OBSAH 1. Úvod Cíl a metodika práce Charakteristika životního pojišt ní a produkt pojišt ní osob...6

OBSAH 1. Úvod ....................................................................................................................3 2. Cíl a metodika práce..........................................................................................5 3. Charakteristika životního pojištění a produktů pojištění osob .....................6 3.1. Pojišťovnictví v České republice ................................................................6 3.2. Charakteristika životního pojištění ............................................................10 3.2.1. Druhy životního pojištění.................................................................10 3.2.2. Připojištění k životnímu pojištění ....................................................11 3.2.3. Stanovení výše pojistné částky.........................................................13 3.2.4. Výnosy ze životního pojištění...........................................................14 3.2.5. Daňové zvýhodnění životního pojištění ...........................................15 3.2.6. Důchodové pojištění ........................................................................18 3.2.7. Investiční pojištění...........................................................................19 3.2.8. Kapitálové životní pojištění .............................................................22 3.2.9. Úrazové pojištění.............................................................................23 3.2.10. Komerční zdravotní pojištění.........................................................24 3.2.11. Svatební pojištění...........................................................................25 4. Proces taxace pojistných smluv životního pojištění.....................................27 4.1. Zařazení taxace v organizační struktuře pojišťovny ..................................27 4.2. Předávání návrhů pojistných smluv od získatelů .......................................29 4.3. Charakteristika taxace pojistných smluv....................................................30 4.4. Kontrola údajů v dotazníku na zdravotní stav pojištěného ........................31 4.4.2. Identifikační údaje v dotazníku na zdravotní stav pojištěného........32 4.4.3. Povolání pojištěného .......................................................................33 4.4.4. BMI index ........................................................................................35 4.4.5. Datum a podpisy v dotazníku na zdravotní stav pojištěného ..........36 4.5. Kontrola údajů uvedených v návrhu pojistné smlouvy..............................38 4.5.1. Identifikační údaje v návrhu pojistné smlouvy ................................38 4.5.2. Kontrola údajů o pojištění...............................................................39 4.5.3. Vstupní věk pojištěného ...................................................................39 4.5.4. Pojistná doba a doba placení pojistného ........................................40

1

4.5.5. Kontrola pojistného a pojistných částek..........................................40 4.5.6. Pojistné období ................................................................................41 4.5.7. Pojistné podmínky ...........................................................................41 4.5.8. Určení oprávněné osoby..................................................................42 4.5.9. Údaje o pojistném............................................................................43 4.5.10. Identifikace klienta ........................................................................44 4.5.11. Příspěvek zaměstnavatele ..............................................................46 4.5.12. Datum a podpisy na návrhu pojistné smlouvy...............................46 4.6. Kontrola údajů dle provozního systému Golem ........................................47 4.7. Kontrola dokumentů přiložených k návrhu smlouvy.................................49 4.7.1. Žádost o vinkulaci nebo úvěrová smlouva.......................................49 4.7.2. Doklad o výši příjmu pojištěného ....................................................50 4.8. Ocenění zdravotního rizika ........................................................................53 4.9. Neinkasní intervence..................................................................................56 4.9.1. Neinkasní intervence mailem...........................................................56 4.9.2. Neinkasní intervence dodatkem .......................................................56 4.9.3. Neinkasní intervence vrácením návrhu pojistné smlouvy ...............59 4.9.4. Přepracování návrhu pojistné smlouvy ...........................................60 4.9.5. Termín pro vyřízení neinkasní intervence .......................................61 4.10. Výpověď pojistné smlouvy ......................................................................62 4.10.1. Výpověď ze strany pojistitele.........................................................62 4.10.2. Výpověď pojistné smlouvy na žádost pojistníka ............................63 4.11. Analýza problémů a nedostatků v rámci procesu taxace .........................64 4.11.1. Chybovost získatelů .......................................................................64 4.11.2. Předávání produkce a neinkasních intervencí ..............................68 4.11.3. Výpovědi pojistných smluv a další problémy procesu taxace .......69 5. Shrnutí výsledků ..............................................................................................71 6. Závěr .................................................................................................................74 7. Použitá literatura .............................................................................................75 8. Seznam tabulek, obrázků a grafů...................................................................77 9. Přílohy...............................................................................................................78

2

1. ÚVOD Životní pojištění je finanční produkt, kterým lze zabezpečit pro svou rodinu životní standard i v nenadálých vážných životních situacích, které bývají spojeny s výrazným snížením rodinných příjmů nebo ve chvílích, kdy státem poskytovaný důchod nepostačuje na pokrytí běžných výdajů. Základním znakem životního pojištění je jeho dlouhodobost. Klient pojišťovny musí být připraven podstatnou část svého produktivního života odkládat část své spotřeby a tyto finanční prostředky ukládat do životního pojištění. Bohužel povědomí o důležitosti životního pojištění je v České republice stále na poměrně nízké úrovni. Lidé si neuvědomují důsledky, které může přinést ztráta živitele rodiny nebo vážný úraz s trvalými následky. Dokážou si představit, že požár nebo povodeň jim může poškodit jejich majetek a celkem jednoduše také vyčíslí výši takové škody. O životě a zdraví ale nejsou zvyklí takto přemýšlet. Především starší generace se stále spoléhá na pomoc státu. V souvislosti s nárůstem hypoték a úvěrů se ale tento přístup pomalu začíná měnit. Zejména mladší a střední generace s vyšším vzděláním si uvědomuje svou zodpovědnost vůči svým blízkým a životní pojištění stále častěji využívá. V porovnání s vyspělou Evropou má ale Česká republika stále ještě co dohánět. Ve srovnání s členskými státy EU existují značné rozdíly v pozici životního pojištění. Tyto rozdíly nelze vysvětlit jen úrovní nebo silou ekonomiky, vyplývají spíše z různých tradic a obliby některých finančních produktů, hlavně ale z poměru mezi veřejnou složkou a doplňkovými složkami důchodového systému. Zatímco v původních 15 členských státech EU přesáhl podíl pojistného u životního pojištění na celkovém pojistném 60 %, u nás se tento poměr blíží teprve 40 %. Stejně tak podíl pojistného u životního pojištění na HDP dosahuje v EU v průměru 5 %, u nás je to jen 1,6 %. Pozitivním jevem ale je, že tempo růstu v ČR bylo mnohem vyšší než průměr dosažený členskými státy EU. K tomu přispěly daňové výhody účinné od roku 2001.

3

Životní pojištění je totiž finanční produkt výhodný nejen pro klienty ale i pro stát, protože řeší problém důchodového věku a eliminuje v kombinaci s vhodným připojištěním sociální náraz či neočekávanou událost u jednotlivce nebo rodiny. Na druhé straně kumulace finančních zdrojů z životního pojištění slouží k financování ekonomiky a je také odkladem spotřeby s antiinflačním působením. Aby sjednané životní pojištění bylo v pořádku z věcného i pojistně technického hlediska a nedošlo později k poškození klienta nebo pojišťovny, existuje v pojišťovně oddělení pořízení pojistných smluv. Pracovníci tohoto oddělení, tzv. taxátoři, zabezpečují kontrolu sjednaných návrhů pojistných smluv, jejich zavedení do provozního systému a poté i přijetí návrhu smlouvy do pojištění (akceptaci).

4

2. CÍL A METODIKA PRÁCE Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat životní pojištění a některé produkty pojištění osob a to nejen z obecného hlediska, ale i z pohledu oddělení taxace. Taxace je pojem poměrně neznámý, ačkoli v rámci každé pojišťovny hraje velmi důležitou a nepostradatelnou roli. V první části diplomové práce jsem se zaměřila na charakteristiku životního pojištění v České republice, konkrétně na zákonnou úpravu, výnosy pojištění, daňové zvýhodnění životního pojištění a dále jsem uvedla stručný popis hlavních produktů pojištění osob. Procesu pořizování pojistných smluv životního pojištění se věnuji ve druhé části této práce. Kromě zařazení oddělení taxace v organizační struktuře pojišťovny popisuji jednotlivé kroky procesu taxace – tzn. kontrolu návrhu pojistné smlouvy, dotazníku na zdravotní stav pojištěného a ostatních potřebných dokumentů, dále se pak zaměřuji na řešení nedostatků prostřednictvím neinkasních intervencí, na případné výpovědi pojistných smluv a také na problémy spojené s procesem taxace. Metodika

diplomové

práce

vychází

z obvyklých

analytických

přístupů

využívaných při zpracování jiných odborných prací. Údaje o chybovosti získatelů uvedené v kapitole 4.11.1 jsem získala analýzou neinkasních intervencí jednotlivých taxátorů. Pro získání procentuálního vyjádření v rámci jednotlivých skupin chyb jsem použila aritmetického průměru, čímž jsem získala procento chybovosti v dané skupině vzhledem k celkovému počtu chyb. Postup při zpracování diplomové práce byl následující. Nejprve jsem konzultovala obsah práce s Ing. Evou Vávrovou, Ph.D. a s pracovníky Odboru pojistně technického životního pojištění. Poté jsem shromáždila potřebné podklady a literaturu vztahující se k dané problematice životního pojištění. Analýzou a zpracováním daných podkladů jsem vypracovala konečný obsah a výsledky, které jsem konzultovala s vedoucí diplomové práce. Posledním krokem bylo finální zpracování diplomové práce z hlediska gramatické a formální správnosti.

5

3. CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A PRODUKTŮ POJIŠTĚNÍ OSOB 3.1. Pojišťovnictví v České republice Základním předpisem upravujícím pojišťovnictví v České republice je zákon č. 363/99 Sb. o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona může pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky provozovat pouze pojišťovna nebo zajišťovna, které Ministerstvo financí udělilo povolení. Tato pojišťovna nebo zajišťovna musí mít formu akciové společnosti nebo družstva a vykonávat činnost a činnosti s tím související jen v rozsahu povolení, které jí bylo uděleno ministerstvem. Pojišťovací činností se rozumí uzavírání pojistných smluv pojišťovnou, správa pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv. Součástí pojišťovací činnosti je i nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny, vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv, a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků. Mezi činnosti související s pojišťovací činností nebo zajišťovací činností patří zprostředkovatelská a poradenská činnost, šetření pojistných událostí prováděné na základě smlouvy s pojišťovnou. Životním pojištěním je chápán soubor následujících pojistných odvětví: 1. Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vrácením pojistného. 2. Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí. 3. Důchodové pojištění. 4. Pojištění podle bodů 1 až 3 spojené s investičním fondem. 5. Kapitálové činnosti -

umořování kapitálu založené na pojistně matematickém výpočtu, jimiž jsou jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým

6

předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši, -

správa skupinových penzijních fondů,

-

činnosti doprovázené pojištěním zabezpečujícím zachování kapitálu nebo platbu minimálního úroku,

-

pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní riziko.

6. Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem pojištění podle odvětví 1 až 5. Mezi odvětví neživotního pojištění dle Přílohy č. 1 k zákonu č. 363/1999 Sb. (část B) patří: 1. Úrazové pojištění. 2. Pojištění nemoci. 3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech. 4. Pojištění škod na drážních vozidlech. 5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích. 6. Pojištění škod na plavidlech. 7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek. 8. Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených požárem, výbuchem, vichřicí, jinými přírodními živly, jadernou energií a sesuvem nebo poklesem půdy. 9. Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami. 10. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového vozidla a jeho přípojného vozidla, z provozu drážního vozidla a z činnosti dopravce. 11. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce.

7

12. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. 13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou než uvedenou v odvětvích č. 10 až 12. 14. Pojištění úvěru. 15. Pojištění záruky (kauce). 16. Pojištění různých finančních ztrát. 17. Pojištění právní ochrany. 18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého trvalého bydliště. Následující tabulka zobrazuje přehled počtu pojišťoven v ČR v letech 1998 – 2004 a jejich rozdělení dle odvětví, která poskytují. Za neživotní, respektive životní pojišťovnu považujeme pojišťovnu poskytující jedno nebo více odvětví neživotních, respektive životních pojištění. Univerzální pojišťovna provozuje současně jedno nebo více životních odvětví a jedno nebo více neživotních odvětví.

Tabulka 1: Počet pojišťoven v letech 1998 – 2004 Rok

Počet pojišťoven

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Počet pojišťoven celkem

41

42

41

43

42

42

40

z toho: -

životních

5

3

3

3

3

3

3

-

neživotních

19

21

20

23

22

23

21

-

univerzálních

17

18

18

17

17

16

16

Zdroj: Česká asociace pojišťoven – Výroční zpráva 2004.

8

Vybrané právní předpisy, vztahující se v ČR k pojištění, jsou:
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, poslední rozsáhlá novela zákonem č. 39/2004 Sb.
Vyhláška č. 303/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona .
Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. Následující graf zachycuje strukturu pojistného trhu v České republice v roce 2004. Na první pohled je zřejmé, že největší podíl zaujímá životní pojištění (39 %). Pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla je s 19 % na druhém místě a pojištění majetku s 15% podílem na třetí pozici. Zatímco životní pojištění v roce 2002 dosahovalo 37% podílu, během posledních dvou let jeho podíl vzrostl, což dokazuje vzrůstající význam životního pojištění do budoucna.

Graf 1: Struktura pojistného trhu v ČR v roce 2004

Pojištění majetku 15%

Pojištění odpovědnosti za škodu 4%

Havarijní pojištění motorových vozidel 13%

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 19%

Ostatní 10%

Životní pojištění 39%

Zdroj: Česká asociace pojišťoven – Pojistný trh v číslech 2004.

9

3.2. Charakteristika životního pojištění Životní pojištění je finanční produkt, který slouží jednak k pokrytí řady životních rizik, např. úmrtí, invalidita, nemoc, úraz apod., ale na druhé straně může představovat i spořící produkt. Před rozhodnutím, zda životní pojistku uzavřít, či neuzavřít, stojí především lidé, na jejichž příjmu jsou závislí další členové domácnosti, zejména pokud je rodinný rozpočet zatížen většími finančními závazky ve formě splátek úvěru, leasingu apod. Účelem životního pojištění je tedy ochránit oprávněné osoby (nejčastěji rodinu) finančním překlenutím těchto výdajů, které zůstávají i po úmrtí pojištěného.

3.2.1. Druhy životního pojištění Nejčastější klasifikace životního pojištění je založena na rozlišení dvou hlavních skupin – rizikového a rezervotvorného pojištění. Rizikové životní pojištění chápeme jako pojištění kryjící pouze riziko úmrtí. Jedná se o poměrně levný pojistný produkt, který poskytuje finanční zabezpečení rodiny a blízkých osob pojištěného pro případ smrti, která je způsobena nejen úrazem, ale i nemocí nebo stářím organismu. Veškeré pojistné se spotřebuje na krytí rizika, netvoří se tedy kapitál, a proto nelze uplatnit daňové výhody. Často je tohoto pojištění na žádost finančních institucí využíváno k zajištění úvěru, hypotéky aj. Rezervotvorné životní pojištění je kombinace pojištění a spoření, kdy část zaplaceného pojistného je pojišťovnou investována a později vyplacena zhodnocená klientovi. V podstatě existují dva druhy rezervotvorného pojištění:
pojištění pro případ smrti nebo dožití – v případě úmrtí vyplatí pojišťovna sjednanou pojistnou částku dědicům nebo oprávněným osobám, v případě dožití předem sjednaného věku vyplatí pojišťovna tuto částku pojištěnému,
pojištění pro případ dožití – zpravidla nekryje žádné riziko výhradně ke spoření.

10

a slouží

Jednotlivá rezervotvorná pojištění lze ještě rozdělit podle způsobu investování vložených prostředků:
klasický způsob zhodnocování rezerv – vložené prostředky jsou pojišťovnou investovány do různých instrumentů (zejména se jedná o bezpečné produkty jako státní dluhopisy, pokladniční poukázky, depozitní certifikáty apod.), u kterých Ministerstvo financí vyhláškou č. 75/2000 stanovilo limity skladby finančního umístění pojišťovny. U tohoto způsobu je nositelem rizika pojišťovna, která klientovi garantuje minimální zhodnocení v podobě technické úrokové míry. Tento způsob lze tedy chápat jako investici s nižším rizikem a konzervativním výnosem.
investiční zhodnocování – je typické tím, že klient sám určuje, do kterých fondů vložené prostředky investovat. Sám se tak stává nositelem investičního (popř. i kurzového) rizika. U investičního zhodnocování tedy není zaručeno minimální zhodnocení, ani zachování vložených prostředků.

3.2.2. Připojištění k životnímu pojištění K většině životních pojištění lze připojit další pojištění - tzv. připojištění. Ta mohou zvyšovat ochranu proti základním rizikům nebo se vztahují na rizika, kterých se základní složka netýká. Některé z nich je možné sjednat i jako samostatný produkt, aniž by měl klient uzavřené životní pojištění. Rozlišujeme následující druhy připojištění: 1. zvýšené pojištění pro případ smrti Slouží ke zvýšení pojistné ochrany pro případ smrti (ať nastane z jakéhokoli důvodu). Bývá sjednáváno např. z důvodu čerpání půjčky, a to na omezenou dobu. Na zvýšení krytí pro případ smrti se obvykle používají riziková životní pojištění, nejčastěji dočasné pojištění pro případ smrti. 2. připojištění pro případ smrti způsobené úrazem

11

Toto připojištění také slouží ke zvýšení pojistné ochrany pro případ smrti, ale na rozdíl od předcházejícího dojde k výplatě pojistného plnění jen v případě, když smrt nastala následkem úrazu. 3. připojištění pro případ trvalých následků způsobených úrazem Smyslem tohoto připojištění je snížit náklady, které vzniknou pojištěnému v případě, že se mu stane úraz, který zanechá trvalé následky. 4. připojištění pro případ ušlého výdělku v případě nemoci a/nebo úrazu Pojistné plnění (denní dávky v případě pracovní neschopnosti) z tohoto připojištění je poskytováno v případě, že pojištěný je v pracovní neschopnosti z důvodu úrazu nebo nemoci. 5. připojištění pro případ ušlého výdělku v případě úrazu Pojistné plnění (denní odškodné) je vypláceno v případě, že pojištěný je z důvodu úrazu pracovně neschopen, a je vypláceno po dobu nezbytné doby léčení úrazu. Slouží tedy k vyrovnání rozdílu mezi nemocenskou a obvyklým příjmem ze zaměstnání. 6. připojištění pro případ tělesného poškození v případě úrazu Pojistná částka je poskytnuta v případě, že se pojištěnému stane úraz, ale na rozdíl od denního odškodného nezávisí na době léčení. Lze ji tedy chápat jako určitou formu „bolestného“. 7. připojištění nákladů spojených s úrazem V některých případech s úrazem vznikají náklady, které později zraněný musí zaplatit (např. převoz zraněného Horskou službou pomocí helikoptéry). 8. připojištění zproštění od placení pojistného v případech trvalé invalidity Stane-li se pojištěný trvale plně invalidní, pojišťovna za něj přebírá placení pojistného a pojištěný nadále zůstává pojištěn na rizika, proti kterým si sjednal pojistnou ochranu (včetně pojištění pro případ dožití). 9. připojištění pro případ plné invalidity Stejný případ jako u připojištění zproštění od placení pojistného v případech trvalé invalidity, ale pojištěnému je vyplacena v hotovosti pojistná částka, kterou si pro tento případ sjednal.

12

10. připojištění pro případ velmi vážného onemocnění Toto připojištění slouží k hrazení nadstandardních nákladů, které souvisí s léčbou civilizačních chorob (infarkt myokardu, operace by-pass, rakovina) a nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou. 11. a další Pokud u životního pojištění nedojde k výpovědi smlouvy v počátečních dvou měsících, nemůže ji pojišťovna později vypovědět. I kdyby došlo ke zhoršení zdravotního stavu klienta, na podmínkách se nic nemění. Výjimkou jsou situace, kdy klient úmyslně uvede nepravdivé informace o svém zdravotním stavu v době sjednávání pojistné smlouvy.

3.2.3. Stanovení výše pojistné částky Při sjednávání životního pojištění je důležitým krokem stanovení optimální výše pojistné částky. Její určení je plně v kompetenci pojištěného a podle potřeby ji lze za určitých podmínek zvyšovat, popř. i snižovat. Pokud by pojištěný nastavil pojistnou částku příliš vysoko, došlo by k tzv. přepojištění a platil by zbytečně vyšší pojistné. Od určité výše pojistné částky navíc pojišťovny požadují kromě zdravotního dotazníku i podstoupení lékařského vyšetření. Naopak pokud by klient stanovil pojistnou částku příliš nízko (tzv. podpojištění), nemusely by peníze postačit na uhrazení potřebných závazků. Obecně lze říci, že pojistná částka by měla být ve výši minimálně jednoho hrubého ročního platu, ale za optimální je považována částka, která činí dvou až třínásobek čistého ročního příjmu. Při určování výše pojistné částky se zohledňují následující faktory:
přímé závazky – tj. výši nesplacených spotřebních úvěrů, hypotéky, leasingu, apod.,
nepřímé závazky – rodinné výdaje spojené s provozem domácnosti, jejichž výše je dána početností rodiny a nelze je okamžitě snížit. Od přímých a nepřímých závazků je vhodné odečíst:

13


likvidní prostředky – tj. hotovost, peníze na běžném účtu, ve stavebním spoření a penzijním připojištění, příp. další majetek, který lze přeměnit na hotovost do 3 měsíců,
sociální dávky ze státního rozpočtu – např. vdovský či vdovecký důchod.

3.2.4. Výnosy ze životního pojištění Výnos ze životního pojištění se skládá ze dvou části: 1. technická úroková míra (TÚM) – představuje smluvně zaručené zúročení finančních

prostředků

vkládaných

do

pojištění.

Pojišťovna

ale

nezhodnocuje o TÚM veškeré klientem vložené pojistné, ale pouze tu část, která se akumuluje (vytváří rezervu). Určitý podíl totiž spotřebuje na pokrytí nákladů spojených s vedením pojistky a krytím rizik. 2. podíl na výnosech – k zaručenému zhodnocení pojišťovny navíc přidávají podíl na výnosech z rezerv životního pojištění. Výše podílů na výnosech závisí na hospodaření a investiční strategii příslušné pojišťovny. TÚM nebyla do roku 2002 regulována. Od dubna 2002 je v platnosti vyhláška,1 která stanovuje maximální strop TÚM. Ten v současné době činí 2,4 % a nad něj pojišťovny jít nesmějí. Skutečné zhodnocení ale bývá vyšší, a tak se pojišťovny ve smlouvách zavazují vyplácet pojištěnému i podíly na tomto zisku. Výše podílu je určována objemem rezervy, která vzniká na konkrétní pojistce. Rezerva se tvoří pouze z vybraného pojistného a prostředky, které se v ní zhodnocují, jsou zdrojem nejen pro výplatu pojistného plnění, ale i podílu na zisku. Za normálních okolností rezerva narůstá. Na začátku je záporná, ale po 2 až 3 letech dosáhne kladných hodnot a na konci pojistné doby se vyšplhá až na sumu rovnající se garantované pojistné částce.

1

Vyhláška 75/2000 Ministerstva financí ze dne 17. března 2000, kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

14

Celkový objem rezerv pojišťovna investuje a výnosy z tohoto investování potom později zpětně rozděluje na jednotlivé pojistky. Velikost podílu na zisku u každé pojistky je určována velikostí rezervy, kterou ta daná pojistka k vytvoření podílu přispěla. Čím je smlouva starší a nese tak větší rezervu, tím také „tvoří“ větší podíly na zisku. Přesná výše připsané částky se vypočítává na základě průměrné rezervy za minulý rok (neuvažuje se rok kalendářní, ale rok začínající dnem uzavření pojistky). Podíly na zisku bývají zpravidla připisovány pouze z investičního výnosu. Část přebytků, které vzniknou například z příznivějšího škodního průběhu (tzn. nižší úmrtnosti, než se kterou se počítá v úmrtnostních tabulkách), se do podílů nezapočítávají. Takto vytvořený zisk bývá velmi malý a zpravidla je vykompenzován pojištěním pro případ dožití.

3.2.5. Daňové zvýhodnění životního pojištění Kapitálové životní pojištění charakterizují dva základní předpoklady. První je, že kapitálové životní pojištění kromě pojistné ochrany vytváří pojištěnému i určitou finanční rezervu. Druhým předpokladem je potom dlouhodobost tohoto produktu. Tyto dva předpoklady s sebou přinášejí z makroekonomického hlediska několik pozitivních prvků.
Pokud pojištěný zemře, je oprávněným osobám vyplaceno pojistné plnění, které pomáhá udržet určitý životní standard pozůstalých. Tím se snižuje zátěž kladená na sociální síť státu.
Vzhledem k odkládání finančních prostředků pojištěné osoby na poměrně dlouhou dobu se zmenšuje objem volných peněžních prostředků, čímž se snižují tlaky vedoucí ke zvyšování inflace způsobených zvýšenou spotřebou. Centrální banka tak vynakládá méně prostředků na udržení inflace ve stanovených mezích.
Pojišťovny musejí svěřené prostředky vhodně investovat. Dle zákona o pojišťovnictví mají přesně stanoveno, že určitá část prostředků musí být

15

investována do dluhopisů vydaných Českou republikou nebo Českou národní bankou, do pokladničních poukázek, veřejně obchodovatelných komunálních obligací apod. Tím stát získává peníze ve velkém objemu za poměrně malý úrok, které může využít k posílení infrastruktury, školství a tak může příznivě stimulovat rozvoj podnikání a tím i růst hrubého národního důchodu. Přínosu těchto pozitivních prvků si je vědoma většina ekonomicky rozvinutých států, a proto životní kapitálové pojištění podporují různými formami. Česká republika využívá následujících způsobů podpory - odloženou splatnost daně z příjmu fyzických osob a možnost odpočtu části zaplaceného pojištěného ze základu daně z příjmu.
Odložená splatnost daně z příjmu fyzických osob Výnosy, které pojištěný získá ze životního pojištění, podléhají dani z příjmu. Základem daně v tomto případě je vyplacené plnění ze životního pojištění (včetně příspěvků zaměstnavatele) snížené o zaplacené pojistné. Uplatňována je zvláštní sazba ve výši 15 %, pouze při předčasném vypovězení smlouvy činí sazba 25 %. Právě u daně sražené zvláštní sazbou se uplatňuje odložená splatnost, která spočívá v tom, že daň bude stržena až v okamžiku čerpání naspořených prostředků. Tím je dosaženo při stejné úrokové míře vyššího efektivního úroku a tím i vyššího zhodnocení vložených prostředků. Např. u termínovaného vkladu je daň strhávána ke konci roku a dále se pak zhodnocuje pouze vklad a zhodnocení snížené o zaplacenou daň. U kapitálového životního pojištění tato daň ke konci roku stržena není, a proto se může nadále zhodnocovat i ta část, která by jinak byla stržena ve formě daně (viz Tabulka 2).

16

Tabulka 2: Vliv odložené splatnosti daně u termínovaného vkladu a kapitálového životního pojištění Termínovaný

Kapitálové životní

vklad

pojištění

Produkt

Jednorázový vklad

100 000 Kč

100 000 Kč *

10 000 Kč

10 000 Kč

1 500 Kč

1 500 Kč

Zhodnocení 10 % p. a. v 1. roce Daň 15 % Základ pro zhodnocení ve 2. roce

108 500 Kč

Zhodnocení 10 % p. a. ve 2. roce

10 850 Kč

110 000 Kč ** 11 000 Kč

*

vklad je proveden formou přímého vkladu na kapitálovou rezervu pojištění

**

splatnost daně je odložena až do okamžiku, kdy bude zhodnocení čerpáno

Zdroj: www.penize.cz


Odpočet části zaplaceného pojistného ze základu daně z příjmu Ke dni 1. 1. 2001 vstoupila v platnost novela zákona o dani z příjmu, která umožňuje fyzickým osobám a jejich zaměstnavatelům odečíst si od základu daně z příjmu část zaplaceného pojistného. Hlavní body, které přinesla novela o dani z příjmu, jsou: -

daňově zvýhodněny jsou pojistné smlouvy se spořivou složkou (jedná se tedy o kapitálové životní pojištění, pojištění pro případ dožití nebo důchodové pojištění),

-

fyzická osoba má možnost odpočtu části zaplaceného pojistného od základu daně maximálně ve výši 12 tisíc Kč ročně,

-

zaměstnavatel si může uplatnit odpočet zaplaceného pojistného od základu daně maximálně ve výši 8 tisíc Kč ročně za každého zaměstnance (tato odečtená částka je navíc osvobozena od placení sociálního a zdravotního pojištění),

17

-

minimální pojistná doba, na kterou musí být pojistka sjednána, je 5 let a současně musí pojištěný dosáhnout věku 60 let,

-

poplatník daně a pojištěný jsou stejná osoba.

Nová úprava, platná od 1. 5. 2004, dodává ještě další předpoklad a tím je minimální pojistná částka pro případ dožití u kapitálových životních a důchodových pojistek. Tato pojistná částka je stanovena pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně na 40 tisíc Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 tisíc Kč. U důchodového pojištění se za minimální pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití.

3.2.6. Důchodové pojištění Existují dvě základní koncepce důchodových systémů – průběžný a fondový způsob financování důchodu. Průběžný způsob financování důchodu (Pay As You Go) je založen na principu mezigenerační solidarity a funguje prostřednictvím financování penzí současných důchodců ze sociálního pojištění placeného lidmi v produktivním věku. U fondového způsobu financování důchodu se příspěvky na sociální pojištění shromažďují na zvláštním účtu plátce. Tyto prostředky jsou po dobu produktivního věku plátce zhodnocovány a při odchodu plátce do důchodu je vyplácena starobní penze z tohoto speciálního účtu, tzn. že každý si spoří sám na sebe. Ve většině evropských zemí je využíváno průběžného způsobu financování. V důsledku efektu stárnutí populace je ale intenzivnější tlak na přechod k fondovému způsobu financování (odhodlalo se k němu již Polsko a Maďarsko). Problémem v současné době je, že zatímco stát musí stále vyplácet penzi současným důchodcům, mladí lidé již spoří na vlastních účtech. Vlády tedy musí tyto chybějící příjmy ze sociálního pojištění kompenzovat příjmy z privatizace.

18

Důchodové pojištění je druh pojištění pro případ dožití s postupnou výplatou pojistné částky. V rámci důchodového pojištění se uskutečňuje výplata různých druhů důchodu (starobní, invalidní, sirotčí, vdovský, vdovecký, důchod druha a družky apod.). O tom, jaký důchod se v rámci důchodového pojištění uplatní, rozhoduje pojistník tím, že volí ve prospěch koho důchodové pojištění sjedná. Důchodové pojištění lze tedy chápat jako obdobu penzijního připojištění s určitými odlišnostmi. Hlavní rozdíl spočívá v chápání důchodového pojištění jako komplexnějšího produktu. Na rozdíl od penzijního připojištění, které slouží výhradně ke spoření, důchodové pojištění může zahrnovat i krytí vybraných rizik (nejčastěji invaliditu, např. v podobě zproštění od placení pojistného v případě plné invalidity). Důchodové pojištění může zajistit klienta lépe během invalidity, protože mu může být pojišťovnou vyplácen sjednaný dočasný invalidní důchod do doby, než bude mít nárok na základní důchod. Pak je mu vyplácen základní důchod, resp. vyplaceno jednorázové vyrovnání, i když po dobu pobírání dočasného důchodu neplatil pojistné. U penzijního připojištění je klientovi vyplacena v případě invalidity jen ta částka, kterou měl v té době na svém účtu. V případě úmrtí může být z důchodového pojištění rovněž vyplácen po dohodnutou dobu sjednaný důchod, zatímco z penzijního připojištění se vyplácí pozůstalostní důchod do vyčerpání celkem naspořené částky, skládající se z vkladů účastníka, státních příspěvků a odpovídajících podílů na výnosech penzijního fondu.

3.2.7. Investiční pojištění Investiční pojištění patří na západních pojistných trzích mezi nejoblíbenější produkty životního pojištění. Jeho historie spadá až do 30. let, kdy se poprvé objevilo ve Velké Británii, kde se ale na trhu příliš neuplatnilo. Teprve v 50. a 60. letech začíná být prodáváno v Nizozemí, Velké Británii a Jihoafrické republice.

19

Do USA se tento produkt dostal v 70. letech, stejně tak do Austrálie, Francie a Německa. Během 80. a 90. let už je nabízen na většině pojistných trhů a stává se nejoblíbenější formou životního pojištění, a to především díky růstu akciových trhů i tradicím jednotlivých zemí. Toto pojištění lze chápat jako obdobu kapitálového životního pojištění. Hlavní rozdíl je v možnosti rozhodování o způsobu investování vložených prostředků, kdy pojištěný sám ovlivňuje, kam prostředky investovat. Tím se stává nositelem rizika (investičního i kurzového), kdy na jedné straně může dosáhnout vyššího zhodnocení, ale na druhé straně také dosáhnout ztráty. S tím souvisí další odlišnost - výše pojistného plnění, která u investičního pojištění není předem určena, ale je plně závislá na výsledných výnosech z investovaných rezerv pojistného. Investiční pojištění bývá obvykle ale kombinováno s rizikovým životním pojištěním a nabízí tak finanční zajištění pro případ smrti pojištěného. V tomto případě je tedy garantována určitá minimální pojistná částka, která je oprávněným osobám v případě smrti klienta vyplacena, nebo jim je vyplacena aktuální hodnota podílů (podle toho, která hodnota je vyšší). Před sjednáním pojištění by si měl klient ujasnit výši pojistné částky. Čím je pojistná částka vyšší, tím větší podíl z ní jde na krytí rizik a méně na spoření. Naopak menší pojistná částka umožňuje více spořit. Investiční pojištění je také zvýhodněno daňovými úlevami. Obecně jsou totiž předmětem daňového zvýhodnění ta pojištění, která vytváří kapitál, který bude sloužit k doplnění finanční prostředků ve stáří. Tuto podmínku investiční pojištění splňuje, neboť je zde vytvářen kapitál prostřednictvím investování do fondů. Rezervotvorná část pojištění je vložena buď do externího podílového fondu, který je ve správě určité investiční společnosti spolupracující s pojišťovnou (nejčastěji ze stejné finanční skupiny), nebo do fondu přímo vytvořeného pojišťovnou a využívaného pouze klienty pojišťovny. Klient si může vybrat z několika typů fondů a to podle rizika, které je ochoten podstoupit. Stejně tak může investovat

20

do jednoho nebo do více fondů současně a v průběhu trvání pojištění tyto fondy měnit a přesouvat prostředky mezi nimi. Každý fond je rozdělen na tzv. podíly, které pojišťovna nakupuje a prodává za příslušný kurs daného fondu. Klientem zaplacené pojistné se převede na tyto podíly podle aktuální hodnoty kurzu. Rozlišují se následující podílové jednotky:
počáteční podílové jednotky se nakupují v počátečních letech pojištění a v podstatě slouží k umoření počátečních nákladů pojištění,
akumulační podílové jednotky jsou nakupovány v dalších letech pojištění a jsou základem k tvorbě zisku. Zisk klienta závisí na pohybu příslušného kurzu, který může růst i klesat. Zisk pojišťovny je tvořen rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou a různými poplatky – např. za správu, za převod podílů mezi fondy apod. Z klientova účtu je každý měsíc sráženo v případě sjednané pojistné částky rizikové pojistné a správní poplatky. Veškeré poplatky jsou podle nákupního kurzu přeměněny na podílové jednotky, o které se pak sníží počet aktuálních jednotek klienta. V České republice není tento způsob zhodnocování prostředků příliš rozšířený, proto pojišťovny nemají k dispozici tak velký objem svěřených prostředků a jsou nuceny možnosti investování mírně omezit. Svým klientům dávají na výběr ze tří až šesti programů. Pokud má klient na výběr ze tří programů, zpravidla se jedná o následující zaměření: 1. fond se zaměřením na peněžní trh – prostředky jsou investovány převážně do termínovaných vkladů u bank, do státních pokladničních poukázek a dluhopisů. Tento způsob je vhodný pro konzervativní klienty, kteří preferují velmi nízkou míru rizika a jistý a stabilní výnos. 2. fond se zaměřením na dluhopisový trh – prostředky jsou investovány do nákupu kvalitních státních a podnikových dluhopisů. Tento fond volí méně konzervativní klienti, protože představuje vyšší míru investičního rizika, ale také vyšší očekávaný výnos než fond předchozí.

21

3. fond smíšený – u tohoto fondu budou klientovi vložené prostředky investovány do dluhopisů a akcií, ale i do termínovaných vkladů. Podíl prostředků investovaných do tohoto fondu většinou nepřesahuje 50 % z celkově investovaných prostředků. Takto investují klienti, kteří se nebojí podstoupit relativně vysoké investiční riziko, ovšem s vyhlídkou mnohem vyššího zisku, než je tomu u předchozích dvou fondů. Může-li si klient vybrat ze šesti programů, jedná se o fondy: 1. fond s garantovaným výnosem – jedná se o investování především do termínovaných vkladů. Pouze u těchto fondů pojišťovna garantuje určité jejich zhodnocení. Tento fond nenese žádné riziko, ale výnos je téměř stejný jako při uložení peněz na termínových účtech. 2. fond se zaměřením na peněžní trh 3. fond se zaměřením na dluhopisový trh 4. fond smíšený konzervativní – jedná se o smíšený fond, kde podíl nakoupených akcií nepřesáhne 35 % z celkově investovaných prostředků 5. fond smíšený dynamický – u tohoto fondu je větší podíl akcií (až 50 %), s tím souvisí i vysoké investiční riziko a příslib většího zisku 6. fond akciový – jedná se o nejrizikovější způsob investování s potenciálně vysokým výnosem, kdy se investuje převážně do akcií (zhruba 70 % z celkového portfolia) a zbytek

je investován do dluhopisů a

termínovaných vkladů. Jednotlivé produkty investičního pojištění se od sebe odlišují variabilitou ve volbě pojistné částky, v možnostech změn, v možnostech investování spořící složky, výší poplatků a nabídkou připojištění.

3.2.8. Kapitálové životní pojištění Kapitálové životní pojištění je spojením rizikového pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ dožití. Zemře-li pojištěný, pojišťovna vyplatí dědicům nebo oprávněným osobám sjednanou pojistnou částku pro případ smrti. Pokud se

22

pojištěný dožije předem stanoveného věku, pojišťovna mu vyplatí pojistnou částku pro případ dožití. Pojišťovny nabízí kromě základních produktů i několik vylepšených variant. Asi nejznámější variantou kapitálového životního pojištění je případ, kdy je ve smlouvě sjednána stejně vysoká částka pro případ smrti i dožití (1:1). Protože tento produkt plní funkci pojistné ochrany, je při sjednávání smlouvy zkoumán zdravotní stav pojištěného. Pojištění pro případ dožití s vrácením zaplaceného pojistného je variantou, kdy je sjednáno pouze pojištění pro případ dožití. Při dožití se stanoveného věku je pojištěnému vyplacena pojistná částka. Zemře-li pojištěný během trvání pojištění, je výše plnění rovna zaplacenému pojistnému a vyplácí se oprávněné osobě, stanovené ve smlouvě. Vzhledem k absenci významného pojistného rizika, není požadováno vyplnění zdravotního dotazníku a zdravotní stav pojištěného se tak nezkoumá. Určitou modifikací standardního produktu je pojištění s částečnými výplatami. Pojištěný má dohodnutou stejnou pojistnou částku pro případ dožití a smrti. Částka pro dožití není vyplacena jednorázově ale postupně během trvání pojištění (např. u 20leté smlouvy každých 5 let vyplacena ¼ pojistné částky). Po celou dobu je klient pojištěn i pro případ smrti.

3.2.9. Úrazové pojištění Úrazové pojištění je produkt, který kryje rizika úrazu a pomáhá zmírnit finanční důsledky, které mohou zhoršit životní situaci klienta, např. kvůli poklesu příjmu v době léčby úrazu. Úrazové pojištění je značně variabilní a existuje v několika různých typech. Základní funkci plní pojištění pro případ smrti následkem úrazu. V případě smrti následkem úrazu pojišťovna vyplatí oprávněné osobě sjednanou pojistnou částku pro případ smrti následkem úrazu.

23

Dalším typem je pojištění pro případ trvalých následků úrazu. Zanechá-li úraz pojištěného trvalé následky, vyplatí pojišťovna pojistné plnění ve výši procentuálního podílu ze sjednané pojistné částky pro případ trvalých následků úrazu. Velký vliv na konečnou sumu má posouzení zdravotního stavu lékařem. Na základě jeho hodnocení jsou totiž stanovena procenta trvalých následků, podle nichž později pojišťovna pojistné plnění vyplatí. Toto posuzování zdravotního stavu probíhá po 2–3 letech smluvním lékařem pojišťovny, nehodnotí se tedy zdravotní stav bezprostředně po úrazu. Některé pojišťovny nabízí volbu mezi lineárním a progresivním plněním. V případě progresivního se plnění progresivně zvyšuje v závislosti na rozsahu trvalých následků, takže pojistné plnění je tak daleko vyšší než při lineárním plnění. U pojištění pro případ tělesného poškození úrazem je důležité procento poškození, které uzná lékař. Dojde-li k úrazu pojištěného, pojišťovna mu vyplatí plnění ve výši procentuálního podílu ze sjednané částky pro případ tělesného poškození. Tento procentuální podíl je stanovován podle oceňovacích tabulek pro příslušné tělesné poškození platných v době vzniku úrazu. V rámci úrazového pojištění lze také sjednat pojištění pro případ pobytu v nemocnici v důsledku úrazu. Celkové pojistné plnění tak bude ve výši součinu sjednané denní dávky a počtu dní strávených v nemocnici.

3.2.10. Komerční zdravotní pojištění Zdravotní pojištění lze rozdělit na 2 základní kategorie – veřejné a soukromé. Zatímco veřejné zdravotní pojištění musí odvádět jednotlivým zdravotním pojišťovnám každý zákonem stanovený plátce, u soukromého komerčního pojištění záleží na každém jednotlivci, zda se rozhodne si jej uzavřít či nikoliv. Pomocí komerčního zdravotního pojištění má pojištěný možnost se pojistit např. pro případ hospitalizace v nemocnici, pro případ pracovní neschopnosti atd. a eliminovat tak pomocí tohoto pojištění případnou ztrátu výdělku.

24

Pojištění pro případ pracovní neschopnosti se sjednává pro případ ztráty výdělku, jehož příčinou je pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu. Po dobu trvání pracovní neschopnosti je pojištěnému přiznána náhrada od pojišťovny, která by spolu s dávkami nemocenského pojištění měla pokrýt průměrný měsíční příjem pojištěného. Tato náhrada se stanoví jako součin stanovené denní dávky a počtu dní, které stráví pojištěný v pracovní neschopnosti. Navíc existuje tzv. karenční doba, která se nezapočítává do dnů pracovní neschopnosti. Minimální denní dávka činí zpravidla 100 Kč, maximální až 2000 Kč. Ceny za pojištění pracovní neschopnosti se liší podle věku, pohlaví, délky karenční doby a výše denní dávky. Pojištění pro případ pobytu v nemocnici se sjednává pro riziko, že pojištěný je hospitalizován v nemocnici v důsledku úrazu nebo nemoci a ztratí tak část svého příjmu. Minimální částka činí 100 Kč /1 den, horní hranice je omezena 1000 – 2000 Kč /1 den. Výši denního odškodného si zvolí sám pojištěný, ale nemělo by spolu s nemocenskou přesáhnout průměrný příjem. Cena pojištění pobytu v nemocnici opět závisí na věku, pohlaví a výši denní dávky. Pojištění stomatologické péče hradí stomatologické výkony a stomatologické náhrady, které jsou nad rámec úhrady poskytované zdravotními pojišťovnami. Jde většinou o výkony čelistní ortopedie, implantáty, náhradní protézy za ztracené protetické náhrady, apod.

3.2.11. Svatební pojištění Stejně jako na našem trhu existuje řada pojistných produktů pro dospělé, lze najít i produkty, které se zaměřují na ochranu dětí. I když ale jde o pojištění dětí, je pojištěn spíše rodič a dítě je tak chráněno pro případ úmrtí jednoho z rodičů. Sjednáním svatebního pojištění lze dosáhnout dvou různých cílů.
Zabezpečení dětí pro případ tragické události v rodině – v tomto případě plní pojištění klasickou ochrannou funkci pro případ smrti rodičů.

25

Pojišťovna vyplatí dítěti dohodnuté finanční plnění. Rodiče jsou prostřednictvím této pojistky chráněny před vážnými onemocněními či úrazem, nebo i trvalou invaliditou, která může vést ke snížení příjmu. V případě této invalidity je rodič zproštěn povinnosti platit pojistné a dítě dostane ve stanoveném čase vyplacenu pojistnou částku dohodnutou při uzavření pojištění.
Snaha poskytnout mladým lidem základní finanční vybavení při vstupu do života - tato složka je v podstatě forma dlouhodobého spoření. Výsledkem je předem stanovená částka, která bude vyplacena dítěti na prahu dospělosti. Výše pojistného se liší v závislosti na vstupním věku dítěte i dospělých, stejně tak se liší dle pohlaví a to jak dětí, tak rodičů. Sjednání pojistky je doporučováno co nejdřív – čím dříve se začne platit, tím více bude mít dítě do své dospělosti naspořeno. Obecně je doporučováno, aby pojistná doba trvala minimálně 10 let. Součástí svatebního pojištění může být i doplňkové úrazové pojištění dítěte, zejména pojištění trvalých následků úrazu, tělesné poškození, případný pobyt v nemocnici apod.

26

4. PROCES TAXACE POJISTNÝCH SMLUV ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

4.1. Zařazení taxace v organizační struktuře pojišťovny Taxaci a správu pojistných smluv životního pojištění v Kooperativě, pojišťovně, a. s. dříve vykonávali pracovníci pojistně technického oddělení jednotlivých agentur. Od roku 2004 prochází Kooperativa významnými organizačními změnami a proces taxace a správy pojistných smluv byl přesunut na úroveň center. Centra stejně jako jednotlivé agentury jsou podřízeny představenstvu a dozorčí radě (celá organizační struktura Kooperativy je umístěna v přílohách). Taxací a správou smluv životního pojištění se zabývá Centrum zákaznické podpory sídlící v Brně, konkrétně Odbor pojistně technický pojištění osob. Odbor pojistně technický pojištění osob se skládá ze tří oddělení. Oddělení administrativního dispečinku zajišťuje jednak archivaci stávajících a nových pojistných smluv, ale hlavně má na starost přerozdělování došlých poštovních zásilek na jednotlivá oddělení a týmy a zajišťuje tak plynulý chod těchto oddělení. Oddělení pořízení pojistných smluv je oddělení, kde dochází k procesu taxace a typování nových pojistných smluv životního pojištění. Toto oddělení je rozděleno na dva hlavní týmy, každý z týmů se specializuje na pojistné produkty rozdělené podle získatelů. Další tým tvoří pracovníci oceňování, kteří pro taxátory posuzují zdravotní rizika u pojistných smluv. Oddělení správy pojistných smluv zajišťuje správu stávajících i nových pojistných smluv ze všech agentur. Oddělení je rozděleno na několik týmů, které se zaměřují na jednotlivé činnosti v rámci správy smluv.

27

Organizační struktury center pojišťovny Kooperativa a Odboru pojistně technického pojištění osob jsou zachyceny na obrázku č. 1 a 2.

Obrázek 1: Organizační struktura center Kooperativy, pojišťovny, a. s. Centrum pojištění hospodářských rizik

Centrum likvidace PU – motorová vozidla

Centrum likvidace PU – majetek, odpovědnost

Centrum pojištění osob

Centrum pojištění odpovědnosti za prac. úrazy

Centrum zákaznické podpory

Odbor podpory prodeje

Odbor řízení likvidace pojistných událostí

Odbor podpory řízení likvidace pojistných událostí

Odbor pojistně technický

Odbor metodiky a zvláštních výplat

Odbor pojistně technický pojištění osob

Odbor likvidace pojistných událostí

Odbor likvidace majetkových a odpovědnostních poj. událostí

Odbor technické podpory

Odbor inkasa

Odbor pojistně technický neživotních pojištění

Odbor administrace

Odbor regionální a speciální likvidace

Odbor likvidace majetkových a odpovědnostních PU v regionech

Odbor likvidace pojistných událostí Plzeň

Odbor likvidace

Odbor Call Centre

Odbor risk managementu

Odbor likvidace zahraničních pojistných událostí

Odbor hodnocení škod likvidace PU v majetku a odp.

Odbor profitabiliy a controllingu

Odbor likvidace

Odbor spolupráce se smluvními servisy

Odbor administrativy

Odbor underwritingu

Odbor centrální spisovny a podatelny

Odbor metodiky a controllingu

Odbor intranetu

Zdroj: Smaragd – Bulletin pojišťovny Kooperativa pro září a říjen 2005.

28

Obrázek 2: Organizační struktura pojistně technického oddělení životního pojištění Kooperativy, pojišťovny, a. s. Odbor pojistně technický životního pojištění

Oddělení administrativního dispečinku

Oddělení pořízení pojistných smluv

Oddělení správy pojistných smluv

Tým oceňování zdravotních rizik

Tým změn pojištění

Tým typování a taxace I

Tým zániku pojištění

Tým typování a taxace II

Tým vkladového a invest. životního pojištění Tým skupinového životního pojištění Disponent vzniku a správy pojištění

Zdroj: Interní sdělení Kooperativy, pojišťovny, a. s.

4.2. Předávání návrhů pojistných smluv od získatelů V rámci Kooperativy lze rozlišit dva druhy získatelů – tzv. vnitřní a vnější sítě. Vnitřní sítě zahrnují zaměstnance Kooperativy sjednávající pojištění občanských produktů, dále pak pojišťovací zprostředkovatele. Vnější sítě tvoří finanční společnosti, zabývající se sjednáváním pojistných produktů Kooperativy. Získatelé-zaměstnanci odevzdávají pojistné smlouvy a ostatní dokumenty do dvou pracovních dnů od data jejich sjednání pověřené kontaktní osobě na dané agentuře. Ostatní získatelé jsou povinni odevzdat dokumenty pověřené kontaktní osobě ve lhůtách, které jsou uvedeny ve Smlouvě o obchodním zastoupení nebo v Dohodě o provedení práce (která byla uzavřena mezi Kooperativou a daným získatelem). Získatelé vnějších sítí předávají dokumenty přímo mezi Centrálou

29

(nebo jinou organizační složkou získatele) a centrální podatelnou Kooperativy ve lhůtě stanovené ve Smlouvě o obchodním zastoupení. Pověřená kontaktní osoba, tj. pracovník kanceláře jednotlivých agentur, označí veškeré převzaté dokumenty prezentačním razítkem a provede vstupní kontrolu sjednaných dokumentů. Jsou-li bezchybné, odešle tyto dokumenty spolu s průvodkami do centrální podatelny Kooperativy. Zjistí-li pověřená kontaktní osoba chybu na pojistné smlouvě, sdělí způsob nápravy chyby získateli do dvou pracovních dnů. Získatel provede opravu chyby a dokumenty předá zpět pověřené kontaktní osobě nejpozději do sedmi pracovních dnů. Pokud pověřená kontaktní osoba obdrží neinkasní intervenci, sdělí způsob nápravy získateli nejpozději do dvou pracovních dnů a získatel musí zajistit opravu do sedmi pracovních dnů. Kontaktní osoba vyřízenou neinkasní intervenci označí v Oběhu pojistných smluv za vyřízenou a zajistí její fyzické odeslání do centrální podatelny Kooperativy.

4.3. Charakteristika taxace pojistných smluv Proces taxace lze chápat jako kontrolu věcné a pojistně technické správnosti údajů uvedených v návrhu pojistné smlouvy, dotazníku na zdravotní stav pojištěného a dalších souvisejících dokumentech. Veškeré dokumenty musí být vyplněny čitelně, hůlkovým písmem (kromě podpisů) a nesmí obsahovat přepisované údaje. Je-li potřeba na návrhu pojistné smlouvy provést opravu, chybný údaj se přeškrtne tak, aby zůstal čitelný. U přeškrtnutého či doplněného údaje musí být vždy uveden podpis klienta, který vyjadřuje jeho souhlas s provedenou úpravou. Doplnění či oprava údaje na pojistné smlouvě bez podpisu klienta je neakceptovatelná.

30

Taxace pojistných smluv musí být provedena do tří pracovních dnů od jejich přijetí k taxaci a probíhá v následujících základních krocích: a) kontrola údajů v dotazníku na zdravotní stav pojištěného, b) kontrola údajů uvedených v návrhu pojistné smlouvy, c) kontrola údajů dle provozního systému Golem, d) kontrola přiložených dokumentů.

4.4. Kontrola údajů v dotazníku na zdravotní stav pojištěného Od roku 2005 je nezbytnou součástí každé pojistné smlouvy dotazník na zdravotní stav pojištěného dle platných ustanovení sazebníku dané sazby pojištění a dle platných sdělení, pokynů či příkazů. Tento zdravotní dotazník musí být na správném tiskopise, tj. na tiskopise odkazujícím se na zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, v platném znění a dále se odkazujícím na platné pojistné podmínky. Dřívější tiskopisy se odkazovaly na ustanovení Občanského zákoníku, což je v současné době pro přijetí smlouvy do pojištění nepřípustné. Rozlišujeme tři základní druhy dotazníků na zdravotní stav pojištěného:
dotazník na zdravotní stav pojištěného pro životní pojištění ,
dotazník na zdravotní stav pojištěného pro úrazové pojištění,
dotazník na zdravotní stav pojištěného pro komerční pojištění. Vhodný typ dotazníku k dané smlouvě je zvolen podle pojistné produktu, který je návrhem smlouvy sjednáván. V případě úrazového pojištění je potřeba vyplnit dotazník pro úrazové pojištění, lze ale akceptovat i kompletně vyplněný dotazník pro životní pojištění. Naopak úrazový dotazník je při uzavírání životního pojištění zcela nedostačující. U svatebního pojištění dětí, je-li sjednáno i doplňkové pojištění dítěte pro případ pobytu v nemocnici, je nezbytné doložení dotazníku na zdravotní stav pro životní pojištění, protože je zkoumán celkový zdravotní stav dítěte. Je-li zároveň sjednáno i doplňkového úrazové pojištění dítěte, zkoumá se zdravotní stav dítěte při vstupním věku 4 roky a více a v tomto případě je tedy potřeba doložit i úrazový

31

zdravotní dotazník (nebo kompletně vyplněný zdravotní dotazník pro životní pojištění). Kromě zdravotního dotazníku může být součástí nově sjednávané smlouvy i další zdravotní dokumentace, a to podle oceňovacího schématu pro životní pojištění. V tomto schématu je podle výše sjednávané pojistné částky přesně stanovena zdravotní dokumentace, kterou je potřeba pojišťovně doložit. Obecně lze schéma shrnout následujícím způsobem.

Tabulka 3: Požadovaná zdravotní dokumentace dle výše pojistné částky Výše PČ A B

C

Potřebná zdravotní dokumentace Dotazník na zdravotní stav A + Lékařská prohlídka (vyplnění Lékařského osvědčení posudkovým lékařem pojišťovny) A + B + EKG, laboratorní hodnoty (krevní obraz, urea, kreatinin, glykémie, CHOL., TGL., KM, ALT, AST, GMT)

D

A + B + C + Ergometrie

E

A + B + C + D + Test HIV

Zdroj: Oceňovací schéma pro životní pojištění Kooperativy, pojišťovny, a. s. Tato zdravotní dokumentace se dále rozlišuje podle vstupního věku pojištěného. U pojištěného se vstupním věkem 45 let a více

je požadována podrobnější

zdravotní dokumentace u nižších pojistných částek, než je tomu u pojištěného mladšího 45 let.

4.4.2. Identifikační údaje v dotazníku na zdravotní stav pojištěného Ve zdravotním dotazníku se kontroluje správnost a hlavně úplnost uvedených údajů. Kromě identifikačních údajů pojištěného, jako je jméno a příjmení, titul a rodné číslo, jsou uváděny i údaje o praktickém lékaři pojištěného (jméno, sídlo,

32

telefonický kontakt). Dále je uváděna tělesná váha a výška pojištěného a povolání, které pojištěný vykonává.

4.4.3. Povolání pojištěného Dle povolání je pojištěný zařazován do tzv. rizikových skupin. Toto rozdělování se uplatňuje zejména u úrazového pojištění. Platí pravidlo, čím vyšší je riziková skupina, tím vyšší je i rizikovost vykonávaného povolání. Pro zařazení pojištěné osoby do dané rizikové skupiny je rozhodující, aby toto povolání pojištěný vykonával převážně (tzn. aby tato činnost byla podstatnou náplní uvedeného povolání). Pokud vykonává i další vedlejší činnost (např. 2-3 hod. denně), nemá to na zařazení do rizikové skupiny vliv. Tabulka 4: Příklady jednotlivých druhů povolání v rizikových skupinách Riziková skupina

Příklady povolání v dané rizikové skupině

I.

architekt, cukrář, číšník, administrativní pracovník, učitel, zlatník, jemný mechanik, ekonom, herec, poštovní doručovatel, obchodní poradce, technik, atd.

II.

automechanik, kuchař, elektrikář, instalatér, tesař, zámečník, hajný, klempíř, námořník, malíř a natěrač, rybář, sklenář, topič, zemědělec, obchodní zástupce, apod.

III.

chemik, kaskadér, detektiv, dělník hutní výroby, lékař záchranné

služby,

voják

z povolání,

železniční

posunovač, tavič, profesionální sportovec, atd. Zdroj: Pomůcka pro zařazování pojišťovaných osob do rizikových skupin v úrazovém pojištění Kooperativy, pojišťovny, a. s.

33

Do 1. rizikové skupiny patří pracovníci, kteří se zabývají duševní, řídící, administrativní nebo nevýrobní činnosti, nebo provádějící lehkou manuální činnost, u které je riziko úrazu srovnatelné s nevýrobní činností. Do 2. rizikové skupiny zahrnujeme pracovníky vykonávající těžší výrobní či manuální činnost, nebo pracovníky vystavené při nevýrobní činnosti zvýšenému riziku. Pracovníky vykonávající pracovní činnost s vysokým rizikem úrazu, řadíme do 3. rizikové skupiny. V dotazníku na zdravotní stav pojištěného pro úrazové pojištění dochází k dalšímu členění rizika, a to z hlediska provozování sportovní činnosti. Pojištěný může provozovat sport několika způsoby: rekreačně, amatérsky nebo jako registrovaný sportovec a profesionálně. Podle těchto způsobů rozlišujeme standardní a zvýšené riziko. Provozuje-li pojištěný sport rekreačně nebo profesionálně, je mu přiřazeno standardní riziko v rámci příslušné rizikové skupiny. Sportuje-li amatérsky nebo jako registrovaný sportovec (např. hraje fotbal za okresní ligu), patří do kategorie se zvýšeným rizikem. Existuje ale několik sportů, které se nezahrnují do zvýšeného rizika, ani jsou-li vykonávány amatérsky nebo registrovaným sportovcem. Patří sem např. golf, kuželky, orientační běh, plavání, stolní tenis, šipky, apod. V případě profesionálního sportovce je situace poněkud složitější. Profesionální sportovec, který jako svou pracovní činnost provozuje určitý druh sportu, se zařazuje do 3. rizikové skupiny se standardním rizikem. V tomto případě mu není přiřazeno zvýšené riziko, protože rizikovost sportování je zohledněna již v zařazení do 3. rizikové skupiny. Zvýšené riziko ale bude mít takový profesionální sportovec, který kromě sportu, jež je vykonáván profesionálně, bude provozovat zájmově další sport, patřící do skupiny zvýšeného rizika. V tomto případě bude zařazen do 3. rizikové skupiny se zvýšeným rizikem.

34

Pojistník je povinen oznámit pojišťovně bez zbytečného odkladu veškeré změny vykonávané pracovní nebo sportovní činnosti, které mají vliv na zařazení pojištěného do příslušné rizikové skupiny. V úrazovém pojištění dětí je rozdělování do rizikových skupin odlišné. Rozlišují se pouze dvě rizikové skupiny. Do 1. rizikové skupiny patří pojištěné dítě, které neprovozuje sport nebo jej provozuje rekreačně. Do 2. rizikové skupiny zahrnujeme děti provozující sport jinak než rekreačně.

4.4.4. BMI index Dle tělesné váhy a výšky pojištěného se stanovuje tzv. BMI index (Body Mass Index).

Tento index slouží jako pomůcka při posuzování zdravotního stavu

pojištěného. Stanoví se následujícím způsobem:

BMI =

kg m2

Podle hodnoty BMI rozdělujeme pojištěné osoby do následujících kategorií: BMI < 18,5

podváha

BMI 18,5 – 24,9

normální váha

BMI 25,0 – 29,9

nadváha

BMI 30,0 – 39,9

obezita

BMI = > 40

silná obezita

Váží-li např. pojištěný 55 kg a měří 168 cm, má jeho BMI hodnotu 19,5 a pojištěný má tedy normální váhu.

BMI =

55 55 = = 19,5 1,68 2 2,8224

35

Při kontrole zdravotního dotazníku je nutné ověřit zodpovězení veškerých otázek uvedených ve zdravotním dotazníku, není-li uvedeno v dotazníku jinak. Jako správná se považuje odpověď označená křížkem, doplněná o případné podrobnější informace ohledně zdravotního stavu. Není-li dotazník na zdravotní stav pojištěného dostačující, lze informace o zdravotním stavu doplnit doplňujícími dotazníky, které obsahují podrobnější otázky zaměřené na jednotlivé druhy onemocnění. K dispozici jsou doplňující dotazníky:
k onemocnění zažívacího traktu (včetně slepého střeva) a jater,
k onemocnění pohybového aparátu (zad, kloubů) a nervového systému včetně epilepsie a roztroušené sklerózy,
k onemocnění alergií,
k onemocnění cukrovkou,
k onemocnění dýchacího ústrojí včetně tuberkulózy,
ke zrakovým poruchám a onemocněním očí,
k poruchám sluchu a onemocněním uší,
k onemocněním močových cest, ledvin a pohlavních orgánů,
k operaci,
k nemocem kůže (včetně růže, lupénky, nádorů kůže atd.) a k nemocem venerologickým (přenosné pohlavní nemoci),
k onemocněním žláz s vnitřní sekrecí (endokrinologické nemoci),
k onemocněním krve (včetně nemocí spojených se zvýšeným krvácením).

4.4.5. Datum a podpisy v dotazníku na zdravotní stav pojištěného Zdravotní dotazník musí být vždy datumován, a to k datu sepsání návrhu smlouvy. Lze akceptovat pozdější datum vyplnění zdravotní dotazníku (např. v případě neinkasní intervence, kdy je požadován nový zdravotní dotazník), ale zdravotní dotazník sepsaný k datu staršímu, než je uzavření smlouvy, je nepřijatelný.

36

Posledním údajem kontrolovaným v rámci zdravotního dotazníku jsou podpisy. Na zdravotní dotazníku musí být vždy podepsán získatel jako zástupce pojistitele. Další podpisy se požadují podle následujícího schématu. 1.

svatební pojištění dětí – je požadován: -

u pojistníka - dotazník na zdravotní stav pro životní pojištění – podepsán pojistníkem

-

u pojištěného dítěte – dotazník na zdravotní stav pojištěného dítěte – podepsán pojištěným dítětem (nebo jeho zákonným zástupcem v případě nezletilého dítěte, vždy ale s upřesněním vztahu k pojištěnému dítěti) a pojistníkem,

2.

úrazové pojištění dětí -

u pojištěného dítěte – dotazník na zdravotní stav pojištěného dítěte pro úrazové pojištění - podepsán pojištěným dítětem (nebo jeho zákonným zástupcem v případě nezletilého dítěte, s upřesněním vztahu k dítěti) a pojistníkem,

3.

úrazové pojištění osob -

u pojištěného – dotazník na zdravotní stav pojištěného pro úrazové pojištění •

je-li pojistník (zletilý) zároveň pojištěný, je nutný podpis pojistníka (pojištěného),

•

je-li pojistník (zletilý) jiný než pojištěný (zletilý), je nutný podpis pojištěného,

•

je-li pojistník (zletilý) jiný než pojištěný (nezletilý), je požadován podpis pojištěného a podpis zákonného zástupce nezletilého s upřesněním vztahu,

•

je-li pojistník (nezletilý) zároveň pojištěný, je nutný podpis pojistníka (pojištěného) a uvést podpis zákonného zástupce nezletilého s upřesněním vztahu,

4.

životní pojištění osob -

u pojištěného – dotazník na zdravotní stav pojištěného pro životní pojištění

37

•

je-li pojistník (zletilý) zároveň pojištěný, je nutný podpis pojistníka (pojištěného),

•

je-li pojistník (zletilý) jiný než pojištěný (zletilý), je nutný podpis pojištěného,

•

je-li pojistník (zletilý) jiný než pojištěný (nezletilý), je požadován podpis pojištěného a podpis zákonného zástupce nezletilého s upřesněním vztahu,

•

je-li pojistník (nezletilý) zároveň pojištěný, je nutný podpis pojistníka (pojištěného) a uvést podpis zákonného zástupce nezletilého s upřesněním vztahu.

Je-li vstupní věk pojistníka (pojištěného) 18 let, bere se vždy v úvahu skutečný věk v den uzavírání smlouvy. Pokud v den sjednávání smlouvy ještě 18 let nemá, je považován za nezletilého.

4.5. Kontrola údajů uvedených v návrhu pojistné smlouvy V rámci této kontroly je ověřována správnost údajů uvedených v návrhu pojistné smlouvy, a to správnost jak věcná, tak pojistně technická.

4.5.1. Identifikační údaje v návrhu pojistné smlouvy Identifikační údaje musí být uvedeny dostatečně. Povinné údaje jsou rodné číslo, jméno a příjmení, titul, adresa trvalého bydliště (sídla), národnost a pohlaví. Dalšími údaji jsou e-mail, telefon nebo korespondenční adresa. Korespondenční adresa musí být různá od adresy trvalého bydliště. Je to adresa, kam je pojištěnému zasílána případná korespondence. Uvedení korespondenční adresy je podmínkou pro pojištěného, který má trvalé bydliště mimo území České republiky. Pokud si např. občan Slovenské republiky s trvalým bydlištěm na Slovensku uzavře pojištění, musí být uvedena korespondenční adresa na území

38

České republiky, kam mu bude zasílána příslušná korespondence (nelze ji zasílat mimo naši republiku).

4.5.2. Kontrola údajů o pojištění Počátek pojištění lze stanovit nejdříve v den, který následuje po dni uzavření smlouvy, nestanovuje-li sazebník jinak (např. u důchodového pojištění nebo investičního pojištění je stanoven jako první den v měsíci, který následuje po měsíci, v němž došlo k uzavření pojistné smlouvy). Počátek pojištění může být stanoven i na pozdější datum než je den po uzavření smlouvy, vždy ale nejpozději do dvou měsíců od sjednání pojistné smlouvy. Den konce pojištění je den předcházející dni počátku pojištění, rok konce pojištění se stanovuje jako součet roku počátku pojištění a pojistné doby.

Je-li např.

počátek pojištění stanoven na 1. 1. 2006 a pojistná doba je 10 let, potom konec pojištění bude 31. 12. 2015. U důchodového pojištění se neuvádí datum konce pojištění, ale datum počátku výplaty důchodu. Je-li počátek pojištění 1.1.2006 a pojistná doba je 30 let, potom důchod bude pojištěnému vyplácen od 1.1.2036.

4.5.3. Vstupní věk pojištěného Vstupní věk má vliv na výši pojistného (kromě úrazového pojištění). Určuje se jako rozdíl roku počátku pojištění a roku narození pojištěného. V tomto případě se nezkoumá den a měsíc narození pojištěného – jako vstupní věk se bere věk, kterého dosáhne pojištěný v daném roce.

39

4.5.4. Pojistná doba a doba placení pojistného Pojistná doba je doba, na kterou je pojištění sjednáno. Její délka má vliv na výši pojistného a pojištěný si ji stanoví sám dle svých přání a potřeb. Doba placení pojistného je doba, po kterou je pojištěný povinen platit pojistné. Je stejně dlouhá jako pojistná doba, nebo může být stanovena na kratší dobu.

4.5.5. Kontrola pojistného a pojistných částek Maximální a minimální pojistné částky se liší podle jednotlivých sjednávaných sazeb. Od výše pojistné částky se potom odvíjí pojistné. Na výši pojistného má ale kromě pojistných částek vliv pohlaví pojištěného, vstupní věk a pojistná doba. Následující příklad demonstruje stanovení výše pojistného. Příklad Je sjednáváno kapitálové životní pojištění, pojistná částka 100 000,- pro případ smrti, 100 000,- Kč pro případ dožití, pojištěný je muž, vstupní věk 45 let, pojistná doba 20 let. Pro tohoto pojištěného je měsíční pojistné pro částku 10 000,- Kč stanoveno ve výši 23,- Kč pro smrt a 28,- Kč pro dožití. Pojistné se tedy vypočítá:


100000 * 23 = 230,− Kč pro případ smrti 10000




100000 * 28 = 280,− Kč pro případ dožití 10000


celkové měsíční pojistné v tomto případě činí 510,- Kč Pokud se vychází z maximální výše pojistného, které chce pojištěný měsíčně zaplatit, postupuje se opačným způsobem – dle výše měsíčního pojistného (např. 500,- Kč měsíčně) se stanovuje výše pojistných částek.


23 + 28 = 51,- Kč

40




500 * 10000 = 98039 ,- Kč (pojistná částka pro případ smrti a dožití) 51




98039 * 23 = 225 ,- Kč (pojistné pro případ smrti) 10000




98039 * 28 = 275 ,- Kč (pojistné pro případ dožití) 10000

Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny - do 0,49 dolů, od 0,5 nahoru.

4.5.6. Pojistné období Rozlišujeme následující pojistná období – měsíc, čtvrtletí, pololetí a rok. Kooperativa poskytuje slevu na pojistné, které je hrazeno čtvrtletně, pololetně nebo ročně. Nejmenší sleva je poskytována pro čtvrtletní frekvenci placení, největší sleva pro roční frekvenci. Při měsíčním placení sleva poskytována není, stejně tak není poskytována u určitých specifických produktů.

4.5.7. Pojistné podmínky Na návrhu pojistné smlouvy musí být vždy označeny pojistné podmínky, které se k dané smlouvě vztahují. Tyto pojistné podmínky tvoří nedílnou součást smlouvy a musí být pojistníkovi předány při sepisování návrhu pojistné smlouvy. Pojistník pak podpisem na návrhu smlouvy potvrzuje jejich převzetí v písemné podobě. Předané pojistné podmínky jsou na návrhu označeny křížkem a platným označením „05/01“ (lze akceptovat i označení „05“). Nejsou-li pojistné podmínky na návrhu označeny, nebo jsou-li označeny neplatným způsobem, nelze smlouvu v tomto stavu přijmout do pojištění a je nutno zajistit opravu neinkasní intervencí. Pojištění u Kooperativy se řídí následujícími pojistnými podmínkami:


Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění osob (O–900–05/01),

41


Zvláštní pojistné podmínky pro životní pojištění (O–950–05/01),
Zvláštní pojistné podmínky pro úrazové pojištění (O–921–05/01),
Dodatkové pojistné podmínky pro pojištění pro případ vážných onemocnění (O–951–05/01),


Zvláštní pojistné podmínky pro doplňková pojištění pro případ pracovní neschopnosti nebo pobytu v nemocnici (O–932–05/01),


Zvláštní pojistné podmínky pro komerční zdravotní pojištění (O–931–05/01)
Zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění (O–961–05/01)
Dodatkové pojistné podmínky pro pojištění Konto (O–958–05/01),
Dodatkové pojistné podmínky pro životní pojištění 2BN (O–972–05/01).

4.5.8. Určení oprávněné osoby Oprávněnou osobou se rozumí osoba, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného. Tuto osobu určuje pojistník v pojistné smlouvě. Neníli pojistník zároveň pojištěný, může ji určit jen se souhlasem pojištěného. Oprávněnou osobou může být jak fyzická osoba, tak osoba právnická. Právnická osoba musí být určena názvem, sídlem a identifikačním číslem. Fyzickou osobu lze určit dvěma způsoby, a to buď vztahem nebo jménem a datem narození. Doporučován je způsob stanovení pomocí jména a data narození. Stanovení oprávněné osoby vztahem se používá jen u nejbližších rodinných příslušníků, u nichž lze vztah k pojištěnému snadno ověřit a u kterých nevzniká nebezpečí záměny osob ve stejném vztahu. Jedná se hlavně o následující případy:


manžel, manželka – oprávněnou osobou je manžel(ka) v době pojistné události. Dojde-li během doby trvání pojištění k rozvodu a uzavření

42

dalšího manželství, bude oprávněnou osobou manžel(ka), který(á) tomuto vztahu odpovídá v době smrti pojištěného.


děti – v případě tohoto stanovení budou oprávněnými osobami všechny děti, tzn. nejen děti vlastní, zrozené v manželství, ale i děti osvojené nebo zrozené mimo manželství, stejně tak i děti počaté, ale v době smrti pojištěného ještě nenarozené. Pokud pojištěný nechce stanovit všechny děti jako oprávněné osoby, musí být konkrétně stanoveny jménem a datem narození.


rodiče – nebo jednotlivě otec a matka
sourozenci – tímto stanovením jsou oprávněnými osobami všichni sourozenci. Nemají-li být oprávněnými osobami všichni sourozenci, stanoví se jménem a datem narození. Další označení oprávněných osob se nepoužívá. Osoby, které jsou určeny vztahem, již nelze doplňovat jménem a datem narození. Vedle oprávněné osoby se stanovuje procentuální podíl, který dané osobě přísluší z pojistného plnění. Nelze jej uvést jiným způsobem než procentuelně. Např. jsou–li tři oprávněné osoby se stejným podílem, nelze jej stanovit jako 1/3, 1/3 a 1/3, ale vždy je nutné uvést 33 %, 33 % a 34 %. Součet všech podílů musí být roven 100 %. Oprávněné osoby je možno během doby trvání pojištění měnit. Tato změna se provádí písemnou žádostí a je účinná doručením tohoto sdělení pojistiteli. Žádost musí být podepsána pojistníkem (pojištěným). Není-li pojistník zároveň pojištěný, musí žádost o změnu oprávněné osoby obsahovat i souhlas pojištěného. Pokud tento souhlas neobsahuje, bude změna účinná až v okamžiku doručení tohoto písemného souhlasu pojišťovně.

4.5.9. Údaje o pojistném Údaje o pojistném, které musí být vždy uvedeny na návrhu smlouvy, jsou variabilní symbol první platby a způsob platby pojistného.

43

Variabilní symbol první platby je symbol, pod kterým je hrazeno první pojistné. V podstatě jde o jakékoli desetimístné číslo. Ve většině případů ale začíná variabilní symbol číslicí 9, nebo jde o číslo návrhu pojistné smlouvy doplněné nulami na desetimístné číslo. Způsob platby lze zvolit jako placení složenkou, trvalým příkazem, SIPO, SINK nebo převodním příkazem. Je-li stanovena měsíční frekvence placení, nelze zvolit způsob placení složenkou. Pro zavedení způsobu platby SIPO nebo SINK musí být uvedeny všechny potřebné údaje. U způsobu placení trvalým příkazem je vhodné do systému zadávat kód banky a

číslo bankovního účtu, ze kterého bude trvalý příkazem prováděn. Tyto údaje ale nejsou pro zavedení způsobu platby podmínkou a je na rozhodnutí klienta, zda je v návrhu pojistné smlouvy uvede. V případě placení pojistného pomocí SIPO musí být uvedeno spojovací číslo SIPO a kód odštěpného závodu, a to buď v návrhu pojistné smlouvy nebo na formuláři k tomu určenému. Způsob platby SIPO se zadává do systému při typování pojistné smlouvy. Chce-li si klient zvolit jako způsob platby SINK, musí si tento způsob platby nejprve dohodnout se svým peněžním ústavem. Součástí SINK je formulář „Žádost o zavedení platby inkasem z účtu“, který je dokládán potvrzený bankou spolu s návrhem pojistné smlouvy. Tento formulář obsahuje rozhodnutí klienta o tomto způsobu platby a vyjádření banky o akceptování tohoto klientova požadavku. Způsob SINK nelze zadat ihned při typování pojistné smlouvy. Nejprve je potřeba zadat jiný způsob platby (např. bankou) a teprve po akceptaci pojistné smlouvy je možno změnit původní způsob na SINK.

4.5.10. Identifikace klienta Dle zákona č. 61/1996 Sb. a novely zákona č. 284/2004 Sb. musí být provedena identifikace účastníků obchodu. Obchodem se rozumí každé jednání, které

44

směřuje k pohybu peněz nebo majetku anebo je přímo vyvolává. Účastníkem obchodu je každá osoba (právnická i fyzická), která má vztah k uzavíranému obchodu. V případě životního pojištění jde o tyto obchody:


pojistná smlouva životního pojištění za běžné pojistné, jestliže pojistné v úhrnu za první pojistný rok přesahuje částku 30 000,- Kč,


pojistná smlouva životního pojištění za jednorázové pojistné, jestliže pojistné přesahuje částku 75 000,- Kč. Tato identifikace je prováděna před sepsáním návrhu pojistné smlouvy a je o ní prováděn záznam buď přímo v návrhu smlouvy nebo na speciálním formuláři. Identifikace fyzických osob se provádí na základě průkazu totožnosti – zjistí se jméno, příjmení, rodné číslo, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt, ověří se shoda podoby a číslo a doba platnosti průkazu totožnosti a název orgánu, který jej vydal. Příklad znění identifikace je: „Identifikace byla provedena dle průkazu totožnosti …………….. č. ………… s platností do …………………. .“ Pod tento zápis je nutno připojit podpis toho, kdo identifikaci provedl a datum provedení identifikace. Fyzická osoba provozující podnikatelskou činnost se identifikuje stejným způsobem, navíc se ověří obchodní firma (např. živnostenským oprávněním). U právnické osoby se identifikuje obchodní firma, sídlo, identifikační číslo, dále jména, příjmení, rodná čísla nebo data narození a trvalé nebo jiné pobyty osob, které jsou jejím statutárním orgánem. To probíhá na základě originálu nebo ověřené kopie platného výpisu z obchodního rejstříku. Tento výpis nesmí být starší než 3 měsíce. Dále se provede identifikace fyzické osoby, která v uzavíraném obchodu jedná jménem právnické osoby (identifikace stejným způsobem jako u fyzické osoby).

45

4.5.11. Příspěvek zaměstnavatele Pokud se zaměstnavatel rozhodne přispívat zaměstnanci na životní pojištění, musí být součástí návrhu firmou potvrzený formulář „Příspěvek zaměstnavatele na pojištění“. Tento formulář lze nahradit obdobným formulářem se stejnými náležitostmi, nebo může být příspěvek oznámen zápisem na návrhu pojistné smlouvy. Na formuláři nebo na návrhu smlouvy by měly být pod oznámením podpis

a

razítko

zaměstnavatele,

podpis

klienta

a

výše

příspěvku

zaměstnavatelem. Zaměstnavatel může přispívat maximálně na daňově uznatelnou

část pojistného.

4.5.12. Datum a podpisy na návrhu pojistné smlouvy Stejně jako dotazník na zdravotní stav pojištěného musí návrh pojistné smlouvy obsahovat datum sjednání pojistné smlouvy a všechny potřebné podpisy.

1. svatební pojištění dětí – na návrhu pojistné smlouvy je nutný podpis získatele, pojistníka a zákonného zástupce nezletilého pojištěného dítěte (s upřesněním vztahu),

2. úrazové pojištění dětí – návrh musí být podepsán získatelem, pojistníkem a pojištěným nebo jeho zákonným zástupcem,

3. úrazové pojištění osob – návrh pojistné smlouvy musí obsahovat podpis získatele a dále: •

je-li pojistník (zletilý) zároveň pojištěný, je nutný podpis pojistníka (pojištěného),

•

je-li pojistník (zletilý) jiný než pojištěný (zletilý), musí být uveden podpis pojistníka i pojištěného,

•

je-li pojistník (zletilý) jiný než pojištěný (nezletilý), je potřeba podpis pojistníka i pojištěného (navíc pod podpis pojištěného je nutné doplnit podpis zákonného zástupce nezletilého s upřesněním vztahu),

46

•

je-li pojistník (nezletilý) zároveň pojištěný, musí být na návrhu podepsán pojištěný (pojistník) a musí být doplněn podpis zákonného zástupce nezletilého s upřesněním vztahu.

4. životní pojištění osob – kromě podpisu získatele musí být na návrhu smlouvy podepsán: •

je-li pojistník (zletilý) zároveň pojištěný, je nutný podpis pojistníka (pojištěného),

•

je-li pojistník (zletilý) jiný než pojištěný (zletilý), vyžaduje se podpis pojistníka i pojištěného,

•

je-li pojistník (zletilý) jiný než pojištěný (nezletilý), musí být uveden podpis pojistníka i pojištěného (+ doplněn souhlas zákonného zástupce nezletilého),

•

je-li pojistník (nezletilý) zároveň pojištěný, musí být podepsán na návrhu kromě pojistníka (pojištěného) i jeho zákonný zástupce s uvedením vztahu k pojištěnému.

Z výše uvedených pravidel vyplývá, že chtějí-li např. prarodiče pojistit své vnuky, musejí tak učinit pouze se souhlasem rodičů (tento souhlas musí být přímo vyjádřen na návrhu pojistné smlouvy), což v praxi bývá často opomíjeno.

4.6. Kontrola údajů dle provozního systému Golem Dalším krokem taxace pojistné smlouvy je kontrola v rámci provozního systému Golem. Tento provozní systém obsahuje databázi všech pojistných smluv a slouží k provádění jednotlivých operací u těchto smluv (technických a netechnických změn, storen, inkasa apod.). Kontrola v systému Golem spočívá v možnosti přijetí návrhu pojistné smlouvy v návaznosti

na

stávající

pojistné

smlouvy

kontrolovány limity u pojistných smluv.

47

pojištěného.

Zejména

jsou

Dle rodného čísla pojištěného se vyhledají všechny smlouvy pojištěného v životním pojištění. Pro účely kontroly limitů se berou v úvahu pouze „živé“ smlouvy, takže smlouvy stornované z jakéhokoli důvodu (na žádost klienta, pro neplacení, apod.) nebo smlouvy dožité v tomto případě nemají vliv. Maximální a minimální výše pojistných částek v návrhu pojistné smlouvy jsou sjednávány podle limitů uvedených v sazebníku pro daný pojistný produkt. Kromě toho jsou ale sledovány pojistné částky na osobu pojištěného, které jsou dále limitovány zajistnými smlouvami. Stanovené limity na osobu pojištěného nesmí být překročeny (kromě výjimek, kdy je sjednáno fakultativní zajistné krytí). Limity se stanovují pro následující druhy pojištění a jednotlivá rizika:

1. úrazové pojištění -

smrt následkem úrazu

-

smrt následkem úrazu s dynamizací

-

trvalé následky úrazu (s progresí nebo bez progrese)

-

invalidita úrazem s výplatou pojistné částky

-

invalidita úrazem s výplatou důchodu

-

tělesné poškození v důsledku úrazu

-

pracovní neschopnost v důsledku úrazu

-

pobyt v nemocnici následkem úrazu

2. úrazové pojištění dětí -

smrt následkem úrazu

-

trvalé následky úrazu

-

tělesné poškození způsobené úrazem

-

pobyt v nemocnici v důsledku úrazu

3. životní pojištění -

smrt

-

smrt u úvěrového pojištění

-

invalidita s výplatnou pojistné částky u úvěrového pojištění

-

invalidita s výplatou důchodu

-

vážné onemocnění.

48

V případě, že klienti požadují vyšší pojistné částky než je kapacita těchto limitů (tzn. sjednává-li získatel nadlimitní pojistnou smlouvu), musí být sjednáno fakultativní zajistné krytí nebo speciální akceptace. Toto fakultativní zajištění musí získatel projednat před uzavřením pojistné smlouvy s příslušným pracovníkem Odboru zajištění a musí předložit informace o riziku. Tento pracovník potom předá získateli písemné potvrzení o uzavření fakultativního zajištění jako podklad pro uzavření pojistné smlouvy. Dalším údajem kontrolovaným v systému Golem bylo kromě sledování jednotlivých limitů i kontrolování dluhů u stornovaných smluv pojištěného. Měl-li pojištěný na některé ze stornovaných životních smluv dosud nesplacený dluh, bylo před přijetím nové smlouvy do pojištění požadováno jeho uhrazení. Pokud k tomuto uhrazení nedošlo, nově sjednaná smlouva nebyla přijata do pojištění. Toto sledování dluhu v rámci procesu taxace již neprobíhá a bylo převedeno na Odbor správy pohledávek, který se vymáháním dluhů u pojistných smluv zabývá.

4.7. Kontrola dokumentů přiložených k návrhu smlouvy Dle zákona č. 37/2004 Sb. musí být pojistníkovi před sjednáním pojistné smlouvy předány Informace pro zájemce o uzavření pojistné smlouvy. Toto předání je buď potvrzeno na speciálním formuláři, který je pak součástí smlouvy, nebo je jejich předání upraveno v závěrečných ustanoveních na návrhu pojistné smlouvy a klient podepsáním návrhu potvrzuje převzetí těchto informací. Dále musí být k návrhu pojistné smlouvy doloženy veškeré související formuláře a dokumenty, které jsou u jednotlivých pojistných produktů požadovány.

4.7.1. Žádost o vinkulaci nebo úvěrová smlouva Je-li sjednáváno úvěrové životní pojištění, nezbytnou součástí pojistné smlouvy musí být vinkulace nebo úvěrová smlouva. Tato podmínka je vyžadována proto,

49

že docházelo ke zneužívání výhodných pojistných sazeb úvěrového pojištění pro případ smrti, kdy toto pojištění bylo sjednáváno bez patřičného úvěrového rizika. Vzhledem k tomu, že není bezpodmínečně nutné, aby tento úvěr byl zároveň u Kooperativy vinkulován, je dostačující, doloží-li klient jedno vyhotovení úvěrové smlouvy jako doklad o zajišťování úvěru. V této smlouvě musí být pojištěný uveden jako dlužník a dlužná částka musí odpovídat pojistné částce pro případ smrti u úvěrového pojištění. V případě, že pojištěný chce pojistnou smlouvu vinkulovat ve prospěch banky, může vzniknout v některých případech následující problém. Smlouva o úvěrovém pojištění je akceptována až po doložení smlouvy o úvěru (nebo žádosti o vinkulaci), zároveň ale některé banky nesepíší úvěrovou smlouvu, dokud nemají potvrzení o úvěrovém pojištění klienta. Tato situace se potom řeší čestným prohlášením klienta o tom, že v rámci dvouměsíční lhůty bude dodatečně dodána úvěrová smlouva. Na základě tohoto čestného prohlášení je pojistná smlouva akceptována a akceptační dopis slouží bance jako doklad o přijetí do pojištění. Po sepsání úvěrové smlouvy je spolu s žádostí o vinkulaci doručena na Kooperativu, kde proběhne zadání vinkulace do provozního systému. Není-li úvěrová smlouva dodána do 2 měsíců od sjednání pojistné smlouvy, čestné prohlášení není dostačující a smlouva se vypovídá pro nevyhovující pojistně technické parametry. Zpracování vinkulací a jejich zadávání do provozního systému provádí oddělení správy pojistných smluv. V rámci procesu taxace probíhá pouze ověřování existence úvěrové smlouvy jako podstaty pojištění úvěru.

4.7.2. Doklad o výši příjmu pojištěného Doložení dokladu o výši příjmu pojištěného je požadováno v případě, že pojištěný v rámci komerčního zdravotního pojištění sjednává pojištění pro případ pracovní neschopnosti. Nepřesahuje-li pojistná částka 100,- Kč u zaměstnance a OSVČ účastnící se nemocenského pojištění, nebo 200,- Kč u OSVČ neúčastnící se

50

nemocenského pojištění, výše příjmu se nezkoumá. Překročí-li pojistná částka výše uvedené limity, je nutno doložit doklad o výši příjmu pojištěného, který se stává součástí pojistné smlouvy. U zaměstnance se příjmem rozumí hrubý příjem podle § 6, odst. 1 a 10, zákona

č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v platném znění, který připadá na jeden měsíc daného kalendářního čtvrtletí. Jako doklad o výši příjmu v tomto případě slouží potvrzení plátce mzdy o výši hrubého příjmu za kalendářní čtvrtletí předcházející dni uzavření pojistné smlouvy. U osoby samostatně výdělečně činné se příjmem rozumí 25 % z příjmu pojištěného podle § 7, odst. 1 a 2, zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v platném znění, který připadá na jeden měsíc příslušného zdaňovacího období. Příjem OSVČ se dokládá úředně ověřenou kopií přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období předcházející dni uzavření pojistné smlouvy. Maximální výše pojistné částky u osob samostatně výdělečně činných se rozlišuje podle toho, zda se jedná o OSVČ, která se účastní nebo neúčastní nemocenského pojištění. Pro OSVČ účastnící se nemocenského pojištění jsou stanoveny nižší pojistné částky, protože pojistné plnění slouží k dorovnání rozdílu mezi výší nemocenské a průměrného příjmu. V případě OSVČ neúčastnící se nemocenského pojištění jde o nahrazení v podstatě celého průměrného příjmu, a proto je pojistná

částka vyšší. Přehled nejvyšších pojistných částek zaměstnanců a osob samostatně výdělečně

činných je uveden v následující tabulce.

51

Tabulka 5: Maximální výše pojistné částky pojištění pro případ pracovní neschopnosti dle měsíčního příjmu Nejvyšší pojistná částka (v Kč) Průměrný měsíční příjem (v Kč)

Zaměstnanec a OSVČ, která se účastní nemocenského pojištění

OSVČ, která se neúčastní nemocenského pojištění

do 18 000

100

200

18 001 – 20 000

150

250

20 001 – 22 500

200

300

22 501 – 27 500

250

350

27 501 – 30 000

300

400

30 001 – 32 500

400

500

32 501 – 35 500

500

600

35 501 – 40 000

600

700

40 001 – 45 000

650

750

45 001 – 50 000

700

800

50 001 – 55 000

750

850

55 001 – 60 000

800

900

60 001 – 65 000

900

1000

65 001 – 75 000

1 000

1 100

75 001 – 85 000

1 200

1 300

85 001 – 95 000

1 350

1 450

95 001 – 105 000

1 500

1 600

105 001 – 115 000

1 700

1 800

115 001 – 125 000

1 800

1 900

125 001 – 130 000

1 850

1 950

více než 130 000

1 900

2 000

Zdroj: Příloha ke Zvláštním pojistným podmínkám pro doplňková pojištění pro případ pracovní neschopnosti nebo pobytu v nemocnici (č. O-932-05/01) Kooperativy, pojišťovny, a. s.

52

Pokud např. pojištěný dle daňového přiznání vykázal za minulé zdaňovací období podle § 7 příjmy 2 160 000,- Kč a jde o OSVČ neúčastnící se nemocenského pojištění, probíhá stanovení maximální pojistné částky následovně:


25 % z příjmů 2 160 000,- Kč = 540 000,- Kč
příjem připadající na 1 měsíc zdaňovacího období = 540 000 / 12 = 45 000,- Kč (může být ale i kratší zdaňovací období – tzn. méně než 12 měsíců)


maximální pojistná částka činí 800,- Kč /1 den. Jestliže vykonává pojištěný několik pracovních činností, stanovuje se pojistná

částka s ohledem na výši příjmu pojištěného jen z jednoho zaměstnání (popř. jiné závislé činnosti) nebo z podnikání (či jiné samotné výdělečné činnosti), a to podle volby pojištěného.

4.8. Ocenění zdravotního rizika Oceňování zdravotního rizika je pracovní náplní týmu oceňování. Jednotliví taxátoři toto posuzování zdravotního stavu neprovádí, pouze zajišťují kladné vyřízení jednotlivých požadavků týmu oceňování k pojistným smlouvám. K ocenění jsou předávány veškeré smlouvy, které mají záznam o onemocnění nebo úrazu v dotazníku na zdravotní stav pojištěného, popř. smlouvy, jejichž součástí je doplňující dotazník k určitému druhu onemocnění. Dále se předávají k ocenění pojistné smlouvy, u nichž je BMI vyšší než 35 nebo nižší než 15. Tyto smlouvy jsou otaxovány, zadají se do provozního systému (prozatím ale nejsou akceptovány) a předají se pracovníku oceňování, který posoudí zdravotní riziko k dané smlouvě. Pracovník týmu oceňování může dojít k několika závěrům:


pojistná smlouva je k přijetí (vzhledem k minimálnímu riziku daného onemocnění nebo úrazu, vzhledem k věku, k výši pojistné částky nebo k pojistné době),

53


pojistná smlouva je k přijetí se smluvním ujednáním,
pojistná smlouva se vypovídá pro nevyhovující zdravotní stav.

Je-li smlouva k přijetí, pracovník týmu oceňování provede v návrhu smlouvy zápis „k přijetí“ a taxátor poté pojistnou smlouvu akceptuje (za předpokladu, že na návrhu pojistné smlouvy není žádný nedostatek a jsou-li doloženy veškeré potřebné doklady). Je-li smlouva spojena s určitým zdravotním rizikem, je přijatelná do pojištění na základě podepsaného smluvního ujednání. Toto smluvní ujednání odstraňuje případná budoucí nedorozumění a slouží k vyloučení nároků na pojistné plnění z dané pojistné smlouvy, které by vzniklo v souvislosti daným onemocněním nebo úrazem. Toto smluvní ujednání se stává nedílnou součástí smlouvy a nabývá účinnosti současně s ní. Smluvní ujednání je vypracováno pracovníkem týmu oceňování vždy ve dvou vyhotoveních – jedno vyhotovení pro klienta, jedno pro pojišťovnu. Jeho vyřízení probíhá 2 způsoby. Je-li návrh smlouvy bezchybně sepsaný, jsou obě vyhotovení zaslány na adresu klienta spolu s průvodním dopisem. V tomto dopise je pojištěnému vysvětlen důvod zaslání smluvního ujednání a stanoven termín, do kdy má jedno podepsané vyhotovení ujednání doručit zpět na Kooperativu. Zároveň je toto smluvní ujednání s průvodním dopisem zasláno mailem získateli na vědomí. Pokud je v návrhu pojistné smlouvy zjištěn taxátorem určitý nedostatek, vyřizuje podpis smluvního ujednání spolu s neinkasní intervencí získatel. Smluvní ujednání zaslané mailem získatel vytiskne dvakrát, nechá podepsat klientem a obě vyhotovení zašle zpět na Kooperativu k podpisu (spolu s vyřízenou neinkasní intervencí). Po jejich doručení taxátor zajistí orazítkování a podepsání ujednání odpovědnými osobami a jedno podepsané a orazítkované vyhotovení zašle zpět na adresu klienta.

54

Po doručení podepsaného smluvního ujednání v daném termínu je smlouva akceptována (souhlasí-li podpis pojištěného na smluvním ujednání s podpisem na návrhu pojistné smlouvy) a na titulní stranu návrhu pojistné smlouvy je proveden zápis „se smluvním ujednáním“. Stručný obsah ujednání je vložen i do poznámky u dané smlouvy v provozním systému pojišťovny. Není-li smluvní ujednání doručeno do stanoveného termínu, pojišťovna smlouvu vypoví z důvodu nedodání podepsaného smluvního ujednání. Je-li smlouva spojena s vysokým zdravotním rizikem, není přijatelná do pojištění a pojišťovna má ze zákona nárok takovou smlouvu vypovědět do 2 měsíců od sjednání pojištění. Pokud je zdravotní riziko příliš velké a stávající smlouva je pro přijetí do pojištění neakceptovatelná, lze v některých případech nabídnout jinou alternativu daného pojištění – např. nižší pojistnou částku, kratší pojistnou dobu, nebo sjednání pouze základního pojištění bez jakýchkoli připojištění. Tyto alternativy uvede pracovník oceňování v zápise v dotazníku na zdravotní stav a klientovi jsou nabídnuty v dopise o výpovědi pojistné smlouvy. Nejsou-li údaje uvedené v dotazníku na zdravotní stav pojištěného dostatečné pro posouzení zdravotního stavu, pracovník týmu oceňování má právo si vyžádat výpis ze zdravotní dokumentace zaměřený na dané onemocnění nebo úraz, popř. požádat o vyplnění doplňujícího zdravotního dotazníku. Tato žádost o zdravotní dokumentaci je zaslána přímo na adresu klienta (a získateli mailem na vědomí), nebo na adresu praktického lékaře pojištěného. Výpis ze zdravotní dokumentace musí být doručen v co nejkratší době, aby byl dostatek času na vyřízení případného smluvního ujednání. Termín doručení výpisu ze zdravotní dokumentace (stejně jako termín doručení podepsání smluvního ujednání) hlídá taxátor, který také v případě nedoručení výpisu nebo smluvního ujednání zajistí vypovězení pojistné smlouvy.

55

4.9. Neinkasní intervence Je-li na návrhu pojistné smlouvy nebo zdravotním dotazníku zjištěn nedostatek, jeho náprava probíhá prostřednictvím tzv. neinkasní intervence. Neinkasní intervence může mít různou podobu - mail, dodatek k pojistné smlouvě, sepsání nového návrhu pojistné smlouvy nebo vrácení návrhu pojistné smlouvy k doplnění.

4.9.1. Neinkasní intervence mailem Mailem je řešen takový nedostatek, při kterém nedochází k opravě údajů na návrhu pojistné smlouvy. Zpravidla se žádá doložení zdravotního dotazníku (protože zdravotní dotazník nebyl doložen nebo byl doložen v nevyhovující podobě), popř. je žádáno doručení dokumentu, který má být součástí smlouvy a nebyl přiložen k návrhu pojistné smlouvy (např. vinkulace). V mailu je uvedeno

číslo návrhu pojistné smlouvy, jméno pojistníka a pojištěného, jméno a kód získatele a termín, do kdy má být neinkasní intervence vyřízena. Maily jsou zasílány kontaktním osobám na jednotlivých agenturách, které zajistí jejich předání konkrétnímu získateli. Kladné vyřízení neinkasní intervence a její zaslání na Kooperativu do určeného termínu je již úkolem získatele.

4.9.2. Neinkasní intervence dodatkem Je-li v návrhu pojistné smlouvy zjištěn nedostatek, nesmí být opraven bez písemného souhlasu klienta. Proto je vytvářen dodatek k této pojistné smlouvě, který se stává nedílnou součástí pojistné smlouvy. Tento dodatek je tvořen ve informačním systému zvaném Oběh pojistných smluv. Tento systém slouží k zachycení fyzického pohybu pojistné smlouvy od jejího předání získatelem na kancelář příslušné agentury až po její založení do spisovny pojistných smluv.

56

Stejně tak jako pohyb návrhu pojistné smlouvy je zde zobrazena i cesta neinkasních intervencí k této smlouvě. Před vytvořením dodatku musí být smlouva zadána do provozního systému Golem, ale neakceptuje se. Do provozního systému se zadává z důvodu dohledatelnosti smlouvy, lze pak jednoduše poznat, kdo pojistnou smlouvu do systému vložil a u kterého taxátora se tedy návrh pojistné smlouvy nachází. Zadáním do systému je návrhu přiřazeno číslo pojistné smlouvy a k tomuto číslu je vytvářen dodatek na opravu nesprávných údajů v návrhu. Dodatek je tvořen ve třech vyhotoveních – klient, získatel a pojišťovna. Ke každému dodatku je navíc průvodní dopis, na kterém jsou jednak identifikační údaje o pojistníkovi, pojištěném a návrhu smlouvy (číslo návrhu, sazba, získatel), ale hlavně zde taxátor uvádí podrobnější údaje o chybách v návrhu a vysvětluje důvod neinkasní intervence. Tato průvodní strana slouží jen pro získatele. Dodatek lze rozdělit do několika částí. V první části dodatku jsou opět uvedeny údaje o pojistníkovi (pojištěném) a návrhu smlouvy. Tyto údaje se načítají z provozního systému Golem, protože Oběh pojistných smluv je s tímto provozním systémem propojen. Ve druhé části dodatku jsou opravovány konkrétní chyby z návrhu pojistné smlouvy, rozdělené do specifických oblastí podle typu chyby. Rozlišují se tyto okruhy opravovaných údajů:


Pojistné podmínky – oprava chybného označení pojistných podmínek na návrhu pojistné smlouvy,


Údaje o pojištění – oprava garantované doby, počátku pojištění, konce pojištění, počátku výplaty důchodu, vstupního věku pojištěného a pojistníka, pojistné doby, doby placení pojistného, věku pro výplatu důchodu,


Riziková skupina – oprava rizikové skupiny, zvýšeného rizika,
Pojistné částky – oprava pojistných částek,
Pojistné – oprava výše pojistného,

57


Platba – oprava způsobu platby, pojistného období,
Oprávněné osoby – oprava chybného označení oprávněných osob nebo jejich zrušení,


Údaje klienta – oprava rodného čísla pojistníka a pojištěného, výšky a váhy pojistníka a pojištěného, adresa pojistníka a pojištěného, povolání pojištěného,


Jiné – doplnění chybějící identifikace, vztahu, … Chyb může být na návrhu pojistné smlouvy více, takže lze opravovat více typů chyb najednou. Samotný text dodatku se skládá z přednastavených šablon textů, které taxátor upravuje přímo pro danou chybu a daný návrh pojistné smlouvy. Třetí část dodatku obsahuje kolonky pro datum a místo podpisu dodatku a hlavně místo pro podpisy pojistníka, pojištěného a získatele. Aby byl dodatek platný, musí být podepsán dle stejných pravidel jako návrh pojistné smlouvy (viz kapitola 4.5.12.) .

Příklady textů dodatku
Ve smlouvě byl chybně uveden počátek pojištění. Text dodatku bude znít: Tímto dodatkem se mění, ruší: Údaje o pojištění Nově se sjednává: Datum počátku pojištění je ………………


Ve smlouvě byl chybný vstupní věk pojištěného. Tato změna má vliv na pojistnou dobu, konec pojištění, v některých případech i na výši pojistného. Znění dodatku bude: Tímto dodatkem se mění, ruší: Údaje o pojištění, výše sjednaného pojistného Nově se sjednává: Pojistná doba je………. Datum konce pojištění je………… Pojistné pro případ ……… se upravuje na Kč………

58


Ve zdravotním dotazníku bylo nepřesně zadáno povolání pojištěného a bylo uvedeno chybné rodné číslo pojištěného. Tímto dodatkem se mění, ruší: Doplňuje se údaj o klientovi Nově se sjednává: Povolání – oblast podnikání pojištěného je…………… Rodné číslo pojištěného je…………………


Dle povolání byl pojištěný chybně zařazen do rizikové skupiny, tím byla chybně stanovena i výše pojistného. Tímto dodatkem se mění, ruší: Riziková skupina, výše sjednaného pojistného Nově se sjednává: Riziková skupina k pojistné smlouvě je……. Pojistné pro případ …………. se upravuje na Kč………


V návrhu svatebního pojištění byly sjednány oprávněné osoby, které se sjednávají pouze v případě, je-li sjednáno doplňkové úrazové pojištění pojistníka. Tímto dodatkem se mění, ruší: Údaj o oprávněné osobě Nově se sjednává: Tímto dodatkem se ruší oprávněná osoba sjednaná ve smlouvě.

4.9.3. Neinkasní intervence vrácením návrhu pojistné smlouvy Návrh pojistné smlouvy je vracen k doplnění pouze v případě, že na návrhu pojistné smlouvy (popř. dotazníku na zdravotní stav) nejsou podpisy dle platných pravidel. V jiných případech návrh pojistné smlouvy vracet nelze, protože ostatní chyby jsou opravitelné dodatkem. Návrh pojistné smlouvy (a dotazník na zdravotní stav pojištěného) musí být před zasláním získateli vždy okopírován, a to i z rubové strany, na které jsou prezentační razítka. Poté se vytvoří v Oběhu pojistných smluv průvodní dopis, který je zaslán získateli spolu s originálem návrhu pojistné smlouvy (kopie si

59

ponechá taxátor). Stejně jako průvodní dopis k dodatku obsahuje tento průvodní dopis identifikační údaje pojistníka a návrhu a dále pak text neinkasní intervence, ve kterém taxátor uvede požadovanou nápravu na návrhu pojistné smlouvy. Neinkasní intervence spolu se smlouvou je zaslána fyzicky poštou k rukám konkrétního získatele, který zajistí doplnění chybějících údajů a do stanoveného termínu jej vrátí zpět na Kooperativu. Není-li návrh pojistné smlouvy vrácen do stanoveného termínu, smlouva se vypovídá.

4.9.4. Přepracování návrhu pojistné smlouvy Poslední možností neinkasní intervence je celkové přepracování návrhu pojistné smlouvy. K tomuto kroku dochází pouze v krajním řešení, a to chybí-li na návrhu některý z podpisů a obsahuje-li návrh další chybné údaje. V tomto případě je získatel informován (nejčastěji mailem), aby celý návrh pojistné smlouvy přepracoval se zachováním všech údajů (kromě chybných) a doplnil potřebné podpisy. Je-li přepracován návrh pojistné smlouvy, musí být chybné vyhotovení klientovi vždy odebráno a vloženo do přepracované pojistné smlouvy. Je to z toho důvodu, aby klient neměl dvě vyhotovení návrhu pojistné smlouvy se stejným číslem návrhu, ale různými údaji. Není-li vrácen původní chybný návrh, považuje se neinkasní intervence za nevyřízenou a pojistná smlouva nebude akceptována. V některých případech lze tuto situaci řešit čestným prohlášením získatele o zničení původních chybných návrhů. Přepracování návrhu pojistné smlouvy je vhodné použít pouze ve výjimečných případech a to z toho důvodu, že získatelé zpravidla opraví chybné údaje v návrhu pojistné smlouvy, ale chyby udělají v jiných údajích, což je potom potřeba řešit další neinkasní intervencí a dochází tak ke zbytečnému prodlužování. Proto je vhodnější, pokud to lze, řešit chyby dodatkem.

60

4.9.5. Termín pro vyřízení neinkasní intervence Veškeré neinkasní intervence musí být vyřízeny ve stanoveném termínu, který je vždy uveden na neinkasní intervenci. Tímto termínem je myšlen den, kdy neinkasní intervence již musí být fyzicky doručena Kooperativě. Dle zákona může pojišťovna vypovědět smlouvu životního pojištění pouze do dvou měsíců od sjednání pojištění. Od této skutečnosti se odvíjí i stanovování termínů pro vyřízení neinkasní intervence. Termín bývá stanoven 15 kalendářních dnů před vypršením dvou měsíců od sjednání pojistné smlouvy. Není-li v tento den neinkasní intervence doručena taxátorovi, je v den následující po termínu napsána výpověď pojistné smlouvy. Pokud získatel nedodává sjednané návrhy pojistných smluv na Kooperativu včas, zkracuje si tím termíny pro vyřizování případných neinkasních intervencí. Zvláště u úvěrových pojištění je potřeba doručit návrh pojistné smlouvy co nejdříve, aby mohla být provedena taxace a poté bezodkladně vyřízeno vinkulování pojistné smlouvy. Vyřizuje-li získatel neinkasní intervenci na poslední chvíli a je jisté, že již nebude doručena do stanoveného termínu, má možnost na základě dohody s taxátorem vyřízenou neinkasní intervenci nafaxovat a poté originál zaslat poštou. Obdrží-li taxátor alespoň faxovou kopii a tím i doklad o tom, že intervence byla vyřízena a zaslána poštou, nemusí smlouvu vypovídat a pouze počká na originál, který by měl ale dojít do dvou měsíců od sjednání pojistné smlouvy. Po doručení neinkasní intervence prověří taxátor její správnost, úplnost všech údajů a hlavně zkontroluje, zda podpisy uvedené na neinkasní intervenci souhlasí s podpisovými vzory na návrhu pojistné smlouvy. Nesouhlasí-li podpisy, smlouvu nelze přijmout do pojištění. Je-li neinkasní intervence v pořádku, smlouva je taxátorem akceptována a klientovi je zaslán akceptační dopis jako doklad o přijetí do pojištění.

61

4.10. Výpověď pojistné smlouvy Taxátor vypovídá pouze smlouvy do dvou měsíců od sjednání pojištění a pouze neakceptované smlouvy. Ostatní storna smluv provádí oddělení správy pojištění, konkrétně tzv. Tým zániku pojištění. Taxátor vypovídá smlouvu, která nesplňuje podmínky pro přijetí do pojištění a dále neakceptované smlouvy, ke kterým byla doručena žádost o zrušení pojistné smlouvy.

4.10.1. Výpověď ze strany pojistitele Pojistné smlouvy, které nesplňují podmínky pro přijetí do pojištění, jsou pojišťovnou vypovídány dle zákona do dvou měsíců od sjednání smlouvy. Smlouvu může být vypovězena z následujících důvodů:


pro nevyhovující pojistně technické parametry,
pro nedodání smluvního ujednání,
pro nevyhovující zdravotní stav. Pro pojistně technické parametry jsou vypovídány smlouvy, u kterých nebyla ve stanoveném termínu vyřízena neinkasní intervence. Dále jsou vypovídány pojistné smlouvy, ke kterým bylo klientovi zasláno smluvní ujednání a toto smluvní ujednání nebylo podepsáno a doručeno na Kooperativu do stanoveného dne a také smlouvy klientů s nevyhovujícím zdravotním stavem. Výpověď je psána 14 dní před uplynutím dvouměsíčního termínu pro vypovězení pojistné smlouvy. Výpověď píše taxátor dle vzorů výpovědí, které má k dispozici pro jednotlivé případy. Po podepsání výpovědi příslušnými osobami (ředitelem Centra zákaznické podpory a vedoucí Odboru pojistně technického pojištění osob) je jedno vyhotovení výpovědi zasláno doporučeně na adresu klienta, druhé je ponecháno v návrhu pojistné smlouvy. Výpověď pojistné smlouvy je mailem zaslána na vědomí i získateli, a to ve stejný den, kdy výpověď odešla klientovi fyzicky poštou.

62

Po odeslání výpovědi běží u smlouvy osmidenní výpovědní lhůta. Pokud během výpovědní lhůty dojde k nápravě důvodu výpovědi, tzn. je-li doručena neinkasní intervence nebo podepsané smluvní ujednání, smlouvu lze dodatečně přijmout do pojištění. Taxátor napíše dopis o zrušení výpovědi, ve kterém klienta informuje o tom, že důvod výpovědi doručením opravy na Kooperativu v osmidenní výpovědní lhůtě zanikl a že jeho smlouva je přijata do pojištění. Tento dopis o zrušení výpovědi je psán stejně jako výpověď ve dvou vyhotoveních, jedno je zasíláno klientovi, druhé ponecháno ve smlouvě. Získateli je dopis o zrušení výpovědi opět zaslán mailem na vědomí. Nedojde-li k nápravě během osmidenní výpovědní lhůty, je devátý den po odeslání výpovědi provedeno storno pojistné smlouvy v provozním systému. Po tomto kroku je smlouva v podstatě definitivně vypovězena a tím i nepřijata do pojištění. Při výpovědi je v provozním systému zadán požadavek, aby veškeré zaplacené pojistné bylo pojistníkovi vráceno buď na adresu nebo na číslo účtu uvedené na návrhu pojistné smlouvy. Smlouva stornovaná v provozním systému se označí v levém horním rohu velkým písmenem V a je předána na spisovnu k založení do archivu storen.

4.10.2. Výpověď pojistné smlouvy na žádost pojistníka Pokud klient chce zrušit pojistnou smlouvu do dvou měsíců od sjednání z jakéhokoliv důvodu, musí být na pojišťovnu doručena žádost o zrušení této smlouvy. Na základě této žádosti je sepsána výpověď dohodou (ve dvou vyhotoveních). Při stornu na žádost klienta dochází k zániku pojistné smlouvy od

počátku pojištění (ne jako v minulém případě, kdy smlouva zanikla devátý den po zaslání výpovědi). Jedno vyhotovení výpovědi obdrží pojistník, jedno si ponechá pojišťovna, získateli je výpověď zaslána na vědomí mailem. V tomto případě neběží výpovědní lhůta a storno v provozním systému lze provést v podstatě ihned po

63

odeslání výpovědi klientovi. Zaplacené pojistné je stejně jako v minulém případě vráceno pojistníkovi na adresu nebo na bankovní účet, popř. převedeno na jinou pojistnou smlouvu (pokud to pojistník výslovně uvede v žádosti o storno smlouvy). Takto vypovězená smlouva je označena v levém horním rohu písmenem V a předána k založení do archivu storen.

4.11. Analýza problémů a nedostatků v rámci procesu taxace Stejně jako u většiny činností existuje i v procesu taxace několik úskalí, které komplikují práci při zpracování pojistných smluv taxátorům a v určitém smyslu i získatelům.

4.11.1. Chybovost získatelů Jedním z hlavních problémů je chybovost získatelů při sjednávání pojistných smluv. Právě k odstranění těchto chyb slouží oddělení taxace. Ve většině případů se jedná o chyby z nedbalosti (opomenutím, přehlédnutím nebo přepsáním) a tím i o chyby zbytečné, kterým lze předejít překontrolováním návrhu před předáním produkce na oddělení taxace. Ostatní chyby vznikají z nevědomosti a vyskytují se zejména u nově vzniklých pojistných produktů nebo u nových získatelů začínajících s pojišťovací činností. K těmto chybám dochází navzdory existenci metodiků, kteří na jednotlivých agenturách zajišťují předávání informací o nových produktech a interních sděleních získatelům. Následující graf zachycuje výši chybovosti v jednotlivých skupinách údajů, dle kterých jsou psány neinkasní intervence (viz kapitola 4.9.2.). Na první pohled je zřejmé, že nejvíce chyb je v údajích o pojištění, dále pak ve stanovení oprávněné osoby a téměř v pětině případů je dodán nevyhovující zdravotní dotazník. K nejméně chybám naopak dochází u rizikové skupiny a v údajích o klientovi.

64

Graf 2: Chybovost v jednotlivých skupinách údajů 37,9

Chybovost v %

40

30

20,4

16,5

20

11,7

10,7

17,5

12,6 9,7

8,7

10

3,9

1,9 0 Pojistné podmínky

Údaje o pojištění

Riziková skupina

Pojistná částka

Pojistné

Údaje o platbě

Oprávněná osoba

Údaje klienta

Podpisy na návrhu

ZD

Skupina

Zdroj: Vlastní zpracování na základě neinkasních intervencí. Ve skupině Pojistné podmínky se jedná o chybu, kdy pojistné podmínky nejsou vůbec označeny, nebo jsou označeny neplatnou formou. Nejčastěji bývají chybně pojistné podmínky O-900-05/01, O-950-05/01 a O-921-05/01. Celková chybovost v této skupině je asi 11 %. Okruh Údaje o pojištění je s téměř 38% chybovostí nejvíce problematický, hlavně údaj o konci pojištění (16 %), počátku pojištění (9 %) a pojistné době (7 %). Vysoká chybovost jednotlivých údajů na sebe bohužel navazuje, protože konec pojištění se stanovuje z počátku pojištění a pojistné doby. Pokud jsou tyto údaje stanoveny špatně, vyplyne z nich chybně i datum konce pojištění. Proto je potřeba věnovat zvýšené opatrnosti zejména těmto třem údajům. Oblast Riziková skupina a zvýšené riziko není příliš chybová, protože získatelé se

řídí Pomůckou pro zařazování povolání do jednotlivých rizikových skupin, kterou mají k dispozici. Chybovost v této skupině činí asi 2 % z celkového počtu chyb. Do chybné rizikové skupiny bývají ale často zařazování učni středních odborných učilišť, kteří se vzhledem k vykonávání praxe zařazují do rizikové skupiny dle

65

Jiné

oboru, na který se studiem připravují (např. SOU automechanik bude patřit do 2. rizikové skupiny), zatímco studenti obecně patří do první rizikové skupiny. Stanovení pojistné částky je pátou nejčastější chybou při sjednávání pojistné smlouvy (necelých 12 % z celkového počtu chyb). Zpravidla se jedná o chybně stanovenou výši pojistné částky doplňkového připojištění vzhledem k výši pojistné částky základního pojištění sjednávaného v návrhu pojistné smlouvy. Ve zbývajících případech se jedná o přepsání nebo opravování údajů bez podpisu klienta. V návaznosti na chybně stanovenou pojistnou částku se zpravidla nesprávně určí i výše pojistného k danému typu pojištění, a tím i pojistné za celé pojistné období. Pomocí neinkasní intervence je poté potřeba chybu napravit a případný záporný rozdíl pojistného doplatit (kladný rozdíl je vrácen jako přeplatek, nebo v příštím pojistném období zaplatí klient pojistné snížené o danou sumu). Chyby ve výši pojistného tvoří cca 10 % z celkového počtu chyb. Ve skupině Údaje o platbě dochází k chybám asi ve 13 % případů. Hlavním problémem je stanovení způsobu platby, který buď není označen, nebo je zadán způsob platby, který není povolený pro dané pojistné období (v př. měsíční frekvence nelze platit složenkou). V dalších případech se jedná o chybu v údajích o způsobu platby, kdy údaje uvedené na návrhu pojistné smlouvy jsou zadány nesprávně nebo nedostatečně, popř. nejsou doručeny potřebné dokumenty k zavedení daného způsobu platby (např. SINK). Tyto případy jsou řešeny neinkasní intervencí, v případě jejího nevyřízení je nastaven Kooperativou jiný nejvhodnější způsob platby a klient je prostřednictvím získatele informován o této změně. K chybnému způsobu platby dochází v 7 % případů. Zbývající 6% chybovost se týká nesprávného označení pojistného období na návrhu pojistné smlouvy. Zejména bývá zaměňována měsíční frekvence za roční, kdy označení 12 měsíců (což je roční pojistné období) chápou získatelé jako 12 x 1 měsíc a zaškrtnou tuto variantu. Z tohoto důvodu bych doporučovala, aby pojistné období nebylo na tiskopisech stanovováno v měsících (1, 3, 6 a 12 měsíců), ale aby bylo

66

stanoveno obdobími (měsíčně, čtvrtletně, pololetně, ročně), čímž by se předešlo zbytečným chybám. Údaj o oprávněné osobě je čtvrtý nejvíce chybový údaj (s necelými 17 %), ačkoli pravidla pro určování oprávněných osob nejsou nijak složitá. Nejčastěji je opomíjeno, že je-li oprávněná osoba určena vztahem k pojištěnému, neuvádí se již její jméno a datum narození, a naopak. Poměrně častou chybou je i určení oprávněné osoby v případě, kdy se oprávněná osoba neurčuje, jako je tomu u svatebního pojištění dětí. V tomto případě lze určit oprávněnou osobu jen v př., že je v rámci tohoto pojištění sjednáváno i doplňkového úrazové pojištění pojistníka. Tento fakt je některými získateli přehlížen a sjednaná oprávněná osoba musí být později neinkasní intervencí rušena. V údajích o klientovi nedochází k častým chybám (asi 4 % z celkového počtu chyb). Navíc se jedná o oblast, kde v případě nutnosti lze danou nejasnost vyřešit telefonicky s klientem. Hlavním problémem je nepřesné nebo neúplné zadání povolání pojištěného (asi 3 %). Povolání totiž bývá zadáno příliš obecně, takže nelze s jistotou říci, do které rizikové skupiny daný člověk patří (např. povolání „podnikatel“ nebo „ošetřovatel“). Takto obecně určené povolání je potřeba dořešit prostřednictvím dodatku. Návrh pojistné smlouvy je vzhledem k nedostatečným podpisům vracen v 9 % případů. Hlavním problémem bývají chybějící podpisy zákonných zástupců u svatebního pojištění a u úrazového pojištění dětí, kde bývá uveden pouze podpis pojistníka, který nemusí být totožný se zákonným zástupcem. V některých případech bývá naopak opomenut zcela podpis získatele, nebo je uveden pouze tiskacími písmeny. Nový dotazník na zdravotní stav pojištěného je požadován ve více než 20 % případů, jde tedy o druhou nejčastější chybu při sepisování návrhu pojistné smlouvy. Zdravotní dotazník je nevyhovující z několika důvodů: buď neobsahuje všechny potřebné podpisy, je sepsán ke staršímu datu než je datum uzavření smlouvy, nejsou v něm zodpovězeny všechny potřebné otázky nebo jde

67

o zdravotní dotazník na již neplatném formuláři. Většina těchto chyb se řeší vyplněním nového zdravotního dotazníku. Původní se vrací jen v případě, že je zároveň vracen i návrh pojistné smlouvy k doplnění podpisů. V ostatních případech je vhodnější žádat zaslání nového zdravotního dotazníku, protože jde z časového hlediska o rychlejší variantu. Zbývající chyby tvoří více než 17 % z celkového počtu chyb. Jde např. o chybějící identifikaci, upřesnění dynamizace, doplnění vztahu mezi pojistníkem a pojištěným, apod.

4.11.2. Předávání produkce a neinkasních intervencí V rámci reorganizace Kooperativy došlo v r. 2005 k přesunu procesu pořizování a správy smluv životního pojištění do Centra zákaznické podpory, které je umístěno v Brně. Tímto přesunem došlo k větší specializaci pracovníků oddělení taxace a tím i vyšší efektivitě, což je jistě pozitivním jevem. Zároveň ale celý systém závisí vzhledem k místním vzdálenostem na tom, aby poštovní doručování v rámci pojišťovny fungovalo velmi rychle a nedocházelo ke zbytečným časovým prodlevám. Veškeré nové návrhy pojistných smluv a další dokumenty související se smlouvami životního pojištění jsou z celé republiky převáženy do Brna, což celý systém činí méně flexibilním. Dříve jednotlivé agentury zpracovávaly smlouvy klientů zpravidla z přilehlých oblastí, takže nebylo problémem v případě

časové naléhavosti osobní doručení návrhu smlouvy, neinkasní intervence nebo jiných materiálů. To v současné době není v rámci celé republiky dost dobře možné. Zejména u vyřizování vinkulací hraje čas velmi významnou roli, protože její vyřízení musí proběhnout co nejrychleji. Proto se přistupuje k taxaci na základě faxové (popř. neskenované) kopie, kdy získatel odfaxuje taxátorovi nově sepsaný návrh pojistné smlouvy, v případě, že je v pořádku, je zaslán originál návrhu na Centrum zákaznické podpory k akceptaci a vyřízení vinkulace. Není-li v pořádku, je získatel taxátorem informován o daných chybách a ty jsou opraveny ještě před

68

odesláním návrhu pojistné smlouvy do Brna ke zpracování. Tím se zkrátí celá situace zkrátí o několik dní, které by trvalo zaslání chybného návrhu k opravě a zpět. V některých případech je dokonce možné potvrzení vinkulace na jednotlivých pobočkách Kooperativy v celé České republice a není potřeba zasílat podklady pro vinkulaci do Brna a po jejich vyřízení zpět klientovi. Podobně je řešena situace u neinkasních intervencí, kde je krátký termín pro její vyřízení, a u žádostí pojištěného o storno pojistné smlouvy. Hrozí-li získateli, že vyřízenou intervenci nebo žádost o storno nestihne doručit taxátorovi včas, domluví se s ním na jejím odfaxování a poté zaslání originálu poštou.

4.11.3. Výpovědi pojistných smluv a další problémy procesu taxace Jak již bylo uvedeno v kapitole 4.10., taxátor provádí pouze výpovědi pojistných smluv do dvou měsíců od sjednání pojistné smlouvy. Tyto výpovědi píší taxátoři pro každou vypovídanou smlouvu dle vzorů, které mají k dispozici pro jednotlivé důvody výpovědi pojistné smlouvy. Stejně tak probíhá ručně i psaní zrušení výpovědi, pokud dojde k vyřízení neinkasní intervence během výpovědní lhůty. Pokud by existoval automatický tisk těchto dopisů, taxátorům by velmi usnadnil a hlavně urychlil práci. V podstatě by systém psaní výpovědí fungoval podobně jako tisk akceptačního dopisu, kdy taxátor pouze zadá v provozním systému požadavek na jeho tisk, akceptační dopis je poté vytisknut Odborem centrálních tisků a automaticky zaslán na adresu klienta. Stejným způsobem by šlo řešit i psaní výpovědí a zrušení výpovědí, taxátor by zvolil správný druh výpovědi a zadal požadavek na jeho tisk.. V současné době již probíhají práce na zavedení těchto automatických tisků, které budou generovány z provozního systému. Stejně tak by došlo k ulehčení práce, pokud by provozní systém automaticky hlídal překročení jednotlivých limitů na osobu pojištěného. V současné době musí taxátor před akceptací nové pojistné smlouvy v provozním systému kontrolovat, zda jejím akceptováním nedojde k překročení těchto limitů – tzn. provést kontrolu

69

celkové výše pojistných částek jednotlivých rizik u všech stávajících živých smluv pojištěného. Touto automatickou kontrolou limitů by také jistě došlo k zefektivnění práce taxátora. Další problémy jsou již méně významného charakteru a souvisí zpravidla s fungováním provozního systému. Např. při zadávání identifikačních údajů klienta je poměrně málo místa v kolonkách pro jméno, příjmení a titul. Má-li někdo dvě příjmení, křestní jména nebo více titulů, nelze je zpravidla zadat do systému všechny. Situace se potom jeví jako opomenutí taxátora, ačkoliv tomu tak není a klient žádá opravu, kterou v podstatě není možné provést. Nutno říci, že u většiny těchto problémů se již pracuje na jejich odstranění (stejně jako byly odstraněny některé dřívější problémy v rámci provozního systému). Kooperativa se tak snaží věnovat maximální pozornost nejen svým klientům a udržení si pozice na trhu, ale soustřeďuje se i na své zaměstnance, neboť si uvědomuje, že této pozice druhé nejsilnější pojišťovny v ČR bylo dosaženo i díky nim.

70

5. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ Životní pojištění jako finanční produkt lze rozdělit do dvou základních skupin – na rizikové a rezervotvorné pojištění. Zatímco rizikové kryje pouze riziko úmrtí, rezervotvorné pojištění je kombinací pojištění a spoření, kdy část zaplaceného pojistného pojišťovna investuje a později je vyplaceno klientovi navýšené o patřičné zhodnocení. Tento výnos je tvořen technickou úrokovou mírou a podíly na výnosech. Přínosů životního pojištění si je vědoma i většina rozvinutých států a proto se daňovými úlevami snaží kapitálové životní pojištění podporovat. V České republice se jedná o podporu ve formě odpočtu části zaplaceného pojistného od základu daně z příjmu a také odloženou splatností daně. Pořizování a správa pojistných smluv životního pojištění spadá v Kooperativě nově pod Centrum zákaznické podpory, sídlící v Brně. Taxací pojistných smluv se zabývá Oddělení pořizování pojistných smluv a lze ji charakterizovat jako kontrolu věcné a pojistně technické správnosti údajů na návrhu pojistné smlouvy, zdravotním dotazníku a dalších dokumentech. V rámci zdravotního dotazníku je zkoumána platnost formuláře a správný typ dotazníku, úplnost identifikačních údajů klienta, kompletní zodpovězení otázek a platnost podpisů na zdravotním dotazníku. Součástí dotazníku je i určení povolání, podle kterého je pojištěný v případě úrazového pojištění zařazován do jedné ze tří rizikových skupin (platí pravidlo, čím vyšší skupina, tím vyšší rizikovost daného povolání). Poté se u něj ještě dle provozovaní sportu rozlišuje standardní nebo zvýšené riziko.

V návrhu pojistné smlouvy jsou kontrolovány stejně jako v dotazníku na zdravotní stav pojištěného identifikační údaje pojistníka (pojištěného), údaje o pojištění (počátek a konec pojištění, pojistná doba), ověřuje se výše pojistných

částek dle sazebníků jednotlivých sazeb a výše pojistného, dále předání pojistných podmínek vztahujících se k dané smlouvě, správnost určení oprávněné osoby, údaje o pojistném (variabilní symbol, způsob platby, frekvence) a úplnost všech

71

podpisů na návrhu smlouvy. Současně s touto kontrolou taxátor v provozním systému ověří, zda novou smlouvou nedojde k překročení limitů pro jednotlivá pojistná rizika. Pokud ne, taxátor natypuje smlouvu do provozního systému. Po zadání do systému je návrhu pojistné smlouvy přiřazeno číslo, pod kterým je daná smlouva dále evidována. Každá smlouva, u které je ve zdravotním dotazníku záznam o onemocnění nebo úrazu, je ještě před akceptací předávána k ocenění. Pracovníci týmu ocenění posuzují zdravotní riziko dané smlouvy a poté vydají stanovisko, že smlouva je buď k přijetí, k přijetí se smluvním ujednáním, nebo se vypoví pro nevyhovující zdravotní stav. Nejsou-li na zdravotním dotazníku veškeré potřebné informace, mají právo si ze zákona požádat o zaslání výpisu ze zdravotní dokumentace pojištěného, na jehož podkladě se poté rozhodují. Je-li smlouva zcela v pořádku, proběhne její přijetí do pojištění tzv. akceptací a klientovi je zaslán akceptační dopis jako potvrzení o přijetí do pojištění. Vyskytují-li se na smlouvě jakékoli nedostatky, odstraní se neinkasní intervencí. Náprava probíhá nejčastěji formou dodatku, ve kterém jsou opravovány chybné údaje z návrhu smlouvy. Další možností je vrátit původní návrh k opravě nebo přepracování celého návrhu. Někdy se v rámci neinkasní intervence požaduje i dodání nového zdravotního dotazníku nebo doložení dalších potřebných dokumentů (např. vinkulace). Pokud se neinkasní intervence nevyřídí do stanoveného termínu, pojišťovna má možnost tuto chybně sjednanou smlouvu ze zákona vypovědět do dvou měsíců od sjednání smlouvy. V tomto případě se jedná o výpověď ze strany pojistitele z pojistně technických důvodů. Další možností výpovědi ze strany pojistitele je pro nedodání podepsaného smluvního ujednání nebo pro nevyhovující zdravotní stav. Odesláním výpovědi běží osmidenní výpovědní lhůta, pokud jsou během ní dodatečně neinkasní intervence nebo smluvní ujednání doručeny, smlouva může být znovu přijata do pojištění. Pokud ne, po uplynutí výpovědní lhůty dojde k výpovědi (stornu) smlouvy v provozním systému, smlouva zanikne k prvnímu

72

dni následujícím po uplynutí výpovědní lhůty a klientovi je vráceno případné zaplacené pojistné. Výpověď pojistné smlouvy může být i ze strany pojištěného. Pokud je žádost doručena v prvních dvou měsících (před akceptací), provádí storno pojistné smlouvy taxátor. V tomto případě dochází ke zrušení smlouvy od počátku pojištění a klientovi je také vráceno veškeré zaplacené pojistné. Proces taxace komplikuje několik problémů. Jedním z nich je chybovost získatelů, která je ve většině případů zbytečná a lze jí předcházet. Nejvíce chyb (téměř 38 %) je v údajích o pojištění, dále jsou velkým úskalím určování oprávněných osob a údaje o platbě. Stejně tak vyplňování zdravotních dotazníků není věnována patřičná pozornost a v pětině případů bývá žádán nový zdravotní dotazník, protože stávající je neúplně vyplněn nebo chybí patřičné podpisy. Dalším komplikací taxace je nižší flexibilita doručování poštovních písemností, což je důsledkem centralizace životního pojištění z celé republiky do Brna. Částečným

řešením tohoto nedostatku je zasílání dokumentů pomocí faxu a elektronické pošty. Další problémy jsou méně důležité a týkají se spíše fungování provozního systému.

73

6. ZÁVĚR Při volbě životního pojištění se lidé obvykle rozhodují podle toho, kolik je jim let, jestli mají rodinu, jestli je pro ně důležitější spoření nebo pojistná ochrana před různými životními riziky, zda chtějí platit najednou nebo průběžně, či jestli mohou s naspořenými penězi volně nakládat. Optimální je proto pojištění, které dokáže splnit co nejvíce těchto přání v jedné smlouvě. Životní pojistku uzavírá se zájemcem o pojištění získatel, přičemž jeho snahou je doporučit klientovi právě takovou optimální pojistku, která by byla šitá na míru potřebám klienta. Zpracování této smlouvy je poté úlohou taxátora, který zabezpečí odstranění případných chyb v této smlouvě, které by v budoucnu mohly přinést finanční újmu pojištěnému nebo pojišťovně. Cílem této diplomové práce bylo přiblížit tento proces taxace, neboť se jedná o činnost velmi specifickou a v běžné praxi téměř neznámou. Pro pojišťovnu ale představuje jeden ze základních kamenů, na kterých staví svou činnost a je pro ni velmi důležitá. Každá pojišťovna si vytváří svůj vlastní postup taxace, který nejlépe vyhovuje daným podmínkám a tento postup střeží před konkurencí. Proto je i tato práce psána v obecné rovině a příklady jsou uváděny pouze obecně nebo s pozměněnými sazbami. Závěrem lze říci, že taxace je pro každou pojišťovnu nepostradatelnou činností. V podstatě jde o jednu z hlavních činností v rámci pojišťovny, protože skutečnost je taková, že chyby v návrzích pojistných smluv vždy byly a budou. Ačkoli provozní systém eliminuje a hlídá některé chybné údaje, přesto lidský faktor zůstává pro taxaci nepostradatelný.

74

7. POUŽITÁ LITERATURA
DAŇHEL, J. Kapitoly z pojistné teorie. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2002. 139 s. ISBN: 80-245-0306-9.


Životní pojištění. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 104 s. ISBN: 80-247-0146-4.
KAŠPAROVSKÁ, V., VÁVROVÁ, E. Vybrané kapitoly z komerčního bankovnictví a pojišťovnictví. 1. vyd. Brno: B.I.B.S., 2004. 149 s. ISBN: 80-86575-78-0.


ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN.

Výroční zpráva 2001 [online].

[cit. 2004-07-21]. Dostupné z:


ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN.

Výroční zpráva 2004 [online].

[cit. 2005-12-21]. Dostupné z: < http://www.cap.cz/dokument.aspx?id=124>


ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Pojistný trh v číslech 2004 [online]. [cit. 2005-12-21]. Dostupné z: < http://www.cap.cz/dokument.aspx?id=121>


Na kolik se pojistit [online]. © 1998–2004 MAFRA, a. s. [cit. 2004-07-21]. Dostupné z: .


Nejčastější dotazy na životní pojištění [online]. © 1998-2004 MAFRA, a. s. [cit. 2004-07-21]. Dostupné z:


Daně [online]. © 2000–2004 Peníze.CZ [cit. 2004-07-19]. Dostupné z:

75


Zamyšlení nad životním pojištěním [online]. © 2000-2004 Peníze.CZ [cit. 2004-07-16]. Dostupné z:


Základní koncepce důchodových systémů [online]. © 1998-2004 MAFRA, a. s. [cit. 2004-07-16]. Dostupné z:


PLISCHKEOVÁ, S.: Nejisté pojištění [online]. © 2000-2004 Peníze.CZ [cit. 2004-07-16]. Dostupné z:


ŠÍDLO, D.: Investiční pojištění v praxi [online]. © 1998-2004 MAFRA, a. s. [cit. 2004-07-28]. Dostupné z:


ŠÍDLO, D.: Investiční pojištění nemá daleko k podílovým fondům [online]. © 1998-2004 MAFRA, a. s. [cit. 2004-07-28]. Dostupné z:

76

8. SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ Tabulka 1: Počet pojišťoven v letech 1998 – 2004..................................................8 Tabulka 2: Vliv odložené splatnosti daně u termínovaného vkladu a kapitálového životního pojištění................................................................................17 Tabulka 3: Požadovaná zdravotní dokumentace dle výše pojistné částky ............32 Tabulka 4: Příklady jednotlivých druhů povolání v rizikových skupinách ...........33 Tabulka 5: Maximální výše pojistné částky pojištění pro případ pracovní neschopnosti dle měsíčního příjmu......................................................52

Obrázek 1: Organizační struktura center Kooperativy, pojišťovny, a. s. ..............28 Obrázek 2: Organizační struktura pojistně technického oddělení životního pojištění Kooperativy, pojišťovny, a. s................................................29

Graf 1: Struktura pojistného trhu v ČR v roce 2004................................................9 Graf 2: Chybovost v jednotlivých skupinách údajů...............................................65

77

9. PŘÍLOHY Příloha č. 1

Organizační struktura Kooperativy, pojišťovny, a.s.

Příloha č. 2

Dotazník na zdravotní stav pojištěného pro životní pojištění, pojištění pro případ vážných onemocnění a doplňkové úrazové pojištění.

Příloha č. 3

Dotazník na zdravotní stav pojištěného pro úrazové pojištění občanů a dětí.

Příloha č. 4

Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění osob (O-900-05/01) Kooperativy, pojišťovny, a.s.

78