším příkladem je zdědění práva k ochranné známce.

30

Národní přihláška - informace. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. 2008 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z:

http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranne-znamky/narodni-prihlaska-informace.html

42

4.5.6. Přepis vlastníka Vlastník ochranné známky, která je jiţ zapsána v unijní zemi Paříţské úmluvy můţe podat u soudu návrh na přepis vlastníka ochranné známky v případě, ţe ochranná známka byla zapsána na jméno obstaravatele, na základě nevhodného zastoupení vlastníka. Za nevhodné zastoupení se povaţuje takové zastoupení, kdy obstaravatel vyuţije svých znalostí a nechá zapsat ochrannou známku na své jméno vzhledem ke skutečnosti, ţe takové jednání obstaravatele nebylo učiněno v dobré víře. Na ţádost úřad na základě pravomocného rozhodnutí soudu vyznačí změnu vlastníka v rejstříku ochranných známek a zároveň tuto informaci zveřejní ve Věstníku Úřadu.

4.7. Ochranná známka a osobností práva Právo vztahující se k ochranné známce je výlučně majetkovým právem. Vzhledem k této skutečnosti nechrání známkoprávní předpisy autorství (autorská práva) vázané k ochranné známce. I při uţití jména fyzické osoby v názvu ochranné známky nevznikají fyzické osobě ţádná osobností práva, kromě práva majetkového. Jestliţe došlo k uţití těchto konkurujících si práv pro účely přihlášky ochranné známky, zápisu a uţívání, tato práva nezanikají, pouze jsou-li omezena v míře, v jaké je omezuje známkové právo. Zánikem známkového práva k ochranné známce dojde k obnovení práv v původním rozsahu.

43

4.8. Meze výkonu subjektivních práv Subjektivní známkové právo je právo časově neomezené. V rámci vývoje známkového práva se projevuje snaha vytyčit přesněji meze výkonu subjektivních práv.

4.8.1. Konzumpce práva Konzumpce práva neboli vyčerpání práva z ochranné známky. V zahraniční teorii a praxi je moţné konzumpci pouţít zejména v těchto případech: Majitel ochranné známky uvede sám nebo na základě licenční smlouvy na trh výrobky pod svou ochrannou známkou a nastává zde potřeba otázky, zda můţe třetím osobám zakázat uţívání této ochranné známky ve vztahu k těmto výrobkům nebo sluţbám Zásada konzumpce práva se nepouţije, kdyţ existují řádné důvody k tomu, aby majitel ochranné známky bránil následné komercializaci výrobků nebo sluţeb, hlavně pokud se stav výrobků a sluţeb od uvedení na trh zhoršil.

4.8.2. Ztráta prosaditelnosti práva I v tomto případě nedochází k absolutnímu zániku práva relativní povahy, která se opírá o zásadu „kaţdý má býti dbalý svých práv“. Jako příklad můţeme uvést uţívání shodné nebo podobné ochranné známky, které můţe způsobovat zaměnitelnost s jiţ zapsanou ochrannou známkou pro výrobky a sluţby stejné třídy po určitou dobu, zatímco vlastník starší zapsané ochranné známky zůstává vůči uvedeným zásahům do jeho práv nečinný. Takové jednání nazýváme tzv. omezením práva v důsledku tolerance. Ztráta prosaditelnosti práva je zakotvena v § 23 odst. 2 zákona o ochranných známkách.

44

5. Vznik, trvání a zánik ochrany 5.1. Registrační princip – kontinentální a anglo-americký systém V rámci známkového práva rozlišujeme dva systémy vzniku známkoprávní ochrany.

5.1.1 Kontinentální systém známkoprávní ochrany Prvním typem známkoprávní ochrany je kontinentální systém známkoprávní ochrany. Kontinentální systém je zaloţen na registračním principu z čehoţ vyplývá, ţe za ochrannou známku se povaţuje pouze známka, která je zapsána do rejstříku ochranných známek. U tohoto systému vzniká právo k ochranné oznámce jiţ okamţikem podání přihlášky na Úřad průmyslového vlastnictví, který po provedení průzkumu přihlášky zapíše ochrannou známku do rejstříku ochranných známek. Toto rozhodnutí má konstitutivní povahu. Kontinentální systém se uplatňuje i v právu České republiky.

5.1.2 Anglo-americký systém známkoprávní ochrany Druhým typem je anglo-americký systém známkoprávní ochrany. Hlavním zásadou tohoto typu ochrany je „prvý v uţití, prvý v právu“. U tohoto typu je pro vznik práva k ochraně ochranné známky rozhodující okamţik prvního uvedení – pouţití ochranné známky. Pokud porovnáme oba systémy, mezi klady registračního principu můţeme zařadit kladení důrazu na právní jistotu vlastníků ochranných známek u anglo-amerického systému mezi klady můţeme pak zařadit zejména ochranu skutečného stavu; následná registrace má pak deklaratorní účinek. Tyto systémy se nevyskytují často jako samostatné, ale spíše dochází v mnoha státech k jejich společnému kombinování. Za průlom do registračního principu došlo díky tzv. právu drţitele nezapsané značky. Za drţitele nezapsané ochranné značky povaţujeme toho, kdo skutečně uţívá označení, kterému známkové předpisy poskytují ochranu, aniţ by toto označení bylo zapsáno v rejstříku ochranných známek. Tento drţitel nemůţe zakázat uţívání kolidující ochranné známky majiteli, který ji má ochrannou známku řádně přihlášenou u příslušného úřadu. 45

5.2. Platná právní úprava Řízení o zápisu ochranné známky vzniká na základě podané přihlášky na Úřad průmyslového vlastnictví. Toto řízení nazýváme správní a řídí se zákonem č. 71/1967 Sb. o správním řízením s výjimkou §§ 29, 39, 49 a 50 tohoto zákona.

5.3. Přihláška ochranné známky Přihlášku ochranné známky k zápisu do rejstříku ochranných známek můţe podat fyzická nebo právnická osoba neboli přihlašovatel nebo můţe za přihlašovatele podat přihlášku zástupce na základě udělené plné moci. Zástupcem můţe být advokát nebo člen komory patentových zástupců tzv. patentový zástupce. Tento zástupce prokazuje své oprávnění při podání přihlášky plnou mocí, kterou mu udělil a podepsal přihlašovatel ochranné známky. Přihláška musí mít písemnou podobu, jinak je povaţována za neplatnou. Přihláška plní zároveň i funkci ţádosti o zápis přihlašované ochranné známky do rejstříku ochranných známek a podává se pro individuální nebo kolektivní ochrannou známku. V případě, ţe nemá přihlašovatel trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky musí podat přihlášku prostřednictvím Komory patentových zástupců nebo České advokátní komory. Tento postup se netýká příslušníků členských států Evropské unie a Evropského hospodářského společenství, kteří jsou usazeni na území České republiky. Přihlášku ochranné známky je možné podat těmito způsoby: osobně na Úřadu průmyslového vlastnictví se sídlem v Praze, prostřednictvím České pošty, faxem, jinými elektronickými prostředky. Na jednu přihlášku je moţné uvést pouze jednu ţádost o zápis ochranné známky do rejstříku ochranných známek. V přihlášce ochranné známky musí být uvedeno přesné znění nebo vyobrazení ochranné známky, kterou chceme zapsat. Uvedené znění či vyobrazení není moţné po podání přihlášky jakkoliv měnit ani doplňovat. 46

Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli ochranné známky tzv. právo přednosti. Toto právo zaručuje přihlašovateli přednost před kaţdým, kdo podá přihlášku ochranné známky se stejným nebo podobným zněním či vyobrazením pro výrobky a sluţby stejné třídy pro jakou byla podána jiţ dřívější - přednostní přihláška. Právo, které plyne z přihlášky ochranné známky lze libovolně převést úplně nebo částečně písemnou smlouvou na jiný subjekt, který je způsobilý být přihlašovatelem a majitelem ochranné známky uvedené v přihlášce. Přihlašovatel ochranné známky má povinnost do jednoho měsíce ode dne podání přihlášky zaplatit správní poplatek vztahující se k přihlášení ochranné známky podle zvláštního právního předpisu. Pokud není správní poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, bere se přihláška jako nepodaná. Lhůtu není moţné dodatečně prodluţovat ani krátit. Zmeškání této lhůty se nepromíjí. Správní poplatky se platí ve výši odpovídající počtu tříd mezinárodního třídění výrobků a sluţeb. V případě, ţe přihlašovatel ochranné známky zaplatí správní poplatek v nesprávné výši, vyzve ho Úřad průmyslového vlastnictví k doplacení správního poplatku. Tuto výzvu doručuje Úřad průmyslového vlastnictví právnickým osobám a některým fyzickým osobám prostřednictvím datové schránky, jinak prostřednictvím institutu České pošty. V případě, ţe přihlašovatel v termínu uvedeném ve výzvě nezaplatí nedoplatek správního poplatku, vztahuje se přihláška pouze na tolik tříd výrobků a sluţeb uvedených v přihlášce v pořadí od nejniţší, kolik jich zaplacená částka zahrnuje. Mezinárodní třídník výrobků a sluţeb pro účely zápisu ochranných známek je umístěn na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví www.upv.cz v pdf souboru v sekci publikace – třídníky. Od 1. ledna 2012 je platná nová 10. verze Niceského třídění výrobků a sluţeb. Seznam je rozdělen celkem na 45 tříd, z nichţ prvních 34 tříd je určeno pro výrobky a zbylé třídy pro sluţby. Seznam výrobků a sluţeb, pro něţ se poţaduje zápis ochranné známky, se v přihlášce uvádí v pořadí tříd mezinárodního třídění spolu s příslušným číslem třídy podle mezinárodní smlouvy. Jednotlivé třídy uvedené v přihlášce, pro které má být ochranná známka zapsána není moţné dodatečně měnit ani rozšiřovat.

47

V případě, ţe bychom chtěli rozšířit seznam výrobků nebo sluţeb, pro které má být ochranná známka zapsána, musíme podat novou přihlášku ochranné známky, ve které dané rozšíření uvedeme. V takovém případě musí podaná přihláška znovu projít celým řízením o zápisu ochranných známek do rejstříku. Z judikatury Přihlášky podané ve stejný čas ( z rozsudku Vrchního soudu 7 A 24/2000) Vţdy platí zásada vyjádřená v prvé větě ustanovení § 19 odst. 2 správního řádu, podle níţ se podání posuzuje podle jeho obsahu. To znamená, ţe kaţdé podání adresované úřadu je nutno posuzovat podle celého obsahu tohoto podání, aniţ by zákon zvlášť kladl důraz na některou z náleţitostí podání (návrhu). Ustanovení o tom, ţe se podání posuzuje podle jeho obsahu, je výrazem neformálnosti správního řádu, respektive niţšího stupně formálnosti správního řízení oproti řízení před soudem. Je teda na úřadu, aby posoudil obsah podání, a v případě, ţe dospěje k závěru, ţe podání obsahuje vady, pak vyzve účastníka řízení k jejich odstranění (§ 19 odst. 3 správního řádu).

5.3.1. Přihláška individuální ochranné známky Přihlášku individuální ochranné známky můţe podat fyzická nebo právnická osoba. V případě fyzické osoby přihlašovatel uvede jméno, příjmení a adresu pro doručování. Je-li přihlašovatelem právnická osoba, uvede obchodní firmu včetně dodatku označujícího právní formu, popř. jiný název a adresu sídla.

5.3.2 Přihláška kolektivní ochranné známky Přihlášku kolektivní ochranné známky mohou podat právnické osoby, sdruţení s právní subjektivitou i sdruţení bez právní subjektivity.

48

5.4 Náležitosti přihlášky ochranné známky Aby vzniklo při podání přihlášky ochranné známky právo přednosti, musí přihláška dle §19 zákona o ochranných známkách obsahovat: „ţádost o zápis ochranné známky do rejstříku, jméno a příjmení fyzické osoby a adresu místa jejího trvalého pobytu, popřípadě adresu pro doručování, je-li přihlašovatelem fyzická osoba, nebo obchodní firmu, popřípadě jiný název a sídlo, je-li přihlašovatelem právnická osoba (dále jen údaje o totoţnosti), údaje o totoţnosti zástupce, je-li přihlašovatel zastoupen, seznam výrobků nebo sluţeb, pro něţ se poţaduje zápis ochranné známky, znění nebo plošné vyobrazení přihlašované ochranné známky.“31 Mezi další formální náležitosti přihlášky patří: zatřídění výrobků a sluţeb ve smyslu mezinárodní smlouvy, adresu pro doručování, má-li být odlišná od uvedené adresy přihlašovatele nebo zástupce, vyobrazení přihlašované ochranné známky max. o velikosti A4 (s výjimkou známek přihlašovaných v běţném písmu) údaj o tom, ţe ochranná známka je tvořena pouhou barvou, údaj druhu známky, plnou moc zástupce, je-li přihlašovatel zastoupen.

31

BEJČEK, Josef, Josef KOTÁSEK, Karel MAREK, Jarmila POKORNÁ a Eva VEČERKOVÁ. Základy

obchodního práva v Evropě. 1. vydání, 2009. Brno: Masarykova univerzita, 2009. PrF MU, 429. ISBN 978-80210-4957-4.

49

5.5. Právo přednosti Jakmile je přihláška doručena Úřadu průmyslového vlastnictví, vyznačí Úřad na přihlášku datum a čas podání. Od okamţiku takto označené přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti, které mu zaručuje, ţe jakékoliv další přihlášky podané se stejným nebo podobným označením pro výrobky nebo sluţby stejné třídy toto právo nemají, coţ znamená, ţe přihlašovatel má přednost před kaţdou přihláškou, která byla podána aţ po jeho přihlášce. Za datum podání se povaţuje datum doručení přihlášky Úřadu. Právo přednosti je přihlašovatel oprávněn uplatnit jiţ při podání přihlášky, které vyplývá z Paříţské unijní úmluvy. Toto musí však přihlašovatel uplatnit jiţ při podání přihlášky a doloţit jej nejpozději do tří měsíců od jejího podání, jestliţe se tak nestane, Úřad právo přednosti nepřizná. Přihlašovatel můţe právo přednosti uplatnit z jiţ dříve podané přihlášky, musí však uvést datum a stát této dříve podané přihlášky. „Právo přednosti lze uplatnit z přihlášky, v níţ je poţadována ochrana v unijní zemi Paříţské unijní úmluvy nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace; jestliţe stát, v němţ je učiněno první podání přihlášky není unijní zemí Paříţské unijní úmluvy ani členem Světové obchodní organizace, lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínek vzájemnosti.“32 Úřad průmyslového vlastnictví na ţádost přihlašovatele ochranné známky vystaví doklad, kterým přiznává právo přednosti. Tento doklad se nazývá prioritní doklad nebo doklad o přiznání práva přednosti a obsahuje všechny rozhodující a důleţité informace o přihlášce ochranné známky a slouţí pro uplatnění práva přednosti (priority) při podání jiné přihlášky v zahraničí. Lhůta pro podání přihlášky, ve které můţe přihlašovatel ochranné známky uplatnit právo přednosti ochranné známky v jiné unijní zemi nebo v jiném stanoveném státě je dána Paříţskou unijní úmluvou a činí 6 měsíců. 32



50

V případě, ţe se rozhodneme uplatnit právo přednosti u přihlášky v jiné unijní zemi a jestli chceme, aby nám toto právo bylo přiznáno, musí přihláška ochranné známky obsahovat stejné znění jako přihláška ochranné známky podaná v České republice u Úřadu průmyslového vlastnictví, tzn. shodné znění nebo vyobrazení, musí se týkat stejného druhu výrobků nebo sluţeb a stejný musí být i přihlašovatel ochranné známky, jestliţe není stejný přihlašovatel je zapotřebí doloţit právní nástupnictví. Pro přiznání práva přednosti není důleţité, zda přihláška ochranné známky ze které bylo právo přednosti uplatněno, byla v zemi původu (v našem případě v České republice) zamítnuta či bylo řízení zastaveno. Toto právo lze uplatnit i z více přihlášek s odlišným seznamem výrobků a sluţeb se stejným datem podání. Pokud je datum podání rozdílné přizná se právo přednosti z přihlášky té nejmladší.

5.6 Řízení o přihlášce Řízení o přihlášce vedené před Úřadem průmyslového vlastnictví můţeme rozdělit na dvě části – na formální a na věcný průzkum, který se provede po podání přihlášky podle § 21 aţ 28 zákona o ochranných známkách. Úřad průmyslového vlastnictví vede řízení o ochranných známkách v plně automatizovaném systému a zároveň provozuje systém umoţňující provádění rešerší podle znění známky, druhu, obrazového třídění, vlastníka i tříd výrobků a sluţeb. Systém rešerší obsahuje uloţené záznamy o všech ochranných známkách přihlášených národní cestou, mezinárodních ochranných známkách s vyznačením České republiky a ochranných známkách Společenství.

5.6.1 Formální průzkum Řídí se § 21 zákona o ochranných známkách a tvoří jednu z částí průzkumového řízení vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví, který se provádí po podání přihlášky. Úkolem formálního průzkumu je zkontrolovat, zda neexistují důvody pro odmítnutí přihlášky, to znamená, zda přihláška ochranné známky obsahuje veškeré náleţitosti stanovené v § 19 zákona o ochranných známkách.

51

V případě, ţe nejsou splněny náleţitosti přihlášky dle § 19 zákona o ochranných známkách, vyzve Úřad průmyslového vlastnictví přihlašovatele k odstranění těchto nedostatků, vad nebo k doplnění chybějících náleţitostí v přiměřené lhůtě, které činí nejméně 15 dní. Lhůtu je moţné prodlouţit na základě zpoplatněné ţádosti podané přihlašovatelem. Tuto ţádost by měl přihlašovatel podat co nejdříve od přijetí výzvy, aby mohlo k prodlouţení lhůty dojít ještě před uplynutím původní stanové lhůty. Ve výzvě (výměru) poučí Úřad průmyslového vlastnictví přihlašovatele, ţe nedojde-li k odstranění nedostatků, případně vad přihlášky ve stanovené lhůtě, Úřad průmyslového vlastnictví řízení zastaví a rozhodne o odmítnutí přihlášky podle správního řádu. Rozhodnutí o odmítnutí přihlášky musí obsahovat náleţitosti stanovené správním řádem. Proti rozhodnutí o odmítnutí přihlášky ochranné známky je moţné podat rozklad u Úřadu průmyslového vlastnictví podle § 61 správního řádu a to ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení rozhodnutí. Rozklad má odkladný účinek a lhůtu k podání rozkladu není moţné prodlouţit a promeškání této lhůty není moţné prominout.

5.6.2 Věcný průzkum V případě, ţe přihláška nemá ţádné vady ani nedostatky nebo byly-li tyto nedostatky přihlašovatelem úspěšně odstraněny, přistoupí Úřad průmyslového vlastnictví k další části průzkumového řízení, kterou je věcný průzkum přihlašovaného označení podle § 22 zákona o ochranných známkách. Úkolem věcného průzkumu je zkoumání, zda předmětem přihlášky není označení, které je nezpůsobilé k zápisu do rejstříku ochranných známek. Pokud se v průběhu věcného průzkumu zjistí, ţe označení uvedené v přihlášce není způsobilé k zapsání do rejstříku, vyrozumí o této skutečnosti Úřad průmyslového vlastnictví přihlašovatele. Nezpůsobilostí se rozumí shodné znění, vyobrazení přihlašované ochranné známky s jinou jiţ dříve zapsanou ochrannou známkou, nezpůsobilost můţe být také způsobena nedostatkem rozlišovací způsobilosti, klamavým nebo nepravdivým označení apod. (viz § 4, 6 a 22 odst. 2 zákona o ochranných známkách). 52

Přihlašovatel se můţe k výzvě vyjádřit a překáţku pokud je to moţné odstranit. Jestli není moţné nastalou překáţku odstranit, Úřad průmyslového vlastnictví rozhodne o zamítnutí zápisu ochranné známky do rejstříku. Při věcném průzkumu můţe dojít k zjištění, ţe přihláška ochranné známky není způsobilá k zápisu do rejstříku jen pro část výrobků či sluţeb. I v tomto případě dojde k zamítnutí přihlášky ze strany Úřadu průmyslového vlastnictví ale jen pro část výrobků nebo sluţeb, která není způsobilá k zápisu do rejstříku. Přihláška ochranné známky je následně zveřejněná ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví jen pro část, která je způsobilá k zápisu do rejstříku ochranných známek. Proti rozhodnutí o zamítnutí zápisu ochranné známky týkajícího se všech výrobků nebo sluţeb uvedených v přihlášce nebo jen týkajícího se části výrobků nebo sluţeb, můţe podat přihlašovatel rozklad ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení rozhodnutí. Rozklad má odkladný účinek. Lhůtu k podání rozkladu není moţné prodlouţit a promeškání této lhůty není moţné prominout. Rozhodnutí o zamítnutí přihlášky zveřejnění Úřad průmyslového vlastnictví ve Věstníku. V průběhu věcného průzkumu můţe dojít při provádění rešerší ke zjištění, ţe přihlašovaná ochranná známka obsahuje prvky starší ochranné známky zapsané v rejstříku ochranných známek na jiného majitele. V případě, ţe by mohlo dojít k záměně nové přihlašované ochranné známky se starší ochrannou známkou, Úřad průmyslového vlastnictví novou přihlášku zamítne. K tomuto zjištění nedojde v rámci formálního průzkumu, ale aţ v rámci věcného průzkumu, protoţe formální průzkum zkoumá pouze plnou shodu výroků či sluţeb.

5.6.3 Průzkum starších práv Při provádění průzkumu týkajícího se starších práv zkoumá Úřad průmyslového vlastnictví případnou shodu označení s jiţ starším zněním ochranné známky platné na území České republiky.

53

Kromě shodného názvu nebo vyobrazení ochranné známky se posuzuje shoda i z hlediska shody výrobků a sluţeb, pro které je straší ochranné známka zapsána. Předmětem tohoto typu rešerši je zkoumání zápisů ochranných známek v rejstřících ochranných známek vedených Úřadem průmyslového vlastnictví, Mezinárodním úřadem duševního vlastnictví a Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu, coţ obsahuje známky a vzory ovšem s ohledem na platnost těchto zápisů na území České republiky. Speciálně u mezinárodních ochranných známek je zapotřebí brát v úvahu jen zápisy platné území České republiky ovšem s ohledem na větší mnoţství států, kde ochrana známky můţe platit jedním zápisem. V případě ochranných známek Společenství se za významné přihlášky povaţují ty, které jsou podané po datu 1.5.2004, tj. po přístupu České republiky do Evropské unie.hajn

5.7 Připomínky k přihlášce ochranné známky Připomínky jsou upraveny v § 24 zákona o ochranných známkách. Do doby neţ dojde k zápisu ochranné známky do rejstříku ochranných známek, můţe kdokoliv podat na Úřad průmyslového vlastnictví písemné připomínky k nově přihlašované ochranné známce. Podané připomínky musí být zaloţeny na důvodech uvedených v § 4 nebo § 6. Tyto připomínky jsou neformálního charakteru, protoţe osoba, která podá připomínky, není účastníkem řízení o přihlášce ochranné známky vedeným před Úřadem průmyslového vlastnictví. Úřad průmyslového vlastnictví k těmto připomínkám přihlédne při rozhodování o zápisu ochranné známky do rejstříku, ale není jimi vázán, proto aby mohlo být přihlédnuto k těmto připomínkám, musí obsahovat náleţitosti stanovené v prováděcím právním předpise. Prováděcím předpisem v tomto případě rozumíme vyhlášku Úřadu průmyslového vlastnictví č. 97/2004 Sb. k provedení zákona o ochranných známkách. Kaţdý kdo podá připomínky k nově přihlašované ochranné známce, má moţnost vyjádřit se z jakého důvodu by neměla být ochranná známka zapsána do rejstříku ochranných známek. 54

Úřad průmyslového vlastnictví připomínky posoudí a zjistí-li, ţe podané připomínky jsou neoprávněné a ochranná známka je způsobilá k zápisu do rejstříku, informuje o této skutečnosti osobu, která připomínky k zápisu podala. Pokud Úřad průmyslového vlastnictví rozhodně, ţe podané připomínky jsou důvodné, nevydá rozhodnutí o zápisu ochranné známky do rejstříku. Přihlašovatel příslušné ochranné známky musí být o připomínkách podaných k jeho ochranné známce informovaný Úřadem průmyslového vlastnictví. Zároveň je Úřad průmyslového vlastnictví povinen informovat přihlašovatele ochranné známky o výsledku posouzení připomínek a přihlašovatel má právo se k připomínkám ve stanovení lhůtě vyjádřit. Osobu, která podala k přihlašované ochranné známce připomínky, Úřad průmyslového vlastnictví informuje o výsledku posouzení také.

5.8 Námitky proti přihlášce ochranné známky Řídí se § 25 a § 26 zákona o ochranných známkách. Námitky můţe podat proti zápisu nově přihlašované ochranné známky osoby uvedené v § 7 zákona o ochranných známkách. V tomto paragrafu je stanoven okruh třetích osob – vlastníků starších ochranných známek, které mohou námitky podat a dává jim tak moţnost uplatnit ochranu svých práv, které by mohly být porušeny zápisem nově přihlašované ochranné známky, například z důvodu shodnosti nebo podobnosti s jiţ zapsanou ochrannou známkou nebo z důvodu shodnosti či podobnosti výrobků a sluţeb, pro něţ se nová ochranná známka přihlašuje, důvodem by také mohlo být nebezpečí záměny ze strany veřejnosti. Na podání námitek mají třetí osoby lhůtu 3 měsíce od zveřejnění přihlášky z důvodů uvedených v § 7 zákona o ochranných známkách. Lhůtu není moţné prodlouţit a její zmeškání se nepromíjí. Námitky proti nově přihlašované ochranné známce musí být podány písemně, jinak jsou neplatné a musí být náleţitě odůvodněny a doloţeny důkazy. Při podání námitky musí být uhrazen správní poplatek. Obsah námitky a příslušná výše stanoveného správního poplatku je stanovena v prováděcím předpise (Vyhláška Úřadu průmyslového vlastnictví č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách).

55

V případě, ţe správní poplatek není zaplacen ve stanovené výši, povaţuje se námitka za nepodanou. V případě, ţe nebyly námitky podané ve stanovené lhůtě, byly podány neoprávněnou osobou nebo důvody podání námitky nebyly uvedeny (chyběly) či k námitce nebyly doloţeny důkazy, Úřad průmyslového vlastnictví námitky odmítne. Úřad průmyslového vlastnictví je povinen informovat přihlašovatele ochranné známky o podaných námitkách a stanoví mu lhůtu pro vyjádření se k námitkám. Přihlašovatel a namítající mohou být také vyzváni Úřadem průmyslového vlastnictví k dohodnutí se o námitkách. Pokud se přihlašovatel a namítající dohodnou o vzetí námitek zpět, Úřad průmyslového vlastnictví řízení o námitkách zastaví. Úřad průmyslového vlastnictví námitky zamítne také proto, jestliţe podané námitky nejsou důvodné, to znamená, ţe nově přihlašovaná ochranná známka neohroţuje nebo nezasahuje do práv starší zapsané ochranné známky. Zjistí-li Úřad průmyslového vlastnictví, ţe nově přihlašovaná ochranná známka ohroţuje nebo zasahuje do práv starší zapsané ochranné známky, vydá rozhodnutí o zamítnutí zápisu ochranné známky do rejstříku. Přihlášku nově přihlašované ochranné známky je moţné zamítnout jen částečně a to pro část seznamu výrobků a sluţeb. Tento seznam můţe být upraven Úřadem průmyslového vlastnictví tak, aby nedocházelo k neoprávněným zásahům do práv třetích osob neboli do práv zapsaných starších ochranných známek. Proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví je moţné podat rozklad u Úřadu průmyslového vlastnictví ve lhůtě 1 měsíce od doručení rozhodnutí. Námitky mohou podat pouze oprávněné osoby vyjmenované v zákoně o ochranných známkách.

56

Z judikatury Rozhodnutí z ciziny (rozhodnutí ÚPV O-156469) K poukazu vlastníka mezinárodní ochranné známky na zápisy jeho ochranné známky v SRN, Izraeli, a Mexiku a na její zveřejnění ve Spojených státech a v OHIM, uvedenému v jeho vyjádření z doručeném Úřadu dne 17.1.2001, odvolací orgán konstatoval následující. Zákon č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách, který je platný a účinný v České republice, je kompatibilní se směrnicí Rady Evropských společenství č. 89/104 ke sblíţení zákonů členských států o ochranných známkách. Zápisy ochranné známky v jiných zemích, resp. v OHIM však nejsou předmětem zkoumání v tomto řízení. Přestoţe Úřad při posuzování rozlišovací způsobilosti přihlašovaných označení vychází ze své ustálené praxe, je nutno uvést, ţe jednotlivá označení jsou přitom vţdy posuzována samostatně a objektivně z toho hlediska, zda vyhovují příslušným zákonným ustanovením. Proto Úřad v České republice nemusí dojít ke stejnému závěru jako úřady jiných zemí, neboť musí v kaţdém případě provést své vlastní posouzení důvodů k zamítnutí přihlášky ochranné známky podle citovaného zákona. Z výše uvedených důvodů se proto odvolací orgán v rámci přezkumu napadeného rozhodnutí okolnostmi shora uvedených zápisů, na něţ poukazuje vlastník mezinárodní ochranné známky, blíţe nezabýval.

5.9 Souhlas se zápisem ochranné známky Přihlašovatel nové ochranné známky má moţnost předloţit Úřadu průmyslového vlastnictví souhlas přihlašovatele či majitele starší známky proto, aby mohla být nově přihlašovaná ochranná známka zapsaná do rejstříku ochranných známek. Tento souhlas musí být dán písemně jinak je neplatný. Takto udělený souhlas musí obsahovat zřejmý projev vůle vlastníka či přihlašovatele starší zapsané ochranné známky, kterým dává vlastník či přihlašovatel starší zapsané ochranné známky souhlas k zápisu nové přihlašované ochranné známky s příslušným číslem spisu. Souhlas můţe být udělen i v průběhu projednávání námitek. Zákon umoţňuje konstrukci právní domněnky, ţe namítající, který jiţ udělil souhlas se zápisem novější ochranné známky do rejstříku ochranných známek aţ po podání námitek, bere své námitky zpět, Úřad řízení o nich zastaví.

57

5.10 Úprava přihlášky ochranné známky Jakmile je přihláška podána na Úřad průmyslového vlastnictví není moţné v ní provádět jakékoliv změny, především není moţné rozšiřovat seznam výrobků a sluţeb, pro které má být přihlašovaná ochranná známka zapsána. Přihlášku je moţné měnit pouze na ţádost přihlašovatele ochranné známky a to jen za účelem provedení změny jména, příjmení, názvu, obchodní firmy a adresy trvalého pobytu, sídla, případných chyb ve formulacích uvedených v přihlášce, přepisu nebo viditelných nesprávností, v případě, ţe tato změna napraví skutečný stav aniţ by došlo ke změně přihlašovaného označení podstatným způsobem.

5.11. Rozdělení přihlášky Přihlašovatel ochranné známky můţe aţ do zápisu ochranné známky do rejstříku rozdělit původní přihlášku a to pro více výrobků a sluţeb přičemţ bude zachováno právo přednosti i pro rozdělené přihlášky za předpokladu, ţe obsahují výrobky a sluţby uvedené v původně podané přihlášce. Podle zvláštního právního předpisu je přihlašovatel ochranné známky povinen zaplatit správní poplatek za všechny rozdělené takto rozdělené přihlášky. Hlavním důvodem proč se přihláška ochranné známky rozděluje, je například v případě podaných námitek, kdy přihlašovatel má zájem na tom, aby se řízení o přihlášce neprodluţovalo a přihlašovaná ochranná známka mohla být co nejdříve zapsána. Právě z důvodu podaných námitek je výhodné rozdělit původní přihlášku týkajících se části výrobků a sluţeb, vůči kterým není sporu na více přihlášek a zabránit tak prodluţování zápisu do rejstříku ochranných známek a problematickou část u které bude řízení o zápisu ochranné známky nejspíše trvat delší dobu vyčlenit do zvláštní přihlášky.

5.12 Disclaimer (vyloučení odpovědnosti) Disclaimer je prvek, který je obsaţen v ochranné známce, ale samostatně není schopný ochrany známkové práva. Ve většině případů bývá v ochranné známce uváděný pouze pro bliţší označení zboţí (váhy, míry, původy, jakosti atd.). 58

Účelem tohoto prvku je umoţnit vyloučení prvku, který není způsobilý zápisu ochranné známky za pomocí jednostranného právního úkonu přihlašovatele. Tento prvek pak zůstává součástí ochranné známky, ale jako nechráněný. Jde o takzvané dispoziční oprávnění přihlašovatele a záleţí jen na přihlašovateli, jestli omezí rozsah ochrany nebo nikoliv. Pokud se přihlašovatel rozhodne omezit rozsah ochrany ochranné známky, nemůţe toto omezení vzít zpět. Rozsah ochrany je moţné omezit kdykoliv v průběhu řízení o zápise ochranné známky do rejstříku. Omezení se vůči třetím osobám zveřejňuje ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví zároveň s přihláškou ochranné známky.

5.13 Zveřejnění přihlášky ochranné známky ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví Jestliţe Úřad průmyslového vlastnictví uzná, ţe přihlašované označení je způsobilé k zápisu do rejstříku ochranných známek, zveřejní se přihlašovaná ochranná známka ve Věstníku, který vydává Úřad průmyslového vlastnictví v souladu s právními předpisy. Do konce roku 2006 byl věstník vydáván měsíčně ve dvou částech v papírové podobě, část A obsahovala údaje, které se týkají přihlášek vynálezů, uţitných a průmyslových vzorů, SPC, topografií a dále úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy. Část B obsahovala údaje týkající se ochranných známek, označení původu a zeměpisných označení. Od roku 2007 je věstník vydáván týdně a pouze v elektronické podobě, která je volně přístupná na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví, přičemţ obě původní části jsou spojeny v jednu. Věstníky dříve vydané v papírové podobě jsou k nahlédnutí ve studovně Úřadu průmyslového vlastnictví. Údaje, které se o přihlášce ochranné známky ve Věstníku zveřejňují, jsou: „číslo spisu zveřejněné přihlášky, datum podání přihlášky ochranné známky u Úřadu průmyslového vlastnictví, datum, kdy vzniklo právo přednosti, znění nebo vyobrazení ochranné známky, přesné údaje o barevném provedení,

59

kód třídy výrobků nebo sluţeb, pro které je ochranná známka přihlašována podle Niceské úmluvy o mezinárodním třídění výrobků a sluţeb pro účely zápisu ochranných známek, seznam výrobků nebo sluţeb, pro které je ochranná známka přihlašována seřazený v pořadí tříd společně s číslem třídy podle Niceské úmluvy o mezinárodní třídění výrobků a sluţeb pro účely zápisu ochranných známek, údaje o totoţnosti přihlašovatele, údaje o totoţnosti zástupce (tento údaje se uvádí pouze v případě, kdy je přihlašovatel ochranné známky zastoupený advokátem nebo patentovým zástupcem).“33

5.14 Doba platnosti ochranné známky Doba, po kterou je zapsaná ochranná známka chráněná činí deset let od data podání přihlášky. Důleţité je si uvědomit, ţe ochranná doba začíná běţet právě od data podání přihlášky ochranné známky, nikoliv od data vzniku práva přednosti.

5.15 Obnova zápisu ochranné známky Obnova ochranné známky je jednostranný právní úkon, který provádí vlastník ochranné zámky a domáhá se tak prodlouţení ochranné doby zapsané známky. Ţádost o prodlouţení ochranné známky provede vlastník tak, ţe vyplní tiskopis Ţádost o obnovu zápisu ochranné známky (viz. příloha), který je k dispozici na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví. Formulář na obnovu zápisu ochranné známky se podává nejdříve v průběhu posledního roku ochranné doby známky a nejpozději před datem uplynutí ochranné doby. Vyplněný formulář se následně zasílá na Úřad průmyslového vlastnictví v Praze. Spolu se zasláním formuláře má ţadatel povinnost uhradit správní poplatek za prodlouţení ochranné doby známky, jehoţ výši stanoví zvláštní právní předpis. Ochranou dobu známky je moţné prodlouţit do šesti měsíců po uplynutí data ochranné doby známky za zvýšený poplatek. Jestliţe je ţádost podána později, neţ je doba 6 měsíců, povaţuje se ţádost za nepodanou a Úřad průmyslového vlastnictví zaplacený správní poplatek vrátí zpět ţadateli.

33



60

Jestliţe se ţádost o obnovu zápisu ochranné známky týká jen části výrobků či sluţeb, pro které je jiţ ochranná známka zapsána, prodlouţí se ochranná doba pouze pro výrobky a sluţby uvedené v ţádosti. Obnova zápisu ochranné známky nabývá účinnosti ke dni uplynutí doby platnosti zápisu ochranné známky. Obnovu zápisu následně zveřejní Úřad průmyslového vlastnictví ve Věstníku.

5.16 Zánik ochranné známky Ochranná známka zaniká uplynutím posledního dne příslušného období, pokud není v rejstříku ochranných známek vyznačeno prodlouţení ochranné doby známky. Po uplynutí této doby zanikají i práva vlastníka ochranné známky a označení se stává volným.

61

6. Ochranné známky společnosti Fosfa Ve společnosti Fosfa akciová společnost pracuji jako manaţer právní agendy a ochranné známky společnosti tvoří část mé pracovní náplně.

6.1. Seznámení s firmou Společnost Fosfa akciová společnost má sídlo v Břeclavi a zabývá se výrobou potravinářských a technických aplikací. Další část našeho výrobního portfolia tvoří výroba detergentů a hnojiv. Historie naší společnosti sahá aţ do roku 1884, kdy v bývalé Schramově chemické továrně byla zahájena výroba kyseliny sírové a superfosfátu. V současné době je Fosfa jediným výrobcem kyseliny fosforečné termické a fosforečných solí na území České republiky. Díky důrazu na inovativní partnerství a vysokou konkurenceschopnost našich výrobků se řadíme mezi významné dodavatele privátních značek mezinárodních obchodních řetězců v mnoha zemích Evropy. Samozřejmě i my se snaţíme co nejvíce vyjít vstříc poţadavkům našich zákazníků a to jak prostřednictvím analytické laboratoře, která je obsazena výzkumným a vývojovým týmem expertů, tak spoluprací s renomovanými univerzitami a výzkumnými ústavy. Díky této spolupráci dokáţeme přizpůsobit naše produkty potřebám jednotlivých zákazníků. Fosfa získala také certifikaci dle ISO 9001, ISO 14001, FDIS ISO 22000, dále je drţitelem certifikátu BRC pro oblast pracích prostředků. V roce 2008 jsme získali certifikát OHSAS 18001, který potvrdil, jak se společnost věnuje otázce bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Dále je společnost drţitelem certifikátů Kosher a Halal pro všechny fosfátové směsi. V roce 2006 vedení společnosti absolvovalo první cestu do Japonska, kde se seznamovalo s metodou KAIZEN, kterou jsme postupně zavedli ve společnosti. V překladu tento název znamená neustálé zdokonalování. Mezi přednosti firmy rozhodně patří neustálé vzdělávání zaměstnanců a to především prostřednictvím Fosfa Univerzity. 62

Fosfa Univerzita byla zřízena v roce 2009 a je určena pro zaměstnance společnosti. Studium probíhá formou jednotlivých modulů a kombinuje rozvoj profesních, procesních a „soft“ dovedností a znalostí v oblasti řešení konkrétních pracovních projektů.

6.2. Zaregistrované ochranné známky společnosti Fosfa Naše společnost má v současné době zaregistrované ochranné známky slovní, kombinované a mezinárodní. Většinu našeho známkového portfolia tvoří ochranné známky slovní, a to především z důvodu jejich flexibilnosti z hlediska moţnosti měnění designu etiket, který se naše společnost snaţí neustále vyvíjet prostřednictvím designové společnosti Viva Design, s. r. o. Převáţnou část ochranných známek máme zaregistrovaných u nás v České republice a následně ve Slovenské republice. Mezinárodně registrované ochranné známky máme momentálně dvě, kterými jsou „Eurowash“ a „Feel Eco“ Jiţ samotný název ochranné známky „Feel Eco“ napovídá, kterým směrem se ubírá naše společnost a jakými hodnotami se řídí. Těmito hodnotami jsou zejména respekt, úcta, disciplína a to jak v mezilidských vztazích, tak ve vztahu k ţivotnímu prostředí. Vzhledem k výrobnímu zaměření máme ochranné známky zapsány pro kategorii detergentů a některé z nich pro kategorii hnojiv. Tedy pro zejména pro třídy č. 1, 3 a 5 podle Niceského třídění výrobků a sluţeb.

6.2.1 Ochranné známky slovní zaregistrované v České republice Ochranné známky slovní, které máme zaregistrované v České republice: FORSIL SILPER SALY ARION MACANAFOS FORSIL CLEAR FORSIL BIO FORSIL VYPER GITACID 63

Slovní ochranné známky FORSIL a SILPER máme zaregistrované pro třídu 3 podle Niceského třídění výrobků a sluţeb. Pro třídu 3 jsme se rozhodli známky registrovat protoţe, výrobky vyráběné pod tím názvem se týkají přípravků pro bělení a jiných pracích prostředků, přípravků pro čištění, leštění a odmašťování. Ochranné známky SALY, ARION, FORSIL CLEAR, FORSIL BIO, FORSIL VYPER máme zapsány pro třídu č. 3 a 5. Důvodem proč jsme nechali známky zapsat i pro třídu č. 5 je především proto, ţe se vztahuje na dezinfekční přípravky a hygienické výrobky pro osobní hygienu. Ochranné známky GITACID a MACANAFOS jsou známky zaregistrované pro třídu č. 31 podle Niceského třídění výrobků a sluţeb. Tato třída se vztahuje pro nás na dříve důleţité produkty zemědělské, zahradnické a lesní nezahrnuté v jiných třídách.

6.2.1.1 Průběh zápisu ochranné známky ARION Ochrannou známku ARION se naše společnost rozhodla zaregistrovat v roce 2007 v České i Slovenské republice pro třídy výrobku a sluţeb 3 a 5. V roce 2007 zaslala naše společnost přihlášku slovní ochranné známky ARION Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze, spolu s uhrazením správního poplatku ve výši 5000 CZK. O něco později v roce 2007 byla společností A podaná námitka k námi přihlašované ochranné známce „ARION“ č. 447505 ve třídě 3 podle Niceského třídění výrobků a sluţeb z důvodu moţnosti vyvolat záměnu mezi jiţ zapsanou ochrannou známkou a přihlašovanou ochrannou známkou, zejména z hlediska vizuálního, fonetického a sémantického. Předkladatel námitky navrhuje, aby přihláška ochranné známky č. 447505 „ARION“ byla zamítnuta pro všechny výrobky ve třídě 3. Předkladatel námitky je majitelem jiţ zapsané ochranné známky společenství „ARIEL“ platné na území České republiky zaregistrované pro třídu 3 podle Niceského třídění výrobků a sluţeb. Na základě podané námitky společností A jsme byli informování Úřadem průmyslového vlastnictví, abychom se vyjádřili k podaným námitkám do termínu, který je uveden v dopise. 64

Na námitky podané k zápisu ochranné známky O-447505 „ARION“ naše společnost odpověděla dopisem, ve kterém jsme uvedli, ţe nesouhlasíme s námitkami podanýma předkladatelem A. Uvádíme, ţe jak z hlediska vizuálního, fonetického, tak sémantického je naše ochranná známka odlišná od jiţ zapsané ochranné známky předkladatele. U hlediska vizuálního jsme uvedli, ţe aby přihlašovaná ochranná známka byla zamítnuta, je potřeba, aby posuzovaná označení byla sto vyvolat v průměrném spotřebiteli za okolností, kdy dochází k nákupu výrobků nebezpečí záměny, coţ odůvodňujeme tím, ţe k vyvolání nebezpečí záměny nestačí jen pouhá podobnost slov ochranné známky. Nebezpečí zaměnitelnosti nebo asociace bude vţdy velmi záleţet na grafickém zpracování a kontextu pouţití ochranné známky. Rozdíly v grafické úpravě naší přihlašované ochranné známky a známky zapsané předkladatelem námitek jsou však natolik rozdílné, ţe je nelogické aby došlo k záměně nebo asociaci s jiţ zapsanou ochrannou známkou. Předkladatel námitek nemá chráněnou ochrannou známku „ARI“, takţe se nemůţe dovolávat ochrany tohoto základu. Chráněnou ochrannou známku má s koncovkou „EL“ – takţe slovní spojení „ARIEL“. Navíc základ „ARI“ obsahují například i jiné zapsané ochranné známky jako ARIES, ARIOSO, ARIA a další. Z těchto důvodů je zde zjevná neakceptovatelnost těchto paralel. U hlediska fonetického je důvod argumentace podobný jako u vizuálního, tudíţ nelogický. Ochranná známka ARION je totiţ v hláskové struktuře shodná pouze ze tří pětin, nikoliv jako u slov pětihláskových, kde je shodnost čtyřpětinová a ani označovaná slabičná struktura výrazů nenavozuje ţádnou asociaci. Kdyţ si srovnáme slabičné struktury Arabi-araky-Arasy, úkony-úkory-úkoly, tak také nenavozují asociaci. Celkově od známek slovních nemůţeme očekávat takovou hranici rozlišení jako u známek obrazových.

65

I odůvodnění společnosti A z hlediska sémantického je poměrně nelogické, a to zejména proto, ţe kaţdý výrobce při výběru ochranné známky zvaţuje veškeré aspekty a samozřejmě i to, aby produkt prodávaný pod ochrannou známkou neasocioval spojení, které by vyvolávalo nepříznivou odezvu. Z tohoto důvodu je u výrobků kaţdodenní spotřeby jako jsou prací detergenty dobré pouţívat označení neutrální. Toto kritérium bylo důleţité při výběru nové ochranné známky ARION, jejíţ název je starořeckého původu a znamená jméno legendárního antického básníka a pěvce. Celkově nám zhodnocení a porovnání námitek na zápis ochranné známky ARION pro třídu výrobků č. 3 připadá těţko pochopitelné a v zásadě neakceptovatelné z důvodů výše uvedených, jakoţ i se skutečností, ţe společnost A nemá problém s jiţ zapsanými jinými slovními ochrannými známky obsahujícími základ ARI v České republice, jako jsou například ARIA, ARIAT a další. „Na základě výše uvedených skutečností vydal Úřad průmyslového vlastnictví rozhodnutí o zamítnutí námitek podaných společností A. Toto rozhodnutí je opřeno o tvrzení, ţe nelze automaticky tvrdit, ţe přihlašované označení je podobné jiţ zapsanému označení i přesto, ţe slovní prvky mají stejný počátek a lze je vyjádřit i matematicky, protoţe shodnost skupin písmen a slov je běţným a přirozeným jevem, coţ neznamená, ţe spolu taková slova musí jakkoliv souviset. Tuto skutečnost potvrzují i údaje z databáze Úřadu. Databáze Úřadu obsahuje celkem 118 ochranných známek (z toho 24 známek svědčící namítajícímu) obsahujících skupinu písmen „ARI“ pro výrobky zapsané v třídě 3 a 5. Úřad na základě všech zkoumaných podkladů, dospěl k závěru, ţe napadené označení a namítaná ochranná známka si nejsou podobné.“34 I přes rozhodnutí o zamítnutí námitek, byl v roce 2008 společností A podán rozklad proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 5. 8. 2008 ke spisové značce O-447505, číslu jednacímu 56809/2007 ve věci námitek proti přihlášce ochranné známky č. 447505 „ARION“.

34

Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví, č. j. 56809/2007

66

Rozklad byl podán proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ve věci námitek proti přihlášce ochranné známky č. 447505 ARION, ve kterém Úřad průmyslového vlastnictví námitky zamítl.

Úřad průmyslového vlastnictví v rozhodnutí o zápisu ochranné známky nabyl dojmu, ţe ochranné známky se od sebe navzájem dostatečně odlišují a tudíţ jejich záměna není pravděpodobná i přes skutečnost, ţe obě ochranné známky mají chránit výrobky zapsané pro třídu 3 podle Niceského třídění výrobků a sluţeb. Společnost A nesouhlasila s rozhodnutím Úřadu o nezaměnitelnosti označení a trvala na dříve podaných námitkách, ve kterých uvedla, ţe existuje pravděpodobnost záměny/asociace předmětných označení a to především z hlediska působení na spotřebitele. Úřad ve svém odůvodnění sdělil, ţe i kdyţ předmětná označení obsahují stejný počet písmen a mají i stejný počátek – v tomto případě „ARI“, nelze ihned povaţovat označení jako podobná, také ţe dalších 118 zapsaných ochranných známek obsahuje písmena „ARI“ a jsou také zapsána pro třídy 3 a 5 a ţe u ochranné známky je důleţité vycházet z celkového vizuálního dojmu. Úřad také popřel fonetickou podobnost koncovek „ON“ a „EL“. Navrhovatel – společnost A ţádá o zamítnutí přihlášky ve vztahu k výrobkům ve třídě 3 – prací prostředky a navrhuje, aby předseda Úřadu průmyslového vlastnictví změnil napadené prvoinstanční rozhodnutí, kterým byly námitky zamítnuty, ve výroku tak, ţe námitkám vyhovuje v celém rozsahu a přihláška ochranné známky č. 447505 „ARION“ se zamítá pro všechny přihlašované výrobky ve třídě 3. O rozkladu podaném společností A jsem byla naše společnost informována Úřadem průmyslového vlastnictví. V dopise nám Úřad stanovil lhůtu k vyjádření. K rozkladu podanému společností A jsme reagovali vyjadřovacím dopisem určenému Úřadu průmyslového vlastnictví. V dopise jsme uvedli, ţe se naprosto ztotoţňujeme s rozhodnutím Úřadu o zamítnutí námitek podaném společností A včetně odůvodnění a ţe nadále trváme na vyjádření se k námitkám, které jsme dříve doručili Úřadu, současně upozorňujeme Úřad, ţe předkladatel rozkladu nevnáší do věci ţádné nové poznatky, ale pouze slovní argumentaci vlastních úvah. 67

V druhé části vyjádření si dovolujeme upozornit na to, ţe argumenty o které se ve svém rozkladu opírá předkladatel, nejsou tak jednoznačné jak nastínil předkladatel a i tyto argumenty podporují naši teorii. Na základě skutečností popsaných ve vyjádření k rozkladu navrhujeme, aby byl rozklad podaný společností A zamítnut a zamítnutí námitek tak potvrzeno. „Na základě opětovného prošetření bylo vydáno Předsedou Úřadu průmyslového vlastnictví na návrh rozkladové komise rozhodnutí o zamítnutí rozkladu. V odůvodnění bylo uvedeno, ţe neexistuje pravděpodobnost záměny přihlašovaného označení s namítanou ochrannou známkou Společenství č. 199976 ve znění „ARIEL“, a to přes shodnost a podobnost přihlášených výrobků ve třídě č. 3 mezinárodního třídění výrobků a sluţeb s výrobky, pro něţ je namítaná ochranné známka Společenství zapsána v téţe třídě, neboť uvedená označení si nejsou podobná.“35 Tímto závěrečným stanoviskem bylo potvrzeno vítězství naší společnosti v této věci a ochranná známka ARION byla následně zapsána do rejstříku ochranných známek vedeným Úřadem průmyslového vlastnictví. Společnost A měla sice moţnosti podat správní ţalobu, tak však neučinila a proto mohla být ochranná známka ARION zapsána.

6.2.2. Ochranné známky kombinované zaregistrované v České republice Ochranné známky kombinované, zapsané v České republice jsou: SALY EUROWASH FOSFA Ochranné známky, u kterých běží přihlašovací proces: VIVE PROFESSIONAL FERTILISERS

35

Rozhodnutí Předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví, č. j. O-447505/51936/2008/ÚPV

68

6.2.2.1 Přihlašovaná ochranná známka Vive Dne 5. 10. 2011 jsme podali přihlášky kombinovaných ochranných známek VIVE Professional Fertilisers pro třídu č. 1 podle Niceského třídění výrobků a sluţeb.

Dvě

přihlášky jsme podali z toho důvodu, ţe vyrobený produkt dáváme do zeleného obalu, na který následně lepíme etiketu s bílým písmem VIVE Professional Fertilisers, kdeţto při propagaci produktu je zase zapotřebí obrácená barevná mutace (bílý podklad, zelené písmo). Po doručení přihlášky na Úřad průmyslového vlastnictví jsme byli v rámci formálního průzkumu vyzváni pomocí datové schránky k odstranění nedostatků přihlášky, konkrétně k doplnění 2 kusů barevných fotokopií ochranné známky. U podané přihlášky ochranné známek VIVE Professional Fertilisers byla připojena pouze jedna barevná fotokopie z kaţdé barevné mutace. Na odstranění nedostatků přihlášky nám byla Úřadem průmyslového vlastnictví stanovena lhůta, do které musíme tyto nedostatky odstranit. Po upozornění jsme nedostatky včas odstranili, aby nedošlo k odmítnutí přihlášky ochranné známky.

6.2.3 Ochranné známky slovní zaregistrované ve Slovenské republice Ochranné známky slovní zaregistrované ve Slovenské republice jsou: ARION SILPER MACANAFOS GITACID SALY

6.2.4 Ochranné známky kombinované zaregistrované ve Slovenské republice: Ochranné známky kombinované, zapsané ve Slovenské republice jsou: EUROWASH SALY univerzální prací prostředek

69

Ochranné známky mezinárodní: EUROWASH FEEL ECO

70

Závěr Řízení o přihlášce ochranné známky, vůči které nejsou podány námitky, mi celkově připadá příliš zdlouhavé a neefektivní. Zejména z hlediska výrobních podniků, které jako my neustále vyvíjí nové produkty a tyto nové produkty potřebují chránit prostřednictvím ochranné známky. Také mi nepřipadá příliš dobré, aby se řízení o přihlášce řešilo od října roku 2011 a v dubnu 2012 byl statut u přihlašované ochranné známky stále „zveřejněná přihláška“. Při tomto postupu musí tedy kaţdý, kdo chce chránit své výrobky nebo sluţby brát v úvahu značné časové hledisko určené pro zápis ochranné známky a počítat s tím, ţe pokud chce daný produkt nebo sluţbu nabízet na trhu pod ochrannou známkou, musí podat tuto přihlášku mnohem dříve, neţ je vyvíjený produkt nebo sluţbu schopný uvést na trh a to se značným časovým předstihem. Můj osobní názor je takový, ţe při současném trendu vyvíjení produktů a sluţeb z hlediska konkurenčního prostředí, by měly být flexibilnější i lhůty stanovené pro zápis ochranné známky, tak aby známka byla zapsána, pokud k ní nejsou podány námitky, alespoň do šesti měsíců od podání přihlášky.

71

Seznam použité literatury Knižní publikace 1. BEJČEK, Josef, Josef KOTÁSEK, Karel MAREK, Jarmila POKORNÁ a Eva VEČERKOVÁ. Základy obchodního práva v Evropě. 1. vydání, 2009. Brno: Masarykova univerzita, 2009. PrF MU, 429. ISBN 978-80-210-4957-4. 2. HORÁČEK, Roman, Karel ČADA a Petr HAJN. Práva k průmyslovému vlastnictví. 2., doplněné a přepracované vydání 2011. Praha: C. H. Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-417-9. 3. KNAP, Karel, Milena OPLTOVÁ, Jan KŘÍŢ a Michal RŮŢIČKA. Práva k nehmotným statkům. Praha: Hugo Grotia, a. s., 1994. ISBN 80-901185-3-4.

Internetové zdroje: 1. Inovační portál Zlínského kraje [online]. 2008 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z www: 2. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. 2008 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z www: 3. Licenční smlouvy online [online]. 2000 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z www: 4. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export: [online]. 1997 [cit. 2012-0426]. Dostupné z www: 5. SMEP: systém multimediální elektronické publikace [online]. 2000 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z www: 6. Google [online]. 2001 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z www:

72

Zákony: 1. Zákon č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách 2. Zákon č. 71/1967 Sb. o správním řízení Úmluvy 1. 64/1975 Sb., Paříţská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví Dohody 1. 24/1933 Sb. Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek 2. Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a sluţeb pro účely zápisu známek Vyhlášky 1. Vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách, v platném znění

73

Seznam obrázků Obrázek 1:Nutella ..................................................................................................................... 27 Obrázek 2:Gilette...................................................................................................................... 27 Obrázek 3:Google ..................................................................................................................... 28 Obrázek 4:Coca Cola ................................................................................................................ 28

74

Přílohy Příloha 1 Licenční smlouva uzavřená mezi ……………… se sídlem ...... IČ ... zastoupený dále jen „poskytovatel licence“

a .................... se sídlem ...

IČ zastoupený ............. zastoupený ............

Čl. 1 Předmět smlouvy Předmětem smlouvy je poskytnutí informace, která byla nabyvateli licence poskytnuta na základě předchozí ţádosti ve smyslu ustanovení § 14a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů a udělení licence k jednotlivým způsobům uţití informace, spočívajícím v ........ (např. rozmnoţování, pronajmutí – viz ustan. § 12 odst. 4 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském v rozsahu omezeném/neomezeném ve smyslu ustn. § 46 odst. 1 autorského zákona.

75

Čl. 2 Podmínky poskytnutí informace Licence se poskytuje jako licence nevýhradní a umoţňuje další uţití informace ţadatelem v souladu se ţádostí. Postoupit licence třetí osobě můţe nabyvatel pouze na základě předchozího písemného souhlasu poskytovatele licence. O postoupení licence a o osobě postupníka je nabyvatele licence povinen poskytovatele licence informovat bez zbytečného odkladu. Čl. 3 Odměna Licence se poskytuje bezúplatně/nabyvatel licence zaplatí poskytovateli licence úplatu v částce ...................... Kč. (Při stanovení výše odměny je třeba respektovat ust. § 14a odst. 2 zák. 106/1999 Sb.) Čl. 4 Omezení licence Nabyvatel je oprávněn k takovým způsobům uţití poskytnuté informace a v takovém rozsahu, jak je to nutné k dosaţení účelu smlouvy. Licence se poskytuje na dobu nezbytně nutnou pro splnění povinnosti poskytnou informace podle zákona Čl. 5 Zánik licence Přechod práv a povinností z této licenční smlouvy na právního nástupce právnické osoby/na dědice se nepřipouští. Čl. 6 Závěrečná ustanovení Smlouva vstupuje v platnost a účinnost po podpisu oběma smluvními stranami. V ............. dne .................................... poskytovatel licence

V .............. dne ..................................... nabyvatel licence

76

Ochranné známky a jejich mezinárodní ochrana

Recommend Documents