Informační bulletin všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Vydavatel: Stapro s. r. o. pro VFN l Registrace: MK ČR E 13990 l Odpovědní redaktoři: Bc. Petra Pekařová, Václav Kříž l Jazyková redaktorka: Milena Hodanová l Fotografie: Václav Kříž a archiv VFN l Grafika titulní strany: Pavel Šťastný l Korespondenci k obsahu zasílejte na adresu: Bc. Petra Pekařová, ředitelství VFN, U Nemocnice 2, 128 00 Praha 2, materiály pro reklamu na adresu: Agentura PaP, Stapro s. r. o., Pernštýnské nám. 51, 530 02 Pardubice, tel.: 467 003 111 l Náklad: 5 000 výtisků
obsah
Úvodník ředitele...............................................................................................................2 Úvodník děkana. ...............................................................................................................3 Události ve VFN...............................................................................................................4 Kardiochirurgie................................................................................................................5 Světový den Parkinsonovy nemoci...................................................................................7 Nadměrná denní spavost....................................................................................................8 Slavnostní předání darů...................................................................................................9 Výukové centrum ...........................................................................................................10 Bedřich Smetana ............................................................................................................11 XVI. pražské chirurgické dny. .......................................................................................13 Štítná žláza (tyreoidea).................................................................................................13 Den sester. ......................................................................................................................15 Dětský den 2009..............................................................................................................17 Nejlepší pracovník ÚOP..................................................................................................18 Ivana Václavíčková, vrchní sestra ÚSLT - Toxikologie..............................................19 Zora Síbková, Gynekologicko-porodnická klinika.........................................................20 Olga Krpatová, vrchní sestra Urologické kliniky.......................................................21 Už jsem taková…............................................................................................................22 Fesťák nejen pro sestry...................................................................................................23 Kvalita očima pacientů - vyhodnocení. .........................................................................24 Ocenění produktů firmy STAPRO v soutěži Microsoft Awards 2009..........................25 Výstava fotografií .........................................................................................................27 Životní jubilea.................................................................................................................28 Osmdesátiny prof. Friče..................................................................................................29 Zemřela MUDr. Alžběta Ostrovská......................................................................................29 Dopisy pacientů................................................................................................................30 Rajská dovolená.............................................................................................................31
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vážení přátelé, v naší nemocnici si již po třinácté v květnu připomínáme datum - dvanáctý květen, Den ošetřovatelství. Je téměř příznačné, že tento významný den je uprostřed snad nejkrásnějšího měsíce v roce. Přejme našim sestřičkám a spřízněným oborům také nějaké to pozitivní nej… a nejen nejtěžší, nejnáročnější a nejzodpovědnější práci ve zdravotnictví. Je mnoho slavných jmen v medicíně. Řada věhlasných odborníků přitahuje nemocné do nemocnice či na určitou kliniku, ale základ dojmu, který si pacient a jeho blízcí odnášejí z nemocnice domů, vytvářejí sestry. Svou každodenní náročnou a ne vždy příjemnou prací, svým chováním, jednáním s pacienty, ale i mezi sebou a mezi dalšími zdravotníky. Je těžké označit profesi, která je v nemocnici nejdůležitější. Všechny, od přednosty po údržbáře, jsou důležité. Podstatnou částí je souhra a respektování rolí všech profesí na společném díle. Systém v činnosti kliniky či oddělení je však ukotven zejména v týmu sester. Děkuji všem pracovnicím a pracovníkům Úseku ošetřovatelské péče Všeobecné fakultní nemocnice za vysokou úroveň jejich práce i jejich profesního a dalšího vzdělávání. Přeji jim nejen ke Dni ošetřovatelství pevné zdraví, dobré kolektivy a hlavně dostatek nových kolegyněk a kolegů k doplnění řídnoucích řad, které udržujeme i díky obětavosti sester, které by měly již dávno nárok na odpočinek s vnoučaty. Při své práci, ať již jako chirurg, tak i ředitel, jsem denně v kontaktu se sestrami, v denní práci, při vzdělávání, ale i při formálních i neformálních akcích. Pokud bych nosil klobouk, tak bych smeknul. Tak soudržnou skupinu na vysoké profesionální úrovni, snažící se denně řešit řadu provozních i koncepčních problémů, schopnou však se radovat doslova z mála, bych těžko hledal. Je dobré, že bude možné navýšení
platů sester, důležitější je však i povýšení společenského docenění úlohy a postavení sestry. To nelze řešit vyhláškou, ale trpělivě ovlivňovat vědomí (a často i svědomí) společnosti. Pak bude i větší zájem o práci v oboru. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, na stránkách tisku se objevily informace i spekulace o osudu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Nemocnice, která je téměř 220 let symbolem univerzitní medicíny v Čechách. Patrné vzedmutí zájmu veřejnosti o další osud této nemocnice je rovněž závazkem pro objektivní posuzování pozitiv i negativ možných variant řešení dalšího rozvoje této nemocnice, která je významným zdravotnickým zařízením, výukovou bází 1. lékařské fakulty, fakult UK, ČVUT, VŠCHT a dalších vysokých škol. V biomedicínském výzkumu představuje podle výstupů spolu s 1. lékařskou fakultou cca 30% tohoto výzkumu v ČR. V nemocnici pracuje poradní sbor složený z představitelů hlavních oborů provozovaných ve VFN s úkolem posoudit varianty řešení rozvoje nemocnice. Doufám, že s podzimem bude možné předložit konkrétnější výstupy. Musí být posuzovány všechny aspekty řešení, zejména pak technické, ekonomické a medicínské. V žádném případě by diskuse vedené o dalším směřování nemocnice neměly vést k pocitu neklidu či strachu z budoucnosti, ale naopak by měly směřovat k jejímu aktivnímu ovlivňování. MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, zástupce ředitelky VFN
Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí přátelé, na počátku května jsem se podíval, o čem jsem psal v minulém roce pro květnové číslo časopisu Nemocnice a zjistil jsem, že úvodní text jsem věnoval problematice univerzitních nemocnic, kdy proti předloženému návrhu jsme zřetelně řekli - 3x NE – NE-ziskové, NE-akciové, NEprivatizované Univerzitní nemocnice. Tak jsem začal přemýšlet o úvodníku věnovaném zdravotnickým pracovníkům, sestrám, ošetřovatelkám a dalším členům týmu, který má poskytovat špičkovou péči pacientovi, a který jsem nakonec zkrátil, neboť události počátku května tomu tak chtěly. Naše fakulta patří k průkopníkům a zakladatelům oboru ošetřovatelství u nás. Obor ošetřovatelství se postupně rozvíjí a kromě vzdělávání v bakalářském studiu, existuje magisterské studium a na některých školách jsou první absolventi doktorského studia v nelékařských oborech. Nelze se nezmínit o dalších „nelékařských“ oborech, bez kterých si současnou medicínu nelze představit – jsou to zdravotničtí technici, fyzioterapeuti, ergoterapeuti a řada dalších profesí. Diskutuje se, zda tyto obory patří na lékařské fakulty či nikoliv. Osobně se domnívám, že mají své nezastupitelné místo na lékařských fakultách zejména z důvodu možné interdisciplinární spolupráce, možnosti komplexního vzdělávání týmu pečujícího o pacienta. Na druhou stranu je jisté, že na fakultě budou tyto obory pěstovány v omezené míře. Ve fakultním prostředí vidím možnost zejména rozvoje vědeckých aktivit těchto oborů. Dovolte mi, abych poděkoval zdravotnickým pracovníkům, sestrám, ošetřovatelkám a dalším členům týmu za jejich nesnadnou a nelehkou práci, kterou ve prospěch pacientů vykonávají. Chci je ujistit, že naše fakulta chce a bude i nadále vychovávat vysokoškolsky vzdělané odborníky ve zdravotnických profesích.
Na počátku května, konkrétně 4. května 2009, v textu důvodové zprávy vládního materiálu bylo napsáno, že je neekonomické renovovat VFN (bez ekonomické analýzy) a je nutné ji přesunout někam na zelenou louku či do jiného areálu zdravotnických zařízení v Praze. Tato informace vzedmula negativní reakci nejen u akademické obce, politiků, odborné veřejnosti, novinářů, ale zejména občanů, a tak druhý den představitelé ministerstva zdravotnictví tuto informaci vyvrátili s tím, že je třeba Všeobecnou fakultní nemocnici renovovat a rozvíjet, což je jistě potěšitelná zpráva. Je třeba si uvědomit, že v areálu, kde nemocnice byla založena před necelými 220 lety, je vychováváno okolo 4500 studentů naší fakulty, několik stovek zdravotních sester a studentů dalších středních a vysokých škol pro různé zdravotnické profese. Fakulta spolu s nemocnicí se podílí na necelé třetině biomedicínského výzkumu naší republiky a je zde symbióza s Přírodovědeckou a Matematicko-fyzikální fakultou naší univerzity. Nechci zde uvádět počet hospitalizovaných a ošetřených pacientů či zdravotnických výkonů. Propojení fakulty a nemocnice ve středu města a jejich objekty tvoří jedinečný urbanistický komplex, který si jistě zaslouží obnovy a rekonstrukce. Poradní sbor pro rekonstrukci VFN, který byl ustaven, považuje za prioritní projekt rozvoje a rekonstrukce VFN v prostoru Karlova náměstí a Karlova. Je si třeba uvědomit, že nemocnice
novinky a události
a fakulta jsou především lidé a jejich vzájemná propojenost a vytváření týmů po desítky let. Věříme, že bude připraven a realizován projekt modernizace Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí a budou ukončeny různé spekulace s cílem stability pro pacienty, zaměstnance, studenty a veřejnost. Věříme, že tento projekt bude mít podporu vlády ČR, hl. města Prahy, protože bude sloužit občanům naší země. Kolegyně a kolegové, chci Vám popřát slunné jarní dny, více klidu a optimismu nejen ke každodenní práci ve prospěch nemocných a studentů. Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, děkan 1. LF UK
Události ve VFN Na následujících stránkách vám přinášíme přehled událostí – tiskových konferencí a dalších akcí, které se ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze konaly za poslední týdny.
Kardiochirurgie Tisková konference s názvem „Současnost, budoucnost a další vývoj oboru kardiochirurgie“ se konala dne 31. března 2009. Moderní kardiochirurgie je samostatným chirurgickým oborem a patří mezi elitní medicínské obory. Jeho náplní je operativní léčba získaných a vrozených srdečních onemocnění. O oboru kardiochirurgie a jeho dalším vývoji se dočtete na straně 5.
„Daruj krev s celebritami“ Ve spolupráci s Českým červeným křížem připravuje Fakultní transfuzní oddělení VFN pravidelné akce zaměřené na podporu bezplatného dárcov
ství krve a získání prvodárců. Dne 1. dubna 2009 se akce s názvem „Daruj krev s celebritami“ tradičně účastnila 1. Česká vicemiss 2007 Eva Čerešňáková společně s dalšími misskami a kamarádkami z oblasti modelingu.
Světový den Parkinsonovy nemoci Problematice Parkinsonovy nemoci byla věnována tisková konference dne 8. dubna 2009. Nemoc byla pojmenována podle britského lékaře a chirurga Jamese Parkinsona, který ji popsal ve své knize v roce 1817. Na den výročí jeho narození (11. 4. 1755) je stanoven Světový den Parkinsonovy nemoci. Podrobnosti o tomto onemocnění jsou uvedeny na straně 7.
Nadměrná denní spavost Dne 21. dubna 2009 se konala tisková konference v souvislosti s Mezinárodním sympoziem o narkolepsii a hypersomnii a přijal na ni pozvání profesor Roger J. Broughton, významný neurolog a emeritní přednosta Kliniky spánkové medicíny v Ottawě. K tomuto tématu se vracíme na straně 8.
Slavnostní předání darů Občanské sdružení Život dětem předalo VFN dne 24. dubna 2009 tři špičkové přístroje, které pomohou zachraňovat životy kriticky nemocných novorozenců s nízkou porodní hmotností, kojenců a dětí. Občanské sdružení, se kterým VFN a především Klinika dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK spolupracuje již několik let, věnovalo pro potřeby dětských pacientů přístroje v celkové výši téměř 17 mil. Kč. Informace o věnovaných přístrojích naleznete na straně 9.
Výukové centrum Nově vybudované Výukové centrum pro laparoskopickou trenažérovou chirurgii bylo představeno dne 29. dubna 2009 na I. chirurgické klinice VFN a 1. LF UK. Centrum je vybaveno 2 novými přístroji – trenažéry chirurgické laparoskopie, na kterých si studenti a lékaři mohou snadno, efektivně a bez rizika pro pacienta osvojit praktické dovednosti, které by klasickým způsobem lékařské výuky získávali obtížněji a v průběhu mnohem delší doby. Podrobnosti o centru a trenažérech jsou na straně 10.
„125. výročí úmrtí skladatele Bedřicha Smetany“ Den 13. května 2009 jsme ve VFN věnovali skladateli Bedřichu Smetanovi. Po tiskové konferenci následoval v prostorách Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK vzpomínkový akt a odpoledne proběhl seminář, věnovaný tvorbě a posledním objevům, které jsou spojeny s příčinami úmrtí tohoto skladatele. O nejslavnějším pacientovi Psychiatrické kliniky se dočete více na straně 11.
XVI. pražské chirurgické dny Největší chirurgická akce v ČR se uskutečnila ve dnech 14. – 15. května 2009. Jednalo se o kongres nazvaný XVI. pražské chirurgické dny - „Jiráskovy dny“ za účasti lékařů a sester. Podrobnosti naleznete na straně 13.
Týden štítné žlázy U příležitosti akce s názvem „Dlouhý, Široký, Bystrozraký“ aneb Týden štítné žlázy se dne 18. května 2009 konala tisková konference,
která byla věnovaná problematice štítné žlázy. O onemocnění štítné žlázy a této akci se více dočtete na straně 13.
Den sester U příležitosti oslavy Mezinárodního dne ošetřovatelství (Dne sester), který připadá na 12. května, se sestry VFN opět setkaly v pražské ZOO. V rámci oslav byli vyhlášeni nejlepší pracovníci Úseku ošetřovatelské péče a řediteli ZOO byl předán šek na výchovu lamy alpaky, kterou sestry z VFN adoptovaly. Více na straně 15.
Dětský den 2009 Dne 1. června 2008 se konal v Kateřinské zahradě Dětský den. Byl připraven opravdu bohatý program a to nejen pro děti, ale i pro hravé dospělé: ukázky práce hasičů, policistů, ukázka bojového umění, prohlídka sanity, přednáška a seznámení se zvířaty ze ZOO Praha, soutěže, skákadlo, loutkové divadlo a spousta dalších aktivit. I letošní ročník se nám opět vydařil a malí návštěvníci si svůj den pořádně užili.
Kardiochirurgie doc. MUDr. Jaroslav Lindner, CSc., přednosta II. chirurgické kliniky-kardiovaskulární chirurgie 1. LF UK a VFN
M
oderní kardiochirurgie je samostatným chirurgickým oborem. Svým superspecializovaným zaměřením patří mezi elitní medicínské obory. Za relativně krátkou dobu své existence prošla mohutným vývojem. Její náplní je operativní léčba získaných a vrozených srdečních onemocnění. Další vývoj kardiochirurgie směřuje k miniinvazívním výkonům a kombinovaným hybridním výkonům (kombinaci chirurgické a endoskopic
ké techniky). V současné době se na pracovišti II. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK rozvíjí programy opravy a náhrad srdečních chlopní a operací vybraných vrozených vad pomocí kamery a speciálních endoskopických nástrojů nebo používání srdečních podpor. Přednosta kliniky docent Lindner při zahajovacím proslovu.
Všeobecná fakultní nemocnice má dlouhou tradici operací srdce a cév a stejně tak II. chirurgická klinika, která se definitivně vyprofilovala jako kardiovaskulární až v roce 1995. Již profesor Jiří Diviš, jeden ze zakladatelů hrudní chirurgie v českých zemích a druhý přednosta II. chirurgické kliniky, provedl například první odstranění vmetku sražené krve z plicnice již v roce 1928, tedy 4 roky po tom, co byla tato operace provedena úspěšně vůbec poprvé na světě profesorem Kirschnerem. Po obrovském rozmachu v letech 2002-2004 se v současnosti kardiochirurgie vyvíjí jiným, intenzivním a miniinvazivním směrem. Jednou z příčin je jistě bouřlivý rozvoj intervenční kardiologie. Také na naší klinice dochází tímto vlivem ke změně počtu a také struktury výkonů, směrem ke kombinovaným a složitějším výkonům a také ve skladbě nemocných, kdy se zvyšuje jejich věk a přibývá i přidružených onemocnění. Takové operace jsou umožněny rozvojem nových technologií pro operování bez mimotělního oběhu, dále použitím mimotělního oběhu s cetrifugálním čerpadlem, ať již v takzvaném minisystému, nebo jako součást mimotělního oběhu klasického. Další nezbytnou podmínkou
je vysoce specializovaná a kvalitní intenzivní peroperační a pooperační péče a v neposlední řadě i použití srdečních podpor, které nahrazují dočasně funkci srdce, nebo srdce a plic dokud nedojde k obnově této funkce nebo transplantaci. Co do počtu kardio-výkonů jsme se s 732 výkony umístili v loňském roce na 4. místě v pomyslném žebříčku v České republice po IKEM, CKTCH-Brno a Kardiochirurgii Nemocnice Na Homolce. Naprosto unikátním programem v ČR je program chirurgické léčby plicní hypertenze zavedený na II. chirurgické klinice v roce 2004 ve spolupráci s II. interní klinikou kardiologie a angiologie VFN a 1. LF a Universitou Johana Guttenberga v Mainzu. V rámci tohoto programu jsme odoperovali do dnešního dne 108 nemocných s výsledkem srovnatelným s nejlepšími světovými centry s mortalitou pod 4% a se současným kumulativním přežíváním celého souboru přes 90%. Touto metodou léčíme i pacienty ze Slovenska, kde se tato operace neprovádí.
V současné době jsme rozšířili paletu prováděných výkonů o hybridní výkony, jak nazýváme současně provedený chirurgický výkon, zpravidla bypass (přemostění postižené tepny) a endovaskulární intervenční výkon (nejčastěji dilataci cévy balonkem nebo zavedení výztuže-stentu). Touto metodou, kterou používáme v kardiochirurgii i cévní chirurgii se rozšiřují možnosti ošetření a tím i množství pacientů, kterým můžeme pomoci. Kardiochirurgie, vedle zmíněných hybridních výkonů, směřuje k méně invazivním výkonům, které pro pacienta znamenají kromě menší jizvy i rychlejší hojení a zpravidla i menší operační zátěž.
V chlopenní chirurgii úspěšně provádíme záchovné operace mitrální a trikuspidální chlopně a připravujeme program rekonstrukčních výkonů aortální chlopně a kořene aorty. Provádíme úspěšně současné výkony pro arytmie a připravujeme zavedení miniinvazivních přístupů pro tyto výkony tak, aby mohly být prováděny samostatně z malého řezu na hrudníku. Dalším úspěšným programem prováděným na klinice v součinnosti s II. interní klinikou kardiologie a angiologie a Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) je program krátkodobých srdečních podpor, který bychom chtěli rozšířit o implantaci dlouhodobých podpor ve spolupráci s transplantačním centrem IKEM.
výročí jeho narození (11. 4. 1755) je stanoven Světový den Parkinsonovy nemoci. V ČR byl svátek poprvé slaven v roce 1997. Parkinsonova nemoc je charakterizována jako závažné neurologické onemocnění, jehož výskyt je několikanásobně vyšší mezi lidmi staršího věku. Ačkoliv zpravidla nezkracuje délku života pacienta, přináší s sebou řadu omezujících projevů, které výrazně ovlivňují jeho kvalitu. V současnosti není v možnostech medicíny toto onemocnění zcela vyléčit, jeho léčba spočívá zejména v potlačení a omezení nežádoucích příznaků a v udržení co možná nejvyšší úrovně kvality života pacientů. K přítomným novinářům promluvil profesor Růžička, přednosta Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK.
Budoucnost kliniky vidíme v dalším rozšiřování mezioborové spolupráce především s kardiology, angiology, anesteziology, ale i hrudními chirurgy, pneumology, hematology a dalšími odborníky naší nemocnice i ostatních spolupracujících center. Rozšiřujeme mezinárodní spolupráci s kardiocentry v Bratislavě, Mainzu, Vídni, Houstonu Regensburgu, Cambridgi i v San Diegu a Sapporu na základě společných projektů. Klinika má své nezastupitelné pedagogické funkce v pregraduální a postgraduální výuce lékařů, ale také ostatního zdravotnického personálu.
Světový den Parkinsonovy nemoci Prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc., přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN Doc. MUDr. Jan Roth, CSc., Neurologická klinika 1. LF UK a VFN
Co je to Parkinsonova nemoc?
roblematice Parkinsonovy nemoci byla věnována tisková konference dne 8. dubna 2009. Nemoc byla pojmenována podle britského lékaře a chirurga Jamese Parkinsona, který ji popsal ve své knize v roce 1817. Na den
Parkinsonova nemoc (PN) je chronickoprogresivní onemocnění mozku, způsobené předčasným odumíráním nervových buněk vyrábějících dopamin, látku sloužící jako přenašeč nervových vzruchů v určitých oblastech
P
mozku. Tyto nervové buňky se nacházejí nahromaděné v oblasti středního mozku v oblasti nazvané substantia nigra. Dopamin je velmi významný především pro regulaci činnosti tzv. bazálních ganglií, mozkových struktur, velmi významných především pro pohyb, hrající však roli i v psychice. Příčina či příčiny, proč odumírají nervové buňky v substantia nigra předčasně zatím nejsou objasněny, hrají zde roli jak změny dědičné informace, tak vlivy zevního prostředí. Příznaky PN se projeví až při minimálně 50% poklesu počtu dopamin tvořících nervových buněk, kdy se hladiny dopaminu ve striatu (část bazálních ganglií) snižují až na 20-30% původní úrovně. První projevy bývají nespecifické, pacienti si často stěžují, např. na poruchy koncentrace, depresivní ladění, zvýšenou únavnost, kloubní a svalové bolesti. Teprve v dalším průběhu se objevují kardinální příznaky, mezi které patří třes, rigidita, hypokineze a poruchy stoje a chůze.
Nadměrná denní spavost
D
ne 21. dubna 2009 se konala tisková konference v souvislosti s Mezinárodním sympoziem o narkolepsii a hypersomnii, které pořádala v Praze dne 24. dubna 2009 Evropská společnost pro výzkum spánku pod záštitou děkana 1. lékařské fakulty UK prof. MUDr. T. Zimy, DrSc., MBA. Významného pokroku v poznání těchto handicapujících onemocnění bylo dosaženo za přispění pracovníků Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN. Mezinárodní symposium je pořádáno v Praze na počest zakladatele spánkové medicíny v ČR doc. MUDr. Bedřicha Rotha, DrSc. v roce jeho nedožitých 90. narozenin. Na tiskovou konferenci přijal pozvání profesor Roger J. Broughton, významný neurolog a emeritní přednosta Kliniky spánkové medicíny v Ottawě, který se zaměřil na význam a sociální handicapy uvedených onemocnění a zmínil prioritní výsledky doc. MUDr. B. Rotha, DrSc. při výzkumu narkolepsie a hypersomnie i bilaterální spolupráci spánkových center v kanadské Ottawě a Praze. Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. seznámila posluchače s pediatrickou problematikou narkolepsie a prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc. představil nadměrnou denní spavost u neurologických onemocnění. Děkan 1. LF UK profesor Zima předává pamětní předměty profesorovi Broughtonovi z kliniky v Ottawě.
V pozdních stádiích se u některých pacientů rozvine i demence. Mnoho nemocných v průběhu nemoci trpí i poruchami spánku a různými poruchami vegetativního nervstva, typická je zácpa, poruchy pocení aj. Zatímco časné fáze rozvoje onemocnění jsou léčbou dobře ovlivnitelné, velkou svízelí dlouhodobé dobré prognózy je vznik pozdních hybných i psychických komplikací.
Nadměrná denní spavost je výrazným handicapem společenského života, její prevalence v populaci se odhaduje až na 4-6 %. Omezuje pracovní výkonnost, využití volného času i partnerské vztahy a představuje závažný společenský problém i vyšším rizikem nehodovosti (automobilové nehody, pracovní i mimopracovní úrazy). Nejvyšší podíl na snížené bdělosti během dne mají poruchy nočního spánku (syndrom spánkové apnoe, syndrom neklidných nohou, případně insomnie), nedodržování správné životosprávy a hygieny spánku, lékové a jiné závislosti (alkohol, drogy) a poruchy cirkadiánního rytmu. Nejzávažnější příčinou jsou však tzv. primární hypersomnie, označované jako hypersomnie centrálního původu. Zvýšená denní spavost se může projevovat opakovanými záchvaty krátkodobého a imperativního spánku, trvajícího zpravidla jen několik minut, charakteristickými pro narkolepsii. Toto onemocnění bývá doprovázeno i stavy náhlé ztráty svalového tonu vyvolanými emocemi, často mylně považovanými za záchvaty epileptického původu. Hypersomnii v užším slova smyslu charakterizuje spánek delšího trvání. I po prodlouženém nočním spánku mají nemocní tendenci k usínání během dne, spánek však nemá imperativní ráz a trvá v průběhu dne i několik hodin. Významného pokroku v poznání těchto handicapujících onemocnění bylo dosaženo Doc. MUDr. Bedřichem Rothem, DrSc., zakladatelem spánkové medicíny v naší republice. Jeho zásluhou vznikla první spánková laboratoř ve střední Evropě na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN a v 2. polovině 20. století zde byl soustředěn v celosvětovém měřítku největší počet pacientů s uvedenými poruchami. Výsledkem pokračující tradice výzkumu spánkových poruch na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN je začlenění pracovníků do mezinárodních výzkumných projektů. Prof. MUDr. S. Nevšímalová, DrSc. je zapojena do Evropského projektu nEUroped věnovanému vzácným neurologickým onemocněním dětského věku a odpovídá za výzkumnou část věnovanou dětské narkolepsii. Prof. MUDr. K. Šonka, DrSc. je zapojen do Ev-
ropského projektu Narcolepsy-Network, jehož hlavním cílem je vytvoření evropského registru pacientů s narkolepsií a hypersomnií.
Slavnostní předání darů prof. MUDr. Jiří Zeman, DrSc., přednosta KDDL, MUDr. Pavel Frühauf, CSc., primář kliniky KDDL, MUDr. Václav Vobruba, vedoucí lékař JIRP KDDL
V
šeobecná fakultní nemocnice v Praze již řadu let spolupracuje s Občanským sdružením Život dětem, které pomáhá zajišťovat finanční prostředky na nákup zdravotnických přístrojů a techniky a to především pro Kliniku dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK. V uplynulých letech věnovalo Občanské sdružení Život dětem pro potřeby dětských pacientů velké množství zdravotnických přístrojů, např.: l v roce 2007 - 5 moderních přístrojů pro umělou plicní ventilaci a infuzní techniku l v roce 2008 - Inkubátor Caleo a výhřevná lůžka Babytherm Celková částka se za zdravotnické přístroje a vybavení pro Jednotku intenzivní a resuscitační péče na Klinice dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK vyšplhala až téměř k 17 milionům Kč. V letošním roce předalo Občanské sdružení Život dětem klinice přístroje v celkové hodnotě 1 121 057 Kč: přístroj Aquarius Edwards – LifeSciencs pro mimotělní eliminační metody, při kterých se z těla odstraňují hromadící se látky. Dále monitor mozkových funkcí OPLYMPIC CFM 6000 SW 1.9, který umožňuje průběžný monitoring mozkové aktivity pacientů a přístroj INVOS Cerebral/static oxymetr, sloužící k měření tkáňové oxygenace (zásobování organizmu kyslíkem). Společně se zástupci občanského sdružení Život dětem přišel nemocné děti osobně potěšit také Vlasta Horváth, který je nejen vynikajícím
zpěvákem, ale také muzikantem a skladatelem. S občanským sdružením Život dětem je zapojen do projektu benefičního večera Bona Mente v prostorách Divadla Hybernia v Praze. Vlasta Horváth v rámci benefičního večera vystupuje se svým songem a je pro tento večer „patronem“ JIP Kliniky dětského a dorostového lékařství, pro kterou je výtěžek z benefičního večera také určen. Vedoucí lékař JIRP MUDr. Vobruba představuje novinářům vybavení svého pracoviště.
onemocnění, dědičných poruch glykosylace, Rettova syndromu, porfyrit, Wilsonovy nemoci atd), diagnostika a léčba dětí s onemocněním pojiva a skeletu, diagnoatika a léčba dětí s onemocněním zažívacího traktu včetně poruch výživy, diagnostika a terapie vrozených uropatií (ve spolupráci s Urologickou klinikou VFN a 1. LF UK). V rámci léčebného i výzkumného zaměření je řešena péče o dospívající. Komplexnost péče o hospitalizované děti zajišťuje mateřská škola a základní škola při nemocnici. KDDL je v provozu 24 hodin denně po celý rok včetně LSPP a má v současné době 3 lůžkové stanice (intenzivní a resuscitační péče, kojenecké oddělení s metabolickou jednotkou, oddělení větších dětí a dospívajících – celkem 79 lůžek) a ambulanci (všeobecná a příjmová ambulance, stacionář, 17 odborných ordinací.
Výukové centrum Klinika dětského a dorostového lékařství (KDDL) je vzhledem k počtu lůžek (79) i s ohledem na ambulantní činnost ve všech pediatrických subspecializacích jednou z největších dětských klinik v Praze. Poskytuje péči na všech úrovních (resuscitační, intenzivní, standardní i rehabilitační) pro všechny věkové kategorie dětí a dospívajících, včetně snahy o širší pojetí péče o pacienta a klienta (poradna sociální pediatrie, poradna pro komplexní problematiku mládeže). Většina pacientů je léčena ambulantně, náročnější ambulantní výkony (infuze, transfuze, zátěžové testy, diagnostické instrumentální výkony) jsou prováděny během několikahodinového pobytu ve stacionáři. Důležitými obory KDDL jsou pediatrická a novorozenecká jednotka intenzivní a resuscitační péče (JIRP), včetně možnosti poskytování nekonvenčních způsobů umělé plicní ventilace a hemoeliminačních metod, diagnostika a léčba dědičných poruch metabolismu (klinika je celostátním centrem pro léčbu Gaucherovy choroby, zajišťuje diagnostiku mitochondriálních 10
MUDr. Kristian Chrz, MUDr. Robert Hvižď, I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK
N
ově vybudované Výukové centrum pro laparoskopickou trenažérovou chirurgii bylo představeno 29. dubna 2009 na I. chirurgické klinice VFN a 1. LF UK. Výuková místnost pro obecnou a miniinvazivní chirurgii umožňuje studentům medicíny nácvik základních obvazových a sádrovacích technik, základy chirurgického uzlení a šití, dále metod léčení zlomenin a v neposlední řadě ukázku řady chirurgických nástrojů a instrumentarií. Hlavním přínosem ve vybavení jsou dva výukové trenažéry, které umožňují snadno si osvojit základy laparoskopických operací bez rizika ohrožení pacienta. Trenažéry jsou určeny zejména k pregraduální výuce studentů III., IV. a VI. ročníku v rámci přípravy na budoucí povolání lékaře jak v chirurgických, tak i nechirurgických oborech, kdy naším cílem je objasnit studentům, co laparoskopická operativa obnáší. Počítačové vybavení učebny samozřejmě umožňuje předvést studentům zá-
znamy z jednotlivých laparoskopických operací prováděných na naší klinice, např. operace žlučníku, slepého střeva, nadledvin, brániční kýly, sleziny a tříselních kýl…atd. Přednosta I. chirurgické kliniky profesor Krška hovoří před zahájením tiskové konference s ředitelkou VFN Mgr. Juráskovou.
1. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK slouží jako největší školící a výuková základna pro mediky i lékaře v celé republice. Na našem pracovišti jsme jako první v České republice získali k běžnému použití kompletní instrumentarium pro metodu SILS. Naši vybraní lékaři v čele s přednostou kliniky prof. MUDr. Z. Krškou, CSc. prodělali odborné školení, a získali pro naší kliniku mezinárodní certifikáty a možnost používání této metody v běžné praxi.
Bedřich Smetana prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc., přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN
Nejslavnější pacient Psychiatrické kliniky
Litomyšl 2. 3. 1824 – Praha 12. 5. 1884
Dalším využitím trenažérů je možnost nácviku práce s novými instrumentarii před jejich použitím v klinické praxi. Neustálý vývoj nových poznatků v medicíně, stále dokonalejší přístrojová technika, narůstající erudice lékařů a především zvyšující se požadavky a větší poptávka pacientů po miniinvazivních operacích vedou ke snaze o ještě méně invazivní operační přístupy než umožňuje dosavadní miniinvazivní laparoskopická chirurgie, která vyžaduje k přístupu do břišní dutiny několik malých incizí. Proti klasickým operačním přístupům jde o postup šetrnější, vývoj možností a i požadavků jde vždy dál. Na jedné straně je již několik let v praxi užívána metoda NOTES (zkratka z angl. Natural Orifice Transluminal Endoscopic Surgery), což jsou operace přirozenými tělesnými otvory, jako je dutina ústní (a následně žaludek) či vagína. Na druhé straně se v posledních 2 letech rozvíjí a postupně dostává do praxe metoda SILS (z angl. Single Incision Laparoscopic Surgery), operace z jednoho malého řezu většinou v pupku. Obě tyto metody vyžadují odborné vyškolení lékařů a speciální instrumentarium.
B
edřich Smetana patří mezi ty četné výjimečné osobnosti, které se dostaly do kontaktu s psychiatrií. Z českých velikánů jmenujme z poslední doby např. Miloše Kopeckého, Otu Pavla, Vladimíra Menšíka nebo Jana Zrzavého. Bedřich Smetana měl v průběhu života celou řadu zdravotních obtíží. Známá je především jeho hluchota, kterou trpěl od roku 1874. Jeho sluchová paměť a zvuková představivost se však zachovaly na takové úrovni, že si své tvůrčí schopnosti udržel na geniální úrovni až do doby pozdější. V konci jeho života se u něj rozvinula demence komplikovaná delirii a halucinatorními stavy. Protože jeho rodina nebyla schopna péči v domácím prostředí zvládnout, byl přijat do Ústavu pro choromyslné v Praze V Kateřinkách 22. dubna 1884. Jeho ošetřující lékař Augustin Guth napsal: „První známky onemocnění sahají as do léta minulého roku. Naříkal na občasně se vyskytující přeludy sluchu i zraku. Říkal, že slyší v tom koutě jasně toho nebo onoho mluviti tak, jak by jej viděl. Poznenáhlu ztrácel paměť, nemohl na to neb ono slovo nebo jméno přijít … vydrží několik hodin za sebou křičet, obírá se v myšlenkách Lisztem a Wagnerem, 11
císařem, korunním princem, jest nečistý, vodu nechce ani vidět. Čistí-li se v koupeli, pláče, prosí o pomoc, utíká, nezná svých dítek ani spolubydlících. Uvádí v bytě vše v nepořádek, rozbíjí okna, abstinuje po dva až tři dny, potom zase hltavě jí. Trpí velmi vyvinutou pomateností. Dobrovice 15. dubna 1884.“ Diagnóza při přijetí byla paranoia halucinatoria. Odkaz Bedřicha Smetany byl připomenut položením květin u pamětní desky na Psychiatrické klinice.
Jednalo se o období, kdy ještě neexistovala moderní psychiatrická diagnostika a názvosloví. Nejčastějšími důvody hospitalizace V Kateřinkách v letech 1880 – 1885 byly slabomyslnost, pomatenost, duševní poruchy jako důsledek obrny a padoucnice, alkoholismus, zuřivost a zádumčivost. V dnešních kategoriích bychom hovořili o mentální retardaci, deliriích, demencích, závislosti na návykových látkách, afektivních a psychotických poruchách. Až jednu pětinu hospitalizovaných na psychiatrii v té době tvořili pacienti s progresivní paralýzou. Syfilida byla tehdy relativně častou chorobou, která vedla u většiny postižených ke smrti, nebyla však objektivně diagnostikovatelná ani léčitelná. Spirochety byly pozorovány pod mikroskopem až v r. 1905 a serologická reakce BWR byla publikována v roce 1907 a souvislost s onemocněním mozku byla známa teprve od r. 1913. O posledních chvílích mistrova života zaznamenal jeho ošetřujících lékař dr. Waltr: „Byl vědomí zúplna zkaleného a při tom velmi neklidný. Ač se sám již na nohou neudržel, nepopřál ve stálých 12
expanzivních afektech ani chvíli sobě ani svému okolí klidu. Domlouvati mu nebylo lze. Neslyšel. Na štěstí nebyl silný, snadno byl překonán. Pokrm odmítal a bylo nutno jej krmit. Světlých okamžiků neměl. Jen mrákoty a halucinace. V těle byl mistr kost a kůže, vtělená vetchost. Zvolna zhasínal.“ Dne 12. května o půl páté hodině odpolední vydechl naposledy. Na úmrtním lístku byla diagnóza „dementia senilis“. Chorobopis se později za neznámých okolností ztratil. Pitvu provedl 14.5.1884 docent Jaroslav Hlava. Pitevní nález uzavřel dovětkem „Z nálezu vychází najevo, že se jedná o progresivní paralysu dlouho se vlekoucí“. Později však svoje tvrzení změnil a přiklonil se k dg. Senilní demence. Smetanův mozek byl uložen do speciální skleněné nádoby. Ani ten však není v současné době k dispozici. Dne 12. května 1924 u příležitosti 40. výročí úmrtí byla Smetanovou společností umístěna na pokoji, kde zemřel, pamětní deska. Od této doby se vedly vášnivé spory o základní chorobu Bedřicha Smetany jak mezi psychiatry, tak patology, dalšími lékaři i jinými odborníky. Prof. Antonín Heveroch, psychiatr, razil názor, že se jednalo o arteriosklerotickou zmatenost (demenci). K tomuto táboru se později připojil prof. Vladimír Vondráček. Naopak zakladatel české neurologie prof. Ladislav Haškovec tvrdil, že se jednalo o terciární stádium syfilidy – progresivní paralýzu. Po otevření hrobu B. Smetany v r. 1987 prozkoumala pozůstatky Smetanova těla skupina odborníků vedená profesorem Emanuelem Vlčkem. Její závěr byl, že se skutečně jednalo o progresivní paralýzu. Členem odborného týmu byl stomatochirurg doc. Jiří Ramba, který nedávno vydal knihu, ve které v kapitole „Osudná hra Bedřicha Smetany“ opět otvírá otázku Smetanova onemocnění. Na základě především rozboru kostních nálezů tvrdí, že Bedřich Smetana nikdy netrpěl luetickou nákazou a uvažuje spíše o presenilní atrofii Pickova typu (v současné terminologii frontotemporální demence – Pickova choroba) a chronické osteomyelitidě lebečních kostí.
Existuje i názor „centristický“ – „Snad luetická etiologie, snad arteriosklerotická. Tertium non datur“ (prof. Eugen Vencovský). Nemyslím si, že je možné při současné nedostupnosti důkazů diagnózu jednoznačně určit a nepovažuji to ani za nutné. Bedřicha Smetany si jistě budeme vážit jako geniálního představitele české hudební tvorby a budeme s ním soucítit, jak byl ve stáří těžce nemocen a co musel před smrtí vytrpět. Jeho kontakt s psychiatrií mu určitě nebude přitěžovat.
XVI. pražské chirurgické dny prof. MUDr. Zdeněk Krška, CSc., předseda organizačního a vědeckého výboru, přednosta I. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK
V
e dnech 14. – 15. května 2009 se v hotelu Diplomat, Praha uskutečnil kongres nazvaný XVI. pražské chirurgické dny „Jiráskovy dny“ – chráněná značka pro tradiční mezinárodní chirurgický kongres pořádaný nejstarší a největší českou chirurgickou klinikou – I. chirurgickou klinikou 1. LF UK a VFN pod patronací České chirurgické společnosti, ve spolupráci s největšími a nejvýznamnějšími medicínskými organizacemi (traumatologickou, onkologickou, gastroenterologickou a dalšími). Jedná se o největší českou chirurgickou akci za účasti lékařů a sester. Předchozí stejný kongres loňského roku uvítal téměř 1000 účastníků. V letošním roce byl opět očekáván velký zájem, předběžně bylo registrováno 750 účastníků. Součástí letošního kongresu byla Valná hromada českých chirurgů, dále vyhlášení Ceny mladých chirurgů a v neposlední řadě ustanovení dílčí společnosti NOTES (společnost zabývající se operováním přirozenými otvory lidského těla). Kongres proběhl pod patronací Mgr. Dany Juráskové, Ph.D., MBA, ministryně zdravotnictví ČR.
Štítná žláza (tyreoidea) Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc., III. interní klinika VFN a 1. LF UK
V
ěděli jste…., že nejméně 1,5 miliardy obyvatel planety má zkušenosti s obtížemi se svou štítnou žlázou, přesto se předpokládá, že přes polovinu z nich o svém stavu neví? Víte…,že tyto poruchy jsou u žen osmkrát častější než u mužů? že některé typy onemocnění štítné žlázy mají zřetelně dědičný charakter? V likvidaci onemocnění štítné žlázy jsme u nás dosud byli na špičce celosvětové úspěšnosti. V padesátých a šedesátých letech minulého století to byla likvidace kretenizmu a objemných strum z jodového deficitu a následné snížené činnosti štítné žlázy (hypotyreozy), o něco později bylo zavedeno vyšetřování funkce štítné žlázy u všech novorozenců k vyloučení vrozené hypotyreozy a v současné době se snažíme jako první na světě zavést celoplošné vyšetřování těhotných žen k odhalování poruch štítné žlázy, které mohou vést k poruše neuropsychického vývoje novorozenců a k zvýšenému výskytu potratů a předčasných porodů. Tím však nebezpečí z onemocnění štítné žlázy nekončí a proto Česká endokrinologická společnost uvítala návrh uspořádat Týden štítné žlázy a převzala nad ním záštitu. Štítná žláza je žláza s vnitřní sekrecí, která svými hormony – tyroxinem a trijodtyroninem, ovlivňuje metabolismus všech tělesných buněk. Při nedostatku těchto hormonů se metabolismus zpomaluje a dochází k oblenění všech tělesných funkcí: od zpomaleného myšlení, svalové únavy, zpomalení a oslabení srdeční činnosti, až po oblenění činnosti střev a sníženou potivost kůže. Nemocní jsou proto zimomřiví, ospalí, unavení, zpomalení, se suchou kůží a zácpou, často je bolí klouby. Zpomalený metabolismus se zadržováním tělesné tekutiny vede k příbytkům na váze. 13
Nebezpečné jsou důsledky absence hormonů štítné žlázy pro urychlení rozvoje aterosklerozy. Jejich nedostatek způsobuje zvýšení hladin cholesterolu a současně nepříznivě ovlivňuje i samotnou stěnu cév. Je tedy snížená činnost štítné žlázy jedním z důležitých, ale bohužel opomíjených rizikových faktorů pro rozvoj aterosklerozy. Ženy v reprodukčním věku trpí poruchami až výpadem menstruačního cyklu a snížená funkce štítné žlázy je jednou z příčin sterility. Změny psychiky mohou vyvolávat depresivní stavy. U starých lidí je zpomalení psychických funkcí nejnápadnější. Dochází k postižení, které se projevuje jako demence. I tady je velmi důležité hypotyreozu rozpoznat. Tento druh demence je totiž hormony štítné žlázy dobře ovlivnitelný. K nedostatečné tvorbě hormonů štítné žlázy docházelo dříve především z nedostatku jodu. Štítná žláza se snažila co nejvíce jodu vychytat a proto se zvětšovala, někdy do obrovských rozměrů. Dnes jsou hlavní příčinou hypotyreozy tzv. autoimunitní záněty štítné žlázy. Tělo si tvoří samo proti štítné žlázy protilátky. Jedná se o přehnanou imunitní reakci organismu a dosud přesně nevíme příčiny, proč k ní dochází. Léčba hypothyreozy je podávání hormonů štítné žlázy. Jejich množství se řídí laboratorními ukazateli. Naopak při nadbytku hormonů štítné žlázy, při její zvýšené činnosti, dochází k zvýšené nervové dráždivosti, nesoustředivosti, překotnému a nepřesnému myšlení (někdy hovoříme o myšlenkovém trysku), poruchám spánku a zrychlený metabolismus se projeví hubnutím přes zvýšenou chuť k jídlu a zvýšený příjem potravy a urychlenou srdeční činností s četnými poruchami rytmu, zejména u starších nemocných. Tato srdeční zátěž může vést až k srdečnímu selhání. Charakteristický je jemný třes prstů a teplá a opocená kůže. Často bývají průjmy. Nejčastější příčinou zvýšené činnosti štítné žlázy je tzv. Gravesova – Basedowova choroba. Ta je také na autoimunitním podkladě. Tělo si z přehnané imunitní reakce tvoří také protilátky, ale jiné, než v případě hypotyreozy. Tyto protilátky naopak stimulují buňky štítné 14
žlázy k zvýšené činnosti. Současně tyto protilátky působí na tkáně, které jsou umístěny za očním bulbem v očnici. Tím, že tyto tkáně zbytní, dochází k očním příznakům, které nazýváme exoftalmem. Je charakterizován vytlačením očních bulbů dopředu, omezeným uzavíráním víček a současně otokem tkání v jejich okolí. Léčba hypertyreozy je jednak léky, které činnost štítné žlázy brzdí, jednak odstraněním štítné žlázy či jejím ozářením, tzv. radiojodem. Problém představují i uzle tvořící se v normálně pracující štítné žláze. Hlavním úkolem endokrinologů je zde včas zachytit především nádory štítné žlázy. I když se jedná o rakovinu štítné žlázy, je při včasném záchytu většinou dobře léčitelná.
Poruchy štítné žlázy v těhotenství - závažné a nedoceňované téma Doc. MUDr. Zdenka Límanová, CSc., III. interní klinika VFN a 1. LF UK Ing. Drahomíra Springer, Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK (ÚKBLD)
V
těhotenství dochází k fyziologické adaptaci štítné žlázy (ŠŽ) na zvýšené nároky pouze při dostatečném zásobení jódem a její dostatečné funkční kapacitě. Odhalení poruchy ŠŽ a zahájení léčby v časném těhotenství může přispět ke správnému neuropsychologickému vývoji plodu. Do doby vlastní tyreoidální
Docentka Límanová objasnila problémy související se štítnou žlázou.
sekrece na konci prvního trimestru gravidity je plod zcela závislý na dodávce tyroxinu matkou, snížení hladiny hormonů štítné žlázy u matky v časném stadiu embryonálního vývoje může mít za následek i některé jeho poruchy. Na základě řady studií i osobních zkušeností považujeme vyšetřování štítné žlázy v graviditě za nezbytné. Proto jsme si položili otázku, zda vyšetřovat ženy cíleně či celoplošně, kdy a které ukazatele jsou nejvýtěžnější. V letech 2005-2008 bylo na ÚKBLD vyšetřeno 5 520 žen v 1. trimestru těhotenství, u nichž byly s jejich informovaným souhlasem stanoveny parametry funkce štítné žlázy (TSH – tyreostimulační hormon, anti TPO, resp. stanovení volného tyroxinu FT4). O pozitivním nálezu byl informován ošetřující gynekolog. Těhotná měla možnost okamžité návštěvy na endokrinologii. Na základě výsledků vyžadovalo podrobnější vyšetření celkem 15% (780) žen. Aktuální poruchu funkce mělo 420 žen a další vyžadovaly sledování s ohledem na možné komplikace po porodu nebo při dalším těhotenství. Diskuse o vyšetření štítné žlázy v graviditě probíhá celosvětově a jednoznačné doporučení ke screeningu je především u rizikových žen (onemocnění štítné žlázy v rodině). Rodinnou nebo osobní rizikovou anamnézu mělo v našem souboru pouze necelých 20% žen, proto se jednoznačně přikláníme k celoplošnému vyšetřování. Projekt VZP zaměřený na vyšetřování funkce štítné žlázy v těhotenství probíhá v současné době ve 13 vybraných laboratořích, v ordinacích gynekologů a vybraných endokrinologů. Cílovou skupinou projektu jsou těhotné ženy, klientky VZP (do 11. týdne těhotenství) bez příznaků poruchy štítné žlázy a bez onemocnění štítné žlázy v anamnéze (ženy s příznaky a ženy s pozitivní anamnézou mají vyšetření hrazeno ze základního fondu). Cílem projektu je zachycení žen s hypotyreozu (nedostatečnou funkcí štítné žlázy), která ohrožuje fyziologický vývoj plodu, především vývoj CNS. V případě zjištění vysoké hladiny
protilátek proti štítné žláze je možné včas podchytit případný rozvoj poporodní tyreoiditidy u matky. Jde zároveň o ověření efektivity vyšetřování a funkčnost nastaveného schématu spolupráce gynekolog, laboratoř, endokrinolog a těhotná žena. Vyšetření je prováděno u těhotných po jejich písemném informovaném souhlasu. Z Fondu prevence VZP ČR byla Správní radou VZP ČR na tento pilotní projekt schválena částka ve výši 3 milionů Kč. Gynekolog do 11. týdne těhotenství zajistí odběr krve, laboratoř vyšetří TSH, FT4 a anti TPO. Výsledek je okamžitě doručen gynekologovi, v případě patologického výsledku urgentně, gynekolog ženu informuje a bezprostředně předá do péče spolupracujícího endokrinologa. Dostatečná informovanost odborné i laické veřejnosti se stává významnou částí při vyšetřování poruch štítné žlázy v těhotenství.
Den sester Anna Chrzová, hlavní sestra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
U
příležitosti oslavy Mezinárodního dne ošetřovatelství (Dne sester) se sestry VFN opět setkaly v pražské ZOO. V rámci oslav byli již tradičně vyhlášeni nejlepší pracovníci Úseku ošetřovatelské péče. Mezinárodní den ošetřovatelství se koná dvanáctého května. Na tento den jej vyhlásila v roce 1971 ICN (Mezinárodní rada sester) a postupně je slaven na celém světě. Sestry ve Všeobecné fakultní nemocnici tento den slaví od roku 1996 také jako Den sester. Uspořádaly jsme tehdy první tiskovou konferenci. Od té doby tento den pravidelně slavíme na různých místech a v různé společenské intenzitě (např. v divadle, na parníku, v Zoologické zahradě, na klinikách…apod.). Zároveň využíváme této příležitosti a zamýšlíme se nad rozvojem profese a oboru ošetřovatelství. A v neposlední řadě oceňujeme nejlepší pracovníky ÚOP - Úseku ošetřovatelské péče. 15
systém bezpečnosti pacientů a personálu, individuální potřeby pacientů, rozšiřujeme jejich zdravotnické znalosti a porozumění rodin, jak pečovat o nemocné po propuštění. Ředitel ZOO Petr Fejk poděkoval za sponzorskou částku vybranou sestrami na „výchovu“ lamy alpaky.
Jak káže tradice, sesterský den v ZOO zahájila krátkým uvítacím proslovem hlavní sestra Anna Chrzová.
Pro nás je to vždy příležitost, kdy si připomínáme své pracovní cíle, které pomohly VFN stát se jednou z nejlepších nemocnic v České republice. Na základě informací, zpětné vazby, které získáme prostřednictvím Call Centra (zjišťuje a hodnotí pocity a názory pacientů získané za hospitalizace ve VFN), připravujeme další cíle, kterých bychom chtěli dosáhnout. Snažíme se zefektivnit komunikaci v rámci VFN, zlepšit „hotelové služby“, zpříjemnit pobyt pacientům (ale i zaměstnancům) v nemocnici. Spokojenost, zdraví a bezpečí nemocného je základním kriteriem naší péče. Chceme, aby sestry měly u nás kreativní a bezpečné pracovní prostředí, možnost výběru své specializace. Protože profesionalita a spokojenost zdravotníka je předpokladem jeho dobrých pracovních výsledků. Na Úseku ošetřovatelské péče, kde je více než 2 000 pracovníků, se snažíme podporovat týmovou práci a přátelské vztahy na pracovištích. Větší fluktuace pracovníků, která je daná zejména sociálními změnami mladých sester a jejich rodin (odchodem na mateřskou dovolenou…apod.), velmi komplikuje poskytování specializované péče. I přes tyto obtížné podmínky se systematicky připravujeme k získání akreditace. Vlastní kvalitní výkonnost sledujeme dodržováním námi stanovených, přijatých a kontrolovaných standardů. Zajišťujeme integrovaný 16
Staniční a vrchní sestry se na svých odděleních snaží, abychom se denně učily jedna od druhé a co nejvíce a nejčastěji realizovaly nápady a změny ke spokojenosti nemocných. Rády slyšíme a čteme, když vedoucí pracovišť zveřejní své názory na práci sester. Například: „Těší mě, když vidím sestry s kufříkem, poskytující konziliární vyšetření, například dekubitů… „Těší mě, když vidím skupinu sester, která se formou vizity radí o dalším ošetřování pacientů….“ Rády vyslechneme i názory nemocných: „Ze začátku jsem měla obavy z nemocnice, pak jsem si zvykla. Měla jsem jen hrůzu, aby mě nedali někam jinam. Ode dneška nemám strach jít do nemocnice.“ „Nebyla jsem deset let v nemocnici a jaké hrůzy jsem o ní slyšela! Pak jsem byla mile překvapena - naprosto perfektní, úsměv a pohoda, fungují jako tým.“
„Všichni byli moc hodní, ochotní, sestry se se mnou bavily, že jsem zapomněl i na nemoc. I ostatní personál, včetně uklízeček, byl moc hodný.“ „Byl jsem velmi spokojen – pacientům se tu věnují a cítí s nimi. Byl jsem soběstačný, tak jsem toho moc nepotřeboval, ale viděl jsem, jak se sestry starají o ležící pacienty a jak se jim věnují.“. „Sestřičky andílkové, chybí Vám už jenom křídla. Slovy nelze vyjádřit, slova díků nestačí.“ „Jsem vděčná za každý den, který žiji. Z operace jsem měla strašný strach. Sestřičky mě hladily, pan doktor mě uklidňoval, všechno mi vysvětlovali, kdy to zabolí, štípne, vše, co mi budou dělat. Obdivuji je, ti lidé dělají něco, co jim není možné penězi zaplatit.“
Dětský den 2009
S
talo se již tradicí pořádání oslav Dětského dne ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a 1. lékařské fakultě UK. Proto se i v letošním roce rozhodlo vedení 1. LF UK a VFN ve spolupráci s Městskou částí Prahy 2, Městskou policií, SMČ, IFMSA, Hasičským záchranným sborem, Motorkářským klubem Black Dogs LE MC, studenty DAMU, ZOO, Lidovou školou umění a dalšími uspořádat dne 1. 6. 2009 od 14:00 hodin Dětskou pouť 2009. Oslava Dětského dne se konala v Kateřinské zahradě u Psychiatrické a Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.
Pro sestry bylo toto odpoledne nejen ohlédnutím za uplynulým rokem, ale i časem příjemného odpočinku.
Povolání zdravotnických pracovníků je náročné na znalosti a čas, ale poskytuje jistotu zaměstnání. Na celém světě jsou stále větší požadavky na počty sester. Kvalitní prací od svých pacientů mohou získat lásku, vážnost a vlastní uspokojení z práce. Děkuji všem pracovníkům Úseku ošetřovatelské péče, kteří zvyšují humanizaci ošetřovatelství, naplňují své etické cítění a myšlení. Udržují krok s rychlým pokrokem zdravotnictví a nezapomínají na rozdávání úsměvů a vstřícných gest v každodenní práci.
Záštitu nad Dětskou poutí převzala starostka Městské části Prahy 2 paní Jana Černochová. Pro děti jsou připraveny nejrůznější atrakce, zábava a občerstvení a samozřejmě spousta dárků, které k jejich svátku patří. Dětská pouť není určena pouze pro dětské pacienty naší fakultní nemocnice, ale také pro děti zaměstnanců Všeobecné fakultní nemocnice, 1. lékařské fakulty UK, úřadu Městské části Prahy 2 a Městské policie. 17
A přestože nám počasí moc nepřálo, i letošní ročník se všem líbil.
vztah ke svým kolegyním i ostatním spolupracovníkům.
Zora Síbková Pracuje jako staniční sestra na porodních sálech Gynekologicko-porodnické kliniky. Má vynikající odborné znalosti, umění podporovat ženu v přesvědčení ve vlastní schopnosti a sílu v průběhu těhotenství a v průběhu porodu. Dbá na dodržování intimity žen a brání přihlížení studentů a studentek bez souhlasu rodičky, či těhotné ženy. Nenásilným způsobem prosazuje nové přístupy ve vedení 1. doby porodní při zachování bezpečí rodičky i novorozence na klinickém pracovišti. Stále se vzdělává nejen v oboru, ale i v potřebné legislativě. Reprezentuje pracovníky úseku ošetřovatelské péče v publikační a přednáškové činnosti.
Olga Krpatová
Nejlepší pracovník ÚOP
U
příležitosti Mezinárodního dne sester byli ředitelem VFN a hlavní sestrou VFN vyhlášeni nejlepší pracovníci Úseku ošetřovatelské péče v roce 2009.
Ivana Václavíčková Pracuje jako vedoucí laborantka Ústavu toxikologie a soudního lékařství úseku toxikologie. V loňském roce se část ústavu přestěhovala do nových rekonstruovaných prostor. Paní Václavíčková se tohoto nelehkého úkolu zhostila s elánem. Svou vytrvalostí, precizní prací odvedla velký kus vynikající práce a tak velkou měrou přispěla ke zlepšení pracovních podmínek celého úseku toxikologie. Dbá na vysokou odbornou úroveň svých spolupracovníků. Spolupracuje s poradkyní oboru a je její morální oporou. Má velmi vřelý a otevřený 18
vrchní sestra Urologické kliniky. Dovolte, abychom citovali názor jejích spolupracovníků: „Ona je prostě normální. Má dostatek empatie, nevyvolává problémy, řeší je. Mluví, když má a mlčí, když je třeba. Nepodléhá emocím, když říká svůj názor. Sděluje jej způsobem, který je akceptovatelný pro všechny kolem, i když třeba ten názor nesdílejí. Je pracovitá i obětavá a dost vydrží.“ „Je fakt normální. Já myslím, že být trvale normální je úžasná věc. Takže, když to, že je trvale normální, nějak hezky vyjádříte, tak to bude dobré a bude to sedět. A že je trvale pracovitá a normální musíme potvrdit.“
Eva Tlapáková Ve Všeobecné fakultní nemocnici na Kožní klinice je od roku 1982. Pracuje ve funkci vrchní sestry. Je velice obětavá, pracovitá. Vstřícná ke svým spolupracovníkům i k ostatním zaměstnancům nemocnice. Snad již všem pracovníkům VFN pomohla odbornou konzultací. V minulém týdnu slavila významné životní výročí.
Ivana Václavíčková, vrchní sestra ÚSLT - Toxikologie
krve na alkohol. Pracovala jsem po škole na vyhlášeném biochemickém pracovišti, kde jsem se naučila přesnosti a preciznosti, bylo tam přísné a tvrdé vedení. Práce se mi líbila, žádný stereotyp, v každém analyzovaném vzorku jiný nález, jiný postup. Navštěvovala jsem večerní školu, dojíždění do Prahy z Teplic každý týden mi dělalo potíže a proto jsem začala hledat místo zde. Přítel mého otce hledal pracovníka pro svůj ústav, který se začal rozšiřovat, práci mi nabídl a já ji přijala.
Jak jste se dostala k práci ve zdravotnictví? Co pro Vás bylo impulsem? Byla to Vaše touha od dětství? Nebo přání rodičů? Do 14-ti let jsem byla často nemocná, chodila jsem na odběry do laboratoří, kde jsem práci laborantek sledovala se zájmem, chemie mě ve škole bavila. Rozhodovala jsem se mezi chemickou průmyslovkou a zdravotnickou školou - obě byly v Ústí n. L. Rodiče mě nijak neovlivňovali, vymluvili mi jen jednu uměleckou školu. Současný obor byl Váš vysněný? Chtěla jste od začátku pracovat právě v tomto oboru? Jaké byly cesty Vašeho zdravotnického osudu? O oboru, ve kterém pracuji, jsem nikdy předtím neslyšela. Ve škole jsme se o něm neučili, věděla jsem jen, že existuje nějaká metoda vyšetřování
Vaše ocenění - titul nejlepšího pracovníka jste nezískala pouze za poctivou práci, ale je to ohodnocení činností, které vykonáváte navíc (nad rámec svých povinností). Co je to "navíc"? Pojmenovat slovo „navíc“ neumím. Přečetla jsem si svoji náplň práce, je v ní tolik povinností, že na jiné místo nezbývá. Vím, že některé z těchto činností se věnuji víc než jiní, některé méně. Oddělení, ať je velké či malé, má stejný počet dokumentů, stejné povinnosti. Velká oddělení mají víc pracovníků, mají ekonomy, techniky, staniční sestry - malá oddělení si musí tuto práci rozdělit mezi stávající pracovníky. K dobře fungujícímu pracovišti nestačí mít empatii, v pořádku dokumentaci a vzdělané lidi, jsou zapotřebí peníze a peníze. Od nich se bohužel vše odvíjí. Motivují pracovníky, podílí se na vytvoření moderního pracovního prostředí, můžeme nakupovat unikátní přístroje atd. Aby peněz byl dostatek, musí se někde šetřit. Vyhledávat dodavatele, kteří mají nepřemrštěné marže, kontrolovat účty, neustále se s někým dohadovat a vyjednávat. Jak jste spokojena s prací na Vašem pracovišti? Co by se mohlo změnit k lepšímu? Nyní se nemusím za pracovní prostředí stydět, máme nový nábytek, nové digestoře, laboratorní stoly, hygienické zázemí dle předpisů. Je mi příjemně, když vidím, že cizí pracovníci pějí chválu a naše pracoviště se jim líbí. Budova je stará, potřebovala by renovaci – padající omítka na balkonech, netěsnost oken. Navíc hluk a prach z magistrály. Ten snad taky jednou zmizí. 19
Zbývá vám při vašem vytížení ještě čas na koníčky? A pokud ano, na jaké? V Praze mám divadla a výstavy, na chalupě práci – dříve jsem tomu říkala „koníčky“. Ale mám ráda les a houbaření, nachodím v něm kilometry. Miluji vůni dřeva i jehličí. Moderní koníček je golf, ale ten prošel okolo mě, bez nadšení. Přátelům jsem oponovala, že v lese najdu houby, oni jen míčky, mám pohyb, čerstvý vzduch a to vše zadarmo. Ráda řeším logické úlohy, hlavolamy, bez SUDOKU již několik let neusnu. Ráda se učím novým věcem, jsem závislá na fungujícím počítači. Mnoho informací sice pomáhá, ale bere i čas.
Zora Síbková, Gynekologickoporodnická klinika VFN a 1. LF UK
1. Jak jste se dostala k práci ve zdravotnictví? Co pro Vás bylo impulsem? Byla to Vaše touha od dětství? Nebo přání rodičů? Když po letech o situaci, která mne přivedla do zdravotnictví, přemýšlím, je pro dnešní dobu asi kuriózní. Ani nevím, zda ji mám vůbec zmiňovat. Rodiče si přáli, abych šla studovat ekonomickou školu, nejlépe obohacenou o jazyky. Rozhovor s nimi skončil památnou větou, kterou mi nyní občas připomenou: "No nemyslete si, že budu panu řediteli vařit kafe a pěkně se na něj usmívat!" Takže jak: dnes docela pravidelně vařím kávu tomu, komu je potřeba a pěkně se usmívám tam, kde je to třeba. 20
Po dohodě jsme se doma rozhodli, že půjdu studovat na dietní sestru, prý neslouží noční služby a bylo by to dobré i pro život. Pro život to byl doopravdy dobrý základ, ale obor mne neuspokojoval tak, jak bych si představovala. Po dokončení čtyřletého studia jsem požádala o možnost studovat v oboru porodní asistentky, dříve ženské sestry. Tam jsem z nějakého důvodu, ne úplně jasného, viděla svou budoucnost. 2. Současný obor byl Váš vysněný? Chtěla jste od začátku pracovat v tomto oboru? Nebo jaké byly cesty Vašeho zdravotnického osudu? Již z předchozích řádků je vidět, že lásku k oboru jsem získávala postupně. Na školní praxi jsme chodily do VFN, od úplných začátků jsem se setkávala s odborníky, kteří mě pro obor získali. Třeba prof. Doležal, ten komentoval můj první odvedený porod, protože ho komentoval pro mediky. Pro mě hrůza! Ale postupem doby jsem v jeho komentářích našla něco, co pro mě bylo nesmírně zajímavé, poučné a nutilo mě to se neustále učit novým praktikám v oboru. 3. Vaše ocenění - titul nejlepšího pracovníka jste nezískala pouze za poctivou práci, ale je to ohodnocení činností, které vykonáváte navíc (nad rámec svých povinností). Co je to "navíc"? Nad rámec svých povinností dělám vše, kde myslím, že důstojně reprezentuji svého zaměstnavatele - porodnici VFN. Píši články do různých populárních časopisů, kde ani nejsem prezentovaná já, jako Zorka Síbková, ale zaměstnanec VFN a prezentace mého pracoviště na různých akcích a to nejen pro porodní asistentky. No a samozřejmě kdykoliv můj porodní sál, nebo když potřeby porodnice zavolají ........ 4. Jak jste spokojena s prací na Vašem pracovišti? Co by se mohlo změnit k lepšímu? Spokojená jsem, jinak bych svou práci dělat nemohla. I když v poslední době přibývá činností, které nás všechny odvádí od pacientek - žen rodiček, nedělek, těhotných a vůbec žen, které nás potřebují - někam k administrativě, dokumentaci a častokrát pro nás k nesmyslným věcem, se kterými se musíme vyrovnat a pochopit, že v moderní době podpořené zákony často vytvořenými pro
celou Evropskou unii. Ty jsou tu proto, abychom byli schopni obstát i v mezinárodní konkurenci, aby byl pacient bezpečně ošetřen a vůbec, aby celá naše Všeobecná fakultní nemocnice byla ekonomicky neohrožena. Pro porodnici a konkrétně pro porodní sály by bylo dobré, aby byla provedena rekonstrukce tak, aby byl jeden velký porodní sál rozdělen na jednotlivé porodní boxy tak, jak si dnešní doba a rodičky žádají a abychom vždy uspokojili všechny kontrolní mechanismy bez "ztráty kytičky". A ještě jedno přání mám, aby bylo tolik míst pro rodičky, že by si doopravdy svobodně mohly vybrat naši nemocnici – porodnici, k nejkrásnějšímu okamžiku v životě. A aby bylo tolik porodních asistentek, aby každá žena mohla mít u porodu jen tu svou. 5. Zbývá Vám při Vašem vytížení ještě čas na koníčky? A pokud ano, na jaké? Mé koníčky jsou sport (cyklistika, plavání), turistika, příroda, rodina. Čas si musím na ně vždy najít, protože ty mne nabíjejí energií. No a na konec, jistě je koníčkem právě to moje porodnictví, protože bez takového vztahu by to vlastně ani dělat nešlo. Ještě jednou děkuji všem, kteří mé ocenění navrhli i uskutečnili, beru to jako velkou odměnu právě v tom, že si moji nadřízení všimli, že moje práce má smysl a je vidět.
Olga Krpatová, vrchní sestra Urologické kliniky 1. Jak jste se dostala k práci ve zdravotnictví? Co pro Vás bylo impulsem? Byla to Vaše touha od dětství? Nebo přání rodičů? Bylo to přání mé maminky, chtěla být lékařkou, ale studovala za války, tehdy byly zavřeny vysoké školy a ke studiu se již nedostala. Vždy chtěla, ať dělám něco smysluplného, za čím jsou vidět výsledky.
2. Současný obor byl Váš vysněný? Chtěla jste od začátku pracovat v tomto oboru? Nebo jaké byly cesty Vašeho zdravotnického osudu? Po škole jsem nastoupila na oddělení neodkladné chirurgie a traumatologie. Mým snem bylo stát se instrumentářkou na operačním sále. Tehdy jsem musela postupně projít lůžkovým oddělením, JIP a ambulancí, než jsem se dostala na vytoužený sál. V roce 1978 jsem nastoupila na Urologickou kliniku na operační sály a od r. 2005 působím ve funkci vrchní sestry. 3. Vaše ocenění - titul nejlepšího pracovníka jste nezískala pouze za poctivou práci, ale je to ohodnocení činností, které vykonáváte navíc (nad rámec svých povinností). Co je to „navíc“? Navíc, to nejsou jen hodiny přesčasové práce, ale i vzdělávání se v personalistice, psychologii a sociologii řízení a ekonomii. Mít čas naslouchat, mít porozumění, být vstřícná. A udržet se odborně; urologie je obor, který se velmi rozvíjí, zavádějí se nové léčebné postupy a technologie. 4. Jak jste spokojena s prací na Vašem pracovišti? Co by se mohlo změnit k lepšímu? Ano, jsem. Mám kolem sebe kvalitní staniční sestry, celkem stabilizované kolektivy sester, mým cílem je tento stav udržet. Mé ocenění vnímám jako zhodnocení práce všech zaměstnanců Úseku ošetřovatelské péče. Chtěli bychom zrekonstruovat ambulance, operační sály a vytvořit oddělení centrální sterilizace. 21
5. Zbývá Vám při Vašem vytížení ještě čas na koníčky? A pokud ano, na jaké? Je to otázka organizace času. Snažím se trochu sportovat, v zimě lyže, v létě kolo a jóga. A taky chalupaření.
Už jsem taková… Eva Tlapáková, vrchní sestra Dermatovenerologické kliniky VFN a 1. LF UK byla 21. května letošního roku na tradičním setkání sester ke Dni ošetřovatelství odměněna za celoživotní práci. Za redakci našeho časopisu jsme položili paní Tlapákové několik otázek.
Náš plánovaný rozhovor jste o jeden den odložila kvůli oslavě. Mohu se zeptat co jste slavila? Pozítří, 29. května mám šedesáté narozeniny. Myslím si, že to byl důvod pro malou oslavu se svými kolegy a spolupracovníky na pracovišti. Právě k tomuto výročí jste byla odměněna. Překvapilo Vás to? Po pravdě musím říci, že překvapilo. Původně jsem se tohoto setkání ani neplánovala zúčastnit. Vstupenky, kterých bylo málo, jsem rozdala sestřičkám na pracovišti, ale hlavní sestra mně účast víc než doporučila! Bylo mně to trochu podezřelé, napadlo mě cosi o gratulaci před „nastoupenou jednotkou“, ale celé mi to připadalo zvláštní. Děti mi říkaly: „Mámo, třeba dostaneš medaili“, ale já tomu moc nevěřila. Nakonec to tak bylo, dostala jsem diplom za celoživotní úspěšnou práci ve zdravotnictví a peněžitou odměnu. A musím říci, že mě to ocenění mojí práce hodně potěšilo. 22
Samozřejmě. Vždyť já Vás pokaždé vidím jenom v letu, jak někam spěcháte. Práce máte jistě víc než dost. A tak mě zajímá, jaká je Vaše původní profese a jak jste se dostala na místo vrchní sestry dermatovenerologie? Práce mám opravdu hodně, zvlášť když musím často z nedostatku sester vypomáhat i na sále. Na tom já jsem ale jako doma, původní profesí jsem totiž porodní asistentka. Léta jsem dělala v porodnici, která byla nakonec zrušena. A já tehdy, v roce 1982, stála před volbou, co dál. Jsem z rodiny „postižené“ medicínou, otec i bratr lékaři, maminka dělala dlouhá léta vrchní sestru na Oční klinice právě tady ve VFN. A tak jsem celkem logicky nastoupila do stejné nemocnice. Začínala jsem na sále, právě na kožním. A myslela jsem si, že tam, na sále, i zůstanu. Udělala jsem si Pomaturitní specializační školení v Brně (PSS). Dokonce jsem koketovala i se studiem medicíny, ale nakonec jsem všechno zvážila a zůstala zdravotní sestrou. Na kožní klinice. Pár let jsem dělala staniční, ale když odešla vrchní sestra do důchodu, přijala jsem nabídku na její místo. To jsem ovšem netušila, jak se doba změní a co všechno bude pozice vrchní sestry obnášet. Vědomostně! A tak se pořád učím… Jak Vás znám, Vy nemáte problémy s lidmi, se svými spolupracovníky a podřízenými. Že ne? Myslím si, že nemám. Nesnažím se k nim přistupovat autoritativně, ale spíš všechno řeším s použitím selského rozumu a vysvětlováním. Ani s vedením kliniky nemám problémy. S paní primářkou Krajsovou dobře spolupracujeme a s přednostou, panem profesorem Štorkem zrovna tak. Já si po téhle stránce opravdu nemám na co stěžovat. A tak vidině důchodu ještě asi pár let odolám, i to věčné papírování zvládám, a pokaždé pookřeji na operačním sále. Chirurgický cit jsem neztratila. Otázka na závěr. Myslíte, že jste tenkrát, před lety, udělala dobře, že jste změnila svoji profesi porodní asistentky za práci na úplně jiném pracovišti? Dost dlouho mě mrzelo, že jsem opustila porodnictví. Je to taková pozitivní, veselejší práce. Ale když to vidím zpětně, rozhodně nemám čeho
Nejvíc se daří dobrovolníkům se psy strážnými, asistenčními a diagnostickými (bohužel jsem nevzala PEPÍKA, který obsahuje tři v jednom). V poledne vykukuje sluníčko, nálada je báječná a všichni stánkaři jsou úžasní. Náš stánek pro aktivní seniory pilně hodnotí paměť národa. Testy drobek zjednodušujeme, abychom mohli alespoň některým dárkové předměty rozdat. Nakonec přistupujeme k testům pro děti a na elegantním pánovi žádáme, aby vyjmenoval 10 pohádkových bytostí. Hluboké zamyšlení – a nic. Snažíme se napovídat a ptáme se, kdo bydlí na zámku. Bingo – král a královna. Bohužel odpověď na otázku, jak se jmenuje jejich dítě zní - Trpaslík. I trpaslík je bytost pohádková, jen se znovu ptáme na to děcko, ale po odpovědi, že slon, předáváme propisku a končíme test.
litovat. Možná bych se ani nedostala profesně tak vysoko a moje práce by nebyla tak kladně hodnocená. Jsem už taková, že se snažím všude pomáhat a mám štěstí, že mně to vychází… S vrchní sestrou Evou Tlapákovou hovořil Václav Kříž
Fesťák nejen pro sestry Elvíra alias Eva Červinková 12. května 2009 – upršený první den Zmrzlých mužů a my sestry a nástupkyně paní Florence Nightingalové se právě chystáme důstojně oslavit výročí našeho zrodu. Přímo v srdci Matičky Prahy rozbíjíme své stánky a jsme připraveny předvést všechno, co se od dob Krymské války v řemesle ošetřovatelském změnilo. Přichází první, převážně zámořští návštěvníci, kterým se po změření biochemických parametrů mnohdy očka leknutím až zakulacují. Rozdáváme úsměvy, edukujeme česky, česko-rusky a pantomimicky.
Nakonec přistupujeme k testům pro děti a na elegantním pánovi žádáme, aby vyjmenoval 10 pohádkových bytostí ... Další senior má zavřít oči a představit si modrou barvu. Pak nechat pracovat fantazii a vyjevit co mu modrá připomíná. Čekáme celou věčnost, pak náš klient radostně vyhrkne – modrá, to je fízl - ano připomíná mi to fízly. Takových odpovědí, dobrou náladu nekazících, máme hromadu. Včetně rozčileného pána, který se vrátil domů pro manželku, která dělá chytrou a teď se uvidí. Skutečně jeho drahá polovička věděla všechno (alespoň někdo v rodině). U každého stánku si návštěvníci přišli na své. Děti se vyřádily na klouzačce, dospělí se poučili a my, jako stav sesterský, jsme odkaz paní Florence určitě naplnily. Příště by větší mediální podpora neškodila a možná výběr náměstí, s více domorodci by se hodil. Na druhou stranu bych zase už trefila do těch mizernejch garáží na Palacháči, kde jsem se ocitla až po hodince objíždění vnitřní Prahy, přes Smíchov a Malou Stranu. Také označení KING bych si nespletla a věděla bych, že začátek PAR je schovaný ve křoví. P.S. Do testů se raději nepouštím. 23
Kvalita očima pacientů vyhodnocení
M
ěření kvality zdravotní péče prostřednictvím spokojenosti pacientů, které s názvem Kvalita očima pacientů“ vyhlásilo Ministerstvo zdravotnictví v měsíci listopadu 2008, proběhlo již podruhé. Tentokrát bylo šetření provedeno ve všech ministerstvem přímo řízených zdravotnických zařízeních a bylo zaměřeno na spokojenost pacientů, nikoliv na hodnocení odborného léčebného výkonu!
Bylo hodnoceno 8 dimenzí: l Přijetí
pacienta do nemocnice k pacientovi l Koordinace a integrace péče o pacienta l Informace-komunikace-edukace pacienta l Tělesné pohodlí pacienta l Citová opora, zmírnění strachu a úzkosti pacienta l Zapojení rodiny a přátel do léčby pacienta l Propuštění a pokračování péče o pacienta l Respekt-ohled-úcta
Celkové výsledky VFN VFN dosáhla nejlepší návratnosti dotazníků ze všech zdravotnických zařízení a to 75%. Celková návratnost za všechna zdravotnická zařízení, která byla zařazena do studie, dosáhla 68,4 %. Celkem bylo za VFN odevzdáno 2 068 vyplněných dotazníků od pacientů z 59 pracovišť VFN. V rámci studie se jednalo o více než 23 tisíc pacientů ve 27 zdravotnických zařízeních. Ve vzorku pacientů byly více zastoupeny ženy – 64%, muži činili pouze 36%. Z hlediska věku byla nejvíce zastoupena skupina pacientů ve věku 51-70 let.
Souhrnná spokojenost Výzkum prokázal, že kvalita péče ve VFN se blíží standardu, který činí 80%. Souhrnná spokojenost za celé zdravotnické zařízení činí 78,5%. Z 11 fakultních nemocnic dosáhla VFN 6. nejlep24
šího hodnocení. Nejvyšší spokojenost deklarují pacienti Onkologické kliniky, I. interní kliniky st. 1 a Gynekologicko-porodnické kliniky - G2.
Celková úroveň l Skupina
A+ (významně nadstandardní): FN Ostrava, FN Plzeň, FN Hradec Králové, Masarykův onkologický ústav, Nem. Na Homolce l Skupina A (nadstandardní) l Skupina A- (standardní): Ústav pro péči o matku a dítě l Skupina B+ (mírně pod standardem): FN U sv. Anny v Brně, Všeobecná fakultní nemocnice, FN Olomouc l Skupina B (pod standardem): FN Thomayerova, FN Motol l Skupina B- (významně pod standardem): FN Královské Vinohrady, FN Brno, FN Na Bulovce
Spokojenost v jednotlivých dimenzích U 4 z 8 sledovaných dimenzí přesahuje spokojenost hranici 80%. Vůbec nejvyšší spokojenost je s dimenzemi zapojení rodiny a propuštění a pokračování péče. Naopak mírně nižší spokojenost oproti průměru vyjadřují pacienti s tělesným pohodlím a citovou oporou. K faktorům sytícím jednotlivé dimenze kvality péče, které nejvíce přispívají k celkové spokojenosti pacientů (vysoké a nadprůměrné výsledky), patří: l Pády z lůžka l Hodnocení postoje celého personálu nemocnice l Informace o péči a užívání léků po propuštění z nemocnice l Tišení bolesti l Doba čekání na přijetí do nemocnice vzhledem ke zdravotnímu stavu l Množství jídla K faktorům sytícím jednotlivé dimenze kvality péče, které nejméně přispívají k celkové
spokojenosti pacientů (nízké a podprůměrné výsledky), patří: l Kvalita jídla l Nabídka pomoci při zajišťování domácí péče po propuštění z nemocnice l Čistota toalet a sprch l Doba ranního buzení l Spokojenost s vybranými službami nemocnice (telefon, TV, noviny atd.) Celková průměrná spokojenost se sestrami činí 74%, s lékaři 80% a se všeobecnými službami 59%.
Závěr Provedené šetření nám ukázalo, že o většině problematických oblastí jsme věděli, nyní jsou tyto oblasti přesně kvantifikované. Většina problémů se nachází ve všech sledovaných zdravotnických zařízení a rozdíly nejsou většinou velmi výrazné. Průzkum také potvrdil, že sestry (ošetřovatelský personál) má výrazně větší podíl na spokojenosti pacientů. Pro potřeby VFN i jednotlivých klinik a ústavů jsme získali velké množství informací, které můžeme využít pro zlepšení péče i prostředí.
Hlavním faktorem spokojenosti pacientů není kvalita léčby, ale komunikace. Pacient výrazně více vnímá, zda se personál představí, zaklepá při vstupu, pozdraví, vysvětlí další postup, hovoří s ním jako se sobě rovným.
Ocenění produktů firmy Stapro v soutěži Microsoft Awards 2009
P
rodukty společnosti STAPRO zaznamenaly úspěch v soutěži Microsoft Awards. Oceněny byly Evidence podávání léčiv a Laboratorní informační systém OpenLIMS. Ocenění uděluje společnost Microsoft partnerům, kteří vyvíjejí řešení a aplikace na platformě Microsoft a využívají nové technologie v řešeních pro své zákazníky. Odborná komise vybírala vítěze z 56 přihlášených řešení. Produkt Evidence podávání léčiv byl oceněn jako Finalist v soutěži o nejlepší implementaci řešení pro zákazníky v oblasti Microsoft Technology Awards v České republice a to mezi produkty využívající Microsoft Windows Mobile. 25
n Lépe dokumentovatelnou dle akreditačních
standardů poměru doby strávené u lůžka pacienta oproti době strávené na sesternách apod. l Návratnost investice ve velmi krátkém čase: n Produkt sníží náklady na léčiva v průměru o 10 % n Investice do produktu odpovídají cca 1 % nákladů na léčiva n Návratnost investice je 1/10 roku n Zvýšení
Evidence podávání léčiv je produkt za měřený na zvýšení efektivity činností souvisejících s ordinací medikací lékaři a následným podání léčiv pacientům. Řešení je využitelné pro všechny klinické provozy a vyznačuje se zejména zásadním zvýšením (maximalizací) bezpečí podávání léčiv pro pacienty a snížením nákladů na léčiva pro nemocnici. Současně oproti konzervativnímu způsobu řešení (papírový) přináší nová formalizovaná data o spotřebě, vykazování a úhradách léčiv. Dále se automatizují logistické operace objednávek léčiv a jejich následného vyskladnění při spotřebě. V soutěži Microsoft Awards byla oceněna implementace Evidence podávání léčiv ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Zavedením evidence podávání léčiv u zákazníka plynou pro zákazníka tyto přínosy: l Zvýšení bezpečí pacientů – použitím nástrojů jednoznačné identifikace se eliminují lidské chyby při podání léčiv pacientům (chyby mohou vést až k úmrtí pacienta) l Ekonomický efekt: n Snížení spotřeby (nákladů) léčiv jako sekundární efekt detailního sledování na pacienta (méně neopodstatněných rozdílů při inventuře) n Snížení spotřeby o léčiva, která je nutné nasadit pro sanaci chyb medikací l Strukturovaná evidence dat o medikaci a jejím podání umožňuje následnou výtěžnost z pohledu vyhodnocování a řízení (kdo, kdy a co podal, náklady na jednoho pacienta a jeho případ, náklady podle lékařů, náklady na organizační útvar, náklady vs. výsledný produkt, atd.) l Vymezení se oproti konkurenci – využití moderních technologií (wifi, mobilní terminály) je pozitivně vnímáno pacienty l Optimalizace procesů souvisejících s nasazením produktu umožňuje změnu pracovních postupů: 26
Jako Finalist byl v Microsoft Industry Awards 2009, konkrétně v kategorii Státní správa a samospráva, ohodnocen také laboratorní informační systém OpenLIMS.
OpenLIMS je označení nové generace laboratorního informačního manažerského systému s otevřenou architekturou, který podporuje lokální laboratoře i řetězce laboratoří. V rámci laboratorního komplementu pokrývá všechny odbornosti: biochemie, hematologie, virologie, parazitologie, imunologie, cytologie, bakteriologie, mikrobiologie, genetika, patologie, transfuzní sklad. Cenu Finalist v Microsoft Industry Awards 2009 si OpenLIMS odnesl za implementaci ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Implementace produktu zde probíhala od června 2008 podle zpracovaného harmonogramu implementace. Celý projekt implementace byl realizován po jednotlivých dílčích etapách. Implementace byla úspěšně ukončena akceptačním protokolem v lednu 2009. Komplement ve VFN v Praze je rozdělen do několika více či méně autonomních subpracovišť (ÚKBL, KIA, CHL a ÚDMP). Během inicializace, analýzy a syntézy projektu ve VFN bylo přistupováno k realizaci projektu (odsouhlasení nosných pilířů implementace) v prostředí kom-
9. česko - slovenská konference
INMED 2009
2
0
0
9
Informační systémy - nástroj efektivního zdravotnictví Pardubice, 5. - 6. 11. 2009
www.inmed.eu plementu VFN jako celku. Po navržení a odsouhlasení strategických kroků projektu zástupci všech laboratoří, byla již implementace systému směřována do několika subetap na realizační týmy jednotlivých subpracovišť s cílem minimalizovat možnou prodlevu v projektu zajišťováním zbytného konsensu v rámci komplementu jako celku. Do systému OpenLIMS byla převedena data sebraná za posledních 5 let provozu laboratoří. Přínosy pro zákazníka: l Jednotný informační systém s vazbou na nemocniční informační systém l Zvýšení kvality medicínsky důležitých výstupů využitím rozsáhlé podpory lékařské kontroly výsledků a automatickým sledováním jejich vazeb l Podstatné zvýšení efektivity laboratorního komplementu, které je dosaženo integrací všech laboratorních odborností a sdílením jejich společných procesů l Maximalizace klinické využitelnosti l Maximalizace efektivity l Minimalizace ohrožení pacienta l Jistota zajištění požadované dostupnosti systému s minimalizovaným rizikem neplánovaných výpadků systému a zajištění vysoké bezpečnosti dat
l Moderní
technologie na národní standardy l Intuitivní uživatelské rozhraní odpovídající standardům Windows l Vazba
Oceněním v letošním ročníku Microsoft Awards jsme tak navázali na úspěch v ročníku loňském, kdy Řešení pro onkologii bylo ohodnoceno jako nejlepší implementace v kategorii Zdravotnictví. I do budoucna si klademe za cíl udržovat vysokou kvalitu našich nových produktů a věříme, že na úspěchy v soutěži budeme dále navazovat.
Výstava fotografií doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc., IV. interní klinika VFN a 1. LF UK
D
ne 6. dubna 2009 byla v Akademickém klubu 1. LF UK slavnostně otevřena výstava fotografií Pavla Jermana, sanitáře JIP IV. interní kliniky VFN a 1. LF UK. Vernisáž, na níž o autorovi a jeho vidění světa pohovořil známý fotograf a publicista PhDr. Josef Louda, byla umocněna vystoupením přední české harfenistky pí. Zbyňky Šolcové, jejíž podání Smetanovy Vltavy skvěle rezonovalo s vystavenými fotografiemi. 27
i četní nemocní, kteří prošli jednotkou intenzivní péče IV. interní kliniky, kde Pavel řadu let pracuje. Výstava byla ukončena 30. dubna 2009.
Životní jubilea Životní jubilea – květen 2009
Harfenistka Šolcová, docent Bartůněk a autor fotografií (zcela vlevo). Foto: PhDr. Josef Louda
Pavel Jerman (1974) je vyznavačem poezie všedního dne, která prostupuje celou jeho dosavadní tvorbou. Ta byla prezentována na řadě výstav počínaje soukromými půdami, zahradami, přes čajovny, sqauaty, odsvěcený kostel až po městské muzeum v Horažďovicích či brněnskou Galerii keramiky. Ostatně v Akademickém klubu 1. LF UK vystavuje Pavel po druhé. Už podruhé tedy zaujal nemocniční i akademickou veřejnost svým svébytným, nesmírně citlivým pohledem na svět, který nás obklopuje. Výpovědní hodnotu jeho prací umocňuje i fakt, že zůstal věrný klasické, černobílé fotografii. Jedna z fotografií s názvem „Holešovická prasátka“ z cyklu Vltava.
Navzdory původní profesi (vyučen jako mechanik pro číslicovou a řídící techniku) je mu vlastní téměř lyrické vnímání prostých motivů. O intenzitě jeho senzibility, jeho mimořádné laskavosti a ochotě by mohli podat svědectví 28
prof. MUDr. Zdeněk Halata – z Anatomického ústavu 1. LF. Lékařskou fakultu MU v Brně absolvoval v roce 1962. Docentem pro obor anatomie byl jmenován v roce 1973. V roce 1974 byl jmenován profesorem pro obor anatomie. Životní jubilea – červen 2009 doc. MUDr. Dagmar Lincová, CSc. - z Farmakologického ústavu 1. LF UK a VFN. Absolvovala Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. V roce 1968 obhájila kandidátskou dizertační práci. Docentkou pro obor farmakologie byla jmenována v roce 1988. doc. MUDr. Jaroslav Slavíček, CSc. – z Fyziologického ústavu 1. LF UK. V roce 1962 absolvoval Lékařskou fakultu hygienickou UK v Praze. V roce 1990 získal hodnost kandidáta lékařských věd. Docentem pro obor lékařská fyziologie byl jmenován v roce 2006. prof. RNDr. František Vítek, DrSc. – z Ústavu biofyziky a informatiky 1. LF UK. V roce 1958 absolvoval Matematicko – fyzikální fakultu UK v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1964. V roce 1968 mu byl udělen titul RNDr. V roce 1974 byl jmenován docentem pro obor biofyzika. Doktorskou dizertační práci obhájil v roce 1983. Profesorem pro obor biofyzika byl jmenován v roce 1987. prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc. z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. Lékařskou fakultu UK v Praze absolvoval v roce 1950. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1956. Docentem pro obor klinická fyziologie byl jmenován v roce 1963, v témže roce obhájil doktorskou dizertační práci. Profesorem pro obor klinická fyziologie byl jmenován v roce 1969.
Osmdesátiny prof. Friče
D
ne 31. března 2009 oslavil své osmdesáté narozeniny prof. MUDr. Přemysl Frič, DrSc., významný český gastroenterolog. Shodou okolností týž den obdržel na Vědecké radě 1. lékařské fakulty i fakultní ocenění od děkana prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc. Působení profesora Friče je spjato především se Všeobecnou fakultní nemocnicí, kde působil od října 1954 do srpna 1998 na Interním oddělení Fakultní polikliniky. Již více než 10 let působí pan profesor na Interní klinice v Ústřední vojenské nemocnici, která je rovněž pracovištěm 1. lékařské fakulty. Profesor Frič je opravdu široce zaměřeným gastroenterologem. Své práce obhajoval na tématech zčásti biochemických (CSc.- chromodiagnostika žlučového systému, DrSc.- heterogenita enzymů u celiakální sprue, habilitace-malabsorbční syndrom). Celý život se zabýval digestivní endoskopií a vyšetřováním chorob žlučových cest a slinivky břišní. Rychle zaváděl a přejímal nové metody a technologie. Zabýval se také problematikou kolorektálního karcinomu (kde byl
a je členem významných mezinárodních institucí pro prevenci této nemoci), tumorozními markery a také probiotiky. Publikoval kolem 500 sdělení včetně významného podílu na 8 monografiích. K profesorovi Fričovi se jako k učiteli hlásí celé generace českých gastroenterologů. I negastroenetrologové byli jeho působením významně edukováni. Například na naši III. interní kliniku chodíval ve středu na pravidelná konzilia. Učil tak sekundární lékaře široké gastroenterologické diferenciální diagnostice, fyzikálnímu vyšetření břicha a indikaci metod. Edukační působení těchto konzilií ovlivnilo lékaře kliniky na celý život. Interní oddělení Fakultní polikliniky bylo za jeho vedení dokonale zorganizováno, dokázal skvěle řídit i velmi nestandardní lékařské osobnosti, ale především zde existovala propracovaná škola výuky diagnostických metod. Oddělení postupně opouštěli dokonale pro zdravotnický i vědecký život připravení lékaři, včetně pozdějších významných přestavitelů oboru gastroenterologie u nás. Vytvořil zde i kvalitní tým široce vzdělaných gastroenterologických sester, který se stal vzorem i pro další pracoviště. Do dalších let přejeme panu profesorovi hodně zdraví a radost z dalšího rozvoje jeho oboru i z působení jeho žáků. prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc.
Zemřela MUDr. Alžběta OstrovskÁ (*13.3.1913 – 3.5.2009)
N
a II. interní klinice zemřela v neděli 3.5. 2009 Alžběta Ostrovská, CSc., nejdéle sloužící ředitelka nemocnic spadajících pod Krajský ústav národního zdraví Středočeského kraje (mezi něž patřila i Fakultní nemocnice I s polikl.). Dr. Ostrovská byla Slovenka, promovala roku 1937 a do roku 1945 žila na Slovensku. Po zastřelení manžela Němci v roce 1945 přesídlila do Prahy. 29
stonání. Dík za poslední týdny péče o ni patří IV. interní klinice, Psychiatrické klinice, I. chirurgické klinice, Geriatrické klinice i II. interní kl. VFN. Dr. Ostrovská pracovala pro zdravotnictví ve Středočeském kraji celkem 50 let, této práci obětovala vše. Ti, kdo ji znali, si ji budou pamatovat nejen jako nejdéle sloužící ředitelku této nemocnice, ale i jako laskavou a důstojnou dámu. za II. interní kliniku, doc. MUDr. Debora Karetová, CSc., květen 2009 MUDr. Alžběta Ostrovská
Po příchodu do Prahy pracovala na Ministerstvu sociální péče pro repatriační a reemigrační odbor. V roce 1951 začala pracovat ve vedení Fakultní nemocnice na Karlově náměstí a polikliniky v Klimentské ulici, od roku 1958 ve funkci ředitelky KÚNZ Středočeského kraje. Po odvolání z funkce v konzolidačním roce 1971 byla lékařkou Krajské hygienické stanice Středočeského kraje, kde pracovala do roku 1986 jako epidemiolog, sledovala výskyt nozokomiálních nákaz v zařízeních KÚNZ a okresních nemocnicích. Ani ve svých 73 letech však neodešla do důchodu a až do roku 2001 dojížděla jako hygienik a epidemiolog do Psychiatrické léčebny v Kosmonosech. Setkala jsem se s řadou zdravotníků z řad lékařů i sester, kteří ji jako ředitelku zažili a pamatovali si na dobu jejího působení. Bez ohledu na jejich politickou příslušnost nebo orientaci si její práce velmi cenili a novodobě by řekli, že byla vynikající manažerkou. Snažila se o profilizaci klinik, modernizaci vybavení a měla perfektní přehled o dění v nemocnici. Znala přednosti a slabiny svých podřízených na klinikách a uměla s nimi pracovat. Ještě 30 let po jejím odchodu z funkce, kdy sama již potřebovala péči řady odborníků z různých klinik, byla osobou váženou, které všichni vycházeli vstříc. Své stonání brala s optimismem, neduhy chtěla řešit vždy radikálně, protože věřila do konce umu lékařů „své nemocnice“ a nevnímala dlouho datum svého narození. Až v únoru letošního roku podlehla skepsi z toho, co před ní stojí, necítila dostatečnou podporu rodiny a připadala si již zbytečná. Tak začalo její poslední 30
dopisy pacientů Vážená paní ředitelko, vážený pane doktore, ráda bych se s Vámi touto cestou podělila o mé zkušenosti z hospitalizace na II. interní klinice kardiologie a angiologie VFN na Karlově náměstí a dala Vám tak zpětnou vazbu na úroveň poskytované zdravotní péče. Dne 3.4.2009 jsem byla hospitalizována na koronární JIP II. interní kliniky kardiologie a angiologie s plicní embolií a žilní trombózou a třetí den převezena na angiologickou JIP téže kliniky, odkud jsem byla propuštěna domů. Ráda bych vyjádřila svůj vděk a poděkování všem lékařům, zdravotním sestrám/bratrům, ošetřovatelkám a sanitářům, kteří se o mě starali, protože jejich péče byla podle mého názoru naprosto příkladná a bezchybná, a to včetně psychologického přístupu, komunikace i sdílení informací. Nikdy dříve jsem v nemocnici dlouhodoběji hospitalizována nebyla a po této konkrétní zkušenosti je moje víra v úroveň lékařské péče ve VFN veliká. Materiální vybavení jako laik nemohu zhodnotit (zdálo se mi naprosto úžasné). Co ale mohu zhodnotit, je přístup k pacientovi a péče o něj. A ta byla skutečně na profesionální úrovni, která mi mnohdy až vháněla slzy do očí. Ať už se jednalo o lékaře, na kterých bylo skutečně vidět, že jim na pacientech záleží a že se snaží udělat maximum pro jejich řádnou léčbu ve dne i v noci, o zdravotní sestry/bratry, které/ří neúnavně a s úsměvem na tváři držely/i stráž nad stavem pacientů a byly/i k dispozici okamžitě vždy, když je člověk potřeboval, i ošetřovatelky, které svou nelehkou práci
dělaly s láskou jako své poslání a jejich laskavost měla přímo psychologicko terapeutické blahodárné účinky. Kromě toho, že jsem byla velmi spokojena s veškerou zdravotní péčí o mě, bych chtěla uvést dva další příklady: Emočně nejsilnější "zážitek" z koronární JIP ve mně zanechala noční hospitalizace pana T., kterého umístili vedle mého lůžka a kterému se opravdu při příjezdu nedařilo dobře. A potom začal "lékařský koncert", za který by se nemusela stydět ani Hollywoodská produkce. Tým lékaře, který se podle mého odhadu věkem příliš nelišil od mého, a jemu asistujících zdravotních sester, fungoval jako jeden živý organismus, kde hlava vydá pokyn a ruce udělají přesně to, co mají. Pan T. si z této noci zřejmě moc pamatovat nebude. Já ale vím, že mu pomáhali profesionálové, kteří kromě lékařských výkonů dodržují též etická pravidla, a tak tam s námi pořád byl byť tichý, ale pan T., nikoli nějaký anonymní pacient nebo "děda". Pocity by se daly shrnout do jednoho slova: obdiv. Druhým příkladem profesionality by mohla být návštěva mediků na angio JIP - předem přesně dohodnutá a se mnou jako pacientem prodiskutovaná a odsouhlasená, částečně samostatná a částečně pod vedením lékaře s výukovým přínosem pro mediky. A opět se projevila příkladná péče zdravotních sester, to když jedna z nich přiběhla, aby zjistila, proč mi najednou vyskočila tepová frekvence - naštěstí jen vlivem diskuse. Sama na sobě a též na svých "spolubydlících" pacientkách jsem se přesvědčila, jak nesmírně důležitá je při hospitalizaci psychika a zároveň jak křehká je hranice mezi psychickou pohodou a nepohodou; a jak nesmírně důležitá je pro pacienta každá jemu adresovaná laskavě vyřčená věta, okamžik naslouchání nebo odpověď na otázku. Moc ráda jsem zjistila, že na koronární i angio JIP i tohle umí. Velmi doufám, že výše uvedené je pro Vás dostatečnou zpětnou vazbou, která Vám umožní využít všech Vám dostupných prostředků, abyste ocenili mimořádně profesionální práci zaměstnanců uvedených JIP II. interní kliniky VFN. S úctou a poděkováním, Kateřina Poddaná
Rajská dovolená Anna Chrzová, Růžena Wagnerová
S
kupina odvážných sester z VFN se letos vydala na dovolenou do Dominikánské republiky. Již na letišti ve Frankfurtu jsme zažily docela zajímavou příhodu. Při dvouhodinovém čekání na letadlo do Santa Dominga jsme si krátily čas pozorováním ostatních cestujících, které jsme tipovaly odkud asi jsou a kam jedou. Zaujal nás jeden velice elegantní muž s bílým panama kloboukem. Měl portorikánský vzhled a oblečení nejméně od Bosse. Všechny jsme docela uvolněně tipovaly jaké má zaměstnání, je-li lékař, právník, kam asi jede, kde nakupuje a podobně. Nemusím podotýkat, že jsme se ani nenamáhaly mluvit tiše. To ale jenom do doby, než kolegyně při otáčení do muže vrazila a anglicky se omluvila. Bylo to velké překvapení nás všech, když on plynou češtinou odpověděl „neomlouvejte se, nic se nestalo“. A tak jsme hned na začátku cesty zjistily, že Čecha, nebo česky mluvícího člověka najdete všude a musíte si dávat pozor na jazyk. Shodou okolností jsme se opět setkali na letišti v Santo Domingu při odbavování, když nám představil svoji přítelkyni, která na něho čekala a byla povoláním zdravotní sestra – tudíž naše kolegyně. Desetihodinový let z Frankfurtu do Santa Dominga nás docela dostal. Let byl klidný, ale přinesl malé drama. Najednou, z ničeho nic, začaly letušky pobíhat a pokřikovat po sobě. Jedna z nich přiběhla s pohotovostním kufříkem ke starší dámě, a začaly vyvolávat lékaře. Naše znalosti jsme ani nestačily uplatnit, protože dámy se ujala lékařka a sestra z Německa. Nebylo to ale nic vážného, jen náhlá nevolnost. Let dál pokračoval klidně, ale sedět deset hodin na místě, to je pro sestry nezvyklé a náročné. Pozorovaly jsme netrpělivě mapky, které nám na monitoru ukazovaly, kudy právě letíme a zdálo se nám to nekonečné. Přistání proběhlo hladce a rázem jsme se ocitly z mrazivého počasí v krásném létě. Z letiště do našeho hotelu Costa Coral 31
Karibi to bylo asi 20 minut. Hotel na břehu moře, palmy, bílý písek, nádherná poloprázdná pláž, no prostě pohádka. Po ubytování jsme okamžitě jako správní suchozemci vyrazily na pláž koupat se v Karibském moři, které bylo 27° C teplé. Hrálo všemi barvami modři, až po azurovou nebo zelenou. Koupání bylo báječné a předčilo naše očekávání. Chůze po dlouhé písčité pláži byla rehabilitačním cvičením pro naše unavené nohy a sběr mušlí, od velkých po ty nejmenší, se stal naším sportem. Dominikánská republika je proslulá svými nádhernými plážemi a málo co je překoná. Abychom jenom nelenošily, vydaly jsme se za poznáváním. Taxíkem jsme dojely do hlavního města Dominikánské republiky Santo Domingo. Po vystoupení se na nás sesypali průvodci, jednoho jsme si vybraly a nechaly se provázet po koloniálním městě, které bylo zařazeno do Světového dědictví UNESCO. V prvé řadě nás upozornil, že zde není bezpečno, a abychom sundaly viditelné zlaté předměty. Pak jsme se již v klidu věnovaly prohlídce města (muzeum jantaru, ruční výroba doutníků, pevnost Ozama atd.). Nejvzácnější je Katedrála, kde byly kdysi uloženy ostatky Kryštofa Kolumba. Nemohly jsme si nechat ujít prohlídku nemocnice. Stavba pochází z 15. století, má gotickou klenbu a byla dvoupodlažní. Stejně jako ostatní budovy z této doby se i nemocnice stávala obětí pirátských
32
útoků, hurikánů a zůstaly z ní pouze trosky. Ještě že v Čechách není VFN ohrožena piráty z moře a hurikány! Prošly jsme městem, prohlédly si malé krámky, nakoupily suvenýry a odjely zpět. Naším dalším výletem byla návštěva ostrova Isla Saona, na který jsme se v nafukovacích vestách dopravily rychlolodí. Cestou na ostrov jsme zastavily v takzvaných bazénkách, kde jsme směly vystoupit z lodi a koupat se v mělkém průzračném moři. Zahlédly jsme i velké hvězdice. Koupat se uprostřed moře, kde není nic než průzračná voda a hejna různých ryb, to je nádherný pocit. Pokračovaly jsme cestou na ostrov, kde jsme se po vystoupení ocitly v ráji - aspoň tak si ho my představujeme. Nádherná pláž s mušlemi, bílý písek, palmové háje s kokosy nad hlavou, piknik s výbornými grilovanými rybami, kuřaty a podávanou zeleninou a to vše v rytmu samby. Cestu zpátky jsme podstoupily na katamaránu, kde jsme zažily tropický liják, ale to vůbec nevadilo kanadským a německým turistům, aby se hojně neposilňovali dominikánským rumem a celou cestu neprotančili s místními snědými kráskami, které nás cestou provázely. S pobavením jsme vše sledovaly. Naše exotická a krásná dovolená rychle skončila, doporučujeme všem co vydrží sedět deset hodin v letadle v ekonomické třídě. Po návratu vzpomínáme na ráj, ale jsme rády, že jsme doma a v naší nemocnici.
