OBSAH Charakteristika .............................................................................................................5 SloÏení ............................................................................................................................5 Proteiny ......................................................................................................................5 Sacharidy....................................................................................................................6 Lipidy .........................................................................................................................6 Karotenoidy................................................................................................................7 Chlorofyl ....................................................................................................................7 Fykocyanin .................................................................................................................7 Enzymy.......................................................................................................................8 Polyaminy...................................................................................................................8 Îelezo .........................................................................................................................8 Vápník a hofiãík...........................................................................................................9 Chrom.........................................................................................................................9 Vitamíny .....................................................................................................................9 PouÏití spiruliny ve svûtû..............................................................................................9 Indikace pouÏití spiruliny ..........................................................................................10 Spirulina jako nutriãní zdroj energie ........................................................................10 PouÏitelnost spiruliny u diabetes mellitus................................................................10 PouÏití spiruliny v terapii anemie.............................................................................10 Zv˘‰ení hladiny hemoglobinu u lidí po podání spiruliny ....................................11 PouÏití spiruliny v terapii rÛzn˘ch typÛ artritid .......................................................12 Studie synergického vlivu Spiruliny platensis a beta karotenu u pacientÛ s revmatoidní artritidou.............................................12 PouÏití spiruliny ke stimulaci imunitního systému.........................................................12 PouÏití spiruliny pfii léãbû kardiovaskulárních onemocnûní ....................................14 Spirulina má hypocholesterolemick˘ úãinek, sniÏuje aterogenní index..............14 Mechanismy hypocholesterolemického a hypotenzivního úãinku spiruliny.......15 PouÏití spiruliny pfii léãbû astmatu ...........................................................................15 Mechanismy úãinku.............................................................................................15 VyuÏití vysoké v˘Ïivné hodnoty spiruliny v pediatrii..............................................16 Studie dokumentující vyuÏití spiruliny v pediatrii...................................................17 Terapie nemoci z ozáfiení v âernobylu (âernobyl, Ukrajina) ..............................17 PouÏití spiruliny v léãbû podv˘Ïivy (Mexiko) ....................................................17 PouÏití spiruliny v léãbû podv˘Ïivy a hypovitaminózy (Indie)...........................17 PouÏití spiruliny k odstranûní nutriãních deficitÛ (Rumunsko)...........................18 PouÏití spiruliny k odstranûní nutriãních deficitÛ (âína) ....................................18 Antitoxické úãinky spiruliny v ledvinách ................................................................18 Detoxikaãní úãinky spiruliny u pacientÛ s chronickou otravou arzenem ................20 Spirulina jako prebiotikum.......................................................................................20 VyuÏití Spiruliny v dermatologii ..............................................................................21 3
VyuÏití spiruliny v léãbû porfyrie cutanea tarda ..................................................21 PouÏití spiruliny v graviditû .....................................................................................21 Podávání spiruliny zvy‰uje v graviditû plazmatickou hladinu vitamínu A ..................21 Úãinky podávání spiruliny na stav nutriãních hodnot tûhotn˘ch Ïen...........................21 Spirulina zvy‰uje hladinu vitamínu A bûhem tûhotenství a kojení ...............................22 PouÏití spiruliny ve stomatologii..............................................................................22 PouÏití spiruliny v terapii submukózní fibrózy v dutinû ústní.......................................22 Léãba leukoplakie a submukózní fibrózy.......................................................................23 Úãinky spiruliny pfii léãbû Lichen planus v dutinû ústní .....................................23 Hepatoprotektivní úãinky spiruliny pfii léãbû hepatotoxicity zpÛsobené alkoholem ...............................................................................................24 Antikarcinogenní úãinky spiruliny...........................................................................24 Antivirové úãinky spiruliny .....................................................................................25 PouÏití spiruliny k odstranûní deficitu zinku............................................................26 Detoxikaãní úãinky spiruliny ...................................................................................27 Zdroje...........................................................................................................................28
4
Charakteristika Spirulina je zelenomodrá jednobunûãná fiasa. Název spirulina (malá spirála) dostala díky svému spirálovitému tvaru, kter˘ je moÏné vidût v mikroskopu. Roste v tepl˘ch subtropick˘ch a hlavnû nezneãi‰tûn˘ch jezerech. Spirulina vytváfií specifickou bunûãnou stûnu bez pfiítomnosti celulózy. Tím je znaãnû zv˘‰ena dostupnost látek v ní obsaÏen˘ch a jejich utilizace v lidském organismu (spirulina je stravitelná z cca 85–95 %).
SloÏení Spirulina je z více neÏ z 60 % tvofiena proteiny, které jsou v organismu lehce stravitelné a z hlediska sloÏení aminokyselin, plnû vyuÏitelné. Dále obsahuje 20 % sacharidÛ, 5 % lipidÛ, 9 % minerálÛ. Obsahuje v˘znamné nutrienty jako kyselinu gama linolenovou, vitamín B12, sulfolipidy, mnoho vitamínÛ a stopov˘ch prvkÛ. Tmavá barva je zpÛsobená vysok˘m obsahem tfií pfiírodních barviv – karotenoidÛ, chlorofylu a fycocyaninu. Pro nízk˘ obsah lipidÛ a sacharidÛ je vhodn˘m potravním doplÀkem s minimem kalorií (10 g spiruliny obsahuje pouze 10 kalorií). Neobsahuje zdravotnû nebezpeãná rezidua (je pûstována v ãist˘ch vodách), která se nacházejí jako kontaminanty v bûÏn˘ch potravinách.
Proteiny • Spirulina patfií mezi potraviny s nejvy‰‰ím obsahem proteinÛ (55–70 %), které obsahují v‰echny esenciální aminokyseliny (sv˘m sloÏením se podobají vajeãn˘m proteinÛm). • Dále obsahuje nûkteré neesenciální aminokyseliny. Tab. ã. 1 Obsah aminokyselin ve spirulinû Aminokyselina Alanin Arginin Kyselina asparágová Cystein Kyselina glutamová Glycin Histidin Isoleucin Leucin
Obsah ve 100 g 4,6 g 3,8 g 5,8 g 0,7 g 8,4 g 3,0 g 1,0 g 3,5 g 9,3 g
Aminokyselina Lysin Methionin Fenylalanin Prolin Serin Threonin Tryptofan Tyrozin Valin
Obsah ve 100 g 3,2 g 1,1 g 2,7 g 2,3 g 3,2 g 3,0 g 1,1 g 2,5 g 3,4 g
5
• Proteiny obsaÏené ve spirulinû jsou v lidském organismu lehce resorbovatelné a zv˘‰enû utilizovány. • Jako nutriãní zdroj proteinÛ není spirulina zatíÏena obsahem tukÛ a cholesterolu. Tab. ã. 2 Srovnání obsahu proteinu ve spirulinû a v bûÏn˘ch potravinách bohat˘ch na proteiny Potravina
Obsah proteinu (g/100 g potraviny)
1. Spirulina 2. Vejce su‰ená 3. Soja 4. Su‰ené mléko 5. S˘r 6. Lu‰tûniny 7. Obiloviny
65–70 40–50 35–40 30–40 30–40 20–25 8–15
Sacharidy • Obsahuje 15–25 % sacharidÛ. Základními jsou ramnóza a glykogen, které jsou v organismu snadno a rychle utilizovatelné, mají nízk˘ glykemick˘ index (postprandiálnû minimálnû zatûÏují pankreas). • Podnûcují ãinnost imunitního systému, zvy‰ují tvorbu protilátek a T-lymfocytÛ.
Lipidy • Obsahuje minimum lipidÛ (5 %) • Je v˘znamn˘m zdrojem esenciálních mastn˘ch kyselin, nejv˘znamnûj‰í je kyselina gama linolenová, která je v organismu dÛleÏitá pro syntézu prostaglandinÛ a leukotrienÛ (dal‰ími zdroji této kyseliny jsou matefiské mléko, olejové extrakty z pupalky, ãerného rybízu a semínek brutnáku lékafiského). • Souãástí lipidÛ jsou glykolipidy a sulfolipidy, které jsou mimofiádnû aktivní proti virov˘m infekcím (brání virÛm prÛniku do bunûk). Tab. ã. 3 Obsah kyseliny linolové a gama linolenové ve spirulinû Mastná kyselina Kyselina gama linolenová Kyselina linolová
6
Obsah ve 100 g 770 mg 513 mg
Karotenoidy • ÎlutooranÏová barviva. • Tato barviva posilují imunitní systém a zaji‰Èují prevenci nûkter˘ch druhÛ rakoviny (napfi. rakoviny plic, jícnu, Ïaludku, tlustého stfieva, zaÏívacího traktu, prsu a dûloÏního krãku), chrání epitelové tkánû (tkánû, které vyst˘lají d˘chací cesty, zaÏívací trakt atd.), kÛÏi, sliznici a oãi. • Beta karoten je ve spirulinû obsaÏen ve vysoké koncentraci – v organismu je dÛleÏit˘ jako prekurzor vitamínu A (je zde v nûkolikanásobnû vy‰‰í koncentraci neÏ v mrkvi). Tab. ã. 4 Srovnání obsahu beta karotenu ve spirulinû a jin˘ch potravinách Potravina
Obsah beta karotenu (mg/100 g potraviny)
1. Spirulina 2. MeruÀky su‰ené 3. Sladké brambory vafiené 4. Mrkev 5. Játra 6. Kapusta 7. ·penát syrov˘ 8. TuÀák, treska 9. Máslo
150 18 9 8 6 5 4 1 0,2
Chlorofyl • Spirulina obsahuje vysoké mnoÏství chlorofylu (1,2 %). • Má ãisticí a detoxikaãní vlastnosti.
Fykocyanin • Modré barvivo, 1g spiruliny obsahuje 150 mg této látky. • Nûkteré studie prokázaly stimulaãní úãinek imunitního systému, stimuluje ãinnost leukocytÛ. • Zvy‰uje biologickou vyuÏitelnost Ïeleza. • OvlivÀuje spoleãnû s polysacharidy diferenciaci a proliferaci pfiíslu‰n˘ch hemopoetick˘ch progenitorov˘ch bunûk. 7
Enzymy • NejdÛleÏitûj‰ími jsou superoxid dismutáza a glutation peroxidáza. • Mají antioxidaãní úãinky a pravdûpodobnû zpomalují procesy stárnutí v organismu. Tab. ã. 5 Obsah fytopigmentÛ a enzymu ve spirulinû Fotopigment a enzym Karotenoidy celkem Beta karoten Chlorofyl Fykocyanin Superoxiddismutáza
Obsah ve 100 g 444 mg 150–200 mg 1 200 mg 15 000 mg 39,9 mg
Polyaminy • PropÛjãují spirulinû charakteristické aroma, udrÏují bunûãné membrány ve fyziologickém stavu.
Îelezo • Îelezo obsaÏené ve spirulinû je lehce stravitelné, snadno resorbovatelné, nealergizující. • ObsaÏen˘ fykocyanin pfiispívá k jeho lep‰í biologické dostupnosti. Tab. ã. 6 Srovnání obsahu Ïeleza ve spirulinû s potravinami bohat˘mi na Ïelezo Potravina
Îelezo (mg/100 g potraviny)
1. Spirulina
125
2. Pivní kvasnice
18
3. Soja
12
4. Hovûzí játra
11
5. Obiloviny
4,5
6. Vejce
1,4
7. Ryby
1,2
8. Kufiecí maso, s˘r
8
1
Vápník a hofiãík • Obsahuje velké mnoÏství vápníku, kter˘ je dnes ve v˘Ïivû v âR deficitní. • Obsah hofiãíku ve chlorofylu usnadÀuje absorpci vápníku obsaÏeného ve spirulinû. Tab. ã. 7 Srovnání obsahu vápníku ve spirulinû a jin˘ch potravin bohat˘ch na vápník Potravina 1. S˘r uzrál˘ 2. Sezamovo semínko 3. Spirulina 4. Sojové boby 5. Ofiechy
Vápník Potravina (mg/100 g potraviny) 810 6. Mléko, jogurt 780 7. Vejce 700 8. Obiloviny 260 9. Ryby 240 10. Kufie
Vápník 120 60 25 20 15
Chrom • ObsaÏen˘ ve spirulinû je nezbytn˘ pro správnou funkci inzulínu, zlep‰uje utilizaci glukózy u diabetikÛ.
Vitamíny • Spirulina je povaÏována za jeden z nejvût‰ích rostlinn˘ch zdrojÛ vitamínu B12, kter˘ je nezbytn˘ pro erytropoézu a správnou funkci nervového systému. • Dále jsou obsaÏeny vitamíny B1, B2, B6, niacin, biotin, kyselina pantotenová, kyselina listová, inositol a vitamín E.
PouÏití spiruliny • Spirulina je pouÏívána ve formû tablet, kapslí nebo prá‰ku s dávkováním 2–20 g dennû. • Lze ji také pouÏít jako pfiísadu do tûstovin, mléka, dÏusÛ atd. • Zprávy o alergiích nebo citlivosti na spirulinu jsou velmi vzácné. • Spirulina byla pfiedmûtem rozsáhl˘ch studií zamûfien˘ch na její bezpeãnost a nebyly prokázány Ïádné neÏádoucí úãinky ani toxické vedlej‰í úãinky na lidsk˘ organismus. • Spirulina neobsahuje tûÏké kovy, není kontaminována pesticidy, ani neobsahuje Ïádné neÏádoucí bakterie. 9
Indikace pouÏití spiruliny
Spirulina jako nutriãní zdroj energie Fytonutrienty obsaÏené ve spirulinû jsou donorem nutriãní energie a tak se podílejí na sníÏení pocitu únavy. • Jsou jimi konkrétnû polysacharidy ramnóza a glykogen, které jsou v organismu snadno utilizovatelné jako nutriãní energetické zdroje • Dal‰ími v˘znamn˘mi sloÏkami podílejícími se na uvolÀování biochemické energie jsou kyselina gama linolenová a vitamín B12. • Îelezo, které je v organismu vyuÏito v erytropoéze, se podílí na transportu kyslíku ke tkáním a tím zabezpeãuje jejich oxygenaci. • PouÏití spiruliny zvy‰uje mnoÏství laktobacilÛ ve stfievû, syntetizující vitamín B6, kter˘ zasahuje do metabolismu glukózy za uvolnûní energie.
PouÏitelnost spiruliny u diabetes mellitus • Sacharidy obsaÏené ve spirulinû jsou snadno resorbovatelné, postprandiálnû vyvolávají minimální vyplavení inzulínu. • PouÏití spiruliny stabilizuje a sniÏuje chuÈ k jídlu. • DÛleÏit˘ je pfiíjem pyridoxinu, jehoÏ hladiny v krvi jsou u diabetikÛ nízké, jeho pfiíjem se podílí na ochranû nervového systému. • Pfiíjem vitamínu B12 odstraÀuje u diabetikÛ jeho deficit, kter˘ je mnohdy vyvolán farmakoterapií. • Hofiãík a chróm zvy‰ují utilizaci glukózy. • Pfiíjem kyseliny gama linolenové sniÏuje v˘skyt zánûtliv˘ch reakcí u diabetikÛ, protektivnû chrání pfied po‰kozením tuniky intimy v cévách. Podle nûkter˘ch zdrojÛ má spirulina antidiabetické schopnosti, které jsou pfiiãítány vysokému obsahu antioxidantÛ. Studie K. F. Farzana, S. Ganga a C. D. Lethiho uskuteãnûná ve ·v˘carsku v roce 2002 zkoumala úãinky spiruliny ve vztahu k metabolismu glukózy u bíl˘ch my‰í. Diabetes byl u my‰í navozen jedinou vysokou dávkou streptozotocinu a po dobu 60 dní jim byla do stravy pfiidávána spirulina. Byly hodnoceny parametry jako hladina krevní glukózy a glykogenu v játrech. V˘sledky potvrdily antidiabetické úãinky spiruliny.
PouÏití spiruliny v terapii anemie • Spirulina je vhodn˘ potravní doplnûk pouÏiteln˘ v terapii hypochromní anemie. 10
• Vysok˘ obsah Ïeleza je ve velmi lehce stravitelné a resorbovatelné formû. Jeho utilizaci zvy‰uje fykocyanin. • Dal‰ími nutriãními faktory podílejícími se na terapii anemie jsou vitamín B12, kyselina listová a proteiny. Zv˘‰ení hladiny hemoglobinu u lidí po podání spiruliny Spirulina byla podávána dobrovolníkÛm v˘zkumného centra Murugappa Chettiar a New Ambadi Estates Pvt. Ltd., Chennai, Indie. PrÛmûrn˘ vûk tûchto dobrovolníkÛ byl 35 let a byly jim podávány dávky 2 g spiruliny dennû. Dobrovolníci smíchali prá‰ek spiruliny s podmáslím a nápoj vypili. Bûhem experimentu bylo dobrovolníkÛm doporuãeno, aby 1 hodinu pfied a po poÏití spiruliny nepili kávu ani ãaj. U dobrovolníkÛ byla zji‰tûna hladina hemoglobinu (g/l) a tûlesná hmotnost pfied zahájením experimentu a 36. den jeho prÛbûhu. U hladiny hemoglobinu do‰lo k nárÛstu o 13,3 g/l a u tûlesné hmotnosti o 1,25 kg. (Seshadri C.V. et Subramanian V., 1990) K. R. Uma ve studii v roce 2000 zhodnotil podávání spiruliny. Skupinû 20 dívek byly podávány 4 g spiruliny po dobu 90 dnÛ. Závûry studie ukázaly, Ïe spirulina zlep‰ila biochemick˘ profil anemick˘ch dívek, pfiedev‰ím obsah hemoglobinu a plazmatického Ïeleza. Podávání spiruliny zlep‰uje prevenci neanemického nedostatku Ïeleza u sportovcÛ, pfiedev‰ím u Ïen. Zlep‰ení zásoby Ïeleza pfiedstavuje jednoduchou úpravu stravy, která mÛÏe optimalizovat zdraví i psychickou kapacitu sportovcÛ. Prokázala to studie (Trojacanec et al., 1998). V tûle sportovcÛ byl zji‰tûn charakteristick˘ neanemick˘ nedostatek Ïeleza. Nadmûrná fyzická zátûÏ má ãasto za následek zmûnu ve sloÏení krve. Existuje prokazatelná úzká souvislost mezi stupnûm a intenzitou tréninkové zátûÏe a hypochromií sportovce. Cílem bylo monitorovat hematologické parametry u sportovcÛ trpících hypochromií a prozkoumat období nutné k nápravû s pouÏitím Ïeleza ve formû potravinov˘ch doplÀkÛ. Studie se úãastnilo 20 muÏÛ a 20 Ïen ve vûku 18–22 let, kter˘m byly odebrány vzorky krve a následnû byl zji‰tûn celkov˘ poãet erytrocytÛ, hemoglobinu, séra Ïeleza. V‰em sportovcÛm byly podávány tablety spiruliny, obsahující 1,5 mg Fe2+, 3krát dennû po dobu 2 mûsícÛ. Sledování probíhalo 3 mûsíce. V˘razné zmûny byly zaznamenány ve skupinû Ïen u hladiny hemoglobinu, dále do‰lo k nárÛstu séra Ïeleza. K v˘raznému nárÛstu séra Ïeleza do‰lo jak u Ïensk˘ch tak i u muÏsk˘ch sportovcÛ. Klinické symptomy, jako napfi. vyãerpání, svalová únava a ospalost vymizely poté, co byl nedostatek Ïeleza odstranûn. Zv˘‰ení hladin hemoglobinu zaznamenal ve své studii i Takeuchi, et al. (1978), kde osm Ïen omezovalo svÛj pfiíjem potravy z dÛvodu úpravy své postavy a vykazovalo hypochromní anemii. Po kaÏdém jídle dostávaly 4g spiruliny a po 30 dnech se zv˘‰il obsah krevního hemoglobinu o 21% z 109 na 132 g/l, coÏ pfiedstavuje uspokojivou hladinu hemoglobinu, která jiÏ není povaÏována za anemickou. PouÏití spiruliny na zvífiecích modelech prokázalo vedle zv˘‰ení hladin hemoglobinu v erytrocytech také zv˘‰ení poãtu leukocytÛ. Ve studii Zhang Cheng-Wu et al. v roce et al. 11
(1994) u my‰í prokázali, Ïe následnû po jediném ozáfiení gama paprsky po celém tûle do‰lo pomocí C-fycocyaninu a polysacharidÛ k obnovû poãtu leukocytÛ, jadern˘ch bunûk kostní dfienû a kolonií CFU-GM.
PouÏití spiruliny v terapii rÛzn˘ch typÛ artritid Terapie vût‰iny artritid vychází z aplikace nesteroidních a steroidních antiflogistik. V etiopatogenezi tûchto onemocnûní hrají dÛleÏitou roli oxidaãní radikály (reaktivní nestálé molekuly s nepárov˘mi elektrony), které napadají kloubní tkánû, vãetnû chrupavky nebo kloubních vazÛ. Antioxidanty mohou tûmto po‰kozením pfiedcházet tím, Ïe volné radikály neutralizují. • Spirulina je vhodn˘m doplÀkem v terapii artritid díky obsahu antioxidaãnû pÛsobících karotenoidÛ, vitamínu E a enzymÛ. • Velmi v˘znamnou protizánûtlivou sloÏkou spiruliny pfii léãbû artritid je kyselina gama linolenová, která je dÛleÏit˘m prekurzorem prostaglandinÛ a leukotrienÛ. Studie synergického vlivu Spiruliny platensis a beta karotenu u pacientÛ s revmatoidní artritidou Cílem studie M. Dharneshe z roku 2002 bylo zhodnotit synergick˘ vliv podávání Spiruliny platensis a beta karotenu pfii zmírÀování symptomÛ revmatické artritidy. Bylo vybráno 6 pacientÛ, kter˘m byly podávány 2 g spiruliny a 20 mg beta karotenu dennû po dobu 30 dní. Po ukonãení experimentu 67 % pacientÛ uvedlo, Ïe ustoupily bolesti kloubÛ, 50 % uvedlo, Ïe otoky kloubÛ se zmen‰ily, a 67 % uvedlo, Ïe ztuhlost kloubÛ je v˘raznû men‰í v prÛbûhu ranních hodin. Závûry studie prokázaly, Ïe synergick˘ vliv Spiruliny platensis a beta karotenu mûly za následek v˘znamné zlep‰ení subjektivního hodnocení zdravotního stavu pacientÛ. Toto subjektivní hodnocení nebylo podloÏeno Ïádn˘m hodnocením biochemického markeru jako napfi. sedimentací erytrocytÛ, C-reaktivního proteinu a revmatoidních faktorÛ.
PouÏití spiruliny ke stimulaci imunitního systému • DÛleÏitou roli hraje obsaÏen˘ fykocyanin, kter˘ stimuluje lymfatick˘ systém a novotvorbu krevních elementÛ. Studie zjistily, Ïe pouÏití spiruliny podnûcuje tvorbu makrofágÛ, stimuluje fagocytózu a tvorbu OL-1. Prokázala to napfi. studie na my‰ích od Hayashi et al. (1994), kter˘m byla do stravy pfiidávána spirulina. Po této aplikaci se v˘raznû zv˘‰il poãet makrofágÛ v peritoneální oblasti a zv˘‰ila se proliferace slezinn˘ch bunûk. Pfiidáním horkovodního extraktu spiruliny do bunûãné kultury slezinn˘ch bunûk in vitro se v˘znamnû zv˘‰ila proliferace tûchto bunûk, zatímco bunûãná kultura brzlíku zÛstala prakticky nedotãena. V˘taÏek ze spiruliny také v˘znamnû zlep‰il tvorbu interleuki12
nÛ-1 z peritoneálních makrofágÛ. Tvorba imunoglobulinu G v sekundární imunní reakci nebyla témûfi vÛbec ovlivnûna. Studie Besednova L. et al. (1979) také prokázala, Ïe celé buÀky modrozelené fiasy a lipopolysacharidy izolované z tûchto bunûk stimulují tvorbu protilátek u králíkÛ. Indexy makrofágÛ a mikrofágÛ u králíkÛ se v˘znamnû zv˘‰ily poté, co jim byla podána injekce lipopolysacharidÛ izolovan˘ch z modrozelené fiasy 24–48 hodin pfied tím, neÏ zvífie dostalo injekci látek virulentního kmene Y. pseudotuberculosis. Kromû toho do‰lo okamÏitû po aplikaci k zastavení inhibiãních aktivit tohoto kmene na migraci fagocytÛ na místo infekce. VyuÏití nepfiímého hemaglutinaãního testu poskytlo dÛkaz o neexistenci blízkého antigenního vztahu mezi modrozelenou fiasou a následujícími organismy: Spirulina platensis, Microcystis aeruginosa, Phormidium africanum a P. uniccinatum. Schopnost polysacharidÛ spiruliny zv˘‰it procento fagocytÛ a index fagocytÛ abdominálních makrofágÛ, procento obsahu T-lymfocytÛ a hemolysynu v periferní krvi my‰í, pfii dávkování 150–300 mg/kg, aplikované pomocí injekce nebo perorálnû, prokázala studie G. Baojiang et al. v roce 1994. Zdá se, Ïe tento mechanismus je vázán na skuteãnost, Ïe polysacharidy mohou pozitivnû ovlivnit proliferaãní schopnosti bunûk kostní dfienû, rÛst brzlíku a sleziny, biosyntézu séra proteinÛ. Tyto v˘sledky prokázaly, Ïe polysacharidy ze spiruliny mohou zlep‰it jak nespecifické funkce bunûãné imunity, tak specifické hormonální imunity. Events (1994) popisuje schopnost spiruliny sniÏovat hladinu imunoglobulinu E (IgE). Hladina IgE je u dûtí Ïijících v oblastech se zv˘‰enou radioaktivitou v˘raznû vy‰‰í. Studie na 270 dûtech ukázala, Ïe podáváním denní dávky pfiibliÏnû 5 g spiruliny v tabletách normalizovalo hladinu IgE v prÛbûhu 6 t˘dnÛ. U dûtí, kter˘m spirulina podávána nebyla, se hladina IgE nezmûnila. Pfii této léãbû nebyly sledovány Ïádné vedlej‰í úãinky. spirulina sniÏuje mnoÏství IgE v krvi, coÏ sniÏuje projevy alergie. Fykocyanin ze spiruliny zlep‰uje biologickou obranyschopnost proti infekãním nemocem tím, Ïe podporuje funkce imunního systému v mukóze a omezuje alergické zánûty potlaãením tvorby antigen-specifické protilátky IgE. Prokázali to Nemoto a Kawamura C. et al. Aby bylo moÏné vyvolat antigen-specifické protilátky v periferních lymfatick˘ch tkáních, jako napfi. v Peyerov˘ch placích a mezenterick˘ch mízních uzlinách, byly jako antigen pouÏity biologicky odbouratelné ãástice uzavfiené v ovalbuminu, Poly (DL-laktid-co-glykolid). Dva t˘dny po zahájení dávkování fykocyaninu byly my‰i oãkovány vodním roztokem ovalbuminu (OVA). Jeden t˘den po prvním oãkování zaãaly b˘t my‰i podrobovány pravidelnému perorálnímu oãkování pomocí biologicky odbourateln˘ch ãástic OVA dvakrát t˘dnû. Protilátky IgA, IgE a IgG1 byly stanoveny metodou ELISA. âástice OVA o prÛmûru 4 mikronÛ úspû‰nû stimulovaly antigen-specifické protilátky. U my‰í, které byly léãeny fykocyaninem po dobu 6 t˘dnÛ, byl zji‰tûn v˘razn˘ nárÛst hladiny antigen-specifick˘ch protilátek IgA i celkové hladiny IgA v Peyerov˘ch placích, mezenterick˘ch mízních uzlinách i ve stfievní mukóze, stejnû jako v buÀkách sleziny. Hladiny antigen-speci13
fické protilátky IgG1 i protilátky IgE v krevním séru byly sníÏeny podáváním fykocyaninu po dobu 8 t˘dnÛ. Nicménû v ‰estém t˘dnu léãby podávání fykocyaninu omezilo zánût tenkého stfieva, coÏ bylo monitorováno jako vaskulární propustnost Evansovou metodou (testování modrou tekutinou), v následujících dvou t˘dnech docházelo k potlaãení tvorby protilátek antigen-specifického IgG1 a IgE.
PouÏití spiruliny pfii léãbû kardiovaskulárních onemocnûní Spirulina má hypocholesterolemick˘ úãinek, sniÏuje aterogenní index Ke sníÏení hladin LDL lipoproteinÛ v plazmû se pouÏívá hypocholesterolová dieta. Existuje nûkolik potravin, jejichÏ konzumace sniÏuje hladinu LDL lipoproteinÛ v plazmû, napfi. ovesné otruby, ryby. Mezi nû patfií také spirulina. Studie z Japonska ukázaly, Ïe spirulina sníÏila hladinu LDL cholesterolu, zatímco hladiny HDL cholesterolu (Ïádoucího cholesterolu) a triglyceridu zÛstaly nezmûnûny. Podobné v˘sledky prokázaly i studie z Indie. Spirulina má hypotenzivní úãinky. Dal‰í studii prokazující hypocholesterolemické úãinky spiruliny provedl A. Ramamurthy. V tomto experimentu bylo vybráno 30 pacientÛ s ischemick˘mi srdeãními chorobami bez komplikací a s hladinou krevního cholesterolu vy‰‰í neÏ 250 mg/dl. Pacienti byli rozdûlení do tfií skupin po deseti. Pacienti ve skupinû A dostávali 2 g a ve skupinû B 4 g spiruliny dennû po dobu tfií mûsícÛ. Skupina C mûla funkci kontrolní skupiny. Studie prokázala hypocholesterolemické úãinky spiruliny a zlep‰ení profilu lipidÛ u jednotliv˘ch pacientÛ se souãasnou redukcí hmotnosti pacientÛ. (Ramamurthy A., 1996) Studie Matthana hodnotila úãinek Spiruliny fusiformis u hyperlipidemick˘ch potkaních samcÛ. Studie probíhala ve dvou fázích – 4 t˘dny sledování a 8 t˘dnÛ podávání pfiípravku. Bûhem fáze sledování byly krysy rozdûleny do dvou skupin po 18 kusech – skupina I dostávala základní stravu a skupina II dostávala stravu zvy‰ující hladinu cholesterolu v plazmû. Ve fázi podávání pfiípravku byly krysy dále rozdûleny do ãtyfi skupin po 6 kusech. Skupina I a II nadále dostávaly základní stravu a stravu podporující zv˘‰ení hladiny cholesterolu, zatímco základní strava skupiny III byla doplnûna z 10 % spirulinou (základ + S) a strava zpÛsobující zv˘‰enou hladinu cholesterolu skupiny IV byla také doplnûna z 10 % spirulinou (HID + S). Tato studie prokázala hypolipidemické úãinky obsahov˘ch látek spiruliny (do‰lo ke sníÏení hladiny celkového cholesterolu v séru, LDL a VLDL lipoproteinÛ a hladiny triglyceridÛ Specifick˘m cílem studie T. Mahalakshmi v roce 2000 bylo zhodnotit zmûny tûlesné hmotnosti, hladiny cholesterolu a fosfolipidÛ u obézních Ïen po podávání spiruliny jako potravinového doplÀku. Celkem 50 sledovan˘ch pacientÛ bylo rozdûleno 14
do dvou skupin (experimentální a kontrolní) po 25. Experimentální skupinû byly podávány 2 g spiruliny dennû po dobu 3 mûsícÛ. Závûry studie naznaãily, Ïe podávání spiruliny bylo efektivní pfii léãbû obézních jednotlivcÛ. U pacientÛ do‰lo k v˘znamnému poklesu jejich stfiední tûlesné hmotnosti z 68,78 kg na 66,70 kg a v˘raznû se sníÏila i stfiední hodnota hladiny séra cholesterolu z 274,02 mg / 100 ml aÏ na 224,08 mg / 100 ml. V Japonsku probûhl experiment, pfii kterém 30 muÏÛ s vysokou hladinou cholesterolu, s mírnû zv˘‰en˘m krevním tlakem a hyperlipidemií vykazovalo po 8 t˘dnech podávání spiruliny sníÏenou hladinu cholesterolu, triglyceridÛ a LDL lipoproteinÛ. Tito muÏi bûhem experimentu nijak nezmûnili svou stravu, pouze zaãali uÏívat spirulinu (Nakaya N. et al., 1988). Dal‰í studie (Kato, K. Takemoto, 1984) prokazující hypocholesterolemické úãinky aplikace spiruliny byla provedena na potkanech, kter˘m byla podávána základní strava obsahující 1 % cholesterolu. Vykazovaly zv˘‰enou hladinu celkového cholesterolu a fosfolipidÛ v krevním séru. Toto mnoÏství se v˘raznû sníÏilo u krys, kter˘m byla podávána základní strava obsahující 16 % spiruliny a 1 % cholesterolu. Doporuãení: pouÏívat 2–4 g spiruliny dennû spoleãnû s hypolecholesterolovou dietou, zv˘‰en˘m pohybov˘m reÏimem a kontrolou optimální hmotnosti tûla. Mechanismy hypocholesterolemického a hypotenzivního úãinku spiruliny • Spirulina obsahuje vût‰í mnoÏství kyseliny gama linolenové, která je dÛleÏit˘m prekurzorem syntézy prostaglandinÛ a leukotrienÛ. Její pouÏití má antiflogistické, antitrombotické úãinky, vyvolává vazodilataci a souãtem tûchto úãinkÛ napomáhá udrÏet perfúzi koronárního systému srdce (prevence infarktu myokardu). • Obsahuje minerální látky, jako jsou chrom, zinek a mûì, které se mohou podílet na sníÏení hladiny LDL lipoproteinÛ v krvi. • V pfiípadech chronick˘ch infekcí se vytváfií velké mnoÏství oxidaãních radikálÛ. Spirulina stimuluje imunitní odpovûì a zabraÀuje nadmûrné tvorbû voln˘ch radikálÛ, a tím pÛsobí jako prevence pfied nebezpeãnou oxidací LDL cholesterolu.
PouÏití spiruliny pfii léãbû astmatu V léãbû astmatu mÛÏe spirulina zasahovat do patogeneze tohoto onemocnûní spoleãnû s farmakoterapií a dietou. Mechanismy úãinku 1. Antiflogistick˘ úãinek. Vysok˘ obsah kyseliny gama linolenové (GLA) s potenciálním antiflogistick˘m úãinkem. 15
GLA – je v organismu prekurzorem v syntéze prostaglandinÛ. Prostaglandin E1 má silné vazodilataãní, antiflogistické a antiagreagaãní úãinky; – podílí se na syntéze antiflogisticky pÛsobících eicosanoidÛ 1 a 3, zabraÀuje uvolÀování volné kyseliny arachidonové z membrán a její pfiemûnû na zánûtlivé eicosanoidy 2 a 4. 2. Antioxidaãní úãinky. Mnoho studií spojuje nízk˘ pfiíjem antioxidantÛ potravou s následnou zv˘‰enou endogenní expozicí voln˘m radikálÛm s patogenezí astmatu. Relativnû vysok˘ obsah antioxidantÛ, vitamínÛ, GLA a kvalitního proteinu fykocyaninu propÛjãuje spirulinû odpovídající antioxidaãní potenciál, kter˘ je v terapii astmatu Ïádoucí. Úãinek spiruliny dokumentuje pilotní studie, která byla provedena na Oddûlení potravin a v˘Ïivy na MS univerzitû v Barodû, Indie (The Maharaja Sayajirao University of Baroda), kde byla spirulina podávána jako doplnûk pacientÛm s mírn˘m aÏ stfiednû závaÏn˘m astmatem (v dávce 1 g dennû po dobu dvou mûsícÛ). V˘sledky této studie ukázaly, Ïe podávání spiruliny pomohlo sníÏit rezistenci v prÛdu‰kách a potlaãilo zánûtlivé patologické procesy vytváfiející tyto pfiekáÏky. Cílem této studie R. Labhe z roku 2001 bylo zhodnotit terapeutickou úlohu spiruliny pfii léãbû prÛdu‰kového astmatu. Specifick˘m cílem bylo zjistit úãinnost spiruliny podávané astmatick˘m pacientÛm po dobu ãtyfi mûsícÛ na stav jejich nutriãních a proteinov˘ch hodnot a funkci plic. Studie shrnuje pfiíznivou úlohu spiruliny následnû: • Podávaní spiruliny u astmatikÛ napomohlo zlep‰it funkci a v˘konnost plic a plazmatick˘ch proteinÛ. Po pfieru‰ení podávání spiruliny do‰lo k celkovému poklesu proteinÛ. • Bylo zji‰tûno, Ïe podávání pouze spiruliny (bez bûÏn˘ch lékÛ) po dobu 4 mûsícÛ bylo stejnû pfiínosné jako léãba astmatu v˘luãnû bûÏn˘mi léky. • Dlouhodobé kaÏdodenní podávání spiruliny po dobu alespoÀ 2 aÏ 4 mûsícÛ v˘raznû pfiispívá k optimálnímu zlep‰ení pulmonární funkce u astmatikÛ.
VyuÏití vysoké v˘Ïivné hodnoty spiruliny v pediatrii PouÏití spiruliny ve svûtû pfii léãbû podv˘Ïivy dokumentuje obsah v˘znamn˘ch nutrientÛ, které se snadno vstfiebávají a pacienty nealergizují. V pediatrii pouÏití spiruliny prokázalo zlep‰ení vidûní, podporu rÛstu tkání, posílení imunitního systému a tím zv˘‰ení rezistence proti chronick˘m infekcím. Podávána byla v kapslích. Pokud dítû nebylo schopné spolknout kapsli, byl namíchán prá‰ek z kapsle s medem nebo s ovocn˘m dÏusem, podmáslím, saláty nebo s vhodnou polévkou. Podávané mnoÏství spiruliny záviselo na stupni zatíÏení metabolismu dítûte vzhledem k jeho individuální fyzické námaze, Ïivotnímu stylu a tûlesn˘m potfiebám. Pokud dítû zaãne dostávat spirulinu nejdfiíve v mal˘ch dávkách – 1 kapsle/tableta 16
nebo 1/4 ãajové lÏiãky – a pomalu se dávky zvy‰ují aÏ na denní optimum, dûti mohou vyuÏívat v˘hod této neobyãejnû v˘Ïivné látky po cel˘ Ïivot jiÏ od útlého dûtství. (Dûtem v‰ech vûkov˘ch skupin, vãetnû kojencÛ, je moÏno podávat 2 g spiruliny dennû). První úãinky se dostaví pfii pravidelném dávkování 2 g spiruliny dennû po 6–8 t˘dnech.
Studie dokumentující vyuÏití spiruliny v pediatrii Terapie nemoci z ozáfiení (âernobyl, Ukrajina) Dûti onemocnûly konzumací potravin, které byly vypûstovány v radioaktivní pÛdû. Ozáfiení postihlo kostní dfieÀ s následn˘m poklesem erytropoézy a leukopoézy. Dûti byly anemické a trpûly tûÏk˘mi alergick˘mi reakcemi. Stav dûtí, které dostávaly pouh˘ch 5 gramÛ v tabletách dennû, se po 6 t˘dnech v˘raznû zlep‰il. PouÏití spiruliny v léãbû podv˘Ïivy (Mexiko) Zdravotní stav pacientÛ (dûtí i dospûl˘ch) trpících podv˘Ïivou se velmi rychle zlep‰il pfii podávání pouh˘ch 10 g dennû. Spirulina tvofiila více neÏ 10 % jejich stravy a nebyly zaznamenány Ïádné neÏádoucí úãinky. PouÏití spiruliny v léãbû podv˘Ïivy a hypovitaminózy A (Indie) Podv˘Ïiva: Dûti, kter˘m bylo podáváno 5–15 g spiruliny dennû rozmíchané s jáhlami, vodou a kofiením, se zotavily bûhem nûkolika t˘dnÛ. (Fathima K. et al., 2001) Jiná studie mezi 20 podvyÏiven˘mi dûtmi ve vûku 6 let, kter˘m byla podáván 1 g spiruliny dennû po dobu tfií mûsícÛ, prokázala, Ïe do‰lo k nárÛstu hladiny plazmatického hemoglobinu a proteinÛ. U vybrané skupiny byla také zaznamenána zmûna ve studijních v˘konech a inteligenãních schopnostech. (Seshadri C. V., 1991) Následná roãní studie u 146 podvyÏiven˘ch dûtí naznaãila, Ïe kromû nárÛstu celkové hladiny sérov˘ch proteinÛ i sérového albuminu se po podávání spiruliny zmírnila vût‰ina klinick˘ch symptomÛ, jako napfi. bledé spojivky a dal‰ích symptomÛ, jako horeãka, ka‰el, oãní nebo koÏní infekce. (Parveen S., 2002) Studie F. Kausera a S. Parveena (2001) zkoumala 20 podvyÏiven˘ch dûtí ve vûku okolo 6 let, které byly rozdûleny do dvou skupin (experimentální a kontrolní) po deseti. Experimentální skupina dostávala 1 g spiruliny dennû po dobu tfií mûsícÛ a kontrolní skupina dostávala po stejnou dobu placebo. Po celou dobu experimentu mûlo v‰ech 20 dûtí stejnou stravu. V˘sledky ukázaly, Ïe podáváním spiruliny do‰lo u experimentální skupiny k nárÛstu hladiny hemoglobinu a hladiny plazmatick˘ch proteinÛ. Byla také zaznamenána jednoznaãnû pozitivní zmûna ve ‰kolních v˘konech sledovan˘ch dûtí a jejich inteligenãních reakcích po prodûlané terapii. Po ukonãení 17
experimentu u kontrolní skupiny nebyly zaznamenány zmûny hodnot v plazmû. Inteligenãní testy odhalily zmûnu i u kontrolní skupiny, ale tato zmûna nebyla v˘znamná. Hypovitaminóza A. Podávání 1 g spiruliny dennû 5 000 dûtí pfied‰kolního vûku omezilo roz‰ifiování Bitotov˘ch skvrn a pfiedcházelo váÏnému symptomu hypovitaminózy A – vysychání rohovky. Spirulina u tûchto dûtí zv˘‰ila hladinu retinolu v séru a omezila v˘skyt symptomÛ hypovitamonózy i skupiny vitamínÛ B. (Sindhu V, 1999) V jiné studii provedené mezi pfied‰kolními dûtmi ve vûku od 3 do 5 let se ukázalo, Ïe díky podávání 2 g spiruliny dennû po dobu 30 dní byla biologická dostupnost karotenu ze spiruliny srovnatelná s ostatními rostlinn˘mi zdroji (Annapurna V. et al., 1991). Dal‰í studii provedl V. Sindhu v roce 1999 v Nuzvidu. Spirulina byla podávána 30 dûtem pfied‰kolního vûku s nízkou koncentrací plazmatického beta karotenu. Sledované dûti dostávaly dennû jako potravinov˘ doplnûk 2 g spiruliny obsahující pfiibliÏnû 1 600 mg beta karotenu po dobu 30 dní. Po ukonãení tohoto experimentu byly zji‰Èovány koncentrace plazmatického beta karotenu. Bez ohledu na pÛvodní hodnoty vitamínu A reagovali na tuto suplementaci v‰ichni respondenti pozitivnû a dosaÏené koncentrace se u nich pfiiblíÏily hodnotám optimálním pro dûti pfied‰kolního vûku. Nebyly zaznamenány Ïádné neÏádoucí úãinky. V rámci dal‰í studie do‰lo u 30 dûtí pfied‰kolního vûku, kter˘m byly podávány 2g spiruliny dennû po dobu 30 dní, k normalizaci hladiny plazmatického beta karotenu od nízk˘ch hodnot k fyziologick˘m. PouÏití spiruliny k odstranûní nutriãních deficitÛ (Rumunsko) V bukure‰Èské mûstské klinice byla spirulina podávána pacientÛm s nutriãním deficitem. Pacienti trpûli úbytkem hmotnosti ve spojení s chronick˘m zánûtem slinivky bfii‰ní, revmatickou artritidou, chudokrevností, cukrovkou a dal‰ími symptomy. V prÛbûhu léãby nabrali na váze a jejich zdravotní stav se zlep‰il. PouÏití spiruliny k odstranûní nutriãních deficitÛ (âína) V dûtské nemocnici Nanjing pfiedepisovali spirulinu spolu s jeãn˘mi klíãky. 27 ze 30 dûtí ve vûku od dvou do ‰esti let se bûhem krátkého období zotavilo z nechutenství, noãního pocení, prÛjmÛ nebo zácpy. V jiné studii vykázaly dûti trpící nedostatkem základního minerálu zinku rychlej‰í uzdravení pfii pouÏití spiruliny s vy‰‰ím obsahem zinku, neÏ pfii pouÏití bûÏn˘ch zinkov˘ch potravinov˘ch doplÀkÛ.
Antitoxické úãinky spiruliny v ledvinách Bylo prokázáno, Ïe spirulina mÛÏe b˘t bezpeãnû podávána pacientÛm s nefrotick˘m syndromem v dávce 1–2 g na den. 18
Ve studiích na laboratorních potkanech byl prokázán úãinek proteinového barviva fykocyaninu, které sniÏovalo toxicitu v ledvinách. Dokumentují to následující studie. Ve studii Fukina et al. (1990) spirulina sníÏila toxicitu v ledvinách zpÛsobenou anorganickou rtutí, para-aminofenolem a cisplatinou. Potkani byly krmeni stravou obsahující 30 % podíl spiruliny. K hodnocení funkce ledvin byly pouÏity markery jako hladina moãoviny v krvi, sérov˘ kreatinin, moãové enzymy, alkalická fosfatáza a glutámová oxalacetylová transamináza. V˘zkumn˘ t˘m do‰el k závûru, Ïe fykocyanin jako souãást spiruliny hraje zásadní roli pfii ochranû proti selhání ledvin zpÛsobenému rtutí nebo léky a Ïe spirulina by mohla b˘t vyuÏívána v‰estrannû pfii léãbû dysfunkcí ledvin. Y. Yamane et al. (1998) provedl podobné pokusy na potkanech prokazující úãinek spiruliny na nefrotick˘ch ledvinách. Tato studie naznaãuje, Ïe spirulina by mohla mít pfiíznivé úãinky pro pacienty trpící otravou tûÏk˘mi kovy a Ïe neÏádoucí vedlej‰í úãinky lékÛ postihující ledviny se mohou sníÏit, pokud bude k lékÛm podávána spirulina. NeÏádoucí vedlej‰í úãinky lékÛ omezují jejich pouÏití a zpomalují zotavení, a proto se v pfiípadû souãasného podávání spiruliny s léky dá pfiedpokládat krat‰í doba nutná k uzdravení. Spirulina byla také testována jako pfiírodní detoxikaãní prostfiedek xenobiotik typu polychlorovan˘ch dibenzo-p-dioxinÛ (PCDD). Krysám byly podávány dva druhy upravené stravy: s obsahem 20 % Chlorely, 20 % spiruliny, 0,2 % chlorophylinu a 10 % r˘Ïov˘ch otrub nebo 2 % chlorofylinu a 10 % r˘Ïov˘ch otrub po dobu 5 dnÛ. Následnû byly zvífiatÛm podávány 4 g pfiíslu‰né stravy v 0,5 ml oleje z r˘Ïov˘ch otrub Yusho, kter˘ se zaãal pouÏívat v jihozápadní ãásti Japonska v roce 1968, a tuto stravu dostávaly po dobu dal‰ích 5 dní. Pro tento experiment byl pouÏit olej z r˘Ïov˘ch otrub kontaminovan˘ PCDD. PCDD ve v˘kalech a játrech byly analyzovány pomocí plynového chromatografu s vysok˘m rozli‰ením. Hodnoty vyluãování PCDD ve skupinû se stravou obsahující chlorelu, spirulinu a 2 % chlorofylu byly 7,4, 7,1 a 11,0 krát vy‰‰í neÏ v kontrolní skupinû. Tato zji‰tûní ukazují, Ïe podávání chlorely, spiruliny a chlorofylu pfiedstavuje nov˘ uÏiteãn˘ pfiístup v léãbû pacientÛ, ktefií jsou vystaveni pÛsobení lipofilních xenobiotik (Merita et al., 1997). Studie Farooq SM et al. prokázala, Ïe antioxidaãní úãinky C-fykocyaninu mohou ochránit ledvinové buÀky pfied po‰kozením vyvolan˘m oxaláty a spirulina s jeho obsahem mÛÏe pÛsobit jako nefroprotektivní prostfiedek. V této studii samãí krysy Wistar byly rozdûleny do ãtyfi skupin. U dvou z tûchto skupin byla vyvolána hyperoxalurie pomocí intraperitoneální infuze ‰Èavelanu sodného (70 mg/kg), tfietí skupina byla pfiedbûÏnû o‰etfiena jedinou perorální dávkou fykocyaninu (100 mg/kg) jednu hodinu pfied infuzí ‰Èavelanu sodného. Studie také zahrnovala kontrolní skupinu, které nebyly podávány Ïádné pfiípravky, a kontrolní skupinu, která byla léãena samostatn˘m fykocyaninem. Rozsah lipidické peroxidace (LPO) byl hodnocen na základû ledvinové koncentrace MDA, konjugovan˘ch dienÛ a hydroperoxidÛ. V ledvinové 19
tkáni byly provedeny následující testy hodnotící: (a) hladinu antioxidaãních enzymÛ, jako napfi. superoxiddismutázu (SOD) a katalázu, (b) hladinu enzymÛ metabolizující glutation, jako napfi. glutationperoxidáza (GPx), glutation reduktáza (GR), glutation-Stransferáza (GST) a glukóza 6-fosfát dehydrogenáza (G6PD), (c) hladinu antioxidantÛ s nízkou molekulární hmotností (GSH, vitamíny E a C). U skupiny pfiedbûÏnû o‰etfiené fykocyaninem byla zji‰tûna zv˘‰ená koncentrace MDA, konjugovan˘ch dienÛ a hydroperoxidÛ (index lipidické peroxidace) (P < 0,001). Zpoãátku do‰lo k znatelnému nárÛstu (P < 0,001) u antioxidantÛ s nízkou molekulární hmotností, zatímco koncentrace tkáÀového proteinu karbonylu se sníÏila (P < 0,001). Toto naznaãuje, Ïe fykocyanin poskytuje ochranu antioxidantÛm v ledvinov˘ch buÀkách.
Detoxikaãní úãinky spiruliny u pacientÛ s chronickou otravou arzenem V oblasti Sonargaon Thana v Narayanganj (Bangladé‰) byl mezi pacienty trpícími chronickou otravou arzenem proveden dvojit˘ slep˘ klinick˘ pokus, kter˘ zji‰Èoval detoxikaãní úãinky spiruliny na otravu arzenem, která byla zpÛsobena pitím podzemní vody kontaminované arzenem, která je rozvádûna potrubím a ruãními pumpami v mnoha ãástech Bangladé‰e. Studie byla provedena na 50 náhodnû vybran˘ch pacientech, muÏích i Ïenách rÛzného vûku. Metoda dvojitého slepého v˘bûru byla pouÏívána po celou dobu podávání prostfiedku s tím, Ïe 33 pacienti dostávali po dobu tfií mûsícÛ 3 g spiruliny dennû a 17 pacientÛm bylo podáváno placebo (pro obû kontrolní skupiny byla zaji‰tûna ãistá voda bez pfiítomnosti arzenu po celou dobu trvání studie). Tito pacienti podstupovali velmi dÛkladné lékafiské prohlídky podle pfiedem stanovené struktury v patnáctidenních intervalech. Z v˘sledkÛ vypl˘vá, Ïe zdravotní stav 27 pacientÛ (81,81 %) z první skupiny se zlep‰il. Stav 5 pacientÛ (15 %), ktefií trpûli I. stupnûm onemocnûní, a 5 pacientÛ (15 %), ktefií trpûli stupnûm II., se celkovû zlep‰il. 3 pacienti se stupnûm I., 9 pacientÛ se stupnûm II. a 5 pacientÛ se stupnûm III. vykázali ãásteãné zlep‰ení. (Momotaj H. et Hussain AZMI, 2001) V jiné studii v Bangladé‰i získali podobné v˘sledky. Klinick˘ pokus probíhal na oddûlení dermatologie, kde byla vybran˘m pacientÛm s otravou arzenem podávána spirulina, a prokázal zlep‰ení koÏních pfiíznakÛ u pacientÛ, ktefií dostávali 10 g spiruliny dennû po dobu ãtyfi mûsícÛ.
Spirulina jako prebiotikum PouÏití spiruliny podle proveden˘ch studií zvy‰ovalo poãet lactobacilÛ a zvy‰ovalo vstfiebávání vitamínu B1 a dal‰ích ze stravy. Díky jejich pÛsobení ve stfievech se odstranily digestivní problémy, do‰lo ke stimulaci imunitního systému a zv˘‰ila se ochrana 20
pfied infekcemi. Prokázala to napfi. studie na potkanech (Y. Tokai et al. z 1987), kdy byla podávána strava s 5% obsahem spiruliny po dobu 100 dní (ve srovnání s kontrolní skupinou, jejíÏ strava neobsahovala spirulinu). MnoÏství laktobacilÛ se zv˘‰ilo o 327%.
VyuÏití spiruliny v dermatologii • Spirulina je fiasa s vysokou koncentrací chlorofylu. Nûkteré dal‰í její dÛleÏité sloÏky, jako napfi. vitamíny B16 a B12, antioxidanty a polyaminy, zpomalují stárnutí. Díky tûmto dÛleÏit˘m prvkÛm mÛÏe b˘t spirulina nápomocná pfii pigmentaci. • Pfiítomnost beta karotenu a dal‰ích vitamínÛ, vãetnû vitamínu E, je obzvlá‰tû dÛleÏitá pfii udrÏování zdravé pokoÏky. VyuÏití spiruliny v léãbû porfyrie cutanea tarda MuÏ trpící porfyrií cutanea tarda dostával perorálnû 3 g spiruliny dennû po dobu 3 t˘dnÛ a po‰kození pokoÏky i citlivost na svûtlo zcela ustoupily. Pacient nadále dostával 1 g spiruliny po dobu 3 mûsícÛ. Po‰kození pokoÏky se jiÏ znovu neobjevilo. Pfiíjmem beta karotenu se sníÏilo mnoÏství kyslíkov˘ch radikálÛ, které jsou zodpovûdné za po‰kození tkání pfii citlivosti na svûtlo související s porfyrií. (Pavithran K., 1992)
PouÏití spiruliny v graviditû Podávání spiruliny zvy‰uje v graviditû plazmatickou hladinu vitamínu A M. Malandkar v roce 1995 v Bombaji zhodnotil u 40 tûhotn˘ch Ïen jejich nutriãní stav (7. mûsíc tûhotenství) a následnû je nahodile rozdûlil do experimentální skupiny (spirulina jako doplnûk) a do kontrolní skupiny (bez podávání spiruliny). První skupina dostávala dávku 1,4 g spiruliny dennû aÏ do porodu, coÏ odpovídá 1 344 µg beta karotenu. Aplikace spiruliny jako potravinového doplÀku zv˘‰ilo u gravidních Ïen hodnoty vitamínu A (nárÛst hladiny séra retinolu se pohyboval od 44 do 46 % ve srovnání s pÛvodními hodnotami) a zlep‰ilo prÛbûh závûru tûhotenství. Úãinky podávání spiruliny na stav nutriãních hodnot tûhotn˘ch Ïen Cílem studie M. Ghoriho z roku 2001 bylo vyhodnotit úãinky podávání spiruliny na v˘sledky antropometrick˘ch vy‰etfiení, hladinu celkov˘ch proteinÛ v plazmû, pomûr mezi albuminem a globulinem, hladiny plazmatického Ïeleza a hemoglobinu u tûhotn˘ch Ïen. Respondentky byly rozdûleny do dvou skupin (experimentální a kontrolní) po dvaceti. Experimentální skupina dostávala 1g spiruliny dennû po dobu 60 dní. V˘sledky studie prokázaly, Ïe po podávání spiruliny do‰lo k v˘znamnému nárÛstu indexu tûlesné hmotnosti v prÛmûru o 5 %. Do‰lo také k mírnému nárÛstu hladiny plazmatick˘ch proteinÛ, Ïeleza a hemoglobinu. Celkov˘ stav nutriãních hodnot u sledovan˘ch Ïen se zlep‰il, ale toto zlep‰ení nebylo v˘znamné, protoÏe podávání spiruliny trvalo jen velmi krátce. 21
Spirulina zvy‰uje hladinu vitamínu A bûhem tûhotenství a kojení Studie M. A. Naika provedená v roce 2001 mezi 133 tûhotn˘mi a kojícími Ïenami Ïijících v chudinsk˘ch ãtvrtích na pfiedmûstí Bombaje zhodnotila pouÏití spiruliny. Pouze 94 z vybran˘ch Ïen projevovaly aktivní spoluúãast po celou dobu trvání studie. Pomocí HPLC byly stanoveny plazmatické koncentrace retinolu a beta karotenu v rÛzn˘ch fázích tûhotenství a kojení. Nutriãní prÛzkum odhalil nedostateãn˘ pfiíjem vitamínu A a dal‰ích v˘Ïivn˘ch látek. Poãáteãní hodnoty plazmatického retinolu a beta karotenu byly 22,2+/- 0,99 mg/dl a 67,3 +/4,50 mg/dl u tûhotn˘ch Ïen a 23,4 +/- 1,34 mg/dl a 73,0 +/- 5,36 mg/dl u kojících matek, coÏ naznaãuje nedostatek vitamínu A. Doplnûní stravy spirulinou splÀovalo pfiibliÏnû 100 % potfiebu beta karotenu u indick˘ch tûhotn˘ch Ïen a 65 % u kojících matek. Nejvhodnûj‰í se ukázalo podávání spiruliny jako potravinového doplÀku od tfietího trimestru tûhotenství do 45. dne post-partum (skupina I – PL) s nárÛstem 72 % (p < 0,01) plazmatického retinolu a 51 % u koncentrace beta karotenu ve srovnání s poãáteãními hodnotami. Tato skupina také vykazovala nejvy‰‰í koncentraci retinolu v kolostru (144,2 +/-8,01 mg/dl) ve srovnání s pacienty, ktefií spirulinu nedostávali, (98,2 +/- 6,59 mg/dl). Zv˘‰ená hladina retinolu v matefiském mléce u Ïen ze skupiny I-PL se udrÏovala na vy‰‰í úrovni (68,0 +/- 4,02 mg/dl) ve srovnání s ostatními skupinami, které dostávaly spirulinu buì bûhem tûhotenství – skupina I-P (43,2 +/- 3,46 mg/dl) nebo kojení – skupina II (51,1 +/- 1,99 mg/dl). Kojící matky ze skupiny II, které dostávaly spirulinu po dobu 45 dní po porodu, vykazovaly 20 % nárÛst u plazmatického retinolu a 30 % nárÛst u beta karotenu. U tûhotn˘ch Ïen ze skupiny I-P do‰lo k 58 % nárÛstu u plazmatického retinolu a 46 % nárÛstu u koncentrace beta karotenu. Studie také potvrdila snadnou biologickou dostupnost beta karotenu pro plod, jak bylo naznaãeno (p < 0,01) zv˘‰enou hladinou séra retinolu a beta karotenu v krvi pupeãní ‰ÀÛry (27,3 +/- 1,34 mg/dl a 50,1 +/- 1,99 mg/dl) u Ïen ze skupiny, která dostávala spirulinu, narozdíl od Ïen z kontrolní skupiny (15,0 +/- 1,32 mg/dl a 36,6 +/- 3,61 mg/dl. Studie neodhalila Ïádné úãinky podávání spiruliny na fetoplacentální funkci, mûfieno hladinami matefiského séra progesteronu a séra celkov˘ch proteinÛ. Statisticky v˘znamn˘ nárÛst (p < 0,05) hladiny hemoglobinu o pfiibliÏnû 25 % byl zji‰tûno pouze u Ïen ze skupiny I-PL. Studie potvrdila, Ïe nízká fyziologická denní dávka beta karotenu spiruliny má pozitivní vliv na zlep‰ení stavu vitamínu A u tûhotné Ïeny i dítûte bûhem tûhotenství i kojení.
PouÏití spiruliny ve stomatologii PouÏití spiruliny v terapii submukózní fibrózy v dutinû ústní Celkem 50 pacientÛ s touto nemocí se ve studii I. P. E. Varghese a S. Hari v roce 1994 podrobilo dvûma typÛm léãby. První skupina dostávala lokální injekce hydrokortizonu (25 mg/ml), hyaluronidázy (1 500 IU) kaÏd˘ druh˘ t˘den a systematicky jí byla podávána spirulina (jako pfiírodní beta karotenu) 2krát dennû. Druhá skupina dostávala také lokální injekce v kombinaci beta karotenu a dal‰ích antioxidantÛ (preparát Revox). Pacienti byli sledováni po dobu tfií mûsícÛ a jejich biopsie byla provedena pfied a po léãbû. Klinické a histopatologické srovnání obou skupin vykázalo statisticky v˘znamné zlep‰ení pfii otvírání dutiny 22
ústní, sníÏení pocitu pálení a tlou‰Èky kolagenov˘ch uzlin. O nûco dfiíve reagovali pacienti ze skupiny A (s aplikací spiruliny). Bez ohledu na to, zda byl pouÏit pfiírodní beta karoten nebo Revox, pacienti III. stupnû onemocnûní reagovali lépe neÏ pacienti IV. stupnû. Léãba leukoplakie a submukózní fibrózy Tato studie S. Cheriyana pod názvem „Úãinky potravinového doplÀku spiruliny na premaligní symptomy u Ïen“ si dala za cíl zhodnotit úãinky spiruliny na premaligní symptomy vybran˘ch jedincÛ v dutinû ústní. Zúãastnilo se jí 60 Ïen rybáfiÛ ve vûku od 40 do 55 let s rakovinov˘mi symptomy v dutinû ústní, které byly zvyklé Ïv˘kat betelová sousta. Strava tûchto Ïen nedosahovala v pfiíjmu nutrientÛ doporuãovan˘ch denních dávek (s v˘jimkou vápníku). 85 % Ïen trpûlo leukoplakií a ostatní vykazovaly symptomy submukózní fibrózy (SMF) jako premaligního faktoru. Vût‰ina respondentek trpûla homogenním typem leukoplakie o velikosti men‰í neÏ 2 cm a obecn˘m typem SMF s interlabiálním prÛmûrem (IDL) mezi 1 a 3 cm. Hladina krevního hemoglobinu byla pod pfiijateln˘mi hodnotami u 86,7 % Ïen a hladina plazmatického beta karotenu u 40 % Ïen. Hodnocení úãinkÛ podávání spiruliny na premaligní symptomy dutiny ústní odhalilo, Ïe z 86,7 % Ïen trpících leukoplakií do‰lo u 13,4 % z nich k úplnému vymizení pfiíznakÛ nemoci a u 14 % do‰lo k regresi. Naopak u Ïen v kontrolní skupinû se zdravotní stav zhor‰il. Do‰lo také k tomu, Ïe se sníÏil poãet Ïen v experimentální skupinû trpící vfiedovit˘m typem leukoplakie (stfiednû závaÏn˘). Vfiedovit˘ charakter nemoci se zmûnil v mírnûj‰í formu. K regresi SMF do‰lo u 10 % z celkov˘ch 13,3 % pfiípadÛ. Souãasnû byl zaznamenán pokles hladiny beta karotenu u Ïen z kontrolní skupiny. Jako následek poÏívání spiruliny vzrostla také u experimentální skupiny hladina hemoglobinu v prÛmûru o 11,7 g/l. Dal‰í studie hodnotila chemopreventivní úãinky Spiruliny fusiformis (SF) v dutinû ústní. Experimentální studie na zvífiatech prokázaly inhibiãní úãinky fiasy. Hodnocena byla chemopreventivní schopnost SF (1 g dennû po dobu 12 mûsícÛ) pfii odvrácení ústní leukoplakie u pacientÛ Ïv˘kajících tabák v oblasti Kerala v Indii. Celková regrese byla sledována u 20 ze 44 (45%) hodnocen˘ch pacientÛ, kter˘m byla podávána SF, ale pouze u 3 ze 43 (7%), kter˘m bylo podáváno placebo (p < 0,0001). KdyÏ byly klasifikovány podle typu leukoplakie, reakce byly je‰tû zfietelnûj‰í v homogenních skupinách: celková regrese byla pozorována u 16 ze 28 (57 %) pacientÛ s homogenní leukoplakií, 2 z 8 s erytroplakií, 2 ze 4 s verukózní leukoplakií a 0 ze 4 s postiÏením s vfiedy a uzlinami. Bûhem jednoho roku bez podávání doplÀku se u 9 z 20 (45 %) pacientÛ s kompletní regresí (pfii podávání SF) objevila recidíva. (B. Mathew, 1995) Úãinky spiruliny pfii léãbû Lichen planus v dutinû ústní V této studii byla testována spirulina vzhledem ke sv˘m údajn˘m antimaligním schopnostem a jako pfiírodní zdroj beta karotenu a dal‰ích retinoidÛ. Podávána byla 30 pacientÛm s lichen planus v dutinû ústní. Lék byl ve formû suspenze ponechán v dutinû ústní po dobu 10 min. a následnû polknut. 76,6 % pacientÛ prokázalo zmen‰ení erytému bez v˘znamn˘ch zmûn po‰kození. (I. P. E. Varghese, 1998) 23
Hepatoprotektivní úãinky spiruliny pfii léãbû hepatotoxicity zpÛsobené alkoholem Hepatoprotektivní úãinky spiruliny byly prokázány pfii anal˘ze L. Ukila et al. u enzymÛ (markerÛ) v séru bíl˘ch potkanÛ, kter˘m byl podáván soubûÏnû alkohol a spirulina. Byl zji‰tûn v˘razn˘ pokles aktivity séra tûchto enzymÛ v této skupinû na rozdíl od skupiny, které byl podáván v˘hradnû etanol. Anal˘za lipidÛ peroxidÛ zjistila, Ïe hepatocelulární po‰kození bylo skuteãnû zpÛsobeno oxidaãním stresem. Spirulina jako zdroj antioxidaãních enzymÛ a vitamínÛ byla velmi úspû‰ná pfii kontrole tohoto oxidaãního po‰kození a prokázala hepatoprotektivní vlastnosti
Antikarcinogenní úãinky spiruliny Byly provedeny studie hodnotící antikarcinogenní úãinky extraktÛ ze spiruliny. Schwartz et al. 1986 ve své studii podával 40 kfieãkÛm lokálnû roztok beta karotenu 3krát t˘dnû po dobu 22 t˘dnÛ. Bylo zji‰tûno, Ïe beta karoten v˘raznû omezil tvorbu ploch˘ch dlaÏdicov˘ch rakovinotvorn˘ch bunûk v lícních vacích kfieãkÛ. V dal‰ím experimentu s 80 kfieãky bylo zji‰tûno, Ïe beta karoten potlaãuje tvorbu i rozvoj rakoviny úst v lícních vacích kfieãkÛ. V dal‰í studii stejného autora z roku 1988 byl kfieãkÛm aplikován roztok beta karotenu 3krát t˘dnû po dobu 28 t˘dnÛ. Bylo zji‰tûno, Ïe v˘taÏek fiasy Spirulina dunaliella potlaãuje tvorbu rakovinového nádoru v lícních vacích kfieãkÛ. V‰echna zvífiata kontrolní skupiny, kter˘m nebyl roztok podáván, byla postiÏena evidentními nádory v pravém lícním vaku. Zvífiata, kter˘m byl aplikován kantaxantin, vykazovala statisticky v˘znamné sníÏení v poãtech nádorÛ i jejich velikost ve srovnání s kontrolní skupinou. Zvífiata, kter˘m byl podáván beta karoten, vykazovala men‰í, ale pfiesto statisticky v˘znamné omezení v poãtu nádorÛ a jejich velikosti. U zvífiat, kter˘m byla podávána spirulina, nebyly nalezeny Ïádné viditelné nádory. Nicménû mikroskopick˘ vzorek lícních vakÛ u skupiny o‰etfiované spirulinou vykazoval lokalizované oblasti dysplasie a známky ãasného stádia karcinomu in situ procházející zhoubn˘m rozkladem. Studie Lisheng et al. (1991) testovala polysacharidy spiruliny s koncentrací 200 mg/kg a prokázala, Ïe mohou inhibovat proliferaci ascitick˘ch karcinogenních bunûk hepatomu a u sarkomu 180 u my‰í. Mohou zde zabraÀovat zaãlenûní H-thymidinu, H-uridinu a H-leucinu do DNA a RNA a následné syntéze proteinÛ. StupeÀ inhibice se zvy‰uje s prodlouÏením inkubaãní doby. Studie Qishen P. et al. (1988) sledovala úãinky polysacharidÛ ze Spirulina platensis rozpustn˘ch ve vodû na excizní reparaci DNA. Testy byly provedeny pomocí endonukleázy a radioautografie. V˘sledky prokázaly, Ïe pfiítomnost polysacharidÛ v˘raznû zv˘‰ila jak úãinky reparace DNA po‰kozené záfiením tak i neplánované syntézy DNA (UDS). Bûhem zkoumání doby excizního procesu bylo zji‰tûno, Ïe pfiítomnost polysacharidÛ spiruliny nejen zv˘‰ila pÛvodní rychlost odstranûní po‰kozené DNA a UDS, ale také odloÏila saturaci obou dÛleÏit˘ch reakcí excize a reparace syntézy DNA. 24
Experimentální studie se spirulinou na zvífiatech prokázaly inhibiãní úãinky na vznik rakoviny úst. Studie mezi pfied‰kolními dûtmi v Indii potvrdily, Ïe Spirulina fusiformis je úãinn˘ zdroj vitamínu A získávaného ze stravy. V první studii na lidsk˘ch pacientech (Babu, M. et al., 1995) hodnotili chemopreventivní úãinky spiruliny (pfii dávkování 1 g/den po dobu 12 mûsícÛ) na odvrácení orální leukoplakie u domorod˘ch IndÛ v oblasti Kerala, Ïv˘kajících tabák. Celková regrese lézí byla sledována u 20 ze 44 (45 %) hodnocen˘ch jedincÛ, kter˘m byla podávána spirulina, v porovnání s 3 jedinci ze 43 (7 %) ve skupinû, které bylo podáváno placebo. Podle typu leukoplakie byla nejlep‰í reakce u homogenních lézí: celková regrese byla sledována u 16 ze 28 (57 %) jedincÛ s homogenní leukoplakií, u 2 z 8 jedincÛ s erytroplakií, u 2 ze 4 jedincÛ s verukózní leukoplakií, a u Ïádného ze 4 jedincÛ s vfiedovit˘mi a nodulárními lézemi. Do jednoho roku od pfieru‰ení léãby spirulinou se u 9 z 20 (45 %) jedincÛ, ktefií pfii léãbû vykazovali celkovou regresi lézí, rozvinuly rekurentní léze. Podávání spiruliny nezv˘‰ilo v krevním séru hladinu retinolu ani beta karotenu, ani nebyla zji‰tûna spojitost s toxicitou. Studie Subhashini J et al. zkoumala úãinky vysoce purifikovaného C-fykocyaninu (CPC) na rÛst a mnoÏení bunûk chronické lidské myeloidní leukemické linie (K562). V˘sledky ukázaly v˘razn˘ pokles (49 %) proliferace bunûk K562 v prÛbûhu 48 hodin po podávání 50 µmol C-PC. Dal‰í studie se t˘kaly charakteristick˘ch apoptotick˘ch vlastností odhalen˘ch pomocí fluorescenãního a elektronového mikroskopu, jako smr‰Èování bunûk, tvorba puch˘fikÛ na membránách nebo kondenzaci jader. Agarózová elektroforéza genomické bunûãné DNA po o‰etfiení C-fykocyaninem vykazovala fragmentaci typickou pro apoptotické buÀky. Anal˘za prÛtokov˘m cytometrem trvající 48 hodin a zkoumající buÀky o‰etfiené 25 a 50 µmol C-PC prokázala 14 %, 11 % a 20,93 % bunûk ve fázi sub-G0/G1. O‰etfiení bunûk K562 C-fykocyaninem mûlo také za následek uvolnûní cytochromu c do cytosolu a rozdûlení poly(ADP) ribózapolymerázy (PARP). Tyto studie také ukázaly, Ïe regulace anti-apoptotického Bcl-2 byla spu‰tûna s tím, Ïe nedo‰lo ke zmûnû pro-apoptotického Bax a tím byl naklonûn pomûr mezi Bcl-2 a Bax smûrem k apoptóze. Zdá se, Ïe tyto úãinky C-PC jsou pfiená‰eny pomocí vstupu C-PC do cytosolu, ke kterému dochází podle zatím neznámého mechanismu. PfiedloÏená studie tedy dokazuje, Ïe C-PC vyvolává apoptózu v buÀkách K562 tím, Ïe uvolÀuje cytochrom c z mitochondrií do cytosolu, rozdûlení PARP a spu‰tûní regulace Bcl-2.
Antivirové úãinky spiruliny V této studii (Patterson, 1993) byla zkoumána antivirová aktivita lipofilních a hydrofilních v˘taÏkÛ z pfiibliÏnû 600 kmenÛ kultivovan˘ch kyanofytÛ v boji proti tfiem patogenním virÛm. PfiibliÏnû 10 % kultur tvofiilo látky, které v˘raznû sniÏovaly cytopatick˘ úãinek, kter˘ je za bûÏn˘ch okolností projevem virové infekce. U sulfoglykolipidÛ z modrozelen˘ch fias byly prokázány antivirové vlastnosti. Ve studiích in vitro bylo prokázáno, Ïe pomocné T buÀky vystavené pÛsobení sulfoglykolipidÛm z modrozelen˘ch fias byly chránûny pfied infekcí HIV-1. 25
Ve studii Hayashi K et al. byl zkoumán sulfát polysacharid jménem kalcium spirulan (Ca-SP), kter˘ byl izolován z fiasy Spirulina platensis, jako antivirov˘ prostfiedek. Tento polysacharid se skládá z ramnózy, ribózy, mannózy, fruktózy, galaktózy, xylózy, glukózy, kyseliny glukuronové, kyseliny galakturonové, síranu a vápníku. Bylo zji‰tûno, Ïe Ca-SP omezuje replikaci nûkolika obálkov˘ch virÛ, vãetnû herpetického viru Herpes simplex – typ 1, lidské formy cytomegaloviru, viru spalniãek a pfiíu‰nic, viru chfiipky typu A a viru HIV-1. Bylo také zji‰tûno, Ïe Ca-SP selektivnû potlaãuje pronikání viru do hostitelsk˘ch bunûk. Bylo provedeno porovnání s aktivitami dextran sulfátu (DS) jako pfiedstavitele sulfát polysacharidÛ. Anti-HIV-1 aktivity tûchto látek byly mûfieny tfiemi rÛzn˘mi zpÛsoby: Ïivotaschopnost akutnû nakaÏen˘ch CD4-pozitivních bunûk, (tvz. cytopatologick˘ rozbor); stanovení antigenÛ HIV-1 p24 uvolnûn˘ch do supernatantu bunûãn˘ch kultur; a inhibice vzniku syncytií vyvolan˘ch virem HIV. âinnost anti-HSV-1 byla hodnocena mírou redukce poãtu krevních destiãek. Dále byly hodnoceny jejich úãinky na procesy krevní koagulace a krevní stability. Tyto informace naznaãují, Ïe Ca-SP je úãinn˘ antivirov˘ prostfiedek v boji proti obûma virÛm HIV-1 a HSV-1. Navíc, Ca-SP se prokázal úãinky proti HIV, protoÏe jiÏ pfii nízké koncentraci Ca-SP nedo‰lo ke zv˘‰enému vzniku syncytií vyvolan˘ch viry, narozdíl od bunûãn˘ch kultur o‰etfien˘ch DS. Ca-SP vykazoval velmi nízkou antikoagulaãní aktivitu a mnohem del‰í poloãas rozkladu v krvi my‰í v porovnání s tûmi, které byly o‰etfieny DS. Proto je tedy moÏné se domnívat, Ïe Ca-SP by mohlo b˘t vyuÏito jako úãinná látka v anti-HIV terapeutick˘ch lécích, které by mohly pfiekonat nev˘hody zji‰tûné u mnoha sulfát polysacharidÛ. Pfii zkoumání role chelatace iontu vápníku se skupinou sulfátÛ oddûlením vápníku nebo jeho nahrazení sodíkem bylo prokázáno, Ïe pfiítomnost iontu vápníku v molekule je zcela nezbytná pro na dávkách závislou inhibici cytopatického úãinku a tvorby syncytií vyvolan˘ch HIV-1.
PouÏití spiruliny k odstranûní deficitu zinku Spirulina byla pouÏívána pro obsah zinku v terapii k odstranûní jeho deficitu. Wen Yonghuang et al. 1994 popisují, Ïe její aplikace je aÏ 2krát úãinnûj‰í neÏ jiné potravinové doplÀky v podobû síranu zineãnatého. Zjistil to pfii léãbû dûtí s nedostatkem zinku v organismu. Úãinné dávkování zinku získaného ze spiruliny bylo 2 aÏ 4krát niωí neÏ dávkování zinku v bûÏn˘ch potravinov˘ch doplÀcích se síranem zineãnat˘m. Více neÏ dvakrát více dûtí bylo vyléãeno spirulinou s vysok˘m obsahem zinku. Po dobu tfií mûsícÛ byl 50 dûtem s deficitem zinku podáván síran zineãnat˘ a 50 dûtem tablety spiruliny. Lékafii do‰li k závûru, Ïe úãinky spiruliny byly mnohem lep‰í neÏ úãinky síranu zineãnatého. Spirulina nemûla na dûti Ïádné vedlej‰í úãinky a její podávání po celé sledované období bylo velmi snadné. Pfiedpokládá se, Ïe spirulina s vysok˘m obsahem zinku obsahuje velké mnoÏství bioaktivních a nutriãních látek, které zlep‰ily absorpci minerálních látek, celkov˘ zdravotní stav a imunitní systém. 26
Detoxikaãní úãinky spiruliny Studie Loseva (1993) popisuje spirulinu jako pfiírodní sorbent radioaktivních nuklidÛ Cesium-137 a Strontium-90. Ve své práci prokázal, Ïe její aplikace sníÏila hladinu radioaktivity v moãi o 50 % za pouh˘ch 20 dní. Tento v˘sledek byl dosaÏen poté, co bylo dûtem v bûloruském Institutu pro radiaãní medicínu v Minsku podáváno 5 g spiruliny dennû. Institut vyvinul program pro léãbu 100 dûtí kaÏd˘ch 20 dní. Tato zpráva z roku 1993 potvrzuje v˘sledky v˘zkumu z let 1990–1991 zab˘vajícího se úãinky spiruliny na dûtské pacienty trpícími nemocemi z ozáfiení. Dal‰í studie stejného autora (Loseva, 1999) hodnotí vliv Spiruliny platensis na imunní systém, normalizaci oxidace peroxid lipidÛ a antioxidaãních úãinkÛ, stejnû jako vliv na obsah dlouhodob˘ch radionuklidÛ. Do studií byly zapojeny dûti a mládeÏ Ïijící v oblastech s radiaãním zneãi‰tûním a lidé postiÏení ãernobylskou jadernou katastrofou. K tomu, aby léãba spirulinou mûla maximální úãinky, se doporuãuje podávat spirulinu po dobu 3 mûsícÛ a pokud se s léãbou nepokraãuje, tato 3mûsíãní léãba by se mûla zopakovat za 6 mûsícÛ znovu. MoÏné léãebné mechanismy: a) Pfiírodní kombinace nutrientÛ podporuje tvorbu neabsorbovateln˘ch komplexÛ radionuklidÛ a podnûcuje jejich vyluãování, b) obecn˘ pfiíjem snadno straviteln˘ch mikro a makroãástic spiruliny podporuje funkcí imunního systému.
27
Zdroje Annapurna V., Shah N., Bhaskaram P., Bamji S. M., Reddy V. Bioavailability of Spirulina Carotenes in Preschool Children. J. Clin. Biochem, Nutr. 1991; 10:145–151. Babu, M. et al. Hodnocení chemoprevence rakoviny úst pomocí spiruliny. Nutrition and Cancer 1995; 24(2): 197–202. Baojiang, G. et al. Studie úãinkÛ a mechanismÛ polysacharidÛ spiruliny na zlep‰ení funkce imunitního systému. Proc. of Second Asia Pacific Conf. on Algal Biotech. Univ. of Malaysia (China) 1994: 33–38. Besednova, L. et al. Imunostimulaãní ãinnost lipopolysacharidÛ modrozelen˘ch fias. Zhurnal Mikrobiologii, Epidemiologii, Imunobiologii 1979; 56(12): 75–79. Dharnesh P. M. Studie synergického vlivu Spiruliny platensis a beta karotenu u pacientÛ s revmatoidní artritidou (duben 2002). Dept. of Home Science, Women’s Christian College, Chennai. Evets, L. et al. Prostfiedky k normalizaci hladiny imunoglobulinu E, s vyuÏitím spiruliny jako potravinového doplÀku. Grodenski State Medical Univ. Russian Federation Committee of Patents and Trade. Patent (19)RU (11)2005486. Jan. 15, 1994. Russia. Farooq S. M., Asokan D., Sakthivel R., Kalaiselvi P., Varalakshmi P. Zdraví prospû‰né úãinky C-fykocyaninu proti po‰kození ledvinov˘ch bunûk oxaláty. Department of Medical Biochemistry, Dr. AL Mudaliar Post-Graduate Institute of Basic Medical Sciences, University of Madras, Taramani, Chennai-600 113, India. Farzana K. F., Ganga S., Lethi C. D. Studie antidiabetického úãinku spiruliny ve vztahu k metabolismu glukózy u bíl˘ch my‰í. Mus musculus (·v˘carsko záfií 2002). 1. Dept. of Zoology, Holy Cross College, Trichy. 2. Dept. of Zoology, Periyar EVR College, Trichy. Fukino H. et al. Úãinky spiruliny na ledvinovou toxicitu zpÛsobenou anorganickou rtutí a cisplatinou. Eisei Kagaku 1990; 36:5. Ghori M. Úãinky podávání spiruliny na stav nutriãních hodnot tûhotn˘ch Ïen (2001). Dept. of Nutrition Food Service Management & Dietetics, Islamiah Women’s Arts & Science College, Vaniyambadi. Gustafson, K. et al. AIDS – antivirové sulfolipidy z kyanobakterií (modrozelen˘ch fias). Journal of the National Cancer Institute 1989; 81(16): 1254. Hayashi K., Hayashi T., Kojima I. Pfiírodní sulfát polysacharid, kalcium spirulan, izolované ze Spiruliny platensis: in vitro a in vivo – studie antivirov˘ch úãinkÛ proti viru herpes simplex a HIV. Department of Virology, Toyama Medical and Pharmaceutical University, Japan. Hayashi, et al. Zlep‰ení tvorby protilátek u my‰í pfii podávání spiruliny. Journal of Nutr. Science and Vitaminology1994. Japan. Hussain, A.Z.M.I. Arsenic contamination of ground water in Bangladesh. 28
A briefing paper. Arsenic contamination Mitigation Project Office. NIPSOM Building, Mohakhali, Dhaka-1212, 1998, Bangladesh. Cheriyan S. Úãinky potravinového doplÀku spiruliny na premaligní symptomy Ïen. Dept. of Home Science, College of Agriculture, Vellayani, Tamil Nadu. Karim MA et. al. Study on the effect of Spirulina in the treatment of chronic arsenicosis in Bangladesh population. Abstracts: 1st International conference of Dermatology Monograph, Dhaka, Bangladesh, 1999, May 8–10, Article no 13. Kato T., Takemoto K. Úãinky spiruliny na hypercholesterolémii a játra s vysok˘m obsahem tuku u krys. Japan Nutr. Foods Assoc. Journal 1984; 37:323. Kauser F., Parveen S. Effect of Spirulina as a Nutritional Supplement on malnourished children. Ind. J. Nutr. Dietet. 2001; 38: 269–273. Kauser F., Parveen S. Úãinky podávání spiruliny podvyÏiven˘m dûtem (prosinec 1999). Ind. J. Nutr. Dietet. 2001; 38, 269–273. Labhe R. Úãinky spiruliny pfii léãbû prÛdu‰kového astma (2001). Dept. of Foods & Nutrition, M.S. University of Baroda, Baroda. Lisheng, et al. Inhibiãní úãinky a mechanismy polysacharidÛ spiruliny na transplantované nádorové buÀky u my‰í. Marine Sciences 1991; 5: 33–38. Loseva L. P., Dardynskaya I.V. Spirulina – pfiírodní sorbent radioaktivních nuklidÛ. Research Institute of Radiation Medicine, Minsk, 6th Int’l Congress of Applied Algology, Sep 1993. Belarus. Loseva L. P. Spirulina platensis a její vlastnosti podporující detoxifikaãní ‰kodliviny a posílení imunního systému. Research Institute of Radiation Medicine, Minsk, 8th Int’l Congress of Applied Algology, Sep. 1999, Italy. Belarus. Mahalakshmi T. Hypocholesterolemické úãinky spiruliny na obézní Ïeny (duben 2000). Oddûlení v˘Ïivy a dietetiky, Vellalar College for Women, Erode. Malandkar M. Úãinky podávání spiruliny na mnoÏství vitamínu A bûhem tûhotenství (bfiezen 1995). Oddûlení postgraduálních studií a v˘zkumu v domácím lékafiství. S.N.D.T. University, Mumbai. Mathew B, Sankaranarayanan R., Nair P. P., Varghese C., Thara S., Padmavathy B., Sreedevi N., Nair M. K. Hodnocení chemoprevence rakoviny ústní dutiny pomocí Spiruliny fusiformis. Nutrition & Cancer 1995; 24(2): 197–202. Momotaj H., Hussain A.Z.M.I. Úãinky spiruliny na pacienty trpící chronickou otravou arzenem v Bangladé‰i. Pfiedná‰ka, Mezinárodní konference na Kolumbijské univerzitû, New York, 26.–27. 11. 2001. Morita, K., Matsueda T., Iida T. Úãinky fias chlorela, spirulina a chlorofylu na vyluãování polychlorovan˘ch dibenzo-p-dioxiny u krys. Japan Journal Toxicology Environ. Health. 1997; 43 (1): 42–47. Naik M. A. Úãinky spiruliny na hladinu vitamínu A bûhem tûhotenství a kojení (záfií 2001). Oddûlení stravy a v˘Ïivy, Oddûlení postgraduálních studií a v˘zkumu v oblasti domácího lékafiství, S.N.D.T. Women’s University, Mumbai. Nakaya N., Homma Y., Goto Y. Úãinky spiruliny pfii sniÏování cholesterolu. Nutrition Reports International 1988; 37(6). 29
Nemoto-Kawamura C., Hirahashi T., Nagai T., Yamada H., Katoh T., Hayashi O. Fykocyanin zlep‰uje sekundární reakci protilátky IgA a potlaãuje reakci alergické protilátky IgE u my‰í oãkovan˘ch pomocí biologicky odbourateln˘ch mikroãástic s obsahem antigenu. Department of Health and Nutrition, Kagawa Nutrition University, Chiyoda, Sakado, Saitama 350-0288, Japan. Parveen S. Spirulina as a nutritional supplement on malnourished children and its impact on their physical and cognitive development. Ph.D. Thesis. University of Madras, December 2002. Patterson et al. Antivirová ãinnost kultur zelenomodr˘ch fias. Journal of Phycology 1993; 29: 125–130. Pavithran K., Ramachandran N. P. Porfyrie Cutanea Tarda v reakci na spirulinu. Ind J of Dermatol, Venereol and Leprol 1992, 58. Qishen P. et al. Zlep‰ení aktivity endonukleázy a reparace syntézy DNA pomocí polysacharidÛ spiruliny. Chinese Genetics Journal 1988; 15 (5) 374–381. Rachel Matthan N. R. Hmotnostní pfiírÛstek, parametry séra lipidÛ a histopatologie orgánÛ samãích bíl˘ch krys napaden˘ch hyperlipidemií, kter˘m je podávána Spirulina fusiformis (duben 1995). Oddûlení domácího lékafiství, Women’s Christian College, Chennai. Ramamurthy M. A. Úãinky podávání spiruliny na pacienty se zv˘‰enou hladinou cholesterolu. J. Food Sci. Technol. 1996; 33(2): 124–128. Robert H. Earth food Spirulina, Ronor Enterprises, Inc. Laguna Beach, California, USA, 1989. Seshadri C.V. Large-scale nutritional supplementation with Spirulina alga (LSNS). Monograph Series on Engineering of Photosynthetic Systems, Vol. 36 1991–93. Seshadri C. V., Subramanian V. Hladina hemoglobinu u lidí, kter˘m je jako doplnûk podávána spirulina. Monograph Series on the Engineering of Photosynthetic Systems. Vol. 30., 1990. Schwartz, et al. 1986 Inhibice experimentálnû navozené rakoviny úst pomocí lokálního pouÏití beta karotenu. Carcinogenesis1986; 7(5): 711–715. Schwarz J., Shklar G., et al. Prevence experimentálnû navozené rakoviny úst v˘taÏky z fias Spirulina-dunaliella. Nutrition and Cancer 1988; 11: 127–134. Sindhu V. Effect of Supplementation of Spirulina on serum betacarotene levels of preschool children. M. Sc Thesis, Nagarjuna University, Andhra Pradesh, January 1999. Subhashini J., Mahipal S. V., Reddy M. C., Mallikarjuna Reddy M., Rachamallu A., Reddanna P. Molekulární mechanismy pfii apoptóze vyvolané C-Fykocyaninem v buÀkách chronické lidské myeloidní leukemické linie K562. Department of Animal Sciences, School of Life Sciences, University of Hyderabad, Hyderabad 500046, India. Takeuchi T., et al. Klinické zku‰enosti s podáváním spiruliny pacientÛm s hypochromní anemií. Medical and Dental Univ. 1978, Tokyo, Japan. 30
Tokai Y., et al. Úãinky spiruliny na caecum u krys. Chiba Hygiene College Bulletin 1987; 5(2). Triveni R. Srovnání pfiírodního beta karotenu a kombinace beta karotenu, vitamínu E a C a minerálÛ (Revox) pfii léãbû submukózní fibrózy v dutinû ústní (2001). Oddûlení medicíny dutiny ústní & radiologie, Govt. Dental College, Bangalore. Ukil L., Bandla S., Kushik R., Sasikumar S. Úãinky fiasy spiruliny pfii léãbû hepatotoxicity zpÛsobené alkoholem – Lipid a lipid profil. Dept. of Biochemistry DG Vaishnav College, Chennai. Uma K. R. Úãinky podávání spiruliny anemick˘m dospívajícím dívkám ve vûku 14–16 let (kvûten 2000). Avinashilingam Deemed University, Coimbatore. Varghese Ipe, Hari S., Joseph P. A., Jayashree K. Úãinky spiruliny pfii léãbû of Erosive Oral Lichen lanus – úvodní studie. Indian Journal of Clinical Practice 1998; 8(8). Vilasini B. Srovnávací studie úãinkÛ podávání spiruliny a tablet Ïeleza na dospûlé anemické pracující Ïeny s niωími pfiíjmy (duben 2001). Dept. of Home Science, Women’s Christian College, Chennai. Wen Yonghuang, et al. Studie léãebn˘ch úãinkÛ spiruliny s obsahem zinku na dûti trpící nedostatkem zinku. Capital Medical College, Beijing. Presented at 5th Int’l Phycological Congress, Qingdao, June 1994. China. Yamane Y., et al. Úãinky spiruliny na nefrózu u krys (1988). Chiba Univ. Presented at Annual Symposium of the Pharmaceutical Society of Japan, April 15, 1988. Japan. Zhang Cheng-Wu, et al. Úãinky polysacharidÛ a fykocyaninu spiruliny na periferní krevní a hemopoetick˘ systém kostní dfienû u my‰í. Proc. of Second Asia Pacific Conf. on Algal Biotech. Univ. of Malaysia. April 1994, China.
31
