1
Obsah Úvod …….……………………………. 3 Akrostichy …..……………………... 4 Básně ………….……………………... 6 Vyprávění …………………………. 12 Dopisy Ježíškovi ………………... 13 Úvahy ……………………………..... 14 Křížovky ……………………………. 18
2
Úvodní slovo
Milí žáci a učitelé,
blíží se poslední adventní neděle – dovolte nám tedy, abychom vám novým číslem SNPčka pomohli navodit tu pravou vánoční atmosféru. Doufáme, že si dobu čekání na Ježíška zkrátíte třeba čtením tohoto „plátku“. Časopis je rozdělen do tří částí. V první části se věnujeme výhradně Vánocům a dění okolo těchto významných dní v roce. Básníme, vyprávíme, píšeme Ježíškovi… V druhé části jsou zařazeny tři velmi zdařilé slohové práce žákyň třídy IX. B. Uvažují nad úlohou knih v dnešním světě, o červenání se či o tom, na kom a na čem by nám mělo záležet. Určitě vás tyto trefné úvahy donutí zamyslet se i nad vaším postojem k těmto ožehavým tématům. V poslední části jsme opět vymezili místo pro hravé jedince – vyluštíte si tři křížovky a jednu osmisměrku.
Za všechny žáky, kteří se podíleli na tomto čísle, vám přeji příjemný zbytek Adventu, krásné Vánoce a šťastný nový rok 2009! Dovolte mi, abych se s vámi na konec podělila o přání, jež jsem nedávno slyšela na jednom povedeném adventním koncertu:
Krásné Vánoce a radost ze všech dárků, které budete dávat!
Mgr. Zuzana Šebestová
P.S.: Případní zájemci o uveřejnění svých literárních pokusů, neváhejte a odevzdávejte svá díla v kabinetě Čj, nebo je posílejte v elektronické podobě na e-mail
[email protected].
3
Svíčky hoří krásně Tomáš vyhlíží Ježíška Ruce trhají balicí papír Olga pod stromečkem našla sáňky Moc si přeju od Ježíška kolo Ema peče cukroví České Vánoce jsou nejlepší Emil Ježíška pozdravil Koule zdobí větve stromku
Aneta zdobí strom Dárky snad dostaneme Vánoční nálada roste Ementál dostala myš Nový rok se blíží Táta loví kapra
/Petr Burgr
4
Doma sedíme u stolu Ála vyhlíží Ježíška Rošťáky odnese čert Eliška zapálila svíčku Karel hledá dárky /Petr Burgr
Vánoce jsou zde Áá, nekoupila jsem dárky No, musím si pospíšit Oknem pospíchá kočka Čas nám utíká Nový rok je za dveřmi Íííí! Kometa vzduchem letí.
Časopisy píší o vhodných darech A já běžím nakupovat. Santa už letí! /Barbora Michalová
5
Vánoční překvapení Zuzana Polanecká
Když na Štědrý den vstanu, chuť na cukroví dostanu. Linecké a vosí hnízda, v kuchyni zas bude jízda. Po obědě vyjdu ven, boby, sníh a sáňky jen. Venku děti běhají, sáňkují a bobují. Večer v šest hodin, klavír naladím. Zahraji všem koledy, rozveselím nálady. Všichni běží ke stromečku, dárky jsou jak na kopečku. Mámo, rozbal první, jé! Krabička a parfém v ní. Já rozbalím poslední, zas krabička, ale hračka v ní. Když vybalíme všechny dárky, jdeme koukat na pohádky. Teplo z krbu krásně hřeje, maminka rychle nádobí myje. Pak všechno rychle končí, já cítím klížení svých očí. Těším se a jdu spát, zítra na sněhu si budu hrát.
6
Milý Ježíšku Lenka Fialová
Píšu Ti opět po roce, co bych si přála na Vánoce, najít pod stromečkem, až zazvoníš zvonečkem.
Nepřeji si spoustu dárků, chci otevřít malou branku, za kterou najdu hlavně zdraví – vzácný poklad, jak se praví.
Také lásku, štěstí, pohodu, nikdy žádnou nehodu. To je mé největší přání, o kterém nemá nikdo zdání.
Vím, že mé přání je velmi neobvyklé, pro mě je však velmi nutné! Chtěla bych snad jen nějakou knížku… Už předem Ti děkuji, Ježíšku!
7
Vánoční čas Anička Kočová
Vánoce jsou lásky čas. Srdce otevři každému z nás. Zapomeň na skutky zlé. Odpouštěj a miluj blízké své. Jsou přece Vánoce! Láska boží je v každém z nás. Ze svého nitra uslyšíš hlas. To láska je kolem Tebe, sníh sype se z nebe. Nestudí, ale hřeje. Přinesl vzpomínku a snad i žal. Milovat člověka je největší dar. Tak jako Marie, panna to přečistá, do jeslí uloží malého Ježíška. I Ty rád vzpomínáš. Láska čistá jak sníh, je snad jen o Vánocích.
8
Vánoce Zuzana Rošková
Vánoce se blíží, Santa se za okny plíží. Děti čekaj na dárečky a na stromě visej párečky.
Děti řízky pojídají, Santovi signály vysílají.
Štědrý den T. Tesařová, P. Rathouská
Začíná ten šťastný den, který je nám nakloněn.
Dárečky nám dej a před cestou se umej.
Spoustu dárků dostaneme, na starosti zapomeneme.
Sešla se celá rodina, až ubyla vánoční hodina. Konečně se děti dočkaly
Prasátko chceme viděti, že neexistuje, nemáme ponětí.
a dárečky dostaly. Stromeček si nazdobíme a cukroví připravíme.
Teď už jenom čekáme, kdy dárečky rozdáme.
9
Vánoce Jan Zygar
Adventním věncem to všechno začíná, každou neděli jedna svíčka zhasíná.
Sníh venku a sněhuláka postavím z něj, kluci koulovanou hrají fair play.
Blanko, pojď si zahrát s námi, radši ne, to bolí.
Barborky pro maminku máme natrhány, já si jdu do krabice pro cukroví.
Stromeček táta přinesl z lesa, kde všechna světla domů zhasla.
Štědrý den se pomalu blíží, ozdoby na stromečku už dávno svítí.
Kapr si v naší vaně plave, na letošních Vánocích spokojenost vyhraje.
10
Modlitba Anička Kočová
Pohnutkou k tomu, abych Tě milovala, můj pane, není mi příslib pekla ani nebe. To krev řinoucí se z ran Tvých, když na kříži jsi trpěl, mi káže plakat. Svými slzami chci smývat Tvá muka, utrpení. Denní chléb, dej nám dnes! Budiž požehnáno nebi i zemi! Pastýři náš, jsme ovečky Tvé! Svým oddaným srdcem upřímně těšíme se z Tvé přízně. Ty, jenž jsi vykoupil naše duše a z hříchu osvobodil nás. Před Tebou tiše poklekáme v našich modlitbách.
11
Jak se všechno pokazilo Zuzana Kadlecová
Tento příběh se opravdu odehrál minulé Vánoce. Jako každý rok k nám měla přijet babička, ale byla nemocná, a tak ležela doma v posteli. Už dopoledne nám došel plyn, takže jsme nevěděli, jestli vůbec něco uvaříme. Všude měli zavřeno, a tak nezbylo nic, než doufat, že alespoň tu klobásu usmažíme. Povedlo se. Klobásy byly usmažené a mohlo se vyjet k babičce. (I s dvěma klobásami.) Zbytek klobás jsme ale nechali v troubě, protože už stejně nebyl plyn a aby nevychladly. Troubu jsme nechali puštěnou, plyn stejně nejde. Ale když jsme přijeli od babičky, tak byly klobásy na uhel. Úplně černý. K večeři jsme měli jenom bramborový salát. A to není vše. Když mamka nosila dárky, upadl jí jeden - zrovna ten, který byl ode mne - z keramiky!!!
Vánoce Petr Bugr
Honza byl zlobivý kluk. Ve škole byl drzý, zlobil učitele a dostával samé špatné známky. Když ale přišly Vánoce, tak napsal Ježíškovi velký seznam dárků. Předal ho mamince. Ale ta se zamračila a řekla, že celý rok zlobil, a teď by chtěl tolik hraček. Ale přece jen ho maminka dala za okno. Ubíhaly dny, a když zbýval už jen jeden den do Štědrého dne, Honzův dopis byl stále za oknem. Honza z toho byl smutný. Oblékl se a šel ven prohlížet si výlohy obchodů. A v tom viděl jednu stařenku, jak nesla tři velké a těžké tašky. Utíkal k ní a pomohl jí tašky donést až před její dům. Stařenka ho pozvala dál. Honza se posadil do velkého roztrhaného křesla. Stařenka mu po chvíli přinesla šálek čaje. Honza si všiml neozdobeného stromečku. Řekl stařence, aby mu přinesla ozdoby. Honza se dal do práce. Stromeček vypadal tak hezky se všemi těmi světýlky. Potom se rozloučil se stařenkou a šel domů, kde všechno vyprávěl mamince. Maminka ho poslala do koupelny, aby se umyl. Když to udělal, všiml si, že si Ježíšek vzal jeho dopis. Večer, když usínal, přemýšlel, že není tak špatné druhým pomáhat. Druhý den šel zase za stařenkou. Večer se vrátil domů, kde už rodiče čekali jen na něj s večeří. Najedli se a Honza si šel umýt ruce a v tom uslyšel zvonek. Přiběhl ke stromečku a tam byly všechny dárky, které si přál. Kouzlo Vánoc z Honzy udělalo hodného kluka. Už nikdy nikoho nezlobil, ale stařenku už nikdy neviděl.
12
Milý Ježíšku, přeji si…, tak to jsou začáteční slova dětí či lidí, kteří si přejí k Vánocům různé dárky. Ale jen ten správný člověk si nepřeje nic hmotného, ale přání, které se týká všech – to nesobecké přání, aby byli lidé na Zemi šťastní, netrpěli žádnými nemocemi a byli se svými rodinami – to nesobecké přání. Ale bohužel je to naopak – lidé si obvykle nevzpomenou ani na své nejbližší, když tento dopis píší. A i kdyby, tak pořád budou existovat ti sobečtí lidé, kteří si přejí, aby lidé trpěli. O Vánocích nastane pohoda, kdy i ten největší drsňák a i ten největší tyran a zločinec myslí na ostatní, na svou rodinu, příbuzné či přátele, „obměkčí své srdce“. A tak nakonec vlastně všichni lidé jsou v hloubi své duše hodní a dokážou to. Dokážou mít rádi, milovat a tak být šťastnými. Tak jako ostatní píší děkuji, milý Ježíšku, tak já píši: Děkuji a ahoj, milý Ježíšku! /Václav Holub
Milý Ježíšku, kdyby se každému splnilo jeho přání, byl by po Vánocích hrozný chaos. Každý nemůže mít to, co chce, ale může pomoct lidem, kteří mají v životě méně štěstí než my. V tomto čase by se každý měl snažit myslet víc na druhé než na sebe. Pochop, že teď už Vánoce znamenají pro dnešní lidi něco jiného než za starších dob. Svět se pořád mění a už ani nemáme Vánoce se sněhem (tím nemyslím třeba Grónsko, ale Českou republiku a zvlášť Ústí nad Labem). Je to velká škoda, protože právě sníh zaručuje tu krásnou atmosféru, k tomu ještě svíčky a hezká výzdoba a koho by to nezahřálo u srdce. Být s rodinou nebo nejbližšími přáteli, to je ten nejzásadnější dar. Začalo to křesťanskými svátky a pořád je to tradice. A já jsem ráda, protože se na Vánoce vždycky těším a určitě nejsem sama. Určitě jsi nejvýznamnější zesnulý, když se tvoje narození slaví až doteď. Za to moc děkuju. S láskou Pavla. /Pavla Smejkalová
13
Mají knihy budoucnost? Úvaha Barbory Michalové
Tak tuto otázku si kladu velice často.
V dnešní uspěchané době plné
elektroniky a počítačů se pomalu ale jistě zapomíná na knihy a jednoznačně vede internet. Proč jsou tedy veřejné knihovny plné lidí? Kdo si myslí, že do knihovny chodí jenom důchodci, je na velkém omylu. Nepotkáme zde jen starší generaci, která na knihách vyrostla, ale i mládež, od těch nejmenších až po teenagery. Co je tedy láká na knihách? Že by školní povinnosti, jako je čtenářský deník nebo povinná četba? Pochybuji, vždyť informace lehce získají na internetu. V tom to tedy nebude. Je jistě spousta důvodů, proč lidé všech věkových kategorií ještě nezanevřeli na knihy. Ze svého okolí jich znám, co se neustále vracejí již k několikrát přečtené knize, a věřím, že jsou i lidé, kteří neustále vyhledávají zapomenuté tituly. A co například malé děti? Maminky, tatínkové nebo třeba babičky čtou našim nejmenším pohádky před spaním. Když dobro zvítězí nad zlem, děti spokojeně usínají. Kniha člověka vtáhne do děje, i když je třeba unavený nebo chce zapomenout na svět okolo sebe. Je to skvělý způsob relaxace. U dobré knížky si člověk odpočine a zapojí svou fantazii, což se nám třeba u filmu nestane. Dokáže čtenáře ovlivnit natolik, že zapomene na svět kolem sebe a představuje si, že je například v ponorce Nautilus a prožívá příběh s kapitánem Nemem. Teď si představte, že by všechny
knihy
zmizely.
Bylo
na by
světě hodně
nešťastných lidí, kteří literaturu prostě milují. Jsou to nejenom čtenáři, ale i ti, kteří je píší. Spisovatelé
se
spojují
prostřednictvím knih se čtenáři a
tím
jim
předávají
své 14
zkušenosti, názory, třeba i pocity a nálady. Když mám splín, uteču ke čtení. Když mi není dobře, čtu. Když jsem unavená, čtu. Je to taková moje záchrana. Tam v knihách jsou příběhy, které mě vtáhnou, oslní, upoutají a nakonec zajmou. Prožívám osudy hlavních hrdinů a někdy i těch úplně okrajových postav, ale vždy mi to dává pocity, které bych jinak nezažila. Uznejte: kolikrát za život vás miluje Romeo Montek, jak často zachraňujete svět nebo třeba honíte masové vrahy? Myslím, že to zas tak obvyklé není. Ale díky knihám to můžete zažít kdykoli a kdekoli budete chtít. Když se objevil internet, hodně lidí tvrdilo, že kniha zanikne, protože ji nikdo nebude číst. Jsem velmi ráda, že se jejich předpovědi nesplnily a nejspíš ani nesplní. Je jisté, že spousta lidí raději bude využívat internet jak pro čtení knih, tak i pro vyhledávání informací, ale podle mého názoru kniha úplně nezmizí. Já sama se snažím psát fantasy povídky a příběhy. Vlastně mě inspirovala kniha k tomu, abych to také zkusila. Když knihy zmizí, nepřijdeme náhodou o část naší duše?
„Člověk je jediný tvor mezi živočichy, který se umí červenat, ale je také jediný, který k tomu má mnoho důvodů“ (Mark Twain) Úvaha Pavly Severové
Kdy se člověk poprvé v životě červená? Je to určitě v první vteřině narození. Červená se námahou, aby začal brečet. Brečí proto, aby se mu dostala plodová voda z plic, anebo proto, že si uvědomí fakt, že se bude červenat i z jiných důvodů? V dětství bývá červeň na líčku z námahy a třeba vzdoru. Někdy bývá člověk červený při delším slunění. Mark Twain ale určitě svým citátem myslí zcela jiné červenání. Je pravda, že čím jsme větší, tím víc děláme chyb. Je někdo, kdo se nikdy nezačervená při svých vzpomínkách? Myslím, že nikdo. Bohužel každý z nás někdy udělá nebo řekne něco nepěkného či nevhodného. Hodně ale záleží, zdali je to myšleno zle, nebo jen bylo vysloveno dřív než promyšleno. Musím přiznat, že mně se 15
velmi často stává, že rychleji mluvím, než přemýšlím. Mnohokrát je to velmi zábavné, ale již se stalo, že to k smíchu nebylo. Je však i mnoho lidí, kteří se červenali pouze po narození. Není jim hloupé urážet druhé bez uzardění nebo lhát, jako když tiskne. Je mnoho takových, kteří se nečervenají ani při prokázané lumpárně. Proč mě právě napadá, že nejvíce takových vidíme večer v televizních novinách? Pokud jsem někdy někomu ublížila, červenám se. Červenám se ale jen krátce, protože vím, že nejsem zlá a nechtěla jsem ublížit. Každý z nás by se měl chovat tak, aby důvodů k tomu se červenat, bylo co nejméně. Nebylo by na světě krásně, kdyby se všichni lidé červenali jen při smíchu a v lásce?
Na kom a na čem mi záleží? Úvaha Sabiny Pincové
Na kom a na čem mi záleží? Ví to každý, uvědomujeme si to? Člověku záleží na mnoha věcech, ale přijde na to až ve chvíli, kdy o ně přijde, když je ztratí. Je mnoho věcí, na kterých by mi mohlo záležet. Věci, peníze, majetek, láska, zdraví, přátelé, rodina, zábava. Ale na čem nám skutečně záleží? Pro mě je nejdůležitější rodina. Rodina, která se mi jednoho dne náhle zúžila. Mamka, která je pro mě na prvním místě a bez které si to také neumím představit. Bez ní bych to nebyla já, bez ní by nebyl svět tak úžasný. Rodina, babičky, dědové, tety, strejdové, sestřenice, bratranci. I ti jsou pro můj svět důležití. Ale život není jednoduchý. Pro své sebevědomí potřebujeme i přátele. I ti jsou pro mě důležití a na mnoha z nich mi záleží. Život by byl trošku nudný, kdybychom neměli přátele,
16
kamarády, známé. Ti nás učí, baví, nudí i provokují, ale to všechno potřebujeme, abychom šli dál. Já tedy ano. Rodinu i přátele potřebujeme. Život bez nich by byl prázdný, nudný a hodně smutný. Ne každému z nás se poštěstí mít všechno. Rodinu, která mě obejme, přátele, kteří mě pobaví a známé, kteří mi pomohou. Ti všichni jsou lidé, na kterých mi hodně záleží, lidé, bez kterých si to tady na tom světě neumím představit. Další věc, na které mi záleží, je něco, co každému přejeme. Zdraví. To je něco tak nepochopitelného, a tak důležitého. To bych si přála pro všechny blízké, protože zdraví z velké části neovlivníme, to nám bylo dáno do vínku. Na tom by nám všem mělo záležet! A není to náhodou i láska, na které nám záleží? Možná to jen málo říkáme. Mohlo by mi záležet na věcech, penězích a majetku, ale to jsou věci, které jdou zatím mimo mě. A doufám, že na prvním místě bude vždy rodina a přátelé, zdraví, láska a pak hodně, hodně daleko budou ty hmotné věci. Každý máme jiné hodnoty, ale pokud máme to, co máme rádi a je našemu srdci blízké, pak jsme šťastni.
17
Křížovka Zuzany Kadlecové
1. Co opadává ze stromů? 2. Svátek mrtvých… 3. Vánoční měsíc… 4. Kdo má svátek 25. 11.? 5. Svátek duchů… 6. Modřín je jediný jehličnan, který… 7. Na Halloween nosíme… 8. Na podzim pouštíme do vzduchu…
18
Křížovka Kamily Šorfové
1. Kudy se dostává Santa do domu? 2. Jak se říká písním, které zpívám na Vánoce? 3. Co každý rok na Vánoce zdobíme ozdobami a světýlky? 4. Pod stromečkem na nás každoročně čeká nějaký… 5. Kdo většinou chodí ulovit rybu k štědrovečerní večeři? 6. Jsme na obloze, jsou nás miliony. Planety však nejsme… Co jsme?
19
Křížovka Tomáše Deviena
1. Kdo nosí v Americe dárky? 2. Sčítaní zboží po určité době. 3. Podzimní měsíc. 4. Další křesťanský svátek. 5. Rychlé vystěhování obyvatel před neštěstím. 6. Přenosné dočasné bydliště. 7. Zbytky potopené lodi. 8. Táta Cipíska.
20
Osmisměrka Pavly Smejkalové
D
V
O
K
N
O
Á
O
K
O
Á
U
N
E
L
E
M
T
O
Y
R
C
Š
U
E
E
R
A
Y
B
E
Í
N
I
Č
E
M
N
Ý
O
Č
A
E
N
Č
I
O
K
N
D
E
V
C
Ý
G
K
R
A
R
Z
K
V
I
L
V
R
Y
Ý
E
O
O
B
U
V
O
L
B
A
Č
K
buvol
dušičky
oko
by
iglu
ozdoby
býk
kra
rýč
černý
lem
šneci
čert
luna
tmel
číše
ničemný
vliv
dáreček
okno
volba
21
