OBSAH: ROâNÍK 18 VYCHÁZÍ MùSÍâNù KVùTEN 2012

ROâNÍK 18

●

VYCHÁZÍ MùSÍâNù

●

KVùTEN 2012

Foto: M. Hübner

Ze schÛze RM •V˘bûrové fiízení na právnické sluÏby •Místní poplatek za odpad •Tfiídíme odpad •Dûtská hfii‰tû •MP a PâR v Klubu dÛchodcÛ •Zasazení lípy •Po stopách rodinné tradice •Autorka noblesních textÛ •Nad‰en˘ pfiírodovûdec •Mûstské muzeum - kvíz •Vysvûtlení •Z redakãní po‰ty •Oãní ordinace •Setkání v Prachaticích •Dûti uvaÏují •SoutûÏ Duchcovská kraslice •Prvního ãervna Noc kostelÛ •Nádhern˘ koncert •Návrat Chopina

OBSAH:

ZE SCHÒZE RADY MùSTA DUCHCOVA DNE 27. 3. a 10. 4. 2012 Rada mûsta Duchcova mimo jiné:

Vzala na vûdomí • V˘sledek v˘bûrového fiízení na poskytnutí pÛjãek z Fondu rozvoje bydlení v roce 2012 a uloÏila odboru MHaI pfiipravit nová pravidla fondu (Nová pravidla fondu budou projednána na zasedání zastupitelstva mûsta dne 17.5.2012). • Zprávu o ãinnosti odboru v˘stavby a ÎP MÚ Duchcova za rok 2011. • Zápis z jednání Komise ‰kolské a pro voln˘ ãas ze dne 7.3.2012. • Uskuteãnûní akce u pfiíleÏitosti 100. v˘roãí narození Jaroslava Pe‰aty ve dnech 15.-16.6.2012. • Zprávu o ãinnosti Správy majetku mûsta Duchcova za rok 2011. • Zprávu obvodního oddûlení Policie âR o bezpeãnostní situaci ve mûstû za I. ãtvrtletí 2012. • Zprávu Mûstské policie Duchcov o bezpeãnostní situaci ve mûstû za I. ãtvrtletí 2012. • Zápis z jednání ·kolské rady pfii Z· A. Sochora, Duchcov ze dne 6.3.2012.

Schválila • V˘sledek hospodafiení pfiíspûvkov˘ch organizací Z· J. Pe‰aty, Z· A. Sochora, M· Osecká, M· Velká okruÏní, M· Tyr‰ova, M· Husova. • Knihovní fiád Mûstské knihovny Duchcov s platností a úãinností od 11.4.2012. • Pfiedpis pro zadávání vefiejn˘ch zakázek malého rozsahu platn˘ pro ‰koly zfiizované Mûstem Duchcov s platností a úãinností od 11.4.2012. • Otevírací domu Muzea mûsta Duchcova a Mûstského informaãního centra v letní sezónû (ãerven aÏ záfií muzeum: Po-Ne 9.00-17.00, MIC: Po-Pá 8.30-17.00, SoNe 9.00-16.00). • Zvefiejnûní zámûru pronájmu nebytového prostoru ã. 304, Míru 9/5, Duchcov o velikosti 80,56 m2 (hlavní plocha 54,40 m2, vedlej‰í plocha 26,16 m2). Souhlasila • S realizací akce „Úprava chodníku (zadláÏdûní) v ul. Osecká“. Celková ãástka za navrÏené úpravy nesmí pfiesáhnout 5 564,-Kã vã. DPH. Akci bude provádût spoleãnost Technické sluÏby mûsta Duchcova, s.r.o..

V˘bûrové fiízení na zaji‰tûní PRÁVNICK¯CH SLUÎEB Mûsto Duchcov vyhlásilo v˘bûrové fiízení na vefiejnou zakázku malého rozsahu - poskytování právnick˘ch sluÏeb. Jedná se o v˘kon právnick˘ch sluÏeb na základû zadání Mûsta Duchcov (pro mûstsk˘ úfiad, subjekty jejichÏ je mûsto zfiizovatelem). Pfiedpokládan˘ termín zahájení tûchto sluÏeb je od 1.8.2012. PoÏadavky na poskytovatele jsou: a) vysoko‰kolské vzdûlání právnického smûru, b) nejménû tfiíletá praxe v oboru, c) zapsání v seznamu advokátÛ vedeném u âeské advokátní komory, v pfiípadû, Ïe se o získání zakázky bude ucházet advokát, d) osobní v˘kon práce, e) pfiítomnost na MÚ ve stanoven˘ch dnech v rozsahu: Út 12.00 - 15.00, ât 9.00 - 12.00 hodin (popfiípadû dle jiné dohody), f) povinná úãast na zasedáních zastupitelstva mûsta, g) zastupování v soudních sporech a exekucích. Pfiihlá‰ky (vã. náleÏitostí) spolu s ostatními doklady se pfiijímají v zalepené obálce s oznaãením V¯BùROVÉ ¤ÍZENÍ - PRÁVNÍK v termínu do 25.5.2012 a to: osobnû v podatelnû MÚ Duchcov (informaãní oddûlení), pfiízemí budovy nebo písemnû na adrese: Mûsto Duchcov, organizaãní odbor, nám. Republiky 5, P.O.Box 21 a, 419 01 Duchcov. Úplné znûní textu v˘zvy a dal‰í potfiebné informace o poÏadovan˘ch dokladech jsou zvefiejnûny na www.duchcov.cz

• S opravou chodníku u domu v ul. Tyr‰ova 1157/52, Duchcov. • S vypsáním v˘bûrového fiízení na zaji‰tûní právnick˘ch sluÏeb pro Mûsto Duchcov. • S umístûní 2 ks kontejnerÛ na textil u M· Velká okruÏní a v ul. Nemocniãní. • Se zatravnûním tréninkového fotbalového hfii‰tû v areálu Fotbalového klubu Duchcov. • S pfievzetím zá‰tity nad pofiádanou preventivnû bezpeãnostní akcí s názvem „Safetyshow na cestách“ dne 27.4. 2012.

Projednala • Dopis pana Bohuslava Skalského, t˘kající se návrhu pojmenování vefiejného prostranství, zafiízení ãi budovy po Václavu Havlovi. Doporuãila zastupitelstvu mûsta návrh zasazení lípy u pfiíleÏitosti v‰esokolského sletu na poãest Václava Havla a u pfiíleÏitosti 150. let zaloÏení Sokola. Úplná znûní usnesení Rady a Zastupitelstva mûsta Duchcova jsou zvefiejnûna na úfiedních deskách MÚ a na www.duchcov.cz Ing. Renata Kounovská, MBA tajemnice MÚ

Místní poplatek za provoz systému shromaÏdování, sbûru, pfiepravy, tfiídûní, vyuÏívání a odstraÀování komunálních odpadÛ („za odpad“) Ekonomick˘ odbor MÚ Duchcov sdûluje obãanÛm Mûsta Duchcova, Ïe sloÏenky za „odpad“ budou rozesílány v prÛbûhu mûsíce kvûtna. Îádáme obãany o fiádné oznaãení schránek. V˘‰e poplatku „za odpad“ v roce 2012 ãiní 480,- Kã na osobu za kalendáfiní rok. Splatnost je dle vyhlá‰ky 30.9. kaÏdého roku. Pokud byl poplatek za leto‰ní rok jiÏ zaplacen v dobû zpracování a doruãování sloÏenek, povaÏujte sloÏenku jako bezpfiedmûtnou. Ekonomick˘ odboru MÚ Duchcov

Proã tfiídíme odpad a co do kontejnerÛ patfií a nepatfií? Odpady bychom mûli tfiídit pfiímo doma, pozdûj‰í roztfiídûní odpadu není ãasto moÏné - smícháním se odpad zneãistí nebo slepí. Napfi. zama‰tûn˘ papír uÏ není moÏné zpracovat. Tfiídûním odpadÛ pomáháme ‰etfiit primární zdroje surovin, energie a Ïivotního prostfiedí. Pokud odpady správnû tfiídíme, uÏ pfii jejich vzniku, umoÏÀujeme tím jejich dal‰í vyuÏití a recyklaci.

Do modr˘ch nádob mÛÏete odhodit: noviny, ãasopisy, kanceláfisk˘ papír, reklamní letáky, knihy, se‰ity, krabice, lepenky, kartón, papírové obaly (napfi. sáãky). Prosím nevhazujte: mokr˘, mastn˘ nebo jinak zneãi‰tûn˘ papír, uhlov˘ a voskovan˘ papír, pouÏité plenky a hygienické potfieby. Do zelen˘ch nádob mÛÏete odhodit: láhve od nápojÛ, sklenûné nádoby (lahve od vína, alkoholick˘ch i neal(Pokraãování na následující stranû)

DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

2 / 2012

(Dokonãení z pfiedchozí strany) koholick˘ch nápojÛ, sklenice od keãupu, zavafienin apod.), tabulové sklo. Prosím, nevhazujte: keramiku, porcelán (rozbité talífie, hrnky), autosklo, drátûné sklo a zrcadla.

FOTO: ARCHIV ODBORU

Do Ïlut˘ch nádob mÛÏete odhodit: PET láhve od nápojÛ (prosím nezapomeÀte je se‰lápnout!), kelímky od jogurtÛ a mléãn˘ch v˘robkÛ, sáãky, fólie, v˘robky a obaly z plastÛ, polystyrén, obaly od pracích, ãistících a kosmetick˘ch pfiípravkÛ. Prosím, nevhazujte: novodurové trubky, obaly od nebezpeãn˘ch látek (motorové oleje, chemikálie, barvy apod.). Petra Jura‰íková, odbor VÎP MÚ

Víte, Ïe v Duchcovû mÛÏete vyuÏívat dûtská hfii‰tû a sportovi‰tû? Je to tak, v na‰em mûstû Vám nabízíme k vyuÏití dvû dûtská hfii‰tû provozovaná mûstem a pomûrnû velké mnoÏství sportovi‰È. Jejich pfiehled vãetnû provozních fiádÛ a provozních dob najdete na webov˘ch stránkách mûsta www.duchcov.cz. Jsou zde uvedena sportovi‰tû, jejichÏ vyuÏití je za úplatu, ale nûkterá jsou v urãité dobû pro vefiejnost zdarma. Abychom Vám to zjednodu‰ili, uvádíme pfiehled dûtsk˘ch hfii‰È a sportovi‰È s uvedením provozní doby a hodin zdarma pro vefiejnost. Tak pfiíjemné hraní a sportování a nezapomeÀte se pfiedem seznámit s provozním fiádem konkrétního hfii‰tû nebo sportovi‰tû, kter˘ je potfieba dodrÏovat. Ing. Jitka Pajerová vedoucí O·aK MÚ Duchcov

Hřiště, sportoviště Veřejné dětské hřiště u ZŠ J. Pešaty a u rybníku Barbora Oranžové hřiště u Sokolovny

Sportovní areál Bažantnice

Setkání se zástupci Mûstské policie Duchcov a Policie âR, obvodní oddûlení Duchcov Ve dnech 26.3.2012 a 28.3.2012 se v Klubu dÛchodcÛ v Duchcovû uskuteãnilo setkání se zástupci bezpeãnostních sloÏek ve mûstû. Setkání bylo zamûfieno hlavnû na bezpeãnost seniorÛ v jejich bytech a okolí. Na závûr probûhla diskuse, kdy stráÏníci i policisté odpovídali na otázky ãlenÛ klubu. Odbor SVaZ MÚ

Provozní doba

1. dubna - 31. října

Hodiny pro veřejnost ZDARMA 8:00 - 20:00

15. dubna - 31. října

PO-PÁ 15:00 - 17:00

1. července -31. srpna

PO-PÁ 10:00 - 12:00 15:00 - 17:00

1. března - 31. října

ÚT, ČT 16:00 - 20:00 NE 10:00 - 12:00 14:00 - 18:00

ZASAZENÍ PAMùTNÍ LÍPY Na pietním místû u sokolského památníku v Tyr‰ovû ulici bude v úter˘ 15. kvûtna 2012 v 17.00 hodin zasazena pamûtní lípa, jejíÏ v˘znam lze odÛvodnit z nûkolika hledisek. Nahradí „Slovanskou lípu“, která byla na prostranství dne‰ního sokolského hfii‰tû zasazena v roce 1919 a roku 1938 byla zniãena nacisty. Bude stromem, zasazen˘m na poãest leto‰ního 150. v˘roãí od zaloÏení Sokola, a zároveÀ také Sletovou lípou u pfiíleÏitosti XV. V‰esokolského sletu, kter˘ se koná na poãátku ãervence 2012. V neposlední fiadû bude vûnována i k uctûní památky nedávno zesnulého prezidenta Václava Havla, kter˘ dostal pfii polistopadové obnovû Sokola ãlenskou legitimaci s ãíslem 1. Aby bylo vzpomenuto i jedno z v˘znamn˘ch v˘roãí duchcovského Sokola, akce se uskuteãní v den 125. v˘roãí slavnostního odhalení praporu Sokola Rudohorského v Duchcovû, kter˘ úãastníci malé slavnosti po del‰í dobû spatfií v celé jeho kráse. Lípu srdãitou pro tuto pfiíleÏitost vûnovaly Severoãeské doly, a. s.. (pak)

FOTO: ARCHIV ODBORU

MùSTSKÁ POLICIE DUCHCOV ul. Míru ã.1, 419 01 Duchcov telefonní ãíslo: 602 420 919

KRAJSKÉ ¤EDITELSTVÍ POLICIE SEVEROâESKÉHO KRAJE obvodní oddûlení, Sadová 13, 419 01 Duchcov telefonní ãíslo: 417 835 444

DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

3 / 2012

Po stopách svého dûdeãka, libkovického fiídícího uãitele Václava Freimana, se v posledních dvou bfieznov˘ch dnech vypravila do Duchcova i do míst zbyteãnû zanikl˘ch Libkovic populární ãeská filmová a divadelní hereãka Veronika Freimanová. Medailón pod názvem „Tajemství rodu Veroniky Freimanové“ natáãel pro âeskou televizi reÏisér David Sís. Václav Freiman, kter˘ byl zakladatelem ãeské ‰koly v Libkovicích, se v˘raznû zapsal i do duchcovské historie. Od roku 1908 se podílel na bojích za ãeskou ‰kolu, organizovan˘ch z duchcovského âeského domu, o deset let pozdûji se ve stejné budovû stal jedním z „muÏÛ 28. fiíjna 1918“ na severu âech. Odtud byl vyslán jako poslanec do revoluãního Národního shromáÏdûní, kde se podílel na schvalování prvních zákonÛ âeskoslovenské republiky. V následujících volbách v‰ak jiÏ nekandidoval, aby se mohl podílet na v˘jimeãném projektu „Libkovické druÏstevní sklárny“, jejímÏ fieditelem byl vedle svého uãitelského povolání celé dal‰í desetiletí. V letech 1924 aÏ 1928 byl i pfiedsedou Okresní správní komise, úfiadující v duchcovském zámku, a v této funkci kromû jiného doprovázel ministra zahraniãí dr. Edvarda Bene‰e na jeho pfiedná‰ku do duchcovské sokolovny. Hereãka Veronika Freimanová na‰la jeho stopy v expozici i archivu duchcovského muzea, natáãelo se i v sále duchcov-

FOTO: P. KOUKAL

PO STOPÁCH RODINNÉ TRADICE

V sále duchcovského zámku, kter˘m kdysi procházel Václav Freiman do své kanceláfie, se rozvinula debata nad rodinn˘mi fotografiemi Veroniky Freimanové s reÏisérem Davidem Sísem (vpravo) a jejími bratranci Janem a Václavem Ba‰eov˘mi. ského zámku a také v sokolovnû, kde se „zcela náhodou“ setkala se svou tetou, na‰í sokolskou náãelnicí Hanou Hanzlíkovou, která je nejmlad‰í dcerou Václava Freimana. Pavel KOUKAL

LEGENDY V DUCHCOVù! ZUZANA MICHNOVÁ, OSKAR PETR & PETR KALANDRA MEMORY BAND Po nûkolikaleté pauze se zpûvaãka a autorka písní ZUZANA MICHNOVÁ rozhodla k návratu na hudební pódia. Spojila se se zpûvákem a skladatelem OSKAREM PETREM, kter˘ se pfied krátkou dobou stal hostem kapely PETR KALANDRA MEMORY BAND. Tím se oba rozhodli navázat v této sestavû na tradici legendárních MARSYAS a oÏivit ãeskou hudební scénu pod názvem:

ZUZANA MICHNOVÁ, OSKAR PETR & PETR KALANDRA MEMORY BAND. V prÛbûhu koncertu zazní zásadní písnû z alb MARSYAS, JEN TAK, KOUSEK P¤ÍZNù ale také z v˘bûru BEST OF MARSYAS. Dne 10. kvûtna v 19:00 hodin v kinû Lípa

■ OâNÍ ORDINACE V DUCHCOVù Od 12.4.2012 byl v Mûstské nemocnici v Duchcovû zahájen provoz privátní oãní ordinace. Ordinaãní hodiny pondûlí a ãtvrtek 13.00 aÏ 18.00 hodin. ■ Ve stfiedu 28. bfiezna 2012 zemfiel ve vûku 100 let nejstar‰í obãan mûsta Duchcova, pan BOHUSLAV FI·ER. Jeho v˘znamné v˘roãí jsme spolu s pfiedstaviteli mûsta oslavili loni v fiíjnu, ale jubilant pfieÏil své kulaté narozeniny o pouh˘ch sto tfiicet osm dní. PozÛstalí se s panem Fi‰erem naposledy rozlouãili v kruhu rodinném.

DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

4 / 2012

Gratulovali jsme jubilantÛm AUTORKA NOBLESNÍCH TEXTÒ K pûtaosmdesátinám jsme v dubnu gratulovali PhDr. JI¤INù FIKEJZOVÉ, fantastické Ïenû, která nikdy neopomene vyjádfiit svÛj vfiel˘ vztah k mûstu Duchcovu. Narodila se dne 12. dubna 1927 v sokolské rodinû v Lomu u Mostu a zvlá‰tní vztah k Duchcovu si vytváfiela jiÏ jako dítû v obdivu ke svému otci, kter˘ k nám jezdil na rÛzné závody a cviãení jako pfieborník Sokolské Ïupy Kru‰nohorské-KukaÀovy. Tento vztah se stal posvátn˘m v ãervnu 1938, kdy poprvé vstoupila do krásné budovy duchcovského ãeského státního gymnázia a úspû‰nû absolvovala pfiijímací zkou‰ky. Z Lomu sem (vláãkem na hajské nádraÏí) bohuÏel dojíÏdûla pouze nûkolik záfiijov˘ch t˘dnÛ, na které ale nikdy nezapomene... Svému „prvnímu gymnáziu“ také vûnovala spoustu krásn˘ch fiádkÛ ve své vzpomínkové kníÏce Povolání textafika (1999). Na poãátku druhého fiíjnového t˘dne pfii‰la okupace pohraniãních území a odchod do Cítolib u Loun. Následovala studia na gymnáziu v Lounech, ale docházka do víceletého gymnázia byla nakonec del‰í neÏ 2. svûtová válka. A tak Jifiina Fikejzová (tehdy ov‰em stále je‰tû Henzlová) do tfietice zmûnila ‰kolu a stihla b˘t na maturitním tablu prvního pováleãného roãníku gymnázia v Teplicích. Na Filosofické fakultû Univerzity Karlovy studovala psychologii a sociologii, ale jelikoÏ jablko nepadá daleko od stromu, jiÏ na ‰kole úspû‰nû sportovala a poté zahájila velkou sportovní kariéru. Na poãátku 50. let byla úspû‰nou sprintérkou na‰í národní reprezentace. KdyÏ se pak sportovní rekordy naplnily, nevyãerpateln˘m zdrojem její následující Ïivotní inspirace se stala dÛvûrná znalost matefi‰tiny a básnick˘ talent, kter˘ z Jifiiny

Fikejzové uãinit „paní“ textafiku. Její texty, jimiÏ zahrnovala zejména mosteckou rodaãku Juditu âefiovskou nebo Marii Rottrovou, patfií k tomu nejlep‰ímu, co u nás na poli populární hudby v posledních desetiletích vzniklo. Celkem jich napsala kolem dvû stû ãtyfiiceti... A jelikoÏ jablko nepadá daleko od stromu, znám˘m muzikantem, hudebním skladatelem a textafiem je i její syn Daniel Fikejz. NAD·EN¯ P¤ÍRODOVùDEC Ve ‰lépûjích star˘ch ãesk˘ch uãitelÛ, ktefií se vedle ‰kolní v˘uky zab˘vali i rozsáhlou vlastivûdnou prací, pfii‰el do Duchcova tfiiadvacetilet˘ mlad˘ uãitel JOSEF KAFKA (nar. 25. dubna 1922 v Hofiovicích). Absolvent berounského gymnázia nemohl za války studovat, ale k váÏnému zájmu o pfiírodopis se dostal oklikou prostfiednictvím zahradní architektury. Dne 1. záfií 1945 jej Antonín Petrtyl, fieditel mû‰Èanské ‰koly dívãí, která se tehdy usídlila v budovû nûmeckého gymnázia, uvedl do první hodiny. Duchcov se jiÏ v tomto ‰kolním roce stal mûstem, ve kterém se pokusnû provûfiovala reforma ãeského ‰kolství, a tak se dívãí i chlapecká mû‰Èanka spojením s niωími tfiídami gymnázia brzy pfiemûnila v jednotnou ‰kolu II. stupnû. Nutno dodat, Ïe v souvislosti s tím se stal Duchcov naãas sídlem první vysoké ‰koly na severu âech, poboãky Vysoké ‰koly pedagogické. ·kolsk˘ experiment otevfiel ‰iroké moÏnosti uãitelÛm i ÏákÛm zfiizováním zájmov˘ch krouÏkÛ a Ïákovsk˘ch klubÛ, ãehoÏ uãitel Josef Kafka, podporován inspektorem Václavem Mejstfiíkem, vyuÏil vrchovatû. Velmi úspû‰nû rozvinul Klub mlad˘ch biologÛ, v jehoÏ „vûdeckém plánu“ bylo zji‰Èováním v‰ech druhÛ hub, které na-

d‰ení Ïáci ochotnû sbírali v Kru‰n˘ch horách a posléze i v âeském stfiedohofií, kde navázal kontakt s jedním z velk˘ch znalcÛ tohoto kraje, velemínsk˘m uãitelem a botanikem Janem ·imrem. Okresní a posléze krajské v˘stavy hub, které Josef Kavka organizoval, poãtem exponátÛ ãasem pfievy‰ovaly reprezentativní v˘stavy, které pofiádal nejv˘znamnûj‰í ãesk˘ mykolog dr. Franti‰ek Smotlacha. Mykologie ov‰em nebyla jedin˘m koníãkem uãitele Kavky. JiÏ druh˘ den po své pfiíchodu do Duchcova neodolal a vystoupil na dominantní vrch BofieÀ. Z poznání osobitého znûlcového kopce vyplynul neobyãejn˘ zájem o vulkanickou ãinnost v oblasti âeského Stfiedohofií a Doupovsk˘ch hor, zajímal se o v˘skyt ãediãÛ v Kru‰n˘ch horách a jeho zájem dosáhl aÏ k proslulé Panské skále u Kamenického ·enova. Vyplynula z toho fiada vûdeck˘ch prací zásadního v˘znamu. Na duchcovské jednotné ‰kole pÛsobil Josef Kavka do roku 1950 a na dal‰í ãtyfii roky pfie‰el zásluhou Ing. Ladislava Ruckého na PrÛmyslovou ‰kolu hornickou, kde mohl mnohem více uplatnit i svÛj zájem o geologii. V roce 1954 ode‰el do Prahy, pÛsobil na PrÛmyslové ‰kole geologické a vystudoval Vysokou ‰kolu chemicko-technologickou, vyuãoval i na PrÛmyslové ‰kole hornické v Kladnû a pÛsobil téÏ ve v˘zkumném ústavu âSAV. Bûhem svého Ïivota celkem publikoval doma i ve svûtû asi 340 vûdeck˘ch prací, a aby nebyl v‰em jeho zájmÛm konec, fiada z nich se dostala do svûta pomocí Esperanta, s jehoÏ zakladatelem si dopisoval jiÏ jeho otec. Jedenáct let byl RNDr. Josef Kavka generálním tajemníkem vûdecké asociace esperantistÛ ISAE a redigoval téÏ jejich ãasopis „Scienca Revuo“. Dne 25. dubna jsme v˘znamnému duchcovskému uãiteli, na jehoÏ pÛsobení jistû vzpomíná fiada jeho ÏákÛ, gratulovali k devadesát˘m narozeninám. Pavel KOUKAL

Nedílnou souãástí vzhledu mûsta Duchcova je bohat˘ fond historick˘ch stavebních památek, na fiadû objektÛ mÛÏeme nalézt charakteristické architektonické a dekorativní detaily, které spoluvytváfiejí celkov˘ charakter architektury i místního Genia loci. ¤adu tûchto vût‰ích i drobnûj‰ích krás dennû míjíme bez bliωího pov‰imnutí, nûkdy se pro nás dÛvûrnû známé vûci a místa mohou stát zev‰ednûl˘mi... Muzeum mûsta Duchcova pro Vás pfiipravilo mal˘ soutûÏní kvíz „Poznej Duchcov“. Na stránkách Duchcovsk˘ch novin bude zvefiejnûn kaÏd˘ mûsíc snímek zachycující nûkter˘ zajímav˘ detail, se kter˘m se v Duchcovû mÛÏeme setkat. Zájemci o úãast v soutûÏi mohou správné odpovûdi odevzdat v uzavfiené obálce s uvedením kontaktu v Muzeu mûsta Duchcova nebo jej zaslat elektronicky na e-mail [email protected]. Uzávûrka kaÏdého kola soutûÏe je stanovena vÏdy k 5 dni mûsíce. Správnou odpovûì s urãením obrázku a jménem v˘herce naleznete v dal‰ím ãísle Duchcovsk˘ch novin. V˘herci obdrÏí drobn˘ dárek.

Poznej Duchcov!

▲

První soutûÏní obrázek

DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

5 / 2012

Z redakãní po‰ty Fotografie v této rubrice jsou z archivÛ rodin. ■ ManÏelé Dana a Jindfiich Friãovi, ktefií v mûsíci bfieznu oslavili 60 let spoleãného Ïivota „Diamantovou svatbu“, prostfiednictvím Duchcovsk˘ch novin vyslovují velk˘ dík zástupcÛm mûsta Duchcova - starostce pí Jitce Bártové a místostarostovi panu ZbyÀku ·imberovi za jejich blahopfiání a dárek, kter˘m potû‰ili pfii jejich náv‰tûvû. Dana a Jindfiich Friãovi ■ Srdeãnû dûkujeme zástupcÛm mûsta Duchcova pí Bártové a panu ·imberovi za blahopfiání, kvûtiny a dárek k na‰emu Ïivotnímu jubileu. Irena a Oldfiich Nezdarovi ■ Dûkuji paní starostce Ing. Jitce Bártové a panu místostarostovi Mgr. ZbyÀku ·imberovi, ktefií mi pfii‰li blahopfiát k m˘m 92. narozeninám. Velmi mne to potû‰ilo. Vlasta Koãová ■ Chtûla bych touto cestou podûkovat panu Kvûtoslavu Ptáãníkovi za poskytnutí sponzorského daru. Dûkuji pfiedev‰ím jménem na‰ich nejmlad‰ích stfielcÛ, na jejichÏ potfieby bude poskytnut˘ dar vyuÏit. Za SSK Duchcov Mgr. Martina Nosová ■ Dne 8.6.2012 uplyne smutn˘ch 20 let od úmrtí, kdy nás náhle navÏdy opustil bez slÛvka rozlouãení milovan˘ manÏel, tatínek, dûdeãek a pradûdeãek, pan Jaroslav Jedliãka. S láskou vzpomínají a nikdy nezapomenou syn Jaroslav s druÏkou, dcera Helena s manÏelem, syn Lubo‰ s manÏelkou,

vnouãata Martin, KáÈa, Mí‰a, Jan a Pavel, pravnuãky Martinka, Terezka, Nikolka a Lucinka. Kdo jste ho znali a mûli rádi, vûnujte mu s námi tichou vzpomínku. Nikdy nezapomeneme. Dûkujeme v‰em, co si vzpomenou s námi. Zarmoucená manÏelka Anna ■ Dne 24.4.2012 by se doÏil 72 rokÛ nበdrah˘ tatínek, dûda a pradûda, pan Bartolomûj GiÀa, pfiezdívka „Bambus“. V‰ichni na nûj s láskou budeme vÏdy vzpomínat. Dcera Iveta, Zlatka, Maru‰ka, synové Jaroslav, Petr, vnouãata a pravnouãata ■ Dne 6.5.2012 uplynou 2 roky, co nás navÏdy opustila na‰e milovaná manÏelka, maminka a babiãka, paní Milu‰e Kozáková. Stále vzpomíná manÏel, synové s rodinami, vnouãata a ostatní pfiíbuzní. ■ Dne 10.5.2012 tomu bude rok, co nás navÏdy opustil nበmilovan˘ manÏel, tatínek, dûdeãek a pradûdeãek, pan Ludvík Pokorn˘. Za tichou vzpomínku dûkuje manÏelka NadûÏda, dcera Jitka s rodinou, synové Ludvík a Jaroslav s rodinami, vnouãata SvaÈka,

Jaroslav, Petr, NadûÏda, Pavlík, pravnuk Honzík a ostatní pfiíbuzní. Stále vzpomínáme. ■ Dne 25.5.2012 tomu budou 4 roky, co nás navÏdy opustil nበmilovan˘ Daniel Krauz, alias MAX. Byl to manÏel, otec, syn a nበkamarád, umûl milovat i bojovat. V den kdy nás opustil se pro dost lidí zhroutil svût. Mysleli jsme si, Ïe to uÏ nepÛjde dál, chtûli bychom ho zpátky, ale nejde to, takov˘ je osud. A tak na nûj myslíme v tom nejlep‰ím, 4 roky jsou 4 roky. Je to dlouhá doba, ale ne tak dlouhá, abychom zapomnûli. Zapomenout se nedá, na nûj se nedá zapomenout nikdy. Vzpomínají manÏelka Líba, dcery Nikola a Tereza, otec Jifií, matka Helena a ostatní pfiíbuzní a známí. ■ Dne 13.4.2012 nás v tichosti opustila paní Franti‰ka Dbalá ve sv˘ch nedoÏit˘ch 99 letech. Podstatnou ãást svého Ïivota (1945 - 2007) proÏila v Duchcovû v ulici Malinovského ã.18. Za tichou vzpomínku dûkují synové Vladimír a Lubo‰ s rodinami a ostatní pfiíbuzní. ■ Dne 18.5.2012 tomu budou 3 roky, co nás opustil nበtatínek, manÏel, dûda, pan Oldfiich Pecina. Vzpomínáme s láskou manÏelka Jaroslava, syn Oldfiich s rodinou, dcera Jaroslava s rodinou, vnouãata a pravnouãata.

FOTO: ARCHIV M·

■ OMLUVA – Redakãní rada DN se omlouvá za nepfiesnost uvedenou v ãlánku „Zámek v Duchcovû pfiipravuje letos netradiãní novinky a pfiipomene nûkolik v˘roãí“ zvefiejnûném v dubnovém ãísle DN na str. 5. V pfiedposlední vûtû textu bylo nesprávnû uvedeno: ...50. v˘roãí kolaudace pavilonu. Správnû mûlo b˘t 30. v˘roãí kolaudace pavilonu.

■ Dûkujeme v‰em, ktefií pfiijali na‰e pozvání na oslavu 50 let M· Husova. ProÏili jsme krásné odpoledne, plné vzpomínek a vyprávûní. VáÏíme si finanãní pomoci od rodiãÛ Magdalenky Prchalové, cukrárny Zvoneãek p. Jiráskové a tiskárny p. Marhoul. Nበdík patfií také p. Vondrákovi za obloÏené mísy plné dobrot. Kolektiv M· DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

6 / 2012

■ VYSVùTLENÍ – V dubnovém ãísle DN se v mém ãlánku „Tfii jezuité z barokního Duchcova“ na zaãátku tfietího odstavce objevila nesmyslná vûta „Dali jste tomu vefiejnû +1.Zpût“. Vzhledem k tomu, Ïe text ãlánku, kter˘ jsem do DN odesílal, tuto vûtu ve viditelné podobû neobsahoval, vznesl jsem dotaz na redakci DN, jak˘m zpÛsobem se do ãlánku dostala a proã tam je? Redakce DN laskavû odpovûdûla, Ïe také ona odesílala text bez zmínûné viditelné vûty a zprostfiedkovala mi rozhovor s grafikem panem Pavlem Vodn˘m, jenÏ mi vysvûtlil, Ïe se jedná o tzv. skryt˘ text, kter˘ jsem zfiejmû vloÏil do svého ãlánku omylem zmáãknutím nûjaké klávesy, ten se pak objevil aÏ pfii závûreãn˘ch úpravách v tiskárnû, byl tam ponechán a vyti‰tûn. Tímto se omlouvám ãtenáfiÛm DN za zmínûnou nesmyslnou vûtu ve svém ãlánku. Jifií Wolf

Je hezké, kdyÏ mûsta udrÏují kontakty se sv˘mi b˘val˘mi obãany. Pfii pfiíleÏitosti narozenin pana ZdeÀka TÛmy, kter˘ v Duchcovû proÏil velkou ãást svého Ïivota, jsem jej v Prachaticích nav‰tívil a z povûfiení starostky mûsta Ing. Jitky Bártové mu pfiedal malou pozornost. Pan TÛma pracoval cel˘ Ïivot jako strojvedoucí mosteckého lokomotivního depa. Na nádraÏí v Duchcovû, kde mûlo depo svoji poboãku, má krásné vzpomínky, o které se se mnou podûlil. Vzpomínal pfiedev‰ím na ãil˘ ruch v této Ïelezniãní stanici a vzpomnûl si na mnoho dÛleÏit˘ch údajÛ, které jsou pro mne inspirativní pfii zpracovávání Ïelezniãní historie. Dal‰ím tématem na‰í diskuse byla druhá vá‰eÀ pana TÛmy - sport, kterému se vûnoval po cel˘ Ïivot. Povídali jsme si spolu v jeho novém domovû - prachatickém Domovû seniorÛ Mistra Kfii‰Èana, kde je velmi spokojen. Aktivnû se zapojuje do mnoha zájmov˘ch ãinností, které toto zafiízení pro seniory nabízí, a stále se zajímá i o dûní v Duchcovû. Náv‰tûvou i dárkem byl velmi potû‰en a nedávno dokonce paní starostce sám napsal e-mail: ve sv˘ch 88 letech se uãí ovládat poãítaã a internet. Pfiejeme panu TÛmovi hodnû zdraví, spokojenosti a do dal‰ích let mnoho vitality. Ondfiej Pojedinec

SoutûÏ duchcovská kraslice Muzeum mûsta Duchcova vyhlásilo vítûze soutûÏe Duchcovská kraslice o nejhezãí velikonoãní dekoraci:

FOTO: ARCHIV AUTORA

SETKÁNÍ V PRACHATICÍCH

Na snímku z Prachatic vpravo p. Zdenûk TÛma, vlevo autor ãlánku.

DùTI UVAÎUJÍ... Rubrika Dûti uvaÏují je urãena v‰em dûtem z Duchcova, které chtûjí psát a podûlit se o své pocity, dojmy, my‰lenky ãi nápady. V kaÏdém ãísle duchcovsk˘ch novin mohou reagovat na aktuální dûní ãi se vyjádfiit k pfiedem stanovenému tématu. Pfií‰tí téma - „Máj, lásky ãas ...“

1. místo Dûtsk˘ domov Základní ‰kola Duchcov 2. místo Helena Pa‰ová 3. místo Jaroslava Losová ml.

▲

▲

1. místo

2. místo

▲

Muzeum mûsta Duchcova dûkuje v‰em úãastníkÛm a tû‰íme se na dal‰í roãník této soutûÏe. V˘herci soutûÏe obdrÏí vûcnou cenu.

3. místo

■ Byly Velikonoce - svátky Jara, svátky kfiesÈanÛ, svátky celého kulturního svûta. MuÏi a chlapci chodí koledovat, krájíme beránka, poléváme se. V kostele se konají m‰e. PapeÏ proná‰í velk˘ proslov. Mluví proti nenávisti, rasismu a násilí. Pfiipomíná velkou obûÈ JeÏí‰e Krista. Já mám velikonoce jako svátky rád. Scházíme se u pfiíbuzn˘ch, hodujeme a veselíme se. I venku zaãíná b˘t pûknû. Tráva se zelená, dny se prodluÏují, pfiib˘vá sluneãní svit. O náboÏenství nûco vím, jsem sám vûfiící, ale rád bych toho vûdûl víc. Je to velice zajímavé téma ... Milan Tomkoviã, Základní ‰kola Antonína Sochora Duchcov, 9. roãník ■ Byly Velikonoce - Velikonoce mi pfiipomínají svátek dûtí. Chodíme hodovat, dostáváme sladkosti a vajíãka. Dospûlí si nûkdy vypijí trochu alkoholu. V‰ude je veselo, sluníãko svítí, ale nûkdy taky ne. Tráva se zaãíná zelenat, zelenají se i stromy, na rybníku vidíme mláìata. Tû‰ím se koneãnû, Ïe bude teplo. Ale nûkdy se o Velikonocích bojím jít i ven, a to proto, Ïe mû nûkdo polije. Není to pokaÏdé pfiíjemné. Rád pletu pomlázky. Je to pr˘ v˘znamn˘ náboÏensk˘ svátek. Já o tom toho moc nevím, ale docela bych se rád o tom víc dozvûdûl. Snad budu mít nûkdy pfiíleÏitost a snad mû to zaujme. TomበHolub, Základní ‰kola praktická, 9. roãník ■ Byly Velikonoce - Velikonoce znamenají pro mne hodnû. Kluci pletou pomlázky, polévají a ‰lehají holky, v‰ichni barvíme vejce, kreslíme kraslice, hodujeme. Nûkdy chodíme do kostela na m‰e, to se mi také líbí. Velikonoce jsou pr˘ v˘znamn˘ náboÏensk˘ svátek. Znamenají ukfiiÏování a vzkfií‰ení JeÏí‰e Krista. Moc o tom nevím, ale zatím mû to ani moc nezajímá. MoÏná aÏ budu star‰í ... Lukበ·pivák, Základní ‰kola Antonína Sochora Duchcov, 5. roãník

DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

7 / 2012

Duchcovsk˘ hospitál, Laputoidy a Concertino Lenky Filipové pro Reinerovu fresku

a protilehlého hospitálu vkusnû dotváfiely areál rozsáhlé zahrady ve francouzském stylu, ãím byl dosaÏen esteticky cenn˘ a sofistikovan˘ celek v propojení pfiírodní scenérie s architekturou vysoké umûlecko-historické hodnoty. V prvních dvou desetiletích 19. století byla zámecká zahrada upravena v duchu dobové estetiky do podoby, která pfiipomínala anglick˘ romantick˘ park. Byly zde rovnûÏ vysazeny vzácné dfieviny, které doplÀovaly areál vznikajícího arboreta. Ani takto dÛmyslnû projektovan˘ zámeck˘ areál v‰ak neunikl zubu ãasu a park v této podobû vydrÏel necel˘ch 150 let. V 50. letech minulého století pfii‰el poÏadavek jeho likvidace z dÛvodu zam˘‰lené povrchové tûÏby uhlí. Protesty proti tomuto necitlivému zásahu do zámeckého areálu v‰ak nedokázaly zvrátit ne‰Èastné vládní rozhodnutí, a tak se pfiistoupilo k destrukci hospitálu a ãásti zámecké zahrady. Pfied tím byla z hospitálu zachránûna vzácná sochafiská a malífiská v˘zdoba, jeÏ bude po mnoha letech znovu vystavena. Své místo najde jiÏ koncem dubna leto‰ního roku ve v˘stavním prostoru na pfiízemí jihozápadního traktu duchcovského zámku v tzv. Barokním sále, neÏ bude instalována v nové stálé expozici pfiímo na jedné ze zámeck˘ch prohlídkov˘ch tras. Expozice, vûnovaná hospitálu, poãítá i s vyuÏitím moderní audiovizuální techniky. Promûny zámeckého areálu v Duchcovû zaujaly pofiadatele leto‰ního AniFestu 2012, ktefií se rozhodli pfiipravit jedineãné audiovizuální dílo, pracující s technikou animace. Dílo Laputoidy je vytvofieno speciálnû na míru Barokního sálu zámku a jeho hlavním motivem jsou promûny zámeckého areálu, odraz minulosti v oÏivení duchcovského hospitálu a momenty z historie krajiny. Na animaci se autorsky podílí nadûjní pfiedstavitelé souãasného ãeského moderního umûní Martin Búfiil a Jan ·rámek. Za prvotní inspiraci si oba tvÛrci zvolili slavn˘ cyklus roãních období od mistra vlámského man˘ristického malífiství Brueghela. V rámci zpracování se v‰ak rozhodli pro kombinaci realistického stylu a modernû-naivního pojetí. Divák uvidí v oknech Barokního sálu animovanou iluzi, pohled do krajiny zámku v rÛzn˘ch ãasech a událostech od souãasnosti do minulosti. V˘znamnou roli zde bude hrát také pfiíbûh duchcovského hospitálu. Celá animovaná iluze, jeÏ má oslovovat náv‰tûvníky v‰ech vûkov˘ch kategorií, v‰ak nebude pouh˘m popisem krajiny. PÛjde pfiedev‰ím o hru s fantazií, promûnou a úhly lidského DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

8 / 2012

pohledu. V˘sledkem bude animovaná, graficky v˘razná meditace inspirovaná krajinou Duchcova. Projekt videoinstalace byl realizován Mûstem Duchcov s finanãní podporou Ústeckého kraje. S otázkou pfiipomenutí duchcovského hospitálu je úzce spojena i otázka benefiãních pfiedstavení, jejichÏ ambicí je podpora Nadaãního fondu pro obnovu Reinerovy fresky a zaji‰tûní vhodn˘ch podmínek pro její uchování. S tím souvisí i dal‰í akce, které letos pfiipravila správa zámku v Duchcovû u pfiíleÏitosti Noci kostelÛ dne 1. ãervna 2012. Ve Vald‰tejnském sále zámku se bude od 19:00 hodin konat benefiãní koncert v˘jimeãné zpûvaãky a kytaristky Lenky Filipové. V˘tûÏek z koncertu bude postoupen do Nadaãního fondu pro obnovu Reinerovy fresky a zaji‰tûní vhodn˘ch podmínek pro její uchování (Komerãní banka, ãíslo úãtu: 43-9150720207/0100). U pfiíleÏitosti vydání klasického kytarového alba Concertino III Lenka Filipová sestavila zcela nov˘ program, kter˘ se hodí zejména do komornûj‰ích sálÛ, divadel, koncertních síní i kostelÛ. Tento projekt je vûnován klasické kytafie, dále nabízí úpravy lidov˘ch písní pro klasickou kytaru a zpûv, keltské balady s irskou harfou a zpûvem, ukázky francouzsk˘ch ‰ansonov˘ch písní a samozfiejmû i Lenãiny nejznámûj‰í hitovky. Kytarov˘ recitál má dva hudební hosty. Lenku doprovodí klavírista Jindfiich Konífi a Sean Barry hrou na akordeon a irskou harfu. Od 21:00 hodin se bude konat vernisáÏ v˘stavy Ve vûci REINER-FRESKA, jeÏ zmapuje transfer fresky V. V. Reinera ze ‰pitální kaple Nanebevzetí Panny Marie do moderního pavilonu prof. Sokola. Název v˘stavy je inspirován divadelním pfiedstavením s prvky experimentálního divadla, které zinscenovala dramatická skupina Relikty HMYZu v Pavilonu pro Reinerovu fresku 24. záfií 2011 u pfiíleÏitosti DnÛ evropského kulturního dûdictví (EHD). VernisáÏ v˘stavy bude spojena s autogramiádou Lenky Filipové pfiímo pod freskou V. V. Reinera v pavilonu v zámeckém parku. Vstupenky na koncert v cenû 290 Kã lze jiÏ zakoupit v pokladnû zámku. Náv‰tûvníci koncertu Lenky Filipové budou moci shlédnout na koncertní vstupenku i v˘stavu k Reinerovû fresce, jeÏ bude otevfiena soubûÏnû s koncertem. Dal‰í komentované prohlídky v˘stavy v pavilonu se uskuteãní v nûkolika ãervnov˘ch termínech. Podrobnûj‰í informace získáte na telefonním ãísle 417 835 301 nebo na webov˘ch stránkách zámku www.zamek-duchcov.cz. Mgr. Marian Hochel, Ph.D.

FOTO: ARCHIV ZPùVAâKY

FOTO: ARCHIV MUZEA

Státní zámek Duchcov letos pfiipomene kromû 30. v˘roãí kolaudace pavilonu pro Reinerovu fresku i umûlecko-historicky cennou stavbu, z jejíÏ kupole byla freska sejmuta. Vrchnostensk˘ hospitál v zámecké zahradû v Duchcovû z poloviny 18. století byl spoleãn˘m dílem ‰piãkov˘ch barokních mistrÛ, ktefií ve spojení s Vald‰tejny vdechli celému zámeckému areálu ducha francouzského baroka. Architektonicky cenné budovy zámku

V zámecké Galerii Giacomo je od soboty 31. bfiezna 2012 zpfiístupnûna v˘stava finsk˘ch a estonsk˘ch filmov˘ch loutek, která se koná v rámci 11. roãníku Mezinárodního festivalu animovan˘ch filmÛ AniFest 2012. Filmové loutky, vytvofiené v duchu nejlep‰í tradice ãeského animovaného filmu, vze‰ly z rukou klasick˘ch ãesk˘ch mistrÛ oboru animace, spojen˘ch s tvorbou Studia Jifiího Trnky a Krátkého filmu Praha. Kolekce obsahuje nûkolik desítek originálních loutek, zasazen˘ch do kompletních filmov˘ch dekorací. Celá v˘stava tak tvofií dojem filmového ateliéru a nabízí náv‰tûvníkÛm jedineãn˘ pohled do „kuchynû animovaného filmu“. Pod jménem Faruza se skr˘vá v˘stava originálních filmov˘ch dekorací a loutek z nejnovûj‰ího ãesko-finského snímku slavné finské reÏisérky Katariiny Lillqvist. V˘tvarnû propracovan˘ a dûjovû dramatick˘ polopohádkov˘ pfiíbûh z oblasti stfiedního v˘chodu s orientální atmosférou vypráví pfiíbûh z izolovaného ostrova, kde v‰echny dívky star‰í dvanácti let musely nosit kovové masky. Dcera místního rybáfie Faruza se odmítá podrobit tomuto zákonu a uteãe na vedlej‰í ostrov, aby ochutnala svobodu... Pfiíbûh navozuje prostfiednictvím staré lidové povûsti otázku Ïenské emancipace. Druhou ãást v˘stavy v prostorách duchcovské zámecké galerie pfiedstavují loutky estonského studia Nukufilm. Byl to právû Nukufilm, kde vznikly pfielomové filmy klasikÛ estonské animace Elberta Tuganova, Heino Parse ãi Ülo Pikkova, jenÏ je ãlenem poroty AniFestu 2012. V˘stava doprovází poslední ãást zam˘‰lené trilogie s názvem „Pobaltská mise“, ve které se AniFest zamûfiuje na animovanou tvorbu pobaltsk˘ch republik a Estonskem se tato mise uzavírá. V Estonsku má animovan˘ film v˘znamné kulturní postavení. I kdyÏ to moÏná mÛÏe mnohé pfiekvapit, estonská animace se fiadí v rámci svûtové produkce mezi ty nejlep‰í. Filmy, které kombinují surrealismus a estonsk˘ folklor s dûtskou nevinností, vyhrály ceny na festivalech po celém svûtû. ZaloÏení studia Nukufilm v roce 1957 pfiedstavuje v˘znamn˘ mezník v dûjinách animace - Nukufilm byl totiÏ jedním z prvních studií ve v˘chodní Evropû specializovan˘ch na techniku stop-motion, na loutkov˘ film. V roce 1993, díky znovu získané nezávislosti Es-

FOTO: ARCHIV AniFestu

„MAGIE FILMOVÉ LOUTKY“ VLÁDNE NA ZÁMKU V DUCHCOVù BùHEM JARNÍCH MùSÍCÒ SEZÓNY

tonské republiky, pokraãoval jako nezávislé studio pod správou samotn˘ch animátorÛ a producentÛ. Navzdory nejist˘m desetiletím sovûtského komunistického systému a globálního trhu studio Nukufilm pfieÏilo, vzkvétalo a nyní slaví jiÏ 55. v˘roãí. U této pfiíleÏitosti pfiipravilo putovní v˘stavu s názvem Having soul. V˘stava nabízí ucelen˘ pohled na v˘robu studia Nukufilm bûhem jeho pûtapadesátileté existence a na Ïánr stop-motion animace obecnû. Souãástí v˘stavy jsou samozfiejmû ty nejznámûj‰í a nejzajímavûj‰í loutky z tohoto studia, ale také mnoÏství fotek a kreseb. „Expozice nabízí moÏnost nahlédnout do zákulisí loutkové animace - zjistit, jak pÛvodní my‰lenka vede k realizaci filmu, jak a z ãeho se loutky vyrábí a jak je jim dána ‘du‰e’. Je pochopitelné, Ïe filmafii nechtûjí odkr˘t v‰echna tajemství své tvorby, ale v rámci jedné v˘stavy je to vlastnû nemoÏné. I tak si díky expozici uãiníte jasnou pfiedstavu, jak jsou natáãeny filmy s pomocí loutkov˘ch hrdinÛ“, upozorÀuje mluvãí AniFestu Marie Hefimanová. V˘stava je otevfiena dennû kromû pondûlí od 10:00 do 17:00 hodin, vstupenky v hodnotû 20 Kã lze zakoupit v pokladnû zámku. Mgr. Marian Hochel, Ph.D.

Alternativní medicína - léãivé kameny V minulém díle DN jsem vás seznámila s tím, jak na jarní oãistu, nyní bych vás ráda uvedla do tajÛ léãiv˘ch kamenÛ. JiÏ od starovûku se pouÏívaly k v˘robû amuletÛ a také byly souãástí mnoha lektvarÛ. Lidé vûfiili, Ïe léãivé kameny zahánûjí zlé síly, ãi neduhy, chrání pfied ufiknutím, ãi zlou my‰lenkou. V dávné dobû proto ‰perky neplnily jen okrasnou, ale zároveÀ i ochrannou funkci. Napfiíklad královské klenoty - nejenÏe reprezentovaly panovníkovu moc, ale zároveÀ ho chránily pfied negativními vlivy okolí a podporovaly jeho zdraví. Jsou schopny pohlcovat, ãi odráÏet energii z planet sluneãní soustavy a vyzafiovat a vysílat ji poté do svého okolí, tedy i ãlovûku, kter˘ je jejich nositelem a tûmito energiemi jej ovlivÀovat jak v pozitivním, tak i v negativním smyslu. Podle IndÛ byly drahokamy stvofieny ze sedmi druhÛ svûteln˘ch paprskÛ vysílan˘ch ze sedmi planet sluneãní soustavy, které byly pfievedeny do sedmi barev

duhy. KaÏdá planeta má k urãitému kameni vztah prostfiednictvím barvy a její barva se v kameni odráÏí. Pokud Vás trápí úzkost, ãi nemoc doporuãuji pofiídit si léãiv˘ kámen. Kameny vyzafiující jemné vibrace vám mohou pomoci k harmonizaci tûla i ducha. Kameny odstraÀují i rÛzné blokády, které zamezují dobrému proudûní energie. A jak hledat právû ten svÛj kámen? Jednou z moÏností je hledat kámen podle nemoci, nebo také podle konkrétního problému, kter˘ vás trápí a se kter˘m potfiebujete pomoci. Léãivé kameny mají pozitivní vliv i na ãakry. Tûlo je rozdûleno do sedmi hlavních ãaker, kaÏdá z nich ovlivÀuje jinou ãást a má svou barvu a pfiíslu‰n˘ kámen, kter˘ na ní pozitivnû pÛsobí. Nûktefií také preferují v˘bûr podle osobních pocitÛ a sympatií. Myslím ale, Ïe nejefektivnûj‰í v˘bûr právû toho va‰eho kamene je podle znamení. V následujícím díle DN vám uvedu znamení a k nim nejvhodnûj‰í kameny a jejich vlastnosti.

Zajímavost na konec: Tfiapatka nachová (Rudbeckia purpurea) - Echinacea Nejãastûji se pouÏívá ‰Èáva vylisovaná z ãerstv˘ch rostlin. Zkoumání této ‰Èávy prokázalo, Ïe podporuje obranyschopnost, pÛsobí preventivnû a slouÏí k podpÛrné léãbû opakujících se infekcí d˘chacích cest a moãovodÛ. Nejúãinnûji pÛsobí pfii nasazení v raném stadiu nemoci z nachlazení. Je moÏné také pouÏívat zevnû pfii ‰patnû se hojících povrchov˘ch ranách. Je dÛleÏité, aby se Echinacea uÏívala podle návodu, uváÏlivû a ne dlouho. Doporuãuje se uÏívat ne déle neÏ dva t˘dny. Poté je nutné, aby následovala ãtrnáctidenní pfiestávka. POZOR: nepfietrÏitá stimulace obranyschopnosti by mohla vést k úplnému potlaãení imunity. Nedoporuãuje se uÏívat v dobû tûhotenství!!! Pfieji vám dny plné sluníãka a tepl˘ch paprskÛ a tû‰ím se na dal‰í setkání v následujícím díle DN ... Va‰e Mirka Kuchafiová

DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

9 / 2012

NÁDHERN¯ KONCERT

FOTO: P. KOUKAL

FOTO: P. KOUKAL

NÁVRAT FRYDERYKA CHOPINA

TomበStejskal bûhem své pfiedná‰ky o Chopinovi.

Eva Maria Tockert (flétna), Jan Îìánsk˘ (violoncello) a Jifií Ho‰el (varhany).

Svûtovû proslul˘ klasik polské hudby Fryderyk Chopin (18101849) byl hostem Vald‰tejnÛ na duchcovském zámku dne 24. srpna 1829, kdy jako devatenáctilet˘ génius pfiedvedl v hlavním zámeckém sále svou brilantní klavírní hru. S Casanovou, Da Pontem ani Mozartem se nikdy nesetkal, ale sv˘m zpÛsobem jej oslovila opera Don Giovanni, na níÏ reagoval roku 1831 geniální variací, která je dnes jakousi znûlkou zdej‰í Casanovské expozice. Na úvod nové náv‰tûvní sezóny byl 1. dubna 2012 pozván k „Otvírání zámku s Frederykem Chopinem“ profesor teplické konzervatofie TomበStejskal, kter˘ pfiedná‰el zejména o osudovém vztahu hudebního skladatele Chopina k francouzské spisovatelce George Sandové. V úvodu pfiipomnûl nedoÏité sedmdesátiny hudebního skladatele a pedagoga Franti‰ka Gauseho (1942–1996) a pfies jarní indispozici skvûle pfiedvedl ukázky z Chopinov˘ch balad i dal‰ích skladeb. (pak)

O tom, Ïe koncertní projekt „Domovem ãeské hudby“ je osvûdãenou znaãkou nejvy‰‰í kvality, jsme se jiÏ v Duchcovû nûkolikrát pfiesvûdãili. Dal‰í, opravdu ‰piãkov˘ komorní „Velikonoãní koncert“, se konal dne 4. dubna 2012 v prostorách evangelického kostela. Hvûzdou programu z dûl J. K. VaÀhala, G. F. Telemanna, J. S. Bacha i W. A. Mozarta, ale téÏ S. Rachmaninova, byla mladá rakouská flétnistka Eva-Maria Tocker, první flétnistka vídeÀsk˘ch symfonikÛ a laureátka soutûÏí ve Frankfurtu nad Mohanem i v Ravennû. Na violoncello hrál neménû v˘znamn˘ svûtovû znám˘ sólista a nositel fiady ocenûní Jan Îìánsk˘, nádherné varhanní skladby zahrál na digitálnû oÏiven˘ elektronick˘ nástroj v‰estrann˘ charismatick˘ muzikant, docent Akademie múzick˘ch umûní Jifií Ho‰ek, kter˘ pfiitaÏliv˘ program sestavil. V‰ichni, jimÏ na koncert nezbyl ãas, mohou jen trpce litovat... (pak)

POCTA ÚâASTNÍKÒM ATENTÁTU NA HEYDRICHA K atentátu na zastupujícího fií‰ského protektora Reinharda Heydricha, kter˘ je nespornû nejv˘znamnûj‰ím ãinem na‰eho protifa‰istického odboje, do‰lo dne 27. 5. 1942, v pfiedveãer narozenin exilového prezidenta Edvarda Bene‰e. V souãinnosti s paradesantní skupinou ANTHROPOID, jejímiÏ ãleny byli Jan Gabãík a Josef Kubi‰, se na nûm aktivní pomocí para‰utistÛm podíleli zejména severoãe‰tí Sokolové v ãele s pfiedváleãn˘m starostou Sokolské Ïupy Kru‰nohorské-KukaÀovy, fiídícím uãitelem Janem ZelenkouHajsk˘m. Nejen on a jeho rodina (syn Jan Milíã byl pfied válkou studentem duchcovského gymnázia), ale i manÏelé Kubicovi z Duchcova, Moravcovi z Ledvic, Vykoukovi z Teplic, ‰estiãlenná rodina Novákova z Podmokel, Mareãkovi a Hanzlovi z Dûãína a mnozí dal‰í za to zaplatili sv˘mi Ïivoty. ZároveÀ bude vyjádfiena i pocta k stému v˘roãí narození duchcovského uãitele Jaroslava Pe‰aty, kter˘ v rámci odbojové skupiny JINDRA zaji‰Èoval pfiísun proviantu pro para‰utisty ze Sedlãanska. Bûhem zat˘kání nebyl prozrazen a na DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

10 / 2012

sklonku války se podílel na dal‰í v˘znamné odbojové ãinnosti, ale stal se obûtí komunistick˘ch nezákonností v 50. letech. Na poãest v‰ech vyjmenovan˘ch hrdinÛ pofiádají Mûsto Duchcov a Obec Háj ve spolupráci se Sokolskou Ïupou Kru‰nohorskou-KukaÀovou a dal‰ími partnery ve dnech 15. a 16. ãervna 2012 vzpomínkové akce na oslavu jejich hrdinství. Slavnostní shromáÏdûní v Duchcovû se uskuteãní v pátek v 16.00 hodin v Kinû Lípa, kde vystoupí rovnûÏ na‰i pfiední historici druhého odboje, autofii televizního seriálu „Heydrich - koneãná otázka“; akce se mj. zúãastní i „svatobofiické dûti“, jejichÏ rodiãe byli popraveni

v koncentraãním tábofie Mauthausenu. V sobotu od 10.00 hodin se konají vzpomínkové akce na poãest fiídícího uãitele Jana Zelenky-Hajského v Háji u Duchcova, za úãasti v˘znamného kytaristy prof. Milana Zelenky spolu se synem Vilémem, i jubilujícího Pûveckého sboru praÏsk˘ch uãitelek, ktefií fiídí jeho bratr Ivan. Uskuteãní se také malé sokolské cviãení s ukázkami skladeb pro XV. V‰esokolsk˘ slet. Na budovû b˘valé ãeské ‰koly bude umístûna pamûtní deska se Zelenkov˘m portrétem, jejímÏ autorem je Miroslav Mráãek. Bliωí podrobnosti budou oznámeny na plakátech. Pavel KOUKAL

V¯ZVA SPONZORÒM Organizátofii oslavy 70. v˘roãí úspû‰ného atentátu na Reinharda Heydricha se obracejí na místní podnikatele, ktefií mají vztah k vojenské historii a tradicím II. odboje v Duchcovû, Oseku, Háji a okolí se Ïádostí o sponzorství na oãi‰tûní a vyzlacení pamûtní desky Janu Zelenkovi-Hajskému a dal‰ím hrdinÛm na sokolovnû v Háji u Duchcova. Zájemci, kter˘m pfiedem dûkujeme za pochopení, se mohou ozvat na tel. 736 634 438, 417 835 549 nebo 417 835 320.

CO NOVÉHO V DUCHCOVSK¯CH ·KOLÁCH ■ CO ZNAMENÁ SOâ? Zkratek a zkratkov˘ch slov je kolem nás ãím dál víc. Jako by je vym˘‰lelo nûjaké tajné zednáfiské bratrstvo. Kdo pochybuje, mÛÏe si tfieba na M·MT pfieãíst odkaz na DVPP nebo vznést dotaz na ¤O OP VK ohlednû typu ÚJ pro ÚSC, PO, SF a OSS. SoutûÏ SOâ má aspoÀ tu v˘hodu, Ïe si pod ní lze pfiedstavit pomûrnû konkrétní a smyslupln˘ obsah. V okresním kole soutûÏe stfiedo‰kolské odborné ãinnosti, které probûhlo 2. dubna v prostorách duchcovské prÛmyslové ‰koly, jsme se mohli setkat s pracemi z rozmanit˘ch oborÛ. Od studia kosmického záfiení, pfies v˘voj topografického mapování aÏ po ptaãí vejce. Dá se pokládat za mal˘ zázrak, Ïe existují studenti, ktefií navzdory lákadlÛm facebookové komunikace a vábení herních konzolí tráví ãas napfiíklad nad uplatnûním programu Mathematica pfii v˘uce lineární funkce. I kdyÏ první pfiíãku v celkovém hodnocení obsadila práce studentÛ Gymnázia Bílina, druhé a tfietí místo uÏ zÛstalo v Duchcovû. Autorem obou prací, Jazykové kurzy pro mládeÏ v Nûmecku a Pfiestavba bytového jádra, je Jan Kuták z Gymnázia a PrÛmyslové ‰koly Duchcov. V‰ichni finalisté postupují do krajského kola, které se koná koncem dubna v Domû dûtí a mládeÏe Ústí nad Labem. VzhÛru na SOâ do DDM ÚL! Snad i tam budeme obdobnû úspû‰ní. ■ GYMNÁZIUM A ST¤EDNÍ PRÒMYSLOVOU ·KOLU DUCHCOV NAV·TÍVILY DELEGACE Z PùTI ZEMÍ V rámci projektu Beliving in humanity, kter˘ za‰tiÈuje ·panûlsko, konkrétnû Gymnázium v Murcii, nav‰tívili na‰i ‰kolu pfiátelé ze ·panûlska, ·védska, Itálie, SRN a Turecka. Projekt za‰tiÈuje program Comenius a na‰e ‰kola byla vybrána. ProtoÏe se u nás vyuãuje pût cizích jazykÛ a zab˘váme se mnoha projekty zamûfien˘mi na boj proti rasismu, proti ‰ikanû, vychováváme studenty k ekologickému my‰lení. Pracovním jazykem projektu je angliãtina, ale pouÏívá se hojnû i ‰panûl‰tina a nûmãina. S kolegy z Terstu se mÛÏeme dorozumívat jednodu‰e - oni pouÏijí slovin‰tinu, my ãe‰tinu - a vÏdy se dorozumíme. Je to velmi zajímavé. V‰echny jiÏ zmínûné projekty se s rÛzn˘mi úspûchy snaÏí plnit ve v‰ech ‰kolách, které se projektu zúãastní. Samozfiejmû je velk˘m pfiínosem i to, Ïe se jednotliví úãastníci projektu seznámí s Ïivotem a prací v partnersk˘ch ‰kolách. Na‰e ‰kola hostila ostatní jako druhá. Skupiny uãitelÛ z Nûmecka, ·panûlska, Itálie, Turecka a ·védska dorazily do Duchcova v pondûlí 5. bfiezna. Nûmecká skupina pfiivezla s sebou tfii dívky. Ty si vzaly do sv˘ch rodin tfii dívky z na‰í ‰koly. Dospûlí úãastníci projektu byli ubytováni v hotelu Casanova. S ubytováním i jídlem byli v‰ichni spokojeni a personál hotelu si velmi chválili. Program zaãal 6. 3. prezentací na‰í ‰koly, seznámením se s obûma budovami, které ke ‰kole patfií. Oficiálního zahájení se zúãastnili i pan místostarosta Mgr. Zbynûk ·imbera a paní tajemnice Ing. Renata Kounovská, MBA. Den pokraãoval náv‰tûvou porcelánové manufaktury, zámku a muzea. Do muzea se za námi pfii‰la podívat i paní starostka Ing. Jitka Bártová. To v‰e jsme stihli do 16 hodin a pak program pokraãoval v budovû G hodnocením a prezentací jednotliv˘ch partnersk˘ch ‰kol. První pracovní den skonãil ve 20:00 hodin. Sedm˘ bfiezen byl urãen náv‰tûvû Prahy. Dopoledne bylo vûnováno náv‰tûvû Îidovského muzea a odpoledne prohlídkám historického centra Prahy. Na‰e hlavní mûsto v‰echny okouzlilo a Îidovské muzeum zanechalo v kaÏdém velmi siln˘, byÈ smutn˘, záÏitek. Osm˘ bfiezen byl vûnován tématu ekologie a rekultivace. Ná‰

v˘let smûfioval do Mostu na místa, kde na rekultivovaném území vznikly sportovní a odpoãinkové areály. V‰ichni kolegové byli pfiekvapeni tím, co lze na zdevastovaném území vybudovat a jak ho lze zlep‰it. V závûru programu podûkovala paní fieditelka Ing. Jana Poláková v‰em úãastníkÛm a pfiedala jim CD s videem o na‰í ‰kole. Bûhem nároãného t˘dne pomáhali v‰ichni - uãitelé i Ïáci. Zvlá‰tní podûkování patfií Mgr. Irenû Bednáfiové za prezentaci ‰koly, Ing. Sarki Hustazovi a Mgr. Martinu Havlovi za tlumoãení a Ing. Ivû Kloudové za provedení po rekultivovan˘ch v˘sypkách. Bûhem hodnocení bylo vysloveno ãeské stranû maximální uznání. Hosté, dle vlastních slov, odjíÏdûli spokojeni a plni dojmÛ.

FOTO: ARCHIV ·KOLY

Z·, M·, DDM...

Z· A. Sochora ■ NOC S ANDERSENEM Noc s Andersenem prozradí, co dûlají knihy v noci. Podvanácté mûli malí ãtenáfii 30. bfiezna moÏnost strávit Noc s Andersenem. Nocování v knihovnách nebo ‰kolách a ãtení pohádek je spojeno právû s v˘roãím narození dánského pohádkáfie a s Mezinárodním dnem dûtské knihy. K akci se letos pfiipojil rekordní poãet ãtenáfiÛ - 60 tisíc úãastníkÛ na více neÏ 1100 místech v âesku i ve svûtû. Do projektu se zapojily instituce z âeska, Slovenska, Polska a Chorvatska. Pfiidaly se k nim i âeské ‰koly bez hranic v Lond˘nû, Îenevû, PafiíÏi, DráÏìanech, Frankfurtu nad Mohanem, v zámofií pak v australském Sydney ãi americkém Baltimore. Letos poprvé ãetly dûti i v ukrajinské Odûse a v Berlínû. I my u nás ve ‰kole jsme pátrali po tom, jaká je ‰kola v noci. Co dûlají knihy v noci a jestli jsou ‰kolní skfiítkové. ZaÏili jsme legraci, radost, potû‰ení i trochu strachu. Oslavili dvoje narozeniDUCHCOVSKÉ NOVINY

●

11 / 2012

ny, zase jsme se trochu jinak poznali a zjistili, Ïe jsme super parta. Pfií‰tí rok jdeme do toho zase. Mgr. Milena Hampejsová, Z· A. Sochora

Tím práce jednotliv˘ch t˘mÛ neskonãila. Tato soutûÏ byla totiÏ jen jednou ãástí projektu zamûfieného na uctûní památky J. Pe‰aty. V jarních mûsících probûhne druhá, sportovnû zamûfiená ãást, takÏe Ïáci budou mít moÏnost ukázat své nadání i v této oblasti. A zároveÀ budou mít moÏnost je‰tû zamíchat souãasn˘m pofiadím. Mgr. Jana Pikalová

FOTO: ARCHIV ·KOLY

■ MASOPUST NA SOCHORCE Dne 15. bfiezna 2012 uspofiádal parlament pro v‰echny Ïáky na‰í ‰koly jiÏ 5. masopustní rej. Akce se letos konala poprvé na ‰kolním hfii‰ti a mohli se jí zúãastnit také rodiãe. Na v‰echny pfiítomné ãekaly taneãní soutûÏe, malé obãerstvení, opékání vufitÛ, vyhlá‰ení nejhezãích masek a na závûr masopustní tombola. Zábavné odpoledne se v‰em líbilo, k dobré pohodû pfiispûlo i sluneãné poãasí.

Z· J. Pe‰aty ■ MILÍ RODIâE A P¤ÁTELÉ ·KOLY, dovolte mi, abych vás co nejsrdeãnûji pozvala na slavnostní akademii ÏákÛ na‰í ‰koly. Letos je pofiádána v rámci pfiipomínky 100. v˘roãí narození v˘znamného duchcovského uãitele a Sokola - Jaroslava Pe‰aty. Akademie se uskuteãní v kinû Lípa 28. 5. 2012 od 17 hodin. Jako host vystoupí taneãní krouÏek matefiské ‰koly v Husovû ulici - srdeãnû zveme také rodiãe mal˘ch ‰koláãkÛ. Souãasnû bude také v prostorách vestibulu kina zahájena spoleãná v˘stava fotografií, v˘tvarn˘ch prací a projektÛ uãitelÛ a ÏákÛ základních ‰kol Jaroslava Pe‰aty a Antonína Sochora s tématikou Duchcova a duchcovsk˘ch památek. Pfiijìte se podívat, jak dûtí vidí na‰e mûsto, svÛj domov. Veronika Prchalová ■ AZ KVÍZ U pfiíleÏitosti v˘roãí narození Jaroslava Pe‰aty probûhl v bfieznu na na‰í ‰kole projektov˘ den inspirovan˘ vûdomostní hrou AZ kvíz. Nejprve byl kaÏd˘ roãník rozdûlen na ãtyfii t˘my a vÏdy dva a dva se spolu utkaly nad pyramidou známou z televizní soutûÏe. SoutûÏní otázky byly sestaveny ze v‰ech pfiedmûtÛ, ve kter˘ch se dané roãníky vzdûlávají. Po skonãení prvního kola se spolu vítûzné t˘my utkaly o první a druhé místo, dal‰í dva t˘my o tfietí a ãtvrté místo. V‰echny t˘my si zaslouÏí pochvalu nejen za prokázané znalosti, ale i za elán, se kter˘m se do soutûÏe pustily. Velké podûkování patfií vyuãujícím za pfiípravu otázek. DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

12 / 2012

Dûtsk˘ domov, Základní ‰kola a Stfiední ‰kola, Duchcov ·kolní 1, pfiíspûvková organizace, tel: 417835324, fax: 417834002, e-mail: [email protected] ■ MATùJSKÁ POUË - PRAHA Jak se jiÏ stalo tradicí, tak jsme se i letos zúãastnili Matûjské pouti v Praze. V pondûlí 26. 3. 2012 nás ráno autobus odvezl k V˘stavi‰ti v Praze Hole‰ovicích. Zde jsme vystoupili a mûli pfied sebou cel˘ den oãekávan˘ch záÏitkÛ. Na v‰echny atrakce jsme mûli voln˘ vstup a této moÏnosti v‰echny dûti s velkou radostí vyuÏívaly. S nejvût‰ím ohlasem se setkala jízda v autíãkách, na lochnesce, fietízkovém kolotoãi a náv‰tûva ve stra‰idelném hradu. Velk˘ úspûch sklidily i adrenalinové atrakce, kter˘ch bylo nepfieberné mnoÏství, a jen pfii jejich sledování tuhla v Ïilách krev. To ale nikomu nevadilo, v‰ude kolem se oz˘valy veselé v˘kfiiky. KdyÏ nám vypr‰el ãas voln˘ch jízd, posilnili jsme se svaãinou a pokraãovali v dal‰ím plánovaném programu. Tím bylo kulturní vystoupení znám˘ch zpûvákÛ u KfiiÏíkovy fontány. Pofiad uvádûl Martin Dejdar, se kter˘m se na konci programu nûkteré dûti i vyfotily. Se sv˘mi nejpopulárnûj‰ími písnûmi vystoupili Michal David a Marián Vojtko, dále pak známé tváfie z televizních pûveck˘ch soutûÏí Kamila N˘vltová a Ondfiej Ruml. NejenÏe tento v˘let splnil v‰echna na‰e oãekávání, ale k na‰í v˘borné náladû a pohodû pfiispûlo i sluníãko, které po cel˘ den velice pfiíjemnû hfiálo. Dûkujeme organizátorÛm za realizaci této akce pro dûti z dûtsk˘ch domovÛ. teta Marta s dûtmi

FOTO: ARCHIV DD

FOTO: ARCHIV ·KOLY

■ OKRESNÍ KOLO ZEMùPISNÉ OLYMPIÁDY Dne 14. 3. 2012 se na teplickém gymnáziu uskuteãnilo okresní kolo zemûpisné olympiády. Z na‰í ‰koly postoupili do okresního kola dva Ïáci - Jana Zázvorková a Daniel Ho. Musím touto zpráviãkou oba soutûÏící pochválit. V tak velké konkurenci gymnázií a základních ‰kol si vedli opravdu znamenitû. Jsem ráda, Ïe Ïáci mají zájem o zemûpisné uãivo a doufám, Ïe i dal‰í ‰kolní rok budou na‰i Ïáci reprezentovat ‰kolu tak úspû‰nû, jak tomu bylo tentokrát! Mgr. Vlastimila Bártová

■ VELIKONOâNÍ PRÁZDNINY V DD DUCHCOV První den prázdnin jsme se vydali do Dûãína na náv‰tûvu ZOO, plavecké haly, muzea a zámku. To byl vydafien˘ den. Páteãní studen˘ den jsme se pustili do v˘roby velikonoãních kraslic. Îádná technika nám nebyla cizí. Zapojili se chlapci i dûvãata. Nûkdo vajíãka drátkoval, jin˘ maloval a nûktefií se pustili i do vrtání. V‰em se dílo dafiilo a vznikly krásné v˘tvory, které vyzdobily cel˘ domov. V sobotu jsme se vydali na vrbové proutky, ze kter˘ch chlapci pletli pomlázky. Barvení vajíãek a peãení beránkÛ

FOTO: ARCHIV ·KOLY

nám zpfiíjemnilo Velikonoãní nedûli. Pondûlní ráno byl v domovû pûkn˘ ‰rumec. Îádná pomlázka nezahálela, koledníci byli neodbytní. PfiestoÏe nám letos vÛbec nepfiálo poãasí, probûhly Velikonoce vesele a pohodovû. tety a dûti DD

Jeho cílem je zamûfiit se na zlep‰ení pfiístupu ÏákÛ se speciálními vzdûlávacími potfiebami ke vzdûlávání, zejména s vyuÏitím informaãních technologií. Cel˘ projekt bude postaven na spolupráci mezi ‰kolami. V rámci projektu bude zfiízeno metodické konzultaãní centrum, jehoÏ úkolem je pomoci ÏákÛm, uãitelÛm i rodiãÛm s fie‰ením otázek, které je v souvislosti se specifick˘mi poruchami trápí. Na‰e ‰kola bude nabízet pomoc v oblasti logopedické péãe a v oblasti problematiky poruch uãení. V rámci pozitivního pÛsobení dotyku budou realizovány masáÏe k uvolnûní a relaxaci ÏákÛ, nabídneme i moÏnost antistresov˘ch programÛ pro pedagogy. Na ‰kole vznikne multimediální interaktivní ICT dílna, jejímÏ úkolem bude tvorba v˘ukov˘ch opor a tvorba audiopomÛcek pro Ïáky se SVP. Pro pracovníky ‰kol chystáme semináfie, workshopy a pfiedná‰ky zamûfiené na práci se Ïáky se SVP. O aktivitách ‰koly se mÛÏete dozvûdût na internetov˘ch stránkách ‰koly, eventuelnû je moÏné kontaktovat koordinátory projektu telefonicky na telefonním ãísle 417835324 a domluvit si termín schÛzky. Provoz metodického konzultaãního centra je stanoven na kaÏdé úter˘ od 15:00 do 17:00 hodin, je v‰ak moÏné domluvit individuální konzultace. Mgr. Ladislava Hofmanová, DD, Z· a S· Duchcov

Základní umûlecká ‰kola Ivana Kawaciuka ■ SOUTùÎ O VELIKONOâNÍ VAJÍâKO Dne 3. 4. 2012 se na na‰í ‰kole se‰li Ïáci základních ‰kol praktick˘ch, základních ‰kol speciálních a praktick˘ch ‰kol z Teplic, Bíliny a Duchcova, aby se jiÏ na pátém roãníku soutûÏe „O velikonoãní vajíãko“ utkali a ukázali v‰em, co se nauãili, co umí a v ãem jsou dobfií. Duchem soutûÏe byly Velikonoce a s nimi spojené svátky jara. I kdyÏ poãasí tomu nenasvûdãovalo, ve ‰kole bylo jaro v plném proudu.

pfiíspûvková organizace, Kubicov˘ch 2/692, 419 41 Duchcov www.zusduchcov.ic.cz

AKCE ·KOLY V KVùTNU 2012 ● 6. 5. - Vítání jara Promenádní koncert ZU· Duchcov, Dubí, Teplice, Bílina Koncert se koná pod zá‰titou starostky mûsta Duchcova Ing. Jitky Bártové. Balustráda Státního zámku v Duchcovû, od 14.00 hod. ● 23. 5. - Koncert ÏákÛ hudebního oboru sál ‰koly, od 17.00 hod. ● 25. - 27. 5. - Soustfiedûní hudebního a v˘tvarného oboru

P¤IPRAVUJEME:

FOTO: ARCHIV ·KOLY

● 1. 6. - Noc kostelÛ koncert Duchcovského pûveckého sboru a ÏákÛ pûveckého oddûlení, kostel sv. Jana Kfititele v Teplicích, od 17.00 hod. ● 2. 6. - „Proãpak si nezatancovat“ závûreãné vystoupení taneãního oboru ‰koly, kino Lípa v Duchcovû, od 14.00 hod. ● 4. - 8. 6. - Zápis do ZU· Ivana Kawaciuka na ‰kolní rok 2012/2013. Pfiijímáme dûti od 5 let do hudebního, v˘tvarného, taneãního a literárnû-dramatického oboru. Zápis se koná v budovû ‰koly od 14.00 do 16.30 hod. Bc. ·árka Gauseová, fieditelka ‰koly SoutûÏní dopoledne zahájila paní fieditelka Mgr. Blanka Stádníková. Pfiedsedkyní byla jiÏ po nûkolikáté Ing. Renata Kounovská, MBA, která si práci ÏákÛ kaÏdoroãnû uÏívá spolu s ostatními uãitelkami. Také paní Tomá‰ová si toto zápolení nenechá ujít a je kaÏdoroãním ãlenem poroty. Mil˘m hostem na leto‰ním roãníku byla Ing. Jitka Bártová, starostka mûsta Duchcova. Malovalo se, lepilo, savovalo, mizíkovalo, patechworkovalo, voskovalo, objevilo se i vrtání, pouÏívaly se rÛzné techniky s v˘born˘m v˘sledkem. KaÏd˘ se snaÏil, aby jeho kraslice byla ta nejkrásnûj‰í. Dûti pracovaly s pln˘m nasazením celé tfii hodiny. Vítûzové si odnesli nejenom spoustu záÏitkÛ ze setkání se sv˘mi vrstevníky, ale i sladké odmûny za svou práci. Tû‰íme se na pfií‰tí ‰est˘ roãník. Mgr. Ladislava Hofmanová, DD, Z· a S· Duchcov ■ PROJEKT ICT PROTI BARIÉRÁM Od února 2012 je v Dûtském domovû, Základní ‰kole a Stfiední ‰kole v Duchcovû realizován projekt EU ICT proti barierám.

■ ZÁKLADNÍ UMùLECKÁ ·KOLA IVANA KAWACIUKA NA SOUTùÎI V BÍLINù Dne 20. bfiezna se v Bílinû uskuteãnil dal‰í roãník BofieÀské ãarodûjnice. SoutûÏ byla jako kaÏdoroãnû pofiádána v kulturním domû Cascáda. Duchcovská ZU·ka jela reprezentovat ‰kolu v poãetném zastoupení. Z mé pûvecké tfiídy si jela zazpívat Lucinka Tou‰ková, Andulka Adámková, AneÏka Knorrová, Karolína RÛÏiãková a Monika Rychtafiíková. Poprvé jsem vzala i dûti ze ZU· Teplice, kde téÏ vyuãuji, aby si zazpívaly a porovnaly svoje pûvecké dovednosti mezi sebou. Paní uãitelka Barbora ·ámalová jela bojovat za Duchcovskou ZU·ku s velk˘m poãtem zpûváãkÛ. V kategorii pfied‰kolákÛ byla Veronika Pikartová. Michaela Malinová, Nathálie Forejtová, Veronika Lap‰anská a Nicole Philippová zpívaly v kategorii 6-12 let. V nejstar‰í kategorie 1319 let byla Michaela ·mídlová, Natálie Burdová, Natálie Philippová a Tereza Schmutzová. A jak Ïe to v‰e dopadlo? V poãetné konkurenci ZU·ek z celéDUCHCOVSKÉ NOVINY

●

13 / 2012

■ ZA SRDEâNÍMI ZÁLEÎITOSTMI ANEB CESTA DO PODùBRAD Dne 25.3.2012 se Duchcovsk˘ pûveck˘ sbor vydal na Music Fest Praha - Podûbrady 2012, a to pfiímo do srdeãních lázní, kde mûl v jednom z lázeÀsk˘ch domÛ vystoupit s repertoárem sloÏen˘m tak, aby to potû‰ilo kaÏdého posluchaãe. Na‰e sbormistrová sl. Boháãková sestavila skuteãnû pestr˘ program, takÏe na své si pfii‰li jak milovníci písní lidov˘ch, tak spirituálÛ, ãi muzikálÛ. Dle programu jsme mûli vystoupit po ‰v˘carském dechovém souboru, kter˘ posluchaãe pûknû rozparádil, a tak jsme museli vynaloÏit velké úsilí a posluchaãe zaujmout i komornûj‰ím vystoupením, neÏ které tomu na‰emu pfiedcházelo. Myslím, Ïe se to podafiilo uÏ jen dle toho, Ïe divákÛ neub˘valo, spí‰ naopak. Nûktefií kolemjdoucí, ktefií zaslechli ãeské písnû, se do sálu vloudili po zaãátku a nûktefií byli po vystoupení i gratulovat. Co se t˘ãe samotn˘ch Podûbrad, nûktefií jsme zde byli poprvé, jiní se vraceli na známá místa a sleãna sbormistrová pfiímo do mûsta, ve kterém proÏila kus svého Ïivota, pfied odchodem na studia hudby v Teplicích. Musím fiíct, Ïe v‰ichni jsme byli místními a organizátory mile pfiivítáni. Ani mûsto nezÛstalo pozadu. Pfiivítalo a okouzlilo nás upraven˘mi parky a pû‰inami i samotn˘m

PRVNÍHO âERVNA BUDE NOC KOSTELÒ V dubnovém ãísle Duchcovsk˘ch novin pfiipomnûl P. Koukal sto desáté v˘roãí vysvûcení secesního evangelického kostela u rybníku Barbora ze dne 20. 4. 1902. S bliωí historií této v˘znamné památky a duchcovské dominanty chceme seznámit vefiejnost i ve‰keré hosty, ktefií kostel nav‰tíví dne 1. ãervna 2012 ve veãerních hodinách. Proto se i NáboÏenská obec Církve ãeskoslovenské husitské zapojila do projektu „Noc kostelÛ“. Toho dne v 18.00 hodin se rozezvuãí zvony v‰ech zúãastnûn˘ch kostelÛ v âechách, na Slovensku i v Rakousku, aby vyzvaly v‰echny lidi dobré vÛle k úãasti na spoleãném setkání a k objevování DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

14 / 2012

■ KONCERT V LAHO·TI Bûhem posledních t˘dnÛ jsme se se Ïáky vûnovali pfiípravám na pûvecké soutûÏe, kter˘ch jsme se zúãastnili. Dalo by se ãekat, Ïe dûvãata budou unavená. Pfiesto si na‰ly ãas a chuÈ pfiipravit krátk˘ koncert v Laho‰ti, kter˘ se uskuteãnil 26. bfiezna 2012. Na koncertû za klavírního doprovodu sl. uã. Vránkové zpívaly Nicol Philippová, Veronika Lap‰anská, Tereza Schumtzová a na kytaru ze tfiídy p. uã. Mare‰e zahrál Vojtûch ·varc. Z Laho‰tû jsme si odnesli radost z v˘konu. Odmûnou nám bylo krásné prostfiedí laho‰Èské kaple, pfiíjemní organizátofii a po koncertû ãokoláda, kterou kaÏd˘ úãinkující dostal. sl. uã. Barbora ·ámalová, uãitelka zpûvu, ZU· I. Kawaciuka

FOTO: ARCHIV ZU·

FOTO: ARCHIV ZU·

ho kraje, pfiekvapivû kromû Bílinské, jsme si vyzpívaly krásná ocenûní. V pfied‰kolácích získala Andulka Adámková druhé místo. V kategorii 6-12 let vyhrála a titul BofieÀské ãarodûjnice získala Karolína RÛÏiãková. V kategorii 13-10 let se z na‰í ‰koly nikdo neumístil, ale první místo a titul BofieÀské ãarodûjnice získala Silvia Postlová. Je to moje Ïaãka z Teplické ZU·ky. Je hezké pozorovat Ïáky sv˘ch tfiíd z rÛzn˘ch ‰kol, jak si vzájemnû fandí, drÏí palce a pfiejí hodnû ‰tûstí. Na velk˘ poãet soutûÏících i nepomûrné velké vûkové rozpûtí kategorií, bylo udûleno pomûrnû málo cen. Ale je to rozhodnutí poroty, která je vÏdy ve velmi tûÏké pozici, a tak k tomu pfiistoupili i na‰i Ïáci. KaÏd˘ z nich si zaslouÏil pochvalu. Zazpívali si a radovali se z umístûní sv˘ch kamarádÛ. Zde mûli pfiíleÏitost sly‰et jiné dûti, zazpívat si v novém prostfiedí a urãitû to pro nû byla motivace k dal‰ímu cviãení, aby si tfieba dal‰í rok nûjak˘ ten diplom vyzpívaly. Jana Boháãková, uãitelka ZU·

námûstím. Zahlédli jsme sice i nûjak˘ ten stavební ruch, ale v‰e nasvûdãovalo, Ïe na nadcházející lázeÀskou sezónu jsou pfiípravy v plném proudu. Na procházce mûstem ve volném ãase pfied koncertem jsme narazili nejen na dobrou zmrzlinu, teplé oplatky a pfiíjemné restaurace, ale i na malebná místa a zákoutí, která stála za obdiv ãi fotografii do soukromé sbírky. Nemal˘ podíl na dobré náladû mûlo i jarní, mile se na nás usmívající sluníãko, a poté i úspû‰nû proveden˘ odpolední koncert, kter˘ byl odmûnûn velk˘m potleskem. Podûkování patfií samozfiejmû za vzornou pfiípravu vystoupení sleãnû Janû Boháãkové, paní Markétû Loskotové, která nás opût doprovázela na klavír, ale i v‰em zpûvákÛm a zpûvaãkám, ktefií do vystoupení dali v‰echno. Rozlouãení s lázeÀsk˘m mûstem Podûbrady bylo symbolické. Na cestu domÛ jsme si naãerpali do voln˘ch lahviãek od nápojÛ minerální vodu pfiímo ze zdroje, a tak jsme si kousek Podûbrad odváÏeli domÛ i v této podobû. ProÏili jsme dal‰í zajímav˘ záÏitek, nav‰tívili nové místo a dal‰í pro nás neotfiel˘ festival. Tû‰íme se uÏ teì na nová setkání s posluchaãi, a to nejen s tûmi za hranicemi Duchcova, ale právû s tûmi na‰imi nejbliωími, domácími. Právû pro tato setkání se jiÏ pilnû pfiipravujeme na vystoupení na leto‰ních Casanovsk˘ch slavnostech v Duchcovû a na koncert pofiádan˘ v rámci Noci kostelÛ v Teplicích, kam za námi, a to doufáme, pfiijdete v hojném poãtu. Tû‰íme se na Vás!! Ing. Iveta Gruberová

krásy kfiesÈansk˘ch architektonick˘ch i v˘tvarn˘ch pokladÛ. Zvon se tentokrát rozezní i v na‰em kostele. Muzeum Mûsta Duchcova v nûm instaluje v˘stavní panely, orientované na v˘znamné historické události kostela i na‰í náboÏenské obce vãetnû fotografií z duchovního a kulturního Ïivota církve. ZároveÀ bude umoÏnûn vstup na vyhlídkovou vûÏ kostela. Zpûvem nás potû‰í pûvecké sbory „StonoÏky“ z matefiské ‰koly Osecká a „Vrabãáci“ ze základní ‰koly A. Sochora. KfiesÈanské písnû zazpívá „Duo Canzone“. Hudební vstupy budou proloÏeny ãtením z historie kostela i citáty z Bible. Veãerní chvíle pfied kostelem zpfiíjemní i známá duchcovská kapela „CTR“. BoÏena Kopová, NáboÏenská obec CâSH v Duchcovû

Sobotní dopoledne, 14. dubna, patfiilo v tûlocviãnû na 1. stupni Z· Jaroslava Pe‰aty florbalu. Se‰lo se tu 25 klukÛ ze zájmov˘ch útvarÛ Florbal 2a a 2b z DDM „Sluníãko“ Duchcov, aby se mezi sebou utkali ve florbalovém turnaji Floorball Cup Duchcov 2012. Byli rozdûleni do 4 druÏstev a kaÏd˘ se utkal s kaÏd˘m. V‰echny zápasy byly velice dramatické a v˘sledkovû rozdílné maximálnû o dva góly. Hrálo se tvrdû, ale v duchu fair-play. Zvítûzit mohlo ale jen jedno druÏstvo. Tím nejlep‰ím se stalo druÏstvo pod vedením kapitána Lubo‰e Prchala ve sloÏení Prchal, Brych, Holobírek, Kosina, Trampota, Zárneck˘ Jakub. Na druhém místû se umístilo druÏstvo v ãele s kapitánem Honzou Bezpalcem ve sloÏení Bezpalec, PiroÏek, Prokopec, ·afafiík, Zárneck˘ Jan, âíÏek, Radvan. Tfietí místo vybojovalo druÏstvo pod vedením kapitána Michala ·tûpánka ve sloÏení ·tûpánek, Ho, Nûmeãek, Îák, Pokorník, ·varc a ãtvrtá, nemedailová pozice zÛstala pro druÏstvo kapitána Adama Kubi‰ty ve sloÏení Kubi‰ta, Kounovsk˘, Rycheck˘, Volmut, Kubal a Záruba. První tfii druÏstva byla odmûnûna diplomem, medailí a florbalov˘ míãkem. DruÏstvo ãtvrté „jen“ ãokoládovou medailí, diplomem a florbalov˘ míãkem. Nejlep‰ím stfielcem turnaje se stal Dan Ho se sedmi trefami a jako nejlep‰í gólman byl ocenûn Marek Záruba pouze se tfiemi inkasovan˘mi góly. Tímto bych chtûl podûkovat panu Ing. Jifiímu ·ounovi a jeho firmû BBC ·oun s. r. o. za finanãní podporu a Gábinovi KmeÈovi ze ZÚ Florbal 3 za realizaãní pomoc. Pavel Nos, DDM Duchcov

Dne 31.3. 2012 ukonãily star‰í Ïákynû SKTO Duchcov sezonu 2011/2012 posledním zápasem krajského kola, kter˘ se odehrával na domácím hfii‰ti v Duchcovû. V celkovém hodnocení vyhrály star‰í Ïákynû 1. místo z 9 druÏstev v Ústeckém kraji, a tím si zajistily úãast na Mistrovství âeské republiky. Dûvãata obdrÏela ceny za 1. místo, které pfiedala jako pozvan˘ host starostka mûsta Duchcova Ing. Jitka Bártová. Postup dûvãat na MâR je na‰ím nejvût‰ím úspûchem, a tím také i odmûnou za obûtavou práci v‰ech ãlenÛ klubu, kter˘m patfií podûkování. DûvãatÛm gratulujeme a pfiejeme, aby i ostatní sezony byly takto úspû‰né. Za SKTO volejbal Jifií Fejfar

FOTO: ARCHIV KLUBU

FLOORBALL CUP DUCHCOV 2012

DUCHCOVSKÉ VOLEJBALISTKY SLAVÍ VELK¯ ÚSPùCH

Zleva: Jifií Fejfar, Hana Neumannová, Markéta Pfiibylová, Kamila Brunerová, Ing. Jitka Bártová, Adéla Vavru‰ová, Kamila Linková, Veronika Hru‰ková, Vanesa Koutská, Milan Hájek.

FOTO: ARCHIV DDM

SHOTOKAN KARATE DO MASOPUST BÍLINA e-mail:[email protected] http:/skm.bilinanet.cz PRAHA - Dne 31.3.2012 vycestovali na‰i dva závodníci Daniel Engler a Jarmila Masopustová do Prahy na ME JKA junior senior. Na tuto vrcholnou soutûÏ se pfiihlásilo 20 státÛ Evropy v celkovém poãtu 500 závodníkÛ. Je tomu jiÏ 10 let, co na‰e republika pofiádala takto v˘znamnou soutûÏ ME JKA, proto to byla v˘zva pro na‰í reprezentaci JKA âR. Na‰i reprezentanti se svûdomitû pfiipravovali, absolvovali nûkolik reprezentaãních soustfiedûní, na kter˘ch se ladilo a hlavnû makalo. No a jak si na‰i reprezentanti Shotokan karate do Masopust Bílina vedli: Daniel Engler v kumite jednotlivci vypadl tûsnû pfied finalovou ãtyfikou. Ale v kumite team si to vynahradil a získal 2. místo a titul 1 více mistr Evropy kumite team. Jarmila Masopustová skonãila v kata a kumite jednotlivci pfied osmiãlenn˘m finále. Ov‰em je‰tû jí ãekal kata team a kumite team, a tam si to v‰e vynahradila a vybojovala si 2. místo a titul 1 více mistrnû Evropy v kata team a 2. místo a titul 1 více mistrnû Evropy v kumite team. Pro na‰í Jarmilu to i bylo poslední vystoupení v juniorské kategorii, tak se rozlouãila dvûma Evropsk˘mi tituly. Na závûr bych chtûl podûkovat Danielovi a Jarmile za pfiíkladnou reprezentaci âeské republiky, mûsta Bíliny, Duchcova, obce Svûtec a oddílu Shotokan karate do Masopust Bílina. DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

15/ 2012

FOTO: ARCHIV KLUBU

Danku a Jarão, jsme na vás hrdí a pfiejeme Vám hodnû dal‰ích úspûchÛ nejen ve sportu, ale i v osobním Ïivotû. Roman Masopust, hlavní trenér SKM Bílina

V Plzni se od 17. 3. do 18. 3. 2012 konalo Mistrovství âR ve vzduchov˘ch zbraních. Pistoláfiské disciplíny, která se stfiílela v sobotu 17. 3., se zúãastnili i stfielci z Duchcova. Jelo nás pût, bohuÏel ale z osobních dÛvodÛ museli odjet zase zpût domÛ dva stfielci, mistrovství se tedy zúãastnili pouze tfii na‰inci. V muÏské kategorii VzPi 60 stfiílel Pavel Nos, kter˘ se umístil na osmaãtyfiicátém místû s nástfielem 546 kruhÛ. V kategorii Ïen jsme mûli zb˘vající dvû zástupkynû, a to Bc. Andreu Grajcarovou, jeÏ vystfiílela sedmadvacáté místo s 345 kruhy, a Janu Neubauerovou, která skonãila na místû ãtyfiiatfiicátém s 326 kruhy. V˘sledky v‰ech na‰ich tfií stfielcÛ mohly b˘t vy‰‰í, nicménû i nominace na takov˘to celorepublikov˘ závod je úspûchem. Vûfiím, Ïe dal‰í sezónu se nám povede lépe. 11. kolo OSL v Bílinû. TutéÏ sobotu 17. 3. 2012 se v Bílinû pofiádalo jiÏ 11. kolo Oblastní stfielecké ligy - pu‰kafiské disciplíny. Tohoto závodu se zúãastnili tfii na‰i mladí pu‰kafii. Chlapci se na pfiedposledním závodu sezóny opravdu vytáhli a obsadili v‰echny medailové pozice. V kategorii VzPu 30 L do 10 let zvítûzil Petr Urbanczyk s nástfielem 287 kruhÛ, druhé místo patfiilo Martinu Ottelovi, jeÏ nastfiílel 266 kruhÛ, a tfietí byl Jan Musil s 237 kruhy. Duchcovu patfiilo i první místo mezi druÏstvy. V nedûli 18. 3. 2012 se v Bílinû pokraãovalo závodem pro pistoláfie. Po mistrovství si tak na‰i pfiijeli spravit chuÈ. Stejnû tak jako pfiede‰l˘ den ho‰i, tak i na‰im Ïenám patfiily první tfii pfiíãky v kategorii VzPi 40. První místo obsadila Bc. Andrea Grajcarová, která si vystfiílela svÛj osobní rekord, a to konkrétnû 363 kruhÛ. Velká gratulace, Andrej! Na místû druhém skonãila Mgr. Martina Nosová s 350 kruhy a tfietí místo si odnesla Jana Neubauerová s nástfielem 346 kruhÛ. Kategorii muÏÛ - VzPi 60 vyhrál domácí P. Hubáãek s 567 kruhy. Jako ãtvrt˘ se umístil Zdenûk Hlaváãek s nástfielem 543 kruhÛ, hned za ním se umístil TomበLacina, kterému se v˘sledkem 342 kruhÛ povedl nastfiílet osobní rekord. Tome, gratulujeme! Jifií Chvojka st. skonãil na místû desátém s 516 kruhy. Jako druÏstva SSK Duchcov „A“ a „B“ jsme obsadili druhé a tfietí místo. 12. kolo OSL v Bílinû - finále Poslední kolo OSL pro pu‰kafie se v Bílinû stfiílelo v sobotu 24. 3. 2012. První dvû místa v kategorii VzPu 30 L do 10 let obsadili na‰i borci, jmenovitû jako první Petr Urbanczyk s 286 kruhy, jako druh˘ Martin Sklenáfi s nástfielem 279 kruhÛ. Tfietí místo patfiilo R. Cibuzarovi stfiílejícím za AVZO Mezibofií. Dal‰í na‰i chlapDUCHCOVSKÉ NOVINY

●

16 / 2012

FOTO: ARCHIV KLUBU

MISTROVSTVÍ âR 2012 VZDUCHOVÉ ZBRANù

ci obsadili sedmé a osmé místo, a to v pofiadí Martin Ottel a Jan Musil. Ho‰i vybojovali pro Duchcov i tentokrát v druÏstvech místo první. Po celkovém souãtu nejlep‰ích v˘sledkÛ ze v‰ech odstfiílen˘ch kol si zlatou medaili odnesl Petr Urbanczyk, stfiíbro patfiilo R. Cibuzarovi z Mezibofií a bronz vybojoval Martin Sklenáfi. Jako druÏstvo byli na‰i kluci ocenûni „neãekanû“ prvním místem. Blahopfiejeme k dosaÏen˘m v˘sledkÛm! V nedûli 25. 3. 2012 se finálové kolo OSL v Bílinû stfiílelo pro pistoláfie. Na‰im Ïenám se tento den moc nedafiilo, nejspí‰ se nemohly srovnat se zmûnou ãasu, obãas zazlobila pistole, no fieknûme, Ïe zaÏily uÏ lep‰í dny. V˘sledky proto dopadly tak, jak dopadly. Ve slouãené kategorii VzPi 40 (Ïeny, juniorky, juniofii) zvítûzil R. Keller z Mezibofií s 358 kruhy, druhé místo obsadila Mgr. Martina Nosová s 351 kruhy, druh˘ byl L. Dundr z Mezibofií s 347 kruhy. âtvrté, ‰esté a sedmé místo patfiilo jmenovitû Bc. Andree Grajcarové, Janû Neubauerové a Ivetû Ottelové. V muÏské kategorii VzPi 60 si skvûle vedl Pavel Nos, jenÏ si se sv˘m v˘sledkem 560 kruhÛ (coÏ je mimochodem jeho nejlep‰í v˘sledek v této leto‰ní lize) vystfiílel druhé místo za domácím prvním J. Filipovsk˘m: 569 kruhÛ, a pfied tfietím opût domácím P. Hubáãkem: 558 kruhÛ. âtvrté místo obsadil Zdenûk Hlaváãek, TomበLacina skonãil na místû jedenáctém a Jifiímu Chvojkovi st. patfiilo místo dvacáté. Ve druÏstvech jsme si vedli tak, Ïe SSK Duchcov „A“ vybojovalo druhé místo, SSK Duchcov „B“ místo ãtvrté. KdyÏ se seãetly v‰echny nejlep‰í v˘sledky na‰ich závodníkÛ, tak v kat. VzPi 40 zlatou medaili získala Mgr. Martina Nosová, stfiíbro si odnesla Bc. Andrea Grajcarová a bronz patfiil L. Dundrovi z Mezibofií. V kat. VzPi 60 první dvû medailové pozice obsadili domácí P. Hubáãek a J. Filipovsk˘, bronz si odnesl Zdenûk Hlaváãek. Na‰e druÏstvo SSK Duchcov „A“ skonãilo celkovû na místû druhém. Tímto závodem se uzavfiela vzduchovková sezóna, nyní zapoãne stfielba venkovní, a to kulí. Nezb˘vá, neÏ stfielcÛm poblahopfiát za dosavadní úspûchy a popfiát jim pevnou ruku a ãistou hlavu do dal‰ích závodÛ na venkovních stfielnicích. Za SSK Duchcov Jana Neubauerová

·ACHY V DUCHCOVù

FOTO: ARCHIV DDM

DÛm dûtí a mládeÏe Sluníãko Duchcov spoleãnû s ââK Duchcov pfiipravil 4. 4. 2012 tradiãní Velikonoãní ‰achov˘ turnaj. Obavy pofiadatele z malé úãasti mládeÏe se na‰tûstí nevyplnily, pfii‰lo jich 7, zato pfiekvapil nízk˘ poãet dospûl˘ch, také 7. A to vût‰ina úãastníkÛ patfiila do ‰achového klubu Teplice! Pfiíjemn˘m pfiekvapením byl nejmlad‰í úãastník, Vojtûch Kufel z M· âtyfilístek Teplice. V‰ak ho uãí otec, Pavol Kufel, kter˘ zde pÛsobil nejen jako hráã, ale i jako rozhodãí. Mal˘ Vojtí‰ek doma mÛÏe je‰tû trénovat se star‰ím bratrem Pavlem. V˘sledky mládeÏe: 1. Kry‰tof Burger ...............................6 b. 2. Grigorova Liubov ..........................5 b. 3. Pavol Kufel....................................3 b. V˘sledky dospûl˘ch: 1. Jan BereÏn˘, ·K Teplice...............11 b. 2. Josef Berky, Doly Bílina ................7,5 b. 3. Pavol Kufel, ·K Teplice ................7 b. Mgr. Eva Hrbáãková DDM, Marie Polívková ââK

FOTO: ARCHIV KLUBU

Klub Kvûtina na oslavách Mezinárodního dne RomÛ v Lovosicích

Dne 8. dubna se kaÏdoroãnû slaví tzv. Svátek RomÛ. Jinak také „Mezinárodní den RomÛ“. Tento rok Farní charita Lovosice, Oblastní charita Ústí nad Labem, Obãanské sdruÏení Romano Jasnica a Obãanské sdruÏení âaãipen - Krásná Lípa uspofiádaly oslavu Mezinárodního dne RomÛ v Kulturním stfiedisku Lovo‰ v Lovosicích. Naplánovaná akce se mûla konat pod ‰ir˘m nebem, ale poãasí nám tentokrát nepfiálo. Akce se velmi vydafiila. Na akci nechybûly taneãní soubory ·hukar âhaja, Somnakune âhaja, Amare âhave, Laãho Amicus, romská tradiãní jídla jako jsou napfiíklad halu‰ky se zelím a s˘rem, anebo tzv. holubky. Obãerstvení a jídlo bylo zaji‰tûno pro v‰echny úãinkující. Mohu Vám fiíci, na holubkách jsem si nepochutnal, ale na halu‰kách se s˘rem jsem si smlsnul. Po upozornûní p. Vûry Lendûlové, která sdûlila v‰em ostatním, Ïe v‰echny soubory si mají vyzvednout pití a obãerstvení u vchodu do sálu, jsem hned poprosil paní Verãu, aby mi vzala je‰tû jedny halu‰ky. Byly v˘borné...! Nechybûla také romská hudba, romsk˘ taneãníci a taneãnice, ktefií mûli na sobû krásné vyzdobené kroje, trocha historie

o vzniku slova rom a cikán, proã na na‰í vlajce je zelená a modrá barva s ãerven˘m kolem od koãáru a mnoho dal‰ího... Rád bych pfiipomnûl paní Báfie, která si zazpívala její oblíbenou písniãku ze známého Rusko - Romského muzikálu Cikáni jdou do nebe Nane cocha se Simonou Holubovou, jejím otcem Josefem Holubem (harmonika) a jejím bratrem Tomá‰em Holubem (kytara), a nejen píseÀ Nane cocha zaznûla na dne‰ním MDR od této skupiny, ale více skladeb, tvz . Romsk˘ Mix. Ani nበtaneãní soubor Bare Bengale âhaja nechybûl na MDR. Opût se jim choreografie podafiila a nezklamali nás. Tím bych chtûl podûkovat holkám Maru‰-

ce Lázkové, Lucince BaláÏové, Simonce ·ebkové, Lucince Harvanové, Vanesce Filové, Martû ·matové a Sárce Tomkoviãové. Díky také patfií paní Schubertové Evû za zapÛjãení kost˘mÛ pro úãinkování na MDR. Na závûr MDR zazpívali Marek Nistor (kytara), Lucie Bártová (zpûv) a Miroslav Bárta (zpûv) dvû známe romské skladby ·unes man a Palikerav me tuke. Tûmito skladbami se ukonãila celá akce. Dûkuji za pozvání Farní charitû Lovosice, Oblastní charitû Ústí nad Labem, o.s. Roman Jasnica a o.s. âaãipen. Za Nízkoprahové zafiízení pro dûti a mládeÏ Klub Kvûtina Milan Tomkoviã, 15 let, klient sluÏby

âTENÍ PRO MR≈OUSKY (2 AÎ 4 ROKY) - Milé dûti, zveme Vás a Va‰e maminky, babiãky, tatínky a dûdeãky do na‰í knihovny, kde Vám pfieãteme krátké pohádky. MÛÏete si zasoutûÏit a zahrát rÛzné hry. Va‰i dospûláci se mohou podívat na internet, vybrat si pro sebe knihy a ãasopisy. Uvidíme se v úter˘ 15. kvûtna 2012 v 10,00 hod. v odd. pro mládeÏ, Bílinská 12. Dále 29. kvûtna 2012 a 5. ãervna 2012. Dal‰í termíny upfiesníme po prázdninách. Alena Lisová, vedoucí MûK

DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

17 / 2012

Nové knihy MùSTSKÁ KNIHOVNA DUCHCOV - Bílinská 12, tel.: 417 835 611 - [email protected] ■ NAUâNÁ LITERATURA Helena Ha‰kovcová - Fenomén stáfií (lékafiství) Frank Joseph - Atlantida a rok 2012 ztracené civilizace a proroctví MayÛ (záhady) Blanka Kovafiíková - Vladimír RáÏ (Ïivotopis) Miroslav Sígl - Co víme o smrti (úmrtnost a stáfií) ■ BELETRIE Ilona Maria Hilliges - Ozvûna africk˘ch bubnÛ (dobrodruÏn˘ román) Franti‰ek Kalenda - Despota: historická detektivka Hana Marounková - Cesta do hlubin psí du‰e, aneb, Román pro psy (o zvífiatech) James Patterson - Desáté v˘roãí (detektivní román) David Safiek - Mizerná karma (román pro Ïeny) ■ LITERATURA PRO MLÁDEÎ Insa Bauer - Indiáni (napínavé pfiíbûhy) Julia Boehme - Psí trampoty (ãtení pro nejmen‰í) Werner Färber - Zvûdavá oveãka Molly (pfiíbûhy o zvífiatech) Gary Fleming - Svût dinosaurÛ (pravûk) Iris Prey - Uãíme se kreslit: pro dûti od 4 let ● NOC S ANDERSENEM V DUCHCOVù Dvanáctá pohádková Noc s Andersenem probûhla v pátek 30. bfiezna 2012 v knihovnách a ‰kolách po celé na‰í republice a nejen tam. Dûti nocovaly a ãetly také na Slovensku, Polsku i Slovinsku. Mûstská knihovna v Duchcovû se k této celostátní akci pfiipojila jiÏ po ‰esté. Pro dûti byl pfiipraven bohat˘ program ve vyzdobené knihovnû. Pfied ‰estou hodinou uÏ byla knihovna plná dûtí - se‰lo se jich 24 - a mohlo se zaãít. Po krátkém pfiivítání a následné spoleãné veãefii jsme se v‰ichni s chutí pustili do pfiipraven˘ch (vûdomostních i sportovních) pohádkov˘ch kvízÛ. Velké nad‰ení u dûtí vyvolalo malování na triãka. V‰echna triãka nakonec byla tak zdafiilá, Ïe ani ne‰lo vyhodnotit to nejlep‰í. Velmi mile v‰echny pfiekvapila neãekaná náv‰tûva paní starostky Ing. Jitky Bártové, která dûtem pfieãetla pohádku a spoleãnû s nimi si také jedno triãko sama namalovala. V prÛbûhu veãera knihovnu nav‰tívili stráÏníci Mûstské policie, ktefií dûtem ochotnû odpovídali na jejich zvídavé otázky. Pfied pÛlnocí na v‰echny nocleÏníky ãekala sladká odmûna za jejich usilovné plnûní pfiipraven˘ch úkolÛ, a poté se v‰ichni uloÏili do spacákÛ, kde si je‰tû dlouho po pÛlnoci mûli co povídat. Ráno po spoleãné snídani dûti dostaly Pamûtní listy a drobné dárky a domÛ odcházely spokojené s nov˘mi záÏitky.

FOTO: ARCHIV KNIHOVNY

Alena Lisová, vedoucí MûK

DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

18 / 2012

● MùSTSKÁ KNIHOVNA DUCHCOV LITERÁRNÍ SOUTùÎ V mûsíci bfieznu byl vyhodnocen II. roãník literární soutûÏe „Stopou Friedricha Schillera“ na téma: Îijeme v rÛzn˘ch mûstech, ale cestování nás seznamuje. Porota rozhodla takto: V zadání soutûÏe povídka ve vûkové kategorii: 1) Studenti S· a odborn˘ch uãili‰È nebyla udûlena Ïádná cena. 2) Studenti V· a dospûlí byla ocenûna práce Nikoly Pu‰kárové (21 let) z Plznû. V zadání soutûÏe voln˘ slohov˘ útvar nebyla udûlena Ïádná cena. Vítûznou práci uvefiejÀujeme v Duchcovsk˘ch novinách a bude k pfieãtení na www stránkách Mûsta Duchcov a Mûstské knihovny Duchcov. V‰ichni zúãastnûní obdrÏí Pamûtní list, v˘herci finanãní odmûnu. V‰em dûkujeme, zvlá‰È vítûzi gratulujeme a pfiejeme mnoho nápadÛ do dal‰í tvÛrãí ãinnosti. Ocenûná Nikola Pu‰kárová bude vyrozumûna mailovou po‰tou.

PO STOPÁCH FRIEDRICHA SCHILLERA Sly‰el jsem, Ïe na zámku v Duchcovû v sídle rodu Vald‰tejnÛ jsou prominentní hosté. Na zámku je pofiád spoleãensky velmi ru‰no. Pofiádají se zde past˘fiské hry, divadelní a hudební pfiedstavení, bankety a jiné slavnosti. Byl jsem zde pozván od majitele zámku. O zámku jsem sly‰el mnoho dobrého, ale kdyÏ jsem sem pfiijel, udûlal na mû dojem nad rámec mého oãekávání. Nejvíce mnû na zámku uchvátila jeho knihovna, vskutku byly zde unikátní kousky knih. Vsadím se, Ïe si jejich majitel ani neuvûdomuje jejich hodnotu. Od doby, kdy jsem pfiijel, majitel zámku se mnou vÛbec nemluvil o literatufie. I prost˘ ãlovûk se mnou vÏdy chce mluvit o nov˘ch knihách. Lidé se mû ptají na mÛj názor a ptají se mû taky na to, kde ãerpám svoji inspiraci k literární tvorbû. A tento ãlovûk dûlá jako kdyby Ïádné knihy neexistovaly a pfiitom jich tu má spoustu. On mluví o umûní jen ve smyslu malífiství a sochafiství. Po nûjaké dobû v knihovnû jsem si v‰iml star‰ího muÏe, kter˘ zde zakládal nûjaké spisy. Nevûdûl jsem, jakou dobu uÏ tu ten ãlovûk je a zda jiÏ tu byl, kdyÏ jsem sem ve‰el. Nicménû chtûl jsem se mu jako slu‰n˘ ãlovûk pfiedstavit a seznámit se s ním. ·el jsem tedy k nûmu a pfiedstavil jsem se mu. KdyÏ se mi pfiedstavil on, nevûfiil jsem vlastním u‰ím. Ten muÏ byl slavn˘ svÛdce Ïen Giacomo Casanova. Casanova byl pro mû znám˘ tím, Ïe snad dûlal v‰echny profese. Vyprávûl mi, Ïe byl knûzem, spisovatelem, ‰piónem a také diplomatem. Jako spisovatele bych ho hodnotil velmi dobfie. Jeho literární díla jsou velmi v‰estranná. Zeptal jsem se ho, co je to za dokumenty, které tu peãlivû dává dohromady. Casanova mi prozradil, Ïe majitel zámku mu dal dÛleÏit˘ úkol, mûl shromáÏdit historii a rodokmen rodu Vald‰tejnÛ. Po pár dnech jsem se s ním spfiátelil. Koho by to kdy napadlo, Ïe já a slavn˘ Casanova bude mít spoleãnou fieã? On je pfiece jen z Benátek a já z Marbachu. Dvû naprosto rozdíln˘ mûsta, dvû naprosto rozdíln˘ kultury. On je pfiece jen Ital a já Nûmec. Ale to, co nás spojovalo, bylo stejné. On tak jako já touÏil vÏdy po svobodû. VÏdy jsem bojoval s pfiedsudky doby, do které jsem se zrodil. TûÏká doba mi kladla neustále pfiekáÏky v mé seberealizaci a v díle. Nûkdy mi doba lichotila, jindy pro mû mûla zneuznání a pohrdání. Takto jsem i já vnímal Giacoma. Casanova mi v dobû mého pobytu na zámku byl prÛvodcem. Giacomo se po cel˘ ãas na zámku vûnoval jen jedinému, a to bylo sbírání v‰ech spisÛ o historii rodu Vald‰tejnÛ a vytvofiil tak dokumentaci s 20 tisíci svazky. Jeho práce mû zaujala a dala inspiraci k mému novému dílu. Rozhodl jsem se, Ïe budu psát o rodu Vald‰tejnÛ. A tak jsem nûkolik mûsícÛ proãítal ve dne i v noci spisy o tomto ‰lechtickém rodû. KdyÏ jsem usoudil, Ïe uÏ mám dostatek informací, pustil jsem se ihned do psaní dramatu a napsal trilogii Vald‰tejn. KdyÏ jsem své dílo dokonãil, odjel jsem zpût do své zemû a na zámek v Duchcovû jsem se bohuÏel uÏ nikdy nepodíval. Av‰ak s Giacomem jsme si posílaly neustále dopisy, a tak jsme spolu zÛstaly v kontaktu i nadále.

20. 5. nedûle v 19.00 hodin, ãeské titulky, pfiístupn˘ od 12 let, 131 min., vstupné 60 Kã BITEVNÍ LOë Akãní sci-fi/USA.

KULTURNÍ CENTRUM DUCHCOV DÛm kultury, Masarykova 9, Duchcov, tel.: 417 835 621 ■ 6. 5. v 14:00 hodin, balustráda Státního zámku Duchcov, vstup voln˘ VÍTÁNÍ JARA Promenádní koncert ZU· Duchcov, Dubí, Teplice, Bílina ■ 10. 5. v 19:00 hodin, kino Lípa, vstupné: pfiedprodej 100 Kã; na místû 120 Kã ZUZANA MICHNOVÁ, OSKAR PETR & PETR KALANDRA MEMORY BAND Koncertní prÛfiez tvorbou legendárních Marsyas. ■ 14. 5. v 16:00 hodin, DÛm s peãovatelskou sluÏbou DEN MATEK Odpoledne vûnované svátku v‰ech maminek. Úãinkují Pavel Kavalír a dûti z M· Tyr‰ova, Duchcov. ■ 15. 5. a 16. 5. v 9.00, zámecká zahrada POHÁDKOVÁ ZÁMECKÁ ZAHRADA pro dûti M· a Z· úãinkuje DIVADLO M ■ 17. 5. v 15:00 hodin, DÛm kultury ZASTUPITELSTVO MùSTA DUCHCOVA. Vefiejné zasedání ■ 21. 5. v 10:00 hodin, kino Lípa, vstupné 30 Kã VÍLA MODROVLÁSKA Pohádka pro M· a I. stupeÀ Z· Pfiíbûh o tom jak víla Modrovláska splnila tfii pfiání. ■ 22. 5. v 17:00 hodin, DÛm kultury, vstupné 40 Kã TANEâNÍ PODVEâER S PICHLOVANKOU Pfiipravujeme: 5. 6. Celostní medicína - Strava a civilizaãní nemoci - pfiedná‰ka 8. aÏ 9. 6. CASANOVSKÉ SLAVNOSTI 2012 15. 6. Program ke 100. v˘roãí narození Jaroslava Pe‰aty 22. 6. Pohádka v zámecké zahradû - Divadlo M 23. 6. Zájezd do zoologické zahrady a Dinoparku PlzeÀ Pfiedprodej vstupenek: Kulturní centrum, Masarykova 9, Duchcov: pondûlí a stfieda od 10.00 do 16.00 hod, úter˘, ãtvrtek a pátek od 10.00 do 13.00 hod.

tel.: 417 835 621, 417 822 922, fax: 417 822 921, www.duchcov.cz, e-mail: [email protected] Zmûna programu vyhrazena Bohumil Vitásek, vedoucí

PROGRAM KINA LÍPA KINO LÍPA

Duchcov, Masarykova 13 tel.: 417 835 206 Dolby Digital Surround EX 1. 5. úter˘ v 19.00 hodin, ãeské titulky, pfiístupn˘ od 12 let, 104 min., vstupné 60 Kã MÁME PAPEÎE Komedie/Itálie, Francie. 2. - 3. 5. stfieda a ãtvrtek v 19.00 hodin, pfiístupn˘, 64 min., vstupné 60 Kã Artfilm P¤ÍLI· MLADÁ NOC Drama /âR. 6. 5. nedûle v 19.00 hodin, ãs. titulky, pfiístupn˘ od 15 let, 102 min., vstupné 60 Kã SAMA V AFRICE Thriller/Francie. 8. - 9. 5. úter˘ a stfieda v 19.00 hodin, ãeské titulky, pfiístupn˘ od 12 let, 139 min., vstupné 60 Kã Artfilm MILOVANÍ Melodrama/Francie/V. Británie. 10. 5. ãtvrtek KINO NEPROMÍTÁ 13. 5. nedûle v 19.00 hodin, ãeské titulky, pfiístupn˘, 87 min., vstupné 60 Kã Artfilm KLUK NA KOLE Melodrama/Francie. 15. - 16. 5. úter˘ a stfieda v 19.00 hodin, ãeské znûní, pfiístupn˘, 137 min., vstupné 60 Kã PIRÁTI Z KARIBIKU: NA VLNÁCH PODIVNA DobrodruÏn˘/USA. 17. 5. ãtvrtek v 19.00 hodin, ãeské titulky, pfiístupn˘ od 12 let, 96 min., vstupné 60 Kã TOHLE JE VÁLKA Akãní komedie/USA.

22. a 23. 5. úter˘ a stfieda v 19.00 hodin, ãeské titulky, pfiístupn˘ od 15 let, 113 min., vstupné 60 Kã PRCI, PRCI, PRCIâKY: ·KOLNÍ SRAZ Komedie/USA. 24. 5. ãtvrtek v 19.00 hodin, ãeské titulky, 92 min., vstupné 60 Kã NA MAMUTA Komedie /Francie. 27. 5. nedûle v 19.00 hodin, ãeské titulky, pfiístupn˘ od 12 let, 93 min., vstupné 60 Kã 127 HODIN Drama/USA. 29. a 30. 5. úter˘ a stfieda v 19.00 hodin, pfiístupn˘, 115 min., vstupné 60 Kã SIGNÁL Komedie/drama/âR. Nov˘ ãesk˘ film s Vojtou Dykem a Kry‰tofem Hádkem. 31. 5. ãtvrtek v 19.00 hodin, ãeské titulky, pfiístupn˘ od 15 let, 140 min., vstupné 60 Kã VEJDI DO PRÁZDNA Drama/Francie/Nûmecko/Itálie. Dûtská pfiedstavení: 6. 5. nedûle v 15.00 hodin, 65 min., vstupné 20 Kã VLÁâEK KOLEJÁâEK Animované pásmo - Jak ‰tûÀátko dostalo chuÈ na med, Ukradené sluchátko, Ferda Mravenec, Vláãek kolejáãek, Aladinova lampa, Krtek a televizor 13. 5. nedûle v 15.00 hodin, 68 min., vstupné 20 Kã DÁ·E≈KA II Animované pásmo - Dá‰eÀka 5 - Mnoho vody uteklo, Ka‰tanka, Dá‰eÀka 6 - Jak sportovala, âarovná rybí kostiãka, Dá‰eÀka 7 - Jak ‰la do sluÏby, Krtek a raketa, V‰ude dobfie, doma nejlépe 20. 5. nedûle v 15.00 hodin, 73 min., vstupné 20 Kã âERTOVSKÉ POHÁDKY Animované pásmo - âert a Káãa, Vãertích sluÏbách, Mike‰ stra‰í, Mike‰ ãaruje 27. 5. nedûle v 15.00 hodin, 65 min., vstupné 20 Kã MÍâEK FLÍâEK Animované pásmo - âarovné schody, JabloÀová panna, Míãek Flíãek, Krtek a zelená hvûzda, O líném Honzovi Pfiipravujeme: Îelezná lady, Probudím se vãera, Prci, prci, prciãky: ·kolní sraz. Pfiedprodej vstupenek vÏdy 14 dní pfied pfiedstavením. Pokladna kina Lípa otevfiena vÏdy 30 min. pfied pfiedstavením. ZMùNA PROGRAMU VYHRAZENA Bohumil Vitásek, vedoucí DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

19 / 2012

PLÁN AKCÍ DOMU DùTÍ A MLÁDEÎE

Zaãátek v 9,00 hod. na hfii‰ti v areálu Z· A. Sochora

DÛm dûtí a mládeÏe, DruÏby 1006, Duchcov – Tel.:+420 417 836 078 Fax.: +420 417 836 020 – E-mail: [email protected]

■ 26. 5. ZAHÁJENÍ LÁZE≈SKÉ SEZÓNY V TEPLICÍCH Vystoupení dûtí ze ZÚ DDM Duchcov a propagaãní stánek s v˘tvarn˘mi dílnami

www.ddmduchcov.cz AKCE NA KVùTEN 2012 ■ 3. 5. KERAMIKA BEZ HRANIC 17,00 - 18,30 hod. (2. budova DDM). Pfiíchozí si vyzkou‰í práci s keramickou hlínou (práce s plátem, s váleãky, vymaãkávanou keramiku, formování do sádrov˘ch forem). Dûti do ‰esti let pouze v doprovodu rodiãÛ. Urãeno pro kaÏdého od 2 do 99 let. S sebou: pracovní obleãení a pfiezÛvky. Závazné pfiihlá‰ky a platba do 1. kvûtna 2012. Na v‰echny úãastníky se tû‰í Honza. POPLATEK: 40 Kã

■ 5. 5. KAMILA DANCE 16. roãník taneãní soutûÏe v kinû Lípa v Duchcovû. Zaãátek v 14,00 hodin, pfiedpokládan˘ konec v 17,00 hodin. Pfiijìte podpofiit své favority. POPLATEK pro diváky: 20 Kã

P¤IPRAVUJEME NA âERVEN: ■ 2. 6. Den dûtí - zábavn˘ program na zahradû DDM

■ 17. 5. OLYMPIÁDA PRO M· V LEHKÉ ATLETICE - místní kolo Zaãátek v 9,00 hod. na hfii‰ti v areálu Z· A. Sochora

■ 8. 6. MaÏoretková soutûÏ

■ 24. 5. OLYMPIÁDA PRO M· V LEHKÉ ATLETICE - oblastní kolo

■ 18. 6. Sluníãkovská akademie

■ 9. 6. Casanovské slavnosti - vystoupení + propagaãní stánek ■ 16. 6. Putování s Poutníky Pavel Nos, DDM Duchcov

Duchcov pfies svÛj relativnû men‰í v˘znam v období raného novovûku (ve srovnání s okolními mûsty jako byla Bílina, Krupka a dokonce i Hrob) náleÏel k místÛm, která mûla daleko k provincionalismu - vedle pfievládajících nûmecky mluvících rodin a nûkolika obyvatel ãeského pÛvodu se ve mûstû usídlili Italové (Martinelli ãi Mattanelli) i ·panûlé (Salamanca). Nové v˘zkumy Katefiiny Matasové v sask˘ch archivech naznaãují, Ïe kontakty Duchcova s Freibergem, Annabergem a dal‰ími mûsty saského Kru‰nohofií byly zfiejmû daleko intenzivnûj‰í neÏ tfieba s nedalek˘mi Teplicemi. Není proto divu, Ïe na Duchcovsku lze vystopovat pomûrnû poãetné zmínky ukazující na vazby k zemi, která byla aÏ do roku 1635 souãástí zemí Koruny ãeské - Horní LuÏice a kterou dodnes ob˘vá kromû nûmecké majority vymírající ale heroicky se svého jazyka drÏící (coÏ jsme mûli moÏnost v roce 2011 díky dr. Milo‰i Sládkovi pfiímo na místû pozorovat) slovansk˘ národ. Je v‰ak tfieba fiíci, Ïe pokud se v na‰í oblasti v dobû 17.-18. století vyskytl nûkdo z Horní LuÏice, nemuselo se jednat a zpravidla se ani nejednalo o LuÏického Srba. Napfi. kdyÏ se v roce 1682 chtûl stát duchcovsk˘m mû‰Èanem Caspar Teich z hornoluÏické Ostritz, zdÛrazÀoval, Ïe je Nûmec „guter deutscher Nation“, jak o tom svûdãí listina uloÏená v nûkdej‰ím mûstském archivu duchcovském (dnes SOkA Teplice). CoÏ ukazuje jeho jasn˘ distanc od tamního srbského obyvatelstva.

Lidé z Horní LuÏice se pfiekvapivû jiÏ v první polovinû 17. století objevují v okolí Duchcova jako duchovní správci. Napfi. zabru‰anská matrika k roku 1607 obsahuje následující dva zápisy „Loci parocho pro tempore Blasio Alexio Lusatio ut sequntur“ a znovu „Ministro loci ...M.Blasio Alexio Costicensi Lusatio“ oba zmiÀují toho ãasu místního faráfie BlaÏeje Alexia LuÏiãana. I v roce 1613 zastával úfiad zabru‰anského faráfie AmbroÏ Cronosius a právû tak pfiedstavitel zdej‰í ‰koly Adam Johann Messerschmidt pocházel z Horní LuÏice, coÏ ukazuje následující text: „Loci parocho pro tempore Reverendo in Christo Patri Ambrosio Cronosio Crosuicensi Lusatio et me indigno huius Ecclesiae Ministro et scholae ludimagistro Adamo Joanni Messerschmidt Witgenaviensi Lusatio ut sequntur“. Tendence obsazovat do duchovních úfiadÛ na duchcovském panství osoby z Horní LuÏice pfietrvala, jak to dokládá figurální náhrobník Sabiny Ebermannové (+ 28.12. 1730), vdovy po Tobiá‰i Ebermannovi, pfiísedícím radním v Ostritz v Horní LuÏici. Tato Ïena, jak jsme zjistili s panem R. Schneiderem, byla matkou flájského faráfie, ve Flájích zemfiela a byla pochována, dnes se její náhrobník spolu se star‰ím náhrobníkem matky jiného zdej‰ího faráfie Herrmanna nachází v pfiesunutém flájském kostele v âeském Jifietínû. Zajedeme-li do úchvatného hornoluÏického klá‰tera v Mariensternu, nalezneme ve zdej‰ím konventním kostele barokní fi-

FOTO: ARCHIV MUZEA

Duchcovsko a Horní LuÏice v raném novovûku

gurální náhrobníky místních abaty‰í (viz ilustrace), které byly rovnûÏ v úzk˘ch kontaktech s Duchcovskem, konkrétnû s oseck˘m klá‰terem, ale to jiÏ by byla jiná a obsáhlá kapitola z dûjin vztahÛ mezi na‰í oblastí a Horní LuÏicí. Rudolf Schneider, Mainz PhDr. Jifií Wolf, Muzeum mûsta Duchcova

• Redakãní rada Duchcovsk˘ch novin se tímto omlouvá v‰em dopisovatelÛm, jejichÏ pfiíspûvky nebyly zvefiejnûny pro neaktuálnost nebo byly kráceny. DÛvodem je jednak velké mnoÏství zasílan˘ch pfiíspûvkÛ a omezená kapacita obsahu Duchcovsk˘ch novin, a dále pak stanoven˘ rozpoãet na vydávání a distribuci novin. • UpozorÀujeme, Ïe budou zvefiejnûny pouze fotografie zasílané v samostatném souboru ve formátu JPG. • Materiály uvefiejnûné v Duchcovsk˘ch novinách lze kopírovat, ãi dále ‰ífiit pouze se svolením redakãní rady - na poÏádání dodáme poptávan˘ text ve formátu Word.

DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

20 / 2012

Prostfiedí Duchcova na pfielomu 19. a 20. st. bylo dobou vyostfien˘ch národnostních stfietÛ mezi ãesk˘m men‰inov˘m a nûmeck˘m vût‰inov˘m elementem. SouÏití âechÛ a NûmcÛ jitfiil nejen nedávn˘ boj o jazyková nafiízení, ale také stále neuspokojivû vyfie‰ená otázka ãeského men‰inového ‰kolství. Radnice byla v rukou nûmeck˘ch nacionalistÛ a nejednou proti jejím neoprávnûn˘m nafiízením zasahovalo, byÈ nepfiíli‰ ochotnû, okresní hejtmanství jako nadfiízen˘ orgán. ZájemcÛm o historii Duchcova jistû není neznámá stavba âeské záloÏny, dne‰ního domu ã. p. 10/36 v Husovû ulici. Okolnosti vzniku âeské záloÏny ãtenáfiÛm Duchcovsk˘ch novin pfiiblíÏil Pavel Koukal v ãlánku o fiediteli záloÏny Kronholzovi (DN 4/2009). Pokud mûla novostavba záloÏny reprezentovat ãeskou men‰inu, bylo Ïádoucí vhodnû a „národnû“ zvolit i architektonick˘ v˘raz stavby. Architektura âeské záloÏny v Duchcovû vychází z historismu odkazujícího na renesanci, na historické období ãeské stavovské monarchie, které bylo inspiraãním zdrojem ãeské novorenesance v duchu Antonína Wiehla. Vnûj‰í plá‰È stavby byl zdoben sgrafity a nástûnn˘mi malbami. Ústfiední motiv s vyobrazením sv. Václava ve ‰títu stavby doplÀovala bohatá dekorativní rostlinná a antropomorfní v˘zdoba. Objekt byl slavnostnû otevfien v nedûli 21. záfií 1902. Nákladnû a reprezentativnû provedená fasáda stavby vzbudila okamÏité odmítnutí ze strany nûmeck˘ch nacionalistÛ. Ve zdech starého nûmeckého mûsta náhle vykvetla ryze ãeská architektura, která demonstrovala sílu a schopnosti ãeské men‰iny. Autorem budovy záloÏny byl stavitel Jindfiich Grüner z Loun, autorem v˘zdoby fasády pak akademick˘ malífi Jano Koehler (1873-1941). Jindfiich Grüner pfiichází na sever âech z Prahy v r. 1899 a usazuje se v Lounech. Zde pracoval v letech 19001901 pod vedením architekta Kamila Hilberta (1899-1933) na regotizaci jiÏního vstupu do chrámu sv. Mikulá‰e. Pfii práci zde se seznámil s mlad˘m Koehlerem, kter˘ u Hilberta v Lounech zaãínal. Po dokonãení oprav

chrámu Grüner spoleãnû se svou chotí Markétou roz. Kotrbovou vûnoval kostelu vitráÏ s motivem Madony v záfiící mandorle, polopostavami sv. Mikulá‰e a sv. Václava a vyobrazením panoramatu Loun. Autory vitráÏe byl Kamil Hilbert a Jano Koehler. Spolupráce mezi Grünerem a Koehlerem pokraãovala i v dal‰ích letech. Spoleãnû realizovali nûkolik staveb v Lounech ve v˘razu pozdního historismu s prvky secese. Dílem Koehlerov˘m b˘vala obvykle v˘zdoba fasád fie‰ená sgrafity a nástûnn˘mi malbami. Mezi nejznámûj‰í patfií b˘valá tiskárna ·trombach v lounské ulici Na Valích, nebo nûkteré z domÛ v ul. Podûbradova. PÛsobivou stavbou b˘val i vlastní dÛm Jindfiicha Grünera v ul. Na Valích. Objekt byl v‰ak v druhé polovinû 20. st. natolik radikálnû pfiestavûn, Ïe jeho architektonická kvalita byla zcela setfiena a bohatost jeho v˘zdoby mohou dnes vypovídat jen historické fotografie a stavební plány. Grüner s Koehlerem mûli ve zvyku své stavby na fasádách oznaãovat sv˘mi jmény, obvykle se jednalo o autentiky provedené sgrafitem v podobû ‰títkÛ, korouhví nebo mluvících pásek. Vzhledem k nûmeck˘m jménÛm obou autorÛ tak byla fasáda povaÏovaná za dílo dvojice nûmeck˘ch odrodilcÛ. Nespokojenost vyvolával i ãesk˘ nápis na fasádû s oznaãením âeská záloÏna. Naopak svatováclavská devíza „Nedej zahynouti nám, ni budoucím“ musela b˘t provedena v latinském jazyce jako heslo „SALVE NOS ET POSTEROS“. Pfiesnou detailní podobu vzhledu fasády neznáme, dochované ikonografické prameny jsou jen ãásteãné nebo nezfietelné pohledy, rovnûÏ nejsou dochované (nebo dosud nalezené) plány stavby, návrhy

FOTO: ARCHIV MUZEA

âeská záloÏna - architektura na pozadí ãesko-nûmeckého antagonismu

a pfiedlohy sgrafit a dal‰ích dekorativních prvkÛ fasády. Bez této dokumentace v‰ak zatím není moÏné uvaÏovat o pfiípadné obnovû uliãní fasády vãetnû sgrafitové v˘zdoby. Za pfiipomenutí stojí i v˘znam obou autorÛ âeské záloÏny. Grüner zÛstal usazen˘ v Lounech a pÛsobil zde je‰tû na poãátku tfiicát˘ch let, av‰ak nikdy nepfiekonal regionální úroveÀ. Jano Koehler se naopak stal v˘znamn˘m a respektovan˘m umûlcem. Po celou dobu své tvorby se soustfiedil na zvládnutí dekorativních technik architektury, vytvofiil mnoÏství fresek, sgrafit nebo vitráÏí. Hlavní koncentraci jeho díla pak nalezneme na jeho rodné Moravû, pfiedev‰ím v Olomouci a Luhaãovicích. Mgr. Jifií Bure‰, Muzeum mûsta Duchcova

V¯ZNAMN¯ HUDEBNÍ VùDEC Oslava 1. máje 1922 byla pro duchcovského havífie MuÏíka zvlá‰tû slavnostní; toho dne se totiÏ narodil jeho první syn, kter˘ dostal po otci jméno Franti‰ek. Byl velmi nadan˘, a tak, pfiestoÏe se v dobû krize mûli co ohánût, nechali jej od roku 1933 studovat na duchcovském gymnáziu. ProtoÏe se v rodinû hodnû zpívalo a muzicírovalo, pfiihlásili ho i do Hudební a pûvecké ‰koly v Duchcovû, kde se uãil hfie na housle u Otto Rezka. Na jedné z akademií hrál Beethovenovu Romanci za klavírního doprovodu fieditele ‰koly Kamila Pavlíka. K hudbû mûl v‰ak blízko i na

gymnáziu, kde byl ãlenem orchestru, kter˘ vedl hudební pedagog dr. Bohumír C. Petr. Zámûrnû vyzdvihuji hudební kontakty, i kdyÏ Franti‰ek MuÏík tíhl i k technickému smûru a byl také ãlenem duchcovské poboãky „Masarykovy letecké ligy“. V ‰estnácti letech byl se v‰ím konec, neboÈ s Mnichovem na podzim 1938 skonãilo i ãeské gymnázium v Duchcovû a Franti‰ek MuÏík byl posledním Ïákem, kter˘ opustil jeho budovu. Spolu s prof. Ladislavem Znojemsk˘m totiÏ na poslední chvíli zachraÀovali nejvzácnûj‰í exponáty z pfiírodopisného kabinetu. Jako

mnozí pak opustil svÛj domov. Rok strávil na gymnáziu v Lounech a potom ode‰el do Berouna, kde otec sehnal práci v Komárovsk˘ch Ïelezárnách. Maturoval roku 1941 a v následujícím roce absolvoval abiturientsk˘ kurs na Vy‰‰í ‰kole elektrotechnické v Praze. Nastoupil jako technik do Junkersov˘ch závodÛ v Praze Vysoãanech a v roce 1942 byl nasazen k tzv. pfie‰kolení v magdeburském závodû téÏe firmy. Brzy po svém návratu navázal spojení se sabotáÏní skupinou francouzsk˘ch dûlníkÛ, pro nûÏ obstaral pfiísnû tajné (Pokraãování na následující stranû) DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

21 / 2012

Ze systematické vûdecké práce prof. dr. Franti‰ka MuÏíka jsou nejvíce oceÀovány zásluhy o rozvoj ãeské hudební medievalistiky, oboru, zab˘vajícího se dûjinami na‰eho hudebního stfiedovûku. Stfiedem jeho zájmu byla ãeská píseÀ a dá se fiíci, Ïe ve sv˘ch ãetn˘ch studiích souhrnnû zpracoval ve‰keré prameny od 11. do 15. století. Jeho první práce „Nejstar‰í nápûv písnû Jesu Kriste, ‰ãedr˘ knûÏe a jeho vztah k Husovû variantû“ vy‰la jiÏ v roce 1958 ve sborníku Acta Universitalis Caroliniae. Hned poté vydal „Úvod do kritiky hudebního zápisu“ (1961), v roce 1963 „Nejstar‰í památky ãeské hudby“ a pro „âeskou vlastivûdu“ zpracoval „Dûjiny ãeské hudby (do 15. stol.)“. Také jeho práce „Systém rytmiky ãeské písnû 14. století“ (1967) byla prÛkopnick˘m dílem. Samostatnû se zab˘val vûdeck˘m rozborem písní „Hospodine pomiluj ny“ i tzv. „Závi‰ovou písní“ (1965), vracel se k písním „Jesu Kriste, ‰ãedr˘ knûÏe“ i „Buóh v‰emohúci“ (1970). Podrobn˘m studiem „Trnavského rukopisu“, kter˘ je jedním z klíãov˘ch pramenÛ stfiedovûké hudby, se zab˘val témûfi celá 60. léta.

FOTO: ARCHIV P. KOUKALA

(Dokonãení z pfiedchozí strany) plány elektrotechnick˘ch zafiízení kalících pecí a v˘znamnû tím pfiispûl k vyfiazení celé soustavy. Gestapo v‰ak skupinu odhalilo a 12. 12. 1942 zatkli i Franti‰ka MuÏíka. Z policejního vûzení v Praze jej odvezli do Terezína a pfies vûznici v Magdeburku jej 5. 8. 1943 transportovali do koncentraãního tábora Buchenwaldu. AÏ do osvobození koncentráku dne 11. 4. 1945 byl ãlenem tamní mládeÏnické odbojové skupiny „Bohéma“ Po osvobození zaãal studovat na âeském vysokém uãení technickém, ale hudební zájmy nakonec zvítûzily. V roce 1947 pfiestoupil na filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval obory hudební vûda a historie. V roce 1952 odevzdal dizertaãní práci na téma „Hudební dûjepisectví“, ale s katedrou dûjin hudby spojil cel˘ svÛj dal‰í Ïivot. V roce 1959 se stal jejím vedoucím, o rok pozdûji docentem a v roce 1982 profesorem hudební vûdy. V letech 1961-66 byl dûkanem filosofické fakulty. Od roku 1971 byl vedoucím redaktorem ãasopisu „Hudební vûda“, vydávaného âs. akademií vûd.

Duchcovsk˘ rodák prof. dr. Franti‰ek MuÏík, zemfiel v Praze dne 30. ãervna 1998. Pavel KOUKAL

SOCHY MISTRA MATYÁ·E

DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

22 / 2012

správnû domnívají. Nechal je vybudovat hrabû Franti‰ek Josef z Vald‰tejna po úmrtí své manÏelky Josefy, rozené Trautmannsdorfové. Jeho Ïivotní pfiíbûh se dá vyãíst z reliéfních v˘jevÛ na podstavci sloupu: spící Ïena pfiedstavuje mrtvou manÏelku, druhá Ïena nabízen˘ sÀatek, kter˘ vdovec, zobrazen˘ jako poustevník, odmítl. Na protûj‰í stranû je v˘jev se sv. Franti‰kem Xaversk˘m, vytvofien˘ podle obrazu v zámecké obrazárnû. Hofiící dÛm znázorÀuje velk˘ poÏár Duchcova na poãátku 18. století. Ve v˘ãtu mnoha plastik nechybí ani socha Immaculaty (jejíÏ origi-

FOTO: P. KOUKAL

Nejv˘znamnûj‰ím duchcovsk˘m v˘roãím leto‰ního roku je nespornû 250. v˘roãí úmrtí barokního sochafie Matyá‰e Kühnela. I kdyÏ nevíme, kdy a odkud pfii‰el, v Duchcovû pÛsobil nejménû tfii desetiletí a dnes je jiÏ zcela jisté, Ïe zblízka sledoval rozsáhlou ãinnost dílny Matyá‰e Bernarda Brauna a jeho synovce Antonína, pokud se, coÏ je pravdûpodobné, na její práci dokonce sám nepodílel. Vliv Braunova génia na jeho tvorbu je velmi zfieteln˘ a je jisté, Ïe se Kühnel dÛkladnû pouãil nejen z jeho soch, ale i reliéfÛ. Ranná Kühnelova díla neznáme. Mnohá z nich jistû vzala ãasem za své, podobnû jeho sochy v zámeckém kostele Zvûstování P. Marie, zaniklé pfii poÏáru roku 1945, po kterém zbylo jen vrcholové souso‰í na oltáfii v boãní kapli. Ve 40. letech 18. století vznikl trojbok˘ sloup N. Trojice, v 80. letech 20. století pfienesen˘ od hfibitova do zámecké zahrady. Jedná se o velmi kvalitní dílo, pfiedstavující Matyá‰e Kühnela jako mistra reliéfu (vrcholová skupina N. Trojice je od Abrahama Teucherta). V˘jevy, znázorÀující dramatick˘ pfiíbûh „zázraãné“ bohosudovské so‰ky P. Marie, oceÀujeme rovnûÏ jako osobit˘ pfiíspûvek k dûjinám dolování, neboÈ koãár s koÀmi se, jak praví povûst, nepropadl do pekla, ale spí‰e do jedné ze star˘ch dÛlních ‰tol. Své vrcholné dílo, sloup Nejsvûtûj‰í Trojice na duchcovském námûstí, vytváfiel MatyበKühnel v letech 1750 a 1760. Rozmûrné souso‰í, umístûné na ose zámku, nebylo postaveno na pamûÈ morové pohromy, jak se mnozí stále ne-

Detail tváfie originálu Kühnelovy Immaculaty ve vestibulu duchcovské radnice.

nál je dnes umístûn ve vestibulu radnice) a sv. Barbory, tradiãní patronky havífiÛ. Pod bohatou sochafiskou v˘zdobou vyniká i honosná architektura základního obelisku tohoto sloupu. Vynikající ukázka fiezbáfiského umûní Matyá‰e Kühnela se zachovala na v˘zdobû oltáfie v kapitulní síni klá‰tera v Oseku. Dílo je datováno rokem 1756 a i zde pÛsobí kromû vynikající sochafiské práce jemná architektura, stavící baroko do kontrastu s gotick˘mi okny. V roce 1758 vytváfiel Kühnel nov˘ oltáfi sv. Jana Nepomuckého také do pozdnû gotického interiéru dûkanského kostela v Mostû. Oltáfi patfií k zanikl˘m památkám a zachoval se jen v zlomcích pÛvodní v˘zdoby. Zásluhou Národní galerie v Praze se v‰ak dochovalo fieãni‰tû kazatelny s reliéfy, mistrovsky vzbuzujícími iluzi hlubokého prostoru; v duchcovském zámku bylo vystaveno v 60. aÏ 80. letech jako souãást tehdej‰í instalace Vald‰tejnské obrazárny. Pfiesto, Ïe zároveÀ vykonával funkci zámeckého klíãníka, mûl MatyበKühnel v Duchcovû zavedenou sochafiskou dílnu. PÛsobili v ní Kühnelovi synové Jan Franti‰ek i MatyበAntonín a také sochafi Franti‰ek Rotter, znám˘ téÏ z Loun. Spolupodílel se na v˘zdobû farního kostela sv. Petra a Pavla v dolním Oseku, kde samostatnû vytvofiil zdobenou kazatelnu. MatyበKühnel je autorem soch na hlavním oltáfii i na fasádû prÛãelí kostela, jehoÏ v˘zdoba je pravdûpodobnû jeho poslední prací. Poslední smlouva s oseck˘m klá‰terem se t˘kala jiÏ jen dekorativní v˘zdoby v jeníkovském kostele. Duchcovsk˘ sochafi MatyበKühnel záhy poté, dne 21. kvûtna 1962, umírá... Pavel KOUKAL

P¤EKLADATELKA RUSK¯CH AUTORÒ Pfiední pfiekladatelka rusk˘ch autorÛ Ludmila Du‰ková se narodila se dne 16. 5. 1932 v Oldfiichovû u Duchcova, kde její otec pÛsobil jako mlad˘ ãetnick˘ stráÏmistr. Vzpomínky na nejranûj‰í severoãeské dûtství ji doprovázely po cel˘ Ïivot tak, jak je její manÏel, básník Václav Danûk, vloÏil do jedné ze sv˘ch básní: „Dvû kladívka jsou na domû, kde jsem se narodila / tady mû táta hodil do vody jak ‰tûnû kdyÏ mi bylo pût / mÛj oprám dodnes neztratil svou barvu vybraného nebe Kru‰nohofií...“ (Svût jsou dva, 1982) Po okupaci pohraniãí ode‰li do Podûbrad, kde se otec okamÏitû zapojil do protifa‰istického odboje; jako spolehlivou a bystrou cyklistickou spojku vyuÏíval i svou dceru. Po osvobození byl pfieloÏen do Cvikova na âeskolipsku, odkud Ludmila Du‰ková dojíÏdûla na gymnázium v âeské Lípû. Maturovala roku 1948 a za maturitní pfiedmût si zvolila matematiku jen proto, aby se „pomstila“ ru‰tinû. Na filosofickou fakultu University Karlovy byla pak pfiijata doslova v hodinû dvanácté. Otec byl totiÏ za své politické názory bez ohledu na zásluhy v odboji vyhozen ze SNB

a nadále se Ïivil jako ‰tûrkafi na krkono‰sk˘ch silnicích. Pfiesto ãi právû proto spojila dal‰í Ïivot s ruskou literaturou a od klasikÛ jako byl Leonid Andrejev, záhy pfie‰la k nekonformním rusk˘m autorÛm. Jako redaktorka revue „Svûtová literatura“ se v 60. letech prostfiednictvím ‰v˘carského emigrantského ãasopisu Grani zkontaktovala s mlad˘mi rusk˘mi autory Aksjonovem, Kazakovem, Vladimovem, Levitansk˘m, Voznûsensk˘m i Jevtu‰enkem, jejichÏ díla postupnû zpfiístupÀovala ãesk˘m ãtenáfiÛm. V období normalizace se vrátila ke klasikÛm, ale pfiekládala i emigranty, kter˘m jiÏ bylo odpu‰tûno, jako napfi. Osipa Mandel‰tama. Ze v‰ech nejvíce si oblíbila Vladimira Nabokova a samozfiejmû Alexandra SolÏenicyna, k nûmuÏ se vrátila v 90. letech - pfied nûkolika lety doslova triumfovala s pfiekladem jeho rozmûrné trilogie „Souostroví Gulag“. SvÛj vztah popsala Ludmila Du‰ková tûmito slovy: „Ruská literatura je pro mû nejkonfliktnûj‰í; Ïádná jiná nemûla takovou sílu opozice a bolesti. Nejen v sovûtské éfie, ale jiÏ v 18. a 19. století se nejkvalitnûj‰í literatura vytváfiena za stra‰ného odporu vÛãi reÏimu. Trvalo to aÏ do konce 20. století a trápí je to dodnes...“ Vedle ãasopiseck˘ch statí a rozhlasov˘ch pofiadÛ celkem zpfiístupnila ãeskému ãtenáfii 72 kniÏních titulÛ. Ludmila Du‰ková zemfiela po del‰í nemoci dne 24. 6. 2010 v Praze, právû v dobû, kdy ji ãesk˘ PEN KLUB nominoval na udûlení Státní ceny. Pavel KOUKAL

Stromy AKÁT BÍL¯ (Robinia pseudoacacia) V dne‰ním ãlánku si pfiiblíÏíme stromy, kolem nichÏ alespoÀ obãas projde snad kaÏd˘ Duchcovan, protoÏe Osecká ulice se pomalu ale jistû stává díky supermarketÛm, autobusové zastávce a po‰tovnímu úfiadu nejru‰nûj‰ím místem ve mûstû. Vût‰ina z vás si vybaví, Ïe podél ulice se po jedné stranû vinû fiada stromÛ lemující chodník, jde o akáty, které v devadesát˘ch letech nahradily tehdej‰í lipky. Akát bíl˘ naz˘van˘ také trnovník akát byl do Evropy dovezen z v˘chodní Ameriky kolem roku 1640 francouzsk˘m botanikem Jeanem Robinem (odtud i jeho latinské jméno). Zpoãátku byl stejnû jako jiné introdukované (dovezené) dfieviny vysazován pouze v zámeck˘ch a mûstsk˘ch parcích, protoÏe mu ale zdej‰í podmínky vyhovovaly, postupnû místy i zplanûl, coÏ mûlo za následek v˘raznou zmûnu porostÛ, ale o tom pozdûji. Akát nepatfií mezi v˘‰kové rekordmany, bûÏnû dorÛstá do 25m, ale mÛÏe dosáhnout aÏ o 10m více. Koruna je ãasto nesoumûrná a tvarem pfiipomíná obrácenou hru‰ku, coÏ je dobfie patrné i u tak mlad˘ch stromkÛ, jaké rostou na Osecké. Velmi charakteristická je tmavû ‰edá kÛra stromu, zpoãátku hladká, ale jiÏ u mlad˘ch stromÛ se trhá a vytváfií hluboké, kfiivolaké, síÈovitû uspofiádané

brázdy. Listy akátu mají svûÏí svûtle zelenou barvu a jsou sloÏené z mal˘ch lístkÛ do útvaru pfiipomínající ptaãí pero, tedy zpefiené, a protoÏe jsou zakonãeny lich˘m koncov˘m lístkem, oznaãujeme je jako lichozpefiené. Nepatfií k nejmen‰ím, jejich délka dosahuje aÏ 30 cm a jejich fiapík (stopka) je u báze opatfien dvûma trny, které vznikly z pfiemûnûn˘ch palistÛ - odtud i název trnovník. Velmi krásné jsou kvûty akátu, smetanové barvy, visící v bohat˘ch hroznech na stromech od poãátku od poãátku ãervna do ãervence a typická je pro nû i pfiíjemná vÛnû, lákající opylovaãe. Dfievo akátu patfií k dfievafisky ménû v˘znamn˘m, je tûÏké, ‰patnû se opracovává a má tendenci silnû tupit nástroje. Pfii su‰ení se bortí, praská a hodnû „pracuje“, takÏe je nutné je su‰it i nûkolik let, pak je ale velmi odolné a houÏevnaté. Vyrábûjí se z nûj násady a topÛrka k nástrojÛm, vyuÏívá se i na kolíky a ãepy u nichÏ se pfiedpokládá velké zatíÏení vlivem vnûj‰ích podmínek, je napfiíklad velmi odolné proti hnilobû. Na‰i pfiedkové z nûj vyrábûli mimo jiné loukoÈová kola a vyuÏívali jeho v˘bornou hofilavost za sucha i za syrova. Velmi se osvûdãilo na kÛly pro révové kefie na vinicích. Akát je také v˘znamnou medonosnou rostlinou, med

z jeho kvûtÛ je vysoce cenûn˘ pro chuÈ a vÛni, navíc zÛstává velmi dlouho tekut˘ a nekrystalizuje. Kromû kvûtÛ je cel˘ strom jedovat˘, zejména pro konû, a jeho kofieny vyluãují toxické látky (alelopatika), které brání rÛstu konkurenãních rostlin, coÏ vede k vymizení kefiÛ i mnoh˘ch bylin v blízkosti tûchto stromÛ. Proto se akáty nacházejí v porostech pfiedev‰ím s ãern˘m bezem, kter˘ pÛsobení akátov˘ch alelopatik odolává. V‰ímav˘ pozorovatel si v zámecké zahradû snadno uvûdomí rozdíl v travnatém porostu pod akáty a mimo nû. Akát se také uplatÀuje v lékafiství i léãitelství, ale je nutno brát ohled na jeho toxictu. V Duchcovû se kromû stromofiadí mlad˘ch stromkÛ na Osecké vyskytují na více místech i vzrostlé akáty, velmi pûkné stromy jsou napfiíklad v zámecké zahradû hned za platanem (pfies cestu proti dubu s ãapím hnízdem), vût‰í strom rostl i v zanedbané zahradû u autoservisu opût na Osecké, ale byl v souvislosti s úpravou pozemku odstranûn. Vzhledem k tomu, Ïe akát mÛÏete bez problémÛ nalézt a identifikovat, nepfiipojuji fotografii a spí‰ doporuãuji si pfii cestû za nákupem stromky prohlédnout naÏivo. Mgr. Vûra Mlnafiíková

DUCHCOVSKÉ NOVINY vydává Mûsto Duchcov ve spolupráci s tiskárnou JMV - Marhoul, Teplická 75, Duchcov. ·éfredaktor: Ing. R. Kounovská, MBA. Zástupce ‰éfredaktora: M. Hübner. Redakãní rada: Ing. P. Such˘, A. Lisová, H. Mudrová, K. Hubová. Jazyková úprava Mgr. M. Sachetová (mimo inzerci a ãlánky dodané po uzávûrce). Adresa redakce: Duchcovské noviny, nám. Republiky 5, P.O. BOX 21a, 419 01 Duchcov, tel.: 417 514 406, fax.: 417 835 118, e-mail: [email protected]. Vychází jedenkrát mûsíãnû v poãtu 3800 v˘tiskÛ. Uzávûrka pro pfiijímání pfiíspûvkÛ je vÏdy do 15. pfiedcházejícího mûsíce. NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí. Redakce je oprávnûna do‰lé materiály upravit a krátit. Inzerci pfiijímá tiskárna: JMV - Marhoul, Teplická 75, Duchcov, tel.: 417 835 558. Grafická úprava a sazba: JMV - Marhoul, Teplická 75, Duchcov. Rozná‰ku zaji‰Èuje âeská po‰ta, poboãka Duchcov. ObãanÛm mûsta jsou noviny poskytovány zdarma. Registrováno MK âR E 13122. Vydavatel si vyhrazuje právo publikované materiály zvefiejnit téÏ na internetu (www.Duchcov.cz). ● Duchcovské noviny vychází 4. dne pfiíslu‰ného mûsíce