1. ÚVOD 1.1
ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH
Územní plán Vělopolí je zpracován na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi objednatelem, Obcí Vělopolí a zhotovitelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s r.o., dne 12.2.2007. Zadání Územního plánu Vělopolí bylo schváleno Zastupitelstvem obce Vělopolí dne 25.9.2008. Pro zpracování Územního plánu Vělopolí byla použita územně plánovací dokumentace a podklady: - Územní plán obce Vělopolí, schválen Obecním zastupitelstvem dne 10.11.1998; - Změna č. 1 Územního plánu obce Vělopolí, schválena Zastupitelstvem obce Vělopolí dne 30.5.2002; - Změna č. 2 Územního plánu obce Vělopolí, schválena Zastupitelstvem obce Vělopolí dne 30.5.2002; - Průzkumy a rozbory pro ÚP Vělopolí (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., červenec 2007); - Zadání Územního plánu Vělopolí, schváleno Zastupitelstvem obce dne 25.9.2008; - Politika územního rozvoje ČR, schválená usnesením vlády č. 561 ze dne 17.5.2006; - Územní plán velkého územního celku Beskydy - návrh, schváleného usnesením vády ČR ze dne 25.3.2002, č. 298; - Změna č. 1 ÚPN VÚC Beskydy, schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne 12.12.2006; - Změna č. 2 ÚPN VÚC Beskydy, schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1, ze dne 12.9.2006; - Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením vlády č. 929, ze dne 20.7.2009; - Územní plán velkého územního celku Beskydy - návrh (Atelier T-plan, s.r.o., Praha, listopad 2001), schválený usnesením vády ČR ze dne 25.3.2002, č. 298; - Změna č. 1 Územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o., Praha , červenec 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1, ze dne 12.12.2006; - Změna č. 2 Územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o., Praha , 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1, ze dne 12.9.2006; - Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j.: ŽPZ/7727/04, ze dne 24.8.2004; - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FIFE, a.s, září 2003), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004; - Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odra, s.p., 2003), odsouhlasený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25.9.2003; - Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje, vyhlášený nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004; - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., Ostrava, prosinec 2003), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 10.6.2004;
1
- Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004; - Mapy ložiskové ochrany - Kraj Moravskoslezský (MŽP - Česká geologická služba Geofond, Praha, aktualizace listopad 2006); - Mapy svahových deformací na území Moravskoslezského kraje (MŽP - Česká geologická služba - Geofond, Praha, aktualizace 2005); - Mapy poddolovaných území - Moravskoslezský kraj (MŽP - Česká geologická služba Geofond, Praha, aktualizace září 2005); - Výpis z ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR ; - Návrh regionálního ÚSES České republiky - ÚTP (Společnost pro životní prostředí Brno, 1996); - Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje (Ageris 2007); - Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2006 - tabelární přehled (Český hydrometeorologický ústav Praha, 2006); - Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 2004); - Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním;
2
1.2
OBSAH A ROZSAH ELABORÁTU
Územní plán Vělopolí obsahuje: Návrh Územního plánu Vělopolí Odůvodnění Územního plánu Vělopolí Návrh Územního plánu Vělopolí obsahuje: Textovou část Grafickou část, která obsahuje výkresy 1. Základní členění území 2. Hlavní výkres 3. Doprava 4. Vodní hospodářství 5. Energetika a spoje 6. Veřejně prospěšné stavby,opatření a asanace
v měřítku 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000
Odůvodnění Územního plánu Vělopolí obsahuje: Textovou část Grafickou část, která obsahuje výkresy 7. Koordinační výkres 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 9. Širší vztahy
v měřítku 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 25 000
Výkres č. 1. Základní členění území obsahuje vyznačení hranice řešeného území, hranic zastavěného území a zastavitelných ploch. Výkres č. 2. Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, tj. vymezení ploch s rozdílným využitím, koncepci uspořádání krajiny, vymezení ploch pro dopravu, vymezení zastavěného území a zastavitelných ploch. Výkres č. 3. Doprava obsahuje návrh řešení dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení ploch pro dopravu. Výkres č. 4. Vodní hospodářství obsahuje návrh řešení problematiky vodního hospodářství. Výkres č. 5. Energetika, spoje obsahuje návrh řešení problematiky energetiky a spojů. Výkres č. 6. Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanací zobrazuje plochy a pozemky určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona nebo ke kterým lze uplatnit předkupní právo dle § 101 stavebního zákona. Výkres č. 7. Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona. Výkres č. 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů nezbytný k realizaci navržených řešení. Výkres č. 9. Širší vztahy v měřítku 1 : 25 000 zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací, inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na správní území okolních obcí.
3
1.3 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE Územní plán Vělopolí je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 68/2007 Sb.) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Územním plánem je vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy. Plochy přestavby vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území nejsou tímto územním plánem vymezeny. Dále jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. V červnu roku 2007 byly zpracovány průzkumy a rozbory pro Územní plán Vělopolí. Jejich cílem bylo získání údajů o současném stavu území, problémech území a rozvojových záměrech. Na základě těchto průzkumů a rozborů byl vypracován návrh zadání Územního plánu Vělopolí, který byl projednán dle § 47 stavebního zákona a upraven dle vznesených připomínek a stanovisek. Definitivní znění Zadání schválilo Zastupitelstvo obce Vělopolí, dne 25.9.2008. Na základě schváleného zadání byl v únoru 2009 zpracován Územní plán Vělopolí. Řešeným územím Územního plánu Vělopolí je katastrální území Vělopolí, které tvoří správní území obce Vělopolí. Celková rozloha řešeného území je 299 ha. Územní plán Vělopolí byl upraven dle Pokynů pro úpravu územně plánovací dokumentace ÚP Vělopolí, vzešlých na základě výsledku společného jednání, zpracovaných Ing. Danielem Stefkem (Městský úřad Třinec, odbor stavebního řádu a územního plánovaní) ze dne 14.9.2009.
4
2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM 2.1
ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ - POSTAVENÍ OBCE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ
Obec Vělopolí leží ve východní části Moravskoslezského kraje. Ze severu sousedí s k.ú. Horní Žukov a k.ú. Dolní Žukov, z východu s k.ú. Ropice, z jihu s k.ú. Střítež a k.ú. Hnojník, a ze západu s k.ú. Třanovice. Vělopolí náleží do správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Třinec, pověřeným obecním úřadem je také Třinec, stavební úřad a matriční úřad pro obec Vělopolí je v Hnojníku, finanční a katastrální úřad je v Třinci a pozemkový úřad, okresní soud, celní úřad a vojenská správa jsou ve Frýdku-Místku. Obec Vělopolí náleží do Sdružení obcí - povodí Stonávky. V obci není žádné občanské vybavení z oblasti školství, zdravotnictví, sociální péče apod. Dojížďka obyvatel Vělopolí za těmito zařízeními směřuje do Hnojníku a blízkých měst Českého Těšína, Třince, Frýdku-Místku, kam převážně obyvatelé dojíždějí současně i za prací. Hlavní funkcí obce Vělopolí je funkce ubytovací. Obcí Vělopolí neprochází žádné významné komunikace ani nadřazené sítě technické infrastruktury, kromě VVN 5691 - 5692 (2 x 110 kV) Nošovice - Ropice. Obec Vělopolí se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Celé správní území obce Vělopolí zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení. Je nutno respektovat ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučeného pracoviště Olomouc: - výstavba souvislých kovových překážek (100 m x 20 m a více) - výstavba větrných elektráren, stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem - stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického záření V tomto území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem omezena nebo zakázána. Na celém správním území je zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska povolování níže vyjmenovaných druhů staveb dle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučeného pracoviště Olomouc. - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlost. komunikací, silnic I., II. a III. třídy - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů - výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení - výstavba větrných elektráren - výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice..) - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem - výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky) 5
2.2
POSTAVENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V NÁVAZNOSTI NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE
Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR) schválené usnesením vlády české republiky č. 929 ze dne 20. července 2009. Upřesnění bude provedeno v rámci Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které však dosud nejsou vydány. Podle Politiky územního rozvoje ČR 2008 je nutno respektovat zařazení obce Vělopolí do OB2 Rozvojové oblasti Ostrava a Rozvojové osy OS 13 Ostrava-Třinec-hranice ČR. OB2 Rozvojová oblast Ostrava – důvody vymezení: Jedná se o území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Ostravy a mnohostranným působením husté sítě vedlejších center a urbanizovaného osídlení. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, pro kterou je charakteristický dynamický rozvoj mezinárodní spolupráce se sousedícím polským regionem Horního Slezska; výrazným předpokladem rozvoje je v současnosti budované napojení na dálniční síť ČR a Polska, jako i poloha na II. a III. tranzitním železničním koridoru. Úkoly pro území plánování: Vytvářet podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území vyvolané průmyslovými zónami Mošnov a Nošovice. OS13 Rozvojová osa Ostrava-Třinec-hranice ČR/Slovensko (-Čadca) – důvody vymezení: Území ovlivněné hustým urbanizovaným osídlením s centry Třinec a Jablunkov, železniční tratí č. 320 v úseku Český Těšín-Mosty u Jablunkova-hranice ČR/Slovensko (III. tranzitní železniční koridor); v úseku Třanovice-Jablunkov-hranice ČR/Slovensko je rozvojovým záměrem kapacitní silnice. Navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. Řešeného území se dotýká pouze část úkolů formulovaných pro územní plánování v Politice územního rozvoje ČR 2008. Obce Vělopolí se může dotknout zvýšený zájem o plochy pro obytnou výstavbu s ohledem na poměrně krátkou dojížďkovou vzdálenost do průmyslové zóny Nošovice. V rámci SO ORP Třinec se na nižší stabilitě osídlení se podepisuje zejména celá řada sociodemografických faktorů – navazující na vysokou míru nezaměstnanosti, ale i problémy s transformací průmyslových a zemědělských podniků v regionu, zejména v devadesátých letech minulého století. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, dopravní, částečně obslužná a rekreační. Obec Vělopolí je stabilní součástí sídelní struktury regionu. Obyvatelstvo obce vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním a spolkové činnosti. Otázkou je nakolik se na území obce mohou projevit suburbanizační tendence okolních měst - Třince, Českého Těšína, Frýdku-Místku, ale i vzdálenějších obcí v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí (Nošovice, Třanovice).
6
Základní ukazatele sídelní struktury spádového obvodu ORP Třinec a širší srovnání počet částí / výměra obec km2 SO ORP obcí katastrů částí Třinec 12 24 24 2,0 235 srovnávací průměry spádových obvodů ORP MSK kraj 13,6 27,9 28,3 2,3 246,7 ČR 30,5 63,0 72,8 3,5 382,8 Zdroj: Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007
km2/ obec 19,6 19,3 15,4
55 718
obyvatel na obec část.o. km2 4 634 2 322 237
56813 44727
4180 1 661
obyvatel
2006 690
230 132
Pro sídelní strukturu celého spádového obvodu ORP Třinec je do značné míry determinující vysoká hustota osídlení, značný počet obcí s rozptýlenou zástavbou, výrazné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (průmyslová krajina s velkou dynamikou dalšího rozvoje a dopravním zatížením) a vysokým rekreačním potenciálem blízkého okolí. Obecně s ohledem na stav současných podkladů je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný a nepříznivý stav hospodářského pilíře řešeného území a problémy v oblasti životního prostředí. Posílení zejména hospodářského pilíře je tak nezbytným předpokladem udržitelného rozvoje území. Jeho posílení je nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací. Optimalizace funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby obce v sídelní struktuře regionu.
2.3 VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU VĚLOPOLÍ S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM Správní území obce Vělopolí je součástí území řešeného územně plánovací dokumentací vydanou krajem - Územního plánu velkého územního celku Beskydy (návrh schválen usnesením vády ČR ze dne 25.3.2002, č. 298. Jeho Změna č. 1 byla schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne 12.12.2006 a jeho Změna č. 2 byla schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1 ze dne 12.9.2006). Pro území obce Vělopolí vyplývá požadavek respektovat závaznou část platného Územního plánu velkého územního celku Beskydy - respektovat ochranu přírodně hodnotného území a současně chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry Hradiště, chráněné ložiskové území Hradiště a chráněné ložiskové území Čs. části Hornoslezské pánve.
7
3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VĚLOPOLÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ NA ÚPRAVU ÚZEMNÍHO PLÁNU VĚLOPOLÍ NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKU SPOLEČNÉHO JEDNÁNÍ PODLE STAVEBNÍHO ZÁKONA Zadání územního plánu Vělopolí bylo zpracováno v souladu s § 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a projednáno ve smyslu § 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Požadavky schváleného Zadání územního plánu Vělopolí jsou splněny. Kromě ostatních požadavků byl splněn také požadavek oddílu D) bodu 8 na vymezení biocentra v lokalitě Godula v rozsahu biocentra regionálního a propojeno s lokálním biocentrem v lokalitě Běrnotí. Upozorňujeme, že ve platném ÚPN VÚC Beskydy ani v projednávaných ZÚR MSK není tento záměr obsažen a chybí vazba na vymezení regionálních prvků ÚSES dle platné a projednávané dokumentace. Údaje o splnění pokynů na úpravu Územního plánu Vělopolí na základě výsledku společného jednání podle stavebního zákona Na základě koordinovaného stanoviska KÚ MSK byly vyřazeny zastavitelné plochy Z23, Z24, Z26, Z27 a Z28. Na základě Koordinovaného stanoviska Městského úřadu Třinec byl zmenšen rozsah zastavitelných ploch označených: Z1, Z2, Z3, Z4, Z8, Z11, Z12, Z13, Z16, Z19, Z22, Z25, Z29, Z34, Z36, Z39, Z41, Z47, Z55, Z56, Z59, Z60, Z62, Z65, Z66, Z68, Z69, Z70, Z74 a Z75. Nebyl respektován požadavek na zmenšení plochy označené Z43 vzhledem k tomu, že na této ploše již byl vydán souhlas s umístěním a provedením stavby. Dále byl na základě toho stanoviska stanoven pro výše uvedené zastavitelné plochy přípustný počet rodinných domů. Na základě Koordinovaného stanoviska Městského úřadu Třinec byly vyřazeny zastavitelné plochy označené: Z6, Z7, Z9, Z10, Z14, Z18, Z20, Z21, Z23, Z24, Z26, Z27, Z28, Z30, Z31, Z32, Z33, Z35, Z37, Z38, Z40, Z48, Z49, Z50, Z52, Z53, Z54, Z57, Z58, Z61, Z63, Z67, Z71, Z72, Z73 a Z76. Na základě Koordinovaného stanoviska Městského úřadu Třinec, odboru životního prostředí a krajiny, byl pro většinu jednotlivých zastavitelných ploch stanoven počet rodinných domů, který lze umístit na plochu. S ohledem na toto omezení bude v území realizováno na zastavitelných plochách vymezených ÚP Vělopolí cca 50 rodinných domů, což téměř přesně odpovídá odhadu provedeném v kapitole 4.1 Sociodemografické podmínky. Převis nabídky zastavitelných ploch tak téměř nebyl vytvořen. Nebyl respektován požadavek Koordinovaného stanoviska Městského úřadu Třinec aby plochy smíšené obytné (SO) byly v ÚP Vělopolí zařazeny jako pozemky bytové individuální nebo pozemky bytové rozptýlené. Územní plán řeší zařazení pozemků do ploch. Zpracovatelem ÚP Vělopolí byly zvoleny plochy smíšené obytné v souladu s vyhláškou 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a s ohledem na tradiční využívání venkovské zástavby.
8
V souladu s touto vyhláškou byly upraveny názvy ploch: plochy neurbanizované zemědělské (NZ) na plochy zemědělské (Z), plochy neurbanizované lesní (NS) na plochy lesní (L), plochy neurbanizované přírodní (NP) na plochy nezastavěné smíšené (NS), plochy územního systému ekologické stability (ÚSES) na plochy přírodní – územního systému ekologické stability (ÚSES)
4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Územní plán Vělopolí byl zpracován bez konceptu řešení a bez variant. Předpoklady a možnosti rozvoje obce jsou ovlivněny jak faktory, které nelze z pozice územně plánovací dokumentace ovlivnit (jedná se především o přírodní podmínky, historický urbanistický vývoj obce a širšího území apod.) tak faktory, které lze územně plánovací dokumentací koordinovat a navrhnout způsob jejich řešení. Územní plán je vhodným nástrojem pro regulaci využití území, především nabídku ploch pro výstavbu bytů, které umožní zvyšovat počet obyvatel ve správním území obce. S vymezením ploch pro výstavbu ale současně souvisí vymezení vhodných ploch občanského vybavení a stanovení požadavků na ochranu přírody a krajiny, včetně ochrany zemědělsky obhospodařované půdy. Kvalitní životní prostředí je jedním z významných faktorů ovlivňujících rozhodování obyvatel o případné výstavbě bytů v řešeném území.
4.1 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Pro řešené území, s ohledem na jeho širší podmínky a předpokládaný demografický vývoj, tj. růst počtu obyvatel do roku 2020 na cca 300 obyvatel je možno reálně uvažovat: 1) S odpadem cca 5 bytů do r. 2020 (ve všech formách, především přeměnou na druhé bydlení - demolice budou tvořit pouze malou část odpadu), tj. s poměrně nízkou intenzitou odpadu 0,3 - 0,4 % ročně z celkového výchozího počtu bytů. Nízká intenzita odpadu bytů pramení z růstu nákladů na bydlení a lepší údržby. 2) S potřebou cca 5 bytů pro zlepšení úrovně bydlení do roku 2020. Především pokrytí nároků vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti cenzové domácnosti, což bude představovat největší část z celkové potřeby nových bytů. Tato potřeba, však nemusí být plně uspokojena, je možné očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností. Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za jednoznačně negativní jev, určení jeho přirozené míry je problematické. V řešeném území existuje značná sociální soudržnost rodin a soužití cenzových domácností je i integrujícím faktorem rodin, omezující následnou potřebu sociálně zdravotních služeb. 3) Pro přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel je možno uvažovat s cca 20 - 40 byty do r. 2020. Odhad je poměrně obtížný, nelze vyloučit ani zájem hromadných komerčních investorů o lokalizaci nové bytové výstavby v obci. Odhadovaný počet nově získaných bytů v řešeném území (po redukci na úroveň koupěschopné poptávky, ale současně se zohledněním širší poptávky) je cca 25 - 45 nových
9
bytů v období do r. 2020. U menší části (cca 5 - 10 bytů) je možno předpokládat jejich získání bez nároku na nové plochy (vymezené územním plánem jako návrhové), tj. formou nástavby, přístavby, změny využití budov, v zahradách, v prolukách v zástavbě apod. Současně však pro přiměřené fungování trhu s pozemky je potřeba zabezpečit převahu nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou, minimálně o 50 %, vhodný je převis až o 100 %. Ne všechny pozemky, které územní plán navrhne k zástavbě budou takto využitelné ať už z důvodů majetkoprávních či jiných, tj. v době zpracování územního plánu neznámých faktorů. Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území obec - část obce
obyvatel
bytů
úbytek bytů
rok
2009
2020
2009
2020
do r. 2020
Vělopolí
260
300
75
100
5
obec - část obce Vělopolí Vělopolí
nových bytů do r. 2020 v bytových v rodinných domech domech (0) (20 - 40) 0 25 - 45
druhé bydlení obytných jednotek
50
55
Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové. V obci nejsou bytové domy. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 5 bytů se realizuje zejména formou „odpadu“ trvale obydlených bytů.
4.2 KONCEPCE ROZVOJE OBCE, KRAJINNÝ RÁZ Navržená urbanistická koncepce navazuje na stavební vývoj obce. Stávající urbanistickou strukturu doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a ploch navazujících na zastavěné území. Vymezeny jsou především zastavitelné plochy pro obytnou výstavbu a zařízení související s obytnou funkcí, dále jsou vymezeny zastavitelné plochy pro rozvoj drobné výroby, výrobních služeb a případný rozvoj zemědělské výroby. V rámci dopravní obsluhy území bylo řešeno odstranění dopravních závad na stávající komunikační síti a na doplnění komunikací v lokalitách vymezených pro novou zástavbu. Součástí návrhu je vymezení místního systému ekologické stability. Navržené zastavitelné plochy představují plochy smíšené obytné, určené pro pozemky staveb pro bydlení, rodinnou rekreaci, občanského vybavení, pozemky veřejných prostranství, související dopravní a technickou infrastrukturu. Přípustná je nerušící výroba a služby, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území. Stávající zařízení občanského vybavení zůstávají beze změny. Jedná se o plochu Obecního úřadu, ve kterém kde je také umístěna Knihovna a víceúčelový sál. Současně je v této ploše objekt firmy VIKRA (nevýrobní služby). Plocha občanského vybavení - sportu v centru obce, za Obecním úřadem, je respektována. Nová plocha občanského vybavení je navržena naproti Obecního úřadu. Většina zařízení občanského vybavení je provozována v rodinných domech, nebo na pozemcích rodinných domů. V obci není v současné době žádný výrobní areál. Pro rozvoj výroby, skladování a výrobních služeb se nenavrhuje žádná zastavitelná plocha. K využití pro podnikatelské aktivity zůstává zachována plocha bývalého zemědělského areálu - bývalého kravína. 10
V rámci vymezeného územního systému ekologické stability je navrženo u zatím nefunkčních ploch částečné zalesnění. Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Územním plánem jsou vymezeny plochy pro rozvoj přírodní zeleně, a to převážně kolem vodních toků a zamokřených pozemcích. Plochy určené pro zástavbu v k.ú. Vělopolí jsou vesměs umísťovány do proluk mezi stávající zástavbou nebo na stávající zástavbu úzce navazují. Na těchto plochách ani v jejich blízkosti se nenachází žádné zvláště chráněné území, plochy ani prvky územního systému ekologické stability. Každá stavba určitým způsobem mění tvář krajiny a může mít vliv na další atributy kvality životního prostředí. Aby nedošlo k narušení krajinného rázu, je nutno dodržet určité zásady. Stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné nezastavěné horizonty. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaným. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. Při dodržení těchto zásad nedojde v obci Vělopolí k narušení krajinného rázu. 4.3
KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH SLOŽEK
4.3.1 BYDLENÍ V řešeném území předpokládáme na vymezených zastavitelných plochách realizaci celkem cca 25 - 45 bytů v rodinných domech, z toho přibližně 5 % bez nároků na nové plochy vymezené v územním plánu a to formou přístaveb a nástaveb stávajících objektů, případně výstavbou na zahradách, zahrnutých v územním plánu mezi stávající plochy smíšené obytné. Rozsah a kapacita nově navržených ploch v územním plánu by však měla být až o 100 % vyšší než je předpokládaný rozsah nové výstavby. Důvodem je efektivní fungování trhu s pozemky, kdy je žádoucí, aby nabídka stavebních ploch převyšovala potencionální poptávku. Tím se vytváří převis nabídky, sloužící regulaci cen pozemků. Plochy určené pro rozvoj obytné výstavby - navržené zastavitelné plochy smíšené obytné (SO) mají celkovou rozlohu 11,97 ha, což umožní výstavbu cca 58 RD při průměrné výměře 2 000 m2/RD. Na základě Koordinovaného stanoviska Městského úřadu Třinec, odboru životního prostředí a krajiny, byl pro většinu jednotlivých zastavitelných ploch stanoven počet rodinných domů, které lze umístit na konkrétní zastavitelnou plochu. S ohledem na toto omezení bude v území realizováno na zastavitelných plochách vymezených ÚP Vělopolí cca 50 rodinných domů. Převis nabídky tak téměř nebyl vytvořen. U pozemků pro výstavbu rodinných domů je doporučena minimální výměra 2000 m2/RD s šířkou parcely cca 30 - 40 m při styku s komunikací s ohledem na tradiční rozptýlený způsob zástavby.
11
4.3.2 OBČANSKÉ VYBAVENÍ Stávající plochy zařízení občanského vybavení jsou ponechány beze změn. Jedná se o plochu Obecního úřadu, ve kterém je umístěna také Knihovna a více účelový sál s cca 100 místy. Jižním směrem od plocha maloplošného víceúčelového hřiště. Územním plánem je vymezena naproti Obecního úřadu zastavitelná plocha občanského vybavení. Ostatní zařízení občanského vybavení, např. prodejna smíšeného zboží, penzion, pohostinství, sauna apod. jsou zahrnuty do ploch smíšených obytných. Ve Vělopolí není žádné občanské vybavení sloužící pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby a ochranu obyvatelstva. Obyvatelé obce dojíždějí do zařízení školství a zdravotnictví do Stříteže a Hnojníku, případně do blízkých měst - Českého Těšína, Třince, z části i do Frýdku-Místku.
4.3.3 VÝROBA Výroba zemědělská Ve Vělopolí nehospodaří žádný zemědělský podnik. Zemědělské pozemky v obci jsou převážně v soukromém vlastnictví. Soukromí vlastníci na nich sami hospodaří, nebo ji dále pronajímají. Jedná se o malá hospodářství do 7 ha. Bývalý kravín se seníkem je v soukromém vlastnictví a dle informací majitele nebude výhledově využíván pro zemědělské účely. Výroba průmyslová, výroba drobná, výrobní služby V obci Vělopolí není žádný areál s průmyslovou výrobou, drobnou výrobou, nebo areál výrobních služeb. Vedle Obecního úřadu sídlí firma VIKRA se službami nevýrobního charakteru (školení řidičů, bezpečnost práce a pod.). Objekt sídla této firmy je situován v ploše občanského vybavení vzhledem k tomu, že přímo navazuje na objekt Obecního úřadu. Drobné podnikatelské aktivity, které nebudou narušovat pohodu bydlení hlukem, prašností, pachem, nadměrným zatížením dopravou apod. mohou být provozovány v dílnách u rodinných domů, nebo přímo v rodinných domech.
4.3.4
REKREACE A CESTOVNÍ RUCH
Řešené území leží mimo oblasti cestovního ruchu a nemá výrazně rekreační charakter. V obci byly vykazovány v r. 1991 tři objekty individuální rekreace, novější informace nejsou v rámci sčítání k dispozici. K druhému bydlení (zahrnující v sobě i rekreační bydlení) je využívána i malá část formálně neobydlených bytů podobně jako v jiných obcích (byty nejsou vyjmuty z bytového fondu). Druhé bydlení a i část neobydlených bytů představují potencionální rezervu z hlediska trvalého bydlení, která však na druhé straně není dostupná příjmově nejslabším skupinám obyvatel. Počet jednotek druhého bydlení (tj. chat, rekreačních chalup a neobydlených bytů, bez započtení zahradních chat) je v současnosti odhadován na cca 20.
12
Pěkná, mírně kopcová krajina je vhodná pro cyklistiku a pěší turistiku. Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro cykloturistiku jsou v řešeném území vyznačeny dvě cyklistické trasy. Dálková cyklotrasa č. 56 (Bohumín – Bukovec), která je součástí cyklistického okruhu Euroregionem Těšínské Slezsko a lokální cyklotrasa č. 6089 (Ropice – Komorní Lhotka). Trasy jsou řešeným územím vedeny po silničních a místních komunikacích. Ubytovací služby sou provozovány v penzionu U strhaného klempíře. U penzionu je víceúčelová plocha pro sport, lezecká stěna a malá farma s chovem ovcí. V sousedství penzionu je sauna. V blízkém okolí Vělopolí lze využívat k rekreaci golfový areál v Ropici, který je vzdálen od středu obce cca 1,5 km, ve vzdálenosti cca 10 km je Žermanická a Těrlická přehrada. Nejbližší areály pro lyžování jsou v Řece (cca 6 km), Třanovicích (cca 3 km) a na Javorovém Vrchu (cca 10 km).
4.3.5 ZELEŇ Zeleň v zastavěném území obce a jeho okolí je zastoupena především břehovými porosty podél vodních toků protékajících zastavěným území, drobnými remízky se vzrostlou zelení mimo pozemky lesů a drobnými lesíky. Obecná péče o nezastavěnou krajinu je dostatečná, většina pozemků je obdělávána, i když převažuje využití s nižší ekonomickou intenzitou - louky, pastviny. Vzhledem k charakteristické slezské zástavbě v obci je vhodné doplnit systém zeleně pomocí alejí a stromořadí na mezích a podél komunikací. V centrální části obce je menší rybník, jehož břehové porosty jsou částečně vysázené, ale břehy nedostatečně udržované. Břehové porosty drobných vodotečí v mnohých místech jsou mladšího věku a jsou příliš husté pro další výchovu stabilních břehových prvků zeleně. Zde bude nezbytné provedení probírky.
4.3.6 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) Stavební zákon a vyhláška o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci stanovují podmínku vymezení územního systému ekologické stability v části návrh územního plánu. Cílem ÚSES je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají také stanoveny velikostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typů geobiocénů (STG).
13
Územní systém ekologické stability má základní prvky: Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů. Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Pod pojmem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace v rámci populace, o přenos pylu, živočišných zárodků apod. Interakční prvek rozlohou ani tvarem nedefinovaný vegetační prvek v krajině, většinou menší rozlohy, který doplňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory - a posiluje jejich funkci. Jedná se o remízky, břehové porosty, keřové porosty na mezích, podél železničních tratí a náspů apod. (V rámci územního plánu se nenavrhují.) Hierarchické členění ÚSES. Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovně se přitom v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně vyšší, a to jako jejich opěrné body a výchozí linie.
Koncepce návrhu územního systému ekologické stability V ÚP Vělopolí jsou vymezeny prvky ÚSES lokálního a regionálního významu. Regionální úroveň: Původní vymezení jen lokálních prvků ÚSES na základě požadavku zadání rozšířeno o regionální biocentrum 316 Koňský les, resp. Godula (číslování ČR) a regionální biokoridor RK 970. Tyto prvky byly navrženy jako varianta trasování regionálního biokoridoru RK 970 (číslování ČR) v „Generelu ÚSES na území Moravskoslezského kraje“. Regionální úroveň je tvořena regionálním biocentrem č. 316 (ČR), resp. Vělopolí 2 (podle ÚP) a dále jednoduchými regionálními biokoridory a vloženými lokálními biocentry Vělopolí 3 - RBK, 4 - LBC, 5 - RBK a 6 - LBC. Vymezení tohoto RKC není v souladu s dosud projednávanými ZÚR MSK. Lokální úroveň je tvořena LBK Vělopolí 1, zčásti trasovaným také na území Horního Žukova a pokračující dále na území Ropice. V severozápadním okraji území z RBK RK 970 je vedena k jihu trasa lokální úrovně Vělopolí 7 – LBK, z části na území Horního Žukova a Vělopolí 8 – LBC, pokračující na území Stříteže. Prvky Vělopolí 1 až 6 a 8. Biokoridor vedený podél západní hranice je částečně funkční, biokoridor vedený podél východní a severní hranice je funkční. Základ biokoridorů tvoří drobné vodní toky a jejich břehová vegetace - v severovýchodní části levostranný přítok Vělopolky - Jungorský potok, v západní části bezejmenný pravostranný přítok Černého potoka. Velikosti skladebných součástí ÚSES Podmínky minimalizace byly zohledněny při zapracování do územního plánu. Větší výměry biocenter jsou ponechány pro snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech, lesních hospodářských osnovách. Parametry navrženého ÚSES jsou: lesní společenstva: regionální biocentrum – ve 3. a 4. vegetačním stupni je minimální velikost 20 ha, u oligotrofních stanovišť 15 ha; se 40 ha je nutno počítat při holosečném hospodaření (optimální výměra překračuje 100 ha);
14
regionální biokoridor – složený má maximální délku 8 km a je tvořen jednoduchými regionálními biokoridory o minimální šířce 40 metrů a maximální délce 700 m a vloženými lokálními biocentry; lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 metrů, možnost přerušení je na 15 metrů; lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 metrů). Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést.
Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být dubové bučiny, v menším rozsahu pak jedlodubové bučiny (část vymezeného RBC), jasanové olšiny a javorové jaseniny. Jde o území ovlivněná hospodařením člověka a proto je přesnější určení klimaxových dřevin v daných podmínkách složité. K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší dřevinnou skladbu specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů a půdních map. V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech mělo být preferováno minimálně podrostní hospodaření nebo výběrné hospodářství. Při nedostatku zmlazených cílových dřevin tyto uměle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze změny, zvýšit by se mělo zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně 50 %, tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability 4. Pro lokální biocentra vymezená na lesní půdě by mělo platit, že u jedlobukových porostů by měl být dodržován požadavek podrostního hospodaření s předsunutými prvky pro umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy buku jako hlavní dřeviny a dále přimíšeně a vtroušeně klenu. Stávající smrkové porosty obnovovat holosečně, popřípadě rovněž podrostně. U porostů, které nejsou kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení uvažovat i o případném snížení obmýtí o 10 roků. Při clonné obnově smrkových porostů by do čistých náletů měl být uměle vnášen buk, popř. ostatní cílové listnáče zejména jako dřeviny zpevňující a meliorační, ale jen autochtonní. Ideálním cílem hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je les s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Porosty dostatečně včas a intenzivněji probírat, než je tomu obvyklé u lesních hospodářských souborů a udržovat s nižším zakmeněním. Při zakládání prvků ÚSES na orné nebo jiné nezalesněné půdě využít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu. Hospodaření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v břehových porostech podél potoků je dáno především jejich malou šířkou, a proto je zde nutné počítat s obnovou pouze přirozenou, popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem. V liniových porostech biokoridorů, pokud nejsou součástí většího lesního celku, preferovat pozitivní výběr. Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích vymezených pro ÚSES nelze např. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat 15
nárosty nebo jednotlivé stromy apod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, mající ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy, výsadba břehových porostů, zalesnění). Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porostů a lesních pásů, pro zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráněných druhů rostlin je systém doplněn i řetězem lučních biokoridorů a biocenter. Pro realizaci chybějících částí a změnu ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasně stanoven finanční postup a rovněž není řešena odborná správa a péče o plochy vymezených prvků ÚSES ani oblast daní z nemovitosti pro plochy vymezeného ÚSES. I z těchto důvodů je doporučována v dalším podrobném řešení projektů minimalizace rozsahu biocenter a biokoridorů.
poř. typ, č. funkčnost, název 1
rozměr stav STG
návrh opatření
LBK (490 m) Levostranný přítok vodního toku Vělopolka funkční 4BC4 – 5 s kvalitními břehovými porosty - dub letní, Jungorský potok lípa srdčitá, javor klen, jasan, bříza, ad.
Zachovat břehové porosty, v lesních porostech snížit zastoupení smrku
2 Regionální biocentrum 316 Koňský les, resp. Godula RBC (19,9 ha) Lesní porost nad pravým břehem vodního Šetrné výchovné a obnovní nefunkční 4B3 toku s převahou listnáčů, zejména dubu zásahy ve prospěch Godula letního, místy modřín, smrk, buk, klen, bříza, původních dřevin ad. 3,4,5, 6 Regionální biokoridor RK 970 3 RBK 600 m Břehové porosty - dub, lípa, klen, jasan, ad., a Zachovat břehové porosty, funkční 4BC4 – 5 smíšený lesní porost - smrk, jedle, dub, lípa, v lesním porostu upravit Jungorský potok 4BC3 klen, jeřáb, bříza, ad. dřevinnou skladbu ve 4B4 prospěch původních listnáčů 4 LBC v RBK 3,77 ha Lesní porost ve svažitém terénu s vysokým Podporovat přirozenou funkční 4BC4 zastoupením lípy srdčité a javoru klenu, dále skladbu porostů Běrnotí B 4B3 jasanu, dubu letního ad., místy smrk a jedle 5 RBK 30 m dtto, křížení se silnicí III/4763 Podporovat přirozenou funkční 4BC4 skladbu porostů, pozitivní 4B3 probírky 6 LBC v RBK 4,62 ha Lesní porost ve svažitém terénu s vysokým Podporovat přirozenou funkční 4BC4 zastoupením lípy srdčité a javoru klenu, dále skladbu porostů Běrnotí A 4B3 jasanu, dubu letního ad., místy smrk a jedle 7 LBK Přítok 1 350 m, Drobný vodní tok s kvalitním břehovým Zachovat kvalitní břehové Černého potoka 4BC4 - 5 porostem - dub, lípa, javor, jasan, ad., střídavě porosty, v lesním porostu částečně funkční 4B4 obklopeno lesními remízky a zemědělskou upravit dřevinnou skladbu, půdou rozšířit pás doprovodných porostů v plochách zemědělské půdy 8 LBC (4,3 ha) Součást velkého LBC tvořeného soustavou Udržovat extenzívní Pod Babou 4C5 rybníků a přilehlých luk (k.ú. Střítež) obhospodařování, dolesnit, část. funkční podporovat přirozenou dřevinnou skladbu
Vysvětlivky k tabulkám: – poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese – funkce, funkčnost, název – biogeografický význam, současný stav funkčnosti (prvek je posuzován jako celek i v sousedních území: funkční, nefunkční, chybějící)
16
RBC regionální biocentrum , RBK regionální biokoridor LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor písmenem je označena úživnost stanoviště, poslední cifra označuje vlhkostní režim) – rozměr, STG – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru jen v rámci řeš. území, pokud je prvek na území více obcí je rozměr v řešeném území uveden v závorce a znamená, že se nejedná o celou výměru nebo délku prvku STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, – návrh opatření – potřeba úprav pro dosažení nebo zlepšení funkčnosti.
K dalším úpravě vymezení prvků USES může dojít v rámci pozemkových úprav, zpracování lesních hospodářských plánů nebo změn potřeb ve využití území, a to jen v případě, že bude dodržena platná metodika vymezování ÚSES. Prvky ÚSES jsou vymezeny převážně v minimálním rozsahu jako limit využití území, větší výměry prvků ÚSES jsou navrženy v plochách, kde již existuje lesní nebo dřevinný porost. Prvky územního systému ekologické stability vymezené v lesích by měly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést. Pro všechny prvky ÚSES, mimo vodní plochy a vodní toky zahrnuté do ploch ÚSES, je cílovou vegetační formací les.
Střety a bariéry prvků ÚSES Střety, které vytvářejí bariéry v souvislém systému prvků ÚSES jsou následující: LBK 3 - křížení s VVN 5691 - 5692 ( 2 x 110 kV), ochranné pásmo 25 m od krajního vodiče; LBK 5 - křížení s VVN 5691 - 5692 ( 2 x 110 kV) ), ochranné pásmo 25 m od krajního vodiče; Ostatní menší přerušení nebo narušení celistvosti prvků nejsou zvlášť popisovány, při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální přípustné výšky, křížení s komunikacemi nevytváří výraznou bariéru.
17
4.4 ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Územním plánem jsou vymezeny stávající a navržené plochy s rozdílným způsobem využití, pro které jsou stanoveny podmínky jejich využívání, které jsou uvedeny v tabulkách, uvedených textové části návrhu. V řešeném území jsou vymezeny následující typy ploch : Plochy smíšené obytné (SO) Plochy občanského vybavení (OV) Plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS) Plochy výroby a skladování (VS) Plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné (ZV) Plochy nezastavěné smíšené (NS) Plochy lesní (L) Plochy zemědělské (Z) Plochy vodní a vodohospodářské (VV) Plochy přírodní - územního systému ekologické stability (ÚSES) Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) Charakteristika ploch: Plochy smíšené obytné (SO) Jedná se o převážnou část zástavby v obci - stávající i navržené plochy. Funkce obytná je dominantní, doplňuje ji funkce obslužná a rekreační. Převažuje zde zástavba rodinnými domy s hospodářskými budovami, dílnami, garážemi a usedlosti. Mezi obytnou zástavbou jsou situovány stavby občanského vybavení lokálního významu, stávající stavby individuální rekreace a připouští se zde provozování zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního významu, které nebudou narušovat pohodu bydlení negativními vlivy z provozované činnosti, např. nepřiměřenou dopravní zátěží, hlukem, prachem, pachy, osvětlením apod., včetně staveb a zařízení pro chov hospodářských zvířat, pokud nebudou negativní účinky na životní prostředí překračovat limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru a bude je možné připustit s ohledem na organizaci stávající i navržené okolní zástavby. V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce těchto ploch. Plochy občanského vybavení (OV) Jedná se o stávající i navrženou plochu občanské vybavenosti spadající především do veřejné infrastruktury a případně plošně a prostorově menších komerčních zařízení. Připouští se zde provozování a výstavba zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, drobný prodej, ochranu obyvatelstva a stavby a zařízení související s provozováním uvedených zařízení včetně ploch zeleně a dopravy. V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce těchto ploch. Plocha občanského vybavení - sportovního zařízení (OS) Plocha zahrnuje stávající maloplošné víceúčelové hřiště. Připouští se zde výstavba zařízení souvisejících s provozem hřiště.
18
Plochy výroby a skladování (VS) Jedná se o stávající plochu výrobního areálu se stavbami zemědělskými, stavbami pro skladování, které lze využívat také pro výrobu, výrobní a technické služby, stavby pro obchod a služby, odstavování nákladních vozidel apod. Dále zde lze realizovat stavby a zařízení související s hlavní činnosti, např. sociální a stravovací zařízení pro zaměstnance, administrativní budovy, byty pro majitele, správce a hlídače, oddychové a relaxační zařízení pro zaměstnance. V rámci této plochy je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce plochy. Plocha veřejného prostranství - zeleně veřejné (ZV) Jedná se o plochu veřejně přístupné zeleně vymezené kolem rybníčku jižně od Obecního úřadu, tj. plochu přístupnou 24 hodin denně bez jakéhokoliv omezení, která nebyla zahrnuta do ploch smíšených obytných nebo do ploch občanského vybavení. Přípustné je zde budování prvků drobné architektury, instalace parkového mobiliáře a staveb a zařízení pro nezbytnou údržbu rybníčku. Plochy nezastavěné smíšené (NS) Jedná se o souvislé plochy vzrostlé zeleně mimo pozemky lesní, remízky na zemědělsky obhospodařované půdě, břehové porosty, mokřady apod. Připouští se zde realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených turistických tras (včetně cyklotras), stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody (stavby budou povoleny pouze tehdy, bude-li prokázán jejich nezbytný ekologický význam a nedojde-li k dotčení zájmů chráněných zákonem), drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách. Plochy lesní (L) Jedná se o plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa, lesní výrobu, zemědělskou výrobu související s lesním hospodářstvím a myslivostí. V těchto plochách lze realizovat stavby a zařízení k zajišťování lesních školek a provozování myslivosti, zařízení a stavby, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty u značených turistických tras (včetně cyklotras), stavby komunikací a nezbytné stavby technického vybavení, jejichž umístění, nebo trasování mimo plochy lesní by bylo neřešitelné nebo ekonomicky neúměrně náročné. Plochy zemědělské (Z) Hlavním využitím těchto ploch je zemědělská rostlinná výroba a případně pastevní chov dobytka. Lze zde realizovat stavby nezbytné pro zemědělskou výrobu, např. skladování zemědělských produktů, letní ustájení dobytka, včelíny apod. Dále se zde připouští realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní hospodářství v krajině, drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách. Plochy vodní a vodohospodářské - (VV) mohou být také součástí jiných ploch, připouští se zde výstavba staveb a zařízení nezbytných pro vodní hospodářství a staveb souvisejících s vodním dílem, stavby mostů a lávek a výsadba břehové zeleně.
19
Plochy územního systému ekologické stability (ÚSES) Jedná se o plochy územního systému ekologické stability, které zahrnují ekologickou kostru území - biokoridory a biocentra. Představují těžiště zájmu ochrany přírody v území a základní předpoklady jeho ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští žádná výstavba s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, sítí technické infrastruktury a komunikací, jejichž trasování mimo plochy ÚSES by bylo obtížně řešitelné nebo ekonomicky neúměrné, dále malých vodních nádrží a staveb na vodních tocích. Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) Jedná se o plochy staveb komunikací, mostů, lávek a plochy služeb motoristům, např. čerpací stanice pohonných hmot, dále plochy související s dopravou, např. plochy odstavné, výhybny, autobusové zastávky, parkovací a manipulační plochy apod.
20
4.5 KONCEPCE DOPRAVY 4.5.1 SILNIČNÍ KOMUNIKACE A VÝZNAMNĚJŠÍ SILNIČNÍ ZAŘÍZENÍ A) Návrh koncepce řešení s širšími vazbami na území Základní dopravní vazby řešeného území zajišťuje silnice III/4763 (Střítež – Horní Žukov). Silnice III/4763 (Střítež – Horní Žukov) Silnice III/4763 má pro obec páteřní charakter. Do její trasy jsou zapojeny veškeré ostatní místní obslužné komunikace. Z urbanisticko – dopravního hlediska pak lze průtah zařadit mezi obslužné komunikace funkční skupiny C, který však pro obec Vělopolí plní i funkci sběrnou – zpřístupňuje nadřazenou silniční síť prezentovanou silnicí I/68 ve Stříteži a silnici R48 v Českém Těšíně. V rámci územního plánu je trasa silnice III/4763 považována za stabilizovanou. Místní komunikace Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů. Ve Vělopolí se jedná o jednopruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou (živičný povrch, obalované kamenivo, beton apod.). Místní komunikace mají obslužný charakter a lze je zařadit do funkční skupiny C dle ČSN 73 6110. Územním plánem je především navrženo stávající úseky místních komunikací šířkově homogenizovat buď na dvoupruhové kategorie nebo na jednotnou jednopruhovou kategorii s doplněním výhyben a obratišť. V rámci územního plánu je rovněž navrženo vybudování nových úseků tak, aby byl zajištěn kvalitní příjezd k navrhovaným zastavitelným plochám. Účelové komunikace Účelové komunikace, ve formě lesních a polních cest, slouží především ke zpřístupnění jednotlivých zastavěných ploch, polních, lesních eventuálně soukromých pozemků a navazují na místní komunikace i silnici III/4763. Územní plán navrhuje upravit některé úseky účelových komunikací především v souvislosti s vedením nových tras ostatních komunikací. B) Hlavní zásady návrhu technického řešení komunikací Silnice III/4763 (Střítež – Horní Žukov) Silnice III/4763 je v rámci územního plánu III/4763 považována za stabilizovanou. Podél její trasy je navrženo doplnit chodník, případně stezku pro společný pohyb chodců a cyklistů. Místní komunikace Síť místních komunikací v řešeném území je v rámci územního plánu navrženo doplnit o některé nové úseky a vybrané stávající komunikace šířkově homogenizovat.
21
Z nově navržených vybraných záměrů je nutno se zmínit o: - navrženém propojení západní části zastavěného území Vělopolí se silnicí III/4763 ve dvoupruhové kategorii - navržené obslužné komunikace pro zastavitelné plochy Z21 – Z25 v západní části území Vělopolí ve dvoupruhové kategorii Ostatní navržené komunikace především dopravně obsluhují nově vymezené zastavitelné plochy a navazují na stávající úseky. Jedná se o jednopruhové místní komunikace, které však budou sloužit především místní dopravě a v hierarchii komunikační sítě ve Vělopolí budou zastávat pouze podružnou obslužnou funkci. U všech nových úseků místních komunikací pro navrhovanou zástavbu bude šířka zpevněné části vozovky navržena dle ČSN 736110. Šířky budoucích veřejných prostranství pro vedení komunikací budou důsledně respektovány pro případné vedení chodníků, event. inženýrských sítí, a to ve smyslu vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. V ostatních případech je nutno dodržet alespoň minimální šířku uličního prostoru (resp. prostoru místních komunikací dle ČSN 73 6110, který bude jednoznačně stanoven v rámci podrobnější projektové dokumentace). Na uslepených místních komunikacích delších než 100 m (zejména obsluhují-li více objektů) budou rovněž v rámci podrobnější dokumentace navržena úvraťová obratiště, na kterých je pak třeba zajistit zákaz parkování a odstavování vozidel. Stávající jednopruhové komunikace v řešeném budou doplněny výhybnami event. šířkově homogenizovány na dvoupruhové kategorie umožňující realizaci i komunikací pro chodce – jednotlivé úseky jsou patrné v grafické části. Z těchto záměrů je nutno se zmínit o: - úpravě křižovatky silnice III/4763 a místní komunikace v centrální části Vělopolí - přestavbě místní komunikace vedené západní částí zastavěného území Vělopolí ve směru na Třanovice na dvoupruhovou kategorii - přestavba místní komunikace vedené západní částí zastavěného území Vělopolí v severojižním směru na dvoupruhovou kategorii - přestavba místní komunikace vedené východní částí zastavěného území Vělopolí v severojižním směru na dvoupruhovou kategorii Ostatní navržené úpravy slouží především místním lokalitám a jsou navrhovány z důvodu zlepšení dopravní obsluhy. Jedná se o úpravy jednopruhových komunikací spočívající v doplnění výhyben dle místní potřeby. Tyto budou doplňovány v rámci podrobnější dokumentace. Všechny komunikace uvnitř zástavby budou pokládány za zklidněné komunikace se smíšeným provozem (podle čl. 176 ČSN 73 6110), které slouží společně motorové dopravě a pěšímu a cyklistickému provozu s omezenou rychlostí (dle místních podmínek). Jednopruhové komunikace budou opatřeny zákazem odstavování a parkování vozidel – vše dle vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů a norem ČSN pro požární bezpečnost staveb (73 0802, 73 0804 a 73 0833). Účelové komunikace Územní plán navrhuje upravit některé úseky účelových komunikací především v souvislosti s vedením nových tras ostatních komunikací. Nové úseky ve formě lesních nebo polních cest nejsou navrhovány.
22
C) Provoz chodců a cyklistů Provoz chodců, turistické trasy V rámci územního plánu je podél silnice III/4763 navržen jednostranný chodník, který dle potřeby může být alternativně realizován jako stezka pro společný pohyb chodců a cyklistů. Ostatní doplnění chodníků může být řešeno v rámci podrobné dokumentace především v rámci vymezených veřejných prostranství nebo prostorech místních komunikací (dle ČSN 736110) dle příslušných regulačních podmínek bez vymezení v grafické části. Turistické trasy nejsou řešeným územím vedeny. Provoz cyklistů, cykloturistické trasy, cyklostezky Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro cykloturistiku jsou vyznačeny dvě cyklistické trasy – dálková cyklotrasa č. 56 (Bohumín – Bukovec), která je součástí cyklistického okruhu Euroregionem Těšínské Slezsko a lokální cyklotrasa č. 6089 (Ropice – Komorní Lhotka). Trasy jsou řešeným územím vedeny po silnici III/4763 (trasa č. 56) a místních komunikacích (trasa č. 6089). V rámci zvýšení bezpečnosti pohybu cyklistů je doporučeno realizovat podél silnice III/4763 stezku pro společný pohyb chodců a cyklistů. D) Odstavování a parkování automobilů Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Bytové domy se v obci nenacházejí, proto pro odstavování vozidel obyvatel bytových domů nejsou vymezovány žádné kapacity. Odstavování nákladních vozidel případných soukromých autodopravců se navrhuje v rámci vymezené plochy výroby a skladování. Pro parkování osobních automobilů jsou zachována stávající parkoviště o celkovém úhrnu cca 20 stání. Územní plán navrhuje pro případné nové objekty občanské vybavenosti realizaci parkovací kapacity v rámci příslušných ploch zastavěných území a zastavitelných ploch bez přesného vymezení v grafické části územního plánu pro stupeň automobilizace 1 : 2,5. Jedná se především o případnou parkovací plochu v rámci nově vymezené plochy občanské vybavenosti v centrální části obce proti Obecního úřadu. Parkovací nároky podnikatelských ploch nejsou v bilanci uváděny a musí být řešeny v rámci vlastních pozemků. E) Ostatní obslužná silniční zařízení V řešeném území se nachází se nachází celkem 2 autobusové zastávky. Ostatní obslužná zařízení se ve Vělopolí nenacházejí. Nová obslužná zařízení typu čerpací stanice pohonných hmot, autoservis apod., tak mohou být realizována pouze v souladu s podmínkami pro využití jednotlivých ploch (viz např. plochy pro výrobu a skladování – VS).
4.5.2 PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou příměstskou autobusovou dopravou, kterou t.č. zajišťuje Veolia Transport Morava, a.s. V řešeném území se nachází celkem 2 autobusové zastávky (Vělopolí, Janík a Vělopolí, Obecní úřad).
23
V rámci územního plánu je navrženo doplnění zastávkového pruhu u autobusové zastávky „Vělopolí, Obecní úřad“. Jinak je poloha a vybavení autobusových zastávek vyhovující (viz obalová křivka izochron dostupnosti, která byla ve Vělopolí stanovena na cca 500 m). Hromadné dopravě osob po železnici slouží železniční zastávka ve Stříteži.
4.5.3
OSTATNÍ DRUHY DOPRAV
Zařízení železniční, vodní ani letecké dopravy se v řešeném území nenacházejí.
4.5.4
OCHRANNÁ PÁSMA DOPRAVNÍCH STAVEB, OCHRANA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI ÚČINKY HLUKU A VIBRACÍ
- silniční ochranné pásmo sloužící mimo souvisle zastavěné území k ochraně silnice III/4763, a to podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky. Na silničních křižovatkách a na vnitřních stranách oblouků silnic o poloměru > 500 m je dále nutno respektovat rozhledová pole podle platného znění zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Na ostatních křižovatkách pak alespoň rozhledová pole určující minimální délku rozhledu pro zastavení dle ČSN 73 6110. V těchto polích se nesmějí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu. Tam, kde rozhledová pole nemohou být uvolněna (z důvodu finanční náročnosti, demolice apod.) bude postupováno dle příslušných předpisů. Rozhledová pole křižovatek a vnitřních stran oblouků nejsou zakreslena v grafické části územního plánu. Zdrojem nadměrné hlučnosti z pozemní dopravy je především průtah silnice III/4763. Vzhledem k absenci údajů o sčítání dopravy však nelze pro území podél této komunikace provést posouzení z hlediska ochrany před hlukem z pozemní dopravy. Lze však předpokládat, že hladina hluku bude překračována pouze v jejím bezprostředním okolí, ve kterém se však nachází minimální množství obytných objektů (cca 3). Tyto stavby je doporučeno chránit před nadměrným hlukem z dopravy pasivními opatřeními ve formě trojitého zasklení, příp. úpravou fasád. Pro novou zástavbu podél silničních průtahů je pak doporučeno hájit hygienické pásmo odpovídající ochrannému pásmu silnice III/4763 (15 m od osy vozovky), kdy by neměly být umísťovány objekty související s bydlením. Přesnější hlukové poměry však může posoudit pouze podrobná hluková studie. Životní prostředí budoucích uživatelů staveb na plochách navržených pro zastavění, které jsou situovány v blízkosti silnice III/4763 mohou být negativně ovlivněny externalitami dopravy, zejména hlukem, vibracemi, exhalacemi apod. Na plochách navržených pro zastavění je možné umisťovat pouze takové stavby, u kterých budou provedena preventivní opatření pro zajištění přípustného hygienického zatížení externalitami dopravy a jejich napojení na silnice II. a III. třídy vyhoví požadavkům na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, jak je upravují zvláštní zákony na úseku dopravy – zejména zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
24
4.6 4.6.1
KONCEPCE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Popis současného stavu Obec má vybudovanou poměrně novou vodovodní síť z materiálu PVC a Pe profilu DN 40 – DN 80. Hlavní vodovodní řad je napojen na vodovodní síť obce Horní Žukov, která je zásobena z Ostravského oblastního vodovodu (OOV). Vodovodní síť v obci je součástí vodovodní skupiny Horní Žukov, Dolní Žukov, Vělopolí a je ovládána výstupným tlakem z čerpací stanice u přerušovací komory Horní Žukov, který je následně redukován na 0,82 – 0,75 MPa. Výpočet potřeby pitné vody Výpočet potřeby vody pro obyvatelstvo a technickou vybavenost je proveden podle Směrnice č. 9 ze dne 20. července 1973 MLVH ČSR a MZ ČSR – hlavního hygienika ČSR pro výpočet potřeby vody při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení a posuzování vydatnosti vodních zdrojů. Vzhledem k charakteru zástavby a velikosti sídla je podle této směrnice uvažována specifická potřeba vody pro byty připojené na veřejný vodovod včetně bytů se sprchovým koutem 90 l/os/den (tj. 150 l/os/den snížených o 40 %). Potřeba vody pro občanské vybavení pro danou velikost sídla je dle uvedené směrnice 20 l/os/den. Tato je navýšena o 10 % na pokrytí potřeb drobných podnikatelských aktivit provozovaných v dílnách u rodinných domů, nebo přímo v rodinných domech - tj. celkem 22 l/os/den. Průmysl a zemědělství zásobovány pitnou vodou se v obci nenachází. Koeficient denní nerovnoměrnosti je určen podle kategorie obce, do 1 000 obyvatel je kd = 1,5, koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh = 1,8. Návrh je proveden orientačně k roku 2020 a předpokládá se, že na vodovod pro veřejnou potřebu bude napojeno 100 % obyvatel. Při posouzení vodovodní sítě na maximální počet obyvatel vznikne v kapacitách vodovodní sítě určitá rezerva do budoucna. Současný počet obyvatel činí 300. Výsledné hodnoty potřeby pitné vody, rozhodující pro posouzení vodovodu, jsou uvedeny v následující tabulce: Výsledná potřeba pitné vody pro Vělopolí potřeba počet potřeba vody vody pro: obyvatel Qp [m3.d-1] Qm [m3.d-1] )3 Qm [l.s-1] 300 27,00 40,50 0,47 BF )1 2 300 6,60 9,90 0,11 OV ) 300 Celkem 33,60 50,40 0,58 Qp – průměrná denní potřeba vody Qm – maximální denní potřeba vody )1 bytový fond – specifická potřeba vody 90 l/os/den )2 občanská vybavenost – specifická potřeba vody 22 l/os/den )3 kd = 1,5 )4 kh = 1,8
25
Qh [l.s-1] )4 0,84 0,21 1,05
Návrh Návrh rozšíření vodovodní sítě vychází ze současného stavu zásobování pitnou vodou. Navrhované řešení respektuje koncepci stanovenou Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (KONEKO, spol. s r. o. Ostrava, VODING Hranice, spol. s r. o., květen 2004), kterou upravuje na potřeby obce. Dle výpočtu potřeby vody pro obyvatelstvo a občanské vybavení bude k roku 2020 nárok na zdroj vody Qm = 50,40 m3/den, tj. 0,58 l/s. Toto množství bude i nadále dodáváno z centrálních zdrojů OOV z úpravny vody Vyšní Lhoty, z přivaděče Vyšní Lhoty – Český Těšín DN 500. Při posouzení tlakových poměrů vody v síti se vychází z normy ČSN 75 5401, která připouští nejvyšší přetlak vody v potrubí 0,6 MPa, v odůvodněných případech 0,7 MPa a požaduje minimální hydrodynamický přetlak v místě přípojky 0,15 MPa pro zástavbu do dvou podlaží a 0,25 MPa pro zástavbu nad dvě podlaží. Vodovodní síť v obci je součásti vodovodní skupiny Horní Žukov, Dolní Žukov, Vělopolí a je ovládána výstupným tlakem z čerpací stanici u přerušovací komory Horní Žukov, který je následně redukován na 0,82 – 0,75 MPa. Terén zástavby obce je na úrovni cca 325 – 385 m n. m. Pro stávající a navrženou zástavbu jsou tlakové poměry vody v síti v souladu s ustanovením ČSN. Dle návrhu PRVKUK (textové části) je pro obec Vělopolí a celou vodovodní skupinu, z důvodu zajištění dostatečné akumulace vody, navržen věžový vodojem 150 m3 v Horním Žukově. Tento vodojem však není dle PRVKUK uveden pro obec Horní a Dolní Žukov a není zakreslen v grafické části. Zajištění dostatečné akumulace vody pro celou vodovodní skupinu není dostatečný důvod pro realizaci tohoto záměru a proto se dle PRVKUK s výstavbou věžového vodojemu do roku 2015 neuvažuje. Dle informací správce vodovodu se s výstavbou věžového vodojemu Horní Žukov počítá v budoucnu, a to z důvodů úpravy tlaků ve vodovodní síti. Vodojem bude vybudován na území Horní Žukov v nejvyšším místě zástavby mimo k.ú.Vělopolí. Navrhovaný vodojem bude mít kapacitu 150 m3 a hladiny cca 440 – 435 m n. m. Po výstavbě věžového vodojemu bude nutné v obci Vělopolí provést na vodovodní síti potřebná opatření za účelem snížení tlaku vody na požadovanou úroveň. Snížení tlaku se provede osazením cca čtyř až pěti redukčních ventilů na stávající vodovodní síť. Redukčními ventily se vytvoří samostatná tlaková pásma. Rozhraní tlakových pásem bude závislé od hladin věžového vodojemu. Dle ČSN 73 6650 se doporučuje stanovit celkovou akumulaci ve výši 60 – 100 % maximální denní potřeby vody. Dle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb je pro rodinné domy a nevýrobní objekty do plochy ≤ 120 m2 (u vícepodlažních objektů se jednotlivá užitná podlaží sčítají) stanoveno množství požární vody 4 l.s-1 a obsah nádrže požární vody 14 m3. Potřebná akumulace vody pro obec Vělopolí je 30,24 m3 bez akumulace požární vody a představuje cca 30 % z celkového objemu stávající akumulace přerušovací komory u čerpací stanici Horní Žukov. Akumulace požární vody 14 m3 je zabezpečena ve stávající přerušovací komoře . Nový vodojem se pro samotnou obec do roku 2020 nenavrhuje. Ve výkrese vodního hospodářství jsou vyznačeny trasy navržených vodovodních řadů v dimenzích DN 50 až DN 80. Poloha nových vodovodních řadů bude dále upřesňována
26
podrobnější projektovou dokumentací. Dimenze řadů je nutno považovat za orientační a upřesnit je s ohledem na protipožární zabezpečenost jednotlivých objektů. Závěr Z provedených bilancí potřeb pitné vody pro vodovod obce Vělopolí pro období do roku cca 2020 nevychází potřeba výstavby nové akumulace. Potřebná akumulace je zajištěna ve stávající přerušovací komoře u ATS Horní Žukov, s výstavbou nového vodojemu se v tomto období nepočítá. Předpokládá se, že vodovod bude plnit také funkci vodovodu požárního, zároveň je ale nutno zajistit i kvalitu vody v rozvodné síti. Samostatné větve zásobující objekty v dosahu hydrantů na hlavním řadu (rodinné domy do vzdálenosti až 400 m od sebe) mohou mít profil DN 50, ostatní řady jsou navrženy profilu DN 80 a jsou podle konkrétních možností zokruhovány. Trasy navržených vodovodů jsou patrné z výkresu č. 2 Vodní hospodářství. Dle zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích mají vodovodní řady stanovena ochranná pásma do průměru 500 mm včetně 1,5 m, nad průměr 500 mm – 2,5 m od vnějšího okraje potrubí. Tato ochranná pásma jsou územním plánem respektována.
4.6.2
LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD
Popis současného stavu V obci není v současné době vybudována žádná veřejná kanalizační síť. Rodinné domy a ostatní budovy občanské vybavenosti likvidují splaškové vody odvozem ze stávajících žump a septiků, které jsou často v nevyhovujícím technickém stavu. Odpadní vody ze žump a septiků jsou často zaústěny do povrchových příkopů a trativodů, přilehlých vodních toků a silničních příkopů. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů a propustků do toků. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje vzhledem k velikosti zdroje znečištění a výši investičních nákladů doporučuje v období do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem. V Územním plánu obce Vělopolí, schváleném v roce 1998, bylo navrženo vybudování splaškové kanalizace DN 300 a malé čistírny odpadních vod pouze pro jižní část zástavby obce. Záměrem obce je navrhnout takový způsob likvidace odpadních vod, který bude proveditelný a finančně přijatelný pro většinu obyvatel obce. Výpočet množství odpadních vod Množství bezdeštných splašků vychází z předpokládaného počtu obyvatel v řešené lokalitě a uvažované specifické potřeby vody. V návrhu územního plánu je ve výpočtu potřeby vody uvažováno 100 % napojených obyvatel na veřejný vodovod. Z tohoto údaje se vychází při výpočtu množství vyprodukovaných splaškových odpadních vod z celé obce. Maximální odtok splaškových vod z celé obce je vypočítán z průměrného odtoku s použitím součinitele maximální hodinové nerovnoměrnosti kh.
27
Množství vyprodukovaných splaškových odpadních vod od obyvatel a vybavenosti z celé obce Vělopolí Počet osob
Vělopolí 1)
300
Qp
kh
Qmax spl
2 x Qmax spl
m3.den-1
l.s-1
1)
0,39
33,60
4,4
m3.hod-1
l.s-1
l.s-1
6,16
1,71
3,42
bytový fond a technická vybavenost
Množství splaškových vod a jejich znečištění z celé obce Vělopolí Počet obyvatel v obci
300 m3/den
33,60
g/os/den
60
Celková produkce BSK5
kg/den
18
Průměrná koncentrace
mg/l
536
Qp (BF+TV) Znečištění
Návrh odvádění a čištění odpadních vod Návrh odkanalizování a likvidace odpadních vod je proveden v souladu s koncepcí Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje a požadavky stávající legislativy. S přihlédnutím k velikosti sídla, charakteru obytné zástavby a malého množství odpadních vod, které nelze soustředit do jednoho místa, bude jejich likvidace řešená přímo u zdroje vzniku stávajícím způsobem, tj. akumulací v žumpách s vyvážením odpadu. Pro nově navrhované plochy pro výstavbu se navrhuje odpadní vody likvidovat akumulací v bezodtokových jímkách s vyvážením odpadu, resp. v malých domovních čistírnách odpadních vod s odtokem vyčištěných vod do vhodného recipientu. Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý tvar zahrad) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání zahrad, příp. WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy, podél komunikací do místních toků. Pro výpočet množství odtékajících dešťových vod lze uvažovat návrhový déšť trvání 15 minut a intenzity 120 l/s na ha. Množství dešťových vod závisí na velikosti posuzované plochy, součiniteli odtoku v závislosti na sklonu terénu a jeho povrchu.
28
Závěr V doposud platném územním plánu je navrženo vybudování splaškové kanalizace a čistírny odpadních vod pouze pro malou jižní část zástavby obce. Likvidace odpadních vod je navržena v malé ČOV pro kterou je pod zástavbou vymezená plocha. Na této ČOV by bylo možné likvidovat maximálně 45 % všech vyprodukovaných odpadních vod z obce za předpokladu velkých investičních nákladů na výstavbu kanalizace, která vzhledem na rozptýlenost zástavby a kopcovitý terén by byla velmi nákladná. Proto se v územním plánu s výstavbou kanalizace a čistírny odpadních vod nepočítá.
4.6.3
VODNÍ TOKY A VODNÍ PLOCHY
V k.ú. Vělopolí pramení vodní tok Vělopolka, jejím levostranným přítokem je Jungorský potok. Podél západní hranice k.ú. Vělopolí protéká bezejmenný vodní tok, který se vlévá do Černého potoka mimo k.ú. Vělopolí. Na pravobřežním bezejmenném přítoku Vělopolky, poblíž obecního úřadu a hlavní místní komunikace, je vybudována průtočná vodní nádrž (rybníček). Tento rybníček byl v roce 2005 odbahněn a břehy upraveny. Příležitostně může rybník sloužit jako protipožární nádrž. Druhý rybník je v západní části k.ú. u bezejmenného vodního toku. Území obce Vělopolí leží v ČHP 2-03-03-041 Vělopolky a 2-03-03-055 Černého potoka a v č. HGR 321. Návrh úprav V návrhu územního plánu nejsou navrhovány žádné zásahy do toků ani jejich zatrubnění. Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) je nutné respektovat alespoň jednostranně manipulační pás kolem vodních toků na údržbu toku a to ve vzdálenosti do 6 m.od horní břehové hrany.
29
4.7 4.7.1
KONCEPCE ENERGETIKY ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
Současný stav Nadřazená soustava VVN – severní částí území obce Vělopolí prochází trasa vedení 110kV – VVN 5691 – 5692 Nošovice – Ropice. Distribuční soustava VN - území obce Vělopolí je zásobováno elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkou 3x35 AlFe z hlavní linky VN 06 propojující TS 110/22 kV Ropice a Riviera (Frýdek-Místek). Trasa hlavní linky vede mimo území Vělopolí a je provedena vodiči 3x70 AlFe na betonových podpěrných bodech. Na uvedenou odbočku z VN 06 jsou vzdušnými přípojkami napojeny 4 distribuční trafostanice - TR 22/0,4 kV s celkovým výkonem 580 kVA, který je dodáván do rozvodné sítě NN. Na dodávce el. energie se dále podílí TR 7352 (PTS, 250 kVA), situovaná na k.ú. Ropice. Technický stav zařízení VN je vyhovující. Přehled distribučních trafostanic Číslo TR podle ČEZ
Název umístění trafostanice
Typ TR
Výkon TR (kVA)
TR 7328
Vělopolí – U rybníku
PTS-4
160
TR 7329
Vělopolí – ZD
B-4sl.
100
TR 7330
Vělopolí – Na kopci
B-2sl.
160
TR 7331
Vělopolí – U obchodu
PTS-4
160
Rozvodná síť NN - rozvodná síť NN ve Vělopolí je venkovního provedení, v převážné části po rekonstrukci na betonových sloupech, s vodiči 4x70/11 AlFe v hlavních trasách. Technický stav rozvodné sítě NN je velmi dobrý. V současné době je z rozvodné sítě NN zásobováno el.energií 75 bytů, včetně vybavenosti a podnikatelských aktivit. Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění. Bilance příkonu a transformačního výkonu Z energetického hlediska se pro návrhové období uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace. Vzhledem k uvažované částečné plynofikaci se bilančně uvažuje s elektrickým vytápěním pro cca 20 % bytů v RD, tj. 20 bytů a část objektů druhého bydlení. U ostatních bytů se vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací klimatizačních jednotek, uvažuje se stupněm elektrizace B. Předpokládané rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude koncem návrhového období v řešeném území následující: Rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude koncem návrhového období v řešeném území následující: 20 bytů - stupeň elektrizace C vaření elektrická energie + smíšené vytápění el.energií přímotopné a akumulační 80 bytů - stupeň elektrizace B (vaření plynem + el. energií)
30
Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky stanoveného pro konec návrhového období. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové jednotky v úrovni TR VN/NN stanoven na 3.1 kVA/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje s měrným příkonem 10 kVA/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení (rodinná rekreace) se uvažuje s příkonem 0,8 kVA/objekt, pro cca 20 těchto objektů je uvažováno s elektrickým vytápěním s příkonem 5 kVA/objekt. Vypočtené podílové maximum bytů - Bmax je pro konec návrhového období následující: Bmax = 80 x 3,1 + 20 x 10 + 20 x 0,8 + 5 x 5 = 489 kVA Podílové maximum vybavenosti (Vmax) – je stanoveno z měrného ukazatele 0,6 kVA/byt (včetně druhého bydlení), pro drobné podnikatelské aktivity je uvažováno s příkonem 80 kVA. Vypočtené podílové maximum vybavenosti je pro konec návrhového období následující: Vmax = 120 x 0,6 + 50 = 152 kVA. Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově - komunální sféry, včetně drobných podnikatelských aktivit, pro konec návrhového období. Při výpočtu transformačního výkonu (PTR VN/NN) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim. PTR = (Bmax + Vmax) x 1.2 = 769 kVA Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec Vělopolí, koncem návrhového období zajistit cca 770 kVA transformačního výkonu. Přírůstek transformačního výkonu pro novou výstavbu bytů, vybavenosti, podnikatelských aktivit a předpokládaný rozvoj elektrizace stávajícího bytového fondu dosáhne během návrhového období cca 190 kVA proti současnému stavu. Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je o cca 30 % nižší než potřebný transformační výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytově - komunální sféru a podnikatelské aktivity dosahovat výše 0,5 MW. Návrh řešení Nadřazená soustava VVN - během návrhového období se s výstavbou vedení nadřazené soustavy 110 – 400 kV na území obce Vělopolí neuvažuje. Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro území obce Vělopolí bude zajištěn z rozvodné soustavy 22 kV, linky VN 06, která pro zvýšení přenosové kapacity bude výhledově rekonstruována na dvojpotah (mimo řešené území). Potřebný transformační výkon pro byty, občanskou vybavenost, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity v řešeném území bude během návrhovém období zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 2 novými TR navrženými v lokalitách s novou výstavbou RD a objektů druhého bydlení (TR N1 – 2). Nové trafostanice se navrhují jako venkovní, typu BTS nebo EX, s možností umístění transformátoru do 250 kVA, napojené nadzemní přípojkou VN – 22 kV s vloženým úsekovým spínačem. Jako technické řešení pro omezení vlivu ochranného pásma venkovního vedení VN - 22 kV lze při výstavbě nových venkovních přípojek a přeložek VN v odůvodněných případech použít závěsných kabelů příp. izolovaných vodičů 22 kV typu ADX, PAS apod. Ochranné
31
pásmo těchto vedení je 1 m, příp. 2 m po obou stranách krajního kabelu. Závěsné kabely VN je možno vést s vedením NN na společných podpěrných bodech. Rozvodná síť NN – vzhledem k možné variabilitě řešení sítě NN stanovuje návrh ÚPN pouze zásady pro její návrh bez grafické dokumentace. Při výstavbě nových RD v lokalitách navržených pro souvislou zástavbu se navrhuje rozvod NN řešit zemními kabely (podle požadavku § 4, odstavce 5 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu). V tomto případě bude kabelová síť provedena v jednotné dimenzi AYKY 3x120+70. Podmínkou pro kabelový rozvod NN je, že před začátkem výstavby RD se provede v konečné podobě výstavba komunikace včetně chodníků, vjezdů na příslušné parcely a prostupů pod komunikacemi pro přípojky na opačné straně komunikace. Následně se uloží kabelové vedení, současně s elektroměrovými rozvaděči, které budou umístěny v hranici parcely. V případě, že v předstihu výstavby RD nebude komunikace realizována, lze napojení RD řešit z provizorní venkovní sítě NN, která po provedení terénních úprav bude nahrazena zemním kabelem. V případě výstavby jednotlivých RD je požadavek na kabelizaci vedení NN nereálný. Jako jistících prvků bude použito skříní typu SIL, resp. SR. Výhledově je možno lokální nedostatek příkonu v síti NN řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice. Vliv na životní prostředí Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk TR, elektromagnetické pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné pásmo (OP) nadzemního vedení VN 22 kV a distribučních trafostanic ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo nadzemního vedení 22 kV je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany: u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace pro vodiče s izolací základní pro závěsná kabelová vedení
15 m (12 m) 7 m (10 m) 2m 1m
Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: u stožárových TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení u zděných TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení u vestavěných TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 1 m od obestavění Poznámka: Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před platností 1. energetického zákona, tj. před rokem 1995.
Při provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací, v těchto pásmech je nutno si vyžádat předchozí souhlas provozovatele tohoto energetického zařízení ČEZ Distribuce a.s., středisko Ostrava (pro vedení 110 kV) resp. Frýdek–Místek (pro vedení 22 kV).
32
4.7.2
ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM
Současný stav Plynárenská trubní síť není v obci zavedena, požadavky na plyn jsou uspokojovány dodávkou propan – butanu v lahvích především pro potřeby vaření v cca 50 domácnostech. Vzhledem k rozsahu nově navrhované zástavby se plynofikované území rozšiřuje také na soustředěnou zástavbu RD kolem centra. Přestože v současné době je zájem obce orientován na jiné způsoby vytápění, návrh plošné plynofikace se v ÚP doporučuje ponechat s tím, že během návrhového období je možno, podle vývoje cen ostatních druhů paliv, přistoupit k její realizaci.
Bilance potřeby zemního plynu Bilance potřeby plynu je sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin, tj. obyvatelstvo a ostatní odběr. Obyvatelstvo - roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny metodou specifických potřeb podle směrnice č. 17 Severomoravské plynárenské a.s. Ostrava. Předpokládá se, že koncem návrhového období bude plynofikováno cca 85 % bytů. tj. cca 85 bytů v RD, spolu s cca 10 objekty druhého bydlení. Bilančně se uvažuje s využitím plynu pro vaření, přípravu TUV a vytápění u všech plynofikovaných objektů. Ostatní odběr - v této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop stávajících objektů vybavenosti zařazených do kategorie maloodběr. Tyto odběry jsou stanoveny 25% podílem odběru obyvatelstva. Pro blíže nespecifikované odběry se uvažuje s rezervou 20 m3 h-1, resp. 40 000 tis.m3 rok-1. Bilance potřeby zemního plynu
Druh odběru Vělopolí Obyvatelstvo -byty Otop + TUV + vaření – 85 bytů Druhé bydlení 10 objektů Ostatní odběr 25 % odběru bytů Rezerva Odběr z místní sítě Celkem
Měrná potřeba plynu [m3 h-1 ] [m3 rok-1]
1,50
3 000
0,50
1 000
Roční potřeba plynu [m3 h-1] [tis. m3rok-1]
128
255
5
10
30 20
65 40
183
370
Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že koncem návrhového období je pro obec Vělopolí nutno z místní sítě zajistit cca 0,37 mil.m3 zemního plynu, zimní hodinové maximum dosáhne cca 180 m3 h-1.
33
Návrh řešení VTL plynovody a RS – s výstavbou těchto plynárenských zařízení na území obce se během návrhového období neuvažuje. Místní plynovodní síť – s plynofikací obce Vělopolí se dříve uvažovalo v dokumentaci Plynofikace obce Střítež, rozšíření o lokalitu Vělopolí - Studie ( Atelier Linea Havířov, 01/96). V této studii byla k plynofikaci navržena pouze zástavba ve středu obce, kolem Obecního úřadu s napojením na místní plynovodní síť obce Střítež.. V současné době je obec Střítež plošně plynofikována, místní plynovodní síť je provedena jako středotlaká v tlakové úrovni do 0,3 Mpa a ukončena plynovodem D63 cca 190 m od hranice k.ú. Vělopolí. Napojení obce Vělopolí se navrhuje plynovodem D 63 na místní, středotlakou plynovodní síť obce Střítež. Pro stávající a navrženou zástavbu v obci se navrhuje rozšíření středotlaké plynovodní sítě novými plynovody z trubek lPE těžká řada v profilech D 50 – 63. V grafické dokumentaci je uveden pouze návrh páteřního plynovodu D 63, který je veden územím s předpokládanou intenzivní zástavbou. Na tento plynovod budou postupně navazovat odbočky nižších dimenzí do lokalit s budoucím odběratelským zájmem. Nové uliční plynovody budou realizovány oprávněnou organizací v souladu s ČSN 38 6413 a budou pokládány zásadně na veřejných neoplocených pozemcích, zejména do tělesa komunikací mimo vozovku, do chodníků, zelených pásů a přidružených prostorů. Potrubí plynovodu bude uloženo v zemi, ve výkopu s pískovým podsypem a označením žlutou výstražnou folií s minimálním krytím 1 m. Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se doporučuje sdružovat do společné trasy v šířce 120-150 cm od hranice oplocení. Jednotliví odběratelé plynu v RD budou napojeni středotlakými přípojkami ukončenými plynovými uzávěry. Spolu s hlavním uzávěrem bude v jedné skříni umístěn domovní regulátor, na který se napojí nízkotlaká přípojka k odběrateli. Vliv na životní prostředí Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je bude nutno respektovat ochranné pásmo (OP) středotlakého plynovodu (STL) ve smyslu zákona č. 458/2000, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon). Ochranným a bezpečnostní pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými 1 m ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu.
4.7.3
ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
Současný stav Území obce Vělopolí se rozkládá v severním podhůří Beskyd, podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot na rozhraní oblastí s výpočtovou teplotou tex = - 15oC resp. - 18oC a intenzivními větry v nadmořské výšce 370 m. Počet dnů s průměrnou teplotou nižší než 12oC dosahuje během roku 235, průměrná teplota v topném období je 3,0oC. Převládající směr větrů je západní. Zvláště velké a velké spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW nejsou v území provozovány.
34
Pro stávající zástavbu v obci je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domků a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit. Významnějšími tepelnými zdroji v území jsou kotelny Obchodu a ZD. Tepelná energie je převážně zajišťována spalováním tuhých paliv - ČU, HU a koksu. Elektrická energie pro vytápění se využívá cca v 10 RD,
Návrh řešení Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s individuálním vytápěním RD, objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty bytových domů a vybavenosti zůstane během návrhového období zachován. V palivo - energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu pro cca 70 % bytů, část objektů druhého bydlení (individuální rekreace), vybavenost a podnikatelské aktivity, s doplňkovou funkcí biomasy a elektrické energie. Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro 20 % bytů v RD a v části objektů druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a různých druhů tepelných čerpadel. Z pevných paliv je preferováno především využití biomasy (dřevní hmoty) pro vytápění cca 5 % rodinných domů a část objektů druhého bydlení. Biomasu lze ekologicky spalovat v teplovodních kotlích, tzv. pyrolytickou destilací. Při této destilaci dochází k vývinu směsi topných plynů, která je následně spalována. Palivem je jakékoliv suché dřevo, kusový dřevní odpad, kůra, štěpky, šišky a pod. Piliny a hobliny lze spalovat společně s odřezky, větvemi nebo poleny. Spaliny obsahují pouze oxid uhličitý a vodu, z komína při správném režimu spalování nikdy nevychází kouř. Z obnovitelných a alternativních zdrojů tepla lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat s rozšířením využití sluneční energie, jejíž přeměna na tepelnou energii ve slunečních kolektorech je stále nejjednodušší a nejhospodárnější metodou využití sluneční energie.
Vliv na životní prostředí Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově-komunálním hospodářství a průmyslu způsobuje zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými důsledky dlouhodobého působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění. Z hlediska ochrany životního prostředí je využívání plynu a elektrické energie v obytném území pro vytápění ekonomicky dostupnou možností jak výrazně současný stav zlepšit. Využitím ušlechtilých energií pro vytápění bytů, veškeré vybavenosti a drobných podnikatelských aktivit dojde k podstatnému snížení pevných i plynných exhalací a polétavé prašnosti v topném období, přičemž odpadne znečištění výfukovými plyny při rozvozu pevného paliva a odvozu popela. Výrazně se sníží také nároky na skladování pevného domovního odpadu. Podle ustanovení § 50, odst. 1, písm. g) a h) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je možno nařízením obce zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečištění a stanovit podmínky pro spalování nebo jiný způsob likvidace suchých rostlinných materiálů.
35
4.8 4.8.1
SPOJE TELEKOMUNIKACE
Současný stav Obec Vělopolí telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny (RSU) Hnojník, jako součást telefonního obvodu (TO – 55) Moravskoslezský kraj. Telefonní účastníci v území jsou napojeni na digitální ústřednu (RSU) Hnojník prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS). Účastnická přístupová síť, je po celkové rekonstrukci úložnými a závěsnými v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Frýdek-Místek prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě. Digitální hostitelská ústředna ve Frýdku-Místku je přímo napojena na tranzitní ústředny TÚ Ostrava a TÚ Brno, které zajišťují styk se 158 UTO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy. Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O2 Czech Republic, příp. jiných operátorů na pevné a bezdrátové síti je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je přenos dat, šíření internetu a televizních programů. Dostupné jsou rovněž všechny služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – O2, T – Mobile a Vodafone. Správním územím obce Vělopolí optické kabely dálkové, komunikační, přenosové sítě a.s. Telefónica O2 Czech Republic neprocházejí. Základnové stanice operátorů mobilních sítí (BTS) nejsou na území obce provozovány. Poznámka RSU – Remote Subscriber Unit (vzdálený účastnický blok) BTS – Base Transceiver Station (základnová převodní stanice).
Návrh řešení Předpokládá se, že koncem návrhového období bude hustota telefonních stanic v území odpovídat 100 % telefonizovaných bytů s 30% rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru, s požadavkem na připojení cca 130 telefonních účastníků. Tento údaj může být během návrhového období zásadně ovlivněn vývojem cenových tarifů na pevných linkách a v mobilních sítích. Podmínky pro rozvoj telekomunikačního provozu pevné sítě budou řešeny na volné kapacitě digitální ústředny Hnojník, která bude postupně rozšířena na kapacitu odpovídající pokrytí potřeb v rámci atrakčního obvodu této ústředny. Dále bude rozšířena účastnická přístupová síť pro novou zástavbu. Nová účastnická přípojná síť bude provedena úložnými kabely v kombinaci se závěsnými kabely podle místních podmínek. Při návrhu kabelových přívodů k účastnickým rozvaděčům bude uvažováno s kapacitou 1,5 páru na byt. Při pokládce kabelů budou dodržena ustanovení ČSN 73 6005 - Prostorová úprava vedení technického vybavení. K zajištění ochrany všech podzemních komunikačních vedení je nutno respektovat ochranné pásmo ve smyslu Zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb., (1,5m po stranách krajního vedení).
36
4.8.2
RADIOKOMUNIKACE
Tyto služby zahrnují šíření rozhlasových a televizních programů, včetně přenosu meziměstských telefonních hovorů. Rozhlasové vysílání – území Vělopolí je pokryto rozhlasovým vysíláním z radiokomunikačních středisek (RKS): Topolná v pásmu DV – (ČRo1 – Radiožurnál – 270 kHz) Dobrochov v pásmu SV (ČRo2 – Praha – 954 kHz) Svinov v pásmu SV – (ČRo2 – Praha a ČRo 6 – 639 kHz) Hošťálkovice v pásmu VKV - (ČRo 1 – Radiožurnál - 101,4 MHz; ČRo 3 – Vltava 104,8 MHz; ČRo 5 – Ostrava - 107,3 MHz; Frekvence I 91,0 MHz; Impulz - 89,0 MHz; Hellax - 93,7 MHz; Hitrádio Orion - 96,4 MHz a Hey - 94,7 MHz) Třinec - v pásmu VKV – (ČRo 1 – Radiožurnál - 92.1MHz; ČRo 2 – Praha– 101,9 MHz; ČRo 5 – Ostrava - 105,3 MHz, Hitrádio Orion 98,7 MHz a Rádio Čas- 98,3 MHz). Televizní vysílání - zájmové území je pokryto programy České televize a nezávislých televizních stanic Nova a Prima. Šíření programů je zajišťováno z televizních vysílačů: ČT 1 Ostrava - Hošťálkovice 31. kanál Frýdek – Místek -Lysá Hora 37. kanál Třinec - Javorový 26. kanál 1. kanál Nova Ostrava - Hošťálkovice Ostrava - Hošťálkovice 42. kanál Frýdek – Místek - Lysá Hora 52. kanál Třinec - Javorový 28. kanál ČT 2 Ostrava - Hošťálkovice 51. kanál 48. kanál Prima Ostrava - Hošťálkovice Řada dalších českých televizních a rozhlasových programů, je dále šířena prostřednictvím satelitního vysílání (DVB – S) v paketech Czechlink, UPC Direkt, Digi TV. Vzhledem k omezení plynoucí z vysílacích práv jsou televizní programy zabezpečeny proti neautorizovanému příjmu systémem CryptoWorks. Při instalaci parabolické antény a příslušného dekodéru lze dosáhnout kvalitního, digitálního příjmu volných i placených programů při stoprocentním pokrytí území. Dále je území pokryto pozemním digitálním signálem (DVB –T), který šíří programy ČT1, ČT2, ČT 24, ČT4 Sport a TV Nova, včetně řady rozhlasových programů z vysílače Ostrava – Hladnov, vodojem na 39. kanále (618 MHz). Pro příjem uvedeného signálu je nutný televizor s digitálním tunerem (IDTV – Integrated Digital TV) příp. jakýkoliv stávající televizor vybavit digitálním přijímačem. Radioreléové spoje - tyto spoje určené pro přenos televizní, rozhlasové modulace a přenos telefonních hovorů nejsou nad územím obce provozovány.
37
4.9
LIKVIDACE KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ
Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je POH ČR na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSk byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13.11.2004. Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají ze zákona původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. Obec Vělopolí k těmto původcům nepatří a nemá plán odpadového hospodářství zpracován. Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí firma Nehlsen Třinec, s.r.o., která je firmou poskytující komplexní služby v oblasti s nakládání s odpady. Společnost Nehlsen Třinec, s.r.o., je vlastněna Městem Třinec a německou společností Nehlsen Dresden GmbH & Co.KG. Nieder. Společnosti zajišťuje pro obec komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úprava a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných. Nebezpečné jsou sbírány a odváženy 2 x ročně. Kontejnery na tříděný odpad - sklo a plasty - jsou umístěny na 3 místech v obci. Na území obce v současnosti neexistují záměry z hlediska odpadového hospodářství, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy, změn v území.
4.10 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1) limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace Respektovat závaznou část nadřazené dokumentace - Územního plánu velkého územního celku Beskydy. Pro k.ú. Vělopolí vyplývají limity: - respektovat trasu VVN 5691 - 5692 ochranné pásmo 25 m od krajního vodiče. 2) limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí - ochranné pásmo silnic III. třídy v šířce 15 m od osy komunikace mimo souvisle zastavěné území, dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů - rozhledová pole silničních křižovatek dle zákona č. 13/1997 Sb, o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. - ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů do průměru 500 mm vč. 1,5 m od líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
38
- ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodiče) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Údaje v závorce platí pro vedení postavená před rokem 1995. vedení VVN 110 kV 15 (20)m vedení VN nadzemní 12 (15) m distribuční trafostanice stožárová 7 (10) m od zařízení distribuční trafostanice zděná 2 m od zařízení - ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. - ochrana ložisek nerostných surovin - Ministerstvo životního prostředí ČR stanovuje území se zvláštními podmínkami geologické stavby podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry Hradiště 400160000 Chráněné ložiskové území Hradiště 40016 0000 Chráněné ložiskové území Čs. část Hornoslezské pánve 14400000 Výhradní ložisko Žukovský hřbet 3072400 - poddolovaná území - K vymezení ploch, na kterých existuje nebezpečí plynoucí z poddolování, podle vyhlášky č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, vydalo MŽP ČR grafickou a datovou část registru poddolovaných území (zprac. Geofond ČR, rok 1983-85, aktualizace 2005) 4589 z těžby rud do 19 století - ochrana památek - zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů nemovitá kulturní památka 49026/8-3103 usedlost čp. 7, (parc.č. 1 st., 91/1, 91/2, 96/2, 120/4 o.p.) - chalupa č.p. 7, parc.č. 1 st.; - stodola u č.p. 7, parc.čís. 91/1 o.p., součást usedlosti z konce 19. století; - studna, parc. čís. 91/1 o.p., součást usedlosti z konce 19. století; - ochrana přírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR, kterou se provádí některá ustanovení zák. ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů Územní systém ekologické stability - lokální biokoridor, lokální biocentrum, regionální biokoridor, regionální biocentrum Památné stromy: - habr ve Vělopolí (kód 415), parc.č. 475/7 - Vělopolská lípa (kód 457), parc.č. 148/2 Kromě vlastního stromu se ochranný režim vztahuje i na ochranné pásmo ve tvaru kruhu, se středem uprostřed kmene a poloměrem rovnajícím se desetinásobku průměru kmene ve výčetní výšce (130 cm nad zemí), pokud není rozhodnutím stanoveno jinak. V tomto pásmu není povolena pro strom žádná škodlivá činnost jako stavby, terénní úpravy, odvodnění, chemizace apod.
39
4.11 VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Při návrhu koncepce rozvoje řešeného území bylo vycházeno ze zásad vztažených k rozboru udržitelného rozvoje území, provedeného v rámci průzkumů a rozborů pro územní plán obce a v ÚAP a RURÚ SO ORP Třinec: -
jsou respektovány architektonické, urbanistické a přírodní hodnoty řešeného území z důvodu jejich zachování pro příští generace;
- nové plochy pro obytnou výstavbu jsou navrženy v prolukách mezi stávající zástavbou a na plochách navazujících na zastavěné území, z důvodu ekonomického využívání dopravní a technické infrastruktury a z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu. Rozsah navržených ploch pro výstavbu bytů, zařízení a staveb souvisejících s funkcí bydlení v plochách smíšených obytných vyplývá z polohy obce mezi městy Český Těšín, Třinec, Havířov a Frýdek-Místek a předpokládaným zájmem o výstavbu v obci obyvateli těchto měst; -
je navržena menší plocha pro občanskou vybavenost, z důvodu umožnění realizace zařízení důležitého pro rozvoj obce (veřejnou infrastrukturu, sport a rekreaci, apod.);
-
je respektována plocha bývalého zemědělského areálu pro rozvoj výroby, skladování, výrobních služeb a případně i pro rozvoj zemědělské výroby, z důvodu posílení ekonomické stability obce, zvýšení počtu pracovních míst v obci a snížení vyjížďky za prací;
-
je respektována plocha veřejného prostranství - veřejné zeleně a plocha občanského vybavení - sportovního zařízení (maloplošného hřiště) ve vazbě na centrální část obce z důvodu relaxace a odpočinku obyvatel obce a posílení sociálních vazeb při pořádání kulturních akcí v obci;
-
je navrženo doplnění sítě komunikací pro pěší, aby byla posílena bezpečnost chodců;
-
jsou navrženy cyklistické trasy z důvodu využívání pěkného přírodního prostředí obce;
-
je navrženo odstranění nedostatků ve vybavení území technickou infrastrukturou, zejména plynofikace obce, rozšíření vodovodních řadů, dopravní infrastruktura pro dopravní obsluhu území apod.
40
5. INFORMACE O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 5.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Návrh řešení Územního plánu Vělopolí je posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v rámci samostatné zakázky (zprac. Ing. Pavla Žídková). Toto posouzení je zpracováno jako samostatný elaborát, který je projednáván současně s ÚP Vělopolí.
5.2 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 Návrh řešení Územního plánu Vělopolí není vyhodnocen z hlediska vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů vzhledem k tomu, že ve schváleném zadání Územního plánu Vělopolí není toto vyhodnocení požadováno.
5.3 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH V rámci RURÚ SO ORP Třinec a zpracovaných průzkumů a rozborů pro Územní plán Vělopolí byly vyhodnoceny slabé, silné stránky, příležitosti a hrozby řešeného území (SWOT analýza). Územním plánem je navrženo řešení těch slabých stránek, pro které je územní plán vhodným nástrojem. Silné stránky 1) Obec Vělopolí je stabilní součástí sídelní struktury regionu, vývoj počtu obyvatel v obci je příznivý. 2) Soudržnost obyvatel a vazba obyvatel na místo bydliště je značná zejména s ohledem na převažující zástavbu rodinnými domy. 3) Obec má výhodnou polohu mezi městy Český Těšín, Třinec, Havířov a Frýdek-Místek, v dostupné vzdálenosti je město Ostrava a v blízkosti je obec Nošovice, které jsou zdrojem pracovních příležitostí a zařízení občanské vybavenosti jejichž realizace a provozování by bylo pro obec a případně jiné provozovatele ekonomicky nevýhodné. 4) Výhodná poloha obce z hlediska možností rekreace - blízkost Žermanické a Těrlické vodní nádrže s možností využívání pro letní rekreaci, blízkost Beskyd s možností pro celoroční turistiku a zimní rekreaci. Terén obce a jejího blízkého okolí je vhodný pro cykloturistiku i pro pěší turistiku. Obec je součástí Sdružení obcí povodí Stonávky. 5) Zemědělská výrobní oblast (zemědělské pozemky tvoří 71 % výměry k.ú., 29 % území je orná půda).Území je vhodné pro pěstování brambor a obilovin, v živočišné výrobě se jedná o oblast vhodnou pro pastevní chov skotu a ovcí. 6) Silniční spojení s okolními významnými sídly - Český Těšín, Třinec, Frýdek-Místek je možný prostřednictvím silnice III/4763, která je spojkou silnic I/48 a I/68. 7) Cca 80 % obyvatel je napojeno na veřejný vodovod 8) Na území obce se vyskytuje jen jedno poddolované území z historické těžby rud v 19. století - mimo plochy požadované k zástavbě. 9) Nehrozí omezení plynoucí z případné těžby surovin.
41
10) 11) 12) 13)
Na území obce se nevyskytují sesuvná území ani jiné nebezpečné svahové deformace. Na území obce nejsou evidovány staré zátěže nebo kontaminované plochy. Území obce spadá do kategorie nízkého a přechodového radonového indexu, což je blízký průměr radonového indexu jako u kategorie nízké. Obec není ohrožena povodněmi svou geografickou polohou na rozvodí.
Územní plán Vělopolí rozvíjí především obytnou funkci obce. Stanovením podmínek pro využívání ploch smíšených obytných (SO), které zaujímají největší podíl ze zastavěného území a zastavitelných ploch je možné v těchto plochách rozvíjet funkce související s bydlením Slabé stránky 1) Vysoká úroveň nezaměstnanosti v okrese (regionu). 2) Malý rozsah veřejné infrastruktury - občanské vybavenosti - pouze Obecní úřad. 3) Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (v rámci spádového obvodu stavebního úřadu Hnojník). 4) Poměrně vysoké srážky vyvolané blízkosti návětrných svahů Beskyd 5) V obci není vybudována kanalizace, předpoklad vyššího znečišťování vodních toků a podzemních vod. 6) Obec není plynofikována - předpoklad nárůstu znečištěné ovzduší především v topné sezóně. 7) Členitější terén vyvolává zvýšené náklady na budování technické infrastruktury. 8) Nedostatek vody ve vodních tocích (případně i ve studních) v případě nedostatku srážek. Územní plán Vělopolí umožňuje tvorbu pracovních míst v místě bydliště stanovením podmínek pro využívání jednotlivých ploch. Především podporuje funkci obslužnou, dále drobnou výrobu a služby, které nebudou narušovat pohodu bydleni v plochách smíšených obytných (SO). Návrhem plynofikace je podporována změna způsobu vytápění jednotlivých staveb. Přechodem na ušlechtilé palivo bude zlepšena čistota ovzduší. Dále musí být důsledně čištěny odpadní vody z jednotlivých objektů. Nadále bude čištění probíhat individuálním způsobem vzhledem k tomu, že z ekonomického hlediska zatím není pro obec vybudování kanalizace dostupné. Příležitosti 1) Využití atraktivní polohy obce v blízkosti měst především pro rozvoj obytné funkce. 2) Doplnění technické infrastruktury obce - především plynofikace obce - je jedním z předpokladů rozvoje obytné výstavby. 3) Využití kvalitního přírodního prostředí pro rekreaci – pěší turistiku, vycházky, cykloturistiku, apod. Turistika a cykloturistika v obci a bezpečný průchod obcí je podpořen návrhem jednostranného chodníku podél silnice III/4763, který dle potřeby může být alternativně realizován jako stezka pro společný pohyb chodců a cyklistů Hrozby 1) Nadměrný rozsah nové obytné výstavby mimo souvisle zastavěné území obce může vést ke snížení kvality přírodního prostředí. 2) Nadměrný rozvoj obytné výstavby může ohrozit sociální stabilitu území a zhoršit vlastní kvalitu bydlení.
42
3) Rozvoj nové výstavby vyvolá zábory zemědělských pozemků. 4) Rozvoj nové výstavby povede ke zvýšení dopravní zátěže a může vyvolat zhoršení životních podmínek v území. 5) Hlavním zdrojem znečištění ovzduší v oblasti jsou hutní a energetické podniky v Ostravě, Frýdku–Místku a Třinci a v rámci obce Vělopolí je nelze ovlivnit. 6) V případě, že bude plocha vymezená pro výrobu a skladování využívána pro zemědělskou živočišnou výrobu hrozí možnost znečištění ovzduší zápachem a hlukem z živočišné výroby. 7) V případě, že nebudou odpadní vody důsledně likvidovány, byť individuálním způsobem hrozí při dalším rozvoji výstavby zvýšené riziko znečištění podzemních a povrchových vod z žump a septiků. 8) V případě, že nebudou v topné sezóně využívána ušlechtilá paliva, bude docházet ke zvyšování znečištění ovzduší v obci.
5.4 PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ 5.4.1 VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Obecně je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný a nepříznivý stav hospodářského pilíře řešeného území a problémy v oblasti životního prostředí v rámci širšího okolí. S ohledem na rostoucí nabídku pracovních míst v regionu není výrazné posílení nabídky ploch pro podnikání v obci nezbytné. Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů, kvantifikující koncepci rozvoje obce, předpokládá růst počtu obyvatel Vělopolí na cca 300 obyvatel v r. 2020, při odpovídajícím kvantitativním a kvalitativním růstu systému bydlení. Bilance je podkladem pro navazující koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu plošného rozsahu nových ploch, zejména pro bydlení. Bilance je součástí odůvodnění územního plánu, kap. 4, Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. Tato bilance spoluvytváří základní orientační rámec při posuzování územního rozvoje, ale i širší posouzení přiměřenosti a efektivnosti investic v řešeném území. Omezujícím faktorem je malá velikost obce a omezený rozsah její vybavenosti. Navržené zastavitelné plochy nejsou v kolizi se zájmy ochrany přírody, souvislá zástavba je na vhodných místech přerušována tak, aby byl zachován průchod zastavěným územím především v úsecích, kudy by mohla procházet zvěř, tj. v blízkosti vodních toků, remízků apod. Bývalý zemědělský výrobní areál je ponechán jako plocha výroby a skladování, nové plochy s výrobní funkcí nejsou navrženy.. Je respektována plocha veřejného prostranství - veřejné zeleně v centru obce - jižně od Obecního úřadu. Zvýšení dopravní zátěže se předpokládá pouze u osobní dopravy v případě zástavby na vymezených zastavitelných plochách. Návrhem plynofikace obce jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení čistoty ovzduší. Zastavitelné plochy jsou vymezeny především v prolukách mezi stávající zástavbou nebo na ni navazují s ohledem na ekonomii budování veřejné infrastruktury - komunikací a sítí technické infrastruktury.
43
5.4.2 VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ S ohledem na funkci obce ve struktuře osídlení (širší antropogenní podmínky) a obecné podmínky jejího rozvoje je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území posílení hospodářských podmínek v rámci širšího regionu, ve vlastním řešeném území pak přiměřené posílení obytné funkce obce, při minimalizaci dopadů v oblasti životního prostředí (zejména negativních vlivů na obytný potenciál území). Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem na širší region je předpokladem přiměřeného rozvoje obce, který by však neměl překročit měřítka a limity obce (jak z hlediska tradice zástavby, zachování sociální soudržnosti obyvatel, tak i podmínek vybavenosti obce). Návrhem plynofikace obce jsou vytvořeny podmínky pro posílení technické infrastruktury obce a tím i zlepšení čistoty ovzduší. 5.4.3 VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Obec Vělopolí je nutno vnímat jako rozvíjející se sídlo, součást spádového obvodu ORP Třinec. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná. Funkce obslužná, výrobní a rekreační jsou zanedbatelné. Vzhledem k poloze obce by bylo vhodné rozvíjet rekreační funkci. Dobré rozvojové možnosti obce v oblasti obytné jsou vyvolány zejména skutečnostmi, že na území obce se projevují suburbanizační tendence z okolních měst v kombinaci s novými velkými zdroji pracovních příležitostí v okolí (Nošovice, Mošnov). Značný podíl rozptýlené zástavby posiluje potenciální nabídku pozemků k zástavbě a vytváří objektivní požadavky na zlepšení urbanistické ekonomie využití území, tj. dostavbu proluk. Návrhem nových ploch pro obytnou výstavbu dojde k využití obytné atraktivity obce. 5.4.4 VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Veškeré hodnoty území obce Vělopolí, kulturní i přírodní, jsou navrženým řešením respektovány. V případě realizace zástavby na všech vymezených zastavitelných plochách může dojít ke snížení krajinné hodnoty území a to i při předpokladu zachování tradičních větších stavebních pozemků - cca 2000 - 3000 m2. Je však nutno respektovat, že 50 - 100 % převis nabídky vymezených ploch pro výstavbu je nutný vzhledem k vlastnickým vztahům v území. 5.5 VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Tato kapitola by měla obsahovat popis míry a způsobu naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v zásadách územního rozvoje. V době zpracování územního plánu však dosud nejsou Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydány. Územní plán Vělopolí tedy respektuje požadavky stanovené platným ÚPN VÚC Beskydy ve správním území obce Vělopolí.
44
5.6 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ 5.6.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL V ÚZEMÍ, JAK BYLA ZJIŠTĚNA V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Územní plán Vělopolí vytváří podmínky pro zlepšení životního prostředí zejména návrhem vybudování středotlakého plynovodu v obci. Podmínky pro hospodářský rozvoj obce nejsou územním plánem nijak významně posíleny. Obcí není požadováno vymezení nových ploch pro podnikatelské aktivity z oblastí výroby. Územním plánem je respektována plocha bývalého zemědělského areálu jako plocha vhodná pro další využití v oblasti výroby a skladování. Podmínky pro posílení soudržnosti společenství obyvatel území obce jsou vytvořeny jak návrhem zastavitelných ploch smíšených obytných, umožňujících výstavbu bytů, staveb a zařízení souvisejících s bydlením na venkově. Dále je navržena plocha pro rozšíření občanské vybavenosti naproti Obecního úřadu, zatím bez bližší specifikace. 5.6.2 SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍM POTŘEBY SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ BUDOUCÍCH Realizace záměrů obsažených v Územním plánu Vělopolí musí probíhat ve vzájemné provázanosti, tj. rozvoj obytné zástavby v souladu s rozvojem dopravní a technické infrastruktury. Dále je nutno vzít na vědomí, že při nárazové výstavbě bytů v obci může dojít k deficitu občanské vybavenosti. Funkce smíšená obytná stanovená pro převažující část zastavěného území a zastavitelných ploch umožňuje realizaci staveb občanské vybavenosti kdekoliv v těchto plochách. Je nutno ale brát ohled na organizaci zástavby a uspořádání konkrétní lokality. Realizací záměrů obsažených v Územním plánu Vělopolí nedojde ke střetům se zájmy ochrany přírody, pokud budou respektovány památné stromy, prostupy územím, nezastavěné smíšené plochy, apod. Předpokládaný zábor zemědělské půdy 11,67 ha zemědělských pozemků neohrozí zájmy hospodaření na zemědělské půdě.
45
6.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj.OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Použité podklady : - údaje o bonitních půdně ekologických jednotkách z podkladů Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrálního pracoviště v Frýdku-Místku, - údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cz – únor 2009, - podklady o odvodněných pozemcích z podkladů Zemědělské vodohospodářské správy – Oblasti povodí Odry - územního pracoviště v Ostravě.
6.1
KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ
Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských pozemků s určením BPEJ. Pro lepší posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy I až V. První číslo pětimístného kódu označuje klimatický region. Řešené území náleží do klimatického regionu 7 - MT - 4 mírně teplý, vlhký. Dvojčíslí (2. a 3. číslo kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku. HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci: 20 - Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené. 24 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností. 43 - Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení. 44 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření. 46 - Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření.
46
64 - Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité. 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. 67 - Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné. Další dvojčíslí (4. a 5. číslo kódu BPEJ) – určuje sklonitost, skeletovitost, hloubku půdy a expozici – polohu vůči světovým stranám.
6.2
ZÁBOR PŮDY V NÁVRHOVÉM OBDOBÍ
Celkový předpokládaný zábor půdy je 13,24 ha, z toho je 12,53 ha zemědělských pozemků. zábor půdy podle funkčního členění ploch funkční členění
SO OV NS D
zábor půdy celkem ha 11,67 0,22 0,24 1,11
plochy smíšené obytné plochy občanského vybavení plochy nezastavěné smíšené plochy dopravy
návrh celkem
13,24
z nich z toho zemědělských orné půdy pozemků ha ha 11,65 7,53 0,21 0,21 0,06 0,61 0,13 12,53
7,87
Meliorace – Celkem se předpokládá zábor 5,42 ha odvodněných zemědělských pozemků.
47
6.3
ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 1,77 ha zemědělských pozemků. Z toho je 0,63 ha odvodněno. Jedná se o doplnění dvou lokálních biokoridorů. V grafické příloze je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. Do záboru půdy pro ÚSES jsou započteny jen zemědělské pozemky určené k zalesnění. Do záboru nejsou zahrnuty ostatní plochy.
6.4
POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ
Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou v různé kvalitě. Jedná se o pozemky ve třídě ochrany II až V.
6.5
DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Celkem se předpokládá trvalý zábor 0,01 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa pro plochu DS1 – doprava silniční. Jedná se o okraj parcely vedené v katastru nemovitostí jako lesní pozemky. Lesní pozemky jsou v kategorii č. 10 – lesy hospodářské. Výstavba v ostatních nově navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít žádný vliv na okolní lesní porosty. V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle ustanovení § 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují lokality Z1 - SO, Z2 - SO, Z25 - SO, Z34 – SO, Z39 – SO, Z41 – SO, Z43 SO, Z60 – SO, Z62 – SO, Z66 – SO, Z69 – SO, DS1, DS2, DS3, DS5.
48
Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch tabulka č. 1.1 označení plochy/ funkce
Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z8 Z11 Z12 Z13 Z15 Z16 Z17 Z19 Z22 Z25 Z29 Z34 Z36 Z39 Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z51 Z55 Z56 Z60 Z62 Z64 Z65 Z66 Z68 Z69 Z70 Z74 Z75 Z77 Z78 Z79 Z59
SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO Σ OV Σ
celková výměra půdy (ha) 0,23 0,32 0,45 0,39 0,32 0,13 0,20 0,25 0,30 0,25 0,29 0,24 0,24 0,11 0,12 0,11 0,29 0,20 1,62 0,11 0,79 0,32 0,48 0,30 0,20 0,20 0,43 0,17 0,17 0,28 0,17 0,21 0,12 0,37 0,27 0,13 0,29 0,15 0,17 0,06 0,06 0,16 11,67 0,22
z toho pozemky nezemědělské (ha) 0,02 0,02 0,01
lesní (ha) -
49
zemědělské (ha) 0,23 0,32 0,45 0,39 0,32 0,13 0,20 0,25 0,30 0,25 0,29 0,24 0,24 0,11 0,12 0,11 0,29 0,20 1,62 0,11 0,79 0,32 0,48 0,30 0,20 0,20 0,43 0,17 0,17 0,28 0,17 0,19 0,12 0,37 0,27 0,13 0,29 0,15 0,17 0,06 0,06 0,16 11,65 0,21
z celkového odnětí zemědělských pozemků orná zahrady TTP (ha) (ha) (ha) 0,23 0,32 0,45 0,39 0,32 0,13 0,20 0,25 0,30 0,25 0,29 0,24 0,24 0,11 0,12 0,11 0,29 0,20 1,62 0,11 0,79 0,32 0,48 0,30 0,20 0,20 0,42 0,01 0,17 0,17 0,28 0,17 0,19 0,12 0,37 0,25 0,02 0,13 0,29 0,15 0,17 0,06 0,06 0,14 0,02 7,53 0,02 4,10 0,21 -
tabulka č. 1.2 označení plochy/ funkce
DS1 DS2 DS3 DS4 DS5 DS6 DS Σ NS1 NS2 NS Σ Celkem návrh
celková výměra půdy (ha) 0,08 0,38 0,20 0,04 0,34 0,07 1,11 0,17 0,07 0,24 13,24
z toho pozemky nezemědělské (ha) 0,31 0,11 0,07 0,49 0,14 0,04 0,18 0,70
lesní (ha) 0,01 0,01 0,01
50
zemědělské (ha) 0,07 0,07 0,09 0,04 0,34 0,61 0,03 0,03 0,06 12,53
z celkového odnětí zemědělských pozemků orná zahrady TTP (ha) (ha) (ha) 0,07 0,07 0,06 0,03 0,04 0,03 0,31 0,13 0,03 0,45 0,03 0,03 0,06 7,87 0,05 4,61
Předpokládané odnětí zemědělských pozemků ze ZPF odnětí druh katastrální území označení plochy/ funkce zemědělských pozemku poz. celkem (ha) Vělopolí Σ Z1 SO 0,23 2 ˝ Σ Z2 SO 0,32 2 ˝ Σ Z3 SO 0,45 2 ˝ Σ Z4 SO 0,39 2 ˝ Σ Z5 SO 0,32 2 ˝ Σ Z8 SO 0,13 2 ˝ Z11 SO 0,15 2 ˝ ˝ ˝ 0,05 2 ˝ Σ Z11 SO 0,20 ˝ Σ Z12 SO 0,25 2 ˝ Σ Z13 SO 0,30 7 ˝ Σ Z15 SO 0,25 7 ˝ Σ Z16 SO 0,29 2 ˝ Σ Z17 SO 0,24 2 ˝ Σ Z19 SO 0,24 2 ˝ Σ Z22 SO 0,11 2 ˝ Σ Z25 SO 0,12 7 ˝ Z29 SO 0,06 7 ˝ ˝ ˝ 0,05 7 ˝ Σ Z29 SO 0,11 ˝ Σ Z34 SO 0,29 7 ˝ Σ Z36 SO 0,20 7 ˝ Z39 SO 1,47 7 ˝ ˝ ˝ 0,15 7 ˝ Σ Z39 SO 1,62 ˝ Z41 SO 0,09 2 ˝ ˝ ˝ 0,02 2 ˝ Σ Z41 SO 0,11 ˝ Σ Z42 SO 0,79 7 ˝ Σ Z43 SO 0,32 2 ˝ Z44 SO 0,08 2 ˝ ˝ ˝ 0,40 2 ˝ Σ Z44 SO 0,48 ˝ Σ Z45 SO 0,30 2 ˝ Σ Z46 SO 0,20 2 ˝ Σ Z47 SO 0,20 2 ˝ Σ Z51 SO 0,43 ˝ Z55 SO 0,09 2 ˝ ˝ ˝ 0,08 2 ˝ Σ Z55 SO 0,17 ˝ Σ Z56 SO 0,17 7 ˝ Z59 OV 0,20 2 ˝ ˝ ˝ 0,01 2 ˝ Σ Z59 OV 0,21 ˝ Σ Z60 SO 0,28 2 ˝ Σ Z62 SO 0,17 2
51
kód BPEJ
třída ochrany
tabulka č. 2.1 odvodnění (ha)
7.43.10 7.24.44 7.24.14 7.24.14 7.24.14 7.20.44 7.24.11 7.24.44 7.41.11 7.24.14 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.20.41 7.43.10 7.43.10 7.43.10 7.44.10 7.46.10 7.43.10 7.24.11 7.20.44 7.20.44 7.40.68 7.20.44 7.20.44 7.46.10 7.20.44 7.46.10 7.46.10 7.46.10 7.58.00 7.24.11 7.58.00 7.58.00 7.64.01 7.46.10 7.46.10
II V IV IV IV V III V III IV III III III IV II II II II III II III V V V V V III V III III III II III II II II III III
0,13 0,15 0,05 0,20 0,25 0,24 0,12 1,47 0,15 1,62 0,79 0,08 0,40 0,48 0,20 0,17
katastrální území označení plochy/ odnětí druh funkce zemědělských pozemku poz. celkem (ha) ˝ Σ Z64 SO 0,19 7 ˝ Z65 SO 0,02 2 ˝ ˝ ˝ 0,10 2 ˝ Σ Z65 SO 0,12 ˝ Σ Z66 SO 0,37 2 ˝ Z68 SO 0,25 2 ˝ ˝ ˝ 0,02 5 ˝ Σ Z68 SO 0,27 ˝ Σ Z69 SO 0,13 2 ˝ Σ Z70 SO 0,29 2 ˝ Σ Z74 SO 0,15 2 ˝ Z75 SO 0,03 2 ˝ ˝ ˝ 0,14 2 ˝ Σ Z75 SO 0,17 ˝ Σ Z77 SO 0,06 7 ˝ Σ Z78 SO 0,06 2 ˝ Z79 SO 0,14 2 ˝ ˝ ˝ 0,02 7 ˝ Σ Z79 SO 0,16 ˝ Σ DS1 0,07 2 ˝ Σ DS2 0,07 7 ˝ DS3 0,06 2 ˝ ˝ 0,03 7 ˝ Σ DS3 0,09 ˝ Σ DS4 0,04 7 ˝ DS5 0,03 5 ˝ ˝ 0,18 7 ˝ ˝ 0,13 7 ˝ Σ DS5 0,34 ˝ Σ NS1 0,03 7 ˝ Σ NS2 0,03 7 Celkem návrh 14,53 -
52
kód BPEJ
třída ochrany
tabulka č. 2.2 odvodnění (ha)
7.46.10 7.46.10 7.58.00 7.46.10 7.46.10 7.46.10 7.46.10 7.46.10 7.46.10 7.58.00 7.48.11 7.58.00 7.46.10 7.46.10 7.46.10 7.24.11 7.43.10 7.43.10 7.43.10 7.24.11 7.46.10 7.46.10 7.44.10 7.58.00 7.64.01 -
III III II III III III III III III II IV II III III III III II II II III III III II II II -
0,19 0,25 0,02 0,27 0,29 0,03 0,14 0,17 0,06 0,07 0,04 0,13 0,13 5,42
Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability označení plochy
výměra (ha)
1 – LBK ˝ 1 – LBK 7 – LBK ˝ 7 – LBK celkem
0,25 0,17 0,42 0,12 1,23 1,35 1,77
Vysvětlivky k tabulkám: druh pozemku 2 5 7
stávající duh pozemku 2 7 2 7 -
z toho odvodnění (ha)
navržené společenstvo
0,25 0,25 0,38 0,38 0,63
lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní
- orná půda - zahrada - trvalý travní porost
funkční členění
SO OV DS1-6 NS1-2
- plochy smíšené obytné - plochy občanského vybavení - plochy dopravy silniční - plochy nezastavěné smíšené
ÚSES
LBK
- lokální biokoridor
53
tabulka č. 3 katastrální území
Vělopolí ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Vělopolí
PŘÍLOHA Č. 1 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ATS BD BP BTS CO ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DTP EO HTP k. ú. LHP MK MO MŠ NN OP ORP OZKO POH PUPFL PÚR RD RKS RS RSU SHR STG STL SÚ SV TKO TO TR TS TTP TÚ ÚK ÚP ÚPS ÚSES ÚV VDJ VKP VN VPS VÚC VVN ZPF ZŠ
-
automatická tlaková stanice bytový dům bezpečnostní pásmo základová převodní stanice (base transceiver station) civilní ochrana Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český ústav zeměměřický a katastrální dolní tlakové pásmo ekvivalentní obyvatel horní tlakové pásmo katastrální území lesní hospodářský plán místní komunikace místní obslužná (komunikace) mateřská škola nízké napětí ochranné pásmo obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší plán odpadového hospodářství pozemky určené k plnění funkcí lesa politika územního rozvoje rodinný dům radiokomunikační středisko regulační stanice vzdálený účastnický blok (remote subscriber unit) samostatně hospodařící rolník skupina typů geobiocénu středotlaký sídelní útvar skupinový vodovod tuhé komunální odpady telefonní obvod trafostanice transformační stanice trvalé travní porosty tranzitní ústředna účelová komunikace územní plán účastnická přípojná síť územní systém ekologické stability úpravna vody vodojem významný krajinný prvek vysoké napětí veřejně prospěšné stavby velký územní celek velmi vysoké napětí zemědělský půdní fond základní škola
54
PŘÍLOHA Č. 2 Přehled citovaných zákonů a vyhlášek -
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon);
-
vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti;
-
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území;
-
vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů
-
zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registrace;
-
zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon);
-
vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany;
-
zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů;
-
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;
-
nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech;
-
nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod;
-
vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků;
-
nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech;
55
-
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška MŽP č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší;
-
nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;
-
nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací;
-
zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů;
-
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška č. 452/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;
-
vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci;
-
zákon č. 366/2003 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (úplné znění zákona č. 95/1999 Sb., o převodu zemědělských a lesních pozemků na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů);
-
zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
56
