Ochrana zdraví na chemických pracovištích

Ochrana zdraví na chemických pracovištích 1. Obecné zásady chování 2. Těkavé organické látky jako zdroj rizika 3. Úrazy při práci se sklem

4. Hořlavé látky jako zdroj ohrožení zdraví 5. Hasicí přístroje a ochranné pomůcky 6. Tlakové a podtlakové aparatury

7. Zvládání exotermických reakcí

Obecné zásady chování

   

Žádná látka není tak nebezpečná, aby s ní nebylo možno pracovat vůbec. Žádná látka není natolik bezpečná, aby se s ní dalo pracovat zcela bez nebezpečí. Práce v laboratoři není toxikologický experiment. Některé látky nezpůsobují varovné příznaky. Následky se mohou projevit i po delší době. Znalost o jedovatosti látek, hořlavosti a výbušnosti neshromažďuj na základě osobních zkušeností. Ochraňuj své zdraví a zdraví svých kolegů. Dbej, aby tvoji kolegové dbali zásad bezpečné práce. Konej pouze nařízenou práci!

Obecné zásady chování Každá laboratoř má svého vedoucího, který je povinen poučit pracovníky o rizicích spojených s činností. Základní výbava každého pracovníka:

   

pracovní oděv a rukavice pracovní obuv ochranné brýle a štíty zvláštní kosmetické přípravky

Vyloučeno v laboratoři:

  

kouření jídlo a pití soukromé návštěvy – cizí osoby v laboratoři

Obecné zásady chování

       

Seznam se s náplní práce a možnými riziky. Udržuj pořádek a čistotu na pracovišti. Seznam se s polohou nouzových východů, polohou hasicích přístrojů, hasicích roušek a bezpečnostních vypínačů. Použij odpovídající ochranné pomůcky.

Nikdy nepracuj sám. V laboratoři by měli být alespoň dva lidé. V noci musí být práce povolena vedoucím. Studenti nesmí laboratoř opustit jako poslední. Odpadní látky likviduj podle jejich povahy a nebezpečnosti. Nádoby se zbytky nebezpečných látek jsou stále nebezpečné do doby, než jsou tyto zbytky odstraněny.

Těkavé organické látky (VOC) jako zdroj rizika Působí na nervový systém a často jsou hořlavé. Pamatujte na své učitele, kteří jsou často vystaveni účinkům VOC!

      

vyloučení širokohrdlých nádob a misek práce v digestoři omezení některých operací (přelévání, míchání, filtrace aj.) s horkými kapalinami zahřívání pod zpětným chladičem odpařování v odparce, tj. s kondensátorem par

při vylití kapaliny použít vhodný materiál pro vysátí k ohřevu používat elektrický vařič místo kahanu a volit nepřímý ohřev

Práce se sklem a skleněnými aparaturami Vražení zlomené trubičky do ruky při pokusu zasunout tuto do pryžové zátky nebo hadice je typický úraz. Pro snížení rizika jsou užitečná tato pravidla:

       

přiměřené velikosti otvorů a skleněných trubiček, tyčinek a teploměrů otavení konců trubičky: hladký povrch, zpevnění silné kožené rukavice držet trubičku co nejblíže okraje hadice nebo zátky sklo namazat glycerinem nebo mýdlovou vodou otáčivé pohyby podporují zasunutí korkovrt postupně nahrazovat sklem uvolňování „zapečených“ zábrusových spojů vyžaduje praxi

Žíravé látky jako zdroj rizika Při potřísnění působí destruktivně na pokožku a sliznice, často s trvalými následky. Ohroženy jsou zejména oči!

     

Ochranné brýle a obličejový štít Ochranné rukavice a ochranná zástěra

Při polití rukou okamžitě smýt proudem vody Při polití oděvu se rychle svléknout a omýt zasažené místo Doprava ve vhodných nádobách Zvláštní pozornost musí být věnována práci za podtlaku a přetlaku, při které havárie aparatury způsobí rozstřikování obsahu.

Zásady bezpečné práce s hořlavými látkami

 

 

 



Dodržovat předpisy a pokyny k zajištění požární bezpečnosti při práci, seznámit se s požárním řádem pracoviště a obsahem poplachových směrnic. Znát umístění hasicích přístrojů a ostatních ochranných prostředků v laboratoři. Oznamovací povinnost – závady se hlásí odpovědnému pracovníkovi. Účastnit se výcviku v požární ochraně a podrobit se zkouškám. Při zjištění požáru zahájit hašení nebo, není-li to možné, vyhlásit poplach a ohlásit požár. Požádat svého nadřízeného o poučení o požárních rizicích na pracovišti. Neskladovat v laboratoři nadbytečná množství hořlavých látek.

Hasicí přístroje a ochranné prostředky

  

Hasicí rouška: z nehořlavé tkaniny, postižený člověk je do ní zabalen, čímž je zamezen přístup kyslíku. Hasicí sprchy: obvykle u vchodu do místnosti, tahem za táhlo se spustí proud vody. Hasicí přístroje – vodní, sněhové, pěnové, halonové, práškové.





Sněhové přístroje: náplň tvoří oxid uhličitý, při použití tryská z přístroje a mění se na tuhé skupenství (sníh) za výrazného poklesu teploty. Také pro elektrická zařízení. Nevhodný pro práškové látky a některé silně redukující kovy, např. sodík, hořčík, hliník, aj. Lze přerušit funkci. Práškové přístroje: směs anorganických solí vytlačovaná plynem. Také pro elektrická zařízení.

Tlakové aparatury Zvýšené riziko úrazu nebo havárie, a proto vždy pod dohledem instruktora.





Zatavené skleněné ampule s chemikáliemi (methylbromid, acetaldehyd): otvírání vždy po silném ochlazení odlomením hrdla. Autoklávy neboli tlakové kovové reaktory:

    

použití obličejového štítu, přítomnost instruktora, plnění kapalinou do 2/3 objemu, přes masivní konstrukci je na místě jemné zacházení, otvírání po vychladnutí a následném vyrovnání tlaku s atmosférou.

Tlakové láhve Tlakové láhve – kovové nádoby jako zásobníky stlačených nebo zkapalněných plynů:

      



 

pravidla pro dopravu použití redukčního ventilu. acetylen, hořlavý, bílý vodík, hořlavý, červený propan-butan, hořlavý, modrý ethylen, hořlavý, fialový amoniak, toxický a žíravý, žlutý + oranžový sulfan, hořlavý, žlutý + oranžový

      

užití v laboratoři barevné značení

kyslík, oxidující, modrý vzduch, oxidující, modrý dusík, netečný, zelený argon, netečný, hnědý helium, netečné, hnědý oxid uhličitý, netečný, černý fosgen, toxický, žlutý

Aparatury pro práci za podtlaku Destilace, odpařování, sušení, sublimace a filtrace. Riziko imploze.



      

pouze skleněné nádoby určené k práci za podtlaku a zvýšené teploty (vyznačují se „kulatostí“) silnostěnné nádoby lze použít pouze při laboratorní teplotě kontrola všech částí, zdali jsou prosté defektů upevnění skla do držáků vyložených korkem nepřímý ohřev po vychladnutí opatrné napouštění vzduchu nebo inertu aparatura stále pod dozorem použití ochranných pomůcek – obličejový štít, zástěra

Látky toxické jako zdroj rizika Kapalné a tuhé toxické látky obvykle nepředstavují při dodržování zásad bezpečné práce riziko. Plynné skupenství je nebezpečné, ať se jedná o plyny, páry nebo aerosoly.

 

Varující látky: jsou cítit i při koncentracích, které jsou nižší než akutně nebezpečné (NH3, SO2, Cl2, aj.) Záludné látky: mají slabý nebo žádný zápach (CO, HCN). Sirovodík ve velké koncentraci otupuje čich.

Vždy prostudovat účinky látek a připravit ochranné prostředky pro případ havárie.

Zvládání exotermních reakcí Reakce spojené s vývojem tepla. Uvolněné teplo se nemusí rozptýlit do okolí a ohřeje reakční směs. Zvýšená teplota urychlí reakci a vývoj tepla. To dále zvýší teplotu a reakční rychlost. V krajním případě dojde k tepelnému výbuchu. Následně může dojít k rozptýlení reakční směsi a vytvoření oblaku par ve směsi se vzduchem.

  

studium termochemie – odhad reakčního tepla

nouzové chlazení reakční nádoby práce v malém objemu