OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ - PRŮMYSLOVÁ PRÁVA Ing. Marek Penhaker, Ph.D.
studijní materiál ke kurzu Česká i evropská legislativa VaV včetně ochrany duševního vlastnictví
Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové
Projekt Informační, kognitivní a interdisciplinární podpora výzkumu je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
1. Úvod Lidstvo za svou existenci na planetě zemi vytvořilo mnoho zajímavých a mnohdy prospěšných věcí, které nám slouží doposud. Tyto vynálezy posunuly lidstvo na vysokou technickou úroveň a mnohdy si bez těchto nápadů nedovedeme běženo denní život představit. Některými vybranými vynálezy jsou: Ford vyrobil 15 700 003 automobilů modelu T, všechny měly černou barvu. Elektrické křeslo vynalezl zubař. Thomas Alva Edison je držitelem více jak 1300 patentů po celém světě. 40 % světového deního tisku se tiskne na papír z kanadských lesů. První sklo bylo vyráběno před cca 3500 lety v Mezopotámii. Lednička byla patentována 8. srpna 1899. Vinylové LP (long-playing record) vymyslel Peter Carl Goldmark v roce 1948. První pouliční telefonní automaty nebyly na mince, ale stál vedle nich "výběrčí", kterému se platilo. Automaty přijímající peníze se objevily v roce 1899. Barbie a Ken jsou pojmenováni po dětech zakladatelů firmy Mattel. Prvním nafilmovaným sportovním záznamem byl box. T. A. Edison záběry pořídil v roce 1894. Jídlo v konzervách bylo poprvé vyráběno pro vojáky Britského námořnictva v roce 1813. První otvírák na konzervy však spatřil světlo světa až po roce 1870. Colgate začal jako první prodávat zubní pastu v tubě. Dříve se prodávala ve sklenicích. První CD začaly vyrábět japonské a holandské firmy v roce 1979. Charles Ginsberg vymyslel v roce 1956 videokazetu. První Tanky vyrobila Británie během 1. světové války. Název Tank byl použit, protože nic neznamená a Němci nemohli poznat, o jaký druh zbraně se jedná. První ledový čaj se podával během světové výstavy v Saint Louis. Nikdo totiž v létě nechtěl pít horký anglický čaj. [1] 2. Historie V roce 500 př. nl. , v řeckém městě Sybaris (nacházející se na území dnešní jižní Itálie), byl "podporován každý, kdo objevil zdokonalení ve vědě nebo technice. Byl zahrnut luxusem a podporován v dalším výzkumu po dobu jednoho roku. Florentinský architekt Filippo Brunelleschi dostal na tři roky patent na člun se zdvihacím zařízením, který převážel mramor podél řeky Arno v roce 1421.
1
Patent v moderním slova smyslu vznikl v roce 1474, kdy Benátská republika přijala dekret, podle kterého nové vynálezy, před tím než byly uvedené do praxe, musely být předány úřadu, aby získaly právo bránit ostatním v jejich používání a výrobě. Anglie v roce 1623 za krále Jakuba I. následovala se svým „Statutem dominantního postavení“, který deklaroval, že patenty mohou být uděleny pouze pro projekty nových vynálezů. Během panování královny Anny (1702-1714), právníci Anglického dvora zavedly požadavek, aby vždy musel být přiložen písemný popis vynálezu. Patentový systém v mnoha jiných zemích, včetně Austrálie, je založen na britských právech a lze vysledovat souvislosti s původním Statutem dominantního postavení. Ve Francii byly patenty udělovány monarchií a také ostatními institucemi, jako byla třeba "Maison du Roi". Nové vynálezy prověřovala Akademie zpravidla v tajnosti bez nutnosti zveřejnit popis vynálezu. Skutečné využití vynálezu se považovalo za odpovídající zpřístupnění veřejnosti. Moderní francouzský patentový systém byl vytvořen v průběhu revoluce v roce 1791. Patenty byly uděleny bez prověřování od doby, kdy autorské právo bylo považováno za hlavní. Ve Spojených státech, v době takzvaného koloniálního období z let konfederace (1778-1789), některé státy přijaly své vlastní patentové systémy. První kongres přijal zákon „Patent Act“, jako první zákon o patentu v roce 1790 a první patent byl vydán podle tohoto zákona 31. července 1790 (pro Samuela Hopkinse z Vermontu na výrobní techniku uhličitanu draselného). [2] V České republice byl předchůdcem Úřadu průmyslového vlastnictví Patentní úřad, který byl spolu s Patentním soudem zřízen v roce 1919. K 1. dubnu 1952 byl zřízen Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty, později Úřad pro vynálezy a Státní úřad pro vynálezy a normalizaci. V současnosti Úřad průmyslového vlastnictví je ústřední orgán státní správy České republiky, v jehož působnosti je ochrana průmyslového vlastnictví, zejména plní funkci patentového a známkového úřadu. V čele úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda. Úřad byl zřízen ke dni 1. ledna 1993 zákonem č. 21/1993 Sb. v rámci rozdělení Československa. Jako patentový a známkový úřad do působnosti Úřadu průmyslového vlastnictví patří především udělování patentů a vedení rejstříků ochranných známek. Dále se zabývá ochranou průmyslových vzorů, užitných vzorů, topografie polovodičových výrobků, zeměpisných označení a označení původu výrobků. V těchto oblastech úřad rozhoduje ve správním řízení. Tento úřad je rovněž je činný v oblasti právní úpravy patentových zástupců, získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury, zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti průmyslového vlastnictví, jichž je Česká republika členem, a spolupracuje s mezinárodními organizacemi a úřady jiných států v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví. Úřad vydává věstník, v němž jsou zejména oznamovány skutečnosti o vedených správních řízeních a o udělených ochranách. [3]
2
3. Úřad průmyslového vlastnictví Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním orgánem státní správy České republiky na ochranu průmyslového vlastnictví. V jeho čele je předseda jmenovaný vládou. Historie Úřadu sahá až do roku 1919, kdy byl založen Patentový úřad. Úřad plní zejména funkci patentového a známkového úřadu. Mezi jeho základní funkce patří: rozhoduje v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv; vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích; získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury; zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti průmyslového vlastnictví, jichž je Česká republika členem; aktivně se účastní spolupráce s jinými orgány státní správy při prosazování průmyslových práv spolupracuje s mezinárodními organizacemi a jednotlivých států na poli průmyslového vlastnictví.
národními
úřady
Systém ochrany práv k předmětům průmyslového vlastnictví spočívá v tom, že ke vzniku těchto práv je třeba výroku (rozhodnutí) státního orgánu, kterým je právě Úřad průmyslového vlastnictví. Práva k předmětům průmyslového vlastnictví se zapisují do rejstříků vedených Úřadem, které jsou veřejně přístupné, a zveřejňují se ve Věstníku Úřadu. Ochranné známky Ochrannou známkou je označení grafického znázornění, tvořené zejména slovy, písmeny, číslicemi, barvou, kresbou nebo tvarem výrobku či jeho obalu, určené k rozlišení výrobků nebo služeb. Přihlášku ochranné známky k zápisu do rejstříku může podat jak fyzická, tak i právnická osoba. Úřad průmyslového vlastnictví provede formální průzkum, zda má přihláška zákonem předepsané náležitosti, a poté i věcný průzkum, při němž zjišťuje, zda předmětem přihlášky není označení, které je nezpůsobilé k zápisu do rejstříku. Touto nezpůsobilostí se rozumí např. shodnost s jinou dříve zapsanou ochrannou známkou, druhové nebo popisné označení, klamavé nebo nepravdivé označení apod. V Úřadu průmyslového vlastnictví funguje plně automatizovaný systém řízení o ochranných známkách a systém rešeršní podle libovolných kritérií (např. podle znění známky, podle druhu, podle obrazového třídění, podle majitele i podle tříd výrobků a služeb). V systému jsou uloženy záznamy o všech ochranných známkách přihlášených národní cestou i o všech mezinárodních zápisech. Zápisem do rejstříku získává vlastník ochranné známky výlučné právo tuto známku používat. Platnost zápisu trvá 10 let, tuto dobu však vlastník může proti zaplacení poplatku prodloužit podáním žádosti o obnovu zápisu vždy o dalších 10 let. http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranne-znamky.html. Průmyslové vzory Ochrana průmyslového vzoru zápisem do rejstříku je určena pro řešení designérská. Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného,
3
nebo jeho zdobení. Jde o vizuálně vnímatelnou vlastnost výrobku, nikoliv např. o jeho technickou nebo konstrukční podstatu. Výrobkem je průmyslově nebo řemeslně vyrobený prostorový nebo plošný předmět. Grafika sama o sobě, bez spojení s konkrétním výrobkem, průmyslovým vzorem není. Ne každý průmyslový vzor je možné chránit. Průmyslový vzor lze chránit, je-li nový a má-li individuální povahu. Nový je, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. Za takové zpřístupnění se nepovažuje případ, když byl průmyslový vzor zpřístupněn původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky. Průmyslové vzory se považují za shodné, jestliže se liší pouze nepodstatně. Průmyslový vzor má individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u něj vyvolává průmyslový vzor zpřístupněný přede dnem podání přihlášky. Vedle základních požadavků pro ochranitelnost průmyslových vzorů jsou ještě další, v aplikaci méně frekventované. Pokud se jich týká, je třeba odkázat na platný zákon č. 207/2000 Sb, o ochraně průmyslových vzorů. O zápis průmyslového vzoru do rejstříku se žádá přihláškou průmyslového vzoru, nejlépe s použitím formuláře dostupného v podatelně Úřadu nebo na Internetu. Přihláška průmyslového vzoru se podává poštou, elektronicky nebo osobně v Úřadu. Přihláška musí obsahovat údaje o přihlašovateli, projev jeho vůle o zápis průmyslového vzoru do rejstříku a vyobrazení průmyslového vzoru, které dává jednoznačnou představu o vzhledu výrobku. Vyobrazení průmyslového vzoru je nejdůležitější přílohou přihlášky a jeho provedení je třeba věnovat velkou péči, neboť jen ono definuje předmět ochrany a rozsah této ochrany. Vyobrazení může mít formu fotografie nebo výkresu. Přihláška může být podána jako jednoduchá tzn., že zápis do rejstříku je požadován pro jeden průmyslový vzor, nebo jako hromadná tzn., že v přihlášce je požadován zápis dvou nebo více průmyslových vzorů. Průmyslové vzory obsažené v hromadné přihlášce musí patřit do jedné třídy mezinárodního třídění průmyslových vzorů. Získaná ochrana zabezpečuje vlastníku výlučné právo užívat průmyslový vzor, bránit třetím osobám užívat jej bez jeho souhlasu, poskytnout souhlas s užíváním průmyslového vzoru jiným osobám (licence) nebo na ně právo na průmyslový vzor převést (např. ho prodat). Užíváním průmyslového vzoru se rozumí zejména výroba či uvedení na trh výrobku, ve kterém je průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován. Ochrana zapsaného průmyslového vzoru trvá 5 let ode dne podání přihlášky průmyslového vzoru. Vlastník průmyslového vzoru může dobu ochrany opakovaně obnovit, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let. http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html Databáze průmyslových vzorů http://www.upv.cz/cs/sluzby-uradu/databaze-on-line/databazeprumyslovych-vzoru.html Databáze ochranných známek http://www.upv.cz/cs/sluzbyuradu/databaze-on-line/databaze-ochrannych-znamek.html [4]. 4. Světový žebříček patentů současnosti Největším podavatelem patentových žádostí se už po devatenácté v řadě stala společnost IBM. Ta jen v loňském roce získala 6180 amerických patentů. Společnost se v tiskové zprávě chlubí tím, že na patentech pracovalo přes 8000 vývojářů ze 46 zemí USA a 36 dalších států.
4
Obr. 1: Deset největších lídrů v udělených patentech v roce 2011 v USA
Mezi „nejdůležitější podané patenty“ prý patří ten na autorizaci uživatelů v elektronických obchodech, automatizovaný popis výsledků analýz pomocí běžného jazyka, simulace kortikálních funkcí mozku a speciální analytické funkce pro velké objemy dat. Objem patentů IBM každoročně roste, zatímco v roce 1993 si jich firma pořídila něco málo přes tisíc, dnes už je to šestkrát tolik.
Obr. 2: Historie IBM co do získaných patentů za posledních 19 let
Dalšími velkými závodníky v soutěži o co nejvíce patentů jsou firmy Samsung, Canon, Panasonic, Toshiba, Microsoft, Sony, Seiko Epson, Hon Hai a Hitachi. Tato „velká desítka“ si v loňském roce nechala uznat přes 28 000 patentů. [5] 4.1. Přehled nejzajímavějších patentů Systém a metoda pro simulaci mozkové kůry – patentovaný vynález popisující metodu vývoje počítačového systému simulujícího činnost
5
mozku, který bude schopen napodobit kognitivní systémy a funkce mozkové kůry (U.S. Patent #8,005,773). Elektronické podněty motivující ke zdravým stravovacím návykům – patent popisující metodu, systém a program využívající analytické nástroje k vytváření elektronických podnětů pro zdravé stravování (U.S. Patent #8,078,492). Metoda pro udělování uživatelských oprávnění na zabezpečených doménách internetových obchodů – zákazníkům společnosti IBM se softwarovým řešením WebSphere Commerce tento patent pomůže snížit náklady na administrativu a využívání zdrojů díky jednotnému systému zabezpečení a autentizace napříč různými internetovými obchody. Uživatel bude po prvním přihlášení automaticky ověřen a veden jako přihlášený i pro ostatní internetové obchody provozované danou společností (U.S. Patent #8,019,992). Určování budoucí polohy prostřednictvím sociálních sítí – tento patent popisuje způsob, jakým lze předpovědět, kam má jedinec namířeno na základě poloh jeho vrstevníků vedených v rámci určité sociální sítě. Patent umožňuje uživatelům získané informace mezi sebou nasdílet a využít (U.S. Patent #8,031,595). [6] 5. Počet patentů na počet obyvatel I když čeští vědci v roce 2008 dosáhli u Evropského patentového úřadu zapsání více patentů než o rok předtím, za většinou vyspělých států stále s velkým odstupem zaostávají. Vyplývá to z čerstvě vydané zprávy Rady vlády pro vědu a výzkum, ta data o patentech vydává s více ročním zpožděním. České firmy i jednotlivci si v roce 2008 zapsaly u evropského úřadu 42 patentů, což je o čtyři více než o rok předtím. V hrubém přepočtu to znamená 4,2 patentu na milion obyvatel. 5.1. V Evropě vede Německo a Finsko Zvýšení bledne v porovnání s Německem, které bylo téměř čtyřicetkrát úspěšnější – jeho vědci dosáhli totiž v uvedeném roce zapsání 164 patentů na milion obyvatel. Přes stovku zapsaných patentů na milion obyvatel se přehoupl počet ještě u Finska (154) a Nizozemska (118). Tyto tři státy v počtu uznaných patentů dlouhodobě vedou. Ze sledovaných zemí na tom v Evropě byly hůře jen Polsko (0,7 udělených patentů na milion obyvatel), Slovensko (1,3) a Řecko (2,5). V sousedství Česka je u dna i většina nových států EU. „Příčinou zaostávání nových členských zemí jsou především struktura jejich průmyslu, který se stále ještě uplatňuje na mezinárodních trzích zásluhou nižších nákladů práce,“ komentují autoři zprávy. 5.2. Množství patentů v Americe Lépe na tom Češi nejsou ani u Amerického patentového úřadu, kterému vévodí přihlašovatelé z Japonska s 263 přihláškami na milion obyvatel. Druzí jsou s 254
6
přihláškami USA a třetí se 164 patenty Finové. Češi zde uplatnili zhruba stejný poměrný počet jako v Evropě - 4,8 patentů na milion obyvatel. I u českého patentového úřadu pak vévodily zahraniční firmy. Zatímco jim předloni udělil Úřad průmyslového vlastnictví 1042 patentů a uznal dalších 3513, které jsou už registrované v Evropě, českým přihlašovatelům udělil jen 239 patentů. Investicemi do vědy a výzkumu přitom Česko za ostatními státy tolik nezaostává: Zatímco průměrné výdaje evropské sedmadvacítky jsou 1,77 procenta HDP, v Česku je to 1,54 procenta. Absolutně nejvíc na světě dává na vědu a výzkum Švédsko – 3,6 procenta HDP. 5.3. Duševní vlastnictví si nejlépe chrání Francouzi České firmy ovšem zaostávají i v tom, jak si své patenty a inovace chrání. Zatímco ve Francii si své duševní vlastnictví formou přihlášky patentu, registrací obchodní známky či průmyslového vzoru a autorských práv chrání podle statistik Eurostatu 84 procent firem, v Česku je to jen necelá polovina - 38 procent firem. Srovnatelně s Českem jsou na tom Slovensko a Rumunsko, naopak výrazně zaostává Maďarsko, kde své duševní vlastnictví chrání jen necelých 23 procent firem. [7] 6. Mezinárodní srovnání V roce 2008 českými přihlašovateli podáno u EPO 125 patentových přihlášek, což bylo necelých 0,1 % všech patentových přihlášek podaných v tomto roce u EPO a na milion obyvatel tak připadalo 12 přihlášek. V rámci celé Evropské unie bylo podáno u EPO více jak 53 tisíc přihlášek patentů a ty se podílely 44 % na všech přihláškách podaných u EPO, na milion obyvatel EU27 připadalo 107 patentových přihlášek. Spojené státy se v roce 2008 podílely na všech patentových přihláškách podaných u EPO 24 %, a Japonsko necelými 17 %. Z evropských států ukrajuje největší podíl z přihlášek podaných u EPO Německo, a to konkrétně 19 %. Za Německem se s velkým odstupem nachází Francie (7 %) a Švýcarsko (4 %).Pokud patentové přihlášky vztáhneme k milionu obyvatel, je patrné, že nejlépe je na tom v případě tohoto ukazatele Švýcarsko s 600 patenty na milion obyvatel v roce 2008. Více jak 250 přihlášek připadalo na milion obyvatel v Německu, Finsku a Švédsku. Stejně jako je nejvíce patentových přihlášek podaných u EPO původem od evropských přihlašovatelů, je tomu, zcela dle očekávání stejně i v případě udělených patentů. V zemích EU27 má původ dokonce 49 % všech patentů udělených EPO. Spojeným státům pak bylo evropským patentovým úřadem přiznáno 21 % a Japonsku 18 % patentů. Mezi evropskými státy opět dominuje Německo s 23% podílem. [8]
7
Obr. 3: Patentové přihlášky podané u EPO, 2008 (počet na milion obyvatel) [9]
V rámci EU27 připadalo na milion obyvatel 59 patentů udělených EPO, což je více jak desetkrát než v ČR. Nejvíce patentů udělených Evropským patentovým úřadem na milion obyvatel připadalo, stejně jako v případě patentových přihlášek, ve Švýcarsku (316), Švédsku (171), Německu (164) a Finsku (154).
Obr. 4: Patenty udělené EPO, 2008 (počet na milion obyvatel) [9]
Třetina patentů platných pro území ČR patří německým přihlašovatelům? V hightech oborech mají Češi pouze 5% patentů. Hl.m. Praha je v oblasti patentové aktivity mezi kraji jedničkou. Český statistický úřad ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví České republiky zveřejnil na svých internetových stránkách podrobné údaje týkající se statistik vybraných ochran průmyslového vlastnictví (patenty a zapsané užitné vzory) v České republice v posledních 16 letech (1995 až 2010). Na konci roku 2010 dosáhl počet patentů platných pro území České republiky více jak 23 tisíc. Od roku 1995 bylo v České republice uděleno nebo validováno pro území ČR téměř 40 tisíc patentů. K 31.12.2010 z nich bylo evidováno jako stále platných cca 23 tisíc. Od roku 2002 dochází k výraznému nárůstu počtu udělených patentů zahraničním subjektům prostřednictvím tzv. validace evropských patentů. V roce 2010 bylo uděleno v České republice ať už národní cestou nebo prostřednictvím tzv. validace patentů udělených Evropským patentovým úřadem 4,6 tisíc patentů, tj. o 3 tisíce více než před deseti lety.
8
Na konci roku 2010 dosáhl podíl evropských patentů validovaných Úřadem průmyslového vlastnictví ČR (dále jen ÚPV ČR) pro území České republiky téměř 60 %. Od roku 2002, kdy Česká republika přistoupila k Úmluvě o udělování evropských patentů, a tím i k možnosti dosažení patentové ochrany na území České republiky prostřednictvím evropského patentu, bylo ÚPV ČR takto validováno 16 206 patentů. V roce 2010 bylo validováno ÚPV ČR 3 694 patentů udělených Evropským patentovým úřadem (o 8,5 % více než v roce 2009), proti 911 patentům, které ÚPV ČR udělil tzv. národní cestou. Necelá třetina (32 %; 7,7 tisíc) platných patentů má u nás přihlašovatele z Německa. Přihlašovatelé ze Spojených států vlastní 12 %, z Francie 8,6 % a ze Švýcarska 7,7 % patentů v České republice. Na konci roku 2010 byl podíl domácích přihlašovatelů na platných patentech s účinky pro území ČR pouze 8 %. Jestliže ještě v roce 1995 se tuzemští přihlašovatelé podíleli 44 % na udělených patentech v České republice v daném roce, tak v roce 2005 to bylo 15 %, a v roce 2010 dokonce pouhými 6 %. Od roku 1995 bylo u nás uděleno nebo validováno nejvíce patentů přihlašovatelům z Německa (11,9 tisíc a z nich je 63 % stále platných). S poměrně velkým odstupem následovali přihlašovatelé ze Spojených států s 5,2 tisíci udělenými patenty v tomto období a domácí přihlašovatelé s 4,9 tisíci udělenými patenty. Ovšem v případě patentů udělených českým přihlašovatelům v tomto období jich bylo na konci roku 2010 platných pouze 39 %. Na konci roku 2010 bylo v oboru „Organická chemie“ u nás zaznamenáno celkem 3 450 platných patentů. Jen v roce 2010 jich ÚPV ČR udělil (popř. validoval) 701. Také u domácích přihlašovatelů patří tento obor spolu s oborem „Doprava a skladování“ mezi nejvýznamnější z hlediska patentové ochrany. Jako velmi významný z hlediska celkového počtu platných patentů je potřeba také zmínit obor “Lékařské, zubní a hygienické přípravky“, kde bylo k 31.12.2010 u nás zaznamenáno 2 307 platných patentů. V případě užitných vzorů, kde 93,6 % platných užitných vzorů má majitele z České republiky, je situace poněkud odlišná. Nejvýznamnějšími obory jsou „Stavby“ s 931 a „Doprava a skladování“ s 889 platnými užitnými vzory. K 31.12.2010 se podniky podílely 58 % na platných patentech udělených přihlašovatelům z ČR, 20 % patřilo fyzickým osobám. Veřejné výzkumné instituce i veřejné vysoké školy jsou majiteli shodně 10 % platných patentů. Zatímco v případě podniků jedna třetina současně platných patentů byla udělena před rokem 2005, tak u veřejných výzkumných institucí to byla přibližně čtvrtina (27 %) a v případě veřejných vysokých škol dokonce pouze jedna desetina (9 %). Jestliže v roce 2005 podaly veřejné vysoké školy pouze 30 patentových přihlášek tak v roce 2010 to bylo již 200 a jejich podíl na celkovém počtu patentových přihlášek podaných u ÚPV ČR domácími přihlašovateli stoupl z 5 % v roce 2005 na 23 % v roce 2010. Podobný trend byl u veřejných vysokých škol zaznamenán i v případě zapsaných užitných vzorů (z 10 v roce 2005 na 172 v roce 2010). Veřejné výzkumné instituce podaly ve stejném roce 77 patentových přihlášek, podniky 320 a fyzické osoby 267. Počet patentových přihlášek podanými
9
tuzemskými podniky se u nás v posledních 10 letech pohybuje mezi 230 až 320 ročně. V letech 1995 až 2010 bylo domácím přihlašovatelům z celkem 4 849 udělených (validovaných) patentů v České republice uděleno pouze 238 patentů v high-tech oborech, a to především v oblasti mikroorganického a genetického inženýrství. Na konci roku 2010 necelá polovina (46 %) českých platných patentů v high-tech oborech patřila veřejným výzkumným institucím. Na tuzemské podniky připadalo 27 % a fyzické osoby 17 % těchto patentů. Za posledních 16 let bylo u nás domácím přihlašovatelům uděleno v oblasti biotechnologií 122 (7 v roce 2010) patentů a v oblasti obnovitelných zdrojů 34 (4 v roce 2010) patentů. Z přihlášek podaných mezi roky 1995 až 2000 českými přihlašovateli byl patent udělen necelé polovině z nich (45 %). Nejvyšší úspěšnost zaznamenaly veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, kde byl patent udělen u 88 %, resp. 82 % podaných patentových přihlášek. U podniků to bylo v 60 % případů a u fyzických osob pouze u 29 % podaných patentových přihlášek. Průměrná doba od podání patentové přihlášky po udělení patentu byla u ÚPV ČR u českých přihlašovatelů ve výše uvedeném období 3,25 roku. Z důvodu soustředění velkého počtu veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí v Praze je celkem očekávatelné, že nejvýznamnějším regionem z hlediska počtu patentových ochran je Praha. Z celkového počtu 1 904 patentů platných k 31. 12. 2010 jich 667 tj. 36 % podali právě přihlašovatelé, kteří mají sídlo v Praze. Druhým nejvýznamnějším regionem je Jihomoravský kraj. Přihlašovatelé z tohoto kraje vlastnili 205 patentů platných k 31. 12. 2010. Za zmínku stojí ještě kraj Středočeský se 181 a Moravskoslezský se 131 platnými patenty pro území České republiky k 31. 12. 2010. Na konci roku 2010 u platných patentů pro území České republiky, u nichž se na chráněném vynálezu podíleli domácí výzkumníci (1 940 patentů) byla jako původce vynálezu uvedena žena pouze ve 141 případech. Velké rozdíly najdeme, pokud porovnáme údaje o původcích u jednotlivých typů přihlašovatelů patentů. Pokud jde o podniky a fyzické osoby, tak pouze 6 %, resp. 4 % původců jsou u těchto přihlašovatelů ženy. Naopak u vysokých škol je původcem vynálezu chráněného platným patentem žena již v 11% a u veřejných výzkumných institucí dokonce ve 20 %. V letech 1993 až 2008, tj. za posledních 16 let, podaly subjekty z České republiky u Evropského patentového úřadu (EPO) sice 885 patentových přihlášek, ale tento počet tvoří pouze 0,05 % z celkového počtu přihlášek podaných u EPO v tomto období. Např. přihlašovatelé z Rakouska ve stejném období podali u EPO 15 tis. přihlášek, z Nizozemska 52 tis. a z Německa dokonce téměř 300 tis. přihlášek. V roce 2008 podaly subjekty z ČR u EPO necelých 12 patentových přihlášek na milion obyvatel. Tento ukazatel je stále hluboko pod průměrem celé EU27 (107 přihlášek/milion obyvatel), přesto se počet patentových přihlášek podaných subjekty z ČR u EPO v posledních letech každoročně zvyšuje. [10]
10
Obr. 5: Struktura patentů udělených v ČR podle země přihlašovatele [9]
Obr. 6: Patentové přihlášky podané přihlašovateli z ČR podle typu přihlašovatele [9]
Obr. 7: Patenty udělené přihlašovatelům z ČR podle typu přihlašovatele [9]
11
Obr. 8: Patenty udělené v ČR podle způsobu udělení [9]
7. Definice a uplatnění ochrany duševního vlastnictví Důležité je předcházení zklamání z uplatnění práva na ochranu duševního vlastnictví jinými lidmi. Jedná se o investice do budoucnosti nejen pro jedince či organizaci, ale pro celou společnost. Z tohoto pohledu se jedná o mocný obchodní nástroj, se kterým lze na úrovni spolupracovat s praxí. Prokazatelně se tím také zvyšuje kredit pracoviště nejen pro tuzemské , ale i zahraniční partnery. Nehledě k tomu že příjmy v budoucnu za VaV tvořit příjmy z RIV kde perspektiva financování je 50/50 a nyní je financování nastaveno na poměr 30/70.
Obr. 9: Bodové hodnocení jednotlivých druhů výsledků dle RIV 2011 [9]
7.1. Patentová definice Patent je veřejná listina vydaná příslušným patentovým úřadem, která poskytuje právní ochranu na vynález po dobu až 20 let (jsou-li placeny udržovací poplatky), a to na teritoriu, pro něž byl tímto úřadem vydán (např. ÚPV ČR uděluje tzv.
12
národní cestou patenty s platností na území ČR). O patent se žádá podáním patentové přihlášky u příslušného patentového úřadu dle zákona č. 527/1990 Sb. Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Patentovat lze nejen výrobky a technologie, ale i chemicky vyrobené látky, léčiva, průmyslové produkční mikroorganismy, jakož i mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané. Patentovat naopak nelze objevy nebo vědecké teorie, programy pro počítače, nové odrůdy rostlin a plemena zvířat či způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle. 7.2. Poloprovoz, ověřená technologie, odrůda resp. Plemeno Poloprovoz ověřuje původní výsledky výzkumu a vývoje. Jedná se o zkušební a ověřovací provozy, sloužící pro ověření vlastností, činností, poruchovosti a dalších sledovaných parametrů před uvedením (např. technologie nebo systému) do provozu k maximálnímu nebo plánovanému výkonu. Nutnou podmínkou je novost a unikátnost ověřovaného návrhu – celý výrobní postup (technologie) i strojní vybavení; za poloprovoz nelze označit stávající nebo již funkční provozy, u kterých dochází k obměně, rozšíření nebo vylepšení pouze dílčích technologických nebo systémových prvků, včetně prvků ovládacích. Ověřená technologie - obdoba poloprovozu s tím rozdílem, že novost je aplikována u výrobního postupu (technologie). Podmínkou je testování technologie, podložené protokolem o ověření a následné uplatnění ve výrobě. 7.3. Užitný vzor, Průmyslový vzor Technické řešení užitného vzoru, které je jeho podstatou a je jím po vydání osvědčení o zápisu chráněno, nemusí dosahovat tvůrčí úrovně patentovatelného vynálezu. Požaduje se však, aby přesahovalo rámec pouhé odborné dovednosti, nebylo jen vnější úpravou výrobku, a bylo průmyslově využitelné. U užitného vzoru se nezkoumá způsobilost k ochraně, tzn., že užitný vzor je zapsán vždy, pokud splňuje zápisné podmínky dané zákonem. Průmyslovým vzorem je výsledek, který požívá ochrany podle zákona č.207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č.527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Užitným vzorem nelze chránit výrobní postupy. Ochranu užitným vzorům poskytuje asi 40 států. Užitné vzory zapisuje do rejstříku užitných vzorů Úřad průmyslového vlastnictví. 7.4. Prototyp, Funkční vzorek Výsledek „Funkční vzorek“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem.
13
Jedná se o obdobu prototypu, pouze s tím rozdílem, že za vývojem či výrobou funkčního vzorku bezprostředně nenásleduje sériová nebo hromadná výroba. Jedná se např. o návrh, vývoj a následnou výrobu unikátního přístroje nebo laboratorního zařízení. Za takový výsledek může být ale považován pouze takový výrobek nebo přístroj, jehož vývoj byl cílem řešení projektu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo jiných aktivit aplikovaného VaVaI. 7.5. Software Výsledek „Software“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy software vznikl prokazatelně v souvislosti s řešením výzkumné aktivity a jeho autorem (tvůrcem) je / jsou osoby podílející se u příjemce (nebo dalšího účastníka) na řešení výzkumné aktivity, a který může být volně využíván v souladu s licenčními podmínkami tvůrce a v souladu s § 16 zákona. Nejedná se o software, který příjemce vytvořil pouze pro svoji potřebu a který využívá pouze příjemce nebo další účastník, nebo který je určen výhradně a pouze po potřeby poskytovatele (tzn. pokud není jeho vývoj dán požadavkem právních předpisů).
Obr. 10: UPV - vyhledání
14
Obr. 11: Informace k P nebo UZV na UPV
Obr. 12: Detaily dokumentu
7.6. Validace z pohledu RIV -OBD Rokem priority se rozumí rok podání „první“ patentové přihlášky v jakékoliv zemi (problém P a UZV) Přiřazení k projektu (VaV) vždy jinak 0! Licenční smlouva!! Pracoviště původců a smlouvy (i DPP, DPČ) Čísla registrační a evidenční, data přijetí podání. Výnosy z ODV jdou poskytovateli financí (GP)
15
7.7. Verifikace výsledků MŠMT Provádí člen odborné komise RVVI P – hodnotí se jen udělené, nikoli přihláška!!! (Brno - body) P – zápis na UPV, lic. Smlouva na UPV FV – lic smlouvy, fyzická kontrola, SW – lic.smlouva, kde SW k dispozici, kde návod k použití, verifikaci software, validace software, kolik programových řádek UZV – zápis na UPV, ls. Evidovaná na UPV
Obr. 13: Patentové přihlášky podané veřejnými vysokými školami z ČR podle roku podání
Obr. 14: Patentové přihlášky podané veřejnými vysokými školami z ČR podle roku podání
8. Základní pojmy Původcem vynálezu je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvořivou prací. Původcem či spolupůvodcem může být pouze fyzická osoba. Tato osoba má právo na původcovství (je to osobnostní právo, nepřevoditelné na třetí osoby). Osoba
16
původce je uváděna v přihlášce vynálezu a v patentové listině a údaje o původci jsou zapisovány do patentového rejstříku. Přihlašovatelem může být původce nebo jeho právní nástupce. Osoba přihlašovatele je rovněž uváděna v přihlášce vynálezu a v patentové listině a údaje o přihlašovateli jsou zapisovány do patentového rejstříku. Udělením patentu se přihlašovatel stává majitelem patentu. Majitel patentu má výlučné právo vynález využívat, poskytovat souhlas k jeho využívání jiným osobám (licence) anebo na ně patent převést písemnou smlouvou. Rokem priority se rozumí rok podání „první“ patentové přihlášky v jakékoliv zemi. Spoluvlastnictví tam, kde jsou nové znalosti vytvořeny společně více účastníky a nelze je rozdělit mezi jednotlivé partnery, vzniká spoluvlastnictví těchto výsledků. Spoluvlastníci mají povinnost dohodnout mezi sebou rozdělení a podmínky výkonu vlastnických práv k novým znalostem.Ideálním případem je smluvní ujednání spoluvlastníků. Národní patent má národní působnost. Nemůže jej již nikdo patentovat jinde ale může jej jinde využívat. Může být rozšířen do 12 měsíců podáním nadnárodních přihlášek – priorit.Patent ani UZV nelze podat opětovně. Evropský patent – EPO poskytuje svému majiteli v každém smluvním státě, pro který byl udělen, po jeho příp. validaci, stejná práva, jaká by pro něho vyplývala z národního patentu uděleného v tomto státě. Evropskou patentovou přihlášku pro získání evropského patentu může podat kterákoli osoba (fyzická i právnická, i pokud má bydliště nebo sídlo v nesmluvním státě), a to u Evropského patentového úřadu (EPO) v Mnichově nebo v jeho pobočkách v Haagu nebo v Berlíně, a pokud to právo smluvního státu připouští nebo předepisuje, i u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví nebo jiného příslušného orgánu smluvního státu. Od 1. července 2002 lze podat evropskou patentovou přihlášku i u Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky. Doba platnosti evropského patentu je 20 let ode dne podání přihlášky. Patentová rodina (patent family) je soubor patentů přijatých v různých zemích k ochraně jednoho vynálezu. Vynálezce obvykle podává první (prioritní) patentovou přihlášku v zemi, kde sídlí. Po podání přihlášky má 12-měsíční lhůtu k zajištění ochrany svého vynálezu v ostatních zemích. Je pravidlem, že patentová rodina se skládá z prioritní přihlášky u národního úřadu a ekvivalentních zahraničních verzí přihlášky s tímto stejným původcem, příp. původci. Trojitá patentová rodina (triadic patent family) znamená, že pro jeden vynález stejného původce byla podána patentová přihláška u EPO, JPO (Japonský patentový úřad) a USPTO. Pro patentovou rodinu vstupující do databáze má základní význam stejný původce a první (prioritní) přihláška patentu. Trojité patentové rodiny zvyšují kvalitu a mezinárodní srovnatelnost patentových ukazatelů (je eliminována domácí výhoda a vliv zeměpisné polohy).
17
Mezinárodní přihláškou podanou podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT), která pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 20. 6. 1991, lze získat ochranu až ve 143 smluvních státech, včetně čtyř regionálních patentů (stav k 10.5.2011). Podstata tohoto systému spočívá v tom, že přihlašovatel, který požaduje udělení patentu v několika zemích, podá pouze jednu přihlášku, u které se před předáním do národních patentových úřadů příslušných zemí provede tzv. mezinárodní řízení, jehož hlavními etapami jsou: mezinárodní rešerše, mezinárodní předběžný průzkum mezinárodní zveřejnění přihlášky. Druhá fáze řízení pak probíhá před národními, resp. regionálními úřady. Výsledek mezinárodní rešerše a mezinárodního předběžného průzkumu je předběžným testem úspěšnosti eventuální národní fáze přihlášek. Výhodnost tohoto systému potvrzuje stále stoupající počet přihlášek podaných cestou PCT v zahraničí i u nás. 9. Patentové třídníky Mezinárodní patentové třídění MPT (International Patent Classification IPC) je základem k ukládání a vyhledávání patentových dokumentů podle oborů. Vzniklo v roce 1968 sjednocením národních třídících systémů pro patentové dokumenty. Obsahuje zhruba 60 tisíc oborových skupin a podskupin a od roku 2006 je průběžně aktualizováno - začleňují se nové podskupiny či skupiny, případně i třídy, nebo se podskupiny či skupiny slučují či ruší. Od roku 2006 platí jeho 8. verze. Třídníky MPT naleznete na stránkách ÚPV ČR. 9.1. Hlavní sekce MPT A Lidské potřeby: B Průmyslové techniky; Doprava: C Chemie a hutnictví: D Textil; Papír: E Stavebnictví: F Mechanika; Osvětlování; Topení; Zbraně; Práce s trhavinami: G Fyzika: H Elektřina: 9.2. Obory podle MPT Zemědělství: A 01 Potraviny a tabák: A 21 Osobní a domácí potřeby: Zdraví a zábava:
18
Lékařské, zubní a hygienické přípravky: Elektrotechnika: H 01 Elektro obvody, přenosová technika: H 02 …
Obr. 15: Patenty udělené veřejným vysokým školám z ČR podle oborů MPT a roku udělení
9.3. High-Tech oblast podle MPT Počítače a automatizované řídící zařízení: B 41 Letectví: B 64 B Polovodiče: H 01 Komunikační technologie: H 04 …
Obr. 16: Patenty udělené veřejným vysokým školám z ČR ve vybraných oblastech techniky a roku udělení
19
9.4. Rešerše Je přehled dosavadního řešení uplatněného jak na národních, tak mezinárodních patentových úřadech, ale také v odborných periodicích a tiskovinách. Hledání v databázích se realizuje podle třídníků, kaličových slov a sleduje se shoda s nově navrhovaným řešení v porovnání s výsledky v databázi. MPT znak -- jinými slovy třídy, do kterých byl váš vynález zařazení (A61N1/08) Dohledání třídníků pro patenty a vynálezy - http://www.upv.cz/cs.html Dohledání v databázi http://isdv.upv.cz, s klíčovýni slovy (hledání kolizí) Třídníky MZ http://v3.espacenet.com/eclasrch?locale=en_EP http://ep.espacenet.com International Patent classification (IPC) zadává se kód -- MPT znak Do políčka Keywords je možno zadat maximálně 4 klíčová slova 10.
Licenční smlouva
Nejtypičtější způsob poskytování licencí (licence –svolení k určitému výkonu práv z nehmotných statků, resp. Svolení k jejich využívání). Předmětem je nehmotný statek, výsledek duševní činnosti a důraz musí být kladen na kvalitu a odbornost licenční smlouvy. Předmět smlouvy musí být upraven co nejpřesněji a nejúplněji, co nejlépe vyjádřena jeho specifika. Formulace musí být přesné a jasné stanovení územního rozsahu smlouvy. Musí být ve smlouvě stanovení rozsahu práv vyplývajících ze smlouvy (práva výlučná, nevýlučná….). Je rovněž možno ustanovit o udělování sublicencí. Stanovení ceny licence a platebních podmínek Musí být za úplatu! Smlouva musí upravovat jasně a nedvojsmyslně stav po skončení smlouvy – význam je dán trváním smlouvy. Závěrem po podpisu musí být zaslána na UPV k vynálezu bude registrována, poté na OBD – RIV. 10.1. Ustanovení upravující stav po skončení smlouvy Normální dobu platnosti licenční smlouvy končící uplynutím doby platnosti vázat k pevnému bodu v budoucnosti. Alespoň stručná úprava stavu po skončení smlouvy –zda může po skončení platnosti nabyvatel dále volně užívat, vyrábět, prodávat a pronajímat licenční výrobky nebo naopak po skončení platnosti smlouvy je povinen vrátit poskytovateli veškerou dokumentaci, nadále neužívat s tím, že závazek k utajení zůstává také v platnosti. Nejčastější problémy: Nejasná nebo neúplná definice předmětu smlouvy Nejednotný výklad smluvních ustanovení(nesprávná, nepřesná interpretace textu) Nepřesnosti při specifikaci technické dokumentace Neupraven stav po skončení smlouvy Nedodržení základních povinností nabyvatele
20
Nedodržení uložené povinnosti k utajení 10.2. Smlouva o převodu práv k novým znalostem Smlouva o převodu patentu, užitného vzoru, ochranné známky atd. předmětem této smlouvy je nehmotný statek, ne věc Relativní volnost při převádění nových znalostí na jiné partnery a v konsorciu Omezení pouze v notifikační povinnosti a případných námitkách ostatních účastníků projektu Toto omezení ze v konsorciální smlouvě modifikovat Jedná se o jednorázovou smlouvu (na rozdíl od licenčnís mlouvy) Dochází k převodu absolutního práva
Obr. 17: Licencované patenty v roce 2011 podle typu poskytovatele
Obr. 18: Licence na patenty poskytnuté subjekty působícími v ČR
Obr. 19: Příjmy z licenčních poplatků v ČR, (mil. Kč)
21
Obr. 20: Počet poskytovatelů licencí v ČR podle předmětu licenční smlouvy a výše přijatých licenčních poplatků
11. Co musí obsahovat přihláška vynálezu Kromě vyplněného a podepsaného tiskopisu přihlášky se žádostí o udělení patentu ve dvojím vyhotovení musí přihláška obsahovat popis vynálezu, nejméně jeden patentový nárok, případně výkresy a anotaci, to vše ve trojím vyhotovení, z nichž alespoň jedno, hlavní vyhotovení musí vyhovovat požadavkům pro tisk a reprodukci. Jedno, vedlejší vyhotovení musí přihlašovatel podepsat. Vynález musí být v přihlášce vysvětlen tak jasně a úplně, aby ho mohl odborník uskutečnit a z hlediska účinků patentu je nutno také jasně a přesně odlišit, co patent chrání. V patentových nárocích musí být jasně a stručně vymezen předmět, který má být chráněn patentem. V anotaci, která slouží zejména k rešeršním účelům, se uvede krátké shrnutí předmětu, který má být chráněn patentem. Podáním přihlášky vynálezu vzniká přihlašovateli právo přednosti (priorita). To především znamená, že v případě udělení ochrany na přihlášený předmět, či jeho zveřejnění v průběhu řízení o přihlášce vynálezu (viz dále), nemůže být jinému přihlašovateli účinně přiznána ochrana na stejný předmět přihlášený později. Na žádost přihlašovatele nebo jiné osoby podrobí Úřad přihlášku průzkumu, zda splňuje podmínky pro udělení patentu, tj. podmínku novosti, vynálezecké činnosti a průmyslové využitelnosti. Žádost o úplný průzkum musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky. Uvedenou lhůtu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. Pokud přihlášené technické řešení splňuje zákonné podmínky, Úřad na vynález udělí patent. Průměrná doba od přihlášení vynálezu do udělení patentu se pohybuje od tří let výše. Patent platí 20 let od podání přihlášky a účinky patentu nastávají ode dne oznámení udělení patentu ve Věstníku Úřadu. Po udělení patentu vyzve Úřad majitele patentu k zaplacení udržovacích poplatků za prvních pět let platnosti patentu, popř. , byl-li patent udělen později, za celou dosavadní dobu platnosti. Poplatky za udržování patentu v platnosti pro další období se platí bez vyměření (bez vyzvání Úřadu) po jednotlivých letech, vždy před uplynutím předchozího roku platnosti patentu. Poplatek lze sice ještě uhradit v tzv. poshověcí lhůtě šesti měsíců (po nezaplacení v předepsané lhůtě), v tom případě se ale poplatek zvyšuje na dvojnásobek.
22
11.1. Poplatky ODV Poplatek za přijetí národní přihlášky užitného vzoru činí 1 000 Kč; pokud je (jsou) přihlašovatelem(li) výlučně původce(i) činí 500 Kč. Poplatek za: přijetí žádosti o zápis licence k užitnému vzoru do rejstříku činí 600 Kč, přijetí žádosti o určení, zda technické řešení spadá do rozsahu zapsaného užitného vzoru, činí 5 000 Kč, přijetí návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku činí 2 000 Kč, každé prodloužení platnosti zápisu užitného vzoru činí 6 000 Kč. Slevy dle přihlašovatele na poplatcích jsou odstupňovány podle tabulky vydané na adrese: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/vynalezy-patenty/poplatky.html
Obr. 21: Náklady desetileté průmyslově-právní ochrany u nás a v zahraničí
12.
Zákony a legislativa
Pro patenty a průmyslové vzory je platný zákon č.527/1990 sb. Zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Tento stanovím Povinnost písemného vyrozumění zaměstnavatele a také povinnost vyjádření zaměstnavatele o vyrozumění do 3 měsíců od podání. Tneto zákon rovněž určuje právo na přiměřenou odměnu za vytvořený vynález. Platnost patentové ochrany je 20 let. Pro užitné vzory platí zákon č. 478/1992 Sb. o Užitných vzorech. Platnost registrovaného užitného vzoru je 4 roky s možností prodloužení o 2x3 roky. U odměňování původců, pokud zaměstnavatel přijme ODV (jednorázově dle legislativy ), je uvedena přiměřená odměna za vytvořené dílo.
23
13. Závěr Ukončení práce na vynálezu a jeho rozvíjení není tímto procesem zdaleka dokončena. Tímto teprve procesem začíná komercializace, nicméně v některých případech je ještě provést testy a certifikace výrobků a následně nalézt kupce vynálezu ať už koupí licenční smlouvy a nebo prodejem vlastnických práv. Přesto je na zváženou i v kontextu současné legislativy a předpisů jak nakládat s vynálezy a jejich ochranou. Příkladem rozumného využití vynálezu , který nebyl podroben patentové ochraně je vynález inzulínu. Proto bylo možno jej pokynout široké vrstvě potřebným lidem a nenavyšovala se cena finálního výrobku. Literatura [1] Zajímavosti "Vynálezy", BOLEHLAV hry a zábava pro všechny[online]. BOLEHLAV, 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z http://www.bolehlav.cz/vedelijste2.php?katid=5. [2] WIKIPEDIE otevřená encyklopedie , Patent[online]. Wikipedie, 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Patent. [3] WIKIPEDIE otevřená encyklopedie , Úřad průmyslového vlastnictví [online]. Wikipedie, 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C5%99ad_pr%C5%AFmyslov%C3 %A9ho_vlastnictv%C3%AD. [4]
Design Kabinet CZ. : Úřad průmyslového vlastnictví [online]. Design Kabinet CZ , ©2008-2009 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z http://www.designcabinet.cz/doporucujeme/urad-prumyslovehovlastnictvi.
[5]
KRČMÁŘ, Petr. ROOT.CZ, IBM opět vede žebříček patentů, loni jich firma získala 6180. In Root.cz [online].leden, 12, 2012, 3:52 pm [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.root.cz/zpravicky/ibm-opet-vede-zebricekpatentu-loni-jich-firma-ziskala-6180/.
[6]
HAŽER, Miroslav. IBM.CZ, Zprávy, IBM získala rekordní počet amerických patentů 6180. In Root.cz [online]. IBM.CZ, Zprávy, [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.ibm.com/news/cz/cs/2012/01/11/z950328u52356n03.html. Ihned.cz: V počtu patentů na počet obyvatel zaostává Česko čtyřicetkrát za Německem. POKORNÝ, Marek. Ihned.cz: byznys.ihned.cz [online]. 24.2.2010. 2010, 24.2.2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c140729150-v-poctu-patentu-na-pocet-obyvatel-zaostava-cesko-ctyricetkratza-nemeckem.
[7]
[8]
ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY,. ANALÝZA STAVU VÝZKUMU, VÝVOJE: Rada pro výzkum, vývoj a inovace [online]. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011, říjen 2011 [cit. 2012-05-24]. ISBN ISBN 978-80-7440-058-2. Dostupné z:
24
www.vyzkum.cz_storage_att_EDBAB26C97F0059A42994457E45F0D47_Anal yza VaVaI 2011.pdf. [9]
OECD (2011): Main Science and Technology Indicators (MSTI 2011/1). Dostupné z: http://www.oecd.org/document/29/0,3343,en_2649_34451_42168029_1_1_ 1_1,00.html).
[10] Asociace malých a středníc podniků a živnostníků v ČR: Jak je to s patenty v České republice?. MANA, Martin. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Asociace malých a středníc podniků a živnostníků v ČR [online]. [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://www.amsp.cz/jak-je-to-s-patenty-v-ceske-republice. Ing. Marek Penhaker, Ph.D. VŠB – Technická Univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava - Poruba, Česká republika e-mail:
[email protected]
25
