Obsah odůvodnění Územního plánu Brantice 1. Úvod Obsah a rozsah elaborátu Údaje o podkladech 1 2. Vyhodnocení koordinace využívání území

Obsah odůvodnění Územního plánu Brantice

str.

1.

Úvod 1.1 Obsah a rozsah elaborátu 1.2 Údaje o podkladech

1 1 1

2.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 2.1 Širší vztahy v území - postavení obce v systému osídlení 2.2 Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje 2.3 Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou MSK

5 5 6 7

3.

Údaje o splnění zadání ÚP Brantice

9

4.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, vyhodnocení předpokládaných důsledků přijatého řešení zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 4.1 Sociodemografické podmínky, hospodářské podmínky a bydlení 4.1.1 Sociodemografické podmínky 4.1.2 Hospodářské podmínky 4.1.3 Bydlení a rekreace rodinná 4.2 Koncepce rozvoje území obce Brantice, ochrany a rozvoje jeho hodnot 4.2.1 Koncepce rozvoje území obce Brantice 4.2.2 Ochrana a rozvoj přírodních hodnot 4.2.3 Ochrana a rozvoj kulturních a civilizačních hodnot 4.2.4 Ochrana životního prostředí 4.2.5 Civilní ochrana 4.3 Vymezení zastavitelných ploch 4.4 Vymezení ploch přestavby 4.5 Systém sídlení zeleně Koncepce veřejné infrastruktury 4.7 Dopravní infrastruktura 4.7.1 Pozemní komunikace a významnější obslužná dopravní zařízení 4.7.2 Dráha a významnější obslužná zařízení dráhy 4.7.3 Provoz chodců a cyklistů 4.7.4 Statická doprava - parkování a odstavování vozidel 4.7.5 Veřejná doprava a zařízení veřejné dopravy 4.7.6 Ostatní druhy doprav 4.7.7 Ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací 4.8 Technická infrastruktura – vodní hospodářství 4.8.1 Zásobování pitnou vodou 4.8.2 Likvidace odpadních vod 4.8.3 Vodní režim 4.9 Technická infrastruktura - energetická zařízení 4.9.1 Zásobování elektrickou energií 4.9.2 Zásobování plynem 4.9.3 Zásobování teplem 4.10 Technická infrastruktura - elektronické komunikace 4.11 Ukládání a zneškodňování odpadů 4.12 Občanské vybavení 4.13 Veřejná prostranství

12 12 12 14 16 19 19 20 21 22 23 23 24 24 26 26 31 31 32 33 34 34 36 36 38 39 41 41 43 45 46 47 47 48

Koncepce uspořádání krajiny, vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití 49 4.14 Koncepce uspořádání krajiny 4.15 Územní systém ekologické stability 49 4.16 Prostupnost krajiny 49 4.17 Protierozní opatření 55 4.18 Ochrana před povodněmi 55 4.19 Podmínky pro rekreační využívání krajiny 56 4.20 Vymezení ploch pro dobývání nerostů 56 5. 6.

Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit překupní právo

59

8.

Informace o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

60

9.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa 9.1 Kvalita zemědělských pozemků 9.2 Zábor půdy dle návrhu ÚP 9.3 Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability 9.4 Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Tabulková část vyhodnocení důsledků na ZPF a PUPFL

61 61 62 63 63 65

7.

Příloha č. 1 – Limity využití území Příloha č. 2 - Seznam použitých zkratek Příloha č. 3 - Přehled citovaných zákonů a vyhlášek

57

59

70 73 75

1.

ÚVOD

1.1

OBSAH A ROZSAH ELABORÁTU

Územní plán Brantice je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů), a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znění pozdějších předpisů. Územní plán obsahuje části A. Územní plán Brantice B. Odůvodnění Územního plánu Brantice A. Územní plán Brantice obsahuje: A. Textovou část A. Grafickou část, která obsahuje výkresy A.1 Výkres základního členění území A.2 Hlavní výkres - urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny A.3 Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury A.4 Hlavní výkres - koncepce technické infrastruktury - vodního hospodářství A.5 Hlavní výkres - koncepce technické infrastruktury - energetiky a elektronických komunikací A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

v měřítku 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

B. Odůvodnění Územního plánu Brantice obsahuje: B. Textovou část B. Grafickou část, která obsahuje výkresy B.1 Koordinační výkres B.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu B 3. Výkres širších vztahů

v měřítku 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 50 000

Obsah grafické části: A.1 Výkres základního členění území obsahuje vyznačení hranice řešeného území, hranice zastavěného území a hranice zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch a koridorů územních rezerv, vymezení ploch, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií. A.2 Hlavní výkres - urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny obsahuje urbanistickou koncepci, tj. vymezení stabilizovaných ploch s rozdílným využitím, vymezení ploch s navrženou změnou využití (plochy zastavitelné a plochy přestavby), vymezení ploch pro dopravu a technickou infrastrukturu. A.3 Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury obsahuje návrh řešení dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení ploch pro dopravní infrastrukturu a dopravní obsluhu zastavěného území a zastavitelných ploch. A.4 Hlavní výkres - koncepce technické infrastruktury - vodního hospodářství obsahuje návrh řešení problematiky zásobování vodou, likvidace odpadních vod, protipovodňových opatření ve vztahu k vodnímu režimu v území.

1

A.5 Výkres koncepce technické infrastruktury - energetiky a elektronických komunikací obsahuje návrh řešení problematiky zásobování elektrickou energií, plynem a elektronické komunikace. A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací zobrazuje plochy a pozemky určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona. B.1 Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona. B.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů nezbytný k realizaci navržených řešení. B.3 Výkres širších vztahů zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací, inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na správní území okolních obcí.

1.2

ÚDAJE O PODKLADECH

Pro zpracování Územního plánu Brantice byla použita územně plánovací dokumentace a podklady: - Územní plán obce Brantice (schválen Zastupitelstvem obce Brantice dne 8. 9. 2006, s právní účinností od 1. 1. 2006); -

Změna č. 1 Územního plánu obce Brantice (vydána Zastupitelstvem obce Brantice dne 14. 9. 2011 s právní účinností od 30. 9. 2011).

Do Územního plánu Brantice byly převzaty záměry na rozvoj obce, které i nadále vyhovují potřebám obce a nejsou ve střetu s limity území, především se stanoveným záplavovým územím řeky Opavy a plochou pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik. - Zadání Územního plánu Brantice (schválené usnesením č. 7/6/12 ze 7. zasedání Zastupitelstva obce Brantice konaném dne 29. 9. 2012). Splnění zadání je podrobně popsáno v kapitole 3 tohoto odůvodnění. - ÚAP a RURÚ SO ORP Krnov (aktualizace 2010). Územním plánem Brantice byly zapracovány údaje o území v podrobnosti pro potřeby územního plánu, dále jsou v kapitole 11 vyhodnoceny vlivy územního plánu na výsledky analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území. - Usnesení Vlády České republiky č. 444 ze dne 21. 4. 2008, kterým byla schválena realizace opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy prostřednictvím varianty menší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními. - Investiční záměr opatření na horní Opavě (Pöyry Environment a.s., 2008-09). Na základě Usnesení Vlády ČR a zpracovaného investičního záměru byla do Územního plánu Brantice vymezena plocha pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik, která byla vymezena již ve Změně č. 1 Územního plánu obce Brantice jako koridor pro tuto plochu. -

Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK), vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22. 12. 2010 usnesením č. 16/1426.

2

Územním plánem Brantice byly veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření stanovené v ZÚR MSK zapracovány do Územního plánu Brantice s upřesněním nad katastrální mapou. - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., Ostrava, únor 2008), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 26. 6. 2008; - Koncepce rozvoje cyklistické dopravy Moravskoslezského kraje - Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004; - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FIFE, a.s, září 2003), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004; - Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odra, s.p., 2003), odsouhlasený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25. 9. 2003; - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o., a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004; - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o, listopad 2004 ); - Program rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o.); - Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska (Enterprise plc, s.r.o.); - Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území MSK (Ekotoxa Opava, s.r.o.); - Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (březen 2009); - Strategie rozvoje kraje na léta 2009 – 2016, Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2010 – 2012. Koncepce řešení navržená Územním plánem Brantice je v souladu, případně není v rozporu s výše uvedenými koncepčními materiály Moravskoslezského kraje. Podrobný popis záměrů na změny navržené územním plánem je součástí jednotlivých kapitol odůvodnění. Dále byly použity podklady: - Plán oblasti povodí Odry, Povodí Odry, s.p., říjen 2009; - Okresní vlastivědná mapa (Kartografie Praha); - Půdní syntetická mapa ČR (Praha 1991); - Odvozená mapa radonového rizika (Ústřední ústav geologický Praha, Uranový průmysl Liberec, Geofyzika Praha, Přírodovědecká fakulta UK Praha, 1990); - Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 1995, 2000 a 2005 (Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha); - Základní silniční mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním;

3

- Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. - Mapy ložiskové ochrany - Kraj Moravskoslezský (MŽP - Česká geologická služba Geofond, Praha); - Mapy svahových deformací na území Moravskoslezského kraje (MŽP - Česká geologická služba - Geofond, Praha); - Mapy poddolovaných území - Moravskoslezský kraj (MŽP - Česká geologická služba Geofond, Praha); - Výpis z ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR; - Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje (Ageris 2007); - Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2009 - tabelární přehled (Český hydrometeorologický ústav Praha, 2009); - Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 2004); - Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním;

4

2.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

Územním plánem Brantice je řešeno správní území obce Brantice, které sestává ze dvou katastrálních území: k.ú. Brantice (1367,78 ha) a k.ú. Radim u Brantic (1305,45 ha). Celková rozloha řešeného území je 2 673,23 ha.

2.1

ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ - POSTAVENÍ OBCE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ

Obec Brantice leží v Moravskoslezském kraji, ve východní části okresu Bruntál, v oblasti Nízkého Jeseníku. Na severu obec Brantice sousedí s obcí Hošťálkovy, severovýchodně až východně s městem Krnov, jihovýchodně s obcí Býkov, jižně s obcí Lichnov, jihozápadně s obcí Zátor, západně s obcí Čaková a severozápadně s obcí Krasov. Vyjížďka obyvatel za prací a občanskou vybaveností je orientována především na Krnov (vzdálený asi 8 km), Bruntál (vzdálený cca 12 km) a Zátor (vzdálený cca 3 km). Dopravní vazby řešeného území na okolí zajišťuje silnice I.třídy č.45, která má z hlediska širších vztahů regionální význam. Je vedena ze severovýchodního směru od Krnova, protíná severní část katastrálního území Brantic a pokračuje dále jihozápadním směrem na Bruntál. Trasa silnice I/45 je vedena mimo zastavěné území. Obec Brantice je zásobena pitnou vodou ze zdroje podzemní vody Krnov – Kostelec, ze kterého je voda čerpána do vodojemu Brantice 2 x 150 m3. Z vodojemu Brantice je přes rozvodní síť obce zásobeno k.ú. Radim. Odkanalizování obce Brantice dle Programu rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Bruntál (Voding Hranice a Koneko Ostrava 1999) je plánováno do stávající čistírny odpadních vod Krnov. Dle PRVKUC bude kanalizační sběrač přes Brantice sloužit i pro napojení obcí Čaková, Zátor a Loučky. Zásobování elektrickou energií probíhá z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami hlavní linky VN 278, napájené z transformační stanice 110/22 kV Krnov. Obec je plošně plynofikována zemním plynem. Napojení je provedeno středotlakým plynovodem v profilku D 160 z regulační stanice VTL/STL Krnov – Brantická s výkonem 1 200 m3 h-1, napojené z VTL plynovodu DN 250, PN 40 (653 006) Opava – Krnov (mimo řešené území). Telekomunikačně obec přísluší do atrakčního obvodu digitální ústředny Zátor, jako součást telefonního obvodu (TO - 55) Moravskoslezský kraj. Telefonní účastníci v území jsou napojeni na digitální ústřednu v Zátoru (z r. 1996). Napojení na hostitelskou ústřednu v Krnově je provedeno dálkovým optickým kabelem Zátor – Krnov, který prochází územím obce Brantice. Obec Brantice patří mezi příměstské obce střední velikosti. Obec je rozvojovou součástí sídelní struktury příměstského regionu v okolí Krnova. Tvoří přirozený spádový obvod Krnova (zejména vlivem pohybu za prací), v minulosti zejména administrativně i města Bruntálu. Řešené území představuje vesnické osídlení tvořené dvěma sídly, rozptýlená zástavba se v řešeném území vyskytuje v omezeném rozsahu, na okraji sídel. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, dopravní (k.ú. Brantice), rekreační (k.ú. Radim), částečně obslužná a výrobní.

5

Obyvatelstvo obce vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním životě a spolkové činnosti. Obec se v posledních letech výrazně rozvíjí. Otázkou je nakolik se na území obce mohou projevit zejména suburbanizační tendence města Krnova. Na stabilitě osídlení řešeného území se podepisuje zejména poloha obce, transformace osídlení po II. světové válce, řada sociodemografických faktorů – zejména vysoká míra nezaměstnanosti v širším regionu. Obecně za omezující faktor je nutno považovat nevyvážené hospodářské podmínky území, zejména širšího regionu. Tab.: Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Krnov a širší srovnání Počet Částí Výměra km2/ / katastr km2 obec Obyvatel SO ORP obcí ů částí obec Krnov Rýmařov Bruntál průměr ORP* MSK kraj ČR

25 11 31 * 13,6 30,5

67 33 52 * 27,9 63,0

63 33 56 * 28,3 72,9

2,5 3,0 1,8 * 2,3 2,8

574 332 629 * 246,7 382,3

23,0 30,2 20,3 * 19,3 15,4

42 207 16 495 38 667 * 56 510,0 45 246,9

Obyvatel na obec 1 688 1 500 1 247

část obce 670 500 691

km2 74 50 61

4 144 1 685

1 996 699

229 134

Zdroj: Malý lexikon obcí 2011, ČSÚ, data pro rok 2010, vlastní výpočty Pro sídelní strukturu řešeného území, ale i spádového obvodu ORP Krnov je do značné míry determinující podprůměrná hustota osídlení, značný počet katastrů (sídel) a výrazné ovlivnění osídlení přírodními podmínkami. V rámci SO ORP Krnov je nutno rozlišovat vnitřní diferenciaci tohoto regionu, kde nejvyšší problémy z hlediska sociálně ekonomické vyváženosti území vykazuje Osoblažsko.

2.2

VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE

Politika územního rozvoje ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry, tj. provádí základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí. Obec Brantice není v Politice územního rozvoje České republiky 2008, schválené vládou dne 20.7.2009 pod usnesením vlády č. 929, zařazena do žádné rozvojové osy nebo rozvojové oblasti. Je zařazena do specifické oblasti SOB 3 Specifická oblast Jeseníky – Kralický Sněžník, pro kterou jsou stanovena následující kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: a) rozvoj rekreace a lázeňství, b) rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu, c) zlepšení dopravní dostupnosti území.

6

Pro specifickou oblast SOB 3 Jeseníky – Kralický Sněžník jsou dále stanoveny tyto úkoly pro územní plánování: V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí: a) identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení, b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území a přeshraničních dopravních tahů, zejména na Kladsko, c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému pěších a cyklistických tras a propojení systému se sousedním Polskem, koncepčního rozvoje systému dálkových tras, d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezením vhodných území pro tyto aktivity, e) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných území pro zatravňování a pastvinářství, f) prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků a Kralického Sněžníku; do doby prověření je nutno zachovat stávající charakter a rozsah využití a limitů tohoto území. g) řešit územní souvislosti napojení Jeseníků směrem na Ostravu. Pro území obce Brantice z Politiky územního rozvoje České republiky neplynou konkrétní, ale jen obecně platné požadavky. Z výše uvedených požadavků vyplývá potřeba stabilizace počtu obyvatel, rozvoj ekonomické prosperity, zachování přírodních a kulturních hodnot území.

2.3

VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM

V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) vydaných usnesením zastupitelstva kraje č. 16/1426 ze dne 22.12.2010, které nabyly účinnosti dne 4. 2. 2011, je potvrzeno zařazení obce Brantice do specifické oblasti SOB 3 Specifická oblast Jeseníky – Kralický Sněžník. Ze ZÚR MSK vyplývají pro řešené území následující požadavky: Z priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území: • regulovat extenzivní rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivně využívat zastavěné území, preferovat rekonstrukci nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině Územním plánem jsou zastavitelné plochy navrženy v zastavěném území nebo v návaznosti na zastavěné území, s výjimkou plochy pro technickou infrastrukturu (čistírnu odpadních vod) navrženou pro zástavbu v k. ú. Radim u Brantic, a pro přeložku silnice I/45 Krnov, západní obchvat. Významným limitem v území je stanovené záplavové území řeky Opavy, které omezuje využití části zastavěného území a ploch navazujících na stávající zástavbu.

7

• chránit a zkvalitňovat obytné funkce sídel a jejich rekreační zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění odpadních vod Územním plánem je řešeno napojení zástavby na sítě technické infrastruktury, tj. rozvoj vodovodních řadů, návrhem na vybudování kanalizace s určením koncového čištění odpadních vod (odpadní vody ze zástavby v k.ú. Radim u Brantic na navržené ČOV, odpadní vody z k.ú. Brantice na ČOV Krnov), řešením dopravní obsluhy území včetně vazeb na silniční infrastrukturu. • rozvíjet rekreaci a cestovní ruch; vytvářet podmínky pro využívání přírodních a kulturně historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu při respektování jejich nezbytné ochrany Řešené území je vhodné pro cykloturistiku, pěší turistiku a pro rodinnou rekreaci, které je v malém rozsahu rozvíjena v k.ú. Radim u Brantic. • chránit výjimečné přírodní hodnoty území; při vymezování nových rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových a podzemních vod V řešeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území ani památný strom ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Navrženými změnami v území nedojde k narušení prostupnosti krajiny nebo režimu povrchových a podzemních vod. • řešit preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje. Územním plánem je vymezena plocha pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik. Správní území obce Brantice je součástí specifické oblasti SOB3- Jeseníky – Kralický Sněžník. Z této specifické oblasti vyplývají pro řešené území další úkoly pro územní plánování (mimo úkoly uvedené již v ZÚR MSK): • zpřesnit vymezení ploch a koridorů nadmístního významu – skladebných částí ÚSES- při zohlednění územních vazeb Územním plánem jsou vymezeny plochy přírodní pro územní systém ekologické stability, který má zajistit přírodní rovnováhu v území a prostupnost území pro organismy. • koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy. Územním plánem je vymezena plocha pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik (OPR) a jsou stanoveny podmínky pro využívání této plochy. Dle ZÚR MSK respektovat veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření: - přeložka silnice I/45 Krnov, západní obchvat, v ZÚR MSK veřejně prospěšná stavba č. D302); - plocha pro opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy prostřednictvím vodní nádrže Nové Heřminovy, včetně ploch a koridorů doprovodných technických opatření v povodí horního toku řeky Opavy, v ZÚR MSK označená VZ1a); - nadregionální a regionální prvky územního systému ekologické stability - nadregionální biokoridor (v ZÚR MSK veřejně prospěšné opatření K96V, K96MB(MH)) - nadregionální biocentra (v ZÚR MSK veřejně prospěšné opatření 106, 150, 185) Územním plánem jsou výše uvedené veřejně prospěšné stavby a opatření vymezeny a upřesněny nad katastrální mapou ve výkrese A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. 8

3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚP BRANTICE ad a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje (PÚR), územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Požadavky jsou splněny. Plochy pro novou výstavbu jsou vymezeny především v návaznosti na zastavěné území, nebo v jeho blízkosti. Rozvoj zástavby je řešen s ohledem na vymezenou plochu pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik (OPR) a stanovené záplavové území řeky Opavy. Plochy pro územní systém ekologické stability (plochy přírodní PP) jsou vymezeny v souladu se ZÚR MSK. ad b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Úkoly vyplývající z rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Krnov byly Územním plánem Brantice řešeny (viz dále textová část Odůvodnění Územního plánu Brantice). Záměr na výstavbu poldru byl prověřen a vzhledem k tomu, že plocha pro jeho realizaci byla situována nad územím, které není, vzhledem ke konfiguraci terénu, významně ohroženo povodní, a vzhledem k ploše OPR, bylo od vymezení plochy pro poldr upuštěno. Zastavitelné plochy v záplavovém území nejsou Územním plánem Brantice vymezeny. Podrobný popis koncepce řešení je proveden v následujících kapitolách odůvodnění. ad c) Požadavky na rozvoj území obce Při zpracování Územního plánu Brantice bylo vycházeno z demografického rozboru pro správní území obce Brantice. V rámci tohoto rozboru je předpokládán růst trvale bydlících obyvatel s ohledem na vývoj v posledních deseti letech. Předpokládáno je až 1450 obyvatel do roku cca 2025. Odhad na výstavbu nových bytů byl upřesněně na 4 až 6 bytů za rok. Rozvoj veřejné infrastruktury je popsán v příslušných kapitolách textové části tohoto odůvodnění. ad d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Požadavky obsažené v tomto bodě zadání byly splněny – viz následující kapitoly odůvodnění Územního plánu Brantice a grafická část ÚP. Nejvhodnější řešení z navrhovaných variant bylo vybráno na pracovních schůzkách se zástupci obce. Především byl kladen důraz na rozvoj ploch pro bydlení, podporu hospodářského rozvoje obce při respektování limitů území a umožnění realizace protipovodňových opatření. Dále byly stanoveny podmínky pro případné umístění staveb a zařízení pro ubytování a sportovní zařízení, včetně podmínek pro prostorové uspořádání (viz textová část A. územního plánu). Ve vazbě na navržené změny v území byla řešena koncepce dopravní a technické infrastruktury. ad e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Požadavky obsažené na řešení koncepce dopravní infrastruktury byly splněny a upřesněny nad katastrální mapou. Popis řešení viz odůvodnění Územního plánu Brantice, kap. 4.7 Dopravní infrastruktura. Požadavky na řešení Technické infrastruktury byly splněny a upřesněny pro potřebu územního plánu. Popis řešení viz odůvodnění Územního plánu Brantice, kap. 4.8 Technická infrastruktura - vodní hospodářství, 4.9 Technická infrastruktura – energetická zařízení, 4.10 Technická infrastruktura - elektronické komunikace, 4.11 Ukládání a zneškodňování odpadů. Řešení technické a dopravní infrastruktury je zpracováno v souladu se ZÚR MSK a dalšími koncepčními materiály MSK.

9

Požadavky na vymezení ploch občanského vybavení byly upřesněny na pracovní schůzce se zástupci obce. Popis řešení viz odůvodnění Územního plánu Brantice, kap. 4.12 Občanské vybavení. ad f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Ochrana hodnot území je podrobně popsána v odůvodnění Územního plánu Brantice, kap. 4.2 Koncepce rozvoje území obce Brantice, ochrany a rozvoje jeho hodnot. ad g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Požadavky na veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření jsou stanoveny v části návrh v kap. G. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit a jsou zobrazeny ve výkrese A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. Územním plánem Brantice nejsou vymezeny další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo. ad h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Požadavky na ochranu veřejného zdraví jsou popsány v jednotlivých kapitolách textové části odůvodnění Územního plánu Brantice ve vazbě na řešenou problematiku. Územním plánem jsou vymezena ložiska nerostných surovin ve správním území obce, záplavové území, jsou zakreslena ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury a plocha pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik. Urbanistická koncepce je navržena s ohledem na výše uvedené limity. ad i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Způsob řešení záměrů a střety zájmů se stávajícím nebo navrženým způsobem využití území je popsán v jednotlivých kapitolách textové části odůvodnění Územního plánu Brantice. Vodní zdroje – studny – jsou popsány v kapitole 4.8.1 Zásobování pitnou vodou. Nadřazený systém ekologické stability je navržen v souladu se ZÚR MSK a je popsán v kapitole 4.15 Územní systém ekologické stability. ad j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Obec Brantice neleží v žádné rozvojové ose ani v žádné rozvojové oblasti. Vymezení zastavitelných ploch viz textová část A. Územního plánu Brantice, kapitola C.3 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby a grafická část územního plánu a textová část B. odůvodnění, kapitola 4.3 Vymezení zastavitelných ploch. ad k) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Územním plánem Brantice nejsou vymezeny plochy a koridory, ve kterých by bylo uloženo prověření změn jejich využití územní studií.

10

ad l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Územním plánem Brantice nejsou vymezeny plochy nebo koridory se stanovením požadavku na zpracování regulačního plánu. ad m) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území Územní plán Brantice je posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v rámci samostatné zakázky (zprac. AQUATEST a.s., 2011). Tato posouzení je zpracováno jako samostatná textová část, která je projednávána současně s Územním plánem Brantice. ad n) Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Územní plán Brantice je zpracován bez fáze konceptu. ad o) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Územní plán Brantice je zpracován v souladu s požadavky obsaženými v tomto bodě zadání.

11

4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 4.1 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY, HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ 4.1.1 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Obyvatelstvo, jeho zaměstnanost a bydlení tvoří silně propojený systém osídlení. V území existují jednotlivé rozvojové a omezující faktory, které mají různý význam pro vývoj sídel. Zaměstnanosti je v demografických prognózách (především v regionálním měřítku, tj. rozsahu pohybu za prací) přikládán obvykle prvořadý význam pro rozvoj sídel. Následují další předpoklady území - dopravní poloha, kvalita obytného a rekreačního prostředí, vlastní vybavenost sídla a další faktory, jejichž význam se může různit podle konkrétních podmínek území. Základním cílem kapitoly je stanovení prognózy vývoje počtu obyvatel do r. 2025. Na prognózu navazuje bilance nové bytové výstavby včetně její redukce s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku po bydlení v obci, regionu. Z prognózy je tedy vycházeno zejména při bilanci návrhu nových ploch pro zástavbu, návrhu technického vybavení a sociální vybavenosti obce. Součástí průzkumů je i hodnocení širších demografických faktorů – např. vývoje věkové struktury obyvatel, druhého bydlení apod. U řešeného území se projevují na jeho demografickém vývoji především: • Poloha v podhorské krajině, avšak v sousedství města Krnova. • Poměrně dobrá dopravní poloha obce na silničním a železničním spojení Krnov – Bruntál, především vlastní části Brantice. • Omezujícím faktorem je vysoká úroveň nezaměstnanosti v širší oblasti (vazba na region Bruntálska s jednou z nejvyšších úrovní nezaměstnaností v ČR). • Samotná velikost a poloha jednotlivých sídel (část Radim se nachází mimo hlavní komunikační tahy) ovlivňující rozsah jeho vybavenosti, především obslužných funkcí. Pro vývoj počtu obyvatel v minulosti (od r. 1869 – prvního moderního sčítání) je charakteristická značná proměnlivost. Pokles počtu obyvatel byl vykazován, především v k. ú. Radim, už do roku 1900, podobně jako v mnoha obcích „pohraničí“ s německým osídlením. Následující růst výrazně omezily důsledky druhé světové války, pokles počtu obyvatel nebyl nikdy nahrazen. Alokace nové bytové výstavby (podpora osídlení pohraničí) se v území promítla v padesátých letech. V následujícím období až do devadesátých let minulého století počet obyvatel v obci klesal. Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území Skutečnost 1869 1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Prognóza 2012* 2025

řešené území

1 659

1 598

2 120

1 376

1 467

1 394

1 200

1 110

1 174

1 365

1 450

Brantice

1 126

1 117

1 599

1 058

1 119

1 046

938

886

956

1 114

1 180

533

481

521

318

348

348

262

224

218

251

270

Radim

* podle průběžné evidence obyvatel obecním úřadem

12

Počet trvale bydlících obyvatel v Branticích roste, na začátku roku 2012 (podle ČSÚ) zde bylo 1 329 obyvatel (Obec uváděla mírně vyšší počet obyvatel). Celkově je vývoj počtu obyvatel po r. 1991 velmi příznivý, přinesl zásadní změnu ve vývoji obce. V úvahu je nutno vzít pokles počtu obyvatel v ČR (úbytky obyvatel přirozenou měnou – především pokles porodnosti, saldo migrace se zahraničím je poměrně proměnlivé). Příměstská a rekreační sídla představují v současnosti nejrychleji rostoucí skupinu sídel v ČR, naopak města vykazují často poklesy počtu obyvatel. Významným faktorem je růst nákladů na bydlení v bytových domech, upadající atraktivita této formy bydlení, které omezují migraci mladých rodin z venkovských obcí a vyvolávající i opačný proces – přistěhování mladých rodin z měst. Brantice těží z dopravně atraktivní (částečně rekreační) polohy v zázemí Krnova, nejsou však zcela typickou příměstskou obcí. Tab. č. Vývoj počtu obyvatel po r. 2000 (zdroj: ČSÚ) přistěho- vystěhorok stav 1.1. narození zemřelí vaní vaní 2001 1 174 12 17 43 31 2002 1 181 12 14 52 13 2003 1 218 10 20 34 27 2004 1 215 15 19 28 27 2005 1 212 10 7 50 27 2006 1 238 16 7 61 48 2007 1 260 13 11 55 27 2008 1 290 18 13 47 50 2009 1 292 11 16 40 23 2010 1 304 14 16 45 32 2011 1 288 14 11 85 47 2012 1 329

přirozená migrace měna -5 12 -2 39 -10 7 -4 1 3 23 9 13 2 28 5 -3 -5 17 -2 13 3 38

změna celkem 7 37 -3 -3 26 22 30 2 12 11 41

Věková struktura obyvatel řešeného území je příznivá, zejména vzhledem k průměru ČR. Podíl předproduktivní věkové skupiny (0–14 let) je 16,9 % (r. 2011), mírně nad ČR. Podíl obyvatel v poproduktivním věku byl ve stejném období 11,4 %, výrazně pod průměrem ČR. V dlouhodobém vývoji podíl obyvatel nad 60 let dále mírně poroste, i když v posledním období stagnoval. Podíl dětí bude pravděpodobně stagnovat i při růstu počtu obyvatel. To se promítne především do stagnace nároků na školství. Naopak porostou nároky na sociálně zdravotní péči vyvolané „stárnutím“ populace a nároky na potřebu komunitního plánování. Tab.: Vývoj věkové struktury obyvatel v řešeném území a srovnání s ČR (zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání 2011) Věková skupina - sčítání 26. 3. 2011 Obyvatel 1 294 0 -14 let (předproduktivní) 219 15-64 let (produktivní) 927 65+ let (poproduktivní) 148 0 -14 let (předproduktivní) 65+ let (poproduktivní)

16,9 % 11,4 %

0 -14 let (předproduktivní) 65+ let (poproduktivní)

14,5 % 15,9 %

13

1. 3. 2001 1 174 206 816 152 Podíl – řešené území 17,5 % 12,9 % Srovnání – podíl ČR 16,2 % 13,8 %

3. 3. 1991 1 110 222 740 148 20,0 % 13,3 % 21,0 % 12,7 %

Pro období do r. 2025 je v řešeném území reálné předpokládat další růst počtu obyvatel až na cca 1450 trvale bydlících obyvatel. Uvažovaný vývoj je podmíněný zvýšením atraktivity bydlení v obci (přípravou stavebních pozemků, včetně technické infrastruktury), zlepšení nabídky pracovních míst v regionu, dále zkvalitnění obslužné a rekreační funkce řešeného území.

4.1.2 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Hospodářské podmínky území obcí, regionu jsou obvykle rozhodujícím faktorem pro další vývoj jednotlivých sídel – obcí. Do značné míry je tomu tak i v řešeném území, zejména ve výrazné vazbě na města Krnov a Bruntál. Tab. Vývoj ekonomické aktivity (zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání 2011) Skupina obyvatel - sčítání 26. 3. 2011 1. 3. 2001 3. 3. 1991 Ekonomicky aktivní 614 601 537 Nezaměstnaní 90 63 17 míra nezaměstnanosti 14,7% 10,5% 3,2% míra nezaměstnanosti

Srovnání – míra nezaměstnanosti – průměr ČR 9,8% 9,3% 2,3%

Pro rozvoj obcí má rozhodující význam nabídka pracovních míst a úroveň nezaměstnanosti v celé dojížďkové oblasti (z hlediska pohybu obyvatel za prací). Údaje z roku 2001 uvádějí 601 ekonomicky aktivních obyvatel, přičemž za prací vyjíždělo mimo obec 387 osob (64 % ekonomicky aktivních obyvatel). Novější údaje o pohybu za prací (ze sčítání v r. 2011) nejsou k dispozici. Počet pracovních míst v řešeném území je cca 220 míst a to zejména v řemeslech, obchodu a službách. Obyvatelé obce vyjíždějí za prací především do Krnova a Bruntálu. V samotném řešeném území vykazuje nezaměstnanost nadprůměrnou úroveň (v únoru 2010 bylo v obci 90 nezaměstnaných osob, tj. míra nezaměstnanosti v obci byla 15,0 %, v SO ORP Bruntál je míra nezaměstnanosti 19,0%, při průměru ČR 9,9 %). Vysokou nezaměstnanost potvrdily i předběžné výsledky sčítání z roku 2011. Řešení problému nezaměstnanosti je převážně makroekonomický a regionální problém, všechny možnosti zlepšení situace v rámci řešeného území je však potřeba využít (rozvoj průmyslové zóny v obci, v části Radim za silnicí č.I/45). Zemědělská výroba Z hlediska zemědělské výroby je katastrální území Brantice zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B1 bramborářská 1 – dobrá, převažuje výrobní podtyp bramborářsko-ječný a pšeničný. Katastrální území Radim u Brantic je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B2 bramborářské - střední – převažuje výrobní podtyp bramborářsko – žitný. Tyto oblasti jsou vhodné pro pícninářsko obilnářské zaměření, pro pěstování brambor a technických plodin. V živočišné výrobě jsou to oblasti vhodné pro pastevní chov skotu a ovcí, případně pro výrobu vepřového masa. Územním plánem jsou respektovány stabilizované areály se zemědělskou výrobou (2 farmy pro živočišnou výrobu v k. ú. Brantice a v k. ú. Radim u Brantic a areál s posklizňovou linkou). Tyto areály jsou vymezeny jako plochy výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ).

14

Územním plánem jsou ve vazbě na počet kusů chovaných hospodářských zvířat ve výše uvedených areálech orientačně vypočítána ochranná pásma. V těchto ochranných pásmech je nutno počítat s negativními vlivy z provozované zemědělské výroby (zápachem, hlukem, zvýšenou prašností, dopravou apod.). V současné době není k dispozici žádný závazný předpis pro výpočet ochranných pásem pro zařízení živočišné výroby. Jako nejvhodnější vodítko pro návrh ochranných pásem jsme použili „Metodický návod pro posuzování chovů zvířat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek“ (zpracoval ing.M.Klepal, Brno). Orientační ochranná pásma jsou zakreslena v Koordinačním výkrese. Farma Brantice – chov skotu kategorie zvířat skutečný počet standaremisní emisní počet ks dizovaných ks konstanta číslo dojnice 185 185 0,005 0,925 porodna prasnic 50 50 0,006 0,3 výkrm prasat 250 250 0,0033 0,825 emisní číslo celkem = 2,05 korekce = - 10 % - odvoz hnoje mimo farmu Ekn = 2,05 – 10 % = 1,845 rOP = 145 až 206 m. Ochranného pásmo zasahuje několik rodinných domů. Farma Radim – porodna prasnic, výkrm prasat. kategorie zvířat skutečný počet standaremisní emisní počet ks dizovaných ks konstanta číslo porodna prasnic 45 45 0,006 0,27 výkrm prasat 350 350 0,0033 1,155 En = 1,425 korekce = 0 % rOP = 125 až 178 m. Ochranné pásmo zasahuje několik rodinných domů. Dále je v k.ú. Brantice areál s výrobou a prodejem lesních a okrasných dřevin a zelinářských přísad. Tato plocha je územním plánem vymezena jako plocha zemědělská – lesních školek (ZŠ). Územním plánem nejsou navrženy zastavitelné plochy pro rozvoj plochy výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ).

Lesní hospodářství Lesy v řešeném jsou zařazeny do stabilizovaných ploch lesních (L). V Koordinačním výkrese je vymezena hranice 50 m od pozemků k plnění funkce lesa. Lesy v řešeném území jsou zařazeny do kategorie č. 10 hospodářských a do kategorie lesů zvláštního určení (kategorie č. 32 d – lesů sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce a kategorie 32 f – lesů potřebných pro zachování biologické různorodosti – genová základna Krasov–Radim). Stavby ani zařízení pro lesní výrobu ve správním území obce Brantice nejsou. Územním plánem nejsou navrženy plochy lesní ani zastavitelné plochy pro stavby a zařízení pro lesní výrobu.

15

Výrobní aktivity Drobná výroba včetně výrobních služeb je provozována mezi obytnou zástavbou nebo přímo v dílnách u rodinných domů. Samostatné provozovny jsou územním plánem vymezeny jako stabilizované plochy smíšené výrobní (SV), ostatní provozovny jsou zahrnuty do ploch smíšených obytných (SO). Územním plánem nejsou navrženy zastavitelné plochy smíšené výrobní, ale v k. ú. Brantice je vymezena rozsáhlá zastavitelná plocha výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL), která je označena v grafické části Z22. Tato plocha již byla vymezena Územním plánem obce Brantice. Na části této plochy se připravuje zahájení výstavby.

Cestovní ruch Správní území obce Brantice má dobré předpoklady pro rozvoj rekreační funkce, a to zejména méně náročné rodinné rekreace: kvalitní přírodní prostředí, vhodné podmínky pro turistiku, cykloturistiku a běžecké lyžování a také možnosti získání rekreačních objektů, ať už změnou funkce stávajících objektů nebo výstavbou objektů nových. Řešené území zatím není rekreací zatíženo nadměrně a zvýšení lůžkové kapacity rekreačních objektů je možné. Velkým přínosem pro obec by byla rekonstrukce zámku na společensko – sportovní centrum s možností ubytování, stravování, konání kulturních akcí a školení. Areál zámku je vymezen jako stabilizovaná plocha občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV).

4.1.3 BYDLENÍ A REKREACE RODINNÁ V roce 2012 Obec Brantice eviduje cca 440 obydlených bytů (prvního bydlení). V r. 2001 (podle výsledků sčítání) zde bylo 397 trvale obydlených bytů, z toho 331 v rodinných domech. Počet trvale neobydlených bytů byl 79 v r. 2001 (v r. 1991 - 55), oficiálně pouze 25 slouží k rekreaci. Novější údaje o počtu neobydlených bytů (ze sčítání v r. 2011) nebyly k dispozici. Individuální rekreační objekty nebyly v r. 2001 sčítány, v r. 1991 bylo v obci vykazováno 27 objektů individuální rekreace (všechny soustředěny v k. ú. Radim u Brantic). V současnosti se jedná o cca 30 objektů rodinné rekreace. Ke druhému bydlení (široce definovanému), které zahrnuje všechny jeho formy, je využívána (podobně jako v jiných obcích) značná část trvale neobydlených bytů, nejenom ty, které slouží k rekreaci (byty přitom nejsou vyjmuty z bytového fondu). Rozsah druhého bydlení je odhadován na 100 jednotek druhého bydlení (většinou trvale obyvatelných bytů). Tab.: Bytový fond (zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání 2011) Sčítání – rozhodné datum Obydlené byty celkem Zalidněnost bytů (obyvatel/byt) První bydlení-bytů (odhad) Druhé bydlení

26. 3. 2011 414 3,13 440 110

1. 3. 2001 397 2,96 397 100

3. 3. 1991 367 3,02 440 110

Bytový fond vykazuje v řešeném území nadprůměrnou zalidněnost, avšak průměrná celková plocha bytů na osobu (plošná úroveň bydlení) je vyšší, než průměr okresu Bruntál. Příznivé ukazatele bydlení, i přes vyšší průměrnou zalidněnost bytů, jsou dány vyšším

16

zastoupením bytů v rodinných domech. Vysoký podíl jednočlenných domácností je vykazován zejména v Radimi u Brantic, kde je i starší obyvatelstvo. Po r. 2001 byla v obci realizována poměrně značná bytová výstavby, která v jednotlivých letech kolísá. Zájem je zejména o výstavbu rodinných domů. Tab. Nová bytová výstavba v posledních letech (zdroj: ČSÚ) Rok dokončené byty

2001 1

2002 2

2003 1

2004 2

2005 9

2006 2

2007 6

2008 3

2009 1

2010 5

2011 7

Pro řešené území je v období do r. 2025 reálné uvažovat: 1) S odpadem asi 20 bytů (ve všech formách, především přeměnou části rodinných domů na druhé bydlení či jiné využití). Je možno uvažovat s nízkou celkovou intenzitou odpadu – pod 0,3 % ročně z celkového výchozího počtu bytů (je uvažováno s životností bytů – hrubých staveb – překračující 200 let, přičemž však tato hrubá stavba tvoří méně než 40 % celé hodnoty stavby a současně značná část instalací a vybavení domu se mění v mnohem častější periodě, asi po 20–40 letech). 2) S potřebou asi 2 bytů ročně pro přiměřené zlepšení úrovně bydlení do roku 2025. Především pokrytí nároků vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti cenzové domácnosti, což bude představovat největší část z celkové „potřeby“ nových bytů. Tato demograficky odvozená potřeba nebude plně uspokojována, limitujícím prvkem je především koupěschopná poptávka obyvatel. Dá se očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností. Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat pouze za negativní jev, určení jeho přirozené míry je problematické. Soužití cenzových domácností snižuje nároky na sociálně zdravotní zařízení a je do jisté míry i přirozenou reakcí na snižování průměrné velikosti cenzových domácností (rychlý růst podílu jednočlenných domácností důchodců a samostatně žijících osob). 3) Potřebou bytů pro přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel – tj. pro obyvatele, kteří se především nově přistěhují do obce – cca 30 - 40 bytů. Celkově je v řešeném území reálné získání asi 4 - 6 nových bytů ročně, celkem cca 90 bytů do roku 2025. O bytovou výstavbu je v obci značný zájem. U cca 1/10 je pravděpodobné jejich získání bez nároku na nové plochy vymezené územním plánem jako návrhové (formou nástaveb, přístaveb, změnou využití budov, výstavbou v zahradách, prolukách v zástavbě apod.). Tlak na nové byty bude v omezené míře vyvolávat i další rozvoj druhého bydlení. Pro přiměřené fungování trhu s pozemky se doporučuje výrazná převaha nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou. Část pozemků z nabídky odpadne z majetkoprávních či jiných neodhadnutelných důvodů – nebudou nabídnuty k prodeji (tj. k zástavbě) nebo v potřebném časovém předstihu nebudou infrastrukturně připraveny (např. s ohledem na nákladnost technického vybavení). Tab. Bilance vývoje počtu obyvatel a bytů obec-část obce rok Brantice Radim u Brantic řešené území celkem

obyvatel 2012 1 114 251 1 365

2025 1 180 270 1 450

17

obydlených bytů (první bydlení) 2012 2025 350 405 90 105 440 510

úbytek bytů do r. 2025 15 5 20

nových bytů do r.2025

rok - ukazatel

druhé bydlení

plocha [ha] BD RD (200 1500 m2/byt) m2/RD 0 9,75

obytných jednotek

v bytových domech (BD)

v rodinných domech (RD)

Brantice

0

70 (65)

55

60

Radim u Brantic

0

20 (15)

0

2,25

55

60

řešené území celkem

0

90 (80)

0

12,00

110

120

obec-část obce

r. 2011

r. 2025

V závorce uvedeny počty bytů na nových plochách, počet bytů v bytových domech zůstane zachován. Údaje v tabulkách jsou uváděny bez převisu nabídky Územním plánem jsou bytovou výstavbu vymezeny zastavitelné plochy smíšené obytné (SO). V úvahu je ale nutno vzít, že v plochách smíšených obytných mohou být realizovány také stavby a zařízení související s touto funkcí (viz oddíl F. textové části A. Územního plánu Brantice). Zastavitelné plochy nebudou tedy plně využity pouze pro výstavbu bytů. Předpokladem je, že z těchto ploch bude pro výstavbu bytů využito cca 70 % z celkové výměry. Na 1 rodinný dům je počítáno 1 500 m2, s výstavbou bytových domů není uvažováno. Zastavitelné plochy smíšené obytné vymezené územním plánem – odhad počtu bytů Zastavitelné plochy Doporučená smíšené obytné výměra (SO) v ha/ RD bez převisu nabídky rodinné domy (RD) 9,75 v k.ú. Brantice rodinné domy (RD) 2,25 v k.ú. Radim u Br. celkem

k.ú. Brantice k.ú. Radim u Brantic celkem

12,00

Výměra v ha zastav. ploch SO v ÚP

Předpoklad využití pro výstavbu bytů (% = ha)

Převis nabídky ploch (% / ha)

31,26

70 % = 21,88 ha

124 % = 12,13 ha

11,00

70 % = 7,70 ha

242 % = 5,45 ha

42,26

70 % = 29,58 ha

146 % = 17,58 ha

Předpoklad nových rodinných domů na vymezených zastavitelných plochách SO 145

převis nabídky počtu bytů na zastavitelných plochách 80

50

35

195

115

Převis nabídky zastavitelných ploch smíšených obytných vyplývá z nedostatku vhodných proluk v zastavěném území, a to z důvodu hustoty stávající zástavby, případně dopravní nepřístupnosti pozemku, nevhodné konfigurace terénu, ale zejména stanoveného záplavového území, které významným způsobem limituje rozvoj zástavby do doby realizace protipovodňových opatření na vodním toku Opavy, včetně vodní nádrže Nové Heřminovy. Převis nabídky vyplývá i z potřeby nabídnout plochy k zástavbě obyvatelům z obce Nové Heřminovy, kterých se dotkne realizace vodní nádrže, v blízké vzdálenosti s ohledem na zachování sociálních vazeb, zachování pracovního místa apod.

18

Dalším faktorem je blízkost města Krnova a zájem jeho obyvatel o výstavbu rodinných domů ve vesnickém prostředí, s příznivějším životním prostředím, ale v dobré dostupné vzdálenosti od občanské vybavenosti, která není v obci z ekonomických důvodu provozována (z oblasti školství, zdravotnictví, sociální péče, ale i komerčních zařízení – obchodu a služeb) a s ohledem na dojížďku za prací. Se zvýšeným zájmem o výstavbu rodinných domů je nutno počítat i s ohledem na nepříznivý vývoj cen nájmů. Současně budou jako rodinné domy realizovány stavby, které budou spíše využívány k rodinné rekreaci s předpokladem trvalého bydlení při odchodu vlastníků nemovitostí do důchodu.

4.2

KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE BRANTICE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

4.2.1 KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE BRANTICE Obec Brantice má převládající funkci obytnou, rekreační a zemědělskou. Územním plánem je vymezeno zastavěné území ke dni 1. 5. 2012. Součástí zastavěného území je hranice intravilánu stanovená ke dni 1. 9. 1966, která je zobrazena ve výkrese B.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu. Rozvoj zástavby je navržen převážně ve vazbě na zastavěné území, s ohledem na limity území, především stanovené záplavové území řeky Opavy. K. ú. Brantice Převážná většina zastavěného území v k.ú. Brantice je zařazena do ploch smíšených obytných (SO), které jsou vymezeny podél páteřní komunikace III/4585. Centrální prostor zástavba nemá, koncentrace objektů občanské vybavenosti je blízkosti křížení silnic III/4588 a III/4587 (kostel s areálem hřbitova, obecní úřad s poštou, areál mateřské školy). Dále je západním směrem od této křižovatky areál zámku s parkem a fotbalové hřiště a východním směrem základní škola. Uvedené občanské vybavení je vymezeno jako plochy občanského vybavení s dalším členěním podle využití. Mezi plochy smíšené obytné jsou včleněny menší plochy smíšené výrobní (SV) s drobnými výrobními aktivitami a službami. Na severovýchodní okraj zástavby smíšené obytné navazuje plocha výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ). Jedná se o areál s chovem hospodářských zvířat. Možný rozvoj zástavby je značně limitován. Jižním směrem od zastavěného území je vymezena plocha dopravní infrastruktury drážní (DD) pro železniční trať č. 310 a trasa vedení VVN. Severním směrem od zastavěného území je vymezena plocha dopravní infrastruktury silniční (DS) pro silnici I. třídy včetně plochy pro její přeložku ve východní části území. Mezi zastavěným územím a silnicí I. třídy a zčásti zastavěným území protéká vodní tok Opava, který má stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny. Záplavové území je významným limitem pro další možné využívání území, tj. návaznost zastavitelných ploch na zastavěné území a intenzifikaci zástavby v zastavěném území. Podél vodního toku Opavy jsou vymezeny plochy přírodní (PP) pro územní systém ekologické stability a plocha pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik (OPR). Realizací opatření proti záplavám ve vymezené ploše koridoru dojde k okrajovému zásahu do stávajícího zastavěného území a to především výstavbou ochranných hrází a ochranných zdí v centrální části zástavby obce. Největší zásah se týká plochy občanského vybavení –

19

sportovních a rekreačních zařízení u plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné (zámeckého parku). Zásah do ploch smíšených obytných je minimalizován na nezbytně nutný rozsah. Realizace ochranné hráze zasáhne dále do stávající plochy smíšené výrobní a plochy zemědělské – lesní školky. Území v ploše koridoru bude po realizaci ochranných hrází a zdí a nezbytných úpravách vodního toku, přeložek sítí technické infrastruktury a vybudování komunikací v korunách hrází a sjezdů z těchto hrází dále využíváno v souladu se stanovenou koncepcí dle ÚP Brantice. S ohledem na uvedené limity je možné rozvíjet zástavbu s obytnou funkcí (plochy smíšené obytné) v území situovaném mezi zastavěným územím a železniční tratí a ve velmi omezené míře ve vhodných prolukách. Severním směrem od silnice I/45 je vymezena rozsáhlá zastavitelná plocha výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL). Rozptýlená zástavba se územním plánem nenavrhuje. K. ú. Radim u Brantic Zástavba k.ú. Radim u Brantic je situována podél páteřní komunikace III/4588 a tvoří od Brantic oddělené sídlo. Také v tomto k. ú. je převážná část zastavěného území zařazena do ploch smíšených obytných (SO). Část zastavěného území je zařazena do ploch rodinné rekreace (RR). Plocha zemědělského areálu navazujícího na stabilizované plochy smíšené obytné je respektována a je vymezena jako plocha výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ). V tomto k. ú. je dále rozvíjena především zástavba smíšená obytná (SO), v rámci které se sice předpokládá především výstavba rodinných domů, ale dá se předpokládat, že část rodinných domů bude využívána k rekreaci. Zastavitelné plochy smíšené obytné navazují na zastavěné území. Zastavitelná plocha rekreace rodinné (RR) je navržena s ohledem na požadavky obce a občanů na rozvoj území s touto funkcí v návaznosti na stabilizované plochy smíšené obytné ve východní části území, v blízkosti stabilizovaných ploch rekreace rodinné. Tato zastavitelná plocha není vhodná pro výstavbu rodinných domů s ohledem na konfiguraci terénu, ztížený dopravní přístup, neexistující technickou infrastrukturu. Východní část zastavěného území a zastavitelných ploch vymezených v návaznosti na zastavěné území je situována ve vzdálenosti do 50 m od rozsáhlé plochy lesní (L). Využití části zastavěného území i zastavitelných ploch je limitováno vedením VN a jeho ochranným pásmem.

4.2.2 OCHRANA A ROZVOJ PŘÍRODNÍCH HODNOT Ve správním území obce Brantice není evidováno žádné zvláště chráněné území ani památný strom ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V souladu s uvedeným zákonem je nutno respektovat ochranu významných prvků (VKP) „ze zákona“. Navrženou urbanistickou koncepcí Územního plánu Brantice jsou v maximální možné míře respektovány významné krajinné prvky. To znamená, že nedojde k jejich ohrožení nebo oslabení ekologicko-stabilizační funkce. Převážná část vodních toků, jejich břehových porostů, remízků a část lesních pozemků je součástí ploch přírodních – územního systému ekologické stability, který je podrobněji popsán v kapitole č. 4.15. Významná část vymezeného územního systému ekologické 20

stability, nadregionální biokoridor s vloženými regionálním a lokálními biocentry je vymezen v ploše pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik. Vodní toky a vodní plochy jsou respektovány. Zatrubňování vodních toků se nepřipouští s výjimkou nezbytných zatrubnění v ploše pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik. V Koordinačním výkrese je zobrazena hranice vzdálenosti 50 m od lesních pozemků. Vzhledem k tomu, že část zastavěného území a zastavitelných ploch je situována v tomto území, je nutno respektovat, že rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy.

4.2.3 OCHRANA KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT Potřeba ochrany a případně regenerace kulturních a civilizačních hodnot se promítá i do urbanistické koncepce řešení územního plánu jako součást limitů zajišťujících ochranu architektonického a urbanistického dědictví řešeného území. Územním plánem Brantice jsou respektovány nemovité kulturní památky: - zámek čp. 33 s areálem situovaný v centru zástavby k.ú. Brantice, u řeky Opavy, který je vymezen jako plocha občanského vybavení – veřejné infrastruktury; - farní kostel Nanebevzetí Panny Marie s areálem, který je situován v ploše občanského vybavení – hřbitova v centru zástavby k.ú. Brantice; - dům čp. 163 (bývalá fara) situovaná východně od areálu hřbitova s kostelem v k.ú. Brantice, který je územním plánem zařazen do stabilizovaných ploch smíšených obytných; - dům čp. 8 situovaný v jižní okrajové části zástavby v k.ú. Radim u Brantic, který je územním plánem zařazen do stabilizovaných ploch smíšených obytných. Územním plánem není v blízkosti uvedených nemovitých kulturních památek navržena žádná zastavitelná plocha, která by mohla mít negativní vliv na hodnotu památky jak z architektonického tak urbanistického hlediska. Všechny uvedené nemovité kulturní památky jsou označeny v Koordinačním výkrese. Územním plánem je vymezena hranice zastavěného území a v podstatě je plně respektováno stávající funkční využívání ploch. Tímto jsou respektovány vynaložené investice na stávající stavby, dopravní a technickou infrastrukturu. Významné je, z hlediska územního plánu, vymezení plochy pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik v rámci které budou realizovány hráze za účelem ochrany zastavěného území, nezbytné přeložky sítí technické infrastruktury a další nezbytná opatření, např. zajištění dopravní obsluhy území apod. Realizací hrází budou také chráněny před poškozením nemovité kulturní památky, především zámek s areálem, který je z části situován v aktivní zóně záplavového území a všechny památky v k.ú. Brantice jsou situovány v záplavovém území řeky Opavy.

21

4.2.4 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Kvalitní životní prostředí je základem zdraví obyvatel, a z pohledu územního plánování zvyšuje atraktivitu území pro bydlení, rekreaci, ale i práci a případné investice. Územní plán poskytuje pouze omezené možnosti pro ochranu životního prostředí. Navrhuje opatření vhodná pro zlepšení čistoty ovzduší, povrchových i podzemních vod, zabývá se řešením odpadového hospodářství a výrobními aktivitami v území. Kvalita vnějšího ovzduší může výrazně ovlivňovat pohled na životní prostředí v řešeném území, vzhledem k tomu, že má významný vliv na lidské zdraví, ale i vegetaci. Znečištění ovzduší je způsobeno vypouštěním znečišťujících látek z různých zdrojů, např. dopravy, spalování, výrobních aktivitách apod. Územním plánem je navrženo především rozšíření středotlaké plynovodní sítě ve vazbě na vymezené zastavitelné plochy. Vytápění plynem, nebo jinými ušlechtilými palivy, má výrazný vliv na kvalitu ovzduší především v topné sezóně. V grafické části územního plánu jsou vymezena ochranná dopravní pásma a v textové části jsou definovány limity pro odstupy staveb od osy komunikací. Ochranná dopravní pásma chrání především dopravní stavbu, ale zároveň upozorňují na externality (negativní vlivy) z dopravy, kterými jsou prašnost, hluk, otřesy apod. Ochrana životního prostředí s ohledem na vodní hospodářství a vodní režim je definována z hlediska územního plánu ve třech základních oblastech. První oblastní je ochrana před povodněmi. Územním plánem je navržena ochrana před povodněmi vymezením plochy pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik v k.ú. Brantice a v k.ú. Radim u Brantic jsou navrženy odvodňovací příkopy a průlehy za účelem ochrany zastavěného území a zastavitelných ploch před přívalovými nebo dlouhotrvajícími dešti. Druhou oblastní je ochrana jakosti vodních zdrojů a povrchových vod. Územním plánem jsou vyznačeny vodní zdroje a pozorovací vrty. Zlepšení čistoty vod v území bude dosaženo realizací navržené veřejné kanalizace a souvisejících zařízení (ČOV pro k.ú. Radim u Brantic). Znečištění vodních toků splachováním půdy při nevhodném zemědělském hospodaření nelze územním plánem ovlivnit. Třetí oblastí je hospodaření s vodou. Územním plánem je navrženo rozšíření vodovodní sítě pro zastavitelné plochy a zároveň je stanoveno procento zastavitelnosti stavebních pozemků s ohledem na zachování nezpevněných ploch z důvodu alespoň částečné regulace vsakování dešťových vod a odtoku nevsáknutých vod z území. V Koordinačním výkrese jsou vymezena hygienická ochranná pásma kolem staveb s chovem hospodářských zvířat situovaných v plochách výroby a skladování – výroby zemědělské. Jedná se o informaci o území ve kterém je nutno předpokládat negativní vlivy vzniklé z chovu, např. zápach, zvýšený hluk, zvýšenou dopravní zátěž apod. Vliv na kvalitu životního prostředí má také odpadové hospodářství a způsob jeho řešení v obci. Informace o nakládání se vzniklými komunálními odpady a odpadovém hospodářství jsou podrobně uvedeny v kapitole 4.11 Ukládání a zneškodňování odpadů.

22

4.2.5 CIVILNÍ OCHRANA Územním plánem Brantice nejsou řešeny konkrétní požadavky civilní ochrany dle § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Mimořádné události, které by se dotýkaly správního území obce, budou řešeny v souladu s Krizovým plánem Moravskoslezského kraje, Havarijním plánem Moravskoslezského kraje a krizovým nebo havarijním plánem obce. Z výše uvedených dokumentů Moravskoslezského kraje nevyplývá nutnost zapracovat od územního plánu plochy pro uskladnění nebezpečných látek vyvezených z postiženého území, případně plochy pro nouzové ubytování obyvatelstva spod. Nouzové zásobování obyvatel pitnou vodou a elektrickou energií a nouzové ubytování bude řešeno v souladu s výše uvedenými dokumenty.

4.2 VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Zastavěné území vymezené územním plánem je jak v k.ú. Brantice, tak v k.ú. Radim u Brantic poměrně intenzivně využíváno, bez větších proluk vhodných k zástavbě, tj. především dopravně přístupných, bez omezení limity (stanoveným záplavovým územím řeky Opavy nebo ochrannými pásmy sítí technické infrastruktury), kde by bylo možné bezproblémově umisťovat stavby pro bydlení, občanské vybavení, drobné podnikání apod. Územním plánem Brantice byly prověřeny zastavitelné plochy vymezené Územním plánem obce Brantice a jeho Změnou č. 1. Zastavitelné plochy, které nebyly dosud využity a nejsou situovány ve stanoveném záplavovém území byly do Územního plánu Brantice převzaty. Dále byly prověřeny požadavky obce a občanů s ohledem na návaznost na stávající urbanistickou koncepci a limity území. Vhodné požadavky na rozvoj zástavby byly do Územního plánu Brantice zapracovány. V k.ú. Brantice je vymezeno celkem 18 zastavitelných ploch smíšených obytných (SO) o celkové výměře 31,26 ha. Zastavitelné plochy jsou vymezeny převážně v návaznosti na jižní až jihovýchodní část zastavěného území, mimo pozemky v záplavovém území. Rozptýlená zástavba není navržena. Svým rozsahem je významná zastavitelná plocha výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL), vymezená severně od stávající zástavby, podél silnice I/45, která umožňuje rozvoj podnikatelských aktivit a lehké průmyslové výroby nejen pro obyvatele obce Brantice, ale je vymezena také s ohledem na blízkost města Krnov, u významného dopravního tahu. Plocha byla vymezena z důvodu podpory hospodářského rozvoje obce a možnosti vytváření nových pracovních míst ve vazbě na vymezené zastavitelné plochy smíšené obytné, vzhledem k tomu, že stávající výrobní areály jsou využívány pro výrobu zemědělskou. Celková výměra plochy je 22,29 ha. Na části plochy se již připravuje zahájení stavby. Ve vazbě na zastavěné území a zastavitelné plochy smíšené obytné jsou vymezeny plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné, které byly vymezeny jako zastavitelné z důvodu umožnění realizace drobných staveb v těchto plochách. Celková výměra těchto ploch je 2,26 ha a doplňují tak stabilizovanou plochu zámeckého parku v centru zastavěného území. Územním plánem jsou vymezeny ve východní části k.ú. zastavitelné plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) pro realizaci přeložky silnice I/45 (západní obchvat Krnova) a související stavby.

23

Významné je vymezení plochy pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik (OPR), která je vymezena v nivě řeky Opavy a z části prochází i zastavěným území centrální části zástavby. Realizací protipovodňových opatření budou významně omezena rizika vznikající při záplavách a umožněna intenzifikace zástavby v zastavěném území. V k.ú. Radim u Brantic je vymezeno celkem 6 zastavitelných ploch smíšených obytných (SO) v návaznosti na zastavěné území. Celková rozloha těchto ploch je 11,00 ha. V tomto k.ú. je územním plánem podpořena také možnost rozvoje rodinné rekreace vymezením zastavitelné plochy (RR) s touto funkcí v návaznosti na zastavěné území. Rozloha této zastavitelné plochy je 1.38 ha. Dále je v jižní části k.ú. vymezena plocha technické infrastruktury (TI) pro plánovanou výstavbu čistírny odpadních vod.pro k.ú. Radim u Brantic.

4.4

VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY

Územním plánem Brantice nejsou přímo vymezeny plochy přestavby, které by měnily funkční využití ploch. U dále uvedených ploch přestavby bude zachováno stávající funkční využití. Jejich definování umožňuje realizaci přípojek na technickou infrastrukturu. Jedná se o úseky stávajících ploch komunikací a ploch dopravní infrastruktury silniční, které nejsou zařazeny do zastavěného území, a podél kterých jsou vymezeny zastavitelné plochy. Dále je nutné za plochu přestavby považovat úsek stávající plochy dopravní infrastruktury silniční navazující na zastavitelné plochy Z38, Z39 Z40 vymezené pro realizaci přeložky silnice I/45. Jednotlivé úseky komunikací a silnic nebyly přímo vymezeny v grafické části územního plánu s ohledem na čitelnost výkresů v analogové podobě v měřítku 1 : 5 000.

4.5

SYSTÉM SÍDLENÍ ZELENĚ

Zeleň je významnou součástí jak zastavěného území tak krajiny. V zastavěném území plní funkci izolační, okrasnou a odpočinkovou. Ve větších plochách může také plnit funkci rekreační, případně zde lze umístit i zábavní a sportovní aktivity. V krajině je významná funkce zeleně estetická, krajinnotvorná a protierozní. U lesů je, kromě uvedených funkcí, významná také produkce dřevní hmoty. Nezanedbatelnou funkci má také zeleň soukromá, tj. samostatné zahrady a zahrady u rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci, které jsou převážně součástí ploch smíšených obytných (SO). Územním plánem Brantice jsou vymezeny plochy zeleně stávající i navržené: - Plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV) jsou vymezeny pouze v k. ú. Brantice. Jde se o plochy s parkovými úpravami, které jsou určeny k relaxaci a odpočinku mezi zástavbou smíšenou obytnou, veřejně přístupné, s převahou nezpevněných ploch, s travním, keřovým i stromovým patrem. Územním plánem je navrženo sedm ploch veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV). - Plochy zemědělské – zahrad (ZZ) zahrnují zeleň soukromou, s funkcí produkční i okrasnou. Zahrady u rodinných domů jsou však převážně zahrnuty do ploch smíšených

24

obytných (SO), případně do ploch rodinné rekreace (RR). Výjimkou jsou zahrady navazující na plochy smíšené obytné v k.ú. Brantice, které jsou situovány v záplavovém území a jeho aktivní zóně a z tohoto důvodu zde nelze povolit žádnou novou výstavbu. - Plochy smíšené nezastavěného území (SN) převážně zahrnují nehospodářské dřevinné porosty, břehové porosty kolem vodních toků apod., které plní funkci krajinnotvornou a ochrannou. Nové plochy s touto funkcí nejsou územním plánem navrženy. Část těchto ploch bude součástí vymezených lokálních biokoridorů. -

Plochy lesní, tj. pozemky určené k plnění funkcí lesa (L). Do těchto ploch jsou zařazeny i pozemky na kterých není v současné době vzrostlý les, ale jsou takto vedeny v katastrální mapě. K těmto pozemkům se vztahuje podmínka pro využívání území do vzdálenosti 50 m od lesa. Veškeré aktivity v tomto ochranném pásmu je nutno posuzovat individuálně - rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy.

-

Plochy přírodní (PP) – do těchto ploch byl územním plánem zařazen vymezený územní systém ekologické stability (ÚSES), prvky nadregionální, regionální a lokální (pouze biocentra). Tyto plochy je nutno vnímat jako plochy navržené v plném rozsahu z důvodu, že ani funkční části ÚSES nemají zpravidla odpovídající druhovou skladbu dřevin, která bude upřesněna až podrobnější dokumentací (projektem). Podrobnější dokumentací mohou být také upřesněny trasy především lokálních biokoridorů, minimalizován rozsah nadregionálních biokoridorů a vložených biocenter do těchto biokoridorů.

Podmínky pro využívání výše uvedených ploch jsou podrobně stanoveny v kapitole F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití textové části A. Územního plánu Brantice.

25

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 4.7

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

4.7.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ a) Výchozí stav dopravy na pozemních komunikacích Základní dopravní kostru řešeného území – komunikační systém vyššího dopravního významu – představují v současné době silnice I/45 (Horní Loděnice – Krnov – státní hranice), II/459 (Krnov – Leskovec nad Moravicí), III/4585 (Krnov – Zátor), III/4586 (Brantice, příjezdná k ŽST), III/4587 (Brantice, průjezdná), III/4588 (Brantice – Široká Niva) a III/4589 (Brantice, průjezdná). Význam silnice I/45 lze označit za republikový. Zpřístupňuje oblast Jesenicka a Bruntálska z východní části Moravskoslezského kraje. Jde o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci, která je řešeným území vedena mimo souvislou zástavbu. Obec je na její trasu připojena prostřednictvím silnic III/4586, III/4587, III/4587 a III/4589. Silnice II/459 je vedena jihovýchodním okrajem řešeného území zcela mimo zástavbu. Jde o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci krajského významu, na kterou však obec není přímo připojena. Ostatní silniční komunikace (III/4585, III/4586, III/4587, III/4588 a III/4589) zajišťují spojení s obce s okolními sídly (Krnov, Krasov, Zátor) nebo přístup na trasu silnice I/45. Z hlediska technického jde o dvoupruhové směrově nerozdělené silnice v nejednotné šířkové kategorii. Tyto silnice mají pouze lokální význam. Nejvyšší dopravní zatížení v Branticích převádí silnice I/45. Jde o cca 4,3 tis. motorových vozidel/24 hodin (údaj za oba směry dohromady). Intenzity dopravy na silnicích (II/459 a III/4585) dosahují hodnot do 1 tis. voz/24h. Údaje o intenzitách dopravy na ostatních silničních komunikacích a síti místních komunikacích nejsou k dispozici. Tab.: Výsledky sčítání dopravy na silniční síti v řešeném území (ŘSD ČR) Stan. č.

7-0850

7-3030

7-0856

Sil. č.

I/45

II/459

III/4585

Úsek mezi:

Rok

Zátor – Krnov

1995 2000 2005 6 2010

1995 2000 Krnov – Lichnov 2005 6 2010

Zátor – Krnov

1995 2000 2005 6 2010

motocykly, osobní vozidla a dodávky (M+O) 2735 3160 3076 3544 478 624 908 502 945 374 500 726

26

těžká motorová vozidla – nákladní automobily a soupravy (TV) 527 823 1452 705 133 107 113 92 294 132 113 105

voz./24 hod. součet všech mot. vozidel a přívěsů (SV) 3262 3983 4528 4249 611 736 1021 594 1239 506 613 831

rozdíl v % proti předchozímu období + 22,1 + 13,7 - 6,2 + 20,4 + 38,7 - 41,9 - 59,2 + 21,1 + 35,6

Na silniční komunikace v řešeném území navazuje síť místních a účelových komunikací, které zajišťují obsluhu zástavby, polních a lesních pozemků a výrobních areálů, pokud tyto nejsou přímo obslouženy ze silničních průtahů. Síť místních komunikací v Branticích je charakteristická spíše živelným uspořádáním, kterému dominují nadřazené silniční komunikace. Jednotlivé komunikace jsou vedeny buď paralelně s hlavními průtahy (silničními komunikacemi), nebo jde o uslepené komunikace obsluhující odlehlejší zástavbu. Z hlediska technického jde o jednopruhové i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky (nejednoznačnou kategorií). Místní komunikace mají především obslužný charakter, dle ČSN 73 6110 odpovídajícím z hlediska urbanisticko – dopravního funkční skupině C (místní komunikace III. třídy). Vyšší dopravní význam mají místní komunikace v centru obce, a to zejména v lokalitách s hustější zástavbou rodinnými domy. Význam místních komunikací v ostatních lokalitách, kde jde zejména o jednopruhové komunikace bez potřebného vybavení (výhybny, obratiště), je nižší. Účelové komunikace (polní a lesní cesty), doplněné příjezdovými komunikacemi k rozptýleným lokalitám zástavby (jde vesměs o veřejně přístupné účelové komunikace), slouží především ke zpřístupnění jednotlivých objektů, polních, lesních event. soukromých pozemků nebo výrobních areálů a navazují na místní nebo silniční komunikace. V případě lesních a polních cest jde o jednopruhové komunikace s různou povrchovou úpravou. Po některých lesních cestách jsou vedeny cyklistické a turistické značené trasy. Infrastrukturu silniční dopravy v řešeném území dále doplňují obslužná dopravní zařízení. Všeobecně se k nim řadí autobusové zastávky, čerpací stanice pohonných hmot, parkoviště a případně odpočívadla. V Branticích se nachází v současnosti celkem 7 autobusových zastávek (viz Hromadná doprava osob) a rozptýlené parkovací plochy v centru a na sídlištích (viz Odstavování, parkování a garážování vozidel). b) Základní koncepce řešení dopravy na pozemních komunikacích Dopravní řešení Územního plánu Brantice koncepčně vychází především z nadřazených rozvojových dokumentů – Politiky územního rozvoje ČR (PÚR ČR 2008), Dopravní politiky České republiky pro léta 2005 - 2013 a Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR). Úkoly vyplývající z PÚR ČR 2008 a Dopravní politiky jsou pro řešené území pouze obecného charakteru. Problematickým prvkem v širší oblasti je však trasa silnice I/45, a to zejména v sousedním Krnově, kde je vedena kolem historického centra města. Z tohoto důvodu je navrženo úsek vedený zastavěným územím Krnova přeložit do nové polohy. Nová trasa je vedena v západní poloze vůči Krnovu, a to jako spojka mezi silnicemi I/57 v Chomýži (místní část Krásné Loučky) a I/45 (v Branticích). Toto řešení je v souladu se ZÚR Moravskoslezského kraje, kde je pro přeložku silnice stanovena plocha a koridor (rámcově v šířce 200 m od osy navržené trasy) silniční dopravy nadmístního významu pod označením D302. Územní plán Brantice polohu záměru zpřesňuje a pro jeho realizaci vymezuje plochu dopravní infrastruktury silniční v rozsahu dle grafické části.

27

Obr.: Záměry nadřazené územně plánovací dokumentace (ZÚR Moravskoslezského kraje)

Ostatní silniční komunikace jsou v území považovány za stabilizované, pokud jejich úpravy nejsou vyvolány přeložkou silnice I/45. Úpravy šířkového uspořádání, prostorů křižovatek apod. nejsou územním plánem řešeny. Jejich realizace se však v rámci vymezených ploch dopravní infrastruktury silniční. Dopravní systém nižšího významu (místní a účelové nebo veřejně přístupné komunikace), z jehož tras je obsluhována většina řešeného území, má dostatečné parametry a jeho podstatnou část lze považovat za stabilizovanou. Nové úseky komunikací jsou navrženy pouze ve vztahu k navrhovaným dopravním stavbám a novým významnějším plošným záměrům, jejichž dopravní obsluha je obtížně řešitelná ze stávajících úseků komunikací. Územním plánem Brantice jsou na síti místních a účelových komunikací navrženy v jednotlivých lokalitách následující záměry: V k.ú. Brantice: - obslužná komunikace (zastavitelná plocha Z41 a v rámci plochy Z11) pro dopravní obsluhu lokality Z11 (plocha výroby a skladování) včetně zapojení do silnice I/45 v poloze stávající stykové křižovatky se silnicí III/4586 a do silnice III/4588 (nová styková křižovatka); - přístupová komunikace ve střední části území do plochy Z16 (plocha smíšená obytná); - přístupové komunikace v centru obce do zastavitelné plochy Z25 (plocha smíšená obytná); - obslužné komunikace jižně centra obce pro zastavitelné plochy Z24, Z26, Z27, Z28, Z29, Z32, Z33, Z34, Z35, Z36 a Z37 (plochy smíšené obytné) včetně nových zapojení do silnice III/4845.

28

V k.ú. Radim u Brantic: - obnova přístupové komunikace v jižní části k.ú. pro dopravní obsluhu lokality Z7 (plocha smíšená obytná) se zapojením do silnice III/4588; - přístupové komunikace (plocha Z9) v jižní části k.ú. pro dopravní obsluhu lokality Z5, Z6 a Z8 (plochy smíšené obytné) se zapojením do silnice III/4588; - přístupová komunikace (plocha Z2) ve střední části k.ú. pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy Z1 (plocha smíšená obytná). Dopravní obsluha ostatních zastavitelných ploch nebo zastavěných území bude řešena ze stávajícího komunikačního systému (u rozsáhlejších ploch, kde není územním plánem řešen vnitřní systém dopravní obsluhy, bude obslužnost prokázána před zahájením výstavby jiným způsobem, např. studií, zajištěním věcných břemen apod.). V celém řešeném území, a to i mimo zastavitelné plochy nebo zastavěná území, je tedy přípustné realizovat nové místní nebo veřejně přístupné účelové komunikace a zlepšovat technické parametry stávající komunikační sítě. V případě úprav technických parametrů komunikací jde zejména o jejich lokální úpravy (např. dílčí úpravy křižovatek spočívající v uvolnění rozhledových polí nebo ve zlepšení průjezdnosti úpravou poloměrů obrub křižovatek, šířkové homogenizace jednotlivých úseků, doplnění výhyben a obratišť, úpravy komunikačních prostorů pro vymezení parkovacích stání podél hlavního dopravního prostoru, realizace chodníků nebo stezek pro cyklisty nebo úpravy zařízení veřejné hromadné dopravy), které vzhledem k omezené rozlišovací schopnosti územního plánu nelze zobrazit v grafické části. Doporučeno je však, aby při veškeré výstavbě a úpravách sítě pozemních komunikací byly respektovány následující zásady: - navržené silniční a místní komunikace a úpravy stávajících úseků komunikací budou realizovány v šířkových kategoriích pro jednopruhové a dvoupruhové komunikace dle normových hodnot (včetně případných chodníků a pásů nebo pruhů pro cyklisty); - veškeré nové křižovatky, křížení a sjezdy na síti pozemních komunikací budou řešeny v souladu s příslušnými právními předpisy z oboru dopravy; - napojení jednotlivých funkčních ploch a navržených místních komunikací na silniční a místní komunikace musí vyhovět požadavkům na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích dle příslušných právních předpisů; - nebudou narušeny jiné prvky chráněné dle platných právních předpisů (z hlediska ochrany přírody, hygienických limitů apod.); - nedojde ke zhoršení stávající dopravní obslužnosti; - při návrhu nových komunikací nebo úpravách stávajících úseků budou respektovány normy z oboru požární bezpečnosti staveb; - bude řešeno vedení a ochrana sítí technické infrastruktury; - nové komunikace budou řešeny v jednotlivých funkčních plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro jejich využití a jejich technická řešení budou v dalším stupni dokumentace projednány s vlastníky dopravní infrastruktury. Síť účelových komunikací ve formě polních a lesních cest je považována za stabilizovanou. Těmto komunikacím, zejména v úsecích, po kterých jsou vedeny cykloturistické trasy, je však nutno věnovat zvýšenou pozornost. Tzn., provádět pravidelnou údržbu a úpravy krytu jeho zpevněním, úpravy propustků nebo realizaci informačního a dopravního značení. U ostatních účelových komunikací se předpokládá pouze nutná údržba a úpravy jejich vybavení (propustky, mosty apod.).

29

c) Dopravní prognóza intenzit silniční dopravy Pro výchozí zatížení silniční sítě z r. 2010 je územním plánem provedena orientační prognóza k r. 2025 (střednědobý časový horizont) a k r. 2035 (dlouhodobý časový horizont) založená na výpočtových postupech TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích. Tab.: Výhledové dopravní zatížení na silniční síti bez vlivu realizace silničních přeložek Stan. č.

Sil. č.

7-0850

I/45

7-3030

II/459

7-0856

III/4585

Úsek mezi:

Rok

2010 2025 2035 2010 2025 Krnov – Lichnov 2035 2010 Zátor – Krnov 2025 2035 Zátor – Krnov

motocykly, osobní vozidla a dodávky (M+O) 3544 4643 5316 502 643 733 726 929 1060

těžká motorová vozidla – nákladní automobily a soupravy (TV) 705 747 776 92 96 98 105 109 112

voz./24 hod. součet všech mot. vozidel a přívěsů (SV) 4249 5390 6092 594 738 831 831 1038 1172

rozdíl v % proti předchozímu období + 26,9 + 13,0 + 24,3 + 12,6 + 24,9 + 12,9

Z provedené prognózy a rozboru dosavadního vývoje dopravního zatížení je zřejmé, že dopravní zatížení přenáší především silnice I/45. Jde především o tzv. průjezdnou dopravu (zbytnou dopravu I. stupně). Zatížení hlavní průtahové komunikace (silnice III/4585) lze považovat za nízké. Jde převážně o dopravu, jejímž zdrojem a cílem je především sama obec (dojíždění za prací, službami apod.). Provedená prognóza pro následující období (roky 2025 a 2035) uvažuje s postupným a plynulým nárůstem stupně automobilizace a zvyšováním dopravního výkonu, což se projeví zvýšením intenzit dopravy. Dosažení limitních intenzit provozu (kapacity komunikací – stupeň E – nebo dosažení limitních úrovní kvality dopravy – viz tabulka), které by vyvolaly nutnost šířkových úprav komunikační sítě, nebo přeložek komunikací nad rámec vymezený územním plánem, se ve střednědobém (rok 2025) ani dlouhodobém časovém horizontu (rok 2035) neočekává (viz následující tabulka). Záměr přeložit silnici I/45 do nové polohy je tak vyvolán především nevyhovující situací v sousedním Krnově, kde je komunikace vedena centrem města. Tab.: Orientační rozpětí úrovňových intenzit k předběžnému stanovení návrhové kategorie silnic, rychlostních silnic a místních sběrných komunikací Typ komunikace silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy

Návrhová kategorie S 11,5 S 7,5 S 7,5 S 6,5

Rozpětí úrovňových intenzit pro požadovaný stupeň úrovně kvality dopravy (voz./24 hod.) 11 500 17 000 6 000 10 000 8 000 13 000 1 000 4 000

Požadovaný stupeň úrovně kvality dopravy C-D D E E

Takto provedená orientační prognóza, založená pouze na růstových koeficientech však poskytuje pouze zkreslené údaje (neuvažuje např. s případnou změnou dopravních vazeb apod.) a poskytuje pouze hrubou představu o dopravních tocích v řešeném území.

30

4.7.2 DRÁHA A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ ZAŘÍZENÍ DRÁHY a) Výchozí stav drážní dopravy Řešeným územím je vedena celostátní jednokolejná železniční trať s motorovou trakcí č. 310 (Olomouc – Opava, východ). Jde o územně stabilizovanou trať, která je součástí páteřní sítě železniční dopravy. V k.ú. Brantice se na této trati nachází železniční stanice Brantice. Trať je využívána v pracovních dnech pro zajištění dopravní obslužnosti a pro nákladní dopravu. Dovolená traťová třída zatížení obou tratí je C4 (20 t na nápravu). b) Základní koncepce řešení drážní dopravy Železniční tratě v řešeném území jsou územním plánem považovány za stabilizované. Dlouhodobé záměry na zvýšení traťové rychlosti ze 70 km/h na 80 km/h a návrh nové zastávky na železniční trati obsažené v Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje je navrženo realizovat v plochách dopravní infrastruktury železniční (DD).

4.7.3 PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ a) Výchozí stav Infrastruktura pěší dopravy je v Branticích zastoupena především chodníky podél komunikací, které jsou sporadicky doplněny stezkami pro chodce, často s nezpevněným povrchem. Rekreačnímu pěšímu provozu slouží turisticky značené trasy (viz Tab.: Turisticky značené trasy v řešeném území). Tab.: Turisticky značené trasy v řešeném území průběh trasy Brantice, ŽST – Karlovice – Andělská myslivna Milotice nad Opavou, ŽST – Krnov, státní hranice

barva

pozn.: vedena od železniční stanice v Branticích žlutá severním směrem přes sedlo Vinice do Radimi, a přes Staré Purkartice do Karlovic vedena od Milotic nad Opavou a Zátoru přes modrá Radim u Brantic do Krnova

Turistické trasy nejsou vzhledem k jejich provozně – technickému charakteru (jsou vedeny např. i po lesních pěšinách) a měřítku zakresleny v grafické části. Pro běžný provoz cyklisté v řešeném území využívají především stávající síť silnic a místních komunikací. Na silničních komunikacích nejsou intenzity provozu vysoké, dle sčítání dopravy provedeného ŘSD ČR v r. 2010 je nejzatíženější oblastí z hlediska cyklistické dopravy průtah silnice III/4585 obcí – viz tab. Intenzity cyklistického provozu na vybraných profilech (ŘSD ČR, rok 2010). Na síti místních nebo účelových komunikací nebylo sčítání cyklistů prováděno. Rekreačnímu provozu slouží značené cykloturistické trasy, které jsou vedeny po stávajících komunikacích (viz Tab.: Přehled značených cykloturistických tras na území Brantic).

31

Tab.: Intenzity cyklistického provozu na vybraných profilech (ŘSD ČR, rok 2010) Stan. č.

Sil. č.

Úsek mezi:

Rok

Intenzita cyklistické dopravy v r. 2010 (cyklistů/den)

7-0850 7-3030 7-0856

I/45 II459 III/4585

Zátor – Krnov Krnov – Lichnov Zátor – Krnov

2010 2010 2010

31 46 297

Tab.: Přehled značených cykloturistických tras na území Brantic: ev. průběh trasy číslo 503

Starý Jičín – Krnov

6165 Úvalno – Zátor

poznámka cyklotrasa III. třídy vedená středem obce po silnici III/4585 cyklotrasa IV. třídy vedená po silnici II/459

b) Základní koncepce řešení provozu chodců a cyklistů Na úseku pěší dopravy územní plán obecně navrhuje pro bezkolizní pohyb chodců preferovat oddělení dopravy chodců od dopravy vozidlové a prosazovat opatření pro zvýšení bezpečnosti tohoto druhu dopravy. Nové chodníky podél komunikací nebo stezky pro chodce je tedy přípustné realizovat dle místní potřeby, a to i v úsecích s nízkým provozem, pokud to místní podmínky vyžadují (např. nepřehledné úseky nebo úseky se zvýšeným pohybem chodců). Realizace těchto návrhů je možná v dotčených plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Infrastruktura pro cyklisty v obci je považována územním plánem za stabilizovanou. Nové cykloturistické trasy lze případně, vzhledem k nízkému provozu, vést ve stávajících stopách komunikací (mimo silnici I/45). Nové turistické trasy, lyžařské běžecké trasy nebo naučné stezky je rovněž přípustné, s ohledem na jejich charakter (turistické nebo běžecké trasy jsou vymezovány především ve stopách stávajících komunikací bez nutnosti provádět stavební úpravy), realizovat ve všech plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

4.7.4 STATICKÁ DOPRAVA - PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ VOZIDEL a) Výchozí stav statické dopravy Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro odstavování vozidel obyvatel bytových domů se v řešeném území nachází cca 10 stání na terénu ve dvou lokalitách. Pro parkování osobních automobilů návštěvníků zařízení občanské vybavenosti je v Branticích a Radimi vybudováno na účelově zřízených plochách cca 80 stání pro osobní automobily. Odstavování a garážování nákladních automobilů je realizováno především ve výrobních a podnikatelských areálech. Nutno doplnit, že do výčtu nejsou zahrnuty parkovací kapacity malého rozsahu (cca do 2 až 3 stání) a parkovací místa, která nejsou řádně vyznačena dopravním značením (např. tolerované parkování na jízdních pruzích apod.).

32

b) Základní koncepce řešení statické dopravy Pro určování potřeb statické dopravy je rozhodujícím parametrem dosažitelný stupeň automobilizace. Stupeň automobilizace je Územním plánem Brantice stanoven v hodnotě 1 : 2,5. Jeho dosažení lze v podmínkách obce předpokládat k závěru střednědobého časového horizontu (rok 2025). Tento předpoklad je založen na odhadu Sdružení automobilového průmyslu o údaji stávajícího stupně automobilizace v Moravskoslezském kraji (cca 1 : 2,7, z toho cca 84 % vozidel je v osobním vlastnictví). Podrobnost územního plánu však neumožňuje detailní rozlišení potřeb jednotlivých objektů bytových domů, občanské vybavenosti, sportovišť nebo jiných zařízení. Navrženo je tedy, aby parkovací a odstavné kapacity bylo možné realizovat dle potřeby bez přesného vymezení v grafické části územního plánu. Jednotlivé plochy budou řešeny podrobnější projektovou dokumentací v jednotlivých funkčních plochách dle územně – technických podmínek v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Nezbytným předpokladem pro jejich realizaci je dodržení příslušných předpisů a ustanovení (zajištění průjezdnosti vozidel, dodržení bezpečnostních odstupů, zajištění odvodnění a ochrana sítí technické infrastruktury).

4.7.5 VEŘEJNÁ DOPRAVA A ZAŘÍZENÍ VEŘEJNÉ DOPRAVY a) Výchozí stav veřejné dopravy Základ veřejné dopravy v řešeném území tvoří především autobusová hromadná doprava osob, doplněná hromadnou dopravou osob po železnici. Infrastrukturu autobusové veřejné dopravy v řešeném území tvoří celkem 7 autobusových zastávek. Pokrytí řešeného území autobusovou veřejnou dopravou je v grafické části znázorněno obalovou křivkou dostupnosti na autobusové zastávky, která byla stanovena na 400 m. Hromadné dopravě osob po železnici slouží železniční stanice Brantice na celostátní trati č. 310. b) Základní koncepce řešení veřejné dopravy Infrastrukturu veřejné dopravy lze územním plánem považovat za dostatečnou. Polohy autobusových a železničních stanic nebo zastávek jsou v území víceméně stabilizovány. Optimalizace linek nebo návrh nových zastávek však není přímo předmětem dopravního řešení územního plánu. Návrh poloh nových zastávek (jak autobusových, tak i železničních) musí být řešen samostatnou dokumentací. Jejich realizace je územním plánem připuštěna ve všech funkčních plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

33

4.7.6 OSTATNÍ DRUHY DOPRAV Pro potřeby územního plánu se ostatními druhy dopravy rozumí doprava letecká, vodní a ostatní zařízení dopravy (např. hippotrasy). Zařízení letecké ani vodní dopravy se v řešeném území nenacházejí a navržen není ani jejich rozvoj. Pro realizaci hippotras nebo hippostezek Územní plán Brantice nenavrhuje žádné konkrétní záměry. Jejich realizace je, vzhledem k jejich přírodnímu charakteru (zpravidla nejsou vymezovány stavebními úpravami), připuštěna ve všech funkčních plochách dle územně – technických podmínek v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

4.7.7 OCHRANA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI ÚČINKY HLUKU A VIBRACÍ Podmínky pro ochranu před nepříznivými účinky hluku a vibrací Negativní účinky hluku lze v řešeném území kvantifikovat z předpokládaného provozu běžné silniční dopravy pro venkovní prostor, a to v zastavěném území. Výpočty hlukových imisí jsou provedeny v okolí silnic I/45 (nejzatíženější komunikace v zastavěném území) a III/4585 (v úseku procházejícím centrem obce) pro známé intenzity dopravy vycházející z celostátního sčítání dopravy z roku 2010 a pro r. 2025 a 2035 dle „Novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy“. Vzhledem k nehomogenním podmínkám v okolí průtahů, je uvažováno s odrazivým i pohltivým terénem (viz Novela metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy). Tab.: Hluk ve venkovním prostoru pro území podél silnice I/45 Typ terénu

Odrazivý

Pohltivý

LAeq (příp.) dB (A) den/noc s korekcemi dle nař. vlády č. 148/2006 Sb.

Výpočtový rok 10 m

15 m

2010

61,9 / 54,9

60,3 / 53,3

59,1 / 52,0 57,3 / 50,3 55,0 / 48,0

2025

62,7 / 55,3

61,0 / 53,6

59,8 / 52,4 58,1 / 50,7 55,7 / 48,4

2035

63,1 / 55,5

61,4 / 53,9

60,2 / 52,7 58,5 / 50,9 56,1 / 48,6

2010

61,6 / 54,6

59,1 / 52,1

57,1 / 50,1 54,2 / 47,2 50,4 / 43,4

2025

62,3 / 54,9

59,8 / 52,5

57,9 / 50,5 55,0 / 47,6 51,2 / 43,8

2035

62,7 / 55,2

60,2 / 52,7

58,3 / 50,8 55,4 / 47,8 51,6 / 44,0

34

20 m

30 m

50 m

60/50

60/50

Tab.: Hluk ve venkovním prostoru pro území podél silnice III/4585 Typ terénu

Odraziv ý

Pohltivý

LAeq (příp.) dB (A) den/noc s korekcemi dle nař. vlády č. 148/2006 Sb.

Výpočtový rok 10 m

12 m

15 m

18 m

20 m

2010

52,9 / 45,0

52,2 / 44,3

51,2 / 43,4

50,5 / 42,6

50,0 / 42,1

2025

53,4 / 45,4

52,7 / 44,6

51,8 / 43,7

51,0 / 43,0

50,6 / 42,5

2035

53,7 / 45,6

53,0 / 44,9

52,1 / 44,0

51,3 / 43,2

50,9 / 42,8

2010

52,5 / 44,7

51,5 / 43,6

50,1 / 42,2

48,8 / 40,9

48,1 / 40,2

2025

53,1 / 45,0

52,0 / 44,0

50,6 / 42,5

49,4 / 41,3

48,6 / 40,6

2035

53,4 / 45,3

52,3 / 44,2

50,9 / 42,8

49,7 / 41,6

49,0 / 40,8

60/50

60/50

(pozn.: pro pohltivý terén uvažováno s výškou posuzovaného bodu 3 m, ve výpočtu nejsou uplatněny další korekce, sklon vozovky mezi cca 2 – 3 %, rychlosti na komunikacích jsou uvažovány v hodnotách 90 km/h pro silnici I/45 a 50 km/h pro silnici III/4585, tučně jsou vymezena pásma ve kterých je přípustná hladina hluku překračována) Vypočtené intenzity hluku na obou průtazích podávají předběžnou hrubou představu o jeho působení v okolí komunikací. Z provedených výpočtů vyplývá, že k překračování nyní platných hygienických limitů bude docházet především v blízkosti silnice I/45 (do cca 50 m). Vzhledem k překračování hlukových imisí je navrženo řešit protihlukovou ochranu obyvatel podmínkou doložení splnění hygienických hlukových limitů při situování budov vyžadujících ochranu z hlediska hygienického (působení hluku) ve vzdálenosti bližší: - než 50 m od osy silnice I/45; - než 15 m od osy ostatních silničních komunikací; Podél železniční trati je tato vzdálenost stanovena na 60 m od osy koleje.

35

4.8

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

4.8.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Obec Brantice má vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě Krnovských vodovodů a kanalizací. Zdrojem pitné vody je prameniště Kostelec, který se nachází na území města Krnov, v místní části Kostelec. Průměrná vydatnost zdroje je 30 l/s. Z jímacího území je voda přivedena přes sběrné jímky do čerpací stanice, odkud je čerpána do VDJ Kostelec 2 x 400 m3 a do vodojemu Brantice 2 x 150 m3 (389,00 – 386,25). Z vodojemu Brantice je voda řadem DN 150 přivedena do rozvodné sítě Brantic a do ČS Radim, odkud je voda výtlačným řadem DN 80 přivedena do vodojemu Radim 2 x 50 m3 (422,00 – 419,25). Z vodojemu Radim je voda přivedena řadem DN 80 do rozvodné sítě k. ú. Radim u Brantic a do ČS pro nejvýše položenou zástavbu. Vodovodní síť je provozována ve třech tlakových pásmech. Její celková délka je cca 21 km a je v profilech DN 50 – DN 150. Na vodovodní síť je připojeno přibližně 90 % obyvatel. V obci Brantice se nachází několik obecních studní (BR-1, BR-2, BR-3 a HV 117), monitorovacích vrtů (BZS 1, RA 3, BO 4 a BV5) a jeden pozorovací vrt ČHMÚ (VO-7). Studny BR-1, BR-2 a BR-3 byly dříve využívány k zásobování obyvatel pitnou vodou, dnes jsou mimo provoz. V roce 1997 bylo provedeno jednorázové šetření kvality vody ve studních BZS 1, RA 3, BO 4, BV 5 a HV 117 s cílem zjistit možné negativní ovlivnění kvality podzemních vod po povodni. Výsledky šetření kvality podzemní vody jsou dokumentovány ve správě „Brantice – studny, odběry vzorků z vybraných studní a návrh jejich ochrany“, kterou vypracovala fa UNIGEO a.s., Zlaté Hory. Závěrem zprávy se nedoporučuje vodu ze čtyř sledovaných studní BZS 1, RA 3, BO 4 a BV 5 využívat pro pitné účely, pouze u vrtané studny HV 117 kvalita vody odpovídá požadavkům na pitnou vodu. Studna HV 117 se nachází se ve východní části zastavěného území k. ú. Brantice na parc. č. 1854/4. Vydatnost vodního zdroje je 2 l/s. Pro studnu není oficiálně vyhlášeno ochranné pásmo. Voda z vrtu HV 117 je přes čerpací stanici přiváděná do obce Býkov-Láryšov. K vodovodu nebyly dodány bližší informace, trasa je zakreslena orientačně. Vodovod je v majetku pozemkového fondu. Pro sledování kvality vody ve zdroji Kostelec má správce zdroje KVaK, s.r.o. vybudovanou síť pozorovacích vrtů – HV 114, HV 115 a HV 116, které se nacházejí ve východní části zastavěného území k. ú. Brantice. Dále se v k.ú. Brantice na parcele č. 2080/5 (v zastavěném území) nachází vrt ČHMÚ VO-7, který má vyhlášené ochranné pásmo 250 m. V ochranném pásmu nesmí být, bez vědomí ČHMÚ, prováděny žádné činnosti, které by mohly ovlivnit sledovaný režim, množství a jakost podzemních vod. V případě nové výstavby jak v zastavěném území, tak na zastavitelné ploše Z25 v tomto ochranném pásmu je nutné záměry projednat s ČHMÚ v Ostravě. Do území obce Brantice zasahuje ochranné pásmo II. stupně a hranice zvýšené kontroly v rámci obecné ochrany vod prameniště Kostelec. Ochranná pásma I. a II. stupně byla vyhlášena rozhodnutím č.j. voda 1279/77-235-Pa-73/78 ze dne 14.6.1978. Hranice ochranného pásma I. stupně, které do území obce Brantice nezasahuje, byla změněna rozhodnutím č.j. RŽP voda 8305/2000-231-120-Ur ze dne 28. 9. 2000.

36

Výpočet potřeby vody k r. 2025 je orientačně proveden na základě údajů obsažených v PRVKÚK MSK, směrnici č. 9 z roku 1973 a v příloze č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. k. ú.

počet obyvatel k r. 2025

obyvatelstvo m3/d

Brantice Radim u Br.

1 180 270

141,6 27,0

vybavenost základní m3/d 35,4 5,4

Qm zemědělství m3/d 5,0 6,8

Σ QP m3/d

Σ Qm m3/d

Σ Qm l/s

180,0 36,9

252,80 55,35

2,9 0,6

Územní plán předpokládá potřebu vody v k. ú. Brantice ve výši Qm = 252,8 m3/den, tj. 2,9 l/s, a v k. ú. Radim u Brantic ve výši Qm = 55,35 m3/den, tj. 0,6 l/s. Dle ČSN 73 6650 se má využitelný objem vodojemů rovnat 60% maximální denní potřeby. Z orientačního výpočtu vyplývá, že stávající akumulace pitné vody v obci je dostačující. Z důvodu možné snížené kvality pitné vody z individuálních zdrojů pitné vody (studní) je územním plánem navrženo co nejvíc staveb v zastavitelných plochách napojit na stávající vodovodní síť obce Brantice, která je zásobena pitnou vodou z prameniště Kostelec. Územní plán navrhuje v obci Brantice stávající vodovodní síť rozšířit o další vodovodní řady DN 80 v délce cca 3 km pro zásobování zastavitelných ploch. Navržené řady DN 80 budou rovněž plnit funkci vodovodu požárního. Samostatné větve, které budou zásobovat objekty v dosahu hydrantů do 200 m, mohou mít profil DN 50. Do doby než bude navržený vodovod vybudován, je navrženo individuální zásobení pitnou vodou (ze studní). Pro plochy, které jsou mimo dosah vodovodních řadů pitné vody, je navrženo trvalé individuální zásobení pitnou vodou. Pro zásobení pitnou vodou ze studní je potřeba vypracovat hydrogeologický průzkum, který posuzuje kvalitu vody, vydatnost vodního zdroje, zda při vybudování studní nedojde ke změně hydrogeologických podmínek v řešeném území nebo k negativnímu ovlivnění stávajících studní. Ve výkrese A.4 Hlavní výkres - koncepce technické infrastruktury - vodní hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných páteřních vodovodních řadů, nikoli doplňujících řadů a přípojek. Jejich poloha může být dále upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. Dimenze řadů je nutno považovat za orientační a upřesnit je s ohledem na protipožární zabezpečenost jednotlivých objektů. V celém území je povoleno stavět jak přípojky na vodovodní řady, tak i vodovodní řady, jejichž trasy budou upřesněny podrobnější projektovou dokumentací. Dále územní plán zachovává návrh zemního vodojemu 25 m3 (max. hl. 445,00 m n. m.) z původního územního plánu, který je navržen v jihovýchodní části řešeného území. Vodojem má zásobit pitnou vodou místní část Láryšov obce Býkov-Láryšov. Voda do vodojemu má být přiváděná ze stávajícího řadu, který přivádí vodu z vodního zdroje HV 117 do obce BýkovLáryšov. Navrhovaná výstavba veřejného vodovodu v obci Brantice je v souladu s PRVKÚK MSK a platnými ZÚR MSK. Ochranná pásma vodovodních řádů jsou stanovena dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem vodovodních řadů do DN 500 včetně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce potrubí a u vodovodních řadů DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti výše uvedené se zvyšují o 1,0 m od vnějšího líce potrubí.

37

4.8.2 LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Obec Brantice nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Výjimku tvoří dolní část k. ú. Brantice, kde je podél statní silnice III/4585 vybudována dešťová kanalizace, která je zaústěna do otevřeného příkopu na protější straně silnice. Délka kanalizace je cca 3,5 km, provoz a údržbu zajišťují pracovníci obecního úřadu. Původní kanalizace byla značně poškozena při červencové povodni roku 1997, a z tohoto důvodu v roce 1998 byla provedena její rekonstrukce. Odpadní vody ze stávajících objektů nenapojených na kanalizaci jsou po individuálním předčištění vypouštěny do vodotečí. Část rodinných domů má vybudovány bezodtokové jímky s následným vyvážením nebo domovní ČOV. Pro odkanalizování stávající zástavby je navržena výstavba splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy dle projektu „Odkanalizování obcí Caková, Zátor, Brantice“ (KONEKO spol. s r.o., srpen 2011). Páteřní stoka splaškové kanalizace DN 300 (sběrač) je navržena přes celé k.ú. podél komunikace III/4585. Do této stoky budou zaústěny jak uliční stoky z obce Brantice, tak páteřní stoka splaškové kanalizace z obce Zátor. Sběrač bude napojen na kanalizační systém města Krnov. Stoky splaškové kanalizace jsou navrženy gravitační DN 300 v celkové délce cca 9 km. Územním plánem je navrženo kanalizaci navrženou dle projektu rozšířit o další stoky splaškové kanalizace DN 300 v celkové délce cca 2,5 km. Dále je územním plánem upřesněn odhad napojených EO na 1 475 z obce Brantice na ČOV Krnov. V k. ú. Radim u Brantic je navrženo vybudování splaškové kanalizace DN 300 v celkové délce cca 4 km, která bude vyústěna na navržené mechanicko-biologické ČOV s případným dočištěním ve stávajícím rybníce v lokalitě bývalého hřiště. Navržená ČOV bude situována na parcele č. 1799. Pro k. ú. Radim u Brantic je dle PRVKÚK MSK do roku 2015 doporučeno ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem, tj. pomocí žump a domovních ČOV. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých objektů lze využít stávající žumpy pro osazení malých domovních ČOV. Pro plochy, které jsou mimo dosah splaškové kanalizace, a do doby, než bude provedena výstavba navržené splaškové kanalizace, je pro stavby v zastavitelných plochách navržena individuální likvidace odpadních vod pomocí žump s vyvážením odpadu nebo domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu. Ve výkrese A.4 Hlavní výkres - koncepce technické infrastruktury - vodní hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných páteřních kanalizačních stok. Jejich poloha může být upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. V celém území je povoleno stavět jak přípojky, tak i kanalizační stoky, jejichž trasy budou upřesněny podrobnější projektovou dokumentací. Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý tvar zahrad, retenčními nádržemi, apod.) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání zahrad, příp. WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy příp. trativody do recipientu. Dešťové vody z rozsáhlejších zastavitelných ploch odvádět dešťovou kanalizací do vhodného recipientu.

38

V k. ú. Radim u Brantic jsou nad dvěmi zastavitelnými plochami navrženy odvodňovací příkopy v celkové délce cca 1 km pro zachycení přívalových vod ze zemědělských a lesních ploch nad navrženými pozemky. Přebytečné dešťové vody je navrženo odvádět do vodního toku Krasovky dešťovou kanalizací. Navrhovaná výstavba veřejné splaškové kanalizace v obci Brantice je v souladu s PRVKÚK MSK i s platnými ZÚR MSK. Pro kanalizační stoky je stanoveno ochranné pásmo dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem kanalizačních do DN 500 včetně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce potrubí a u kanalizačních stok DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti výše uvedené zvyšují o 1,0 m od vnějšího líce potrubí.

4.8.3 VODNÍ REŽIM Převážná část území spadá do ČHP 2-02-01-033, 2-02-01-035 a 2-02-01-037 - povodí Opavy. Severní část území spadá do ČHP 2-02-01-036 – povodí Krasovky. Část severního území spadá do ČHP 2-02-01-051 – povodí Kobylího potoka a část jižního území spadá do ČHP 2-02-01-061 – povodí Hájnického potoka. Vodní toky Opava protéká severně od zastavěného území a zastavěným územím k. ú. Brantic. Jejím levobřežním přítokem je Krasovka, která pramení na území obce Krasov, u úpatí vrchu Polomy a protéká středem zastavěné části Radim. Do Opavy se vlévá severně od zámku Brantice. Na území obce Brantice se do Krasovky vlévají její tři pravobřežní a tři levobřežní bezejmenné přítoky. Jedná se o drobné vodní toky, které pramení na území Brantic. Levobřežním přítokem Opavy je bezejmenný přítok, který protéká jihozápadní části území a vlévá se do Opavy jižně od zámku Brantice. Mimo řešené území je do Opavy vyústěn otevřený příkop, který převážně protéká podél silnice III/4585. Správcem Opavy, jeho bezejmenného pravobřežního přítoku a části otevřené příkopy je Povodí Odry. Správcem vodního toku Krasovky a jeho přítoků jsou Lesy ČR a správcem části příkopy podél silnice III/4585 je obec. Pro řeku Opavu je v ř. km 43,400 – 78,300 a 78,300 – 109,345 stanoveno záplavové území a vymezena jeho aktivní zóna rozhodnutím KÚ Moravskoslezského kraje č.j. ŽPZ/1607/03 ze dne 26. 3. 2003 a č.j. ŽPZ/10922/03 ze dne 9. 3. 2004. Záplavové území Opavy na území obce Brantice zasahuje do ploch stávající zástavby a limituje tak možnost nové výstavby v zastavěném území obce. Řeka Opava je dle vyhlášky č.470/2001 Sb. řazena mezi vodohospodářsky významné vodní toky. Vody Opavy, Krasovky a jejich bezejmenných přítoků jsou dle Nařízení vlády č. 71/2003 ve znění NV č. 169/2006 Sb. řazeny jako lososový typ vody Opavy horní č. 188.

39

Vodní plochy V řešeném území obce Brantice se nachází pět vodních ploch. Tři vodní plochy se nachází v k. ú. Radim u Brantic (v grafické části označeny č. 1 až 3) a dvě vodní plochy se nacházejí na k. ú. Brantice (v grafické části označeny č. 4 a 5). Vodní plochy jsou soukromé. Vodní plocha č. 1 se nachází na bezejmenném levobřežním přítoku Krasovky mezi vrchy Bednářský a Nad Hájenkou a slouží k chovným účelům. Vodní plocha č. 2 se nachází v místní části Nad dědinou a slouží ke krajinnotvorným účelům. Vodní plocha č. 3 se nazývá Radim a nachází se v místní části Nad rybníkem a slouží k chovným účelům. Vodní plocha č. 4 se nachází poblíž zámku Brantice a slouží k chovným účelům. Vodní nádrž č. 5 se nachází v místní části Na holinách a slouží k chovným účelům. Nové vodní plochy nejsou ÚP navrženy. Povrchové vody v obci Brantice spadají do vodních útvarů s pracovním číslem 25 (Opava po soutok s tokem Opavice) a 27 (Opavice po ústí do toku Opava). Vodní útvary povrchových vod jsou dle Plánu oblasti povodí Odry nerizikové a přírodní vodní útvary. Podzemních vody spadají do vodních útvarů 15200 (Kvartér Opavy) a 66111 (Kulm Nízkého Jeseníku). Svrchní útvary podzemních vod s pracovním číslem 15200 jsou z hlediska kvantitativního a chemického dle Plánu oblasti povodí Odry hodnoceny jako nevyhovující a hlavní útvary podzemních vod s pracovním číslem 66111 jako vyhovující. V k. ú. Brantice je provozována MVE o výkonu 0,125 MW na parc. č. 118/2. Podle zákona č. 273/2010 Sb., tj. úplného znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou správci vodních toků při výkonu správy oprávněni, pokud je to nezbytně nutné, užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku, a to u Opavy nejvýše v šířce do 8 m a u ostatních vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové hrany, za účelem údržby vodního toku. Jakost povrchových vod Hodnocení jakosti vod se provádí dle ČSN 757221 Jakost vod – klasifikace jakosti povrchových vod. Katastrálním územím Brantice a Radim u Brantic protékají Opava a Krasovka. Ani na jednom se jakost vod neměří. Protipovodňová opatření viz kapitola 4.18 Ochrana před povodněmi.

40

4.9

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ

4.9.1 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Výroba elektrické energie Podle vyhledávače licencí pro výrobu el. energie Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se ve správním území obce Brantice nachází 1 sluneční elektrárna s výkonem 3 kW, která je provozována soukromou osobou. K malé vodní elektrárně v k. ú. Brantice o výkonu 0,125 MW na parc. č. 118/2 nebyla dohledána licence. Další výroba elektrické energie se předpokládá rozšířením malých fotovoltaických elektráren s výkonem 3 – 5 kW, instalovaných na objektech RD, příp. vybavenosti, pokud cena této energie bude dále výrazně dotována. Nadřazená soustava ZVN a VVN Správním územím obce Brantice vedení nadřazené soustavy ZVN 400 kV a VVN 220 kV neprocházejí. Řešeným územím prochází vedení 110 kV: VVN 685 – 686 dvojité vedení v trase Krnov - Česká Ves VVN 5609 – 5610 dvojité vedení v trase Horní Životice - Krnov (okrajově) VVN 599 jednoduché vedení v trase Krnov - Bruntál Distribuční soustava VN Obec Brantice je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami z hlavní linky VN 278, napájené z transformační stanice 110/22 kV Krnov, která je na území obce Zátor propojena s vedením VN 101 napájeného z transformační stanice 110/22 kV Bruntál. Vedení je provedeno jako nadzemní na betonových podpěrných bodech, část vedení z Krnova do Brantic (po odbočku pro Radim u Br.) je nově rekonstruována na průřez 3 x 110/22 AlFe a pokračuje dále v dimenzi 3 x 50 AlFe. Odbočka pro Radim u Br. je provedena v dimenzi 3 x 70/11 AlFe. Jihovýchodní částí území Brantic prochází nadzemní vedení 22 kV - VN 272 Krnov – Horní Benešov. Distribuční soustavu VN dále tvoří 9 distribuční trafostanic – DTS 22/0,4 kV s celkovým výkonem 2 070 kVA napojených přípojkami z hlavní linky VN 278, z toho do sítě NN na k.ú. Brantice dodává 6 trafostanic výkon 1 650 kVA, na k.ú. Radim u Brantic dodávají 2 trafostanice výkon 320 kVA. Trafostanice DTS BR 9005 je odběratelská. Přípojky VN k jednotlivým DTS jsou provedeny vodiči AlFe s různými průřezy, DTS 2104 a 2166 jsou napojeny zemním kabelem. Z vedení VN 272 je v jižní části území Brantic napojena DTS 2081 Láryšov, která se na zásobování Brantic el. energií nepodílí. Technický stav zařízení VN - 22 kV včetně trafostanic je převážně dobrý, dimenze hlavního napájecího vedení 3 x 110/22 AlFe je do roku cca 2025 dostatečná. Potřebný příkon pro řešené území bude i nadále zajištěn z rozvodné soustavy 22 kV, linky VN 278, která je pro přenos potřebného příkonu dostatečně dimenzována. V řadě případů nově navržené zástavby, zejména v jižní části zástavby k.ú. Brantice, dojde k dotčení ochranného pásma nadzemního vedení 22 kV – VN 278. Přeložky nadzemního vedení VN se nenavrhují, ale ani nevylučují. Jejich návrhy, příp. kabelizace vedení VN je možné řešit v rámci územních studií ucelených lokalit nově navrhované zástavby.

41

V souvislosti s případnými přeložkami vedení VN upozorňujeme na skutečnost, že podle ustanovení § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), přeložku zařízení přenosové a distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho kdo přeložku vyvolal. Rozvodná síť NN Převážná část rozvodné sítě NN v obci Brantice byla rekonstruována a je vedena na betonových sloupech s vodiči AlFe 4 x 70 AlFe resp. 3 x 70 + 50 AlFe v hlavních trasách. Technický stav rekonstruované rozvodné sítě NN je velmi dobrý. Z rozvodné sítě NN je v současné době zásobováno elektrickou energií 414 trvale obydlených bytů, z toho 320 na k.ú. Brantice, včetně vybavenosti, podnikatelských aktivit a 25 objektů druhého bydlení (rodinné rekreace). Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění. Nová rozvodná síť NN v zastavitelných plochách smíšených obytných bude v souladu s vyhláškou č .269/2009 Sb., o obecných požadavcích na využívání území řešena zásadně zemním kabelovým vedením. Lokální nedostatek příkonu v síti NN je možné řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice. Bilance příkonu a transformačního výkonu Z energetického hlediska se do roku cca 2025 plánu uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace. K r. 2025 se předpokládá, že elektrickým vytápěním bude vybaveno cca 10 % bytů (stupeň elektrizace C) a část objektů druhého bydlení. U ostatních bytů se vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací klimatizačních jednotek, uvažuje se stupněm elektrizace B. Přepokládané rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude k r. 2025 následující: 50 bytů - stupeň elektrizace C (vaření elektr. energií + smíšené vytápění elektrickou energií přímotopné a akumulační) 460 bytů – stupeň elektrizace B (vaření plynem + elektrickou energií) Podílové maximum bytů (Bmax) je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky stanoveného k roku 2025. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové jednotky v úrovni TR VN/NN stanoven na 2,6 kW/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje s měrným příkonem 12,0 kW/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení (rodinné rekreace) se uvažuje s příkonem 1,0 kW/objekt, pro cca 40 těchto objektů je uvažováno s elektrickým přitápěním s příkonem 5 kW/objekt. Bmax = 460 x 2,6 + 50 x 12 + 60 x 1,0 + 20 x 5 = 1 956 kW Podílové maximum vybavenosti (Vmax) je stanoveno z měrného ukazatele 0,6 kW/byt pro nové, drobné podnikatelské aktivity je uvažováno s příkonem 300 kW. Vmax = 510 x 0,6 + 300 = 606 kW Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově - komunální sféry, včetně drobných podnikatelských aktivit, pro konec návrhového období. Při výpočtu

42

transformačního výkonu (PTR VN/NN) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim. PTR = (Bmax + Vmax) x 1.20 = 3 074 kVA Pro stávající odběratele s vlastní trafostanicí se považuje stávající výkon DTS (100 kVA) za dostatečný. Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec Brantice zajistit k r. 2025 cca 3 100 kVA transformačního výkonu. Přírůstek transformačního výkonu dosáhne cca 1 030 kVA proti současnému stavu. Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je o cca 30% nižší než potřebný transformační výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytově - komunální sféru a podnikatelské aktivity dosahovat výše 2,1 MW. Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost a objekty druhého bydlení bude zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, s případným zvýšením jejich výkonu a výstavbou 5 nových trafostanice DTS N1 – 5, z toho DTS – N4 v k.ú. Radim u Brantic. Výkon navržených trafostanice bude určen podle požadavků ČEZ Distribuce a.s.. Zajištění potřebného transformačního výkonu pro plochu výroby a skladování – lehkého průmyslu a umístění nových DTS bude řešeno na základě potřeb jednotlivých podnikatelských subjektů.

4.9.2 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VTL plynovody a RS Vysokotlaká plynárenská zařízení se ve správním území obce Brantice nenacházejí. Obec Brantice je plošně plynofikována zemním plynem. který je přiveden středotlakým plynovodem (STL) v profilu D 160 z regulační stanice RS VTL/STL Krnov – Brantická, s výkonem 1 200 m3 h-1., napojené z VTL plynovodu DN 250, PN 25 (653 006) Opava – Krnov (mimo řešené území). Nová vysokotlaká plynárenská zařízení se ve správním území obce Brantice nenavrhují. Dodávka plynu pro bude zajištěna z RS VTL/STL Krnov – Brantická, s případným zvýšením jejího výkonu. Místní plynovodní síť Místní plynovodní síť v Branticích je vybudována jako středotlaká, z trubek lPE, v dimenzích DN 50 - 160 a uložena podél místních komunikací. Páteřní plynovodní řad v dimenzi DN 160 prochází celou obcí do sousední obce Zátor, kde je provedena odbočka DN 110 pro obec Čaková. Na páteřní plynovod procházející obcí jsou napojeny odbočky nižších dimenzí, kterými se zemní plyn rozvádí pro odběratele soustředěné kolem místních komunikací. Zemní plyn byl do místní sítě vpuštěn v prosinci 1998. RWE - Severomoravská plynárenská a.s. eviduje v Branticích cca 190 odběratelů v kategorii obyvatelstvo. Kromě RD je dále plynofikována převážná část objektů vybavenosti, dále jsou plynofikovány kotelny objektů Obecního úřadu, Zdravotního střediska, nového bytového domu u OÚ, prodejna obuvi a textilu, Základní školy, Kulturního domu, Mateřské školy, prodejna smíšeného zboží – Štefelová, železniční stanice Brantice, Motorest U Šveců a firem Geltex s.r.o. a Barosa zahradnictví. 43

Plynofikace k.ú. Radim u Brantic, navržená v aktualizovaném generelu plynofikace nebyla dosud provedena. Bilance potřeby zemního plynu je sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin - obyvatelstvo a ostatní odběr. Obyvatelstvo - roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny metodou specifických potřeb podle směrnice č.17/97 SMP a.s. Ostrava. Předpokládá se, že k r. 2025 bude plynofikováno cca 90 % bytů, tj. cca 460 bytů. Bilančně se uvažuje s využitím plynu pro vaření, přípravu TUV a vytápění u všech plynofikovaných bytů. Ostatní odběr – v této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop vybavenosti a podnikatelských aktivit (maloodběr). Odběry v této kategorii jsou převzaty z aktualizovaného generelu plynofikace. Pro blíž nespecifikované odběry se uvažuje s rezervou 50 m3 h-1, resp. 100 tis.m3 rok-1. Bilance potřeby zemního plynu k r. 2025 Druh odběru Obyvatelstvo - byty RD (vaření, otop, TUV) – 460 bytů Ostatní odběr (podle generelu) Rezerva Odběr z místní sítě celkem

Měrná potřeba plynu [m3 h-1 ] [m3 rok-1 ] 1,50

3 000

Roční potřeba plynu [m h-1] [tis. m3rok-1] 3

690

1 380

135 50 875

270 100 1 750

Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že do roku 2025 je pro obec Brantice nutno z místní sítě zajistit cca 1,7 mil.m3 zemního plynu, zimní hodinové maximum dosáhne cca 870 m3 h-1, z toho pro Radim u Brantic cca 180 m3 h-1. Návrh rozšiřuje středotlakou plynovodní síť pro stávající a navrhovanou zástavbu. Nová středotlaká plynovodní síť bude provedena z plynového tlakového potrubí PE 100 – SDR 11 v profilech D 50 - 63 podél místních komunikací. Celková konfigurace sítě je zřejmá z grafické části dokumentace. Odběratelé ze středotlaké sítě budou napojeni středotlakými přípojkami ukončenými plynovými uzávěry. Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se doporučuje sdružovat do společné trasy v šířce 120 -150 cm od hranice oplocení. Vliv na životní prostředí Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivňují. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné pásmo středotlakého plynovodu (1 m od okraje plynovodu) ve smyslu ustanovení § 68 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

44

4.9.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Obec Brantice leží podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot na rozhraní oblastí s výpočtovou teplotou tex = -15o a – 18o C a intenzivními větry. Počet dnů topného období pro tem = 13o C (tem - střední denní venkovní teplota pro začátek a konec topného období) je 252 , střední venkovní teplota za otopné období tes = 3,5oC. Převážná část obytného území se rozkládá v nadmořské výšce 330 - 360 m (k.ú. Brantice) a 380 – 390 m (k.ú. Radim u Brantic). Zvláště velké a velké spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW nejsou v území provozovány. Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů a samostatnými domovními kotelnami pro objekty vybavenosti. Tepelná energie pro vytápění bytů je zajišťována především spalováním biomasy (170 bytů), plynu (120 bytů) pevnými palivy (75 bytů) a elektřinou (26 bytů). Uvedené údaje jsou převzaty z předběžných výsledků SLBD z r. 2011. Významnější tepelné zdroje v území jsou plynové kotelny Základní školy, Obecního úřadu, Kulturního domu s kinem, Mateřské školy, bytového domu u OÚ, firmy Barosa – zahradnictví a kotelna firmy Pila J. Cimbál spalující dřevní hmotu, dále pak menší kotelny prodejních a restauračních zařízení. Tepelná energie je zajišťována především spalováním zemního plynu a dřevní hmoty Pro stávající zástavbu v Branticích je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit a individuálním vytápěním bytů v bytových a rodinných domech. Decentralizovaný způsob vytápění zůstane zachován. V palivo - energetické bilanci je preferováno využití biomasy a zemního plynu, elektrická energie bude plnit funkci doplňkového topného media. Bilančně se uvažuje s rozšířením využití zemního plynu pro vytápění u 85 % bytů na území Brantic tj. 430 bytů, dále pro většinu objektů vybavenosti a podnikatelských aktivit v plynofikovaném území. Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro 10 % bytů, tj. 50 bytů v RD a část objektů druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a např. různých druhů tepelných čerpadel. Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat s rozšířením pasivního i aktivního využití solární energie, jejíž přeměna na tepelnou energii, příp. elektrickou energii v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích je z hlediska životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie. V ČR ročně dopadá kolmo na 1 m² cca 1100 kWh solární energie. Z hlediska hospodaření s ušlechtilými palivy a předpokládaném růstu jejich cen se pro stavby RD doporučuje nízkoenergetické provedení obvodového pláště, střechy a oken tak, aby měrná roční spotřeba tepelné energie na vytápění nepřekročila 45 kWh/m2 podlahové plochy.

45

4.10 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE Podle jednotné telekomunikační pevné sítě provozované a.s. Telefónica O2 Czech Republic obec Brantice, telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny (RSU) Zátor jako součást telefonního obvodu (TO – 55) Moravskoslezský kraj. Digitální telefonní ústředna Zátor má dostatečnou kapacitu pro současný provoz s možností dalšího rozšíření. Telefonní účastníci ve správním území obce Brantice jsou napojeni na digitální ústřednu Zátor prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je provedena úložnými a závěsnými kabely v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Krnov prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě a.s. Telefónica O2. Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O2 Czech Republic s nejširší nabídkou komunikačních služeb a dalších cca 8 komerčních operátorů na pevné a bezdrátové síti je zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je přenos dat, šíření internetu, rozhlasových a televizních programů, včetně propojení s veřejnou sítí mobilních telefonů v systému GSM – O2, T – Mobile a Vodafone. Správním území obce Brantice prochází optické kabely dálkové přenosové komunikační sítě a.s. Telefónica O2. Pokrytí území televizním signálem Území Brantic je pokryto digitálním signálem (DVB –T) z televizních vysílačů Ostrava Hošťálkovice a Jeseník – Praděd. Provozovatelem zařízení jsou České radiokomunikace a.s.. Pokrytí území rozhlasovým signálem Území Brantic je v pásmu AM – SV a DV pokryto rozhlasovým signálem z vysílačů Ostrava – Svinov (SV), Prostějov – Dobrochov (SV) a Uherské Hradiště –Topolná (DV). Dále je území pokryto rozhlasovým signálem v pásmu FM – VKV a digitálním signálem z vysílače Ostrava – Hošťálkovice, příp. z vysílače Jeseník – Praděd. Radioreléové spoje Tyto spoje jsou určené pro přenos televizní, rozhlasové modulace, přenos dat a telefonních hovorů. Nad územím Brantic prochází radioreléový spoj v trase Brantice (objekt železniční stanice) – Krnov. Návrhem ÚP není trasa tohoto spoje dotčena. Mobilní telefonní síť Na území obce jsou provozovány 2 základnové stanice operátorů mobilních sítí (BTS): T - Mobile – Brantice, na objektu železniční stanice O2 – na objektu Obecního úřadu (č.p. 121) K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné pásmo podzemních komunikačních vedení které je vymezeno zákonem č. 127/2005 Sb., § 102 o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů na 1,5 m od krajního vedení. Územním plánem Brantice se nenavrhují plochy pro realizaci elektronických zařízení.

46

4.11 UKLÁDÁNÍ A ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADŮ Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSk byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004 usnesením č.25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004. V současnosti byl změněn obecně závaznou vyhláškou Moravskoslezského kraje č. 3/2010. Plán odpadového hospodářství původcem odpadů není v řešeném území zpracován (ze zákona mají tuto povinnost původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu). V obci vzniká méně než 1 000 t komunálního odpadu ročně. Komunální odpad představuje veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob. Zákon o odpadech stanoví, že původcem komunálního odpadu je obec. Komunální odpad zahrnuje směsný komunální odpad, separovaně sbírané složky (papír, plast, sklo, nápojové kartóny), nebezpečný odpad, objemný odpad, odpad ze zahrad a parků atd. Likvidaci komunálních odpadů (komplexní nakládání s odpady) v řešeném území provádí firmy Technické služby Krnov s.r.o.a EKO-KOM, a.s. Odpady jsou odváženy, zpracovány a ukládány na skládky mimo správní území obce Brantice. V širším okolí obce existují dostatečné kapacity na zpracování a uložení odpadů. V současnosti neexistují další záměry z hlediska odpadového hospodářství na území obce, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy či jejich využití. Územní plán připouští realizaci a provozování sběrných dvorů (třídící dvory, sběrny surovin) v plochách smíšených výrobních (SV), plochách výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) a plochách výroby a skladování - výroby zemědělské (VZ) v souladu s podmínkami stanovenými v oddíle F. textové části A. Územního plánu Brantice.

4.12 OBČANSKÉ VYBAVENÍ Územním plánem jsou vymezeny jako plochy občanského vybavení stabilizované plochy, které jsou dále členěny podle hlavní funkce využívání. Jako plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) jsou vymezeny areály z oblasti školství (malotřídní základní škola, mateřská škola), samosprávy (obecní úřad), kulturních zařízení (kulturní dům), areál zámku apod. Sportovně rekreační areál s fotbalovým hřištěm, tenisovými kurty a volejbalovým hřištěm je vymezen jako plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). Část sportovního areálu je dotčena vymezení plochy pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik, v rámci které budou realizovány protipovodňové hráze. Areály hřbitovů jsou vymezeny jako plochy občanského vybavení – hřbitovů (OH). Objekty občanského vybavení menšího rozsahu jsou součástí ostatních funkčních ploch, především ploch smíšených obytných (SO). Rozsah občanského vybavení odpovídá velikosti a významu obce. Územním plánem nejsou vymezeny zastavitelné plochy občanského vybavení. V případě potřeby výstavby nového objektu občanského vybavení, která může vyvstat v následujících létech, je realizace staveb a zřízení občanského vybavení přípustná v souladu s podmínkami uvedenými v oddíle F. textové části A. územního plánu, především v plochách smíšených obytných.

47

4.13 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Územním plánem je jako plocha stabilizovaná veřejného prostranství – zeleně veřejné (ZV) vymezena plocha zámeckého parku. Jiná stabilizovaná veřejná prostranství např. ulice, chodníky, veřejná zeleň, a další prostory přístupné každému bez omezení po 24 hodin denně, tedy sloužící obecnému užívání, územním plánem nejsou vymezena jako samostatné plochy veřejných prostranství a jsou součástí ploch s jiným funkčním využitím, především ploch občanského vybavení, smíšených obytných a komunikací. Územním plánem je navrženo celkem sedm zastavitelných ploch veřejných prostranství (Z13, Z14, Z20, Z21, Z22, Z23 a Z30) ve vazbě na zastavěné území a zastavitelné plochy smíšené obytné v k.ú. Brantice. Vzhledem k tomu, že jsou tyto plochy vymezeny jako plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné, předpokládá se zde zachování převážně nezpevněných ploch s parkovou úpravou za účelem relaxace obyvatel. Tyto plochy jsou vymezeny jako zastavitelné z důvodu umožnění realizace drobných staveb. Celková výměra těchto ploch je 2,26 ha a doplňují tak stabilizovanou plochu zámeckého parku v centru zastavěného území. Podle 269/2009, kterou se měnila vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, by mělo být vymezeno na každé 2 ha zastavitelných ploch vymezeno nejméně 1 000 m2 veřejných prostranství (mimo pozemní komunikace) buď v rámci těchto ploch, nebo v plochách navazujících (dostupných v krátkém časovém limitu), což odpovídá 5 % ze 2 ha. V k.ú. Brantice je vymezeno celkem 31,26 ha zastavitelných ploch smíšených, přičemž 5 % odpovídá výměra 1,56 ha. Navržené plochy veřejných prostranství tedy převyšují potřebu stanovenou výše uvedenou vyhláškou. V k.ú. Radim u Brantic nejsou vymezeny nové plochy veřejných prostranství s ohledem na charakter zástavby v zastavěném území a předpokládaný rozvoj zastavitelných ploch. Další veřejná prostranství by měla být zachována minimálně při budování komunikačních prostorů pro dopravní obsluhu zastavitelných ploch, a to podél pozemních komunikací jako zelené pásy, případně chodníky, ve kterých budou pokládány sítě technické infrastruktury, a to bez ohledu na vlastnické vztahy. Dále je územním plánem vymezena jedna zastavitelná plocha Z17 veřejných prostranství (PV) v návaznosti na plochu občanského vybavení – veřejné infrastruktury (zámku). S ohledem na její situování v záplavovém území se předpokládá využití této plochy pro odstavování vozidel, případně pořádání kulturních akcí apod.

48

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ 4.14 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Územním plánem Brantice jsou vymezeny mimo zastavěné území a zastavitelné plochy, tedy v krajině, plochy: smíšené nezastavěného území (SN), lesní (L), zemědělské (Z) a vodní a vodohospodářské (VV). Jedná se o plochy stabilizované, které jsou chráněny stanovenými podmínkami využívání pro tyto plochy před nežádoucími vlivy a snižováním jejich ekologické stability a krajinnotvorného významu. Nové plochy s výše uvedeným využíváním nejsou navrženy. Územním plánem jsou vymezeny jako plochy změn (návrh) plochy přírodní (PP) pro územní systém ekologické stability v souladu se ZÚR MSK - prvky nadregionální a regionální, který je dále doplněn o prvky lokálního významu. Podrobněji viz kap. 4.14 Územní systém ekologické stability. Podrobné podmínky využívání výše uvedených ploch jsou uvedeny v oddíle F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití A. Textové části Územního plánu Brantice.

4.15 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability je územním plánem vymezen v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., v platném znění jako plochy přírodní (PP). Cílem územního systému ekologické stability (ÚSES) je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typů geobiocénů (STG). Základní prvky územního systému ekologické stability Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů. Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Pod pojmem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb rostlinných částí

49

schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace v rámci populace, o přenos pylu, živočišných zárodků apod. Hierarchické členění ÚSES. Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Velikosti skladebných součástí ÚSES Podmínky minimalizace byly zohledněny při zapracování do územního plánu. Větší výměry biocenter jsou ponechány pro snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech, lesních hospodářských osnovách nebo v projektech ÚSES. Parametry navrženého ÚSES - lesní společenstva: - lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost přerušení je na 15 m; - lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m); - regionální biocentrum – minimální výměra je podle stanoviště v daných podmínkách je 15 až 30 ha. - nadregionální biokoridor – je složen z jednoduchých nadregionálních biokoridorů o maximální délce 700 metrů a minimální šířce 40 metrů a vložených lokálních biocenter, do takto tvořeného nadregionálního biokoridoru jsou ještě po 5 až 7 km vkládána vložená regionální biocentra. Prvky ÚSES nebo jejich části, které jsou mimo lesní pozemky nebo bez dřevinných porostů (chybějící a neexistující) jsou vymezeny v minimálních parametrech. V nivě toku Opavy je nadregionální biokoridor vymezen ve větších plochách než minimálních, upřesnění a zmenšení je vhodné provést současně s projekcí vodohospodářských protipovodňových opatření. Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést. V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno schválením návrhu komplexních pozemkových úprav za dodržení parametrů ÚSES. Koncepce návrhu územního systému ekologické stability Pro vymezení prvků územního systému ekologické stability ve správním území obce Brantice byl upraveno předchozí zapracován ÚSES v Územním plánu obce Brantice s respektováním aktuálních ZÚR Moravskoslezského kraje a nových návrhů využití území. Popis prvků nadregionálních (složeného nadregionálního biokoridoru a vložených regionálních biocenter) je s uvedením značení dle ZÚR - v závorkách. Nadregionální úroveň je zastoupena nadregionálním biokoridorem (K96), větví mezofilní bučinou a mezofilní hájovou ve značení územního plánu N1 až N6 v severní části území obce a větví nivní a vodní tvořenou částmi N7/Zát až N14/Krn podél toku Opavy a jejím tokem. Lokální úroveň je zastoupena lokálními trasami - trasou L1/Kra až L6 z území Krasova k nadregionálními biokoridoru(K96)-vloženému lokálními biocentru N10; - L16/Lou napojení předchozí trasy na prvky ÚSES v obci Zátor

50

-

-

trasou s převahou středně živných a středně vlhkých stanovišť od Hošťálkov s částmi L15/Hoš až L8 a dále ke Krnovu L17 až L19/Krn; propojení předchozí trasy prostřednictvím L7+L6, N10, N9, N8 a L21 přes údolnici Opavy k nadregionálnímu biokoridoru (K96) větvi mezofilní bučinné do vloženého regionálního biocentra N6; trasou L22+L24Krn, od nadregionálního biokoridoru-vloženého regionálního biocentra N6 (RBC 185) směrem ke Krnovu; trasou L22+L23/Opa od nadregionálního biokoridoru-vloženého regionálního biocentra N6 (RBC 185) ke Krnovu

Vymezení je provedeno v minimálních nutných rozlohách a šířkách dle metodiky, zejména v území mimo les. Regionální biocentra vložená do nadregionálního biokoridoru, do jeho obou větví, jsou upřesněna ze ZÚR MSK, ve kterých jsou navržena v rozsahu, který je výrazně větší než předepsané minimální parametry. Další případné upřesnění prvků bude provedeno v rámci projektů ÚSES a při zapracování do lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy vymezením podle hranic trvalého rozdělení lesa, popř. parcelách nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést, v závislosti na způsobu hospodaření a v koordinaci s projekty plánovaných protipovodňových úprav . Vlivy vymezení na sousední území S ohledem na vydání ZÚR MSK bude nutné jinak vymezit ÚSES v obcích sousedících s Branticemi. Rovněž bude vhodné provést celkovou revizi reprezentativnosti ÚSES a jeho minimalizaci v rámci větších územních jednotek (nejlépe biochor). Tabulky pokud není uvedeno jiné sílové společenstvo jde o cílová společenstva lesní tučně je v tabulkách uvedeno číslování podle ZÚR Označení prvku

Funkce, funkčnost, název

STG

Rozměr

Charakter ekotopu

Cílové společenstvo, návrh opatření

nadregionální úroveň nadregionální koridor K 96 mezofilní bučinný až mezofilní hájový N1/Zát NBK funkční 4B4 (70 m) převážně lesní porosty s dominancí smrku

N2

LBC nefunkční 4BC3, 4

N3

NBK funkční

N4 N5 N6

3,1 ha

4AB,B 490 m 3 LBC funkční 4B,BC 10,4 ha 3 NBK 4BC3, 670 m 4B3 RBC 185, mezofilní bučinné RBC funkční 4B3,4 (66,7 ha) BC3,4

posílení zastoupení buku a dalších list. dřevin

mladé lesní porosty, částečně nezalesněno

posílení zastoupení buku a dalších list. dřevin

lesní porosty smrkové a listnaté smrkové a smíšené lesní porosty, lesní holiny smrkové a smíšené lesní porosty, lesní holiny

posílení listnatých dřevin výchova porostů dle typologie výchova porostů dle typologie

smrkové a smíšené lesní výchova porostů dle porosty, lesní holiny typologie

51

nadregionální koridor K 96 vodní, nivní N7/Zát NBK, částečně 34BC4 (670 m) chybějící 5 N8

pole, louky, zahrady, doplnění dřevinných břehové porosty vodního porostů toku

RBC 106, vodní, nivní RBC část. 34BC4 29,7 ha existující 5

pole, louky, břehové porosty toku

N9

NBK funkční

břehové porosty, louky,

N10

LBC část. existující NBK, část. chybějící

N11

34BC4 700 m 5 34BC4 4,8 ha 5 34BC4 460 m 5

N12

LBC funkční

N13

NBK část. 34BC4 340 m funkční 5 RBC 150, vodní, nivní RBC část. 34BC4 (4 ha) chybějící 5

N14/Krn

34BC4 22,7 ha 5

břehové porosty, sady, louky břehové porosty, louky

břehové porosty toku a v nivě – listnaté, louky, pole břehové porosty toku, pole, louky břehové porosty toku, pole, louky

rozšíření dřevinných porostů, zachování části luk výchova břehových porostů rozšíření lesních porostů rozšíření lesních porostů na min. šířku lesního biokoridoru

rozšíření luk na úkor polí

rozšíření luk na úkor polí

lokální úroveň trasou L1/Kra až L6 z území Krasova k nadregionálními biokoridoru(K96) - vloženému lokálnímu biocentru N10 L1 /Kra LBK funkční 4B3 (1670 m) lesními porosty – posílení buku jako hlavní 4BC4 smrkové a smíšené dřeviny L2 L3

LBC nefunkční 4B,BC 8,5 ha 3 LBK funkční 4B3 1 530 m

L4

LBC, část. chybějící

4BC45 22 ha

L5+L6

LBK funkční

3B3 3BC4

1 280 m

lesy, převaha smrkových porostů lesní porosty, převaha smrčin okraje lesního porostů, břehové porosty toků a rybníka částečně přirozené břehové porosty toku

posílení buku jako hlavní dřeviny posílení buku jako hlavní dřeviny lesní, luční, založení lesní části biocentra v nivě lesní

napojení předchozí trasy na prvky ÚSES v obci Zátor L16/Lou LBK funkční 4B3 (240 m) lesy, převaha smrkových posílení buku jako hlavní porostů dřeviny lokálním biokoridorem L6+L7, který propojuje lokální trasu lesních stanovišť 4 vegetačního stupně, středně živných s nadregionálním biokoridorem L6+L7 LBK část. 3B3 1 890 m břehové porosty toku, zalesnění chybějících částí existující 34BC4 louky, pole trasou s převahou středně živných živinami bohatějších a středně vlhkých stanovišť od Hošťálkov s částmi L15/Hoš až L8 a dále ke Krnovu L17 až L19/Krn L15/Hoš LBK funkční 4BC3 (830 m) převážně smrkové posílení zastoupení buku porosty jako hlavní dřeviny

52

L14/Kra

LBC část. existující LBK funkční

970 m

lesy s převahou smrčin

L12

4BC4, 4B3 LBC nefunkční 4B3

5,6 ha

smrkové monokultury

L11

LBK funkční

1450 m

L10

4B3,4 BC3 LBC nefunkční 4B3

L9

LBK funkční

1 770 m

převážně smrkové monokultury převážně smrkové monokultury převážně smrkové monokultury

posílení dřevin přirozené druhové skladby posílení dřevin přirozené druhové skladby posílení dřevin přirozené druhové skladby posílení dřevin přirozené druhové skladby posílení dřevin přirozené druhové skladby posílení dřevin přirozené druhové skladby

převážně smrkové monokultury převážně smrkové monokultury převážně smrkové monokultury

posílení dřevin přirozené druhové skladby posílení dřevin přirozené druhové skladby posílení dřevin přirozené druhové skladby

(1110 m) převážně smrkové monokultury

posílení dřevin přirozené druhové skladby

L13

L8 L17 L18

L19/Krn

4BC34 (6,7 ha)

4B3 4BC3 4BC4 LBC nefunkční 34B,B C3 LBK funkční 4B,BC 3 LBC nefunkční 4B3 4BC3 4AB3 LBK funkční 4B,BC 3 4BC45

9,8 ha

7,2 ha 1280 m 12,4 ha

lesy s převahou smrčin

propojení předchozí trasy prostřednictvím L7+L6, N10, N9, N8 a L21 přes údolnici Opavy k nadregionálnímu biokor. (K96) větvi mezofilní bučinné do vloženého regionálního biocentra N6; L6+L7 LBK část. 3B3 1 890 m břehové porosty toku, zalesnění chybějících částí louky, pole existující 34BC4 dále propojeno přes prvky nadregionálního biokoridoru – N8 až N10 L21 LBK část. 3BC4 1 100 m břehové porosty toku, doplnění porostů koridoru existující louky trasou L22+L24Krn, od nadregionálního biokoridoru-vloženého regionálního biocentra N6 (RBC 185) směrem ke Krnovu L22+L24 LBK část. 3B3 2 400 m pruhy dřevinných dolesnění Krn existující 3BC4 porostů v loukách a polích trasou L22+L23/Opa od nadregionálního biokoridoru-vloženého regionálního biocentra N6(RBC 185) ke Krnovu-Opavskému předměstí L22+L23/ LBK část. 3B3 (1520 m) lesy, převaha smrčin, doplnění chybějících Opa chybějící louky porostů, snížení zastoupení smrku Vysvětlivky k tabulkám: Číslování prvků je zvlášť pro území Brantic (v případě polohy zčásti mimo území Brantic je doplněno názvem sousedního k.ú nebo obce, na kterém se zbývající část prvků nalézá; např. L1 /Kra (KraKrasov, Lou-Loučka u Zátoru, Krn-Krnov, Opa-Krnov Opavské předměstí, Zát-Zátor, HošHošťálkovy) U prvků regionální a nadregionální úrovně je uvedeno rovněž číslování podle ZÚR MSK - poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese - význam, funkčnost – biogeografický význam, současný stav funkčnosti LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor RBC regionální biocentrum,

53

NBK nadregionální biokoridor - STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré) - rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru, rozměr uvedený v závorce platí jen pro území obce Brantic – prvek dále pokračuje na sousední území - cílové společenstvo, návrh opatření – cílová vegetační formace, potřeba úprav pro funkčnost.

Střety a bariéry prvků ÚSES Střety, které ve většině vytvářejí bariéry v souvislém systému prvků ÚSES pro pohyb organismů, lze v území obce Brantice charakterizovat jako polopropustné bariéry. Jedná se o křížení s vedením vysokého a velmi vysokého napětí, křížení se silnicemi a ostatními komunikacemi a s plynovody. Přerušení lesních biokoridorů, pokud nejsou široká, napomáhají šíření druhů vázaných na otevřená stanoviště. Při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální přípustné výšky, křížení s komunikacemi nevytváří výraznou bariéru.

4.16 PROSTUPNOST KRAJINY Územním plánem Brantice je v maximální možné míře zachována stávající prostupnost krajiny, která je zajišťována především sítí účelových komunikací. Návrhem řešení nedochází k omezení přístupu k zemědělsky obhospodařovaným pozemkům a lesním pozemkům. Stávající síť účelových a veřejně přístupných účelových komunikací (polních a lesních cest) je respektována s výjimkou předpokládaných úprav přístupů na pozemky v rámci vymezené zastavitelné plochy pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik (OPR). Na plánovaných hrázích se předpokládá realizace účelové komunikace, která by mohla být případně využívána jako cyklostezka. Nové účelové komunikace mohou být podle potřeby zřizovány ve všech plochách v krajině při respektování podmínek uvedených v kapitole F. textové části A. územního plánu. Nové místní a účelové komunikace jsou navrženy pro obsluhu zastavitelných ploch a nemají vliv na prostupnost krajiny. Nové lesní a polní cesty nejsou územním plánem navrženy. Stezka pro cyklisty nebo pro společný pohyb chodců a cyklistů není územním plánem navržena. Územním plánem nejsou navrženy žádné liniové stavby, které by začaly vytvářet nové bariery v území s výjimkou protipovodňových opatření. Dále je nařízeno zachovávat kolem vodních toků nezastavěné manipulační pásy z důvodu údržby toků a ochrany čistoty vod před splachy z okolních ploch, a to jak v zastavěném území, zastavitelných plochách, tak i ve volné krajině (viz kapitola E.3 Územního plánu Brantice) a je stanoven zákaz zatrubňování vodních toků (viz kapitola D.2.3 Vodní režim) z důvodu zachování jejich migrační prostupnosti. Vymezením územního systému ekologické stability jsou připraveny podmínky pro zachování a zlepšení podmínek migrace organismů, obnovu přirozených a cenných biotopů a biologické rozmanitosti především v krajině.

54

4.17 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Ve správním území obce Brantice nejsou územním plánem navržena protierozní opatření pomocí technického řešení. Erozi větrem je možno snížit výsadbou alejí a zelených pásů podél komunikací, vodních toků apod. vzhledem k tomu, že vzrostlá zeleň dokáže plnit funkci větrolamu a měnit směr větru. Územním plánem Brantice nejsou předjímány plochy, na kterých bude tato výsadba provedena a připouští se její realizace dle potřeby. Dále je nezbytné dodržovat správné postupy při obhospodařování zemědělských pozemků, aby se minimalizovalo splachování půdy při přívalových a dlouhotrvajících deštích. Způsob obhospodařování zemědělských pozemků však nelze ovlivnit územním plánem. V případě realizace územního systému ekologické stability na dosud nefunkčních plochách dojde také ke zlepšení retenčních schopností krajiny.

4.18 OCHRANA PŘED POVODNĚMI Povodeň v roce 1997 v povodí horní Opavy byla přírodní katastrofou, která změnila chápání a pohled na ochranu proti povodním v této oblasti. Obrovské materiální škody, ztráty na lidských životech a složitost všech prověřovaných řešení, které vždy zasahují do majetkoprávních vztahů, vyústily v zařazení povodí horní Opavy mezi řešené prioritní oblasti stanovené PHP ČR, jako jediné v oblasti povodí Odry. V řešené oblasti mají lidská sídla ležící na řece Opavě nedostatečnou ochranu od obce Nové Heřminovy až po město Opavu, přičemž nejhorší povodňová situace je ve městě Krnov. Povodněmi je tak ohroženo 6 tisíc obyvatel, průměrné škody za 100 let byly vyčísleny minimálně na 4,2 - 5,4 mld. Kč. Od r. 1997 bylo zainteresovanými stranami, jako jsou MZe, MŽP, Moravskoslezský kraj, Povodí Odry s.p., nevládní organizace, vysoké školy, VÚV TGM a projekční ústavy, připraveno na 43 stěžejních dokumentů, které postupně variantně řešily tuto oblast, což vyústilo v rozhodnutí vlády ČR v usnesení č. 444 ze dne 21.dubna 2008, kterým byla schválena realizace menší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními. V rámci opatření na horní Opavě související s výstavbou VDNH budou zaváděna opatření na vodních tocích. V ZÚR MSK jsou tato opatření označená jako VPS VZ1a. Povodí Odry, s.p. nechalo vypracovat projekt „Investiční záměr opatření na horní Opavě“ (Pöyry Environment a.s., 2008 -09). Územním plánem Brantice je vymezena plocha pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy (OPR), ve které je možné realizovat především stavby hrází, ochranných zdí, nezbytných staveb technické a dopravní infrastruktury, nezbytných přeložek vodních toků a odvodňovacích příkopů, dále se v této ploše připouští se kácení porostů v nezbytném rozsahu a náhradní výsadba stromů a keřů. Dle POPO (plán oblasti povodí Odry) je na vodním toku Krasovka v ř. km 0.0 - 0.2 navržena obnova přirozené členitosti vodního toku v rámci koryta (koryto včetně sklonových poměrů bude částečně nebo zcela zachováno). Dále je v ÚAP ORP Krnov navržen na Krasovce suchý poldr. Dle sdělení správce toku Lesy ČR s.p. a správce povodí Povodí Odry s.p. se s vybudováním tohoto záměru nepočítá, proto územní plán tento záměr nepřebírá.

55

4.19 PODMÍNKY PRO REKREAČNÍ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY Rekreační využívání krajiny je závislé na typu krajiny a její prostupnosti. Důležitou roli má členitost terénu, rozsah lesní zeleně a ostatní trvalé vegetace, jako jsou např. zahrady, trávní porosty, břehová zeleň, soliterní stromy apod., dále vodní plochy, drobná architektura v krajině, např. kapličky, vyhlídky, rozhledny, a jiné místní zajímavosti a památky. Řešení Územního plánu Brantice předpokládá využívání krajiny především k pěší turistice, cykloturistice, případně i k vyjížďkám na koních, v zimním období je mírně kopcovitá krajina vhodná i pro běh na běžkách. Tyto uvedené sportovně-rekreační aktivity nemají negativní vliv na krajinu. Územní plán připouští realizaci cyklostezek v nezastavěném území na plochách zemědělských, lesních a plochách smíšených nezastavěného území včetně souvisejících zařízení, jako jsou např. odpočívadla včetně přístřešků pro turisty, informační tabule apod.

4.20 VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ Územním plánem Brantice nejsou vymezeny plochy pro dobývání nerostů. Ve výkrese B.1 Koordinační výkres jsou vymezeny hranice ložisek nerostných surovin uvedených v příloze č. 1 Limity využití území. Vzhledem k tomu, že se jedná o prognózní zdroje, nepředpokládá se zahájení těžby ve střednědobém výhledu, tj. do roku cca 2025.

56

5. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Územním plánem Brantice jsou vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití pro které jsou stanoveny podmínky jejich využívání, které jsou uvedeny v oddíle F. textové části A. Územního plánu Brantice. Stanovení podmínek je rozděleno na: • obecné podmínky platné pro celé správní území obce bez ohledu na rozdílný způsob využití ploch • podrobné podmínky platné pro plochy s rozdílným způsobem využití, a to plochy stabilizované a plochy navržené ke změně využití území (zastavitelné plochy) jsou uvedeny v tabulkách s rozlišením na využití hlavní, přípustné a nepřípustné s uvedením staveb, zařízení nebo činností: - využití hlavní stanovuje stávající nebo požadovaný převažující způsob využívání plochy - využití přípustné stanovuje jaký doplňkový způsob využití plochy se připouští aniž by byl narušen nebo znemožněn hlavní způsob využití plochy - využití nepřípustné stanovuje nepřípustné využívání ploch s ohledem na hlavní a přípustné využívání plochy (tj. stavby, zařízení a činnosti neslučitelné s hlavním a přípustným využíváním plochy) Pro plochy v zastavěném území a zastavitelné plochy jsou dle potřeby stanoveny podmínky prostorového uspořádání. Jedná se o procento zastavitelnosti pozemku, tj. poměr zastavěných a zpevněných ploch vůči plochám nezastavěným a nezpevněným, které mohou být využívány jako plochy zeleně, nebo plochy produkční (zahrady rodinných domů) a umožňují vsakování dešťových vod. Dále je plochy vymezené v zastavěném území a zastavitelné plochy stanovena dle potřeby výšková hladina staveb z důvody ochrany krajinného rázu. V řešeném území jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využitím (dle § 3 odst. 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb.), na základě převažujícího využívání území stabilizovaného a požadovaných změn využívání území. Některé z těchto ploch byly, s ohledem na specifické podmínky, charakter území a potřebu upřesnění podmínek využívání ploch, podrobněji členěny: Plochy smíšené obytné (SO) Plochy občanského vybavení • Plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) • Plochy občanského vybavení - sportovních a rekreačních zařízení (OS) • Plochy občanského vybavení – hřbitovů (OH) Plochy rekreace • Plochy rekreace rodinné (RR) Plochy výroby a skladování • Plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) • Plochy výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ) Plochy smíšené výrobní (SV) 57

Plochy zemědělské • Plochy zemědělské – lesních školek (ZŠ) • Plochy zemědělské - zahrady (ZZ) • Plochy zemědělské (Z) Plochy veřejných prostranství • Plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV) • Plochy veřejných prostranství (PV) Plochy technické infrastruktury (TI) Plochy smíšené nezastavěného území (SN) Plochy lesní (L) Plochy vodní a vodohospodářské (VV) Plochy přírodní (PP) Plochy dopravní infrastruktury • Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) • Plochy dopravní infrastruktury drážní (DD) Vzhledem k potřebě vymezit plochy komunikací byly stanoveny podmínky také pro plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až § 19 vyhlášky 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o plochy místních a účelových komunikací včetně komunikací pro pěší a cyklisty a případně parkoviště a odpočívadla vymezené jak v zastavěném území, tak ve volné krajině. Jedná o plochy veřejně přístupné 24 hodin denně, které však nemají ve vymezeném rozsahu výlučný charakter veřejných prostranství, tj. nejedná se pouze o ulice v zástavbě, nejsou určeny ke shromažďování obyvatel apod.

58

6. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT V textové části Územního plánu Brantice, kapitole G. jsou vyjmenovány veřejně prospěšné stavby pro dopravu, vodní hospodářství a veřejně prospěšná opatření (pro územní systém ekologické stability), pro které lze práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro realizaci těchto staveb a opatření, omezit nebo odejmout podle § 170 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona. Podmínky pro vyvlastnění, principy náhrady a vyvlastňovací řízení upravuje samostatně zákon o vyvlastnění (zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě). Grafické zobrazení těchto staveb je provedeno ve výkrese A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. U veřejně prospěšné stavby pro dopravu se jedná o vymezení zastavitelných ploch pro realizaci přeložky silnice I/45 – západní obchvat Krnova. Plochy jsou vymezeny v souladu se ZÚR MSK, kde je tato stavba označena D302, a upřesněny nad katastrální mapou. Pro vodní hospodářství jsou vymezeny dvě veřejně prospěšné stavby. Plocha pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik (v ZÚR MSK veřejně prospěšná stavba č. VZ1a ) je vymezena dle projektu „Investiční záměr opatření na horní Opavě“ (Pöyry Environment a.s., 2008 -09), který nechalo zpracovat Povodí Odry, s.p. Plocha pro čistírnu odpadních vod v k.ú. Radim u Brantic je vymezena za účelem umožnění výstavby splaškové kanalizace zaústěné do ČOV. Územní systém ekologické stability je navržen jako veřejně prospěšné opatření z důvodu nutnosti posílení ekologické stability území a vazeb ÚSES na sousedící obce v souladu se ZÚR MSK, a to prvků nadregionálních, regionálních a stabilizace lokálních biocenter. Celý průběh ÚSES, s výjimkou lokálních biokoridorů, je stanoven jako veřejně prospěšné opatření z důvodu omezení práv k pozemkům, především ke způsobu hospodaření na těchto pozemcích. Územním plánem Brantice nejsou vymezeny plochy k zajišťování obrany státu nebo plochy pro asanaci.

7. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEKUPNÍ PRÁVO Územním plánem Brantice nejsou vymezeny další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo.

59

8. INFORMACE O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Vyhodnocení vlivu Územního plánu Brantice na udržitelný rozvoj území je zpracován jako samostatná textová část C. územního plánu. Přílohou této textové části je posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v rámci samostatné zakázky (zprac. fa zprac. AQUATEST a.s., 2012). Závěry vyplývající z tohoto posouzení budou zapracovány do této kapitoly Územního plánu Brantice po jeho projednání. Územní plán Brantice není vyhodnocen z hlediska vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, vzhledem k tomu, že Odbor životního prostředí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě vyloučil možnost, že by návrh Územního plánu Brantice mohl mít vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a vzhledem k tomuto vyjádření nebylo vyhodnocení na území Natura 2000 ve schváleném Zadání pro ÚP Brantice požadováno.

60

9. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj.OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF, vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany a zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhodnocení je zpracováno podle Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP, červenec 2011. Použité podklady : - údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cz - září 2012 - bonitní půdně ekologické jednotky a podklady o odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP

9.1

KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ

Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských pozemků s určením BPEJ. Převážná část řešeného území náleží do klimatického regionu – 7 – MT4 – mírně teplý, mírně vlhký. Dvojčíslí (2. a 3. číslo kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku - HPJ. HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci: 26 - Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry. 37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. 40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. 46 - Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 61

48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření. 56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé.

9.2

ZÁBOR PŮDY DLE NÁVRHU ÚP

Celkový předpokládaný zábor půdy je 159,21 ha, z toho je 143,13 ha zemědělských pozemků. Tab.: Zábor půdy podle funkčního členění ploch funkční členění

zábor půdy celkem (ha)

Zastavitelné plochy SO plochy smíšené obytné RR plochy rekreace rodinné VL plochy výroby a skladování ZV plochy prostranství veřejných – zeleně veřejné PV plochy prostranství veřejných K plochy komunikací DS plochy dopravní infrastruktury – silniční TI plochy technické infrastruktury Zastavitelné plochy celkem

42,26 1,38 22,29 2,26 0,66 0,37 7,31 0,28 76,81

z toho zemědělských pozemků (ha)

41,52 1,34 22,14 1,50 0,66 0,29 5,53 72,98

Plochy ostatní OPR plochy pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik

82,40

70,15

návrh celkem

159,21

143,13

Meliorace – Celkem se předpokládá zábor 53,17 ha odvodněných zemědělských pozemků.

62

9.3

ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou z větší části navrženy v návaznosti na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Jde převážně o plochy určené pro bydlení, občanské vybavení, výrobu a dopravu. Značnou část navržených zastavitelných ploch představují plochy, které jsou již obsaženy v platném územním plánu a které je tady v zájmu kontinuity rozvoje řešeného území i nadále respektovat. Záborem navržených ploch nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu ani zemědělských cest. Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou v převážně v průměrné kvalitě, ve třídě ochrany I a II. Celkem je to 125,88 ha, tj. 88 % z celkového záboru zemědělských pozemků. Značný zábor zemědělských pozemků je navržen pro plochu koridoru pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik – celkem 70,15 ha zemědělských pozemků, tj. 49 % z celkového záboru zemědělských pozemků. Plocha se z větší části překrývá s plochami navrženými pro územní systém ekologické stability. Zábor zemědělských pozemků je pro obě funkční využití společný. Plochy s větším rozsahem záboru zemědělských pozemků: Z11 – VL – 22,14 ha odvodněných zemědělských pozemků ve třídě ochrany I a II. Plochy SO – smíšené obytné, navržené v návaznosti na jižní okraj zastavěného území – Z24 – 3,12 ha, Z27 – 5,33 ha, Z28 – 0,64 ha, Z29 – 0,76 ha, Z32 – 5,94 ha, Z33 – 5,94 ha, Z34 – 3,81 ha, Z35 – 1,82 ha, Z36 – 1,66 ha, Z37 – 0,81 ha. Celkem plochy tvoří ucelenou lokalitu se záborem 25,79 ha zemědělských pozemků, převážně ve třídě ochrany I a II. Největší zábor půdy představuje plocha pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik (OPR) –70,15 ha zemědělských pozemků, převážně na kvalitních půdách ve třídě ochrany I a II. Zde je ale nutno vzít na vědomí, že pro stavby bude využito jen malá část z uvedené výměry – cca 16 ha , a to především pro ochranné hráze a opěrné zdi. Po koruně hrází by měla být vedena účelová komunikace. Převážná zbývající část plochy OPR je součástí ploch přírodních a do doby realizace ÚSES budou plochy dále využívány jako pastviny.

9.4

DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Celkem se předpokládá trvalý zábor 5,53 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. plocha Z38-DS OPR

funkční využití plochy dopravní infrastruktury silniční, Brantice plochy koridoru pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik, Brantice

celkem

zábor (ha) 0,10

kategorie lesních pozemků 10 – lesy hospodářské

5,43

10 – lesy hospodářské

5,53

Plocha Z38 – DS – 0,10 ha, jedná se o přeložku silnice I/45. Plocha OPR – 5,43 ha 63

Výstavba v ostatních nově navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít vliv na okolní lesní porosty. V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují lokality Z4 – SO, Z6 – SO, Z10 – TI, Z11 – VL, Z28 – SO, Z29 – SO, Z33 – SO, Z38 – DS, Z39 – DS, Z41 – K.

64

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND číslo plochy

způsob využití plochy

celkový zábor plochy (ha)

nezemědělské pozemky (ha)

lesní pozemky (ha)

ZPF celkem

zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda

zahrady

0,56

0,02

TTP

zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.

II.

III.

IV.

odvodnění (ha) V.

Brantice zastavitelné plochy Z12

SO

0,58

0,58

Z15

SO

0,87

Z16

SO

0,68

0,68

0,68

Z18

SO

0,37

0,37

0,37

0,37

Z19

SO

0,97

0,97

0,97

0,97

Z24

SO

3,17

Z25

SO

Z26

0,02

0,85

0,82

0,85 0,68

3,08

0,76

0,76

0,76

SO

0,34

0,34

0,34

0,02

0,32

Z27

SO

5,33

5,33

5,33

5,00

0,33

Z28

SO

0,69

0,64

0,64

0,64

Z29

SO

0,76

0,76

0,76

0,76

Z31

SO

0,37

0,37

0,37

Z32

SO

1,87

1,87

1,87

1,87

1,87

Z33

SO

6,21

0,27

5,94

5,80

0,14

5,94

5,82

Z34

SO

3,86

0,05

3,81

3,81

3,81

3,56

Z35

SO

1,93

0,11

1,82

1,82

0,91

1,82

Z36

SO

1,69

1,69

1,68

Z37

SO

0,81

0,81

0,81

30,71

25,39

31,26

0,05

0,55

0,00

65

0,04

0,43

3,12

Celkem SO

0,05

0,03

0,58

3,12

3,12

0,76

0,37

0,91 0,01

0,05

5,27

5,33

1,69

1,05

0,81

0,81

5,80

20,67

0,85

2,05

1,34

23,81

číslo plochy

Z11

způsob využití plochy VL

Celkem VL

celkový zábor plochy (ha)

lesní nezemědělské pozemky pozemky (ha) (ha)

ZPF celkem

zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda

22,29

0,15

22,29

0,15

Z13

ZV

0,65

0,65

Z14

ZV

0,06

0,06

Z20

ZV

0,27

Z21

ZV

0,13

Z22

ZV

0,61

0,00

0,05

22,14

22,14

22,14

22,14

0,27

0,25

zahrady

0,00

0,08 0,61

TTP

zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.

II.

7,98

14,16

0,00

7,98

14,16

0,02

0,27

0,08

0,08

0,25

III.

IV.

odvodnění (ha) V. 22,14

0,00

0,00

0,00

22,14

0,25 0,36

0,19

0,17

Z23

ZV

0,23

0,23

0,23

Z30

ZV

0,31

0,31

0,31

0,12

0,19

1,00

0,66

0,84

0,00

0,00

0,00

0,16

0,66

0,66

0,66

0,66

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Celkem ZV Z17

2,26 PV

Celkem PV Z41

K

Celkem K

0,76

0,00

0,66

1,50

0,50

0,00

0,66

0,66

0,00

0,15

0,06

0,15

0,06

0,00

0,66

0,00

0,09

0,09

0,00

0,09

0,09

0,10

5,16

4,20

0,00

0,23

0,16

0,09 0,00

0,00

0,09

0,09 0,00

0,00

0,96

0,00

0,00

0,09

Z38

DS

6,70

1,44

Z39

DS

0,23

0,23

Z40

DS

0,38

0,01

Celkem DS

7,31

1,68

0,10

5,53

4,20

0,00

1,33

0,00

0,37

0,00

5,16

0,00

0,00

celkem Brantice

63,93

3,20

0,10

60,63

52,32

0,05

8,26

15,19

36,04

0,85

7,21

1,34

45,20

0,37

5,16

0,37

66

0,37

číslo plochy

způsob využití plochy

celkový zábor plochy (ha)

lesní nezemědělské pozemky pozemky (ha) (ha)

ZPF celkem

zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

orná půda

zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

odvodnění (ha) V.

plochy ostatní - Brantice OPR

82,40

6,82

5,43

70,15

21,23

1,08

47,84

70,15

Celkem OPR

82,40

6,82

5,43

70,15

21,23

1,08

47,84

70,15

0,00

0,00

0,00

0,00

7,97

ZÁBOR CELKEM

159,21

10,55

5,53

143,13

82,04

1,15

59,94

85,34

40,54

0,85

10,34

6,06

53,17

67

7,97

číslo plochy

způsob využití plochy

celkový zábor plochy (ha)

lesní nezemědělské pozemky pozemky (ha) (ha)

ZPF celkem

zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda

zahrady

TTP

zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.

II.

III.

odvodnění (ha)

IV.

V.

2,78

0,04

Radim zastavitelné plochy Z1

SO

2,96

0,14

2,82

2,82

Z3

SO

2,31

0,01

2,30

2,30

Z5

SO

0,61

0,61

0,45

Z6

SO

1,74

1,70

1,06

0,04

2,30 0,02

0,14

0,61 0,83

0,64

0,23

0,64

Z7

SO

2,24

2,24

Z8

SO

1,14

1,14

1,14

10,81

7,77

1,34

0,52

0,00

1,34

0,52

0,00

0,82

0,00

0,00

0,00

0,00

1,34

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,18

0,18

0,10

0,08

0,02

0,02

0,02

Celkem SO Z4

RR

Celkem RR Z10

TI

Celkem TI

11,00

0,19

1,38

0,04

1,38

0,04

0,28

0,28

0,28

0,28

0,00

2,24

2,24 0,12

0,02

3,02

0,00

4,50

1,02 0,00

3,01

0,82

3,30

0,00

1,34

Z2

K

0,18

Z9

K

0,04

0,02

Celkem K

0,22

0,02

0,00

0,20

0,20

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,12

0,08

0,00

celkem Radim

12,88

0,53

0,00

12,35

8,49

0,02

3,84

0,00

4,50

0,00

3,13

4,72

0,00

68

číslo plochy

způsob využití plochy

celkový zábor plochy (ha)

lesní nezemědělské pozemky pozemky (ha) (ha)

ZPF celkem

zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

odvodnění (ha)

orná půda

zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

REKAPITULACE zastavitelné plochy SO Brantice

31,26

0,56

0,00

30,71

25,39

0,05

5,27

5,80

20,67

0,85

2,05

1,34

23,81

SO Radim

11,00

0,19

0,00

10,81

7,77

0,02

3,02

0,00

4,50

0,00

3,01

3,30

0,00

celkem SO

42,26

0,75

0,00

41,52

33,16

0,07

8,29

5,80

25,17

0,85

5,06

4,64

23,81

celkem RR Radim

1,38

0,04

0,00

1,34

0,52

0,00

0,82

0,00

0,00

0,00

0,00

1,34

0,00

celkem VL Brantice

22,29

0,15

0,00

22,14

22,14

0,00

0,00

7,98

14,16

0,00

0,00

0,00

22,14

celkem ZV Brantice

2,26

0,76

0,00

1,50

0,50

0,00

1,00

0,66

0,84

0,00

0,00

0,00

0,16

celkem PV Brantice

0,66

0,00

0,00

0,66

0,00

0,00

0,66

0,66

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

K Brantice

0,15

0,06

0,00

0,09

0,09

0,00

0,00

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,09

K Radim

0,22

0,02

0,00

0,20

0,20

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,12

0,08

0,00

celkem K

0,37

0,08

0,00

0,29

0,29

0,00

0,00

0,09

0,00

0,00

0,12

0,08

0,09

celkem DS Brantice

7,31

1,68

0,10

5,53

4,20

0,00

1,33

0,00

0,37

0,00

5,16

0,00

0,00

celkem TI Radim

0,28

0,28

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

celkem zastav. plochy

76,81

3,73

0,10

72,98

60,81

0,07

12,10

15,19

40,54

0,85

10,34

6,06

45,20

Celkem OPR

82,40

6,82

5,43

70,15

21,23

1,08

47,84

70,15

0,00

0,00

0,00

0,00

7,97

ZÁBOR CELKEM

159,21

10,55

5,53

143,13

82,04

1,15

59,94

85,34

40,54

0,85

10,34

6,06

53,17

plochy ostatní

69

PŘÍLOHA Č. 1 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1) záměry vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace ZÚR MSK: Veřejně prospěšné stavby pro dopravu: - plocha pro stavbu pozemní komunikace (přeložku silnice I/45 Krnov, západní obchvat, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy, v ZÚR MSK veřejně prospěšná stavba č. D302) Veřejně prospěšné stavby pro vodní hospodářství: - plocha pro soubor doprovodných technických opatření v korytě a údolní nivě řeky Opavy ve vazbě na menší vodní nádrž Nové Heřminovy (v ZÚR MSK veřejně prospěšná stavba č. VZ1a ) – ÚP plocha pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik Veřejně prospěšná opatření – územní systém ekologické stability - nadregionální biokoridor (v ZÚR MSK veřejně prospěšné opatření K 96 V, K 96 MB (MH)) - nadregionální biocentra (v ZÚR MSK veřejně prospěšné opatření 106, 150, 185) Územním plánem jsou výše uvedené veřejně prospěšné stavby a opatření vymezeny a upřesněny nad katastrální mapou ve výkrese A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. 2) limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí - ochranné pásmo silnice I. třídy - k ochraně silnice I/45 je mimo souvisle zastavěné území nutno respektovat silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky. - ochranné pásmo silnic II. a III. třídy - k ochraně silnice II/459 a silnic III/4585, III/4586, III/4587, III/ 4588 a III/4589 je mimo souvisle zastavěné území nutno respektovat silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky. - ochranné pásmo dráhy - ochraně celostátní železniční trati č. 310 je nutno respektovat ochranné pásmo dráhy podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, které tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. - rozhledová pole křižovatek silnic a místních komunikací I. a II. třídy dle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. - ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů do průměru 500 mm, vč. 1,5 m, u řadů nad průměr 500 mm 2,5 m od líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. 70

- ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodiče) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Údaje v závorce platí pro vedení postavená před rokem 1995. vedení nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m (25 m) vedení nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m (20 m) vedení nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m (15 m) vedení nad 1 kV do 35 kV včetně 7 m (10 m) stožárové TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení zděné TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení vestavěné TR s převodem napětí z 1 – 52 kV 1 m od obestavění - bezpečnostní a ochranná pásma plynovodů (vzdálenost od okraje potrubí) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů pro STL plynovody

bezpečnostní pásmo BP -

ochranné pásmo OP 1 m

- ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. - ochrana ložisek nerostných surovin - Ministerstvo životního prostředí ČR stanovuje území se zvláštními podmínkami geologické stavby podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění zákona ČNR č. 543/1991 - Evidovaný nadějný prognózní zdroj stavebního kameniva Brantice č.9289500 (subkategorie Q) - Evidovaný nadějný prognózní zdroj stavebního kameniva Radim-Dubový vrch č.9293500 (subkategorie Q) - Evidovaný nadějný prognózní zdroj stavebního kameniva 9088000 - ochranné pásmo hřbitova - zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů Ochranné pásmo hřbitova nebylo stanoveno územním rozhodnutím. Územním plánem je vymezena hranice 100 m od hřbitova, ve které by neměly být povolovány stavby s rušivými vlivy na hřbitov – pietní místo. - ochrana přírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR, kterou se provádí některá ustanovení zák. ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů; Územní systém ekologické stability: - nadregionální biokoridor (NBK) v údolní nivě řeky Opavy, označený K 96 V,N a vymezení regionálních biocenter (RBC) 106 a 150 na uvedeném NRBK. - nadregionálního biokoridor (NBK) v jižní části k.ú. Brantice označený K 96 MB(MH) a vymezení regionálního biocentra (RBC) 185 na uvedeném NRBK. Obecná ochrana přírody – významné krajinné prvky. - ochrana lesních pozemků - zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon v platném znění - vzdálenost 50 m od hranice pozemku lesa

71

- ochrana památek - zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů k.ú. Brantice 16390/8 – 47 16390/8 – 47/1 16390/8 – 47/2 16390/8 – 47/3 16390/8 – 47/4 16390/8 – 47/5 19491/8 – 48

zámek čp. 33 s areálem – v centru obce u řeky Opavy, parc. č.: 122/3 stav., 2558, 420/2, 422/1, 422/3, 422/4, 423/1, 2078. zámek čp. 33 – parc. Č.: 122/3 stav. zámecký park – parc. č.: 122/3 st., 420/1, 420/2, 422/1, 422/3, 422/4, 423/1, 2078, 2558. socha Herkula – parc. č.: 423/1 ost.pl. váza – na nádvoří zámku, parc. č.: 122/3 stav socha sv. Jana Nepomuckého - u mostu poblíž zámku, parc. č.: 422/4

19491/8 – 48/1 19491/8 – 48/2

farní kostel Nanebevzetí Panny Marie s areálem – v obci, parc. č.: 94 stav., 406/1. kostel Nanebevzetí Panny Marie – hřbitov, parc. č.: 94 stav. ohradní zeď kolem areálu kostela – parc. č.: 406/1 ost. pl.

29585/8 – 49

dům čp. 163 (bývalá fara) – parc. č.: 93 stav.

k.ú. Radim u Brantic 51098/8 – 4039 zděný dům č.p. 8 – parc. č. 130/1 st.

Záplavové území V k.ú. Brantice je stanoveno záplavové území vodního toku Opava Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, odborem životního prostředí (rozhodnutí ŽPZ/10922/03 ze dne 9. 3. 2004, v úseku Krnov - Brantice, ř. km 36,5 - 78,3) a jeho aktivní zóna. Zájmové území Ministerstva obrany ČR pro veškerou nadzemní výstavbu (v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu jen na základě stanoviska Ministerstva obrany ČR, VUSS Brno. Zájmové území Ministerstva obrany ČR pro nadzemní výstavbu přesahující 50 m nad terénem. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavbu přesahující 50 m nad terénem jen na základě stanoviska Ministerstva obrany ČR, VUSS Brno.

72

PŘÍLOHA Č. 2 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ATS BD BP BTS CO ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DTP EO HTP KČT k. ú. LHP MK MO MŠ NN OOV OP ORP OZKO POH PUPFL PÚR RD RKS RS RSU SHR STG STL SÚ SV TKO TO TR, TS TTP TÚ ÚK ÚP ÚPS ÚSES ÚV VDJ VKP

-

automatická tlaková stanice bytový dům bezpečnostní pásmo základová převodní stanice (base transceiver station) civilní ochrana Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český ústav zeměměřický a katastrální dolní tlakové pásmo ekvivalentní obyvatel horní tlakové pásmo Klub českých turistů katastrální území lesní hospodářský plán místní komunikace místní obslužná (komunikace) mateřská škola nízké napětí Ostravský oblastní vodovod ochranné pásmo obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší plán odpadového hospodářství pozemky určené k plnění funkcí lesa politika územního rozvoje rodinný dům radiokomunikační středisko regulační stanice vzdálený účastnický blok (remote subscriber unit) samostatně hospodařící rolník skupina typů geobiocénu středotlaký sídelní útvar skupinový vodovod tuhé komunální odpady telefonní obvod trafostanice, transformační stanice trvalé travní porosty tranzitní ústředna účelová komunikace územní plán účastnická přípojná síť územní systém ekologické stability úpravna vody vodojem významný krajinný prvek

73

VN VPS VÚC VVN ZPF ZŠ

-

vysoké napětí veřejně prospěšné stavby velký územní celek velmi vysoké napětí zemědělský půdní fond základní škola

74

PŘÍLOHA Č. 3 PŘEHLED CITOVANÝCH ZÁKONŮ A VYHLÁŠEK -

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti;

-

vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb.;

-

vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;

-

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registrace, ve znění vyhlášky č. 368/2004 Sb.;

-

zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.;

-

zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů;

-

zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 273/2010 Sb., tj. úplného znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;

-

nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů;

-

nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění nařízení vlády č. 169/2006 Sb.;

75

-

vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů;

-

nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší;

-

nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší;

-

nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací;

-

zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů;

-

zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;

-

vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci;

-

zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 20/187 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

Použitá literatura: Culek. M. a kol. (2003): Biogeografické členění České republiky (Enigma, Praha). Demek J. a Mackovič P. (2006): Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny. Vorel. I., Bukáček R., Matějka P., Culek M., Sklenička P. (2006): Metodický postup „Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz“ http://drusop.nature.cz/ http://www.geology.cz/demo/CD_RADON50/index/aplikace.htm http://geoportal.cenia.cz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/doc/D3A2552EAF70C5C6C1256F54004C5D2A http://www.ukzuz.cz/Folders/Articles/46660-2-Registr+kontaminovanych+ploch.aspx http://www.pod.cz 76