Obsah odůvodnění Územního plánu Opavy
str.
1.
Úvod 1.1 Údaje o zadání a podkladech 1.2 Obsah a rozsah elaborátu 1.3 Hlavní cíle řešení, postup práce
1 1 5 6
2.
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 2.1 Širší vztahy v území - postavení města v systému osídlení 2.2 Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje 2.3 Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou MSK
8 8 11 12
3.
Údaje o splnění zadání ÚP Opavy
15
4.
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, vyhodnocení předpokládaných důsledků přijatého řešení zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 4.1 Sociodemografické podmínky, hospodářské podmínky a bydlení 4.1.1 Sociodemografické podmínky 4.1.2 Hospodářské podmínky 4.1.3 Bydlení a rekreace rodinná 4.2 Koncepce rozvoje území Statutárního města Opavy, ochrany a rozvoje jeho hodnot 4.3 Vymezení zastavitelných ploch 4.4 Vymezení ploch přestavby 4.5 Systém sídlení zeleně 4.6 Koncepce rozvoje katastrálních území ve správním území Statutárního města Opavy Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování 4.7 Dopravní infrastruktura 4.7.1 Pozemní komunikace a významnější obslužná dopravní zařízení 4.7.2 Dráha a významnější obslužná zařízení dráhy 4.7.3 Provoz chodců a cyklistů 4.7.4 Statická doprava - parkování a odstavování vozidel 4.7.5 Hromadná doprava osob 4.7.6 Ostatní druhy doprav 4.7.7 Ochranná dopravní pásma, ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací 4.7.8 Vyhodnocení variant dopravního řešení 4.8 Technická infrastruktura – vodní hospodářství 4.8.1 Zásobování pitnou vodou 4.8.2 Likvidace odpadních vod 4.8.3 Vodní režim 4.9 Technická infrastruktura - energetická zařízení 4.9.1 Zásobování elektrickou energií 4.9.2 Zásobování plynem 4.9.3 Zásobování teplem 4.10 Technická infrastruktura - elektronické komunikace 4.11 Ukládání a zneškodňování odpadů 4.12 Občanské vybavení 4.13 Veřejná prostranství
18 18 19 20 21 26 30 36 37 41 56 56 76 77 80 83 84 84 87 92 92 97 102 107 107 112 118 123 125 127 130
Koncepce uspořádání krajiny, vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití 4.14 Koncepce uspořádání krajiny 131 4.15 Územní systém ekologické stability 133 4.16 Prostupnost krajiny 147 4.17 Protierozní opatření 148 4.18 Ochrana před povodněmi 149 4.19 Podmínky pro rekreační využívání krajiny 150 4.20 Vymezení ploch pro dobývání nerostů 151 5. 6.
7. 8. 9. 10. 11.
Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit překupní právo Vymezení urbanisticky významných území pro které může vypracovávat projektovou dokumentaci jen autorizovaný architekt Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je provedení změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, stanovení lhůty studie Vymezení ploch ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování
152
154 154 155 155 155
Informace o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území 156 11.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí 156 11.2 Vyhodnocení vlivů územního plánu na území NATURA 2000 156 11.3 Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech 156 11.4 Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území 161 11.4.1 Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území 161 11.4.2 Vliv na posílení slabých stránek řešeného území 161 11.4.3 Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území 163 163 11.4.4 Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území 11.5 Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování 166 11.6 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území 169 11.6.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozboru území 169 11.6.2 Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích 170
12.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa 173 12.1 Kvalita zemědělských pozemků 173 12.2 Zábor půdy dle návrhu ÚP 12.3 Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability 177 12.4 Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa 178 Tabulková část vyhodnocení důsledků na ZPF a PUPFL 179
Příloha č. 1 – Limity využití území Příloha č. 2 - Seznam použitých zkratek Příloha č. 3 - Přehled citovaných zákonů a vyhlášek
227 242 244
1. ÚVOD 1.1
ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH
Územní plán Opavy je zpracován na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi objednatelem, Statutárním městem Opava a zhotovitelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s r.o., dne 28. 11. 2005. Koncept Územního plánu Opavy je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů), a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znění pozdějších předpisů. Zadání Územního plánu Opavy bylo schváleno Zastupitelstvem Statutárního města Opavy dne 28. 7. 2009. Pro zpracování Územního plánu Opavy byla použita územně plánovací dokumentace a podklady: - Územní plán města Opavy pro k. ú. Opava-Město, Opava-Předměstí, Držkovice, Jaktař, Kateřinky u Opavy, Komárov u Opavy, Kylešovice, Malé Hoštice, Palhanec, Vávrovice (schválen Zastupitelstvem města Opavy dne 22. 6. 1998) v platném znění (Změna č. 1 – schválena dne 14. 8. 2001, Změna č. 2 – schválena dne 16. 9. 2003, Změna č. 4 – schválena dne 20. 9. 2005, Změna č. 6 – schválena dne 22. 6. 2004, Změna č. 7 – schválena dne 19. 12. 2006, Změna č. 8 – vydána dne 31. 8. 2010, Změna č. 9 – vydána dne 31. 8. 2010, Změna č. 10 – vydána dne 31. 8. 2010); - Pořizovaná Změna č. 11 Územního plánu města Opavy (Zadání pro Změnu č.11 Územního plánu města Opavy schváleno Zastupitelstvem Statutárního města Opavy dne 21. 6. 2010); - Pořizovaná Změna č. 12 Územního plánu města Opavy (Zadání pro Změnu č. 12 Územního plánu města Opavy schváleno Zastupitelstvem Statutárního města Opavy dne 21. 6. 2010); -
Územní plán městské části Opava – Podvihov, schválený dne 17. 9. 2002 a jeho Změna č.1, schválená dne 19. 12. 2006;
- Územní plán městské části Opava – Suché Lazce, schválený dne 4. 2. 2003 a jeho Změna č. 1, vydaná dne 3. 6. 2008; - Územní plán městské části Opava – Milostovice, Opava – Zlatníky, schválený dne 17. 6. 2003; - Územní plán velkého územního celku okresu Opava (schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 6. 2. 2003); - Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením Vlády České republiky dne 20. července 2009, č. 929; - ÚAP a RURÚ SO ORP Opavy (aktualizace 2010); -
Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK), vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22. 12. 2010 usnesením č. 16/1426;
1
-
Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004;
-
Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FIFE, a.s, září 2003), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004;
-
Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odra, s.p., 2003), odsouhlasený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25. 9. 2003;
-
Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., Ostrava, únor 2008), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 26. 6. 2008;
-
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o., a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004;
-
Mapy ložiskové ochrany - Kraj Moravskoslezský (MŽP - Česká geologická služba Geofond, Praha);
-
Mapy svahových deformací na území Moravskoslezského kraje (MŽP - Česká geologická služba - Geofond, Praha);
-
Mapy poddolovaných území - Moravskoslezský kraj (MŽP - Česká geologická služba Geofond, Praha);
-
Výpis z ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR;
-
Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje (Ageris 2007);
-
Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2009 - tabelární přehled (Český hydrometeorologický ústav Praha, 2009);
-
Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 2004);
- Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním; - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o, listopad 2004 ); - Program rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o.); - Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska (Enterprise plc, s.r.o.); - Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území MSK (Ekotoxa Opava, s.r.o.); - Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (březen 2009); -
Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy IX ve věci změny podmínek ochrany v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve (nabytí právní moci dne 31. 7. 2009);
-
Plán oblasti povodí Odry, Povodí Odry, s.p., říjen 2009;
- Okresní vlastivědná mapa (Kartografie Praha); 2
- Půdní syntetická mapa ČR (Praha 1991); - Odvozená mapa radonového rizika (Ústřední ústav geologický Praha, Uranový průmysl Liberec, Geofyzika Praha, Přírodovědecká fakulta UK Praha, 1990); - Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 1995, 2000 a 2005 (Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha); - Základní silniční mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, zeměměřickým a katastrálním;
vydané Českým úřadem
- Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. - Územně plánovací podklad „Vyhledávací dopravní studie silnice II/461 západní část jižního obchvatu Opavy“ (UDI MORAVA s.r.o., březen 2005); - Technická studie „Jihozápadní obchvat Opavy“ (Dopravoprojekt Ostrava, s.r.o, 12/2008); - Technická studie „Silnice I/11 severní obchvat města Opavy, západní část“ (Dopravoprojekt Ostrava, s.r.o., duben 2003); - Rozpracovaná dokumentace pro stavební povolení „ Opava – Vávrovice, spojka Obecní – Jantarová (zpracovatel Ing. Zbyněk Novák, 09/2007); - Dokumentace pro územní řízení „Přeložka silnice II/461 v Opavě – jižní obchvat“ (zprac. Dopravoprojekt Ostrava spol. s r.o., DSP + ZDS,10/2008); - Místní program snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší pro město Opavu; - Plán odpadového hospodářství Statutárního města Opavy na období 2006 – 2010; - Plán ÚSES pro Statutární město Opavu; - Hluková mapa města Opavy; - Územní energetická koncepce města Opavy; - Povodňový plán ORP Opava; - Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007 až 2020; - Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta 2008 – 2015; - „Opava - Vávrovice, km 42,500 - 43,900 ochranná hráz PB hr. znaky II/71 - 72/6“, Lesprojekt Krnov s.r.o., srpen 2009; - „Opava Plaza – zábavní a obchodní centrum“, Centroprojekt a.s, březen 2008; - „Otický příkop, km 0,000.00-5,375.00“, Hydroprojekt cz a.s., OZ Ostrava, červen 2004; - „Vodohospodářská studie v oblasti Palhance a Vávrovic“, Viva Projekt s.r.o., září 2005; - „Studie řešení odtokových poměrů na katastrálním území Opava-Kateřinky“, Lesprojekt Krnov s.r.o., duben 2007; - „Studie řešení odtokových poměrů v povodí toku Jaktarky“, VhS Vřesina, listopad 1999; - „Opava-Vávrovice, Kanalizace splašková a dešťová“, LANDING& spol. s r.o., srpen 2009; - „Milostovice_DÚR“, Koneko, spol. s r.o.; - „Situace Zlatníky“, Koneko, spol. s r.o.; 3
- „Podvihov + Komárovské Chaloupky splašková kanalizace“, Hydropojekt cz a.s., březen 2009; - „Vlaštovičky + Jarkovice splašková kanalizace“, Avona, červenec 2009.
4
1.2
OBSAH A ROZSAH ELABORÁTU
A. Koncept Územního plánu Opavy B. Odůvodnění konceptu Územního plánu Opavy A. Koncept Územního plánu Opavy obsahuje: A. Textovou část A. Grafickou část, která obsahuje výkresy A.1 Výkres základního členění území A.2 Hlavní výkres - urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny A.3 Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury A.4 Hlavní výkres - koncepce technické infrastruktury - vodního hospodářství A.5 Hlavní výkres - koncepce technické infrastruktury - energetiky a elektronických komunikací A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací
v měřítku 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000
B. Odůvodnění konceptu Územního plánu Opavy obsahuje: B. Textovou část B. Grafickou část, která obsahuje výkresy B.1 Koordinační výkres B.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu B 3. Výkres širších vztahů
v měřítku 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 50 000
Obsah grafické části: A.1 Výkres základního členění území obsahuje vyznačení hranice řešeného území, hranice zastavěného území a hranice zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch a koridorů územních rezerv, vymezení ploch, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií. A.2 Hlavní výkres - urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny obsahuje urbanistickou koncepci, tj. vymezení stabilizovaných ploch s rozdílným využitím, vymezení ploch s navrženou změnou využití (plochy zastavitelné a plochy přestavby), vymezení ploch pro dopravu a technickou infrastrukturu. A.3 Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury obsahuje návrh řešení dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení ploch pro dopravu. A.4 Hlavní výkres - koncepce technické infrastruktury - vodního hospodářství obsahuje návrh řešení problematiky zásobování vodou, likvidace odpadních vod, protipovodňových opatření ve vztahu k vodnímu režimu v území. A.5 Výkres koncepce technické infrastruktury - energetiky a elektronických komunikací obsahuje návrh řešení problematiky zásobování elektrickou energií, plynem, teplem a elektronických komunikací. A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací zobrazuje plochy a pozemky určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona, nebo ke kterým lze uplatnit předkupní právo dle § 101 stavebního zákona. B.1 Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona.
5
B.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů nezbytný k realizaci navržených řešení. B.3 Výkres širších vztahů zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací, inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na správní území okolních obcí.
1.3 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE Hlavní cíle řešení Územní plán Opavy v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008, a v souladu s nadřazenou dokumentací Moravskoslezského kraje, tj. se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Řešeným územím konceptu Územního plánu Opavy je správní území Statutárního města Opavy. Konceptem územního plánu je stanovena základní urbanistická koncepce rozvoje řešeného území, tj. zásady funkčního, plošného a prostorového uspořádání celého správního území včetně uspořádání krajiny a koncepce veřejné dopravní a technické infrastruktury s ohledem na ochranu hodnot území. Územním plánem je vymezeno v grafické části zastavěné území, stabilizované plochy v zastavěném území, plochy změn, tj. zastavitelné plochy, plochy přestavby a koridorů především pro dopravní a technickou infrastrukturu. V textové části jsou stanoveny podmínky pro využití vymezených ploch a koridorů. Dále jsou vymezeny plochy pro veřejně prospěšné stavby nebo s ohledem na srozumitelné grafické vyjádření u liniových staveb jsou vymezeny orientační trasy těchto staveb. Územním plánem je také řešen systém sídelní zeleně. Jedná se buď o samostatné plochy včetně stanovení podmínek pro jejich využívání, případně je systém zeleně promítnut do ostatních ploch s jiným způsobem využití (např. požadavek na vymezení podílu nezpevněných ploch). Součástí územního plánu je návrh uspořádání nezastavěného území (krajiny) - vymezení stabilizovaných ploch, vymezení územního systému ekologické stability, opatření proti povodním apod. Územním plánem je stanovena celková koncepce pro jednotlivé druhy doprav. Dále je stanovena celková koncepce pro jednotlivé druhy technické infrastruktury včetně zařízení pro ukládání a zneškodňování odpadů. Územním plánem jsou stanoveny veřejně prospěšné stavby a opatření, a to s možností práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona a ke kterým lze uplatnit předkupní právo dle § 101 stavebního zákona. Územním plánem jsou v grafické části zobrazeny, kromě funkčních ploch, jevy odpovídající účelu a měřítku výkresů, např. stávající páteřní sítě technické infrastruktury a sítě navržené územním plánem. Zároveň jsou upřesněny nad katastrální mapou plochy a koridory pro veřejnou dopravní a technickou
6
infrastrukturu a územní systém ekologické stability. Tyto jevy jsou vymezeny v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK). Postup práce Pořízení nového územního plánu schválilo Zastupitelstvo města Opavy dne 9. 12. 2004. Cílem bylo reagovat na změněnou společenskou situaci po roce 1989 a její územní dopady, související zejména se změnou majetkoprávních vztahů, restrukturalizací podniků, nárůstem soukromé podnikatelské sféry, apod. V následujících dvou letech byly zahájeny přípravné práce k pořízení nového územního plánu, a v roce 2006 byly zpracovány průzkumy a rozbory pro celé správní území města Opavy, na jejichž podkladu pořizovatel zpracoval návrh zadání k novému územnímu plánu, podle tehdy platného stavebního zákona. Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti nový stavební zákon, který omezil platnost územních plánů, schválených po 1. červenci 1992. Následná novela stavebního zákona, která nabyla účinnosti dne 3. 6. 2008 prodloužila platnost územních plánů, schválených před obdobím od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2015 s tím, že tyto územní plány je možné dle požadavků zákona upravit a v rozsahu provedené úpravy projednat. Pojetí současného územního plánu je od požadavků nového stavebního zákona natolik odlišné, že by se úprava zmiňovaná stavebním zákonem neobešla bez jeho obsáhlého přehodnocení. Z výše uvedených důvodů, na základě platného Územního plánu města Opavy, Územně analytických podkladů zpracovaných pro SO ORP Opava v roce 2008, požadavků, podnětů a připomínek dotčených orgánů, KÚ MSK, sousedních obcí, organizací a občanů byl vypracován návrh zadání Územního plánu Opavy, který byl projednán dle § 47 stavebního zákona a upraven dle vznesených připomínek a stanovisek. Definitivní znění Zadání Územního Statutárního města Opavy dne 28. 7. 2009.
plánu
Opavy
schválilo
Zastupitelstvo
Důvodem pro zpracování nového územního plánu je především nutnost uvést územní plán do souladu s platnou legislativou a zapracovat do něj nové skutečnosti (např. stanovená záplavová území, vymezit aktuální zastavěné území apod.) a aktuální rozvojové záměry. Na základě schváleného zadání byla v listopadu 2009 až srpnu 2010 zpracována pracovní verze konceptu Územního plánu Opavy, která byla dále upravena dle požadavků Statutárního města Opavy na základě nově stanovených závazných limitů v území, např. záplavových území a na základě vydaných Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které nabyly platnosti 4. 2. 2011. Práce na úpravě Územního plánu Opavy probíhaly od prosince 2010 do března 2012. Územní plán Opavy bude zpracován podle pokynů pro zpracování Územního plánu Opavy vzešlých na základě výsledku veřejného projednání konceptu Územního plánu Opavy. Při zpracování Územního plánu Opavy bude aktualizována hranice zastavěného území s ohledem na výstavbu realizovanou v roce 2010 až 2012 v souladu s Územním plánem města Opavy a jeho platnými změnami.
7
2.
VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM
2.1
ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ - POSTAVENÍ MĚSTA V SYSTÉMU OSÍDLENÍ, ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY, ŠIRŠÍ VZTAHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY, ŠIRŠÍ VZTAHY ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY A DALŠÍCH PŘÍRODNÍCH SYSTÉMŮ
Postavení města v systému osídlení Správní území města Opavy leží v severní části okresu Opava. Ze severu sousedí s Polskem, z východu se správními územími obcí Oldřišov, Velké Hoštice, Štítina, Nové Sedlice, Mokré Lazce, z jihovýchodu sousedí se správním územím obcí Pustá Polom, z jihu s obcí Hlubočec, z jihozápadu se správními územími obcí Raduň, Vršovice, Chvalíkovice, Branka u Opavy, Otice a Slavkov, ze západu sousedí se správními územími obcí Stěbořice, Neplachovice a Holasovice. Opava je obcí s rozšířenou působností pro obce Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Budišovice, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hlavnice, Hlubočec, Hněvošice, Holasovice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava (ORP), Otice, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Služovice, Sosnová, Štáblovice, Stěbořice, Štítina, Těškovice, Uhlířov, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Vršovice. Správní území Statutárního města Opavy je tvořeno 16 katastrálními územími: Držkovice (159,27 ha), Jaktař (581,90 ha), Jarkovice (354,21 ha), Kateřinky u Opavy (1448,76 ha), Komárov u Opavy (769,09 ha), Kylešovice (1 098,13 ha), Malé Hoštice (555,11 ha), Milostovice (514,68 ha), Opava-Město (45,04 ha), Opava-Předměstí (1 016,62 ha), Palhanec (168,69 ha), Podvihov (688,56 ha), Suché Lazce (447,90 ha), Vlaštovičky (256,31 ha), Vávrovice (507,09 ha) a Zlatníky u Opavy (449,95 ha). Celková rozloha řešeného území je 9 061,28 ha. Městské části (obvody) Statutárního města Opavy: Komárov (část k. ú. Komárova u Opavy), Malé Hoštice (k. ú. Malé Hoštice), Milostovice (k. ú. Milostovice), Opava (nečleněná část města – k. ú. Kateřinky u Opavy, Kylešovice, Opava-Město, Jaktař, a část k. ú. Opava-Předměstí), Podvihov (k. ú. Podvihov), Suché Lazce (k. ú. Suché Lazce), Vávrovice (k. ú. Držkovice, Palhanec, Vávrovice, a část k. ú. OpavaPředměstí – ZSJ Karlovec), Vlaštovičky (k. ú. Vlaštovičky a Jarkovice), Zlatníky (k. ú. Zlatníky u Opavy). Obecní části: Jaktař, Kateřinky, Komárov, Komárovské Chaloupky, Kylešovice, Malé Hoštice, Město, Milostovice, Podvihov, Předměstí (Opava), Předměstí (Vávrovice), Pusté Jakartice, Suché Lazce, Vávrovice, Vlaštovičky, Zlatníky. Město Opavu je nutno vnímat jako stabilní a jednoznačné centrum přirozeného regionu, přesahujícího hranice SO ORP Opavy. Z Politiky územního rozvoje ČR (r. 2008) vyplývá základní vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí, tj. začlenění města Opavy do rozvojové oblasti OB2 Rozvojová
8
oblast Ostrava, také upřesnění v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje (r. 2008) potvrzuje zařazení města do této rozvojové oblasti. Za omezující faktor zhoršující možnosti dlouhodobého rozvoje města je nutno považovat mírně nevyvážené životního prostředí města. Důraz je nutno klást na zlepšení podmínek v oblasti dopravy, čistoty ovzduší a odkanalizování vybraných části území. Míra soudržnosti obyvatel území je ve srovnání s jinými městy širšího regionu nadprůměrná. Je nutno dále zvyšovat nadprůměrnou atraktivitu bydlení ve městě. Možnosti zlepšení hospodářských podmínek ve vlastním administrativním území jsou omezené, zejména s ohledem na potřeby ochrany obytného a částečně i rekreačního prostředí. Posílení hospodářských podmínek města je však žádoucí, zejména s ohledem na rozvoj spádového regionu města. Na základě komplexního zhodnocení rozvojových předpokladů (podmínek životního prostředí, hospodářských a podmínek soudržnosti obyvatel území) je v Opavě předpokládáno pokračování mírného poklesu počtu obyvatel s tendencí stagnace ve střednědobém časovém horizontu (tj. do roku 2025) na cca 58 000 obyvatel, při odpovídajícím rozvoji bydlení, obslužných funkcí a podmínek pro podnikání. Bilance vývoje počtu obyvatel a bytů slouží především jako podklad pro navazující koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu plošného rozsahu nových ploch, zejména pro bydlení je součástí odůvodnění územního plánu. Tato orientační bilance spoluvytváří základní rámec při posuzování územního rozvoje, ale i širší posouzení přiměřenosti investic v řešeném území. Sídelní struktura širšího regionu, druh a intenzita vazeb, přirozená dělba funkcí sídel do značné míry předurčují rozvoj města Opavy i celého regionu. Proměny vymezení státních hranic v posledních stoletích – odtržení od části přirozeného spádového regionu města v širším regionu Slezska je patrné dodnes. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, obslužná, dopravní, výrobní a omezeně i rekreační. Obyvatelstvo vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním životě města a sociálně historických specifikách regionu. Tradičně se tato specifika projevují zejména v oblasti bydlení, vnímání historických a regionálních vazeb. Pro sídelní strukturu většiny správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Opava, ale i okolních ORP je do značné míry determinující vysoká hustota osídlení a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (průmyslová krajina se značnou dynamikou dalšího rozvoje, zejména v okolí města Opavy). Vlastní řešené území a jeho nejbližší okolí představuje vysoce urbanizované ale i intenzivně využívané zemědělské území, v němž se stále výrazněji rozvíjí funkce bydlení a dopravy. Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Opava a širší srovnání částí
částí / obec
výměra km2
km2/ obec
obyvatel
85
89
2,2
567
13,8
101 728
2 481
1 143
179
13
53
55
4,2
332
25,5
336 811
25 909
6 124
1 016
13,6
27,9
28,3
2,3
246,7
19,3
56813,5
4 180
2 006
230
ČR 30,5 63,0 72,8 2,8 382,3 Zdroj: Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007
15,4
44727,0
1 661
690
132
obcí
počet katastrů
Opava
41
Ostrava
SO ORP
MSK kraj
9
obec
obyvatel na část. o. km2
Širší dopravní vztahy Nadmístní dopravní vazby Opavy zajišťují především silnice I/11, I/46, I/56 a I/57. Jedná se o dopravní tahy republikového (silnice I/11 a I/57) a nadregionálního významu (silnice I/46 a I/56), které spojují Opavu s nejvýznamnějšími krajskými sídly (Ostrava, Olomouc, Bruntál, Krnov) a zároveň zajišťují přístup na nadřazenou komunikační síť (dálnice D1 v Ostravě, příp. v Hladkých Životicích nebo silnice I/48 – mezinárodní tah E462 v Ostravě). Ostatní silnice pak zajišťují především místní spojení s okolními obcemi. Dopravní vazby na dráze zajišťují celostátní železniční trati č. 310 (Opava – Olomouc) a č. 316 (Opava – Ostrava), které slouží nadregionální železniční dopravě. Nejbližší veřejné mezinárodní letiště se nachází v Mošnově. Širší vztahy technické infrastruktury Hlavním zdrojem pitné vody v okrese Opava je Ostravský oblastní vodovod (OOV), odebírající vodu z vodárenské nádrže Kružberk na Moravici štolou průměru 2 400 mm, vedoucí do úpravny vody v Podhradí. Přes řešené území vede 1. a 2. větev hlavního přivaděče DN 1 000. Systém zásobování pitnou vodou pro řešené území je kombinovaný, a to ze dvou přivaděčů OOV, a z místních opavských zdrojů. Na vodovodní síť Opavy je napojena dále obec Holasovice, ze které je dále zásobován Štemplovec, Kamenec, Neplachovice-Zadky, dále Otice a Slavkov. Propojení vodovodní sítě v Opavě s úpravnou vody na k. ú. Velké Hoštice řeší zásobování obcí napojených na skupinový vodovod Velké Hoštice. Způsob likvidace odpadních vod nemá z hlediska širších vazeb větší význam vzhledem k tomu, že na centrální ČOV nejsou napojeny k. ú., která nenáleží do správního území města. Na území města Opavy se nenachází žádný napájecí bod nadřazené soustavy 220 a 400 kV, ani přenosová vedení těchto napěťových hladin. Severní částí území města prochází vedení napájecí soustavy 110 kV – VVN 687 - 688 propojující rozvodnu 110/22 kV Velké Hoštice s napájecím bodem 400/110 kV Horní Životice. Plynovody s velmi vysokým tlakem nejsou na území města provozovány. Širší vztahy územního systému ekologické stability a dalších přírodních systémů V rámci širších vazeb je v rámci ochrany krajiny nutno respektovat především návaznosti územního systému ekologické stability (ÚSES) - prvků nadregionálního a regionálního stupně na sousedící katastrální území - Holasovice, Branku u Opavy a Velké Hoštice. Dále je nutno respektovat hranici přírodního parku Moravice, která zasahuje do k. ú. Podvihov a okrajově do k. ú. Komárov u Opavy. Zvláštní zájmy Správní území Statutárního města Opavy se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Celé správní území města zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení. Je nutno respektovat ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučeného pracoviště Olomouc. Podrobněji viz příloha č. 1 Limity využití území. Vazby sídelní struktury, vazby dopravní, vazby sítí technické infrastruktury včetně prvků ochrany přírody a ÚSES přesahující správní hranici města Opavy jsou zobrazeny ve výkrese B.3 Výkres širších vztahů v měřítku 1 : 50 000. 10
2.2
VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE
Pro hodnocení širších vztahů a sídelní struktury regionu je nutno vnímat základní vymezení a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR). Z PÚR ČR (r. 2008) je patrné upřesněné vymezení rozvojových oblastí národního významu. Vlastní řešené území je součástí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava, viz další text podle PÚR ČR 2008. Vymezení: Území obcí z ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí v jihovýchodní části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části), Kravaře (bez obcí v severní části), Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části), Ostrava, Třinec (bez obcí v jižní a jihovýchodní části). Důvody vymezení: Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Ostravy a mnohostranným působením husté sítě vedlejších center a urbanizovaného osídlení. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, pro kterou je charakteristický dynamický rozvoj mezinárodní spolupráce se sousedícím polským regionem Horního Slezska. Výrazným předpokladem rozvoje je v současnosti budované napojení na dálniční síť ČR a Polska, jakož i poloha na II. a III. tranzitním železničním koridoru. Úkoly pro územní plánování: a) Pro vlastní rozvojovou oblast Vytvářet podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území vyvolané průmyslovými zónami Mošnov a Nošovice. b) Obecné Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území, a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. c) Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí. d) Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os. Územní plán Opavy respektuje zařazení správního území Statutárního města Opavy do rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava a respektuje především obecné úkoly pro územní plánování, vzhledem k tomu, že změny v území vyvolané průmyslovými zónami Mošnov a Nošovice se území řešeného Územním plánem Opavy netýkají. Úkoly stanovené Politikou územního rozvoje ČR 2008 jsou upřesněny v dokumentaci, která stanovuje rámcovou koncepci rozvoje Moravskoslezského kraje, tj. v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje.
11
2.3
VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM
V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje je upřesněno vymezení rozvojové oblasti OB2 dle Politiky územního rozvoje ČR. Statutární město Opava je zařazeno do této rozvojové oblasti, pro kterou jsou stanoveny následující úkoly pro územní plánování: • Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím v sousedních krajích a Polsku. - tento požadavek byl návrhem řešení Územního plánu Opavy splněn. Plochy a koridory pro dopravní infrastrukturu, technickou infrastrukturu a územní systém ekologické stability byly zpřesněny nad katastrální mapou (viz text dále) •
Nové rozvojové plochy vymezovat: • přednostně v lokalitách dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby - devastovaná území se v řešeném území nevyskytují, navržené řešení územního plánu v maximální možné míře respektuje požadavek na dostavbu proluk ve stávající zástavbě, kterých je ale značný nedostatek. S ohledem na tuto skutečnost jsou plochy pro rozvoj zástavby vymezovány v návaznosti na zastavěné území (viz kapitola 4.6 Koncepce rozvoje katastrálních území ve správním území Statutárního města Opavy). • výhradně se zajištěním dopravního napojení na existující nebo plánovanou nadřazenou síť silniční, resp. železniční infrastruktury - tento požadavek je navrženým řešením Územního plány Opavy splněn (viz grafická část územního plánu, Hlavní výkres) • mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích pouze výjimečně a ve zvláště odůvodněných případech). - navržená urbanistická koncepce tento požadavek plně respektuje, ve stanovených záplavových územích nejsou navrženy zastavitelné plochy s výjimkou ploch dopravní infrastruktury silniční a technické infrastruktury (viz grafická část odůvodnění územního plánu, Koordinační výkres)
• Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy. - do Územního plánu Opavy byla zapracována protipovodňová opatření z podrobnější dokumentace (suché poldry, hráze, revitalizace vodních toků), byly vymezeny plochy asanací v aktivních zónách stanovených záplavových území (viz kapitola 4.8 Technická infrastruktura – vodní hospodářství a grafická část, Hlavní výkres – koncepce technické infrastruktury – vodního hospodářství • V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství včetně veřejné zeleně.
12
- Územním plánem Opavy jsou vymezeny v odpovídajícím rozsahu nové plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné s vazbou na zastavitelné plochy s převažující obytnou zástavbou (viz kapitola 4.13 Veřejná prostranství). Podle ZÚR MSK navazuje na správní území Statutárního města Opavy rozvojová osa OS N1 směrem na město Krnov. Územního plánu Opavy se týká především požadavek na zachování a rozvoj dopravních vazeb s ohledem na nutnost zkvalitnění napojení sídel v této rozvojové ose na silniční síť republikového a mezinárodního významu a propojení vazeb územního systému ekologické stability. Územním plánem Opavy je nutno v souladu se ZÚR MSK respektovat plochy, koridory a územní rezervy nadmístního významu: veřejně prospěšné stavby pro dopravu D25 -
jižní obchvat Opavy, úsek mezi stávající silnicí I/11 a silnicí I/57, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy (v ÚP Opavy označena VD8)
D51 -
I/46 Pusté Jakartice – Sudice, přeložka a homogenizace šířkového uspořádání, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy (v ÚP Opavy označena VD12)
D54 -
severní obchvat Opavy, čtyřpruhová silnice I.třídy, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy (v ÚP Opavy označena VD1, VD2, VD3)
D55 -
Opava – Ludgeřovice, přeložky a homogenizace šířkového uspořádání, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy (v ÚP Opavy označena VD4)
DZ1 -
začátek koridoru čtyřpruhové, směrově dělené silnice I. třídy je situován na stávající silnici I/11 (v ÚP Opavy označena VD11)
DZ2 -
západní část jižního obchvatu Opavy, úsek I/11 – I/57, silnice v parametrech I. třídy, koridor dvoupruhové, směrově nedělené silnice (v ÚP Opavy označena VD6, VD7)
veřejně prospěšné stavby pro vodní hospodářství (vodní režim) VZ1a - dva úseky - koridory a plochy pro soubor doprovodných technických opatření v korytě a údolní nivě řeky Opavy ve vazbě na menší vodní nádrž Nové Heřminovy (v ÚP Opavy označena PO1) PO 13 - protipovodňová ochrana, suchá nádrž Zlatníky na potoce Velká (v ÚP Opavy označena SP) PO 16 - úprava a revitalizace vodního toku Velká (v ÚP Opavy označena PO3) PO 17 - zkapacitnění vodního toku Otický příkop (v ÚP Opavy označena PO2) veřejně prospěšné stavby pro energetiku P14 - stavební úpravy plynovodu DN 300 Hlučín – Opava – Brumovice na DN 500/PN 40 (v ÚP Opavy označena VTP 1) veřejně prospěšná opatření pro územní systém ekologické stability (ÚSES): K96V - nadregionální biokoridor vodní Ptačí hora, K96N – nadregionální biokoridor nivní Ptačí hora (v ÚP Opavy označen N1 až N28) 119 -
regionální biocentrum Držkovická niva (v ÚP Opavy označen N27 RBC) 13
193 –
regionální biocentrum Palhanecká niva (v ÚP Opavy označen N19 RBC)
165 –
regionální biocentrum Malohoštická niva (v ÚP Opavy označen N7 RBC)
194 –
regionální biocentrum Panský mlýn (v ÚP Opavy označen R13)
259 –
regionální biocentrum Velkohoštická niva (v ÚP Opavy označen N3 RBC)
612 –
regionální biokoridor (v ÚP Opavy označen R1 až R12)
Dále je, dle ZÚR MSK, v rozvojové oblasti OB2 nepřípustná výstavba nových staveb pro rodinnou (individuální) rekreaci. Připouští se pouze převod již realizovaných vhodných staveb na stavby rodinné rekreace.
14
3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OPAVY ad a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje (PÚR), územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů 1) Požadavky vyplývající Politiky územního rozvoje ČR 2008 byly respektovány. Správní území města Opavy bylo zařazeno do rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava. 2) Požadavky vyplývající ÚPN VÚC okresu Opava nebyly respektovány vzhledem k vydání Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje v prosinci 2011. Územním plánem Opava jsou ZÚR MSK respektovány. Územním plánem bylo provedeno upřesnění návrhů nad katastrální mapou (vymezení ploch pro záměry v dopravní a technické infrastruktuře a vymezení ploch pro územní systém ekologické stability). 3) Při zpracování Územního plánu Opavy byly respektovány koncepční rozvojové dokumenty Moravskoslezského kraje, viz kapitola 1.1 tohoto odůvodnění. ad b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Úkoly vyplývající z rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Opava (zprac. EKOTOXA s.r.o., 2008, aktualizace 2010), které lze řešit územně plánovací dokumentací, byly Územním plánem Opava řešeny (viz textová část Odůvodnění konceptu Územního plánu Opavy, kapitola 11. Informace o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území). ad c) Požadavky na rozvoj území obce Při zpracování konceptu Územního plánu Opavy bylo vycházeno z koncepčních rozvojových dokumentů města, viz kapitola 1.1 tohoto odůvodnění. ad d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Požadavky obsažené v tomto bodě zadání byly splněny. V průběhu zpracování konceptu Územního plánu města Opavy byly z předloženého variantního řešení vybrány varianty nejlépe odpovídající požadavkům na řešení urbanistické koncepce. Na některé z navržených zastavitelných ploch a ploch přestavby budou po vydání Územního plánu Opavy zpracovány územní studie (viz textová část konceptu Územního plánu Opavy, kap. J. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je provedení změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, stanovení lhůty studie). Variantní řešení je dokládáno ve výkrese A.3 Výkres koncepce dopravní infrastruktury. ad e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Požadavky obsažené na řešení koncepce dopravní infrastruktury byly splněny a upřesněny nad katastrální mapou. Popis řešení viz odůvodnění konceptu Územního plánu Opavy, kap. 4.7 Dopravní infrastruktura. Variantní řešení je dokládáno ve výkrese A.3 Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury. Požadavky na řešení Technické infrastruktury byly splněny a upřesněny pro potřebu územního plánu. Popis řešení viz odůvodnění konceptu Územního plánu Opavy, kap. 4.8 Technická infrastruktura - vodního hospodářství, 4.9 Technická infrastruktura – energetická zařízení, 4.10 Technická infrastruktura – elektronické komunikace, 4.11 Ukládání a zneškodňování odpadů.
15
Požadavky na řešení občanského vybavení byly splněny včetně návrhu na rozšíření kapacit hřbitovů v k. ú. Kylešovice a Opava-Předměstí. Popis řešení viz odůvodnění konceptu Územního plánu Opavy, kap. 4.12 Občanské vybavení. ad f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Hodnoty území jsou chráněny stanovenou urbanistickou koncepcí, a jsou dále rozvíjeny, např. návrhem územního systému ekologické stability apod. Přírodní hodnoty území a nemovité kulturní památky, včetně památkové zóny jsou zároveň limity v území (viz text odůvodnění Územního plánu Opavy). ad g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace jsou stanoveny v kap. G. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit a zobrazeny ve výkrese A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. ad h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Požadavky na ochranu veřejného zdraví jsou popsány v jednotlivých kapitolách textové části odůvodnění konceptu Územního plánu Opavy. Požadavky civilní ochrany – do územního plánu byla zapracována protipovodňová opatření dle již zpracované podrobnější dokumentace: - Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta 2008 – 2015; - „Opava - Vávrovice, km 42,500 - 43,900 ochranná hráz PB hr. znaky II/71 - 72/6“, Lesprojekt Krnov s.r.o., srpen 2009; - „Opava Plaza – zábavní a obchodní centrum“, Centroprojekt a.s, březen 2008; - „Otický příkop, km 0,000.00-5,375.00“, Hydroprojekt cz a.s., OZ Ostrava, červen 2004; - „Vodohospodářská studie v oblasti Palhance a Vávrovic“, Viva Projekt s.r.o., září 2005; - „Studie řešení odtokových poměrů na katastrálním území Opava-Kateřinky“, Lesprojekt Krnov s.r.o., duben 2007; - „Studie řešení odtokových poměrů v povodí toku Jaktarky“, VhS Vřesina, listopad 1999; - „Opava-Vávrovice, Kanalizace splašková a dešťová“, LANDING& spol. s r.o., srpen 2009; - „Milostovice_DÚR“, Koneko, spol. s r.o.; - „Situace Zlatníky“, Koneko, spol. s r.o.; - „Podvihov + Komárovské Chaloupky splašková kanalizace“, Hydropojekt cz a.s., březen 2009; - „Vlaštovičky + Jarkovice splašková kanalizace“, Avona, červenec 2009. Územním plánem nejsou do stanovených záplavových území navrženy zastavitelné plochy. Územním plánem je vymezena plocha pro dobývání nerostů v k. ú. Kylešovice. Územním plánem jsou vymezena evidovaná ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území a stanovená záplavová území, viz příloha odůvodnění Územního plánu 16
Opavy, Limity využití území. Grafické zobrazení je provedeno ve výkrese B.1 Koordinační výkres. ad i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Konceptem Územního plánu Opavy byly vymezeny prvky územního systému ekologické stability s ohledem na dopravní obsluhu území, průchod zastavěným územím a další bariéry v území. Územní systém ekologické stability je podrobně popsán v kapitole 4.15, grafické zobrazení je provedeno v Hlavním výkrese – urbanistické koncepci a koncepci uspořádání krajiny, ze kterého je patrné řešení střetů zájmů. Návrh řešení dopravní infrastruktury, včetně návrhu řešení střetů zájmů v zastavěném území, včetně provozu chodců a cyklistů je podrobně popsáno v kapitole 4.7 Dopravní infrastruktura a graficky zobrazeno ve výkrese A.3 Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury. Konceptem územního plánu je navržen způsob řešení ploch situovaných v záplavovém území vodních toků (přípustný způsob jejich využívání, případně asanace). Dále je řešeno hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využívání ploch výrobních areálů v blízkosti centra města, problematicky využívaných areálů tzv. „brouwnfields“, ploch pro bydlení v blízkosti dopravní infrastruktury, apod. Koncepce rozvoje území Statutárního města Opavy je popsána v kapitole 4.2. Systém opevnění budovaný před 2. sv. válkou, který je hodnotou území, je popsán v příloze č. 1 Limity využití území, ochraně památek. ad j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Viz textová část konceptu Územního zemního plánu Opavy, kapitola: C.3 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby v jednotlivých k. ú ad k) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Viz textová část konceptu Územního zemního plánu Opavy, kapitola: J. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je provedení změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, stanovení lhůty studie ad l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Konceptem Územního plánu Opavy nejsou vymezeny plochy nebo koridory se stanovením požadavku na zpracování regulačního plánu.
17
ad m) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území Koncept Územního plánu Opavy je posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v rámci samostatné zakázky (zprac. ing. Pavla Žídková, 2012). Toto posouzení je zpracováno jako samostatná část. Bude projednáváno současně s konceptem Územního plánu Opavy. ad n) Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Koncept územního plánu Opavy byl zpracován především s ohledem na nutnost řešení dopravní infrastruktury ve variantách. Vyhodnocení variant dopravního řešení je popsáno v kapitole 4.7.8. Grafické zobrazení variant je provedeno na průsvitkách, které tvoří přílohu k výkresu A.3 Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury. ad o) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Koncept územního plánu Opavy je zpracován v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., a s požadavky obsaženými v tomto bodě zadání.
4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Urbanistická koncepce rozvoje správního území Statutárního města Opavy byla navržena na základě demografického rozboru (sociodemografických a hospodářských podmínek a požadavků na rozvoj ploch pro bydlení a rekreaci) a požadavků na ochranu a rozvoj hodnot řešeného území.
4.1
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY, HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ
Soudržnost společenství obyvatel území, je jedním ze tří hlavních předpokladů udržitelného rozvoje území. Odráží zejména sociodemografické podmínky území. Současně však obyvatelstvo, jeho bydlení a zaměstnanost (podmínky pro hospodářský rozvoj území) tvoří vzájemně silně propojený systém osídlení. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (přímo jejich prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a širším regionu. Z ostatních faktorů je to především vlastní vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, rekreační zázemí. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň cen - prodejnost nemovitostí pro bydlení. Je to právě Statutární město Opava, která patří v rámci Moravskoslezského kraje k hodnotovým pólům z hlediska bydlení, což je dále dokumentováno (viz Bydlení). 18
Výchozím cílem kapitoly je vyhodnocení demografických a sociálně ekonomických podmínek řešeného území (podklad pro zpřesnění územně plánovací koncepce rozvoje města) a navazující stanovení prognózy vývoje počtu obyvatel. Na tuto prognózu navazuje bilance potřeb bytové výstavby a její redukce s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku po bydlení ve správním území města. Z prognózy je zároveň vycházeno při stanovení potřeby – optimálního rozsahu návrhu nových ploch pro zástavbu, technickou infrastrukturu a sociální vybavenost. Pro vývoj počtu obyvatel Statutárního města Opavy byly rozhodující následujícími skutečnosti: -
Dlouhodobý historický vývoj města, funkce přirozeného centra širšího regionu, vymezení státních hranic v posledních stoletích – odtržení od části přirozeného spádového regionu. Nověji - důsledky druhé světové války znamenaly výrazný pokles počtu obyvatel, po druhé světové válce došlo ke změně většiny populace.
-
Z hlediska atraktivity bydlení Moravskoslezského kraje.
-
Poloha v centru Opavského regionu.
-
Ekonomický vývoj regionu, v současnosti zatížený problémy transformace zemědělské a průmyslové výroby po r. 1990 a "přenosem" nezaměstnanosti z Bruntálska a Ostravska.
je
Opava
trvale
nejatraktivnějším
městem
4.1.1 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY V řešeném území bylo v r. 2001 (podle definitivních výsledků sčítání lidu) 61 382 trvale bydlících obyvatel. Počet trvale bydlících obyvatel ve městě od konce druhé světové války poměrně stabilně vzrůstal. Pokles se začal prosazovat v devadesátých letech minulého století. Podle ČSÚ bylo na konci roku 2010 v Opavě 58 270 obyvatel. Podle průběžné evidence obyvatel města byl srovnatelný počet obyvatel mírně vyšší (cca o 430 obyvatel, tj. méně než 1%). Diference údajů v rozsahu 1 - 3% u obou evidencí je běžná a vyplývá především z metodických rozdílů obou druhů evidence obyvatel. Výchozí počet obyvatel pro bilance je 58 700 obyvatel (konec roku 2010). Cca 1 400 obyvatel formálně evidovaných na Magistrátu města Opavy není promítnuto do územní bilance. V případě evidence obyvatel obcí je nutno v současnosti vnímat skutečnost, že počet obyvatel, kteří nemají trvalé bydliště v bytech již dosahuje několik procent z celkového počtu obyvatel města. V minulosti byl obvykle menší než 1%. Nejméně příznivý vývoj vykazuje saldo migrace (výrazná převaha počtu vystěhovalých nad přistěhovalými). Pokles počtu obyvatel migrací je v posledních letech stále výrazný, avšak kolísá. V roce 2002 - 2005 dosahovalo saldo migrace extrémních hodnot. Podobný vývoj vykazuje řada velkých měst a na tento vývoj navazují procesy suburbanizace – rychlého růstu obcí s individuální bytovou výstavbou v blízkosti měst. Nepříznivou skutečností je i pokles počtu obyvatel přirozenou měnou, který je stále ještě poměrně malý, vykazuje však tendenci k rychlému růstu. V návaznosti na zhoršující se věkovou strukturu obyvatel je reálné očekávat zejména pokles počtu narozených dětí. Prognózy v územních plánech jsou spíše optimistické, obsahují určitou rezervu a překračují reálně dosažitelný počet obyvatel obvykle o několik procent. Toto mírné navýšení vyplývá jak z praktických důvodů vytvoření přiměřené rezervy možného vývoje ve střednědobém výhledu, který není spolehlivě odhadnutelný. Schválený územní plán města z r. 1996 předpokládal v r. 2015 cca 70 000 obyvatel. Konfrontace minulých prognóz se
19
skutečným vývojem ukázala, že v do roku 2015 je růst počtu obyvatel v řešeném území prakticky vyloučen. Proto bylo nutno přistoupit k dalšímu reálnějšímu odhadu vývoje počtu obyvatel do r.2025. Tab.: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel rok 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011* celkem řešené 26 998 42 051 54 078 40 645 48 073 53 248 58 778 6 954 61 382 58 700 území Jaktař 586 750 1 738 1 988 2 102 2 099 2205 2238 2 277 2 390 Kateřinky 3 657 7 046 6 909 4 529 4 617 4 202 11 094 15 701 15 929 14 510 Komárov 795 838 1 198 1 022 1 066 992 1 213 1 220 1 381 1 370 Kylešovice 1 756 2 472 3 513 3 335 3 384 3 188 4 444 8 068 7 902 7 800 Malé Hoštice* 818 1 017 1 048 1 180 1 376 1 477 1 640 1 660 1 824 1 800 Milostovice 274 320 357 236 224 217 233 265 251 280 Opava-město*** 16 608 26 748 36 030 25 724 32 355 5 417 4 404 3 534 3 061 2 700 Opava-Předm. 32 754 30 494 27 135 25 232 22 760 Kom.Chaloupky 91 130 148 146 134 154 118 Podvihov** 301 313 406 355 392 418 416 432 491 710 Suché Lazce 693 744 922 756 864 886 949 933 1 005 1 040 Vávrovice 781 945 1 079 887 906 858 946 1 001 1 213 1 200 Vlaštovičky 405 404 406 380 386 317 324 332 358 370 Zlatníky 324 363 342 253 253 277 282 281 340 370 *včetně části Pusté Jakartice, **v r. 2011 včetně Komárovských Chaloupek,*** cca 1400 obyvatel přihlášeno na magistrátu v části Opava-město
Věkovou strukturu obyvatel v řešeném je možno považovat za příznivou, avšak s velkými územními rozdíly. V r. 2001 byl vykazován podíl dětí asi 16,7 % z počtu trvale bydlících, při srovnatelném průměru okresu Opava ve stejném období – 17,1% a horším průměru celé ČR. V absolutním vyjádření poklesl počet dětí ve věku 0 - 14 let z 10 242 v r. 2001 na 8 205 v r. 2010. Počet osob nad 60 let ve stejném období naopak stoupl z 10 074 na 13 166. Proces stárnutí obyvatelstva (růstu podílu jeho poproduktivní složky) bude dlouhodobě pokračovat. Očekávaný vývoj se promítne do vzrůstajících nároků na sociální a zdravotní vybavenost (především rozsahu péče o starší občany). Pro období do r. 2025 je v územním plánu reálné uvažovat s dalším mírným poklesem počtu obyvatel na cca 57 000 obyvatel. Otázkou zůstává rychlost poklesu, možnost stabilizace vývoje počtu obyvatel a jeho územní důsledky. Pokles počtu obyvatel bude vyplývat především z obecně nepříznivých demografických podmínek v ČR (úbytek počtu obyvatel přirozenou měnou plynoucí z poklesu porodnosti a pomalého prodlužování střední délky života) a změn migračních procesů, tlaku na vystěhování mladých rodin za atraktivnějšími podmínkami bydlení, do regionů s menší mírou nezaměstnanosti a vyšší úrovni mezd. Základem dalšího rozvoje města je především udržení a posílení vysoké atraktivity trvalého bydlení (z regionálního hlediska), zvýšení nabídky ploch pro bytovou výstavbu a podnikání, zkvalitnění obslužné funkce sídel a využití rekreačních předpokladů okolí.
4.1.2 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Na začátku roku 2001 (podle sčítání) bylo v Opavě vykazováno 31533 ekonomicky aktivních osob, přičemž za prací mimo obec bydliště vyjíždělo 4 334 osob. Do Opavy dojíždělo za prací 13415 osob, saldo pohybu za prací bylo vysoce kladné – 9081 osob. Opava je tak jednoznačným ekonomickým centrem poměrně širokého regionu. Ve městě bylo 20
bilancováno celkem 37 090 pracovních míst. Současný počet pracovních míst je pravděpodobně menší. Přesnější a aktuální údaje o zaměstnanosti přinesou výsledky sčítání z r. 2011. Dojížďkový region tvoří především menší obce v okolí, částečně však i Ostrava a Krnov. Do poklesu ekonomické aktivity se promítla především rostoucí nezaměstnanost. V r. 2010 bylo v Opavě cca 3 470 nezaměstnaných (dosažitelní uchazeči), míra nezaměstnanosti byla 11,0%. Poslední údaje (říjen 2011) uvádějí počet nezaměstnaných 2 920 osob, při míře nezaměstnanosti 9,3 %, průměru SO ORP Opava 9,1 % (druhý nejlepší průměr v okrese Opava, za Hlučínem). Srovnatelný průměr MS kraje je 10,5 % a průměr ČR je 7,9 %. Maximální úroveň nezaměstnanosti vykazují, podobně jako v jiných městech, zejména ty městské části s velkými sídlišti. Omezené možnosti zaměstnanosti obyvatel, ale i přenos nezaměstnanosti z okolních regionů (Vítkovsko, Ostravsko, Bruntálsko) vytvářejí bariéru rozvoje města. Územní plán vnímá hospodářské podmínky zejména plošně a komplexně, mimo jiné i přes nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky), především však vlastní analýzou struktury výroby či služeb. Právě služby jsou hlavním zdrojem pracovních míst v území, zatímco tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi vykazuje dlouhodobý relativní i absolutní úbytek zaměstnanosti. Na druhé straně nelze zapomínat, že hlavními rozvojovými póly ekonomiky jsou i ve vyspělých zemích stále výroba a soukromé služby s vysokou přidanou hodnotou. Územním plánem je nutno podpořit opatření vedoucí k poklesu nezaměstnanosti stanovením podmínek pro možný rozvoj podnikatelských aktivit v zastavěném území, a v zastavitelných plochách, dále vymezením vhodných ploch pro výrobní aktivity s ohledem na vazbu k plochám obytným (zohlednění dojížďky za prací) a stávající a navrženou dopravní a technickou infrastrukturu. Přitom nelze zapomínat, že se však jedná především o regionální problém (vytváření průmyslových zón, koncentrace podpory) a makroekonomický problém (nastavení daňového systému a podpůrných nástrojů, legislativa). Zároveň je nutno podpořit změnu využívání ploch výrobních areálů situovaných mezi obytnou zástavbou s ohledem na ochranu životního prostředí a vymezit vhodné plochy pro přemístění výrobních aktivit mimo atraktivní území širšího centra města.
4.1.3 BYDLENÍ A REKREACE RODINNÁ Podle definitivních výsledků ze sčítání v r. 2001 bylo v městě Opavě 24 132 bytů, z toho 22 721 trvale obydlených a 1 411 neobydlených (v roce 1991 – 22 217 trvale obydlených bytů a 854 neobydlených bytů). Značná část trvale obydlených bytů (15 819) byla v bytových domech. Ve správním území (v části Podvihov) bylo evidováno 58 individuálních rekreačních objektů (v r. 1991, novější centrální evidence není k dispozici). Je možno předpokládat, že velká část bytů v neobydlených bytech slouží k široce pojatému druhému bydlení. Nezpůsobilých bytů k bydlení je pouze cca 5 - 10% z neobydlených bytů. Celkem je v řešeném území v současnosti odhadováno cca 1 300 jednotek druhého bydlení. Problémem zůstává definice druhého bydlení, nakolik zde patří i mnohé zahradní chatky a jiné obyvatelné objekty, často napojené na inženýrské sítě (tj. měly by být zahrnuty do bilancí územního plánu) a blížící se vybaveností rekreačním chatám (mnohdy je i předstihující, jak z hlediska napojení na inženýrské sítě tak i z hlediska dlouhodobé obyvatelnosti). Evidence těchto staveb však není k dispozici. Relativní růst počtu tzv. neobydlených bytů byl po r. 1991 rychlejší než počet trvale obydlených bytů. Stávající počet bytů pro bilance územního plánu byl odhadnut s ohledem na 21
rozsah nové bytové výstavby a vývoj zalidněnosti bytů. Přesné údaje o bytovém fondu nejsou v intercenzálním období k dispozici. Podrobné údaje budou k dispozici na základě výsledků sčítání, které proběhlo v r. 2011, s více než ročním zpožděním. Intenzita nové bytové výstavby v období 1991 - 2001 byla cca na 2/3 průměrné úrovně ČR, v současnosti poklesla na cca ½ . Většina měst v ČR vykazuje intenzitu bytové výstavby vyšší, blízká města Moravskoslezského kraje nižší. V posledních letech realizovaná bytová výstavba cca 80 - 100 bytů ročně (i při minimálních odpadech cca do 20 bytů ročně) nezajistí ani stagnaci počtu obyvatel ve městě. Stagnaci, případně mírný růst, by zajistila výstavba cca dvojnásobného množství bytů ročně. V převládajících tržních podmínkách je alokace nové bytové výstavby na území města výrazně ovlivněna atraktivitou bydlení. Atraktivita bydlení je dána: • širší ekonomickou prosperitou (hodnocenou v rámci regionů dojížďky za prací), jak již bylo uvedeno - tato prosperita se zrcadlí především v úrovni nezaměstnanosti, dále v úrovni příjmů obyvatel a vybavenosti domácností (např. automobily, druhým bydlením) • vlastní atraktivitou bydlení (danou velikosti sídla, úrovní vybaveností, kvalitou životního prostředí, obytného prostředí a rekreačního zázemí, atd.) Obytnou atraktivitu je možno hodnotit různě, velmi často se používá multikriteriální hodnocení atraktivity. Jednotlivým faktorům se obvykle expertním způsobem přisuzuje určitá váha. Protože tyto metody nejsou ustálené, jsou zatíženy značnými subjektivními faktory hodnotitelů. Podobně problematické je i vyhodnocování nejrůznějších anket mezi občany, velmi často chybí srovnání s jinými městy. Anketa realizovaná v jednom městě však může přinést cenné informace o diferenciaci atraktivity bydlení v rámci tohoto města. Obytná atraktivita sídel je patrná především z obvyklých (tržních) cen bydlení – především bytů, rodinných domů, místně obvyklého nájemného. Tržní ceny („hlasování peněženkami“) poměrně přesně odrážejí reálné preference „spotřebitelů“, obecná očekávání i stav místního trhu bydlení v Opavě. Tržní cena staršího bytu se ve městě Opavě v současnosti pohybuje kole 1300 tis. Kč. Tyto ceny v ČR nebyly do r. 2000 sledovány. Dále uvedené údaje vycházejí ze standardu firmy – Institutu regionálních informací spol. s r.o. (za standard je považován byt 68 m2, opotřebení cca 30-40%, I. kategorie). Úroveň cen v Opavě je vyšší než u srovnatelných měst na Ostravsku, mírně nižší než u většiny srovnatelných (okresních) měst v ČR. Opava vykazuje nejvyšší průměrné ceny bydlení v Moravskoslezském kraji, výrazně vyšší než Ostrava. I v rámci města Opavy existují značné rozdíly v atraktivitě bydlení jeho jednotlivých městských částí, nejatraktivnější jsou zejména vlastní centrum města ve vazbě na Kylešovický kopec, nejméně atraktivní odlehlejší sídla a lokality na severu a západě administrativního území města (Vávrovice, ale např. i velké sídliště Kateřinky). Potřeba nových bytů ve střednědobém výhledu (cca do roku 2025) v řešeném území záviset na následujících skutečnostech: - Velikosti odpadu bytů, přitom vlastní demolice tvoří pouze menší část odpadu bytů. Většina odpadu vzniká pouze formálně, v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů (vynětí z bytového fondu pro podnikání, faktické slučování bytů zejména v rodinných domech a především využitím pro druhé bydlení - rekreaci apod.). Odpad bytů je odhadován na cca 0,2 - 0,3 % z výchozího počtu bytů ročně, tj. je to výrazně nižší hodnota než v minulosti obvyklá (1%) z výchozího počtu bytů ročně (vycházející z průměrné životnosti stavby cca 100 let). 22
- V řešeném území dojde k růstu počtu cenzových domácností i v případě stagnace či mírného poklesu počtu obyvatel, především díky dalšímu poklesu jejich průměrné velikosti (růstu podílu jednočlenných domácností starších osob, ale i mladých samostatně žijících jednotlivců apod.). Tlak na potřebu nových bytů bude vykonávat i soužití cenzových domácností. V části území s výrazným zastoupením vesnické zástavby je však nutno posuzovat tento faktor opatrně a tlak na snížení soužití bude mnohem menší než v jiných částech města. Soužití cenzových domácností má i mnohé kladné stránky, např. snížení potřeb sociálně zdravotní péče, posílení sociální kooperativnosti obyvatel. - Změně počtu obyvatel, která však bude spíše méně významným faktorem (pokles počtu obyvatel v minulosti nevedl k „automatickému“ uvolňování bytů, působí zde řada faktorů a zpětných vazeb – regulace nájmů, ochota obyvatel držet nemovitosti jako investici, rozvoj druhého bydlení, nastavení daně z nemovitostí a jiných poplatků). Současná demograficky stanovená "ideální" potřeba cca 3 - 4 bytů na 1 000 obyvatel ročně nebude s největší pravděpodobností uspokojena ani do r. 2025, což je dáno zejména omezenou koupěschopnou poptávkou, možnostmi dotací z veřejných rozpočtů, zájmem investorů, ale i ochotou samotných obyvatel investovat do bydlení (spotřebními preferencemi). Odhad potřeby bytů do roku cca 2025 je v bilanci vývoje počtu obyvatel a bydlení upraven s ohledem na reálnou poptávku a územní možnosti jednotlivých částí města Opavy. U Podvihova a Komárovských Chaloupek je reálné očekávat, že část nové výstavby rodinných domů bude sloužit přímo pro druhé bydlení (zejména rekreační). Zároveň jsou územním plánem vytvářeny plošné rezervy potřebných ploch pro celé řešené území (viz dále uvedené bilance v tabulkách), neboť část vymezených ploch obvykle není k zástavbě nabídnuta, z důvodů, které jsou v době zpracování územního plánů neznámé či obtížně odhadnutelné (např. majetkoprávní vztahy a záměry vlastníků). V současné době prakticky neexistují ekonomické nástroje, které by nutily vlastníky pozemků je racionálně využívat. Tab.: Bilance očekávaného vývoje počtu obyvatel a bydlení část obce rok - období
část obce Jaktař Kateřinky Komárov Kylešovice Malé Hoštice (+P.Jakartice) Milostovice Opava-Město Opava-Předměstí Podvihov (+K.Chaloupky) Suché Lazce Vávrovice(+k. ú. Palhanec Vlaštovičky(+k. ú.Jarkovice) Zlatníky (pouze m.č.)
obydlených bytů
obyvatel r.2011
r.2011
r.2025
celkem
2 390 2 730 890 14 510 13 790 5 850 1 370 1 700 520 7 800 8 470 2 940 1 800 1 840 660 280 370 100 2 700 2 360 1 260 22 760 21 440 9 800 710 750 250 1 040 1 110 380 1 200 1 290 430 370 560 130 370 410 120 Opava celkem* 57 300 56 820 23 330 *nutno přičíst cca 1400 obyvatel formálně evidovaných na magistrátu
23
v rodinných domech 800 1 340 410 1 300 600 95 20 1 640 230 340 295 130 120 7 320
r.2025
celkem 1 070 5 930 670 3 365 720 140 1 220 9 930 285 430 490 205 145 24 600
odpad v bytů rodinných domech do r.2025 915 30 1 440 100 565 20 1 530 85 660 20 135 5 20 40 1 730 260 265 10 390 10 345 10 205 5 145 5 8 345 600
část obce rok - období
druhé bydlení nové byty RD
část obce Jaktař Kateřinky Komárov Kylešovice Malé Hoštice (+P.Jakartice) Milostovice Opava-Město Opava-Předměstí Podvihov (+K.Chaloupky) Suché Lazce Vávrovice(+k. ú. Palhanec Vlaštovičky(+k. ú.Jarkovice) Zlatníky (pouze m.č.) Opava celkem
celkem nové byty
v BD
140 140 170 280 80 45 0 140 45 60 60 80 30 1 270
70 40 0 230 0 0 0 250 0 0 10 0 0 600
210 180 170 510 80 45 0 390 45 60 70 80 30 1 870
neobydl. byty + objekty indiv. rekr. r.2009 50 290 40 110 60 10 50 595 80 50 50 5 10 1 00
r.2025 55 320 50 130 70 10 60 700 90 55 55 5 10 1 610
potřeba ploch /ha/ RD 14,0 14,0 20,4 28,0 8,0 4,5 0,0 14,0 5,4 7,2 7,2 9,6 3,6 1 35,9
/ha/ BD 1,4 0,8 0 4,6 0 0 0 5 0 0 0,2 0 0 12
Tab.: Plochy s převládající funkcí obytnou navržené územním plánem pro orientační výpočet byly použity výměry pro 1RD/1 000 až 1 200 m2, 1 byt v BD/200 m2 část obce rok - období část obce Jaktař
zastavitelné plochy navržené územním plánem
potřeba ploch dle demograf. rozboru /ha/ RD 14,0
/ha/ BD 1,4
14,0 20,4
0,8 0
28,0 8,0 4,5
4,6 0 0
14,0 5,4 7,2
5 0 0
7,2
0,2
9,6 3,6 135,9
0 0 12
/ha/ RD 14,82 6,47** 21,04 3,10** 55,03** 44,52 9,0** 21,09** 9,78** 19,23 0,37** 17,43** 14,41**
Kateřinky Komárov Kylešovice Malé Hoštice (+P.Jakartice) Milostovice Opava-Předměstí Podvihov (+ K.Chaloupky) Suché Lazce Vávrovice (+ k. ú. Palhanec) Vlaštovičky (+ k. ú.Jarkovice) Zlatníky (pouze m.č.) Opava celkem
11,29** VL. 2,44** JA 19,65** 9,45** 279,12
/ha/ BD 24,68 *
plochy přestavby navržené územním plánem /ha/ RD 4,59**
/ha/ BD 6,94* 3,26*
4,10 * 0 13,18 0 0 11,41 3,11* 0 0
4,54
53,26* 1,34
9,13
64,80
0 0 0 43,30
*plochy smíšené obytné městské - odhadované využitelné plochy pro BD cca 50 % z uvedené výměry **plochy smíšené obytné venkovské – odhadované využitelné plochy pro RD, příp. BD cca 70 % z uvedené výměry
24
část obce rok - období část obce Jaktař
potřeba ploch dle demografického rozboru /ha/ /ha/ RD BD 14,0 1,4
Kateřinky Komárov Kylešovice Malé Hoštice (+P.Jakartice) Milostovice Opava-Předměstí Podvihov (+ K.Chaloupky) Suché Lazce Vávrovice (+ k. ú. Palhanec) Vlaštovičky (+ k. ú.Jarkovice) Zlatníky (pouze m.č.) Opava celkem
14,0 20,4
0,8 0
28,0 8,0 4,5
4,6 0 0
14,0 5,4 7,2
5 0 0
7,2
0,2
9,6 3,6 135,9
0 0 12
předpoklad využití zastavitel. ploch navržených ÚP pro výst. /ha/ /ha/ RD BD 14,82 12,34 4,53 21,04 2,17 2,05 38,52 0 44,52 6,30 13,18 14,76 0 6,85 0 19,23 11,41 0,26 1,55 12,20 0 10,09 0 7,90 VL. 1,71 JA 13,76 6,62 225,28
předpoklad využití ploch přestavby navržených ÚP pro výstavbu /ha/ /ha/ RD BD 3,21 3,47 1,63
4,54
26,63 1,34
7,75
33,07
0 0 0 40,53
Dle uvedených tabulek je nabídka zastavitelných ploch pro výstavbu rodinných domů o 86,38 ha vyšší než je potřeba uvedená demografickým rozborem, což je cca 66% převis nabídky. Převis nabídky zastavitelných ploch pro výstavbu bytových domů je vyšší o 28,53 ha, což je 237,75 %. Vyplývá z předpokladu, že může dojít ke změně trendu v zájmu o bydlení v bytových domech s ohledem na věkovou strukturu obyvatel a skladbu bydlících obyvatel, tj. počet jedno až dvoučlenných domácností. Pro starší obyvatele a jedno až dvoučlenné rodiny může být výstavba a následná údržba rodinného domu příliš nákladná nebo časově náročná. Tento zájem se bude zároveň odvíjet s ohledem na vývoj cen ve výstavbě. Dále budou výstavbu rodinných i bytových domů umožňovat plochy přestavby. Zde je však nutno počítat s delším časovým horizontem než k případné realizaci zástavby dojde s ohledem na nutnost vypořádání majetkoprávních vztahů, částečnou nebo úplnou asanaci plochy před jejím dalším využitím apod.
25
4.2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Vymezení zastavěného území Konceptem Územního plánu Opavy jsou vymezeny hranice zastavěných území ke dni 1. 11. 2011, v souladu s § 58 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, které jsou zpravidla vedeny po hranicích parcel. Při vymezování těchto hranic bylo vycházeno z intravilánu vymezeného k 1. září 1966. Intravilán je zobrazen ve výkrese B.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 5 000. Součástí zastavěného území jsou zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, veřejná prostranství a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území. Hranice zastavěného území nerespektuje hranice katastrálních území a vytváří obalovou čáru kolem zástavby stavebně srostlé. V zastavěných územích jsou vymezeny plochy změn, a to plochy přestavby a zastavitelné plochy, které jsou navrženy ke změně užívání území. Plochy, které nebyly zahrnuty do zastavěného území, a které nebyly navrženy jako plochy zastavitelné náleží do ploch nezastavěného a nadále nezastavitelného území. Plochy (pozemky), které náleží do zastavěného území a do zastavitelných ploch jsou přehledně zobrazeny ve výkrese A.1 Základní členění území. Plochy v zastavěném území, zastavitelných plochách, plochách přestavby a v nezastavěném území jsou dále členěny na plochy s rozdílným způsobem využití, pro které jsou stanoveny podmínky využívání s ohledem na stávající a požadované využívání, tj. koncepci rozvoje území (viz text dále a výkres A.2 Hlavní výkres – urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny). Koncepce rozvoje území V průběhu zpracování konceptu řešení byl, ve spolupráci se zástupci objednatele Magistrátu města Opavy a starosty městských částí, dohodnut návrh způsobu využití jednotlivých ploch z předložených variantních řešení. Variantní řešení zůstává v oblasti návrhu koncepce dopravy. V případě výběru výsledné varianty zobrazené na průsvitkách k výkresům budou po projednání konceptu upraveny návaznosti na vymezené okolní plochy a případně vazby na technickou infrastrukturu. Úkolem územního plánu je stanovení základní koncepce rozvoje území, vytváření podmínek pro harmonizaci rozdílných zájmů v řešeném území a ve vazbě na navazující okolí návrhem plošného a prostorového uspořádání území, tj. vytváření příznivých podmínek na ochranu a zlepšování životního prostředí, rozvoj hospodářského potenciálu a podpora soudržnosti společenství obyvatel (vazba obyvatel k území řešenému územním plánem). Územní plán Opavy navazuje na historický urbanistický vývoj zástavby v jednotlivých k. ú. a dále ho rozvíjí s ohledem na limity v území (ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury, stanovená záplavová území, přírodní a kulturní hodnoty území). Návrhem řešení je stanovena ochrana kulturních hodnot území, a to ochrana městské památkové zóny, která je vymezena stanovenou hranicí a jejím ochranným pásmem a ochrana urbanisticky významného území navazujícího na městskou památkovou zónu (viz výkres B.1 Koordinační výkres a příloha č. 1 Textové části konceptu Územního plánu Opavy), ochrana nemovitých kulturních památek (viz výkres B.1 Koordinační výkres a příloha odůvodnění Limity využití území).
26
Při návrhu řešení bylo vycházeno ze skutečnosti, že ve stávající zástavbě všech katastrů je minimální množství proluk vhodných k zahušťování stávající zástavby. Územním plánem Opavy je vytvořen předpoklad rozvoje i menších katastrálních území (s převažující venkovskou zástavbou rodinnými domy a usedlostmi) náležících do správního území Statutárního města Opavy (k. ú. Jarkovice, Vlaštovičky, Milostovice, Zlatníky u Opavy, Komárov u Opavy, Suché Lazce, Podvihov) vzhledem k hodnotám, která tato území poskytují v oblasti bydlení, rekreace a životního prostředí. Vzhledem ke stále se zvyšující se osobní mobilitě obyvatel a fungujícího systému v oblasti hromadné dopravy není problémem dojížďka do centrální části správního území Opavy s převažující zástavbou městského typu včetně soustředěné občanské vybavenosti, která pokrývá potřeby celého správního území. Obdobně je to s případnou dojížďkou za prací. V těchto k. ú. je územním plánem podpořen především rozvoj obytné funkce a funkcí souvisejících s funkcí obytnou ve vazbě na zastavěné území, a s ohledem na kvalitní zemědělskou půdu obklopující stávající zástavbu využívanou především k rostlinné zemědělské produkci. Zástavba k. ú. Vávrovice, Jaktař, Palhanec, Kateřinky u Opavy, Opava-Předměstí, Opava-Město a Kylešovice vytváří stavebně srostlý celek s převažující souvislou zástavbou městského typu. Zastavitelné plochy jsou převážně navrženy v návaznosti na okrajové části stávající zástavby. V „širším centru“ správního území Statutárního města Opavy jsou navrženy plochy přestavby především na plochách výrobních areálů, které je vhodné vymístit ze souvisle zastavěného území s převažující funkcí obytnou případně i funkcí sportovněrekreační. Dále je jako plocha přestavby navržen bývalý areál kasáren. S návrhem na vymístění výrobních areálu ze souvislé zástavby městského typu souvisí vymezení zastavitelných ploch pro výrobní aktivity. Plochy výroby jsou navrženy v okrajových částech zastavěného území tak, aby co nejméně omezovaly rozvoj ploch určených pro obytnou zástavbu a občanské vybavení a stávající plochy s těmito funkcemi. Zároveň jsou plochy určené pro výrobu situovány podél komunikací a železničních vleček s ohledem na případnou budoucí dopravní obsluhu těchto ploch. S vymezením zastavitelných ploch a ploch přestavby s převažující funkcí bydlení souvisí vymezení nových ploch pro občanského vybavení, v rámci kterých se předpokládá realizace staveb a zřízení souvisejících se zabezpečením každodenních potřeb obyvatel z oblasti veřejné infrastruktury, rekreačního vyžití obyvatel i případné realizace komerčních zařízení. Urbanistická koncepce rozvoje jednotlivých k. ú. je významně ovlivněna především stanoveným záplavovým územím pro vodní tok Opavy, Moravice, Hvozdnice a Otického příkopu. V záplavovém území nelze rozvíjet zástavbu, v aktivní zóně záplavového území je vhodné vybudovat protipovodňová opatření z důvodu ochrany životů a majetků, případně zástavbu z tohoto území vymístit. Vzhledem k tomu, že není z ekonomických důvodů reálné vybudování protipovodňových opatření podél všech uvedených vodních toků, je Územním plánem Opavy navrženo především vymístění zahrádkářské osady situované v aktivní zóně záplavového území vodního toku Opavy v k. ú. Kateřinky u Opavy přesahující do k. ú. Palhanec a zahrádkářské osady v k. ú. Opava-Předměstí. Náhradou jsou Územním plánem Opavy navrženy zastavitelné plochy zemědělské – zahrady. Přírodní hodnoty území jsou návrhem řešení Územního plánu Opavy respektovány a dále rozvíjeny. Ochrana je zaměřena na vymezení stabilizovaných ploch smíšených nezastavěného území, lesních zemědělských, vodních a vodohospodářských. Návrhem nových ploch s těmito funkcemi je rozvíjeno neurbanizované území (krajina). Dále je ochrana zaměřena na zachování památných stromů a v maximální možné míře jsou respektovány významné krajinné prvky. 27
Ekologická stabilita správního území Statutárního města Opavy je podpořena vymezením územního systému ekologické stability, který je zastoupen všemi stupni, tj. prvky nadregionálními, regionálními a lokálními. Vzhledem k velmi nízkému zastoupení ploch lesů v řešeném území je většina ploch pro územní systém ekologické stability navržena na zemědělsky obhospodařované půdě. Územním plánem Opavy není navržen zábor pozemků určených k plnění funkce lesa. Ochrana zemědělsky obhospodařované půdy – ploch zemědělských, která je v řešeném území v nejvyšší kvalitě (převážně v I. a II. třídě ochrany), ploch smíšených nezastavěných, tj. ploch se stromy, keřovými porosty a travními porosty (převážně náletová zeleň a břehové porosty podél vodních toků) mimo pozemky k plnění funkcí lesa a ploch lesů je stanovena pomocí podmínek využívání území. Zároveň jsou stanoveny podmínky pro využívání ploch vodních a vodohospodářských. Urbanizovaným územím (zastavěným územím a zastavitelnými plochami) i územím neurbanizovaným (krajinou) prochází plochy dopravní infrastruktury silniční a drážní, které jsou zároveň limity v území, které omezují nebo naopak umožňují rozvoj území s ohledem na požadované budoucí využívání jednotlivých funkčních ploch. Z ploch dopravní infrastruktury je z urbanistického hlediska nejvýznamnější návrh koridorů a ploch pro severní a jižní obchvat Opavy, z důvodu odlehčení dopravního zatížení širšího centra Opavy především tranzitní dopravou. Plochy s obytnou funkcí jsou územním plánem rozvíjeny ve všech k ú., s výjimkou k. ú. Držkovice a k. ú. Opava-Město, kde není možný rozvoj žádné zástavby. K. ú. Opava-Město, situované v centru městské zástavby správního území Statutárního města Opavy, se již nemá kam rozvíjet a rozvoj zástavby v k. ú. Držkovic je nepřípustný s ohledem na stanovené záplavové území a jeho aktivní zónu. Plochy s obytnou funkcí je nezbytné rozvíjet s ohledem na podporování a zachovávání sociálních generačních vazeb, s ohledem na trend snižování soužití počtu obyvatel, zvyšující se počet jedno až dvoučlenných domácností, a s ohledem na potřebu snížení věkového průměru obyvatel řešeného území, tj. omezení vystěhovávání mladých obyvatel. Obytnou funkci mají také plochy rodinné rekreace, které ale nejsou návrhem řešení Územního plánu Opavy dále rozvíjeny s ohledem na situování řešeného území v rozvojové oblasti OB2 a dle ZÚR MSK, v této oblasti nelze připustit vymezování nových zastavitelných ploch pro rodinnou rekreaci. V souvislosti s rozvojem obytné zástavby jsou rozvíjeny plochy občanského vybavení, které jsou navrženy s ohledem na stabilizované plochy a potřebu ploch nových s touto funkcí. Zastavitelné plochy občanského vybavení nejsou navrženy v k. ú. Vlaštovičky, Zlatníky u Opavy a ve výše zmiňovaných k. ú. Opava-Město a Držkovice. Účelem vymezení těchto ploch je zajištění podmínek pro vhodné umístění, dostupnost a užívání staveb občanského vybavení z oblasti vzdělávání a výchovy, sociálních sužeb, péče o rodinu, zdravotních služeb, kultury, veřejné správy, tělovýchovy a sportu apod. S rozvojem obytné zástavby a se stabilizovanými plochami s obytnou funkcí souvisí rozvoj ploch veřejných prostranství – zeleně veřejné, jejíž výsadba je přípustná prakticky ve všech zastavitelných plochách a v zastavěném území. Územním plánem jsou vymezeny jak stabilizované plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné, tak zastavitelné plochy s touto funkcí. Jedná se plochy u kterých se nepřepouští změna funkčního využívání plochy a plochy, kde je žádoucí podpořit tuto funkci s ohledem na využívání navazujících ploch. S rozvojem obytné zástavby souvisí také rozvoj ploch s výrobní funkcí. Jedná se o rozvoj hospodářských podmínek území, podporu ekonomického rozvoje v oblasti průmyslové 28
výroby, drobné výroby a služeb a zemědělské výroby. Prvním důvodem je nabídka nových ploch pro výrobní areály, které je navrženo vymístit z centrální části Statutárního města Opavy, především z k. ú. Opava-Předměstí, do ploch s dobrou dopravní dostupností, a to jak silniční, tak železniční, a zároveň do ploch, kde nebudou svým provozem významně zatěžovat plochy s obytnou funkcí nebo funkcí občanského vybavení. Druhým důvodem je nutnost vytvoření předpokladů pro tvorbu nových pracovních míst s ohledem na rozvoj obytné zástavby a snížení vyjížďky za prací. Zároveň je nutno respektovat, že Opava je zdrojem pracovních příležitostí pro širší okolí. Největší rozvoj ploch s výrobní funkcí je navržen v k. ú. Jaktař, které přecházejí na sousedící k. ú. Vávrovice a navazují na stabilizované plochy výroby a skladování a smíšené výrobní. Plochy jsou vymezeny podél silnic I. třídy (ul. Bruntálská, Krnovská), v blízkosti železniční trati a s ohledem na navržený severní a jižní obchvat Opavy. Rozvoj ploch s výrobní funkcí je navržen také v k. ú. Kateřinky u Opavy, Komárov u Opavy, Kylešovice, Opava-Předměstí a Suché Lazce. Menší plochy s výrobní funkcí jsou navrženy v k. ú. Jarkovice, Malé Hoštice, Podvihov a Vávrovice. Vesměs se jedná o plochy smíšené výrobní a plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu, s výjimkou k. ú. Vlaštovičky, kde je navržena, zcela mimo stávající zástavbu, plocha výroby zemědělské (za účelem chovu hospodářských zvířat) a malé plochy s touto funkcí v k. ú. Milostovice za účelem rozvoje stávajícího výrobního areálu. Žádné zastavitelné plochy s funkcí výroby nejsou navrženy v k. ú. Zlatníky, Držkovice a Opava-Město. Ve vazbě na stabilizované a rozvojové plochy s výrobní funkcí a dopravní infrastrukturu jsou navrženy plochy zeleně ochranné. Významné je také vymezení plochy těžby nerostů pro povrchovou těžbu v k. ú. Kylešovice.
29
4.3
VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Územním plánem Opavy jsou vymezeny zastavitelné plochy: • smíšené obytné městské (SM) • smíšené obytné venkovské (SV) • bydlení hromadného (BH) • bydlení individuálního – městské a příměstské (BI) • občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) • občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (OK) • občanského vybavení - sportovních a rekreačních zařízení (OS) • občanského vybavení – hřbitovů (OH) • rekreace rodinné (RR) • smíšené výrobní (VS) • výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) • výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ) • zemědělské – produkční (ZP) • zemědělské - zahrady (ZZ) • veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV) • komunikací (K) • technické infrastruktury (TI) • těžby nerostů (TN) • dopravní infrastruktury silniční (DS) • dopravní infrastruktury drážní (DD)
Plochy smíšené obytné městské (SM) jsou navrženy v největším rozsahu k. ú. Jaktař, menší plochy jsou navrženy v k. ú. Kateřinky u Opavy a Opava-Předměstí. Všechny plochy jsou situovány jihozápadním až severozápadním směrem ve vzdálenosti do 2 km od centra Opavy. Zastavitelné plochy navazují na zastavěné území, případně jsou zastavěným územím oklopeny. Jedná se o multifunkční plochy s vazbou na „širší“ centrum města, určených pro rozvoj funkce obytné jak v bytových domech tak případně v rodinných domech s ohledem na urbanistickou koncepci okolní zástavby. V těchto plochách se předpokládá také rozvoj zařízení občanského vybavení lokálního, obvodového nebo i městského významu. Připouští se zde provozování zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního významu, které nebudou narušovat funkci obytnou negativními vlivy z provozované činnosti. V přímé vazbě na konkrétní využívání pozemků v těchto plochách bude rozvíjena dopravní a technická infrastruktura, plochy veřejných prostranství včetně veřejné zeleně. Plochy smíšené obytné venkovské (SV) jsou navrženy k rozvoji ve všech k. ú. s výjimkou k. ú. Opava-Město, Držkovice a Palhanec. Zastavitelné plochy jsou navrženy v návaznosti na stabilizované plochy s touto funkcí. Jedná se o plochy s hlavní funkcí obytnou, v rámci které je preferována individuální bytová výstavba, která je doplněna funkcemi vázanými na funkci bydlení. V těchto plochách je zastoupeno poměrně vysoké procento soukromé zeleně, tj. zahrad náležících k jednotlivým rodinným domům a usedlostem. Stavby a zařízení občanské vybavenosti lokálního významu je přípustné situovat mezi stavby rodinných domů a usedlostí, stejně jako stavby pro provozování služeb a podnikatelských aktivit lokálního významu, které nebudou narušovat funkci obytnou negativními vlivy z provozované činnosti. Stavby pro obchod je přípustné realizovat s prodejní plochou do 400 m2. S rozvojem obytné zástavby budou současně 30
realizovány plochy dopravní a technické infrastruktury. Vhodné je i v těchto plochách ponechávat veřejná prostranství, a to především podél komunikací pro pokládání sítí technické infrastruktury, bezpečí chodců a cyklistů, zimní údržbu silnic apod. Jednoznačně největší rozvoj ploch s touto funkcí se předpokládá v k. ú. Komárov u Opavy vzhledem k dobré dopravní obslužnosti území včetně osobní železniční dopravy, předpokládanému rozvoji pracovních míst v tomto k. ú. a v sousedních Suchých Lazcích. Plochy bydlení hromadného (BH) jsou navrženy v k. ú. Kylešovice a Opava-Předměstí za účelem rozvoje bydlení v bytových domech a funkcemi a službami souvisejícími s hromadným způsobem bydlení (občanskou vybaveností lokálního významu, provozování služeb a podnikatelských aktivit lokálního významu, které nebudou narušovat funkci obytnou negativními vlivy z provozované činnosti). Zastavitelná plocha v k. ú. Opava-Předměstí je situována ve vazbě na jihozápadní okrajovou část zastavěného území mezi stabilizovanou plochou občanského vybavení – veřejné infrastruktury a plochou občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných, v návaznosti na stabilizovanou plochu bydlení hromadného a plochu smíšenou obytnou městskou. Plocha v Kylešovicích navazuje na stabilizované plochy bydlení individuálního situované v západní části zastavěného území. Při realizaci výstavby v této zastavitelné ploše bydlení hromadného bude nutno důsledně přihlížet k výškové hladině stávajících rodinných domů. V plochách bydlení hromadného je nezbytné vytvářet plochy veřejných prostranství včetně veřejné zeleně, plochy pro relaxaci obyvatel apod. s ohledem na urbanistickou koncepci okolní zástavby. Nezbytné jsou plochy dopravní infrastruktury včetně ploch pro parkování osobních aut a plochy pro technickou infrastrukturu. Plochy bydlení individuálního – městské a příměstské (BI) jsou navrženy v k. ú. Jaktař, Kateřinky u Opavy, Opava-Předměstí a k. ú. Kylešovice, kde je navržen největší rozsah ploch s touto funkcí. Hlavním využitím je individuální bytová výstavba, a to rodinných domů. Zastavitelné plochy jsou navrženy v návaznosti na stabilizované plochy s touto funkcí, ve vazbě na okrajové části zastavěného území. Kromě funkce obytné se v těchto plochách připouští realizace staveb a zařízení lokálního významu, a to občanské vybavenosti (stavby a zařízení pro obchod s prodejní plochou do 400 m2), stavby a zařízení pro provozování služeb a podnikatelské aktivity lokálního významu bez negativních vlivů na pohodu bydlení. Významnou součástí těchto ploch budou plochy soukromé zeleně – zahrad náležících k jednotlivým rodinným domům. S ohledem na pohodu a komfort bydlení je vhodné ponechávat v těchto plochách veřejná prostranství, a to podél komunikací pro pokládání sítí technické infrastruktury, bezpečí chodců a cyklistů, zimní údržbu silnic apod. Dále je vhodné ponechávat nezastavěné plochy pro výsadbu veřejné zeleně a pro realizaci maloplošných hřišť sloužících pro sportovní vyžití obyvatel. Rozvoj obytné zástavby je provázán s rozvojem dopravní a technické infrastruktury pro tyto plochy. Plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) jsou navrženy pouze v menším rozsahu, a to v k. ú. Kateřinky u Opavy, Opava-Předměstí, Podvihov, Suché Lazce a Vávrovice. V k. ú. Vávrovice a Kateřinky u Opavy se předpokládá rozšíření stabilizovaných ploch s touto funkcí. Ve zbývajících k. ú. jsou tyto plochy vymezeny s ohledem na předpokládaný rozvoj obytné zástavby a tím případně vyvolanou potřebu realizace občanského vybavení z oblasti veřejní infrastruktury, např. školství, sociálních služeb apod. Plochy jsou situovány u stávajících komunikací.
31
Plochy občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (OK) jsou navrženy za účelem případné realizace obchodních zařízení vícepodlažních (obchodních domů) nebo obchodních zařízení velkoplošných přízemních (supermarketů, hypermarketů apod.) v k. ú. Kateřinky u Opavy, kde je navržena jedna plocha naproti stabilizované plochy s touto funkcí ve východní části k. ú., a v k. ú. Opava-Předměstí, kde je navrženo celkem šest ploch s touto funkcí. Plocha v blízkosti železniční stanice Opava – východ, plocha ve východní části k. ú. a menší plocha u ul. Olomoucké navazují na stabilizované plochy s touto funkcí. Plocha u ul. Hradecké má vazbu na rozvíjející se obytnou zástavbu v k. ú. Kylešovice. Menší plocha v blízkosti železniční stanice Opava-západ má vazbu na navržené plochy přestavby smíšených obytných městských, stabilizované plochy s touto funkcí a blízké plochy bydlení individuálního – městského a příměstského. Nejrozsáhlejší je plocha u ul. Olomoucké, v blízkosti hranice s obcí Otice. Rozsah této plochy a její situování mimo plochy obytné zástavby umožňuje vybudování dostatečného zázemí pro velkoplošné komerční zařízení. Větší množství ploch s touto funkcí je vymezeno také s ohledem na spádovou oblast města Opavy. Plochy občanského vybavení - sportovních a rekreačních zařízení (OS) jsou navrženy v k. ú. Jaktař, Kateřinky u Opavy, Komárov u Opavy, Kylešovice, Malé Hoštice, Opava-Předměstí, Palhanec, Podvihov, Suché Lazce a Vávrovice. Rozvoj ploch s touto funkcí je nezbytný s ohledem na rozvoj obytné zástavby a zajištění vhodných ploch, na kterých lze realizovat otevřená i krytá zařízení pro každodenní sportovní aktivity obyvatel, jejich rekreační vyžití a relaxaci v krátké časové dostupnosti. Většina vymezených ploch navazuje na stabilizované plochy s touto funkcí. Největší rozsah má plocha vymezená v k. ú. Kateřinky u Opavy u Stříbrného jezera, kde se předpokládá rozvoj staveb a zařízení především pro letní rekreaci. Část této plochy je již k letní rekreaci obyvateli Opavy využívána.
Plochy občanského vybavení – hřbitovů (OH) jsou navrženy v k. ú. Kylešovice, Opava-Předměstí, Suché Lazce. Jedná se o plochy vymezené za účelem rozšíření stabilizovaných ploch hřbitovů. Nejrozsáhlejší je plocha navržená v k. ú. Opava-Předměstí v návaznosti na Městský hřbitov. Plocha rekreace rodinné (RR) je navržena pouze jedna, a to v k. ú. Podvihov v návaznosti na stabilizovanou plochu s touto funkcí. Plochy smíšené výrobní (VS) jsou navrženy v k. ú. Jaktař, Jarkovice, Kateřinky u Opavy, Komárov u Opavy, Kylešovice, Malé Hoštice, Podvihov, Suché Lazce a Vávrovice ve vazbě na okrajové části zastavěného území. V těchto plochách se předpokládá rozvoj výrobních aktivit z oblasti řemeslné výroby, výrobních služeb a případně i lehké výroby, které umožní rozvoj pracovních míst v krátké časové dostupnosti od ploch s funkcí obytnou. Zároveň mají tyto plochy nahradit plochy v nichž jsou situovány výrobní areály v blízkosti centra města, a které jsou navrženy územním plánem k přestavbě převážně ve prospěch ploch smíšených obytných městských. Zastavitelné plochy převážně navazují na stabilizované plochy s touto funkcí. Největší rozsah těchto ploch je navržen v k. ú. Kateřinky u Opavy, podél plochy dopravní infrastruktury silniční vymezené pro severní obchvat Opavy. Největší je plocha v blízkosti ul. 32
Ratibořské. Svým rozsahem je významná také plocha v k. ú. Suché Lazce, jejíž rozvoj je však částečně omezen návrhem územní rezervy pro jižní obchvat Komárova. Plošně významný je také návrh ploch s touto funkcí v k. ú. Kylešovice. Plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) jsou navrženy v k. ú. Jaktař, Komárov u Opavy, Opava-Předměstí a Vávrovice. Rozsah navržených zastavitelných ploch je poměrně velký vzhledem k potřebě nabídky vhodných ploch, dobře dopravně dostupných, a to jak silniční dopravou, tak případně i po železnici, případným investorům. Zároveň byly vymezeny plochy v polohách, které umožňují etapovitou zástavbu a kde případné negativní vlivy z provozovaných činností na obytnou zástavbu je možné alespoň částečně eliminovat jak způsobem zastavění pozemků, tak pomocí ploch zeleně ochranné, která vytvoří ochrannou a estetickou bariéru. Územním plánem jsou vytvářeny podmínky pro hospodářský rozvoj správního území Statutárního města Opavy, vytváření pracovních míst a zároveň se jedná o náhradu ploch výrobních areálů situovaných v blízkosti centra města a navržených ke změně funkce Plochy přestavby). Plošně nejvýznamnější jsou plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu vymezené podél ul. Krnovské v k. ú. Jaktař a Vávrovice. Zastavitelné plochy navazují na stabilizované plochy s touto funkcí, případně na plochy smíšené výrobní. Plochy výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ) jsou navrženy v k. ú. Milostovice, Podvihov a Vlaštovičky, tedy v k. ú. s tradiční zemědělskou výrobou rostlinnou i živočišnou. V k. ú. Milostovice se jedná o malou plochu navazující na stabilizovanou plochu s touto funkcí. V k. ú. Podvihov je navržena plocha mimo souvislou zástavbu tak, aby zde byl umožněn chov hospodářských zvířat. Největší rozsah ploch pro tuto funkci je navržen v k. ú. Vlaštovičky. Jedna plocha je navržena za účelem rozšíření stabilizované plochy s touto funkcí, další dvě plochy jsou navrženy ve vzdálenosti cca 900 m od obytné zástavby, v plochách zemědělských, u silnice III. třídy. V těchto plochách se předpokládá chov hospodářských zvířat ve stájích (vepřín). Plocha zemědělská – produkční (ZP) je navržena pouze v k. ú. Malé Hoštice v návaznosti na stabilizovanou plochu s touto funkcí v okrajové části zastavěného území. Předpokládá se zde výsadba sadů, školek, případně vybudování zahradnictví. V této ploše se připouští realizace bytů pro majitele a případně i zaměstnance. Plochy zemědělské - zahrady (ZZ) jsou navrženy v k. ú. Jaktař, Kateřinky u Opavy, Komárov u Opavy, Kylešovice, Malé Hoštice, Opava-Předměstí, Podvihov, Suché Lazce, Vávrovice a Zlatníky. Tyto plochy jsou určeny k produkci zemědělských výpěstků určených pro potřebu vlastníků (uživatelů) zahrad. Vzhledem k omezení stanovenému Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které nepřipouští v rozvojové oblasti OB2, do které náleží správní území Statutárního města Opavy, výstavbu nových staveb pro rodinnou (individuální) rekreaci včetně zahrádkářských chat, je přípustné na zastavitelných plochách realizovat pouze stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků, studny a zařízení pro produkci ovoce, zeleniny, pěstování květin apod. Územním plánem jsou navrženy dvě zahrádkářské osady, které jsou situovány v aktivní zóně stanoveného záplavového území vodního toku Opavy, jako plochy k asanaci. Jedna plocha je situována v severozápadní části k. ú. Kateřinky u Opavy, která zasahuje do k. ú. Palhanec a druhá plocha je situována ve východní části k. ú. Opava-Předměstí. V k. ú. Opava – Předměstí je zahrádkářská osada u ul. Otické navržena jako plocha přestavby s ohledem na její situování v území vhodném pro rozvoj bydlení individuálního. Náhradou za 33
tyto plochy jsou vymezeny zastavitelné plochy zemědělské – zahrady (ZZ) v odpovídajícím rozsahu a další plochy umožňující rozvoj zemědělské produkce pro soukromé účely, který je v této oblasti již tradiční. V k. ú. Jaktař, kde je navržen největší rozsah těchto ploch, Kateřinky u Opavy a Opava-Předměstí jsou plochy zemědělské - zahrady navrženy především pro zájemce z řad obyvatel bydlících v bytových domech. Plochy navržené v k. ú. Kylešovice jsou vymezeny v ochranném pásmu stabilizované plochy výroby a skladování – výroby zemědělské, v plochách mezi tímto výrobním areálem a stabilizovanými plochami smíšenými obytnými venkovskými. V Suchých Lazcích zastavitelné plochy navazují na stabilizovanou plochu s touto funkcí. V k. ú. Malé Hoštice, Podvihov, Vávrovice a Zlatníky se jedná o malé výměry zastavitelných ploch s touto funkcí, které navazují na stabilizované plochy smíšené obytné venkovské a plochy rekreace rodinné. Plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV) jsou navrženy v k. ú. Kateřinky u Opavy, Komárov u Opavy, Kylešovice, Malé Hoštice a Opava-Předměstí. Jedná se o plochy přístupné veřejnosti 24 hodin denně bez omezení, s předpokládanou parkovou úpravou (zpevněné plochy, travní, keřové i stromové patro). Tyto plochy jsou zařazeny mezi zastavitelné z toho důvodu, že v těchto plochách lze realizovat stavby drobné architektury, dětská hřiště, nezbytné komunikace apod. Nejrozsáhlejší plocha s touto funkcí je vymezena v k. ú. Kateřinky u Opavy, kolem Stříbrného jezera, v návaznosti na zastavitelné plochy občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení. Plochy v k. ú. Komárov u Opavy, Kylešovice, Malé Hoštice a Opava-Předměstí jsou navrženy v návaznosti na plochy s obytnou funkcí, za účelem relaxace obyvatel. Podrobněji viz kapitola 4.5 Systém sídlení zeleně. Plochy komunikací (K) jsou navrženy v k. ú. Jaktař, Jarkovice, Kateřinky u Opavy, Komárov u Opavy, Kylešovice, Malé Hoštice, Milostovice, Opava-Předměstí, Suché Lazce a Vávrovice. Jedná se o plochy navržené pro vybudování komunikací zajišťujících dopravní obsluhu zastavitelných ploch navržených územním plánem. Plochy technické infrastruktury (TI) jsou navrženy v k. ú. Komárov u Opavy, Suché Lazce, Vlaštovičky a Zlatníky u Opavy za účelem vybudování čistíren odpadních vod. Podrobněji viz kapitola 4.8.2 Likvidace odpadních vod. Zastavitelné plochy technické infrastruktury v k. ú. Kateřinky u Opavy a Kylešovice jsou navrženy pro výstavbu nových TS 110/22 kV, ze kterých bude výkon vyveden kabelovými vývody. Potřeba posílení dodávky elektrické energie může vyvstat s ohledem na navržený rozvoj výstavby, především v případě rozvoje výrobních aktivit na plochách smíšených výrobních a plochách výroby a skladování – lehkého průmyslu. Podrobněji viz kapitola 4.9.1 Zásobování elektrickou energií. Plocha těžby nerostů (TN) je navržena v k. ú. Kylešovice mimo zastavěné území. Předpokládá se zde povrchová těžba štěrkopísků a realizace staveb a zařízení souvisejících s touto těžbou včetně vybudování komunikace k této ploše. Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) jsou navrženy pro severní a jižní obchvat Opavy a související přeložky silnic I/56 a I/46, dále pro přeložku silnice III/4609 mimo zastavěné území v k. ú. Jaktař. Mimo plochy obchvatů a plochy DS související s obchvaty jsou dále navrženy plochy dopravní infrastruktury silniční v k. ú. Kateřinky u Opavy, Komárov u Opavy, Kylešovice, Opava34
Předměstí a Suché Lazce za účelem zlepšení komunikačního systému města. (Plochy pro severní a jižní obchvat a přeložku silnice I/46, I/57 nejsou uvedeny v tabulce přiložené na závěr kapitoly). Návrh řešení dopravní infrastruktury viz kapitola 4.7 Dopravní infrastruktura. Plocha dopravní infrastruktury drážní (DD) je navržena v k. ú. Kylešovice pro případné směrové úpravy železniční trati č. 315. Přehled zastavitelných ploch vymezených Územním plánem Opavy JK - Jaktař, JA - Jarkovice, KA - Kateřinky u Opavy, KO - Komárov u Opavy, KY - Kylešovice, MH - Malé Hoštice, MI - Milostovice, OP - Opava-Předměstí, PA - Palhanec, PO - Podvihov, SL - Suché Lazce, VA – Vávrovice, VL - Vlaštovičky, ZL - Zlatníky u Opavy. ZAST. PL.
SM
JK JA KA KO KY MH MI OP PA PO SL VA
24,68 0 4,10 0 0 0 0 3,11 0 0 0 0
VL ZL Celkem
0 0 31,89
SV
BH
BI
OV
OK
OS
OH
RR
VS
VL
VZ
6,47 19,65 3,10 55,03 9,00 21,09 9,78 0,37 0 17,43 14,11 11,29
0 0 0 0 13,18 0 0 11,41 0 0 0 0
14,82 0 21,04 0 44,52 0 0 19,23 0 0 0 0
0 0 0,59 0 0 0 0 2,55 0 0,72 0,46 2,51
0 0 2,57 0 0 0 0 27,19 0 0 0 0
0 0 0 0 0,52 0 0 6,91 0 0 0,25 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,33 0 0
11,74 6,66 16,44 9,84 12,19 1,82 0 0 0 1,43 13,86 4,60
49,24 0 0 19,88 0 0 0 13,37 0 0 0 52,23
0 0 0 0 0 0 0,29 0 0 0 0 0
2,44 9,45 179,21
0 0 24,59
0 0 99,61
0 0 6,83
0 0 29,76
1,30 0 7,13 2,71 0,70 2,41 0 5,00 0,70 0,67 8,25 0,90* 1,65 0 0 29,77
0 0 7,68
0 0 0,33
0 0 78,58
0 0 134,72
10,28 0 11,48
* nezastavitelná část ploch v záplavovém území
ZAST. PL. JK JA KA KO KY MH MI OP PA PO SL VA VL ZL Celkem
ZP 0 0 0 0 0 2,64 0 0 0 0 0 0 0 0 2,64
ZZ 24,26 0 8,46 1,51 9,66 2,55 0 8,09 0 1,11 4,93 0,11 0 0,12 60,80
ZV 0 0 13,69 1,97 0,10 2,12 0 0,57 0 0 0 0 0 0 18,45
TI 0 0 1,73 0,40 1,99 0 0 0 0 0 0,30 0 0,07 0,34 4,83
35
K 1,39 0,61 0,58 7,77 2,64 0,66 0,72 1,40 0 0 1,72 0,27 0 0 17,32
DS 0,69 0 2,64 3,86 1,60 0 0 3,12 0 0 4,60 0 0 0 15,82
TN 0 0 0 0 51,07 0 0 0 0 0 0 0 0 0 51,07
DD 0 0 0 0 3,16 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3,16
4.4
VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY Územním plánem Opavy jsou vymezeny plochy přestavby: • smíšené obytné městské (SM) • smíšené obytné venkovské (SV) • bydlení hromadného (BH) • bydlení individuálního – městské a příměstské (BI) • občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) • občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (OK) • občanského vybavení - sportovních a rekreačních zařízení (OS) • občanského vybavení – hřbitovů (OH) • smíšené výrobní (VS) • komunikací (K) • dopravní infrastruktury silniční (DS)
Plochy přestavby ve prospěch ploch smíšených obytných městských (SM) jsou navrženy v k. ú. Jaktař, Kateřinky u Opavy a nejrozsáhlejší plochy jsou vymezeny v k. ú. Opava-Předměstí. Převážně se jedná o plochy výrobních areálů situovaných v blízkosti toku Opavy a podél ul. Krnovské a plochu bývalých kasáren situovanou u plochy dopravní infrastruktury drážní, železniční stanice Opava-západ. Tyto plochy jsou v současné době obklopeny stabilizovanými plochami s hlavní funkcí obytnou a také jsou situovány ve vzdálenosti do cca 2 km od centra města. Stabilizované plochy smíšené obytné – městské památkové zóny, smíšené obytné městské, plochy bydlení individuálního – městské a příměstské, plochy bydlení hromadného jsou negativně ovlivňovány především zvýšenou dopravní zátěží. Postupnou přestavbou a změnou využívání těchto ploch dojde k posílení významu „širšího centra“ města Opavy, architektonického vzhledu staveb, rozvoje veřejných prostranství včetně zeleně a zlepšení pohody bydlení v navazujících plochách. Plochy přestavby ve prospěch ploch smíšených obytných venkovských (SV) jsou navrženy v k. ú. Jaktař. Jedná se o areály se zemědělskou výrobou situované v návaznosti na stabilizované plochy smíšené obytné venkovské, v blízkosti plochy občanské vybavenosti – sportovních a rekreačních zařízení a plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné. Plochy přestavby ve prospěch ploch bydlení hromadného (BH) jsou navrženy v k. ú. Opava-Předměstí dvě. Jedna plocha je situována na pravém břehu vodního toku Opavy, v blízkosti centra města. V současné době jsou na této ploše situovány řadové garáže. Plocha navazuje na stabilizované plochy smíšené obytné městské a plochy bydlení individuálního – městské a příměstské. Druhá plocha je situována mezi stabilizovanými plochami bydlení hromadného a bydlení individuálního – městského a příměstského U Náhonu. Plochy přestavby ve prospěch ploch bydlení individuálního – městského a příměstského (BI) jsou navrženy v k. ú. Kateřinky u Opavy a Opava-Předměstí. Plocha v k. ú. Kateřinky u Opavy je vymezena v návaznosti na stabilizované plochy s touto funkcí a v návaznosti na plochu přestavby občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení v blízkosti Stříbrného jezera. V k. ú. Opava-Předměstí jsou navrženy dvě plochy přestavby s touto funkcí. Jedna plocha je navržena na ploše stávající zahrádkářské osady u ul. Otické, druhá plocha je vymezena na pravém břehu vodního toku Opavy, v blízkosti centra města.
36
Obě plochy navazují na stabilizované plochy bydlení individuálního – městského a příměstského. Plocha přestavby ve prospěch ploch občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) je navržena v k. ú. Kateřinky u Opavy. Jedná se o plochu situovanou na levém břehu vodního toku Opavy, mezi dvěma stabilizovanými plochami občanského vybavení – veřejné infrastruktury. Jedna z těchto ploch je areál základní školy. Plocha je v současné době využívána jako zahrady. Plochy přestavby ve prospěch ploch občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) jsou navrženy v k. ú. Kateřinky u Opavy a Opava-Předměstí. V k. ú. Kateřinky u Opavy je ke změně využívání území navržena plocha výrobního areálu, která je situována východním směrem od Stříbrného jezera, v návaznosti na zastavitelnou plochu občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení a zastavitelnou plochu veřejných prostranství – zeleně veřejné. V Opavě-Předměstí jsou navrženy ke změně využívání dvě plochy za účelem rozšíření stávajících sportovních areálů. Jedna plocha je navržena v blízkosti Městských sadů, na části plochy „Ekorega výstaviště“, druhá plocha je navržena v návaznosti na areál Tyršova stadiónu místo areálu skladů. Plocha přestavby ve prospěch ploch občanského vybavení – hřbitovů (OH) je navržena v k. ú. Opava-Předměstí. Jedná se plochu navazující na stabilizovanou plochu Městského hřbitova u ul. Otické. V současné době je část této plochy zpevněná a část zatravněná. Plocha přestavby ve prospěch ploch smíšených výrobních (VS) je navržena v k. ú. Jaktař v návaznosti na stabilizovanou plochu smíšenou výrobní a zastavitelnou plochu přeložky silnice III. třídy z plochy se zemědělskou stavbou a částečně z plochy zemědělské (trvalý travní porost). Plochy přestavby komunikací (K) jsou vymezeny v k. ú. Opava-Předměstí pro realizaci propojení ul. Krnovská a Žižkova, pro realizaci propojení ul. Bochenkova a Mostní, příjezd k parkovací ploše u železniční stanice Opava-východ z ul. Kylešovská a realizaci úseku propoje ul. Husova – U Hliníku. Plochy přestavby dopravní infrastruktury silniční (DS) jsou vymezeny v k. ú. Opava-Předměstí pro střední městský okruh, pro úpravu křížení silnice I/46 (ul. Olomoucká) s místními komunikacemi ul. Vančurova a Dostojevského, pro úpravu křížení silnice I/57 (ul. Hradecká) s místní komunikací ul. Rooseveltova. Přehled ploch přestavby vymezených Územním plánem Opavy PŘEST. PL.
SM
SV
BH
BI
OV
OS
OH
VS
K
DS
JK KA OP Celkem
6,94 7,64 53,26 67,84
4,59 0 0 4,59
0 0 1,34 1,34
0 2,00 4,54 6,54
0 0,70 0 0,70
0 4,58 2,27 6,85
0 0 0,86 0,86
0,86 0 0 0,86
0 0 2,47 2,47
0 0 9,25 9,25
Dále jsou navrženy plochy přestavby pro jižní obchvat a pro přeložku silnice I/57 v k. ú. Kylešovice, dále je navržena plocha přestavby silnice I/11 v k. ú. Komárov u Opavy a k. ú. Opava-Předměstí. (nejsou uvedeny v tabulce). 37
4.5
SYSTÉM SÍDLENÍ ZELENĚ
Zeleň patří k základním složkám, které vytvářejí příznivé prostředí v zastavěném území i ve volné krajině. Úkolem územního plánování je přispívat k vytváření rovnováhy mezi plochami zástavby a přírodními prvky v zástavbě s ohledem na skutečnost, že narůstá časová náročnost docházky a dojížďky do volné krajiny vzhledem k rozvíjející se zástavbě města. Z tohoto důvodu je potřeba pomocí územního plánování vytvářet předpoklady pro zachování stabilizovaných ploch s kvalitní zelení a možný rozvoj relaxačních ploch uvnitř zástavby pro každodenní rekreaci. Zeleň je součástí ploch s hlavní funkcí obytnou, tj. ploch smíšených obytných – městské památkové zóny, smíšených obytných městských a ploch bydlení hromadného. V těchto plochách se jedná se o parkové úpravy menších ploch, vnitroblokovou zeleň a zeleň kolem komunikací. V těchto plochách převažuje funkce hromadného bydlení a plochy zeleně mají charakter zeleně veřejné, přístupné 24 hodin denně. Větší mírou je zeleň zastoupena u ploch s funkcí individuálního bydlení, tj. ploch smíšených obytných venkovských a ploch bydlení individuálního – městského a příměstského a ploch rekreace rodinné. Jedná se převážně o zeleň soukromou – zahrady, které jsou součástí pozemků rodinných domů nebo rekreačních objektů. Zeleň je také součástí ploch občanského vybavení, kde se může jednat o zeleň veřejně přístupnou, nebo zeleň vyhrazenou - přístupnou jen části obyvatel včetně možného časového omezení přístupnosti (o oplocené areály občanského vybavení, např. školy, školky, sportovní zařízení, zdravotnická zařízení, hřbitovy apod.). Zeleň je také součástí ploch s funkcí výrobní, i když v těchto plochách je zpravidla zastoupena v menší míře. Z důvodu zachování nezpevněných ploch ve výše uvedených plochách je stanoveno územním plánem procento zastavitelnosti pozemků. Ve všech zastavitelných plochách, plochách přestavby, a v zastavěném území je přípustné zakládat nové plochy zeleně dle možností lokality a urbanistické koncepce za účelem zlepšení pohody a estetického vzhledu prostředí a s ohledem na předpokládaný způsob využívání zeleně (prostory klidové, plochy pro hry, dětská hřiště, promenády apod.). Územním plánem jsou vymezeny samostatné plochy zeleně stabilizované a plochy změn, tj. navržené plochy, které jsou součástí jak zastavěného území, tak volné krajiny. Jedná se o plochy: zemědělské – zahrady (ZZ), veřejných prostranství – zeleně veřejné (ZV), zeleně ochranné (ZO), smíšené nezastavěného území (SN), lesní (L), přírodní (PP). Plochy zemědělské – zahrady (ZZ) jsou důležitou součástí systému sídelní zeleně i když se jedná o zeleň soukromou. Do těchto ploch zahrnuty jak zahrady v zahrádkářských osadách, tak samostatné zahrady. Územním plánem Opavy jsou v maximální možné míře respektovány stávající plochy zahrad, které slouží jejich uživatelům k produkci převážně ovoce a zeleniny pro vlastní potřebu. Jedná se jak o zahrádkářské osady, tak samostatné zahrady, které nejsou součástí jiných funkčních ploch. Plochy zemědělské – zahrad (ZZ) jsou navrženy ve všech k. ú. náležících do správního území Statutárního města Opavy s výjimkou k. ú. Jarkovice, Milostovice, Vlaštovičky, Palhanec, Držkovice a Opava-Město. 38
Celkem je vymezeno 60,80 ha těchto ploch. Největší rozsah zahrad je navržen v k. ú. Jaktař (24,26 ha), dále v k. ú. Kylešovice (9,66 ha), k. ú. Kateřinky u Opavy (8,46 ha) a Opava-Předměstí (8,09 ha). Jde o katastrální území s vysokým procentem obyvatel bydlících v bytových domech, kteří mají zájem o vlastní drobnou zemědělskou produkci biozeleniny a ovoce. Plochy o rozloze cca 20 ha jsou vymezeny jako náhrada za plochu zahrádkářské osady navržené k asanaci v k. ú. Kateřinky u Opavy a Palhanec a plochu zahrádkářské osady v k. ú. Opava-Předměstí. Zahrádkářské osady navržené k asanaci jsou situovány v aktivní zóně stanoveného záplavového území vodního toku Opavy, ve které se nepřipouští stavby nové a stávající stavby, které jsou snadno ohrozitelné rozvodněným vodním tokem, ke kterým patří i zahrádkářské chaty a stavby pro uskladnění zemědělských výpěstků, je vhodné odstranit, aby při případném stržení do vodního toku nevytvářely bariéry z naplavenin níže po vodním toku a nedošlo tak k ohrožení dalších ploch zaplavením. Vzhledem k tomu, že se nepředpokládá v následujících letech vybudování protipovodňových opatření pro lokality kde jsou situovány tyto zahrádkářské osady, byly územním plánem vymezeny plochy náhradní. Dalších cca 40 ha ploch pro tyto účely je navrženo s ohledem na velký zájem obyvatel o vlastní zahradu. Vzhledem k tomu, že je územním plánem navržen rozvoj ploch s bydlením v bytových domech, předpokládá se také zvýšení nárůstu těchto zájemců. Plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné (ZV) jsou nezbytné pro vytváření příjemného prostředí veřejně přístupných prostranství především v městské zástavbě, nezanedbatelné jsou tyto plochy ale také v zástavbě venkovského typu. Územním plánem je část veřejných prostranství zahrnuta do ploch s jiným funkčním využitím. Jde převážně o plochy o menších výměrách, které nebylo účelné samostatně takto vymezovat. Územním plánem vymezeny jako stabilizované plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné převážně plochy s parkovou úpravou. Dále jsou vymezeny plochy navržené k tomuto způsobu využívání a to v k. ú. Jaktař, Kateřinky u Opavy, Komárov u Opavy, Kylešovice, Malé Hoštice a Opava-Předměstí. Celkem je navrženo 22,41 ha těchto ploch. Vesměs se jedná o plochy navazující na zastavěné území nebo zastavitelné plochy s hlavní funkcí obytnou. Podle vyhlášky č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, by pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné měla být vymezena plocha veřejného prostranství se zastavitelnou plochou související o výměře nejméně 1 000 m2, což je 5 % z výměry ploch. Do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace. Územním plánem Opavy jsou vymezeny zastavitelné plochy s obytnou funkcí nebo plochy občanského vybavení: smíšené obytné městské (SM) – 31,89 ha smíšené obytné venkovské (SV) – 179,21 ha bydlení hromadného (BH) – 24,59 ha bydlení individuálního – městské a příměstské (BI) – 99,61 ha občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) – 6,83 ha občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (OK) – 29,76 ha občanského vybavení - sportovních a rekreačních zařízení (OS) – 29,77 ha občanského vybavení – hřbitovů (OH) – 7,68 ha Celková rozloha těchto zastavitelných ploch je 409, 34 ha. Potřeba nově vymezených ploch pro veřejná prostranství je, podle výše uvedené vyhlášky, 20,47 ha. Plochy navržené územním plánem jsou dostačující, dále lze předpokládat, že další plochy veřejných prostranství budou vymezeny jako součást zastavitelných ploch.
39
Jako veřejné prostranství bude z velké části využívána plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení u Stříbrného jezera, v k. ú. Kateřinky u Opavy. Plochy zeleně ochranné (ZO) jsou územním plánem navrženy ve všech k. ú. s výjimkou k. ú. Držkovice, Milostovice, Opava-Město, Podvihov, Suché Lazce, Zlatníky. Zeleň ochranná má významnou funkci krajinnotvornou, eliminuje nepříznivé vlivy geografické polohy, pomocí ochranné zeleně lze měnit směr větru a omezit tak přenos prachu, pachů, snížit šíření hluku apod. Významná je také funkce estetická, pomocí zeleně lze omezit průhledy na výrobní objekty, dopravní stavby apod. Tyto plochy jsou vymezeny podél ploch dopravní infrastruktury, kolem ploch s výrobními funkcemi, a ochranném pásmu vodního zdroje Jaktařský zářez. Vhodné plochy ochranné zeleně mohou být využívány jako zeleň veřejná, lze zde připustit, dle místních možností, uspořádání zeleně a využití navazujících ploch a případných ochranných pásem omezujících využití těchto ploch, realizaci drobných staveb sportovního a rekreačního charakteru (např. lezecké stěny, maloplošná hřiště, ovál pro bruslení apod.). Pro tento účel se z hlediska územního plánu jeví nejvhodnější plocha zeleně ochranné v ochranném pásmu vodního zdroje Jaktařský zářez, která navazuje na zastavitelnou plochu smíšenou obytnou městskou. Plochy smíšené nezastavěného území (SN) jsou navrženy v k. ú. Jarkovice, Kateřinky u Opavy, Komárov u Opavy, Kylešovice, Opava-Předměstí a Palhanec. Navržené plochy navazují na zastavěné území, nebo zastavitelné plochy, jsou převážně situovány ve vazbě na vymezené plochy přírodní – územní systém ekologické stability. Převážně se jedná o menší plochy vytvářející přechod mezi zástavbou a krajinou, která je převážně tvořena zemědělskou půdou s nedostatkem vzrostlé zeleně. Územním plánem jsou proto vymezeny jako stabilizované plochy smíšené nezastavěného území plochy se vzrostlou zelení na zemědělské půdě na podkladě leteckých snímků a údajů z katastru nemovitostí. Nejrozsáhlejší souvislá plocha (5,23 ha) s touto funkcí je vymezena v k. ú. OpavaPředměstí, u soutoku vodních toků Opavy a Moravice, ve vazbě na stabilizovanou a zastavitelnou plochu občanského vybavení – komerčních zařízení (areál supermarketu Globus). Souvislá plocha s touto funkcí (5,11 ha) je navržena v k. ú. Kylešovice, v záplavovém území vodního toku Moravice, v návaznosti na územní systém ekologické stability a zastavitelnou plochu smíšenou obytnou venkovskou. Plochy lesní (L) se v řešeném území vyskytují v drobných výměrách, kromě k. ú. Podvihov, kde se nacházejí větší lesní celky. Tyto plochy nejsou přímo obklopeny zastavěným územím, ale na plochy zastavěného území navazují. Plochy přírodní (PP) jsou vymezeny pro územní systém ekologické stability, který v poměrně velkém rozsahu prochází také zastavěným územím, převážně podél vodních toků protékajících souvislou zástavbou. Podrobněji viz kapitola 4.15 Územní systém ekologické stability.
40
4.6
KONCEPCE ROZVOJE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ VE SPRÁVNÍM ÚZEMÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY
k. ú. Držkovice Souvislá zástavba je soustředěna u hranice s Polskem zhruba uprostřed k. ú. Ze severní strany je zástavba ohraničena vodním tokem Opavy, který je zároveň státní hranicí. Zástavba je soustředěna kolem návsi, na které je kaplička a hospoda. Převážná část zástavby je tvořena obytnými objekty - rodinnými domy a usedlostmi s hospodářskými budovami, garážemi apod. V severozápadní části zástavby je plocha pro pořádání kulturních akcí a vodní plocha. Rozptýlena zástavba je minimální. S ohledem na stabilizované využívání území je zastavěné území zařazeno do ploch smíšených obytných venkovských (SV). Zástavba je obklopena plochami zemědělskými (Z). Ploch lesních (L) a ostatní krajinné zeleně – ploch smíšených nezastavěného území - SN) je zde minimálně, jedná se především o břehové porosty kolem vodních toků. Podél jihozápadní hranice k. ú. je vedena trasa silnice a železnice ve směru Opava – Krnov, které jsou zařazeny do ploch dopravní infrastruktury silniční (DS) a drážní (DD).. Rozvoj zástavby v Držkovicích není navržen vzhledem k tomu, že téměř celé k. ú. je situováno ve stanoveném záplavovém území řeky Opavy a jeho aktivní zóně. Územním plánem tedy nejsou žádné zastavitelné plochy, ale ani plochy přestavby nebo plochy asanací. V severní části k. ú. je vymezen územní systém ekologické stability, prvky nadregionálního a regionálního významu jako plochy přírodní (PP).
k. ú. Jaktař Zástavba k. ú. Jaktař je v severovýchodní části k. ú. srostlá se zástavbou k. ú. Vávrovice a Palhanec a ve východní a jihovýchodní části se zástavbou k. ú. Opava-Předměstí. V severní část k. ú. jsou soustředěny výrobní areály (např. Cukrovar, Mrazírny, areál podnikatelských aktivit, ve kterém mají provozovny různé firmy s činností výrobního charakteru, a další). Areál cukrovaru zasahuje do k. ú. Vávrovice. Tyto areály byly zařazeny do ploch výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) a do ploch smíšených výrobních a skladování (VS). Výrazným dělícím prkem v území je trasa silnice I/11 (směr Bruntál), na kterou se přibližně uprostřed k. ú. navazuje trasa silnice I/57 ( směr Krnov ). Jižně od křižovatky těchto silnic je situována obytná zástavba (plochy smíšené obytné venkovské SV), která se rozvíjela kolem kostela sv. Petra a Pavla, který je situován na kopci nad zástavbou (plocha občanského vybavení – hřbitovů – OH). Kolem areálu hřbitova jsou vymezeny plochy zeleně veřejné (ZV). Dále se obytná zástavba rozvíjela podél hranice s k. ú. Opava-Předměstí. Jedná se převážně o rodinné domy s garážemi, dílnami apod. Tyto plochy byly vymezeny jako plochy bydlení individuálního – městské a příměstské (BI). Zástavba je západním směrem obklopena plochami zemědělskými (Z). V jižní části k. ú. je zahrádkářská osada, která byla vymezena jako plochy zemědělské – zahrady (ZZ). Přibližně od západu k východu protéká k. ú. vodní tok Velká s břehy porostlými vzrostlou zelení.
41
Střed k. ú. zaujímá prostor chráněného ložiskového území Jaktař, dobývacích prostorů a výhradního ložiska Opava-Jaktař (cihlářské suroviny a stěrkopísky) – viz výkres B.1 Koordinační výkres. Tato ložiska jsou limitem využívání území. Rozvoj zástavby v tomto k. ú. je možný pouze severním a západním směrem Zastavitelné plochy jsou navrženy vždy v návaznosti na stávající zástavbu. Převažují plochy s funkcí obytnou a to plochy smíšené obytné venkovské (SV), plochy bydlení individuálního – městské a příměstské (BI). Největší rozsah mají plochy smíšené obytné městské (SM) vymezené v návaznosti na plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (areál nemocnice) v k. ú. Opava-Předměstí. V severovýchodní části k. ú. je navržena plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) ve vazbě na plochy stabilizované s touto funkcí a ve vazbě na plochy s převažující funkcí obytnou. Hospodářské využívání území je posíleno návrhem zastavitelné plochy zemědělské – zahrad (ZZ) v blízkosti stabilizovaných ploch s touto funkcí (zahrádkové osady). V severní části k. ú. jsou navrženy podél silnice I/57 rozsáhlé plochy výroby a skladování lehkého průmyslu (VL) a plochy smíšené výrobní (VS), které navazují na vymezené plochy s těmito funkcemi v k. ú.Vávrovice. V západní částí k. ú. je vymezen koridor pro jižní obchvat Opavy, v rámci kterého je vymezena plocha dopravní infrastruktury silniční (DS). Plochy přestavby jsou navrženy v poměrně velkém rozsahu. Převážně se jedná o plochy výrobních areálů obklopených zástavbou s převládajícím využíváním pro bydlení, případně občanské vybavení v centru zástavby. Funkci smíšenou obytnou venkovskou mají i plochy přestavby navržené v plochách stávajících výrobních areálů situovaných jižně od kostela.Jako plocha přestavby ve prospěch ploch smíšených obytných městských (SM) jsou tedy vymezeny výrobní areály situované kolem ul. Krnovské v západní části k. ú., v návaznosti na plochy přestavby navržené v k. ú. Opava-Předměstí. Dále jsou jako plochy přestavby ve prospěch ploch smíšených obytných venkovských (SV) navrženy výrobní areály situované jihozápadním a jižním směrem od kostela sv. Petra a Pavla a plocha u navržené přeložky silnice III. třídy (ul. Přemyslovců). Malá plocha přestavby ve prospěch ploch smíšených výrobních a skladování (VS) je navržena u kruhové křižovatky. Plochy asanací nejsou v tomto k. ú. navrženy. Územním plánem jsou navrženy plochy zeleně ochranné (ZO) a to kolem železniční trati, silnic, výrobních areálů, a v ochranném pásmu vodního zdroje Jaktařské zářezy. Územní systém ekologické stability – prvky lokální je vymezen jako plochy přírodní (PP) a to podél vodního toku Velká.
k. ú. Jarkovice Souvislá zástavba je soustředěna v jižní části k. ú. Uprostřed zástavby rodinných domů a usedlostí je budova obecního úřadu. Tyto pozemky jsou vymezeny jako plochy smíšené obytné venkovské (SV). Drobné podnikatelské areály (např. výroba dřevěných oken, autodoprava) jsou situovány mezi obytnou zástavbou a jsou vymezeny jako plochy výroby a skladování (VS). Jižní část zástavby je rozdělena silnicí ve směru Opava - Horní Benešov. Jižním směrem od silnice, u hranice s k. ú. Vlaštovičky, je situováno hřiště, které je vymezeno jako plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) a hřbitov plocha občanského vybavení – hřbitovů (OH). 42
Přibližně 400 m severovýchodním směrem od severního okraje zástavby je bývalá skládka inertního odpadu, nyní plocha smíšená výrobní a skladování (VS). Rozptýlená zástavba se v tomto k. ú. nevyskytuje. Jižní část souvislé zástavby Jarkovic navazuje na zástavbu v k. ú. Vlaštovičky. Souvislá zástavba je obklopena rozsáhlými celky zemědělsky obhospodařované půdy. Plochy lesů (L) a krajinné zeleně – plochy smíšené nezastavěného území (SN) se v tomto k. ú. vyskytují v minimálním rozsahu. Možnost rozvoje zástavby je částečně omezena v jižní části k. ú., kde zástavba Jarkovic navazuje na zástavbu Vlaštoviček a dále kolem silnice I/11. Poměrně rozsáhlé zastavitelné plochy smíšené obytné venkovské (SV) jsou navrženy podél jihovýchodního obvodu zastavěného území v souladu s využíváním převážné části zastavěného území. Výrazně je tak posílena funkce obytná. Důvodem je skutečnost, že v sousedícím k. ú. Držkovice není možný žádný rozvoj zástavby s ohledem na stanovené záplavové území a zároveň se projevuje zvýšený zájem obyvatel řešeného území o výstavbu ve venkovské krajině, ale v časově krátké vzdálenosti od centra Opavy. Zastavitelné plochy smíšené výrobní (VS) jsou navrženy podél silnice I/11, v návaznosti na stávající výrobní areál situovaný v západní části zastavěného území, a v návaznosti na stabilizovanou plochu smíšenou výrobní situovanou severně od stávající souvislé zástavby. Plochy přestavby nebo plochy asanací nejsou v tomto k. ú. navrženy. Zeleň ochranná (ZO) je navržena podél silnice I/11 za účelem alespoň částečné ochrany zastavěného území a ploch určených k zástavbě před negativními vlivy z dopravy, především prachem a hlukem. V severní části k. ú. je vymezen územní systém ekologické stability - prvky lokální - jako plochy přírodní (PP).
k. ú. Kateřinky u Opavy Kateřinky u Opavy se rozkládají v rovinatém terénu mezi řekou Opavou, okolo Pilšťského potoka na západě a Kateřinského potoka na východě. Ze severu je hranice k. ú. současně hranicí státní. Hranicí mezi k. ú. Kateřinky u Opavy a k. ú. Opavou-Předměstí je řeka Opava. Střed zástavby (území mezi řekou Opavou, ulicí Ratibořskou, Pekařskou a Rolnickou) je tvořen vysokopodlažní obytnou zástavbou a občanskou vybaveností lokálního významu, která je vymezena jako plochy bydlení hromadného (BH) a plochy smíšené obytné městské (SM). Západním směrem od ul. Pekařské a v severní části zastavěného území jsou situovány areály podnikatelských aktivit výrobního charakteru, které byly vymezeny jako plochy smíšené výrobní (VS). Zemědělský výrobní areál je situován severovýchodním směrem od stávající zástavby a je vymezen jako plocha výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ). Zástavba rodinných domů a původních usedlostí je situována kolem sídlištní zástavby od západu, přes sever směrem k východu a je vymezena jako plochy bydlení individuálního – městského a příměstského (BI). Mezi obytnou zástavbou a v návaznosti na obytnou zástavbu jsou situovány stavby a zařízení občanské vybavenosti především z oblasti školství, sociální péče, sportovních zařízení a obchodu, které jsou územním plánem vymezeny jako plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV), plochy občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). Ve východní části zastavěného území je plocha občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (OK). V severovýchodní části zástavby je plocha občanského vybavení – hřbitovů (OH).
43
Severozápadním směrem od souvislé zástavby je Stříbrné jezero vzniklé zatopením vytěženého sádrovcového lomu, které je vymezeno jako plocha vodní a vodohospodářská (VV). Jižním směrem od jezera je poměrně velký bývalý areál zahradnictví, východním směrem, mezi jezerem a zástavbou rodinnými domy je areál podnikatelských aktivit. Tyto plochy jsou navrženy jako plochy přestavby (viz text dále). Západním směrem od zástavby je zahrádkářská osada, která je navržena k asanaci (viz test dále). Menší lesní celek je západním směrem od jezera a je vymezen jako plocha lesní (L). Vzrostlá zeleň lemuje břehy vodních toků. Zbývající část území tvoří zemědělsky obhospodařovaná půda, která je vymezena jako plochy zemědělské (Z). Možnost rozvoje zástavby v tomto k. ú. je částečně možná západním, severním a východním směrem. Limitem rozvoje v západní a východní části k. ú. je stanovené záplavové území. Rozvoj zástavby severním směrem je omezen navrženou trasou severního obchvatu, která je vymezena jako plocha dopravní infrastruktury silniční (DS) rozvoj zástavby jižním směrem není možný s ohledem na souvisle zastavěné území a navazující zástavbu v k. ú. Opava-Předměstí. Zastavitelné plochy s funkcí obytnou, tj. plochy bydlení individuálního – městského a příměstského (BI) jsou navrženy severním a východním směrem od stávající zástavby, západním směrem je navržena zastavitelná plocha smíšená obytná městská (SM). Zastavitelné plochy zemědělské – zahrad (ZZ) jsou navrženy severně od centrální části zástavby jako náhrada za zahrádkářskou osadu navrženou jako plocha asanace v severozápadní části k. ú. z důvodu situování této osady v záplavovém území řeky Opavy a jeho aktivní zóně. Zastavitelná plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) je navržena jižně až jihovýchodně od Stříbrného jezera, zbývající část břehů jezera je obklopena navrženými plochami veřejných prostranství – zeleně veřejné (ZV). Na východní část zastavěného území navazuje zastavitelná plocha občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (OK). Rozsáhlejší plocha smíšená výrobní (VS) a menší plochy s touto funkcí jsou navrženy v návaznosti na výrobní areály situované v severní části zastavěného území, které byly vymezeny jako stabilizované plochy smíšené výrobní. Přibližně uprostřed k. ú., mimo souvislou zástavbu, je navržena plocha technické infrastruktury (TI) za účelem případné realizace nové trafostanice TS 110/22 kV. Plochy přestavby ve prospěch ploch smíšených obytných městských (SM) jsou vymezeny na plochách bývalých zemědělských areálů situovaných na levém břehu řeky Opavy, v návaznosti na západní část zastavěného území a třetí plocha je navržena v jihovýchodní části zastavěného území. Plocha přestavby ve prospěch občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) je navržena na levém břehu řeky Opavy v návaznosti na stabilizované plochy s touto funkcí. Výrobní areál situovaný východně od Stříbrného jezera je navržen jako plocha přestavby ve prospěch funkce občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). Mezi zastavitelnou plochou smíšenou výrobní (VS) a plochou dopravní infrastruktury silniční je navržena plocha zeleně ochranné (ZO), další plocha s touto funkcí je navržena podél zastavitelné plochy občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (OK) a zastavitelné plochy smíšené obytné venkovské (SV).
44
V severní části k. ú. je vymezen územní systém ekologické stability, prvky lokálního významu jako plochy přírodní (PP), do jižní části k. ú. zasahují prvky nadregionálního významu.
k. ú. Komárov u Opavy Souvislá zástavba Komárova u Opavy je soustředěna převážně jižním směrem od železniční trati a trasy silnice I/11. Severním směrem od železniční stanice Opava-Komárov je situován výrobní areál léčiv s vlastní ČOV, jižním směrem výrobní areál BALAKOM, a v prostoru křížení železniční trati se silnicí I/11 je situován menší areál podnikatelských aktivit. Územním plánem jsou tyto areály vymezeny jako plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL). Jižním a východním směrem od těchto ploch navazují stabilizované plochy smíšené obytné venkovské (SV). Obytná zástavba sestává převážně z rodinných domů a usedlostí. V centru obytné zástavby situované jižně od silnice I/11 jsou situována zařízení občanské vybavenosti, která jsou vymezena jako stabilizované plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV). Převážná část zařízení občanského vybavení je zahrnuta do ploch smíšených obytných venkovských. Jižně od křížení železniční trati se silnicí I/11 je situován stávající sportovní areál, který je vymezen jako plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). Hřbitov je situován západním směrem od „centra Komárova“, na okraji obytné zástavby. V západní části k. ú. jsou situovány menší výrobní areály, které jsou vymezeny jako plochy smíšené výrobní (VS). Zcela v jižní části k. ú. je místní část Komárova - Komárovské Chaloupky, kde jsou situovány převážně rodinné domy. Zástavba Komárovských Chaloupek navazuje na zástavbu Podvihova, plochy smíšené obytné venkovské (SV). V návaznosti na jižní část zastavěného území je vymezena stabilizovaná plocha výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ), druhý zemědělský areál je situován přibližně uprostřed mezi zástavbou Komárova a Komárovských Chaloupek, který se nachází v neurbanizovaném území, a je také územním plánem vymezen jako plocha výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ). Severní hranice k. ú je vedena podél toku Opavy. Dále protéká od jihu k severu k. ú. potok Hoštata, který se vlévá do Opavy. Západní částí k. ú. protéká kolem Motelu OASA, který je vymezen jako plocha občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV), vodní tok Strouha. Rozvoj zástavby Komárova u Opavy je částečně ovlivněn stanoveným záplavovým územím Opavy, dále stávající trasou silnice I/11, která je vymezena jako plocha dopravní infrastruktury silniční (DS) a trasou železniční trati, která je vymezena jako plocha dopravní infrastruktury drážní (DD), které procházejí zastavěným územím, a v zastavěném území se také kříží. Silnice I/11 je navržena k přestavbě. Zastavitelné plochy v tomto k. ú. jsou navrženy pro rozvoj všech funkcí. Vymezeny jsou poměrně rozsáhlé plochy smíšené obytné venkovské (SV), a to jak ve vazbě na severní část zástavby, tak ve vazbě na zástavbu Komárovských Chaloupek. Rozvoj ploch občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) je navržen ve vazbě na stávající sportovní areál, v severní části k. ú. Plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) a plochy smíšené výrobní (VS) jsou navrženy v poměrně velkém rozsahu ve vazbě na stávající výrobní areály a podél železniční trati.
45
V severozápadní části k. ú. je vymezena zastavitelná plocha dopravní infrastruktury silniční (DS) pro trasu jižního obchvatu. Významná je také plocha přestavby dopravy silniční (DS) pro rozšíření silnice I/11 procházející souvislou zástavbou v severní části k. ú. a plocha přestavby pro realizaci křižovatky v severozápadní části k. ú. Plochy asanací nejsou v tomto k. ú. navrženy. V návaznosti na areál Motelu OASA (plochu občanského vybavení – veřejné infrastruktury) je navržena plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS), která však může být využita pouze jako hřiště bez jakékoliv zástavby, vzhledem k tomu, že je vymezena ve stanoveném záplavovém území. V blízkosti „centra“ zástavby, v návaznosti na plochu občanského vybavení – hřbitova (OH) je navržena plocha veřejného prostranství – zeleně veřejné (ZV). Podél severozápadní až západní hranice k. ú. je vymezen územní systém ekologické stability, prvky lokálního, regionálního i nadregionálního významu jako plochy přírodní (PP).
k. ú. Kylešovice Souvislá zástavba je soustředěna jižním směrem od železniční trati č. 310. Od severu k jihu prochází zastavěným územím silnice Bílovecká, na jejíž západní straně byla realizována bytová vícepodlažní zástavba, která je vymezena jako plocha bydlení hromadného (BH).. Další vícepodlažní bytová zástavba byla realizována u křížení silnice Bílovecké se silnicí Hlavní, která prochází zástavbou ve směru východ západ. Tato plocha byla vymezena jako plocha smíšená obytná městské (SM) s ohledem na stávající občanskou vybavenost. Sídlištní zástavba je obklopena zástavbou rodinnými domy, které jsou územním plánem vymezeny jako plochy bydlení individuálního (BI), a v jižní části zástavby jako plochy smíšené obytné venkovské (SV). Zařízení občanské vybavenosti, především z oblasti školství a obchodu, jsou situována mezi obytnou zástavbou. Areály školství jsou vymezeny jako plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV). Hřbitov je situován v jihozápadní části zastavěného území a je vymezen jako plocha občanského vybavení – hřbitovů (OH). Na severozápadní část zastavěného obytného území navazuje areál Dopravního podniku vymezeného jako plocha dopravní infrastruktury silniční (DS). V blízkosti jihovýchodní a jihozápadní části zástavby jsou areály zemědělské výroby, které jsou vymezeny jako plochy výroby a skladování - výroby zemědělské (VZ). V severovýchodní části k. ú., v blízkosti železniční trati č. 316, na pravém břehu řeky Moravice je vymezena stabilizovaná plocha smíšená výrobní (VS). Mimo souvislou zástavbu, v západní části k. ú. je navržena plocha technické infrastruktury (TI) za účelem případné realizace nové trafostanice TS 110/22 kV. Zástavbou Kylešovic protéká od západu k východu tok Otický příkop, který je zaústěn do Moravice, která protéká jižní části k. ú. od jihozápadu k severovýchodu v blízkosti zástavby. Do Moravice se v jihozápadní části k. ú. vlévá Hvozdnice. U Moravice je provozován Areál zdraví, který je vymezen jako plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). Dalším vodním tokem v jihovýchodní části k. ú. je Strouha do které se vlévá Vršovický potok a Raduňka. Strouha vede vodu z Moravice kolem bývalého Panského mlýna k Černému mlýnu v Komárově u O., kde se vlévá do řeky Opavy. Vzrostlou zeleň v území zastupují především břehové porosty vodních toků. 46
Zástavba, kromě severní části, je obklopena plochami zemědělskými (Z). Koncepce rozvoje zástavby je v tomto k. ú. ovlivněna několika limity. Západní část k. ú. je dotčena stanoveným záplavovým územím a návrhem protipovodňového opatření – suchého poldru. Podél jižní části zastavěného území a částečně zastavěným územím prochází navržená zastavitelná plocha dopravní infrastruktury silniční (DS) pro jižní obchvat. Územním plánem jsou vymezeny poměrně rozsáhlé zastavitelné plochy především pro výstavbu bytů a staveb a zařízení souvisejících s bydlením. Zastavitelné plochy pro bydlení individuální – městské a příměstské (BI) jsou vymezeny v návaznosti na stávající zástavbu rodinnými domy východním i západním směrem v severní části k. ú. V návaznosti na stávající zástavbu v jižní části zastavěného území jsou vymezeny zastavitelné plochy smíšené obytné venkovské (SV). Zastavitelná plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) je navržena v návaznosti na stabilizovanou plochu s touto funkcí - Areál zdraví. Územním plánem je navrženo rozšíření stabilizované plochy občanského vybavení – hřbitova (OH). Ve stanoveném ochranném pásmu zemědělského areálu situovaného v jihozápadní části zastavěného území – plochy výroby a skladování . výroby zemědělské (VZ), jsou navrženy plochy zemědělské – zahrady (ZZ). Zastavitelné plochy smíšené výrobní (VS) jsou navrženy ve východní části území v návaznosti na stabilizovanou plochu smíšenou výrobní a dále podél navržené plochy dopravy silniční pro jižní obchvat. V západní části k. ú. je vymezena plocha těžby nerostů (TN). Plocha je vymezena jako zastavitelné území, aby zde bylo možno vybudovat stavby a zařízení souvisejících s těžbou. Po ukončení těžby bude nutné provést rekultivaci plochy a stanovit její další funkční využívání. V západní části k. ú. je vymezena územní rezerva pro jižní obchvat Komárova u Opavy. Plochy přestavby nebo plochy asanací nejsou v tomto k. ú. navrženy. Ve východní části k. ú., podél plochy pro jižní obchvat Opavy jsou navrženy plochy zeleně ochranné (ZO). Podél vodního toku Moravice a Strouhy je vymezen územní systém ekologické stability, prvky regionálního i lokálního významu, jako plochy přírodní – PP. V severozápadní části k. ú. je navržen jako protipovodňové opatření suchý poldr v plochách zemědělských (Z). V záplavovém území řeky Moravice, mezi její levým břehem a jihovýchodní částí zástavby a zastavitelnými plochami je navržena plocha smíšeného nezastavěného území (SN).
k. ú. Malé Hoštice Souvislá zástavba je situována v jižní části k. ú., severně od toku Opavy. Je tvořena převážně rodinnými domy, které jsou vymezeny jako plochy smíšené obytné venkovské (SV) Stavby občanské vybavenosti z oblasti školství a obchodu jsou situovány mezi obytnou zástavbou a jsou součástí ploch smíšených obytných venkovských. Na východním okraji zástavby je hřiště, které je vymezeno jako plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). Na západním okraji obytné zástavby je areál výroby (zpracování zeleniny), vymezený jako plocha smíšená výrobní (VS). Severozápadně od tohoto areálu je plocha sadů a školek, která je územním plánem vymezena jako plocha zemědělská - produkční (ZP). Na severní část zástavby navazuje areál technických služeb, který je vymezen jako stabilizovaná plocha smíšená výrobní (SV). 47
Zastavěným územím je vedena trasa silnice I/56 (plocha dopravní infrastruktury silniční DS), podél jižní části zástavby je vedena železniční trať (plocha dopravní infrastruktury drážní - DD). V severní části k. ú., u hranice s Polskem, a hranice s k. ú Oldřišova, je místní část Pusté Jakartice. Zástavba sestává cca 10 obytných objektů vymezených jako plochy smíšené obytné venkovské (SV) a zemědělského areálu ÚKZÚS Brno, vymezeného jako plocha výroby a skladování - výroby zemědělské (VZ). Zástavba je obklopena zemědělsky obhospodařovanou půdou. Vzrostlá zeleň v krajině se v tomto k. ú. téměř nevyskytuje. Navrženou urbanistickou koncepcí je rozvíjena zástavba s ohledem na stávající a navržené limity v území a stabilizované funkční využívání zastavěného území. Limitujícími prvky jsou především plochy dopravní infrastruktury silniční (trasa silnice 1/11 – spojka S1, silnice I/56) a dopravní infrastruktury drážní (železniční trať č. 317). Zastavitelné plochy smíšené obytné venkovské (SV) jsou vymezeny po obvodu stávající zástavby, dále je navržena zastavitelná plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) v návaznosti na stabilizovanou plochu s touto funkcí. V návaznosti na západní část zástavby a stabilizovanou plochu zemědělskou produkční (ZP) je navrženo rozšíření této plochy. Plocha smíšená výrobní (VS) je navržena v návaznosti na severní část zastavěného území. V severozápadní části zastavěného území jsou navrženy plochy zemědělské – zahrad (ZZ). Severním směrem od zástavby je vymezena plocha dopravní infrastruktury silniční (DS) pro přeložku silnice I/56 a její křížení se silnicí I/11, která limituje rozvoj zástavby severním směrem. Plochy přestavby nebo plochy asanací nejsou v tomto k. ú. navrženy. V návaznosti na severní a jižní část zastavěného území jsou navrženy plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné (ZV). Kolem stabilizovaných i navržených ploch smíšených výrobních (VS) jsou navrženy plochy zeleně ochranné (ZO). V jižní a západní částí k. ú. je vymezen územní systém ekologické stability, prvky nadregionálního, regionálního i lokálního významu, jako plochy přírodní (PP).
k. ú. Milostovice Souvislá zástavba je situována přibližně ve východní třetině k. ú. Uprostřed zástavby rodinných domů a usedlostí je soustředěna občanská vybavenost - budova obecního úřadu, kaplička, požární zbrojnice. V západní části zástavby je kulturní dům s hospodou. V jižní části zástavby je objekt mateřské školy. Tato zástavba je územním plánem vymezena jako plochy smíšené obytné venkovské (SV), kromě maloplošného hřiště v centru zástavby (tenisové kurty), které je vymezeno jako plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). Kolem kapličky v centru zástavby je vymezena plocha prostranství veřejného zeleně veřejné (ZV). Areály podnikatelských aktivit výrobního charakteru a zemědělské výroby jsou situovány mezi obytnou zástavbou a jsou vymezeny jako plocha smíšená výrobní (VS) a plocha výroby a skladování - výroby zemědělské (VZ).
48
Severním a severovýchodním směrem od zástavby je zachován soubor 6 objektů liniového opevnění (bývalé čs. pohraniční opevnění – tři pěchotní sruby a tři lehké objekty) budovaného před 2. světovou válkou. Tyto objekty jsou součástí ploch zemědělských (Z), které tvoří převážnou část tohoto k. ú. a obklopují zastavěné území. Drobné plochy lesní (L) a krajinné zeleně (plochy smíšené nezastavěného území SN) se vyskytují pouze podél vodních toků a to ve velmi drobných výměrách. Rozvoj zástavby je navržen po obvodu zastavěného území. Zastavitelné plochy jsou vymezeny téměř po celém obvodu stávající zástavby. Jedná se o plochy smíšené obytné venkovské (SV) a jednu plochu výroby zemědělské a skladování (VZ) navazující na stabilizovanou plochu s touto funkcí.. Plochy přestavby nebo plochy asanací nejsou v tomto k. ú. navrženy. V západní části k. ú. je vymezen územní systém ekologické stability, prvky lokálního významu, jako plochy přírodní (PP).
k. ú. Opava-Město K. ú. Opava-Město je včleněno do k. ú. Opava-Předměstí. Hranice k. ú. je téměř shodná s hranicí městské památkové zóny (MPZ), kromě východní části, kde gymnázium, zimní stadión a bazén není součástí MPZ. Jedná se o historicky a urbanisticky velmi cenné území. Centrum Opavy je klasickým příkladem prolínání funkce obytné, občanské vybavenosti každodenní potřeby a funkce pro širší území, tj. hlavně funkce administrativní, zařízení občanské vybavenosti (např. divadlo, kostely, zimní stadión, apod.). Často je první nadzemní podlaží využíváno pro obchod a služby, v dalších podlažích bývají kanceláře, nevýrobní služby a bydlení. Jednotlivé funkce se tedy prolínají i v rámci objektů. Zastavěné území je vymezeno jako plochy smíšené obytné – městská památková zóna (MPZ) s výjimkou výše uvedených školských a sportovních zařízení, které jsou vymezeny jako plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV). Mezi zástavbou jsou menší plochy veřejné zeleně, které jsou zahrnuty do ploch MPZ. V jižní a jihovýchodní části k. ú. jsou Sady Svobody a Smetanovy Sady, které jsou vymezeny jako stabilizované plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné (ZV).. Vzhledem k tomu, že se jedná o k. ú. zcela obklopené souvislou zástavbou sousedících k. ú., nelze zástavbu Opavy-Města dále rozvíjet. Územním plánem jsou stanoveny podmínky využívání funkčních ploch v tomto území s ohledem na význam centra Opavy a jeho ochranu. V tomto k. ú. nejsou vymezeny zastavitelné plochy, plochy přestavby, plochy asanací ani nové plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné.
k. ú. Opava-Předměstí K. ú. Opava-Předměstí vytváří prstenec kolem k. ú. Opava-Město. V tomto k. ú. převažuje zástavba bytovými domy, případně s bytovými domy s vestavěnou občanskou vybaveností, mezi kterými jsou situovány stavby občanské vybavení. Objekty vytvářejí uliční typ zástavby s uzavřenými dvory s vnitroblokovou zelení. Zástavba kolem městské památkové zóny byla zařazena do ploch smíšených obytných městských (SM), bytové domy v západní části zastavěného území byly vymezeny jako plochy bydlení hromadného (BH). Na tyto plochy 49
navazují plochy zastavěné rodinnými domy. Zástavba rodinných domů, která je situována jižně od centra města, na Kylešovickém kopci, je považována za urbanisticky významné území. Jedná se o vilovou čtvrť budovanou přibližně od r. 1905, která zatím není příliš dotčena zahušťováním zástavby a nevhodnými zásahy do původních staveb. Další plocha rodinných domů je situována v jihozápadní části k. ú., severně od Slezské pekárny. Zástavba rodinnými domy byla vymezena jako plochy bydlení individuálního – městského a příměstského (BI). Převážně mezi plochami smíšenými obytnými městskými (SM) jsou vymezeny stabilizované plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné (ZV). Jako plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) byly vymezeny především plochy školských areálů, areál Slezské nemocnice a Psychiatrické léčebny. Maloplošná hřiště jsou situována mezi plochami obytné zástavby a občanské vybavenosti, většinou ve vazbě na školská zařízení a jsou součástí souvisejících funkčních ploch. Sportovní areály jsou situovány v okrajových částech k. ú. V severozápadní části, u Městských sadů, je areál koupaliště a fotbalový stadión a nově vybudovaná víceúčelová hala. V jihovýchodní části k. ú. je sportovní areál Tyršův stadión. Tyto areály jsou vymezeny jako plochy občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). V jihozápadní části k. ú. je areál Městského hřbitova, který je vymezen jako plocha občanského vybavení – hřbitova (OH). Větší zahrádkářské osady jsou v tomto k. ú. dvě. Jedna se nachází ve východní části k. ú., mezi plochou výroby a skladování – lehkého průmyslu (areál Ostroje) a tokem Opavy. Tato zahrádkářská osada je navržena k asanaci vzhledem k jejímu situování v záplavovém území. Druhá zahrádkářská osada je vymezena jako plochy zemědělské – zahrady (ZZ) a je situována v západní části k. ú. Navazuje na plochu občanského vybavení – hřbitovů (areál Městského hřbitova). U hranice s k. ú. Komárov u Opavy je vybudován supermarket Globus a u východního nádraží byl vybudován areál TESCO. Areály supermarketů a navazující plocha s autosalony apod. ve východní části k. ú. byly vymezeny jako plochy občanského vybavení – komerčních zařízení (OK). Výrobní areály a areály podnikatelských aktivit jsou situovány ve východní části k. ú., mezi železnicí a vodním tokem Opavy (např. areály Ostroje, Modelu, Bivoje Opava, Moravelu, Rašeliny). Areály s průmyslovou výrobou ve východní části k. ú. byly vymezeny jako plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL), areály s podnikatelskými aktivitami výrobního charakteru, službami a řemeslnou výrobou ve východní a jihozápadní části k. ú. byly vymezeny jako plochy smíšené výrobní a skladování (VS). Ve východní části k. ú. je také areál technických služeb města - městská ČOV, který je vymezen jako plocha technické infrastruktury (TI).. Další areály podnikatelských aktivit jsou situovány ve vazbě na plochy obytné zástavby v západní části k. ú. V této části k. ú.je také bývalý, poměrně rozsáhlý, areál kasáren, který je situován jižně od železniční stanice Opava – západ. Tyto areály jsou územním plánem navrženy jako plochy přestavby. Areál Vězeňské služby je situován severozápadně od centra města, a je územním plánem vymezen jako plocha specifická – vězeňství a bezpečnosti státu (SX). Významnou urbanistickou bariérou v území je železnice. Na okraji východní části zástavby je situována železniční stanice Opava-východ ze které trať dále pokračuje jižním a jihozápadním směrem na Hradec nad Moravicí a severozápadním směrem na Krnov, kde je na trati železniční zastávka Opava-západ. Plochy železnice jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury drážní – DD.
50
Významnou dopravní trasou je silnice I/11 která prochází zastavěným územím přibližně od východu k severozápadu. Na trasu této silnice navazují silnice ve směru na Olomouc a na Hradec nad Moravicí (Nový Jičín). Urbanistická koncepce stávající zástavby a celkové uspořádání tohoto k. ú. umožňují rozvoj zástavby jihozápadním a jihovýchodním směrem. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území. Malá plocha smíšená obytná venkovská (SV) je vymezena v severozápadní části k. ú. V jihozápadní části k. ú., mezi stabilizovanou plochou občanského vybavení – veřejné infrastruktury (areálem Psychiatrické léčebny) a plochou občanského vybavení – hřbitova (Městským hřbitovem) jsou navrženy plochy bydlení hromadného (BH) a plocha smíšená obytná městská (SM). Navržené plochy bydlení individuálního – městského a příměstského (BI) jsou navrženy ve vazbě na stávající zástavbu rodinnými domy v jižní části zástavby. Zastavitelné plochy OPZ17 a OP-Z21 navazují na zastavitelné plochy v k. ú. Kylešovice. Zastavitelné plochy občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) jsou navrženy ve vazbě na stabilizované plochy s touto funkcí, sportovní areál u Městských sadů v severozápadní části k. ú. a v jižní části k. ú. za účelem možnosti rozšíření Tyršova stadionu. Zastavitelná plocha občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) je v tomto k. ú. navržena pouze jedna, a to v jižní části k. ú. v návaznosti na navržené a stabilizované poměrně rozsáhlé plochy bydlení individuálního - městského a příměstského v k. ú. Opava-Předměstí a k. ú. Kylešovice. Rozsáhlejší plocha občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (OK) je vymezena v západní části k. ú., u hranice s obcí Otice. Menších ploch s touto funkcí je navrženo celkem pět. Jedna plocha je navržena u železniční stanice Opava-západ, jedna u železniční stanice Opava-východ, jedna plocha je navržena u ul. Olomoucké, jedna plocha je navržena u ul. Hradecká a dále je navržena plocha pro rozšíření stávající plochy s touto funkcí (rozšíření plochy supermarketu Globus) ve východní části k. ú.. Většího rozsahu je také plocha navržená pro rozšíření Městského hřbitova západním směrem – plocha občanského vybavení – hřbitovů (OH). Plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) jsou navrženy ve vazbě na výrobní areály ve východní části k. ú., tj. se shodným funkčním využíváním. Zastavitelné plochy zemědělské – zahrad (ZZ) jsou navrženy tři. Jedna plocha je navržena v návaznosti na stávající zahrádky v severozápadní části k. ú., druhá plocha je navržena v západní části k. ú. a navazuje na navrženou plochu zemědělskou – zahrad v k. ú. Jaktař a třetí plocha navazuje východním směrem na stabilizovanou plochu zemědělskou – zahrad (ZZ) – zahrádkářskou osadu u Městského hřbitova. V jihozápadní části k. ú. je navržena plocha dopravní infrastruktury silniční (DS) pro trasu jižního obchvatu. Plochy zemědělské (Z) jsou v tomto k. ú. pouze menšího rozsahu především v jihozápadní části k. ú. Plochy přestavby jsou v tomto k. ú. navrženy v poměrně velkém rozsahu. Převážně se jedná o plochy výrobních areálů a plochu bývalých kasáren obklopených zástavbou s převládajícím využíváním pro bydlení, případně občanské vybavení v blízkosti centra města. Areály u železniční stanice Opava-západ a areál mezi ulicí Sadovou a Vojanovou jsou navrženy jako plochy smíšené obytné městské (SM). Tuto navrženou funkci mají i plochy přestavby navržené západně od centra Opavy, mezi ul. Krnovskou a Žižkovou a plochy situované východně od Zámeckého okruhu. Účelem této navržené koncepce je postupné vymístění výrobních aktivit z ploch, které byly při realizaci nové zástavby obklopeny 51
stavbami s převažující funkcí bydlení a občanského vybavení, a v současné době využívání těchto ploch pro výrobní aktivity zatěžuje území dopravou, zvýšeným hlukem a prašností. Plocha přestavby pro bydlení individuální – městské a příměstské (BI) je navržena v jihozápadní části k. ú., u křižovatky silnic Gogolova a Otická. Tato plocha je v současné době využívána jako zahrádkářská osada. Jedná se urbanisticky významné území v blízkosti centra města. Plocha přestavby občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) je navržena v jižní části k. ú., jižně od Tyršova stadionu. Plochy asanací jsou navrženy dvě ve východní části k. ú. v záplavovém území řeky Opavy a jeho aktivní zóně. Jedná se o stávající zahrádkářské osady Kolem vodního toku Opavy a jejích přítoků je vymezen územní systém ekologické stability, prvky nadregionálního a lokálního významu, jako plochy přírodní (PP). U soutoku řek Opavy a Moravice jsou v záplavovém území navrženy plochy smíšené nezastavěného území (SN).
k. ú. Palhanec Katastrální území Palhanec je vklíněno mezi k. ú.Vávrovice a k. ú. Kateřinky u Opavy. Ze severu hraničí k. ú. Palhanec s Polskem. Souvislá zástavba rodinných domů a usedlostí je situována v jižní části k. ú. a je územním plánem jako plochy smíšené obytné venkovské (SV), které navazují jižním směrem na plochy se shodnou funkcí v k. ú. Kateřinky u Opavy a západním směrem na stabilizované plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (výrobní areál cukrovaru, který je situován v k. ú. Vávrovice a k.ú Jaktař). Hřiště je situováno východním směrem od zástavby,a je vymezeno jako plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). Severní části zástavby protéká náhon vedený z toku Opavy kolem areálu mlýna Herber, který je vymezen jako plocha smíšená výrobní a skladování (VS). Na východní část zástavby navazuje menší zahrádkářská osada – plocha zemědělská – zahrady (ZZ). Lesních pozemků je v tomto území minimálně. V centru zástavby a u hranice s k. ú. Vávrovice a k.ú Jaktař jsou vymezeny dvě malé stabilizované plochy smíšené výrobní (SV). Zbývající část k. ú. je tvořena plochami zemědělskými (Z), kromě zeleně podél vodního toku Opavy, která je vymezena jako plochy přírodní (PP). Rozvoj zástavby je významně limitován stanoveným záplavovým územím řeky Opavy, návrhem územního systému ekologické stability podél toku Opavy (prvků nadregionálních a regionálních), které jsou součástí ploch přírodních (PP) a návrhem plochy dopravní infrastruktury silniční pro severní obchvat Opavy. Zastavitelná plocha je v tomto k. ú. vymezena pouze jedna a to plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) za účelem rozšíření stávajícího hřiště. Plochy přestavby nejsou v tomto k. ú. navrženy. Plocha asanací je v tomto k. ú. vymezena v jihovýchodní části k. ú. Jedná se o plochu zahrádkové osady situované v k. ú. Kateřinky u Opavy, která okrajovou částí zasahuje do k. ú. Palhanec. Asanace je navržena z důvodu situování zahrádkářské osady ve stanoveném záplavovém území řeky Opavy. 52
k. ú. Podvihov Souvislá zástavba sestávající převážně z rodinných domů a usedlostí je soustředěna přibližně uprostřed severní poloviny k. ú. Menší plocha rodinných domů je situována v severozápadní části k. ú., ve vazbě na zástavbu v Komárovských Chaloupkách. Jižním směrem je lokalita několika usedlostí Na Nové. Uvedená zástavba je vymezena jako plochy smíšené obytné venkovské (SV). Na obytnou zástavbu v jihovýchodní a východní části navazují dva areály zemědělské výroby. Areál ve východní části je vymezen jako plocha výroby a skladování - výroby zemědělské (VZ). Areál v jihovýchodní části zástavby je vymezen jako plocha smíšená výrobní (VS). Východním směrem od zástavby jsou menší chatové osady vymezené jako plochy rekreace rodinné (RR). Okolí zástavby je obklopeno plochami zemědělskými (Z). K. ú. Podvihova je jediným k. ú. ve správním území, kde jsou i rozsáhlejší plochy lesní (L), a to v jižní a východní části k. ú. Rozvoj zástavby je navržen v návaznosti na zastavěné území a ve vhodných prolukách, podél stávajících komunikací. Významný je rozsah zastavitelných ploch s hlavní funkcí obytnou – plochy smíšené obytné venkovské. Zastavitelné plochy smíšené obytné venkovské (SV) jsou vymezeny po obvodu stávající zástavby s touto funkcí. Ve vazbě na „centrum“ zástavby je navržena plocha občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV). Menší zastavitelná plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) je navržena ve vazbě na jižní část zastavěného území. V tomto k. ú. je vymezena také jedna plocha rekreace rodinné (RR) ve vazbě na stabilizované plochy s touto funkcí, a ve vazbě na plochy smíšené obytné venkovské, na základě požadavku zástupce této obecní části správního území Statutárního města Opavy. Plochy zemědělské – zahrad (ZZ) jsou navrženy v návaznosti na stabilizovanou plochu rodinné rekreace ve východní části k. ú. V jihovýchodní části zastavěného území je navržena zastavitelná plocha smíšená výrobní (VS), naproti stabilizované plochy s touto funkcí. V jižní části k. ú., mimo obytnou zástavbu, je navržena plocha pro výrobu a skladování výrobu zemědělskou (VZ). Odstup od zastavěného území s převažující obytnou a rekreační funkcí je nezbytný s ohledem na předpoklad chovu hospodářských zvířat. Plochy přestavby nebo plochy asanací nejsou v tomto k. ú. navrženy. Ve východní a severní části k. ú. je vymezen územní systém ekologické stability, prvky lokálního významu, jako plochy přírodní (PP).
k. ú. Suché Lazce Souvislá zástavba sestávající převážně z rodinných domů a usedlostí je situována podél komunikace přibližně uprostřed k. ú. a pokračuje jižním směrem podél komunikace na Nové Sedlice. Zařízení občanského vybavení místního významu jsou situována mezi obytnou zástavbou. Uvedená zástavba je vymezena jako plochy smíšené obytné venkovské (SV). V severovýchodní části zástavby je hřiště, které je vymezeno jako plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). Hřbitov je situován jižně od centra 53
zástavby a je vymezen jako plocha občanského vybavení – hřbitovů (OH). Severním směrem od zástavby je plocha výroby a skladování - výroby zemědělské (VZ). Jihovýchodní části k. ú. protéká potok Sedlinka, na kterém je vybudována menší vodní nádrž, která byla vybudována na ochranu zástavby před přívalovými dešti. V současné době je využívána k rekreaci a rybaření. V jihozápadní části zastavěného území jsou zahrádky, které jsou vymezeny jako plochy zemědělské – zahrady (ZZ). Západní hranici k. ú. Suché Lazce s obcí Raduň tvoří potok Hoštata. Drobné plochy lesní (L) jsou v jižní části k. ú. a na severních svazích kopce Strážnice, kde je v lesním porostu areál střelnice, který je vymezen jako plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). Souvislá zástavba je obklopena plochami zemědělskými (Z) Navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj území. Největší je rozsah navržených ploch s funkcí obytnou, významný je ale také rozsah plochy pro rozvoj výrobních aktivit. Zastavitelné plochy smíšené obytné venkovské (SV) jsou navrženy v návaznosti na stávající zastavěné území a to především východně a západně od severní části souvislé zástavby. Zastavitelné plochy občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) jsou vymezeny tři. Plocha navržená mezi severní částí souvislé zástavby a stávajícím zemědělským areálem je poměrně rozsáhlá a umožňuje výstavbu sportovního zařízení nadmístního významu. Druhá plocha je navržena v návaznosti na jihozápadní část zastavěného území a třetí plocha je navržena v jihovýchodní části k. ú., u vodní nádrže. V blízkosti vodní nádrže je navržena také plocha občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) za účelem případné výstavby ubytovacího a stravovacího zařízení. Zastavitelná plocha občanského vybavení – hřbitova (OH) je navržena za účelem rozšíření stávajícího hřbitova. Plochy zemědělské – zahrady (ZZ) situované v blízkosti vodní nádrže jsou navrženy k rozšíření. V severní části k. ú. je navržena poměrně rozsáhlá plocha smíšená výrobní (VS). Limitem rozvoje zástavby na této ploše je vymezení územní rezervy pro jižní obchvat Komárova. V severní části k. ú. jsou vymezeny plochy dopravní infrastruktury silniční pro přeložku silnice III. třídy a plocha komunikací (K), která je navržena jižně od zastavitelné plochy technické infrastruktury (TI), na které se předpokládá realizace čistírny odpadních vod. Plochy přestavby nebo plochy asanací nejsou v tomto k. ú. navrženy. V jižní části k. ú. a podél západní hranice k. ú. je vymezen územní systém ekologické stability, prvky lokálního významu, jako plochy přírodní (PP).
k. ú. Vávrovice Souvislá obytná zástavba Vávrovic je situována v severní části k. ú., mezi železniční tratí a tokem Opavy, který je současně státní hranicí mezi ČR a Polskem. Obytná zástavba s lokální občanskou vybaveností situovanou mezi obytnou zástavbou je vymezena jako plochy smíšené obytné venkovské (VS). Jako plocha občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) je vymezena plocha školského zařízení. Hřiště situované mezi obytnou zástavbou u toky Opavy je vymezeno jako 54
plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). Zhruba uprostřed souvislé zástavby je plocha veřejného prostranství – zeleně veřejné (ZV). Areály podnikatelských a výrobních aktivit jsou situovány v jižní části k. ú. a mezi železniční tratí ve směru na Krnov, která prochází k. ú. přibližně od jihu k severozápadu a trasou silnice I/57. Plochy výrobních areálů jsou vymezeny jako plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL), plochy smíšené výrobní (VS) a plocha výroby a skladování výroby zemědělské (VZ). Severovýchodně od cukrovaru – plochy VL - jsou odkaliště cukrovaru, které jsou vymezeny jako plochy specifické – kalové nádrže, skládky (S). Západní část k. ú. je tvořena převážně plochami zemědělskými (Z). Možnosti obytné zástavby v tomto k. ú. jsou výrazně omezeny. K severní a jižní části zastavěného území zasahuje stanovené záplavové území vodního toku Opavy, které omezuje rozvoj výstavby i ve východní části zastavěného území. Podél západní hranice zastavěného území vede železniční trať, která je významnou liniovou bariérou v území. Zastavitelné plochy smíšené obytné venkovské (VS) jsou navrženy na plochách mezi stávající zástavbou a železniční tratí č. 310. Jedna plocha s touto funkcí je navržena v západní části k. ú. v návaznosti na stabilizovanou zástavbu v k. ú. Vlaštovičky a zastavitelné plochy v k. ú. Jarkovice. V návaznosti na zastavěné území a zastavitelné plochy (SV) navržené v blízkosti železniční trati je navržena plocha občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV), a na severní část souvislé zástavby navazují navržené plochy občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS), z nichž je zastavitelná pouze část těchto ploch z důvodu stanoveného záplavového území řeky Opavy. Plochy v záplavovém území mohou být využívány jako hřiště a odpočinkové plochy bez možnosti realizace staveb. Druhá plocha občanského vybavení – veřejné infrastruktury je navržena v jihovýchodní části k. ú. v návaznosti na stabilizovanou plochu s touto funkcí za účelem jejího rozšíření. Rozsáhlé plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) jsou navrženy mezi plochami dopravní infrastruktury - silnicí I/57 a železniční tratí č. 310, tj. severně, východně a jižně od stabilizované plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (areálu Opavie). Zastavitelné plochy smíšené výrobní (VS) jsou navrženy jižně od navrženého koridoru a plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) pro severní obchvat, který je vymezen v jihovýchodní části k. ú. Plochy přestavby nebo plochy asanací nejsou v tomto k. ú. navrženy. Kolem ploch dopravní infrastruktury silniční a drážní jsou navrženy pásy zeleně ochranné (ZO) za účelem zmírnění negativních vlivů z dopravy a ploch výroby a skladování na obytnou zástavbu ve Vávrovicích. Podél vodního toku Opavy, který protéká západní částí k. ú. a tvoří hranici s Polskem, je vymezen územní systém ekologické stability, prvky nadregionálního, regionálního i lokálního významu jako plochy přírodní (PP). k. ú. Vlaštovičky Souvislá zástavba je tvořena objekty rodinných domů a usedlostí a je soustředěna ve východní části k. ú., na hranici s k. ú. Jarkovice a k. ú.Vávrovice. Zástavba je v severní části srostlá se zástavbou v k. ú. Jarkovice. V severní části obytné zástavby je mateřská škola, v jižní části zástavby je v současné době, v bývalém klášteře řádu dominikánek (z roku 1916), Dům sv. Cyrila a Metoděje pro zrakově postižené. Uvedená zástavba je zahrnuta do ploch smíšených obytných venkovských (SV) s výjimkou areálu pro zrakově postižené, který je 55
vymezen jako plocha občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV). Mezi plochami smíšenými obytnými venkovskými jsou vymezeny menší plochy výroby a skladování – výroby zemědělské (ZV). Jedná se o usedlosti soukromě hospodařících zemědělců, kde jsou dosud chována hospodářská zvířata nejen pro vlastní potřebu. Západním směrem od souvislé zástavby, v její těsné blízkosti, je areál zemědělské výroby, který je vymezen jako plocha výroby a skladování - výroby zemědělské (VZ). Zástavba je obklopena plochami zemědělskými (Z). Plochy lesů a krajinná zeleň – plochy smíšené nezastavěného území (SN) se v tomto k. ú. téměř nevyskytují. Rozvoj zástavby je navržen s ohledem na významnou zemědělskou činnost v území. Zastavitelné plochy smíšené obytné venkovské (VS) jsou navrženy jihozápadně od stávající zástavby. Jižním směrem od stabilizované plochy výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ) je vymezena zastavitelná plocha s touto funkcí. Východním směrem od těchto ploch je navržen pás ochranné zeleně (ZO) za účelem izolace ploch výroby a skladování od obytné zástavby. Další zastavitelné plochy výroby a skladování - výroby zemědělské (VZ) jsou navrženy západním směrem, ve vzdálenosti cca 1 km od stávající zástavby. V případě realizace zemědělské živočišné výroby – chovu hospodářských zvířat nebude docházet k obtěžování stávající a navržené zástavby smíšené obytné venkovské (SV). Plochy přestavby nebo plochy asanací nejsou v tomto k. ú. navrženy. V k. ú. Vlaštovičky jsou vymezeny prvky územního systému ekologické stability lokálního významu jako plochy přírodní (PP).
k. ú. Zlatníky u Opavy Souvislá zástavba je situována v severozápadní části k. ú. Je tvořena převážně rodinnými domy a usedlostmi. V jižní části zástavby je prodejna smíšeného zboží a hospoda. Tato zástavba je vymezena jako stabilizované plochy smíšené obytné venkovské (SV). Sportovně rekreační areál navazuje na východní část zástavby a je vymezen jako plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). Na západní část zástavby navazuje areál zemědělské výroby, který je vymezen jako plocha výroby a skladování - výroby zemědělské (VZ). Od západu k východu protéká tímto k. ú. a zástavbou vodní tok Velká, jehož břehy lemují porosty menšího rozsahu. Územním plánem je navržen poměrně významný rozvoj obytné funkce. Zastavitelné plochy smíšené obytné venkovské (VS) jsou navrženy v návaznosti na severní a západní část zastavěného území. V návaznosti na jižní část zástavby je vymezena malá plocha zemědělská – zahrada (ZZ). Východním směrem od stabilizované plochy občanského vybavení - sportovního a rekreačního zařízení je navržena plocha technické infrastruktury (TI) pro vybudování čistírny odpadních vod. Plochy přestavby nebo plochy asanací nejsou v tomto k. ú. navrženy. V tomto k. ú. jsou vymezeny prvky územního systému ekologické stability lokálního významu jako plochy přírodní (PP). Ve východní části k. ú. je vymezena rozsáhlá plocha protipovodňového opatření – suchého poldru na vodním roku Velká. 56
4.7
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
4.7.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Výchozí stav Základní dopravní kostra řešeného území je definována silničními komunikacemi. Jejich stávající prostorové uspořádání lze charakterizovat jako radiální, kdy jsou jednotlivé hlavní trasy vedeny z různých směrů k centru města. Jde především o silnice I/11 (Vrčení – Nové Město – Hradec Králové – Šumperk – Rýmařov – Bruntál – Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín – Třinec, Nebory – Jablunkov – Slovensko) se spojkou S1, I/46 (Vyškov – Prostějov – Olomouc – Horní Loděnice – Opava – Polsko), I/56 (Opava – Hlučín – Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant nad Ostravicí – Hlavatá) a silnice I/57 (Bartultovice – Město Albrechtice – Krnov – Opava – Fulnek – Nový Jičín – Valašské Meziříčí – Vsetín – Horní Lideč – Slovensko). Tyto tahy zajišťují celorepublikové (silnice I/11 a I/57) nebo nadregionální vazby (silnice I/46 a I/56). Významnější dopravním tahem krajského významu je dále silnice II/461 (Slavkov – Opava, Komárov), která je v širších vazbách spojkou silnic I/46 a I/11. Ostatní silnice procházející řešeným územím jsou zařazeny do sítě silnic II. a III. tříd, avšak jejich význam je z hlediska širších dopravních vazeb především lokální. Dotvářejí hlavní dopravní kostru města anebo zajišťují spojení s jednotlivými místními částmi nebo okolními obcemi. Jde o silnice II/443 (Město Libavá – Budišov nad Budišovkou – Melč – Opava), II/464 (Opava – Skotnice) a silnice III/01125 (Nové Sedlice – Přerovec), III/01128 (Jarkovice – Držkovice), III/01129 (Opava, ul. Rolnická – Polsko), III/01130 (Opava – ul.Vrchní, Rolnická, Palhanecká), III/0468 (Velké Hoštice – Oldřišov), III/05712 (Držkovice – ul. Držkovická, Polská), III/0578 (Vávrovice – ul. K Celnici), III/46011 (Slavkov – Vlaštovičky), III/46013 (Vlaštovičky – Jamnice), III/4609 (Opava, Jaktař – Horní Životice), III/4611 (Otice – Opava, Město), III/4641 (Opava – ul. U náhonu, Rybářská, Nákladní, Zámecký okruh, Těšínská), III/4643 (Opava, Kylešovice – Jakubčovice), III/4646 (Podvihov – Pustá Polom), III/4661 (Opava, Komárov – Komárovské Chaloupky), III/4662 (Opava, Komárov – Raduň), III/4663 (Opava, Komárov – Přerovec) a III/4679 (Přerovec – Pustá Polom). Na silniční komunikace v řešeném území navazuje síť místních komunikací, která zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, pokud není přímo obsloužena ze silničních průtahů. V Opavě (městských částech) jde převážně o dvoupruhové úseky s nejednoznačnou kategorií a různou povrchovou úpravou, v místních částech pak převážně o jednopruhové komunikace. Tyto komunikace lze dále rozčlenit do čtyř kategorií – místní komunikace II., III. a IV. třídy, které dle ČSN 73 6110 odpovídají z hlediska urbanisticko – dopravního funkčním skupinám B, C a D. Mezi místní komunikace II. třídy (významnější místní komunikace funkční skupiny B se sběrnou funkcí) lze ve správním území města zařadit všechny silniční průtahy v zastavěném území a ul. Bochenkova, Boženy Němcové, Fügnerova, Gudrichova, Hobzíkova, Husova, Lidická, Mírová, Mostní, Pekařská, Purkyňova, Rooseveltova, Třída Spojenců a Vančurova. Ostatní místní komunikace v řešeném území mají především obslužný charakter a jsou zařazeny mezi místní komunikace III. třídy (místní komunikace funkční skupiny C s obslužnou funkcí). Účelové komunikace, tj. komunikace uvnitř výrobních areálů a polní a lesní cesty, slouží především ke zpřístupnění jednotlivých areálů, polních, lesních, event. soukromých pozemků a navazují na místní komunikace. V případě lesních a polních cest se jedná především 57
o jednopruhové komunikace s různou povrchovou úpravou, ve výrobních areálech pak o dvoupruhové úseky, které slouží vnitřní dopravní obsluze. Po některých lesních cestách jsou vedeny cyklistické a turistické značené trasy. Mezi obslužná silniční zařízení lze zařadit zařízení autobusové dopravy osob, čerpací stanice, parkovací a odstavné plochy, případně odpočívadla. Nové čerpací stanice nejsou v řešeném území územním plánem přímo navrhovány, přípustnost jejich realizace je stanovena v rámci podmínek využívání jednotlivých funkčních ploch. Návrh koncepce řešení silniční dopravy s širšími vazbami na území Navržená koncepce nadřazeného komunikačního systému v Opavě je založena především na přebudování stávajícího radiálního systému komunikací (s tzv. malým vnitřním okruhem kolem centra města) na okružně radiální. Jednotlivé hlavní směry (silnice I. třídy směřující do města) je navrženo propojit komunikacemi vytvářejícími vnější a střední okruh kolem města. Tyto komunikace je navrženo realizovat v parametrech silnic I. a II. třídy. Realizací vnějšího okruhu bude umožněno převedení tranzitní dopravy na okraj města a rozvedení zdrojové a cílové dopravy po obvodě zástavby Opavy. Střední městský okruh (zejména propojení ul. Husova a U Hliníku a ul. Hradecká a Těšínská) bude sloužit především potřebám vnitroměstské automobilové dopravy a umožní převést část dopravního výkonu, který by byl jinak realizován po stávajících silničních komunikacích vedených středem města, nebo po vnitřním městském okruhu. Ostatní úpravy silniční sítě a sítě místních komunikací navržené územním plánem jsou zaměřeny na zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy a omezení negativních vlivů dopravy na životní prostředí. Jde o dílčí přeložky nebo obchvaty zástavby v k. ú. Komárov, místní části k. ú. Malých Lazců - Pustých Jakartic, k. ú. Jaktař) a doplnění komunikační sítě o nové úseky, které rámcově určují způsob dopravní obsluhy rozvojových ploch. Následné převedení překládaných úseků silnic do sítě silnic nižší třídy nebo místních komunikací není předmětem dopravního řešení územního plánu. Dopravní řešení Územního plánu Opavy je řešeno variantně. Vyhodnocení variant je provedeno v podkapitole 4.7.8 tohoto odůvodnění. Hlavními body navržené koncepce dopravního řešení tedy jsou: -
vymezení ploch pro dobudování vnějšího městského okruhu a stabilizace radiál, vymezení ploch pro dobudování středního městského okruhu, stabilizace vnitřního městského okruhu, vymezení ploch pro úpravy komunikačního systému vyššího dopravního významu (mimo městských okruhů), vymezení ploch pro úpravy komunikačního systému nižšího dopravního významu (mimo městských okruhů) návrh úpravy sítě účelových komunikací.
Dobudování vnějšího městského okruhu a stabilizace radiál Jednotlivé úseky vnějšího městského okruhu lze definovat následovně: - realizovaná spojka S1 (silnice I/11), - východní část severního obchvatu, - západní část severního obchvatu, - jižní obchvat města a - západní část jižního obchvatu města. 58
Radiály k vnějšímu městskému okruhu lze pak definovat v trasách: -
silnice I/11 (ul. Těšínská z východu a ul. Bruntálská ze západu), silnice I/56 a I/46 (ul. Hlučínská a Ratibořská z východu a ul. Olomoucká z jihozápadu), silnice I/57 (ul. Krnovská ze severozápadu a ul. Hradecká z jihu), silnice II/461 (ul. Hlavní z východu do Kylešovic), silnice II/464 (ul. Bílovická z jihu do Kylešovic) a ul. Mostní a Pekařská (ze severu od severního obchvatu).
Ostatní komunikace směřující z vnější oblasti do města (např. silnice III/4611 – ul. Otická, silnice III/4609 – ul. Přemyslovců, ul. Vávrovická) nejsou do vnějšího městského okruhu zapojeny. Přínosem dobudování vnějšího městského okruhu je především vytvoření předpokladů pro další rozvoj města. Jeho realizací bude dále umožněno uplatňovat regulační opatření k omezování automobilové dopravy v centru, zejména na vnitřním městském okruhu. Územním plánem je tedy navrženo dobudování vnějšího městského okruhu v úsecích: - Východní část severního obchvatu Východní část severního obchvatu města je vedena podél severního okraje města v úseku mezi křižovatkou silnice I/56 se spojkou S1 (silnice I/11) v Kateřinkách a navrženou MÚK Mostní. Zahrnuje vybudování křižovatkového uzlu v Kateřinkách (dobudování plné okružní křižovatky, do které budou zapojeny jednotlivé větve MÚK s přeložkou I/56 a přivaděče k I/46), samotnou trasu východní části severního obchvatu a realizaci okružní křižovatky silnice III/01129 s prodlouženou ul. Mostní (navrženou silnicí III. třídy). Trasa východní části severního obchvatu je řešena v souladu se ZÚR Moravskoslezského kraje (koridor nadmístního významu s označením D54). Územním plánem je pak upřesněna do vymezené plochy dopravní infrastruktury silniční, která je navržena v celkové šířce od cca 60 po 80 m s rozšířením v lokalitách budoucích křižovatek. V rámci vymezené funkční plochy je dále vyznačen orientační návrh trasy komunikace a úpravy dotčené okolní komunikační sítě (přeložky místních komunikací, přeložky cyklistických tras, stezky pro cyklisty a návrhy nebo úpravy křižovatek). Z hlediska technického je trasa navržena ve výsledné čtyřpruhové směrově rozdělené kategorii v parametrech silnice I. třídy. Etapovité řešení výstavby územní plán nepředjímá. Obecně se však předpokládá vybudování této části severního obchvatu v první fázi v polovičním profilu (dvoupruhová směrově nerozdělená kategorie) s následným dobudováním v plném profilu a s návazností na ostatní stavby v území (přeložka silnice I/56 a západní část severního obchvatu). - Západní část severního obchvatu Západní část severního obchvatu města je vedena v úseku mezi navrženou MÚK Mostní a silnicí I/11 (ul. Bruntálská). Zahrnuje dobudování MÚK Mostní (ramena MÚK, přeložku silnice III/01129 a ostatní doprovodné stavby), trasu západní části severního obchvatu města, MÚK s přeloženou silnicí I/57 a návazné úseky mezi silnicemi I/57 (ul. Krnovská) a I/11 (ul. Bruntálská). Trasa navržené komunikace je převzata ze ZÚR Moravskoslezského kraje (koridor nadmístního významu s označením D54) a upřesněna do vymezené plochy dopravní infrastruktury silniční, která je navržena v celkové šířce od cca 40 po 120 m s rozšířením v lokalitách budoucích křižovatek. V nestabilizovaných úsecích je dále navrženo respektovat koridory umožňující změnu prostorového vedení trasy západní části severního obchvatu
59
města a navazujících komunikací, včetně úprav jejich křížení, které jsou pro jednotlivé úseky vymezeny následovně: - v úseku od mimoúrovňové křižovatky „Mostní“ po mimoúrovňovou křižovatku s přeložkou silnice I/57 v šířce cca 100 m od osy vymezeného návrhu, - v úseku od mimoúrovňové křižovatky severního obchvatu s přeložkou silnice I/57, po zapojení do stávající silnice I/11 v západní části k. ú. Vávrovice v šířce cca 100 m od osy vymezeného návrhu. Ve vymezené funkční ploše je dále vyznačen orientační návrh trasy komunikace a úpravy dotčené okolní komunikační sítě (přeložky místních komunikací, přeložky cyklistických tras, stezky pro cyklisty). Přesné dopravní řešení křižovatek pak územní plán nepředjímá. Tyto budou řešeny v rámci podrobnější projektové dokumentace, a to ve vymezených plochách dopravní infrastruktury silniční, případně vymezených koridorech. Z hlediska technického je trasa navržena ve výsledné čtyřpruhové směrově rozdělené kategorii v parametrech silnice I. třídy. - Jižní obchvat města Jižní obchvat města je veden v úseku mezi silnicemi I/11 (ul. Těšínská) a I/57 (ul. Hradecká). Zahrnuje realizaci křižovatky na silnici I/11 (dle výběru výsledné varianty) a trasu jižního obchvatu s křižovatkami se silnicemi II/464 (ul. Bílovecká) a I/57 (ul. Hradecká) a několika sjezdy k přilehlým pozemkům. Trasa navržené komunikace řešena v souladu se ZÚR Moravskoslezského kraje (koridor silniční dopravy nadmístního významu s označením D25) a upřesněna do vymezené plochy dopravní infrastruktury silniční. V rámci této funkční plochy je vyznačen orientační návrh trasy komunikace a úpravy dotčené okolní komunikační sítě (přeložky místních komunikací, přeložky cyklistických tras, stezky pro cyklisty). Přesné dopravní řešení vybraných křižovatek pak územní plán nepředjímá. Tyto budou řešeny v rámci podrobnější projektové dokumentace, a to ve vymezených plochách dopravní infrastruktury silniční, případně vymezených koridorech. Z hlediska technického je trasa jižního obchvatu navržena ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii. - Západní část jižního obchvatu Západní část jižního obchvatu města je vedena v úseku mezi silnicemi I/57 (ul. Hradecká) a I/11 (ul. Bruntálská). Zahrnuje dostavbu křižovatky na silnici I/57 s návazností na jižní obchvat a samotnou trasu západní části jižního obchvatu. Trasa navržené komunikace vychází ze ZÚR Moravskoslezského kraje (koridor nadmístního významu s označením DZ 2). Územním plánem je upřesněna do vymezené plochy dopravní infrastruktury silniční v celkové šířce od cca 30 po 90 m s rozšířením v lokalitách budoucích křižovatek. Dále je pro celý úsek západní části jižního obchvatu navrženo respektovat dopravní koridor umožňující změnu případnou prostorového vedení trasy a navazujících komunikací, včetně úprav jejich křížení, který je pro jednotlivé úseky vymezen následovně: - v úseku od silnice I/57 (ul. Hradecká) po silnici I/46 (ul. Olomoucká) v šířce cca 50 m osy vymezeného návrhu nebo větví mimoúrovňové křižovatky, - v úseku od silnice I/46 (Olomoucká) po silnici I/11 (ul. Bruntálská) v šířce cca 50 – 270 m osy vymezeného návrhu nebo větví mimoúrovňové křižovatky, Z hlediska technického je trasa jižního obchvatu navržena ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii. Etapovité řešení výstavby územní plán nepředjímá. V první fázi 60
výstavby se však předpokládá realizace úseku Hradecká – Olomoucká s následným dobudováním zbývající části obchvatu. Dobudování středního městského okruhu Jednotlivé úseky středního městského okruhu lze definovat následovně: - stávající ul. Vrchní, ul. Rolnická a ul. Palhanecká, které jsou zařazeny do silniční sítě pod označením III/01130, - navržené propojení ul. Husova – U Hliníku, - stávající ul. Třída Spojenců a ul. Hobzíkova a - propojení silnice I/57 (ul. Hradecká) a silnice I/11 (ul. Těšínská). Územní plán tedy navrhuje dobudování středního městského okruhu v úsecích: - Propojení ul. Husova – U Hliníku Propojení ul. Husova – U Hliníku je vedeno v prodloužené trase ul. Husova přibližně podél severního okraje nádraží Opava, západ, s odklonem severně do ul. U Hliníku a Stará Silnice. Upřesněný průběh trasy komunikace bude součástí řešení územní studie (OP – P5). Z hlediska technického je trasa (včetně varianty) navržena ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii v parametrech místní komunikace II. třídy. - Propojení silnice I/57 (ul. Hradecká) a silnice I/11 (ul. Těšínská) Propojení ul. Hradecká – Těšínská je vedeno v prodloužené trase ul. Hobzíkova podél severního okraje železniční trati č. 310. Záměr je územním plánem stabilizován do vymezené plochy dopravní infrastruktury silniční. Z hlediska technického je trasa řešena ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii v parametrech místní komunikace II. třídy. Stabilizace vnitřního městského okruhu Vnitřní městský okruh lze definovat v trasách ul. Krnovská (silnice I/11 a I/57), Olbrichova (I/46, I/11 a I/57), Nádražní Okruh (I/11 a I/46), Praskova (I/46), Nákladní (III/4641), Zámecký Okruh (III/4641) a ul. Kasárenská. Trasy těchto komunikací lze z hlediska územního plánu považovat za stabilizované. Jejich úpravy jsou navrženy především v souvislosti s vedením cyklistické dopravy, případně městské hromadné dopravy. V zásadě se předpokládá, že realizací vnějšího, případně středního městského okruhu dojde k poklesu dopravní zátěže uvnitř města a uliční prostor komunikací tak bude uvolněn pro realizaci např. vyhrazených pruhů nebo pásů pro MHD, chodce nebo cyklisty. Tyto návrhy však nejsou územním plánem přímo řešeny, jejich realizace se připouští v rámci stávajících vymezených ploch dopravní infrastruktury silniční, případně jiných vhodných navazujících ploch.
61
Úpravy komunikačního systému vyššího dopravního významu (mimo městské okruhy) Komunikačním systémem vyššího dopravního významu se rozumí hlavní trasy komunikací přivádějící automobilovou dopravu do města nebo městských částí. Uvedeny jsou především silniční komunikace, jejichž nevyhovující úseky je navrženo upravit nebo přeložit do nové polohy. - Silnice I/11 (Vrčení – Nové Město – Hradec Králové – Šumperk – Rýmařov – Bruntál – Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín – Třinec, Nebory – Jablunkov – Slovensko) a spojka S1 Problematika převedení tranzitní dopravy přes město je řešena návrhem koncepce vnějších městských okruhů. Nevyhovujícím úsekem trasy silnice I/11 je tak především průtah Komárovem a návazný úsek trasy mezi Komárovem a Opavou. V Komárově je komunikace vedena v těsné blízkosti zástavby, která je tak ve značné míře negativně ovlivněna externalitami dopravy, zejména hlukem, vibracemi a exhalacemi. Návazný úsek mezi Komárovem a Opavou se současným uspořádáním úrovňových křižovatek již pak nevyhovuje z kapacitního hlediska. Územním plánem je úprava vedení silnice I/11 Komárovem řešena variantně. Základní varianta (vymezená v grafické části) předpokládá zkapacitnění komunikace její úpravou na čtyřpruhovou směrově rozdělenou kategorii a s návazností na uvažovaný obchvat Nových Sedlic, včetně realizace nezbytných protihlukových opatření a podjezdem pod železniční tratí č. 321. Pro tuto úpravu je územním plánem navržena plocha dopravní infrastruktury silniční, a to v šířce cca 65 m, s rozšířením v lokalitách budoucích křižovatek nebo mimoúrovňových křížení. Dále jsou navrženy koridory umožňující změnu prostorového vedení trasy navržené komunikace. Jde především o lokality budoucích mimoúrovňových křižovatek, jejichž řešení není dosud stabilizováno (v západní a východní části Komárova a severní části Suchých Lazců). Ve vymezené ploše dopravní infrastruktury silniční je vyznačen orientační návrh trasy komunikace a úpravy dotčené okolní komunikační sítě (přeložky místních komunikací, přeložky cyklistických tras, stezky pro cyklisty). Zapojení jednotlivých k. ú. do trasy průtahu je navrženo v její západní a východní části (na území Suchých Lazců, Komárova, nebo mimo území řešené Územním plánem Opavy, tj. na území Štítiny nebo Nových Sedlic) prostřednictvím mimoúrovňových křižovatek (do spojky S1 a obchvatu Nových Sedlic). Jejich dopravní řešení bude však nutno upřesnit podrobnější projektovou dokumentací, a to ve vymezených plochách dopravní infrastruktury silniční, případně vymezených koridorech. Základní varianta úpravy silnice I/11 je navržena v souladu se ZÚR Moravskoslezského kraje (VPS č. DZ 1). Nevýhodou navrženého řešení je však skutečnost, že neustále narůstající dopravní zatížení (ve srovnání s rokem 1995 zde doprava vzrostla o cca 45 % s prognózou dalšího růstu o dalších až cca 50 % do r. 2030) neumožňuje dlouhodobě zajistit adekvátní snížení negativních vlivů z dopravy na obyvatele obce. Z tohoto důvodu je navržena územní rezerva pro tzv. jižní obchvat Komárova, která je vedena zcela mimo zástavbu. Celková šířka vymezené územní rezerva je cca 200 m s rozšířením v místě zapojení trasy do obchvatu Nových Sedlic a do spojky S1. V takto vymezeném koridoru budou požadavky na realizaci nových staveb posuzovány individuálně s tím, že nebudou povolovány nové stavby a provoz objektů znemožňující zásadním způsobem realizaci jižního obchvatu. Variantní řešení navrhuje vedení obchvatu Komárova v severní poloze vůči zástavbě (varianta 1 k základní variantě) nebo jižní poloze vůči zástavbě (varianta 2 k základní variantě). V případě trasy severního obchvatu Komárova je navržená přeložka vedena zcela mimo zástavbu, avšak rozsáhlým záplavovým územím vodního toku Opavy, a přes katastr sousedních Velkých Hoštic. Jižní obchvat Komárova je rovněž veden zcela mimo zástavbu,
62
avšak přes zastavitelné plochy smíšené výrobní v Suchých Lazcích a přes správní území sousední obce Raduně. Z hlediska technického je komunikace ve všech variantách řešena ve čtyřpruhové směrově rozdělené kategorii v parametrech silnice I. třídy. - Silnice I/46 (Vyškov – Prostějov – Olomouc – Horní Loděnice – Opava – Polsko) Silnice I/46 je v řešeném území významným spojením se severní částí regionu s návazností na Polsko. Nevyhovujícím prvkem na její trase (mimo průtah centrem města) je také průchod přes Pusté Jakartice, kde se komunikace dostává do přímého kontaktu se zástavbou. Územním plánem je tedy v souladu se ZÚR Moravskoslezského kraje (koridor nadmístního významu s označením D51) navržen tzv. severní obchvat Pustých Jakartic. Na jeho trasu bude zástavba zapojena pouze prostřednictvím silnice III/0468, avšak již na území sousedního Oldřišova. Pro tyto úpravy je územním plánem navržena plocha dopravní infrastruktury silniční v celkové šířce cca 30 m (jde o rovinaté území a trasa přeložky byla již dříve studiemi prověřována). Pro případný posun trasy je vymezen koridor v celkové šířce 100 m (cca 50 m od osy vymezeného návrhu). Z hlediska technického je trasa přeložky navržena ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii v parametrech silnice I. třídy. Ostatní úpravy navržené na trase silnice I/46 jsou pak především lokálního charakteru. Navrženy jsou přestavby křižovatky se silnicí III/01130 (ul. Vrchní) a křižovatky s místními komunikacemi ul. Vančurova a Dostojevského na okružní a úpravy stávajících uličních prostorů v souvislosti s vedením cyklistické dopravy, dopravy chodců nebo veřejné hromadné dopravy, případně s realizací zařízení statické dopravy (parkovací pruhy). - Silnice I/56 (Opava – Hlučín – Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant nad Ostravicí – Hlavatá) Silnici I/56 vedenou zastavěným územím k. ú. Malých Hoštic a Kateřinek u Opavy je územním plánem navrženo přeložit do nové polohy severně od stávající trasy. Problematika vedení nové trasy je již řešena v ZÚR Moravskoslezského kraje (koridor nadmístního významu s označením D55). Územní plán tento návrh přebírá a dále upřesňuje a stabilizuje trasu do vymezené plochy dopravní infrastruktury silniční v celkové šířce od cca 50 po 95 m. Pro tento záměr je vymezen koridor umožňující změnu prostorového vedení trasy přeložky v celkové šířce až 240 m (cca 70 – 150 m od osy vymezeného návrhu) s rozšířením v prostoru MÚK se silnicemi I/11 a přivaděčem k silnici I/46 (cca 50 – 150 m od osy vymezeného návrhu nebo větví mimoúrovňové křižovatky). Ve vymezené ploše dopravní infrastruktury silniční je dále vyznačen orientační návrh přeložky silnice I/56 a návrhy úprav dotčené okolní komunikační sítě (přeložky komunikací, přeložky cyklistických tras). Z hlediska technického je trasa přeložky silnice I/56 navržena ve čtyřpruhové směrově rozdělené kategorii. Převedení překládaného úseku silnice I/56 do sítě silnic nižší třídy po realizaci přeložky není předmětem dopravního řešení územního plánu. - Silnice I/57 (Bartultovice – Město Albrechtice – Krnov – Opava – Fulnek – Nový Jičín – Valašské Meziříčí – Vsetín – Horní Lideč – Slovensko) Problematika převedení tranzitní dopravy přes souvislou zástavbu Opavy po silnici I/57 je řešena v rámci návrhu koncepce vnějších městských okruhů. Nevyhovujícím úsekem trasy silnice I/57 jsou tak úrovňová křížení s dráhou (č. 310 na ul. Krnovská a č. 314 na ul. Hradecká) a odsazená křižovatka se silnicemi III/01128 a III/05172 v k. ú. Držkovice. 63
Odstranění stávajícího křížení s tratí č. 310 v Jaktaři na ul. Krnovské je z technického a ekonomického hlediska značně problematické. S očekávaným poklesem dopravní zátěže v souvislosti s realizací vnějších okruhů se tedy s návrhem mimoúrovňového křížení v tomto prostoru neuvažuje. Sledováno je tak pouze odstranění dvou úrovňových křížení na ul. Hradecké, a to i v souvislosti s návrhem optimalizace trati č. 315 (Opava,východ – Hradec nad Moravicí) na vyšší traťovou rychlost. Územní plán tedy navrhuje nadjezd nad dotčenými železničními tratěmi, pro jehož realizaci jsou vymezeny plochy dopravní infrastruktury silniční a plochy dopravní infrastruktury železniční v celkové šířce od cca 30 po 140 m. Ve vymezené ploše je vyznačena trasa silnice I/57 a orientační návrhy úprav dotčené okolní komunikační sítě (přeložky komunikací, přeložky cyklistických tras, úprava železniční trati č. 315). Úprava odsazené křižovatky silnice I/57 se silnicemi III/01128 a III/05172 v k. ú. Držkovice je řešena formou územní rezervy. Orientačně je navržena osmičkovitá mimoúrovňová křižovatka s úpravou trasy silnice III/05172. Ostatní úpravy navržené na trase silnice I/57 jsou lokálního charakteru. Jde o přestavby křižovatek silnice I/57 (ul. Krnovská) s místní komunikací ul. Vančurova a silnice I/57 (ul. Hradecká) s místní komunikací ul. Rooseveltova na okružní křižovatky a úpravy uličních prostorů v souvislosti s vedením cyklistické dopravy, dopravy chodců, veřejné hromadné dopravy nebo realizací zařízení statické dopravy (parkovací pruhy). - přivaděč k silnici I/46 z MÚK spojky S1 a silnice I/56 Dopravní koncepce vnějších městských okruhů předpokládá směrování tranzitní dopravy vůči městu na tyto okruhy. Pro zajištění funkčnosti navržené koncepce je nutno zajistit také adekvátní zapojení silnice I/46 do vnějšího okruhu. Z jihozápadního směru od Olomouce je návaznost na vnější okruh zajištěna prostřednictvím jižního a západní části jižního obchvatu města. Ze severního směru je nutno toto zapojení realizovat prostřednictvím velké okružní křižovatky v Kateřinkách u Opavy a MÚK spojky S1 a přeložky I/56. Pro tyto potřeby je tedy územním plánem navržena od výše uvedené MÚK trasa přivaděče k silnice I/46, která zajistí převedení tranzitní dopravy ze silnice I/46 do vnějšího okruhu a zároveň umožní její rozvedení do směrů na Ostravu a Hlučín po silnicích I/11 nebo I/56 ve variantách. Jejich rozdílnost spočívá v odlišném směrovém vedení trasy a dotčení zemědělských pozemků (v grafické části je varianta vyznačena na průsvitkách pod označením „Přivaděč k I/46 – var. 1“). - Silnice II/464 (Opava – Skotnice) Vedení silnice II/464 lze považovat za stabilizované. Její navržená úprava je pouze dílčího charakteru. Jde o úpravu křižovatky se silnicí III/4643 (na stykovou) v k. ú. Kylešovice. - Silnice III/01130 (Opava – ul.Vrchní, Rolnická, Palhanecká) Trasa silnice III/01130 je ve stávající poloze dlouhodobě stabilizovaná. Navržené úpravy jsou pouze dílčí. Jde především o přestavbu křižovatky s místními komunikacemi ul. Hillova a Za Humny na okružní a dobudování infrastruktury pro cyklistickou dopravu v celém úseku od křižovatky se silnicí I/46 po Stříbrné jezero.
64
- Silnice III/4609 (Opava, Jaktař – Horní Životice) Silnice III/4609 je vedena ze západního směru a do centra města přivádí dopravu od Zlatníků u Opavy, Milostovic či Stěbořic. Průtah silnice III/4609 řešeným územím nelze z dlouhodobého hlediska považovat za stabilizovaný. Dopravní závady, především v Jaktaři (profil ul. Přemyslovců), omezují širší využití komunikace a komplikují průjezdnost nákladních automobilů. Z tohoto důvodu je navržena přeložka této silnice, která je vedená severně od zástavby, v trase ul. U Stodol, s přímým zapojením do okružní křižovatky silnic I/11 a I/57. V grafické části je pro vedení nové komunikace vymezena plocha dopravní infrastruktury silniční v celkové šířce mezi cca 12 – 40 m. Navržená komunikace umožní zlepšení dopravní obsluhy rozvojových ploch navržených mezi silnicí I/11 a trasou přeložky a umožní tak na stávajícím průtahu realizovat dopravně zklidňující opatření, případně jiné, podobně zaměřené úpravy. Převedení překládaného úseku silnice III/4609 do sítě místních komunikací po realizaci přeložky není předmětem dopravního řešení územního plánu. - Silnice III/4611 (Otice – Opava, Město) Trasa silnice III/4641 je ve stávající stopě dlouhodobě stabilizovaná. Navržena je přestavba křižovatky s místními komunikacemi ul. Třída Spojenců a Hobzíkova a přestavba křižovatky se silnicí I/57 (ul. Hradecká) na okružní. - Silnice III/4641 (Opava – ul. U náhonu, Rybářská, Nákladní, Zámecký okruh, Těšínská) Trasu silnice III/4641 lze ve stávající poloze považovat z hlediska územního plánu za dlouhodobě stabilizovanou. Navržené úpravy jsou pouze lokální. Jde o přestavbu křižovatky s místními komunikacemi ul. Kasárenská a Oblouková na okružní, úpravu křižovatky s ul. Mostní a propojením s ul. Krnovská. - Propojení silnic III/4663 a III/4661 jižně zastavěného území Komárova Propojení silnic III/4663 a III/4661 je navrženo především v souvislosti s přestavbou průtahu silnice I/11 Komárovem. Navrhovaná šířková kategorie silnice I/11 neumožňuje realizaci úrovňových křižovatek, proto je nutno řešit vedení nové komunikace tak, aby byla zajištěna odpovídající dopravní obsluha Suchých Lazců i Komárova u Opavy. Záměr je územním plánem řešen variantně. Základní varianta řeší spojení silnic III/4663 a III/4661 jižně od zastavěného území Komárova u Opavy prostřednictvím silniční komunikace III. třídy, pro kterou je v grafické části vymezena plocha dopravní infrastruktury silniční v celkové šířce cca 15 m (jedná se o rovinaté území). Navržená komunikace umožní spojení obou k. ú., a prostřednictvím prodloužení silnice III/4663 do polohy stávající silnice I/11 i zapojení do navrženého obchvatu Nových Sedlic (přeložky silnice I/11) prostřednictvím uvažované mimoúrovňové křižovatky. Variantní řešení (v grafické části na průsvitkách jsou označena „Propojení silnic III/4663 a III/4661 – var. 1, 2 a 3“) spočívají v odlišném trasování komunikací, přičemž varianta označená č. 2 navrhuje prodloužení silnice III/4663 do severní části Komárova u Opavy s následným vedením podél železniční trati č. 321 a zapojením do silnice III/4661 v centru k. ú.
65
Ostatní silniční komunikace v řešeném území – silnice II/443 (Město Libavá – Budišov nad Budišovkou – Melč – Opava) a silnice III/01125 (Nové Sedlice – Přerovec), III/01128 (Jarkovice – Držkovice), III/01129 (Opava, ul. Rolnická – Polsko), III/0468 (Velké Hoštice – Oldřišov), III/05712 (Držkovice – ul. Držkovická, Polská), III/0578 (Vávrovice – ul. K Celnici), III/46011 (Slavkov – Vlaštovičky), III/46013 (Vlaštovičky – Jamnice), III/4643 (Opava, Kylešovice – Jakubčovice), III/4646 (Podvihov – Pustá Polom), III/4661 (Opava, Komárov – Komárovské Chaloupky), III/4662 (Opava, Komárov – Raduň) a silnice III/4679 (Přerovec – Pustá Polom) lze územním plánem považovat za stabilizované. Na jejich trasách nejsou sledovány žádné významnější záměry. Územní plán dále připouští, aby lokální úpravy, které nelze vzhledem k měřítku územního plánu jednoznačně zobrazit v grafické části, jako např. dílčí úpravy křižovatek, úpravy komunikačních prostorů v souvislosti s vedením cyklistické dopravy, dopravy chodců, veřejné hromadné dopravy nebo realizací zařízení statické dopravy (parkovací pruhy), byly řešeny nejen ve stávajících plochách dopravní infrastruktury silniční, ale i v navazujících funkčních plochách (např. smíšených obytných, občanského vybavení, veřejných prostranství, zemědělských a ostatních), a to v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Úpravy komunikačního systému nižšího dopravního významu (mimo městských okruhů) Komunikačním systémem nižšího dopravního významu v řešeném území se rozumí především trasy místních komunikací (II. nebo III. třídy) rozvádějící automobilovou dopravu v rámci centra města nebo městských částí. Popsány jsou především ty místní komunikace, jejichž vedení je nutno stabilizovat z hlediska koncepce dopravní obsluhy, nebo úseky jejichž návrhy jsou vyvolány úpravami nadřazené silniční sítě. Mezi tyto návrhy patří: - Propojení silnic I/46 a II/443 Propojení ul. silnic I/46 a II/443 je navrženo především pro dopravní obsluhu navržené plochy občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (OK) v k. ú. OpavaPředměstí. Trasa je vedena přibližně podél hranice s obcí Otice. Nová komunikace je navržena ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii s tím, že v grafické části je pro její vedení vymezena plocha dopravní infrastruktury silniční a koridor umožňující změnu prostorového vedení trasy v min. šířce 20 m od osy vymezeného návrhu na obě strany. - Propojení ul. Bochenkova – Mostní Propojení ul. Bochenkova – Mostní doplňuje dopravní koncepci systému vnějších a středních městských okruhů. Jedná se o prodloužení radiály (ul. Mostní) do středního okruhu, představovaného ul. Rybářská a Husova (přes ul. Bochenkova), které zajistí propojení jižní části středního městského okruhu se severním obchvatem Opavy. Nová komunikace je navržena ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii s tím, že v grafické části je pro její vedení vymezena plocha komunikací zahrnující i úpravy okolní infrastruktury (chodníky, parkovací plochy apod.). - Propojení ul. Krnovská – Žižkova Propojení ul. Krnovská – Žižkova zlepší dopravní přístupnost sportovně – rekreačního areálu u Městských sadů. Nová komunikace je navržena ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii, a to ve vymezené ploše komunikací.
66
- Propojení ul. Jantarová – Obecní Propojení ul. Jantarová – Obecní v k. ú. Vávrovice je navržena především pro zlepšení dopravní obsluhy výrobních ploch navržených podél ul. Vávrovické a Krnovské (silnice I/57) a především umožní odklon nákladní dopravy mimo zástavbu Vávrovic. Nová komunikace je navržena ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii s tím, že v grafické části je pro její vedení vymezena plocha komunikací zahrnující i úpravy okolní infrastruktury a koridor umožňující změnu prostorového vedení trasy v celkové šířce 40 m (cca 20 m od osy vymezeného návrhu na obě strany). - Propojení ul. Sluneční – Olomoucká (silnice I/46) Propojení ul. Sluneční – Olomoucká v k. ú. Opava – Předměstí je navržena především pro zlepšení dopravní obsluhy obytných ploch za nemocnicí (při ul. Sluneční). Trasa je vedena podél hranice areálu nemocnice a školního statku. Do silnice I/46 bude zapojena prostřednictvím stávajícího sjezdu. Nová komunikace je navržena ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii s tím, že v grafické části je pro její vedení vymezena plocha komunikací. - Propojení ul. Hlavní (silnice II/461) – U Černého Mlýna Propojení ul. Hlavní (silnice II/461) a U Černého Mlýna v k. ú. Komárov je navrženo především pro zajištění dopravní obsluhy ploch mezi silnicí I/11 a železniční tratí č. 321, která po přestavbě silnice I/11 nebude, z důvodu zrušení úrovňových křižovatek na průtahu, možná. Nová komunikace je navržena ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii s tím, že v grafické části je pro její vedení vymezena plocha komunikací. - Propojení Komárova u Opavy a Nových Sedlic Komunikace je navržena především pro zajištění dopravní obsluhy výrobních ploch (VS, VL) situovaných podél trati č. 321 v Komárově u Opavy, která by jinak byla realizována přes centrum zástavby. Nová komunikace bude zapojena do ul. Dlouhá v Komárově u Opavy a MÚK silnice I/11 v Nových Sedlicích. V grafické části je pro její vedení vymezena plocha komunikací. - Propojení ul. Na Horní Hrázi – Budišovská Komunikace je navržena pro zajištění dopravní obsluhy ploch pro výstavbu jižně železniční trati č. 315. Řešena je ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii. V grafické části je pro její vedení vymezena plocha komunikací. Ostatní navržené místní komunikace pak souvisí především s dopravní obsluhou jednotlivých zastavitelných ploch s obytnou funkcí a jejich úseky jsou patrné v grafické části. Obecně jde především o dvoupruhové směrově nerozdělené komunikace, pro jejichž vedení jsou buď vymezeny samostatné plochy komunikací, nebo jejich vedení je navrženo v rámci jednotlivých funkčních ploch v souladu s podmínkami pro jejich využívání. Dopravní obsluha ostatních zastavitelných ploch nebo zastavěných území, nestanovená územním plánem, bude řešena buď ze stávajícího komunikačního systému, nebo prostřednictvím nových komunikací uvnitř vymezených ploch. Pro tyto potřeby je tedy v celém řešeném území přípustné realizovat nové místní nebo veřejně přístupné účelové komunikace a zlepšovat technické parametry stávající komunikační sítě. V případě úprav technických parametrů komunikací jde zejména o jejich lokální úpravy (např. dílčí úpravy křižovatek spočívající v uvolnění rozhledových polí nebo ve zlepšení 67
průjezdnosti úpravou poloměrů obrub křižovatek, šířkové homogenizace jednotlivých úseků, doplnění výhyben a obratišť, úpravy komunikačních prostorů pro vymezení parkovacích stání podél hlavního dopravního prostoru, realizace chodníků nebo stezek pro cyklisty nebo úpravy zařízení veřejné hromadné dopravy), které vzhledem k omezené rozlišovací schopnosti územního plánu nelze zobrazit v grafické části. Zároveň je při realizaci výše uvedených úprav a budování nových místních nebo veřejnosti přístupných účelových komunikací nutno respektovat zejména příslušné dopravní právní předpisy a oborové normy a podmínky ochrany kulturních památek a chráněných území nebo vedení sítí technické infrastruktury. Jednotlivé zásady, které je nutno územím plánem respektovat, jsou uvedeny v textové části A., kapitole D.1.1 Doprava silniční. U zastavitelných ploch a zastavěných území s obtížně zajistitelnou dopravní obslužností musí být možnost dopravní obsluhy prokázána jiným způsobem (dopravní studií, zajištěním věcných břemen apod.) před zahájením nové výstavby. Úpravy sítě účelových komunikací Územní plán Opavy nenavrhuje na síti účelových komunikací žádné významné úpravy. Lesním a polním cestám, po kterých jsou vedeny cykloturistické trasy, je nutno věnovat zvýšenou pozornost. U ostatních účelových komunikací se předpokládá pouze nutná údržba a úpravy jejich vybavení (propustky, mosty apod.). Dopravní prognóza intenzit silniční dopravy V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na silnicích I/11, I/46. I/56, I/57, II/443, II/461, II/464, III/4609, III/4611, III/4641a III/4663. Pro výchozí zatížení (z r. 2005) je územním plánem provedena orientační prognóza k r. 2030, která je založena na výhledových koeficientech Ředitelství silnic a dálnic z r. 2007 pro ostatní silnice. Výhledové dopravní zatížení na silnicích I. a II. a III. třídy bez zohlednění rozvoje silniční sítě (navržené vnější městské okruhy a ostatní silniční přeložky) je uvedeno v následující tabulce. Tab.: Výsledky sčítání dopravy na síti silnic I. třídy v řešeném území Stan. č.
Sil. č.
7-0810
I/11
7-0816
I/11
Úsek mezi:
Rok
1995 křiž. s II/461 od 2000 Kylešovic – křiž. 2005 s II/467 2030 křiž. s II/461 od 1995 Kylešovic – 2000 Opava, hr.zást.
T O M těžká osobní jednostopá motorová vozidla mot. vozidla a dodávky vozidla a přívěsy
1601 2466 3157 3567 1853 1809
68
9012 10606 12206 18431 8801 12368
52 51 16 16 45 62
voz./24 rozdíl v % hod. proti součet předchozímu všech sčítání mot. vozidel a přívěsů 10665 13123 +23 15379 +17 22014 +43 10699 14239 +33
Stan. č.
Sil. č.
Úsek mezi:
7-0812
I/11
Opava, hr.zást. – křiž.s III/4641
7-5161
I/11
křiž.s III/4641 – křiž. s I/46 a II/464
7-2831
I/11
křiž s I/46 a II/464 – křiž. s I/57 od Fulneku
7-1181
I/11
křiž. s I/57 od Fulneku – křiž. s I/46 od Olomouce
7-0724
I/11
křiž. s I/46 – křiž. s ul. Bochenkova
7-0721
I/11
křiž. s ul. Bochenkova – křiž. s I/57 od Krnova
7-0706
I/11
křiž. s I/57 od Krnova – Opava, hr. zást.
7-0710
I/11
Opava, hr.zást. – křiž. s III/01127 a III/46012
7-1176
I/46
křiž. s II/461 od Otic – křiž. s II/443 od Budišova
7-1166
I/46
křiž. s II/443 od Budišova – Opava, hr. zást.
7-1172
I/46
Opava, hr. zást. – křiž. s ul. Husova
Rok
2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995
T O M těžká osobní jednostopá motorová vozidla mot. vozidla a dodávky vozidla a přívěsy
2871 3244 3256 5049 3909 4417 1914 2474 4224 4773 4038 3344 8581 9697 2754 3020 3157 3567 4800 3744 3385 3825 2430 3394 3314 3745 910 1123 1269 837 910 1123 1269 612 593 1028 1162 1899 1924 2174 612
69
12601 19028 10991 13549 16217 24488 9440 10846 11492 17353 14681 17054 20095 30343 12416 15567 14297 21588 10362 19167 14062 21234 6940 14964 12099 18269 3522 3942 5952 2680 3522 3962 5983 3646 3700 5041 7612 9913 12028 18162 4024
22 22 104 156 22 22 115 72 24 24 159 125 22 22 127 106 23 23 241 125 23 23 48 115 26 26 24 24 24 21 24 24 24 51 34 11 11 99 23 23 36
voz./24 rozdíl v % hod. proti součet předchozímu všech sčítání mot. vozidel a přívěsů 15494 +9 22294 +44 14351 18754 +31 20148 +7 28927 +44 11469 13392 +17 15740 +18 22150 +41 18878 20523 +9 28698 +40 40062 +40 15297 18693 +22 17477 -7 25179 +44 15403 23036 +50 17470 -24 25082 +44 9418 18473 +96 15439 -16 22040 +43 4456 5109 +15 7245 +42 3538 4456 +26 5109 +15 7276 +42 4309 4327 +0,5 6080 +41 8785 +44 11911 13975 +17 20359 +46 4672
Stan. č.
Sil. č.
Úsek mezi:
7-1171
I/46
křiž. s ul. Husova – křiž. s I/11
7-5162
I/46
křiž. s I/11 – křiž. s III/4641
7-0723
I/46
křiž. s III/4641 – křiž. s III/01130
7-5164
I/46
křiž. s III/01130 – křiž. s I/56 od Hlučína
7-2956
I/46
křiž. s I/56 od Hlučína – Opava, hr. zást.
7-2960
I/46
Opava, hr. zást. – křiž. s III/04613
7-0707
I/56 (II/466 – r.1995)
křiž. s I/46 – Opava, hr. zást
7-0730
I/56 (II/466 – r.1995)
Opava, hr. zást. – Kravaře
7-0837
I/57
křiž. s III/0575 od Loděnice – křiž. s I/11
7-1183
I/57
křiž. s I/11 – křiž. s ul. Hobzíkova
Rok
2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030
T O M těžká osobní jednostopá motorová vozidla mot. vozidla a dodávky vozidla a přívěsy
1899 1924 2174 1089 1623 1309 1479 1744 1231 2184 2468 1649 2363 3261 3685 1649 2363 3261 3685 703 659 745 192 333 522 590 1976 2868 3241 1057 1516 1965 2220 971 1048 1802 2036 1644 1852 2357 2663
70
9913 12028 18162 7169 7789 7404 11180 11774 14968 14217 21468 5773 13731 11423 17249 5773 13731 11423 17249 2662 3220 4862 1219 1704 1946 2938 11926 13247 20003 6013 7459 8832 13336 4262 5822 6809 10282 6261 5292 9757 14733
99 23 23 96 87 20 20 110 111 24 24 106 118 21 21 106 118 21 21 54 12 12 16 18 4 4 84 22 22 80 76 20 20 42 43 14 14 105 50 20 20
voz./24 rozdíl v % hod. proti součet předchozímu všech sčítání mot. vozidel a přívěsů 11911 +155 13975 +17 20359 +46 8354 9499 +14 8733 +8 12679 +45 13628 16310 +20 16425 +0,7 23960 +46 7528 16212 +115 14705 -9 20955 +43 7528 16212 +115 14705 -9 20955 +43 3419 3891 +14 5619 +44 1427 2055 +44 2472 +20 3532 +43 13986 16137 +15 23266 +44 7150 9051 +27 10817 +20 15577 +44 5275 6913 +31 8625 +25 12332 +43 8010 7194 -10 12134 +69 17416 +44
Stan. č.
Sil. č.
Úsek mezi:
7-1182
I/57
křiž. s ul. Hobzíkova – Opava, hr. zást.
7-1187
I/57
Opava, hr. zást. – ul. Na horní hrázi
7-1186
I/57
ul. Na horní hrázi – křiž. s II/461 v Kylešovicích
I/57
křiž. s II/461 v Kylešovicích – křiž. s III/44334 od Žimrovic
7-1180
Rok
1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030
T O M těžká osobní jednostopá motorová vozidla mot. vozidla a dodávky vozidla a přívěsy
1203 2104 2187 2471 2104 2187 2471 1203 1228 2351 2657 1488 2065 2481 2804
4953 7520 7804 11784 7520 7804 11784 4953 5697 6603 9971 5907 7388 7946 11998
76 81 19 19 81 19 19 76 32 14 14 78 63 65 65
voz./24 rozdíl v % hod. proti součet předchozímu všech sčítání mot. vozidel a přívěsů 6232 9705 +56 10010 +3 14274 +43 9705 10010 +3 14274 +43 6232 6957 +12 8968 +29 12641 +41 7473 9516 +27 10492 +10 14867 +42
Tab.: Výsledky sčítání dopravy na síti silnic II.a III. třídy v řešeném území Stan. č.
Sil. č.
7-3600
II/443
7-4310
II/461
7-2840
II/461
7-2846
II/461
7-2856
II/461
Úsek mezi:
Rok
1995 2000 2005 2030 1995 křiž. s II/443 2000 v Oticích – křiž. 2005 s I/57 2030 1995 2000 křiž. s I/57 – Opava, hr. zást. 2005 2030 1995 Opava, hr. zást. – 2000 křiž. s II/464 2005 2030 křiž. s II/464 – 1995 Opava, hr. zást. 2000 křiž. s III/ v Oticích – křiž. s I/46
T těžká motorová vozidla a přívěsy
O osobní vozidla a dodávky
M jednostop á mot. vozidla
133 418 536 606 318 462 408 461 282 351 629 711 351 629 711 494
728 1514 2226 3361 1645 1813 1916 2893 1761 2367 3353 5063 2367 3353 5063 3375
19 26 7 7 27 20 4 4 22 19 8 8 19 8 8 22
71
voz./24 hod. součet všech mot. vozidel a přívěsů 870 1958 2769 3974 1990 2295 2328 3358 2065 2737 3990 5782 2737 3990 5782 3891
rozdíl v % proti předchozímu sčítání
+125 +41 +44 +15 +1,5 +44 +33 +46 +45
+46 +45
Stan. č.
Sil. č.
Úsek mezi:
7-4320
II/461
Opava, hr. zást. – křiž. s I/11
7-2832
II/464
křiž. s I/11 – křiž. s ul. B.Němcové
7-2836
II/464
křiž. s ul. B.Němcové – křiž. s II/461 od Otic
7-2834
II/464
křiž. s II/461 od Otic – Opava, hr. zást.
7-2837
II/464
Opava, hr. zást. – křiž. s III/4646 od Pusté Polomi
7-2830
II/464
křiž. s III/4646 od Pusté Polomi – hr. okr. Opava
7-2990
III/4609
křiž. s I/11 v Jaktaři – křiž. s III/46012 od Jamnice
7-5720
III/4611
křiž. s II/461 – Opava, hr. zást.
7-5726
III/4611
Opava, hr.zást. – křiž. s I/57
7-5165
III/4641
křiž. s I/11 – křiž. s ul. Pekařskou
7-5163
III/4641
křiž. s ul. Pekařskou – křiž
Rok
T těžká motorová vozidla a přívěsy
O osobní vozidla a dodávky
M jednostop á mot. vozidla
2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995
918 1037 448 494 918 1037 776 826 1508 1704 719 698 909 1027 449 548 619 180 229 238 269 52 118 211 238 288 338 276 312 194 265 417 471 758 593 670 1291 305 1621
4618 6973 2225 3375 4618 6973 5276 5259 6007 9071 4322 4747 5023 7585 1796 2321 3505 819 1078 1297 1958 214 330 442 667 1339 1641 1518 2292 1598 1941 2322 3506 5093 6204 9368 6347 2543 8178
9 9 34 22 9 9 135 73 18 18 74 73 22 22 40 11 11 30 24 9 9 4 15 6 6 32 20 5 5 42 23 9 9 65 14 14 97 17 113
72
voz./24 hod. součet všech mot. vozidel a přívěsů 5545 8020 2707 3891 5545 8020 6187 6158 7533 10793 5115 5518 5954 8634 2285 2880 4135 1029 1331 1544 2236 270 463 659 912 1659 1999 1799 2609 1834 2229 2748 3986 5916 6811 10052 7735 2865 9912
rozdíl v % proti předchozímu sčítání
+43 +45 +44 +43 +45 -0,5 +22 +43 +8 +8 +45
+26 +44 +29 +16 +45 +72 +42 +38 +21 -10 +45 +22 +23 +45
+15 +48 -63
Stan. č.
Sil. č.
7-0811
III/4641
7-5590
III/4663
Úsek mezi:
Rok
2000 2005 2030 1995 křiž s I/46 – křiž. 2000 s I/11 2005 2030 1995 křiž. s I/11 v Komárově – 2000 křiž. s III/4679 2005 a III/01125 2030
T těžká motorová vozidla a přívěsy
O osobní vozidla a dodávky
M jednostop á mot. vozidla
1888 1882 2127 1255 1727 1993 2252 125 176 178 201
11589 12477 18840 7121 9575 12365 18671 400 774 884 1335
111 25 25 63 80 24 24 19 26 5 5
voz./24 hod. součet všech mot. vozidel a přívěsů 13588 14384 20992 8439 11382 14382 20947 544 976 1067 1541
rozdíl v % proti předchozímu sčítání
+37 +6 +46 +35 +26 +46 +79 +9 +44
Z provedené prognózy je zřejmé, že bez navržených úprav silniční sítě dojde k plošnému naplnění kapacity všech významnějších komunikacích. Nejkritičtějšími úseky jsou pak části vnitřního městského okruhu (silnice I/46 – Nádražní okruh) s intenzitami 24 – 40 000 voz./24 hod.
73
Obr.: Přehled dopravního zatížení v Opavě dle jednotlivých úseků
S využitím modelu individuální automobilové dopravy (Město Opava – model individuální automobilové dopravy, Mott MacDonald, 2006) byla provedena analýza situace po dostavbě nejvýznamnější přeložek silničních komunikací (dobudování vnějšího obchvatu, přeložka I/46 a přeložka I/56), a to k r. 2030. Ta ukazuje, že po realizaci výše uvedených staveb dojde k poklesu dopravy (srovnání je provedeno pro rok 2030) na jednotlivých úsecích vnitroměstských komunikací o cca 10 – 60 % (viz přiložený obr.). Předpokládaný nárůst dopravy na radiálách I/11, I/46, I/56 a I/57 (dle výhledových koeficientů až o 45%) bude kompenzován funkcí vnějšího městského okruhu, který odvede podstatnou část tranzitní 74
dopravy mimo střed města. Přesto i po realizaci výše uvedených staveb bude značná část automobilové dopravy směřovat do centra. Bude se však jednat především o zdrojovou nebo cílovou dopravu, jejíž pohyb nelze realizací obchvatů ovlivnit. Obr.: Očekávaný nárůst / pokles dopravního zatížení v souvislosti s realizací nejvýznamnější přeložek komunikací
75
4.7.2 DRÁHA A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ ZAŘÍZENÍ DRÁHY Železniční síť na území města a vazby na vnější území Řešeným územím prochází dvě celostátní železniční tratě č. 310 (Opava – Olomouc) a č.321 (Český Těšín – Ostrava – Opava) a tři regionální železniční tratě č. 314 (Opava, východ – Jakartovice – Svobodné Heřmanice), č. 315 (Opava, východ – Hradec nad Moravicí) a č. 317 (Opava, východ – Hlučín). Provoz osobní dopravy na těchto tratích je v rámci Moravskoslezského kraje zařazen do integrovaného dopravního systému (ODIS). Na železniční síti, na tratích č. 310 a č. 321, se nacházejí železniční stanice – Opava, východ, Opava, západ a Opava, Komárov a na trati č. 310 jsou železniční zastávky – Kylešovice, Vávrovice a na trati č. 317 jsou železniční zastávky Opava, zastávka a Malé Hoštice. Ze železniční stanice Opava, východ a Opava, Komárov se odpojuje několik vleček do přilehlých výrobních závodů ze zastávky Vávrovice pak do areálů cukrovaru, mrazíren a Mlýna Herber. Výrobní areály jsou Územním plánem Opavy vymezeny jako plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu, případně smíšené výrobní. Návrh koncepce železniční dopravy s širšími vazbami na území Trasy železničních tratí lze územním plánem v zásadě považovat za stabilizované. Sledovanými záměry zasahujícími do ploch mimo stávající plochy dopravní infrastruktury železniční je pouze směrová úprava trati č. 315 navržená v souvislosti s navrženým nadjezdem silnice I/57. - Směrová úprava trati č. 315 Směrová úprava trati č. 315 je navržena v souvislosti s uvažovaným nadjezdem silnice I/57 a případnou optimalizací trati na vyšší traťovou rychlost (dle Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje na 60 až 80 km/hod). Územní plán Opavy tento záměr dále upřesňuje do ploch dopravní infrastruktury drážní a dopravní infrastruktury silniční v šířce až 85 m a pro možný prostorový posun trasy trati v rámci podrobnější dokumentace je dále navržen koridor v celkové šířce až cca 150 m. - Optimalizace a modernizace železničních tratí v řešeném území Optimalizací trati se rozumí především dosažení vyšší traťové rychlosti úpravou kolejí, případně nástupišť. Modernizace pak zahrnuje úpravy i ostatních objektů nacházející se na železniční trati (mosty, propustky, železniční stanice nebo zastávky, přejezdy apod.). Záměry na optimalizace traťových úseků jsou převzaty především z Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. Jde o: - železniční trať č. 310: navržená optimalizace předpokládá zvýšení traťové rychlosti ze současných 70 km/hod na 100 km/hod, - železniční trať č. 315: navržená optimalizace předpokládá zvýšení traťové rychlosti ze současných 50 km/hod na rychlost 60 až 80 km/hod. Zvýšení traťové rychlosti bude z kapacitního hlediska významné především pro příměstskou železniční dopravu. Navržené optimalizace traťových úseků tedy zahrnují možné dílčí úpravy železničního svršku a spodku, úpravy prostorů stávajících železničních stanic a zastávek nebo návrhy nových zastávek (např. v k. ú. Jaktař). Tyto úpravy se připouštějí ve stabilizovaných plochách dopravní infrastruktury drážní a není nutno je vyznačovat v grafické části. 76
Úpravy ostatních tratí (č. 314, č. 317 nebo č. 321) nejsou územním plánem sledovány. V případě jejich návrhu se však předpokládá, že úpravy budou provedeny dle výše uvedených zásad a budou prováděny především ve stávajících plochách dopravní infrastruktury drážní a není nutno je vyznačovat v grafické části. - Ostatní záměry Úrovňová křížení železničních tratí se silničními komunikacemi budou postupně nahrazována mimoúrovňovými. Územním plánem Opavy je přímo navrženo odstranění křížení silnice I/11 na železniční trati č. 321 v Komárově u Opavy, dvou úrovňových křížení na silnici I/57 (ul. Hradecká) na tratích č. 314 a 315 a křížení na silnici II/461 na trati č. 315. Odstranění ostatních úrovňových křížení tratí se stávajícími silnicemi I. třídy (trať č. 317 x ulice Těšínská a trať č. 310 x ulice Krnovská) nejsou územním plánem přímo řešena. Předpokládá se, že budou realizována ve stávajících plochách dopravní infrastruktury silniční, případně drážní a není nutno je vyznačovat v grafické části. Ponechána budou křížení silnic III/01130 (ul. Palhanecká), III/4611 (ul. Otické), III/05712 (ul. Držkovická) a III/0578 (ul. K celnici) s tratí č. 310, křížení silnice II/464 (ul. Bílovická) s tratí č. 314 a křížení železničních tratí s místními nebo účelovými komunikacemi. Křížení s navrhovanými přeložkami budou realizována zásadně mimoúrovňově. S rozšířením sítě vlečkových tratí se neuvažuje. Lanové dráhy se v řešeném území nenavrhují. Záměry na realizaci trasy vlakotramvaje vedené podél železniční trati č. 317 mezi Hlučínem a Opavou (původně řešeno v ÚPN VÚC okresu Opava) a zdvoukolejnění trati č. 321 nejsou Územním plánem Opavy sledovány. 4.7.3 PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ Provoz chodců, komunikace pro chodce Výchozí stav Nedílnou součástí komunikační sítě jsou i komunikace pro chodce. V zastavěné části Opavy jsou chodníky vybudovány podél silničních průtahů i podél místních komunikacích. Jinak chodci využívají zpevněné i nezpevněné části krajnic, a to zejména v místních částech. Hustá síť stezek pro chodce vedených mimo dopravní prostor komunikací pak komunikační systém doplňuje zejména v exponovaných oblastech v centru města. Rozlišovací schopnost územního plánu však neumožňuje plně postihnout problematiku jejich vedení, proto jsou v grafické části vymezeny pouze nejvýznamnější pěší trasy vedené mimo dopravní prostory komunikací, a které lze chápat jako linie, které jsou důležité k překonání bariér v území (železniční trať, zeleň nebo silně urbanizované území). Tyto komunikace nezřídka umožňují i společný provoz chodců a cyklistů. Jde zejména o: - propojení sídliště v Kateřinkách u Opavy s centrem města přes řeku Opavu, - stezky pro chodce a pěší zóny v centru města (ul. Gymnazijní, Masařská, Hrnčířská, Ostrožná a další), - stezky pro chodce v Městských sadech, Dvořákových sadech, Smetanových sadech, Janáčkových sadech, sadech u Muzea a dalších, - prostory náměstí (Horní a Dolní náměstí, Vaškovo náměstí, náměstí Joy Adamsové, Bezručovo náměstí, Horovo náměstí, náměstí Slezského odboje, náměstí Sv. Hedviky, náměstí sv. Trojice, náměstí Osvoboditelů a další), - propojení východního sídliště v Kateřinkách do ul. Mlýnská s lávkou přes Opavu.
77
Návrh koncepce řešení Dopravní řešení územního plánu obecně navrhuje realizovat nové chodníky podél komunikací nebo stezky pro chodce dle místní potřeby, a to v rámci prostorů místních komunikací a v souladu se zásadami stanovenými dle ČSN 73 6110. Tyto návrhy se připouští realizovat ve vymezených funkčních plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a není nutno je přímo vyznačovat v grafické části. Převedení dalších úseků stávajících místních komunikací na pěší zóny není předmětem dopravního řešení územního plánu. V zásadě se předpokládá, že tyto návrhy nebudou mít žádný vliv na okolní funkční plochy a koncepci dopravního řešení města. Cyklistický provoz, komunikace pro cyklisty Výchozí stav Pro cyklistický provoz jsou v Opavě využívány všechny komunikace. Pro cykloturistiku je v řešeném území vyznačeno celkem jedenáct cyklistických tras. Jedná se o cyklotrasu II. třídy č. 55 (Kravaře – Opava – Úvalno – Krnov – Město Albrechtice – Heřmanovice – Jeseník), cyklotrasy III. třídy č. 551 (Kružberk – Opava) a č. 552 (Ratiborz – Strahovice – Kobeřice – Chlebičov – Opava) a cyklotrasy IV. třídy č. 6055 (Branka u Opavy – Raduň – Nové – Kravaře – Kobeřice), č. 6078 (Kunín – Opava, Kylešovice), č. 6126 (Opava – Pilszcz CZ/PL, č. 6140 (Raduň – Kyjovice), č. 6167 (Hlavnice – Opava, Karlovec) a č. 6168 (Vávrovice, st.hr. – Zlatníky) a č. 6199 (Nové Sedlice – Horní Lhota – Vřesina – Mexiko – Klimkovice) a místní cyklotrasu M (spojka trasy č. 55 a č. 552 přes Malé Hoštice). Dále je v řešeném území vyznačen okruh Opava Cyklotrack (Opava – Kravaře – Suché Lazce – Raduň – Hradec nad Moravicí – Štáblovice – Dolní Životice – Hlavnice – Svobodné Heřmanice – Velké Heraltice – Stěbořice – Opava), který je veden v trasách stávajících vyznačených cyklotras (č. 55, č. 6167 a č. 6055). Infrastrukturu cyklistické dopravy dále doplňuje systém stezek pro cyklisty (nebo společný provoz chodců a cyklistů) a realizovaných pásů nebo pruhů pro cyklisty v dopravních prostorech komunikací. Tato zařízení jsou realizována v úsecích podél ul. Ratibořská (I/46), Hlučínská (I/56), Rolnická (III/01130), podél ul. Těšínská, podél ul. Krnovská, podél ul. Husova a Třída Spojenců, podél ul. Rooseveltova a ul. Na Rybníčku (nám. Joy Adamsové), v sídlišti v Kateřinkách u Opavy (plochy bydlení hromadného) mezi ul. Partyzánská a Šrámkova, u Globusu (parkoviště – podjezd pod tratí č. 317) a od ul. 8. Května v Kateřinkách po nadchod nad tratí č. 321, podél řeky Opavy (Pekařská – Čapákovo nábřeží, Resslovo nábřeží v úseku mezi ul. Pekařská a Mostní, Kolofíkovo – Hozovo nábřeží, podél čistírny odpadních vod) a v městských sadech (Dvořákovy sady, Křížkovského sady, Městské sady, Sady Svobody, Sady U Muzea a Smetanovy sady). Návrh koncepce řešení Z hlediska územního plánu se návrh nové infrastruktury pro cyklisty soustřeďuje především na vymezení páteřních a hlavních stezek pro cyklisty nebo pro společný provoz chodců a cyklistů (dále jen stezky). Okrajově pak na úpravy dopravních prostorů stávajících komunikací pro motorová vozidla a vymezení hlavních směrů pro cykloturistiku. Za prioritní a nadřazené (páteřní trasy) lze územním plánem považovat především úseky, které jsou součástí nadmístních záměrů. 78
Jde především o: - realizaci cyklistické trasy č. 55 (tzv. Slezské magistrály), která spočívá ve vymístění značené trasy č. 55 do samostatných stezek, a to především z úseků komunikací s vyšším dopravním zatížením. Nově navržené úseky jsou vedeny podél trati č. 310 z Holasovic do Držkovic, podél ul. Jantarová a Vávrovická mezi Vávrovicemi a Palhancem, podél vlečky k Mlýnu Herber a dále po hrázi k řece Opavě, v chybějících úsecích podél Opavy až do Malých Hoštic (ve vybraných úsecích s vedením podél obou břehů Opavy), a z Malých Hoštic do Kravař v trase účelové komunikace. - realizaci stezky mezi Kylešovicemi a Globusem s prodloužením do Malých Hoštic na trasu Slezské magistrály vedenou podél jižního obchvatu a řeky Moravice, která navazuje na cyklostezku vedenou do Branky u Opavy a trasu vedenou dále na Hradec na Moravicí. - realizaci stezky mezi Hradcem nad Moravicí, Oticemi a Opavou, která je řešeným územím vedena v úsecích: hranice s Oticemi – školního statku – zahrádkářská kolonie – Jaktař – Městské sady – nad Stříbrné jezero – hranice s Polskem. Úsek mezi Jaktaří a Městskými sady je veden po stávajících komunikacích. Ostatní navržené stezky pak doplňují stávající systém a slouží především ke zpřístupnění atraktivních částí města, k překonání bariér v území, k rekreaci nebo výjimečně k pravidelnému dojíždění. Z významnějších záměrů jde o: - stezku zpřístupňující Stříbrné jezero z jižního směru od stezek vedených podél řeky Opavy (Městských sadů) s novou lávkou přes řeku, - stezku mezi Slezskou magistrálou a ul. Rolnická (Silnice III/01130) vedenou podél Pilšťského potoka, - stezku pro cyklisty vedenou z Kateřinek podél silnice I/56 přes navrženou velkou okružní křižovatku do Malých Hoštic s odbočkou na cyklotrasu č. 552, - stezku pro cyklisty vedenou podél železniční trati č. 314 z Kylešovic do Otic s odbočkou ke hřbitovu. Infrastrukturu pro cyklistickou dopravu navrženou územním plánem doplňují stezky určené především pro každodenní pravidelné dojíždění. Jedná se o úseky navržené v hlavních i přidružených dopravních prostorech významných místních nebo silničních komunikací vedených městem, a to ve formě pásů nebo pruhů pro cyklisty. V grafické části jsou tyto návrhy vymezeny především na dopravně nejzatíženějších komunikacích. Ostatní stezky, které nejsou vyznačeny v grafické části územního plánu, pak lze realizovat dle místní potřeby, a to ve všech funkčních plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Stavebně – technické uspořádání stezek pro cyklisty nebo stezek pro společný provoz chodců a cyklistů (případně i pro in–line bruslení) je nutno řešit dle zásad uvedených v ČSN 73 6110, případně doplňujících předpisech z oboru pozemních komunikací (technické podmínky). Dále územním plánem řešeno doplnění stávajícího systému cykloturistických tras v území. Tyto návrhy nezahrnují žádné významnější stavební úpravy, pouze nezbytně nutnou úpravu povrchu vhodného pro cyklistickou dopravu nebo vybavení odpočívadly a informačními tabulemi. Jde o úseky spojující na území města významné turistické body nebo atraktivní vyjížďková místa (Komárovské Chaloupky, prostor nad Stříbrným jezerem a další).
79
4.7.4 STATICKÁ DOPRAVA - PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ VOZIDEL Výchozí stav statické dopravy Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro zjištění orientační bilance odstavných stání obyvatel rodinných domů bylo území pro potřeby územního plánu rozděleno do několika významnějších územních celků s převahou ploch hromadného bydlení (území, kde se nachází více než cca 100 bytů v bytových domech), které korespondují s členěním do základních sídelních jednotek (ZSJ) dle ČSÚ. Přehled jednotlivých celků, s údajem o počtu bytů a počtu odstavných stání na terénu a stávajících garáží, je uveden v následující tabulce (zjištěné kapacity se vztahují pouze na stávající hromadné bydlení, nikoli na návrhy řešené územním plánem a jsou převzaty r. 2001 - sčítání). Tab.: Přehled lokalit v Opavě s převahou hromadného bydlení územní celek
základní charakteristika území
počet bytů (údaj z r. 2001) v bytových domech
počet využívaných odstavných stání na terénu zjištěných průzkumem (orientačně)
počet odstavných stání v garážích zjištěných průzkumem
Kateřinky, západ
Území je vymezeno ul. Ratibořská, Partyzánská, Pekařská, Rolnická a Vrchní.
2711
1456
233
Kateřinky, východ
Území je vymezeno ul. Ratibořská, Fügnerova a Kolofíkovo Nábřeží.
1537
529
124
Území je vymezeno Otickým příkopem, ul. Na Kylešovice, Pomezí, levým břehem Moravice, ul. Ke Koupališti a Pod Hlavní Na Horní Hrázi.
799
362
11
Kylešovice, Území je vymezeno ul. Gudrichova, Bílovecká a Bílovecká železniční tratí č. 314.
746
338
122
1223
251
307
1833
355
666
324
100
63
383
143
205
Území je vymezeno řekou Opavou, ul. Polanova, Těšínská, Anenská a Skladištní.
921
185
257
Území je vymezeno ul. Janská, Bílovecká, železniční tratí č. 321, ul. Hradecká a Nádražním Okruhem
480
401
343
Opava, střed Opava – Předměstí – Náměstí Sv. Hedviky Opava – Předměstí – Sadová Opava – Předměstí – Ochranova Opava – Předměstí – Polní + Nad Tratí Opava – Předměstí – Kylešovický kopec
Území je vymezeno vnitřním městským okruhem. V bilanci garáží je uveden parkovací objekt na ul. Nákladní (246 míst). Území je vymezeno ul. Olomoucká, Kasárenská, Oblouková, Rybářská, Jaselská, Žižkova, Na Hranicích, Krnovská, Vančurova a železniční tratí č. 310. Území je vymezeno ul. Rybářská, Jaselská, Městskými Sady, U Opavice, Resslovo nábřeží, U Dubového Mlýna a Oblouková. Území je vymezeno ul. Resslovo nábřeží, U Dubového Mlýna a Oblouková, Nákladní, Ratibořská a Vodní.
80
územní celek
Opava – Předměstí – Bezručovo náměstí Opava – Předměstí – Lidická Opava – Předměstí – Ondříčkova Opava – Předměstí – Haškova Opava – Předměstí – U nemocnice
základní charakteristika území
počet bytů (údaj z r. 2001) v bytových domech
počet využívaných odstavných stání na terénu zjištěných průzkumem (orientačně)
počet odstavných stání v garážích zjištěných průzkumem
Území je vymezeno ul. Nádražní Okruh, Olbrichova, Hauerova, Vyhlídalova a železniční tratí č. 321
939
325
317
Území je vymezeno ul. Olbrichova, Hauerova, Vyhlídalova, železniční tratí č. 310 a ul. Olomoucká.
949
548
51
979
498
419
1077
284
93
302
243
89
Území je vymezeno železniční tratí č. 310 a ul. Olomoucká, Dostojevského, Englišova, Statková a Otická. Území je vymezeno ul. Olomoucká, Dostojevského, Englišova, polní cestou vedenou k silnici II/443 a silnicí II/443 od Otic. Území je vymezeno ul. Olomoucká, železniční tratí č. 310 a hranicí zástavby v lokalitě u nemocnice.
Obr. Přehled lokalit s významným podílem bydlení hromadného
81
Provedený průzkum, poukazuje na skutečnost, že v současné době se stupeň automobilizace pohybuje kolem hodnoty 1 : 3,5 – 1 : 4. Nevyhovující situace panuje na sídlištích v Kateřinkách, západ, Kateřinkách, východ, Kylešovicích, ve středu města, a v lokalitách Opava, Předměstí – Náměstí Svaté Hedviky a Opava, Předměstí – Haškova. Uvedené údaje je však nutno brát jako orientační, neboť mezi jednotlivými oblastmi nelze jednoznačně určit míru interakce, kdy obyvatelé mohou k odstavování vozidel využívat plochy v oblasti sousední (např. v lokalitách Kylešovického kopce nebo Opava, Předměstí – Haškova a U nemocnice). Současný trend naznačuje další růst stupně automobilizace, a to na stupeň 1 : 2,0 až 1 : 2,5 k r. 2020 - 2030. Problematiku parkování vozidel nelze v podrobnosti územního plánu detailně řešit. Potřeby jednotlivých objektů občanské vybavenosti, sportovišť nebo jiných zařízení jsou značně odlišné. Údaje o parkovacích kapacitách v Opavě jsou tedy uvedeny pouze globálně. Pro parkování osobních automobilů jde o cca 16 000 stání, která jsou vymezena především na účelově zřízených plochách v blízkosti jednotlivých objektů občanské vybavenosti. V centru města (uvnitř vnitřního městského okruhu) se nachází přibližně 1 000 parkovacích míst. Posouzení, zda – li je kapacita parkovišť dostatečná nebo nikoliv, však není územním plánem možno provést. Nezbytné je tedy vytvořit podmínky pro realizaci nových parkovacích stání dle místní potřeby a územně – technických podmínek. Základní koncepce řešení statické dopravy Pro určování potřeb statické dopravy je rozhodujícím parametrem dosažitelný stupeň automobilizace. Stupeň automobilizace je územním plánem stanoven v hodnotě 1 : 2,5, jehož dosažení lze v podmínkách města předpokládat k závěru střednědobého časového horizontu (rok 2025 – 2030). Podrobnost územního plánu však neumožňuje detailní rozlišení potřeb jednotlivých objektů bytových domů, občanské vybavenosti, sportovišť nebo jiných zařízení. Řešeny jsou tedy pouze významnější plošné záměry. Nové parkovací a odstavné kapacity jsou navrženy v lokalitách: - parkovací plocha u Stříbrného jezera; - parkovací plocha a objekt podzemních garáží v ul. Skladištní; - parkovací objekt v ul. Mírová; - parkovací objekt v ul. Stará silnice (u magistrátu); - parkovací objekt v ul. Lepařova (v blízkosti centra); - parkovací objekt na Náměstí Republiky; - parkovací objekt v lokalitě u křižovatky ul. Nádražní a Pekařská; - parkovací objekt v západní části plochy železniční stanice Opava, východ; - parkovací objekt v lokalitě u křižovatky ul. Pekařská a Rolnická; - parkovací objekt v ul. Antonína Sovy v Kateřinkách; - parkovací objekt v lokalitě mezi ul. Rolnická, Kollárova a Šrámkova v Kateřinkách; - parkovací objekt v ul. Partyzánská v Kateřinkách; - přestavba hromadných garáží v ul. Čajkovského na kapacitní parkovací objekty (v blízkosti nemocnice); - parkovací objekt v ul. 17. Listopadu v Kylešovicích; - parkovací objekt v ul. Bílovecké v Kylešovicích (v areálu Městského dopravního podniku). 82
Ostatní parkovací a odstavné kapacity na terénu (např. u objektů občanské vybavenosti, bytových domů nebo v rámci výrobních areálů) lze realizovat dle potřeby bez přesného vymezení v grafické části územního plánu. Jednotlivé plochy budou následně řešeny v jednotlivých funkčních plochách dle územně – technických podmínek v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Nezbytným předpokladem pro jejich realizaci je dodržení příslušných předpisů a ustanovení (zajištění průjezdnosti vozidel, dodržení bezpečnostních odstupů, zajištění odvodnění a ochrana sítí technické infrastruktury).
4.7.5 HROMADNÁ DOPRAVA OSOB Výchozí stav Základ veřejné dopravy tvoří systém trolejbusové a autobusové hromadné dopravy osob. Trolejbusová doprava je zajišťována Městským dopravním podnikem Opava. Provozována je prostřednictvím radiálních linek směřujících po hlavních silničních komunikacích nebo významnějších místních komunikacích z Jaktaře, Kateřinek, Kylešovic, od Globusu u silnice I/11 a Hypernovy u silnice I/46 do centra města. Pro potřeby trolejbusové dopravy v Opavě slouží vozovna na ul. Bílovická v Kateřinkách u Opavy. Autobusová doprava adekvátně doplňuje plošnou obsluhu území. Je zajišťována pravidelnými dálkovými a příměstskými autobusovými linkami i městskou hromadnou autobusovou dopravou. Dálkovou a příměstskou autobusovou dopravu mezi Opavou a ostatním územím regionu provozuje několik dopravců (např. TQM Holding, a.s., Veolia Transport, a.s.). Provoz městské hromadné autobusové dopravy zajišťuje Městský dopravní podnik Opava, a.s. Nejzatíženější přestupním uzlem je zastávka Opava, Východní nádraží, která zároveň zajišťuje vazby na vlakové spoje. Ve výkrese A.3 Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury jsou vyznačeny obalové křivky (izochrony) dostupnosti na autobusové zastávky, která byla v centrální části města stanovena na 300 m, v ostatních částech pak na 400 m. Pomocí této křivky je prokázáno dobré pokrytí většiny zastavěného území autobusovou nebo trolejbusovou dopravou. Hromadné dopravě osob po železnici slouží železniční stanice Opava, východ, Opava, západ a Opava, Komárov na tratích č. 310 a č. 321 a železniční zastávky Vávrovice na trati č. 310, Kylešovice na trati č. 315 a Opava, zastávka a Malé Hoštice na trati č. 317. Provoz osobní dopravy na těchto tratích je v Moravskoslezském kraji zařazen do integrovaného dopravního systému (ODIS). Návrh koncepce řešení Infrastrukturu veřejné dopravy lze územním plánem považovat za dostatečnou. Polohy autobusových, trolejbusových a železničních zastávek jsou v území víceméně stabilizovány. Zhoršenou obsluhu vykazuje obytné území podél ul. Rolnická (od ul. Mostní západním směrem) a některé oblasti v Kylešovicích, kde dostupnost na zastávky trolejbusové nebo autobusové dopravy dosahuje až 500 m. Optimalizace linek nebo návrh nových zastávek však není předmětem dopravního řešení územního plánu. Návrh poloh nových zastávek musí být řešen samostatnou dokumentací. Jejich realizace je územním plánem přípustná ve všech funkčních plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.
83
Infrastrukturu železniční hromadné dopravy osob je navrženo řešit podrobnější dokumentací ve stávajících plochách dopravní infrastruktury drážní bez nutnosti vyznačení v grafické části. Jedná se o např. o návrh nové železniční zastávky v Jaktaři, úpravy nástupišť na stávajících zastávkách apod. Vytvoření kombinovaného způsobu osobní dopravy, při němž cestující pro dosažení cíle své cesty využívají osobní vozidla a dále pokračují hromadnou dopravou (systém "Park and Ride"), není územním plánem sledováno. V současné době jsou na nejvýznamnějších vstupech do města situována, v blízkosti konečných zastávek trolejbusů, komerční nákupní centra (I/46 – Hypernova, I/11 – Globus nebo I/56 – Kaufland), disponující kapacitními parkovacími plochami, které lze ke způsobu dopravy podobného charakteru využít. 4.7.6 OSTATNÍ DRUHY DOPRAV Pro účely územního plánu se ostatními druhy doprav rozumí doprava vodní a letecká. V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta ani žádné zařízení letecké dopravy. 4.7.7 OCHRANNÁ DOPRAVNÍ PÁSMA, OCHRANA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI ÚČINKY HLUKU A VIBRACÍ silniční ochranná pásma: - k ochraně rychlostních silnic, silnic I., II. a III. tříd bude mimo souvisle zastavěné území respektováno silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti: - 50 m od osy vozovky pro silnice I. třídy; - 15 m od osy vozovky pro silnice II. a III. třídy; rozhledová pole křižovatek: - na křižovatkách budou respektována rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních hodnotách dle ČSN 73 6102; ochranná pásma dráhy: -
k ochraně celostátních a regionálních železničních tratí bude respektováno ochranné pásmo dráhy podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, které tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy.
-
k ochraně vleček mimo uzavřené areály provozoven bude respektováno ochranné pásmo dráhy podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 30 m od osy krajní koleje.
Dále je v řešeném území doporučeno respektovat: navržená silniční ochranná pásma: -
k ochraně úseků východní a západní části severního obchvatu, západní části jižního obchvatu v úseku mezi silnicí I/11 a I/57 (k. ú. Jaktař a Vávrovice) a ostatních přeložek 84
-
silnic I. třídy je doporučeno mimo souvisle zastavěné území respektovat orientačně vymezené silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky; k ochraně úseků jižního obchvatu a západní části jižního obchvatu a přeložek silnic II. a III. tříd bude mimo souvisle zastavěné území respektováno orientačně vymezené silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky;
navržená ochranná pásma dráhy: -
k ochraně navržených přeložek železničních tratí je doporučeno respektovat orientačně vymezené ochranné pásmo dráhy podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, které tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy.
podmínky pro ochranu před nepříznivými účinky hluku a vibrací: -
negativní účinky hluku lze v řešeném území kvantifikovány z předpokládaného provozu běžné silniční dopravy, a to pro venkovní prostor v zastavěném území.
Hluková mapa města (viz následující schéma) podává hrubou představu o jeho působení v okolí významnějších komunikací. Z údajů vyplývá, že k překračování nyní platných hygienických limitů dochází nejen v bezprostředně podél komunikací, ale i v jejich širším okolí. Územním plánem je tedy navržena vzdálenost od výše uvedených komunikací, v rámci které bude nutno prokázat dodržení příslušných hygienických předpisů z hlediska ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací při užívání stavby nebo objektu (tzn. je nutno splnit podmínky pro ochranu před hlukem v chráněném venkovním prostoru, resp. chráněném venkovním prostoru staveb, v odůvodněných případech pak alespoň v chráněném vnitřním prostoru staveb – např. na základě podrobného měření hluku). Tyto odstupy jsou navrženy s využitím aktuální hlukové mapy města a ověřeny výpočtem dle „Novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy“ z r. 2005. V zájmu ochrany obyvatel tedy bude uplatňována podmínka doložení splnění hygienických hlukových limitů při situování budov vyžadujících ochranu z hlediska hygienického (působení hluku) ve vzdálenosti bližší: - než 100 m od osy stávajících nebo navržených silnic I. třídy; - než 50 m od osy stávajících nebo navržených silnic II. a III. třídy; - než 25 m od os stávajících nebo navržených místních komunikací sběrných; - než 10 m od os stávajících nebo navržených místních komunikací obslužných. - než 60 m od os železničních tratí.
85
Obr. Hluková mapa města Opavy
86
4.7.8 VYHODNOCENÍ VARIANT DOPRAVNÍHO ŘEŠENÍ Na silniční síti jsou navržena variantní řešení především u významnějších dopravních staveb. Jde o: - řešení průchodu silnice I/11 mezi Opavou a Komárovem; - propojení silnic III/4663 a III/4661 v Komárově; - trasa přivaděče k silnici I/46 z navržené MÚK v Kateřinkách; - trasa západní části jižního obchvatu města; - propojení ul. Husova – U Hliníku; Jednotlivé varianty řešení jsou zakresleny v grafické části na přiložených průsvitkách. Řešení průchodu silnice I/11 mezi Opavou a Komárovem: Navržené varianty řešení jsou na stávající trasu napojeny v prostoru křižovatky silnice I/11 a spojky S1 u Globusu a na přeložku silnice I/11 (VPS č. DZ 1 dle ZÚR MSK) v prostoru mezi Komárovem a Novými Sedlicemi. Územní plán dále neřeší prostorové (zejména vertikální) začlenění trasy do území. Popis variant: Základní varianta: - základní varianta (vymezená v grafické části) řeší tzv. „úpravu průtahu Komárovem“ a předpokládá zkapacitnění komunikace její přestavbou na čtyřpruhovou směrově rozdělenou kategorii. - kladnými stránkami jsou: minimální zásah do okolní krajiny (zábory ZPF), minimální zásah do prvků ochrany přírody, jde o nejkratší trasu; - záporné stránky jsou: velký dopad na zastavěné území obce, obtížné splnění hygienických limitů, vytvoření bariéry v zastavěném území, nutnost vybudovat paralelní komunikace dopravně obsluhující rozdělené části Komárova, řešení mimoúrovňového křížení s tratí č. 321 ve stísněných poměrech. Varianta č. 1: - severní obchvat Komárova (varianta vymezená na průsvitkách) - kladnými stránkami jsou: minimální zásah do zastavěného území Komárova, lze zachovat provoz na stávající silnici I/11 po dobu výstavby, jde o kratší trasu než v případě jižního obchvatu, lze splnit požadované hygienické limity; - záporné stránky jsou: velký dopad na okolní území obce, vedení rozsáhlým záplavovým územím řeky Opavy a přes katastr sousedních Velkých Hoštic, realizace rozsáhlých mostních objektů (estakád) přes železniční trať č. 321 a řeku Opavy, časté střety s prvky ochrany přírody, problematické napojení na spojku S1, není řešeno v ZÚR Moravskoslezského kraje; Varianta č. 2: - jižní obchvat Komárova (varianta vymezená na průsvitkách) - kladnými stránkami jsou: minimální zásah do zastavěného území Komárova, lze zachovat provoz na stávající silnici I/11 po dobu výstavby, technické splnit technické parametry, a to především v řešení mimoúrovňových křižovatek, lze splnit požadované hygienické limity; 87
- záporné stránky jsou: velký dopad na okolní území obce (zábory ZPF), jde o nejdelší trasu, vedení přes katastr sousední Raduně, průchod přes plochu těžby v Kylešovicích, časté střety s prvky ochrany přírody (přemostění Moravice), není řešeno v ZÚR Moravskoslezského kraje; Vyhodnocení navržených variant Z hlediska územního plánu je doporučena základní varianta, tzv. „úprava průtahu Komárovem“. Jde o řešení s minimálním zásahem do okolních ploch. Vymezená plocha pak umožňuje i různorodé technické řešení (vedení v zářezu, na povrchu s podjezdem pod železniční tratí nebo vedení na estakádě), které může minimalizovat dopad na zastavěné území, a to zejména rozsah demolic. Nevýhodou navrženého řešení je však skutečnost, že neumožňuje dlouhodobě zajistit adekvátní snížení negativních vlivů z dopravy na obyvatele obce. Z tohoto důvodu je navržena, jako doplněk, územní rezerva pro tzv. jižní obchvat Komárova, která je vedena zcela mimo zástavbu. Propojení silnic III/4663 a III/4661 v Komárově Navržené varianty řeší propojení silnic III/4663 a III/4661 v Komárově, jejichž vedení je dotčeno variantním řešením průchodu silnice I/11 Komárovem (navrhovaná šířková kategorie silnice I/11 neumožňuje realizaci úrovňových křižovatek). Popis variant: Základní varianta - základní varianta (vymezená v grafické části) řeší situaci v případě realizace úpravy průtahu silnice I/11 Komárovem nebo severního obchvatu Komárova a navrhuje realizaci komunikačního propojení v odsunuté poloze vůči zástavbě. Zapojení do silnice III/4663 je navrženo za severním okrajem zastavěného území Suchých Lazců, na území Komárova u Opavy je navrženo zapojení do silnice III/4661 (ul. Podvihovská) v poloze příjezdové komunikace k zemědělskému areálu. - kladnými stránkami jsou: minimální zásah do zastavěného území, možnost dopravní obsluhy navržených zastavitelných ploch; - záporné stránky jsou: zásah do okolních ploch (zábor ZPF), křížení lokálního biokoridoru, jde o nejdelší trasu (cca 1550 m) z variant vedených jižně Komárova; Varianta č. 1 - prodloužení silnice III/4663 k železniční trati č. 321 (v grafické části je varianta vyznačena na průsvitkách) řeší situaci v případě realizace úpravy průtahu silnice I/11 Komárovem nebo jižního obchvatu Komárova u Opavy. Zapojení do silnice III/4661 je řešeno prostřednictvím ul. Dlouhá. Zapojení Komárova u Opavy a Suchých Lazců do přeložky silnice I/11 bude řešeno prostřednictvím navržené paralelní silnice. - kladnými stránkami jsou: minimální zásah do zastavěného území, možnost dopravní obsluhy navržených zastavitelných ploch v severní části Komárova; - záporné stránky jsou: zásah do okolních ploch (zábor ZPF), jde o nejdelší trasu (cca 1900 m) ze všech variant, křížení přeložky silnice I/11.
88
Varianta č. 2 - varianta (v grafické části je varianta vyznačena na průsvitkách) řeší situaci v případě realizace úpravy průtahu silnice I/11 Komárovem nebo severního obchvatu Komárova u Opavy a navrhuje realizaci komunikačního propojení podél jižního okraje zástavby. Zapojení do silnice III/4663 je navrženo za severním okrajem zastavěného území Suchých Lazců, na území Komárova u Opavy je navrženo zapojení do ul. Dlouhá. - kladnými stránkami jsou: možnost dopravní obsluhy navržených zastavitelných ploch; - záporné stránky jsou: zásah do zastavěného území a zastavitelných ploch (plochy VS a SV), křížení lokálního biokoridoru. Varianta č. 3 - varianta (v grafické části je varianta vyznačena na průsvitkách) řeší situaci v případě realizace úpravy průtahu silnice I/11 Komárovem nebo severního obchvatu Komárova u Opavy a navrhuje realizaci komunikačního propojení mimo souvislou zástavbu. Zapojení do silnice III/4663 je navrženo za severním okrajem zastavěného území Suchých Lazců, na území Komárova u Opavy je navrženo před začátkem zástavby ze směru od Podvihova. - kladnými stránkami jsou: bez zásahu do zastavěného území, jde o nejkratší variantu (cca 1350 m), částečné využití tělesa stávající polní cesty; - záporné stránky jsou: zábor okolních ploch (především zábory ZPF), vytvoření bariéry v nezastavěném území, křížení lokálního biokoridoru. Vyhodnocení navržených variant Z hlediska územního plánu je doporučena varianta základní. Toto řešení, byť nejde o nejkratší variantu, je z hlediska budoucího rozvoje nejšetrnější a umožní i dopravní obsluhu navržených ploch v jižní části K. ú. Na trase rovněž nedochází k výraznějším konfliktům se zájmy ochrany přírody.
Přivaděč k I/46 Trasa přivaděče k silnici I/46 je navržena především pro zajištění funkčnosti vnějšího městského kruhu. Je vedena od MÚK silnice I/56 a spojky S1 severním směrem k silnici I/46. Popis variant Základní varianta - základní varianta (vymezená v grafické části) řeší vedení přivaděče k silnici I/46 v odsunuté poloze vůči zastavěnému území města. - kladnými stránkami jsou: optimální varianta z hlediska technického (splnění normových parametrů, řešení bylo již studiemi prověřeno; - záporné stránky jsou: zásah do okolních ploch (zábor ZPF), křížení lokálního biokoridoru, jde o delší trasu (cca 1550 m);
89
Varianta č. 1 - varianta (v grafické části je varianta vyznačena na průsvitkách) řeší vedení přivaděče k silnici I/46 v poloze podél zastavěného území města. - kladnými stránkami jsou: kratší trasa, menší zábor ZPF; - záporné stránky jsou: křížení lokálního biocentra, vedení trasy lokálním biokoridorem, problematické dodržení normových parametrů; Vyhodnocení navržených variant Z hlediska územního plánu je doporučena základní varianta, tedy vedení přivaděče v odsunuté poloze vůči zástavbě. Jde o komfortní dopravní řešení, které bylo studiemi prověřováno. Na trase nedochází k výraznějším konfliktům se zájmy ochrany přírody a umožňuje dodržení alespoň základních normových parametrů.
90
91
4.8
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Územním plánem Opavy je stanovena celková koncepce vodního hospodářství, která bude dále rozvíjena a upřesňována podrobnější dokumentací. 4.8.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Ve správním území Statutárního města Opavy je vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. - oblast Opava. Vodovod začal být budován od roku 1875 a je rozdělen na dvě samostatné části. První část vodovodu zahrnuje k. ú. Opava–Město, Opava– Předměstí, Kylešovice, Malé Hoštice, Kateřinky u Opavy, Jaktař, Palhanec, Vávrovice, Držkovice, Jarkovice, Vlaštovičky, Milostovice a Zlatníky u Opavy. Druhá část vodovodu zahrnuje k. ú. Komárov u Opavy, Suché Lazce a Podvihov. Zdrojem pitné vody je z 94 % 1. a 2. větev přivaděčů OOV DN 1000, a z 6 % místní zdroje: Jaktařský zářez (k. ú. Jaktař, vydatnost 12 l/s) a Angelika (mimo řešené území v k. ú. Chlebičov). Vlastní zdroje (studny) mají téměř všechny zemědělské areály (územním plánem vymezené jako plochy výroby a skladování – výroby zemědělské, příp. smíšené výrobní) na území Opavy, dále např. občanské vybavení -Psychiatrická léčebna, plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu a plochy smíšené výrobní: Ostroj, Seliko, Balakom, Komas, Modely Obaly, Nowaco, Cukrovar Vávrovice, Pekárny a cukrárny Komárov, TQM Opava, Mlékárna Opava, Technické služby, Kabet Morava a další. Vodovodní síť je rozdělena na dvě části, které jsou dále děleny celkem do devíti tlakových pásem: I. část vodovodu - HTP I – zahrnuje zástavbu v k. ú. Vlaštovičky, Jarkovice, Milostovice a Zlatníky u Opavy. Zástavba je pod tlakem vodojemu Vlaštovičky 200 m3 (342,70 – 338,00 m n. m.). Pro zástavbu v k. ú. Zlatníky u Opavy je tlak redukován redukčním ventilem. - HTP II – zahrnuje zástavbu mezi ulicemi Hradecká, Bílovecká a Jánská v k. ú. Opava – Předměstí a v k. ú. Kylešovice, část zástavby u silnice Otická v k. ú. Opava – Předměstí a zástavba v okolí areálu Slezské nemocnice. Zástavba je pod tlakem redukčního ventilu Opava Otická, akumulace je zajištěna ve vodojemech 2 x 800 m3 (295,0 - 291,2 m n. m.) a 500 m3 (318,7 - 311,2 m n. m.). - STP I – zahrnuje zástavbu v k. ú. Kylešovice. Zástavba je pod tlakem redukčního ventilu U Křížku, akumulace je zajištěna ve vodojemu Chvalíkovice 2 x 5000 m3 (317,0 - 312,0 m n. m.). - STP II – zahrnuje zástavbu východně od ulice Ratibořská (část zástavby mezi ulicemi Ratibořská a Fügnerova) a zástavbu západ od ulice Ratibořská (zástavba mezi ulicemi Ratibořská, Vrchní a Pekařská). Zástavba je pod tlakem redukčního ventilu Kateřinky. Za spotřebištěm je umístěn vodojem Kateřinky 3 x 500 + 2 x 1500 m3 (295,0 – 291,0 m n. m.). - STP III – zahrnuje zástavbu v k. ú. Vávrovice a Držkovice. K. ú. Vávrovice je pod tlakem vodojemu Vávrovice 200 m3 (291,09 – 285,45 m n. m.). Do k. ú. Držkovice je voda přečerpávaná pomocí ČS u vodojemu Vávrovice 200 m3.
92
- DTP – zahrnuje převážnou část zástavby v k. ú. Jaktař, Opava – Předměstí, Kateřinky u Opavy, Palhanec, Opava – Město a Malé Hoštice. Toto tlakové pásmo je pod tlakem vodojemu Chvalíkovice 2 x 5000 m3 (317,00 – 312,00 m n. m.).
II. část vodovodu - HTP – zahrnuje zástavbu v místní části Komárovské Chaloupky a v k. ú. Podvihov. Zástavba je pod tlakem ČS u vodojemu Raduň 1250 m3 (361,10 – 355,80 m n. m.). - STP – zahrnuje zástavbu v k. ú. Suché Lazce a je pod tlakem vodojemu Suché Lazce 100 m3 (317,50 – 314,48 m n. m.). - DTP – zahrnuje zástavbu v k. ú. Komárov u Opavy. Zástavba je pod tlakem vodojemu Komárov 2 x 250 m3 (291,15 – 287,25 m n. m.) Ochranná pásma Jaktařský zářez s vydatností 12 l/s. Zdroj má stanovena ochranná pásma (OP) 1. a 2. stupně, která vyhlásil ONV v Opavě dne 11.10.1983, čj. voda 1786/235/83-Hol. Na území Opavy je dále evidováno OP 1. stupně vodního zdroje Palhanecké studny (rozhodnutí ONV Opava z 25.10.1967, zn. Voda 817/67 ing.K.), který ale není využíván. Do k. ú. Malé Hoštice a Kateřinky zasahuje OP 2. stupně jímacího území Velké Hoštice (rozhodnutí ONV Opava z 1.9.1983, čj. 1785/235/83-Hol), které má vydatnost 40 l/s a je propojeno s vodovodní sítí Opavy. Další místní zdroj Karlovecká studna byl zrušen včetně OP (rozhodnutí OÚ Opava z 25. 9. 2000, čj. ŽP 3101/2000/Mr-231.2) a místní zdroj Sádrovcová galerie je definitivně odstaven a jeho OP je rovněž zrušeno (rozhodnutí MM Opavy z 12.9.2005, čj. ŽP-3010/2005Mr). Ochranná pásma vodovodních řadů jsou stanovena dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem vodovodních řadů do DN 500 včetně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce potrubí a u vodovodních řadů DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Bilance potřeby vody Bilance potřeby vody jsou pro potřebu územního plánu provedeny trendovou metodou. Údaje o spotřebě vody v roce 2009 poskytl správce vodovodu. Z přepočtených hodnot spotřebované vody na osobu a den v domácnostech a v ostatních místech spotřeby (v objektech občanské a technické vybavenosti, zemědělství, průmyslu apod.) byly orientačně stanoveny specifické potřeby vody, které pak byly po mírném navýšení použity pro vlastní výpočet. Specifické potřeby pro domácnosti se pohybují od 45 l na osobu a den, ve Vávrovicích po 100 l na osobu a den. Specifické potřeby pro ostatní odběry jsou poměrně nízké a pohybují se od 5 l na osobu a den. Ve Zlatníkách a ve Vávrovicích po 20 l na osobu a den. V Komárově u Opavy je odběr pro průmysl uveden zvlášť. Výjimku tvoří části Opavy: k. ú. Jaktař, Kateřinky u Opavy, Kylešovice, Opava-Město a Opava-Předměstí, které tvoří jeden vodárenský celek a kde se specifická potřeba pro ostatní
93
odběry pohybuje kolem 50 l na osobu a den. Předpokládá se rozšíření veřejného vodovodu do většiny zastavitelných ploch a 100 % napojených trvale bydlících obyvatel, jejichž počet k roku 2025 vyplývá z demografických prognóz. Výpočet průměrné denní potřeby a maximální potřeby vody dle uvedených předpokladů je uveden v následující tabulce. počet obyvatel k r. 2009
Spotřeba vody za rok 2009 domácnosti 3
m /rok Opava 1)
ostatní 3
l/os.d
m /rok
celkem 3
l/os.d
m3/den
m /rok
l/s
51 420
1 635 736
87
905 462
48
2 541 198
6 962
80,6
1 830
62 468
94
5 178
8
67 646
185
2,2
1 420
37 604
73
9 150
18
190 868
523
6,1
1 030
36 983
98
4 937
13
41 920
115
1,3
Podvihov
660
22 642
94
1 867
8
24 509
67
0,8
Zlatníky
350
6 218
48
164
1
6 382
18
0,2
Milostovice
270
7 752
79
652
7
8 404
23
0,3
Vlaštovičky
400
9 098
62
1 825
13
10 923
30
0,4
2)
1 320
20 150
42
830
2
20 980
58
0,7
58 700
1 838 651
2 912 830
7 981
92,6
Qm m3/d
l/s
Malé Hoštice Komárov
4)
Suché Lazce
Vávrovice
Σ
počet obyvatel k r. 2025 Opava 1)
930 065
specifická potřeba obyv. + ost. l/os.d
Potřeba vody k roku 2025 obyvatelstvo m3/d
5)
průmysl 6) m3/d
QP m3/d
kd 8)
50 280
90 + 50 = 140
7 039
-
7 039
1,25
8 799
102
Malé Hoštice
1 810
95 + 10 = 105
190
-
190
1,40
266
3,1
Komárov 4)
1 490
80 + 20 = 100
149
400
549
1,40
769
9,0
Suché Lazce
1 120
100 + 15 = 115
129
-
129
1,40
180
2,1
Podvihov
700
95 + 10 = 105
74
-
74
1,50
111
1,3
Zlatníky
400
50 + 5 = 55
22
-
22
1,50
33
0,4
Milostovice
330
80 + 10 = 90
30
-
30
1,50
45
0,5
Vlaštovičky
480
65 + 15 = 80
38
-
38
1,50
57
0,7
70
7)
170
1,40
238
2,7
10 498
121,8
Vávrovice Σ
2)
1 390
45 + 5 = 50
58 000
100
8 241
1) k. ú. Jaktař, Kateřinky u Opavy, Kylešovice, Opava-Město, Opava-Předměstí 2) včetně Držkovic, bez Opavie a dalších prům. podniků (započteny v Opavě) 3) zemědělství, průmysl, občanská a technická vybavenost 4) průmysl 144 114 m3/rok, tj. 395 m3/d není zahrnut v ostatní spotřebě 5) bytový fond + občanská a technická vybavenost + zemědělství a drobné prům. podniky 6) započítán v potřebě pro obyvatelstvo, pokud není uvedeno jinak 7) rezerva pro průmyslovou zónu Krnovská 8) koeficient denní nerovnoměrnosti
94
Z bilancí je zřejmé, že celkové množství vody pro Opavu ve výši cca 122 l/s bude s velkou rezervou možno nadále pokrývat stávajícími dostatečně kapacitními přívodními řady z OOV. Doplňkovou funkci bude mít místní vodní zdroj Jaktař, a za strategickou rezervu je možno považovat vodní zdroj Velké Hoštice. Palhanecké studny je navrženo zachovat jako záložní zdroj, odstavený zdroj Sádrovcová galerie je navrženo zrušit. Rovněž akumulace vody je celkově v dostatečné míře zajištěna ve stávajících vodojemech. Napjatá situace může nastat pouze v některých městských částech či tlakových pásmech v závislosti na vývoji zástavby či využití ploch s funkcí výrobní významnějším spotřebitelem vody. V Suchých Lazcích, kde stávající vodojem 100 m3 pokryje plánovanou potřebu vody pouze ve výši 55 % Qm, je navrženo vodojem rozšířit dobudováním jeho další komory s objemem alespoň 50 m3, čímž se pokrytí zvýší na 83 % Qm. Vodojem Komárov 500 m3 zatím dostatečně pokryje potřebu akumulace ve výši 65 % Qm, vodojem Vávrovice 200 m3 pokryje uvažovanou potřebu vody včetně Držkovic ve výši 84 %. Tlakové poměry vodovodní sítě lze v územním plánu posoudit pouze velmi orientačně, protože pro podrobné posouzení nemá územní plán dostatečné údaje o rozsahu jednotlivých tlakových pásem ani o spotřebě vody v těchto pásmech. Provozovatel vodovodní sítě připravuje vyčlenění nižšího tlakového pásma v oblasti ulic Mlýnská – Těšínská, kde bude nutno osadit na vodovodní řady redukční ventily. Naopak zvýšení tlaku bude nutné v navržených zastavitelných plochách KA-Z8 v Kateřinkách u Opavy a JK-Z19 v Opavě – Předměstí, kde je na hlavních zásobních řadech navrženo vybudovat automatické tlakové stanice (ATS). Výstavba další čerpací stanice (ČS) je navržena na řadu DN 300, který je navržen pro zásobení ploch výroby a skladování – lehkého průmyslu a ploch smíšených výrobních vymezených podél ulice Krnovské. Řad by bylo vhodné propojit ve Vávrovicích se stávající sítí, čímž by se posílila dodávka vody do vodojemu Vávrovice a dále směrem na západ. Z důvodu možné snížené kvality pitné vody z individuálních zdrojů pitné vody je územním plánem navrženo rozšířit vodovodní síť pro co nejvíce zastavitelných ploch s napojením na stávající vodovodní síť, která je převážně zásobena pitnou vodou z OOV. Územním plánem je navrženo stávající vodovodní síť rozšířit o další vodovodní řady DN 80 až DN 100 v délce cca 12,6 km pro zásobování zastavitelných ploch. Dále je v ulici Těšínská navržena rekonstrukce stávajícího řadu DN 150 na DN 200, a v ulici Krnovská je navrženo vybudovat pro plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu a plochy smíšené výrobní vodovodní řad DN 300. Navržené řady DN 80 až DN 300 budou rovněž plnit funkci vodovodu požárního. Samostatné větve, které budou zásobovat objekty v dosahu hydrantů do 200 m, mohou mít profil DN 50. Přehledný návrh dostavby vodovodu Opava – Jaktař: Pro průmyslovou zónu podél ulice Krnovské (plochy výroby a skladování - lehkého průmyslu a plochy smíšené výrobní) je navržena výstavba vodovodního řadu DN 300 v délce cca 0,8 km, do něhož bude voda čerpána navrženou automatickou tlakovou stanicí z dolního tlakového pásma města. Automatickou tlakovou stanici je navrženo napojit na řad DN 400 Sv. Anna – Žižkova před železničním přejezdem na ulici Krnovské. Vodovod je navrženo propojit s vodovodní sítí Vávrovic. Pro plochu JK-Z19 je navrženo vybudovat ATS. Ostatní zastavitelné plochy je navrženo napojit na veřejný vodovod řady v celkové délce cca 2,5 km.
95
Opava – Kateřinky: Zastavitelné plochy je navrženo napojit na veřejný vodovod v rámci dolního tlakového pásma vodovodními řady v celkové délce cca 1,2 km. Pro zastavitelnou plochu KA-Z8 je navrženo vybudovat ATS. Opava – Kylešovice: V severozápadní části je navrženo napojit zastavitelné plochy na veřejný vodovod v rámci horního tlakového pásma města (HTP II), ostatní zastavitelné plochy budou součástí dolního tlakového pásma (STP I) regulovaného redukčním ventilem U křížku. Dostavba vodovodu je navržena v délce cca 2,4 km. Opava–Město: Nepředpokládá se nová výstavba vodovodu. Opava–Předměstí: Zastavitelné plochy v západní a jihozápadní části je navrženo zásobit v rámci HTP II vodovodu města, ostatní, především plochy přestavby, budou nadále zásobeny z DTP města. V oblasti Těšínská – Mlýnská je navrženo vyčlenit DTP osazením redukčních ventilů na hlavní zásobní řady. Stávající řad DN 150 vedený v ulici Těšínské je navrženo nahradit řadem DN 200. Celkem je navrženo veřejný vodovod rozšířit řady v délce cca 1 km. Malé Hoštice: Vodovodní síť je navrženo rozšířit do zastavitelných ploch řady v celkové délce cca 0,5 km. Komárov: Vodovodní síť je navrženo rozšířit do zastavitelných ploch řady v celkové délce cca 1,2 km. Suché Lazce: Z důvodu nedostačující akumulace vody je navrženo rozšířit stávající vodojem 100 m3 o další komoru s objemem alespoň 50 m3. Vodovodní síť je navrženo rozšířit do zastavitelných ploch řady v celkové délce cca 0,5 km. Podvihov: Vodovodní síť je navrženo rozšířit do zastavitelných ploch řady v celkové délce cca 0,5 km. V Komárovských Chaloupkách budou zastavitelné plochy součástí HTP, pro které je tlak snižován redukčním ventilem. Palhanec, Vávrovice, Držkovice: V Palhanci je navrženo zákonným způsobem zlikvidovat nevyužívané vodní zdroje Sádrovcové galerie. Ve Vávrovicích je navrženo vodovodní síť rozšířit do zastavitelných ploch řady v celkové délce cca 1 km a vodovodní síť propojit s navrženým řadem DN 300 z Jaktaře. Tím dojde k posílení přívodu vody do stávajícího vodojemu a pro zásobení Držkovic (a Holasovic – mimo řešené území). Vlaštovičky, Jarkovice: Vodovodní síť je navrženo rozšířit do zastavitelných ploch řady v celkové délce cca 0,7 km. Milostovice, Zlatníky u Opavy: Vodovodní síť je navrženo rozšířit do zastavitelných ploch v Milostovicích řady v celkové délce cca 1,3 km. Trasy navržených vodovodů bude nutno detailněji řešit v podrobnějších dokumentacích pro jednotlivé zastavitelné plochy. Územním plánem je řešena především celková koncepce, případně je navrženo místo vhodné pro napojení zastavitelných ploch na vodovodní síť. Do doby než bude navržený vodovod vybudován, je navrženo individuální zásobení pitnou vodou (ze studní). V lokalitách, kde jsou navržené zastavitelné plochy zůstanou mimo dosah veřejného vodovodu, bude nutno u jednotlivých objektů vybudovat vlastní vodní zdroj – domovní studnu. Pro zásobení pitnou vodou ze studní je potřeba vypracovat hydrogeologický průzkum, který posuzuje kvalitu vody, vydatnost vodního zdroje, zda při vybudování studen nedojde ke změně hydrogeologických podmínek v řešeném území nebo k negativnímu ovlivnění stávajících individuální vodních zdrojů.
96
Navrhovaná výstavba veřejného vodovodu v Opavě je v souladu s PRVKÚK MSK a platnými ZÚR MSK. Hydrologické vrty V řešeném území se nachází hydrologické vrty státní pozorovací sítě, které byly budovány Hydrometeorologickým ústavem od šedesátých let minulého století. Slouží k systematickému sledování režimu podzemní vody a tím k získávání nezbytných údajů o možnostech využití zdrojů podzemní vody pro zásobování pitnou vodou. Narušení kteréhokoliv objektu znamená znehodnocení naměřené hydrologické řady a přerušení mezi jednotlivými body sítě. Rozhodnutím č. 40/76, který vydal odbor VHZL NVO dne 3. 9. 1976, byla stanovena ochranná pásma kolem objektů základní pozorovací sítě podzemních vod o poloměru 250 m. Stanovení těchto pásem má za úkol zajistit vydatnost, jakost a zdravotní nezávadnost vodních zdrojů. Jejich vytýčením se neprovádí zásah do uživatelských práv, ale jedná se o to, aby při schvalovacích řízeních vzaly orgány v úvahu ochranu prováděných pozorování. Při jakékoliv činnosti, která by měla nebo mohla mít vliv na režim spodních vod nebo by ovlivňovala jejich množství, jakost a zdravotní nezávadnost, je nutné projednání s ČHMÚ, který stanoví podmínky, za kterých je možno zásahy v ochranných pásmech provádět. Český hydrometeorologický ústav připouští i možnost přemístění těchto objektů základní pozorovací sítě podzemních vod. V řešeném území se nacházejí následující vrty včetně jejich ochranných pásem: - vrt ČMHÚ 16 - Držkovice - vrt ČMHÚ 142 - Jaktař - vrt ČMHÚ 23 - Malé Hoštice - vrt ČMHÚ 42 - Malé Hoštice - vrt ČMHÚ 37 - Kylešovice - vrt ČMHÚ 38 - Kylešovice - vrt ČMHÚ 170 - Komárov – nemá stanoveno ochranné pásmo je chráněn pouze vkladem věcného břemene do KN.
4.8.2 LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD V Opavě je vybudovaná rozsáhlá kanalizační síť zakončená ústřední čistírnou odpadních vod (ČOV). Podle Programu rozvoje vodovodů a kanalizací, který byl podkladem pro územní plán, bylo v roce 2000 na ČOV napojeno cca 52 500 obyvatel města, což představuje 86 % trvale bydlících obyvatel. Stávající kanalizace byla budována postupně ve vazbě na výstavbu města. Soustavná kanalizace v délce cca 140 km je vybudovaná v k. ú. Jaktař, Kateřinky u Opavy, Kylešovice, Malé Hoštice, v Opavě-Městě, Opavě-Předměstí a ve Vávrovicích. Vesměs se jedná o kanalizaci jednotnou s kapacitními sběrači vedoucími na ČOV s odlehčováním přívalových srážkových vod do vodních toků ve 13 odlehčovacích komorách. Pouze tam, kde je nutno odpadní vody do kanalizace přečerpávat (čerpací stanice Jaselská v Opavě-Předměstí, Bílovecká, Mezi Brahy a Na Pomezí v Kylešovicích, Fügnerova v Kateřinkách u Opavy, Sebetova v Jaktaři, Dolní v Malých Hošticích, 2 ČS ve Vávrovicích apod.), je vybudovaná kanalizace oddílná, kdy splaškové stoky odvádějí splaškové vody na ČOV a stoky dešťové kanalizace odvádějí srážkové vody do vodních toků. Ústřední mechanicko-biologická ČOV byla celkově rekonstruována a má kapacitu 149 000 EO (cca 33 000 m3 odpadních vod za den při specifickém přítoku 220 l/EO). Recipientem vyčištěných vod je řeka Opava, odlehčované vody jsou zaústěny jak do vodního 97
toku Opavy, tak do jejích přítoků (Moravice, Velké, Kateřinského potoka, Otického příkopu, Mlýnského náhonu apod.). Soustavná kanalizace a ústřední ČOV je ve správě SmVaK Ostrava a.s. – oblast Opava. Dílčí úseky kanalizace a samostatné stoky mohou mít jiné správce, např. Úřady městských obvodů, Technické služby, případně se jedná o kanalizace jednotlivých podniků. Vlastní ČOV má například Teva Czech Industries (kde jsou čištěny i odpadní vody z Balakomu) a Cukrovar Vávrovice. V k. ú. Jarkovice, Komárově u Opavy včetně části Komárovské Chaloupky, Milostovice, Podvihov, Malých Hošticích, části Pusté Jakartice, dále v k. ú. Suché Lazce, Vlaštovičky a Zlatníky u Opavy, kde počet obyvatel představuje cca 14 % celkového počtu ve správním území Statutárního města Opavy, není zatím soustavná kanalizace vybudována. V uvedených sídlech jsou většinou k dispozici pouze jednotlivé kanalizační stoky, většinou vzniklé zatrubněním příkopů, do kterých jsou odváděny odpadní vody předčištěné v domovních ČOV. Bilance produkce splaškových odpadních vod vyplývá z předpokládané potřeby pitné vody. Průměrná denní produkce splaškových vod odpovídá průměrné potřebě vody pro obyvatelstvo a ostatní spotřebitele s ohledem na procentuální napojení spotřebiště na kanalizaci a ČOV. Územním plánem je předpokládáno, že na kanalizaci zakončenou v ČOV bude k roku 2025 napojena veškerá zástavba s výjimkou Držkovic a Pustých Jakartic a ojedinělých samostatně stojících objektů, které jsou technicky obtížně napojitelné na kanalizaci. Množství srážkových vod lze pro jednotnou kanalizační síť Opavy uvažovat ve výši 147 l/s na hektar plochy při patnáctiminutovém dešti s periodicitou 0,5 (srážka vyskytující se statisticky jednou za dva roky), pro dešťové stoky oddílné kanalizace 117 l/s na hektar při patnáctiminutovém dešti s periodicitou 1 (každoročně se opakující srážka). Orientační výpočet produkce splaškových vod je uveden v následující tabulce. část správního území města
Předměstí Město Jaktař Kylešovice Kateřinky Malé Hoštice Vávrovice ∑
počet obyvatel napojených na ČOV 2000 % 2025 26 98 21 930 000 3 376 100 3 270 900 62 3 450 6 000 76 7 890 15 97 13 740 200 600 36 1 810 450 61 1 390 52 53 480 526
Komárov Suché Lazce ∑
0 0
Podvihov Kom. Chaloupky ∑
0 0
Milostovice Zlatníky
0 0
0 0
0 0
0 0
Q24
Qd kd
m3/den
poznámka m3/den
7 039
1,25
8 799
190 170 7 399
1,4 1,4
266 238 9 303
bez Cukrovaru ČOV Opava
1 340 1 120 2 460
149 129 278
1,4
389
ČOV Suché Lazce
700 150 850
74 15 89
1,5
134
ČOV K. Chaloupky
330 400
30 40
98
bez průmyslu
∑ Vlaštovičky ∑∑
0 52 526
0
730
70
1,5
105
480
38
1,5
57
58 000
7 874
ČOV Zlatníky ČOV Vlaštovičky
9 988
Z provedených bilancí je zřejmé, že kapacita ústřední ČOV v Opavě vyhovuje požadavkům na likvidaci splaškových odpadních vod s velkou rezervou. Je však třeba si uvědomit, že v centrální části města je jednotnou kanalizací na ČOV přiváděno poměrně velké množství i vod srážkových, zejména při méně vydatných deštích či na začátku srážkových epizod. To ale není pro město Opavu nežádoucí, protože i srážkové vody jsou v centru města značně znečištěné a jejich předčištění alespoň na mechanických stupních ČOV je nezbytné. Naopak, pokud to kapacita ČOV umožní, bylo by vhodné postupně rekonstruovat stávající odlehčovací komory na stokové síti tak, aby do recipientu odtékaly splaškové vody hodně naředěné (v poměru až 1 : 10), a až po prvním splachu komunikací a dalších zpevněných ploch. Přehled návrhu dostavby kanalizace Opava – Jaktař: Pro stávající zástavbu je připravovaná stavba splaškových stok v ulicích Mrštíkova, Boční a Na Hranicích směrem do ulice Žižkovy. Pro plánované zastavitelné plochy je navrženo budovat oddílnou kanalizaci se splaškovými stokami v celkové délce cca 2 km zaústěnými do stávající kanalizace a sběrače B. Dešťové stoky jsou navrženy v délce cca 0,5 km s vyústěním do stávající dešťové kanalizace, která je zaústěna do vodní toku Velká. Od Cukrovaru je navržen přes areál Mrazíren otevřený příkop pro odvádění dešťových vod do dešťové kanalizace v ulici Palhanecké. Zvýšenou produkci splaškových a dešťových vod je třeba očekávat u navrhovaných ploch podnikatelských aktivit mezi ulicemi Vávrovická, Krnovská a Bruntálská. Splaškové vody z této oblasti je možno odvést splaškovou kanalizací DN 300 vedenou z Čokoládoven Opavia do kanalizačního systému města Opavy. Srážkové vody je možno ze severní části odvést do dešťové kanalizace a vodotečí Vávrovic. Problematické je území mezi Vávrovicemi a křižovatkou ulic Krnovská, Bruntálská, Palhanecká. Likvidaci dešťových vod je zde nutno řešit v co největší míře vsakováním a pomocí retenčních nádrží. Pro odtok dešťových vod lze v omezené míře využít stávající dešťovou kanalizaci, která prochází ulicí Palhaneckou o dimenzi DN 400 - 1000. Tato kanalizace (není ve správě SmVaK) je ve špatném technickém stavu, ale po rekonstrukci a zkapacitnění by byla vhodná pro odvod srážkových vod z území. Druhou možností je vybudovat nový dešťový kanalizační sběrač (studie Ing. Holčák) z daného území do řeky Opavy. Při odvodu srážkových vod z území a jejich případném vsaku je nutno brát ohled na ochranné pásmo 1. a 2. stupně vodního zdroje Jaktař. V těchto ochranných pásmech je nepřípustné zasakovat dešťové vody z parkovišť předčištěné v odlučovačích ropných látek. Veškeré srážkové odpadní vody z parkovišť by pak bylo možno pouze akumulovat v retenčních nepropustných nádržích a následně vypouštět do kanalizace. Z výše uvedeného je patrno, že likvidace srážkových vod z území bude záviset na způsobu využití území. Velké množství parkovacích stání a tím nemožnost vsakování znamená zvýšený odtok do kanalizace a tím i potřebu větších dimenzí dešťových stok. 99
Opava–Kateřinky: Zastavitelné plochy je navrženo napojit na stávající kanalizaci splaškovými stokami v celkové délce cca 2 km a dešťové stoky celkové délky cca 0,7 km zaústit do Pilšťského potoka a dalších přítoků Opavy. Dále je navrženo prodloužení místní vodoteče procházející nad plochou KA-Z8 do Pilšťského potoka a nové vyústění přebytečných dešťových vod z plochy KA-Z8 do výše zmíněné vodoteče. Opava–Kylešovice: Zastavitelné plochy je navrženo napojit na stávající kanalizaci splaškovými stokami v celkové délce cca 3,5 km vesměs do povodí ČS Na Pomezí a dešťové stoky zaústit do Otického příkopu či Moravice. V ulici Hlavní je navržena další čerpací stanice s výtlakem do ČS Na Pomezí. Odvádění dešťových vod ze zastavitelné plochy v místní části Dolní Rybník je navrženo dle projektu „Protipovodňová ochrana území Kylešovic ul. Na Dolní hrázi“. Opava–Město: Nepředpokládá se nová výstavba kanalizace. Opava–Předměstí: Pro zastavitelné plochy je navrženo budovat oddílnou kanalizaci se splaškovými stokami v celkové délce cca 1,2 km, zaústěnými do stávající kanalizace v povodí sběračů A i B. Odvádění dešťových vod nebo jejich zasakování bude nutno řešit v rámci studií nebo jiných podrobnějších dokumentací pro jednotlivé lokality. Odvádění dešťových vod ze zastavitelné plochy v místní části Přední guslice je navrženo dle projektu „Protipovodňová ochrana území Kylešovic ul. Na Dolní hrázi“. Malé Hoštice: Zastavitelné plochy je navrženo napojit na stávající kanalizaci splaškovými stokami v celkové délce cca 3,2 km do povodí ČS Dolní a dešťové stoky zaústit do stávající dešťové kanalizace. V jižní části ulice Slezské se předpokládá splašková kanalizace tlaková. V části Pusté Jakartice, kde se neplánuje významný rozvoj nové zástavby, není kanalizace z ekonomických důvodů navržena. Komárov u Opavy: V souladu s projektovou dokumentací je navržena výstavba soustavné splaškové kanalizace v délce cca 10 km se dvěma čerpacími stanicemi a výtlačnými stokami v délce 0,7 km. Čistírna odpadních vod bude společná pro k. ú. Komárov u Opavy a Suché Lazce a bude umístěna na k. ú. Suchých Lazců u hranice s Komárovem u O. Pásmo ochrany prostředí je, v souladu s TNV 75 6011 „Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení“, navrženo 25 m od areálu ČOV za předpokladu, že ČOV bude krytá a bude bez vlastního kalového hospodářství. Z k. ú. Komárova u Opavy je nutno počítat s přítokem splaškových vod v množství cca 220 m3/den při napojení cca 1500 EO. Vyčištěné vody z ČOV budou vyústěny do vodního toku Opavy kanalizační stokou délky cca 0,5 km. Dešťové vody ze zastavitelných ploch budou napojeny na stávající kanalizaci, která bude mít funkci kanalizace dešťové. Dále je v k. ú. Komárov u Opavy navržena přeložka melioračního příkopu, dle studie „Protipovodňová ochrana – k. ú. Komárov, ul. Potoční“. Stávající ČOV Tevy s kapacitou cca 4 000 m3/den bude nadále v provozu, plánovanou úpravou technologie (nahrazení dichlormetanu jinou látkou) dojde ke zlepšení parametrů vypouštěných vod na odtoku z ČOV. V Komárovských Chaloupkách je, v souladu s projektovou dokumentací, navržena výstavba soustavné splaškové kanalizace v délce cca 1,5 km s jednou čerpací stanicí a výtlačnou stokou v délce 0,3 km. Čistírna odpadních vod bude společná pro Komárovské Chaloupky a Podvihov. Celková kapacita by měla být alespoň 150 m3/den při napojení cca 850 EO. Pásmo ochrany prostředí je v souladu s TNV 75 6011 „Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení“ navrženo 25 m od areálu ČOV za předpokladu, že ČOV bude krytá a bude bez vlastního kalového hospodářství. Vyčištěné vody z ČOV budou vyústěny do vodního toku Hoštaty. Dešťové vody ze zastavitelných ploch budou napojeny na stávající kanalizaci, která bude mít funkci kanalizace dešťové. 100
Suché Lazce: V souladu s projektovou dokumentací je navržena výstavba soustavné splaškové kanalizace v délce cca 6,5 km se dvěma čerpacími stanicemi a výtlačnými stokami v délce 0,5 km. Čistírna odpadních vod bude společná pro Suché Lazce a Komárov u Opavy a bude umístěna na k. ú. Suchých Lazců u hranice s Komárovem. Ze Suchých Lazců je nutno počítat s přítokem splaškových vod v množství cca 180 m3/den při napojení cca 1200 EO, to znamená, že celková kapacita by měla být alespoň 400 m3/den při napojení cca 2700 EO. Pásmo ochrany prostředí je v souladu s TNV 75 6011 „Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení“ navrženo 25 m od areálu ČOV za předpokladu, že ČOV bude krytá a bude bez vlastního kalového hospodářství. Dešťové vody ze zastavitelných ploch budou napojeny na stávající kanalizaci, která bude mít funkci kanalizace dešťové. Stávající dešťovou stoku, vyústěnou v současné době do vodoteče u Ostravské ulice, je navrženo v souladu s projektovou dokumentací prodloužit o 1 km až do řeky Opavy a zaústit do ní odtok z ČOV. Podvihov: V souladu s projektovou dokumentací je navržena výstavba soustavné splaškové kanalizace v délce cca 5,3 km se čtyřmi čerpacími stanicemi a výtlačnými stokami v délce 1 km. Čistírna odpadních vod bude společná pro Podvihov a Komárovské Chaloupky a bude umístěna na území Komárovských Chaloupek (k. ú. Komárov u Opavy). Celková kapacita by měla být alespoň 150 m3/den při napojení cca 850 EO. Vyčištěné vody z ČOV budou vyústěny do vodního toku Hoštaty. Dešťové vody ze zastavitelných ploch budou napojeny na stávající kanalizaci, která bude mít funkci kanalizace dešťové. Lokální ČOV v areálu bývalého rekreačního střediska (plochy rodinné rekreace) zůstane nadále v provozu, lokální ČOV u bytovky v jihozápadní části obce je navrženo po přepojení na novou kanalizaci a ČOV zrušit. Palhanec, Vávrovice, Držkovice: Zastavitelné plochy je navrženo napojit na stávající kanalizaci splaškovými stokami v celkové délce cca 0,1 km a dešťové stoky celkové délky cca 0,1 km zaústit do stávající dešťové kanalizace a do Opavy. V Držkovicích, kde nejsou navrženy zastavitelné plochy, není kanalizace navržena. Vlaštovičky, Jarkovice: V souladu s projektovou dokumentací je navržena výstavba soustavné splaškové kanalizace v délce cca 3,5 km s jednou čerpací stanicí v severní části Jarkovic a výtlačnou stokou v délce 0,7 km. Čistírna odpadních vod bude společná, celková kapacita by měla být cca 60 m3/den při napojení cca 500 EO. Situována bude v k. ú. Vlaštovičky. Pásmo ochrany prostředí je v souladu s TNV 75 6011 „Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení“ navrženo 25 m od areálu ČOV za předpokladu, že ČOV bude krytá a bude bez vlastního kalového hospodářství. Pročištěné vody z ČOV je navrženo vypouštět do biologického rybníka navrženého za ČOV a následně do bezejmenného recipientu. Dešťové vody ze zastavitelných ploch budou napojeny na stávající kanalizaci, která bude mít funkci kanalizace dešťové. Stávající lokální ČOV je navrženo po výstavbě nové kanalizace a ČOV zrušit. Milostovice: V souladu s projektovou dokumentací je navržena výstavba soustavné splaškové kanalizace v délce cca 2 km s jednou čerpací stanicí a výtlačnou stokou v délce 0,5 km. Čistírna odpadních vod bude společná pro Milostovice a Zlatníky a bude umístěna na území Zlatníků. Z Milostovic je nutno počítat s přítokem splaškových vod v množství cca 45 m3/den při napojení cca 350 EO. Dešťové vody ze zastavitelných ploch budou napojeny na stávající kanalizaci, která bude mít funkci kanalizace dešťové. Stávající lokální ČOV je navrženo po výstavbě nové kanalizace a ČOV Zlatníky zrušit. Zlatníky u Opavy: V souladu s projektovou dokumentací je navržena výstavba soustavné splaškové kanalizace v délce cca 2,5 km a čistírna odpadních vod. ČOV bude společná pro Zlatníky u Opavy a Milostovice. Celková kapacita by měla být alespoň 110 m3/den při napojení cca 750 EO. Pásmo ochrany prostředí je v souladu s TNV 75 6011 „Ochrana 101
prostředí kolem kanalizačních zařízení“ navrženo dle projektu 50 m od areálu ČOV za předpokladu, že ČOV bude krytá a bude bez vlastního kalového hospodářství. Vyčištěné vody z ČOV budou vyústěny do vodního toku Velká. Dešťové vody ze zastavitelných ploch budou napojeny na stávající kanalizaci, která bude mít funkci kanalizace dešťové. V lokalitách, kde není vybudována kanalizace, je nutno likvidovat odpadní vody zákonnými způsoby individuálně jejich akumulací v žumpách s vývozem na ČOV nebo čištěním v domovních ČOV zaústěných do vhodného recipientu. Technologické odpadní vody z průmyslových podniků lze vypouštět do kanalizace, pokud znečištění vod odpovídá podmínkám kanalizačního řádu. V opačném případě je nutno technologické vody náležitě předčistit. Srážkové vody, které nevsáknou do terénu, je nutné odvádět řízeně přes retenční zařízení (nádrže či podzemní bloky) dešťovou kanalizací či otevřenými zatravněnými příkopy do stávající dešťové kanalizace či vodních toků. Dešťové vody z větších parkovišť (cca nad 10 stání) a jiných zpevněných ploch, kde může dojít ke kontaminaci dešťových vod ropnými látkami, je nutno předčišťovat v odlučovačích ropných látek (lapolech). Trasy stok dešťové kanalizace a příkopů bude možno ve většině případů navrhnout až po zaměření území, po detailním průzkumu stávající kanalizace a podrobnějším rozčlenění jednotlivých zastavitelných ploch v územních studiích. Do doby, než bude provedena výstavba splaškové kanalizace, je pro stavby v zastavitelných plochách navržena individuální likvidace odpadních vod pomocí žump s vyvážením odpadu nebo domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu. Navrhovaná výstavba veřejné splaškové kanalizace v území řešeném Územním plánem Opavy je v souladu s PRVKÚK MSK i s platnými ZÚR MSK. Pro kanalizační stoky je stanoveno ochranné pásmo dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem kanalizačních do DN 500 včetně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce potrubí a u kanalizačních stok DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
4.8.3 VODNÍ REŽIM Převážná část území správního území Statutárního města Opavy spadá do ČHP 2-02-01082, 2-02-01-084, 2-02-01-086, 2-02-01-089, 2-02-01-091, 2-02-03-001, 2-02-03-003, 2-0203-005 a 2-02-03-007 – povodí Opavy a ČHP 2-02-02-077, 2-02-02-095, 2-02-02-097 a 2-0202-099 – povodí Moravice. Převážná část k. ú. Vlaštovičky a malá část severozápadní části k. ú. Milostovice spadají do ČHP 2-02-01-081 – povodí Heraltického potoka. K. ú. Zlatníky u Opavy, část k. ú. Vlaštovičky, část k ú. Milostovice a část k. ú. Jaktař spadají do ČHP 2-02-01-085 – povodí Velké (místní název Jaktarka). Východní část k. ú. Kateřinky u Opavy a západní část k. ú. Malé Hoštice spadají do ČHP 2-02-01-090 – povodí Kateřinského potoka. Část západní část k. ú. Kylešovice spadá do ČHP 2-02-02-02-094 – povodí Hvozdnice a do ČHP 2-02-02-096 – povodí Vrbného potoka. Jižní část k. ú. Kylešovice a západní část k. ú. Podvihov spadají do ČHP 2-02-03-002 – povodí Strouhy. Severo-západní část k. ú. Podvihov, západní část k. ú. Suché Lazce a východní část k. ú. Komárov u Opavy spadají do ČHP 2-02-03-004 – povodí
102
Hoštaty. Část k. ú. Podvihov a jihovýchodní část k. ú. Suché Lazce spadají do ČHP – povodí Sedlinky. Povrchové vody v řešeném území spadají do vodních útvarů s pracovním číslem 29 (Heraltický potok po ústí do toku Opava), 30 (Velká po ústí do toku Opava), 31 (Opava po soutok s tokem Pilšťský potok), 32 (Opava po soutok s tokem Moravice), 44 (Moravice po ústí do toku Opava) a 46 (Opava po ústí do toku Odra). Vodní útvary povrchových vod jsou dle Plánu oblasti povodí Odry hodnoceny jako: - 29 a 30 – rizikové, přírodní útvary - 31 – potenciálně rizikový, silně ovlivněný vodní útvar - 32 a 46 – rizikové, silně ovlivněné vodní útvary - 44 – rizikový, přírodní útvar Podzemních vody spadají do vodních útvarů 15200 (Kvartér Opavy), 15500 (Kvartér Opavské pahorkatiny), 66111 (Kulm Nízkého Jeseníku) a 66112 (Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry – povodí Opavy po ústí do toku Odra). Svrchní útvary podzemních vod s pracovním číslem 15200 a 15500 jsou z hlediska kvantitativního a chemického dle Plánu oblasti povodí Odry hodnoceny jako nevyhovující a hlavní útvary podzemních vod s pracovním číslem 66111 a 66112 jsou hodnoceny jako vyhovující.
Vodní toky Povrchové vody z řešeného území odvádí vodní tok Opava. Jeho nejvýznamnějším přítokem v řešeném území je vodní tok Moravice. Opava protéká středem zastavěného území a tvoří hranici mezi katastrálními územími správního území města Opavy a část hranice mezi Českou republikou a Polskem. Hranice, které tvoří Opava mezi katastrálními územími jsou mezi k. ú. Vávrovice a k. ú. Palhanec, mezi k. ú. Opava-Předměstí a k. ú. Kateřinky u Opavy, mezi k. ú. Opava-Předměstí, Komárov u Opavy a k. ú. Malé Hoštice a mezi k. ú. Komárov u Opavy a k. ú. Velké Hoštice. Na hranici k. ú. Komárov u Opavy, Kylešovice, OpavaPředměstí a Malé Hoštice se do Opavy vlévá její nejvýznamnější pravobřežní přítok Moravice. Dalšími pravobřežními přítoky Opavy v řešeném území jsou Velká (Jaktarka), Strouha, Hoštata, Městský náhon a několik bezejmenných pravobřežních přítoků. Sedlinka, která protéká k. ú. Podvihov a k. ú. Suché Lazce, je také pravobřežním přítokem Opavy, ale ústí do Opavy mimo řešené území. Levobřežními přítoky Opavy v řešeném území jsou Kateřinský potok, Pilšťský potok (místní název Ostrá) a několik bezejmenných levobřežních přítoků. Moravice protéká přes k. ú. Kylešovice, kde se do ní vlévá její levobřežní přítok Hvozdnice a dále tvoří část hranice mezi k. ú. Opava-Předměstí a k. ú. Komárov u Opavy. Dalším významným levobřežním přítokem Moravice v řešeném území je Otický příkop, který protéká přes zastavěnou část k. ú. Kylešovic. Otický příkop odvádí srážkové vody z cca 200 ha plochy. Při větších a dlouhodobějších deštích vybřežuje a způsobuje místní záplavy. V současné době je zpracován projekt „Otický příkop, km 0,000-5,375“, který navrhuje protipovodňová opatření v povodí Otického příkopu. Pravobřežními přítoky Moravice v řešeném území jsou Vrbný potok s jeho několika bezejmennými pravobřežními přítoky. Druhým významnějším přítokem Opavy je vodní tok Velká (místní název Jaktarka), která se vlévá do Opavy v severní části k. ú. Opava-Předměstí a protéká přes zastavěnou část k. ú. Zlatníky u Opavy, k. ú. Jaktař a k. ú. Opava-Předměstí. Levobřežními přítoky Velké jsou bezejmenný tok z k. ú. Vlaštovičky, který tvoří hranici mezi k. ú. Milostovice a k. ú. Vávrovice a do Velké se vlévá v k. ú. Jaktař. Další levobřežní přítok Velké je 103
bezejmenný tok (místní název Milostovický potok), který protéká středem zastavěného území Milostovic. Milostovický potok je zatrubněný meliorační příkop, který v současné době slouží jako sběrač jednotné kanalizace. Třetím významnějším přítokem Opavy je vodní tok Strouha, která se do Opavy vlévá na k. ú. Komárov u Opavy. Pravobřežními přítoky Strouhy v řešeném území jsou Raduňka a Vršovický potok. Čtvrtým významnějším pravobřežním přítokem Opavy je potok Hoštata, který se vlévá do Opavy na k. ú. Komárov u Opavy. Hoštata pramení v severozápadní části k. ú. Podvihov a dále tvoří část hranice mezi Komárovem u Opavy a k. ú. Podvihov a hranici mezi k. ú. Komárov u Opavy a k. ú. Suché Lazce. Významnějším levobřežním přítokem Opavy je Pilšťský potok (Ostrá), který pramení na území Polska a protéká převážně nezastavěným území Kateřinek u Opavy a do Opavy se vlévá v jihozápadní zastavěné části k. ú. Kateřinek u Opavy. Druhým významnějším levobřežním přítokem Opavy v řešeném území je Kateřinský potok, který protéká východní části k. ú. Kateřinky u Opavy a do Opavy se vlévá v jižní části k. ú. Malé Hoštice. Kateřinský potok odvádí dešťové i splaškové vody z území Kateřinek. Další vodní toky, které se v řešeném území nacházejí, jsou mlýnské náhony v k. ú. Držkovice a v k. ú. Palhanec, Městský náhon a síť odvodňovacích příkopů. Městský náhon protéká severní zastavěnou částí k. ú. Opava-Předměstí a je částečně zatrubněn. Dle projektu „Opava Plaza – zábavní a obchodní centrum“ je navrženo přeložení zatrubněné části, která protéká přes navrženou plochu. V území Vávrovic, Palhance a Komárova u Opavy jsou vybudovány četné odvodňovací příkopy s funkcí lokálních recipientů a melioračních zařízení. V místní části Karlovec je u levého břehu na řece Opavě vybudován slalomový kanál, který je opatřen betonovými překážkami. Opava, Moravice a Hvozdnice jsou, dle vyhlášky č.470/2001 Sb., řazeny mezi vodohospodářsky významné vodní toky. Správcem Opavy, Moravice a Hvozdnice je Povodí Odry, s.p.. Zemědělská vodohospodářská správa je správcem Pilšťského potoka, Kateřinského potoka, vodního toku Velká (Jaktarky) a jeho přítoků (zatrubněné meliorační příkopy), dále je správcem Hoštaty, Sedlinky, Vrbného potoka a jeho bezejmenného pravobřežního přítoku, Raduňky a místních bezejmenných vodních toků. Správcem Otického příkopu je obec Opava. Řada podniků v Opavě využívá povrchovou vodu z vodních toků. V evidenci jsou odběry vody z řeky Opavy např. pro Technické služby, Teva Czech Industries, Model Obaly, Wonder Company, Pivovar Zlatovar, Moravskoslezské Cukrovary, Zeleninu Malé Hoštice, ZD Hraničář a další drobné odběratelé. Z Městského náhonu se evidují odběry např. pro Opavlen Opava, Zimní stadion, Městský dopravní podnik a další. Povrchová voda z Opavy, Moravice a náhonů je též využívána v několika malých vodních elektrárnách v Kylešovicích a v Palhanci, v Opavě-Předměstí je vodou z řeky Opavy zásobována slalomová dráha. Opava, Moravice, Hvozdnice a Otický příkop mají na území Opavy stanovena záplavová území s vymezením jejích aktivních zón: Záplavové území Opavy v ř. km. 0 – 37,2 bylo vyhlášeno dne 11. 6. 2003 KÚ MSK pod č.j. ŽPZ/3542/03 a v ř. km 36,5 – 78,3 bylo vyhlášeno dne 26. 3. 2003 KÚ MSK pod č.j. ŽPZ/1607/03. Tato opatření byla nahrazena v ř. km 34,0 – 35,7 dne 22. 2. 2006 opatřením KÚ 104
MSK pod č.j. MSK 35583/2006, v ř. km. 29,5 – 31,5 bylo nahrazeno opatřením ze dne 30. 4. 2007 KÚ MSK pod č.j. MSK 55953/2007 a v ř. km 41,7 – 43,4 bylo nahrazeno opatřením ze dne 12. 5. 2005 KÚ MSK pod č.j. ŽPZ/5157/05/Sv. Záplavové území Moravice v ř. km 3,27 – 5,5 bylo vyhlášeno dne 27. 7. 2011 KÚ MSK pod č.j.: MSK 95506/2011. Záplavové území Hvozdnice v ř. km 0 – 2,9 bylo vyhlášeno dne 27. 7. 2011 KÚ MSK pod č.j.: MSK 95506/2011. Záplavové území Otického příkopu v ř. km 0 – 3,2 dosud nenabylo účinnosti, a v ř. km 3,2 – 5,4 bylo vyhlášeno dne 27. 7. 2011 KÚ MSK pod č.j.: MSK 95506/2011. Záplavové území vodních toků Opavy, Moravice, Hvozdnice a Otického příkopu zasahuje do ploch stávající zástavby a limituje tak možnosti nové výstavby v zastavěných územích jednotlivých k. ú. V oblasti ochrany před povodněmi lze konstatovat, že místní část Držkovice je zaplavována řekou Opavou od průtoku Q5 a stává se ostrovem s obtížným přístupem a možností evakuace obyvatel. Lokalita Vávrovice je ve své dolní části zaplavována od průtoku vody desetileté (Q10), v horní části pak od průtoku Q20. Samotné město Opava je v současnosti chráněno proti rozlivům systémem ochranných hrází na vodu 100letou bez požadovaného normového převýšení. Lokalita Malé Hoštice je po vybudování ochranných hrází chráněna na vodu Q100 bez normového převýšení a v části Kateřinky bylo provedeno zkapacitnění koryta z Q20 na Q100 a uvolnění inundačního prostoru. Podle Politiky územního rozvoje ČR 2008 lze vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou správci vodních toků při výkonu správy oprávněni, pokud je to nezbytně nutné, užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku, a to u ostatních vodních toků v šířce do 6 m od břehové hrany, za účelem údržby vodního toku u významných vodních toků do 8 m od břehové hrany. Dle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění č. 169/2006 Sb., jsou určeny vody: -
Opavy, Velké, Pilšťského potoka, Kateřinského potoka, Raduňky, Strouhy a Sedlinky jako kaprový typ vody Opavy dolní č. 192.
-
Moravice a její přítoky jako lososový typ vody Moravice horní č. 197.
-
Hvozdnice jako kaprový typ vody Hvozdnice č. 198.
Pro ostatní vodní toky na území Opavy typ vody není stanoven.
Vodní nádrže Na území Opavy se nachází několik vodních nádrží. Nejvýznamnější vodní plochou je Stříbrné jezero nacházející se v k. ú. Kateřinky u Opavy. Jezero vzniklo při povrchové těžbě sádrovce, kdy v roce 1964 došlo k zatopení tohoto povrchového lomu vodou z řeky Opavy. Dnes jezero slouží k rekreačním účelům zejména pro rybaření a koupání. Správcem je město Opava. Jezero je dle vyhlášky 159/2003 Sb., o stanovení povrchové vody využívané ke koupání, ve znění č. 152/2008 Sb. určeno jako koupací oblast KO811701. Dalšími významnějšími vodními nádržemi jsou kalové nádrže cukrovaru nacházející se v k. ú. Vávrovice. 105
Vodní nádrž na Sedlince, která byla vybudována za účelem ochrany před povodněmi, je dnes využívaná i k rekreačním účelům. Nachází se v k. ú. Suché Lazce. Ostatní drobné vodní plochy nacházející se v řešeném územní nemají z hlediska vodního hospodářství žádný větší význam, nicméně jsou lokálními krajinnotvornými prvky v území s ekologickým významem. Do územního plánu byly zapracovány návrhy na vybudování suchých poldrů v povodí Velké (Jaktarky) a Otického příkopu jako protierozní a protipovodňová opatření dle projektů „Studie odtokových poměrů v povodí toku Jaktarky“ a „Otický příkop, km 0,000 - 5,375“. Suché poldry Stěbořice (mimo území řešené územním plánem) a Zlatníky v povodí Velké (Jaktarky) jsou dle ZÚR MSK značeny jako VPS č. PO13 a PO14. Dále byl do územního plánu zapracován návrh na vybudování biologického rybníka v k. ú. Vávrovice dle projektu „Vlaštovičky + Jarkovice, splašková kanalizace“, dále návrh vodní plochy v k. ú. Podvihov na parc. č. 1101 a návrh sedimentační nádrže na parc. č. 2047/1, 2047/4, 2943/1, 2945, 3055/4 a 2048/1 v k. ú. Opava-Předměstí dle územního rozhodnutí č. 126/2010. Objekt / zařízení protipovodňové ochrany – viz kapitola 4.18 Ochrana před povodněmi.
106
4.9
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ
Územním plánem Opavy je stanovena celková energetická koncepce, která bude dále rozvíjena a upřesňována podrobnější dokumentací.
4.9.1 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Výchozí stav Výroba elektrické energie Výrobu elektrické. energie v plynových kogeneračních jednotkách provozují na území města firmy Opatherm a.s. (4,028 MW) a Elyat s.r.o (44 kW). Vodní energie je využívána ve 3 malých vodních elektrárnách (MVE) s celkovým výkonem 180 kW, sluneční energii využívá 18 fotovoltaických elektráren (FVE) s celkovým výkonem 158 kW. FVE s výkonem 81 kW provozuje s.r.o SEKA Opava, ostatní FVE s výkony 2 - 6 kW provozují soukromé osoby. Nadřazená soustava ZVN a VVN Zařízení nadřazené soustavy ZVN – 400 kV a VVN 220 kV (napájecí bod, přenosová vedení) se na území města Opavy nenachází. Severní částí území města prochází vedení napájecí soustavy 110 kV – VVN 687 - 688 propojující rozvodnu 110/22 kV Velké Hoštice s napájecím bodem 400/110 kV Horní Životice. Na zásobování města Opavy elektrickou energií se podílí dvě transformační stanice 110/22 kV: TS 110/22 kV Velké Hoštice – je situována na východním okraji města (mimo řešené území). Je napojena odbočkou z dvojitého vedení 110 kV – VVN 682 – 683 Ostrava – Elektrárna Třebovice. – Velké Hoštice. Osazena je dvěma transformátory o jmenovitém výkonu 50 MVA. Z rozvodny 22 kV Velké Hoštice je pro město Opavu a jeho okolí vyvedeno 17 vývodů (VN 15 - 66, VN 18, VN 22, VN 147-148, VN 149 -150, VN 160, VN 260, VN 261, VN 263, VN 264, VN 268 – 269 a VN 371 – 372). TS 110/22 kV Jaktař – je situována v západní části města. Je napojena smyčkou z vedení 110 kV – VVN 687 - 688 Velké Hoštice – Horní Životice. Provedena je jako venkovní se dvěma poli vývodů a dvěma poli pro transformátory, osazena je dvěma transformátory o jmenovitém výkonu 40 MVA. Rozvodna 22 kV je provedena jednosystémovým podélně děleným skříňovým rozvaděčem s rychlými vakuovými vypínači Do distribuční sítě VN - 22 kV pro město Opavu a jeho okolí je vyvedeno 10 vývodů (VN 15 - 66, VN 20, VN 21, VN 258, VN 259, VN 265, VN 267, VN 268 – 269). Distribuční soustava VN V řešeném území je rozšířena distribuční kabelová a nadzemní síť v jednotné napěťové hladině 22 kV. Distribuční kabelová síť 22 kV Distribuční kabelová síť 22 kV je rozšířena v souvislé městské a sídlištní zástavbě v k. ú. Opava-Město, Opava-Předměstí, Kateřinky u Opavy a Kylešovice. Na kabelové síti 22 kV jsou provozovány 3 spínací stanice: Spínací stanice Kolofíkova s napájecím vedením VN 264 z rozvodny Hoštice a 4 kabelovými vývody do distribuční kabelové sítě (2xVN 980, 981 a 982). 107
Spínací stanice Krnovská (v areálu RZ Opava) s napájecím vedením VN 66 z rozvodny Hoštice, VN 267 z rozvodny Jaktař a 4 kabelovými vývody do distribuční kabelové sítě (VN 975, 977, 978 a 979). Spínací stanice Otická s napájecím vedením VN 265 z rozvodny Jaktař, VN 266 resp. 147 z rozvodny Hoštice a 4 kabelovými vývody do distribuční kabelové sítě ( VN 970, 975, 977 a 992). Kabelová síť je provedena v dimenzi 3 x 240 Al pro kabelové napaječe a 3x120 – 150 AL pro distribuční rozvody. Distribuční kabelová síť 22 kV je v dobrém technickém stavu, její funkční využití se předpokládá minimálně do roku cca 2025. Z kabelové sítě 22 kV je v současné době napojeno 185 trafostanic, které jsou kioskové, betonové kompaktní nebo vestavěné převážně s výkony 400 – 630 kVA. Distribuční nadzemní síť 22 kV Na dodávce elektrické energie pro město Opava se podílí nadzemní linky 22 kV: VN 15 – 66 propojující obě rozvodny nadzemním vedením procházejícím severní částí města, s kabelovým zaústěním do rozvodny Jaktař. Obě vedení slouží především jako distribuční linky pro Malé Hoštice, Kateřinky u Opavy, Palhanec a Vávrovice. VN 268 – 269 propojující obě rozvodny nadzemním vedením procházejícím jižní částí města a slouží jako distribuční linky pro Kateřinky u Opavy s propojením do spínací stanice Otická vedením VN 266. VN 264 z rozvodny Velké Hoštice slouží především jako napáječ spínací stanice Kolofíkova. VN 371 – 372 z rozvodny Velké Hoštice slouží jako napaječe pro Měnírnu ČD. VN 265 z rozvodny Jaktař s propojením na VN 267 z téže rozvodny slouží pro distribuci v západní části města. VN 147 – 148 z rozvodny Velké Hoštice slouží jako průmyslové linky pro odběry podniků Model Obaly a Ostroje Opava, přičemž linka VN 147 je propojena s vedením VN 266 jako záložní napáječ spínací stanice Otická. VN 149 – 150 z rozvodny Velké Hoštice slouží jako průmyslové linky pro odběry podniků IVAX a Balakom. VN 258 z rozvodny Jaktař slouží jako samostatný napáječ pro podnik Opava. Územím města dále prochází dálková nadzemní vedení VN - 22 kV, které se podílí na distribuci el. energie v jeho okrajových částech. Jedná se o následující vedení: VN 18 Velké Hoštice – Dolní Benešov ze kterého jsou napojeny lokality Komárov u Opavy, Suché Lazce, Podvihov a Komárovské Chaloupky VN 20 Opava Jaktař – Krnov zásobující svými odbočkami odběratele v Držkovicích Jarkovicích a Vlaštovičkách. VN 21 Opava Jaktař – Horní Benešov ze které je napojena lokalita Zlatníky u Opavy. VN 259 Opava Jaktař - Velké Heraldice které napojuje Milostovice. K nadzemním vedením, která prochází jižní částí města, ale na jeho zásobování se nepodílejí, patří: VN 22 Velké Hoštice – Vítkov VN 263 Velké Hoštice – Branka u Opavy Z rozvodny Velké Hoštice jsou dále vyvedena 3 vedení (VN 160, VN 260 a VN 261) pro východní část Opavska, která do řešeného území nezasahují. Nadzemní vedení jsou provedena vodiči různých typů (neizolované a izolované) průřezů 3 x 70 – 3 x 185 AlFe v hlavních trasách), převážně na betonových nebo příhradových podpěrných bodech v dobrém technickém stavu.
108
Z nadzemních vedení je na území města napojeno celkem 89 distribučních trafostanic různého provedení, s transformátory o výkonu 100 – 400 kVA. Na území města Opavy provozováno 276 distribučních trafostanic s celkovým výkonem 126 MVA, z toho 96 trafostanic odběratelských s výkonem 62 MVA. Trasy vedení elektrické energie (nadzemní i podzemní) jsou graficky nově zpracovány podle aktuálních mapových podkladů ČEZ Distribuce a.s. středisko Opava, včetně přečíslování vedení a trafostanic. Bilance příkonu a transformačního výkonu Z energetického hlediska se pro období do roku cca 2025 uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace. Vzhledem k přítomnosti soustavy CZT, plošné plynofikaci města a všech městských částí, se bilančně uvažuje s rozšířením smíšeného elektrického vytápění pro cca 3 % bytů v rodinných domech a část objektů druhého bydlení. U bytů v BD se podle ČSN 33 2130 uvažuje se stupněm elektrizace A, u bytů v rodinných domech se vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací klimatizačních jednotek, uvažuje se stupněm elektrizace B. Předpokládané rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude okolo roku 2025 v Opavě následující: 16 000 bytů - stupeň elektrizace A (vaření plynem) 8 050 bytů - stupeň elektrizace B (vaření plynem + el. energií) 250 bytů - stupeň elektrizace C (vaření el.en.+ smíšené¨vytápění el. energií přímotopné a akumulační) Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky stanoveného k roku cca 2025. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové jednotky v městských částech (Opava-Město, Opava-Předměstí, Kateřinky a Kylešovice) v úrovni TR VN/NN stanoven na 1,1 kW/byt pro stupeň elektrizace A, pro stupeň elektrizace B na 1,65 kW/byt v městských částech, resp. 2,5 kW/byt ve venkovských částech. Pro plně elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje s měrným příkonem 10 kW/byt (stupeň elektrizace C). U objektů druhého bydlení (individuální rekreace) se uvažuje s příkonem 0,3 kW/objekt, pro cca 100 těchto objektů je uvažováno s elektrickým přitápěním s příkonem 1,5 kW/objekt. Podílové maximum bytů - Bmax k roku 2025: Bmax =16 000 x 1,1 + 3 770 x 1,65 + 4 280 x 2,5 + 250 x 1+1 610 x 0,3 + 100 x 1,5 = = 37 654 kW Z uvedené hodnoty připadá cca 2,1 MW na přírůstek příkonu pro nové byty a cca 4,5 MW pro zvýšení stupně elektrizace stávajících domácností. Podílové maximum vybavenosti (Vmax), včetně drobných podnikatelských aktivit, je stanoveno z měrného ukazatele vztaženého na bytovou jednotku - 1 kW/byt pro městskou část a 0,5 kW/byt pro ostatní městské části. Pro novou vybavenost a drobné podnikatelské aktivity se uvažuje s příkonem 9 MW. Podílové maximum vybavenosti - Vmax k roku 2025: Vmax = 19 770 x 1,0 + 4 530 x 0,5 + 9 000 = 31 035 kW Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově - komunální sféry, včetně drobných podnikatelských aktivit (k roku 2025). Při výpočtu transformačního výkonu
109
(PTR VN/NN) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim: PTR = (Bmax + Vmax) x 1.20 = 82 426 kVA Podílové maximum podnikatelské sféry (Pmax) – soudobé zatížení stávající podnikatelské sféry (odběratelé s vlastní trafostanicí, včetně Měnírny ČD) se podle výše instalovaného transformačního výkonu odhaduje na 42 MW. Při uvažovaném ročním růstu zatížení 2 % dosáhne zatížení pro stávající a nové podnikatelské sféry k roku 2025 60 MW. Transformační výkon pro tyto odběratele je nutno posuzovat individuálně podle charakteru odběru a stupně důležitosti. Podle uvedené bilance dosáhne celkové výpočtové zatížení v úrovni TR VVN/VN při koeficientu soudobosti mezi jednotlivými kategoriemi Ks = 0,85 odběru hodnoty cca 110 MW. Návrh řešení Podle Územně energetické koncepce Moravskoslezského kraje a Územní energetické koncepce města Opavy pro řešení zásobování elektrickou energií žádné konkrétní návrhy nevyplývají. Výroba elektrické energie Zvýšení účinnosti provozu tepelných zdrojů pro nové podnikatelské aktivity na velkých plochách v Komárově a Vávrovicích je možno podle charakteru odběru tepelné energie řešit výrobou elektrické. energie v plynových kogeneračních jednotkách s výkonem v řádu několika MW. Do roku cca 2025 lze očekávat také rozšíření zájmu o výrobu el. energie v malých fotovoltaických elektrárnách, pokud cena této energie bude dále výrazně dotována. Nadřazená soustava ZVN a VVN S výstavbou vedení nadřazené soustavy ZVN – 400 kV a VVN 220 kV se na území Opavy do roku 2025 neuvažuje. Podle požadavku a.s. ČEZ Distribuce a v souladu s návrhem zadání ÚP Opavy se pro zajištění potřebného příkonu navrhuje výstavba 2 nových transformační stanic (TS) 110/22 kV: TS 110/22 kV Opava - Sever a TS 110/22 kV Opava - Jih Obě nové TS se navrhují jako venkovní, jednosystémové s podélným dělením přípojnic odpojovači, kde izolačním mediem bude vzduch při atmosférickém tlaku a stáním pro 2 transformátory 110/22 kV. Napojení nových TS bude v obou případech provedeno dvojitým vedením 110 kV z rozvodny Hoštice. Napojení TS Opava - Sever bude provedeno novým vedením 2 x 110 kV se navrženým v souběhu se stávajícím vedení VVN 687 – 688, příp. pouze smyčkou ze stávajícího vedení 110 kV (bude upřesněno v návrhu ÚP), v případě napojení TS Opava - bude stávající vedení VN 268 – 269 na příhradových stožárech v úseku TS Hoštice – TS Opava- Jih rekonstruováno na 2 x 110 kV. Obě stanice budou vybaveny rozvodnami 22 kV se skříňovými rozvaděči a vypínači SF6. Návrh umístění nových TS 110/22 kV vychází z podkladu ČEZ Distribuce a.s.. Navržené řešení zajistí potřebný příkon pro město Opava daleko za časový horizont roku 2025. Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro řešené území v napěťové hladině 22 kV bude zajištěn ze stávajících nadzemních a podzemních vedení, které budou výkonově posíleny kabelovými vývody z nových TS 110/22 kV. 110
Z TS 110 /22 kV Opava - Sever je navrženo 8 kabelových vývodů v kabelovém kanálu směrem k ul. Pekařská (2 vývody pro VN 15, a 66 směr rozvodna Hoštice, 2 vývody pro VN 15 a 66 směr rozvodna Jaktař, 1 kabelový nový vývod do spínací stanice Krnovská a 3 kabelové vývody pro severní část města na VN 66 a 979) Z TS 110 /22 kV Opava - Jih je navrženo 8 kabelových vývodů ( 2 vývody pro stávající venkovní vedení VN 268 -269, 2 vývody na stávající venkovní vedení VN 266, 2 vývody na vedení VN 22 směr Vítkov a 2 vývody do stávající kabelové sítě 22 kV v Kylešovicích). V souvislosti s převedením VN 268 - 269 v úseku TS Hoštice – TS Opava - Jih na vyšší napěťovou hladinu je nutné zajistit přepojení stávajících DTS 1448, 1449, 1611, 1648 a 9239 z jiného vedení. V řadě případů nově navržené zástavby dojde k dotčení ochranného pásma nadzemního vedení VN – 22 kV. V případech kdy do navrhované zástavby zasahuje koncová část nadzemního vedení 22 kV, navrhuje se jeho zrušení a náhrada zemním kabelem. Rozsáhlejší přeložky nadzemních vedení 22 kV se navrhují v severní části území Kateřinek u Opavy na vedení VN 15 – 66 z důvodu uvolnění území pro novou výstavbu a ve východní části území Kylešovic na vedení VN 22 - 263 z důvodu uvolnění území pro těžbu štěrkopísku. Další přeložky nadzemních vedení se nenavrhují ani nevylučují. Podle ustanovení § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, případnou přeložku zařízení přenosové a distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo přeložku vyvolal. Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity v řešeném území bude do roku cca 2025 zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny cca 45 novými DTS navrženými v lokalitách s novou výstavbou. Vysoký počet navržených trafostanic je ovlivněn plošným rozsahem navrhované výstavby, který kapacitně značně převyšuje bilanční potřebu nových bytů. Umístění nových trafostanic je situováno do míst s navrhovanou výstavbou příp. do míst s předpokládaným výskytem nedostatku transformačního výkonu, s možností posunu podle místních podmínek v řádu desítek metrů. V lokalitách kde není řešena komunikační síť má umístění nových trafostanic a jejích napojení informativní charakter. Umístění nových trafostanice a tras kabelových přípojek v lokalitách nové zástavby bude upřesněno na základě zastavovacích studií jednotlivých lokalit a předběžném projednání s budoucím provozovatelem zařízení a.s. ČEZ Distribuce. Pro navržené plochy podnikatelských aktivit se vzhledem k možným variantám napojení (podle konkrétní výše příkonu a charakteru odběru) umístění nových trafostanic situačně nenavrhuje. Převážná část nových trafostanic (35 DTS) se navrhuje k napojení kabelovou smyčkou, příp. kabelovou přípojkou nebo kabelovým dopojením ze stávající sítě 22 kV. Trafostanice napojené kabelem se uvažují jako kompaktní, v provedení, které umožní jejich estetické začlenění vzhledem k okolní zástavbě. Ostatní trafostanice napojené nadzemní přípojkou budou navrženy jako venkovní, na jednoduchém betonovém sloupu. Jako technické řešení pro omezení vlivu ochranného pásma venkovního vedení 22 kV se při nových nadzemních vedení VN – 22 kV doporučuje použití závěsných kabelů příp. izolovaných vodičů. Podle nového energetického zákona je ochranné pásmo těchto vedení na 1m, příp. 2 m po obou stranách krajního kabelu.
111
Vliv na životní prostředí Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk DTS, elektromagnetické pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranná pásma (OP) vedení VN - 22 kV a VVN - 400 kV ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo nadzemního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany: u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m (15 m) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně: pro vodiče bez izolace 7 m (10 m) pro vodiče s izolací základní 2m pro závěsná kabelová vedení 1m Poznámka: Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před rokem 1995.
Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: 7 m od zařízení u stožárových DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení u zděných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 1 m od obestavění Při provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací, v těchto pásmech je nutno si vyžádat předchozí souhlas provozovatele těchto energetických zařízení.
4.9.2 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Výchozí stav Plynárenství v Opavě datuje svůj vznik k roku 1859, kdy byla uvedena do provozu tlaková plynárna, která vyráběla z uhlí generátorový plyn V r. 1955 vyrobila plynárna max. 6,155 mil m3 generátorového plynu a další vedlejší produkty – koks a dehet. Provozováno bylo 61 km plynovodní sítě. Skutečný rozvoj plynárenství ve městě nastal až v roce 1955, kdy byla Opava napojena na dálkovod svítiplynu Svinov – Opava. V r. 1957 byla opavská plynárna zrušena. Přechod na zemní plyn (ZP) byl ukončen v r. 1985. Záměna svítiplynu zemním plynem byla dalším kvalitativním skokem v plynárenství města. Zemní plyn svou vysokou výhřevností podstatně zvýšil kapacitní možnosti místní plynovodní sítě a umožnil tak další rozvoj plynofikace bez větších investičních nároků. Délka plynovodní sítě v této době dosahovala 112 km, počet odběratelů 18 463 a odebráno bylo 10,2 mil m3 zemního plynu. VTL plynovody a RS – vysokotlaké plynovody (VTL) s tlakem nad 40 barů nejsou na území města provozovány. Město Opava je v současné době napojeno na systém dálkových VTL plynovodů s tlakem do 40 barů včetně, přivádějících zemní plyn naftový z ostravské oblasti. Zdrojem zemního plynu je předávací stanice VTL/VTL Děhylov, ze které jsou pro severozápadní část Moravskoslezského kraje vyvedeny dva VTL plynovody: 112
DN 500, PN 40 Děhylov – Kozmice, na který navazuje plynovod DN 500/300, PN 40/25 Hlučín – Opava z r. 1963 jako severní větev (653 005) DN 500, PN 40 Děhylov – Poruba, na který navazuje plynovod DN 200, PN 40 Poruba – Opava z r. 1989 jako jižní větev (612 074) Ve východní části území města Opavy jsou oba plynovody vzájemně propojeny VTL plynovodem DN 300, PN 40 (652 068) z roku 1987, v trase Malé Hoštice – Kylešovice. V západní části města na území Vávrovic se oba plynovody spojují v jeden plynovod DN 300/250, PN 25 Opava – Brumovice – Krnov (653 006). Vzhledem k fyzické životnosti plynovodu Hlučín – Opava – Brumovice a nutnosti zvýšení jeho přenosové kapacity se projekčně připravuje rekonstrukce tohoto plynovodu, resp. pro zajištění plynulé dodávky zemního výstavba nového plynovodu DN 500, PN 40, s dílčími úpravami původní trasy. Vysokotlaké plynovody zásobují zemním plynem prostřednictvím regulačních stanic (RS) soustavu místních distribučních sítí STL (středotlaká plynovodní síť) a NTL (nízkotlaká plynovodní síť). Přehled regulačních stanic je uveden v následující tabulce: STL výstup NTL výstup 3 -1 [m h ] [m3h-1] RS Englišova (65 034 – VTL/STL/NTL) 2 000 2 000 RS Mezi Brahy (65 171 – VTL/STL) 10 000 _ RS Palhanec (65 120 – VTL/STL) 1 200 _ RS Pekařská (65 033 – VTL/STL/NTL) 3 000 2 000 RS Těšínská (65 131 – VTL/STL) 5 000 _ RS Vrchní (65 032 – VTL/STL/NTL) 3 000 2 000 Celkový výkon regulačních napojených ze sítě VTL a dodávající plyn do kombinované městské plynovodní sítě 30 200 m3h-1 , z toho do sítě STL 24 200 m3h-1 a do sítě NTL 6 000 m3h-1. Pro samostatné místní plynovodní sítě v řešeném území jsou provozovány další 3 regulační stanice: STL výstup NTL výstup 3 -1 [m h ] [m3h-1] RS Malé Hoštice (65 094 – VTL/NTL) RS Komárov u Opavy (65 010 – VTL/STL) RS Suché Lazce (65 136 – VTL/STL)
1 200 m3h-1 1 000 m3h-1 1 200 m3h-1
_ _ _
Pro odběratele napojené přímo z dálkovodu je provozováno dalších 12 RS (ZEMPRO Kateřinky, Opatherm – Hillova, Ingstav, Vávrovice ZD, OPAVIA, Nemocnice, Pekárny, ZZN, 2 x ZEMPRO Kylešovice, Obalovna Kylešovice, IVAX Komárov) s celkovým výkonem 21 100 m3h-1. Špičkový odběr zemního plynu v zimním období se odhaduje na 34 – 35 000 m3h-1, z toho odběr z místních sítí cca 20 500 m3h-1. Systém zásobování Opavy zemním plynem z VTL plynovodů zaručuje bezpečnou dodávku plynu i případě poruchy některého z plynovodů. Výkonu regulačních stanic pro dodávku plynu do místní plynovodní sítě je využito z cca 63 %.
113
Místní plynovodní sítě Městská plynovodní síť Městská plynovodní síť je kombinovaná, provozovaná ve dvou tlakových úrovních nízkotlak (do 2,1 kPa) a středotlak (do 0,3 Mpa). Celková délka městské plynovodní sítě je cca 170 km, z toho jako nízkotlak je provozováno cca 142 km sítě. Z celkové délky sítě je více než polovina ( 86 km) vybudována v letech 1991 – 2002, podíl plynovodní sítě vybudované do r. 1960 je pouze 3,3 %. Převažuje ocelová plynovodní síť s délkou 108 km. Na území města se středotlaká a nízkotlaká plynovodní síť vzájemně protkávají. Ze středotlaké sítě jsou kromě řady velkoodběratelů napojeny 4 regulační stanice STL/NTL s celkovým výkonem 8 700 m3h-1 (U dubového mlýna, U hřiště, Čapkova a Janská) a 4 síťové deregulace s výkonem 2 000 m3h-1 (ul. Krnovská, Kostelní, Mlýnská a J. Davida), které tlakově injektují nízkotlakou síť. Na městskou středotlakou síť zahrnující městské části Opava-Město, Opava-Předměstí, Kateřinky u Opavy a Kylešovice jsou napojeny také okolní městské části Jaktař, Vávrovice, Držkovice a Vlaštovičky. Podle údajů generelu plynofikace je na městské plynovodní síti evidováno cca 23 059 odběratelů zemního plynu, z toho 22 000 v kategorii obyvatelstvo. Celkový odběr plynu z městské plynovodní sítě dosáhl 46,4 mil. m3 ZP. Pro individuální vytápění bytů v BD a RD využívá zemní plyn cca 6 900 odběratelů v kategorii obyvatelstvo a řada dalších odběratelů v kategorii maloodběr, střední odběr a velkoodběr. Místní plynovodní síť Malé Hoštice Místní plynovodní síť je provozována jako nízkotlaká síť napojená na samostatnou regulační stanici VTL/STL. Celková délka sítě, provedená z ocelový trubek dosahuje 7,9 km, počet odběratelů 560, roční odběr cca 870 tis. m3 ZP. Místní plynovodní síť Komárov u Opavy Místní plynovodní síť v Komárově byla původně vybudována pro nízkotlaký provoz, v současné době je napojena z regulační stanice VTL/STL Komárov a vzhledem k použitému materiálu potrubí lPE provozována s tlakem do 0,1 MPa. Celková délka plynovodní sítě je 10,8 km, počet odběratelů 380, roční odběr cca 520 tis. m3 ZP. Místní plynovodní síť Suché Lazce Místní plynovodní síť je provozována jako středotlaká (do 0,3 Mpa) napojená přes regulační stanici VTL/STL Suché Lazce a zásobuje odběratele plynu v Suchých Lazcích a Podvihově. Plynovodní síť je provedena z materiálu lPE v délce 10,9 km, počet odběratelů 420, roční odběr cca 490 m3 ZP. Místní plynovodní síť Stěbořice - zásobuje plynem části Milostovice a Zlatníky Místní plynovodní síť je provozována jako středotlaká (do 0,3 Mpa), z materiálu lPE, napojená z regulační stanice VTL/STL Stěbořice (mimo řešené území) Na území Opavy zásobuje plynem části Milostovice a Zlatníky. Délka plynovodní sítě je cca 3,9 km, počet odběratelů 100. Pro další rozvoj plynárenství v Opavě byl zpracován Generel plynofikace města Opavy (SMPI Ostrava, 12/2002). Tento generel nezahrnuje plynofikovaná území městských částí Malé Hoštice, Komárov, Suché Lazce, Podvihov, Milostovice a Zlatníky. Trasy plynovodů VTL STL, NTL jsou graficky nově zpracovány podle aktuálních digitálních podkladů RWE – Severomoravské plynárny a.s.
114
Bilance potřeby zemního plynu Bilance potřeby plynu je sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin obyvatelstvo a ostatní odběr. Obyvatelstvo Na území města Opavy se bilančně uvažuje s využitím plynu pro 23 100 bytů, z toho 5 600 bytů pouze pro vaření, 4 800 bytů pro vaření a přípravu TUV a 12 700 bytů pro plnou plynofikaci (potřeba plynu pro vytápění dalších 9 200 bytů v BD je zahrnuta v kategorii Ostatní odběr). Dále se uvažuje s plynofikací 50 % objektů druhého bydlení. Roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny metodou specifických potřeb podle směrnice č. 17 Severomoravské plynárenské a.s. Ostrava. v kategorii nad 10 000 obyvatel (Opava-Město, Opava-Předměstí, Kateřinky u Opavy, Kylešovice, Jaktař, Vávrovice a Vlaštovičky a v kategorii do 2000 obyvatel (Malé Hoštice, Komárov, Suché Lazce, Podvihov, Milostovice a Zlatníky). Ostatní odběr V této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop 9200 bytů zásobovaných teplem z blokových a domovních plynových kotelen, vybavenosti a podnikatelských aktivit zařazených v kategorii maloodběr, střední odběr a velkoodběr z místní sítě. Odběry v této kategorii jsou převzaty ze zpracovaného generelu. Pro blíže nespecifikované odběry se uvažuje s rezervou 1 500 m3 h-1, resp. 3000 tis.m3 rok-1. Bilance potřeby zemního plynu k roku 2025 Měrná potřeba plynu Druh odběru Obyvatelstvo – byty BD – (pouze vaření) – 5 600 bytů Obyvatelstvo – byty BD – (vaření + TUV) – 4 800 bytů Obyvatelstvo – byty (vaření, otop, TUV v kategorii nad 10 000 obyvatel) BD+RD – 10 650 bytů (vaření, otop, TUV v kategorii do 2 000 obyvatel) RD – 2050 bytů Druhé bydlení 800 objektů Ostatní odběr (podle generelu)
[m3 h-1 ]
[m3 rok-1 ]
Potřeba plynu [m3 h-1]
[tis. m3rok-1]
0,15
100
840
560
0,30
600
1 440
2 880
0,45
3 000
4 790
31 950
1,20
3 000
2 460
6 150
0,25
1 000
200
800
28 600
48 000
1500
3 200
39 830
93 540
Rezerva Odběr z místní sítě Celkem
Velkoodběratelé plynu kteří jsou napojeni přímo z VTL plynovodu přes vlastní RS se do bilance potřeby plynu nezahrnují. Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že k roku 2025 je pro město Opavu nutno z místních sítí zajistit cca 94 mil.m3 zemního plynu, při koef. současnosti všech odběrů Ks= 0,9 dosáhne zimní hodinové maximum hodnoty cca 36 000 m3h-1.
115
Rozdělení špičkové potřeby plynu pro jednotlivé místní sítě bude následující: Městská plynovodní síť – 33 050 m3h-1 (NTL + STL) Malé Hoštice – 1 100 m3h-1 (NTL) Komárov – 850 m3h-1 (STL) Suché Lazce, Podvihov – 750 m3h-1 (STL) Milostovice, Zlatníky – 250 m3h-1 (STL) Nižší hodnota špičkové potřeby plynu proti Generelu plynofikace města Opavy je dána především rozdílem v počtu plynofikovaných bytů v rodinných domech. Podle generelu plynofikace se uvažuje s plynofikací 13 496 bytů v rodinných domech do r. 2017 (generel nezahrnuje městské části Malé Hoštice, Komárov, Suché Lazce, Podvihov, Milostovice a Zlatníky), zatímco návrh ÚP uvažuje pouze s 8 300 byty v rodinných domech do r. 2025 na celém území města.
Návrh řešení VTL plynovody a RS V souladu s nadřazenou dokumentací - návrhem ZÚR MSK se respektuje návrh rekonstrukce VTL plynovodu DN 300 Hlučín - Opava – Brumovice na DN 500, PN 40. Pro zajištění plynulé dodávky zemního plynu bude v celé délce provedena výstavba nového VTL plynovodu s následným odpojením stávajícího plynovodu. Trasa nového plynovodu je vedena převážně v souběhu se stávajícím plynovodem s dílčími odklony od této trasy v případech kolize s návrhem komunikace I/11 – severní obchvat, kolize se stanoveným dobývacím prostorem Palhanec a vymístěním plynovodu z areálu zemědělské výroby. Součástí stavby je také napojení odboček ke stávajícím regulačním stanicím RS Zempro, Vrchní, Opatherm, Pekařská, Ingstav, Palhanec, ZD Vávrovice a Opavia a propojení se stávajícím plynovodem DN 200 na území Vávrovic. Trasa nového plynovodu, včetně navržených propojek je převzata z DÚŘ III. stavba: VTL plynovod DN 500 M. Hoštice – Vávrovice ( IGEA, s.r.o. Ostrava). Kapacita stávajících regulačních stanic napojených na systém VTL bude během následujících let upravována s ohledem na růst špičkové potřeby plynu připojováním nových odběratelů. Rozhodující podíl na dodávce plynu do městské plynovodní sítě převezmou regulační stanice VTL/STL Mezi Brahy s výkonem 10 000 m3h-1 a regulační stanice VTL/STL Pekařská, se stejným výkonem. U stávající RS Pekařská bude zachována regulace STL/NTL. Vzhledem k omezení ploch pro novou rodinnou zástavbu v severní části města, se přemístění RS Pekařská severně od přeložky komunikace I/11 (podle Generelu plynofikace města Opavy) do r. 2025 nenavrhuje. Ke zrušení se navrhuje VTL přípojka pro RS VTL/STL/NTL Vrchní a zachovává se regulace STL/NTL. Odpojením RS Vrchní ze systému VTL dojde k uvolnění prostoru blokovaného pásmem pro plánovanou zástavbu podnikatelských aktivit v severní části města. Dále se v této oblasti navrhuje zrušení regulační stanice Ingstav a přepojení odběru na středotlakou plynovodní síť a zvýšení výkonu na středotlakém výstupu z RS Englišova a Palhanec na 5 000 m3h-1. Pro zajištění dodávky plynu pro nové podnikatelské aktivity na velkých plochách v Komárově a Vávrovicích se po upřesnění požadavků na špičkovou potřebu plynu a charakter odběru plynu (jeden nebo více odběratelů) nevylučuje možnost napojení přímo ze systému VTL.
116
Místní plynovodní síť Ve městě je vybudována kombinovaná, středotlaká a nízkotlaká plynovodní síť s dostatečnou rezervou pro připojování nových odběratelů v kategorii domácnosti a maloodběr. Další rozvoj plynofikace v jednotlivých k. ú. (mimo Malé Hoštice) je orientován především na dodávku plynu ze středotlaké plynovodní sítě. Středotlaký rozvod plynu je velmi pružný a dovoluje při zachování navržených dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním vytížení. Územní plán Opavy v souladu s generelem plynofikace předpokládá postupný přechod městské plynovodní sítě do tlakové hladiny 0,3 MPa. Nízkotlaká plynovodní síť bude po dosažení své fyzické životnosti postupně nahrazována středotlakými plynovody a přepojována na středotlak podle potřeb provozovatele a rozvoje města. Nové plynovody navazující na nízkotlakou plynovodní síť budou provedeny s parametry pro středotlak. S provozem nízkotlaké plynovodní sítě v Malých Hošticích vybudované v polovině 90. let se uvažuje s tím, že ke k roku 2025 se předpokládá zvýšení provozního tlaku na 0,1 MPa. Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v zastavitelných plochách se doporučuje sdružovat do společné trasy v šířce 120 -150 cm od hranice oplocení. Vliv na životní prostředí Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat bezpečnostní (BP) a ochranné pásmo (OP) VTL plynovodů a ochranné pásmo STL plynovodů ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jeho změny ve smyslu zákona č. 158/2009 Sb., (energetický zákon). Bezpečnostním a ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu: - pro plynovody vybudované do r. 2009 vysokotlaké plynovody (VTL) do DN 100 do DN 250 nad DN 250
BP
OP
15 m 20 m 40 m
4m 4m 4m
- pro plynovody vybudované po r. 2009 vysokotlaké plynovody (VTL) do tlaku 40 barů včetně do DN 100 včetně 10 m nad DN 100 do DN 300 včetně 20 m nad DN 300 do DN 500 včetně 30 m - pro středotlaké a nízkotlaké plynovody
4m 4m 4m 1m
- bezpečnostní pásmo vysokotlaké regulační stanice plynu s tlakem do 40 barů včetně: 10 m od hranice oplocení Při nové výstavbě dojde v řadě lokalit k dotčení bezpečnostního pásma VTL plynovodu. Pro provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací v tomto pásmu je nutno vyžádat předchozí písemný souhlas provozovatele tohoto energetického zařízení RWE – Severomoravská plynárenská a.s. (VTL s tlakem do 40 barů včetně a STL plynovody).
117
4.9.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Současný stav Město Opava se rozkládá v opavské rovině, při soutoku řek Opavy a Moravice, podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot, v oblasti s výpočtovou teplotou tex = -15 oC. Pro tem = 13o C (tem – střední denní venkovní teplota pro začátek a konec otopného období) je střední venkovní teplota za otopné období tes = 3,9o C, počet dnů otopného období je d = 229. Průměrná měsíční venkovní teplota v nejchladnějším měsíci lednu je – 2,2o C. Převážná část obytného území se rozkládá v nadmořské výšce kolem 250 – 270 m. Převládající směr větrů je západní. Podle způsobu vytápění je možno město Opavu rozdělit na oblasti s centralizovaným zásobováním teplem (CZT) a decentralizovaným zásobováním teplem z blokových a domovních kotelen, včetně individuálních zdrojů v rodinných domech. Centralizované zásobování teplem Centralizované zásobování teplem je v Opavě zastoupeno jednou horkovodní a jednou parní, středotlakou soustavou, které jsou vzájemně zcela nezávislé. Tyto soustavy jsou majetkem města Opava, provozovatelem soustav je společnost Opatherm a.s. Zdrojem tepla pro horkovodní soustavu CZT (150/70 oC) je výtopna Hillova, osazená 4 horkovodními kotli s celkovým výkonem 22,7 MW a 2 kogeneračními jednotkami s elektrickým výkonem 4,028 MWe a tepelným výkonem 4,336 MWt. Výroba elektrické tepelné energie je zajišťována spalováním zemního plynu, který je dodáván z VTL systému přes samostatnou regulační stanici VTL/STL s výkonem 4 000 m3 h-1. Z uvedeného zdroje je prostřednictvím 12 výměníkových stanic (VS1 – 7 a VS J, K, L C a E) zásobováno teplem a teplou užitkovou vodou 4 435 bytů včetně vybavenosti na sídlišti Kateřinky – západ. Využití zdroje při špičkovém odběru je cca 75 – 80%. Zdrojem tepla pro parní soustavu CZT (0,8 Mpa, 240 oC) je výtopna Olomoucká, osazená 4 parními kotli s celkovým výkonem 23,6 MW. Výroba tepelná energie je zajišťována spalováním zemního plynu, který je dodáván z VTL systému přes samostatnou regulační stanici VTL/STL s výkonem 4 500 m3 h-1. Z tohoto zdroje je prostřednictvím 3 parních předávacích stanic (PS1 - 3) zásobováno teplem a teplou užitkovou vodou 1 084 bytů a cca 65 000 m2 občanské vybavenosti na sídlišti ohraničeném ul. Olomoucká, Purkyňova a Englišova. K významným odběratelům tepla z této výtopny patří zdravotnická zařízení u ul. Olomoucké (nemocnice a psychiatrická léčebna). Nemocnice je vytápěna z vlastního parního rozvodu přes parní předávací stanice v jednotlivých pavilonech. Psychiatrická léčebna je vytápěna z parní předávací stanice umístěné přímo ve výtopně. Využití zdroje při špičkovém odběru se pohybuje kolem 95 %. V této soustavě CZT se připravuje přechod z parního systému na horkovodní spolu s vybudováním domovních předávacích stanic na sídlišti Olomoucká. Trasy primární horkovodní a parní sítě, včetně předávacích stanic jsou graficky nově zpracovány podle digitálního podkladu provozovatele Opatherm a.s. Decentralizované zásobování teplem Decentralizované zásobování teplem je zastoupeno domovními a blokovými kotelnami pro bytově - komunální sféru, samostatnými kotelnami průmyslových podniků a podnikatelských aktivit a lokálním vytápění RD a BD. Společnost Opatherm provozuje na území města 52 blokových a domovních kotelen s celkovým výkonem 46,2 MW, které zásobují teplem a teplou užitkovou vodou 4 489 bytů a část občanské vybavenosti. K významnějším z těchto zdrojů patří teplovodní kotelny K1, K2 a K3 na sídlišti Opava - Kylešovice. Kotelna K3 prošla v roce 2003 rozsáhlou 118
modernizací, instalovány byly 2 teplovodní kotle pro fluidní spalování hnědouhelného hruboprachu o výkonu 2 a 2,4 MW. Tato kotelna zajišťuje základní dodávku tepla pro všechny 3 oblasti Kylešovic, plynové kotelny K1 a K2 slouží pouze jako špičkové zdroje a jako záloha v mimořádných případech. Modernizována byla také teplovodní soustava, na které bylo vybudováno 32 domovních předávacích stanic. Stavební bytová družstva Rozvoj a Stavbař provozují na území města 12 domovních kotelen s celkovým výkonem 3,37 MW, které zásobují teplem a TUV cca 350 bytů Z hlediska znečišťování ovzduší pevnými a plynnými emisemi jsou významné průmyslové a komunální zdroje tepla s výkonem nad 5 MW zařazené v registru REZZO 1. Přehled těchto zdrojů: Název zdroje výkon [MW] palivo Cukrovar Vávrovice a.s. 66,6 ČU IVAX Komárov a.s. 41,8 + 17,9 ZP + LTO Ostroj Opava a.s.l 23,0 ZP Bivoj Aktiv a.s. 12,2 LTO Model Obaly a.s. 8,8 + 5,1 ZP + LTO Nowaco 7,9 ZP 7,7 ZP Danone Čokoládovny TSO s.r.o.- Lázně 7,2 ZP STS Přemyslovců 6,6 HU Pivovar Zlatovar 5,2 ZP (ZP – zemní plyn, LTO – lehké topné oleje, ČU – černé uhlí, HU – hnědé uhlí)
Celkově je v Opavě provozováno 299 tepelných zdrojů s celkovým výkonem 459MW, z toho: 12 zdrojů s výkonem nad 5 MW a celkovým výkonem 260,6 MW 53 zdrojů s výkonem 1 – 5 MW a celkovým výkonem 105,3 MW 234 zdrojů s výkonem 0,1 – 1 MW a celkovým výkonem 93,1 MW Z celkového výkonu tepelných zdrojů připadá 184 MW pro bytově - komunální sféru a 275 MW pro podnikatelskou sféru včetně zemědělství. Podíl jednotlivých druhů paliv na instalovaném výkonu tepelných zdrojů je následující: zemní plyn (ZP) 68,9 % tj, 317,8 MW černé uhlí (ČU) 14,6 % tj. 66,6 MW lehký topný olej (LTO) 7,8 % tj. 35,5 MW hnědé uhlí (HU) 5,6 % tj. 25,6 MW koks 2,7 % tj. 12,1 MW dřevo 0,4 % tj. 1,4 MW Vzhledem k tomu, že celé území města Opavy je plynofikováno, převažuje v individuálních zdrojích pro byty v rodinných domech a ostatní byty v BD využití zemního plynu jako paliva. Pro individuální vytápění bytů v BD a RD využívá zemní plyn cca 5 900 odběratelů. Počet odběratelů elektrické energie pro otop nabyl zjištěn.
119
Bilance potřeby tepla Bilance potřeby tepla vychází ze stanovení potřeb tepla jednotlivých odběratelských skupin - bytového fondu, občanské vybavenosti a podnikatelských aktivit. Bytový fond Podle ČSN 73 0540 se uvažuje s potřebou tepla pro měrný byt (200 m3o.p.) ve výši 4.5 kW/byt, resp. 40 GJ/rok (včetně přípravy TUV). Pro skutečný byt, který je v průměru o 20 % větší než byt měrný, bude potřebný tepelný příkon 5,4 kW/byt, resp. 52 GJ/rok. Uvedené hodnoty respektují požadavek na zlepšení tepelně izolačních vlastností stavebních konstrukcí. U bytů, které těmto požadavkům nevyhovují, je nutné minimalizovat spotřebu topné energie dodatečným zateplením objektů. Pro hromadnou bytovou zástavbu v Opavě je potřeba tepla k roku 2025: pro 12 000 bytů : QBD = 12 000 x 5,4 = 64 800 kW, resp. 624 TJ/rok z toho 3.2 MW pro novou výstavbu Pro byty v rodinných domech se uvažuje s tepelným příkonem 7,5 kW/byt při roční spotřebě 70 GJ. pro 8 300 bytů : QRD = 8300 x 7,5 = 62 250 kW, resp. 581 TJ/rok z toho 1,7 MW pro novou výstavbu Občanská vybavenost Potřeba tepla pro základní a vyšší vybavenost na území Opavy je bilancována podle ukazatele měrného obestavěného prostoru na byt, který pro města podobné velikosti činí 150 m3 o.p./byt při 25 W/m3o.p. (tj. 3,75 kW/byt, z toho 1,4 kW/byt připadá na základní vybavenost). Roční spotřeba tepla vybavenosti vychází z průměrného využití maxima 1900 h/r. Celková potřeba tepla vybavenosti bude k roku 2025: QV = 24 300 x 3,75 = 91 125 kW, resp. 625 TJ/rok z toho cca 6 MW pro novou výstavbu Podnikatelské aktivity Stávající potřeba tepla této sféry je orientačně stanovena jako 70% podíl z instalovaného výkonu tepelných zdrojů na cca 190 MW. Pro nové podnikatelské aktivity se tato hodnota zvyšuje o 15 MW na celkových 205 MW. Z celkové potřeby tepla pro řešené území – 425 MW je pro bytově - komunální sféru zajistit cca 220 MW. Přírůstek potřeby tepla pro bytově - komunální sféru činí k roku 2025 cca 25 MW. Návrh řešení Z Politiky územního rozvoje ČR i z Územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje vyplývá obecný požadavek na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě tepelné energie. Splnění požadavku předpokládá všestrannou podporu využití obnovitelných zdrojů ve formě: - biomasy – odpadní a palivové dřevo, obilní řepková sláma, rychlerostoucí dřeviny a energetické plodiny, komunální odpad a spalitelný odpad z průmyslové výroby, bioplyn, biooleje; - sluneční energie – individuální využití především pro ohřev vody a výrobu el. energie - geotermální energie – individuální využití prostřednictvím tepelných čerpadel
120
Z obnovitelných zdrojů energie lze pro místní energetické hospodářství v širším měřítku uvažovat s využitím biomasy. Využití biomasy jako levné energetické suroviny je ale podmíněno trvalým, nepříliš vzdáleným zdrojem této suroviny a potřebou poměrně velkých skladovacích prostor. Z uvedených důvodů nelze využití biomasy jako energetické suroviny specifikovat na konkrétní tepelné zdroje. Centralizované zásobování teplem V ustálených hospodářských podmínkách se z ekonomického i ekologického hlediska jeví jako nejúčelnější dodávka tepla v horké vodě do centralizované soustavy na základě kombinované výroby elektřiny a tepla. Za prioritní z hlediska ekonomie provozu soustavy CZT a ochrany životního prostředí města je nutno považovat udržení dodávek tepla z CZT pro stávající odběratele a jejich případné rozšíření pro novou hromadnou bytovou zástavbu a vybavenost v okolí výtopen Hillova a Olomoucká s maximálním využitím výkonu těchto zdrojů. Odpojování stávajících odběratelů ze soustavy CZT na území města se proto zásadně nedoporučuje. V případě výtopny Olomoucká se navrhuje rekonstrukce stávajícího primárního parního rozvodu na horkovodní. Decentralizované zásobování teplem Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu mimo ekonomický dosah CZT, s individuálním vytápěním RD, objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro některé objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit zůstane zachován. V palivo - energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu. Tuhá paliva, biomasa a elektrická energie budou plnit funkci doplňkového topného media. V případě využití tuhých paliv (hnědé uhlí) uvažovat pouze s fluidním spalováním a filtrací spalin. Bilančně se uvažuje s rozšířením využití zemního plynu pro vytápění u cca 95 % bytů v bytových a rodinných domech, tj. 23 100 bytů, z toho 9200 bytů prostřednictvím výtopen, blokových a domovních kotelen. Dále se uvažuje s plynofikací 50 % objektů druhého bydlení. Z hlediska hospodaření s ušlechtilými palivy a předpokládaném růstu jejich cen se pro stavby rodinných a bytových domů doporučuje nízkoenergetické provedení obvodového pláště, střechy a oken tak, aby měrná roční spotřeba tepelné energie na vytápění nepřekročila 50 kWh/m2 podlahové plochy. Pro byty v nově navržené hromadné bytové zástavbě mimo dosah CZT se doporučuje vytápění a přípravu TUV řešit budováním samostatných domovních plynových teplovodních kotelen, kde každý byt bude samostatnou a nezávislou jednotkou s integrovaným zásobníkem tepla jako zdrojem vytápění a TUV. Výhodou tohoto řešení je dvoutrubkový rozvod, dimenzovaný pouze na tepelné ztráty vnějším pláštěm budovy. Pro objekty občanského vybavení a zařízení drobné výroby mimo dosah CZT se zásobování navrhuje ze samostatných plynových kotelen. K instalaci kaskády kotlů postačí malé místo ve sklepním nebo půdním prostoru, případně na střeše budovy bez potřeby komínového tělesa. V případě, že se patra nebo jiné části objektů vybavenosti budou pronajímat různým nájemníkům, je zvlášť výhodné budovat pro tyto části samostatné vytápěcí systémy, které ušetří energii zkrácením transportu tepla a výběrovým přídělem tepelné potřeby při jednoduchém vyúčtování. Rovněž v případě integrovaných domů (bydlení + vybavenost) se vytápění doporučuje řešit samostatně pro jednotlivé byty a samostatně pro vybavenost. Pro nové podnikatelské aktivity na velkých plochách v Komárově a Vávrovicích se po upřesnění požadavků na potřebu tepla a elektrické energie doporučuje výstavba energocenter s plynovými kogeneračními jednotkami.
121
Využití elektrické energie pro vytápění bude během následujících let ovlivněno cenou elektrické energie a ostatních paliv, přičemž lze předpokládat progresivnější růst ceny elektrické energie jako ekologicky nejčistšího energetického media. Lokality pro elektrické vytápění se nevymezují, v případě zvýšeného zájmu o elektrické vytápění v určité lokalitě budou pro jeho zavedení vytvořeny technické podmínky. Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro cca 3 % bytů v rodinných domech, tj. 250 bytů, včetně části objektů druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného (hybridního) elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a tepelných čerpadel pro využití geotermální energie. Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat s rozšířením pasivního i aktivního využití solární energie, jejíž přeměna na tepelnou energii, příp. elektrickou energii v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích je z hlediska životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie. V ČR ročně dopadá kolmo na 1 m² cca 1100 kWh solární energie. Pro vytápění části rodinných domů a objektů druhého bydlení se dále doporučuje využití dřevní hmoty ekologicky spalované v teplovodních kotlích tzv. pyrolytickou destilací. Vliv na životní prostředí Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově - komunálním hospodářství a průmyslu způsobuje zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými důsledky dlouhodobého působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění. Vysokým podílem využití plynu v tepelných zdrojích spolu s plynofikací všech městských částí dochází k pozitivním změnám v palivo - energetické bilanci, které zlepšují kvalitu životního prostředí a příznivě ovlivní ekologické vztahy v území. V této souvislosti upozorňujeme na platnost nového zákona o ochraně ovzduší (Sb. zákonů č. 86/2002), který kromě jiného umožňuje nařízením obce zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečištění a stanovit podmínky pro spalování nebo jiný způsob likvidace suchých rostlinných materiálů. (§ 50, odst. g) a h)). Pro zajištění spolehlivého provozu, ochraně života, zdraví a majetku je nutno v řešeném území respektovat ochranná pásma (OP) pro výrobu a rozvod tepelné energie včetně stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky stanovená podle § 87, zák.č. 458/2000 Sb., resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). tepelné rozvody předávací stanice
ochranné pásmo 2,5 m na obě strany od okraje zařízení ochranné pásmo 2,5 m od půdorysu zařízení
122
4.10 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE Územním plánem Opavy je stanovena celková koncepce elektronických komunikací, která bude dále rozvíjena a upřesňována podrobnější dokumentací. Sítí elektronických komunikací se rozumí přenosové systémy, spojovací a směrovací zařízení umožňující přenos signálů a dat (přenos digitálních informací, signálů pro systémy kabelové televize, internetové propojení a připojení, elektronická pošta, hlasové – telefonní služby apod.) po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky. Výchozí stav Podle jednotné telekomunikační pevné sítě provozované a.s. Telefónica O2 Czech Republic, správní území Statutárního města Opava telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu 7 digitálních telefonních ústředen (RSU) Opava, Liptovská, Fugnerova, Kateřinky, Komárov, a Malé Hoštice jako součást telefonního obvodu (TO - 55) Moravskoslezský kraj. Tyto ústředny, jako základní prvek telekomunikační sítě, jsou napojeny na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Opava. Telefonní účastníci ve správním území města jsou napojeni na digitální ústředny prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS). Účastnická přístupová síť ve městě je řešena především úložnými kabely, které jsou v blízkosti ústředen vedeny v kabelovodech. V ostatních městských částech jsou účastnické přípojné sítě po rekonstrukci, provedeny úložnými kabely v kombinaci s nadzemním vedením podle místních podmínek. Převážná část účastnické přístupové sítě ve městě a městských částech má vyhovující parametry, včetně rezervy pro další zákaznická napojení. Propojením HOST Opava na vyšší síťovou úroveň (tranzitní a mezinárodní ústředny) je zajištěn styk se 14 TO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy. Prostřednictvím a.s. Telefónica O2 Czech Republic s nejširší nabídkou telekomunikačních služeb a cca 14 dalších operátorů na pevné a bezdrátové síti je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je přenos dat, šíření internetu a televizních programů. Dostupné jsou rovněž všechny služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – O2, T – Mobile a Vodafone. Správním územím města prochází optické kabely dálkové přenosové komunikační sítě a.s. Telefónica O2 Czech Republic a a.s.. České radiokomunikace. Trasy kabelů dálkové optické sítě jsou graficky zpracovány podle digitálních podkladů jejich provozovatelů. Pokrytí území televizním signálem – řešené území je pokryto pozemním digitálním signálem (DVB –T) z televizních vysílačů Ostrava – Hošťálkovice a Jeseník – Praděd programy multiplexu 1, 2 a 3. Řada dalších českých i zahraničních televizních programů, je dále šířena prostřednictvím satelitního vysílání (DVB – S) a prostřednictvím některých operátorů na pevné a mobilní síti. Pokrytí území rozhlasovým signálem – řešené území je v pásmu AM – SV a DV pokryto rozhlasovým signálem z vysílačů Ostrava – Svinov (SV), Prostějov – Dobrochov (SV) a Uherské Hradiště -Topolná (DV). Dále je území pokryto rozhlasovým signálem v pásmu FM – VKV z vysílačů Ostrava - Hošťálkovice a Jeseník – Praděd. Dále je možno zachytit signál rozhlasového vysílače Ostrava Dobroslavice (Rádio Čas- 92,8 MHz a Rádio Hey Ostrava – 97,7 MHz).
123
Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určeny pro přenos televizní a rozhlasové modulace a přenos telefonních hovorů. Pro zajištění provozu těchto spojů je nutné zajistit přímou viditelnost sousedních stanic. Nad správním územím města Opavy prochází řada tras radioreléových spojů provozovaných a.s. České radiokomunikace a Telefónica O2. V případě Ministerstva vnitra Opava je část tohoto spoje chráněna ochranným pásmem. Návrhem převážně nízkopodlažní zástavby se nepředpokládá dotčení tras radioreléových spojů. V případě výškové stavby v blízkosti trasy radioreléového spoje sdělí údaje o nadmořské výšce spodní hranice spoje České radiokomunikace a.s. Praha. Trasy dálkové přenosové optické sítě a radioreléových spojů nad územím města jsou zřejmé z grafické části dokumentace – výkresu A.5 Hlavní výkres - koncepce technické infrastruktury – energetiky a elektronických komunikací. Mobilní telefonní síť - ve správním území města Opavy jsou dostupné všechny služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – T-Mobile, Telefónica O2 a Vodafone. Na území města je provozováno 49 základnových stanic operátorů mobilních sítí (BTS), zajišťujících provoz mobilních sítí. (Telefónica O2 - 20 stanic, T – Mobile - 13 stanic a Vodafone - 16 stanic. Tyto stanice jsou umístěny především na výškových budovách, komínech, silech, vodojemech, příhradových stožárech a betonových tubusech. V případě výstavby nových BTS se doporučuje jejich sdružení na společném stožáru s vyhovujícími technickými parametry pro všechny operátory. Pozn.: RSU – Remote Subscriber Unit (vzdálený účastnický blok) BTS – Base Transceiver Station (základnová převodní stanice)
Návrh řešení Předpokládá se, že okolo roku 2025 bude hustota telefonních stanic v území odpovídat 100 % telefonizovaných bytů s 30% rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru, s požadavkem na připojení cca 32 000 telefonních účastníků. Tento údaj může být v následujících létech zásadně ovlivněn vývojem cenových tarifů na pevných linkách a v mobilních sítích. Podmínky pro rozvoj komunikačního provozu budou řešeny výběrem z aktuální nabídky operátorů na pevné, bezdrátové a mobilní síti. Vzhledem k malé intenzitě nové zástavby v jednotlivých městských částech se nové digitální telefonní ústředny nenavrhují. Na pevné síti budou podmínky pro rozvoj telekomunikačního provozu řešeny postupným rozšiřováním kapacity stávajících digitálních účastnických bloků (RSU - Remote Subscriber Unit) a řídící ústředny (HOST Opava) na kapacitu odpovídající pokrytí potřeb v rámci jejich atrakčních obvodů, bez nároku na nové plochy. Konečnou kapacitu hostitelské ústředny je nutno posoudit v rámci potřeb TO Opava. Rozšiřovat se bude také počet telefonních účastníků mobilní telefonní sítě, která je významným konkurentem pevné sítě. V případě výstavby nových základnových stanic operátorů mobilní sítě se doporučuje tato zařízení sdružovat na společné stožáry příp. výškové budovy. Další rozvoj pevné sítě bude zaměřen především na proces zkvalitňování služeb, zejména přístupu k INTERNETU jako zdroji informací, podobně jako budování veřejných datových sítí s otevřeným přístupem. K zajištění ochrany elektronických komunikací je nutno respektovat ochranné pásmo všech podzemních komunikačních vedení - 1,5 m po stranách krajního vedení, ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích. 124
4.11 UKLÁDÁNÍ A ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADŮ Jedním ze základních dokumentů, ale i nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství České republiky (POH ČR), na který navazuje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (POH MSK), který byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č.25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Statutární město Opava má zpracován Plán odpadového hospodářství Statutárního města Opavy na období 2006 -2010 (zpracovatel FITE a.s.). Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají ze zákona původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. Jeho základní cíle byly definovány takto: a) Popsat a definovat podmínky kladené strategickými požadavky EU, ČR, Moravskoslezského kraje a Statutárního města Opavy v oblasti odpadového hospodářství a oblastech dotčených. b) Analyzovat současný stav nakládání s odpady na území města, včetně stavu řízení odpadového hospodářství, dodržování platné legislativy apod. c) Na základě analýzy stávajícího stavu navrhnout takový systém nakládání s odpady na území města, který bude respektovat a plnit všechny požadavky dané povinnostmi původce odpadů. Navržený systém musí kontinuálně navazovat na stávající systém odpadového hospodářství ve městě a musí být ekonomicky a sociálně únosný pro obyvatelstvo. Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí Technické služby Opava s.r.o., které provádějí komplexní službu zahrnující svoz komunálního odpadu včetně separovaných složek, provoz třídící linky, provoz 3 sběrných dvorů. Ve městě je provozována jedna třídící linka, provozovatelem třídící linky jsou Technické služby Opava s.r.o.. Současná kapacita třídící linky je 1 200 tun odpadu. Linku je možno provozovat ve 3 směnném provozu. V současné době je linka provozována v jednosměnném provozu, čímž vzniká prostor pro další rozšíření při předpokládaném navýšení separace. V Opavě je provozováno zařízení na předúpravu odpadů - chráněná dílna Charita Opava, zařízení k využití stavebního odpadu ROSIS s.r.o Opava a dekontaminační plocha Rašelina BIO s.r.o. Opava. Tři sběrná místa odpadů pro odkládání nebezpečných, velkoobjemových, dřevních odpadů a odpadů ze zeleně jsou lokalizována: - na ulici Hálkova v prostoru bývalé kotelny, k. ú. Kateřinky u Opavy, - na Bílovecké ulici za železničním nadjezdem, k. ú. Kylešovice (zde existují úvahy o přesunu sběrného dvora v rámci Kylešovic, protože stávající kapacita a funkce není vyhovující, v současnosti probíhá zjišťovací řízení), - na ulici Přemyslovců vedle domu č. p. 18, k. ú. Jaktař. Ve svozovém regionu města Opavy existuje dostatečná volná skládková kapacita bez nutnosti hledání nových kapacit – nových ploch v území. Skládka komunálního odpadu (KO) v Holasovicích byla projektována na 882 000 t, volná kapacita je zatím 620 000 t, a s ukončením provozu se počítá v roce 2020. Projektovaná kapacita skládky nebezpečného
125
odpadu v Chlebičově je 830 000 t, volná kapacita cca 600 000 t, a s naplněním skládky se počítá v roce 2035. Kapacita skládky nebezpečných odpadů v Horním Benešově je cca 470 000 t, s možností rozšíření až na plánovaných 2 327 000 t. V Opavě je 9 provozovatelů sběrných surovin a výkupen a vykupovány jsou především barevné kovy, železo, papír, omezeně plasty. Pro území města platí Obecně závazná vyhláška o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu včetně systému nakládání se stavebním odpadem na území Statutárního města Opavy, která je postupně aktualizována. Sběr smíšeného komunálního odpadu (SKO) se provádí prostřednictvím nádob o objemu 110 l a 120 l, v „sídlištní“ zástavbě jsou instalovány kontejnery o objemu 1100 l. V rámci zkvalitňování systému nakládání s komunálním odpadem byl v roce 2005 zahájen mobilní pytlový sběr tříděných odpadů v zástavbě rodinných a částečně i činžovních domů. V řešeném území a okolí města (Branka u Opavy, Velká polom) se nachází několik kompostáren s jednoduchou kompostovací technologií překopávání základkových vrstev, které produkují pouze komposty, na které je v současnosti problematický odbyt. Dle „Studie výstavby kompostárny ve městě Opavě“ je celková produkce kompostovatelného odpadu z údržby zeleně na území města Opavy cca 5 000 t. Z tohoto množství zabezpečují cca 4 400 t Technické služby Opava s.r.o. Zbytek produkují firmy spolupodílející se na údržbě zeleně ve městě. Záměr výstavby závodu na zpracování biologicky rozložitelného odpadu byl situován v k. ú. Vávrovice, v ploše vymezené Územním plánem Opavy jako plocha výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL). V současnosti je využitelnost této plochy těžko předvídatelná, ve vazbě na realizaci lokalizace krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů (KIC). Společnost KIC Odpady, a.s. byla založena usnesením zastupitelstva kraje č. 25/2211 ze dne 25. 9. 2008. Od roku 2010 jsou akcionáři společnosti: Moravskoslezský kraj, města Ostrava, Karviná, Havířov, Opava, Frýdek-Místek a Horní Suchá. Cílem je především zvýšení využívání a recyklace odpadů, omezení skládkování a snížení hmotnostních podílů odpadů ukládaných na skládky (zejména biologicky rozložitelných komunálních odpadů) a energetické využití zbylých směsných komunálních odpadů (SKO). Lokalitu mimo řešené území (Karviná – Barbora) a základní technické řešení zvolil investor na základě multikriteriálního posouzení. Vlastní spalování zbylého SKO se bude provádět v zařízení vybudovaném dle BAT (nejlepších dostupných technik) při minimalizaci emisí do životního prostředí. Většina zbytkových materiálů bude zpracována na využitelné produkty. Ministerstvo životního prostředí vydalo 8. 6. 2010 souhlasné stanovisko k posouzení vlivů záměru "KIC - Krajské integrované centrum využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji" na životní prostředí. Stavba by měla být zahájena v roce 2012. Rozhodný však je termín kolaudace stavby, a ten je v závěru roku 2015. Územním plánem Opavy nejsou vymezeny plochy pro vybudování skládky odpadů. Nové sběrné dvory (třídící dvory, sběrny surovin apod.) lze realizovat a provozovat v rámci ploch smíšených výrobních (VS), ploch výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL), ploch výroby a skladování - výroby zemědělské (VZ).
126
4.12 OBČANSKÉ VYBAVENÍ Občanské vybavení je zastoupeno různými stavbami a zařízeními včetně souvisejících ploch, jejichž provozem jsou uspokojovány různé služby obyvatelstvu. Rozmanitost občanských zařízení je odrazem široké stupnice činností, které tato zařízení provozují a zabezpečují. Většina zařízení občanského vybavení je součástí ploch s hlavní funkcí obytnou: smíšených obytných – městské památkové zóny (MPZ), smíšených obytných městských (SM), smíšených obytných venkovských (SV), bydlení hromadného (BH) a ploch bydlení individuálního – městského a příměstského (BI). V kapitole F. textové části konceptu Územního plánu Opavy jsou stanoveny podmínky pro případnou realizaci staveb a zřízení občanského vybavení v jednotlivých funkčních plochách včetně případných omezení. Areály rozsáhlejších zařízení občanského vybavení nebo plochy se stavbami, které budou dále takto respektovány a není možné měnit jejich funkční využívání např. na funkci bydlení apod. jsou územním plánem vymezeny jako plochy stabilizované nebo plochy změn zastavitelné plochy a plochy přestavby. Pro potřebu územního plánu jsou dále plochy občanského vybavení členěny na plochy podle charakteru využívání na: občanského vybavení - veřejné infrastruktury (OV) občanského vybavení - komerčních zařízení velkoplošných (OK) občanského vybavení - sportovních a rekreačních zařízení (OS) občanského vybavení - hřbitovů (OH)
Plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) jsou vymezeny především pro případnou realizaci staveb pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva. Územním plánem se dále připouští realizace dalších staveb, např. pro obchod, sportovní zařízení apod. a stavby souvisící s uvedeným využíváním. Jedná se o plochy navržené v zastavěném území nebo ve vazbě na zastavěné území za účelem zajištění podmínek pro umístění nových staveb občanského vybavení – veřejné infrastruktury v krátké dostupné vzdálenosti od obytné zástavby. Využití ploch pro konkrétní stavby není územním plánem určeno Zastavitelné plochy a plochy přestavby občanského vybavení - veřejné infrastruktury (OV) jsou navrženy v k. ú. Kateřinky u Opavy (KA-Z18, KA-P5). Zastavitelné plochy občanského vybavení - veřejné infrastruktury (OV) jsou navrženy v k. ú. Opava-Předměstí (OP-Z16), Podvihov (PO-Z4), Suché Lazce (SL-Z26) a Vávrovice (VA-Z12, VA-Z17). Jedná se o plochy o menších výměrách. Celková rozloha zastavitelných ploch s touto funkcí je 6,83 ha.
Plochy občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (OK) jsou určeny pro komerční zařízení velkoplošná, zpravidla jednopodlažní (diskontní prodejny, supermarkety, hypermarkety, obchodní centra) nebo pro komerční zařízení vícepodlažní (obchodní domy). Tyto plochy jsou převážně situovány v okrajových částech zástavby s ohledem na předpokládané zvýšené zatížení území dopravou (zásobování, návštěvníci), a s ohledem na potřebu rozsáhlých parkovacích ploch. Vzhledem k tomu, že stavby umístěné na těchto plochách slouží obyvatelům ze širší spádové oblasti, je nutno tyto 127
plochy situovat v dobře přístupných plochách, i s ohledem na hromadnou dopravu. Plochy pro tento typ maloobchodní sítě se rozvíjí cestou širší sortimentní, pracovní a provozní koncentrace. Z tohoto důvodu je územním plánem posílen rozvoj těchto ploch. Plochy, které jsou v krátké dostupné vzdálenosti od obytné zástavby, ale ne v její těsné blízkosti lze také využívat pro umisťování dočasných zařízení jako jsou cirkusy, pouťové atrakce (kolotoče, houpačky apod. a související stánkový prodej). Zastavitelná plocha občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (OK) je navržena v k. ú. Kateřinky u Opavy (KA-Z16), u ul. Hlučínské, naproti Kauflandu, dalších šest ploch je navrženo v k. ú. Opava-Předměstí (OP-Z5, OP-Z7, OP-Z13, OP-Z15, OP-Z19). Nejmenší je plocha OP-Z5, která je situována v blízkosti železniční stanice Opava-západ. Její rozloha je 1,21 ha, OP-Z13 je určena pro rozšíření stabilizované plochy supermarketu Globus, OP-Z8 je situována u ul. Olomoucké, naproti Psychiatrické léčebny, a s ohledem na její rozlohu zde může být umístěna pouze menší stavba. Plocha OP-Z19 je vymezena mezi areálem TESCO a Lidl u ul. Těšínské, u železniční stanice Opava-východ. Plošně je významnější plocha u ul. Hradecké – OP-Z15. Nejrozsáhlejší plocha je situována u hranice s obcí Otice, je označena OP-Z7 (15,86 ha). Celková rozloha zastavitelných ploch s touto funkcí je 27,19 ha. Plochy občanského vybavení - sportovních a rekreačních zařízení (OS) přímo souvisí se stabilizovanými a rozvojovými plochami s hlavní obytnou funkcí. Úkolem těchto zařízení je umožnit sportovní a rekreační vyžití trvale bydlících obyvatel i návštěvníků Opavy. Přímá je tedy vazba na časovou dostupnost. Tělovýchovná a sportovní zařízení jsou zpravidla náročná na velikost plochy pozemku. Dalším požadavkem je zpravidla snaha o celoroční využívání zařízení s ohledem na ekonomii výstavby. Územním plánem jsou především navrženy zastavitelné plochy a plochy přestavby ve vazbě na stabilizované plochy s touto funkcí za účelem jejich dalšího rozvoje, s ohledem na prostorové možnosti dané lokality a urbanistickou koncepci okolní zástavby. Vzhledem k tomu, že je navržen rozvoj obytné zástavby ve všech k. ú. s výjimkou k. ú. Držkovice a k. ú. Opava-Předměstí, jsou navrženy plochy občanského vybavení – sportovních zařízení v k. ú. Jaktař JK-Z16, která tvoří jeden celek s plochou v Opavě-Předměstí OP-Z4. Tyto plochy umožňují další rozvoj sportovního areálu (koupaliště, sportovní haly) situovaného západně od Městských sadů. Dále je vymezena plocha přestavby v návaznosti na fotbalový stadion situovaný východně od Městských sadů OP-P16. Severně od Městských sadů je navržena zastavitelná plocha OP-Z3 v těsné blízkosti stávající víceúčelové sportovní plochy, na pravém břehu řeky Opavy. Územním plánem je navržen také rozvoj areálu Tyršova stadionu a to zastavitelnou plochou OP-Z20 a plochou přestavby OP-P13. V k. ú. Kylešovice je vymezena zastavitelná plocha za účelem rozvoje Areálu zdraví situovaného u řeky Moravice KY-Z37, v Komárově u Opavy jsou vymezeny zastavitelné plochy za účelem rozvoje stávajícího sportovního areálu – KO-Z7, KO-Z8, dále se předpokládá rozvoj sportovního areálu v k. ú. Malé Hoštice MH-Z12. V návaznosti na stabilizovanou plochu je vymezena zastavitelná plocha také v k. ú. Palhanec PO-Z1. Zastavitelné plochy bez vazby na stabilizované plochy jsou vymezeny v k. ú. Vávrovice VA-Z4 a VA-Z7, které se dále rozvíjí do navržených ploch s tímto využitím, ale nejsou určeny k zastavění vzhledem k situování těchto ploch ve stanoveném záplavovém území. V k. ú. Podvihov je vymezena pouze menší plocha pro tento účel. V k. ú. Suché Lazce jsou vymezeny tři zastavitelné plochy s tímto způsobem využívání SL-Z5, SL-Z8 a SL-Z25. Plocha SL-Z5 je poměrně rozsáhlá a umožňuje vybudování sportovního areálu pro širší spádovou oblast. Plocha SL-Z25 je navržena u stávající vodní plochy za účelem letní rekreace. Plocha SL-Z8 je menšího rozsahu pro maloplošné hřiště, nebo výletiště.
128
Svým rozsahem a určením pro širokou spádovou oblast je významná zastavitelná plocha v k. ú. Kateřinky u Opavy u Stříbrného jezera, s hlavním využíváním pro letní rekreaci. Celková rozloha zastavitelných ploch s touto funkcí je 27,77 ha, plochy přestavby mají rozlohu 2,27 ha.
Plochy občanského vybavení - hřbitovů (OH) jsou rozvíjeny s ohledem na rozvoj obytné funkce. Plochy občanského vybavení – hřbitovů jsou poměrně specifickými plochami. Nutno je klást důraz na způsob využívání navazujících ploch a konkrétních staveb s ohledem na zachování piety místa, zároveň musí jít o plochy dobře dopravně přístupné. Územním plánem jsou navrženy zastavitelné plochy a jedna plocha přestavby za účelem rozšíření stabilizovaných ploch s touto funkcí v k. ú. Kylešovice KY-Z21 , Opava-Předměstí OP-Z11, OP-P15 a Suché Lazce SL-Z13. Plošně nejvýznamnější je plocha OP-Z11 (6,91 ha), která je vymezena za účelem rozšíření Městského hřbitova. Celková rozloha zastavitelných ploch s touto funkcí je 7,68 ha, plocha přestavby má rozlohu 0,86 ha.
129
4.13 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Podle § 34 českého zákona o obcích, 128/2000 Sb., který definuje veřejné prostranství jako všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejnou zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Do pojmu lze zahrnout jen otevřená prostranství, nikoliv veřejně přístupné interiéry veřejných budov, provozoven apod. Územním plánem je převážná část veřejných prostranství zahrnuta do ploch s jiným funkčním využíváním. Převážně jde o plochy: smíšené obytné městské – městskou památkovou zónu (MPZ), smíšené obytné městské (SM), smíšené obytné venkovské (SV), bydlení hromadného (BH) a bydlení individuálního – městského a příměstského (BI), občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV), občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (OK), občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). Dále mohou být veřejná prostranství součástí ploch dopravní infrastruktury silniční i železniční a ploch komunikací. Územním plánem Opavy jsou vymezeny jako samostatné plochy veřejných prostranství plochy zeleně, tj. plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV). Tyto plochy byly vymezeny s ohledem na požadavek jednoznačného zachování těchto ploch – plochy stabilizované a dále s ohledem na žádoucí rozvíjení těchto ploch ve vazbě na obytnou zástavbu. Plochy navržené k tomuto způsobu využívání jsou v k. ú. Jaktař JK-ZV1, JK-ZV2, Kateřinky u Opavy KA-ZV- až KA-ZV7, Komárov u Opavy KO-ZV1, Kylešovice KY-ZV1, Malé Hoštice MH-ZV1, MH-ZV2 a Opava-Předměstí OP-ZV1. Nejvýznamnější je plocha navržená k tomuto využívání v k. ú. Kateřinky u Opavy, která obklopuje severní část Stříbrného jezera a rozvíjí tak rekreační význam této lokality. Podrobněji viz kapitola 4.6 Systém sídlení zeleně. Celkem je navrženo 22,41 ha těchto ploch.
130
4.14 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Správní území statutárního města Opavy je v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje zařazeno do krajinné oblasti Opavsko, s převládajícími typy krajiny polní a krajiny sídelní. Úkolem územního plánování je v této krajině chránit nelesní zeleň a hodnotné segmenty krajiny, vymezit územní systém ekologické stability, stanovit ochranu kulturně historických dominant. V zemědělské krajině se výrazně projevuje scelování půdních bloků. Výřez výkresu Oblasti se shodným krajinným rázem (ZÚR MSK)
Územním plánem Opavy je, kromě koncepce uspořádání urbanizovaného území, tj. ploch stabilizovaných v zastavěném území, ploch přestavby a ploch určených k zastavění - ploch zastavitelných, stanovena koncepce uspořádání neurbanizovaného území, tj. volné krajiny.
131
V neurbanizovaném území jsou vymezeny plochy: smíšené nezastavěného území (SN), lesní (L), zemědělské (Z), vodní a vodohospodářské (VV) a přírodní (PP), které jsou určeny pro územní systém ekologické stability. Neurbanizovaným území jsou vedeny plochy dopravní infrastruktury silniční, drážní a plochy komunikací Neurbanizovaná část Správního území Statutárního města Opavy se vyznačuje vysokým procentem zemědělsky obhospodařované půdy - plochy zemědělské (Z) v nejvyšších třídách ochrany (I. a II. třídy) a velmi malým zastoupením pozemků s funkcí lesa - ploch lesních (L). Územním plánem je navržena pouze jedna plocha k zalesnění, a to v k. ú. Milostovice o výměře 0,19 ha. Dále jsou územním plánem navrženy plochy asanací stávajících zahrádkářských osad situovaných v aktivní zóně záplavového území řeky Opavy, v k. ú. Kateřinky u Opavy s přesahem do k. ú. Palhanec a plochy zahrádkářských osad v k. ú. Opava-Předměstí. Vhodné by bylo tyto plochy po asanaci ponechat jako trvalé travní porosty. Celkem je k asanaci navrženo 18,91 ha. Součástí zemědělských ploch jsou i navržená protipovodňová opatření – suché poldry v k. ú. Zlatníky u Opavy s přesahem do k. ú. Jaktař a v k. ú. Kylešovice. V neurbanizovaném území je i malé procento ploch se vzrostlou zelení na nelení půdě, tj. remízků, břehových porostů vodních toků apod. Tyto plochy jsou územním plánem vymezeny jako plochy smíšené nezastavěného území (SN). Plochy s touto funkcí jsou navrženy v k. ú. Jarkovice (JA-SN1), Kateřinky u Opavy (KA-SN1, KA-SN2), Komárov u Opavy (KO-SN1), Kylešovice (KY-SN1), Opava-Předměstí (OP-SN1) a Palhanec (PA-SN1 a PA-SN2) především podél vodních toků za účelem ochrany vodních toků před splachováním zemědělsky obhospodařované půdy do vodních toků. Celkem je navrženo 13,77 ha ploch smíšených nezastavěného území. Větší vodní plocha (VV) je v řešeném území pouze jedna, a tou je Stříbrné jezero v k. ú. Kateřinky u Opavy. Významné jsou vodní toky protékající řešeným územím, především řeka Opava a do ní se vlévající Moravice a další vodní toky (podrobněji viz kapitola 4.8.3 Vodní režim). Tyto vodní toky významným způsobem ovlivňují urbanistickou koncepci navrženou územním plánem s ohledem na stanovená záplavová území těchto toků a jejich aktivní zóny. Územním plánem Opavy jsou navrženy plochy vodní a vodohospodářské (VV) v k. ú. Opava-Předměstí (sedimentační nádrž – OP-VV1), Podvihov (rybník pro chov ryb – PO-VV1) a Vávrovice (rybník pro dočištění odpadních vod z navržené čistírny odpadních vod v k. ú. Vlaštovičky – VA-VV1). Územním plánem jsou vymezeny plochy přírodní PP, jejichž součástí je územní systém ekologické stability. Ten do svých ploch zahrnuje jak plochy vodních toků včetně břehových porostů, tak části zemědělsky obhospodařovaných pozemků (ornou půdu, trvalé travní porosty), remízky, drobné lesní porosty. U většiny prvků územního systému ekologické stability je navrženo jejich zalesnění. Podrobněji viz kapitola 4.15 Územní systém ekologické stability. Územním plánem Opavy se připouští výsadba soliterních stromů i alejí kolem cest, břehových porostů apod. ve vymezených plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro jejich využívání aniž jsou tyto prvky zeleně vymezeny v grafické části územního plánu.
132
4.15 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Cílem územního systému ekologické stability (ÚSES) je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích, a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají také stanoveny velikostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typů geobiocénů (STG). Územní systém ekologické stability má základní prvky: Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů. Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Pod pojmem „migrace“ se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace v rámci populace, o přenos pylu, živočišných zárodků apod. Interakční prvek rozlohou ani tvarem nedefinovaný vegetační prvek v krajině, většinou menší rozlohy, který doplňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory - a posiluje jejich funkci. Jedná se o remízky, břehové porosty, keřové porosty na mezích, podél železničních tratí a náspů apod. V územním plánu se jedná o plochy vymezené většinou jako plochy smíšené nezastavěného území (SN). Hierarchické členění ÚSES. Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovně se přitom v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně vyšší, a to jako jejich opěrné body a výchozí linie. Velikosti skladebných součástí ÚSES Podmínky minimalizace skladebných částí ÚSES byly zohledněny při zapracování do územního plánu jen částečně. Na základě jednání s Magistrátem města Opavy (odborem územního plánování a odborem ochrany životního prostředí) v parametrech regionálních složených biokoridorů (délka koridoru mezi vloženými lokálními biocentry je 700 m a šířka 40 m) byly ponechány koridory navržené jako nadregionální mezofilní hájový biokoridor severně zástavby Opavy (L44 až L40, L25 až L29, L74 až L79) a regionální vodní nivní koridor (L52 až L50 a L47 až L45). V podrobnější územně plánovací nebo projektové dokumentaci je možné jejich rozsah zredukovat. V ostatních případech, v lokalitách, kde neexistují vhodné porosty a společenstva pro zajištění funkcí biokoridoru nebo biocentra, bylo vymezení provedeno na minimální parametry. Větší výměry biocenter a šířky biokoridorů jsou ponechány v lesích za účelem snadnějšího upřesnění v lesních hospodářských plánech, lesních hospodářských osnovách, a v území s vhodnými porosty a společenstvy.
133
V průběhu prací na konceptu ÚP (2010 až 2012) bylo vymezení ÚSES koordinováno se zpracovávanými komplexními pozemkovými úpravami pro k. ú. Kateřinky u Opavy a Palhanec (ing. Kopal, Geocentrum Olomouc). Upřesněné vymezení bylo použito ve většině případů v konceptu Územního plánu Opavy, a s ohledem na tuto skutečnost nebyl vymezený ÚSES upřesněn na hranice pozemků dle katastrální mapy, vzhledem k tomu, že tyto katastrální mapy budou upraveny na základě komplexních pozemkových úprav pro uvedená katastrální území. . Parametry navrženého ÚSES - lesní společenstva: - lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost přerušení je na 15 m; - lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m); - regionální biocentrum – minimální výměra je 30 ha, resp. podle biotopu; - regionální biokoridor – je složen z jednoduchých regionálních biokoridorů o maximální délce 700 metrů a minimální šířce 40 metrů a vložených lokálních biocenter. - nadregionální biokoridor – je tvořen osou, která má stejné parametry jako regionální biokoridor složený, a má po 5 až 8 km vložena ještě regionální biocentra. Prvky ÚSES nebo jejich části, které jsou mimo lesní pozemky nebo bez dřevinných porostů (chybějící a neexistující) jsou vymezeny v minimálních parametrech s přihlédnutím k aktuálnímu členěné pozemků. Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést. V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno schválením návrhu komplexních pozemkových úprav. Celková hustota sítě ÚSES při zapracování do územního plánu nebyla výrazně revidována – revizi reprezentativnosti lze provést v rámci prací orientovaných na biogeografické členění území (bioregiony a biochory), nikoliv v rámci územně plánovací dokumentace, která je omezena administrativními hranicemi obce. Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být bukové doubravy až dubové bučiny s dubem, s javory, lípami a habry. V menším rozsahu s příměsí dalších listnatých dřevin – hlavně klenu a dále třešní, jabloní, atd. Podél toků nejtypičtějším společenstvem by měly být jasanové olšiny, případně v úzkých pruzích podél toků topolojilmové jaseniny. Jde o území ovlivněná hospodařením člověka a proto je přesnější určení klimaxových dřevin v daných podmínkách složité. K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší dřevinnou skladbu specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů, půdních map a skutečnému ovlivnění civilizací v dané ploše. V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech mělo být preferováno minimálně podrostní hospodaření nebo výběrné hospodářství. Při nedostatku zmlazených cílových dřevin tyto uměle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze změny, zvýšit by se mělo zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně 50 %, tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability 4. Pro lokální biocentra vymezená na lesní půdě by mělo platit, že u bukodubových až dubobukových porostů by měl být dodržován požadavek podrostního hospodaření 134
s předsunutými prvky pro umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy dubu a buku jako hlavních dřevin a dále přimíšeně a vtroušeně buku, habru, mléče, klenu a lípy, smrku a jedle. Stávající smrkové porosty obnovovat holosečně, popřípadě rovněž podrostně. U porostů, které nejsou kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení uvažovat i o případném snížení obmýtí o 10 roků. Clonnou obnovu využít jen při nižším počátečním zastoupení dubu nebo buku. Ideálním cílem hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je les s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Při zakládání prvků ÚSES na orné nebo jiné nezalesněné půdě využít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu. Hospodaření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v břehových porostech podél potoků je dáno především jejich malou šířkou, a proto je zde nutné počítat s obnovou pouze přirozenou, popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem. Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích vymezených pro ÚSES nelze např. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat nárosty nebo jednotlivé stromy a pod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, mající ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy, výsadba břehových porostů, zalesnění). Pro realizaci chybějících částí a změnu ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasně stanoven finanční postup a státní dotace na realizaci ÚSES. I z těchto důvodů je respektována minimalizace na rozsah biocenter a biokoridorů. Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porostů a lesních pásů, pro zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráněných druhů rostlin je systém doplněn i řetězem lučních biokoridorů a biocenter. V plochách, které jsou v dosahu proudící vody při povodních a tam, kde hustý porost může zhoršovat rozliv vody nežádoucím směrem, zakládat a udržovat lesní porosty jako velmi řídké (ve srovnání s hospodářským lesem) a podél břehů toků vegetační doprovod navrhovat jako mezernaté pruhy a to zejména v místech, kde se předpokládá větší hromadění vodou unášených plavenin. Zhodnocení podkladů použitých pro zpracování územního systému ekologické stability: Poznámka: v této kapitole je v závorkách uvedeno číslování uvedené ÚP Opavy). Nadregionální a regionální ÚSES ČR, 1996 – tento podklad vymezoval ve správním území města Opavy po zapracování do územního plánu VÚC nadregionální biokoridor po řece Opavě ( K 96 Ptačí hora, Údolí Opavy - K100 a to jako koridor vodní a nivní, na koridoru byla v území Opavy navržena tři vložená regionální biocentra – RBC 1643 Držkovice s min. výměrou 15 ha a RBC 410 Hoštice, s min. výměrou 40 ha a RBC 412 Palhanec. Dle ZÚR Moravskoslezského kraje, vydaných v prosinci 2011, byl koridor doplněn o dalším regionální biocentrum 165 Malohoštická niva (N7). Dříve vymezená regionální biocentra byla v ZÚR označena jako 259 Velkohoštická niva (N3), dříve jako RBC 410 Hoštice; 193 Palhanecká niva (N19), dříve jako RBC 412 Palhanec a 119 Držkovická niva (N27), dříve jako RBC 1643 Držkovice. Regionální úroveň tvořil ve starší nadřazené dokumentaci regionální biokoridor RK926 K96-Panský mlýn, nyní dle ZÚR jako 612 (R1 až R12), RBC 1575 Panský mlýn, nyní jako 194 Panský mlýn (R13) a RK 925 Hradec-Panský mlýn, nyní jako 611 (R14). 135
Vodní koridor je trasován řekou Opavou včetně břehových částí toku, průtah nivního nadregionálního biokoridoru souvislou zástavbou města Opavy je nereálný. Územní plán Opavy umísťuje do nadregionálního biokoridoru vložená lokální biocentra, avšak s tím, že průtah nivního biokoridoru městem je bez vložených biocenter zhruba v délce 3,6 km. U některých vložených lokálních biocenter na nadregionálním biokoridoru není dodržena maximální vzdálenost a to i mimo hustě zastavěné území. Dalším podkladem byl Plán územního systému ekologické stability na území statutárního města Opava, (P. Ondruška, 2007). I tento plán musel být v některých detailech upraven vzhledem k novému vymezení ZÚR MSK a návrhům zástavby, dopravní obsluhy území, případně trasám některých inženýrských sítí. Rovněž byly upraveny tvary některých biocenter, aby bylo zajištěno snazší dosažení lesního prostředí u lesních biocenter v zemědělské krajině. Koncepce návrhu územního systému ekologické stability krajiny Nadregionální úroveň je reprezentována nadregionálním biokoridorem se skladebnými částmi – vloženými lokálními biocentry, vloženými regionálními biocentry a jednoduchými nadregionálními biokoridory N1 až N28 (dále je v závorce uváděno značení dle ZÚR MS kraje K 96 Ptačí hora, Údolí Opavy-K100) a to jako biokoridor vodní a nivní řekou Opavou a podél ní. Na koridoru jsou v území Opavy navržena, dle ZÚR MSK, čtyři vložená regionální biocentra: N3 (259 Velkohoštická niva), N7 (165 Malohoštická niva), N19 (193 Palhanecká niva) a N27 (119 Držkovická niva). Jejich vymezení je převážně převzato ze ZÚR a hranice jsou upraveny tak, aby mohly být vedeny po parcelních hranicích nebo aby vhodně členily krajinu (bloky zemědělských pozemků). Splnění parametrů nivního biokoridoru (šířka suchozemského koridoru min. 40 metrů a vložení lokálních biocenter ve vzdálenosti do 700 m) procházejícího městem Opavou je nemožné bez zásahu do zástavby města a proto pro posílení jeho funkce jsou do něj zahrnuty vhodné břehové plochy. V „Plánu ÚSES…města Opava“ ( P. Ondruška, 2007) je navrženo doplnění nadregionálního nivního a vodního biokoridoru částečnou náhradou mezofilním hájovým až nivním složeným nadregionálním biokoridorem severně zástavby Opavy. Tento nebyl obsažen ve vydaných ZÚR MSK, a proto byl do konceptu ÚP Opavy vymezen sice v parametrech regionálního, resp. nadregionálního složeného biokoridoru, ale je vyznačen jako trasa lokální úrovně – L44 až L40, L25 až L29, L74 až L79 a jeho části jsou nyní součástí jiných tras lokálního ÚSES. Regionální úroveň je reprezentována po toku Moravice regionálním biokoridorem R14 (611 Hradec-Panský mlýn), regionálním biocentrem R13 (194 Panský mlýn) a dále pokračuje jako biokoridor vodní a nivní R12 až R1 (612 K96-Panský mlýn) až k toku Opavy – nadregionálního biokoridoru. Mezi jednoduchými regionálními biokoridory R1 a R2 je využito jako vložené lokální biocentrum regionální biocentrum nadregionálního biokoridoru N7 (165 Malohoštická niva). Trasa regionálního biokoridoru respektuje ZÚR MSK a navržená trasa je vedena jako lokální úroveň s ponechanými parametry regionálního biokoridoru (L52 až L50 a L47 až L45). Jde o problematicky vymezitelný úsek nivního koridoru podél Moravice v okraji zástavby k. ú. Kylešovice. Koridor byl odkloněn na tok Strouha, který se odpojuje od Moravice a je zaústěn do Raduňky, která dále po toku ústí do Opavy. Lokální úroveň je tvořena mnoha lokálními trasami, které reprezentují biochory zastoupené v území Opava a to v podobě koridorů podél toků – na stanovištích vlhkých a bohatých živinami a trasami na v území převládajících půdách 2. a 3. vegetačního stupně, středně živných a středně vláhou bohatých. Jejich značení a návaznosti byly upraveny hlavně v souvislosti s přesunem severně zástavby Opavy navrženého nadregionálního biokoridoru do lokální úrovně.
136
Lokální trasa L1 až L9 – od toku Opavy, proti proudu potoka Hošata, pod zástavbu Podvihova a zpět na vlhká bohatá stanoviště podél tekoucích vod do údolnice Sedlinky; v částí kolem zástavby k. ú. Komárov je rozdvojena na vodní a lesní část. Lokální trasa L10 až L11 – napojuje předchozí údolnicové trasy přes hřbety a střední stanoviště a navazuje na ÚSES území Raduně. Lokální trasa L12 až L18 – svahová až vlhká a přemokřená údolnicová stanoviště v lesích v jižním okraji území Opavy, zabezpečuje spojení prvků ÚSES Mokré Lazce-PodvihovRaduň až koridorem L20 na území Hlubočce. L19 – koridor vlhkých obohacených stanovišť po toku Raduňky. Lokální trasa – posílení regionálního biokoridoru R12 až R1 (612, vedený od řeky Moravice po toku Strouhy a Raduňky k řece Opavě) lokální úrovní po řece Moravici L45 až L49 s dalším propojením s regionálním koridorem prostřednictvím částí L50 až L52. Celou tuto lokální trasu lze považovat za nadbytečnou – stanoviště jsou již reprezentována v regionálním biokoridoru,navíc je problematické dodržení parametrů RBK K96-Panský mlýn(612) v části R2 a proto ji doporučujeme zachovat pouze s případným vymezením v parametrech lokálních. Lokální trasa po toku Raduňky od regionálního biokoridoru je označena L21 Lokální trasa středních stanovišť (mezofilní hájová) severně zástavby Opavy L23 až L34, od Velkých Hoštic do vloženého regionálního biocentra N19 (193 Palhanecká niva) a s dalším napojením do území Velkých Hoštic L81. Lokální trasa severního okraje Opavy – k. ú. Kateřinky u Opavy a Malé Hoštice začínající a končící v předešlé trase napojením na území Polska L35 až L39. Lokální trasa mělkou údolnicí Kateřinského potoka do nivy řeky Opavy zastupují vlhčí, středně živná stanoviště L40 až L 44. Lokální trasa vedená stanovišti vlhkými živinami bohatými od řeky Opavy proti toku Velké přes k. ú. Jaktař a Zlatníky u Opavy do Stěbořic L53 až L 55, a s napojením do území Slavkova u Opavy L56. Lokální trasa vedená stanovišti středními až mírně vlhčími od RBC N19 Palhanec (193) k jihozápadu zemědělskou krajinou přes k. ú. Vávrovice a Vlaštovičky na území obcí Jamnice a Neplachovice (L57 až L65), s dalším napojením na NBK K 96 LBK a LBC L69 až L73 včetně návaznosti do území Neplachovic (L72). Lokální trasa vymezená severně centrální zástavby Opavy stanovišti středněživnými s normální vlhkostí L74 až L79 byla navržena jako větev nadregionálního koridoru nivního, který přes zástavbu Opavy nelze vymezit. Lokální trasa vedená stanovišti vlhkými živnými podél Pilšťského potoka L80 propojuje NBK po toku Moravy s lokálními částmi ÚSES. Lokální trasa v Milostovicích L82, L83 propojuje trasy vedené severním okrajem území Stěbořic. Všechny prvky územního systému ekologické stability jsou navrženy s cílovým společenstvem – les, pokud nejsou vymezeny na pozemcích vodních toků – vlastní koryta toků nebo pokud není v následující tabulce uvedeno jinak. U nivních biokoridorů je možné navržení cílových společenstev lesních a lučních. Vlivy vymezení na sousední území Návrh ÚSES Územního plánu Opavy respektuje návaznosti podle územních plánů sousedních obcí: Hlubočec, Raduň, Velké Hoštice, Holasovice, Stěbořice. Změna vymezení ÚSES je v návaznostech na obce: Velké Hoštice – dáno zapracováním ZÚR MSK; Oldřišov – úprava koridoru na hranicích s Oldřišovem – L29;
137
Zpracování tabulkové části – u skladebných částí nadregionální, regionální úrovně je uvedeno i číslování dle ZÚR MSK. Pro snadnější orientaci v grafické části územního plánu je u každého prvku uvedeno číslo mapového listu, na kterém se skladebná část nachází.
Označení prvku/ mapový list
Funkce, funkčnost, název
STG
Rozměr Charakter ekotopu
Cílové společenstvo, návrh opatření
Nadregionální biokoridor K 96 Ptačí hora, Údolí Opavy-K100, osa vodní a nivní, (dle ZÚR MSK cílové ekosystémy nivní a mezofilní hájové) LBC, chybějící 2BC45 N1/ V.Hoštice Op 6-5 NBK, funkční 2BC45 N2 Op 6-5
0,3 ha
v území Opavy jen vlastní pozemek toku
275 m
v území Opavy jen vlastní pozemek toku
N3 Op 6-4, 6-5
RBC 259 Velkohoštická niva , cílové ekosystémy nivní, vodní RBC, chybějící 2BC45 v území Opavy jen vlastní pozemek toku
N4 Op 6-5, 6-4 N5 Op 6-4, 6-5,7-4, 7-5 N6 Op 7-4, 7-5 N7 Op 7-4
NBK, funkční
2BC45
385 m
LBC, chybějící 2BC45
NBK, chybějící 2BC45
v území Opavy velmi malá část a tok Opavy v území Opavy jen vlastní pozemek toku
480 m
v území Opavy jen vlastní pozemek toku
RBC 165 Malohoštická niva, cílové ekosystémy vodní, nivní LBC, chybějící 2BC45 41,6 ha pole, louky, břehové porosty Opavy
vodní-v úz. Opavy, výchovou zajistit kvalitní a stabilní břehový porost nivní, vodní; výchovou zajistit kvalitní a stabilní břehový porost nivní, vodní; výchovou zajistit kvalitní a stabilní břehový porost nivní, vodní; výchovou zajistit kvalitní a stabilní břehový porost nivní, vodní; výchovou zajistit kvalitní a stabilní břehový porost nivní, vodní; výchovou zajistit kvalitní a stabilní břehový porost nivní, vodní; výchovou zajistit kvalitní a stabilní břehový porost nivní, vodní; výchovou zajistit kvalitní a stabilní břehový porost založení biocentra
N8 Op 7-4
NBK, chybějící 2BC45
370 m
pole, louky, břeh Opavy
N9 Op 7-4 N10 Op 7-4, 8-4 N11 Op 8-4 N12 Op 8-3, 8-4, 9-2, 9-3
LBC, chybějící 2BC45
11,4 ha
pole
NBK, chybějící 2BC45
580 m
pole, tok Opavy s břehovými porosty
vodní, nivní, založit
LBC chybějící
3 ha
pole, tok Opavy s břehovými porosty tok a břehové porosty toku, plochy veřejné zeleně podél toku
vodní, nivní, založit
2BC45
NBK, chybějící 23BC45
3,2 km
138
vodní, nivní, založit na všech vhodných plochách společenstva luk a hájů
N13 Op 8-3, 9-2, 9-3 N14 Op 9-2 N15 Op 8-2, 9-2 N16 Op 9-2 N17 Op 9-2 N18 Op 9-2 N19 Op 9-1, 9-2 N20 Op 9-1
LBC chybějící
23BC45
7,4 ha
NBK funkční
23BC45
95 m
tok a břehové porosty vodní, nivní – založit toku, louky, pole, stavby
tok a břehové porosty toku LBC část. 23BC45 4,4 ha tok a břehové porosty chybějící 2B34 toku, les u Stříbrného jezera NBK funkční 23BC45 822 m tok a břehové porosty toku LBC chybějící 23BC45 5,0 ha tok a břehové porosty toku, pole NBK funkční 3BC45 300 m tok a břehové porosty toku, RBC 193 Palhanecká niva, cílové ekosystémy vodní, nivní RBC vložené 3BC45 54,9 ha tok a břehové porosty část.chybějící 3B,BC4 toku, pole, louky 3B3 NBK, chybějící 3BC45 530 m v území Opavy jen vlastní pozemek toku
N21 Op 9-1
LBC, chybějící 3BC45
1,1 ha
v území Opavy jen vlastní pozemek toku
N22 Op 9-1
NBK, chybějící 3BC45
460 m
v území Opavy jen vlastní pozemek toku
N23 Op 9-1
LBC, chybějící 3BC45
1 ha
N24 Op 9-1
NBK, chybějící 3BC45
200 m
v území Opavy jen vlastní pozemek toku a malá část BC pole, tok Opavy
N25 Op 9-1 HB0-1 N26 HB 0-1 N35 HB 0-0, 0-1 N28 HB 0-0
LBC, chybějící 3BC45
2,0 ha
pole, tok Opavy s břehovými porosty
NBK, část. 3BC45 720 m! pole, tok Opavy chybějící s břehovými porosty RBC 119 Držkovická niva, cílové ekosystémy vodní, nivní RBC, chybějící 3BC45 36 ha pole, tok Opavy s břehovými porosty NBK, část. 3BC45 520 m pole, tok Opavy chybějící s břehovými porosty
Regionální úroveň Regionální biokoridor RK 612 K96-Panský mlýn RBK, chybějící 23BC45 640 m pole, tok Moravice R1 Op 7-4 (vč.části s břehovými porosty N6) jako vložené biocentrum využito napojení na N7 RBC Velkohoštická niva
139
vodní, nivní – rozšířit dřevinné porosty vodní, nivní-lesní,
vodní, nivní vodní, nivní – založit trvalé porosty vodní, nivní – rozšířit břehový dřevinný porost vodní, nivní - založení lesních a lučních porostů vodní, nivní, výchovou zajistit kvalitní a stabilní břehový porost většina plochy v Polské rep., vodní - v úz. Opavy, výchovou zajistit kvalitní a stabilní břehový porost vodní-v úz. Opavy, výchovou zajistit kvalitní a stabilní břehový porost možnost dosažení parametrů LBC jen v území sousedního státu vodní, nivní, založení lesního pásu lesní, založit
vodní, lesní, založit
lesní, založit vodní, lesní, založit
vodní, lesní, založit
R2 Op7-4, 7-5 R3 Op 7-4, 7-5 R4 Op 7-5 R5 Op 7-5, 8-5 R6 Op 8-5 R7 Op 8-5 R8 Op 8-5 R9 Op 8-5 R10 Op 8-5 R11 Op 8-5 R12 Op 8-5
RBK, část. 2BC45 chybějící, dvě větve LBC, chybějící 23BC45
540 m
břehové porosty toku a pole a louky
lesní, vodní, doplnění porostů
3,5 ha
pole, břehové poroty toku
založit
RBK, chybějící 23BC45
335 m
vodní, nivní, založit
LBC, chybějící 23BC45
3,7 ha
pole, břehové poroty toku pole, břehové poroty toku
RBK, část. 23Bc45 chybějící LBC, chybějící 23BC45
620 m
vodní, nivní, založit
RBK, část. chybějící LBC, část. existující RBK, část. chybějící LBC, část. existující RBK, část. chybějící
23BC45
620 m
23BC45
4,2 ha
23BC45
370 m
23BC45
3,6 ha
23BC45
570 m
pole, břehové poroty toku pole, břehové poroty toku pole, břehové poroty toku pole, břehové poroty toku pole, břehové poroty toku pole, břehové poroty toku, výletiště pole, břehové poroty toku
R13 Op 8-5, 9-5
regionální biocentrum 194 Panský mlýn, cílové ekosystémy vodní, nivní RBC, chybějící 23BC45 33,0 ha pole, lesy převážně rozšíření lesního porostu listnaté
3,1 ha
založit
založit vodní, nivní, založit založit vodní, nivní, založit doplnit porost na min. výměru BC vodní, nivní, založit
regionální biokoridor RK 611 Hradec-Panský mlýn, cílové ekosystémy vodní nivní RBK, chybějící 3BC45 (320 m) pole, břehové poroty vodní, nivní, založit R14 Op 9-5 toku Lokální úroveň
od toku Opavy proti proudu potoka Hošata, pod zástavbu Podvihova a zpět na vlhká bohatá stanoviště podél tekoucích vod do údolnice Sedlinky L1 Op 6-5
LBK, část. chybějící
L2 Op 6-5, 6-6 L3 Op 6-6 L4 Op 6-6
LBC, chybějící 3BC45
L5 Op 6-6, 6-7
2,3BC45 2 000 m
5,3 ha
LBK, část. 3BC,C4 970 m existující LBC, existující 3BC45,3 8,4 ha AB3,3A B2,3B3 LBK, částečně 3AB,B3 1 800 m existující
tok Hošata, částečně s břehovým porostem, pole, louky pole, louky, pruh stromového prostu – listnáče v polích pole, pruh lesního porostu podél toku listnatý les na severním svahu a v části úžlabině, pole, louky, menší lesní porost v zem. Půdách
140
vodní, lesní, založení biokoridoru lesní, rozšíření plochy lesního porostu lesní, rozšíření porostu postupná změna druhové skladby- chybí buk založit
L6 Op 6-6, 6-7 L7 Op 6-7 L8 Op 6-7 L9 /Mokré Lazce Op 6-7
LBC, funkční
3B3,3A B3
5,0 ha
smíšený les
postupná změna druhové skladby- chybí buk
LBK, funkční
3B3
660 m
smíšený les
LBC, funkční
3B3
3,6 ha
smíšený les
LBK, funkční
3B3, 3BC45
460 m
smíšený les
zlepšení druhové dle souboru lesního typu zlepšení druhové dle souboru lesního typu zlepšení druhové dle souboru lesního typu
napojení předchozí údolnicové trasy přes hřbety a střední stanoviště a navazuje na ÚSES území Raduně L10 Op 6-7
LBK, část. existující
3B3
1 700 m
pole, smíšené lesy
L11/ Raduň Op 6-6, 7-6, 7-7
LBK, část. chybějící
3B3
1 160 m
lesy a lesní okraje – duby, buky, smrky, habry, lípy, louka
založit chybějící části, zlepšit druhovou skladbu dle souboru lesních typů dosadba
svahová až vlhká a přemokřená údolnicová stanoviště v lesích v jižním okraji území Opavy, spojení prvků ÚSES Mokré Lazce-Podvihov-Raduň L12/ M.Lazce Op 6-7, 6-8 L13 Op 6-8 L14+L15 /Hlubočec Op 6-8, 7-8 L16/ Hlubočec Op 7-8
LBK, funkční
3B3, 4B3 1230 m
okraj lesního komplexu s převahou listnatých dřevin
LBC, funkční
4B3
smíšené lesy
LBK, funkční
4B3, 4B4 1 880 m smíšené lesy
4,9 ha
LBC
L17/ LBK, funkční Raduň Op 7-8 LBC, funkční L18/ Raduň Op 7-8 L19/ LBK, funkční Hlubočec Op 7-8
posílení přirozené druhové skladby, omezení smrku posílení přirozené druhové skladby, omezení smrku
mimo území Opavy
4B3
700 m
smíšené lesy
posílení přirozené druhové skladby, omezení smrku
4B3
2,2 ha
smíšené lesy
posílení přirozené druhové skladby, omezení smrku
4B3
715 m
smíšené lesy
posílení přirozené druhové skladby, omezení smrku
141
koridor vlhkých obohacených stanovišť po toku Raduňky, napojení na území Hlubočce L15+L20 LBK, funkční Op 7-8
4B3
(700 m) smíšené lesy
posílení přirozené druhové skladby, omezení smrku
trasa po toku Raduňky od regionální biokoridoru - L21 L21/ Raduň Op 7-5
LBK, částečně existující
3BC45
850 m
pole, lesní pruh
vodní, lesní - zalesnit
lokální trasa po toku Hvozdnice - napojení ÚSES Otic na regionální biocentrum R13 Panský mlýn L22/ Raduň Op 7-5
LBK, funkční
3BC45
(690 m) břehový dřevinný porost Hvozdnice
vodní, lesní
lokální trasa středních stanovišť (mezofilní hájová) severně zástavby Opavy L23 až L34, od Velkých Hoštic do vloženého regionálního biocentra N19 (193 Palhanecká niva) a s dalším napojením do území Velkých Hoštic L81 L23/ V.Hoštice Op 7-2 L24 Op 7-2, 7-3 L25 Op 7-3 L26 Op8-3 L27 Op8-3 L28 Op 8-2, 8-3 L29+L30 Op 8-2, 8-3 L31 Op 8-2 L32 Op 8-2 L33 Op 8-2 L34 Op 8-1, 8-2, 9-1, 9-2 L81/ V.Hoštice Op 7-3
LBK chybějící
2B3
1 020 m pole
založení biokoridoru
LBC, část. existující
2B3
6,0 ha
založení biocentra
pole, remíz
LBK, chybějící 23BC3
1 930 m pole
založení biokoridoru
LBC, chybějící 2B3
3,4 ha
pole
založit
LBK, chybějící 2B3
640 m
pole
založit
LBC, chybějící 2B3, 2BC34
4,1 ha
pole
založit
LBK, chybějící 2B3
620 m
pole
založit
LBC, chybějící 2B34 2BC45 LBK chybějící 23BC45
5,5 ha
založit
450 m
pole, stromový pruh v polích pole, louky
LBC chybějící
23BC34
5,5 ha
pole
založení biokoridoru
LBK chybějící
23BC34
1 980 m pole, louky
založení biokoridoru
LBK chybějící
2B3
1 590 m pole
založení biokoridoru
142
založení biokoridoru
lokální trasa severního okraje Opavy – Kateřinky, Malé Hoštice začínající a končící v předešlé trase s napojením na území Polska L35 až L39 L35 Op 8-2 L36 Op 8-1, 8-2 L38/ Oldřišov Op 7-2, 8-2 L39/ Oldřišov Op 7-2 L37/ Polsko Op 8-1
LBK chybějící
23BC34
1 170 m
LBC část. existující
23BC34
7,9 ha
LBK chybějící
3B3
1 600 m
pole
založení biokoridoru
LBK, chybějící 2B3
2 000 m
pole
založení biokoridoru
LBK chybějící
240 m
pole
založení biokoridoru
3BC4
pole, porost podél potoka pole, lesní remízy v polích – smíšené
založení biokoridoru založení biokoridoru
lokální trasa mělkou údolnicí Kateřinského potoka do nivy řeky Opavy vlhčí, středně živná stanoviště L40 až L 44 L40/ Oldřišov Op 7-2, 7-3 L41 Op 7-3 L42 Op 7-3, L43 Op 7-3 L44 Op 7-3, 7-4
LBK chybějící
23B3
2 300 m
pole
LBC, chybějící 2BC3,4
3,4 ha
LBK, chybějící 2BC3
640 m
LBC, chybějící 2B3
3,7 ha
založení biokoridoru nadlimitní délka je kompenzována propojením na LBC L26 (2 000 m) pole, pruh stromového založit porotu v polích pole, křížení s návrhy založit silnic-4x, křížení elektrovodu pole založit
LBK, chybějící 2BC45
700 m
pole
založení biokoridoru
lokální trasa – posílení regionálního biokoridoru R12 až R1 (RK 612, vedený od řeky Moravice po toku Strouhy a Raduňky k řece Opavě) posílení v lokální úrovní vede po řece Moravici L45 až L49 s dalším propojením s regionálním koridorem prostřednictvím částí L50 až L52 L45 Op 8-5 L46 Op 7-4, 8-4 L47 Op 7-4, 8-4 L48 Op 7-4 L49 Op 7-4 L50 Op 7-4
LBK, část. 23BC45 existující LBC, chybějící 2BC45
1275 m louky, tok řeky Moravice s břehovým porostem 3,5 ha louky, tok řeky Moravice s břehovým porostem
LBK, chybějící 2BC45
530 m
břehové porosty Moravice vodní, lesní – v šířce 40 m,
LBC, chybějící 23BC45
3,6 ha
LBK, chybějící 23BC45
690 m
LBK, chybějící 23BC45
365 m
pole, tok Moravice s břehovými porosty pole, tok Moravice s břehovými porosty pole, tok Moravice s břehovými porosty
143
vodní, lesní (částečně) – zalesnění zalesnění
založit vodní, lesní, založit založit
L51 Op 7-4 L52 Op 7-4, 7-5
LBC, chybějící 23BC34
3,6 ha
pole
založit
RBK, chybějící 23BC45
470 m
pole
založit
lokální trasa stanovišti vlhkými živinami bohatými od řeky Opavy proti toku Velké přes Jaktař, Zlatníky do Stěbořic L53 až L 55 a s napojením do území Slavkova u Opavy L56 LBK funkční L53 Op 9-3 LBC, částečně L54 Op 9-3 existující HB0-3 L55 / LBK část. Stěbořice existující HB 0-3 LBK část. L56 /Slavkov existující HB 0-3, 0-4
23BC4 2900 m 5 23BC4 9,4 ha 5
tok místy s břehovými porosty porost v údolnici toku, pole
23BC4 2000 m 5,B3
tok místy s břehovými porosty, pole
vodní, lesní - založení
3B3
mělká údolnice, pole
lesní - založení
1500 m
vodní lesní – min. 3 ha, nivní
lokální trasa stanovišti středními až mírně vlhčími od RBC N19 Palhanec (193) k jihozápadu zemědělskou krajinou přes Vávrovice a Vlaštovičky do Jamnic a Neplachovic (L57 až L65), s dalším napojením na NBK K 96: LBK a LBC L69 až L73 včetně návaznosti do území Neplachovic (L72) L57 Op 9-1, 9-2, HB 0-2 L58 HB 0-2 L59+L60 +L61 HB 0-1, 0-2, L62 HB 0-2 L63 HB 0-2 L64 HB 0-2 L65/Holasovice HB 0-2 L59+L69 +L70 HB 0-1, 0-2, L71 HB 0-1 L73 HB 0-1
LBK chybějící
3B23
1600 m
prochází plochami založení biokoridoru s výrobními závody a poli
LBC chybějící
3B3
4,5 ha
pole
založit biocentrum
LBK chybějící
3B3
1550 m
pole
založit biokoridor
LBC chybějící
3B3
3,6 ha
pole
založit biocentrum
LBK chybějící
3B3
2 000 m
pole, louka
založit biokoridor
LBC chybějící
3B3
3,1 ha
pole
založit biocentrum
LBK chybějící
3B3
400 m
pole, louka
založit biokoridor
LBK chybějící
3B3
1950 m
pole
založit biokoridor
LBC chybějící
3B3
3,1 ha
pole
založit biocentrum
LBK chybějící
3B3,4
1200 m
pole
založit biokoridor
144
L70+L72 LBK chybějící HB0-2
3B3
2000 m
pole
založit biokoridor
lokální trasa severně centrální zástavby Opavy stanovišti středněživnými s normální vlhkostí L74 až L79. Tato trasa je vymezena v parametrech nadregionálního koridoru a je možné vymezení jejich částí upravit na parametry lokálního koridoru. L75 Op8-2 L76 Op 8-2 L77 Op 8-2, 9-2 L78 Op 8-2, 9-2 L79 Op 9-2
LBK, část. chybějící LBC, část.chybějící LBK,část. chybějící
2BC45 2B3 23B4
705 m
23B3
450 m
LBC, funkční
3B34 3BC4
5,5 ha
listnatý les – db, hb, lp, jv,
LBK, část. chybějící
3B3
880 m!
listnatý les – db, hb, lp, jv, pole
3,7 ha
pole, listnatý les- dub, hb, lp listnatý les – db, hb, lp, jv listnatý les – db, hb, lp, jv, pole
založení chybějící části rozšíření porostu rozšíření porostu
dosadba
lokální biokoridor stanovišti vlhkými živnými podél Pilšťského potoka L80 propojující NBK po toku Moravy s lokálními částmi ÚSES L80 Op 8-2, 8-3
LBK, část. chybějící
2BC45 2B3
1 050m sporadické břehové porosty potoka
vodní, nivní založení chybějící části
lokální trasa v Milostovicích L82, L83, která propojuje trasy vedené severním okrajem území Stěbořic L82/Stěb HB 1-3 L83/Stěb HB 1-3
LBK chybějící
3B3
(260 m) pole
LBC chybějící
3B3, 3BB4
5,9 ha
les – smrčiny a listnaté porosty
lesní založit porost koridoru lesní změna druhové skladby
Vysvětlivky k tabulkám: - poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese, pro každou úroveň je číslování zvlášť označení prvků lokální úrovně L, pro regionální R a pro nadregionální N; prvky zasahující na území jiné obce mají uveden jejich název, u biokoridorů, kde není zřejmý jejich začátek a konec jsou uvedena i koncová biocentra (část trasy je společná pro dva koridory), dále je uvedeno číslo mapového listu kladu 1:5 000, sekce Opava a Horní Benešov - význam, funkčnost – biogeografický význam, současný stav funkčnosti LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor - STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré) - rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru, rozměr uvedený v závorce platí jen pro území obce – prvek dále pokračuje na sousední území - charakter ekotopu – stručný popis stavu, zkratky dřevin: db – dub letní, bk – buk lesní, tř – třešeň ptačí, hb – habr obecný, sm – smrk ztepilý, kl – javor klen, lp – lípa srdčitá nebo velkolistá a jejich kříženci, bř – bříza - cílové společenstvo, návrh opatření – cílová vegetační formace, potřeba úprav pro funkčnost.
145
Střety a bariéry prvků ÚSES Střety, které vytvářejí bariéry v souvislém systému prvků ÚSES pro pohyb organismů lze v území Opavy v mnoha případech charakterizovat jako polopropustné bariéry. Přerušení lesních biokoridorů zde nejsou široká, napomáhají šíření druhů vázaných na otevřená stanoviště. Výraznou bariérou je samo město a proto zde nivní biokoridor podél Opavy nemůže splnit parametry. Polopropustnou bariérou jsou také křížení se silnicemi nebo železnicemi na náspech nebo v zářezech. Při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální přípustné výšky, křížení s místními komunikacemi nevytváří výraznou bariéru.
146
4.16 PROSTUPNOST KRAJINY Úkolem územního plánu je zachovat prostupnost krajiny jak pro obyvatele, tak pro pohyb zvířat a dalších ekologických toků. V praxi je prostupnost krajiny nejvýznamněji ovlivněna liniovými stavbami, u kterých převládá délka nad šířkou a výškou. Jde tedy především o silnice a železnice. Na prostupnost krajiny stoupá vliv komunikací s ohledem na jejich zvyšující se hustotu a vzrůstající intenzitu provozu. Největší vliv mají zpravidla rychlostní komunikace, které jsou pro zvířata často zcela neprůchodné. Nejmenší vliv mají účelové komunikace. Budováním nových liniových staveb bude docházet k další fragmentaci krajiny a vytváření nových bariér pro migraci živočichů. Územním plánem Opavy jsou navrženy dvě významné liniové stavby, které budou ovlivňovat krajinu. Jde o severní a jižní obchvat Opavy, pro které jsou vymezeny koridory včetně ploch dopravní infrastruktury silniční. Tyto obchvaty jsou pro řešení dopravní situace nezbytné z důvodu ochrany životního prostředí v souvisle zastavěném území centrální části města. Severní obchvat bude mít vliv na krajinu v katastrálním území Kateřinky u Opavy, Palhanec, Jaktař a Vávrovice. Jižní obchvat bude mít vliv na krajinu v katastrálním území Komárov u Opavy a Kylešovice. Trasy těchto obchvatů se kříží s navrženými biokoridory územního systému ekologické stability, a to i s biokoridorem nadregionálním. Vzhledem k tomu, že většina navržených biokoridorů je vedena po vodních tocích a jejich břehové zeleni, bude nutné při zpracování podrobnější dokumentace řešit prostupnost těchto biokoridorů pod silnicemi v dostatečných parametrech. Územní plán Opavy připouští realizaci cyklostezek, stezek pro chodce, hippostezek a nezbytných účelových komunikací v krajině v souladu s podmínkami stanovenými pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využívání kdekoliv v území dle potřeby, aniž jsou plochy pro tato zařízení vymezeny v grafické části a vybudování společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav, tj. polních cest, vodohospodářských a protierozních zařízení a územního systému ekologické stability. Jak již bylo uvedeno výše, tyto stavby nemají významný vliv na prostupnost krajiny. Navržený územní systém ekologické stability zabezpečuje v případě realizace vysoký stupeň krajinného propojení s příznivými typy stanovišť pro pohyb organizmů. Eliminuje tak do jisté míry negativní vlivy z lidské činnosti v krajině včetně uvedených liniových staveb pro řešení dopravní situace v Opavě. Zároveň jeho realizace zlepší ekologickou stabilitu území s ohledem na rozsáhlé celky orné půdy obklopující urbanizované území. Kromě územního systému ekologické stability se územním plánem připouští výsadba alejí a pásů zeleně kolem komunikací a vodních toků, vytváření remízků apod. v krajině, aniž jsou vymezeny plochy pro uvedenou zeleň v územním plánu. Prostupnost krajiny je nutno zachovávat také kolem vodních toků, a to jak z nutnosti jejich údržby, tak z důvodu migrace organizmů. Podél významných vodních toků Opavy, Moravice a Hvozdnice je nutné zachovat prostupnost minimálně do 8 m od břehové hrany, u ostatních vodních toků do 6 m od břehové hrany. Vhodné je však v neurbanizovaném území podél stálých i občasných vodních toků zachovávat neoplocené pásy v šířce cca 10 až 20 m.
147
4.17 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Neurbanizované území správního území Statutárního města Opavy je charakteristické otevřenou, mírně zvlněnou krajinou, s výjimkou k. ú. Podvihov a jižní části k. ú. Komárova, Komárovských Chaloupek, kde je větší podíl lesních celků. Převážná většina neurbanizovaného území je intenzivně zemědělsky obhospodařována. Kombinace s nízkou zalesněností způsobuje erozi jak větrem, tak rychlým odtokem srážkových vod z povodí vodních toků, ke kterému přispívá vybudovaná podzemní drenáž, která sice zvyšuje kvalitu půdy, ale rychle odvádí vodu ze srážek z území. Erozi větrem je možno snížit výsadbou alejí a zelených pásů podél komunikací, vodních toků apod. vzhledem k tomu, že vzrostlá zeleň dokáže plnit funkci větrolamu a měnit směr větru. Územním plánem Opavy nejsou předjímány plochy, na kterých bude tato výsadba provedena a připouští se její realizace dle potřeby. U protierozních opatření ve vazbě na odtok srážkových vod lze obecně konstatovat, že efektivní návrh systémů protierozní ochrany musí spočívat v zachycení povrchově odtékající vody na chráněném pozemku, převedení co největší části povrchového odtoku na vsak do půdního profilu a snížení rychlosti odtékající vody. Z hlediska finančního je nutné při návrhu protierozních opatření postupovat od finančně i realizačně nejjednodušších organizačních a agrotechnických opatření k opatřením technického charakteru. Srážková činnost, povrchový odtok a absence protierozních opatření přispívají ke zvýšenému zanášení koryt vodních toků, postupné zmenšování průtočného profilu a tím ohrožení zástavby v blízkosti vodního toku. Odnos zemědělsky obhospodařované půdy, často chemicky ošetřené, má negativní vliv na kvalitu vod ve vodních tocích. Územním plánem jsou částečně řešena protierozní opatření z průběhu povodňových průtoků a objemu povodňových vln. Ze „Studie odtokových poměrů v povodí toku Jaktarky“ vyplývá, že záplavami je ohroženo zastavěné území k. ú. Zlatníky a část zástavby v k. ú. Jaktař, včetně levobřežní komunikace Stěbořice – Opava. Územní plán přebírá z této studie návrh suchého poldru na soutoku Velké (Jaktarky) a Milostovického potoka v k. ú. Zlatníky u Opavy až k. ú. Jaktař. Tento poldr by sloužit jako ochrana před zaplavením části zástavby v k. ú. Jaktař. Současně částečně zachytí půdu odplavenou z okolních zemědělských pozemků. Stejnou funkci bude plnit suchý poldr navržený na Otickém příkopu v k. ú. Kylešovice. Realizace těchto poldrů zvýší ekologickou stabilizaci území. Územní plán dále se připouští realizaci mělkých zatravněných příkopů nebo trativodů zaústěných do vhodného recipientu pro odvod přebytečných srážkových vod kdekoliv v území dle potřeby, aniž jsou plochy pro tato zařízení vymezeny v grafické části.
148
4.18 OCHRANA PŘED POVODNĚMI Územním plánem Opavy jsou navržena protipovodňová opatření třemi způsoby: 1. Jsou respektována stanovená záplavová území a nejsou v těchto územích vymezeny žádné zastavitelné plochy. 2. Zahrádkářské osady situované v záplavovém území řeky Opavy, na jejím břehu, (k. ú. Kateřinky u Opavy, k. ú. Palhanec a k. ú. Opava-Předměstí) jsou navrženy k asanaci, vzhledem k tomu, že stavby realizované v zahrádkářských osadách (včetně oplocení) jsou snadno zranitelné v případě vybřežení vodního toku, a v případě jejich stržení do vodního toku hrozí vytváření bariér po vodním toku níže a ohrožení dalšího území záplavou. Jedná se o lokality, kde se z ekonomických důvodu zatím nepředpokládá realizace protipovodňových opatření na ochranu těchto zahrádkářských osad. 3. Územním plánem je navržena ochrana před povodněmi pomocí technických opatření – viz text dále. Podél řeky Opavy jsou jako protipovodňová opatření vybudovány ochranné hráze. Územním plánem byl zapracován návrh rozšíření ochranných hrází podél Opavy ve správním území obce dle projektu „Opava - Vávrovice, km 42,500 - 43,900 ochranná hráz PB hr. znaky II/71 - 72/6“. Předmětem projektu je návrh výstavby ochranných hrází a zdí na březích řeky Opavy a v jeho blízkém okolí, a tím zvýšení kapacity koryta Opavy, pro zvýšení protipovodňové ochrany k. ú. Vávrovice. Navržená protipovodňová hráz je v zásadě v souladu se ZÚR MSK. V ZÚR MSK je jako VPS č. VZ1a navržena malá vodní nádrž Nové Heřmínovy a zkapacitnění koryta řeky Opavy ke snížení protipovodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy. Malá vodní nádrž Nové Heřmínovy se nachází mimo řešené území. Další protierozní a protipovodňová opatření jsou navržena v povodí Velké (Jaktarky) a Otického příkopu. V povodí Velké (Jaktarky) jsou navrženy dva suché poldry a revitalizace vodního toku dle studie „Studie odtokových poměrů v povodí toku Jaktarky“ z listopadu 1999, který zpracovala firma Vodohospodářské služby Vřesina. Poldry i revitalizace vodního toku jsou navrženy i ZÚR MSK jako VPS č. PO13 (poldr na území Zlatníků u Opavy), PO14 (poldr na území Stěbořic) a PO16 (revitalizace a úprava vodního toku Velká). Poldr navržený na území Stěbořic se nachází mimo řešené území, ale měl by sloužit jako protipovodňové opatření proti zaplavení Zlatníků u Opavy. Druhý poldr je navržen na soutoku Velké a Milostovického potoka a měl by sloužit jako ochrana před zaplavením opavské části Jaktař. Dále je navržena v ř. km 5,5 – 7,5 výšková a směrová stabilizace a obnovení lichoběžníkového profilu koryta a zvýšení průtočné kapacity koryta z Q5 na Q50 a v ř. km 0,0 – 2,3 je navržena výšková a směrová stabilizace koryta a v úseku opěrných zdí vybudování kynety pro průtok Q50. V povodí Otického příkopu je navržen jeden suchý poldr a dále je navrženo zkapacitnění Otického příkopu z Q5 na Q100 dle projektu „Otický příkop, km 0,000-5,375“. Zkapacitnění Otického příkopu je navrženo i dle ZÚR MSK jako VPS č. PO17. Dle požadavků Statutárního města Opava je, v souvislosti s realizací suchého poldru, navržena i revitalizace odtokového kanálu, která spočívá v jeho rozšíření. Rozšíření odtokového kanálu bude řešeno podrobnější projektovou dokumentací. Dále územní plán přebírá navržená opatření řešící zadržení a odvod přebytečných dešťových vod z území dle studií „Studie řešení odtokových poměrů na katastrálním území Opava-Kateřinky“ (Lesprojekt Krnov s.r.o., duben 2007) a „Vodohospodářská studie v oblasti Palhance a Vávrovic“ (Viva Projekt s.r.o., září 2005).
149
„Studie řešení odtokových poměrů na katastrálním území Opava-Kateřinky“ jsou navržena protipovodňová opatření v území nacházejícím se v k. ú. Opava-Kateřinky, severně od stávající zástavby, na ul. Za Humny a Vrchní. Ze západu je území ohraničeno ul. Pekařskou a vodotečí Pilšťský potok, z východu ul. Ratibořskou a Kateřinským potokem. V tomto území dochází k zaplavování nemovitostí v důsledku zvýšeného přítoku povrchových vod v období dešťů z přilehlých svahů využívaných pro zemědělské účely. Odvodnění předmětných ploch bude řešeno pomocí stávajících příkopů a nových stokových sítí zaústěných do Pilšťského a Kateřinského potoka. „Vodohospodářská studie v oblasti Palhance a Vávrovic“ navrhuje protipovodňová opatření v povodí Mlýnského náhonu na území Palhance a Vávrovic a jeho okolí. V této oblasti bývá území zatíženo místními významnými srážkami způsobujícími významný povrchový odtok z území. Studie řeší snížení odtoků do zájmového území. Dále studie řeší odvod vnitřních vod z prostoru areálu Mlýnu Herber a dalších povrchových vod z řešeného území, které přitékají, případně mohou přitékat do koryta Mlýnského náhonu mezi stavidlovými uzávěry v protipovodňové pravobřežní hrázi vodního toku Opava v ř. km. 40,689 – 41,061.
4.19 PODMÍNKY PRO REKREAČNÍ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY Rekreační využívání krajiny je závislé na typu krajiny a její prostupnosti. Důležitou roli má členitost terénu, rozsah lesní zeleně a ostatní trvalé vegetace, jako jsou např. zahrady, trávní porosty, břehová zeleň, soliterní stromy apod., dále vodní plochy, drobná architektura v krajině, např. kapličky, vyhlídky, rozhledny, a jiné místní zajímavosti a památky. V řešeném území to je např. systém opevnění budovaný před 2. sv. válkou. Řešení Územního plánu Opavy předpokládá využívání krajiny především k pěší turistice, cykloturistice, případně i k vyjížďkám na koních, v zimním období je mírně zvlněná krajina vhodná i pro běh na běžkách. Tyto uvedené sportovně-rekreační aktivity nemají negativní vliv na krajinu. Územní plán připouští realizaci cyklostezek v nezastavěném území na plochách zemědělských i na plochách lesních a plochách smíšených nezastavěného území včetně souvisejících zařízení, jako jsou např. odpočívadla včetně přístřešků pro turisty, informační tabule apod. Územním plánem jsou navrženy stezky pro cyklisty (viz Hlavní výkres – koncepce dopravní infrastruktury): - stezka pro cyklisty mezi Kylešovicemi a Globusem s prodloužením do Malých Hoštic na trasu Slezské magistrály, - stezka pro cyklisty mezi Hradcem nad Moravicí, Oticemi a Opavou, - stezka pro cyklisty zpřístupňující Stříbrné jezero z jižního směru od stezek vedených podél řeky Opavy (Městských sadů) s novou lávkou přes řeku, - stezka pro cyklisty mezi Slezskou magistrálou a ul. Rolnická (Silnice III/01130) vedenou podél Pilšťského potoka, - stezka pro cyklisty vedená z Kateřinek podél silnice I/56 přes navrženou velkou okružní křižovatku do Malých Hoštic s odbočkou na cyklotrasu č. 552, - stezka pro cyklisty vedená podél železniční trati č. 314 z Kylešovic do Otic s odbočkou ke hřbitovu. Územním plánem jsou navrženy rozsáhlejší plochy pro sportovně rekreační vyžití v okolí Stříbrného jezera, které je využíváno obyvateli Opavy především v letním období. Jedná se o vymezení plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné na pozemcích severně od jezera, 150
které jsou zarostlé především náletovou zelení. Úpravou těchto pozemků, vybavení parkovým mobiliářem, vytvořením odpočinkových míst apod. může být vytvořeno velmi příjemné zázemí pro širší spádové území vzhledem k tomu, že od centra města je tato plocha vzdálena cca 2 km. Jižním směrem od jezera je vymezena plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení. Podmínky pro využívání těchto ploch a ploch vymezených v neurbanizovaném území jsou stanoveny v kapitole F. textové části Územního plánu Opavy.
4.20 VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ Plocha pro těžbu nerostů (štěrkopísků) je Územním plánem Opavy vymezena v jihovýchodní části k. ú. Kylešovice, zcela mimo . V ploše se předpokládá realizace staveb a zařízení nezbytných pro provoz těžby, dále je navržena k této ploše přístupová komunikace. Plocha požadovaná pro těžbu částečně koliduje s vymezenou územní rezervou pro jižní obchvat Komárova (silnici I. třídy). V případě, že těžba v této ploše bude provozována, je nutné umístit stavby a zařízení v ploše těžby nerostů a provozovat těžbu tak, aby případná realizace obchvatu Komárova nebyla znemožněna nebo neúměrně ztížena. Střet těchto záměrů bude nezbytné řešit podrobnější dokumentací. Podrobnější dokumetací pro areál těžby je také nezbytné řešit rekultivaci plochy po ukončení těžební činnosti a doporučit následné využívání této plochy.
151
5. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Územním plánem Opavy jsou vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití pro které jsou stanoveny podmínky jejich využívání, které jsou uvedeny v oddíle F. textové části A. Územního plánu Opavy. Stanovení podmínek je rozděleno na: • obecné podmínky platné pro celé správní území města bez ohledu na rozdílný způsob využití ploch • podrobné podmínky platné pro plochy s rozdílným způsobem využití, a to plochy stabilizované a plochy navržené ke změně využití území (zastavitelné plochy a plochy přestavby) jsou uvedeny v tabulkách s rozlišením na využití hlavní, přípustné případně podmíněně přípustné a nepřípustné s uvedením staveb, zařízení nebo činností: - využití hlavní stanovuje stávající nebo požadovaný převažující způsob využívání plochy - využití přípustné stanovuje jaký doplňkový způsob využití plochy se připouští aniž by byl narušen nebo znemožněn hlavní způsob využití plochy - využití nepřípustné stanovuje nepřípustné využívání ploch s ohledem na hlavní a přípustné využívání plochy (tj. stavby, zařízení a činnosti neslučitelné s hlavním a přípustným využíváním plochy) Pro plochy v zastavěném území, zastavitelné plochy a plochy přestavby jsou dle potřeby stanoveny podmínky prostorového uspořádání. Jedná se o procento zastavitelnosti pozemku, tj. poměr zastavěných a zpevněných ploch vůči plochám nezastavěným a nezpevněným, které mohou být využívány jako plochy zeleně, nebo plochy produkční (zahrady rodinných domů) a umožňují vsakování dešťových vod. Dále je plochy vymezené v zastavěném území a zastavitelné plochy stanovena dle potřeby výšková hladina staveb z důvody ochrany krajinného rázu. V řešeném území jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využitím (dle § 3 odst. 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb.), na základě převažujícího využívání území stabilizovaného a požadovaných změn využívání území. Některé z těchto ploch byly, s ohledem na specifické podmínky, charakter území a potřebu upřesnění podmínek využívání ploch, podrobněji členěny: Plochy smíšené obytné • Plochy smíšené obytné – městská památková zóna (MPZ) • Plochy smíšené obytné městské (SM) • Plochy smíšené obytné venkovské (SV) Plochy bydlení • Plochy bydlení hromadného (BH) • Plochy bydlení individuálního – městské a příměstské (BI) Plochy občanského vybavení • Plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) • Plochy občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (OK) • Plochy občanského vybavení - sportovních a rekreačních zařízení (OS) • Plochy občanského vybavení – hřbitovů (OH)
152
Plochy rekreace • Plochy rekreace rodinné (RR) Plochy smíšené výrobní (VS) Plochy výroby a skladování • Plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) • Plochy výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ) Plochy zemědělské • Plochy zemědělské – produkční (ZP) • Plochy zemědělské - zahrady (ZZ) • Plochy zemědělské (Z) Plochy veřejných prostranství • Plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV) Plochy technické infrastruktury (TI) Plochy specifické • Plochy specifické – vězeňství a bezpečnosti státu (SX) • Plochy specifické – kalové nádrže, skládky (S) Plochy těžby nerostů (TN) Plochy smíšené nezastavěného území (SN) Plochy lesní (L) Plochy vodní a vodohospodářské (VV) Plochy přírodní (PP) Plochy dopravní infrastruktury • Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) • Plochy dopravní infrastruktury drážní (DD) Vzhledem k potřebě vymezit plochy zeleně ochranné a plochy komunikací byly stanoveny podmínky také pro plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až § 19 vyhlášky 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
153
6. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT V textové části konceptu Územního plánu Opavy, v kapitole G. jsou vyjmenovány veřejně prospěšné stavby pro dopravu, vodní hospodářství a energetiku a veřejně prospěšná opatření (pro územní systém ekologické stability), pro které lze práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro realizaci těchto staveb a opatření, omezit nebo odejmout podle § 170 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona. Podmínky pro vyvlastnění, principy náhrady a vyvlastňovací řízení upravuje samostatně zákon o vyvlastnění (zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě). Grafické zobrazení těchto staveb je provedeno ve výkrese A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. U veřejně prospěšných staveb pro dopravu se jedná o vymezení ploch pro stavby nezbytné pro realizaci severního a jižního obchvatu Opavy, dále o plochy pro realizace přeložek silnic I. až. III. třídy do vhodnější polohy, o plochy pro propojení komunikací za účelem zlepšení dopravní obsluhy území. Realizací těchto dopravních staveb dojde především ke zlepšení životního prostředí v zastavěném území města a snížení dopravního zatížení tranzitní dopravou. U veřejně prospěšných staveb pro vodní hospodářství se jedná o zajištění ploch pro realizaci protipovodňových opatření a tím snížení negativních následků v případě povodní, dlouhotrvajících nebo přívalových dešťů. Jedná se o ochranu majetků, ale také životů obyvatel ohrožených lokalit. U veřejně prospěšných staveb pro energetiku se jedná o zajištění ploch pro vybudování staveb a zařízení pro přenos elektrické energie a vysokotlakého plynovodu. Veřejně prospěšná opatření zabezpečují plochy pro realizaci územního systému ekologické stability nadregionální a regionální úrovně.
7. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEKUPNÍ PRÁVO V textové části konceptu Územního plánu Opavy, v kapitole H. jsou vyjmenovány veřejně prospěšné stavby pro dopravu pro které lze uplatnit předkupní právo dle § 101 stavebního zákona, které má zajistit pro Českou republiku, Moravskoslezský kraj a Statutární město Opavu včasnou a plynulou majetkoprávní přípravu a zamezit spekulacím s pozemky, které by následně komplikovaly realizaci veřejných investic. Grafické zobrazení těchto staveb je provedeno ve výkrese A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. Uvedené stavby pro dopravu s předkupním právem jsou současně veřejně prospěšnými stavbami s možností vyvlastnění dle § 170 stavebního zákona. 154
8. VYMEZENÍ URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH ÚZEMÍ PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT PROJEKTOVOU DOKUMENTACI JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT V textové části konceptu Územního plánu Opavy, v kapitole I., je slovně vymezeno území, pro které může vypracovávat projektovou dokumentaci jen autorizovaný architekt. Jedná se o zastavěné území navazující na městskou památkovou zónu, s plochami stabilizovanými a plochami přestavby. Hranice tohoto území je zobrazena v Příloze č. 1 textové části konceptu Územního plánu Opavy. Účelem tohoto opatření je zajištění podmínek pro zpracování projektové dokumentace s vysokou kvalitou pro stavby situované v tomto vymezeném urbanisticky významném území.
9. VYMEZENÍ PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ V textové části konceptu Územního plánu Opavy, v kapitole J., jsou stanoveny podmínky pro plochu území rezervy pro bydlení hromadné, která navazuje na zastavitelnou plochu s touto funkcí v západní části k. ú.. Kylešovice. Přeřazení této plochy do ploch zastavitelných bude možné až po realizaci protipovodňových opatření, na základě kterých bude přepočítáno záplavové území, které limituje využití této plochy jako plochy zastavitelné. Územní rezerva naznačuje předpokládaný rozvoj výstavby v tomto k. ú.
10. VYMEZENÍ PLOCH VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ V textové části konceptu Územního plánu Opavy, v kapitole K., je proveden výčet zastavitelných ploch a ploch přestavby, pro které je nutno před zahájením výstavby zpracovat územní studii, která prověří navrhovanou změnu v území. Jedná se o plochy s hlavní funkcí obytnou a plochy občanského vybavení. Územní studie je územně plánovacím podkladem, který má za úkol v uvedených plochách prověřit především možnost dopravní obsluhy jednotlivých pozemků v těchto plochách, napojení a realizaci technické infrastruktury pro zásobování pozemků energiemi, pitnou vodou, odkanalizování, vymezení veřejných prostranství apod., vzhledem k tomu, že se jedná o plochy rozsáhlejší, zpravidla s více vlastníky. Obsah, rozsah, cíle a účel územní studie stanoví pořizovatel v zadání. Územní studie budou uloženy u pořizovatele Územního plánu Opavy a stavebním úřadu.
155
11.
INFORMACE O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
11.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Koncept Územního plánu Opavy je posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v rámci samostatné zakázky (zprac. ing. Pavla Žídková, 2012). Toto posouzení je zpracováno jako samostatná část. Bude projednáváno současně s konceptem Územního plánu Opavy. Závěry vyplývající z tohoto posouzení budou zapracovány do této kapitoly Územního plánu Opavy po projednání konceptu Územního plánu Opavy.
11.2 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 Koncept Územního plánu Opavy není vyhodnocen z hlediska vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů vzhledem k tomu, že ve schváleném zadání Územního plánu Opavy není toto vyhodnocení požadováno.
11.3 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH a) Plochy výroby Převážná většina ploch s výrobní činností je respektována. Územním plánem jsou navrženy k vymístění z centrální části města výrobní areály, které jsou v současné době obklopeny převážně obytnou zástavbou. Tyto plochy jsou vymezeny jako plochy přestavby a jsou situovány jižním směrem od řeky Opavy, v urbanisticky významném území a dále směrem na západ podél ulice Krnovské. Celkem se jedná o 67,84 ha těchto ploch (včetně areálu bývalých kasáren). Jako náhrada za tyto plochy a dále plochy pro rozvoj výrobních aktivit jsou územním plánem vymezeny plochy zastavitelné výroby a skladování – lehkého průmyslu v k. ú. Jaktař, Komárov u Opavy, Opava-Předměstí, Vávrovice (134,72 ha), výroby a skladování – výroby zemědělské v k. ú. Milostovice, Podvihov a Vlaštovičky (11,48 ha), smíšené výrobní v k. ú. Jaktař, Jarkovice, Kateřinky u Opavy, Komárov u Opavy, Kylešovice Malé Hoštice, Podvihov, Suché Lazce, Vávrovice (78,58) ha. Návrhem nových ploch umožňujících realizaci zařízení výroby a skladování jsou vytvořeny předpoklady pro zvýšení počtu pracovních míst pro širší spádovou oblast a vytvořeny podmínky pro růst ekonomického potenciálu města a posílení hospodářského pilíře. b) Plochy občanského vybavení Rozvoj občanského vybavení je možný v souladu s hlavním a přípustným využitím jednotlivých funkčních ploch. Územním plánem jsou vymezeny zastavitelné plochy pro rozvoj občanského vybavení – veřejné infrastruktury v k. ú. Kateřinky u Opavy, OpavaPředměstí, Podvihov, Suché Lazce a Vávrovice (6,83 ha), plochy občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení v k. ú. Jaktař, Kateřinky u Opavy, Komárov u Opavy, 156
Kylešovice,Malé Hoštice, Opava-Předměstí, Palhanec, Podvihov, Suché Lazce, Vávrovice (29,77 ha), plochy občanského vybavení – hřbitovů v k. ú. Kylešovice, Opava-Předměstí, Suché Lazce (7,68 ha), plochy občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (29,76 ha). Návrhem nových ploch pro realizaci zařízení občanského vybavení se zlepší nabídka služeb pro obyvatele, dojde také ke zvýšení počtu pracovních míst. Tento vývoj bude souviset se zlepšením ekonomického potenciálu města, posílení hospodářského pilíře a zároveň se zlepšením soudržnosti obyvatel (vazby obyvatel k místu bydliště). c) Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Územní plán navrhuje plochy přestavby, viz bod a). Nedá se tvrdit, že by se přímo jednalo o znehodnocené území, spíše o již nevyhovující způsob využívání území s ohledem na urbanistický rozvoj zástavby. Změnou způsobu využívání těchto ploch dojde k posílení významu širšího centra obce, zlepšení životního prostředí v souvisle zastavěném území, snížení zatížení nákladní dopravou apod. d) Památková zóna včetně ochranného pásma Územním plánem jsou stanoveny podmínky pro využívání části města, které je městskou památkovou zónou. Tato plocha je vymezena jako plocha smíšená obytná – městská památková zóna. Hranice městské památkové zóny a její ochranné pásmo jsou zobrazeny v Koordinačním výkrese. Dále jsou tyto hranice vymezeny v Příloze č. 1 textové části konceptu Územního plánu Opavy. Stanovením těchto podmínek jsou vytvořeny předpoklady pro ochranu kulturního dědictví – urbanistické koncepce, nemovitých kulturních památek, historicky významných a cenných staveb. e) Nemovité kulturní památky Návrhem řešení územního plánu jsou respektovány nemovité kulturní památky, které jsou zároveň limitem v území. Tyto jsou vyznačeny v Koordinačním výkrese. Územním plánem je tak respektována ochrana kulturního dědictví. f) Územní systém ekologické stability Územním plánem je vymezen ve správním území Statutárního města Opavy územní systém ekologické stability s prvky všech úrovní, nadregionálními, regionálními i lokálními. Převažuje vymezení biocenter a biokoridorů podél vodních toků. Všechny prvky územního systému ekologické stability jsou s cílovým společenstvem – les, pokud nejsou vymezeny na pozemcích vodních toků (vlastní koryta toků). Vymezením územního systému ekologické stability bude zajištěno přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. g) Vodní zdroje včetně ochranných pásem Územním plánem je navrženo, aby doplňkovou funkci plnil místní vodní zdroj Jaktař (ochranné pásmo 1. a 2. stupně), a za strategickou rezervu byl považován vodní zdroj Velké Hoštice (ochranné pásmo 2. stupně). Palhanecké studny (ochranné pásmo 1. stupně) je navrženo zachovat jako záložní zdroj, odstavený zdroj Sádrovcová galerie je navrženo zrušit. Zdrojem pitné vody je ve správním území města Opavy z 94 % 1. a 2. větev přivaděčů OOV DN 1000. Územním plánem jsou ochranná pásma uvedených vodních zdrojů respektována z důvodu hygienické ochrany.
157
h) Záplavová území, aktivní zóna záplavových území Opava, Moravice, Hvozdnice a Otický příkop mají na území Opavy stanovena záplavová území s vymezením jejích aktivních zón. Jedná se o významný limit v území omezující rozvoj zástavby i v plochách z urbanistického hlediska vhodných k zástavbě. Územním plánem jsou stanovená záplavová území respektována, není v nich navrhována žádná výstavba s výjimkou nezbytných liniových staveb dopravní a technické infrastruktury. Z důvodu ochrany území níže po vodním toku je územním plánem navržena asanace zahrádkářských osad situovaných v aktivní zóně záplavového území řeky Opavy (preventivní opatření proti vytváření bariér na vodním toku z vodou unášených plavenin a rozlivu vody v nechráněných územích, tj. ochrana před ekonomickými důsledky povodní, ochrana majetků i životů). i) Dobývací prostor Územním plánem Opavy je vymezen dobývací prostor – plocha těžby nerostů v k. ú. Kylešovice. Jedná se o plánovanou povrchovou těžbu štěrkopísků. Vzhledem k tomu je nutno počítat s významným zásahem do krajinného rázu. Zároveň, v případě zahájení těžby, zde budou vytvořena pracovní místa a dojde tak posílení hospodářského pilíře. Přes okrajovou část území vymezeného jako plocha těžby je vedena územní rezerva pro obchvat Komárova u Opavy. Podrobnější dokumentací bude nutno navrhnou návrh rekultivace plochy po ukončení těžba a její případné další využívání. j) Technologický objekt zásobování pitnou vodou Akumulace vody je celkově v dostatečné míře zajištěna ve stávajících vodojemech s výjimkou vodojemu v Suchých Lazcích, kde stávající vodojem pokryje plánovanou potřebu vody pouze ve výši 55 % Qm. Z tohoto důvodu je územním plánem navrženo vodojem rozšířit dobudováním jeho další komory s objemem alespoň 50 m3 za účelem zajištění dodávky kvalitní pitné vody obyvatelstvu. k) Vodovodní síť Z důvodu možné snížené kvality pitné vody z individuálních zdrojů pitné vody je územním plánem navrženo rozšířit vodovodní síť, v délce cca 12,6 km, pro co nejvíce zastavitelných ploch s napojením na stávající vodovodní síť, která je převážně zásobena pitnou vodou z OOV. Rozšíření vodovodní sítě se týká všech k. ú. ve správním území města, s výjimkou k. ú. Opava-Město, za účelem zajištění dodávky kvalitní pitné vody obyvatelstvu. l) Technologické objekty odvádění a čistění odpadních vod, síť kanalizačních stok Kapacita ústřední ČOV v Opavě vyhovuje požadavkům na likvidaci splaškových odpadních vod s velkou rezervou. Územním plánem jsou vymezeny plochy technické infrastruktury pro výstavbu čistíren odpadních vod v k. ú. Vlaštovičky, Zlatníky u Opavy, Suché Lazce a Komárov u Opavy. Návrhem nových ČOV jsou vytvořeny předpoklady pro napojení co největšího počtu objektů na soustavnou kanalizaci a tím pro zlepšení kvality podzemních a povrchových vod. V lokalitách, kde není vybudována kanalizace, bude nutno i nadále likvidovat odpadní vody zákonnými způsoby individuálně, a to jejich akumulací v žumpách s vývozem na ČOV nebo čištěním v domovních ČOV zaústěných do vhodného recipientu.
m)
Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy 158
Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity v řešeném území bude do roku cca 2025 zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny cca 45 novými DTS navrženými v lokalitách s novou výstavbou. Nové trafostanice jsou situovány do míst s navrhovanou výstavbou příp. do míst s předpokládaným výskytem nedostatku transformačního výkonu. S výstavbou vedení nadřazené soustavy ZVN – 400 kV a VVN 220 kV se na území Opavy do roku 2025 neuvažuje. Pro zajištění potřebného příkonu je navržena výstavba 2 nových transformační stanic (TS) 110/22 kV - TS 110/22 kV Opava - Sever a TS 110/22 kV Opava – Jih. Pro tyto trafostanice jsou územním plánem vymezeny plochy technické infrastruktury. Návrhem řešení je zajištěna dostatečná dodávka elektrické energie s ohledem na předpokládaný rozvoj zástavby včetně výrobních aktivit. n) Vedení plynovodu Územním plánem je navržena rekonstrukce VTL plynovodu DN 300 Hlučín - Opava – Brumovice na DN 500, PN 40. Pro zajištění plynulé dodávky zemního plynu bude v celé délce provedena výstavba nového VTL plynovodu s následným odpojením stávajícího plynovodu. Kapacita stávajících regulačních stanic napojených na systém VTL bude během následujících let upravována s ohledem na růst špičkové potřeby plynu připojováním nových odběratelů. Dále je navrženo rozšíření plynovodní sítě pro zastavitelné plochy za účelem zajištění ekologického způsobu vytápění a zlepšení čistoty ovzduší především v topné sezóně. o) Silnice I., II., III třídy, komunikace Územním plánem je navržen severní a jižní obchvat Opavy, přeložka silnice I/11 (úprava průtahu Komárovem), přeložka silnice I/46 (obchvat Pustých Jakartic), přeložka silnice I/56 včetně mimoúrovňové křižovatky se spojkou S1, stávající silnicí I/56 a severním obchvatem města, přivaděč k silnici I/46 z MÚK spojky S1 a silnice I/56, úprava silnice I/57, doplnění středního městského okruhu v poloze mezi silnicemi I/11 (ul. Těšínská), II/464 (ul. Bílovecká) a I/57 (ul. Hradecká), přeložka silnice III/4609, propojení silnic I/46 a II/443, propojení silnic III/4663 a III/4661 a dále propojení ul. Husova – U Hliníku, ul. Krnovská – Žižkova, ul. Bochenkova – Mostní, ul. Obecní – Jantarová, ul. Sluneční – Olomoucká (silnice I/46), ul. Hlavní (silnice II/461) – U Černého Mlýna, ul. Na Horní Hrázi – Budišovská. Dále jsou navrženy plochy územních rezerv pro nové dopravní stavby – obchvat Komárova u Opavy, a mimoúrovňovou křižovatku silnic I/57, III/01128 a III/05712. Účelem rozsáhlých návrhů v oblasti dopravy je nezbytnost řešení dlouhodobě nevyhovující dopravní situace v řešeném území, odklonění tranzitní dopravy ze zastavěného území města a tím zlepšení životního prostředí v souvislé zástavbě. Zároveň byl vzat v úvahu stoupající stupeň automobilizace. p) Železniční dráha Územním plánem jsou navrženy směrové úpravy železniční trati č. 315. Pro realizaci záměru je stanoven koridor umožňující změnu prostorového vedení trasy kolejové spojky. Územním plánem jsou tak vytvářeny podmínky pro optimalizaci trati č. 315 (Opava,východ – Hradec nad Moravicí) na vyšší traťovou rychlost. q) Cyklostezky, cyklotrasy, turistické trasy Návrh nové infrastruktury pro cyklisty řeší především vymezení páteřních a hlavních stezek pro cyklisty nebo pro společný provoz chodců a cyklistů (dále jen stezky). Okrajově pak na úpravy dopravních prostorů stávajících komunikací pro motorová vozidla a vymezení 159
hlavních směrů pro cykloturistiku. Za prioritní a nadřazené (páteřní trasy) lze územním plánem považovat především úseky, které jsou součástí nadmístních záměrů. Ostatní navržené stezky pak doplňují stávající systém a slouží především ke zpřístupnění atraktivních částí města, k překonání bariér v území, k rekreaci nebo výjimečně k pravidelnému dojíždění. Infrastrukturu pro cyklistickou dopravu navrženou územním plánem doplňují stezky určené především pro každodenní pravidelné dojíždění. Jedná se o úseky navržené v hlavních i přidružených dopravních prostorech významných místních nebo silničních komunikací vedených městem, a to ve formě pásů nebo pruhů pro cyklisty. Návrhem nových cyklotras, cyklostezek a stezek pro chodce se vytvářejí podmínky pro zlepšení bezpečnosti cyklistů a chodců, pro rekreační využívání krajiny a její prostupnost. r) Zastavitelné plochy Celkový zábor zastavitelných ploch je 1 153,87 ha ve čtrnácti k. ú. náležících do správního území Statutárního města Opavy. K žádnému záboru nedochází pouze v k. ú. Držkovice a Opava-Město. Významný podíl na tomto záboru představují plochy pro vedení obchvatů zastavěného území města (170,18 ha). Další zábory ZAST. PL.
SM
SV
BH
BI
OV
OK
OS
OH
RR
VS
VL
VZ
Celkem
31,89
179,21
24,59
99,61
6,83
29,76
29,77
7,68
0,33
78,58
134,72
11,48
ZP
ZZ
TI
K
DS
TN
ZAST. PL. Celkem
ZV
2,64 60,80 18,45
4,83 17,32 15,82 51,07
DD 3,16
Plochy: smíšené obytné městské (SM), smíšené obytné venkovské (SV), bydlení hromadného (BH), bydlení individuálního – městské a příměstské (BI), občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV), občanského vybavení – komerčních zařízení velkoplošných (OK), občanského vybavení - sportovních a rekreačních zařízení (OS), občanského vybavení – hřbitovů (OH), rekreace rodinné (RR), smíšené výrobní (VS), výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL), výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ), zemědělské – produkční (ZP), zemědělské - zahrady (ZZ), veřejných prostranství zeleně veřejné (ZV), komunikací (K), technické infrastruktury (TI), těžby nerostů (TN), dopravní infrastruktury silniční (DS), dopravní infrastruktury drážní (DD).
160
11.4 PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ Územně analytické podklady pro SO ORP Opava byly zpracovány v roce 2008 (zprac. EKOTOXA s.r.o.) a aktualizovány v roce 2010. Z vyhodnocení udržitelného rozvoje RURÚ ÚAP byly vybrány nejvýznamnější silné a slabé stránky (vnitřní charakteristiky), příležitosti a hrozby (vnější vlivy), které ovlivňují řešení územního plánu. 11.4.1 VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 1) Rizika lokálních povodní se zvýšenou erozí půdy na sklonitých pozemcích Do územního plánu byly zapracovány návrhy na vybudování suchých poldrů v povodí Velké (Jaktarky) a Otického příkopu jako protierozní a protipovodňová opatření dle projektů 2) Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Územním plánem je navržen poměrně vysoký zábor zemědělské půdy, je však ale nutno vzít na vědomí, že zastavitelné plochy jsou vymezeny ve 14 k. ú. Zastavitelné plochy jsou navrženy ve vhodných prolukách a v návaznosti na zastavěné území, nedochází tak k suburbanizaci. Vymezením liniových dopravních staveb (především obchvatů zástavby Opavy) dojde k fragmentaci krajiny, ale vyvedení tranzitní dopravy mimo souvislou zástavbu je nezbytné z důvodu ochrany životního prostředí a pohody bydlení v zastavěném území. Plochy vzniklé mezi stávající zástavbou a dopravními plochami a koridory jsou z části navrženy jako plochy zastavitelné, čím je omezena fragmentace krajiny liniovými dopravními stavbami. 3) Nedostatek nabídky v oblasti ubytovacích kapacit pro seniory Územním plánem jsou vymezeny zastavitelné plochy pro občanské vybavení – veřejnou infrastrukturu v rámci kterých lze realizovat výstavbu ubytovacích zařízení, dále je výstavba těchto zařízení přípustná v plochách s hlavní funkcí bydlení. 4) Nadměrná expanze obytné výstavby Nadměrná expanze obytné výstavby může ohrozit sociální stabilitu území a zhoršit vlastní kvalitu bydlení v případě, že by došlo k nárazové výstavbě v krátkém období. Vzhledem k tomu, že na zastavitelné plochy většího rozsahu bude nutno nejdříve zpracovat územní studie, dá se předpokládat, že k zástavbě bude docházet postupně i s ohledem na připravenost dopravní a technické infrastruktury. V plochách s hlavní obytnou funkcí lze také realizovat stavby občanského vybavení – veřejné infrastruktury z oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví apod. aniž jsou konkrétně vymezeny v územním plánu.
11.4.2
VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
1) Vodní útvary povrchových i podzemních vod jsou hodnoceny jako rizikové, zhoršený přirozený režim je důsledkem nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích. Nevyhovující způsob likvidace odpadních vod v k. ú. Zlatníky u Opavy, Milostovice, Vlaštovičky, Jarkovice, Malé Hoštice – severní část, Komárov u Opavy, Suché Lazce a Podvihov je navrženo řešit vybudováním kanalizace a lokálních čistíren odpadních vod.
161
Do doby výstavby kanalizace je nutno dbát na likvidaci odpadních vod individuálním zákonným způsobem tak, aby nedocházelo ke znečišťování povrchových i podzemních vod odpadními vodami. Ke znečištění vod dochází také nevhodným způsobem obhospodařování zemědělské půdy na sklonitých pozemcích a splachováním hnojiv do vodních toků. Toto však nelze územním plánem ovlivnit. Výsadbou na plochách navrženého územního systému ekologické stability a na plochách smíšených nezastavěného území dojde ke snížení splachování orné půdy s hnojivy do vodních toků. Kolem komunikací a je přípustné realizovat výsadbu alejí aniž jsou vymezeny územním plánem. 2) Území ohrožená povodněmi, stanovená záplavová území Stanovená záplavová území řeky Opavy, Moravice, Hvozdnice a Otického příkopu jsou v maximální možné míře respektována. V k. ú. Držkovice není navržena ani jedna zastavitelná plocha. V souvislé zástavbě k. ú. Vávrovice spadající do stanoveného záplavového území není navržena ani dostavba proluk. Plochy navržené k zástavbě Územním plánem města Opavy jsou Územním plánem Opavy zrušeny a to především v k. ú. OpavaPředměstí a k. ú. Kylešovice. Dále jsou územím plánem navrženy suché poldry pro zadržení vody při přívalových nebo dlouhotrvajících deštích na vodním toku Velká (Jaktarka) a Otickém příkopu. 3) Nízké zastoupení zvláště chráněných území Územním plánem nejsou navržena žádná území k ochraně v režimu zvláště chráněných území. Jsou respektovány dva chráněné stromy v k. ú. Opava-Město a Opava-Předměstí, dále je respektován Přírodní park Moravice zasahující do k. ú. Podvihova a Komárova u Opavy. 4) Nízký stupeň zalesnění Územním plánem je navržena pouze jedna malá plocha k zalesnění v k. ú. Milostovice. Zalesnění je navrženo na většině ploch vymezených pro územní systém ekologické stability. Bude se však jednat o plochy přírodní, nikoliv o pozemky s funkcí lesa. Výsadba stromového patra se předpokládá i na plochách navržených jako plochy smíšené nezastavěného území. Realizací územního systému ekologické stability dojde ke zvýšení ekologické stability správního území města. Vhodná by byla také výsadba pásů zeleně na rozsáhlých celcích zemědělsky obhospodařované půdy s ohledem na sklonitost terénu. 5) Špatný stav páteřní sítě silnic I. třídy, silnice jsou vedeny centrem města Řešení dopravní části územního plánu navrhuje celou řadu opatření potlačující především slabé stránky řešeného území a využívá definovaných příležitostí pro další rozvoj území. Dálnice ani rychlostní silnice se v řešeném území nenavrhují. Tyto komunikace nejsou v řešeném území sledovány žádnou nadřazenou územně plánovací dokumentací a jejich realizaci neřeší ani krajské nebo národní dopravní koncepční dokumenty. Podstatným způsobem je však navrženo zlepšení spojení s Ostravou. Územním plánem je navržena úprava vedení silnice I/11 Komárovem (variantně) a přeložka silnice I/11 mezi Novými Sedlicemi a Suchými Lazci (v souladu se ZÚR Moravskoslezského kraje, kde je tato stavby vymezena pod označením DZ 1). Dále je navržena přeložka silnice I/56 do polohy mimo zastavěná územím Malých Hoštic a Kateřinek (v ZÚR Moravskoslezského kraje jde o koridor nadmístního významu s označením D55). Problematika silniční obchvatů je územním plánem vyřešena přebudováním stávajícího radiálního komunikačního systému na okružně radiální. Navrženy jsou: východní část severního obchvatu (v ZÚR Moravskoslezského kraje jde o koridor nadmístního významu s označením D54), západní část severního obchvatu (v ZÚR Moravskoslezského kraje jde o koridor nadmístního významu s označením D54), jižní 162
obchvat města (v ZÚR Moravskoslezského kraje jde o koridor silniční dopravy nadmístního významu s označením D25) a západní část jižního obchvatu (v ZÚR Moravskoslezského kraje jde o koridor nadmístního významu s označením DZ 2). Doplňujícím dopravním prvkem k silničním obchvatům (tzv. vnějšímu městskému okruhu) je dobudování tzv. středního městského okruhu. V současné době jsou jeho části tvořeny stávající ul. Vrchní, ul. Rolnická a ul. Palhanecká, které jsou zařazeny do silniční sítě pod označením III/01130 a stávajícími ul. Třída Spojenců a ul. Hobzíkova. Doplnění středního okruhu je pak navrženo v úsecích: propojení ul. Husova – U Hliníku a propojení silnice I/57 (ul. Hradecká) a silnice I/11 (ul. Těšínská). 6) Nedostatek ubytovacích zařízení pro krátkodobé ubytování Územním plánem jsou navrženy plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury, které umožňují výstavbu ubytovacích zařízení. Realizace ubytovacích zařízení je také přípustná v plochách s hlavní funkcí obytnou. 7) Nedostatek větších vhodných ploch pro rozvoj firem Územním plánem jsou vymezeny poměrně rozsáhlé plochy pro rozvoj podnikatelských aktivit z oblasti výroby a skladování, které jsou situovány u stávajících komunikací, některé z ploch jsou situovány v blízkosti železničních tratí. Jedná se o plochy výroby a skladování – lehké průmyslové výroby, výroby a skladování – zemědělské výroby a plochy smíšené výrobní. Největší rozsah ploch je navržen v k. ú. Jaktař a Vávrovice.
11.4.3
VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Příležitosti 1) Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou na ČOV Územním plánem je navrženo řešení nevyhovujícího způsobu likvidace odpadních vod v k. ú. Zlatníky u Opavy, Milostovice,Vlaštovičky, Jarkovice, Malé Hoštice – severní část, Komárov u Opavy, Suché Lazce a Podvihov, a to vybudováním soustavné splaškové kanalizace a lokálních čistíren odpadních vod. Do doby výstavby kanalizace je nutno dbát na likvidaci odpadních vod individuálním zákonným způsobem tak, aby nedocházelo ke znečišťování povrchových i podzemních vod odpadními vodami. 2) Budování moderní dopravní infrastruktury (obchvatů) za účelem zvýšení plynulosti dopravy, odvedení tranzitní dopravy a snížení negativních vlivů účinků dopravy na obyvatelstvo Viz bod 5. kapitoly 11.4.2 3) Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací Územním plánem jsou navrženy plochy zeleně ochranné podél ploch výroby a skladování, ploch smíšených výrobních a podél ploch dopravní infrastruktury silniční a drážní především v k. ú. Jaktař, Jarkovice, Kateřinky u Opavy, Komárov u Opavy, Kylešovice, Malé Hoštice, Opava-Předměstí, Vávrovice a Vlaštovičky za účelem snížení negativních vlivů z provozovaných výrobních činností a dopravy na obyvatelstvo.
163
4) Využití územního plánování k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území Územním plánem Opavy je navržena urbanistická koncepce, která zmírňuje střety zájmů mezi civilizačními a přírodními hodnotami území s ohledem na kulturní hodnoty území. Střet zájmů představuje případná realizace především liniových dopravních staveb a s ní související fragmentace krajiny. V těchto případech nelze vyloučit negativní dopad na prvky ochrany přírody včetně vymezeného územního systému ekologické stability. Negativní vlivy je nutné pomocí technických opatření minimalizovat. 5) Realizace protierozních a protipovodňových opatření, ochrana kvalitního půdního fondu Do územního plánu byly zapracovány návrhy na vybudování suchých poldrů v povodí Velké (Jaktarky) a Otického příkopu jako protierozní a protipovodňová opatření dle projektů. Dále je územním plánem stanovena přípustnost rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině s ohledem na potřebu snížení eroze kvalitní zemědělské půdy.
Silné stránky 1) Existence přírodního parku Moravice, hustá síť prvků územního systému ekologické stability Územním plánem je respektován Přírodní park Moravice zasahující do k. ú. Podvihova a okrajově do k. ú. Komárova u Opavy. Ve správním území města jsou vymezeny prvky územního systému ekologické stability nadregionálního významu kolem vodního toku Opava. Vymezení biokoridorů a vložených biocenter bylo upřesněno s ohledem na stávající a navržené využívání území, a s ohledem na zpracování Územního plánu Opavy nad katastrálními mapami. Část navrženého územního systému ekologické stability v severní části řešeného území byla převzata ze zpracovávaných komplexních pozemkových úprav. V této části není vymezení biokoridorů a ploch biocenter vedeno po hranicích parcel. 2) Vysoký podíl zemědělské půdy v I. a II. Třídě ochrany Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém. Návrhem řešení územního plánu dojde k záborům půdy v nejlepší kvalitě. Ve správním území města Opavy se však tomuto záboru nelze vyhnou vzhledem k vysokému podílu půdy v I. a II. třídě ochrany. 3) Existence celostátní železniční trati Krnov - Opava východ - Ostrava Svinov Územním plánem je pro tuto trať vymezena stabilizovaná plocha dopravní infrastruktury drážní. 4) Dobré zásobování pitnou vodou Řešené území je zásobováno pitnou vodou převážně z OOV a z části z místních zdrojů. Akumulace pitné vody je dostačující s výjimkou s výjimkou vodojemu v Suchých Lazcích, kde je územním plánem navrženo vodojem rozšířit dobudováním jeho další komory za účelem zajištění dodávky kvalitní pitné vody obyvatelstvu. 5) Dostatečné zásobení elektrickou energií Nárůst elektrického příkonu města bude nutné zajistit výstavbou nové transformační stanice (TS) 110/22 kV včetně přívodního vedení 2 x 110 kV. Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a drobné podnikatelské aktivity bude nutné zajistit ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny novými DTS 164
navrženými v zastavitelných plochách příp. s předpokládaným nedostatkem transformačního výkonu spolu s rozšíření veřejné sítě NN. Územním plánem je navrženo 45 nových DTS. 6) Většina území je plynofikována Plynulá dodávka zemního plynu bude zajištěna rekonstrukcí VTL plynovodu DN 300 Hlučín - Opava – Brumovice na DN 500, PN 40 v navržené trase. Do roku cca 2025 byl měl být proveden postupný přechod městské nízkotlaké plynovodní sítě Opava-Město, OpavaPředměstí, Kateřinky u Opavy a Kylešovice do tlakové hladiny 0,3 MPa. Nové plynovody navazující na nízkotlakou plynovodní síť by měly být navrženy podrobnější dokumentací s parametry pro středotlak Plynofikaci nové zástavby v ostatních městský částech (kromě Malých Hoštic) zajistit rozšířením stávající středotlaké plynovodní sítě. V Malých Hošticích je navrženo územním plánem uvažovat se zvýšením provozního tlaku nízkotlaké sítě na 0,1 MPa. 7) Příznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva, silná pozice města Opavy na kulturní scéně Vymezení zastavitelných ploch občanského vybavení - veřejné infrastruktury umožňuje dále rozvíjet oblast školství a kultury dle potřeb obyvatel Opavy, spádového okolí a ekonomických možností města. Stavby a zařízení občanského vybavení je možné realizovat i v plochách smíšených obytných všech typů a plochách bydlení v souladu s podmínkami stanovenými v oddíle F textové části Územního plánu Opavy. 8) Vysoký zájem o bydlení v Opavě Územním plánem je vymezen dostatek ploch pro rozvoj obytné zástavby (cca 100% převis nabídky). Předpokládá se nová výstavba ve všech k. ú. náležících do správního území Statutárního města Opavy, s výjimkou k. ú. Držkovice, které je situováno v záplavovém území řeky Opavy a k. ú. Opava-Město, které je obklopeno souvisle zastavěným územím sousedních katastrů. Většina zastavitelných ploch je dobře dopravně dostupná, s vazbou na stávající technickou infrastrukturu, kterou lze dále rozšiřovat podle potřeb rozvíjející se zástavby. 9) Množství památkově a kulturně zajímavých objektů, krajina vhodná pro rekreaci Ve správním území města je dostatečný počet ploch a zařízení pro každodenní rekreaci obyvatel. Územním plánem jsou tyto plochy doplněny návrhem dalších ploch pro občanské vybavení – sportovní a rekreační zařízení převážně ve vazbě na stávající zařízení a plochy využívané k tomuto účelu. Nové plochy pro sport a rekreaci nejsou navrženy pouze v k. ú. Držkovice, Jarkovice, Milostovice a Opava-Město. Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj cyklostezek stanovením podmínek pro jejich případnou realizaci. 10) Vysoká míra podnikatelských aktivit, významná role průmyslu, dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Územním plánem jsou vymezeny dostatečné plochy pro rozvoj podnikatelských aktivit z oblasti výroby a skladování a smíšené výroby včetně náhradních ploch za plochy přestavby situované v blízkosti centra města, které jsou územním plánem určeny ke změně využití ve prospěch ploch smíšených obytných městských. Největší podíl představují plochy výroby a skladování - lehkého průmyslu situované podél silničních tahů a železniční trati ve směru na Krnov.
165
11.4.4
VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Způsobem řešení Územního plánu Opava jsou v maximální možné míře respektovány stávající hodnoty území, tj. historický vývoj zástavby, nemovité kulturní památky, návrh objektů na nemovité kulturní památky, ochrana přírodních hodnot území. Návrhem zastavitelných ploch pro rozvoj zástavby obytné, občanské vybavenosti, výrobních aktivit atd. se však nelze vyhnou záboru kvalitní zemědělské půdy. Ekologická stabilita správního území Opavy je posílena vymezením územního systému ekologické stability – prvků nadregionálního, regionálního a lokálního významu a ploch smíšených nezastavěného území. Území ohrožená záplavami, tj. území v hranicích stanovených záplavových území a jejich aktivních zón řeky Opavy, Moravice a Hvozdnice jsou repektována, tj. nejsou v nich navrženy zastavitelné plochy. V k. ú. Palhanec, Kateřinky u Opavy a Opava-Předměstí jsou v záplavovém území navrženy asanace ploch zahrádkářských osad. Náhradní plochy pro zahrady jsou vymezeny jako plochy zemědělské – zahrad. Za účelem zvýšení kvality životního prostředí a zvýšení pohody bydlení je navrženo odkanalizování zástavby v k. ú. které dosud nemají vybudovanou kanalizaci, posílení objemů vodojemů za účelem dostatečné dodávky pitné vody, rozvoj plynofikace a odklonění tranzitní dopravy z centra města (viz předchozí kapitoly odůvodnění).
11.5 VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Pro potřeby územního plánu jsou prioritami územního plánování míněny priority stanovené v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Územním plánem Opavy bylo respektováno zařazení správního území Statutárního města Opavy do rozvojové oblasti OB2 (viz kap. 2.3 Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou Moravskoslezským krajem). Priority územního plánování Moravskoslezského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území jsou stanoveny v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje takto: • Dokončení dopravního napojení kraje na nadřazenou silniční a železniční síť mezinárodního a republikového významu V souladu s ZÚR MSK jsou vymezeny plochy a koridory pro: - přeložku silnice I/11 v úseku Nové Sedlice – Suché Lazce (v ZÚR MSK jde o plochu a koridor DZ1, v ÚP Opavy je stavba zařazena mezi veřejně prospěšné pod označením VD11); - západní část jižního obchvatu Opavy, úsek I/11 – I/57 (v ZÚR MSK jde o plochu a koridor DZ2, v ÚP Opavy je stavba zařazena mezi veřejně prospěšné pod označením VD6, VD7); - jižní obchvat Opavy, úsek mezi stávající silnicí I/11 a silnicí I/57 (v ZÚR MSK jde o plochu a koridor D25, v ÚP Opavy je stavba zařazena mezi veřejně prospěšné pod označením VD8);
166
- přeložka silnice I/46 Pusté Jakartice – Sudice (v ZÚR MSK jde o plochu a koridor D51, v ÚP Opavy je stavba zařazena mezi veřejně prospěšné pod označením VD12); - severní obchvat Opavy – východní a západní část (v ZÚR MSK jde o plochu a koridor D54, v ÚP Opavy je stavba zařazena mezi veřejně prospěšné pod označením VD1, VD2, VD3); - přeložka silnice I/56 Opava – Ludgeřovice (v ZÚR MSK jde o plochu a koridor D54, v ÚP Opavy je stavba zařazena mezi veřejně prospěšné pod označením VD4). •
Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení západní části kraje (ORP Krnov, ORP Bruntál, ORP Rýmařov, ORP Vítkov) s krajským městem a s přilehlým územím ČR (Olomoucký kraj) a Polska Mezi záměry, které pomohou dále zkvalitnit a zlepšit dopravní propojení západní části kraje a krajského města přes Opavu lze v řešeném území zařadit: - mimo dopravních staveb řešených v souladu se ZÚR MSK (viz první odrážka) je na území Opava navrženo doplnění dopravní sítě především v prostoru Komárova (variantní řešení zkapacitnění stávající silnice I/11 vs severní a jižní obchvat komárova), v širším centru města (doplnění středníhu městského okruhu) a v Jaktaři (přeložka silnice III/4609 mimo zastavěné území Jaktaře).
• Vytvoření podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi včetně rozvoje mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska V souladu se ZÚR MSK je územním plánem vymezena trasa pro stavební úpravy plynovodu DN 300 Hlučín – Opava – Brumovice na DN 500/PN 40 (v ÚP Opavy označena VTP 1), dále je územním plánem navržena výstavba nových trafostanic a rozvoj středotlakého plynovodu s ohledem na rozvoj zastavitelných ploch. • Vytvoření podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou: - kooperačních vazeb velkých měst a správních center v pásech koncentrovaného osídlení ve východní části kraje: - v prostoru mezi Opavou, Ostravou, Bohumínem, Karvinou, Českým Těšínem a Havířovem – tyto vazby existují a jsou územním plánem respektovány, - v podhůří Beskyd mezi Novým Jičínem, Kopřivnicí přes Frýdek – Místek a Třinec po Jablunkov – netýká se řešeného území, - rozvoje sídelní, výrobní a obslužné funkce spádových sídel v západní části MS kraje (Osoblaha, Krnov, Bruntál, Vrbno pod Pradědem, Rýmařov, Vítkov) - netýká se řešeného území. • Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině Zastavitelné plochy vymezené Územním plánem Opavy navazují na zastavěné území a nezakládají tak předpoklady pro vznik nových suburbánních zón. • Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí, rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění odpadních vod Územním plánem je pro navržené zastavitelné plochy zároveň řešena i technická infrastruktura. Je navrženo zásobování pitnou vodou, způsob likvidace odpadních 167
vod, zásobování elektrickou energií a plynem. Rozvoj rekreačního zázemí je podpořen návrhem ploch pro sportovní a rekreační vyžití obyvatel v dostupných vzdálenostech od obytné zástavby. Zároveň jsou vymezeny zastavitelné plochy pro případnou realizaci občanského vybavení – veřejné infrastruktury, jehož potřeba může v následujících létech vyvstat. • Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd a Oderských vrchů, Nízkého a Hrubého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny, vytváření podmínek pro využívání přírodních a kulturně historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu při respektování jejich nezbytné ochrany Návrhem řešení je respektována ochrana historických hodnot správního území Statutárního města Opavy, a v maximální možné míře je respektována ochrana přírodních hodnot území omezením návrhů v těchto územích. • Zamezení rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech Zastavitelné plochy pro výstavbu objektů rodinné rekreace nejsou územním plánem navrženy s výjimkou jedné plochy v k. ú. Podvihov, kde je vymezena jedna plocha s touto funkcí v návaznosti na stabilizované plochy rodinné rekreace. • Vytváření územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy V řešeném území je integrovaná hromadná doprava zavedena, územní plán ji zachovává. • Vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na: - ostatní dopravní systémy kraje, - systém pěších a cyklistických tras přilehlého území ČR, Slovenska a Polska včetně preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných místních a účelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy Územním plánem je navrženo doplnění systému pěších a cyklistických komunikací, a to jak formou samostatných stezek pro chodce nebo cyklisty, tak i vymezením zařízení pěší nebo cyklistické infrastruktury do stávajících nebo navržených místních nebo účelových komunikací. - polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území – netýká se řešeného území • Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí především v centrální a východní části kraje. Vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provozů Územním plánem jsou navrženy plochy přestavby v blízkosti centrální části města z ploch výroby na plochy smíšené obytné městské. Zastavitelné plochy výroby a skladování a smíšené výrobní jsou vymezeny v okrajových částech města. Z důvodu snížení případných negativních vlivů na plochy s obytnou funkcí jsou kolem těchto ploch navrženy plochy zeleně ochranné. • Ochrana výjimečných přírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodří a CHKO Jeseníky) včetně ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant. Při vymezování nových
168
rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových a podzemních vod (zejména v CHKO Poodří a na přítocích Odry) Územním plánem jsou stanoveny podmínky pro zachování prostupnosti krajiny, především kolem vodních toků. Zastavitelné plochy jsou navrženy v návaznosti na zastavěné území a je řešena jejich dopravní obsluha. Návrhem severního a jižního obchvatu Opavy jsou vytvářeny nové liniové bariéry v území, které by mohly zhoršovat prostupnost krajiny. Tuto problematiku bude nutné řešit podrobnější dokumentací pomocí technických opatření. Územním plánem jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání a ochrana krajinného rázu v kapitole F. textové části konceptu územního plánu. • Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje Navržené zastavitelné plochy nejsou situovány do stanovených záplavových území. Z důvody ochrany území před případnými škodami je územním plánem navržena asanace zahrádkářských osad situovaných v aktivní zóně záplavového území řeky Opavy. • Respektování zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku Návrhem řešení územního plánu jsou tyto zájmy respektovány. • Ochrana a využívání zdrojů černého uhlí v souladu s principy udržitelného rozvoje – netýká se řešeného území.
11.6 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 11.6.1
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ, JAK BYLA ZJIŠTĚNA V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZBORU ÚZEMÍ
V roce 2011 byly k dispozici dva základní podklady pro hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území. V prvé řadě jsou to Průzkumy a rozbory v rozsahu ÚAP Moravskoslezského kraje (Atelier Tplan, s.r.o., 2011). K hodnocení zde byla použita základní 7 stupňová škála (podobně jako v předchozím dokumentu téhož zpracovatele z roku 2007), hodnotící převahu silných nebo slabých stránek pilířů udržitelného rozvoje území (životního prostředí, hospodářských podmínek, soudržnosti obyvatel území). Druhým dostupným podkladem byl Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Opava (zpracovatel Ekotoxa s.r.o., Opava, 2008 a aktualizace z r. 2010), který přistupuje k vyhodnocení pilířů s odlišnou metodikou hodnocení. Podobně je tomu u zpracovatelů ÚAP v celé ČR, metody a formy výstupů jsou odlišné. Výsledné hodnocení bylo proto převedeno na relativně srovnatelnou 7 stupňovou škálu. Přitom je však nutno vnímat, že vzájemná srovnatelnost je omezena zejména výběrem výchozích hodnotících ukazatelů. Hodnocení jednotlivých pilířů přináší následující tabulka:
169
Tab.: Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území hodnocení (hodnoty: 1-nejlepší, 4-průměrné, 7-nejhorší) Pilíř-podmínky ÚAP MSK RURÚ SO ORP výsledné hodnocení 2011 Opava aktualizace územního plánu (2007) 2010 Životní prostředí Soudržnost obyvatel území Hospodářské podmínky území
7 – velmi špatné (5 – podprůměrné) 3 – nadprůměrné (2 – dobré) 1 – velmi dobré (1 – velmi dobré)
6 – špatné
5 - podprůměrné
5 – podprůměrné
4 – průměrné
2 – dobré
2 – dobré
Mezi hodnocením ÚAP MSK a RURÚ SO ORP Opava je patrný rozdíl v hodnocení všech pilířů území, největší u hodnocení soudržnosti obyvatel území. Hodnocení ÚAP SO ORP Opava mezi lety 2008 a 2010 se zásadně neměnilo. Dále je nutno upozornit i na kategorizaci vyváženosti v rámci ÚAP ORP Opava podle nové metodiky MMR (aktualizace z r. 2010). Toto hodnocení se shoduje s vlastním hodnocením územního plánu, je však mnohem „hrubší“ (pouze hodnocení + / - . V budoucnu bude zřejmě potřeba provést zjemnění tohoto hodnocení zejména z územního hlediska i použité hodnotové škály. Tab.: Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ( ÚAP SO ORP Opava, aktualizace r. 2010, metodika MMR pro ÚAP) pro udržitelný Pilíř-životní PilířPilíř-soudržnost výsledná rozvoj území prostředí hospodářské společenství kategorie podmínky území obyvatel území rok kategorizace 2010 2010 2010 2010 Opava + 3b Výsledné hodnocení územního plánu provedené na základě doplňujících průzkumů územního plánu a SWOT analýzy (2011) se odlišuje, zejména v hodnocení pilíře životního prostředí. V rámci hodnocení hospodářského pilíře území je výsledné hodnocení dobré, v úvahu jsou vzaty zejména silné vazby města na hospodářsky problematické okolí – zejména Vítkovsko, ale je vzato v úvahu i „přísnější“ celorepublikové měřítko. Nezaměstnanost v širším regionu je hodnocena stále jako problém. Výhodou Opavy je zejména struktura pracovních míst. Hodnocení životního prostředí v územním plánu se mimo jiné opírá o přetrvávající vnímání města jako „bílé Opavy“, ale i například perspektivy řešení dopravy. Výsledné hodnocení podmínek životního prostředí – podprůměrné, je nutno vnímat i s ohledem na podmínky širšího regionu (zejména Ostravska – podobné hodnocení měst Havířova nebo Karviné je neadekvátní, podmínky životního prostředí města Opavy jsou jednoznačně lepší). Při hodnocení podmínek soudržnosti obyvatel území – které byly hodnoceny jako průměrné, byly brány v úvahu nejen obvyklé problémy městského bydlení (pokles počtu obyvatel, proces stárnutí populace), ale i nejvyšší atraktivita městského bydlení Opavy v rámci Moravskoslezského kraje, pozitivní kulturně sociální specifika města. Situace je 170
v Opavě výrazně lepší než v jiných městech regionu, právě srovnání s jinými městy je akcentováno v hodnocení územního plánu (na rozdíl od RURÚ SO ORP Opava). V rámci aktualizace však bylo hodnocení posunuto z pozice nadprůměrné na průměrné. V úvahu byly vzaty jak poznatky z revitalizace sídliště Kateřinky, tak i pokračujících negativních procesů v demografické oblasti a bydlení ve městě (rostoucí podíl bydlení mimo byty). Obecně, s ohledem na stav současných podkladů, je nutno považovat za základní problém řešeného území mírně nepříznivé podmínky v oblasti životního prostředí (zejména pomalé řešené problémů dopravy, kvalita ovzduší, absence kanalizace v některých k. ú.). Tyto problémy mírně snižují poměrně dobrou vyváženost podmínek území. Značný rozvojový potenciál města plyne zejména z obytné atraktivity většiny města. Posílení hospodářského pilíře je vhodné podporovat také s ohledem na situaci v širším regionu pohybu za prací. Plošné posílení nabídky ploch pro podnikání ve vlastním řešeném území bylo řešeno, v návaznosti na stávající plochy podnikání, dopravní obslužnost území a možnosti rozvoje technické infrastruktury. Optimalizace funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby jednotlivých sídel města, optimální dělbě funkcí v území. Prvořadým úkolem územního plánu je zejména návrh přiměřených nových ploch pro rozvoj bydlení (posílení obytné funkce) a řešení dopravy.
11.6.2
SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍM POTŘEBY SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ BUDOUCÍCH
Územním plánem Opavy jsou řešeny ve vzájemné provázanosti všechny tři pilíře vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Soudržnost společenství obyvatel souvisí s vazbou obyvatelstva k místu bydliště, zajištěním podmínek pro zachování sociálních vazeb, zajištění podmínek pro rozvoj bydlení, služeb a zařízení souvisejících s komfortem bydlení. Územním plánem Opavy je vymezen dostatek zastavitelných ploch pro možný rozvoj obytné zástavby včetně ploch pro rozvoj kulturního, sportovního a rekreačního vyžití obyvatel a případnou realizaci dalšího občanského vybavení z oblasti veřejné infrastruktury. S komfortem bydlení souvisí návrh rozvoje dopravní a technické infrastruktury, který musí probíhat souběžně s realizovanou obytnou zástavbou. Využívání ploch s obytnou funkcí a aktivitami souvisejícími s bydlením, včetně odpočinku, musí vyhovovat soužití všech generací a splňovat podmínky pro možné zachování mezigeneračních vazeb i s ohledem na dojížďkové a docházkové vzdálenosti. Hospodářský rozvoj je podpořen návrhem zastavitelných ploch pro různé druhy výrobních aktivit a pro skladování s výjimkou ploch pro těžký průmysl. Část ploch je navržena jako náhrada za plochy změn – přestavby, které jsou situovány v blízkosti centra města, jsou obklopeny převážně obytnou zástavbou a zatěžují území negativními vlivy z výroby a dopravy. Dalším hlediskem je estetický vzhled staveb pro výrobu, protože většina ploch
171
přestavby je situována v urbanisticky významném území navazujícím na městskou památkovou zónu. S hospodářským rozvojem souvisí také vymezená návrhová plocha těžby. Vymezení ploch pro výrobu a skladování souvisí se sociálními vazbami, tj. vytváření pracovním míst v blízkosti bydliště, snížení dojížďkové vzdálenosti, což má zároveň příznivý ekonomický dopad na obyvatele a dopad na životní styl. Ušetřený čas za dojíždění lze využít k odpočinku a rozvoji sociálních vazeb. Zlepšování podmínek životního prostředí je z pozice územního plánu řešeno návrhem severního a jižního obchvatu za účelem odklonění tranzitní dopravy ze souvislé zástavby města a tím snížení hlučnosti, prašnosti a zároveň rizika nehod. Návrhem řešení technické infrastruktury je podpořeno zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou, likvidace odpadních vod veřejnou kanalizací, zlepšení životního prostředí především v topné sezóně rozšířením plynovodu pro zastavitelné plochy apod. Územním plánem – návrhem řešení – jsou respektována záplavová území vodních toků a jejich aktivní zóny. V záplavových územích nejsou navrženy zastavitelné plochy ani plochy přestavby, ale jsou navrženy za účelem ochrany území níže po vodním toku asanace zahrádkářských osad situovaných v záplavovém území řeky Opavy. Dále jsou navržena protipovodňová a protierozní opatření za účelem ochrany zastavěného území, zastavitelných ploch i krajiny. S ochranou životního prostředí souvisí i vymezení ochranné zeleně kolem komunikací a ploch určených pro výrobu. Navržené řešení v případě, že bude postupně realizováno, připravuje příznivé podmínky pro trvalý hospodářský růst, posílení podnikatelského prostředí, zachování dostupnosti služeb, růst životní úrovně a komfortu bydlení, zlepšení věkové struktury obyvatelstva a zlepšení životního prostředí. Aby byl tento rozvoj možný, je nutné počítat se zábory zemědělské půdy v nejlepší kvalitě, protože tyto ve správním území Statutárního města Opavy převažují. Řešení jednotlivých oblastí je podrobně popsáno v předchozích kapitolách územního plánu.
172
12.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhlášky č. 48/2011 Sb., o zařazení tříd ochrany, vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj.OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Vyhodnocení je zpracováno podle Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP, červenec 2011. Použité podklady : - údaje o bonitních půdně ekologických jednotkách a podklady o odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP ORP Opava - údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cz duben 2012
12.1 KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských pozemků s určením BPEJ. První číslo pětimístného kódu označuje klimatický region. Řešené území náleží do klimatického regionu 5 – MT2 - mírně teplý, mírně vlhký. HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci: 10 - Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší. 11 - Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry. 13 - Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období. 14 - Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry. 21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech.
173
22 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším. 26 - Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry. 27 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné. 37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. 40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. 43 - Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení. 44 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření. 48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření. 56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. 59 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu. 60 - Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí. 64 - Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité.
174
Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských pozemků s určením BPEJ. První číslo pětimístného kódu označuje klimatický region. Řešené území náleží do klimatického regionu 5 – MT2 - mírně teplý, mírně vlhký. HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci: 10 - Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší. 11 - Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry. 13 - Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období. 14 - Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry. 21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech. 22 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším. 26 - Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry. 27 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné. 37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. 40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. 43 - Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení. 44 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření. 175
48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření. 56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. 59 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu. 60 - Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí. 64 - Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité.
12.2 ZÁBOR PŮDY DLE NÁVRHU ÚP Celkový předpokládaný zábor půdy pro území řešené územním plánem je 1153,87 ha, z toho je 950,15 ha zemědělských pozemků. Meliorace – celkem se předpokládá zábor 119,57 ha odvodněných zemědělských pozemků. Vyhodnocení záboru půdy je zpracováno v tabulkové příloze pro každé katastrální území zvlášť v tabulce č. 1, s rozdělením na plochy Z – zastavitelné, P – plochy přestavby a plochy ostatní. Jde celkem o 14 katastrálních území. V katastrálním území Držkovice nejsou navrženy plochy záboru. V tabulce č. 2 zábor půdy podle funkčního členění ploch je rovněž vyhodnocení rozděleno na plochy Z – zastavitelné, P – plochy přestavby a plochy ostatní. Mimo to jsou samostatně vyhodnoceny významnější dopravní plochy, případně plochy dopravy, které zasahují do několika katastrálních území: Z - DS – S – východní a západní část severního obchvatu Z - DS – J – jižní a západní část jižního obchvatu Z – DS - I/46 – přivaděč k silnici I/46 Z – DS - I/56 – přeložka silnice Z – DD1 – přeložka trati č. 315 P - DS – I/57 - mimoúrovňové křížení silnice se železniční tratí
176
Část plochy Z – DS – J, v katastrálním území Kylešovice není započtena do záboru půdy, protože zemědělské pozemky již podle katastru nemovitostí byly vyňaty ze ZPF. Plocha P – DS – J – plocha označená jako plocha přestavby není zahrnuta do záboru půdy, protože zemědělské pozemky již podle katastru nemovitostí byly vyňaty ze ZPF. Změna druhu pozemků (v grafické příloze jsou označeny zeleně) Jde o plochy suchých poldrů, které budou sloužit k zadržování vody z přívalových dešťů. VV1 v katastrálním území Jaktař a Zlatníky. Celková výměra plochy je 29,19 ha, z toho je 15,50 ha orné půdy u které navrhujeme změnu druhu pozemku na trvalé travní porosty. VV2 v katastrálním území Kylešovice. Celková výměra plochy je 39,30 ha, z toho je 38,80 ha orné půdy u které navrhujeme změnu druhu pozemku na trvalé travní porosty. Plochy asanací OP – A1 – 1,94 ha zahrad v katastrálním území Opava Předměstí OP – A2 – 5,68 ha zahrad v katastrálním území Opava Předměstí KA – A1 – 11,05 ha, z toho je 3,55 ha trvalých travních porostů a 7,50 ha ostatních ploch v katastrálním území Kateřinky PA – A1 – 0,24 ha ostatních ploch v katastrálním území Palhanec. Plochy jsou využívány jako zahrádkové osady. Protože jsou v záplavovém území, je navržena jejich asanace a další využití jako zemědělské pozemky.
12.3 ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Do grafické přílohy jsou plochy územního systému ekologické stability připojeny jen z důvodu orientace. Je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. Dle metodického doporučení se zábor půdy pro ÚSES nevyhodnocuje. Část ploch potřebných pro ÚSES je navržena na lesních pozemcích – jde především o katastrální území Podvihova. Převážná část ploch potřebných pro biokoridory a biocentra je navržena na zemědělských pozemcích, z větší části na orné půdě.
177
12.4 DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA TABULKOVÁ ČÁST VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ NA ZPF A PUPFL Zábor ani omezení obhospodařování pozemků určených k plnění funkcí lesa se v konceptu ÚP nepředpokládá. Výstavba v navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít vliv na okolní lesní porosty. V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují lokality : Jarkovice: JA-Z7 – SV, JA-SN1. Kateřinky: KA-ZV2. Komárov u Opavy: KO-Z2 – SV, KO-Z3 – K, KO-Z22- SV, KO-Z23 – TI, KO-Z24 – SV, KO-25 – ZZ. Kylešovice: KY-Z37 – OS, KY-Z40 – BI, KY-Z41 – BI. Podvihov: PO-Z1 – SV, PO-Z13 – SV, PO-Z14 – SV, PO-Z15 – VZ, PO-Z18 – SV, PO-Z20 – SV, PO-Z21 – RR, PO-Z22 – ZZ, PO-Z23 – ZZ, PO – VV1. Suché Lazce: SL-Z23 – ZZ, SL-Z25 - OS. Vlaštovičky: VL-Z2 – SV. Zalesnění – k zalesnění je navržena jedna plocha v katastrálním území Milostovice – MI–L1, 0,19 ha orné půdy.
178
REKAPITULACE - ZÁBOR PŮDY PODLE JEDNOTLIVÝCH KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
lesní pozemky (ha)
ZPF celkem
JAKTAŘ
172,02
34,79
0,00
JARKOVICE
29,07
0,41
101,82
katastrální území
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)
orná půda
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
odvodnění (ha)
137,23
124,77
2,85
9,61
130,25
4,77
0,00
0,00
2,21
3,33
0,00
28,66
27,60
0,11
0,95
28,66
0,00
0,00
0,00
0,00
4,00
22,20
0,00
79,62
75,96
1,84
1,82
49,15
29,07
0,00
0,16
1,24
8,37
105,04
3,64
0,00
101,40
80,85
1,92
18,63
0,31
69,83
16,54
10,82
3,90
24,70
KYLEŠOVICE
153,31
5,66
0,00
147,65
145,40
0,72
1,53
56,79
69,56
13,76
7,54
0,00
14,99
MALÉ HOŠTICE
35,03
4,17
0,00
30,86
27,75
0,43
2,68
20,40
10,46
0,00
0,00
0,00
0,00
MILOSTOVICE
10,98
3,65
0,00
7,33
5,12
0,22
1,99
4,35
2,79
0,19
0,00
0,00
0,00
OPAVA PŘEDMĚSTÍ
187,57
77,32
0,00
110,25
93,05
13,07
4,13
83,26
26,99
0,00
0,00
0,00
17,03
PALHANEC
1,77
0,09
0,00
1,68
1,07
0,00
0,61
1,07
0,61
0,00
0,00
0,00
0,00
PODVIHOV
23,04
0,38
0,00
22,66
19,68
1,03
1,95
0,00
0,00
0,00
16,83
5,83
0,99
SUCHÉ LAZCE
48,58
2,48
0,00
46,10
41,58
0,32
4,20
0,00
27,11
6,80
5,96
6,23
18,62
VÁVROVICE
90,51
4,00
0,00
86,51
84,25
1,39
0,87
84,17
2,34
0,00
0,00
0,00
17,09
VLAŠTOVIČKY
14,00
3,08
0,00
10,92
10,33
0,44
0,15
10,92
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
ZLATNÍKY
10,95
0,12
0,00
10,83
10,79
0,00
0,04
0,62
10,21
0,00
0,00
0,00
0,68
170,18
41,73
0,00
128,45
118,99
3,07
6,39
117,12
4,99
0,00
6,34
0,00
9,77
1153,87
203,72
0,00
950,15
867,19
27,41
55,55
587,07
258,73
37,29
47,65
19,41
119,57
KATEŘINKY U OPAVY KOMÁROV U OPAVY
plochy dopravní celkem ZÁBOR CELKEM
179
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond
číslo lokality
způsob využití plochy
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
lesní pozemky (ha)
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda
zahrady
TTP
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
odvodnění (ha)
II.
III.
IV.
V.
0,00
0,00
0,00
0,00
JAKTAŘ zastavitelné plochy JK-Z13
BI
5,59
5,59
5,59
5,59
JK-Z14
BI
0,08
0,08
0,08
0,08
JK-Z18
BI
8,89
8,89
8,89
8,89
JK-Z20
BI
0,26
0,26
0,26
0,26
14,82
14,82
0,78
0,41
0,73
0,73
0,73
4,43
4,43
4,43
Celkem
14,82
0,00 0,13
JK-Z7
SV
0,91
JK-Z9
SV
0,73
JK-Z11
SV
4,61
JK-Z12
SV
0,22
Celkem JK-Z15
SM
0,00
0,18
0,00
0,31
10,57
0,10
0,00
6,16
5,57
10,47
9,29
0,00
SM
Celkem JK-Z16 Celkem
OS
14,11
0,99
24,68
1,09
0,00
1,30 1,30
0,00
0,00
0,15
0,07
0,59
5,31
0,07
8,86
0,43
0,00
0,00
0,78
0,00
0,43
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
1,18
13,12
6,72
0,32
6,08
13,12
23,59
16,01
1,50
6,08
23,16
1,30
1,26
0,04
1,30
1,26
0,04
180
0,00
0,78
0,22
1,18 JK-Z19
14,82
0,37
0,22
6,47
0,00
1,30 0,00
1,30
JK-Z5
VS
0,35
JK-Z6
VS
5,72
0,32
JK-Z8
VS
0,19
0,19
JK-Z10
VS
JK-Z22
VS
Celkem
0,35
0,35
0,35
5,40
5,40
4,90
0,83
0,83
0,83
0,83
4,65
4,65
4,17
11,23
10,75
35,40
35,40
35,40
11,74
0,51 0,04
0,00
0,00
0,48
4,65
0,48
10,73
JK-Z1
VL
35,44
JK-Z2
VL
5,72
5,72
5,72
5,72
JK-Z3
VL
1,64
1,64
1,34
1,29 0,30
JK-Z4
VL
Celkem
6,44 49,24
0,04
0,00
6,44
6,44
49,20
48,90
0,00
0,30
48,85
15,06
14,81
0,25
0,25
JK-Z21
ZZ
9,20
5,87
3,33
3,33
24,26
20,68
3,58
3,58
0,01
0,01
0,83
0,09
0,01
0,73
0,83
0,84
0,10
0,01
0,73
0,84
0,15
0,15
0,15
0,15
JK-Z23
K
0,28
0,27
JK-Z24
K
0,19
0,19
JK-Z25
K
0,92
0,09
1,39
0,55
Celkem JK-Z26
VV
Celkem
0,00
0,15 0,15
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,05
0,35
0,73
2,85
0,00
0,00
0,00
3,33
3,33
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,15 0,00
0,00
0,00
3,13
3,13
3,13
JK
ZV2
0,83
0,83
0,83
0,52
3,96
3,96
0,00
0,00
2,60
3,13
0,00
0,50
0,73
ZV1
3,96
0,00
0,25
JK
celkem
0,00
6,44
ZZ
0,00
0,00
0,30
JK-Z17
Celkem
0,50
0,00
181
0,00
3,65
0,15
0,31 0,00
0,00
0,00
0,31
0,00
celkem zastav. plochy
138,01
23,18
0,00
114,83
105,10
1,55
8,18
109,39
3,85
0,00
0,00
1,59
3,33
0,00
0,00
0,00
0,00
plochy ostatní JK
ZO1
1,56
1,56
1,56
1,56
JK
ZO2
1,57
1,57
1,57
1,57
JK
ZO3
0,91
0,91
0,91
0,91
JK
ZO4
6,81
6,81
6,72
JK
ZO5
3,47
3,16
3,16
3,16
JK
ZO6
0,61
0,61
0,51
0,51
0,31
0,09
6,81
0,10 JK
ZO7
0,50
JK
ZO8
1,01
JK
ZO9
3,89
JK
ZO10
1,29
celkem
0,17
0,33
0,33
0,33
1,01 1,84
21,62
2,32
0,00
0,10
1,01
1,01
2,05
2,05
1,23
1,29
1,29
1,29
19,30
18,10
0,09
1,11
18,38
0,82
0,92
plochy přestavby JK-P7
SV
3,46
2,98
0,48
0,48
JK-P8
SV
1,13
0,25
0,88
0,88
4,59
3,23
1,36
1,36 0,21
Celkem
0,00
0,48 0,88 0,00
0,00
0,88
JK-P2
SM
0,41
0,20
0,21
JK-P3
SM
0,09
0,05
0,04
0,04
0,04
JK-P4
SM
3,00
2,40
0,60
0,60
0,60
JK-P5
SM
3,44
3,07
0,37
0,37
0,37
6,94
5,72
0,24
0,04
Celkem JK-P1
VS
0,00
1,22
0,00
0,00
0,00
0,48
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,21
0,21
1,01
0,20
0,20
182
0,00
1,22 0,20
JK-P6
0,62
0,30
Celkem
0,86
0,34
0,00
0,52
0,00
celkem plochy přestavby
12,39
9,29
0,00
3,10
ZÁBOR CELKEM
172,02
34,79
0,00
137,23
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
lesní pozemky (ha)
číslo lokality
VS
způsob využití plochy
0,32
ZPF celkem
0,32
0,18
0,20
0,32
0,38
0,00
0,00
0,00
0,14
0,00
1,57
1,21
0,32
2,48
0,00
0,00
0,00
0,62
0,00
124,77
2,85
9,61
130,25
4,77
0,00
0,00
2,21
3,33
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda
zahrady
TTP
0,14
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
III.
IV.
V.
0,00
0,00
0,00
0,00
odvodnění (ha)
JARKOVICE zastavitelné plochy JA-Z3
SV
0,36
0,36
0,36
JA-Z4
SV
0,85
0,85
0,74
JA-Z5
SV
1,54
0,02
1,52
1,52
JA-Z6
SV
16,74
0,22
16,52
15,78
JA-Z7
SV
0,16
0,16
0,16
19,41
18,56
celkem
19,65
0,24
0,00
0,36 0,11
0,85 1,52 0,74
16,52 0,16
0,11
0,74
19,41
JA-Z1
VS
0,43
0,43
0,43
0,43
JA-Z2
VS
0,94
0,94
0,94
0,94
JA-Z8
VS
5,29
5,29
5,29
5,29
6,66
6,66
0,15
0,15
0,15
0,30
0,30
0,30
Celkem
6,66
0,00 0,16
JA-Z9
K
0,31
JA-Z10
K
0,30
0,00
0,00
0,00
6,66
0,00
4,00 0,00
0,00
0,00
0,00
4,00
Celkem
0,61
0,16
0,00
0,45
0,45
0,00
0,00
0,45
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
celkem zastav. plochy
26,92
0,40
0,00
26,52
25,67
0,11
0,74
26,52
0,00
0,00
0,00
0,00
4,00
183
plochy ostatní JA
ZO1
0,42
0,42
0,42
0,42
JA
ZO2
0,23
0,23
0,23
0,23
JA
ZO3
0,19
0,19
0,19
0,19
JA
ZO4
0,61
0,61
0,61
0,61
JA
ZO5
0,49
0,01
0,48
0,48
0,48
1,94
0,01
1,93
1,93
Celkem JA
SN1
0,00
0,21
0,00
0,21
0,00
1,93
0,21
0,21
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Celkem
0,21
0,00
0,00
0,21
0,00
0,00
0,21
0,21
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
celkem ostatní plochy
2,15
0,01
0,00
2,14
1,93
0,00
0,21
2,14
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
ZÁBOR CELKEM
29,07
0,41
0,00
28,66
27,60
0,11
0,95
28,66
0,00
0,00
0,00
0,00
4,00
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
lesní pozemky (ha)
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)
2,27
0,05
číslo lokality
způsob využití plochy
orná půda
zahrady
TTP
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
0,59
1,35
III.
IV.
V.
odvodnění (ha)
KATEŘINKY U OPAVY zastavitelné plochy KA-Z5
BI
2,22
1,94 0,28
0,28
KA-Z8
BI
5,83
5,83
5,83
5,83
KA-Z12
BI
1,54
1,54
1,54
1,54
KA-Z13
BI
1,88
1,88
1,88
1,88
KA-Z14
BI
4,12
3,92
3,50
KA-Z15
BI
5,40
5,40
5,40
0,20
0,19
184
0,23
3,92
2,98
5,40
4,75
celkem KA-Z17
21,04 SV
Celkem
0,25
0,00
3,10 3,10
0,00
0,00
20,79
20,09
3,10
3,10
3,10
3,10 3,89
KA-Z1
SM
4,04
0,15
3,89
KA-Z11
SM
0,06
0,01
0,05
4,10
0,16
0,59
0,59
0,59
0,59
7,13
1,29
7,13
1,29
Celkem KA-Z18
OV
Celkem KA-Z3
OS
Celkem KA-Z16
OK
Celkem
0,00
0,00
0,51
0,00
9,84
10,95
2,50
0,60
2,50
0,60
0,05
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
5,84
5,84
5,84
5,84
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2,57
2,57
2,57
2,57
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
5,84 0,00
0,00
5,84 2,57
0,00
0,00
2,57
1,35
1,35
1,35
1,35
KA-Z9
VS
14,27
0,02
14,25
13,28
0,37
0,60
14,25
16,44
0,02
16,42
15,45
0,37
0,60
16,31
2,64
0,03
2,61
2,61
2,64
0,03
2,61
2,61
0,09
0,06
0,06
0,06
0,14
0,14
0,14
0,19
0,19
0,19
0,39
0,39
8,39
8,39
8,39
8,39
K
0,14
KA-Z21
K
0,29
0,10
0,58
0,19
8,46
0,07
8,46
0,07
Celkem KA-Z10 Celkem
ZZ
0,60
3,89
VS
KA-Z20
0,00
0,05
KA-Z7
0,15
0,00
0,00
0,71
K
0,00
0,05
0,82
KA-Z19
0,60
3,89
0,82
Celkem
7,73
3,94
0,82
DS
0,00
0,05
VS
KA-Z2
0,00
3,89
KA-Z6
Celkem
0,00
0,00
2,57 2,57
0,19
0,00
0,00
0,00
0,00
0,11
0,00
0,00
0,00
0,11
0,00
2,61
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2,61 0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,39 8,39
0,00
185
0,00
8,39
KA-Z4
TI
Celkem
1,73 1,73
0,00 7,64
0,00
1,73
1,73
1,65
0,08
1,73
1,73
1,65
0,08
0,86
0,86
0,83
0,03
1,62
1,62
0,14
0,19
KA
ZV1
8,50
KA
ZV2
1,62
KA
ZV3
0,44
0,44
KA
ZV4
1,02
0,08
0,94
0,94
KA
ZV5
0,64
0,10
0,54
0,54
KA
ZV6
0,16
0,16
KA
ZV7
1,31
1,31
1,31
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,16
1,13
0,00
0,94 0,54 0,16
0,16 1,31
Celkem
13,69
8,26
0,00
5,43
5,27
0,16
0,00
2,82
1,32
0,00
0,16
1,13
0,00
celkem zastav. plochy
82,07
10,86
0,00
71,21
69,33
0,77
1,11
44,52
25,29
0,00
0,16
1,24
8,33
0,09
0,13
1,69
plochy ostatní KA
ZO1
1,76
0,07
1,69
1,47
KA
ZO2
1,91
0,01
1,90
1,90
3,67
0,08
3,59
3,37 0,55
Celkem
0,00
KA
SN1
0,55
0,55
KA
SN2
0,61
0,61
0,09
0,13
1,78
0,12
0,04
3,47
0,12
0,00
0,00
0,00
0,04
0,55 0,61
0,61
Celkem
1,16
0,00
0,00
1,16
0,55
0,61
0,00
1,16
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
celkem plochy ostatní
4,83
0,08
0,00
4,75
3,92
0,70
0,13
4,63
0,12
0,00
0,00
0,00
0,04
2,00
1,67
2,00
1,67
0,00
0,00
0,00
0,00
0,55
plochy přestavby KA-P4
BI
Celkem KA-P1
SM
2,55
KA-P2
SM
0,71
0,33 0,00
0,33 0,00
0,33
0,00
2,00
2,00
2,00
0,71
0,71
0,71
186
0,33
0,33 0,00
0,33
KA-P6
SM
4,38
4,13
7,64
4,68
0,70
0,33
0,70
0,33
4,58
4,58
Celkem
4,58
celkem plochy přestavby ZÁBOR CELKEM
Celkem KA-P5
OV
Celkem KA-P3
číslo lokality
OS
způsob využití plochy
0,25 0,00
2,96
0,25 2,71
0,00
0,37
0,25
0,25 0,00
0,37
2,96
0,00
0,00
0,00
0,00
0,37
0,00
0,37
0,00
0,37
0,00
0,00
0,37
0,00
0,00
0,00
0,00
4,58
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
14,92
11,26
0,00
3,66
2,71
0,37
0,58
0,00
3,66
0,00
0,00
0,00
0,00
101,82
22,20
0,00
79,62
75,96
1,84
1,82
49,15
29,07
0,00
0,16
1,24
8,37
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
lesní pozemky (ha)
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda
zahrady
TTP
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
III.
IV.
V.
odvodnění (ha)
Komárov u Opavy zastavitelné plochy KO-Z2
SV
2,34
2,34
2,34
2,34
KO-Z3
SV
0,64
0,64
0,64
0,64
KO-Z4
SV
8,46
8,43
8,43
6,67
KO-Z12
SV
4,88
4,88
4,88
4,88
KO-Z13
SV
2,07
2,07
2,07
2,07
KO-Z14
SV
0,51
0,49
0,02
KO-Z15
SV
0,52
0,24
0,28
0,28
0,28
KO-Z16
SV
0,25
0,25
0,25
0,25
KO-Z17
SV
12,18
11,77
11,21
0,03
0,41
0,02
187
3,94
0,02
1,75 0,56
1,76
9,46
8,98
0,56
0,11
KO-Z18
SV
3,31
3,31
3,31
3,31
KO-Z19
SV
1,11
1,11
1,11
1,11
KO-Z20
SV
0,18
0,18
KO-Z21
SV
10,32
KO-Z22
SV
6,56
0,12
10,20
8,58
6,56
2,39
0,11
0,18
0,18
1,51
10,20
1,11
6,67 2,39
0,33
KO-Z24
SV
celkem
1,70 55,03
1,70 1,29
KO-Z7
OS
0,93
KO-Z8
OS
1,78
0,08
2,71
0,08
Celkem KO-Z1
VS
0,25
KO-Z5
VS
6,80
KO-Z6
VS
0,95
KO-Z11
VS
1,84
0,03
9,84
0,04 0,04
Celkem KO-Z9
VL
8,08
KO-Z10
VL
11,80
Celkem KO-Z23
19,88 TI
Celkem KO-Z25 Celkem
0,00
0,01
0,04
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,49
3,35
1,70
1,40
0,30
10,57
6,37
3,65
20,96
0,00
0,00
0,00
0,00
2,65
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,20
0,20
0,20
0,20
0,93
0,93
0,93
1,70
1,70
1,70
2,63
2,63
0,00
7,23
0,00
0,00
0,00
0,25
33,15
2,63 0,25
6,79
6,79
4,14
0,95
0,95
0,95
9,80
7,74
8,04
8,04
11,80
7,69
19,84
15,73
0,04
1,77
0,29
1,77
0,00
4,11
2,65
1,81 0,00
4,11
0,40 0,00
3,84
45,49
1,81
1,51 1,51
1,02
0,33
53,74
0,25
0,40 0,40
ZZ
0,00
7,15
0,00
3,83
4,21
11,80 0,00
15,63
4,21
0,40
0,40
0,00
1,51
0,79
1,51
0,79
0,00
0,40
0,00
0,00
0,00
0,72 0,00
188
0,15
0,72
1,51 0,00
0,00
0,00
1,51
0,00 0,72
0,00
0,72
KO-Z26
K
0,14
0,14
KO-Z27
K
3,88
KO-Z28
K
0,13
KO-Z29
K
0,05
0,02
KO-Z30
K
0,28
0,28
KO-Z31
K
0,16
0,16
KO-Z33
K
0,08
0,08
KO-Z34
K
0,07
0,01
0,06
0,05
KO-Z37
K
2,54
0,31
2,23
1,36
0,66
0,14
3,22
3,22
0,13
0,13
0,09 0,31
2,91 0,13
0,03
0,03
0,03
0,01
0,06
0,60
0,04
1,32
0,49
0,11
0,27 Celkem
7,33
1,52
0,00
5,81
4,76
KO-Z32
DS
0,72
0,05
0,67
0,67
KO-Z35
DS
2,44
0,20
2,24
0,25
KO-Z36
DS
0,70
0,30
0,40
3,86
0,55
Celkem KO
ZV1
Celkem celkem zastav. plochy
0,00
1,97
3,31
0,92
1,97
1,97
0,05
0,61
0,44
1,26
0,27 0,31
3,66
1,70
0,27 0,09
0,05
0,67
0,00
1,99
2,24
0,40
0,40
2,39
0,00
1,53 0,67
3,31
0,00
1,91
0,06
0,00
0,00
0,67
0,00
0,00
1,97
0,00
0,00
1,97
1,97
0,00
0,00
0,00
1,91
0,06
0,00
102,53
3,52
0,00
99,01
80,03
1,92
17,06
0,31
67,44
16,54
10,82
0,82
0,82
0,82
0,82
plochy ostatní KO
ZO1
0,10
0,10
KO
ZO2
0,84
0,02
0,94
0,12
Celkem KO
SN1
0,99
0,00
0,82 0,00
0,99
0,00 0,99
189
0,00
0,82 0,99
0,82 0,00
0,00
0,00
0,82
Celkem KO
0,99 OS1
0,00
0,00
0,58
0,99
0,00
0,00
0,58
0,99
0,00
0,58
0,99
0,00
0,00
0,00
0,00
0,58
Celkem
0,58
0,00
0,00
0,58
0,00
0,00
0,58
0,00
0,58
0,00
0,00
0,00
0,00
celkem ostatní plochy
2,51
0,12
0,00
2,39
0,82
0,00
1,57
0,00
2,39
0,00
0,00
0,00
0,82
105,04
3,64
0,00
101,40
80,85
1,92
18,63
0,31
69,83
16,54
10,82
3,90
24,70
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
lesní pozemky (ha)
ZÁBOR CELKEM
číslo lokality
způsob využití plochy
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda
zahrady
TTP
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
III.
IV.
V.
odvodnění (ha)
Kylešovice zastavitelné plochy KY-Z1
BI
3,56
3,56
3,56
3,56
KY-Z2
BI
0,10
0,10
0,10
0,10
KY-Z3
BI
0,21
0,21
0,21
0,21
KY-Z4
BI
1,87
1,87
1,87
1,87
KY-Z5
BI
5,94
5,78
5,78
3,44
2,34
5,78
KY-Z6
BI
0,86
0,86
0,86
0,65
0,21
0,14
KY-Z7
BI
0,36
0,36
0,36
0,36
0,36
KY-Z8
BI
0,17
0,17
0,17
0,02
0,15
0,17
KY-Z9
BI
0,50
0,50
0,50
0,34
0,16
KY-Z11
BI
0,29
0,29
0,29
0,10
0,19
KY-Z12
BI
0,36
0,36
0,26
KY-Z15
BI
0,51
0,51
0,51
0,49
KY-Z16
BI
0,17
0,17
0,17
0,17
0,16
0,10
190
0,36 0,02
0,51
KY-Z17
BI
0,95
0,95
0,95
0,51
KY-Z27
BI
0,25
0,25
0,25
KY-Z28
BI
0,94
0,94
0,94
KY-Z29
BI
8,46
0,12
8,34
8,21
0,13
KY-Z30
BI
5,43
0,01
5,42
5,38
0,02
KY-Z32
BI
4,49
0,12
4,37
4,07
KY-Z33
BI
1,48
0,04
1,44
1,44
KY-Z34
BI
1,74
0,08
1,66
1,65
KY-Z38
BI
3,77
0,07
3,70
3,48
0,03
0,44
0,48
0,22 0,94 8,34
0,02
5,42
0,30
4,37 1,44
0,01
1,66 2,60
0,22
0,88
0,22
KY-Z39
BI
0,11
0,11
0,11
0,11
KY-Z40
BI
0,14
0,14
0,14
0,14
KY-Z41
BI
0,23
0,23
0,23
KY-Z42
BI
1,13
1,13
1,00
KY-Z44
BI
0,34
0,34
KY-Z45
BI
0,16
0,16
44,52
1,10
43,42
42,49
0,00
0,17 0,13
0,38
0,55
0,06
1,13
0,03
38,33
3,87
1,19
0,00
7,44
KY-Z10
BH
4,83
4,83
4,83
3,68
1,15
4,50
KY-Z13
BH
5,14
5,14
5,14
4,90
0,24
3,05
KY-Z14
BH
3,21
3,21
3,06
0,15
13,18
13,03
0,15
Celkem
13,18
0,00
0,00
3,21 0,00
0,00
11,79
KY-Z20
SV
0,30
0,30
0,30
KY-Z31
SV
0,16
0,16
0,16
0,16
KY-Z25
SV
0,54
0,54
0,54
0,24
1,39
0,00
0,30
191
0,30
0,00
7,55
KY-Z35
SV
Celkem KY-Z37
OS
Celkem KY-Z21
OH
Celkem
8,00
0,03
9,00
0,03
0,70
0,02
0,70
0,02
7,97
0,00
0,00
0,52 0,52
0,00
0,00
7,60
8,97
8,60
0,68
0,68
0,68
0,68
0,52
0,52
0,52
0,52
1,70 0,08
0,29
0,00
0,00
5,90 0,37
2,00
6,30
0,00
0,30
0,00
0,00
0,68 0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,68
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,52 0,00
0,00
0,52
KY-Z26
VS
1,14
1,14
1,14
KY-Z36
VS
0,85
0,85
0,85
KY-Z43
VS
1,33
1,09
1,09
KY-Z46
VS
4,29
4,29
4,29
2,66
KY-Z47
VS
0,73
0,11
0,62
0,62
0,62
KY-Z48
VS
3,85
0,04
3,81
3,81
1,75
1,10
12,19
0,39
11,80
11,80
5,88
1,10
1,63
3,19
0,00
0,00
1,99
1,99
1,99
1,99
1,99
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
50,19
50,19
39,08
4,24
6,87
50,19
50,19
39,08
4,24
6,87
0,00
0,00
0,00
2,58
0,67
0,00
0,00
Celkem KY-Z18
TI
Celkem KY-Z19
TN
Celkem
0,24
0,00
1,99 1,99
0,00
51,07
0,88
51,07
0,88
0,00
0,00
1,14 0,85 1,09
0,00
0,00
1,63
1,99 0,00
0,00
0,00
0,00
KY-Z22
ZZ
3,25
3,25
3,25
KY-Z23
ZZ
1,12
1,12
1,12
1,12
KY-Z24
ZZ
5,29
0,15
5,14
5,14
4,26
9,66
0,15
9,51
9,51
0,14
0,14
0,20
0,18
Celkem KY-Z49
K
0,14
KY-Z51
K
0,42
0,22
0,00
0,96
0,00
0,00
2,58
6,05 0,14
0,16
192
0,02
0,88 0,00
0,88
0,02 KY-Z52
K
0,38
0,06
0,32
0,29
0,21 0,03
KY-Z53
K
1,16
0,38
KY-Z54
K
0,21
0,21
KY-Z55
K
0,14
0,04
KY-Z56
K
KY-Z57
K
Celkem KY-Z50
DS
Celkem KY
ZV1
Celkem celkem zastav. plochy
0,02 0,08
0,03
0,78
0,78
0,10
0,08
0,05
0,05
0,05
0,05
0,14
0,14
0,14
0,14
1,73
1,66
0,85
0,85
0,85
0,85
2,64
0,91
1,60
0,75
1,60
0,75
0,00
0,00
0,10
0,67
0,02
0,02
0,11
0,10
0,05
1,07
0,55
0,00
0,73 0,00
0,10
0,00
0,00
0,10
0,73
0,11
0,00
0,00
0,12 0,00
0,12
0,00
0,00
0,10
0,10
0,00
0,00
0,10
0,00
0,00
0,10
0,00
0,10
0,00
0,00
0,00
0,00
147,17
4,23
0,00
142,94
141,32
0,63
0,99
53,15
69,56
13,76
6,47
0,00
14,99
0,53
0,53
0,07
0,07
0,60
0,60
0,00
0,00
4,11
3,48
plochy ostatní KY
ZO1
0,53
KY
ZO2
0,50
0,43
1,03
0,43
5,11
1,00
celkem KY
SN1
0,00
0,32
0,21 0,07
0,00
0,00
0,09
0,32
0,00
0,00
0,28
3,27
0,21
0,05
0,04
0,54
0,54
celkem
5,11
1,00
0,00
4,11
3,48
0,09
0,54
3,32
0,00
0,00
0,79
0,00
0,00
celkem ost. Plochy
6,14
1,43
0,00
4,71
4,08
0,09
0,54
3,64
0,00
0,00
1,07
0,00
0,00
ZÁBOR CELKEM
153,31
5,66
0,00
147,65
145,40
0,72
1,53
56,79
69,56
13,76
7,54
0,00
14,99
193
číslo lokality
způsob využití plochy
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
lesní pozemky (ha)
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda
zahrady
TTP
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
III.
IV.
V.
0,00
0,00
0,00
odvodnění (ha)
Malé Hoštice zastavitelné plochy MH-Z1
SV
0,80
0,80
0,80
0,80
MH-Z2
SV
1,65
1,65
1,65
1,65
MH-Z3
SV
0,47
0,47
0,47
0,47
MH-Z4
SV
0,24
0,24
0,24
0,24
MH-Z5
SV
0,72
0,72
0,72
0,72
MH-Z6
SV
0,24
0,24
0,24
MH-Z7
SV
0,11
MH-Z8
SV
1,59
1,59
1,42
0,17
1,59
MH-Z9
SV
2,00
1,39
0,85
0,54
1,39
MH-Z10
SV
0,28
0,28
MH-Z11
SV
3,85
3,85
MH-Z13
SV
0,99
0,99
MH-Z14
SV
0,30
0,30
0,30
0,08
MH-Z15
SV
3,07
3,07
3,07
3,07
MH-Z16
SV
2,50
2,50
2,50
2,50
MH-Z17
SV
0,21
0,21
0,21
0,21
MH-Z18
SV
0,19
MH-Z19
SV
0,67
0,67
0,67
0,67
MH-Z21
SV
1,21
1,21
1,21
1,21
20,29
18,20
21,09
0,24
0,11
0,61
0,08
0,80
0,28 3,85
3,79 0,99
0,11
0,00
0,28
0,11
0,39
194
0,06 0,99 0,22
0,11
1,70
15,52
4,77
0,00
MH--Z12
OS
Celkem MH-Z24
VS
Celkem MH-Z20
ZP
Celkem
2,41 2,41
0,00
1,82
1,71
1,82
1,71
0,00
2,64 2,64
0,00
MH-Z22
ZZ
0,68
MH-Z23
ZZ
1,87
0,24
2,55
0,24 0,02
Celkem
0,00
0,00
0,00
2,41
2,41
2,41
2,41
0,11
0,11
0,11
0,11
2,64
2,64
2,64
2,64
0,68
0,68
0,68
1,63
1,63
1,63
2,31
2,31
0,22
0,22
0,22
0,16
0,16
0,16
MH-Z25
K
0,24
MH-Z26
K
0,16
MH-Z27
K
0,05
0,01
0,04
MH-Z28
K
0,16
0,13
0,03
MH-Z29
K
0,05
Celkem
0,00
0,16
0,00
2,25
0,16
2,25
0,00
0,00
0,00
0,00
0,11
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,72
1,92
0,72
1,92
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,11 0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,04
2,31
0,04
0,03
0,03
0,05
0,66
0,00
0,16
0,05
0,50
0,41 0,25
0,04
0,05
0,05 0,42
0,08
MH
ZV1
1,07
0,82
0,25
0,25
MH
ZV2
1,05
0,12
0,93
Celkem
2,12
0,94
0,00
1,18
0,25
0,00
0,93
0,25
0,93
0,00
0,00
0,00
0,00
celkem zastav. plochy
33,29
3,85
0,00
29,44
26,33
0,43
2,68
19,49
9,95
0,00
0,00
0,00
0,00
0,07
0,45
0,45
0,45
0,93
0,93
plochy ostatní MH
ZO1
0,52
MH
ZO2
0,36
0,36
0,36
0,36
MH
ZO3
0,10
0,10
0,10
0,10
MH
ZO4
0,76
0,51
0,51
0,25
0,51
195
Celkem
1,74
0,32
0,00
1,42
1,42
0,00
0,00
0,91
0,51
0,00
0,00
0,00
0,00
celkem ostatní plochy
1,74
0,32
0,00
1,42
1,42
0,00
0,00
0,91
0,41
0,00
0,00
0,00
0,00
ZÁBOR CELKEM
35,03
4,17
0,00
30,86
27,75
0,43
2,68
20,40
10,46
0,00
0,00
0,00
0,00
číslo lokality
způsob využití plochy
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
lesní pozemky (ha)
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda
zahrady
TTP
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
III.
IV.
V.
odvodnění (ha)
Milostovice zastavitelné plochy MI-Z1
SV
0,22
MI-Z2
SV
1,54
0,69
0,22
0,22
0,22
0,85
0,11
0,01
0,10
0,24
0,50
0,74 MI-Z3
SV
1,48
0,01
1,47
0,23
0,23 1,24
MI-4
SV
0,76
0,76
MI-Z6
SV
0,34
0,32
MI-Z7
SV
4,37
MI-Z8
SV
1,07
1,07
9,78
2,85
0,29
0,09
0,29
0,09
celkem MI-Z5
VZ
Celkem MI-Z9
K
0,10
0,09
MI-Z10
K
0,62
0,62
0,72
0,71
Celkem
0,02
0,00
0,02
4,37
4,37
6,93
4,93
0,02
0,20 0,00
0,20
0,20
0,01
0,00
0,01
0,00
0,00
196
1,16
0,02
1,98
0,20 0,00
0,08
3,57
0,80
4,14
2,79
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,20 0,00
0,20
0,01
0,01
0,01
0,01
celkem zastav. plochy
10,79
3,65
0,00
7,14
4,93
0,19
0,19
0,22
1,99
4,35
2,79
0,00
0,00
0,00
0,00
plochy ostatní MI
L1
0,19
0,19
Celkem
0,19
0,00
0,00
0,19
0,19
0,00
0,00
0,00
0,00
0,19
0,00
0,00
0,00
celkem ostatní plochy
0,19
0,00
0,00
0,19
0,19
0,00
0,00
0,00
0,00
0,19
0,00
0,00
0,00
ZÁBOR CELKEM
10,98
3,65
0,00
7,33
5,12
0,22
1,99
4,35
2,79
0,19
0,00
0,00
0,00
číslo lokality
způsob využití plochy
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
0,16
lesní pozemky (ha)
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda
zahrady
TTP
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
4,50
2,36
III.
IV.
V.
odvodnění (ha)
Opava - Předměstí zastavitelné plochy OP-Z17
BI
7,02
OP-Z18
BI
0,06
OP-Z21
BI
11,40
6,86
6,86
0,06 0,56
10,84
0,06 10,54
9,25 0,22
OP-Z24
OP-Z9
BI
BH
Celkem OP-Z1
SV
Celkem OP-Z10 Celkem
SM
0,75
0,75
19,23
0,72
11,41
0,18
11,41
0,18
0,00
0,00
0,37 0,00
3,11
0,01
3,11
0,01
0,00
0,00
0,08
0,75
18,51
17,40
11,23
11,23
11,23
11,23
1,03
0,08
0,30 0,30
0,45
14,11
4,40
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,37
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
11,23
0,37
0,37
0,00
3,10
1,88
3,10
1,88
1,29
11,23
0,37
0,37
0,06
0,00
0,00
197
0,37
0,37
0,00
1,22
3,10
1,22
3,10
OP-Z3
OS
0,91
0,88
0,03
0,03
OP-Z4
OS
1,93
0,67
1,26
1,26
OP-Z20
OS
2,16
2,16
5,00
3,71
Celkem OP-Z16
OV
Celkem
2,55 2,55
0,00
OP-Z5
OK
1,21
1,21
OP-Z7
OK
15,86
0,33
OP-Z8
OK
1,79
OP-Z13
OK
1,92
OP-Z15
OK
4,00
OP-Z19
OK
2,41
2,41
27,19
5,12
Celkem OP-Z11
OH
Celkem OP-Z12
VL
0,43
OP-Z22
VL
11,41
OP-Z23
VL
1,53 13,37
OP-Z2
ZZ
0,69
OP-Z6
ZZ
0,54
OP-Z14
ZZ
6,86
Celkem OP-Z25
K
0,00
1,17
0,00
6,91 6,91
Celkem
0,00
0,00
0,00
1,29
0,25
0,00
0,00
1,21
0,05
1,21
0,08
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
1,29
0,00
2,55
2,55
2,55
2,55
15,53
15,53
15,53
1,79
1,79
1,79
0,75
0,75
4,00
4,00
22,07
22,07
6,91
6,91
6,91
6,91
2,55 0,00
0,00
2,55
15,53
0,75 4,00
0,00
0,00
21,32
0,75
0,00
0,00
0,00
15,53
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
6,91 0,00
0,43 0,25
0,03
0,00
6,91
0,43
0,43
11,16
11,16
0,10
1,53
1,53
1,53
13,12
12,69
0,43
0,69
0,00
1,63
0,69
11,06
11,49 0,69
0,54
8,09
0,54
0,45
0,09
0,00
6,86
6,86
7,55
6,86
0,36
0,36
6,86 0,69
0,00
6,86 0,36
198
0,69
OP-Z26
K
0,33
OP-Z27
K
0,62
0,11
1,40
0,20
Celkem
0,00
0,33
0,33
0,33
0,51
0,51
0,51
1,20
1,20
0,99
0,99
1,71
1,71
2,70
2,70
0,55
0,55
0,00
OP-Z28
DS
0,99
OP-Z29
DS
2,13
0,42
3,12
0,42
0,57
0,02
0,57
0,02
0,00
0,55
0,55
0,00
102,32
11,17
0,00
91,15
86,04
3,44
Celkem OP
ZV1
Celkem celkem zastav. plochy
0,00
0,00
1,20
0,51 0,00
0,00
0,00
0,00
0,99
0,51 0,99
1,71 0,00
0,00
0,99
1,71
0,00
0,00
0,00
0,99
0,44
0,11
0,00
0,44
0,11
0,00
0,00
0,00
0,00
1,67
71,55
19,60
0,00
0,00
0,00
17,03
0,00
0,00
0,00
0,00
plochy ostatní OP
ZO1
1,49
0,10
1,39
1,39
1,39
OP
ZO2
0,62
0,01
0,61
0,61
0,61
OP
ZO3
0,47
OP
ZO4
1,16
OP
ZO5
0,47
0,47
0,03
1,13
0,85
2,08
0,04
2,04
2,04
5,82
0,18
5,64
3,36
5,23
2,92
2,31
2,31
5,23
2,92
0,00
2,31
2,31
0,00
0,21
0,21
Celkem
0,21
0,21
0,00
0,00
0,00
celkem ostatní plochy
11,26
3,31
0,00
7,95
5,67
Celkem OP
SN1
Celkem OP
VV1
0,00
0,47 0,28
1,13 2,04
0,00
2,28
0,47
5,17
0,61
1,70
0,00
0,61
1,70
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2,28
1,08
6,87
0,00
0,00
0,00
0,00
plochy přestavby OP-P7
BI
2,95
0,28
OP-P9
BI
1,59
1,59
2,67
2,67
199
2,67
Celkem
4,54
1,87
0,00
2,67
0,00
2,67
0,00
2,67
OP-P1
SM
3,86
1,95
1,91
1,91
1,91
OP-P2
SM
3,22
2,80
0,42
0,42
0,42
OP-P3
SM
1,83
1,82
0,01
0,01
0,01
OP-P5
SM
12,92
12,92
OP-P6
SM
11,81
11,81
OP-P8
SM
10,30
10,30
OP-P11
SM
4,59
4,29
0,30
0,30
0,05
OP-P12
SM
3,64
3,31
0,33
0,33
0,33
OP-P14
SM
1,09
1,09
53,26
50,29
Celkem OP-P4
BH
0,53
0,53
OP-P10
BH
0,81
0,81
1,34
1,34
Celkem OP-P13
OS
0,63
0,63
OP-P16
OS
1,64
0,78
2,27
1,41
0,86
0,03
0,86
0,03
Celkem OP-P15
OH
Celkem
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,25
0,00
2,97
0,00
2,97
0,00
2,72
0,25
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,63
0,23
0,63
0,23
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,86 0,00
0,86
0,86 0,00
0,86
0,83 0,00
0,83
OP-P21
DS
0,15
0,15
OP-P22
DS
0,18
0,18
OP-P23
DS
0,24
0,01
0,23
OP-P25
DS
2,36
0,38
1,98
OP-P26
DS
1,61
1,43
0,18
0,00
0,83 0,00
0,83
0,67
0,83 0,00
0,23
0,23
1,31
1,98 0,18
200
0,83
0,18
OP-P27
DS
0,93
0,93
OP-P28
DS
1,46
0,51
0,95
0,67
0,67 0,28
OP-P29
DS
Celkem
2,32
2,32
9,25
5,91
OP-P17
K
0,66
0,39
OP-P18
K
0,10
0,10
OP-P19
K
0,15
0,15
OP-P20
K
1,20
OP-P24
K
0,00
3,34
1,34
1,82
0,18
0,24
0,04
3,30
0,04
0,00
0,00
0,00
0,00
0,27
0,27
0,27
1,02
0,18
0,18
0,18
0,36
0,33
0,03
0,03
0,03
Celkem
2,47
1,99
0,00
0,48
0,00
0,48
0,00
0,48
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
celkem plochy přestavby
73,99
62,84
0,00
11,15
1,34
9,63
0,18
10,63
0,52
0,00
0,00
0,00
0,00
ZÁBOR CELKEM
187,57
77,32
0,00
110,25
93,05
13,07
4,13
83,26
26,99
0,00
0,00
0,00
17,03
201
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
0,70
0,09
celkem
0,70
0,09
0,00
0,61
0,00
0,00
0,61
0,00
celkem zastav. plochy
0,70
0,09
0,00
0,61
0,00
0,00
0,61
0,00
číslo lokality
způsob využití plochy
lesní pozemky (ha)
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda
zahrady
TTP
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
odvodnění (ha)
III.
IV.
V.
0,61
0,00
0,00
0,00
0,00
0,61
0,00
0,00
0,00
0,00
Palhanec zastavitelné plochy PA-Z1
OS
0,61
0,61
0,61
plochy ostatní PA
SN1
0,57
0,57
0,57
0,57
PA
SN2
0,50
0,50
0,50
0,50
Celkem
1,07
0,00
0,00
1,07
1,07
0,00
0,00
1,07
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
celkem plochy ostatní
1,07
0,00
0,00
1,07
1,07
0,00
0,00
1,07
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
ZÁBOR CELKEM
1,77
0,09
0,00
1,68
1,07
0,00
0,61
1,07
0,61
0,00
0,00
0,00
0,00
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
lesní pozemky (ha)
číslo lokality
způsob využití plochy
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda
zahrady
TTP
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
III.
IV.
V.
Podvihov zastavitelné plochy PO-Z1
SV
2,33
2,33
2,33
PO-Z2
SV
0,98
0,98
0,89
0,09
PO-Z3
SV
0,35
0,35
0,24
0,09
PO-Z5
SV
4,40
4,40
4,40
1,85
PO-Z7
SV
1,04
1,01
1,01
1,01
0,03
2,33
202
0,98 0,02
0,35 2,55
odvodnění (ha)
PO-Z8
SV
0,43
0,43
0,23
0,01
0,22
0,20
0,02
0,18
0,28
2,95
PO-Z9
SV
2,95
2,95
2,67
PO-Z10
SV
0,64
0,64
0,64
0,64
PO-Z11
SV
0,23
0,15
0,15
0,02
PO-Z13
SV
0,90
0,90
0,90
0,90
PO-Z14
SV
1,33
1,27
1,27
1,27
PO-Z16
SV
0,10
0,10
0,10
PO-Z17
SV
0,09
0,09
PO-Z18
SV
0,46
0,46
0,46
PO-Z19
SV
1,12
1,12
0,57
PO-Z20
SV
0,08
0,08
celkem PO-Z4
OV
Celkem PO-Z12
OS
Celkem PO-Z21
0,06
17,43
0,17
0,72
0,08
0,72
0,08
0,00
0,00
0,67 0,67
RR
0,08
0,00
0,00
0,33
0,09 0,46
0,24
0,31
1,12
0,08 15,86
0,64
0,59
0,64
0,59
0,67
0,67
0,67
0,67
0,33
0,27
0,98
0,08 0,42
0,00
0,00
0,00
0,05 0,00
0,05
14,08
3,18
0,45
0,00
0,00
0,67
0,00
0,00
0,16
0,11
0,64 0,00
0,00
0,00
0,64 0,67
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,06 Celkem PO-Z6
0,33 VS
0,00
0,00
1,43
0,33
0,27
1,43
1,38
0,00
0,06
0,06 0,00
0,00
0,00
0,16
0,17
0,40
0,98
0,05 Celkem PO-Z15
1,43 VZ
0,91
0,00
0,00
1,43
1,38
0,91
0,91
0,13
0,10 0,09
17,26
0,45
0,05
0,05 0,00
0,00
0,00
0,00
0,40
1,03 0,91
203
0,00
0,00
Celkem
0,91
0,00
0,00
0,91
0,91
0,00
0,00
0,54
0,54
0,44
0,44
0,00
0,00
0,00
0,00
0,91
0,44
0,10
0,00
PO-Z22
ZZ
0,54
PO-Z23
ZZ
0,57
0,13
Celkem
1,11
0,13
0,00
0,98
0,00
0,00
0,98
0,00
0,00
0,00
0,44
0,54
0,00
celkem zastav. plochy
22,60
0,38
0,00
22,22
19,68
1,03
1,51
0,00
0,00
0,00
16,39
5,83
0,45
0,44
plochy ostatní PO
VV1
0,44
0,44
0,44
0,44
0,44
Celkem
0,44
0,00
0,00
0,44
0,00
0,00
0,44
0,00
0,00
0,00
0,44
0,00
0,44
celkem ostatní plochy
0,44
0,00
0,00
0,44
0,00
0,00
0,44
0,00
0,00
0,00
0,44
0,00
0,44
ZÁBOR CELKEM
23,04
0,38
0,00
22,66
19,68
1,03
1,95
0,00
0,00
0,00
16,83
5,83
0,99
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
lesní pozemky (ha)
číslo lokality
způsob využití plochy
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda
zahrady
TTP
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
III.
IV.
V.
odvodnění (ha)
Suché Lazce zastavitelné plochy SL-Z1
SV
0,45
0,45
0,45
0,45
SL-Z4
SV
0,44
0,44
0,44
0,44
SL-Z6
SV
0,14
0,14
0,14
0,14
SL-Z7
SV
4,72
4,56
4,56
2,76
SL-Z9
SV
0,45
0,45
0,45
0,45
SL-Z10
SV
0,37
0,37
0,37
0,37
SL-Z11
SV
0,38
0,30
0,30
0,30
SL-Z12
SV
0,25
0,25
0,25
0,25
0,16
0,08
204
1,80
4,04
SL-Z14
SV
0,24
SL-Z15
SV
0,25
SL-Z16
SV
0,62
SL-Z17
SV
4,95
SL-Z18
SV
SL-Z24
0,24 0,05
0,24
0,20
0,20
0,62
0,62
4,92
4,92
0,54
0,54
0,54
SV
0,07
0,07
SL-Z27
SV
0,20
0,20
SL-Z28
SV
0,04
0,04
celkem SL-Z26
OV
Celkem
0,03
14,11
0,32
0,46
0,46
0,46
0,46
0,24 0,20 0,02
4,92 0,54 0,07
0,20 0,04 5,18
1,80
5,72
1,09
4,35
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,16
0,06
0,16
0,06
0,00
0,00
SL-Z8
OS
0,46
0,46
0,46
0,46
SL-Z25
OS
1,38
1,16
8,25
1,16
0,25
0,05
0,25
0,05
Celkem SL-Z3
TI
Celkem
0,22 0,00
0,00
13,86 13,86
0,00
0,00
0,30 0,30
0,00
0,04
0,00
6,41
VS
0,04 0,00
6,41
SL-Z2
0,20
0,31
6,41
Celkem
0,20
13,48
6,41
OH
0,07
13,79
OS
SL-Z13
0,07
0,00
SL-Z5
Celkem
0,60
0,00
0,22
7,09
6,87
0,20
0,20
0,20
0,20
13,86
13,86
13,86
13,86
0,30
0,30
0,30
0,30
0,00
0,22
0,00
6,87 0,09
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,11
0,09
0,00
10,69
3,17
10,69
3,17
0,00
0,11
6,40 0,00
0,00
0,30 0,00
0,00
0,00
0,00
0,30
0,00
0,00
ZZ
0,12
0,12
0,12
0,12
SL-Z20
ZZ
0,21
0,21
0,21
0,21
SL-Z21
ZZ
0,43
0,43
0,12
0,43
205
6,40 0,30
SL-Z19
0,31
0,00
0,30
0,43
SL-Z22
ZZ
1,47
1,47
SL-Z23
ZZ
2,70
2,80
0,95
5,03
1,26
0,18
0,18
0,18
Celkem
4,93
0,00
0,00
0,00
1,47
1,47
1,47
1,85
2,80
2,80
5,03
4,70
3,77
0,00
0,00
0,00
SL-Z29
K
0,18
SL-Z31
K
0,07
0,01
0,06
0,06
0,06
SL-Z32
K
0,51
0,04
0,47
0,47
0,29
SL-Z33
K
0,15
0,10
0,05
0,05
0,05
SL-Z34
K
0,02
0,02
SL-Z35
K
0,79
0,79
0,79
0,05
0,74
1,55
1,55
0,63
0,74
Celkem
1,72
0,17
0,00
0,00
0,00
0,00
0,18
0,18
SL-Z30
DS
1,94
0,04
1,90
1,90
1,73
0,17
SL-Z36
DS
2,66
0,28
2,38
2,16
1,92
0,24
0,01
0,21
0,00
0,79 0,18
0,00
0,97 1,90
0,22
Celkem
4,60
0,32
0,00
4,28
4,06
0,01
0,21
0,00
3,65
0,63
0,00
0,00
1,90
celkem zastav. plochy
48,58
2,48
0,00
46,10
41,58
0,32
4,20
0,00
27,11
6,80
5,96
6,23
18,62
ZÁBOR CELKEM
48,58
2,48
0,00
46,10
41,58
0,32
4,20
0,00
27,11
6,80
5,96
6,23
18,62
206
číslo lokality
způsob využití plochy
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
0,07
lesní pozemky (ha)
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda
zahrady
2,92
2,45
0,47
TTP
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
odvodnění (ha)
III.
IV.
V.
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Vávrovice zastavitelné plochy VA-Z5
SV
2,99
2,92
VA-Z8
SV
0,36
0,36
0,36
0,36
VA-Z9
SV
0,49
0,49
0,49
0,44
VA-Z10
SV
0,74
0,74
0,12
0,12 0,62
VA-Z11
SV
0,23
VA-Z13
SV
4,15
VA-Z20
SV
celkem
0,50
0,23
0,23
0,23
0,23
3,92
3,92
3,92
2,33
0,30
2,03
2,01
0,02
11,29
0,60
10,69
9,58
1,11
0,00
0,05
0,12
2,03 0,00
10,52
0,17
VA-Z4
OS
0,49
0,49
0,49
0,49
VA-Z7
OS
0,41
0,41
0,41
0,35
0,06
0,90
0,90
0,84
0,06
0,96
Celkem
0,90
0,00
0,00
VA-Z12
OV
1,65
0,69
0,96
VA-Z17
OV
0,86
0,07
0,79
2,51
0,76
Celkem VA-Z16
VS
3,73
VA-Z18
VS
0,42
0,42
VA-Z19
VS
0,45
0,45
4,60
0,87
29,27
0,47
Celkem VA-Z1
VL
0,00
0,00
1,75
0,96
3,73
3,73
3,73
3,73
28,80
28,80
0,00
0,00
0,96 0,03
0,76
0,03
0,76
0,79 0,96
0,79
3,73
0,00
0,00
3,73 28,80
207
3,73
0,00
0,00
0,00
0,00
3,73
VA-Z2
VL
7,98
VA-Z3
VL
2,28
VA-Z14
VL
12,08
VA-Z15
VL
0,38
VA-Z21
VL
0,24
0,24
52,23
0,79
Celkem VA-Z6
ZZ
Celkem VA-Z22
0,05
0,00
0,11 0,11
K
0,03
0,00
0,00
0,27
7,95
7,86
0,09
2,28
2,28
2,28
12,03
12,03
12,03
0,38
0,38
0,38
51,44
51,35
0,11
0,11
0,11
0,11
0,27
0,27
0,00
0,09
7,95
51,44
11,28
0,00
0,00
0,00
0,00
11,28
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,11 0,00
0,00
0,11 0,27
Celkem
0,27
0,00
0,00
0,27
0,27
0,00
0,00
0,27
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
celkem zastav. plochy
71,91
3,02
0,00
68,89
66,90
1,14
0,85
67,87
1,02
0,00
0,00
0,00
15,01
0,88
0,88
0,88
0,88
0,88
0,88
plochy ostatní VA
ZO1
0,88
VA
ZO2
1,25
VA
ZO3
1,10
1,10
1,10
1,10
VA
ZO4
0,77
0,77
0,77
0,77
VA
ZO5
0,28
0,28
0,28
0,28
VA
ZO6
0,31
0,31
0,31
0,31
VA
ZO7
0,38
0,38
0,38
0,38
VA
ZO8
1,08
1,08
1,06
VA
ZO9
1,34
0,82
0,82
0,82
VA
ZO10
0,36
0,36
0,36
0,36
VA
ZO11
0,20
0,20
0,20
0,20
VA
ZO12
0,32
0,32
0,32
0,32
0,37
0,52
0,02
208
0,61
1,08 0,82
VA
ZO13
0,09
VA
ZO14
1,08
VA
ZO15
0,48
VA
ZO16
6,81
Celkem
16,73
0,04
0,05
0,05
0,98
0,00
0,05
0,05
0,11
1,08
1,08
0,97
0,43
0,43
6,81
6,72
0,09
15,75
15,48
0,25
0,43
0,43
6,81 0,02
15,75
0,00
VA
OS1
1,02
1,02
1,02
0,03
0,99
VA
OS2
0,63
0,63
0,63
0,30
0,33
1,65
1,65
0,33
1,32
0,22
0,22
Celkem VA
1,65 VV1
0,00
0,00
0,22
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
1,86
0,00
0,00
0,00
0,00
0,22
0,22
Celkem
0,22
0,00
0,00
0,22
0,22
0,00
0,00
0,22
0,00
0,00
0,00
0,00
0,22
celkem ostatní plochy
18,60
0,98
0,00
17,62
17,35
0,25
0,02
16,30
1,32
0,00
0,00
0,00
2,08
ZÁBOR CELKEM
90,51
4,00
0,00
86,51
84,25
1,39
0,87
84,17
2,34
0,00
0,00
0,00
17,09
209
číslo lokality
způsob využití plochy
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
2,44
0,08
2,44
0,08 1,93
lesní pozemky (ha)
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)
orná půda
zahrady
TTP
I.
2,36
1,77
0,44
0,15
2,36
2,36
1,77
0,44
0,15
2,36
3,32
3,32
3,32
4,91
4,91
4,91
0,00
8,23
8,23
0,00
0,00
odvodnění (ha)
II.
III.
IV.
V.
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
8,23
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Vlaštovičky zastavitelné plochy VL-Z2
SV
Celkem
0,00
VL-Z1
VZ
1,93
VL-Z4
VZ
3,32
VL-Z5
VZ
5,03
0,12
10,28
2,05
0,07
0,07
Celkem
0,07
0,07
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
celkem zastav. plochy
12,79
2,20
0,00
10,59
10,00
0,44
0,15
10,59
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
1,21
0,88
0,33
0,33
Celkem
1,21
0,88
0,00
0,33
0,33
0,00
0,00
0,33
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
celkem ostatní plochy
1,21
0,88
0,00
0,33
0,33
0,00
0,00
0,33
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
ZÁBOR CELKEM
14,00
3,08
0,00
10,92
10,33
0,44
0,15
10,92
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Celkem VL-Z3
TI
plochy ostatní VL
ZO1
0,33
210
číslo lokality
způsob využití plochy
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
lesní pozemky (ha)
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda
zahrady
TTP
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
0,50
0,54
odvodnění (ha)
III.
IV.
V.
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Zlatníky zastavitelné plochy ZL-Z1
SV
1,04
ZL-Z2
SV
6,77
ZL-Z4
SV
1,64
Celkem ZL-Z5
9,45 ZZ
Celkem TI
Celkem ZL-Z6
VV
0,08
0,00
0,12 0,12
ZL-Z3
0,08
0,00
0,00
0,34 0,34
0,00
1,04
0,04
0,00
1,04
1,04
6,69
6,69
6,69
1,64
1,64
1,64
9,37
9,37
0,12
0,12
0,12
0,12
0,34
0,34
0,34
0,34
1,00
0,96
0,00
0,00
0,50
8,87 0,12
0,00
0,00
0,00
0,12 0,34
0,00
0,00
0,34
0,00
0,34
0,00
0,00
0,00
0,34
0,10
0,86
0,34
0,04
0,02
0,02
0,04
Celkem
1,04
0,04
0,00
1,00
0,96
0,00
0,04
0,12
0,88
0,00
0,00
0,00
0,38
celkem zastav. plochy
10,95
0,12
0,00
10,83
10,79
0,00
0,04
0,62
10,21
0,00
0,00
0,00
0,68
ZÁBOR CELKEM
10,95
0,12
0,00
10,83
10,79
0,00
0,04
0,62
10,21
0,00
0,00
0,00
0,68
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
lesní pozemky (ha)
číslo lokality
způsob využití plochy
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda
zahrady
TTP
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
28,92
0,93
III.
IV.
V.
odvodnění (ha)
plochy dopravní - plochy zastavitelné DS - PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SILNIČNÍ Z-DS-J
36,45
6,60
29,85
29,85
211
2,19
Z-DS-S
65,67
19,22
46,45
41,65
37,38 0,07
1,74
2,53
0,07 4,73
3,46
Z-DS-I/56
17,85
0,34
17,51
17,51
15,77
Z-DS-I/46
7,88
0,54
7,34
7,34
7,34
Z-DSIII/4609
6,00
1,15
4,85
4,18
3,87 0,05
1,27 1,74
1,96 2,35 0,31
0,05 0,62
DS celkem
133,85
27,85
0,00
106,00
100,53
0,12
2,43
5,35
0,62 96,86
4,41
0,00
4,73
0,00
8,93
DD - PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DRÁŽNÍ Z-DD1 DD celkem zast. pl. dopravní celkem
3,16
0,13
3,16
0,13
137,01
27,98
3,03
3,03
3,03
3,03
0,00
3,03
3,03
0,00
0,00
3,03
0,00
0,00
0,00
0,00
3,03
0,00
109,03
103,56
0,12
5,35
99,89
4,41
0,00
4,73
0,00
11,96
12,61
0,16
plochy dopravní - plochy přestavby DS - PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SILNIČNÍ P-DS-I/11
30,85
12,61
18,24
14,25 2,95
2,82 1,04
P-DS-I/57
2,32
1,14
1,18
1,18
pl. přest. dopravní celkem
33,17
13,75
0,00
19,42
15,43
2,95
plochy dopravní celkem
170,18
41,73
0,00
128,45
118,99
ZÁBOR CELKEM
1153,87
203,76
0,00
950,15
867,19
1,48 0,13
1,04 0,76
0,42
1,04
17,23
0,58
0,00
1,61
0,00
0,00
3,07
6,39
117,12
4,99
0,00
6,34
0,00
11,96
27,41
55,55
587,07
258,73
37,29
47,65
19,41
119,57
212
ZÁBOR PŮDY PODLE FUNKČNÍHO ČLENĚNÍ PLOCH tabulka č.2 katastrální území
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
lesní pozemky (ha)
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)
orná půda
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
odvodnění (ha)
PLOCHY ZASTAVITELNÉ BI - PLOCHY BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍHO - MĚSTSKÉ A PŘÍMĚSTSKÉ JK
14,82
0,00
0,00
14,82
14,82
0,00
0,00
14,82
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
KA
21,04
0,25
0,00
20,79
20,09
0,19
0,51
9,84
10,95
0,00
0,00
0,00
7,73
KY
44,52
1,10
0,00
43,42
42,49
0,38
0,55
0,03
38,33
3,87
1,19
0,00
7,44
OP
19,23
0,72
0,00
18,51
17,40
1,03
0,08
14,11
4,40
0,00
0,00
0,00
0,00
BI celkem
99,61
2,07
0,00
97,54
94,80
1,60
1,14
38,80
53,68
3,87
1,19
0,00
15,17
SV- PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ VENKOVSKÉ JK
6,47
0,31
0,00
6,16
5,57
0,00
0,59
5,31
0,07
0,00
0,00
0,78
0,00
JA
19,65
0,24
0,00
19,41
18,56
0,11
0,74
19,41
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
KA
3,10
0,00
0,00
3,10
3,10
0,00
0,00
2,50
0,60
0,00
0,00
0,00
0,60
KO
55,03
1,29
0,00
53,74
45,49
1,02
7,23
0,00
33,15
10,57
6,37
3,65
20,96
KY
9,00
0,03
0,00
8,97
8,60
0,00
0,00
2,00
6,30
0,00
0,30
0,00
0,00
MH
21,09
0,80
0,00
20,29
18,20
0,39
1,70
15,52
4,77
0,00
0,00
0,00
0,00
MI
9,78
2,85
0,00
6,93
4,93
0,02
1,98
4,14
2,79
0,00
0,00
0,00
0,00
OP
0,37
0,00
0,00
0,37
0,00
0,00
0,37
0,00
0,37
0,00
0,00
0,00
0,00
PO
17,43
0,17
0,00
17,26
15,86
0,98
0,42
0,00
0,00
0,00
14,08
3,18
0,45
SL
14,11
0,32
0,00
13,79
13,48
0,31
0,00
0,00
5,18
1,80
5,72
1,09
4,35
213
VA
11,29
0,60
0,00
10,69
9,58
1,11
0,00
10,52
0,17
0,00
0,00
0,00
0,00
VL
2,44
0,08
0,00
2,36
1,77
0,44
0,15
2,36
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
ZL
9,45
0,08
0,00
9,37
9,37
0,00
0,00
0,50
8,87
0,00
0,00
0,00
0,00
179,21
6,77
0,00
172,44
154,51
4,38
13,18
62,26
62,27
12,37
26,47
8,70
26,36
SV celkem
SM - PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ MĚSTSKÉ JK
24,68
1,09
0,00
23,59
16,01
1,50
6,08
23,16
0,43
0,00
0,00
0,00
0,00
KA
4,10
0,16
0,00
3,94
3,89
0,05
0,00
0,05
3,89
0,00
0,00
0,00
0,00
OP
3,11
0,01
0,00
3,10
1,88
0,00
1,22
3,10
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
SM celkem
31,89
1,26
0,00
30,63
21,78
1,55
7,30
26,31
4,32
0,00
0,00
0,00
0,00
BH- PLOCHY BYDLENÍ HROMADNÉHO KY
13,18
0,00
0,00
13,18
13,03
0,15
0,00
0,00
11,79
1,39
0,00
0,00
7,55
OP
11,41
0,18
0,00
11,23
11,23
0,00
0,00
11,23
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
BH celkem
24,59
0,18
0,00
24,41
24,26
0,15
0,00
11,23
11,79
1,39
0,00
0,00
7,55
OV - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY KA
0,59
0,59
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
OP
2,55
0,00
0,00
2,55
2,55
0,00
0,00
2,55
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
PO
0,72
0,08
0,00
0,64
0,59
0,00
0,05
0,00
0,00
0,00
0,64
0,00
0,00
SL
0,46
0,46
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
VA
2,51
0,76
0,00
1,75
0,96
0,03
0,76
0,96
0,79
0,00
0,00
0,00
0,00
OV celkem
6,83
1,89
0,00
4,94
4,10
0,03
0,81
3,51
0,79
0,00
0,64
0,00
0,00
214
OK - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - KOMERČNÍCH ZAŘÍZENÍ VELKOPLOŠNÝCH KA
2,57
0,00
0,00
2,57
2,57
0,00
0,00
2,57
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
OP
27,19
5,12
0,00
22,07
22,07
0,00
0,00
21,32
0,75
0,00
0,00
0,00
15,53
OK celkem
29,76
5,12
0,00
24,64
24,64
0,00
0,00
23,89
0,75
0,00
0,00
0,00
15,53
OS - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - SPORTOVNÍCH A REKREAČNÍCH ZAŘÍZENÍ JK
1,30
0,00
0,00
1,30
1,26
0,04
0,00
1,30
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
KA
7,13
1,29
0,00
5,84
5,84
0,00
0,00
5,84
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
KO
2,71
0,08
0,00
2,63
2,63
0,00
0,00
0,00
2,63
0,00
0,00
0,00
0,00
KY
0,70
0,02
0,00
0,68
0,68
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,68
0,00
0,00
MH
2,41
0,00
0,00
2,41
2,41
0,00
0,00
0,16
2,25
0,00
0,00
0,00
0,00
OP
5,00
3,71
0,00
1,29
0,00
1,29
0,00
1,21
0,08
0,00
0,00
0,00
0,00
PA
0,70
0,09
0,00
0,61
0,00
0,00
0,61
0,00
0,61
0,00
0,00
0,00
0,00
PO
0,67
0,00
0,00
0,67
0,67
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,67
0,00
0,00
SL
8,25
1,16
0,00
7,09
6,87
0,00
0,22
0,00
6,87
0,16
0,06
0,00
0,00
VA
0,90
0,00
0,00
0,90
0,90
0,00
0,00
0,84
0,06
0,00
0,00
0,00
0,00
OS celkem
29,77
6,35
0,00
23,42
21,26
1,33
0,83
9,35
12,50
0,16
1,41
0,00
0,00
OH - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - HŘBITOVŮ KY
0,52
0,00
0,00
0,52
0,52
0,00
0,00
0,52
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
OP
6,91
0,00
0,00
6,91
6,91
0,00
0,00
6,91
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
SL
0,25
0,05
0,00
0,20
0,20
0,00
0,00
0,00
0,09
0,00
0,00
0,11
0,00
OH celkem
7,68
0,05
0,00
7,63
7,63
0,00
0,00
7,43
0,09
0,00
0,00
0,11
0,00
215
RR - PLOCHY REKREACE RODINNÉ PO
0,33
0,00
0,00
0,33
0,27
0,00
0,06
0,00
0,00
0,00
0,16
0,17
0,00
RR celkem
0,33
0,00
0,00
0,33
0,27
0,00
0,06
0,00
0,00
0,00
0,16
0,17
0,00
VS - PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ JK
11,74
0,51
0,00
11,23
10,75
0,00
0,48
10,73
0,00
0,00
0,00
0,50
0,00
JA
6,66
0,00
0,00
6,66
6,66
0,00
0,00
6,66
0,00
0,00
0,00
0,00
4,00
KA
16,44
0,02
0,00
16,42
15,45
0,37
0,60
16,31
0,00
0,00
0,00
0,11
0,00
KO
9,84
0,04
0,00
9,80
7,74
0,29
1,77
0,00
7,15
0,00
2,65
0,00
0,00
KY
12,19
0,39
0,00
11,80
11,80
0,00
0,00
5,88
1,10
1,63
3,19
0,00
0,00
MH
1,82
1,71
0,00
0,11
0,11
0,00
0,00
0,11
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
PO
1,43
0,00
0,00
1,43
1,38
0,05
0,00
0,00
0,00
0,00
0,40
1,03
0,00
SL
13,86
0,00
0,00
13,86
13,86
0,00
0,00
0,00
10,69
3,17
0,00
0,00
6,40
VA
4,60
0,87
0,00
3,73
3,73
0,00
0,00
3,73
0,00
0,00
0,00
0,00
3,73
VS celkem
78,58
3,54
0,00
75,04
71,48
0,71
2,85
43,42
18,94
4,80
6,24
1,64
14,13
VL - PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ - LEHKÉHO PRŮMYSLU JK
49,24
0,04
0,00
49,20
48,90
0,00
0,30
48,85
0,35
0,00
0,00
0,00
0,00
KO
19,88
0,04
0,00
19,84
15,73
0,00
4,11
0,00
15,63
4,21
0,00
0,00
0,00
OP
13,37
0,25
0,00
13,12
12,69
0,43
0,00
1,63
11,49
0,00
0,00
0,00
0,00
VA
52,23
0,79
0,00
51,44
51,35
0,00
0,09
51,44
0,00
0,00
0,00
0,00
11,28
VL celkem
134,72
1,12
0,00
133,60
128,67
0,43
4,50
101,92
27,47
4,21
0,00
0,00
11,28
216
OV - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY KA
0,59
0,59
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
OP
2,55
0,00
0,00
2,55
2,55
0,00
0,00
2,55
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
PO
0,72
0,08
0,00
0,64
0,59
0,00
0,05
0,00
0,00
0,00
0,64
0,00
0,00
SL
0,46
0,46
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
VA
2,51
0,76
0,00
1,75
0,96
0,03
0,76
0,96
0,79
0,00
0,00
0,00
0,00
OV - celkem
6,83
1,89
0,00
4,94
4,10
0,03
0,81
3,51
0,79
0,00
0,64
0,00
0,00
OK - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - KOMERČNÍCH ZAŘÍZENÍ VELKOPLOŠNÝCH KA
2,57
0,00
0,00
2,57
2,57
0,00
0,00
2,57
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
OP
27,19
5,12
0,00
22,07
22,07
0,00
0,00
21,32
0,75
0,00
0,00
0,00
15,53
OK - celkem
29,76
5,12
0,00
24,64
24,64
0,00
0,00
23,89
0,75
0,00
0,00
0,00
15,53
OS - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - SPORTOVNÍCH A REKREAČNÍCH ZAŘÍZENÍ JK
1,30
0,00
0,00
1,30
1,26
0,04
0,00
1,30
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
KA
7,13
1,29
0,00
5,84
5,84
0,00
0,00
5,84
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
KO
2,71
0,08
0,00
2,63
2,63
0,00
0,00
0,00
2,63
0,00
0,00
0,00
0,00
KY
0,70
0,02
0,00
0,68
0,68
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,68
0,00
0,00
MH
2,41
0,00
0,00
2,41
2,41
0,00
0,00
0,16
2,25
0,00
0,00
0,00
0,00
OP
5,00
3,71
0,00
1,29
0,00
1,29
0,00
1,21
0,08
0,00
0,00
0,00
0,00
PA
0,70
0,09
0,00
0,61
0,00
0,00
0,61
0,00
0,61
0,00
0,00
0,00
0,00
PO
0,67
0,00
0,00
0,67
0,67
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,67
0,00
0,00
SL
8,25
1,16
0,00
7,09
6,87
0,00
0,22
0,00
6,87
0,16
0,06
0,00
0,00
VA
0,90
0,00
0,00
0,90
0,90
0,00
0,00
0,84
0,06
0,00
0,00
0,00
0,00
217
OS - celkem
29,77
6,35
0,00
23,42
21,26
1,33
0,83
9,35
12,50
0,16
1,41
0,00
0,00
OH - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ HŘBITOVŮ KY
0,52
0,00
0,00
0,52
0,52
0,00
0,00
0,52
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
OP
6,91
0,00
0,00
6,91
6,91
0,00
0,00
6,91
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
SL
0,25
0,05
0,00
0,20
0,20
0,00
0,00
0,00
0,09
0,00
0,00
0,11
0,00
OH - celkem
7,68
0,05
0,00
7,63
7,63
0,00
0,00
7,43
0,09
0,00
0,00
0,11
0,00
PO
0,33
0,00
0,00
0,33
0,27
0,00
0,06
0,00
0,00
0,00
0,16
0,17
0,00
RR - celkem
0,33
0,00
0,00
0,33
0,27
0,00
0,06
0,00
0,00
0,00
0,16
0,17
0,00
RR - PLOCHY REKREACE RODINNÉ
VS - PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ JK
11,74
0,51
0,00
11,23
10,75
0,00
0,48
10,73
0,00
0,00
0,00
0,50
0,00
JA
6,66
0,00
0,00
6,66
6,66
0,00
0,00
6,66
0,00
0,00
0,00
0,00
4,00
KA
16,44
0,02
0,00
16,42
15,45
0,37
0,60
16,31
0,00
0,00
0,00
0,11
0,00
KO
9,84
0,04
0,00
9,80
7,74
0,29
1,77
0,00
7,15
0,00
2,65
0,00
0,00
KY
12,19
0,39
0,00
11,80
11,80
0,00
0,00
5,88
1,10
1,63
3,19
0,00
0,00
MH
1,82
1,71
0,00
0,11
0,11
0,00
0,00
0,11
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
PO
1,43
0,00
0,00
1,43
1,38
0,05
0,00
0,00
0,00
0,00
0,40
1,03
0,00
SL
13,86
0,00
0,00
13,86
13,86
0,00
0,00
0,00
10,69
3,17
0,00
0,00
6,40
VA
4,60
0,87
0,00
3,73
3,73
0,00
0,00
3,73
0,00
0,00
0,00
0,00
3,73
VS - celkem
78,58
3,54
0,00
75,04
71,48
0,71
2,85
43,42
18,94
4,80
6,24
1,64
14,13
218
VL - PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ - LEHKÉHO PRŮMYSLU JK
49,24
0,04
0,00
49,20
48,90
0,00
0,30
48,85
0,35
0,00
0,00
0,00
0,00
KO
19,88
0,04
0,00
19,84
15,73
0,00
4,11
0,00
15,63
4,21
0,00
0,00
0,00
OP
13,37
0,25
0,00
13,12
12,69
0,43
0,00
1,63
11,49
0,00
0,00
0,00
0,00
VA
52,23
0,79
0,00
51,44
51,35
0,00
0,09
51,44
0,00
0,00
0,00
0,00
11,28
VL - celkem
134,72
1,12
0,00
133,60
128,67
0,43
4,50
101,92
27,47
4,21
0,00
0,00
11,28
VZ - PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ - VÝROBY ZEMĚDĚLSKÉ MI
0,29
0,09
0,00
0,20
0,00
0,20
0,00
0,20
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
PO
0,91
0,00
0,00
0,91
0,91
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,91
0,00
VL
10,28
2,05
0,00
8,23
8,23
0,00
0,00
8,23
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
VZ - celkem
11,48
2,14
0,00
9,34
9,14
0,20
0,00
8,43
0,00
0,00
0,00
0,91
0,00
ZP - PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKČNÍ MH
2,64
0,00
0,00
2,64
2,64
0,00
0,00
0,72
1,92
0,00
0,00
0,00
0,00
ZP - celkem
2,64
0,00
0,00
2,64
2,64
0,00
0,00
0,72
1,92
0,00
0,00
0,00
0,00
ZZ - PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ - ZAHRADY JK
24,26
20,68
0,00
3,58
3,58
0,00
0,00
0,73
2,85
0,00
0,00
0,00
3,33
KA
8,46
0,07
0,00
8,39
8,39
0,00
0,00
8,39
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
KO
1,51
0,00
0,00
1,51
0,79
0,00
0,72
0,00
0,00
0,00
1,51
0,00
0,72
KY
9,66
0,15
0,00
9,51
9,51
0,00
0,00
2,58
6,05
0,00
0,88
0,00
0,00
MH
2,55
0,24
0,00
2,31
2,31
0,00
0,00
2,31
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
219
OP
8,09
0,54
0,00
7,55
6,86
0,69
0,00
6,86
0,69
0,00
0,00
0,00
0,00
PO
1,11
0,13
0,00
0,98
0,00
0,00
0,98
0,00
0,00
0,00
0,44
0,54
0,00
SL
4,93
0,00
0,00
5,03
1,26
0,00
3,77
0,00
0,00
0,00
0,00
5,03
4,70
VA
0,11
0,00
0,00
0,11
0,11
0,00
0,00
0,11
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
ZL
0,12
0,00
0,00
0,12
0,12
0,00
0,00
0,00
0,12
0,00
0,00
0,00
0,00
ZZ - celkem
60,80
21,81
0,00
39,09
32,93
0,69
5,47
20,98
9,71
0,00
2,83
5,57
8,75
K - PLOCHY KOMUNIKACÍ JK
1,39
0,55
0,00
0,84
0,10
0,01
0,73
0,84
0,00
0,00
0
JA
0,61
0,16
0,00
0,45
0,45
0,00
0,00
0,45
0,00
0,00
0
KA
0,58
0,19
0,00
0,39
0,39
0,00
0,00
0,39
0,00
0,00
0
KO
7,33
1,52
0,00
5,81
4,76
0,61
0,44
0,31
3,66
1,70
0
KY
2,64
0,91
0,00
1,73
1,66
0,02
0,05
1,07
0,55
0,00
0
MH
0,66
0,16
0,00
0,50
0,41
0,04
0,05
0,42
0,08
0,00
0
MI
0,72
0,71
0,00
0,01
0,00
0,00
0,01
0,01
0,00
0,00
0
OP
1,40
0,20
0,00
1,20
1,20
0,00
0,00
1,20
0,00
0,00
0
SL
1,72
0,17
0,00
1,55
1,55
0,00
0,00
0,00
0,63
0,74
0
VA
0,27
0,00
0,00
0,27
0,27
0,00
0,00
0,27
0,00
0,00
0
K - celkem
17,32
4,57
0,00
12,75
10,79
0,68
1,28
4,96
4,92
2,44
0
KA
2,64
0,03
0,00
2,61
2,61
0,00
0,00
0,00
2,61
0,00
0
KO
3,86
0,55
0,00
3,31
0,92
0,00
2,39
0,00
3,31
0,00
0
KY
1,60
0,75
0,00
0,85
0,85
0,00
0,00
0,00
0,73
0,00
0
DS - PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SILNIČNÍ
220
OP
3,12
0,42
0,00
2,70
2,70
0,00
0,00
0,99
1,71
0,00
0
SL
4,60
0,32
0,00
4,28
4,06
0,01
0,21
0,00
3,65
0,63
0
DS - celkem
15,82
2,07
0,00
13,75
11,14
0,01
2,60
0,99
12,01
0,63
0
JK
0,15
0,00
0,00
0,15
0,15
0,00
0,00
0,00
0,15
0,00
0
ZL
1,04
0,04
0,00
1,00
0,96
0,00
0,04
0,12
0,88
0,00
0
VV - celkem
1,19
0,04
0,00
1,15
1,11
0,00
0,04
0,12
1,03
0,00
0
KA
1,73
0,00
0,00
1,73
1,73
0,00
0,00
1,65
0,08
0,00
0
KO
0,40
0,00
0,00
0,40
0,00
0,00
0,40
0,00
0,00
0,00
0
KY
1,99
0,00
0,00
1,99
1,99
0,00
0,00
1,99
0,00
0,00
0
SL
0,30
0,00
0,00
0,30
0,30
0,00
0,00
0,00
0,00
0,30
0
VL
0,07
0,07
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0
ZL
0,34
0,00
0,00
0,34
0,34
0,00
0,00
0,00
0,34
0,00
0
TI - celkem
4,83
0,07
0,00
4,76
4,36
0,00
0,40
3,64
0,42
0,30
0
JK
3,96
0,00
0,00
3,96
3,96
0,00
0,00
3,65
0,00
0,00
0
KA
13,69
8,26
0,00
5,43
5,27
0,16
0,00
2,82
1,32
0,00
0
KO
1,97
0,00
0,00
1,97
1,97
0,00
0,00
0,00
1,91
0,06
0
KY
0,10
0,00
0,00
0,10
0,00
0,00
0,10
0,00
0,10
0,00
0
MH
2,12
0,94
0,00
1,18
0,25
0,00
0,93
0,25
0,93
0,00
0
VV - PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ
TI - PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
ZV - PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ - ZELENĚ VEŘEJNÉ
221
OP
0,57
0,02
0,00
0,55
0,55
0,00
0,00
0,44
0,11
0,00
0
ZV - celkem
22,41
9,22
0,00
13,19
12,00
0,16
1,03
7,16
4,37
0,06
0
TN PLOCHY TĚŽBY NEROSTŮ KY
51,07
0,88
0,00
50,19
50,19
0,00
0,00
39,08
4,24
6,87
0,00
0,00
0,00
TN - celkem
51,07
0,88
0,00
50,19
50,19
0,00
0,00
39,08
4,24
6,87
0,00
0,00
0,00
CELKEM
810,53
69,15
0,00
741,48
687,70
11,92
41,49
414,20
231,22
37,10
39,80
18,79
106,36
způsob využití plochy
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
lesní pozemky (ha)
ZAST.PL.
číslo lokality
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda
zahrady
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
odvodnění (ha)
PLOCHY OSTATNÍ OS - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - SPORTOVNÍCH A REKREAČNÍCH KO
0,58
0,00
0,00
0,58
0,00
0,00
0,58
0,00
0,58
0,00
0,00
0,00
0,00
VA
1,65
0,00
0,00
1,65
1,65
0,00
0,00
0,33
1,32
0,00
0,00
0,00
0,00
OS - celkem
2,23
0,00
0,00
2,23
1,65
0,00
0,58
0,33
1,90
0,00
0,00
0,00
0,00
VV - PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ OP
0,21
0,21
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
PO
0,44
0,00
0,00
0,44
0,00
0,00
0,44
0,00
0,00
0,00
0,44
0,00
0,44
VA
0,22
0,00
0,00
0,22
0,22
0,00
0,00
0,22
0,00
0,00
0,00
0,00
0,22
222
VV - celkem
0,87
0,21
0,00
0,66
0,22
0,00
0,44
0,22
0,00
0,00
0,44
0,00
0,66
ZO - PLOCHY ZELENĚ OCHRANNÉ JK
21,62
2,32
0,00
19,30
18,10
0,09
1,11
18,38
0,92
0,00
0,00
0,00
0,00
JA
1,94
0,01
0,00
1,93
1,93
0,00
0,00
1,93
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
KA
3,67
0,08
0,00
3,59
3,37
0,09
0,13
3,47
0,12
0,00
0,00
0,00
0,04
KO
0,94
0,12
0,00
0,82
0,82
0,00
0,00
0,00
0,82
0,00
0,00
0,00
0,82
KY
1,03
0,43
0,00
0,60
0,60
0,00
0,00
0,32
0,00
0,00
0,28
0,00
0,00
MH
1,74
0,32
0,00
1,42
1,42
0,00
0,00
0,91
0,51
0,00
0,00
0,00
0,00
OP
5,82
0,18
0,00
5,64
3,36
0,00
2,28
0,47
5,17
0,00
0,00
0,00
0,00
VA
16,73
0,98
0,00
15,75
15,48
0,25
0,02
15,75
0,00
0,00
0,00
0,00
1,86
VL
1,21
0,88
0,00
0,33
0,33
0,00
0,00
0,33
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
ZO - celkem
54,70
5,32
0,00
49,38
45,41
0,43
3,54
41,56
7,54
0,00
0,28
0,00
2,72
SN - PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ JA
0,21
0,00
0,00
0,21
0,00
0,00
0,21
0,21
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
KA
1,16
0,00
0,00
1,16
0,55
0,61
0,00
1,16
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
KO
0,99
0,00
0,00
0,99
0,00
0,00
0,99
0,00
0,99
0,00
0,00
0,00
0,00
KY
5,11
1,00
0,00
4,11
3,48
0,09
0,54
3,32
0,00
0,00
0,79
0,00
0,00
OP
5,23
2,92
0,00
2,31
2,31
0,00
0,00
0,61
1,70
0,00
0,00
0,00
0,00
PA
1,07
0,00
0,00
1,07
1,07
0,00
0,00
1,07
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
SN - celkem
13,77
3,92
0,00
9,85
7,41
0,70
1,74
6,37
2,69
0,00
0,79
0,00
0,00
223
L - PLOCHY LESNÍ MI
0,19
0,00
0,00
0,19
0,19
0,00
0,00
0,00
0,00
0,19
0,00
0,00
0,00
L - celkem
0,19
0,00
0,00
0,19
0,19
0,00
0,00
0,00
0,00
0,19
0,00
0,00
0,00
OST.PL.CELKEM
72,92
9,45
0,00
63,47
55,43
1,74
6,30
49,64
12,13
0,19
1,51
0,00
3,38
celkový zábor lokality (ha)
nezemě dělské pozemky (ha)
lesní pozemky (ha)
číslo lokality
způsob využití plochy
ZPF celkem
zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda
zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)
zahrady
TTP
I.
II.
III.
IV.
V.
odvodnění (ha)
PLOCHY PŘESTAVBY BI - PLOCHY BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍHO - MĚSTSKÉ A PŘÍMĚSTSKÉ KA
2,00
1,67
0,00
0,33
0,00
0,00
0,33
0,00
0,33
0,00
0,00
0,00
0,00
OP
4,54
1,87
0,00
2,67
0,00
2,67
0,00
2,67
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
BI - celkem
6,54
3,54
0,00
3,00
0,00
2,67
0,33
2,67
0,33
0,00
0,00
0,00
0,00
SM - PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ MĚSTSKÉ JK
6,94
5,72
0,00
1,22
0,21
1,01
0,00
1,22
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
KA
7,64
4,68
0,00
2,96
2,71
0,00
0,25
0,00
2,96
0,00
0,00
0,00
0,00
OP
53,26
50,29
0,00
2,97
0,00
2,97
0,00
2,72
0,25
0,00
0,00
0,00
0,00
SM - celkem
67,84
60,69
0,00
7,15
2,92
3,98
0,25
3,94
3,21
0,00
0,00
0,00
0,00
1,36
1,36
1,36
1,36
SV - PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ VENKOVSKÉ JK
4,59
3,23
SV - celkem
4,59
3,23
0,00
0,88 0,00
224
0,00
0,88
0,48 0,00
0,00
0,00
0,48
0,00
BH - PLOCHY BYDLENÍ HROMADNÉHO OP
1,34
1,34
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
BH - celkem
1,34
1,34
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
OV - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY KA
0,70
0,33
0,00
0,37
0,00
0,37
0,00
0,00
0,37
0,00
0,00
0,00
0,00
OV - celkem
0,70
0,33
0,00
0,37
0,00
0,37
0,00
0,00
0,37
0,00
0,00
0,00
0,00
OS - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - SPORTOVNÍCH A REKREAČNÍCH ZAŘÍZENÍ KA
4,58
4,58
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
OP
2,27
1,41
0,00
0,86
0,00
0,86
0,00
0,63
0,23
0,00
0,00
0,00
0,00
OS - celkem
6,85
5,99
0,00
0,86
0,00
0,86
0,00
0,63
0,23
0,00
0,00
0,00
0,00
OH - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - HŘBITOVŮ OP
0,86
0,03
0,00
0,83
0,00
0,83
0,00
0,83
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
OH - celkem
0,86
0,03
0,00
0,83
0,00
0,83
0,00
0,83
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
VS - PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ JK
0,86
0,34
0,00
0,52
0,00
0,20
0,32
0,38
0,00
0,00
0,00
0,14
0,00
VS - celkem
0,86
0,34
0,00
0,52
0,00
0,20
0,32
0,38
0,00
0,00
0,00
0,14
0,00
K - PLOCHY KOMUNIKACÍ
225
OP
2,47
1,99
0,00
0,48
0,00
0,48
0,00
0,48
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
K - celkem
2,47
1,99
0,00
0,48
0,00
0,48
0,00
0,48
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
DS - PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SILNIČNÍ OP
9,25
5,91
0,00
3,34
1,34
1,82
0,18
3,30
0,04
0,00
0,00
0,00
0,00
DS - celkem
9,25
5,91
0,00
3,34
1,34
1,82
0,18
3,30
0,04
0,00
0,00
0,00
0,00
101,30
83,39
0,00
17,91
5,62
11,21
1,08
13,11
4,18
0,00
0,00
0,62
0,00
celkem pl. přest.
226
PŘÍLOHA Č. 1 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1) záměry vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace ÚPN VÚC okresu Opava: veřejně prospěšné stavby pro dopravu D25 - jižní obchvat Opavy, úsek mezi stávající silnicí I/11 a silnicí I/57, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy (v ÚP Opavy označena VD8) D51 - I/46 Pusté Jakartice – Sudice, přeložka a homogenizace šířkového uspořádání, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy (v ÚP Opavy označena VD12) D54 - severní obchvat Opavy, čtyřpruhová silnice I.třídy, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy (v ÚP Opavy označena VD1, VD2, VD3) D55 - Opava – Ludgeřovice, přeložky a homogenizace šířkového uspořádání, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy (v ÚP Opavy označena VD4) DZ1 - začátek koridoru čtyřpruhové, směrově dělené silnice I. třídy je situován na stávající silnici I/11 (v ÚP Opavy označena VD11) DZ2 - západní část jižního obchvatu Opavy, úsek I/11 – I/57, silnice v parametrech I. třídy, koridor dvoupruhové, směrově nedělené silnice (v ÚP Opavy označena VD6, VD7) veřejně prospěšné stavby pro vodní hospodářství (vodní režim) VZ1a – dva úseky - koridory a plochy pro soubor doprovodných technických opatření v korytě a údolní nivě řeky Opavy ve vazbě na menší vodní nádrž Nové Heřminovy (v ÚP Opavy označena PO1) PO 13 - protipovodňová ochrana, suchá nádrž Zlatníky na potoce Velká (v ÚP Opavy označena SP) PO 16 - úprava a revitalizace vodního toku Velká (v ÚP Opavy označena PO3) PO 17 - zkapacitnění vodního toku Otický příkop (v ÚP Opavy označena PO2) veřejně prospěšné stavby pro energetiku P14 - stavební úpravy plynovodu DN 300 Hlučín – Opava – Brumovice na DN 500/PN 40 (v ÚP Opavy označena VTP 1) veřejně prospěšná opatření pro územní systém ekologické stability (ÚSES): K96V – nadregionální biokoridor vodní Ptačí hora, K96N – nadregionální biokoridor nivní Ptačí hora (v ÚP Opavy označen N1 až N28) 119 – regionální biocentrum Držkovická niva (v ÚP Opavy označen N27 RBC) 193 – regionální biocentrum Palhanecká niva (v ÚP Opavy označen N19 RBC) 165 – regionální biocentrum Malohoštická niva (v ÚP Opavy označen N7 RBC) 194 – regionální biocentrum Panský mlýn (v ÚP Opavy označen R13) 259 – regionální biocentrum Velkohoštická niva (v ÚP Opavy označen N3 RBC) 612 – regionální biokoridor (v ÚP Opavy označen R1 až R12)
227
2) limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí silniční ochranná pásma: - k ochraně rychlostních silnic, silnic I., II. a III. tříd bude mimo souvisle zastavěné území respektováno silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti: - 50 m od osy vozovky pro silnice I. třídy; - 15 m od osy vozovky pro silnice II. a III. třídy; rozhledová pole křižovatek: - na křižovatkách budou respektována rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních hodnotách dle ČSN 73 6102; ochranná pásma dráhy: -
k ochraně celostátních a regionálních železničních tratí bude respektováno ochranné pásmo dráhy podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, které tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy.
-
k ochraně vleček mimo uzavřené areály provozoven bude respektováno ochranné pásmo dráhy podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 30 m od osy krajní koleje.
- ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů jsou stanovena dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem vodovodních řadů do DN 500 včetně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce potrubí a u vodovodních řadů DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. - Ochranné pásmo 6 m od osy potrubí na obě strany přivaděče OOV DN 600 Nová Ves – Kopřivnice bylo stanoveno ONV Opava dne 24. 4. 1989 pod č.j. VLHZ-790/89-235/Hr. - Ochranné pásmo 6 m od osy potrubí na obě strany přivaděčů Kružberského skupinového vodovodu OOV DN 1000 I. a II. větev bylo stanoveno ONV Opava dne 27. 12. 1971 pod č.j. voda 1582/71-KO. Ochranná pásma objektů základní pozorovací sítě (vrty ČHMÚ) Rozhodnutím č. 40/76, který vydal odbor VHZL NVO dne 3. 9. 1976, byla stanovena ochranná pásma kolem objektů základní pozorovací sítě podzemních vod o poloměru 250 m (vrty ČHMÚ). - vrt ČMHÚ 16 - Držkovice - vrt ČMHÚ 142 - Jaktař - vrt ČMHÚ 43 - Malé Hoštice (pozorování bylo ukončeno) - vrt ČMHÚ 42 - Malé Hoštice - vrt ČMHÚ 37 - Kylešovice - vrt ČMHÚ 38 - Kylešovice - vrt ČMHÚ 26 - Komárov
228
Ochrana vodních zdrojů - dle zákona č. 150/2010 (254/2001) Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací respektovat ochranná pásma vodních zdrojů: Jaktařský zářez s vydatností 12 l/s. Zdroj má stanovena ochranná pásma (OP) 1. a 2. stupně, která vyhlásil ONV v Opavě dne 11.10.1983, čj. voda 1786/235/83-Hol. Na území Opavy je dále evidováno OP 1. stupně vodního zdroje Palhanecké studny (rozhodnutí ONV Opava z 25.10.1967, zn. Voda 817/67 ing.K.), který ale není využíván. Do k. ú. Malé Hoštice a Kateřinky zasahuje OP 2. stupně jímacího území Velké Hoštice (rozhodnutí ONV Opava z 1.9.1983, čj. 1785/235/83-Hol), které má vydatnost 40 l/s a je propojeno s vodovodní sítí Opavy. Další místní zdroj Karlovecká studna byl zrušen včetně OP (rozhodnutí OÚ Opava z 25. 9. 2000, čj. ŽP 3101/2000/Mr-231.2) a místní zdroj Sádrovcová galerie je definitivně odstaven a jeho OP je rovněž zrušeno (rozhodnutí MM Opavy z 12.9.2005, čj. ŽP3010/2005-Mr). Provozní pásma pro údržbu vodních toků v šířce do 8 m u významných vodních toků Opavy, Moravice a Hvozdnice a do 6 m u ostatních vodních toků od břehové hrany dle zákona č. 150/2010 (254/2001) Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Stanovená záplavová území Opava, Moravice, Hvozdnice a Otický příkop mají na území Opavy stanovena záplavová území s vymezením jejích aktivních zón: Záplavové území Opavy v ř. km. 0 – 37,2 bylo vyhlášeno dne 11. 6. 2003 KÚ MSK pod č.j. ŽPZ/3542/03 a v ř. km 36,5 – 78,3 bylo vyhlášeno dne 26. 3. 2003 KÚ MSK pod č.j. ŽPZ/1607/03. Tato opatření byla nahrazena v ř. km 34,0 – 35,7 dne 22. 2. 2006 opatřením KÚ MSK pod č.j. MSK 35583/2006, v ř. km. 29,5 – 31,5 bylo nahrazeno opatřením ze dne 30. 4. 2007 KÚ MSK pod č.j. MSK 55953/2007 a v ř. km 41,7 – 43,4 bylo nahrazeno opatřením ze dne 12. 5. 2005 KÚ MSK pod č.j. ŽPZ/5157/05/Sv. Záplavové území Moravice v ř. km 3,27 – 5,5 bylo vyhlášeno dne 27. 7. 2011 KÚ MSK pod č.j.: MSK 95506/2011. Záplavové území Hvozdnice v ř. km 0 – 2,9 bylo vyhlášeno dne 27. 7. 2011 KÚ MSK pod č.j.: MSK 95506/2011. Záplavové území Otického příkopu v ř. km 0 – 3,2 dosud nenabylo účinnosti, a v ř. km 3,2 – 5,4 bylo vyhlášeno dne 27. 7. 2011 KÚ MSK pod č.j.: MSK 95506/2011.
- ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodiče) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo nadzemního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany: 12 m (15 m) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně: 229
pro vodiče bez izolace pro vodiče s izolací základní pro závěsná kabelová vedení
7 m (10 m) 2m 1m
(údaj v závorce platí pro vedení postavená před r. 1995) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: u stožárových DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení u zděných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 1 m od obestavění - bezpečnostní a ochranná pásma plynovodů (vzdálenost od okraje potrubí) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů a jeho změny ve smyslu zákona č. 158/2009 Sb. Bezpečnostní pásma plynovodů (vzdálenost od půdorysu potrubí) a regulačních stanic: Bezpečnostním a ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu: - pro plynovody vybudované do r. 2009 BP OP vysokotlaké plynovody (VTL) do DN 100 15 m 4m do DN 250 20 m 4m nad DN 250 40 m 4m - pro plynovody vybudované po r. 2009 vysokotlaké plynovody (VTL) do tlaku 40 barů včetně do DN 100 včetně 10 m 4m nad DN 100 do DN 300 včetně 20 m 4m 30 m 4m nad DN 300 do DN 500 včetně - pro středotlaké a nízkotlaké plynovody 1m - bezpečnostní pásmo vysokotlaké regulační stanice plynu s tlakem do 40 barů včetně: 10 m od hranice oplocení - ochranná pásma pro výrobu a rozvod tepelné energie včetně stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky stanovená podle § 87, zák.č. 458/2000 Sb., resp. zákona č. 670/2004 Sb.(Energetický zákon a jeho změna). tepelné rozvody ochranné pásmo 2,5 m na obě strany od okraje zařízení předávací stanice ochranné pásmo 2,5 m od půdorysu zařízení - ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. - ochrana ložisek nerostných surovin - Ministerstvo životního prostředí ČR stanovuje území se zvláštními podmínkami geologické stavby podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Chráněná ložisková území 09060000 Kateřinky, surovina - písky sklářské a slévárenské, štěrkopísky; 13140000 Jaktař, surovina - cihlářská surovina, štěrkopísky. 230
Výhradní ložiska nerostných surovin: 3090600 Palhanec-Vávrovice, způsob těžby - dřívější povrchová, surovina - Písky sklářské a slévárenské, štěrkopísky 3131400 Opava-Jaktař, způsob těžby - dřívější povrchová, surovina - cihlářská surovina, štěrkopísky Dobývací prostory – netěžené 70112 Opava - Jaktař I, nerost - cihlářské hlíny; 60272 Palhanec, nerost - slév.a maltařské písky; 70123 Opava – Jaktař, nerost - cihlářské hlíny; 70698 Malé Hoštice, nerost - cihlářská surovina. - sesuvná území - dle Geofondu ČR 6350 Kateřinky u Opavy, sesuv potenciální, rok revize 1996, aktualizace 2008. - poddolovaná území - dle Geofondu ČR 4492 Kateřinky u Opavy, surovina - sádrovec, rozsah - systém; 4490 Opava-Předměstí, surovina - sádrovec, rozsah – ojedinělá. - ochrana památek - zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Respektovat Městskou památkovou zónu prohlášenou vyhláškou MK ČR č. 108/2003 Sb., částka 44, ze dne 1. dubna 2003 o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu (s účinností od 1. září 2003). Dle Ústředního seznamu kulturních památek ČR jsou ve správním území města Opavy evidovány nemovité kulturní památky chráněné dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů: k. ú. Držkovice 17323/8-1364 zvonička, na návsi, parc. č. 1. k. ú. Jaktař 1888/8-1390 19968/8-2175 návrh
k. ú. Jarkovice 38602/8-1393
farní kostel sv. Petra a Pavla, Pavlovského ul., parc. č. 1. hrob obětí pochodu smrti s pamětní deskou /U/, Pavlovského ul., hřbitov, parc. č. 2. budova základní školy č. p. 86, Krnovská ul. 101, parc. č. 1319. Návrh odeslán dne 9.12. 1994, urgence 10.7.2000.
zvonička, v obci, parc. č. 33 st.
k. ú. Kateřinky u Opavy 20969/8-2534 farní kostel sv. Kateřiny, Kostelní ul., parc. č. 154 st. 34449/8-1323 kaple sv. Kříže - švédská kaple, u křižovatky ul. Ratibořské a Hlučínské, NKP parc. č. 69 st., 300/1, 300/3. Nařízením vlády č. 262/1995 Sb.ze dne 16. srpna 1995 prohlášeno za národní kulturní památku. Nové prohlášení za NKP Nařízením vlády č. 336/2002 Sb. z 19. 6. 2002. 231
46058/8-3002 44823/8-1325 8-1325/1 8-1325/2 8-1325/3 21308/8-1324 návrh návrh návrh
rodin. dům č. p. 699/dr. Karla Martínka/, Rolnická ul. č. 1a, parc. č. 182/1st. Filipkův dvůr č. p. 78, Vrchní ul. č. 14. obytná budova č. p. 78, parc. č. 53/1 st. hospodářské budovy, parc. č. 53/1 st. ohradní zeď s brankou, bránou a kaplí, parc. č. 53/1 st., 53/2 st., 271. socha sv. Floriána, v parčíku u kostela sv. Kateřiny, parc. č. 241. restaurace U Vávry č. p. 107, Ratibořská ul., parc. č. 140/1. Návrh odeslán dne 9. 12. 1994, urgence 10. 7. 2000. kaple Božího Těla, u č. p. 122, Rolnická ul. č. 8, parc. č. 235/4. Návrh odeslán 9. 12. 1994, urgence 10. 7. 2000. boží muka, na ul. Pekařské, parc. č. 2345/1. Návrh odeslán 9. 12. 1994, urgence 10. 7. 2000
k. ú. Komárov u Opavy 21649/8-1414 kaple, Dlouhá ul. - u č. p. 36, č. o. 9, parc. č. 535. 26066/8-1415 kaple, před vsí, u silnice II – 461, parc. č. 1116. 29152/8-1427 slovanské hradiště, nad soutokem řeky Opavy s Moravicí, parc. č. 1001/1, 1001/2. k. ú. Kylešovice 32732/8-2535 dům č. p. 92, Hlavní ul.č. 137, parc. č. 109/1. 19308/8-2174 hrob obětí pochodu smrti, Hlavní ul. hřbitov, /U/ hřbitov, Hlavní ulice, parc. č. 368. 10377/8-3524 dům č. p. 83 s hospodářskou budovou, Hlavní ul. č. 86, parc. č. 57/1. návrh kaple sv. Jana Nepomuckého, parc. č. 2285. Návrh odeslán dne 3. 3. 2000. k. ú. Malé Hoštice 101320 kaple Panny Marie Lurdské, parc. č. 1. k. ú. Milostovice 33245/8-2536 areál statku č. p. 10, prohlášeno 8. 2. 2000 8-2536/1 zděný dům č. p.10, parc. č. 25 st. 8-2536/2 špýchar, parc. č. 25 st. 8-2536/3 kolna, parc. č. 25 st. 8-2536/4 chlév, parc. č. 25 st. 8-2536/5 brána, parc. č. 25 st. 103525 soubor 6 objektů liniového opevnění (bývalé čs. pohraniční opevnění) /1 Pěchotní srub OP – S 25 „ Trigonometr “ - parc. č. 134/1 st., 134/2 st. /2 Pěchotní srub OP – S 26 „ Milostovice “ - parc. č. 157/1 st., 157/2 st. /3 Pěchotní srub OP –S 27 „ Paletovo pole “ - parc. č. 158 st. /4 Lehký objekt vz. 37 A – 160 z č. 55 - parc. č. 127 st. /5 Lehký objekt vz. 37 A – 140 z č. 56 - parc. č. 128 st. /6 Lehký objekt vz. 37 A – 160 z. č. 57 - parc. č. 135 st. k. ú. Opava–Město, k. ú. Opava-Předměstí Městská památková zóna: Prohlášena vyhláškou MK ČR ze dne 10. září 1992, uveřejněna ve Sbírce zákonů č. 476/1992. Hranice městské památkové zóny: začíná ulicí Nákladní p.č. 2912, pokračuje vnější hranicí v ul. Zámecký okruh p.č. 2897, ul. Praskova p.č. 566, ul. Komenského p.č. 560, ul. Nádražní okruh p.č.2896, vnějším okrajem nám. Svobody p.č. 3027, vnějším okrajem Olbrichovy ul., p.č. 2963, ul. Pivovarskou k p.č. 2912, kde se hranice uzavírá.
232
11536 Ochranné pásmo MPZ: 37774/8-1322 torzo městských hradeb - viz. areál minorit. kláštera 20285/8–1318 farní kostel Nanebevzetí P. Marie, Rybí trh, parc. č. 274, část parc. č. 593, k. NKP ú. Opava-Město Nařízením vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16.8.1995 prohlášeno za národní kulturní památku. Změna prohlášení za NKP (změna parcelního vymezení) provedena Nařízením vlády č. 336/2002 Sb. ze dne 19. 6. 202. 24493/8-1283 areál bývalého minoritského kláštera, č. p. 342, parc. č. 497, 496/1, 496/2, 496/3, 500, k. ú. Opava-Město 8-1283/1 farní /minoritský/ kostel sv. Ducha dříve ÚSKP 20403/8–1284 Masarykova tř., parc. č. 500, k. ú. Opava-Město 8-1283/2 bývalý minoritský klášter, č. p. 342 Masarykova tř. č. 39, parc. č. 496/1, 496/2, k. ú. Opava-Město 8-1283/3 ohradní zeď s branami a s torzem městských hradeb, dříve ÚSKP 37774/8–1322 sady Svobody, parc.č.497, 496/2, k. ú. Opava-Město 34884/8-1305 filiální kostel sv. Vojtěcha, k. ú. Opava-Město, Dolní náměstí, parc. č. 11 34629/8–1307 areál bývalého dominikánského kláštera s kostelem sv. Václava 8-1307/1 budova býv. dominikánského kláštera /Dům umění/, č. p. 417, Solná ul., parc. č. 348, 346, k. ú. Opava-Město 8-1307/2
kostel sv. Václava, Solná ul, k. ú. Opava-Město, parc. č. 345.
19113/8–1321 areál kostela sv. Jana Křtitele 8-1321/1 kostel sv. Jana Křtitele, Hrnčířská ul., parc. č. 517/1, k. ú. Opava-Město 8-1321/2 zbytek městských hradeb s gotickým portálem, parc. č. 517/1, 520/1, k. ú. Opava-Město 8-1321/3 socha sv. Jana Nepomuckého, u kostela sv. Jana Křtitele, parc. č. 517/1, k. ú. Opava-Město 28616/8-1317 kostel sv. Alžběty, Rybí trh, parc. č. 198, k. ú. Opava-Město 17822/8-2979 filiální kostel Nejsvětější Trojice, nám. sv. Trojice, parc. č. 1988, k. ú. Opava-Předměstí . 23384/8-3076 Památník padlých - kostel sv. Hedviky, nám. sv. Hedviky, parc. č. 94/5, k. ú. Opava-Předměstí 25310/8-2521 areál býv. Kláštera Milosrdných sester P. Marie Jeruzalémské se svými částmi a pozemky, 8-2521/1 bývalý klášter řádov. sester č. p. 235, Beethovenova ul. č. 1, parc. č. 231, k. ú. Opava-Město 8-2521/2 kaple Povýšení sv. Kříže, Matiční ul., parc. č. 232/4, k. ú. Opava-Město 44884/8-2522 areál kláštera Kongregace dcer Božské lásky se svými částmi a pozemky, tzv. Marianum, Rooseveltova ul. č. 45 - 47, Kylešovský kopec, parc. č. 2701/1, 2701/2, 2071/3, 2701/4, 2701/5, 2701/6, 2701/7 k. ú. OpavaPředměstí 8-2522/1 klášterní budovy č. o. 45 a 47, č. p. 886, Roosveltova ul. č. 45 – 47, parc. č. 2701/3, 2701/4, k. ú. Opava-Předměstí 8-2522/2 klášterní kaple Božského Srdce Páně, parc. č. 2701/2, k. ú. Opava-Předměstí 8-2522/3 oplocení, parc. č. 2701/4, 2701/5, 2701/6, k. ú. Opava-Předměstí 102872 areál dvojdomu č. p. 181 a 182 s jeho částmi a pozemky, Almužnická 2, Popská 8, k. ú. Opava-Město /1 dům na ul. Almužnická 2, č. p. 182 s mobiliářem 4 kachlových kamen, parc. č. 237, k. ú. Opava-Město
233
dům na ul. Popská 8, č. p. 181 s mobiliářem 4 kachlových kamen, parc. č. 236, k. ú. Opava-Město /3 oplocení, parc. č. 238, k. ú. Opava-Město /4 oplocení, parc. č. 235, k. ú. Opava-Město /5 zahrada, parc. č. 238 a 235, k. ú. Opava-Město 40903/8-2980 rodinný dům č. p. 1584 /Rudolfa Chodury/ Bartoníčkova ul. č. 3, parc. č. 2663/181, k. ú. Opava-Předměstí 17564/8-1316 městský dům č. p. 179, Beethovenova ul.č. 2, parc.č. 209/1, k. ú. OpavaMěsto, na rohu ulic Beethovenovy a Matiční 36913/8-1294 měšťanský dům č. p. 119, Dolní nám. č. 1, parc. č. 358/1, k. ú. Opava-Město 13916/8-1295 měšťanský dům zvaný “U bílého koníčka“ č. p. 115, č. 4 a ul. Mnišská, parc. č. 352, k. ú. Opava-Město 26854/8-1296 měšťanský dům č. p. 114, Dolní nám. č. 5, parc. č. 351/1, k. ú. Opava-Město 22946/8-1297 měšťanský dům č. p. 20, Dolní náměstí č. 6 a ul. Solná, parc.č. 46/1, k. ú. Opava-Město 32160/8-1298 měšťanský dům č. p. 19, Dolní nám. č. 7, parc. č. 44, k. ú. Opava-Město 33227/8-1299 měšťanský dům č. p. 18, Dolní náměstí č. 8, parc. č. 43, k. ú. Opava-Město 31001/8-1300 měšťanský dům č. p. 17, Dolní nám. č. 9, parc. č. 37, k. ú. Opava-Město 14173/8-1301 měšťanský dům č. p. 16, Dolní nám. č. 10, parc. č. 36, k. ú. Opava-Město 44839/8-1302 měšťanský dům č. p. 15, Dolní nám. č. 11, parc. č. 35, k. ú. Opava-Město 45804/8-1303 měšťanský dům č. p. 13, Dolní nám. č. 13, parc. č. 33, k. ú. Opava-Město 34269/8-1304 měšťanský dům č. p. 12, Dolní nám. č. 14, parc. č. 32, k. ú. Opava-Město 20248/8-1289 měšťanský dům č. p. 308, Dolní nám. č. 18, parc. č. 392, k. ú. Opava-Město 18259/8-1290 měšťanský dům č. p. 307, Dolní nám. č. 19, parc. č. 391, k. ú. Opava-Město 37976/8-1291 měšťanský dům č. p. 306, Dolní nám. č. 20, parc. č. 390, k. ú. Opava-Město 5920/8-1292 měšťanský dům č. p. 305, Dolní náměstí č. 21, parc. č. 389, k. ú. OpavaMěsto 22541/8-1293 měšťanský dům č. p. 304, Dolní náměstí č. 22, parc. č. 387/1, k. ú. OpavaMěsto 28388/8-2981 budova bývalé vyšší reálky č. p. 176, Dvořákovy sady č. 2, parc. č. 201, k. ú. Opava-Město 23305/8-2985 vila č. p. 1943 /dr. Radima Hesse/, Englišova ul. č. 45, parc. č.2530/142, k. ú. Opava-Předměstí 25660/8-2983 vila č. p. 1552 /Kallitova/, Gogolova ul. č. 4, parc. č. 2373/187, k. ú. OpavaPředměstí 35526/8-2531 městský dům č. p. 331, Holubí ul. č. 2, parc. č. 428, k. ú. Opava-Město 49030/8-3155 Slezské divadlo č. p. 195, Horní nám. 13, k. ú. Opava-Město, parc. č. 284. 17498/8-1309 měšťanský dům zvaný “Boží koutek” č. p. 288, Horní náměstí č. 53, k. ú. Opava-Město, parc. č. 409. 25632/8-1326 radnice zvaná Hláska č. p. 382, Horní náměstí č. 69, parc. č. 285, k. ú. Opava-Město 37297/8-2982 městský dům č. p. 785, Jánská ul. č. 2, parc. č. 718, k. ú. Opava-Předměstí 100960 nádražní budova Opava-Východ č. p. 691, Jánská ul. č. 3, parc. č. 769, k. ú. Opava-Předměstí 100960 vodárna s kotelnou, parc. č. 753, k. ú. Opava-Předměstí 100961 parní lokomotivní kotel UNRRA, v objektu vodárny, viz parc. č. 753, k. ú. OpavaPředměstí 30769/8–2984 vila č. p. 552 /Hatschkova/, Jaselská ul. č. 16, parc. č. 2021, k. ú. OpavaPředměstí /2
234
42260/8-2213 8–2213/1 8–2213/2 8–2213/3 8–2213/4 51018/8-4027 8-4027/1 8-4027/2 8-4027/3 20006/8-1319 8-1319/1 8-1319/2 8-1319/3 8-1319/4 8-1319/5 30666/8-1320 17231/8-2520 101545 39685/8-2986 46760/8-1280 35435/8-1286 21520/8-1282 31914/8-1281 46711/8–1285 15993/8-3177 17210/8-2987 45495/8-1311 23925/8-2525 19665/8-2526 17181/8-2527b 14614/8–2211 34863/8-2988
areál letních lázní č. p. 2081 se svými částmi a pozemky, Jaselská ul. č. 35, parc. č. 2133/5, 2133/6, k. ú. Opava-Předměstí hlavní budova č. p. 2081, parc. č. 2133/5, k. ú. Opava-Předměstí hlavní bazén, parc. č. 2133/6, k. ú. Opava-Předměstí dětský bazén se sochou Vodníka, parc. č. 2133/6, k. ú. Opava-Předměstí úpravna vody, parc. č. 2133/6, k. ú. Opava-Předměstí areál škrobáren Anton Pohl (Opamyl), Kasárenská ul., k. ú. Opava-Předměstí hlavní výrobní budova, parc. č. 262/4 část, k. ú. Opava-Předměstí správní budova č. p. 65, parc. č. 260, k. ú. Opava-Předměstí správní budova č. p. 66, parc. č. 261/1, k. ú. Opava-Předměstí areál tzv. Müllerova domu, parc. č. 558, 559, k. ú. Opava-Město tzv. Müllerův dům č. p. 1, Komenského ul.č. 8, parc. č. 558, k. ú. OpavaMěsto zahrada, Komenského ul., k. ú. Opava-Město, parc. č. 558, 559, k. ú. Opava-Město Milón z Krotónu, v zahradě, parc. č. 559, k. ú. Opava-Město torzo delfína a mořské panny, v zahradě, parc. č. 558, k. ú. Opava-Město váza, v zahradě, parc. č. 559, k. ú. Opava-Město výstavní budova Slezského muzea č. p. 419, Komenského ul. č. 10, parc. č. 556, k. ú. Opava-Město měšťanský dům č. p. 54, Krnovská ul. č. 20, parc. č. 250/1, k. ú. OpavaPředměstí, budova městské elektrárny, Krnovská ul., parc. č. 34/3, k. ú. OpavaPředměstí bývalá hudební škola L. Grandeho č. p. 809, Lidická ul. č. 7, parc. č. 411, k. ú. Opava-Předměstí. Sobkův palác č. p. 337, Masarykova tř. č. 28, parc.č. 473/1, k. ú. OpavaMěsto Blücherův palác č. p. 345, Masarykova tř. č. 35, parc. č. 504, k. ú. OpavaMěsto dům č. p. 340, zv. “Rotmberský”, Masarykova tř. č. 34, parc. č. 484/2, k. ú. Opava-Město měšťanský dům č. p. 341 “U zavřené brány“, Masarykova tř. č. 36, parc. č. 484/1, k. ú. Opava-Město. palác býv. zemské vlády č. p. 343, Masarykova tř. 37, parc. č. 501, k. ú. Opava-Město městský dům č. p. 180, Matiční ul. č. 4, parc. č. 208 st., k. ú. Opava-Město vila č. p. 1707, Mendlova ul. č. 8, parc. č. 2663/198, k. ú. Opava-Předměstí dům zvaný “U mouřenína“ č. p. 290, ul. Mezi trhy č. 2, parc. č. 369/1, k. ú. Opava-Město . činžovní dům č. p. 750, ul. Na rybníčku 16, (Lidická ul.), parc. č. 435, k. ú. Opava-Předměstí činžovní dům č. p. 616 zv. Neudekův, ul. Na rybníčku č. 23, parc. č. 428, k. ú. Opava-Předměstí činžovní dům č. p. 157, Na Valech 10, parc. č. 134, k. ú. Opava-Město kulturní dům Petra Bezruče č. p. 695, Nádražní okruh č. 27, (bývalá obchodní komora), parc. č. 712, k. ú. Opava-Předměstí býv. palác Razumovských č. p. 669, Nádražní okruh č. 31, parc. č. 710, k. ú. Opava-Předměstí 235
19939/8-2991 34837/8-2212 34758/8-2990 23954/8-2897 36949/8-2989 15770/8-2530 39715/8-2992 23861/8-2993 33976/8-2523 17084/8-3077
městský dům č. p. 433, nám. Osvoboditelů č. 8, parc. č. 19/2, k. ú. OpavaMěsto obchodní dům Breda č. p. 159, 160, nám. Republiky č. 9, 10, 11, parc. č. 131, 132, k. ú. Opava-Město budova městské spořitelny č. p. 425, nám. Republiky č. 15, parc. č. 185, k. ú. Opava-Město restaurace Na střelnici č. p. 157, nám. sv. Trojice 1, parc. č.1970/3, k. ú. Opava-Předměstí vila č. p. 1997 /dr. Klimeše/, ul. B. Němcové č. 16 a, parc. č. 2702/278, k. ú. Opava-Předměstí vila č. p. 450, tzv. Altův dům, Ochranova ul. č. 7, parc. č. 1486, k. ú. OpavaPředměstí správní budova býv. fy T. Fiedor č. p. 9, Olomoucká ul. č. 8, parc. č. 187/1, 187/2, 187/3, k. ú. Opava-Předměstí budova okresního soudu č. p. 297, Olomoucká ul. č. 27, parc. č. 2435/1, k. ú. Opava-Předměstí činžovní dům č. p. 458 /zv. Zdražilův/, Olomoucká ul. č. 56, parc. č.2322, k. ú. Opava-Předměstí soubor 7 pavilonů opavské nemocnice, Olomoucká ul. č. 86, k. ú. OpavaPředměstí
Památková ochrana omezena pouze na exteriéry: 8-3077/1 pavilon A, parc. č. 2279, k. ú. Opava- Předměstí 8-3077/2 pavilon B, parc. č. 2288, k. ú. Opava- Předměstí 8-3077/3 pavilon E, parc. č. 2276, k. ú. Opava- Předměstí 8-3077/4 pavilon F, parc. č. 2287, k. ú. Opava- Předměstí 8-3077/5 pavilon H, parc. č. 2275, k. ú. Opava- Předměstí 8-3077/6 pavilon K, parc. č. 2281, k. ú. Opava- Předměstí 8-3077/7 pavilon L, parc. č. 2282, k. ú. Opava- Předměstí 16846/8–2994 psychiatrická léčebna č. p. 305, Olomoucká ul. č. 88, Správní budova bývalého zemského ústavu pro léčení nervových chorob, parc. č. 2251/1, k. ú. Opava-Předměstí 49031/8–3178 měšťanský dům č. p. 209, Ostrožná ul. č. 6, parc. č. 252, k. ú. Opava-Město 45028/8-1315 měšťanský dům č. p. 210, Ostrožná ul. č. 8, parc. č.251, k. ú. Opava-Město 29065/8-1314 měšťan. dům č, p. 213, Ostrožná ul. č. 14, parc. č. 248, k. ú. Opava-Město 19965/8-3180 měšťan. dům č. p. 242, Ostrožná ul. č. 31, parc. č. 478, k. ú. Opava-Město 29151/8-1313 měšťanský dům č. p. 230, Ostrožná ul. č. 34, parc. č.221, k. ú. Opava-Město 36068/8-1312 měšťanský dům č. p. 232, Ostrožná ul. č. 3, parc. č. 217, k. ú. Opava-Město 34968/8-2519 městský dům č. p. 234, Ostrožná ul. č. 42 (také Beethovenova 3), parc. č. 214, k. ú. Opava-Město 29684/8–2995 budova státní banky č. p. 236, poté Komerční banky, dnes Obecní dům, Ostrožná ul. č. 46, parc. č. 213, k. ú. Opava-Město 21587/8-2177 Společenský dům č. p. 638 /U/, Otická ul. č. 10, parc. č. 563, k. ú. OpavaPředměstí 101209 vila č. p. 373, SPŠ strojnická, Praskova ul. č. 8, parc. č. 552, k. ú. Opava-Město, 34912/8-3079 měnírna el. proudu bez č. p./č. e., Rybí trh č. 4, parc. č. 271/2, k. ú. OpavaMěsto 14482/8-1287 stará sněmovna - zemský dům č. p. 2, /býv. jezuitská kolej/, Sněmovní ul. č. 1, parc. č. 10, k. ú. Opava-Město 236
16234/8-1288 17809/8-2529 15259/8-2528 101496 27353/8-3078 46205/8-2524 30329/8-1308 17181/8-2527 39903/8-1306 14323/8-2997 36407/8-2533 41805/8–3000 45510/8-3001 32655/8-2999 27279/8-2532 návrh návrh návrh
návrh návrh
návrh
návrh
N/1 N/2 N/3
dům č. p. 309 (býv. fara u bývalého jesuitského kostela sv. Vojtěcha), Sněmovní ul. č. 2, parc. č. 394, k. ú. Opava-Město činžovní dům č. p. 46, Solná ul. č. 23, parc. č. 70/4, k. ú. Opava-Město činžovní dům č. p. 856, Těšínská ul. č. 6, parc. č. 932, k. ú. OpavaPředměstí věžový vodojem, uvnitř areálu ČOV, Těšínská ul., uvnitř areálu ČOV, parc. č.2886/122, k. ú. Opava-Předměstí vila č. p. 1863 /býv. Lassmannova/, Tyršova ul. č. 26, parc. č. 630/3, k. ú. Opava-Předměstí vila č. p. 871 zv. Soví hrádek, Tyršova ul.č. 40, parc. č. 617, k. ú. OpavaPředměstí měšťanský dům č. p. 50, ul. U fortny č. 1, parc. č.105/1, 105/2, k. ú. OpavaMěsto činžovní dům č. p. 369, U Jaktařské brány č. 12, parc. č. 133/2, k. ú. OpavaMěsto mariánský sloup, Dolní nám., parc. č. 573, k. ú. Opava-Město socha Petra Bezruče, Dvořákovy sady, parc. č. 199/1, k. ú. Opava-Město skříň na barometr, Dvořákovy sady, ul. Olbrichova, parc. č. 186/1, k. ú. Opava-Město plastika “Nová Opava”, Sady svobody, parc. č. 492/1, k. ú. Opava-Město reliéf na Památníku P. Bezruče č. p. 11, Ostrožná ul. č. 35, parc. č. 490, k. ú. Opava-Město památník osvobození /U/, nám. Osvoboditelů, parc.č. 13/1, k. ú. OpavaMěsto plastika: alegorická postava bohyně Ceres, Sady Svobody, před Obecním domem, parc. č. 492/1, k. ú. Opava-Město městský dům č. p. 859, Komenského 12, parc. č 924, k. ú. Opava-Předměstí Návrh odeslán dne 15. 4. 2001. městský dům č. p. 860, Komenského 14, parc. č 922, k. ú. Opava-Předměstí, Návrh odeslán dne15. 4. 2001 fara a modlitebna Československé církve husitské – řadový dům č. p. 727, Olbrichova 21, parc. č 386/1, k. ú. Opava-Předměstí Návrh odeslán dne 15. 4. 2001. bývalý armádní dům č. p. 626, parc. č. 380/1, k. ú. Opava-Předměstí Návrh odeslán dne 14. 5. 2001. městský dům č. p. 201, Olomoucká ul. č. 11, parc. č. 327, k. ú. OpavaPředměstí Návrh odeslán dne 9. 12. 1994, urgence 7. 10. 2000 býv. Drechslerova tiskárna č. p. 448, Sady Svobody č. 5, parc. č. 487, k. ú. Opava-Město Návrh odeslán dne 9. 12. 1994, urgence 7. 1. 2000 areál městského hřbitova, ul. Otická, parc. č. 2566/1, 2566/2, 2566/6, 2566/7, 2566/8, 2566/9, 2566/10, 2566/11, 2566/14, 2566/15, 2566/16, 2567, 2568, 2569, 2570, 2571, k. ú. Opava-Předměstí Návrh odeslán dne 31. 9. 1999; dne 2. 1. 2003 MKČR zahájilo správní řízení; dne 26. 10. 2009 bylo správní řízení ze strany MK ČR zastaveno; v současnosti probíhá aktualizace návrhu židovská část městského hřbitova, parc. č. 2566/1, k. ú. Opava-Předměstí ohradní zeď, parc. č. 2566/1, 2566/2, k. ú. Opava-Předměstí hlavní brána, parc. č. 2566/1, k. ú. Opava-Předměstí 237
N/4 N/5 17818/8-2996 N/7 N/8 N/9 N/10 N/11 N/12 N/13 N/14 N/15 N/16 N/17 N/18 N/19 N/20 N/ 1 N/ 22 28617/8-2176
brána na evangelický hřbitov, parc. č. 2566/1, k. ú. Opava-Předměstí brána na židovský hřbitov, parc. č. 2566/1, k. ú. Opava-Předměstí kolumbárium městského hřbitova, Otická ul., parc. č. 2566/1, k. ú. OpavaPředměstí správní budova, po levé straně vstupu na hřbitov, parc. č. 2571, k. ú. OpavaPředměstí márnice, po pravé straně vstupu na hřbitov, parc. č. 2570, k. ú. OpavaPředměstí obřadní síň, za branou na židovský hřbitov, parc. č. 2569, k. ú. OpavaPředměstí skladiště, po levé straně vstupního prostoru na hřbitov, parc. č. 2567, k. ú. Opava-Předměstí shromaždiště (sala terena), po pravé straně vstupního prostoru na hřbitov, parc. č. 2568, k. ú. Opava-Předměstí památník padlých v 1.světové válce, křesťanská část, parc. č. 2566/1, k. ú. Opava-Předměstí hrobka rodiny Spielvogel, křesťanská čás, sektorXVIII, parc. č. 2566/1, k. ú. Opava-Předměstí hrobka rodiny Rieder, křesťanská čás, sektorXII, parc. č. 2566/1, k. ú. Opava-Předměstí hrobka rodiny Rotter (a Salzbornovy), parc. č. 2566/1, křesťanská část, sektorXII hrobka rodiny Strasilla, křesťanská čás, sektorXVI, parc. č. 2566/1, k. ú. Opava-Předměstí hrobka rodiny Habel – Neděla, křesťanská čás, sektorX, parc. č. 2566/1, k. ú. Opava-Předměstí hrobka rodiny Schaffera, křesťanská čás, sektorVIII, parc. č. 2566/1, k. ú. Opava-Předměstí hrobka rodiny Braun – Zerhau, křesťanská čás, sektor I, parc. č. 2566/1, k. ú. Opava-Předměstí hrobka rodiny Lassmann, křesťanská čás, sektorXIII, parc. č. 2566/1, k. ú. Opava-Předměstí hrobka rodiny Skasik, křesťanská čás, sektorXIV, parc. č. 2566/1, k. ú. Opava-Předměstí hrobka rodiny Klinger, křesťanská čás, sektorXVIII, parc. č. 2566/1, k. ú. Opava-Předměstí Společné pohřebiště RA s památníkem /U/, městský hřbitov, Otická ul., parc. č. 2566/1, k. ú. Opava-Předměstí
k. ú. Palhanec Nejsou evidovány nemovité kulturní památky. k. ú. Podvihov 22266/8-1460
kaple sv. Víta, Polomská ul., parc. č. 1 st., 1155 (schodiště a opěráky).
k. ú. Suché Lazce Nejsou evidovány nemovité kulturní památky. k. ú. Vávrovice 33064/8-1501 dům č. p. 5, Jantarova ul., parc. č. 61 st.
238
47246/8-1502 21851/8-1500 10180/8-3869
dům č. p. 8, v uliční zástavbě obce, parc. č. 69 st. boží muka u č. p. 67, parc. č. 390/1; původní boží muka zbořena, postavena nová kopírující původní podobu kaple sv. Vendelína, vedle č. p. 34, Jantarová ul., parc. č. 43 st.
k. ú. Vlaštovičky Nejsou evidovány nemovité kulturní památky. k. ú. Zlatníky u Opavy 40079/8-1519 zvonička, střed obce, parc. č. 66 st. - ochrana přírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR, kterou se provádí některá ustanovení zák. ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Územní systém ekologické stability – prvky nadregionální, regionální a lokální. Památné stromy: - Jasan v Opavě, parc. č. 1843/2, k. ú. Opava-Město, vyhlášen 5. 4. 1993; - Dub červený, parc. č. 2370/7, k. ú. Opava-Předměstí, vyhlášen 11. 11. 2009. Přírodní park Moravice - zřízen vyhláškou OÚ v Opavě č.j. 3/94 ze dne 1. 9. 1994. Hranice Přírodního parku Moravice zasahuje do k. ú. Podvihova a okrajově do k. ú. Komárova. - vzdálenost 50 m od okraje lesa dle zákona ČNR č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplňcích některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy Ochranná pásma zemědělských areálů Best Opava – středisko Jaktař - líheň a odchov kuřat masného typu. Pro středisko živočišné výroby je vydáno Územní rozhodnutí č. 1/82 - č.j. ÚPA 1119/81/On/Aug, rozhodnutí o ochranném hygienickém pásmu střediska ZSS v Opavě umístěného na pozemcích parc. č. 1060/1, 1069/1, 1075/1, 3, 1217/2, 1242/3 v k. ú. Jaktař a 2090/1, 3070 v k. ú. Opava-Předměstí. Platnost rozhodnutí není časově omezena a závisí na době trvání objektů střediska, kapacitě a provozu v areálu ZSS Opava. Kateřinská zemědělská a.s. (dříve JZD Kateřinky) – celkem obhospodařuje 1400 ha zemědělských pozemků. Pro středisko živočišné výroby bylo vydáno územní rozhodnutí pro kapacitu 840 ks dojnic. Územní rozhodnutí č. 43/1978 pro ochranné hygienické pásmo v Opavě - Kateřinkách střediska JZD Kateřinky, č.j. ÚPA 366/1978-On/Fe, ze dne 20. 3. 1978. Platnost tohoto rozhodnutí se stanovuje na dobu trvání střediska. Ochranné pásmo nezasahuje obytnou zónu. ZEMPRO a.s. Opava, Ratibořská 172 - farma Kateřinky - chov drůbeže a výroba vajec. V areálu je osm hal pro chov drůbeže, sklady krmiva a další víceúčelové sklady. Územní rozhodnutí je vydáno pro kapacitu 143 800 ks. Rozhodnutí vydal ONV v Opavě – okresní hygienik pod č. 461 - č.j. 3855-215.21/76/iP – 27.9. 1976 jako závazný posudek návrhu pásma hygienické ochrany společného družstevního podniku ZEMPRO v Opavě. 239
Územní rozhodnutí č. 60/1976, o ochranném hygienickém pásmu areálu Zempro, k. ú. Kateřinky vydal Městský národní výbor v Opavě, odbor územního plánování a architektury, č.j. 1755/76-Stř./He, ze dne 28. 10. 1976. Platnost tohoto rozhodnutí je na dobu neomezenou, po dobu trvání závodu Zempro. Drůbežárna Komárov – Václav Kremzer Pro farmu bylo vydáno územní rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma pod č.j.2658/95/Ch – 29. 8. 1995 – vydal Magistrát města Opavy – odbor výstavby. Zemědělská a.s. Opava - Kylešovice - farma Kylešovice Dne 19.10. 2001 bylo vydáno rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma hygienického pro Zemědělskou a.s. Opava. Územní rozhodnutí vydal Magistrát města Opavy, odbor výstavby a dopravy pod č. 162/2001, č.j.: Výst/3518/2001/Me. Platnost tohoto rozhodnutí je na dobu neomezenou. ZEMPRO a.s. Opava, Ratibořská 172 – farma Kylešovice Farma pro chov drůbeže je v současné době prázdná bez využití. Ochranné hygienické pásmo SZP ZEMPRO Kylešovice bylo vyhlášeno MěstNV v Opavě 8.11.1979 pod č. 128/79. Školní statek, Opava - Farma Opava – Olomoucká ul. – živočišná výroba – produkce mléka a jatečného skotu. Pro středisko bylo vypočteno ochranné pásmo, pro které je vydáno územní rozhodnutí č. 1742 , zn. 4237/95 ze dne 28. 11. 1995, které vydal Okresní úřad v Opavě, Okresní hygienická stanice Opava. Růžena Konečná, Podvihov 86 – chov 12 ks býků v objektu při rodinném domě. Pro tento chov je vydáno Územní rozhodnutí č. 301/97, č.j. Výst. 5102/97/Me/Ch - rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma hygienické ochrany farmy chovu dobytka v Podvihově. Vymezení pásma je stanoveno rozhodnutím č. 276 Okresního hygienika v Opavě ze dne 21. 3. 1997 zn. 858/97/Dov a stanoviskem ze dne 21. 3. 1997 na kopii katastrální mapy v měř. 1 : 2880. Platnost rozhodnutí se časově neomezuje. Zemědělská a.s. Opava - Kylešovice - středisko Suché Lazce - chov prasat. Pro farmu bylo vydáno územní rozhodnutí o ochranném pásmu pod č.j. VYST/24788/2006/Me. – vydal Magistrát města Opavy – odbor výstavby. Ochranné pásmo je stanoveno pro kapacitu 600 ks výkrmu prasat na 138 až 205 m. Nezasahuje žádný objekt hygienické ochrany. Zemědělské družstvo Hraničář se sídlem v Loděnici - Farma Vávrovice Pro chov hospodářských zvířat na této farmě bylo vydáno Územní rozhodnutí č. 150/96 č.j. Výst.1422/96/Pro/Ch, rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma hygienické ochrany střediska živočišné výroby ze dne 19. 7. 1996. Vymezení pásma je stanoveno rozhodnutím č. 763 Okresního hygienika. Platnost rozhodnutí se časově neomezuje. Pro výpočet byly použity kapacity v době zpracování výpočtu - 20 ks porodna krav, 220 ks dojnic, 400 ks býků, 330 ks výkrm vepřů. Zemědělské družstvo Hraničář se sídlem v Loděnici – farma Vlaštovičky V roce 1997 a 1998 bylo vydáno kolaudační rozhodnutí o změně užívání pro všechny tři objekty dříve využívané pro chov hospodářských zvířat) na víceúčelový sklad, sklad brambor a předkličovnu brambor. Družstvo podalo návrh na ukončení platnosti ochranného hygienického pásma, vyhlášeného rozhodnutím č. 27/78 ze dne 28. 2. 1978 protože nebyl 240
předpoklad že objekty budou výhledově využívány pro živočišnou výrobu. Magistrát města Opavy, odbor výstavby, návrh zamítá Rozhodnutím č.j. VÝST/1983/2005/Kl ze dne 26. 5. 2006. Ochranné pásmo je ponecháno v platnosti Farma Zlatníky Pro chov prasat, včetně porodny bylo vyhlášeno Územní rozhodnutí č. 72/97 - nahrazení územního rozhodnutí č. 99/93 vydaného Úřadem města Opavy, odborem výstavby dne 24. 5. 1993, č.j. Výst. 1260/93/Hv/Sch novým územním rozhodnutím o vyhlášení pásma hygienické ochrany pro stavbu "Adaptace kravína ve Zlatníkách na předvýkrm vepřů". Platnost rozhodnutí se časově neomezuje.
Správní území Statutárního města Opavy se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Správní území zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení. Je nutno respektovat ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno: - výstavba souvislých kovových překážek, - výstavba větrných elektráren, - stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem, - stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení. V tomto území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem omezena nebo zakázána. Ve správním území Staturáního města Opavy je zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska povolování níže vyjmenovaných druhů staveb dle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno. - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy, - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů, - výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení, - výstavba větrných elektráren, - výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice..), - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem, - výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky).
241
PŘÍLOHA Č. 2 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ATS BD BP BTS CO ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DTP EO HTP KČT k. ú. LHP MK MO MŠ NN OOV OP ORP OZKO POH PUPFL PÚR RD RKS RS RSU SHR STG STL SÚ SV TKO TO TR, TS TTP TÚ ÚK ÚP ÚPS ÚSES ÚV VDJ VKP VN VPS VÚC VVN
-
automatická tlaková stanice bytový dům bezpečnostní pásmo základová převodní stanice (base transceiver station) civilní ochrana Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český ústav zeměměřický a katastrální dolní tlakové pásmo ekvivalentní obyvatel horní tlakové pásmo Klub českých turistů katastrální území lesní hospodářský plán místní komunikace místní obslužná (komunikace) mateřská škola nízké napětí Ostravský oblastní vodovod ochranné pásmo obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší plán odpadového hospodářství pozemky určené k plnění funkcí lesa politika územního rozvoje rodinný dům radiokomunikační středisko regulační stanice vzdálený účastnický blok (remote subscriber unit) samostatně hospodařící rolník skupina typů geobiocénu středotlaký sídelní útvar skupinový vodovod tuhé komunální odpady telefonní obvod trafostanice, transformační stanice trvalé travní porosty tranzitní ústředna účelová komunikace územní plán účastnická přípojná síť územní systém ekologické stability úpravna vody vodojem významný krajinný prvek vysoké napětí veřejně prospěšné stavby velký územní celek velmi vysoké napětí
242
ZPF ZŠ
- zemědělský půdní fond - základní škola
243
PŘÍLOHA Č. 3 PŘEHLED CITOVANÝCH ZÁKONŮ A VYHLÁŠEK -
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti;
-
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb.;
-
vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
-
zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registrace, ve znění vyhlášky č. 368/2004 Sb.;
-
zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.;
-
zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů;
-
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 273/2010 Sb., tj. úplného znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;
-
nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů;
-
nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění nařízení vlády č. 169/2006 Sb.;
244
-
vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů;
-
nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší;
-
nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší;
-
nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací;
-
zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů;
-
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;
-
vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci;
-
zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 20/187 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
-
zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů
Použitá literatura: Culek. M. a kol. (2003): Biogeografické členění České republiky (Enigma, Praha). Demek J. a Mackovič P. (2006): Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny. Vorel. I., Bukáček R., Matějka P., Culek M., Sklenička P. (2006): Metodický postup „Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz“ http://drusop.nature.cz/ http://www.geology.cz/demo/CD_RADON50/index/aplikace.htm http://geoportal.cenia.cz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/doc/D3A2552EAF70C5C6C1256F54004C5D2A http://www.ukzuz.cz/Folders/Articles/46660-2-Registr+kontaminovanych+ploch.aspx http://www.pod.cz 245
