ROâNÍK 14
●
VYCHÁZÍ MùSÍâNù
●
ZÁ¤Í 2008
OBSAH:
Rekonstruovan˘ dÛm na nám. Republiky 10 v Duchcovû. Více uvnitfi ãísla. Foto: M.Hübner
• Zpráva o ãinnosti ZM • Zpráva o ãinnosti RM • Kam s drobn˘mi elektrospotfiebiãi • Z redakãní po‰ty • Ohlas na ãlánek v Deníku • Ekologická katastrofa na rybníku Barbora • Lodní modeláfii zcela selhali • Vystoupím z Klubu lodních modeláfiÛ • Okurková sezóna • Peãovatelská sluÏba • Bilancování SP· • Otevfiené vyuãování • Ornitologická vycházka • Kultura • O mamutí hlavû • VraÏda v Zabru‰anech • Památky v krajinû • O Hrdlovském stra‰idle • Restaurování kulturních památek • RozmáÀo • Karel Lím
Z JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MùSTA DUCHCOVA DNE 19. 6. 2008 Zastupitelstvo mûsta Duchcova na svém zasedání mimo jiné: vzalo na vûdomí • zápis z jednání Finanãního v˘boru ze dne 28.5.2008, • zápis z jednání Kontrolního v˘boru ze dne 12.5.2008, • termíny zasedání Kontrolního v˘boru na II.pol.2008, • zápis z jednání V˘boru dopravy a bezpeãnosti ze dne 7.5.2008, • zprávu o posouzení stavu objektu Skladi‰tní 11, Duchcov, • znûní darovacích smluv s firmou âEZ, a.s. a souhlasilo s rozdûlením finanãních prostfiedkÛ ve v˘‰i 79 900,—Kã, • znûní darovacích smluv se spol. Severoãeské doly, a.s. a souhlasilo s rozdûlením finanãních prostfiedkÛ ve v˘‰i 2 300 000,—Kã na infrastrukturu mûsta, ve v˘‰i 150 000,—Kã na Casanovské slavnosti, ve v˘‰i
250 000,—Kã na zaji‰tûní akce Oslavy 90. v˘roãí Dne vzniku samostatného ãeskoslovenského státu,
schválilo • doplnûn˘ plán ãinnosti Zastupitelstva mûsta Duchcova na II. pololetí 2008, • uzavfiení smlouvy o poskytnutí vefiejné finanãní podpory na provoz v objektu Azylového domu NádraÏní 9, Duchcov mezi Mûstem Duchcov a Oblastní charitou Most na dobu od ãervence do prosince 2008, • realizaci oprav I. a II. podlaÏí domu Skladi‰tní 11, Duchcov dle pfiedloÏeného návrhu, • prodej BJ ã.1259/3 (ul. Jungmannova, Duchcov) se spoluvlastnick˘m podílem na spoleãn˘ch ãástech domu a pozemku za cenu 230 100,—Kã, • prodej BJ ã.1341/5 (ul. Jungmannova, Duchcov) se spoluvlastnick˘m podílem na spoleãn˘ch ãástech domu a pozemku za cenu
226 600,—Kã, • úhradu akce: „Dodávka regulátorÛ el. v˘konu pro vefiejné osvûtlení pro mûsto Duchcov“ ve v˘‰i 2 020 000,—Kã vã. DPH firmou ERAM, spol. s.r.o.,
vydalo • na základû zákona ã. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, Obecnû závaznou vyhlá‰ku mûsta Duchcova ã.2/2008 o místním koeficientu danû z nemovitostí, stanovilo • úãel pouÏití finanãních prostfiedkÛ získan˘ch ze zv˘‰eného pfiíjmu na dani z nemovitostí vÏdy v rozpoãtu mûsta Pfií‰tí vefiejné zasedání Zastupitelstva mûsta Duchcova se uskuteãní dne 11. záfií 2008 od 15.00 hodin ve velkém sále Domu kultury v Duchcovû.
Z JEDNÁNÍ RADY MùSTA DUCHCOVA DNE 24. 6., 8. 7., 22. 7., 5. 8. Rada mûsta Duchcova mimo jiné: vzala na vûdomí • zprávu o ãinnosti ekonomického odboru, • zprávu o ãinnosti stráÏníkÛ Mûstské policie za II. ãtvrtletí roku 2008, • informaci fieditelky Národního památkového ústavu Ústí n.L. o souãasném stavebním stavu a zámûrech rekonstrukce Státního zámku Duchcov, • pfiehled pohledávek za prodané nemovitosti a doporuãila zastupitelstvu mûsta tyto pohledávky odprodat, • pfiehled splátek pÛjãek z fondu rozvoje bydlení, • zhodnocení Casanovsk˘ch slavností 2008, • zprávu obvodního oddûlení Policie âR Duchcov, • pfiedloÏené stavební záleÏitosti, • informaci zástupcÛ Fotbalového klubu Duchcov, • zápis z jednání komise sociální a zdravotní ze dne 18.6.2008, • stanovisko spol. AKS, s.r.o. Dûãín k záleÏitosti notifikace vad dostavby 26 BJ DruÏby 7, Duchcov DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
2 / 2008
• zápis z jednání komise kulturní ze dne 25.6.2008, • zápis z jednání pracovní skupiny pro pfiípravu oslav 90. v˘roãí Sne vzniku samostatného ãeskoslovenského státu ze dne 24.6.2008, • zápis z jednání ·kolské rady pfii Z· A.Sochora, Duchcov ze dne 20.6.2008, • zápis z jednání komise památkové a muzejní ze dne 1.7.2008, • stíÏnost obãanÛ ã.15/08 na kulturní Ïivot ve mûstû, • zprávu o investiãních a neinvestiãních akcích mûsta, • informaci o jednání se zástupci Komerãní banky, a.s. a souhlasila s umístûním bankomatu KB v Duchcovû, Teplická 15, • zápis z terénní pochÛzky s architektkou zelenû mûsta ze dne 5.6.6.2008, • rozhodnutí odboru v˘stavby a ÎP MÚ Duchcov o demolici objektÛ v areálu PM Royal Dux Bohemia, a.s. Duchcov a rozhodla nepodávat proti tomuto rozhodnutí odvolání, • informaci o jednání s vedením âesk˘ch drah v záleÏitosti budovy b˘valého nádraÏí âD na nám. Legií
v Duchcovû, • informaci o ãlenství mûsta ve sdruÏeních mûst • informaci o spolupráci s partnersk˘mi mûsty Mulda a Miltenberg
projednala • zápis z bytové komise ze dne 18.6. a 16.7.2008, • petici obãanÛ ã.1/08 za dokonãení povrchu Studniãní ulice v Duchcovû, • zápis z jednání komise ‰kolské, pro mládeÏ a tûlov˘chovu ze dne 17.6.2008, • Ïádost II. ZO âeského zahrádkáfiského svazu a neschválila úpravu stávající nájemní smlouvy, schválila • plán ãinnosti rady na II. pololetí 2008, • zvefiejnûní zámûru pronájmu NP nám. Republiky 19/6, Duchcov, • znûní smlouvy o nájmu nemovitostí a vûcí movit˘ch mezi Mûstem, Duchcov a spol. VITA, s.r.o. Duchcov, • pfiedloÏená rozpoãtová opatfiení, • zvefiejnûní zámûru pronájmu NP v domû nám. Republiky 10, Duchcov, (Pokraãování na str. 3)
Volby do zastupitelstev krajÛ Volební okrsek ã. 4. a ã. 5 - Z· J.Pe‰aty, ulice Smetanova 923/7, Duchcov Volební okrsek ã. 6. a ã. 7 - Z· J.Pe‰aty, ulice J.Pe‰aty 1313/11, Duchcov Z provozních dÛvodÛ byla provedena zmûna volební místnost okrsku ã. 1 (dfiíve NádraÏní 27 a nyní Bílinská 182/12). Seznam ulic v okrscích bude uveden na oznámení o místû a konání voleb do zastupitelstev krajÛ. Toto oznámení bude zvefiejnûno nejpozdûji 2. fiíjna 2008 na v˘lepov˘ch plochách mûsta. ZpÛsob hlasování: KaÏd˘ voliã hlasuje osobnû, zastoupení není pfiípustné. Voliã po pfiíchodu do volební místnosti prokáÏe svou totoÏnost a státní obãanství âR platn˘m obãansk˘m prÛkazem nebo platn˘m cestovním pasem âR. NeprokáÏe-li voliã svou totoÏnost a státní obãanství âR, nebude mu hlasování umoÏnûno. Po uãinûní záznamu do v˘pisu ze stálého seznamu obdrÏí voliã úfiední obálku, popfiípadû na vlastní Ïádost
Kam s drobn˘mi elektrospotfiebiãi?
Z JEDNÁNÍ RADY MùSTA DUCHCOVA
VyslouÏilé elektrospotfiebiãe bylo dosud moÏné odkládat ve sbûrném dvofie Duchcov, v areálu Technick˘ch sluÏeb mûsta Duchcova, s.r.o.
(Dokonãení ze str. 2) vyhlásila • soutûÏ „O nejkrásnûj‰í kvûtinovou okenní v˘zdobu“ ve mûstû souhlasila • s objednáním posudku zdravotního stavu stromÛ a návrhu fie‰ení v lokalitách u kina - jírovcová alej a ul. Teplická - stromofiadí vedoucí od Ïelezniãního pfiejezdu k nádraÏí âD • s pokácením provoznû nebezpeãn˘ch dubÛ rostoucích v parku B.Nûmcové, na základû doporuãení architektky zelenû mûsta • s pfiestavbou objektu souãasné vrátnice mûstské nemocnice Duchcov za úãelem vybudování lékárny Úplná znûní usnesení Rady a Zastupitelstva mûsta Duchcova jsou po jednání zvefiejnûna na úfiedních deskách mûsta a dostupná na www.duchcov.cz
JelikoÏ se Mûsto Duchcov zapojilo do programu E-box spoleãnosti Asekol s.r.o., roz‰ifiuje se nyní tato moÏnost o sbûr drobn˘ch elektrospotfiebiãÛ do sbûrné nádoby, která je umístûna viditelnû, pfiímo v pfiízemí hlavní budovy Mûstského úfiadu Duchcov. Do sbûrného e-boxu je moÏno vhazovat vyslouÏilé kalkulaãky, mobilní telefony, drobné poãítaãové vybavení, stará rádia apod. Sbûrná nádoba naopak není urãena pro sbûr záfiivek, v˘bojek, baterií a akumulátorÛ. Tyto druhy odpadÛ a vût‰í elektrozafiízení (televizory, bílá technika) mohou obãané i nadále zdarma odloÏit ve sbûrném dvofie. Tímto si dovolujeme podûkovat spoleãnosti Asekol za spolupráci, která, jak vûfiíme, se bude dále rozvíjet. Sbûrn˘ box, odvoz a likvidaci drobného elektrozafiízení je poskytována Mûstu Duchcov zdarma. ZároveÀ
Ing. Renata Kounovská, tajemnice MÚ
i nové hlasovací lístky. Po obdrÏení úfiední obálky vstoupí voliã do prostoru urãeného k úpravû hlasovacích lístkÛ.Volbu provede tak, Ïe vloÏí do úfiední obálky 1 vybran˘ hlasovací lístek buì bez úprav nebo na nûm mÛÏe zakrouÏkovat nejv˘‰e 4 kandidáty, kter˘m tímto dává pfiednost. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv. Po opu‰tûní prostoru urãeného pro úpravu hlasovacích lístkÛ vloÏí úfiední obálku pfied okrskovou volební komisí do volební schránky. Voliãi, kter˘ se neodebral do prostoru urãeného pro úpravu hlasovacích lístkÛ, okrsková volební komise hlasování neumoÏní. V termínu do 17.9.2008 mÛÏe kaÏdá politická strana, politické hnutí a koalice, jejíÏ kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstev kraje, delegovat 1 ãlena a 1 náhradníka do okrskové volební komise v kaÏdém volebním okrsku. Bc. Jitka Vlastníková, vedoucí OVV MÚ
FOTO: J. DUDA
Ve dnech 17. - 18. fiíjna 2008 se uskuteãní volby do zastupitelstev krajÛ. Právo volit do zastupitelstva kraje má státní obãan âeské republiky, kter˘ alespoÀ v den voleb dosáhl vûku nejménû 18 let a je pfiihlá‰en k trvalému pobytu v obci. KaÏd˘ voliã má právo si ovûfiit na Mûstském úfiadû v Duchcovû v evidenci obyvatel u pí Tiché, zda je uveden ve v˘pisu seznamu voliãÛ. KaÏdému voliãi budou nejpozdûji do 14. fiíjna 2008 dodány hlasovací lístky do místa trvalého pobytu. Z tohoto dÛvodu Ïádáme obãany, aby zkontrolovali, zda mají oznaãeny dopisní schránky. Pokud voliã neobdrÏí hlasovací lístky, má moÏnost si hlasovací lístky vyzvednout na MÚ v Duchcovû v evidenci obyvatel, nebo je obdrÏí ve volební místnosti. Mûsto Duchcov je rozdûleno do 7 volebních okrskÛ. Volba bude probíhat v pfiíslu‰n˘ch volebních místnostech: Volební okrsek ã. 1 - Mûstská knihovna, ulice Bílinská 182/12, Duchcov Volební okrsek ã. 2 a ã. 3 - Z· A.Sochora, ulice Teplická 793/13, Duchcov
doufáme, Ïe obãané uvítají a budou vyuÏívat tuto novou moÏnost odstranûní drobného elektrozafiízení, která nezatûÏuje Ïivotní prostfiedí. J. Duda, MÚ Duchcov, odbor v˘stavby a ÎP
DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
3 / 2008
C A S A N O V S K ¯ M I R Ò Î E M I S E D O S L O VA H ¯ ¤ I L O
DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
4 / 2008
SoutûÏní porota tentokrát ve zcela novém sloÏení - TomበSavka, ZdeÀka Lorencová a Katefiina Herãíková-Hrachovcová.
FOTO: ARCHIV PAVLA KOUKALA
Snad to zpÛsobily v˘kyvy tropického poãasí, ale uÏ se zdálo, Ïe do druhé desítky své existence vstupuje 11. roãník autorské soutûÏe neprofesionálních zpûvákÛ milostné písnû „RÛÏe od Casanovy“ s jist˘mi rozpaky. Na poslední chvíli odpadli nûktefií pfiihlá‰ení, takÏe se náhle sníÏil i poãet soutûÏních titulÛ. Nad nejist˘m poãasím, které po cel˘ den hrozilo bojkotem soutûÏe, v‰ak nakonec zvítûzily uklidÀující ãervánky, krásnû rozloÏené nad Kru‰n˘mi horami. Zruãnû improvizující moderátor Alexander Hemala mohl pfiedstavit zbrusu nové porotce a pfiítomné navnadit drobn˘mi klípky z jejich ÏivotÛ. V ãele poroty zasedla skvûlá písniãkáfika ZdeÀka Lorencová, která nám pfiipomnûla poetiku roku 1968, spolu s de Peyracem na‰í souãasné muzikálové scény Tomá‰em Savkou a hereãkou Katefiinou Herãíkovou-Hrachovcovou, kterou doprovázel manÏel zvûrolékafi i luxusním stfiihem ozdoben˘ vofií‰ek PunÈa. Rytífi Giacomo Casanova de Seingalt s hrabûnkou Marií Annou zorganizovali nezbytn˘ pfiípitek a klání mohlo zaãít. Zahajovala dvojice, která moderátora zaujala svou nesourodostí i milostn˘m vztahem k hudbû - ·imon Peãenka z Poãerad napsal text písnû „Proã se mám ptát“ na hudbu ostfiíleného borce Pavla Feketeho a zazpíval ji v duetu s nejmlad‰í úãastnicí soutûÏe Mí‰ou Sejnkovou, studentkou 2. roãníku stfiední pedagogické ‰koly z Mostu. Pfiekvapením byl i zaãínající poji‰Èovací agent Jifií Fajt ze ·trbic se svou vlastní písní „Cesta má uÏ není tvá“ na text Míry Brunera. Se smí‰en˘mi pocity se na místo ãinu vrátila dvojice Milan Danko z Laho‰tû a Michal KmeÈ z Bíliny, která se do tohoto roãníku doslova prohádala po loÀském prÛ‰vihu se zapomenut˘m textem. Jako ãtvrtá vystoupila Margita Salaãová z Oldfiichova s hlasem Jarmily ·ulákové a písní „Kolem sebe se dívej“, kterou pfiednesla za doprovodu dvou kytaristÛ Roberta Tabánû a Adama ·mejkala. Jednu z nejhezãích milostn˘ch písní sloÏil a pfiedvedl teplick˘ fiidiã kamionÛ Franti‰ek Egermajer, kter˘ dokonce pfietrumfl Casanovu tvrzením „Sto krásn˘ch rÛÏí mám...“ Stejnû jako loni Milan Danko v‰ak i on podcenil pfiípravu a neobyãejnû nároãn˘ song zcela nezvládl. Suverénnû naopak zazáfiil prodejce elektroniky Radek Bauer z Bíliny, jistû i proto, Ïe má vlast-
Milan Danko z Laho‰tû spolu s Michalem Kmetûm z Bíliny koneãnû dosáhli k˘Ïeného vítûzství. ní kapelu a hlavnû, Ïe rozumí legraci z jeho písniãky „Romantika v dne‰ní dobû“ samozfiejmû vyzafioval i ohlas správného rocku. Je‰tû neÏ Zdenka Lorencová vynesla ortel poroty, dostavili se loÀ‰tí vítûzové - jedenáctiletá Eli‰ka âarnegová se sv˘m otcem Petrem Kohoutem z Mostu, ktefií - nezávisle na sobû - dokázali, jak „rostou“ a Ïe si loÀské „zlato“ dokonale zaslouÏili. O tom, Ïe také tvrdá kritika Michala Kmetû padla na úrodnou pÛdu, pak poctivou interpreta-
cí jeho písniãky prokázal Milan Danko. Po ‰esti letech se po zásluze stali leto‰ními vítûzi autorské soutûÏe „RÛÏe od Casanovy“. Také dal‰í umístûní dopadlo podle oãekávání - druhé místo obsadil Radek Bauer z Bíliny a tfietí Jifií Fajt ze ·trbic. Jak je zvykem, v˘tûÏek ze vstupného ve v˘‰i 3600 Kã dostalo oddûlení následné péãe duchcovské nemocnice. V‰e se nakonec v dobré obrátilo a Giacomo Casanova i jeho dvojník Milan Petrovsk˘ mohli b˘t spokojeni... Pavel KOUKAL
Obnova námûstí bude pokraãovat
FOTO: PAVEL KOUKAL
ZaslouÏená obnova historického rohového domu na námûstí Republiky 10 vyvrcholila letos o prázdninách, kdy bylo upraveno pfiízemí objektu tak, aby co nejvíce odpovídalo jeho podobû z poãátku 20. století, jak ji známe z historick˘ch pohlednic. Dfievûné portály v˘kladÛ, které byly odstranûny aÏ pfii roz‰ífiení obchodu s hraãkami a sportovními potfiebami v 60. letech 20. století, byly v náznacích znovu vyrobeny oseckou firmou KAFAN podle projektu ing. Milana Mí‰ka a instalovány do pÛvodních otvorÛ. Aãkoliv fasáda domu je smûsicí historizujících slohÛ a secese, vnitfiek objektu s barokními klenbami v pfiízemí je mnohem star‰í. Mûsto se nyní snaÏí o to, aby i prodejna, která bude umístûna v tûchto prostorách, pÛsobila co nejreprezentativnûji. Obnova domu je také signálem pro dal‰í rekonstrukãní práce na námûstí, které bude postupnû kompletnû obnoveno. (pak)
Foto vpravo nahofie: Poãátkem ãervence pfiistoupila firma KAFAN k instalaci nov˘ch v˘kladcÛ. Foto vpravo dole: Kvalitní fiemeslnou práci obdivují obãané na‰eho mûsta i jeho náv‰tûvníci.
V˘stava ã e s k o - n û m e c k ˘ c h umûlkyÀ VernisáÏ, která se uskuteãní v Poppelovû v˘stavní síni Muzea mûsta Duchcova dne 15. záfií 2008, bude pro na‰e mûsto v mnohém v˘jimeãná. Poprvé se zde pfiedstaví dvû umûlkynû, které s ním byly bytostnû spjaty. Akademická sochafika HANNA STUDNITZKA je duchcovskou rodaãkou a loni 17. srpna by se doÏila sv˘ch osmdesátin; Ïila zde v‰ak jen do sv˘ch 17 let a dne 30. 8. 2006 bohuÏel neãekanû zemfiela v Lipsku, coÏ nበzámûr pfiedstavit ji milovníkÛm v˘tvarného umûní v jejím rodném mûstû velmi zkomplikovalo. Stejnû jako Johanna Studniãková pocházela ze smí‰eného manÏelství také Emanuela Kvasniãková, která by se letos doÏila sta let (nar. 5. 2. 1908 v Ústí nad Labem). Po celou dobu svého produktivního vûku byla spojena s duchcovskou
porcelánkou jako v˘znamná návrháfika figurálního porcelánu. Za první republiky byla i v zahraniãí velmi známá pod jménem Elly Strobachová, po válce jako ELLY KÖNIGOVÁ; poté co ode‰la do dÛchodu, vystûhovala se do Spolkové republiky Nûmecko, kde se doÏila vysokého vûku - zemfiela dne 14. bfiezna 2002 v bavorském Geretsriedu. V˘stava ãerpá z pozÛstalosti akad. sochafiky Hanny Studnitzky i z fotografické dokumentace jejího díla, kterou jsme pfied nedávnem pfiivezli z Lipska. Ve vûci figurálního porcelánu Elly Königové jsme kontaktovali vedle Regionálního muzea v Teplicích i muzea v bavorsk˘ch mûstech Geretsriedu a Miltenbergu. V˘stava, ãerpající ze v‰ech dostupn˘ch pramenÛ, potrvá do 15. fiíjna 2008. (pak)
DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
5 / 2008
O tom, Ïe se dá kulturnû Ïít i uprostfied nejvyprahlej‰ích prázdnin, nás pfiesvûdãila Spoleãnost pfiátel mûsta Duchcova, kdyÏ spojila páteãní podveãer s dal‰í originální akcí. Úãastníci vernisáÏe v˘stavy star˘ch pohlednic byli stejnû jako loni pozváni ke ka‰nû na námûstí, kde jsme se spolu s Divadlem M nejprve setkali s na‰imi pfiedky z období pfiibliÏnû pfied 250 lety - spolu s nimi jsme se pak pfiemístili k rybníku Barbora. Hrabûcí správce ze zámku byl hubatou Ïenou z lidu (v podání manÏelÛ Petrovsk˘ch) nucen ukonãit milostn˘ vztah její dcery s pohledn˘m, leã zcela nemajetn˘m zámeãnick˘m tovary‰em Tomá‰em Nisserem. Karta by se je‰tû mohla obrátit v˘hradnû v tom pfiípadû, Ïe by úspû‰nû sloÏil mistrovské zkou‰ky a stal se pfiíslu‰níkem cechu. Stará duchcovská povûst ov‰em zaznamenala fie‰ení zcela jedineãné. Ve chvíli, kdy se hluãná spoleãnost ponûkud vzdálila od zámeãnické dílny na bfiehu rybníku Barbora, objevil se zákazník v zeleném fráãku, kter˘ si objednal skvostn˘ barokní zámek podle vlastní-
Osudové setkání zámeãnického tovary‰e a pánem v zeleném obleãku - kde jinde, neÏ u rybníku Barbora. DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
6 / 2008
FOTO: PAVEL KOUKAL
NA NÁMùSTÍ LEGIÍ ZAHÁJENA DRUHÁ V¯STAVA VE DVO¤E
Vodník z rybníku Barbora se spolu s Mgr. ZbyÀkem ·imberou, organizátory v˘stavy i Divadlem M zúãastnil aktu pokfitûní v˘stavního katalogu. ho nákresu. Pfiedem zaplatil a pak uÏ se nikdy neukázal. Nevyzvednutá zakázka pomohla mladému muÏi ke vstupu do cechu i k srdci jeho vyvolené a unikátní „vodníkÛv zámek“ se ãasem stal jedním z exponátÛ zdej‰ího mûstského muzea... Rozjafien˘ dav se pak vydal na spoleãnou cestu do jiÏního mûsta a ve Studniãní ulici uÏ hladce pfiekonal poslední pfiekáÏku, spojenou s moÏn˘m stfietem dvou radikálnû odli‰n˘ch civilizací. VernisáÏ druhé v˘stavy star˘ch pohlednic v zaplnûném „dvofie u DienstpierÛ“ na Námûstí legií pak uÏ probûhla podle v‰ech pfiedpokladÛ. Pfiedstavitelé Spoleãnosti pfiátel mûsta Duchcova pfiipomnûli, Ïe zdej‰í v˘stavy nechtûjí konkurovat zámku ani muzeu, ale naplÀují zámûr oÏivit ãtvrÈ u starého nádraÏí a pfiesvûdãit obãany i pfiedstavitele mûsta o jejích pfietrvávajících kvalitách. Také proto lid, kter˘ se pÛvodnû pfii‰el pobavit, s Ïiv˘m zájmem vyslechl informace místostarosty Mgr. ZbyÀka ·imbery o postupné obnovû námûstí i jiÏního mûsta vãetnû vyuÏití b˘valé polikliniky a stálého úsilí o záchranu a obnovu starého nádraÏí. Se zájmem naslouchal i vodník Lubo‰ Rájek, kter˘ pak vodou z rybníku Barbora s velk˘m zaujetím pokfitil jiÏ tfietí minikatalog star˘ch pohlednic, tento-
krát nazvan˘ „Duchcovské pamûtihodnosti“. Záliba v prohlíÏení star˘ch pohlednic a jejich sbûratelství je urãit˘m fenoménem dne‰ní doby. Hledá v návratech do minulosti ãasto nenávratnû ztracenou pohodu i krásu. Není proto bez zajímavosti, Ïe na v˘zvu v Duchcovsk˘ch novinách reagovaly dvû desítky obãanÛ, ktefií se tím pádem na v˘stavû, sponzorované Severoãesk˘mi doly a Mûstem Duchcov, rovnûÏ podílejí. V improvizované v˘stavní síni „ve dvofie u DienstpierÛ“ (Námûstí legií 11), kterou opût poznáte podle vyvû‰eného mûstského praporu, se aÏ do 30. záfií 2008 prezentuje zhruba 270 pohlednic a fotografií oblasti kolem rybníku Barbora a mûstského jádra s nejv˘znamnûj‰ími duchcovsk˘mi památkami. ¤adu pamûtihodností jsme jiÏ bohuÏel museli oÏelet, ale o to více bychom se mûli snaÏit uchovat v‰e, co nám zbylo. To jsou také nejãastûj‰í reakce náv‰tûvníkÛ, zálibnû „proãítajících“ obrázky na star˘ch pohlednicích aÏ do sebemen‰ích detailÛ. V˘stava je otevfiena ve stfiedu od 10.00 do 12.00 hod. a o sobotách a nedûlích mezi 14.00 a 16.30 hod., ale telefonicky (417 835 320) se snadno dohodnete i na jiném termínu náv‰tûvy. Pavel KOUKAL
Co víme nebo nevíme o odpadech? VáÏení ãtenáfii, v této pravidelné rubrice se budete setkávat s informacemi o odpadech. Vûfiíme, Ïe se Vám cyklus informativních ãlánkÛ od spoleãnosti Elektrowin bude líbit a Ïe v nûm najdete spoustu zajímavostí. RR
Povinností posledního prodejce je podle platného zákona o odpadech mimo jiné informovat spotfiebitele o poÏadavku, aby elektrozafiízení nebyla odstraÀována spolu se smûsn˘m komunálním odpadem, ale aby byla odkládána buì do míst k tomu urãen˘ch, napfi. vyhlá‰kou obce, nebo míst zpûtného odbûru. ZároveÀ v‰ak zákon poslednímu prodejci ukládá povinnost zajistit, aby spotfiebitel mûl pfii nákupu nového elektrozafiízení moÏnost odevzdat k zpûtnému odbûru pouÏité elektrozafiízení v místû prodeje ãi dodávky, a to ve stejném poãtu kusÛ prodávaného elektrozafiízení podobného typu a pouÏití, tzv. kus za kus. To v‰e nabylo úãinností jiÏ 13. srpna 2005. Sbûr vyfiazen˘ch elektrozafiízení od zákazníkÛ Akciová spoleãnost Elektrowin jakoÏto provozovatel kolektivního systému zaloÏeného v˘robci pro plnûní povinností zpûtného odbûru elektrozafiízení, velk˘ch a mal˘ch domácích spotfiebiãÛ, náfiadí a nástrojÛ nabídla prodejcÛm
FOTO: ARCHÍV ELEKTROWIN
Prodejce mÛÏe ovlivnit chování spotfiebitele
Pfii nákupu nového spotfiebiãe je prodejce povinen od vás pfievzít vyslouÏil˘ elektrospotfiebiã podobného typu - jednodu‰e kus za kus. moÏnost zapojení do systému a pomoc pfii dodrÏení povinností stanoven˘ch zákonem prodejcÛm. Pokud se prodejci registrují v systému (jednoduchá bezplatná registrace), nejenÏe mají zdarma moÏnost získat informaãní materiály pro spotfiebitele, ale také mají moÏnost spotfiebiãe, které jim zákazníci pfiinesou pfii nákupu nov˘ch,
Prodejny s elektrozafiízením jsou vybaveny materiály pro spotfiebitele, kde najdou v‰echny informace k tomu, jak zacházet s vyslouÏil˘mi elektrospotfiebiãi
odevzdat bezplatnû do nejbliωích míst zpûtného odbûru nebo objednávat odvoz spotfiebiãÛ pfiímo z prodejny. Nûktefií prodejci jiÏ roz‰ífiili tyto moÏnosti i o moÏnost odebírání spotfiebiãÛ i bez vázání na nákup nového. KaÏdopádnû je kaÏd˘ zaregistrovan˘ prodejce oznaãen samolepkou s potfiebn˘mi informacemi pro spotfiebitele. Zde je uvedeno i nejbliωí dal‰í místo urãené k zpûtnému odbûru. Podmínkou spolupráce je pfiedávání pouze kompletních spotfiebiãÛ, proto je i prodejce vázán povinností odebírat od zákazníkÛ pouze kompletní spotfiebiãe. Pokud je zafiízení nekompletní (napfi. chybí kompresor u ledniãky), má právo je odmítnout a elektrozafiízení od nûho nepfievzít. DÛvodem je jednak ochrana obsluhy prodejny a jednak Ïivotního prostfiedí, protoÏe z po‰kozen˘ch spotfiebiãÛ mohou unikat nebezpeãné látky a na to provozovna není zafiízena. Takové elektrozafiízení je nutné pfiedat odborníkÛm - nejãastûji vy‰kolen˘m pracovníkÛm sbûrného dvora - a dále s takov˘m spotfiebiãem nakládat jako s nebezpeãn˘m odpadem. Spotfiebiãe odváÏené od posledních prodejcÛ jsou pfiedávány recyklaãním zafiízením, která ho odborn˘m zpÛsobem demontují, oddûlí jednotlivé materiály, které pak pfiedávají pfiedev‰ím k materiálovému vyuÏití. DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
7 / 2008
Z redakãní po‰ty ■ JiÏ nûkolik let v Duchcovû nebydlím. Dûní ve mûstû v‰ak nadále sleduji pfies internetové stránky mûsta, informacemi od znám˘ch, ãinností v místní organizaci âRS a kaÏdomûsíãním pfieãtením Duchcovsk˘ch novin. DN získávám rÛznû od nûkterého ze znám˘ch „duchcovákÛ“, kter˘ je má jiÏ pfieãtené. JiÏ nûkolik ãísel zpût se hrozím jejich otevfiení a ãtení dal‰ích a dal‰ích ãlánkÛ „taky odborníkÛ“ na ochranu a údrÏbu flory a fauny. Je chvályhodné, Ïe na území mûsta existují jak jednotlivci, tak i skupiny lidí, ktefií mají tak blízko k na‰í pfiírodû. Zajímalo by mû v‰ak, kde se najednou vzalo tolik renomovan˘ch odborníkÛ na profiezávání a kácení stromÛ resp. na hnízdûní ãápÛ a podobnû. Domnívám se, Ïe redakce DN by mohla zaloÏit samostatnou pfiílohu vûnovanou pouze této problematice. Netvrdím, Ïe otázka Ïivotního prostfiedí není dÛleÏitá - ba naopak - ale myslím, Ïe jsou jiné - oÏehavûj‰í - problematiky ve mûstû, které obãany zajímají. A pokud se o nich bude psát, nebudou vznikat mezi lidmi fámy a dohady. Ing. Jan Záhofi, BÍLINA
■ Dne 22.8.2008 uplynul 1 rok od chvíle, kdy nás náhle opustil ve vûku 59 let nበmilovan˘ manÏel, otec, bratr a dûdeãek, pan Josef Vích. S láskou FOTO: ARCHIV RODINY vzpomínají manÏelka Vûra, syn Josef a dcera Vûra s rodinami, sestry Marcela a Hana s rodinami. ■ Ode‰el drah˘ bez rozlouãení tak náhle, Ïe tûÏko k uvûfiení. Dne 22.9.2008 to bude rok, kdy nás opustil nበsyn a bratr, p. EvÏen Marton. Stále vzpomíná FOTO: ARCHIV RODINY matka, Jan a Pavel a Irena s rodinami. Vûnujte mu tichou vzpomínku.
■ V srpnu uplynulo 10 let, co nás navÏdy opustil nበmilovan˘ manÏel, tatínek, zeÈ a kamarád, Ondfiej Pojedinec. Kdo jste ho znali, vûnujte mu tichou vzpomínku. FOTO: ARCHIV RODINY Nikdy nezapomeneme, manÏelka Ivana, dûti Ondra a Ivanka. ■ 29.8.2008 je tomu deset let, co nás navÏdy opustil námi milovan˘ syn, bratr a otec Ondfiej Pojedinec. V‰ichni, co jste ho znali, vzpomeÀte s námi. Stále vzpomíná maminka KrÀanská s rodinou. ■ Poãátkem ãervence 2008 se uskuteãnilo stûhování pozÛstalosti po akad. sochafii Franti‰ku Rabelovi, ãestném obãanovi mûsta Duchcova. Ten vût‰inu své pfiedev‰ím sochafiské tvorby odkázal mûstu Duchcov. Konkrétní podûkování za velmi dobrou spolupráci patfií zamûstnancÛm Technick˘ch sluÏeb mûsta Duchcova, s. r. o., Janu Schäferovi, Josefu Dzurkovi a Miroslavu ·andorovi. Za památkovou a muzejní komisi RMD Pavel Koukal a Jaroslav Drbohlav
■ Za úãelem setkání b˘val˘ch spoluÏákÛ po ‰edesáti letech se hledá paní Krista Korsová (dívãí pfiíjmení), v té dobû bytem Husova 21, Duchcov. Prosím ozvûte se na telefonní ãíslo: 604 982 201, p. Alois Zabloudil. ■ Dne 16.9.2008 uplynou 4 roky od úmrtí paní Vlasty Burkovcové. Vzpomínají manÏel Standa Burkovec s dcerou a rodinou.
■ Dne 13.7.2008 oslavila na‰e maminka paní AlÏbûta Kökenyová své 85. narozeniny. Dûkujeme tímto pí Rubá‰ové, pí Soukupové a vedení mûsta za krásné blahopfiání a dárek. Do dal‰ích let jí pfiejeme stálé zdraví a dostatek optimismu. Syn a dcera s rodinou.
MùSTSKÁ MùSTSKÁ POLICIE POLICIE DUCHCOV DUCHCOV ul. ul.Míru Míruã.1, ã.1,Duchcov Duchcov
TEL.TEL.âÍSLO: âÍSLO: 602 420 919, 602 420 919, 417 417 514 514 450 450 DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
8 / 2008
FOTO: ARCHIV MUZEA
■ Je‰tû jednou dûkuji touto cestou pí Rubá‰ové a pí Soukupové a p. starostovi KÀourkovi za blahopfiání k m˘m 80tinám. Velmi mû to potû‰ilo a za kytiãku. V. Lehmannová, Duchcov.
MUZEUM MùSTA DUCHCOVA A KLUB CAUDATA Vás zvou na v˘stavu Ïiv˘ch ocasat˘ch obojÏivelníkÛ
„Tajemn˘ salamandr II.“ VernisáÏ v˘stavy probûhne v Poppelovû v˘stavní síni Muzea mûsta Duchcova v nedûli 31.srpna 2008 od 16.30, její souãástí bude autorské ãtení povídky o velemlokovi znám˘m literátem Arnoldem Nowickim a kfiest dal‰í broÏurky z pfiírodovûdné fiady muzejních monografií. V˘stava Ïiv˘ch mlokÛ potrvá do
13. záfií 2008, otevfieno bude dennû od 9 do 17 hodin.
Organizátofii leto‰ních mezinárodních závodÛ lodních modelÛ fiízen˘ch rádiem poru‰ili letos v‰echny podmínky, stanovené odborem v˘stavby a Ïivotního prostfiedí podle zákona na ochranu pfiírody a krajiny. Poru‰ili i v‰echny sliby a tím i opatfiení pro ochranu vodního ptactva v dobû hnízdûní a vyvádûní mláìat. Obãanská sdruÏení v Duchcovû proto podala k pfiíslu‰n˘m orgánÛm na ochranu pfiírody a krajiny podnût na zákaz konání tûchto závodÛ na rybníku Barbora. Zcela náhodnû jsem se stala svûdkem, kdy se labutí rodinka bûhem závodÛ dostala do závodní dráhy a byla tak sevfiená ze v‰ech stran, Ïe nemûla úniku a byla smrtelnû ohroÏena prudce svi‰tícími loìkami. Pfiitom v podmínkách pro závody byla stanovena a organizátory i zaruãena taková ochrana, Ïe se vodní ptactvo do závodní dráhy nedostane. A bylo i slibováno, pokud by se tak náhodou stalo, Ïe organizátofii závod zastaví a labutû s kachnami odvedou do bezpeãí. To se ale nestalo. Bezprostfiednû byla i bûhem závodÛ ohroÏena i kachna divoká s osmi asi 10-denními mláìaty. Den po závodech v‰echna kachÀátka zmizela. Svûdectví bylo oznámeno i na Policii âR. Mohou v‰ak tfii dny závodûní nûkolika desítek jedincÛ v Duchcovû i nadále ohroÏovat vodní ptactvo a váÏnû naru‰ovat cel˘ ten „zázrak pfiírody“, z kterého se tû‰í Duchcov‰tí i lidé z dalekého okolí? Ochrana divokého ptactva v dobû hnízdûní je navíc platná v celé Evropské unii! Vûra Barto‰ková
FOTO: V. BARTO·KOVÁ
Lodní modeláfii zcela selhali
V¯ROâÍ CYKLOSTEZKY Je to aÏ neuvûfiitelné, ale v záfií 2008 je to jiÏ 10 let, co byla za úãasti dolÛ Chomutov, které pfiispûly finanãnû, Mûsta Duchcova, které projekt realizovalo a Spoleãnosti pfiátel mûsta Duchcova, které toto iniciovalo, slavnostnû otevfiena cyklostezka. Zaãínala na konci Horské ulice a zámecké zahrady, vedla pfies b˘valou osadu Pokrok k Louãenskému potoku a pak odboãila k rybáfiské ba‰tû. Pozdûji byla u paty osady Pokrok vybudovaná nauãná stezka s historií osady, faunou a florou. Ta je bohuÏel stále terãem vandalÛ a TS ji musí opravovat. SPMD by ráda s touto stezkou seznámila více obãanÛ a hlavnû rodin s dûtmi. Proto pfiipravila na úter˘ 23. 9. 2008 procházku celou trasou. Sejdeme se v 16 hod. na zaãátku cyklostezky na rohu zámecké zahrady, kde konãí Horská ulice. Pro dûti bude pfiipraven soutûÏní kvíz, dospûlí se seznámí se zajímavostmi trasy a cyklisté si ji zatím mohou nûkolikrát projet, neÏ se v‰ichni sejdeme na konci trasy, u rybáfiské ba‰ty. Technické sluÏby Duchcov nám cyklostezku upraví, a tak nezb˘vá neÏ doufat, Ïe nebude pr‰et. za SPMD Marie Polívková
Ohlas na ãlánek v Teplickém deníku z 4.7. „Nelíbí se jim vyÏití pro mládeÏ“ Forma, jaká se objevila v Duchcovû na vyÏití volného ãasu na‰í mládeÏe, se mi vÛbec nelíbí. Postrádá snahu o dialog. Nevûfiím, Ïe na Mûstû organizátofii nena‰li pochopení a Ïe byli dokonce vyhozeni. Styl rud˘ch plakátÛ a silná kritika nic nefie‰í. Naopak vyvolává reakce. Pfii tom sám Dan Lep‰í pomáhal vybírat program pro mládeÏ na Casanovské slavnosti. Byla jsem tam a mohu potvrdit, Ïe pro samotnou mládeÏ tam bylo více hudby neÏ pro stfiední generaci. A poznámka o Casanovovi, jak bylo jeho období ‰Èastné, neodpovídá pravdû. On proÏil tûch 13 let v Duchcovû jako mrzut˘ pán, kter˘ si stále stûÏoval na chování sluÏebnictva. V˘rok Dana Lep‰ího, Ïe ho mûsto ofiezalo a odsunulo rockov˘ festiválek na kraj mûsta na fotbalov˘ stadiónek, vzbuzuje spí‰e rozpaky, protoÏe kam
jinam s hluãnou hudbou jít, neÏ na stadión. To to chtûl uspofiádat v zámecké zahradû? Chtûla bych této skupince mlad˘ch lidí vzkázat, Ïe v Duchcovû pofiádá Kulturní dÛm plno hodnotn˘ch akcí, na kter˘ch je není vidût. Napfiíklad Divadelní pfiedstavení, hodnotné programy váÏné hudby, koncerty vynikajících umûlcÛ, vystoupení znám˘ch hercÛ a hereãek. Kdepak jsou v tu dobu, Ïe nejsou vidût? Samozfiejmû, je stále co zlep‰ovat i v nabídce programÛ pro mládeÏ, v tom je chápu, ale touto formou se to dûlat nedá. Vûfiím tomu, Ïe fieditelka DK v Duchcovû Marika Dra‰arová i starosta Mûsta Duchcov Petr KÀourek snahu o spolupráci mají. TakÏe mládeÏi, nikoliv útok, ale dialog. Marie Polívková Duchcov DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
9 / 2008
Vystoupím z klubu lodních modelářů! a zaloÏím obãanské sdruÏení na ochranu pofiadatelÛ sportovních setkání. To proto, Ïe zanedlouho bude mezi nejvyspûlej‰ím savcem v pfiírodû „pofiadatel“ nejohroÏenûj‰ím druhem. JiÏ dnes ohroÏují „pofiadatele“ sportovních setkání individua, sami se povy‰ující do role toho nejlep‰ího „ochránce pfiírody“. A to fakticky! Mnû jako rozhodãímu na respektovaném mezinárodním závodu lodních modelÛ v Duchcovû bylo vyhroÏováno jak˘msi obãanem prohla‰ujícím se za Hnutí Duha (mnû se neprokázal), Ïe budeme-li pokraãovat v jízdách, tak po lodích zaãne stfiílet. A to proto, Ïe ohroÏujeme vodní ptactvo. Vzato zcela rozumnû, je pravda, Ïe lodní model fiítící se rychlostí padesát km za hodinu ohroÏuje vodní ptactvo. Stejnû tak ohroÏuje i samotného ãlovûka (závodníka, pofiadatele i pfiihlíÏejícího náv‰tûvníka). JenÏe ãinností, kter˘mi ãlovûk ohroÏuje sám sebe nebo jiné druhy v pfiírodû je nespoãet. A tak nejvyspûlej‰í savec pfiírody z dÛvodu uvûdomûní si ohroÏení sama sebe si vytváfií pravidla svého jednání k minimalizaci dÛsledkÛ takového jednání a sníÏení míry ohroÏení. âiní tak jak pfii fiízení vozidla, kdy ohroÏuje ostatní úãastníky (neboÈ tak jako loì mÛÏe trefit kaãenku, tak auto mÛÏe trefit chodce), ãiní tak i ve v˘robních provozech a jin˘ch ãinnostech, kdy ohroÏuje sám sebe (prsty se do lisu nestrkají). A stejnû tak si vytváfií pravidla pro soutûÏní klání, aby minimalizoval míru po‰kození zdraví v‰ech úãastníkÛ. Ale i tak, jak
víme, k po‰kození zdraví, a to i smrtelnému, dochází (zásah jiného úãastníka o‰tûpem, pád branky na mladého fotbalistu). Dnes nikdo nepochybuje, Ïe by mohla existovat mezinárodní organizace pofiádající soutûÏní setkání, která mohou mít negativní vliv na pfiírodu a pravidla soutûÏe by tyto negativní vlivy ignorovala. A i pofiadatelé soutûÏe lodních modelÛ v Duchcovû dÛslednû minimalizují moÏná ohroÏení, a to jak ve vztahu k ãlovûku, tak ve vztahu k ostatní pfiírodû. MoÏná i proto, a zaklepejme to na dfievo, je‰tû nikdy za témûfi dvacetileté pofiádání soutûÏí nedo‰lo ke skuteãné ‰kodû. Jsou v‰ak v Duchcovû spoluobãané, jimÏ tato soutûÏ, její kvalita a evropsk˘ vûhlas nic nefiíká. A pak jsou spoluobãané, jimÏ doslova pije krev. A ti duchcovského pofiadatele soustavnû kaÏdoroãnû osoãují. První záminka byla pouÏité palivo. Pravda, nejsou profesí chemici, ale kdyby pouÏité palivo bylo ‰kodlivé pro pfiírodu, tak by asi tyto závody byly nemyslitelné v Nûmecku, Francii nebo Rakousku. I pfii vûdomí této skuteãnosti napadali duchcovského pofiadatele, dokud nedoloÏil nezávadnost pouÏitého paliva. (zaplatili to pfiíznivci, ne odpÛrci) Pak se na‰el jin˘ problém - pfií‰erná hluãnost. Pofiadatel byl nucen zajistit oficiální mûfiení hluãnosti hygienickou sluÏbou. A je to tak správnû, mûfiení neprokázala poru‰ování norem a odpÛrci ztratili dal‰í zástupn˘ dÛvod k prosazení svého cíle - za kaÏdou cenu zamezit
âESK¯ ZAHRÁDKÁ¤SK¯ SVAZ, P¤EDSTAVENSTVO ÚZEMNÍHO SDRUÎENÍ TEPLICE A II. ZO âZS DUCHCOV PO¤ÁDAJÍ U P¤ÍLEÎITOSTI 40. V¯ROâÍ ZALOÎENÍ II. ZO DUCHCOVù
Okresní v˘stavu ovoce, zeleniny, kvûtin a kaktusÛ ve dnech 18. - 21.9.2008 v ekologické základní ‰kole A.Sochora v Duchcovû (na kfiiÏovatce ulic Osecká a Teplická) Slavnostní zahájení - ãtvrtek 18.9 v 16.00 hod. • MaÏoretky, Duchcovsk˘ pûveck˘ sbor, pfiedání vyznamenání zakládajícím ãlenÛm • Vystavovat mimo jiné budou i Botanická zahrada, Arkádie, Klub bonzaistÛ, Vãelafii, Kaktusáfii Otevfieno pátek,sobota - 9.00 - 17.00, nedûle - 9.00 - 12.00 Pfiedná‰ky: sobota 10.00- dr.Pele‰ka k aktuálním problémÛm Pátek 14.00 -Vojtûch Zavadil - Venezuela Po celou dobu v˘stavy je zaji‰tûna poradenská sluÏba V sobotu 19.9.od 16.00 hod. pofiádá II.ZO ve svém areálu zahradní slavnost. K poslechu a tanci bude hrát multiinstrumentalista Karel Walter. • Vstupné dobrovolné DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
10 / 2008
konání soutûÏí v Duchcovû. (mûfiení zaplatili pfiíznivci, ne odpÛrci) Co dál? No pfiece úhyn labutí! Ano, úhyny labutí v nûkter˘ch letech byly. Byly v‰ak jak po závodech, tak i pfied konáním závodÛ, a dokonce i kdyÏ se závody nekonaly. Labutû nehynuly z dÛvodÛ konání soutûÏí, ale z dÛvodÛ stravy z na‰eho vyhnívajícího dna rybníka, ale taky proto, Ïe spolkly háãek s vlascem. A taky proto, Ïe nakrmení labutû ãerstv˘m chlebem není to pravé ofiechové. (a i rozbory uhynul˘ch zvífiat zaplatili pfiíznivci, ne odpÛrci) A dne‰ní dÛvod pro zru‰ení závodÛ v Duchcovû? Ne zcela jednodu‰e prokazateln˘ stres vodního ptactva. Jak se to pozná? Podle Vûry Barto‰kové (DN ãervenec) „zv˘‰en˘m bojem mezi labutûmi a kachnami o své teritorium“, anebo i tím, Ïe „mláìata pronikla aÏ na závodní dráhu“. Já to vidím jinak. Labutû plavou ke kaÏdému ãlovûku, kterého vidí u bfiehu. Jdou se nakrmit, jsou tomu nauãené. A kdyÏ se jim tam pfiiplete kachna, tak ji vyÏenou. O labuti je známo, Ïe je „nenaÏraná“ a o svoji stravu se nedûlí. A mláìata? Byly to kaãenky, kdosi je krmil u v˘pustû, a kdyÏ dokrmil, tak se bezstarostnû vydaly napfiíã jízdní dráhou. Ne ze stresu, ale zkrátka jim ten hluk ani ty potvory jezdící po vodû nevadily. A tak pofiadatel musel jízdu lodí zastavit a kaãenky v klidu odplavaly. V‰e tak, jak to má b˘t. Nikomu se nic nestalo a to je dobfie. Nakonec jen jednu otázku. Proã si pfiedsedkynû organizace ãítající nûkolik jednotlivcÛ a mluvící o desetiletém odporu obãanÛ proti tûmto závodÛm, nezadá legitimní prÛzkum vefiejného mínûní u profesionální firmy (napfi. STEM)? Otázka 1 (odpÛrcÛ) - Myslíte, Ïe závody lodních modelÛ na rybníku Barbora v Duchcovû místní pfiírodû nebo vodnímu ptactvu ‰kodí? Ano, spí‰e ano, ne, spí‰e ne Otázka 2 (pfiíznivcÛ) - Mûla by se tato sportovní událost pfiesunout do jiného mûsta republiky? Ano, spí‰e ano, ne, spí‰e ne. Bylo by to regulérní pro obû strany sporu, takhle mluví Vûra Barto‰ková jen za svoji malou „spoleãnost pfiátel“. PS: A jen tak bokem by se v prÛzkumu mohla objevit otázka - jak se vám líbil ohÀostroj pro ãápa??? Václav Alloush, obãan mûsta Duchcova
OKURKOVÁ SEZÓNA své velké v˘roãí, okresní v˘stavu ovoce, kvûtin a zeleniny (viz plakát na jiném místû listu) a dostali od rady mûsta pfiedãasn˘ „dárek“ ve formû odmítnutí navrÏeného zablokování poloviny nájemného na havarijní úãely. Rada mûsta tak jen potvrdila celostátní v‰eobecn˘ trend odsunutí nechtûn˘ch zahrádkáfiÛ na vedlej‰í kolej. Kde zÛstaly ony proklamované sliby nûkter˘ch radních o nutnosti fie‰ení této situace? Hlasování totiÏ dopadlo jednoznaãnû, v‰ichni byli proti!!!! Zahrádkáfii tak zÛstávají jedinou zájmovou organizací, která mûstu platí nemal˘ nájem za plo-
chy b˘valé v˘sypky, kterou zúrodnili vlastními silami. No jistû, mûsto potfiebuje peníze pro bohaté tenisty nebo pro zaplacení pár fotbalov˘ch v˘sledkÛ k udrÏení 1.A tfiídy a peníze dÛchodcÛ se velmi hodí. A tak potû‰ilo jen intenzivní sekání travnat˘ch ploch ve mûstû, které se pfiece jen v polovinû prázdnin doãkalo jejich kvalitního upravení. Sice na úkor spánku, protoÏe sekaãky hfimûly od 6. hodiny ranní, ale pfiesto díky technick˘m sluÏbám za to. A pak, Ïe se nic nedûje... Mgr.Robert Töpfer
FOTO: V. BARTO·KOVÁ
Koãky línû podfiimují ve stínu, dûti se cákají v bazénu, maminky zavafiují okurky, dÛchodci se na laviãkách v zámecké kochají ãapí rodinkou a tátové u pivínka rozebírají ‰ance na právû zaãínající olympiádû. Prostû okurková sezóna, nic se nedûje. Ale, jak fiíká Miroslav Donutil, pofiád se nûco dûje. Poklidnou prázdninovou hladinu zãefiil hned na zaãátku ãervence Dan Lep‰í sv˘m prohlá‰ením, Ïe byl vyhozen z radnice pfii projednávání rockového koncertu. Ale, ale, ale, tûÏko si pfiedstavit, Ïe by nûkdo nûkoho vyhazoval za fligr z radnice. V ãem byl problém? Îe se pofiadatelství ujal DÛm kultury? Îe se konal na fotbalovém stadionu a ne na námûstí? I slavní Kabáti vystupovali na fotbalovém stadionu. A kde nakonec zÛstali ti mladí? Úãast zachraÀovaly spí‰e stfiední vrstvy a zdaleka nebyla tak hojná, jak by si i slavná Mewa pfiedstavovala. Za touto nesmyslnou kampaní proti radnici v‰ak zfiejmû stojí jen jedinec, neboÈ vedení obãanského sdruÏení ·ance pro Duchcov, která je v ãlánku zmiÀována, o prohlá‰ení Dana Lep‰ího nemá ani tu‰ení. A urãitû by s ním nesouhlasilo, vÏdyÈ pfiece její zastupitelé vûdí, Ïe kultura má na radnici vÏdy zelenou. I zpackan˘ plakát jde na vrub pofiadatelÛ a ne Domu kultury. A víte, Ïe se koneãnû zaãne s v˘stavbou Lídlu na území porcelánky? Ano, prÛtahy a dohady skonãily a stavbû jiÏ tak nic nebrání. Koneãnû také nemocnice od mûsta pfiebrala i pozemky v areálu, a tak vûfiíme, Ïe se pacienti v brzké dobû doãkají upraven˘ch a posekan˘ch ploch, aby napfi. na LDN nelezl plevel aÏ do oken pokojÛ. Toto oddûlení by od nového vedení nemocnice vÛbec zaslouÏilo vût‰í pozornost, vÏdyÈ pacienti zde leÏí na zrezivûl˘ch nefunkãních postelích, kde je spí‰e zapotfiebí hrubá síla neÏ um k jejich sklopení nebo narovnání. Pojízdn˘ch jídelních stolkÛ je katastrofální nedostatek, a tak mnohdy si pfiíbuzní musí rÛzné stoleãky nosit sami, aby se pacienti mûli jak najíst. Klobouk dolÛ pfied obûtav˘mi sestfiiãkami, které zde pracují. V této souvislosti je nutno zmínit krásné gesto pofiadatelÛ nádherného veãera milostn˘ch písní „RÛÏe pro Casanovu“, kdy v˘tûÏek celého koncertu vûnovali nemocnici právû na tyto úãely. Zahrádkáfii intenzivnû pfiipravují, na
Ekologická katastrofa hrozí na bfiehu rybníku Nikdo asi netu‰il, Ïe pokácení aleje stromÛ v ulici Mar‰ála Konûva bude mít tak rychlé a závaÏné následky. Kfiídlatka, jedna z nevíce agresivních rostlin na území na‰í republiky uÏ na okraji v rybníku sice rostla, ale vzrostlé stromy jí nedovolovaly, aby se viditelnû roz‰ifiovala. Nûkolik mûsícÛ po pokácení vyrostla podél bfiehu u b˘valé aleje obfií zelená zeì a co je hor‰í - pokud se kfiídlatka podle dostupn˘ch moÏností nebude ihned a dÛslednû odstraÀovat, zahubí v rybníku v‰echno Ïivé. Zniãí cenné rákosí a s tím i hnízdi‰tû ve‰kerého vodního ptactva a naru‰í cel˘ ekosystém v˘znamného krajinného prvku. Pokud se uÏ rozrostla, tak jako teì v rybníku Barbora, bude její vyhubení trvat i nûkolik let. A protoÏe se mnoÏí rychle a „pfielétavû“, zamofií cel˘ Duchcov a první pfiijdou na fiadu okolní zahrady a nejbliωí vefiejná zeleÀ. Je tedy nanejv˘‰ nezbytné, aby se vedení mûsta a odbor v˘stavby a Ïivotního prostfiedí velmi váÏnû tímto problémem zab˘valo. A leckoho moÏná napadne - pokácení stromÛ byla hraãka, trvalo to jen nûkolik dní ... Vûra Barto‰ková
DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
11 / 2008
CO NOVÉHO V DUCHCOVSK¯CH ·KOLÁCH BILANCOVÁNÍ NA SP· DUCHCOV Konec ãervna b˘vá ve ‰kolách ãasem bilancování. Místa pfied kabinety jsou plná bilancujících ÏákÛ, ktefií povût‰inou s mírn˘m údivem v tváfii shledali, Ïe jejich v˘sledky nejsou optimální, a snaÏí se uãitelÛm vysvûtlit, Ïe je potfieba je je‰tû aspoÀ jednou vyzkou‰et. Pokud moÏno z nûãeho lehkého, aby pak jejich tatínkové, ktefií budou bilancovat nad vysvûdãením, tak ãinili v poklidu vsedû za stolem, a nikoliv v bûhu a skoku s pûnou u úst. Ale bilance se net˘ká jenom známek. V závûru ‰kolního roku se Stfiední prÛmyslová ‰kola Duchcov mÛÏe pochlubit i úspûchy, které se známkami obvykle nevyjadfiují. V odborné soutûÏi firmy Grundfos, která se t˘kala znalostí v oblasti ãerpací techniky, se Ïáci oboru Technická zafiízení budov (TZB) umístili na tfietím místû z celkového poãtu 122 úãastníkÛ z âech i Slovenska. Geodeti zase slavili krásné 6. místo v mezinárodním geodetickém pûtiboji, kde za sebou nechali více neÏ dvacet slovensk˘ch i maìarsk˘ch t˘mÛ. Je‰tû lep‰í v˘sledky má Duchcovská prÛmyslovka v soutûÏích stfiedo‰kolské odborné ãinnosti - SOâ. V krajském kole se na‰i Ïáci umístili na prvním a druhém místû s pracemi Zamûfiení reálného stavu parcel v katastrálním území Bofiislav (obor Geodézie a Ïáci O.Gregor a A.Bárta) a Vytápûní biomasou (Ïáci oboru TZB P.Mundil a V. Hilenka). Geodeti pak se svou prací skonãili i jako druzí v kole celorepublikovém. Obû SOâky byly zároveÀ pfiedstaveny na setkání autorÛ stfiedo‰kolsk˘ch prací na âVUT v rámci projektu StreTech 2008. K atmosféfie Casanovsk˘ch slavností pfiispûla duchcovská prÛmyslovka uspofiádáním orientaãního bûhu Po stopách Casanovy pro Ïáky 8. tfiíd základních ‰kol. Kromû úkonÛ, které úzce ãi vzdálenû souvisely s proslul˘m svûtákem a milovníkem, si soutûÏící mohli osahat i nûkteré geodetické pfiístroje a pomÛcky. První místo nakonec po zásluze obsadili Ïáci Z· Antonína Sochora. Casanovská tradice je tam zfiejmû nejsilnûj‰í a uãitelé mají nejvíce zku‰eností, které neváhají pfiedat vhodnou formou i sv˘m ÏákÛm. Dalo by se tedy fiíct, Ïe ãervnové bilancování nedopadá pro SP· Duchcov ‰patnû. Teì snad uÏ jen zb˘vá pfiát si, aby co nejvíce tatínkÛ zÛstalo nad leto‰ním závûreãn˘m vysvûdãením v klidu. Mgr. Bohdan Bu‰ek
OTEV¤ENÉ VYUâOVÁNÍ - KONCEPCE V¯UKY 21. STOLETÍ Na Z· A.SOCHORA od záfií zahajujeme dal‰í novinkou ve v˘uce ÏákÛ 3.roãníku. Chceme: - promûnu ‰koly - akceptovat dítû jako samostatnou osobnost a respektovat jeho individuální potfieby - efektivnû uplatÀovat nové metody, formy práce a stfiídat volné a fiízené ãinnosti - vycházet z pfiirozen˘ch potfieb ãlovûka - dát Ïákovi moÏnost podílet se na svém vzdûlávání, tzn. zajistit mu moÏnost volby DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
12 / 2008
Co je charakteristické pro otevfiené vyuãování? Pfii otevfieném vyuãování se rozvíjí klíãové kompetence, které stanovuje Rámcov˘ vzdûlávací program pro ZV. Vyuãování se „otevírá“, tzn. Ïák má vût‰í svobodu pfii rozhodování, jak se „zmocnit“ uãebních obsahÛ. Aktivnû si osvojuje poznatky, volí si sám ãinnosti. Uãitel se stává partnerem a pomocníkem pfii naplÀování cílÛ, uãení pfiestává b˘t procesem v‰tûpování znalostí a dovedností fiízen˘m jen uãitelem. Jedním ze základních znakÛ otevfieného vyuãování je poskytnutí podstatnû vût‰í míry svobody ÏákÛm. Ti pfiebírají mnohem více odpovûdnosti za plánování vlastního uãení i za uãení samotné, více neÏ je ve ‰kolách zatím obvyklé. Mají moÏnost sami si svou práci organizovat. Pfii otevfieném vyuãování probíhá v˘uka podle pravidel, která zohledÀují jin˘ zpÛsob vyuãování a uãení. Pravidla si vytváfiejí Ïáci sami, za pomoci uãitele. Pravidla musí b˘t jednoduchá a pfiehledná. „Tradiãní rozvrh“ hodin se nahrazuje „rozvrhem ãinností“. První tfii vyuãovací hodiny jsou vûnovány hlavním pfiedmûtÛm - vytváfiejí blok - a poté se v˘ukou prolínají v‰echny v˘chovy. Jsou ov‰em vymezeny úkoly a ãinnosti vyuãujícího, a úkoly a ãinnosti ÏákÛ. KaÏd˘ Ïák má svÛj „T˘denní plán práce“. Jedná se o seznam úkolÛ, které Ïák plní bûhem t˘dne. Na konci t˘dne, si kaÏd˘ vypracuje své hodnocení a sebehodnocení celot˘denní práce. Dal‰í nezbytností je Projektová metoda, která je v˘znamnou alternativou k tradiãnímu pojetí v˘uky. Pfii otevfieném vyuãování se ãasto vyuÏívá. Její podstatou je pfiedloÏení urãitého úkolu, kter˘ má komplexnûj‰í charakter a kter˘ dûti musí fie‰it. DÛleÏité je také uspofiádání uãebny pro otevfiené vyuãování. Vypl˘vá z poÏadavkÛ na organizaci práce v tomto didaktickém konceptu. Dûtem je tfieba poskytnout mnohem více moÏností pro vnitfinû motivované uãení. To vyÏaduje zásadní zmûnu tradiãní ‰kolní místnosti. Dûti zde mají pracovní stoly ve tvaru mnohoúhelníkÛ, neboÈ ãást práce probíhá ve skupinách, mají skfiíÀky a regály s pofiadaãi na Ïákovská portfolia, místo na v˘tvarné potfieby, tfiídní knihovnu, audiovizuální techniku, PC, diaprojektor apod. Ve tfiídû jsou uãební zóny, místo pro odpoãinek, plnû vyuÏity jsou i stûny tfiídy. NejdÛleÏitûj‰í je v‰ak spolupráce rodiãÛ. Rodiãe mohou spolupracovat s vyuãujícím pfii v˘uce a pomáhat pfii rÛzn˘ch projektech, ãinnostech, akcích a plnû se tak zapojit do v˘uky jako asistenti. Vûfiíme, Ïe na‰e nová koncepce bude pfiijata kladnû a v˘sledky ÏákÛ a uãitelÛ se dostaví velmi brzy. Zvlá‰tû u ÏákÛ, ktefií budou pokraãovat na víceletém gymnáziu a jin˘ch typech v˘bûrov˘ch ‰kol. Zde volnû naváÏí na tento typ v˘uky. Zveme a vítáme v‰echny, nejenom rodiãe na‰ich ÏákÛ, ktefií mají zájem se na na‰i v˘uku podívat. Mgr.Ivana Kulhavá, fieditelka ‰koly
FOTO: ARCHIV ·KOLY
PADÍKY PRO ALÍKY - ·kolní druÏina Z· A.Sochora vyhlásila pro Ïáky celé ‰koly akci s názvem ,,Padíky pro alíky“. Cílem akce bylo nasbírat co nejvíce padesátníkÛ jejichÏ platnost bude v srpnu konãit, a podpofiit tak v˘stavbu nového domova pro aligátory ústecké ZOO - Libora a Eli‰ku. Akce mûla velk˘ úspûch a tak se ,,padíkÛ“ se‰lo témûfi devût set.
Na závûr ‰kolního roku nav‰tívili Z· A.Sochora zástupci Policie âR spoleãnû se zástupcem nûmecké policie. ÎákÛm pfiiblíÏili nároãnou práci policistÛ a pfiedvedli pracovní postupy pouÏívané v praxi.
ORNITOLOGICKÁ vycházka
FOTO: ARCHIV ·KOLY
Ke konci ‰kolního roku podnikli Ïáci 4. a 5. tfiídy Z· J. Pe‰aty zajímavou pfiírodovûdnou vycházku do okolí Duchcova. âlenové ornitologické skupiny pfii Bílinské pfiírodovûdné spoleãnosti dûtem ukázali odchyt pûvcÛ do nárazov˘ch sítí a jejich krouÏkování. Îáci mohli zblízka pozorovat strnada obecného, samiãku i sameãka zvonka zeleného, s˘koru koÀadru, mládû kosa ãerného, pûnici slavíkovou, cvrãilku fiíãní, Èuh˘ka obecného a sedmihláska hajního. O kaÏdém druhu se dozvûdûli zajímavé informace a ti nejodváÏnûj‰í, ktefií se nebáli pfiípadného ptaãího klovnutí, si mohli vzít opefience do ruky. Dûti téÏ vidûly, jak se chycení ptáãci ze sítû vyndavají, aby se nezranili. Ani foÈáky nezahálely a akce se ÏákÛm velmi líbila. Mgr. M. Hanzlíková
DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
13 / 2008
Základní umělecká škola I VA N A
K AWA C I U K A
Kubicov˘ch 2/692 - 419 01 Duchcov, pfiíspûvková organizace Tel./fax: 417 835 357 • E:mail:
[email protected] Internetové stránky: www.zusduchcov.cz ZÁKLADNÍ UMùLECKÁ ·KOLA IVANA KAWACIUKA V DUCHCOVù VE ·KOLNÍM ROCE 2008/2009 NABÍZÍ: Hudební obor: • V˘uka od 5 let. Pfiípravná hudební v˘chova, I. a II. stupeÀ, roz‰ífiené studium • Velk˘ v˘bûr nástrojÛ: klavír, keyboard, zobcová flétna, klarinet, saxofon, trubka, kytara, elektrická kytara, housle, sólov˘, muzikálov˘ a sborov˘ zpûv, akordeon • Individuální pfiístup k moÏnostem a talentu dûtí • MoÏnost uplatnûní v komorních souborech • Pravidelná vystoupení na koncertech v sále ‰koly, na vernisáÏích a dal‰ích akcích • Úãast ÏákÛ v soutûÏích • Pfiíprava na stfiední a vysoké ‰koly umûleckého smûru
• MoÏnost zapÛjãení hudebních nástrojÛ • Poboãka v Oseku, Zabru‰anech a v Hrobu • Duchcovsk˘ pûveck˘ sbor rodiãÛ a ÏákÛ ‰koly V˘tvarn˘ obor: • V˘uka od 5 let. Pfiípravná v˘tvarná v˘chova, I. a II. stupeÀ, roz‰ífiené studium, studium pro dospûlé • RÛzné v˘tvarné techniky: kresba tuÏka, uhel, rudka..., malba - vodové a temperové barvy, pastely, malba na sklo a hedvábí, olej, grafika - papíroryt, suchá jehla, linoryt, tisk z koláÏe, keramika - modelování, toãení na kruhu, objekty z netradiãních materiálÛ, dûjiny v˘tvarného umûní, digitální fotografie, poãítaãová grafika, animace • Pravidelné v˘stavy Ïákovsk˘ch prací
• Úãast v ãesk˘ch a mezinárodních soutûÏích • Náv‰tûvy v˘stav a expozic • 3 - 4 denní v˘tvarná soustfiedûní • Pfiíprava na stfiední a vysoké umûlecké ‰koly Taneãní obor: • V˘uka od 5 let - pfiípravné studium pfiípravná taneãní v˘chova - dvouleté studium • Od 7 let - I. stupeÀ - taneãní prÛprava, taneãní praxe; od tfietího roãníku lidov˘ tanec, klasická taneãní technika, souãasn˘ tanec - sedmileté studium • Pro pokroãilé - studium II. stupnû ãtyfileté studium • MoÏnost roz‰ífieného studia pro mimofiádnû talentované Ïáky • Pravidelná vystoupení v‰ech roãníkÛ • Úãast na pfiehlídkách a soutûÏích • Zájezdy na taneãní pfiedstavení, moÏnost videoprojekcí taneãních projektÛ Ceny mûsíãního ‰kolného zÛstávají stejné a jsou od 160,- do 310,- Kã za 8 hodin v˘uky za 1 mûsíc. MoÏnost pfiihlá‰ek do 26. záfií 2007. Tel.: 417 835 357 E-mail:
[email protected] www.zusduchcov.cz Fotografie ze Ïivota ‰koly: www.zusduchcov.ic.cz ·árka Gauseová fieditelka ‰koly
Peãovatelská sluÏba Oblastní charity Most.
Pomáhá obãanÛm mûsta Duchcov SluÏby Oblastní charity Most jsou urãeny seniorÛm a zdravotnû postiÏen˘m lidem. Jedná se o terénní sluÏbu pro klienty se sníÏenou sobûstaãností z dÛvodu vy‰‰ího vûku, choroby nebo zdravotního postiÏení. Podstatou sluÏby je pomoci tûmto lidem zvládnout bûÏné kaÏdodenní ãinnosti. V rámci peãovatelské sluÏby zaji‰Èujeme tyto úkony: pomoc s údrÏbou domácnosti, bûÏn˘ i velk˘ úklid, doná‰ka nákupu, pomoc s jídlem, mytí nádobí, praní a Ïehlení prádla, pochÛzky a doná‰ku obûdÛ. Peãovatelská sluÏba má k dispozici téÏ sluÏební automobil pro vyfiizování dÛleÏit˘ch potfieb na‰ich klientÛ.Peãovatelská sluÏba Oblastní charity Most pÛsobí jiÏ nûkolik let také v Duchovû. Na zdravotní stav seniorÛ a jejich psychickou pohodu pÛsobí nejen, Ïe jsou ve svém domácím prostfiedí, ale Ïe nejsou vytrÏení ze sv˘ch kaÏdodenních zvykÛ, okolí, pfiátel a rodiny. Mohou se tak dále aktivnû úãastnit dûní ve svém okolí. V prÛbûhu leto‰ního roku jsme uspofiádali pro na‰e klienty nûkolik zájezdÛ. Jedním z nich byl napfiíklad
DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
14 / 2008
v˘let do Botanické zahrady v Teplicích, kter˘ probûhl v srpnu tohoto roku, Vzhledem k tomu, Ïe se tyto akce setkaly s velk˘m ohlasem, jsou pro na‰e klienty v plánu i dal‰í akce s rÛznorod˘m programem. Pro zv˘‰ení kvality poskytovan˘ch sluÏeb procházejí peãovatelky Oblastní charity Most soustavn˘m vzdûláváním a zvy‰ováním kvalifikace. Jménem Oblastní charity Most bych ráda na tomto místû podûkovala Zastupitelstvu mûsta Duchcov za podporu na‰í ãinnosti a v‰em dobr˘m lidem, ktefií nám nezi‰tnû pomáhají. Vûfiíme, Ïe i v budoucnu budeme úspû‰nû spolupracovat na dobré vûci. Rádi bychom pfiivítali i dal‰í klienty, ktefií by potfiebovali pomoc ve své, mnohdy tûÏké, Ïivotní situaci. Ve‰keré informace o poskytovan˘ch sluÏbách a na‰í dal‰í ãinnosti mohou zájemci získat na webové stránce Oblastní charity Most: www.charitamost.cz nebo na telefonním ãísle: 775 713 217 Za peãovatelskou sluÏbu Oblastní charity Most Hanka KfiíÏková
První disciplinou byla stfielba ze vzd. pistole na 10 m 40 ran. V této disciplinû obsadil Zd. Hlaváãek hezké 5. místo, J. Chvojka skonãil 9. pro nezavinûnou závadu na pistoli. Dal‰í disciplinou byla stfielba ze sport. pistole na 25m 5+30. Zd. Hlaváãek obsadil 7.místo , J. Chvojka místo17. SoutûÏ pokraãovala poslední den stfielbou na otoãné figury a hodnocena byla sportovní pistole 30+30 na 25m. V této závûreãné disciplinû skonãil J.Chvojka na 11. a Zd. Hlaváãek na 20. místû. Poslednû jmenovan˘ mûl smÛlu, kdyÏ mu selhal náboj a zabránil tak lep‰ímu umístûní. Celé tfii dny probíhala prÛbûÏnû i poloÏková soutûÏ ve stfielbû ze vzd. pistole 3x10 ran na 10m. Zde byl J. Chvojka hodnocen se stejn˘m v˘sledkem na 6. - 8. místû, Zd. Hlaváãek na místû 15. - 19. I pfies trochu té stfielecké smÛly mohou b˘t duchcov‰tí stfielci s dosaÏen˘mi v˘sledky vcelku spokojeni, zvlá‰È kdyÏ uváÏíme, Ïe tohoto mistrovství se zúãastÀují b˘valí reprezentanti âR jako je tfieba ·. Hrozina, M. Mejtsk˘, K. Rosa, V. Beãváfi, R. Valn˘, L. Falta, Smrt a dal‰í. Za SSK Duchcov, J. Chvojka
Jifií Chvojka pfii závodû ve vzduchové pistoli
MEZINÁRODNÍ MISTROVSTVÍ âR VE SPORTOVNÍ ST¤ELBù VETERÁNÒ Ve dnech 20. aÏ 22.6.2008 na stfielnici v Plzni Lobzích se konal jiÏ 18. roãník mezinárodního mistrovství âR ve sportovní stfielbû veteránÛ. Tohoto roãníku se zúãastnilo celkem 239 závodníkÛ z osmi zemí (âR, Slovensko, Polsko, Maìarsko, Rakousko, Nûmecko, Lichten‰tejnsko a Belgie). Jako kaÏd˘ rok, tak i tohoto roãníku, díky sponzorství Severoãesk˘ch dolÛ Chomutov, se zúãastnili i stfielci z Duchcova, a to Zd. Hlaváãek a Jifií Chvojka. SoutûÏilo se celkem ve ãtyfiech pistolov˘ch disciplinách.
SSK Duchcov pofiádá k 90.v˘roãí zaloÏení âR Den otevfien˘ch dvefií Akce se uskuteãní 11.9.2008 na stfielnici AVZO Husova 12. S klíãi prvnû zacinkáme v 8.30 hod. pfii odemykání stfielnice a podruhé v 17.00 hod. pfii zamykání stfielnice.Mezi tûmito cinkáními jste k nám srdeãnû zváni. Co Vám mÛÏeme nabídnout? Ukázku sportovních vzduchov˘ch zbraní, stfielbu na padací terãe, seznámení se stfieleck˘m sportem. Pro váÏné zájemce o stfielectví, ty mladé ale i ty dfiíve narozené, máme v rámci náboru pfiipravené pfiihlá‰ky do na‰eho klubu. MoÏná Ïe nûkde dfiímají noví olympij‰tí vítûzové jako Katefiina Emmons (KÛrková) ãi David Kosteleck˘. Pfiijìte si to zkusit!!! Na setkání s Vámi se tû‰í ãlenové na‰eho klubu. Za SSK Duchcov Zdenûk Hlaváãek
FOTO: ARCHIV KLUBU
DUCHCOVSK¯ TURNAJ MLAD·ÍCH ÎÁKÒ A ÎÁKY≈
Pfied zástavami zúãastnûn˘ch státÛ
Ve dnech 25.-27.6.08 se tenisov˘ klub SKT Duchcov tû‰il velkému zájmu, konal se zde totiÏ tenisov˘ turnaj mlad‰ích ÏákÛ a ÏákyÀ. Turnaj se vydafiil, a to nejen díky úspûchÛm domácích hráãÛ a hráãek, ale hlavnû díky hojnému poãtu úãastníkÛ, kter˘ se na turnaj sjel z celé republiky. Jednalo se o turnaj kategorie C. Turnaje se zúãastnilo 23 mlad‰ích ÏákÛ. PfiestoÏe je tato sezóna pro vût‰inu z nich sezónou zahajovací, nebylo to na jejich v˘konech vÛbec znát. Do boje o finále se dostal i jeden z domácích hráãÛ Jifií Halífi, kter˘ hned v prvním kole porazil prvního nasazeného Ondfieje Mare‰e (TK Louny) 6:2, 6:3. V semifinále bohuÏel podlehl vítûzi turnaje Janu Rosovi (TK DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
15 / 2008
FOTO: ARCHIV KLUBU
Ústí n. Labem) 6:1, 6:0, kter˘ ve finále porazil Alessandra Ricci (I. âLTK Praha) ve tfiech setech 6:1, 1:6, 6:0. Ve ãtyfihfie zvítûzila dvojice Ricci (I. âLTK Praha), Bulan (LTC Zbraslav) 6:0, 6:4 nad dvojicí ·rámek, Doãekal (oba TK LTC Dûãín). Mlad‰ích ÏákyÀ se úãastnilo 29. z ãehoÏ 9 hráãek bylo domácích. První nasazená duchcovská hráãka Pavlína ·imonová potvrdila své Ïebfiíãkové postavení a probojovala se do finále. Tento zápas po témûfi dvouhodinové bitvû zakonãila vítûzstvím nad Danielou Bukovou (TK Viamont Teplice) 7:6, 6:4. Ve finále ãtyfihry dûvãat se opût na tváfiích duchcovsk˘ch rozlil úsmûv, jelikoÏ i sem se probojovaly domácí hráãky Pavlína ·imonová a Lucie Reichertová, které zdolaly své soupefiky Buková (TK Viamont Teplice), Bene‰ová (LTC Panorama Teplice) ve dvou setech 6:2, 6:2. Bûhem letních mûsícÛ se uskuteãní v na‰em tenisovém areálu vícero turnajÛ ve v‰ech vûkov˘ch kategorií. Nejzajímavûj‰í turnaje budou v kategorii dospûl˘ch. Ve dnech 19 aÏ 23.9. se uskuteãní Ïensk˘ turnaj kategorie B. Jaroslav Pfiibyl
24. roãník - ãtvrtek 11. záfií 2008 Tradiãní podzimní bûh pro v‰echny vûkové kategorie. Pofiadatel: atletika Duchcov ve spolupráci s DDM Duchcov a DK Duchcov. Místo konání: V lesoparku BaÏantnice Duchcov Prezentace: na hfii‰ti (blízko nemocnice) od 14.30 hodin. âasov˘ program: Závod pro pfied‰kolní vûk zaãíná v 15.30 hodin, poté jsou kategorie pfiedÏákÛ, nejml., mlad‰ího a star‰ího Ïactva a ‰tafetov˘ bûh rodin na 3 x 300 m. V 17 hod. hlavní závod je ve znamení jiÏ 6. roãníku Memoriálu Honzíka Reichla. Dálka tratí: dorost - 3450 m, Ïeny + veteránky 2.300 m, muÏi + veteráni na 5.750 m. Prodej obãerstvení je zaji‰tûn. ·atna pro závodníky není v provozu. Marie Polívková, pfiedsedkynû AK Duchcov
PODZIMNÍ BùH BAÎANTNICÍ DUCHCOV
FOTO: ARCHIV KLUBU
BùH DUCHCOVSK¯M VIADUKTEM
DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
16 / 2008
54. roãník - nedûle 5. fiíjna 2008 Pofiadatel: atletika Duchcov ve spolupráci s Mûstem Duchcov. Místo konání: U památníku vedle kina Duchcov Prezentace: od 8 hod. v ZK dolu Fuãík u Sokolovny, kde jsou ‰atny a sprchy. âasov˘ program: Ïactva zaãínají v 9.00, nejml. Ïactvo 670 m, mlad‰í Ïactvo 1280 m, star‰í Ïactvo 1540 m. V 10.15 pobûÏí dorost, Ïeny nad 55 a muÏi nad 70 a nad 80 let 1. hlavní kolo 3.320 m Hlavní závod je v 11 hod. pro juniorky, Ïeny do 54 let 6.640 m - 2 kola juniofii, muÏi aÏ do 69 let 9.960 m - 3 kola Vyhodnocení hlavního závodu bude od 12.30 v ZK dolu Fuãík. Pofiadatelé zvou v‰echny závodníky na gulá‰ovou polévku, která bude zdarma. Marie Polívková, pfiedsedkynû AK Duchcov
PROGRAM DOMU KULTURY DÛm kultury, Masarykova 9, Duchcov, tel.: 417 835 621 ■ 8.záfií - pondûlí - od 18.00 hod. - Kino Lípa Duchcov - vstupné 120,- Kã EVA A VA·EK - koncert pro pfiíznivce této populární dvojice - pfiedprodej v Domû kultury ■ 11.záfií - ãtvrtek - 15.00 hod. - DÛm kultury Duchcov ZASTUPITELSTVO MùSTA DUCHCOVA - vefiejné zasedání ■ 15.záfií - pondûlí - od 8.30 hod. - kino Lípa Duchcov MICHAL NESVATBA - dárek pro dûti na zahájení ‰kolního roku, kter˘ vûnují SEVEROâESKÉ DOLY a.s. Chomutov ■ 23.záfií - úter˘ - 17.00 hod. - DÛm kultury Duchcov - vstupné 35,- Kã TANEâNÍ PODVEâER S PICHLOVANKOU ■ 28. záfií - nedûle - od 15.00 hod. Kino Lípa Duchcov - vstupné - 40,- ; 50,- Kã O CHYTRÉ PRINCEZNù - nedûlní pohádka pro dûti a rodiãe hrají herci DIVADELNÍ AGENTURY PRAHA ■ 6. záfií - MùSTO DUCHCOV pofiádá BENÁTSKOU NOC NA RYBNÍKU BARBORA aneb DUCHCOV SE BAVÍ - bohat˘ kulturní program zakonãen˘ ohÀostrojem - akce se uskuteãní v rámci oslav 90. v˘roãí vzniku âESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY P¤IPRAVUJEME: ■ 11.fiíjna - ZÁJEZD na zámek BEâOV a vinobraní na hradû LOKET ■ 20.fiíjna - KOKTEJL PÁRTY s hostem PEPOU NÁHLOVSK¯M - Módní pfiehlídka ■ 27.fiíjna - SLAVNOSTNÍ KONCERT houslové virtuozky GABRIELY DEMETEROVÉ - Vald‰tejnsk˘ sál Státního zámku Duchcov Pokladna Domu kultury otevfiena: pondûlí a stfieda od 10.00 - 16.00 hod.;
úter˘, ãtvrtek, pátek od 10.00 - 13.00 hod. Zmûna programu vyhrazena!!! tel.: 417 835 621, 417 822 922 fax: 417 822 921 e-mail:
[email protected] www: www.duchcov.cz Marika Dra‰arová, vedoucí DK
PROGRAM KINA LÍPA KINO LÍPA
Duchcov, Masarykova 13 tel.: 417 835 206 NA MùSÍC ZÁ¤Í 2008 2.-3.9. -út a st- GET SMART USA/akãní komedie (Agent Smart se vydává na nebezpeãnou misi, na které se snaÏí zkfiíÏit plány zloãineckého syndikátu...) Od 17:30 a 20:00 hodin. 4.9. -ãt- KARAMAZOVI âR/Polsko/drama (Drama o morálce, povaze ãlovûka, lidském svûdomí, vinû, trestu a odpu‰tûní. V hlavní roli Ivan Trojan.) Od 17:30 a 20:00 hodin. 7.9. -ne- ÚTEK DO DIVOâINY USA/drama (Pfiíbûh Christophera McCandlesse, symbolu jedné generace AmeriãanÛ. Cesta z mûsta do té nejsyrovûj‰í divoãiny...) Od 17:30 a 20:00 hodin. 9.9. -út- BLÁZNOVO ZLATO USA/dobrodruÏná komedie (Novodob˘ hledaã pokladÛ je posedl˘ hledáním legendárního královnina vûna z 18. Století. Tento poklad se utopil v moãi v roce 1715...) Od 17:30 a 20:00 hodin. 10.-11.9. -st a ãt- BÁTHORY SR/âR/UK/HU/historick˘ thriller (Vzkfií‰ení ãachtické legendy.... Scénáfi a reÏie: Juraj Jakubisko.) Od 17:30 a 20:00 hodin. 14.9. -ne- KULIâKY âR/komedie (Povídkov˘ film o tom, jak Ïeny manipulují s muÏi. O drobn˘ch vydíráních , o pláãi, o slzách, o schopnosti se obûtovat pro vysnûn˘ cíl, o sexu ve sluÏbách, o tom, jak vyuÏít empatie.) Od 17:30 a 20:00 hodin.
16.-17.9. -út a st- KUNG FU PANDA âESKY MLUVENO! USA/animovaná komedie (Pfiipravte se na nûco pandastického ...) Od 16:00 a 17:30 hodin. 18.9. -ãt- NEÎ SI PRO NÁS P¤IJDE USA/komedie (Je‰tû si to uÏít. V hlavní roli J. Nicholson a M. Freeman.) Od 17:30 a 20:00 hodin. 21.9. -ne- SMUTEK PANÍ ·NAJDEROVÉ âR/film (Letní milostná romace. V hlavní roli A. Geislerová.) Od 17:30 a 20:00 hodin. 23.-24.9. -út a st- NÁ· VÒDCE Nûmecko/drama (Nûmecko. Souãasnost. Uãitel gymmázia Rainer Wenger se rozhodne bûhem t˘denního projektu na téma „Státní formy“ vyzkou‰et jeden pokus, aby pfiiblíÏil studentÛm poãátek diktatury. Pedagogick˘ experiment s niãiv˘mi následky.) Od 17:30 a 20:00 hodin. 25.9. -ãt- SOUDN¯ DEN FILM ZA POLOIVâNÍ VSTUPNÉ 30,—Kã USA/sci-fi horor (Smrteln˘ virus vyhladí stovky tisíc ÏivotÛ ve Velké Británii...) Od 17:30 a 20:00 hodin. 28.9. -ne- ...A BUDE HÒ¤ âR/drama (Generaãní film o hledání Ïivotních hodnot a jistot, o stfietu s policií a mû‰Èáky.) Od 17:30 a 20:00 hodin. 30.9. -út- SEX VE MùSTù USA/romantická komedie (Pokraãování seriálov˘ch pfiíbûhÛ ãtyfi hlavních postav - Carrie, Samanthy, Charlotte a Mirandy, o tom, jak proÏívají své Ïivoty na Manhattanu ãtyfii roky po skonãení seriálu. Nechte se unést...) Od 17:30 a 20:00 hodin. DùTSKÁ P¤EDSTAVENÍ 7.9. -ne- NEJKRÁSNùJ·Í HÁDANKA âR/pohádka (Nejnovûj‰í film krále ãesk˘ch pohádek ZdeÀka Tro‰ky.) Od 10:00 hodin, vstupné 35,—Kã 21.9. -ne- HORTON âESKY MLUVENO! USA/animovan˘ (Horton je celkem normální slon...) Od 10:00 hodin, vstupné 35,—Kã
Zmûna programu vyhrazena! Vûra Halasová, vedoucí kina DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
17 / 2008
PLÁN AKCÍ DOMU DùTÍ A MLÁDEÎE DÛm dûtí a mládeÏe, DruÏby 1006, Duchcov – Tel.:+420 417 836 078 Fax.: +420 417 836 020 – E-mail:
[email protected] AKCE NA ZÁ¤Í 2008 5.-12.9. Burza dûtského obleãení - pfiíjem 5. a 8.9. - prodej 9.- 11.9. - v˘dej 12.9. Poplatek 2,-/ks, za koãárky a vût‰í kusy 10,11.9. Bûh BaÏantnicí - akce ve spolupráci s AK Duchcov v lesoparku BaÏantnice 11.-12.9. Den otevfien˘ch dvefií - pro ‰koly - akce je hlavnû urãena pro dûti z 1. tfiíd - dûti si zkusí nûco z v˘tvarné ãinnosti, dozví se informace o zájmov˘ch útvarech, akcích, táborech atd. 13.9. V˘let do Skanzenu
- skanzen se snaÏí navodit co nejvûrnûj‰í obraz o Ïivotû a práci ve 14. století - je moÏné nav‰tívit usedlost rychtáfie, kováfie, rolníka, hrnãífie, bylinkáfiky a domkáfie - K vidûní je také studna, pran˘fi, posvátn˘ strom, pohanské kultovní místo a ‰ibeniãní vr‰ek. - Sraz v domeãku v 9,00 hod., pfiedpokládan˘ návrat ve 14,00 hod. - Poplatek 290,15.-18.9 Den se Svûtlu‰kou - akce na podporu celonárodní vefiejné sbírky a na pomoc nevidom˘m a tûÏce slabozrak˘m 20.9. V˘let se Sluníãkem - keramická dílna v DDM Bílina
- vyrobíme se skfiítka Podzimníãka a zúãastníme se v˘tvarné soutûÏe sraz v 8,00 hod. pfied DDM, návrat cca ve 13 hod. - Poplatek 60,20.9. V˘let na BofieÀ - ...fiíká se, Ïe nejkrásnûj‰í pohled na svût je koÀského hfibetu...ale druh˘ nejkrásnûj‰í pohled je z vrcholku hory BofieÀ...pfiesvûdãte se na vlastní oãi a zúãastnûte se tohoto v˘letu... - sraz v 9,00 hod. pfied DDM, návrat ve 14,45 hod., s sebou svaãinu, pití, pokr˘vku hlavy, slun.br˘le, - Poplatek 50,-
Od 16.9. Vyhlá‰ení soutûÏe ve sbûru ka‰tanÛ a ÏaludÛ - trvání soutûÏe aÏ do odvolání Od 3.9. Vyhlá‰ení soutûÏe „Nejkrásnûj‰í fotka z prázdnin“ - trvání soutûÏe je do 8.10. Pavel Nos, DDM Duchcov
D I VA D L O „ M “ První soukromá severoãeská divadelní spoleãnost Duchcov, Bílinská 7, tel.: 417 835 882, 602 11 33 81 • www.divadlom.cz
Nové knihy Mûstská knihovna Duchcov, Bílinská 12, te).: 417 835 611
FOTO: ARCHIV DIVADLA
■ Nauãná literatura Peter Burke - Spoleãnost a vûdûní: od Gutenberga k Diderotovi (evropské dûjiny) Cyril M.Klimesh - Pfiicházeli zdaleka: historie mûsteãka Spillville ve státû Iowa a jeho ãesk˘ch osadníkÛ Karen Levine - Hanin kuffiík: pfiíbûh dívky, která se nevrátila (vzpomínky, válka) Brian Tracy - Jak fiídit úspû‰nû firmu: turbostrategie (ekonomika) Marie Vágnerová - ·kolní poradenská psychologie (pedagogika)
■ Pátek 19. záfií - Od 19.00 hodin - Vstupné 80,- Kã
ZPÍVÁNÍ POVOLENO Folkov˘ veãer se skupinou BOB a BOBCI a jejich hosty. Hosty veãera bude folková skupina KVINTA z Litvínova Pfiedprodej vstupenek na kaÏdé domácí pfiedstavení v prodejnû firmy M MùSTSKÉ P¤ÍKOPY 2. Vstupenky je moÏné také objednat telefonicky na tel. ãíslech: 602 11 33 81 NEBO 606 78 68 54. Tyto objednané vstupenky nutno v‰ak vyzvednout v místû pfiedprodeje nejpozdûji den pfied konáním pfiedstavení, jinak propadnou volnému prodeji. BLIÎ·Í INFORMACE O DIVADLE A JEHO AKTIVITÁCH I ZÁJEZDOV¯CH P¤EDSTAVENÍCH NAJDETE NA WEBOV¯CH STRÁNKÁCH DIVADLA www.divadlo-m.unas.cz Milan a Marie Petrov‰tí - protagonisté a majitelé Divadla „M“ DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
18 / 2008
■ Beletrie Elizabeth Burton-Phillips - Mé syny zniãil heroin (autobiografick˘ pfiíbûh) Carolly Erickson - Tajn˘ Ïivot císafiovny Josefíny (historick˘ román) Simona Monyová - Matka v krizi (román pro Ïeny) Leo Kessler - Operace Glenn Miller: z historie pluku SS Wotan (váleãn˘ román) Vlastimil Vondru‰ka - Krev na lopuchu (detektivní povídky) ■ Literatura pro mládeÏ Thomas Brezina - ZpûvákÛv amulet (dobrodruÏn˘ pfiíbûh) Eoin Confer - Detektivní agentura PÛlmûsíc (detektivní pfiíbûh) Rachel Firth - Dinosaufii Kouzeln˘ svût pohádek Alena Lisová, vedoucí MûK
Nabídka zájmových útvarů pro rok 2008 / 2009 DDM "Sluníčko" Duchcov NÁZEV ZÚ ANGLIČTINA pro děti ANGLIČTINA pro dosp. BARBIE KLUB BASKET DINOSAUŘÍ SVĚT DÍVČÍ KLUB "KOČKY"
POPIS ZÚ
děti si opakují základy anglického jazyka a pokračují v gramatice. Nechybí zde různé hry na od 2.třídy procvičení jazyka, poslech, překlad aj základy angl. jazyka, pracuje se s učebnicí pro samouky, poslech, rozhovory atd., tento kroužek je možný domluvit v dopoledních hodinách.
naučíte se driblování, přihrávky, střelbu na koš, taktiku atd.
od 3.třídy
Pavel Nos
pro všechny milovníky dinosaurů, budeme si o nich povídat, malovat je, dívat se na filmy, od 7-mi let dokumenty, prostě budeme žít v našem "Dinosauřím světě" Chcete mít svůj vlastní dívčí klub? Pak se honem hlaste! Všechna holčičí tajemství probereme zde a naučíme se spoustu věcí…ale pšššt před klukama…bude to jen naše tajemství ;-)
HEREC HIP HOP
Simona Zaspalová Petra Donátová
Chtěli jste si někdy zahrát ve filmu ?Napsat vlastní scénář?Nic není nemožné.S námi se stanete tím, čím si budete přát.Natočíme vlastní filmy a hlavními aktéry budete VY
FLORBAL 2
Simona Zaspalová
od 6-ti let
FLORBAL 3
FLORBAL 1
VEDOUCÍ ZÚ
klub, kde se mohou scházet všechny příznivci krásných Barbie a Kenů v Barbie klubu, stačí si přinést pouze svou Barbie nebo Kena a chtít si spolu s kamarády pěkně pohrát.
dramatický kroužek, zahrajeme si pohádky, muzikály a jiné…děti budou připravované i na veřejné výstupy pro všechny , kteří se chtějí naučit tento moderní sport, naučíme se držet hůl, střílet, přihrávat, taktiku atd. pro všechny , kteří se chtějí naučit tento moderní sport, naučíme se držet hůl, střílet, přihrávat, taktiku atd. pro všechny , kteří se chtějí naučit tento moderní sport, naučíme se držet hůl, střílet, přihrávat, taktiku atd.
DRÁČEK
PRO DĚTI OD - DO
taneční kroužek pro kluky i holky…veřejná vystoupení
od 8-mi let
Pavel Nos Veronika Chalupová
od 5-ti do 7-mi let
Veronika Chalupová
od 1.třídy
Pavel Nos
od 10-ti do 14-ti let
Pavel Nos
od 15-ti let
Pavel Nos
od 11-ti let
Veronika Chalupová
od 12-ti let
Simona Zaspalová, Michaela Boorová
INTERNEŤÁČEK
Kroužek je určen pro ty, kteří nemají doma k dispozici internet. Ukážeme si, jak vyhledávat od 9-ti let na internetu, seznámíme se s různými webovými stránkami aj.
KIDSLAND
Pokud nechceš být doma sám(a), přijď k nám a poznej nové kamarády. Určeno všem, kdo si chce jen popovídat, pohrát, zacvičit si a podělit se s ostatními o něco nového.
od 6-ti let
Petra Donátová
KLÁVESY
základní technika hry, základy hudební nauky, hraní písní, vystupování na akcích
od 7-mi let
Pavel Nos
Ráda vaříš a chceš se podělit o své recepty s ostatními? Přijď mezi nás a společně si uvaříme, upečeme a poradíme, co a jak připravit dobrého.
od 8-mi let
Petra Donátová
od 6.třídy
Veronika Chalupová
KUCHAŘINKY KYTARY 1 - začáteč. KYTARY 2 KYTARY pro 4. a 5.třídy KYTARY - pokroč. MAZLÍČCI
Pro děti, které se chtějí naučit základy hry na kytaru-Akordy, doprovody, písně….U nás nemusíte mít talent-důležitá je chuť hrát a touha naučit se.O to ostatní už se postaráme my.
pro děti pokračující ze školního roku 2007/08 Pro děti, které se chtějí naučit základy hry na kytaru. Hodiny budou probíhat individuálně pro zajištění lepší kvality výuky, která je při hře na kytaru v tomto v ěkovém období velice důležitá.
Veronika Chalupová pro 4. a 5.třídy
od country až po moderní písně ale hlavně pro radost Máte rádi zvířátka? Přijďte mezi nás, jsme malí a máme rádi pohlazení, vlídné slovíčko a něco dobrého na zub. Jmenujeme se Koblížek (králík), Princezna a Popelka (pískomilové), atd…
Simona Zaspalová
Veronika Chalupová Michaela Menclová
od 7-mi let
Petra Donátová
MAŽORETKY - zač.
nácvik sestav, vystupování v kostýmech na veřejných soutěžích a akcích
pro 1. a 2.třídy
Petra Krajčíková
MAŽORETKY - pokr.
nácvik sestav, vystupování v kostýmech na veřejných soutěžích a akcích
od 3.třídy
Kateřina Sobotková
MÍČOVÉ HRY PŘÍRODOVĚDEC RELAXÁČEK REPORTÉŘI RYBÁŘI - začátečníci
Baví vás házet si s tím malým kulatým udělátkem jménem míč? Pak je tento kroužek přesně od 9-ti do 13- ti let pro vás!Zahrajeme si všechny známé i neznáme míčové hry Milují vaše děti přírodu?Pak je tento kroužek přesně to pravé!Přiblížíme se přírodě hravou a od 1.třídy zábavnou formou. Letos i s projektem vlastní zahrádky Chcete být v domečku a bezvadně se bavit? Odpočinout si od školy a od všech povinností?Pak se honem hlaste do našeho relaxáčku. Čeká nás hromada zábavy všeho od 7-mi let Tento kroužek je určen pro všechny, kteří by si rádi vytvořili časopis dle svých představ.
od 9-ti let
Veronika Chalupová Veronika Chalupová Veronika Chalupová Simona Zaspalová
základní techniky rybolovu, získání rybářského lístku
Josef Kuba
RYBÁŘI - pokročilí
základní techniky rybolovu, získání rybářského lístku
Vladimír Vaník
SLUNÍČKA
cvičení s pompony pro holčičky prvních a druhých tříd
STEPAEROBIC pro dívky STEPAEROBIC pro náct. STOLNÍ TENIS SVĚTLUŠKY ŠIKULKY TANEČNÍ - začátečníci TANEČNÍ pro náctileté TVOŘÍNEK UMĚLEC
VESELÁ FLÉTNIČKA zač. ZPĚVÁČEK
holky, 1. a 2.třídy
Jedná se o cvičení a posilování na taneční hudbu, kdy při cvičení používáme step. Vše co od 7-mi do 10-ti let se naučíme, předvedeme na různých akcích a soutěžích. Jedná se o cvičení a posilování na taneční hudbu, kdy při cvičení používáme step. Vše co od 11-ti let se naučíme, předvedeme na různých akcích a soutěžích. Tento kroužek je určen pro děti, které tento sport baví. Děti se zde seznámí se základy a od 9-ti let pravidly tohoto sportu a účastní se turnajů.
Pavlína Paušová Petra Donátová Petra Donátová Simona Zaspalová
cvičení pro děti, rytmika, hry, cvičení pro rovná záda a dobrou pohodu
od 4 do 6-ti let
Pavlína Paušová
malování, kreslení, vyrábění, modelování, tvoření…
od 4 do 6-ti let
Pavlína Paušová
Děti se naučí se nové taneční prvky. Během roku si nacvičí sestavu a vystupují na různých od 7-mi let společenských akcích za DDM Duchcov. pro holky i kluky, kteří se zajímají o moderní tanec a rádi vystupují
Simona Zaspalová
od 11-ti let
Pavlína Paušová
od 6-ti do 10-ti let
Pavlína Paušová
Pro každého, koho baví malovat a kreslit a nechce se tomu věnovat jen sám doma či za školní lavicí.Pomůžeme vám rozvíjet váš talent
od 10-ti let
Veronika Chalupová
budeme se učit hrát, a také noty malovat
od 1.třídy
Pavlína Paušová
věk nerozhoduje
Simona Zaspalová
malování, kreslení, vyrábění, modelování, tvoření…
Pro všechny, kteří rádi zpívají a nestydí se. Budeme zpívat to, co se Vám líbí.
* DEN A ČAS KROUŽKŮ BUDE UPŘESNĚN NA NÁSTĚNCE V DDM NEBO NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH DDM DUCHCOV (www.ddmduchcov.com)
DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
19 / 2008
HISTORIE • HISTORIE • HISTORIE • HISTORIE • HISTORIE • HISTORIE • HISTORIE
Prehistorické oddûlení duchcovského muzea shromaÏìovalo od sklonku 19. století hmotné doklady o nejstar‰ích vrstvách dûjin dne‰ního Duchcovska. Vedle pozoruhodn˘ch sbírek archeologick˘ch byly v tomto oddûlení uchovávány také hojné zkamenûliny, zejména druhohorní fauna (z okolních vápenek) a tfietihorní flóra. Kvartérní období reprezentovaly v paleontologické sbírce mj. nálezy mamutích kostí. Ve starém inventáfii prehistorické kolekce duchcovského muzea, sepsaném na zaãátku 20. století nejspí‰e Adolfem Plaschem, najdeme vedle zcela neurãit˘ch údajÛ typu „ rozliãné kosti pfiedpotopních zvífiat“ i konkrétnûj‰í záznamy. Napfi. pod ãíslem 890 se nacházela ãást mamutí konãetiny (pÛvodem z Ohníãe), mamutí kosti z Chotûjovic se zase nalézaly pod ãísly 1219-1220. Pod pfiírÛstkov˘m ãíslem 1253 byla uloÏena mamutí stoliãka z Hostomic, dal‰í mamutí stoliãky a kosti pocházely napfi. z nedalekého Svûtce. Nás v‰ak budou zajímat zejména inventární ãísla 1541-1544. Zde je totiÏ zaznamenáno na prvním fiádku „Unterkieferknochen der“(spodní ãelistní kost) na druhém „Mammuth“. U kaÏdého fiádku je pfiipsána ãíslice 1, nemûlo by jít tedy pouze o jeden kus spodní ãelisti mamuta, ale o kusy dva (spodní ãelist a nûjakou dal‰í ãást mamuta). Ov‰em naznaãení skuteãnosti, Ïe tato interpretace, s níÏ jsem se setkal pfii svém nástupu do muzea v roce 1999, je ‰patná, podávají dva dal‰í fiádky v zmiÀovaném seznamu, u nichÏ je poãet kusÛ pro‰krtnut. Zde ãteme, Ïe se jednalo o kusy zubÛ z v˘‰e uvedené spodní ãelisti mamuta. V muzeu se, podle tohoto seznamu, tedy nacházela pouze spodní ãelist chápaná jako jeden kus a zbytky zubÛ z mamutí mandibuly (ãelisti), vedené jako kus druh˘. Nalezené pfiedmûty pocházely z ‰achty Fraunelob u Ledvic a spojovaly se omylem s „mamutí lebkou“, která byla v duchcovském muzeu vystavena nejpozdûji od sklonku padesát˘ch let 20. století v paleontologické expozici, zfiízené v druhé budovû duchcovského muzea v NádraÏní ulici. Chybnost spojování tûchto poloÏek s „mamutí lebkou“ potrhuje i skuteãnost, Ïe ona „mamutí lebka“ je sama o sobû kompletDUCHCOVSKÉ NOVINY
●
20 / 2008
FOTO: ARCHIV MUZEA
O „mamutí hlavû“ z duchcovského muzea aneb konec jednoho omylu
ní lebkou chobotnatce s dolní ãelistí. Pfiítomnost lebky v prehistorické expozici starého duchcovského muzea dokládá dobová fotografie. V roce 2006 zavítal do souãasného duchcovského muzea, kde je zmínûná „mamutí lebka“ vystavena, konzervátor a preparátor mosteckého muzea Jaroslav BaÏant a vyslovil náhled, Ïe nejde o lebku mamutí, n˘brÏ sloní. O dva roky pozdûji pfiinesl do duchcovského muzea ãlen vlastivûdné spoleãnosti pan Petr Plach˘ fotografii pfiírodovûdného kabinetu osecké ‰koly a upozornil na to, Ïe je na ní lebka velmi podobná té z duchcovského muzea. Îe jde s nejvût‰í pravdûpodobností o lebku nikoliv podobnou, ale totoÏnou s tou, která je vystavena v duchcovském muzeu potvrdil postfieh Mgr. Jifiího Bure‰e, jenÏ si na fotografii ‰kolního kabinetu pov‰iml dal‰ího pfiedmûtu, kter˘ se pozdûji dostal do duchcovsk˘ch muzejních sbírek. V souvislosti s objevem pana Plachého pfied námi vyvstaly dal‰í pochybnosti. V bezv˘znamném ‰kolním kabinetû bychom spí‰e pfiedpokládali hlavu slona neÏ perfektnû zachovalou hlavu kvartérního zvífiete, která by mohla b˘t chloubou pfiedních evropsk˘ch muzeí. V ãervnu roku 2008 jsme se spojili s Mgr. Janem Robovsk˘m z Pfiírodovûdecké fakulty JU v âesk˘ch Budûjovicích, jenÏ se zab˘vá systematikou savcÛ. Poslední a rozhodující slovo patfií proto v kauze
„duchcovské mamutí lebky“ jemu. Jak jiÏ bylo zmínûno, v duchcovském muzeu se nachází zajímavá lebka chobotnatce, která je nejenom úplná (tj. zahrnuje vlastní lebku a také dolní ãelist), ale hlavnû je v hodnû dobrém stavu. Od dokonalosti ji dûlí jen uraÏen˘ lev˘ jafimov˘ oblouk, nepfiítomné kly a ãásteãnû obnaÏená pórovitá kostní tkáÀ na levé stranû mozkovny. Ta nám vlastnû názornû ukazuje jedno z mnoha jedineãn˘ch anatomick˘ch pfiizpÛsobení chobotnatcÛ, kdy jejich lebka není tvofiena masivní kostí, ale je naopak znaãnû odlehãená právû touto pórovitou tkání. I tak je lebka chobotnatcÛ tûÏká a je zfiejmé, Ïe by bez takovéhoto odlehãení nemohla tato majestátní zvífiata fungovat (lebka u nich nese nejenom velké stoliãky, ale také znaãnû tûÏké kly). Lebka není vybûlená a má tak patinu typickou pro star‰í kosterní materiál v muzeích. JiÏ pfii poslání prvních snímkÛ panem PhDr. Jifiím Wolfem mi bylo zfiejmé, Ïe se vlivem perfektního stavu lebky nemÛÏe jednat o lebku mamuta, coÏ jsem mohl samozfiejmû usoudit i na základû tvaru lebky a zubÛ. Podobnû zachovanou lebku mamuta by bylo moÏné oãekávat snad jen v nûkolika málo muzeích svûta, a to pouze tehdy, pokud by lebka byla vypreparována z nûjakého v˘bornû zachovalého zmrzlého jedince - i takoví (Pokraãování na následující stranû)
jedinci se vzácnû nacházejí na Sibifii, ale jde vÏdy o paleontologickou senzaci. PfiestoÏe duchcovská „mamutí lebka“ ztratila své pfiízvisko, jde stále o hodnû zajímav˘ exponát. Pfied úpln˘m odhalením je ale nutné se krátce zmínit o systematice chobotnatcÛ. Chobotnatci (sloni, mastodonti, mamuti a jiní) byli kdysi velice úspû‰nou skupinou ob˘vající v‰echny kontinenty vyjma Austrálie a Antarktidy. Dnes nám sice z této kdysi bohaté skupiny pfieÏily jen tfii poslední druhy, které by ale jistû nesmûfiovaly k vymfiení neb˘t zniãujícího vlivu ãlovûka na nû a na africkou a asijskou pfiírodu obecnû. Donedávna bychom mohli fiíct, Ïe jeden druh slona Ïije v Asii a jmenuje se slon indick˘ a druh˘ slon v Africe a toho oznaãujeme za slona afrického. U kaÏdého tohoto druhu se rozeznávalo nûkolik poddruhÛ, které se li‰ily roz‰ífiením, tvarem u‰í, zbarvením kÛÏe apod. Novû se ale potvrdil pfiedpoklad, Ïe slon africk˘ ve skuteãnosti zahrnuje druhy dva, slona savanového a slona pralesního. Není tfieba zacházet do detailÛ - podstatné je, Ïe se oba druhy africk˘ch slonÛ li‰í celou fiadou odli‰ností od vnûj‰ího vzhledu (pralesní slon je napfi. men‰í, má kulatûj‰í u‰ní boltce a rovnûj‰í kly), pfies biologii (pralesní sloni opravdu Ïijí v pralesech, kde se Ïiví oproti svému
savanovému protûj‰ku ve velké mífie plody, a hlavnû Ïijí v men‰ích skupinách) aÏ po genetickou stránku, kdy se u nich pfiedpokládá cca. 2,5 miliónÛ let dlouhá izolace. Je dosti zajímavé, Ïe slon pralesní vykazuje pÛvodnûj‰í znaky slonÛ, takÏe nám ukazuje, jak Ïili a vypadali star‰í sloni z této africké linie. Z prvních fotografií duchcovského chobotnatce mi bylo jasné, Ïe nejde o slona indického, ale slona afrického. Pfii zbûÏném pohledu se dokonce zdálo, Ïe by mohlo jít o jeho pralesní formu. Díky kvalitnímu promûfiení a vyfotografování PhDr. Jifiím Wolfem a Mgr. Jifiím Bure‰em jsem mohl pfiistoupit k pfiesnûj‰ímu urãení. Podle zubÛ ‰lo o dospûlého jedince (nikoli tedy mládû, coÏ by mohla naznaãovat men‰í velikost lebky), patrnû ve vûku 19-22 let a podle celé fiady lebeãních znakÛ se shodnû ukázalo, Ïe jde opravdu o slona pralesního! Jde tedy jistû o zajímav˘ a hodnotn˘ exponát a nyní se pfiímo nabízí otázka, kde se vÛbec vzal v Duchcovû pralesní slon? ProtoÏe k této lebce chybí údaje o pÛvodu, mÛÏeme se o pÛvodu pouze dohadovat. Je zfiejmé, Ïe tfieba slon indick˘ nebo savanov˘ slon by byl oãekávateln˘ více (protoÏe pralesní slon Ïije v mnohem více neprostupn˘ch oblas-
tech), aÈ jako dovezená trofej nûjak˘m bohat˘m mû‰Èanem nebo ‰lechticem, a nebo jako pozÛstatek uhynulého zvífiete z nûjaké zoo ãi asi spí‰e koãovného cirkusu. Na druhou stranu je známo, Ïe fiada loveck˘ch safari organizovan˘ch pro ‰lechtice na pfielomu 19. a 20. století a v první polovinû 20. století vedla i do africk˘ch pralesÛ (jeden z organizátorÛ u nás byl napfi. Bedfiich Machulka). A dále také víme, Ïe exotická zvífiata byla od obchodníkÛ se zvûfií odkupována jak zoologick˘mi zahradami, tak cirkusy. Pokud se do zoologick˘ch zahrad od konce 19. století dostala celá fiada pralesních slonÛ, lze oãekávat, Ïe se podobná fiada mohla dostat také do potuln˘ch cirkusÛ a duchcovská lebka mÛÏe pocházet od nûkterého z uhynul˘ch jedincÛ. ·koda, Ïe nemáme o tomto zvífieti více údajÛ... Pralesní slon v duchcovském muzeu jen dokládá fakt, Ïe fiada regionálních muzeí a jin˘ch kulturních institucí (hrady, zámky, klá‰tery) mÛÏe obsahovat pfiírodniny vzácné, podivuhodné a mnohdy navíc se zajímavou ãi pfiímo spletitou historií. Mgr. Jan Robovsk˘, Pfiírodovûdecká fakulta JU âeské Budûjovice PhDr. Jifií Wolf, Muzeum mûsta Duchcova
VRAÎDA V ZABRU·ANECH V noci ze 7. na 8. ledna 1862 vyvraÏdil Eduard Rodewald, ‰vec ze Zabru‰an celou svou rodinu. Zabil Ïenu Josefu, nemanÏelskou dceru, ‰estnáctiletou Marii Annu Widonovou a 4 vlastní dûti, osmiletého Eduarda, ‰estiletou Josefu, dvouletého Gustava a pÛlroãní Marii. Eduard Rodewald se narodil 14. prosince 1827 na Cínovci a bydlel v Nov˘ch Zabru‰anech v domû ãp. 31. Dne 4. listopadu 1862 byl Rodewald za v˘‰epsan˘ zloãin odsouzen okresním soudem v Mostû k trestu smrti. Rozsudek byl potvrzen vrchním zemsk˘m soudem v Praze dne 25. listopadu 1862 a vrchním soudním dvorem ve Vídni dne 19. prosince 1862 potvrzen. Eduard Rodewald pak byl na základû pfiedchozích rozhodnutí dne 4. bfiezna 1863 popraven. Od doby, co se stala, vyprávûli tuto tragédii lidé ze V‰echlap a Zabru‰an sv˘m potomkÛm. Jako rodák ze V‰echlap jsem ji znal od své matky. Díky PhDr.Jifiímu Wolfovi jsem mohl nahlédnout do jarmareãního tisku, uloÏeného ve sbírce Muzea mûsta Duchcova, kter˘ se t˘ká Rodewaldova zloãinu. Tento pramen je psán nûmecky a ‰vabachem. Rád bych ãtenáfiÛm Duchcovsk˘ch novin obsah této zajímavé zprávy krátce pfiiblíÏil. ManÏelé Rodewaldovi si pfied léty postavili domeãek. Eduard Rodewald byl ve svém vûku 34 rokÛ znám jako ‰ikovn˘ ‰vec a v prvních letech pilnû pracoval. Jeho Ïena byla tichá a ‰etrná matka. V rodinû byl pofiádek. JenÏe tak to nezÛstalo. Rodewald zaãal b˘t v práci nedbal˘, nezfiídka odcházel z domova a vracel se pozdû nebo aÏ pfií‰tí den. V prvních dnech t˘dne ãasto nepracoval. Nav‰tûvoval hostince, v nichÏ sice nepil ani nehrál, ale ãetl noviny a rád politistoval. Doma s oblibou ãetl knihy z dûjin,
povídky o rytífiích, které si pÛjãoval. NáboÏenství zÛstávalo stranou jeho zájmu. ¤íkal, Ïe sice vûfií na nûjakou Nejvy‰‰í bytost, ale v‰e ostatní v nûm je pr˘ „bluf“. Kostel nav‰tûvoval jen zfiídka a nemodlil se. Za tûchto pomûrÛ se stalo, Ïe jeho Ïivnost byla ztrátová, zákazníci nechodili a tím se do domu dostavila bída. Chybûly peníze, za nûÏ by mohl nakupovat kÛÏi, a Rodewald dûlal dluhy. Jeho hodná, ‰etrná Ïena se na to nemohla dívat a vyãetla mu, Ïe on je pÛvodcem tohoto úpadku. A tak docházelo k hádkám a Rodewald ãasto svou Ïenu atakoval údery. Paní Rodewaldová mûla sice podporu ve své matce, která její rodinû pomáhala, ale Ïivot ji nebavil. To v‰echno vzbudilo v Rodewaldovi ne‰Èastnou my‰lenku zabít rodinu i sebe a bídu tak ukonãit. Dne 7. ledna 1862 byl Rodewald se svou nemanÏelskou dcerou v Krupce, kde zaplatil mal˘ dluh a odtamtud se vrátil veãer v 8 hodin domÛ. Dle jeho v˘povûdi dûti uÏ spaly. S manÏelkou se najedli a ‰li také spát. Rodewald pozdûji pfied soudním dvorem fiekl toto: „ Spal jsem asi do pÛlnoci a kdyÏ jsem se probudil, rozhodl jsem se zabít Ïenu vãetnû dûtí i sebe“. V této v˘povûdi následnû detailnû vylíãil, jak a ãím celou rodinu zabil. Poté, co ten hrozn˘ ãin vykonal, napsal kfiídou na stÛl: „Schuld und Not ist der Tod“, coÏ znamená: „ Dluh a bída jsou smrtí“. Dále Rodewald sdûlil, Ïe se chtûl na pÛdû obûsit, ale to se mu nepovedlo. Ve dvû hodiny v noci opustil dÛm, vzal klíã od dvefií, které zamkl a chtûl se nejprve v zabru‰anském a potom v zámeckém rybníku v Teplicích (Pokraãování na následující stranû) DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
21 / 2008
utopit, ale to se mu opût nepovedlo. ·el k pfiíbuzn˘m do Teplic, potom se vydal na Cínovec ke str˘ci, u kterého byl veãer 9. ledna 1862 zatãen. Rodewald sdûlil v Teplicích pfiíbuzn˘m, Ïe doma mûl kvÛli bídû malé nedorozumûní. Na Cínovci si stûÏoval str˘ci na ‰patné hospodafiení své manÏelky a vyjádfiil své rozhodnutí nevrátit se a ukonãit Ïivot. Pfii zat˘kání se okamÏitû k svému ãinu pfiiznal. Ráno 8. ledna byl RodewaldÛv dÛm zamãen˘. Otec a bratr zavraÏdûné manÏelky po del‰ím ãekání otevfieli dÛm násilím a pfii vstupu se jim naskytl hrozn˘ pohled. Vy‰etfiovací komise okresního soudu v Mostû, která se 9. ledna 1862 dostavila na místo ãinu, vylíãila rovnûÏ pohled na zavraÏdûné jako hrozn˘. Mnozí vysl˘chaní svûdkové líãili Rodewalda jako hrubého, o‰klivého, py‰ného a zlomyslného ãlovûka. Jeho manÏelka, se kterou v posledních letech zle nakládal, se svûfiila své matce
s obavou: „My budeme v‰ichni jednoho rána v‰ichni leÏet v krvi“. To mûla fiíci 6 nedûl pfied smrtí. Rodewald nenávidûl svou Ïenu, která mu pfiedhazovala vlaÏnost v obchodû a nemravn˘ pomûr k nevlastní dcefii Marii Annû Widonové. K zabití dûtí, jak sám fiekl, jej vedla úvaha, Ïe kdyÏ on a jeho Ïena nebudou Ïít, byly by dûti opu‰tûné a ponechané bídû. Velikost Rodewaldova zloãinu byla podnûtem k úvaze, zda byl jeho du‰evní stav v pofiádku. E.Rodewald v‰ak jednal pfii smyslech a ze svobodného rozhodnutí. Na základû této skuteãnosti byl také odsouzen. Ve zmínûném jarmareãním tisku je tato vraÏda popsána s údaji o tom, jak a ãím Rodewald jednotlivé osoby zabil. RovnûÏ je detailnû popsána místnost, ve které leÏela v‰echna tûla zavraÏdûn˘ch. Pro hrÛzu a brutalitu oné pasáÏe jsem nepovaÏoval za vhodné tuto ãást textu pfieloÏit. Arnold Holl (Krupka)
O Hrdlovském stra‰idle a dal‰ích nadpfiirozen˘ch úkazech Historii lidstva provází víra v nadpfiirozené bytosti odpradávna. V˘jimkou není ani nበregion. Zatímco víra v Kru‰nohorského R˘brcoula, Moru, nebo hady s korunkou, ktefií dle Balbína stfieÏí horu BofieÀ, je spojena pfiedev‰ím s obdobím pfiedindustriálním, má moderní doba svá vlastní novodobá stra‰idla. Jedním z nich je i hrdlovsk˘ pfiízrak. Zaãal se objevovat na poãátku léta roku 1931. Byl nûkolikrát spatfien nad Hrdlovkou na návr‰í u boÏích muk stojících na cestû do Libkovic. Bílá osvûtlená postava tu dûsila noãní chodce, s hlasit˘m smíchem se zjevení vÏdy rozplynulo ve tmû a krátce poté se znovu objevovalo. K jeho spatfiení se údajnû pfiiznaly i osoby dÛvûryhodné, vãetnû váleãného veterána. Pfiízrak vábil zájem vefiejnosti nejen v Hrdlovce, ale i v ‰ir‰ím okolí, zejména kdyÏ jeho zjevování zaznamenal regionální tisk. Zrození „stra‰idla“ mûl dle obecní kroniky Hrdlovky na svûdomí místní pekafisk˘ dûlník. Ten se pravidelnû po pÛlnoci vydával do pekárny do Libkovic, kde pracoval. Na cestû u BoÏích muk pak dával svítilnou znamení svému kolegovi, se kter˘m se mûl cestou vÏdy sejít. Této skuteãnosti pak pravdûpodobnû vyuÏil místní vtipálek, kter˘ neváhal pfiestrojit se za stra‰idlo a vylekat v okolí Hrdlovky nûkolik lidí. Dle vzpomínek pamûtníkÛ se také objevovalo bílé stra‰idlo nedaleko Hrdlovky u Ïeleznice, obdobnû pak v blízkosti Oseka. Mezi lidem se dokonce ‰ífiilo, Ïe svûtélkující zjevení je dílem nûmeck˘ch mnichÛ z klá‰tera, ktefií jej údajnû promítají laternou magikou, aby dûsili ãeské dûlníky a zejména bezvûrce. Tato pozorování z prostoru mezi Hrdlovkou a Osekem zcela pfiesnû vystihují fenomén tzv. Péráka. V obecném povûdomí star‰í generace Ïije Pérak jako legendární hrdina bojující v dobû Protektorátu Böhmen und Mähren proti nûmeck˘m okupantÛm. Jednalo se o muÏskou postavu, obutou DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
22 / 2008
v botách s péry, která mu umoÏÀovala rychl˘ pohyb a pfieskakování pfiekáÏek. Zprávy o Pérákovi pocházely nejen z Prahy, ale i z dal‰ích míst Protektorátu. Historie Péráka má v‰ak nepochybnû star‰í kofieny, folklorista Dr. M. J. Pulec uvádí star‰í zprávy o v˘skytu Péraka v severních âechách (Lounsko, Mostecko) od konce 1. sv. války. Dle jeho informací mûl Pérák religiozní podtext, jeho pfiedstavitelé byli mnohdy údajnû kostelníci nebo dokonce knûÏí, vyuÏívající pfiebujelé povûrãivosti ke stra‰ení lidí a odpadl˘ch vûfiících. Pfiedváleãného Péráka Pulec popisuje jako zahalenou postavu, obutou do vysok˘ch bot s péry a opatfienou maskou, nûkdy v podobû koÀské hlavy se svítícíma oãima. Své slávy se doãkal pouze Pérák protektorátní, kter˘ byl zpodobnûn i ve filmu „Pérák a SS“ natoãeném J. Trnkou dle scénáfie J. Brdeãky v r. 1946. Pérák byl postaven na úroveÀ národního hrdiny, tajemného supermana nahánûjícího hrÛzu NûmcÛm. Zaruãenû pravdivé historky o Pérákovi a dal‰í pfiíbûhy moderním termínem oznaãované jako „urban legend“ (mûstská legenda) shrnul praÏsk˘ folklorista Petr Janeãek ve své knize „âerná sanitka: Druhá ÏeÀ“. Jak je patrné z pfiípadu Hrdlovského stra‰idla, byli obyvatelé na‰eho regionu v první pol. minulého století k podobn˘m jevÛm znaãnû vnímaví. O tom svûdãí i dfiívûj‰í popularita spiritismu. Podrobné vylíãení ãinnosti tohoto hnutí pfiiná‰í obecní kronika Ko‰Èan. Duchafiskou my‰lenku do obce pfiinesl brusiã skla Franti‰ek Jejkal, duchcovsk˘ spiritista, kter˘ se sem pfiistûhoval v r. 1895. Místní duchafii se scházeli v domû u MilbaurÛ v Masarykovû ulici, seancí se obvykle úãastnilo 10 aÏ 20 spiritistÛ. Mezi nimi vynikal pfiedev‰ím ·tûpán Brtinsk˘, médium v bezvûdomém stavu kreslící pozoruhodné kresby „technicky zdafiilé, vût‰inou symbolické, pfiírodní kresby z jin˘ch svûtÛ a obûÏnic“.
I ko‰Èanské hnutí spiritistÛ bylo národnostnû rozdûleno. Okruh nûmeck˘ch duchafiÛ se scházel mimo jiné v Rosegrovû ul. v bytû u spiritisty Donhofa, av‰ak jejich touze po spojení se záhrobím nepfiál majitel domu, kter˘ pod svou stfiechou odmítal vyvolávání zemfiel˘ch tolerovat. Celkovû v‰ak kronika spiritisty chválí, „Duchafii ko‰Èan‰tí Ïijou celkem Ïivotem ãistûj‰ím a mravnûj‰ím neÏli jejich spoluobãané“. Ve tfiicát˘ch letech kronikáfi odhadoval v obci 50 ãesk˘ch a 30 nûmeck˘ch spiritistÛ. V r. 1927 do‰lo v Ko‰Èanech k opakovanému noãnímu napadení bratrÛ MaierÛ vrhan˘m kamením. Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe vy‰etfiování ãetnictva bylo bezv˘sledné, bylo padání kamenÛ vysvûtlováno pÛsobením nadpfiirozen˘ch sil. K tomu pfiispûl i meziváleãn˘ praÏsk˘ badatel v oboru nadpfiirozena MUDr. ·imsa, kter˘ tajemn˘ pfiípad padání kamenÛ publikoval v denním tisku. Na místo byla poté dokonce vyslána zvlá‰tní komise, av‰ak ani ta nevnesla do pfiípadu nové svûtlo. Celá kauza byla vyfie‰ena aÏ odhalením organizované skupiny soustfiedûné kolem skláfie Balaãe, kter˘ údajnû inicioval napadení bratrÛ MaierÛ. Po ukonãení vy‰etfiování bylo zatãeno celkem devût osob. V˘‰e uvedené pfiípady domnûl˘ch nadpfiirozen˘ch úkazÛ byly rÛzn˘mi zpÛsoby písemnû zaznamenány, v dobovém tisku, obecních kronikách, nebo v úfiedních záznamech. Av‰ak nejvût‰ích bohatství lidové víry v nadpfiirozeno a jeho projevy je tradiãnû uchováváno a pfiedáváno dal‰ím generacím ústním podáním. Pokud se mezi ãtenáfii tohoto ãlánku nacházejí místní pamûtníci znalí obdobn˘ch tajemn˘ch úkazÛ a zjevení na Duchcovsku, dovolujeme si je poÏádat, aby kontaktovali pracovníky Muzea mûsta Duchcova. Mgr. Jifií Bure‰ Muzeum mûsta Duchcova
Památky v krajinû a krajina jako památka - Dny evropského dûdictví 2008 Leto‰ní téma DnÛ evropského dûdictví „Památky v krajinû a krajina jako památka“ je zejména pro na‰i geografickou oblast více neÏ aktuální problematikou. Krajinn˘ reliéf má svou historickou pamûÈ, je nositelem kulturních vrstev, do kter˘ch je zapsána jeho historie a Ïivoty lidí, ktefií kraj ob˘vali. Archeologové pfiirovnávají krajinu k palimpsestu - stfiedovûké písemnosti psané na pergamenu. Pokud text pozbyl své aktuálnosti, mechanicky se z pergamenu odstranil a znovu se mohl psát text nov˘. Moderními technologiemi je dnes moÏné tyto odstranûné nápisy alespoÀ ãásteãnû pfieãíst. Obdobné stopy jsou zapsány v krajinû, otisky star˘ch sídel, prÛbûh star˘ch cest, úvozÛ a kfiiÏovatek. âlovûk po celá staletí krajinu utváfiel, budoval cesty, stavûl sídla, obhospodafioval pÛdu. Krajinu promûÀoval, staré kulturní vrstvy neniãil, jen pfiekr˘val nov˘mi. K rozsáhlé zmûnû do‰lo v druhé pol. 19.st. kdy v na‰em kraji do‰lo k rychlému rozvoji tûÏby uhlí. âerné zlato pfiineslo nejen obÏivu a zisk, ale také zkázu a zmar. Dosud byla zemûdûlská krajina Duchcovska pokryta poli, pastvinami a lukami, ve kter˘ch se zelenaly remízky a probleskovaly hladiny rybníkÛ. V kraji vyrostlo bûhem nedlouhé doby nûkolik desítek ‰achet, tûÏba probíhala hlubinná
i povrchová. Cesty okolo mûsta nyní lemovaly krátery jam, ze kter˘ch neustále stoupal d˘m. Honbû za uhlím padly za obûÈ prvá lidská sídla, jiÏ v roce 1910 byly zlikvidovány Staré Zabru‰any. TûÏba uhlí zintenzivnûla po druhé svûtové válce a nabrala pro krajinu katastrofálních rozmûrÛ. B˘valé obyvatelstvo nûmecké národnosti bylo odsunuto, vylidnûné vesnice byly srovnány se zemí a vytûÏeny. Staré kulturní vrstvy zmizely v lopatkách velkorypadel, otisk minulosti byl odtûÏen aÏ do vyhfieznutí uhelné suroviny. Jaká v‰ak byla tváfi zmizelé krajiny Duchcovska? Jen s obtíÏemi ji mÛÏeme popsat, vodítkem nám v‰ak jsou jen staré veduty, mapy, strohé údaje písemn˘ch pramenÛ a v lep‰ím pfiípadû nûkolik zaÏloutl˘ch fotografií. Víme, Ïe Duchcov byl je‰tû pfied svou industrializací mal˘m poklidn˘m mûstem, s pfiedmûstím zemûdûlského charakteru. Na jeho okrajích se sbíhala síÈ polních cest z celého okolí. Orientaãními body v krajinû byly kfiíÏe, boÏí muka a stromy. Na tzv. Dlouhé cestû do Nového dvora stával kfiíÏ z tmavého kamene zvan˘ âerná muka (Schwarzen marter), vystavûn˘ v r. 1826 na popud dûkana Stowassera duchcovsk˘m sochafiem Kuhnelem. Jen o nûco jiÏnûji stála
Kamená muka (Steinen marter), naopak nedaleko kaple sv. Barbory byla muka ãervená (Roten marter). Nedílnou souãástí krajiny byly i stromy, cestu z Duchcova do Ledvic lemovala alej vzrostl˘ch star˘ch topolÛ. Její poslední ãást byla skácena v r. 1887. První dûjepisec Duchcova F. X. Reidl ve sv˘ch pracech litoval zkázy prastaré hru‰nû v blízkosti cesty do Zabru‰an, kterou oznaãoval jako ‰estisetletou (!) a dával ji do souvislosti se zápisy ze staré mûstské knihy. Nadãasové heslo bratrÛ Mr‰tíkÛ Bestia triumphans odsoudilo nejen Velkou praÏskou asanaci,ale v mnohém vystihuje i pováleãn˘ osud Duchcovska. Zmizela krajina, novû pfiíchozí tûÏko hledali vazbu na svou novou domovinu, bohaté kulturní dûdictví bylo po‰lapáno a niãeno. Pfiesto v‰ak nezanikl jedineãn˘ genius loci, z jehoÏ odkazu mÛÏeme dnes tûÏit, kter˘ dále spoluvytváfiíme, modifikujeme a kter˘ jsme povinni pfiedávat dal‰ím generacím. Právû na tuto skuteãnost je tfieba poukázat dnes, v dobû dosud nevyjasnûn˘ch otázek dal‰ího roz‰ifiování limitÛ tûÏby, které mohou vyústit v dal‰í likvidace historick˘ch sídel a dosud nedotãeného upatí Kru‰n˘ch hor. Mgr Jifií Bure‰ Muzeum mûsta Duchcova
FOTO: ARCHIV PAVLA KOUKALA
KAREL LÍM ZEM¤EL P¤ED 50 LETY Mezi osobnostmi ãeského severu zaujímá Karel Lím (nar. 6. fiíjna 1875 v Zemûchách u Loun) v˘jimeãné postavení hned z nûkolika dÛvodÛ. Základní devízou bylo jeho celoÏivotní poslání vlasteneckého uãitele, kter˘ dal hned od poãátku své praxe pfiednost nároãnému pÛsobení v ãesk˘ch men‰inách v Podkru‰nohofií pfied relativnû snadnûj‰ím Ïivotem ve vnitrozemí. V intenzivním úsilí o prosazení ãeské vlastivûdné práce, jeÏ bylo ve zdej‰ím kraji vlastní celé fiadû kvalitních ãesk˘ch uãitelÛ, postoupil v jistém smyslu nejv˘‰e jako zakladatel a celoÏivotní propagátor ãeské kru‰nohorské turistiky. Nehledû na to, Ïe byl rovnûÏ prvním ãesk˘m lyÏafiem v Kru‰n˘ch horách. Pfies mnoÏství pfiekáÏek prosadil ãesk˘ název BoufiÀáku (jeho odpÛrci prosazoval název Boufiliv˘) a v neposlední fiadû byl iniciátorem a de facto také stavebníkem první ãeské turistické chaty na jeho vrcholu... Po cel˘ Ïivot se snaÏil o kulturní povznesení ãeské men‰iny, k ãemuÏ konkrétnû pfiispíval svou rozsáhlou vlastivûdnou prací, kulturními zájmy a hudebními dovednostmi. JiÏ od svého pfiíchodu do ãeské ‰koly v Hrobu
v záfií 1894 velmi citlivû vnímal i záleÏitosti sociální; ve tfiídû mûl 88 dûtí vût‰inou z nemajetn˘ch dûlnick˘ch rodin. V kraji, vystaveném soustavné germanizaci, jejíÏ hrozba byla zvlá‰tû pfied vznikem ãesk˘ch ‰kol velmi reálná, zcela pfiirozenû pfiijal i neoficiální roli stráÏce ãistoty ãeského jazyka a nekompromisnû ji aplikoval nejen za Rakouska ale i v pozdûj‰ích letech. Do Duchcova byl pfieloÏen v únoru 1920 na Ïádost revoluãního Národního v˘boru pro Hrob a Nové Vernefiice a tûÏce nemocného Václava Hauera nahradil ve funkci fiídícího uãitele ãeské chlapecké obecné ‰koly. V Duchcovû brzy dosáhl v‰eobecného respektu a aÏ do své smrti dne 20. záfií 1958 byl osobností neobyãejnû váÏenou. Pohfiben je na venkovském hfibitÛvku v rodn˘ch Zemûchách. Z iniciativy pfiedsedy památkové komise Miloslava Hudece jsme ve spolupráci s turisty na Teplicku odhalili jiÏ v roce 1975 k stému v˘roãí Límova narození pamûtní desku na BoufiÀáku od akad. sochafie Franti‰ka Rabela. Duchcovsk˘ Sokol od roku 1995 pofiádá turistick˘ Pochod Karla Líma. Usnesením konference Klubu ãesk˘ch turistÛ, konané loni v Pardubicích, byl Karel Lím pln˘m právem pfiijat do „Sínû slávy ãeské turistiky“. O Karlu Límovi jsme podrobnûji psali v Duchcovsk˘ch novinách ã. 10/2005. Severoãeská odboãka Masarykovy dûlnické akademie v Ústí nad Labem vydala pfii pfiíleÏitosti leto‰ního kulatého v˘roãí publikaci Pavla Koukala „¤ídící uãitel Karel Lím, zakladatel ãeské kru‰nohorské turistiky“, jejíÏ prezentace probûhne tento mûsíc i v na‰em mûstû. (pak) DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
23 / 2008
KUSTOD ZÁMECKÉHO MUZEA Lidské osudy jsou ãasto tématem ãtenáfisky velice zajímav˘m. O Václavu Draxlovi, kter˘ sehrával velmi dÛleÏitou roli v duchcovské i severoãeské historii první ãtvrtiny 20. století, letos je‰tû hodnû usly‰íme zejména v souvislosti s 90. v˘roãím vzniku âeskoslovenské republiky. Dnes si pfiipomeÀme kulaté v˘roãí jeho nejstar‰ího syna, kter˘ se rovnûÏ zajímavû zapsal do duchcovské historie. Mstislav Draxl se narodil dne 18. záfií 1898 v Oseku a jiÏ záhy po svém narození zpÛsobil velk˘ rozruch. Nûmeck˘ faráfi, kter˘ nedokázal jméno Mstislav ani vyslovit, nechtûl kojence pokfitít
a Ïádal po otci, aby si zvolil jméno v‰eobecnû známé a hlavnû srozumitelné. Tomu se ov‰em Václav Draxl tvrdû vzepfiel, vystoupil z katolické církve a Mstislav Draxl tím pádem zÛstal nepokfitûn˘ jako v pofiadí teprve druhé nemluvnû v Oseku (to první v‰ak pr˘ zemfielo je‰tû v ‰estinedûlí). Dal‰í sourozenci pak díky otci dostali jména Ctiboj Jaroslav, Libu‰e, SoÀa a Záboj Miroslav. ·kolní docházku zahájil ve francouzském Barle, kam rodina na poãátku století ode‰la za prací. Po návratu do âech v roce 1907 pro zmûnu nav‰tûvoval nûmeckou ‰kolu v Chabafiovicích, jelikoÏ ãeská tam dosud nevznik-
la. Na‰tûstí se jiÏ roku 1908 pfiestûhovali do Lomu u Mostu, kde mohl koneãnû chodit do ãeské ‰koly. O rok pozdûji uÏ bydleli v Duchcovû, kde Václav Draxl na základû rozhodnutí Zemské jednoty horníkÛ pfievzal redakci Hornick˘ch listÛ. V roce 1912 Mstislav Draxl vy‰el ‰kolu a nastoupil jako krejãovsk˘ uãeÀ u Hynka Holuba v druhém patfie âeského domu. Proti vÛli svého dobrotivého mistra se v‰ak nedouãil, protoÏe otce v roce 1915 zatkli a obvinili jej z velezrady; c. k. soudy mûly snahu odsoudit jej na doÏivotí, ale nakonec zÛstalo u rozsudku deseti let tûÏkého (Pokraãování na následující stranû)
FOTO: PAVEL KOUKAL
Restaurování kulturních památek
V souvislosti s blíÏícím se 90. v˘roãím ukonãení l. svûtové války a vzniku âeskoslovenské republiky byl poprvé po osmdesáti letech restaurován pomník obûtí od duchcovského sochafie a ‰tukatéra Rudolfa Brauna. Nutno v‰ak pfiiznat, Ïe dílo z umûlého kamene bylo (aÏ na zaniklou ohrádku) vytvofieno velmi kvalitnû. Restaurátorsk˘ zásah provádûli akad. sochafi Michael Bílek a Jan Kubrick˘. DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
24 / 2008
Po dvaatfiiceti letech se koneãnû podafiilo instalovat dva obelisky na pamûÈ osmi liptick˘ch obûtí katastrofy na dole SvûÏí ‰tûstí, které pÛvodnû stály u vchodu do tamního kostela sv. Petra a Pavla. Díky nevhodnému zacházení jsou dnes jiÏ bohuÏel nûkteré ãásti nápisÛ trvale neãitelné. Restaurátorsk˘ zásah byl proveden i na ústfiedním památníku a v˘znamnû pozdvihl centrum na‰eho hfibitova. (pak)
FOTO: ARCHIV PAVLA KOUKALA
Ïaláfie v terezínské Malé pevnosti. Mstislav Draxl nastoupil v továrnû u Vichra a v roce 1917 narukoval. Po skonãení války, kdy se otec proslavil jako jeden ze severoãesk˘ch „muÏÛ 28. fiíjna“, byl Mstislav Draxl spojkou ústfiedního Národního v˘boru men‰inového pro severní âechy a jednou t˘dnû jezdil zejména do Podmokel a âeské Lípy, odkud pfiiváÏel do duchcovského âeského domu aktuální zprávy aÏ do úplného obsazení tûchto dvou mûst âeskoslovenskou armádou. V polovinû prosince 1918 spolu s bratrem Ctibojem pomáhali otci i Aloisu ·eflovi s obnovou Hornick˘ch listÛ, jejichÏ první pováleãné ãíslo vy‰lo dne 19. 12. 1918. Témûfi celé období první republiky pak spojil s prací na Okresním úfiadû v Duchcovû v budovû zámku, kde roku 1922 zaãínal jako „podúfiedník“ a kde také bydlel. Aby nebyl v‰em zajímavostem konec, na zámku mûl také dne 26. 5. 1923 civilní svatbu s dcerou v˘znamného oseckého vlastence Eduarda Guhrého Kvûtoslavou jako svûdkové tohoto obfiadu figurují na úfiední listinû Hynek Holub a Franti‰ek Kaftan. O nûco pozdûji byl jiÏ expedientem ãili vedl podatelnu okresního
úfiadu a vedle toho byl i správcem okresního muzea, které bylo instalováno ze sbírek, které zde Vald‰tejnové zanechali. Na samém sklonku 30. let vyfiizoval agendu zdej‰ího úfiadu práce a sociálních vûcí. Byl zapálen˘m ãle-
ASAGAO Jaroslava Milfajta
„ROZMÁŇO“ PŘIŠLO ZA NÁMI „Buìte s námi i o prázninách a nav‰tivte v˘stavu rozmanit˘ch loutek Divadla rozmanitostí v Mostû!“ S takov˘mto sloganem pfiineslo slavné mostecké divadélko do v˘stavních síni Galerie Giacomo svou prázdninovou v˘stavu loutek a jevi‰tních dekorací. VernisáÏ probûhla jiÏ 26. ãervna, ale smutní nemusí b˘t ani ti, ktefií se po celé prázdniny rekreovali mimo Duchcov. Divácky velmi vdûã-
nem místního pûveckého sboru a politicky se angaÏoval v sociální demokracii, za kterou byl od roku 1931 ãlenem mûstského zastupitelstva. Dne 7. 10. 1938 opou‰tûl Duchcov mezi posledními a za okupace pÛsobil nejprve v Poliãce a poté ve Vysokém M˘tû, kde byl opût vedoucím úfiadu práce. Bûhem v˘konu této funkce se v‰emoÏnû snaÏil uchránit co nejvíce lidí pfied totálním nasazením v ¤í‰i; pfiesto musel po válce ãelit opaãnému obvinûní, které na‰tûstí snadno vyvrátil. V Horním Litvínovû, rovnûÏ spojeném s pÛsobením jeho otce, se po válce usadil a pÛsobil tam ve stejné funkci aÏ do roku 1954, neÏ dostal v˘povûì v souvislosti s konáním politick˘ch procesÛ proti b˘val˘m sociálním demokratÛm. Zdravotnû se z toho zhroutil a pak uÏ jen oãekával odchod do dÛchodu. Svou dÛstojností a pfiirozenou inteligencí byl aÏ do konce Ïivota osobností hodnou obdivu. Je‰tû na poãátku 80. let nám poskytl fiadu dÛleÏit˘ch informací o exponátech v zámeck˘ch sbírkách. Zemfiel v Litvínovû dne 7. 6. 1985 a jeho ostatky jsou uloÏeny pod epitafem rodiny Guhr˘ch v urnovém háji na hfibitovû v Oseku. Pavel KOUKAL
VODNICKÉ POHÁDKY ZdeÀka Bauera ná v˘stava totiÏ potrvá aÏ do 28. záfií 2008 a rozhodnû stojí za va‰i náv‰tûvu. S poetick˘mi a v˘tvarnû atraktivními loutkami, kulisami, návrhy i fotografiemi totiÏ vstoupila do Duchcova i neopakovatelná atmosféra Divadla rozmanitostí v Mostû. Milovníci pohádkov˘ch bytostí stejnû jako pfiátelé a pfiíznivci divadla i obdivovatelé krásn˘ch barevn˘ch loutek si mohou pfiijít na své i po prázdninách, kdy jim snad nahromadûná poezie umoÏní pozvolnûj‰í nástup do kaÏdodenního bûÏného Ïivota. Foto: Pavel Koukal a Zdenûk Turek
DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
25 / 2008
Jubileum malífiky Sylvy ·tudentové k˘ch monstrprocesÛ s b˘val˘mi národními socialisty. Také Jan ·tudent byl zatãen, dcera Ilona se nedostala na studia a manÏelka se musela zapojit do v˘robního procesu. Z lidí, ktefií se ãasto ani blíÏe neznali, byla umn˘m zpÛsobem vykonstruována dvaadvacetiãlenná protistátní skupina v ãele s b˘val˘m poslancem Národního shromáÏdûní Antonínem Válou; na 21. místû se ocitl i Josef Chlupsa z Duchcova. ¤ada obvinûn˘ch se obávala nejhor‰ích trestÛ a také Jan ·tudent podle sv˘ch vlastních slov nûjak˘ ãas „chodil s oprátkou na krku“, neÏ mu Státní soud v Praze dne 22. 7. 1950 pfiisoudil 25 let tûÏkého Ïaláfie. První ãtyfii roky proÏil v jáchymovském pekle, dal‰í na Pfiíbramsku v povûstném tábofie Vojna I. Léãení po tûÏkém pracovním úraze mu absurdnû pomohlo k tomu, Ïe pfieÏil, ale brutální vy‰etfiovatel jej pfiipravil o sluch. Propu‰tûn byl v prÛbûhu Novotného amnestie dne 16. 5. 1960. Pro dvaapadesátiletou Sylvu ·tudentovou se nic nezmûnilo, vystavovat stejnû nesmûla a prodávat své obrazy v Díle rovnûÏ ne. Pfiesto po práci stále malovala a jemné tahy pfii malbû porcelánu stále stfiídala s robustní volnou tvorbou. Na Mostecku napfi. mnohokrát zpodobnila krásy Dfiínovského jezera, a kdyÏ muselo ustoupit povrchov˘m dolÛm, v okolí Horního Jifietína a Mostu nacházela mnohé
dal‰í krajináfiské námûty. Toto v‰e se prolínalo s jihoãeské návraty do starobyl˘ch uliãek v Bechyni i Písku. AÏ o mnoho let pozdûji, v roce 1977, se mi podafiilo prosadit zafiazení obrazÛ Sylvy ·tudentové na pfiehlídku severoãesk˘ch v˘tvarnic „Îeny vystavují“ v duchcovském zámku. O rok pozdûji, v záfií 1978 jsem uspofiádal samostatnou v˘stavu obrazÛ k jejím sedmdesátinám v b˘valé Vald‰tejnské knihovnû duchcovského zámku; v prostoru jsem ji doplnil nûkolika plastikami od Karla Lercha. S Ïenami pak uÏ vystavovala i v následujících letech; v Duchcovû naposledy roku 1983. O dva roky pozdûji se je‰tû zúãastnila spoleãné pfiehlídky „V˘tvarní umûlci Mostecka“, ale pak se její zdravotní stav radikálnû zhor‰il; závûr Ïivota proto proÏívala v ústavu sociální péãe v Janovû u Litvínova, kde zemfiela dne 5. dubna 1987. âas neúprosnû bûÏí, ale akad. malífika Sylva ·tudentová-JeÏková není zapomenuta. V listopadu 2005 jí vzdalo hold PrácheÀské muzeum v Písku, které uspofiádalo samostatnou v˘stavu píseck˘ch motivÛ Sylvy ·tudentové. Pfiekvapen byl i znalec umûní Doc. Dr. Jifií Kotalík - ocenil osobitost jejích maleb s charakteristickou barevností i smûl˘mi tahy ‰tûtcÛ a zafiadil ji do kontextu v˘tvarn˘ch umûlcÛ tohoto regionu. Pavel KOUKAL
DUCHCOVSKÉ NOVINY vydává Mûsto Duchcov ve spolupráci s tiskárnou JMV - Marhoul, Teplická 75, Duchcov. ·éfredaktor: Ing. R. Kounovská. Zástupce ‰éfredaktora: M. Hübner. Redakãní rada: Ing. P. Such˘, A. Lisová, H. Mudrová, K. Hubová. Jazyková úprava Mgr. M. Sachetová (mimo inzerci a ãlánky dodané po uzávûrce). Adresa redakce: Duchcovské noviny, nám. Republiky 5, P.O. BOX 21a, 419 01 Duchcov, tel.: 417 835 560, fax.: 417 835 118, e-mail:
[email protected]. Vychází jedenkrát mûsíãnû v poãtu 3800 v˘tiskÛ. Uzávûrka pro pfiijímání pfiíspûvkÛ je vÏdy do 15. pfiedcházejícího mûsíce. NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí. Redakce je oprávnûna do‰lé materiály upravit a krátit. Inzerci pfiijímá tiskárna: JMV - Marhoul, Teplická 75, Duchcov, tel.: 417 835 558. Grafická úprava a sazba: JMV - Marhoul, Teplická 75, Duchcov. Rozná‰ku zaji‰Èuje âeská po‰ta, poboãka Duchcov. ObãanÛm mûsta jsou noviny poskytovány zdarma. Registrováno MK âR E 13122. Vydavatel si vyhrazuje právo publikované materiály zvefiejnit téÏ na internetu (www.Duchcov.cz). ● Duchcovské noviny vychází 4. dne pfiíslu‰ného mûsíce
FOTO: JI¤Í BURE·
S duchcovskou porcelánovou manufakturou se v prÛbûhu 155 let jejího trvání spojily osudy fiady v˘znamn˘ch osobností, „kmenov˘ch“ i externích v˘tvarníkÛ, ale i fiady lidí, ktefií zde byli v pováleãn˘ch letech zamûstnáni málem „na zapfienou“, jako napfi. JUDr. Hubert Hronek nebo PhDr. Hermína Davidová. Patfií k nim i akademická malífika Sylva ·tudentová-JeÏková, pro kterou byl tento zpÛsob nedobrovolného odchodu do „v˘roby“ jedinou záchranou. Jako malífika porcelánu si nakonec zvykla, pÛsobila zde nûkolik desetiletí a setrvala zde, i kdyÏ uÏ nemusela... PfiipomeÀme si, Ïe v tomto mûsíci uplyne od jejího narození rovn˘ch sto let. Narodila se dne 24. záfií 1908 a dûtství i mládí proÏívala ve Dvofie Králové nad Labem. Svá v˘tvarná studia zahájila na Státní keramické ‰kole v Bechyni. Projevila tam v˘razn˘ talent a na Akademii v˘tvarn˘ch umûní v Praze byla jiÏ Ïaãkou vynikajícího portrétisty, profesora Jakuba Obrovského. Hravû zvládla nejen zákonitosti portrétní tvorby, ale oblíbila si i krajinu. Mûla tehdy velké ambice, a tak se rozhodla nevynechat ze svého umûleckého v˘voje ani PafiíÏ coby mekku v‰ech v˘tvarn˘ch umûlcÛ. Velmi v˘znamnou epizodou jejího Ïivota bylo následující studium u vynikajícího pokrokového malífie Othona Friesze na Accadémie Nouvelle. Je‰tû po dobu studií se ukázky z její tvorby objevily na v˘stavách v Neapoli a Sofii. V pozdûj‰ích letech ãasto vystavovala samostatnû, jako napfi. v jihoãeském Písku, kde také urãitou dobu Ïila, v letech 1938, 1940 i 1941. V Praze mûla v roce 1942 v˘stavu v prestiÏní melantri‰ské v˘stavní síni ARS, o rok pozdûji v paláci SIA a také na Kladnû. Po roce 1945 ode‰la do Mostu, kde její manÏel Jan ·tudent zafiizoval filiální redakci národnû socialistického Svobodného slova, navazující na v˘znamnou tradici severoãeské mutace pfiedváleãného âeského slova. Vedl pak ve‰kerou administraci a postupnû zaznamenával fiadu úspûchÛ, coÏ mu samozfiejmû pozdûji neposlouÏilo, jak dosvûdãuje i tehdej‰í redakãní elév, spisovatel Rudolf âechura. JiÏ v únoru 1948 byl v podstatû se v‰ím konec. Strana i její vydavatelské aktivity byly rozmetány a Státní bezpeãnost pfiipravovala v návaznosti na proces s dr. Miladou Horákovou nûkolik severoães-
DUCHCOVSKÉ OHLASY OKUPACE FOTO: MICHAL DANCO, GABRIEL M. KINDL a PETR KNORR
KfiiÏovatka ulic Osecká a Teplická - obyvatelé napjatû pfiihlíÏejí neustál˘m pfiesunÛm sovûtsk˘ch okupaãních vojsk.
Sovûtská okupaãní vojska nám na sv˘ch tancích pfiinesla bratrskou pomoc ze spfiátelené Nûmecké demokratické republiky.
Odpovûì byla jednoznaãná a nejãastûji se také odráÏela v textech narychlo psan˘ch hesel a plakátÛ: „Agresofii jdûte domÛ!“
Okupaãní armáda mûla staré mapy a nepoãítala s na‰í rychlou dÛlní ãinností. Nûkteré kolony uvízly u viaduktu a jiné na Mostecké ul.
VÏdycky skonãily v ‰achtû. Tento snímek zachycuje ruské tanky s doprovodem na okraji ‰achty na Mosteckém pfiedmûstí.
Shluk lidí pfied budovou Mûstského národního v˘boru, kde se kromû jiného podepisovala petice proti sovûtské okupaci.
DOKUMENTÁRNÍ V¯STAVA „DUCHCOVSKÉ OHLASY SRPNOVÉ OKUPACE“ BUDE ZP¤ÍSTUPNùNA V MùSTSKÉM INFORMAâNÍM CENTRU OD 22. ZÁ¤Í DO 31. ¤ÍJNA 2008. DUCHCOVSKÉ NOVINY
●
P¤ÍLOHA
40. V¯ROâÍ SOVùTSKÉ OKUPACE
V ãele stávkového prÛvodu, procházejícího Husovou ulicí, jely dva vysokozdviÏné vozíky s paletami sklenûn˘ch cihel a velmi v˘mluvn˘mi protestními nápisy jako „AÈ Ïije Svoboda a Dubãek. Okupanti jdûte domÛ, nikdo vás nezval!“ Motospojku zaji‰Èoval Jindfiich ·turma. Zajímavé je, Ïe v ãele stávkujících kráãí i tehdej‰í pfiedseda závodní organizace KSâ soudruh Julius Kaloãaj. O nûkolik mûsícÛ pozdûji jiÏ bez skrupulí vyluãoval ze strany také ty, co nesli prapor, jako napfi. BlaÏenu Maxovou, Ing. Karla Ulipa nebo Tomá‰e Vostárka... Mnohé úãastníky prÛvodu, pochodujícího Bílinskou ulicí, urãitû je‰tû poznáte. Zajímavou a v˘znaãnou osobností je pan Dr. Franti‰ek Nûmec (na snímku vlevo v pozadí v br˘lích). V padesát˘ch letech byl jako jezuitsk˘ profesor internován v oseckém klá‰tefie a do duchcovské sklárny byl pÛvodnû je‰tû s dal‰ími odsouzen˘mi pfiiváÏen na práci. V roce 1968 uÏ ale pracoval jako vûdeck˘ pracovník na v˘znaãn˘ch projektech v˘voje televizních banûk. Urãitû v‰ak neãekal, Ïe se nadûjná politická situace tak rychle obrátí...
PrÛvod dorazil na námûstí. Dal‰í „praporeãníci“, Wilibald Zauper, Ivo Vondráãek a Josef Hampl, si uÏ tyto fotografie neprohlédnou. Na snímku je také souãasn˘ starosta Petr KÀourek; dvû mladá dûvãata se musí poznat sama...
Kdopak dnes ví, Ïe se v Duchcovû pfied ãtyfiiceti lety stávkovalo na Námûstí 1. máje? Stávkovali zamûstnanci sklárny Stavosklo Duchcov, která byla tehdy nejvût‰ím podnikem ve mûstû a mûla témûfi 500 zamûstnancÛ. Po obsazení âeskoslovenska vojsky Var‰avské smlouvy dne 21. srpna 1968 byli pracovníci sklárny zcela semknuti v odporu proti sovûtské okupaci. Po skonãení mimofiádného XIV. sjezdu KSâ pfii‰el do závodu jeho delegát, v té dobû velice oblíben˘ pfiedseda Mûstského národního v˘boru v Duchcovû pan Josef Záda. Na nádvofií referoval pfied davem zamûstnancÛ o prÛbûhu sjezdu a konspiraãních metodách, s jejichÏ pomocí se dostávali do âKD Praha, kde sjezd probíhal. Za tuto angaÏovanost byl pan Záda brzy poté odmûnûn tím, Ïe funkci pfiedsedy musel opustit. Na poãátku 70. let ho zdánlivû „vykopli nahoru“ a pov˘‰ili do funkce místopfiedsedy ONV, ve které mûl v‰ak na starosti samé nevdûãné resorty (domovní správy, technické sluÏby a komunální podniky), s nimiÏ se ani pfii nejlep‰í vÛli nedalo hnout; pfii prvních neúspû‰ích ho pak odloÏili na místo v okresním archivu, odkud po letech odcházel do dÛchodu. Dne 24.srpna 1968 byla vyhlá‰ena jednohodinová generální stávka. Mûlo se stávkovat pouze v továrnách. Duchcov‰tí skláfii v‰ak vy‰li do ulic a na námûstí projevili svÛj nesouhlas s okupací. Rok 1968 zasáhl do na‰ich ÏivotÛ i osudu. Nadûje na svobodu byla brzy vystfiídána zklamáním a tvrdou persekucí. Na skuteãnou svobodu jsme si museli je‰tû více neÏ dvacet let poãkat. Z POHLEDU ÚâASTNÍKA ZDOKUMENTOVAL PETR KNORR
MládeÏ s v‰eobecnû uznávan˘m panem fieditelem Josefem Mar‰íãkem jela na korbû auta. Ing. Olga Koneãná, ekonom Ing. Pilafi a sekretáfika fieditele paní Vûra Hudecová jsou vidût v ãele prÛvodu za nimi.
ShromáÏdûní na Námûstí 1.máje. Z tehdej‰ího Mûstského národního v˘boru v Duchcovû byl prostfiednictvím místního rozhlasu pfiednesen protest proti okupaci âeskoslovenské republiky vojsky Var‰avské smlouvy.
