Novým prezidentem PK ČR se stal Ing. Miroslav Toman, CSc

Číslo 10 • Ročník VIII • 9. října 2007 • Cena 16 Kč

Evropský parlament k úpravám trhu s mlékem Evropský parlament na začátku září drtivou většinou svých hlasů přijal soubor zpráv, které se věnují problematice trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Podle poslanců EP musí úspory navržené Komisí v „mini balíčku“ reforem trhu s mlékem přinést především užitek sektoru. Musí být rovněž zvýšena pomoc při distribuci mléka školám. Nezbytné úpravy evropského trhu s mlékem by zároveň neměly ohrozit současný systém soukromého skladování. S cílem zjednodušit společnou organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky představila Evropská komise tři soubory návrhů na úpravu nařízení a směrnic. Parlament v rámci postupu konzultace tyto návrhy přijal prostřednictvím zpráv, které vypracovala německá poslankyně Elisabeth Jeggle (EPP-ED, DE). Poslanci podporují podstatu opatření navrhovaných Komisí, připojují ale několik pozměňovacích návrhů, které by měly vyvážit některé aspekty zmíněné „mini reformy“. Evropský parlament soudí, že úspory v rozpočtu vyplývající z úprav společného trhu s mlékem (podle Komise v celkové výši 117,3 milionů eur za období 2008 až 2013) by měly přinést prospěch odvětví mléka. Požaduje rovněž zavedení programu restrukturalizace fondů určených tomuto odvětví od 1. ledna 2008. Tento program by měl:
pomáhat výrobcům a zpracovatelům mléka čelit rostoucí liberalizaci trhu
posílit opatření k propagaci prodeje a k šíření informací o výživě
pomoci udržovat a modernizovat výrobu v horských oblastech
podpořit program distribuce mléka školám Podle zpravodajky by tato pomoc mohla umožnit „mírný dopad“ na odvětví s ohledem na „zdravotní bilanci“ společné zemědělské politiky předpokládané na rok 2008 a budoucí debaty na téma vypršení mléčných kvót. Poslanci se na druhou stranu staví proti zrušení pomoci určené pro soukromé skladování smetany a sušeného odstředěného mléka. Tento nástroj by měl být podle názoru zpravodajky zachován jako „záchranná síť“. Zpravodajka rovněž zdůrazňuje, že podobné mechanismy byly v rámci poslední reformy společné zemědělské politiky zachovány i v jiných sektorech a že jejich zrušení představuje zásadní politické rozhodnutí, které musí být projednáno v rámci „zdravotní bilance“. EP přijal kladně myšlenku na zavedení jednotné výše pomoci pro mléko distribuované ve školách, která by zjednodušila řízení tohoto programu. Poslanci se zároveň domnívají, že výše příspěvku by se měla zvýšit z 16,11 EUR/100 kg na 18,15 EUR/100 kg – tak, jak navrhovalo německé předsednictví při souběžných jednáních s Radou. To by mělo přispět k posílení úsilí při propagaci vyváženého stravování a boje proti obezitě. Evropská komisařka pro zemědělství Mariann Fischer-Boel během rozpravy uvedla, že doufá, že bude možné dospět co nejdříve k dohodě s Radou, která má v této otázce poslední slovo. Poslanci rovněž požadují, aby Komise přehodnotila možnost rozšířit škálu výrobků, na které je zaměřen tento systém, zejména o nové, inovující a zdraví prospěšné produkty. Parlament nenavrhl žádné změny návrhů Komise týkajících se:
snížení intervenční ceny pro sušené odstředěné mléko o 2,8 % na 169,80 EUR/100 kg
zrušení systému, který aktivuje veřejný nákup másla, když tržní ceny klesnou pod 92 % intervenční ceny během dvou po sobě následujících týdnech
harmonizace definice kvality másla (v současnosti existuje 27 národních tříd)
upuštění od povinných dovozních certifikátů (které už nejsou potřeba vzhledem k existenci nových systémů kontroly)
zrušení možnosti nakupovat máslo za sníženou cenu, kterou mohly využívat ozbrojené složky Poslanci přijali návrh na liberalizaci pravidel pro výrobu a odbyt konzumního mléka, aby byla zohledněna současná obliba nízkotučných výrobků. V současnosti jsou v EU schváleny pouze tři kategorie mléka. Nízkotučné mléko (s maximálním obsahem 0,5 % tuku), mléko polotučné (obsahující 1,5–1,8 % tuku) a plnotučné (3,5 % tuku). Komise má v úmyslu povolit komercializaci mléka neodpovídajícího těmto kategoriím za předpokladu, že obsah tuku bude jasně a čitelně uveden na etiketě. Aby se zabránilo uvádění spotřebitele v omyl, požadují poslanci označení názvu těchto produktů na obalu a zrušení horní hranice odchylky navržené na +/-0,2 % pro obsah tuku. Poslanci nakonec přijali návrh Komise zaměřený na standardizaci proteinů v sušeném a kondenzovaném mléku, v současnosti stanoveném mezi 31 a 37 %, s mezinárodní normou (Codex), která je 34 %. Cílem tohoto návrhu je zrovnoprávnit evropské výrobce a ostatní vývozce zmíněného produktu. Eugenie Línková

Vážení čtenáři, na straně 10–11 na 5 otázek odpovídá: Ing. Petr Cingr, ředitel divize masné výroby, AGROFERT HOLDING, a. s., a předseda představenstva společnosti KOSTELECKÉ UZENINY a. s.

Novým prezidentem PK ČR se stal Ing. Miroslav Toman, CSc.

Nově zvolený prezident Potravinářské komory Ing. Miroslav Toman, CSc. (druhý zprava), při první poradě s vedením komory

Praha (zb – PK ČR) – Dne 13. září 2007 byl na valné hromadě Potravinářské komory České republiky zvolen jejím novým prezidentem Ing. Miroslav Toman, CSc. Pro Miroslava Tomana hlasovalo 76 % přítomných členů PK ČR. Dalšími kandidáty nominovanými na prezidenta PK ČR byl Ing. Jan Vítů a Martin Záveský. Miroslav Toman uvedl, že je pro něj prioritní práce pro české potravinářství. Chce zvýšit prestiž PK ČR, prosperitu a perspektivu potravinářského sektoru. „Potravinářská komora ČR musí hájit zájmy všech svých

členů, zvláště domácí firmy potřebují větší podporu,“ uvedl Miroslav Toman: „Naší devizou jsou kvalitní a bezpečné potraviny. Jsou výhodou pro konkurenci našich potravin na domácím i zahraničním trhu.“ Nový prezident PK ČR Miroslav Toman se současně vyslovil pro zachování značky KLASA pro podporu kvalitních domácích potravin. Za klíčové považuje i řešení vztahu s obchodními řetězci. Miroslav Toman střídá ve funkci bývalého prezidenta PK ČR Jaroslava Camplíka, který na svou funkci rezignoval ze zdravotních důvodů k 30. červnu 2007. Na prezidenta PK ČR byl Miroslav Toman společně nominován nejvyšším počtem členů PK ČR, kteří jej zvolili pro jeho: „odborné a praktické znalosti, manažerské i komunikační schopnosti, velké zkušenosti z diplomatických i vysokých státních služeb. Navíc je osobností, která zajistí dostatečnou prestiž organizaci, která zastupuje zájmy všech potravinářských oborů a oborů zpracování zemědělských produktů.“ Ing. Miroslav Toman, CSc. (r. 1960), vystudoval Vysokou školu zemědělskou, kde též obhájil disertační práci a čtyři roky působil jako odborný asistent. Kromě soukromého sektoru byl též v diplomatických službách Ministerstva zahraničních věcí ČR jako velvyslanecký rada na zastupitelských úřadech ČR ve Washingtonu a Bratislavě. V letech 2002 až 2006 zastával funkci náměstka ministra zemědělství ČR. Před zvolením prezidentem Potravinářské komory ČR pracoval ve společnosti Agrotrade.

Projev Ing. Miroslava Tomana, CSc., k valné hromadě před jeho zvolením prezidentem Potravinářské komory České republiky Pokud budu zvolen do čela Potravinářské komory České republiky, budu prosazovat takové změny a takovou politiku, která povede ke zvýšení prestiže komory a k posílení její funkce aktivního a úspěšného zástupce potravinářských firem a společností, jehož hlavním cílem je zvýšení prosperity a perspektivy celého potravinářského sektoru. Členové musí mít z členství v komoře patřičný užitek. Ten vidím v prvé řadě v již zmíněné prestiži Potravinářské komory, která musí být veřejností hodnocena jako elitní klub, a produkce členů tohoto klubu vnímána tak, jako by členství v komoře znamenalo jakousi Superklasu. Členové by měli také dostat v rámci komory patřičný informační a právní servis a počítat s podporou v podobě lobbingu na ministerstvech a v zákonodárných orgánech, včetně většího podílu Potravinářské komory na přípravě zákonů souvisejících s potravinářským průmyslem. V této souvislosti vnímám jako nezbytně nutné také zlepšení vnitřní a vnější komunikace – Potravinářská komora musí hovořit jednotným hlasem a vystupovat jako jednolitý celek. Uvědomme si prosím, že jakékoliv, často malicherné vnitřní rozpory značně oslabují celou komoru a snižují její vyjednávací potenciál. Proto bych chtěl dbát na to,

aby se veškeré spory či problémy řešili na domácím hřišti, nikoliv na veřejnosti či dokonce v médiích. Potravinářská komora České republiky musí také důsledně hájit zájmy všech potravinářských firem působících v Česku – domácích i zahraničních. Zvláště české podniky potřebují výraznou podporu, aby uspěly v silné evropské i světové konkurenci. Jsem proto velmi rád, že v Programu rozvoje venkova, konkrétně v Ose I, došlo k navýšení finančních prostředků z původních 3 miliard na 3,378 miliard ročně, s tím, že většina těchto prostředků má připadnout právě na zlepšení konkurenceschopnosti potravinářských podniků, rozvoj inovací i na intenzivnější spolupráci s výzkumem. Je třeba, abychom nabízených finančních prostředků maximálně využili a zpracovali dostatek projektů, které se o ně budou ucházet. Domnívám se, že řada z vás již zkušenosti s vypracováním projektů má, proto by s čerpáním peněz neměl být zásadní problém. Pro výraznější prosazení domácích produktů na českém trhu je naprosto nezbytné zachovat značku domácích kvalitních potravin Klasa. Tato značka je již mezi spotřebiteli dostatečně známá, řada kupujících se na výrobky takto označené přímo orientuje.

Jistě ovšem víte, že letos nám vypršela výjimka udělená Bruselem pro propagaci domácích potravin a není žádným tajemstvím, že Evropská unie není takovému typu propagace příliš nakloněna. Domnívám se, že již dozrál čas k tomu, abychom se vrátili k původnímu záměru při propagaci značky Klasa. Měla by vzniknout nezisková organizace, která by se starala o marketing a reklamu na naše produkty včetně Klasy tak, jak je tomu v Rakousku a dalších zemích Unie. Pokud jsou u nás odborníci na marketing, nejsou ani na ministerstvech, ani ve SZIF, ale v našich špičkových potravinářských firmách. Je proto logické, abychom se snažili způsob propagace našich výrobků výrazněji ovlivnit a v tomto směru vás žádám o vaši osobní podporu při jednání s kompetentními činiteli. Palčivou otázkou zůstává také vztah potravinářských firem a obchodních řetězců. Vím, že řada předešlých jednání nebyla příliš úspěšná, ale jsem přesvědčen, že je třeba v této diskusi a v tlaku na změnu politiky řetězců pokračovat a bude-li to potřeba, iniciovat i změnu zákona o hospodářské soutěži. Věřím, že v přímé diskusi s řetězci za podpory odpovědných politických funkcionářů se musí řešení najít. (Dokončení na straně 3)

2 / z domova – aktuálně

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Akce „Med“ v plném proudu

Pozor, i lidé mohou nakazit zvířata Když se hovoří o nákazách zvířat, zpravidla se zmiňuje nebezpečí, které to může znamenat pro ohrožení zdraví lidí. Může tomu ale být i naopak. Ano, i člověk může být zdrojem nákazy hospodářských i domácích zvířat.

Cílená kontrolní akce na kvalitu prodávaného medu, kterou v současné době Státní veterinární správa ČR uskutečňuje, přináší první výsledky. Akce „Med“ probíhá od měsíce srpna a bude vyhodnocena do konce měsíce září. První výsledky ukazují, že u českého medu, na rozdíl od některých dovozových, nebyly shledány žádné závady.

Dosud byly shledány problémy u některých medů dovezených ze Slovenska, Polska a Španělska. Kvůli reziduím sulfonamidů byla nařízena likvidace všech šarží medu ze Slovenska. Šlo o med květový a lesní, celkem o 2 656 kg. Do Polska byla vrácena celá zásilka květového a lesního medu kvůli nepovolenému obsahu dextrinů a reziduí sulfonamidů. Šlo o 17 379 půlkilových balení lesního medu a 7 193 půlkilových balení květového medu. Dále pak byla pozastavena zásilka 74 sudů, celkem 20 794 kg medu ze Španělska kvůli zjištěnému obsahu nepovoleného tylosinu. Tato zásilka bude vrácena zpět španělské firmě. Již dříve byla publikována zpráva o nepropuštění zásilky medu z Kuby kvůli obsahu zárodků moru včelího plodu. Kontrolní akce „Med“ ještě probíhá, souhrnné výsledky Státní veterinární správa ČR zveřejní do konce září.

Od roku 1968, kdy u nás byla zlikvidována tuberkulóza v chovech skotu, se s tímto onemocněním nesetkáváme. Ani v chovech prasat se s onemocněním tuberkulózou prakticky nesetkáváme, a když ojediněle ano, tak se jedná o aviární (ptačí) formu tuberkulózy. Že státní veterinární dozor pracuje tak, aby se nic závadného pro člověka do tržní sítě nedostalo, svědčí případ, který byl zaznamenán na Nymbursku. Šlo v podstatě o kuriózní, nicméně vážný a vskutku ojedinělý případ onemocnění domácích prasat „lidskou“ tuberkulózou. Nákaza byla objevena veterinárním inspektorem na jatkách, kde u dvou z pěti vykrmených prasat byly zjištěny změny v mízních uzlinách podčelistních. Laboratorní vyšetření prokázalo onemocnění prasat tuberkulózou vyvolané bakterií Mycobacterium tuberculosis, která je typická pro člověka. Riziko nakažení člověka od pra-

sat touto nákazou je nízké, to však neznamená, že nemusela být přijata patřičná veterinární opatření v chovu. Neprodleně byla provedena tuberkulinace, byly odebrány vzorky, které byly zaslány k laboratornímu vyšetření. Tato vyšetření prokázala přítomnost Mycobacterium tuberculosis u prasnice (matky výše uvedených pěti vykrmených prasat), a proto byla prasnice utracena a neškodně odstraněna. Výsledky epidemiologického vyšetření, získané ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí (upozornila ji krajská veterinární správa), naznačují, že s největší pravděpodobností došlo k nakažení prasat „lidskou“ tuberkulózou prostřednictvím člověka. Na základě tohoto případu je namístě apelovat na to, aby chovatelé vyžadovali po personálu potvrzení o zdravotním stavu a v chovech dodržovali zásady biologické bezpečnosti chovu.

Bluetongue zatím v ČR není V Německu se kromě dalších případů onemocnění katarální horečkou ovcí neboli bluetongue objevil případ v blízkosti našich hranic a pásmo dozoru (stopadesátikilometrové pásmo) zasahuje hlouběji i do našeho území. Toto onemocnění, které postihuje především malé přežvýkavce, ovce a kozy, ale i skot, přenáší krev sající hmyz – tiplíci. Katarální horečka ovcí nezpůsobuje hromadné úhyny, u malých přežvýkavců lze hovořit o jednotlivých případech, u skotu jsou proje-

vy mírnější, často i bez zjevných příznaků. Onemocnění bluetongue se zatím šíří Evropou směrem od západu, stále blíže naší republice. Poslední, třetí případ v Kreis Hof v Bavorsku znamená, že se pásmo dozoru rozšiřuje i na naše území. Kromě dvacetikilometrového pásma okolo ohniska se vymezuje ochranné pásmo do vzdálenosti 100 kilometrů, na které navazuje pásmo dozoru zasahující do vzdálenosti 150 kilometrů od ohniska. V těchto pásmech pak platí pro chovatele zvýšená opatrnost a omezení přesunu zvířat.

Kvůli třetímu případu v blízkosti našich hranic zasahuje pásmo dozoru částečně na území Karlovarského kraje, a to na celý okres Sokolov, Cheb a Karlovy Vary, dále do Plzeňského kraje, a to na okresy Tachov, Domažlice, Klatovy, Plzeň - město, Plzeň - jih, Plzeň sever a Rokycany, ve Středočeském kraji na okres Rakovník a v Ústeckém kraji na okres Chomutov, Louny, Most a Teplice. Tudíž podobně jako v uplynulém týdnu místně příslušné krajské veterinární správy pro Karlovarský, Plzeňský, Středočeský a Ústecký kraj vydají v souladu s legis-

Zoohygiena je víc než půl zdraví Tvrzení, že dodržování čistoty neboli hygieny je podmínkou pro nešíření nejrůznějších nemocí, je považováno za samozřejmé. Pokud jde ale o dodržování hygieny v chovech hospodářských, ale i zájmových zvířat, neboli zoohygieny, to už tak samozřejmé není. To až vypukne nějaká nebezpečná životy zvířat ohrožující nákaza, uvědomí si mnozí, že na dodržování veterinárních předpisů a zásad zoohygieny

něco je. Po letošních zkušenostech s ptačí chřipkou si již chovatelé lépe uvědomují, že zákazy vstupu „nepovolaným osobám“ a důraz na kontrolu všeho, s čím se zvířata dostávají do styku, má smysl. Po problémech s listeriemi při výrobě potravin živočišného původu si sami výrobci zpřísnili vnitřní kontroly správné hygienické praxe a i používání tzv. hygienických smyček apod. Státní veterinární správa ČR se na kontroly postupů správné hygienické

praxe stále soustředí. A to jak u chovatelů, tak u výrobců. Za efekt této činnosti lze označit v současné době prakticky minimální problémy v chovech a sporadická zjištění, pokud jde o listerie. V poslední době byly zjištěny problémy pouze u dvou menších zpracovatelů měkkých uzenin, kdy bylo několik desítek kilogramů výrobků zlikvidováno a v provozech nařízena sanitace a dezinfekce. Až po jejich provedení byla výroba opět povolena.

BSE ubývá Ano, je tomu tak. Zatímco předloni bylo v naší republice zjištěno nejvíce případů BSE za dobu, kdy se na nemoc šílených krav porážený skot vyšetřuje, tedy osm případů, loni došlo k obratu, pouze tři případy. Letos zatím jeden. Sedmadvacátý případ BSE byl diagnostikován 11. 9. u více než jedenáctileté krávy ze ZD Zálší Slatina (Par-

dubický kraj), která byla nutně poražena. Potvrzuje to teorii, že ještě před rokem 2000 bylo možné se na trhu se-

tkat s nějakým způsobem kontaminovaným krmením pro dobytek. Stejný trend jako v ČR je možné vysledovat i v ostatních členských zemích, kde v uplynulých letech taktéž došlo k obratu a výskyty BSE v chovech skotu jsou stále nižší. Je třeba při této příležitosti podotknout, že pocit bezpečí dává zákazníkům řeznictví ani ne tak to, že se skot nad 30 měsíců vyšetřuje, jako to, že všechny potenciálně rizikové tkáně se u všech věkových kategorií jatečných zvířat odstraňují a likvidují se v asanačních podnicích. Jde o hlavy s mozky, očima, uzlinami, o míchu a o část střeva.

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR:

www.svscr.cz

lativou mimořádná veterinární opatření, tj. stanoví opatření platná pro pásmo dozoru. Na počátku letošního roku zahájila SVS ČR kvůli riziku bluetongue sérologická vyšetřování zvířat v příhraničních oblastech. Všechna dosud provedená vyšetření byla negativní (šlo o zhruba 50 hospodářství a téměř 600 vyšetřených zvířat). Chovatelé by měli při jakékoli podezřelé změně zdravotního stavu zvířat kontaktovat své soukromé veterinární lékaře, popřípadě kontaktovat přímo místně příslušnou krajskou ve-

terinární správu. Kdyby byla katarální horečka ovcí zjištěna v některém našem chovu, krajská veterinární správa by přijala mimořádná opatření, obdobná jako nyní přijímali veterináři v Německu. Státní veterinární správa ČR by samozřejmě taktéž informovala ostatní členské země EU, zejména o přijatých mimořádných veterinárních opatřeních. Je třeba dodat, že chovy by nebyly likvidovány. Zatím je nutné pozorně sledovat zdravotní stav chovaných přežvýkavců, neboť nelze vyloučit, že by se tato nákaza nemohla u nás objevit.

Tři býci z Francie do Čech směli V souvislosti s výskytem slintavky a kulhavky ve Velké Británii a s platným zákazem vývozu živých zvířat z britských ostrovů prověřila Státní veterinární správa ČR, zda je tento zákaz dodržován. Ano, za poslední dva měsíce, od srpna do 19. září, nebyla z Velké Británie přijata žádná zásilka skotu ani ovcí. Při té příležitosti bylo zjištěno na základě kontrolního systému TRACES, který sleduje v rámci EU pohyb všech

zvířat, že ani z okolních členských států nebyl žádný skot dovezen. Jedině tři plemenní býci z Francie, kteří přicestovali do ČR na konci srpna. Byli vybaveni patřičným veterinárním osvědčením. Státní veterinární správa ČR sleduje nákazovou situaci jak v okolních zemích, tak v celé Unii i jinde ve světě, aby mohla účinně bránit zavlečení nebezpečných nákaz zvířat na území naší republiky. Josef Duben, SVS ČR

Potravinářská inspekce varuje spotřebitele před nealkoholickým nápojem obsahujícím plíseň SZPI upozorňuje spotřebitele, že se na trhu vyskytl nealkoholický nápoj, který může obsahovat plíseň. Jedná se o vícedruhový nápoj ze směsi ovocného a karotkového koncentrátu s názvem PF Bio Multi Gold, velikost balení 0,2 l, od výrobce Hermann Pfanner Getränke Ges. m.b.H. z Rakouska. Výrobek nevyhověl senzorickým znakům a laboratoř SZPI v Praze ve výrobku prokázala výskyt plísní. Na výrobku bylo uvedeno datum minimální trvanlivosti 25. 5. 2008. SZPI zahájila kontrolu na základě podnětu od spotřebitele. Byla provedena také kontrola u dovozce PFANNER, spol. s r. o. Dovozci bylo uloženo opatření informovat o výskytu plísně v nápoji všechny své dodavatele a stáhnout výrobek z oběhu. Do České republiky bylo dovezeno 9 504 ks á 0,2 l, z toho bylo 384 ks exportováno na Slovensko.

Spotřebitelé, kteří si výrobek obsahující plíseň koupili, mají právo jej reklamovat v místě nákupu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce odeslala hlášení o tomto výrobku do bruselské centrály Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). Pavla Burešová, SZPI

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007 (Dokončení ze strany 1)

Projev Ing. Miroslava Tomana, CSc., ... Potravinářský sektor také nepochybně zasáhnou jednání WTO, na jehož půdě nyní probíhají diskuse o budoucí podobě světového obchodu, a to zejména o umožnění přístupu na trh třetím zemím a odbourání celních bariér. Osobně se domnívám, že český potravinářský sektor může na tomto otevření trhů jenom vydělat – najít nová odbytiště, zvýšit vývoz a následně také výrobu. Proto je potřeba hledat nové možnosti odbytu, nové trhy i nové, nápadité výrobky. Ale také podporu státních orgánů při mezistátních jednáních, na nichž se musí členové Potravinářské komory aktivně podílet. Zvláště výrazný musí být tento trend v pokračující hospodářské a ekonomické globalizaci světa, kde stoprocentně platí známé rčení básníka „kdo chvíli stál, již stojí opodál“, a to si nikdo z odpovědných činitelů určitě nepřeje. V této souvislosti je také potřeba si uvědomit, že naši devizou jsou bezpečné potraviny. Spotře-

bitele v EU více než kdy jindy zajímá, co nakupuje, kde a jak to bylo vyrobeno. Jsem si jist, že nadstandardní pozornost, která je bezpečnosti potravin věnována, výrazně odlišuje evropské potraviny od ostatních a je naši velkou výhodou v konkurenci na domácích a v budoucnu možná i na světových trzích. S budoucími aktivitami, které jsem zde vyjmenoval, souvisí samozřejmě také řešení aktuálního stavu v organizační, personální a ekonomické činnosti Potravinářské komory, kterému se samozřejmé také hodlám věnovat. Prioritní pro mne je, jak už jsem ostatně zmínil v úvodu, práce pro potravinářství v České republice, a proto bych vám rád navrhl, abychom se společně sešli ještě jednou ke konci tohoto roku, eventuálně v lednu roku příštího. Na tomto setkání bych rád předložil a diskutoval všechny otázky a dokumenty spolu se stávajícími orgány, abychom je společně posoudili a mohli realizovat v plném rozsahu od začátku příštího roku. Dámy a pánové, čeká nás náročné období, a jak jsem nastínil, také mnoho nových úkolů. Jsem ale přesvědčen, že úsilí, které k dosažení našich cílů vynaložíme, bude korunováno úspěchem, bude-li Potravinářská komora České republiky vystupovat jako jednotný a pevný celek, který ví, co chce a společně za tím půjde. Děkuji za pozornost.

SZPI odhalila v čokoládě červy Jednota, obchodní družstvo v Táboře, musela stáhnout z prodeje Forte mléčnou čokoládu s arašídy, rozinkami a želé v balení 150g s datem minimální trvanlivosti do 19. 10. 2007, šarže T 0270771. Stalo se tak na základě rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), která při jedné z kontrol v provozovnách Jednoty odhalila v potravině živé červy. Čokoládu uvedené šarže dodala Jednotě společnost Kraft Foods CR, která ji dovezla ze Slovenska. Výrobcem je Kraft Food Slovakia. SZPI odeslala informaci o výskytu červů v této mléčné čokoládě s arašídy, rozinkami a želé prostřednictvím Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva Evropské komisi.

V potravinách se nesmí vyskytovat živá ani mrtvá těla škůdců v žádném stadiu vývoje, tedy ani vajíčka, larvy, kukly nebo dospělý hmyz. Inspektoři nacházejí přítomnost škůdců jen zřídka. Jedná se zejména o různé druhy zavíječů, brouků, molů, roztočů a jiných druhů hmyzu. Škůdci se mohou vyskytovat v čokoládách, sušeném ovoci, různých druzích oříšků, v koření, pečivu, mouce, mlynářských výrobcích, mase, vejcích i jinde. Do finální potraviny se hmyz může dostat buď se surovinami nebo během výroby či skladování, pokud provozovatel potravinářského podniku nedodrží hygienické podmínky pro výrobu a uvádění potravin do oběhu. Potraviny mohou napadnout tzv. skladištní škůdci (moli) také při domácím skladování. Ivo Klemeš, SZPI

z domova – aktuálně / 3

Zemřel mlékař Ing. Oldřich PLAČEK Dne 25. září 2007 zemřel, tři dny po svých osmdesátinách, pan Ing. Oldřich Plaček. Absolvent Střední průmyslové školy mlékárenské v Kroměříži a VŠCHT v Praze pracoval celý svůj aktivní život v mlékárenském průmyslu. Řadu let vykonával funkci výrobního ředitele sdružení a generálního ředitelství mlékárenského průmyslu, po roce 1969 pak na různých funkcích v podniku Laktos Praha. Několik let pak s panem Ing. Františkem Bakešem vedli společně a velmi obětavě významný archiv mlékárenství v Radlické mlékárně. Také v dalším období nezahálel a pracoval v potravinářské poradenské agentuře INFAK, kde využíval svoje letité životní zkušenosti. A nesmíme zapomenout také na jeho práci ve prospěch svých spolubydlících v bytovém družstvu, kde působil jako silný organizátor a zejména vůdčí síla rekonstrukce celého objektu.

S nesmírnou pokorou a úctou vzpomínáme na pana Ing. Oldřicha Plačka, na jeho pracovitost, skromnost a přitom jasnou vizi, jak problémy řešit a také se s nimi poprat. Čest jeho památce. Ing. František Kruntorád, CSc.

Potravinářská inspekce informuje o výsledcích dalších analýz přídatné látky E412 pocházející z Indie Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ve spolupráci s Generálním ředitelstvím cel (GŘC) rozhodla před několika týdny o tom, aby na český trh nebyly propouštěny zásilky přídatné látky E 412 – guarové gumy původem z Indie bez prověření jejich zdravotní nezávadnosti. Důvodem byly dodávky látky E 412 kontaminované pentachlorfenolem a dioxiny, které byly na trh Evropské unie dodány v předchozích měsících z Indie prostřednictvím Švýcarska. Toto opatření je v souladu s pokyny Evropské komise. Do současné doby (18. 9. 2007) bylo takto prověřeno již osm zásilek indické guarové gumy. Vzhledem k tomu, že laboratorní analýzy v žádné z nich nezjistily nadlimitní obsah kontaminujících látek, byly tyto zásilky v předchozích dnech propuštěny do oběhu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ve spolupráci s Generálním ředitelstvím

cel (GŘC) v současné době pozastavila další čtyři zásilky indické guarové gumy. Ty nebudou propuštěny do oběhu dříve, než bude prokázána jejich zdravotní nezávadnost. Toto opatření SZPI a GŘC potrvá i nadále. O výsledcích laboratorních analýz bude SZPI postupně informovat. Daniela Kolejková, SZPI

V kukuřičných chipsech byly zjištěny nadlimitní mykotoxiny Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) uložila společnosti LIDL Česká republika stáhnout z prodeje kukuřičné chipsy EL TEQUITO – TORTILLA CHIPS NACHO CHEESE v balení 300 g, s datem minimální trvanlivosti do 1. 6. 2008 (číslo šarže B5102270). Podle hlášení, které inspekce přijala Systémem rychlého varování pro potraviny a krmiva z Evropské komise, bylo v této potravině vyrobené v Belgii prokázáno překročení povolených limitů na obsah mykotoxinů. SZPI současně pozastavila uvádění do oběhu výrobku EL TEQUITO – TORTILLA CHIPS NATURAL (SALTED) v balení 300 g s datem minimální trvanlivosti do 1. 6. 2008, a to do doby, než bude laboratorně prokázáno, že je zdravotně nezávadný. Mykotoxiny jsou produkty plísní a patří mezi významné přírodní toxiny, které se mohou vyskytovat v potravinách. Ivo Klemeš, SZPI

Státní zemědělská a potravinářská inspekce informuje o čokonápoji z Německa

Prodejce na stánku v Říčanech nabízel burčák „křtěný“ vodou Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) také letos odebírá v nejrůznějších částech ČR vzorky burčáku, které pak analyzuje ve své brněnské laboratoři. Dosud jsou známé výsledky analýz jedenácti odebraných vzorků, z nichž jeden nevyhověl požadavkům stanoveným právními předpisy na tento nápoj, protože obsahoval přidanou vodu. Stejně

jako u vína, ani burčák není možné tzv. zmnožovat exogenní vodou. Burčák obsahoval minimálně 41 procent exogenní vody. Inspektoři vzorek odebrali v Říčanech ve Středočeském kraji na stánku, jehož majitelem je Richard Tóth z Hodonic na jižní Moravě. Podle protokolárního sdělení prodejce byla dodavatelem tohoto nápoje společnost Lukamel s. r. o. ze Zbýšova u Brna. S prodejcem zahájí SZPI správní řízení. SZPI bude v kontrolách pokračovat během celého období, kdy je možné burčák prodávat, tedy až do 30. listopadu. K analýzám používá své vlastní zařízení, které pracuje na principu nukleární magnetické rezonance a izotopové analýzy. Ivo Klemeš, SZPI

Národní kontaktní místo pro RASFF obdrželo oznámení o tom, že německá společnost Alnatura Produktions – und Handels GmbH stahuje z trhu sójový čokoládový nápoj, při jehož výrobě měly být použity kontaminované šarže přídatné látky E 412. Podle informací německého kontrolního úřadu byl tento nápoj distribuován do České republiky pod označením sójový čokonápoj „Alnatura Soja Drink Schoko“, resp. „Alnatura sójový nápoj čokoládový“ v balení 1 l a 3 x 0,2 l (skupinové balení) prostřednictvím společnosti DM Drogerie Markt, s. r. o, Lannova 29, České Budějovice. Podle šetření Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) společnost DM Drogerie Markt stáhla z prodeje na základě požadavku ústředí firmy Alnatura v Německu uvedený výrobek následujících šarží – DMT: Alnatura sójový nápoj čokoládový 1 l : 15. 12. 2007, 25. 1. 2008, 8. 3. 2008, 19. 4. 2008 a 1. 6. 2008, Alnatura sójový nápoj čokoládový 3 x 0,2 l: 25. 1. 2008, 9. 3. 2008, 19. 4. 2008, 20. 4. 2008, 1. 6. 2008. SZPI dále zjistila, že tyto výrobky firma stáhla z prodejen i z centrálního skladu a ekologicky je likviduje. Daniela Kolejková, SZPI

4 / z domova

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

ODPOVĚDI

NA

2

A K T U Á L N Í O TÁ Z K Y

od Ing. T O M Á Š E H R O U D Y , generálního ředitele a jednatele společnosti Masna Příbram, spol. s r. o. OTÁZKA PRVNÍ: Společnost Masna Příbram modernizovala v posledním období dosti významně svoji výrobní základnu. A to dokonce dvojím směrem. Nedávno byla spuštěna výroba masných výrobků s ušlechtilou plísní na povrchu, ale také – a to je velká zajímavost – byla letos spuštěna technologická linka na výrobu plnomasových krmiv pro masožravá zvířata. Mohl byste blíže charakterizovat obě tyto nové kapacity a zhodnotit první obchodní úspěchy těchto nových investičních celků? ODPOVĚĎ: Koncem července tohoto roku jsme spustili zatím náš největší výrobní projekt – výrobu tepelně neopracovaných masných výrobků s ušlechtilou plísní na povrchu. Tradice výroby těchto produktů je známa v Itálii a Německu od 18. století. V Maďarsku je datován počátek výroby tradičních uherských salámů od roku 1835. V České republice patří tyto výrobky ke špičkovým produktům nejvyšší kvality a Masna Příbram, spol. s r. o., patří do úzké skupiny výrobců, kteří splňují náročná kritéria jejich výroby. Vzhledem ke složitosti a náročnosti této výro-

Potraviny se značkou KLASA opět v hledáčku spotřebitelů Potraviny se značkou KLASA se nyní budou ještě více těšit zájmu spotřebitelů. Národní značka kvality potravin se totiž chystá odměňovat rodiče, kteří pro své děti kupují potraviny se značkou KLASA. Od 17. září až do 10. prosince 2007 bude probíhat soutěž, ve které je možné vyhrát dárkové balíčky složené z výrobků KLASA anebo poukázky na nákup v hodnotě 5 000 Kč. Soutěž se koná ve spolupráci s informačním portálem www.kamsdetmi.com. Princip soutěže je jednoduchý: stačí nasbírat alespoň 5 obalů z výrobků oceněných značkou KLASA a odeslat je spolu se správnou odpovědí na soutěžní otázku. Každý soutěžící získá dřevěné kuchyňské prkénko. 30 nejrychlejších soutěžících získá dárkový koš s potravinami oceněnými značkou KLASA v hodnotě 1 000 Kč. Hlavní cenu – poukázku v hodnotě 5 000 Kč na nákup v obchodním domě v místě bydliště – získají 3 výherci, kteří do soutěže zašlou největší množství obalů z výrobků se značkou KLASA.

by jsme využili možnosti navštívit renomované zahraniční výrobce. Před spuštěním tohoto výrobního projektu jsme se tak seznámili s možnými problémy, které mohou při této velice náročné výrobě nastat. V současné době jsme uvedli na trh tři nové produkty této řady: salám Fabián, klobásu Příbramská sněženka a Uherské viržinko. Tyto špičkové výrobky dodáváme do českého trhu balené v perforované fólii a přesto, že se jedná o cenově dražší sortiment, vidíme již dnes, v prvních měsících prodeje, že rozhodnutí rozšířit náš výrobní program o tyto druhy bylo správné. Zvýšený zájem obchodníků o tento sortiment očekáváme hlavně před vánočními svátky a koncem roku. Dalším významným krokem v tomto roce bylo spuštění výroby plnomasových výrobků pro masožravá zvířata a sušárny pamlsků pro psy. Tento sortiment dodáváme do obchodní sítě pod značkami Hafi a Katy. Mezi prvními jsme uvedli na český trh tři druhy plnomasových salámů: Hafi pochoutku, Hafi pochoutku játrovou – krmivo pro všechna plemena psů, a Katy pochoutku – krmivo pro všechna plemena koček. Další novinkou v této řadě pak byly kvalitní přírodní pamlsky pro psy. Prodej plnomasových výrobků pro masožravá zvířata a pamlsků pro psy se natolik osvědčil, že jsme se rozhodli pro roz-

„Soutěže pro spotřebitele se nám v minulosti osvědčily. V loňském roce jsme uspořádali soutěž, v níž dva výherci, kteří nasbírali nejvíce obalů od výrobků se značkou KLASA, získali jídlo na celý rok zdarma. Ze zkušenosti víme, že nejvíce soutěžily maminky s dětmi. Proto jsme letos navrhli soutěž přímo pro ně,“ vysvětluje Klára Bolečková, pověřená řízením Samostatného oddělení pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu, jež značku KLASA spravuje. Více informací se zájemci dozvědí z letáčků, které budou v době platnosti soutěže k dispozici ve 100 vybraných dětských klubech, mateřských centrech a obchodech se zbožím pro děti. Úplná pravidla soutěže budou k dispozici také na internetových stránkách www.eklasa.cz a www.kamsdetmi.com.

Reklama pro značku KLASA se líbí Ve dnech 2.– 6. září se konal již 9. ročník Mezinárodního televizního a rozhlasového festivalu o gastronomii Znojemský hrozen 2007. Národní značka kvality KLASA si odvezla Zvláštní ocenění za svůj reklamní spot zaměřený na zeleninu.

šíření sortimentu této řady a v současné době vyrábíme a dodáváme do českého trhu více než 10 druhů.

OTÁZKA DRUHÁ: Masný průmysl se nyní ocitá dost často pod palbou kritiky na téma „výrobky masa bez masa“. Je obecně známo, že není vůbec problém vyrobit masný výrobek s nejvyšším obsahem masné suroviny, je však problém jej umět prodat, neboť odběratelské řetězce v převaze požadují levné výrobky. Já sám věřím prodeji masných výrobků s plným obsahem masné suroviny v cenové hladině nad 200 až 300 korun českých za kilogram, spolu s prodejem dalších delikates, v „koutcích“ prodejních jednotek, vč. hypermarketů. Neboť v nynější formě prodeje hodnotnější výrobky „zapadají“ a zejména náročný spotřebitel o nich ani neví. Jaký je Váš názor na tento problém? ODPOVĚĎ: V současné době, kdy na našem trhu dominují zvláště zahraniční obchodní řetězce, je opravdu na každého výrobce vyvíjen obrovský tlak na velice nízké nákupní ceny. Při splnění těchto požadavků není však možné dodržet současně kva-

litu a chuť těchto „laciných“ výrobků. S tím by měl každý koncový spotřebitel počítat. Někteří výrobci pak k dosažení co nejnižší ceny mění složení výrobků ve prospěch levných surovin. Složení těchto výrobků, které je potom výrobcem deklarováno na obalu, neodpovídá skutečné kvalitě nabízených výrobků. Masné výrobky Masny Příbram, spol. s r. o., jsou vyráběny pouze z kvalitních surovin bez použití separátů a jejich složení odpovídá označení, které je uvedeno na obalech jednotlivých výrobků. Výrobní program, který je složen z více než 100 druhů masných výrobků, je orientován hlavně na požadavky klientů, kteří preferují na prvním místě stabilní kvalitu a chuť zakoupených uzenin. Naším cílem je zásobovat český trh pouze kvalitními výrobky, koncové zákazníky o této kvalitě dostatečně informovat a tím získat jejich důvěru. Zkrátka neřídíme se cílem „objemy za každou cenu“. Myslím, že kdyby se uzeniny do domácností nakupovali podle našeho sloganu „Jen tak pro chuť.“ ,nebyla by tak masivní poptávka po levných uzeninách. Sice by klesla spotřeba uzeniny na obyvatele, ale určitě by to mělo pozitivní dopad na prodej kvalitních beznáhražkových uzenin. Redakce – F. K.

Pro kategorii reklamních spotů zasedla porota ve složení Jitka Vysekalová (předsedkyně poroty, prezidentka ČMS), Petr Chlupatý (mediální konzultant), Martin Kašpar (marketing manager, Starobrno, a. s.) a Martin Štěpánek (prezident AKA). Zlatý hrozen za nejlepší reklamu byl udělen reklamě na limonádu Kofola, stříbrný hrozen získala reklama pro Pilsner Urquell a bronzovým hroznem byla oceněna reklama na vodu Rajec. Národní značka kvality KLASA získala Zvláštní ocenění festivalu Znojemský hrozen 2007 za reklamní spot se zeleninou. Porota ocenila způsob, jakým je ztvárněno sdělení zaměřené na podporu nejkvalitnějších zemědělských a potravinářských produktů značky KLASA. „Ocenění spotu pro značku KLASA nás velice těší. Je důkazem toho, že naše práce na budování značky pro kvalitní potraviny má smysl a efekt,“ říká Klára Bolečková, pověřená řízením Samostatného oddělení pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu, jež značku KLASA spravuje.

KLASA na veletrhu Polagra-Food 2007

Festival Znojemský hrozen si mezi odbornou veřejností již vybudoval své místo. Mezinárodní soutěžní přehlídka publicistické a zábavní televizní a rozhlasové tvorby se zaměřením na gastronomii je specificky orientovaná a posiluje prestiž České republiky, Jihomoravského kraje a města Znojma.

Ve dnech 17.–20. září 2007 se v polské Poznani uskutečnil další ročník významného potravinářského veletrhu Polagra-Food 2007, který patří k největším ve střední a východní Evropě. Potraviny oceněné národní značkou kvality KLASA se představily ve společné expozici Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a Ministerstva zemědělství (MZe).

Porota vybírala z 240 televizních a rozhlasových pořadů a 90 reklamních spotů, z nichž 27 postoupilo do užšího výběru. Soutěžily příspěvky o gastronomii nejen z Čech a Slovenska, ale i z Itálie, Německa, Rakouska, Francie, Velké Británie, Kanady, Číny, Slovinska, Estonska, Lotyšska, Maďarska, Řecka a Korei.

Ve stánku SZIF se prezentovalo celkem 8 výrobců, kteří pro své produkty získali prestižní ocenění KLASA. Návštěvníci veletrhu se mohli o kvalitě výrobků se značkou KLASA sami přesvědčit. K ochutnání byly jogurty a mléčné dezerty, tvarohy, kefíry, luštěniny, uzeniny, alkoholické nápoje a řada dalších potravin vybrané kvality.

Expozice národní značky kvality KLASA měla již tradiční uspořádání. Vnější obvod tvořily chladicí boxy, vitríny a prodejní pulty, kde se konaly ochutnávky. Ve vnitřní části stánku byla vytvořena VIP zóna, která plnila funkci jednací místnosti pro různá kontraktační jednání.

NA EXPOZICI NÁRODNÍ ZNAČKY KVALITY KLASA SE PREZENTOVALY: " " " " " " " "

Accom holding, s.r.o. Cukrovary TTD, a.s. Essa, s.r.o. Inpost, s.r.o., Mlékárna Valašské Meziříčí, s.r.o. Polabské mlékárny, a.s. Protein Foods, s.r.o. Rudolf Jelínek, a.s. SZIF

z domova / 5

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Soutěž Makro víno roku 2007 představila i speciální vína koobchodních sítích vůbec neobjeví. Příkladem takových přírůstků jsou vína slámová od Oldřicha Drápala, specialisty, jehož vína jsou velmi vysoce hodnocena na prestižních přehlídkách vín a jehož Rulandské šedé 2004 a Frankovka 2004, slámová vína, se umístila i v naší soutěži, a jsou tedy na našich pultech.

Tisková konference Makro víno roku 2007 v knihovně dominikánského kláštera u chrámu sv. Jiljí Každoročně pořádaná soutěž o deset nejlepších českých a moravských vín vybraných z nabídek tuzemských vinařů, které obdržeA JAK LETOŠNÍ ROČNÍK la společnost Makro, vstoupila SOUTĚŽE HODNOTÍ letos do pátého, jubilejního ročníku. Oproti minulým ročníkům, IVO DVOŘÁK, kdy se soutěžilo jen v kategoriHEAD SOMMELIER ích vín jakostních, kabinetních MAKRO CASH & CARRY ČR a pozdních sběrů, byla v roce 2007 soutěž rozšířena v oblasA JEDENÁCTINÁSOBNÝ ti vín jakostních s přívlastkem MISTR ČR o všechny vyšší kategorie včetně vín ledových a slámových. S kažV SOMMELIÉRSTVÍ? dým dalším ročníkem této soutěže se znovu ukazuje, že díky její profesionalitě a odbornosti je Soutěž Makro víno roku letos proudílené ocenění prestižní záležiběhla již po páté, v čem je dnes soutěž tostí pro výrobce a pro zákazníjiná než ve svých počátcích? ky pak představuje záruku kvaliV rámci každého dalšího ročníku ty, na kterou se mohou při výběpředstavuje soutěž Makro víno roru toho správného vína pro danou ku vína stále vyšší kvality. Do soupříležitost spolehnout. těže se hlásí nejen všechny významné vinařské společnosti Čech a Moravy, ale také čím dál větší počet Oddělení vinoték a s ním spojená široká nabídka vín a profesionálního menších producentů, neboť soutěž dává prostor i malým a středním viporadenství je jednou z klíčových obnařům. lastí aktivit společnosti Makro, které věnuje veškerou péči tak, aby předstaJak Vy osobně vnímáte úroveň vovala uznávaného profesionálního a kvalitu českých a moravských vín, partnera pro podnikatele z gastronovčetně těch, jež byla hodnocena? mického sektoru a z oblasti prodeje Podle mého názoru se vína vína. Sommelieři a nákupčí společnosti Makro neustále sledují situaci z České republiky stále posouvají vpřed, co se týká jejich kvality. Via nabídku na trhu a vybírají pro zánaři již přišli na to, že je potřeba kazníky vína tak, aby velkoobchodní udržovat krok s konkurencí ze zacentra Makro neustále nabízela zboží hraničí, což lze dosáhnout tím, že vysoké kvality za nejvýhodnější ceny budou nabízet kvalitní vína a různa trhu. Právě tento cíl je také hlavné speciality, o které je dnes velní inspirací pro pravidelné pořádání ký zájem. soutěže Makro víno roku. Letos do ní bylo přihlášeno celkem 84 vzorků Jak byste zhodnotil letošní ročník od 23 výrobců z celé České republiky. Makro víno roku? Již tradičně byl pro zajištění objektiviPotěšitelné je i to, že čím dál vyšty a té nejvyšší úrovně soutěže ke spoší počet přihlášených vzorků vín dolupráci přizván nejuznávanější vinařsahuje nadstandardních kvalit, což ský odborník prof. Ing. Vilém Kraus, se projevuje i v bodovém hodnoceCSc., který předsedal celkem sedminí. Nově byla soutěž rozšířena o spečlenné degustační komisi, v níž se seciální vína s vyššími přívlastky a unišli také tři nejrenomovanější sommekátní vína, která se většinou ve vellieři v České republice.

Vítěz David Šťastný z Vinných sklepů Valtice, profesor Vilém Kraus (vlevo) a generální ředitel Makro, Andrea Colombo.

Jak vlastně probíhá hodnocení předložených soutěžních vzorků? Hodnocení probíhá podle standardních pravidel, 100bodovou stupnicí OIV. Všechna vína hodnotí odborná sedmičlenná komise v čele s profesorem Vilémem Krausem, nejznámějším českým vinařským expertem. Všichni hodnotitelé jsou zkušenými degustátory, kteří jsou pravidelně zváni na významné soutěže vín. Jak je zaručena nezávislost porotců při hodnocení? Systém soutěže je nastaven tak, že dbá na nezávislost hodnocení ve všech fázích, tedy jak při výběru vzorků, tak v průběhu samotného hodnocení až do chvíle, kdy je

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Makro víno roku 2007 v nedávno renovovaném klášterním refektáři tila v první desítce a bezesporu pattestování uzavřeno. Hodnotící koří k tomu nejlepšímu z našich vinomise není v jakémkoli spojení s výhradů. Běžně však dávám přednost robci přihlášených vín, nelze jakkosvěžím, harmonickým vínům s dobli ovlivňovat výsledky hodnocení rou kyselinou, jež se dají vychutnáa preferovat konkrétní vína. Jednotvat celý večer, a jsem potěšen, že se livé vzorky jsou anonymní, členové tato vína dostala na přední příčky komise znají pouze ročník, nikoliv ve velmi silné konkurenci speciálodrůdu, která jim byla předložena ních vín. k degustaci. Která vína Vám osobně nejvíce chutnala? Velmi obdivuji čistý styl ledových a slámových vín, jež se umís-

Markéta Světlíková External Communication Manager MAKRO Cash & Carry ČR s. r. o. METRO Cash & Carry Slovakia, s. r. o.

6 / zpravodajství PK ČR

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Získejte zdarma aktuality z oboru svou registrací v tuzemské i mezinárodní potravinářské databázi! Potravinářská komora ČR (PK ČR) prostřednictvím svého partnerství v evropském projektu 6. Rámcového programu TRUEFOOD (016264-2; Tradiční potraviny ve sjednocené Evropě) nabízí pouze žadateli podnikajícím v potravinářském průmyslu zavedení do evidence české i mezinárodní potravinářské databáze 11 evropských národních potravinářských federací. Tak lze zdarma získat:

– informace z oblasti legislativy, aktuální problematiky; – volný vstup na semináře, školení a další akce organizované PK ČR; – publikace, informační letáky, ale i nabídky ČR/EU k finační pomoci v podnikání v potravinářském oboru aj. Integrovaný projekt si klade za cíl v rozmezí čtyř let zlepšit kvalitu a bezpečnost potravin a zavést inovace do výrobního systému tradiční evropské produkce prostřednictvím výzkumu

a rovněž prostřednictvím školení a demonstrací. Na projektu dále spolupracuje 31 institucí zastupujících oblast vzdělávací, vývojovou i výzkumnou. Obecným cílem projektu je zavádění inovací ve prospěch tradičního potravinářského průmyslu za účelem posílení konkurenceschopnosti zvýšením kvality a bezpečnosti potravin. K prioritám projektu patří kvantifikace spotřebitelských očekávání

a postojů s ohledem na bezpečnost a kvalitu potravin a inovace, které by mohly být využity ve prospěch tradičního potravinářského průmyslu. Dále jde o vyhodnocení a přenos inovací do průmyslu s tím, že tyto inovace budou garantovat bezpečnost potravin z hlediska mikrobiologického a chemického a povedou ke zlepšení výživové hodnoty potraviny. V neposlední řadě jde o podporu vývoje marketingového a dodavatelského řetězce tradičních potravin s usnadněním

přesunu efektivní technologie inovací do výroby tradičních potravin. Další informace, mj. výstupní specifika projektu, naleznete v bulletinech uveřejněných na oficiální adrese PK ČR: www.foodnet.cz, nebo pak prostřednictvím: www.truefood.eu . Svůj zájem prosím potvrďte elektronicky na adrese: [email protected]

Začíná příprava Mezinárodních potravinářských veletrhů SALIMA 2008 SALIMA – Mezinárodní potravinářské veletrhy jsou nejvýznamnějším výstavním projektem zaměřeným na potraviny a potravinářské technologie v regionu střední Evropy. Od roku 2002 se konají jako bienále, což lépe odpovídá jejich odbornému a kontraktačnímu charakteru a zároveň inovačnímu cyklu prezentovaných technologií. Příští ročník se uskuteční od 4. do 7. března 2008 ve složení: SALIMA – 26. mezinárodní potravinářský veletrh, MBK – 4. mezinárodní veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství, INTECO – 23. mezinárodní veletrh technologií a zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování a VINEX – 13. mezinárodní vinařský veletrh. OHLÉDNUTÍ ZA POSLEDNÍM ROČNÍKEM V roce 2006 se na Mezinárodních potravinářských veletrzích prezentovalo 1089 firem z 39 států. Zahraniční oficiální účast mělo 14 zemí. Expozice si prohlédlo téměř 40 000 návštěvníků z 60 států. Organizované zahraniční mise odborníků dorazily z Maďarska, Pobaltí, Polska, Rakouska, Slovenska a Slovinska. Celkový podíl odborných návštěvníků ze zahraničí dosáhl 13,4 %. Na veletrzích se akreditovalo 420 novinářů z 9 zemí a mezi návštěvníky byla řada VIP osobností, vládních delegací v čele s komisařem EK pro zdraví a ochranu spotřebitele Markosem Kyprianou a delegací zastupujících resorty zemědělství a potravinářství osmi členských zemí EU. BIO POTRAVINY – TOP TÉMA POTRAVINÁŘSKÝCH VELETRHŮ SALIMA 2008 V průběhu potravinářských veletrhů SALIMA bude zvláštní pozornost věnována segmentu biopotravin a ekologického zemědělství. Trendem posledních let je postupná změna stravovacích návyků populace, která souvisí

zejména se snahou o zdravý životní styl a samozřejmě i se zvyšováním životní úrovně českých spotřebitelů. Nakupující se při výběru potravin zaměřují více než v minulosti na kvalitu, nutriční hodnoty a ekologické aspekty nabízených potravin. Biopotraviny se stávají čím dál více součástí spotřebitelských nákupů a řadí se k nejrychleji rostoucím kategoriím v prodeji potravin. Mezinárodní potravinářské veletrhy SALIMA 2008 nabídnou ekozemědělcům, zpracovatelům a prodejcům biopotravin možnost zviditelnit se a prezentovat své produkty a služby před mezinárodním odborným publikem. SALIMA podporuje biopotraviny domácího původu a prostřednictvím doprovodných aktivit zaměřených na segment BIO chce přispět ke zvýšení povědomí o jejich kvalitě a výhodách.

BIO POTRAVINY – TOP TÉMA POTRAVINÁŘSKÝCH VELETRHŮ SALIMA 2008 V průběhu Mezinárodních potravinářských veletrhů SALIMA, které se na brněném výstavišti uskuteční v termínu 4.–7. března 2008, bude zvláštní pozornost věnována segmentu biopotravin a ekologického zemědělství.

TRENDY 2008 – POKRAČOVÁNÍ ÚSPĚŠNÉHO PROJEKTU Na minulých veletrzích SALIMA si odbyl svoji premiéru projekt TRENDY. Jeho cílem je představení nejnovějších výrobků pro zdraví, nových tendencí v potravinářské výrobě a ve výrobě nápojů, moderních trendů ve stravování a jejich úzké spojení se zdravým životním stylem a s moderním stravováním. Celý projekt bude rozčleněn do šesti kategorií, o jednu více než v roce 2006. V kategorii „GO Future!“ se představí potraviny budoucnosti. „GO Trends!“ je zaměřený na potraviny pro aktivní život. „GO Travel!“ prezentuje národní speciality, mezinárodní kuchyně. Stravování pro děti a mládež je věnována kategorie „GO Kids!“. Speciální a dietní potraviny naleznou návštěvníci v kategorii „GO Speciál!“ Nová – šestá kategorie – je „GO Organic!“, ve které se představí certifikované BIO potraviny. Každá z těchto kategorií ve finále představí nejlepší výrobek či koncepci, jež vybere odborná porota. Účast na projektu nezávisí na veletržní účasti.

PROČ SALIMA A BIO? Trendem posledních let je postupná změna stravovacích návyků populace, která souvisí zejména se snahou o zdravý životní styl a samozřejmě i se zvyšováním životní úrovně českých spotřebitelů. Nakupující se při výběru potravin zaměřují více než dříve na kvalitu, nutriční hodnoty a ekologické aspekty nabízených potravin. Biopotraviny se stávají čím dál více součástí spotřebitelských nákupů a řadí se k nejrychleji rostoucím kategoriím v prodeji potravin. Celosvětový odbyt biopotravin v roce 2006 dosáhl 30,9 miliard eur a biopotraviny tvoří nejrychleji rostoucí segment trhu s potravinami na světě. Již několik let roste biosegment v Evropě průměrně o více než 15 procent ročně, a dokonce i rozvinuté biotrhy zažívají opětovný nárůst. Počet spotřebitelů pravidelně nakupujících biopotraviny rychle stoupá. S tím stoupá počet obchodních míst, které biopotraviny nabízejí. Od prodejen na ekofarmě a tržnic přes hotely a restaurace, školní a podnikové jídelny a nemocnice až po maloobchodní řetězce

a diskonty. Odborníci předpovídají, že do konce roku 2010 se světový obrat s biopotravinami zdvojnásobí. Biopotraviny nejsou na potravinářských veletrzích v Brně nováčkem. V minulých letech se na veletrhu SALIMA představila celá řada firem s nabídkou biopotravin. Od roku 2004 intenzivně spolupracujeme se Svazem ekologických zemědělců PRO-BIO. Svaz PRO-BIO je nevládní nezisková organizace, která v České republice prosazuje a podporuje ekologické formy hospodaření a spotřebu biopotravin. Mezinárodní potravinářské veletrhy SALIMA 2008 nabídnou ekozemědělcům, zpracovatelům a prodejcům biopotravin možnost zviditelnit se a prezentovat své produkty a služby před mezinárodním odborným publikem. SALIMA podporuje biopotraviny domácího původu a prostřednictvím doprovodných aktivit zaměřených na segment BIO chce přispět ke zvýšení povědomí jejich o kvalitách a výhodách. SOUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA TRENDY A NOVÁ KATEGORIE GO ORGANIC! Pro rok 2008 bude projekt TRENDY, velmi úspěšný již v minulém ročníku veletrhu SALIMA, rozšířen o novou kategorii GO Organic!, věnující se představení biopotravin a produktů ekologického zemědělství. GO Organic! nabídne návštěvníkům kompletní přehled o novinkách nejen na českém trhu s biopotravinami. NA CO SE MOHOU NÁVŠTĚVNÍCI DÁLE TĚŠIT? V rámci doprovodného kongresového programu veletrhu SALIMA 2008 se uskuteční mezinárodní konference na téma „Biopotraviny ve veřejném stravování“ s cílem podpořit jejich zavádění a používání v tomto gastronomickém segmentu. Kompletní průřez nabídkou dodavatelů biopo-

travin včetně poradenství představí vzorová prodejna biopotravin pod názvem „Bio market na rohu“ aneb Jak nejlépe biopotraviny prodávat a zaujmout zákazníka. ČESKÁ BIOPOTRAVINA ROKU 2007 – PŘEDÁVÁNÍ OSKARŮ V OBORU BIOPOTRAVIN U příležitosti veletrhů SALIMA vyvrcholí 6. ročník soutěže Česká biopotravina roku 2007 a výherci soutěže bude na slavnostním galavečeru premiérově předáno hlavní ocenění. Vyhlašovatelem soutěže je Potravinářská komora České republiky. Nad konáním soutěže převzal odbornou záštitu Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO, odborným garantem je agentura Green Marketing. Hlavním cílem soutěže Česká biopotravina roku je podpořit vynikající kvalitu v celém dodavatelském řetězci oboru biopotravin, podpořit domácí výrobce biopotravin a zviditelnit jejich produkty. Veletrhy Brno a. s. se staly partnerem soutěže a do budoucna ji hodlají významně podporovat. SALIMA – nejvýznamnější potravinářské B2B veletrhy v regionu střední Evropy – nabízí ideální příležitost, jak vstoupit na rychle rostoucí český, resp. středoevropský trh s biopotravinami. Ať už jako vystavovatel nebo návštěvník, SALIMA vám poskytne optimální možnost pro realizaci vašich „bio“ plánů. VELETRHY SALIMA SE USKUTEČNÍ V TERMÍNU 4.–7. BŘEZNA 2008 VE SLOŽENÍ: SALIMA – mezinárodní potravinářský veletrh MBK – mezinárodní veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství INTECO – mezinárodní veletrh zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování VINEX – mezinárodní vinařský veletrh

Potravinářská komora ČR hlavním partnerem Potravinářských veletrhů SALIMA 2008 Potravinářská komora ČR (PK ČR) považuje Mezinárodní potravinářské veletrhy SALIMA za nejdůležitější domácí akci svého druhu, a proto se jako jeden z hlavních partnerů do příprav již 26. ročníku aktivně zapojí. Na prezentaci příprav veletrhů Salima 2008 to v Praze 19. září uvedl nově zvolený prezident PK ČR Ing. Miroslav Toman, CSc. Veletrhy Salima se na brněnském výstavišti uskuteční ve dnech 4. až 7. března 2008. ČEŠTÍ POTRAVINÁŘI UMÍ NABÍDNOUT KVALITNÍ POTRAVINY, NEMOHOU VŠAK VYRÁBĚT ZA PODNÁKLADOVÉ CENY Prezident Toman ve svém vystoupení označil české potraviny za jedny z nejkvalitnějších v Evropě. „Český spotřebitel si kvalitu našich potravin

stále více uvědomuje, jen je zapotřebí zvyšovat propagaci podpory jejich prodeje,“ řekl prezident. V úsilí o zvyšování spotřeby českých potravin nadále významně pomáhá systém značky kvalitních potravin KLASA. Na veletrhu Salima začátkem března 2008 bude slavnostně předáno ocenění KLASA dalším vý-

robkům. Státní zemědělský a intervenční fond současně připravuje na ploše 70 m2 speciální stánek zaměřený nejen na propagaci značky KLASA, ale rovněž na představení logem KLASA označených produktů od přibližně dvaceti výrobců. Miroslav Toman se domnívá, že je důležité, aby se u výrobků průběžně sledovalo, zda si udržují vyžadované kvalitativní parametry. Důraz je současně nutné klást na regionální původ potravin. PK bude proto ráda spolupracovat s Agrární komorou ČR při organizování regionálních soutěží o nejlepší potravinářské výrobky.

Skutečné kvalitě potravin však podle prezidenta Tomana musí odpovídat také cena. „Za podnákladové ceny se kvalita vyrobit nedá. Je důležité spotřebitele učit kvalitu mezi potravinami rozeznávat a upozorňovat na to, že to, co je nejlevnější, ještě nemusí být také nejkvalitnější.“ Kvalitu a cenu potravin významně ovlivňují i obchodníci a jejich vztahy s jednotlivými dodavateli. Potravinářská komora ČR hodlá podle Miroslava Tomana s obchodníky a obchodními řetězci navázat pokud možno konstruktivní spolupráci. Cílem bude postupně dosáhnout takových vztahů

mezi obchodníky a potravinářskými výrobci, jako je tomu ve vyspělých zemích Evropské unie. „Jestliže v současnosti v Evropě dochází kvůli nárůstům cen surovin rovněž ke zvyšování cen potravin, dá se očekávat, že stejný vývoj nastane také v České republice. Potravináři nemohou být tím, kdo na zvyšování cen surovin doplatí. Za své výrobky musí dostat adekvátní odměnu včetně rozumné marže. I potravináři si na sebe musí vydělat, potřebují investovat do rozvoje výroby, zaplatit své zaměstnance,“ upozornil prezident Toman. Zbyněk Boublík, PK ČR

zpravodajství PK ČR / 7

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Podpora inovací v potravinářství by měla být větší

Úspěch PK ČR na festivalu Znojemský hrozen

Potravinářská komora ČR bude iniciovat jednání s příslušnými ministerstvy o možném navýšení financí na podporu inovací, vědy a výzkumu v českém potravinářském průmyslu. „I přesto, že podobná situace je také v ostatních evropských zemích, některé z nich již hledají způsoby, jak najít pro tuto oblast dodatečné finanční zdroje,“ řekl v této souvislosti ředitel PK ČR Ing. Miroslav Koberna, CSc, který se nedávno zúčastnil v Bruselu diskuse na toto téma v rámci schůzky členů Evropské technologické platformy „Food for life“.

Potravinářská komora ČR získala významné ocenění na letošním již 9. ročníku mezinárodního televizního a rozhlasového festivalu o gastronomii Znojemský hrozen, který se ve Znojmě konal ve dnech 2. až 6. září. V soutěžní kategorii reklamních spotů získaly animované spoty Potravinářské komory ČR zaměřené na propagaci zdravého způsobu života čestné uznání. Podle názoru odborné poroty přihlášená série dobře vyjádřila potřebný apel na rozumnou spotřebu potravin, výstižně propagovala zásady zdravého, vyváženého způsobu života a současně odpovídala etickému poselství reklamy.

ČR má přece jen oproti některým státům jednu výhodu: podporu České technologické platformy pro potraviny se podařilo administrativně zařadit do operačních programů ministerstev školství a průmyslu, navíc i Program rozvoje venkova ČR v sobě obsahuje podopatření na podporu spolupráce při vývoji nových produktů mezi podniky a výzkumnou sférou. Systém se však v praxi zatím nedaří realizovat. „Dostatečná finanční podpora vědy, výzkumu a inovací je totiž velmi důležitá pro udržení konkurenceschopnosti celého našeho potravinářství,“ dodal ředitel Miroslav Koberna.

Spoty PK zaměřené na propagaci zdravého životního stylu si vybrala do svého vysílání také Česká televize, která je v několika etapách zařazuje do svého vysílání jako oběcně prospěšné sdělení. Závěrečnou část Česká televize odvysílá v období od 12. do 25. listopadu. Spoty si zájemci mohou prohlédnout také na oficiální internetové stránce PK ČR http://www.foodnet.cz . Program 9. ročníku festivalu o jídle a pití Znojemský hrozen byl již tradičně velmi bohatý, hned na začátek organizátoři zařadili barmanskou show. Kromě soutěžní přehlídky televizních a rozhlasových snímků festival nabídl také klání reklamních spotů, ochutnávky, národní dny nebo doprovodné projekce a koncerty. Chuťové buňky návštěvníků

festivalu zaujaly takzvané národní dny, v jejichž průběhu se představili Valaši. Ti s sebou do vinařského Znojma přivezli slivovici. Valachy následně v programu vystřídali Maďaři, Číňané a Rakušané. Číňané například předvedli přípravu čtyř druhů čajů, kvůli každému z nich přitom do Znojma přijel speciálně jeden člověk. Každý ze čtveřice měl navíc k podávání toho kterého druhu čaje patřičné oblečení, podávali se také asijské pochutiny a švestkové víno. Součástí festivalu se staly doprovodné akce, letos například koncert houslistky Gabriely Demeterové. Proběhl ve středu 5. září v nejstarším znojemském kostele svatého Mikuláše. Výjimečnost vystoupení spočívala i v tom, že kostel se dva roky rekonstruo-

val, a Demeterová tak byla po delší době první umělkyně, která tam zahrála. Potravinářská komora ČR se jako partner festivalu do programu aktivně zapojila, a to ve středu 5. září odpoledne sérií několika seminářů s následujícími tématy: Podpůrná schémata pro potravinářství v ČR, Inovace – Klíč k úspěchu malých a středních podniků, Přínos České technologické platformy pro potraviny a klastrů pro potravinářství v ČR, Schéma dobrovolného nutričního značení a nová komitologie, Průběh a výsledky německého a navazujícího portugalského předsednictví EU. Na semináře PK zavítali členové Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Jiří Papež a Ing. Ladislav Skopal.

Semináře pro potravináře o možnostech čerpání finančních podpor z fondů Evropské unie

V Olomouci se seminář uskutečnil v budově Magistrátu města na Hynaisově ulici.

V Praze se účastníci semináře sešli ve Velkém sále Ústavu zemědělských a potravinářských informací ve Slezské ulici v Praze 2.

Potravinářská komora ČR ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR a Ústavem zemědělských a potravinářských informací připravila na měsíc září dva semináře zaměřené na informování o možnostech čerpání finančních podpor z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova – Progra-

novujícími podmínky pro poskytování dotací, dále se strukturou výdajů, jež je možné krýt z evropských zdrojů a získali přehled kategorií podniků, které mohou o dotace z programu EAFRD žádat. Přednášející navíc názorně vysvětlili správné postupy při zpracování projektů a vyplňování příslušných žádostí. Upozornili také na chyby, jichž

mu rozvoje venkova ČR (EAFRD). Semináře se uskutečnily v termínech 11. září v Olomouci a 18. září v Praze. Přednášejícími byli odborníci z Ministerstva zemědělství ČR a Státního zemědělského a intervenčního fondu. Účastníci semináře se seznámili s pravidly sta-

se žadatelé o dotace nejčastěji dopouštějí. Účastníci semináře obdrželi zajímavé písemné materiály v tištěné i elektronické formě. Semináře se konaly pod záštitou náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje MUDr. Jitky Chalánkové a náměstka primátora města Olomouce RNDr. Ladislava Šnevajse.

Výrobci potravin ze Středočeského kraje budou soutěžit o nejlepší výrobek Potravinářský výrobek Středočeského kraje – tak se jmenuje nové ocenění, které bude udělováno nejlepším potravinám od středočeských výrobců. Cílem je zvýšení zájmu spotřebitelů o kvalitní produkci z místních zdrojů a propagace úspěšných firem. „Zemědělství a potravinářství je ve Středočeském kraji významné hospodářské odvětví. Vzhledem k rozdělení kompetencí v této oblasti však kraj není vybaven téměř žádnými nástroji, kterými by podporoval a ovlivňoval činnost zemědělců. Ti přitom jednoznačně přispívají k prosperitě Středočeského kraje. Proto se jim snažíme vytvářet co

nejlepší podmínky, byť v rámci našich skromných možností, a jejich výrobky účinně propagovat... Jedním z vývojových trendů mezi spotřebiteli je zvýšený zájem o kvalitní produkci z místních zdrojů. Věřím tedy, že nová soutěž nejen pomůže všem v lepší orientaci na trhu, ale také zvýrazní práci našich zemědělců a výrobců potravin,“ řekl Vilém Žák, náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí, územního a stavebního řízení, zemědělství a informatiky. Soutěž bude logickým doplněním celorepublikového systému udělování známky Klasa na regionální úrovni. Obdobné soutěže jsou přitom připravovány nebo již probíhají i v některých ostatních krajích.

SEDM KATEGORIÍ Do soutěže se bude moci přihlásit právnická nebo fyzická osoba, která sídlí nebo je oprávněná k podnikání na území Středočeského kraje. Přihlašovaný výrobek musí splňovat platné právní předpisy.

Soutěž bude probíhat v sedmi zvlášť hodnocených kategoriích: mlýnské a pekárenské výrobky, mléko a mléčné výrobky, lahůdky a cukrářské výrobky, alkoholické nápoje kromě piva, masné výrobky, med a výrobky ze včelího medu, ostatní potravinářské výrobky a pivo. Každý výrobek, který splní podmínky účasti v soutěži, získá pamětní list „Účastník soutěže Potravinářský výrobek Středočeského kraje“. Trojici nejlépe umístěných výrobků v každé kategorii bude uděleno hejtmanem Středočeského kraje Petrem Bendlem ocenění „Potravinářský výrobek Středočeského kraje“. Přihlášené výrobky posoudí nezávis-

lá hodnotitelská komise, a to pomocí přesné bodovací stupnice. Výrobky budou posuzovány na základě senzorických, estetických, ale i designérských vjemů. Slavnostní vyhlášení soutěže se uskuteční 6. října při příležitosti konání Středočeských dožínek v Lysé nad Labem. Vlastní vyhlášení výsledků proběhne 22. března příštího roku při výstavě Zemědělec v Lysé nad Labem. Partnerem soutěže je také Potravinářská komora ČR, Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Více informací na http://www.stredocech.cz Zbyněk Boublík, PK ČR

8 / zpravodajství PK ČR

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Soutěž Potravinář a potravina roku 2007 Královéhradeckého kraje zná svého vítěze O CELKOVÉM POŘADÍ ÚČASTNÍKŮ SOUTĚŽE ROZHODLO 4 707 HLASUJÍCÍCH Z KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

Absolutním vítězem 2. ročníku soutěže Potravinář a potravina roku 2007 Královéhradeckého kraje se opět stala společnost BEAS, a. s., pekárny Lično, člen Potravinářské komory ČR. S počtem 768 hlasů se stala nejen celkovým vítězem, a tedy Potravinářem roku 2007 Královéhradeckého kraje, ale i držitelem hlavního ocenění v kategorii Mlýnské a pekárenské výrobky.

Již podruhé za sebou se absolutním vítězem soutěže Potravinář a potravina roku 2007 Královéhradeckého kraje stala společnost BEAS, a. s., pekárny Lično. Na snímku předseda představenstva společnosti Ing. Bedřich Syrovátko a obchodní ředitelka Miroslava Valovičová.

Soutěž Potravinář a potravina roku 2007 vyhlásil letos v březnu již podruhé Krajský úřad Královéhradeckého kraje. „Chtěli jsme touto cestou zpopularizovat mezi odběrateli a zákazníky našeho regionu výrobky krajských zemědělců a výrobců potravin, neboť věříme, že jejich kvalita je přinejmenším srovnatelná s produkty potravinářství v Královéhradeckém kraji“ řekl o poslání soutěže člen Rady Královéhradeckého kraje zodpovědný za oblast životního prostředí a zemědělství MUDr. Jiří Vambera.

Vítězi jednotlivých profesních oblastí se staly v kategorii Mlýnské a pekárenské výrobky + celkový vítěz: – BEAS, a. s., pekárna Lično – za výrobek Ličenský chléb Mléko, mléčné výrobky: NIVA, s. r. o. – Niva 50% Lahůdky a cukrářské výrobky: STRIX Hořice s. r. o. – Hořické trubičky Alkoholické a nealkoholické nápoje: Podorlická sodovkárna, s. r. o. – 100% jablečný mošt Maso, masné výrobky: Zepo Bohuslavice, a. s. – Grilovací klobása Zelenina, ovoce a ostatní výrobky: AGROSPOL Bolehošť – Bolehošťské kysané zelí Soutěže se mohli zúčastnit pouze výrobci, kteří mají sídlo nebo provozovnu na území kraje. O vítězích pak rozhodovala svými hlasy od 1. června do 31. srpna veřejnost prostřednictvím hlasovacích lístků a hlasování na internetové adrese www.

potravinarroku.cz. Na této adrese jsou také zveřejněny kompletní výsledky soutěže. Přihlášení producenti navštívili v rámci propagace soutěže města Královéhradeckého kraje, kde na prodejních a ochutnávkových trzích prezentovali své výrobky široké veřejnosti. Podle organizátorů navštívilo celkem osm prodejních trhů, které se konaly vždy od 10.00 do 18.00 postupně v Náchodě, Jičíně, Trutnově, Hostinném, Rychnově nad Kněžnou, Hronově a dvakrát v Hradci Králové okolo čtyřiceti tisíc návštěvníků. „Snahou kraje bylo, pomocí kampaně a spotřebitelské soutěže, zviditelnit naše krajské producenty potravin, kteří zatím přežili ohromný konkurenční tlak. A to se podle ohlasů na 2. ročník povedlo,“ hodnotí letošní průběh soutěže předsedkyně výboru pro zemědělství Královéhradeckého kraje Petra Škopová. Oficiální vyhlášení výsledků se odehrálo v sobotu 15. září na Královéhradeckých krajských Dožínkách v Hradci Králové v Šimkových sadech.

Potravinářská komora ČR na Kralovéhradeckých krajských dožínkách Svým vlastním prezentačním stánkem se na Královéhradeckých krajských dožínkách v sobotu 15. září v Šimkových sadech v Hradci Králové představila Potravinářská komora ČR. Společně s Informačním centrem bezpečnosti potravin při Ústavu zemědělských a potravinářských informací PK nabízela návštěvníkům dožínek řadu zajímavých publikací s tématikou potravinářství, informací pro spotřebitele a propagace zdravého životního stylu. Ve spolupráci s redakcí časopisu Q magazín, který mapuje kvalitu výrobků na českém trhu, a odborníky z Vysoké školy chemicko-technologické navíc PK nabídla v rámci programu dožínek ukázku senzorického hodnocení potravin s ochutnávkou pro veřejnost.

Stánek PK ČR navštívil i ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič, kterého doprovázeli hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík (vpravo), prezident Agrární komory ČR Jan Veleba (vlevo) a ředitelka společnosti Chovservis Petra Škopová.

Senzorické hodnocení potravin si na stánku Potravinářské komory ČR osobně vyzkoušel ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič.

Měsíc v Potravinářské komoře Z JEDNÁNÍ VALNÉ HROMADY (VH) POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČR 13. 9. 2007 Valná hromada: – zvolila novým prezidentem PK ČR Ing. Miroslava Tomana, CSc. – schválila jednací a volební řád – zabývala se změnou výše plateb za služby a informace Z JEDNÁNÍ VÝKONNÉ RADY (VR) POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČR 13. 9. 2007

Výkonná rada: – projednala a schválila program a materiály určené pro jednání valné hromady PK ČR – projednala harmonogram zasedání VR a představenstva pro zbytek roku – projednala a schválila Jednací řád výborů a pracovních skupin 3. 9. 2007 – projednala předložené nominace na prezidenta a provedla jejich formální a obsahovou kontrolu – zabývala se přípravou valné hromady PK v souladu s rozhodnutím představenstva

www.FOODNET.cz: web českých a moravských potravinářů

DŮLEŽITÉ UDÁLOSTI 17. 9. Prezident PK ČR Ing. Miroslav Toman, CSc., diskutoval společně s prezidentem Agrární komory ČR Ing. Janem Velebou se zástupci Českomoravského svazu mlékárenského a odbytových družstev o problematice dodávek mléka. 13. 9. Vedoucí legislativního oddělení PK Ing. Josef Sajdl zastupoval PK na semináři Podvýboru pro ochranu spotřebitele Poslanecké sněmovny PČR, kde byl diskutován systém RASFF a možnost přístupu spotřebitele k informacím z něj. Jednání se zúčastnili zástupci spotřebitelských a ekologických organizací. Jednání bylo přímým

důsledkem uměle vyvolané aféry s dioxiny v gumě guar. Zástupce PK ČR podpořil postup SZPI v této věci a zdůraznil nutnost poskytovat informace spotřebiteli až ve chvíli, kdy je nezvratně prokázáno ohrožení spotřebitele. 6.9. Ředitel PK ČR Ing. Miroslav Koberna, CSc., se společně se zástupci Českého svazu zpracovatelů masa zúčastnil ve Znojmě jednání s ředitelem Státní zemědělské a potravinářské inspekce Ing. Jakubem Šebestou na téma komunikace s veřejností. V započatých rozhovorech se bude pokračovat na společném zasedání PK ČR a jednotlivých profesních svazů.

Potravinářská komora České republiky, Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce

Oficiální internetová stránka Potravinářské komory ČR, Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce http://www.foodnet.cz má za cíl být webem všech českých a moravských potravinářů. Internetovou stránku komory denně navštíví více než 5 000 uživatelů Internetu.

FOO FO OD NET

INFORMAČNÍ SYSTÉM PK ČR NA STRÁNKÁCH KOMORY DENNĚ NAJDETE: – aktuální zpravodajství o dění v domácím i zahraničním potravinářském průmyslu – pozvánky na zajímavé výstavy, semináře či prezentační akce – odborné informace o potravinách a potravinářství

NABÍZÍME: – možnost získat přístup do vybraných neveřejných částí webu: např. přehledně zpracované potravinářské legislativy – za velmi výhodných podmínek prezentovat svůj podnik, službu či výrobek v inzertní části internetových stránek V případě zájmu o získaní podrobnějších informací kontaktujte sekretariát Potravinářské komory ČR.

Potravinářská komora ČR (PK ČR), Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce je zájmové sdružení právnických osob z odvětví potravinářského průmyslu. Plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory a obory zpracování zemědělských produktů. Reprezentuje obor potravinář-

ství vůči orgánům státní správy a obdobným organizacím v EU, včetně organizací se světovou působností a všech organizací, jejichž činnost souvisí se zájmy podnikatelů zpracovatelského průmyslu. Poskytuje potravinářské odborné a technologické poradenství a spolupracuje s ostatními oborovými svazy, které mají k oboru vztah.

Počernická 96/272, 108 03 Praha 10 - Malešice, tel./fax: 296 411 187, tel.: 296 411 190-3, e-mail: [email protected], internet: http://www.foodnet.cz Zbyněk Boublík, PK ČR

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

zpravodajství MZe ČR / 9

Gandalovič: zasadíme se o navýšení mléčných kvót

Postupné každoroční navyšování mléčných kvót o 5–6 % za současné minimalizace pokut udělovaných producentům za překročení kvóty – takový je plán ministrů zemědělství zemí Visegrádské čtyřky (V-4), které nyní Česká republika předsedá. Ministr Petr Gandalovič to zdůraznil na jednání v rámci neformální Rady ministrů zemědělství a rybolovu v portugalském Portu. Iniciativa V-4 směřuje k úplnému odstranění mléčných kvót v letech 2014/15. Požadavek chtějí ministři V-4 přednést na nejbližší Radě ministrů zemědělství a rybolovu na konci září v Bruselu.

„Postupné navyšování kvót o 5–6 % ročně je prakticky jediným způsobem, jak zavést do sektoru tržní principy. Požadavek je velmi dobře načasován a ministři zemí Visegrádské čtyřky s ním chtějí vystoupit na nejbližší Radě ministrů zemědělství a rybolovu koncem září v Bruselu,“ uvedl mj. ministr zemědělství Petr Gandalovič. „V případě nepřijetí potřebných opatření lze předpokládat další nárůst cen mléka a mléčných produktů, což by mohlo vést ke snížení jejich spotřeby,“ dodal. Jak vyplynulo z jednání neformální Rady ministrů, zkušenosti ze sektoru mléka jsou ve všech zemích V-4 dost podobné, např. polská delegace zmínila současný neustálý růst cen mléka a mléčných produktů, a to v některých případech až o 20 %. Ministr Gandalovič pak formuloval společný požadavek spočívající v postupném každoročním navyšování mléčných kvót o 5–6 % za současného snižování penalizace producentů za překročení kvóty.

„Možnost takto se seznámit se stanovisky dalších členských států Evropských společenství, navíc států, které sdílejí podobné historické a sociální prostředí, geografické podmínky apod., jako je tomu u zemí Visegrádu, je vždy cenná. Přispívá ke sbližování postojů a tím dále i k hladšímu průběhu jednání na celoevropské úrovni,“ zhodnotil jednání ministrů zemí V-4 1. náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč. Současná vysoká poptávka po mléčné surovině ze strany českých, německých i italských mlékáren způsobuje od 2. poloviny tohoto roku růst cen mléčné suroviny i růst cen výrobků. Nákupní ceny za mléko od července 2007 pomalu rostou a dá se očekávat, že tento trend bude i nadále pokračovat. Potvrzují to také jednání zástupců zemědělských producentů a zpracovatelů mléka, ačkoliv nárůst cen by měl být pozvolný, ne skokový. Zpracovatelé jsou cenově tlumeni odbytem mléčných výrobků zejména v obchodních řetězcích.

Ceny zemědělských výrobců za mléko I. a vyšší třídy jakosti vykázaly v červenci oproti předchozím měsícům růst na 7,90 Kč/l, tj. zvýšení od začátku roku o 1,4 %. Předpokládaná cena zemědělských výrobců podle údajů Českomoravského svazu mlékárenského za měsíc srpen 2007 bude na úrovni cca 8,10 Kč/l, tj. meziměsíční zvýšení o 0,20 Kč/l. Ceny na německém trhu se rovněž výrazně zvýšily a poslední nabídky pro české producenty mléka se pohybují na úrovni 9,50 Kč/l. Rovněž nabídky italských firem se pohybují na vysoké úrovni a v současnosti dosahují dokonce 11,00 Kč/l. Uvedená situace jasně naznačuje, že dojde k dalšímu vývozu mléčné suroviny, která již v loňském roce představovala více jak 10 % z celkových dodávek mléka, tj. cca 300 mil. litrů (313 tis. tun). Odhady vývozu kalendářního roku 2007 se pohybují na úrovni nejméně 400 mil. litrů (410 tis. tun).

Logo BIO je zárukou kvality pro spotřebitele V posledních dnech se v médiích objevily informace, dle kterých výrobci klasických potravin neoprávněně používají osvědčení, které se uděluje produktům ekologického zemědělství, a že neoprávněně tisknou na obaly svých výrobků grafické logo, kterým se označují biopotraviny. Skutečnost je ale jiná. „Doposud jsme nezaznamenali žádný případ, kdy by došlo k neoprávněnému používání osvědčení pro biopotraviny nebo grafického loga BIO, kterým se biopotraviny označují. Řešili jsme ale několik případů, kdy výrobci potravin používali neoprávněně slovo „bio“ v názvu svého výrobku. Ve většině případů se nejednalo o klasické potraviny,

ale o doplňky stravy,“ říká ministr Petr Gandalovič a dodává: „takové případy byly i nadále budou ze strany ministerstva zemědělství velmi přísně postihovány.“ Pravidla pro udělování grafického loga BIO jsou na rozdíl od některých dalších značek kvality jasně definovaná, jsou dána zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, a nařízením Rady (EHS) č. 2092/91. Grafické logo BIO je státní značka ve vlastnictví ministerstva zemědělství. To také pověřuje k činnosti kontrolní organizace, které přímo na ekologických farmách a ve výrobnách biopotravin pravidelně kontrolují, zda jsou pravidla ekologického zemědělství dodržována. Pokud ano, obdrží ekologický zemědělec nebo výrobce

biopotravin osvědčení (certifikát), že se jedná o biopotravinu. Pouze certifikované biopotraviny lze označovat grafickým logem BIO. Správně označená biopotravina obsahuje kromě loga BIO také kód kontrolní organizace, která daný produkt kontrolovala. V současné době jsou ministerstvem zemědělství k výkonu kontrolní a certifikační činnosti v ekologickém zemědělství pověřeny tři organizace: KEZ o.p.s., ABCERT GmbH a Biokont CZ, s. r. o. Podle kódu kontrolní organizace na obale biopotravin lze poznat, která kontrolní organizace daný produkt kontrolovala a certifikovala. Kódy kontrolních organizací jsou následující: CZ-KEZ-01, CZ-ABCERT-02 a CZ-BIOKONT-03.

Grafické logo, kterým se označují produkty ekologického zemědělství.

Gandalovič: ovocnáři si musí vytvořit pevné odbytové vazby Producenti ovoce v České republice by se letos měli více zaměřit na vytvoření stálých odbytišť, i kdyby to znamenalo několikahaléřové snížení ceny za kilogram vykupovaného ovoce. Na slavnostním zahájení XXXI. ročníku zahradnického veletrhu Zahrada Čech v Litoměřicích to řekl ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič.

Letošní jarní mrazy snížily ve velké části Evropy úrodu ovoce o zhruba 30 procent. To mělo vliv na výrazně vyšší ceny ovoce na konzum i na zpracování. „Dobrý prodejní rok je jistě možné využít k vytvoření maximálního zisku, ale možná právě letos by producenti měli více přemýšlet dopředu a vyměnit pár haléřů z ceny za kilogram ovoce za vytvoření pevnějších odbytových vazeb, aby se v roce horšího odbytu měli vůbec kam obracet,“ uvedl Petr Gandalovič.

Podle minstra si ovocnáři svoji největší krizi z konkurence zahraničního zboží prodělali již před vstupem České republiky do EU, zelináři těsně po našem vstupu do EU. Dnes se podle Gandaloviče jejich situace jeví již mnohem příznivěji s dobrým výhledem do budoucna.

České ovocnářství má bohatou tradici. Například u jablek, hrušní a třešní odolává konkurenci několik našich odrůd. Je to dáno zejména dobrými půdně klimatickými podmínkami.

Potýká se ale s velkým podílem přestárlých sadů. MZe ČR se proto podle ministra bude snažit udržet národní podpory na výsadbu a závlahy co nejdéle. Ministr Gandalovič se ve svém vystoupení zmínil také o reformě SOT s ovocem a vínem. EU podle jeho slov určuje většinu podpůrných mechanismů společnými pravidly. „Letošní reforma klade větší důraz na posílení trhu, schopnost producentů odolat krizím, ale i větší spotřebu. Celkově by se pozice českého ovocnářství a zelinářství měla zlepšit,“ řekl Gandalovič. Mgr. Ilona Chalupská ředitelka odboru komunikace

Vyjádření EFSA týkající se nové studie Spojeného království o změnách v chování dětí souvisejících s určitými potravinářskými barvivy Úřad EFSA byl informován Úřadem pro bezpečnost potravin Spojeného království (Food Standards Agency – FSA) o zjištěních výzkumných pracovníků univerzity v Southamptonu, kteří tvrdí, že by směs určitých potravinářských barviv a konzervačního přípravku benzoátu sodného mohla mít negativní dopad na chování hyperaktivních dětí. EFSA se těmito barvivy zabývá již v rámci přehodnocování bezpečnosti všech potravinářských barviv. Panel AFC Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) [1] se bude těmito novými zjištěními zabývat, přičemž zohlední další dostupné vědecké důkazy týkající se barviv a dopadů na chování. Na svém příštím plenárním zasedání na konci září komise AFC tato zjištění posoudí a zváží, zda je třeba dále se tématu věnovat. Úřad pro bezpečnost potravin Spojeného království zasílá EFSA další podrobnosti studie, aby mu tuto práci usnadnil. Southamptonskou studii zadal FSA. Nezávislí vědečtí odborní poradci ze Spojeného království zabývající se touto problematikou z Výboru pro toxicitu chemických látek v potravi-

nách, spotřebním zboží a životním prostředí (Committee on toxicity of chemicals in food, consumer products and the environment), studii zhodnotili a vydali komplexní prohlášení. Vědečtí odborníci EFSA se novými zjištěními ve Spojeném království budou zabývat a zohlední je při posuzování jednotlivých barviv.


O studii: Studie poskytla podpůrný důkaz, který naznačuje, že určitá směs potravinářských barviv společně s konzervačním přípravkem benzoátem sodným souvisí se zvýšenou hyperaktivitou dětí. Pokud se prokáže příčinná souvislost, výsledky by mohly mít význam pro děti se sklony k hyperaktivitě.

Panel AFC v současné době provádí přehodnocení bezpečnosti všech jednotlivých potravinářských barviv schválených v Evropské unii (EU). Barviv použitých v southamptonské studii se bude přehodnocení EFSA týkat, například červeň AC bude s největší pravděpodobností předmětem jednoho z dalších stanovisek přijatých a zveřejněných v tomto roce.

Avšak podle Výboru pro toxicitu chemických látek v potravinách, spotřebním zboží a životním prostředí výzkum neprokázal u provedených pozorování žádný biologický mechanismus, který by dokazoval příčinnou souvislost nebo možné dopady jednotlivých přídatných látek či jejich směsí. Dobou vzniku a trváním všech možných dopadů by se měl zabývat další výzkum (více podrobností viz prohlášení Výboru pro toxicitu chemických látek v potravinách, spotřebním zboží a životním prostředí).

Studie provedená výzkumnými pracovníky univerzity v Southamptonu je zveřejněna v časopise The Lancet http://www.thelancet.com/. Další informace jsou k dispozici na internetové stránce FSA www.food.gov.uk. [1] Panel AFC úřadu EFSA = Komise EFSA pro potravinářské přídatné látky, látky určené k aromatizaci, pomocné látky a materiály přicházející do styku s potravinami.

Ve studii prováděné univerzitou v Southamptonu byly použity dvě směsi. Směs A se skládala ze žluti SY (E110), tartrazinu (E102), azorubínu (E122), Ponceau 4R (košenilová červeň A, E124) a benzoátu sodného (E211). Směs B se skládala ze žluti SY (E110), chinolinové žluti (E104), azorubínu (E122), červeně AC (E129)

a benzoátu sodného (E211). Všechny jsou to potravinářské přídatné látky schválené pro použití v různých produktech, zejména cukrovinkách, jemném a trvanlivém pečivu a nealkoholických nápojích [1].
V červenci zveřejnil EFSA své první stanovisko [2] o souboru zhruba 45 přírodních a umělých barviv. Očekává se, že práce týkající se barviv bude hotova do konce roku 2008. Na základě vědeckého doporučení EFSA rozhodnou Evropská komise a příslušné orgány členských států, zda mají být přijata opatření za účelem ochrany zdraví spotřebitele. [1] Směrnice 94/36/ES o barvivech pro použití v potravinách http://ec.europa.eu/food/fs/sfp/ addit_flavor/flav08_en.pdf [2] Stanovisko k červeni 2G http://www.efsa. europa.eu/EFSA/ efsa_locale-1178620753812_1178624461311. htm, tisková zpráva http://www.efsa.europa.eu/ EFSA/ efsa_locale-1178620753812 _1178622332303.htm

MZe ČR

10 / rozhovor

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Na 5 otázek odpovídá:

Ing. Petr Cingr, ředitel divize masné výroby, AGROFERT HOLDING, a. s., a předseda představenstva společnosti KOSTELECKÉ UZENINY a. s. 1. Vaše funkční zařazení je v podstatě dvojí, jednak jste ředitelem divize masné výroby společnosti AGROFERT HOLDING, a. s., a také stojíte v čele společnosti KOSTELECKÉ UZENINY a. s., kde jste předsedou představenstva a také „de facto“ vykonáváte funkci generálního ředitele. Mohl byste nám objasnit, co „jste víc“ a jakými pravomocemi Vaše funkční zařazení disponuje?

le regionální charakter, nicméně jejich četnost zasahuje s úspěchem celé naše území. Jak se dá, dle Vašeho názoru, provozovat úspěšně velkovýrobní celek, jako jsou Kostelecké uzeniny a. s., mít k tomu velký handicap finančního investičního zatížení a k tomu uspět na celém našem trhu? Kostelec není velká firma. V evropském měřítku možná patříme k těm středním. Pravda je, že jsme lokálně orientovaní a na české poměry relativně velcí. Tato velikost má své nevýhody, ale i výhody, a to nejen výše uvedenou sílu nakupovat levněji vstupy. Jsme jedna z mála firem podnikajících v masném průmyslu v České republice, která je schopná dodávat svým zákazníkům kompletní sortiment masa a masných výrobků z vlastní produkce. Tato schopnost začíná být i díky postupnému snižování počtu konkurentů důležitou zejména pro spolupráci s nadnárodními řetězci. Ti preferují nejen ucelené dodávky, ale i dodavatele se schopností dodávat do jejich celé sítě. V tom nám malí výrobci nejsou schopni konkurovat. Jen tuto schopnost musíte umět využívat a to my jsme donedávna nedělali. Pravdou je, že díky naší velikosti se nemůžeme orientovat pouze na trh řetězců, ale musíme dodávat i do nezávislého trhu, který je co do spotřeby masných výrobků sice menší, ale přesto velmi významný. Pro zlepšení naší schopnosti vykrývat nezávislý trh chystáme několik opatření ve výrobě, obchodu, distribuci a marketingu, která začneme uvádět v praxi již na konci tohoto roku.

Nejde říci, co jsem více, a ani to není důležité. V Kostelci jsem začal fungovat jako předseda představenstva od 1. 9. 2006. Protože firma byla ve špatném stavu, jsem od 1. 11. 2006 začal zastávat i funkci generálního ředitele společnosti. Vedle toho jsem v představenstvu všech masokombinátů vlastněných Agrofertem holding. Do skupiny Agrofert jsem přišel z chemického průmyslu, kde jsem působil v rámci České republiky od ukončení vysoké školy. Z toho důvodu je pro mě výkonná funkce v čele kosteleckého masokombinátu velmi důležitá. Pro pochopení fungování této branže je velmi užitečné mít možnost být v centru dění, vnímat každodenní fungování nákupu, výroby, obchodu, logistiky i dalších činností souvisejících s jejím fungováním. Nejde ale o trvalou situaci. Řídit výkonně jednu firmu a věnovat dostatek času i ostatním povinnostem vyplývajícím z pozice ředitele celé divize je časově velmi náročné. Po stabilizaci fungování Kosteleckých uzenin se chci plně věnovat výkonu funkce ředitele divize. 2. V našem rozhovoru mě nejvíce zajímají Kostelecké uzeniny a. s. Jednak proto, že je to jeden z největších masných podniků u nás, a také proto, že problémy posledních let snad již patří minulosti a tento velký podnik začíná zase nabírat dech. Jak byste charakterizoval současný stav akciové společnosti Kostelecké uzeniny a jak, dle Vašeho vidění, přispěla právě vlastnická příslušnost této společnosti k holdingu AGROFERT k pozitivnímu vývoji? Kostelec měl řadu problémů, které se projevily hlavně v hospodářském výsledku za rok 2006. Dnešní stav je významně lepší a přispívá k tomu i vlastnictví velkou společností. Dnes kontrolujeme řadu aktivit centrálně a díky velikosti celé skupiny masokombinátů (se Slovenskem máme obrat přes 9 miliard korun za rok) jsme schopni získat zajímavé ceny od dodavatelů vstupů. Pozitivní vliv na vývoj hospodaření Kosteleckých uzenin nemá jen vlastnictví Agrofertu. Od začátku roku jsme rozeběhli řadu projektů zaměřených na nárůst prodeje, snížení režijních nákladů a prodej

majetku, který nepotřebujeme pro naše podnikání. Pozitivní vliv zmíněných projektů se naplno projeví až v roce 2008. Přesto se dá říci, že firma je z nejhoršího venku a v tuto chvíli funguje stabilně, i když máme stále mnoho rezerv. 3. Konkurence v masné výrobě a obchodu s výrobky z masa je u nás nesmírně vysoká. Vedle velkovýrobních jednotek existuje řada drobných živnostenských provozů, které mají šanci daleko pružněji reagovat na změny v poptávce. Tito výrobci mají obvyk-

4. O nízkých realizačních cenách výrobců potravin se hovoří již několik let. Současné prognózy a výhledy odborníků předvídají jejich nárůst o více jak dvacet procent ve velmi blízkém časovém horizontu. Obávám se však, že vyšší míry zisku výrobců z důvodu vyšších marží jen tak rychle dosaženo nebude. Takže jaké cíle – ekonomické, marketingové a sortimentní – má pod Vaším vedením společnost Kostelecké uzeniny? A mohl byste představit současný celkový nabízený sortiment a na jaké další výrobky se můžeme, i co spotřebitelé, z Kostelce u Jihlavy těšit? Základním cílem Kosteleckých uzenin, tak jako snad každé společnosti, je tvořit zisk. Tudíž i my máme za cíl dosahovat dlouhodobě ziskovosti na úrovni nejlepších firem v oboru. Kromě již zmíněných opatření v oblasti snižování nákladů a prodeje nepotřebného majetku pracujeme i na rozšiřování výroby a sortimentu nabízených výrobků. Investovali jsme do rozšíření výroby uzenin, do technolo-

C U R R I C U L U M V I TA E :

Ing. Petr Cingr Osobní údaje " Datum narození: 18. 5. 1968 " Rodinný stav: ženatý " Národnost: česká " Místo narození: Kladno " Bydliště: Chvatěruby 96, Kralupy nad Vltavou 278 01 Vzdělání " 1974–1982 " 1982–1986 " 1986–1991 " 1996–1997 " 2005–2007

12. ZŠ Kladno Gymnázium Kladno, zaměření programování a výpočetní technika ČVUT Praha, Strojní fakulta, obor dopravní a manipulační technika Intermanager MBA, University of Maastricht

Praxe Od 1. 11. 2006 Ředitel KOSTELECKÉ UZENINY, a. s. Řízení masokombinátu s aktivitami v oblasti: " výroba a prodej masa " výroba a prodej masných výrobků " výroba energií " facility management " logistické služby (doprava, manipulace, skladování, celní deklarace, spedice) " nákup, prodej zboží Počet zaměstnanců 1350; obrat cca 3,8 mld. Kč Od 1. 9. 2006 Ředitel divize Maso Agrofert holding " Strategie rozvoje masokombinátů Agrofert holding " Řízení skupiny firem s 3100 zaměstnanci, obrat cca 9 mld. Kč Od 27. srpna 2002 – 30. 6. 2006 Generální ředitel CHEMOPETROL, a. s. Řízení petrochemické společnosti s aktivitami v oblasti: " výroba a prodej plastických hmot

" výroba a prodej petrochemických a agrochemických produktů " výroba a prodej alkoholů " výroba a prodej energií " facility management " hasičské služby " logistické služby (doprava, manipulace, skladování, celní deklarace, spedice) " nákup, prodej zboží Počet zaměstnanců 2500; obrat cca 30 mld. Kč 2002 (1. února – 27. srpna) Generální ředitel KAUČUK, a. s. Řízení petrochemické společnosti s aktivitami v oblasti: " výroba a prodej plastických hmot a elastomerů " výroba a prodej energií " poskytování služeb " hasičské služby " logistické služby (doprava, manipulace, skladování, celní deklarace) " nákup, prodej zboží " facility management Počet zaměstnanců 1200; obrat cca 7 mld. Kč 1999–2002 Technický ředitel KAUČUK, a. s. Odpovědnost za oblasti: " získávání a zpracování externích informací, " plánování, controlling, " strategický marketing, " technický rozvoj, " jednání se strategickými partnery, " vývoj a výzkum, " příprava a realizace investic, " plánování, správa dokumentace, archivace

1997–1999 Ředitel úseku Strategie a plánování (KAUČUK, a. s.) Odpovědnost za oblasti: " získávání a zpracování externích informací, " plánování, " strategický marketing, " jednání se strategickými partnery, " vývoj a výzkum 1995–1997 Vedoucí odboru strategický plán (KAUČUK, a. s.) Odpovědnost za oblasti: " získávání externích informací a analýzy vývoje vnějšího prostředí, " zpracování dlouhodobých marketingových studií výrobkového portfolia firmy a návrh marketingové strategie firmy, " ekonomické modelování firmy (operativní, střednědobé i dlouhodobé), " plán investic, " zpracování studií proveditelnosti strategických projektů a ekonomické hodnocení ostatních investic, " příprava a koordinace tvorby střednědobých a dlouhodobých plánů, zpracování dlouhodobých finančních plánů 1993–1995 Specialista pro strategické plánování (KAUČUK, a. s.) " zpracování dlouhodobých koncepcí rozvoje firmy, koordinace přípravy strategických plánů, studie proveditelnosti rozvojových projektů 1992–1993 Specialista – technická příprava investic (KAUČUK, a. s.) " zodpovědnost za přípravu a řízení strojní části projektu 1991–1992 Projektant – strojní (KAUČUK, a. s.) " projektování strojních částí projektů pro rekonstrukce a rozvojové záměry Þrmy

rozhovor – z domova / 11

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

KLASA oslavila svátek sv. Václava ve Vídni – představí se i v Brně na veletrhu SALIMA gií, které nám umožní zvýšit kvalitu nabízených produktů. Máme i nové stroje, díky kterým jsme rozšířili paletu balení jak v uzeninách (např. nářezy, ochranná atmosféra v různých tvarech a gramážích), tak v mase. Obecně investujeme do technologií, které nám umožní rozšířit sortiment zboží s vyšší přidanou hodnotou jako například kalibrované maso a uzeniny, marinované produkty nebo výrobky určené pro snadnou přípravu. Zejména v této oblasti chystáme pár novinek stejně jako v oblasti výroby fermentovaných salámů s ušlechtilou plísní, kde jsme největší výrobce a dodavatel v České republice. Celkově letos investujeme přes 60 mil. Kč vesměs do zlepšení kvality a rozšíření sortimentu výroby. Hodně pracujeme i na nových obalech, designu výrobků nebo mezinárodně platných certifikacích. Věříme, že nejen kvalita a cena výrobků, ale i vzhled nabízeného zboží má pozitivní vliv na jeho prodejnost. 5. Pracovní vypětí manažera ve Vaší pozici je časově i fyzicky velmi namáhavé, avšak vždy, když se setkáme, působíte velmi svěžím dojmem. Mohou za to Vaše záliby a koníčky? A jaké to jsou? A co byste na toto téma poradil všem Vašim kolegům ve stejném či podobném funkčním zařazení, resp. máte nějakou svoji zásadu, podle níž žijete, a která Vám pomáhá při obnově osobní síly a elánu?

Velvyslanectví ČR ve Vídni již tradičně připravuje v předvečer svátku sv. Václava kontaktní burzu, jejíž cílem je navázat spolupráci mezi výrobci z České republiky a rakouskými obchodníky. Svatováclavského posvícení se zúčastnili i držitelé národní značky kvality KLASA.

akce, jelikož potraviny se značkou KLASA jsou skutečně kvalitní a je potřeba, aby o nich věděl i zahraniční trh,“ uvedla Klára Bolečková, pověřená řízením Samostatného oddělení pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu, který národní značku KLASA spravuje.

Výrobci potravin prezentovali své zboží ve stáncích, které měly podobu klasické české chalupy. Kvalitní potraviny se značkou KLASA na Svatováclavském posvícení reprezentovalo celkem 14 výrobců. Paleta potravin nabízených k ochutnání byla skutečně pestrá – pečivo, sýry, jogurty, knedlíky, masné výrobky, ryby, brambůrky, čokolády, cukrovinky a minerální vody.

Do konce tohoto roku bude možné potraviny nesoucí ocenění KLASA vidět a ochutnat na veletrhu Anuga v Kolíně nad Rýnem a také na prezentační akci KLASA v Budapešti. V březnu 2008 se KLASA představí na nejvýznamnějším tuzemském potravinářském veletrhu Salima v Brně.

Kvalitní potraviny se značkou KLASA byly také důležitou součástí společenského večera, který se uskutečnil dne 27. září 2007 v prostorách velvyslanectví ČR ve Vídni. Proexportní kontaktní burzu navštívili zejména zástupci potravinářských sdružení a drobnějších distributorů, převážně ze spolkových zemí Vídeň a Dolní Rakousko, nechyběli ani zástupci potravinářských řetězců. „Na Svatováclavském posvícení se výrobky se značkou KLASA prezentovaly již potřetí. Vítáme podobné kontraktační

DRŽITELÉ ZNAČKY KLASA, KTEŘÍ SE ZÚČASTNILI SVATOVÁCLAVSKÉHO POSVÍCENÍ: JIZERSKÉ PEKÁRNY spol. s r. o., RACIOLA-JEHLIČKA s. r. o., CARLA spol. s r. o., Petr Hobža, Svoboda – výroba domácích knedlíků, s. r. o., Agro-la, spol. s r. o., MADE GROUP, a. s., Rybníkářství Pohořelice a. s., Hanácká kyselka, s. r. o., Mlékárna Hlinsko, s. r. o., Choceňská mlékárna s. r. o., Protein Foods, s. r. o., ZP Šumvald, a. s., Ing. Vladimír Maštalíř – St. Pierre.

Když Vás práce baví, je to nejlepší recept na to, jak říkáte, působit svěžím dojmem. Mám i pár koníčků, i když na ně příliš času zatím nezbývá. Předně je to rodina, a když to vyjde, pak kolo a v zimě lyže. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.

Společnost SPAR Česká obchodní společnost s. r. o. nabízí svým zákazníkům široký sortiment červeného masa a drůbeže. Spotřeba masa (dle podkladů Statistického úřadu) hovoří o zvyšující se spotřebě drůbežího masa (26,1 kg za rok na osobu) oproti masu hovězímu (9,9 kg masa za rok na osobu). Stabilitu okolo 41,5 kg vepřového masa se daří udržet. Tento vzestup obliby drůbežího masa je spojen s tím, že drůbeží maso je vnímáno jako součást zdravého jídelníčku a je především velmi rychle připraveno ke konzumaci. V letošním roce bohužel zákazníci zažívají, především u kuřecího a krůtího masa, značný nárůst prodejních cen. Je to spojeno se zvyšováním

cen krmiv, které činí až 80 % nákladů na výrobu drůbežího masa. V současnosti ceny drůbežího masa, i přes razantní navýšení, nedosahují zatím úrovně, kterou měly již v roce 2001. Při porovnání současných prodejních cen masa s cenami roku 1989 došlo k procentuálně nejmenší míře navýšení oproti nárůstu cen mléka, mléčných výrobků či jiných čerstvých potravin. Naše společnost se zaměřuje na kvalitu nabízeného čerstvého masa. V rámci projektu zvyšování kvality prodávaného výsekového masa a zvýšení podílu zákazníků pravidelně kupujících maso v našem hypermarketu jsme přikročili letos na jaře k zásobování poloviny poboček masem zpracovávaným v zahraničí. Tento krok byl některými představiteli především Agrární komory prezen-

tován jako likvidace pro naše zemědělce. Ke změně části dodavatelů nás vedla především skutečnost, že naši zpracovatelé nebyli schopni zabezpečit kvalitu a objem požadovaných druhů mas, které žádá náš zákazník a nabízíme jej v pravidelných týdenních letákových akcí. Po půlročním průběhu projektu můžeme konstatovat, že zákazník po prvopočáteční ostýchavosti rozpoznal kvalitu nabízeného importovaného masa. Kvalita je znatelná především ve zmasilosti vepřového masa, což je nejvíce patrno v 50 % nárůstu prodeje vepřového boku. Celkově došlo v porovnání se stejným obdobím na srovnatelných filiálkách k navýšení odprodejů u importovaného masa o 10 % více než u stávajících českých zpracovatelů. Hovězí maso, které se z 80–90 % v Rakousku pouze zpracovává a pochází z býků původem z České republiky, zaznamenalo nárůst odprodeje meziročně o 20 %. Co je příčinou takového nárůstu? Hovězí maso přichází vakuově zabalené a musí být ve vakuu minimálně 10 dní zabalené, než se dostane do naší prodejní sítě. Toto maso, které již má ideální zralost a křehkost, je u především našich zákaznic vnímáno, že došlo v podstatně kratší době přípravy pokrmů z takto vyzrálého hovězího masa. Tyto zkušenosti nás v další části projektu vedly k oslovení všech našich stávajících dodavatelů a i největších tuzemských zpracovatelů. Jedná se o členy Svazu zpracovatelů masa. Poptávka byla směřována po kvalitativně srovnatelných produktech, které již v zahraničí nakupujeme. V nejbližší době dojde k částečné záměně importovaného hovězího masa za českého zpracovatele. V oblasti drůbežího a králičího masa spolupracujeme úzce především s českými dodavateli. Kvalita nabízeného masa je skutečně na špičkové úrovni, která je srovnatelná s výrobci z ekonomicky silnějších evropských zemí.

Sortiment je pravidelně doplňován o novinky, s kterými přicházejí na trh zejména čeští dodavatelé. V současné době výrobce Xaverov uvádí na trh novinku Darfresh. Jedná se o vakuově balené maso, které je po 3 minutách tepelného opracování v mikrovlnné troubě připraveno ke konzumaci. U červeného masa se bohužel moc novinek na trhu neobjevuje, vyjma výrobků na gril a křehčeného masa na pečení. Proto je velmi potěšitelné, když mezi zákazníky je slyšet chvála na kvalitu nabízeného masa. Máme stále více zákazníků, kteří se nevracejí pouze za kvalitou, ale i za sortimentem, který je běžně v dostatečné míře v naší nabídce. Tomáš Dočekal, sortimentní manažer

12 / informace

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Disponujete vynikajícím potravinářským produktem, uvádíte na trh novinku za novinkou, vezou se Vaše výrobky na trendové vlně ??? – Vybrali jste už správnou cestu k jejich propagaci ??? Snahou mnoha potravinářských společností je přicházet s vlastními nápady, neokoukanými výrobky i originálními obaly, kdy toto vše směřuje k jedinému cíli – úspěšně svůj produkt nabídnout spotřebiteli. Dnes se nabízí mnoho možností, jak ke svým odběratelům nalézt tu „správnou, vlastní a originální cestu“. Jsem přesvědčen, že v příštím roce v březnu se Vám naskytne ta nejlepší příležitost v místě, kde se střetávají tradiční marketingové postupy s neotřelými propagačními nápady, odborné semináře s akčními soutěžemi a hlavně prostředí ideální k jednání s mnoha partnery v jednom jediném místě. Tímto místem bude bezesporu 26. ročník mezinárodních potravinářských veletrhů SALIMA 2008, konaných 4.–7. 3. 2008 na brněnském výstavišti. Již dnes registrujeme velký zájem společností téměř z celého spektra potravinářské výroby, od drobných technologií, přes sofistikované výrobní celky až ke kvalitním potravinám a nápojům. V rámci veletrhů SALIMA 2008 můžete očekávat i mnoho novinek souvisejících s vývojem potravinářského sektoru v posledních dvou letech. Organizátoři pro Vás připravují spolu s tradičními prezentacemi i řadu překvapení. Poprvé se budou na veletrhu samostatně prezentovat producenti certifikovaných BIOpotravin. Snahou bude představit ideální marketingový koncept prodeje biopotravin, zvýšit

povědomí o kvalitách a výhodách biopotravin v ČR a v neposlední řadě představit i vývozní potenciál našich producentů. Důkazem, že je tato část potravinářské produkce zajímavá i z pohledu globálního, je i zaměření částí expozic na veletrhu ANUGA v Kolíně nad Rýnem na problematiku organic food a vše související se zdravým životním stylem. Pod pojmem zdravý životní styl lze zahrnovat řadu oblastí počínaje zdravými stravovacími návyky přes péči o duševní zdraví až po prospěšné pohybové aktivity. K jeho zlepšování dochází zejména v posledních letech, a to především zásluhou zvyšování životní úrovně a intenzivní osvěty. Na mezinárodních potravinářských veletrzích SALIMA 2008 bude možné navštívit již druhý ročník přehlídky produktů a výrobků moderního stravování, zahrnutou v projektu TRENDY 2008. I zde je novinkou část zaměřená na certifikované BIOpotraviny s názvem GO Organic. V žádném případě ovšem nelze konstatovat, že se jeden z největších potravinářských veletrhů ve střední Evropě bude točit pouze a jen kolem potravin. S potravinářstvím jsou spjaty neméně zajímavé prezentace vyspělých technologií, moderních obalů, hygienického vybavení, softwaru, mobiliáře restaurací a maloobchodu a mnoho dalších zajímavých oblastí. Odborný návštěvník v příštím ročníku zcela jistě ocení i změny v koncepci veletrhu VINEX, který reaguje na zvyšu-

Více na: www.salima.eu

jící se potřebu kompletně představit domácí producenty kvalitních vín a nabídnout transparentní srovnání s dovozci zahraničních produktů. Po dohodě s Vinařským fondem se pro příští ročník veletrhu VINEX připravuje zajímavá a odborná prezentace, která svým zaměřením jistě zaujme řadu obchodníků z oblasti pohostinství malo a velkoobchodu. Potravinářské veletrhy SALIMA 2008 Vám nabídnou dokonalý přehled o všech novinkách, trendech a nabídnou účinné srovnání s konkurenčními společnostmi z celé střední Evropy. Na veletrh Vám přivedeme správné návštěvníky, nenechte je využít nabídek konkurence.

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

informace / 13

14 / nabídky – informace

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Získat nové trhy je nyní mnohem snadnější Hledáte nová odbytiště pro své produkty? Rádi byste vytvořili vyšší přidanou hodnotu? Ukážeme Vám způsob, jak toho můžete po vzoru mlékáren na západ od našich hranic dosáhnout.

Průmyslové balení jogurtu (250 l)

Velká část mlékárenských podniků nabízí své produkty nejen spotřebitelskému trhu, ale i dalším výrobcům, kteří využívají tyto mlékárenské polotovary pro svou další výrobu. Jedná se o mléko, smetanu, jogurt, kondenzované mléko apod. Dodávky těmto průmyslovým klientům se uskutečňují dle možností mlékárny obvykle v cisternách nebo nerezových tancích. Na první pohled by se zdálo, že zde nelze nic změnit. Co však v případě, kdy odběratel nemá vlastní stacionární nádrž, do které by cisternu přečerpal nebo nemá rozvod dusíku, aby mohl při vypouštění nerezové tanky udržovat pod tlakem (např. nemocnice, menší pekárny nebo výrobci cukrovinek)? Řešením jsou kontejnery Combo, které nahrazují nerezové tanky nejen z důvodu nízké ceny (o cca 70% nižší pořizovací cena). Tento nový typ obalu o objemu 250 nebo 1000 litrů umožňuje dodávat asepticky balený produkt prakticky komukoliv. Mnohým mlékárnám se tak otevírají zcela nové trhy, které doposud byly jen obtížně řešitelné. Cesta ke Combo kontejnerům je velmi snadná –

výrobce nabízí kromě možnosti pořízení (i na leasing) také pronájem těchto obalů, např. pro časově omezené projekty. Combo kontejner je vždy připraven k plnění – bez nutnosti sterilizace. Připojíte (závit DN50), naplníte a rozvezete odběratelům. Kontejnery mají čtvercový půdorys vhodný pro nákladní přepravu. Zákazníci ocení snadnou obsluhu, možnost postupného vypouštění, malé zbytkové množství v obalu a to vše aniž by museli připojovat na zdroj ochranné atmosféry. Mlékárna, která se rozhodne Combo kontejnery používat, tak přináší svému zákazníkovi nejen určitý mlékárenský produkt, ale v kombinaci s tímto obalem i úplný a efektivní dodavatelský servis. Je to nejen konkurenční výhoda, ale také cesta k vyšším maržím. Některé přední české mlékárny již začaly využívat Combo kontejnery pro externí dodávky, ale také pro interní manipulaci. Více informací lze získat na Combokontejner (1000 l)

WWW.COMBO-KONTEJNER.CZ

Významný kongres evropských mlékařů v Praze Ve dnech 17.–20. října 2007 se uskuteční v Praze výroční kongres dvou významných svazů – Evropské mlékařské federace EDA a Evropského svazu výrobců tavených sýrů ASSIFONTE, za organizační účasti Českomoravského svazu mlékárenského ČMSM. Zaintersované organizace a osobnosti jsou zvány pozvánkami. Bližší informace na: www.conference.cz/eda2007

z domova / 15

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

3. ročník rybářských závodů SALIMA

Poslední prázdninový pátek. To už je tradiční termín konání rybářských závodů vystavovatelů mezinárodních potravinářských veletrhů SALIMA. Letošní třetí ročník vyšel na 31. 8. 2007 a konal se stejně jako ten loňský na rybníku Balaton poblíž Brna (www.rybnikbalaton.wz.cz). Balaton je vodou vskutku malebnou. Leží v srdci přírodní památky Žabárník, která je významná výskytem vzácného ptactva, obojživelníků a plazů. Balaton je zajímavý i hustotou své rybí osádky, mezi kterou převládá kapr a karas. Volba na místo konání tak nemohla padnout na úrodnější půdu. 20 závodníků, přes 40 metrů ulovených ryb, 19 ryb nad 50 centimetrů, historicky nejvyšší průměr centimetrů ryby na závodníka (201 cm), největší ryba závodu kapr 77 cm – to je jen krátký výtah toho nejlepšího z letošních závodů. Ale pěkně popořadě... Před devátou hodinou ranní se začaly na Balatonu objevovat první auta se závodníky. Ti využívali první hodinku k výběru místa, přípravě náčiní a krmení. Samotný závod byl startovacím hvizdem zahájen v 10 hodin. Novinkou letošního ročníku byla změna pravidel. Systémem 1 cm ryby = 1 bod se započítávaly pouze ryby větší dvaceti pěti centimetrů. Ceny byly připraveny pro první tři soutěžící s největším součtem bodů, závodníka s největší rybou a za nejkrásnější úlovek závodu. Rozumná změna pravidel přinutila závodníky přehodnotit oproti minulým ročníkům taktiku. Bylo jasné, že nevyhrají lovci malých ryb – plavačkáři, ale ti, kteří budou schopni pravidelně lovit ryby ve slušných velikostech. Lovilo se tak více ze dna na položenou a feederem na větší nástrahy. Závodní pole se mělo vyrovnat. Polojasná obloha a teplota okolo 20 stupňů. To

to. Ten byl mimořádně vyrovnaný. Vedli si v něm nejlépe borci ostřelující svými dlouhými kaprařskými pruty nepřístupný druhý břeh. V 16 hodin byl po šesti hodinách lovu závod oficiálně ukončen. Nezbývalo než napjatě čekat, jak pořadí na čele dopadlo. Při vyhlášení výsledků byl jako největší ryba závodu potvrzen kapr 77 cm pana Maluška ze společnosti BUREAU VERITAS. Ta samá ryba byla po právu vyhlášena nejkrásnější rybou závodu. Zároveň je to historicky největší kapr ulovený na rybářských závodech SALIMA.

V HLAVNÍ KATEGORII NA STUPNÍCH VÍTĚZŮ SKONČILI: I. místo Zdeněk Klapal, Maláč s. r. o. – 685 cm II. místo Vlastimil Beneš, Revent Praha s. r. o. – 668 cm III. místo František Jaroš, Revent Praha s. r. o. – 511 cm

je přesně počasí, které v létě neškodí rybářům, nevadí organizátorům a zároveň maximálně vyhovuje rybám. A ryby v něm žraly. Není proto divu, že hned v prvních minutách závodu ulovil pan Zdeněk Klapal krásné kapry 60 a 69 cm. Další úlovky na sebe nenechaly, u něj ani u ostatních, dlouho čekat. Rozhodčí tak běhali od soutěžícího k soutěžícímu a měřili a měřili. Ti, kterým to náhodou nebralo, mohli stejně jako jejich doprovod a ostatní hosté využít připraveného občerstvení, mezi kterým dominovalo se-

látko, rybí speciality a moravské víno, či doprovodných programů v podobě jízdy na koni, střelby z luku, jízdy na terénních čtyřkolkách, unikátního simulátoru „Western shot“, nebo petanque. Šestihodinový závod už se lámal do své druhé poloviny, když pan Milan Malušek ulovil vzadu v rákosí největší rybu závodu – kapra 77 cm. Úlovek nebyl zvážen, ale podle tabulek má taková ryba okolo deseti kilogramů a je stará zhruba sedm let. Ve zbývajícím čase vrcholil souboj o první mís-

Hned po vyhlášení začala před restaurací Rybářská bašta hrát hudební skupina KESSLER BAND BRNO. Její libé tóny byly příjemné nejen těm, kteří si odnášeli krásné ceny, ale i ostatním, protože rybu si tu ulovili téměř všichni. Um rybářů mezi potravináři rok od roku stoupá. Další ročník rybářských závodů Salima, na který již mnozí účastníci spřádají plány, tak jistě bude ve znamení ještě krásnějších úlovků. Za podporu letošních závodů a dodání krásných cen patří velký dík sponzorům, kterými byly Vinařství HNIDÁK, Templářské sklepy Čejkovice, Gastro Plus, SZIF, Kajman, Rodinný pivovar Bernard, a. s., Inpost, spol. s r. o., Moravská Banka vín. Martin Střítecký, Veletrhy Brno, a. s.

Upozorňujeme, že nové číslo časopisu Potravinářská Revue 3/2007 vyšlo 25. září 2007.

Objednávky adresujte na naši redakci: AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 nebo na zasilatelství ABONT s. r. o., Chlumova 3, 130 00 Praha 3

více na: www.agral.cz

16 / nabídky – informace

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

informace / 17

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Pohár Louis Lesaffre – vítězem Polsko, čeští pekaři čtvrtí! „Výrobky, které během soutěže zhotovili čeští pekaři, zleva jemné pečivo, umělecké dílo hrad Trosky a chleby, bagety a speciální chleby. To vše připravili pekaři během 8 hodin soutěžní doby.“

„Český pekařský team, zleva Libor JÍRŮ, Libor FORMAN a Bohumil KUBÍČEK“

Vyrovnaná kvalita soutěžních družstev a vysoká úroveň organizace, tak by se dalo stručně charakterizovat právě skončené středoevropské soutěžní klání národních pekařských družstev Pohár Louis Lesaffre. Vítězem se stalo družstvo polských pekařů. Čeští pekaři skončili čtvrtí. Ve dnech 16.–19. 9. se v Poznani v Polsku uskutečnilo středoevropské výběrové kolo pro postup na Mistrovství světa pekařů 2008 v Paříži. Soutěže se zúčastnili 4 pekařská družstva: Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Vítězem se stalo družstvo pekařů z Polska, druhé místo obsadilo Slovensko, třetí byli maďarští pekaři a čtvrté místo obsadili pekaři z Česka. Na první pohled nelichotivý výsledek pro český team. Jak můžeme tedy hodnotit výsledek českého teamu? Výkony všech čtyř družstev byly nesmírně vyrovnané. Bodový odstup prvního Polska od Česka byl 12 bodů. Ztráta českých pekařů na třetí maďarský team byl pouze 1,44 bodů. Bodové odstupy byly těsné, to však neznamená, že vítězství Polska byla náhoda. Porota hodnotí během soutěže i takové detaily, jako je čistota na pracovišti, spolupráce mezi členy teamu či pracovní rytmus. Po-

kud chce družstvo vyhrát, musí se soustředit nejen na vlastní pečení, vzhled, chuť, tvar a hmotnost pečiva, ale také na tyto detaily. Český team ve složení Libor JÍRŮ (pekárna Adélka a. s.), Libor FORMAN (pekárna Japek, s. r. o.) a Bohumil KUBÍČEK (pekárna Nopek a. s.) určitě nezklamal. Kvalita výrobků a práce, kterou předvedli členové teamu, byla vysoká. Pro lepší výsledek je však potřeba ještě delší přípravy a soustředění se na detaily. Ostatní družstva působila velice profesionálně. Teamy byly dobře připraveny a stály za nimi národní pekařské svazy. Za kvalitu hovoří také způsob sestavování národních družstev.

Např. polské družstvo pekařů vzniklo z národních postupových kol, kterých se zúčastnilo na 200 pekařů. Na závěr je potřeba poděkovat společnosti Lesaffre Česko, a. s., za přípravu a zajištění účasti českého teamu pekařů na soutěži Pohár Louis Lesaffre, zaměstnavatelům členů družstva, tedy pekárnám ADÉLKA, a. s., JAPEK, s. r. o., a NOPEK, a. s., a Podnikatelskému svazu pekařů a cukrářů ČR. Více informací o soutěži na www.coupelouislesaffre.com Ondřej Cedidla, Lesaffre Česko, a. s.

TRADIČNÍ DODAVATEL KOŘENÍ A ADITIV PRO MASNÝ PRŮMYSL A JINÉ POTRAVINÁŘSKÉ OBORY

koření, kořenicí směsi, přírodní a umělé obaly, aditiva, kombi směsi, potravinářské technologie Pěkný-Unimex s. r. o. Areál Tesla Hloubětín Poděbradská 56/186, 180 66 Praha 9 Tel./fax: 284 811 130 www.pekny-unimex.cz

18 / informace

Voňavé nápoje z Košíkova Navštívili jsme voňavou fabriku v Košíkově a u caffé latté jsme si povídali s majitelem panem Jiřím Jízdným. Jak vzniká firma „na zelené louce“? Podnikat v oboru potravinářství jsme začali v lednu 1993 v Brně. Začínali jsme v kanceláři v našem prvním bytě, kdy jako kancelář, obývák i ložnice sloužil jeden pokoj. Zhruba za rok s datem narození našeho syna jsme našli první firemní kanceláře v brněnské městské části Komárov. Ale důležitější pro nás byla vždy výroba, a tu jsme začali ve Škrobárnách Pelhřimov. Po zhruba dvou letech výroby ve Škrobárnách Pelhřimov jsme dospěli k názoru, že je nutné si zařídit vlastní výrobu se zázemím, a začalo hledání. Protože původem naše rodina pochází z Velkého Meziříčí, tak se nám dostala do hledáčku tehdejší provozovna Jednoty v Košíkově u Velké Bíteše, navíc blízko dálnice D1, což pro nás bylo klíčové, protože ročně expedujeme zhruba 3 000 tun našich výrobků. A abych se vrátil k otázce, zde jsme začali opravdu jako na „zelené louce“, protože objekt byl několik let opuštěný, neodpovídal stavebně a dispozičně našim záměrům. Poslední velká přestavba do nynější podoby proběhla v roce 2002 a nyní zde máme ideální místo pro výrobu a logistiku, obchod i marketing. Odkdy podnikáte? Naše rodina začala podnikat už v dubnu 1990, já se připojil až o tři roky později. Vystudoval jsem Střední hotelovou školu ve Velkém Meziříčí, následovaly dva roky vojny. Potom se mi podařilo dostat místo u Československé námořní plavby a. s. Na tyhle roky rád vzpomínám – byla to velká škola pro budoucí podnikání a příležitost vidět svět ještě v době komunismu. Na vedení firmy se podílejí moji rodiče, manželka a já. Jsme akciová společnost, rodiče a manželka jsou členy dozorčí rady. Tatínek je předseda dozorčí rady, moje žena pracuje v marketingu a má na starosti oblast tiskovin a focení pro naše firemní účely. Společnost se rozrostla a dnes máme celkem tři další zahraniční filiálky – na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Kde všude znají vaše výrobky? Bez nadsázky – téměř po celé Evropě. Zvlášť pyšní jsme na vývoz do Anglie, kde mají zákazníci opravdu hodně vysoké nároky. Na druhé straně naší „vývozní mapy“ najdete Rusko, které má své určité obchodní kouzlo. Nejde jen o jazyk, ale především o jejich specifický přístup k obchodním jednáním. Největším vývozním teritoriem je ale pro nás oblast centrální Evropy, kde vlastníme naše společnosti.

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007 Co všechno vyrábíte a jak dlouho trvá vývoj nového nápoje? Náš záběr je opravdu široký. Zákazníkům nabízíme jak vlastní, tak i nakupované výrobky. Naše odbytiště dělíme na tři základní linie – FOOD SERVICE, HoReCa a VENDING. V linii FOOD SERVICE je náš cílový zákazník zejména ve školství, zdravotnictví, v armádě – všude, kde se jí a pije ve velkém. Další linií odbytu je HoReCa – to jsou hotely, restaurace a kavárny. Těmto zákazníkům poskytujeme kompletní kávový servis značek JACOBS a DiSPLENDID, včetně dodávek a kávovarů. Distribuujeme mimo jiné také gastro čaje Teekanne nebo vlastní výrobky pro gastronomii, jako jsou ovocné punče HOTFRUITS, houstnoucí čokolády CHOCCO CREAM nebo osvěžující ledové kávy Frappé Avalanche effect. Třetím odbytovým kanálem je VENDING, což představuje výrobu a distribuci směsí do nápojových automatů. Počet receptur se pohybuje v řádu stovek, v aktuální nabídce je asi 200 rozpustných nápojů. S vývojem je to různé, někdy jsme schopni udělat novou recepturu během několika týdnů, ale třeba s polévkami do nápojových automatů jsme si hráli rok a půl. To bylo velmi náročné. A ještě jedna zajímavost – naše výrobky nenajdete v žádné maloobchodní síti, vůbec nevyrábíme pro retail. Co je ve vaší výrobě hlavní surovina? Jsou to hlavně suroviny pocházející z mléka, sušené odstředěné mléko, sušená syrovátka, ale také rostlinné smetany, cukr, kakao, čajové extrakty, vitaminové směsi, rozpustná káva a mnoho dalších.

Co považujete za nejnáročnější ve své práci? Práci s lidmi. Ať už se zákazníky, nebo s vlastními zaměstnanci. Jsou vaši zaměstnanci spokojeni? Příliš nevybočujeme z celorepublikového průměru. Fluktuace je u nás asi 15 %, někteří lidé tady pracují už od roku 1995, jiní odcházejí po několika měsících. Někdo je spokojený více, někdo méně, naše firma asi není jiná než ostatní české firmy. Je práce vaším jediným koníčkem? To snad ne, ale zabere tolik času... Po práci se snažím co nejvíce věnovat rodině. Před třemi lety jsem začal hrát se synem golf – tento sport mi vyhovuje, protože mohu hrát i sám (pokud zrovna nemám spoluhráče) a také tehdy, kdy mám čas. Pokud vím, zapojujete se i do charitativních akcí... Řekli jsme si, že pokud nám bude podnikání přinášet zisk, budeme podporovat sport a opuštěné děti. Konkrétně sponzorujeme Dětský domov v Náměšti nad Oslavou. Je tam asi patnáct dětí ve dvou rodinných skupinách. Pravidelně se s nimi stýkáme, podporujeme je finančně i materiálně. Letos poprvé přispívají spolu s námi i naši zaměstnanci a patří jim za to velký dík. Druhou oblastí je spolupráce s náměšťským autoklubem, který úspěšně závodí se Škodou Octavií do vrchu a organizuje také již 26 let známý závod „Zámecký vrch“. Je to blízko a naším zájmem je prezentovat se ve zdejším regionu jako dobrý zaměstnavatel.

Někteří lidé žijí v přesvědčení, že práškové nápoje jsou něco podřadného a nezdravého. Sušení pokrmů je však historicky nejstarší způsob konzervace potravin. Naše nápoje neobsahují vodu, a proto je není nutné chemicky stabilizovat a konzervovat, jsou nenáročné na přepravu, skladování a samotnou přípravu. Jako konzervant našich nápojů využíváme pouze vitamin C. Naše výrobky obsahují např. sušené ovocné šťávy a všechny čaje obsahují čajové extrakty nejvyšší kvality. Například čajové extrakty vozíme až ze Srí Lanky. A když si vezmete sušené mléko, je v něm všechno to, co v čerstvém kravském mléce. Který výrobek je vaším favoritem? Nejraději mám asi náš nejstarší výrobek, syrovátkový nízkokalorický multivitaminový nápoj Vitamaxima. Ten si dávám každý den k snídani. Je v něm komplex deseti vitaminů a hlavně se po něm nepřibírá na váze a chutná opravdu skvěle. Jak vypadá naložený kamion? Jsou to kilové sáčky, nebo velké pytle? Expedujeme v nejrůznějších baleních – od těch, která jsou velká jako porcovaný čaj až po opravdu velké pytle typu BIG BAG, kde je 800–1000 kg směsi. Naše zboží se ale nedistribuuje pouze v kamionech. Popravdě řečeno kamiony využíváme zejména pro export. Nejčastějším dopravním prostředkem jsou auta o tonáži 3,5 t – 12 t. Každý námi obsluhovaný kanál má svá balení a vyžaduje speciální přístup, takže vše sladit, správně naplánovat a v krátkých dodacích termínech zrealizovat opravdu není jednoduché.

Jak vaši firmu vnímá obec? Myslím, že jsme přínosem pro obec a nyní již její nedílnou součástí. Podíleli jsme se na opravách hasičské zbrojnice a autobusové zastávky. Sečeme všechny trávníky v okolí naší firmy. Udělali jsme také části chodníků a ty chceme v blízkém budoucnu protáhnout až na konec vesnice. Udržujme silniční spojku mezi košíkovskou a náměšťskou silnicí ve spolupráci s městem Velká Bíteš. Investovali jsme do vlastního parkoviště, kde stojí všechna naše auta, takže obec nezatěžujeme služebními ani soukromými vozy zaměstnanců. Mohli bychom se podívat do provozu? Určitě – ovšem dnes do samotné výroby se mrkneme jen přes sklo (probíhá pravidelná sanitace). Je v našem zájmu, abychom dodržovali nejpřísnější hygienu, tam se může jen po převlečení do hygienických jednorázových převleků, nesmíte mít na sobě hodinky, řetízky, náramky. Každé hygienické opomenutí by mohlo mít nedozírné následky, protože každý den naše výrobky konzumují tisíce, doufám, že spokojených zákazníků. Kvalita výrobků a jejich zdravotní nezávadnost je pro nás hlavní prioritou. Děkujeme za rozhovor. Redakce AG FOODS Group a.s. Košíkov 72, Velká Bíteš 595 01 CZ Tel.: +420 566 503 011, zelená linka: 800 NAPOJE (800 627653) Fax.: +420 566 503 012, E-mail: [email protected] http://www.agfoods.eu NAVIGACE GPS: Loc: 49°16’8N,16°14’18E

rozhovor / 19

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Na 5 otázek odpovídá:

Ing. Slavomíra Vavreinová, CSc., ředitelka Výzkumného ústavu potravinářského Praha 1. Od léta letošního roku jste ředitelkou Výzkumného ústavu potravinářského Praha. Váš ústav také prodělal v tomto roce transformaci, a tím organizační změnu s nynějším začleněním organizace jako tzv. „veřejně výzkumná instituce“. Jak vnímáte tyto změny Vy osobně a co přinesly samotnému ústavu? Transformace ústavu se připravovala celý rok 2006 a na přípravě jsem se jako náměstkyně ředitele pro výzkum podílela. Věděla jsem tedy, co ústav čeká. Transformace slibovala jakési uvolnění, zejména v oblasti financování, možnosti hospodaření s majetkem, který přešel z rukou zřizovatele do rukou veřejných výzkumných institucí, a rozvolnění personální politiky (nepředepsaný počet zaměstnanců, nelimitované mzdy). Tedy větší samostatnost institucí. Podstatný rozdíl je ve financování. Ústavy hospodaří s prostředky získanými hlavní činností, další a jinou činností. Nedostávají již tzv. ostatní příspěvek na činnost. Pro náš ústav to je, hlavně ve žhavé současnosti, velmi nepříznivé, protože už v minulosti byl díky nedostatečnému institucionálnímu (formou výzkumného záměru) a účelovému financování (nedostatečný prostor v programech) odkázán na značný rozsah jiné činnosti a na ne sice velký, ale přece jen nějaký, ostatní příspěvek na činnost. Pro zachování chodu ústavu je tedy potřeba vyvíjet značné úsilí pro získání zakázek z podnikatelské sféry a pro úspěšné završení výběrových řízení na financování projektů v programech různých poskytovatelů (MZe, MŠMT, MPO, MŽP), včetně programů EK. Tak vnímají změnu řadoví zaměstnanci ústavu, neboť sepisování návrhů projektů je především jejich záležitost. I podnikatelské zakázky jsou do značné míry získávány na základě jejich osobních vztahů nebo zkušeností z minulosti. Nešťastným hybridem je „další činnost“ – „činnost prováděná na základě požadavků příslušných organizačních složek státu nebo územních samosprávních celků ve veřejném zájmu a podporovaná z veřejných prostředků dle zvláštních právních předpisů“. Jde v podstatě o bývalé funkční úkoly, ale získané ve výběrovém řízení. Těžkou hlavu dělají hlavně ekonomům, není vyjasněno, co s DPH. Pro vedení ústavu je patrná změna v řízení ústavu. Ze svého konání se zpovídá zřizovateli přes radu a dozorčí radu instituce. Obě tyto instance mají zákonem vymezené pravomoci, týkající se zejména projednávání a schvalování různých dokumentů (od hospodaření s majetkem po návrhy projektů a záměrů). To představuje přípravu těchto materiálů se značným předstihem, aby mohly být v příslušném orgánu včas a patřičně projednány. První potransformační pololetí bylo jakousi zkušební dobou fungování tohoto řízení, kdy jsme museli často nahlížet do zákona, abychom si připomněli, co která rada musí projednat nebo schválit. 2. To, že se stane ředitelem organizace dlouholetý zaměstnanec, nebývá u nás příliš častý jev. Vy pracujete ve Vašem ústavu již od roku 1969 a to je opravdu na ocenění Vaší věrnosti. Můžete charakterizovat vývoj tohoto ústavu od doby, co v něm pracujete, do doby dnešní? A co se za tuto dobu – z hlediska charakteru náplně ústavu – nejvíce změnilo? A také se zmínit o největších dosažených úspěších ústavu? Náš ústav, ať už se jmenoval jakkoliv, byl a je považován za jediný průřezový potravinářský výzkumný ústav v republice. Předností ústavu bylo, že byl schopen vést výzkum od základních informací přes základní výzkum v oboru potravinářské chemie a potravinářského inženýrství a přes laboratorní technologie až k technologiím provozním včetně technického vybavení. V době, kdy jsem do něj nastoupila, měl tři pilíře – výzkumný s odborem potravinářské chemie a biochemie a odborem potravinářského inženýrství v Praze, Středisko technických informací v Praze (bylo vyčleněno v r. 1993) a vývojové dílny v Hrušovanech nad Jevišovkou (později Vývojová základna potravinářské techniky, v r. 2006 delimitována pro ztráty VÚPP v jiné činnosti ke zbytkovému státnímu podniku Jihomoravské pekárny). Až do roku 1989 působily oborové výzkumné ústavy a ústav formou státních a rezortních úkolů RVT řešil většinou problémy nezařaditelné jednoznačně k žádnému z oborů nebo problémy v jisté době palčivě, např. přebytek vaječného bílku, zvýšení podílu rostlinných bílkovin v lidské stravě, řešení nedostatku živočišných bílkovin, fortifikace potravin. V oblasti potravinářské techniky pak unikátní zařízení suplující nebo doplňující drahou techniku z dovozu. Úkoly byly řešeny často v úzké spolupráci s oborovými VÚ a praxí nebo tyto výsledky našeho výzkumu přebíraly. Takto zaměřená činnost přinesla své ovoce. Dodnes se setkáváme na trhu s Diastabilem, klihovými obaly na párky, mnoho přípravků pro dětskou a kojeneckou stravu nese stopy našeho výzkumu v oboru fortifikace. V ústavu vznikla první směs na přípravu pečivárenských výrobků pro postižené fenylketonurií. Ve spolupráci s VÚM byly vypracovány podklady pro kontinuální výrobu kaseinu, s VÚ tukového průmyslu technologický postup výroby koncentrátu a izolátu ze sóji. V praxi se osvědčily také aplikace různých enzymových preparátů. Z techniky můžeme připomenout např. zařízení na expanzní sušení zeleniny (pufovací dělo), zařízení na výrobu „dlouhého vejce“, kráječku bloků tvrdých sýrů, etiketovací stroj. Z přístrojové techniky pak např. kontinuální vlhkoměr, spektrální fluorimetr pro stanovení vitaminů. Tento výčet realizovaných výsledků naší činnosti není zdaleka úplný. Dalo by se tedy toto období charakterizovat jako období typického aplikovaného výzkumu. Revoluce před 18 lety (tedy téměř v poločase mého působení v ústavu) znamenala také změnu v požadavcích na náš výzkum. Ochabl zájem státu o nové technologie a techniku, stoupl zájem o kvalitu potravin. To nemělo sice zásadní vliv na charakter činnosti ústavu, ale znamenalo posun k základnímu výzkumu v oboru vlivu výživy na zdraví lidí. Přes zmíněný nezájem, který se projevil zejména v poskytování, resp. neposkytování finanční podpory technologickým a technickým tématům byl vyřešen např. aseptický vařák a aseptická plnička (obě zařízení jsou v provozu), vzniklo několik návrhů zpracování spodního mycelia z výroby kyseliny citrónové. A právě v těchto dnech sklízí úspěchy příprava zeleninových a ovocných šťáv za použití velmi

C U R R I C U L U M V I TA E :

Ing. Slavomíra Vavreinová, CSc. (roz. Karlová) Narozena: Stav: Děti: Vzdělání: 1961–1964 1964–1969

1971–1975

9. 5. 1946 v Trutnově vdova Jan (1975), Zuzana (1976) Střední všeobecně-vzdělávací škola, Košice Vysoká škola chemicko-technologická, fakulta potravinářské technologie (obor chemie a technologie sacharidů), Praha Aspirantura, Ústav organické chemie a biochemie, Praha

Zaměstnání : 1969–dosud

(odborný asistent, odborný pracovník, vědecký pracovník, vedoucí oddělení, náměstkyně pro V a V) Jazykové znalosti: rusky, anglicky Záliby: vážná hudba, četba, turistika, zahrádka vysokého tlaku. Výsledky tohoto období jsou již na www.vupp.cz. Přesun od aplikovaného výzkumu k základnímu byl a je dán také způsobem hodnocení výsledků výzkumu, kdy se klade na výzkum z 80– 100 % hrazený státem důraz na publikace (nejlépe v časopisech s vysokým impakt faktorem), případně právně chráněný výsledek. Jakmile by v návrhu projektu byla zmínka o konkrétní aplikaci v praxi, je to označeno za průmyslový výzkum ne-li vývoj a vyžaduje se 50–75 %.Výzkumné záměry jsou obecně typu základního výzkumu. 3. Potravinářský průmysl se tedy v minulosti nemohl bez Vaší práce obejít a výzkumnická základna řešila i řady státních úkolů. Dnes je to tedy jinak. Důvodů je mnoho, ale jedním z hlavních je pořizování celistvých technologických investic do potravinářské výroby „na klíč“. Proto bude jistě zajímavé charakterizovat současný stav náplně ústavu. Jaké hlavní činnosti, nyní po transformaci, Výzkumný ústav potravinářský Praha má? A jakými formami je tvořena jeho pracovní náplň, ale i jeho financování? Současnost ústavu jsem naznačila v předešlé odpovědi. Ústředním motivem všech našich aktivit je přispět k bezpečné a kvalitní výživě. Vymezujeme se řešením problému výživy pro skupiny populace se specifickými nároky na výživu, s tím souvisejícím využíváním tradičních i netradičních surovin pro jejich složení (obsah funkčních složek). Značný důraz je kladen na vývoj analytických metod pro stanovení nutriční hodnoty, minoritních i specifických složek (alergeny, vitaminy, alfa gliadin) a využívání prediktivní mikrobiologie. Reagujeme rovněž na požadavek studia možnosti nepotravinářského zpracování zemědělské produkce a vedlejších produktů potravinářských výrob. Nevzdali jsme se ani řešení technologií. Zajímají nás především ty, které vedou k zajištění hygienické kvality potravin a technologie zachovávající přednosti potravinářské suroviny. Svou odbornost můžeme v podmínkách v.v.i. uplatnit v rámci tří druhů činností: 1. hlavní, hrazené z veřejných zdrojů (institucionální a účelové prostředky, včetně prostředků EU) Ústav byl transformován v době rozpracovaného výzkumného záměru MZe 0002702201 „Bezpečná a zdravá výživa obyvatelstva zajištěná trvale udržitelnou průmyslovou výrobou“, řešení projektů Výzkumného programu MZe 2003–2007, 2005–2009, NPV I (v gesci MZe) a NPV II (v gesci MŠMT) a jednoho projektu 6.RP EU. Naše činnost v této oblasti je omezena objemem finančních prostředků. To je problém, který jsme si „transformovali“. U institucionálního financování formou výzkumného záměru jde o „hřích“ z roku 1995, kdy byl ústav v rámci třetí privatizační vlnky zařazen do privatizace a okamžitě mu byly odňaty příspěvky na provoz a ústav začal být odkázán na účelové financování (přes projekty) a hospodářskou (později jinou) činnost realizovanou především VZPT Hrušovany. V roce 1998 byl sice ústav z privatizace vyňat, ale prostředky, z nichž se od r.

1999 stal institucionální příspěvek (výzkumný záměr 1999–2003), mu byly přiznány ve směšné výši – 1 650 tis. místo potřebných 20 000 tis. Kč. Ve střednědobém výhledu se s námi již nepočítalo, peníze byly rozdány a na nás zbylo to zmíněné málo. Přes veškeré naše snahy se nepodařilo tuto skutečnost zvrátit a nám nezbývalo než doufat, že ke změně dojde s novým výzkumným záměrem na léta 2004–2008. Nestalo se tak. Finanční plán byl na světě zřejmě již v době podávání návrhů. Navíc jsme se neprozřetelně zmínili o „průmyslové výrobě“ v názvu záměru a zařadily kapitoly o technologiích a databázích. Tvorba databází nebyla považována za výzkum a část o technologiích byla označena za průmyslový výzkum, který se nesmí v záměru řešit. Tak byl záměr věcně zkrácen na polovinu, požadované finanční prostředky byly zredukovány ovšem až na třetinu. Byla a jsem přesvědčena, že ono krácení odpovídalo střednědobému plánu institucionálního financování. Účelové financování bylo a je odkázáno na témata (priority) příslušných programů. Ani v této oblasti není k potravinářům MZe příliš nakloněno. V programech 2003–2007 a 2005–2009 se ještě nějaké potravinářství vyskytovalo (ale soutěžilo se o málo peněz), v programu 2007–2012, s odkazem na možnost zapojit se do NPV II, která tato témata obsahovala, už ne. A naše jediné šance byla „pověsit“ se na zemědělce. Naše záchrana byla ve značném úspěchu v NPV II. Projekty RP EU narážely na povinnou spoluúčast. Po této stránce nám MZe vycházelo vstříc a našlo formu, jak nás podpořit. 2. další, což jsou v podstatě bývalé funkční úkoly pro státní správu. Historicky toho od našeho ústavu není moc požadováno. Jsme garantem sbírky technických mikroorganizmů a ve velmi omezené míře jsou využíváni naši experti na problematiku IPPC. 3. jiná, hrazená z neveřejných zdrojů. Práce na zakázku podnikatelské sféry. Jde především o chemické a mikrobiální rozbory, fyzikální měření a vypracování technologií pro malé podniky, případně konzultační činnost. 4. Zabezpečit prosperitu Vašeho ústavu není tedy nijak snadné. Jak je to u ostatních obdobných výzkumných pracovišť, které jsou s Vaším ústavem srovnatelné? A jaké směry řešení pro úspěšný budoucí vývoj Výzkumného ústavu potravinářského Praha Vy, jako jeho ředitelka, vidíte? A můžete také objasnit, jak je nyní podřízen Váš ústav Ministerstvu zemědělství ČR? A má tam „náš“ ústav „naše“ příznivce? Máme-li na mysli veřejné výzkumné instituce, jejichž zřizovatelem je MZe, způsob získávání finančních prostředků je stejný, ale ony měly při transformaci na startu daleko výhodnější pozici, jednak kvůli vyššímu institucionálnímu příspěvku, jednak snazší pozicí při získávání účelových prostředků. V minulosti, na rozdíl od nás, nepotřebovaly tyto ústavy ani provozovat jinou činnost a údajně nepobíraly od MZe ani ostatní příspěvek na činnost, kterým nám MZe jako zřizovatel pomáhal překonat tíživou finanční situaci. Nezanedbatelný je také jejich majetek, ovlivněný investiční politikou MZe, která byla pro nás rovněž nepříznivá. Na tomto místě je vhodné konstatovat, že je velká škoda, že jsme se museli vzdát VZPT v Hrušovanech. V opačném případě bychom si mohli sáhnout na strukturální fondy a za jejich pomoci vybudovat centrum transferu výsledků výzkumu. Pokud si máme udržet statut výzkumné organizace, tedy s převažující hlavní výzkumnou činností, musíme získat vyšší institucionální příspěvek zajišťující základní potřeby ústavu a tím klidnější pracovní atmosféru. Ten, podobně jako účelové prostředky, závisí na akceschopnosti všech zaměstnanců, od vrcholového managementu, přes výzkumné pracovníky k administrativě. V rámci hlavní činnosti bychom se rádi zaměřili také na výše zmíněný transfer. Za využití stávající poloprovozní haly, resp. dalšího objektu tohoto typu, který máme v investičním záměru. Další a jiná činnost by měly být jen doplňkové. Zatím se nezdá, že by došlo k výrazným změnám ve vztahu ústav – ministerstvo. Domnívám se, že ani nedojde, protože MZe jako zřizovatel má právo a jistě i povinnost vědět, co se v jeho institucích děje, včetně hospodaření s majetkem, které jim svěřilo. Neřídí nás přímo, ale přes dozorčí rady, v nichž má většinu (toto na ministerstvu neradi slyší). Poslední část otázky je velice sugestivní. Těch příznivců není moc a my se především svými výsledky snažíme získat další a přesvědčit je, aby nám pomohli k rovným podmínkám s ostatními výzkumnými ústavy. Chci věřit, že se nám to podaří. 5. Vytížení šéfa organizace je vždy velmi vysoké. Máte ještě také čas na práci výzkumníka? A pak také čas na svoje koníčky a nezbytnou relaxaci? Také Vás poprosím o vyslovení Vašeho osobního, ale i profesionálního kréda. Jaké to je? Jsem na vysoké pracovní nasazení zvyklá už z dřívějších dob. Také proto, že neovládám umění „rozděluj a panuj“ (a navíc je nás v ústavu tak málo, že nechci nikoho moc zatěžovat další prací). Jako náměstkyně pro V a V jsem se snažila aspoň trochu držet krok s výzkumníky tím, že jsem byla vždy odpovědnou řešitelkou nějakého projektu, pokud možno blízkého mému zaměření bílkovináře, nebo původního pekaře. Stále ještě jsem odpovědnou řešitelkou výzkumného záměru, takže si na výzkum čas udělat musím a především chci. Nechci se uchylovat k frázi, že práce je mým koníčkem, ale také jsem se nikdy netajila tím, že mě moje práce baví a jsem ji ochotna věnovat víc času, než je nezbytně nutné. Volný čas pak využívám k aktivní relaxaci prací kolem chalupy a zahrady a turistikou. Ráda čtu, chodím do divadla a na koncerty, poslouchám hudbu, které se říká vážná. A samozřejmě jsem vždy a ráda po ruce, když ode mne něco potřebují mé děti. A krédo? Není originální, snažím se řídit Sádím ze Šírázu: „Když ses narodil, všichni se smáli, a Tys plakal. Žij tak, aby, až budeš umírat, všichni plakali, a Ty ses smál“. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.

20 / z domova

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Všechno souvisí se vším, říká klasik. Čína a Indie, zvyšuje se jim životní úroveň. Našinec by řekl, je to tak daleko, že jim to snad i budeme přát. Ale ejhle, tu máš čerte kropáč, podle agrární situace v Evropě to vypadá, že si úroveň zvýší, ale Evropu to bude něco stát. Prastaré obchodní zákony opět zaúřadují. Je-li něčeho méně, má to větší směnnou hodnotu. V tomto případě se jedná o sušené mléko a obilí. Další souvislosti jsou opět v obchodě, tentokrát s ropou. Ropní magnáti přitlačili své zákazníky ke zdi. Obratnými manévry vyvolali nedostatek ropy a dosáhli raketového nárůstu cen. Každý obchodník ví, že závislost na jednom do-

davateli nebo jedné komoditě je riziková. Začneme tedy snižovat toto riziko přimícháváním biolihu do paliv. Biolíh se vyrábí z plodin, které budou muset někde vyrůst, takže vlastně budou soupeřit o prostor k růstu s plodinami krmivářskými a potravinářskými. No a docházíme k další souvislosti, chceme-li se vymanit z naší současné závislosti, bude nás to opět něco stát. Zaplatíme za naši nižší závislost vyšší cenou potravin. Záležitost sice bolestná, ale radši asi uvidíme část svých benzinových peněz v domácím prostředí než ve výstavbě lyžařského centra uprostřed pouště někde na rovníku. Již se dostáváme do souvislostí nejbližších, předchozí dvě informace předpokláda-

jí, že v Evropě bude méně mléka a obilí, tudíž se tyto komodity zdraží a rozjedou spirálu následných cenových změn u souvisejících komodit. Pro nás je důležité, že se to bude určitě týkat masa, zejména masa vepřového. Nemyslím si, že by v české kotlině proběhlo něco, co neproběhne v ostatní Evropě. Naopak jsme již tak navzájem provázáni, že změny, pokud proběhnou, proběhnou všude. Takže pokud v Německu předpokládají navýšení mezi 10– 30 procenty, můžeme očekávat podobné změny i u nás. Samozřejmě tento proces bude mít své brzdaře, a to maloobchod, který má zakódováno, že pouze nejlevnější zboží je prodejné, a úspěšné a politiky, kteří sází na levné potravi-

ny při boji o voliče. Budiž, je to jejich názor, který mohou demokraticky obhajovat. My se musíme zaměřit na to, aby nám nebyla vnucena role jakéhosi nárazníku, který tyto změny absorbuje. Tak jak znám situaci v zemědělství i v masném oboru, tímto absorbérem rozhodně nemůže být ani jeden. Takže co, prostě je potřeba na rovinu říci, že platit bude konečný spotřebitel, který nám vystaví osvědčení v obchodě nejvyšší, buď naše zboží koupí za reálné ceny nebo ne. Takže obligátně, dobrou, i když v budoucnu dražší, chuť. Ing. Jaromír Kloud předseda ČSZM

Maso jako surovina v evropském kontextu Obecně platnými vztahy mezi nabídkou a poptávkou se v tržním prostředí EU řídí i produkce masa. Ta je v plné míře závislá na objemu domácí spotřeby masa, dále na objemech vývozu masa do třetích zemí, ale rovněž i na síle zahraniční konkurence. K posouzení vývoje produkce masa a vyhodnocení hlavních faktorů, které na tento vývoj mají vliv, je nutné porozumět měnícím se preferencím spotřebitelů v EU a zároveň zhodnotit předpokládaný vývoj dovozu a vývozu masa či masných výrobků.

2000 až 2005 v zemích EU k mírnému nárůstu objemu produkce z 9,46 mil. tun JUT na 10,18 mil. tun JUT. Příčinou tohoto nárůstu byl výrazný nárůst produkce drůbežího masa v Německu, Španělsku a Itálii. Pokles produkce v tomto období nicméně zaznamenala Francie a některé další členské státy s nižším významem v oblasti produkce drůbežího masa. Do roku 2013 je Evropskou komisí odhadován další nárůst produkce drůbežího masa v EU, která by v tomto období měla dosahovat 11,90 mil. tun JUT. Současně Evropská komise předpovídá mírné snižování vývozu drůbežího masa do třetích zemí. Dovoz drůbežího masa ze třetích zemí do EU bude v porovnáním s produkcí a vývozem nabývat na významu.

Možným nástrojem, pomocí něhož lze zachytit změny v produkčních trendech, je analýza údajů o celkové produkci masa a produkci jeho hlavních druhů v dlouhodobém časovém horizontu. K tomuto účelu je možné využít oficiální statistické údaje Evropské komise, které jsou čerpány z jednotlivých členských států EU, následně jsou zpracovány dle jednotné metodiky a cíleně využívány pro práci řídících výborů Evropské komise ve vztahu k jednotlivým komoditám. Stejný zdroj informací můžeme využít rovněž pro zhodnocení dosavadního a předpokládaného vývoje dovozu a vývozu masa či masných výrobků. PRODUKCE MASA – JAK TO VIDÍ BRUSEL Z dostupných oficiálních údajů Evropské komise a úřadu Eurostat je patrné, že produkce jednotlivých druhů mas v zemích EU v uplynulých šesti letech nezaznamenala žádné dramatické výkyvy. V případě vepřového masa došlo v období let 2000 až 2005 v zemích EU k mírnému nárůstu objemu celkové produkce z 20,68 mil. tun JUT na 21,10 mil. tun JUT. Příčinou tohoto nárůstu byla situace v hlavních produkčních zemích EU15 (zejména pak v Německu, Španělsku a Dánsku), kde byl v uvedeném období zaznamenán nárůst produkce vepřového masa nejvýrazněji. Za povšimnutí stojí i růst produkce v pobaltských zemích EU. Pokles produkce v tomto období nicméně zaznamenala Francie, Nizozemsko, ale i Česká republika a Slovensko. Do roku 2013 je Evropskou komisí odhadován další nárůst produkce vepřového masa v EU, která by v tomto období měla dosahovat 22,55 mil. tun JUT. Současně Evropská komise předpovídá postupné snižování vývozu vepřového masa do třetích zemí, čímž dojde k mírnému oslabení EU na pozici nejvýznamnějšího světového exportéra vepřového masa. Dovoz vepřového masa ze třetích zemí do EU je v porovnání s produkcí a vývozem zanedbatelný, podle odhadů Evropské komise se navíc bude jeho objem snižovat. Produkce hovězího masa zaznamenala v období let 2000 až 2005 v zemích EU mírný pokles objemu z 8 mil. tun JUT na 7,85 mil. tun JUT. Příčinou tohoto poklesu byla taktéž situace v hlavních produkčních zemích EU-15 (zejména pak v Německu, Itálii a Irsku), kde byl v uvedeném období zaznamenán pokles produkce hovězího a telecího masa nejvýrazněji. Mírný nárůst produkce v tomto období nicméně zaznamenala Francie, Velká Británie, Španělsko a Portugalsko. Ovšem do roku 2013 je Evropskou komisí odhadován další pokles produkce hovězího a telecího masa v EU, která by v tomto období měla dosahovat 7,76 mil. tun JUT. Současně Evropská komise předpovídá postupné zvyšování dovozu hovězího a telecího masa z třetích zemí a snižování jeho vývozu z EU. Tímto dojde ke zvýšení závislosti EU na celosvětové produkci hovězího masa, zejména pak na jeho dovozech z Brazílie a Argentiny. V případě drůbežího masa došlo v období let

SPOTŘEBA MASA V roce 1997 byla průměrná spotřeba masa v zemích EU na úrovni 95 kg na jednoho obyvatele a rok. V některých zemích EU v tomto období došlo k poklesu spotřeby. Nejvýraznější pokles masa vykazovalo Nizozemsko, kde se celková spotřeba masa na jednoho obyvatele a rok snížila z roku 1996 na 1997 o 13,2 kg. Nad 100 kg na jednoho obyvatele a rok byla spotře-

Tabulka č. 1 Odhad bilance vepřového masa v EU v letech 2006 až 2013 Údaje jsou uváděny v tisících tun JUT (zdroj: Evropská komise, 2006). 2006 2007 2008 2009 Hrubá domácí produkce 21 858 22 031 22 202 22 195 Dovoz v živém 0 0 0 0 Vývoz v živém 31 44 44 44 Čistá domácí produkce 21 827 21 987 22 159 22 151 EU-15 17 872 18 065 18 193 18 154 z toho EU-10 3 279 3 293 3 347 3 392 EU-2 676 629 619 605 Dovoz 88 77 70 63 Vývoz 1 303 1 305 1 298 1 260 Změna objemu zásob 0 0 0 0 Domácí spotřeba 20 613 20 760 20 931 20 954

2010 22 218 0 44 22 174 18 139 3 439 596 55 1 226 0 21 004

2011 22 317 0 44 22 274 18 213 3 474 587 47 1 206 0 21 115

2012 22 412 0 44 22 369 18 316 3 479 574 38 1 173 0 21 234

2013 22 554 0 44 22 510 18 433 3 513 564 29 1 164 0 21 376

Tabulka č. 2 Odhad bilance hovězího masa v EU v letech 2006 až 2013 Údaje jsou uváděny v tisících tun JUT (zdroj: Evropská komise, 2006). 2006 2007 2008 2009 Hrubá domácí produkce 8 270 8 205 8 064 7 953 Dovoz v živém 2 2 2 2 Vývoz v živém 57 53 45 42 Čistá domácí produkce 8 215 8 154 8 020 7 914 EU-15 7 372 7 348 7 239 7 152 z toho EU-10 629 602 593 588 EU-2 214 204 188 174 Dovoz 572 580 615 657 Vývoz 155 114 67 52 Změna objemu zásob 0 0 0 0 Domácí spotřeba 8 632 8 620 8 568 8 519

2010 7 837 2 38 7 801 7 056 586 159 708 27 0 8 482

2011 7 801 2 35 7 768 7 034 583 151 714 28 0 8 454

2012 7 787 2 31 7 758 7 028 580 150 734 26 0 8 466

2013 7 759 2 28 7 733 7 006 577 150 753 23 0 8 462

Tabulka č. 3 Odhad spotřeby vepřového a hovězího masa v EU v letech 2006 až 2013 Údaje jsou uváděny v kg JUT na jednoho obyvatele EU (zdroj: Evropská komise, 2006). 2006 2007 2008 2009 2010 Vepřové maso 42,1 42,3 42,5 42,5 42,5 EU-15 42,2 42,4 42,6 42,5 42,4 EU-10 45,1 45,3 45,6 45,9 46,2 EU-2 32,9 33,0 33,2 33,8 34,5 Hovězí maso 17,6 17,5 17,4 17,3 17,2 EU-15 20,2 20,2 20,0 19,8 19,7 EU-10 6,5 6,2 6,2 6,3 6,3 EU-2 11,0 10,6 10,7 10,8 10,9

2011 42,7 42,6 46,2 35,2 17,1 19,6 6,3 11,0

2012 42,9 42,8 46,3 35,5 17,1 19,5 6,3 11,1

2013 43,1 43,0 46,4 35,9 17,1 19,5 6,4 11,2

z domova – informace / 21

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Široká nabídka potravinářských aditiv do masného průmyslu:

ba masa ve Francii a v Irsku. Ke zvýšení spotřeby došlo ve Španělsku (na 119,5 kg na obyvatele a rok) a ve Švédsku (na 68,3 kg na obyvatele a rok). Ve Finsku spotřeba masa celkem mírně klesla (na 65,8 kg na obyvatele a rok). I přes tyto změny zůstala ve Švédsku a ve Finsku nejnižší spotřeba masa celkem. V České republice byla spotřeba masa celkem včetně vnitřností 85,7 kg na obyvatele a rok. Z dostupných oficiálních údajů Evropské komise a úřadu Eurostat je patrné, že celková spotřeba masa v zemích EU-15 nezaznamenala v období let 1998 až 2003 žádné dramatické výkyvy. Průměrná spotřeba masa vyjádřená v kilogramech na osobu a rok v tomto období zde oscilovala mezi hodnotami 95,0 a 97,9. Obdobnou stabilitu rovněž vykazovala celková spotřeba masa přepočtená na každého občana České republiky v letech 1995 až 2005, když se pohybovala mezi 77,8 a 85,3 kg na obyvatele a rok. SPOTŘEBA VEPŘOVÉHO MASA Země EU se ve spotřebě vepřového masa od sebe velmi odlišují. Vysoký podíl spotřeby vepřového masa na spotřebě celkové dlouhodobě dosahuje Španělsko a Dánsko. Vysoká spotřeba vepřového je charakteristická i pro sousední Rakousko a Německo. Zbývající země EU mají spotřebu vepřového masa srovnatelnou nebo nižší než v ČR. Nejnižší spotřebu vepřového vykazuje Velká Británie. K mírnému snižování spotřeby vepřového masa dochází prakticky po celé sledované období. K výraznějšímu snížení došlo po roce 1996, v posledních třech letech jeho spotřeba stagnuje. Značný vliv na vývoj spotřeby vepřového masa má spotřeba substitučních komodit, především drůbežího, resp. kuřecího masa. V České republice je v současné době spotřeba vepřového nižší než průměrná spotřeba v zemích EU (v roce 2000 činila 42,8 kg) přesto, že se spotřeba v zemích EU snížila (o 0,5 kg proti roku 1999). Stejně jako u celkové spotřeby masa je i spotřeba vepřového masa v jednotlivých zemích EU15 vyrovnaná. V období let 1995 až 2000 došlo k výraznějším změnám ve spotřebě vepřového masa pouze v případě některých členských zemí EU (Řecko, Portugalsko a Česká republika). Do roku 2013 je Evropskou komisí odhadován velmi mírný růst spotřeby vepřového masa v EU, která by měla dosáhnout objemu 21,38 mil. tun JUT (tj. průměr 43,1 kg na osobu a rok).

SPOTŘEBA HOVĚZÍHO MASA Spotřeba hovězího a telecího masa je tradičně velmi vysoká ve Francii a Itálii. Za těmito zeměmi následuje Belgie, Dánsko, Rakousko, Finsko a Švédsko. V Německu a v Portugalsku je spotřeba hovězího a telecího masa vzhledem k preferencím masa vepřového nízká. Spotřeba hovězího a telecího masa v jednotlivých zemích EU-15 v období let 1995 až 2000 měla pozvolně klesající trend. V tomto období došlo k výraznějším změnám ve spotřebě hovězího a telecího masa pouze v případě některých členských zemí EU (Německo, Řecko, Francie, Nizozemsko, Dánsko a Česká republika). Spotřeba hovězího masa je v ČR nižší než činí průměrná úroveň států EU, přestože se průměrná spotřeba i v EU snížila o 0,9 kg v roce 2000 proti roku 1999. Do roku 2013 je Evropskou komisí odhadován další mírný pokles spotřeby hovězího masa v EU, která by měla dosáhnout objemu 8,46 mil. tun JUT (tj. průměr 17,1 kg na osobu a rok). SPOTŘEBA DRŮBEŽÍHO MASA S výjimkou Švédska a Finska měly všechny země EU-15 v polovině 90. let minulého století spotřebu drůbežího masa vyšší než Česká republika. Například Irsko je jednou ze zemí, kde je spotřeba drůbežího velmi vysoká. Portugalsko a Velká Británie za Irskem jen nepatrně zaostávají. Spotřeba drůbežího masa v jednotlivých zemích EU vykazuje dlouhodobě nárůst. V období let 1995 až 2000 došlo k postupnému růstu ve spotřebě drůbežího masa prakticky ve všech zemích EU-15, a to pouze s výjimkou těch zemí, kde jeho průměrná spotřeba výrazně převyšovala spotřebu v ostatních zemích EU-15 (Belgie, Španělsko a Lucembursko). V ČR byla spotřeba drůbeže nad úrovní průměrné spotřeby ostatních států EU (21,8 kg v roce 2000, při meziročním růstu o 0,3 kg). K růstu spotřeby drůbežího masa dochází zejména v posledních letech. Tento vývoj byl ovlivněn jak příznivou úrovní spotřebitelských cen zejména ve vztahu k vývoji cen ostatních druhů masa, tak i rozšířenou nabídkou dělené drůbeže a drůbežích výrobků v obchodní síti. Do roku 2013 je Evropskou komisí odhadován další růst spotřeby drůbežího masa v EU, která by měla dosáhnout objemu 11,8 mil. tun JUT (tj. průměr 23,9 kg na osobu a rok). Jan Katina, výkonný ředitel, Český svaz zpracovatelů masa


Barviva (karmína, paprika, karamel)
Laktáty, kyselina mléčná
Askorban, k. askorbová, sorbany, erythorbát
MSG, GDL
Karagenany
Želatina


Fosfátové směsi kutrovací a nástřikové
Modifikované škroby
Maltodextriny
Dextróza – glukóza
Vlákniny
Hořčičná mouka
Xantanová, guarová a celulózová guma

NOVINKY! Od 1. 1. 2007 jsme převzali distribuci aromat od firmy GIVAUDAN. Věříme, že rozšířením sortimentu budeme i nadále zkvalitňovat servis, a těšíme se na vzájemnou spolupráci. Bioaditiva do masného průmyslu: škroby, maltodextriny, sušené glukózové sirupy BRENNTAG CR, s. r. o. Mezi Úvozy 1850, 193 00 Praha 9 Tel.: 283 096 111, fax: 281 920 839 Email: [email protected]

REAL SPEKTRUM VEŘEJNÁ DOBROVOLNÁ DRAŽBA

Provozní areál jatek PRIMA GROUP včetně pozemků, příslušenství, technologie a dalšího movitého majetku v obci Tištín, okres Prostějov Dražební den: Nejnižší podání: Odhadnutá tržní cena: Věcná hodnota:

14. 11. 2007 2.500.000,- Kč 4.090.000,- Kč 42 223 819,- Kč

Bližší informace: Ing. Juraj Tréger, CSc. RSB 6187

 List vychází pravidelně od roku 1992

Vycházejí každé dva měsíce

a slouží celému oboru masného průmyslu, jejich dodavatelům a obchodu s masem a masnými výrobky. Také službám pro obor a všem dalším podnikatelským oblastem, které se zpracováním masa souvisejí.

 Rozhodujícími odběrateli jsou podniky masného průmyslu, ale i další menší zpracovatelské firmy, včetně malých živnostenských provozoven, jichž je u nás poměrně vysoký počet.

 Řeznicko/uzenářské noviny nabízejí vedle odborných článků i zábavnou část. Již tradičně je v listu zastoupena i společenská rubrika, která pamatuje na významná jubilea jak osob, tak i významných skutečností v oboru zpracovatelů masa.

www.agral.cz

22 / z domova

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Aktuální situace v drůbežářském průmyslu 1995 82

1996 85,3

1997 81,5

1998 82,1

1999 83

2000 79,4

2001 77,8

2002 79,8

2003 80,6

2004 80,5

2005 81,4

18,8 46,2

18,5 49,2

16,4 45,8

14,6 45,7

14 44,7

12,5 40,9

10,4 40,9

11,3 40,9

11,6 41,5

10,4 41,1

10 41,5

skopové, kozí, koňské

0,2

0,3

0,3

0,3

0,3

0,3

0,3

0,3

0,3

0,2

0,4

drůbež zvěřina králíci

13 0,4 3,4

13,6 0,3 3,4

15,3 0,3 3,4

17,9 0,3 3,3

20,5 0,4 3,1

22,3 0,4 3

22,9 0,3 3

23,9 0,4 3

23,8 0,4 3

25,3 0,6 2,9

26,1 0,6 2,8

ryby

4,9

5,2

5,5

5,3

5,2

5,4

5,4

5,3

5,3

5,5

5,8

Maso celkem z toho: hovězí, telecí vepřové

Pozn: Údaje za rok 2006 nejsou zatím k dispozici Z tabulky vyplývá, že spotřeba drůbežího masa z 13 kg/osobu za rok v roce 1995 vzrostla až na 26,1 kg/osobu za rok v roce 2005. Podle Českého statistického úřadu je odhadovaná spotřeba drůbežího masa v roce 2006 26,2 kg/osobu za rok. Dále je z údajů uvedených v tabulce patrné, že spotřeba vepřového a zejména hovězího masa v tomto období poklesla.

Systém průmyslového zpracování drůbeže v České republice je založen na moderních technologiích s minimálním využitím lidské práce. Všechny podniky modernizovaly technologie na opracování drůbeže i technické vybavení podniků a provedly i odpovídající stavební úpravy tak, aby byly splněny vysoké požadavky na hygienu výroby a bezpečnost výrobků. Při kontrolách evropských komisařů, které se uskutečnily před vstupem ČR do EU, ale probíhají i nadále, nejsou v provozech drůbežářských závodů shledávány žádné závažné nedostatky. Otázka bezpečnosti, zdravotní nezávadnosti, jakosti a dalších požadavků, zejména welfare zvířat a ochrana životního prostředí, je rozhodující. Požadavky ES na welfare u drůbeže se nadále zpřísňují, zejména požadavky na množství zvířat chovaných na 1m2, na podmínky při přepravě a porážení jatečných zvířat a další požadavky spojené s pohodou zvířat. Je také třeba připomenout, že od 7. 11. 2003, tj. šest měsíců před vstupem ČR do EU, nesměla být drůbež krmena masokostní moučkou z uhynulých těl zvířat a jatečných odpadů a že používané krmné dávky jsou vyvážené a odpovídají fyziologickým potřebám chované drůbeže. Avšak drůbeží maso dovážené zejména ze třetích zemí nemusí tyto přísné požadavky na welfare ani např. na zákaz krmení drůbeže masokostní moučkou splňovat. Všechny požadavky na hygienu ve výrobě i welfare zvířat uplatňované v EU zvyšují konečnou cenu drůbežího masa. Ve výrobě musí být dodržován systém HACCP i požadavky na správnou výrobní a hygienickou praxi. Důležitým faktorem bezpečnosti výroby je i skutečnost, že veškerá produkce drůbežího masa je chlazena pouze vzduchem v chladicích tunelech, v nichž se musí maso ve všech částech zchladit na maximálně 4 °C i přesto, že legislativa ES dosud povoluje i chlazení vodou. Chlazení vzduchem je však daleko progresivnější způsob chlazení a představuje vyšší hygienický standard výroby a ve svém důsledku i vyšší kvalitu drůbežího masa a drůbežích masných výrobků. O vysoké kvalitě výrobků svědčí i skutečnost, že celá řada drůbežích výrobků byla oceněna značkou kvality KLASA, která je udělována výrobkům vysoké kvality, a jejich jakostní znaky jsou ve zvýšené míře kontrolovány orgány státního dozoru. V následující tabulce je uvedena bilance výroby a spotřeby drůbežího masa v tis. tun živé hmotnosti. Ukazatel 1999 Počáteční zásoba 8 Produkce 273 Dovoz 18,8 Domácí spotřeba 278,5 Vývoz 6,3 Konečná zásoba 15 Podíl dovoz/spotřeba (%) 6,8

2000 15 294 21,6 307 9,6 14 7

2001 14 312,5 20,4 320 12,5 14,4 6,4

Vývoj na světovém a evropském trhu předpokládá, že minimálně do roku 2015 ještě dále mírně poroste spotřeba drůbežího masa. Tak jak naznačují trendy, nepůjde o vysoký nárůst ve spotřebě, ale současně s předpokládaným vyšším příjmem obyvatelstva, nároky na rychlou přípravu pokrmů a technické vybavení obchodních řetězců se budou vyrábět výrobky s vyšší přidanou hodnotou, tj. výrobky vhodné pro rychlou kuchyňskou přípravu, pro kterou je drůbeží maso ideální. Evropská komise předpokládala, že spotřeba drůbeže na obyvatele a rok vzroste na 25,7 kg v roce 2009. A jaký je podíl spotřeby jednotlivých druhů masa od roku 1980 až odhadem do roku 2010 ve světě?

za prospěšné lidskému zdraví pro své složení a nutriční hodnotu a také díky svým dietetickým vlastnostem je nedílnou složkou lidské výživy. Nutriční hodnoty kuřecího masa, zejména vysoký obsah bílkovin, nízký obsah tuku a nízká energetická hodnota především prsních partií, jsou příznivé. Maso je také zdrojem celé řady vitaminů a minerálních látek. Pro svou krátkou dobu výkrmu, zejména u kuřat, drůbeží maso vykazuje velmi nízký až nulový obsah chemických cizorodých látek (což dokazuje i monitoring prováděný MZe ČR a SVS ČR). Drůbeží maso si mezi spotřebitelskou veřejností získává oblibu nejenom pro své nutriční vlastnosti, ale i pro jeho relativně snadnou a rychlou 2002 14,4 317 26 335 16 6,4 7,8

2003 6,4 304 43,5 329 17,2 7,7 13,2

2004 7,7 310 72,4 349,5 32,9 7,7 20,7

2005 7,7 321,7 74,5 355 36,5 12,4 20,9

2006 2007* 12,4 10,6 305 296 80,1 66 359,5 335,6 27,9 29 10,6 8 22,3 19,7

Zdroj: Situační a výhledová zpráva MZe Pozn. *odhad Tabulka cen živých kuřat a cen tzv. 65% kuřat ukazuje vývoj od roku 2001 až do roku 2007. Z tabulky je patrné, že vstup ČR do EU neměl žádný vliv na ceny. V první polovině roku 2006 došlo k propadu ceny 65% kuřat díky výskytu ptačí chřipky v Evropě a v ČR. Drůbeží maso je z hlediska výživy považováno

kuchyňskou přípravu, bohatý sortiment výrobků, zejména dělené drůbeže a polotovarů, které jsou dostupné v široké obchodní síti a také pro svou cenovou dostupnost. V České republice se spotřeba drůbežího masa zvýšila z 9,6 kg/rok v roce 1975 na 13,6 kg/rok v roce 1990.

Z grafu je patrné, že podíl drůbežího masa ve spotřebě ve světe roste, a sice z 19% v roce 1980 až na očekávaných 30 % v roce 2010. Naopak spotřeba hovězího masa má klesající trend. Je vhodné poukázat na to, že v mezinárodní konkurenci české drůbeží maso a drůbeží výrobky obstojí a že jsou opravdu zdravotně nezávadné. To mohou zajisté potvrdit i orgány státního veterinárního dozoru. V celé fázi výkrmu drůbeže od jednodenního kuřete funguje veterinární dozor. Zvířata jsou přepravována na porážku s veterinárním osvědčením, které potvrzuje jejich zdravotní stav. Na porážkách je systém veterinární kontroly před poražením, v průběhu porážení a po poražení, tedy trvalý veterinární dozor. Dozor je prová-

děn i u drůbežího masa a drůbežích výrobků uvolněných na trh. Z veterinárního zákona a nařízení EU vyplývá, že pro účely výživy nemohou být poražena zvířata, která jeví příznaky nákazy nebo jsou podezřelá z nákazy. V celém procesu od prvovýroby až po distribuci je uplatňován systém dosledovatelnosti produktů. Hlavním cílem státního veterinárního dozoru je zajistit, aby byly potraviny živočišného původu zdravotně nezávadné, jak se dnes říká, bezpečné. Ptačí chřipka však zasadila v roce 2006 tvrdou ránu produkci drůbežího masa v EU. Obavy spotřebitelů, často vyvolané médii, se projevily snížením objemu prodeje a v souvislosti s tím i výrazným poklesem cen. K poklesu došlo bez ohledu na to, že choroba postihla většinou jen divoce žijící ptáky. V prvním čtvrtletí 2006 se v důsledku snížení poptávky snížily ceny drůbežího masa. Celkově se produkce drůbeže v EU-25 v roce 2006 snížila o 2 %. V roce 2006 klesla spotřeba na osobu v EU o 0,4 kg proti roku 2005, tzn. dosáhla 22,8 kg. V roce 2007 dojde zřejmě k růstu spotřeby. Počítá se s mírným růstem spotřeby kuřecího masa a se snížením spotřeby krůtího masa. Po vstupu ČR do EU, kdy došlo k uplatnění stejných dovozních a vývozních podmínek v rámci členských zemí, poklesly dovozy z některých třetích zemí, např. Brazílie, a mírně se zvýšil vývoz zejména do zemí EU, ale i nadále trval nepříznivý trend zvyšování dovozu drůbežího masa. Dostupná data za rok 2007 vykazují mírné zlepšení nepříznivého trendu. Tradičně významný zůstal vzájemný obchod se Slovenskem, Německem a Nizozemskem. Nejvyšší dovoz drůbežího masa zejména v minulém roce byl však z Polska. V této souvislosti je však třeba upozornit na skutečnost, že v Polsku je ještě stále celá řada závodů v přechodném období, tj. závodů, které mají stále ještě úlevy na dodržování veterinárně hygienických požadavků. Také výrobně technologické vybavení závodů neumožňuje vždy chlazení drůbežího masa vzduchem a je uplatňován princip chlazení vodou, který je méně hygienický a konečný produkt vždy obsahuje vyšší procento vody, než tomu je u chlazení vzduchem.

z domova – informace / 23

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007 Následující tabulka ukazuje bilanci dovozu a vývozu jednotlivých druhů drůbežího masa od roku 1996 až do 31. 7. 2007.

ROK

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1.1.– –31.7. 2007

kuřata a slepice Dovoz

5 904

8 269

9 478 10 367 12 662 25 218 42 668 43 373 48 519 21 500

Vývoz

1 377

2 250

4 536

5 623

8 832

Saldo

4 527

6 019

4 942

4 744

3 830

9 302 19 504

23 817

21 149 10 836

15 916 23 164 19 556 27 370 10 665

krůty Dovoz

4 991

4 198

4 265

4 856

4 822

2 461

4 927

7 029

7 788

3 978

Vývoz

1 405

2 005

2 620

3 351

3 001

3 551

4 536

2 870

1 407

361

Saldo

3 586

2 193

1 645

1 505

1 821

-1 090

391

4 159

6 380

3 617

kachny a perličky Dovoz

632

1 296

2 000

375

2 193

4 280

3 642

4 328

4 114

1 636

Vývoz

197

215

301

342

125

107

178

526

872

456

Saldo

435

1 082

1 699

33

2 068

4 173

3 464

3 802

3 242

1 179

husy Dovoz

318

333

530

77

293

665

2 287

1 135

509

282

Vývoz

33

3

21

25

11

5

28

152

48

11

Saldo

285

330

509

52

282

660

2 259

983

462

271

celkem Dovoz

11 845 14 097 16 273 15 675 19 970 32 624 53 524 55 864 60 930 27 397

Vývoz

3 012

4 473

7 478

9 341 11 969 12 965 24 246 27 365 23 477 11 665

Saldo

8 833

9 623

8 795

6 334

8 001 19 659 29 278 28 500 37 454 15 732

K zajištění vysoké míry bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin platí v rámci ES řada právních předpisů. Povinnosti pro výrobce vyplývají z nařízení Evropského parlamentu a Rady k bezpečnosti

potravin, tzv. „hygienického balíčku“. Jedná se zejména o nařízení č. 178/2002/ES, které mimo jiné ukládá provozovatelům potravinářských podniků zavést systém a postupy pro identifikaci vstupních surovin a dodávek výrobků, tak

zvanou „dosledovatelnost“. Také nařízení o hygieně potravin č. 852/2002/ES, 853/2002/ES a k úřední kontrole potravin č. 854/2002/ES, 882/2002/ES stanoví specifická pravidla organizace úředních kontrol, upravuje i jejich financování, postupy a zásady odpovědnosti provozovatelů potravinářských podniků za bezpečnost potravin v celém potravinovém řetězci počínaje zemědělskou prvovýrobou. V této souvislosti je třeba připomenout i odpovědnost za bezpečnost potravin stanovenou v nařízení ES 852/2004 pro zemědělskou prvovýrobu. Uvedené nařízení v příloze č. I stanoví všeobecné hygienické předpisy a související postupy pro prvovýrobu a doporučení pro správnou hygienickou praxi. Podmínky pro welfare drůbeže v předpisech EU budou stanoveny nově. Původní návrh předpokládal maximální hustotu 32 kg/m2, případně 38 kg/m2 při splnění přísnějších podmínek na welfare kuřat. Proti tomuto návrhu protestovaly v květnu 2007 některé členské země, a sice Francie, Řecko, Maďarsko, Polsko a také Česká republika. Dne 7. 5. 2007 na jednání Rady ministrů došlo ke kompromisní dohodě mezi členskými státy stanovením maximálně 33 kg/ m2 nebo 39 kg/m2 kuřat při splnění přísnějších podmínek na welfare. Limit 39 kg/m2 je možný při splnění řady podmínek: uchovávání dokumentace, řízené větrání nebo topení, řízená koncentrace amoniaku – max. 20 ppm a kysličníku uhličitého – max. 3000 ppm, sledování a hlášení množství úhynů každý den, jejich hlášení na porážku a další povinnosti. Dále je možnost bonusu 3 kg navíc, jestliže je welfare kuřat na vysoké úrovni v posledních sedmi po sobě následujících chovech. Úhyny jsou menší než 1% + 0,06 % za každý den výkrmu. Další podmínkou je, že nebyly zjištěny problémy v oblasti welfare v posledních dvou letech a při výrobě se používají zásady dobré výrobní praxe. Členské státy mají tuto směrnici podle posledního návrhu přijmout a implementovat nejpozději do 30. 6. 2010. Státní veterinární správa ČR již od 1. ledna 2007 dozoruje realizaci programů pro tlumení salmonel v chovech drůbeže a jednotlivých kroků proti salmonelám v chovech

nosnic pro produkci konzumních vajec a v reprodukčních hejnech. Dalším krokem, který bude následovat, je tlumení salmonel v chovech brojlerů. Za účelem zjištění skutečné situace v našich chovech a v chovech ostatních členských států proběhla na celém území EU od 1. 10. 2005 – 30. 9. 2006 základní studie výskytu salmonel v chovech. Na základě výsledků této studie bylo Evropskou komisí stanoveno, o kolik se má tento výskyt snížit v určitém časovém období. Podle nařízení ES č. 646/2007 je to u brojlerů do 31. 12. 2011 na nejvýše 1%. Podle toho pak všechny členské státy, které dosahují vyšších hodnot než 1%, zpracují program tlumení salmonel v chovech brojlerů, který musí odeslat Komisi ke schválení do konce tohoto roku a jeho uplatňování bude závazné od 1. ledna 2009. Stejné závazky má i Česká republika a v praxi to znamená, že od roku 2009 budou v platnosti již tři programy na tlumení salmonel v chovech drůbeže. Výsledky, které byly dosaženy v této studii, byly zveřejněny na stránkách Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Tato opatření jsou prováděna za účelem zajištění výroby kvalitních a bezpečných potravin. Drůbežářský průmysl vzhledem k efektivnímu zhodnocení zemědělských surovin a dále pro zdravotní aspekty konečných produktů je odvětví s velkou perspektivou. Zpracování domácí produkce jatečné drůbeže v ČR je možné pouze za předpokladu její konkurenceschopnosti jak po stránce cenové, tak i po stránce její kvality, zdravotní nezávadnosti, standardnosti apod. K zajištění kvality domácí výroby je tedy nezbytné plnit všechny vysoké požadavky právních předpisů EU na stavební řešení, technické vybavení a hygienu provozů, jakost, bezpečnost výrobků, produktivitu práce i vysoké nároky na omezení znečišťování životního prostředí a další požadavky. Další rozvoj oboru je však díky obrovské konkurenci v rámci zemí EU a celého světa možný jen při zvyšování produktivity práce a současném snižování nákladů na výrobu na všech stupních, a to v celém řetězci od výroby krmiv až po prodej potravin. MVDr. František Mates ředitel Sdružení drůbežářských podniků

24 / informace

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

RACIOLA – JEHLIČKA T R A D I C E , RACIOLA-JEHLIČKA, s. r. o., je tradičním výrobcem drůbežího masa a drůbežích specialit. Kořeny firmy sahají do roku 1947, kdy předkové současných majitelů položili základní kámen moderního drůbežářství v Uherském Brodě. Prosperující podnik však byl záhy znárodněn a na několik desetiletí se stal součástí státního podniku se specializací na výrobu šunek. Po navrácení původním majitelům v roce 1994 se začala novodobá historie firmy. Rodina zakladatelů původního podniku reprezentovaná ředitelem Jiřím Jehličkou drží ve firmě stále rozhodující podíl. Při řízení kladou Jehličkovi největší důraz na hodnoty, jako je tradice a kvalita. V důsledku rostoucího tržního tlaku se majitelé v loňském roce rozhodli pro spojení se silným strategickým partnerem a do společnosti vstoupila přední česká zemědělská skupina LUKROM. Její účast přinesla podniku větší stabilitu a zajištění pravidelných dodávek živé drůbeže z farem LUKROM.

K T E R Á

Z AVA Z U J E

– zajišťuje zpracování masa přesně podle přání zákazníka. Výrobky zde dostávají konečnou podobu, jsou baleny a chlazené nebo zmrazené jsou přímo expedovány. 3. Masná výroba – dodává plný sortiment kuřecích uzenin – salámů, párků a klobás. Vlajkovou lodí firmy jsou zejména šunky. Tradiční šunky jako Lovac nebo Alpak jsou už dávno pojmem, výběrové šunky President a Raciola úspěšně dobývají trh. Velký úspěch u konzumentů sklízejí rovněž dva nenápadné produkty, s nimiž je RACIOLA-JEHLIČKA jedinečná, a to drůbeží tlačenka a mražené

Podnik je umístěn v Uherském Brodě – v podhůří Bílých Karpat, které jsou známé svým čistým přírodním prostředím. Právě tato výhodná poloha umožňuje, že velká část kuřat, které RACIOLA-JEHLIČKA zpracovává, pochází z těch nejlepších chovů umístěných na farmách položených na svazích Karpat. RACIOLA-JEHLIČKA produkuje široký sortiment čerstvých kuchyňsky upravených výsekových drůbežích mas. V nabídce je zejména kuřecí maso, doplňkově pak slepice a kachny. Vedle toho firma vyrábí desítky masných výrobků: drůbeží uzeniny, drůbeží polotovary, paštiky, speciality, uzené výrobky, ochucená masa a masové směsi a v neposlední řadě šunky a vařené kuřecí výrobky. Na základě vývoje na trhu a také v souladu s požadavky spotřebitelů firma pravidelně výrobky inovuje. Při tom jsou používány nejnovější technologické postupy a moderní strojové vybavení. Výroba jednotlivých produktových skupin splňuje vysoké nároky trhu a přizpůsobuje se poptávce jednotlivých zákazníků. Vlastní produkci společnost zajišťuje ve třech samostatných provozech: 1. Porážka – využívá všech současných postupů, které minimalizují stres zvířat, a tím garantují vysokou kvalitu získaného masa. Odběratelé z ČR i ze zahraničí oceňují především čistotu zpracování a kvalitu finálního produktu. Průměrná denní kapacita 35 tisíc poražených kusů drůbeže řadí společnost RACIOLA-JEHLIČKA mezi podniky střední velikosti. 2. Výroba čerstvého výsekového a kuchyňsky upraveného masa

játrové knedlíčky do polévky. Firma dokáže uspokojit rovněž sezónní poptávku po grilovacích specialitách. Nedávno vstoupila společnost RACIOLA-JEHLIČKA také do moderního segmentu convenience food, kam spadají ochucená masa, marinovaná masa a mražená hotová jídla. Doslova hitem se v poslední době staly například Kuřecí pánvička se zeleninou a oříšky, kuřecí směs Čína a kuřecí steak Gurmán. Snaha hledat originální receptury masných výrobků firmě zajišťuje odlišení na čím dál rozvinutějším trhu a umožňuje úspěšné budování značky RACIOLA-JEHLIČKA. Firma klade velký důraz na kvalitu a zdravotní nezávadnost všech používaných surovin. Při tvorbě sortimentu jsou brány na zřetel také zásady správné výživy. Podnik vyrábí celou řadu výrobků vhodných ke každodenní spotřebě i při bezlepkové dietě, proto se výroba zaměřuje na produkty s nižším obsahem tuku a s vyšším podílem čisté svalové bílkoviny, při výrobě se minimalizuje používání přídatných látek, tzv. éček. O tom, že tento trend je správnou cestou, svědčí skutečnost, že RACIOLA-JEHLIČKA pravidelně bodu-

RACIOLA-JEHLIČKA s. r. o. www.raciola.cz tel.: 800 626 626 e-mail: [email protected]

je na veletrzích i v odborném hodnocení. Například některé druhy šunek získaly ocenění, ať již Zlatou Salimu, Trendy 2006 nebo regionální známku kvality Perla Zlínska. Řada výrobků se pyšní prestižním oceněním KlasA. Tyto úspěchy jsou podmíněny zajištěním všech nezbytných evropských standardů ve všech fázích výroby. Proto je společnost držitelem certifikace systému kritických bodů HACCP pro oblast jateční výroba, výroba masa a masných výrobků a skladování a jejich prodej. Tento systém je průběžně udržován a aktualizován. Společnost ve své činnosti uplatňuje také systém managementu kvality dle mezinárodní normy. Ředitel společnosti Jiří Jehlička dlouhodobě prosazuje názor, že jedině certifikace a udržování těchto přísných mezinárodních standardů může zajistit plnou zdravotní nezávadnost všech vyráběných potravin. „Právě naprostá zdravotní nezávadnost a špičková kvalita je spolu s dobrou pověstí, které se výrobky z firmy RACIOLA-JEHLIČKA těší, zárukou, že podnik bude i v budoucnu vhodným partnerem všem svým odběratelům i dodavatelům,“ říká Jiří Jehlička. Distribuce hotových výrobků je zajištěna vlastní autodopravou. Podle potřeby zákazníka podnik dodává jak do centrálních skladů k další distribuci, tak přímo do maloobchodní sítě v rámci rozvozových linek. Přímé objednávky vyřizuje operativně zákaznické centrum. Řádově v několika hodinách od objednání je zboží připraveno k expedici. S produkcí společnosti se zákazníci mohou setkat jak na všeobecném trhu, tak v obchodních řetězcích. Kromě toho firma provozuje na území Jihomoravského a Zlínského kraje síť devíti podnikových provozoven (Uherský Brod – dvě prodejny, Uherské Hradiště, Kyjov, Veselí nad Moravou, Hulín, Hodonín, Napajedla, Otrokovice), kde se nabízí kompletní sortiment výrobků. Prodejny nabízejí možnost objednání obložených mís či zajištění vhodného sortimentu pro firemní či rodinné oslavy. Jejich služby využívá také celá řada místních zákazníků z oboru gastronomie a veřejného stravování. „Vlastní prodejny jsou pro vedení firmy velmi důležitým prostředkem nadstandardní komunikace se spotřebiteli, organizujeme zde ochutnávky a průzkumy trhu. Naše zkušenosti z přímého prodeje slouží k získání potřebné zpětné vazby a pomáhají nám při vývoji nových produktů,“ vysvětluje Jiří Jehlička. Slogan TRADICE, KTERÁ ZAVAZUJE, jenž RACIOLA-JEHLIČKA připojuje ke svému jménu, přesně vystihuje cíle a hodnoty společnosti. V úctě k dílu našich předků přinášíme nejvyšší kvalitu.

nabídky – informace / 25

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Čárové kódy GS1 na termoetiketách

Existuje široká škála potravinářského zboží, které má stálou kvalitu, avšak není z nějakého důvodu možné nebo účelné ho kalibrovat, čili zabezpečit jeho konstantní hmotnost. Do tohoto sortimentu se řadí zejména čerstvé maso, ryby a drůbež, dále pak uzeniny a lahůdky, ovoce a zelenina a v neposlední řadě sýry. Ať již je toto zboží prodáváno balené nebo se zákazníkovi připravuje v obslužném úseku prodejny, je ve většině případů označeno termoetiketou. TERMOETIKETA Co je vlastně termoetiketa? Zjednodušeně by se dalo říci, že je to malý kousek papíru napuštěný chemikálií a na spodní straně opatřený lepidlem. Na něj se musí vměstnat obrovské množství údajů o zboží. Hlavní je samozřejmě název výrobku, ale mimo to je zde mnoho dat požadovaných zejména legislativou, od správného složení přes šarže až po informace o tom, jak nakládat s nepotřebným prázdným obalem. Chceme-li se však termoetiketou zabývat komplexně, musíme se na ni dívat z jiného úhlu pohledu. Krom již zmiňované funkce informačního nosiče je nutné si ji představit jako součást marketingu, logistiky a prodeje. Z prvního vyplývá, že velmi důležitou vlastností je vlastní grafické ztvárnění etikety. Pro logistiku jsou důležitá kvalitní data o trvanlivosti, hmotnosti a skladovatelnosti produktu. A pro prodej zboží, konkrétně jeho bezproblémový průchod pokladnou, je důležitý perfektní čárový kód. A o jeho úskalích při jeho tvorbě budou následující řádky. PRINCIP VÝROBY ČÁROVÉHO KÓDU Termoetiketa je potiskována termotiskovou hlavou, která je nejčastěji implementována do těla váhy, ale existují i vážní systémy, kde je termotiskárna externí součástí. Princip je jednoduchý: vrchní část papírové etikety je napuštěna speciální chemickou sloučeninou, která při kontaktu s teplem změní barvu (nejčastěji zčerná nebo zmodrá). Termoetiketa prochází pod termotiskovou hlavou, která je složena z řady vedle sebe umístěných kovových jehliček. V místě, kde chceme vytvořit grafiku (ať již text, obrázek nebo čárový kód) se jehlička ohřátá na vysokou teplotu dotkne termoetikety, a vytvoří tak tmavý bod. Celková grafika etikety je pak přesně definovaný shluk těchto bodů. Rychlé, levné, jednoduché, kvalitní. S tímto jednoduchým principem přichází i řada problémů, které si často majitelé termotiskáren neuvědomují a které ve většině případů způsobují naprostou nečitelnost čárových kódů. TERMOCHEMICKÉ ZÁVADY Jak již bylo napsáno, svrchní vrstva termoetikety je napuštěna chemickou sloučeninou, která reaguje na teplo. Je-li výrobek dlouhodobě vystaven například intenzivnímu slunečnímu záření nebo se dostane do kontaktu s teplým předmětem, etiketa ztmavne a z čárového kódu se stává černá nesnímatelná skvrna. Druhým extrémem je styk termoetikety s chemickými látkami. Například dlouhodobý kontakt s některými druhy obalových fólií způsobí „vyšisování“ čárového kódu, neboli jeho částečné či úplné zmizení. Ať tak nebo tak, vždy je symbol naprosto nesnímatelný.

TISKOVÉ ZÁVADY Šířka jehličky termotiskové hlavy je velmi malá (pohybuje se v rozmezí 83 až 125 µm), naproti tomu teplota, se kterou pracuje, je poměrně vysoká. Díky tomu je velmi náchylná na teplotní poškození. K poškození nejčastěji dochází tak, že se na jehličku nalepí prach či lepidlo z termoetikety a ta se přehřívá až shoří. V tomto místě pak vzniká bílý proužek, který v případě, že se trefí do místa, kde má být tmavá čára čárového kódu, způsobí nečitelnost symbolu. Většina výrobců termotiskáren dává záruku, že se tato chyba nestane, v řádu maximálně několika desítek kilometrů potištěných termoetiket. V případě, že je tato záruka například 30 km a velikost termoetikety 10 cm, je pak možné zaručeně potisknout pouze 300 tisíc etiket. Na tomto místě je však nutno podotknout, že pravidelná údržba, čištění a servisování termotiskové hlavy může tuto délku potištěných etiket několikanásobně prodloužit. Druhým velmi častým jevem při potisku termoetiket čárovým kódem je velké zúžení, případně našíření čar symbolu. To je nejčastěji způsobeno nesprávně nastavenou teplotou nebo příliš velkou rychlostí průchodu termoetiket tiskovou hlavou. Nejedná se sice o chybu, díky níž by byl symbol nečitelný, ale přesto dělá velké problémy při načítání na pokladnách.

Obrázek: Čárový kód vytištěný s nefunkčními tiskovými body

VOLBA MATERIÁLU Velice moderním a nutno přiznat, že efektním grafickým prvkem je předtisk a lakování termoetikety. Většina údajů o výrobci, loga a obrázky se nemění, a dají se tak plnobarevně předtisknout. Údaje o konkrétním výrobku a jeho čárový kód se pak dotisknou termotiskárnou. V případě, že předtištěný text či grafika zasahují do čárového kódu nebo jeho ochranných zón, zapříčiní většinou obtížné načítání až nečitelnost symbolu. Stejně tak lakování termoetikety. Jelikož princip snímání čárového kódu je postaven na rozdílné odrazivosti tmavých čar (světlo pohlcují) a světlých mezer (světlo odráží), v případě lakované termoetikety se tak nastavuje světlu ze snímače zrcadlo. Rozdíl mezi odrazivostí čar a mezer, neboli kontrast, se zhorší natolik, že je bezproblémové snímání symbolu prakticky vyloučeno. Je proto velmi důležité dávat dobrý pozor při volbě materiálu, v případě předtisku zabezpečit dostatečně velký prostor pro čárový kód a při použití laku zvolit tzv. parciální lakování a místo pro čárový kód nechat bez laku. UMÍSTĚNÍ TERMOETIKETY Nezřídka se bohužel stává, že graficky velice zdařilá termoetiketa s perfektním čárovým kódem je naprosto nevhodně aplikována na výrobek. Umístění termoetikety na velmi zakřivený povrh, případně její ohnutí přes roh v místě čárového kódu je pro symbol prakticky zničující. Je proto nutné dbát na to, aby byl povrch pro aplikaci termoetikety rovný, a to i v případě, že se mění až po aplikaci termoetikety na obal (např. při balení ryb a drůbeže, kdy se nejprve aplikuje termoetiketa na suchý rovný povrch obalu, který se následně vakuováním zdeformuje a zamrazí). NESPRÁVNĚ ZVOLENÁ VELIKOST SYMBOLU V době tržního hospodářství, a v prostředí tuzemských dodavatelsko-odběratelských vztahů poslední dekády obvzlášť, je každý ušetřený halíř na termoetiketě zajímavý. Jenže zmenšování etikety na

úkor čárového kódu se nevyplácí. Mezinárodní standardy pro symbol EAN 13, který se na termoetiketách nejčastěji používá, stanovují jako minimální rozměr 29,86 mm šířku a 21 mm výšku. Snížení výšky čárového kódu je pouze přenesení nákladů na toho, kdo jej bude snímat, neboť je dokázáno, že snížená výška znatelně prodlužuje průměrnou rychlost snímání. Zúžením symbolu pod minimální povolenou šířku dochází k zúžení vlastních čar a mezer. Tenké, vlasové čáry nemusí být schopny snímače rychle a přesně načíst, můžou načítat jiná čísla a pak jim nevychází kontrolní číslice. V takových případech jsou symboly nesnímatelné, a tedy nepoužitelné pro identifikaci zboží.

CHYBNÝ ČÍSELNÍK Termoetiketa se používá, jak již bylo zmíněno, většinou na výrobky s proměnnou hmotností. Identifikace tohoto zboží je ponechána plně v dikci národní členské organizace GS1, neboť zejména lahůdky a uzeniny jsou pro každý národ specifické. Identifikační čísla pro přesně definovaný typ zboží (např. makrela uzená, mořská ryba vcelku, kuchaná, uzená – teplý kouř, atp.) jsou vedena v národních, případně interních číselnících. Je proto nutné dávat pozor zejména při dovozu ze zahraničí, kde je výrobek identifikován číslem z číselníku příslušné země, protože toto číslo bude na našem trhu odpovídat naprosto jinému druhu zboží. Bude-li například na Slovensku číslo 0001 přiděleno pro sýr parenica, uzený, krájený, v České republice je to anglická slanina v kusu. Při prodeji zahraničního zboží s proměnnou hmotností je tedy nezbytné jej přeznačit čárovým kódem s číslem z českého Číselníku standardizovaného zboží a služeb, který vede GS1 Czech Republic. NOVINKA NA TRHU TERMOETIKET Tato novinka se nazývá teplotně časový indikátor přerušení chladírenského řetězce a používá se pro balíčky s chlazeným masem. Je to vlastně průhledná fólie, která je přelepena přes čárový kód a mění barvu ve chvíli, kdy je závažně narušen chladírenský řetězec a/nebo po uplynutí data spotřeby zboží. Jakmile etiketa ztmavne, stane se čárový kód nesnímatelný a prošlý nebo poškozený výrobek neprodejný. Zákazník tak má jistotu koupě vždy čerstvé potraviny. BUDOUCNOST TERMOETIKET Systém GS1 s termoetiketami počítá i v budoucnu, a tak kromě již zmiňovaného symbolu EAN 13 se na tomto druhu nosiče budeme setkávat i s relativně novými typy symbolů. Zejména z důvodu bezpečnosti potravin a jejich vysledovatelnosti celým řetězcem se na výrobcích budou objevovat složené (kompozitní) symboly a symboly z rodiny DataBars. Jejich kapacita a velmi malé rozměry je předurčují k tomu, aby byly používány pro čerstvé potraviny a důležité údaje (datum minimální trvanlivosti, číslo šarže atd.) zakódovány společně s vlastní identifikací výrobku. Ačkoli se často říká, že technologie termotisku je již dávno překonaná, její jednoduchost a zejména nízké pořizovací náklady tiskáren i samotných termoetiket jí dávají dobré vyhlídky i do budoucna. Petr Bílek GS1 Czech Republic

26 / nabídky – informace

Josef Hrubeš – Eva Hrubešová: Pražské ostrovy Editor: Dagmar Broncová

Antonín Ederer: Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu

Zcela nová celobarevná publikace na křídovém papíře, která je již 42. svazkem ediční řady Knihy o Praze nakladatelství MILPO MEDIA, nabízí procházku po ostrovech, které krášlí Vltavu. Vedle poutavě podané historie známých ostrovů najde čtenář i překvapivé informace o ostrovech málo známých i bezejmenných. Čtivé vyprávění, fakta, zajímavosti, unikátní staré snímky i současné barevné fotografie a osvědčená dvojice autorů jsou zárukou kvality této knihy. Jejím účelem je potěšit zájemce o historii a přírodu Prahy a nevšedním způsobem řeku a její ostrovy přiblížit široké veřejnosti.

Půvabná procházka po jednotlivých ulicích a zákoutích zavede čtenáře do doby před sto i více lety. Anonín Ederer, archivář Prahy 1, poutavě popisuje, jak se zde dříve žilo, připomíná osudy domů i lidí,vystihuje rozdíly mezi minulostí a současností. Chce uchovat pro budoucí generace vzpomínku na památky, které mohou kdykoliv zaniknout…

Váz., A4, bar., 184 stran, přes 400 ilustrací, cena 378 Kč

Publikace volně navazuje na dvě předchozí díla téhož autora o staropražských náměstích a ulicích. Vydalo nakladatelství MILPO MEDIA s. r. o. Doporučená prodejní cena vázané, bohatě ilustrované knihy je 294 Kč.

MILPO MEDIA s. r. o., Husinecká 29, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 541 342 e-mail: [email protected] www.milpo.cz

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

z domova – informace / 27

Konzervanty aneb co byste měli vědět… Chemické konzervanty jsou látky, které prodlužují trvanlivost potravin a chrání je před znehodnocením způsobeným činností mikroorganismů. Jak vnímají lidé vliv chemických konzervantů na své zdraví? Průzkum provedený výzkumnou agenturou GfK Praha pro společnost Tetra Pak zaměřený na postoje populace ČR ke konzervantům a nápojovým obalům prokázal, že téměř polovina (46 %) respondentů považuje chemické konzervanty za škodlivé pro lidské zdraví. Navíc 56 % dotázaných se domnívá, že nápoje v kartonových obalech obsahují konzervanty. Přitom mléko, džusy i nektary balené do kartonových obalů společnosti Tetra Pak jsou bez chemických konzervantů. Tato skutečnost vedla firmu Tetra Pak k realizaci

vzdělávací kampaně, která si klade za cíl tuto problematiku blíže objasnit. Trend zájmu o zdravý životní styl podle výzkumu agentury GfK z roku 2006 stále sílí. Pro 77 % dotazovaných je nejdůležitější osobní hodnotou zdraví a zdravý životní styl. „Většina z nás si dobře uvědomuje, že zdraví máme jen jedno. Důležité je vědět, co jíme a pijeme, a také to, že i obal může být důležitý. Proto jsme se rozhodli začít s aktivitami, které mají za cíl vzdělávat širokou veřejnost v oblasti chemických konzervantů v nápojích,“ říká Hana Zmítková, tisková mluvčí společnosti Tetra Pak. Jednou z prvních aktivit společnosti Tetra Pak je spuštění webových stránek www.bezkonzervantu.cz. Kromě přehledného souhrnu informací o konzervantech a poradny odborníka zde naleznete první elektronickou databázi všech „éček“ a fakta o jejich vlivu na lidský organismus. Odborným garantem databáze je Státní zdravotní ústav

České republiky. Připravena je rovněž vzdělávací kampaň prostřednictvím tištěné a on-line inzerce a akce v místě prodeje. „Od října budeme distribuovat ve vybraných maloobchodních prodejnách informační kartičky, které budou obsahovat stručný přehled konzervantů. Kartička se snadno vejde do kabelky a měla by spotřebiteli sloužit jako pomocník při každém nákupu,“ dodává Hana Zmítková. Mléko, džusy i nektary, které se distribuují v kartonových obalech společnosti Tetra Pak, neobsahují žádné chemické konzervanty. Je to především díky složení obalu se speciálními bariérovými vlastnostmi, který nepropouští kyslík a světlo, a zároveň díky převratnému vynálezu 20. století – aseptickému ošetření potravin, jenž spočívá v zahřátí na vysokou teplotu a následném rychlém ochlazení. Nápoje ošetřené touto technologií si uchovávají dlouhodobě stabilní kvalitu. Navíc mohou být skladovány při pokojové teplotě a odpadá náročné chlazení, jak při distribuci

a manipulaci, tak i skladování. Zárukou kvality je pečeť „Chráníme dobré“ na obalech od firmy Tetra Pak.

INFORMACE O SPOLEČNOSTI TETRA PAK: Firma působí na více než 165 trzích a zaměstnává přes 20 000 zaměstnanců. Pevně věří v odpovědné vůdčí postavení s cílem dosažení rentabilního růstu v souladu s ekologicky orientovaným udržitelným rozvojem a občanskou zodpovědností. Tetra Pak pečuje o své zákazníky a dodává jim technologická řešení pro zpracování a balení potravin. Soustřeďuje své úsilí na inovace v souladu s potřebami spotřebitelů, výrobců a maloobchodu. Filozofií společnosti Tetra Pak je podílet se na výrobě bezpečných potravin dostupných pro všechny a všude. Mezi nejvýznamnější zákazníky v České republice patří společnosti Madeta, Pragolaktos, Linea Nivnice, Mlékárna Kunín, Olma Olomouc, Kofola. Hana Zmítková Tetra Pak Česká republika s. r. o.

Český trh se sýry ohrožuje hlavně dovoz sýrů Přibyslav (Havlíčkobrodsko) (zb) – České mlékárny nedokážou na domácím trhu čelit zahraniční konkurenci hlavně při prodeji sýrů. Dovoz sýrů začal sílit po vstupu do EU, a za rok 2006 byl již dokonce trojnásobný v porovnání s vývozem sýrů z Čech. Z republiky se přitom vyváží syrové mléko, které by tuzemské mlékárny dokázaly zpracovat na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Uvedl to Jiří Kopáček z Českomoravského svazu mlékárenského na konferenci k Mlékárenskému dni v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. Josef Matějek z regionální Agrární komory to zdůvodňuje tím, že čeští mlékaři nejsou dostatečně vstřícní k jednání o ceně. „Mléko by mělo být již u nás zpracováno do výrobků, které jsme schopni sami lépe zhodnotit na světovém trhu,“ řekl Kopáček. Uvedl, že loni čeští zemědělci prodali hlavně v Německu 15 procent své celoroční produkce mléka, která se pohybova-

la kolem 2,6 miliardy litrů. I když se do českých provozů vozí mléko ze Slovenska a Polska, podle Kopáčka toto množství, odpovídající asi šestině vývozu, na vyrovnání schodku nestačí. Obtížná vyjednávání o nákupních cenách mlékaře a farmáře zřejmě ještě čekají kvůli současné vyšší poptávce po mléčných výrobcích ve světě, což má podle nich na svědomí kombinace růstu poptávky hlavně v Asii, nízká produkce mléka v Německu a Francii a výpadek dodávek z Austrálie. Ceny mléčných výrobků se podle Kopáčka v tuzemsku zvyšují od léta. Odhaduje, že během letošního a příštího roku bude zdražení činit pět až patnáct procent, podle druhu výrobků. Čeští zemědělci nyní za litr mléka dostávají 7,90 korun až osm korun, což je v poslední době navýšení jen asi o 0,20 Kč. „Předpokládáme, že do konce roku to bude 8,20 Kč i více,“ řekl Josef Matějek z představenstva Agrární komory ČR. Podotkl, že v roce 2005 už zemědělci dostávali 8,30 Kč za litr mléka. Podle něj je o mléko v za-

hraničí stále velký zájem. Francouzská firma stojí o nákup pro svůj zahraniční provoz, za kvalitní mléko s vysokým obsahem bílkovin nabízí 8,90 Kč, dodal. Z Česka se dnes vyváží kromě mléčné suroviny sušené mléko a máslo, pro arabský trh také bílé sýry a v exportu se objevují ještě trvanlivá mléka, zakysané výrobky a mléčné dezerty a rovněž polotvrdé i tavené sýry. V českých obchodech se ze zahraničních výrobků vedle specialit, které sami nevyrábíme, objevují hlavně eidamské sýry a tvaroh, a to převážně z Polska a Německa. Choceňská mlékárna zkouší asi rok vyvážet do Německa pomazánkové máslo. Ředitel Petr Marek uvedl, že na západ se česká firma prosazuje velmi obtížně. Na to, aby z pultů vytlačila zavedené dodavatele, podle něj nemá kontakty ani dostatečný kapitál, i když nabízí stejně kvalitní a třeba i levnější výrobek. Proto se podle jeho názoru možnosti pro české mlékárny otevírají spíše ve východoevropských zemích.

Hlasujte v anketě o nejlepší sýrovou etiketu roku Klub sběratelů kuriozit® Ankety o nejlepší sýrovou etiketu roku, kterou Klub sběratelů kuriozit pořádá již od roku 1973 , se letos může zúčastnit velký počet hlasujících. Do ankety jsou zařazeny etikety s novými grafickými motivy anebo výrazně pozměněné, uvedené na trh od září 2006 do října 2007. Všechny etikety, zařazené do ankety, budou umístěny na stránkách Klubu sběratelů kuriozit

www.sberatel-ksk.cz, kde si je všichni zájemci budou moci nejen prohlédnout, ale i hlasovat pro ty, které jim připadají nejzdařilejší. Anketa bude umístěna na webové adrese v říjnu a listopadu 2007. Výsledky budou publikovány v odborném tisku a na uvedených stránkách. Budeme rádi, když se ankety zúčastní co největší počet hlasujících. Ladislav Likler předseda Klubu sběratelů kuriozit

28 / z domova – informace

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Bureau Veritas přebírá laboratoř Analab Praha Praha – Společnost Bureau Veritas, přední poskytovatel cerfikačních a inspekčních služeb, převzala chemickou a mikrobiologickou laboratoř Analab Praha. Firma se tak stala jedinou certifikační a inspekční společností s vlastním laboratorním zařízením na českém trhu. Jde o pátou akvizici za poslední tři roky. „Díky Analabu Praha nyní disponujeme vlastním laboratorním zázemím

s možností chemických a mikrobiologických analýz potravin, krmiv, vod, kosmetických a farmaceutických výrobků a zemědělských komodit. Nyní můžeme nabízet komplexní servis pod jednou střechou,“ říká generální ředitel Bureau Veritas v České republice Ivan Oliva. Za poslední tři roky se jedná již o pátou akvizici Bureau Veritas v České republice. V letošním roce je tato akvizice již druhou v řadě. V červenci se uskutečnila akvizice inspekční,

kontrolní a konzultační firmy Lex consulting, jejíž obchodní jméno se změnilo na Bureau Veritas Moravia. Počet zaměstnanců Bureua Veritas v roce 2007 vzrostl ze 105 na současných 150. „Chceme se agresivně rozvíjet, proto si vybíráme na trhu kvalitní firmy, které doplňují šíři našich služeb,“ dodává Ivan Oliva. Milan Malušek marketingový manažer Bureau Veritas Group

O SPOLEČNOSTI BUREAU VERITAS Společnost Bureau Veritas, založená v roce 1828, je mezinárodní korporací, která poskytuje služby v oblastech kvality, hygieny, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ži-

votního prostředí, společenské odpovědnosti. Bureau Veritas působí prostřednictvím svých 700 poboček a laboratoří ve 140 zemích. Zaměstnává 26 200 osob a poskytuje služby u více než 280 000 zákazníků po celém světě. Bureau Veritas je celosvětově uznávaná společnost akreditovaná předními mezinárodními i lokálními orgány. Více informací získáte na adrese: www.bureauveritas.cz

Hamé chce pokračovat v posilování pozice na rumunském trhu se stalo také majitelem společnosti Antrefrig. Generální ředitel Leoš Novotný řekl, že Hamé připravuje v Rumunsku i další akvizice.

Babice (Uherskohradišťsko) (zb) – Potravinářská společnost Hamé z Babic na Uherskohradišťsku chce dále posilovat své pozice na rumunském trhu. V roce 2004 zde koupila podnik Romconserv, Hamé

Další kroky Hamé v Rumunsku budou orientovány na zvýšení podílu na trhu kojeneckých výživ a kečupů. Společnost tak hodlá učinit další akviziční kroky právě v těchto komoditách. Rumunsko přitom již nyní patří k zemím, kde babická firma zaznamenává největší meziroční nárůsty tržeb. V ro-

ce 2006 zde Hamé utržilo 244 milionů korun, o 73 procent více než v roce 2005. Za první pololetí letošního roku dosáhla firma Hamé Romania další nárůst v tržbách o 18 procent. Hamé působí na rumunském trhu od poloviny 90. let, kdy sem začala dovážet své výrobky ze závodů v České republice. V roce 2004 zde společnost získala koupí firmy Romconserv výrobní podnik. Po rozsáhlé modernizaci za přibližně osm milionů eur (zhruba 229 milionů korun) ukončené letos

má závod roční kapacitu 12 000 tun hotových výrobků. Kromě pokrytí potřeb rumunského trhu a okolních států to umožňuje i export do zemí Evropské unie. Do moderního závodu převede Hamé i výrobu z Antrefrigu, kde se ročně vyrábí přibližně 2 600 tun finálních výrobků. Obrat Antrefrigu v loňském roce činil asi 150 milionů korun. Hamé tak díky akvizici zvýší svůj podíl v segmentu hotových jídel, masových konzerv a paštik. Výrobky se značkami

Antrefrigu budou patřit mezi prémiové značky dodávané na rumunský trh. Společnost Hamé zaměstnává zhruba 2 900 lidí. Loni utržila přibližně 4,4 miliardy korun, což je o deset procent více než v roce 2005. Tržby v letošním prvním pololetí činily 2,12 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst asi o 15 procent. Letos společnost očekává tržby 4,9 miliardy korun. Hamé exportuje celkem do bezmála 40 zemí, mimo jiné i do Libye, na Kubu, do Spojených států či Japonska.

Třikrát na prodej, až došlo na konkurz Ostrava/Valašské Meziříčí (Vsetínsko) (zb) – Společnost MP Krásno, která se řadí k největším českým výrobcům masa a masných výrobků, koupila šest prodejen bývalého Masokombinátu Martinov. Valašskomeziříčská firma je k 1. září převzala i se zaměstnanci. Síť obchodů byla nabídnuta k prodeji ve výběrovém řízení, řekl ekonomický a personální ředitel MP Krásno Petr Ptáček. Výše transakce nebyla zveřejněna.

„Převzali jsme všech 110 zaměstnanců, naším cílem je rozšiřovat sortiment i prodej a zaměstnance tam ještě doplnit,“ dodal. Zájemců o prodejní síť Masokombinátu Martinov, který dosud patřil olomoucké firmě Milkagro, bylo podle Ptáčka více. Firma MP Krásno měla ještě před rokem a půl pouze dvě prodejny, obě ve Valašském Meziříčí. Během posledního roku převzala šest jiných prodejen, které původně patřily firmě Kostelecké uzeniny, a to především na jižní Moravě – dvě v Brně, další v Hodoníně, Břeclavi, Přerově a Kroměříži.

Nyní koupila tři ostravské prodejny Masokombinátu Martinov, včetně největší prodejny MM Centrum se 60 zaměstnanci, jednu pak získala ve Frýdku-Místku, v Třinci a Hranicích na Moravě. Celkem má MP Krásno 14 vlastních prodejen a 550 zaměstnanců včetně výroby. Podniková prodejna masokombinátu a tržnice masa v Ostravě-Martinově nebyla podle Ptáčka k prodeji nabídnuta. „Naše firma má v plánu expandovat dále,“ zdůraznil Ptáček s tím, že firma má zájem také o část výroby martinovského masokombinátu. „Máme dostatečnou ka-

pacitu u nás ve Valašském Meziříčí, momentálně ji rozšiřujeme, přistavujeme, nicméně máme stále zájem o martinovskou výrobnu trvanlivých salámů. Probíhají další jednání s Martinovem a není vyloučena expanze tímto směrem. Celý provoz nemáme zájem provozovat, protože to nespadá do našich strategických záměrů,“ uvedl Ptáček. „Prodali jsme nejlukrativnější nabídce,“ řekl ekonomický ředitel martinovské provozovny Miroslav Konečný. Jednání o prodeji výrobního areálu, který zahrnuje porážku, výrobu masných a tr-

vanlivých výrobků, podle Konečného pokračují s tuzemskými i zahraničními zájemci. „Naším záměrem je prodat zbytek firmy jako celek,“ zdůraznil. Ostravský masokombinát je jeden z nejmodernějších a největších domácích podniků na zpracování masa, letos ukončil výrobu, protože dlouhodobě prodělával. Masokombinát k 1. červnu rozdal výpovědi více než dvěma stovkám lidí. Nyní má provoz podle Konečného asi 80 zaměstnanců. Masokombinát Martinov je na prodej potřetí, od své privatizace prošel už dvěma konkurzy.

z domova / 29

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Úroda jablek bude nižší, ceny vzrostly Holovousy (Jičínsko) (zb) – Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů bude zřejmě nejnižší za posledních 12 let. Podle posledního odhadu úroda oproti loňsku klesne o 30 procent na zhruba 111 000 tun. Důvodem propadu jsou jarní mrazy. Protože výpadek postihl i ostatní středoevropské země, vzrostla nyní farmářská cena jablek meziročně o 20 až 30 procent. V obchodech pak ceny narostly téměř o polovinu na nejčastějších 25 až 30 korun za kilogram. Uvedl to tajemník Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Ještě výraznější propad úrody letos zaznamenají drobní zahrádkáři. Na zahrádkách a v alejích u cest úroda podle Ludvíka klesne na 70 000 až 80 000 tun z obvyklých přibližně 150 000 tun. „U těchto neošetřovaných výsadeb se negativně projevila vedle mrazů i slab-

ší násada a přemnožení škůdců,“ řekl Ludvík. Sklizeň je nyní v plném proudu a za příznivého počasí by měla skončit do konce října. Zvýšené farmářské ceny, které podle odrůdy, kvality a balení činí 12 až 15 korun za kilogram, by měly sadařům částečně vyrovnat ztráty z nižší úrody. Na jaře publikovaná ztráta kolem 400 milionů korun by nakonec mohla být podle Ludvíkova odhadu zhruba poloviční. „Mezi jednotlivými podniky jsou však velké rozdíly. Některé mají normální úrodu, jiné sklidí jen 10 až 20 procent obvyklého množství,“ upozornil. Dobrou úrodu na úrovni 6 000 až 6 500 tun například čeká největší pěstitel jablek v zemi, Zemědělské družstvo Dolany na Náchodsku. Naopak Zemědělské družstvo Klapý na Litoměřicku očekává pokles sklizně o třetinu. Slabou sklizeň hlásí i pěstitelé ze Zlínska. Největší pokles sklizně se

v celé zemi čeká u odrůd Golden Delicious a Idared. Propad sklizně kvůli mrazům postihl zejména Polsko, které je největším producentem jablek v Evropské unii, výrazný pokles čeká i Maďarsko. V Polsku se letošní výpadek odhaduje na více než jeden milion tun jablek. Případný nedostatek českých jablek na tuzemském trhu v jarních měsících podle Ludvíka nahradí dovoz ze západní Evropy, kde by měla být obvyklá úroda. V normálních letech dovoz obvykle pokrývá přes 40 procent české spotřeby. Ve věci náhrady ztrát z titulu počasí čeští ovocnáři stále zvažují myšlenku na vytvoření pojistného fondu, který by se státní podporou rizika kryl. „Zatím počkáme, co v této věci přinese chystaná reforma společného trhu s ovocem a zeleninou v EU. V rámci takzvaného krizového řízení by měla pamatovat i na škody z počasí,“ řekl Ludvík.

Sady kvůli zvýšené ceně moštových jablek čelí náporu zlodějů Holovousy (Jičínsko) (zb) – Sady pěstitelů jablek se kvůli letošnímu výraznému nárůstu ceny moštových jablek ocitly pod nebývalým náporem zlodějů. Sadaři proto musejí při právě vrcholící sklizni přijímat řadu obranných opatření, aby své sady před zloději uchránili. Uvedl to tajemník Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Škody u velkých sadařů na ukradeném ovoci mohou jít do desítek tisíc korun. Kvůli propadu úrody jablek po jarních mrazech v celé střední Evropě je mezi lisovnami o moštová jablka velký zájem. Cena v drobných výkup-

nách se pohybuje kolem tří korun za kilogram, což je více než dvojnásobek loňské ceny. „Jakmile se cena moštových jablek zvýší na cenu železného šrotu, začíná pro sadaře peklo,“ řekl Ludvík. Protože nikým nehlídané jabloňové aleje u cest sběrači již sklidili, neváhají se podle Ludvíka vydat krást i do sadů velkopěstitelů. Potvrzuje to největší český pěstitel jablek, Zemědělské družstvo Dolany na Náchodsku. „Již několik krádeží jsme zaznamenali. Řešíme to ve spolupráci se státní i městkou policií. Posílili jsme dohled nad sady,“ řekl vedoucí ovocnářského závodu družstva Jiří Fišer.

Podle policie jsou krádeže ovoce v drtivé většině přestupkem, protože škoda v jednotlivém případě nepřekračuje 5 000 korun. „Následně případy v přestupkovém řízení řeší příslušný městský úřad. Pachatel v něm může dostat pokutu až 15 000 korun,“ řekla mluvčí náchodské policie Eva Prachařová. S krádežemi se podle Ludvíka potýkají sadaři v celé republice. „Někde si sady nechávají hlídat bezpečnostními agenturami, což přináší náklady navíc,“ řekl. Zloději způsobují i škody na dalším majetku pěstitelů. Aby se do sadu dostali, mnohdy zničí plot nebo také ukradnou celé bedny s již načesaným ovocem.

Česko je letos třetím největším pěstitelem GM kukuřice v EU Praha – Česko je letos podle dostupných údajů s plochou 5 000 hektarů třetím největším pěstitelem geneticky upravené kukuřice v Evropské unii. První příčku drží Španělsko se 70 000 hektary, následuje Francie s 20 000 hektary. Na konferenci o biotechnologiích v zemědělství a potravinářství to uvedla Marie Čeřovská z odboru rostlinných komodit ministerstva zemědělství. Geneticky upravenou plodinu, Bt kukuřici odolnou vůči škůdci zavíječi, mohli domácí zemědělci na svá pole zasít poprvé v roce 2005. Tehdy to zkusilo přes 50 farmářů na ploše 270 hektarů. Letos plodinu oselo 131 pěstitelů. GM odrůda představovala zhruba dvě procenta letošní výměry kukuřice pěstované na zeleno, siláž a na zrno. Bt kukuřice je zatím jedinou geneticky upravenou plodinou, která se

v EU komerčně pěstuje. Kromě Španělska, Francie a Česka jí bylo letos oseto asi 3 000 hektarů v Portugalsku, přibližně 2 600 hektarů v Německu a kolem 800 hektarů na Slovensku. Drobné plochy byly prý letos osety i v Polsku. Podle Zdeňka Opatrného z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je ale situace taková, že svět hodnotí deset let komerčního pěstování GM plodin, které letos zaujímaly celosvětově asi 100 milionů hektarů, zatímco v Evropě se zatím řeší jejich širší zavedení. Pěstovat lze totiž v EU pouze modifikované plodiny, které Unie schválila. V roce 1998 ale Unie přijala dočasný zákaz povolování nových geneticky upravených organismů a formálně ho ukončila v roce 2004. Proti GM plodinám protestují některé ekologické organizace a příliš nakloněni jim nejsou ani evropští spotře-

Mošty zabodovaly Liberec (zb) – Nejlepším výrobkem Libereckého kraje je už podruhé ovocný nápoj z Moštovny Lažany. Višňový mošt získal nejvyšší počet bodů nejen ve své kategorii nealkoholických nápojů, ale i hlavní cenu. Podobně loni uspěl jejich Lažanský rubín černý rybíz. Odborná porota letos vybírala z 29 produktů od 11 výrobců. Vyhlášení těch nejlepších přilákalo na náměstí v Jilemnici několik stovek lidí. Jednatel společnosti Moštovna Lažany Vladimír Pelant k ocenění nápoje řekl, že je o tyto mošty trvalý zájem a jejich produkci bude společnost zvyšovat.

bitelé. Podle průzkumu Eurobarometr v rámci EU stále převažuje spíše odmítavý postoj veřejnosti k takovým potravinám. Zastánci GMO argumentují tím, že upravené plodiny farmářům zvyšují produktivitu a výnos z hektaru a šetří náklady, například na ochranu rostlin proti škůdcům. Jejich další generace pak mohou přinášet změnu složení potravin, například vyšší obsah některých látek. O tom na konferenci informoval Vítězslav Navrátil, předseda zemědělské společnosti Rostěnice a. s., kde Bt kukuřice pěstuje na větší výměře. Uvedl, že na produkci konvenční kukuřice a Bt jsou sice náklady na hektar stejné, ale výrazně ušetří na ošetření porostů proti zavíječi kukuřičnému. Navíc u konvenční kukuřice je právě riziko většího výskytu mykotoxinů, což je v přímé souvislosti s výskytem škůdce. Tím je krmivo GMO kukuřice zdravější, bez rizika většího po-

dílu mykotoxinů. Na náš dotaz, zda se krmí prasata geneticky upravenou kukuřicí, Navrátil řekl, že je významnou složkou krmných dávek. Jak přítomní američtí odborníci potvrdili, není to nic, co by odporovalo zdravé výživě, naopak. Výsledky jejich dlouhodobých laboratorních výzkumů právě krmivu z Bt kukuřice dávají zelenou. Za zájmem českých farmářů je podle MZe ČR vzrůstající tlak škůdce zavíječe na produkčních plochách v Česku a převážně pozitivní zkušenosti s GM odrůdami během prvních dvou let pěstování. Loni čeští pěstitelé dosáhli průměrného zvýšení výnosu u modifikované kukuřice o 9,6 procenta. Převážná většina jich deklarovala výbornou účinnost proti zavíječi a následně pokles napadení kukuřice plísněmi, uvedlo dříve ministerstvo. Naopak podle organizace Greenpeace má pěstování Bt kukuřice mnoho záporných stránek. Mezi ty nejdů-

ležitější prý patří administrativní zatížení a vysoká cena osiva, ale i omezené uplatnění produkce na trhu. Řada odběratelů, stejně jako jinde v Evropě, totiž požaduje potvrzení, že mléko, maso a vejce pocházejí ze zvířat, která nebyla krmena GM plodinami, tvrdí organizace. Produkce GM kukuřice se řídí zvláštními pravidly. Zemědělci musejí dodržet stanovené izolační vzdálenosti vůči konvenční a ekologicky pěstované kukuřici okolních pěstitelů. Dále mají povinnost informovat sousední zemědělce a také MZe ČR o pěstování GM plodiny. Pokud pěstitelé sklizené zrno GM kukuřice postupují dalšímu subjektu, musejí je označit dle příslušné legislativy tak, aby byl zřetelný jeho původ. Povinnost označovat se však již netýká živočišných produktů ze zvířat, která byla GM, což je i případ rostěnických producentů Bt kukuřice a jejího zkrmování. Eugenie Línková

Agrofert koupil dvě saské firmy obchodující s obilím a řepkou Praha (li) – Agrochemický holding Agrofert pronikl na německý trh s obilím a řepkou. V Sasku koupil firmy Dreha Dresdner Handelsgesellschaft a Getreide GmbH Pirna. Skupina podnikatele Andreje Babiše za německé společnosti zaplatila méně než sto milionů korun. „Můžeme tak z Německa získávat i řepku pro naši plánovanou výrobu bionafty v Lovosicích,“ řekl

Babiš. Německé firmy mají sklady s kapacitou zhruba 120 000 tun obilí nebo řepky. Jejich obrat letos dosáhne v přepočtu 1,2 miliardy korun. Pro výrobu bionafty v lovosické Lovochemii má Babiš podepsat smlouvu s dodavatelem technologie, belgickou firmou Desmet Ballestra. Metylester řepkového oleje se v tuzemsku do nafty povinně přidává od začátku září. Agrofert se chce stát zeměděl-

skou a potravinářskou jedničkou v Česku a „nejbližším okolí“, uvedl Babiš. „Počítáme s tím, že bychom pronikali nejdál asi 200 kilometrů od našich hranic. Zajímavé akvizice by se mohly najít v Maďarsku nebo Rakousku,“ řekl podnikatel. Agrofert letos podle Babiše očekává zisk zhruba na úrovni loňských necelých čtyř miliard korun a tržby přes 70 miliard. Většina zisku holdingu plyne z chemické výroby, do skupiny patří kromě Lo-

vochemie například valašskomeziříčská Deza, největší německý výrobce čpavku, močoviny a kyseliny dusičné SKW Piesteritz nebo slovenská firma Duslo, která vyrábí gumárenské chemikálie a hnojiva. Holding plně či částečně ovládá asi 300 firem, kromě chemického také z potravinářského průmyslu nebo ze zemědělství. Mimo jiné jsou to Masokombinát Planá, Masna Studená či Kostelecké uzeniny.

30 / z domova

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

České pivovary vystavily v 1. pololetí rekordní množství piva a nejvíce exportovaly v dosavadní historii Praha – Produkce českých pivovarů pokračuje ve vývoji posledních let a za první pololetí letošního roku zaznamenaly rekordní výstav a nejvyšší export v dosavadní historii. Pivovary u nás uvařily za období od ledna do června 9 923 945 hl piva, což je o téměř 3,9 % více než za stejné období roku 2006 a nejvíce v dějinách. V tuzemsku se spotřebovalo 8 146 206 hl, nárůst o 3,8 % ve srovnání s loňským rokem. Pivovary vyvezly 1 777 739 hl piva, o 4,2 % více než v uplynulém roce. Největšími producenty zůstávají Plzeňský Prazdroj, a. s. (s pivovary v Plzni, Nošovicích a ve Velkých Popovicích), Pivovary Staropramen a. s. (zahrnují pivovary Staropramen a Ostravar) a Budějo-

vický Budvar, n. p. Na dalších místech jsou pivovary Starobrno a. s., PMS Přerov a. s., DRINKS UNION a. s. a Královský pivovar Krušovice a. s. Pokračuje dynamický růst segmentu nealkoholického piva, který vzrostl za srovnatelné období od roku 2000 téměř pětkrát. Nejvíce piva, 656 507 hl, což je téměř 37 % celkového exportu, bylo vyvezeno do SRN. Druhé je Slovensko, kam bylo exportováno 286 231 hl piva (více než 16 %) a na třetím místě je Anglie, kam směřovalo 143 219 hl piva, více než 8 % českého vývozu piva. Tato destinace zaznamenala nejrychlejší, více než 50% meziroční nárůst mezi deseti nejvýznamnějšími teritorii českého exportu piva. USA, Švédsko a Rusko

jsou na dalších místech. Mezi zeměmi, kam se nově exportují větší objemy českého piva, patří např. britské Panenské

Staropramen má novou stáčecí linku N OVÁ L A H VÁ R E N S K Á L I N K A M Á K A PAC I T U 6 0 T I S Í C L A H V Í Z A H O D I N U

Praha – Pivovar Staropramen dokončil po roce a půl rozsáhlou modernizaci, při níž byla postavena nová stáčecí linka a skladovací hala. Nová lahvárenská linka je schopna naplnit až 16 lahví za sekundu a řadí se do skupiny těch nejvýkonnějších v Evropě. „Nová linka je určena pro potřeby domácího trhu a balí láhve do přepravek i multipacků,“ informuje Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. Instalace lahvárenské linky začala v listopadu 2006, v únoru 2007 byl zahájen zkušební provoz. „V průběhu léta, které je pro pivovary prodejní špičkou, pro nás již byla nová linka velkým přínosem,“ říká Zdeněk Lux. Celková investice – více než 700 mil. Kč – směřovala vedle výstavby nové stáčecí linky a sklado-

vých prostor také na navýšení výrobních kapacit pivovaru převedením výrobní technologie z pivovaru Braník do pivovaru Staropramen. Modernizace navázala na předchozí etapy, při nichž byla v roce 1997 v pivovaru zprovozněna nová varna a v roce 2004 instalovány CK tanky. Pivovary Staropramen a. s. jsou s 15% podílem na domácím trhu druhým největším producentem piva v České republice. Svým zákazníkům nabízejí Pivovary Staropramen nejširší portfolio pivních značek. Společnost je druhým největším českým exportérem piva a její vlajková loď – značka Staropramen – se vyváží do 30 zemí světa. Společnost je součástí skupiny InBev, přední pivovarnické společnosti světa. Michaela Trýznová, Pivovary Staropramen a. s.

ostrovy (přes 22 tisíc hl piva) a africký Benin s téměř 12 000 hl. „Můžeme konstatovat, že za úspěchy rekordní produkce výstavu piva stojí vedle nesporně vysoké kvality našeho piva do určité míry i letošní velmi příznivé počasí,“ uvedl František Krakeš, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „U nealkoholického piva se projevilo zavedení bodového systému u řidičů do té míry, že výroba a spotřeba vzrostla meziročně o 90 procent, a protože dnes je na trhu více než 20 druhů nealkoholického piva, mají řidiči a nejen oni z čeho vybírat,“ dodal František Krakeš. Nejvíce, 66 % produkce pro domácí trh, tvoří výčepní pivo, 29 procent představuje podíl ležáků. V zahraničí je největší zájem o typický český ležák, je-

hož podíl na exportu tvoří 76 %, zatímco vývoz výčepních piva dosahuje 21 %. Malou část produkce zastupují ostatní piva, včetně nealkoholických piv, a zbytek patří do skupiny speciálních a ochucených piv, piv se sníženým obsahem cukru a svrchně kvašených piv. Z hlediska používaných obalů nedochází v posledních letech k významnějším změnám. Nejčastěji jsou používány na stáčení piva sudy a lahve, mírně roste podíl plechovek. Používání ostatních druhů obalů, jako jsou PET lahve a minisoudky, je stále výrazně menší. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz. Ing. Jan Veselý Český svaz pivovarů a sladoven

Krušovický úspěch na Žatecké dočesné

První zářijový víkend patřil letos v městě chmele a piva tradiční Žatecké dočesné. 50. jubilejní ročník byl hojně navštíven a každoroční degustační soutěž pořádanou Chmelařským institutem obeslalo 36 pivovarů. Odborná porota posuzovala v 10 kategoriích celkem 175 piv. Světlý ležák Imperial z Královského pivovaru Krušovice, který loni získal Zlatou medaili na prestižním World Beer Cupu v americkém Seattlu, ocenili nejvýše i čeští odborníci v Žatci. V kategorii světlých výčepních piv skončil na 2. místě krušovický Mušketýr, oceněný nedávno na Slavnostech piva v Českých Budějovicích titulem Pivo roku 2007. Vlastimil Bradáč Královský pivovar Krušovice a. s.

Pivovar ve Velkých Popovicích šetří plyn i přírodu Velké Popovice – Velkopopovický pivovar ze skupiny Plzeňského Prazdroje dokončuje projekt, který sníží energetickou spotřebu provozu a zlepší ochranu životního prostředí. Instalací ekonomizéru na kotel ušetří ročně 5 % zemního plynu. Pivovar ve Velkých Popovicích se zlepšování svých ekologických parametrů věnuje soustavně – například ve spotřebě energie na výrobu jednoho hektolitru piva už dosahuje skvělého čísla, pouhých 33,15 kWh. Pro srovnání, u německých pivovarů je to průměrně 38,05 kWh. Ve Velkopopovickém pivovaru se v současnosti zavádí hned několik opatření zaměřených na snížení spotřeby energie. Jedním z nich bude montáž ekonomizéru na kotel pro výrobu páry, která bude dokončena v září 2007 a vyžádá si investici 1,65 milionu Kč. Ekonomizér je v podstatě tepelný výměník, který využívá odpadního tepla, jež by normálně odešlo komínem, pivovar ho ale využije na předehřátí vody do kotle. „Tím ušetříme ročně tolik zemního plynu, ko-

lik by spotřeboval běžný rodinný domek za zhruba 100 let,“ říká manažer pivovaru Velké Popovice Pavel Šemík. Pivovarnictví patří k energeticky nejnáročnějším potravinářským provozům. V typickém českém pivovaru nejvíce energie vyžaduje vlastní proces výroby* – například varna spotřebuje 46 % celkové spotřeby tepla a 18 % spotřeby elektřiny, stáčírna 19 % tepla a 21 % elektřiny. Dalším z projektů ve velkopopovickém pivovaru je proto plánovaná modernizace tepelných rozvodů, která by měla přinést další úspory tepla. Společně s péčí o vodní zdroje, čištěním průmyslových vod, minimalizací emisí CO2 a recyklací jsou úspory energie v Plzeňském Prazdroji nedílnou součástí projektů společenské odpovědnosti a strategie udržitelného rozvoje. *) Analýza ekonomických dopadů na výrobní subjekty v resortu Ministerstva zemědělství, Výzkumný ústav potravinářský Praha, leden 2006 Alexej Bechtin Plzeňský Prazdroj, a. s.

z domova / 31

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Prazdroj zužitkuje 99 % odpadů ze svých pivovarů Plzeň – V současné době vyprodukují tři pivovary Plzeňského Prazdroje kolem 200 tisíc tun odpadů ročně, jsou však schopny 99 % z nich druhotně využít. VYUŽÍT LZE TÉMĚŘ VŠE Pivovary v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích produkují nejrůznější výrobní odpady, které se snaží v maximální míře znovu zužitkovat. Například kvasnice a sladovnický odpad, v celkovém ročním objemu 175 tisíc tun, jsou žádané v zemědělské výrobě. Čistírenské kaly, kterých ročně vznikne 4 360 tun, se přimíchávají jako hnojivo do půdy. Odpadní filtrační křemelina se využívá k zaorání a zlehčování půdy pro rekultivovaná území. Ročně se jí takto využije 430 tun.

OBALY Nejviditelnější oblastí odpadů jsou však použité obaly. Více než 90 % veškeré produkce Plzeňského Prazdroje je expedováno ve vratných obalech (sudy a vratné lahve). Zbytek je expedován v exportním lahvovém balení (recyklovatelné) a v plechovkách, na které ale v Čechách bohužel neexistuje sběrný systém. Plzeňský Prazdroj je členem sdružení EKO-KOM, které v České republice řeší problematiku recyklace a druhotného využití obalů. V minulých měsících navíc proběhla výměna lahví u značek Velkopopovický Kozel, Radegast a Radegast Birell – nové lahve jsou o 60 gramů lehčí, a množství skla potřebného k jejich výrobě se tak snížilo o 2 400 tun ročně.

POUŽITÉ ETIKETY JAKO PALIVO Příkladem snahy o minimalizaci dopadů činnosti Plzeňského Prazdroje může být zacházení s odpadními pivními etiketami. V pivovaru Radegast v Nošovicích proběhlo testování použití odpadních etiket jako paliva pro cementářskou výrobu. V současnosti se plánuje zavedení tohoto postupu v plzeňském pivovaru. Pokud bude tento systém úspěšný, stane se vzorem pro jiné pivovary skupiny SABMiller ve světě. Společně s čištěním průmyslových vod, úsporou energie, péčí o vodní zdroje a minimalizací emisí CO2 je recyklace a druhotné využití odpadů v Plzeňském Prazdroji nedílným projevem společenské odpovědnosti a strategie udržitelného rozvoje.

 S celkovým prodejem 10,7 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2006 (včetně licenční výroby v zahraničí) a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva. Hlavními značkami Plzeňského Prazdroje v ČR jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel.  Společnost Plzeňský Prazdroj si je plně vědoma své odpovědnosti vůči životnímu prostředí a jako jednu ze zásad svého podnikání přijala politiku ochrany životního prostředí. Věnuje se zejména péči o vodní zdroje, čištění průmyslových vod, minimalizaci emisí CO2 i ostatních emisí, recyklaci, úsporám energie a zefektivnění dopravy.

 Plzeňský Prazdroj, a. s., je členem globální skupiny SABMiller plc. Pilsner Urquell je mezinárodní vlajkovou lodí portfolia značek SABMiller.  SABMiller plc je jedna z největších světových pivovarnických společností, s pivovarnickými aktivitami či distribucí ve více než 60 zemích světa napříč 5 kontinenty. Vladimír Jurina Plzeňský Prazdroj, a. s.

Albánie objevuje plzeňské pivo pojovém segmentu obchoduje M&D se značkami firem Bacardi-Martini nebo Cognac Godet a zastupuje na albánském trhu i další renomované výrobce spotřebního zboží, jako jsou Procter&Gamble, SONY, Gillete apod.

Plzeň. – Prvních tisíc hektolitrů prémiového ležáku Pilsner Urquell vyexpedoval do Albánie Plzeňský Prazdroj během posledních čtyř měsíců. Tato pro mnohé exotická

destinace přibyla na exportní mapě největšího českého vývozce piva díky uzavření dohody s místním distributorem – společností M&D (Marketing & Distribution). V ná-

Když se řekne „Albánie“, většina Čechů si představí nejspíše politickou nestabilitu, zaostalost a nízkou životní úroveň obyvatel. Takové představy o této balkánské zemi dnes už neodpovídají realitě. Občas se ovšem návštěvníkovi naskytne netradiční pohled – například na medvěda vedeného na vodítku po hlavní třídě metropole Tirany. Albánie se velmi dynamicky rozvíjí a výrazně se mění k lepšímu. Zvlášť jsou změny patrné v sektoru pohostinství. Vzhled a servis v řadě špičkových podniků zdaleka neodpovídá zažitým představám o zaostalosti. Prémiové pivo Pilsner Urquell je možno nalézt čepované v 25 restauracích a barech, jejichž vybavení a úroveň služeb snese srovnání s podobnými podniky v Praze. Lahvové pivo je k dostání ve všech lepších supermarketech. „Balkánské země – i přes určitou politickou nestabilitu a nedostatečnou infrastrukturu – jsou slibně se rozvíjejícími trhy. Prodej piva obecně tam roste, zejména pak v turisticky atraktivních lokalitách. Zvýšené úsilí musejí exportéři věnovat hledání spolehlivých distributorů a obchodních partnerů, což se nám v případě Albánie podařilo,“ říká Radek Horník, ředitel exportních operací Plzeňského Prazdroje.

První kroky podniká Plzeňský Prazdroj také k výchově a vzdělávání o tom, jak správně pečovat o prémiové pivo Pilsner Urquell. Speciální programy podpory kvality probíhají ve spo-

lupráci s obchodním partnerem a hlavně přímo v restauracích, kde se Pilsner Urquell čepuje. Alexej Bechtin Plzeňský Prazdroj, a. s.

XXL plechovka Gambrinus úspěchem Plzeň, – Od konce května, kdy byla představena 5litrová XXL plechovka Gambrinus, získala tato značka výrazný podíl na trhu pártysoudků a přispěla k jeho celkovému růstu. V červenci trh pártysoudků vzrostl třikrát oproti dubnu, kdy ještě XXL plechovka nebyla v prodeji. XXL plechovka Gambrinus z portfolia Plzeňského Prazdroje je jediným světlým výčepním pivem v takto velkém balení. „Mezi dubnem a červencem 2007 vzrostl trh pártysoudků přibližně o 300 %, zatímco vloni v této době byl tento nárůst jen 60 %. Meziročně vzrostly prodeje v tomto sledovaném sezonním období o 147 %; pokud očistíme data o prodeje XXL plechovky Gambrinus, růst by dosáhl „pouze” 20 %,” říká Vladimír Jurina, mluvčí Plzeňského Prazdroje. Za první tři měsíce prodeje získala XXL plechovka 64% podíl na prodejích

piva v 5l balení v České republice. 5litrové balení značky tak našlo své místo na trhu a významným způsobem doplnilo portfolio Plzeňského Prazdroje. „Podle našich informací zaujalo toto balení spotřebitele netradičním objemem a možností načepovat si pivo sám. Výhodou je u 5litrové plechovky poměr objemu a celkové váhy včetně balení. XXL plechovka tak během prvních tří měsíců prodeje byla společníkem při cestě na dovolenou, na chaty nebo při letním grilování. Podobný zájem očekáváme v dalších měsících, kdy spotřebitelé budou XXL plechovku kupovat ke společným sledováním fotbalu nebo hokeje,“ dodává Vladimír Jurina. XXL plechovka je nyní k dostání ve většině maloobchodních řetězců a je nabízena i ostatním odběratelům, aby ji zařadili do svého sortimentu. S cenou pod 200 Kč je XXL plechovka cenově zajímavá mj. díky tomu, že se jedná o výčepní pivo oproti většinou takto prodávaným ležákům.

Velikost trhu 5litrového balení piva

VÍCE O XXL PLECHOVCE GAMBRINUS: Pivo z XXL plechovky má oproti jiným balením několik výhod. Není nutné nosit pivo v těžších skleněných lahvích, oproti 30l sudu se neplatí vysoká záloha za KEG sud a není potřeba si půjčit výčepní zařízení. Pivo lze čepovat za pomoci pípy, kterou lze zakoupit v blízkosti regálu s pivem, nebo vypouš-

Pozn.: 4/2007 = 100 %

těcím ventilem v dolní části plechovky. XXL plechovka se nikam nevrací a je vyrobena z plně recyklovatelného materiálu. Tím zbytečně nezatěžuje životní prostředí a zároveň je tento

obal velmi pohodlný i pro spotřebitele (zanedbatelná váha, praktický obsah, atraktivní způsob čepování). Nízká váha obalu šetří pohonné hmoty při transportu ke spotřebitelům: pivo v XXL plechovkách je o 42 % lehčí, než když kamion veze stejné množství piva ve skleněných lahvích. Poznámky pro editory:  Gambrinus je dlouhodobě nejprodávanější značkou piva na českém trhu. Každé cca čtvrté pivo, které se v ČR vypije, je Gambrinus.  Gambrinus je nejvýznamnějším partnerem českého fotbalu – Gambrinus ligy a české fotbalové reprezentace.  Gambrinus je součástí portfolia Plzeňského Prazdroje, který je členem globální skupiny SABMiller plc, jedné z největších světových pivovarnických společností s pivovarnickými aktivitami či distribucí ve více než 60 zemích světa napříč šesti kontinenty. Vladimír Jurina Plzeňský Prazdroj, a. s.

32 / ze zahraničí – informace

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Pivní kultura Říše středu má kořeny v Charbinu

Na blížící se Olympiádě ochutnají i v Pekingu cizinci zajímavé čínské druhy piv, možná, že to bude i charbinské. Na obřím orloji v centru Pekingu již ručička hodin naprosto přesně odměřuje, kolik dní zbývá do Olympiády.

Charbin (Čína) – Na omylu je ten, kdo by si myslel, že v Číně se pivu moc neholduje a není o něj potřebný zájem. Časy se mění a na místo dříve tak oblíbených místních druhů pálenek se do obliby dostává právě pivo místních značek.

Potravinářská Revue

„Samozřejmě že nejraději piju charbinské pivo. Má plnou, čerstvou chuť,“ říká taxikář Wang Čchiang. Zní to téměř jako reklamní slogan. Se svými kolegy rád posedí nad sklenicí tohoto nápoje. V jeho slovech je patrný místní patriotismus. „Protože pocházím z Charbinu, je naše pivo nejlepší,“ tvrdí. Jednou do roka se v Charbinu konají pivní slavnosti. Tyto dva týdny Wanga výjimečně najdete spíše za výčepním pultem než za volantem jeho automobilu Volkswagen Jetta. Základ k pivní kultuře Říše středu byl položen právě v Charbinu. V roce 1900 zde ruští Židé založili pivovar, jehož produkt se stal první pivní značkou v tehdejší Číně. Již tři roky poté vytvořili němečtí osadníci, kteří sem přišli po německém obsazení přístavu Čching-taj na poloostrově Šan-tung, dnes světoznámou značku čchingtajského piva. Sám Charbin není o mnoho starší než jeho pivo. Na konci 19. století se ruská carská vláda rozhodla vést část Transsibiřské magistrály přes čínské území. Charbin se tak stal dopravním uzlem a správním centrem tohoto úseku železnice. Město v srdci Mandžuska vyrostlo v obchodní metropoli se smíšeným rusko-čínským obyvatelstvem. Po nástupu komunismu v Rusku sem emigrovaly desetitisíce Rusů. Počet obyvatel Charbinu tak dosáhl dvou set tisíc. Přestože má pivo v Číně již více než stoletou tradici, nastala renesance tohoto moku před dosti krátkou dobou. „Když jsem byl mladý, pili všichni pálenku,“ vzpomíná Wang. Potom však poznal přednosti piva. „Člověk k němu nemusí nic jíst, jako je tomu u pálenky. Krom toho můžu po dvou pivech sednout za volant,“ pochvaluje si tento taxikář.

Revue

POTRAVINÁŘSKÁ

O D B O R N Ý Č A S O P I S P R O V Ý Ž I V U , V Ý R O B U P O T R AV I N A O B C H O D

Nápoje s vysokým obsahem alkoholu, které jsou stále velmi oblíbené, mají proti pivu tu výhodu, že jsou co do účinků mnohem levnější. Láhev obsahující dvě deci tvrdého alkoholu stojí pět jüanů (14 korun), zatímco velké pivo stojí 2 jüany (5 korun). Ústup tradičních čínských lihovin začal již na začátku 80. let. Nejprve však bylo pivo jen těžko k sehnání. V některých obchodech jej začali čepovat do termosek, které jej udržely studené po celý den. Od roku 2001 se v Charbinu v létě konají pivní slavnosti. Letos se Charbin začal srovnávat s hlavním městem světové pivní kultury – německým Mnichovem. „Mnichov a Charbin mají mnoho podobného, lhostejno zda pivo, hudbu či architekturu,“ hlásá reklamní nápis zvoucí na festival. Centrum Charbinu totiž vypadá velice evropsky. Krásné obchody a domy vystavěli v secesním a novobarokním stylu ruští a židovští obchodníci. Díky tomu připíjejí zahraniční hosté na útulnost tohoto šestimilionového města, které je během festivalu pestře vyzdobeno. Avšak navzdory různým soutěžím a okolí se zde návštěvníci nemohou cítit stejně jako v Mnichově. „Potřebujeme rozmanitost. Pivní slavnost totiž pořádá místní pivovar,“ říká Kuo I, který obsluhuje v jedné z pivních zahrádek. Výčep, kde pracuje, však nabízí 48 značek z celého světa: KingÞsher z Indie, Cass z Jižní Koreje, Pecheresse z Belgie, Köstritzer a Erdinger z Německa. Ceny se pohybují v přepočtu okolo dvou až čtyř eur. „Chybí nám jen dechovka, jinak by zde byla podobná nálada jako v Mnichově či Vídni.“ Pouze čínské pivní sklenice nejsou příliš stylové. „Příští rok si nechám přivézt z Ně-

mecka vysoké sklenice a korbely,“ říká Kuo. Festivalu však stále dominuje místní pivo. Nic jiného totiž obyvatelé Charbinu nepijí radši. Zdejší pivovar spravuje od roku 2004 americký mezinárodní koncern Anheuser-Busch. Podnik díky tomu rychle expanduje, nyní čítá 13 pivovarů s 8000 pracovníky. Charbinské pivo se začalo prodávat i v Evropě a Severní Americe. Jeho mezinárodní příznivci, jako je například Bryce Eddings, se o něm vyjadřují jen pozitivně. „Velmi čisté, jen málo líbezné, ale v celkovém souladu. Našel jsem jen málo čínských piv, která by měla charakter, toto pivo je však příjemnou výjimkou.“ Charbinské pivo drží desetiprocentní podíl na čínském trhu a je exportováno do 50 zemí, kde je snad populárnější než v Číně. Léta v Ledovém městě, jak je Charbin někdy nazýván, jsou krátká. Během těchto teplých měsíců vysedávají lidé na plastových židlích v pouličních restauracích. Pivo zde pijí ke grilovanému jehněčímu a fazolím. Avšak i v chladných měsících si obyvatelé Charbinu umí pivo užít. Na proslulém zimním ledovém festivalu obsluhuje Kuo v restauraci, která je celá vyrobena z ledu. „To je můj osobní příspěvek ke světové pivní kultuře,“ říká. Přestože se konzumace piva v Číně rozšiřuje, stále je velice vzdálená evropským měřítkům. Před Německem, kde je 1300 pivovarů a jehož obyvatelé jsou na světě třetí v konzumaci piva za Čechy a Iry, má taxikář Wang veliký respekt. „Mohou jednoduše víc pít,“ řekl po shlédnutí reportáže o mnichovském Oktoberfestu. „Tak velké sklenice a tak tlustá břicha nejsou nikde jinde na světě,“ dodává. Text a foto: Martin Bouška

IÁL EC P S SRPEN

2007

je plnobarevný časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod. Budeme velmi rádi, když v něm naleznete pro Vás užitečné a odborné informace, ale i poučení z ostatních oborů činností, jež s problematikou potravin souvisejí.

Objednávky adresujte na naši redakci: AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 nebo na zasilatelství ABONT s. r. o., Chlumova 3,130 00 Praha 3

Upozorňujeme, že nové číslo časopisu vyšlo 25. září 2007.

www.agral.cz

ze zahraničí / 33

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

EU čelí kritice europoslanců kvůli růstu cen potravin Brusel (dra) – Evropská unie a př edevším Evropská komise čelí kritice za rychle rostoucí ceny potravin. Výtky přichází především od europoslanců, jimž se nelíbí zejména rostoucí ceny mléka. Zejména podle socialistických zákonodárců za tímto problémem stojí především neschopnost EU přizpůsobit se změnám na světovém trhu.

Eurokomisařka pro zemědělství Mariann Fischer-Boel ale tento názor nesdílí a současný vývoj si naopak pochvaluje. V článku, který uveřejnila na svém blogu, tvrdí, že současný vývoj se z větší části nedá nijak kontrolovat či regulovat, ale zároveň je vidět, že trh funguje. „Myslím, že by bylo spravedlivé říci, že to odráží reformy, s nimiž jsme začali v roce 2003,“ uvedla. Někteří europoslanci však tvrdí, že mléka je v současnosti nedostatek, což způsobuje růst cen, který v ko-

nečném důsledku ponese spotřebitel. „Tento nedostatek již má a ještě bude mít zásadní dopad na ceny mléka, jejichž růst bude podobný jako u jiných základních potravin. Především obilovin či masa,“ uvedla socialistická europoslankyně Rosa Miguélez Ramos. Eurokomisařka ovšem říká, že jde jen o přirozený vývoj na trhu, což je přesně to, co Evropská komise od evropského zemědělství očekává v roce 2007. Mimo jiné za tím prý stojí i zrušení dotací na vývoz mlékáren-

ských produktů, které přestaly být vypláceny v červnu letošního roku. „Samozřejmě tímhle celý příběh nekončí. Dala jsem jasně najevo, že bychom měli v roce 2015 zrušit veškeré kvóty na produkci mléka,“ doplnila. Růst cen navíc evidentně jen tak neskončí. Podle výhledu pro roky 2007 až 2016, který v červenci zveřejnila OECD, bude pokračovat vysoká poptávka po mléku a mlékárenských výrobcích z rozvojových zemí, kde budou produkci nadále ovliv-

ňovat horší klimatické podmínky. Vyšší ceny potravin by měli zaznamenat i čeští zákazníci. Agrární komora ČR odhaduje růst cen potravin v dohledné době až o čtvrtinu, především v důsledku globální poptávky po obilí. Ministr zemědělství Petr Gandalovič ani stínový ministr Michal Hašek ale tak velké zvýšení cen potravin neočekávají. „V tom budou hrát obchodní řetězce, které budou tlačit ceny dolů,“ řekl před nedávnem Gandalovič.

Italové chystají protest proti zdražení těstovin, asi marný Milán (dra) – Italové mají brzy platit za těstoviny o 20 procent více, a spotřebitelské organizace proto v Itálii svolaly celostátní protest proti zdražení těstovin. Výrobci na to však říkají, že symbolická stávka je nesmyslná, protože výrobu těstovin prodražují rostoucí světové ceny obilí. Organizace chránící spotřebitele sice začaly bít proti zdražování na poplach,

v supermarketech mu ale spotřebitelé věnují malou pozornost. „Je to symbolická stávka, která nebude mít žádný dopad,“ říká Luciano Berardi, obchodní ředitel společnosti De Cecco, která prodává těstoviny v osmi desítkách zemí. Připomněl, že těstoviny i tak patří mezi nejlevnější jídla. Těstoviny mají na italských talířích tak silnou pozici, že se vážou na národní identitu. Průměrný Ital sní za rok 28 kilogramů těstovin, a Apeninský polo-

ostrov tak zatím nepostihla móda diet omezujících uhlohydráty. „Není jídlo, které by stálo méně,“ říká Furio Bragagnolo z asociace italských výrobců těstovin. „Kdokoli se rozhodne těstovinám vzdorovat, utratí více za cokoli jiného, co koupí místo nich. Talíř těstovin možná stojí méně než jablko,“ dodává. Ekonomové i výrobci se shodují, že ceny jdou nahoru kvůli rostoucím světovým cenám obilí. Poptávka

po pšenici přitom stoupá z několika důvodů. Jsou to sílící zájem o biopaliva, která se dají získat i ze pšenice, i rostoucí životní úroveň v rozvíjejících se ekonomikách. Svou roli hraje i poptávka po krmné pšenici v živočišné výrobě, uvádí ekonom Francesco Bertolini z milánské univerzity Bocconi. Ministerstvo zemědělství Spojených států uvedlo, že zásoby pšenice v USA jsou na 33letém minimu. Itálie

obilí z USA, Kanady a Ukrajiny dováží, protože vypěstuje jen polovinu tvrdé pšenice, která se pro vysoký obsah proteinů používá při výrobě kvalitních těstovin a pečiva. S poptávkou rostou ceny. Bragagnolo jako příklad uvádí, že na trhu v Boloni podražil kilogram mouky z tvrdé pšenice za poslední dva měsíce z 26 na 45 eurocentů. Tato mouka přitom tvoří 70 procent nákladů na výrobu těstovin, napsala agentura AP.

Polsko vyváží mnohem více pečiva než vodky a cukru Varšava (dra) – Nikoliv vodka, ale chléb se stal vývozním hitem Polska. Pekaři utržili loni za své výrobky, které poslali za hranice, více než 400 milionů eur. Polské vodky, která je národní pýchou, a jiných alkoholických nápojů se ve stejném období v cizině prodalo za 77 milionů eur. Polské pečivo, mražené bagety i čer-

stvé housky a sladkosti z těsta začaly získávat zahraniční klienty po rozšíření Evropské unie. Loni meziročně vzrostl export těchto výrobků o jednu pětinu, vyplývá to z informací Institutu ekonomiky zemědělství a potravinářství. Ve stejné době vývoz jiných potravinářských výrobků sice také rostl, ale byl mnohem nižší. List Dziennik napsal, že ani polská

vodka, která má v zahraničí skvělé renomé, není schopna předčít export pečiva. Chléb, housky a další výrobky míří především do okolních zemí, jako je Německo či Česká republika, a pak také tam, kde žijí početné skupiny Poláků, kteří emigrovali za prací. Andrzej Bielecki ze společnosti Nowakowski-Piekarnie, která je prostřednictvím své 100procentní dceřiné spo-

Z A J Í M A V O S T I

Z E

RECYKLOVANÉ PLASTY BUDOU MOŽNÁ BRZY SCHVÁLENY PRO KONTAKT S POTRAVINAMI

ci do roku 2010 na 4 miliony tun etanolu a 2 miliony tun bionafty. Očekávaný rychlý růst ve výrobě bionafty je přisuzován čínské poptávce po motorové naftě, která je vzhledem k jejímu použití v zemědělství a dálkové dopravě ve srovnání s benzinem prakticky dvojnásobná. Odhaduje se, že v roce 2020 by 15 procent energie spotřebované v dopravě mělo pocházet z biopaliv. Současná čínská produkce kasavy činí přibližně 7,5 milionu tun ročně. Rozšíření pěstebních ploch a lepší pěstitelská technologie mohou zvýšit produkci této technické plodiny na 21 milionů tun ročně. Dokud Čína nebude schopna uspokojit svoji poptávku po této komoditě sama, budou se zvyšovat dovozy z Thajska, Vietmanu a Indonézie. Kupříkladu od roku 2000 se dovozy zvýšily z 257 tisíc tun na více než 3,3 milionu tun v roce 2005, čili více než desetkrát. Sladký čirok odolný k suchu bude pravděpo-

Pečivo vyvážejí především příhraniční pekárny. Podnikaví polští obchodníci se objevili například na Karvinsku v Moravskoslezském kraji, kam zajíždějí s pečivem, ale i dalšími potravinami. Nahrazují tak někdejší pojízdné prodejny. Export by podle odborníků mohl být ještě větší, pokud by společnosti v oboru investovaly do reklamy.

S V Ě T A

dobně dalším čím dál důležitějším vstupem pro výrobu etanolu, i když je k získání větší výtěžnosti zapotřebí dalšího vývoje. Aby výroba biopaliv nekonkurovala potravinářství, začala výstavba prvního závodu na výrobu etanolu z celulózy. Celulózový etanol lze vyrábět z téměř jakékoli organické hmoty – ze zemědělských odpadů, trávy, kalů, odpadních vod, rostlin či stromů. Tato první „celulózka“ začne pracovat v roce 2008 a bude vyrábět lignocelulózový etanol. Podle informací Čínského národního informačního centra pro obilí a oleje bylo letos kukuřicí oseto 27,35 milionů hektarů, tedy o něco málo více než v roce 2006 (27,05). Letošní spotřeba kukuřice k potravinářským i technickým účelům se odhaduje na 144,5 milionů tun.

ČÍNA ZAKÁZALA POUŽÍVAT POTRAVINÁŘSKÉ PLODINY NA VÝROBU BIOPALIV Čínská vláda v červnu schválila nařízení, podle kterého čínští výrobci biopaliv smějí jako surovinu používat pouze nepotravinářské plodiny. Důvodem byly obavy z nedostatku těchto plodin a z dalšího růstu cen, který by se mohl v důsledku růstu poptávky po zelené energii objevit. Biopaliva jsou alternativou fosilním palivům, protože je lze vyrobit z obnovitelných zdrojů – kukuřice, pšenice, cukrovky, kasavy, čiroku a semen olejnin. Výše zmíněné moratorium sníží obavy výrobců potravin z toho, že potravinářské suroviny budou použity k výrobě bioetanolu a bionafty. V Číně se k výrobě etanolu používá v 90 procentech kukuřice, jejíž ceny v několika posledních letetech prudce vzrostly díky vysokým cenám surové nafty a dotacím na výrobu biopaliv. Mimoto loňský 43procentní nárůst cen vepřového, ke kterému došlo v důsledku zdražení krmiv, donutilo státní orgány jednat. Podle vyjádření zástupce Národní ligy pro energii není výroba etanolového paliva z potravinářských surovin cestou, kterou by se Čína chtěla ubírat. Výrobci biopaliv se tedy budou muset orientovat na technické plodiny – kasavu a sladký čirok, které se používají k výrobě lihu a jejichž odpady se zkrmují nebo slouží k dalšímu zpracování. V minulém roce Čína, která je druhým největším světovým producentem kukuřice po Spojených státech, reagovala na růst cen způsobený jejím nedostatkem tím, že na měsíc zakázala vývoz. V ČLR se etanol k technickým účelům vyrábí ve čtyřech závodech. Ročně se ho vyrobí milion tun, zpracuje se při tom okolo tří milionů tun kukuřice. Další tři výrobní závody jsou podle informací amerického ministerstva zemědělství z roku 2006 ve výstavbě. Dva velké závody na výrobu bionafty produkují ročně okolo 50 tisíc tun celkem. Výroba biopaliv je v porovnání s 323 miliony surové nafty spotřebované v Číně v roce 2005 sotva znatelná, vláda však plánuje rozšířit její produk-

lečnosti Pieczyvo Mrožone jedničkou na polském trhu v segmentu mraženého pečiva, deníku řekl, že po rozšíření Evropské unie začali rodáci zpoza hranic jezdit za polským chlebem. „Náš export mraženého pečiva, jenž spočívá hlavně v prodeji housek, baget a žemlí, roste rychlým tempem. Vyvážíme hlavně do Německa, Británie, Irska, Belgie, Nizozemska a Česka,“ uvedl.

Článek v květnovém čísle New Scientist naznačuje, že se u recyklovaných plastů v posledních letech natolik zlepšila kvalita, že již brzy by mohly být vhodné pro použití v obalových materiálech určených pro kontakt s potravinami. Podle autora článku Michaela Reillyho sice spotřebitelé při vhazování plastových lahví do kontejneru na plastové obaly mohou mít dobrý pocit, že přispívají k ochraně životního prostředí, recyklace plastů však ve skutečnosti není příliš „zelená“ a postupy používané ve Velké Británii a USA neprodukují plasty dostatečně čisté pro použití k potravinářským účelům. Tyto plasty se obvykle zpracovávají na průmyslové obaly nebo používají na výrobu textilií. Techniky používané před vlastní recyklací k odstranění kontaminantů z plastových lahví spotřebují až 2 litry vody na 500 gramů recyklovaného materiálu, proto recyklační zařízení nemohou pracovat v oblastech, kde je málo vody. Odpady z takovýchto závodů navíc mohou znečistit lokální vodní toky. Uvedené faktory jsou příčinou skutečnosti, že např. v USA je recyklačních zařízení málo a jsou od sebe značně vzdáleny. Ze Spojených

států se hodně odpadu vyváží k recyklaci do Asie. Ve Velké Británii je situace dokonce ještě horší. Téměř 3/4 sesbíraného materiálu (90 tis. tun) se k recyklaci vozí do zemí, jako je Čína. V budoucnu by však nová generace továren na recyklaci odpadů mohla některé z těchto problémů vyřešit a vyrábět recyklované plasty v čistotě vhodné i pro kontaktní materiály pro potraviny. Až do současnosti se na recyklačních linkách pro PET lahve tyto nejdříve rozřezaly či posekaly na kousky. Takto zpracovaný plast šel do flotačních tanků, kde PET klesl na dno a mohl být separován od uzávěrů, které se vznášely ve vodě nebo plavaly na hladině. Odřezky PETu byly poté přesunuty do jiného tanku obsahujícího rozpouštědla, kde byly z PETu odstraněny etikety a lepidlo. Nakonec byly očištěné odřezky PETu roztaveny a tavenina připravena pro další výrobu. Prací voda z detergenčních tanků často znečištěná zbytky potravin a papíru bývala občas příčinou pokutování, protože čistota vody vypouštěné jako odpadní neodpovídala environmentální normě. Podle nového postupu vyvinutého americkou společností ECO2 Plastics se rozřezané PET lahve ponoří do etyl laktátu, kde jsou odřezky zbaveny nečistot a etiket, a poté se přesunou do jiné komory. Zde jsou ošetřeny oxidem uhličitým, který z nich odstraní zbytky rozpouštědla. Voda ve formě prací lázně v této metodě vůbec nefiguruje. Jak rozpouštědlo, tak oxid uhličitý se zachycují, vyčistí destilací a znovu použijí. Jakýkoli zbytek, který zůstane na dně destilačního přístroje, může být zlikvidován jako pevný odpad. V nařízení EC 1935/2004 je uvedeno, že v Evropské unii by recyklované materiály měly být z důvodu ochrany životního prostředí upřednostňovány, ovšem jenom za podmínky, že tyto recykláty splňují přísné požadavky kladené kvůli zajištění bezpečnosti potravin a ochranu spotřebitele na materiály přicházející do kontaktu s potravinami. Směrnice (EC) No 2023/2006 z 22. prosince 2006 týkající se správně výrobní praxe pro materiály a předměty přicházející do styku s potravinami se též krátce odvolává na recyklované materiály. Návrh Nařízení EC o recyklovaných plastech a předmětech určených ke kontaktu s potravinami byl zveřejněný v roce 2003 (SANCO/2003/2285). Tatiana Oldřichová, ÚZPI

34 / nabídky – informace

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

Vzdělávání potravinářské veřejnosti INOVACE V SYSTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ ODPOVĚDNÝCH PRACOVNÍKŮ PRO OBLAST BEZPEČNOSTI POTRAVIN Cyk lus seminářů pořádaných Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno Cyklus pěti jednodenních seminářů zaměřených na problematiku legislativy a dozorování technologického procesu produkce potravin živočišného původu, problematiku agrárních ekosystémů a potravních řetězců, farmakoterapeutických, zdravotních a epizootologických rizik v produkci potravin, nových trendů v laboratorním vyšetřování potravin, informačních a komunikačních technologií v kontrolním a dokumentačním systému potravin živočišného původu a problematiku finančního a manažerského zajištění produkce bezpečných potravin ve výrobním a zpracovatelském podniku. Semináře jsou určené pro pracovníky výrobních a zpracovatelských podniků, profesních sdružení, státní správy a vzdělávacích a kontrolních institucí. Na závěr semináře obdrží účastníci osvědčení o absolvování Vložné: Místo konání: Termín: Trvání semináře: Přihlášky a informace:

žádné (projekt se koná za podpory ESF) Veterinární a farmaceutická univerzita Brno říjen–prosinec 2007 10:00–15:30 h Institut celoživotního vzdělávání a informatiky VFU Brno Ing. Jindra Španihelová, Ph.D., Palackého 1–3, 612 42 Brno tel.: 541 562 094, fax: 541 219 754, e-mail: [email protected] www.vfu.cz/univ_prac/icvi/esf Projekt je organizovaný v rámci Operačního programu „Rozvoj lidských zdrojů“, spolufinancovaný ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu.

PRONÁJEM DOMKU V TÁBOŘE Třebízského ul. s bytem 3+1 (80 m2) a dalšími prostory (cca 130 m2) # 296 374 656, 241 445 863, 296 374 655, fax 296 374 658 El. $ [email protected], www.infak.cz $ Zelený pruh 1560/99, 140 02 P r a h a 4 - Braník

– celé využitelné jako kanceláře, popř. skladové prostory

·

VHODNÉ PRO PODNIKÁNÍ

· · · · · · ·

Návrhy a revize začlenění potravinářských výrobků a správné zatřídění jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Dle zákona o potravinách a prováděcích vyhlášek v platném znění.

zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č. 76/2002 Sb., poradenství v oblasti zákonů o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.

TEL: 381 253 796 Mobil: 607 512 909

Revue POTRAVINÁŘSKÁ

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč

Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč

LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 144,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ...................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ....................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ...................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků apod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3

Potravinářský zpravodaj – list Potravinářské komory ČR / Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Vydává AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 - Braník, tel.: 296 374 656, 296 374 655, 296 374 653, šéfredaktor – 296 374 659, fax: 296 374 658, e-mail: [email protected]; [email protected]; http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace: tel. 296 374 657, fax 296 374 658. Řídí: redakční rada. Ing. Pavel Veselý, šéfredaktor. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – grafické práce. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. ISSN 1801-9110. Evidenční číslo MK ČR E 104484.

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007

nabídky – informace / 35

36 / nabídky – informace

Potravinářský zpravodaj 10 / 2007