A. ÚVOD 1. ÚDAJE O PODKLADECH A SCHVÁLENÍ ÚPD

A. ÚVOD

1. ÚDAJE O PODKLADECH A SCHVÁLENÍ ÚPD

Územně analytické podklady správního obvodu ORP Hlučín jsou zpracovány jako projekt realizovaný a financovaný v rámci Integrovaného operačního programu pro oblast intervence 5.3. - Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, na základě výzvy se zaměřením na podporu při zavádění územně analytických podkladů obcí (na úrovni obcí s rozšířenou působností) a krajů. Kromě údajů (podkladů) získaných od poskytovatelů údajů bylo při zpracování úkolu využito platné územně plánovací dokumentace : Územní plán obce Bělá, schválený Zastupitelstvem obce Bělá dne 30.8.1995; změna č. 1 dosud v projednání; změna č. 2 vydaná dne 10.9.2008 Územní plán obce Bohuslavice, schválený Zastupitelstvem obce Bohuslavice dne 18.10.1994; změny a doplňky schválené dne 6.3.1996; změna č. 2 schválená dne 10.11.2001; změna č. 3 schválená 28.12.2006; změna č. 4 v projednání Územní plán obce Darkovice, schválený zstupitelstvem města Hlučína dne 30.6.1992; změny a doplňky schválené dne 20.7.1999; změna č. 2 schválená dne 10.12.2003; změna č. 3 schválená dne 22.12.2006; nový územní plán obce 2008 ve fázi schváleného zadání Územní plán obce Děhylov, schválený Zastupitelstvem města Hlučína dne 11.5.1992; změny a doplňky schválené zastupitelstvem obce Děhylov 23.3.2004; změna č. 2 schválená dne 13.4.2004; změna č. 3 v projednání Územní plán obce Dobroslavice, schválený Zastupitelstvem města Hlučína dne 1.7.1992; změna č. 1 schválená dne 28.12.2001; změna č. 2 v projednání Územní plán obce Dolní Benešov, schválený Zastupitelstvem města Dolní Benešov dne 19.12.2005; změna č. 1 v projednání; změna č. 2 schválená 18.12.2006; změna č. 3 v projednání Územní plán obce Hať, schválený Zastupitelstvem obce Hať dne 12.11.1998; změna č. 1 schválená dne 15.5.2003; změna č. 2 vydaná dne 2.9.2008 Územní plán města Hlučín, schválený zastupitelstvem města Hlučín dne 29.6.2004; změna č. 1 vydaná dne 4.3.2008; změna č. 2 vydaná dne 21.7.2008; změna č. 3 a 4 v projednání; změna č. 5 ve fázi zpracování; změna č. 6 v projednání; změna č. 7 ve fázi zpracování Územní plán obce Kozmice, schválený Zastupitelstvem města Hlučín dne 16.6.1992; změny a doplňky schválené Zastupitelstvem obce Kozmice dne 1.8.2000; změna č. 2 schválená dne 29.12.2006; nový územní plán obce 2007 v projednání Územní plán obce Ludgeřovice, schválený Zastupitelstvem obce Ludgeřovice dne 27.3.1996; změna č. 1 schválená 27.9.2000; změna č. 2 schválená dne 1.3.2006; změna č. 3 vydaná dne 29.12.2007; změna č. 4 vydaná dne 22.5.2008 Územní plán obce Markvartovice, schválený Zastupitelstvem obce Markvartovice dne 22.7.1998; změna č. 1 schválená dne 10.12.2001; změna č. 2 schválená dne 29.12.2006; změna č. 3 vydaná dne 20.12.2007; změna č. 4 vydaná dne 27.4.2008; změna č. 5 vydaná dne 27.4.2008; nový územní plán obce 2008 ve fázi zpracování Územní plán obce Píšť, schválený Zastupitelstvem, obce Píšť dne 7.11.1995; změna č. 1 schválená dne 25.2.2004; změna č. 2 neschválená; nový územní plán obce 2008 ve fázi projednání Územní plán obce Šilheřovice, schválený Zastupitelstvem obce dne 3.11.1994; změny a doplňky I. schválené dne 25.9.1996; změny a doplňky II. schválené dne 19.2.2001; změna č. 3 neschválená; změna č. 4 ve fázi zpracování; změna č. 5 v projednání

Územně analytické podklady ORP Hlučín

1

Územní plán obce Vřesina, schválený Zastupitelstvem obce Vřesina dne 6.8.1992; změny a doplňky I. schválené dne 30.11.1998; změna č. 2 schválená dne 8.12.1998; změna č. 3 a 4 v projednání; změna č. 5 ve fázi zpracování Územní plán obce Závada, schválený Zastupitelstvem obce Závada dne 12.6.1996; změna č. 1 schválená dne 17.1.2001; změna č. 2 ve fázi zpracování

Údaje o současném stavu území, problémech v území a rozvojových záměrech byly získány od poskytovatelů údajů, Městského úřadu Hlučín, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, průzkumem v terénu a ze schválené a rozpracované územně plánovací dokumentace, v období prosinec 2007 – červenec 2008 v rozsahu jevů územně analytických podkladů sledovaných v rámci přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Pro zpracování úkolu byly použity další podklady : Politika územního rozvoje ČR 2006, schválená usnesením vlády č. 561 ze dne 17.5.2006 Územní plán VÚC okresu Opava – zpracovatel Ing.arch. Jaroslav Haluza, schválený zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 6.2.2003 usnesením č. 14/385/1, bod 1) Zadání Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje - schváleno zastupitelstvem kraje dne 20.2.2008 Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje - KÚ MSK, odbor dopravy a silničního hospodářství, schváleno usnesením Zastupitelstva MSK č. 24/979/1 ze dne 10. 6. 2004. Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje - KÚ MSK, odbor životního prostředí a zemědělství, vydaná opatřením č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje - KÚ MS kraje - odbor životního prostředí a zemědělství, schválilo Zastupitelstvo MSK usnesením č. 25/1120/1 ze dne 30. 9. 2004. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje - KÚ MSK odbor životního prostředí a zemědělství ve spolupráci se správcem povodí, tj. Povodím Odry, s.p., schválilo Zastupitelstvo MSK usnesením č. 25/1121/1 ze dne 30. 9. 2004. Zpracováno dle Metodického pokynu pro zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje, MZe ČR, č.j. 10 534/2002-6000. Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 - KÚ MSK odbor životního prostředí a zemědělství (§ 26 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, v platném znění), odsouhlaseno Zastupitelstvem MSK dne 25. 9. 2003, usnesení č. 18/657/1. Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje - KÚ MSK odbor životního prostředí a zemědělství (dle § 48 odst. 1 písm. f) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění), vydán nařízením Moravskoslezského kraje č.1/2004. Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje - KÚ MS kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dle § 77a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění). Surovinová politika Moravskoslezského kraje. Ministerstvo průmyslu a obchodu, zpracovává Česká geologická služba (Geofond Praha, listopad 2006). Výpis z ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR


2

Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje - pořídil

KÚ MS kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 17/1486 ze dne 26. 4. 2007 Návrh regionálního ÚSES České republiky – ÚTP (Společnost pro životní prostředí Brno, 1996); Půdní syntetická mapa ČR (Praha 1991); Klasifikace území České republiky na základě souborného hodnocení kvality ovzduší (Český hydrometeorologický ústav, 2000); Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2006 – tabelární přehled (Český hydrometeorologický ústav Praha, 2007); Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 2004); Beskydy a Javorníky – cykloturistická mapa 1 : 100 000 ( (Klub českých turistů, 2001); Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 1995, 2000 a 2005 (Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha); Základní silniční mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním; Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním; vydaná územní rozhodnutí; www.portal.idos.cz (internetový jízdní řád pravidelné autobusové dopravy); www.geofond.cz; Katastrální mapa digitalizovaná 1:1000 aktuální k III.čtvrtletí roku 2007; Ortofotomapy z roku 2006; www.czso.cz; http ://drusop.nature.cz; Biografické členění České republiky (Culek – editon, 2003);

2. OBSAH A ROZSAH ELABORÁTU Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Hlučín jsou, v souladu s § 185 odst. 3 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů), zpracovány v rozsahu územně analytických podkladů dle přílohy č. 1A vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Elaborát obsahuje textovou část (doplňující tabulky jsou zařazeny do textu) a grafickou část. A. Textová část obsahuje : a) Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnoty, limity využití území a zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. b) Rozbor udržitelného rozvoje území, zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění


3

funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci a hospodářské podmínky. Závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území obce. c) Určení problémů k řešení, zahrnující určení problémů k řešení v územním plánu, a to urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území rizikovými přírodními jevy apod. B. Grafická část obsahuje následující výkresy : B.1 Výkres hodnot území v měřítku 1 : 7 500 - zobrazuje funkční členění území, dopravní kostru území a dopravní zařízení, plošná zařízení technické infrastruktury, odvodněné pozemky, izolinie a kódy BPEJ apod. Ve výkrese je zakreslena také hranice zastavěného území, případně hranice současně zastavěného území dle data zpracování územních plánů obcí. B.2 Výkres limitů využití území v měřítku 1 : 7 500 – zachycuje limity využití území, vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí. B.3. Výkres záměrů na provedení změn v území v měřítku 1 : 7 500 - zobrazuje rozvojové záměry ve správním území ORP Hlučín. B.4. Problémový výkres v měřítku 1 : 7 500 – zachycuje současný stav funkčního využití území, dopravní kostru území, hlavní tahy inženýrských sítí, všechny rozvojové záměry a problémy, které by měly být řešeny v územních plánech jednotlivých obcí. Další výkresy: B.5 Výkres TI – Zásobování vodou v měřítku 1 : 7 500 – zobrazuje současný stav zařízení a jevů vodního hospodářství (plošná zařízení, vodovodní řady, apod.). B.6 Výkres TI – Odkanalizování v měřítku 1 : 7 500 – zobrazuje současný stav zařízení a jevů vodního hospodářství (plošná zařízení, kanalizační řady, apod.). B.7 Výkres TI – Zásobování elektrickou energií, spoje v měřítku 1 : 7 500 – zobrazuje současný stav zařízení energetiky a spojů (vedení VVN, VN a trafostanice s ochrannými pásmy, dálkové optické kabely). B.8 Výkres TI – Zásobování plynem, teplo v měřítku 1 : 7 500 – zobrazuje současný stav zařízení energetiky (vedení VTL, STL plynovody, rozvody tepla).

3. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Správní obvod ORP Hlučín se nachází v severní části Moravskoslezského kraje, v jeho slezské části, severní okraj tvoří hranice s Polskem. Tab. A.2.1. Obce SO ORP Hlučín (r.2007) kód obce

obec

512 974 Bělá ve Slezsku 506 192 Bohuslavice u Hlučína

kód plocha katastrálního ( ha ) území 286 1 536


601 616 606 529

název katastrálního území

plocha ( ha )

Bělá ve Slezsku Bohuslavice u Hlučína

286 1 536

4

568 228 568 236 569 895 506 702

Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov

514 508 724 1 481

568 210 Hať 507 016 Hlučín

1 574 2 114

547 182 507 971 508 128 509 647 510 432 568 244 553 492

1 087 1 082 679 841 2 165 689 527

Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina u Opavy Závada u Hlučína

624 756 625 418 627 437 628 638 789 411 637 491 605 875 639 869 639 711 671 878 688 410 691 895 721 085 762 474 786 691 791 237

Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Zábřeh u Hlučína Hať Bobrovníky Darkovičky Hlučín Kozmice Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina u Opavy Závada u Hlučína

514 508 724

1 574

1 087 1 082 679 841 2 165 689 527

ČSÚ Pozn.: Kód obce je zde roven identifikačnímu číslu základní územní jednotky (ZÚJ) Kód katastrálního území je zde roven identifikačnímu číslu územně technické jednotky (IČÚTJ)

4. ŠIRŠÍ VZTAHY

SO ORP Hlučín tvoří severovýchodní část okresu Opava (cca 165 km2, 39,7 tis. obyvatel), s poměrně vysokou hustotou 240 obyvatel/km2 (průměr ČR 130 obyvatel/km2). SO ORP má poměrně malou rozlohu (méně než 1/2 průměrné velikosti spádového obvodu ORP v ČR) a podprůměrný počet obcí (15). Vlastní sídelní struktura (18 katastrů, 18 částí obcí) svědčí o značné koncentraci osídlení, bez rozptýlené „slezské“ zástavy. Tab. A.4.1. Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Hlučín a širší srovnání (r.2007) SO ORP Hlučín Kravaře Opava průměr ORP Moravskoslezský kraj ČR

obcí 15 9 41

počet katastrů 18 9 85

částí 18 14 90

13,6

27,9

28,4

2,1

30,5

63,0

72,9

2,4

částí / výměra km2 obec 165 1,2 101 1,6 567 2,2

obyvatel na obec část.o. 2 648 2 207 2 337 1 503 2 482 1 131

km2/ obec 11,0 11,2 13,8

obyvatel

246,7

18,2

56786

4178,2

382,3

12,5

44386

1646,2

39 723 21 035 101 771

2002, 230,2 1 681,7 130,4

Pro sídelní strukturu celého správního obvodu ORP Hlučín je do značné míry charakteristická determinace přírodními podmínkami (geomorfologickými, klimatickými) a historickým vývojem (historicky brzký vnik osídlení v úrodných nížinných polohách, pozdní a komplikovaný vznik státních hranic po r.1918, důsledky druhé světové války).


km2 240 209 180

5

Administrativní členění vymezuje v rámci SO ORP pouze jeden správní obvod pověřeného obecních úřadu - Hlučína. Území SO ORP je poměrně homogenní – poměrně „svébytné“ obce představuji obce u státní hranice s Polskem. I tyto obce však vykazují poměrně značné vazby na Ostravu a Hlučín (zejména vlivem pohybu za prací). Samotné město Hlučín je jednoznačným střediskem osídlení regionálního významu. Podrobné údaje o sídelní struktuře obcí SO ORP Hlučína, základní údaje o obcích a vazby jsou uvedeny v následující tabulce. Sídelní strukturu regionu je nutno chápat v rámci širších vazeb, rozvojových a specifických oblastí a rozvojových os. Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR). V PÚR ČR z r.2006 bylo řešené území zahrnuto do rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. Priority územního plánování upřesněnými pro řešené území (označení bodů převzato z Politiky územního rozvoje ČR) jsou definovány takto: a) řešit územní souvislosti spojené s výstavbou dálnice D47 Lipník nad Bečvou–Ostrava– hranice ČR, Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území si kladou obecně za cíl: a) zlepšovat podmínky pro příznivé životní prostředí. b) podporovat využívání „brownfields“. Nově jsou v PÚR ČR (návrh, r. 2008) obecně formulována kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území (platná pro všechny rozvojové oblasti): Při rozhodování a posuzování záměrů na změny území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat: a) rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování hodnot území, b) rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, c) nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, d) řešení rekultivace ploch zanedbaných území, zejména území po bývalé těžbě ne-rostných surovin, e) účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, f) zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, g) využití rekreačního potenciálu krajiny. Dále jsou nově obecně formulovány i úkoly územního plánování: a) kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os, b) kraje a obce postupují při pořizování územně plánovací dokumentace v souladu s kriterii a podmínkami pro rozhodování o změnách v území, vytváří podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu a tím přispívají k zachování charakteru a k ochraně hodnot území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy, c) úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí. V rámci zpracování PR ÚAP MSK (Průzkumy a rozbory pro zásady územního rozvoje v rozsahu územně analytických podkladů, zpracovatel AtelierT-plan, s.r.o., Praha, 2007) je uvažováno s návrhem rozvojové osy OS-N1 - OSTRAVA – OPAVA – KRNOV Ve


6

zdůvodnění je uvedeno: „Návrh rozvojové osy nadmístního významu se opírá o existenci regionálně významné sídelní osy vycházející z OB 2 v prostoru Hlučína a pokračující v ose Dolní Benešov – Kravaře – Opava – Krnov v kombinaci s koridorem silniční dopravy republikového významu S6 (dle PUR 2006) v ose plánované rychlostní silnice R56.V prostoru Krnova navazuje na rozvojovou osu OS-N3.“ Koncentrace dopravních a jiných funkcí v ose řešeného území tak vytváří řadu potencionálních problémů s ohledem na rozvoj rekreace, ochranu přírody a podmínky životního prostředí, na druhé straně je základem dalšího hospodářského rozvoje tohoto území.

B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OBCÍ I. STAV ÚZEMÍ A JEHO HODNOTY 1. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ Podklad: územní plány měst a obcí Všechny obce a města v ORP Hlučín mají zpracovanou a platnou územně plánovací dokumentaci. Ve všech územních plánech, včetně jejich změn, byla vymezena hranice současně zastavěného území obce. U územních plánů schválených před 1.1.2007 je tato hranice vymezena v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. U územních plánů schválených po 1.1.2007 je vymezení zastavěného území provedeno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění . Tab. B.1.1. Celková plocha území v hranicích současně zastavěného území obce (vymezeno územními plány jednotlivých obcí) Obec Plocha v hranicích zastavěného území obce dle územního plánu (ha) Bělá 24,26 Bohuslavice 85,20 Darkovice 56,79 Děhylov 45,75 Dobroslavice 68,12 Dolní Benešov, vč. Zábřehu 182,85 Hať 146,33 Hlučín, vč. Bobrovníků a Darkoviček 497,27 Kozmice 82,86 Ludgeřovice 184,05 Markvartovice 106,30 Píšť 91,95 Šilheřovice 84,05 Vřesina 58,90


7

Závada Celkem

22,85 1 737,53

Takto vymezena hranice současně zastavěného území obcí byla graficky znázorněna v grafické části ÚAP. Tab. B.1.2. Celkové výměry vybraných druhů ploch obce (Dle údajů veřejné databáze ČSÚ ) Zastavěné Ostatní obec Celková Zemědělská Lesní půda Vodní výměra půda (ha) (ha) plochy (ha) plochy (ha) plochy pozemků (ha) (ha) Bělá 286 169 87 11 9 12 Bohuslavice 1536 957 458 47 28 46 Darkovice 514 419 32 7 15 41 Děhylov 508 360 43 55 12 38 Dobroslavice 724 264 310 55 11 84 Dolní Benešov 1481 945 20 248 57 211 Hať 1574 1233 232 11 37 62 Hlučín 2114 1398 254 27 118 317 Kozmice 1087 706 209 10 26 136 Ludgeřovice 1082 602 337 8 40 95 Markvartovice 679 539 51 7 20 62 Píšť 1568 1037 423 14 30 65 Šilheřovice 2165 891 1043 29 26 176 Vřesina 689 266 378 2 15 27 Závada 527 226 264 8 9 21 Celkem 16 534 10 012 4 141 539 453 1 393 Rozdíl mezi výměrou vybraných druhů ploch dle tabulky B.1.1. a B.1.2 je tvořen prolukami a dosud nezastavěnými pozemky – viz. §58 zák 183/2006 Sb. v platném znění. Volné plochy vhodné k zastavění v hranicích současně zastavěného území obce jsou obsahem jevu č. 117.

2. PLOCHY VÝROBY Podklad: územní plány Zemědělské výrobní areály - výroba zemědělská a skladování Na území ORP Hlučín jsou situovány původní zemědělské areály. Tyto areály si některé zachovaly původní využití pro zemědělskou výrobu (rostlinná, živočišná): Kozmice, Hlučín – AGROZEA, spol.s r.o., Darkovice, Hať, Šilheřovice – Statek Šilheřovice s.r.o., Markvartovice - Výrobní zemědělské družstvo Hlučín, Dobroslavice – DIHEL a syn, s.r.o.). Některé areály se změnily a původní objekty již nejsou využity pro zemědělskou výrobu a jsou využívány jinými podnikatelskými subjekty (Vřesina – TEXIMA, spol.s r.o. výroba oděvních doplňků, Kozmice - FORM, spol.s r.o. – nábytek, Darkovičky – KBW Hlučín, spol. s r.o. – řezivo).


8

Na území ORP Hlučín se nacházejí ucelené areály s objekty zemědělské výroby: Darkovice u ulice Březová – zemědělské objekty, vlastnictví LV 60000 (Úřad pro zast.státu) Dobroslavice ulice Slezská – DIHEL a syn, s.r.o., Slezská 10, Háj ve Slezsku Hať severně od ulice Lipová – soukromí vlastníci - chovatelé Hlučín za tratí – firma AGROZEA , spol.s r.o. – rostlinná a živočišná výroba, U dvora 4, Hlučín Darkovičky – chov prasat Darkovičky u II/469 - AGROZEA, spol.s r.o., chov skotu, U dvora 4 Hlučín Darkovičky – rostlinná a živočišná výroba, chov skotu Dolní Benešov Moravec – zemědělská výroba ZD Opavice, a.s. Bolatice – posklizňová linka Kozmice Farma Kozmice – chov skotu na p.č. 1182/1 k.ú. Kozmice (50 ks skotu) Farma Kozmice – chov domácích zvířat na p.č. 1183/15 k.ú. Kozmice (50 ks skotu) Markvartovice u ulice Ke kapli – Výrobní zemědělské družstvo Hlučín, Hlučínská 1275, Ludgeřovice Šilheřovice u ulice Sokolská – Statek Šilheřovice s.r.o., Maštalny 6, Šilheřovice Alfonz Laňka, chov skotu, ulice Juliánka Na území ORP Hlučín jsou rovněž chovy řady drobných chovatelů: Darkovice - Smolková, Jarošová - skot, Dolní Benešov – Bilíková, Fajka – skot, Hať – Bočková, Rypeček, Plaček, Kostelníková – skot, Darkovičky – Badajová, Hluchníková, Sobková – skot, Kozmice – Poštulková, Dudek – skot, Obrusník – ovce, Markvartovice – Gajdečka, Paskudová, Gajdová, Ciganová, Plaček – skot, Šilheřovice – Čecháček, Bortlíková, Kučatý – skot, Hať – Plaček – skot, Chorý – ovce, Kozmice – Dihlová – chov skotu, Bělá - soukr.zem, D.Poštulka, chov skotu, Bělá 23, Hlučín – Dětský ranč Hlučín – ovce, kozy. Ochranná pásma: Pro objekty a areály s chovem zvířat musí být předloženo schválené ochranné pásmo. Ochranné pásmo slouží jako podklad pro posouzení zdravých životních podmínek v obci. Základním požadavkem je zabezpečení eliminace vlivu chovu zvířat na objekty s trvalým pobytem osob a možnost umístění zástavby v sousedství zemědělského areálu. Ochranné pásmo je jedno z měřítek pro posouzení souladu návrhu rozvoje obce s chovy zvířat ve stávajícím zemědělském areálu. Ochranný účinek pásma se vztahuje na stávající i připravované objekty hygienické ochrany. V pásmu nelze povolit provoz a výstavbu dětských zařízení, budov sloužících k obytným, zdravotnickým, potravinářským, tělovýchovným a rekreačním účelům. V dosud platných územních plánech byla ochranná pásma zakreslena na základě orientačního výpočtu a stavu chovu (zastájení) v době realizace územních plánů. Tato


9

ochranná pásma nebyla samostatně ve správním řízení schválena. Vzhledem tomu, že došlo ke změnám v zástavech, bude nutné provést aktualizaci ochranných pásem jednotlivých chovů. Na území ORP Hlučín jsou schválena následující ochranná pásma (poskytnuto Městským úřadem Hlučín, odborem výstavby): Ochranné pásmo chovu skotu na farmě v Kozmicích (Bruno Lokai, K Pískovně 2, Kozmice) – schváleno územním rozhodnutím z 4.7.2008 Ochranné pásmo chovu domácích zvířat na farmě v Kozmicích (Ing.Libor Dudek, Budovatelská 8, Kozmice) – schváleno územním rozhodnutím z 21.7.2008 V grafické části dokumentace jsou vyznačeny ochranná pásma stanovená ve správním řízení a zároveň ochranná pásma nevyhlášená, převzatá z územních plánů města a obcí.

Průmyslové výrobní areály – průmyslová výroba, výrobní zařízení, podnikatelské aktivity, sklady Na území ORP Hlučín se ucelené areály s objekty průmyslové výroby nacházejí především ve městech Dolní Benešov a Hlučín. k.ú. Dolní Benešov MSA a.s. Dolní Benešov – strojírenská výroba MSA čerpadla a servis armatur s.r.o. – strojírenská výroba Opravárenský závod MSA s.r.o. - strojírenská výroba Armatury Group a.s. Kravaře – kovovýroba MS Bolt, s r.o. – kovovýroba MSA Slévarna s.r.o. – kovovýroba Petr Scheffczik, s.r.o. – kovovýroba Štěrkovny s.r.o. Dolní Benešov - těžba surovin Štěrkovny s.r.o. Pressbeton – výrobky z betonu Rataj a Peterek – stavebnictví Vilstav, s.r.o. – stavebnictví Arnošt Obrusník – pekařství RKI Opava s.r.o. - doprava Kozak Tour - doprava

fa K + K – stavebnictví ZAMTHERM – stavebnictví Fa Form, sklady, Český porcelán Dubí – velkosklad Dřevovýroba Dominik – lesní a dřevařská výroba Rybářství ve Slezsku – potravinářství Fasádní zateplovací práce – stavebnictví Autotip Halfar s.r.o. – autosalon, servis Autotip autobazar Autodoprava, zemní práce – Kokeš Waldemar Moravské výtahy k.ú. Zábřeh MASOMA – Jaroslava Klemensová – potravinářství – výroba masných výrobků INTERFOOD fa Dlouhý – potravinářství Zahradnictví


10

Hlučín k.ú. Hlučín Rovniny Slezská společnost – stavební firma Strojírenská firma Beton – exteriér, kultur, stavební výroba Ostravská ul. Technické služby Hlučín – skládka PA dřevo VAX spol. s r.o. – prodej ocelových trubek Hasit – omítkové směsi CIDEM a.s. Hranice, cihelna Hlučín Skládka stavební sutě SM plynárenská a.s. Tiskárna Baloušek Kovošrot – sběrné suroviny Ritschny Moravské dřevařské závody Revitex Dřevoprodej na zakázku Markvartovská ul. Brano a.s. Tipostar – Ing.Martin Ostárek – výkup kovového odpadu, prodej hutního materiálu Autodoprava Pieran, stavební stroje, prodejna barvy, laky ČS PHM OMV SÚS Opava, středisko Hlučín ACA autocentrála Hlučín ČS PHM Schell Velkoobchodní sklad Jednota Opava Marius Pedersen Moravské tiskařské závody Opavská ul. S-form (kovo-interiér) Bývalá sýpka – dnes bez využití Agroservis Zetor Mogul petrol – velkoobchod Stavebniny Gacík, autodoprava Za tratí ČD (OKD) Autolakovna Ul. ČSA Jednota stavebniny U stadionu Hospodářské družstvo Hlučín Paliva Josef Novák Ul. Hornická Istav – stavební dvůr Celní ul. Bývalé PSO Auto Gas – LPG FIN INT – výroba dekoračních předmětů z kovu EXIP TRADE s.r.o. k.ú. Darkovičky Ul. Za humny Stolárna


11

Ochranná pásma objektů průmyslové výroby nebyly stanoveny. U obcí výše neuvedených nejsou výrobní areályzastoupeny. V ostatních obcích ORP se nacházejí především areály s objekty drobných podnikatelských aktivit a výrobních služeb. Jsou zastoupeny např. • Truhlářství • Zámečnictví • Klempířství • Autodoprava • Autoservis • Elektroservis • Pneuservis • Sběrné suroviny • Sklenářství • Instalatérství • Sklady • Malé stavební firmy • zahradnictví Drobné podnikatelské aktivity reagují poměrně pružně na poptávku trhu.

3. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Podklad: územní plány ČSÚ Významným faktorem při rozvoji jednotlivých měst a obcí je lokalizace a vybavení veřejné infrastruktury. Základní přehled o zařízeních školství, zdravotnictví, sociální vybavenosti, kulturních zařízeních, zařízeních sportu a tělovýchovy udávají následující tabulky. Komerční zařízení nebyly v rámci zpracování ÚAP posuzovány. Přehled o vybavenosti podává následující tabulka (zdroj: Městská a obecní statistika ČSÚ), počet škol není shodný s počtem areálů – viz plochy občanského vybavení. Tab. č. B.3.1 Občanská vybavenost – školství Obec * Školství Mateřská škola Základní škola - nižší stupeň (1 - 5. ročník) Základní škola - vyšší stupeň (1. -9. ročník) Střední odborné učiliště Gymnázium Střední odborná škola (vč. zdravotnické)

A 1 1

B 1 -

C 1 1

D 1

E 1 -

F 1 -

G 1 -

H 4 2

I 1 1

J 3 -

K 1 1

L 1 -

M 1 -

N 1 1

O -

-

1

-

-

-

1

1

3

-

1

-

1

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1 -

-

-

-

-

1

-

-


12

Škola speciální Základní umělecká škola Vysoká škola-počet Jazyková škola Vyšší odborná škola

-

-

-

-

-

-

-

4 1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

* A – Bělá, B – Bohuslavice, C – Darkovice, D - Děhylov, E - Dobroslavice, F - Dolní Benešov , G – Hať, H – Hlučín, I - Kozmice, J - Ludgeřovice, K - Markvartovice, L – Píšť, M –Šilheřovice, N - Vřesina, O - Závada

Tab. č. B.3.2 Občanská vybavenost – sociální oblast Obec * A B C D E F G H I J K L M N Sociální Ústavy sociální péče oblast pro dospělé Ústavy sociální péče 1 pro mládež Domy s pečovatelskou 2 1 1 1 službou Domovy důchodců 1 1 Domov-penzion pro důchodce Úřad práce - počet 1 úřadoven Domy pro přechodný pobyt s pečovatelskou službou a zařízení obdobného charakteru * A – Bělá, B – Bohuslavice, C – Darkovice, D - Děhylov, E - Dobroslavice, F - Dolní Benešov , G – Hať, H – Hlučín, I - Kozmice, J - Ludgeřovice, K - Markvartovice, L – Píšť, M –Šilheřovice, N - Vřesina, O - Závada

O -

Tab. č. B.3.3 Občanská vybavenost – zdravotnictví Obec* Zdravot nictví**

Ambulantní zařízení Ostatní lůžková zařízení Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Stomatolog

A -

B -

C -

D -

E -

F -

G -

H 1 1

I -

J -

K -

L -

M -

N -

O -

-

-

-

-

-

2

1

8

-

2

1

1

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

1

3

-

1

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

1

-

-

-

-

-

-

-

3

1

8

-

1

-

-

1

-

-


13

Gynekolog 1 2 Detašované pracoviště 1 samostatné ordinace praktického lékaře gynekologa Samostatná ordinace - 20 lékaře specialisty Detašované pracoviště 1 samostatné ordinace lékaře specialisty Ostatní samostatné 1 6 zařízení Detašované pracoviště 1 ostatního samostatného zařízení Lékárna 2 3 1 Detašované pracoviště 1 1 1 zařízení lékárenské péče Další dětská zařízení 1 Středisko záchranné 1 služby a rychlá zdravotnická pomoc 1 2 Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci * A – Bělá, B – Bohuslavice, C – Darkovice, D - Děhylov, E - Dobroslavice, F - Dolní Benešov , G – Hať, H – Hlučín, I - Kozmice, J - Ludgeřovice, K - Markvartovice, L – Píšť, M –Šilheřovice, N - Vřesina, O – Závada ** vypsány jsou pouze ty druhy zařízení, které se v ORP vyskytují

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Tab. č. B.3.4 Občanská vybavenost – kultura Obec* Kultura

Veřejná knihovna vč. poboček Stálá kina Multikino Divadlo Muzeum (včetně poboček a samostatných památníků) Galerie (vč. poboček a výstavních síní) Kulturní zařízení ostatní Středisko pro volný čas dětí a mládeže Zoologická zahrada Sakrální stavba Hřbitov Krematorium

A 1

B 1

C 1

D -

E -

F 1

G 1

H 3

I 1

J 1

K 1

L 1

M 1

N 1

O 1

-

-

-

-

-

1

-

1 1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

-

-

-

-

-

-

-

1

1

1

2

1

1

2

2

1

2

1

1

1

-

1

-

-

-

-

-

1

-

1

-

-

1

-

1

-

1

3 1 -

3 1 -

2 1 -

1 -

1 -

3 1 -

3 1 -

5 2 -

1 1 -

1 1 -

1 1 -

2 1 -

1 1 -

1 1 -

1 1 -


14

Smuteční síň

1

1

1

-

-

-

1

2

-

-

-

-

1

-

1

* A – Bělá, B – Bohuslavice, C – Darkovice, D - Děhylov, E - Dobroslavice, F - Dolní Benešov , G – Hať, H – Hlučín, I - Kozmice, J - Ludgeřovice, K - Markvartovice, L – Píšť, M –Šilheřovice, N - Vřesina, O – Závada

Tab. č. B.3.5 Občanská vybavenost – sport Obec*

A B C D E F G H I J K L M N Koupaliště a bazény 1 1 1 1 1 1 1 - z toho kryté bazény 1 Hřiště (s 3 2 2 2 2 5 4 8 4 2 1 3 2 1 provozovatelem nebo správcem) Tělocvičny (vč. 1 1 1 1 1 3 1 5 1 1 1 1 1 1 školních) Sport Stadiony otevřené 1 1 1 1 1 1 1 Stadiony kryté Zimní stadiony kryté i 1 1 otevřené Ostatní zařízení pro 1 1 2 2 1 - 11 1 1 1 1 tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) * A – Bělá, B – Bohuslavice, C – Darkovice, D - Děhylov, E - Dobroslavice, F - Dolní Benešov , G – Hať, H – Hlučín, I - Kozmice, J - Ludgeřovice, K - Markvartovice, L – Píšť, M –Šilheřovice, N - Vřesina, O – Závada

O 1

1

4. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ Podklad: informace obcí, územní plány obcí Bohuslavice - Areál bývalého pivovaru Dolní Benešov - Přestavba areálu bývalého vepřínu na zázemí pro sportovně rekreační aktivity Markvartovice - Areál bývalého teletníku Píšť - budova bývalého skladu hnojiv u OÚ na informační a kulturní centrum obce - areál technického zázemí, garáží a skladů bývalého JZD - víceúčelové relaxační centrum - budova bývalé celnice - podnikání, byty - travnatá plocha – tréninkové hřiště - silážní jáma – sběrný dvůr Další informace o plochách k obnově nebyly poskytnuty.


15

5. PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V ORP Hlučín se nenachází památková rezervace. 6. PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: MěÚ Hlučín, orgán památkové péče NPÚ územní plány Ve správním území města Hlučín se nachází památková zóna: Městská památková zóna, prohlášena za památkovou zónu vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 476/1992 ze dne 10.září 1992. Hranice památkové zóny začíná na severu vnějším okrajem ulic Na Valech p.č. 4487, ulicí Generála Svobody p.č. 4485, ulicí Hrnčířskou p.č. 4482, dále prochází přes p.č. 612, vnější hranicí p.č. 610,602, 4481,591,592, přechází přes p.č. 4430/11, dále je vymezena vnějším okrajem ulice Ostravské p.č. 4430/1, prochází p.č. 118 k p.č. 4487, kde se hranice uzavírá. Další památkové zóny se ve správním území ORP Hlučín nenacházejí.

7. KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA V ORP Hlučín se nenachází krajinná památková zóna.

8. NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: NPÚ V ORP Hlučín jsou evidovány následující nemovité kulturní památky: Bělá Nejsou Bohuslavice 33981/8-1331 14188/8-1332

-kostel Nejsvětější Trojice- Ul.Opavská -kaple-ul.Opavská

Děhylov 14945/8-1352

-kaple Navštívení P.Marie

Dobroslavice 40200/8-2542 35699/8-1355 46028/8-2541 21124/8-1356

-sloup se sochou P.Marie-při zám.parku -smírčí kříž- při zám.parku -smírčí kříž- při zám.parku -zámek, z toho jen: park


16

Dolní Benešov 18411/8-1358 25766/8-1359 34037/8-1360 24181/8-1357 54149/8-1361

-kostel sv.Martina -kaple sv.Kříže-ul.Opavská -socha P.Marie Immaculaty-nám. Cypriána Lelka -čp. 65 zámek, Hájecká -čp. 155 venkovská usedlost, s omezením: bez špýcharu, přemístěn ke zdi zámeckého parku, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení

Hať 29882/8-2540 37308/8-1369 53284/8-1368

-kostel sv.Matouše -čp. 24 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar-Lipová, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení -čp. 34 venkovská usedlost, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení

Kozmice 54224/8-1419 31050/8-1420

-pomník, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení -stodola

Ludgeřovice 24403/8-2552 102100 102177

-kostel sv.Mikuláše -kaple-u silnice na Vrablovec, prohlášeno kulturní památkou Ministerstva kultury -kaple-Markvartovická u čp. 50, prohlášeno kulturní památkou Ministerstva kultury

Markvartovice 19127/8-1438

-kaple sv.Trojice-trať Hřibovec

Píšť 101414

28213/8-1451 53304/8-1453 52693/8-1456 23984/8-1455 53718/8-1454 52861/8-1452

-kostel sv.Vavřince (poutní kostel Panny Marie Czestochowské), s omezením bez hřbitovní kaple (márnice) na pozemku čp. 1, prohlášeno kulturní památkou Ministerstva kultury -kaple sv.Jana Nepomuckého -čp. 1 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení -čp.35 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení -čp. 38 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar -čp. 55 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení -čp. 102 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení -fara čp. 151


17

Šilheřovice 20079/8-1490 102938 53227/8-1491

-Liniové opevnění- pšchotní srub MO-S 18 „Obora“ -čp. 1 zámek -čp. 6 vila-Dolní -čp. 167 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení

Vřesina Nejsou Závada 35333/8-2571

-tvrz, archeologické stopy, les

9. NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V ORP Hlučín se nenachází národní kulturní památka.

10. PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V ORP Hlučín se nenachází památka UNESCO.

11. URBANISTICKÉ HODNOTY Podklad: města a obce, vlastní průzkum Ve správním území města Dolní Benešov je nutno respektovat: - centrum města v rozsahu vyznačeném v grafické části dokumentace - zámek s parkem Ve správním území města Hlučín je nutno respektovat: - městskou památkovou zónu ve vyznačeném rozsahu Ve správním území obce Píšť je nutno respektovat: - centrum obce v rozsahu vyznačeném v grafické části dokumentace Ve správním území obce Šilheřovice je nutno respektovat: - areál zámku s parkem - Dolní Dvůr Ve správním území obce Vřesina je nutno respektovat: - statek Ve správním území obce Šilheřovice, Markvartovice, části města Hlučín – Darkovičky, obce Darkovice, Vřesina, Kozmice a města Dolní Benešov je nutno respektovat: - opevnění II.sv. války V ostatních obcích se nenachází urbanisticky hodnotné území.


18

12. REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY V ORP Hlučín se nenachází region lidové architektury.

13. HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR Podklad: města a obce, vlastní průzkum Ve správním území obce Hať lze za historicky významné stavby považovat objekty Horní a Dolní školy. Ve správním území města Hlučín lze za historicky významnou stavbu považovat rodiště Jana Bochenka. Ve správním území města Dolní Benešov lze za historicky významnou stavbu považovat rodiště Cypriana Lelka, v části Zábřeh rodiště Viléma Balarina. Ve správním území obce Šilheřovice lze za historicky významnou stavbu považovat zámek – místo pobytu rodů Rothschildů a Eichendorfů. V ostatních obcích ORP Hlučín výše neuvedených nevyskytují.

se historicky významné stavby

14. ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR Podklad: města a obce, vlastní průzkum Ve správním území obce Bělá lze za architektonicky cenné stavby označit : - statek Bělá - Hájenka Chmelík Ve správním území obce Bohuslavice lze za architektonicky cenné stavby označit : - Objekt fary - Kovárna u Špakovských - Kaplička u Buhlů - Kaplička u kostela - Kaplička u Poštulků - Kaplička u Nevřelů Ve správním území města Dolní Benešov lze za architektonicky cenné stavby označit : - Objekt na náměstí Centrum - sport - V Zábřehu objekt školy Ve správním území obce Hať lze za architektonicky cenné stavby označit : - Kaple sv. Jana Nepomuckého - Galdiova kaple - Vitáskova kaple - Floriánova kaple - Kaple sv. Urbana Ve správním území města Hlučín lze za architektonicky cenné stavby označit :


19

-

Objekty na náměstí vyznačené v grafické části dokumentace Konstrukce železničního mostu Hlučín - Kozmice

Ve správním území obce Ludgeřovice lze za architektonicky cenné stavby označit : - Budova obecního úřadu - Hájenka Chmelík Ve správním území obce Šilheřovice lze za architektonicky cenné stavby označit : - Objekt lesního správce - Budovu ZŠ - Maštale - Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Restaurace Rudolf - Lovecký zámeček - Dolní dvůr - Budova č.p.6 Ve správním území obce Závada lze za architektonicky cenné stavby označit objekty vyznačené v grafické části dokumentace. V ostatních obcích ORP Hlučín výše neuvedených se architektonicky cenné stavby nevyskytují.

15. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA Podklad: města a obce, vlastní průzkum Ve správním území obce Bělá lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Jana Křtitele Ve správním území obce Bohuslavice lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel Nejsvětější trojice Ve správním území obce Darkovice lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Hedviky Ve správním území města Dolní Benešov lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Martina - Kaple sv. kříže - Zámek - V k.ú. Zábřeh – kaplička u štěrkovny Ve správním území obce Hať lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Matouše Ve správním území města Hlučín lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Jana Křtitele - Kostel sv. Markéty - Zámek s areálem parku - Evangelický kostel - Vodárna - V k.ú. Darkovičky – kaple


20

Ve správním území obce Kozmice lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Floriána Ve správním území obce Ludgeřovice lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Mikuláše - Fara - Charitní dům Ve správním území obce Píšť lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Vavřince - Kaple sv. Jana Nepomuckého - Budova farního úřadu - Budova domu s pečovatelskou službou - Budova hasičské zbrojnice - Budova obecního úřadu - Budova základní školy - Budova celnice Ve správním území obce Šilheřovice lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Zámek - Budova ZŠ - Dolní dvůr Ve správním území obce Vřesina lze za významnou stavební dominantu označit : - Kostel sv. Viléma V ostatních obcích ORP Hlučín výše neuvedených se významné stavební dominanty nevyskytují.

16. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY Podklad: NPÚ Dle pasportu území s archeologickými nálezy Národního památkového ústavu jsou v ORP Hlučín evidována území: číslo SAS typ UAN katastr název UAN 15-41-13/1 I Bělá ve Slezsku pískovna 15-41-17/2 I Bohuslavice u Hlučína U dubu 15-41-17/3 II Bohuslavice u Hlučína středověké a novověké jádro obce 15-41-18/1 I Bohuslavice u Hlučína Za přihlavkou 15-41-19/3 II Darkovice Darkovice - intravilán 15-43-03/1 II Děhylov středověké a novověké jádro obce 15-41-23/4 II Dobroslavice středověké a novověké jádro obce 15-41-17/1 I Dolní Benešov zámek 15-41-17/4 II Zábřeh u Hlučína středověké a novověké jádro obce 15-41-19/1 II Hať Hať - intravilán 15-41-23/2 I Hlučín středověké a novověké jádro obce 15-41-23/1 II Kozmice středověké a novověké jádro obce 15-41-24/1 II Markvartovice Markvartovice – intravilán 15-41-13/3 I Píšť u lesa Vlčáku


21

15-41-13/4 15-41-13/5 15-41-19/2 15-41-18/2 15-41-13/2

II I II II I

Píšť Píšť Šilheřovice Vřesina Závada u Hlučína

středověké a novověké jádro obce Za humny Šilheřovice – intravilán středověké a novověké jádro obce zřícenina hrádku

17. OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA Dle typologie krajiny oblast ORP Hlučínsko je zařazena jako krajina plošin a pahorkatin.

18. MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA Území ORP Hlučín je tvořeno souvislým komplexem agrocenóz, členěných liniovou zelení doprovázející zejména terénní sníženiny a vodoteče protékající územím a lokalitami se zástavbou jednotlivých obcí. Základním příznivým prvkem vzhledem ke krajině je realizace jednotlivých staveb v souladu s celkovým charakterem území takto vymezeného krajinného rázu.

19. MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI Podklad: města a obce Bohuslavice - pomník padlým v 1. a 2. sv. válce - pomník sestřelených sovětských letců Darkovice, Hlučín - Darkovičky - Areál čs. opevnění Píšť - Poutní místo P.?arie Czenstochovské - Parkové sluneční hodiny - Parčík Pyramida Šilheřovice - Zámek Rothschildů – místo setkání tehdejšího premiéra Václava Klause s polským premiérem Josefem Oleským 17.8.1995 V ostatních obcích ORP Hlučín výše neuvedených se místa významné události neuvádějí.

20. VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD Podklad: města a obce, vlastní průzkum Bohuslavice - Nad kafárňou


22

Darkovice - Nad Františkem - Pevnost Orel - Křivá lípa Hať - Myslivecký posed Hlučín - Vinná hora Kozmice - Mlynářský kopec - Vápenice Ludgeřovice - Ul. Vrablovecká Šilheřovice - Juliánka - Bod na ulici Polní Vřesina - Západ – výhled Jeseníky - Východ – výjled Beskydy Závada - Třetiny - U věže O2 - U vodojemu V ostatních obcích ORP Hlučín výše neuvedených se významné vyhlídkové body nenacházejí.

21. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Podklady : Územní plány obcí Generel místního systému ekologické stability Hlučínska ÚPN VÚC okresu Opava Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí – "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zák. č.114/1992 Sb. ČNR ze dne 26.2.1992 (s účinností od 1.6.1992), prováděcí vyhlášce č.395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability (§3 Zák. č. 114/1992 Sb.). Cílem zabezpečování ÚSES je: · uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny


23

· zajištění příznivého působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení · podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny · uchování významných krajinných fenoménů Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Návrh územních systémů ekologické stability byl zpracován v 1991 jako součást územního plánu Hlučínska, po vypracování podrobné metodiky navrhování ÚSES (1992), zpracování regionálního ÚSES (1992, Low), upraveného regionálního ÚSES (1996, Bínová, Culek) byl v 03/1998 v zájmovém území ÚSES zpracován jako součást ”Generelu místního systému ekologické stability Hlučínska“. Řešené území obsahuje území sídel Děhylov, Dobroslavice, Darkovice, Hať, Hlučín, Kozmice a Vřesina. Provedena byla aktualizace ÚSES na základě Nadregionálního a regionálního ÚSES ČR, zpracovaného jako územně technický podklad pro celé území ČR. Tento ÚTP se postupně upřesnil pro ÚPN VÚC Opavsko a aktualizován na základě okresních orgánů ochrany přírody v rámci přípravy VÚC. Pro tento dokument je převzat návrh ÚSES dle VÚC Opavsko (viz.grafická část). O rozmístění a rozsahu územních systémů ekologické stabilit rozhoduje pět základních kritérií: - Kritérium rozmanitosti potenciálních ekosystémů dané pestrostí relativně trvalých přírodních podmínek – skupiny typů geobiocénů (STG). - Kritérium prostorových vazeb potenciálních ekosystémů – vedení biokoridorů, existence bariér, neumožňující migraci. - Kritérium minimálních nutných prostorových a časových parametrů – minimální velikost biocenter a délky biokoridorů. - Kritérium aktuálního stavu krajiny z hlediska endogenní ekologické stability jednotlivých částí. - Kritérium společenských záměrů a limitů v souvislosti s celkovou koncepcí rozvoje a možnosti využití krajiny (střet prvků ÚSES s investičními zájmy).

Nadregionální a regionální ÚSES v ORP Hlučín: Zahrnuje nadregionální tah K 96V a K96N (trasa jižní část k.ú. Hlučín, Kozmice, Dolní Benešov, napojený na nadregionální biokoridor K 100N a K 100V vedený podél řeky Odry. Vložena jsou regionální biocentra RBC 402 Zábřežské louky v k.ú. Dolní Benešov a a RBC 401 Rybárna v k.ú. Hlučín. Na regionální biocentrum 401 Rybárna je napojen regionální biokoridor RK 495 vedený v severním směru k regionálnímu biocentru 1935 Vodní důl v k.ú.Vřesina. Toto biocentrum je součástí nadregionálního tahu K 97MH s nadregionálními biocentry Dařenec 90 v k.ú. Bělá a Chuchelná (mimo zájmové území) a nadregionální biocentrum 91 Černý les. NRBK 91 Černý les je prostřednictvím K98 napojeno na nadregionální tah K 100N a K 100V podél vodoteče Odra. V rámci návrhu územních plánů bude provedena analýza tahů územních systémů ekologické stability s vymezením přesného umístění jednotlivých prvků ÚSES a a akceptace etapy B Strategické a návrhové části Generelu nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje.


24

Lokální územní systémy ekologické stability byly navrženy a schváleny v rámci územních plánů obcí ( v některých případech s datem schválení územního plánu obce před 30.6.1992), takto byly zapracovány do grafické části ÚAP. Z hlediska ekologické stability území se jedná o ORP významný vzhledem k vedení tahů nadregionální a regionální úrovně. Tyto tahy budou doplněny odpovídajícím způsobem lokálními tahy. Významné bude začlenění závěrů a požadavků Generelu nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje. V grafické části dokumentace jsou vyznačeny nadregionální, regionální i místní ÚSES obsažené ve všech dostupných platných dokumentech.

22. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU

Podklady: Obec s rozšířenou působností (ORP) – Městský úřad Hlučín, odbor životního prostředí V k.ú. Bělá je registrován VKP: „Stará pískovna a stepní loučka u vodojemu“, p.č. 338, část p.č. 392/1 a část p.č. 392/2 k.ú. Bělá V k.ú. Hlučín jsou registrovány VKP: „Městský park v Hlučíně“, p.č. 460/1 a p.č. 456/1 k.ú. Hlučín „Lipová alej pod Vinnou horou“, p.č. 4557 k.ú. Hlučín „Parčík u božích muk“, p.č. 3889 k.ú. Hlučín „Jasénky“, p.č. 3111, 3118, 3110, 3105, 3139/2 k.ú. Hlučín V k.ú. Dolní Benešov je registrován VKP: „Stará hráz rybníka“, p.č. 1224/3, 1220/1 k.ú. Dolní Benešov V k.ú. Dobroslavice je registrován VKP: „Louka u hájenky“, p.č. 820 k.ú. Dobroslavice Celkem je v ORP Hlučín registrováno 7 významných krajinných prvků.

23. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU Podklady: Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny V zájmovém území se nacházejí VKP dle zák.č. 114/1992 Sb. (ze zákona) - nivy vodotečí, lesní porosty, nádrže (viz grafická část). V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera,


25

údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle §6 zákona. Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemkù, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

24. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA Podklad: AOPK ČR Ve ORP Hlučín není vymezena přechodně chráněná plocha.

25. NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: AOPK ČR ORP Hlučín nenáleží do území národního parku.

26. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN Podklad: AOPK ČR ORP Hlučín nenáleží do území CHKO.

27. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: AOPK ČR ORP Hlučín nenáleží do území národní přírodní rezervace.

28. PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: AOPK ČR, KÚ MSK, OŽ aZ V ORP Hlučín jsou evidovány přírodní rezervace: přírodní rezervace Černý les u Šilheřovic I. (8,04 ha Bukový prales typický pro Oderskou nížinu Opava) přírodní rezervace Černý les u Šilheřovic II. (7,69 Přestárlý bukový prales Opava) přírodní rezervace Dařanec (32,94 Smíšený listnatý porost dubu,habru a lípy s bohatou květenou Opava) přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky přírodní rezervace Štěpán


26

Zvláště chráněným územím přírody je přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky (výměra 375,70 ha, vyhlášeno nově 1997) v nivě Opavy mezi Kouty, Kravařemi a Zábřehem. Toto chráněné území je na hranici OPR Hlučín. Předmětem ochrany je komplex nivních luk, mokřadů, rozptýlené zeleně se zbytky mrtvých ramen a periodicky zaplavovaných tůní. Odborníci v uvedeném oboru zde popsali a sledovali více než 120 druhů ptáků, z nich cca 70 druhů hnízdících. Pravidelně se v těchto lokalitách vyskytuje bramborníček hnědý, pěnice, šplhavci, slavík obecný, ťuhýk obecný, chřástal polní a malý, jestřáb lesní, sluka lesní, v blízkosti toků ledňáček říční, moudivláček lužní, hýl rudý, bramborníček černohlavý, zvonci, rehek, lindušky, konipasi. V mokřadních společenstvech se vyskytuje a hnízdí kachna divoká, vodouš bahenní, kropenatý, šedý a tmavý, rákosník zpěvný, obecný a proužkovaný, strnad rákosní, polák chocholačka, labuť velká, břehouš černoocasý, bekasína otavní, koliha velká a malá, kulík hnědý, čejka chocholatá, potápky, volavka popelavá, rybák obecný, racek bouřní, jespák bojovný, čírka modrá a jiné. Právě výskyt kriticky a silně ohrožených bahňáků byl významným důvodem pro vyhlášení Přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky. V širším území byl v minulosti doložen výskyt užovky obojkové, čolka obecného a velkého, skokana hnědého a zeleného, ropuchy, netopýra rezavého, rosničky zelené, rejsce šedého, kuňky aj. Nezanedbatelný a pro život vyšších druhů nepostradatelný je také výskyt hmyzu a vodních plžů, zejména vážek, motýlic, modrásků, batolece duhového, potápníků, bahenky, okružáka aj. V jezeře je v posledních letech uměle podporován chov ryb. Ze savců se běžně vyskytují obvyklé druhy (ježek západní, rejsek obecný, myš domácí, veverka obecná, hraboš polní), nacházející potravu na agrocenózách. V lesních porostech a v jejich blízkosti se omezeně vyskytuje lovná zvěř. V březích vodotečí i stojaté vody byl zjištěn výskyt ondatry, která zde odchovává.

29. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: AOPK ČR V ORP Hlučín není evidována národní přírodní památka.

30. PŘÍRODNÍ PARK Podklad: KÚ MSK, OŽ aZ Ve SO ORP Hlučín není vymezen přírodní park.

31. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: - Obec s rozšířenou působností (ORP) – Města Hlučín, Odbor životního prostředí - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (AOPK ČR) V ORP Hlučín je evidována přírodní památka: přírodní památka Hranečník

32. PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA


27

Podklady: - Obec s rozšířenou působností (ORP) – Město Hlučín, Odbor žvotního prostředí, AOPK ČR V k.ú. Bohuslavice je registrován: Dominikův dub (Quercus robur L.), p.č.319/1 k.ú. Bohuslavice, stáří stromu cca 140 let V k.ú. Dobroslavice je registrována: Lípa velkolistá u Sýkorů (Tilia platyphyllos Scop.), p.č 104 k.ú. Dobroslavice V k.ú. Hlučín jsou registrovány: Buk lesní v parčíku u polikliniky (Fagus sylvatica L.), p.č. 215 k.ú. Hlučín Buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica ´Atropunicea´), p.č. 523 k.ú. Hlučín Javor mléč u Domu dětí a mládeže v Hlučíně (Acer platanoides L.), p.č. 456/3 k.ú. Hlučín Lípa malolistá u Kromrového mlýna (Tilia cordata mill.), p.č. 3945 k.ú. Hlučín V k.ú. Ludgeřovice je registrována: Janova lípa (Lípa malolistá - Tilia cordata mill.), p.č 221/1 k.ú. Ludgeřovice V k.ú. Šilheřovice je registrován: Taxodium u hájenky (Tisovec dvouřadý – Taxodium distichum (L.) Rich.), p.č 398 k.ú. Šilheřovice Celkem je v ORP Hlučín registrováno 8 památných stromů. Základní OP - ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památné stromy škodlivá činnost (§46 ods.2 a 3 zákona č.114/92 Sb.). Veškeré zásahy a opatření v ochranném pásmu památného stromu lze provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.

33. BIOSFÉRICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO Podklad: AOPK ČR ORP Hlučín nenáleží do biosférické rezervace UNESCO, nebo geoparku UNESCO.

34. NATURA 2000 - EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA Podklady: - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (AOPK ČR) - Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit Hlavním cílem soustavy NATURA 2000 je zajistit příznivý stav populací vybraných druhů rostlin a živočichů a příznivý stav přírodních stanovišť. NATURA 2000 je soustava chráněných území evropského významu, která je prováděna na základě těchto směrnic evropského společenství: · Směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (zjednodušeně “směrnice o ptácích”) · Směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (zjednodušeně “směrnice o stanovištích“).


28

Garantem přípravy odborných podkladů pro soustavu NATURA 2000 (jmenovaným Ministerstvem životního prostředí) v ČR je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), která od října 1999 koordinuje veškeré odborné aktivity v této oblasti. Bylo nezbytné nejprve dobře znát stav rozšíření a početnost uvedených rostlinných a živočišných druhů a rozlohu, reprezentativnost a zachovalost typů přírodních stanovišť.

Na území ORP Hlučín se vyskytují: CZ 0813439 Děhylovský potok – Štěpán (80,1703 ha, PR, předmětem ochrany - kuňka ohnivá (Bombina bombina), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) CZ 0813449 Jilešovice – Děhylov (PR, 20,7676 ha, předmět ochrany - modrásek bahenní (Maculinea nausithous) CZ 0813461 Ostrava – Šilheřovice (PR, 101,4709, předmět ochrany - páchník hnědý (Osmoderma eremita) Biotopová lokalita "Česká Natura" v Moravskoslezském kraji CZ0816016 Údolí Bělé (28,24 T1.5, L3.2, L7.2, PP Opava, Dactylorhiza majalis, Bromus secalinus, Valeriana simplicifolia, Menyanthes trifoliata, Ophioglossum vulgatum, Carex appropinquata)

35. NATURA 2000 - PTAČÍ OBLAST Podklad: AOPK ČR Území ORP Hlučín nezasahuje žádná ptačí oblast.

36. LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM Podklady: - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (AOPK ČR) - Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit V území ORP Hlučín se vyskytují lokality kriticky ohrožených, vzácných druhu rostlin a živočichů. Tyto lokality jsou zařazeny do zvláště chráněných území a lokalit soustavy NATURA 2000 (viz body 31, 34).

37. LESY OCHRANNÉ Podklady: Moravskoslezský kraj - OŽP OKD a.s. Ostrava V území ORP Hlučín nejsou lesy ochranné vymezeny. Do kategorie lesů ochranných se zařazují a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy,


29

strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.

38. LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Podklady: Moravskoslezský kraj OŽP- Lesní hospodářský plán pro lesní celek Ostrava, Opava s platností od 1.1.2008 do 31.12.2017- Lesy ČR Hradec Králové s.p. Na území ORP Hlučín se nacházejí lesy, které jsou zařazeny jako prvky ÚSES jsou kategorií lesa zvláštního určení. Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, lázeňské, příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích a v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

39. LESY HOSPODÁŘSKÉ Podklady: Moravskoslezský kraj OŽP - Lesní hospodářský plán pro lesní celek Ostrava, Opava s platností od 1.1.2008 do 31.12.2017- Lesy ČR Hradec Králové s.p Regionální lesnický program pro území Moravskoslezského kraje" (RLP), který zpracovala Fakulta lesnická a dřevařská, Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno. Na území ORP Hlučín se nacházejí lesy hospodářské.

40. VZDÁLENOST 50 m OD OKRAJE LESA Rozhodnutí o umístění stavby a o využití území ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesních pozemků lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu správy lesů (dle § 14, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákona o lesích). V případě výstavby v tomto území musí být stavby umístěny co nejdále od porostních stěn lesa. Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytné nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa po projednání s vlastníky lesa v rozsahu stanoveném v rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 22 zákona o lesích. Územně analytické podklady ORP Hlučín

30

V grafické části je znázorněna 50 m vzdálenost od okraje lesních pozemků.

41. BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA Podklady: – Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v.v.i. – Praha - Zbraslav Měřítko podkladu, ve kterém byl údaj o území zobrazen je 1 : 5 000. Zemědělské pozemky jsou zařazeny do bonitních půdně ekologických jednotek. První číslo pětimístného kódu označuje příslušnost ke klimatickému regionu. Dvojčíslí (2. a 3. číslo) kódu BPEJ označuje hlavní půdní jednotku – HPJ. Poslední dvojčíslí (4. a 5. číslo) kódu BPEJ stanovuje stupeň sklonitosti, příslušnost ke světovým stranám, hloubku půdy a skeletovitost. Pomocné kódy jsou označují nezemědělské nebo nebonitované plochy, lesy a další kategorie pozemků zakreslených v mapě BPEJ. Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutné co nejméně využívat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nezbytné co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně zatěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. K přesnějšímu určení kvality zemědělských půd slouží zařazení půd do tříd ochrany (I až V, nejlepší jsou půdy I. třídy ochrany) - dle ”Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR z 1.10.1996, č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.”. V zájmové oblasti se nachází BPEJ: 5.14.00 5.21.10 5.22.10 6.21.12 6.22.10 6.22.13 6.27.44 6.41.67 6.43.00 6.47.00 6.47.42 6.56.00

6.13.00 6.22.42 6.43.10 6.58.00

6.13.10 6.23.10 6.44.00 6.67.01

6.14.00 6.23.12 6.46.00 6.69.01

6.14.40 6.26.41 6.46.10 6.70.01

6.21.10 6.27.14 6.46.12 6.72.01

Z uvedené charakteristiky platí: Klimatický region zájmové oblasti 5, 6 Základní charakteristika hlavních půdních jednotek: 13

14

Hnědozemě a ilimerizované půdy půdy maximálně se slabým oglejením na spraších, sprašových a svahových hlínách, uložených na velmi lehké spodině, závislé na dešťových srážkách Ilimerizované půdy a hnědozemě ilimerizované včetně slabě oglejených forem na


31

21 22 23

26

27 41 43 44 46 47 56 58 67 69 70 72

svahovinách, středně těžké s těžkou spodinou, vodní poměry příznivé Hnědé půdy a drnové půdy, rendziny a ojediněle i nivní půdy na píscích velmi lehké a silně výsušné Hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech, většinou lehčí, středně těžké s příznivějším vodním režimem Hnědé půdy a drnové půdy většinou slabě oglejené na píscích, na slínech a jílech, lehké v ornici a těžké ve spodině, vodní režim kolísavý, od výsušného po převlhčení podle výše srážek Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formyna různých břidlicích a jim podobných horninách, středně těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkovité s dobrými vláhovými poměry až stálým převlhčením Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na různých břidlicích a drobách a usazeninách krapatského flyše, lehké až lehší, středně těžké s malou vododržností Svažité půdy na všech horninách, středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, vláhové poměry závislé na srážkách Hnědozemě ilimerizované oglejené a ilimerizované půdy oglejené na sprašových hlínách, středně těžké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření Oglejené půdy na sprašových hlínách, středně těžké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření Hnědozemě ilimerizované oglejené a ilimerizované půdy oglejené na svahových hlínách se sprašovou příměsí, středně těžké až středně Oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké až středně nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření Nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké s příznivými vláhovými poměry. Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé. Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění převážně vhodné pro louky Glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní (hydrogleje), středně těžké, výrazně zamokřené, i po odvodnění vhodné pouze pro louky Glejové půdy na terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně na louky Glejové půdy zrašeliněné nivních poloh s hladinou podzemní vody trvale blízko povrchu, zamokřené

Z hlediska zařazení bonitních půdně ekologických zemědělské půdy pro zájmové území platí: 5.14.00 5.21.10 5.22.10 6.13.00 6.13.10 6.14.00 6.14.10 6.14.40 6.21.10 6.21.12 6.22.10 6.22.13 6.22.42 6.23.10 6.23.12 6.26.41


jednotek do tříd ochrany zabírané I. třída ochrany IV. třída ochrany III. třída ochrany II. třída ochrany II. třída ochrany I. třída ochrany II. třída ochrany III. třída ochrany IV. třída ochrany IV. třída ochrany III. třída ochrany IV. třída ochrany IV. třída ochrany IV. třída ochrany V. třída ochrany IV. třída ochrany

32

6.27.14 6.27.44 6.41.67 6.43.10 6.44.00 6.46.00 6.46.10 6.46.12 6.47.00 6.47.42 6.56.00 6.58.00 6.67.01 6.69.01 6.70.01 6.72.01

IV. třída ochrany V. třída ochrany V. třída ochrany II. třída ochrany II. třída ochrany II. třída ochrany III. třída ochrany IV. třída ochrany I. třída ochrany IV. třída ochrany I. třída ochrany II. třída ochrany V. třída ochrany V. třída ochrany V. třída ochrany V. třída ochrany

Do I. třídy ochrany jsou zařazeny třídy bonitně nejcennější, které je možné odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně pro obnovu ekologické stability území, případně pro liniové stavby. Do II. třídy ochrany patří půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost, jde o půdy vysoce chráněné s, jen podmíněně odnímatelné s ohledem na územní plánování jen podmíněně zastavitelné. Ve III.třídě ochrany jsou půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, územním plánováním lze je využít pro eventuální výstavbu. Půdy IV.třídy ochrany je možné produkční schopností.

využít pro výstavbu, jde o půdy s podprůměrnou

Půdy V. třídy ochrany jsou půdami s velmi nízkou produkční schopností, lze u nich předpokládat efektivnější nezemědělské využití, jde o půdy s nižším stupněm ochrany. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Na území ORP Hlučín se vyskytují půdy všech tříd ochrany.

42. HRANICE BIOCHOR Podklady: - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (AOPK ČR) - Biogeografické členění České republiky (Culek - editor, 2003) Základními parametry jsou biogeografické charakteristiky území. Zájmové území spadá dle biogeografického členění dle Culka: 2. Podprovincie Polonská, bioregion Opavský 2.2. Tento bioregion je charakterizován nejtypičtějšími části polonika. Biota této oblasti je v převaze 3. vegetačního stupně dubo-bukového, s normální živnou řadou nebo obohacenou dusíkem, převážně zamokřenou. Dominantní jsou dubohabřiny, ostrůvkovitě zastoupeny acidofilní doubravy, v široké nivě Opavy (a Moravice) jsou rozsáhlé luhy. Biodiverzita je poměrně nízká, jsou zde zastoupeny rozmanité elementy geografické. Dle mapy geobotanické rekonstrukce (Mikyška, 1972) patří území do podmáčených bučin. Ve volné krajině převažuje orná půda, značně zastoupeny jsou vlhké louky a lužní lesy. Zařazení lokality dle fytogeografického členění (Hejný, Slavík) z hlediska přírodních systémů: Fytogeografická oblast: MEZOFYTIKUM (Mesophyticum) – M


33

Fytogeografický obvod: bohemici) – Fytogeografický okres:

Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi Českomor.M 74 Slezská pahorkatina b) Opavská pahorkatina

43. INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI Podklady – poskytovatel údajů Zemědělská vodohospodářská správa – Brno Z investic do půdy za účelem zlepšení úrodnosti se v území řešeném ÚAP Hlučín vyskytují meliorace = odvodnění. Jedná se o velkoplošné i lokální odvodňovací akce ve všech obcích s výjimkou Dobroslavic. V území řešeném ORP jsou zakresleny odvodněné plochy a hlavní odvodňovací zařízení.

44. VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM Podklady: SmVaK, a.s. Územní plány obcí Vodohospodářská mapa (VHM) Města a obce Bělá V k. ú. Bělá se nachází pramen léčivé vody (v grafické části označen ST3). O tomto zdroji nejsou k dispozici bližší informace. Dále se s obcí Bělí spojuje existence vrtu HV 107, ze kterého je obec zásobována pitnou vodou, avšak tento se nachází v k. ú. Bohuslavice. Bohuslavice V severní části k. ú. Bohuslavice se nachází dva vrty o průměrné celkové vydatnosti 10 l/s. Tyto vrty s vyhlášenými pásmy hygienické ochrany I. a II. stupně v roce 1975 slouží k plnému zásobení obce Bělá a Chuchelná pitnou vodou. Surová voda je přes úpravnu vody a čerpací stanici dopravována do vodojemů Bělá a Chuchelná a do rozvodných řadů. Voda po úpravě vyhovuje požadavkům ČSN na kvalitu pitné vody. Vydatnost vrtů, stejně jako kapacita čerpací stanice, jsou dostatečné i pro případnou potřebu užitkové vody podnikatelských aktivit. Vrty jsou oficiálně označeny HV 107 a HV 107A, v grafické části ÚAP Hlučín jsou označeny ST1 a ST2. Dále se v katastru obce nachází zdroj pitné vody s označením HV 28 s vydatností 15 až 20 l/s, který zásobuje pitnou vodou obce Bohuslavice a Bolatice (mimo řešené území). Zdroj má rovněž vyhlášena pásma hygienické ochrany 1. a 2. stupně a kvalita vody vyhoví ČSN 757111. V severozápaní části katastru obce se nachází vrt HV 101 s ochranným pásmem hygienické ochrany o poloměru 250 m. Darkovice V obci se nachází zdroj vody, který je využíván pro zásobení obyvatel pitnou vodou. Jedná se o vrt DHV 2 (označení v grafické části ST1), který byl vybudován v rámci hydrogeologického průzkumu v roce 1980. Rozhodnutím o povolení nakládaní s vodami s č. j. OŽPaKS/38944/2006/CH ze dne 16. 10. 2006, má tento zdroj stanoven průměrný povolený


34

odběr 4,0 l.s-1, maximální povolený odběr 4,0 l.s-1, roční povolený odběr 126 144 tis. m3. Tímto rozhodnutím se zároveň ruší rozhodnutí k odběru podzemních vod s č. j. 2758/ŽPaKSGr/2686/03 ze dne 14. 11. 2003, vydané Městským úřadem Hlučín, odborem životního prostředí a komunálních služeb. Rozhodnutím s č. j. 1454/2001/RŽP/Mr-231.2 ze dne 11. 4. 2001 je pro zdroj stanoveno ochranné pásmo I. stupně “Vodního zdroje Darkovice – Bařina”. Ochranné pásmo je stanoveno v rozsahu celé plochy parcely č. 421 v k. ú. Darkovice o výměře 21 600 m2. Vlastníkem parcely je Obec Darkovice. Ochranné pásmo je oploceno. Poblíž vrtu DHV 2 se nachází vrt DHV 1, který se však pro zásobení obyvatel pitnou vodou nevyužívá. Soukromé studny v obci jsou využívány pouze jako zdroje užitkové vody. Děhylov V k. ú. Děhylov se nachází zdroj vody Děhylov – Močidla s vydatností 0,6 l/s, ze kterého je pitnou vodou zásobováno zhruba 35% obyvatel obce. Zdroj má vyhlášena pásma hygienické ochrany 1. a 2. stupně a kvalita vody po chloraci vyhovuje ČSN. Dobroslavice Na území obce se žádný vodní zdroj nenachází. Dolní Benešov Na území obce Dolní Benešov se nachází několik zdrojů vody. (V grafické části jsou označeny ST1 až ST9). Z územního plánu Dolního Benešova vyplývá, že město je plně zásobováno pitnou vodou z Ostravského oblastního vodovodu, avšak v minulosti bylo k jeho zásobování využíváno vodních zdrojů B11 a B12 v prameništi Dolní Benešov. Tato byla v roce 2002 odstavena a zakonzervována. Prameniště má dosud vyhlášena pásma hygienické ochrany (PHO) 1. s 2. stupně (rozhodnutí ONV Opava, č. j. voda 2916/235/78Mr). PHO 1. stupně je ohraničeno oplocením, v jehož území se nachází i úpravna vody a čerpací stanice. V k. ú. Dolní Benešov se nacházejí dále vrty ČHMÚ (VO 3 a VO 12) sloužící jako státní pozorovací síť podzemních vod s vyhlášenými ochrannými pásmy 250 m. Společnost MSA využívá kromě vody z veřejného vodovodu také vodu ze dvou vlastních studní nacházejících se v areálu MSA (rozhodnutí ONV Opava, č. j. voda 113/83, povolen odběr 3 l/s, 120 m3/den, 31 000 m3/rok, stanoveno PHO 1. stupně). Surová voda je čerpána do úpravny vody a následně akumulována v zemním vodojemu 3 x 100 m3 a dopravována do samostatné sítě. Z informací z poskytnutých podkladů (PRVKÚK MS kraje, ÚP, VHM) není u všech vodních zdrojů (vrtů) zřejmé, kde se který nachází a jak se nazývá. Doporučuje se tyto informace doplnit v rámci aktualizace ÚAP Hlučín. Hať Z vodohospodářké mapy vyplývá existence až devíti vrtů v katastru Hať. O těchto zdrojích nebyly poskytnuty bližší informace. Změna č. 1 ÚP obce Hať uvádí, že obec je pitnou vodou zásobována z vrtu HG-2, který se nachází v katastru Šilheřovic (viz jev 44, Šilheřovice). Dále je v ÚP uvedena vrtaná studna s povoleným odběrem 1 l/s nacházející se v severní části k. ú. v areálu Vojenské a ubytovací stavební správy Olomouc. Hlučín V k. ú. Bobrovníky byly využívány původní místní zdroje vody (studny č. 1 až 5), které byly postupně zrušeny: - Studny č. 2 – 5: rozhodnutí ONV OVLHZ v Opavě s č. j. OVLHZ voda 127/235/87/Pa ze dne 26. 1. 1987. Součástí rozhodnutí bylo i zrušení povolení o nakládání s vodami s č. j. voda 3030/235/78-Mr ze dne 11. 8. 1978;


35

- Studna č. 1: zrušena rozhodnutím s č. j. Výst. 854/878-94-La ze dne 20. 6. 1994; Studna č. 1 slouží dnes jako zdroj užitkové vody, ostatní byly postupně zasypány. V k. ú. Hlučín se nachází jímací území Hlučín – Rovniny, jehož studny jsou ve správě VaK Hlučín, s.r.o. Je vypracován hydrogeologický posudek „Hlučín – Rovniny, revize ochranných pásem“ (GEOtest Brno, a. s., RNDr. Josef Slavík, RNDr. Jaromír Kučera, duben 2005), z něhož vyplývá, že se zde nachází tři studny, z nichž jedna je mimo provoz a zbývající dvě z téměř 50 % zásobují pitnou vodou město Hlučín. Celkové odebírané množství z obou studen je 7 – 8 l/s. Projekt navrhuje rozsah ochranných pásem. Dle informací z ÚP Hlučín z roku 2003 bylo rozhodnutím s č. j. 923/02/RŽP/Li-2310.2 ze dne 20. 2. 2002, upraven povolený odběr v průměrném množství 8,56 l/s, maximálně 11,12 l/s, max. 24 tis.m3/měs., 27 tis.m3/rok. Povolení je určeno na dobu do 31. 12. 2012. Zdroje mají vyhlášena pásma hygienické ochrany 1. a 2. stupně a to rozhodnutím s č. j. 1783/83/253-Hol. ze dne 14. 9. 1983 (stanoveno PHO 1. stupně pro studnu č. 3 u vodárny a PHO 1. a 2. stupně vnitřní pro studny č. 1 a 2). Kozmice V k. ú. Kozmice se nachází několik využívaných objektů podzemních vod (vrty, studny apod.). V grafické části je použito označení ST1 až ST6. Jedná se o dva pozorovací vrty základní sítě podzemních vod ČHMÚ. Bližší informace nebyly poskytnuty. Ludgeřovice V k. ú. Ludgeřovice se nachází několik využívaných objektů podzemních vod (vrty, studny apod.). V grafické části je použito označení ST1 až ST4. Bližší informace nebyly poskytnuty. Markvartovice V k. ú. Markvartovice se nenachází využívané objekty podzemních vod. Vlastní zdroj byl odstaven v roce 1995. Ve Změně č. 1 ÚPN Ludgeřovice se hovoří o zrušení původního záměru vyhlášení PHO 3. stupně vodních zdrojů HV 1011 a HV 1016 v k. ú. Markvartovice z důvodu nevyužívání těchto zdrojů. O vyhlášení PHO 1. a 2. stupně nebyly poskytnuty informace. Píšť V jižní části k. ú. Píšť se nachází vrtaná studna s vydatností 10 l/s, ze kterého je zásobována obec pitnou vodou. Voda je čerpána čerpací stanicí o Q = 6 l/s do vodojemu 2 x 250 m3. Vydatnost zdroje za poslední roky silně klesá, současná situace není známa. Zdroj má vyhlášeno PHO 1. a 2. stupně. Šilheřovice V katastru Šilheřovice se nachází několik jímacích území. V severní části se jedná o vrt HG-2 s využitelnou vydatností 20 l/s, který slouží k zásobení pitnou vodou obyvatel sousední obce Hať. Dle informací z ÚPN obce Šilheřovice – Změna č. II z roku 2001, má tento vrt navržena pásma hygienické ochrany 1. a 2. stupně (projekt ing. Mejzlík, 1997), kde OP 2. stupně zasahuje do zastavěného území obce Šilheřovice a některých lokalit určených k zastavění. Není známo, zda je tato problematika již vyřešena. V západní části k. ú. se nachází vodní zdroj Šilheřovice s vydatností 1 l/s a vyhlášenými PHO 1. a 2. stupně, a dále skupiny vrtů ČHMÚ ve východní části k. ú. Tyto vrty neslouží k zásobení obyvatel pitnou vodou, neboť to je zabezpečeno z OOV.


36

Vřesina Z vodohospodářské mapy vyplývá, že se v k. ú. Vřesina nacházejí čtyři využívané objekty podzemních vod. Žádný z nich neslouží k zásobování pitnou vodou. Bližší informace nebyly poskytnuty. V grafické části je použito označení ST1 až ST4. Závada V západní části k. ú. obce se nachází vrt hloubky 30 m a s vydatnosti 1 l/s, který jako jediný zdroj zabezpečuje zásobování obce pitnou vodou. Zdroj má vyhlášená PHO 1. a 2. stupně. OP 1. stupně o velikosti 20 x 20 m je oploceno, OP 2. stupně ve vzdálenosti 100 m od zdroje není vyznačeno. Kvalita vody po úpravě chlorací vyhovuje požadavkům ČSN.

45. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD

Správní oblast ORP Hlučín se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod.

46. ZRANITELNÁ OBLAST Žádná z obcí řešenho území není, dle Vyhlášky Mze č. 103/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zařazena mezi zranitelné oblasti.

47. VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD Podklady: Povodí Odry, s. p. Vodní útvary povrchových a podzemních void jsou definovány zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Vodní útvar povrchových vod je tímto zákonem definován jako vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku, vodní útvar podzemních vod jako vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech, kde kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Povodí Odry s. p. dokončil v průběhu jara roku 2008 první návrh Plánu oblasti povodí Odry, jehož obsahem je vymezení vodních útvarů v oblasti povodí Odry, které leží převážně na území Moravskoslezského kraje. Tento dokument byl následně schválen Krajským úřadem Moravskoslezského kraje (opatřením ze dne 9. 6. 2008) a Krajským úřadem Olomouckého kraje (dne 27. 5. 2008). Materiál je od 1. 7. 2008 (včetně stručného souhrnu pro lepší orientaci v něm) zveřejněn na dobu 6 měsíců k připomínkám veřejnosti a zveřejnění jeho konečného návrhu bude nejpozději 22. prosince 2009. Pro rozsáhlost dokumentu jsou v této kapitole uvedeny jen základní informace a údaje vyplývající z právě zveřejňovaného Stručného souhrnu k návrhu Plánu oblasti povodí Odry. Dokument je, včetně jeho úplné verze, k dispozici například na webových stránkách Povodí Odry, kde si mají zájemci o tuto problematiku možnost dokument prohlédnout případně jej připomínkovat: http://www.povodiodry.cz/planovani/cz/povinne_zverejnovane_informace.html Do oblasti povodí Odry připadá na území České Republiky celkem 120 vodních útvarů povrchových vod. Z nich 112 je zařazeno v kategorii „řeka“ a 8 v kategorii „jezero“. Každý Územně analytické podklady ORP Hlučín

37

vodní útvar je označen číselným identifikátorem a pro lepší orientaci má přiřazeno také pracovní číslo. V jednotlivých kapitolách dokumentu je provedena analýza a stanovení rizikovosti nedosažení dobrého stavu vodního prostředí z pohledu užívání vod k roku 2015, hodnocení stavu vod na základě prováděného monitorování a porovnání výsledků z něj se stanovenými cíli a návrh opatření k dosažení dobrého stavu vod, dále ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny s návrhem opatření na ochranu povodí před extrémními vodními stavy, nákladová efektivnost jednotlivých opatření a na závěr odhad dopadů všech opatření na stav vod k roku 2015. Následující tabulka uvádí čtyři vodní útvary povrchových vod, které se nacházejí ve SO ORP Hlučín. Vodní útvary povrchových vod ve SO ORP Hlučín. Pracovní číslo VÚ 45 46 47 79 80 98

Název vodního útvaru Opusta po soutok do toku Opava Opava po soutok do toku Odra Odra po soutok s tokem Ostravice Odra po soutok s tokem Od Bažantnice Bečva po ústí do toku Odra Píšťský potok po státní hranici

Vyplývající navržená opatření k dosažení cílů ochrany vod a k ochraně před extrémními vodními stavy v jednotlivých vodních útvarech povrchových vod ve SO ORP Hlučín uvádí následující tabulky: Navržená opatření k dosažení cílů ochrany povrchových vod týkající se obcí ve SO ORP Hlučín. Pracovní číslo VÚ

Rizikovost VÚ

Celkový stav VÚ

Opatření ke zlepšení Dolní Benešov – výstavba kanalizace a intenzifikace ČOV

45

rizikový

46

rizikový

47

rizikový

nevyhovující

Revitalizace toku Opusta

MSA, a. s. – sanace (ekologická smlouva) Hlučín – rekonstrukce ČOV a dobudování nevyhovující kanalizace nevyhovující

Ludgeřovice – výstavba kanalizace Marvartovice – výstavba kanalizace

79

nerizikový

80

rizikový

nevyhovující Hať – výstavba kanalizace a ČS splaškových vod

nevyhovující -

98

rizikový

nevyhovující Píšť – výstavba ČOV a kanalizace


38

Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy SO ORP Hlučín (u neuvedených vodních útvarů nejsou opatření navrhována). č. VÚ

Tok

Místo, lokalita

47

Ludgeřovický p.

Ludgeřovice

80

Bečva

Hať

Navrhovaná opatření

Navrhovaná min. kapacita

Vybudování pravobřežní opěrné zdi v sesuvném území Zkapacitnění koryta

Q20 Q50

Vodních útvarů podzemních vod je v oblasti povodí Odry identifikováno 14 (z toho 3 útvary svrchní a 11 útvaru hlavních). Pro hodnocení některých kategorií jsou vodní útvary hlavní dále děleny do jemnějšího členění na tzv. pracovní oblasti, kterých je vymezeno asi 120, avšak ty přesně nekorespondují s vodními útvary povrchovými. Do SO ORP Hlučín náleží útvar: ID útvaru Název kolektoru 15500 Kvartér Opavské pahorkatiny

Vyplývající navržená opatření k dosažení cílů ochrany vod v jednotlivých vodních útvarech podzemních vod ve SO ORP Hlučín uvádí následující tabulka: Navržená opatření k dosažení cílů ochrany povrchových vod ve SO ORP Hlučín. Pracovn Pracovn Rizikovost í číslo í oblast VÚ VÚ 423 15500

424 425

rizikový

Celkový stav VÚ

nevyhovující

Opatření ke zlepšení

Dolní Benešov - MSA, a. s. – sanace (ekologická smlouva)

427

Závěrem: Porovnáním hodnocení celkového stavu vodního prostředí jak u povrchových, tak i u podzemních vod před a po realizaci patřičných opatření, které Plán oblasti povodí Odry navrhuje, se ukazuje, že ve většině případů nedojde k tak zásadním změnám, aby zapříčinily celkovou změnu z nevyhovujícího na vyhovující stav. I přes velkou řadu pozitivních změn, která provedená opatření přinesou, nedojde ve většině případů ve vodních útvarech do r. 2015 k zásadnímu zvratu.

48. VODNÍ NÁDRŽ Podklady: - Povodí Odry, s. p. - Územní plány obcí, včetně změn - VHM Bělá V k. ú. obce Bělá se v současné době nenachází žádná vodní nádrž. Schváleným územním plánem obce bylo navrženo vybudování rybníku, který by sloužil jako dočišťovací nádrž odpadních vod z navrhované ČOV a zároveň jako požární nádrž.


39

Bohuslavice Dva rybníky ve středu obce jsou ve vlastnictví obce a ve správě místního rybářského spolku. Podrobnější informace o soustavě rybníků, které vyplývají z VHM na Buhuslavickém potoku je nutné doplnit v rámci aktualizace ÚAP. Jedná se o Návesní rybník v centru obce, dále Lihovarský rybník, Chobot, Bobrov, Rakovec, Bezedno (na hranici k. ú. Bohuslavice a Dolní Benešov). Darkovice V obci Darkovice se nachází vodní plocha – retenční nádrž zvaná Darkovice, která dnes slouží částečně k rekreaci. Je vytvořena sypanou hrází napříč údolím. Zdrojem vody jsou povrchové vody z okolních svahů, které do nádrže přiváděny bezejmenným tokem protékajícím severně od zástavby obce. V rámci této plochy je vyčleněna menší vodní nádrž o objemu cca 1 500 m3 vytvořená sypanou hrází s těsněním. Jedná se o přírodní koupaliště, které je napojeno na přívod pitné vody. Přírodní koupaliště má vybudovanou úpravnu vody s recirkulací. Pro likvidaci odpadních vod je zde vybudována malá ČOV s vyústěním do obecní kanalizace. Děhylov V k. ú. Děhylov se nachází vodní nádrž Štěpán, která je napájena z řeky Opavy. Bližší informace nebyly poskytnuty. Dobroslavice V k. ú. Dobroslavice se nachází vodní nádrž Poštovní rybník, který je přírodní rezervací. Dále se na hranicích katastrů Dobroslavic, Hlučín, Kozmice nachází jezero u Hlučína, nazývané též hlučínská štěrkovna, které vzniklo po těžbě štěrku, dnes využívané jako přírodní koupaliště, rekreaci, vodním sportům, rybaření a pořádání kulturně zábavných akcí. Dolní Benešov Na hranici k. ú. Bohuslavice a Dolní Benešov se nachází významná soustava rybníků využívaných k intenzivnímu chovu ryb. Dalším rybníkem využívaných k chovu ryb je rybník Nezmar napájený náhonem z řeky Opavy. Správcem rybníka a chovem ryb se zabývá Rybářství ve Slezsku z Dolního Benešova. Dominantní vodní plochou v katastru obce je jezero vzniklé po těžbě štěrkopísků. Vzhledem k stále probíhající těžbě se tato vodní plocha stále rozšiřuje. V místech, kde byla těžba ukončena, je jezero využíváno ke koupání. Hať V západní části obce Hať se nachází retenční nádrž sloužící k zachycení povodňových dešťových přívalů. V zastavěné části obce se nachází malý rybník (není znám druh jeho využití), který bude možno využít jako dočišťovací nádrž odpadních vod z navrhované ČOV. Hlučín Na hranicích katastrů Dobroslavice, Hlučín a Kozmice se nachází jezero u Hlučína, nazývané též hlučínská štěrkovna, které vzniklo po těžbě štěrku, dnes využívané jako přírodní koupaliště, k rekreaci, vodním sportům, rybaření a pořádání kulturně zábavných akcí. Jedná se o největší plochu správní oblasti ORP Hlučín o ploše 130 000 ha, ležící se na levém břehu řeky Opavy. Krom sportovně rekreačního využití je nádrž využívána jako kompenzační pro nadlepšování průtoků v řece Opavě pro potřeby průmyslových odběrů vody z teplárny Třebovice. Dalšími většími plochami v k. ú. Hlučína jsou Hudečkův rybník napájený z toku Jasénka s plochou 0,26 ha a Nebeský rybník rovněž napájen Jasénkou s plochou 0,1 ha. V k. ú. Darkovičky se nachází tři požární nádrže napájené místnímu zdroji vody, z nichž dvě slouží k chovu ryb. Plochy jsou 0,63 ha, 0,215 ha, 0,001 ha.


40

Kozmice V k. ú. Kozmice se nachází část hlučínského jezera (blíže pojednáno v předcházejícím odstavci – Hlučín). Ludgeřovice V k. ú. Ludgeřovice je evidováno celkem 9 vodních nádrží. Z toho tři jsou v soukromém vlastnictví, jeden ve vlastnictví obce a soustava pěti rybníků se nachází ve správě Pozemkového fondu ČR, pracoviště Opava (tyto vodní plochy jsou na základě nájemní smlouvy pronajímány obci, která je dále pronajímá místním a okolním rybářským spolkům pro účely sportovního a rekreačního rybaření). V severní části obce v lokalitě Při Dudově byl nově zřízen rybník (dle DSP Rybník Ludgeřovice, Ing. Vojtasíková 6/98). V rámci ÚP Ludgeřovice Změny č. 1 je v souvislosti s výstavbou rychlostní komunikace I/56 navrženo přemístit rybník u Chmelnice o cca 100 m proti proudu místní vodoteče. Markvartovice V západní části obce Markvartovice se nachází soukromý rybník sloužící k chovu ryb a malá požární nádrž se nachází v centru obce (Zdroj ÚPN obce Markvartovice). Píšť Na území obce se nacházejí tři menší rybníky (Na Pile, Nový rybník, Kolkův rybník). Rybník Na Pile bylo územním plánem obce Píšť navrženo vyčistit tak, aby sloužil jako retenční nádrž pro zachycení přívalových dešťových vod. Zároveň bylo navrženo zvýšení hráze. Šilheřovice Na území obce Šilheřovice se nachází několik menších vodních nádrží napájených Šilheřovským potokem a jedna nádrž napájená Koblovským potokem. Vřesina V rámci ÚPN obce Vřesina bylo navrženo na pravém břehu potoka Bečva vybudování víceúčelové vodní nádrže (tzv. rybník Vodní důl) o ploše cca 0,25 ha. Závada Ve východní části obce se nachází rybník sloužící zároveň k chovu ryb a jako požární nádrž a dále se v areálu zemědělské usedlosti nachází malá hospodářská nádrž.

49. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE Řešené území náleží do hlavního povodí řeky Odry, do úmoří Baltského. Územím prochází základní povodí tří řek s čísly hydrologického pořadí 2-02-03 (Opava), 2-02-04, 203-02 (Bečva), 2-04-01. Z hydrologických map vydávaných v měřítku 1 : 50 000 Povodím Odry, s. p., vyplývají rozvodnice jednotlivých povodí. Jednotlivá drobná povodí ve správním území ORP Hlučín uvádí následující tabulka. Číslo hydrologick ého pořadí detailních plošek povodí

Vymezení rozvodnice drobného povodí


Obec, v níž dané povodí leží

41

Opava od soutoku s Hrabyňkou po soutok s v. t. Opusta Opusta po soutok s Bohuslavickým 2-02-03-014 potokem

Dobroslavice, Dolní Benešov

2-02-03-015 Bohuslavický potok

Bohuslavice

2-02-03-013

2-02-03-016

Opusta od soutoku s Bohuslavickým p. po soutok s v. t. Štěpánka

2-02-03-017 Štěpánka Opusta od soutoku se Štěpánkou po ústí do Opavy Opava od soutoku s v. t. Opusta po 2-02-03-019 soutok s v. t. Juliánka 2-02-03-018

Bohuslavice

Bohuslavice, Dolní Benešov obec Dolní Benešov, k. ú. Zábřeh Dolní Benešov Kozmice, Dobroslavice

2-02-03-020 Juliánka

Kozmice

Opava od soutoku s Juliánkou po 2-02-03-021 soutok s Vařešinkou (včetně hlučínkského jezera)

Dobroslavice, Hlučín, Kozmice

2-02-03-022 Vařešinka

Hlučín

2-02-03-023

Opava od soutoku s Vařešinkou po soutok s Jasénkou

2-02-03-024 Jasénka po ústí to Opavy 2-02-03-025

Opava od soutoku s Jasénkou po soutok s Plesenským potokem

Dobroslavice K.ú. Bobrovníky, Darkovičky, Hlučín Děhylov

2-02-04-002 Ludgeřovský potok

Ludgeřovice

2-03-02-002 Koblovský potok

Ludgeřovice, Šilheřovice

Odra od soutoku s v. t. Stružka po státní hranici s Polskem v. t. od Bažantnice po ústí do Odry 2-03-02-010 (na státní hranici s Polskem) 2-03-02-009

2-03-02-014 Bečva po státní hranici s Polskem

Šilheřovice Šilheřovice Darkovice, Hať, Vřesina

Bečva od státní hranice s Polskem po Šilheřovice soutok s Šilheřovským potokem Šilheřovský potok po státní hranici s 2-03-02-016 Šilheřovice Polskem 2-03-02-015

2-04-01-017 Píšťský potok (Doubrava)

Píšť

Tabulka: Přehled jednotlivých povodí ve správní oblasti ORP Hlučín

50. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ Podklady: Povodí Odry, s. p. KÚ MSK – odbor životního prostředí a zemědělství


42

Na říčním km 0,000 – 37,200 vodního toku Opava bylo OkÚ RŽP Opava stanoveno záplavové území, č. j. ŽPZ/3542/03 ze dne 11. 6. 2003, včetně aktivní zóny. V ř. km 34,4 – 35,4 nahrazeno opatřením KÚ MSK č. j. MSK 35583/2006 ze dne 22. 2. 2006 s účinností od 1. 3. 2006. V ř. km 29,5 – 31,5 nahrazeno opatřením KÚ MSK č. j. MSK 55953/2007 ze dne 30. 4. 2007 s účinností od 10. 5. 2007.

51. AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Podklady: - KÚ MSK – odbor životního prostředí a zemědělství Vodní tok Opava má v ř. km 0,00 – 37,20 stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny, která je vymezena vesměs v rozsahu Q100. Čísla jednací jednotlivých rozhodnutí viz jev č. 50.

52. ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ Podklady: Povodí Odry, s. p. V řešeném území nejsou vymezeny plochy určené k rozlivům povodní.

53. ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM Podklady: KÚ MSK – odbor životního prostředí a zemědělství Správní oblast ORP Hlučín by v případě zvláštní povodně z vodní nádrže Slezská Harta a Kružberk byla ohrožena. Povodeň by ohrozila obce Dolní Benešov, Kozmice, Dobroslavice, Děhylov a Hlučín.

54. OBJEKT/ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY Podklady: Povodí Odry, s. p. Územní plány obcí Bělá Nad zástavbou obce jsou navrženy k vybudováni dvě protipovodňové hráze a nad Bělským mlýnem se nachází suchá nádrž k zachycování stoleté vody. Územní plán obce Bělá z roku 1994 navrhoval pro nedostačující výšku hráze, hráz zvýšit. Bohuslavice V rámci Změny č. III územního plánu obce Bohuslavice bylo navrženo šest suchých poldrů, které budou sloužit k zamezení záplav zástavby vlivem přívalových dešťů. V obci jsou dále zrealizovány odvodňovací příkopy. Darkovice K zachycení přívalových vod slouží suché nádrže – poldry (v ÚP označené jako poldr V. a poldr VI.), které jsou vybudovány na bezejmenných tocích cca 400 m nad zástavbou obce. Odtok vody z poldrů je potrubím DN 300 a DN 1 000 s vyústěním do potrubí DN 800 obecní


43

jednotné kanalizace. Maximální odtok je 0,93 m3/s a odpovídá kapacitě kanalizace, do které je zaústěn. Odtok se reguluje šoupátkem ve výpustních zařízeních. Vlastníkem a správcem poldrů je Česká republika – Ministerstvo zemědělství Zemědělská agentura a Pozemkový úřad v Opavě. Děhylov Podél řeky Opavy je zrealizována ochranná hráz, upravený terén a umístěna měřící stanice s podzemním vedením (ve správě Povodí Odry, s.p.). V současné době probíhá pořízení změny č. 3 úpn, jehož obsahem je návrh na vybudování suché retenční nádrže. Dobroslavice Podél řeky Opavy je vybudována ochranná hráz na průtok 100 leté vody (ve správě Povodí Odry, s.p.). Dolní Benešov Na území města je zrealizována soustava ochranných hrází a odvodňovacích příkopů. Podél řeky Opavy v jižní části území je provedena úprava terénu a vybudovaný jez (ve správě Povodí Odry, s.p.). Hať V západní části obce Hať se nachází retenční nádrž sloužící k zachycení povodňových přívalů. Územní plán navrhuje vybudování 5 suchých poldrů nad zástavbou obce. Hlučín Na hranici katastrů Děhylov Hlučín se nachází limnigrafická stanice povrchových vod k měření stavů a průtoků vodního toku a manipulační sloup měrné lanovky, která je součástí limnigrafické stanice. O dalších protipovodňových opatřeních se hovoří v územním plánu Hlučína z roku 2004. Jedná se vesměs o zkapacitňování a čištění koryt vodních toků. Součástí návrhu územního plánu je vybudování suchého poldrhu na vodoteči Jasénka. Kozmice Řeka Opava je v k. ú. Kozmice upravena a ohrázována na průtok 100 leté vody. V severozápadní části nad zástavbou obce je vybudována suchá nádrž Vápenice. Ludgeřovice Zdroj – ÚPN Obce Ludgeřovice – Změna č. 4; Na základě „Studie odtokových poměrů povodí toku Ludgeřovický“ (vypracoval Ing Stanislav Lička, Ostrava, listopad 2003), zpracované na podnět správce Ludgeřovského potoka Zemědělské vodohospodářské správy, byly na k. ú. Ludgeřovice a k. ú. Markvartovice navrženy suché poldry s občasnou zátopou. Markvartovice Zdroj – ÚPN Obce Markvartovice, ÚPN Obce Markvartovice – Změna č. 2; V k. ú. Markvartovice se nachází několik poldrů. Jedná se o soustavu nacházející se v severní části obce a o jeden poldr ve východní části. Na základě „Studie odtokových poměrů povodí toku Ludgeřovický“ (vypracoval Ing Stanislav Lička, Ostrava, listopad 2003), zpracované na podnět správce Ludgeřovského potoka Zemědělské vodohospodářské správy, byly na k. ú. Ludgeřovice a k. ú. Markvartovice posouzeny stávající retenční nádrže a navrženy nové. Jedná se o nádrže s označením v projektu a/III (stávající rybník s doporučením úpravit v minulosti protrženou hráz a nahradit ji novou s výpustným


44

zařízením), a/IV a a/V (dvě navrhované nádrž bez stálého nadržení s retenčním prostorem, jedna pro zachycení extrémních srážkových přítoků z povodí, druhá pro zachycení povodňových průtoků). Píšť Zdroj – ÚPN Obce Píšť; Na přítocích Píšťského potoka bylo vybudováno několik suchých nádrží. Jedná se o tři nádrže, z nichž nejdůležitější je suchá nádrž o objemu až 116 500 m3 nacházející se nad Bělským mlýnem se schopností zachytit přívalový déšť s průtokem 36,8 m3/s. V rámci Plánu protipovodňové ochrany obce Píšť (vypracovala Ing. Pavlicová, r. 1994) byla navržena rekonstrukce hráze, zvětšení objemu povodňového prostoru a zvýšení kapacity zatopené plochy. Šilheřovice V roce 1998 byla zpracována Studie odtokových poměrů v povodí Šilheřovického potoka (Ing. Jaroš), ze které vyplýval návrh vybudovat sedm suchých poldrů. V západní části katastru je podél řeky Odry provedena úprava terénu na průtok 100 leté vody. Vřesina Severně nad zástavbou obce je zrealizovaný suchý pold, sloužící k zachycení přívalových vod. Územním plánem obce Vřesina, Změna č. 2 byly vymezeny další tři lokality pro zřízení renetnčních nádrží (poldrů) pro zachycení přívalových vod s předpokladem následného řízeného vypouštění do stávající dešťové kanalizace či do zatrubněných úseků vodních toků. Pro největší z nich je již zpracován prováděcí projekt „Suchá nádrž Vřesina“ (VHS Opava, 2003). Závada V rámci ÚPN obce Závada z roku 1994, byly navrženy dva rybníky o rozloze 1,4 a 1,6 ha, které by sloužily zároveň k zachycování přívalových vod a zároveň k chovu ryb. Jsou navrženy rovněž plochy pro realizaci dalších dvou suchých poldrů.

55. PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM V řešeném území se nenachází žádný přírodní léčivý zdroj ani zdroj přírodní minerální vody.

56. LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA V řešeném území není vymezeno lázeňské místo.

57. DOBÝVACÍ PROSTOR Podklad: Mapa ložiskové ochrany MŽP(stav k 30.11.2006) Na území ORP Hlučín se nachází dobývací prostory: Do k.ú. Dolní Benešov a Zábřeh zasahuje


45

Dobývací prostor

DP 70788 DP 71062

Název Dolní Benešov Dolní Benešov I.

Do k.ú. Bohuslavice, Závada, Vřesina zasahuje Název Dobývací prostor DP 70284 Závada DP 70924 Vřesina DP 71050 Bohuslavice

Plocha suroviny 104,07 32,13

Popis

Plocha suroviny 43,24 30,73 89,54

Popis

Plocha suroviny 8,54

Popis


Popis


Popis

Do k.ú. Bělá zasahuje Dobývací prostor

DP 71139

Název Bělá - Chuhelná

Do k.ú. Markvartovice a Hlučín zasahuje Název Dobývací prostor DP 70143 Markvartovice Do k.ú. Šilheřovice a Ludgeřovice zasahuje Název Dobývací prostor DP 20011 Přívoz DP 40047 Přívoz I.

58. CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ Podklady: - Česká geologická služba - Geofond - internetový zdroj: http://www.geofond.cz/aplikace/aplikace.html Chráněná ložisková území v řešeném území Na území ORP Hlučín se nachází chráněné ložiskové území cihlářské suroviny, štěrkopísku a černého uhlí. V současnosti probíhá těžba štěrkopísku z vody (Dolní Benešov), povrchová těžba štěrkopísků (Závada, Vřesina, Bohuslavice), cihlářské hlíny (Markvartovice). Ložisko Darkovice, Bělá Chuchelná a Ludgeřovice (štěrkopísky) a černé uhlí (Šilheřovice) dosud nebylo těženo. Do k.ú. Dolní Benešov a Zábřeh zasahuje Název Chráněné CHLÚ 01240000 Dolní Benešov I. ložiskové území CHLÚ 12400001 Dolní Benešov


Popis

119,84

Do k.ú. Darkovice zasahuje Chráněné ložiskové území

CHLÚ 12600000

Název Darkovice

Do k.ú. Bohuslavice, Závada, Vřesina zasahuje Název Chráněné CHLÚ 01790100 Bohuslavice ložiskové území



Popis


Popis

46

Do k.ú. Bělá zasahuje Chráněné ložiskové území

CHLÚ 04620000

Název Bělá ve Slezsku

Do k.ú. Markvartovice a Hlučín zasahuje Název Chráněné CHLÚ 14260000 Markvartovice ložiskové území


Popis


Popis


Popis

Do k.ú. Hlučín zasahuje Chráněné ložiskové území

CHLÚ 22210000

Název Hlučín I.

Do k.ú. Píšť, Hať, Markvartovice, Ludgeřovice, Šilheřovice zasahuje Chráněné CHLÚ 14400000 Čs.část 174397,62 ložiskové území Hornoslezské pánve Do k.ú. Ludgeřovice a Šilheřovice zasahuje Chráněné CHLÚ 178000 Ludgeřovice I ložiskové území

16,92

Do k.ú. Šilheřovice a Ludgeřovice zasahuje Název Chráněné CHLÚ 07100100 Rychvald ložiskové území


Popis

59. CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAH DO ZEMSKÉ KŮRY Podklady: - Česká geologická služba - Geofond - internetový zdroj: http://www.geofond.cz/aplikace/aplikace.html Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry se na území ORP Hlučín nevyskytuje.

60. LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN Podklady:

- Česká geologická služba - Geofond - internetový zdroj: http://www.geofond.cz/aplikace/aplikace.html

Na území ORP Hlučín se nachází ložiska: Do k.ú. Dolní Benešov a Zábřeh zasahuje Název Ložisko B3 0124 0004 Dolní Benešov B3 0124 0001


Popis Současná těžba z vody štěrkopísky

Do k.ú. Darkovice zasahuje


47


Popis Dosud netěženo štěrkopísky

Do k.ú. Bohuslavice, Závada, Vřesina zasahuje Název Ložisko B3 017901 Bohuslavice – Závada


Popis Současná povrchová těžba štěrkopísky

Do k.ú. Markvartovice a Hlučín zasahuje Název Ložisko B3 14260001 Hlučín B3 14260002


Popis Současná povrchová těžba cihlářská hlína


Popis Dosud netěženo cihlářská surovina

Ložisko

B3 0126 00

Název Darkovice

Do k.ú. Hlučín zasahuje Ložisko

B3 22210000

Název Hlučín - západ

Do k.ú. Píšť, Hať, Markvartovice, Ludgeřovice, Šilheřovice zasahuje Ložisko B3 258500 Šilheřovice 3729,05

Dosud netěženo černé uhlí

Do k.ú. Ludgeřovice a Šilheřovice zasahuje Ložisko B3 259500 Ludgeřovice

34,56

Dosud netěženo štěrkopísky

Do k.ú. Šilheřovice a Ludgeřovice zasahuje Název Ložisko B3 071200000 Důl Odra


Popis Současná z vrtu Zemní plyn Dřívější hlubinná Černé uhlí Dřívější hlubinná Černé uhlí Dřívější hlubinná Černé uhlí

B3 071222000

Důl Odra

B3 071226000

Důl Odra

B3 071227000

Důl Odra

61. PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ Podklady:

- Česká geologická služba – Geofond - MŽP - internetový zdroj: http://www.geofond.cz/aplikace/aplikace.html

Do k.ú. Ludgeřovice zasahuje Klíč 5450 5455 5456

Název poddolovaného území Petřkovice u Ostravy I. Ludgeřovice - DP Petřkovice Ludgeřovice 2 - DP Petřkovice


Surovina paliva paliva paliva

Stáří před i po roce 1945 před i po roce 1945 před i po roce 1945

48

Do k.ú. Šilheřovice zasahuje Klíč 4554

Název poddolovaného území Přívoz

Surovina paliva

Stáří před i po roce 1945

62. SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK Podklady:

- Česká geologická služba - Geofond - internetový zdroj: http://www.geofond.cz/aplikace/aplikace.html - obce - MŽP

Na území ORP Hlučín se nachází následující sesuvná území: Označení Lokalita Stupeň aktivity Rozsah 125 Bohuslavice potenciální plošný 126 Bohuslavice aktivní plošný 1006 Bohuslavice aktivní plošný 1014 Děhylov aktivní plošný 166 Dobroslavice potenciální plošný G 5105 Hlučín potenciální plošný 1007 Hlučín potenciální plošný 1008 Hlučín potenciální plošný 742 Hlučín potenciální bodový 743 Hlučín aktivní bodový 1015 Hlučín aktivní bodový G 5106 Kozmice potenciální plošný 1005 Markvartovice potenciální bodový 744 Markvartovice aktivní plošný G 1512 Vřesina potenciální plošný Zdroj MŽP.

Pozn.

Mimo sesuvná území dle podkladů MŽP se v obci Bělá vyskytují tři místní sesuvná území, v Darkovicích dva sesuvy, v Šilheřovicích dva sesuvy, v Píšti dva sesuvy (zdroj obce).

63. STARÉ DŮLNÍ DÍLO Podklady: - Ministerstvo životního prostředí - obce V území ORP Hlučín se nachází následující staré důlní díla: Lokalita Označení Bělá Bohuslavice Darkovice Dobroslavice Hať


Surovina písek písek písek štěrk písek

49

Hlučín Hlučín Kozmice Ludgeřovice

Světlík František Nálezná Fanny Karel Čeněk Větrní Větrní 1 Větrní 2 Aron 39/1 štola Bohatá sever spodní 39/2 štola Bohatá sever vrchní

Píšť Šilheřovice Vřesina

písek štěrk štěrk černé uhlí

písek písek písek

64. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY Podklady: - Ministerstvo životního prostředí Staré ekologické zátěže lze považovat za jednu z nejnebezpečnějších činitelů pro kontaminaci složek životního prostředí. Mezi staré ekologické zátěže řadíme především uzavřené, technicky nevyhovující skládky odpadů, které vznikly v minulosti nebo byly provozovány na základě zvláštních podmínek, a tzv. staré ekologické zátěže, vážící se k procesu privatizace, zejména průmyslových podniků. Na území ORP Hlučín jsou evidovány následující staré ekologické zátěže: obec Bělá Bohuslavice Bohuslavice Bohuslavice Darkovice Dolní Benešov Dolní Benešov Hať Hlučín Hlučín Ludgeřovice Ludgeřovice Markvartovice Markvartovice Píšť Píšť Závada


Název lokality Bělá Na palarni Skládka Bohuslavice Skládka Bohuslavice U hřiště MSA, a.s. Dolní Benešov Selvická ulice Pod cihelnou Za loukou Dubinka Skládka Ludgeřovice Skládka Markvartovice Skládka Markvartovice Kuřeje Skládka Píšť, Bažantnice Kaménka

50

65. OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým nerovnoměrnostem emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně – přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na tomtéž území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů).

Benzo(a)pyren>

Benzen roční průměr > 5 µg.m-3

Benzen roční průměr

As

NO2

Stavební úřad

PM10 roční průměr

Překročení imisního limitu a vyhlášení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2006 (% území obce se stavebním úřadem)

Městský úřad Hlučín 100 81,2 Zdroj: Věstník MŽP č. 3/2007 (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2005 Stavební úřad Hlučín je uveden ve Věstníku MŽP č. 3/2007 (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2005) jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro imise suspendované částice PM10 - průměrná denní a roční koncentrace na ploše 100 % obvodu a imise benzo(a)pyren - průměrná roční koncentrace na ploše 81,2 % obvodu pro ochranu zdraví lidí. Na více než 90 % plochy území celého Moravskoslezského kraje je překračován cílový imisní limit stanovený pro troposférický ozón vyhlášený pro ochranu zdraví jako maximální denní osmihodinový průměr. Hodnota cílového imisního limitu je 120 mg.m-3 a nesmí být překročena více ve než 25 dnech za rok, v průměru za 3 roky. Datum splnění cílového imisního limitu je 1.1.2010. Z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace je v Moravskoslezském kraji významná problematika ozónu (imisní limity SO2 a NOX nejsou překračovány). Z celkové plochy chráněných území na kterých musí být dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů


51

a vegetace (území NP a CHKO, území o nadmořské výšce 800 m n.m., a vyšší, lesní plochy a oblasti vyhlášené Věstníkem Ministerstva životního prostředí) je na téměř 93 % území překračován cílový imisní limit. Tento cílový imisní limit má být dosažený nejpozději k 1.1.2010.

66. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA Podklad: územní plány Na území ORP Hlučín není odval, výsypka, odkaliště nebo halda.

67. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Mezi technologické objekty pro zásobování vodou lze zařadit odběrné objekty podzemních a povrchových vod, vodárenské čerpací stanice, úpravny vody a vodojemy a to jak pro pitnou vodu, tak pro vodu technologickou. Zdroje vody včetně ochranných pásem a čerpací stanice jsou uvedeny v bodě č. 44. Areály vodojemů a čerpacích stanic bývají oplocené, ochranná pásma se však zpravidla nevyhlašují. Dle zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích mají vodovodní řady - vodovod pro veřejnou potřebu stanovena ochranná pásma u řadů do průměru 500 mm včetně 1,5 m od vnějšího okraje potrubí, nad průměr DN 500 je to 2,5 m od vnějšího okraje potrubí. Podklady : - Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obcí Moravskoslezského kraje, KONEKO spol. s.r.o. Ostrava, 2004 - Územní plán velkého územního celku okresu Opava - Územní plány obcí - Informace dodané obecními úřady Bělá Řešené území je pitnou vodou zásobeno z místních zdrojů – vrtů HV 107 a novějšího vrtu (bez označení). Popis zdrojů, čerpacích stanic u vrtů a ochranných pásem kolem zdrojů je v bodě č. 44. Z vrtů je voda čerpána jedním směrem do Chuchelné, druhým směrem do zemního vodojemu Bělá 100 m3 (272,00 – 269,00 m n.m.).Vodojem se nachází severovýchodně od zástavby. Voda do vodojemu je čerpána automaticky vždy při poklesu hladiny na minimální hodnotu. Bohuslavice Veřejný vodovod v obci je pitnou vodou zásoben z místních zdrojů – Vtrů HV 28 a HV 101. Ze zdroje je voda dopravována čerpací stanicí jedním směrem do Borové, druhým do vodojemu obce Bohuslavice. Zdroj vody s ochrannými pásmy a čerpací stanice u zdroje je popsána v bodě č. 44. Zemní vodojem Bohuslavice objemu 2 x 100 m3 s hladinami 287,35 – 284,60 m n.m. (údaj dle PRVKUK) je situován severně od zástavby v lokalitě Nad Kafárňou. Vodojem projektován na objem 2 x 200 m3 byl vybudován na poloviční kapacitu, která při současném trendu v snižování spotřeby vody je postačující. V akumulaci chybí objem požární vody, který je však zajištěn v zásobovacích řadech velkého profilu.


52

Darkovice Z místního zdroje vody – vrtu DHV 2 přes čerpací stanici, který je i se svým ochranným pásmem popsán v bodě č. 44 je voda dopravována výtlačným řadem DN 100 do zemního vodojemu Darkovice 2 x 500 m3 s hladinami max. 286,70 m n.m. a min. 283,40 m n.m. Jedna komora vodojemu (pravá) zabezpečuje akumulaci pro Darkovice, druhá (levá) pro Darkovičky. Vodojem je oplocen. Napojení vodojemu na OOV je využíváno pouze v době kdy vydatnost místního zdroje nestačí pokryt potřebu obce. Děhylov Obec je pitnou vodou zásobena z OOV přes vodojem Dobroslavice (vodojem Kamenec) 2 x 250 m3 s hladinami 341,50 – 338,20 m n.m., který je situován na k. ú. Dobroslavice. V systéme zásobování Děhylova tvoří horní tlakové pásmo (HTP). Dále je z vodojemu Dobroslavice plněn vodojem Děhylov 2 x 40 m3 s hladinami 306,60 – 304,30 m n.m. Vodojem tvoří dolní tlakové pásmo (DTP). Dobroslavice Obec je pitnou vodou zásobena ze zemního vodojemu Dobroslavice (Kamenec) 2 x 250 m3 s hladinami 341,50 – 338,20 m n.m. (název vodojemu v různých podkladech se liší). Zdrojem vody je přivaděč z OOV Podhradí – Krásné Pole. (z podkladů PRVKUK není zřejmé o jaký přivaděč se jedná a jaké objekty jsou na jeho trase vybudovány). Na přívodní řad z vodojemu jsou napojené rozvodní řady ve východní části obce. Vodojem Dobroslavice (Kamenec) je přepojen s vodojemem 40 m3 v areálu ZD, na který je napojena čerpací stanice pro vyšší tlakové pásmo. (v PRVKUK není uváděná hladina vodojemu a tým i rozsah tlakového pásma). Dolní Benešov V prameništi Dolní Benešov se nachází čerpací stanice, úpravna vody s akumulací. Vodojem 200 m3 s hladinami 273 – 270 m n.m. je na k.ú. Bolatice. Prameniště s objekty je odstaveno z provozu a zakonzervován. Pro potřeby Dolního Benešova je k dispozici akumulace ve vodojemu Dolní Benešov (Smolkov) 1 500 m3, který je ve Smolkově (je nutné upřesnit název vodojemu). Samostatnou úpravnu vody a zemní vodojem 3 x 100 m3 má areál společnosti MSA. Voda je čerpána do samostatné sítě, nepropojené s vodovody napojenými na veřejnou síť. Hať Obec má vybudovaný veřejný vodovod, který je napojený na místní zdroj vody, nacházející se na k.ú. Šilheřovice. Voda ze zdroje je čerpána do zemního vodojemu Hať 2 x 400 m3 s hladinami 270,00 – 265,40 m n.m. Rovněž vodojem se nachází na k.ú. Šilheřovice. Z vodojemu je voda vedena gravitačně do spotřebiště.. Hlučín V celém zastavěném území Hlučína, Darkoviček a Bobrovníků je vybudován veřejný vodovod, který je zásobený z centrálních zdrojů OOV a z místního zdroje Rovniny. Malé procento obyvatel, převážně v Darkovičkách a Bobrovníkách je pitnou vodou zásobeno z vlastních studní. Vodovod tvoří tři ucelené celky: vodovod Bobrovníků, vodovod Darkoviček a vodovod města Hlučína. Hlučín - Bobrovníky


53

Zdrojem vody pro vodovod Bobrovníky je přivaděč Ostravského oblastního vodovodu (OOV) DN 900 Krásné Pole – Karviná, ze kterého je přes čerpací stanici řadem DN 150 zásoben věžový vodojem AKNA – AQUA 200 m3 (354,00 – 347,60 m n.m.). Čerpací stanice a věžový vodojem 200 m3 patří do správy VaK Hlučín. Stávající věžový vodojem AKNA – AQUA 200 m3 svou kapacitou plně pokryje potřebu. Hlučín – Darkovičky Darkovičky jsou pitnou vodou zásobeny z přivaděče OOV Krásné Pole – Karviná, ze kterého odbočuje řad DN 300 pro Ludgeřovice, Markvartovice a Šilheřovice. Jedna větev řadu DN 200 pokračuje do vodojemu Darkovice 2 x 500 m3 s hladinami 286,70 – 282,40 m n.m. Pro Darkovičky slouží jedna komora tohoto vodojemu, tj. 500 m3. Hlučín Vodovod města Hlučína je napojen na místní zdroj vody Rovniny a ve dvou místech na centrální zdroje Ostravského oblastního vodovodu (OOV). Pro město je k dispozici akumulace velikosti 1 550 m3 – vodojem Malánky 2 x 650 m3 a vodojem Vinná Hora 250 m3. Vodojem Vinná Hora je po technické stránce provozuschopný, ale z důvodu optimalizace tlakových pásem není v současnosti provozován, proto je akumulace pro město zabezpečena pouze na 32 %. Kozmice Na zdroj vody – Ostravský oblastní vodovod je vodovodní síť napojena přes věžový vodojem Kozmice 300 m3 s hladinami 242,00 – 267,20 m n.m. Kromě vodojemu Kozmice 300 m3 se v obci nachází ještě věžový vodojem 100 m3 (max. hl. 267,80 m n.m.). Tento vodojem je zásoben ze dvou místních zdrojů, rozvod vody z vodojemu slouží pouze pro zásobení soukromého statku. Ludgeřovice V obci je vybudován veřejný vodovod, který je napojený na centrální zdroje OOV, na přivaděč Kružberk – Karviná DN 900, DN 800. Podstatná část zástavby je napojena přes vodojem Ludgeřovice 650 m3 s hladinami 274,50 – 271,50 m n.m. (údaj dle PRVKUK, opravený ve Změně č. 1). Z vodojemu je přívodním řadem DN 300 voda dodávána do centra spotřeby. Původní věžový vodojem 200 m3 napojený na místní zdroj vody, byl po zrušení zdroje odstaven z provozu. Markvartovice Akumulace obce je zajištěna ve vodojemu Markvrtovice 2 x 400 m3 s hladinami 282,50 – 275,50 m n.m. (Údaj dle PRVKUK MS kraje). Z tohoto vodojemu je zásobována i obec Šilheřovice. Na zásobovacím řadu DN 200 z vodojemu Markvartovice směrem na Vřesinu je na hranici k.ú. Markvartovice a k.ú. Šilheřovice v lokalitě Štipky vybudována zrychlovací stanice, která je mimo provoz. Areál zemědělského podniku na severním okraji zástavby má akumulaci zajištěnu ve vlastním věžovém vodojemu, do něhož je voda z původního řadu čerpána. Píšť Zdrojem pitné vody je vrtaná studna (popis v čl.44) v jižní části obce. U studny je čerpací stanice, která dopravuje vodu výtlačným řadem do zemního vodojemu Píšť 2 x 250 m3 s hladinami 269,30 – 266,00 m n.m. Z vodojemu je obec zásobena gravitačně. Jiné objekty se na vodovodní síti nenachází.


54

Šilheřovice Obec je pitnou vodou zásobena z Ostravského oblastního vodovodu (OOV) přes vodojem Markvartovice 2 x 400 m3 s hladinami 282,50 – 277,50 m n.m. V tomto vodojemu je zajištěna akumulace i pro Šilheřovice. Původní vodojem Na Juliánce 70 m3 který sloužil pro zemědělský areál je mimo provoz. Na vodovodní síti se kromě redukčního ventilu na úpravu tlaku, jiné objekty nenachází. Vřesina Akumulaci pitné vody pro obec zajišťuje vodojem Vřesina 2 x 150 m3 s hladinami 280,00 – 276,00 m n.m. Vodojem je plněn vodou z OOV ze zásobovacího řadu procházejícího přes Ludgeřovice, Markvartovice, Darkovice. Je umístěn na nejvyšším místě nad obcí v lokalitě Na Františku. Závada U místního zdroje vody – studny ST1 (zdroj je popsán v čl. 44) je čerpací stanice, která dopravuje vodu ze zdroje do věžového vodojemu Závada 100 m3. Vodojem výšky 15 m jižně od zástavby je osazen na terénu 278 m n.m. Jeho max. hladina je cca 293,00 m n.m. Zdroj má vyhlášená pásma hygienické ochrany - PHO (popsané v čl. 44), vodojem PHO vyhlášené nemá. Technologické vody V Hlučíně v rámci sportovně rekreačního areálu je vybudován rozvod užitkové vody, sloužící pouze pro vlastní potřebu areálu. Jiné rozvody užitkové vody v území se nenachází.

68. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady : - Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obcí Moravskoslezského kraje, KONEKO spol. s.r.o. Ostrava, 2004 - Územní plán velkého územního celku okresu Opava - Územní plány obcí - Informace dodané obecními úřady Dle zákona 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) mají vodovodní řady stanovena ochranná pásma do průměru 500 mm včetně 1,5 m, nad průměr 500 mm, 2,5 m od vnějšího okraje potrubí. Ochranná pásma nejsou zobrazena v grafice vzhledem na měřítko použitého mapového podkladu. Bělá Obec Bělá má vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s., RS Opava. Je z něj napojeno 99,7 % obyvatel (údaj správce). Vodovodní síť je z litiny a PVC profilu DN 100, DN 150. Do provozu byla uvedena v roce 1983. Technický stav je dobrý. Výtlačný řad DN 150 ze zdroje vody do vodojemu prochází zástavbou a plní funkci přívodního i zásobovacího řadu, po trase jsou na něj napojené rozvodní řady. Vodovodní síť délky cca 3,5 km je provozována jako jedno tlakové pásmo.


55

Bohuslavice Obec má vybudovaný veřejný vodovod, který je v majetku a správě Obecního úřadu. Je na něj napojeno 100 % obyvatel (údaj je dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001, nebyl poskytnut správcem). Výtlačným potrubím profilu DN 100 délky asi 1 750 m je voda přiváděná ze zdroje do zemního vodojemu Bohuslavice 2 x 100 m3. Z vodojemu do centra spotřeby jde zásobovací řad DN 150 délky asi 1 200 m. Z něj odbočují rozváděcí řady. Rozvod v obci je řady profilu DN 150 a DN 100. Celkem je vybudováno asi 13 km vodovodních řadů. Vodovodní síť je v dobrém technickém stavu, kapacitně dostatečná. Darkovice V obci je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, který je v majetku a ve správě obecního úřadu. Je na něj napojeno cca 98,7 % obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001). Vodovod je napojený na místní zdroj pitné vody. Jako rezervní je zdroj OOV. Rozvodná vodovodní síť obce je většinou větevná, část řadů je zokruhovaná. Tvoří jedno tlakové pásmo. Nově jsou vybudovány řady, na kterých je tlak vody nižší než požaduje ČSN, proto zde jsou na přípojkách vybudovány domovní AT stanice. Z vodojemu Darkovice je voda přiváděná zásobovacím řadem DN 150 napojeným na rozvodnou síť. Rozvod vody v obci je profilu DN 80 – DN 100, materiál PVC. Celkem je v obci cca 7 800 m vodovodních řadů. Děhylov Obec má vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s., RS Opava. Je na něj napojeno 98,3 % obyvatel (údaj správce). Vodovodní síť v Děhylově tvořena řady profilu DN 100 a DN 80 je rozdělená do dvou tlakových pádem. Horní tlakové pásmo je ovládané hladinami vodojemu Dobroslavice 2 x 250 m3, dolní tlakové pásmo hladinami vodojemu Děhylov 2 x 40 m3. Tlaková pásma jsou odělená šoupátkem. Vodojem Děhylov je oplocen. V spodní části Děhylova je na vodovodním řade DN 100 osazený redukční ventil, který vytváří podružní nižší tlakové pásmo pro zástavbu kolem Děhylovského potoka. Dobroslavice Obec má vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s., RS Opava. Původní vodovod v obci je z roku 1928. Postupně jsou realizovány výměny stávajících řadů z litiny za PVC. Vodovodní síť délky cca 5,3 km je profilu DN 100, DN 80. Na veřejný vodovod je napojeno cca 99,5 % obyvatel (údaj správce). Dolní Benešov Dolní Benešov včetně Zábřehu je zásobován pitnou vodou z Ostravského oblastního vodovodu (OOV)..Prameniště Dolní Benešov s vodními zdroji je odstaveno z provozu. Vodovod je ve správě SmVaK Ostrava a.s.. RS Opava. Na vodovod je napojeno 99,7 % obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001). Z vodojemu Dolní Benešov (Smolkov) je voda přiváděná zásobním řadem DN 500 společným i pro město Hlučín. Vodovodní síť je ve správě SmVaK Ostrava a.s. Rozvody vody v Dolním Benešově v délce cca 11,9 km a v Zábřehu v délce cca 5,7 km jsou profilu DN 200 – DN 80 z PVC materiálu. Společnost MSA využívá kromě vody z vlastních zdrojů i vodu z veřejného vodovodu. Vodovodní síť v areálu závodu je napojena přímo na hlavní zásobovací řad z vodojemu OOV ve Smolkově, není napojena na rozvody v obci.


56

Hať Obec má vybudovaný veřejný vodovod, který je v majetku a ve správě obce. Je na něj napojeno 95 % obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001). Vodovod byl dokončen a uveden do provozu v roce 1995 v celkové délce 16,9 km. Zdroj a zemný vodojem 2 x 400 m3 se nachází na k.ú. Šilheřovice. Vodovodní síť je z PVC profilu DN 80 – DN 200, její výstavba na stávající rozsah byla ukončena v roce 1997. Technický stav je dobrý. Hlučín V celém zastavěném území Hlučína, Darkoviček a Bobrovníků je vybudován veřejný vodovod, který zásobuje více než 99 % obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001). Malé procento obyvatel, převážně v Darkovičkách a Bobrovníkách je pitnou vodou zásobeno z vlastních studní. Vodovod tvoří tři ucelené celky: vodovod Bobrovníků, vodovod Darkoviček a vodovod města Hlučína. Vodovod je ve správě VaK Hlučín. Hlučín – Borovníky Borovníky nají vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě VaK Hlučín. Je na něj napojeno cca 95 % obyvatel (údaj ÚPN Hlučín). Zdrojem vody je OOV ze kterého je přívod do věžového vodojemu 200 m3 řadem DN 150. Vodovodní síť byla budována od 50. let, čemuž odpovídá i její technický stav. Cca 40 % řadů v obci je nutno rekonstruovat. Stávající vodovodní síť v Bobrovníkách je provozována jako jedno tlakové pásmo s řídícím věžovým vodojemem AKNA – AQUA 200 m3 s hladinami 354,00 – 347,60 m n.m. Hlučín – Darkovičky V části Hlučína – Darkovičky je vybudovaný veřejný vodovod , který je ve správě VaK Hlučín. Přívod vody z vodojemu Darkovice 2 x 500 m3 do spotřebiště a rozvod vody v obci je gravitační. Přívod vody je profilu DN 200, rozvod po obci profilu DN 150 – DN 80. Vodovodní síť byla uvedena do provozu v roce 1994 a je na něj napojeno cca 90 % obyvatel (údaj ÚPN Hlučín), je v dobrém technickém stavu. Nevyhovující věžový vodojem firmy AGROZEA s.r.o. je pro svůj špatný technický stav odstavený z provozu. Hlučín Pitná voda pro město Hlučín je do spotřebiště přiváděná třemi zásobovacími řady. Ze západu zásobovacím řadem DN 300 z vodojemu Dolní Benešov (Smolkov), z východu zásobovacím řadem DN 300 z vodojemu Malánky a řadem DN 100 ze zdroje Rovniny. Kapacita těchto řadů převyšuje potřebu města. Vodovodní síť v Hlučíně byla budována od 40 – tých let a je postupně rozšiřována. Použité materiály (litina, ocel) značně ztěžují provádění údržby a opravy. Také z pohledu životnosti (koroze, inkrusty) nejsou vodovodní řady ve stávající vodovodní síť ve vyhovujícím stavu. Místy je nutné vodovodní síť vyměnit z titulu malého profilu, neodpovídajícího potřebě požárního zabezpečení. Rekonstrukce vodovodní sítě v historickém jádru města probíhá od roku 1994. Vodovodní síť města je provozována jako jedno tlakové pásmo s lokální úpravou tlaku pro výškové objekty v lokalitě Rovniny a za železniční tratí v sídlišti OKD. Na zvýšení tlaku Územně analytické podklady ORP Hlučín

57

na požadovanou úroveň jsou celkem v provozu tři automatické tlakové stanice. Dvě AT stanice jsou na Rovninách, jedna na sídlišti OKD. Vodovodní síť ve městě je ve správě VaK Hlučín. V lokalitě u cihelny je pitnou vodou zásoben areál SSP – suché směsi. Cidem a.s. Hranice, cihelna Hlučín má vlastní zdroj vody s akumulací. Místní část Vrablovec je zásobována pitnou vodou z vodovodní sítě Ludgeřovice, z přímého napojení na přivaděč OOV DN 900 krásné Pole – Karviná bez akumulace. Tato část vodovodu je od vodovodní sítě města oddělená uzavřeným šoupátkem. Kozmice V obci je vybudována vodovodní síť, která je od roku 1997 ve správě SmVaK Ostrava, a.s. Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV) – přivaděč Dolní Benešov – Hlučín DN 500 s odbočkou DN 150 do vodojemu Kozmice 300 m3 . Přivaděč vody DN 500 a propoj s vodojemem Kozmice DN 150 mají dle zákona stanovené ochranné pásmo 1,5 m od vnějšího okraje potrubí na obě strany. Na vodovod je napojeno cca 81,5 % obyvatel (údaj správce). Ludgeřovice Veřejný vodovod v obci je ve správě SmVak OSTRAVA A.S. rs Opava. Je na něj napojeno cca 99,5 % obyvatel (údaj správce). Na zdroj pitné vody, na Kružberský přivaděč OOV je vodovod napojený ve třech místech. Samostatně je napojená lokalita Vráblovec a lokalita původně napojená na místní zdroj vody a věžový vodojem Ludgeřovice 2. – 200 m3. Dnes je táto lokalita zásobená přes redukční ventil z OOV. Podstatná část zástavby obce je na OOV napojena přes věžový vodojem Ludgeřovice 650 m3. Starší část vodovodní sítě byla uvedena do provozu v roce 1968, novější část v letech 1979 – 1994. Starší zásobovací řady jsou z litiny, novější rozvodní řady jsou z PVC. Napříč územím Ludgeřovice z jihozápadu na severovýchod prochází přivaděč vody Ostravského oblastního vodovodu (OOV) profilu DN 900, DN 800. Přivaděč má dle zákona 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) stanoveno ochranné pásmo 2,5 m od vnějšího okraje potrubí na obě strany. Odbočka z přivaděče OOV do vodojemu Ludgeřovice profilu DN 300 a dále prodloužení na vodojem Markvartovice profilu DN 300 má podle uvedeného zákona stanoveno ochranné pásmo 1,5 m od vnějšího okraje potrubí na obě strany. Markvartovice V obci je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava, a.s. –RS Opava. Část vodovodu je v majetku obce. Zdrojem pitné vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV), na který je obec napojena přes vodojem Markvartovice 2 x 400 m3. Přívodní řad DN 200 z vodojemu Markvartovice přivádí pitnou vodu na severní okraj zástavby, odkud je voda rozváděná zásobními řady DN 150, DN 100 do spotřebiště. Vodovodní síť byla uvedena do provozu v roce 1984, technický stav odpovídá jejímu stáří. Stávající systém zásobování vodou je vyhovující, na vodovod je napojeno cca 98 % obyvatel (údaj správce).


58

Píšť Obec má vybudovaný veřejný vodovod, který je v majetku a provozování obecního úřadu Píšť. Na vodovod je napojeno cca 99,7 % obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001). Z místního zdroje vody jde výtlačný řad délky 450 m do vodojemu Píšť 2 x 250 m3. Z vodojemu je do obce voda přiváděná řadem DN 200 délky cca 1 100 m (údaje třeba upřesnit provozovatelem). Rozváděcí řady jsou jednotné dimenze DN 100, materiálu PVC. Šilheřovice V obci je vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě obecního úřadu. Je na něj napojeno 99,3 % obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001). Rozsáhlá vodovodní síť pokrývá celé zastavěné území obce. Zdrojem vody pro obec je Ostravský oblastní vodovod OOV) přivaděč Krásné Pole Karviná DN 900 – DN 800, na který je napojen hlaví přívodní řad DN 300 do Ludgeřovic a dále řad DN 300 do vodojemu Markvartovice 2 x 400 m3. Šilheřovice jsou zásobovány z tohoto vodojemu přívodním řadem DN 150. Další napojení obce z přívodního řadu DN 300 před vodojememu Markvartovice je mimo provoz. Vodovodní síť v obci je redukčním ventilem rozdělená na dvě tlaková pásma. Horní tlakové pásmo je ovládané hladinami vodojemu Šilheřovice, dolní tlakové pásmo výstupním tlakem z redukčního ventilu. Zemědělský areál v lokalitě Paseky je napojený na přivaděč OOV DN 800 přes redukci tlaku. Vřesina V obci je vybudovaný veřejný vodovod, který je v majetku a správě Obecního úřadu. Je na něj napojeno cca 99,6 % trvale bydlících obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 se liší od údaje správce). Zbývající obyvatelé jsou pitnou vodou zásobeny z vlastních studní, lze je na veřejný vodovod napojit. Zdrojem pitné vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV). Vodovod v obci je součásti skupinového vodovodu Darkovice, Vřesina, Darkovičky, byl budován v letech 1989 – 1996 a je v dobrém technickém stavu. Závada V obci je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě obce. Je na něj napojeno více než 99 % obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001). Vodovodní síť v rozsahu cca 3 km je profilu DN 150, DN 100. Hlaví řad DN 150 ze zdroje do vodojemu slouží zároveň i jako zásobovací řad.

Zásobování užitkovou vodou. V Hlučíně je v rámci sportovně rekreačního areálu je vybudován rozvod užitkové vody, sloužící pouze pro vlastní potřebu. Jiné rozvody užitkové vody v území se nenachází.

69. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Dle zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích mají vodovodní řady - vodovod pro veřejnou potřebu stanovena ochranná pásma u řadů do průměru 500 mm včetně 1,5 m od vnějšího okraje potrubí, nad průměr DN 500 je to 2,5 m od vnějšího okraje potrubí.


59

Podklady : - Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obcí Moravskoslezského kraje, KONEKO spol. s.r.o. Ostrava, 2004 - Územní plán velkého územního celku okresu Opava - Územní plány obcí - Informace dodané obecními úřady Bělá Na kanalizaci v obci nejsou vybudovány žádné větší objekty. Splaškové odpadní vody se akumulují v žumpách, případně septicích přímo u zdroje vzniku. Bohuslavice Na kanalizaci v obci nejsou vybudovány žádné větší objekty. Splaškové odpadní vody se akumulují v žumpách, případně septicích přímo u zdroje vzniku. Darkovice V obci je vybudována jednotní kanalizace, která odvádí i vody z místních toků. Na kanalizaci se kromě revizních šachet žádné objekty nenachází. Několik novostaveb má vybudovány malé domovní ČOV. Čištění odpadních vod v centrální ČOV v obci není zajištěno. Děhylov Čištění odpadních vod z obce je zajištěno převážně v septicích či žumpách přímo u zdroje vzniku odpadních vod. Jiné objekty se na kanalizaci nenachází. Dobroslavice Čištění odpadních vod z obce je zajištěno v septicích a žumpách přímo u zdroje vzniku odpadních vod. Centrální čistíren odpadních vod obec vybudovanou nemá. Dolní Benešov. V Dolním Benešově byla koncem 80 tých let vybudována čistírna odpadních vod (ČOV), která byla v roce 1999 zrekonstruována. o projektované kapacitě Q24 = 38,9 m3/den, 4 250 EO. ČOV je mechanicko – biologická s objekty – akumulační nádrže, dosazovací nádrže a kalové hospodářství. Před ČOV je čerpací stanice (údaj poskytl provozovatel ). ČOV nemá vyhlášeno pásmo ochrany prostředí. Odlehčované i čištěné vody jsou vypouštěny do Mlýnské strouhy – Náhonu ústícího do potoka Opusta. Provoz a údržbu kanalizace včetně ČOV zajišťuje SmVaK Ostrava a.s. Ve východní části obce je umístěná lokální ČOV – štěrbinová nádrž pro cca 200 EO. ČOV je ve správě obce. Vlastní ČOV má Moravskoslezská armaturka. ČOV je mechanicko – biologická o kapacitě 800 m3/den a 3 500 EO. ČOV je umístěná v areálu podniku. Odpad z ČOV je zaústěn do potoka Opusta. V rámci areálu jsou čištěny i odpadní emulze v množství cca 100 m3/rok a to v emulgační stanici. Hať Čištění odpadních vod v obci je zajištěno převážně v septicích či žumpách. S přepady zaústěnými do stávající kanalizace, resp. přímo do povrchových vodotečí, případně trativodů. Jiné objekty na lokvidaci odpadních vod se v obci nenachází.


60

Hlučín V Bobrovníkách byly v uplynulých letech vybudovány dvě čistírny odpadních vod (ČOV). Jedna čistírna odpadních vod typu Flexiblok je v lokalitě Důlky. Její kapacita je 1 000 EO (údaj VaK Hlučín). Na ČOV jsou odvedené odpadní vody z východní a jižní části zástavby. Čistírna byla uvedená do zkušebního provozu v roce 1990. Kolem ČOV je zatím pouze navržené pásmo hygienické ochrany 50 m. Západní část zastavěného území Bobrovníků je odkanalizována jednotnou kanalizací na čistírnu odpadních vod typu CINIS - zemní filtrační jednotka o projektované kapacitě cca 200 EO (údaj správce kanalizace Vak Hlučín), resp. 140 EO (údaj Kanalizační řád Bobrovníky). ČOV zatím nebyla uvedena do provozu. Objekty, které nejsou napojené na stávající kanalizaci mají odpadní vody předčištěny v septicích a následně vypouštěny do místních vodotečí. Město Hlučín má v současné době vybudovanou centrální mechanicko – biologickou čistírnu odpadních vod (ČOV), která byla uvedená do provozu v roce 1971. V roce 1994 byla modernizována a rozšířena na kapacitu Q24 = 5 031 m3/den, Qd = 6 792 m3/den a 20 167 EO. Hlavní technologické celky na ČOV jsou : hrubé česle, lapák písku, usazovací nádrž, aktivace, dosazovací nádrže, uskladňovací nádrž, vyhnívací nádrž, kalolis. Na ČOV je v současné době napojeno 8 638 EO. Odpad z ČOV je vyústěn do potoka Jasénka, nemá stanovené ochranné pásmo. Kozmice Čištění odpadních vod z obce je zajištěno převážně v septicích či žumpách situovaných přímo u zdroje vzniku odpadních vod. Centrální čištění odpadních vod obec zajištěnou nemá. Ludgeřovice Centrální čistírna odpadních vod v Ludgeřovicích vybudována není. Na kanalizaci se nenachází kromě šachet žádné objekty. Markvartovice Centrální čistírna odpadních vod v Markvartovicích vybudována není. Píšť V obci není v současné době vybudována kanalizace ani čistírna odpadních vod. Odpadní vody po nedokonalém předčištění v septicích nebo žumpách s přepadem odtékají do kanalizace a do toku. Šilheřovice V obci je z roku 1997 v provozu mechanicko – biologická ČOV o výkonu 25 l/s. (přesné údaje o kapacitě ČOV nebyly správci poskytnuty). Původní projekt ČOV počítal se dvěma čistícími jednotkami, jednou pro obec Šilheřovice, druhou pro obec Hať. V současnosti je vybudována pouze jedna biologická jednotka, která je již plně vytížená. Nová koncepce odkanalizování a likvidace odpadních vod již nepočítá s napojením obce Hať, proto po naplnění kapacity stávající ČOV odpadními vodami z obce Šilheřovice lze pro obec vybudovat a využít druhou část . Recipientem vyčištěných odpadních vod je Šilheřovický potok. Správcem a provozovatelem ČOV je Obec.


61

Vřesina V obci je nově vybudovaná čistírna odpadních vod, která je před dokončením. Údaje o kapacitě ČOV nebyly poskytnuty. ČOV je vybudována na levém břehu Bečvy východně od zástavby obce. Ochranné pásmo ČOV není stanoveno. Závada Čistírna odpadních vod v Závadě vybudována není.

70. SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Dle zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích mají vodovodní řady - vodovod pro veřejnou potřebu stanovena ochranná pásma u řadů do průměru 500 mm včetně 1,5 m od vnějšího okraje potrubí, nad průměr DN 500 je to 2,5 m od vnějšího okraje potrubí. Podklady : - Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obcí Moravskoslezského kraje, KONEKO spol. s.r.o. Ostrava, 2004 - Územní plán velkého územního celku okresu Opava - Územní plány obcí - Informace dodané obecními úřady Bělá V obci je od roku 1950 vybudováno cca 2,2 km sběračů jednotné kanalizace, které odvádí jak dešťové tak i splaškové odpadní vody bez čištění do místní vodoteče. Splaškové odpadní vody jsou nedokonale čištěny v septicích s přepady do toku a jsou zejména v bezdeštném období jedinými přítoky suchých vodotečí. Kanalizace je ve správě Obce, je na ni napojeno 30,6 % obyvatel (údaj dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001). Bohuslavice V obci je vybudována nesoustavná jednotná kanalizace, která odvádí splaškové a dešťové vody do místního toku – Bohuslavického potoka. Stávající kanalizace byla budována od roku 1967. Jedná se o postupné zatrubkování stávajících silničních příkopů s vyústěním do místní vodoteče. Kanalizace je převážně z betonového potrubí profilu DN 300 až DN 500 délky cca 8 000 m. Kanalizace je ve špatném technickém stavu a nelze počítat s její dalším využitím pro odvádění splaškových vod. Provoz a údržbu kanalizace zajišťuje obední úřad. Dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 je na kanalizaci napojeno pouze 4,5 % obyvatel.. Darkovice V obci je vybudována rozsáhlá síť jednotní kanalizace. Kanalizace z betonu je profilu DN 1200 – DN 300, novější úseky z PVC i profilu DN 250. Část kanalizace většího profilu (DN 1 000 – DN 1 200) je po rekonstrukci z let 1950 – 1980 a je v přijatelném technickém stavu. Ostatní úseky budovány často v tzv. akci „Z“ jsou různé kvality, jejich technický stav je neuspokojivý. Dešťové vody z území jsou odváděny buď stávající jednotnou kanalizací, nebo soustavou odvodňovacích příkopů, především na okraji zástavby. Dle sdělení obecního úřadu je stávající kanalizace funkční, technický stav jednotlivých stok je rozdílný v jednotlivých lokalitách. Provoz a údržbu kanalizace zajišťuje Obecní úřad Darkovice.


62

Na kanalizaci je dle údajů z Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 napojeno 40,2 % obyvatel. Děhylov V obci je vybudována jednotná kanalizace délky cca 5 700 m.Tato původně měla sloužit k odvedení dešťových vod z intravilánu obce. Kanalizace byla postupně budována od roku 1915 až po 70. léta. Jedná se převážně o betonové potrubí profilu DN 300 až DN 1000 (zatrubnění potoka). Převážná část kanalizace je funkční, technický stav odpovídá jejímu stáří.Dle informace obecního úřadu je na kanalizaci napojeno 80 % obyvatel, dle údajů Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 je to pouze 27,2 %. Provoz a údržbu stávající kanalizace zajišťuje obecní úřad. Dobroslavice V obci je vybudován rozsáhlý systém jednotné kanalizace, která původně měla sloužit k odvedení dešťových vod z intrevilánu obce. Kanalizace byla budována v letech 1900 až 1960. Stoky jsou zaústěny do místních recipientů, případně trativodů. Technický stav kanalizace odpovídá jejímu stáří. Jedná se o betonové potrubích 250 – DN 600 o celkové délce cca 6 200 m.Dle PRVKUK je na stávající kanalizaci napojeno cca 95 % obyvatel, dle údajů Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 je to pouze 44,4 %. Část stávající kanalizace je ve správě SmVaK Ostrava a.s., část ve správě obecního úřadu. Dolní Benešov V Dolním Benešově je od 50 – 60 –tých let vybudována soustavná jednotná kanalizace o celkové délce cca 9,1 km s třemi odlehčovacími komorami. Kanalizace je gravitační s přečerpáváním před ČOV. V Zábřehu jsou vybudovány krátké úseky nesoustavné kanalizace, zřizované v minulosti pro odvádění dešťových vod převážně zatrubkováním odvodňovacích příkopů s vyústěním do drobných bezejmenných vodotečí v povodí vodnívh toků Štěpánka a Mlýnská strouha – Náhon. Kanalizace je ve správě Smvak Ostrava, část kanalizace ve správě obce. V Dolním Benešově je dle údajů Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 na kanalizaci napojeno cca 75,5 % obyvatel. Hať V obci je vybudována nesoustavná jednotná kanalizace o celkové délce cca 2 200 m, která původně měla sloužit k odvedění dešťových vod z intravilánu obce. Jednotlivé kanalizační stoky jsou zaústěny do Bečvy. Dle údajů Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 je na kanalizaci napojeno pouze 21,6 % obyvatel. Hlučín V místní části Bobrovníky je v současné době vybudována poměrně rozsáhlá síť jednotné kanalizace, která odvádí jak dešťové vody, tak i splaškové odpadní vody od jednotlivých objektů obytné zástavby. Západní část zastavěného území Bobrovníků je odkanalizována jednotnou kanalizací na čistírnu odpadních vod typu CINIS (zemní filtrační jednotka). Severní část zastavěného území je odkanalizována několika stokami jednotné kanalizace, vyústěnými do místních vodotečí a mokřadů. V Darkovičkách byla v roce 1950 vybudována převážná část kanalizace, která byla postupně doplňována. Poslední úseky kanalizace byly vybudovány v devadesátých letech. Dnes je provozováno cca 10 km kanalizace profilu DN 300 – 1 000. Do kanalizace jsou zaústěné splaškové odpadní vody nedostatečně předčištěné v septicích, což se projevuje na kvalitě vody potoka Jasénka, do kterého je kanalizace 7 výustěmi zaústěna. Na kanalizaci


63

nejsou vybudovány odlehčovací komory s výjimkou jedné v ulici Jandová. vodní tok – potok Jasénka, který je v dolní části zatrubněn (profil 2 x 1 000).

Obcí protéká

Město Hlučín má v současné době vybudovanou rozsáhlou síť jednotné kanalizace, která odvádí splaškové a dešťové vody na městskou čistírnu odpadních vod (ČOV). Stávající kanalizace byla ve městě budována postupně tak, jak probíhala jeho výstavba. Stav odkanalizování je z technického hlediska dán vzájemnou polohou zástavby a čistírny odpadních vod. Celé město je rozděleno na tři povodí podle čerpacích stanic (ČS) a hlavních sběračů k nim směrujícím. Povodí sběrače A začíná sídlištěm OKD a končí v jižní části města na ČS 1. Povodí zahrnuje celkem sedm odlehčovacích komor, které odvádí přívalové vody do místních . Povodí sběrače B zabírá plochu na jihovýchodním okraji města. Odvádí odpadní vody z rodinných domů a sídliště Rovniny . Sběrač B je zaústěný na čerpací stanici ČS 2, která se nachází v areálu ČOV Povodí sběrače C je nejmenší, zabírá jihozápadní plochy města a končí na ČS . Povodí zahrnuje celkem tři odlehčovací komory. Kanalizace města je především z betónového potrubí, novější řady jsou z PVC a kameniny profilu DN 300 až DN 800 - 900. Celková délka stávající kanalizace dle údajů převzatých od provozovatele je 57 km (Roční výkaz o vodovodech a kanalizacích za rok 2 000). Kozmice Obec má vybudovaný rozsáhlý systém jednotné kanalizace, která odvádí dešťové i splaškové odpadní vody od cca 70 % obyvatel (údaj dle PRVKUK, dle Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 je to pouze 27,8 %). Stávající kanalizace v obci byla budována postupně jiř od roku 1940. Jedná se vesměs o betonové potrubí profilu DN 300 až DN 1 200 v celkové délce cca 5 km (profily jsou orientační, neexistuje projekt kanalizace ani iná dokumentace). Provoz a údržbu kanalizace zajišťuje Obecní úřad Kozmice. Ludgeřovice V obci je vybudována veřejná kanalizace, která bez dalšího čištění odvádí odpadní vody do místní vodoteče – Ludgeřovického potoka. Kanalizace vznikla postupným zatrubkováním odvodňovacích příkopů a měla sloužit k odvedení dešťových vod z intravilánu obce. Kanalizace byla postupně budována od roku 1930 až po 70-léta z betónového potrubí profilu DN 300, DN 800, její délka je cca 19 km. Na kanalizaci je dle údajů Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 napojeno pouze cca 27,2 % obyvatel. Markvartovice V obci je částečně vybudována jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu o celkové délce cca 2 km. Kanalizace odvádí odpadní vody bez dalšího čištění do místní vodoteče – Ludgeřovického potoka. Původně měla kanalizace sloužit k odvedení dešťových vod z intravilánu obce.. Kanalizace vznikala zatrubkováním stávajících odvodňovacích příkopů od roku 1945 až po rok 1993. Jedná se převážně o betonové potrubí profilu DN 300 až DN 600. Kanalizace je mělce založená a její technický stav nesplńuje podmínky pro její využití jako splaškové kanalizace. O stávající kanalizaci nejsou žádné podklady. Na kanalizaci je dle údajů Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 napojeno pouze cca 27,3 % obyvatel.


64

Píšť V obci není v současné době vybudována soustavná stoková síť ani čistírna odpadních vod.. Jsou zde vybudovány pouze úseky kanalizace, které původně odváděly pouze dešťové vody do recipientu. Stávající kanalizace je z betonového potrubí profilu DN 300 – DN 800 o celkové délce cca 3,2 km.část kanalizace je obdélníkového profilu zděná z cihel. Kanalizace byla budována postupně od počátku století až po 90. léta. Stávající stav kanalizace není zdokumentován. Na kanalizaci je dle údajů Územně analytických podkladů SLDB za rok 2001 napojeno pouze cca 14,4 % obyvatel..Provoz a údržbu kanalizace zajišťuje obecní úřad. Šilheřovice V obci byla v letech 1991 – 1997 vybudována nová splašková kanalizace včetně ČOV. Pouze jedna kanalizační větev je řešená jako jednotná s odlehčovací komorou. Celková délka vybudované kanalizace je 9 570 m a odkanalizuje skoro celou obec. Na kanalizaci je dle podkladů SLDB za rok 2001 napojeno pouze cca 84,3 % obyvatel, dle údaje správce je v současnosti napojeno cca 95 % obyvatel. Původní kanalizace obce je využívána jako dešťová. Veškeré splaškové vody z obce jsou vyústěny do čerpací stanice s výtlakem na stávající ČOV. Vřesina V obci je vybudována jednotná kanalizace, která původně odváděla dešťové a splaškové vody do recipientu – do potoka Bečva. Kanalizace je profilu DN 300 – DN 1 000. Nově je vybudovaná kanalizace splašková, která přivádí odpadní vody před ČOV. ČOV je umístěná východně pod obcí na levém břehu Bečvy v prostoru mezi hřištěm a koupalištěm. Údaje kanalizaci (trasách) a o kapacitě ČOV nebyly poskytnuty. Kanalizace je zakreslena pouze stávající původní (jednotná) dle platného územního plánu. Provoz a údržbu kanalizace zajišťuje obecní úřad Závada V obci je v současné době vybudována jednotná kanalizační síť, která původně měla sloužit k odvedení dešťových vod z intravilánu obce. Kanalizace byla budována v období od roku 1950 – 1996. Jedná se převážně o betonové potrubí, novější úseky z PH, profilu DN 300 –DN 600 v délce cca 3,7 km. Provoz a údržbu kanalizace zajišťuje obecní úřad Závada.

71. VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V ORP Hlučín není provozována žádná výrobna elektřiny.

72. ELEKTRICKÉ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: Územní plány Zásady územního rozvoje MS kraje - 1. etapa průzkumy a rozbory v rozsahu ÚAP ČEZ Distribuce a.s. z r. 2007 - čísla distribučních trafostanic konzultace, sítí VN, Ing. Ivo Trojka, Opava Ve správním území obce s rozšířenou působností - města Hlučín, je provozována elektrická stanice - transformační stanice 110/22kV Dolní Benešov. Rozvodna R 110kV Dolní Benešov je napojena odbočkou, provedenou dvojitým vedením VVN 110kV, z napájecích vedení VVN 110kV-L682/683, propojujících rozvodny R 110kV Elektrárny Třebovice a R 110kV Velké Hoštice.


65

V transformační stanici 110/22kV Dolní Benešov jsou instalovány dva transformátory 110/22kV, 2x25MVA. Největším odběratelem elektrické energie je MSA a.s., Dolní Benešov. Distribuční síť VN 22kV, ve správě ČEZ Distribuce, a.s., je napájena z rozvodny R 110/22kV Dolní Benešov, tato síť je propojena s rozvodnami R 22kV Velké Hoštice a R 22kV Nový Bohumín. Distribuční síť 22kV z rozvodny R 2kV Dolní Benešov tvoří venkovní vedení L179, 293, 192, 261, 270, 209, z rozvodny R 22kV je vyvedena kabelovým vedením. Distribuční vedení VN 22kV-L261 je propojena s rozvodnou R 22kV Velké Hoštice a slouží k zásobování elektrickou energií města Dolní Benešov a jeho městské části Zábřeh. Distribuční vedení VN 22kV-L179, 192, slouží k zásobování elektrickou energií sídelního útvaru Hlučín. Distribuční vedení VN 22kV-L192 bylo vybudován pro sídelní útvar Hlučín v r.1998, neboť stávající vedení VN 22kV-L179 bylo již na hranici své maximální přenosové schopnosti. Ve městě Hlučíně je distribuční vedení VN 22kV-192 v provedení venkovním i kabelovém podzemním. Z venkovního vedení VN 22kV-L179 je zásobována elektrickou energií obec Kozmice. Distribuční vedení VN 22kV-L179 je propojen s rozvodnou R 22kV Nový Bohumín a slouží k zásobování elektrickou energií obcí Dobroslavice, Děhylov, Ludgeřovice, Markvartovice a městské části Hlučína-Bobrovníků. Z thot vedení je napojena ČOV Dolní Benešov. Vedení VN 22kV-L270 je vyvedena na Bolatice. Distribuční vedení VN 22kV-L209 je propojeno s VN 22kV-L39, rozvodny R 22kV-Nový Bohumím a zásobuje elektrickou energií obce Bohuslavice, Závadu, Vřesinu, Darkovičk,y Darkovice, Hať, Šilheřovice. Distribuční vedení VN 22kV-L16 z rozvodny R 22kV Velké Hoštice, slouží k zásobování elektrickou energií obcí Bělá, Závada, Píšť, tato VN 22kV-L16 je propojeno s VN 22kV-L39, rozvodny R 22kV Nový Bohumín. Z těchto jmenovaných linek distribučního vedení VN 22kV jsou co by odbočky napojeny zděné, stožárové a kioskové trafostanice TR 22/0,4 kV, s transformátory o výkonu od 100 kVA do 630 kVA, rozmístěné na území obcí dle zástavby a tím i požadavků na množství odběru elektrické energie. Spotřební rozvod elektrické energie o napětí 3x230/400V, 50Hz, je proveden v předmětných obcích venkovním vedením na betonových (příp. dřevěných) stožárech, ve městě Hlučín kabelovým vedením NN uloženým v zemi, přes rozpojovací jistící skříně. Veřejné osvětlení je v obcích povedeno na stožárech nesoucích NN, ve městě Hlučín je veřejné osvětlení provedeno samostatnými výbojkovými svítidly na osvětlovacích stožárech, příp.sadovými svítidly. Venkovní vedení VVN 110kV-L682, 863 prochází v předmětných územích pouze územím Dolního Benešova. Přehled trafostanic DTS 22/0,4kV v jednotlivých obcích: Obec Bělá DTS 1816 Vodárna DTS 1815 Obec DTS 2015 Nová

100kVA 160kVA


66

Obec Bohuslavice DTS 1931 Cukrárna DTS 1932 Polní DTS 1933 U obchodu DTS 1982 Veverka DTS 1983 Závadská DTS 9001 Pila DTS 9003 Vodárna

250kVA 160kVA

400kVA

Obec Děhylov DTS 1844 ČD DTS 1971 U koupaliště DTS 1845 Obec DTS 1846 ZD DTS 1993 Plynárna

160kVA 250kVA 250kVA 400kVA 100kVA

Obec Dobroslavice DTS 1843 Dobrost-Rybárna DTS 1825 U lesa DTS 1824 ZD DTS 1823 Za školou

160kVA 160kVA 160kVA

Obec Darkovice DTS 1946 Darkovice ZD DTS 1947 Darkovice obec DTS 1948 Darkoice HZ DTS 1952 Darkovice Leženík DTS 2033 Darkovice Záhumník DTS 9420 Radiomobil Obec Dolní Benešov DTS 1925 Na březích DTS 1926 Zděná OM DTS 1927 Bolatická DTS 1928 Záhumenní DTS 1929 Hájecká DTS 1930 Nákupní středisko DTS 1969 38 b.j. DTS 1996 U rozvodny DTS 2019 Rybáři DTS 1390 Pekárna DTS 9066 Moravec DTS 9064 ČOV DTS 9065 Štěrkovny DTS 9067 Mazda Dolní Benešov-Zábřeh DTS 1917 Kostel DTS 1924 Skládka DTS1977 Klemens DTS 2020 ZD DTS 90696 Letiště


BTS-4 zděná PTS BTS-1 BTS-1

ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ

160kVA 250kVA 250kVA 250kVA 200kVA 400kVA 400kVA 160kVA 160kVA

ELV-400 zděná ELV-400 ELV-400 Kiosk Kiosk Kiosk ELV-400 ELV-400

ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ Cizí Cizí Cizí Cizí Cizí

160kVA 250kVA 400kVA 100kVA

zděná ELV-400 BTS-1 ELV-400 Odpojená

ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ


67

DTS 90697 Letiště Město Hlučín DTS 1829 OKD-sloupová DTS 2047 OKD-zděná DTS 1830 Kotelna DTS 1973 Hornická DTS 1841 Tyršova DTS 2030 Zámecká DTS 1968 Podezdí DTS 1833 Písečná DTS 2025 Domov důchodců DTS 1978 Krásná vyhlídka DTS 2016 Obch.centrum DTS 1834 Cihelní DTS 1835 Dukelská DTS 1836 Seifertova DTS 1837 Okružní DTS 1840 Rovniny DTS 1839 Okrajová DTS 1838 Majerové DTS 1832 Moravská DTS 1852 Březiny DTS 1974 Zahrádky DTS 1842 Vinná hora DTS 1756 Mlýn DTS 1975 Pozemní stavby DTS 1826 OBS DTS 1827 Kasárna DTS 2004 Statky DTS 9095 OÚNZ DTS 9098 Cihelna DTS 9100 Peras DTS 9096 SILO DTS 1966 Jednota DTS 1985 Brano DTS 9101 Autocentrála ACA DTS 1849 Jasénky DTS 9097 ČOV DTS 1399 Malánky DTS 9099 Hřbitov DTS 1762 Plynárna

Cizí

250kVA BTS-4 ČEZ 400kVA Věžová ČEZ 400kVA Vestavěná ČEZ 400kVA ELV-400 ČEZ 400kVA Kiosková ČEZ 400kVA Kosková ČEZ 630kVA Kiosková ČEZ 250kVA Kiosková ČEZ 400kVA Kosková ČEZ 100kVA BTS-1 ČEZ 400kVA Vestavěná ČEZ 400kVA Vestavěná ČEZ 250kVA Kosková ČEZ 400kVA Vestavěná ČEZ 400kVA Kiosková ČEZ 400kVA věžová ČEZ 250kVA ELV-400 ČEZ 250kVA ELV-400 ČEZ 400kVA PTS ČEZ 160kVA ELV-400 ČEZ 100kVA PTS ČEZ 50kVA PTS ČEZ 100kVA věžová Cizí 250kVA ELV-400 ČEZ 250kVA ELV-400 ČEZ 400kVA Věžová ČEZ 250kVA ELV-400 ČEZ 250kVA Kiosková, R 22kV Cizí 630kVA BTS-1 Cizí 400kVA ELV-400 Cizí 3x630kVA R 22kV Cizí 250kVA ELV-400 ČEZ 400kVA ELV-400 ČEZ 300kVA ETV-400 Cizí 100kVA PTS ČEZ 400kVA ELV-400 Cizí 100kVA BTS-1 ČEZ 100kVA ELV-400 Cizí 100kVA BTS-1 Cizí

Darkovičky DTS 2011 Darkovičky od Hlč. DTS 1961 Pionýrská DTS 1951 Obec DTS 1949 Vřesinská DTS 1950 Kozmická DTS 9090 Pánský dvůr

250kVA 250kVA 160kVA 160kVA 160kVA 160kVA

BTS-1 BTS-2 Věžová BTS-4 BTS-1 BTS-4

ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ Cizí

Bobrovníky DTS 1850 Obec

250kVA

ELV-400

ČEZ


68

DTS 1851 Obec-střed DTS 1987 U lesa, DTS 2022 Požárnická

400kVA 250kVA 250kVA

Věžová ELV-400 Kiosková

ČEZ ČEZ ČEZ

Obec Hať DTS 1953 DTS 1954 DTS 1955 DTS 1956 DTS 1957 DTS 1958 DTS 1959 DTS 1847 DTS 1988 DTS 2012 DTS 2008

250kVA 160kVA 100kVA 250kVA 250kVA 160kVA 250kVA 160kVA 160kVA 250kVA 100kVA

ELV-400 ELV-400 ELV-400 zděná BTS BTS zděná BTS ELV-400 BTS BTS

ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ Cizí


PTS PTS PTS PTS PTS

ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ

400kVA

BTS-2

Cizí

Šavlica Kotlina u Jiříka Celnice Obec II-Kostel Škola Rychlovec 3 Obec I-Dolní Rychlovec-horní Pod vrchem Na stavech Statek

Obec Kozmice DTS 1817 Statek DTS 1818 Por. Hoši DTS 2014 Na točně DTS 1820 Horní konec DTS 9159 Stolárna DTS 1819 Rušná DTS 9094 SRA-sport.areál Obec Ludgeřovice DTS 1965 Na výběhu DTS 1848 Žebrák DTS 9187 Lena DTS 1856 Škola DTS 1857 Pod komunálůem DTS 1858 Okružní DTS 1860 U hříště DTS 1861 Pod mlýnem DTS 1853 Vráblovec u lesa DTS 1852 Vráblovec-obec DTS 9186 Instaplast DTS 1854 Lipová DTS 1855 U vodárny DTS 1859 Pod Janyšem DTS 1989 U rybníku DTS 2036 Boční

160kVA

Obec Markvartovice DTS 1811 Škola DTS 1862 U Ludgeřovic DTS 1863 U JZD DTS 1864 Obec DTS 1865 U statku DTS 2006 Bažantnice-Štípky DTS 2007 Hřbitovec DTS 9191 Skládka TKO


ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ Cizí

69

DTS 9190 Teletník Obec Píšť DTS 1936 DTS 1937 DTS 1938 DTS 1939 DTS 1940 DTS 1941 DTS 2021 DTS 9341 DTS 9340 DTS 1935

Obec Kolková Pekárna Hlučínská U Celnice Kravín U kostela Hůrky ZD Vodárna Mlýnek

Obec Šilheřovice DTS 1990 Dědič DTS 1960 Čecháček DTS 2027 Statek DTS 2005 Hranice-ČOV DTS 1884 Učiliště DTS 2028 Paseky DTS 9427 Bažantnice DTS 9080 Hať-vodárna Obec Vřesina DTS 1942 U sadu DTS 1943 Průkopnická DTS 1944 U obchodu DTS 1945 U statku DTS 1771 Větrná DTS 9422 Závada-pískovna DTS 9423 Závada-pískovna Obec Závada DTS 1934 Obec DTS 1976 Hasičárna

160kVA 400kVA 160kVA 160kVA 160kVA 200kVA 100kVA 100kVA 100kVA

zděná ELV-400 PTS PTS PTS zděná PTS PTS ELV-400

ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ Cizí Cizí Cizí

160kVA 250kVA 160kVA 160kVA 400kVA 75kVA 100kVA

BTS-2 BTS-4 PTS BTS ELV-400 PTS BTS-2

ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ Cizí

250kVA 160kVA 250kVA 160kVA

160kVA 160kVA

ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ

zděná ELV-400

ČEZ ČEZ

Upozornění: V době zpracovávání těchto ÚAP, probíhá u ČEZ-Distribuce a.s., přečíslovávání DTS a to nejen v Moravskoslezském kraji, ale v celé ČR. Je tedy směrodatný název distribuční trafostanice, nikoliv její číslo. U trafostanic, u kterých nejsou uvedeny všechny údaje (typ trafostanice, instalovaný příkon transformátoru), nebyly tyto ČEZem Distribucí poskytnuty. Ochranná pásma – ochranná pásma (OP) elektrických vedení jsou stanovena §46, zákona č. 458/2000 sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna) a v souladu s § 98, odst. 2, zákona č. 458/2000Sb, který potvrzuje platnost dřívějších právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a jeho prováděcí vyhlášky č.80/1957Sb a zákona č. 222/1994 Sb. §19 (s účinností od 1.1.1995). Ochranné pásmo elektrické stanice (§46 odst.6) je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti


70

-u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52kV, v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva -u stožárových elektrických trafostanic s převodem napětí z úrovně 1kV a menší než 52kV na úroveň nízkého napětí 7m, -u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně 1kV a menší než 52kV, na úroveň nízkého napětí, 7m, -u vestavěných elektrických stanic 1m od obestavění. Ochranná pásma napájecích bodů 110/22kV (elektrických stanic s napětím větším než 52 kV) se pro nedostatek podkladů graficky nevymezují, u ostatních elektrických stanic se ochranná pásma graficky nevymezují z důvodu jejich malé šířky.

73. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA

VEDENÍ

ELEKTRIZAČNÍ

SOUSTAVY

VČETNĚ

Podklad: Územní plány Zásady územního rozvoje MS kraje - 1. etapa průzkumy a rozbory v rozsahu ÚAP ČEZ Distribuce a.s. z r. 2007 - čísla distribučních trafostanic konzultace, sítí VN, Ing. Ivo Trojka, Opava Ve správním území obce s rozšířenou působností - města Hlučín, je provozováno nadzemní vedení nadřazené soustavy, odbočka z linek VVN 110kV-L682,683, propojující rozvodny R 110kV Elektrárny Třebovice a R 110kV Velké Hoštice, ve správě ČEZ-Distribuce a.s. Tato odbočka VVN 110kV prochází katastrálním územím města Dolní Benešov. Dále v obcích, spadajících do správního území města Hlučína, je provozováno distribuční vedení VN 22kV, nadzemní i podzemní, ve správě ČEZ-Distribuce a.s. Nadřazená soustava VVN - 110 kV zajišťuje přenos el. výkonu z uzlových bodů nadřazené přenosové soustavy a elektráren pro napájecí body - transformační stanice VN/NN. Ochranná pásma – ochranná pásma (OP) elektrických vedení jsou stanovena §46, zákona č. 458/2000 sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna) a v souladu s § 98, odst. 2, zákona č. 458/2000Sb, který potvrzuje platnost dřívějších právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a jeho prováděcí vyhlášky č.80/1957Sb a zákona č. 222/1994 Sb. §19 (s účinností od 1.1.1995). Ochranné pásmo nadzemních vedení (§46, odst.3), je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany: a) u napětí nad 1kV do 35kV včetně: -pro vodiče bez izolace 7 m (10 m) -pro vodiče s izolací základní 2m -pro závěsná kabelová vedení 1m b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m (15m) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně, je stanoveno na 1 m po obou stranách krajního kabelu, §46, odst. 5 Poznámka: Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před platností 1. energetického zákona tj. před rokem 1995. Ochranná pásma nadzemních vedení VN 22kV se pro nedostatek podkladů (stáří vedení, vyložení vodičů, druh vodičů), graficky nevymezují.


71

74. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA Podklad: Územní plány RWE a.s., digitální podklady sítí VVTL, VTL, STL, NTL, včetně regulačních stanic, Zásady územního rozvoje MS kraje - 1. etapa průzkumy a rozbory v rozsahu ÚAP RWE Group-Severomoravská plynárenská a.s. z r. 2008 Plynárenskou soustavu okresu Opava tvoří přívodní plynovod VVTL 611001, DN 700, z Hrušek do Děhylova, uzlová předávací stanice Děhylov, dále vysokotlaké plynovody a přípojky, regulační stanice pro veřejný a průmyslový odběr, místní rozvodné sítě, průmyslové plynovody a plynovodní přípojky, napojující jednotlivá odběrná zařízení. Provozovatelem VVTL plynovodu je Český plynárenský podnik TRANSGAS s.p. Provozovatelem VTL plynovodů, regulačních stanic VTL/STL/NTL a místní rozvodné plynovodní sítě je RWE GROUP Severomoravská plynárenská a.s. Z předávací stanice Děhylov vedou dvě trasy VTL plynovodů: -jižní trasa VTL 612097, DN500, přes Krásné Pole, Velkou Polom, Hrabyni, jihozápadním okrajem Opavy Vávrovic, -severní trasa začíná v blízkosti VTL/STL/NTL RS Bobrovníky, kde na VTL 61221, DN500, vycházející z VTL/STL RS Děhylov, je napojen VTL 652046, DN300, ten tvoří východní obchvat města Hlučína a dále jako VTL 653005, DN300 (severní obchvat Hlučína) dále směrem na Kozmice jako VTL 653161, DN 300. Severně od obce Kozmice vedou v souběhu VTL 65305, DN 300 a VTL 652150, DN 500 na Dolní Benešov, Kravaře, severní obchvat Opavy. Přehled regulačních stanic plynu a jejich napojení na VTL, ve správě RWE GROUPSeveromoravská plynárenská a.s. Předávací stanice Děhylov, 100.000m3/hod, napojena na VVTL Hrušky. Regulační stanice VTL/STL RS Děhylov, 1200m3/hod, napojena na VTL 652150, DN500, z ní je napojen STL plynovod pro obce Děhylov, Dobroslavice, Holešovice. Regulační stanice VTL/STL RS Bobrovníky, 1200m3/hod, napojena na VTL 61221, DN500, z ní je napojen STL plynovod pro Hlučín-Bobrovníky. Regulační stanice VTL/NTL RS Ludgeřovice 1, 2000m3/hod, napojena na VTL 61362, DN100, z ní je napojen NTL plynovod pro obce Ludgeřovice-jih a Petřkovice. Regulační stanice VTL/STL RS Ludgeřovice 2, 1200m3/hod, napojena na VTL 612128, DN100, z ní je napojen STL plynovod pro obce Ludgeřovice-sever, jih a Markvartovice. Regulační stanice VTL/STL RS, Hlučín 1, 3000m3/hod, napojena na VTL 65298, DN150, z ní je napojen STL plynovod pro město Hlučín-jih, jihozápad, Hlučín-Vráblovec. Regulační stanice VTL/NTL RS, Hlučín 1, 2000m3/hod, napojena na VTL 65298, DN150, z ní je napojen NTL plynovod pro město Hlučín-jihovýchod. Regulační stanice VTL/STL RS, Hlučín 2-OKD, 3000m3/hod, napojena na VTL 65331, DN150, z ní je napojen STL plynovod pro město Hlučín-sever, obec Darkovičky. Regulační stanice VTL/NTL RS, Hlučín 2-OKD, 2000m3/hod, napojena na VTL 65331, DN150, z ní je napojen NTL plynovod pro město Hlučín-sever. Regulační stanice VTL/STL RS Darkovice, , 3000m3/hod, napojena na VTL 652127, DN100, z ní je napojen STL plynovod pro obce Darkovice, Hať, Šilheřovice, Vřesina, Závada. , DN100, z ní Regulační stanice VTL/STL RS Kozmice, 1200m3/hod, napojena na VTL 6 je napojen STL plynovod pro obec Kozmice.


72

Regulační stanice VTL/STL RS 65153 Bohuslavice, 1200m3/hod, napojena na VTL 652108, DN100, z ní je napojen STL plynovod pro obec Bohuslavice. Regulační stanice VTL/NTL RS Dolní Benešov U nádraží, 900m3/hod, napojena na VTL 65057, DN150, z ní je napojen NTL plynovod pro město Dolní Benešov. Regulační stanice VTL/STL RS Dolní Benešov MSA, 2500m3/hod, napojena na VTL 65057, DN150, z ní je napojen STL plynovod pro MSA Dolní Benešov. Regulační stanice VTL/STL/NTL RS Dolní Benešov Osada míru 2, 1200m3/hod kombinovaně, napojena na VTL 65132, DN100, z ní je napojen STL plynovod pro Dolní Benešov-Zábřeh. Regulační stanice VTL/STL RS 65145 Chuchelná, 3000m3/hod, napojena na VTL 652126, DN150, z ní je napojen STL plynovod pro obce Chuchelná, Bělá, Píšť.. Bezpečnostní a ochranná pásma regulačních stanic. Ochranné pásmo (OP) těchto zařízení je stanoveno §68, zákona č. 458/2000 sb., bezpečnostní pásmo (BP) je stanoveno §69, zákona 485/2000Sb, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí svislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys. Ochranné pásmo (§68, odst. 3c), činí u technologických objektů (regulační stanice plynu, předávací stanice), 4m na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostní pásmo (§69, odst. 4), dle přílohy, činí: -u regulačních vysokotlakých stanic 10m, -u regulačních stanic velmi vysokotlakých 20m.

75. VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA Podklad: Územní plán města Dolní Benešov, květen 2005, Územní plán města Hlučín, prosinec 2003, Územní plán obce Darkovice, červen 2008, Změny ÚP obcí Bělá, Bohuslavice, Dobroslavice, Hať, Kozmice, Ludgeřovice, Markartovice, Píšť, Šilheřovice, Vřesina, Závada RWE a.s., vyžádané digitální podklady sítí VVTL, VTL, STL, NTL, včetně regulačních stanic, Zásady územního rozvoje MS kraje - 1. etapa průzkumy a rozbory v rozsahu ÚAP digitální podklad RWE Group-Severomoravská plynárenská a.s. z r. 2008. Předmětným územím Hlučínska vedou následující plynovody VVTL a VTL: -VVTL 611001, DN 700, Hrušky-Děhylov, do VVTL/VTL Děhylov, -VTL 61221, DN 500, z VVTL/VTL Děhylov, vede územím Borovníků, směrem na Petřkovice, kde přechází na VTL 612024, DN 300, -VTL 6121021, DN , odbočka z VTL 61221, DN 500, směr Jasénky, -VTL 612125, DN 100, je napojen na VTL 61221, DN 500, v blízkosti VTL/STL RS Borovníky, vede do VTL/STL


73

RS Hošťákovice, -VTL 612126, DN 100, z VVTL/VTL Děhylov, směr VTL/STL RS 6102156 Martinov 26.dubna, -VTL 612097, DN 500, z VVTL/VTL Děhylov směr Plesná, -VTL 612145, DN 300, z VVTL/VTL Děhylov, směr Ostrava-Mariánské hory, -VTL 612128, DN 100, odbočka z VTL 61221, DN 500, pro VTL/STL RS Ludgeřovice 2, -VTL 613062, DN 100, odbočka z VTL 61221, DN 500, pro VTL/NTL RS Ludgeřovice 1, -VTL 652046, DN 300, odbočka z VTL 61221, DN500, jihovýchodní obchvat města Hlučín, -VTL 65305, DN 300, navazuje na VTL 652046, severní obchvat města Hlučín, -VTL 652098, DN 150, odbočka z VTL 652046, DN 300, pro VTL/STL/NTL RS Hlučín 1, -VTL 652072, DN 100, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL RS Cihelny, -VTL 652106, DN 100, odbočka z VTL 652072, DN 100, pro VTL/STL RS PERAS, -VTL 65332, DN 150, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL RS ZZN, -VTL 65331, DN 150, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL/NTL RS Hlučín 2-OKD, -VTL 652127, DN 100, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL RS Darkovice, -VTL 653161, DN 300, navazuje na VTL 65303, DN 300, směrem do Kozmic, dále opět VTL 65305, DN 300, -VTL 652150, DN 500, z VVTL/VTL Děhylov, západní obchvat města Hlučín, směr Kozmice, -VTL , DN 100, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL RS Kozmice, -VTL 652150, DN 500, v souběhu s VTL 65305, DN 300, od Kozmic, dále jako VTL 65005, DN 300 a VTL 65305, DN 300, severní obchvat Opavy, -VTL 65057, DN 150, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL/NTL RS Dolní Benešov U nádraží a pro MSA, -VTL 652108, DN 100, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL RS 65153 Bohuslavice, -VTL 65132, DN 100, odbočka z VTL 65305, DN 300, pro VTL/STL/NTL RS Dolní BenešovOsada míru 2, Mimo řešené území vede VTL 652126, DN 150, z něhož je napojena VTL/STL RS Chuchelná, z této RS jsou napojeny plynovodem STL obce Bělá a Píšť. Místní plynovodní sítě RWE GROUP- SMP a.s. Všechny obce, spadající pod ORP Hlučín, jsou plošně plynofikovány. Město Hlučín, město Dolní Benešov, obec Ludgeřovice jsou provozovány v tlakových hladinách sítí jak STL, tak v síti NTL, všechny ostatní obce jsou plošně plynofikovány v tlakové hladině STL. Technické údaje. Medium : zemní plyn. Provozní tlak STL : 0,4 Mpa Provozní tlak NTL : 0,01Mpa Potrubní rozvody středotlaké sítě jsou provedeny z LPe 160, 110, 90, 63, těžké řady, dle SDR 11, v tlakové úrovni 0,3 MPa. Křížení a souběhy plynovodu s podzemními inženýrskými sítěmi je provedeno ve smyslu ČSN 73 6005. Bezpečnostní a ochranná pásma regulačních stanic. Ochranné pásmo (OP) těchto zařízení je stanoveno §68, zákona č. 458/2000 sb., bezpečnostní pásmo (BP) je stanoveno §69, zákona 485/2000Sb, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna).


74

Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí svislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys. Ochranné pásmo (§68, odst.3a) činí u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1m na obě strany od půdorysu. Ochranné pásmo (§68, odst. 3b) činí u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4m na obě strany od půdorysu. Bezpečnostní pásmo (§69, odst. 4), dle přílohy činí: -u vysokotlakých plynovodů do DN 100 15m, -u vysokotlakých plynovodů do DN 250 20m, -u vysokotlakých plynovodů nad DN 250 40m, -u velmi vysokotlakých plynovodů do DN 300 100m, -u velmi vysokotlakých plynovodů do DN 500 150m, -u velmi vysokotlakých plynovodů nad DN 500 200m. Ochranná pásma VTL ani RS nejsou v grafické části, vzhledem k malé šířce a přehlednosti vymezena, je vymezeno pouze ochranné pásmo VVTL 611001, DN 700, včetně předávací stanice VVTL/VTL.

76. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ JINÝMI PRODUKTY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Ve správním území obce s rozšířenou působností (ORP) Hlučín se technologické objekty pro zásobování jinými produkty nenachází.

77. ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Správním území obce s rozšířenou působností (ORP) Hlučín ropovod neprochází.

78. PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Správním území obce s rozšířenou působností (ORP) Hlučín produktovod neprochází.

79. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: Územní plány Auditorské posouzení tepelného hospodářství společnosti TEPLO Hlučín s.r.o., 11/2000 Konzultace ve společnosti TEPLO Hlučín s.r.o. Řešené území Hlučínska se rozkládá v nadmořské výšce 225 - 265m, Bobrovníky 285 320m.


75

Klimaticky se řadí, dle ČSN 06 0210 – tabulka A.1, do oblasti, s venkovní výpočtovou teplotou -15oC , krajiny normální. Dle tabulky č.: 1, ČSN 38 3350, změny “a”, je denní střední teplota v nejchladnějším měsíci (lednu) -2,4o C, roční průměrná teplota vzduchu je 8,0° C, střední teplota venkovního vzduchu ve 3 dnech topného období pro tem = 12o C, je 3,5o C, a počet dnů během roku s teplotou nižší než 12° C je 228. Dotáp ět je třeba (20o - 3,5o) × 228 = 3 762 denostupňů v topném období, když 20o C je střední teplota vnitřního vzduchu budov pro obytné domy a poměry v ČR. Převládající směry větrů jsou jihozápadní a severní. Základní rozdělení tepelných zdrojů je podle jejich výkonu a použitelného paliva. Různosti zástavby odpovídají i odlišné systémy vytápění. Rodinné domy jsou většinou vytápěny ústředním vytápěním tepelného výkonu do 30kW, byty v bytových domech jsou vytápěny lokálními topidly, etážovým vytápěním, domovními blokovými kotelnami, nebo jsou bytové domy napojeny na CZT. Ve městě Hlučín jsou zastoupeny takřka všechny druhy vytápěcích soustav i způsobů vytápění, od lokálních topidel, domovních a blokových kotelen, po kotelny I.kategorie, s tepelným výkonem nad 3,5MW. Objekty občanské vybavenosti - Školy, Školky, Společenské domy, Obchody apod., jsou vytápěny samostatnými kotelnami. Pro obce, spadající do správního území města Hlučína (město Hlučín-obec s rozšířenou působností ORP), je charakteristický decentralizovaný systém vytápění, s individuálním vytápěním rodinných domů. Základním palivem po výrobu tepla a ohřev teplé užitkové vody je zemní plyn, zřídka elektrická energie, někde ještě tuhá paliva. Soustava centralizovaného zásobování teplem (SCZT), ve smyslu platné ČSN 38 3350, podle které lze označit za součást CZT takovou kotelnu, která svými venkovními rozvody (teplovodními, parovodními) zásobuje teplem alespoň dva objekty, je ve městě Hlučíně provozována společností TEPLO Hlučín, s.r.o. Současně provozovaný systém CZT a systém blokových kotelen je vyhovující. Společnost TEPLO Hlučín s.r.o. provozuje 14 domovních a blokových kotelen, včetně příslušných teplovodních rozvodů, s teplotním spádem 90/70oC. Tyto kotelny dnes již spalují výhradně zemní plyn (ZP), v tlakové hladině STL i NTL, jedna kotelna spaluje ZP v kombinaci s lehkým topným olejem (LTO).Kotelny jsou vybaveny katexovými filtry pro úpravu vody. Mimo tyto kotelny provozuje společnost TEPLO Hlučín s.r.o. celkem 45 distribučních předávacích stanic (DPS). Část kotelen a DPS je napojena na centrální dispečink, vybavený řídícím systémem SAUTER. Seznam kotelen provozovaných společností TEPLO Hlučín s.r.o.: 1) Kotelna OKD, na ul. ČSA a rozvody tepla. Instalovaný výkon 5,85 MW, palivo ZP, v tlakové hladině STL, dodávka ÚT, TUV, přes DPS, dobrý technický stav, napojena na centrální dispečink. Přesun přípravy TUV do DPS uvolní v kotelně další prostory pro montáž nové technologie. Teplo do sídliště je vyvedeno třemi větvemi (větev Severní, větev OKD-dvouletky, v majetku OKD a.s., větev Hornická), s teplotním spádem 90/700C, vybavenými samostatnými čerpadly, sloužícími jak pro přípravu TUV a ÚT, prostřednictvím DPS 870, umístěné ve vzdálenosti cca 100m od kotelny OKD. Systém CZT. 2) Kotelna Dukelská II-Rovniny (Seifertova). Instalovaný výkon 5,55 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT, TUV, přes DPS, technický stav dobrý. Teplo je dodáváno do dvou větví, větev 1- pro tři osmipodlažní bytové bloky a obchod Hruška na ulici Dukelská, přes DPS, větev 2 - pro byty a obchody na ul. Seiferta, 28.října a Písečná. Kotelna je napojena na centrální dispečink včetně DPS, kromě DPS Hruška. Kotelna je vhodná pro vytvoření propojené soustavy CZT. 3) Kotelna Cihelní.


76

Instalovaný výkon 2,54 MW, palivo ZP+LTO, STL, dodávka ÚT, TUV, přes DPS, technický stav dobrý, je napojena včetně 6 DPS na centrální dispečink. Teplo je dodáváno do čtyř větví. Prostory a dispozice kotelny jsou vhodné pro instalaci kogenerační jednotky. Kotelna je vhodná pro vytvoření propojené soustavy CZT. 4) Kotelna Zahradní. Instalovaný výkon 1,11 MW, palivo ZP, NTL, dodávka ÚT do bytových domů na ulici Zahradní a Komenského, technický stav dobrý, je napojena na centrální dispečink. Systém CZT. 5) Kotelna Sportovní hala. Instalovaný výkon 0,14 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT a TUV, teplotní rozvody jsou vedeny pouze v objektu, byt správce objektu a tělocvična mají samostatné vytápění. V sousedství není soustava CZT. Je ovládána z centrálního dispečinku. 6) Kotelna Ostravská. Instalovaný výkon 0,048 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT. Kotelna je umístěna ve sklepě budovy, která je sídlem společnosti TEPLO Hlučín s.r.o. Objekt je v restituci a pro nevyjasněnou majetkovou situaci jsou prováděny jen nezbytné úpravy. V sousedství není soustava CZT. 7) Kotelna MěÚ Hlučín. Instalovaný výkon 0,24 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT, technický stav dobrý. Kromě MěÚ jsou v objektech areálu umístěny Policie ČR, Charita, obřadní síň, budovy správy, přístavba, hlavní budova, čemuž bylo v r. 2000 přizpůsobeno i vyvedení tepla do šesti větví. Přes tuto přípravu není kotelna napojena na centrální dispečink, neboť v telefonní ústředně není uvolněna jedna linka pro přenos informací. TUV lze připravovat v bojlerech umístěných mimo prostor kotelny, buď elektrickým ohřevem (v letním období), nebo ohřevem z kotelny. 8) Kotelna RAP (Dukelská 10). Instalovaný výkon 0,28 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT a TUV, technický stav dobrý. Jedná se o domovní plynovou kotelnu, zásobující pouze jeden obytný blok (3 vchody a jedno NP nebytových prostorů), ostatní část obytného bloku má elektrické topení). Není napojena na centrální dispečink, v blízkosti jsou soustavy CZT, možnost napojení po ujasnění vlastnických vztahů. 9) Kotelna Gymnázium. Instalovaný výkon 0,44 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT a TUV, technický stav dobrý. Kotelna zásobuje pouze objekt Gymnázia, není napojena na centrální dispečink, v její blízkosti není soustava CZT. 10) Kotelna Tyršova. Instalovaný výkon 0,6 MW, palivo ZP, STL, ÚT a TUV, technický stav dobrý. Kotelna zásobuje pouze objekt základní školy, pět teplovodních větví je ekvitermně regulováno z centrálního dispečinku. V blízkosti je soustava CZT (kotelna Zahradní). 11) Kotelna Kulturní dům. Instalovaný výkon 0,44 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT. Kotelna zásobuje pouze prostory KD. V těsné blízkosti se nachází kotelna Cihelní, nabízí se proto technická možnost propojení těchto kotelen (CZT), i když kotelna KD není provozována společností TEPLO Hlučín s.r.o. 12) Kotelna Dětské rehabilitace. Instalovaný výkon 0,1 MW, palivo ZP, NTL, dodávka, ÚT, TUV. Kotelna zásobuje pouze objekt dětské rehabilitace. Není napojena na centrální dispečink, v sousedství není soustava CZT. 13) Kotelna učiliště, dříve Hlučínský zámek. Instalovaný výkon 0,3 MW, dříve palivo koks, nyní již ZP, STL, dodávka ÚT. Kotelna je umístěna ve sklepních prostorách historického objektu zámku. Kotelnu nutno považovat za objet, vyžadující samostatné řešení, s ohledem na dosud nejasný způsob využití zámku a absenci jakékoliv technické i statistické dokumentace, stáří kotelny, její umístění v budově a vzdálenosti od jiných soustav CZT.


77

14) Kotelna OKD 850-Správa majetku. Instalovaný výkon 0,95 MW, dříve palivo koks, nyní STL, není ale předána technická dokumentace, dodávka ÚT, TUV. Kotelna se nachází v sousedství větve Severní, větve OKD, které jsou ukončené v DPS 870. Kotelna zásobuje malometrážní bytovou výstavbu, pocházející z konce 50-tých let. Společnost TEPLO Hlučín s.r.o. nezajišťuje její provoz. Jedná se o soustavu CZT a její připojení na soustavu kotelny OKD, ul.ČSA, je technicky, ekologicky i ekonomicky velmi pravděpodobné. Kromě uvedených kotelen, provozovaných společností území Hlučína provozovány kotelny:

TEPLO Hlučín s.r.o., jsou na

Kotelna Cihelna – tuhá paliva, Kotelna Dřevařské závody – tuhá paliva,dřevo, Kotelna Marius Pedersen (odvoz odpadů) – tuhá paliva, Kotelny Kasárna, Finanční úřad a úřad práce, Poliklinika, Učiliště, Nový Domov důchodců, Peras, OV-Jasénky, Hotel Kosmos – ZP. Ve městě Hlučín je rovněž provozován systém decentralizovaného vytápění domovními kotelnami v rodinných domech (ZP) a samostatnými blokovými domovními kotelnami v obytných domech a v objektech občanské vybavenosti a podnikatelské sféry (ZP, tuhá paliva). Ve městě Dolní Benešov je největším zdrojem tepla výtopna podniku MSA a.s., tepelného výkonu 17 MW, která v minulosti dodávala teplo i mimo závod, do bytové a občanské výstavby v centru obce. V roce 1996 byla horkovodní přípojka včetně předávacích stanic zrušena, v oblasti zásobování teplem se začaly prosazovat tendence decentralizované výroby tepla i uvnitř závodu. Malé kotelny objektů občanské a komunální vybavenosti nejsou pro účely Územního plánu sledovány. Ochranné pásmo (OP) těchto zařízení je stanoveno §87, zákona č. 458/2000 sb., zákona 485/2000Sb, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob (§87, odst. 1). Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5m (§87, odst. 2. U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5m kolmo na půdorys těchto stanic (§87, odst.3). Vzhledem k malém šířce nejsou ochranná pásma předávacích stanic graficky vymezena.

80. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: Územní plány Auditorské posouzení tepelného hospodářství společnosti TEPLO Hlučín s.r.o., 11/2000 Konzultace ve společnosti TEPLO Hlučín s.r.o., pochůzka území


78

Ve městě Hlučín je provozována horkovodní soustava centralizovaného zásobování teplem (SCZT). Provozovatelem je TEPLO Hlučín, s.r.o. Dodávka tepla do soustavy CZT města Hlučína je zajištěna jak venkovními tak i vnitřními rozvody. Za soustavu centralizovaného zásobování teplem (SCZT), ve smyslu platné ČSN 38 3350, lze označit takovou kotelnu, která svými venkovními rozvody (teplovodními, parovodními) zásobuje teplem alespoň dva objekty. Páteřní rozvody jsou v dimenzi 2xDN 200, 2xDN 200, 2xDN 150. Do jednotlivých objektů jsou pak vedeny rozvody v dimenzích 2xDN 125, 2xDN 100, 2xDN 80, 2xDN65, 2xDN 50, 2xDN 32. Do této soustavy spadají následující kotelny: 1) K 1 - Kotelna OKD, na ul. ČSA a rozvody tepla. Teplo do sídliště je vyvedeno třemi větvemi (větev Severní, větev OKD-dvouletky, v majetku OKD a.s., větev Hornická), s teplotním spádem 90/700C, vybavenými samostatnými čerpadly, sloužícími jak pro přípravu TUV a ÚT, prostřednictvím DPS 870, umístěné ve vzdálenosti cca 100m od kotelny OKD. 2) K 2 - Kotelna Dukelská II-Rovniny (Seifertova), Instalovaný výkon 5,55 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT, TUV, přes DPS, technický stav dobrý. Teplo je dodáváno do dvou větví, větev 1- pro tři osmipodlažní bytové bloky a obchod Hruška na ulici Dukelská, přes DPS, větev 2 - pro byty a obchody na ul. Seiferta, 28.října a Písečná. Kotelna je vhodná pro vytvoření propojené soustavy CZT. 3) K 3 - Kotelna Cihelní. Instalovaný výkon 2,54 MW, palivo ZP+LTO, STL, dodávka ÚT, TUV, přes DPS, technický stav dobrý, je napojena včetně 6 DPS na centrální dispečink. Teplo je dodáváno do čtyř větví, pro obytné domy v okolní zástavbě. Prostory a dispozice kotelny jsou vhodné pro instalaci kogenerační jednotky. Kotelna je vhodná pro vytvoření propojené soustavy CZT. 4) K 4 - Kotelna Zahradní. Instalovaný výkon 1,11 MW, palivo ZP, NTL, dodávka ÚT do bytových domů na ulici Zahradní a Komenského. 5) K 5 -Kotelna Sportovní hala. Instalovaný výkon 0,14 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT a TUV, teplotní rozvody jsou vedeny pouze v objektu, byt správce objektu a tělocvična mají samostatné vytápění. V sousedství není soustava CZT Ochranné pásmo (OP) těchto zařízení je stanoveno §87, zákona č. 458/2000 sb., zákona 485/2000Sb, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob (§87, odst. 1). Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5m (§87, odst. 2).


79

Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení (§87, odst. 5).

81. ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: : Územní plány T-mobile Telefonica O 2 CZ Řešené území ORP Hlučín, přísluší telekomunikačně do tří uzlových telekomunikačních obvodů (UTO). Jsou to UTO Opava, UTO Nový Jičín (pro oblast Vítkova) a UTO Ostrava. UTO Ostrava napojuje místní telefonní obvod (MTO) Hlučín. UTO Opava napojuje místní telefonní obvod (MTO) Dolní Benešov, Zábřeh Bolatice. Všechny tyto UTO jsou napojeny na tranzitní telefonní ústředna (TTO) Ostrava, a Brno a tím je zajištěn styk se 158 UTO v České republice a styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy. Volané předčíslí pro UTO Opava je 553, volané předčíslí pro UTO Ostrava je 595. V současné době je telekomunikační síť plně digitalizována. Digitální síť v řešeném území Hlučínska je tvořena digitálními řídícími ústřednami typu HOST, na které se připojují vedlejší účastnické rozvaděče typu RSÚ, ALCATEL S12. Propojení mezi HOST s vedlejšími účastnickými rozvaděči je provedeno dálkovými optickými kabely (DOK), v případě obcí Bělá a Kozmice se jedná o ústředny typu AZT. Všechny telefonní ústředny jsou ve správě Telefonica O2 a.s. V okrese Opava jsou řídící digitální ústředny HOST vybudovány v Opavě a v Hlučíně. Meziměstské spojení ústředen HOST zajišťuje tranzitní digitální ústředna v OstravěMariánských Horách. Digitální ústředny v Hlučíně a v Opavě mají navrženou dostatečnou kapacitu pro uspokojení všech zájemců o zřízení nových telefonních stanic. V návaznosti na výstavbu nových digitálních řídících a vedlejších ústředen probíhá modernizace a výměna přístupných sítí. Stávající dálkové trasy (metalické kabely) jsou postupně nahrazovány modernějšími technologiemi, dálkovými optickými kabely, metalické kabely slouží jako účastnické přípojné sítě. V obcích jsou veřejné telefonní automaty.

82. KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: : Územní plány T-mobile Telefonica O 2 CZ Veřejná pevná telefonní síť. Obec Bělá telekomunikačně přísluší do místního telefonního obvodu (MTO) Bolatice, ten je součástí uzlového telefonního obvodu (UTO) Opava. Telefonní účastníci v obci Bělá jsou zapojeni na telefonní ústřednu typu ATZ 63 v Chuchelné, s kapacitou 50 Pp, ta je v současné době vyčerpána. Místní telefonní síť je nadzemní. Obec Bohuslavice má digitální telefonní ústřednu RSÚ napojenou na hostitelskou ústřednu HOST Opava. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi, skýtá rezervu pro další zákaznická napojení.


80

Obec Děhylov má digitální telefonní ústřednu RSÚ, napojenou na HOST Hlučín. Obec Dobroslavice má digitální telefonní ústřednu, napojenou na HOST Hlučín. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi s dostatečnou rezervou. Obec Darkovice má digitální telefonní ústřednu typu ALCATEL S12 a s kapacitou 128Pp. Napojení na hostitelskou ústřednu HOST Hlučín je řešeno dálkovým optickým kabelem DOK, přes obec Vřesinu. DOK dále vede do obce Hať. Kapacita DOKu je vyhovující i pro výhledová období. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi a kapacitně vyhoví i pro celé návrhové období. Město Dolní Benešov má digitální telefonní ústřednu RSÚ, napojenou na HOST Opava. Na RSÚ jsou napojení účastníci Dolního Benešova a jeho místní části Zábřeha. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi, s dostatečnou rezervou. Město Hlučín má digitální ústřednu HOST a RSÚ. Nová digitální ústředna má navrženou dostatečnou kapacitu pro uspokojení všech zájemců o zřízení nových telefonních stanic ve městě Hlučín a jeho částí Makoviček a Borovníků. Místní telefonní síť ve městě Hlučín a jeho místních částech Bobrovníků a Darkoviček, je kabelová, v zemi. Obec Hať má digitální telefonní ústřednu typu ALCATEL S12 a s kapacitou 248 Pp. Napojení na hostitelskou ústřednu HOST Hlučín je řešeno dálkovým optickým kabelem DOK přes obec Darkovice. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi s dostatečnou rezervou. Obec Kozmice má místní ústřednu typu ATZ 63 s kapacitou 50 Pp, ta je v současné době vyčerpána. Účastnická síť je převážně venkovního provedení. Obec Ludgeřovice má digitální telefonní ústřednu RSU, napojenou na HOST Hlučín. Na tuto ústřednu jsou napojeni i účastníci obce Markvartovice. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi, skýtá rezervu. Obec Píšť má má digitální telefonní ústřednu typu ALCATEL S12 a s kapacitou 248 Pp. Napojení na hostitelskou ústřednu HOST Hlučín je řešeno dálkovým optickým kabelem DOK přes obec Darkovice. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi s dostatečnou rezervou. Obec Šilheřovice má digitální ústřednu RSU napojenou na HOST Hlučín. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi s dostatečnou rezervou. Obec Vřesina má digitální ústřednu RSU, napojenou na HOST Hlučín. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi s dostatečnou rezervou. Obec Závada nemá telefonní ústřednu, účastníci jsou napojeni na Digitální ústřednu ALCATE S 12 v Píšti. Celkem je v obci 6 účastníků. Místní telefonní síť je provedena venkovním nadzemním vedením. Řešeným územím jsou vedeny dálkové optické kabely (DOK), ty jsou zaústěny do automatické telefonní ústředny (ATÚ) HOST Hlučín. Jedná se následující kabely: DOK Hlučín - Opava, prochází obcemi Kozmice, Dolní Benešov, Zábřeh, Kravaře, DOK Hlučín - Ostrava Poruba, DOK Hlučín - Ostrava, prochází územím Borovníků, Hošťákovic, DOK Hlučín - Nový Bohumín, vede územím Darkoviček, DOK Brno- Ostrava-Český Těšín, prochází mimo zastavěné území Děhylova (odbočka pro předávací stanici plynu Děhylov, Řešeným územím Hlučínska, obcemi Zábřeh, Dolní Benešov, Kozmice, Hlučín (mimo ATÚ Hlučín), Borovníky, vede trasa dálkového optického kabelu DOK Ústí n/L – Ostrava, do TTO Ostrava-Mar.Hory. Ochranná pásma Podzemní telekomunikační vedení jsou chráněna ochranným pásmem dle zákona č.151/2000 Sb. o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ze dne 16. května 2000, jenž nabyl účinnosti dne 1. července 2000. Dle §92, odst. 3. činí ochranné pásmo 1,5m po stranách krajního vodiče.


81

Veřejná mobilní telefonní síť. Pokrytí řešeného území signály jednotlivých provozovatelů sítí (síť T-Mobile, Telefonica O2, Vodafone) v obytných lokalitách závisí především na konfiguraci terénu a dalších místních podmínkách (stínění objekty), obecně je velmi dobrý. Radiokomunikační služby. Tyto služby zahrnují šíření programu rozhlasu a televize, přenos místních, meziměstských i mezinárodních telefonních hovorů, TELEFAX, POSTFAX, INTERNET, inspekční činnost apod. Z podkladů Českých radiokomunikací a.s., Hošťálkovice vyplývá, že nad řešeným územím prochází následující radioreléové trasy, kterými zajišťují přenos TV, R a datových signálů: -Hošťálkovice - Bobrovníky - Hlučín, ochranné pásmo OP 50m, který je v Hlučíně směrován do tří tras: Hlučín Markvartovice, Hlučín - Kravaře, Hlučín - Opava, V obci Dobroslavice je vybudována radioreleová stanice RKS Dobroslavice, ze které vedou trasy RR spojů na Hlučín, Nový Bohumín, Orlová, Hošťálkovice, Havířov, Šalomouna, Lysá Hora, Mošnov, Veselský kopec, Praděd, Krnov. RR trasa TV Hošťálkovice - TV Praděd v řešeném území prochází obcemi Borovníky, Děhylov, Dobroslavice, její OP je 50m. RR trasa TV Hošťálkovice - Krnov v řešeném území prochází obcemi Borovníky, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Zábřeh, její OP je 50m. RR trasa TV Hošťálkovice - Josefovice v řešeném území prochází obcemi Borovníky, Děhylov, Dobroslavice. RR trasa TV Hošťálkovice - Velká Polom v řešeném území prochází obcemi Borovníky, Děhylov, Dobroslavice. RR trasa TV Hošťálkovice - Pustá Polom v řešeném území prochází obcemi Borovníky, Děhylov, Dobroslavice. RR trasa TV Hošťálkovice – Martinov v řešeném území prochází obcemi Borovníky. Ostatní trasy soukromých firem, které jsou u Českých radiokumunikací a.s., evidovány, nejsou zvlášť významné, mnohdy velmi rychle zanikají. Příjem rozhlasu a televize je zajišťován společnými televizními anténami příp. satelity. Distribuce a vysílání rozhlasových signálů patří mezi hlavní aktivity společnosti České radiokomunikace a.s., pro území okresu Opava je zajišťováno vysílači: VKV vysílače Lokalita Ostrava – Hošťálkovice

Praděd

Program ALFA FREKVENCE 1 HELLAX ORION Čro1 Rádiožurnál Čro3 Vltava ČRo Ostrava Čro1 Rádiožurnál Čro3 Vltava ČRo Olomouc PROGLAS ALFA FREKVENCE 1


kmitočet [MHz] 89,0 91,0 93,7 96,4 101,4 104,8 107,3 91,3 98,2 106,8 93,3 100,9 104,3

výkon [kW] 6,00 10,00 5,50 1,00 6,00 6,00 0,38 1,70 1,70 1,70 1,00 1,70 1,70

82

SV vysílače Lokalita Ostrava Svinov

Program ČR02 Praha ČR06 Svobodná Evropa ČR0 Ostrava

kmitočet [MHz] 6,39 123,3 846

výkon [kW] 30,00 30,00 2,00

Vysílání televize je zajišťováno z vysílačů: TV vysílače ČT 1 Číslo Název, lokalita 1 Frýdek-Místek, Lysá hora 3 Nový Jičín, Veselský kopec 5 Ostrava, Hošťákovice

Kanál 37 34

okres FM NJ OV

výkon [kW] 17,0 5,00 20,0

TV vysílače ČT 2 Číslo Název, lokalita 1 Jeseník-Praděd 2 Ostrava-Hošťálkovice

kanál 50 31

okres BR OV

Výkon [kW] 20,00 5,0

TV vysílače NOVA Číslo Název, lokalita 1 Frýdek-Místek, Lysá hora 3 Ostrava, Hošťálkovice 4 Ostrava, Hošťálkovice

kanál 52 1 42

okres FM OV OV

výkon [kW] 0,08 10,00 0,08

TV vysílače PRIMA Číslo Název, lokalita 4 Nový Jičín 6 Ostrava, Hošťálkovice

kanál 55 48

okres NJ OV

Výkon [kW] 0,01 2,00

Kvalita signálu je celkově dobrá, pouze v některých místech může docházet ke zhoršení signálu stíněním, stavebními či terénními vlivy.

83. JADERNÉ ZAŘÍZENÍ Jaderné zařízení se na území ORP Hlučín nenachází.

84. OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI Podklad: Krajský úřad, OŽPaZ Dle pasportu KÚ MSK, odboru ŽP nejsou na území ORP Hlučín objekty s umístěnými nebezpečnými látkami.

85. SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad:

Krajský úřad, OŽPaZ


83

Skládky odpadů na území RPO Hlučín Provozovatel SOMA Markvartovice a. s. Markvartovická 1148 748 01 Hlučín

IČ

Umístění

47677902

k. ú. Markvartovice

Řízená skládka odpadů S- Na dobu neurčitou – OO, kompostovací plocha integrované povolení

k. ú. Dolní Benešov k. ú. Zábřeh u Hlučína

Skládka S-OO a S-NO Na dobu neurčitou – a Dekontaminační plocha integrované povolení

TALPA-RPF, s. r. o. Holvekova 36 64615391 718 00 Ostrava-Kunčičky

Zařízení

Platnost do

86. SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V ORP Hlučín není provozována spalovna.

87. ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Skládka nebezpečných odpadů na území RPO Hlučín

Provozovatel

IČ

TALPA-RPF, s. r. o. Holvekova 36 64615391 718 00 Ostrava-Kunčičky

Umístění k. ú. Dolní Benešov k. ú. Zábřeh u Hlučína

Zařízení

Platnost do

Skládka S-OO a S-NO Na dobu neurčitou – a Dekontaminační plocha integrované povolení

88. DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: Ředitelství silnic a dálnic ČR, odbor silniční databanky Dálnice: Správním územím ORP Hlučín – okrajem k.ú. Šilheřovice - je vedena dálnice D47 (nové označení D1) (Praha – Brno – Vyškov – Lipník nad Bečvou - Ostrava – státní hranice s Polskem). Správní území ORP Hlučín bude na dálnici napojeno prostřednictvím silnice R56 mimoúrovňovou křižovatkou Místecká (km 154). Složitější ale možné je napojení z mimoúrovňové křižovatky na území Starého Bohumína (km 164). Směrem ke správnímu území ORP Hlučín je vedena komunikace v souběhu s železniční tratí (žst. Bohumín – Polsko) na území Polska s možností odbočení na silnici III/4696 (přes hraniční přechod) do Šilheřovic. Ochranné pásmo: Podél dálnice je mimo souvisle zastavěné území vymezeno silniční ochranné pásmo podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 100 m od osy přilehlých krajních pásů. Ochranné pásmo dálnice je orientačně vymezeno v grafické části.


84

89. RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V území ORP Hlučín se nenachází žádná rychlostní silnice.

90. SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: Ředitelství silnic a dálnic ČR, odbor silniční databanky Silnice I. třídy: Správním územím ORP Hlučín je vedena silnice I/56 (Opava – Kravaře – Dolní Benešov Hlučín – Ostrava – Frýdek – Místek – Frýdlant nad Ostravicí - Hlavatá). Silnice I/56 plní funkci nejvýznamnějšího dopravního napojení Hlučínska na město Opavu a město Ostravu. Nárůst dopravního zatížení na silnici I/56, která vede z poloviny své délky zastavěným územím obcí, se negativně projevuje na bezpečnosti, plynulosti dopravy a znečištění ovzduší ve všech obcích, jimiž silnice prochází. Kromě bezpečnosti a zatěžování životního prostředí dochází na komunikacích, kde je zvýšený pohyb těžkých vozidel, také k deformacím na budovách, k sesuvům krajnic, apod. Dopravní situace na komunikaci je zkomplikovaná průjezdy těžkých vozidel převážejících suroviny z těžebních prostorů (štěrky, písky) a dalšími těžkými vozidly z výrobních podniků v oblasti (MSA Dolní Benešov, Lanex Bolatice, Formy a plasty Chuchelná, a další). Z těchto důvodů je sledována přeložka této silnice v nové poloze s parametry rychlostní komunikace. Ochranné pásmo: Podél silnice I/56 je mimo souvisle zastavěné území vymezeno silniční ochranné pásmo podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 50 m od osy vozovky, resp. od osy přilehlého krajního pásu. Ochranná pásma silnice I. třídy jsou orientačně vymezena v grafické části.

91. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: Ředitelství silnic a dálnic ČR, odbor silniční databanky Silnice II. třídy: Správním územím ORP Hlučín jsou vedeny silnice II/466 (Rohov – Chuchelná – Píšť – st. Hranice s Polskem) a silnice II/469 (Ostrava-Poruba – Děhylov – Hlučín – Hať – státní hranice s Polskem). Silnice II/466 – z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci regionálního (krajského) významu, která je územím Moravskoslezského kraje vedena ve směru západ východ mezi silnicí I/46 a státní hranicí s Polskem. Silnice II/469 je správním územím ORP Hlučín vedena severojižním směrem. Jde rovněž o o komunikaci regionálního (krajského) významu jako spojnice mezi silnicí I/11 v OstravěPorubě a státní hranicí s Polskem. Ochranné pásmo: Podél silnic II. třídy je mimo souvisle zastavěné území vymezeno silniční ochranné pásmo podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 15 m od osy vozovky. Ochranná pásma silnic II. třídy jsou orientačně vymezena v grafické části.


85

92. SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: Ředitelství silnic a dálnic ČR, silniční databanka Silnice III. třídy: Správním územím ORP Hlučín jsou vedeny silnice III/4671 Kobeřice (II/467) – Štěpánkovice – Bolatice – Dolní Benešov (I/56) III/4673 Štítina (II/467) – Háj ve Slezsku – Děhylov (II/469) III/4676 Dolní Benešov (I/56) – Háj ve Slezsku III/4678 Chabičov – Jilešovice – Dobroslavice(III/4673) III/4695 Píšť (II/466) – Vřesina – Darkovičky – (II/469) III/4696 (II/469) – Šilheřovice – Polsko - Chalupki III/4697 Ludgeřovice – Markvartovice III/4698 Hať (II/469) - Darkovice –Darkovičky (II/469) III/01136 Antošovice - Šilheřovice III/01137 Hlučín (I/56) – Bobrovníky - Hošťálkovice III/46611 Hlučín (I/56) – Vrablovec – Ludgeřovice – Ostrava III/46613 Velká Polom (I/11) – Plesná – (II/469) III/46614 Plesná - Končina III/46819 Dolní Benešov (I/56) – Bohuslavice – Závada – Píšť (II/466) III/46820 (II/466) – Bělá – Závada Silnice III/4671 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Zábřeh a Dolní Benešov. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci místního významu, která slouží především jako spojení uvedených obcí s Kobeřicemi (II/467) a Dolním Benešovem (I/56). Silnice III/4673 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Dobroslavice a Děhylov. Jedná se o místní spojení obcí, které je vedeno územím mezi silnicemi I/11 a I/56 a propojuje silnice II/467 a II/469. Silnice III/4676 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Dolní Benešov a Háj ve Slezsku. Jedná se o silniční komunikaci místního významu, která slouží spojení obou obcí. Silnice III/4678 je správním územím ORP Hlučín vedena pouze přes k.ú. Dobroslavice. Silnice má na své trase řadu dopravních závad, slouží především lokální dopravě. Silnice III/4695 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Píšť, Vřesina, Darkovičky a Hlučín. Jedná se o silniční komunikaci místního významu, která slouží především rekreační dopravě a jako hlavní silniční spojení mezi Hlučínem a Píští.. Silnice III/4696 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Markvartovice a Šilheřovice, její podstatná část je průtahem Šilheřovic. Lze ji zařadit mezi místní komunikace II. třídy (sběrné). Na její trase je hraniční přechod d o Polska. Slouží převážně místní a rekreační dopravě. Silnice III/4697 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Ludgeřovice a Markvartovice. Jedná se o silniční komunikaci místního významu, která je průtahem obou obcí s dopravními závadami, která slouží především lokální dopravě. Lze ji zařadit mezi místní komunikace II. třídy (sběrné). Silnice III/4698 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Hať, Darkovice a Darkovičky. Jedná se o silniční komunikaci místního významu, která slouží především lokální dopravě. Lze ji zařadit mezi místní komunikace II. třídy (sběrné). Silnice III/01136 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Antošovice a Šilheřovice. Jedná se o silniční komunikaci místního významu, která slouží především lokální a rekreační dopravě mezi částí Ostravy a silnicí III/4696, která vede k hraničnímu přechodu do Polska. Silnice III/01137 je správním územím ORP Hlučín vedena přes k.ú. Bobrovníky a Hlučín. Jedná se o silniční komunikaci místního významu umožňující další spojení Ostravy s Hlučínem.


86

Silnice III/46611 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Hlučín, Markvartovie a Ludgeřovice. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci místního významu, která slouží především jako spojení Ludgeřovic s Hlučínem. Slouží pouze lokální a rekreační dopravě. Silnice III/46613 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Děhylov. Jedná se o silniční komunikaci místního významu s dopravními závadami, která slouží především lokální dopravě mezi Velkou Polomí (I/11) a Děhylovem. Silnice III/46614 je správním územím ORP Hlučín vedena pouze malou částí k.ú. Dobroslavic. Jedná se o krátkou silniční komunikaci místního významu, spojující silnice třetí třídy. Slouží lokální a rekreační dopravě. Silnice III/46819 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Dolní Benešov, Bohuslavice, Závada a Píšť. Z hlediska širších dopravních vazeb se jedná o spojku mezi silnicí I/11 a II/466. Silnice slouží pro spojení uvedených obcí a rovněž pro místní a rekreační dopravu. Silnice III/46820 je správním územím ORP Hlučín vedena k.ú. Bělá, Píšť a Závada. Je spojením Bělé a Závady s Chuchelnou (II/466) a silnicí III/46879 (spojení s I/56). Využívána je místní a rekreační dopravou. Ochranné pásmo: Podél silnic III. třídy je mimo souvisle zastavěné území vymezeno silniční ochranné pásmo podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 15 m od osy vozovky. Ochranná pásma silnic III. třídy jsou orientačně vymezena v grafické části.

93. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE Podklad: obce Místní komunikace I. třídy: Správním území ORP Hlučín místní komunikace I. třídy neprocházejí. Místní komunikace II. třídy: Mezi místní komunikace II. třídy lze obecně ve správním území ORP Hlučín zařadit průtahy silnic I. a II. třídy, výjimečně III. třídy zastavěným územím obcí a některé významné místní komunikace. Z hlediska urbanisticko – dopravního jsou tyto komunikace zařazeny mezi místní komunikace funkční skupiny B (dle ČSN 73 6110). Ochranná pásma místních komunikací II. třídy jsou orientačně vymezena v grafické části. Místní komunikace III. třídy: Síť místních komunikací III. třídy v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů nebo místních komunikací II. třídy. Z hlediska urbanisticko – dopravního jsou tyto komunikace zařazeny mezi místní komunikace funkční skupiny C (dle ČSN 73 6110). Místní komunikace III. třídy nejsou zobrazeny v grafické části. Místní komunikace IV. třídy: Místní komunikace IV. třídy v řešeném území představují především komunikace pro chodce a cyklisty. Místní komunikace IV. třídy nejsou zobrazeny v grafické části.


87

Účelové komunikace: Významné účelové komunikace spojující více obcí nebo jejich části a účelové komunikace zřízené v rámci komplexních pozemkových úprav se v řešeném území nacházejí pouze v k.ú. Darkovice. Ostatní účelové komunikace, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění polních, lesních i soukromých pozemků a navazují na místní komunikace nebo. přímo na silniční komunikace. Ostatní účelové komunikace (viz výše) nejsou zobrazeny v grafické části.

94. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad:

SŽDC, státní organizace

Železniční dráha celostátní: Správním územím ORP Hlučín není vedena celostátní železniční trať

95. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V území ORP Hlučín je vedena regionální dvojkolejná elektrifikovaná železniční trať č. 316 Svinov - Opava východ a regionální trať č. 317 Opava východ – Hlučín. Ochranné pásmo: Podél železniční trati jsou zakreslena železniční ochranná pásma podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. Ochranná pásma dráhy jsou orientačně vymezena v grafické části.

96. KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI V území ORP Hlučín se nenachází žádný koridor vysokorychlostní železniční trati.

97. VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklad: Vlečka: Správním územím ORP Hlučín je vedena pouze vlečka v žst. Hlučín, která je zapojena do regionální železniční trati č. 317. Ochranné pásmo: Podél vleček jsou zakreslena železniční ochranná pásma podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 30 m od osy krajní koleje. Ochranná pásma vleček jsou orientačně vymezena v grafické části.

98. LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V území ORP Hlučín se nenachází žádná lanová dráha.


88

99. SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V území ORP Hlučín se nenachází žádná speciální dráha.

100. TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V území ORP Hlučín se nenachází žádná tramvajová dráha.

101. TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V území ORP Hlučín se nenachází žádná trolejbusová dráha.

102. LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM Podklad: Ministerstvo obrany ČR V řešeném území se nachází veřejné vnitrostátní letiště Zábřeh, jehož provozovatelem je Slezský Aeroklub Zábřeh. Část ORP Hlučín se nachází v ochranném pásmu letiště A. Dvořáka v Mošnově. Ochranné pásmo: Pro letiště Zábřeh nejsou vyhlášena ochranná pásma.

103. LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V území ORP Hlučín se nachází žádná letecké stavby letiště Zábřeh.

104. VODNÍ CESTA Podklad: vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ve správním území ORP Hlučín se nenachází účelová vodní cesta – přehradní nádrž Hlučín, je zařazena do 3. plavební zóny sledovaných vodních cest (dle Vyhlášky Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Na vodní ploše je provozována rekreační plavba, lyžařský vodní vlek a vodní lyžování.

105. HRANIČNÍ PŘECHOD V území ORP Hlučín se nachází hraniční přechod Píšť, Hať.

106. CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ TRASA Podklad: obce Cyklostezky:


89

Správním územím ORP Hlučín nejsou cyklostezky vedeny. Cyklotrasy: Správním územím ORP Hlučín jsou vedeny následující cyklistické trasy: Dálková mezinárodní cyklotrasa č. 5 Jantarová stezka je vedena: Hať – Hlučín – Ostrava Svinov – Polanka nad Odrou – Nová Horka – Kunín – Starý Jičín – Palačov – Teplice nad Bečvou – Přerov – Olomouc – Plumlov – Ostrav u Macochy - Brno – Židlochovice – Hevlín. Úsek vedoucí územím ORP Hlučín vede z hraničního přechodu v Hati přes Darkovice a Darkovičky do Hlučína a pokračuje dále podél řeky Opavy do Ostravy. Republiková cyklotrasa č. 55 Slezská magistrála - vede z Jeseníku, přes Město Albrechtice, Krnov, Úvalno a Opavu do Kravař. Úsek mezi Kravařema po Hlučín v délce cca 13 km je v současné době nevyznačený (Zábřežské louky, území těžby štěrků). V současné době v tomto úseku značená trasa prochází přes Mokré Lazce, Háj ve Slezsku, Jilešovice, kde se stáčí k Jezeru v Hlučíně a navazuje na Jantarovou stezku č. 55. Regionální cyklotrasa č. 554 Prajzská cesta – vychází od zámku v Kravařích, na území ORP Hlučín vstupuje na katastru Bohuslavic, pokračuje východním směrem do Vřesiny, kolem koupaliště podél vodoteče Bečva do Hati, Šilheřovic a dále zadem kolem zámku v Šlheřovicích směrem na Koblov do Ostravy. Lokální cyklotrasa č. 6092 Cyklotrasa vede z hraničního přechodu Boleslaw/Píšť přes Píšť, Bělou, v Bolaticích kříží cyklotrasu č. 554 Prajzkou cestu. Lokální cyklotrasa č. 6093 Cyklotrasa začíná na křižovatce v Petřkovicích pod Landekem v místě křížení tras “G”, “O”, 6185, pokračuje katastrem Šilheřovic kolem Annina dvora pod zámeckým parkem, cestou na Darkovice, kde kříží cyklotrasu č. 55 Jantarovou stezku a končí ve Vřesině pod Dařancem u koupaliště, kde navazuje na cyklotrasu č. 554 Prajzká cesta. Lokální cyklotrasa č. 6094 Cyklotrasa začíná v Darkovičkách na křižovatce s trasou č. 5 a vede přes Vřesinu do Píště, kde končí na cyklotrase č. 6092. Lokální cyklotrasa č. 6095 Cyklotrasa začíná v Kozmicích, Závada – rozcestí, tady kříží trasu č. 554 Prajzkou cestu, pokračuje směrem na Bělou, kde navazuje na trasu č. 6092. Lokální cyklotrasa č. 6096 Cyklotrasa vede z hraničního přechodu Krzanowice/Chuchelná přes Bohuslavice, Kozmice a v prostoru před Hlučínským jezerem navazuje na cyklotrasu č. 55. Lokální cyklotrasa č. 6185 Cyklotrasa začíná v Hlučíně, vede přes Bobrovníky do křižovatky cyklotras v Petřkovicích. Lokální cyklotrasa č. 6200 Cyklotrasa začíná na křižovatce s cyklotrasou č. 5 v Dobroslavicích, pokračuje na Velkou Polom, Hrabyni a Mokré Lazce, kde končí na cyklotrase č. 55. Místní cyklotrasa č. 24 Cyklotrasa odbočuje z trasy č. v k.ú. Hlučín, vede přes Dolní Benešov do Háje ve Slezsku.


90

Hipostezky: Správním územím ORP Hlučín nejsou vedeny značené hipotrasy. Zařízení pro sportovně rekreační využití koní je v Hlučíně a v Bělé. Turistické trasy: Správním územím ORP Hlučín jsou vedeny značené turistické trasy (značení dle KČT): - modrá: Poruba-Slovan – žz. Děhylov – Hlučín – Darkovičky – Darkovice – Bohuslavice – Chuchelná – Strahovice – Rohov – Sudice - zelená: 1. Chotěbuz – Albrechtice – Havířov – Petřvald – Heřmanice – Bohumín – Šilheřovice – Koblov – Borovníky – Hlučín – Dobroslavice – Hrabině – Kyjovice – Jakubčovice – Hradec nad Moravicí – Bukovina 2. Bolatice – Bělá - Píšť - žlutá: 1. Bohuslavice – Závada – Dařaněc – Hať – Šilheřovice 2. Háj ve Slezsku – Čertův Mlýn – Dubská 3. Dobroslavice – Pustkovec - naučné stezky a místní značení (např. u vojenského skanzenu v Darkovičkách)

107. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA V území ORP Hlučín jsou situovány následující objekty důležité pro obranu státu: k.ú. Hať objekt MO ČR 82/2007 objekt MO ČR 32/2007 k.ú. Hlučín objekt MO ČR 81/2007 objekt MO ČR 31/2007 objekt MO ČR 33/2007

108. VOJENSKÝ ÚJEZD Území ORP Hlučín nenáleží do vojenského újezdu a ani s vojenským újezdem nesousedí.

109. VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ V území ORP Hlučín není vymezena zóna havarijního plánování.

110. OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY Podklad: HZS MSK (zaprac. v grafické části) Údaje o objektech CO SO ORP Hlučín Děhylov Evidenční číslo úkrytu : 8060001 Místo : Děhylov, železniční zastávka


91

Majitel úkrytu : Vyřazení z evidence:

ČD, a.s. ano

Dolní Benešov Evidenční číslo úkrytu : Místo : Majitel úkrytu : Vyřazení z evidence:

8060002 Dolní Benešov, Hlučínská 41 MSA, a.s. ne

Hlučín Evidenční číslo úkrytu : Místo : Majitel úkrytu : Vyřazení z evidence:

8060004 Hlučín, Školní 4 Česká pošta s.p. ne

111. OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY Podklad: obce Na území všech obcí jsou lokalizovány objekty požární ochrany ve správě měst a obcí. Tyto jsou zakresleny v grafické části dokumentace.

112. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY Podklad: MV, Policie ČR MV ČR Hlučín Ve správním území města Hlučína jsou dva objekty v majetku Policie ČR. Píšť Ve správním území obce Píšť je objekt ve správě MV ČR - bývalá celnice. Šilheřovice Ve správním území obce Šilheřovice je objekt ve správě MV ČR (EVČ.38063496V).

- bývalá celnice

Objekty jsou obsaženy v grafické části dokumentace.

113. OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA Podklad: obce Územní plány V ORP Hlučín, v území jednotlivých měst a obcí jsou vymezeny plochy hřbitova. Ochranná pásma těchto hřbitovů nejsou stanovena územním rozhodnutím. (Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje dle zákona o pohřebnictví č. 256/2001 Sb., v šíři nejméně 100 m).


92

Plochy hřbitovů, vč. jejich ochranných pásem jsou zakresleny v grafické části dokumentace.

114. JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA Podklad: Územní plány MěÚ Hlučín Na území ORP Hlučín jsou schválena následující ochranná pásma (poskytnuto Městským úřadem Hlučín, odborem výstavby): Ochranné pásmo chovu skotu na farmě v Kozmicích (Bruno Lokai, K Pískovně 2, Kozmice) – schváleno územním rozhodnutím z 4.7.2008 Ochranné pásmo chovu domácích zvířat na farmě v Kozmicích (Ing.Libor Dudek, Budovatelská 8, Kozmice) – schváleno územním rozhodnutím z 21.7.2008 V grafické části dokumentace jsou vyznačeny ochranná pásma stanovená ve správním řízení a zároveň ochranná pásma nevyhlášená, převzatá z územních plánů města a obcí.

115. OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA Podklad: obce Veřejná prostranství v obci Bělá - zeleň kolem autobusové točny Veřejná prostranství v obci Bohuslavice - prostranství u myslivecké chaty - prostranství u smuteční síně - prostranství u pomníku sovětských letců - prostranství u kulturního domu Veřejná prostranství v obci Darkovice - veřejná zeleň dle grafického vymezení Veřejná prostranství v obci Děhylov Nejsou vymezeny. Veřejná prostranství v obci Dobroslavice - prostranství na rynku - areál zámeckého parku - prostranství za kulturním domem Veřejná prostranství v e městě Dolní Benešov - zeleň na Osadě míru - prostranství a zeleň U štiky - prostranství u staré školy - prostranství u kulturního domu - prostranství u obchodního domu - náměstí Svobody


93

-

náměstí C. Lelka prostranství před zámeckým parkem zámecký park prostranství před kostelem v Zábřehu

Veřejná prostranství v obci Hať - prostranství u myslivecké chaty - prostranství v centru obce - prostranství u hasičské zbrojnice Veřejná prostranství ve městě Hlučín Darkovičky - prostranství v centru - prostranství za kulturním domem - travnatá plocha Nový svět Hlučín - zeleň OKD - park SNP - náměstí OKD - parčíky v rámci sídlištní zeleně vyznačené v grafické části - Mírové náměstí v centru města - městský park - dopravní hřiště - prostranství u SRA - parčíky kolem centra města dle graf.části Bobrovníky - travnatá plocha u víceúčelové hřiště na ul. Rekreační - travnatá plocha na ul. Sokolovské Veřejná prostranství v obci Kozmice - park u kostela - prostranství v centru obce - prostranství u oddechové zóny Veřejná prostranství v obci Ludgeřovice - park Veřejná prostranství v obci Markvartovice Nejsou vymezeny. Veřejná prostranství v obci Píšť - lesopark u zahrádkářské chaty - parčíky a zelené plochy dle grafické části - prostranství před hasičskou zbrojnicí - parčík Oáza - parčík Pyramida Veřejná prostranství v obci Šilheřovice - zámecký park - baumšula - náměstí


94

Veřejná prostranství v obci Vřesina - náves Veřejná prostranství v obci Závada - prostranství před prodejnou Tempo - prostranství před OÚ a hasičárnou - středověký hrádek Veřejná prostranství jsou zakreslena v grafické části. Technická a dopravní infrastruktura a občanské vybavení uvedeny poskytovateli jsou předmětem jiných sledovaných jevů.

116. POČET DOKONČENÝCH BYTŮ K 31. 12. 2007 Podklad: podle evidence ČSÚ

obec/ rok

2007

SO ORP celkem

83

Bělá

1

Bohuslavice

4

Darkovice

7

Děhylov

1

Dobroslavice

1

Dolní Benešov

7

Hať

11

Hlučín

22

Kozmice

5

Ludgeřovice

12

Markvartovice

6

Píšť

4

Šilheřovice

5

Vřesina

10

Závada

-

117. ZASTAVITELNÉ PLOCHY Podklad: územní plány Obec

Bělá

Zastavitelná plocha Z toho zastavitelná Poznámka celkem dle úpn plocha v prolukách (ha) (ha) 9,28 0,14


95

Bohuslavice Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov

Hať Hlučín

74,16 12,46 12,13 14,73 207,32 + 139,49

7,80 3,31 2,32 7,26 16,05

28,62 90,66 + 30,70

11,56 21,06

23,80 + 5,79

3,20

65,00 34,07 29,49 47,68 36,00 9,39

7,49 3,52 4,99 7,28 14,98 1,39

Kozmice

Ludgeřovice Markvartovice Píšť Šilheřovice Vřesina Závada

Rekreační využití – volné plochy kolem jezera

Rekreační využití – volné plochy kolem jezera Rekreační využití – volné plochy kolem jezera

V tabulce jsou uvedeny celkové výměry zastavitelného území (bez rozlišení účelu využití), které jsou vymezeny v územních plánech, včetně jejich změn. Zastavitelná plocha v prolukách je součastí zastavěného území obcí.

118. JINÉ ZÁMĚRY Podklad: územní plány města a obce Územními plány jednotlivých měst a obcí ORP byly vymezeny nové ploch pro zástavbu dle členění pro jednotlivé funkční využití. Tyto záměry jsou znázorněny v grafické části dokumentace ve výkrese záměrů na provedení změn v území a v problémovém výkrese. Současně jsou vyznačeny nové plochy pro dopravní a technickou infrastrukturu. Dále byly jednotlivými městy a obcemi poskytnuty nové záměry na provedení změn v území, které doposud nejsou obsaženy v platných územně plánovacích dokumentacích. Tyto jsou rovněž vyznačeny v grafické části dokumentace. Jedná se o následující záměry: Bělá - cvičiště pro koně Bohuslavice - obchvat Bohuslavic - rekonstrukce a dostavba SK Bohuslavice -stezka pro chodce a cyklisty podél silnice III/46819


96

-výstavba centra obce u KD s náměstím a odpočinkovým prostorem -pěší zóna -rekonstrukce rybníka „Za Černávkou“ -rekonstrukce brownfieldů“ bývalého JZD a St. statků (lihovar) Darkovice -penzion pro důchodce -nová ZŠ 1 – 5 ročník -sportovní hala Děhylov -0 Dobroslavice -dosadba parku Dolní Benešov -revitalizace sídliště v centru -rekonstrukce náměstí Svobody -rekonstrukce zámku a zámeckého parku -rekonstrukce prostoru předzámčí -vybudování motorestu a prostoru volnočasových aktivit u Přehybe -vybudování požárního cvičiště na Hájecké změna parčíku v Zábřehu na zónu bydlení Hať - ČOV -domov důchodců -technický dvůr -plochy pro sport za OÚ -kruhový objezd Hlučín (strategický plán) -SRA -obchvat města -kruhové objezdy -vlakotramvaj -obslužná komunikace pro Hospodářské družstvo Hlučín -nové parkovací plochy, garáže, rekonstrukce stávajících -točna autobusů OKD -cyklostezky ve městě, propojení části města a širšího okolí -bezbarierové trasy městem -rekonstrukce ulice Promenádní -kulturní dědictví –bašty-naučná stezka-obnova hradebního okruhu -zeleň kolem zámku -rekonstrukce objektu vodárny -rozhledna na Vinné hoře -rekonstrukce městského parku -revitalizace sídlišť -Darkovičky - centrum -podnikatelská zóna za tratí -podnikatelská zóna Darkovičky -dokončení plynofikace všech částí města


97

-rozšíření vodojemu Malánky a úpravny vod Rovniny -obnova vodovodní sítě v Bobrovníkách -rekonstrukce ČOV, dobudování -kanalizační síť darkovičky a Bobrovníky -kompostárna -výstavba objektů pro bydlení -volnočasové aktivity -malá kapacita MŠ Kozmice -0 Ludgeřovice -0 Markvartovice -0 Píšť - víceúčelové sportovně relaxační centrum -informační a kulturní centrum -skateboardová dráha -nafukovací sportovní hala a cyklo dráha -motokrosová dráha -naučná stezka – Hranečník – hnízdiště volavky popelavé -rozhledna -ranč -les v lokalitě Hůrky areál pro chov vysoké zvěře Šilheřovice -areál Baumšula -centrum obce Vřesina -0 Závada -úprava prostranství vedle rybníka, vč. rybníka -náměstíčko v centru obce -vybudování zdroje pitné vody Na bahnech a v Panském lese -vybudování posezení u tenisového hřiště -vybudování posezení za OÚ

119. DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE Jedná se o statistické informace z oblasti demografie, hospodářství a životního prostředí, které jsou obsaženy v samostatných kapitolách Rozboru udržitelného rozvoje území.


98

II. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace Nadřazenou územně plánovací dokumentací pro správní obvod ORP Hlučín je, do doby schválení Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, Územní plán velkého územního celku okresu Opava– zpracovatel Ing.arch. Jaroslav Haluza, schválený zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 6.2.2003 usnesením č. 14/385/1, bod 1)

Limitem využití jsou plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby vymezené touto dokumentací, kterými jsou (značení VPS je převzato z ÚPN VÚC) D1dálnice D 47, úsek Ostrava - Bohumín (k.ú. Šilheřovice); D10 přeložka silnice I/56, přeložka a homogenizace šířkového uspořádání silnice (k.ú. Dolní Benešov, Kozmice, Hlučín, Markvartovice, Ludgeřovice); D12 I I/466 lokální směrová úprava (k.ú.Hlučín); D24 II/466 prodloužení silnice v nové trase (k.ú. Darkovice, Darkovičky, Vřesina ); D27 II/469 směrová úprava silnice (k.ú. Hlučín); D28 II/469 obchvat Děhylova (k.ú. Děhylov); D38 elektrifikace železniční trati ČD č. 316 Opava – Ostrava (k.ú. Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov) V7 úprava nátoku, rekonstrukce koncentrační hrázky a přepad pro odtok z jezera (k.ú. Kozmice, Hlučín); V10 suchá nádrž na k.ú. Bělá a Závada na potoku Bělá a víceúčelová nádrž na k.ú. Závada pro ochranu obce Píšť (k.ú. Bělá, Píšť, Závada); V14 napojení obce Závada na vodovod zásobený z OOV v obci Vřesina (k.ú. Vřesina, Závada); V39 výstavba vodojemů a vodovodu na k.ú. Ludgeřovice pro Ostravu – Petřkovice (k.ú. Ludgeřovice); V19 Hlučín – ČOV a kanalizační síť v místní části Borovníky a čerpací stanice a výtlak pro m.č. Darkovičky (k.ú. Borovníky, Darkovičky, Hlučín) V23 Dolní Benešov – napojení obce Bohuslavice na stávající ČOV včetně čerpací stanice (k.ú. Dolní Benešov, Bohuslavice); V40 Ludgeřovice a Markvartovice – kanalizační sběrače do ÚČOV v Ostravě (k.ú. Ludgeřovice, Markvartovice) V26 Bolatice – ČOV a doplnění kanalizační sítě m.č. Borová – samostatná ČOV (k.ú. Bolatice, Bohuslavice, Borová); V30 Hať – výstavba oddílné splaškové kanalizace a čerpacích stanic (čerpání do ČOV v Šilheřovicích); V31 Píšť – ČOV a doplnění kanalizační sítě (k.ú. Píšť); E4 výstavba nového vedení VN 22kV k obci Závada, napájeného z rozvodny v Dolním Benešově, trasa nového vedení je navržena v souběhu s VN vedením č. 39 (k.ú. Dolní Benešov, Bohuslavice, Závada); E11 přeložka vedení VN 22kV č. 17 v Hlučíně, vedená jižní částí města (k.ú. Hlučín); E13 přeložka vedení VN 22kV č. 39 v jižní části obce Závada, uvolnění plochy pro průmyslovou zónu (k.ú. Závada); E16 stavební úpravy VTL plynovodu DN 300 Hlučín – Opava – Brumovice na DN 500/PN 40 (k.ú. Hlučín, Kozmice, Bohuslavice, Dolní Benešov); E17 propojovací VTL plynovod DN 150/PN 150/PN 40 PS Děhylov – RS Darkovice (k.ú. Děhylov, Dobroslavice, Háj ve Slezsku, Kozmice, Hlučín, Darkovičky, Darkovice); Limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí


99

Ochrana nemovitých kulturních památek Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

V ORP Hlučín jsou evidovány nemovité kulturní památky: Bohuslavice 33981/8-1331 14188/8-1332

-kostel Nejsvětější Trojice- Ul.Opavská -kaple-ul.Opavská

Děhylov 14945/8-1352

-kaple Navštívení P.Marie

Dobroslavice 40200/8-2542 35699/8-1355 46028/8-2541 21124/8-1356

-sloup se sochou P.Marie-při zám.parku -smírčí kříž- při zám.parku -smírčí kříž- při zám.parku -zámek, z toho jen: park

Dolní Benešov 18411/8-1358 25766/8-1359 34037/8-1360 24181/8-1357 54149/8-1361

-kostel sv.Martina -kaple sv.Kříže-ul.Opavská -socha P.Marie Immaculaty-nám. Cypriána Lelka -čp. 65 zámek, Hájecká -čp. 155 venkovská usedlost, s omezením: bez špýcharu, přemístěn ke zdi zámeckého parku, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení

Hať 29882/8-2540 37308/8-1369 53284/8-1368

-kostel sv.Matouše -čp. 24 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar-Lipová, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení -čp. 34 venkovská usedlost, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení

Kozmice 54224/8-1419 31050/8-1420

-pomník, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení -stodola

Ludgeřovice 24403/8-2552 102100 102177

-kostel sv.Mikuláše -kaple-u silnice na Vrablovec, prohlášeno kulturní památkou Ministerstva kultury -kaple-Markvartovická u čp. 50, prohlášeno kulturní památkou Ministerstva kultury

Markvartovice 19127/8-1438

-kaple sv.Trojice-trať Hřibovec


100

Píšť 101414

28213/8-1451 53304/8-1453 52693/8-1456 23984/8-1455 53718/8-1454 52861/8-1452

-kostel sv.Vavřince (poutní kostel Panny Marie Czestochowské), s omezením bez hřbitovní kaple (márnice) na pozemku čp. 1, prohlášeno kulturní památkou Ministerstva kultury -kaple sv.Jana Nepomuckého -čp. 1 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení -čp.35 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení -čp. 38 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar -čp. 55 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení -čp. 102 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení -fara čp. 151

Šilheřovice 20079/8-1490 102938 53227/8-1491

-Liniové opevnění- pšchotní srub MO-S 18 „Obora“ -čp. 1 zámek -čp. 6 vila-Dolní -čp. 167 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar, zapsáno do státního seznamu+zrušeno prohlášení

Závada 35333/8-2571

-tvrz, archeologické stopy, les

Území s archeologickými nálezy číslo SAS typ UAN katastr 15-41-13/1 I Bělá ve Slezsku 15-41-17/2 I Bohuslavice u Hlučína 15-41-17/3 II Bohuslavice u Hlučína 15-41-18/1 I Bohuslavice u Hlučína 15-41-19/3 II Darkovice 15-43-03/1 II Děhylov 15-41-23/4 II Dobroslavice 15-41-17/1 I Dolní Benešov 15-41-17/4 II Zábřeh u Hlučína 15-41-19/1 II Hať 15-41-23/2 I Hlučín 15-41-23/1 II Kozmice 15-41-24/1 II Markvartovice 15-41-13/3 I Píšť 15-41-13/4 II Píšť 15-41-13/5 I Píšť 15-41-19/2 II Šilheřovice 15-41-18/2 II Vřesina 15-41-13/2 I Závada u Hlučína


název UAN pískovna U dubu středověké a novověké jádro obce Za přihlavkou Darkovice - intravilán středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce zámek středověké a novověké jádro obce Hať - intravilán středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce Markvartovice – intravilán u lesa Vlčáku středověké a novověké jádro obce Za humny Šilheřovice – intravilán středověké a novověké jádro obce zřícenina hrádku

101

Ochrana přírody a krajiny Zákon ČNR č. 114/1992 sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádí některé ustanovení zákona ČRN č. 114/1992 sb., ve znění pozdějších předpisů. V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle §6 zákona. Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Významné krajinné prvky registrované V k.ú. Bělá je registrován VKP: „Stará pískovna a stepní loučka u vodojemu“, p.č. 338, část p.č. 392/1 a část p.č. 392/2 k.ú. Bělá V k.ú. Hlučín jsou registrovány VKP: „Městský park v Hlučíně“, p.č. 460/1 a p.č. 456/1 k.ú. Hlučín „Lipová alej pod Vinnou horou“, p.č. 4557 k.ú. Hlučín „Parčík u božích muk“, p.č. 3889 k.ú. Hlučín „Jasénky“, p.č. 3111, 3118, 3110, 3105, 3139/2 k.ú. Hlučín V k.ú. Dolní Benešov je registrován VKP: „Stará hráz rybníka“, p.č. 1224/3, 1220/1 k.ú. Dolní Benešov V k.ú. Dobroslavice je registrován VKP: „Louka u hájenky“, p.č. 820 k.ú. Dobroslavice Přírodní rezervace V ORP Hlučín jsou evidovány přírodní rezervace: přírodní rezervace Černý les u Šilheřovic I. (8,04 ha Bukový prales typický pro Oderskou nížinu Opava) přírodní rezervace Černý les u Šilheřovic II. (7,69 Přestárlý bukový prales Opava) přírodní rezervace Dařanec (32,94 Smíšený listnatý porost dubu,habru a lípy s bohatou květenou Opava) přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky přírodní rezervace Štěpán Přírodní památky V ORP Hlučín je evidována přírodní památka Hranečník.


102

Památné stromy Základní OP - ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památné stromy škodlivá činnost (§46 ods.2 a 3 zákona č.114/92 Sb.). Veškeré zásahy a opatření v ochranném pásmu památného stromu lze provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. V k.ú. Bohuslavice je registrován: Dominikův dub (Quercus robur L.), p.č.319/1 k.ú. Bohuslavice, stáří stromu cca 140 let V k.ú. Dobroslavice je registrována: Lípa velkolistá u Sýkorů (Tilia platyphyllos Scop.), p.č 104 k.ú. Dobroslavice V k.ú. Hlučín jsou registrovány: Buk lesní v parčíku u polikliniky (Fagus sylvatica L.), p.č. 215 k.ú. Hlučín Buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica ´Atropunicea´), p.č. 523 k.ú. Hlučín Javor mléč u Domu dětí a mládeže v Hlučíně (Acer platanoides L.), p.č. 456/3 k.ú. Hlučín Lípa malolistá u Kromrového mlýna (Tilia cordata mill.), p.č. 3945 k.ú. Hlučín V k.ú. Ludgeřovice je registrována: Janova lípa (Lípa malolistá - Tilia cordata mill.), p.č 221/1 k.ú. Ludgeřovice V k.ú. Šilheřovice je registrován: Taxodium u hájenky (Tisovec dvouřadý – Taxodium distichum (L.) Rich.), p.č 398 k.ú. Šilheřovice Celkem je v ORP Hlučín registrováno 8 památných stromů.

Evropsky významné lokality Na území ORP Hlučín se vyskytují: CZ 0813439 Děhylovský potok – Štěpán (80,1703 ha, PR, předmětem ochrany - kuňka ohnivá (Bombina bombina), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) CZ 0813449 Jilešovice – Děhylov (PR, 20,7676 ha, předmět ochrany - modrásek bahenní (Maculinea nausithous) CZ 0813461 Ostrava – Šilheřovice (PR, 101,4709, předmět ochrany - páchník hnědý (Osmoderma eremita) Biotopová lokalita "Česká Natura" v Moravskoslezském kraji CZ0816016 Údolí Bělé (28,24 T1.5, L3.2, L7.2, PP Opava, Dactylorhiza majalis, Bromus secalinus, Valeriana simplicifolia, Menyanthes trifoliata, Ophioglossum vulgatum, Carex appropinquata)

Územní systém ekologické stability - lokální (místní) biokoridory - lokální (místní) biocentra - regionální biokoridor - regionální biocentrum - nadregionální biokoridor Územně analytické podklady ORP Hlučín

103

- nadregionální biocentrum Ochrana lesa Zákon ČNR č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplňcích některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů Pásmo 50 m od okraje lesa

Ochrana podzemních a povrchových vod Zákon č. 254/2001 sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací, v platném znění. Ochrana před záplavami Na říčním km 0,000 – 37,200 vodního toku Opava bylo OkÚ RŽP Opava stanoveno záplavové území, č. j. ŽPZ/3542/03 ze dne 11. 6. 2003, včetně aktivní zóny. V ř. km 34,4 – 35,4 nahrazeno opatřením KÚ MSK č. j. MSK 35583/2006 ze dne 22. 2. 2006 s účinností od 1. 3. 2006. V ř. km 29,5 – 31,5 nahrazeno opatřením KÚ MSK č. j. MSK 55953/2007 ze dne 30. 4. 2007 s účinností od 10. 5. 2007. Vodní tok Opava má v ř. km 0,00 – 37,20 stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny, která je vymezena vesměs v rozsahu Q100. Čísla jednací jednotlivých rozhodnutí viz jev č. 50. Vymezení hranice pro území zasažené v případě zvláštní povodně pod vodním dílem Správní oblast ORP Hlučín by v případě zvláštní povodně z vodní nádrže Slezská Harta a Kružberk byla ohrožena. Povodeň by ohrozila obce Dolní Benešov, Kozmice, Dobroslavice, Děhylov a Hlučín. Ochrana ložisek nerostných surovin Zákon ČNR č. 62/1998 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém ústavu ve znění zákona ČNR č. 543/1991. Na území ORP Hlučín se nachází dobývací prostory: Do k.ú. Dolní Benešov a Zábřeh zasahuje Název Dobývací prostor DP 70788 Dolní Benešov DP 71062 Dolní Benešov I.

Plocha suroviny 104,07 32,13

Popis

Do k.ú. Bohuslavice, Závada, Vřesina zasahuje Název Dobývací prostor DP 70284 Závada DP 70924 Vřesina DP 71050 Bohuslavice

Plocha suroviny 43,24 30,73 89,54

Popis

Do k.ú. Bělá zasahuje


104

Dobývací prostor

DP 71139

Název Bělá - Chuhelná

Do k.ú. Markvartovice a Hlučín zasahuje Název Dobývací prostor DP 70143 Markvartovice Do k.ú. Šilheřovice a Ludgeřovice zasahuje Název Dobývací prostor DP 20011 Přívoz DP 40047 Přívoz I.


Popis


Popis


Popis


Popis

Chráněná ložisková území Do k.ú. Dolní Benešov a Zábřeh zasahuje Název Chráněné CHLÚ 01240000 Dolní Benešov I. ložiskové území CHLÚ 12400001 Dolní Benešov

119,84

Do k.ú. Darkovice zasahuje Chráněné ložiskové území

CHLÚ 12600000

Název Darkovice

Do k.ú. Bohuslavice, Závada, Vřesina zasahuje Název Chráněné CHLÚ 01790100 Bohuslavice ložiskové území


Popis


Popis


Popis


Popis


Popis

Do k.ú. Bělá zasahuje Chráněné ložiskové území

CHLÚ 04620000

Název Bělá ve Slezsku

Do k.ú. Markvartovice a Hlučín zasahuje Název Chráněné CHLÚ 14260000 Markvartovice ložiskové území Do k.ú. Hlučín zasahuje Chráněné ložiskové území

CHLÚ 22210000

Název Hlučín I.

Do k.ú. Píšť, Hať, Markvartovice, Ludgeřovice, Šilheřovice zasahuje Chráněné CHLÚ 14400000 Čs.část 174397,62 ložiskové území Hornoslezské pánve Do k.ú. Ludgeřovice a Šilheřovice zasahuje Chráněné CHLÚ 178000 Ludgeřovice I ložiskové území


16,92

105

Do k.ú. Šilheřovice a Ludgeřovice zasahuje Název Chráněné CHLÚ 07100100 Rychvald ložiskové území


Popis


Popis Současná těžba z vody štěrkopísky


Popis Dosud netěženo štěrkopísky

Do k.ú. Bohuslavice, Závada, Vřesina zasahuje Název Ložisko B3 017901 Bohuslavice – Závada


Popis Současná povrchová těžba štěrkopísky

Do k.ú. Markvartovice a Hlučín zasahuje Název Ložisko B3 14260001 Hlučín B3 14260002


Popis Současná povrchová těžba cihlářská hlína


Popis Dosud netěženo cihlářská surovina

Ložiska nerostných surovin Na území ORP Hlučín se nachází ložiska: Do k.ú. Dolní Benešov a Zábřeh zasahuje Název Ložisko B3 0124 0004 Dolní Benešov B3 0124 0001

Do k.ú. Darkovice zasahuje Ložisko

B3 0126 00

Název Darkovice

Do k.ú. Hlučín zasahuje Ložisko

B3 22210000

Název Hlučín - západ

Do k.ú. Píšť, Hať, Markvartovice, Ludgeřovice, Šilheřovice zasahuje Ložisko B3 258500 Šilheřovice 3729,05

Dosud netěženo černé uhlí

Do k.ú. Ludgeřovice a Šilheřovice zasahuje Ložisko B3 259500 Ludgeřovice

34,56

Dosud netěženo štěrkopísky

Do k.ú. Šilheřovice a Ludgeřovice zasahuje Název Ložisko B3 071200000 Důl Odra


Popis Současná z vrtu Zemní plyn Dřívější hlubinná Černé uhlí Dřívější hlubinná Černé uhlí Dřívější hlubinná

B3 071222000

Důl Odra

B3 071226000

Důl Odra

B3 071227000

Důl Odra


106

Černé uhlí

Poddolovaná území, stará důlní díla Do k.ú. Ludgeřovice zasahuje Klíč 5450 5455 5456

Název poddolovaného území Petřkovice u Ostravy I. Ludgeřovice - DP Petřkovice Ludgeřovice 2 - DP Petřkovice

Surovina paliva paliva paliva

Stáří před i po roce 1945 před i po roce 1945 před i po roce 1945

Surovina paliva

Stáří před i po roce 1945

Do k.ú. Šilheřovice zasahuje Klíč 4554

Název poddolovaného území Přívoz

Sesuvná území a území geologických rizik Na území ORP Hlučín se nachází následující sesuvná území: Označení Lokalita Stupeň aktivity Rozsah 125 Bohuslavice potenciální plošný 126 Bohuslavice aktivní plošný 1006 Bohuslavice aktivní plošný 1014 Děhylov aktivní plošný 166 Dobroslavice potenciální plošný G 5105 Hlučín potenciální plošný 1007 Hlučín potenciální plošný 1008 Hlučín potenciální plošný 742 Hlučín potenciální bodový 743 Hlučín aktivní bodový 1015 Hlučín aktivní bodový G 5106 Kozmice potenciální plošný 1005 Markvartovice potenciální bodový 744 Markvartovice aktivní plošný G 1512 Vřesina potenciální plošný

Pozn.

Staré zátěže a kontaminované plochy v řešeném území Na území ORP Hlučín jsou evidovány následující staré ekologické zátěže: obec Bělá Bohuslavice Bohuslavice Bohuslavice Darkovice Dolní Benešov Dolní Benešov Hať Hlučín


Název lokality Bělá Na palarni Skládka Bohuslavice Skládka Bohuslavice U hřiště MSA, a.s. Dolní Benešov Selvická ulice Pod cihelnou

107

Hlučín Ludgeřovice Ludgeřovice Markvartovice Markvartovice Píšť Píšť Závada

Za loukou Dubinka Skládka Ludgeřovice Skládka Markvartovice Skládka Markvartovice Kuřeje Skládka Píšť, Bažantnice Kaménka

Ochrana technické infrastruktury Zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. (vyhláška MZe č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb.) -

vodovodní řady a kanalizační stoky do průměru 500 mm vč. – ochranné pásmo 1,5 m od líce potrubí - vodovodní řady a kanalizační stoky nad průměr 500 mm vč. – ochranné pásmo 2,5 m od líce potrubí pokud není stanoveno územním rozhodnutím jinak Ochranné pásmo přivaděče pitné vody Ostravského oblastního vodovodu má stanoveno ochranné pásmo 6 m na každou stranu od osy potrubí. - ochranné pásmo kolem šachtic přivaděče pitné vody se stanoví 6 m na obě strany od okrajů šachtic - kolem vodojemů se toto pásmo určuje v hranicích oplocení objektu Zařízení pro energetiku, spoje Ochranná a bezpečnostní pásma energetických zařízení jsou stanovena zákonem č.458/2000 Sb., resp. zákonem č. 670/2004 Sb. Bezpečnostní vzdálenosti plynových vrtů vychází z vyhlášky Českého báňského úřadu č. 239 /1998 Sb. Ochranná a bezpečnostní pásma zobrazených limitů jsou následující: u elektrických stanic venkovních nebo v budovách 20 m od oplocení nebo s napětím větším než 52 kV vnějšího líce zdiva u stožárových TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení u zděných TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení u vestavěných TR s převodem napětí z 1 – 52 kV 1 m od obestavění Ochranné pásmo nadzemních vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany: u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m (25 m) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m (15m) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně vodiče bez izolace 7 m (10 m) vodiče s izolací základní 2m závěsná kabelová vedení 1m Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV je stanoveno na 1 m po obou stranách krajního kabelu


108

Poznámka: údaje v závorce platí pro vedení postavená před datem účinností energetického zákona tj. rokem 1995. Bezpečnostním a ochranným a pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti na všechny strany od půdorysu stavby a zařízení pro rozvod plynu: pro regulační stanice plynu VTL BP 10 m OP 4 m pro regulační stanice plynu STL 4m Bezpečnostní a ochranná pásma plynovodů (vzdálenost od okraje potrubí): VVTL plynovod do DN 500 BP150 m OP 4 m VVTL plynovod do DN 300 100 m 4m VTL plynovod nad DN 250 40 m 4m VTL plynovod do DN 250 20 m 4m VTL plynovod do DN 100 15 m 4m STL a NTL plynovody 1m

Ochrana dopravní infrastruktury Ochranná pásma komunikací Podél dálnice je mimo souvisle zastavěné území vymezeno silniční ochranné pásmo podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 100 m od osy přilehlých krajních pásů. Ochranné pásmo dálnic, silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací I. a II.třídy mimo souvisle zastavěné území: silnice I.třídy a ostatní místní komunikace I. třídy – 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu; silnice II. a III.třídy a ostatní místní komunikace II. třídy – 15 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu); Rozhledová pole křižovatek silnic a místních komunikací I. a II. třídy dle zákona č.13/1997 Sb, o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo dráhy 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy; 30 m od osy krajní koleje u vlečky;

Stanovená pásma hygienické ochrany Na území ORP Hlučín jsou schválena následující ochranná pásma (poskytnuto Městským úřadem Hlučín, odborem výstavby): Ochranné pásmo chovu skotu na farmě v Kozmicích (Bruno Lokai, K Pískovně 2, Kozmice) – schváleno územním rozhodnutím z 4.7.2008 Ochranné pásmo chovu domácích zvířat na farmě v Kozmicích (Ing.Libor Dudek, Budovatelská 8, Kozmice) – schváleno územním rozhodnutím z 21.7.2008


109

Ochranné pásmo veřejného pohřebiště zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - min. 100 m od hranice pozemků pokud není stanoveno jinak územním rozhodnutím

III. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 1. Záměry na provedení změn v území z Politiky územního rozvoje České republiky Politiku územního rozvoje České republiky schválila Vláda České republiky svým usnesením č. 561 ze dne 17. května 2006, o politice územního rozvoje České republiky. Politika územního rozvoje České republiky stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Politika územního rozvoje České republiky (dále jen „PÚR ČR“) je nástroj územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. PÚR ČR poskytuje rámec pro konsensuální rozvoj a zhodnocování území ČR (dále jen „územní rozvoj“). Z tohoto důvodu, pro dosažení potřebné koordinace odvětvových a meziodvětvových koncepcí, územně plánovací dokumentace krajů a záměrů, které mají vliv na rozvoj území ČR a přesahují svým významem území jednoho kraje (dále jen „rozvojové záměry“), PÚR ČR zajišťuje součinnost ministerstev, dalších ústředních správních úřadů a krajů. Politika územního rozvoje : stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území; vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen „rozvojové oblasti“ a „rozvojové osy“). Změnou v území se rozumí změna jeho využití, nebo prostorového uspořádání; vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen „specifické oblasti“); vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje. Plochou se rozumí část území, která je vymezena s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob využití a která svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí nebo krajů. Koridorem se rozumí plocha, vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury; stanoví ve vymezených oblastech, plochách a koridorech kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech změn v území a pro jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika v území. Z PÚR ČR je patrné základní vymezení rozvojových oblastí národního významu. Vlastní administrativní území obce je součástí rozvojové oblasti OB 2 Ostrava, současně není součástí rozvojové osy nebo specifické oblasti. Rozvojová oblast OB 2 Ostrava zahrnuje spádové obvody ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek, Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice, Orlová, Ostrava, Třinec.


110

Důvody vymezení rozvojové oblasti : Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, pro kterou je charakteristický dynamický rozvoj mezinárodní spolupráce se sousedícím polským regionem Horního Slezska; výrazným předpokladem rozvoje je v současnosti budované napojení na dálniční síť ČR a Polska, jakož i poloha na II. a III. tranzitním železničním koridoru. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území : a) zlepšovat podmínky pro příznivé životní prostředí. b) podporovat využívání „brownfields“. V rámci PÚR ČR byly vymezeny i tzv. specifické oblasti (SOB) – řešené území není zahrnuto do žádné specifické oblasti. Koridory a plochy dopravy Řešené území leží v blízkosti koridoru vysokorychlostní dopravy VR 1. Úkoly pro územní plánování (definované Politikou územního rozvoje ČR) se přímo nedotýkají řešeného území – zahrnují souvislosti spojené s komunikacemi D47, R48 a I/11). V rámci zpracování PR ÚAP MSK (Průzkumy a rozbory pro zásady územního rozvoje v rozsahu územně analytických podkladů, zpracovatel AtelierT-plan, s.r.o., Praha, 2007) je uvažováno s návrhem rozvojové osy OS-N1 - OSTRAVA – OPAVA – KRNOV Ve zdůvodnění je uvedeno: „Návrh rozvojové osy nadmístního významu se opírá o existenci regionálně významné sídelní osy vycházející z OB 2 v prostoru Hlučína a pokračující v ose Dolní Benešov – Kravaře – Opava – Krnov v kombinaci s koridorem silniční dopravy republikového významu S6 (dle PUR 2006) v ose plánované rychlostní silnice R56.V prostoru Krnova navazuje na rozvojovou osu OS-N3.“ Koncentrace dopravních a jiných funkcí v ose řešeného území tak vytváří řadu potencionálních problémů s ohledem na rozvoj rekreace, ochranu přírody a podmínky životního prostředí, na druhé straně je základem dalšího hospodářského rozvoje tohoto území. 2. Záměry na provedení změn v území z nadřazené územně plánovací dokumentace Z ÚPN VÚC okresu Opava v platném znění, které je do doby schválení Zásad územního rozvoje (ZÚR) Moravskoslezského kraje závaznou nadřazenou územně plánovací dokumentací pro SO ORP Hlučín, je nutno respektovat záměry schválené jako veřejně prospěšné stavby. Uvedené záměry jsou zobrazeny ve Výkrese záměrů na provedení změn v území a Problémového výkrese. 3. Záměry z platné územně plánovací dokumentace zpracované pro obce v ORP Hlučín Do Výkresu záměrů na provedení změn v území a Problémového výkresu jsou převzaty záměry platných ÚP obcí ve správním obvodu ORP. Jedná se o záměry týkající se změn ve funkčním využití území, v řešení dopravy a technické infrastruktuře. V rámci pracovních jednání na obcích nebyly zjištěny konkrétní rozpory mezi těmito záměry a současnými požadavky obcí na jejich rozvoj. V rámci ÚAP bude nutno případné požadavky na změny územně plánovací dokumentace sledovat a průběžně aktualizovat na základě schválených zadání jejich změn nebo zadání nové ÚPD.


111

Výčet zastavitelných ploch je uveden v bodě 117 oddílu zastavitelná plocha. 4. Nové veřejné i soukromé záměry na provedení změn v území jsou uvedeny pod podem 118.


112

A. ÚVOD 1. ÚDAJE O PODKLADECH A SCHVÁLENÍ ÚPD

Recommend Documents