5.10.2010
OBSAH KAPITOLY ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ
Ing. Lukáš Kučera
• • • • • •
změny rozvahových položek účet, druhy a funkce změny rozvahových stavů na účtech obraty, zůstatky a uzavírání účtů podvojný zápis syntetická a analytická evidence
SOŠ SE Velešín
ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK • rozvaha vyjadřuje stav aktiv a pasiv k určitému dni • hospodářskou činností (nákup, výroba, prodej apod.) se majetek a zdroje dostávají do koloběhu, v němž mění svou formu • proto často dochází ke změnám aktiv a pasiv
ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK KOLOBĚH MAJETKU • dlouhodobý majetek si udržuje svou podobu, používáním se opotřebovává a na hospodářské činnosti se podílí dlouhou dobu • oběžný majetek svou formu mění, jeho koloběh má ve výrobním podniku následující části:
ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK
ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK
KOLOBĚH MAJETKU 1) Nákup materiálu – za hotové (dochází k přeměně peněžních prostředků v zásobu materiálu) nebo na fakturu (vzniká závazek podnikateli u dodavatele, který se vyrovná po zaplacení)
KOLOBĚH MAJETKU 2. Výroba – dochází ke spotřebě materiálu a vzniku dalších nákladů (mzdy, energie apod.), výsledkem výroby jsou výrobky, které se prodávají 3. Prodej – za hotové (směna výrobků za peněžní prostředky), na fakturu (vzniká pohledávka za odběratelem)
1
5.10.2010
ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK
ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK
HOSPODÁŘSKÉ OPERACE A ÚČETNÍ PŘÍPADY A JEJICH VLIV NA ROZVAHU:
• změny rozvahových položek aktiv a pasiv, které vznikají na základě účetních případů, se mohou zachycovat přímo v rozvaze, a to změnou rozvahových stavů příslušných aktiv a pasiv • to by ale znamenalo, že po každém účetním případu by se musela sestavit nová rozvaha
• hospodářské operace, které mají vliv na rozvahu musí být evidovány, tj. zapsány v účetních dokladech a jsou podkladem pro zápis do účetních knih
ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK
ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK
1. účetní případ • úhrada faktury od odběratele
2. účetní případ • dodavatelská faktura za materiál
Co se stane??? • přibudou nám peněžní prostředky (A+) a ubudou nám pohledávky (A –) A+,A–
Co se stane??? • přibude nám zásoba materiálu (A+) a přibudou nám závazky (P +) A+,P+
ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK
ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK
3. účetní případ • z běžného účtu zaplaceny daně finančnímu úřadu
4. účetní případ • z bankovního úvěru zaplacena faktura dodavateli
Co se stane??? • ubudou nám peněžní prostředky (A –) a ubudou nám závazky (P –) A–,P–
Co se stane??? • ubudou nám závazky vůči dodavateli (P –), ale přibudou nám závazky vůči bance (P +) P–,P+
2
5.10.2010
ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK • každý účetní případ mění rozvahu nejméně ve dvou rozvahových položkách, a to o stejnou částku • některé účetní případy vyvolávají změny na obou stranách rozvahy (změna A, P) • některé účetní případy vyvolávají změny na jedné straně (změna A, změna P) • po každém účetním případu musí nastat rozvahová rovnováha
ROZVAHOVÉ ÚČTY • řešením je rozklad rozvahy na soustavu tabulek (účtů), kdy se pro každou rozvahovou položku (tzn. pro každé aktivum a pasivum) zřídí samostatná evidence, tj. přehledná tabulka, která se označuje jako účet (konto)
ROZVAHOVÉ ÚČTY MD
D
strana debetní
strana kreditní
na vrub účtu
ve prospěch účtu
ROZVAHOVÉ ÚČTY • v podniku nelze po každé účetní operaci měnit rozvahu, protože: • je to příliš pracné • nebyly by k dispozici údaje o vývoji jednotlivých aktiv a pasiv (pouze jejich stavy)
ROZVAHOVÉ ÚČTY ÚČET • různá forma, nejčastěji tvar písmene T • každý účet má 2 strany, na jedné se evidují přírůstky, na druhé úbytky aktiv a pasiv • levá strana se označuje jako MÁ DÁTI (MD) • pravá strana se označuje jako DAL (D) • každý účet je označen názvem, který vysvětluje jeho ekonomický obsah (název rozvahové položky)
ROZVAHOVÉ ÚČTY ROZPIS ROZVAHY DO ÚČTŮ • rozvahové účty dělíme na: a) aktivní (obsahují majetek podle složení) b) pasivní (obsahují majetek podle zdroje financování)
3
5.10.2010
ROZVAHOVÉ ÚČTY
ROZVAHOVÉ ÚČTY
ROZPIS ROZVAHY DO ÚČTŮ • na každém rozvahovém účtu se zachycuje stav jednotlivých aktiv a pasiv převzatý z rozvahy, který se označuje jako POČÁTEČNÍ STAV (PS) • počáteční stavy se zapisují na stejnou stranu, na které byly v rozvaze (tj. aktivní účty na straně MD, pasivní na D)
ROZPIS ROZVAHY DO ÚČTŮ • kromě PS se na účtech zachycují změny způsobené účetními případy během účetního období, tj. přírůstky a úbytky A, P) • při zjišťování konečného zůstatku (KZ) na konci účetního období se vychází z PS a z jeho změn (přírůstky, úbytky)
ROZVAHOVÉ ÚČTY
ROZVAHOVÉ ÚČTY
ROZPIS ROZVAHY DO ÚČTŮ ROZVAHA (na konci předcházejícího úč. období)
BĚŽNÉ ÚČETNÍ ZÁPISY
ZÁKLADNÍ ZMĚNY NA ÚČTECH • na rozvahové účty se zapisují přírůstky a úbytky aktiv a pasiv • při jejich zápisech musí být dodrženy určité zásady
ROZVAHA (na konci běžného úč. období)
ROZVAHOVÉ ÚČTY ZÁKLADNÍ ZMĚNY NA ÚČTECH 1. přírůstkem se PS zvyšují, proto se přírůstky aktiv a pasiv zapisují na stejnou stranu účtů, na které jsou PS, tzn. účtují se takto: • u aktivních účtů na straně MD • u pasivních účtů na straně D
ROZVAHOVÉ ÚČTY ZÁKLADNÍ ZMĚNY NA ÚČTECH 2. úbytkem se PS snižují, a proto se úbytky aktiv i pasiv zapisují na opačnou stranu než je PS, tzn. účtují se takto: • u aktivních účtů na stranu D • u pasivních účtů na stranu MD
4
5.10.2010
ROZVAHOVÉ ÚČTY
ROZVAHOVÉ ÚČTY
AKTIVNÍ ÚČTY MD
PASIVNÍ ÚČTY D
MD
PS přírůstky (+)
D PS
úbytky (-)
ROZVAHOVÉ ÚČTY SHRNUTÍ POSTUPU ÚČTOVÁNÍ NA ROZVAHOVÝCH ÚČTECH nejprve se musí určit, na kterých účtech bude proveden účetní zápis u prvního účtu musí být určena strana, na které bude proveden účetní zápis stejně jako u prvního účtu, musí být i u druhého účtu rozhodnuto, na kterou stranu bude proveden účetní zápis
VÝSLEDKOVÉ ÚČTY • náklady se vracejí do podniku ve formě tržeb za prodané výrobky, zboží a služby, těm říkáme VÝNOSY • pokud chceme získat výsledek hospodaření podniku, provedeme tento výpočet:
úbytky (-)
přírůstky (+)
VÝSLEDKOVÉ ÚČTY • při hospodářských operacích se vyskytují účetní případy, při nichž dochází ke spotřebě hospodářských prostředků podniku (spotřeba materiálu, opotřebení majetku), cizích prostředků a práce pracovníků podniku • peněžnímu vyjádření této spotřeby říkáme NÁKLADY
VÝSLEDKOVÉ ÚČTY • zisk je vlastním zdrojem financování • protože jsou výnosy majetkem podniku, účtují se na stranu D • náklady představují snížení tohoto zdroje, proto se účtují na straně MD
VH = VÝNOSY – NÁKLADY (zisk, ztráta)
5
5.10.2010
VÝSLEDKOVÉ ÚČTY MD
SCHÉMA VÝSL. HOSPODAŘENÍ
NÁKLADY
VÝSLEDKOVÉ ÚČTY D
• k řízení a kontrole nákladů a výnosů se vedou jednotlivé nákladové a výnosové účty MD NÁKL. ÚČTY D náklady
VÝNOSY MD
VÝSLEDKOVÉ ÚČTY • operace, při nichž dochází ke vzniku N a V lze zobecnit takto: A. Zvýšení aktiv a vznik výnosů B. Zvýšení pasiv a vznik výnosů C. Snížení aktiv a vznik nákladů
VÝSLEDKOVÉ ÚČTY Druhy výnosových účtů: i. Tržby za vlastní výrobky ii. Tržby z prodeje služeb iii. Tržby za zboží
VÝNOS. ÚČTY výnosy
D
VÝSLEDKOVÉ ÚČTY Druhy nákladových účtů: i. spotřeba materiálu ii. spotřeba energie iii. opravy a udržování iv. cestovné v. ostatní služby vi. mzdové náklady vii. odpisy dlouhodobého majetku
PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS • každá hospodářská operace má dvě stránky, dvojí vliv • např. nákup materiálu a) vyvolá zvýšení zásob b) vyvolá zvýšení závazku vůči dodavateli
6
5.10.2010
PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS SOUVZTAŽNOST ÚČTŮ • zápisy téhož účetního případu na dvou opačných stranách příslušných účtů se nazývají souvztažné zápisy • účty na nichž se zapisuje tentýž účetní případ, jsou souvztažné účty
PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS Př. FAP za nákup materiálu 180.000,- Kč (materiál byl přijat na sklad) MD Dodavatelé D 180.000,-
MD Materiál 180.000,-
D
souvztažné účty
OBRATY A ZŮSTATKY NA ÚČTECH • koncem účetního období se zjišťuje na každém účtu úhrn přírůstků a úhrn úbytků • součet částek na straně MD a na straně D jednotlivých účtů se nazývá OBRAT (pozor, do obratu se nezahrnuje PS) • obraty účtů lze rozdělit na: a) obraty strany MD b) obraty strany D
OBRATY A ZŮSTATKY NA ÚČTECH • na konci účetního období se na každém účtu zjišťuje jeho konečný zůstatek (KZ) • zůstatek účtu se vypočítá tak, že k PS se přičte obrat téže strany a odečte obrat strany druhé • KZ lze také vypočítat jako rozdíl součtu strany MD a D (podle toho, zda je zůstatek je na straně MD nebo D se určuje povaha účtu)
OBRATY A ZŮSTATKY NA ÚČTECH
OBRATY A ZŮSTATKY NA ÚČTECH
Příklad: Na BÚ byl k 1.1.2009 zůstatek 540.850,Kč. Ve sledovaném účetním období byly na BÚ zaúčtovány tyto účetní případy
MD BĚŽNÝ ÚČET D PS 540.850,- (2) 20.000,(1) 56.000,- (3) 125.000,(4) 100.000,OBRAT 156.000,- OBRAT 145.000,KZ 551.850,KZ = 540.850 + 156.000 – 145.000
1. 2. 3. 4.
Úhrada od odběratele Splátka úvěru Zaplacení dodav. faktury Vyúčtování odvodu peněz z pokladny na účet
56.000,20.000,125.000,100.000,-
7
5.10.2010
PODROZVAHOVÉ ÚČTY • skutečnosti, o kterých není účtováno, ale jsou důležité pro posouzení majetkové situace účetní jednotky, se sledují na podrozvahových účtech • zaznamenává se zde zejména majetek, který účetní jednotka používá, ale nevlastní (např. najatý majetek, zásoby přijaté do úschovy) • zůstatky se neuvádějí v rozvaze, nazývají se účty podrozvahové a mají charakter doplňujících informací
SYNTETICKÁ A ANALYTICKÁ EVIDENCE • podle stupně podrobnosti se účty člení na: 1) Účty syntetické 2) Účty analytické
Účty analytické • pro potřeby podniku se vytvoří tzv. analytická evidence, která poskytuje podrobnější informace např. o závazcích u jednotlivých dodavatelů apod. • proto se k jednotlivým syntetickým účtům tvoří účty analytické
TŘÍDĚNÍ ÚČTŮ ROZVAHOVÉ a) AKTIVNÍ b) PASIVNÍ VÝSLEDKOVÉ a) NÁKLADOVÉ b) VÝNOSOVÉ PODROZVAHOVÉ UZÁVĚRKOVÉ • počáteční účet rozvažný, konečný účet rozvažný, účet zisků a ztrát
Účty syntetické • v syntetické evidenci se zachycují souhrnné stavy a pohyby jednotlivých druhů aktiv a pasiv • k takovým účtům patří např. účet dodavatelé, na němž se zachycují závazky vůči všem dodavatelům, ale nelze z tohoto účtu vyčíst, k jakým dodavatelům jsou jaké závazky • obdobně je to i u jiných účtů
Účty analytické VYTVOŘENÍ ANALYTICKÉ EVIDENCE a) členění jednotlivých druhů majetku, hmotně odpovědných osob a míst uložení b) členění pohledávek dle jednotlivých dlužníků, členění závazků dle jednotlivých věřitelů c) členění na českou a cizí měnu při účtování o pohledávkách a závazcích, peněžních prostředcích
8
5.10.2010
Účty analytické VYTVOŘENÍ ANALYTICKÉ EVIDENCE d) členění pro daňové účely, např. pro potřeby DPH (10%, 20%) e) členění pro potřeby zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění
Účty analytické
Účty analytické VYTVOŘENÍ ANALYTICKÉ EVIDENCE • např. členění pokladny na korunovou a valutovou (možné ještě dále členit valutovou pokladnu – EUR, GBP, CHF apod.) • např. členění dodavatelů na dodavatele A, dodavatele B a dodavatele C
Účty analytické
VEDENÍ ANALYTICKÉ EVIDENCE
VEDENÍ ANALYTICKÉ EVIDENCE
• při vedení analytické evidence platí stejné zásady, jako při účtování na syntetických účtech • v analytické evidenci se zápisy mohou provádět: a) v peněžním vyjádření b) v hmotném vyjádření c) kombinací obou předchozích
• mezi účty syntetické a analytické evidence je vzájemná vazba • musí platit, že součet PS a obratů na straně MD i D všech analytických účtů se musí rovnat PS a obratům příslušného účtu syntetického • tato návaznost se ověřuje tzv. kontrolní soupiskou analytické evidence
OTEVÍRÁNÍ A ZAVÍRÁNÍ ÚČTŮ
OTEVÍRÁNÍ A ZAVÍRÁNÍ ÚČTŮ
• zaúčtování PS na rozvahových účtech se provádí pomocí Počátečního účtu rozvažného (PÚR), a to tak, aby byla dodržena zásada podvojnosti • protože PS aktivních účtů musí být na straně MD, musí být na PÚR zaúčtován na opačné straně (tj. na straně D) • PÚR musí mít stejný součet na obou stranách, tj. nevykazuje KZ
• aby byla dodržena podvojnost, i pokud jde o účetní zápisy KZ, zřizuje ze Konečný účet rozvažný (KÚR), na který se převedou KZ účtů • obraty výsledkových účtů se koncem roku převádějí na Účet zisku a ztrát, takže také nevykazují žádný zůstatek
9
