OBSAH: ROâNÍK 18 VYCHÁZÍ MùSÍâNù LISTOPAD 2012

ROâNÍK 18

●

VYCHÁZÍ MùSÍâNù

Jilmová alej (více uvnitfi ãísla)

●

LISTOPAD 2012

Foto: Mgr. V. Mlnafiíková

Ze schÛze RM •Kvûtinová v˘zdoba •UÏiteãné odpady •Rozhovor s archeologem •Z redakãní po‰ty •SoutûÏ Poznej Duchcov •Vzná‰ení nad krajinou •Nepofiádek znepokojuje •Osecká spisovatelka •Tamtam Praha •Teplické barvy na pouti •V˘roãní setkání poutníkÛ •S Václavem na koni •Prasátka na zámku •Náv‰tûva z Austrálie •Dûti vyprávûjí •Duchcovská stopa •Velmi pfiíjemné odpoledne •Uznávan˘ historik •Hudba sbliÏuje národy • Sport • Inzerce

OBSAH:

ZE SCHÒZE RADY MùSTA DUCHCOVA DNE 25. 9., 9. 10. 2012 Rada mûsta Duchcova mimo jiné: Vzala na vûdomí • Rozbor hospodafiení mûsta za I. pololetí 2012. • Pfiehled objednávek oprav bytového fondu SMMD za období od 11.9. do 8.10.2012. • Zápis z jednání Komise propagaãní, cestovního ruchu a vnûj‰ích vztahÛ ze dne 17.9.2012. Projednala • Zprávu o zaji‰tûní inventarizaãních prací v roce 2012, schválila harmonogram prací a sloÏení inventarizaãních komisí. Schválila • Rozpoãtová opatfiení ã.48-54/2012.

• Zhotovení 500 ks kalendáfie Mûsto Duchcov 2013 a jeho tématické zamûfiení na duchcovské ulice, kter˘ se v souãasné dobû pfiipravuje. • Termín Casanovsk˘ch slavností 2013 dne 7.-8.ãervna 2013. Vydala • Nafiízení ã.3/2012, kter˘m se stanoví maximální cena za pfiiloÏení a odstranûní technick˘ch prostfiedkÛ k zabránûní odjezdu vozidla. Posoudila • Do‰lé nabídky na vefiejné zakázky malého rozsahu a vybrala uchazeãe na realizaci akcí: - instalace kuchyÀsk˘ch digestofií ve ‰kolní kuchyni Z· J.Pe‰aty, - roz‰ífiení bezdrátového rozhlasu,

- pokládka AB povrchu v ul. Havlíãkova, - obnova poslední ãásti plotu M· Tyr‰ova ul., - obnova hygienického zafiízení v DDM. Vyhodnotila • SoutûÏ „O nejkrásnûj‰í okenní kvûtinovou v˘zdobu v Duchcovû v roce 2012“ a vybrala z jednotliv˘ch ãástí mûsta vítûze (viz jiné místo novin). • SoutûÏ „O Duchcov krásnûj‰í“ a vybrala vítûze.

Úplná znûní usnesení Rady a Zastupitelstva mûsta Duchcova jsou zvefiejnûna na úfiedních deskách MÚ a na www.duchcov.cz Ing. Renata Kounovská, MBA tajemnice MÚ

Z tfiídûného recyklovaného odpadu se získává a vyrábí fiada dal‰ích uÏiteãn˘ch vûcí, napfi. cca z 30 PET lahví se dá vyrobit mikina, z 15 nápojov˘ch kartonÛ dûtské leporelo, z 5 sklenic váza a z 10 ãasopisÛ krabice na televizi. TakÏe vûty typu „Stûjnû to sypají na jednu hromadu“ ãi „Nemá to cenu, vÏdyÈ platím za odpad“ nejsou zcela na místû. Tfiídûním se sniÏuje objem komunálního odpadu, zaplnûnost nádob a kontejnerÛ. UvaÏme, Ïe papír lze recyklovat aÏ sedmkrát, nûkteré plasty opakovanû, sklo a kovy donekoneãna! Odpad je z pohledu uÏivatele vûc nepotfiebná, ale mÛÏe slouÏit dál a cesta odpadu mÛÏe zaãít právû vhozením do správného kontejneru. Pokud nûkdy váháte kam kter˘ odpad vhodit, nic se nedûje, nejste jediní, proto jsou na kontejnerech informaãní popisky a na místním úfiadû jsou k dispozici letáãky. Vûzte, Ïe ‰pinav˘ kelímek od jogurtu, nese‰lápnutá PET lahev, víãko na sklenûné lahvi apod. nevadí, tyto chybiãky se odstraní na tfiídící lince, ale mastn˘ papír, smûsn˘ odpad, lina, záfiivky apod. neprojdou linkou ãi nejsou vhodné ke zpracování. Dûkujeme v‰em, co tfiídí a nejsou k tomuto tématu lhostejní. OVÎP Duchcov

FOTO: M. HÜBNER

UÏiteãné odpady

SOUTùÎ O NEJKRÁSNùJ·Í KVùTINOVOU OKENNÍ V¯ZDOBU 2012 Dne 8. fiíjna 2012 se uskuteãnilo slavnostní pfiedání cen v˘hercÛm sedmého roãníku soutûÏe „O nejkrásnûj‰í kvûtinovou okenní v˘zdobu“. V˘herci roku 2012 jsou: JiÏní ãást mûsta âást za Barborou Stfied mûsta BaÏantnice Za koupali‰tûm, okály, Nové Sady

- manÏelé Kleinovi - manÏelé âern˘ch - paní Hereitová - manÏelé Bárovi - manÏelé Kulhav˘ch

Ing. Renata Kounovská, MBA, tajemnice MÚ ■ Mûsto Ledvice zve na setkání ledvick˘ch obãanÛ a lidí, ktefií zde Ïili anebo jsou jinak s Ledvicemi spojeni. Akce se uskuteãní dne 17.11. 2012 od 17.00 hodin ve velkém sále Kulturního centra Duchcov, ul. Masarykova 9. Novû kvíz! Otázka ã.1: Kolikrát se dá recyklovat papír? a) jednou, b) pûtkrát, c) sedmkrát Odpovûì mÛÏete zasílat e-mailem na adresu: [email protected] nebo ji odevzdat osobnû na lísteãku v podatelnû budovy MÚ Duchcov, s heslem „odpadov˘ kvíz“ (nezapomeÀte na sebe uvést kontakt), a to do 10. následujícího mûsíce. Ze správn˘ch odpovûdí pak jeden vylosovan˘ obdrÏí malou pozornost. DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

2 / 2012

MùSTSKÁ POLICIE DUCHCOV, ul. Míru ã.1, 419 01 Duchcov, tel. 602 420 919 POLICIE âR KRAJSKÉ ¤EDITELSTVÍ POLICIE ÚSTECKÉHO KRAJE, ÚZEMNÍ ODBOR TEPLICE, OBVODNÍ ODDùLENÍ Sadová 13, 419 01 Duchcov, tel.: 974 440 300 - fax: 974 440 309

■ Duchcov‰tí obyvatelé si v poslední dobû mohli pov‰imnout archeologick˘ch prací v centru mûsta. MÛÏete nám o tom fiíci nûco bliωího? Práce probíhají od srpna tohoto roku a to v rámci stavebních prací, které souvisí s v˘mûnou kanalizaãního potrubí tady v ulici Husovû a na námûstí Republiky. V˘zkum provádí praÏsk˘ Archeologick˘ ústav Akademie vûd âR, konkrétnû jeho Ïatecká poboãka, kterou vede Mgr. Petr âech. ■ Stojíme pfied v˘kopem, bylo by moÏno struãnû a srozumitelnû popsat, co dosavadní archeologické práce odhalily? Prozatím se podafiilo odhalit nálezy ze dvou historick˘ch epoch. Tou první je doba bronzová - její mlad‰í a pozdní období. PfiibliÏnû mezi lety 1300 - 800 pfi.n.l. se v prostoru dne‰ního námûstí nacházela rozsáhlá osada. Podle zbytkÛ usazenin, které dosahují aÏ pÛlmetrové mocnosti, na tomto místû stála relativnû dlouhou dobu, pfiinejmen‰ím desítky let. Z nálezÛ zatím byly získány rÛznû velké kusy nádob z pálené hlíny, zlomky zvífiecích kostí a pfiepálené fragmenty,+ tzv. mazanice z konstrukce stûn domÛ. Kromû zbytkÛ nadzemních staveb v podobû ojedinûl˘ch jam po kÛlech a dále odpadních jam jsme zachytili i zbytky pece, kterou budeme v nejbliωí dobû podrobnû zkoumat. Druhá skupina nálezÛ spadá do období stfiedovûku, zejména do 13.-15.století. V jednom místû v˘kop pfieÈal zasypan˘ sklepní prostor zaniklého domu. Domníváme se, Ïe mohl b˘t zbudován uÏ ve 13. století - pohybujeme se tedy v sam˘ch poãátcích mûsta. PfiedbûÏnû se zdá, Ïe dÛm definitivnû zanikl v prÛbûhu husitsk˘ch válek, jak napovídá masivní vrstva spáleni‰tû. V kaÏdém pfiípadû se ale nachází v prostoru dne‰ního námûstí, coÏ mÛÏe napovídat, Ïe v pfiedhusitském období mûlo mûsto zcela jinak vymûfiené jak námûstí, tak i pfiilehlé ulice. Kromû toho uÏ máme fiadu zlomkÛ nádob z 9.-12.století, prozatím se v‰ak zdá, Ïe pocházejí z druhotn˘ch zásypÛ, kam byly pfiimíchány pfii pfiestavbách mûsta. ■ Obyvatele Duchcova bude asi také zajímat, zda se podafiilo nalézt zbytky Teplické brány. V tomto pfiípadû jsme úspû‰ní nebyli. Je to dáno hlavnû tím, Ïe v místû nûkdej‰í brány je pod povrchem neuvûfiitelné mnoÏství rÛzn˘ch sítí, pfiípojek a potrubí. TakÏe se zdá, Ïe z Teplické brány nezÛstalo pro archeology zachováno skoro nic. AlespoÀ jsme pfiedtím ve v˘kopu mohli sledovat malé zbytky zdí mostku, kter˘ kdysi vedl pfies pfiíkop pfied bránou. ■ Jak se tím mûní na‰e znalosti o dûjinách Duchcova? No musím fiíct, Ïe dost zásadnû, protoÏe tu jednak máme jasn˘ dÛkaz o zmûnû podoby mûsta v prÛbûhu stfiedovûku - napfiíklad námûstí mûlo úplnû jiné rozmûry a tvar, jak bylo fieãeno v˘‰e. V pfiípadû pravûk˘ch nálezÛ zase dnes víme, Ïe pomysln˘ stfied osady z mlad‰í a pozdní doby bronzové se nacházel nûkde pfied bránou zámku. Navíc se pravûké vrstvy nachází uÏ 30 cm pod dlaÏbou, takÏe lidé dnes nevûdomky ‰lapou po zbytcích pravûké osady. Zcela klíãov˘m poznatkem je to, Ïe Duchcov v oblasti pátrání po minulosti archeologÛm nabízí donedáv-

FOTO: ARCHIV AUTORA

ROZHOVOR S ARCHEOLOGEM MICHALEM B. SOUKUPEM O NEâEKAN¯CH A ZÁVAÎN¯CH ARCHEOLOGICK¯CH OBJEVECH UPROST¤ED DUCHCOVA

na netu‰ené moÏnosti. Pokud vezmeme v potaz, kolik se toho zniãilo v jin˘ch mûstech - úplnû nejhor‰ím pfiíkladem je zmizel˘ star˘ Most, - tak Duchcov je naopak „archeologickou konzervou“. ■ âím se odli‰uje souãasn˘ archeologick˘ v˘zkum od tûch pfiedchozích na katastru mûsta? Dá se bezpochyby fiíci, Ïe se jedná o vÛbec první moderní v˘zkum v areálu mûsta, jehoÏ pfiedností je navíc velk˘ rozsah zkoumané plochy. ZpÛsob provádûní archeologick˘ch prací se neli‰í od loÀského v˘zkumu v Bílinû. To byl pro zmûnu vÛbec nejvût‰í v˘zkum v dûjinách mûsta Bíliny. V na‰í práci hraje dÛleÏitou roli zejména digitální fotografie, v‰echny zkoumané plochy jsou totiÏ kolmo snímkovány shora i ze strany. Poté jsou vloÏeny do geodetick˘ch soufiadnic ve speciálním poãítaãovém programu a po jejich propojení vzniká témûfi dokonalá mapa prozkoumaného terénu. Poãítaãe nám pomáhají i pfii zpracování nálezÛ a jejich vyhodnocení, pouÏíváme napfiíklad databáze, tabulky, geografické programy a dal‰í. V neposlední fiadû máme rozvinutou spolupráci se specialisty z oblasti pfiírodních vûd, ktefií nám pomáhají zejména s rozborem rostlinn˘ch zbytkÛ, zuhelnatûl˘ch dfiev, anebo kÛÏí ãi kostí. Vût‰inu postupÛ na na‰em pracovi‰ti zavedl a rozvinul právû Petr âech, kter˘ se u nás i v zahraniãí proslavil unikátními vykopávkami v Îatci. ■ Kde a kdy se budou moci duchcov‰tí obyvatelé seznámit s v˘sledky archeologického v˘zkumu? Budeme hledat zpÛsob, jak v˘sledky zpfiístupnit zejména obyvatelÛm Duchcova - k tomu by mohla v˘bornû poslouÏit v˘stavní síÀ duchcovského muzea. Nejbliωí voln˘ termín je leden 2014, takÏe se pokusíme tuto moÏnost projednat se zástupci Muzea mûsta Duchcova. Máme v plánu v‰e publikovat, nicménû mohu s potû‰ením fiíci, Ïe první „ochutnávka“ uÏ bude zafiazena do knihy Dûjiny Duchcova, jejíÏ text se nyní dokonãuje. Kniha by se mûla na pultech knihkupectví objevit v prÛbûhu roku 2013. Dûkuji PhDr. Jifií Wolf

DEN VLâÍCH MÁKÒ - DEN VÁLEâN¯CH VETERÁNÒ PfiipomeÀte si Den váleãn˘ch veteránÛ, kter˘ pfiipadá na 11. listopad, zakoupením kvûtiny vlãího máku s ãeskou trikolorou a uctûte památku padl˘ch vojákÛ ve v‰ech válkách svûta. Tuto kvûtinu mÛÏete zakoupit za symbolickou cenu 25,- Kã v Mûstském informaãním centru Duchcov v Masarykovû ulici od 1. 11. do 12. 11. 2012 (pondûlí - pátek od 8.30 do 17.00 hod.). Vlãí mák je velmi vytrvalá kvûtina a vyrÛstala jako první na polích rozryt˘ch válkou, kde jinak nic nerostlo. Také proto o ní napsal jeden z vojákÛ báseÀ, díky níÏ se vÏila symbolika vlãího máku jako památky na padlé vojáky. V˘tûÏek z prodeje bude pouÏit na projekty ANLET k zachování pamûti národa.

DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

3 / 2012

Z redakãní po‰ty Fotografie v této rubrice jsou z archivÛ rodin. ■ Dne 19. listopadu 2012 tomu bude rok, co ode‰el milovan˘ manÏel, otec, dûda a pradûdeãek, pan Vlastimil Kantofiík z Duchcova. Kdo jste ho znali, vzpomeÀte s námi. Stále vzpomíná manÏelka Hana, syn Vlastimil s rodinou, dcera Jana s rodinou, vnuãka Petra s manÏelem Tomá‰em, pravnuk Tomá‰ek a ostatní pfiíbuzní. ■ Dne 4.10.2012 tomu bylo 20 let, co nás navÏdy opustil Franti‰ek Chochola. S bolestí v srdci vzpomínají manÏelka, dûti, vnouãata a pravnouãata

■ Dne 28.9.2012 jsme vzpomenuli úmrtí na‰í maminky, babiãky, prababiãky, tety a sestry, paní Olgy Soukupové. Stále vzpomínáme. Olina a Petr, rodina Budilova, ·ulekova a Bláhova ■ Dne 7.11.2012 uplyne 5 let, kdy nás navÏdy opustil mÛj manÏel, tatínek, dûdeãek a pradûdeãek, pan Jan Adameãko. Stále vzpomínají manÏelka a dûti s rodinami. ■ Dne 25.11.2012 uplynou 4 roky, kdy nás navÏdy opustil nበmilovan˘ manÏel, tatínek, dûdeãek a pradûdeãek Emil Vlastník. S láskou vzpomínají manÏelka Erna, syn Jifií, vnuãky Markéta a Lucie s manÏelem Luká‰em a pravnuãkou Karolínkou. Dûkuji ■ V fiíjnu leto‰ního roku uplynuly dva roky, co od nás navÏdy ode‰la moje manÏelka Dana Reichová. Smutek pfiebolí, vzpomínka navÏdy zÛstává. VzpomeÀte, kdo jste ji mûli rádi. S díky manÏel s rodinou. ■ V srpnu 2012 nás navÏdy opustil po tûÏké nemoci váÏen˘ rychtáfi Franti‰ek Tich˘. Na pohfieb se s ním pfiijeli rozlouãit zástupci nûkolika okolních mûstsk˘ch Obcí BaráãníkÛ se slavnostními prapory a v krojích. V‰em dûkujeme za tuto poctu. Pan Tich˘ pfievzal na‰e rychtáfiství v roce DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

4 / 2012

2006 po paní âermákové a vedl jej aÏ dosud. Jeho pfiáním bylo, aby se jeho nástupcem stal syn Pavel Tich˘. O tom v‰ak rozhodnou kon‰elé na své schÛzi. Franti‰ka Amihaeseiová ■ Dne 19. 10. 2012 jsme vzpomnûli nedoÏit˘ch 65 let na‰í drahé maminky, babiãky, sestry, ‰vagrové, sestfienice a manÏelky, paní Miroslavy Koutské, rozené Pikrtové. Kdo jste ji znali, vzpomeÀte s námi. Rodina Koutsk˘ch, sestry Jana a Vûra a bratr Vladimír s rodinami. ■ Dne 13.11.2012 jsou tomu dva roky, co nás navÏdy opustila na‰e milovaná manÏelka, maminka, babiãka, paní Jaru‰ka Sotonová. Stále moc vzpomínají manÏel, syn a dcera s rodinou a vnouãata. Za tichou vzpomínku dûkuje Petr. ■ Dne 13.11.2012 uplynulo 10 let, co nás navÏdy opustil milovan˘ manÏel, tatínek, dûdeãek a pradûdeãek, pan Franti‰ek ·techmüler. S láskou vzpomínají manÏelka Jifiina, dcery Ivana, Monika s rodinou, vnouãata a pravnouãka a ostatní pfiíbuzní.

„Jsou lidé, ktefií pro nás znamenají cel˘ svût ... O to tûωí je ztratit je a uchovávat je ve vzpomínkách ...“ ■ Dne 25.11.2012 uplyne 12 let, kdy nás navÏdy opustil nበmilovan˘ manÏel, tatínek a dûdeãek, Karel Brázda. S bolestí v srdci a stálou vzpomínkou nikdy nezapomeneme. ManÏelka Milada, dcera Iveta a syn Karel s rodinami. „Dobr˘ ãlovûk nikdy neumírá v srdcích tûch, ktefií ho milovali...“ ■ Dne 7.10.2012 uplynulo jiÏ 12 let, kdy nás navÏdy opustil nበmilovan˘ manÏel, tatínek, dûdeãek a pradûdeãek, pan Josef Loskot. S láskou vzpomínají manÏelka Dana a dcery Dagmar a Hana s rodinami.

■ Dne 21.11.2012 uplynou 3 roky, kdy nás navÏdy opustil nበmilovan˘ manÏel, tatínek, dûdeãek, pan Gerd Schmidt. S láskou stále vzpomínají manÏelka a dûti s rodinami. ■ Na‰e fiady opustil 25.9.2012 po dlouhé nemoci ve vûku 73 let zakladatel atletiky v Duchcovû a dlouholet˘ trenér Ïactva Karel Kerzl. Urãitû by si uÏíval sportovního areálu, vÏdyÈ zaÏil obtíÏné podmínky na hfii‰ti v BaÏantnici, pfiesto dovedl sv˘m temperamentem vyburcovat své svûfience k nejlep‰ím v˘konÛm. Kdo jste ho znali, vzpomeÀte s námi. Za AK Duchcov Marie Polívková a Jirka Galeta ■ Dne 22.11.2012 vûnujeme tichou vzpomínku na‰emu tatínkovi a dûdeãkovi, panu Miroslavu Bofiutovi, k jeho nedoÏit˘m 77. narozeninám. Dcera Vlasta s rodinou ■ Dne 19.10.2012 uplynulo 7 let od úmrtí pana Jifiího Semelky. Vzpomíná manÏelka Maru‰, syn Jifií s rodinou, dcera KáÈa s pfiítelem a vnouãata. ■ Dne 20.11.2012 oslaví manÏelé Ivana a Robert Erlovi 30. v˘roãí svatby. V‰e nejlep‰í na Va‰í dal‰í spoleãnû cestû Ïivotem pfieje dcera Ivana s rodinou, syn Tomá‰, maminka Jana a bratr Marek s rodinou.

■ Nedávno jsem se v Duchcovsk˘ch novinách doãetla o b˘valé továrnû TDV v Duchcovû. Na tuto továrnu mám hezké vzpomínky z let, kdy jsem zde po válce v roce 1945 nastoupila do práce jako pomocnice v kuchyni. Dosud mi tuto dobu pfiipomíná prÛkaz zamûstnance a zápisník bezpeãnosti práce, kter˘ mám schovan˘. V dobû, kdy jsem jiÏ pod srdcem nosila svého syna Miroslava, jsem z kuchynû pfiestoupila do truhlárny a pracovala na dûtsk˘ch koãárcích pod vedením mistrové paní Lincové. Po matefiské dovolené jsem se jiÏ do továrny nevrátila, ale vzpomínám na ni dodnes. Franti‰ka Amihaeseiová

■ Chtûli bychom tûmito fiádky podûkovat MUDr. Khaloufovi, vrchní sestfie, sestfiiãkám Mí‰e Suché, Hanû Kubátové, prostû v‰em na oddûlení nemocnice NOP za vzornou péãi o na‰i babiãku pí Ludmilu Novotnou. Smekáme pfied jejich prací, které mají opravdu hodnû a pacientÛm se vûnují. Díky snachy Alena Novotná, Dana Frantová s rodinami. ■ Mûsto Duchcov je nyní mûsto, na které je radost pohledût, panelové domy je jeden hezãí jak druh˘, a k tomu samozfiejmû patfií údrÏba zelenû a travnat˘ch ploch. Leto‰ní rok se toho chopily Technické sluÏby mûsta Duchcova se ctí. Ocení to hlavnû alergici. Tímto bychom jim chtûli podûkovat za vzornou údrÏbu zelenû. Dûkujeme a jen tak dál. Vladislava Telekiová, Duchcov ■ Daruji za odvoz novinov˘ stánek. Tel. 777 148 970 ■ Rád bych touto cestou podûkoval Stfieleckému klubu v Duchcovû za spolupráci pfii organizaci branného závodu, kter˘ se uskuteãnil na Kynologickém cviãi‰ti v Duchcovû. Moc dûkujeme Josef Otta pfiedseda zko-Duchcov

SOUTùÎ POZNEJ DUCHCOV! Nedílnou souãástí vzhledu mûsta Duchcova je bohat˘ fond historick˘ch stavebních památek, na fiadû objektÛ mÛÏeme nalézt charakteristické architektonické a dekorativní detaily, které spoluvytváfiejí celkov˘ charakter architektury i místního Genia loci. Muzeum mûsta Duchcova pro Vás pfiipravilo mal˘ soutûÏní kvíz „Poznej Duchcov“. Na stránkách Duchcovsk˘ch novin je zvefiejnûn kaÏd˘ mûsíc snímek zachycující nûkter˘ zajímav˘ detail, se kter˘m se v Duchcovû mÛÏeme setkat. Zájemci o úãast v soutûÏi mohou správné odpovûdi odevzdat v uzavfiené obálce s uvedením kontaktu v Muzeu mûsta Duchcova nebo jej zaslat elektronicky na e-mail [email protected]. Uzávûrka kaÏdého kola soutûÏe je stanovena vÏdy k 5 dni mûsíce. Správnou odpovûì s urãením obrázku a jménem v˘herce naleznete v dal‰ím ãísle Duchcovsk˘ch novin. V˘herci obdrÏí drobn˘ dárek. Na minulém soutûÏním obrázku jste správnû rozpoznali reliéf sovy umístûn˘ ve ‰títu dne‰ní Z· Antonína Sochora. Objekt byl otevfien v r. 1914 jako budova Státního reálného gymnázia, které v Duchcovû pÛsobilo od r. 1910, pozdûji bylo nepfiesnû naz˘vané Nûmecké gymnázium. Souãástí budovy byla i aula se ‰kolní kaplí, okenní otvory auly dodnes zdobí vitráÏe darované v˘znamn˘mi duchcovsk˘mi mû‰Èany. V˘hercem minulého kola soutûÏe se stala Petra Nováãková. Dal‰í soutûÏní snímek:

ZEM¤EL JOSEF GRÜNBECK Po dlouhé nemoci zemfiel dne 15. fiíjna 2012 v˘znamn˘ nûmeck˘ liberální politik a ãestn˘ obãan mûsta Duchcova Josef Grünbeck. Narodil se dne 17. záfií 1925 v Háji u Duchcova jako syn krejãího. Vystudoval nûmecké gymnázium v Duchcovû a jako antifa‰ista mûl ‰tûstí, Ïe jej prezenãní povinnosti v nûmecké armádû zastihly aÏ na sklonku války. Po jejím skonãení zÛstal v bavorském mûsteãku Höchstädt, kde si doplnil odbornou kvalifikaci v oboru nástrojafi. Ve ãtyfiiadvaceti letech si zaloÏil dílnu na v˘robu rÛzn˘ch nástrojÛ a poloÏil tím základ pozdûj‰í továrny na v˘robu hydroekologick˘ch zafiízení s pûti sty zamûstnanci. Vedle podnikání se vûnoval pfiedev‰ím hudbû a sportu a za své zásluhy byl jiÏ v 50. letech vyznamenán zlatou plaketou Bavorského sportovního sdruÏení. Od roku 1974 byl ãlenem politické strany svobodn˘ch demokratÛ - FDP. O ãtyfii roky pozdûji vstoupil do vy‰‰í politiky a v letech 1978 aÏ 1982 byl poslancem zemského parlamentu. V roce 1983 se stal poslancem spolkového snûmu, kde b˘val mluvãím svobodn˘ch demokratÛ i pfiedsedou v˘boru pro v˘zkum a technologie v oblasti ochrany pfiírody. Záhy po listopadu 1989 projevil i svÛj hlubok˘ a upfiímn˘ vztah k rodné zemi. KdyÏ byla v Duchcovû roku 1990 nastolena otázka znovuodhalení sochy stfiedovûkého pûvce Walthera von der Vogelweide, jednal Josef Grünbeck o tomto problému s prezidentem Václavem Havlem, ministrem zahraniãí Hansem Dietrichem Gentscherem i dal‰ími politiky. Zajistil finanãní prostfiedky, potfiebné k restaurování sochy a její instalaci; dne 6. 10. 1991 zorganizoval i velkolep˘ akt ãesko-nûmeckého smífiení pfii pfiíleÏitosti jejího odhalení. Pro duchcovské gymnázium zajistil v roce 1993 nûmãináfie z Bonnu, ale soustfiedil se i na tehdej‰í problémy zanedbané duchcovské nemocnice. Nad‰enû se chopil naléhavého úkolu fie‰ení rozvodu mediciálních plynÛ a vytvofiil nadaci, která pfiinesla dílo v hodnotû 1,2 milionu korun. Zafiízení bylo oficiálnû pfiedáno dne 17. 5. 1994 za pfiítomnosti spolkové ministrynû zdravotnictví. Dekret o ãestném obãanství mûsta Duchcova pfiijal dne 29. bfiezna 1994. Opakovanû dával najevo, Ïe patfií k rozumn˘m politikÛm, kter˘m záleÏí na dobr˘ch sousedsk˘ch vztazích mezi âeskou republikou a Spolkovou republikou Nûmecko. Pfii pfiíleÏitosti 50. v˘roãí konce druhé svûtové války se stal jedním z hlavních signatáfiÛ spoleãného prohlá‰ení pfiedních ãesk˘ch a nûmeck˘ch osobností „Smífiení 95“, zvefiejnûného v Praze i Bonnu v bfieznu 1995 v souladu s „rokem tolerance“ Organizace spojen˘ch národÛ. Uprostfied aktivní politické ãinnosti utrpûl Josef Grünbeck váÏnou autonehodu a s nepfiízniv˘mi zdravotními problémy se bohuÏel pot˘kal aÏ do konce Ïivota. Jeho upfiímné a vstfiícné postoje v‰ak nebudou zapomenuty.

ZEM¤ELA PRIMÁ¤KA ANNA PRAJOVÁ Dne 11. fiíjna 2012 zemfiela oblíbená duchcovská lékafika, primáfika gynekologicko-porodnického oddûlení duchcovské nemocnice MUDr. Anna Prajová. Narodila se dne 19. 7. 1928 ve Studánce u Pardubic, ale od dûtství vyrÛstala spolu se ãtyfimi sourozenci na severu âech. Dobré pfiedpoklady pro její Ïivotní dráhu navodil její otec MUDr. Václav Praj, kter˘ byl jiÏ za první republiky v‰eobecnû respektovan˘m, uznávan˘m a oblíben˘m praktick˘m lékafiem v Ledvicích u Duchcova. V roce 1947 maturovala na duchcovském gymnáziu a do kraje se vrátila jako absolventka lékafiské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V duchcovské nemocnici nastoupila v éfie MUDr. Leopolda St˘bla a na vrcholu své úspû‰né lékafiské kariéry vykonávala mnoho let funkci primáfiky gynekologicko-porodnického oddûlení. Pfii plnûní svého poslání byla svûdomitá a energická, cílevûdomá aÏ perfekcionalistická. Duchcovská porodnice docílila bûhem jejího pÛsobení neb˘valého vûhlasu, ãímÏ v˘znamnû podpofiila úroveÀ i povûst celé nemocnice. Vyhledávaly ji pacientky i rodiãky z celé oblasti severních âech, daleko pfiesahující hranice vymezeného spádového území. Na svût pfiivedla poslední generace duchcovsk˘ch rodákÛ a na‰i obãané si jejího pfiínosu pro na‰e zdravotnictví neobyãejnû váÏí. Také proto získala MUDr. Anna Prajová jednohlasnou podporu pro udûlení Ceny mûsta Duchcova za rok 2008. Na paní primáfiku se bude v Duchcovû je‰tû dlouho vzpomínat... P. KOUKAL DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

5 / 2012

„Spoleãnost pfiátel mûsta Duchcova“ letos upofiádala jiÏ XVI. roãník ekologicko-v˘tvarného sympózia „Vzná‰ení nad krajinou“. V Poppelovû v˘stavní síni duchcovského muzea byly pfii této pfiíleÏitosti instalovány dvû charakterovû zcela odli‰né v˘tvarné v˘stavy, a obû vzbudily zaslouÏenou pozornost. První z nich byla instalována k pûta‰edesátinám úspû‰ného ãeského karikaturisty FRANTI·KA KRATOCHVÍLA, a také její vernisáÏ, na níÏ jubilant, znám˘ pod ‰ifrou FRK, obdrÏel dort s reprodukcí vlastní karikatury, probûhla v rozmarném duchu. Autor sice dnes Ïije v Teplicích, ale uchovává si i svÛj vfiel˘ vztah k Duchcovu, kde proÏil celé desetiletí a kde má dokonce stálou v˘stavní síÀku humorn˘ch kreseb v pizzerii „Permoník“. Je aktivním ãlenem „Unie ãesk˘ch karikaturistÛ“ a po celém svûtû sbírá uznání za svoji tvorbu. Souãasná v˘stava jeho kresleného humoru byla prezentována pod titulem „Bez cenzury“, a tento zpÛsob „vzná‰ení nad krajinou“ Kru‰n˘ch hor charakterizujeme jako souãást oãistné „ekologie ducha“. Kratochvílovy kresby z trasy E 55 jsou obecnû známé z fiady ãasopisÛ, kde se autor obãas zam˘‰lí i nad problémy problematickou tûÏební ãinností pod Jezefiím, právû tak jako nad pfiemírou vûtrníkÛ, trãících nad temeny hor. Nechybûly poetické humorné kresby a upro-

Franti‰ek Kratochvíl se nemÛÏe vynadívat na svou karikaturu na jubilejním dortu.

FOTO: P. KOUKAL

VZNÁ·ENÍ NAD KRAJINOU PO ·ESTNÁCTÉ

VernisáÏová cesta do hlubin v˘tvarné du‰e Lenky Fischerové náv‰tûvníky nadchla. stfied souãasné krize morálních hodnot pfii‰ly vhod i drsné politické karikatury, které se jiÏ dnes nûkteré sdûlovací prostfiedky bojí otiskovat. Druhá v˘stava, jejíÏ vernisáÏ pod titulem „Krajinou mystickou a m˘tickou“ probûhla dne 16. 10. 2012, je zcela odli‰ného zamûfiení. Je první samostatnou v˘stavou litvínovské v˘tvarnice LENKY FISCHEROVÉ (1964), která v Poppelovû v˘stavní sini instalovala své fotografie, kresby i grafiku a dokonce i pár sklenûn˘ch miniatur. VernisáÏ uvedla Vûra Barto‰ková, která pozoruhodnou v˘tvarnici objevila jiÏ pfied nûkolika lety pro nakladatelství KAPUCÍN a spojila ji s jeho tituly „Duchcovsk˘ poklad v Laho‰ti“ a „Neuzemûná“; kromû jin˘ch s ní spolupracuje i na‰e Kulturní centrum. V souladu se svou profesí se Lenka Fischerová zab˘vá hlavnû klasick˘m v˘tvarn˘m designem, vyhledává jedineãné fotozábûry, ale neopomíjí ani volnou grafickou a kreslífiskou tvorbu. Krajinou Kru‰n˘ch hor, kam se s trochou nadsázky vypravuje prakticky kaÏdodennû, je nad‰ena právû tak jako krajinou âeského stfiedohofií, ale nezahálí ani bûhem zahraniãního cestování do ¤ecka. Krajinu dokáÏe vnímat jako málokdo a ledacos o sobû prozradila i bûhem vernisáÏe: na vybraném místû dokáÏe sedût i hodiny a vnímat právû to, co hned tak nûkdo nedokáÏe - „krajinu m˘tickou a mystickou“. Se sv˘mi kytarami a vlastní tvorbou vernisáÏ doprovodili poetiãtí tepliãtí muzikanti Martin David a Martin Herbst. Pavel KOUKAL

Nepofiádek znepokojuje v‰echny sportovní rybáfie Dlouhodobû se na‰e Místní Organizace âeského rybáfiského svazu pot˘ká s velk˘m problémem, a to je stál˘ nepofiádek v okolí v‰ech rybníkÛ, které jsou ve správû na‰í organizace. Majitelé rybníku a vodních ploch nás opakovanû upozorÀují, Ïe se v bezprostfiední blízkosti vod povalují prázdné PET lahve, igelitové sáãky, plastové k˘ble, zbytky potravin, sklenûné stfiepy a dal‰í druhy odpadu. V okolí rybníkÛ je zakázáno ukládat igelitové pytle pro potenciální sbûr odpadu, volnû odhozen˘ odpad tak tvofií „ãerné skládky“, které jsou nejenom pro pronajímatele rybníkÛ a vodních ploch naprosto nepfiijatelné. Situaci je tfieba urychlenû fie‰it, neboÈ udrÏování pofiádku v okolí rybníkÛ je jednou z podmínek, které je nutné dodrÏovat tak, abychom i nadále mohli hospodafiit na vodních plochách a tím nabízet na‰im rybáfiÛm nev‰ední záÏitky pfii pobytu u vody. DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

6 / 2012

Pokud nebudeme schopni pofiádek zajistit, mÛÏe se velmi rychle stát, Ïe pronájemcem se stane nûkdo jin˘ neÏ âRS MO Duchcov. Zaji‰tûní úklidu tak mÛÏe ve svém dÛsledku vést ke zdraÏení brigádnick˘ch hodin aÏ k uzavfiení nûkter˘ch rybníkÛ, coÏ bychom urãitû v‰em pofiádn˘m rybáfiÛm nepfiáli. UpozorÀujeme v‰echny rybáfie, Ïe poãínaje novou lovnou sezonou, tedy rokem

2013 bude rybáfiská stráÏ velmi tvrdû vyÏadovat dodrÏování ustanovení, které je uvedeno v „Bliωích podmínkách v˘konu rybáfiského práva na revírech âRS a to: „Po pfiíchodu k místu lovu prohlédne osoba provádûjící lov místo, z nûhoÏ hodlá lovit. Pokud je zneãi‰tûno odpadky, pfied zahájením lovu ryb je uklidí. Osoba provádûjící lov je povinna udrÏovat na místû pofiádek“. âRS Duchcov

■ DOTEKY SVùTLA - ZDENùK HLAVÁâEK - v˘stava fotografií, která se uskuteãní od 5. 11. do 30. 11. 2012 v Poppelovû v˘stavní síni Muzea mûsta Duchcova. ■ POZVÁNKA NA V¯STAVU PRACÍ ÎÁKÒ ZÁKLADNÍ ·KOLY Mûstské informaãní centrum Duchcov v Masarykovû ulici ã. 7 zve v‰echny na vánoãní v˘stavu prací ÏákÛ ze Základní ‰koly A. Sochora pod názvem „VÁNOâNÍ ROZJÍMÁNÍ“. V˘stavu si mÛÏete prohlédnout od 20. 11. do 30. 12. 2012. Tû‰íme se na Vás od pondûlí do pátku vÏdy od 8.30 do 17.00 hodin. Vendula Srbková a Hedvika Telekiová, pracovnice MIC Duchcov

Osecká spisovatelka vydává dal‰í detektivku

Tamtam Praha pomáhá rodinám s dítûtem se sluchov˘m postiÏením i ve va‰em regionu

Osecká spisovatelka a novináfika Veronika âernucká (1979) vydává ãtvrtou detektivku. Jmenuje se Právo na vraÏdu a na pultech knihkupectví se objeví bûhem fiíjna. Autorka tematicky navázala na svoji prvotinu Noc, kdy jsem mûla zemfiít. Právo na vraÏdu obsahuje povídky, ve kter˘ch se to hemÏí sériov˘mi vrahy, nájemn˘mi zabijáky ãi agenty FBI. Ani jeden pfiíbûh se neodehrává v âesku. „To proto, aby povídky mohly b˘t drsné, ‰okující a do jisté míry i nechutné. Potfiebovala jsem poroty, trest smrti, tajné sluÏby, a to u nás není moÏné,“ vysvûtlila âernucká. Podle ní si z povídek vybere kaÏd˘. Jedna je duchafiská a líbit se bude spí‰e Ïenám. Jiné jsou pomûrnû akãní, v jedné se objevuje kanibal, v dal‰í je tematika t˘ran˘ch Ïen. „Je to taková v‰ehochuÈ. Ale troufám si tvrdit, Ïe v‰echny jsou napínavé a ãtivé. Nudit se rozhodnû nebudete,“ slibuje autorka. KníÏku stejnû jako ty pfiedchozí vydává brnûnská Moba v edici PÛvodní ãeská detektivka. Zatím autorce vy‰ly knihy: Noc, kdy jsem mûla zemfiít (2011), Tajemství sedmi je‰tûrek (2012) a PÛlnoãní rekviem (2012)

Stfiedisko rané péãe Tamtam Praha, Federace rodiãÛ a pfiátel sluchovû postiÏen˘ch, o.s. (www.tamtam-praha.cz) je jedin˘m poskytovatelem terénní sluÏby rané péãe rodinám s dûtmi se sluchov˘m, kombinovan˘m a závaÏn˘m postiÏením v˘voje fieãi od narození do 7 let na území devíti krajÛ âR, vãetnû Ústeckého. SluÏby jsou poskytovány formou pravideln˘ch odborn˘ch konzultací pfiímo v rodinách v rozmezí 4 - 6 t˘dnÛ. Stfiedisko Tamtam Praha poskytuje rodinám psychologické, pedagogické a sociální poradenství, poradenství ohlednû v˘bûru a pouÏití vhodné kompenzaãní pomÛcky, podporuje vzájemnou komunikaci v‰ech ãlenÛ rodiny i psychomotorick˘ v˘voj dítûte, pomáhá s vytváfiením vhodné komunikaãní strate-

gie vedoucí k rozvoji fieãi a s v˘bûrem vhodného pfied‰kolního zafiízení pro dítû. KaÏdá rodina má svého odborného poradenského pracovníka, na kterého se mÛÏe obracet i v období mezi jednotliv˘mi konzultacemi. Standardní sluÏby jsou klientÛm poskytovány zdarma. Cílem sluÏeb rané péãe je posílit rodinu tak, aby pfiekonala v‰echny nelehké situace, které ji pfii v˘chovû sluchovû postiÏeného dítûte potkají, a aby její fungování bylo postiÏením dítûte co nejménû naru‰eno.

Znáte-li ve svém okolí rodinu, která vychovává malé dítû se sluchov˘m postiÏením, mohou nás rodiãe kontaktovat telefonicky (251 510 744) nebo e-mailem - [email protected].

■ Teplické barvy na Národní svatováclavské pouti „Svat˘ Václave, vévodo ãeské zemû, nedej zahynouti nám i budoucím,“ Ïádáme patrona na‰í vlasti kaÏdoroãnû, nejintenzivnûji v‰ak 28. záfií o Národní svatováclavské pouti. A tak zatímco my v chvatu opylováváme na‰e kaÏdodenní pracovní plány, abychom utrÏen˘mi zrny plnili chatrné plástve, vévoda boje proti hrozbû nebezpeãí shlíÏí na na‰e hemÏení z kovového armádního hfiebce Arda, jenÏ se stal so‰nému koni pfiedlohou.

■ V˘roãní setkání poutníkÛ 10 a 2 - dvû ãísla, která mají letos pro Tepliãany patrn˘ v˘znam. Podesáté se uskuteãnila Národní svatováclavská m‰e ve Staré Boleslavi a podruhé mezi sboristy stanul Ïlutomodr˘ prapor s názvem sboru Collegium hortensis. LoÀské nároãné pfiípravy nás minuly, oÏivení nauãeného repertoáru nebylo pfiíli‰ sloÏité. Program se totiÏ od loÀského pfiíli‰ neli‰il. Mariánské námûstí rezonovalo vlasteneck˘mi písnûmi V zemi vûrn˘ch âechÛ, Svatováclavsk˘ chorál nebo Mozartov˘m Ave verum corpus. RovnûÏ zaznûlo nové Credo dirigenta a teplického skladatele Jana Zástûry, jehoÏ Hudba Hradní stráÏe celou bohosluÏbu doprovázela.

■ S Václavem na koni Stáli jsme tedy podruhé se sv˘mi pûveck˘mi souputníky pfied cel˘m, nejen katolick˘m národem a v myslích se nám promítala slova vlasteneck˘ch písní, která se mísila se slovy prezidenta Václava Klause o nekfiesÈansk˘ch politick˘ch vlivech, jeÏ v posledních mûsících h˘bou na‰ím spoleãensk˘m Ïivotem. Toho dne v‰ak bylo nádherné poãasí, na pódiu samí nadaní a pfiíjemní lidé a pod pódiem usmûvaví poutníci, podporující víru v dobro a spravedlnost. A tak oddaní této skuteãnosti jsme zhluboka zpívali s vûdomím, Ïe v zemi vûrn˘ch âechÛ radostn˘ den svítá, i kdyÏ se pod sluncem stahují mraãna a z PraÏského hradu vane nebezpeãn˘ cyklonální vítr s tlakovou níÏí. Nezapomínáme v‰ak, Ïe kde je sv. Václav, tam je domov ná‰. A proto pfií‰tû ve Staré Boleslavi nashledanou v dal‰ím radostném dnu.

■ Prasátka na zámku a pastvina v Zahradním domû Anotace: Devût napínav˘ch pfiíbûhÛ o lidech, ktefií mají právo na vraÏdu. Je to ale pravda? Jsou ãlenové Posledního soudu vykonavatelé spravedlnosti, nebo jen obyãejní zabijáci? MÛÏete se spolehnout na duchy, co vás pfii seanci varují pfied masov˘m vrahem? MÛÏete vûfiit vidinám, ve kter˘ch muÏ, se kter˘m jste se právû setkali, vraÏdí va‰i dceru? Jak se má rozhodnout vûãná smolafika na chlapy, kdyÏ jí pfiítel nabídne pomoc pfii vraÏdû? Smí senátorka zlikvidovat nájemného vraha, kterého na ni najal nevûrn˘ manÏel? A co byste udûlali vy, kdybyste dostali dopis, ve kterém je jméno a adresa toho, kdo dostal za úkol vás zavraÏdit?

Mezitím chystáme reprízu opery autorského tandemu Martina Budka a Jana Zástûry „Vepfiové spiknutí po teplicku“ o objevení teplick˘ch pramenÛ, jeÏ pfiipadá na 16. listopadu v rokokovém sále teplického zámku. Do vánoãní pohody vás letos podruhé naladíme past˘fiskou hrou „Via miraculosa“, jejíÏ pfiedstavení se odehraje v Zahradním domû 15. prosince. Tû‰íme se na vás! Martin Vr‰eck˘ ■ DEN OTEV¤EN¯CH DVE¤Í - Oblastní charita Most - Azylov˘ dÛm Duchcov - pofiádá kaÏd˘ rok v záfií den otevfien˘ch dvefií. Pfii této pfiíleÏitosti se náv‰tûvníci dozvûdí podrobnûj‰í informace o sluÏbách poskytovan˘ch zafiízením, o chodu nebo fiádu azylového domu. Hosté mají také moÏnost setkat se s jednotliv˘mi zamûstnanci domu a osobnû se zeptat na to, co je zajímá. Leto‰ní Den otevfien˘ch dvefií se konal 19.10. Pozvání vyuÏili jak zastupitelé mûsta Duchcov a sociálních odborÛ z okolních mûst, tak vefiejnost. Za Oblastní charitu Most Alena Lencová DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

7 / 2012

OBJEVOVÁNÍ KREATIVNÍHO POTENCIÁLU DUCHCOVA âást 1: Podporovatelé sociální a ekonomické spolupráce

DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

8 / 2012

ce (pfiedev‰ím mezi odborem územního plánování, odborem Ïivotního prostfiedí, a ekonomick˘m, kulturním a sociálním odborem), tak mezi institucemi se sídlem ve mûstû. Jen tak je moÏné neztratit dlouhodobé zámûry ze zfietele a rozdûlit odpovûdnost za jednotlivé kroky vedoucí k regeneraci a rÛstu mûsta mezi vefiejné instituce, podnikatelské subjekty, pfiíspûvkové organizace a obãany. Dal‰ím zásadním prvkem je zv˘‰ená spolupráce univerzitních a vûdeck˘ch institucí s místním podnikatelsk˘m a vefiejn˘m sektorem. Tím je urychlována v˘mûna informací a vûdomostí v zájmu udrÏitelnosti podnikání a tvorby nov˘ch pracovních míst. Úspûch kreativnû zaloÏen˘ch strategií v mal˘ch mûstech dále záleÏí na zapojení komunity do tvorby a prosazování rozvojov˘ch plánÛ. Tím se redukuje míra nesouladu mezi zájmy jednotliv˘ch skupin obyvatel a zvy‰uje se identifikace obãanÛ s místem, ve kterém Ïijí. ••• Pro aktivizaci kreativního potenciálu mûsta je dÛleÏitá osoba tzv. arbitra kreativních zmûn. Má Duchcov takovou osobnost nebo instituci? Kdo by jím mohl b˘t? Pro posílení ekonomick˘ch, kulturních a sociálních hodnot ve mûstû je nezbytné shromáÏdit lokální talenty a obãany s otevfienou myslí a podnikav˘m duchem se smyslem pro dobré sousedství a vyuÏít jejich nad‰ení a entusiasmus pro rozvoj mûsta. V propojování tûchto aktérÛ hraje v˘znamnou roli tzv. kreativní prÛkopník. Má Duchcov takovou osobnost nebo instituci? Víte o nûjaké, která by tento úkol zvládla? Aby se zdárnû promítl místní talent a kreativita do rozvoje mûsta a jeho ekonomického rÛstu, je zapotfiebí docílit vysoké míry komunikace na v‰ech úrovních a mezi v‰emi aktéry mûsta: jednotlivé odbory radnice, politická reprezentace, mûstské instituce, podnikatelská sféra neziskové organizace a obãané. Lze nûco ve zpÛsobu komunikace mezi tûmito zúãastnûn˘mi v Duchcovû zlep‰it? Marcel Kraus

Autor je spolupracovník Fraunhoferova institutu pro stfiední a v˘chodní Evropu v Lipsku [email protected] Zdrojem pro tento ãlánek je studie INTELI (2011): Creativebased Strategies in Small and Medium-sized Cities: Guidelines for Local Authorities

FOTO: ARCHIV KNIHOVNY

V fiíjnovém vydání Duchcovsk˘ch novin jsme v ãlánku Duchcov, kreativní mûsto? mohli vidût, jak lze pfieãerpat místní kreativní potenciál do mûstské ekonomiky, vylep‰it atraktivitu mûsta a podpofiit sociální soudrÏnost místních obyvatel. Zmínili jsme dÛleÏitost podpory tzv. kreativního ekosystému mûsta, kter˘ je definován jako místo pfiíznivé k rozvoji talentu a kreativity a je vhodné k podnikání v kulturních a kreativních oblastech. To vede mj. k tvorbû nov˘ch pracovních pfiíleÏitostí pro v‰echny ãleny lokální komunity. Patfií sem vyuÏití napfi. kulturního a pfiírodního dûdictví, historické a industriální zástavby (genius loci), slavn˘ch osobností ãi událostí, lokálních tradic, domácích talentÛ a podnikavosti nebo kultury sousedství a mezilidsk˘ch vztahÛ. Tento princip tûÏí z v˘‰e jmenovan˘ch specifick˘ch a neopakovateln˘ch „lokálních surovin“, které jsou pro ekonomick˘ rozvoj - na rozdíl od nerostn˘ch zdrojÛ - ze své podstaty nevyãerpatelné. Pojìme se nyní podívat na nûkteré konkrétní kroky, které vedou k podpofie kreativního ekosystému v mal˘ch mûstech za úãelem jejich rÛstu a regenerace. Arbitr kreativních zmûn DÛleÏitost jednotlivcÛ pro rozvoj kreativního ekosystému v mal˘ch mûstech je stûÏejní, a to pfiedev‰ím v ekonomické a sociální revitalizaci. Takové osoby nebo organizace fungují jako „velvyslanci kreativního rozvoje“, schopné iniciovat a doprovázet proces kreativní transformace ve mûstû. Mohou pocházet z nejrÛznûj‰ích oblastí: politick˘ch institucí, soukrom˘ch institucí, neziskov˘ch organizací, kulturních organizací nebo obãansk˘ch sdruÏení. Zku‰enosti z ostatních mal˘ch mûst ukazují, Ïe se velmi ãasto jedná o rodáky, jeÏ se vracejí s motivací pfiispût k rozvoji svého rodného mûsta. Klíãov˘ v˘znam tûchto „velvyslancÛ kreativní zmûny“ spoãívá v tom, Ïe dÛvûfiují lokálnímu potenciálu jak místních obyvatel, tak politick˘ch a mûstsk˘ch institucí. DÛvûra v nastartování zmûn, které vedou ke zmûnû zpÛsobu lokálního rozvoje, je jejich nejdÛleÏitûj‰í vlastností. Tyto osobnosti mohou pÛsobit jako promotéfii kreativního potenciálu nejen uvnitfi mûsta, ale reprezentovat jej na regionální i mezinárodní úrovni. Identifikace kreativních prÛkopníkÛ S jedinou osobností si mûsto ale obvykle nevystaãí. Proto je pro propagaci lokálního kulturního a kreativního sektoru dal‰ím v˘znamn˘m prvkem identifikace tzv. „kreativních prÛkopníkÛ“. Úkolem tûchto aktérÛ je propojování lokálních tradiãních prÛmyslov˘ch odvûtví (keramick˘ prÛmysl, skláfisk˘ prÛmysl, kovov˘roba, dfievov˘roba, textilní prÛmysl aj.) s místními kreativními odvûtvími (umûní, reklama, design, tisk, vydavatelství, programování, architektura aj.). Podpora mezioborové spolupráce je ãím dál tím dÛleÏitûj‰ím faktorem úspûchu podnikatelského sektoru mal˘ch mûst. Ten tak mÛÏe vytûÏit potenciál místních talentÛ a spolehnout se na kulturu dobrého sousedství. Dochází tak nejen ke vzájemnému obohacování zdánlivû nepropojiteln˘ch oborÛ, ale i k pfieãerpání kreativního potenciálu do mûstské ekonomiky. Kreativní prÛkopníci, ktefií jsou ãinní v mal˘ch a stfiedních mûstech, by mûli mít specifické vlastnosti. Musí b˘t schopni moderovat prostfiedí, ve kterém se setkávají podnikatelé, politici, obãané a mûstské instituce. Jejich hlavním cílem je sociální a ekonomick˘ rozvoj mûsta, proto by mûli inspirovat k vzájemnému ovlivÀování a setkávání v‰ech vrstev místní komunity. Kreativní prÛkopníci, stimulují nové nápady a propojují lokální talenty jak mezi sebou, tak i s mimomûstsk˘mi. Tyto kompetence souvisí a moÏnostmi doplÀování kvalifikace a jejich dostupností. Podpora spolupráce a partnerství Posilování spolupráce a partnerství je dal‰ím základním kamenem v podpofie kreativního ekosystému mal˘ch mûst. Vysoká komunikaãní úroveÀ je nezbytná jak mezi jednotliv˘mi odbory radni-

BESEDA SE SPISOVATELKOU - Dne 3.10. probûhla v Klubu dÛchodcÛ v Duchcovû beseda se spisovatelkou Hanou Marounkovou na téma „Stáfií je nejlep‰í vûk“. Spisovatelka pfiedstavila seniorÛm své knihy a pfieãetla ukázky ze své tvorby.

Pfied nûkolika lety jsem se seznámil v rámci duchcovsko-miltenbersk˘ch setkání s novináfiem Bernhardem Setzerem. PoÏádal mne tehdy, zda bych nemohl zjistit nûjaké údaje o rodinû Suck, která v Duchcovû bydlela poãátkem 20. století aÏ do konce druhé svûtové války. Podafiilo se mi dohledat, Ïe pan Josef Suck mûl v Duchcovû povoznictví - vozil s koÀsk˘m povozem uhlí, vypátral jsem je‰tû celou fiadu dal‰ích informací, a tak ve dnech 5. a 6. fiíjna 2012 zavítaly do Duchcova potomci pana Sucka - paní Meg Beynon s dcerou Jane. Obû dámy, které Ïijí v Austrálii, se zajímaly „o stopy rodu“. Cel˘ jejich pobyt se skuteãnû vydafiil: od krásného koncertu litomûfiického pûveckého sboru Cantica Bohemica a italského muÏského pûveckého sboru Gruppo Polifonico „Claudio Monteverdi“ v páteãní veãer, pfies rybolov na duchcovské Barbofie, kde dámy objevovaly bílé sumce, aÏ po nesmírnû pfiíjemné pfiijetí a ochotu paní Marie Adámkové, která Ïije v domû, kde dfiíve bydlela rodina Suck. Paní Adámková svûfiila dámám i jednu zajímavost: domek v Husovû ul. byl pÛvodnû pfiízemní. ¤íkalo se, Ïe pan Suck vyhrál nûkdy poãátkem dvacát˘ch let v kartách vût‰í peníze, a tak pfiistavûl domu je‰tû jedno poschodí. RovnûÏ tak velmi laskavû umoÏnila náv‰tûvu

FOTO: J. DRBOHLAV

Náv‰tûva z Austrálie

Meg Beynon (vlevo) s dcerou Jane (vpravo) s Marií Adámkovou a Barborou Kozákovou domu paní Fr˘dlová v ul. Havífiské. Velk˘m pfiekvapením pro australské náv‰tûvnice byly i v tu dobu probíhající archeologické v˘zkumy na námûstí Republiky. Meg a Jane odjíÏdûly domÛ upfiímnû potû‰ené, Duchcov na nû zanechal hezk˘ dojem. J. Drbohlav

Lesní sklo a adventní vûnce s vÛní zámeckého punãe navodí vánoãní atmosféru na zámku Duchcov

Skláfi Robert Dou‰a ve své dílnû Ála huÈ z Nového Boru prodejní v˘stavu v˘robkÛ lesního (historického) skla. Sklo je vyrábûno stfiedovûkou technologií. Jedná se v˘hradnû o ruãní fiemeslnou v˘robu a bublinky a mírné nerovnosti dodávají dnes lesnímu sklu jeho kouzlo dávn˘ch ãasÛ. Pro repliky stfiedovûkého skla jsou typické stopy na dnû nádob, které vznikly odlouãením od skláfiské pí‰Èaly a rÛzné typy dekorÛ - maliny, ‰típané nálepy, taÏené kapky atd. Ty nebyly pouze zdobn˘m prvkem, ale splÀovaly také praktick˘ v˘znam. V dobû nejvût‰ího pouÏívání lesního skla se stolovalo hlavnû rukama a ãlenit˘ povrch sklenic zaruãoval, Ïe sklo v nich neklouzalo. Lesní sklo se i pfies svoji zdánlivou kfiehkost vyznaãuje odolností a pevností a pfii Èuknutí o sebe vydává krásn˘ zvoniv˘ tón. V˘jimeãnost tohoto skla oceníte pfii praktickém uÏívání. Zhotovení replik skla není snadnou záleÏitostí. VyÏaduje dokonalé zvládnutí skláfiské techniky se schopností napodobit staré v˘robky a pfiizpÛsobení souãasné technologie podmínkám star˘ch hutí.

Pfiijìte se i Vy podívat na v˘jimeãnou skláfiskou techniku nezapomenutého umûleckého fiemesla, rozzáfiit adventní vûnce a pfiipít si prav˘m zámeck˘m punãem na ‰Èastné a veselé Vánoce do v˘jimeãnû zpfiístupnûné zámecké konírny. Otevfieno o víkendov˘ch dnech 1., 2., a 15. prosince 2012 od 10:00 do 16:00 hodin, v nedûli 16. prosince od 12:00 do 18:00 hodin, vstup voln˘. V nedûli 16. prosince bude adventní v˘stava zakonãena vánoãním koncertem ve Vald‰tejnském sále zámku, kter˘ pofiádá Kulturní centrum Duchcov. MÛÏete se tû‰it na âeskou m‰i vánoãní J. J. Ryby v podání Dûãínského pûveckého sboru. Naturcentrum Teplice zároveÀ pfiipravilo pro náv‰tûvníky zámku speciální dárek - desetiprocentní slevu pfii nákupech produktÛ ãi sluÏeb ve své prodejnû na adrese Straky 46, 417 71 Zabru‰any. Tato sleva platí po pfiedloÏení vstupenky z prohlídek expozice duchcovského zámku. Mgr. Marian Hochel, Ph.D.

FOTO: ARCHIV AUTORA

Naturcentrum Teplice, Robert Dou‰a & Ála huÈ z Nového Boru a správa zámku v Duchcovû pro Vás pfiipravili prodejní v˘stavu adventních vûncÛ a v˘robkÛ z lesního skla, která pfiipomene kouzlo Vánoc v zámecké konírnû. Bude se podávat prav˘ vánoãní punã, rozzáfií se adventní vûnce a budete se moci seznámit s technikou tradiãní v˘roby historického skla. Advent je symbolem oãekávání vánoãních svátkÛ. AÈ uÏ je Va‰e oãekávání ryze náboÏenské, nebo se prostû jen tû‰íte na rodinnou pohodu, je právû adventní vûnec symbolem, kter˘ nás v tûchto dnech propojuje s rodinou, pfiáteli a dal‰ími dobr˘mi lidmi. Zapálení adventní svíce by nás mûlo pfiimût k zastavení, opro‰tûní se od zbyteãného shonu a uvést na‰e my‰lenky na správné místo zpût k lidem. ProtoÏe vánoãní svátky jsou neÏ cokoli jiného pfiedev‰ím srdeãní záleÏitostí a tû‰ení se na setkání s lidmi, ktefií jsou nám nejbliωí. Naturcentrum Teplice pro Vás pfiipravilo vûnce jak tradiãní, tak moderní a Vám zb˘vá si vybrat podle svého nejlep‰ího vkusu. A mÛÏete u toho vychutnávat dou‰ky pravého vánoãního punãe. Punã je oblíben˘ zámeck˘ nápoj, kter˘ se popíjel na zámcích jiÏ v 17.-18. století u pfiíleÏitosti v˘znamn˘ch spoleãensk˘ch událostí zejména bûhem zimních mûsícÛ ãi o Vánocích. Do Evropy se roz‰ífiil z Anglie, kam jej pfiivezli obchodníci z Indie zhruba pfied 400 lety a získal si stejnou oblibu jako ãokoláda. Ochutnejte recepturu duchcovské zámecké kuchynû, na své si pfiijdou i dûti! K vánoãní atmosféfie patfií i ukázky tradiãních umûleck˘ch fiemesel. Správa zámku pro Vás pfiipravila ve spolupráci s Robertem Dou‰ou a skláfiskou dílnou

DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

9 / 2012

„Krajina se promûÀuje v toku ãasu, trpí ale i nemocemi. Je krajina zranûná, krajina zniãená. Jednou z takov˘ch zvlá‰tních posmutnûl˘ch oblastí jsou severní âechy. Krajina zjizvená povrchov˘mi doly, zvrásnûná naváÏkami. K tomu se pfiidává i velká rozloha b˘val˘ch vojensk˘ch oblastí, zamofien˘ch naftou, odpady a dal‰ími pozÛstatky vojenské ãinnosti. Nádavkem pak krajina, z níÏ vykofienili její pÛvodní obyvatele. To v‰echno je severoãeská krajina“, uvádí ve své pfiedmluvû ke katalogu v˘stavy Zniãené kostely severních âech 1945-1989 Mons. Dominik Duka, arcibiskup praÏsk˘ a primas ãesk˘, jenÏ pfiijal spolu s ministrem kultury âR nad v˘stavou zá‰titu. Je alarmující, Ïe zniãené kostely na území severních âech pfiedstavují témûfi polovinu zniãen˘ch kostelÛ v celém âeskoslovensku. Jak prokázali tvÛrci katalogu, likvidace sakrálních památek v letech 1945-1989, fiízená komunistickou diktaturou, má za následek v severních âechách 575 zniãen˘ch sakrálních staveb, z toho 536 v kraji Ústeckém a 39 v kraji Libereckém. Jedná se o kostely, kapliãky, kaple, klá‰tery, synagogy a Ïidovské hfibitovy, které byly v intencích komunistické ideologie vnímány jako „nadbyteãné“, ãi pfiímo „‰kodlivé“. Velká ãást z nich ztratila svou roli bezprostfiednû po odsunu nûmeckého obyvatelstva a církvi se jen stûÏí dafiilo udrÏovat tyto stavby v dobrém stavu. Pro komunistick˘ reÏim byla jejich likvidace o to jednodu‰‰í, Ïe docházelo k postupnému chátrání mnoha (a nejen) sakrálních staveb. UÏ jen do vûtru bylo sly‰et hlasy jednotlivcÛ, volajících po jejich záchranû. VÏdy pfieváÏily zájmy ekonomické nad památkov˘mi, hospodáfiské nad kulturními. Po dobu více neÏ 40 let byla systematicky likvidována identita regionu na úkor jeho prchavé ekonomické v˘nosnosti, jeÏ, jak je známo, zaãíná ztrácet své opodstatnûní. V˘stava, která prezentuje neblahé osudy mnoha sakrálních památek severních âech, byla realizována Spoleãností pro obnovu památek Ú‰tûcka ve spolupráci s odborníky z pamûÈov˘ch institucí a akademického prostfiedí. Na v˘stavû se podílely filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Jana Evangelisty Purkynû v Ústí nad Labem, Národní památkov˘ ústav zastoupen sv˘mi územními odborn˘mi pracovi‰ti v Ústí nad Labem a v Liberci, dále Biskupství litomûfiické, oblastní a regionální muzea v Chomutovû, Teplicích, Mostû, Freudeskreis Fulda-Leitmeritz/Litomûfiice e.V. a Spoleãnost pro v˘zkum dfievûn˘ch kostelÛ a zvonic. V˘stava o zniãen˘ch kostelech severních âech byla poprvé zpfiístupnûna od 9. prosince 2011 do 5. února 2012 ve V˘stavním sále praÏského Klementina a vzhledem k velkému ohlasu u náv‰tûvníkÛ se stala v˘stavou putovní. V prÛbûhu roku 2012 byla prezentována v Oblastním muzeu v Chomutovû, na zámcích Krásné Bfiezno, Nebílovy, Krásn˘ DvÛr, Bene‰ov nad Plouãnicí a Jezefií, v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostû, v klá‰tefie Plasy a v listopadu je instalována ve v˘stavním prostoru dolu Michal v Ostravû. Konírna zámku Duchcov v˘stavu hostila od 31. srpna do 30. záfií jako souãást novû zapoãatého v˘stavního projektu, jehoÏ cílem je pfiipomínka zniãeného zámeckého areálu v 50. a 60. letech minulého století v dÛsledku necitlivé povrchové tûÏby uhlí. V˘stava o zniãen˘ch kostelech koncepãnû navázala na v˘stavu vûnovanou likvidaci duchcovského vrchnostenského ‰pitálu s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, z jehoÏ kupole byla v roce 1956 nároãnû sejmuta rozmûrná Reinerova freska, osazená pozdûji v kupoli náhradního pavilonu. Tato v˘stava byla prezentována v rámci speciální prohlídkové trasy zámku zasvûcené mecená‰sk˘m aktivitám Vald‰tejnÛ a promûnám zámeckého areálu v 18. aÏ 20. století spolu se související videoinstalací Laputoidy / Tikající krajina, pocházející z dílny leto‰ního Anifestu. Tematicky byla v˘stava o zniãen˘ch kostelech doplnûna i dal‰í instalací, kterou náv‰tûvníci mohli shlédnout od konce srpna do konce fiíjna v zámecké Galerii Giacomo. V˘stava Marcely âerDUCHCOVSKÉ NOVINY

●

10 / 2012

FOTO: ARCHIV AUTORA

Katalog k v˘stavû Zniãené kostely severních âech 1945-1989 je k dostání na duchcovském zámku

Titulní strana katalogu o zniãen˘ch kostelech . mákové Jako Fénix z popela... Malovan˘ Most pfiipomenula historicky cenné a pÛvodnû královské mûsto Most, zbourané za úãelem zisku uhelného energetického zdroje. Nutno v‰ak podotknout, Ïe zmiÀovan˘ v˘stavní projekt, vûnovan˘ zniãenému památkovému fondu, byl koncepãnû zapoãat jiÏ v dubnu, kdy iniciativa ZachraÀme dominanty, o. s., pfiedstavila ve v˘stavním prostoru duchcovského zámku putovní v˘stavu Necháme to tak? i s v˘stavním katalogem (rovnûÏ k dostání v pokladnû zámku). Její ambicí bylo probudit vztah ke zdevastovan˘m dominantám na‰í krajiny a nabídnout cenné informace v‰em, ktefií by se rozhodli pro záchranu nûkteré z ohroÏen˘ch kulturních památek. Správa duchcovského zámku podporuje v‰echny iniciativy, které smûfiují k prezentaci zniãeného ãi ohroÏeného památkového fondu a ve v˘stavních projektech tohoto typu bude pokraãovat i nadále. Jména tûch, ktefií systematicky organizovali niãení kulturního dûdictví, zÛstanou zapomenuta, jejich ãiny v‰ak musí b˘t pfiipomínány jako varování pro pfií‰tí generace. Zniãené kostely severních âech 1945-1989 je katalog, kter˘ vás prostfiednictvím archivních pramenÛ a bohaté fotodokumentace provede pfiíbûhy kostelÛ uzamãen˘ch do podmínek hraniãního pásma, stejnû jako pfiíbûhy posvûcen˘ch míst uvnitfi vojenského prostoru Ralsko. UmoÏní vám nahlédnout do osudÛ oltáfiÛ zaplavovan˘ch stoupající hladinou velk˘ch pfiehrad Nechranice a Pfiíseãnice, pfiiblíÏí vám desítky zbofien˘ch portálÛ ve jménu tûÏby a energie hnûdouhelného revíru. Nakonec vám odhalí i zcela konkrétní zlovÛli církevních tajemníkÛ, na jejichÏ psacích strojích proklepávala tmavá páska ortely zmizení pro kostely Vernefiicka, Lounska a dal‰ích míst. V˘znam v˘stavního katalogu o zlikvidovan˘ch kostelech nespoãívá jen ve zmapování zniãeného památkového fondu na území severních âech ãi s tím spojen˘ch pokusÛ o vymazání historické pamûti regionu. Podle Mons. Dominika Duky se jedná o „zásluÏn˘ poãin alespoÀ takto pfiipomenout ãasy dávno minulé, zmizelé památky, uchovávající v sobû pamûÈ na‰ich pfiedkÛ. KéÏ je to memento pro v‰echny, kdo chtûjí pfieskoãit minulost. Uzdravení takové krajiny potrvá léta. Je ale na‰ím závazkem snaÏit se ji kultivovat, vyléãit její du‰i, aby se promûnily i du‰e jejich obyvatel“. Zcela v˘mluvnû pÛsobí poselství autorského t˘mu katalogu, které navozuje podstatné otázky a vybízí ãtenáfie k zamy‰lení: „Ani na‰e aktuální ohlédnutí (...) není zakotveno v dobû, která by pfiála záchranû zbyl˘ch památek nûjak˘m mimofiádn˘m zpÛsobem. Chtûli jsme proto jednak upozornit na velké a pozapomenuté téma na‰í minulosti, ale zároveÀ klást otázku po na‰em souãasném svûdomí, na‰í pamûti. A pfiedev‰ím se ptát na to, co jsme ochotni udûlat, abychom za dal‰í desetiletí nena‰li tuto krajinu zase o nûco prázdnûj‰í...“ Graficky a odbornû preciznû zpracovan˘ katalog zakoupíte v pokladnû duchcovského zámku v cenû 50 Kã. Mgr. Marian Hochel, Ph.D.

Svût ví, kde je Duchcov! AspoÀ jsem se o to v‰emoÏnû snaÏil, protoÏe jsem mûl to ‰tûstí a spolu s mistrem republiky v mezinárodní dámû pro rok 2012 a dal‰ími na‰imi ‰piãkov˘mi hráãi v nejstar‰í deskové hfie - dámû, jsem se zúãastnil II. Mistrovství svûta (The 2nd world mind sports games) ve francouzském Lille. Kdo sleduje deskové hry, moÏná namítne, Ïe se tato soutûÏ hraje pravidelnû kaÏd˘ rok. Ale zde je nutné oddûlit zrno od plev a uvûdomit si, Ïe je rozdíl mezi du‰evními hrami a sporty. Mezi hry patfií napfi. i othello, ovari, osadníci, ml˘n, scrable apod. Svûtová federace (IMSA) v‰ak pfied olympiádou v Pekingu rozhodla o vyãlenûní du‰evních sportÛ, kter˘mi jsou dáma, ‰achy, go, ãínské ‰achy a bridge, tedy disciplíny, kter˘m se vûnuje nejvíce hráãÛ. Z organizaãních i finanãních dÛvodÛ rozhodla o pfiesunu II. olympiády z Lond˘na do Lille a zá‰titu nad podnikem pfievzal ministr sportu Francie a UNESCO. Dva na‰i zástupci hráli dlouhodob˘ turnaj v checkeru (anglická dáma) a bili se stateãnû, od svûtové desítky je dûlily 1 resp. 2 body. My chud‰í hráli jednorázové soutûÏe druÏstev v mezinárodní dámû (100 políãková deska). V tempu blesk a rapid a individuální bleskov˘ turnaj v brazilské dámû. Tyto 3 nejvíce hrané odnoÏe dámy se moÏná, pfiedev‰ím díky iniciativû ukrajinské a loty‰ské sekce, rozrostou o ãeskou verzi. Ta totiÏ sv˘m specifick˘m pravidlem o dámû, která má pfiednost pfii skákání, nabízí velmi zajímavé moÏnosti v koncovkách a je pro mnohé svûtové hráãe atraktivní. Pravideln˘ praÏsk˘ turnaj Millenium cup je také vÏdy nabit˘ zahraniãními hráãi. A je velmi zajímavé, Ïe to byl právû Duchcov, kter˘ zhruba pfied 20 lety oÏivil tuto „dûtskou“ hru a pfiimûl âeskou federaci dámy pofiádat pravidelná mistrovství. Duchcov také pamatuje nejpoãetnûji nav‰tûvované turnaje (slavn˘ Casanova cup hrávalo pravidelnû aÏ 30 hráãÛ!!!). V Lille jsme pÛsobili trochu exoticky (jako kokosy na snûhu) a tûÏko se mezi svûtov˘mi hráãi prosazovali, naplnili jsme ale 2 základní pravidla - vyhrát aspoÀ jednu partii a neb˘t poslední. Porazili jsme Maìary a remizovali s Mongolskem. Zde jsem zaznamenal individuální úspûch, kdyÏ jsem se o zlat˘ bod zaslou-

FOTO: ARCHIV KLUBU

Duchcovská stopa na olympiádû du‰evních sportÛ

Ïil vítûznou partií po skvûlé kombinaci. V okamÏiku, kdyÏ mi do konce partie chybûlo 10 s. a soupefi mûl pohodlnou minutu. Na závûreãném banketu jsem byl také mongolsk˘mi kamarády srdeãnû zván do Ulanbátaru. V brazilské dámû (mezinárodní dáma na klasické desce o 64 polí) jsme si jako t˘m podstatnû více vûfiili a já rozesmál své kamarády otázkou, jestli mají pofiadatelé pfiipravenou na‰í hymnu pro ceremoniál pfii dekorování vítûzÛ. Zv˘‰ené sebevûdomí se skuteãnû na hfie projevilo a získan˘ch 7 bodÛ z 9 kol se ukázalo jako dobr˘ poãin. Z malebného historického Lille jsme odjíÏdûli se smí‰en˘mi pocity, ale nakonec pfievládly ty kladné. Foto s národním t˘mem Kamerunu (bronzové medaile), s mistrem svûta Holanìanem Boomstrou, s kter˘m jsem mimochodem stál na remízu (kdybych to ale umûl) a rozhovor s dal‰í legendou Ron Kingem z Barbadosu, patfií do kategorie nezapomenuteln˘ch. PS: Koupil jsem si prasátko - za 4 roky se hraje v Rio de Janeiru. R. Töpfer (autor je trojnásobn˘m mistrem republiky)

VELMI P¤ÍJEMNÉ KULTURNÍ ODPOLEDNE

FOTO: S. REICH

Parafráze z „PostfiiÏin“ asi nejvíce vystihuje atmosféru, kterou nastolil spoleãn˘ koncert na‰eho Duchcovského pûveckého sboru a Pûveckého sdruÏení severoãesk˘ch uãitelÛ z Mostu. Místem konání byl slavn˘ pfiemístûn˘ Dûkansk˘ kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostû, kter˘ je stfiedem úÏasného pfiírodního areálu pod Hnûvínem, kdy právû v té dobû sluncem rozzáfiené barvy podzimního listí navozovaly radostnou náladu. Skuteãnû velk˘ dík pofiadatelÛm za v˘bûr místa, neboÈ prostfiedí i akustika chrámové lodi umocÀovaly jiÏ tak v˘borné pûvecké v˘kony. Duchcovsk˘ pûveck˘ sbor si fiíká „amatérsk˘“, ale pod taktovkou pÛvabné a pohybovû velmi kultivované dip. um.Jany Bo-

háãkové rostou jeho v˘kony geometrickou fiadou. Jakoby energická a hlasovû velmi dobfie disponovaná dirigentka pfiedávala svou auru dál. Na vysoké umûlecké úrovni je samozfiejmû i klavírní doprovod Markéty Loskotové. Mosteck˘ koncert byl toho dÛkazem a skuteãnû bylo co poslouchat. Nûkterá pfiekvapivá aranÏmá s fiadou sólov˘ch vstupÛ jsou pfiíjemn˘m osvûÏením sborového ztvárnûní i znám˘ch skladeb. Profesionálnû zazpívané ãerno‰ské spirituály a znám˘ SvobodÛv hit „Stín katedrál“ pfiimûl poãetné publikum k dlouhotrvajícímu potlesku. Mostecké Pûvecké sdruÏení severoãesk˘ch uãitelÛ je ryze muÏskou záleÏitostí s neuvûfiitelnou historií. Funguje jiÏ od roku 1923!!!, nejvût‰ího rozmachu nabyl v 50. letech, kdy pod vedením sbormistra Aloise ·karky mûl aÏ 90 ãlenÛ a vystupoval mimo jiné i na slavném PraÏském jaru. V souãasnosti je jedin˘m muÏsk˘m pûveck˘m sborem v Podkru‰nohofií a vede jej sbormistr PhDr. Zdenûk Frélich. Mohlo by se zdát, Ïe muÏsk˘ sbor bude pÛsobit fádnû, ale neb˘val˘ hlasov˘ rozsah jednotliv˘ch ãlenÛ tomuto nebezpeãí pfiedchází. A tak si publikum mohlo vychutnat „Modlitbu“ B. Smetany nebo duchovní bonbónek „Kyrie“ (autor K. Türnpu). Závûreãné spoleãné skladby svûtov˘ch autorÛ A.Michny a G.F.Haendla, daly naplno rozeznít krásn˘m tónÛm v chrámovém prostfiedí. Nekonãící potlesk vdûãného publika oba sbory z kostela dlouho nepou‰tûl a ty se musely nûkolikrát dûkovat. Byla to odmûna nejen za kvalitní v˘kony, ale pfiedev‰ím za onen krásn˘ pocit z velmi pfiíjemného kulturního odpoledne. R. Töpfer DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

11 / 2012

Dûti vyprávûjí Následující úvahy vytvofiily dûti z Duchcova, ãást z nich vyuÏívá sluÏeb Nízkoprahového zafiízení pro dûti a mládeÏ Klubu Kvûtina, na tvorbû úvah se s nimi podílela speciální pedagoÏka, která vede v klubu krouÏek fieãov˘ch dovedností. Rubrika Dûti vyprávûjí je urãena v‰em dûtem z Duchcova, které chtûjí psát a podûlit se o své pocity, dojmy, my‰lenky ãi nápady. V kaÏdém ãísle duchcovsk˘ch novin mohou reagovat na aktuální dûní ãi se vyjádfiit k pfiedem stanovenému tématu. Pfií‰tí téma - Podzim. PRÁZDNINY SKONâILY Je po prázdninách. Jsem docela rád, Ïe zaãala ‰kola. Mám tam kamarády i kamarádky. Tû‰il jsem se i na paní uãitelku. Ve ‰kole mû baví plavání, v˘tvarka a pracovky. Zítra jdeme plavat. Hurá! LukበDupák Znova zaãala ‰kola. Mnû to nevadí. Budu tam je‰tû 2 roky. Budu se snaÏit, abych mûl dobré v˘sledky. Chodím rád a pravidelnû do Kvûtiny, baví mû facebook. Zatím nevím, ãím budu. Emil Ferko

Zaãal nov˘ ‰kolní rok. Dûti si musí pfiipravovat vûci do ‰koly a chodit dfiív spát. Prázdniny byly fajn, ale nûkdy mû to uÏ doma nebavilo. Chodil jsem ven s kamarády a kamarádkami. Hodnû ãasu jsem trávil u poãítaãe. Jsem uÏ na praktické ‰kole. Budu tam 2 roky. Pak bych se chtûl vyuãit kuchafiem. Je to mÛj sen. Ve ‰kole je hodnû uãení, ale je tam i legrace a zábava. TomበHolub

V¯LET DO PRAHY Odpoledne 14. záfií jsme odjeli LukበJirák, Nikolka Vlachová, Jifika Koutecká a Klára Hanzlíková a nበcviãitel Honza Klouãek z TJ Sokol Duchcov na v˘let parníkem do Prahy. V˘let byl odmûnou za úãast na sokolsk˘ch závodech. Do Prahy jsme dorazili za svûtla, a tak jsme si je‰tû udûlali procházku po Praze. Spali jsme v Tyr‰ovû domû, kde s námi spaly dal‰í ãtyfii skupiny. Hned ráno po snídani byl nástup druÏstev ze v‰ech Ïup na nádvofií Tyr‰ova domu a po zahájení bratrem náãelníkem Vránou a starostkou Sokola sestrou Mouãkovou jsme se pû‰ky vydali k Vltavû, kde na nás uÏ ãekal parník Cecílie.

Tak zaãala plavba po Vltavû. Po cestû jsme kromû pozorování bfiehÛ poslouchali vyprávûní bratra Vrány. Ten nám zároveÀ pokládal bûhem plavby soutûÏní otázky. Na lodi jsme dostali v˘born˘ obûd - hranolky s kufiecím fiízkem a zeleninov˘m salátem plus jako zákusek zmrzlinu. Bylo nachystáno i jedno velké pfiekvapení: pluli jsme aÏ na Slapy! Tam nás ãekaly 3 úkoly. Nejprve jsme si mûli poslechnout nûco málo o pfiehradû, druh˘m úkolem bylo vybûhnout na první pohled docela krátké schodi‰tû (které se po neãekané zatáãce zákefinû prodlouÏilo). Poslední soutûÏní disciplinou byl hod cédéãky do obruãe, coÏ pfii pofukujícím vûtfiíku také nebylo zrovna snadné. Závûrem jsme si ‰li Slapy prohlédnout je‰tû ze shora a pak se v‰ichni nalodili zpût na palubu a jeli po proudu do Prahy. V Tyr‰ovû domû jsme na cestu domÛ dostali kaÏd˘ bagetu, jablko a su‰enku a mohli jsme volnû odjíÏdût domÛ. Do Duchcova jsme dojeli ve veãerních hodinách, unaveni, ale spokojeni. KaÏdopádnû v˘let byl úÏasn˘ a my moc dûkujeme TJ Sokol Duchcov za nev‰ední záÏitky na parníku po Vltavû. Klára Hanzlíková

CO NOVÉHO V DUCHCOVSK¯CH ·KOLÁCH Z·, M·, DDM... DEN SE SVùTLU·KOU V DDM „SLUNÍâKO“ DUCHCOV Oãi mám otevfiené a pfiesto je v‰ude tma, NEVIDÍM. Není to pfiíjemné. Nûkdo mû jemnû chytí za ruku a promluví na mû „pojì, pomÛÏu ti, neboj se. ChyÈ se provázku a pomalu pojì.“ S obavami se pohybuji vpfied. Najednou sly‰ím „zastav se. Je ráno a právû jsi vstala. Najdi lavor a umyj si ruce.“ V‰e plním a pak s pomocí opût pokraãuji po provázku. Je to jen hra v Domeãku, to mû uklidÀuje. Následuje nalévání sklenky mléka. Nevím jaké mnoÏství, abych nepfielila. Pak si balím do ‰koly. Do aktovky si naskládám penál, knihu a svaãinu. Postupuji dál po provázku. Zavazuji tkaniãky a vyráÏím do ‰koly. Hledám papír a podepisuji se, nevidím linku, tak to asi bude kfiivû. Po ‰kole následuje obûd. „Najdi vidliãku a napíchni bramboru“ sly‰ím fiíkat mého prÛvodce. To bude hraãka. Vidliãku mám, ale brambory honím po talífii a ne a ne je napíchnou. Nakonec to s pomocí zvládám. Na-

jednou jsem vedena po schodech a m˘m úkolem je zazvonit. „Vítáme tû na odpoledním krouÏku, trochu si zahrajeme“. Pod vedením mého prÛvodce vybírám míãek a s ním prolézám tunelem. Pak jsem opût zastavena. „Teì nás ãeká veãerní aktivita a pak pÛjde‰ na kutû“. V duchu si fiíkám, co mû asi ãeká, veãer se vÏdy koukám na „telku“, ale kdyÏ nevidím? M˘m úkolem je najít na stole knihu a otevfiít ji na místû záloÏky. Celkem snadn˘ úkol. Pak mû ãeká zaslouÏen˘ odpoãinek. Jsem dovedena k posteli, nacházím pol‰táfie, deku a ulehám. To v‰e si mohly dûti vyzkou‰et na akci Den se Svûtlu‰kou, kter˘ jsme pro duchcovské ‰kolky a ‰koly pofiádali ve dnech od 17. do 20. záfií 2012. Doprovodn˘m programem bylo lu‰tûní Braillova písma a malování svûtlu‰ek. Dûti byly bystré a hravé, poãasí se na nás smálo a proto není divu, Ïe panovala dobrá nálada a akce se velmi vydafiila. Velk˘ dík patfií studentÛm a studentkám z Gymnázia a Stfiední prÛmyslové ‰koly Duchcov, ktefií dûtem dûlali velmi milé prÛvodce. ·kolám a ‰kolkám dûkujeme za jejich úãast a rádi je opût uvidíme na této akci pfií‰tí rok. Kolektiv DDM Sluníãko Duchcov.

Z· J. Pe‰aty

FOTO: ARCHIV DDM

STOVKA DùTÍ Z PE·ATKY VYRAZILA ZAâÁTKEM ·KOLNÍHO ROKU DO ·KOLY V P¤ÍRODù Cílem dobrodruÏné v˘pravy ÏákÛ 2. - 7. roãníkÛ bylo zpfiíjemnit ‰kolákÛm zaãátek ‰kolního roku a procviãit je v samostatnosti. T˘denní pobyt jsme strávili v novû opraveném areálu ‰kolícího stfiediska Îihle - Poustky. Cel˘ t˘den se nesl v duchu „Námofinictví“. Dûti se staly námofiníky a hledaly nejvhodnûj‰í název pro svou imaginární loì, vym˘‰lely svou vlajku a rozdûlovaly si námofiní hodnosti. Jedna ze soutûÏí pak dûti promûnila v námofiníky, ktefií se v pfiístavu „Poustky“ museli orientovat v mapû a hledat tajná místa s pfiipraven˘mi úkoly. âtvrtek byl pln˘ pfiíprav na DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

12 / 2012

CO SE DùJE V DRUÎINCE? V záfií probûhla v druÏince velká soutûÏ ve hfie „âlovûãe, nezlob se!“ Na prvním místû se jednoznaãnû umístil Vojtûch HanÏl ze tfietí tfiídy. ¤íjen je poznamenán v˘robou papírov˘ch drakÛ, neboÈ je vyhlá‰ena soutûÏ „O nejhezãího nelétajícího draka“. Vybrat z takového mnoÏství krásn˘ch papírov˘ch drakÛ bude asi velmi nároãné. Hana Kykalová vychovatelka ·D na Z· A. Sochora

FOTO: ARCHIV ·KOLY

nadcházející námofiní bitvu. Urãitû si umíte pfiedstavit, jak dûti bavilo honit se po lese a házet po sobû papírové koule. Jednotlivé posádky tak získaly indicie k nalezení zlatého pokladu. Kromû tematického programu jsme pofiádali v˘lety. Nav‰tívili jsme skalní útvar Viklan nebo historické vojenské bunkry. Jeden cel˘ den jsme vûnovali v˘letu na zfiíceninu hradu Rab‰tejn. Krásná byla i soutûÏ „Îihle má talent“. Nezapomnûli jsme ani na opékání bufitÛ u táboráku a ti psychicky odolnûj‰í se mohli vydat na noãní stezku odvahy. Den pfied odjezdem jsme se ‰li projít do lesa, rozlouãili jsme se s oblíben˘mi místy a nechali tam na památku dûtmi vystavûné bunkry a domeãky z kÛry, mechu, ‰i‰ek a vûtviãek. Se ‰kolou v pfiírodû jsme se rozlouãili správnou veãerní diskotékou. Cel˘ t˘den utekl jako voda, protoÏe byl pln˘ aktivit a zábavy. UÏ se tû‰íme, aÏ v pfií‰tím roce akci zopakujeme. V rámci ·vP probûhl také adaptaãní pobyt pro Ïáky 6. a 7. roãníku, jehoÏ cílem bylo stmelení nového tfiídního kolektivu. Îáci si zahráli nûkolik her zamûfien˘ch na poznání nov˘ch spoluÏákÛ a sebe sama. Podle indicií podnikli v˘lety za pokladem, zahráli si míãové hry, vykoupali se v rybníce, podnikli noãní bojovou hru a dal‰í aktivity. Zastavte se na na‰em webu www.zsjpesaty.cz a prohlédnûte si fotky a videa z na‰eho pobytu. Za kolektiv dûtí a uãitelÛ Mgr. Milu‰ka Tremlová

FOTO: ARCHIV ·KOLY

EKOT¯M NA LESNÉ V t˘dnu od 17. do 21. záfií se ãlenové Ekot˘mu a Parlamentu na‰í ‰koly zúãastnili v˘ukového pobytu v Ekologickém centru Lesná v Kru‰n˘ch horách. Akci organizovala Schola Humanitas v Litvínovû, která na ni získala dotaci v rámci mezinárodního programu Cíl 3. Vzhledem k tomu byl cel˘ program pro Ïáky na‰í ‰koly zdarma. Bûhem pûti dnÛ byl pro Ïáky pfiipraven zajímav˘ program pln˘ her, pokusÛ, mûfiení a v˘letÛ do pfiírody. Kromû krásné pfiírody Kru‰n˘ch hor na Lesné se seznámili také s krajinou Národní pfiírodní rezervace SOOS u Franti‰kov˘ch Lázní, to v‰e spoleãnû s kamarády z nûmecké ‰koly, ktefií cel˘ pobyt absolvovali spoleãnû s námi. Nejvíce se ÏákÛm líbila letecká ukázka dravcÛ a veãerní v˘pravy za jeleny, ktefií byli díky období fiíje krásnû sly‰et. Vedoucí Ekot˘mu Mgr. Venu‰e Antoniszynová na Z· A. Sochora

OKRESNÍ FINÁLE V P¤ESPOLNÍM BùHU Îáci II. stupnû Z· J. Pe‰aty se v fiíjnu zúãastnili sportovní soutûÏe v pfiespolním bûhu na 3 km. Závod se konal v Zámecké zahradû v Teplicích za pfiíznivého podzimního poãasí. Hodnocení soutûÏe bylo rozdûleno na jednotlivce a druÏstva. Z 54 závodníkÛ se umístil na tfietím místû Jakub Zedník z 8. B a druÏstvo na‰ich chlapcÛ se umístilo na krásném druhém místû. V‰em chlapcÛm blahopfiejeme a dûkujeme za krásnou reprezentaci na‰í ‰koly. Bc. Daniela Kosinová

72 HODIN - RUKU NA TO! - Pomáháme pfiírodû Îáci Z· A. Sochora se v pátek 12. fiíjna zúãastnili celostátního projektu 72 hodin - Ruku na to! Tato akce je celostátním projektem neziskov˘ch organizací v âeské republice, které pracují s dûtmi a mlad˘mi lidmi. Jejich spoleãn˘m cílem je prostfiednictvím tohoto projektu blíÏe pfiedstavit svou práci vefiejnosti a pfiispût ke zv˘‰enému uznání dobrovolnické práce v âR. Na‰i Ïáci se v rámci tohoto projektu dobrovolnû zúãastnili zahradnick˘ch a úklidov˘ch prací na ‰kolních zahradách v‰ech duchcovsk˘ch matefisk˘ch ‰kolek a také na na‰í ‰kolní zahradû. Dobrovolnou akci podpofiilo celkem 85 ÏákÛ na‰í ‰koly a vût‰ina pedagogického sboru. V‰em dobrovolníkÛm za jejich práci dûkujeme. Jaroslav Vráblík ze Z· A. Sochora, organizátor akce

P¤ÍRODA V·EMI SMYSLY V pátek 12. fiíjna probûhla na Z· A.Sochora první ãást v˘stavby projektu Pfiíroda v‰emi smysly, na kter˘ jsme jako jediná

FOTO: ARCHIV ·KOLY

Z· A. Sochora

DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

13 / 2012

FOTO: ARCHIV SBORU

‰kola z Ústeckého kraje získali dotaci 34 000,- Kã z programu ·kola pro udrÏiteln˘ Ïivot. V plánu bylo vybudování pocitového chodníãku, ve kterém si budou Ïáci ale i ostatní náv‰tûvníci moci vyzkou‰et svÛj hmat a poznávat tak materiál na kterém právû stojí, nebo kter˘ mají v ruce. ProtoÏe velk˘m sponzorem programu je spoleãnost Toyota, dostala na‰e ‰kola nabídku dobrovolné pomoci zamûstnancÛ této firmy, kterou jsme rádi vyuÏili. Celá v˘stavba se tak velmi urychlila a zamûstnancÛm Toyoty patfií nበvelk˘ dík. Katefiina Nová a Petra Dvofiáková âlenky Ekot˘mu Z· A.Sochora

Základní umûlecká ‰kola Ivana Kawaciuka, Duchcov pfiíspûvková organizace, Kubicov˘ch 2/692, 419 41 Duchcov www.zusduchcov.ic.cz Vás zve ■ 4.11. - Spoleãn˘ koncert Pûveckého sdruÏení severoãesk˘ch uãitelÛ Most a Duchcovského pûveckého sboru, Státní zámek v Duchcovû, od 16.00 hod. ■ 21.11. - „Lidová píseÀ“ - koncert hudebního oboru ZU·, sál ‰koly, od 17.00 hod. Koncertem bude provázet sl. Barbora ·ámalová. Pfiipravujeme: ■ 12.12. - Adventní koncert ZU·, Státní zámek Duchcov, od 17.30 hod. ■ 14.12. - Adventní koncert ve Svûtci, na kterém vystoupí Ïáci hudebního oboru ZU· a Duchcovsk˘ pûveck˘ sbor. Obfiadní síÀ Svûtec, od 18.00 hod. ■ 15.12. - Mezinárodní adventní zpûvy 2012, Praha, Staromûstské námûstí, od 16.00 h. ■ 20.12. - Zastavení Zu‰ky v Reinerovû fresce, zámecká zahrada v Duchcovû, od 18.00 hod. Bc. ·árka Gauseová, fieditelka ‰koly DUCHCOV·TÍ TANEâNÍCI V ÚSTÍ V sobotu 15. záfií 2012 otevfielo svoje brány (ostatnû jako kaÏdoroãnû) v rámci DnÛ Evropské kultury Severoãeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem. Zájemci tak dostali moÏnost nahlédnout nejen za oponu (tedy tam, kam se pfii bûÏn˘ch pfiedstaveních nedostanou), ale také se dozvûdût nûco z historie této krásné staré budovy. Také Ïáci taneãního oboru vyuÏili tuto moÏnost a vydali se na v˘let za poznáváním kulturního bohatství na‰eho regionu. Nejprve jsme mûli moÏnost usadit se do hledi‰tû divadla, vyslechnout si nûco z historie budovy (víte, Ïe se ji podafiilo postavit a uvést do provozu za necelé dva roky?), potom jsme mohli vystoupit na tzv. forbínu, místo pfied oponou, odkud jsme si zblízka prohlédli ruãnû malovanou Ïeleznou oponu a také jsme si vyzkou‰eli, co asi vidí zpûváci, herci a taneãníci v prÛbûhu pfiedstavení pfii pohledu z jevi‰tû do hledi‰tû. Následnû jsme se smûli podívat pfiímo na jevi‰tû, kde byly pfiichystány ukázky technického vybavení a jeho moÏností, ale také ukázky rekvizit, kulis, kost˘mÛ a paruk. Je to úplnû jin˘ záÏitek, kdyÏ ãlovûk stojí pfiímo na scénû, kdyÏ má moÏnost si projít ten prostor, ze kterého na nûj pfii pfiedstaveních d˘chá ta kouzelná atmosféra. Na závûr prohlídky jsme pfie‰li i do nové provozní budovy, která byla vystavûna pfii poslední rekonstrukci divadla a tam jsme mûli moÏnost nahlédnout do zku‰ebny operního sboru a do baletního sálu, kde v té dobû probíhala zkou‰ka. ZáÏitek to byl skuteãnû zajímav˘ a obohacující. MgA. Renata Kir‰nerová, taneãní obor ZU· DUCHCOVSK¯ PùVECK¯ SBOR HOSTEM PSSU V MOSTù KaÏd˘ má jiné pfiedstavy, jak proÏít slunné nedûlní odpoledne. Jsem ráda, Ïe se mezi lidmi najdou nejen houbafii a cyklisté brázdící neúnavnû terén ve snaze vyrvat fiíjnu ty nejlep‰í cyklozáÏitky, ale i ti, kdo pfiicházejí na koncerty. Napfiíklad 7.10. se jich v Mostû se‰lo dost na to, abychom jim zpívali. Mám na mysli nበDUCHCOVSKÉ NOVINY

●

14 / 2012

Duchcovsk˘ pûveck˘ sbor a Pûvecké sdruÏení severoãesk˘ch uãitelÛ, které nás pozvalo na spoleãn˘ koncert do pfiesunutého kostela Nanebevzetí panny Marie. Posluchaãi si mohli vyslechnout blok duchovních písní, spirituálÛ a populárních melodií. Nejprve se pfiedstavil Duchcovsk˘ pûveck˘ sbor veden˘ Janou Boháãkovou Dipl. um. Potom se prostory chrámu rozeznûly muÏsk˘mi hlasy z PSSU pod taktovkou PhDr. ZdeÀka Fréhlicha. Koncert konãil dvûma spoleãn˘mi skladbami obou sborÛ. Závûreãn˘ potlesk uÏ neznûl jako máchání ploutví, ale jiskfiil radostí. Proto doufám, Ïe krásu hudby vnímali i náv‰tûvníci chrámu. Co je pozoruhodné, oba na‰e pûvecké soubory oslaví pfií‰tí rok, tedy 2013, v˘znamná jubilea. Pûvecké sdruÏení severoãesk˘ch uãitelÛ se pochlubí jiÏ svou 90. sezónou od svého zaloÏení a nበDuchcovsk˘ pûveck˘ sbor si pfiipomene sv˘ch 10 let ãinnosti. Vûfiím, Ïe si spoleãnû budeme moci zazpívat i v Duchcovû na listopadovém koncertu. Daniela Knorrová

Nové knihy MùSTSKÁ KNIHOVNA DUCHCOV Bílinská 12, tel.: 417 835 611 [email protected]

● NAUâNÁ Jaroslav Cícha - Lond˘n 2012 (olympijské hry, fotografické publikace) Karel Foltin - Nejvût‰í osobnosti na‰ich dûjin prÛmyslníci, podnikatelé, bankéfii: Ïivotní pfiíbûhy, úspûchy i prohry v˘znamn˘ch osobností na‰í historie (Ïivotopisy) - Jídlo léãí: pfievratná stravovací strategie boje proti nemoci od nachlazení po osteoporózu (zdravá v˘Ïiva) Kosmas - Kronika âechÛ (dûjiny)

● BELETRIE Zora Beráková - Nekorunovaná královna (historick˘ román) Dominik Dán - Moucha (detektivní román) Leo Kessler - Protiútok (váleãn˘ román) Hana Marie Körnerová - Dokud se bude‰ smát (román pro Ïeny) Michal Viewegh - Mráz pfiiletí z Hradu (spoleãensk˘ román) Vlastimil Vondru‰ka - KrálÛv druh (historick˘ román)

● LITERATURA PRO MLÁDEÎ Ivona Bfiezinová - F jako Fík (pfiíbûhy o zvífiátkách) Walt Disney - Rebelka (dívãí román) Anna Ludwig - Prima pusa (dívãí román) Holly Webb - O ztracené Rosiãce (ãtení pro nejmen‰í) Alena Lisová, vedoucí MûK

Skvûl˘ rok 2012 pro Ïactvo AK Duchcov Trenéfii Ïactva AK Duchcov Jifií Galeta, Mirek Tich˘ a Jana Procházková mohou b˘t spokojeni. Jejich svûfienci se cel˘ rok pfii závodech pravidelnû objevovali na stupních vítûzÛ. Úspû‰ná je

FOTO: ARCHIV KLUBU

Po prázdninové pfiestávce zahájili karatisté oddílu Shotokan karate do Masopust opût svou závodní ãinnost. A to hned úãastí na druhém kole Národního poháru, kter˘ je postupovou soutûÏí na mistrovství republiky, a na kter˘ vyjeli jak závodníci z tréninkového stfiediska v Bílinû tak z Duchcova. Îákovské kategorie hostilo Milevsko, dorostenci, juniofii a seniofii se vypravili do Neratovic. Do Milevska se sjelo na 196 závodníkÛ ze 16 klubÛ z celé âeské republiky. Konkurence byla silná, zejména pak v kategorii mlad‰ích ÏákÛ, ve které soutûÏilo více neÏ 60 karatistÛ. Mladí svûfienci trenére Masopusta se v‰ak neztratili, pfiestoÏe pro nûkteré to byla první soutûÏ takového v˘znamu. Proto byl trenér spokojen nejen s medailemi, ale také s finálov˘mi ãi bodovan˘mi umístûními. Nejúspû‰nûj‰í byl jiÏ ostfiílen˘ borec Daniel Plass, kter˘ získal v kategorii mlad‰ích ÏákÛ bronz v kata, 6. místo v kumite a spolu s Jifiím Poko‰em a ZdeÀkem Andrlem bronz v kata t˘mÛ. Kata t˘m B pak získal je‰tû 8. místo. Dal‰í umístûní mûl kata t˘m star‰ích ÏákÛ - 4. místo, star‰í Ïákynû Daniela Zále‰áková 5. místo v kumite a star‰í Ïák Patrik BeÀo 8. místo také v kumite. Velké uznání patfií zejména duchcovskému Jifiímu Poko‰ovi, pro kterého to bylo teprve jeho druhé závodní vystoupení a v rámci celorepublikov˘ch soutûÏí dokonce jeho premiéra. Ukázal velk˘ pokrok v pfiípravû a svÛj budoucí soutûÏní potenciál. V Neratovicích bojovala o umístûní, body, a medaile v˘prava dorostencÛ, juniorÛ a seniorÛ. I zde byly boje velmi nároãné, a to vzhledem k úãasti nejlep‰ích karatistÛ âeské republiky, vãetnû fiady reprezentantÛ. Bílin‰tí bojovníci se v‰ak nezalekli a pfiedvedli velmi slu‰nou v˘konost, která byla po zásluze odmûnûna. Premiérov˘ Národní pohár to byl pro Michalu Víznerovou, která v kategorii mlad‰ích dorostenek obsadila 6. místo v kumite a v kata skonãila tûsnû pfied branami semifinále. Mlad‰ím dorostencÛm se dafiilo v kata, kdyÏ Filip Schäffer získal 3. místo, Bedfiich Sk˘va 4. místo a Pavel Musil 5. místo. Spoleãnû pak je‰tû získali 2. místo a stfiíbrnou medaili v kata t˘mÛ. Nejúspû‰nûj‰í z v˘pravy byl star‰í dorostenec Michael Engler, kter˘ získal bronzové medaile v kata i kumite. Jeho bratr Daniel Engler obsadil 2. místo v kumite juniorÛ a 4. místo v kumite seniorÛ. Dal‰í umístûní, a to 4. místo v kata juniorÛ a 6. místo v kata seniorÛ, získal Diep Bui Mong. Nakonec se pfiedvedl i kata t˘m seniorÛ, ve sloÏení Daniel Engler, Miroslav Chladn˘ a Václav Hampejs, kter˘ získal první místo a zlatou medaili. S vystoupením sv˘ch svûfiencÛ byl nakonec hlavní trenér Roman Masopust v celku spokojen. V‰em závodníkÛm vyslovil pochvalu, ale také stanovil nové cíle pfiípravy, a to zejména s ohledem na nadcházející mistrovství republiky, které se bude konat koncem listopadu v Praze.

Atletika Duchcov uspofiádala 15.10.2012 atletick˘ ãtyfiboj pro Z· v Duchcovû. Zúãastnilo se ho 27 dûtí ze Z· A. Sochora a Z· J. Pe‰aty. V chlapcích vyhrál Pavel Vopálka - 1.019 bodÛ a v dívkách Nathálie Philippová - 547 bodÛ, oba Z· A. Sochora. Pro atletickou ‰kolku a nejmen‰í Ïactvo probûhne 17.10. v BaÏantnici dûtská olympiáda.

FOTO: ARCHIV AK

FOTO: ARCHIV KLUBU

Národní pohár karate JKA

i podzimní atletická sezóna. V Mladém Bûkodu, coÏ jsou bûhy od jara do podzimu, získalo druÏstvo Ïactva ve sloÏení Klára Procházková, Emma Olahová, Mí‰a ·uleková, Terezka Lacinová, LukበBaloch, Kája Sláma, Antonín Janetka a Katka Sentenská v˘borné 2. místo a dort byl zaslouÏen˘. Pro Balocha, Procházkovou a ·ulekovou bylo dal‰í dobré umístûní na krosov˘ch závodech v Novém Mûstû 22.9. a pro Janetku a Sentenskou 23.9. zase úspûch na sprintérském trojboji v Ústí. Velk˘ úspûch ãekal Ïactvo v Ú‰tûku na jezefie Chmelafi 6.10., kde první místa obsadili Lacinová, Procházková, Baloch a Janetka, druhá místa Olahová, Sláma, Sentenská a ãtvrtá místa ·uleková a Zradiãka. Vrcholn˘m závodem byl Viadukt 7.10., kter˘ pofiádá pravidelnû AK Duchcov. V Ïákovsk˘ch kategoriích byl Baloch na 1. místû, Procházková na 3. místû, Sentenská na 4. místû, Lacinová na 5. místû, Olahová a Sláma na 6. místû, Janetka a ·uleková na 7. místû. V˘borná sezóna urãitû bude je‰tû pokraãovat 4.11., kdy je bûh Doubravkou. Marie Polívková AK Duchcov

Skonãila kulová sezona Stfielba ze sportovní pistole 30 +30 ran je soutûÏ, která probíhá od dubna do fiíjna. Zástupci na‰eho klubu se zúãastnili 12 záDUCHCOVSKÉ NOVINY

●

15/ 2012

vodÛ ve v‰ech kategoriích. Na MâR V 2012 nás zastupovali Jifií Chvojka st. a Zdenûk Hlaváãek. Z 259 úãastníkÛ (b˘val˘ch reprezentantÛ) ze 14 státÛ obsadil Jifií Chvojka kat. A ve SP 5+30 tfiicáté místo a ve SP 30+30 byl dvacát˘. Zdenûk Hlaváãek v kat. B (mlad‰í závodníci) byl ve SP 5+30 sedmnáct˘ a ve SP 30+30 devatenáct˘. Letos to moc ne‰lo, ale i tak se duchcov‰tí stfielci ve velmi kvalitní mezinárodní konkurenci neztratili. Pfiebor âR seniorÛ a veteránÛ v LP 60 se konal v Boleticích a Zdenûk Hlaváãek jako jedin˘ zástupce SSK Duchcov obsadil ãtvrté místo. Dal‰í závody ve SP 30+30 v rámci kraje (Dûãín, Lene‰ice, Teplice, Bílina a Louny) jsme absolvovali kaÏd˘ dle sv˘ch moÏností ve sloÏení Mgr. Martina Nosová, Bc. Andrea Grajcarová, Jana Neubauerová, Jifií Chvojka st., TomበLacina, Milan Kulhan, Milan Bernáth a Zdenûk Hlaváãek. Z vût‰ích úspûchÛ lze vyzdvihnout v˘sledky Mgr. Martiny Nosové 3. místa VC B. Semeráda, HejdÛv memoriál a 2. místo ve VC Duchcova a Milana Bernátha, kter˘ byl 3. ve VC B. Semeráda a 2. VC Duchcova a celkovû 3. v OSL Teplicka. DruÏstvo SSK Duchcov obsadilo 3. místo v celkovém hodnocení OSL. Ve SP se velmi zlep‰il Milan Kulhan, kter˘ dosahoval nejstabilnûj‰ích v˘konÛ. Pfii tréninkové píli, kterou má nyní, bude pfií‰tí rok nejednou stát na bednû. Milane, vydrÏ!!! Za SSK Duchcov Zdenûk Hlaváãek

Viadukt 2012 v Duchcovû

FOTO: ARCHIV KLUBU

V de‰tivém poãasí probûhl 7.10.2012 jiÏ 58 r. Viaduktu Duchcov, kter˘ pofiádal AK Duchcov spoleãnû s Mûstem Duchcov za v˘razné podpory Skupiny âEZ. Pfiesto se na startu se‰lo 148 závodníkÛ, coÏ je více jak vloni. Startoval i Martin Wipler, drÏitel dosavadního rekordu z r. 1994, zatím v˘born˘m ãasem 29:09. Formu si stále drÏí, vyhrál kategorii 40-49 v˘konem 35:51. V Ïenách si stále drÏí rekord Jana Bauckmannová z roku 2003 v˘konem 23:05. ¤editelka závodu Marie Polívková vzpomnûla nedávného úmrtí zakladatele atletiky v Duchcovû a dlouholetého hlavního trenéra AK Duchcov, Karla Kerzla, kter˘ ve vûku 73 let po dlouhé nemoci 25.9.2012 zemfiel. ZároveÀ ocenila zázemí

Vleva Trubaã, Wipler, Polívková DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

16 / 2012

Z· A. Sochora, kde i v mokrém poãasí improvizovanû ‰kolník pan Sochor vytvofiil dobré podmínky pro vyhodnocení závodníkÛ. Za Mûsto Duchcov pfiedávaly ceny starostka Ing. Jitka Bártová, tajemnice Renata Kounovská a za O·aK Hana Mudrová. Tradiãnû byla jen 1 juniorka. Dal‰í 59 r. se bude konat 6.10.2013. V‰em pofiadatelÛm, rozhodãím i závodníkÛm patfií díky, Ïe nároãnou de‰tivou situaci zvládli. Samozfiejmû, Ïe velké díky patfií i v‰em sponzorÛm, bez nichÏ by tento závod nemohl probûhnout. Pofiadatel AK Duchcov má radost z pfiedních umístûní sv˘ch ãlenÛ. V Ïactvu vyhrál LukበBaloch, na 3 m. byla Klára Procházková, na 4 m. Katka Sentenská, na 5 m. Tereza Lacinová, na 6 m. Karel Sláma a Emma Olahová, na 7 m. Antonín Janetka a Michaela ·uleková. V dospûl˘ch byla na 2 m. Marie Polívková a na 7 m. ve sv˘ch kategoriích Jan Novakovsk˘ a TomበOl‰er. Zájemci o kvalitní fotografie si je na webu najdou: www.zbuzinka.rajce.idnes.cz. Web AK Duchcov je www.atletikaduchcov.webnode.cz Marie Polívková AK Duchcov

KfiíÏek s Adamem vybojovali 7. místo na mistrovství svûta katamaránÛ 15.-21. záfií 2012 - Torbole, Lago di Garda - Itálie Posádka CK FISCHER Sailing Teamu David KfiíÏek a Zdenûk Adam znovu potvrdili, Ïe patfií do absolutní svûtové ‰piãky a po 5. místû z leto‰ního mistrovství Evropy si pfiipisují 7. místo z mistrovství svûta. Závod to byl letos neuvûfiitelnû vyrovnan˘ a âe‰i se témûfi po cel˘ závod pohybovali na pfiedních místech. Na‰e posádka vyrazila do dûji‰tû ‰ampionátu o nûkolik dnÛ dfiíve, aby zde pod vedením trenéra Pabla Soldana doladila formu a zejména nastavení nov˘ch plachet. První den tréninku byl doslova extrémní a severní poryvov˘ vítr dosahoval rychlosti aÏ 30 uzlÛ. V tûchto tûÏk˘ch podmínkách si t˘m vyzkou‰el nûkolik nov˘ch trikÛ, jak pfieÏít divokou jízdu rychlostí 25 uzlÛ s velkou generovou plachtou pfii jízdû po vûtru. Dal‰í tfii dny tréninku byl jiÏ vítr standardní, tedy okolo 20 uzlÛ (10 m/s). V nedûli pfied zahájením závodu byla na programu tréninková rozjíÏìka, ale do té na‰i zámûrnû nenastoupili, aby ‰etfiili síly pfied hlavní regatou. Vûnovali se tak bylo pouze promûfiení plachet a v˘letu do okolí spojeného s minigolfem. V pondûlí v‰e propuklo, 41 posádek z 10 zemí svûta vyplulo na start. Vítr postupnû sílil na 20 aÏ 24 uzlÛ. Pole bylo pomûrnû vyrovnané, ale prvních 10 lodí pfieci jen odskoãilo. V této skupinû na 4. místû bojovali i âe‰i. V posledním tfietím kole se pfiiblíÏila skupina lodí s poryvem zezadu a na‰i jiÏ nestaãili zareagovat a bylo z toho 6. místo. V dal‰í rozjíÏìce se t˘mu vedlo jiÏ od startu a na návûtrné bóji byli hned za vedoucím Red Bull t˘mem z ¤ecka. V prÛbûhu rozjíÏìky do‰lo k fiadû soubojÛ, ale na‰i si vedli takticky znamenitû a do cíle dopluli na 2. místû. Po prvním dnu to pro nû znamenalo celkové 4. místo a minimální ztrátu na medailové pfiíãky. V úter˘ závod pokraãoval dal‰ími tfiemi rozjíÏìkami. Vítr byl velice siln˘. Opût hodnû pfies 20 uzlÛ. Na‰i si pfiipsali skvûlé 5. a 6. místo, ale poslední zkrácená rozjíÏìka se jim nepodafiila a to znamenalo dojezd aÏ na 18. místû. Po druhém dnu tedy celkové 5. místo. Ve stfiedu pfii‰el na Gardu dé‰È a totální bezvûtfií. Nakonec se tedy nezávodilo a na programu bylo zasedání mezinárodní asociace a pfiedstavení lokalit pro pfií‰tí svûtové ‰ampionáty, tedy Ibiza 2013 a Perth v Austrálii 2014. âtvrtek byl opût ve znamení silného vûtru. Na‰i se v první rozjíÏìce dlouho drÏeli na 3. místû, ale pfiejetí mezní ãáry v posledním kole znamenalo dojezd na 5. místû. Ve druhé denní rozjíÏìce rozhodl start. Foukal velmi siln˘ vítr a kormidelník KfiíÏek si nechal pfiíli‰ prostoru na rozjetí. Toho vyuÏila Australská posádka, která si sjela pfied âechy a tím je odsunula po startu aÏ na konec pole. Na‰i bojovali a postupnû se kaÏd˘m kolem propracovávali více dopfiedu, ale lep‰í neÏ 11. místo z toho nevykfiesali. V pátek pfii‰lo velké finále. CK FISCHER Sailing Team byl na prÛbûÏném 8. místû a uÏ si nemohl pohor‰it. Naopak od 4. místa

je dûlily jen 4 body. Na vítr se ãekalo pomûrnû dlouho a tím to bylo celé je‰tû napínavûj‰í. Nakonec vál stfiední vítr 10 aÏ 16 uzlÛ. Na‰i si vybudovali skvûlou startovní pozici a s obrovsk˘m nasazením se rvali o kaÏd˘ metr. Na návûtrné bóji toãili na 4. místû. Pfied nimi ale byli dÛleÏití soupefii GRE 7 (vicemistfii Evropy 2012) a GER 1 (5x olympionik a nûkolikanásobní mistfii svûta). Naopak se hodnû nevedlo t˘mu AUT 377 a AUS 330. Za na‰imi se, dvû kola, drÏel t˘m SUI 228. Bylo zapotfiebí pfied nû dostat je‰tû jednu loì, aby se na‰i posunuli o dvû pfiíãky v celkovém hodnocení. T˘m ‰el do rizika. Nemûl co ztratit. Nakonec to nevy‰lo a David KfiíÏek a Zdenûk Adam dojeli na 6. místû. To pro nû znamenalo celkovou 7. pfiíãku v celkovém hodnocení leto‰ního ‰ampionátu. Srovnali tak své loÀské maximum. Letos v‰ak mnohem více zasahovali do bojÛ v popfiedí flotily. Jak závod hodnotí kormidelník posádky David KfiíÏek? „Byla to neuvûfiitelnû skvûlá regata. Doslova ideální jachtafiské podmínky v nádherné lokalitû Gardského jezera. Bylo patrné, Ïe poslední mûsíce zejména ¤ekové a Australané hodnû trénovali. Také se zde objevila nová profesionální posádka z Itálie, která pfii‰la z katamaránÛ F18. Pole bylo velmi vyrovnané, ale kaÏd˘ kromû Red Bull t˘mu byl poraziteln˘. Za svoji velkou chybu povaÏuji 11. místo v pfiedposlední rozjíÏìce. Ty body nám pak chybûli k lep‰ímu umístûní. Na startu jsem byl slu‰nû fieãeno velmi konzervativní. Musím do toho jít mnohem agresivnûji. Stra‰nû foukalo a já si stále zvykám na to startovní zrychlení z 0 na 16 uzlÛ za 5 sekund. Chce to skvûlé naãasování, klidnou hlavu a dávku bojovnosti. Máme co zlep‰ovat, ale s v˘sledkem jsem spokojen. Byla to skvûlá zku‰enost pro dal‰í souboje.“ Alan Kuãera - team PR Video ze závodu na
VáÏení spoluobãané a sportovní pfiátelé, pfiesto, Ïe jsme o prázdninách byli postaveni pfied velk˘ problém, kdy tajemnice Sokolské Ïupy Kru‰nohorské-KukaÀovy sv˘m nezodpovûdn˘m jednáním pfiivedla Ïupu a tím následnû i Tûlocviãnou jednotu Sokol Duchcov do váÏn˘ch existenãních problémÛ, které budou mít dlouhodobé následky, V SOKOLE SE NADÁLE CVIâÍ!!! V pondûlí odpoledne rodiãe a dûti, pfied‰koláci, mlad‰í Ïactvo, star‰í Ïactvo, veãer od 18 hod. Ïeny. V úter˘ od 9.00 hod. dopoledne zdravotní cviãení, odpoledne maÏoretky, veãer aerobik Ïeny a cviãení muÏÛ. Ve stfiedu veãer od 19 hod. ko‰íkáfii, ve ãtvrtek odpoledne opût mlad‰í a star‰í Ïactvo, maÏoretky, veãer Ïeny a stepaerobik. V pátek veãer od 18 hod. volejbal-muÏi a Ïeny. Kromû vyjmenovaného probíhá je‰tû v na‰em zafiízení kaÏdé pondûlí od 17 hodin rehabilitaãní cviãení pod vedením paní Jílkové, pondûlí, stfieda a pátek volejbal dûvãat pod vedením trenéra pana Fejfara. Od listopadu opût zahajujeme ZUMBU a to kaÏdé pondûlí od 19 hodin. Nadále v jednotû funguje oddíl kuÏelek, kter˘ má ve svém stfiedu 2 reprezentanty âR, dûti hrají krajsk˘ pfiebor, Ïeny první kuÏelkáfiskou ligu a muÏi druhou kuÏelkáfiskou ligu. Pfiijìte se sami pfiesvûdãit a dopfiejte i sv˘m dûtem dostatek v‰estranného pohybu. Podrobné informace jsou na v˘vûsce na Teplické ulici a na vstupních dvefiích sokolovny. Za TJ Sokol Duchcov Anita Bartlová - starostka, Hana Hanzlíková - náãelnice

kuÏelkáfiské ligy, ale pfii sv˘ch hráãsk˘ch kvalitách postupovali kolo od kola dál a nakonec si ve finále vybojovali postup do Poháru NBC. Postup do poháru NBC je nejvût‰í úspûchem v dobû trvání oddílu, co se druÏstev t˘ká. Pohár NBC se hrál od 1.10.2012 do 6.10.2012 ve mûstû Banja Luka v Bosnû a Hercegovinû. Na pohár odjíÏdûlo 7 hráãÛ - Josef Pecha, Jan Endr‰t, Zdenûk Ransdorf, Jifií Semelka, Vít StrachoÀ, Jakub Dafiílek a Miroslav Hilzensauer - a trenérka Vlasta Endr‰tová. Mûli jsme pfied sebou nároãnou dvanáctihodinovou cestu. A protoÏe jsme vyjíÏdûli ve 22.00 hodin, cestu jsme krásnû prospali. V BIH nás pfiivítalo po‰mourné, de‰tivé poãasí, ale na‰e nad‰ení a náladu nám nezkazilo. Ubytování jsme mûli zaji‰tûné v krásném hotelu Victorija cca 9 km od kuÏelny v Banja Luce. První den jsme proÏili „rychle“ na akreditaci, technické poradû a slavnostním zahájení. Ve stfiedu 3.10.02012, jiÏ za sluneãného poãasí, nastoupili první tfii hráãi ke hfie. KaÏd˘ odehrál disciplínu 120 HS. První hrál Jakub Dafiílek, zku‰en˘ hráã na domácím poli, na mezinárodním to v‰ak byla jeho premiéra. A protoÏe pfied odjezdem prodûlal váÏnou nemoc, mûli jsme cíl - hlavnû odehrát. Kuba hodil 549 kuÏelek, coÏ není jeho nejlep‰í vystoupení, ale po nemoci dobré. Druh˘ nastoupil Jifií Semelka, nováãek v lize, kter˘ shodil 545 kuÏelek. Na premiéru dobré. Jako tfietí nastoupil Vítek StrachoÀ a naházel pûkn˘ch 606 kuÏelek. Na konci prvního dne bylo na‰e druÏstvo ve stfiedu v˘sledkové listiny. Druh˘ hrací den nastoupil jako první Pepa Pecha, nejstar‰í ãlen druÏstva, kter˘ hrál vÛbec poprvé v takové atmosféfie, která v Banja Luce byla, a naházel 542 kuÏelek. Druh˘ hrál Zdenûk Ransdorf, ãlen reprezentace âR a shodil 545 kuÏelek. Situace se nám tro‰ku zkomplikovala. V prÛbûÏném pofiadí jsme se propadli níÏe. Jako poslední nastupoval Honza Endr‰t, téÏ ãlen reprezentace âR, kter˘ porazil 593 kuÏelek, a tímto v˘konem nás posunul na koneãnou 16. pozici, se kterou jsme, jako v˘prava, byli velice spokojení. Z 24 pfiihlá‰en˘ch t˘mÛ to byl dobr˘ v˘sledek. Pro v˘pravu byla úãast na Poháru NBC velkou zku‰eností a skvûl˘m záÏitkem. A protoÏe P âKA je soutûÏ oddílová hradí si v‰echny náklady oddíly samy a následnû tak i Pohár NBC. Pro nበoddíl KuÏelky TJ Sokol Duchcov byl rozpoãet na akci obrovsk˘, bez pomoci sponzorÛ bychom neodcestovali. Na‰ím nejvût‰ím a hlavním sponzorem bylo Mûsto Duchcov. UmoÏnilo na‰emu oddílu hrát na mezinárodní úrovni za mûsto Duchcov. Na akci jsme obdrÏeli od mûsta sadu triãek s logem Mûsta Duchcova. Dal‰ím sponzorem byla âeská teplárenská a.s. a 1. strojírenská Bílina. V‰em sponzorÛm velmi dûkujeme za vstfiícn˘ pfiístup k na‰í akci. Dal‰í velk˘ dík patfií SDH Duchcov, ktefií nám na cestu zapÛjãili dodávku i s panem fiidiãem Petrem Delsartem. Pan Petr Delsart s námi mûl trpûlivost, vycházel vstfiíc v‰em na‰im poÏadavkÛm a trávil s námi na kuÏelnû celé dny a aktivnû se zajímal o celou soutûÏ. Za oddíl kuÏelek Vlasta Endr‰tová

KuÏelky Duchcov FOTO: ARCHIV KLUBU

DruÏstvo muÏÛ „A“ na‰eho oddílu se v uplynulé sezónû pfiihlásilo do Poháru âeské kuÏelkáfiské asociace (dále jen P âKA). P âKA je na stejné úrovni jako Pohár âeskomoravského fotbalového svazu, a tudíÏ vítûzové z kaÏdé zemû postupují do evropsk˘ch pohárÛ. To jen na vysvûtlenou na jaké úrovni se P âKA hraje. Hráãi pro‰li sítem mnoha utkání se soupefii z celé âeské republiky. JiÏ od prvního kola se setkávali s tûÏk˘mi soupefii z 1. DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

17 / 2012

KULTURNÍ CENTRUM DUCHCOV DÛm kultury, Masarykova 9, Duchcov, tel.: 417 835 621 www.duchcov.cz ■ 15. 11. ãtvrtek v 10.00 hodin, kino Lípa, vstupné 30,-Kã O SNùHURCE Pohádka pro M· a I. stupeÀ Z·. Romantick˘ pohádkov˘ muzikál na motivy známé nûmecké pohádky bratfií GrimmÛ. Vhodné pro dûti od 3 let. ■ 15. 11. ãtvrtek v 15:00 hodin, DÛm kultury ZASTUPITELSTVO MùSTA DUCHCOVA Vefiejné zasedání. ■ 20. 11. úter˘ v 17:00 hodin, DÛm kultury, vstupné 40,-Kã TANEâNÍ PODVEâER S PICHLOVANKOU ■ 26. 11. pondûlí v 19:00 hodin, kino Lípa, vstupné: pfiedprodej 130,-Kã; na místû 150,-Kã KOMICI s.r.o. Celoveãerní pfiedstavení, ve kterém se pfiedstavují ti nejlep‰í baviãi z pofiadu „Na stojáka“ kabelové televize HBO! Hrají: Milo‰ Knor, Ruda z Ostravy a LukበPavlásek. Pfiipravujeme: 12.12. Rozsvícení vánoãního stromu 14.12. Vánoãní show 16.12. Pekelná pohádka - Divad˘lko Mrak 18.12. Zájezd do DráÏìan 11.12. Pichlovanka 16.12. Adventní koncert 24.12. Oslava Vánoc Pokladna Kulturního centra Duchcov otevfiena (DÛm kultury) - pondûlí a stfieda od 10.00 - 16.00 hod.; úter˘, ãtvrtek, pátek od 10.00 -13.00 hod. Zmûna programu vyhrazena Tel.: 417 835 621, 417 822 922, fax: 417 822 921, E-mail: [email protected], Zmûna programu vyhrazena!!! Bohumil Vitásek, vedoucí

PROGRAM KINA LÍPA KINO LÍPA

Duchcov, Masarykova 13 tel.: 417 835 206 Dolby 3D Digital Cinema 1. - 2. 11. ãtvrtek a pátek v 19.00 hodin, ãeské titulky, pfiístupn˘ od 15 let, 144 min., vstupné 110,-Kã SKYFALL Akãní /Velká Británie/USA. 4. 11. nedûle v 19.00 hodin, ãeské titulky, pfiístupn˘ od 15 let, 110 min., DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

18 / 2012

vstupné 90,-Kã SINISTER / PREMIÉRA Horor/USA. 6. 11. úter˘ v 19.00 hodin, pfiístupn˘ od 12 let, 107 min., vstupné 100,-Kã 7 DNÍ H¤ÍCHÒ / PREMIÉRA Drama/âR. 7. 11. stfieda v 17.00 hodin, ãeské znûní, 91 min., vstupné 130,-Kã HOTEL TRANSYLVÁNIE 3D Rodinn˘ animovan˘ film. 8. - 9. 11. ãtvrtek a pátek v 19.00 hodin, ãeské titulky, pfiístupn˘ od 15 let, 108 min., vstupné 90,-Kã PATROLA / PREMIÉRA Akãní/drama/USA. 11. 11. nedûle v 19.00 hodin, pfiístupn˘, 106 min., vstupné 90,-Kã VE STÍNU Detektivka /âR. 13. 11. úter˘ v 19.00 hodin, ãeské titulky, pfiístupn˘ od 15 let, 144 min., vstupné 110,-Kã SKYFALL Akãní /Velká Británie/USA. 14. 11. stfieda v 19.00 hodin, pfiístupn˘ od 12 let, 110 min., vstupné 80,-Kã CESTA DO LESA Lesní komedie /âR. 15. - 16. 11. ãtvrtek a pátek v 19.00 hodin, ãeské titulky, pfiístupn˘ od 12 let, 116 min., vstupné 100,-Kã TWILIGHT SAGA: ROZB¤ESK - 2. ãást PREMIÉRA Fantasy, romance, thriller/USA. 18. 11. nedûle v 19.00 hodin, pfiístupn˘ od 12 let, 107 min., vstupné 90,-Kã 7 DNÍ H¤ÍCHÒ Drama/âR. 20. 11. úter˘ v 19.00 hodin, ãeské titulky, pfiístupn˘ od 12 let, 116 min., vstupné 100,-Kã TWILIGHT SAGA: ROZB¤ESK - 2. ãást Fantasy, romance, thriller/USA. 21. 11. stfieda v 17.00 hodin, ãeské znûní, pfiístupn˘, 76 min., vstupné: dûti 135,-Kã, dospûlí 155,-Kã ZVONILKA: TAJEMSTVÍ K¤ÍDEL 3D Animovan˘, fantastick˘ pfiíbûh. 22. - 23. 11. ãtvrtek a pátek v 19.00 hodin, ãeské titulky, pfiístupn˘ od 15 let, 95 min., vstupné 130,-Kã NÁVRAT DO SILENT HILL 3D PREMIÉRA Horor/USA.

25. 11. nedûle v 19.00 hodin, pfiístupn˘, 78 min., vstupné 100,-Kã PRAHO, MÁ LÁSKO Povídkov˘ film/âR. 27. a 28. 11. úter˘ a stfieda v 19.00 hodin, pfiístupn˘ od 12 let, vstupné 100,-Kã NA DIVOKÉ VLNù Drama/sportovní/USA. 29. 11. ãtvrtek v 19.00 hodin, ãeské titulky, pfiístupn˘ od 12 let, 109 min., vstupné 100,-Kã 7 PSYCHOPATÒ / PREMIÉRA Komedie/Krimi/USA/Velká Británie. 30. 11. pátek v 19.00 hodin, pfiístupn˘ od 12 let, 99 min., vstupné 100,-Kã SAMSARA Dokumentr/USA. Dûtská pfiedstavení 4. 11. nedûle v 15.00 hodin, ãeské znûní, 91 min., vstupné 130,-Kã HOTEL TRANSYLVÁNIE 3D Rodinn˘ animovan˘ film. Málokdo o Draculovi ví, Ïe není jen princem temnoty, ale také vlastníkem stylového Hotelu Transylvánie... 11. 11. nedûle v 15.00 hodin, 82 min., vstupné 140,-Kã KOZÍ P¤ÍBùH SE S¯REM 3D Animovan˘, rodinn˘/âR. V novém pfiíbûhu teì Koza namísto praÏsk˘ch povûstí pfiedstaví svût pohádek. 18. 11. nedûle v 15.00 hodin, ãeské znûní, pfiístupn˘, 76 min., vstupné: dûti 135,-Kã, dospûlí 155,-Kã ZVONILKA: TAJEMSTVÍ K¤ÍDEL 3D Animovan˘, fantastick˘ pfiíbûh, ve kterém se víla Zvonilka se svou sestrou Modrovloãkou vydávají pfies zapovûzenou hranici do tajemn˘ch Zimních lesÛ... 25. 11. nedûle v 15.00 hodin, 70 min., vstupné 20,-Kã âAROVNÉ LYÎE Animované pásmo - Jak ‰li nadûlovat, V ãertích sluÏbách, âarovné lyÏe, Andûlsk˘ kabát, Dva mrazíci, Snûhulák, Jak se Herodes uzdravil Pfiipravujeme: Anna Karenina, Hobit: Neoãekávaná cesta, Zemû zapomnûní, Pí a jeho Ïivot, Ladíme, Zambetia, Sammyho dobrodruÏství 2, Pfiedprodej vstupenek vÏdy 14 dní pfied pfiedstavením. Pokladna kina Lípa otevfiena vÏdy 30 min. pfied pfiedstavením. ZMùNA PROGRAMU VYHRAZENA Bohumil Vitásek, vedoucí

PLÁN AKCÍ DOMU DùTÍ A MLÁDEÎE DÛm dûtí a mládeÏe, DruÏby 1006, Duchcov – Tel.:+420 417 836 078 Fax.: +420 417 836 020 – E-mail: [email protected]

AKCE NA LISTOPAD ■ 3. 11. V¯LET SE SLUNÍâKEM Sraz u DDM v 8,00 hodin, návrat k DDM v 13,30 hodin. V˘let autobusem do Dubí s Mikou a Pájou. Hledání pokladÛ („ke‰í“) kolem obory ve Msti‰ovû. Mystery pátrání po Ïluté ponorce. Lu‰tûní, zkoumání záhad a zábava. S sebou pevnou obuv, vhodné obleãení do lesa, dle poãasí plá‰tûnku, svaãinu, pití, kapesné. Pfiihlá‰ky a uhrazení poplatku do 1. 11. 2012. POPLATEK: 95,-Kã ■ 9. 11. BOWLING V BÍLINù Sraz v 14,00 hodin v DDM, pfiedpokládan˘ návrat v 18,00 hodin. Pro v‰echny od 7 do 14 let, co rádi hrají bowling. POPLATEK: 120,-Kã ■ 23. 11. VEâERNÍ KOUPÁNÍ V AQUACENTRU TEPLICE Sraz bude v 16,10 hodin pfied DDM. Odjezd bude z duchcovského vlakového nádraÏí v 16,40 hodin a pfiíjezd ve 20,26 hodin. Pfiíchod k DDM bude cca ve 20,45 hodin. S sebou plavky, ruãník, igelitovou ta‰ku na mokré plavky a ruãník, m˘dlo, svaãin-

ku, pití, teplé obleãení, ãepici, neplavci MUSÍ mít rukávky! Pro dûti od 6 let. Závazné pfiihlá‰ky do 20. listopadu (úter˘). POPLATEK: 85,-Kã (2 hodiny koupání) ■ 24. 11. TURNAJ VE STOLNÍM TENISE Sraz úãastníkÛ je v 9,30 hodin v tûlocviãnû na 1. stupni Z· J. Pe‰aty, pfiedpokládan˘ konec bude v 14,00 hodin. Urãeno v‰em od 7 do 99 let. STARTOVNÉ: 50,-Kã P¤IPRAVUJEME NA PROSINEC 2. 12. Nebe, peklo, Mikulበ- zábavn˘ program v tûlocviãnû na 1. stupni Pe‰atky 5. 12. Mikulá‰ské besídky pro M· 5. 12. Mikulበpro vefiejnost 12. 12. Vánoãní ‰achov˘ turnaj 14. 12. Vánoãní dárek z Fima - v˘tvarná dílna v DDM

JARNÍ TÁBORY 2013: ■ Pobytov˘ jarní tábor pro dûti od 6 let (1. tfiída) v rekreaãním areálu Jitfienka v Kytlicích v malebném prostfiedí âeského ·v˘carska pod názvem „CESTOVÁNÍ âASEM“. Termín: 25. 2. - 2. 3. 2013 - Poplatek: 2.390,-Kã.

V cenû je zahrnuto ubytování ve 2 - 4 lÛÏkov˘ch pokojích, strava 5x dennû + pitn˘ reÏim, doprava autobusem, poji‰tûní, pedagogick˘ a zdravotnick˘ doprovod, odmûny a v˘let do plaveckého areálu v Dûãínû. Závazné pfiihlá‰ky do 31. 12. 2012. Poãet míst je omezen. Nutná záloha 500,-Kã do 10 pracovních dnÛ po obdrÏení závazné pfiihlá‰ky. ■ Pobytov˘ jarní tábor spojen˘ s lyÏafisk˘m kurzem pro v‰echny od 6 do 26 let v Rokytnici nad Jizerou. Termín: 25. 2. - 3. 3. 2013. Poplatek: 3.650,-Kã (bez dopravy 3.150,-) MÛÏete ãekat rodinnou atmosféru s domácí kuchyní, Pro kaÏdého, kdo o to bude stát, jsou pfiipraveni kvalifikovaní lyÏafi‰tí instruktofii, ‰kolení uãitelé carvingu. Skvûlé lyÏafiské podmínky. Pfiíjemné veãery se spoleãensk˘mi hrami. V cenû je ubytování, strava 3x dennû + pitn˘ reÏim, lyÏafisk˘ instruktor, program, doprava, poji‰tûní. V cenû není zahrnut skipas! Nutná záloha 500,-Kã do 10 pracovních dnÛ po obdrÏení závazné pfiihlá‰ky. JARNÍ P¤ÍMùSTSK¯ TÁBOR 2013 SE P¤IPRAVUJE! Pavel Nos, DDM Duchcov

D I VA D L O „ M “ První soukromé kamenné divadlo v âR Duchcov, Bílinská 7, tel.: 417 835 882, 602 11 33 81 • www.divadlom.cz Program Divadla „M“ na domácí scénû v mûsíci listopad 2012 Sobota 24. listopadu od 19.00 hodin. Vstupné 100,- Kã KAPITÁNE KAM S TOU LODÍ Hudebnû zábavn˘ pofiad o námofinících, pirátech a pfiístavních krãmách Nedûle 25. listopadu od 15.00 hodin. Vstupné 50,- Kã âARODùJNICKÁ POHÁDKA Pohádkov˘ muzikál o ãarodûjnicích, které by se rády vdávaly FOTO: ARCHIV DIVADLA

Pfiedprodej vstupenek na kaÏdé domácí pfiedstavení v prodejnû firmy M - ul. Bílinská. Vstupenky je moÏné také objednat telefonicky na tel. ãíslech: 602 11 33 81 NEBO 606 78 68 54. Tyto objednané vstupenky nutno v‰ak vyzvednout v místû pfiedprodeje nejpozdûji den pfied konáním pfiedstavení, jinak propadnou volnému prodeji. BLIÎ·Í INFORMACE O DIVADLE A JEHO AKTIVITÁCH I ZÁJEZDOV¯CH P¤EDSTAVENÍCH NAJDETE NA WEBOV¯CH STRÁNKÁCH DIVADLA Milan a Marie Petrov‰tí DUCHCOVSKÉ NOVINY vydává Mûsto Duchcov ve spolupráci s tiskárnou JMV - Marhoul, Teplická 75, Duchcov. ·éfredaktor: Ing. R. Kounovská, MBA. Zástupce ‰éfredaktora: M. Hübner. Redakãní rada: Ing. P. Such˘, A. Lisová, H. Mudrová, K. Hubová. Jazyková úprava Mgr. M. Sachetová (mimo inzerci a ãlánky dodané po uzávûrce). Adresa redakce: Duchcovské noviny, nám. Republiky 5, P.O. BOX 21a, 419 01 Duchcov, tel.: 417 514 406, fax.: 417 835 118, e-mail: [email protected]. Vychází jedenkrát mûsíãnû v poãtu 3800 v˘tiskÛ. Uzávûrka pro pfiijímání pfiíspûvkÛ je vÏdy do 15. pfiedcházejícího mûsíce. NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí. Redakce je oprávnûna do‰lé materiály upravit a krátit. Inzerci pfiijímá tiskárna: JMV - Marhoul, Teplická 75, Duchcov, tel.: 417 835 558. Grafická úprava a sazba: JMV - Marhoul, Teplická 75, Duchcov. Rozná‰ku zaji‰Èuje âeská po‰ta, poboãka Duchcov. ObãanÛm mûsta jsou noviny poskytovány zdarma. Registrováno MK âR E 13122. Vydavatel si vyhrazuje právo publikované materiály zvefiejnit téÏ na internetu (www.Duchcov.cz). ● Duchcovské noviny vychází 4. dne pfiíslu‰ného mûsíce

DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

19 / 2012

Podle nûmeckého filosofa a sociologa Georga Simmela je dobrodruÏství nûãím, co neãekanû vykraãuje za hranice v‰edního. Toto plnû platí pro polozapomenutou osobu duchcovského dobrodruha Antona Martina, jíÏ kdysi s velk˘m zaujetím zkoumal Bernhard Marr, Karl Karafiat i Alexander KŒhler, ale která je dnes v Duchcovû stínûna svûtoznámou postavou jiného daleko slavnûj‰ího dobrodruha. KdyÏ se Anton Martin na konci roku 1781 narodil jako prvorozen˘ syn stejnojmenného otce a jeho choti Margarethy roz. Heckové do váÏené duchcovské rodiny, provozující ve mûstû fiemeslo a fiadící se k relativnû zámoÏné mû‰Èanské vrstvû, nic nenapovídalo tomu, Ïe by se jeho osud mûl odvíjet jinde neÏ v ospalém provinãním mûstû a jinak neÏ tomu bylo u generací jeho pfiedkÛ. Pfiesto se to stalo. Od dûtství Antona Martina lákaly daleké zemû. JiÏ jako mladíãek pfiijal pozvání svého pfiíbuzného, kter˘ pÛsobil jako solní úfiedník v polské Wieliczce a odjel za ním. Nûjakou dobu se potom vûnoval správû jeho malopolského statku. KdyÏ jej hospodafiení na majetku pfiíbuzného pfiestalo bavit, uprchl z nûj se dvûma mlad˘mi polsk˘mi ‰lechtici, se kter˘mi se pfied tím spfiátelil, do Haliãe a zde se nedaleko Lvova nechal naverbovat do 30. pû‰ího regimentu prince de Ligne, kter˘ se zrovna chystal na váleãné taÏení proti FrancouzÛm. Anton Martin pochodoval v fiadách rakouské armády aÏ k italskému Casteggiu, kde se dne 9. ãervna 1800 rozpoutala bitva, v níÏ byl ranûn a zajat. Jako fiada dal‰ích zajatcÛ v rukou FrancouzÛ pak byl dán k dispozici holandskému (batávskému) loìstvu. Zde byl pfiidûlen na loì s krásn˘m jménem „ Revoluce“, které velel kapitán Lancaster a jeÏ patfiila do flotily viceadmirála Jan Willema de Wintera (1761-1812). Kapitán lodi pokládal duchcovského mladíka se sebevûdom˘m vystupováním za ‰lechtice a tak se stal ze slouÏícího brzy serÏant s nadûjí na hodnostní postup. Anton Martin v‰ak o nûj nestál. V roce 1802 pfiiplula de Winterova flotila k tunisk˘m bfiehÛm. âást posádky sloÏená ze zajatcÛ tehdy desertovala a zdá se, Ïe Martin byl jedním ze strÛjcÛ tohoto hromadného útûku. Útoãi‰tû pak hledal u tuniského deje. Poté co pfiestoupil k islámu a pfiijal muslimské jméno Mohamed ben Abdalláh, se stal ãlenem jeho osobní stráÏe. Martinova pfiirozená inteligence i vybájen˘ pÛvod (tvrdil, Ïe je potomkem hrabûcí rodiny

FOTO: ARCHIV MUZEA

Anton Martin z Duchcova aneb tûÏk˘ Ïivot dobrodruha

Martini) neustále prohlubovaly dÛvûru tuniského vládce, kterému se stále více pfiibliÏoval. Nakonec byla blízkost taková, Ïe zatouÏil stanout na místû svého pána. Av‰ak Martinem pfiipravovan˘ puã byl prozrazen a on sám musel utéci do sousedního AlÏíru, kter˘ byl s Tunisem ve váleãném stavu. V AlÏíru pak vyuÏil nûkter˘ch shodn˘ch fyziognomick˘ch rysÛ se sv˘m b˘val˘m tunisk˘m chlebodárcem a také dÛvûrné znalosti jeho osoby i pomûrÛ na jeho dvofie a zaãal vystupovat jako pretendent na místo deje. Pomohl proto iniciovat jedno z váleãn˘ch taÏení AlÏífianÛ proti Tunisu, které v‰ak skonãilo úpln˘m debaklem a Anton Martin sám zahynul na útûku zfiejmû v roce 1808 rukou nûkterého z TunisanÛ. Rodn˘ dÛm dobrodruha Antona Martina dodnes stojí (je v nûm pizzerie), stejnû tak se ve sbírkách duchcovského muzea dosud nalézá náhrobní kámen a mal˘ portrét (z roku 1849) jeho bratra Franze Martina. Marrova knihovna ve stejném muzeu pak ukr˘vá mnoÏství historické literatury k dûjinám severoafrického pobfieÏí na poãátku 19. století (viz ilustrace), impulsem k sbírání tûchto vzácn˘ch knih byl Bernhardu Marrovi nepochybnû právû Anton Martin. PhDr. Jifií Wolf, Muzeum mûsta Duchcova

FOTO: P. KOUKAL

Uznávan˘ historik rudného hornictví

Pfiední znalec dûjin ãeského hornictví PhDr. Jifií Majer, CSc., jehoÏ nedoÏité devadesátiny si letos pfiipomínáme, patfiil po cel˘ Ïivot k severoãesk˘m patriotÛm. NaDUCHCOVSKÉ NOVINY

●

20 / 2012

rodil se dne 25. listopadu 1922 v Trnovanech u Teplic, v domû, kter˘ jeho prastr˘c z matãiny strany, krejãí Franti‰ek Bára vûnoval Ústfiední matici ‰kolské, aby tam mohla zaloÏit první ãeskou ‰kolu. Jeho otec, uãitel Jindfiich Majer, se do toho domu pfiiÏenil. Pocházel z Obecnice u Pfiíbrami a po vzniku âeskoslovenské republiky dobrovolnû ode‰el do severoãeského pohraniãí, aby se stal men‰inov˘m uãitelem ve Svûtci. Syn Jifií od roku 1933 studoval na âeském státním reformním reálném gymnáziu v Duchcovû, v jehoÏ krásné budovû si vytvofiil neobyãejnû vfiel˘ celoÏivotní vztah k na‰emu mûstu. Kromû jin˘ch byl spoluÏákem Jana Milíãe Zelenky, kter˘ se spolu se sv˘m otcem, fiídícím uãitelem Janem Zelenkou-Hajsk˘m podílel na podpofie vykonavatelÛ atentátu na Reinharda Heydricha. Také uãitel Jindfiich Majer poloÏil svÛj Ïivot jako úãastník protifa‰istic-

kého odboje a dne 19. 2. 1945 byl popraven v Brandenburgu. JiÏ Jifií Majer se jako student podílel nejen na ãinnosti II., ale i III. odboje. Podrobnûj‰í nahlédnutí do jeho pozoruhodného Ïivota umoÏÀuje Ïivotopisná publikace, kterou vydalo nakladatelství Kapucín v roce 2009 pod titulem „Z hlubin vzpomínek na pfiedváleãné Teplicko a Duchcovsko“ a je dodnes v prodeji v Mûstském informaãním centru. Její rukopis nám PhDr. Jifií Majer odevzdal krátce pfied svou smrtí v Praze dne 3. února 2008. Pfiifiadila se k jeho Encyklopedii technick˘ch památek, 14 kniÏním publikacím a 600 vûdeck˘m a odborn˘m pracím, uvefiejnûn˘m ãasopisecky u nás i v zahraniãí. ¤ada z nich (Katastrofa na dole Nelson roku 1934) se odehrává i v na‰em kraji, kterému uznávan˘ historik hornictví vûnoval nejvût‰í pozornost. Pavel KOUKAL

Letos na podzim si pfiipomínáme jiÏ osmdesáté v˘roãí odhalení pomníkÛ Bedfiicha Smetany a Ludwiga van Beethovena v tehdej‰ích Masarykov˘ch sadech v Duchcovû. V zájmu vûci je v‰ak nutné zopakovat si cel˘ pfiíbûh, kter˘ v kontextu událostí roku 1932 nabyl mimofiádného v˘znamu. Na poãátku v‰eho totiÏ byly nacionalistické provokace, ke kter˘m do‰lo dne 25. 6. 1932 bûhem 30. turnersk˘ch Ïupních slavností v Duchcovû. JiÏ tehdy si zdej‰í i pfiespolní „hakenkreuzlefii“ se sv˘mi hosty s Nûmecka dovolili zneuÏít tûlocviãnou slavnost k politické provokaci. Zatímco na nûkter˘ch domech bezosty‰nû vyvûsili velkonûmecké i nacistické vlajky, ãeskoslovenskou vlajku mûl v prÛvodu mûstem nést obecní blb z Laho‰tû, fieãen˘ „Schalober“, cestou poplivali HavlíãkÛv pomník a skandovali „Heil Hitler“ a Heil Deutschland“. Vyvolávali stfiety s ãesk˘m obyvatelstvem, od nûhoÏ právem dostali na pamûtnou. âehoÏ druhotnû zneuÏil Klement Gottwald, kter˘ se coby internacionalista „hakenkreuzlerÛ“ zcela absurdnû vefiejnû zastal proti údajn˘m ãesk˘m nacionalistÛm! Opaãné reakce zaznamenáváme u ãesk˘ch i nûmeck˘ch demokratÛ, ktefií na nacistické provokace reagovali naprosto jedineãn˘m zpÛsobem a rozhodli se, Ïe vzájemné vztahy budou fie‰it kulturnû naplnûním hesla „Hudba spojuje národy“ Shodli se na tom oba sociálnû demokratiãtí místostarostové Karl Schlein i Václav Bel‰án, vûc pfiijaly za svou obû okresní osvûtové komise i okresní hejtman Václav ·pale. Za necelého pÛl roku spoleãnû odhalili oba pomníky, které vytvofiil duchcovsk˘ rodák, akad. sochafi Hermann Zettlitzer. Dne 28. 10. 1932 byl odhalen pomník Bedfiicha Smetany, pfiiãemÏ slavnostní proslovy pfiednesli fieditel ãeského gymnázia Rudolf Ptáãník a univ. prof. dr. Zdenûk Nejedl˘. SmetanÛv sbor „Sláva Tobû, velk˘ Slávy synu“ pfiednesl místní „Pûveck˘ sbor Osvûta“ pod vedením sbormistra ZdeÀka Dejmka, veãer se v sokolovnû konalo pfiedstavení hry Jaroslava Vrchlického „Noc na Karl‰tejnû“. Dne 20. 11. 1932 byl odhalen pomník Ludwiga van Beethovena, pfiiãemÏ hlavní proslov pfiednesli Josef Pattig z Duchcova a Ambros Rudler z Teplic. Dva Beethovenovy sbory pfiednesl smyãcov˘ orchestr Arthura Homiliuse a spojen˘ sbor pûveck˘ch spolkÛ okresu Duchcov a Bílina pod vedením profesora nûmeckého gymnázia Hermanna Kassekerta. Samostatné koncerty z dûl obou klasikÛ se konaly 6. 1istopadu

FOTO: P. KOUKAL

HUDBA SBLIÎUJE NÁRODY

Ludwig van Beethoven

Bedfiich Smetana

v sokolovnû i v turnhalle. Vyvrcholením hudebních akcí byl dne 4. 12. 1932 slavnostní koncert v podání litvínovského „Mozartova orchestru“, konan˘ v mûstském kinû. Na programu byla pfiedehra k Beethovenovû opefie „Fidelio“ a jeho „8. symfonie F dur“ spolu s pfiedehrou ke Smetanovû opefie „Libu‰e“ a symfonickou básní „Z ãesk˘ch luhÛ a hájÛ“. Ani heslo „Hudba spojuje národy“ nezabránilo rozmachu henleinovského hnutí a okupaci na‰eho pohraniãí. Nacisté v roce 1938 odstranili pomník B. Smetany, v roce 1945 na‰i pováleãní pseudovlastenci bohuÏel zúãtovali stejn˘m zpÛsobem s L. van Beethovenem. Dne 15. 6. 1946 pfiijel prof. dr. Zd. Nejedl˘ znovu odhalit pomník B. Smetany; na koncertu v kinû hrála âeská filharmonie pod taktovkou Rafaela Kubelíka SmetanÛv cyklus „Má vlast“. BeethovenÛv pomník byl znovuodhalen aÏ 15. 6. 1966 v rámci Beethovenova festivalu, ale z nepochopiteln˘ch dÛvodÛ nesmûl b˘t vrácen ke Smetanovi. Na nevhodném podstavci ãekal v zámecké zahradû na naplnûní hesla „Hudba spojuje národy“ dal‰ích 36 let. Definitivní náprava se uskuteãnila aÏ 29. 6. 2002, kdy byly v rámci Saskoãeského hudebního festivalu oba pomníky slavnostnû vráceny na své pÛvodní místo... Pavel KOUKAL

V¯ROâÍ SKLÁRNY VITRABLOK Petr Králík, aby nám pfiiblíÏil souãasnost Vitrabloku, kter˘ jiÏ se sv˘mi v˘robky pronikl prakticky do celého svûta. Souãasnost sklárny se na v˘stavû prezentuje prostfiednictvím pozoruhodn˘ch foto(Pokraãování na následující stranû)

FOTO: P. KOUKAL

Duchcovská sklárna VITRABLOK oslavila v mûsíci fiíjnu sto let své existence. ZaloÏil ji ãesk˘ podnikatel Eduard Luke‰ (1877-1936) a vystavûl v rekordním ãase od jara do podzimu 1912. V˘roba lahví byla zahájena dne 29. fiíjna 1912 a skonãila v roce 1946. DÛleÏité v‰ak bylo i období od konce 50. let do roku 1966, na které se dodnes vzpomíná, kdy „luke‰ovnu“ proslavil vládní úkol vyvinout a v praxi ovûfiit automatickou v˘robu sklenûn˘ch polotovarÛ pro televizní obrazovky... Nejv˘znamnûj‰ím momentem, z nûhoÏ postupnû vyrostla souãasnost duchcovské sklárny, bylo rozhodnutí ze dne 10. 1. 1951, ukládající soustfiedit se na zahájení automatické v˘roby sklenûn˘ch tvárnic, vyrábûn˘ch jiÏ od záfií tohoto roku. Prosazení luxfer jako v˘jimeãného stavebního materiálu v‰ak nebylo jednoduché, a tak se firma soubûÏnû zab˘vala i dal‰ími produkty. AÏ od roku 1966 se stala sklárna, která mezitím ve‰la ve známost pod názvem STAVOSKLO, jejich monopolním v˘robcem. Od roku 1991 se v˘znamnû prosazuje pod nov˘m názvem VITRABLOK, zprvu jako souãást belgické firmy Glaverbel a od roku 1999 v rámci italského koncernu Seves. Dne 2. 10. 2012 zorganizovala Spoleãnost pfiátel mûsta Duchcova v mûstském informaãním centru vernisáÏ v˘stavy „Sto let duchcovské sklárny Vitrablok“, které se zúãastnila celá fiada dfiívûj‰ích i souãasn˘ch pracovníkÛ firmy. Do historie jubilující sklárny nás zavedl proslov Pavla Koukala, ale vzápûtí dostal slovo její fieditel ing.

Pfiípitek fieditele Ing. Petra Králíka i reakce starostky Ing. Jitky Bártové prozrazuje, Ïe na vernisáÏi v˘stavy vládla uvolnûná a pfiátelská nálada. DUCHCOVSKÉ NOVINY

●

21 / 2012

grafií jejího pracovníka Pavla Bednáfie a pfiibliÏuje nám vlastnû cel˘ postup systematicky modernizované v˘roby. Podobû je koncipována i stejnojmenná jubilejní publikace Pavla Koukala, která byla na vernisáÏi slavnostnû pokfitûna. Zvolené „sudiãky“ - fieditel Petr Králík, starostka ing. Jitka Bártová a ekonomka

Radka ¤íhová - mûly za úkol spolu s pfiípitkem popfiát sklárnû hodnû ‰tûstí a úspûchÛ do dal‰ího století. Do debaty se pak zapojili i dal‰í úãastníci vernisáÏe. Na v˘stavu plynule navázal „den otevfien˘ch dvefií“ v sobotu 6. fiíjna, kdy jubilující Vitrablok pozval v‰echny zájemce k prohlídce jejích provozÛ, aby se mohli o moderní souãas-

nosti stoleté firmy pfiesvûdãit také „na vlastní oãi“. Do rámce oslav bylo zafiazeno i divadelní pfiedstavení „Bez pfiedsudkÛ“, bûhem nûhoÏ na jevi‰ti kina Lípa dne 22. fiíjna excelovali populární herci Jana Paulová a Pavel Zedníãek. Jubilejní v˘stava v Mûstském informaãním centru potrvá do 16. listopadu. (pak)

KdyÏ se fiekne jilm, vybaví si mnozí Duchcované jedineãnou památku typickou pro na‰e mûsto, kterou je jilmová alej za rybáfiskou ba‰tou u koupali‰tû. Tato alej je dokonce chránûná státem, pfiedstavuje tedy v˘znamnou souãást na‰eho kulturního a pfiírodního dûdictví. Jilmy pocházejí pÛvodnû ze stfiední Asie, roz‰ífiily se postupnû po Evropû a Severní Americe, u nás jsou hojnû nalézány tfietihorní fosílie tohoto rodu hlavnû v Mostecké pánvi. Je‰tû pfied sto lety byly celkem bûÏn˘mi stromy v na‰ich porostech, v souãasné dobû je ale tento druh oznaãován jako málo hojn˘ nebo dokonce vzácn˘. Ve vût‰í mífie jej nalezneme spí‰ jako souãást mûstské zelenû v parcích a zahradách. Pfiíãinou je mykóza (houbová choroba) zvaná grafióza jilmÛ, jejímÏ pÛvodcem je houba Ophiostoma ulmi (syn. Ceratocystis ulmi), která zaãala decimovat porosty jilmÛ v Evropû jiÏ ve dvacát˘ch letech minulého století, následnû se pak jilmov˘mi bednami roz‰ífiila do Severní Ameriky, aby se k nám v roce 1972 vrátila pfies jilmovou kulatinu její agresívnûj‰í mutace Ophiostoma novoulmi. Houba se ‰ífií prostfiednictvím hmyzu, svÛj díl mají pfiedev‰ím brouci bûlokazi, tesafiíci, nosatci a obvinûní se nevyhnul i recidivista kÛrovec. Rod jilm zahrnuje samozfiejmû více druhÛ, pfiiãemÏ jejich odolnost vÛãi grafióze se velmi li‰í,

stejnû jako je rozdíl mezi jednotliv˘mi oblastmi, podle nûkter˘ch studií je jilm vaz z na‰ich domácích jilmÛ nejodolnûj‰í. Vy‰lechtit odoln˘ jilm bylo také cílem mnoha pokusÛ hned od vypuknutí první vlny grafiózy, povedlo se to napfi. v roce 1997 v US National Arboretum. Díky snaze ‰lechtitelÛ tak poslední dobou dochází k návratu jilmu do pfiírody. Strom zfiídka pfiesahuje v˘‰ku 30m, nepatfií ani k v˘raznû dlouhovûk˘m, má hluboce zbrázdûnou ‰edou borku, brázdy jsou nejen na kmeni, ale i na spodních vûtvích. Tak jako pro kaÏd˘ listnáã, o kterém byla dosud fieã, jsou i listy jilmu pro tento druh charakteristické, mají jednu zvlá‰tnost, která není pfiíli‰ bûÏná. Jsou dsrné, ‰tûtinaté a hlavnû v˘raznû asymetrické, jejich poloviny nejsou zrcadlové, jak se slu‰í, ale jedna polovina listu je znatelnû men‰í. Tento znak spolehlivû odli‰uje jilm od jin˘ch druhÛ vãetnû habru, kter˘ má listy podobné, ale soumûrné. Zajímavé je, Ïe listy mají men‰í ãást ãepele jednou nalevo, jednou vpravo, takÏe jejich vzhled není jednotn˘. Listy jsou pomûrnû malé, doshují bûÏnû do deseti cm délky a koruna stromu má tak pomûrnû jemn˘ a vzdu‰n˘ vzhled. Kvûty jsou pomûrnû nenápadné a objevují se je‰tû pfied vyra‰ením listÛ podobnû jako u vût‰iny na‰ich stromÛ, semena jsou oválná, opatfiená blanit˘m lemem ve tvaru prasklého

FOTO: ARCHIV AUTORKY

Stromy - JILM VAZ (Ulmus laevis)

krouÏku a vyrÛstají v hust˘ch chomáãcích. Praktické vyuÏití jilmu bylo logicky ponûkud zredukováno díky ztrátám, které zpÛsobila grafióza. Dfievo jilmu má dvojí barvu, v˘raznû ãokoládovou (tzv.jádro) a svûtle hnûdou (bûl) a vytváfií zajímavou nepravidelnou kresbu. Je vyhledáváno pro svou ohybatelnost a odolnost proti vodû, ale má pomûrnû nízkou trvanlivost. VyuÏívá se pro stavbu lodí, pfiístavÛ a dokÛ, na vybavení tûlocviãen, na zemûdûlské náfiadí, konstrukce vozidel a k v˘robû Ïidlí. Nûkdy se z nûj vyrábûjí také uÏitné mísy, fieznické bloky (‰palky) a podlahové krytiny. Za zmínku snad je‰tû stojí, Ïe slavn˘ most Rialto v Benátkách stojí na jilmov˘ch pilotech. Jinak v souvislosti s jilmy se mnoh˘m z nás moÏná vybaví i Náv‰tûvní den ·imka a Grosmanna, kde tyto dfieviny mûl na zahradû legendární Jiljí Jejíl z Jílového... Mgr. Vûra Mlnafiíková

Alternativní medicína - Podzimní nachlazení V ãase podzimním, kdy nás neustále provázejí rÛzné virózy, a nachlazení Vám pfiiná‰ím pár rad, jak se jim vyhnout, nebo vyléãit. První co Vám mohu doporuãit je v DN jiÏ jednou zmiÀovaná Echinacea, neboli Tfiapatka. Tato nenápadná, nachovû kvetoucí bylinka aktivuje imunitní systém. PouÏívá se pro léãbu nachlazení, infekci horních cest d˘chacích a moãov˘ch cest. Dal‰í zajímavá a velmi úãinná rostlina je Zázvor, tento nûkdy aÏ lidsky vypadající kofien je velmi dobr˘ jako doplnûk v ãerném ãaji. Kofien má nûkdy aÏ pálivou chuÈ a pfiíjemnou vÛni. Nejv˘znamnûj‰ími úãinky zázvoru jsou: podpora trávení, prevence proti chfiipce a nachlazení, má látky, které pÛsobí proti rakovinotvorn˘m buÀDUCHCOVSKÉ NOVINY

●

22 / 2012

kám a neposlední fiadû má i afrodiziakální úãinky. Velmi cenûn˘m je také Rakytník fie‰etlákov˘, jehoÏ plody jsou velmi bohaté na vitamíny A, B, C, D, E, K a aminokyseliny. Tyto oranÏové plody zvy‰ují imunitu, jsou úãinné pfii poãátcích nachlazení, chrapotu, ãi bronchitidû. Rakytník se uÏívá také pfii nedostatku krevních destiãek v krvi jedince. Trpíte-li v sychrav˘ch dnech depresí, je tu Tfiezalka teãkovaná, bylina je stfiednû siln˘m antidepresivem. Také pÛsobí proti bakteriím a podporuje látkovou v˘mûnu, v lidovém léãitelství byla ãasto pouÏívána pfii léãení zánûtÛ. Je vhodn˘ i k léãbû popálenin, omrzlin, zanícen˘ch ran, hemeroidÛ a vfiedÛ. Pozor pfii pouÏívání této byliny je nutné dbát na to, Ïe sniÏuje úãinky

nûkter˘ch léãiv, zejména hormonálních antikoncepãních pfiípravkÛ. Zajímavostí je, Ïe díky obsaÏen˘m barvivÛm se tento druh pouÏíval i jako barvífiská rostlina. Vhodná je pfii depresích i Dobromysl obecná, neboli oregano. Bylina se uÏívá pfiedev‰ím jako kofiení v kuchyni, ale také má antidepresivní úãinky a celkovû zlep‰uje náladu. Také se pouÏívá pfii ka‰li a onemocnûní d˘chacího ústrojí. Pfiíznivû pÛsobí i pfii r˘mû, vhodn˘ na inhalování páry. Doufám, Ïe proÏijete následující podzimní dny bez rÛzn˘ch virÛ, ãi chfiipek a ve zdraví se spolu opût setkáme v dal‰ím díle DN. Mûjte co nejvíce sluneãn˘ch dní. Va‰e Mirka Kuchafiová