Obsah
1|Stránka
Obsah KDOPAK TO KLEPE NA DVEŘE? JEŽÍŠEK! __________________________________________________________ 3 CO SE U NÁS UDÁLO? ________________________________________________________________________ 4 DEN STUDENTSTVA ________________________________________________________________________ 4 PASOVÁNÍ PRVÁKŮ ________________________________________________________________________ 4 ČAJOVNA ________________________________________________________________________________ 4 ŽIVOT NA ZDRAVCE ________________________________________________________________________ 4 JEDLÉ VÁNOCE ______________________________________________________________________________ 5 ČESKÉ VÁNOČNÍ TRADICE _____________________________________________________________________ 6 Vánoční strom ____________________________________________________________________________ 6 Šupiny __________________________________________________________________________________ 6 Rozkrajování jablek ________________________________________________________________________ 6 Házení střevícem __________________________________________________________________________ 6 ADVENT ___________________________________________________________________________________ 7 COPAK ASI DOSTANEME NA JEŽÍŠKA? COPAK NÁM ASI NADĚLÍ? ______________________________________ 8 VÁNOCE V EVROPĚ __________________________________________________________________________ 9 VÁNOCE V CIZÍCH ZEMÍCH ____________________________________________________________________ 10 Argentinské Vánoce ______________________________________________________________________ 10 Vánoce bez stromečku ____________________________________________________________________ 10 Labužnické Vánoce _______________________________________________________________________ 10 Vánoce v Indii ___________________________________________________________________________ 11 Exotické Vánoce _________________________________________________________________________ 11 Čína ___________________________________________________________________________________ 11 Japonsko _______________________________________________________________________________ 12 Itálie ___________________________________________________________________________________ 13 Jižní Afrika ______________________________________________________________________________ 13 Rusko __________________________________________________________________________________ 14 VÁNOČNÍ KAPR ____________________________________________________________________________ 15 HORKÁ ČOKOLÁDA _________________________________________________________________________ 16 PRÁCE NAŠICH SPOLUŽÁKŮ, SPOLUŽAČEK _______________________________________________________ 17 PŘÍBĚH LAVICE ___________________________________________________________________________ 17 LAVICE VYPRAVUJE _______________________________________________________________________ 18 ŽIVOT LAVICE ____________________________________________________________________________ 18 ŠKOLNÍ LAVICE ___________________________________________________________________________ 19 BOUŘLIVÁ PLAVBA STŘEDNÍ ŠKOLOU ________________________________________________________ 19 BUDOUCNOST ___________________________________________________________________________ 20 CO JE TO ŠTĚSTÍ? ___________________________________________________________________________ 21 PŘÁTELSTVÍ A LÁSKA ________________________________________________________________________ 25 PÁR SLOV ZÁVĚREM… _______________________________________________________________________ 26
2|Stránka
Obsah KDOPAK TO KLEPE NA DVEŘE? JEŽÍŠEK!
J
e tady prosinec a to znamená jediné. Vánoce se blíží a s nimi i vánoční prázdniny, na které se určitě těšíte.
Samozřejmě že nás ještě před Vánocemi čeká stres v podobě vymýšlení dárečků, jejich následného shánění a pečení cukroví. Pokud ještě nemáte vánoční náladu, pokusíme se Vám ji navodit tímto vánočním číslem.
Kristýna Střížová, LY3
3|Stránka
Obsah CO SE U NÁS UDÁLO? DEN STUDENTSTVA
V
pátek 18. 11. 2016 proběhl na naší škole již tradiční Den studentstva. Pro žáky byl připravený pestrý program, a tak se nemuselo sedět v lavicích a drtit se matematiku :-)
PASOVÁNÍ PRVÁKŮ Jako každý rok jsou naši bažanti pasováni na prváky našimi maturanty. Letos tomu nebylo jinak.
ČAJOVNA
U
ž druhým rokem byla v učebně B102 zorganizována čajovna. Letos se úkolu chopila třída LY3. Žáci si mohli zakouřit vodní dýmku, ochutnat různé druhy čajů a vyzkoušet dobroty, které pro Vás upekla děvčata z LY3.
ŽIVOT NA ZDRAVCE Jedním z úkolů dne bylo vytvořit plakát, který by nějak charakterizoval život jednotlivých tříd na zdravce. Výtvory si můžeme prohlédnout u vstupu do jídelny.
4|Stránka
Obsah JEDLÉ VÁNOCE
V
ánoční čas se kvapem blíží a lidé začínají péct cukroví a jiné pochutiny, tedy alespoň někteří.
V dnešní době už však mnozí z nás nepřipravují klasické cukroví jako například vanilkové rohlíčky či linecké pečivo. Každý dnes vymýšlí něco speciálního. Díky tomu už mnoho rodin nejí na Vánoce ani kapra s bramborovým salátem, který byl vždy jedním ze znaků Vánoc, a nahradí jej například kuřecím řízkem a bramborovou kaší. I typickou polévkou byla na Štědrý den rybí nebo hrachová, dnes je
nahrazena vývarem s nudlemi a podobně. Do ‘‘novodobého‘‘ cukroví se dnes přidává různé koření, mnohdy je to pepř nebo něco podobného, do cukroví netypického. Jedním z velmi neobvyklých druhů je pepřové cukroví, jeho složení je podobné jako u klasických sladkých pečiv – máslo, mouka, vejce, skořice, cukr – navíc je zde však přidán mletý kardamom, zázvor a zelený pepř. Ačkoliv někomu tento druh cukroví může připadat podivný, mnohým lidem zachutnalo a oblíbili si je.
Někteří z nás jsou možná toho názoru, že bychom se měli držet tradic, ale proč nezkusit něco nového. Nebo alespoň zpestřit naše zvyklosti něčím originálním. Nela Laufková, LY1
5|Stránka
Obsah ČESKÉ VÁNOČNÍ TRADICE
K
Vánocům se pojí mnoho zajímavých tradic. Některé z nich pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisejí s oslavou slunovratu.
Vánoční strom
V
ánoční strom se u nás poprvé objevil v roce 1812, kdy si ho ve svém bytě v Praze nazdobil ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich. Vzbudil tím opravdu velkou pozornost a pověst o něm se rozeběhla celou Prahou.
N
a vesnice se ovšem dostal až o téměř sto let později. Nebyl to ovšem stromeček, jak ho známe dnes. Tento se zavěšoval nad štědrovečerní stůl špičkou dolů a zdobil se hlavně jablky, ořechy a později i perníčky.
Šupiny Pod štědrovečerní talíř se vloží několik kapřích šupin, které si po večeři schováme do peněženky.
Rozkrajování jablek
P
o štědrovečerní večeři si může každý předpovědět svůj zdravotní stav na příští rok. Jablko rozkrojíme, pokud se po rozkrojení objeví hvězdička, znamená to, že dotyčný bude celý příští rok zdravý. Objeví-li se křížek, nevěstí to nic dobrého.
Házení střevícem
N
a Štědrý den se svobodné dívky mohou zeptat, čeká-li je v příštím roce svatba. Dívka se postaví zády ke dveřím a přes rameno hodí svůj střevíc. Pokud je po dopadu špička střevíce směrem ke dveřím, dívka se vdá, naopak pokud střevíc dopadne patou ke dveřím, dotyčná zůstane i nadále svobodná.
Kateřina Jarešová, LY1
6|Stránka
Obsah ADVENT
dní, může připadnout na jakoukoli neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Tento rok připadá první adventní neděle na 27. listopad a čtvrtá na 18. prosince. Končí vždy půlnocí dne 24. prosince.
U S
pousta z nás již ani neví, co je to advent. Každému se pod tímto pojmem vybaví něco jiného. Jednomu nakupování dárků, druhému prázdniny, třetímu stres. Nicméně advent, slovo převzaté z latinského adventus, což znamená příchod, označuje začátek liturgického roku, období čtyř neděl před vánočními svátky, radostného očekávání Spasitele, Ježíše Krista, duchovních příprav na Vánoce a dobročinnosti. Vždy trvá 22 až 28
ž od nepaměti patří k Vánocům adventní věnec. Je to symbol vítězství a královské důstojnosti, jak o něm vypráví i Bible. Někteří si s radostí vyrábí vlastní, jiní jej zase naopak kupují. Proč na něm ale rozsvěcujeme svíčky? Pro někoho je to jen tradice, ale pro jiného má hluboký význam: Světlo hořících svící vyjadřuje přicházejícího Krista, který rozptyluje temnotu a strach. Nazýváme jej ‘‘Světlo světa‘‘.
S
níh, sladkosti, prázdniny a dárky, to milují děti. Opravdové kouzlo Vánoc ale spočívá v tom, že všichni lidé drží pospolu, odpouštějí, pomáhají si a mají se rádi.
Z
amysleme se také nad tím, že není umění přijmout dar, ale darovat. Není umění být lakomý a sobecký, ale rozdělit se. Není umění sníst všechno cukroví, ale upéct je. Ruku na srdce, nikdo takový dobrák není, tak proč bychom se nemohli pokusit změnit alespoň přes ten krásný čas plný klidu a pohody? Zpytujme svědomí, plňme sliby a rozdávejme radost aspoň o Vánocích.
Sabina Havrlantová, LY1
7|Stránka
Obsah COPAK ASI DOSTANEME NA JEŽÍŠKA? COPAK NÁM ASI NADĚLÍ?
N
ejvětší problém mi vždycky dělal výběr těch správných dárků pro své blízké. Vždy nad tím uvažuji měsíce dopředu, ale prakticky vždycky koupím to samé.
MATKA -
kosmetika (krémy, vánoční sady, dekorativní kosmetika) hodinky šperk parfém kousek oblečení (šálek, rukavice, pyžamo, papučky)
OTEC -
kosmetika víno (pokud je táta vinař) poukaz do restaurace oblečení (košile, kravata) holící strojek
BABIČKA -
krém na vrásky kuchařka digitální rámeček na fotky wellness víkend ozdobičky do bytu (svíčky, květiny)
DĚDA -
knížka vtipů oblečení (košile, svetr) knížka pro kutily holící strojek pomocníky na zahradu
BRATR -
hry na počítač kosmetika (voňavka, deodorant) Nerf pistole (pokud máte mladšího brášku) poukázka do posilovny oblečení
SESTRA -
žehlička na vlasy kosmetika knížka poukázka do obchodu s oblečením kabelka Kristýna Střížová, LY3
8|Stránka
Obsah VÁNOCE V EVROPĚ
V N
šichni určitě znáte tradiční Vánoce v Česku, naše zvyky, jídla a Ježíška. Ale víte, jak to probíhá v jiných zemích?
apříklad v Nizozemí začíná vánoční období již 16. listopadu, kdy připlouvá dobrotivý Sinterklaas s velkým doprovodem Černých Petrů. Součástí jsou také vánoční trhy.
V Nizozemí však dávají dárky dětem 5. prosince za dveře a další den ráno je děti vybalují. Zapomněla jsem dodat, že dárky nosí Mikuláš. Věřící lidé jdou samozřejmě 24. prosince do kostela, ale nepředchází tomu naše bohatá štědrovečerní večeře. Tradiční vánoční dekorací je jmelí a cesmína. K tradičním laskominám zde patří zázvorové sušenky a čokoládová písmena.
Další zemí, kde jsou Vánoce odlišné od našich, je Švédsko. Zde také začínají svátky 1. adventní nedělí, ale dárky zde přináší Jultomten, který svou vizáží připomíná skřítka v červeném obleku. Místo cukroví pečou pepparkakor, což jsou kořeněné koláčky připomínající perníčky. Dárky Jultomten přináší dle pověstí na kozách jménem Julbocker. Na štědrovečerní tabuli nesmí chybět ryba, nejčastěji sušená treska s omáčkou a brambory. Jako dezert podávají rýžový nákyp, ve kterém hledají mandle.
Nicola Hahnová, LY1
9|Stránka
Obsah VÁNOCE V CIZÍCH ZEMÍCH
B
líží se dlouho očekávané Vánoce. Jak je letos oslavíte? Tak jako každý rok anebo zkusíte pozměnit tradice? Přinášíme vám pohledy na to, jak slaví Vánoce ve světě.
Argentinské Vánoce Na druhé straně zeměkoule, v Argentině, se slaví Vánoce 6. ledna. Zde je to období léta. Lidé se tedy snaží ochladit všemi možnými způsoby.
J
e to sice k nevíře, ale i tady se zdobí vánoční stromečky. Nejsou to sice borovice, jedle nebo smrčky jako u nás, ale jedná se o různé stálezelené stromy. Zdobí se nejrůznějšími ozdobami a také chomáčky bavlny, které mají připomínat sníh.
Štědrovečerní večeře se podává venku. Stoly jsou zdobeny převážně pavím peřím. Nejčastějším hlavním chodem je pečený páv nebo sele. Dárky zde nenosí Ježíšek, ale naděluje je kůň Magi. Večer se před dveře domu připravuje miska s vodou a několik stébel slámy nebo sena. Dárky se nadělují do vyčištěných bot, které si děti dávají pod stromeček, nebo k posteli.
Vánoce bez stromečku Mexičané mají své pinaty, což jsou hliněné nádoby na vodu. Džbány se zdobí peřím a barevnými papíry, připomínají tak páva nebo krocana. Naplní se hračkami a sladkostmi a rodiče je zavěsí někde v domě. Děti večer chodí se svíčkami a klepou na všechny dveře. Jen jedny dveře jsou odemčené a za těmi visí pinata. Poté se rozbije tím, co je po ruce, a děti si rozeberou dárečky a sladkosti. Štědrovečerní večeře se složením neliší od těch všedních. U stolu se schází rodina, přátelé a známí ve velkém počtu. Večeře má mnoho chodů, ale na závěr nechybí sladký dezert. Oslavy Vánoc v Mexiku patří k těm nejveselejším a nejbujařejším v křesťanském světě.
Labužnické Vánoce
F N 25.
rancouzské Vánoce mají s těmi našimi mnoho společného. Zde také o adventu zapalují svíčky a otevírají adventní kalendáře. Francouzi mají rádi bohatou výzdobu v interiéru i v exteriéru. Zdobí své domy a vánoční stromečky nejrůznějšími světélky a ozdobami. a Štědrý den se servíruje krůta a ,, vánoční poleno“, což je dezert ve tvaru polínka polévaný čokoládou. Dárky nosí Pere Noël – francouzský Santa Claus na krb nebo pod stromeček. Večer zakončují bohoslužbou. prosince se Francouzi scházejí na sváteční oběd. Menu se skládá z typických jídel. Podávají se lahůdky jako ústřice, žabí stehýnka, krocan s kaštanovou nádivkou a ovoce. V tento den lidé zvou na oběd chudé, sirotky, bezdomovce a někteří i vězně.
10 | S t r á n k a
Zajímavá je i tříkrálová tradice. Maminky v tento den pečou dětem dort s figurkou uvnitř. Dítě, které najde figurku, se stává vítězem netradiční hry.
Obsah Vánoce v Indii
V N
ánoce jsou v Indii jedny z nejvýznamnějších svátků v roce. Všechna zdejší hlavní náboženství - hinduismus, islám a křesťanství – mají jako symbol rovnosti v občanském kalendáři dva jednodenní svátky. a Štědrý den se pečou speciální koláče různých tvarů, které se během roku nepečou. Dárky nerozdává žádná nadpřirozená bytost. Lidé se jimi obdarovávají po celý den. Ve většině domácností nemají stromeček, pod který by se dárky ukládaly. Oslava
Vánoc se v podstatě odehrává až na Boží hod. Odpoledne se slavnostně otevírá tzv. „méla“. Je to zdejší křesťanský obřad, kdy do betléma přinášejí Jezulátko, a hlavně velká společenská událost. Před mnoha kostely jsou postavené betlémy. Velmi
často jsou někde blízko i kolotoče, horská dráha, houpačky a další atrakce. Vrcholem dne je velkolepý večerní ohňostroj.„Méla“ pak trvá ještě následujících deset dní. Přesně tak dlouho totiž v Indii slaví křesťané i nekřesťané Vánoce.
Exotické Vánoce
V
době, kdy u nás slavíme Vánoce, jsou v Austrálii největší vedra a letní prázdniny. Australané je prožívají na plážích u moře, kde se také velmi často servírují i sváteční večeře, které mají někdy podobu velkého pikniku nebo párty. britský yorskhirský puding – teplý švestkový nákyp s rozinkami a ořechy, který se polévá vaječným koňakem.
Na stole mají ledové ovocné šťávy, studené obložené mísy, chlazené saláty, dorty i sladkosti, nechybí i likéry, míchané drinky, víno nebo jiný alkohol. Specialitou je původem
Australané v této době také velmi rádi navštěvují své příbuzné a známé a jsou ochotni jet i stovky mil. Jsou také proslulí svojí náklonností k různým písemným přáním. V počtu obdržených přání mezi sebou dokonce i soutěží a vystavují je navlečená na ozdobných šňůrkách v oknech nebo u stromečku. Ten v Austrálii také o Vánocích nechybí. S dárky si Australané moc velké starosti nedělají, většinou se jedná o drobné, ale často o to milejší, pozornosti.
Čína
V N
ánoce se zde téměř neslaví, Číňané místo nich mají mnohem důležitější čínský Nový rok (21. ledna - 21. února). Oslavy nového lunárního roku probíhají snad úplně všude. Pořádají se různá divadelní a taneční představení, vyvrcholením jsou ohňostroje. a oslavu se okna i dveře zdobí barevnými papíry s různými verši, které mají přilákat dobro. Číňané také nešetří tradičními lampiony a svíčkami. Ve velkém počtu jsou využívány i klasické vánoční ozdoby a osvětlení, ale s oslavou tradičních Vánoc to nemá nic společného.
11 | S t r á n k a
Vánoční (novoroční) stromečky v Číně neznají. V předvečer svátků se ale na dveře nalepí symbol nového roku, bůžci bohatství (chlapeček a holčička a červený papír s čínským znakem pro štěstí).
Obsah
U
slavnostní večeře se servíruje tradiční obalovaná a opékaná zelenina, grilovaný chřest naložený v česneku a také různé druhy grilovaného masa. Bohatší rodiny si objednávají v restauracích večeře, které stojí často víc, než je polovina běžné měsíční mzdy. Velmi zajímavé je i čínské cukroví z oříšků,
mandlí, medu a kandovaného ovoce, které má v období oslav nového roku magickou moc. Příkladem jsou věštecké sušenky obsahující lísteček s přáním. Dárky se příliš nedávají, ve většině případů to řeší typickými červenými obálkami s penězi (částka v obálce nesmí být lichá). Ve výše postavených rodinách se už i v Číně nakupují různé klasické dárky a objevuje se zde i americký Santa Claus v podobě malého panáčka Sengtana Laozena. Pro ostatní je zde milý vánoční stařík Dun Che Lao Ren. Číňané během „vánočních svátků“ dodržují různé tradice. Během této doby se například nesmí v domácnostech zametat, protože by se vymetlo mimo smetí i štěstí.
Japonsko
V S
ánoce v tradiční podobě zde nemají žádný základ a téměř se neslaví. Velké obchodní domy se vyzdobí vánočními stromky i blikajícími světýlky a nechybí ani Santa Claus v nejrůznějších podobách. tejně jako v Číně je pro Japonsko mnohem důležitější Nový rok. V moderní době už sice oslavy postrádají původní duch, ale stále jsou pro Japonce tradicí a připravují se na ně i několik týdnů. Oslavy japonského Nového roku začínají až novoroční půlnocí a silvestrovský večer je věnován posledním přípravám. Pro Japonsko symbolickým zahájením oslav je 108 úderů zvonů ve všech buddhistických
12 | S t r á n k a
klášterech (číslo 108 v buddhismu představuje odmítnutí 108 špatných myšlenek, neřestí i hříchů). Při novoročních oslavách se podávají tradiční jídla, která se ale připravují jen pro tuto příležitost a mnohá mají i svůj symbolický význam. Například černé fazole mame zaručují zdraví, kaštany kačiguri úspěch. Po večeři si dají dárky - jsou to především peníze v obálce. Krátce po novoroční půlnoci se Japonci sejdou
v buddhistickém chrámu nebo šintoistické svatyni. Víc než o náboženský obřad se ale jedná o setkání lidí, kteří si vzájemně přejí vše nejlepší v dalším roce. Hlavní oslavy Nového roku trvají tři dny a je s nimi spojeno mnoho tradic i her a zábavy. Tradiční je pouštění draků i karetní a společenské hry, dívky hrají hanecuki (speciální japonský badminton se zdobenými pálkami).
Obsah Itálie
V
Itálii bývají hlavním symbolem Vánoc jesličky. Zpravidla ale nechybí ani ozdobený vánoční stromeček. Konkrétní zvyky a tradice se liší dle rodin a zejména podle jednotlivých měst a regionů. Zejména křesťanské rodiny mají jesličky doma, a na ty v životní velikosti se chodí dívat do kostelů nebo na náměstí. Rodinné betlémy se obvykle dědí z generace na generaci.
N
a severu Itálie se 24. prosinec prakticky ignoruje, pouze silně nábožensky založené rodiny jdou na půlnoční mši a slaví narození Ježíška. Za vyvrcholení Vánoc se považuje oběd 25. prosince. Dárky se rozbalují většinou před tímto obědem. Vánoce v jižní části Itálie se už dost podobají těm českým. Začínají s vánočními oslavami 24. prosince, celý den se nesmí jíst maso a po večeři se chodí do kostela na vánoční mši. Dárky se rozbalují po večeři 24. prosince.
Dárky italským dětem nenosí Ježíšek, ale Babbo Natale, který se podobá našemu Mikuláši. Hlavní jídla se opět liší v závislosti na tradicích daného regionu a rodin. Večeře může být jehněčí s rozmarýnovými bramborami a artyčoky, či na bázi mořských ryb. Na italské vánoční hostině nesmí chybět ani panettone, typická vánoční bábovka s hrozinkami a kandovaným ovocem, nebo v případě severní Itálie jednodušší pandoro.
Jižní Afrika Namibie
B
ývalá německá kolonie slaví Vánoce i nadále v německém duchu, a tak není divu, že tradiční pochoutkou jsou německé klobásy, afrikánsky též braai, které se servírují s klasickým bramborovým salátem, nedílnou součástí i našich „českých“ Vánoc. Vánoční atmosféru podtrhují i v poušti ozdobené akácie.
Jihoafrická republika
J
ihoafrická republika se ve slavení Vánoc příliš neliší od těch „tradičních“ evropských. Jakožto bývalá britská kolonie věří v Santu Clause, který se v afrikánštině řekne Sinterklaas či Kersvader. Servíruje se krocan a vánoční puding, krby jsou vyzdobené vánočními punčochami a 26. prosince se slaví tzv. Boxing day, tedy obdarovávání chudých. Snad jediným místním specifikem na rozdíl od Evropy je to, že se zdejší Vánoce neslaví na sněhu, nýbrž v 30°C horku u nazdobených palem.
Zimbabwe
V
ánoce jsou zde svátkem pospolitosti, a tak se i ženy, které připravují sváteční menu, střídají, aby se mohly zúčastnit ranní bohoslužby. Kupodivu je zde hlavní vánoční pochutinou „obyčejný“ chléb s marmeládou.
Zambie
K
radosti z pomoci a štědrosti vychovávají děti v Zambii od útlých let. Je místním zvykem, že děti donesou do kostela jeden z dárků, který obdržely ráno na Boží hod a věnují ho dětem z některé z místních nemocnic či sirotčinců. Zambijské děti povětšinou dostávají pouze drobnosti, zejména ručně vyráběné hračky ze zbytků plastu či větví, nejcennějším darem je však nové oblečení.
13 | S t r á n k a
Obsah Rusko 24. prosinec je v Rusku úplně obyčejným dnem. Vánoce se slaví dvěma způsoby. Buďto jako pravoslavné Vánoce, které jsou 6. a 7. ledna, nebo postaru - na Nový rok. Příprava na vánoční svátky začíná pro pravoslavné věřící již 28. listopadu předvánočním půstem, který trvá až do 6. ledna. Tedy 40 dní. 2. ledna se půst zpřísňuje, až se v předvečer vánočního svátku hladoví. Netýká se však jen jídla, ale také různých zábav a zkrocení všech hříšných vášní. Předvečer se neobejde bez koledníků, jež jsou všude vítáni.
O štědrovečerní večeři se podávají bezmasé pokrmy a ryby. Oblíbené jsou vareniky, což jsou plněné taštičky z kynutého těsta. Náplň se připravuje z brambor, rýže, zelí nebo sušených a nakládaných hub. Tradičním jídlem je také nákyp z pšeničných zrn s mandlemi, rozinkami, mákem, švestkami a cukrem. Na svátečním večerním stole nesmí chybět „kuťja“, což je kaše z pšenice nebo ječmene, vařená s medem, rozinkami, mákem a ořechy a samozřejmě „vzvar“, což je kompot ze sušeného ovoce. Konzumací těchto jídel se připomíná narození a smrt Krista. Dnes se nadělují pod ustrojený stromeček - jolku. Dárky rozdává Děda Mráz se Sněhurkou. U nazdobené jolky se schází celá rodina, která zde tančí a zpívá.
Eva Čecháčková + Karolína Pišťačková, LY1 Argentina: http://www.novorocenky.cz/vanoce-v-argentine/ Mexiko: http://www.bilevanoce.cz/jak-se-slavi-vanoce-v-mexiku/#.WDcAnRPmrcs Francie: http://www.novorocenky.cz/vanoce-ve-francii/ Indie: http://www.milujivanoce.cz/cs/temata/show/vanoce-ve-svete/28-vanoce-v-asii-a-jinde-na-svete/ Mexiko, Argentina, Austrálie: http://www.milujivanoce.cz/cs/temata/show/vanoce-ve-svete/27-vanocni-svatky-za-oceany/ Čína + Japonsko: http://www.milujivanoce.cz/cs/temata/show/vanoce-ve-svete/28-vanoce-v-asii-a-jinde-na-svete/ Itálie: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1noce#It.C3.A1lie http://www.daruj-darek.cz/jak-se-slavi-vanoce-v-italii-32.htm Jižní Afrika: http://africkyportal.cz/clanky/vanocni-special-o-africe Rusko http://www.novorocenky.cz/vanoce-v-rusku/
14 | S t r á n k a
Obsah VÁNOČNÍ KAPR
J
ako většina z nás, tak ani já si nedovedu představit vánoční stůl bez kapra. Musíme se ale zamyslet nad tím, kolik práce a úsilí to člověka stojí, než se nám kapr objeví na stole.
Již dva měsíce před vánočními svátky u nás doma probíhá vánoční nálada. Můj děda se zúčastňuje výlovů kaprů. Jezdí do Jistebníku, kde jsou velké rybníky. Každý den brzy ráno vyjíždí k rybníkům a loví ryby pomocí sítí. Samozřejmě není sám, ale je jich větší skupina, která musí v zimě i dešti ryby lovit sítěmi. U rybníků dávají ryby do sádek, kde se třídí a čistí. Nejsou zde jenom kapři, ale i štiky, amuři a candáti. Odtud se rozvážejí ryby k zákazníkům.
A
Poslední den výlovů je přístupný i pro širokou veřejnost. Sama jsem to zažila a vše jsem viděla na vlastní oči. Lidé si zde mohou zakoupit ulovené ryby, ale ne jenom to. Je zde široké množství výrobků jako na pouti. Stánky, které jsou postaveny, obklopují lidé, kteří popíjí teplé nápoje, punč, ale i pivo nebo nealkoholické nápoje. Vidíme rybí řízky se salátem, párky a mnoho jiných dobrých věcí.
nyní se musíme zamyslet nad tím, co jsou to Vánoce. Není to jenom stromeček, pohádky, vánoční cukroví, ale i kus lidské práce. Přesto je to nejkrásnější den v roce. Eliška Hrušková, LY1
15 | S t r á n k a
Obsah HORKÁ ČOKOLÁDA
N
edokázala bych si představit Vánoce bez ležení v posteli, dívání se na pohádky a pití horké čokolády. Podělím se s vámi o to, jak si ji doma dělám já.
Ingredience: 12 kostiček čokolády - je úplně jedno, jaký druh čokolády použijete máslo půl lžíce kakaa mléko smetana skořice šlehačka něco na ozdobu Postup: Připravím si vodní lázeň. Do misky přidám čokoládu, kousek másla a kakao. Nechám čokoládu roztopit a promíchám. Do hrníčku, kam si budu dávat čokoládu, si naliji mléko, asi tak do poloviny. (Tip: Mléko můžete vyšlehat). Do roztopené čokolády přiliji smetanu, přidám skořici, mléko a celé to promíchám. Nakonec přidám šlehačku, posypu skořicí a já osobně přidám ještě malé marschmallow bonbóny.
Dobrou chuť.
Kristýna Střížová, LY3
16 | S t r á n k a
Obsah PRÁCE NAŠICH SPOLUŽÁKŮ, SPOLUŽAČEK PŘÍBĚH LAVICE Kladli jste si někdy otázku, co asi lavice naší školy „zažily“? Já tu mám menší příběh, možná pravdivý, možná ne. Jdu si tak do školy, z pomyšlení na všechny ty testy, které mě čekají, se mi obrací oči. Ale přece jenom tu je něco nebo přesněji někdo, kdo dělá můj den ve škole hezčím. Nová spolužačka Alex, blondýnka s vždy upravenými vlasy, očima modrýma jako pomněnky, něžnýma a nevinnýma. Tak hodně bych si přál, aby byla mou dívkou. Ale jsem naivní, rozdíly mezi námi jsou tak velké a navíc ani neví, že existuji. Tu vcházím do třídy a přede mnou usměvavá a krásná Saša. Hned při pohledu na její krásný úsměv se mi zlepšil den. Usedám do lavice a jen zamyšleně čekám, až zazvoní. Zvoní. Paní profesorka vchází do třídy a my se jak vždy zdravíme povstáním. Sedám si. Snažím se myslet na učivo, které probíráme. Ovšem Alex je zajímavější než volný pád. S pusou otevřenou hledím přímo na ni a slyším tichý zastřený hlas: „ Danieli! Zadala jsem úkol! Ty už ho máš?“ křičí po mně paní profesorka. „ Nemám, ale už ho píšu,“ odpovídám. A vrhám se do počítání. Mám to za chvíli. Pokládám tužku a znovu přemýšlím nad tou úžasnou osobou sedící přede mnou. Zvoní na přestávku, odevzdávám sešit s výpočty a jdu si hned sednout. Po chvilce si ke mně přisedá Alex. Jsem šťastný, že si mě všimla, ale samozřejmě to nenechám na sobě znát. Bavíme se o škole, sportu, počasí, prostě o všem. Začíná hodina a já se udiveně koukám na Sašu, která si přenáší věci k mé lavici. Nad pocitem štěstí přebírá kontrolu strach. Co když řeknu něco nevhodného, co se jí dotkne? Musím udržet chladnou hlavu. Mám volně položenou ruku na lavici. Vidím, jak neomaleně a nejistě se posouvá její ruka k té mé. Chvíli se přestane hýbat a najednou se držíme za ruce a usmíváme se na sebe. Beru propisku a na lavici píši „ A+D“ Alex k tomu přikresluje srdce. Oba šťastní už nevnímáme nic jiného než sebe. A já myslím na to, jak se mi splnil sen. A teď zpět do reality! Třeba právě takový nebo alespoň podobný příběh se stal a lavice ho „zažily“! Škoda jen, že nemohou mluvit. Určitě bychom se zasmáli a zlepšilo nám to den. Proto se, prosím, zkuste zamyslet, kolik zážitků musely tyto lavice prožít. Vždyť myšlení přece nebolí.
Nikola Konečná, LY1
17 | S t r á n k a
Obsah LAVICE VYPRAVUJE
P P
omalu se blíží zima. V setmělé třídě zase přemýšlíme, jaké to je být mladá a voňavá. Vzpomínám na cestu výrobní linkou, na které jsem potkala stejně krásné a nové lavice, jako jsem byla já sama. Asi tomu neuvěříte, ale s některými jsme kamarádky dodnes. ři pohledu na mě si můžete říct, co se asi stalo s tou novou a nepopsanou školní lavicí. Tak já vám to tedy povím. Z výrobní linky jsem se dostala do skladu, odkud mě převezli do jedné školní třídy. Moc dobře si pamatuji své první tetování, na kterém bylo: „Žaneta+Petr=VŠL‘‘.Jeho autorem byl malý, kudrnatý chlapec. Děvčata říkala, že slyšela,
že je z něj dnes ředitel velké firmy. Jak šel čas, tak tetování přibývala. Ne všechna se mi líbila. Co naděláte, někteří žáci jsou nenapravitelní. S blížícím se koncem školního roku jsem se vždy těšila, až se ve dveřích objeví vousatý pán s plechovkou laku a štětcem. Někdo si vylepšuje image make-upem, já se těším na svůj lak.
M
ůj život ve třídách byl a doufám, že ještě dlouho bude, pestrý. Během své kariéry jsem potkala mnoho žáků a zažila s nimi spoustu příběhů lásky, strastí a bolesti. Poznámky i pochvaly. Ničeho nelituji, jen bych snad ještě chtěla poprosit vzhledem k mému věku, abyste zvolili méně vulgárních slov, která do mě tetujete. A vůbec, už to raději nedělejte vůbec. Čím jsem starší, tím se to hůř hojí. Navíc pán se štětcem minule opravdu moc nadával, že pokud budu pokreslená, příští rok mě vymění. Prosím, ještě do sběrného dvora nechci. Tereza Dančevská, LY1
ŽIVOT LAVICE
K J
aždý pracovní den chodíme do školy. Neustále si stěžujeme, že do školy musíme. Jenže nikdo nemyslí na lavice, které tráví ve škole celý svůj čas. Baví je být ve škole každý den?
e lavice otrokem školy? Odpočine si vůbec někdy? Toto jsou otázky, které si můžeme neustále pokládat, ale odpovědi se nedočkáme, jen možná v případě, kdyby lavice promluvila.
Lavice již od rána začíná pracovat. Je v pozoru ještě před tím, než zazvoní pro studenty. Žáci na lavici totiž dojídají snídani, či dopisují úkoly do němčiny, na které doma neměli evidentně čas. Po zazvonění začínají natvrdo. Celých 45 minut na nich studenti píší zápisky do chemie, nebo diktát z jazyka českého. Kromě toho poslouchají slovíčka z angličtiny a dlouhé chemické vzorečky. Může se zdát, že je to vše, co musí lavice snášet, jenže není. Někteří
studenti si z lavic udělali malířské plátno a obdařili tak lavice různými tetováními, které však nejsou ve všech případech povedené. Když odzvoní zvonek konec poslední hodiny, lavice si přece jenom neoddychne. Jsou na ně položeny jejich sousedky, židle. Jde z toho vycítit fakt, že podlaze se dostává více pozornosti než lavicím a židlím dohromady. Do dalšího dne již mají relativní klid.
K
do to má tedy těžší? Studenti, anebo lavice? Dle mého názoru jsou na tom hůře lavice. Narozdíl od žáků si nemohou udělat pohodlí, nemohou se podívat na televizi, a taky si nemohou někam vyrazit. Studenti můžou namítnout, že se musí učit, avšak lavice si toho zapamatovává více. Od objevení Ameriky až po německá vypravování. Lavice nemá prostě lehký život. Patrik Tancoš, LY1
18 | S t r á n k a
Obsah ŠKOLNÍ LAVICE
Z J V
ačíná hodina chemie a já vcházím poprvé do učebny. Na první pohled vypadá příjemně. Míjím lavice, které přitahují moje oči – nějakou značkou, obrázkem, číslicí, vzkazem nebo tahákem. Najednou si uvědomím, že každá lavice má svůj příběh. Kdyby tak mohly mluvit! sou popsané jenom z důvodu, že jsme chtěli někomu něco sdělit? Nebo jenom z nudy? Nebo se nedokážeme „trefit“ na papír? A co ty taháky? Jenom proto, že si nemůžeme něco zapamatovat? Nebo se na učivo ani nepodíváme? ždyť i lavice chtějí vypadat čistě, nově a nezničeně. Trpělivě čekají na každého studenta, který se k nim posadí. Těší se na jejich přítomnost. Přejí si, aby se k nim všichni chovali slušně, vážili si jich a užívali je šetrně. Jejich plochu využívají studenti k zapisování, vypisování, zaznamenávání, vypočítávání a k odpočinku. Je výbornou oporou. Co si myslíte o popsaných lavicích ve školách? A jak vy jste se chovali k lavicím?
Hana Karaffová, LY1
BOUŘLIVÁ PLAVBA STŘEDNÍ ŠKOLOU
J
ednoho dne jsem byla po náročné zkoušce vybraná do lodní posádky, která je určená k úspěšné čtyřleté plavbě. V nástupním dni jsem se seznámila s dalšími třiceti členy a byl nám přidělen velitel, který kontroluje práci na lodi. Začíná nám plavba. Přesně jak se říká, začátky bývají vždy nejtěžší a ani naše vyjížďka nebyla výjimkou. Slabšími vlnami se snažíme proplout, ale bohužel po krátkém čase nastala bouřka, ze které vypluli piráti, kteří zaútočili na naší loď a my se plnými silami snažíme udržet, abychom neklesli ke dnu. Začal doslova boj s vlnami. Hledáme nové způsoby, lepší zbraně proti silám, které ničí náš cíl doplout až na konec. Snažíme se překonat vlny narážející na naši loď. Velitel posádky začíná být nervózní z výsledků, ale my víme, že nemůže pršet navždy. A i když možná přijde zase silný úder, který nás potopí dolů, čím dál tím více se pokusíme vylepšit sami sebe, abychom dokončili cestu. Ne vždy to bude lehké, ale i přes všechny hromy a blesky pokračujeme k vítězství nad vším, co se nás pokusí zastavit. Nikol Tirolová, LY1
19 | S t r á n k a
Obsah BUDOUCNOST Každý člověk si představuje svou budoucnost jinak. Někdo touží po rodinném zázemí, jiní zas po kariéře nebo cestě kolem světa. Předem nevíme, co nás vlastně čeká. A to je asi dobře.
L
idé se pokouší dozvědět, co se stane dnes, zítra, za týden, za měsíc. Čtou horoskopy a chodí pro rady k věštkyním. Kdybychom už předem věděli, jaká naše budoucnost bude, ne všichni by byli spokojeni. Když se nad tím zamyslím, budoucnost v mém životě hraje velkou roli. V šesti letech jsem si přála spatřit moře, pláže a palmy. Toto přání se mi splnilo ve 4. třídě. Už od příjezdu do Itálie jsem slyšela hukot moře, pískání racků a hlučný řev cikád. Je to pro mě dodnes
V
nezapomenutelný zážitek. Dnes už cestování k moři beru jako součást mého života. Na základní škole bylo mým snem dostat se na zdravotnickou školu, obor zdravotnické lyceum. Myslím si, že tento obor má v dnešní době velké uplatnění. Chtěla bych, aby mě mé zaměstnání plně naplňovalo. Mám ráda, když můžu být někomu nápomocná. Ráda bych pracovala v kolektivu mezi dětmi, ale i dospělými.
e svých volných chvílích chci trávit čas potápěním a prozkoumáváním mořských hlubin dna. Protože ať je budoucnost jakákoliv, snít o ní je skoro stejně krásné, jako když to opravdu zažijeme.
Denisa Landecká, LY 1
20 | S t r á n k a
Obsah CO JE TO ŠTĚSTÍ? těstí? Co ono vlastně zmiňované štěstí je, jak jej správně definovat? Když se na to podíváme
Šz racionálního hlediska, jedná se pouze o abstraktní věc, na kterou se nepodíváte, nesáhnete si na ni, nepřijdete s ní do žádného kontaktu. Znamená ale doopravdy tak málo? Pro někoho nemusí znamenat nic, ale pro jiného to může být způsob, jak si dopomoci k pro nás dokonalému životu. Jedním z těchto lidí jsem například já. Myslím si, že hlavní je si uvědomit, co pro vás znamená štěstí. Vzdělání? Peníze? Láska či přátelství? Podívejte se na toto téma třeba z pohledu vyhladovělého Afričana, bude pro něj obrovská vila s bazénem přes půlku pozemku znamenat totéž co pro vás, anebo ocení čistou vodu s trochou jídla asi tak jako vy tu vilu? Domnívám se, že člověk může být opravdu šťastný, pokud umí ocenit i nejmenší maličkosti, jako je třeba obyčejný slunečný den či jen to, že mu neznámá osoba věnovala úsměv. K čemu vám ale bude štěstí, pokud jej nebudete mít s kým sdílet? Položte sami sobě
otázku, jak budete opravdu šťastni? Osamělí v té obrovské, již zmiňované vile, nebo v malém domečku s někým, koho milujete? Samozřejmě, peníze jsou svým způsobem důležité, ale nahradí vám lásku? Probouzení se vedle milované osoby? Mým osobním štěstím je vidět například štěstí u mé milované osoby, vykouzlit mé drahé polovičce úsměv na rtech, vytvořit jí tím krásnější den a vědět, že dnem propluje lépe. Netuším, proč by se na lásku mělo zapomínat a proč na ni tolik lidí neustále zanevírá. Řekla bych, že nejeden člověk usíná po večerech osamělý s myšlenkou na osobu, po které zrovna touží.
J
ak se říká, každý je svého štěstí strůjcem. Dle mého názoru je na každém z nás, jak dokáže své štěstí pojmout, jak naplní své nitro a jak tak dosáhne plnohodnotného života. Takže na závěr, jak už jsem řekla, každý by si měl umět říci, co ho skutečně naplňuje a co mu dává smysl slova „štěstí“. Teprve potom bude schopen jít za štěstím a žít podle svých vysněných představ. Eva Velecká, LA 4
P Z
oložíme-li si otázku, co je to štěstí, každý z nás si pod tím to pojmem představí něco jiného. A znamená pro každého z nás štěstí totéž? Jak vůbec poznáme šťastného člověka? A jak vlastně vůbec štěstí docílíme? amyslíme-li se nad otázkou, co je to štěstí a proč ho každý z nás bere jinak, napadá mě nespočet odpovědí. Jako první z nich mě napadne chtíč lidí. Někomu ke štěstí stačí pouze pěkný den a dobrá nálada, jinému zase drahé dárky a nově koupené věci. Každý chce něco jiného a podle toho pak pociťuje pocit štěstí. V dnešní uspěchané době je převelice těžké poznat šťastného člověka mezi stovkami zachmuřených tváří procházejících nepřítomně kolem nás. Kde se podívám, tam někdo věčně spěchá a honí za něčím, co ho nenaplňuje pocitem štěstí, jen proto, že má nutkání ten neustálý stereotyp opakovat. Na světě je přes sedm miliard lidí a každý z nich vnímá své štěstí jinak. Pro vášnivého sportovce je štěstí
vyhrát soutěž. Pro matku pěti dětí je štěstí zase vidět své děti šťastné. Priority si každý z nás musí zařídit dle svého. Ať už je to co nejvyšší vzdělání, či naopak užívání si života a cestování kolem světa. To už je na každém z nás. Jedinou odpovědí na otázku, jak docílit štěstí, je dle mého názoru, uvědomit si, co nás šťastnými dělá a něco pro to udělat. Podle mého názoru je štěstí jednou z nejdůležitějších věcí, kterou v životě máme, ať už to pro každého znamená něco jiného. Štěstí by si měl člověk vážit a snažit se ho udržet. Mít štěstí znamená mít i radost ze života. A co by byl život bez radosti? Ke štěstí vede klikatá cesta plná různých překážek a je jen na nás, jak tuto cestu překonáme. Natálie Mučicová, LA 4
21 | S t r á n k a
Obsah
P
ro mě znamená štěstí to, že mám kolem sebe opravdové přátele a rodinu, která při mně vždy stojí a za každých okolností mi pomůže.
těstí má mnoho variant. Každý člověk ho vnímá jinak, záleží především na tom, jak žije. Pro mě je
Šhlavní význam štěstí ve zdraví mých přátel, rodiny a blízkých. Ale i maličkost, jako je třeba splnit někomu sen, darovat mu něco, po čem dlouhou dobu toužil. Tohle pro mě znamená štěstí.
Aneta Poláková, LA 4
Co je štěstí? Každý člověk chce být šťastný, avšak v čem spočívá pravé štěstí? Je to snad zdraví, rodina, vzdělání nebo bohatství? Kdo zná na tuto otázku správnou odpověď? S postupem věku se mohou měnit naše potřeby a s nimi i naše chtíče. Když jsme byli ještě děti, ke štěstí nám stačila pouhá hračka, píseň na dobrou noc anebo sladkost od babičky. Stačila by nám však ke štěstí čokoláda i v dospělosti? Těm méně skromným snad. Avšak čím je člověk starší, tím náročnější je se mu v čemkoliv zavděčit. Je však pravé štěstí ukryto v kupě peněz? K čemu jsou peníze, když není člověk zdravý? A k čemu je zdraví, když
není s kým trávit volné chvíle? Podíváme-li se na to z jiného úhlu pohledu, když už tedy nejsme ty děti a dospíváme, potřebujeme ke štěstí dokončit školu, udělat maturitu anebo si najít práci. Ale tím to nekončí. Abychom byli opravdu šťastní, hledáme lásku, zařizujeme společné bydlení a zakládáme rodinu. Poté nám záleží již jen na štěstí našich dětí. Ale stačí to? Je to opravdu to, co nás učiní finálně šťastnými? Anebo je štěstí jen okamžik? Například, když se nám narodí dítě nebo když řekne první slovo? Nikdo nemůže zcela jistě říci, která odpověď je ta správná.
Z
amyslíme-li se nad touto otázkou, napadají nás jen samé další dotazy a v hlavě se nám šíří spousty otazníků. Abychom mohli správně odpovědět, musíme pravděpodobně dojít až na pokraj svých dnů. Pak snad zjistíme, co je pravé štěstí. Alexandra Mayerová, LA 4
22 | S t r á n k a
Obsah
C
o to znamená štěstí? Pocit uspokojení? Pocit majetnosti? Splnění našich snů? Nebo dokonce vyplnění naší nejtajnější touhy? Jak si vlastně vysvětlit takové jednoduché slovo štěstí? Štěstí je pro každého z nás úplně něco jiného. Pro nemocného znamená štěstí, když se uzdraví a není uvázán na postel a na léky. Pro člověka, který zažije dopravní nehodu, je pocit štěstí, že žije.
M
oje štěstí během dne bývají různá, a některá mi ani v tu chvíli nedochází. Stačí, když ráno v autobuse je místo na sednutí a já si můžu sednout a dospat poslední minuty, než dorazím do školy. Taky jako štěstí vnímám, když se s kamarády během dne ve škole dokážeme navzájem rozesmát a tím si zpříjemnit vyučování.
N
ěkdo jiný může štěstí vnímat úplně jinak než já. Myslím si, že v dnešní době si lidé představují štěstí spíš jako peníze a ne jako přátelství nebo dokonce fakt, že jsou zdraví. Peníze je můžou udělat šťastné, ale tohle štěstí je časem omrzí a může je i připravit o kamarády. Protože budou směřovat svůj volný čas k pocitu štěstí. Což je získaní peněz a na nic jiného nebudou mít čas. A co pak z toho? Když se nebudou moct podělit o nějakou šťastnou událost s přáteli. Budou sami a nešťastní.
J
e krásné mít peníze a majetek, ale co s tím když nemáme blízkého člověka, se kterým se o to můžeme podělit. Peníze i majetek můžeme ztratit, ale mít dobré přátele a rodinu, s kterými můžu to štěstí prožívat, je štěstí samo o sobě. Marek Olšák, LA 4
N
ěkterým z nás se zadařilo a již jsme poznali jeho cenu, krásu a útěchu. Někteří z nás ho zatím nepoznali a možná ani nepoznají. Lidé po něm touží a zapomínají žít. Ovlivňuje naše životy, i když si to mnohdy neuvědomujeme. Ptáte se, o čem je řeč? Přece o štěstí. O štěstí, jež je naší útěchou, motivací a nadějí v těžkých životních situacích.
J
iž odedávna lidé věřili, že musí existovat něco, co jim pomůže, když jim jejich síly už nebudou stačit na překonání překážky. Tuto kouzelnou moc má štěstí. Víme, že štěstí je něco, co nám vrátí chuť do života. Jakou formu takové štěstí ale má? Je to věc či událost? Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Pro každého člověka je štěstím něco jiného. Pro někoho je to práce, založení rodiny, pocit vlastního uspokojení z tvrdé práce a z odpovídajících výsledků či kariérní růst.
Pro jiného jedince to může být pohled na krásnou podzimní přírodu, dobrý zdravotní stav, nebo třeba výhra v loterii. Nebudeme si nic nalhávat, každý z nás po něm touží a celý život se ho marně snaží „chytit“. Navzájem si ho závidíme, ve všem se předháníme. Položme si otázku. Je to tak správně? Je správné, že jsme k druhým lidem nepřejícní a porovnáváme naše štěstí s jejich? Neměli bychom spíš držet za jeden provaz a společně dosáhnout svých cílů?
M
áte štěstí? Ne. Myslíte si, že je život vůči vám nespravedlivý a nadržuje ostatním? Nemáte ve svém poháru štěstí ani kapičku, zatímco lidem okolo vás pohár překypuje? Na štěstí nesmíte čekat, musíte za ním jít a začít na něm pracovat. Jenom ve svém nitru najdete odpověď a návod, jak svého štěstí dosáhnout. Hana Larišová, LA 4
23 | S t r á n k a
Obsah těstí, co to vůbec je? A je pro každého to štěstí, to něco, stejné? Můžeme ho vnímat dvěma způsoby,
Ša to jako ,,vnější“ událost či okolnost a říkat ,, Já mám štěstí“. Nebo druhým způsobem, pro mě tím krásnějším, a to je vnitřní pocit štěstí.
Každý bere štěstí jako něco jiného a každého přivede ke štěstí něco jiného. Podle mě je štěstí vrtkavé a vzácné. Ať už to je dobrý pocit, že jsem někomu pomohla, nebo pocit z dobře odvedené práce. Ale asi největší pocit štěstí mám, když vidím, jak jsou mí přátelé a má rodina v pořádku a šťastní. Ať už jim ten pocit navodilo cokoliv. Má sestra vidí štěstí v tom, když donese dobrou známku ze školy a rodiče ji za to pochválí. Nebo když si hraje s naším pejskem, kterého má strašně ráda. A může to být to, když ji poslechne a udělá určitý cvik, nebo si s ním jen tak hraje.
Nebo když se podíváte na malé dítě o Vánocích. Ať už rozbaluje dárky nebo vidí padat první sníh. To je takové to, podle mě, nekrásnější štěstí. Možná i nejupřímnější. Tento pocit bychom se měli snažit zažívat celý život. Ať už jenom v jednom okamžiku, kdy se nám něco povede, nebo nás někdo překvapí. Mně stačí, když vidím někoho šťastného a hned mi přijde celý svět trochu barevnější. Ale jiní potřebují ke štěstí věci, a to nejčastěji peníze, nebo velký majetek. Jak se zpívá ve skladbě Štěstí je krásná věc od Horáčka a Hapky Například východ slunce. A vítr ve větvích. Anebo píseň, tichou jak padající sníh. Tak to prý nelze koupit, za žádný peníze. Jenže zbejvá spousta věcí a ty koupit lze.
K
aždý to vidí jinak, ale podle mě je štěstí snad jediný pocit, který nedokážeme zahrát. Je to něco, co je krásné a nepopsatelné. A odpovědět na otázku „Co je to štěstí?“ je velmi složité, dokonce možná nemožné. Můžete se zeptat sta různých lidí a dostanete sto různých odpovědí na to, co je to štěstí a co pro ně znamená. Martina Kadlčková, LA4
24 | S t r á n k a
Obsah PŘÁTELSTVÍ A LÁSKA Nad otázkou, co pro mě znamená láska a přátelství a jaký je mezitím rozdíl, je těžké se zamyslet.
Z
určitého pohledu jsou pro mě tyto dva city součástí mého celého života. Jen si představte, jak by vám bylo, kdybyste necítili k nikomu lásku a ani přátelství?
N
emysleli byste na to, jak se kdo má, co právě dělá, jestli je v pořádku. Byli byste uvnitř prázdní, žádné city k někomu. Ten pocit, že vás má někdo rád, byste ani neznali.
U
ž od dětství cítíme lásku a přátelství. Říká se, že dětská láska je nejsilnější. A je to pravda. Dítě dokáže milovat někoho celým srdcem. Dokáže být tím nejvěrnějším přítelem. Ale bohužel čím jsou lidé starší, tím city, jako je
láska a přátelství upadá. Dnešní mládež ve školním věku už ani nezná pravé přátelství. A lásku? Tu znají, a to jen díky svým rodičům, ano je pravda, že některým mladistvým chybí láska, ale není to jejich vina, protože jim ji nikdo nedal. A když jim nikdo lásku nedá, nevědí, jaké to je jí cítit, cítit jak se jim rozbuší srdce, když potkají osobu, kterou milují. Silná láska je mateřská láska. Pouto mezi matkou dítětem je nezničitelné. V dospělosti si uvědomujeme, že lásku a přátelství potřebujeme. Lásku nacházíme v partnerech, ale i v našich dětech.
Láska je vlastně takový životní koloběh. Začíná u matky, která dá lásku svému dítěti, a to s tímto citem vyrůstá a předává ho dál. Marie Dočkalová, LA 4
C O
o vlastně znamená slovo přátelství? Pro každého určitě něco jiného. Většinou, když si s někým rozumíte a bavíte se s ním, považujete ho za přítele. Rozdíl je však v přátelství a v opravdovém přátelství, nemyslíte? pravdový přítel vám vždy, když potřebujete, pomůže, vyslechne vás, stojí vždy při vás a hlavně vás nikdy nezradí. Za to falešný přítel se k vám chová hezky, ale za zády vás pomlouvá a zrazuje, i když to třeba vy sami nevidíte a trvá vám, než na to přijdete. Každopádně ten dotyčný na to pomalu, ale jistě vždy doplatí. Podle mě každý touží mít toho pravého přítele, s kterým se může zasmát, ale na druhou stranu přítele, který ho bere vážně a bere ho takového, jaký ten dotyčný je. S kamarády se občas můžeme pohádat. To dokáže přátelství rozbít na několik dnů či týdnů, ale opravdovému příteli časem vždy odpustíte. Podle mě jsou toto malé věci, mezi přáteli se stávají mnohem horší věci než to, že se neshodnou. Nemyslíte?
P
odle mě se z pravého přátelství může vyklubat mnohem silnější pouto. Po nějakém čase zjistíte, co pro vás ten druhý znamená, a je to mnohem víc, než jste si doposud mysleli. Ano je to láska. Když je tento cit opětován i ze strany toho druhého, může vzniknout hezký vztah. Ale ne vždy je tomu tak. Ne vždy je láska oboustranná nebo přijde strach, že přátelství zanikne, změní-li se v nevydařenou lásku. Láska mezi dvěma přáteli může být hezká a vydržet dlouhou dobu, někdy i napořád. Pokud to je však vaše, spřízněná duše“, která to s vámi opravdu myslí vážně. Dominika Poláková, LA 4 Bez redakční úpravy
25 | S t r á n k a
Obsah PÁR SLOV ZÁVĚREM…
P
rožijte Vánoce s lidmi, které máte rádi, kteří jsou vám blízcí. Užívejte si atmosféru splněných přání až do konce. Přejeme vám, ať pod stromečkem naleznete vše, co jste se přáli. Načerpejte přes prázdniny sílu na pololetní šílenství a ještě jednou krásné Vánoce a šťastný nový rok. REDAKCE ČASOPISU OZDRAVKA
26 | S t r á n k a
