1. ÚVOD 1.1
ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH
Územní plán Šilheřovice je zpracován na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi objednatelem obcí Šilheřovice a zhotovitelem Urbanistickým střediskem Ostrava, s r.o., dne 1. 3. 2011. Zadání Územního plánu Šilheřovice bylo schváleno Zastupitelstvem obce Šilheřovice dne 6. 10. 2010. Pro zpracování Územního plánu Šilheřovice byla pouţita územně plánovací dokumentace a podklady: - Územní plán obce Šilheřovice, schválen Obecním zastupitelstvem obce Šilheřovice dne 3. 11. 1994; - Změny a doplňky č. 1 ÚP obce Šilheřovice, schváleny Zastupitelstvem obce Šilheřovice dne 25. 9. 1996; - Změna č. 2 ÚP obce Šilheřovice, schválena Zastupitelstvem obce Šilheřovice dne 19. 2. 2001; - Změna č. 3 ÚP obce Šilheřovice, neschválena; - Změna č. 4 ÚP obce Šilheřovice, schválena Zastupitelstvem obce Šilheřovice dne 29. 3. 2010; - Změna č. 5 obce Šilheřovice, schválena Zastupitelstvem obce Šilheřovice dne 29. 3. 2010; - Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením Vlády České republiky dne 20. července 2009 č. 929; - Územně analytické podklady a Rozbor udrţitelného rozvoje území pro SO ORP Hlučín (2008, aktualizace 2010); - Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (vydané dne 22. 12. 2010 Zastupitestvem Moravskoslezského kraje na svém 16. zasedání usnesením č. 16/1426); - Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j.: ŢPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004; - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s, září 2003), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004; - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., Ostrava, únor 2008), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 26. 6. 2008; - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdruţení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o., a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004; - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o, listopad 2004 ); - Program rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o.);
1
- Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska (Enterprise plc, s.r.o.); - Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (březen 2009); - Mapy loţiskové ochrany - Kraj Moravskoslezský (MŢP - Česká geologická sluţba Geofond, Praha); - Mapy svahových deformací na území Moravskoslezského kraje (MŢP - Česká geologická sluţba - Geofond, Praha); - Mapy poddolovaných území - Moravskoslezský kraj (MŢP - Česká geologická sluţba Geofond, Praha); - Výpis z ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR; - Návrh regionálního ÚSES České republiky - ÚTP (Společnost pro ţivotní prostředí Brno, 1996); - Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje (Ageris 2007); - Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2009 - tabelární přehled (Český hydrometeorologický ústav Praha, 2010); - Mapa radonového indexu geologického podloţí (Česká geologická sluţba, 2004); - Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním; - Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území MSK (Ekotoxa Opava, s.r.o.); - Plán oblasti povodí Odry (Povodí Odry, s. p., říjen 2009);
2
1.2
OBSAH A ROZSAH ELABORÁTU
Územní plán Šilheřovice obsahuje: Návrh Územního plánu Šilheřovice A. A.
Textovou část Grafickou část, která obsahuje výkresy A.1 Základní členění území A.2 Hlavní výkres A.3 Doprava A.4 Vodní hospodářství A.5 Energetika, elektronické komunikace A.6 Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanací
v měřítku 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000
Odůvodnění Územního plánu Šilheřovice obsahuje: B. B.
Textovou část Grafickou část, která obsahuje výkresy B.1 Koordinační výkres B.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu B.3 Širší vztahy
v měřítku 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 50 000
Obsah grafické části Výkres č. A.1 Základní členění území obsahuje vyznačení hranice řešeného území, hranice zastavěného území a hranice zastavitelných ploch. Výkres č. A.2 Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, tj. vymezení ploch s rozdílným vyuţitím, koncepci uspořádání krajiny, vymezení ploch pro dopravu, vymezení zastavěného území a zastavitelných ploch. Výkres č. A.3 Doprava obsahuje návrh řešení dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení ploch pro dopravu. Výkres č. A.4 Vodní hospodářství obsahuje návrh řešení problematiky vodního hospodářství. Výkres č. A.5 Energetika, elektronické komunikace obsahuje návrh řešení problematiky energetiky a spojů. Výkres č. A.6 Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanací zobrazuje plochy a pozemky určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona. Výkres č. B.1 Koordinační výkres zobrazuje navrţené řešení, neměněný současný stav a důleţitá omezení v území, zejména limity vyuţití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona. Výkres č. B.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů nezbytný k realizaci navrţených řešení. Výkres č. B.3 Širší vztahy zobrazuje vazby navrţených ploch a koridorů nadmístního významu v řešeném území a jeho bezprostředním okolí. Je zpracován formou výřezu z výkresu č. A.2 Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy, který náleţí do grafické části Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje.
3
1.3 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE Řešeným územím Územního plánu Šilheřovice je k.ú. Šilheřovice, které tvoří správní území obce Šilheřovice. Celková rozloha řešeného území je 2165 ha. Územní plán Šilheřovice je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s poţadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu s nadřazenou dokumentací Moravskoslezského kraje, tj. se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje a s Politikou územního rozvoje České republiky 2008. Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce Šilheřovice, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Územním plánem je vymezeno zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy dopravní infrastruktury a jsou stanoveny podmínky pro vyuţití těchto ploch. Zastavitelné plochy jsou označeny. Kromě koncepčních podmínek pro vyuţití konkrétní plochy je stanoveno, zda je poţadováno prověření změn jejich vyuţití územní studií. Územním plánem je také řešen systém sídelní zeleně. Jedná se buď o samostatné plochy včetně stanovení podmínek pro jejich vyuţívání, případně je systém zeleně promítnut do ostatních ploch s jiným způsobem vyuţití (např. poţadavek na vymezení podílu zeleně u rozsáhlejších zastavitelných ploch). Součástí územního plánu je návrh uspořádání nezastavěného území – krajiny včetně vymezení územního systému ekologické stability, prostupnosti krajiny, opatření proti povodním apod. Územním plánem je stanovena celková koncepce pro jednotlivé druhy doprav. Dále je stanovena celková koncepce pro jednotlivé druhy technické infrastruktury včetně ukládání a zneškodňování odpadů. Územním plánem jsou stanoveny veřejně prospěšné stavby a opatření a to s moţností vyvlastnění dle § 170 stavebního zákona. Územním plánem jsou v grafické části zobrazeny jevy odpovídající účelu a měřítku výkresů, např. stávající páteřní sítě technické infrastruktury a sítě navrţené územním plánem. Postup práce Zastupitelstvo obce Šilheřovice rozhodlo na svém zasedání konaném dne 28. 6. 2010 o pořízení nového územního plánu v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Návrh Zadání Územního plánu Šilheřovice, byl projednán podle § 47 stavebního zákona a upraven dle vznesených připomínek a stanovisek. Definitivní znění Zadání pro Územní plán Šilheřovice schválilo Zastupitelstvo obce Šilheřovice dne 6. 10. 2010. Na základě schváleného zadání byl v prosinci 2010 aţ březen 2011 zpracován Územní plán Šilheřovice.
4
2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŢÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 2.1
ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ - POSTAVENÍ OBCE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ
Obec Šilheřovice patří mezi příměstské obce Ostravské aglomerace. Je stabilní, postupně se rozvíjející součástí sídelní struktury širšího regionu. Tvoří přirozený spádový obvod města Hlučína (administrativní funkce) a především Ostravy, zejména vlivem pohybu za prací a vzděláním. Obec tvoří jediné sídlo s poměrně kompaktní zástavbou. Jednoznačně převaţující funkcí řešeného území je funkce obytná, částečně obsluţná a rekreační a omezeně i dopravní, výrobní. Obyvatelstvo obce vykazuje značnou sociální soudrţnost, projevující se i v kulturním ţivotě a spolkové činnosti. Obec se dlouhodobě a stabilně rozvíjí. Tab.: Základní ukazatele sídelní struktury spádového obvodu ORP srovnání počet částí / výměra SO ORP obcí katastrů částí obec km2 15 18 18 1,2 Hlučín 165 13 53 55 4,2 Ostrava 332 průměr ORP* * * * * * MSK kraj 13,6 27,9 28,3 2,3 246,7 ČR 30,5 63,0 72,9 2,8 382,3 Zdroj: Malý lexikon obcí 2010, ČSÚ, data pro rok 2009
km2/ obec 11,0 25,5 * 19,3 15,4
obyvatel 40 101 335 425 * 56698,8 45159,9
obec 2 673 25 802 4 172 1 681
Hlučín a širší obyvatel na část.o. km2 2 228 243 6 099 1 012 2 002 698
230 133
Pro sídelní strukturu většiny spádového obvodu ORP Hlučín, ale i okolních ORP je do značné míry determinující vysoká hustota osídlení a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (průmyslová krajina s velkou dynamikou dalšího rozvoje). Vlastní řešené území a jeho nejbliţší okolí představuje příměstské území, v němţ se stále výrazněji rozvíjí funkce bydlení. Hlavní dopravní vazby na nadřazenou silniční síť, pro obec představovanou tahy D1 a silnicí I/56, zajišťují silnice II/469, III/4696 a silnice III/01136. Dálnice D1 zajišťuje především dálkové vazby na okolní regiony, silnice I/56 pak vazby na významná regionální sídla (Hlučín, Opava, Ostrava). Na základě komplexního zhodnocení rozvojových předpokladů (podmínek ţivotního prostředí, hospodářských a podmínek soudrţnosti obyvatel území) je předpokládán růst počtu obyvatel (ve střednědobém časovém horizontu na cca 1660 obyvatel v r. 2025, ze současného stavu cca 1600 obyvatel), při odpovídajícím rozvoji bydlení, rekreačních a obsluţných funkcí obce. Základní bilance vývoje počtu obyvatel, bytů slouţí především jako podklad pro navazující koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu plošného rozsahu nových ploch, zejména pro podnikání a bydlení. Tato orientační bilance spoluvytváří základní rámec při posuzování územního rozvoje, ale i širší posouzení přiměřenosti investic v řešeném území. Vazby sídelní struktury, vazby dopravní, vazby sítí technické infrastruktury včetně prvků ochrany přírody a ÚSES přesahující správní hranici obce Šilheřovice jsou zobrazeny ve výkrese B. 3 Širší vztahy v měřítku 1 : 50 000. Obec Šilheřovice se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (viz příloha č.1).
5
2.2
POSTAVENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V NÁVAZNOSTI NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE
Pro další rozvoj obce má značný význam poloha a funkce obce v sídelní struktuře regionu, včetně širších vazeb na okolní území. Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je od r. 2008 provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR). Z aktuální PÚR ČR (r. 2008) je patrné základní vymezení rozvojových oblastí národního významu. Obec Šilheřovice je součástí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava viz další text. Vymezení OB2: Území obcí z ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí v jihovýchodní části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části), Kravaře (bez obcí v severní části), Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části), Ostrava, Třinec (bez obcí v jiţní a jihovýchodní části). Důvody vymezení: Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Ostravy a mnohostranným působením husté sítě vedlejších center a urbanizovaného osídlení. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, pro kterou je charakteristický dynamický rozvoj mezinárodní spolupráce se sousedícím polským regionem Horního Slezska. Výrazným předpokladem rozvoje je v současnosti budované napojení na dálniční síť ČR a Polska, jakoţ i poloha na II. a III. tranzitním ţelezničním koridoru. Úkoly pro územní plánování: a) Pro vlastní rozvojovou oblast Vytvářet podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území vyvolané průmyslovými zónami Mošnov a Nošovice. b) Obecné Při respektování republikových priorit územního plánování umoţňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní vyuţívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s poţadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. c) Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí. d) Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os. Pro obec Šilheřovice jsou stanoveny následující úkoly: Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury nadmístního významu včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím sousedních krajích a Polska.
6
Nové rozvojové plochy vymezovat: přednostně v lokalitách dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby, výhradně se zajištěním dopravního napojení na existující nebo plánovanou nadřazenou síť silniční, resp. ţelezniční infrastruktury, mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích pouze výjimečně a ve zvláště odůvodněných případech). Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy. V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně.
2.3
VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Správní území obce Šilheřovice je součástí území řešeného územně plánovací dokumentací vydanou krajem – Zásad územního rozvoje Moravskoslezkého kraje (ZÚR MSK). Pro území obce Šilheřovice vyplývá poţadavek respektovat: plochy nadmístního významu: - vymezení územní rezervy pro přeloţku silnice II/466 v severovýchodní části řešeného území (v ZÚR MSK označena D510). - vymezení územní rezervy pro zabezpečení zájmů státu vyplývající z mezinárodních závazků – průplav Dunaj - Odra – Labe (v ZÚR MSK označena D517). veřejně prospěšná opatření - územní systém ekologické stability: - prvky nadregionálního významu (v ZÚR MSK nadregionální biocentrum označeno 91, nadregionální biokoridor označen K 97).
7
3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ad a) Poţadavky vyplývající z politiky územního rozvoje (PÚR), územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Poţadavky vyplývající z Polititiky územního rozvoje ČR 2008 byly respektovány. Správní území obce Šilheřovice bylo zařazeno do rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava. V době zpracování ÚP Šilheřovice byly vydány ZÚR MSK. Poţadavky vyplývající ze ZÚR MSK byly respektovány. Územním plánem bylo provedeno upřesnění návrhů nad katastrální mapou (především vymezení ploch pro územní systém ekologické stability), byla vymezena územní rezerva pro přeloţku silnice II/466 v (v ZÚR MSK ozn. č. D510) a územní rezerva pro průplav Dunaj – Odra – Labe (v ZÚR MSK označena D517). Při zpracování ÚP Šilheřovice byly respektovány koncepční rozvojové dokumenty Moravskoslezského kraje (viz. kap. 1.1). ad b) Poţadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Úkoly vyplývající z rozboru udrţitelného rozvoje území pro SO ORP Hlučín (zprac. MěÚ Hlučín, 2008, aktualizace 2010), byly Územním plánem Šilheřovice řešeny (viz dále textová část Odůvodnění Územního plánu Šilheřovice). ad c) Poţadavky na rozvoj území obce Při zpracování Územního plánu Šilheřovice byla na pracovních schůzkách prověřena aktuálnost navrhovaných a rezevních ploch v platném ÚP. Další poţadavky v tomto bodě zadání byly splněny – viz následující kapitoly odůvodnění Územního plánu Šilheřovice. ad d) Poţadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Poţadavky obsaţené v tomto bodě zadání byly splněny – viz následující kapitoly odůvodnění Územního plánu Šilheřovice. Územním plánem je navrţena dle ZÚR MSK územní rezerva pro přeloţku silnice II/466 (v ZÚR MSK ozn. č. D510), která v řešeném území dělí zemědělské plochy a vytváří významný negativní liniový prvek v krajině. ad e) Poţadavky na řešení veřejné infrastruktury Poţadavky obsaţené na řešení koncepce dopravní infrastruktury byly splněny a upřesněny nad katastrální mapou. Popis řešení viz odůvodnění Územního plánu Šilheřovice, kap. 5.6 Dopravní infrastruktura. Poţadavky na řešení Technické infrastruktury byly splněny a upřesněny pro potřebu územního plánu. Popis řešení viz odůvodnění Územního plánu Šilheřovice, kap. 5.7 Infrastruktura vodního hospodářství, 5.8 Infrastruktura energetických zařízení, 5.9 Elektronické komunikace, 5.10 Nakládání s odpady. Řešení technické a dopravní infrastruktury je zpracováno v souladu se ZÚR MSK. ad f) Poţadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Ochrana hodnot území je podrobně popsána v odůvodnění Územního plánu Šilheřovice, kap. 4. Přírodní hodnoty území, ochrana přírody a krajiny, kulturní a historické hodnoty území. Respektování nezastavěného provozního pásma v šířce 8 m u významných vodních toků a 6 m u ostatních vodních toků za účelem údrţby vodních toků a břehových porostů.
8
ad g) Poţadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Poţadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace jsou stanoveny v části návrh v kap. G. a jsou zobrazeny ve výkrese A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. ad h) Další poţadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například poţadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany loţisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Poţadavky na ochranu veřejného zdraví jsou popsány v jednotlivých kapitolách textové části odůvodnění Územního plánu Šilheřovice. Územním plánem jsou vymezena evidovaná chráněná loţisková území, loţiska nerostných surovin, dobývací prostor, sesuvná území a poddolované území (viz textová část textové části odůvodnění Územního plánu Šilheřovice, kap. 4.1 Horninové prostředí a geologie a 4.2 Vodní reţim. Grafické zobrazení je provedeno ve výkrese B.1 Koordinační výkres). ad i) Poţadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Způsob řešení záměrů a střety zájmů se stávajícím nebo navrţeným způsobem vyuţití území je popsán v jednotlivých kapitolách textové části odůvodnění Územního plánu Šilheřovice. Dle ZÚR MSK je respektována územní rezerva pro přeloţku silnice II/466, územní rezerva pro průplav Dunaj – Odra – Labe a plochy nadregionálních prvků ÚSES. ad j) Poţadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Viz textová část návrhu Územního plánu Šilheřovice, kapitola: C.3 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby ad k) Poţadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloţeno prověření změn jejich vyuţití územní studií Viz textová část návrhu Územního plánu Šilheřovice, kapitola: J. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je provedení změn jejich vyuţití územní studií podmínkou pro rozhodování, stanovení lhůty studie. Zpracování územních studií není územním plánem navrţeno. ad l) Poţadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich vyuţití stanoveny regulačním plánem Územním plánem Šilheřovice nejsou vymezeny plochy nebo koridory se stanovením poţadavku na zpracování regulačního plánu. Územním plánem Šilheřovice nejsou stanoveny plochy a koridory, ve kterých je provedení změn jejich vyuţití územní studií podmínkou. ad m) Poţadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udrţitelný rozvoj území Územní plán Šilheřovice je posouzen z hlediska vlivů na ţivotní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v rámci samostatné zakázky (zprac. AQUATEST a.s., 2011). Tato posouzení je zpracováno jako samostatná textová část, která bude projednávána současně s Územním plánem Šilheřovice. ad n) Případný poţadavek na zpracování konceptu, včetně poţadavků na zpracování variant Územní plán Šilheřovice je řešen bez variant a tím bez konceptu řešení.
9
ad o) Poţadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Územní plán Šilheřovice je zpracován v souladu s poţadavky obsaţenými v tomto bodě zadání kromě výkresu B.8 Širší vzahy, který je zpracován na podkladě ZÚR MSK, výkresu A.2 Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy v měřítku 1 : 50 000.
10
4. PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ, OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY, KULTURNÍ A HISTORICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ 4.1
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
Tvary reliéfu mnohdy významně ovlivňují moţnosti vyuţití území, jeho zástavby. Ovlivňují např. náklady na budování technické infrastruktury, náklady na její údrţbu (zejména v zimě) a následně i moţnosti vyuţití území. Vlastní zastavěné území obce je mírně členité, nadmořská výška zastavěné části řešeného území je 210 – 240 m n. m. Zástavba se rozkládá zejména podél toku Šilheřovického potoka, v údolí s menšími vrstvami čtvrtohorních sedimentů překrytých sprašemi. Geologické podmínky (do tvaru reliéfu se promítají zejména pozůstatky čtvrtohorního zalednění) výrazněji neovlivňují vyuţití řešeného území. Řešené území se z hlediska geomorfologického členění nachází v následujících geomorfologických jednotkách: systém: Hercynský provincie: Středoevropské níţiny subprovincie: Středopolské níţiny oblast: Slezská níţina celek: Opavská pahorkatina podcelek: Hlučínská pahorkatina okrsek: Vřesinská pahorkatina Do správního území obce Šilheřovice zasahuje těţený dobývací prostor: 40047 Přívoz I, nerost - zemní plyn vázaný na uhelné sloje. Do správního území obce Šilheřovice zasahují chráněná loţisková území: 144000000 Čs. část Hornoslezské pánve, nerost - uhlí černé, zemní plyn; 07100100 Rychvald, nerost - zemní plyn; 01780000 Ludgeřovice I, nerost – štěrkopísky. Do správního území obce Šilheřovice zasahují loţiska nerostných surovin: 3258500 Šilheřovice, stav – dosud netěţeno, surovina – uhlí černé; 3072200 Věřňovice, stav – dosud netěţeno, surovina – uhlí černé; 3071200 Důl Odra, z. Přívoz, z. Koblov, stav – současná z vrtu, surovina – zemní plyn; 3071226 Důl Odra, stř. Ostrava-Přívoz, stav – dřívější hlubinná, surovina – uhlí černé; 3071222 Důl Odra, stř. Ostrava-Koblov, stav – dřívější hlubinná, surovina – uhlí černé; 3071221 Důl Odra, stř. Ostrava-Přívoz, stav – dřívější hlubinná, surovina – uhlí černé; 3071227 Důl Odra, stř. Ostrava-Koblov, stav – dřívější hlubinná, surovina – uhlí černé. Podle Mapy důlních podmínek pro stavby v okrese Opava, zpracované OKD, a.s. IMGE, o. z. v červnu 1997, leţí celé správní území v území mimo vlivy důlní činnosti, v ploše C2. Rozhodnutím č. 580/263c/ENV/09 vydané odborem výkonu státní správy IX Ministerstva ţivotního prostředí o změně podmínek ochrany loţisek černého uhlí v chráněném loţiskovém území české části Hornoslezské pánve podle horního zákona, byla tato mapa aktualizována a řešené území náleţí do pásma N a malé části území zasahují také do pásma M. Plocha N - je území mimo vlivy dobývání, kde se nadále nepočítá s exploatací loţisek černého uhlí klasickými metodami. V případě, ţe by tyto části loţisek byly exploatovány např. odplyňováním nebo jinými metodami, nepředpokládá se v souvislosti s tím vznik důlních škod deformacemi terénu.
11
Plocha M - je území, které bylo ovlivněno dobýváním od roku 1961 a vzhledem k časovému odstupu od ukončení dobývání je moţno povaţovat vlivy poddolování za doznělé. Nadále se zde nepočítá s exploatací loţisek černého uhlí klasickými metodami. V případě, ţe by tyto části loţisek byly exploatovány např. odplyňováním nebo jinými metodami, nepředpokládá se v souvislosti s tím vznik důlních škod deformacemi terénu. V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném loţiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního loţiska, jen na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu podle horního zákona. Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném loţiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, můţe vydat příslušný orgán podle zvláštních předpisů (stavební zákon) jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení. Do správního území obce Šilheřovice zasahuje poddolované území: 4554 Přívoz, surovina – uhlí černé. Do správního území obce Šilheřovice zasahují sesuvná území: 6984 Šilheřovice - sesuv stabilizovaný; 3537 Antošovice - sesuv potenciální.
4.2
VODNÍ REŢIM
Převáţná část území spadá do ČHP 2-03-02-009 a ČHP 2-03-02-011 - povodí Odry. Mezi těmito dvěma povodími je povodí vodního toku Od Baţantnice s ČHP 2-03-02-010. Zastavěná část území spadá do ČHP 2-03-02-015 - povodí Šilheřovického potoka. Malá část severní části území spadá do ČHP 2-03-02-014 - povodí Bečvy. Východní část území spadá do ČHP 2-02-04-002 - povodí Ludgeřovického potoka a do ČHP 2-03-02-002 - povodí Koblovského potoka. Šilheřovický potok protéká přes zastavěné území Šilheřovic a do něj se vlévá několik bezejmenných toků. Část Šilheřovického potoka je na území obce zatrubněna. V jiţní části území pramení vodní tok Od Baţantnice a Antošovický potok. Z Evelínina jezera vytéká bezejmenný tok, který je levobřeţním přítokem Odry a tvoří část východní hranice mezi k. ú. obce Šilheřovice a Polskem. Odra je dle vyhlášky č.470/2001 Sb. řazena mezi vodohospodářsky významné vodní toky. Správcem Šilheřovického potoka a jeho bezejmenných přítoků je obec Šilheřovice. Správcem Od Baţantnice a bezejmenného levobřeţního přítoku Odry, který tvoří část východní hranice mezi k.ú. Šilheřovice a Polskou republikou, je Povodí Odry, s.p. Správcem Koblovského a Antošovického potoka jsou Lesy ČR s.p. Pro Odru je v ř. km 0,000 – 10,400 stanoveno záplavové území a vymezena jeho aktivní zóna rozhodnutím KÚ Moravskoslezského kraje čj. ŢPZ/6304/033 ze dne 13. 8. 2003., které bylo nahrazeno opatřením č.j. MSK 102779/2008 ze dne 18. 8. 2008. Záplavové území nezasahuje do zastavěného území k.ú. Šilheřovice a nelimituje jeho rozvoj. Vody Šilheřovického potoka a vodní tok Od Baţantnice jsou dle Nařízení vlády č. 71/2003 ve znění NV č. 169/2006 Sb., řazeny jako kaprový typ vody Odra Dolní č. 204. Pro ostatní vodní toky typ vody není stanoven ve smyslu výše uvedeného Nařízení vlády.
12
Povrchové vody v k. ú. Šilheřovice spadají do vodních útvarů s pracovním číslem 47 (Odra po soutok s tokem Ostravice), 79 (Odra po soutok s tokem Od Baţantnice), 80 (Bečva po ústí do toku Odra) a 81 (Odra po státní hranici). Vodní útvary povrchových vod s pracovním číslem 79 jsou dle Plánu oblasti povodí Odry nerizikové, silně ovlivněné vodní útvary a vodní útvary s pracovním číslem 47, 80 a 81 jsou řazeny jako rizikové, silně ovlivněné vodní útvary. Podzemních vody spadají do vodních útvarů 15500 (Kvartér Opavské pahorkatiny) a 66111 (Kulm Nízkého Jeseníku). Svrchní útvary podzemních vod s pracovním číslem 15500 jsou z hlediska kvantitativního a chemického dle Plánu oblasti povodí Odry hodnoceny jako nevyhovující a hlavní útvary podzemních vod s pracovním číslem 66111 jsou hodnoceny jako vyhovující. V k. ú. Šilheřovice, se nachází několik vodních ploch. Vodní plochy nacházející se v areálu golfového hřiště jsou ve vlastnictví Tělovýchovné jednoty Mittal Ostrava (Zámecká jezera a Evelinino jezero) a Racimolo Roni a.s. (rybník loveckého zámečku). Tyto vodní plochy slouţí ke krajinotvorným účelům. V jiţní části obce se nachází větší vodní plocha, která slouţí k chovu ryb a krajinotvorným účelům. Druhá vodní plocha se nachází na Šilheřovickém potoce, která má krajinotvorný význam. Obě vodní plochy spravují Lesy ČR, s.p. Ostatní drobné vodní plochy, nacházející se na pozemcích Lesů ČR, jsou v jejich správě. Zbylé vodní plochy nacházející se v k. ú. Šilheřovice jsou soukromé a mají krajinotvorný význam. Dle plánu oblasti povodí Odry je dlouhodobě diskutovaná otázka moţnosti propojení vodních cest Dunaj – Odra – Labe, která by měla procházet jiţní části obce Šilheřovice. K této problematice byla v minulosti vypracována řada prací a studií, jako poslední byla v říjnu 2007 vypracována Územní studie reálnosti a účelnosti územní ochrany průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe (Atelier T-plan, s.r.o.). Trasa průplavu je rovněţ zahrnuta i v ZÚR MSK (označena jako D517). Podle zákona č. 273/2010 Sb., tj. úplného znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou správci vodních toků při výkonu správy oprávněni, pokud je to nezbytně nutné, uţívat pozemky sousedící s korytem vodního toku, a to u významných vodních toků nejvýše v šířce do 8 m a u ostatních vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové hrany, za účelem údrţby vodního toku. Protipovodňová opatření Ve správním území Šilheřovic je Územním plánem obce Šilheřovice Změnou č. 4 navrţeno sedm suchých poldrů pro ochranu nemovitostí obce Šilheřovice a jeden suchý poldr pro ochranu nemovitostí obce Darkovice. Dále jsou nad zástavitelnými plochami vymezenými severně od stávající zástavby navrţeny odvodňovací příkopy, které je potřeba přes plochu Z56 svést do dešťové kanalizace a následně do Šilheřovického potoka. Suché poldry jsou navrţeny bez stálého nadrţení s retenčním prostorem pro zachycení povodňových průtoků a extrémních sráţkových přítoků z povodí. Zachycené dešťové vody v suchých poldrech by měly být řízeně odpouštěny do recipientů, které ústí do Šilheřovického potoka tak, aby neohrozily zástavbu v jejich okolí a ani v okolí Šilheřovického potoka. Dále územní plán navrhuje zřídit záchytné odvodňovací příkopy pro zachycení přívalových vod ze zemědělských pozemků ve střední části Šilheřovic. Příkopy jsou navrţeny v celkové délce cca 1 km a je navrţeno je zaústit do dešťové kanalizace a následně do Šilheřovického potoka.
13
4.3
HYGIENA ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
4.3.1 OVZDUŠÍ Znečištění ovzduší je obvykle nejvýraznějším problémem obcí z hlediska ochrany ţivotního prostředí, zejména v širším území Ostravské aglomerace. Zásadní vliv na kvalitu ovzduší v obci mají velké zdroje znečištění v regionu, které jsou relativně blízko (zejména hutní a energetické podniky v Ostravě, ale i blízkém Polsku). V řešeném území má negativní vliv na čistotu ovzduší omezeně i doprava a v některých lokalitách místní, především malé zdroje znečištění. Situaci příznivě ovlivňuje plynofikace obce. Obecně nepříznivě působí zejména nestabilní cenová (dotační) politika v oblasti paliv. Při pouţití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těţkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné sníţení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Současné hodnoty imisí i emisí jsou řádově niţší neţ v minulosti, zejména na konci devadesátých let minulého století. Současná percepce (vnímání) problému čistoty ovzduší je nejen z mediálních příčin velmi vysoká. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým byl vydán Krajský program sniţování emisí Moravskoslezského kraje. V souladu s ustanovením zákona o ochraně ovzduší), nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009, kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vţdy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŢP – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 – 2009 patřilo území SO ORP Hlučín k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, docházelo zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Příčinou je zejména překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 (100% území obce) a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Nepříznivý vývoj kvality ovzduší po r. 2000 ve SO ORP Hlučín a širším regionu potvrzují i dostupné údaje ČHMÚ z roku 2009, v úvahu je však nutno vzít i výrazné kolísání klimatických faktorů v jednotlivých letech. S ohledem na širší vývoj a stávající situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné vyuţít existujících moţností zlepšení kvality ovzduší v obci. Zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a území dotčených územních celků, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údrţba komunikací, zpevněných ploch, výsadba ochranné zeleně).
14
4.3.2 ČISTOTA VOD Hodnocení jakosti vod se provádí dle ČSN 757221 Jakost vod – klasifikace jakosti povrchových vod. Katastrálním územím obce Šilheřovice protékají potoky Šilheřovický potok, Od Baţantnice a Koblovský potok. Na území Šilheřovic se ani na jednom toku jakost vod neměří. 4.3.3 ZNEČIŠTĚNÍ PŮDY Půda patří společně s ovzduším a vodou k základním sloţkám ţivotního prostředí, její postavení je však značně odlišné od zbývajících dvou sloţek. Znečištění ovzduší a vody lze téměř zcela vyloučit po odstranění jeho zdrojů, kontaminace půd je však většinou nevratný jev, za normálních podmínek nemůţe být samostatně dosaţeno původního stavu. Při hodnocení půd a jejich kontaminace rizikovými prvky jsme vycházeli z průzkumů Státního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně (pobočka Opava), které se prováděly v letech 1990–2008. Zjištěné hodnoty byly porovnány s platnými limity pro obsah rizikových prvků v půdách náleţejících do zemědělského půdního dle vyhlášky MŢP ČR č. 13/1994 Sb., v platném znění. Limity (maximální přípustné hodnoty) pro obsah sledovaných rizikových prvků v půdách mají následující hodnoty (v mg/kg): Průměrná zjištěná hodnota analyz. vzorků lehké půdy - ostatní druhy půd**
Max. přípustná hodnota podle vyhl. MŢP č. 13/94 Sb. lehké půdy - ostatní půdy
a) Výluh 2 M HNO3 Cd (kadmium) Pb (olovo)
0,46 - 0,42 mg/kg půdy 24,05 - 24,09 mg/kg půdy
0,4 mg/kg - 1,0 mg/kg 50,0 mg/kg - 70,0 mg/kg
b) Celkový obsah Hg (rtuť)
0,11 - 0,20 mg/kg půdy
0,6 mg/kg - 0,8 mg/kg
Prvek
** ostatní druhy půd = střední a těţké půdy
K překračování platných limitů v Moravskoslezském kraji dochází hlavně u lehkých půd v obsahu kadmia (Cd). Současný stav nevyţaduje ochranná opatření týkající se změn vyuţití zemědělského půdního fondu apod. 4.3.4 RADONOVÝ INDEX GEOLOGICKÉHO PODLOŢÍ Geologické podloţí České republiky je z více neţ ze dvou třetin tvořeno metamorfovanými a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, ţe radonu pocházejícímu z geologického podloţí a odtud pronikajícímu do objektů je nutno věnovat zvýšenou pozornost. Radon můţe pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichţ základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich pouţití z minulosti jsou známy, a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší neţ z geologického podloţí. Rovněţ zdroje pitné vody jsou v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu, a proto je malá pravděpodobnost, ţe by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl
15
výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloţí. Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, ţe v usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s niţšími koncentracemi uranu neţ v horninách přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. ţuly, protoţe primárně jiţ v době svého vzniku byly obohaceny uranem. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických hornin jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících a proto nelze vyloučit, ţe při jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu. S tím souvisí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin. Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko klasifikováno třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou přechodnou kategorií (nízké aţ středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Dle mapy radonového indexu (viz přílohu), lze konstatovat, ţe na území obce Šilheřovice se vyskytuje kategorie nízkého radonového indexu. Mapy radonového indexu neslouţí pro stanovení radonového indexu na stavebním pozemku ve smyslu vyhlášky č.307/2002 Sb. (Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně). Při pouţívání Odvozené mapy radonového rizika je třeba dbát následujícího upozornění: 1. Kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě, se týkají radonu pocházejícího z geologického podloţí. I kdyţ existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu v půdě a uvnitř objektu, je nutno si uvědomit, ţe zdrojem radonového rizika uvnitř objektu mohou být i stavební materiály, které nemají ţádný vztah k lokální geologické situaci. 2. Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řadě geologických i negeologických faktorů. 3. Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je stanovena i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např. materiál říčních teras a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na přirozeně radioaktivních horninách). 4. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyţaduje přímé měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Údaje z mapy slouţí k vymezení rizikových oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních plochách.
16
4.4
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
4.4.1 PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ V řešeném území se nachází lokality obecné i zvláštní ochrany přírody, dle zákona č. 114/92 Sb. v platném znění. V rámci zvláště chráněných území se jedná o přírodní rezervaci „Černý les u Šilheřovic I.“ a „Černý les u Šilheřovic II“. název: Černý les u Šilheřovic I. vyhlášeno: Zřízení státní přírodní rezervace "Černý les u Šilheřovic I", k.ú obce Šilheřovice, okres Opava, kraj Severomoravský (Výnos ze dne 2. 2. 1970, č. 14.475/69-II/2). rozloha: 8,04 ha charakteristika: Stará, nepravidelně prosvětlená bučina v místě zvaném U Trianglu představující ukázku lesních porostů dříve typických pro Slezskou níţinu. ochranné pásmo: Před rušivými vlivy z okolí zabezpečuje rezervaci ochranné pásmo podle § 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, coţ je území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. název: Černý les u Šilheřovic II. vyhlášeno: Zřízení státní přírodní rezervace "Černý les u Šilhéřovic II", k.ú. obce Šilheřovice, okres Opava, kraj Severomoravský (Výnos ze dne 2. 2. 1970, č. 14.476/69-II/2) rozloha: 7,69 ha charakteristika: Pozůstatek původních podmáčených dubových bučin v lokalitě zvané Komora, doklad vývoje lesních ekosystémů v Ostravské pánvi a Hlučínské pahorkatině. ochranné pásmo: Před rušivými vlivy z okolí zabezpečuje rezervaci ochranné pásmo podle § 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, coţ je území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Ve správním území obce Šilheřovice se vyskytují lokality zařazené do soustavy Natura 2000, a to ptačí oblast Heřmanský stav - Odra – Poolší a evropsky významná lokalita Ostrava - Šilheřovice. Název: EVL Ostrava - Šilheřovice Kód lokality: CZ0813461 Rozloha lokality: 101,4709 ha Vyhlášeno: Nařízení vlády č.132/2005 Sb., ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit Charakteristika: lokalita páchníka hnědého (Osmoderma eremita) Název: PO Heřmanský stav - Odra - Poolší Kód lokality: CZ0811021 Rozloha lokality: 3100,8670 ha Vyhlášeno: Nařízení vlády č. 165/2007 Sb., ze dne 4. června 2007, o vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav - Odra – Poolší (datum účinnosti: 1. 6. 2008) Charakteristika: Jedná se o různé typy mokřadů – vodní toky, rybníky, pískovny a štěrkoviště a další mokřady, na kterých jsou vázány četné ptačí druhy. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace bukáčka malého (Ixobrychus minutus), ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a slavíka modráčka (Luscinia svecica) a jejich biotopy. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných druhů ptáků a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. 17
V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udrţení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle § 6 zákona. Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Vyuţívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohroţení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohroţení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrţí a těţba nerostů. V obci Šilheřovice se nachází památný strom: Taxodium u hájenky (Tisovec dvouřadý), p. č. 398 k.ú. Šilheřovice.
4.4.2 OCHRANA KRAJINY Vyhlídkové body v obci Šilheřovice Ve správním území obce Šilheřovice jsou dle ÚAP a RURÚ SO ORP Hlučín vymezena vyhlídková místa: - Juliánka; - Bod na ulici Polní. Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je nutno stanovit jeho ochranu před znehodnocením. Plochy určené pro zástavbu v k.ú. Šilheřovice jsou umísťovány do proluk mezi stávající zástavbou. Vzhledem k omezenému rozsahu proluk jsou vymezeny zastavitelné plochy v návaznosti na stávající zásatavbu. Na těchto plochách ani v jejich blízkosti se nenachází stanoviště významných druhů rostlin, nebo zvláště chráněné území. Kaţdá stavba určitým způsobem mění tvář krajiny a můţe mít vliv na další atributy kvality ţivotního prostředí. Aby nedošlo k narušení krajinného rázu, je nutno dodrţet určité zásady. Stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby tak, aby v krajině nevznikaly stavby, které by svým výškovým a prostorovým uspořádáním tvořily nové dominanty v krajině a tím narušovaly měřítko okolní krajiny. Územním plánem je navrţena, dle ZÚR MSK, územní rezerva pro přeloţku silnice II/466, která v řešeném území vytváří významný negativní liniový prvek v zemědělské krajině. Oblast krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich. Je vymezena hranicí, kterou můţe být vizuální horizont, přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. Pro popis krajinného rázu v řešeném území je pouţit postup, kde jsou podle typických znaků definovány oblasti krajinného rázu. Oblasti krajinného rázu vycházejí z geomorfologického členění ČR. Řešená oblast spadá do dvou oblastí krajinného rázu. Oblast Vřesinské pahorkatiny Vřesinská pahorkatina tvoří východní část Hlučínské pahorkatiny. Jedná se o plochou pahorkatinu na sedimentech pleistocénního kontinentálního zalednění a sprašových hlínách. 18
Pahorkatina je tvořena periglaciálním reliéfem s široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami, úvalovitými a neckovitými (často suchými) asymetrickými údolími a velmi četnými holocenními údolními a svahovými strţemi. Oblast Antošovické roviny Úzký pruh terénu kolem severozápadního okraje nivy řeky Odry. Rovina je tvořena souvrstvím říčních čtvrtohorních sedimentů (hlavní terasy Odry) zčásti překrytých sprašovými hlínami. Jedná se o málo zalesněnou oblast, nivě s porosty nivními (jasan, olše, dub aj.). Místem krajinného rázu se rozumí část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Můţe se jednat o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní) nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti. V řešeném území jsou vymezena dvě místa krajinného rázu: V řešeném území jsou vymezena dvě místa krajinného rázu: 1. Zemědělská krajina se zástavbou obce - terén je poměrně členitý; - obec tvoří jediné sídílo s poměrně kompaktním zástavbou; - zastavěná část obce je soustředěná podél toku Šilheřovického potoka; - urbanistická struktura je tvořena rodinnými domy s obdélníkovým aţ čtvercovým půdorysem, s převládající funkcí obytnou; - zemědělsky vyuţívaná krajina, která navazuje na zástavbu obce, je tvořena středně velkými aţ velkými bloky orné půdy, které jsou téměř bez remízků a doprovodné zeleně; - jiţně od zástavby obce se nachází rozsáhlý krajinářský park o rozloze 98 ha s golfovým hřiště a zámkem z konce 18. století, který zde představuje kulturní a historickou dominantou. 2. Lesní krajina - ve správním území obce Šilheřovice se nachází poměrně velké plochy lesní krajiny, a to především v západní a jiţní části území; - největším komplexem je Černý les, pak je to část zvaná Štípky a drobné lesíky v polích; - významnými přírodními hodnotami jsou přírodní rezervace Černý les I a Černý les II, kde se nachází bukové porosty v původním sloţení.
19
4.5
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Struktura zemědělského půdního fondu kat.území celkem zemědělské pozemky orná půda TTP
výměra (ha) 2 165 889 824 36
podíl na výměře v kat.území (%) 100 41 38 2
podíl na výměře zemědělských pozemků (%) 100 93 4
Katastrální území Šilheřovice je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti níţinné. Terén je rovinatý aţ mírně zvlněný, s dobrou mechanizační přístupností. Z pedologického hlediska se jedná o hnědozemní oblast. Převaţují luvizemě modální a hnědozemě luvické. Půdy jsou středně hluboké, bez skeletu nebo méně skeletovité Z hlediska zemědělské výroby je katastrální území Šilheřovice zařazeno do zemědělské výrobní oblasti Ř2 – řepařské – průměrné. Jedná se o oblast velmi vhodnou pro zemědělskou výrobu. Lesy jsou v řešeném území zastoupeny velkým lesním komplexem v jiţní a západní části řešeného území, drobnými lesíky v polích a břehovými porosty. Lesnatost katastrální území Šilheřovice
výměra katastrálního území (ha) 2 165
výměra lesních pozemků (ha) 1 047
podíl na výměře kat. území (%) 48
Kategorizace: Lesy hospodářské Jedná se o lesy podle § 9 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. Do kategorie č. 10 - lesů hospodářských náleţí většina lesních porostů v řešeném území. Lesy zvláštního určení - § 8 odst. 2g zákona č. 289/1995 Sb. Jedná se o lesy v uznaných oborách a v samostatných baţantnicích. Do této kategorie je zařazena baţantnice. Věková a druhová skladba Jedná se o různověké porosty od 1 do 120 let. Převaţujícím porostním typem je smrk s vyšší příměsí buku. U břehových porostů a menších lesíků je vyšší zastoupení listnáčů. Příměsí jsou jasany, duby, lípy, topoly, vrby, olše, kleny, břízy a jeřabiny. 4.6 KULTURNÍ A HISTORICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ Obec Šilheřovice se nachází na území Hlučínské pahorkatiny, v její východní části u hranice s Polskem, 15 km od Ostravy, 7 km od Hlučína, na historické stezce, která kdysi vedla z Polska na Moravu. První písemnou zprávou o obci Šilheřovice je listina z roku 1377 o rozdělení majetku opavského vévody Mikuláše II mezi jeho čtyři syny. Obec se stala sídlem panství, ke kterému příslušely vesnice Antošovice, Darkovice, Hať, Koblov a Markvartovice.
20
V 16. a počátkem 17.století byli majiteli panství postupně Bírkové z Násil, Stošové z Kounic, Rotmberkové z Ketře a hrabata Šlikové. V roce 1647 prodala Barbora Perpetua, hraběnka z Ursenburku, šilheřovské panství jezuitské koleji v Opavě. Začátkem 18 století patřilo Hlučínsko včetně Šilheřovic pod vládu habsburské monarchie, v jejímţ čele stál Karel VI. V polovině 18. století se území Hlučínska dostalo po vítězství Pruska nad Rakouskem v tak zvaných slezských válkách pod nadvládu Pruska. V roce 1713 byl v Šilheřovicích jezuity postaven barokní kostel. Po zrušení jezuitského řádu získali Šilheřovice nejprve Eichendorffové, kteří zde postavili na místě zaniklé tvrze zámek v romantickém historizujícím slohu, a posléze od roku 1846 Rothschildové, kteří spojili šilheřovické panství s hlučínským a hošťálkovickým, přičemţ sídlo měli v Šilheřovicích. Škola se v obci připomíná jiţ k roku 1662, ale vlastní školní budovu získala obec aţ v roce 1904. Nová škola byla postavena v roce 1951. Šilheřovice náleţely do panství Rothschildů aţ do roku 1938. Po 1. světové válce, na základě Versailleské mírové smlouvy z roku 1919, došlo 4. 2. 1920 k převzetí Hlučínska úřady ČSR. Mezi nejvýznamnější stavby obce Šilheřovice patří zámek, postavený v romantickém historizujícím slohu v letech 1787 aţ 1815, který je situován uprostřed rozsáhlého anglického parku, ve kterém je ještě i dnes řada vzácných dřevin, lovecký zámeček s původními kotci pro lovecké psy, barokní kostel z roku 1713 s vitráţí za hlavním oltářem představující nanebevzetí Panny Marie. Nemovité kulturní památky - 20079/8-1490 zámek Území s archeologickými nálezy (podle Státního archeologického seznamu ČR) Dle pasportu území s archeologickými nálezy Národního památkového ústavu jsou ve správním území obce Šilheřovice evidována tato archeologická území: ÚAN II – území s vysokou pravděpodobností výskytu archeologických situací Poř. č.
Název
15-41-19/2 Šilheřovice - intravilán
Reg. správce
Katastr
Okres
NPÚ - ú.o.p. v Ostravě
Šilheřovice
Opava
21
5. KOPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Územní plán Šilheřovice byl zpracován bez konceptu řešení a bez variant řešení. 5.1 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY, HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ 5.1.1 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území) – zaměstnanost (hospodářské podmínky území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou součást civilizačních hodnot území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (přímo její prosperitu) je obvykle povaţována nabídka pracovních příleţitostí v obci a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, poloha (zejména dopravní), obytné prostředí včetně ţivotního prostředí, vlastní či širší rekreační zázemí. Příměstská poloha Šilheřovic je jedním ze základních faktorů rozvoje. Zhodnocení rozvojových faktorů řešeného území je součástí podkladů pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (územně plánovací koncepci rozvoje obce) během očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších 10-15 let). Jedním z hlavních cílů kapitoly je sestavení prognózy vývoje počtu obyvatel (včetně bilance bydlení) v řešeném území ve střednědobém výhledu. Prognóza slouţí především jako podklad pro dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro přiměřený návrh nových ploch pro bydlení. Ovlivnění vývoje počtu obyvatel v obci Šilheřovice: -
Jiţ v 19. století docházelo v řešeném území k růstu počtu obyvatel vlivem industrializace regionu, důsledky druhé světové války se neprojevily výraznějším poklesem počtu obyvatel (v obci nedošlo k zásadní změně obyvatel, jak tomu bylo v mnoha obcích v pohraničí).
-
Poloha na okraji silně urbanizovaného území – měst Ostravy a Hlučína, při státní hranici s Polskem.
-
Ekonomicky nepříznivý vývoj regionu po r. 1991, v současnosti vykazující známky zlepšení (v návaznosti na vznik průmyslových zón v širším okolí, zlepšení dopravního napojení).
Podle definitivních výsledků sčítání z r. 2001 bylo v obci 1520 obyvatel. Podle průběţné evidence obyvatel ČSÚ bylo na začátku roku 2009 v obci 1577 obyvatel, podle sdělení obce bylo v obci 1597 obyvatel k 1. 1. 2010. Růst počtu obyvatel obce je pod vlivem zvýšené výstavby rodinných domů v posledních letech. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel umoţňuje lépe posoudit širší i demografické předpoklady dalšího vývoje. Vývoj počtu obyvatel v minulosti (po r. 1869) vykazoval růst aţ do II. světové války. Počet obyvatel od druhé světové války mírně rostl s menšími výkyvy. Po roce 1991 došlo k mírnému poklesu počtu obyvatel obce, který se v posledních letech změnil v růst.
22
Tab.: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v obci s rok obyvatel
k
u
1869 1197
t
e
1900 1492
č n
o
1930 1564
s t
prognóza
1950 1547
1961 1771
1970 1558
1980 1567
1991 1557
2001 1520
2010 1597*
2025 1660
*podle sdělení obce k 1. 1. 2010
Vývoj po r. 2001 je příznivý, zejména ve srovnání s vývojem v okolních městech (Ostravě, Hlučíně). Do obce migruje část obyvatel z Ostravy a Hlučínska. Šilheřovice do značné míry patří k přirozenému suburbanizačním pásmu Ostravy. Tab.: Vývoj počtu obyvatel po r. 2000 (zdroj: ČSÚ) rok
stav 1.1. 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 průměr
1 471 1 517 1 539 1 532 1 534 1 548 1 550 1 554 1 577 1 605
narození
zemřelí 5 14 12 18 20 16 21 21 15
15 14 18 15 15 17 19 12 13
17
15
přistěhova vystěhova přirozená změna migrace ní ní měna celkem 14 24 -10 -10 -20 32 10 22 22 23 24 -6 -1 -7 28 29 3 -1 2 34 25 5 9 14 29 26 -1 3 2 29 27 2 2 4 45 21 9 24 33 35 9 2 26 28 30
22
2
8
10
Věková struktura obyvatel obce je průměrná – s mírně vyšším podílem dětí a značným podílem obyvatel v poproduktivním věku. Další růst podílu obyvatel v poproduktivním věku bude jiţ zřejmě mírnější, dlouhodobě však bude vyvolávat tlak na oblast sociálně zdravotních sluţeb (potřebu komunitního plánování v obci i širším regionu). Počet dětí bude v lepším případě růst velmi mírně (od r.2001 do r.2010 poklesl velmi mírně z 265 na 259), z dlouhodobého hlediska je moţno předpokládat stagnaci jejich absolutního počtu.
23
Tab.: Věková struktura obyvatel (ČSÚ, sčítání r. 2001) celkem územní jednotka ČR okr. Opava Šilheřovice
věková skupina podíl 0-14
0-14 10 230 060 181 405 1 520
věková skupina
1 654 862 31 001 265
16,2 % 17,1 % 17,4 %
nad 60 1 883 783 32 240 282
nezjištěno
věk
podíl 60+ 18,4 % 17,8 % 18,6 %
průměrný
3 483 26 1
39 38 38
Vzhledem k příznivému vývoji počtu obyvatel v posledních letech, dobrým rozvojovým podmínkám obce (příměstské poloze se značným zájmem o bydlení) a obecným tendencím v rozvoji osídlení je moţno reálně předpokládat další nárůst počtu obyvatel, cca na 1660 obyvatel do roku 2025. 5.1.2 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Jak jiţ bylo uvedeno – hospodářské podmínky regionu jsou obvykle rozhodujícím faktorem pro další vývoj jednotlivých sídel – obcí, významně se promítají i do soudrţnosti obyvatel území (sociálních podmínek). Do značné míry je tomu tak i v řešeném území, avšak ve vazbě na širší region, zejména Ostravska. Rozhodující význam má nabídka pracovních míst a na ni vázaná úroveň nezaměstnanosti v celém regionu (pohybu za prací), nikoliv pouze v obci. Údaje z roku 2001 – uváděly 762 ekonomicky aktivních obyvatel, saldo pohybu za prací bylo výrazně záporné – 381 osob. Z obce vyjíţdělo za prací 400 osob, dojíţdělo 119. Počet pracovních míst v řešeném území je v současnosti odhadován asi na 300 míst a to zejména v drobném podnikání, sluţbách, školství. Obyvatelé obce vyjíţděli a vyjíţdějí za prací především do Ostravy a omezeně do okolních obcí (Hlučín, Ludgeřovice). Tab.: Ekonomická aktivita obyvatel (ČSÚ, sčítání r. 2001) územní jednotka – obec část obce ČR okr. Opava Šilheřovice
ekonomicky podíl EA aktivní –(EA) % 5 253 400 90 675 762
51 50 50
nezaměstnaní
486 937 10 405 98
míra nezaměstnanosti % 9,3 11,5 12,9
EA v zemědělství 230 475 4 858 39
podíl EA v zemědělství % 4,4 5,4 5,1
Okres Ostrava a částečně i Opava patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiţeným okresům v rámci Moravskoslezského kraje a nadprůměrně v rámci celé ČR. V samotném řešeném území vykazuje nezaměstnanost značnou úroveň (v březnu 2010 bylo v obci 85 nezaměstnaných osob, tj. míra nezaměstnanosti v obci byla kolem 11,2 %, v okrese Opava 10,9 %, okrese Ostrava 12,0 %, při průměru ČR 9,7 %). Tab. Počet podnikatelských subjektů v řešeném území (r. 2009, zdroj ČSÚ) Počet podnikatelských subjektů celkem Zemědělství, lesnictví, rybolov - počet subjektů Průmysl - počet podnikatelských subjektů Stavebnictví - počet podnikatelských subjektů Doprava a spoje - počet podnikatelských subjektů Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí a pohostinství počet podnikatelských subjektů Ostatní obchodní sluţby - počet podnikatelských subjektů Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění - počet subjektů Školství a zdravotnictví - počet subjektů Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby - počet subjektů Státní organizace - počet subjektů
24
286 14 50 39 14 85 47 2 5 30 2
Akciové společnosti - počet subjektů Obchodní společnosti - počet subjektů Druţstevní organizace - počet subjektů Peněţní organizace - počet subjektů Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů Svobodná povolání - počet subjektů Ostatní právní formy - počet subjektů Počet subjektů bez zaměstnanců Počet subjektů s 1 - 9 zaměstnanci - mikropodniky Počet subjektů s 10 - 49 zaměstnanci - malé podniky Počet subjektů s 50 - 249 zaměstnanci - střední.podniky
1 17 0 0 235 0 9 16 117 30 4 1
Z celkového pohledu je nutno vnímat moţnosti zaměstnanosti obyvatel jako jeden z významných faktorů pro rozvoj řešeného území, částečně omezující růst počtu trvale bydlících obyvatel. Zásadní řešení problémů spojených s nezaměstnaností je však především makroekonomické (např. podpora restrukturalizace průmyslu, změny daňového systému) a z územního hlediska regionální (realizace podnikatelských zón – Ostrava, dopravní a technické infrastruktury). Moţnosti zlepšení hospodářských podmínek Územním plánem Šilheřovice jsou omezené. Za účelem moţného vytvoření dalších pracovních míst a rozšíření ploch vhodných pro podnikání byly vymezeny zastavitelné plochy smíšené výroby a skladování. 5.1.3 BYDLENÍ Počet trvale obydlených bytů na začátku roku 2010 je odhadován na cca 570. Podle výsledků sčítání v roce 2001 bylo v obci 535 trvale obydlených bytů, většina v rodinných domech. Celkový rozsah druhého bydlení, jehoţ rozhodující část tvoří tzv. neobydlené byty, je v současnosti odhadován na cca 50 jednotek druhého bydlení. Problémem zůstává definice druhého bydlení, nakolik zde patří i mnohé zahradní chatky a jiné obyvatelné objekty, často napojené na inţenýrské sítě. Takových „sporných“ objektů je v obci pouze několik. Tab. Bytový fond (ČSÚ, sčítání r. 2001) okres město – obec část města, obce ČR okr. Opava Šilheřovice
celkem
4 366 293 69 337 593
byty trvale obydlené celkem v bytových v rodinných domech domech 3 827 678 2 160 730 1 632 131 63 297 23 467 39 448 535 108 422
celkem 538 615 6 040 58
neobydlené % podíl uţívané neobydl. k rekreaci 12,3 175 225 8,7 943 9,8 6
Tab. Vybavenost bytů (ČSÚ, sčítání r. 2001) územní jednotka ČR okr. Opava Šilheřovice
plyn abs. % 2 453 702 64 51 010 81 394 74
vybavenost bytů a stavební provedení vodovod ústřední, etáţ. topení byty v panel. domech abs. % abs. % abs. % 3 770 500 99 3 127 314 82 1 215 243 32 62 763 99 56 516 89 11 903 19 528 99 479 90 13 2
Čistý přírůstek bytů v řešeném území v létech 1991 - 2001 byl 38 trvale obydlených bytů. Celkový počet bytů však rostl rychleji vlivem nárůstu tzv. neobydlených bytů z 35 v r. 1991 na 58 v r. 2001. Intenzita nové bytové výstavby v posledních letech je značná, zejména s ohledem na poměry Moravskoslezského kraje. V obci je realizováno průměrně 3 - 5 nových
25
bytů ročně, počet dokončených bytů v jednotlivých letech kolísá. Obec vykazuje značnou atraktivitu z hlediska bydlení, výrazně do ní zasahují suburbanizační vlivy města Ostravy. Tab. Věková struktura bytového fondu (ČSÚ, sčítání r. 2001) územní jednotka
trvale obydlené byty postavené v období 1946-1980 1980-1991 1991-2001 abs. % abs. % abs. % 1 868 940 48,8 627 486 16,4 313 769 8,2 35 468 56,0 10 343 16,3 5 035 8,0 297 56,0 77 14,0 57 11,0
Celkem ČR okr. Opava Šilheřovice
3 827 678 63 297 535
Očekávaný rozsah nové bytové výstavby vychází z následujících předpokladů: -
-
-
Je moţno předpokládat odpad bytového fondu (trvale obydlených bytů) v rozsahu asi 0,2 - 0,3 % z výchozího počtu bytů ročně, přitom většinou nepůjde o fyzický odpad (demolice), ale spíš o slučování bytů, převod na druhé bydlení apod., tj. cca 15 - 20 bytů do r. 2025. Na přírůstek počtu bytů (jejich potřebu) vyvíjí tlak i neustálé zmenšování průměrné velikosti domácností (růst podílu domácností důchodců, rozvedených a samostatně ţijících osob apod.). Okrajovým faktorem je i moţné sníţení rozsahu souţití domácností v bytech. Takto vzniká potřeba cca 30-40 bytů do roku 2025. Růst souţití domácností, který probíhá v posledních letech, však není moţno povaţovat (především v zástavbě rodinných domů) za negativní proces. Má pozitivní dopady zejména v komunitní oblasti, v poklesu nároků na sociálně zdravotní péči z veřejných zdrojů. Problémem je i samotná deklarativnost údajů o počtu bytů v rodinných domech. Pro předpokládaný nárůst počtu obyvatel, zejména vlivem migrace z širšího okolí, cca 10 - 20 bytů do r. 2025.
Na základě odborného odhadu je moţno předpokládat realizaci aţ 5 nových bytů ročně. Z uvedeného počtu bude pouze malá část realizována bez nároku na nové plochy (přístavby, nástavby, na místě demolic, v prolukách zahrad apod.). Moţnosti intenzifikace vyuţití území jsou omezené. Na druhé straně do obce mohou směřovat zájmy jednak jednotlivých investorů z okolního regionu, jednak i zájmy realitních firem, které se zajímají o komerční realizaci ucelených lokalit obytné výstavby. Zda však bude nová výstavba realizována, závisí na skutečné dostupnosti pozemků, jejich ceně, na celkové ekonomické situaci apod. Z uvedeného důvodu je doporučováno uvaţovat i s výraznými plošnými rezervami cca 50 - 100% potřeby ploch. Tab. Bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území obec-část obce Rok Šilheřovice
obec-část obce na nových plochách celkem
obydlených bytů 2011 2025 570 620
obyvatel 2011 1600
v bytových domech (BD) 0
2025 1660
nových bytů do r. 2025 v rodinných plocha [ha] domech BD RD (RD) (0,15 ha/RD) (60) 0 9,00 70 0
úbytek bytů do r. 2025 20
druhé bydlení obytných jednotek r. 2011 r. 2025
50
60
Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové. V řešeném území je cca 20 bytů v domech s charakterem zástavby bytových domů, do r. 2025 není nová výstavba předpokládána. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 20 jednotek - bytů se realizuje zejména formou „odpadu“ trvale obydlených bytů.
26
5.2 KONCEPCE ROZVOJE OBCE 5.2.1 CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, PŘEDPOKLADY A MOŢNOSTI ROZVOJE Obec Šilheřovice je nutno vnímat jako mírně se rozvíjející sídlo do značné míry ovlivněné především vazbou na blízká města Hlučín a Ostravu. Jednoznačně převaţující funkcí řešeného území je funkce obytná, částečně obsluţná a rekreační a omezeně i dopravní, výrobní. Navrţená urbanistická koncepce navazuje na stavební vývoj obce. Stávající urbanistickou strukturu doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a ploch navazujících na zastavěné území. Vymezeny jsou především zastavitelné plochy pro obytnou výstavbu a zařízení související s obytnou funkcí, tj. plochy smíšené obytné (SO). V rámci dopravní obsluhy území bylo řešeno odstranění dopravních závad na stávající komunikační síti a doplnění komunikací v lokalitách vymezených pro novou zástavbu. Součástí návrhu je vymezení územního systému ekologické stability. Největší rozsah navrţených zastavitelných ploch představují plochy smíšené obytné, určené pro pozemky staveb pro bydlení, rodinnou rekreaci, občanského vybavení, pozemky prostranství veřejných, související dopravní a technickou infrastrukturu. Přípustná je nerušící výroba a sluţby, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěţ v území a nesniţují pohodu bydlení. Stávající zařízení občanského vybavení zůstávají beze změny. Územním plánem jsou vymezeny zastavitelné plochy pro občanskou vybavenost – veřejné infrastruktury (OV) v severovýchodní části obce (Z48 a Z49) a v centru obce v návaznosti na areál střední školy (Z35). Nové plochy občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) jsou navrţeny v centru obce (Z36), dále jiţně od cetra obce (Z51, Z52 a P3) a východně od golfového areálu (Z50). Nové plochy pro rozvoj výroby a skladování jsou navrţeny ve východní části správního území obce Šilheřovice (Z53 a Z54). Zemědělský areál jiţně od centra obce je územním plánem navrţen jako plocha přestavby (P2 a P3) na plochu smíšenou obytnou (SO) a částečně na plochu občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). V centru obce je navrţen jako plocha přestavby (P1) bývalý zemědělský areál, a to na plochu smíšenou obytnou (SO). Plocha prostranství veřejných – zeleně veřejné (ZV) je navrţena v cetru obce (ZV1). Plochy prostranství veřejných (PV) jsou vymezeny podél komunikací. V rámci vymezeného územního systému ekologické stability (ÚSES) je navrţeno u zatím nefunkčních ploch převáţně zalesnění. V severní a západní části území obce jsou navrţeny menší plochy lesa. Významným liniovým prvkem v řešeném území je vymezení plochy územní rezervy pro trasu přeloţky silnice II/466, která je vedena ve směru východ – západ přibliţně středem správního území.
27
5.2.2 NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŢITÍ Územním plánem jsou vymezeny stávající a navrţené plochy s rozdílným způsobem vyuţití, pro které jsou stanoveny podmínky jejich vyuţívání, které jsou podrobněji uvedeny v oddíle F textové části Územního plánu Šilheřovice. V řešeném území jsou vymezeny následující typy ploch: Plochy smíšené obytné (SO) Plochy smíšené obytné – farmy pro agroturistiku (SF) Plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) Plochy občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) Plochy občanského vybavení – golfový areál (OG) Plochy občanského vybavení – hřbitovů (OH) Plochy smíšené výrobní a skladování (VS) Plochy zemědělské – zahrady (ZZ) Plochy prostranství veřejných – zeleně veřejné (ZV) Plochy prostranství veřejných (PV) Plochy technické infrastruktury (TI) Plochy smíšené nezastavěného území (SN) Plochy lesní (L) Plochy zemědělské (Z) Plochy vodní a vodohospodářské (VV) Plochy přírodní – územního systému ekologické stability (ÚSES) Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) Charakteristika ploch: Plochy smíšené obytné (SO) Jedná se o převáţnou část zástavby v obci - stávající i navrţené plochy. Funkce obytná je dominantní, doplňuje ji funkce obsluţná. Převaţuje zde zástavba rodinnými domy s hospodářskými budovami, dílnami, garáţemi a usedlostmi. Mezi obytnou zástavbou jsou situovány stavby občanského vybavení lokálního významu a připouští se zde provozování zařízení sluţeb a podnikatelských aktivit lokálního významu, které nebudou narušovat pohodu bydlení negativními vlivy z provozované činnosti, např. nepřiměřenou dopravní zátěţí, hlukem, prachem, pachy, osvětlením apod., včetně staveb a zařízení pro chov hospodářských zvířat, pokud nebudou negativní účinky na ţivotní prostředí překračovat limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru a bude je moţné připustit s ohledem na organizaci stávající i navrţené okolní zástavby. V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce těchto ploch. Plochy smíšené obytné – farmy pro agroturistiku (SF) Jedná se o plochu, v rámci které mohou být realizovány stavby a zařízení pro zemědělskou ţivočišnou výrobu takového rozsahu, aby ochranné pásmo stanovené podle počtu kusů chovaných zvířat nezasahovalo obytné objekty stávající a případně nově realizované zástavby. Plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) Jedná se o stávající i navrţené plochy občanské vybavenosti spadající především do veřejné infrastruktury a případně o plochy plošně a prostorově menších komerčních zařízení. Připouští se zde provozování a výstavba zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální sluţby a péči o rodinu, zdravotní sluţby, kulturu, veřejnou správu, drobný prodej, ubytování,
28
stravování, ochranu obyvatelstva a stavby a zařízení související s provozováním uvedených zařízení včetně ploch zeleně a dopravy. V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce těchto ploch. Plochy občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) Zahrnují stávající sportovní areály včetně navrţených ploch pro sport a rekreaci. Připouští se zde výstavba zařízení sportovních a zařízení občanského vybavení – stravování, ubytování, sluţeb apod. souvisejících s provozem sportovních zařízení. Dále se připouští výstavba parkovišť a manipulačních ploch, komunikací, chodníků a stezek pro pěší, garáţí pro techniku na údrţbu hřiště, zařízení technické infrastruktury apod. Plochy občanského vybavení – golfový areál (OG) Zahrnují stávající golfový areál včetně ploch parku. Připouští se zde výstavba dětských hřišt, cyklistických stezek, pěší komunikace a prostory, stavby a zařízení pro provoz a údrţbu (pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí). Dále se připouští výstavba parkovišť a manipulačních ploch v nezbytném rozsahu, nezbytných komunikací a zařízení technické infrastruktury apod. Plochy občanského vybavení - hřbitovů (OH) Jedná se o stávající plochy hřbitovů. Zde se připouští pouze realizace staveb a zařízení souvisejících s provozem a vyuţíváním hřbitovů včetně staveb církevních a dopravní obsluhy plochy. Plochy smíšené výrobní a skladování (VS) Jedná se o stávající a navrţené plochy výrobních areálů se stavbami zemědělskými, stavbami pro skladování, výrobu, výrobní a technické sluţby, stavby pro obchod a sluţby, čerpací stanice pohonných hmot, odstavování nákladních vozidel apod. Dále zde lze realizovat stavby a zařízení související s hlavní činnosti, např. sociální a stravovací zařízení pro zaměstnance, administrativní budovy, byty pro majitele, správce a hlídače, oddychové a relaxační zařízení pro zaměstnance. V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce těchto ploch. Plochy zemědělské - zahrady (ZZ) Jedná se o plochy zahrad, které nebyly zařazeny do ploch smíšených obytných. Lze zde realizovat stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků se zastavěnou plochou do 25 m2 a zařízení a stavby související s vyuţíváním zahrad, např. skleníky, altány, pergoly, zahradní krby apod. Oplocení se připouští pouze v zastavěném území. Mimo zastavěné území se připouští nové oplocení ţivým plotem nebo pastvinářským oplocením. Plochy prostranství veřejných – zeleně veřejné (ZV) Jedná se o plochy zeleně přístupné 24 hodin denně bez jakéhokoliv omezení, které nebyly zahrnuty do ploch smíšených obytných nebo do ploch občanského vybavení. Přípustné je zde budování dětských hřišť, prvků drobné architektury, instalace parkového mobiliáře a staveb a zařízení pro nezbytnou dopravní obsluhu. Plochy prostranství veřejných (PV) Jedná se o plochy veřejně přístupné (např. plochy podél komunikací, chodníky, zastávky hromadné dopravy, plochy zeleně na těchto veřejných prostranstvích apod). Připouští se zde realizace přístřešků na zastávkách hromadné dopravy, prvky drobné architektury a mobiliáře, stavby sítí technické infrastruktury.
29
Plochy technické infrastruktury (TI) Jedná se o plochy technických zařízení a staveb příslušné technické vybavenosti, např. ČOV, vodojemů apod. Přípustné je oplocení ploch, stavby nezbytných komunikací, manipulačních ploch, odstavných ploch apod. Plochy smíšené nezastavěné (SN) Jedná se o souvislé plochy vzrostlé zeleně mimo pozemky lesní, remízky na zemědělsky obhospodařované půdě, břehové porosty, drobné plochy zemědělsky obhospodařované půdy apod. Připouští se zde realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní hospodářství v krajině, drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách. Plochy lesní (L) Jedná se o plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa, lesní výrobu, zemědělskou výrobu související s lesním hospodářstvím a myslivostí. V těchto plochách lze realizovat stavby a zařízení k zajišťování lesních školek a provozování myslivosti, zařízení a stavby, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty u značených turistických cest, stavby komunikací a nezbytné stavby technického vybavení, jejichţ umístění, nebo trasování mimo plochy lesní by bylo obtíţně řešitelné nebo ekonomicky neúměrně náročné. Plochy zemědělské (Z) Hlavním vyuţitím těchto ploch je zemědělská rostlinná výroba a případně pastevní chov dobytka. Lze zde realizovat stavby nezbytné pro zemědělskou výrobu, např. skladování zemědělských produktů, letní ustájení dobytka, včelíny apod. Dále se zde připouští realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní hospodářství v krajině, drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách. Plochy vodní a vodohospodářské (VV) mohou být také součástí jiných ploch, připouští se zde výstavba staveb a zařízení nezbytných pro vodní hospodářství a staveb souvisejících s vodním dílem, stavby mostů a lávek a výsadba břehové zeleně. Plochy přírodní - územního systému ekologické stability (ÚSES) Jedná se o plochy územního systému ekologické stability, které zahrnují ekologickou kostru území - biokoridory a biocentra. Představují těţiště zájmu ochrany přírody v území a základní předpoklady jeho ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští ţádná výstavba s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, sítí technické infrastruktury a komunikací, jejichţ trasování mimo plochy ÚSES by bylo obtíţně řešitelné nebo ekonomicky neúměrné, dále malých vodních nádrţí a staveb na vodních tocích. Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) Jedná se o plochy staveb komunikací, mostů, lávek a plochy sluţeb motoristům, např. čerpací stanice pohonných hmot, dále plochy související s dopravou, např. plochy odstavné, výhybny, autobusové zastávky, parkovací a manipulační plochy apod.
30
5.3 NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH SLOŢEK 5.3.1 KONCEPCE ROZVOJE BYDLENÍ Podle bilance očekávaného vývoje počtu obyvatel a bydlení uvedeného v kapitole 5.1.3 Bydlení, předpokládáme v řešeném území do roku cca 2025 realizaci celkem cca 70 bytů převáţně v rodinných domech. Předpokládá se, ţe přibliţně 10 % bytů můţe být realizováno bez nároků na nové plochy vymezené v územním plánu, a to formou přístaveb a nástaveb stávajících objektů, případně výstavbou na zahradách, zahrnutých v územním plánu mezi stávající plochy smíšené obytné. Rozsah a kapacita nově navrţených ploch v územním plánu by však měla být o 50 - 100 % vyšší neţ je předpokládaný rozsah nové výstavby. Z těchto údajů vyplývá, ţe je vhodné vymezit plochy pro aţ 140 bytů v rodinných domech. Důvodem je efektivní fungování trhu s pozemky, kdy je ţádoucí, aby nabídka stavebních ploch převyšovala potencionální poptávku. Tím se vytváří převis nabídky slouţící regulaci cen pozemků. Plochy určené pro rozvoj obytné výstavby - navrţené zastavitelné plochy a plochy přestavby smíšené obytné (SO) mají celkovou rozlohu 30,69 ha. Pro výstavbu bytů bude vyuţito cca 70 % ploch, tj. 22 ha, coţ umoţní výstavbu cca 146 bytů při průměrné výměře 1500 m2/RD. Územním plánem tedy vytvořen téměř 100 % převis nabídky. Na 30 % vymezených zastavitelných ploch smíšených obytných je předpokládaná realizace dalších staveb souvisejících s těmito funkčními plochami, tj. zařízení občanského vybavení včetně maloplošných a dětských hřišť, zeleně na veřejných prostranstvích, sluţeb apod. Součástí těchto ploch budou také plochy pro dopravní obsluhu jednotlivých lokalit, chodníky, atd. Vyuţití části ploch bude omezeno ochrannými pásmy sítí technické infrastruktury. Dále je nutno vzít na vědomí, ţe část ploch nebude zastavěna z důvodu vlastnických vztahů. Vysoký zájem o plochy určené pro obytnou zástavbu je způsoben atraktivitou území, poměrně kvalitním ţivotním prostředím a především poměrně blízkou vzdáleností větších měst jako je Ostrava a Opava. 5.3.2 OBČANSKÉ VYBAVENÍ Stávající plochy zařízení občanského vybavení jsou ponechány beze změn. Jako samostatné plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) jsou vymezeny plochy areálu Základní a mateřské školy Šilheřovice, Střední školy hotelnictví, gastronomie a sluţeb Šilheřovice, obecního úřadu, hasičské zbrojnice, celnice, Zámek Šilheřovice, lovecký zámeček, Hotel Golf, Restaurace pod golfovým hřištěm, Restaurace Rudof II. a Penzion na náměstí. Plochy ostatních staveb a zařízení občanského vybavení jsou zahrnuty do ploch smíšených obytných (např. prodejny, restaurace, ordinace lékařů apod.). Dále je vymezena jako plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) travnaté hřiště TJ Sokol jiţně od centra obce. Velkou část území zaujímá plocha občanského vybavení – golfový areál situovaný v zámeckém parku. Nové plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) jsou navrţeny v severovýchodní obce (Z48 a Z49) a v centru obce v návaznosti na střední školu (Z35). Nové plochy občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) jsou navrţeny v centru obce (Z36), dále jiţně od cetra obce (Z51, Z52 a P3) a východně od golfového areálu (Z50).
31
5.3.3 ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA Statek Šilheřovice Hospodaří na větší části zemědělských pozemků v řešeném území. Zaměření v ţivočišné výrobě je na chov jezdeckých koní. Farma Paseky Dvě stáje s kapacitou 2 x 36 ks jezdeckých koní, stáj pro 25 ks hříbat, hala – jízdárna, čistička na obilí, sklad obilí, výrobna betonových výrobků. Záměrem je celková kapacita 100 ks koní. Protoţe stáje jsou od sebe vzdáleny 80 – 90 m a jejich kapacita je malá, ochranné pásmo se nenavrhuje. Případné OP by nepřesahovalo hranice farmy. Samostatný objekt – zpevněné hnojiště. Starý dvůr Stáj pro jezdecké koně – 10 ks, víceúčelové sklady, administrativní budova, dva byty. Záměrem je rekonstrukce dalších objektů na ubytování a restauraci. Ochranné pásmo se pro malý počet koní nenavrhuje. Farma (Sokolská ul.) Kravín s kapacitou 100 ks krav, v době zpracování územního plánu je prázdný, bez vyuţití. Další hala pro uskladnění mechanizace, je ve špatném stavu. V nájmu je zde odchov baţantů 10 000 ks. Záměrem územního plánu je návrh této plochy na bydlení. Vzhledem k tomu se nenavrhuje ochranné pásmo. Samostatně hospodařící zemědělci: Alfonz Laňka Celkem obhospodařuje v řešeném území 180 ha zemědělských pozemků. Martin Fulneček Celkem obhospodařuje v řešeném území 60 ha zemědělských pozemků. Jen rostlinná výroba. Jan Svěrkoš Hospodaří na části zemědělských pozemků v řešeném území. 5.3.4 LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Lesy České republiky s.p. Hradec Králové - Lesní správa Ostrava se sídlem v Šenově – mají právo hospodařit na větší části lesních pozemků v řešeném území. Lesní hospodářský plán (LHP) pro lesní hospodářský celek Ostrava má platnost od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2017. Část lesních pozemků je v soukromém vlastnictví - vše menší výměry. 5.3.5 VÝROBA A SKLADOVÁNÍ V území obce Šilheřovice není ţádný areál s průmyslovou výrobou. Podnikatelské aktivity z oblasti sluţeb, drobné výroby apod. jsou rozmístěny většinou mezi souvislou zástavbou a jsou převáţně provozovány v dílnách u rodinných domů. Územním plánem Šilheřovice jsou navrţeny zastavitelné plochy pro rozvoj výroby a skladování ve východní části správního území obce Šilheřovice (Z53 a Z54). Zemědělský areál situovaný jiţně od centra obce je územním plánem navrţen jako plocha přestavby
32
(P2 a P3) na plochu smíšenou obytnou (SO) a částečně na plochu občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). Jako plocha přestavby na plochu smíšenou obytnou (SO) je také navrţena plocha bývalého zemědělského areálu v centru obce (P1). Podnikatelské aktivity bez negativních vlivů na pohodu bydlení a ţivotní prostředí je moţné provozovat v plochách obytných smíšených v souladu s podmínkami stanovenými v textové části návrhu ÚP. 5.3.6 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Obec Šilheřovice je vyhledávána především pro krátkodobou rekreaci zaměřenou převáţně na turistiku, cykloturistiku a golf. Pro cyklistický provoz jsou v Šilheřovicích vyuţívány všechny komunikace (mimo trasy dálnice D1) a vyznačeny cyklotrustické trasy. Jedná se o cyklotrasu č. 554 vedená ve stopě cyklotrasy č. 6091 (Šilheřovice – Bohuslavice – Bolatice), která je součástí tzv. Slezské magistrály a č. 6093 (Koblov – Šilheřovice – Darkovičky – Kozmice). Dále je v řešeném území vymezeno několik místních tras s lokálním označením. Jde cyklotrasu „C“, která je vedena z Darkoviček směrem na Štípky do Černého lesa (Annin dvůr), cyklotrasu „G“ spojující Šilheřovice, Antošovice a Koblov, která je vedena po silnici III/01136 a cyklotrasu „O“ vedenou ze Šilheřovic do Markvartovic a Ludgeřovic přes Černý Les. Územním plánem se navrhuje doplnění stávajícího systému značených cyklotras. Jde o novou trasu vedenou po silnici III/4696 s vazbou na trasu „C“ vedenou Černým lesem (po ul. U Obory) a doplnění vazeb mezi stávajícími vymezenými trasami (mezi trasou č. 6093 a „O“ přes Černý les, mezi trasou č. 6093 a „G“, mezi trasou „A“ a Antošovicemi a mezi trasou č. 554 a č. 6093 „A“ a mezi trasou „E“ a „A“). Pro turistiku je v řešeném území vyznačena zelená trasa (Chotěbuz – Albrechtice – Havířov – Petřvald – Heřmanice – Bohumín – Šilheřovice – Koblov – Bobrovníky – Hlučín – Dobroslavice – Hrabině – Kyjovice – Jakubčovice – Hradec nad Moravicí – Bukovina) a ţlutě značená turistická trasa (Bohuslavice – Závada – Dařaněc – Hať – Šilheřovice). Západní částí řešeného území je dále vedena Vlastivědná naučná stezka po areálech opevnění. Do plochy občanského vybavení – golfového areálu je zahrnuta plocha zámeckého parku, ve kterém je řada vzácných dřevin. V obci je moţno vyuţít pro ubytování Hotel Golf s kapacitou 42 osob a krytým bazénem. Pro sportovní vyţití je k dispozici areál golfového hřiště a dále jiţně od centra obce hřiště TJ Sokol. 5.4 ZELEŇ Zeleň v zastavěném území obce je významnou součástí především ploch smíšených obytných, kde převládá zeleň v zahradách u rodinných domů. Zeleň je také součástí ploch občanské vybavenosti. Zeleň v území nezastavěném (neurbanizovaném) je zastoupena drobnými remízky se vzrostlou zelení mimo pozemky lesů a dále potom břehovými porosty podél vodních toků (plochy smíšené nezastavěné SN). Plochy lesní (L) zaujímají 48 % území obce. Rozsáhlé lesní celky jsou situovany v západní aţ jiţní části obce. Většina lesních ploch je součástí nadregionálního biokoridoru a biocentra Černý les.
33
Vzhledem k intenzitě zemědělského hospodaření – rostlinné výroby je ţádoucí doplnit systém zeleně alejemi, liniovými porosty stromů a keřů, stromořadí na mezích, podél komunikací, u areálů výroby. Nová plocha veřejné zeleně (ZV1) je územním plánem navrţena v centru obce. Zalesnění je navrţeno jako cílový stav u většiny vymezených prvků ÚSES. 5.5 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Cílem územního systému ekologické stability (ÚSES) je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit sít ekologicky významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu typických stanovišť formou biocenter, propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Prvky ÚSES mají stanoveny velikostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných ţivotních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typů geobiocénů (STG). Územní systém ekologické stability má základní prvky: Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umoţňuje dlouhodobou (co moţná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně ţijících ţivočichů a jejich genových zdrojů. Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umoţňujícím migraci organismů, i kdyţ pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Pod pojmem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb ţivočišných jedinců, pohyb rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace v rámci populace (o přenos pylu, ţivočišných zárodků apod). Interakční prvek rozlohou ani tvarem nedefinovaný vegetační prvek v krajině, většinou menší rozlohy, který doplňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory - a posiluje jejich funkci. Jedná se o remízky, břehové porosty, keřové porosty na mezích, podél ţelezničních tratí a náspů apod. (V rámci územního plánu se nenavrhují.) Hierarchické členění ÚSES. Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Součástí niţší hierarchické úrovně se přitom v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně vyšší, a to jako jejich opěrné body a výchozí linie. Velikosti skladebných součástí ÚSES Podmínky minimalizace byly zohledněny při zapracování do územního plánu. Větší výměry biocenter jsou ponechány pro snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech, lesních hospodářských osnovách nebo v projektech ÚSES. Parametry navrţeného ÚSES - lesní společenstva: - lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, moţnost přerušení je na 15 m; - lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m);
34
- nadregionální biokoridor – má vymezenou osu (v parametrech regionálního biokoridoru) a ochrannou zónu (max. 2 km od osy koridoru na obě strany); - nadregionální biocentrum – minimální výměra je 1 000 ha. Prvky ÚSES nebo jejich části, které jsou mimo lesní pozemky nebo bez dřevinných porostů (chybějící anebo částečně existující) jsou vymezeny v minimálních parametrech Další upřesnění systému bude na lesních pozemcích provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichţ lze trvalé rozdělení lesa vést. V celcích zemědělského hospodaření můţe být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno schválením návrhu pozemkových úprav. Ve všech druzích pozemků můţe být rozsah upraven podrobnější projektovou dokumentací nebo plánem péče s podmínkou dodrţení parametrů ÚSES a zachování vymezeného propojení biocenter prostřednictvím biokoridorů. Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES Cílovými lesními porosty ÚSES by měly bukodubové lesy. V úzkých pruzích podél toků a v zamokřených místech s dřevinami měkkého nebo tvrdého luhu (olše, jilmy, jasany, duby). Ve vymezených porostech by mělo být preferováno podrostní hospodaření. Při nedostatku zmlazených cílových dřevin tyto uměle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je moţno ponechat beze změny, zvýšit by se mělo zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaţeno zastoupení minimálně 50 %, tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability 4. Z hospodářského cíle je nutno vyloučit veškeré dřeviny nepůvodní v ČR – např. douglasku, dub červený apod. Pro lokální biocentra vymezená na lesích by mělo platit, ţe u bukodubových porostů by měl být dodrţován poţadavek na podrostní hospodaření s předsunutými prvky pro umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy dubu a buku a přimíšeně dalších listntých dřevin. Smrkové porosty obnovovat holosečně, popřípadě rovněţ podrostně. U porostů, které nejsou kvalitní a u nichţ není ţádoucí další zmlazení lze uvaţovat i o případném sníţení obmýtí o 10 roků. Při clonné obnově smrkových porostů by do čistých náletů měl být uměle vnášen duba buk, popř. ostatní cílové listnáče zejména jako dřeviny zpevňující a meliorační, ale jen autochtonní. Ideálním cílem hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je les s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Hospodaření v lesních biokoridorech navrţených mimo LPF a v břehových porostech podél toků je dáno především jejich malou šířkou, a proto je zde nutné počítat s obnovou pouze přirozenou, popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem. Při zakládání prvků ÚSES na orné nebo jiné nezalesněné půdě vyuţít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech mají být sazenice nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu. Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., ţe na zaujatých pozemcích vymezených pro ÚSES nelze např. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat nárosty nebo jednotlivé stromy apod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, mající ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy, výsadba břehových porostů, zalesnění).
35
Pro realizaci chybějících částí a změnu ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasně stanoven finanční postup a státní dotace na realizaci ÚSES. I z těchto důvodů je respektována minimalizace na rozsah biocenter a biokoridorů. Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porostů a lesních pásů, v nivě toku mohou být částí systému i louky s podmínkou zachování minimálního rozsahu lesních společenstev dle příslušných parametrů ÚSES. Koncepce návrhu územního systému ekologické stability (viz výkres A. 2 Hlavní výkres) Zapracování ÚSES pro obec Šilheřovice vychází z Územního plánu obce Šilheřovice (pro kterýbyl podkladem generel místního územního systému ekologické stability zpracovaný v r. 1993 pro Šilheřovice (zprac. ing. arch. L. Konečná, ing. P. Šiřina). Pro nadregionální úroveň ÚSES bylo převzato vymezení podle Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) a to jen s upřesněním na parcelní hranice. V obci je zastoupena nadregionální a lokální úroveň biocenter a biokoridorů. Nadregionálního úroveň Celý územní systém ekologické stability je reprezentován nadregionálním biocentrem 91 Černý les (v ÚP označen N1), který je napojen nadregionálním biokoridorem mezofilním hájovým směřujícím od něj na východ po území Ostravy (v ZÚR K101) a na západ K97 (v ÚP označen N2 aţ N8) mezofilním hájovým na území Darkovic k nadregionálnímu biocentru 90 Dařanec. Z jiţního okraje nadregionálního biocentra 91 Černý les vychází regionální biokoridor 620 (mimo území obce Šilheřovice). Další část nadregionálního ÚSES je tvořena nadregionálním biokoridorem K100, vodním, nivním podél toku Odry a vlastním tokem (v ÚP označen N9 a N10). Lokální úroveň Lokální úroveň doplňují biokoridory a biocentra v ÚP označen L1 aţ L4, trasa vychází z nadregionálního biocentra Černý les k severu a podél východního okraje parku vede do Hatě, část lokálního biokoridoru L5, který v délce 800 m vede z území Hatě přes území Šilheřovic a část lokálního biokoridoru L6, který na západě Šilheřovic vychází z nadregionálního biokoridoru K97 (N8) a napojuje místní úroveň ÚSES v Hlučíně (Darkovičky). Vymezení je provedeno ve stávajících porostech ve větších plochách a přesné vymezení by mělo být součástí podrobnější plánovací dokumentace. Všechny části ÚSES jsou vymezeny jako lesní, výměra nad minimální parametr můţe být v údolní poloze ponechána jako louky. Vlivy vymezení na sousední území Vydáním ZÚR MSK (platnost od února 2011) bude dále ovlivněno vymezení lokálních ÚSES (zohlednění kritéria společenských limitů a záměrů) ve vztahu k celkové hustotě a reprezentaci typických a unikátních stanovišť v území biochory. To není moţné vymezit v rámci zpracování území jedné obce nebo katastrálního území. Proto celkové mnoţství prvků ÚSES bylo ponecháno podle dosavadní dokumentace. V sousedních územích části ÚSES lokální úrovně vycházející z území Šilheřovic, dále navazují na zpracované územní plány sousedících obcí (navazuje i vymezení NBK K97). Nenavazují nově navrţené trasy nadregionálního biokoridoru směrem k Odře – v ÚP Ostravy regionálního biokoridoru 320.
36
Tabulky: Označení prvku
Funkce, funkčnost, název
STG
Rozměr
Charakter ekotopu
Cílové společenstvo, návrh opatření
Prvky nadregionálního územního systému ekologické stability nadregionální biocentrum 91 Černý les – mezofilní bučinné, mezofilní hájové a nivní N1
NBC, funkční Černý les
3B3, 3B4, 3BC3, 3BC4
celé dle ZÚR MSK 1008 ha
nadregionální biokoridor K97, mezofilní hájový N2 NBK, funkční 3B3, 290 m 3B4 N3
LBC vloţené funkční
3B3, 3B4
4,9 ha
N4
NBK, funkční
3B3, 3B4, 3BC4
460 m
N5
LBC vloţené, funkční
3B3, 3B4
3,7 ha
N6
NBK, funkční
3B3, 3B4
630 m
N7
LBC vloţené, funkční
3B3, 3B4
5,9 ha
N8
NBK, funkční
N9
LBC vloţené, funkční
3B3, 3B4 3B3, 3B4
460 m (40 m) 3,6 ha
bukodubové, dubohabrové, lesní bukové porosty místy úprava druhové skladby na s příměsí smrku aţ menšími bučinu a bukovou doubravu smrkovými porosty
lesní porost s převahou buku
lesní zvyšovat podíl buku a jedle, zachovat klen lesní porost s převahou lesní buku a dubu, části také zvýšit zastoupení dřevin smrkový porost přirozené druhové skladby lesní porost s převahou lesní buku a dubu-mladší zvýšit zastoupení dřevin porosty, části také smrkový přirozené druhové skladby porost lesní porost s převahou lesní buku a dubu-mladší zvýšit zastoupení dřevin porosty, části také smrkový přirozené druhové skladby porost, okraj pole různě staré porostní lesní skupiny s převahou buku zvýšit zastoupení dřevin a dubu, části také smrkový přirozené druhové skladby porost lesní porost s převahou lesní buku a dubu, část část zalesnit nezalesněno lesní porost s převahou lesní buku a dubu lesní porost s převahou lesní buku a dubu, část část zalesnit nezalesněno
nadregionální biokoridor K100, nivní, vodní (v úz. Šilheřovic jen nivní) N10 NBK, část. 3BC4 (415 m) břehové porosty Odry chybějící 3C45 a bývalé břehové porosty Odry, louky, pole
N11
LBC vloţené, část. chybějící
3BC4 3C45
3,4 ha
břehové porosty Odry a bývalé břehové porosty Odry, louky, pole
37
lesní doplnění porostů na stávajících polích, louky nad minimální šířku lesního biokoridoru moţno ponechat lesní doplnění porostů na stávajících polích, louky nad minimální šířku lesního biokoridoru moţno ponechat
Prvky lokálního územního systému ekologické stability trasa ze severovýchodního okraje nadregionálního biocentra k severu podél okraje zámeckého parku a k toku Bečvy v Hati L1 LBK, část. 3B3, 2 000 m pole, louky, okraj lesní, vysázení chybějících existující 3BC4 zámeckého parku částí koridoru, v parku podřídit lokalizaci porostů kompozici parku L2 LBC, část. 3B3, 3,3 ha pole, louky, okraj lesní, vysázení chybějících chybějící 3BC4 zámeckého parku částí, v parku podřídit lokalizaci porostů kompozici parku L3 LBK, část. 3B3, 1 650 m pole, louky, okraj lesní, vysázení chybějících existující 3BC4 zámeckého parku částí koridoru L4 LBC, část. 3BC4 (6,3 ha) břehové porosty toku, lesní existující louky dolesnění na min. 3 ha lesních porostů trasa jen částí koridoru vstupuje z Hati na úpzemí obce Šilheřovice L5 LBK, část. 3B3 (830 m) pole, louky, listnatý les existující
lesní, zalesnění chybějící části
trasa napojení lokální úrovně ÚSES do Hlučina (Darkovičky) L6 LBK, část. 3B3, (1200 m) okraj lesního porostu, pole chybějící 3BC4
lesní, vysázení chybějících částí koridoru
Vysvětlivky k tabulkám: Označení prvku – dle územního plánu Obce Šilheřovice, u nadregionálních prvků je uvedeno v záhlaví i číslování dle ZÚR. Funkce, funkčnost, název - druh prvku, stav, případně název; LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor, NBC nadregionální biocentrum, NBK nadregionální biokoridor; existenci vhodných porostů (chybějící, částečně chybějící, existující, částečně existující) STG - skupina typů geobiocénů; (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úţivnost stanoviště, poslední cifra označuje vlhkostní reţim, malé a označuje stanoviště ovlivněná proudící vodou) Rozměr - velikost biocentra nebo délka biokoridoru (údaj v závorce je jen pro území Šilheřovic, prvek dále pokračuje) Charakter ekotopu - stručný popis současného stavu Cílové společenstvo, návrh opatření - cílová vegetační formace, potřeba úprav pro funkci prvku.
Střety a bariéry prvků ÚSES Vymezené stávající i nově navrţené biokoridory se nutně kříţí se stávajícími i navrţenými antropickými bariérami a limitami vyuţití území - silnicemi, trasami inţenýrských sítí s jejich ochrannými pásmy apod. Vzhledem k tomu, ţe se těmto střetům nelze vyhnout, je třeba minimalizovat jejich dopady na prvky ÚSES. Pod venkovními vedeními elektřiny je ţádoucí, aby byly ponechány keřové nárosty do maximální moţné výšky. Vymezený nadregionální biokoridor K100 se kříţí s trasou dálnice D1 – v místech kříţení je přemostění trasy nivního koridoru v šířce asi 100 m. Pozemní komunikace by měly překonávat vodní toky, podél nichţ je biokoridor veden, mosty tak, aby dno a břehy vodotečí byly minimálně zasaţeny stavbou. V ţádném případě není přípustné zatrubnění vodního toku.
38
5.6 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 5.6.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŢNÁ DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Základní dopravní kostru řešeného území tvoří dálnice D1 (Praha – Brno – Ostrava – Polsko), silnice II/469 (Ostrava – Poruba – Hlučín – Hať), silnice III/4696 (Šilheřovice, Štípky – Šilheřovice) a silnice III/01136 (Koblov – Šilheřovice). Dálnice D1 je z hlediska širších dopravních vazeb nejvýznamnější kapacitní komunikací vedenou řešeným územím. Správním území obce Šilheřovice je vedena východním okrajem k.ú. zcela mimo zástavbu, a to ve čtyřpruhovém směrově rozděleném šířkovém uspořádání. Obec je na její trasu připojena prostřednictvím mimoúrovňových křiţovatek v Bohumíně a v Ostravě. Z hlediska širších vazeb se po celkové dostavbě dálnice po hranice s Polskem bude jednat o páteřní tah evropské sítě TINA. Silnice II/469 je vedena západní částí řešeného území zcela mimo zástavbu. Jde o komunikaci krajského významu, na kterou je obec připojena prostřednictvím silnice III/4696. Dlouhodobě je sledováno její prodlouţení (jako přeloţka silnice II/466) přes Markvartovice a Šilheřovice do Bohumína, do trasy silnice I/67 s vazbou na dálnici D1. Ostatní silniční komunikace (III/4696 a III/01136) zajišťují spojení s obce s okolními sídly nebo zajišťují přístup na nadřazené komunikační tahy (např. silnice I/56 nebo II/466). Jde o dvoupruhové směrově nerozdělené silnice, které mají z hlediska širších vazeb pouze lokální (místního) význam. Vedení těchto komunikací lze v zásadě povaţovat za stabilizované. Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obslouţena ze silničních průtahů. V Šilheřovicích jde o jednopruhové i dvoupruhové místní komunikace s nehomogenní šířkou vozovky (nejednoznačnou kategorií) a různou povrchovou úpravou. Tyto komunikace lze dále rozčlenit do tří kategorií – místní komunikace II., III. a IV. třídy, které dle ČSN 73 6110 odpovídají z hlediska urbanisticko – dopravního funkčním skupinám B, C a D. Místní komunikace v řešeném území však mají především obsluţný charakter a lze je zařadit mezi místní komunikace III. třídy (místní komunikace funkční skupiny C s obsluţnou funkcí). Účelové komunikace (polní a lesní cesty) slouţí především ke zpřístupnění jednotlivých areálů, polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní nebo silniční komunikace. V případě lesních a polních cest se jedná především o jednopruhové komunikace s různou povrchovou úpravou. Po některých lesních cestách jsou vedeny cyklistické a turistické značené trasy. Infrastrukturu silniční dopravy v řešeném území dále doplňují obsluţná dopravní zařízení. Všeobecně se k nim řadí autobusové zastávky, čerpací stanice pohonných hmot, parkoviště a případně odpočívky. V Šilheřovicích se nachází v současnosti celkem 6 autobusových zastávek (viz Hromadná doprava osob), parkovací a odstavné plochy (viz Odstavování, parkování a garáţování vozidel) a u dálnice D1 dále dálniční odpočívka s čerpací stanicí pohonných hmot a parkovacími plochami. Jiná obsluţná zařízení se v Šilheřovicích nenacházejí.
39
Návrh koncepce řešení silniční dopravy s širšími vazbami na území Dopravní koncepce nadřazeného komunikačního systému v Šilheřovicích vychází ze ZÚR Moravskoslezského kraje. Z dlouhodobého hlediska (jako územní rezerva), je v řešeném území sledováno propojení silnic II/469 a silnice I/67 (Bohumín) prostřednictvím trasy nové komunikace (v ZÚR je vedena jako přeloţka silnice II/466). Ostatní silniční komunikace lze povaţovat za stabilizované ve stávajících trasách. Koncepce řešení komunikační sítě niţšího dopravního významu je pak definována především stávajícím ţivelným uspořádáním komunikační sítě. Velkorysejší dopravní rozvoj se v řešeném území nepředpokládá. Úpravy sítě obsluţných místních komunikací jsou zaměřeny především na dopravní obsluhu jednotlivých ploch navrţených k zastavění a na zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy a omezení negativních vlivů dopravy na ţivotní prostředí. Navrţené trasy komunikací je však všeobecně v územním plánu nutno chápat jako orientační. Prokazují moţný způsob technického řešení, který je navrţen s ohledem na soulad s platnými předpisy a legislativou a odůvodňují především rozsah navrţených dopravních ploch nutných ke stanovení alespoň přibliţného maximálního záboru dotčených pozemků. Jejich stavebně – technické řešení je nutno upřesnit podrobnější dokumentací. Řešeno není rovněţ následné převedení překládaných úseků silnic do sítě silnic niţší třídy nebo místních komunikací. Komunikační systém vyššího dopravního významu, silniční komunikace Trasy stávajících nadřazených komunikací – dálnice D1 a silnice II/469 (Ostrava – Poruba – Hlučín – Hať) jsou z hlediska územního plánu povaţovány za stabilizované. Na jejich trasách nejsou navrhovány ţádné významné úpravy. Na ostatních silničních komunikacích je dále řešeno: - silnice III/4696 (Šilheřovice, Štípky – Šilheřovice) Na hlavní průtahové komunikaci v obci je navrţeno dobudovat chodník v celé délce průtahu zastavěným území. Jde však o lokální úpravy, které nelze vzhledem k měřítku územního plánu jednoznačně zobrazit v grafické části. Mezi tyto úpravy dále patří např. dílčí úpravy křiţovatek (uvolnění rozhledových polí apod.), úpravy komunikačních prostorů (vymezení parkovacích stání podél hlavního dopravního prostoru) nebo zařízení veřejné hromadné dopravy. Řešeny budou ve stávajících plochách dopravní infrastruktury silniční nebo navazujících funkčních plochách (např. smíšených obytných, občanského vybavení, veřejných prostranství, zemědělských a ostatních), a to v souladu s podmínkami stanovenými pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití. - silnice III/01136 (Koblov – Šilheřovice) Silnici III/01136 je navrţeno postupně šířkově homogenizovat na jednotnou technickou kategorii (v některých úsecích odpovídá jednopruhové kategorii s výhybnami). Jde však o lokální úpravy, které nelze vzhledem k měřítku územního plánu jednoznačně zobrazit v grafické části. Dále je navrţeno tuto komunikaci v lokalitě Paseky směrově odklonit (přeloţit) od stávající zástavby a odstranit tak dopravní závadu, kterou lze v současné době definovat před vjezdem do lokality ze směru od Šilheřovic. Pro tuto úpravu je v grafické části vymezena plocha dopravní infrastruktury silniční (DS) v přibliţné šířce budoucího ochranného pásma (15 m od orientačně vymezené osy komunikace). Vzhledem k tomu, ţe se jedná o rovinaté území, je takové vymezení návrhové plochy povaţováno za dostatečné. - územní rezerva nadmístního významu – přeloţka silnice II/466 dle ZÚR Moravskoslezského kraje (stavba s označením D510) V řešeném území jde o nový dopravní prvek, vymezený dle ZÚR Moravskoslezského kraje. Jeho vedení je na území Šilheřovic sledováno přibliţně v trase stávající silnice III/4696
40
(s nezbytnými drobnými směrovými korekcemi) a dále přes lokality Juliánka a Baţantnice do Bohumína, kde je navrţeno jeho zapojení do silnice I/67. Trasa navrţené komunikace je v rámci Územního plánu Šilheřovice řešena jako územní rezerva. Její plocha, vzhledem k dosud nestabilizovanému vedení trasy komunikace, je v grafické části vymezena v celkové šířce od cca 200 m (v úseku stávající silnice III/4696, nebo v úseku vedeném podél Černého lesa) po aţ 400 m od osy orientačně vymezeného návrhu (po polních nebo lesních pozemcích). V takto vymezené územní rezervě budou případné nové stavby a objekty v něm se nacházející posuzovány individuálně s tím, ţe nebudou povolovány nové stavby a provoz objektů znemoţňující zásadním způsobem realizaci navrţeného záměru. Plošné vymezení územní rezervy územním plánem však nezaručuje nárok na její celé vyuţití při projektové přípravě nebo realizaci záměru. To je podmíněno také doloţením splnění podmínek ochrany ţivotního prostředí, a to nejenom v procesu EIA, ale i následných stavebních řízeních. Lze proto předpokládat, ţe některé stávající jevy v území (lesní pozemky a komunikace), které se nacházejí ve vymezené ploše, nebudou samotnou realizací přeloţky dotčeny. Ve vymezené ploše územní rezervy není připuštěna ţádná realizace staveb trvalého charakteru nebo staveb, které by mohly zásadním způsobem znemoţnit realizaci přeloţky. Z hlediska technického je trasa řešena ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii v parametrech silnice II. třídy. Komunikační systém niţšího dopravního významu, místní a účelové komunikace Místní komunikace Komunikačním systémem niţšího dopravního významu v řešeném území se rozumí především trasy místních obsluţných komunikací, rozvádějících automobilovou dopravu v obci. Územním plánem jsou řešeny především ty místní komunikace, jejichţ vedení je nutno alespoň rámcově stabilizovat z hlediska koncepce dopravní obsluhy, nebo úseky, jejichţ návrhy jsou vyvolány úpravami nadřazené silniční sítě. Pro tyto návrhy jsou v grafické části vymezeny plochy prostranství veřejných (PV) v parametrech dle příslušných předpisů (především vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb.). Ostatní navrţené komunikace, pro které nejsou vymezeny samostatné plochy prostranství veřejných, pouze doplňují navrţenou základní koncepci dopravní obsluhy a lze je vést v rámci jednotlivých ploch i v jiné poloze. Úpravy sítě místních komunikací navrţené územním plánem lze dále rozdělit do dvou kategorií: První kategorii představují návrhy doplnění sítě místních komunikací o nové úseky související především s dopravní obsluhou jednotlivých návrhových obytných ploch (jejich vymezení je patrné v grafické části). Pro zajištění rámcové koncepce dopravní obsluhy navrţených ploch pro výstavbu jsou navrţeny: - obsluţné komunikace (jednopruhové a dvoupruhové kategorie dle potřeby a prostorových moţností) v západní části zastavěného území Šilheřovic (lokalita na Záhumení, ul. U Obory) propojující ul. U Obory a Ke Kovárně pro dopravní obsluhu ploch SO s označením Z9, Z11, Z12, Z13, Z14, Z15, Z16, Z17 a Z20; - obsluţné komunikace (jednopruhová kategorie) v západní části zastavěného území Šilheřovic navazující na ul. U Obory pro dopravní obsluhu ploch SO s označením Z5, Z6 a Z7; - prodlouţení ul. Farní (dvoupruhová kategorie) ve střední části zastavěného území Šilheřovic pro dopravní obsluhu ploch SO s označením Z19, Z22 a Z23 (zokruhování ul. Farní v koncovém úseku je navrţeno pouze ke zkvalitnění dopravní obsluţnosti a není
41
řešeno v plochách PV, doporučeno je dále řešit pěší vazbu mezi ul. Farní a Ke Kovárně prostřednictvím stezky pro chodce, a to v rámci plochy SO s označením Z22); - propojení ul. Kostelní a Polní (dvoupruhová komunikace) v severní části zastavěného území Šilheřovic pro dopravní obsluhu ploch SO s označením Z34; - propojení ul. Květinová a Ovocná navrţené v rámci zkvalitnění dopravní obsluhy; - propojení ul. Ovocná a U Dvora (jednopruhové a dvoupruhové kategorie) ve střední části zastavěného území Šilheřovic pro dopravní obsluhu ploch SO s označením Z41, Z42 Z43 a Z44 a plochy přestavby P1 (součástí návrhu mohou být i záchytné příkopy pro odvod dešťové vody z polních pozemků nad navrţenými plochami pro zastavění); - obsluţná komunikace (jednopruhová kategorie) ve východní části zastavěného území Šilheřovic zapojená do silnice III/4696 (ul. Dolní) pro dopravní obsluhu ploch SO s označením Z45; - prodlouţení ul. Spojovací pro dopravní obsluhu ploch SO s označením Z32; - dopravní řešení plochy Z24 bude řešeno územní studií; - dopravní obsluha ploch Z55 a Z56 se předpokládá přes stávající plochy SO situované jiţně obou návrhových ploch; (pozn.: navrţené komunikace, pro které nejsou vymezeny samostatné plochy a komunikace uvnitř jednotlivých návrhových nebo přestavbových ploch, které nejsou územním plánem řešeny, řešet jiným způsobem, např. dopravní studií prokazující vhodné dopravní řešení.) Druhá kategorie úprav komunikačního systému zahrnuje úpravy, které jsou zaměřeny na zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy na stávajících úsecích a zlepšení dopravní obsluhy stávajících zastavěných území a přilehlých zastavitelných ploch. Jde o šířkové homogenizace nevyhovujících úseků místních komunikací, a to na jednotné kategorie dle příslušných norem a předpisů. Jednopruhové stávající komunikace bez příslušného vybavení poţadovaného ČSN 73 6110 nebo vyhláškou o obecných poţadavcích na vyuţívání území (vyhl. č. 501/2006, ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb.) je územním plánem navrţeno doplnit výhybnami, případně obratišti, nebo je šířkově homogenizovat na dvoupruhové kategorie. Tyto úpravy nejsou přímo vymezeny v grafické části. Jejich realizace se připouští ve všech funkčních plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití, kromě ploch, u nichţ jsou tato zařízení nejsou zařazena mezi přípustné vyuţití. Doporučeno je řešit je postupně, a to dle aktuálních poţadavků na zlepšení dopravní obsluhy. Účelové komunikace Územní plán Šilheřovice navrhuje pouze propojení ul. Na Bělidle s účelovou komunikací vedenou napříč tzv. Štípeckým lesem, která umoţní nezbytné dopravní obsluze udrţovat navrţené poldry. Dále je doporučeno, aby lesním a polním cestám, po kterých jsou vedeny cykloturistické trasy, byla věnována zvýšená pozornost. Tzn., aby byly provedeny úpravy krytu jeho zpevněním, úpravy propustků nebo realizace informačního dopravního značení. U ostatních účelových komunikací se předpokládá pouze nutná údrţba a úpravy jejich vybavení (propustky, mosty apod.). Zásady pro návrh a úpravy komunikačního systému niţšího dopravního významu (místních komunikací) Parametry navrţených nebo upravovaných místních komunikací spolu s omezením týkající se nové výstavby budou jednoznačně stanoveny podrobnější dokumentací, a to dle následujících zásad:
42
- jednopruhové stávající komunikace bez příslušného vybavení poţadovaného ČSN 736110 nebo vyhláškou o obecných poţadavcích na vyuţívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb.) je územním plánem doporučeno doplnit výhybnami, případně obratišti, nebo je šířkově homogenizovat na dvoupruhové kategorie. Tyto úpravy nejsou přímo vymezeny v grafické části, jejich realizace připouští v jednotlivých funkčních plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro jejich vyuţití. Jde především o komunikace v lokalitách, kde v důsledku dalšího rozšiřování obytných ploch můţe na stávajících jednopruhových úsecích docházet k problémům při zajišťování dopravní obsluhy nebo průjezdu rozměrnějších vozidel (HZS, vozidla pro odvoz odpadu); - u nových i upravovaných úseků místních komunikací úseků budou respektovány minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území, ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb. V odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována alespoň šířka prostoru místní komunikace stanoveného dle ČSN 736110; - veškeré nové křiţovatky, kříţení a sjezdy na síti pozemních komunikací budou řešeny v souladu se zásadami uvedenými v rámci ČSN 736101, ČSN 736102 a ČSN 736110; - napojení jednotlivých funkčních ploch a navrţených místních komunikací na silniční síť musí vyhovět poţadavkům na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, jak je upravují zvláštní zákony na úseku dopravy – zejména zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; - při návrhu nových komunikací nebo úpravách stávajících úseků budou respektovány normy z oboru poţární bezpečnosti staveb (ČSN 730802, ČSN 730804 a ČSN 730833); - pro zajištění ochrany obyvatel před škodlivými účinky hluku a vibrací budou respektovány hygienické předpisy dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, zejména hygienické limity stanovené nařízením vlády č.148/2006 Sb., o ochraně veřejného zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (viz dále podkapitola Ochranná dopravní pásma, ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací); Obsluţná dopravní zařízení Nové čerpací stanice (resp. samostatné plochy pro realizaci čerpacích stanic pohonných hmot) nejsou v řešeném území v územním plánem navrţeny. Ostatní návrhy obsluţných dopravních zařízení jsou popsány v jednotlivých podkapitolách. Dopravní prognóza intenzit silniční dopravy V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatíţení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na silnici II/469 a na silnici III/4696. Pro výchozí zatíţení z r. 2005 je územním plánem provedena orientační prognóza k r. 2025 zaloţená na výpočtových mechanismech TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích. Pro dálnici D1 byl pouţit orientační údaj z automatického sčítače. Výhledové dopravní zatíţení na silnicích II. a III. třídy bez zohlednění rozvoje silniční sítě je uvedeno v následující tabulce.
43
Tab.: Výsledky sčítání dopravy na silniční síti v řešeném území Stan. č.
Sil. č.
-
D1
7 - 2788
II/469
7 - 2787 III/4696
Úsek mezi:
Rok
MÚK Místecká – 2008 MÚK Vrbice křiţ. se sil. III/4696 – Hať, st. hranice
Markvartovice – Šilheřovice
1995 2000 2005 2011 2025 1995 2000 2005 2011 2025
motocykly, osobní vozidla a dodávky
těţká motorová vozidla – nákladní automobily a soupravy
voz./24 hod. součet všech mot. vozidel a přívěsů
rozdíl v % proti předchozímu období
-
-
cca 5000*
-
599 914 1110 1288 1632 103 583 890 1032 1308
105 127 187 198 218 103 22 13 14 15
704 1041 1297 1486 1850 206 605 903 1046 1323
+48 +25 +15 +24 +31 +7 +16 +27
* orientační údaj z automatického sčítače
Z provedené prognózy je zřejmé, ţe bez úprav navrţených silniční sítě dojde k plošnému zvýšení dopravního zatíţení na všech silničních komunikacích, a to v rozmezí od 24 po 27 %. Odhad dopravního zatíţení generovaného návrhovými plochami je proveden pouze orientačně (dle návrhu technických podmínek Metody prognózy intenzit generované dopravy). Vzhledem k velikosti obce, rozloze zastavěného území a zastavitelných ploch a způsobu dopravní obsluhy (doprava do obce je odváděna nebo přiváděna prostřednictvím silnice III/4696, vliv ostatních komunikací je zanedbatelný) je prognóza provedena pro obec jako celek. Tab.: Generovaná doprava v řešeném území Ozn. plochy
SO
Popis plochy
smíšená obytná
Přibliţná celková rozloha v ha
33,7
Vstupní údaje
Rok
Poznámka
Předpoklad realizace (uvaţováno s průměrnou 2025 cca 70 RD intenzitou dopravy (počet cest) na 1 obyvatele cca 1,7 Maximální vyuţití (automobilem) a průměrným počtem obyvatel na 1 RD cca po ploch (cca 220 – 230 2025 RD s rozlohou 2,9 viz SLBD) pozemku cca 1500 m2)
Generovaná doprava (voz/24hod) cca 350
aţ 1140
Nárůst dopravního zatíţení na silnici III/4696 vlivem realizace nové výstavby můţe k r. 2025 činit aţ 26%. V kontextu s výhledovými intenzitami dopravy se však stále jedná o nízké dopravní zatíţení (za hranici kapacity silnice III/4696 lze povaţovat hodnoty mezi 8 – 12 tis. voz/24hod). Při maximálním zastavění všech návrhových ploch rodinnými domy lze pak odhadovat nárůst intenzit dopravy aţ o 86%. Vliv ostatních návrhových ploch (OV a OS) je vzhledem k jejich malé rozloze zanedbán (výstavba obchodních center nebo areálů s intenzivním vyuţíváním se neuvaţuje).
44
Hluk ze silniční dopravy Negativní účinky hluku jsou v řešeném území kvantifikovány z předpokládaného provozu běţné silniční dopravy pro venkovní prostor, a to v zastavěném území. Výpočty hlukových imisí jsou provedeny v okolí silnice III/4696 (ul. Horní, Střední a Dolní) pro známé intenzity dopravy vycházející z celostátního sčítání dopravy s přepočtem pro rok 2011 a pro r. 2025 dle „Novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy“. Tab.: Hluk v chráněném venkovním prostoru Silnice č. (sčítací úsek)
LAeq (do) ve vzdálenosti od zdroje hluku: Výpočtový rok
2011 III/4696 (7 – 2787)
2025 2025 + navýšení vlivem realizace 70 RD 2025 + navýšení vlivem realizace max. počtu RD
6m
8m
10 m
12 m
14 m
16 m
53,5 / 43,8 54,4 / 44,6 55,4 / 45,4 56,9 / 46,8
52,3 / 42,5 53,2 / 43,4 54,1 / 44,2 55,7 / 45,6
51,5 / 41,8 52,4 / 42,6 53,4 / 43,4 54,9 / 44,8
50,8 / 41,0 51,7 / 41,9 52,6 / 42,7 54,2 / 44,1
50,1 / 40,4 51,1 / 41,2 52,0 / 42,0 53,6 / 43,5
49,6 / 39,8 50,5 / 40,7 51,4 / 41,5 53,0 / 42,9
LAeq (příp.) dB (A) den/noc s korekcemi dle nař. vlády č. 148/2006 Sb.
60/50
(pozn.: odrazivý terén, výška bodu cca 4 m nad úrovní vozovky, bez uplatnění dalších korekcí)
Vypočtená intenzita hluku na průtahu silnice III/4696 podává předběţnou hrubou představu o intenzitách hluku, které mohou být v roce 2025 na této komunikaci dosahovány. Z provedených výpočtů vyplývá, ţe ani v r. 2025 při maximálním zastavění návrhových ploch nedochází k překračování nyní platných hygienických limitů. Vypočtené údaje je však nutno povaţovat pouze za orientační a proto je územním plánem navrţeno prověřovat splnění hygienických hlukových limitů při situování budov vyţadujících ochranu z hlediska hygienického (působení hluku) ve vzdálenosti bliţší neţ 10 m od osy komunikace. 5.6.2 DRÁHA A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŢNÁ ZAŘÍZENÍ DRÁHY V řešeném území se ţádná zařízení dráhy nenacházejí. Nejbliţší zařízení ţelezniční dráhy se nacházejí v Hlučíně (ţelezniční stanice na regionální trati č. 317), v Ostravě (ţelezniční stanice na celostátní trati č. 270), v Bohumíně (ţelezniční stanice na celostátní trati č. 320) a v Chalupkách (Polsko). Nejbliţší zařízení tramvajové dráhy se nachází v Ostravě – Přívoze. Nová zařízení dráhy nejsou v řešeném území navrţeny. 5.6.3 PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ Provoz chodců, komunikace pro chodce – výchozí stav Součástí komunikační sítě v řešeném území jsou i komunikace pro chodce a cyklisty. V zastavěné části Šilheřovic jsou chodníky vybudovány především podél průtahu silnice III/4696 (ul. Horní, Střední a Dolní) a podél některých významnějších místních komunikací (např. ul. Sokolská). Podél ostatních místních komunikací v zástavbě pak chodci vyuţívají zpevněné i nezpevněné části krajnic. Komunikační síť dále doplňují zpevněné i nezpevněné stezky pro chodce. Rozlišovací schopnost územního plánu však neumoţňuje plně postihnout problematiku jejich vedení, proto jsou v grafické části vymezeny pouze nejvýznamnější pěší trasy vedené mimo dopravní 45
prostory komunikací, a které lze chápat jako linie, které jsou důleţité k překonání bariér v území (zeleň nebo území s nepříznivými sklony). Tyto komunikace nezřídka umoţňují i společný provoz chodců a cyklistů. Jde zejména o stezky, které jsou vedeny v zámeckém parku. Pro pěší turistiku jsou v řešeném území vyznačeny (údaje Klubu českých turistů) zeleně značená trasa (Chotěbuz – Albrechtice – Havířov – Petřvald – Heřmanice – Bohumín – Šilheřovice – Koblov – Bobrovníky – Hlučín – Dobroslavice – Hrabině – Kyjovice – Jakubčovice – Hradec nad Moravicí – Bukovina) a ţlutě značená turistická trasa (Bohuslavice – Závada – Dařaněc – Hať – Šilheřovice). Západní částí řešeného území je dále vedena Vlastivědná naučná stezka po areálech opevnění. Provoz chodců, komunikace pro chodce – návrh koncepce řešení Dopravní řešení územního plánu obecně navrhuje realizovat nové chodníky podél komunikací nebo stezky pro chodce dle místní potřeby, a to v rámci prostorů místních komunikací a v souladu se zásadami stanovenými dle ČSN 73 6110. Tyto návrhy se připouští realizovat ve všech funkčních plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití, mimo ploch, u nichţ jsou tyto komunikace zařazeny mezi nepřípustné vyuţití, a není nutno je přímo vyznačovat v grafické části. Mezi dopravně významnější návrhy, které je navrţeno územním plánem respektovat, patří: - dobudování chodníku podél silnice III/4696 v chybějících úsecích (především v úseku podél ul. Dolní); Cyklistický provoz, komunikace pro cyklisty – výchozí stav Cyklisté vyuţívají v řešeném území všechny komunikace mimo trasy dálnice D1, samostatné stezky pro cyklisty nejsou v Šilheřovicích vybudovány. Pro cykloturistiku (údaje Klubu českých turistů) jsou v řešeném území vyznačeny cyklotrasy č. 554, tzv. Prajzská, vedená ve stopě cyklotrasy č. 6091 (Šilheřovice – Bohuslavice – Bolatice), která je součástí tzv. Slezské magistrály a č. 6093 (Koblov – Šilheřovice – Darkovičky – Kozmice). Vedeny jsou po silnici III/4696 a místních a účelových komunikacích, které tomu však mnohde nejsou přizpůsobeny. Jejich trasy jsou vymezeny v grafické části územního plánu. Dále je v řešeném území vymezeno několik místních tras s lokálním označením. Jde cyklotrasu „C“, která je vedena z Darkoviček směrem na Štípky do Černého lesa (Annin dvůr), cyklotrasu „G“ spojující Šilheřovice, Antošovice a Koblov, která je vedena po silnici III/01136 a cyklotrasu „O“ vedenou ze Šilheřovic do Markvartovic a Ludgeřovic přes Černý Les. Cyklistický provoz, komunikace pro cyklisty – návrh koncepce řešení Z hlediska územního plánu se návrh nové infrastruktury pro cyklisty soustřeďuje pouze na doplnění stávajícího systému značených cyklotras. Jde o novou trasu vedenou po silnici III/4696 s vazbou na trasu „C“ vedenou Černým lesem (po ul. U Obory) a doplnění vazeb mezi stávajícími vymezenými trasami (mezi trasou č. 6093 a „O“ přes Černý les, mezi trasou č. 6093 a „G“, mezi trasou „A“ a Antošovicemi a mezi trasou č. 554 a č. 6093 „A“ a mezi trasou „E“ a „A“). Tyto návrhy však nezahrnují ţádné významnější stavební úpravy, neboť jde o komunikace cyklisty jiţ vyuţívané. Územní plán navrhuje pouze nezbytně nutnou úpravu povrchu vhodného pro cyklistickou dopravu a vybavení cyklotras odpočívkami a případnými informačními tabulemi. Ostatní infrastrukturu pro cyklisty (např. pruhy nebo pásy pro cyklisty v hlavních nebo přidruţených prostorech komunikací), která není vyznačena v grafické části územního plánu,
46
pak lze realizovat dle místní potřeby, a to ve všech funkčních plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití, kromě ploch s rozdílným způsobem vyuţití, u nichţ jsou tyto typy komunikací zařazeny mezi nepřípustné vyuţití. Stavebně – technické uspořádání případných stezek pro cyklisty nebo stezek pro společný provoz chodců a cyklistů je nutno řešit dle zásad uvedených v ČSN 73 6110, případně doplňujících předpisech z oboru pozemních komunikací (technické podmínky). 5.6.4 STATICKÁ DOPRAVA - PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ VOZIDEL Parkování vozidel – výchozí stav Pro parkování osobních automobilů návštěvníků zařízení občanské vybavenosti je v Šilheřovicích vybudováno na účelově zřízených plochách cca 100 stání pro osobní automobily, a to především v blízkosti jednotlivých objektů občanské vybavenosti (obecní úřad, restaurace v centru obce a u golfového areálu, golfové hřiště a další). Nutno doplnit, ţe do výčtu nejsou zahrnuty parkovací kapacity malého rozsahu (cca do 2 aţ 3 stání), plocha odpočívky u dálnice D1, parkoviště pro zaměstnance uvnitř výrobních a podnikatelských areálů a parkovací místa, která nejsou řádně vyznačena dopravním značením (např. tolerované parkování na jízdních pruzích, nebo podél komunikací apod.). Parkování vozidel – návrh koncepce řešení Podrobnost územního plánu neumoţňuje detailní rozlišení potřeb jednotlivých objektů občanské vybavenosti, sportovišť nebo jiných zařízení, proto jsou potřebné parkovací kapacity v Šilheřovicích řešeny pouze rámcově. Monofunkční plochy pro parkoviště nejsou územním plánem vymezovány. Vytipovány jsou pouze lokality, v rámci kterých je nutno zajistit dostatečné mnoţství parkovacích míst, avšak bez přesného vymezení v grafické části územního plánu. Jednotlivé plochy budou následně řešeny v jednotlivých funkčních plochách dle potřeby a územně-technických podmínek v souladu s podmínkami stanovenými pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití, u nichţ jsou tato zařízení zařazena mezi přípustné vyuţití. Jde např. o parkoviště u stávajícího fotbalového hřiště, parkoviště pro navrţenou plochu přestavby P3 (bývalý zemědělský areál), plochy OS Z50 a OV Z49 (u zámeckého parku), plochy OS Z51 a Z52 (u fotbalového hřiště a bývalého zemědělského areálu), plochu OS Z3 (ul. Na Bělidle) nebo plochu OS Z36 (Baumšula). Hlavní zásadou pro realizaci nových parkovacích ploch je, aby byly dimenzovány pro stupeň automobilizace 1 : 2,5. Odstavování vozidel – výchozí stav Odstavování a garáţování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro odstavování osobních vozidel obyvatel bytových domů se v Šilheřovicích nachází provizorní odstavné plochy o přibliţné kapacitě do cca 10 stání, a to především na vlastních pozemcích a několik hromadných garáţí o kapacitě cca 26 stání. Odstavování a garáţování nákladních automobilů je realizováno především ve výrobních a podnikatelských areálech (plochy smíšené výrobní a skladování – VS). Odstavování vozidel – návrh koncepce řešení V případě potřeby je územním plánem navrţeno odstavné kapacity realizovat v rámci příslušných ploch zastavěných území bez přesného vymezení v grafické části územního plánu dle místní potřeby, a to pro stupeň automobilizace 1 : 2,5. Pro případné parkování a odstavování vozidel obyvatel rodinných domů mohou být tyto kapacity realizovány i v přilehlých prostorech místních komunikací, a to za předpokladu dodrţení příslušných předpisů a ustanovení (zajištění průjezdnosti vozidel, dodrţení bezpečnostních odstupů).
47
5.6.5 HROMADNÁ DOPRAVA OSOB Základ veřejné dopravy v řešeném území tvoří autobusová hromadná doprava osob, která je v současné době zajišťována společnostmi Veolia Transport Morava, a.s. a městská hromadná doprava, kterou zajišťuje Dopravní podnik Ostrava, a.s. (pouze zastávky Šilheřovice, Paseky). V řešeném území se nachází celkem šest autobusových zastávek: Šilheřovice, Fulneček; Šilheřovice, Ricka; Šilheřovice, obecní úřad; Šilheřovice, SOU, Šilheřovice, Paseky a Ostrava, Antošovice, Chalupová. V grafické části je pak znázorněna obalová křivka dostupnosti na autobusové zastávky, která je vzhledem k husté zastavěnosti v obci stanovena na cca 400 m. Návrh koncepce řešení Infrastrukturu autobusové hromadné dopravy lze územním plánem povaţovat za dostatečnou. Polohy autobusových zastávek jsou v území stabilizovány. Zhoršenou obsluhu vykazuje pouze malá část území, kde dostupnost na zastávky autobusové dopravy dosahuje aţ 500 – 600 m (ul. Sokolská). Tento stav je však územním plánem povaţován za dostatečný, nové autobusové zastávky nejsou navţeny. Doplnění vybavení u zastávek stávajících (přístřešky, zastávkové pruhy) není přímo předmětem dopravního řešení územního plánu a musí být řešeno samostatnou dokumentací. Realizace těchto záměrů je územním plánem připuštěna ve všech funkčních plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití, u nichţ jsou tyto úpravy zařazeny mezi přípustné vyuţití. 5.6.6 OSTATNÍ DRUHY DOPRAVY Pro potřeby územního plánu se ostatními druhy dopravy rozumí doprava letecká a doprava vodní. Výchozí stav Zařízení letecké dopravy se v řešeném území nenacházejí. Vodní doprava je v řešeném území zastoupena tzv. vyuţitelnou vodní cestou, která je vedena korytem řeky Odry (jde o vodní tok Odry od Polanky nad Odrou po st. hranici dle přílohy č. 2 zákona č. 114/1995 Sb., Zákon o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů). V rámci nadřazené územně plánovací dokumentace je navrţeno územně chránit koridor pro vedení vodní cesty Dunaj – Odra – Labe. Tento koridor je situován do stávající vyuţitelné vodní cesty (Odra). Návrh koncepce řešení Dlouhodobým záměrem, který je Územním plánem Šilheřovice sledován, je plavební kanál Dunaj – Odra – Labe. Jeho poloha v území je dána nadřazenou územně plánovací dokumentací (ZÚR Moravskoslezského kraje, záměr D517). Návrhové parametry plavebního kanálu jsou dány dohodou AGN (dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu ze dne 26.7.1999), z které vyplývá, ţe nově budované úseky evropské plavební sítě budou vyhovovat třídě vodních cest Vb, přípustnému a trvale zabezpečenému ponoru 2,8 m a podjezdné výšce mostů nad nejvyšším plavebním staven alespoň 7 m. Pro tyto parametry je v rámci Územního plánu Šilheřovice sledována územní rezerva v celkové šířce cca 130 m.
48
5.6.7 OCHRANNÁ DOPRAVNÍ PÁSMA, OCHRANA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI ÚČINKY HLUKU A VIBRACÍ V řešeném území je nutno respektovat: - z hlediska ochrany silniční infrastruktury: silniční ochranná pásma: - ochranné pásmo dálnice D1 - k ochraně dálnice D1 respektovat mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 100 m od osy přilehlého jízdního pásu (pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku). - k ochraně silnic II. a III. třídy (II/469, III/4696 a III/01136) respektovat mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky; rozhledová pole křiţovatek: - na křiţovatkách respektovat rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních hodnotách dle ČSN 73 6102; navrţená silniční ochranná pásma: - k ochraně úseků překládaných silnic III. tříd respektovat mimo souvisle zastavěné území orientačně vymezené silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky; - z hlediska ochrany záměrů nadřazené územně plánovací dokumentace: územní rezerva pro záměr nadmístního významu: - koridor pro vedení přeloţky silnice II/466 s označením D510, vymezený v rámci ZÚR Moravskoslezského kraje v šířce 200 od osy vymezeného návrhu (Územním plánem Šilheřovice bude respektován pouze v upraveném rozsahu dle grafické části). specifická plocha a koridor dle ZÚR Moravskoslezského kraje: - územní rezerva pro zabezpečení zájmů státu, vyplývající z mezinárodních závazků (plavební kanál Dunaj – Odra – Labe) s označením D517. -
z hlediska ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací: podmínky pro ochranu před nepříznivými účinky hluku a vibrací: - ţivotní podmínky budoucích uţivatelů staveb na plochách navrţených pro zastavění, které jsou situovány v blízkosti silnic III/4696 a III/01136 (silnice II/469 a dálnice D1 jsou vedeny zcela mimo zastavěné území), mohou být negativně ovlivněny externalitami dopravy, zejména hlukem, vibracemi, exhalacemi apod. Na plochách navrţených pro zastavění je tedy moţné umisťovat pouze takové stavby, u kterých budou provedena preventivní opatření pro zajištění přípustného hygienického zatíţení externalitami dopravy nebo pouze budovy, jejichţ funkce nevyvolá potřebu provedení těchto preventivních opatření a jejichţ napojení na silniční síť vyhoví poţadavkům na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, jak je upravují zvláštní zákony na úseku dopravy – zejména zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 49
Územním plánem je tedy v rámci ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací stanovena vzdálenost od výše uvedených komunikací, v rámci které bude nutno prokázat dodrţení příslušných hygienických předpisů při uţívání stavby nebo objektu (tzn. je nutno splnit podmínky pro ochranu před hlukem v chráněném venkovním prostoru, resp. chráněném venkovním prostoru staveb, v odůvodněných případech pak alespoň v chráněném vnitřním prostoru staveb – např. na základě podrobného měření hluku). Tyto odstupy jsou navrţeny s vyuţitím „Novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy“ z r. 2005 a pro jednotlivé třídy komunikací jsou stanoveny takto: - pro silnice III/4696 a III/01136 v šířce 10 m od osy na obě strany, - pro místní komunikace v šířce 10 m od osy na obě strany, Tyto vzdálenosti jsou určeny především pro posouzení budoucí zástavby související s bydlením, ubytováním, zdravotnictvím apod., tzn., ţe pro nové objekty situované uvnitř výše stanovených odstupových vzdáleností bude vyţadováno, aby stavební doloţil dodrţení platných hygienických předpisů (např. odborným posudkem, výpočtem nebo projektovou dokumentací prokazující pouţití certifikovaných materiálů zaručující splnění hygienických předpisů). Pro ostatní nové budovy, jejichţ funkce nevyvolává potřebu provedení ochranných opatření proti účinkům hluku, není nutno hlukové posouzení provádět.
5.7
INFRASTRUKTURA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
5.7.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU V obci (215 - 245 m n. m.) je vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě obce Šilheřovice. Vodovod je rozdělen redukčním ventilem na dvě tlaková pásma. Na vodovod je napojeno cca 92 % trvale bydlících obyvatel. Zdrojem pitné vody je přivaděč OOV DN 800 Krásné Pole – Doubrava, na který je napojen hlavní přívodní řad DN 300 do Ludgeřovic a dále DN 350 do vodojemu Markvartovice 2 x 400 m3 (282,50 - 277,50 m n. m.). Šilherovice jsou zásobeny z tohoto vodojemu přívodním řadem DN 150. Místní zdroj a vodojemy 200 m3 a 70 m3 jsou dnes mimo provoz. Jediným zdrojem pitné vody je OOV. Lokalita Paseky je na OOV DN 800 Krásné Pole – Doubrava napojena přes redukční ventil řadem DN 160. Na území obce se nachází tři obecní zdroje vody. První zdroj vody se nachází v západní části obce. Dnes je zdroj mimo provoz, ale ochranná pásma zrušená nemá a slouţí jako záloţní zdroj vody. Ochranná pásma I. a II. stupně byla stanovena dne 25. 1. 1984 ONV Opava pod č.j. voda 3000/235/83/84. Územní plán doporučuje poţádat o zrušení ochranného pásma II. stupně. Další dva zdroje vody se nachází v severní části obce a zásobí vodou obec Hať. Zdroj HG2 má vyhlášená ochranná pásma I. a II. stupně, které stanovil okresní úřad Opava dne 8. 3. 2002 pod č.j. 3975/2001/RŢP/Mr-231.2. Jeho průměrná vydatnost je dle Povodí Odry s. p. 4,2 l/s a dle ÚAP ORP Hlučín je 20 l/s. Do území obce Šilheřovice zasahuje dle PRVKÚ MSK ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje Darkovice. Bliţší informace nebyly poskytnuty.
50
Dále se v řešeném území nachází pozorovací objekty státní pozorovací sítě podzemních vod. Objekty KO jsou úzkoprofilové hydropedologické vrty, objekty VO jsou klasické vrty základní sítě. Ochranné pásmo o poloměru 250 m má stanoveno jen vrt VO 0060, který je dnes mimo provoz, ale ochranné pásmo zrušeno nebylo. Ochranné pásmo bylo stanoveno ONV Opava dne 8. 4. 1988, č. j. voda-668/88/235/Pa. Vrt VO 0183 je chráněn pouze vkladem věcného břemena do KN. Ostatní vrty ochranná pásma stanovená nemají. Pro vodovodní řady je stanoveno ochranné pásmo dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem vodovodních řadů do DN 500 včetně/nad DN 500 - 1,5/2,5 m od vnějšího okraje potrubí. Výpočet potřeby vody k r. 2025 je orientačně proveden podle Směrnice č. 9 z roku 1973. bytový fond – trvale bydlících vybavenost základní
1 660 obyv. x 120 l/os/den = 199 200 l/os/den = 199,20 m3/den 1 660 obyv. x 30 l/os/den = 49 800 l/os/den = 49,80 m3/den
obyvatelstvo Qp = 199,20 + 49,80 Qp = 249,00 m3/den = 2,88 l/s Qm = Qp x kd kd = 1,4 Qm = 348,60 m3/den = 4,03 l/s zemědělství 110 koní, 100 krav, 10 000 baţantů Qp = 110 x 40 + 100 x 20 + 10 000 x 0,8 l/ks/den Qp = 14 400 l/ks/den = 14,40 m3/den Qm = 110 x 60 + 100 x 35 + 10 000 x 1,0 l/ks/den Qm = 20 100 l/ks/den = 20,10 m3/den celkové Σ Qp = Qp obyvatel + Qp zemědělství Σ Qp = 263,40 m3/den = 3,05 l/s
Σ Qm = Qm obyvatel + Qm zemědělství Σ Qm = 368,70 m3/den = 4,27 l/s
Územní plán předpokládá potřebu vody v obci Šilheřovice ve výši Qm = 368,70 m3/den, tj. 4,27 l/s a v obci Markvartovicích Qm = 420,49 m3/den, tj. 4,9 l/s. Z orientačního výpočtu vyplývá, ţe stávající akumulace pitné vody pokryje 100% denní potřebu pitné vody v obou obcích. Dle ČSN 73 6650 se má vyuţitelný objem vodojemů rovnat 60 % maximální denní potřeby. Z orientačního výpočtu vyplývá, ţe stávající akumulace pitné vody pro obce Šilheřovice a Markvartovice je dostačující. Územní plán navrhuje v obci Šilheřovice stávající vodovodní síť rozšířit o další vodovodní řady DN 50 aţ DN 100 v délce cca 5 km pro zásobování zastavitelných ploch. Navrţené řady DN 80 aţ DN 100 budou rovněţ plnit funkci vodovodu poţárního. Samostatné větve, které budou zásobovat objekty v dosahu hydrantů do 200 m, mohou mít profil DN 50. Pro plochy Z5, Z9, Z15 – Z19, Z22, Z23, Z26, Z31, Z34, Z36, Z40, Z42 – Z45, Z48 – Z50, Z55, Z56, P1 a P2 je doporučeno vypracovat studii pro zásobování pitnou vodou, podle rozdělení na jednotlivé parcely. Pro plochu Z50 a Z52 je navrţeno napojení na vodovodní řad
51
přes plochu Z49 a P2. Pro plochy které jsou, mimo dosah vodovodních řadů pitné vody je navrţeno individuální zásobení pitnou vodou. Dále je územním plánem navrţeno přerozdělení tlakových pásem vodovodu, a to otevřením šoupátka na vodovodním řadu DN 100. Po přerozdělení tlakových pásem se tlakové pásmo, které je ovládáno vodojemem Markvartovice 2 x 400 m3 rozšíří o severní část území Šilheřovic. Ve výkrese A.4 Vodní hospodářství jsou vyznačeny trasy navrţených vodovodních řadů. Jejich poloha můţe být dále upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. Dimenze řadů je nutno povaţovat za orientační a upřesnit je s ohledem na protipoţární zabezpečenost jednotlivých objektů. Navrţená výstavba veřejného vodovodu v Šilheřovicích je v zásadě v souladu s PRVKÚ MSK a platnými ZÚR MSK.
5.7.2 LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD V obci Šilherovice byla v letech 1991-1997 vybudována nová splašková kanalizace a ČOV. Celková délka vybudované kanalizace je cca 7,5 km gravitační DN 300 a cca 1 km tlaková DN 200. Mimo dvě menší lokality je celá obec Šilheřovice odkanalizována. Veškeré splaškové vody jsou vyústěny do čerpací stanice, která je vybavená ručně stíranými česlemi a dvěma kalovými čerpadly 100-GFHU o výkonu 25 l/s. Z čerpací stanice jsou splašky přečerpávány na mechanicko-biologickou ČOV. Kapacita ČOV byla navrţena tak, aby ve výhledu mohly být napojeny na ČOV odpadní vody z obce Hať. Dle sdělení obce Hať je v současné době od tohoto záměru upuštěno. Hať má vypracovaný projekt na vybudování splaškové kanalizace se zakončením na navrţené ČOV na území obce Hať. Recipientem vyčištěných vod z ČOV Šilheřovice je Šilherovický potok. Okolo ČOV je navrţeno pásmo hygienické ochrany do vzdálenosti max. 100 m od areálu ČOV. Původní kanalizace obce v celkové délce cca 2 km je vyuţívána jako dešťová. Čištění odpadních vod v objektech mimo dosah stávající kanalizace je zajištěno převáţně v ţumpách nebo domovních ČOV. Ty mají přepady zaústěny do stávající kanalizace, respektive přímo do povrchových vodotečí, případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do Šilheřovického potoka. Stávající kanalizační síť v délce cca 8,5 km je navrţeno rozšířit o další stoky splaškové kanalizace gravitační DN 300 v celkové délce cca 5,5 km, tlakové DN 80 v celkové délce cca 0,4 km a jednu čerpací stanici (ČS) v návaznosti na zastavitelné plochy. Pro plochy Z5, Z9, Z15 – Z19, Z22, Z23, Z26, Z31, Z34, Z36, Z40, Z42 – Z45, Z48 – Z50, Z55, Z56, P1 a P2 je doporučeno vypracovat studii pro řešení způsobu likvidace odpadních vod, podle rozdělení na jednotlivé parcely. Plochy Z41, Z50 a Z52 je navrţeno napojit na kanalizaci v plochách Z42, Z49 a P2. Pro plochy, které jsou mimo dosah splaškové kanalizace, způsob likvidace odpadních vod řešit v ţumpách s vyváţením odpadu nebo v malých domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu. Nad plochou Z55 a Z56 jsou navrţeny pro zachycení a svod přebytečných dešťových vod odvodňovací příkopy, které je potřeba svést přes plochu Z56 do navrţené dešťové kanalizace, kterou je navrţeno zaústit do Šilheřovického potoka. Ve výkrese vodního hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných kanalizačních stok. Jejich poloha můţe být upřesňována podrobnější projektovou dokumentací.
52
Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý tvar zahrad) v maximální míře zadrţet v území a dále vyuţívat jako vody uţitkové (zalévání zahrad, příp. WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné sráţkové vody je navrţeno odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy příp. trativody do recipientu. Dešťové vody z rozsáhlejších zastavitelných ploch odvádět dešťovou kanalizací do vhodného recipientu. Navrhovaná výstavba veřejné splaškové kanalizace v obci Šilheřovice je v souladu s PRVKÚ MSK i s platnými ZÚR MSK. Pro kanalizační stoky je stanoveno ochranné pásmo dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem vodovodních řadů do DN 500 včetně/nad DN 500 - 1,5/2,5 m od vnějšího okraje potrubí.
5.8
INFRASTRUKTURA ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ
5.8.1 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Výroba el. energie Ve správním území obce Šilheřovice nejsou provozovány ţádné vyuţitelné zdroje elektrické energie. Nadřazená soustava ZVN, VVN Správním územím obce Šilheřovice vedení nadřazené soustavy ZVN - 400 kV, VVN 110 a 220 kV neprocházejí. Distribuční soustava VN Obec Šilheřovice je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami z hlavní linky VN 209 propojující TS 110/22 kV Dolní Benešov a Bohumín. Hlavní linka VN 209 prochází severní částí obce, je provedena v dimenzi 3 x 120 AlFe na ocelových stoţárech z r. 1975. Dvě distribuční trafostanice v jiţní části obce (DTS 9127 a 9427) jsou napojeny odbočkou z vedení VN 184 Teplárna Ostrava – Bohumín. Distribuční soustavu VN na území obce tvoří dále 11 distribučních trafostanic - DTS 22/0,4 kV, včetně přípojek VN, s celkovým výkonem 2 923 kVA, z toho do veřejné sítě NN v obci dodává 7 TR celkový výkon 1 923 kVA. Technický stav sítě VN včetně trafostanic je vyhovující. Tab.: Přehled distribučních trafostanic (DTS) Číslo DTS
Název umístění
Typ
Výkon
podle ČEZ
trafostanice
DTS
DTS
Šilheřovice DTS OP_1884
Šilheřovice – Učiliště
DTS OP_1960
kVA ocel. příhradová
400
Šilheřovice – Čecháček
čtyřsloupová
400
DTS OP_1990
Šilheřovice – Dědič
dvousloupová
400
DTS OP_ 2005
Šilheřovice – Hranice (ČOV)
dvousloupová
160
DTS OP_2026
Šilheřovice – U hřiště
čtyřsloupová
400
DTS OP_2027
Šilheřovice – Statek
ocel. příhradová
100
DTS OP_2028
Šilheřovice – Paseky
ocel. příhradová
63
53
Číslo DTS
Název umístění
Typ
Výkon
podle ČEZ
trafostanice
DTS
DTS
Šilheřovice
kVA
DTS OP_0620
Šilheřovice – Čerp. stanice Shell
jednosloupová
400
DTS OP_9080
Šilheřovice – Vodárna Hať
ocel. příhradová
100
DTS OP_9427
Šilheřovice – Baţantnice
dvousloupová
250
DTS OS_9141
Šilheřovice – Nová šance (býv. Kasárna)
zděná, věţová
250
Rozvodná síť NN Rozvodná síť NN je převáţně nadzemního provedení na betonových podpěrných bodech, s vodiči 4x70/11 v hlavních trasách. Nadzemní síť je doplněna posilovacími vývody slaněnými vodiči z některých DTS. Část sítě NN napojující objekty bytových domů a vybavenosti, včetně vývodů z DTS 1884, je provedena zemními kabely. Jako jistících prvků je pouţito skříní typu VRIS příp. SIL. Technický stav sítě NN je velmi dobrý. Z rozvodné sítě NN jsou napojeny veškeré domácnosti, včetně vybavenosti, podnikatelských aktivit a objektů druhého bydlení). Elektrická energie je vyuţívána především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění. Bilance příkonu a transformačního výkonu Z energetického hlediska se do roku cca 2025 uvaţuje se smíšeným stupněm elektrizace. Vzhledem k provedené plošné plynofikaci obce Šilheřovice se uvaţuje s elektrickým vytápěním pro cca 5 % bytů a část objektů druhého bydlení. U ostatních bytů se vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací klimatizačních jednotek, uvaţuje se stupněm elektrizace B. Rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude v řešeném území následující: 30 bytů - stupeň elektrizace C (vaření el.en.+ smíšené vytápění el. energií přímotopné a akumulační) 590 bytů – stupeň elektrizace B (vaření plynem + el. energií) Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky stanoveného pro rok cca 2025. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové jednotky stanoven na 2,50 kW/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvaţuje s měrným příkonem 10 kW/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení se uvaţuje s příkonem 0,5 kW/objekt, pro cca 15 těchto objektů je uvaţováno s elektrickým přitápěním s příkonem 5 kW/objekt. Vypočtené podílové maximum bytů - Bmax je následující: Bmax = 590 x 2,50 + 30 x 10 + 60 x 0,5 + 15 x 5 = 1 880 kW Podílové maximum vybavenosti (Vmax) – je stanoveno z měrného ukazatele - 0,8 kW/byt, pro stávající a nové drobné podnikatelské aktivity je uvaţováno s příkonem 200 kW. Vypočtené podílové maximum vybavenosti - Vmax je následující: Vmax = 620 x 0,8 + 200 = 696 kW Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově - komunální sféry, včetně drobných podnikatelských aktivit, (rok cca 2025). Při výpočtu transformačního výkonu (PTR VN/NN) je uvaţováno s 20% rezervou pro optimální vyuţití transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim. PDTS = (Bmax + Vmax) x 1.20 = 3 091 kVA 54
Výkon odběratelských DTS 0620, 9080, 9427, 9141 (1 000 kVA) se povaţuje za dostatečný. Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec Šilheřovice k roku cca 2025 zajistit cca 4 100 kVA transformačního výkonu. Přírůstek transformačního výkonu pro novou výstavbu bytů, vybavenosti, podnikatelských aktivit a předpokládaný rozvoj elektrizace stávajícího bytového fondu dosáhne do roku 2025 cca 1 180 kVA proti současnému stavu. Soudobé zatíţení v úrovni TR 110/VN je o cca 30 % niţší neţ potřebný transformační výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytově - komunální sféru a podnikatelské aktivity dosahovat výše 2,9 MW. Návrh řešení Výroba elektrické energie Do roku cca 2025 se předpokládá rozšíření malých foftovoltaických elektráren s výkonem 3 – 5 kW, instalovaných na objektech RD, příp. vybavenosti. Nadřazená soustava ZVN a VVN Do roku cca 2025 se s výstavbou vedení těchto kategorií ve správním území obce Šilheřovice neuvaţuje. Distribuční soustava VN Potřebný příkon pro obec Šilheřovice bude zajištěn z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami z linky VN 209, která je pro přenos potřebného příkonu dostatečně dimenzována. V řadě případů prochází nadzemní vedení VN – 22 kV územím navrţeným k zástavbě. Vzhledem k rozsáhlé kolizi odbočky VN 209 k DTS 1960 v severní části obce se stávající i navrhovanou zástavbou se navrhuje změna trasy tohoto vedení mimo stávající i navrhovanou zástavbu. K omezení vlivu ochranného pásma bude nové vedení provedeno závěsným kabelem. Další přeloţky stávajících nadzemních vedení VN – 22 kV se nenavrhují ani nevylučují. Jako technické řešení pro omezení vlivu ochranného pásma nadzemního vedení VN - 22kV se doporučuje pouţití závěsných kabelů k přetaţením kolizních úseků, příp. náhrada nadzemního vedení zemním kabelem. V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, ţe podle ustanovení § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, případnou přeloţku zařízení přenosové a distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo přeloţku vyvolal. Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity v řešeném území bude zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 5 novými DTS navrţenými v lokalitách s navrhovanou výstavbou (DTS N1 – 5). Nové trafostanice DTS – N1 a 2, se navrhují jako betonové, kompaktní, pro umístění 1 transformátoru s výkonem do 630 kVA, s přípojkami VN provedené zemním kabelem. Ostatní trafostanice DTS – N3, 4 a 5 se navrhují jako venkovní, typu BTS na jednoduchém betonovém sloupu, napojené nadzemní kabelovou přípojkou VN – 22 kV. Umístění nových trafostanic je situováno do míst s navrhovanou výstavbou příp. do míst s předpokládaným výskytem nedostatku transformačního výkonu, s moţností posunu podle místních podmínek v řádu desítek metrů.
55
Vzhledem k obtíţné přístupnosti ke stávající DTS 1884 – Učiliště, se na základě dřívějšího poţadavku ČEZ Distribuce a.s. Opava, navrhuje její přemístění za parkoviště hotelu U sv. Jana. Nová DTS bude betonové, kompaktní, napojená zemní kabelovou přípojkou VN. Do nové DTS bude přesměrována stávající kabelová síť NN. Rozvodná síť NN – nová rozvodná síť NN bude v souladu s vyhláškou č. 269/2009 Sb. o obecných poţadavcích na vyuţívání území řešena zásadně zemním kabelovým vedením. Jako jistících prvků bude pouţito skříní typu SR. Výhledově je moţno lokální nedostatek příkonu v síti NN řešit posilovacím vývodem z nejbliţší trafostanice. Vliv na ţivotní prostředí Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na ţivotní prostředí (hluk DTS, elektromagnetické pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně ţivota, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné pásmo (OP) nadzemních vedení VN – 22 kV a distribučních trafostanic ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo nadzemního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany: u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace pro vodiče s izolací základní pro závěsná kabelová vedení pro zemní kabelová vedení
OP 7 m (10 m) 2m 1m 1m
Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: u stoţárových DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV u zděných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 – 52 kV
7 m od zařízení 2 m od zařízení 1 m od obestavění
Poznámka: Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před platností 1. energetického zákona tj. před rokem 1995. Při provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací, v těchto pásmech je nutno si vyţádat předchozí souhlas provozovatele těchto energetických zařízení ČEZ Distribuce a.s. 5.8.2 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VTL plynovody a RS Vysokotlaká plynárenská zařízení nejsou ve správním území obce Šilheřovice provozována. Na soustavu zemního plynu je obec Šilheřovice napojena středotlakým páteřním plynovodem DN 160 z regulační stanice plynu VTL/STL Darkovice (RS 65 146) s výkonem 3 000 m3 h-1. Místní plynovodní síť Místní plynovodní síť je vybudována jako středotlaká, v tlakové úrovni do 0,3 MPa, z materiálu lPE v profilech DN 50 - 160. Tato síť je společná pro obce Darkovice a Hať. Na páteřní řady v obci D 110 a D 90 navazují zásobovací řady D 63 podél místních komunikací, ze kterých jsou provedeny přípojky pro jednotlivé odběratele.
56
Plyn do středotlaké plynovodní sítě byl vpuštěn v listopadu 1996. Z místní, středotlaké plynovodní sítě je v současné době napojeno cca 80 % bytů v RD, objekty bytových domů a převáţná část objektů vybavenosti. Zemní plyn se vyuţívá pro vaření, přípravu teplé uţitkové vody (TUV) a u převáţné části odběratelů také pro vytápění. Plynofikována není místní část Paseky (východní část obce). Celková konfigurace plynovodní sítě je zřejmá z grafické části dokumentace. Bilance potřeby zemního plynu Bilance potřeby plynu je sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin obyvatelstvo a ostatní odběr. Obyvatelstvo - roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo je stanovena metodou specifických potřeb podle směrnice č. 17 Severomoravské plynárenské a.s. Ostrava. (obec do 2000 obyvatel – 1,2 m3h-1 byt). Předpokládá se, ţe okolo roku 2025 bude plynofikováno cca 90 % bytů, tj. 560 bytů v RD a BD, spolu s cca 20 objekty druhého bydlení. Bilančně se uvaţuje s vyuţitím plynu pro vaření, přípravu TUV a vytápění u všech plynofikovaných objektů. Ostatní odběr - v této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop vybavenosti a podnikatelských aktivit. Potřeba plynu je stanovena jako 30 % podíl hodinové potřeby obyvatelstva. Pro blíţe nespecifikované odběry se uvaţuje s rezervou 50 m3 h-1, resp. 100 000 tis. m3 rok-1. Tab.: Bilance potřeby zemního plynu Šilheřovice
Měrná potřeba plynu
Potřeba plynu
[m3 h-1 ]
[m3 rok-1 ]
1,20
3 000
672
0,50
1 000
10
20
(30% podíl potřeby obyvatelstva)
210
420
Rezerva
50
100
942
2 220
Druh odběru
[m3 h-1]
[tis. m3rok-1]
Obyvatelstvo – byty RD (vaření, otop, TUV) – 560 bytů
1 680
Druhé bydlení 20 objektů Ostatní odběr
Odběr z místní sítě Celkem
Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, ţe je pro obec Šilheřovice nutno z místní sítě zajistit cca 2,2 mil.m3 zemního plynu, zimní hodinové maximum dosáhne hodnoty 940 m3h-1. Návrh řešení VTL plynovody a RS S výstavbou vysokotlakých plynárenských zařízení ve správním území obce Šilheřovice se neuvaţuje. Potřeba zemního plynu bude zajištěna ze stávající RS Darkovice, s případnou rekonstrukcí na vyšší výkon. Místní plynovodní síť Místní plynovodní síť je provedena jako středotlaká v tlakové úrovni do 0,3 MPa. Středotlaký rozvod plynu je při menších profilech velmi pruţný a dovoluje při zachování navrţených dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním vytíţení.
57
Řadu lokalit nové výstavby lze napojit krátkými přípojkami ze stávající plynovodní sítě. Pro novou zástavbu mimo dosah stávající středotlaké plynovodní sítě (více neţ 100 m od plynovodu) je navrţeno její rozšíření v profilech DN 40 – 63. Nová plynovodní síť je navrţena z trubek PE - těţká řada v návaznosti na stávající středotlakou síť. V lokalitách, kde není řešena komunikační síť, je napojení na středotlakou síť pouze orientační. Celková konfigurace plynovodní sítě je zřejmá z grafické části dokumentace. Nové uliční plynovody budou realizovány oprávněnou organizací v souladu s ČSN 38 6413 a budou pokládány zásadně na veřejných neoplocených pozemcích, zejména do tělesa komunikací mimo vozovku, do chodníků, zelených pásů a přidruţených prostorů. Potrubí plynovodu bude uloţeno v zemi, ve výkopu s pískovým podsypem a označením ţlutou výstraţnou folií s minimálním krytím 1 m. Vedení inţenýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se doporučuje sdruţovat do společné trasy v šířce 120 -150 cm od hranice oplocení. Vliv na ţivotní prostředí Plynárenská zařízení jsou uloţena v zemi a svým provozem ţivotní prostředí zásadně neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně ţivota, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné pásmo STL plynovodů ve smyslu zákona č. 458/2000, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon). Ochranný pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 1 m od jeho půdorysu. Při provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací, v těchto pásmech je nutno si vyţádat předchozí souhlas provozovatele tohoto energetického zařízení RWE Severomoravské plynárenské a.s. Ostrava. 5.8.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Území obce Šilheřovice leţí podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejniţších venkovních teplot v místě s oblastní výpočtovou teplotou tex = - 15oC. Pro tem = 13o C (tem – střední denní venkovní teplota pro začátek a konec otopného období) je střední venkovní teplota za otopné období tes = 3,8o C, počet dnů otopného období je 235. Převáţná část obytného území se rozkládá v nadmořské výšce kolem 210 – 240 m. Zvláště velké a velké spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu vyšším neţ 5 MW nejsou v území provozovány. Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných dom ů a samostatnými domovními kotelnami pro objekty vybavenosti. K významnějším zdrojům znečišťující ovzduší patří kotelny Zámek Šilheřovice (1140 kW), Střední školy hotelnictví, gastronomie a sluţeb (491 kW). Dále jsou v území provozovány 2 plynové kotelny pro ZŠ, 3 kotelny bytových domů s celkem 40 byty, kotelna Nákupního střediska, Pošty, Domu sluţeb a hotelu Golf. Tepelná energie v těchto zdrojích je zajišťována především spalováním zemního plynu. Plyn k otopu vyuţívá cca 520 odběratelů, elektrická energie k vytápění se vyuţívá v objektu Obecního úřadu a cca 15 RD.
58
Návrh řešení Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s individuálním vytápěním RD, objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty bytových domů a vybavenosti zůstane zachován. V palivo - energetické bilanci je preferováno vyuţití zemního plynu pro 90 % bytů, část objektů druhého bydlení, vybavenost a podnikatelské aktivity, s doplňkovou funkcí dostupných pevných paliv, biomasy a el. energie. Navrţený výkon trafostanic umoţní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro 5 % bytů v RD a části objektů druhého bydlení. Zásadně se doporučuje vyuţívat smíšeného elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a různých druhů tepelných čerpadel. Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvaţovat s rozšířením pasivního i aktivního vyuţití solární energie, jejiţ přeměna na tepelnou energii, příp. elektrickou energii v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích je z hlediska ţivotního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie. V ČR ročně dopadá kolmo na 1m² cca 1100 kWh solární energie. Z hlediska hospodaření s ušlechtilými palivy a v předpokládaném růstu jejich cen se pro stavby RD doporučuje nízkoenergetické provedení obvodového pláště, střechy a oken tak, aby měrná roční spotřeba tepelné energie na vytápění nepřekročila 45 kWh/m2 podlahové plochy. Vliv na ţivotní prostředí Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově - komunálním hospodářství a průmyslu způsobuje zatíţení ovzduší cizorodými látkami s váţnými důsledky dlouhodobého působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění. Z hlediska ochrany ţivotního prostředí je vyuţívání plynu a elektrické energie v obytném území pro vytápění ekonomicky dostupnou moţností jak výrazně současný stav zlepšit. Vyuţitím ušlechtilých energií pro vytápění bytů, veškeré vybavenosti a drobných podnikatelských aktivit došlo k podstatnému sníţení pevných i plynných exhalací a polétavé prašnosti v topném období, přičemţ odpadá znečištění výfukovými plyny při rozvozu pevného paliva a odvozu popela. Výrazně se sníţily také nároky na skladování pevného domovního odpadu. Podle ustanovení § 50, odst. 1, písm. g) a h) zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je moţno nařízením obce zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečištění a stanovit podmínky pro spalování nebo jiný způsob likvidace suchých rostlinných materiálů.
5.9
ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE
5.9.1 TELEKOMUNIKACE Sítí elektronických komunikací se rozumí přenosové systémy, spojovací a směrovací zařízení umoţňující přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky. Podle jednotné telekomunikační pevné sítě provozované a.s. Telefónica O2 Czech Republic obec Šilheřovice telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny (RSU) Šilheřovice, jako součást telefonního obvodu (TO – 59) Moravskoslezský kraj. Telefonní ústředna Šilheřovice má dostatečnou kapacitu pro současný provoz s moţností dalšího rozšíření.
59
Telefonní účastníci ve správním území obce Šilheřovice jsou napojeni na digitální ústřednu prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je po celkové rekonstrukci úloţnými a závěsnými kabely v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Hlučín prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě. Propojením HOST Hlučín na vyšší síťovou úroveň (tranzitní a mezinárodní ústředny) je zajištěn styk se 14 TO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy. Prostřednictvím telekomunikačních sluţeb a.s. Telefónica O2 Czech Republic a cca 8 dalších komerčních poskytovatelů komunikačních sluţeb na pevné a bezdrátové síti je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími sluţbami jako je přenos dat, připojení k internetu a šíření televizních a rozhlasových programů. Správním územím obce Šilheřovice prochází optické kabely dálkové přenosové komunikační sítě Telefónica O2 Czech Republic. Návrh řešení Předpokládá se, ţe okolo roku 2025 bude hustota telefonních stanic v území odpovídat 100 % telefonizovaných bytů s 30% rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru, s poţadavkem na připojení cca 800 telefonních účastníků. Tento údaj můţe být zásadně ovlivněn vývojem cenových tarifů na pevných linkách a v mobilních sítích. Podmínky pro rozvoj komunikačního provozu budou řešeny výběrem z aktuální nabídky operátorů na pevné a mobilní síti. V případě pevné sítě Telefónica O2 bude nabídka telekomunikačních sluţeb řešena na volné kapacitě digitální ústředny Šilheřovice, s případným rozšířením na poţadovanou potřebu, bez nároku na nové plochy, spolu s postupným rozšířením účastnické přístupové sítě pro navrhovanou zástavbu. Rozšiřovat se bude také počet telefonních účastníků mobilní telefonní sítě, která je významným konkurentem pevné sítě. V případě výstavby nových základnových stanic operátorů mobilní sítě se doporučuje tato zařízení sdruţovat na společné stoţáry příp. výškové objekty. Další rozvoj pevné sítě bude zaměřen především na proces zkvalitňování sluţeb, zejména přístupu k INTERNETU jako zdroji informací, podobně jako budování veřejných datových sítí s otevřeným přístupem. K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné pásmo podzemních komunikačních vedení (1,5 m po stranách krajního vedení) ve smyslu zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně dalších předpisů.
60
5.9.2 RADIOKOMUNIKACE Tyto sluţby zahrnují šíření televizních a rozhlasových programů, přenos meziměstských telefonních hovorů a zařízení operátorů mobilní telefonní sítě. Pokrytí území televizním signálem Řešené území je pokryto analogovým televizním signálem ČT1, Nova a Prima z televizních vysílačů, jejichţ provozovatelem jsou České radiokomunikace a.s. Analogového vysílání z těchto vysílačů bude ukončeno v listopadu 2011. Tab.: Přehled televizních vysílačů Název vysílače
Umístění vysílače
Program
Výkon kW
Kanál
Ostrava
Hošťálkovice (287 m.n.m)
Jeseník
Praděd (1492 m.n.m.)
Frýdek - Místek
Lysá Hora (1313 m.n.m)
ČT1 TV NOVA TV NOVA TV PRIMA ČT1 TV NOVA ČT1 ČT2
600 100 2 150 320 320 300 0,25
31. 1. 42. 48. 36. 53. 37. 52.
Území je pokryto také pozemním digitálním signálem (DVB –T) z vysílače Ostrava Hošťálkovice programem multiplexu 1 na 54. kanále (ČT1, ČT2, ČT 24, ČT4 Sport a 7 programů ČRo) a z vysílače Ostrava - Hladnov – vodojem, který šíří programy multiplexu 1 na 54. kanále, multiplexu 2 (TV Nova, Nova Cinema, TV Prima a TV Barandov) na 39. kanále a multiplexu 3 na 32. kanále se sníţeným výkonem ( Public TV, Prima love). Zahájení vysílání programů multiplexu 2 a 3 z vysílače Ostrava – Hošťálkovice se předpokládá v 04/2011. Pro příjem uvedeného signálu je nutný televizor s digitálním tunerem (IDTV – Integrated Digital TV) příp. jakýkoliv stávající televizor vybavit digitálním přijímačem (set-top-boxem). Řada dalších českých i zahraničních televizních programů, je dále šířena prostřednictvím satelitního vysílání (DVB – S) v paketech Czechlink, UPC Direkt, Digi TV. Vzhledem k omezení plynoucí z vysílacích práv jsou televizní programy zabezpečeny proti neautorizovanému příjmu systémem CryptoWorks. Při instalaci parabolické antény a příslušného dekodéru lze dosáhnout kvalitního, digitálního příjmu volných i placených programů při stoprocentním pokrytí území. Pokrytí území rozhlasovým signálem – řešené území je v pásmu AM – DV a SV pokryto rozhlasovým signálem z vysílačů: Ostrava, Svinov - 639 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 30 kW) Prostějov, Dobrochov – v pásmu SV - 954 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 200 kW) Uherské Hradiště, Topolná - v pásmu DV - 270 kHz (ČRo 1 – Radioţurnál, 650 kW) Dále je území pokryto rozhlasovým signálem v pásmu FM – VKV.
61
Tab.: Přehled rozhlasových vysílačů FM – VKV provozovaných a.s. České radiokomunikace Název vysílače
Umístění vysílače
Program
Výkon kW (max)
Kmitočet MHz
Ostrava
Hošťálkovice
Jeseník
Praděd
Radio Impulz Frekvence 1 Rádio Helax Hitrádio Orion ČRo1- Radioţurnál ČRo3 - Vltava ČRo - Ostrava Hitrádio Orion ČRo1- Radioţurnál Rádio Proglas ČRo3 - Vltava Evropa 2 - Morava Radio Impulz Frekvence 1 ČRo Olomouc
43 (100) 70 40 (100) 4 43 (100) 43 (100) 2,8 10 20 20 20 10 20 20 20
89,0 91,0 93,7 96,4 101,4 104,8 107,3 88,1. 91,3 93,3 98,2 99,3 100,9 104,3 106,8
Digitální rozhlasové vysílání je moţno zachytit na televizním 54. kanále z vysílače a Ostrava - Hladnov (ČRo-1 Radiţurnál ČRo-2 Praha, ČRo-3 Vltava, ČRo4 Radio WAwe, ČRo Leonardo, ČRo Rádio Česko, ČRo D-dur). Dále je moţno zachytit signál rozhlasového vysílače Ostrava Dobroslavice (Rádio Čas92,8 MHz a Rádio Hey Ostrava – 97,7 MHz). Mobilní telefonní síť Ve správním území obce Šilheřovice jsou dostupné všechny sluţby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – T-Mobile (TMO), Telefónica O2 (O2) a Vodafone (VDF). Na území obce Šilheřovic jsou provozovány 2 základnová stanice (BTS) operátorů mobilních sítí: T - Mobile + Vodafone – tubusový stoţár na jiţním okraji obce O2 – příhradový stoţár severně od obce (u vodárny) Radioreléové spoje Tyto spoje jsou určené pro přenos televizní, rozhlasové modulace, přenos dat a telefonních hovorů. Nad územím Šilheřovic prochází radioreléový spoj v trase. BTS T - Mobile Šilheřovice – Ostrava-Hrušov Pozn.
RSU – Remote Subscriber Unit (vzdálený účastnický blok) BTS – Base transceiver Station (základnová převodní stanice)
62
5.10 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství České republiky (POH ČR) na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSK byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004. Změna Plánu odpadového hospodářství MSK byla schválena vyhláškou OZV č. 3/2010 ze dne 23. 6. 2010. Plán odpadového hospodářství zpracovávají ze zákona původci odpadů, kteří produkují ročně více neţ 10 t nebezpečného odpadu nebo více neţ 1000 t ostatního odpadu. Obec nemá zpracován plán odpadového hospodářství. Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí firma OZO Ostrava s.r.o. Společnost zajišťuje pro obec komplexní nakládání s odpady, coţ znamená sběr, svoz, třídění, úprava a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných. Tyto odpady se ukládají na skládky mimo území obce. Na území obce neexistují plošná zařízení pro nakládání s opady (odpovídající měřítku územního plánu). V současnosti nejsou z hlediska odpadového hospodářství známy záměry, které by se promítly do územně plánovací dokumentace obce, nároků na nové plochy či jejich vyuţití. Sběrné dvory lze zřizovat v plochách smíšených výrobních a skladování (VS).
63
6. INFORMACE O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŢITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 6.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Řešení Územního plánu Šilheřovice je posouzeno z hlediska vlivů na ţivotní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zprac. Aquatest a.s., Praha, březen 2011). Toto posouzení je zpracováno jako samostatná textová část Posouzení vlivů ÚP Šilheřovice na ţivotní prostředí, která je projednávána současně s ÚP Šilheřovice. 6.2 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 Návrh řešení Územního plánu Šilheřovice není vyhodnocen z hlediska vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45i, odst. vzhledem k tomu, ţe toto vyhodnocení nebylo schváleným Zadáním pro územní plán Šilheřovice poţadováno. 6.3 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŢENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH Územně analytické podklady pro SO ORP Hlučín byly zpracovány v roce 2008, a v roce 2010 byla zpracována jejich aktualizace (zprac. MěÚ Hlučín). Silné stránky 1. Obec je rozvíjejícím se sídlem ve správním obvodu ORP Hlučín se silnými vazbami k městu Ostrava. 2. Obec vykazuje příznivý vývoj počtu obyvatel. 3. Obec vykazuje vyšší atraktivitu bydlení, projevuje se zde zájem o bydlení i ze širšího regionu. 4. V obci je základní občanská vybavenost. 5. Značná soudrţnost obyvatel. 6. Terén obce a jejího blízkého okolí je vhodný pro cykloturistiku i pro pěší turistiku. 7. Obec je plynofikována - moţnost zachování čistoty ovzduší v topné sezóně. 8. Na území obce Šilheřovice se nachází PR Černý les u Šilhéřovic I., PR Černý les u Šilhéřovic II., EVL Ostrava - Šilheřovice a PO Heřmanský stav - Odra - Poolší. Slabé stránky 1. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM10 a benzo(a)pyren. Velké zdroje znečištění ovzduší jsou situovány mimo k.ú. Šilheřovice. 2. Omezená nabídka připravených stavebních pozemků, zejména pro bydlení. 3. Návrat k vytápění méně kvalitními palivy. 4. Zábor zemědělské půdy v nejlepší kvalitě. 5. V případě nezachování alespoň jednostranných manipulačních pruhů podél vodních toků bude ztíţena údrţba vodních toků a případné odstraňovaní škod po přívalových deštích.
64
Příleţitosti 1. Vyuţití polohy obce především pro rozvoj obytné funkce. Příprava stavebních pozemků s ohledem na jejich nejlepší moţné vyuţití (posílení obytné atraktivity při dodrţení zásad urbanistické ekonomie). 2. Doplnění technické infrastruktury obce - především kanalizace - je jedním z předpokladů zvýšení ochrany ţivotního prostředí při rozvoji obytné výstavby a staveb souvisejících. 3. Vyuţití kvalitního přírodního prostředí pro rekreaci - pěší turistiku, cykloturistiku, sportovní a sportovně rekreační aktivity. 4. Nadměrný rozsah nové obytné výstavby můţe vést ke sníţení kvality přírodního prostředí a můţe ohrozit sociální stabilitu území nároky na kapacity občanské vybavenosti obce a zhoršit vlastní kvalitu bydlení. Hrozby 1. Zhoršování čistoty ovzduší v regionu. 2. Ohroţení zástavby obce Darkovice při přívalových nebo dlouhotrvajících deštích ze svahů.
6.4
PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŢITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ
6.4.1 VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŢENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 1. Územním plánem je navrţeno rozšíření STL plynovodu pro zastavitelné plochy vymezené územním plánem. Cenovou politiku u topných médií nelze územním plánem ovlivnit. 2. Na ochranu území zástavby obce Darkovice je před přívalovými dešti navrţen v severovýchodní části obce Šilheřovice suchý poldr bez stálého nadrţení, za účelem zachycení přívalových vod. 6.4.2 VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 1. Územním plánem je navrţeno vytápění objektů realizovaných na zastavitelných plochách především plynem. V případě respektování tohoto návrhu řešení nebude docházet ke zvýšení znečištění ovzduší. Zároveň je nutno dbát na údrţbu povrchů komunikací. 2. Územní plán řeší dostatečnou nabídku ploch pro výstavbu. Jejich připravenost z hlediska dopravní obsluhy území a sítí technické infrastruktury závisí na ekonomických moţnostech obce. 3. Vzhledem k tomu, ţe zastavitelné plochy jsou vymezeny v prolukách mezi stávající zástavbou, nebo přímo na tuto zástavbu navazují, nepředpokládá se sníţení kvality přírodního prostředí. Navrţený přesah nabídky v zastavitelných plochách proti demografickému rozboru umoţňuje korekci cen nabízených pozemků pro výstavbu. Nepředpokládá se, ţe všechny pozemky budou vyuţity pro výstavbu. Část pozemků nebude zastavěna z důvodu majetkoprávních, nedořešení přístupu k pozemku, změně názoru na výstavbu vlastníka pozemku apod. Vzhledem k plynofikaci obce nebude v topné sezóně zhoršováno ţivotní prostředí novou zástavbou. 4. Záborem zemědělských pozemků nebude ohroţeno hospodaření na těchto pozemcích. Zastavitelné plochy vytvářejí poměrně kompaktní celek se stávající zástavbou. 5. Kolem vodních toků je nezbytné ponechávat nezastavěné manipulační pásy, tzn. i bez oplocení, které umoţní údrţbu koryta pomocí mechanizace. Zároveň se jedná o prostor, ve kterém lze realizovat opatření na ochranu staveb v blízkosti vodního toku v případě ohroţení záplavami. 65
6.4.3 VLIV NA VYUŢITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŢITOSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 1. Soudrţnost obyvatel a vazby na místo bydliště je značná zejména s ohledem na převaţující zástavbu rodinnými domy. 2. Územním plánem Šilheřovice je navrţeno doplnění cykloturistických tras s ohledem na to, ţe správní území obce Šilheřovice je vhodné pro cykloturistiku. 3. Návrhem nových ploch pro obytnou výstavbu dojde k vyuţití obytné atraktivity obce, ale stejně významná je údrţba stávajícího bytového fondu. 4. Plochy spadající do ploch se stanovenou ochranou jsou územním plánem respektovány. Jedná se především o „PR Černý les u Šilheřovic I.“, „PR Černý les u Šilheřovic II.“, EVL Ostrava - Šilheřovice a PO Heřmanský stav - Odra - Poolší. Rozsah těchto ploch je zobrazen v Koordinačním výkrese. 6.4.4 VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Způsobem řešení Územního plánu Šilheřovice jsou v maximální moţné míře respektovány stávající hodnoty území, především ochrana přírodních hodnot území. Návrhem zastavitelných ploch pro rozvoj zástavby obytné, občanské vybavenosti, výrobních aktivit, územního systému ekologické stability atd. se však nelze vyhnout záboru zemědělské půdy. Ekologická stabilita správního území obce Šilheřovice je posílena vymezením územního systému ekologické stability – prvků lokálního významu. Za účelem zvýšení kvality ţivotního prostředí a zvýšení pohody bydlení je navrţeno rozšíření splaškové kanalizace, rozvoj vodovodní sítě za účelem dostatečné dodávky pitné vody a rozvoj plynofikace (viz předchozí kapitoly odůvodnění). Nemovitá kulturní památka – zámek, je územním plánem respektována.
66
6.5
VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Bylo respektováno zařazení obce Šileřovice do rozvojové oblasti OB2 (viz kap. 2.2). V souladu s typem krajiny byly zastavitelné plochy vymezeny v sídelní krajině v návaznosti na stávající zástavbu. ZÚR MSK není poţadováno v obci Šilheřovice prověření oblasti, plochy nebo koridoru nadmístního významu územní studií. Dále byly v souladu se ZÚR MSK vymezeny: plochy nadmístního významu: - vymezení územní rezervy pro přeloţku silnice II/466 v severovýchodní části řešeného území. - vymezení územní rezervy pro zabezpečení zájmů státu vyplývající z mezinárodních závazků – průplav Dunaj - Odra – Labe. veřejně prospěšná opatření - územní systém ekologické stability: - prvky nadregionálního významu. Územním plánem Šilheřovice jsou dále upřesňovány republikové priority územního plánování pro zajištění udrţitelného rozvoje území a konkretizovány obecně formulované cíle a úkoly územního plánování v Politice územního rozvoje ČR 2008. - Rozčleněním správního území obce do jednotlivých funkčních ploch je stanovena ochrana a rozvoj přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického dědictví, se snahou v maximální míře zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny. - Nezbytný je ale vyváţený všestranný rozvoj tak, aby byly zachovány její stěţejní kulturní, přírodní a uţitné hodnoty. Z tohoto důvodu je preferována dostavba proluk v zastavěném území a vymezeny zastavitelné plochy v návaznosti na zastavěné území. Stávající výrobní areály je moţno vyuţívat polyfunkčně, ale s ohledem na blízkou obytnou zástavbu. - Cílem je účelné vyuţívání a uspořádání území, úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie. Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávky vody a likvidace odpadních vod je koncipována tak, aby splňovala poţadavky na vysokou kvalitu ţivota v současnosti i v budoucnosti. Podle místních podmínek jsou vytvořeny předpoklady pro zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. - Jsou respektovány vodní zdroje, ochrana nerostného bohatství, a ochrana zemědělského a lesního půdního fondu. - Územním plánem jsou vytvořeny územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a stanoveny podmínky vyuţívání, zvyšování a drţování ekologické stability, stanovena ochrana krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích.
67
6.6
VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
6.6.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŢENOST PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŢNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL V ÚZEMÍ, JAK BYLA ZJIŠTĚNA V ROZBORU UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Na konci roku 2010 byly k dispozici dva podklady pro hodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoje dotýkající se řešeného území. Základním dokumentem jsou ÚAP Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s.r.o., 2009). K hodnocení zde byla pouţita základní 7 stupňová škála, hodnotící převahu silných nebo slabých stránek pilířů udrţitelného rozvoje (ţivotního prostředí, hospodářských podmínek, soudrţnosti obyvatel území). Rozbor udrţitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Hlučín, (zpracovatel Ing. arch. E. Malchárková, 2008, aktualizace 2010) přistupuje k vyhodnocení pilířů s odlišnou metodikou hodnocení, podobně jak jednotliví zpracovatelé ÚAP v celé ČR. Hodnocení bylo proto převedeno na relativně srovnatelnou 7 stupňovou škálu, přitom je nutno vnímat, ţe vzájemná srovnatelnost je omezena zejména výběrem výchozích hodnotících ukazatelů (konkrétních kritérií). Hodnocení jednotlivých pilířů přináší další tabulka. Tab.: Hodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoje dotýkající se řešeného území Pilíř-podmínky Ţivotní prostředí Soudrţnost obyvatel území Hospodářské podmínky území
hodnocení (hodnoty: 1-nejlepší, 4-průměrné, 7-nejhorší) ÚAP MSK 2009 RURÚ SO ORP výsledné hodnocení Hlučín 2008 územního plánu 3 - nadprůměrné 3 - nadprůměrné 4 - průměrné 3 - nadprůměrné 2 – dobré 2 - dobré 5 -podprůměrné 5 -podprůměrné 5 - podprůměrné
Mezi hodnocením ÚAP MSK a RURÚ SO ORP je patrný mírný rozdíl v hodnocení soudrţnosti společenství obyvatel území. Právě soudrţnost obyvatel území představuje výrazné pozitivní specifikum ragionu – s preferencemi tradic rodinného ţivota, sociální kooperativnosti, individuální bytové výstavby i kulturně historických odlišností. Vlastní hodnocení provedené na základě průzkumu územního plánu a SWOT analýzy se liší od RÚRU SO ORP Hlučín v horším hodnocení podmínek ţivotního prostředí, zejména s ohledem na stav ovzduší. Při hodnocení hospodářského pilíře území je výsledné hodnocení podprůměrné, v úvahu jsou vzaty zejména silné vazby obce na hospodářsky problematické okolí – zejména Ostravskou aglomeraci. Nezaměstnanost v obci a zejména v blízkém regionu je hodnocena stále jako problém (i s přihlédnutím k nejaktuálnějšímu vývoji). Vlastní hodnocení území je zformulováno následně. Obecně s ohledem na stav současných podkladů je nutno povaţovat za mírný problém řešeného území nepříznivý stav ţivotního prostředí (ovzduší) a nepříznivý stav hospodářského pilíře řešeného území (zejména s ohledem na nepříznivou situaci v regionu). Tyto problémy mírně sniţují rozvojový potenciál obce plynoucí zejména z její příznivé příměstské polohy, obytné a částečně i rekreační atraktivity. V obci se projevuje značný zájem o bydlení, který je nutno přiměřeně koordinovat. Posílení hospodářského pilíře je nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací (Ostrava, Hlučín). V samotném řešeném území je nutno hledat moţnosti posílení jeho obsluţně-podnikatelských funkcí, v návaznosti na stávající plochy podnikání, hledání moţnosti intenzifikace vyuţití stávajících ploch. Vymezení menších ploch pro podnikání je
68
nutno řešit citlivě s ohledem na kvalitu bydlení, rozvoj obytných ploch a infrastrukturní podmínky území (dopravní obsluţnost lokalit). Optimalizace funkcí řešeného území je potřeba orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby obce v sídelní struktuře regionu (optimální dělbě funkcí obytné-obsluţné a i částečné posílení funkce rekreační). Prvořadým úkolem územního plánu je zejména návrh přiměřených nových ploch pro bydlení, širší rozvoj funkce bydlení a rekreačních funkcí. 6.6.2 SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍM POTŘEBY SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŢENÍM PODMÍNEK ŢIVOTA GENERACÍ BUDOUCÍCH Realizace záměrů obsaţených v Územním plánu Šilheřovice musí probíhat ve vzájemné provázanosti, tj. rozvoj obytné zástavby v souladu s rozvojem především dopravní a technické infrastruktury. Dále je nutno vzít na vědomí, ţe při nárazové výstavbě bytů v obci můţe dojít k deficitu občanské vybavenosti, především vybavenosti veřejné infrastruktury z oblasti školství, stoupne potřeba zřízení zařízení zdravotnictví - ordinace lékaře apod. Stanovená funkce smíšená obytná stanovená pro převaţující část zastavěného území a zastavitelných ploch umoţňuje realizaci staveb občanské vybavenosti lokálního významu, kdekoliv v těchto plochách s ohledem na organizaci zástavby konkrétní lokality. Územním plánem je navrţena ochrana především zastavěného území před záplavami způsobenými přívalovými nebo dlouhotrvajícími dešti. Realizací záměrů obsaţených v Územním plánu Šilheřovice nedojde k zásadním střetům se zájmy ochrany přírody, k ohroţení atraktivity bydlení ani případné rekreační funkce území.
69
7.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášky MŢP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŢP ČR (čj.OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Pouţité podklady: - údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cz - duben 2011. - bonitní půdně ekologické jednotky a podklady o odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP.
7.1
KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ
Zemědělské pozemky jsou podle kvality zařazeny do bonitních půdně ekologických jednotek – BPEJ. První číslo kódu BPEJ označuje klimatický region. Převáţná část řešeného území náleţí do klimatického regionu – 6 – MT3 – mírně teplý, aţ teplý. HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci: 14 - Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těţké s těţkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry. 46 - Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těţké, ve spodině těţší, bez skeletu aţ středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těţké, ve spodině těţší aţ středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloţeninách, popřípadě s podloţím teras, středně těţké nebo středně těţké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níţe 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé.
70
7.2
ZÁBOR PŮDY DLE NÁVRHU ÚP
Celkový předpokládaný zábor půdy je 58,12 ha, z toho je 49,99 ha zemědělských pozemků. Tab.: Zábor půdy podle funkčního členění ploch: funkční členění
zábor půdy celkem
plochy zastavitelné SO - plochy smíšené obytné OS - plochy obč.vybavení – sport. a rekr. zařízení OV - pl. obč. vybavení – veřejné infrastruktury VS - plochy smíšené výrobní a skladování celkem zastavitelné plochy plochy ostatní ZV - plochy prostranství veřejných – zeleně veřejné DS - plochy dopravní infrastruktury silniční PV - plochy prostranství veřejných L - plochy lesní celkem plochy ostatní plochy přestavby SO - plochy smíšené obytné OS - plochy obč.vybavení – sport. a rekr. zařízení celkem plochy přestavby návrh celkem
z nich orné půdy
ha
z toho zemědělských pozemků ha
26,21 17,68 2,28 1,85 48,02
25,23 16,62 2,28 1,85 45,98
21,83 10,87 2,04 1,74 36,48
0,15 1,18 2,33 1,33 4,99
0,13 0,68 1,87 1,33 4,01
0,63 1,63 1,09 3,35
4,48 0,63 5,11
-
-
58,12
49,99
39,83
ha
Meliorace – Celkem se předpokládá zábor 18,50 ha odvodněných zemědělských pozemků. Plochy jsou uvedeny v tabulce č.2.
7.3
ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor 13,80 ha zemědělských pozemků, z toho je 2,19 ha odvodněno. Část ploch potřebných pro ÚSES je navrţena na lesních pozemcích. V grafické příloze je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. Do záboru půdy pro ÚSES jsou započteny jen plochy zemědělských pozemků určených k výsadbě stromů a keřů (zalesnění). Do záboru nejsou zahrnuty ostatní plochy.
7.4
POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ
Uvnitř hranic zastavěného území není dostatek volných ploch pro územní rozvoj obce. Návrhové plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Zemědělské pozemky navrţené k záboru jsou z větší části v nejlepší kvalitě, ve třídě ochrany I a II ( 40,62 ha, tj. 81 % z celkového záboru zemědělských pozemků) zbytek ploch navrţených k záboru je v průměrné aţ nejhorší kvalitě ve třídě ochrany III a IV.
71
7.5
DOPAD NAVRŢENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Celkem se předpokládá trvalý zábor 0,03 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. plocha Z15 - SO
funkční vyuţití
zábor ha
plochy smíšené obytné
0,03
kategorie lesních pozemků 10 – lesy hospodářské
Výstavba v ostatních navrţených lokalitách je takového charakteru, ţe nebude mít ţádný vliv na okolní lesní porosty. V případě nové výstavby je nutno dodrţovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Poţadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují lokality Z1 – OS, Z2 – OS, Z3 – OS, Z5 – SO, Z9 – SO, Z10 – SO, Z12 – SO, Z15 – SO, Z16 – SO, Z20 – SO, Z29 – SO, Z54 – VS, PV1, PV3.
72
Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch Tabulka č.1 označení plochy / funkce
celková výměra půdy ha Plochy zastavitelné: Z4 SO 0,10 Z5 SO 0,76 Z6 SO 0,13 Z7 SO 0,06 Z8 SO 0,10 Z9 SO 0,58 Z10 SO 0,09 Z11 SO 0,22 Z12 SO 1,13 Z13 SO 0,69 Z14 SO 0,21 Z15 SO 0,58 Z16 SO 1,05 Z17 SO 0,84 Z18 SO 0,62 Z19 SO 0,20 Z20 SO 0,39 Z21 SO 0,10 Z22 SO 1,10 Z23 SO 1,26 Z24 SO 0,23 Z25 SO 0,18 Z26 SO 0,58 Z27 SO 0,26 Z28 SO 0,06 Z29 SO 0,11 Z30 SO 0,38 Z31 SO 0,36 Z32 SO 0,21 Z33 SO 0,16 Z34 SO 2,45 Z37 SO 0,13 Z38 SO 0,08 Z39 SO 0,10 Z40 SO 1,66 Z41 SO 0,21 Z42 SO 0,87 Z43 SO 0,87 Z44 SO 1,14 Z45 SO 0,67 Z46 SO 0,03 Z47 SO 0,49 Z55 SO 2,49 Z56 SO 2,28 SO Σ 26,21 Z1 OS 0,19 Z2 OS 0,15
z toho pozemky nezemědělské ha
lesní ha
zemědělské ha
0,07 0,05 0,19 0,04 0,11 0,04 0,02 0,03 0,30 0,10 0,95 -
0,03 0,03 -
0,10 0,76 0,13 0,06 0,10 0,58 0,09 0,22 1,13 0,69 0,21 0,55 1,05 0,84 0,62 0,13 0,39 0,10 1,05 1,26 0,23 0,18 0,58 0,07 0,06 0,11 0,34 0,25 0,21 0,16 2,45 0,13 0,08 0,10 1,66 0,21 0,83 0,85 1,11 0,37 0,03 0,49 2,49 2,18 25,23 0,19 0,15
73
z celkového odnětí zemědělských pozemků orná zahrady TTP ha ha ha 0,76 0,10 0,08 0,09 0,22 1,13 0,69 0,21 0,55 1,05 0,57 0,57 0,13 0,39 0,10 1,05 1,26 0,23 0,18 0,49 0,11 0,18 0,10 0,16 2,45 0,13 0,08 0,10 1,57 0,21 0,83 0,28 1,11 2,49 2,18 21,83 -
0,13 0,06 0,08 0,09 0,06 0,05 0,11 0,09 0,04 0,71 -
0,10 0,42 0,27 0,05 0,07 0,11 0,25 0,53 0,37 0,03 0,49 2,69 0,19 0,15
označení plochy / funkce
Z3 Z36 Z50 Z51 Z52 Z35 Z48 Z49 Z53 Z54
OS OS OS OS OS OS Σ OV OV OV OV Σ VS VS VS Σ
celková výměra půdy ha 0,67 1,20 5,44 1,35 8,68 17,68 0,24 1,23 0,81 2,28 0,92 0,93 1,85 48,02
Celkem Z Plochy ostatní: ZV1Σ 0,15 DS1 0,24 DS2 0,94 DS Σ 1,18 PV1 0,25 PV2 0,05 PV3 0,44 PV4 0,21 PV5 0,02 PV6 0,09 PV7 0,49 PV8 0,71 PV9 0,07 PV Σ 2,33 L1 0,72 L2 0,07 L3 0,54 LΣ 1,33 Pl.ost.celkem 4,99 Plochy přestavby: P1 SO 1,03 P2 SO 3,45 SO Σ 4,48 P3 OS Σ 0,63 Pl.přest.celkem 5,11 Celkem návrh 58,12
z toho pozemky
z celkového odnětí zemědělských pozemků orná zahrady TTP ha ha ha 0,67 0,34 0,11 5,13 1,18 0,17 8,68 10,87 5,30 0,45 0,24 1,23 0,81 2,04 0,24 0,81 0,11 0,93 1,74 0,11 36,48 6,36 3,14
nezemědělské ha 0,75 0,31 1,06 2,01
lesní ha 0,03
zemědělské ha 0,67 0,45 5,13 1,35 8,68 16,62 0,24 1,23 0,81 2,28 0,92 0,93 1,85 45,98
0,02 0,24 0,26 0,50 0,02 0,06 0,36 0,02 0,46 0,98
-
0,13 0,68 0,68 0,25 0,05 0,42 0,15 0,02 0,09 0,49 0,35 0,05 1,87 0,72 0,07 0,54 1,33 4,01
0,63 0,63 0,25 0,05 0,37 0,15 0,01 0,09 0,49 0,22 1,63 0,72 0,07 0,30 1,09 3,35
0,13 0,05 0,05 0,01 0,01 0,19
0,05 0,13 0,05 0,23 0,24 0,24 0,47
1,03 3,45 4,48 0,63 5,11 8,10
-
-
-
-
-
0,03
49,99
39,83
6,55
3,61
74
Předpokládané odnětí zemědělských pozemků ze ZPF tabulka č.2 katastrální území
označení odnětí plochy / funkce zemědělských poz. celkem ha
druh pozemku
kód BPEJ
třída ochrany
odvodnění ha
II II II II II II II I II I I II I II III I I I I III I III III I III III I III I III I III III II III II IV II IV
0,19 0,15 0,67 -
Zastavitelné plochy: Šilheřovice ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝
Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ
Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ
Σ
Σ Σ Σ Σ Σ Σ
Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 ˝ Z8 Z9 ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 ˝ Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 ˝ ˝ Z17 Z18 ˝ ˝ ˝ Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 ˝ Z22 Z23 ˝ Z23 Z24 ˝
OS OS OS SO SO SO SO SO ˝ SO SO ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ SO SO SO SO SO ˝ SO SO SO SO SO ˝ ˝ SO SO ˝ ˝ ˝ SO SO SO SO SO ˝ SO SO ˝ SO SO ˝
0,19 0,15 0,67 0,10 0,76 0,13 0,06 0,08 0,02 0,10 0,08 0,07 0,01 0,33 0,07 0,02 0,58 0,09 0,22 1,13 0,49 0,20 0,69 0,21 0,55 1,05 0,30 0,27 0,27 0,84 0,21 0,36 0,03 0,02 0,62 0,13 0,39 0,10 0,53 0,52 1,05 0,97 0,29 1,26 0,11 0,12
7 7 2 7 2 5 5 2 2 2 5 5 7 7 7 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 7 2 2 7 7 2 2 2 2 2 2 2 2 2
75
6.14.10 6.14.10 6.14.10 6.14.10 6.14.10 6.14.10 6.14.10 6.14.00 6.14.10 6.14.00 6.14.00 6.14.10 6.14.00 6.14.10 6.14.40 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.40 6.14.00 6.14.40 6.14.40 6.14.00 6.14.40 6.14.40 6.14.00 6.14.40 6.14.00 6.14.40 6.14.00 6.14.40 6.14.40 6.14.10 6.14.40 6.14.10 6.47.42 6.14.10 6.47.42
katastrální území
˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝
Σ Σ
Σ Σ Σ Σ
Σ Σ Σ Σ Σ Σ
Σ Σ Σ Σ
Σ Σ Σ
Σ Σ Σ Σ Σ
označení odnětí plochy / funkce zemědělských poz. celkem ha Z24 SO 0,23 Z25 SO 0,18 Z26 SO 0,08 ˝ ˝ 0,41 ˝ ˝ 0,01 ˝ ˝ 0,01 ˝ ˝ 0,07 Z26 SO 0,58 Z27 SO 0,01 ˝ ˝ 0,06 Z27 SO 0,07 Z28 SO 0,06 Z29 SO 0,11 Z30 SO 0,18 ˝ ˝ 0,05 ˝ ˝ 0,11 Z30 SO 0,34 Z31 SO 0,25 Z32 SO 0,10 ˝ ˝ 0,11 Z32 SO 0,21 Z33 SO 0,16 Z34 SO 2,45 Z35 OV 0,24 Z36 OS 0,34 ˝ ˝ 0,10 ˝ ˝ 0,01 Z36 OS 0,45 Z37 SO 0,13 Z38 SO 0,08 Z39 SO 0,10 Z40 SO 1,52 ˝ ˝ 0,05 ˝ ˝ 0,09 Z40 SO 1,66 Z41 SO 0,21 Z42 SO 0,83 Z43 SO 0,28 ˝ ˝ 0,04 ˝ ˝ 0,53 Z43 SO 0,85 Z44 SO 1,11 Z45 SO 0,33 ˝ ˝ 0,04 Z45 SO 0,37 Z46 SO 0,01 ˝ ˝ 0,02 Z46 SO 0,03 Z47 SO 0,49
76
druh pozemku
2 2 2 5 5 5 7 7 5 2 2 5 7 7 2 5 2 2 2 2 7 7 2 2 2 2 2 5 2 2 2 5 7 2 7 7 7 7 7
kód BPEJ
6.47.42 6.14.10 6.47.42 6.14.00 6.14.10 6.47.42 6.14.10 6.47.42 6.47.42 6.14.10 6.14.10 6.14.10 6.14.10 6.14.10 6.14.10 6.14.10 6.14.00 6.14.00 6.14.40 6.14.00 6.14.00 6.14.40 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.10 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.58.00 6.14.00 6.58.00 6.58.00
třída ochrany
odvodnění ha
IV II IV I II IV II IV IV II II II II II I II I I III I I III I I I I II I I I I I I I I II I II II
0,07 -
katastrální území
označení odnětí plochy / funkce zemědělských poz. celkem ha ˝ Σ Z48 OV 1,23 ˝ Σ Z49 OV 0,81 ˝ Σ Z50 OS 5,13 ˝ Z51 OS 1,18 ˝ ˝ ˝ 0,17 ˝ Σ Z51 OS 1,35 ˝ Z52 OS 7,69 ˝ ˝ ˝ 0,97 ˝ ˝ ˝ 0,02 ˝ Σ Z52 OS 8,68 ˝ Z53 VS 0,81 ˝ ˝ ˝ 0,11 ˝ Σ Z53 VS 0,92 ˝ Σ Z54 VS 0,93 ˝ Z55 SO 0,15 ˝ ˝ ˝ 2,34 ˝ Σ Z55 SO 2,49 ˝ Z56 SO 1,31 ˝ ˝ ˝ 0,87 ˝ Σ Z56 SO 2,18 Zastavitelné plochy celkem 45,98 Plochy ostatní: Šilheřovice Σ ZV1 0,13 ˝ DS2 0,63 ˝ ˝ 0,05 ˝ Σ DS2 0,68 ˝ PV1 0,22 ˝ ˝ 0,03 ˝ Σ PV1 0,25 ˝ Σ PV2 0,05 ˝ PV3 0,04 ˝ ˝ 0,33 ˝ ˝ 0,05 ˝ Σ PV3 0,42 ˝ PV4 0,12 ˝ ˝ 0,03 ˝ Σ PV4 0,15 ˝ PV5 0,01 ˝ ˝ 0,01 ˝ Σ PV5 0,02 ˝ Σ PV6 0,09 ˝ Σ PV7 0,49 ˝ PV8 0,22 ˝ ˝ 0,13 ˝ Σ PV8 0,35 ˝ PV9 0,04 ˝ ˝ 0,01 ˝ Σ PV9 0,05 ˝ Σ L1 0,72
77
druh pozemku
kód BPEJ
třída ochrany
odvodnění ha
2 2 2 2 5 2 2 2 2 5 2 2 2 2 2 -
6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.10 6.46.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.14.10 6.14.40 6.14.10 6.14.40 -
II II II I I I II II II II II II III II III -
1,23 0,81 7,69 0,97 0,02 8,68 0,81 0,81 0,15 2,34 2,49 1,31 0,87 2,18 17,28
5 2 5 2 2 2 2 2 7 2 2 2 5 2 2 2 7 7 7 2
6.14.10 6.58.00 6.58.00 6.14.00 6.14.40 6.14.00 6.14.00 6.14.40 6.14.00 6.14.10 6.14.40 6.14.10 6.14.10 6.14.40 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.58.00 6.14.40
II II II I III I I III I II III II II III I I I I II III
0,63 0,63 0,09 -
katastrální území
označení odnětí plochy / funkce zemědělských poz. celkem ha ˝ Σ L2 0,07 ˝ L3 0,30 ˝ ˝ 0,24 ˝ Σ L3 0,54 Plochy ostatní celkem 4,01 Celkem návrh 49,99
druh pozemku
2 2 7 -
kód BPEJ
třída ochrany
odvodnění ha
II II II -
0,30 0,20 0,50 1,22 18,50
6.14.10 6.14.10 6.14.10 -
Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability označení plochy
výměra ha
L1 - LBK L2 - LBC L3 - LBK
0,71 0,96 1,97 0,36 2,13 4,91 0,56 0,02 0,58 1,08 3,43 13,80
L3 - LBK L4 - LBC L5 - LBK L5 - LBK N10 - NRBK N11 - LBC celkem
stávající druh pozemku 2 2 2 7 7 2 7 7 7 -
z toho odvodnění ha
navrţené společenstvo
0,71 0,96 0,13 0,13 0,39 0,39 2,19
lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní
tabulka č.3 katastrální území
Šilheřovice Šilheřovice Šilheřovice Šilheřovice Šilheřovice Šilheřovice Šilheřovice Šilheřovice Šilheřovice Šilheřovice Šilheřovice Šilheřovice
Vysvětlivky k tabulkám: druh pozemku -2 -5 -7 funkční členění SO OS OV DS PV VS ZV L ÚSES LBK LBC
- orná půda - zahrada - trvalý travní porost - plochy smíšené obytné - plochy občanského vybavení – sportovních a rekr. zařízení - plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury - plochy dopravní infrastruktury silniční - plochy prostranství veřejných - plochy smíšené výrobní a skladování - plochy prostranství veřejných – zeleně veřejné - plochy lesní - lokální biokoridor - lokální biocentrum
78
PŘÍLOHA Č. 1 LIMITY VYUŢITÍ ÚZEMÍ 1) záměry vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace ZÚR MSK: plochy nadmístního významu: - vymezení územní rezervy pro přeloţku silnice II/466 v severovýchodní části řešeného území (v ZÚR MSK označena D510). - vymezení územní rezervy pro zabezpečení zájmů státu vyplývající z mezinárodních závazků – průplav Dunaj - Odra – Labe (v ZÚR MSK označena D517). veřejně prospěšná opatření - územní systém ekologické stability: - prvky nadregionálního významu (nadregionální biocentrum 91 Černý les, nadregionální biokoridor K 97). 2) limity vyuţití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí: - ochranné pásmo dálnice D1 - k ochraně D1 slouţí mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 100 m od osy přilehlého jízdního pásu, pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívkym, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku. - ochranné pásmo silnic II. třídy - k ochraně silnice II/469 slouţí mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky. - ochranné pásmo místní komunikace II. třídy - k ochraně místní komunikace II. třídy (průtah silnice III/4696) slouţí mimo souvisle zastavěné území ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky. - ochranné pásmo silnic III. třídy - k ochraně silnic III/4696 a III/01136 slouţí mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky. - rozhledová pole křiţovatek silnic a místních komunikací I. a II. třídy dle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. - ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů do průměru 500 mm vč. 1,5 m od líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
79
- ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodiče) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Údaje v závorce platí pro vedení postavená před rokem 1995. u napětí nad1 kV do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace 7 m (10 m) pro vodiče s izolací základní 2m pro závěsná kabelová vedení 1m pro podzemní kabelová vedení 1m Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: u stoţárových DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení u zděných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 – 52 kV 1 m od obestavění Poznámka: Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před platností 1. energetického zákona tj. před rokem 1995. - bezpečnostní a ochranná pásma plynovodů (vzdálenost od okraje potrubí) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Středotlaký plynovod – ochranné pásmo 1 m od půdorysu na obě strany - ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. - ochrana loţisek nerostných surovin - Ministerstvo ţivotního prostředí ČR stanovuje území se zvláštními podmínkami geologické stavby podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Dobývací prostor – těţený: 40047 Přívoz I, nerost - zemní plyn vázaný na uh. sloje. Chráněné loţiskové území: 144000000 Čs. část Hornoslezské pánve, nerost - uhlí černé, zemní plyn; 07100100 Rychvald, nerost - zemní plyn; 01780000 Ludgeřovice I, nerost – štěrkopísky. Loţiska nerostných surovin: 3258500 Šilheřovice, stav – dosud netěţeno, surovina – uhlí černé; 3072200 Věřňovice, stav – dosud netěţeno, surovina – uhlí černé; 3071200 Důl Odra, z. Přívoz, z. Koblov, stav – současná z vrtu, surovina – zemní plyn; 3071226 Důl Odra, stř. Ostrava-Přívoz, stav – dřívější hlubinná, surovina – uhlí černé; 3071222 Důl Odra, stř. Ostrava-Koblov, stav – dřívější hlubinná, surovina – uhlí černé; 3071221 Důl Odra, stř. Ostrava-Přívoz, stav – dřívější hlubinná, surovina – uhlí černé; 3071227 Důl Odra, stř. Ostrava-Koblov, stav – dřívější hlubinná, surovina – uhlí černé. Podle Mapy důlních podmínek pro stavby v okrese Opava, zpracované OKD, a.s. IMGE, o. z. v červnu 1997, leţí celé správní území v území mimo vlivy důlní činnosti, v ploše C2. Dle aktualizace Mapy důlních podmínek pro stavby aktualizované Rozhodnutím č. 580/263c/ENV/09 vydané odborem výkonu státní správy IX Ministerstva ţivotního prostředí o změně podmínek ochrany loţisek černého uhlí v chráněném loţiskovém území české části Hornoslezské pánve podle horního zákona, náleţí řešené území do pásma N a jiţní část do pásma M. 80
V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném loţiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního loţiska, jen na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu podle horního zákona. Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném loţiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, můţe vydat příslušný orgán podle zvláštních předpisů (stavební zákon) jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení. V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném loţiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního loţiska, jen na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu podle horního zákona. Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném loţiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, můţe vydat příslušný orgán podle zvláštních předpisů (stavební zákon) jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení. Poddolovaná území: 4554 Přívoz, surovina – uhlí černé. - sesuvná území - Ministerstvo ţivotního prostředí ČR vydalo prostřednictvím Geofondu ČR, podle § 13 zákona č. 62/1998 ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb., grafickou část registru sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací (září 1999) 6984 Šilheřovice - sesuv stabilizovaný; 3537 Antošovice - sesuv potenciální. - ochranné pásmo hřbitova - zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů Ochranné pásmo hřbitova nebylo stanoveno územním rozhodnutím. V ÚP Šilheřovice je vymezeno OP v šířce 100 m. - ochrana památek - zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Nemovité kulturní památky - 20079/8-1490 zámek Území s archeologickými nálezy (podle Státního archeologického seznamu ČR) Dle pasportu území s archeologickými nálezy Národního památkového ústavu jsou ve správním území obce Šilheřovice evidována tato archeologická území: ÚAN II – území s vysokou pravděpodobností výskytu archeologických situací Poř. č.
Název
15-41-19/2 Šilheřovice - intravilán
Reg. správce
Katastr
Okres
NPÚ - ú.o.p. v Ostravě
Šilheřovice
Opava
- ochrana přírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, veznění pozdějších předpisů, vyhláška MŢP ČR, kterou se provádí některá ustanovení zák. ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů Územní systém ekologické stability: nadregionální prvky a lokální prvky ÚSES; NATURA 2000: ptačí oblast Heřmanský stav - Odra - Poolší, evropsky významná lokalita Ostrava - Šilheřovice;
81
Maloplošná zvláště chráněná území - PR Černý les u Šilhéřovic I. (kód ÚSOP 2457), PR Černý les u Šilhéřovic II (kód ÚSOP 2458). Památný strom - Taxodium u hájenky, vyhlášen 14. 10. 2004, parc. č. 398; Respektovat významné krajinné prvky dle ustanovení §3 písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny. - lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. - ochranné pásmo 50 m od okraje lesa dle zákona ČNR č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplňcích některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů. - ochrana vodních zdrojů - dle zákona č. 273/2010 Sb., úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náleţitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací respektovat ochranná pásma vodních zdrojů: Respektovat PHO zdroje pitné vody v Šilheřovicích I. a II. stupně a podmínky rozhodnutí č.j. voda 3000/235/83/84 ze dne 25.1.1984. Respektovat PHO zdroje pitné vody Hať nacházejících se v severní části k. ú. Šilheřovice I. a II. stupně a podmínky rozhodnutí č.j. 3975/2001/RŢP/Mr-231.2. - stanovená záplavová území Pro Odru je v ř. km 0,000 – 10,400 stanoveno záplavové území a vymezena jeho aktivní zóna rozhodnutím KÚ Moravskoslezského kraje čj. ŢPZ/6304/033 ze dne 13. 8. 2003., které bylo nahrazeno opatřením č.j. MSK 102779/2008 ze dne 18. 8. 2008. - provozní pásma pro údrţbu vodních toků v šířce 8 m u významných vodních toků a 6 m u ostatních vodních toků od břehové hrany dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Obec Šilheřovice se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Na celém správním území obce Šilheřovice je zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska povolování níţe vyjmenovaných druhů staveb dle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níţe uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučeného pracoviště Olomouc. - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy, - výstavba a rekonstrukce ţelezničních tratí a jejich objektů, - výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení, - výstavba větrných elektráren, - výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice), - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem, - výstavba vodních nádrţí (přehrady, rybníky
82
PŘÍLOHA Č. 2 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK
BP BTS CO ČHMÚ ČHP ČOV ČS ČSÚ ČÚZK DN EO EVL KČT k.ú. LHP MK MO MŠ NN NV OOV OP ORP OZKO PHO PO POH PR PUPFL PÚR RD RS RSU RURÚ SO ORP STG STL TKO TO TR, TS TTP TÚ ÚAP ORP ÚK ÚP ÚPS ÚSES ÚV VDJ VKP VN VPS
-
bezpečnostní pásmo základová převodní stanice (base transceiver station) civilní ochrana Český hydrometeorologický ústav číslo hydrologického pořadí čistírna odpadních vod čerpací stanice Český statistický úřad Český ústav zeměměřický a katastrální jmenovitá světlost ekvivalentní obyvatel evropsky významná lokalita Klub českých turistů katastrální území lesní hospodářský plán místní komunikace místní obsluţná (komunikace) mateřská škola nízké napětí nařízení vlády ostravský oblastní vodovod ochranné pásmo obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pásmo hygienické ochrany ptačí oblast plán odpadového hospodářství přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkcí lesa politika územního rozvoje rodinný dům regulační stanice vzdálený účastnický blok (remote subscriber unit) rozbor udrţitelného rozvoje území správní obvod obce s rozšířenou působností skupina typů geobiocénu středotlaký tuhé komunální odpady telefonní obvod trafostanice, transformační stanice trvalé travní porosty tranzitní ústředna územně analytické podklady obce s rozšířenou působností účelová komunikace územní plán účastnická přípojná síť územní systém ekologické stability úpravna vody vodojem významný krajinný prvek vysoké napětí veřejně prospěšné stavby
83
VVN ZPF ZÚR ZŠ
-
velmi vysoké napětí zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje základní škola
84
PŘÍLOHA Č. 3 Přehled citovaných zákonů a vyhlášek -
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti;
-
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb.;
-
vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických poţadavcích na stavby;
-
zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška MŢP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška MŢP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registrace, ve znění vyhlášky č. 368/2004 Sb.;
-
zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém vyuţití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.;
-
zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů;
-
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;
-
nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náleţitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů;
-
nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro ţivot a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních ţivočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění nařízení vlády č. 169/2006 Sb.;
-
vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů;
85
-
nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o pouţívání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší;
-
nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší;
-
nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací;
-
zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů;
-
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška MŢP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;
-
vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci;
-
zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.
86
