Ocenění frekvenčního pásma jako omezeného přírodního zdroje Ing. Miroslav Vítek, CSc. ČVUT FEL, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Pro zjištění tržní ceny přírodního zdroje je nutná existence trhu. Nikdo jiný než podnikatelský či jiný subjekt, který používá ve své hospodářské činnosti resp. potřebuje pro svoji činnost frekvenční spektrum nedokáže lépe spektrum ocenit, tedy přisoudit spektru tržní hodnotu. Souvisí to s opatřením informací, které jsou často předmětem obchodního tajemství jednotlivých subjektů. Přesto je možné navrhnout metodu pomocí níž lze alespoň přibližně tržní hodnotu spektra odhadnout. Metoda odhaduje hodnotu spektra na základě komparace s opportunity cost – nákladů příležitosti investovaného kapitálu. Opportunity cost Náklady příležitosti jsou definovány jako výnos nejlepší nevyužité příležitosti, který ztrácíme rozhodneme-li se pro jednu ze vzájemně se vylučujících se alternativ. Příkladem může být např. rozhodování se o investici určité částky peněz, které pokud utratíme za pořízení zemědělského pozemku nemůžeme použít k uložení do banky na spořící účet či k nákupu akcií určité firmy případně k investici na zateplení domu, který obýváme, apod. Hodnotu spektra tedy můžeme odhadovat podobně jako hodnotu pozemku (zemědělské půdy), na základě výnosu, který nám využívání daného přírodního zdroje přináší. Tento výnos porovnáme se střední hodnotou výnosu investovaného kapitálu v ekonomice (s podobnou mírou rizika) a přisoudíme mu stejnou základní hodnotu. Lépe bude osvětlit tento princip komparace na následujícím příkladu: Občan bydlící v obecním bytě s regulovaným nájemným se rozhoduje o tom, co podniknout s dědictvím v podobě nemovitosti, kterým je středně velký byt v osobním vlastnictví v centru Prahy a uvažuje následující čtyři možnosti: 1. pronájem cizinci za 20 000 Kč měsíčně 2. pronájem tuzemci za 12 000 Kč měsíčně 3. pronájem známému za 6 000 Kč měsíčně 4. přestěhováním se a obýváním tohoto bytu osobně (regulované nájemné v jeho dosavadním bytě je ve výši 3 500 Kč měsíčně). Otázka zní - jaké jsou náklady příležitosti vlastníka bytu v jednotlivých variantách jeho rozhodnutí ? Dle definice nákladů ztracené příležitosti výše uvedené platí, že 1. pokud zvolí pronájem cizinci, hodnota nejlepší nevyužité příležitosti je v tomto případě měsíční příjem ve výši 12 000,- o který vlastník přichází pokud by tento byt pronajal zájemci z řad českých občanů. Není to tedy 8 000,- jako rozdíl 20 000 – 12 000, ale celková hodnota nejlepší nevyužité příležitosti, tzn. celých 12 tis. Kč. 2. Pokud vlastník pronajme byt tuzemskému nájemníkovi přichází tím o 20 tis.Kč, které by dostal od cizince. 3. I v tomto případě jsou opportunity cost ve výši 20 tis. Kč, neboť je to nejlepší nevyužitá příležitost. 4. Pochopitelně i v případě, že bude vlastník obývat tento byt sám, budou jeho náklady příležitosti opět 20 tis. Kč měsíčně ztraceného příjmu z pronájmu cizinci. Nic na tomto
1
faktu nemění to, že vlastník nebude muset platit 3,5 tis. Kč měsíčně regulovaného nájmu za obecní byt, který opustí. Varianta, že by „pronajímal“ obecní byt, která se občas vyskytuje, je samozřejmě nezákonná.
Cena přírodního zdroje Pokud setřeme rozdíl mezi přírodním zdrojem a kapitálem (přírodní zdroj je zpravidla omezený a není výsledkem lidské práce) a budeme jej považovat za určitý druh kapitálu, lze pomocí výsledného výnosu, který nám periodicky poskytuje stanovit jeho základní hodnotu pomocí srovnání s výnosem peněžního vkladu do banky (či jiného druhu podnikání s odpovídající mírou rizika). Např. jestliže vím, že vklad ve výši 1 000 000 Kč investovaný do nákupu obligace s roční mírou výnosu 5 % mi přinese každý rok 50 000 Kč, lze obdobný výnos v jiném typu podnikání1 touto výnosovou mírou ve výši 0,05 vydělit a získat tak příslušnou hodnotu vloženého kapitálu dle vzorce: K=
kde
V r K je V r
hodnota vloženého kapitálu [PJ – peněžní jednotka] roční výnos [PJ] střední míra výnosu v národním hospodářství [-]
Pomocí tohoto vztahu lze pak ocenit např. les, pole či jiný pozemek, který využíváme v hospodářské činnosti a přináší nám každoročně výnos V = 50 000,a to porovnáním tohoto výnosu s všeobecnou mírou výnosu kapitálu investovanou v národním hospodářství. Problém vzniká s nejistotou, která očekávaný výnos provází. Lze říci, že jistota pětiprocentního výnosu státního dluhopisu je vyšší, tzn. naopak míra rizika nižší než tomu bude např. u výše zmíněného výnosu za pronájem pozemku, či zemědělského podnikání při pěstování plodin či u výnosu akcií automobilek apod. Z tohoto důvodu vždy musíme porovnávat míru výnosu u podobně rizikových druhů podnikání resp. u riskantnějšího druhu přiměřeně uvažovanou míru výnosu zvýšit o tzv. „prémii za riziko“.
Cena kmitočtového spektra Firma působící na trhu služeb elektronických komunikací využívá pro svou činnost práci svých zaměstnanců, která je ohodnocena jejich mzdou. Dále pak používá kapitál v podobě zařízení sítě prostřednictvím které poskytuje služby.
1
Např. roční výnos z pronájmu vlastního pozemku pronajatého nájemci.
2
Pokud je to síť mobilních komunikací, využívá ke své činnosti i přírodní zdroj – kmitočtové spektrum (dalším přírodním zdrojem pak mohou být čísla resp. adresy, těm však zatím nebudeme věnovat pozornost). Investorům jde především krátkodobě o zisk podniku a dlouhodobě o růst čistého obchodního jmění nebo-li vlastního kapitálu firmy do které investovali své peníze v podobě základního kapitálu podniku. Jde jim tedy o dostatečně vysokou hodnotu ukazatele ROE – rentability vlastního kapitálu jako poměru čistého zisku ku vlastnímu kapitálu firmy, která umožní případně i vysokou hodnotu poměrné dividendy, tzn. výnosu z jedné akcie, tzn. poměru vyplácených dividend a nominální hodnoty akcií (základnímu kapitálu). Pro náš účel – stanovení odhadu hodnoty rádiového spektra - je však důležitější ukazatel ROA, tzn. poměr provozního zisku (hospodářského výsledku před zdaněním a před úroky známý pod anglickou zkratkou EBIT) a celkového kapitálu (celkových pasiv = celkovým aktivům)2 použitým k hospodářské činnosti firmy. Účetní hodnota vlastního kapitálu firem je známá díky zveřejňovaným účetním uzávěrkám ve výročních zprávách. Z těchto výročních zpráv lze zjistit i hodnoty zisku před a po zdanění. Pokud vydělíme čistý zisk firmy, tzn. zisk po zdanění střední hodnotou bezrizikového výnosu v podobě úrokové míry u státních dluhopisů nebo diskontní mírou, která je vyhlašovaná centrální bankou či ročním klouzavým průměrem úrokových sazeb mezibankovních peněžních transakcí, což je úrok za který si obchodní banky mezi sebou půjčují peníze (v Praze tzv. PRIBOR, v Londýně LIBOR, atp.), můžeme zjistit teoretickou hodnotu potřebného kapitálu dané firmy pokud by pracovala v bezrizikovém prostředí. Účetní hodnota vlastního kapitálu firmy je však menší, což ukazuje jednak atraktivnost investice, míru rizika a i to, že např. cena používaného přírodního zdroje není uvažovaná, resp. je považovaná za nulovou. Kmitočtové spektrum přece není výsledkem lidské práce, takže by nemělo mít hodnotu? Není tomu tak. Kmitočtové spektrum, podobně jako např. půdu (výše zmíněný pozemek), lze ocenit na základě výnosu, který jeho používáním vzniká. Pokud bychom tedy zvýšili požadovanou míru výnosu kapitálu o prémii za riziko, vydělili tím čistý zisk operátora a vypočetli teoretickou hodnotu potřebného kapitálu pro dosažení ekvivalentního výnosu, můžeme od výše uvedené teoretické hodnoty kapitálu pro daný výnos odečíst účetní hodnotu vlastního kapitálu firmy a dostat rozdíl ve velikosti odpovídající ceně přírodních zdrojů používaných pro podnikání, tedy v našem konkrétním případě u mobilního operátora – hodnotu používaného kmitočtového spektra dle vzorce: CKS = kde
2
Zč − VK r + r' CKS Zč r r’ VK
je
hodnota kmitočtového spektra roční zisk po zdanění roční míra výnosu bezrizikového aktiva prémie za riziko vlastní kapitál
Jinak také hovoříme o „bilanční sumě“ firmy.
3
[PJ] [PJ] [-] [-] [PJ]
Tento výpočet představuje nejjednodušší způsob odhadu ceny radiového spektra používaného k hospodářské činnosti, která funguje v tržním hospodářství, ještě před tím než by byl otevřen trh s právy používání rádiových kmitočtů, který jediný může dát správnou odpověď na otázku hodnoty radiového spektra. Výpočet je maximálně možně zjednodušenou formou standardního stylu oceňování firem na základě jejich očekávaného diskontovaného kumulovaného peněžního toku v budoucnosti, tzv. výpočtu současné hodnoty tohoto budoucího peněžního toku – Present Value of Future Cash Flow, aplikovaného na ocenění omezeného přírodního zdroje typu radiového spektra. Cenu spektra by dnes snad mohly zároveň simulovat licenční poplatky, za které stát „prodal“ právo poskytovat mobilní telefonní službu a poskytl k tomu právo využívání potřebných rádiových kmitočtů3. Nicméně na licenční poplatky je nutno se dívat spíše jako na platbu firmy státu za poskytnutí ochrany před konkurencí. Také poplatky za užívání rádiových kmitočtů jsou spíše platby za ochranu před škodlivým rušením těchto kmitočtů cizími zařízeními. Je to určitá forma daně (podobně jako pozemková daň), prostřednictvím které zdaňovaný subjekt poskytuje finanční zdroje státu, aby mu byl zajištěn veřejný statek, a tím je dodržování přijatých zákonů a jejich vynucení státní mocí. Placením těchto poplatků si zajišťuje držitel licence ochranou ruku státu. Je zřejmé, že licence nebyly jenom prostě vydraženy, ale žadatelé museli navíc dodržet řadu dalších zákonných a technických pravidel, a proto mohou dosažené platby za licence cenu rádiových kmitočtů simulovat jen přibližně.
Cena kmitočtového spektra používaného českými mobilními operátory
Pokud bychom chtěli odhadnout hodnotu používaných kmitočtů českými mobilními operátory, lze využít jejich údajů zveřejněných ve výročních zprávách a porovnat je s výsledky ostatních podniků v České republice.
V následující tabulce jsou uvedeny potřebné údaje vyňaté z výročních zpráv v případě tří českých mobilních operátorů a k tomu porovnání s údaji o ROA českých (nefinančních) podniků dle Českého statistického úřadu. Z tabulky je zřejmá odhadovaná hodnota spektra používaného mobilními operátory v ČR, a to ve výši cca 121 mld. Kč, což je při kursu 29 Kč/EUR 4,2 mld.EUR. Dále tabulka ukazuje postupný růst hodnoty spektra v návaznosti na růst rentability mobilních operátorů:
3
Práva na použití kmitočtových pásem byla poskytnuta v ceně licence.
4
Rok ROA z ročního provozního zisku [%] roční provozní zisk [mil. Kč] bilanční suma EuroTel (O2) [mil. Kč] ROA z ročního provozního zisku [%] roční provozní zisk [mil. Kč] bilanční suma T-Mobil (Paegas) [mil. Kč] ROA z ročního provozního zisku [%] roční provozní zisk [mil. Kč] bilanční suma Vodafone (Oscar) [mil. Kč] ROA z ročního provozního zisku [%] roční provozní zisk [mil. Kč] Mobilní operátoři bilanční suma celkem [mil. Kč] ROA z ročního provozního zisku [%] Teoretický potřebný kapitál [mil. Kč] Hodnota užívaného spektra [mil. Kč]
České podniky (nefinanční)
2003
2004
2005
průměr
6.04
7.13
6.98
6.72
4 127
6 339
7 116
5 861
38 902
33 263
31 381
34 515
10.61
19.06
22.68
16.98
6 131
6 584
6 916
6 544
19 020
30 881
36 570
28 824
32.24
21.32
18.91
22.70
233
1 329
2 714
1 425
21 663
20 885
22 808
21 786
1.08
6.36
11.90
6.54
10 491
14 252
16 747
13 830
79 586
85 029
90 759
85 125
13.18
16.76
18.45
16.25
173 674
199 977
239 950
205 937
94 088
114 947
149 191
120 812
Při výpočtu byla srovnávána rentabilita celkového kapitálu mobilních operátorů ve výši 16,25 % s průměrnou výnosností celkových čistých aktiv „nefinančních“ podniků v ČR ve výši 6,72 %. Vidíme, že výnosnost sektoru mobilních telekomunikací je více než dvakrát vyšší než je průměr českých podniků. Lze to vysvětlit právě nedoceněním hodnoty přírodního zdroje typu rádiového spektra. Touto metodou by bylo možno stanovit „vyvolávací“ cenu „privatizovaných“ práv na používání rádiových kmitočtů při aukcích na tzv. primárním trhu4, kterými by byla tato práva vržena na trh sekundární, na kterém by již docházelo k transakcím mezi subjekty při převodu vlastnictví těchto práv. Tato práva by byla nehmotným dlouhodobým neodepisovaným
4
Primárním trhem nazýváme aukce, na kterých by stát vydražil práva na používání radiových kmitočtů.
5
majetkem nabyvatelů, pokud by byla udělena na dobu neurčitou5. V případě určité doby platnosti práva, by muselo být toto právo nehmotným majetkem odepisovaným a pravděpodobně by to velmi komplikovalo sekundární trh. Z tohoto důvodu lze doporučit neurčitou dobu trvání práva používání kmitočtového pásma. Základním předpokladem pro funkci trhu s právy je existence registru kmitočtů jako veřejně přístupného seznamu průběžně aktualizovaného6, kde by kdokoli s vynaložením minimálních nákladů a úsilí mohl zjistit stav práv na používání frekvenčních pásmech na území ČR. Tento registr by měl být částí evropského registru kmitočtů, neboť v rámci volného pohybu zboží, pracovních sil a kapitálu po zemích EU by měla mít možnost i jakákoliv zahraniční osoba, která má v úmyslu podnikat v zemích EU, zjistit jaké je aktuální rozdělení práv na používání jednotlivých frekvenčních pásem kdekoli v Evropě. Tento registr by měl obsahovat i neveřejnou složku registrující smlouvy subjektů týkající se převodu (prodeje) či pronájmu práv na používání kmitočtových pásem, aby byly jasné podmínky, které si subjekty mezi sebou sjednaly a bylo možno případně kontrolovat dodržování těchto sjednaných podmínek a to, že neodporují zákonu. Úkolem státu by bylo pouze udržovat dohled nad dodržováním pravidel trhu, ale jinak se do sjednávání obchodů nevměšovat. Regulační orgán státu by pouze musel rozhodovat případné spory mezi subjekty, k čemuž by mu mohl sloužit i výše zmíněný odhad ceny kmitočtového spektra a další složitější technicko-ekonomické modely trhu práv s rádiovými kmitočty, které jistě vzniknou pokud budou potřebné. Data do takových modelů bude nutno získávat monitoringem trhu, tedy v podstatě vhodně strukturovaným sběrem statistických údajů od účastníků trhu s právy. Ustavení a udržování registru práv k používání kmitočtů jako veřejně přístupného seznamu by byl vhodný počinek i v tom případě, pokud by se zachoval dosavadní přídělový systém hospodaření s rádiovým spektrem. Důvodem je lepší informovanost žadatelů, zprůhlednění dosavadního stavu, možnost kontrolní zpětné vazby, a tím i možnost zefektivnění dosavadního přídělového systému.
Literatura: [1] [2] [3] [4]
Samuelson P.A., Nordhaus W.D.: Ekonomics. McGraw Hill, Inc., New York,1989. Frank R.H.: Microeconomics and Behavior. McGraw Hill, Inc., New York,1991. Vítek M.: Ekonomika telekomunikací. Skriptum FEL ČVUT, Praha 2004. Fialová H.: Malý ekonomický výkladový slovník. A plus, 8.vydání, Praha 2007.
5
Podobně jako je tomu u pozemků, které jsou sice hmotným neodepisovaným majetkem, nicméně vlastnictví pozemku lze také chápat jako pouhé právo s tímto pozemkem určitým, zákonem upraveným způsobem disponovat. Totéž by platilo v případě použití kmitočtů. 6
Podobně jako katastr pozemků, obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík apod.
6
