Studijní materiály pro makro a mikroekonomiku pro předměty A7B16MME - Makro a Mikroekonomika, A1B16MME - Makro a Mikroekonomika, Y16MME – Makro a mikroekonomika jsou dostupné na stránce http://ocw.cvut.cz/moodle/course/view.php?id=465 doc. Ing. Helena Fialová, CSc. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních ČVUT v Praze, FEL
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 1. pednáška VÝZNAM EKONOMIE. ZÁKLADNÍ POJMY. OSNOVA: 1. Obsah a cíl pedmtu 2. Sedm ekonomických principů 3. Vybrané základní ekonomické pojmy Ad 1. OBSAH A CÍL PEDMTU ▪ Vysvětlit základy ekonomie na vysokoškolské úrovni, zejména základní ekonomické kategorie (pojmy) a jejich vztahy (nap. pidaná hodnota, diskontní sazba, obligace a výnos z ní, fiskální politika, devalvace měny). ▪ Poskytnout základní vědomosti pro život. ▪ Vysvětlit princip ekonomického myšlení. ▪ Poskytnout základní vědomosti pro navazující ekonomické předměty. Ad 2. SEDM EKONOMICKÝCH PRINCIPŮ 1. Princip vzácnosti (aneb „žádný oběd není zadarmo“) 2. Princip porovnání nákladů a prospěchu 3. Princip rozdílného významu nákladů 4. Princip komparativních výhod 5. Princip rostoucích nákladů příležitosti (neboli pravidlo „ovoce na dosah“) 6. Princip efektivity 7. Princip rovnováhy 1
Ad 3. VYBRANÉ ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY DEFINICE EKONOMIE (Nejstrunjší definice - neplýtvat) Volba nejlepšího zpsobu vyuití omezených zdroj pi zajištní neomezených poteb. Neomezené poteby (lepší výraz je chtní, anglicky „wants“). Omezené (vzácné, anglicky scarce) zdroje. Volba (choice). Vdycky jsou alternativy (options), nap. udlat něco nebo neudlat. Rozhodování (decision-making) znamená porovnávat prospch a náklady. Prospch je výnos s určitým rizikem, s jakým bude dosaen. (Riziko je míra nejistoty, e ádoucí výsledek nenastane.) Obvykle vyjadujeme prospch v penzích jako zisk. To je však zúžený pohled. Nesprávné porovnání prospchu a náklad plyne z toho, e prospch uvažujeme jen v částkách vyčíslitelných v penězích a neuvažujeme všechny náklady . OPPORTUNITY COST - cena píleitosti, cena ztracené příležitosti, cena nejlepší nevyuité píleitosti, náklady píleitosti. (Kvtináka na ulici a cena její práce, plat uitele a úetního, mince na zemi.) Cena kadého zboí je dána velikostí jeho opportunity cost (markantní je to u ceny práce). RACIONÁLNÍ CHOVÁNÍ Porovnání nákladů a prospěchu. Náklady nesmí být větší než prospěch. Rozhodování je písn individuální.
HOMO ECONOMICUS Vypoítavý sobec, který mí vše na peníze.
EKONOMIE JAKO VDA Od roku 1969 se uděluje Nobelova cena. Odlišnosti od ostatních vdních obor: - neme si dovolit experiment - neme vyzkoušet více variant - obrovský dopad kadého pokusu (národ není sto bílých myší). 2
MIKROEKONOMIE a MAKROEKONOMIE Mikroekonomie se zabývá chováním jednotlivých subjektů (firem, spotřebitelů, trhů zboží) Makroekonomie se zabývá ekonomikou země jako celkem. VSTUP - VÝSTUP (input – output) VÝROBNÍ FAKTORY (dleité vstupy) Pda (land), práce (labor), kapitál (cupital), podnikatelské schopnosti (entrepreneurial ability). Peter Drucker – entrepreneurial ability bude nejdleitjším výrobním faktorem ve 21.století. PRODUKNÍ FUNKCE Kombinace faktor (složená produkční funkce) Q = f(xi) Q = A x f(L, K, N)
Kapitál
Kombinace vstup plus výrobní technologie → produktivita faktor.
Slož ená prod ukční funkce
A B C
D
Práce
3
HRANICE VÝROBNÍCH MONOSTÍ
H r a n ic e v ý r o b n íc h m o ž n o s t í 15 A
B
12
I C D
9 U
6 3
E
S 0
F 1
2 3 Z bo ž í X
4
5
Kombinace produkt pedstavujících výstup. Posuny hranice: doprava v dsledku ekonomického rstu, doleva po katastrofách. Body pod hranicí - nevyuité faktory, body nad hranicí - nedosaitelné. Hranice je dána vysplostí ekonomiky, stupnm industrializace, pomrem soukromého a veejného sektoru, efektivností vládní hospodářské politiky atd. Je to jediná ze známých funkcí, která je konkávní, jinak jsou funkce bn konvexní.
TOK A STAV Toková veličina (flow) má asový rozmr a je závislá na délce období (objem produkce, inflace, píjmy z daní a veškeré píjmy nebo výdaje). Stavová veličina (stock) je vztaena k uritému okamiku (nezamstnanost, dluh nebo pohledávka) - nemá smysl sítat údaje k rzným okamikům. EKONOMICKÉ SUBJEKTY 1. Domácnosti (households) 2. Podniky (businesses) 3. Veejná ruka, vláda, stát (government)
4
KLÍČOVÉ POJMY Ekonomie, vzácné zdroje, rozhodování, opportunity cost, racionální chování, mikroekonomie, makroekonomie, vstup, výstup, výrobní faktor, produkční funkce, hranice výrobních možností, tok, stav, ekonomický subjekt.
5
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 2. pednáška TRH. POPTÁVKA A NABÍDKA. OSNOVA: 1. Definice trhu 2. Úloha trhu v ekonomice 3. Poptávka a zákon poptávky 4. Nabídka a zákon nabídky 5. Tržní rovnováha 6. Regulace cen 7. Komparativní výhody
Ad 1. DEFINICE TRHU Trh je oblast ekonomiky, kde se setkává nabídka a poptávka (prodávající a kupující) a výsledkem tohoto setkání je prodej a současně koupě zboží v určitém množství a za určitou cenu. Laik si představí tržiště nebo jarmark. Trh je důsledkem dělby práce, tj. specializace výrobců. Naturální směna, všeobecný ekvivalent (peníze), papírové peníze (vrcholem je bezhotovostní placení). Dokonale konkurenční trh. Trh s omezením nebo vyloučením konkurence. Ad 2. ÚLOHA TRHU V EKONOMICE Laický názor: zprostředkování směny. Pohled ekonoma: optimální alokace zdrojů. Cena je významný fenomén. Je signálem pro kupující i prodávající. Nefunguje-li trh,
1
je cena falešným signálem. Cena je stimulem pro efektivní výrobu. Dochází k přelévání výrobních faktorů hledajících nejvyšší zhodnocení. Tržní hospodářství je soustavou trhů. Trh zboží, trh práce, trh kapitálu, trh peněz. Ad 3. POPTÁVKA A ZÁKON POPTÁVKY Poptávané množství zboží je množství, které požadují kupující za určité ceny. Závisí na těchto cenách. Zobrazuje se pomocí poptávkové křivky jejíž průběh je dán zákonem poptávky, podle kterého jsou kupující ochotni s klesající cenou nakupovat větší množství zboží.
Faktory určující polohu, tvar a sklon poptávkové křivky: a) Tvar určuje cena. b) Sklon určuje elasticita. c) Polohu určují příjmy, zvyklosti, ceny substitutů a komplementů, charakter zboží (normální, luxusní a podřadné), demografické charakteristiky, očekávání, publicita trhu, vládní opatření (například daně). Rozlišujeme změnu poptávaného množství (pohyb po křivce - mění se cena i množství) a změnu poptávky, tj. její zvýšení nebo snížení (posun křivky - mění se cena nebo množství).
Ad 4. NABÍDKA A ZÁKON NABÍDKY Nabízené množství zboží, které nabízejí prodávající za určité ceny. Nabídková křivka podle zákona nabídky, podle kterého jsou nabízející ochotni s rostoucí cenou nabízet větší množství zboží.
2
S
S
M n o ž s tv í
Se stoupající cenou výrobci zapojují další faktory, zapojují se méně výkonní výrobci. Polohu nabídkové křivky určují tyto faktory: - ceny vstupů, - technologie a organizace práce, - počet výrobců, - přírodní faktory, - vládní opatření. Pohyb po křivce a posun křivky. Ad 5. TRŽNÍ ROVNOVÁHA Kompromis. Rovnovážné množství a rovnovážná cena.
S
D
Cen a
E
D
S Mn ožství
3
Tržní nerovnováha:
prodávající požadují vysoké ceny → vzniká přebytek, ten tlačí ceny dolů a přicházejí nové faktory
kupující žádají nízké ceny → vzniká nedostatek, ten tlačí ceny nahoru a faktory opouštějí trh
S
D Přeby tek
Cen a
E
Ned ostatek
D
S Mn ožství
Posuny křivek Posun křivky znamená vždy i posun rovnovážného bodu. Není sporu o tom, kam se rovnovážný bod posune. Posun rovnovážného bodu můžeme logicky odvodit nebo vyčíst z nakresleného grafu.
Ad 6. REGULACE CEN a) Cenový strop Příklad: trh benzínu
D 60
S
E
40
C e n o v ý s tr o p
20 S
C h y b ě j íc í m n o ž st ví
D
M n o ž s t v í [ m il . li tr ů ]
4
b) Cenová podlaha Příklad: trh mléka
D 21
S P řeb ytečn é m n o žst v í
14 C en o v á p o dla h a
7 E S
D M n o ž s t v í [ m il . li tr ů ]
Ad 7. KOMPARATIVNÍ VÝHODY Absolutní výhoda v mezinárodním obchodu (koncept Adama Smithe) Absolutní výhodou se rozumí schopnost určité země vyrábět některý výrobek nebo výrobky (poskytovat některou službu nebo služby) s nižšími náklady (tj. s menší spotřebou výrobních faktorů. Podle Adama Smithe (1723-1790) byla takto pojatá absolutní výhoda podmínkou mezinárodní směny, kdy země vyváží výrobky a služby, při jejichž výrobě má absolutní výhodu, a dováží výrobky a služby, ve kterých tuto výhodu nemá. Komparativní výhoda v mezinárodním obchodu (koncept Davida Ricarda) David Ricardo (1772-1823) formuloval v roce 1817 princip komparativních výhod, podle kterého se do mezinárodního obchodu mohou zapojit všechny země, tedy i takové, které mají absolutně vyšší náklady při výrobě všech směňovaných výrobků než jejich obchodní partneři. Rozhodující jsou tzv. relativní výhody, tzn., že země budou vyvážet výrobky a služby, které vyrábějí s nižšími náklady příležitosti, mají tudíž ve výrobě tohoto zboží menší nevýhodu než jejich obchodní partneři (nebo větší výhodu), a budou dovážet výrobky a služby, které vyrábějí s vyššími náklady příležitosti a mají proto v jejich výrobě větší nevýhodu (nebo menší výhodu).
5
PŘÍKLADY 2 země, 2 zboží Příklad 1 (absolutní výhoda): Země
Zboží (počet hod./1 kus)
USA EU
PC
auta
1 3
2 1
USA mají absolutní výhodu ve výrobě aut (vyrobí auto za 1 hodinu, kdežto EU na to potřebuje 3 hodiny), EU má absolutní výhodu ve výrobě počítačů (vyrobí PC za 1 hodinu, kdežto USA na to potřebují 2 hodiny). Země se budou specializovat podle svých absolutních výhod: USA na výrobu aut, EU na výrobu PC. Příklad 2 (komparativní výhoda): Země
Zboží (počet hod./1 kus)
USA EU
PC
auta
1 3
2 4
USA mají absolutní výhodu ve výrobě obou komodit. PC vyrobí za 1 hodinu (EU potřebuje 3 hodiny) a auto za 2 hodiny (EU potřebuje 4 hodiny). Podle A.Smithe není vzájemně výhodný obchod možný. Podle D.Ricarda záleží na komparativních výhodách. Země se bude specializovat na výrobu komodity, při jejíž výrobě jsou její náklady příležitosti nižší (ztrácí méně) USA vyrobí za 1 hodinu 1 PC nebo ½ auta . Specializací na PC opouští výrobu aut (1PC = ½ auta, výrobou jednoho PC ztratí možnost vyrobit půl auta). EU vyrobí za 1 hodinu 1/3 PC nebo ¼ auta. Specializací na auta opouští výrobu PC. (Kdyby se specializovala na PC, ztratila by za jeden počítač ¾ auta , protože 1 PC = ¾ auta) Hledáme směnný poměr výhodný pro obě země: Směnný poměr: ½ auta < 1PC < 3/4 auta 6
KLÍČOVÉ POJMY Trh, optimální alokace zdrojů, poptávka, zákon poptávky, poptávané množství, nabídka, zákon nabídky, nabízené množství, posun křivky a pohyb po křivce, regulace cen, cenový strop, cenová podlaha, absolutní výhoda, komparativní výhoda.
7
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 3. pednáška ELASTICITA. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE. OSNOVA: 1. Elasticita 2. Užitek 3. Indiferenční křivky a indiferenční mapa 4. Zákon substituce 5. Rozpočtové omezení 6. Rovnováha spotřebitele 7. Substituční a důchodový efekt
Ad 1. ELASTICITA Definice: Pružnost. Mezi dvěma ekonomickými veličinami, kdy jednu z nich považujeme za funkci druhé y = f(x), je elasticita definována jako míra relativní změny y vůči relativní změně x. Tento vztah lze dále upravit a platí, že elasticita je dána podílem derivace funkce v bodě a měrnou hodnotou v tomto bodě.
dy E
y
E
dx
dy dx
x
1
:
y x
Různé typy elasticity: cenová elasticita poptávky a nabídky důchodová elasticita poptávky elasticita investic v důsledku změny úrokové míry elasticity daňových plateb při změnách důchodů nebo daňových sazeb Elasticita je kladná nebo záporná. Cenová elasticita poptávky: Vzorec: ΔQ E
Q ΔP P
Je záporná. Elastická poptávka: │E > 1│ Neelastická poptávka: │E < 1│ Jednotkově elastická poptávka: │E= 1│ Dokonale elastická poptávka: E = ∞ Dokonale neelastická poptávka: E = 0 Cenová elasticita poptávky a příjem firmy. Faktory ovlivňující cenovou elasticitu poptávky: - naléhavost potřeby - substituce - komplementarita - časový horizont - podíl na rozpočtu - různé (informovanost, móda, panika, svátky…)
2
Cenová elasticita nabídky: Je kladná. Faktory ovlivňující cenovou elasticitu nabídky dostupnost vstupů mobilita vstupů substituce vstupů časový horizont Křížová elasticita poptávky Změna poptávky po jednom zboží v důsledku změny ceny jiného zboží Kladná - substituty Záporná - komplementy Vzorec: Δ
Ek
Q1
Δ
Q1 Δ
P2
nebo
Ek
Q
Q Δ
2 2
P1
P1
P2
Ad 2. UŽITEK Tři rozhodnutí spotřebitele: 1. Co a v jakém množství bude nakupovat. 2. Kolik vynaloží práce na dosažení určitého příjmu. 3. Jakou část příjmu utratí a jakou uspoří. Uvažujeme racionálně se chovajícího spotřebitele. Rozhodnutí učiní spotřebitel podle užitku, který mu získané zboží přinese, podle rozpočtového omezení, kterým je limitován. Užitek představuje uspokojení, nebo-li subjektivní potěšení, užitečnost věci či služby. Máme zato, že se užitek nedá měřit. Klasikové se domnívali, že ano, a jednotkou byl 1 UTIL. Dnes považujeme za nejjednodušší způsob měřit užitek zboží jinými nebo jiným druhem zboží. Porovnáváme, jakého zboží jsme ochotni se vzdát, abychom získali žádoucí zboží (se žádoucím užitkem). Obecně se nejlépe měří užitek penězi.
3
CELKOVÝ A MEZNÍ UŽITEK Mezní hodnoty jsou základem pro rozhodování. Průměrné hodnoty jsou veličiny evidenční, důležité pro srovnání, analýzu, popis. Celkový užitek (total utility)
TU
Platí, že od určitého bodu s rostoucím uspokojením celkový užitek roste, avšak s každou další spotřebovávanou jednotkou se růst zpomaluje. Kdyby přestal užitek růst, racionálně chovající se spotřebitel by přestal statek spotřebovávat. Jestlliže se růst celkového užitku zpomaluje, znamená to, že mezní užitek klesá. Mezní užitek (marginal utility)
MU
Jestliže U = f(q1), pak TU MU = ------
dTU = ----------
q
dq
Zákon klesajícího mezního užitku: Spotřebitel spotřebovává zboží až do doby, kdy jeho cena se rovná meznímu užitku.
MU = p Kdy bude spotřebitel nejvíce spokojen? Když mu poslední jednotka jednoho vybraného zboží přinese stejný užitek jako poslední jednotka druhého, třetího atd. zvoleného zboží. Platí MU1 ____ p1
MU2 =
_____ p2
MU3 =
MU
_____ p3
=
______ 1
4
Ad 3. INDIFERENČNÍ KŘIVKY Indiferenční křivka je množina bodů, které reprezentují kombinaci dvou druhů zboží, která přinášejí spotřebiteli vždy stejný užitek. Spotřebitel je indiferentní, kterou kombinaci zvolí.
I n d if e r e n č n í k ř iv k a A 250 E
200 B 150 100
C
D
F
50
0
20
40
60
80
2
B y d le n í [m / m ě s .]
Snižování spotřeby jednoho druhu zboží znamená současné zvyšování spotřeby druhého druhu zboží.
ϕk = f(Q1,Q2)
Spotřebitel si však dovede představit celkově vyšší míru uspokojení. Indiferenční křivky mohou vyjadřovat různé koeficienty uspokojení
ϕk = f(Q1,Q2,k)
5
.
I n d if e r e n č n í m a p a
250 200 k=4
150
k=3
100
k=2
50
k=1 0
20
40
60
80
2
B y d le n í [m / m ě s .]
Ad 4. ZÁKON SUBSTITUCE Podle zákona substituce platí, že čím je zboží vzácnější, tím vyšší je jeho relativní substituční hodnota (a vzácnější je, když je ho méně). Vysvětlení pro cenu diamantů a vody (Smithův paradox). Mezní míra substituce: MUx MRS = ------MUy
Ad 5. ROZPOČTOVÉ OMEZENÍ Spotřebitel může realizovat své preference jen do výše příjmu (správně rozpočtu). Model - domácnost kupuje jen dva druhy zboží, nespoří, nepůjčuje si.
I = PxQx + Py Qy Rozpočtová přímka:
6
250
R o z p o č to v á p ř í m k a M
200 R
150 P
100 50
N
0
20
40
60
80
2
B y d le n í [m / m ě s .]
Průsečík s osou x - všechen příjem (celý rozpočet) vydá za zboží x Průsečík s osou y - všechen příjem (celý rozpočet) vydá za zboží y Ad 6. ROVNOVÁHA SPOTŘEBITELE Hledáme maximum uspokojení. Spojíme indiferenční mapu s rozpočtovým omezením.
R o v no v á ha s p o tř e b it e le
250 200 A 150 100
F
50
0
20
40
60
80
B y d le n í [m 2 / m ě s .]
Maximálního uspokojení dosáhne spotřebitel tehdy, když nemůže své celkové uspokojení zvýšit tím, že ztrátu jednoho zboží nahradí větším množstvím druhého zboží (při daném příjmu). Je to tzv. Paretovo optimum. Maximální užitek nastane pro spotřebitele tehdy, jestliže se mezní užitky jednotlivých zboží rovnají.
7
MUx
MUy
------
=
------
px
py
neboli jejich poměr je roven poměru cen: MUx -----
px = -----
MUy
py
Graficky nastane maximální užitek tehdy, když se sklon linie příjmů rovná sklonu nejvyšší indiferenční křivky, které se linie příjmů stane tečnou. Ad 7. SUBSTITUČNÍ A DŮCHODOVÝ EFEKT Substituční efekt: Za předpokladu neměnných ostatních cen se vyplatí přesunout poptávku ze zboží, jehož cena roste, na zboží, jehož cena se nemění. Důchodový efekt. Pojem nominální a reálný důchod. Normální, luxusní a podřadné (inferior) zboží. KLÍČOVÉ POJMY Elasticita, cenová elasticita poptávky, cenová elasticita nabídky, křížová elasticita poptávky, užitek, celkový užitek, mezní užitek, zákon klesajícího mezního užitku, indiferenční křivka, indiferenční mapa, zákon substituce, rozpočtové omezení, rovnováha spotřebitele, substituční a důchodový efekt.
8
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 4. pednáška CHOVÁNÍ VÝROBCE. NÁKLADY A PŘÍJEM FIRMY. OSNOVA: 1. Znaky dokonale konkurenčního trhu 2. Chování výrobce – cíl firmy: maximalizace zisku 3. Produkt. Zákon klesajících výnosů 4. Náklady 5. Příjem firmy Ad 1. ZNAKY DOKONALE KONKURENČNÍHO TRHU Rozlišujeme výrobce na dokonale konkurenčním trhu a výrobce monopolního Znaky dokonale konkurenčního trhu: ▪ Výrobky jsou stejné (identické) ▪ Je velký počet výrobců, z nichž každý má jen malý podíl na trhu ▪ Žádná firma neovládá ceny (firmy jsou příjemci cen) ▪ Je velký počet spotřebitelů ▪ Vstup a opuštění trhu jsou volné ▪ Existují dokonalé informace o trhu Ad 2. CHOVÁNÍ VÝROBCE Input - output. Výrobce vystupuje na trhu jako strana poptávky na trhu faktorů a jako strana nabídky na trhu výrobků a služeb. Cílem činnosti podniku je zisk (pozor na výjimky, bylo by lepší hovořit o benefitu) předpokládáme racionálně se chovající podnik (a zejména dlouhodobou perspektivu). 1
Jedná se o maximální zisk, a to celkový maximální zisk. zisk = příjem minus náklady Existují dvě cesty, jak dosáhnout maxima celkového zisku: 1. snižovat náklady na jednotku (průměrné náklady) 2. zvyšovat objem produkce
Ad 3. PRODUKT ZÁKON KLESAJÍCÍCH VÝNOSŮ Jednoduchá produkční funkce: vztah výrobního faktoru (například práce) a výstupu. Objem produkce – v ekonomii se používá výraz PRODUKT (product) Celkový produkt (total product)
TP
Průměrný produkt (average product) AP Mezní produkt (marginal product)
MP
Uvažujeme jen faktor práce. Tři základní situace: 1. lineární funkce - konstantní přírůstky 2. degresivní funkce - klesající přírůstky 3. progresivní funkce - rostoucí přírůstky První pravidlo mikroekonomiky: Mezní veličiny (v našem příkladu produkt) rostou i klesají rychleji než veličiny průměrné. Nebo-li průměrné veličiny mají za mezními zpoždění. Druhé pravidlo mikroekonomiky: Mezní veličiny dosahují svého extrému v inflexním bodu křivky celkových veličin (v našem příkladu při progresivně-degresivní funkci je to maximální hodnota). Třetí pravidlo mikroekonomiky: Mezní veličiny jsou totožné s průměrnými veličinami v extrémní hodnotě průměrných veličin (v našem příkladu protíná křivka mezního produktu křivku průměrného produktu v maximu průměrného produktu). 2
Poznámka: Kdyby celkový produkt klesal, byl by mezní produkt záporný, ale průměrný stále kladný. Průměrný produkt nemůže být záporný, pokud se vůbec nějaký produkt vytvoří. Rovnováha výrobce - analogie rovnováhy spotřebitele. Indiferenční křivky se nazývají izokvanty. Ad 4. NÁKLADY Náklady stálé (fixní - FC) a proměnné (variabilní - VC). Délka období: období krátké a dlouhé. Rozlišuje se podle chování stálých nákladů. Krátké období - stálé náklady se nemění, mění se pouze náklady proměnné. Dlouhé období – mění se proměnné i stálé náklady Graf stálých, proměnných a celkových nákladů pro určitý typ výroby v krátkém období Typický vývoj: degresivně - progresivní funkce. TC .... celkové náklady FC .... stálé náklady VC .... proměnné náklady
TC
C en a
VC 10 400
}
10 300 10 200
}
10 100
FC 10 000
0
0FC .... stálé náklady
}
} 1
2
3
4
5
M n o žst v í
Pro stálé náklady se používá též výraz utopené náklady (sunk cost). Celkové náklady jsou součtem stálých nákladů a proměnných nákladů (TC=FC+VC).
3
Průměrné náklady na jednotku výroby nebo průměrné celkové náklady na jednotku výroby se vypočítají jako podíl celkových nákladů a objemu produkce (ATC = TC/Q). Obdobným způsobem lze vypočítat průměrné stálé náklady (AFC = TFC/Q) a průměrné proměnné náklady (AVC=TVC/Q). (Průměrné celkové náklady lze vyjádřit té_ jako součet průměrných stálých nákladů a průměrných proměnných nákladů ATC = AFC + AVC). Pro rozhodování podniku o objemu produkce mají zásadní význam mezní náklady. Ty vyjadřují přírůstek celkových nákladů v důsledku zvýšení produkce o jednotku. Graf průměrných a mezních nákladů pro určitý typ výroby v krátkém období:
0 AFC ... průměrné stálé náklady AVC ... průměrné proměnné náklady ATC ... průměrné celkové náklady MC ... mezní náklady
4
Ad 5. PŘÍJEM Tržba firmy za určité období. Součin množství prodaného zboží a jednotkové ceny. Celkový příjem (total revenue)
TR
Průměrný příjem (average revenue) Mezní příjem (marginal revenue)
AR MR
Na dokonale konkurenčním trhu platí: MR = AR = P. Vztah celkového příjmu firmy a celkových nákladů.
KLÍČOVÉ POJMY Dokonale konkurenční trh, produkt, celkový, průměrný a mezní produkt, pevné náklady, proměnné náklady, průměrné náklady, mezní náklady, dlouhé a krátké období, příjem firmy, celkový, průměrný a mezní příjem firmy, zisk.
5
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 5. pednáška CHOVÁNÍ VÝROBCE. MAXIMALIZACE ZISKU. OSNOVA: 1. Definice zisku 2. Význam zisku 3. Maximalizace zisku v krátkém období 4. Ztráta v krátkém období 5. Maximalizace zisku v dlouhém období
AD 1. DEFINICE ZISKU Celkový zisk (total profit)
TΠ
Průměrný zisk (average profit) Mezní zisk (marginal profit)
AΠ MΠ
Celkový zisk je rozdíl mezi celkovým příjmem a celkovými náklady firmy (TΠ = TR - TC). Průměrný zisk je zisk, kterého firma dosahuje na jednotku produkce (AΠ = TΠ/Q). Mezní zisk je rozdíl mezi mezním příjmem a mezními náklady firmy (MΠ = MR - MC). Je to přírůstek celkového zisku při zvýšení produkce o jednotku (MΠ = △TΠ/ △Q). Maximálního celkového zisku dosahuje firma při velikosti produkce Q*, když se její mezní příjem rovná mezním nákladům. MR = MC
V praktickém životě rozlišujeme zisk před zdaněním a zisk po zdanění. V teorii se jedná vždy o zisk před zdaněním.
1
Zisk účetní a zisk ekonomický : ekonomický zisk uvažuje jako nákladovou položku též opportunity cost (viz 1. přednáška) Záporný zisk je pouze elegantní výraz pro ztrátu. Rozlišujeme zisk v krátkodobém a dlouhodobém horizontu: V ekonomii není pro rozlišení krátkého a dlouhého období určují časová délka tohoto období, ale dva factory: krátké období: nemění se fixní náklady nevstupují nové a neodcházejí stávající firmy dlouhé období: fixní náklady se mění (všechny náklady jsou proměnné) firmy vstupují a odcházejí AD 2. VÝZNAM ZISKU ▪ Ukazuje synteticky výsledky hospodářské činnosti podniku ▪ Je hlavním podnětem k podnikání, promítají se v něm vnitřní i vnější vlivy: Vnější vlivy: - ceny vstupů -
ceny výstupu
-
daňový systém
-
úrokové míry
-
poplatky, omezení, subvence
Vnitřní vlivy: - technologie -
kvalita produkce
-
struktura produkce
-
struktura nákladů
-
organizace práce a management
▪ Je zdrojem odvodů do státního rozpočtu ▪ Je zdrojem financování dalšího rozvoje podniku
2
Pojem Cash flow – pohotové peníze, hotovost, tok hotovosti. Rozdíl mezi Cash flow a aktivem. Cash flow = toková veličina Aktivuma = stavová veličina Ad 3. MAXIMALIZACE ZISKU V KRÁTKÉM OBDOBÍ Maximalizace celkového zisku Firma hledá objem produkce, při kterém je zisk maximální.
P = AR = MR = D Poptávka je cenově dokonale elastická.
MR = MC
Cíl dosáhnout maximální zisk při minimálních nákladech je nesmysl. Křivka MC jedné firmy je její krátkododobou křivkou nabídky v rostoucí části MC.
3
AD 4. ZTRÁTA V KRÁTKÉM OBDOBÍ Bod zavření firmy (shut-down point) – fixní náklady považuje firma za utopené a snaží se minimalizovat ztrátu. Pokud AVC převýší cenu, firma opouští trh. V krátkém období (viz) může firma pokračovat v činnosti, pokud kryje z příjmů alespoň proměnné náklady, přičemž jí může vzniknout ztráta až do výše celkových stálých nákladů. fixní náklady považuje firma za utopené a snaží se minimalizovat ztrátu Firma by měla ukončit činnost, pokud je její celkový příjem nižší než celkové proměnné náklady. Jako bod zavření firmy se označuje bod, ve kterém křivka průměrných proměnných nákladů v grafu dosahuje minima a dotýká se křivky mezního příjmu.
MC A TC
AVC ... průměrné proměnné náklady (average variable
A VC
cost) ATC
...průměrné
celkové
náklady (average total cost) b o d z a v ř e n í fi r m y
MC ... mezní náklady (marginal cost)
0
M n o ž st v í
Firma se ztrátou pokračuje v činnosti tehdy, když může zvětšením nebo zmenšením produkce ztrátu zmenšovat a přejít do zisku. Firma přechází do dlouhého období. AD 5. MAXIMALIZACE ZISKU V DLOUHÉM OBDOBÍ Vztah nákladů a rozsahu produkce: * Úspory z rozsahu * Ztráty z rozsahu * Konstantní výnosy z rozsahu
4
Důležitý závěr: Zisk (mluvíme o ekonomickém zisku) dosahují firmy jen krátkodobě. Dlouhodobě dosahují jen normální (průměrný) zisk a ekonomický zisk je nulový. Zisk v odvětví přitahuje faktory, konkurence tlačí dolů ceny až na nulový ekonomický zisk. Pokud klesne cena pod normální zisk, faktory odvětví opouštějí, klesá nabídka, rostou ceny atd. MC
SAC
D
SM C * SAC *
P*
P* LAC
T
LAC
LMC 0 0
Q*
Q*
M n o žst v í
SAC ....průměrné náklady v krátkém období (short-run average cost) SMC ....mezní náklady v krátkém období (short-run marginal cost) LAC ....průměrné náklady v dlouhém období (long-run average cost) KLÍČOVÉ POJMY Dokonale konkurenční trh, produkt, celkový, průměrný a mezní produkt, pevné náklady, proměnné náklady, průměrné náklady, mezní náklady, dlouhé a krátké období, příjem firmy, celkový, průměrný a mezní příjem firmy, zisk celkový, průměrný a mezní, zisk účetní a ekonomický, krátké a dlouhé období, bod zavření firmy, úspory z rozsahu, ztráty z rozsahu, konstantní výnosy z rozsahu.
5
M n o žst v í MR
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 6. pednáška SELHÁNÍ TRHU. MONOPOL. OLIGOPOL. MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE.
OSNOVA: 1. Příčiny selhání trhu 2. Monopol 3. Maximalizace zisku monopolu 4. Reálná situace v dnešním světě (monopolistická konkurence a oligopol) Dodatek: Teorie firmy Ad 1. PŘÍČINY SELHÁNÍ TRHU ▪ Vnitřní síly brání dokonalé konkurenci (monopol) ▪ Trh neumí zajistit produkci veřejných statků ▪ Trh škodí životnímu prostředí ▪ Vládní zásahy do fungování trhu V dalším výkladu se jedná jen o monopol. Ad 2. MONOPOL (čistý nebo-li úplný monopol) Znaky: ▪ Na trhu je jediný výrobce , který plně ovládá dané odvětví. ▪ Neexistují těsné substituty. ▪ Monopol stanoví cenu a množství zboží, které dodává na trh, v souladu s křivkou poptávky. ▪ Vstup do odvětví pro jiné firmy je obtížný nebo i nemožný. Firma je tvůrcem ceny (price-maker)
1
Ekonomické příčiny vzniku monopolu: ▪ Inovace - úspory z rozsahu. Úspory z rozsahu mohou být i úspory na reklamních výdajích (trh těstovin nevyžaduje sám o sobě velký rozsah, ale jen ve velkém rozsahu si může dovolit reklamu, která přiláká zákazníky). ▪ výlučné vlastnictví výrobního faktoru (minerální vody, půda, know-how) Administrativní příčiny vzniku monopolu: ▪ vládní licence (zbraně, alkohol, energie), za licence se platí ▪ patenty a ochranné známky Přirozený monopol (jednou z forem je např. místní monopol) Tajný monopol (tzv. gentlemanská dohoda)
Ad 3. MAXIMALIZACE ZISKU MONOPOLU Monopol je vlastně celým trhem. Platí pro něj křivka poptávky v celém rozsahu. Monopol volí P i Q - stanovením ceny určuje množství a naopak. Větší množství může monopol prodat jen tehdy, když sníží cenu. Zvýší-li cenu zboží, prodá ho méně.
Příjem monopolu: Celkový příjem monopolu roste, dosahuje maxima, pak klesá. Souvisí to s elasticitou poptávky. Na dokonale konkurenčním trhu je pro firmu poptávka dokonale elastická (firma prodá všechno za danou cenu). Pro monopol je lpopt8vka elastická v levé polovině křivky. Celkový příjem monopolu dosahuje maxima pro objem produkce, který odpovídá polovině celkového množství. Mezní příjem monopolu stále klesá. Je vždy menší než cena . MR < P
Klesá dvakrát rychleji než průměrný příjem. Pro polovinu množství (celkový příjem je maximální) je mezní příjem nulový. Průměrný příjem monopolu je znázorněn na křivce poptávky v každém bodě. Je to vlastně cena pro dané množství. Stále klesá.
2
Na rozdíl od trhu dokonalé konkurence se AR nerovná MR. Monopol nikdy nevyrábí více než polovinu poptávané produkce. Monopol cenu prostě stanoví. Ale ne svévolně. Bere ohled na křivku poptávky. Kdyby ho nebral, pak nastanou tyto skutečnosti: ▪ náhradní výroba (whisky podomácku), ▪ dovoz ▪ omezení spotřeby ▪ substituty Pravidlo pro maximalizaci zisku monopolního trhu
MC = MR
Grafické vyjádření monopolního zisku:
MC AC
P* T
D M n o žst v í
Q* MR
Je monopol opravdu pokrokem? Odpověď: jen při svém vzniku. Potom omezení spotřeby v důsledku vysokých cen, absence snahy po snižování nákladů, nevyužité zdroje, neefektivní využívání zdrojů. Protimonopolní (antitrustové) zákonodárství. V ČR Úřad na ochranu hospodářské soutěže.
3
Ad 4. REÁLNÁ SITUACE V TRŽNÍ EKONOMICE ▪ Monopolistická konkurence ▪ Oligopol MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
Znaky: ▪ Na trhu je mnoho výrobců ▪ Vstup a opuštění trhu je volné ▪ Výrobky jsou blízkými ne však dokonalými substituty (jsou diferencované) ▪ Firmy jsou „hledači“ cen
P > MC
Příklad: maloobchod, restaurace. Na trhu monopolistické konkurence existují všechny formy cenové i necenové konkurence. (Někdy údajně neplatí křivka poptávky: dražší jídla v restauracích jsou více poptávaná než stejná jídla v jiných restauracích i když levnější. Není to pravda - příčina je v necenové konkurenci, protože zákazník nekupuje jen výrobek samotný, ale všechny s tím spojené služby, ocení prostředí, obsluhu atd.)
OLIGOPOL Firma je hledačem ceny (price-seeker). Tržní struktura zachovává některé prvky monopolu při omezené konkurenci. Znaky: ▪ Na trhu je málo prodávajících a mnoho kupujících ▪ Výrobky mohou být jak identické nebo těsné substituty (ropa, cement) tak diferencované (spotřební zboží od automobilů až po zmrzlinu) ▪ O trhu jsou nedokonalé informace ▪ Bariéry pro vstup firem do odvětví jsou značné, protože velké firmy dosahují úspory z rozsahu
4
V cenové oblasti většinou firmy respektují cenového vůdce (oligopol s dominantní firmou). Mohou nastat dvě krajní situace 1. všechny firmy udržují vysoké ceny jedná se o tzv. smluvní oligopol - kartel (je nejméně žádoucí) 2. nastane cenová válka
Dodatek: TEORIE FIRMY Manažerská teorie: oddělení vlastníků a manažerů (control a management) Vlastníkům záleží na dividendách, manažeři jsou s firmou těsně svázáni. Netrvají proto vždy na maximalizaci zisku, dávají přednost maximalizaci obratu. Namísto MC = MR uplatňují TC = TR. Tato teorie stranní velkým firmám s odůvodněním, že jsou pro společnost prospěšnější, protože nemusejí maximalizovat zisk. KLÍČOVÉ POJMY Selhání trhu, monopol, přirozený monopol, příjem monopolu celkový, mezní a průměrný, protimonopolní zákonodárství, monopolistická konkurence, oligopol, cenová válka, oligopol s dominantní firmou, kartel.
5
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 7. pednáška ZÁKLADY MAKROEKONOMIKY. VLÁDNÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA. ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ KONCEPCE. OSNOVA: 1. Makroekonomika – nová kvalita problémů 2. Agregátní nabídka a poptávka 3. Tržní a centrálně řízené hospodářství 4. Hospodářská politika vlády 5. Laissez-faire 6. Keynesiánství 7. Monetarismus 8. Magický čtyřúhelník Ad 1. MAKROEKONOMIKA – NOVÁ KVALITA PROBLÉMŮ Ekonomika jako celek se vyrovnává s makroekonomickými problémy pomocí jiných mechanismů a opatření než každý jednotlivý subjekt. Dosud mnoho problémů nevyřešených. Například: Proč jsou lidé nezaměstnaní? Proč se ekonomika „přehřívá?“ Prospívá ekonomice měna podhodnocená nebo nadhodnocená? Stále se vedou spory o tom, zda jsou mzdy a ceny pružné, zda je státní sektor stabilizujícím činitelem či ne, zda mají být daně vyšší nebo nižší pro podnícení ekonomické aktivity, zda je deficitní státní rozpočet škodlivý aj.
1
Moderní makroekonomie čelí novým problémům, jako je nutnost ochrany životního prostředí, vliv globalizace, význam institucí. Ad 2. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Agregátní nabídka je souhrn množství všech výrobků a služeb nabízených k prodeji na trhu v celé ekonomice. Křivka agregátní nabídky znázorňuje množství všech výrobků a služeb, nabízených k prodeji při každé cenové hladině a je stoupající. Agregátní poptávka je souhrn poptávky všech subjektů v ekonomice po celkovém množství všech výrobků a služeb. Křivka agregátní poptávky znázorňuje množství všech poptávaných výrobků a služeb při každé cenové hladině a je klesající . Rovnováha agregátní nabídky a poptávky se nazývá makroekonomická rovnováha. Stále se vedou spory o křivku agregátní nabídky, zda je strmá nebo plochá. Rozhodující je krátkodobý nebo dlouhodobý horizont. Posuny obou křivek doleva a doprava. Ad 3. TRŽNÍ A CENTRÁLNĚ ŘÍZENÉ HOSPODÁŘSTVÍ Tržní hospodářství je hospodářství založené na fungování trhu. Myslí se dokonale konkurenční trh. Ve světě je známé v různých formách. Opakem je hospodářství nazývané v učebnicích nevhodně plánované. Plán je centrem pozornosti právě v tržním hospodářství - plán firem, plány vládní (Francie, Japonsko). Správný název je centrálně řízené hospodářství. A to může být třeba kapitalistické hospodářství ve válečném období, v různých krizových situacích, atd. V zemích střední a východní Evropy bylo centrálně-přídělové a centrálně-příkazové hospodářství - anglicky COMMAND ECONOMY. Znaky centrálně přídělového hospodářství: ▪ vlastnictví převážně státní (event. družstevní) ▪ rozhodování o základních makroekonomických veličinách 2
▪ na hmotných ukazatelích ▪ svévolně stanovené hodnotové kategorie (ceny, úroky, měnový kurz) ▪ tendence k rovnostářství pod záminkou rovnosti Tržní hospodářství není jen ekonomický model. Je to i způsob života a myšlení. Dá se těžko říci, že by byl jednoznačně přitažlivý. Na dotaz, co si myslí o tržním hospodářství, řekl W. Churchill, že je špatné, ale dodal, že nezná nic lepšího. Trh je nástrojem směny a alokace zdrojů (viz 2.přednáška v mikro), vysílá signály o nabídce a poptávce, o investičních příležitostech. Nejsou to však jen plné obchody, balíky akcií a závratné zisky. Trh - to je též nezaměstnanost, inflace, bankroty. Trh nemá morálku, nerozlišuje ušlechtilé a neušlechtilé potřeby. Zprostředkuje prodej chleba a nemovitostí, ale i drog a otroků. Neporadí si s externalitami a vede k poškozování životního prostředí. Nezná slitování s handicapovanými lidmi. Vládní hospodářská politika jako korekce selhávajícího trhu: 1) Jeho kultivace nebo omezování a nahrazování opatřeními vládní hospodářské politiky. 2) Jeho podpora a ochrana antimonopolními zákony. Pozor: Stojí proti sobě dvě síly - stát a trh a obě mohou selhávat. Ad 4. HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA VLÁDY Je to aplikace hospodářské teorie v řízení ekonomiky země. Ekonomická teorie není jen jedna - existuje řada škol a směrů. Každý zákon, každé tvrzení je spjato se jménem nějakého velikána. Názory ekonomických myslitelů jsou často kontroverzní. Málokde je tolik zášti, nenávisti a pohrdání jako mezi ekonomy. Neexistuje recept na úspěšnou hospodářskou politiku vlády.
3
Hladký chod ekonomiky zemí s vyspělým tržním hospodářstvím je jen iluze. Denně nastávají rozpory a objevují se nové problémy. Většinou se jedná o kompromisy. Dvě základní koncepce hospodářské politiky: 1. Volná hra tržních sil 2. Regulace hospodářství státem
Ad 5. LAISSEZ-FAIRE Volná hra tržních sil - též politika "Laissez-faire".
Založena na učení klasiků (Smith, Ricardo, Mill). Neviditelná ruka trhu. Sayův zákon (nabídka si vytváří poptávku a trh zajistí optimální alokaci zdrojů). Fungovalo do konce 20.let 20.století. Pak Velká deprese 1929-33. Ad 6. KEYNESIÁNSTVÍ J.M.Keynes. Dílo "Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz". Teoretik deprese. Zabývá se výlučně makroekonomickými procesy. Cílem je zmírnit negativní dopad deprese. Nejen diagnóza ale i terapie. Zásady: 1. Regulovat ekonomiku (viditelná ruka státu). 2. Krátkodobý horizont ("Dlouhodobě jsme všichni mrtvi"). 3. Prvotní úloha poptávky. 4. Důraz na zaměstnanost a sociální klid. 5. Malá váha penězům ("Money does not matter"). Inflace méně nebezpečná než nezaměstnanost. Terapie: Hlavní cíl - stimulovat agregátní poptávku (tj. spotřebu): ▪ Státní podnikání ▪ Deficit státního rozpočtu v depresi ▪ Rozsáhlý veřejný sektor ▪ Mírná inflace
4
▪ Progresivní zdanění a vůbec vyšší zdanění ▪ Nízké úrokové sazby (podpora investic) Keynes zavedl pojmy očekávání a nejistota. Vnesl do ekonomie psychologické motivy. Uznávali ho jen Britové. Američané ne. Rooseveltův "New Deal" byl v podstatě keynesiánský, ale Američané to nepřiznali. 60.léta - "zlatý věk keynesiánství" 70.léta - "úzká ulička" 80.léta – stagflace Ke slovu se dostali liberálové, kteří vzkřísili klasiky. Výtky keynesiáncům: ▪ státní podniky ztrátové ▪ státní byrokracie a vysoké náklady na státní sektor ▪ přílišná regulace bere iniciativu ▪ podcenění úlohy peněz.
Ad 7. MONETARISMUS Milton Friedman. Díla „Za vším hledej peníze“, „ Kapitalismus a svoboda“. Návrat k podpoře svobodného trhu. Zásady: 1. Neregulovat 2. Dlouhodobý horizont 3. Prvotní úloha nabídky (též respektování poptávky) 4. Centrem pozornosti peníze -"Only money matters" 5. Největší nebezpečí inflace.
Terapie: ▪ Reprivatizace ▪ Rušení plošných sociálních výhod 5
▪ Snižování daňových sazeb (ekonomové strany nabídky – Arthur Laffer) ▪ Vyrovnaný státní rozpočet Která filozofie je pro hospodářskou politiku vlády úspěšnější? Největších úspěchů i v 60.letech dosahovaly země, které nebyly keynesiánské - Německo a Japonsko. Ke konci 80.let se zdá, že monetarismus selhává. Na přelomu 20. a 21. století selhává „sociální stát“ v Evropě. "O stabilitu měny, ekonomickou rovnováhu a ekonomický růst je třeba v regulovaném tržním hospodářství stále pečovat." Ad 8. MAGICKÝ ČTYŘÚHELNÍK Čtveřice hlavních makroekonomických ukazatelů zakreslených do grafu tak, že jejich spojnice vytvářejí čtyřúhelník. Ukazatele postihují komplexně hospodářskou rovnováhu země a růst. Hodnocení čtyřúhelníku je závislé na jeho ploše. Čím větší je plocha, tím se makroekonomická situace sledované země hodnotí jako příznivější (příp. hospodářská politika vlády úspěšnější). Reálně se maximální naplnění všech ukazatelů jeví jako velmi nepravděpodobné. V konkrétní situaci se obvykle jedná o kompromis mezi vyšším naplněním některého z cílů za cenu horších výsledků v cíli nebo cílech jiných. Do protikladu se zpravidla uvádějí tempo inflace a míra nezaměstnanosti, dále růst ekonomiky a tempo inflace nebo vnější rovnováha a kterýkoliv další ukazatel. Vypovídací schopnost čtyřúhelníku je ve skutečnosti omezená, protože pro hodnocení úspěšnosti kteréhokoliv ukazatele je důležité jeho optimum v té které zemi. Navíc zmíněné čtyři ukazatele nepokrývají celou oblast vládní hospodářské politiky, protože neříkají nic o veřejných financích, populačních problémech, politické nestabilitě a mnoha dalších oblastech ovlivňujících ekonomiku země. Ukazatele magického čtyřúhelníku: 1) PRODUKCE (G) - roční přírůstek reálného HDP v % 2) NEZAMĚSTNANOST (U) - míra nezaměstnanosti v % 3) INFLACE (P) - změna indexu spotřebitelských cen v % 4) BILANCE (B) - podíl salda obchodní bilance na HDP v %
6
KLÍČOVÉ POJMY Agregátní nabídka, agregátní poptávka, makroekonomická rovnováha, tržní hospodářství, hospodářská politika vlády, laissez-faire, keynesiánství, monetarismus, magický čtyřúhelník.
7
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 8. pednáška HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT – DEFINICE A TVORBA. 1. Definice HDP 2. Struktura tvorby HDP 3. Výpočet HDP 4. Potenciální HDP
Ad 1. DEFINICE HDP Měří celkový ekonomický výkon země. Definice: celková hodnota finálních statků vyrobených v ekonomice země za určité období (zpravidla jeden rok) a procházejících trhem vyjádřená v peněžních jednotkách. Co HDP není: ukazatel prosperity země Roste ve válce a po válce, zvyšují ho katastrofy, rozvody, kriminalita, znečišťování životního prostředí a následná náprava, bourání domů, zbytečná výstavba, více úředníků atd. ukazatel celkového ekonomického výkonu Chybí dvě důležité položky: ► práce pro sebe ► stínová ekonomika Práce pro sebe: ušiju si šaty, vypěstuju mrkev, opravím střechu.
1
Stínová ekonomika (má několik forem): * skrytá (autorské honoráře, příjmy umělců, příjmy z prodeje produktů ze zahrádek) * neformální (melouchy, nezdaněný pronájem, spropitné) * nelegální (obchod drogami a zbraněmi, prostituce, výroba bez licence, úplatky)
ukazatel blahobytu Životní úroveň lidí s ním má souvislost, ale není to jednoznačné. Vysoký HDP může být způsoben zbrojní výrobou, zboží může být nekvalitní, nežádoucí sortiment, ekologicky škodlivé atd. HDP je jen výsledek práce a neříká nic o tom, s jakými náklady (kolik pracovních hodin) byl vyroben. Hrubý domácí produkt a hrubý národní produkt Hrubý národní produkt je celková hodnota finálních statků vyrobených národními subjekty příslušné země, ať v zemi samé nebo v zahraničí, za určité období (zpravidla jeden rok), procházející trhem a vyjádřená v peněžních jednotkách. Schéma vztahu hrubého národního produktu a hrubého domácího produktu země X:
B
A
C
A…. produkce firem země v zemi X B ...produkce zahraničních firem v zemi X C ...produkce firem země X v zahraničí Hrubý domácí produkt země X = A+B Hrubý národní produkt země X = A+C Vzájemné propojení výrobců z různých zemí a existence mezinárodních společností na jedné
2
straně a reinvestice zisků na druhé straně znemožňují přesné rozlišení domácího a národního produktu v číselném vyjádření.
Ad 2. STRUKTURA TVORBY HDP Tabulka odvětví podle SITC. Podle Mezinárodní nomenklatury odvětví (International Standard Industrial Classification - ISIC) se na tvorbě HDP podílejí tato odvětví, která tak tvoří agregátní nabídku: A - Zemědělství, lesnictví a rybolov. B - Těžební průmysl a lomy. C - Zpracovatelský průmysl. D - Výroba elektřiny, plynu, páry a klimatizačních zařízení. E - Dodávky vody, kanalizace a hospodaření s odpady. F - Stavebnictví. G - Velkoobchod, maloobchod, opravy automobilů a motocyklů. H - Doprava a skladové hospodářství. I - Ubytovací a stravovací služby. J - Informační služby a komunikace. K - Finanční a pojišťovací činnosti. L - Operace s nemovitostmi. M - Odborné, vědecké a technické činnosti. N - Administrativní a pomocné služby (například pronájem, leasing, cestovní kanceláře, bezpečnostní agentury). O - Státní správa a obrana. P - Vzdělávání. Q - Zdravotní a sociální služby. R - Umění, zábava a rekreace. S - Ostatní služby (například spolky, opravy počítačů a předmětů pro domácnost). T - Nájemní obsluha v soukromých domácnostech. U - Exteritoriální organizace a orgány. Jednotlivá odvětví se spojují do tří základních ekonomických sektorů, a to odvětví položek A a B do primárního sektoru odvětví položek C - F do sekundárního sektoru a 3
odvětví položek G - U do terciárního sektoru
Primární, sekundární a terciární sektor - graf podle Fourastiéra (v grafu jde o podíly pracovníků, tehdy se ještě HDP jako souhrn produkce neměřil. Odlišnost proti podílům na produkci je dána různou produktivitou práce.) Moderní pojetí uvažuje i kvartární sektor (vědu a výzkum), statisticky se zatím nesleduje. Ad 3. VÝPOČET HDP ▪ HDP jako suma výrobků: ► finálních výrobků ► přidaných hodnot ▪ HDP jako suma důchodů. Ad 4. POTENCIÁLNÍ HDP Maximální HDP vytvořený za těchto předpokladů: ▪ se stávajícími pracovními silami, ▪ se stávající výrobní technologií, ▪ za stavu odpovídajícímu přirozené míře nezaměstnanosti, aniž by se urychlila inflace.
4
Překročení potenciálního HDP (přehřátí ekonomiky).
KLÍČOVÉ POJMY Hrubý domácí produkt, hrubý národní produkt, finální výrobek, Mezinárodní nomenklatura odvětví, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor, přidaná hodnota, nominální produkt, reálný produkt, deflator HDP, potenciální produkt, přehřátí ekonomiky.
5
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 9. pednáška HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT – UŽITÍ. OSNOVA: 1. Čtyři formy užití HDP 2. Spotřeba a úspory 3. Investice 4. Makroekonomická rovnováha 5. Investiční multiplikátor 6. Recesní a inflační mezera 7. HDP jako souhrnný ukazatel 8. Kritika HDP a nové ukazatele Ad 1. ČTYŘI FORMY UŽITÍ HDP V literatuře označeno jako „výdaje na HDP“ Soukromá spotřeba (C) Soukromé hrubé investice (Ig) Vládní výdaje (G) Čistý export (Xn = X minus M)
C + Ig + G + Xn
1
Ad 2. SPOTŘEBA A ÚSPORY Spotřební funkce:
Ú sp o r y
24 S p o t ř e b n í fu n k c e
20
D
B
C
A
16
12 4 5
20 24 16 12 M ě s íč n í d i s p o n ib i ln í d ů c h o d v ti s . K č
Úspory = odložená spotřeba. Optimální míra úspor (Američané versus Japonci). Úsporová funkce.
2
Ú sp o r ov á f u n k c e
G F
1
E C B
D
Ú sp o r y
0 A -1
18 20 14 16 M ě s íč n í d i s p o n ib i ln í d ů c h o d v ti s . K č
2
Průměrný a mezní sklon ke spotřebě a k úsporám. Průměrný sklon ke spotřebě a k úsporám: C APC = ----Y
S APS = -----Y
APC + APS = 1 Mezní sklon ke spotřebě a k úsporám: ΔC MPC = ----ΔY
ΔS MPS = -----ΔY MPC + MPS = 1
Ad 3. INVESTICE Hrubé a čisté investice. Hrubé = obnovovací plus rozšiřovací. Čisté = rozšiřovací. Kapitál je stavová veličina. Investice je toková veličina.
Kategorie investic: ▪ Stavby, stroje a zařízení ▪ Obytné budovy ▪ Zásoby
3
Ad 4. MAKROEKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Rovnováha agregátní poptávky a nabídky ▪ rovnovážný růst ▪ rovnováha na trhu práce ▪ neinflační prostředí ▪ vyrovnaný státní rozpočet ▪ vyrovnaná obchodní, resp. platební balance Základní podmínka makroekonomické ronováhy rovnost úspor a investic
Podle klasiků nastává automaticky (rozhodující je úroková míra a její změny). Keynes zpochybnil úlohu úrokové miry a zdůraznil význam očekávání. Rozhodující pro investory je mezní efektivnost kapitálu. Nerovnováhu způsobují neplánované investice, což jsou vlastně neprodejné zásoby zboží Podle Keynese má v makroekonomice rozhodující úlohu vláda. Ad 5. INVESTIČNÍ MULTIPLIKÁTOR
C + I + I C + I 32 00
C
I = 5 0 m ld. K č
30 00
28 00
Y = 20 0 m ld . K č
26 00 4 5
26 00
28 00
30 00
32 00
H D P v m ld . K č
Všechny výdajové složky HDP mají multiplikační účinek na růst HDP. V grafu je zobrazen
4
multiplikátor investičních výdajů. Multiplikátor je koeficient, který udává velikost změny HDP při změně výdajové složky HDP (v grafu výdajů na investice). M je roven 4 → přírůstek HDP bude čtyřnásobně větší než přírůstek investic (při zvýšení investic o 50 mld. Kč vzroste HDP o 200 mld. Kč). Multiplikační účinek výdajových složek je dán sklonem spotřební funkce.
1 M = --------------
nebo
1 – MPC
1 M = ------------MPS
Ad 6. RECESNÍ A INFLAČNÍ MEZERA Recesní mezeru představuje část HDP, o kterou je skutečný HDP nižší než potenciální produkt. Recesní mezera:
A g g r e g a te e x p e n d it u r e s 32 00
30 00
28 00 R e c e ssion ar y g a p
26 00 4 5
26 00
28 00
30 00
32 00
G D P [b i ll io n s o f C Z K ]
5
Inflační mezeru představuje část HDP, o kterou skutečný HDP převyšuje potenciální produkt. Inflační mezera: A g g r e g a t e e x p e n d i tu r e s
32 00
30 00
28 00 I n fl a t i o n a r y g a p
26 00 4 5
26 00
28 00
30 00
32 00
G D P [b i ll io n s o f U S $ ]
Ad 7. HDP JAKO SOUHRNNÝ UKAZATEL ▪ Hospodářská síla země (HDP celkem) ▪ Ekonomická úroveň zemí (HDP na obyvatele) ▪ Ekonomický růst (tempo růstu reálného HDP) Mezinárodní srovnání hospodářské síly a ekonomické úrovně zemí je ovlivněno zvoleným měnovým kurzem. Náhradou za měnový kurs slabé nebo silné měny je ukazatel parita kupní síly (PPP – Purchasing Power Parity). Pro hodnocení kvality některých ekonomických oblastí se používá HDP jako objektivní měřítko řady ekonomických ukazatelů (zejména v oblasti veřejných financí): ▪ poměr sumy peněz vybraných na daních k HDP (viz 12. přednáška – Fiskální politika) ▪ poměr výdajů státního rozpočtu na jednotlivá odvětví a oblasti sociálních služeb k HDP (viz 12. přednáška – Fiskální politika) ▪ poměr deficitu veřejných financí a vládního dluhu k HDP (viz 12. přednáška – Fiskální politika)
6
Ad 7. NOVÉ UKAZATELE Stále se opakují pokusy nahradit HDP jako ukazatel celkového výkonu ekonomiky jiným ukazatelem, který zachycuje i životní úroveň obyvatelstva (viz nedostatky HDP v předchozí přednášce). Kromě výstředních ukazatelů, např. Index štěstí nebo Index šťastné planety se obvykle zmiňují dva ukazatele: 1. Čistý ekonomický blahobyt (Net Economic Welfare). Teoretický ukazatel, který zahrnuje navíc ▪ práci pro sebe ▪ stínovou ekonomiku a odečítá škody na životním prostředí. 2. Projekt Světové banky z roku 1999, který odhadl a vyčíslil pro více než 200 zemí hodnotu čtyř ukazatelů v přepočtu na hlavu, a to ▪ přírodní zdroje ▪ výrobní zdroje ▪ lidské zdroje ▪ instituce KLÍČOVÉ POJMY Čtyři formy užití HDP, spotřební funkce, úsporová funkce, průměrný sklon ke spotřebě, průměrný sklon k úsporám, mezní sklon ke spotřebě, mezní sklon k úsporám, kapitál, investice, hrubé a čisté investice, makroekonomická rovnováha, investiční multiplikátor, recesní mezera, inflační mezera..
7
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 10. pednáška PENÍZE. INFLACE. BANKY. MONETÁRNÍ POLITIKA CENTRÁLNÍ BANKY. OSNOVA: 1. Definice a funkce peněz 2. Trh peněz 3. Definice a měření inflace 4. Typy inflace 5. Regulace inflace 6. Deflace. Dezinflace 7. Nominální a reálné hodnoty 8. Bankovní soustava 9. Centrální banka 10. Monetární politika centrální banky
Ad 1. DEFINICE A FUNKCE PENĚZ Univerzální zboží. Naturální směna – různé zboží – drahé kovy – papírové peníze – bezhotovostní platební styk. Množství peněz v ekonomice se měří pomocí agregátů M. Peněžní agregáty M1, M2.
Pojem likvidita.
1
Funkce peněz: Zúčtovací jednotka Prostředek směny Uchovatel hodnot Ad 2. TRH PENĚZ Poptávka po penězích = poptávka po bankovních půjčkách Nabídka peněz = nabízené bankovní půjčky Cena peněz = úrok Zvýšení nabídky peněz (snížení poptávky po penězích → pokles úroku Snížení nabídky peněz (zvýšení poptávky po penězích
→ růst
úroku Krátké období: * růst nabídky peněz →pokles úrokové míry →zvýšení investic → růst HDP * snížení nabídky peněz
→ zvýšení úrokové míry → snížení
investic →snížení růstu HDP (př íp. pokles) Dlouhé období Uplatnění kvantitativní teorie peněz založené na rovnici směny. Cenová hladina (P) se mění přímo úměrně množství peněz v ekonomice (M)
a rychlosti obratu peněz (V) a nepřímo
úměrně objemu produkce (Q). MxV= PxQ Zvyšování množství peněz v ekonomice (M) vede k růstu cenové hladiny (P). Monetarismus – moderní kvantitativní teorie peněz. Ad 3. DEFINICE A MĚŘENÍ INFLACE Všeobecný vzestup celkové cenové hladiny. Inflace x zdražování
2
Měření inflace: index cen spotřebitelů (CPI - Consumer Price Index) index cen výrobců (PPI - Producer Price Index) deflátor HDP Problémy CPI: ▪ Výběr reprezentantů (spotřební koš) ▪ Skladba ▪ Váhy položek ▪ Změny reprezentantů a vah Spotřební koš ČR: změny ve skladbě a vahách v roce 2007. 12 skupin, 725 položek.
Ad 4. TYPY INFLACE Rozlišujeme různé typy inflace podle několika hledisek. 1. podle tempa: ▪ plíživá (creeping), jednociferná, mírná ▪ pádivá (galloping), dvou- a víceciferná, až hyperinflace (více jak 50% za měsíc, tj. 3000% p.a.) 2. podle příčiny: ▪ nákladová (cost-push) monopolizace, růst mezd a platů, dovoz ▪ poptávková (demand-pull) schodek státního rozpočtu, vývoz, příliv zahraničního kapitálu, nedůvěra v měnu (masový výběr úspor), přehřátí ekonomiky
3. podle projevu: ▪ otevřená (open) ▪ skrytá (hidden) ▪ potlačená (opressed)
3
Ad 5. REGULACE INFLACE Různé názory na to, zda je inflace jev pozitivní nebo negativní. (V rámci celé ekonomiky má otázka smysl jen u mírné inflace.) Zastánci pozitivního vlivu inflace: stimulace ekonomického růstu Zastánci negativního vlivu inflace: daň z hotovosti, zvýšení daňového břemene, přerozdělení důchodů, zpoždění růstu mezd za růstem cen. Inflační spirály. Možnosti a nástroje vlády pro regulaci inflace:
▪ Vestavěné stabilizátory (daně, úspory). ▪ Zmrazení cen a (nebo) mezd: (mzdově nákladová inflace je nebezpečná tím, že živí sama sebe) ▪ Fiskální politika vlády. ▪ Monetární politika centrální banky. Vždy existuje možnost snížení tempa inflace. Její využití závisí na nákladech, které vyvolá.
Ad 6. DEFLACE. DEZINFLACE. Pokles cenové hladiny – deflace Snížení tempa inflace – dezinflace Růst cen po předchozí stagnaci nebo poklesu – reflace.
Ad 7. NOMINÁLNÍ A REÁLNÉ HODNOTY Nominální HDP je produkt vyjádřený ve skutečných cenách. Reálný HDP je produkt vyjádřený ve stálých cenách.
Přepočet nominálního produktu na reálný se provádí pomocí deflátoru HDP podle vzorce:
4
nominální HDP reálný HDP = ----------------------deflátor HDP je vyjádřen v peněžních jednotkách. Deflátor má formu indexu. Další ukazatele: Nominální a reálná mzda Nominální a reáný úrok Nominální a reálný měnový kurs
Ad 8. BANKOVNÍ SOUSTAVA V zemích s tržním hospodářstvím je pravidlem dvoustupňová soustava: 1. Centrální banka (u nás Česká národní banka, v EU Centrální banka, v USA Federální rezervní systém). Cílem činnosti není dosažení zisku. 2. Obchodní (komerční) banky (viz mikro, chovají se jako každý jiný podnik). Ad 9. CENTRÁLNÍ BANKA Centrální banka je vládou ustanovená vrcholná instituce zodpovědná za řízení peněžního oběhu v zemi, tj. za vydávání (emisi) peněz, stanovení úvěrových podmínek na trhu a dozor nad činností obchodních bank. Funguje jako banka emisní, banka bank a banka vlády. Cíl: obecně zabezpečit stabilitu měny. Pro ČNB podle Ústavy je cílem „péče o cenovou stabilitu“. Cílování inflace (od roku 1998). Pokud není dotčen hlavní cíl, má ČNB za úkol podporovat „obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu“. Širší cíle v jiných zemích.
5
Centrální banka provádí monetární politiku.
Ad 10. MONETÁRNÍ POLITIKA CENTRÁLNÍ BANKY Monetární politika spočívá v ovlivňování nabídky a poptávky po penězích. Tři základní nepřímé nástroje monetární politiky: ▪ diskontní sazba (repo sazba u nás) ▪ operace na volném trhu ▪ povinné minimální rezervy obchodních bank Rozlišuje se restriktivní a expanzivní monetární politika. Restriktivní monetární politika je zaměřená na snížení peněžní zásoby. Nástroje se používají v této formě: ▪ zvýšení diskontní sazby ▪ prodej státních cenných papírů ▪ zvýšení povinných minimálních rezerv obchodních bank Expanzivní monetární politika je zaměřená na zvýsení peněžní zásoby. Nástroje se používají v této formě: ▪ znížení diskontní sazby ▪ nákup státních cenných papírů ▪ snížení povinných minimálních rezerv obchodních bank Smíšená fiskální a monetární politika Stabilizační politika centrální banky je často v rozporu s vládní podporou ekonomického růstu. Centrální banka proto obvykle reaguje ve své politice na důsledky vládní hospodářské politiky.
6
Obvyklé kombinace obou politik:
▪ expanzivní fiskální a restriktivní monetární politika (schodek státního rozpočtu a vládní dluh nutí banku k restrikci) ▪ restriktivní fiskální a expanzivní monetární politika (dobrý stav veřejných finance umožňuje bance expanzivní politiku) Méně časté kombinace: ▪ expanzivní fiskální i monetární politika (veřejné finance nejsou ohroženy) ▪ restriktivní fiskální i monetární politika (stav veřejných finance je neuspokojivý, je nutná restrikce v obou oblastech) KLÍČOVÉ POJMY Peníze, peněžní agregáty, likvidita, funkce peněz, trh peněz, rovnice směny, inflace, měření inflace, index cen spotřebitelů, plíživá inflace, pádivá inflace, hyperinflace, inflační spirály, deflace, dezinflace, dvoustupňová bankovní soustava, cíl centrální banky, monetární politika centrální banky, diskontní sazba, operace na volném trhu, povinné minimální rezervy obchodních bank, restriktivní monetární politika, expanzivní monetární politika.
7
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO a MIKROEKONOMIKA 11. pednáška TRH PRÁCE. NEZAMĚSTNANOST. HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS OSNOVA: 1. Základní demografické charakteristiky 2. Trh práce 3. Nezaměstnanost 4. Přirozená míra nezaměstnanosti 5. Hospodářský cyklus Ad 1. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY
Obyvatelstvo: Počet obyvatelstva a tempo jeho růstu Porodnost a úmrtnost Migrace Struktura obyvatelstva věková a podle pohlaví Pracovní síly: Část obyvatelstva starší než 15 - 18 let (různě podle délky povinné školní docházky v jednotlivých zemích) v rozdělení na osoby zaměstnané, což jsou lidé, kteří pracují nebo mají zaměstnání, případně nepracují z důvodu nemoci, stávky nebo volna, a osoby nezaměstnané, což jsou ti, kteří nepracují, ale aktivně práci hledají, nebo jsou dočasně uvolněni z práce a čekají na výzvu k nástupu, anebo ti, kteří jsou dočasně uvolněni z práce na určitou dobu. Mezi pracovní síly se v souladu s definicí nepočítají děti a školáci, ženy v
1
domácnosti, důchodci, dlouhodobě nemocní a invalidní občané a dále lidé, kteří pracovat nehodlají (např. hazardní hráči nebo bezdomovci) a osoby, které se vzdaly snahy najít práci. Pojetí pracovních sil je různé podle zemí a věrohodnost vykazovaných údajů je zpochybňována nepřesnou definicí pracovních sil a neúplným podchycením všech osob. Pojem pracovní síly se kryje s pojmem ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Pracovní síly se sleduje v různých strukturách: Struktura podle ekonomické aktivity Struktura podle kvalifikace Struktura podle příjmů Struktura podle sektorů v národním hospodářství Ad 2. TRH PRÁCE Nabídka a poptávka na trhu práce. strana nabídky → pracovníci strana poptávky → firmy Rovnováha na trhu práce.
S
D
S
D
n e d o b r o v ol n ě n eza m ěst na n í z a m ě s tn a n í z a m ě s tn a n í
W S
W’ W
E
d o b r o vo l n ě n eza m ěst na n í
S D
P r a c o v n í s íly
E
d o b r o vo l n ě n eza m ěst na n í
P r a c o v n í s íly
D ... poptávková křivka (demand curve) E ... rovnovážný bod (equilibrium point) S ... nabídková křivka (supply curve)
W ... rovnovážná mzda (equilibrium wage)
W'... mzda při mzdové regulaci (cotrolled wage)
2
D
Ad 3. NEZAMĚSTNANOST počet nezaměstnaných Míra nezaměstnanosti = ----------------------------------------celkový počet pracovních sil Nezaměstnanost a její dopad na ekonomiku posuzujeme z různých hledisek zejména podle typu nezaměstnanosti.. Typy nezaměstnanosti: a) Věcné hledisko: frikční strukturální cyklická b) Hledisko dobrovolnosti: dobrovolná nedobrovolná c) Časové hledisko: krátkodobá dlouhodobá Stanovení minimální mzdy a nezaměstnanost. Dalším důležitým ukazatelem na trhu práce je míra participace. Je to podíl pracovních sil na populaci ve věku 15-64 let. Ad 4. PŘIROZENÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI Ceny a mzdy jsou v rovnováze, takže nedochází k inflaci. Odpovídá potenciálnímu produktu. Liší se podle zemí a mění se s časem.
3
Ad 5. HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS
Cyklický vývoj nebo fluktuace? Schéma hospodář ského cyklu: 2 (4) fáze, 2 body obratu. Každý cyklus je ojedinělý. Jedinou pravidelností je stř ídání př íznivých a nepř íznivých období.
Na obrázku je znázorněno obecné schéma konjunkturního cyklu:
A-B ... fáze vzestupu, oživení (recovery) B-C ... fáze poklesu (recession) A, C .. dolní body obratu, dno (trough)) B .... horní bod obratu, vrchol (peak) Dlouho trvající hluboká recese se nazývá deprese. Pro vrcholný bod se užívá výraz boom. Průběh cyklu
Zkoumáme délku a amplitudu kolísání. Cyklický vývoj a trend. Zvlášť hluboká a dlouhotrvající recese se nazývá deprese.
4
Příčiny cyklu Vnitř ní př íčiny. Vnější šoky. Smyslem a účelem analýzy cyklu je prognóza dalšího vývoje.
Regulace cyklu Možnost zmírnění cyklických výkyvů (vládní hospodářská politika). Vliv zahraničních ekonomik na ekonomiku země. Politický cyklus.
Keynesiánci: Hospodářská politika vlády musí být zaměřena na zmírnění cyklických výkyvů. Monetaristé: Vláda nemůže cyklický vývoj zmírnit, naopak ho zapřičiňuje a prohlubuje. Účinnost vládní hospodář ské politiky je v největší míř e ovlivněna fází hospodář ského cyklu.
KLÍČOVÉ POJMY Pracovní síly, zaměstnaní, nezaměstnaní, míra nezaměstnanosti, míra participace, přirozená míra nezaměstnanosti, konjunkturní cyklus, recese, vzestup, vrchol, pokles, deprese.
5
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 12. pednáška FISKÁLNÍ POLITIKA. STÁTNÍ ROZPOČET. VEŘEJNÝ DLUH.
OSNOVA: 1. Státní rozpočet 2. Obecné problémy rozpočtové politiky 3. Důsledky schodku státního rozpočtu 4. Vestavěné (automatické) stabilizátory
Ad 1. STÁTNÍ ROZPOČET
Soustava veřejných rozpočtů. Příjmy - výdaje - saldo. Hlavní zdroj příjmů jsou daně. Daně přímé a nepřímé. Přímé daně: Firmy: Daň ze zisku (v ČR daň z příjmu) Daň z kapitálu Daň silniční Jiné
1
Domácnosti: Daň z příjmu Daň z kapitálových výnosů Daň z majetku Daň z převodu majetku Daň darovací Jiné Nepřímé daně: Spotřební daň Daň z přidané hodnoty nebo daň z obratu Clo Rozpočet je veličina toku. Dluh je veličina stavu (kumulované deficity minus splátky).
Ad 2. OBECNÉ PROBLÉMY ROZPOČTOVÉ POLITIKY Míra přerozdělování prostředků: Suma daní vztažená k HDP Výše příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele Struktura příjmů (daňová soustava a míra zdanění) Daňová kvóta – složená daňová kvóta. Je mylné domnívat se, že daňové břemeno nese ten, kdo je uveden jako plátce daně.
2
Lafferova křivka
L a ff e r o v a k řiv ka M B A
0
35
50
75
100
Struktura výdajů
D a ň o v á s a z b a [% ]
Mandatorní (ze zákona povinné) výdaje státu. Principy neekvivalence (nejsou "mašličky"), nenávratnosti (rozdíl proti úvěrovým vztahům), nedobrovolnosti. Hledisko celku: Nutný fenomén pro obecné blaho. Hledisko jednotlivce: Loterie s vynucenou účastí. Vyrovnaný nebo schodkový státní rozpočet? Za jakých okolností vláda schvaluje přebytkový rozpočet? Je mylné domnívat se, že budoucí generace se zatěžuje pouze deficitem státního rozpočtu. Ad 3. DŮSLEDKY SCHODKU STÁTNÍHO ROZPOČTU Tři přístupy ke schodku státního rozpočtu: Schodek je nepřípustný. Rozpočet musí být vždy vyrovnaný. Schodek jen v rámci cyklu. Schodek vždy, když to vyžaduje stabilita ekonomiky nebo ekonomický růst.
3
Financování schodku státního rozpočtu Vládní dluhopisy – doba splatnsti, úroky (výnos z dluhopisů). Schodek státního rozpočtu a vnitřní vládní dluh. Dluhová služba (vytěsňovací efekt). Akruální účetnictví. Strukturální a cyklický schodek. Ad 4. VESTAVĚNÉ (AUTOMATICKÉ) STABILIZÁTORY ● daně ● sociální podpory ● podpory v nezaměstnanosti KLÍČOVÉ POJMY Fiskální politika, státní rozpočet, přímé daně, nepřímé danš, daňová kvóta, složená daňová kvóta, Lafferova křivka, mandatorní výdaje státního rozpočtu, schodkový rozpočet, vládní dluh, dluhová služba, vestavěný stabilizátor.
4
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MAKRO A MIKROEKONOMIKA 13. pednáška ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ POLITIKA. DEVIZOVÁ POLITIKA. ČESKÁ REPUBLIKA A EVROPSKÁ UNIE. EURO.
OSNOVA: 1. Zahraniční obchod – základní pojmy. 2. Zahraničně obchodní politika vlády 3. Devizová politika. 4. Měnový kurs 5. Hospodářská a měnová unie 6. Konvergenční kritéria Maastrichtské smlouvy 7. ČR a euro
Ad 1. ZAHRANIČNÍ OBCHOD - ZÁKLADNÍ POJMY
Dovoz – vývoz – obchodní bilance. Saldo obchodní bilance – kladné nebo záporné. Obchodní bilance jako součást platební bilance země. Komparativní výhody (vysvětleno v mikroekonomii).
1
Ad 2. ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ POLITIKA VLÁDY
Soubor zásad a jim odpovídajících prostředků, jimiž stát řídí své obchodní styky s jinými zeměmi, a ovlivňuje tak objem a strukturu svého zahraničního obchodu. Dvě základní koncepce obchodní politiky: svoboda obchodu, tj. obchod bez omezení a překážek, ochranářství, tj. omezování a regulace zahraničního obchodu zdůvodňovaná obvykle nutností ochrany hospodářství, ochrany slabých a mladých odvětví a obranou (nebo odvetou) proti omezením ze strany partnerských zemí. Prostředky zahraničně obchodní politiky: jednostranné (autonomní), které jsou uplatňovány z rozhodnutí příslušných státních orgánů smluvní (dvoustranné či mnohostranné, tj. bilaterální nebo multilaterální), které nabývají účinnosti na základě smluv (dohod) s jinými státy Smluvní prostředky obchodní politiky jsou vlastně autonomní prostředky uplatňované po dohodě se smluvním partnerem nebo partnery. Nejširší mezinárodní smlouva - Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT General Agreement on Tariffs and Trade) sjednaná v roce 1947 v Ženevě mezi 23 zakládajícími členy. Činnost byla k 1.1.1995 rozšířena v rámci nově vzniklé Světové obchodní organizace (WTO - World Trade Organization). Světová obchodní organizace - WTO.
Zaměření zahraničně obchodní politiky: Obvykle je to podpora vývozu a omezení dovozu, setkáme se však i s omezením vývozu a podporou dovozu. 2
Podpora vývozu se realizuje obvykle formou a) vývozních subvencí, tj. podpor vývozcům, jejichž výrobní náklady jsou příliš vysoké ve srovnání s konkurencí na světových trzích, b) vývozních prémií vývozcům, kteří prosadí vývoz zboží nebo služeb, na kterém má stát zájem, event. vývoz do teritorií žádoucích pro stát, c) státních úvěrů na vývoz, d) státních záruk za úvěry na vývoz poskytnuté finančními institucemi. Omezení dovozu dosahuje stát těmito hlavními prostředky: a) uvalením cel
D
D
S
S
PE
E
P Z + c lo PZ
dom á cí produk ce
D
C A
A’
B’
B dovo z
M n ož s tv í
PE
E
P Z + c lo PZ
Graf: Dílčí trh zboží po zavedení cla
A
dom ácí produkce
D
C A’
B’
C ...
tuzemská nabídka po zavedení cla
D ... tuzemská poptávka po zavedení cla
B
PE ... dovo z
rovnovážná cena PZ ...
zahraniční cena
PZ+clo... zahraniční cena + clo M n ož s tv í
b) kvantitativními restrikcemi, tj. omezeními pro určitá zboží nebo dovozce
c) devizovými restrikcemi, tj. omezeními při nákupu deviz, event. pluralitou devizových kursů podle měn a teritorií, d) úplným zákazem dovozu (embargem).
3
AD 3. DEVIZOVÁ POLITIKA
Regulace vnějších ekonomických vztahů země → odraz v platební bilanci. Ovlivňuje: Příliv a odliv kapitálu do země a ze země Zahraniční obchod země Obchod službami (zejména turistiku) Směnitelnost měny: plná omezená (částečná) žádná
AD 4. MĚNOVÝ KURS
Cena měnové jednotky země vyjádřená v měnových jednotkách jiné země. Kurs pevný - vázaný na pevnou měnovou paritu s povolenými maximálními odchylkami. Kurs pohyblivý (neboli plovoucí) je výsledkem vztahu poptávky a nabídky měny na devizových trzích. Měnový kurs je ovlivňován jednak hospodářskou a politickou stabilitou země, její obchodní a platební bilancí, zejména pohybem kapitálu, jednak spekulací. Devizové intervence centrální banky - nákup a prodej vlastní měny. Důsledek devizových intervencí: posílení nebo oslabení měny.
4
Zvýšená poptávka po domácí měně (nabídka zahraničních měn) ji posiluje, snížená poptávka ji oslabuje. Silná měna (měna s vysokým kursem) podporuje dovoz a ztěžuje vývoz. Dovoz tak působí jako protiinflační činitel, zároveň však ovlivňuje negativně domácí produkci. Bankroty podniků, které nemohou konkurovat levnějšímu dováženému zboží, a omezování vývozu vedou ke snížení aktiva obchodní bilance, příp. zvýšení pasiva. Zvýšená nabídka domácí měny ji oslabuje. Slabá měna (měna s nízkým kursem) podporuje vývoz a tlumí dovoz. Současně však ovlivňuje cenovou hladinu v zemi, protože zlevnění vývozu vede spolu se zdražováním dovozu k vyšší poptávce po tuzemských výrobcích, a tím k vzestupu cen. Projeví se to zejména u ekonomik s plně vytíženými výrobními kapacitami.
AD 5. HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE Evropská unie - 27 členů Hospodářská a měnová unie (EMU) – 16 členů (poslední přijatý člen 2009 Slovensko) Členství v EMU → přijetí společné měny (eura). Podmínka přijetí do EMU: plnění konvergenčních kritérií Maastrichtské smlouvy.
AD 6. KONVERGENČNÍ KRITÉRIA MAASTRICHTSKÉ SMLOUVY Konvergenční kritéria (zaměřena na fiskální a měnovou stabilitu zemí) stanoví hranice pro tyto ukazatele: 1. Míra inflace nesmí být vyšší než 1,5% nad průměrnou mírou inflace tří členských státù EU, jež byly v předchozím roce v cenové stabilitě nejlepší.
2.
Roční schodek státního rozpočtu nesmí překročit 3% hrubého domácího produktu nebo musí výrazně klesat a blížit se těmto 3%. Celkový kumulovaný schodek státního rozpočtu nesmí být vyšší než 60% hrubého domácího produktu nebo musí uspokojivě klesat a přibližovat se 60% uspokojivým tempem.
5
3.
Průměrné úrokové sazby dlouhodobých vládních dluhopisů nesmí překročit o více jak 2% průměr tří členských států EU, jež byly v předchozím roce v cenové stabilitě nejlepší.
4.
Země musí udržovat svoji měnu v normálním fluktuačním pásmu Evropského měnového systému alespoň po dobu dvou let.
5.
Národní centrální banky musí být nezávislé na svých vládách, aby se mohly zapojit do Evropského systému centrálních bank.
Členství v mechanismu směnných kursů ERMII: Měny zemí zapojených do tohoto mechanismu jsou navázány na euro a mohou kolísat v pásmu ±15% od zvolené centrální parity). Pro udržení kursu v daném pásmu provádí centrální banka dané země devizové intervence. V mechanismu ERMII musí země setrvat dva roky před přijetím do EMU.
AD 7. ČESKÁ REPUBLIKA A EURO Vstup ČR do EU 2004 – odklad zavedení eura.
Euro musí ČR přijmout, není však stanoven termín, který závisí na plnění konvergenčních kritérií Maastrichtské smlouvy (Pakt stability a růstu).
Původní termín 2010 byl zrušen. ČR neplní bod 2 konvergenčních kritérií – pořádek ve veřejných financích. Zavedení společné měny znamená společnou měnovou politiku: Přínosy: úspora nákladů na směnu měn odstranění kursového rizika a zesílení přílivu zahraničních investic dlouhodobě nižší úrokové sazby disciplina veřejných rozpočtů větší cenová transparentnost
6
Náklady: jednotná měnová politika („jedna velikost musí padnout všem“) nerovnovážné a nadměrné dohánění mezd v EU (varující příklad sjednocení Německa) ztráta kurzových a úrokových přizpůsobovacích mechanismů nezodpovědné vládní zadlužování díky možnosti “snižovat” dluh inflací nucené převzetí parametrů Paktu stability a růstu problematické vyrovnávání cenových hladin KLÍČOVÉ POJMY Zahraniční obchod, obchodní bilance, komparativní výhoda, zahraničně obchodní politika vlády, svoboda obchodu, ochranářství, Všeobecná dohoda o clech a obchodu, Světová obchodní organizace, clo, kvantitativní omezení, devizová politika, směnitelnost měny, měnový kurs, pevný kurs, plovoucí kurs, devizové intervence centrální banky, Evropská unie, Hospodářská a měnová unie, konvergenční kritéria Maastrichtské smlouvy, euro.
7
