OCHRANA PŘÍRODY 1. Petřkovice. Lhotka. Martinov. Hošťálkovice. Pustkovec. Moravská Ostrava a Přívoz. Mar. Hory a Hulváky. Třebovice. Poruba. Nová

OCHRANA PŘÍRODY CHKO Poodří (vyhlášeno v r. 1991)

Území má tvar pruhu 34 km dlouhého, 0,5 až 4,5 km širokého. CHKO Poodří chrání především zachovalé mokřadní ekosystémy. V území je situováno 57 rybníků s rozlohou téměř 700 ha, které vznikaly od 15. stol. CHKO se nachází na evropsky významné tahové cestě ptactva, díky čemuž byla oblast zařazena do mezinárodní úmluvy s celosvětovou platností na ochranu mokřadů – Ramsarské úmluvy.

V okrese Ostrava se nachází 1 velkoplošné chráněné území (Chráněná krajinná oblast Poodří) a celkem 10 maloplošných chráněných území: 1 národní přírodní rezervace (NPR Polanská niva), 1 národní přírodní památka (NPP Landek), 4 přírodní rezervace (PR Přemyšov, PR Rezavka, PR Štěpán a PR Polanský les) a 4 přírodní památky (PP Kunčický bludný balvan, PP Porubský bludný balvan, PP Rovninské balvany a PP Turkov).

1

PP Porubský bludný balvan (vyhlášena r. 1990)

Jde o druhý největší bludný balvan v ČR, nachází se na kamenném podstavci v Ostravě-Porubě na Vřesinské ulici. Byl vyzdvižen v r. 1928 z koryta potoka v místech zvaných „V dolech“ v Porubě.

2

Petřkovice Plesná Krásné Pole

Lhotka

7

Martinov

Pustkovec

Hošťálkovice

8

Třebovice

Poruba

NPP Landek (vyhlášena r. 1966)

Toto území je nejstarší doloženou lokalitou na světě, kde člověk používal uhlí. Průmyslově se zde uhlí začalo dobývat v roce 1782. Těžba ve zdejším dole Anselm byla ukončena v roce 1991, poté byl areál dolu postupně rekonstruován na Hornické muzeum (od roku 1993). Osm budov areálu bylo zapsáno do seznamu kulturních památek.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

PP Kunčický bludný balvan NPP Landek PP Porubský bludný balvan PR Přemyšov PR Rezavka PR Rovninské balvany PR Śtěpán PP Turkov NPR Polanská niva PR Polanský les CHKO Poodří

Svinov

Porubský bludný balvan

6

Nová Ves

3

Poodří

Mar. Hory a Hulváky

Moravská Ostrava a Přívoz

Michálkovice

Vítkovice

5

Radvanice a Bartovice

4 10

Slezská Ostrava

Ostrava-Jih

Polanka nad Odrou

PR Přemyšov (vyhlášena r. 2001)

Menší lesní komplex s mokřadem, kde vyvěrá asi 20 drobných pramenů, leží na jihozápadním okraji Ostravy poblíž Polanky n. O. Značná členitost povrchu je příčinou neobvyklé pestrosti biotopů na malé ploše.

1

9

Hrabová

Stará Bělá

11

Proskovice

Nová Bělá

maloplošná chráněná území

velkoplošná chráněná uzemí

PR Přemyšov Tato naučná stezka „Přírodní rezervace Štěpán“ byla zhotovena ZO ČSOP Onyx za finanční podpory RWE Transgas Net, generálního partnera ČSOP, a města Ostravy.

DRUHY ŽIJÍCÍ V KULTURNÍ KRAJINĚ

2

Kopřiva dvoudomá /Urtica dioica/

Pcháč oset /Cirsium arvense/

Drchnička rolní /Anagallis arvensis L./

Zvonek rozkladitý /Campanula patula L./

se využívá jako léčivá bylina. Celá je pokryta žahavými chlupy - histamin dráždí kůži, acetylcholin vyvolává pálení a serotonin zvyšuje účinek dvou předchozích látek.

je plevelný druh, který se intenzivně šíří. Je odolný a houževnatý – vytváří mnoho tisíc semen, které se šíří i do vzdálenějšího okolí.

je jednoletá, drobná bylina, mírně jedovatá pro skot, drůbež a psy. Na jedné rostlině je kolem stopadesáti semen a jejich životnost v půdě je až 10 let.

je dvouletá, 25-60 cm vysoká bylina. Vyskytuje se v celé Evropě, kromě nejsevernějších oblastí. V ČR je rozšířen hojně, s rostoucí nadmořskou výškou jeho výskyt ubývá.

Zajíc polní /Lepus europaeus/

Křepelka polní /Coturnix coturnix/

Čejka chocholatá /Vanellus vanellus/

Okáč bojínkový /Melanargia galathea/

váží až 7 kg, tělo měří 60-70 cm; je celkově větší než králík. Dokáže vyvinout rychlost až 70 km/h. Žije jednotlivě, pase se za šera a na rozdíl od králíka si nehrabe nory.

je náš nejmenší polní kur velikosti kosa, délka 18 cm. Žije skrytě v oraništích s různými polními plodinami. Kohoutek žije polygamicky. Samička snáší 7-14 vajec.

je pták velikosti holuba. Vztyčitelná chocholka na hlavě dala čejce druhový přívlastek. Je obratný letec; svatební lety se vyznačují prudkým stoupáním a rychlými obraty.

měří v rozpětí 5 cm. Housenka je světle hnědá do zelena s tmavými pruhy. Žije na různých druzích trav, přezimuje a v dalším roce se kuklí v trsu trávy.

Tato naučná stezka „Přírodní rezervace Štěpán“ byla zhotovena ZO ČSOP Onyx za finanční podpory RWE Transgas Net, generálního partnera ČSOP, a města Ostravy.

3

HISTORIE Historie rybníka Štěpán

V dřívější době vedle bohatství ryb poskytovaly rybníky i vláhu pastvinám, na kterých se pásal dobytek, jež byl zdrojem obživy. Po ukončení chovu ryb, se rybník začal vypouštět, časem se zazemnil (zanesl bahnem), takže nyní má charakter rozsáhlého mokřadu s převládající plochou rákosin a vysokých ostřin.

Rybník Štěpán je poslední vodní plochou z bývalé Jilešovsko –Děhylovské soustavy rybníků napájených z řeky Opavy mlýnským náhonem z Jilešovic. Je nejníže položeným rybníkem před soutokem řeky Opavy a Odry.

Martinov

První písemná zmínka o Martinovu pochází z roku 1424. Ke sloučení Martinova s Ostravou došlo v roce 1960. V roce 2008 čítá Martinov 1131 obyvatel.

Povodeň v roce 1997

Povodeň velmi výrazně změnila vegetační poměry v přírodní rezervaci. Proud se hrází rybníka rozdělil a tlak na vegetaci zesílil, což se pro-

Martinov – kaplička

Povodeň v roce 1997

jevilo vymletí hráze a následným vyvrácením několika mohutných dubů. Vegetace v rybníku byla roztržena a odplavena, stejně jako ponořené vodní rostliny. Někde došlo k vymletí dna, jinde zase k uložení sedimentačního materiálu.

Děhylov Rybník Štěpán – indikační skica z roku 1836


V roce 1434 se poprvé objevuje v písemných pramenech. Od roku 1979 – 1990 byl Děhylov městskou částí Hlučína. V roce 2000 zde žilo 648 obyvatel.

4

FAUNA I (PTÁCI)

Potápka černokrká /Podiceps nigricollis/

Bukač velký /Botaurus stellaris/

Bukáček malý /Ixobrychus minutus/

Chřástal vodní /Rallus aquaticus/

dostala jméno podle bleskového potápění při shánění kořisti. Klade 2 vejce a nějaký čas po vylíhnutí vozí mláďata na hřbetě. Ohrožený druh.

dorůstá délky až 70 cm. Žije skrytě u vod s porosty rákosu a orobince. Hnízdí v porostech těsně nad vodou. Kriticky ohrožený druh.

je naše nejmenší volavka. Žije skrytě v rákosí. Pohybuje se nad vodou na rákosu a lapá do vody po kořisti. Hnízdí v květnu až červenci. Kriticky ohrožený druh.

m8 nohy s dlouhými prsty, které mu umožňují chůzi po plovoucích rostlinách. Dovede plavat a lovit potravu potápěním. Hnízdí pravděpodobně 2x ročně. Silně ohrožený druh.

Moták pochop /Circus aeruginosus/

Rákosník velký /Acrocephalus arundinaceus/

Sýkořice vousatá /Panurus biarmicus/

Žluva hajní /Oriolus obolus/

je dravec připomínající káně. Jméno dostal podle váhavého letu nízko nad terénem. Samci při toku předvádějí akrobatické kousky – nejrůznější obrátky a prudké lety střemhlav. Ohrožený druh.

je zpěvný pták žijící většinou v monogamních párech. Své hluboké miskovité hnízdo vplétá mezi stébla rákosů. Ročně mívá až 2 snůšky. Silně ohrožený druh.

obratně šplhá po rákosových stéblech. Létá trhavě nízko nad rákosím. Mladí ptáci vytvářejí páry na celý život. Hnízdí 2x ročně. Silně ohrožený druh.

je pták velikosti kosa. Samec má výrazné žluté zbarvení těla, kdežto samice je zbarvena nenápadně. Hnízdění započíná koncem května. Silně ohrožený druh.


fotografie: © Jiří Bohdal, Jan Ševčík www.naturfoto.cz

PŘÍRODNÍ REZERVACE ŠTĚPÁN Geologie a geomorfologie

Reliéf má charakter široké ploché nivy (řeky Opavy) budované hlinitopísčitými sedimenty s vložkami organických zemin. V okolí se nacházejí flyšové horniny kulmu, místy s náplavovými materiály či překryté sprašemi.

Vegetace

Na hladině rybníka jsou vázána společenstva s kotvicí plovoucí, leknínem bělostným, dále společenstva s kriticky ohroženou nepukalkou plovoucí a stulíkem žlutým. Mokřad tvoří porosty rákosin, prostoupenými plochami

Rezervace chrání rybník a mokřady s tůněmi v nivě řeky Opavy, obklopené fragmenty lužních lesů, jilmových doubrav a mokřadních olšin. Na tyto ekosystémy je vázán výskyt ohrožených druhů rostlin a živočichů, především vodních a mokřadních. Vyhlášena bylo v roce 1994 na katastrech Poruba a Děhylov na celkové ploše 45,2 ha a nachází se v nadmořské výšce 212 až 215 m.

5

Fauna

Území obývá celkem 10 druhů obojživelníků, např. skokan ostronosý a štíhlý či kriticky ohrožený čolek velký. Žijí zde rovněž 4 druhy plazů, mimo jiné užovka podplamatá. Celkem zde

kriticky ohrožený čolek velký (Triturus cristatus)

bylo zaznamenáno na 160 druhů ptáků, z toho 86 v území hnízdí. K nejcenějším patří kriticky ohrožený vodouš rudonohý a bukáček malý,

Porosty ohroženého stulíku žlutého (Nufhar lutea)

vysokých ostřic, na rákosiny navazují bažinné vrbové křoviny. Břehové porosty obývá např. žabník trávolistý nebo kosatec žlutý. Na mokrých loukách kvete prstnatec májový.

PR Štěpán – celkový pohled od jihozápadu

Samec lžičáka pestrého (Anas clypeata)

dále silně ohrožené druhy lžičák pestrý, chřástal kropenatý, čírka modrá a bekasina otavní.


6

EKOSYSTÉMY Společenstva rákosin a vysokých ostřic

Dominantní porosty rákosin jsou druhově velmi chudé s převahou rákosu obecného (Phragmites australis). Společenstva vysokých ostřic se vyskytují např. v litorálu tůně Bezedný.

Společenstva sladkovodních rostlin

Společenstvo asociace Trapetum natansis zaujímá velkou část vodní hladiny a má pokryvnost 100 %. Dominantním druhem je kriticky ohrožená kotvice plovoucí (Trapa natans).

Z celkové plochy 45,2 ha zvláště chráněného území dominují zejména vodní plochy (87,8 %). Nejzastoupenější jsou společenstva rákosin a vysokých ostřic (40 % plochy rezervace). Společenstva sladkovodních rostlin zabírají 26 % ploch. Společenstva okřehkovitých rostlin pokrývají plochu 8,5 %, bažinné olšiny 8% a travinné porosty vlhkých stanovišť 6 %.

Bažinné olšiny

Nacházejí se např. v severozápadním rohu rybníka. Nejčastějšími druhy jsou jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vrba popelavá (Salix cinerea) a rybíz černý (Ribes nigrum).

jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)

Travinné porosty vlhkých stanovišť

Nacházejí se v luční části na západním okraji části Žabinec. Dominuje pcháč potoční (Cirsius rivulare), krvavec toten (Sanquisorba officinalis) a ostřice ostrá (Carex acutiformis). Vyskytuje se ohrožený prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). kotvice plovoucí (Trapa natans)

Společenstva okřehkovitých rostlin

Společenstva asociace Lemnetum moniris a Ricciocarpetum natansis se vyskytují v jižní části Žabinec za tratí ve vodní depresi pod železničním náspem. Dominantní druhem je kriticky ohrožená nepukalka plovoucí (Salvinia natans).

společentvo rákosin

prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) Tato naučná stezka „Přírodní rezervace Štěpán“ byla zhotovena ZO ČSOP Onyx za finanční podpory RWE Transgas Net, generálního partnera ČSOP, a města Ostravy.

FLÓRA

Kotvice plovoucí /Trapa natans/

7

Nepukalka plovoucí /Salvinia natans/

Leknín bělostný /Nyphaea kandida/

Prstnatec májový /Dactylorhiza majalis/

je jednoletá 10-15 cm dlouhá nekořenující kapradina. Je kriticky ohrožená. Rozšiřuje se vodou nebo pomocí živočichů.

je vytrvalá vodní bylina. Uvnitř listů i stopek květů jsou dutiny vyplněné vzduchem, které je nadnášejí na hladině. Z květů se vytvářejí plody a jejich semena přezimují pod vodou. Silně ohrožený druh.

je vytrvalá až 10-50 cm vysoká bylina zařazená mezi ohrožené druhy. Barva květů je nejčastěji nachová, může být ale i růžová až bílá. Kvete od května do června.

Voďanka žabí /Hydrocharis morsus-ranea/

Rdest vzplývavý /Potamogeton lucek/

Kosatec žlutý /Iris pseudacorus/

Orobinec širokolistý /Thypha latifolia/

je vytrvalá silně ohrožená vodní rostlina. Růžice listů dorůstající do průměru 30 cm plavou na hladině nebo jsou při vyschnutí vody rozložené na bahně.

je vodní rostlina s oddenkem. Jinak vypadají listy ponořené a jinak listy plovoucí na hladině. Lodyha je cca do 180 cm dlouhá. Rostlině neprospívá intenzivní rybářství.

je vytrvalá rostlina, jejíž výška se pohybuje v rozmezí 50 – 150 cm. Kvete v květnu až červnu. Šíří se buď vegetativně pomocí oddenku nebo semeny, která jsou rozšiřována vodou nebo ptáky.

je vytrvalá 100-250 cm vysoká bylina. V minulosti byl využíván např. jako provizorní izolace. Lze ho s úspěchem využít také k přírodnímu čistění odpadních vod.

je jednoletá vodní bylina až s 200 cm lodyhou. Slouží jako biofiltr na akumulaci nežádoucích minerálních látek. Plodem je rohatý oříšek dříve užívaný jako potravina či jako krmivo pro prasata. Kriticky ohrožený druh.


8

FAUNA II

Vážka jasnoskvrnná /Leucorrhinia pectoralis/

Piskoř pruhovaný /Misgurnus fotilis/

Kuňka obecná /Bombina bombina/

Skokan štíhlý /Rana dalmatina/

je silně ohrožený druh a je velkým překvapením, že se objevila i v extrémně zatížené průmyslové oblasti Karvinska na téměř dvaceti lokalitách.

je ohrožený druh ryb. Zvláštností je, že kyslík přijímá nejen pomocí žaber, ale také polykáním vzdušného kyslíku, jež vstřebává sliznicí střeva do krevního oběhu.

někdy také nazývaná pro své zbarvení břicha kuňka ohnivá. Je silně ohroženým druhem. Dorůstá délky 4,5 - 5 cm. Má zvláštní obranný prvek převrátí se na záda a odkryje své výstražné oranžové břicho.

je schopen velmi dlouhých skoků, běžně i 160 cm daleko a až 80 cm vysoko. V ohrožení doskočí do dálky až 2,5 metru a do výšky 1,5 metru; z kopce dokonce 350 cm do dálky. Silně ohrožený druh.

Skokan ostronosý /Rana arvalis/

Velevrub malířský /Unio pictorum/

Užovka podplamatá /Natrix tessellata/

Čolek obecný /Triturus vulgarit/

je dlouhý 5-8 cm. Rozmnožování probíhá v březnu a dubnu. Samec je v době páření modrý až modrofialový. Samičky nakladou 2000 vajíček. Kriticky ohrožený druh.

je druh sladkovodního mlže. Dosahuje velikosti 7,5-10 cm. Malíři kdysi používali jeho lastury k míchání barev. Kriticky ohrožený.

je nejedovatý had s délkou těla až 100 cm. Na oranžovém břiše má mnoho černých skvrn - starším výrazem pro skvrnu je „plama“; užovka podplamatá tedy znamená „dole skvrnitá“.

je 6-10 cm velký obojživelník. Rozmnožování probíhá ve vodě od dubna do června. Samečkům v té době narůstá vysoký hřeben. Silně ohrožený druh.


9

EKOSYSTÉM ŘEKY Průběh toku

Z Vrbna směřuje řeka k jihovýchodu; teče korytem tvořeným četnými meandry, štěrkovými terasami a ostrůvky. V Nových Heřminovech se stáčí k severovýchodu a tento směr si udržuje až ke Krnovu. Celý úsek od Vrbna až do Krnova má horský charakter, řeka tudy teče hlubokým údolím a vytváří četné peřeje. Poté se údolí otevírá a řeka protéká nížinou zhruba jihovýchodním směrem až k ústí do Odry v Ostravě-Svinově.

Flóra

Podél dolního toku jsou místy dobře zachována společenstva mokřadních olšin v břehových porostech. Les na levém břehu naproti rybní-

Řeka Opava vzniká soutokem Černé, Zlaté (někdy též Střední Opavy) a Bílé Opavy ve Vrbně pod Pradědem. Bílá Opava pramení na jihovýchodních svazích Pradědu, Černá Opava při severozápadních svazích Orlíku a Zlatá Opava pramení na severovýchodních svazích Pradědu. Až od soutoku Střední a Černé Opavy je používán název Opava. Celková délka toku Opavy 109,2 km. Největším přítokem je Moravice. Od počátku toku protéká řeka městy: Vrbno pod Pradědem, Krnov,Opava, Kravaře, Dolní Benešov, Hlučín a Ostrava.

Fauna

Celkem bylo v Opavě zjištěno 16 druhů ryb: jelec tloušť, jelec proudník, parma obecná, ostroretka stěhovavá, plotice obecná, karas stříbřitý, pstruh obecný, lipan podhorní, štika obecná, střevle potoční, střevlička východní, cejn velký, hrouzek obecný, mřenka mramo-

Parma obecná

rovaná, úhoř říční a okoun říční. V meandrovitých úsecích řeky mezi Opavou a Ostravou žije např. volavka šedivá nebo ledňáček říční.

Olše lepkavá (Alnus Glutinosa)

ku Štěpán je tvořen lesními porosty s přírodně blízkou druhovou skladbou. Rybník Štěpán představuje velmi cenný biotop tvořící mozaiku vodních, mokřadních, ale i lučních společenstev.

řeka Opava


Ledňáček říční (Alcedo atthis)

10

ČLOVĚK A KRAJINA Historie ochrany přírody a krajiny v České republice

První chráněné území (Žofínský prales) zřídil r. 1838 na svém panství Nové Hrady Jiří Augustin Langueval-Buquoy. V roce 1933 bylo vyhlášeno 30 chráněných území a do r. 1938 bylo zřízeno celkem 142 přírodních rezervací. První chráněná krajinná oblast (Český ráj) vznikla až v r. 1956. První národní park (Krkonošský národní park) byl zřízen v r. 1963.

Důsledky činnosti člověka na krajinu Člověk krajinu proměňuje a důsledky jeho činnosti jsou viditelné na první pohled – krajina poškozená těžbou nerostných surovin, zemědělstvím nebo dopravní infrastrukturou. V delším časovém období lze vypozorovat klimatické změny či vymírání rostlinných a živočišných druhů. Člověk však svou činností také vytváří řadu příležitostí pro nejrůznější organismy; např. louky, vzniklé systematickým odlesňováním, staré lomy, rybníky aj.

Nepůvodní druhy rostlin a živočichů

Nepůvodní druhy rostlin a živočichů dokáží často působit na naši přírodu škodlivě – vytlačují původní druhy, podporují erozi půdy nebo mají i zdraví škodlivé účinky. Rozsáhlé šíření

psík mývalovitý

nepůvodních druhů nastalo v období rozmachu zámořských cest, především díky objevení Ameriky. K invazním nepůvodním druhům

Označení přírodní rezervace

Synantropní druhy rostlin a živočichů

Mnohé druhy rostlin a živočichů žijí v těsné blízkosti lidí, protože je pro ně výhodné využívat člověkem pozměněné prostředí - tyto druhy se nazývají synantropní. K nejčastějším synantropním druhům živočichů patří členovci (např. některé druhy much a pavouků) nebo ptáci (např. čáp bílý, vlaštovka, vrabec). Z rostlin jsou pak nejběžnější různé druhy plevelů.

PR Štěpán – letecký pohled


Křídlatka

rostlin patří třeba křídlatky, bolševník velkolepý nebo akát, k živočichům např. několik druhů raků, psík mývalovitý nebo norek americký.

OCHRANA PŘÍRODY 1. Petřkovice. Lhotka. Martinov. Hošťálkovice. Pustkovec. Moravská Ostrava a Přívoz. Mar. Hory a Hulváky. Třebovice. Poruba. Nová

Recommend Documents