OBSAH Textová ást : P ílohy:

Rozší ení pískovny Kr ma – Majetín IV. etapa

hydrogeologický posudek

OBSAH Textová ást : 1.

Úvod ................................................................................................. 3

2.

Prozkoumanost území ...................................................................

3

3.

P írodní podmínky zájmového území ............................................

5

3.1

Geomorfologické pom ry ..............................................................

5

3.2

Klimatické pom ry .........................................................................

6

3.3

Geologická situace okolí ložiska ....................................................

10

3.4

Hydrologický popis území ..............................................................

12

3.5

Hydrologické pom ry vlastního ložiska .......................................

13

3.6

Hydrogeologický popis širšího území ...........................................

14

3.7

Hydrogeologický popis vlastního ložiska............................................ 14

3.8

Monitoring hladiny podzemní a povrchové vody.........................

17

4.

P edpokládané vlivy na p írodní prost edí ................................

27

4.1

Vliv na charakter odvodn ní oblasti ….........................................

28

4.2

Zm ny hydrologických charakteristik ...........................................

29

4.3

Vliv na jakost vody.................................... .....................................

29

4.4

Vliv na zdroje pitné vody ...............................................................

30

4.5

Vliv v d sledku ukládání odpad …..............................................

30

4.6

Velkoplošné vlivy v krajin ...........................................................

31

5.

Návrh monitorování .......................................................................

31

6.

Popis opat ení k prevenci, omezení, p ípadné kompenzaci negativních ú ink .........................................................................

32

P ílohy: 1. Topografická mapa okolí ložiska Kr ma – Majetín I. – IV. etapa se zákresem stávajících a navržených monitorovacích bod 2. Mapa vrtné prozkoumanosti v m . 1 : 10 000 3. Databáze vrtných prací v širším okolí ložiska Kr ma – Majetín IV. etapa 4. Technické údaje monitorovacích objekt a výsledky režimního m ení podzemní vody 5. Geologický popis vrt v PR Království a okolí zemníku Kr ma a stru né shrnutí výsledk hydrogeofyzikálního pr zkumu Hrona (1991) 6. Databáze vrtných prací z pr zkumu Šmídové (1996) ložiska Kr ma 7. Situa ní schéma geofyzikálních profil a interpreta ní mapa 8. Izolinie mocnosti kvartéru na území PR Království, interpretované na základ geofyzikálního m ení Hrona et al. (1991) a verifikace t chto mocností vrtnými pracemi 9. Mapa povrchu neogenního podloží 1 : 10 000 okolí ložiska Kr ma 9a. Mapa povrchu neogenního podloží 1 : 10 000 na ložisku Grygov 10. Mapa hydroizohyps 1 : 10 000 11. O ekávané sm ry proud ní podz. vod 1 : 10 000 dle Kristena (1996) Ovlivn ní pr b hu hydroizohyps zatopenou t žební jámou dle Vavrdy (2000) 12. Monitoring hladiny podzemní a povrchové vody v objektech (viz p . .1) 13. Fyzikáln chemický rozbor podzemní a povrchové vody v pískovn Kr ma a vrtu PJ51 2



1.Úvod P edkládaný hydrogeologický posudek byl vyhotoven jako sou ást podklad ízení o posouzení vlivu zám ru na pokra ování t žby v pískovn Kr ma IV. etapa - na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45, odst. i) zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny v platném zn ní Posudek se opírá p edevším o zhodnocení hydrologických a hydrogeologických pom r v okolí ložiska Kr ma – Majetín na základ výsledk níže uvedených pr zkum a dlouhodobého m ení hladiny podzemní a povrchové vody v monitorovacích objektech a její kvality. Záv ry z tohoto patnáctiletého monitoringu byly podkladem pro posouzení možné závislosti kvalitativních a kvantitativních parametr podzemní a povrchové vody v monitorovacích objektech jak na postupu t žby v pískovn Kr ma – Majetín IV. etapa tak i její následné rekultivaci.

2. Prozkoumanost území V širším okolí pískovny Kr ma prob hly v minulosti následující pr zkumy a studie, které se zabývaly ložiskov geologickými, hydrogeologickými nebo hydrologickými pom ry: Chocholá M. (1976) : „Zpráva o výsledku hydrogeologického pr zkumu pro nový závod v Grygov okr. Olomouc". Geofond . sig.V 074573. Odvrtán a vystrojen vrt HV1 do hloubky 7,5 m. Ve vrtu zjiš ována vydatnost podzemní vody (p . . 5.) Kristen A. (1996) : Kr ma , Okres Olomouc, p edb žné hodnocení rizika. Autor podrobn popisuje antroporeliéf, schéma hydrologické sít v okolí Kr man a v okolí Grygova. Rovn ž zde prezentuje o ekávané sm ry proud ní podzemních vod z Grygovských kopc do okolí. Kristen A. (1997) : Grygov - revitaliza ní opat ení. P írodov dná charakteristika území. Archiv Geotrend Olomouc. Autor v rámci úkolu odvrtal 4 m l í sondy (S5 – S8). Ve vrtech byla m ena úrove naražené a ustálené hladiny podzemní vody. Autor ve své zpráv rovn ž p edkládá lokalizaci a geologický popis 5 vrt realizovaných SD v letech 1975 – 1984 (SV-1, SV-2, SV-5, SV-12, SV-17). Rovn ž zde prezentuje výsledky monitoringu stávající studny „U lesních víl“ a bývalé studny v prostoru bývalého letišt (viz p . .4,5). Kristen A. (1999) : Autor podává p ehled výsledk monitoringu podzemní vody v monitorovacích objektech PR Království (viz p . .4). Malý J. (1963): P erov- skupinový vodovod, Hydrogeologický pr zkum. Geofond. . sig. P015505. Vystrojený monitorovací vrt HV4 o hloubce 10 m ov il mocnost kvartérních št rkopísk a úrove hladiny ustálené podzemní vody. M ení na tomto monitorovacím objektu probíhá od roku 1995 do sou asnosti., Ritt J. (1978) : P edb žný inženýrsko geologický pr zkum staveništ jaderné elektrárny Severní Morava, Geofond arch. . P 36603. V rámci pr zkumu provedeno 41 vrt A1 – A25, B1- B 16 o pr m rné mocnosti 10 m. Všechny vrty ov ily mocnost kvartérních št rkopísk a úrove naražené a ustálené hladiny podzemní vody. Sta ková, Šev ík, Šplíchalová, Teisler (1978): Grygov, surovina št rkopísek. Geologický pr zkum, s.p. Ostrava. Geofond . sig. FZ005437. P edb žný ložiskový pr zkum, v rámci kterého bylo odvrtáno 74 vrt (Gr1 – Gr74) do hloubky 8 m. Všechny vrty ov ily mocnost kvartérních št rkopísk a úrove naražené a ustálené hladiny podzemní vody.

3



Strnad V. (1970): Záv re ná zpráva o pr zkumu mocnosti št rk . Majetín- silnice, št rkovna. Geofond, sig. V062681. V rámci vyhledávacího pr zkumu bylo odvrtáno 9 vrt (V1- V9) o pr m rné mocnosti 7,5 m. Všechny vrty ov ily mocnost kvartérních št rkopísk a úrove naražené a ustálené hladiny podzemní vody.

Šmídová L. (1996): Zemník Kr ma , materiálové nalezišt stavbu 3509 Olomouc – P áslavice. Archiv ZEPIKO spol. s r.o.). Podrobným IG pr zkumem bylo ov eno 24 vrty (J31-J55) ložisko št rkopísk do 6 – 7 m. Všechny vrty ov ily mocnost kvartérních št rkopísk (p . .6). Vrt J51 byl vystrojen jako monitorovací. Režimní m ení hladiny v tomto vrtu probíhá od ledna 1996 do sou asnosti. Ve všech vrtech byla zam ena naražená a ustálená hladina podzemní vody. Dále bylo z vrt odebráno 80 technologických vzork zeminy, z nichž na 59 byl proveden granulometrický rozbor a na základ jeho výsledk vypo ten ze zrnitostních k ivek koeficient propustnosti. Rovn ž byly sestrojeny hydrogeologické ezy ložiskem se zákresem naražené a ustálené hladiny podzemní vody. Valtr, Sobolová (1991): Grygov, pr zkum kontaminace podzemních vod vlivem skládky komunálního odpadu. Náhrada zdroje pitné vody. Archiv Geofyzika Brno. Odvrtány pozorovací vrty HIG 1 – HIG 4. Do naší zkoumané oblasti spadá pouze objekt HIG 4 vyhloubený do 48 m. Vrt ov il pod kvartérními sedimenty vápencové podloží (p . .5). Ve vystrojeném objektu byla m ena hladina podzemní vody a její vydatnost. Vavrda P. (2000): Št rkopískovna Grygov-monitorovací vrty. Hydrogeologický pr zkum. Geofond. . sig. P098381. Odvrtáno 8 vrt (V1-V8) do hloubky 7 – 10 m. Vystrojen vrt V4 jako monitorovací. Lokalizace výše uvedených vrtných d l je zakreslena ve svodné map (p . .2) Ostatní pr zkumy a studie bez vrtných prací: Drobní ková H. (2006) : Kr ma – Majetín, III. etapa, posuzování vlivu na životní prost edí Archiv ZEPIKO spol. s r.o. Brno Hron J. et. al. (1991): Grygov, náhrada zdroje pitné vody – hydrogeofyzikální m ení. Záv re ná zpráva. Geofyzika Brno. Hydrogeofyzikálním pr zkumem grygovského paleozoika byla jednozna n prokázána existence privilegovaných krasových a krasov puklinových cest v lažáneckých a vilémovických vápencích. Geofyzikální m ení metodou vertikálního elektrického sondování (VES) bylo provedeno i v prostoru p írodní rezervace Království (p . .5). Lang L.(1997): Kr ma -ZD Velký Týnec, erpací zkouška. Záv re ná zpráva hydrogeologického pr zkumu. STAVOD Lutím. a.s. Autor provedl 14 denní erpací zkoušku za ú elem ov ení vydatnosti studny v areálu ZD Velký Týnec na k.ú. Kr ma . Mertl A. (1999): Zemník Kr ma – materiálová nalezišt pro stavbu 3509 Slavonín - P áslavice Posouzení vliv zám ru na životní prost edí (EIA). Archiv ZEPIKO spol. s r.o. Brno Autor provedl základní vyhodnocení p edpokládaných vliv vzniklých t žbou št rkopísk na vybrané složky životního prost edí, které jsou potenciáln nejvíce ovlivn né touto inností. Vzhledem k plánované t žb z vody, byly p edm tem studie rovn ž: ochrana vod a zm ny hydrologických charakteristik, ekosystémy, velkoplošné vlivy v krajin , monitorování životního prost edí a opat ení k omezení negativních ú ink . Plch M. (2000): Provozní ád monitorovacího systému pískovny Kr ma . (Archiv ZEPIKO, spol. s r.o.)

4



Plch M. (2007): Rozší ení pískovny Kr ma Majetín III. etapa. Hydrogeologický posudek (Archiv ZEPIKO, spol. s r.o.). Autor p ehodnotil výsledky d ív jších pr zkum a doplnil je o vlastní zám ry hladiny podzemní vody, odb ry povrchových a podzemních vod a jejich vyhodnocení. Jsou zde rovn ž posuzovány možné zm ny hydrologických charakteristik. Plchová H. (2006): Biologické hodnocení a možnosti rekultivace pískovny Majetín, Dipl. práce. MZLU Brno. Autorka ve své diplomové práci statisticky vyhodnotila výsledky monitoringu pískovny Kr ma za celé období 2000 – 2006, a to jak monitoringu hladiny podzemní a povrchové vody v monitorovacích objektech, tak i jejich chemické rozbory. Poledníková B. (2010): P ísp vek ke studiu m stského a p ím stského klimatu (Olomouc a okolí) Dipl. práce. P .fak. UP Olomouc. Autorka statisticky porovnávala m stské a p ím stské klima Olomouce s použitím meteorologické ady 2008, 2009 z m ení na území Olomouce a okolí. Suchna M., Plch M. (1999a): Zemník Kr ma . Hydrogeologický posudek (Archiv ZEPIKO, spol. s r.o.). Cílem práce bylo provést hydrogeologické posouzení území širšího okolí i vlastního ložiska Kr ma I. etapa, zejména stanovení sm ru proud ní podzemní vody, stanovení úrovn hladiny vody v míst budoucího zemníku, kde t žba probíhala i pod místní erozivní bází tedy pod hladinou podzemní vody. Suchna M., Plch M. (1999b) Zemník Kr ma . Dopln k hydrogeologického posudku – vliv na hydrogeologický režim okolní krajiny (Archiv ZEPIKO, spol. s r.o.). Dopln k byl vypracován za ú elem posouzení vlivu zamýšlené t žby na p írodní rezervaci Království. K posouzení potencionálního vlivu byly využity záv ry z HG pr zkum a posudk Chocholá e (1976), Hrona et. al (1991), Valtra, Sobolové (1997), Vavrdy (1996) a Kristena (1997). Tinklová A. (2007): Klima Olomouce. Dipl. práce. P .fak. UP Olomouc. Autorka statisticky zhodnotila klimatologické charakteristiky Olomoucka za období 1901 – 2000.

Vysoudil M. (1999): Odborné posouzení možného ovlivn ní mikroklimatických podmínek v okolí uvažovaného zemníku Kr ma v d sledku t žby – vypracoval GeoScan. Archiv ZEPIKO s.r.o. Brno

3. P írodní podmínky zájmového území 3.1 Geomorfologické pom ry Podle regionáln morfologického len ní eské Republiky (Czudek 1972) náleží zájmové území provincii Západní Karpaty soustav Vn karpatské sníženiny, podsoustav Západní vn karpatské sníženiny, celku Hornomoravský úval, podcelku St edomoravská niva. Hornomoravský úval je mohutná, tektonicky podmín ná deprese, lemovaná v úrovni zájmového území z východu vrchovinou Nízkého Jeseníku a ze západu Záb ežskou a Drahanskou vrchovinou. Úpatí Tršické pahorkatiny, která je nejjižn jším výb žkem Nízkého Jeseníku probíhá v okolí Kr man zhruba podél silnice I/55 cca 2 km východn od lokality t žebny. Terén je v prostoru zájmového území rovinný s mírným spádem sm rem k západu až jihozápadu. Nadmo ská výška v prostoru pískovny – IV. etapa se pohybuje v rozmezí 203 - 206 m n.m. Severovýchodn od zájmového území se nachází elevace geologicky podmín ná ostr vkem paleozoika. Vrchol této elevace o nadmo ské výšce 249,3 m n.m. je situován 2 km sv od lokality.

5



3.2 Klimatické pom ry Podle Quita (1975) pat í dané území do teplého klimatického rajónu T 2. Jednotka T2 se vyzna uje dlouhým, teplým a suchým létem (po et letních dn se pohybuje mezi 50-60, pr m rná teplota v ervenci je 18-19oC a ve vegeta ním období zde spadne 350-400 mm srážek). Pro tuto oblast je dále charakteristické velmi krátké p echodné období s teplým až mírn teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírn teplá, suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sn hové pokrývky. Po et mrazových dn iní 100-110 ro n . Pr m rná teplota v lednu se pohybuje mezi -2 až -3oC. Srážkový úhrn v zimním období je 200-300 mm a po et dn se sn hovou pokrývkou 40-50. Celá oblast je dob e prov trávaná s malou pravd podobností výskytu déletrvajících situací: 29% dní v roce je pozorován vítr o rychlosti 2-4 m/s a 7% dní o rychlosti 5-9 m/s. Dominantním sm rem proud ní vzduchu je proud ní severní (od severu) - 17% dní. Vysoké pr m rné m sí ní úhrny slune ního svitu hovo í pro rychlé a pravidelné proh ívání zemského povrchu s p íznivým vlivem na rozptyl škodlivých látek v ovzduší. Základní klimatologické charakteristiky jsou uvedeny v následujících tabulkách. Údaje byly nam eny na stanicích Olomouc - Klášterní Hradisko, Olomouc Slavonín, Olomouc Holice a jsou p evzaty z diplomové práce Tinklové (2007) Tab. .1: Pr m I A 27,1 B -2,2 C 10 D 39 A - pr B - pr C - pr D - pr

rné ro ní úhrny základních klimatologických charakteristik v Olomouci II III IV V VI VII VIII IX X 24,3 29,2 39,3 61,3 76,3 85,5 72,2 48,5 44,5 -0,8 3,4 8,6 13,9 16,9 18,6 17,9 14,0 8,8 11 8 4 2 2 2 4 8 15 67 114 169 222 219 236 226 160 114

m rné m sí m rné m sí m rný m sí m rný m sí

ní a ro ní a ro ní a ro ní a ro

XI 41,9 3,5 12 46

XII 32,5 -0,4 12 34

rok 528,4 8,5 90 1635

ní úhrny srážek (mm) za období 1901 - 2000 ní teploty (oC) za období 1901 - 2000 ní po et dní s mlhou ní úhrn slune ního svitu (hod) za období 1961-2000

Tab. .2: Relativní etnosti sm ru v tru (%) S SV V JV 17,0 9,3 3,7 6,3

J 7,3

JZ 12,0

Z 7,5

SZ 9,8

klid 27,1

Doba trvání sn hové pokrývky je 40 dní (pr m r za období 1991 – 2000). Délka vegeta ního období je 160 až 170 dní. Teplota Ze záv r Tinklové (2007) vyplývá, že pr m rná teplota vzduchu v Olomouci za období 1901 – 2000 byla 8,5 oC. Nejvyšší pr m rná ro ní teplota vzduchu byla registrovaná v r. 1992 (10,4 oC). Naopak nejnižší v r. 1940 (6,2oC). Teplotní amplituda pr m rných ro ních teplot vzduchu v období 1901 – 2000 je 4,2 oC. Z grafu je patrné, že zejména v poslední dekád 20. století se pr m rná teplota vzduchu pohybovala vysoko nad stoletým pr m rem (8,5 oC). Lineární spojnice trend má stoupající tendenci od po átku sledovaného období a od r. 1951 vykazuje mírnou oteplovací tendenci ( viz obr. .1). Výrazné zvyšování teplot vzduchu je patrné p edevším v záv ru sledovaného období. Trend postupného zvyšování pr m rných ro ních teplot pokra uje i v následujících letech Tab. .3: Pr m rná ro http://portal.chmi.cz) m síc I II 2008 1,7 3,1 2009 -3,4 0,4 2014 1,3 3,4

ní teplota v Olomouci v letech 2008, 2009 a 2014 (p evzato od Poledníkové 2010 a III 4,4 4,7 8,1

IV 9,9 13,9 11,5

V 15,3 15,2 14,4

VI 19,6 17 18,4

VII 20,2 20,2 21,5

VIII 19,3 20,3 17,8

IX 14 16,7 15,8

X 9,8 8,6 10,8

XI 6,4 6,1 7,4

XII 2,2 0 2,4

Rok 10,5 10,0 11,1

6



Obr. . 1 Kolísání pr m rných ro ních teplot vzduchu (oC) v Olomouci v období 1901 – 2000

(dle Tinklové (2007)

Ro ní úhrn srážek Ve stoletém období 1901 – 2000 inil pr m rný ro ní úhrn srážek v Olomouci 582,4 mm. Absolutní ro ní maximum bylo zaznamenáno v r. 1910 s hodnotou 949,9 mm, absolutní ro ní minimum pak v r. 1921 (354,2 mm). Z lineární spojnice trendu je patrný pozvolný pokles úhrnu srážek od za átku sledovaného období (viz obr. 2). V poslední dekád 20. stol. se úhrny srážek pohybovaly pod stoletým pr m rem. Obr. . 2 Kolísání ro ních úhrn srážek (mm) v Olomouci v letech 1901 – 2000 (Tinklová 2007)

7



Mezidekádové srovnání úhrnu srážek Absolutní maximum úhrnu srážek se váže na dekádu 1911 -1920 s hodnotou 655,6 mm. Naopak absolutní minimum se váže na dekádu 1991 – 2000, kdy dosáhl srážkový úhrn hodnoty 516,7 mm. Pr m rné úhrny srážek se pohybovaly hluboko pod stoletým pr m rem (582,4 mm) zejména v posledních t ech dekádách 20. století (viz obr. . 3). Obr. . 3: Kolísání ro ních úhrn srážek (mm) v Olomouci v dekádách za období 1901 – 2000. (dle Tinklové 2007)

Tab. . 4: Srážkové úhrny (mm) v Olomouci po dekádách v období 1901 - 2000

8



Srážkové úhrny (mm) za poslední léta 20. stol. udává tab. 5. Z tabulky je patrné, že v letech 1998 až 2000 se ro ní srážkový úhrn pohyboval hluboko pod stoletým pr m rem 582,4 mm (526,4 – 495,5 mm). Tab. . 5: m sí ní srážkové úhrny (mm) v Olomouci za poslední léta 20. stol (dle Tinklové 2007)

Ro ní úhrn srážek se udržuje pod stoletým pr m rem (582,4 mm) i v první dekád 21. stol Tab. .6: Srážkové úhrny v Olomouci v letech 2008, 2009 http://portal.chmi.cz) II III IV V VI VII m síc I 2008 25,9 11,1 38,5 44,2 59,9 47,8 75,7 2009 27,7 50,1 67,9 6,5 44,5 93,6 80,9 2014 33,5 14,1 19,8 34,1 45,3 10,1 91,9

a 2014 (p evzato od Poledníkové 2010 a VIII 86,1 37,3 90,6

IX 30,2 16,6 74,6

X 16,2 56,4 28,7

XI 22,9 41,3 18,9

XII 26,3 57,6 32,1

Rok 484,8 580,4 523,7

Rozložení pr m rných m sí ních úhrn srážek Nejvyšší pr m rný m sí ní srážkový úhrn za jednotlivé roky sledovaného období v Olomouci podle vyhodnocení Tinklové (2007) zaznamenán: 1x v b eznu, 2x v dubnu, 10x v kv tnu, 25x v ervnu, 28x v ervenci, 18x v srpnu, 4x v zá í 8x v íjnu, a 4x v listopadu. Obrázek .4 v podstat potvrzuje, že za období 1901 – 2000 nejv tší pr m rný úhrn srážek p ipadne na m síc ervenec.

9



Obr. 4: Chod pr m rných m sí ních srážkových úhrn (mm) v Olomouci v období 1901 – 2000. (dle Tinklové (2007)

3.3 Geologická situace okolí ložiska Z regionáln geologického hlediska náleží zájmové území Hornomoravskému úvalu, což je rozsáhlá tektonická deprese vypln ná terciérními sedimenty. Ty jsou na zájmovém území reprezentovány miocénním, spodnobánenským souvrstvím tvo eným jíly, vápnitými jíly, pís itými slíny a písky. Toto souvrství sedimentovalo v nadloží bazálních klastik, rovn ž neogénního stá í nebo je uloženo p ímo na horninách starého podkladu. P edneogénní podloží je budováno p i severním okraji území pravd podobn devonskými vápenci, p ípadn granity brn nského masívu. Sedimenty devonu vycházejí na povrch v ostr vku severozápadn od Kr man , jehož okraj probíhá cca 400 m severn od ložiska. P ibližn podél silnice I/55 okolo Kr man probíhá ve sm ru JV - SZ tektonická hranice omezující Hornomoravský úval oproti horninám kulmu Nízkého Jeseníku. Kvartérní pokryv je tvo en št rkopís itým souvrstvím fluviálních sediment teras eky Moravy. Bázi tohoto souvrství p edstavují št rky s r zným podílem pís ité a hlinité frakce. Valouny št rku jsou dob e opracované, p evažující velikost iní 2 až 4 cm, ojedin le se vyskytují i valouny o velikosti 8 až 10 cm (Šmídová 1996). Pís itá frakce je p evážn hrubozrnná, mén asto st edn zrnitá. Nejsvrchn jší vrstvu tvo í hlíny p evážn pís ité, místy s p ím sí jílovité a št rkovité frakce. Plošn nejrozsáhlejší fluviální akumulace je tvo ena hlavní terasou, která je v povodí eky Moravy ozna ována jako Kralická terasa. Nejlépe je zachována na levém b ehu eky Moravy. Jedná se o nejd ležit jší morfostratigrafickou úrove této oblasti. Na celém území je terasa zdvojená. Vznik spodní (starší) akumulace klademe do mindelského (holsteinského) interglaciálu a mladší, svrchní akumulaci do spodního rissu (sálské zaledn ní). Mocnost svrchní akumulace bývá 5—9 m. Její báze kolísá kolem dnešní úrovn hladiny eky Moravy. Z geologické mapy je patrné, že št rkopísky t žené na ložisku Kr ma I – III. a áste n i IV. etapy náleží svrchní akumulaci hlavní terasy (v geol. map index 24). Z geologické a geomorfologické mapy vyplývá, že na Olomoucku nejsou morfologicky výrazné terasy. To bylo zp sobeno zna nou bo ní a hloubkovou erozí pom rn dosti vodnatého paleotoku Moravy v litologicky málo odolném materiálu.

10



Geologie vlastního ložiska Všemi na ložisku realizovanými pr zkumnými díly bylo zastiženo pod kvartérním souvrstvím neogénní podloží. Jedná se o sedimenty miocénního stá í reprezentované p evážn modrošedým tuhým až pevným jílem místy s prachovitou p ím sí. Povrch neogénu se svažuje k západu až jihozápadu, sm rem k železni ní trati. Hloubka povrchu neogénu se v prostoru IV. etapy pohybuje od 196,5 m n. m. (B10) do 201,62 m n.m. (B9). V nadloží terciéru se nachází kvartérní št rkopís ité souvrství fluviálních sediment terasy eky Moravy. Báze tohoto souvrství je tvo ena št rky s r zným podílem pís ité a hlinité frakce. Valouny št rku jsou dob e opracované, p evažující velikost iní 2 až 4 cm, ojedin le se vyskytují i valouny o velikosti 8 až 12 cm (Ritt 1978). Pís itá frakce je p evážn hrubozrnná, mén st edn zrnitá. Místy byly ve svrchní ásti zastiženy polohy st edn zrnitých písk . Celková mocnost suroviny v prostoru IV. etapy iní 4,2 až 6,0 m (pr m rn 5,0 m). Nejsvrchn jší vrstvu tvo í holocénní hlíny p evážn pís ité, místy s p ím sí jílovité a št rkovité frakce. Obr. .5. : Geologická mapa okolí ložiska

Zdroj: internetová stránka www.cgu.cz

Legenda

kvartér, antropogenní sediment – navážka, halda, výsypka, odval

kvartér, holocén, nivní formace zastoupená nezpevn nými sedimenty – hlína, písek, št rk kvartér, holocén, smíšený, p evážn jemnozrnný sediment

kvartér, holocén, slatina, rašelina, hnilokal kvartér, holocén, pís ito-hlinitý až hlinito-pís itý sediment

11



kvartér, holocén kamenitý až hlinito-kamenitý sediment kvartér, pleistocén, spraš a sprašová hlína 24 kvartér, st . pleistocén, riss – písek, št rk, svrchní akumulace hlavní terasy

kvartér, st . pleistocén, riss – písek, št rk, svrchní akumulace hlavní terasy 25 kvartér, st . pleistocén, mindel – písek, št rk, spodní akumulace hlavní terasy

neogén, miocén, báden, vápnitý jíl (tégl), místy s polohami písk

paleozoukum, karbon, svrchní visé, b idlice, prachovce, droby

proterozoikum, leukokratní granit

Pro sestrojení mapy neogénního podloží využito dokumentace ze 103 archivních vrt

3.4 Hydrologický popis území Podle hydrologického len ní leží zájmové území v povodí Moravy 4 – 10 – 03. T žebním prostorem Kr ma – Majetín, IV. etapa, prochází rozvodnice díl ích povodí 4 – 10 – 03 – 131 a 4 – 10 – 03 – 133 (viz obr. .6). Severní polovina navrhovaného t žebního prostoru IV. etapy náleží drobnému povodí 4 – 10 – 03 – 131 potoka Lou ky. Jeho tok pramení u P estavlk, odkud protéká JZ sm rem mezi obcemi Kr ma a Majetín k soutoku s potokem Olešnicí. Pr m rný pr tok v Lou ce u ústí s Olešnicí (3 km JZ od navrhovaného t žebního prostoru III. etapy) je 0,39 m3/s. Lou ka je levostranným p ítokem Moravy, soutok t chto tok se nachází cca 3 km od zájmového území. Tok Lou ky je v okolí zájmového území upraven. Místní erozivní báze daná potokem Lou ka, jehož hladina se nachází v úrovni okolo 204,08 m n. m. (m eno od hrany mostku místní komunikace p es Lou ku). Jižní polovina navrhovaného t žebního prostoru IV. etapy náleží drobnému povodí bezejmenného levostranného p ítoku Lou ky 4 – 10 – 03 – 133. Jeho tok pramení SV od obce Majetín v trati „Mezi lesy“, protéká podél severního okraje obce a vlévá se do potoka Lou ky 1 km severn od jejího ústí do Olešnice. Režim pr tok daných vodote í je nevyrovnaný. Nejv tší pr toky se vyskytují v jarních m sících, nejnižší na podzim. Správcem vodních tok je ZVHS, pracovišt Olomouc. Uvedená drobná povodí nejsou vyjmenována mezi významnými vodními toky podle vyhl. .470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tok . Lokalita zám ru spadá áste n do okrajové oblasti záplavového území p i pr toku Q100 eky Moravy. Záplavové území významného toku Morava bylo stanoveno Krajským ú adem Olomouckého kraje dne 17.9.2004 pod .j. KUOK/6388/04/OŽPZ/339. V dot eném území dochází k rozlivuQ20 ve stejném rozsahu jako p i Q100, p i pr toku Q5 se zájmová lokalita nachází mimo tohoto rozlivu (viz obr. 6a).

12



Obr. .6 : Výsek z vodohospodá ské mapy

Zdroj: internetová stránka www.heis.vuv.

Obr. .6a : Záplavové území Q20 - Q100

3.5 Hydrologické pom ry vlastního ložiska Realizací t žby ložiska Kr ma –Majetín IV. etapa nevznikne trvalý rezervoár d lní vody. Nejprve dojde k obnažení hladiny d lní vody p i severním okraji ložiska a bude se rozši ovat jižním sm rem. Úprava vyt ženého prostoru do p vodní konfigurace terénu bude probíhat kontinuáln s postupující t žbou t. zn. od severu k jihu. Vyt žený prostor bude pr b žn zavážen zeminou a kamením a rezervoár obnažené d lní vody se tak bude posouvat jižním sm rem. Naražená hladina podzemní vody se v pr zkumných dílech na území IV. etapy pohybovala od 201,32 do 201,80 m n. m. a klesala se sm rem proud ní k západu. Dá se o ekávat, že po ustálení a vyrovnání hladin se bude v t žené pískovn bude hladina d lní vody pohybovat kolem hodnoty 202,0 m n.m. s ro ní oscilací 0,5 m nad a pod tuto hodnotu.

13



3.6 Hydrogeologický popis širšího okolí Podle regionálního hydrogeologického rajónování (Michlí ek 1986) náleží zájmové území skupin rajón 16 - Kvartérní sedimenty v povodí Moravy, rajónu 162 Pliopleistocénní sedimenty Hornomoravského úvalu. Geologicky tvo í rajón souvrství kvartérních fluviálních sediment p evážn St edomoravské nivy a vyšších údolních teras. Koeficient propustnosti se u t chto sediment pohybuje v rozmezí 10-5 až 10-3 m/s. Rajón má zna ný vodohospodá ský význam. Hydrogeofyzikálním pr zkumem Hrona et. al (1991) a Valtrem, Sobolovou (1991) byl jednozna n prokázán výskyt privilegovaných krasových a krasov puklinových cest ve vápencích kr ma sko-grygovského paleozoika. Pomocí geoelektrických metod VES a DEMP byla zjišt na p ítomnost zkrasovat lých partií jak nad tak i pod sou asnou erozivní bází. Dále byl zjišt n výskyt t í výrazných hydrogeologických struktur p i jižním a jihozápadním okraji vápencové elevace Chrástu. Tyto hydrogeologické struktury drénují vody z grygovského krasu do vápenc v podloží jak neogenních tak i kvartérních sediment a odvádí je do prostoru tratí “Mezi lesy” a pod lesní komplex “Království”. ást objemu t chto drénovaných vod dotuje m lké zvodn v kvartérních píscích a št rcích v polních tratích severn od budoucího zemníku (trat “Mezi lesy” a “Dolní hony za Lísou”) a stá í tak výrazn sm r proud ní podzemní vody jihovýchodním sm rem. Sm r proud ní podzemní vody p evzatý z interpreta ních záv r geofyzikálního pr zkumu (p íloha .8 ) jasn ukazuje, že proudnice, procházející budoucím zemníkem se stá í mimo hranice PR Království. Valtr, Sobolová (1991) upozor ují na základ hydrogeofyzikálního pr zkumu v prostoru Království na plochou elevaci neogenních jíl a slín , protaženou ve sm ru SV - JZ, s úrovní 8 - 9 m pod kvartérními sedimenty. Tutu elevaci popisují jako vyvýšeninu, která je po obvodu místy postižena hlubokou erozí. Tuto erozi interpretují jako paleokoryto eky Moravy ve kterém dochází k privilegovanému proud ní podzemní vody (p íloha .8 ).

3.7 Hydrogeologický popis vlastního ložiska Hydrogeologické pom ry na uvažovaném ložisku jsou výrazn ovlivn ny celkovou geologickou stavbou zájmového území, které je charakterizováno st edn vysokou hladinou podzemní vody v údolní terase Moravy. Z litofaciálního hlediska je údolní terasa tvo ena dv ma odlišnými souvrstvími, které mají i velmi odlišné hydrogeologické charakteristiky. Svrchní ást souvrství údolní terasy tvo í jemnozrnné soudržné sedimenty, které jsou ozna ovány jako fluviální hlíny a podle faciáln litologických kritérií jsou azeny k facii nivních náplav . Mocnost t chto hlín na ložisku kolísá od 0,2 - 1,2 m a v podstat tvo í málo propustné nadloží pís itých a št rkových sediment . Tyto prachovité, jílovité a jílovitopís ité hlíny vykazují velmi nízkou až nepatrnou pr linovou propustnost. Vypo tená hodnota koeficientu propustnosti kolísá v rozsahu kf = n . 10-10 až n . 10-8 m.s-1. Vlastním vododajným horizontem je spodní ást souvrství údolní terasy (z ásti i svrchní akumulace hlavní terasy. Ob jsou budovány hrubozrnnými, nesoudržnými a dob e propustnými uloženinami, které podle faciáln litologických kritérií jsou azeny k facii í ního koryta. Z hydrogeologických ez Šmídové (1996) je patrné, že horizont podzemní vody je vázán na pís ité št rky a hlinitopís ité št rky. Hodnota koeficientu propustnosti t chto zvodn lých pís itých št rk , které tvo í bázi terasy kolísá v rozsahu kf = 5,3 . 10-4 až 3,4 . 10-3 m.s-1. Jedná se tedy o sedimenty dob e až velmi dob e propustné. Hodnota koeficientu propustnosti hlinitopís itých št rk , které se nacházejí p evážn v nadloží pís itých št rk kolísá v rozsahu kf = 2,4 . 10-5 až 2,8 . 10-3 m.s-1. Jedná se tedy o sedimenty mírn až velmi dob e propustné. Písky, které se tém vždy vyskytují nad hladinou podzemní vody v nadloží št rk se vyzna ují st ední až nízkou propustností s koeficientem filtrace v rozsahu od 2,7 .10-7 do 7,5 .

14



10-4 m.s-1. Uvedené koeficienty propustnosti byly vypo teny z k ivek zrnitosti vzork jednotlivých typ sediment . Bazálním izolátorem m lké zvodn jsou zde prakticky nepropustné neogénní jíly. Hloubka povrchu neogénu se v prostoru IV. etapy pohybuje od 196,5 m n. m. (ve vrtu B10) do 201,62 m n.m. (vrt B9). Obr. . 7: Výsek hydrogeologické mapy 1 : 50 000, listy 2424 a 2513

Zdroj: internetová stránka www.cgu.cz

Vysv tlivky: St edomoravská niva po soutok Moravy a Be vy T=6,1.10-4 – 6,4.10-3 m2.s-1

Hlavní terasa T= 2,7.10-5 – 1,2.10-3 m2.s-1 íkovská terasa T = 2,7.10-5– 1.2.10-2 m2.s-1 Puklinový kolektor hydrogeologického masívu v pásmu pripovrchového rozpukání – b idlice, droby a slepence moravického souvrství kulmu (Cm) T=3,9.10-5 – 4,7.10-4 m2.s-1 Nepravidelné st ídání v tšího po tu izolátor a pr linových kolektor lithothamniové vápence a pískovce bádenu (Nb) T=3.10-7 – 2,3.10-4 m2.s-1

– vápnité jíly a písky,

Granodiority brunovistulika

Vápence a vložkové horniny devonu v okolí Grygova

15



Území s výskytem podzemní vody vyžadující složit jší úpravu P edpokládaný sm r proud ní podzemní vody

Rešeršními pracemi byla sestavena tabulka (p íloha .3) s údaji o hladin podzemní vody a úrovn neogenního podloží. Na základ t chto údaj byla sestavena mapa neogenního podloží a mapa hydroizohyps. Mapa hydroizohyps Mapa hydroizohyps byla sestrojena na základ rešerše pr zkumných prací v okolí navrženého rozší ení pískovny. Zahrnuje území 3,5 x 2,5 km, v etn p írodní rezervace Královsví. Údaje o naražené a ustálené podzemní vod jsou tabelárn uvedeny v p íloze . 3. Z p ílohy . 2 i z mapy hydroizohyps je patrné, že hustota vrtných prací není rovnom rná. Rovn ž údaje o nam ené hladin podzemní vody zahrnují úsek tém 40 let a r zná ro ní období. P esto je na první pohled z ejmé, že hydroizohypsy na sebe plynule navazují a shodují se s p edpokládaným pr b hem hydroizohyps prezentovaných Vavrdou (2000) v p íloze .11. Rovn ž se shodují s p edpokládaným sm rem proud ní podzemních vod uvedených v map Kristena (1996) uvedené v p íloze .11 a v neposlední ad i se sm rem proud ní podzemní vody uvedené v hydrogeologické map (viz obr. .7). Z mapy hydroizohyps je patrný spád úrovn hladiny podzemní vody p es les Království v rozsahu od 204 m n.m. do 201,0 respektive 200,5 m n.m., a to na vzdálenost tém 2 km. Sm r proud ní podzemní vody se pohybuje v generelu JJV. Proud ní podzemní vody v prostoru sou asné a navrhované pískovny Kr ma - Majetín III. a IV. etap probíhá jihovýchodním sm rem. T žba št rkopísku ve IV. etap tak v žádném p ípad nem že ovlivnit režim podzemních vod v prostoru lužního lesa Království. Pozn.: Prezentovaný pr b h hydroizohyps nemá z ejm platnost v dob , kdy dochází k infiltraci vod z Moravy b hem jarního tání a n kdy i letních povodní.

Mapa povrchu neogenního podloží Rovn ž tato mapa byla sestrojena na základ rešerše pr zkumných prací v okolí navrženého rozší ení pískovny. Zahrnuje území 3,5 x 2,5 km, v etn p írodní rezervace Království. Údaje o úrovni povrchu neogenního podloží jsou tabelárn uvedeny v p íloze . 3. Z p ílohy . 2 i z mapy neogenního podloží (p . .9) je patrné, že hustota vrtných prací není rovnom rná. To platí zejména pro prostor lužního lesa Království, kde byly údaje interpolovány na vzdálenost v tší než 1 km. V roce 2001 zde provedla GF Brno, závod Praha Hron et al.(1991) geofyzikální m ení metodou vertikálního elektrického sondování (VES). Interpretací nam ených hodnot byly do mapy 1 : 10 000 (p . . 8) vykresleny izolinie mocností kvartérního pokryvu, který modeluje paleoreliéf neogenního podloží. Byla zde interpretována plochá vyvýšenina budována miocenními jíly, která prochází v hloubce 8 – 10 m pod sou asným povrchem st edem lesního komplexu Království. Dle autor je vyvýšenina po svém obvodu místy hluboce erodována rýhami až paleokoryty. Zp tná verifikace staršími vrtnými pracemi však prokázala, že hloubky kvartérního poryvu zdaleka nedosahují interpretovaných hodnot až 14 m. Vrtnými pracemi byly ov eny mocnosti kvartérního pokryvu v PR Království pouze 6 – 8,6 m. Hlubší eroze neogénu, nebo dokonce paleokoryto nebylo prokázáno ani v severním pokra ováním nivy Moravy, v prostoru ložiska Grygov, které je ov eno pom rn hustou pravidelnou vrtnou sítí (viz p . .9a).

16



Z mapy povrchu neogénu (p . .9) je z ejmé, že v prostoru PR Království tento povrch od severu k jihu mírn klesá, a to od 198 m n.m. do 196 m n.m. Nejníže z celé zkoumané oblasti se nachází terciérní povrch podél železni ní trati p i východním okraji PR, a to v úrovni od 192,74 do 195 6 m n.m. Východním sm rem od železni ní trati do prostoru IV. etapy ložiska Kr ma Majetín se povrch neogénu pom rn rychle zvedá ze 196,08 (B16) do 201,6 m n.m. (B9). To znamená zdvih p ti metr na vzdálenost 150 m. Rovn ž tak B10 - 196,5 m n.m. k B 11- 200,32 m n.m. se na 150 m zdvihá o 4 m. Práv izolinie 200 m n.m., která p edstavuje bázi št rkopískové terasy respektive povrch paleoreliéfu neogenního podloží, m že být rozhraním mezi údolní terasou a mladší akumulací hlavní terasy Moravy. Její pr b h v p íloze .9 v generelu koinciduje jak s geologickou mapou (viz obr. .5) tak i z hydrogeologickou mapou (obr. .7). Zdroje pitné vody Podle dostupných zdroj se v širším okolí stavby nevyskytují využívané zdroje podzemní vody ur ené k hromadnému zásobování pitnou vodou. Jediným využívaným místním zdrojem podzemní vody je studna p ed areálem zem d lského statku Velký Týnec v Kr mani, nacházející se cca 500 m severovýchodn od prostoru rozší ení pískovny proti sm ru proud ní podzemní vody. Podél železni ní trat Olomouc – P erov, západn od lokality budoucí t žebny probíhá hranice chrán né oblasti p irozené akumulace vod (CHOPAV) "Kvartér eky Moravy", která byla vyhlášena na ízením vlády SR . 85/1981 Sb. Od prostoru Ložika IV. etapy je CHOPAV odd leno železni ní tratí a potokem Lou kou. 3.8 Monitoring hladiny podzemní a povrchové vody V souladu z provozním ádem monitorovacího systému probíhá od roku 2000 m ení hladiny podzemní a povrchové vody. Monitoring provádí t žební spole nost ZEPIKO spol. s r.o. Každý m síc je m ena hladina podzemní respektive povrchové vody v následujících objektech situovaných v p íloze . 1: • v kr ma ské pískovn (objekt .1) • ve vrtu PJ 51 nacházející se mezi nimi (objekt .2) • ve staré majetínské pískovn (objekt .3) • ve studni hájovny U lesních víl (objekt .4) • ve vrtu HV 54 situovaném za studnou hájovny (objekt .5) • v sou asné t žebn Kr ma -Majetín III. etapa (objekt .6) • v potoku Lou ka (objekt .7) Ob dv pískovny a vrt PJ 51, nacházející se mezi nimi, jsou situovány do hlavní terasy eky Moravy. Studna U lesních víl a hydrogeologický vrt HV-54 jsou hloubeny do údolní terasy, která je v podstat sou ástí nivy Moravy K m ení úrovn hladiny vody a hloubky vrtu nebo studny se používá elektrokontaktní hladinom r G 20. Objekty situované do údolní nivy - studna U lesních víl a HV4 Tyto objekty se vyzna ují v tším ro ním rozptylem hladiny podzemní vody b hem roku, než objekt PJ 51, situovaný v hlavní terase. Objekty se pravideln m sí n monitorují od roku 2001, tj. 14 let. Ze spojnicového diagramu je patrná, že úrove hladiny podzemní vody je u obou objekt (vzdálených od sebe cca 60 m) podstat stejná. Pro statistické zhodnocení byly zvoleny výsledky m ení z nepoužívané studny „U Lesních víl“.

17



Rozptyl hladiny podzemní vody Nejv tší ro ní rozptyl hladiny (mimo záplavové roky 2006, 2008) byl zaznamenán ve studni v r. 2013 – 1, 37 m, nejnižší pak v roce 2010 – 0,36 m. Pr m rný ro ní rozptyl hladiny podzemní vody v daném objektu p edstavuje hodnotu 0,63 m. Úrove hladiny podzemní vody (hpv) pod terénem Ze spojnicových diagram (p . .12), provedených na základ m sí ních monitoring je na první pohled patrný nár st hpv v jarních m sících. Tento tém pravidelný vzestup hpv je úzce spjat s nár stem vodní hladiny v ece Morav v dob tání sn hu na jejím horním toku. Zvlášt b hem tohoto období dochází k infiltraci vod z eky (dopl ování zásob podzemní vody), zvyšuje se mocnost zvodn lé vrstvy v propustných št rkopíscích lužního lesa a n kdy i hydraulický gradient. Jako p íklad lze uvést jarní m síce 2006, 2008, kdy došlo k dlouhodobé záplav lužního lesa. Místní srážkový úhrn za b ezen a duben v Olomouci p itom inil 63,1 mm respektive 70,8 mm (viz tab. .5). Tab. .8: Statistické vyhodnocení monitoringu podzemní vody ve studni U lesních víl Rok m ení 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

ro ní úrove hpv (m) p.t. 2,4 1,55 1,70 1,82 1,61 1,64 1,20 1,74 1,55 1,65 1,30 1,52 1,76 1,40 1,69

1994 1995 1996 1997 1998 1999

1,74 1,68 1,69 1,34 1,10 1,68

Ro ní rozptyl (m) 2,18 - 2,53 1,00 – 1,85 1,46 – 1,94 1,44 – 2,16 1,07 – 1,92 1,10 - 1,95 0,00 – 1,76 1,20 – 2,11 0,00 - 2,03 1,41 - 1,84 1,10 – 1,46 1,24 – 1,83 1,47 – 1,92 0,88 – 2,25 1,50 – 1,93

Sm r. odchylka (SMODCH)

ro ní hpv (m.n.m.)

Poznámka 4 m ení 9. až12. m síc

0,25 0,15 0,24 0,27 0,23 0,65 0,27 0,66 0,15 0,13 0,19 0,15 0,38 0,17

202,45 202,30 202,18 202,39 202,36 202,85 202,26 202,47 202,35 202,69 202,50 202,20 202,60 202,31

záplavy 3. 4. m síc záplavy 3. 4. m síc enorm. srážky 5. m s

enorm. srážky 5.6. m s.

Starší m ení (Kristen 1996) 1,65 - 1,71 1,56 - 1,79 0,39 - 1,70 0,52 - 1,56 1,59 - 1,86

0,06

202,31

0,09

202,32

1m 3m 7m 4m 4m 6m

ení ení ení ení ení ení

Trvalejší nár st hpv v lužním lese Království mimo jarní tání byl zaregistrován m síci kv tnu 2010 kdy v Olomouci spadlo 160 mm srážek a m sících kv ten, erven 2013, kdy v Olomouci spadlo 82 mm respektive 138 mm srážek. Naopak srážkový deficit v roce 2000 495,5 mm (viz tab. .5) se projevil výrazným poklesem hpv v studni U lesních víl na 2,4 m pod terénem (viz. tab .8). Z výše uvedeného dvacetiletého monitoringu v lužním lese Království, provád ném na objektu studny u chaty „U lesních víl“ nebyl zjišt n za toto období trvalejší pokles pr m rné ro ní úrovn hladiny podzemní vody. Monitorovací objekt PJ 51 se nachází mezi starou majetínskou a pískovnou Kr ma I. etapa, od které je vzdálen cca 25 m po sm ru proud ní podzemní vody.

18



M ení hladiny podzemní vody se provádí již od roku 1996. Odm rný bod (ústí pažnice se nachází v úrovni 208,53 m n.m. V období p ed zahájením t žby se hpv v PJ 51 pohybovala 203,37 do 203, 88, ili rozptyl hladin inil 51 cm. V období p i probíhající t žb a postupném zv tšování vodní hladiny se hpv pohybovala od 203,32 do 203,93 m n m rozptyl 61 cm. Z porovnání úrovn hpv ve vrtu PJ 51 p ed zahájení t žby, b hem t žby a po t žb (viz p . . 12 ) je patrné, že se stále pohybuje v rozmezí mezi 203,27 do 204,53 m n.m.. M žeme tedy konstatovat že hladina podzemní vody po sm ru jejího proud ní není t žbou ani následnou rekultivací ovlivn na a nebude ovliv ována ani v budoucnu. Tab. .7: Statistické vyhodnocení monitoringu podzemní vody ve vrtu PJ51 Rok m ení 1996 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

ro ní úrove hpv* (m) 4,55 5,17 5,24 4,79 4,39 4,97 4,97 4,82 4,42 4,63 4,77 4,66 4,30 4,21 4,62 4,66 4,72

Ro ní rozptyl (m) 4,71 - 5,13

Sm r. odchylka (SMODCH) 0,16

5,21 - 5,26 4,60 – 5,06 4,61 – 4,97 4,75 – 5,21 4,85 – 5,15 4,71 - 4,99 4,20 – 4,80 4,55 – 4,71 4,55 - 4,89 4,30 - 4,90 4,03 – 4,47 4,00 – 4,45 4,49 – 4,78 4,50 – 4,90 4,65 – 4,82

0,11 0,09 0,17 0,09 0,08 0,22 0,07 0,09 0,18 0,19 0,15 0,12 0,12 0,07

Ro ní hpv (m.n.m.) 203,57 203,36 203,29 203,74 203,75 203,56 203,56 203,71 204,11 203,90 203,76 203,87 204,23 204,32 203,91 203,87 203,80

Poznámka

1 m ení 4 m ení 9. až12. m síc

záplavy 3. 4. m síc záplavy 3. 4. m síc enorm. srážky 5. m s


hpv* m eno od odm rného bodu 208,53 m .n.m.

Oscilace hladiny podzemní vody ve vrtu PJ 51 b hem roku je mén výrazná oproti objekt m v lužním lese. Sm rodatná odchylka se pohybuje v setinách až ve dvou desetinách. Rovn ž je mén závislá na ro ním období. Z dlouhodobého monitoringu hpv ve vrtu PJ 51 (monit. bod .2) a hladiny v pískovn Kr ma (monit. bod . 1) lze pozorovat, že období s nejvyšší pr m rnou ro ní úrovní hladin ve pískovn (2006, 2010, 2011) se shodují s nejvyššími pr m rnými ro ními hodnotami úrovn hladiny podzemní vody ve vrtu PJ 51 (srovnej tab. . 7, 8). Monitorování pískoven – t žební prostor Kr ma I. a II. etapy. (monitorovací objekt . 1)

Ucelené monitorování pískovny v k.ú Kr ma probíhalo až od 8.10. 2002, kdy došlo k propojení staré a nové pískovny a k postupnému vyrovnávání hladiny s novou pískovnou z 204,94 m n.m. p ed propojením (27.9.2002) na 204,2 m n.m. po propojení (20.12.2002). Rozdíl ve výšce hladin - 74 cm mezi starou a novou kr ma skou pískovnou p ed jejich propojením byl ovlivn n zakolmatováním b eh na odtokové stran mezi starou a novou pískovnou. Úrove hladiny v pískovn se b hem uplynulého 15- ti letého monitorovacího období pohybovala od 203,78 do 205,80 ili 2,02 cm.

19



Tab. .8: Statistické vyhodnocení monitoringu povrchové vody ve pískovn Kr ma I. a II. etapa Rok m ení 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Rozdíl hladin (m) 0,37 1,19 0,40 0,91 0,65 1,15 0,68 0,73 0,85 1,61 1,02 0,50 0,75 0,34

Ro ní rozptyl hladin (m n.m.) 205,17 - 205,54 204,20 - 205,39 203,80 - 204,20 203,80 - 204,71 203,78 - 204,43 204,30 - 205,45 203,84 - 204,52 203,84 - 204,57 203,85 - 204,70 204,19 - 205,80 204,78 - 205,80 204,70 - 205,20 204,34 - 205,09 204,22- 204,56

Sm r. odchylka (SMODCH) 0,13 0,34 0,15 0,22 0,25 0,35 0,19 0,24 0,26 0,53 0,30 0,17 0,24 0,11

ro ní úrove hladin (m.n.m.) 205,36 204,98 204,05 204,18 204,20 204,91 204,23 204,09 204,25 205,06 205,24 204,91 204,80 204,38

Poznámka

enorm. srážky 5. m s


Z tabulky . 8 je patrná pom rn vysoká oscilace úrovn hladiny i b hem roku. Nejvyšší hodnota oscilace (1,61 m) a nejvyšší pr m rná úrove hladiny (205,06 m n.m.) byla nam ená v roce 2010. Tento rok byl zaznamenán v Olomouci jako srážkov nadpr m rný (viz obr . 8) Nej ast ji (9x) dosahovala hladina d lní vody v t žebním prostoru nejvyšších hodnot v období prosinec – únor, tedy v období malého výparu. Obr. .8: M sí ní úhrn srážek v Olomouci v r 2010 v porovnání s pr m. úhrnem za období 1961-1990

Zdroj: http://portal.chmi.cz

Na základ dlouhodobých zám r d lní mapy nebyla pozorována žádná souvislost mezi rozši ováním zatopeného t žebního prostoru a trvale vzr stající nebo klesající hladinou d lní vody. Z výše uvedených výsledk monitoringu lze konstatovat, že d lní voda v Kr ma ské pískovn (I. a II. etapy) je áste n dotována p ítoky podzemní vody na p ítokové stran , áste n pak srážkovým úhrnem blízkého okolí pískovny. Záv rem pozorování lze konstatovat, že b hem postupn se rozši ujícího se jezera p i pokra ování t žby št rkopísku v pískovn Kr ma I. a posléze II. etapy ani p i jejich rekultivaci respektive po ukon ení rekultivace nedocházelo a nedochází k ovlivn ní úrovn hladinu povrchové vody jak v kr ma ské pískovn (monit . objekt .1) tak i ve staré majetínské pískovn (monit. objekt .3).

20



Zatopená stará majetínská pískovna (monitorovací objekt .3) Stará majetínská pískovna (objekt .3) je vzdálená od kr ma ské pískovny (objekt .1) cca 80 m. Výška hladiny ve staré majetínské pískovn se b hem uplynulého monitorovacího období pohybovala od 202,95 do 204,58 ili 1,63 cm. Nejvyšších hodnot dosahuje v období b ezen, duben, nejnižších zá í, íjen. Postupné snižování hladiny majetínské pískovny v období erven až listopad 2003 (viz graf v p íloze . pískovna 2)) bylo zp sobeno enormn suchým létem a podzimem. Nebylo pozorováno ovlivn ní hladiny majetínské pískovny rozši ovaném hladiny pískovny v kr ma ské pískovn . Tab. .8: Statistické vyhodnocení monitoringu povrchové vody ve staré Majetínské pískovn Rok m ení 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Rozdíl hladin (m) 0,43 0,31 0,73 0,22 0,30 0,90 0,34 0,30 0,26 0,45 0,59 1,19 0,20 0,24

Ro ní rozptyl hladin (m n.m.) 203,31 - 203,74 203,43 - 203,75 202,95 - 203,68 203,08 - 203,30 203,11 - 203,41 203,19 - 204,09 203,24 - 203,58 203,19 - 203,49 203,29 - 203,55 203,64 - 204,09 203,99 - 204,58 203,39 - 204,58 203,51 - 203,71 203,29 - 203,53

Sm r. odchylka (SMODCH) 0,11 0,10 0,29 0,07 0,09 0,30 0,10 0,10 0,08 0,13 0,22 0,41 0,06 0,08

ro ní úrove hladin (m.n.m.) 203,59 203,57 203,30 203,20 203,32 203,68 203,43 203,36 203,42 203,95 204,31 203,93 203,57 203,46

Poznámka

enorm. srážky 5. m s


Monitorování potoka Lou ka Monitoring potoka Lou ka probíhá od kv tna 2005. M í se hladina na t ech místech mostcích p es danou vodote (monitorovací body M1 – M3). Odm rný bod M1 (207,19 m n.m.) je situován na mostku u místní komunikace Kr ma – Majetín pod t žebním prostorem. Odm rný bod M2 (208,28 m n.m.) je situován na mostku na rozhraní I. a II. etapy t žby. Odm rný bod M1 (210,20 m n.m.) je situován na mostku cca 300 m nad t žebním prostorem II. etapy. Hladina v Lou ce za uplynulé období kolísala v rozmezí 25 cm v nep ímé závislosti na srážkách. Nejvyšší hladina byla nam ená v únoru 2008. nejníže pak v srpnu 2005, kdy potok tém vyschl. Je však t eba zd raznit že vydatnost pr toku potoka Lou ka m že být také regulována stavidly rybníka, ze kterého vytéká cca 500 m nad obcí Kr ma , a proto zde není provedeno statistické vyhodnocení. Monitoring kvality vody Obsah nepolárních extrahovatelných látek (NEL) Již p ed zapo etím exploata ní innosti v roce 2000 byly odebrány vzorky vody ze stávajícího monitorovacího vrtu PJ 51 a ze staré kr ma ské pískovny. Obsah nepolárních extrahovatelných látek (dále jen NEL) ve staré pískovn inil 0,34 mg/l a ve vrtu PJ51 1,4 mg/l. Nyní se dle monitorovacího ádu odebírají každoro n vzorky d lní vody z kr ma ské pískovny I. a II. etapy (monit. bod .1) a vzorek podzemní vody z monitorovacího vrtu PJ 51 (monit. bod .2) za ú elem chem. rozboru na stanovení NEL. Od roku 2011 se odebírá vzorek d lní vody i z jezera

21



t žebního prostoru III. etapy Analytické práce byly zadávány laborato i firmy ECOchem Praha, pobo ka Brno., která od roku 2006 zm nila název na ALS Group. V pr b hu patnáctiletého monitorovacího období lze konstatovat, že s rozši ující se plochou hladiny d lní vody obsahy NEL v pískovn v p evážné v tšin m ení klesly pod mez nep ekro ily hodnoty pro povrchovou vodu citlivosti laboratorní metody a v žádném p ípad dané Na ízením vlády R . 61/2003 Sb. Zvýšené obsahy NEL ve vrtu PJ 51 z ejm souvisí se na starou zát ží pocházející z polního letišt , které v tomto prostoru bylo v minulosti provozováno. Výsledky analýz NEL z odb r za poslední období jsou v následující tabulce:

Tabulka 1: Obsah NEL v monitorovacích objektech na lokalit Kr ma Monitorovaný Objekt Datum odb ru PJ 51 Pískovna

Obsah NEL mg/l 24.10.2000 0,34 1,4

Obsah NEL mg/l 5.2.2001 <0,040 0,14

Obsah NEL mg/l 18.7.2002 <0,040 <0,040

Obsah NEL mg/l 1.10.2003 <0,040 <0,040

Obsah NEL mg/l 21.7.2004 <0,049 <0,049

Obsah NEL Obsah NEL mg/l mg/l

22.12.05 0,18 <0,049

11.4.06 0,19 <0,049

Monitorovaný Objekt Datum odb ru PJ 51 Pískovna I. et. Pískovna III. e

Obsah NEL mg/l 3.4.2007 <0,049 <0,049

Obsah NEL mg/l 3.4.2008 0,48 <0,049

Obsah NEL mg/l 18.6.2009 0,059 <0,049

Obsah NEL mg/l 23.8.2010 <0,1 <0,1

Obsah NEL mg/l 26.4.2011 <0,05 <0,05 0,075

Obsah NEL mg/l 21.11.2012 <0,05 <0,05 <0,05

Obsah NEL mg/l 11.6.2013 0,059 0,055 0,064

Monitorovaný Objekt Datum odb ru PJ 51 Pískovna I. et. Pískovna III. e

Obsah NEL mg/l 9.4.2014 <0,050 <0,050 <0,050

Obsah NEL mg/l 10.7.2014 <0,050 <0,050 <0,050

Z výše uvedených výsledk vyplývá, že t žba z vody ani následná rekultiva ní innost neovliv ují podstatným zp sobem obsah ropných látek v podzemní vod ve vrtu PJ 51 ani v d lní vod v pískovnách. Fyzikáln chemický rozbor podzemní vody z vrtu PJ 51 a z pískovny Kr ma I. a II. etapa Od po átku t žby se odebírá vzorek d lní vody z pískovny Kr ma I. etapa a vzorek podzemní vody z monitorovacího vrtu PJ 51 za ú elem stanovení úplného chemického rozboru (dále jen ÚCHR) a od roku 2011 také vzorek povrchové vody z pískovny Kr ma III. etapa. ÚCHR se skládá z podrobného rozboru kationt , aniont , speciálních ukazatel a hodnot tvrdosti vody. (viz monit bod .1,2 v p íloze . 1) • Kationty: vápník, ho ík, sodík, draslík, železo, mangan, amonné ionty a H+ • Anionty: chloridy, dusi nany, fosfore nany, hydrouhli itany, sírany, fluoridy a OH• Speciální ukazatele: pH, CHSK – Mn, rozpustné látky, volný oxid uhli itý • Tvrdost vody: tvrdost celková, vápenatá, ho e natá

22



Odb r probíhá za pomocí železného odb rného válce o objemu 1 l. Z každého místa se odebírají dv sklen né lahve k tomu ur ené. Jsou opat eny etiketou s místem a datem odb ru. Vzorky se zasílají do akreditované zkušební laborato e Ecochem, a.s. Praha. Laborato provádí následující metody stanovení: v Stanovení rozpušt ných látek. Filtrováno p es filtr Schleicher- Schuell GF6 (1um). v Stanovení zásadové neutraliza ní kapacity (ZNK). v Stanovení celkového fosforu a orthofosfore nan spektrofotometricky. v Stanovení elektrické konduktivity. Korekce na 25 °C provedena matematicky. v Stanovení chemické spot eby kyslíku manganistanem (CHSK – Mn). v Stanovení kyselinové neutraliza ní kapacity (KNK). v Stanovení fluorid elektrochemicky (ISE). v Stanovení pH . v Stanovení nepolárních extrahovaných látek infra ervenou spektrometrií. v Stanovení prvk metodou atomové emisní spektrometrie s induk n vázaným plazmatem. v Rozklady vzork pro stanovení prvk metodami ICP a AAS. v Stanovení rozpušt ných chlorid , dusi nan a síran kapalinovou chromatografií iont ve vodách v Stanovení fosfore nan , dusitan , amoniaku a amonných iont metodou kontinuální pr tokové analýzy (CFA). Záv ry z dlouhodobého sledování fyzikáln chemických parametr vody ve vrtu PJ 51 a v pískovn shrnula do konce roku 2005 ve své diplomové práci Plchová (2006). Analýzám ÚCHR byly podrobovány vzorky vody do konce roku 2008. Lze konstatovat, že s rozši ující se t žbou nedochází k významným zm nám ve fyzikáln chemických parametrech povrchové d lní i podzemní vody a jejich kvalitu negativn neovliv uje. Z tohoto d vodu jsou zadávány od roku 2009 vzorky povrchové vody z Pískovny Kr ma I. a II. etapa (od r. 2011 také z prostoru rozší ení ložiska Kr ma - Majetín III. etapa) na zkrácený chemický rozbor: pH, CHSK, Ncelk., amoniak a amonné ionty, NO3, NO2, SO4 a nepolární extrahovalelné látky (NEL) Pískovna Kr ma byla otev ena v kv tnu 2000. Postupným zahlubováním pískovny bylo dosaženo b hem t í m síc hladiny podzemní vody, která se akumulovala na nepropustném jílovitém podloží, tak vznikl rezervoár d lní vody. Výchozí chemismus této podzemní vody byl monitorován p ed založením pískovny vrtem PJ 51 ( íjen 1999). Z dlouhodobého sledování chemismu podzemní vody ve vrtu PJ 51 a d lní vody v pískovn Kr ma I. a II. etapy vyplývají následující záv ry. Analýza speciálních ukazatelÿ ( vi z p . . 13.1, 13.2)

Speciální ukazatele zahrnují rozbory pH, CHSK–Mn, vodivosti, rozpušt ných látek, oxidu uhli itého a tvrdostí. •

pH

Ve vrtu PJ 51 pH dosahovalo p ed otev ením pískovny (13.10. 1999) hodnoty 7,05. Po celou dobu monitoringu pak kolísala jeho hodnota od 6,76 do 7,54. Tedy rozdíl mezi maximem a minimem je 0,78 Pr m rné PH je 7,07. Nebyla vypozorována závislost oscilace hodnot pH na ro ních dobách. V d lní vod pískovny byl po áte ný stav pH 7,72. B hem provád ní monitoringu se jeho hodnoty pohybovaly od 7,14 do 8,25. Rozdíl mezi maximem a minimem je 1,11. Pr m rné pH je 7,91, tedy vyšší než u podzemní vody. Rovn ž v pískovn nejeví kolísání hodnot pH závislost na ro ním období. Srovnáme-li výsledky m ení ve vrtu PJ 51 a v pískovn m žeme konstatovat, že v pískovn jsou hodnoty pH v pr m ru o necelý 1 stupe vyšší a dochází zde k v tšímu kolísání pH b hem monitorovacího období. Koncentrace pH souvisí s množstvím rozpušt ného CO2. Vyšší hodnoty CO2 promísené s vodou vytvo í slabou kyselinu uhli itou, která

23



má p ímý vliv na snížení hodnot pH. Podíváme-li se na obsah CO2 vidíme zna ný rozdíl v hodnotách nam ených v pískovn oproti podzemní vod ve vrtu PJ 51 . Ve vrtu je pr m rná hodnota CO2 45,7 mg.l-1 a v pískovn jen 10,4 mg.l-1. V pískovn III. etapy se pohybuje pH v období 2011 – 2014 od 7,36 do 8,21. •

CHSK – Mn

CHSK- Mn p edstavuje stanovení sumy všech organických látek pomocí kyslíku spot ebovaného na jejich oxidaci. Ve vrtu PJ 51 se místy vyskytují vysoké hodnoty (30.6. 2004 – 8,6 mg.l-1, 29.6.2006 – 7,5 mg.l-1 a 19.8. 2008 dokonce 26 mg.l-1). Tyto vysoké hodnoty jsou ovlivn ny výskytem živé organické hmoty, která se do vrtu dostala v letních m sících p es víko pažnice, která je v podstat v úrovni terénu. Dlouhodobý pr m r CHSK-Mn ve vrtu PJ 51 iní 7,8 mg.l-1. D lní voda v pískovn vykazuje CHSK- Mn nižší pr m rnou hodnotu - 2,6 mg.l-1. •

Vodivost

Je fyzikální veli ina, která ukazuje na schopnost vzorku dob e vést elektrický proud. Velká vodivost ve vod je ovlivn na p ítomností anorganických rozpušt ných pevných látek jako jsou chloridy, dusi nany, sulfáty, fosfáty (anionty) nebo sodík, ho ík, vápník, železo, hliník (kationty). Voda s vysokou konduktivitou (vodivostí) má velké procento podílu rozpušt ných látek. Hodnoty vodivosti u obou monitorovacích objekt jsou vcelku vyrovnané i když vodivost v d lní vod pískovny vykazuje mírn sestupný trend. Pr m rná vodivost v podzemní vod vrtu PJ 51 vykazuje vyšší hodnoty (88,6ms.m-1) než voda v pískovn (73,0 ms.m-1). Tato skute nost souvisí s vyššími obsahy rozpušt ných látek, aniont i kationt v podzemní vod (viz tabelární hodnoty v p ílohách 13.1, 13.2) •

Rozpušt né látky

Ve vrtu PJ 51 se hodnoty rozpušt ných látek pohybují od 450 mg.l-1 do 760 mg.l-1. Pr m rná koncentrace rozpušt ných látek ve vod je 600 mg.l-1. V d lní vod pískovny maximum rozpušt ných látek vykazuje hodnotu 614 mg.l-1 a minimum pak 420 mg.l-1. Pr m rná hodnota je 484 mg.l-1. Vyšší pr m rná koncentrace rozpušt ných látek v podzemní vod ve vrtu PJ 51 o více než 100 mg.l-1 je dána kontinuálním uvol ováním minerálních láteky z horninového podloží, kdežto v pískovn je d lní voda „ ed na“ deš ovou vodou a koncentrace rozpušt ných látek se tak mírn snižuje. •

CO2

Rozpustnost uhli itan se se vzr stající teplotou snižuje. To znamená, že d lní voda pískovny vykazuje nižší obsahy uhli itan . V podzemní vod vrtu PJ 51 se hodnoty uhli itan pohybují od 13,2 mg.l-1 do 150 mg.l-1. Rozdíl mezi maximem a minimem je tedy zna n velký a iní 136,8 mg.l-1. Pr m rná koncentrace CO2 v podzemní vod vrtu PJ 51 je 45,7 mg.l-1. Není zde pozorovatelná závislost na ro ním období. V pískovn množství CO2 dosahuje hodnot od 0 mg.l-1 do 48,4 mg.l-1. Pr m rná hodnota se pohybuje jen kolem 9,2 mg.l-1. Lze zde pozorovat závislost nízkých obsah CO2 b hem letních m síc , kdy nulové hodnoty byly zaznamenány v m sících ervnu, ervenci a srpnu (viz tabelární hodnoty v p íloze 13.1, 13.2 ). Záv rem lze konstatovat že rozdíl pr m rného obsahu obsahu CO2 je 5 x vyšší ve vrtu PJ 51 než v d lní vod pískovny.

24


•


Tvrdost celková

Ve vrtu PJ 51 dosahovala tvrdost vody p ed otev ením pískovny (v r. 1999) hodnoty 10,406 mval.l-1. Rok na to (30.1. 2001) byla nam ena hodnota 9,461 mval.l-1. S postupem doby lze pozorovat klesající tendenci až na hodnotu 5,685 mval.l-1 (2007) respektive 6,8 mval.l-1 (2008). Pr m rná hodnota celkové tvrdosti v podzemní vod vrtu PJ 51 pak iní 7,648 mval.l-1. Hodnoty tvrdosti úzce souvisí s množstvím rozpušt ných minerálních látek ve vod . P i nam ené tvrdosti 9,461 mval.l-1 bylo stanoveno množství rozpušt ných látek 760 mg.l-1, zatím co p i hodnot 6,800 mval.l-1 bylo stanoveno540 mg.l-1 rozpušt ných látek. Klesající trend tvrdosti podzemní vody ve vrtu, z ejm souvisí s infiltrací mén tvrdé d lní vody podél východního b ehu p es vrt PJ 51 vzdáleného cca 25 m od hladiny jezera pískovny. Celková tvrdost d lní vody v pískovn dosahuje hodnot v rozmezí od 3,894 do 8,210 -1 mval.l . Rozdíl mezi maximem a minimem celkové tvrdosti je 4,477 mval.l-1 p i pr m rné hodnot 5,895 mval.l-1. Velká oscilace v tvrdosti d lní vody je z ejm zap í in na st ídavou intenzitou p ítok podzemní vody p i zahlubování druhé etáže pískovny. Rovn ž v d lní vod pískovny hodnoty tvrdosti úzce souvisí s množstvím rozpušt ných minerálních látek ve vod . P i nam ené tvrdosti 8,210 mval.l-1 bylo stanoveno množství rozpušt ných látek 550 mg.l-1, zatím co p i hodnot 3,894 mval.l-1 bylo stanoveno 430 mg.l-1 rozpušt ných látek. Nam ené vyšší hodnoty celkové tvrdosti ve vrtu PJ 51 jsou zap í in ny neustálým uvol ování minerálních látek z horninového prost edí do podzemní vody, na rozdíl od pískovny, kde se d lní voda z obnažené první zvodn áste n smíchává s deš ovou vodou. Analýza kationt ( vi z p . . 13.1, 13 Rozbor kationt se skládá ze zjiš ování hodnot vápníku, ho íku, sodíku, draslíku, železa, manganu, amonných iont a vodíkového protonu. •

Ca2+

Obsah vápníku ve vod z vrtu PJ 51 je pom rn stabilní a není zde zjišt na závislost na ro ním období. Nejvyšší hodnota byla nam ena 30.1.2001 a to 150 mg.l-1 , nejnižší 25.9.2007, kdy dosáhla jen 76 mg.l-1. Pr m rná hodnota pak iní 116 mg.l-1. V pískovn lze pozorovat o n co v tší rozptyl obsahu vápníku v d lní vod a to od 50 -1 mg.l do 120 mg.l1 tedy 70 mg.l1., p i pr m rné hodnot 84 mg.l1. Jak u PJ 51 tak u pískovny nebyla pozorována závislost kolísání obsahu vápníku s ro ním obdobím. V d lní vod pískovny lze pozorovat mírn klesající trend obsahu vápníku s asem. •

Mg2+, Na+, K+ Pr m rné hodnoty ho íku, sodíku a draslíku ve vrtu PJ 51 i v pískovn jsou v podstat shodné, ho ík kolem 22 mg.l-1, sodík 25 mg.l-1 a draslík 4 mg.l-1. Nedochází zde k podstatnému kolísání hodnot b hem ro ních období ani v ase. •

Fe2+

Železo se vyskytuje zcela p irozen v p d i horninách, je to též i esenciální stopový prvek ve vod . Ve vrtu PJ 51 se obsahy železa pohybují od 0,005 mg.l-1 do 3 mg.l-1. Pr m rná hodnota iní 0,9 mg.l-1. V pískovn se jeho koncentrace pohybují od 0,46 mg.l-1 až pod 0,005 mg.l-1. Pr m rná hodnota železa v d lní vod v pískovn je 0,10 mg.l-1. Porovnáme-li výsledky m ení zjistíme, ze podzemní voda z vrtu PJ 51 obsahuje v pr m ru tém 9 × více železa než v pískovn . Vyšších hodnot v podzemní vod je dosahováno v d sledku uvol ování železa z horninového podloží. 25


•


Mn4+

Je stejn jako železo b žnou sou ástí p írodních vod. Povrchové vody obvykle obsahují koncentrace pod 1 mg.l-1, asto pouze stopová množství, což se b hem monitoringu potvrdilo. Ve vrtu PJ 51 jsou koncentrace manganu vyšší a dosahují hodnot v pr m ru kolem 0,24 mg.l-1, kdežto v d lní vod pískovny v pr m ru 0,10 mg.l-1. •

NH4+

Koncentrace amonných iont ve vrtu PJ 51 se pohybuje v rozmezí od 0,9 mg.l-1 do <0,05 (t. zn. pod analytickou p esnost p ístroje). Pr m rná hodnota amonných iont v podzemní vod vrtu PJ51 (mimo rok 2008) iní 0,31 mg.l-1. Vyšší obsah NH4+ v r 2008 byl z ejm ovlivn n rozkladem napadaných organických látek ve vrtu, jehož pažnice ústí v úrovni terénu. V následujícím období (2009 – 2014) se pohybovaly obsahy amonných int pod 0,05 mg/l. mg.l-1

V pískovn I. etapy se pohybují hodnoty NH4+ od <0,05 mg.l-1 (pod mezí citlivostí analytické metody) do 0,16 mg.l-1. Pr m rná hodnota je 0,10 mg.l-1. V pískovn III. etapy byla v období 2011 – 2014 nam ena koncentrace amonných iont od 0,323 do 0,066 mg.l-1.

•

H+

Hodnoty H+ v obou pozorovaných stanovištích mají nulovou hodnotu. Analýza aniontÿ (viz pü. 13.5, 13.6) Chemický rozbor aniont je prezentován obsahem chlorid , dusi nan , dusitan , fosfore nan , hydrouhli itan , síran , fluorid a OH-. •

Cl-

Obsahy chlorid v obou na obou monitorovacích bodech, tedy ve vrtu PJ 51 i v pískovn , se pohybují kolem pr m rné hodnoty 70 mg.l-1. Nebyla pozorována žádná závislost koncentrace chlorid na ro ním období ani s asem.

•

NO3-

Podíl dusi nan v pitné vod je 2 mg/litr. Vysoká koncentrace dusi nan ve vod je pak ovlivn na vysokou chemizací zem d lství a pr myslu. Ve vrtu PJ 51 se jeho koncentrace velmi asto pohybují pod 2 mg.l-1 (tj. pod mezí citlivosti analytické metody kapalinové chromatografie iont ve vodách). Jeho n kolikanásobn zvýšené hodnoty jsou dány pr sakem tekutých hnojiv do m lké zvodn z okolních polí. Tyto zvýšené obsahy ve sledovaném období se asto shodují i se zvýšenými obsahy dusi nan ve vod se pískovny. To znamená, že splachy z hnojiv pronikly ve stejném období jak do m lké zvodn ve vrtu, tak do d lní vody v pískovn . Pr m rná nižší hodnota dusi nan v pískovn (5,3 mg/l) než ve vrtu (13 mg/l) je dána „na ed ním“ d lní vody deš ovými srážkami. Stanovení dusi nan ve vrtu PJ 51, pískovn Kr ma I. a III. etapy pokra uje i ve zkrácených chemických rozborech. Jejich obsah kolísá ve vrtu PJ 51 2,42 do 14,3 mg/l, pískovn I. etapa od 0,82 do 6,52 mg/l a pískovn III. etapa od 0,37 do 4,06 mg/l.

26


•


NO2-

Koncentrace dusitan ve vrtu PJ 51 i v pískovn kolísají v setinách až tisícinách mg/l. Velmi asto i pod mezí citlivosti laboratorní metody (pod 0,005 mg/l) p i pr m rné hodnot 0,09 respektive 0,05 mg/l. Nebyla pozorována žádná závislost s obsahy dusi nan . Stanovení dusi nan ve vrtu PJ 51, pískovn Kr ma I. a III. etapy pokra uje i ve zkrácených chemických rozborech. Jejich obsah kolísá ve vrtu PJ 51 od 0,0173 do 0,225 mg/l, v pískovn I. etapa od 0,011 do 0,0328 mg/l a pískovn III. etapa od 0,005 do 0,0292 mg/l.

•

PO43-

P írodním zdrojem fosforu ve vodách je rozpoušt ní a vyluhování n kterých minerál ze zv tralých hornin. Antropogenním zdrojem anorganického fosforu je p edevším aplikace fosfore nanových hnojiv a odpadní vody z prádelen a dalších provoz , do kterých se dostávají fosfore nany z pracích prost edk . Zdrojem organického fosforu je fosfor obsažený v živo išných odpadech. Ve vrtu PJ 51 se obsahy fosfore nan pohybují v pr m ru 0,19 mg.l-1 a v pískovn 0,07 -1 mg.l . Koncentrace fosfore nan i hydrouhli itan v podzemní vod z vrtu PJ 51 jsou v pr m ru dvojnásobné jak v pískovn . •

HCO3-

Hodnoty hydrouhli itan iní v podzemní vod ve vrtu PJ 51 v pr m ru kolem 261 mg.l-1, v pískovn pak 162 mg.lNebyla pozorována žádná závislost koncentrace chlorid na ro ním období. •

SO42-

Obsah síran je ve vrtu PJ 51 a v pískovn tém vyrovnaný. Pr m rná koncentrace síran ve vrtu má hodnotu 113mg.l-1 v pískovn pak 118 mg.l-1. Nebyla pozorována žádná závislost koncentrace síran na ro ním období. S postupem asu jeví d lní voda v pískovn mírn klesající trend koncentrace síran .

•

F-

Koncentrace fluorid ve vrtu PJ 51 jsou velmi nízké. Pohybují se v tšinou od <0,2 mg.l-1 (t. zn. pod hranicí citlivosti analytické metody) do 0,35 mg.l-1. Dlouhodobý pr m r obsahu Fv podzemní vod je tedy 0,22 mg.l-1. V pískovn jsou hodnoty nepatrn vyšší, a to od <0,2 mg.l-1 do 0,45 mg.l-1. V pr m ru pak iní 0,28 mg.l-1.

•

OHHodnota OH- v obou pozorovaných objektech má nulovou hodnotu

4. P edpokládané vlivy na p írodní prost edí Pokra ování t žby ve IV. etap bude zahájeno p i severovýchodním okraji t žebního prostoru. Nejprve však nad ástí tohoto území budou skryty vrstvy ornice a podorni í a uloženy na vyhrazený prostor pro deponie. Otvírkový ez na první (suchou) etáž bude situován za ochranný pilí k potoku Lou ka. Tyto skrývky budou krom ur eného prostoru pro deponie

27



zanesené do plánu využívání ložiska ukládány jako nízké ochranné valy podél ochranného pilí e k místní vodote i a podél hranice územního rozhodnutí. B hem t žby a hlavn po jejím skon ení budou využívány pro rekultivaci vyt ženého prostoru podle Plánu rekultivace. Obdobným zp sobem bude skryt i materiál p ípadné podorni ní vrstvy, který však bude deponovaná zvláš a p ípadn použit pro násypy, záhozy apod. i mimo pískovnu. Po skrytí dostate né plochy bude t žba pokra ovat kontinuáln z západním sm rem p i zachování sou asné t žební úrovn pro první (suchou) etáž cca 202 – 203 m n.m. Tato úrove je dána rezervou cca 0,5 – 0,7 m nad o ekávanou hladinu ustálené podzemní vody. Sou asn s rozši ováním prostoru t žebny p i t žb z b ehu bude pokra ovat i její zahlubování o další etáž, to znamená pod hladinu podzemní vody ili t žbu z vody. Toto zahloubení bude limitováno tuhým až pevným jílovým podložím, respektive 0,30 m nad podloží. Minimální p edstih skrývkového ezu 10 m p ed postupem t žební st ny s t žbou bude dodržován až do vyt žení t žebního prostoru. Rekultiva ní práce budou probíhat tém sou asn s postupující t žbou, tak jako i v minulých etapách. Plán rekultivace pro IV. etapu bude p izp sobena charakteru jejího finálního využití navrácení do zem d lského p dního fondu. To znamená že vyt žený prostor bude pr b žn zavážen do p vodní konfigurace terénu (204 – 207 m n.m.) zeminou pocházející z výkopových prací v blízkém okolí, p evážn však z výkop stavby a rychlostní komunikace Olomouc – P erov. Dle projektové dokumentace k této stavb je spo ítán p ebytek výkopu t chto zemin na 500 000 m3 a p ebytek orni ních vrstev na 393 000 m3

Celková bilance zeminy pro technickou rekultivaci s návratem do zem d lského p dního fondu bude cca 1.101.122 m3. Navážená zemina (zat íd ná dle vyhl. . 381/2001 Sb. jako 17 05 04 Zemina a kamení) bude spl ovat technické požadavky dané § 12, odstavec 2, vyhlášky . 294/2005 Sb. na vyt ženou zeminu a kameny využívanou k rekultivaci vyt žených d lních d l. Podmínky pro využívání uvedeného zásypového materiálu up es uje p íloha . 11. k vyhlášce 294/2005 Sb. Po petrografické stránce bude zásypový materiál ze zá ezu t lesa stavby rychlostní komunikace zahrnovat širší spektrum horninových typ s odlišnými fyzikáln mechanickými vlastnostmi. Z geologické mapy v p . .11.9 lze zde vy lenit : í ní sedimenty (písek, št rk), splachové sedimenty (hlína, písek, št rk), svahové sedimenty (hlína, kameny), spraše, vápencová brekcie, vápenec, dolomitický vápenec. Odt žené kameny vápenc a vápencové brekcie budou ukládány spole n s í ními a svahovými sedimenty na bázi vyt žené pískovny a pr b žn hutn ny. Do nadloží budou ukládány jemnostn jší hlinitopís ité sedimenty, které budou rovn ž pr b žn hutn ny pojezdy t žební techniky. Jakmile se technickou rekultivací dosáhne p vodní konfigurace terénu, bude kontinuáln na upravený terén navezena a rozprost ena vrstva orni ního horizontu o pr m rné mocnosti 0,3 – 0,4 m. Výše uvedený postup p i pln ní vyt ženého prostoru bude dodržen i p i návozu zemin z ostatních staveb v okolí. Z minulosti to byl p evážn materiál ze základ staveb obchodních dom a liniových staveb. Petrograficky se p evážn jednalo o hlinitopís ititou hlínu až zahlin ný št rk. 4.1 Vliv na charakter odvodn ní oblasti Zájmové území je odvod ováno p evážn infiltrací srážek do podzemí a podzemním odtokem. V p ípad vydatn jších srážek odtékají povrchové vody jednak nevýraznou bezejmennou vodote í, pramenící cca 1 km v lesíku severovýchodn obce Majetín a protékající 300 m od jižního okraje budoucího t žebního prostoru III. etapy. Takto je odvod ována jižní polovina navrhovaného t žebního prostoru IV. etapy. Druhá polovina území rozší eného ložiska se d je prost ednictvím místí vodote e Lou ka, která protéká severním p i okraji p edpolí budoucího prostoru zemníku (viz obr .6). Srážkové vody spadlé do prostoru jezera a extravilánové vody p itékající v obdobích

28



zvýšených srážek z povodí t žebního jezera budou spolu s ostatními d lními vodami infiltrovat na západním odtokovém b ehu do podzemí. Z mapy hydroizohyps (viz p . .10) je z ejmé, že sm r proud ní podzemní vody probíhá od západního okraje t žebního prostoru IV. etapy jihozápadním sm rem, tedy zcela mimo lužní les Království. Z dlouhodobého monitoringu hladin povrchové i podzemní vody v pískovnách i vrtu PJ51 vyplývá, že t žba ani pr b žná rekultivace I., II., a III. etapy nemá vliv na odvodn ní oblasti, takže se nadá o ekávat ani u IV. etapy.

4.2 Zm ny hydrologických charakteristik Nejbližší vodote í v okolí plánovaného rozší ení pískovny je potok Lou ka, který protéká cca 20 m od severního okraje ložiskového území IV. etapy. Hladina vody v Lou ce m ená z mostku p i jihozápadním okraji ložiska kolísala od 205,27 m n.m. do 205,41 m n.m., tedy v rozmezí 14 cm . Hladina vody v Lou ce m ená z mostku p i jihovýchodním okraji ložiska kolísala od 207,01 m n.m. do 207,13 m n.m., tedy v rozmezí 12 cm. Toto kolísání je evidentn ovlivn no atmosférickými srážkami p ípadn jarním táním. Protože koryto Lou ky je budováno ve svrchní ásti málo propustnými hlínami, nelze p edpokládat pr linovou komunikaci d lní vody budoucí pískovny s povrchovým tokem v zahloubeném e išti. Po dobu monitorování hladiny podzemní vody ve vrtu PJ 51 p ed t žbou a v pr b hu t žby I., II., a III. etapy nebyla zaregistrována závislost úrovn hladiny v Lou ce na rozši ování t žebního prostoru, respektive na rozši ování plochy d lní vody. Z výše uvedeného vyplývá, že ani rozší ením t žebního prostoru Kr ma – Majetín IV. etapa nedojde k ovlivn ní hladiny v potoku Lou ka. Podrobná analýza dat z patnáctiletého m ení hladiny podzemní a povrchové vody v prostoru ložiska a jeho okolí (viz kap 3.8) je dosud nejobjektivn jším údajem o vlivu t žby a pr b žné rekultivace na vodní režim v jeho okolí. B hem tohoto monitoringu (viz grafy v p íloze . 12) nebyl zjišt n žádný trvalý pokles hladiny podzemní vody, ani ovlivn ní režimu podzemní vody v okolí. Výkyvy hladin d lní vody v pískovnách a podzemní vody ve vrtu PJ51, který se nachází mezi pískovnami, odpovídají srážkovým pom r m b hem roku. Lze tedy konstatovat, že pokra ující t žbou a následnou rekultivací na ložisku Kr ma - Majetín IV. etapa nedojde ke zm n hydrologických charakteristik v jeho okolí.

Z dvacetiletého monitoringu objekt situovaných do lužního lesa Království rovn ž vyplývá že pr b hu t žby nebyla zaregistrována trvalá zm na úrovn podzemní vody v PR Království v závislosti na t žb a rekultivaci ložiska Kr ma I. a II. etapa ani pokra ování t žební a rekultiva ní innosti v sou asné III. etap (viz. spojnicové diagramy v p íloze . 12 a kap. 3.8). v porovnání s výchozím stavem p ed t žbou. K ovlivn ní hladiny podzemní vody v lužním lese nedojde ani p i rozší ení t žby ve IV. etap . Z mapy hydroizohyps (p . . 10) lze jednozna n pozorovat sm r proud ní podzemní vody p es budoucí t žební prostor IV. etapy jihozápadním sm rem, tedy zcela mimo území lužního lesa Království. Rovn ž nedojde k ovlivn ní úrovn hladiny podzemní vody nebo její vydatnosti v domovních studních obce Majetín. Nejbližší objekty se nachází minimáln 600 m vzdálené od jižního okraje plánovaného rozší ení pískovny a navíc proti sm ru proud ní podzemní vody

29



4.3 Vliv na jakost vody B hem dosavadní t žby nedošlo k produkci odpadních vod ani vypoušt ní d lních vod, do okolních vodote í a tudíž nemohla být kvalita vody toku Lou ka t žbou ovlivn na. Pokra ováním t žební innosti ve IV. etap (cca 5 let) se rovn ž nep edpokládá žádná produkce odpadních vod ani vypoušt ní vod d lních do vodote í. Koncentrace nepolárních extrahovatelných látek v povrchové a podzemní vod odebírané b hem 15 let z monitorovacích objekt se v tšinou pohybovala pod 0,1 mg/l. Obsahy NEL v povrchové vod t žené pískovny nep ekro ily hodnoty pro povrchovou vodu dané Na ízením vlády R . 23/2011 Sb. Z výše uvedeného vyplývá, že p i dodržení technologické kázn p i veškerém pohybu a provozu t žební a dopravní techniky v prostoru t žebny by nem lo dojít k podstatn jšímu ovlivn ní kvality povrchové vody ani v pr b hu pokra ování t žby ve VI. etap . Kvalita podzemní vody nebude za b žného provozu t žby negativn ovlivn na 4.4 Vliv na zdroje pitné vody V širším okolí zájmového území nejsou situovány zdroje ur ené pro hromadné zásobování obyvatelstva pitnou vodou a nebudou tedy t žbou ohroženy. 4.5 Vlivy v d sledku ukládání zeminy a kamení Jak již bylo uvedeno v úvodní ásti kapitoly 4. Navážená zemina na rekultivaci vyt žené pískovny IV. etapy (zat íd ná dle vyhl. . 381/2001 Sb. jako 17 05 04 Zemina a kamení) bude spl ovat technické požadavky dané § 12, odstavec 2, vyhlášky . 294/2005 Sb. na vyt ženou zeminu a kameny využívanou k rekultivaci vyt žených d lních d l. Podmínky pro využívání uvedeného zásypového materiálu up es uje p íloha . 11. k vyhlášce 294/2005 Sb. Základní údaje o rekultiva ní innosti podle schválených plán rekultivace jsou následující: Kr ma I. a II. etapa (technická rekultiva ní innost již ukon ena) : Celková vým ra k t žb : 28,8 ha Ponechaná vodní plocha: 14,0 ha Úprava do p vodní konfigurace terénu (zele ): 12,5 ha Úprava do p vodní konfigurace terénu (pole): 2,3 ha Kr ma - Majetín III. etapa (technická rekultiva ní innost probíhá) : Celková vým ra k t žb : 37,7 ha Ponechaná vodní plocha: 8,1 ha Úprava do p vodní konfigurace terénu (zele ): 4,6 ha Úprava do p vodní konfigurace terénu (pole): 25,0 ha Kr ma - Majetín IV. etapa Plán rekultivace bude vypracován ve variant navrácení celého vyt ženého ložiska do zem d lského p dního fondu, t.zn že technická rekultivace do p vodní konfigurace prob hne na ploše 32,0 ha. Tyto materiály mohou být využity k rekultivaci vyt žených povrchových d lních d l, jestliže spl ují podmínky dané p ílohou .11 odst.2 vyhlášky MŽP 294/2005 Sb. Rovn ž se bude dbát na dodržování technologické kázn p i veškerém pohybu a provozu t žební a dopravní techniky jak v prostoru zemníku tak i na p íjezdové cest . Podrobn ji bude rekultiva ní innost manipulace s technikou podrobn zpracována v provozním ádu za ízení.

30



Dlouhodobým monitoringem hladin podzemní a povrchové vody na ložisku Kr ma nebylo zaznamenáno žádné ovlivn ní hladin podzemní vody (vrt PJ51) ani povrchové vody v majetínské pískovn (monit. bod .3), a to jak b hem t žby tak i b hem následné rekultiva ní innosti - závozem zeminy do p vodní konfigurace terénu. Žádné ovlivn ní hydrogeologických charakteristik tedy nenastane ani p i pokra ování exploatace a následné rekultivaci ve IV. etap . Na bázi t žebního prostoru bude ponechána nevyt žená, cca 0,3 m št rkopísková poloha za ú elem ponechání p irozené pr linové propustnosti v podloží rekultivovaného t žebního prostoru.

4.6 Velkoplošné vlivy v krajin T žební prostor je umíst n na ornou p du a jeho lokalizace je dána ložiskem št rkopísk . Pokra ováním t žby ve IV. etap a plánovanou následnou rekultivací nedojde ke zm n struktury p dního fondu. Celá plocha bude vrácena do ZPF, ímž budou devasta ní projevy t žby zcela zahlazeny.

5. Návrh monitorování Monitoring hladiny podzemní a povrchové vody bude probíhat kvartáln podle schváleného Provozního ádu monitorovacího systému pískovny Kr ma - Majetín. P ehled nových a stávajících monitorovacích objekt (jejich lokalizaci je uvedena v p . .1): Stávající monitorovací objekty 1.objekt - zrekultivovaná kr ma ská pískovna ozna ený roxor pod expedicí pískovny 2.objekt – stávající vystrojený monitorovací vrt PJ51 3.objekt - stará majetínská pískovna ozna ený roxor p i východním b ehu 4.objekt - Hájenka u Víl - studna v lužním lese Království 5.objekt – stávající vystrojený monitorovací vrt HV4 v lužním lese Království 6.objekt – d lní voda v t žebním prostoru stávající pískovny III. etapy 7.objekt - mostek p es Lou ku (M1) u místní komunikace Kr ma - Majetín Navržené monitorovací objekty 8.objekt – navržený monitorovací vrt MK1 p i západním okraji t ženého t žebního prostoru III. etapy 9.objekt – z rezervoáru d lní vody v pískovn IV. etapy 10. objekt - navržený monitorovací objekt (vystrojený vrt mezi t žebním prostorem IV. etapy a železni ní tratí. B hem provozu pískovny ve IV. etap budou provád ny kontrolní odb ry vzorku podzemní vody z vystrojených vrt MK1, MK2 a t žebního jezera na stanovení ropných látek s etností 4x ro n a na stanovení základních fyzikálních a chemických ukazatel kvality vody s etností 2x za rok. Po ukon ení t žby doporu ujeme pokra ovat ve sledování kvality podzemní vody po dobu alespo t í rok .

31



6. Popis opat ení k prevenci, omezení, vylou ení, p ípadn kompenzaci negativních ú ink Dosavadní t žební postup na ložisku Kr ma je volen tak, aby nejefektivn jším a nejekonomi t jším zp sobem bylo ložisko št rkopísku vyt ženo, p i dodržení maximální bezpe nosti práce v souhlase s vyhláškou BÚ .54/1996 Sb. ze dne 7.2.1996 a eliminaci vlivu t žby na okolí. Krom obecn platných na ízení a pokyn , které byly vypracovány závodním lomu v Souboru provozní dokumentace, jsou zde uvedeny i Pokyny pro obsluhu a údržbu kolového naklada e, bagru, Dopravní ád technologické dopravy a dopravy odb ratelem. U t žebních a p epravních mechanism bude i nadále provád na pravidelná údržba a kontrola, zam ená zejména na stav hydraulického, palivového a mazacího systému. Rovn ž byl závodním lomu vypracován Havarijní plán, který obsahuje ást operativní a pohotovostní. Operativní ást havarijního plánu slouží k tomu, aby pro p ípad mimo ádné události byla stanovena opat ení pro záchranu osob a k odstran ní havárie. ást pohotovostní obsahuje pokyny pro odstran ní sesuvu se st ny, zasypání nebo potopení t žebního prost edku, pokyny k odstran ní ropné havárie, pokyny pro likvidaci havárie technického za ízení. Všichni pracovníci v pískovn jsou seznámeni t mito s technologickými, pracovními a hygienickými p edpisy a jsou prokazateln proškoleni z bezpe nostních p edpis . Pro p ípad úniku ropných látek je v prostoru expedice pískovny (v rámci technického zázemí) umíst na nádoba s vapexem. Likvidace p ípadné ropné havárie bude ešena podle podmínek specifikovaných v havarijním plánu zpracovaném podle §18 vyhlášky BÚ . 26/1989 Sb. V prostoru t žebny nejsou skladovány nebezpe né látky. Pro údržbu mazacích soustav u mechanism pro t žbu pod hladinou vody jsou používány jako mazací p ípravky biologicky odbouratelné materiály. Pro jejich uskladn ní byl vypracován Havarijní plán vodního hospodá ství. O každé havárii je nutno uv domit VI, VAK Olomouc, Referát životního prost edí KÚ Olomouc, Povodí Moravy, Obecní ú ad Kr ma a havarijní službu. P i havárii by bylo nutné opakovan odebírat vzorky podzemní vody z monitorovacího vrtu a sledovat obsahy ropných látek jak v podzemní vod , tak i v d lní vod t žené pískovny V p ípad zjišt ní výrazn vzr stající koncentrace rozpušt ných NEL, v povrchové nebo podzemní vod je nutné konzultovat vzniklou situaci s odbornou firmou zabývající se ochranou životního prost edí. V Brn 26.2. 2015

Ing. Milan Suchna

RNDr. Milan Plch

32



P ílohy 1. Topografická mapa okolí ložiska Kr ma – Majetín I. – IV. etapa se zákresem stávajících a navržených monitorovacích bod 2. Mapa vrtné prozkoumanosti v m . 1 : 10 000 3. Databáze vrtných prací v širším okolí ložiska Kr ma – Majetín IV. etapa 4. Technické údaje monitorovacích objekt a výsledky režimního m ení podzemní vody 5. Geologický popis vrt v PR Království a okolí zemníku Kr ma a stru né shrnutí výsledk hydrogeofyzikálního pr zkumu Hrona (1991) 6. Databáze vrtných prací z pr zkumu Šmídové (1996) ložiska Kr ma

7. Situa ní schéma geofyzikálních profil a interpreta ní mapa 8. Izolinie mocnosti kvartéru na území PR Království, interpretované na základ geofyzikálního m ení Hrona et al. (1991) a verifikace t chto mocností vrtnými pracemi 9. Mapa povrchu neogenního podloží 1 : 10 000 okolí ložiska Kr ma 9a. Mapa povrchu neogenního podloží 1 : 10 000 na ložisku Grygov 10. Mapa hydroizohyps 1 : 10 000 11. O ekávané sm ry proud ní podz. vod 1 : 10 000 dle Kristena (1996) Ovlivn ní pr b hu hydroizohyps zatopenou t žební jámou dle Vavrdy (2000) 12. Monitoring hladiny podzemní a povrchové vody v objektech (viz p . .1) 13. Fyzikáln chemický rozbor podzemní a povrchové vody v pískovn Kr ma a vrtu PJ51

33



Vysv tlivky Hloubka archivních vrt

A-25

Vrty registrované v databázi Geofondu Praha

•

SV5

•

J 31–J55 Vrty ložiskového pr zkumu Šmídové 1996 (viz p . . 5a)

Vrty mimo databázi Geofondu Praha (viz p . . 5)

Hranice ložiska Kr ma – Majetín IV. etapa

2. Mapa vrtné prozkoumanosti 1 : 10 000

34



P íloha . 3 Databáze vrtných prací v širším okolí ložiska Kr ma – Majetín IV. etapa . vrtu/rok Gr1 1975 Gr4 1975 Gr10 1975 Gr20 1974 Gr28 1974 Gr31 1975 Gr48 1975 Gr51 1974 Gr64 1974 A12 1978 A13 1978 A14 1978 A16 1978 A19 1978 A20 1978 A21 1978 A22 1978 A23 1978 A24 1978 A25 1978 B1 1978 B2 1978 B3 1978 B4 1978 B5 1978 B6 1978 B7 1978 B8 1978 B9 1978 B10 1978 B11 1978 B12 1978 B13 1978 B14 1978 B15 1978 B16 1978 V8 1970 V9 1970 HV1 1976 HV4 1962 HIG4 1991 SV1 1977 SV2 1984 SV5 1975 SV12 1979 SV17 1979 S-5 1997 S-6 1997 S-7 1997 S-8 1997 J 31 1995 J 32 1995

m n.m. 204,94 204,80 204,54 204,95 205,31 204,84 203,88 205,58 204,89 202,30 202,80 202,90 203,90 203,81 203,05 202,87 202,75 203,85 203,40 203,90 210,90 211,00 211,70 211,85 208,58 207,9 208,15 207,20 206,02 203,10 206,52 209,05 209,20 208,60 202,30 203,10 204,00 204,00 203,94 204,78 212,61 203,78 204,14 205,21 205,76 205,45 204,12 204,70 205,60 205,10 206,80 206,90

hloubka vrtu 6,00 7,70 6,00 8,00 9,00 7,00 6,00 8,00 8,00 15,00 25,00 15,00 12,00 16,00 10,00 10,00 10,00 10,00 10,00 10,00 10,00 10,00 10,00 10,00 10,00 10,00 10,00 10,00 10,00 10,00 10,00 10,00 20,00 10,00 10,00 10,00 7,50 7,00 7,50 10,00 48,00 10,00 12,80 11,50 12,00 12,50 3,00 4,20 4,50 4,20 7,00 7,00

mocnost úrove kvartéru neogénu 5,00 199,94 6,00 198,8 5,00 199,54 6,90 198,05 7,60 197,71 6,00 198,84 5,00 198,88 7,00 198,58 7,00 197,89 6,30 196,00 6,80 196,00 6,80 196,10 7,40 196,50 6,00 207,81 6,30 196,75 6,80 196,07 8,60 194,15 6,80 197,05 7,80 195,60 6,80 197,10 4,80 206,10 4,20 206,80 3,70 208,00 6,80 205,05 6,60 201,98 7,60 200,30 5,80 202,35 5,80 201,40 4,40 201,62 6,60 196,50 6,20 200,32 2,20 206,85 3,30 205,90 5,50 203,10 7,00 195,30 6,30 196,80 5,30 198,70 4,70 199,30 6,00 197,94 8,00 196,78 7,00 205,61 9,40 194,38 11,40 192,74 10,60 194,61 10,70 195,06 11,50 193,95 nedovrtáno nedovrtáno nedovrtáno nedovrtáno 6,30 200,50 5,70 201,20

naraž. 2,00 1,70 1,20 1,00 2,60 2,70 0,80 2,20 2,20 1,70 2,30 2,40 2,90 2,00 2,10 2,30 2,00 2,50 2,20 1,90 1,50 1,60 2,80 3,40 5,90 5,10 4,00 4,50 1,70 4,50 1,40 2,50 3,30 1,70 1,50 1,10 6,50 2,70 2,55 4,10 3,80 3,90 0,10 0,30 0,90 0,50 2,50 2,40

Hladina podzemní vody p.t. ustál. nar.m n.m. ust.m n.m. 1,60 202,94 203,34 1,40 203,1 203,4 0,90 203,34 203,64 0,70 203,95 204,25 2,20 202,71 203,11 1,80 202,14 203,04 0,40 203,08 203,48 1,70 203,38 204,1 1,50 202,69 203,39 1,50 200,60 200,80 2,20 200,50 200,60 2,15 200,50 200,75 2,65 201,00 201,25 1,50 201,81 202,31 1,90 200,95 201,15 2,10 200,57 200,77 1,90 200,75 200,85 2,20 201,35 201,65 2,00 201,20 201,40 nem ena nem ena 1,60 209,00 209,30 0,95 209,50 210,05 1,1 210,10 210,60 2,70 209,05 209,15 205,18 nem ena 4,60 202,00 203,30 203,05 nem ena 3,90 203,20 203,30 3,70 201,52 201,32 1,60 201,40 201,50 202,02 nem ena 207,65 nem ena 1,65 206,70 207,55 3,10 205,30 205,50 200,60 nem ena 1,30 201,60 201,80 2,80 nem ena 201,20 2,70 nem ena 201,30 1,10 202,84 202,84 1,89 nem ena 202,89 6,68 206,11 205,93 2,38 201,08 201,40 2,41 201,59 201,73 4,18 201,11 201,03 3,32 201,96 202,44 3,41 201,55 202,04 0,11 204,02 204,01 0,22 204,40 204,48 0,59 204,70 205,01 0,39 204,60 204,71 2,60 204,30 204,20 1,90 204,50 205,00

35


J 33 1995 J 34 1995 J 35 1995 J 36 1995 J 37 1995 J 39 1995 J 40 1995 J 41 1995 J 42 1995 J 43 1995 J 44 1995 J 45 1995 J 46 1995 J 47 1995 J 48 1995 J 49 1995 J 50 1995 PJ 51 1995 J 52 1995 J 53 1995 J 54 1995 J 55 1995 St1 Královna St2 U Víl St3 Polní let.

206,40 207,00 207,50 207,40 207,80 208,00 208,00 207,90 207,90 207,60 207,70 208,00 208,10 208,00 208,10 207,80 208,10 207,90 207,90 208,00 207,90 208,20 203,80 204,00 206,30

6,00 4,70 201,70 5,00 4,30 202,70 6,00 5,20 202,30 8,00 6,80 200,60 7,00 5,80 202,00 6,00 5,00 203,00 6,00 4,80 203,20 8,00 6,90 201,00 7,00 5,90 202,00 8,00 7,20 200,40 6,00 5,20 202,50 6,00 4,60 203,40 8,00 7,00 201,10 8,00 7,10 200,90 7,00 6,40 201,70 7,00 5,70 202,10 7,00 5,80 202,30 7,00 6,20 201,70 7,00 5,80 202,10 6,00 5,00 203,00 6,00 5,00 202,90 7,00 6,20 202,00 kopaná nepoužívaná studna kopaná nepoužívaná studna již zahrnutá kopaná studna


1,50 1,80 2,40 4,40 4,20 2,70 2,50 4,30 4,30 3,70 2,70 2,40 4,30 4,20 3,70 3,00 2,60 5,00 4,50 3,30 2,70 2,50

1,50 1,80 2,10 3,90 3,50 1,90 2,20 2,90 4,30 3,20 2,00 2,20 4,30 3,50 3,40 2,50 2,50 4,70 3,50 2,90 2,30 2,60

204,90 205,20 205,10 203,00 203,60 205,30 205,50 203,60 203,60 203,90 205,00 205,60 203,80 203,80 204,40 204,80 205,50 202,90 203,40 204,70 205,20 205,70

204,90 205,20 205,40 203,50 204,30 206,10 205,80 205,00 203,60 204,40 205,70 205,80 203,80 204,50 204,70 205,30 205,60 203,20 204,40 205,10 205,60 205,60 202,30 202,30 204,53

36

OBSAH Textová ást : P ílohy:

Recommend Documents