Obsah Str. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2
1. Krátká charakteristika pĜírodních pomČrĤ zájmového území . . . . . . . . . . .
3
2. Výchozí údaje o zneþištČní zemin a podzemních vod v areálu Barum Continental . .
14
3. Struþný popis a vyhodnocení realizovaných sanaþních hydrogeologických prací . .
21
3.1. Sanace pĤdního vzduchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
3.2. Sanace podzemních vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
25
3.2.1. PrĤbČh sanaþního þerpání
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
25
3.2.2. Dekontaminace odþerpávaných podzemních vod . . . . . . . . . . .
41
4. Režimní hydrogeologická pozorování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
94
4.1. Režimní mČĜení hladin podzemních vod . . . . . . . . . . . . . . . . .
94
4.2. Monitorování kvality podzemních vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 5. DoplĖkové sanaþní práce
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147
6. Cílové parametry sanace a reziduální riziko . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 ZávČr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 Mapové podklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157
PĜílohy: 1. Rozhodnutí orgánĤ státní správy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 2. Výsledky laboratorních rozborĤ vzorkĤ podzemních vod . . . . . . . . . . . . 182
1
3. STRUýNÝ POPIS A VYHODNOCENÍ REALIZOVANÝCH SANAýNÍCH HYDROGEOLOGICKÝCH PRACÍ Po provedení Ĝady ochranných opatĜení vþetnČ odstranČní nejvČtších pĤvodních zdrojĤ kontaminace spoþívala stará ekologická zátČž v areálu Barum Continental ke konci r. 1996 pĜedevším v plošném zneþištČní podzemních vod chlorovanými uhlovodíky. Ropné látky se v podzemních vodách vyskytovaly jen lokálnČ a v relativnČ malých koncentracích. NepĜíliš významné byly i koncentrace chlorovaných a ropných uhlovodíkĤ v pĤdním vzduchu.
3.1. SANACE PģDNÍHO VZDUCHU PrĤzkumnými pracemi uskuteþnČnými v roce 1996 byla zjištČna ohniska zneþištČní pĤdního vzduchu ropnými a souþasnČ i chlorovanými uhlovodíky pouze ve dvou místech, a to u prĤmyslové sauny a lisovny membrán [15,28]. OdstranČní tohoto zneþištČní bylo provádČno metodou ventingu. V rámci pĜípravných technických prací byly v bezprostĜedním okolí prĤmyslové sauny vyhloubeny þtyĜi sací ventingové vrty BV-1 a BV-7÷9 a dvanáct pozorovacích plynometrických sond SV-1÷12. Vrt BV-1 byl spolu s pozorovacími sondami Ĝady SV zrealizován v srpnu 1996, vrty BV-7÷9 zde byly doplnČny v kvČtnu 1997. V prosinci 1996 bylo zbudováno pČt ventingových vrtĤ BV-2÷6 a šest pozorovacích sond SP-1÷6 v prostoru lisovny membrán. Vrt BV-1 byl hluboký cca 2,6 m, ostatní sací ventingové vrty Ĝady BV byly hluboké pĜibližnČ 2,0 m; pozorovací sondy SV-1÷12 byly odvrtány do hloubky cca 1,0 m a sondy SP-1÷6 do hloubky cca 1,5 m. Situování ventingových vrtĤ a pozorovacích plynometrických sond je znázornČno na obr. 8. Pro ovČĜení možnosti aplikace technologie ventingu na dané lokalitČ byl v dobČ od 2.9. do 16.9.1996 u prĤmyslové sauny proveden pilotní ventingový pokus. PĜi tomto pokusu byl odsáván pĤdní vzduch z ventingového vrtu BV-1 a souþasnČ byl sledován podtlak v pozorovacích plynometrických sondách SV-1÷12. Množství odsávaného pĤdního vzduchu z vrtu BV-1 se pohybovalo v rozsahu 43÷117 m3/hod., podtlak v sacím vrtu þinil 6÷27 kPa; v pozorovacích objektech SV-1 a SV-6÷7 byl zaznamenán podtlak do 40 mm vodního sloupce, v ostatních pozorovacích sondách se podtlak neprojevil. Ve vzorcích pĤdního vzduchu, odebraných bČhem pokusu ze sacího vrtu a vybraných pozorovacích sond, byl zjištČn maximální obsah ClU cca 24 mg/m3 a maximální obsah ropných uhlovodíkĤ cca 500 mg/m3 [28].
21
3.2. SANACE PODZEMNÍCH VOD Pro sanaci podzemních vod v areálu Barum Continental byla zvolena standardní metoda dlouhodobého sanaþního þerpání v kombinaci s þištČním odþerpávaných vod ve stripovacích dekontaminaþních jednotkách. Úþelem sanaþního þerpání bylo nejen likvidovat zneþištČní podzemních vod, ale i zamezit dalšímu šíĜení tohoto zneþištČní do okolí.
3.2.1. PrĤbČh sanaþního þerpání K sanaþnímu þerpání byly využity starší hydrogeologické vrty SB-2, SB-3, HGS-1, HGS-3 a novČ zbudované vrty BS-1 a BS-2 a studna ST-1. Jednotlivé sanaþní vrty a studna byly uvádČny do provozu postupnČ. Od konce Ĝíjna 1997 þerpání probíhalo souþasnČ na 3÷4 objektech (viz obr. 9). BČhem þerpání byla pravidelnČ mČĜena vydatnost sanaþních objektĤ a úroveĖ hladiny podzemních vod v tČchto objektech a v okolních pozorovacích vrtech (schéma rozmístČní všech sledovaných objektĤ viz obr. 10). PrĤbČh dlouhodobého sanaþního þerpání je graficky znázornČn na obr. 11÷14.1) Dokumentace þerpání je doplnČna grafy s denními úhrny srážek pro nejbližší srážkomČrnou stanici Napajedla. Sanaþní þerpání v areálu Barum Continental bylo zahájeno dne 23.9.1997 na vrtu SB-2, situovaném ve výrobní hale SO 105 v tČsné blízkosti prĤmyslové sauny. Zpoþátku bylo z vrtu þerpáno s vydatností 0,9÷1,0 l/s, ale po dvou týdnech musel být tento odbČr zmenšen na cca 0,5 l/s; pĜi vČtším odbČru hladina vody ve vrtu klesala až na úroveĖ sacího koše þerpadla. Po nČkolika krátkodobých i dlouhodobČjších pĜerušeních þerpání se celkové snížení ve vrtu SB-2 výraznČ zmenšilo (zĜejmČ v dĤsledku þásteþné dekolmatace vrtu), a tak od konce ledna do zaþátku þervna 1998 tu byla vydatnost pozvolna zvyšována na cca 1,0 l/s, potom byla udržována v rozpČtí hodnot 0,7÷1,0 l/s. PĜi þerpání se hladina vody v sanaþním vrtu pohybovala nejþastČji v úrovni 3,0÷4,5 m p.t., maximální snížení v nejbližších pozorovacích vrtech HGS-1, IV-1 a SB-1 þinilo (se zĜetelem na pĜirozené výkyvy hladiny podzemních vod) jen asi 0,3 m. Dne 14.10.1998 bylo sanaþní þerpání na vrtu SB-2 ukonþeno; kvĤli stavebním úpravám ve výrobní hale SO 105 musel být vrt zlikvidován.
1)
Pro vČtší pĜehlednost jsou na grafech pro sanaþní objekty zobrazena jen dlouhodobČjší pĜerušení þerpání, trvající déle než 24 hodin (napĜ. z dĤvodu provádČní údržby a oprav sanaþního zaĜízení, výpadku el. energie apod.). 25
26
14.10.
25.2.
17.8.
10.8.
31.7.
3.7.
3.7.
31.12.
31.12.
31.12.
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
9 10 1112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1112
14.10.
11.12.
20.10.
23.9.
Obr. 9. Doba provozu þerpacích vrtĤ pĜi sanaþním þerpání v areálu Barum Continental.
HGS-3
BS-1
SB-3
BS-2
ST-1
HGS-1
SB-2
3.2.2. Dekontaminace odþerpávaných podzemních vod ZneþištČné podzemní vody odþerpávané ze sanaþních objektĤ byly odvádČny na dekontaminaþní zaĜízení „bubla“ a odtud po pĜedþištČní byly vypouštČny do dešĢové kanalizace v areálu podniku, zaústČné do Ĝek DĜevnice a Moravy. Zpoþátku byla provozována tĜi zaĜízení „bubla“, od srpna 2000 pak dvČ: první bylo urþeno pro þištČní vody odþerpávané ze sanaþních objektĤ SB-2 (resp. HGS-1, ST-1, BS-2) a SB-3, druhé pro þištČní vody z vrtu HGS-3 a tĜetí pro dekontaminaci vody þerpané z vrtu BS-1 (viz obr. 10). Souþástí dekontaminaþních zaĜízení „bubla“ byly tyto technologické celky: stripovací horizontální kolona s integrovaným separátorem vlhkosti, stĜedotlaký radiální ventilátor a vzduchový adsorbér (obr. 15÷16). Stripovací kolona o rozmČrech cca 2,0×1,5×1,5 m byla rozdČlena do tĜí komor a byla dimenzována na prĤtok vody do 4 l/s. Její funkce spoþívala v pĜevádČní tČkavých kontaminantĤ z vody do vzdušiny. Voda zneþištČná tČkavými organickými látkami byla pĜivádČna do první komory a pĜes pĜepadové hrany protékala druhou a tĜetí komorou, pĜiþemž byla ze spodní þásti komor pomocí aerátorĤ masivnČ provzdušĖována velkým množstvím vzduchu, který tu byl vhánČn ventilátorem. Na rozhraní voda - vzduch tak byly mechanicky narušovány vazby vody s kontaminujícími látkami a oddČlené kontaminanty byly unášeny proudem vzduchu v horní þásti zaĜízení do rozdČlovaþe vzduchu a odluþovaþe kapek. Po odlouþení vlhkosti v tomto integrovaném separátoru byla kontaminovaná vzdušina odvádČna k vyþištČní do vzduchového adsorbéru, který byl naplnČn aktivním uhlím v množství asi 120 kg. Dekontaminovaná voda byla ze spodní þásti stripovací kolony vypouštČna do kanalizaþní vpusti. Pro þištČní podzemních vod odþerpávaných ze studny ST-1 byl v poþáteþním období jejího provozu pĜed dekontaminaþní jednotku „bubla“ zaĜazen gravitaþní odluþovaþ a vodní adsorbér s fibroilem pro zachytávání ropných látek. Oproti pĜedpokladu však byly koncentrace NEL ve vodČ ze studny ST-1 trvale velmi nízké, a proto již 30.9.1999 bylo toto pomocné sanaþní zaĜízení demontováno. BČhem sanaþního þerpání byla podle potĜeby provádČna údržba dekontaminaþních jednotek, spoþívající zejména ve výmČnČ aktivního uhlí ve vzduchových filtrech a v þištČní stripovacích kolon od železitých a karbonátových inkrustací. Hmotnost kontaminantĤ adsorbovaných na aktivním uhlí urþována nebyla. Za vzduchovými filtry byly pravidelnČ (1× mČsíþnČ a od r. 2004 1× kvartálnČ) odebírány vzorky vzdušiny na laboratorní stanovení obsahu tČkavých organických látek. Po celou dobu sanace na žádném z dekontaminaþních zaĜízení „bubla“ koncentrace chlorovaných a ropných uhlovodíkĤ ve vzdušinČ na výstupu ze vzduchových adsorbérĤ nepĜekroþily všeobecnČ platné emisní limity stanovené vyhláškou MŽP þ. 117/1997 Sb., nebo pozdČjším naĜízením vlády þ. 353/2002 Sb. 41
4. REŽIMNÍ HYDROGEOLOGICKÁ POZOROVÁNÍ Režimní hydrogeologická pozorování, provádČná v areálu Barum Continental a jeho nejbližším okolí, zahrnovala monitorování kvality a mČĜení hladin kvartérních podzemních vod.
4.1. REŽIMNÍ MċěENÍ HLADIN PODZEMNÍCH VOD Cílem tČchto mČĜení bylo upĜesnit poznatky o hydrodynamickém režimu kvartérních podzemních vod v zájmovém území a ovČĜit úþinnost sanaþního þerpání v areálu Barum Continental. Pravidelná režimní mČĜení hladin podzemních vod byla na lokalitČ zahájena již v listopadu 1995 v rámci doplĖkového hydrogeologického prĤzkumu [15]. Až do konce roku 1998 byla provádČna v jednomČsíþních intervalech (mimo první poloviny roku 1997, kdy byla pĜerušena), v letech 1999-2005 pak s þetností 4× roþnČ, a to vždy v mČsících lednu, dubnu, þervenci a Ĝíjnu. PĜi tČchto mČĜeních byla sledována úroveĖ hladiny podzemních vod pokaždé ve 32÷38 vrtech v areálu Barum Continental a v dalších 20÷23 vrtech v blízkém okolí a rovnČž úroveĖ hladiny povrchových vod na dvou vodoþtech v Ĝece DĜevnici (viz obr. 29÷30). Údaje režimních mČĜení byly zpracovány ve formČ map izolinií piezometrických úrovní hladiny podzemních vod (tj. map hydroizopiez, resp. hydroizohyps). 1) Mapy byly sestrojeny interpolaþnČ extrapolaþní metodou kriging pomocí programu SURFER (¤ Golden Software, Inc., 1994-1997). Hydroizopiezy kolektoru kvartérních štČrkopískĤ za pĜírodních hydrodynamických podmínek znázorĖuje mapa na obr. 31, sestavená podle údajĤ režimního mČĜení, které bylo uskuteþnČno dne 16.9.1997, tzn. týden pĜed zahájením dlouhodobého sanaþního þerpání v areálu Barum Continental. Jak vidíme, generelní filtraþní proud v zájmové oblasti smČĜuje od jihovýchodu k severozápadu; prĤmČrné hodnoty hydraulického gradientu þiní v jihovýchodní þásti území zhruba (3÷6)⋅10-3, na severozápadČ pak kolem (1÷3)⋅10-3. Charakteristické rozdČlení piezometrických výšek hladiny podzemních vod bČhem sanaþního þerpání v areálu Barum Continental ukazují obr. 32÷33. Obr. 32 zachycuje situaci v lednu 2004 za prĤmČrných až vyšších stavĤ hladiny podzemních vod, schematická mapa na obr. 33 odpovídá nízkým stavĤm hladiny v Ĝíjnu 2005. V dobČ provádČní tČchto režimních mČĜení pro1)
Všechny údaje z terénních mČĜení a mapy hydroizopiez (celkem 46 map za období od þervence 1996 do Ĝíjna 2005) jsou uvedeny v dílþích roþních závČreþných zprávách. 94
HVI-18
HVI-12
PIPELIFE-FATRA
HVI-29
HVI-28
HV -0
1
HVI-30
BB-7 HP-102 BB-6 HG
TEPLÁRNA
HP-14
IV-4
1
S-2
HP-15 N-
BB-14
HV
-4
HV-1
HP-101
BB-16
BB-13
BB-5 HP-8
BB-12
HP-103
HP-105
IV-5
HGS-3
HV-3
BB
-10
HP-12
IV-3
HGS-5
-9
HP-111
BB-4
HP-104
BB
9
HV-5
-10 HV
HV
-10
2
BB-15 HGS-6
8 -10 HV 7 -10 HV 6 -1 0 HV
HV-105
HV
-1 0 3
HP-7
BB-3
BS-1
BB-11
BB-8
SB-4 SB-3
IV-2
BB-2
B A R U M SB-1 SB-2 BS-2 ST-1 HGS-1 IV-1
HV-3/1 HV-2/1
HV-3 HV-2 BB-1 HV-1/1
HV-1
HGS-4
Obr. 29. Schematický plán areálu Barum Continental a sousedních podnikĤ PipeLife-Fatra a Teplárna s vyznaþením hydrogeologických vrtĤ. MČĜítko 1:5 000. 96
1300
14.10.2005
181.43
1200
1100
181.75
181.22
PipeLife-Fatra
181.88
1000 181.51 180.96
900 181.21
800
181.55
181.24 181.24
TEPLÁRNA
182.92 181.54
181.27 181.30 181.28
181.44
181.22 181.26
177.18
181.28 181.24
700
181.55 181.54
181.25
181.30
181.92
181.68
181.30
181.32 181.48 181.49
181.69
181.36 180.81 179.93 181.78
181.28
600 181.68
181.22
182.02 182.24 182.01
500
182.42 181.08 182.15
182.44
400
300
182.34 181.54
200
100
0 0
182.23 182.40
183.17 183.29 183.13 183.22
B A R U M
- þerpací vrt
100
200
300
400
500 0m
600 75m
150m
700
184.41 184.09 184.15
800
900
1000
1100
1200
225m
Obr. 33. Hydroizopiezy kolektoru kvartérních štČrkĤ a pískĤ. Podle mČĜení ze dne 14.10.2005.
100
4.2. MONITOROVÁNÍ KVALITY PODZEMNÍCH VOD Systematické monitorování kvality podzemních vod, zamČĜené na vyjasnČní dynamiky šíĜení zneþištČní v kolektoru kvartérních štČrkopískĤ, bylo na lokalitČ zahájeno už v dubnu 1996 v rámci pĜedcházejícího doplĖkového prĤzkumu. Poþínaje záĜím 1996 bylo toto monitorování provádČno pravidelnČ zhruba ve þtyĜmČsíþních intervalech, a to v mČsících lednu, kvČtnu (výjimeþnČ v r. 1999 v þervnu) a záĜí. V záĜí 1996 a v lednu a záĜí 1997 byly odebírány vzorky podzemních vod vždy z 15÷16 vybraných vrtĤ v areálu Barum Continental na urþení hustoty a stanovení obsahu fenolĤ, nepolárních extrahovatelných látek (NEL) a tČkavých organických látek (TOL), tj. chlorovaných uhlovodíkĤ (ClU) a monocyklických aromatických uhlovodíkĤ (BTX). V období let 1998-2005 bylo v lednu a záĜí v areálu podniku provádČno vzorkování vždy 19÷21 vrtĤ, v nichž byly zjišĢovány už jen koncentrace TOL a pouze v záĜí 1998 a v záĜí 1999 ještČ i obsahy NEL. V lednu 1998 byly navíc odebrány vzorky podzemních vod z 11 vrtĤ a dva vzorky povrchových vod z Ĝeky DĜevnice na fyzikálnČ chemický rozbor. V kvČtnu (resp. þervnu) v období let 1997-2005 byly odebírány vzorky vody pokaždé z 28÷31 vrtĤ v areálu Barum Continental, ze 3÷5 vrtĤ v areálu Teplárny a ze tĜí vrtĤ na území podniku PipeLife-Fatra; u všech tČchto vzorkĤ byly stanovovány obsahy TOL a NEL. OdbČry vČtšiny vzorkĤ podzemních vod byly provádČny vždy po pĜedchozím krátkém þerpání, pĜiþemž intenzita þerpání z každého monitorovacího vrtu byla urþována podle stabilizace hodnot vodivosti a pH odþerpávané vody. Z vrtu HGS-5 byly vzorky odebírány odbČrovým válcem bez pĜedchozího þerpání. Z provozovaných sanaþních vrtĤ byly vzorky vody odebírány z výtlaþného potrubí u ústí vrtu. Výsledky laboratorních rozborĤ obsahu NEL a benzenu ve vzorcích podzemních vod, odebraných z hydrogeologických vrtĤ v areálu Barum Continental a okolí v prĤbČhu sledovaného období, jsou shrnuty v tab. 28÷29, výsledky stanovení koncentrací ClU v tČchto vzorcích jsou v pĜíloze 2. 1) Výsledky stanovení dalších BTX (toluenu, styrenu, xylenĤ) a fenolĤ zde neuvádíme, zmíníme jen, že témČĜ u všech odebraných vzorkĤ byly koncentrace tČchto látek velice nízké a pohybovaly se na úrovni detekþních limitĤ použitých laboratorních metod. V pĜíloze 2 pak uvádíme jen koncentrace hlavních alifatických ClU v podzemních vodách, tj. vinylchloridu, DCE, TCE a PCE, neboĢ ostatní ClU – trichlormethan, tetrachlormethan, dichlorethan, chlorbenzen a dichlorbenzen – se v drtivé vČtšinČ analyzovaných vzorkĤ buć nevyskytovaly vĤbec, nebo zde byly pĜítomny v koncentracích odpovídajících bČžným pozaćovým hodnotám. Úplné
1)
Pro ucelený pĜehled jsou jak v tab. 28÷29, tak i v pĜíloze 2 zahrnuty i výsledky vzorkování podzemních vod z dubna 1996. 102
Literatura: 1. B Buday T. et al. VysvČtlivky k pĜehledné geologické mapČ ýSSR 1:200 000, M-33-XXX Gottwaldov. ÚÚG, Praha, 1963. 2. Czudek T. et al. Geomorfologické þlenČní ýSR. Studia Geographica 23. Geografický ústav ýSAV, Brno, 1972. 3. ýáslavský M. ZávČreþná zpráva o výsledcích podrobného hydrogeologického prĤzkumu v areálu Teplárny Otrokovice pro zjištČní rozsahu kontaminace podzemní vody v horninovém prostĜedí ropnými látkami. Geotest, Brno, 1987. 4. Hydrologické pomČry ýSSR, I.-III. Kolektiv autorĤ. HMÚ, Praha, 1965-1970. 5. Jetel J. et al. VysvČtlivky k základní hydrogeologické mapČ ýSSR 1:200000, list 25 Gottwaldov. ÚÚG, Praha, 1988. 6. KadeĜábková J., Harnová M., Jelínková I. Souhrnná zpráva o povodĖové situaci v povodí Moravy a Dyje v þervenci 1997. Povodí Moravy, Brno, 1998. 7. Klíma J. ZávČreþná zpráva o podrobném hydrogeologickém prĤzkumu kvartérních sedimentĤ Ĝeky Moravy v prostoru areálu s.p. Barum v Otrokovicích. Geotest, Brno, 1991. 8. Koneþný F., Minol V. ZávČreþná zpráva hydrogeologického a inženýrskogeologického prĤzkumu areálu Teplárny Otrokovice. Geoservis, Brno, 1993. 9. KouĜil Z. Podzemní vody údolí Ĝeky Moravy. Studia Geographica 10. Geografický ústav ýSAV, Brno, 1970. 10. MatČjíþek J. PovodeĖ v þervenci 1997 na území povodí Moravy. Zpravodaj Povodí Moravy, 3-4/1997, Brno. 11. Pitter P. Hydrochemie. VŠCHT, Praha, 1999. 12. Quitt E. Klimatické oblasti ýeskoslovenska. Studia Geographica 16. Geografický ústav ýSAV, Brno, 1971. 13. Renno T. ZávČreþná zpráva o výsledcích prĤzkumu podzemních vod na území závodu Barum-Continental v Otrokovicích, ýR. Geodata, Garbsen, 1993. 14. Sovadina L. Otrokovice - Barum Continental. Hydrogeologické vrty HGS-5 a HGS-6 v prostoru bývalé þistírny brýdových par. ZávČreþná zpráva. Hydrogeologická služba, Zlín, 1999. 15. Sovadina L. Otrokovice - Barum Continental. Hydrogeologický prĤzkum pro ochranu podzemních vod pĜed zneþištČním. ZávČreþná zpráva. Hydrogeologická služba, Zlín, 1996. 16. Sovadina L. Otrokovice - Barum Continental. Ochrana podzemních vod pĜed zneþištČním chlorovanými uhlovodíky (provozní sanaþní þerpání). ZávČreþná zpráva. Hydrogeologická služba, Zlín, 1999. 17. Sovadina L. Otrokovice - Barum Continental. Ochrana podzemních vod pĜed zneþištČním chlorovanými uhlovodíky (provozní sanaþní þerpání). II. ZávČreþná zpráva. Hydrogeologická služba, Zlín, 2000. 18. Sovadina L. Otrokovice - Barum Continental. Ochrana podzemních vod pĜed zneþištČním chlorovanými uhlovodíky (provozní sanaþní þerpání). III. ZávČreþná zpráva. Hydrogeologická služba, Zlín, 2001. 19. Sovadina L. Otrokovice - Barum Continental. Ochrana podzemních vod pĜed zneþištČním chlorovanými uhlovodíky (provozní sanaþní þerpání). IV. ZávČreþná zpráva. Hydrogeologická služba, Zlín, 2002. 20. Sovadina L. Otrokovice - Barum Continental. Ochrana podzemních vod pĜed zneþištČním chlorovanými uhlovodíky (provozní sanaþní þerpání). V. ZávČreþná zpráva. Hydrogeologická služba, Zlín, 2003. 156
21. Sovadina L. Otrokovice - Barum Continental. Ochrana podzemních vod pĜed zneþištČním chlorovanými uhlovodíky (provozní sanaþní þerpání). VI. ZávČreþná zpráva. Hydrogeologická služba, Zlín, 2004. 22. Sovadina L. Otrokovice - Barum Continental. Ochrana podzemních vod pĜed zneþištČním chlorovanými uhlovodíky (provozní sanaþní þerpání). VII. ZávČreþná zpráva. Hydrogeologická služba, Zlín, 2005. 23. Sovadina L. Otrokovice - Barum Continental. Ochrana podzemních vod pĜed zneþištČním chlorovanými uhlovodíky (provozní sanaþní þerpání). VIII. ZávČreþná zpráva. Hydrogeologická služba, Zlín, 2006. 24. Sovadina L. Otrokovice - Barum Continental. Režimní hydrogeologická pozorování související s ochranou podzemních vod pĜed zneþištČním. ZávČreþná zpráva. Hydrogeologická služba, Zlín, 1998. 25. Svoboda T. Barum Continental, dílþí závČreþná zpráva I. Vodní zdroje, Holešov, 1998. 26. Svoboda T. Barum Continental, dílþí závČreþná zpráva II. Vodní zdroje, Holešov, 1999. 27. Svobodová A. Barum Continental, riziková analýza. Vodní zdroje, Holešov, 1995. 28. Svobodová A., Svoboda T. Barum Continental, závČreþná zpráva o provedení pilotního pokusu. Vodní zdroje, Holešov, 1996. 29. Švajner L. Fatra, a.s., Napajedla. Ekologicko-geologický prĤzkum pozemku lokality Kuþovaniny v Otrokovicích. ZávČreþná zpráva. MZZ, Brno, 1994. 30. Vacek Z. Barum Otrokovice. PrĤzkum kontaminace pĤdního profilu a podzemních vod v areálu závodu. ZávČreþná zpráva. MZZ, Brno, 1993. 31. VenclĤ I. Barum Continental Otrokovice. PĜeþerpávací stanice dešĢových a splaškových vod. ZávČreþná zpráva. Chemoprojekt, PĜerov, 1998. 32. Výpisy denních úhrnĤ srážek ze stanice Napajedla. ýHMÚ, Brno, 1996-2005.
Mapové podklady: 1. Geologická mapa ýR 1:50 000. Listy 25-31 KromČĜíž, 25-33 Uherské HradištČ. ýGÚ, Praha, 1994. 2. Základní mapa ýSFR 1:25 000. List 25-314 Otrokovice. ýÚGK, Praha, 1991. 3. Základní vodohospodáĜská mapa ýR 1:50 000. List 25-31 KromČĜíž. VÚV TGM, Praha, 1994. 4. Základní vodohospodáĜská mapa ýR 1:50 000. List 25-33 Uherské HradištČ. VÚV TGM, Praha, 1991.
157
