OBSAH 1. Úvod Cíl a úkoly bakalářské práce Cíl bakalářské práce Úkoly bakalářské práce Historie kola

OBSAH

1. Úvod................................................................................................................ 5 1.1 Cíl a úkoly bakalářské práce....................................................................... 6 1.1.1 Cíl bakalářské práce ............................................................................ 6 1.1.2 Úkoly bakalářské práce ....................................................................... 6 1.2 Historie kola........................................................................................ 7 1.2.1 Počátky cyklistiky ........................................................................ 7 1.2.2 Draisíny a velocipedy .................................................................. 7 1.2.3 Rovery a dokončení vývoje jízdního kola ..................................... 8 1.3 Historie cykloturistiky ve Vyškově ............................................................ 9 1.3.1 Počátky cyklistiky na Moravě.............................................................. 9 1.3.2 Počátky cyklistiky v Čechách .............................................................. 9 1.3.3 Vznik cyklistického klubu ve Vyškově ................................................ 9 1.3.4 Vznik klubů na Moravě a první cyklistická prodejna ve Vyškově ...... 10 1.3.5 Vyškovský cyklistický klub po 1. světové válce ................................ 11 1.3.6 Vyškovský cyklistický klub po 2. světové válce ................................ 12 1.4 Jízdní kolo .............................................................................................. 13 1.5 Metodika bakalářské práce ...................................................................... 15 2. Hlavní část..................................................................................................... 16 2.1 Charakteristika tras a daných oblastí ........................................................ 18 2.1.1 Cyklotrasa 5029 ................................................................................ 18 2.1.2 Cyklotrasa 5071 ................................................................................ 19 2.1.3 Cyklotrasa 5072 ................................................................................ 21 2.1.4 Cyklotrasa 5073 ................................................................................ 22 2.1.5 Cyklotrasa 5074 ................................................................................ 23 2.1.6 Cyklotrasa 5094 ................................................................................ 23 2.1.7 Cyklotrasa 5095 ................................................................................ 24 2.1.8 Cyklotrasa 5096 ................................................................................ 25 2.1.9 Cyklotrasa 5097 ................................................................................ 26 2.1.10 Cyklotrasa 5098 .............................................................................. 27 2.1.11 Cyklotrasa 5099 .............................................................................. 28 2.1.12 Cyklotrasa 5100 .............................................................................. 29 2.1.13 Cyklotrasa 5101 .............................................................................. 30 2.1.14 Cyklotrasa 5102 .............................................................................. 31 2.1.15 Cyklotrasa 473 ................................................................................ 32 2.1.16 Cyklotrasa 507 ................................................................................ 33 2.1.17 Cyklotrasa 5080 .............................................................................. 35 2.1.18 Cyklotrasa 5136 .............................................................................. 35 2.1.19 Cyklotrasa 5137 .............................................................................. 36 2.1.20 Cyklotrasa 5222 .............................................................................. 37 2.1.21 Stezka srdcem Jižní Moravy ............................................................ 39 2.2 Cyklistické trasy ve Vyškovském regionu podle Břetislava Usnula .......... 40 3. Závěr ............................................................................................................. 42 Seznam literatury .............................................................................................. 43

5

1. Úvod Jízdní kolo je jedním z nejlepších dopravních prostředků, jak cestovat.

Cyklistika má své příznivce po celé světě. Považují ji za zdroj zábavy a možnost porovnání sil s ostatními. Má co nabídnout každému z nás, ať jsme malí nebo

velcí, žena nebo muž, mladí nebo staří [9]. Provozování tohoto sportu se stává velmi módní. Můžeme dokonce říci, že je cyklistika součástí našeho životního stylu [10].

Jde o jednu z nejefektivnějších forem aktivního odpočinku a relaxace.

Udržuje optimální zdraví a kondici. V důsledku neustálého technického vývoje kola je kolo dokonalejší, lehčí, odpruženější a snadno ovladatelné. Jeho řízení je

schopno zvládnout dítě i tělesně postižený jedinec. Svou jednoduchostí nikoho nevylučuje [9].

Cykloturistika zamezuje vzrůstání psychického tlaku a vytváření

stresových situací. Na kole do přírody může vyrazit na výlet celá rodina, přátelé

nebo známí. Jde o dobrý způsob trávení volného času a poznávání nových lidí.

Kolo je i ekologický dopravní prostředek, který nepoškozuje životní prostředí. Globálnost cykloturistiky za přijatelnou cenu [10].

je způsobena dostupností kvalitního vybavení

Hodně rodičů vidí v cyklistice ideální sport pro své děti. Mládež fascinuje

spojení důmyslného stroje s fyzickou námahou. Jízdním kolem lze ovlivnit kvalitu

života ve městech. Řeší i otázku dopravních zácp, které nám znepříjemňují život. Do budoucna spousta měst plánuje přizpůsobení dopravní situace, aby se

na cestách mohli cyklisté cítit bezpečně. Bakalářská práce je proto zaměřena

na zmapování cyklistických tras ve Vyškovském regionu. Dostupné literatury a pramenů čerpání informací na téma cykloturistiky není mnoho. Publikace

týkající se pouze cyklotras Vyškovského regionu neexistuje. Výsledkem této práce je snaha o uvedení všech možností stezek pro cyklisty se stručnou

6 charakteristikou daných oblastí. Stačí si pak jen pořídit jízdní kolo a vyrazit na silnici.

1.1 Cíl a úkoly bakalářské práce 1.1.1 Cíl bakalářské práce Cílem bakalářské práce je historický přehled vývoje cykloturistiky

a charakteristika všech dostupných značených cyklistických tras ve Vyškovském

regionu. Abychom lépe pochopily vývoj cyklistických klubů, je v práci uveden vynález kola od jeho počátku až do dnešních dnů. Cyklistické trasy mohou sloužit vedoucím zájmově pohybových kroužků, učitelům a žákům k výletům, účastníkům letních táborů a široké veřejnosti.

Charakteristika tras obsahuje popis oblasti, udává množství kilometrů,

informuje o převýšení, sděluje údaje o vybraných místech a poskytuje možnosti kulturního a sportovního vyžití.

1.1.2 Úkoly bakalářské práce prostudovat mapy, údaje na internetu a dostupnou literaturu týkající se Vyškovského regionu

vyznačené a zmapované cyklistické trasy charakterizovat vzhledem k náročnosti, bezpečnosti, terénu a možnostem kulturních a sportovních činností

projet na jízdním kole uvedené trasy a srovnat zjištěné skutečnosti s informacemi z map, internetu a literatury

7 1.2 Historie kola 1.2.1 Počátky cyklistiky Historie cyklistiky je v porovnání s historií lidské civilizace mladá. První

zmínky o stroji vzdáleně připomínající kolo najdeme v technickém muzeu v New Yorku. Exponát pochází z doby sumerské kultury. Další důkazy nalezneme v hieroglyfech z doby faraónů v Egyptě [10]. 1.2.2 Draisíny a velocipedy Nelze s určitostí říci, kdo stojí u zrodu kola. Historie mapuje řadu

osobností (baron Drais von Sauerbronn, Kirkpatrick Macmillan a Pierre

Michaux), které jsou považovány za průkopníky. Přístroj si jako první nechal patentovat německý baron Drais von Sauerbronn, který vynálezu přenechal i své

jméno, draisíny. Podobu dnešního kola sice hodně připomínaly dvěmi stejně velkými dřevěnými koly spojenými rámem se sedadlem, ale značně se lišily

pohonným mechanismem. K pohybu potřebovaly dvou střídavě se od země

odrážejících nohou. Draisíny inspirovali další učence a tak vznikaly podobné

přístroje, kterým se říkalo „kostitřasy“ (obr.1). Skotský kovář Kerkpatrick

Macmillan roku 1839 obohatil bicykl o pedály na zadním kole. V roce 1861 umístil karosář Pierre Michaux na přední kolo železnou kliku a pedály. Na zadní

kolo upevnil brzdu, jejíž ovládání bylo připevněno na otočná řidítka. Velikost předního kola byla záměrně větší z důvodu zvýšení rychlosti stroje. Trend

zvětšování předního kola probíhal do té míry, že průměr předního kola byl třikrát větší než u zadního. Vzniklo tak vysoké kolo, na kterém jezdec seděl přímo nad velkým kolem (obr.2). Do Čech (dílna Jana Kohouta v Praze na Smíchově) se tato novinka dostala v 80. letech. První závod velocipedů se konal roku 1869 v Parc de St-Cloud v Paříži a v této tradici se pokračuje dodnes [14].

8

obr.1 Draisína [9]

obr.2 Vysoké kolo [2]

1.2.3 Rovery a dokončení vývoje jízdního kola Již roku 1885 se v anglickém městě Coventry ve firmě Starley a Sutton

začaly vyrábět rovery (Rower Safely Bicykl). Angličan John Kemp Starley dokončuje vývoj kola. Cyklista měl obě kola o stejném průměru 76 cm

a převodový mechanismus umístěn uprostřed bicyklu. Síla nohou, která šlapala do pedálů se přenášela řetězem na pastorek zadního kola. Posledním historickým

krokem byl vynález vzduchem plněných pneumatik Johna Boyda Dunlopa. Takto dokonalý jednostopý mechanický prostředek se díky praktičnosti masově rozšířil

po celém světě. Roku 1903 se poprvé uskutečnil silniční závod okolo Francie, který dal vznik závodu Tour de France. 30. léta 20. století jsou spojena se jménem

Itala Tullia Campagnola. Vymyslel rychloupínák a přehazovačku, která usnadnila

život v kopcovitém terénu. V 70. létech se vedle silničních kol začaly používat horská kola na jízdu cyklistů mimo značených cest. 90. léta zaznamenala novinky

jako nášlapné pedály k horským kolům a odpružené vidlice. V dnešní době se odhaduje, že je na celém světě 1,4 miliarda jízdních kol [9].

9 1.3 Historie cykloturistiky ve Vyškově 1.3.1 Počátky cyklistiky na Moravě Možnost pohybovat se pomocí kola a ne pěšky umožnil roku 1867 Jakub

Thonet obyvatelům Moravy. Přivezl tehdy ještě zvaný velociped z Paříže, kde jej

na Světové výstavě zakoupil za 500 zlatých franků od jeho tvůrce Francouze Pierra Michauxe. Novinka velmi rychle vešla ve známost po celé Moravě a začaly

se vytvářet v řadě míst kluby slučující první cyklisty, velocipedisty. Příznivcům

z řad cyklistů zakrátko nešlo jen o dopravu strojem z místa na místo poháněné vlastní silou, ale i o možnost srovnání svých možností s ostatními. Tak se již 16. srpna 1869 konaly v Brně první závody velocipedů, které byly prvním cyklistickým kláním v této sportovní disciplíně v Rakousku – Uhersku. 1.3.2 Počátky cyklistiky v Čechách Přestože na Moravě jezdců na vysokých kolech přibývalo, cyklistika

v Čechách se rozvíjela daleko rychleji. Tam již v 70. letech 19. století

neorganizovaná forma cyklistiky přešla v organizovanou. Česká ústřední jednota velocipedistů, která zastřešovala cyklistické organizace v Čechách (ve zkratce Č.Ú.J.V.), vznikla v době, kdy se na Moravě myšlenka klubů teprve rodila. 1.3.3 Vznik cyklistického klubu ve Vyškově První český klub velocipedistů na Moravě se sídlem ve Vyškově vznikl

13. října 1884. Předsedou a zároveň skladníkem

kol se stal lékárník Josef

B. Batka. Ve výboru klubu dále figurovala jména: Jindřich Vrtílek náčelník klubu,

Ludvík Horčica místopředseda, Arnošt Koňakovský pokladník, František Vrtílek jednatel a Josef Butula hospodář klubu. Na základě jednatelské knihy „Klubu

českých bicyklistů ve Vyškově“, která je uložena v archivu Brna a v pozůstalosti

Dr. Ctibora Helceleta, se můžeme dovědět o prvních okamžicích existence a života klubu. První valná hromada se konala 30. října 1884, kde se členové

10 dověděli o schválení stanov klubu českých bicyklistů ve Vyškově. Stanovy schválilo c. k. místodržitelství v Brně svým výnosem 13. října 1884 pod číslem 26 235.

V majetku vyškovského klubu byly celkem 4 stroje, jejíchž počet se

zároveň se zvyšujícím počtem členů měnil. Původně šlo podle popisu kol o jednu

draisinu, jeden Michauxův velociped a dvě vysoká kola. Kola si bylo možno zapůjčit za určitý poplatek. Členové klubu odebírali časopis Cyklista. Své

dovednosti mohli procvičovat na pronajaté zahradě, která sloužila jako cvičiště. Roku 1885 výbor zakoupil členům stejnokroje, které obsahovali řemeny s monogramy, šedé punčochy, čapky,

košile a kabáty, které nesměli

při klubových vyjížďkách chybět. Během výletu se vyškovští cyklisté řídili jízdním a domácím řádem, který vydal klub. Podnikaly se jednodenní do Čech a několikadenní do blízkých zemí.

cesty

1.3.4 Vznik klubů na Moravě a první cyklistická prodejna ve Vyškově Roku 1885 se někteří vyškovští členové pokusili o sloučení klubu

velocipedistů se spolkem Sokol. S tím ale nesouhlasila potřebná většina, které šlo o zachování samostatnosti. První český klub velocipedistů na Moravě se sídlem

ve Vyškově nebyl osamocen. Další kluby vznikaly v Mikulově, Český klub velocipedistů v Prostějově, Bicykl Club ve Šternberku, Radfahrer Club v Olomouci, v Bučovicích a v Kroměříži. Velkým vyvrcholením pro všechny

příznivce cyklistiky byla monstrózní jízda dlouhá 638 km s trasou Praha, Kolín, Jihlava, Brno, Černá Hora, Vyškov, Prostějov, Kroměříž, Olomouc, Litovel,

Moravská Třebová, Litomyšl, Pardubice, Poděbrady a zpět do Prahy. Pořadatelům akce šlo o propagaci nového sportu, podporu národní věci a utužení soudržnosti mezi jednotlivými cyklistickými kluby.

První cyklistický sjezd na Moravě se konal v Kroměříži 4. září 1887. Zde

se zhodnotil dosavadní stav cyklistiky. Účastnili se jej zástupci klubu Vyškova,

kteří nechyběli ani na dalších konaných sjezdech. V Kroměříži vznikla první stálá

11 cyklistická dráha na Moravě dlouhá 420 m, kde se konali závody, ve kterých byly úspěšní také vyškovští cyklisté. První ženy se staly členky vyškovského klubu

roku 1898 a to Emílie Machková a Hermína Fuchsová. Cyklistika ve Vyškově jako i jinde byla na vzestupu. Mnoho lidí mělo kola v soukromém držení. Tomu byla přizpůsobena i poptávka po kolech. První stálý obchod s velocipedy si ve Vyškově pořídil Carl Jelínek roku 1898. Ten kola nejen prodával, ale i vyráběl

se značkou Haná (obr.3). Dopravní prostředek začal sloužit potřebám obchodu a k přepravě do práce a za živobytím.

obr.3 Kola Haná od Carla Jelínka [2]

1.3.5 Vyškovský cyklistický klub po 1. světové válce Po 1. světové válce se ve vyškovském klubu sešla skupina dobrých

závodníků. Ti reprezentovali organizaci roku 1922 na prvním silničním závodě s trasou Vyškov, Prostějov, Olomouc, Litovel o délce 64 km. Prvenství si odvezl

vyškovský Miroslav Gazda. Ferdinand Růžička se Švancarem pak porazili

soupeře v jízdě amerických dvojic.Historickým bodem byl pro Vyškov rok 1922, kdy se otevřela cyklistická klopená dráha dlouhá 360 m s kapacitou 3 500diváků. Město se stalo důležitým místem řady sportovních soutěží (jízda na 20 kol, jízda

nováčků, jízda vylučovací, jízda o přebor klubu, jízda žen, jízda starších pánů, jízda amerických dvojic, jízda za motorovými vodiči) s vysokou návštěvností.

Ferdinand Růžička se v roce 1925 stal jako první vyškovský závodník

mistrem Moravy v silničním závodě dlouhém 100 km s trasou Brno, Znojmo,

12 Brno. O rok později se mu na trati o délce 190 km podařilo opět získat stejný titul. Roku 1928 začal reprezentovat klub Jakub Procházka, který porážel své soupeře

dlouhé čtyři roky na mistrovství Moravy za motorovými vodiči. Jedním z řady

úspěšných cyklistů je Ferdinand Skácel, který získal v roce 1931 první místo na mistrovství Moravy na trati o délce 110 km. Rok poté se v Prostějově stal dokonce mistrem ČSR v jízdě na 150 km.

1.3.6 Vyškovský cyklistický klub po 2. světové válce Konec 2. světové války přináší klubu zánik dráhy v důsledku odstřelování.

Ferdinand Růžička a Ferdinand Skácel se stali oběťmi války. V padesátých letech se daří udržet cyklistiku ve Vyškově jen s velkým úsilím. V osmdesátých letech nastupují bratři Usnulovi. Po listopadu 1989 vzniká firma VEUS a roku 1991 cyklistický klub VEUS, který navazuje na slavné tradice cyklistiky ve Vyškově.

Po dva roky je Břetislav Usnul mistrem Československa za motorovými vodiči a následně taktéž jeho bratr Ludvík. Klub funguje i na základě podpory sponzorů Rostex Vyškov a Quantum a. s. Roku 1994 se členkou klubu stala Lada Kozlíková, účastnice olympijských her v Sydney roku 2000. Jejím

trenérem je Břetislav Usnul. Hovoříme zde o několikanásobné mistryni Evropy

v letech 2000 – 2001. Roku 2002 získala v Kodani nejcennější cyklistickou trofej duhový trikot mistryně světa v hladkém závodě scratch [14].

Vše začalo hrstkou nadšenců, které následovala celá řada pokračovatelů.

Všichni propadli kouzlu cyklistického sportu. Cyklista, který dříve vzbuzoval

sběh lidí, se stal běžným účastníkem silničního provozu. Sportovní disciplína je

určena profesionálům i veřejnosti, která brázdí silnicemi. Cyklistika byla prvním organizovaným průkopníkem nové lidské aktivity na Moravě.

13 1.4 Jízdní kolo Jízdní kolo prošlo v historii velkými proměnami.

Kolo se nejčastěji

využívá jako prostředek dopravy, zábavy a soutěžení. Mnohostrannost využití klade požadavek i na různorodost kol. Jednotlivé typy kol mají přesně stanoveny

parametry, materiál a vybavení. Existují silniční kola, kola na časovku, dráhová kola, triatlonová kola, horská kola, horská kola na cross – country, sjezdová

horská kola, slalomová horská kola, trekkingová kola, skládačky, turistická kola, kola na audax, cyklokrosová kola, dvoukola, BMX kola a cyklotrialová kola [9]. Dnes hovoříme o třech odvětvích cyklistiky: horské

silniční

rekreační Horské kolo vzniklo v USA a je určeno pro jízdu v terénu (obr.4). Má

mohutnou konstrukci, široké pláště s hrubým vzorkem a více převodů, aby snadno překonávalo překážky a nerovnosti tras [4]. Horské kolo je konstruováno

pro odolnost a sílu. Jezdec na kole sedí více posunut dozadu a vzpřímeně, aby nezatěžoval přední kolo. Mezi příslušenstvím kola chybí blatníky, naopak navíc je vybaven odpruženou vidlici a speciálním sedlem do terénu.

obr.4 Horské kolo [9]

14 Silniční kolo bylo do roku 1990 tradičním kolem pro cykloturistiku

(obr.5). Je určeno pouze pro kvalitní silnice. K tomu je také veškeré vybavení přizpůsobeno. Kolo je lehké, s úzkými plášti jemného vzorku a s převody

výhradně na rychlost. Obsahuje pouze nejnutnější příslušenství. Jezdec sedí

na kole nízko a v předklonu, snaží se o malý valivý odpor. Tomu odpovídá tvar řidítek, beranů. Díky lepšímu zvládnutí lehkých materiálů a zdokonalené technice sváření existují nyní již vysoce kvalitní a levná silniční kola [5].

obr.5 Silniční kolo [9]

Rekreační kolo klade požadavky na pohodlnost, vyváženost, místo

na zavazadla, velký rozsah převodů a širokou škálu výstroje. Pro cykloturistiku se využívají nejčastěji kola trekkingová (obr.6) a krosová. Posed jezdce je

vzpřímený, což umožňuje pohodlné cestováni po celý den. Používají se silné

pláště a nosiče na zavazadla, která jezdci pojmou vše, co potřebuje

i na několikadenní výlety. Turistická kola jsou jedním z posledních typů kol, která se staví na zakázku podle přání a potřeb každého zákazníka. Každý model specificky odpovídá individuálním představám [10].

15

obr.6 Trekkingové kolo [9]

1.5 Metodika bakalářské práce Informace ke zpracování bakalářské práce jsme získali několika

uvedenými způsoby: z internetu -

internetové stránky

-

turisticko informační centra

-

knihy

z publikací -

cyklistické mapy

-

turistické mapy

-

trenér Lady Kozlíkové a vedoucí současného cyklistického klubu

-

vedoucí turistického a cyklistického kroužku ve Vyškově

-

vlastní znalost dané oblasti

ze zkušeností trenérů a vedoucích cyklistických kroužků ve Vyškově Břetislav Usnul

činností v terénu -

pořádání cyklistických výletů

16

2. Hlavní část

Cykloturistika ve Vyškovském regionu obr.7 Cykloturistika ve Vyškovském regionu [5]

17 tab. 1: Značené cyklotrasy ve Vyškovském regionu v lednu 2004 [11]

Číslo Popis cyklotrasy

5029 Protivanov – Vyškov – Snovídky 5071 Rousínov – Ježkovice – Vyškov

5072 Habrovany – Ruprechtov – Kuchlov 5073 Račice spojka cest 507 a 5072

5074 Kateřinské údolí spojka cest 5071 a 5072 5094 Těšany – Svatá

5095 Písečná – Dambořice – Uhřice – Nad Svatým Hubertem 5096 U Zlatého jelena – Ždánice - U Slepice 5097 Prace – Slavkov – Bučovice - U Kříže

5098 Křižanovice – Rašovice – U Zlatého jelena 5099 Heršpice – Kobeřice – Lovčičky

5100 Újezd u Brna – Šaratice – U Hvězdy 5101 Šaratice – Zbýšov – Křenovice

5102 Mlýnská Dolina – Milešovice – cesta 5099

V hlavní části bakalářské práce charakterizujeme cyklotrasy uvedené

v tabulce 1. Dále zmíníme trasy patřící do Vyškovského regionu a jsou součástí cyklistických map. Jako poslední uvedeme Stezku srdcem Jižní Moravy, která byla slavnostně otevřena roku 2004. Stezka spojuje Vyškov s Blanskem a vede nejkrásnějšími místy Moravského krasu. Je obohacena 11 informačními panely a průvodcem panáčkem Srdínkem.

18 2.1 Charakteristika tras a daných oblastí 2.1.1 Cyklotrasa 5029 Trasa:

Protivanov – Niva – Rozstání – Kulířov – Rychtářov – Lhota – Hamiltony – Vyškov – Topolany – Moravské Málkovice – Orlovice – Hvězdlice – Uhřice – Milonice – Nesovice – Snovídky Délka: 65 km

Charakter:

Trasa je středně obtížná. Drahanskou vrchovinou vede cesta asfaltovými komunikacemi a silnicemi III. třídy. Ve Vyškově je součástí stezky pro chodce a cyklisty. Poté opět přechází na cesty III. třídy. Převýšení:

obr.8 Profil trasy 5029 [3, 8]

19 Vybraná místa (kulturní a sportovní zajímavosti):

Protivanov – zemědělské usedlosti z 19. století, barokní kostel Narození Panny Marie z 18. století

Niva – přírodní památka Návesní niva a Nivské louky, výskyt ohrožené flóry a fauny, zbytky podmáčených luk

Roztání – zbytek větrného mlýna, barokní kostel svatého Michala

Rychtářov – lovecký zámeček Trojerov z 18. století, barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z 18. století

Hamiltony – pramen pitné vody u novogotické kaple sv. Cyrila a Metoděje zvané Strachotínka z 19. století

Vyškov – zámek (dnešní muzeum) ze 17. století, gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14.století, radnice s renesanční věží (ochoz slouží k vyhlídce na město Vyškov a okolí), zbytek hradeb kolem centra města, pivovar

s výtečným pivem, aquapark (25 metrový bazén, dětský bazén, perličková lázeň, vířivá vana, sauna, 2 tobogány, bazén s protiproudem a letní plavecký

areál se sportovišti), zoopark s Babiččiným dvorečkem (volně přístupný dvůr

s původními domácími zvířaty z celého světa), dinopark, vojenské letiště s expozicí Nadace letecké historické společnosti (vojenská technika několika generací)

Topolany - barokní kostel z 18. století

Moravské Prusy – zbytky tvrze z 16. století, kostel sv. Jiří ze 14. století

Orlovice – název podle hradu Orlova vystavěném řádem johanitů v 13. století, dochovány jeho valy nad obcí, kostel sv. Václava s výhledem do kraje, za kostelem pohřebiště z halštatského období

2.1.2 Cyklotrasa 5071 Trasa:

Rousínov – Habrovany – Luleč – Pístovice – Ježkovice – Opatovice – Drnovice – Vyškov

20 Délka:

29,5 km Charakter:

Středně obtížná trasa, místy je až obtížná. Doporučujeme použít horské kolo, zvláště v místech mezi Lulčem a vodní nádrží Opatovice, kde se nachází přírodní cesta. Zbývající část cesty je asfaltová. Převýšení:

obr.9 Profil trasy 5071 [6]

Vybraná místa (kulturní a sportovní zajímavosti):

Rousínov – židovské památky ze 17. století (getto, hřbitov), kostel sv. Máří

Magdalény ze 17. století, rodiště Františka Sušila (sběratel lidových písní a básník)

Habrovany – renesanční zámek, zámecký park, kostel Nejsvětější Trojice z 16. století

Luleč – kostel sv. Martina z 18. století, přírodní koupaliště U Libuše v zatopeném lomu

Pístovice – rekreační oblast s rybníkem ke koupání Ježkovice – památník Osvobození

Opatovice – přehrada se sypanou hrází, nádrž pitné vody pro Vyškov a okolí bez možnosti koupání

Drnovice – kostel sv. Vavřince ze 17. století, stadion klubu FC Drnovice hrající nejvyšší fotbalovou soutěž

Vyškov – viz trasa 5029

21 2.1.3 Cyklotrasa 5072 Trasa:

Habrovany – Olšany – Pístovice – Rakovecké údolí – Ruprechtov – Kuchlov Délka: 25 km

Charakter:

Jde o středně obtížnou trasu v oblasti Drahanské vrchoviny s několika místy obtížného stoupání. Doporučujeme využít výhradně horské kolo. Povrch cesty je přírodní. Nejkrásnější část trasy vede z Račic do Ruprechtova. Převýšení:

obr. 10 Profil trasy 5072 [6]

Vybraná místa (kulturní a sportovní zajímavosti): Habrovany – viz trasa 5071

Olšany – farma Bolka Polívky se zábavnými a recesními akcemi Pístovice – viz trasa 5071

Rakovecké údolí – přírodní park, nádherné údolí Drahanské vrchoviny

se slepencovými skalami, naučná stezka, v potoce Rakovec se vyskytuje rak říční

Ruprechtov – větrný mlýn spadá pod chráněné technické památky I. kategorie

s ochranným pásmem stavby a aspiruje na místo v seznamu památek

22 UNESCO (vybudován roku 1873 a obsahuje Halladayovu turbínu), rekreační oblast s rybníkem ke koupání, místo konání dětských táborů

Kuchlov – zbytky hradu


Račice – spojka cest 507 a 5072 Délka: 3 km

Charakter:

Lehká cesta při jízdě v uváděném směru, v opačném je středně obtížná. Povrch

cesty tvoří asfalt. Převýšení:

obr. 11 Profil trasy 5073 [6]

Vybraná místa (kulturní a sportovní zajímavosti): Říčky – přírodní park

Račice – renesanční zámek ze 16. století, kostel Zvěstování Panny Marie

23 2.1.5 Cyklotrasa 5074 Trasa:

Kateřinské údolí spojka cest 5071 a 5072 Délka: 4 km

Charakter:

Středně obtížná cesta, místy je až obtížná. Doporučujeme k jízdě horské kolo. Povrch trasy vede po lesní cestě (za mokra nesjízdná). Převýšení:


Vybraná místa (kulturní a sportovní zajímavosti): Ruprechtov – viz trasa 5072

vodní nádrž Opatovice – viz trasa 5071


Těšany – Bošovice – Svatá

24 Délka: 11 km

Charakter:

Z Těšan vede silnice III. třídy 3,5 km. Pak až do Svaté je povrch přírodní a členitější. Převýšení:



Těšany – barokní zámek a letní sídlo brněnských dominikánů ze 17. století,

barokní kovárna z 18. století (dějiště divadelní hry Maryša, dnes zrekonstruovaná a v provozu)

Bošovice – gotická tvrz ze 16. století, kostel sv. Stanislava ze 16. století, archeologická naleziště (pohřebiště z období neolitu)


Písečná – Dambořice – Žarošice – Uhřice – Silničná – Nad Svatým Hubertem Délka: 16 km

25 Charakter:

Jde o středně obtížnou trasu s možností jejího využití k výstupu na hřeben

Ždánického lesa. Začátek a konec trasy tvoří přírodní cesta. Střední část z Dambořic do Silničné je pokryt asfaltovou silnicí. Převýšení:



Dambořice – barokní kostel sv. Martina, ložisko ropy a zemního plynu

Žarošice – empírový kostel Panny Marie z 19. století (na oltáři socha Madony ze 14. století), pořádání kulturních (krojovaných) akcí

Uhřice – gotický kostel sv. Jana Křtitele, ložisko ropy


U Zlatého jelena – Ždánice – Lovčičky – U Slepice Délka: 14 km

Charakter:

Středně obtížná trasa, kterou lze využít k výstupu na hřeben Ždánického lesa. Cesta je nezpevněná.

26 Převýšení:



U Zlatého jelena – památník střetu partyzánů s nacisty

Ždánice – renesanční zámek ze 16. století (dnes Vrbasovo muzeum s historickými

sbírkami,

památkami

a

kuriozitami),

gotický

kostel

Nanebevzetí Panny Marie z 19. století, hvězdárna, vrty na ropu a zemní plyn, pěší naučná stezka


Prace – Křenovice – Hrušky – Vážany – Slavkov – Křižanovice – Marefy – Bučovice – Kloboučky – U Kříže Délka:

28,5 km Charakter:

Lehká trasa, pouze stoupání z Kloboučků na hřeben Ždánického lesa je středně obtížné. Cestu tvoří lesní silnice a silnice II. a III. třídy. Úsek Marefy – Bučovice je přírodního charakteru (za mokra nesjízdný).

27 Převýšení:


Vybraná místa (kulturní a sportovní zajímavosti): Prace – barokní kostel sv. Kříže z 18. století

Mohyla míru – Pracký kopec – secesní památník, dějiště vítězné bitvy Napoleona roku 1805, kruhový rozhled

Křenovice – gotický kostel sv. Vavřince ze 14. století, archeologické nálezy z období neolitu

Vážany – románsko – gotický kostel sv. Bartoloměje z 13. století

Slavkov – renesanční zámek z 16. století, renesanční radnice a náměstí s několika původními domy z tohoto období, klasicistní kostel Vzkříšení Páně

z 18. století, barokní hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele s kounickou hrobkou z 18. století, Zámecký park o rozloze 16 hektarů s bohatou flórou a faunou a golfovým hřištěm, koupaliště s řadou sportovišť


Křižanovice – Rašovice – U Zlatého jelena Délka: 7 km

28 Charakter:

Trasa je středně obtížná. Vede z Křižanovic do Rašovic po asfaltové silnici. Poté přechází v nezpevněnou cestu. Převýšení:


Vybraná místa ( kulturní a sportovní zajímavosti):

Křižanovice – barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 17. století, archeologické nálezy z doby kamenné až do slovanského osídlení

Rašovice – přírodní rezervace Rašovický zlom ( vzácné teplomilné rostliny)

U Zlatého jelena – viz trasa 5096


Heršpice – Nížkovice – Kobeřice – Lovčičky Délka: 8,5 km

Charakter:

Středně obtížná trasa s členitou krajinou rozkládající se na okraji Ždánického

lesa.Z Kobeřic do Heršpic se dostanete silnicí III. třídy. V obci Nížkovice pozor

29 při přejezdu komunikace I. třídy. Úsek Lovčičky – Kobeřice tvoří nezpevněná cesta (za mokra nesjízdná). Převýšení:



Kobeřice – dochováno tvrziště s valem, příkopem a zbytky hradeb

ze 14. století, románský kostel sv. Jiljí ze 13. století, v okolí archeologické nálezy z pravěkého osídlování

Lovčičky – zachovány valy tvrze Adama z Lovčiček ze 14. století, gotický kostel sv. Václava ze 14.století s ohradní zdí


Újezd u Brna – Hostěrádky – Rešov – Šaratice – Milešovice – U Hvězdy Délka: 14 km

Charakter:

Úsek cesty po asfaltových silnicích je lehký, v terénu středně obtížný. Trasa vhodná k výjezdu a sjezdu hřebenu Ždánického lesa. U Milešovického potoka je nevhodná jízda za deštivého počasí.

30 Převýšení:



Újezd u Brna – archeologické nálezy z paleolitu do doby laténské, místo

zahájení bitvy u Slavkova (návrší Vinohrady), klasicistní kostel sv. Petra a Pavla z 19. století

Šaratice – majetek zábrdovického kláštěra, gotický kostel sv. Mikuláše, minerální prameny (voda je síranová hořečnato – sodná, velmi silně mineralizovaná)


Šaratice – Zbýšov – Křenovice Délka: 4 km

Charakter:

Trasa je lehká. Vede silnicemi II. a III. třídy.

31 Převýšení:

obr.20 Profil trasy 5101[6]

Vybraná místa (kulturní a sportovní zajímavosti): Šaratice – viz trasa 5100

Zbýšov – ve zvoničce jsou zazděny dělové koule z bitvy u Slavkova, šachtový hrob z roku 1805

Křenovice – viz trasa 5097


Mlýnská Dolina – Milešovice – křižovatka s trasou 5099 Délka: 2,5 km

Charakter:

Trasa vedoucí po silnici je lehká, v terénu středně obtížná.

32 Převýšení:



Snovídky – U Kříže – U Slepice – U Zlatého jelena – Nad Svatým Hubertem – Písečná – Svatá – Lovčičky – Otnice – Újezd u Brna (dále pokračuje do Rajhradic) Délka: 34 km

Charakter:

Středně obtížná trasa vedoucí po lesních silnicích s asfaltovým povrchem. Nutné

dbát opatrnosti na 18 kilometru při jízdě po silnici II. třídy. Cesta z Lovčiček

do Újezdu do Brna je lehká. Cyklotrasa spojuje Jantarovou stezku s hřebenem Ždánického lesa.

33 Převýšení:


Vybraná místa (kulturní a sportovní zajímavosti): U Zlatého jelena – viz trasa 5096 Lovčičky – viz trasa 5099

Otnice – dochován příkop a valy z tvrze vzniklé za třicetileté války, klasicistní kostel sv. Aloise a sv. Havla z 19. století

Újezd u Brna – viz trasa 5100


Jedovnice – Bystřec – Bukovinka – Říčky – Kalečník – Vítovice – Rousínov – Němčany – Hodějice – Heršpice – Nad Svatým Hubertem Délka:

43,5 km

34 Charakter:

Cyklotrasa spojuje Moravský kras s Vyškovskou bránou. Trasa je středně obtížná. Vede lesními cestami a silnicemi III. třídy. Převýšení:



Jedovnice – gotický kostel sv. Petra a Pavla z 18. století, řada malebných alejí, rekreační

středisko

a kempování)

u

velkého

rybníku

Olšovec

(možnost

koupání

Bystřec – archeologické naleziště vsi ze 13. století

Bukovinka – barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z 18. století Rousínov – viz trasa 5071

Urban – vrch u Rousínova s výhledem na Vyškovskou bránu, kaple sv. Urbana z 18. století

Lutršték – barokní kaple Panny Marie Bolestné ze 17. století, kaplička

se studánkou pitné vody z 19.století, Mrazový klín (geologický jev ve stěně staré pískovny)

Němčany – archeologické průzkumy sídliště z doby bronzové (kultury únětické), barokní kostel sv. Antonína z 18. století

35 Jalový dvůr – přírodní památka chránící rybník a přilehlý ekosystém


Jedovnice – Podomí – Krásensko (dále pokračuje do Holštejna) Délka: 10 km

Charakter:

Středně obtížná trasa vedoucí po neudržované asfaltové až lesní cestě. Převýšení:


Vybraná místa (kulturní a sportovní zajímavosti): Jedovnice – viz trasa 507

Krásensko – kostel sv. Vavřince z 19. století


Pozořice – Kovalovice – Velešovice

36

Délka: 5,5 km

Charakter:

Lehká trasa, která vede po silnici III. třídy. Chystá se její pokračování do Slavkova u Brna. Převýšení:



Pozořice – kostel Nanebevzetí Panny Marie z 18. století, rodiště Františka Neužila

Kovalovice – název podle tří kováren na slezské cestě z Brna do Polska Stará pošta – při bitvě u Slavkova roku 1805 zde pobýval Napoleon


Pozořice – Viničné Šumice – Vítovice Délka: 4,5 km

37 Charakter:

Lehká trasa vedoucí po silnicích III. třídy. Bezpečná cesta pro průjezd Vyškovské brány z Brna do Vyškova. Převýšení:


Vybraná místa (kulturní a sportovní zajímavosti): Pozořice – viz trasa 5136


Vyškov – Zelená Hora – Podivice – Ondratice – Brodek u Prostějova Délka: 17 km

Charakter:

Cesta je tvořena komunikacemi III. třídy. Terén je členitý a vede po málo frekventované silnici. Trasu lemují tabule s informacemi o mikroregionu Melicko.

38

obr.27 Mapa trasy 5222 [15]

Vybraná místa (kulturní a sportovní zajímavosti): Vyškov – viz trasa 5029

Podivice – původně majetkem olomouckého biskupství, roku 1935 založení vojenské střelnice, barokní lovecký zámeček

Ferdinandsko z 18. století,

novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1911 byl vysvěcen proboštem Stojanem

Brodek u Prostějova – patrový barokní zámek z 18. století, kostel sv. Kříže z 18. století, na bývalém statku zachován hanácký žudr

39 2.1.21 Stezka srdcem Jižní Moravy Trasa:

(z Blanska přes chráněnou krajinnou oblast Moravského krasu) Jedovnice – Ruprechtov – Rakovecké údolí – Opatovice – Vyškov Délka: 27 km

Charakter:

Povahou terénu je cyklostezka určena i pro méně zdatné cyklisty. Z Blanska se po Jantarové

stezce

dostaneme

do

Moravského

krasu.

Cestu

lemuje

11 informačních tabulí s informacemi o oblastech, které projíždíme. Trasa z Jedovnic do Ruprechtova vede po kvalitních sypaných lesních cestách.

Z Ruprechtova do Kateřinského údolí si můžeme vybrat ze dvou variant. Za mokrého počasí využijeme silnici III. třídy 379, ze které odbočíme

na cyklotrasu 5071 k Opatovické přehradě. Při příznivém počasí se z Ruprechtova vydáme po trase 5074 do Kateřinského údolí. Kolem Opatovické přehrady pojedeme po zpevněných lesních cestách zpestřenými o sjezd do údolí Malé Hané. Poslední část zdoláme po asfaltových komunikacích. Převýšení:

obr.28 Profil Stezky srdcem Jižní Moravy [12]

40

obr.29 Mapa Stezky srdcem Jižní Moravy [12]

Vybraná místa (kulturní a sportovní zajímavosti): Jedovnice – viz trasa 507

Ruprechtov – viz trasa 5072

Rakovecké údolí – viz trasa 5072 Opatovice – viz trasa 5071 Vyškov – viz trasa 5029

2.2 Cyklistické trasy ve Vyškovském regionu podle Břetislava Usnula V tato části bakalářské práce předkládáme názor bývalého vynikajícího

Československého reprezentanta a současného trenéra národního týmu Břetislava Usnula na současný stav cyklotras, které procházejí Vyškovským regionem.

V okolí Vyškova nalézám cyklistické trasy bez závad. Značným

problémem je

samotné město. Prakticky všechny výjezdy z Vyškova jsou

pro cyklisty nebezpečné. Směrem na Drnovice uzpůsobení cest (nedávná nákladná

rekonstrukce) řeší jen chodce. Přitom pro cyklisty by postačilo nepatrné rozšíření a

vyznačení pruhu při krajnici cesty. Totéž platí pro směr Bučovice.

Nejvhodnější silnice, která je dostatečně široká je směrem na Brno. V části města Vyškova – Dědice je vhodné využít cestu parkem, úsek podél řeky Hané. Dalším

41 značným nedostatkem je přístup do nové průmyslové zóny směr Prostějov. Trasa do Ivanovic bude vyřešena otevřením dálnice.

Souběžné komunikace s dálnicí by mohly být ideálními trasami

pro cykloturistiku. Zatím však nikdo nemá zájem zabývat se touto otázkou. Cesty spíše patří pirátům silnic bez řidičských průkazů a pod vlivem alkoholu.

Pro cyklisty je zde nebezpečno. Řešením by byla jejich úprava zákazem vjezdu motorových vozidel a častými policejními kontrolami.

Další nešvar pro jezdce znamená průtah přes město. Pro cyklisty je

nebezpečný a neřešil se ani při nedávné výstavbě supermarketů. Rekonstrukce některých chodníků nic nevyřešila.Úplnou katastrofou je oblast kostela, podchodu pod průtahem a náměstí. Náměstí se v poslední době rekonstruovalo a přitom je pro cyklisty naprosto nedostupné.

V současnosti používá kolo téměř pět milionů obyvatel a jejich počet stále

narůstá. Stejně tak narůstá i počet aut. Pokud se tím nebude někdo zabývat, bude docházet k stále častějším střetům motoristů a cyklistů.

42

3. Závěr Cyklistické trasy ve Vyškovském regionu prošli a neustále procházejí

řadou změn. Oblíbenost sportovního odvětví s sebou přináší požadavek

na rozšiřování a budování nových a atraktivních úseků. Nadále se chceme zabývat touto tématikou, jejíž vývoj neustále pokračuje a navázat dalšími zjištěnými skutečnostmi v diplomové práci.

Sportovci a nejširší společnost v sedle kola může realizovat aktivní

odpočinek, kladně působit na své

zdraví a rozvíjet zdatnost. Tvůrci těchto

značených cest kladli důraz na terén, profil tras, bezpečnost cyklisty během jízdy, požitek z jízdy, kulturní a sportovní vyžití. Cyklistické trasy v dnešní době již neplní pouze zdravotní charakter.

Snahou lidí pohybujících se v daném sportovním odvětví je spojit pohyb

s výchovným a vzdělávacím aspektem. Řada cest je obohacena naučnými

tabulemi, které nám přibližují ráz krajiny, kterou projíždíme. Seznamují cyklisty se vznikem a historií oblasti, faunou a flórou, kulturou a zajímavostmi regionu.

V bakalářské práci jsme se zabývali cyklistikou, která si podmanila

značnou část mladé generace a zařadila se mezi nejrozšířenější rekreační aktivity. Nasměrováním k přírodě si získala mnohé, kteří dříve o tento sport nejevili pražádný zájem. Cykloturistika se stala součástí našeho životního stylu [4].

43

Seznam literatury 1. Atlas cyklotras a turistických zajímavostí v Česku. Praha: Klub českých turistů, 2001.

2. FIŠER, Z. Počátky moravské organizované cyklistiky a Vyškov. Vyškov: Muzeum Vyškovska, 1995. 23s.

3. Haná a Hostýnské vrchy – cykloturistická mapa. Klub českých turistů, 95s. ISBN 80-85999-91-9

4. HRUBÍŠEK, J. Horské kolo od A do Z. 3.vyd. Praha: Sobotáles, 1996. 256s. ISBN 80-85920-22-0

5. LANDA, P., LIŠKOVÁ, J. Rekreační cyklistika. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 96s. ISBN 80-247-0726-8

6. Okolí Brna – jih, Lednicko – Valtický areál, Pálava. Klub českých turistů, 96s. ISBN 80-85999-93-5

7. Okolí Brna – jih, Lednicko – Valtický areál, Pálava. 1.vyd. Praha: Klub českých turistů TRASA, 2001. ISBN 80-85999-93-5

8. Okolí Brna – sever, Moravský kras, Svitavsko, Svratecko. Klub českých turistů, 123s. ISBN 80-7324-019-X

9. SIDWELLS, CH. Velká kniha o cyklistice. 1.vyd. Bratislava: Slovast, 2004. 239s. ISBN 80-7209-585-4

10. SOULEK, I., MARTINEK, K. Cyklistika. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 112s. ISBN 80-7169-951

11. http://www.cykloserver.cz

12. http://www.srdinko.cz

13. http://www.tismorava.cz

14. http://www.veus.cz

15. http://www.vyskov-město.cz

OBSAH 1. Úvod Cíl a úkoly bakalářské práce Cíl bakalářské práce Úkoly bakalářské práce Historie kola

Recommend Documents