´ ´ Ochrana programatorsk e´ prace z hlediska ´ ´ ∗ autorskeho prava Matˇej Cepl,
8. listopadu 1999
´ 1. Uvod Kdyˇz jsem se dohadoval s organiz´atory t´eto akce na t´ematu m´e pˇredn´asˇky jako ,,Pr´avn´ı ochrana program´atorsk´e pr´ace z hlediska autorsk´eho pr´ava“, mˇel jsem z tohoto t´ematu dva z´akladn´ı pocity. Na jednu stranu to je pro mˇe velmi jednoduch´e t´ema — autorsk´e pr´avo a ochrana poˇc´ıtaˇcov´ych program˚u jsou (anebo alespoˇn doned´avna byly) doslova m´ym denn´ım chlebem. Na stranˇe druh´e jsem ale z tohoto t´ematu mˇel docela strach. Jednak si nejsem jist sv´ymi schopnostmi vykl´adat takto sloˇzit´e vˇeci druh´ym lidem, a kromˇe toho jsou zde i probl´emy objektivn´ı: nezn´am totiˇz u´ roveˇn Vaˇsich znalost´ı a u´ plnˇe detailn´ı v´yklad cel´e nesm´ırnˇe rozs´ahl´e, komplikovan´e a, prostˇe ˇreˇceno, zmaten´e problematiky autorsk´eho pr´ava nen´ı z´aleˇzitost na jednu hodinu. Snaˇz´ım se tedy nepˇredpokl´adat nic — cˇ´ımˇz se nechci dotknout Vaˇsich pˇr´ıpadn´ych znalost´ı — z´aroveˇn se snaˇz´ım omezit v´yklad jenom na t´emata, kter´a se nˇejak dot´ykaj´ı poˇc´ıtaˇcov´ych program˚u a i tak budu spoustu vˇec´ı zjednoduˇsovat a vynech´avat vˇse, co pokl´ad´am za nepodstatn´e. Chtˇel bych V´am vysvˇetlit, proˇc je pr´avn´ı ochrana poˇc´ıtaˇcov´ych program˚u tak sloˇzit´a, co m´ate (resp. co nem´ate) dˇelat, kdyˇz vytvoˇr´ıte poˇc´ıtaˇcov´y program a budete ho cht´ıt sˇ´ıˇrit (zde m´ınˇeno zejm´ena vystavit na Internetu nebo komerˇcnˇe distribuovat), a pokud jste zamˇestn´ani jako program´atoˇri, co znamen´a jeden velmi podivn´y odstavec ve vaˇs´ı pracovn´ı smlouvˇe, kter´y z d˚uvodu, kter´y nen´ı zˇrejm´y na prvn´ı pohled, zahrnuje jakousi autorskou odmˇenu do Vaˇs´ı mzdy.
2. 2.1.
´ Pojem autorskeho d´ıla Co je to autorske´ d´ılo? § 2, odst. 1, AZ: ,,Pˇredmˇetem autorsk´eho pr´ava jsou d´ıla liter´arn´ı, vˇedeck´a a umˇeleck´a, kter´a jsou v´ysledkem tv˚urˇc´ı cˇ innosti autora . . . “
∗
R´ad bych upozornil na svoje posouzen´ı GNU/GPL a OP/L podle cˇ esk´eho pr´ava (viz Cepl [1998]). Protoˇze je, stejnˇe jako tato pˇredn´asˇka, ps´an pro laick´e cˇ ten´aˇre, je cel´y cˇ l´anek velice obˇs´ırn´y a snaˇz´ı se vysvˇetlit vˇse tak, aby tomu pokud moˇzno rozumˇel i ,,norm´aln´ı“ cˇ lovˇek, tedy ten, kter´y nen´ı pr´avn´ıkem. Vzhledem k cˇ asov´emu rozsahu t´eto pˇredn´asˇky mi nezb´yv´a neˇzli v´as na tento cˇ l´anek odk´azat pro podrobnˇejˇs´ı v´yklad.
1
Abych uk´azal znamen´a ,,v´ysledek tv˚urˇc´ı cˇ innosti autora“ zm´ınˇen´y v citovan´em ustanoven´ı, dovol´ım si uv´est jako pˇr´ıklad dva druhy program˚u. Zat´ımco jeden je pouhou aplikac´ı trivi´aln´ı amritmetiky nebo obecnˇe zn´am´ych postup˚u (napˇr. klasick´y program hello.c), u druh´eho se jedn´a o samostatn´e rozs´ahl´e d´ılo, kter´e obsahuje ˇradu algoritm˚u vytvoˇren´ych jeho autorem. Domn´ıv´am se, zˇ e zat´ımco u prv´eho by ochrana autorstv´ı mohla b´yt zpochybnˇena, druh´y je zcela jistˇe d´ılem ve smyslu autorsk´eho z´akona. Kde pˇresnˇe v´est hranici mezi prvn´ı a druhou skupinou program˚u asi nelze takto obecnˇe urˇcit — v pˇr´ıpadˇe sporu by nesjsp´ısˇ rozhodoval posudek nez´avisl´eho soudn´ıho znalce. Z´aroveˇn ale pro urˇcen´ı t´eto hranice nen´ı podstatn´a ani umˇeleck´a (nebo jin´a) hodnota d´ıla, ani pracnost jeho zhotoven´ı. To znamen´a, zˇ e na jednu stranu jsou jako d´ıla chr´anˇena i d´ıla velmi pochybn´e umˇeleck´e hodnoty nebo tˇreba dˇetsk´e cˇ m´aranice, na druhou stranu poˇzadavek tv˚urˇc´ı cˇ innosti obyˇcejnˇe znemoˇznˇ uje pˇrijmout jako spoluautory napˇr. korektory nebo sekret´aˇrky, i kdyˇz jejich pr´ace je svoj´ı n´aroˇcnost´ı jistˇe srovnateln´a s prac´ı leckter´eho autora. Snad by se ale dalo ˇr´ıci, zˇ e vˇetˇsina program˚u tvoˇren´ych pro zisk mezi autorsk´a d´ıla patˇr´ı.1
2.2.
ˇ Nen´ı to vec § 118 OZ: ,,Pˇredmˇetem obˇcanskopr´avn´ıch vztah˚u jsou vˇeci, a pokud to jejich povaha pˇripouˇst´ı, pr´ava nebo jin´e majetkov´e hodnoty.“
Obˇcansk´y z´akon´ık (a t´ım p´adem i cel´y cˇ esk´y pr´avn´ı ˇra´ d) od sebe oddˇeluje vˇeci na jedn´e stranˇe a pr´ava nebo jin´e majetkov´e hodnoty na stranˇe druh´e. Autorsk´a pr´ava jsou bˇezˇ nˇe rˇazena do druh´e skupiny. D˚usledkem toho je, zˇ e autorsk´a pr´ava se nechovaj´ı jako vˇeci, a nen´ı je tedy moˇzn´e kupovat nebo pronaj´ımat podle obecn´ych ustanoven´ı obˇcansk´eho (nebo obchodn´ıho) z´akon´ıku. Z´aroveˇn nejsou autorsk´a pr´ava ani pohled´avkami, kter´e by bylo moˇzn´e postupovat, ani tzv. pr˚umyslov´ymi pr´avy, kter´a by bylo moˇzn´e licencovat. Jeˇstˇe cˇ istˇe pro poˇra´ dek je nutno podotknout, zˇ e se od sebe liˇs´ı d´ılo autorsk´e od d´ıla jako pˇredmˇetu smlouvy o d´ılo (i kdyˇz programy zhotoven´e na zak´azku mohou b´yt d´ılem v oboj´ım slova smyslu).
2.3.
´ ´ en ˇ y´ patentem Nen´ı to vynalez chran
Autorsk´e d´ılo chr´an´ı proveden´ı, nikoli myˇslenku, kter´a je v d´ıle obsaˇzena2 . V tom spoˇc´ıv´a z´akladn´ı rozd´ıl od vyn´alez˚u chr´anˇen´ych patenty. Proto nen´ı vylouˇceno, aby byla autorsk´ym pr´avem chr´anˇena dvˇe v podstatˇe totoˇzn´a d´ıla, pokud jedno nen´ı plagi´atem druh´eho. Oproti tomu vyn´alezy (typicky chr´anˇen´e patenty) mus´ı b´yt origin´aln´ı, a i kdyˇz dva vˇedci zcela nez´avisle na sobˇe objev´ı tot´ezˇ , patent obdrˇz´ı jenom jeden z nich (Lavoisier a Lomonosov na sobˇe nez´avisle objevili teorii hoˇren´ı a z´akon o zachov´an´ı hmotnosti; cˇ l´anky publikuj´ıc´ı pˇr´ısluˇsn´e objevy obou by byly oba chr´anˇeny jako autorsk´a d´ıla, i kdyˇz patent, kdyby byl nˇekdy pod´an a byly by splnˇeny ostatn´ı podm´ınky jeho udˇelen´ı, by obdrˇzel pouze dˇr´ıvˇejˇs´ı vyn´alezce). Autorsk´a d´ıla jsou na rozd´ıl od vyn´alez˚u chr´anˇena neform´alnˇe, coˇz znamen´a, zˇ e k tomu, aby bylo autorsk´e d´ılo chr´anˇeno, nen´ı tˇreba zˇ a´ dn´eho spr´avn´ıho rozhodnut´ı a autorsk´e d´ılo je chr´anˇeno, od okamˇziku sv´eho vzniku. Naproti tomu, na vyn´alez mus´ı b´yt vyd´an patent pˇr´ısluˇsn´ym u´ ˇradem a ochrana zaˇc´ın´a teprve t´ımto okamˇzikem. 1
Tento z´avˇer nen´ı vˇzdy zcela jednoznaˇcn´y u voln´ych program˚u — jakkoli d˚ukladn´e vyhled´av´an´ı chyb, kter´e odhal´ı jenom chybˇej´ıc´ı stˇredn´ıky a pˇreklepy, asi vˇetˇsinou nebude tv˚urˇc´ı cˇ innost´ı, byt’ opˇet mnoˇzstv´ı vynaloˇzen´e pr´ace m˚uzˇ e b´yt obrovsk´e; nav´ıc charakter spoluautorstv´ı u neust´ale vznikaj´ıc´ıch odvozen´ych dˇel nen´ı, pokud v´ım, v˚ubec teoreticky prozkoum´an. 2 Srovnej k tomu ustanoven´ı § 9 odst. 1: ,,Autorsk´e pr´avo k d´ılu vznik´a okamˇzikem, kdy je d´ılo vyj´adˇreno [ve] vn´ımateln´e podobˇe.“
2
Souhrnnˇe ˇreˇceno, autorsk´a pr´ava maj´ı sv˚uj vlastn´ı reˇzim, odliˇsn´y od cˇ ehokoli jin´eho v cˇ esk´em pr´avn´ım ˇra´ du a jin´e z´akony (zejm´ena obˇcansk´y z´akon´ık) je moˇzn´e pouˇz´ıt pouze podp˚urnˇe jako pr´avn´ı pˇredpis obecn´y, tzn. jako pr´avn´ı pˇredpis kter´y ˇreˇs´ı ot´azky autorsk´ym pr´avem bl´ızˇ e neˇreˇsen´e.
3.
Uˇzit´ı d´ıla
Kl´ıcˇ ov´ym pojmem pro pochopen´ı moˇznost´ı autora nakl´adat se sv´ym d´ılem je pojem ,,uˇzit´ı d´ıla“. Jde o pojem podstatnˇe sˇirˇs´ı neˇzli to, co napadne norm´aln´ıho cˇ lovˇeka pˇri setk´an´ı s krkolomn´ym v´yrazem ,,uˇzit´ı knihy“ nebo ponˇekud pˇrijatelnˇejˇs´ım ,,uˇzit´ım poˇc´ıtaˇcov´eho programu“. Uˇzit´ı d´ıla je v klasick´e autorskopr´avn´ı literatuˇre (napˇr. [Knap, 1996,str. 64]) definov´ano jako ,,jedn´an´ı, j´ımˇz se zprostˇredkuje smyslov´e vn´ım´an´ı d´ıla“ a jako pˇr´ıklady takov´eho jedn´an´ı je uvedeno ,,vyd´an´ı d´ıla liter´arn´ıho, pˇrednes d´ıla, provozov´an´ı d´ıla dramatick´eho cˇ i hudebn´ıho, vys´ıl´an´ı d´ıla rozhlasem cˇ i televiz´ı, vystaven´ı d´ıla, z´aznam d´ıla na hmotn´y substr´at, . . . “
3.1.
ˇ ıtacov ˇ eho ´ Proste´ uˇzit´ı poc´ programu
V z´asadˇe tento term´ın odpov´ıd´a intuitivn´ımu ch´ap´an´ı term´ınu ,,uˇzit´ı poˇc´ıtaˇcov´eho programu“. Jde tedy o spuˇstˇen´ı poˇc´ıtaˇcov´eho programu v provediteln´e podobˇe a vyuˇzit´ı jeho v´ystup˚u. V souvislosti s poˇc´ıtaˇcov´ymi programy je zjevn´e, jak je v´ysˇe uveden´a definice uˇzit´ı d´ıla nedostateˇcn´a (viz napˇr. programy spouˇstˇen´e na pozad´ı).
3.2.
´ ren´ı poc´ ˇ ıtacov ˇ ych Vytvaˇ ´ programu˚ odvozenych ´
Autorsk´e pr´avo (celosvˇetovˇe) nezn´a pojem ,,zmˇeny d´ıla“ (opˇet to souvis´ı s p˚uvodn´ı spojitost´ı autorsk´eho pr´ava s d´ıly umˇeleck´ymi a vˇedeck´ymi — jak m˚uzˇ ete zmˇenit obraz? Nem˚uzˇ ete, vznikne jin´y). Kdykoli tedy nˇekdo zpracuje d´ılo p˚uvodn´ı (napˇr. zmˇen´ı, ale i pˇreloˇz´ı liter´arn´ı d´ılo), dojde ke vzniku d´ıla odvozen´eho. Je zcela zˇrejm´e, zˇ e pˇri vytv´aˇren´ı d´ıla odvozen´eho mus´ı doj´ıt k uˇzit´ı d´ıla p˚uvodn´ıho. Jak vyloˇz´ım d´ale, je tˇreba ke kaˇzd´emu uˇzit´ı d´ıla svolen´ı autora. To znamen´a, zˇ e i autor d´ıla odvozen´eho (ˇci, lidovˇe ˇreˇceno, ten kdo chce tˇreba zmˇenit program) mus´ı m´ıt svolen´ı autora p˚uvodn´ıho d´ıla.
3.3.
ˇ ırˇen´ı poc´ ˇ ıtacov ˇ eho ´ S´ programu
C´ılem vytvoˇren´ı vˇetˇsiny autorsk´ych dˇel b´yv´a jejich sˇ´ırˇen´ı (opˇet jeˇstˇe u ,,klasick´ych“ autorsk´ych dˇel v´ıce neˇzli u poˇc´ıtaˇcov´ych program˚u; m´alokdo sepisuje rom´an pro svoji intern´ı potˇrebu). Proto se autorsk´y z´akon vˇenuje velmi podrobnˇe jednotliv´ym druh˚um sˇ´ıˇren´ı dˇel. Dokonce opˇet z ohledu na ochranu autor˚u pˇredepisuje standardn´ı formy smluv udˇeluj´ıc´ıch svolen´ı k jednotliv´ym druh˚um sˇ´ıˇren´ı d´ıla. Takov´ymi smlouvami o sˇ´ıˇren´ı d´ıla jsou podle z´akona ,,zejm´ena smlouva nakladatelsk´a, smlouva o veˇrejn´em provozov´an´ı d´ıla, smlouvy o sˇ´ıˇren´ı d´ıla p˚ujˇcov´an´ım nebo pron´ajmem rozmnoˇzenin d´ıla, smlouva o sˇ´ıˇren´ı sn´ımk˚u zvukov´eho z´aznamu d´ıla, smlouva o vys´ıl´an´ı d´ıla rozhlasem nebo televiz´ı.“ Vedle z´akladn´ıch charakteristik jednotliv´ych smluvn´ıch typ˚u stanov´ı z´akon pro vˇsechny druhy sˇ´ıˇren´ı d´ıla nˇekter´e obecn´e vlastnosti (§ 23, odst. 3): Smlouva o sˇ´ıˇren´ı d´ıla mus´ı stanovit zp˚usob a rozsah sˇ´ıˇren´ı d´ıla, cˇ as, kdy se tak stane, autorskou odmˇenu, souˇcinnost autora, dobu, na kterou je smlouva sjedn´ana, a z´avazek uˇzivatele, zˇ e sˇ´ıˇren´ı d´ıla provede na sv˚uj u´ cˇ et.
3
Na rozd´ıl od obecn´e smlouvy o uˇzit´ı d´ıla (na jej´ımˇz z´akladˇe autor napˇr´ıklad svol´ı s pˇreˇcten´ım rukopisu sv´e knihy) mus´ı b´yt smlouva o sˇ´ıˇren´ı d´ıla p´ısemn´a. Bohuˇzel, u smluv o sˇ´ıˇren´ı d´ıla se opˇet projevuje to, zˇ e autorsk´y z´akon nebyl pˇripravov´an pro poˇc´ıtaˇcov´e programy. Tak napˇr´ıklad, autorsk´y z´akon nepoˇc´ıt´a se smlouvou, na z´akladˇe kter´e by autor udˇelil svolen´ı s vytvoˇren´ım d´ıla odvozen´eho (coˇz se u ,,klasick´ych“ dˇel t´yk´a v podstatˇe jenom pˇrekladu liter´arn´ıho d´ıla do ciz´ıho jazyka). Naˇstˇest´ı autorsk´y z´akon obsahuje v § 28 ustanoven´ı pro pˇr´ıpady neˇreˇsen´e v ostatn´ıch paragrafech, kter´e umoˇznˇ uje vytvoˇren´ı jin´e smlouvy neˇzli t´e, kter´a byla z´akonod´arcem v´yslovnˇe zam´ysˇlena.
4.
ˇ Svolen´ı k uˇzit´ı d´ıla udeluje autor smlouvou
K u´ vodu do vysvˇetlen´ı alespoˇn z´akladn´ıch pojm˚u o smluvn´ıch aspektech autorskopr´avn´ı ochrany poˇc´ıtaˇcov´ych program˚u mus´ım vysvˇetlit, k cˇ emu jsou smlouvy pro uˇzivatele d´ıla potˇrebn´e, a co to vlastnˇe smlouvy jsou. Nezbytnost smlouvy pro kaˇzd´e uˇzit´ı d´ıla je stanovena v § 14, odst. 1, AZ: Uˇz´ıt d´ıla, pokud to nen´ı dovoleno pˇr´ımo z´akonem, lze jen se svolen´ım autora. Svolen´ı k uˇzit´ı d´ıla udˇeluje autor smlouvou. Znamen´a to, zˇ e kaˇzd´e uˇzit´ı d´ıla je podm´ınˇeno svolen´ım autora. A toto svolen´ı nem˚uzˇ e b´yt poskytnuto libovolnou metodou, ale formou smlouvy. Nen´ı nutnˇe pˇredeps´ana forma p´ısemn´e smlouvy, staˇc´ı smlouva u´ stn´ı, ale form´aln´ı kroky nezbytn´e k uzavˇren´ı smlouvy mus´ı b´yt podniknuty (to znamen´a, zˇ e jedna strana mus´ı d´at druh´e nab´ıdku, kter´a t´ım, zˇ e takovou nab´ıdku pˇrijme, umoˇzn´ı vznik smlouvy — mnohem podrobnˇeji viz Cepl [1998]). To znamen´a, zˇ e nˇekter´e druhy poskytnut´ı svolen´ı nejsou zp˚usobil´e k tomu, aby samy o sobˇe byly schopn´e umoˇznit druh´e osobˇe opr´avnˇen´e uˇzit´ı d´ıla (toto se t´yk´a napˇr. jednostrann´eho prohl´asˇen´ı pˇripojen´eho k poˇc´ıtaˇcov´emu programu). Vzhledem k rozsahu t´eto pˇredn´asˇky nen´ı moˇzn´e V´am vysvˇetlit byt’ jenom z´aklady pr´ava smluv. Proto si dovol´ım k uzav´ır´an´ı smluv v oblasti autorsk´eho pr´ava uˇcinit jenom nˇekolik pozn´amek. ˇ ımsk´y pr´avn´ık tˇret´ıho stolet´ı naˇseho letopoˇctu Ulpianus je pr´y autorem definice smlouvy, kter´a R´ prav´ı, zˇ e ,,smlouva je vyj´adˇren´ı svobodn´e v˚ule dvou stran“. S t´ım souvis´ı to, zˇ e k seps´an´ı dobr´e smlouvy je tˇreba, aby v˚ule obou stran byla vyj´adˇrena jasnˇe (stejnˇe jako strany, kter´e tu smlouvu uzavˇrely, mus´ı b´yt jasnˇe oznaˇceny). Smlouvy jsou (sice) uzav´ır´any v okamˇziku, kdy si strany rozum´ı, ale smyslu nabudou aˇz v okamˇziku, kdy si rozumˇet pˇrestanou. Do t´e doby se vˇetˇsinou hod´ı pouze k tomu, aby si strany mohli naj´ıt cˇ´ıslo u´ cˇ tu, kam maj´ı poslat platbu. Toto ponˇekud pesimistick´e ch´ap´an´ı smluv je z´akladn´ım pˇredpokladem seps´an´ı kvalitn´ı smlouvy. Smlouvu totiˇz mus´ıme ch´apat jako sv´eho druhu psan´ı pˇr´ıpadn´emu soudci o tom, na cˇ em se dohodly. Ale, na rozd´ıl od bˇezˇ n´eho dopisu, mus´ı smluvn´ı strany poˇc´ıtat s t´ım, zˇ e po odesl´an´ı (zde podpisu smlouvy) moˇzn´a nikdy nebudou schopny se dohodnout na jeho upˇresnˇen´ı a vysvˇetlen´ı. Proto mus´ı b´yt vˇsechno naps´ano tak jasnˇe, aby pozdˇeji nedoch´azelo ke spor˚um ohlednˇe obsahu smluven´ych z´avazk˚u a opr´avnˇen´ı. Kdyˇz pomysl´ıte na to, jak je nˇekdy tˇezˇ k´e napsat dopis o jak´ekoli trochu komplikovanˇejˇs´ı vˇeci, bude V´am snad jasn´e, o kolik tˇezˇ sˇ´ı je napsat smlouvu. Ta je vˇzdy relativnˇe komplikovan´a, vˇetˇsinou uˇz nebude n´asledovat nˇejak´y dalˇs´ı vysvˇetluj´ıc´ı kontakt s adres´atem a d˚usledkem sˇpatn´e smlouvy vˇetˇsinou nen´ı pouze nedorozumˇen´ı, ale sˇkoda ve v´ysˇi minim´alnˇe des´ıtek tis´ıc korun (pˇredpokl´ad´am, zˇ e kv˚uli menˇs´ı cˇ a´ stce nikdo p´ısemnou smlouvu ps´at nebude). Na z´akladˇe tˇechto u´ vah bych si dovolil pˇredloˇzit nˇekolik doporuˇcen´ı. Psan´ı smluv je sloˇzit´a pr´ace, kter´a vyˇzaduje mnoho znalost´ı, zkuˇsenost´ı a zvl´asˇtnˇe pesimistick´y druh myˇslen´ı, kter´y nen´ı zcela obvykl´y. Proto vˇetˇsinou smlouvy, kter´e jsou seps´any laiky a kter´e maj´ı ˇreˇsit nˇejakou sloˇzitˇejˇs´ı z´aleˇzitost
4
(napˇr. sˇ´ıˇren´ı poˇc´ıtaˇcov´ych program˚u), nejsou schopny dobˇre ochr´anit smluvn´ı strany v pˇr´ıpadˇe sporu. Domn´ıv´am se, zˇ e v pˇr´ıpadˇe, kdy chcete sˇ´ıˇrit svoje poˇc´ıtaˇcov´e programy komerˇcnˇe, je nejvhodnˇejˇs´ı si najmout nˇejak´eho pr´avn´ıka, kter´y dan´e problematice rozum´ı. A pokud chcete uvolnit nˇejak´y program jako voln´y a vystavit ho na Internet, tak je podle m´eho n´azoru nejlepˇs´ı ˇreˇsen´ı (byt’ nikoli dobr´e) vz´ıt nˇekterou z obecnˇe pouˇz´ıvan´ych voln´ych licenc´ı (GNU/GPL nebo X licence) a pˇripojit ji ke sv´emu proˇ gramu. Vlastnˇe to je ˇreˇsen´ı sˇpatn´e, v Cech´ ach totiˇz vˇetˇsinou nedojde k uzavˇren´ı smlouvy, ale takov´y dokument by alespoˇn mohl b´yt schopen ochr´anit autora poˇc´ıtaˇcov´eho programu v pˇr´ıpadˇe v´yskytu sˇkod zp˚usoben´ych chybou v jeho programu (viz opˇet Cepl [1998]). Jeˇstˇe jednu pozn´amku na z´avˇer: nenab´ızejte zat´ım uzavˇren´ı smlouvy po Internetu (klasick´e HTML str´anky nebo dialogy instalaˇcn´ıch program˚u typu ,,stisknut´ım tohoto tlaˇc´ıtka jste uzavˇrel smlouvu“ nefunguj´ı — vˇetˇsinou to prostˇe nen´ı pravda, a to cˇ asto ani v pˇr´ıpadˇe komerˇcn´ıho sˇ´ıˇren´ı program˚u).
4.1.
Omezen´ı smluvn´ı volnosti stran
Z´akladem smluvn´ıho pr´ava je smluvn´ı volnost. V z´asadˇe, co si strany domluv´ı, to plat´ı, a strany si mohou dohodnout cokoli, co jim z´akon nezakazuje. V´yraznou v´yjimkou z t´eto relativnˇe neomezen´e smluvn´ı volnosti je pr´avˇe u´ prava smluv v autorsk´em pr´avu. I v mnoha ostatn´ıch z´akonech se sice nˇejak´a omezen´ı skr´yvaj´ı (vˇetˇsinou v z´ajmu toho, aby si strany nemohly vytvoˇrit nesmysln´e smlouvy nebo kv˚uli ochranˇe z´ajm˚u tˇret´ıch stran — typicky tˇreba ochrana minoritn´ıch akcion´aˇru˚ ve smlouv´ach t´ykaj´ıc´ıch se obchodn´ıch spoleˇcnost´ı), ale m´ıra omezen´ı v autorsk´em z´akonˇe je mimoˇra´ dn´a. Z´akonod´arce mˇel pˇri tvorbˇe tˇechto omezen´ı na mysli pˇredevˇs´ım situaci, kdy autor poskytuje svoje d´ılo organizaci, ke kter´e je v nerovn´em postaven´ı (za minul´eho reˇzimu monopoln´ı organizace sdruˇzuj´ıc´ı autory a monopoln´ı nakladatel´e; v souˇcasnosti pˇredevˇs´ım zamˇestnavatel´e). Nejd˚uleˇzitˇejˇs´ı z takov´ych omezen´ı, kter´e je z´akladem vˇsech omezen´ı ostatn´ıch je obsaˇzeno v § 14 odst. 2 autorsk´eho z´akona: Autorovo opr´avnˇen´ı vypl´yvaj´ıc´ı ze z´akona nem˚uzˇ e b´yt dohodou stran vylouˇceno ani zkr´aceno. V podstatˇe to znamen´a, zˇ e pokud strany ve smlouvˇe byt’ jenom omez´ı kter´ekoli pr´avo dan´e autorovi ze z´akona, je smlouva v dan´e cˇ a´ sti neplatn´a. Pro jeden konkr´etn´ı pˇr´ıpad je tato z´asada vyj´adˇrena v § 19, odst. 1, AZ: Autor m˚uzˇ e pˇrev´adˇet jen pr´avo d´ılo uˇz´ıt. Pokud prvn´ı citovan´e ustanoven´ı z´akona d´av´a smysl teprve v souvislosti s pozn´an´ım pr´av, kter´a jsou autorovi udˇelena v z´akonˇe, v pˇr´ıpadˇe druh´eho je jeho d˚uleˇzitost (alespoˇn douf´am) jasn´a na prvn´ı pohled. Autor nem˚uzˇ e pˇrev´est na druh´eho svoje autorstv´ı, nem˚uzˇ e se zbavit nˇekter´ych pr´av, kter´a mu jsou d´ana z´akonem, ap. M˚uzˇ e ale pˇrev´est na druh´eho nˇekter´a jin´a pr´ava, kter´a mu vznikaj´ı z jeho autorstv´ı, konkr´etnˇe vˇsechna ta, kter´a jsou shrnuta pod souhrnnou hlaviˇcku uˇzit´ı d´ıla (viz bod 3). Pˇritom t´ımto pˇrevodem autor tato pr´ava neztrat´ı, pouze je povinen strpˇet uˇzit´ı d´ıla nabyvatelem pr´ava, ale s´am m˚uzˇ e d´ılo d´ale uˇz´ıvat a d´ale ud´ılet svolen´ı s jeho uˇzit´ım (pokud si ve smlouvˇe strany nedohodnou jinak). Dalˇs´ım pr´avem, kter´e je autorovi d´ano z´akonem (a nen´ı je tud´ızˇ moˇzno platnˇe omezit ani vylouˇcit), je pr´avo na autorskou odmˇenu v § 13, odst. 1: Pˇri kaˇzd´em uˇzit´ı d´ıla n´aleˇz´ı autorovi, s v´yjimkami uveden´ymi v § 15, autorsk´a odmˇena. Toto ustanoven´ı je problematizuje nˇekter´a ustanoven´ı voln´ych licenc´ı (zejm´ena OP/L — viz Cepl [1998]).
5
5.
´ ´ k poc´ ˇ ıtacov ˇ eho ´ Vykon ´ autorskeho prava programu ´ ˇ vytvoˇreneho zamestnancem
Co z v´ysˇe uveden´eho vypl´yv´a pro program´atory, kteˇr´ı maj´ı tvorbu poˇc´ıtaˇcov´ych program˚u v popisu pr´ace? Pr´avˇe kv˚uli tomu, aby se zamˇestnavatel´e nemuseli zapl´etat do sloˇzit´ych smluv o sˇ´ıˇren´ı d´ıla s kaˇzd´ym sv´ym zamˇestnancem, kdykoli vytvoˇr´ı nov´y program, pˇrijal z´akonod´arce v´yjimku v ustanoven´ı § 17, odst. 5 AZ: Nen´ı-li v´yslovnˇe sjedn´ano jinak, autorsk´e pr´avo k poˇc´ıtaˇcov´emu programu vytvoˇren´emu zamˇestnancem ke splnˇen´ı povinnosti vypl´yvaj´ıc´ı z jeho pracovn´ıho pomˇeru, vykon´av´a zamˇestnavatel. Je nutn´e odliˇsit v´ykon pr´ava od jeho pˇrevodu. Jak jsem vyloˇzil v´ysˇe, pˇrevod autorsk´eho pr´ava jako celku moˇzn´y nen´ı. Co ale moˇzn´e je, je v´ykon autorsk´ych pr´av zamˇestnavatelem. Ten se v takov´em pˇr´ıpadˇe st´av´a sv´eho druhu spr´avcem (nebo agentem, abychom z˚ustali u autorskopr´avn´ı terminologie) a jedn´a jm´enem autora. U norm´aln´ıch autor˚u, v jejichˇz popisu pr´ace je vytv´aˇret autorsk´a d´ıla, mus´ı zamˇestnavatel obdrˇzet svolen´ı kaˇzd´eho sv´eho zamˇestnance s sˇ´ıˇren´ım d´ıla (pokud zamˇestnanec toto svolen´ı odm´ıtne udˇelit, mus´ı zamˇestnavatel zˇ a´ dat o nahrazen´ı tohoto svolen´ı rozhodnut´ım soudu). V pˇr´ıpadˇe program´ator˚u z´akonod´arce alespoˇn v tomto pˇr´ıpadˇe pˇrihl´edl ke zvl´asˇtn´ımu, v´ıce pr˚umyslov´emu, charakteru dˇel a svolen´ı program´atora nevyˇzaduje. Zamˇestnavateli z opr´avnˇen´ı vykon´avat autorsk´a pr´ava tˇret´ı osoby vypl´yvaj´ı jednak implicitn´ı (a pravdˇepodobnˇe velmi obt´ızˇ nˇe vymahateln´e) povinnosti vyuˇz´ıvat d´ılo, propagovat ho a starat se o jeho marketing, ale zejm´ena mu z tohoto opr´avnˇen´ı vypl´yv´a zcela explicitn´ı povinnost (a ta je vymahateln´a docela jednoduˇse) zajistit pro autora i u´ hradu jeho odmˇeny. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, zˇ e by bylo nepraktick´e, aby pro kaˇzd´e uˇzit´ı d´ıla zamˇestnavatel kalkuloval pro kaˇzd´eho sv´eho zamˇestnance v´ysˇi jeho pod´ılu na v´ysledn´em d´ıle, a tud´ızˇ pro kaˇzd´eho zvl´asˇt konstruoval jeho autorskou odmˇenu, ˇreˇs´ı se tento probl´em v pracovn´ıch smlouv´ach s autory vˇetˇsinou formulac´ı typu ,,autorsk´a odmˇena je zahrnuta ve mzdˇe“. Bez takov´ehoto prohl´asˇen´ı vˇsak nen´ı zamˇestnavatel opr´avnˇen´ym vykonavatelem tˇechto pr´av a nen´ı opr´avnˇen poˇc´ıtaˇcov´e programy d´ale poskytovat. V´ysledkem tˇechto v´yjimek je tedy nakonec to, zˇ e programy vytvoˇren´e zamˇestnanci mohou b´yt sˇ´ıˇreny zamˇestnavatelem bez dalˇs´ıch smluv.
6.
´ er ˇ Zav
Snaˇzil jsem se v tomto pˇr´ıspˇevku pˇredestˇr´ıt alespoˇn struˇcn´y pˇrehled ochrany autorsk´ych pr´av autor˚u poˇc´ıtaˇcov´ych program˚u. V tomto cˇ asovˇe velmi omezen´em pˇr´ıspˇevku nebylo c´ılem cokoli v´ıce neˇzli jenom velice struˇcn´e nast´ınˇen´ı cel´e problematiky. Pˇresto snad pˇrispˇeje k popularizaci cel´e problematiky. Kdybych alespoˇn trochu pomohl autor˚um poˇc´ıtaˇcov´ych program˚u ch´apat, co znamenaj´ı nˇekter´e pojmy, kter´e se kolem nich objevuj´ı, byl by smysl tohoto pˇr´ıspˇevku splnˇen.
Reference Matˇej Cepl. Pr´avn´ı rozbor dvou voln´ych licenc´ı podle cˇ esk´eho pr´ava. http://www.volny.cz/ cepls/, 1998. P˚uvodnˇe pˇredn´asˇka pro CZLUG – cˇ esky, ted’ podstatnˇe pˇrepracov´ano v anglick´e verzi. V cˇ l´anku se snaˇz´ım posoudit platnost dvou voln´ych licenc´ı. Pˇredevˇs´ım je c´ılem zjistit, zdali
6
ˇ e redokumenty a programy uveˇrejnˇen´e s odkazem na tyto licence budou volnˇe sˇiˇriteln´e i v Cesk´ publice. Doch´az´ım k tomu, zˇ e tyto licence jsou nekompatibiln´ı jak s cˇ esk´ym autorsk´ym pr´avem, tak s obecn´ymi pravidly uzav´ır´an´ı smluv. Souˇca´ st´ı textu je i shrnut´ı nejd˚uleˇzitˇejˇs´ıch d˚usledk˚u tohoto zjiˇstˇen´ı. Karel Knap. Autorsk´y z´akon a pˇredpisy souvisej´ıc´ı — koment´arˇ. Linde, Praha, 5. edition, 1996. Autor patˇril mezi nejvˇetˇs´ı odborn´ıky na autorsk´e pr´avo, a jeho d´ılo po jeho smrti aktualizov´ano jeho spolupracovn´ıky vzhledem k souˇcasn´e pr´avn´ı u´ pravˇe. Ivo Telec. Autorsk´y z´akon — koment´arˇ. C. H. Beck, Praha, 1. edition, 1997. Souhrnn´e d´ılo, kter´e shrnuje vˇetˇsinu existuj´ıc´ıch n´azor˚u v oblasti autorsk´eho pr´ava. Zahrnuje v sobˇe vˇetˇsinu n´azor˚u a myˇslenek obsaˇzen´ych v d´ıle prof. Knapa.
7
