Obsah 1. Úvod 2. Počáteční fáze pomoci 3. Cvičení kognitivních funkcí – výcvikový program -
Pozornost
-
Paměť
-
Prostorová orientace
-
Řeč
-
Myšlení
4. Péče o základní životní potřeby 5. Informace k uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce 6. Státní sociální podpora
Autoři : Mgr. Dana Populová PaedDr. Zdenka Slupská Miriam Králová
Plzeň, březen 2013
1
Úvod Občanské sdružení Mozek se zabývá poradenstvím pro osoby po úrazech a onemocnění mozku od roku 2006. Za dobu trvání sdružení byla poskytnuta specializovaná péče asi 120 klientům. K 31. 3. 2013 končí projekt „Mentální a sociální rehabilitace“, V rámci projektu byla poskytnuta systematická péče osobám se získaným zdravotním postižením, zaměřená na minimalizaci jejich hendikepů, prevenci sociálního vyloučení a podporu k hledání pracovního začlenění. Byl realizován výcvikový program, který klientům poskytl výcvik ztracených dovedností a konkrétní návody k návratu do běžného života a k hledání pracovního uplatnění. Z této práce vyplývají poznatky, které jsou stručně shrnuty v předkládané publikaci. Na základě zkušeností z práce s klienty jsou sestaveny nejčastěji řešené okruhy problémů pacientů samotných a jejich rodinných příslušníků. Konkrétní dotazy je možné směrovat na adresu:
[email protected] Osoby po úrazech a onemocnění mozku propuštěné do domácího ošetřování mají různé stupně hendikepu od nedostatků v pohybu, v sebeobsluze, až k deficitům kognitivních funkcí. Fyzický hendikep bývá někdy více, někdy méně zjevný. Každý pozná, co nemocný nemůže dělat. Rehabilitace fyzických funkcí je propracovaný a zavedený obor, který pomáhá nemocným už na lůžku, a je velmi důležité se co nejdříve do rehabilitačního procesu zapojit. Zdravotní pojišťovny tuto péči hradí. Bude žít? Tuto otázku si nejprve kladou členové rodiny v době, kdy je jejich blízký ještě v bezvědomí, v umělém spánku a tedy v péči lékařů. Bude žít? Tuto otázku kladou členové rodiny postiženého lékařům. Léčebné postupy současné medicíny jsou až zázračné ve srovnání s možnostmi zdravotnictví před lety. Budu mluvit, chodit…? Budu soběstačný? Když dojde k nabytí vědomí, pomine fyzická bolest spojená s lékařskými zákroky atd., začne proces sebeuvědomování si celého těla, vzpomínání na to, co se stalo, kde jsem, proč tu jsem atd. Vnímáním personálu v nemocnici a vnímáním blízkých osob u lůžka se otvírá cesta k návratu k původnímu životu. Jaká ta cesta bude, závisí na rozsahu poškození mozku, úspěšnosti lékařských zákroků, rehabilitační péči, ale také na vůli pacienta. Budu ještě pracovat? Pacient, který absolvoval léčbu a rehabilitaci a je třeba jen částečně soběstačný v sebeobslužných činnostech a je schopen obstarat si (třeba i s pomocí) základní životní potřeby, si začne klást otázky – jak budu dál žít, co budu dělat, vrátím se do svého zaměstnání, budu moci pracovat? Dosažení těchto cílů závisí na: - Rozsahu poškození mozku - Úspěšnosti léčení - Vůli člověka dlouhodobě pracovat na svém uzdravení 2
Počáteční fáze pomoci První kontakty rodinných příslušníků s pacientem u lůžka: -
-
Bazální stimulace – základní komunikace s člověkem, který zatím neodpovídá ani slovem, ani pohybem. Podporujte v nejzákladnější (bazální) rovině vnímání vašeho blízkého. Somatická stimulace navozuje pocit bezpečí a jistoty: různé masážní techniky zklidňující, stimulující dýchání, doteky, při kterých se pacient cítí v bezpečí. Vestibulární stimulace – podporuje uvědomění si polohy těla, změna polohy těla např. houpáním. Vibrační stimulace umožňuje vnímání celým tělem – chvění, hlasy, tóny. Nástavbová stimulace – zraková, sluchová, hmatová. Dotýkejte se pacienta, držte ho za ruku, dotýkejte se dalších částí těla a jmenujte je. Mluvte na pacienta z očí do očí, připomeňte mu svoje jméno, oslovujte pacienta jménem. Změňte polohu částí těla pacienta, sledujte jeho reakce. Sleduje-li očima, ukažte mu rodinné fotografie a připomeňte jména ostatních členů rodiny. Sledujte jeho „odpovědi“ očima, hlavou, stiskem ruky, částmi těla atd., pomáhejte postiženému s komunikací. Snažte se předávat pozitivní náladu.
Bazální komunikace a stimulace je rozpracovaný rehabilitační program, který lze aplikovat již v době, kdy pacient zatím zdánlivě nevnímá anebo je jeho komunikace velmi omezená. Blíží se návrat Vašeho člena rodiny domů? Zhodnoťte jeho schopnosti v sebeobsluze, vyhodnoťte možnosti Vaší rodiny se o dočasně závislého člověka postarat. Zhodnoťte potřeby upravit prostředí domova tak, aby bylo možné o postiženého člověka pečovat. Konzultujte potřeby pacienta s personálem nemocnice. Někdy stačí drobné úpravy tak, aby se mohl pacient doma postupně o svoje základní potřeby starat jen s malou pomocí. Využijte kompenzační pomůcky, pečovatelskou službu, naplánujte harmonogram střídání se v péči o postiženého člena rodiny. Zhodnoťte síly celé Vaší rodiny s tím, že zdravotní stav Vašeho dočasně závislého člena rodiny se bude postupně zlepšovat. Vyhodnoťte také spolehlivost jednotlivých zúčastněných a jejich reálné síly, schopnosti a možnosti. Stát poskytuje pomoc v podobě „péče o člena rodiny“. Tato péče má však svoje limity. Pamatujte, že vyjádření optimistické perspektivy vůči zdravotnímu stavu pacienta a optimismus k překonání dočasných obtíží doma má také vysoce léčivé účinky. V každé fázi rekonvalescence vyjadřujte realistický optimismus, pozitivně hodnoťte každý pokrok. Každý malý krůček je pro pacienta velmi významný, nesmí být však kladeny přehnané nároky. Všechno chce svůj čas! Důležitá je aktivita člověka v rámci jeho možností.
3
Zabezpečení základních životních potřeb včetně pocitu jistoty v rodině je odrazovým můstkem pro motivaci postiženého k cílenému tréninku ztracených dovedností. Ale co jsou to ty kognitivní funkce? Je to soubor funkcí, které nám umožňují vnímat a jednat ve světě kolem nás. Jsou to všechny myšlenkové procesy nezbytné k vykonání jednoduchého i složitého úkolu. Patří sem vnímání, rozpoznávání, paměť, koncentrace pozornosti, řeč, pružnost myšlení, porozumění informacím. Na tyto funkce navazují schopnosti exekutivní, tj. schopnosti řešit problémy, plánovat, organizovat, vytvořit si náhled a úsudek, regulovat emoce. Tyto funkce se navzájem prolínají, jedna bez druhé nemůže správně fungovat. Sídlo všech těchto funkcí je v různých částech mozku. Duševní schopnosti – tedy ony kognitivní funkce – bývají následkem úrazu poškozeny, někdy výrazně, někdy méně závažně. V každém případě dochází k roztáčení spirály: zhoršení kognitivních funkcí – obavy z neúspěchu a selhávání – snížení sebevědomí – pasivita – další zhoršování schopností člověka. Tuto spirálu je nutné co nejdříve zastavit. Kdo a kdy potřebuje trénovat kognitivní funkce? Každý člověk v průběhu svého života postupně ztrácí výkonnost fyzických duševních schopností. Způsob života – zdravý životní styl, pohyb a společenská aktivita jsou dobrou prevencí před zbytečně rychlou ztrátou výkonnosti člověka. Náhlá ztráta v systému kognitivních funkcí v souvislosti s traumatickým poraněním mozku či mozkovou mrtvicí vyžaduje rychlý a intenzivní nácvik, který v mnoha případech musí být řízen. Poranění mozku nebo mozková mrtvice přináší různý stupeň poruchy kognitivních funkcí. Neuroplasticita mozku člověka je vysoká a jeho nepoškozené části jsou do jisté míry schopny nahradit poškozené oblasti. Rehabilitace člověka je závislá na stupni a rozsahu poškození mozkové tkáně, zároveň je důležité co nejdříve zapojovat ony nepoškozené části. Proto je důležité začít s aktivitou člověka co nejdříve. Kde hledat radu, jak si pomoci? Posouzení mentálních schopností pacienta, popis schopnosti učit se a popis zbytkových hendikepů je úkolem psychodiagnostiky, kterou provede odborné pracoviště ještě v době hospitalizace pacienta. Je vhodné, když se rodinný příslušník po domluvě a se souhlasem pacienta seznámí s diagnózou. Žádejte od vyšetřujícího psychologa informace o jeho řeči, myšlení, paměti, časoprostorové orientaci, schopnosti plánovat činnosti, koncentraci pozornosti, unavitelnosti, vůli, emočním stavu. Zvláště cenné pro domácí péči jsou informace psychologa převedené do konkrétních rad. Ihned začít trénovat dílčí kroky, např. opakovat slova, artikulovat u zrcadla, obnovovat slovní zásobu s pomocí obrázků, 4
postupně obnovit schopnost číst, psát, cvičit paměť opakováním vět atd., je lepší, než čekat na to, co bude. Domácí učení by mělo být poučenou zábavou. Učit se samostatně zvládat život v domácím prostředí, cvičit sebeobsluhu, ale také hledat činnosti, které budou zábavou, je důležité pro navození a udržení motivace k dalšímu rozvoji osobnosti. Zhlédnout společně s nemocným krátký film a vyprávět si o něm přinese pečovateli informace o stavu pozornosti, unavitelnosti, paměti, řeči, ale také o schopnosti rozlišovat a prožívat emoce. Podle toho volíme další druh a rozsah aktivity. Forma skupinové práce ve výcvikovém programu se velmi osvědčila. Klienti v dlouhodobé péči tuto formu upřednostňovali. Individuálně řešenou problematiku např. při logopedické péči u klinického logopeda jsme rozšířili do skupinového nácviku např. sociální komunikace. Jedna forma práce doplňuje druhou. Velmi vysoký efekt přináší už samotné zařazení do skupiny, kterému musí předcházet diagnostický a motivační pohovor. Psychologické vyšetření pacienta klinickým psychologem už ve zdravotnickém zařízení a motivace ke cvičení vzbudí jeho zájem o účast ve výcvikovém programu. Avšak klienti přicházejí s různým očekáváním. Pro účely stanovení terapeutického plánu je nezbytný vstupní motivační pohovor. Průběžně nastavené hodnocení výkonnosti v jednotlivých aktivitách musí být interpretováno velmi citlivě s ohledem na celkový stav jednotlivých účastníků. Zde má opět nezastupitelnou funkci individuální práce s klientem. Skupinová práce prolíná s individuálním vedením. Hodnocení dílčích úspěchů ve výcviku je nutné vždy vztahovat k celkovému obrazu kvality života každého klienta, k jeho vnitřním cílům. Pro klienty má velký význam, že mohou s terapeutem, pod jeho dohledem a s jeho pomocí hledat reedukační a kompenzační postupy pro výcvik dovedností. Zároveň mohou klienti s ostatními účastníky sdílet svoje úspěchy a neúspěchy. Možnost řešit svoje obtíže s lidmi, kteří také bojují s hendikepy má obrovský význam. Nejen výcvik, ale motivační rozhovory, hledání východisek pro další cvičení a navazování nových sociálních kontaktů ve skupině je klienty vysoce hodnoceno. Možnost srovnávání výkonnosti a hendikepů jednotlivých účastníků a sledování různých projevů vůle k překonávání obtíží je dalším motivačním prvkem pro cvičení klientů.
5
Cvičení kognitivních funkcí – výcvikový program Základní poznávací funkce, které člověk potřebuje pro plnohodnotné zapojení do každodenního života jsou:
Pozornost Paměť Prostorová orientace Řeč Myšlení Jak začít s aktivizací člověka postiženého deficitem v oblasti kognitivních funkcí? 1. Zjistit, co člověk zvládá? Jak? Mluvit s ním a vycházet ve všech oblastech z úrovně, kterou člověk zvládá. (Informace lze získat též rozhovorem s klinickým psychologem, který pacienta vyšetřoval při hospitalizaci, rozhovorem s ošetřujícím lékařem a personálem.) 2. Co je dobré vědět, když chceme pomoci v tréninku kognitivních funkcí.
Pozornost Pozornost – člověk reaguje na oslovení, otevře oči, otočí hlavu, usměje se, poznává lidi kolem sebe, poslouchá rádio atd. člověk slyší, vidí, vnímá mluvenou řeč, zvuky, zaměří pozornost na sluchový, zrakový, hmatový, chuťový podnět atd. Nelze reagovat na vše, co člověk vnímá. Příklad: pozornost člověka upoutáváme různými druhy podnětů, nabízíme, ukazujeme, mluvíme na člověka atd. Je nutné mít na paměti, že příliš silné podněty a zvláště zvuky mohou být nepříjemné a člověk je pak odmítá. Výběrovost pozornosti je důležitá proto, abychom mohli reagovat na to, co je pro nás v tu chvíli důležité, nové, zajímavé. Očekává-li nemocný příchod blízkého člověka, nebude např. věnovat pozornost nikomu jinému z příchozího personálu nemocnice, bude působit apaticky, ale to jen funguje výběrovost pozornosti a jeho momentální citové naladění a očekávání. Jiné hodnocení tohoto chování je v situaci, kdy pacient v domácí péči reaguje velmi odlišně na různé členy rodiny, případně na návštěvy kamarádů, kolegů z práce. Nedostatek emocionální seberegulace se projevuje různým stupněm pozornosti věnované jednotlivým členům rodiny, kteří se o nemocného starají. Pocity méněcennosti a strach z budoucnosti mohou být příčinnou neochoty přijímat návštěvy kamarádů, kolegů z práce. Soustředění (koncentrace) pozornosti – schopnost upoutat pozornost někdy několik sekund, někdy déle na určitý podnět. Při poškození mozku bývá velmi častým jevem zkrácení koncentrace pozornosti. Sledujeme, jak dlouho člověk vydrží vnímat nebo i vykonávat konkrétní aktivitu – poslouchat mluvenou řeč, sledovat film, číst atd. Tuto dobu bychom měli 6
respektovat a jen postupně trénovat její prodlužování. Neúměrné přetěžování pozornosti přináší více škody než užitku. Příklad: Trénujeme na pracovním listě, kde jsou napsané číslice a písmena. Pohledem na list papíru spočítáme, kolik je na papíru napsaných číslic (množství znaků volíme podle výkonnosti člověka). Rozdělování pozornosti – dělat více věcí najednou lze tam, kde jde o souběh zautomatizovaných činností – poslouchat vyprávění u jídla, vyprávět při kreslení atd. lze tím lépe, čím víc jsou jednotlivé úkony zautomatizované. Má-li člověk problém s porozuměním řeči, nemůžeme chtít, aby reagoval, je-li zaujatý jakoukoliv jinou činností. Musíme proto pracovat na zautomatizování dílčích úkonů. Příklad: Schopnost lze dobře trénovat s využitím kresby a řeči – tužkou obkreslujeme kruh s rukou ve vzduchu a přitom říkáme jednoduchou říkanku v rytmu kroužení ruky, místo kresby tužkou lze kruh obtahovat prstem. Schopnost přenášení pozornosti – jde o schopnost přepojovat pozornost z jednoho podnětu na druhý – jde o přizpůsobování neustále se měnícím podmínkám života. Příklad: Trénovat lze tak, že jednu zvládnutou činnost – skládání mozaiky z kamínků – přerušíme domluveným signálem – zvonkem, světelným signálem apod. Po smyslovém podnětu člověk splní jiný domluvený úkol, např. napije se vody a pak pokračuje ve skládání mozaiky až do dalšího signálu.
Paměť Obecně lze říci, že paměť je schopnost podržet si bez problémů získané poznatky. Osoby po úrazech a onemocnění mozku ve velké většině sdělují svoje pocity o tom, že paměť v různé míře nefunguje jako dříve. Proto je nutné při rozhovorech s pacientem po úrazu a onemocnění mozku komunikovat tak, abychom co nejdříve zjistili rozsah ztráty paměti. Příklad: zjišťujeme na kolik si náš blízký vybavuje okolnosti hospitalizace v nemocnici, nakolik si pamatuje jména členů rodiny, nakolik si vybavuje okolnosti svého dosavadního života, nakolik si vybavuje získané školní dovednosti atd. Krátkodobá paměť – zajišťuje udržení si použitelné informace po dobu vykonávané činnosti. Po jejím skončení se informace pozvolna vytrácejí. Praktický význam krátkodobé paměti se uplatňuje při běžných činnostech, umožňuje nebrat na vědomí všechno, co vidíme a slyšíme, a přitom tomu nemíníme věnovat pozornost. Umožňuje vykonávat několik věcí současně a zároveň nebýt zahlceni všemi okolními vjemy. Krátkodobá paměť také umožňuje přístup k informacím uloženým dříve v dlouhodobé paměti. Dlouhodobá paměť – zde jsou uchovávány informace získané v průběhu života a to jak prožíváním, učením, tak záměrným vzděláváním. Podílí se na fungování podvědomí a samotné tvorbě osobnosti. Dlouhodobá paměť funguje tak trochu jako knihovna, čím lépe jsou v ní informace uspořádány, tím snadněji je dovedeme třídit a vybavit si je. Všechno co známe, nebo právě poznáváme, se vždycky spojí s větším či menším množstvím prvků uložených v paměti na základě dřívějších zkušeností. Čím víc toho člověk ví, tím je pro něj učení lehčí. 7
Z těchto charakteristik vyplývá, že u lidí po úrazech a onemocnění mozku, kteří jsou zpočátku znejistěni v tom, jak jim bude paměť fungovat, je velmi prospěšné postupně „oprašovat“ jejich znalosti. Zásadní je komunikovat s nimi a pomoci jim vybavovat si vše, co souviselo a souvisí s jejich dosavadním životem (zpočátku společné fotografie, vzpomínky, později pracovní a společenský život). Příklad cvičení:
(Použito cvičení souboru Dílčí oslabení výkonu)
Prostorová orientace Pro zvládání běžných denních činností, ale i pro obnovu čtení a psaní je důležitým předpokladem dobré fungování orientace v prostoru. Dalším rozměrem této dovednosti je dobré fungování a orientace v časoprostoru. Nejen kde, ale také kdy se činnosti konají, nejen kde, ale také kdy zaměřujeme svoji pozornost. Důležitou podmínkou bezpečné orientace v prostoru je zvládnutí pravolevé orientace.
8
Příklady cvičení prostorové orientace : nahoru – dolů nahoře – dole vpředu – vzadu dopředu – dozadu vpravo – vlevo doprava – doleva před – za hned před – hned za nad – pod začátek – konec
uvnitř – venku dovnitř – ven tady – tam zde – tam blízko – daleko mezi – uprostřed na jedné straně – na druhé straně rovně – šikmo vysoko – nízko
Dále je vhodné trénovat orientaci v místnosti, v bytě, budově, okolí bydliště. Když člověk zvládá tuto „velkou“ orientaci, přistoupíme k orientaci na malé ploše. Příklad: manipulujeme s konkrétními předměty na malé ploše (na stole, tabuli).
9
Řeč K posouzení stavu řeči je vhodné vyhledat logopeda (ve většině případů je k dispozici ve zdravotnickém zařízení již během hospitalizace). Logoped stanoví postup nápravy řeči. V domácím prostředí je vhodné stimulovat postiženého řečovými podněty. Příklad: pojmenovávat předměty, činnosti, mluvit v jednoduchých větách, sledovat, je-li postižený schopen opakovat slova, věty, je-li schopen sám sdělovat myšlenky – mluvit ve větách, sdělovat jen slova. Při obtížích v artikulaci lze využívat procvičování mluvidel: Vypláznout jazyk – písknout (fouknout) Poslat hubičku – mlasknout jazykem Nafouknout tváře – dotknout se jazykem horního rtu Kmitat jazykem z koutku do koutku Skousnout dolní ret – nakrčit nos – skousnout horní ret – nakrčit nos Písknout (fouknout) – poslat hubičku Jazykem bouli do levé tváře – frknout – jazykem bouli do pravé tváře – frknout Olíznout spodní ret – poslat hubičku – olíznout horní ret – poslat hubičku (Případně provádějte libovolné kombinace těchto či podobných pohybů.)
Myšlení Myšlení v širším slova smyslu zahrnuje všechny psychické činnosti. Od vnímání postupuje k vytváření obecných pojmů a jejich prostřednictvím k využitelnosti v praktickém životě. Při myšlení se významně uplatňuje paměť a řeč. V procesu myšlení stojí na počátku příjem informací zprostředkovaný smyslovým vnímáním. Při úrazech a onemocnění mozku bývají smysly oslabeny, někdy výrazně narušeny. Cvičení smyslového vnímání – sluchová cvičení, zraková cvičení, hmatová cvičení, stimulace čichu přispívají ke zlepšování příjmu informací. Možnosti rozvoje smyslového vnímání jsou dány zdravotním stavem, stimulace jednotlivých smyslových orgánů přispívá k uzdravování. Příklady sluchových cvičení: Poslouchání hudby, identifikace hlasů, rozlišování zvuků, lokalizace zdroje zvuků.
10
Příklady zrakových cvičení: Vyhledej a spočítej „otazníky“, „čtverce“ atd.
Stejné a nestejné obrázky, hledání stejných tvarů, hledání rozdílů, pexeso, zapamatování řady předmětů, řady obrázků, popis situačních obrázků. Zrakem je zprostředkováno největší množství informací. Těžiště cvičení se orientuje téměř vždy na současné uplatnění zrakového vnímání.
11
Co vidíš na obrázku (zrakové rozlišování).
Hmatová cvičení: Rozlišování různých materiálů hmatem, hledání stejných předmětů hmatem, navlékání korálků stejných tvarů, stejné velikosti podle hmatu.
Stimulace čichu: Rozlišování vůní a pachů, určování vůní.
12
Péče o základní životní potřeby Správné dýchání: Správné dýchání zajistí dostatečný přísun kyslíku do krve. Nesprávné dýchání krev ochuzuje, nedostatek kyslíku v krvi zhoršuje činnost mozku. Dýchací cvičení provádějte v klidu, v pohodlném sedu a na čerstvém vzduchu. Uvolněte oblečení a soustřeďte se na cvičení. 1. S nádechem počítejte do 4. 2. Počkejte 2 sekundy. 3. Vydechujte plynule 4 sekundy. 4. Počkejte 2 sekundy. Dýchejte plynule, dodržujte pauzu. Opakujte desetkrát. Cvičte u otevřeného okna nebo venku. Cvičení provádějte několikrát denně. Cvičení usnadňují pohyby paží – při nádechu paže zvednout, při výdechu nechat paže klesnout. Pitný režim: Pro dobrou funkci mozku je bezpodmínečné nutné dodržovat pravidelný pitný režim. Nejvhodnější je přísun čisté pramenité vody v pravidelných intervalech během dne. Lze kombinovat s bylinkovými čaji, minerálními vodami. Černá káva, silný černý čaj, mléko a alkohol nelze považovat za vhodný zdroj tekutin.
Pro kvalitní prožívání života je žádoucí: -
Zachovat pohybovou aktivitu. Dodržovat správnou životosprávu. Zajistit bezpečné bydlení. Rozvíjet duševní schopnosti. Pěstovat společenské aktivity. Zabezpečit finanční zdroje (u člověka, který ztratil svoje původní schopnosti, lze využít pomoc státu).
13
Příklad lekce výcvikového programu : Sociální komunikace : Přivítání, hodnocení minulé lekce, rekapitulace úspěchů a neúspěchů při domácím nácviku, hodnocení účinnosti individuální terapie mezi lekcemi, vzájemná informace klientů o prožívání, pomoc klientům s formulováním myšlenek do vyprávění. Kontrola domácích úkolů : Vzájemné porovnávání vypracovaných úkolů, předávání zkušeností, hodnocení klientů, hledání kompenzačních postupů při obtížích Nácvik řeči, artikulace, vyjadřování : Výuka plynulé řečové produkce – opakování vět dle mluvního vzoru, využití rytmizace – čtení slov, hlasité skupinové čtení doprovázené rytmizací, slabiky, slova. Gymnastika mluvidel - výuka a nácvik, individuálně, skupinově. Dramatizace básně : Vrabčáci Vrabčáci byli zvědaví, co všechno o nich věda ví – i letěli to vyzvědět až do Akademie věd. A od té doby věda ví, že vrabčáci jsou zvědaví. (Emanuel Frynta) Společné čtení básně, individuální čtení, demonstrace dramatizace – gesta, emoční zabarvení hlasu, rytmus – nápodoba dramatizace, zadání domácího úkolu – zvládnout báseň zpaměti Nácvik čtení, psaní : Výuka postřehování slabik, různá velikost písma podle potřeb klientů, skládání slabik do slov, skládání slov do věty, porozumění obsahu čteného textu, opakování vět, reprodukce obsahu čteného textu, kompenzační pomůcky, výběr čteného textu podle motivace klientů. Hry se slovy – názvy reálných míst Psaní – výuka uvolňovacích cviků, obtahování předlohy, nácvik vstoje, v sedě, loket nad podložkou, kompenzační pomůcky pro psaní – nástavce na tužky, kulovitá tužka, trojboká tužka, upevňování tužky k ruce. Individuální trénink podle potřeby klientů aktuálního funkčního stavu
14
Cvičení paměti : Paměťové obrázkové karty – výuka zrakové paměti, individuální nastavení množství karet k zapamatování podle zdatnosti, individuální cvičení, Skupinově – opakování slov s postupným přidáváním, sestavy k opakování, nové sestavy Kulečníkové koule Představte si modrou kulečníkovou kouli, vlevo od modré si představte žlutou kouli a vpravo od modré červenou kouli. Zapisujte po vyslechnutí celé instrukce. Vzor zápisu : Ž M Č /žlutá, modrá, červená/ Zvýšit nebo snížit náročnost zadání podle výkonnosti klientů. Zapamatování tvarů – překreslování, doba potřebná k zapamatování individuálně podle výkonnosti klientů. Příklad : Instrukce - pozorujte celý předložený grafický vzor. Zakryjte jej. Na čistý papír se snažte zakreslit přesnou podobu zhlednutého obrázku. Dodržujte velikost a proporce vzoru. Kreslete od ruky.
Cvičení pozornosti, duševní pružnosti, pohotovosti, rychlosti reakcí : Slovní asociace – k předkládaným podstatným jménům přiřazovat přiléhavé sloveso, tématické okruhy, asociace k obrázkovému materiálu. Pozornost – v textu vyhledávání slabik, na řádcích vyhledávání symbolů. Číselné trio – příklad části pracovního listu: Instrukce: vyhledej v řadě tři za sebou jdoucí číslice se součtem 10, po zácviku v nových pracovních listech práce na čas 34519811425324817292343235762213439 45181457236143359714332447124224451 98241331142554334523613619133252118 63145165477612231114553222713352242 72135446834225531552354162291135622 15
Cvičení ke zlepšení psychomotorické koordinace : Skládání mozaiky dle předlohy – kamínková mozaika, cvičení jemné motoriky zrakového vnímání Tangramy – skládání různobarevných částí podle předlohy Rozvoj osobnostních vlastností : Vzájemná solidarita a podpora ve skupině, pozitivní podpora klientů, hledání kompenzačních mechanizmů, posilování vůle, podpora sebehodnocení, přijetí hendikepu a reálná cesta k jeho minimalizaci. Podpora píle, soutěžení.
Relaxace : Výuka cvičení na míčích, nácvik rovnováhy, podpora ve dvojici, dechové cvičení
Muzikoterapie : Poslech relaxační hudby, volné asociace pohybové, Orffovy nástroje – rytmizace, produkce asociací, asociační kresba
16
Informace k uplatnění postižením na trhu práce
osob
se
zdravotním
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Lidem se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. Pracovní rehabilitace – souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace. Příprava k práci – zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo na základě dohody s úřadem práce. Příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. Specializované rekvalifikační kurzy – jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako ostatní rekvalifikace.
Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, kde je zaměstnáno nejméně 60 % zaměstnanců se zdravotním postižením.
Příspěvky pro zaměstnavatele Úřad práce může poskytnout příspěvek zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny. Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením, může úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob. Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob.
Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % z celkového počtu svých zaměstnanců. Způsoby plnění, tj. zaměstnávání v pracovním poměru, odběr výrobků a služeb nebo odvod do státního rozpočtu, jsou považovány za rovnocenné a lze je vzájemně kombinovat.
17
Dávky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem Posudková služba Pro účely sociálního zabezpečení vypracovávají posudky o zdravotním stavu ve vymezeném rozsahu okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), Česká správa sociálního zabezpečení a posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Z tohoto pravidla existují některé výjimky, zejména v systému nemocenského pojištění, kde posuzování (např. dočasné pracovní neschopnosti) náleží ošetřujícím lékařům, jejichž činnost je lékaři OSSZ kontrolována.
Nesouhlas s posudkem Posudky o zdravotním stavu nejsou rozhodnutími a nelze proti nim podávat opravné prostředky. Posudky slouží jako podklad orgánu, který podle zákona rozhoduje o dávce nebo službě. Posouzení zdravotního stavu vždy vyžádá orgán, který o dávce nebo službě rozhoduje. V případě nesouhlasu s rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, vydaném v prvním stupni správního řízení, lze podat odvolání k nadřízenému orgánu, a to u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Výjimku tvoří např. dávková rozhodnutí ve věcech důchodu, proti kterým lze podat námitky, o nichž rozhoduje orgán, který rozhodnutí vydal. Žalobu k soudu lze za stanovených podmínek podat až po skončení odvolacího řízení správního anebo – jde-li o věci důchodového pojištění – až po skončení řízení o námitkách. Pro účely odvolacího řízení správního podávají posudky o zdravotním stavu posudkové komise MPSV, pokud v předcházejícím řízení podávala posudek OSSZ. Posudkové komise MPSV dále podávají posudky pro účely soudního řízení zejména ve věcech žalob proti dávkovým rozhodnutím ve věcech důchodu.
Práva a povinnosti posudkové služby Posudek orgánu posudkové služby musí vycházet ze zjištění zdravotního stavu občana a musí odpovídat posudkovým kritériím zakotveným v obecně závazných právních předpisech. Při posuzování posudkový orgán vychází z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů a přihlíží i k výsledku případného vlastního vyšetření posuzované osoby. Může též posuzovanou osobu vyzvat, aby se podrobila vyšetření lékařem orgánu posudkové služby anebo vyšetření v určeném zdravotnickém zařízení a poskytla další součinnost, která je potřebná k podání posudku.
Dočasná pracovní neschopnost V případě dočasné pracovní neschopnosti osoby podléhající koordinaci sociálního zabezpečení, která nastane v České republice, může tato osoba požádat přímo svého ošetřujícího lékaře v České republice o vyplnění formuláře E 116. Ošetřující lékař vyplněný formulář E 116 předá společně s vnitrostátním potvrzením o uznání dočasné pracovní neschopnosti pacientovi, který oba formuláře musí doručit do tří dnů OSSZ příslušné podle místa výkonu ošetřujícího lékaře. Lékař příslušné OSSZ formulář E 116 ověří a OSSZ ho 18
společně s „Žádostí o poskytnutí peněžitých dávek v případě pracovní neschopnosti" (formulář E 115) zašle příslušné instituci v členském státě, kde je osoba pojištěna.
Ostatní nároky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem V ostatních případech vyplňují ošetřující lékaři E-formuláře pouze na žádost OSSZ. Ta se na ošetřujícího lékaře obrátí v případě, že od příslušné instituce z jiného členského státu EU obdrží žádost o vyplnění příslušného E-formuláře, protože pojištěnec této instituce se zdržuje v České republice. Jedná se zejména o lékařské zprávy pro účely posouzení nároků na invalidní důchody a rodinné dávky.
Státní sociální podpora V případě zdravotního postižení se některé dávky státní sociální podpory poskytují za jiných podmínek nebo ve vyšší částce. Dávkami, které zohledňují zdravotní stav dítěte nebo rodiče, jsou rodičovský příspěvek, příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměna pěstouna. Bližší informace o jednotlivých typech dávek, podmínkách nároku a místech, kde o tyto dávky lze žádat, naleznete na: Integrovaném portálu MPSV - dávky státní sociální podpory.
Dávky pro osoby se zdravotním postižením Právní předpisy
zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále jen „zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením“) vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále jen „vyhláška“)
Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje:
příspěvek na mobilitu příspěvek na zvláštní pomůcku průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají
Kompetence
krajské pobočky Úřadu práce České republiky (dále jen „krajské pobočky ÚP“) Ministerstvo práce a sociálních věcí – odvolací orgán
Oprávněné osoby Nárok na příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a na průkaz osoby se zdravotním postižením má při splnění podmínek: 19
a. osoba, která je na území ČR hlášena k trvalému pobytu nebo která má na území ČR trvalý pobyt b. osoba, které byla udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany c. cizinec bez trvalého pobytu na území ČR, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu d. občan členského státu EU, pokud je hlášen na území ČR k pobytu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu EU e. rodinný příslušník občana členského státu EU, pokud je hlášen na území ČR k pobytu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu EU f. cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu EU, pokud je hlášen na území ČR k dlouhodobému pobytu, a to, pokud má bydliště na území ČR. Bydliště je vyjádřením spjatosti s ČR
Příspěvek na mobilitu Příspěvek na mobilitu je opakující se nároková dávka, která je určena osobě starší 1 roku:
která není schopna zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace (nebo které byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně, a to po dobu platnosti průkazu ZTP nebo ZTP/P, nejdéle do 31. 12. 2015) která se opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje nebo je dopravována které nejsou poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče z důvodů hodných zvláštního zřetele může být příspěvek na mobilitu přiznán i osobě, které jsou poskytovány pobytové sociální služby uvedené v předchozí odrážce
Výše dávky: 400 Kč měsíčně.
Příspěvek na zvláštní pomůcku Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má:
těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí těžké sluchové postižení těžké zrakové postižení
Tam, kde je pomůckou motorové vozidlo, má nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci. Okruh zdravotních postižení odůvodňujících přiznání příspěvku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k zákonu o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.
20
Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku dále je, že:
Osoba je starší 3 let (motorové vozidlo, úprava bytu), 15 let (vodicí pes), 1 roku (všechny ostatní pomůcky). Zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím. Osoba může zvláštní pomůcku využívat. Zvláštní pomůcka není zdravotnickým prostředkem, který je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění anebo je osobě zapůjčen příslušnou zdravotní pojišťovnou. Také nesmí jít o zdravotnický prostředek, který nebyl osobě uhrazen z veřejného zdravotního pojištění nebo zapůjčen zdravotní pojišťovnou z důvodu nedostatečné zdravotní indikace. Pokud je pomůckou motorové vozidlo, je také podmínkou, že se osoba opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje a že je schopna řídit motorové vozidlo nebo je schopna být vozidlem převážena. Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek, na které je dávka určena, je obsažen ve vyhlášce. Příspěvek se poskytuje i na pomůcku, která ve vyhlášce uvedena není, a to za podmínky, že jí krajská pobočka ÚP považuje za srovnatelnou s některou z pomůcek, která ve vyhlášce uvedena je.
Stanovení výše příspěvku na zvláštní pomůcku Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením rozlišuje, zda je o pomůcku v ceně do nebo přes 24 000 Kč a speciální úpravu má pro motorové vozidlo. Na pořízení zvláštní pomůcky v ceně nižší než 24 000 Kč se příspěvek na zvláštní pomůcku poskytne jen osobě, která má příjem (příjem s ní společně posuzovaných osob) nižší než 8násobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob. Výše příspěvku na zvláštní pomůcku se stanoví tak, že spoluúčast osoby činí 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky, nejméně však 1 000 Kč. Z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména žádá-li osoba opakovaně o příspěvek na různé zvláštní pomůcky v ceně do 24 00 Kč, lze tento příspěvek poskytnout, i když příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných přesahuje výše uvedený násobek životního minima. Výše příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je vyšší než 24 000 Kč, se stanoví tak, že spoluúčast osoby činí 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky. Jestliže osoba nemá dostatek finančních prostředků ke spoluúčasti, krajská pobočka ÚP určí nižší míru spoluúčasti (s přihlédnutím k míře využívání zvláštní pomůcky, k příjmu osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům), minimálně však 1 000 Kč. Výše příspěvku na zvláštní pomůcku (motorové vozidlo) se stanoví s přihlédnutím k četnosti a důvodu dopravy, příjmu osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných a celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku (motorové vozidlo) činí 200 000 Kč.
21
Limity
Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku činí 350 000 Kč; 400 000 Kč v případě příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny. Součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč; 850 000 Kč, pokud v této době byl poskytnut příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny.
Průkaz osoby se zdravotním postižením
Průkaz osoby se zdravotním postižením nahradí průkaz mimořádných výhod osvědčujících stupeň zanikajícího institutu „mimořádné výhody“. Existující papírové kartičky TP, ZTP a ZTP/P budou nahrazeny průkazem osoby se zdravotním postižením, který zažité zkratky přebírá. Ačkoli je institut „mimořádných výhod“ rušen, benefity, které osobám se zdravotním postižením vyplývaly z držení průkazů TP, ZTP a ZTP/P, zůstávají v platnosti. Zákon umožňuje dva způsoby vydání průkazu osoby se zdravotním postižením, a to automatické v souvislosti s přiznáním příspěvku na péči či příspěvku na mobilitu a samostatné. Průkaz osoby se zdravotním postižením není samostatnou listinou, ale je součástí karty sociálních systémů. Jednou z funkcí karty je funkce průkazu osoby se zdravotním postižením.
Průkaz TP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). Pokud by však tyto osoby byly neschopné zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, náleží jim průkaz ZTP/P. Výjimkou jsou osoby starší 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty (těm náleží průkaz ZTP). Průkaz ZTP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), a osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty. Pokud osoba ve stupni závislosti II není schopná zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, náleží jí průkaz ZTP/P (opětovně se nesmí jednat o zletilou osobu, která tuto schopnost nemá díky úplné nebo praktické hluchotě). Průkaz ZTP/P náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), a osobám, u kterých bylo pro účely příspěvku na mobilitu zjištěno, že nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace (s výjimkou zletilých osob, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace kvůli sluchovému postižení).
22
Z výše uvedeného vyplývá, že neschopnost zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace znamená (až na výjimku zletilých osob s úplnou nebo praktickou hluchotou) průkaz ZTP/P, a to bez ohledu na to, jaký stupeň závislosti daná osoba má. Osoby, které nechtějí pobírat příspěvek na péči nebo příspěvek na mobilitu, ale chtějí mít průkaz osoby se zdravotním postižením, mohou o něj požádat na krajské pobočce ÚP. Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje některé nároky držitelů průkazu osoby se zdravotním postižením. Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na:
vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sezení vázáno na zakoupení místenky přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních
Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na:
vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sezení vázáno na zakoupení místenky přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy
Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na:
vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sezení vázáno na zakoupení místenky přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě 23
bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce
Osobě, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce. Tyto benefity jsou nenárokové. Další nároky osob, které jsou držiteli průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P, upravují jiné právní předpisy. Těmito předpisy jsou např. zákon o daních z příjmů, zákon o místních poplatcích, zákon o správních poplatcích, zákon o pozemních komunikacích, zákon o dani z nemovitosti. Průkazy mimořádných výhod osvědčující stupeň mimořádných výhod (papírové kartičky TP, ZTP a ZTP/P) vydané podle předpisů účinných do konce roku 2011 zůstávají v platnosti i po tomto dni, a to do uplynutí doby platnosti vyznačené v těchto průkazech, nejdéle však do 31. prosince 2015.
Příspěvek na péči Příspěvek na péči je určen osobám, které se při zvládání základních životních potřeb neobejdou bez pomoci jiných osob. Z poskytnutého příspěvku pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat buď osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.
Právní úprava
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Podmínky nároku na příspěvek na péči Nárok na příspěvek má osoba starší 1 roku, pokud je posouzena v jednom ze čtyř stupňů závislosti, rozdělených podle počtu základních životních potřeb, které není tato osoba schopna bez cizí pomoci zvládat. Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (neposuzuje se u osob do 18 let). Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanoví vyhláška č. 505/2006 Sb.
Výše příspěvku na péči Výše příspěvku na péči pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc
800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) 24
12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)
Řízení o příspěvku na péči
Řízení o přiznání příspěvku na péči se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem (žádosti jsou k dispozici na krajských pobočkách Úřadu práce ČR nebo na Integrovaném portálu MPSV). Žádost se podává na krajské pobočce Úřadu práce ČR, která je příslušná dle místa trvalého pobytu žadatele. Pokud není osoba schopna jednat samostatně a nemá zástupce, zahajuje se řízení z úřední moci. Krajská pobočka Úřadu práce ČR (sociální pracovník) provádí nejprve sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v jejím přirozeném sociálním prostředí. Následně krajská pobočka Úřadu práce ČR zašle okresní správě sociálního zabezpečení žádost o posouzení stupně závislosti osoby. Při posuzování stupně závislosti osoby pak vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby, doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Na základě tohoto posudku pak krajská pobočka Úřadu práce ČR vydá rozhodnutí o tom, zda se příspěvek na péči přiznává či nikoliv. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat, o odvolání rozhoduje MPSV.
Výplata příspěvku na péči
Příspěvek na péči se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží. Vyplácí se v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, a to využitím platební funkce karty nebo převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku, anebo v hotovosti.
Povinnosti příjemce příspěvku na péči
příjemce je povinen podrobit se sociálnímu šetření pro účely přiznání příspěvku na péči příjemce má dále povinnost písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR do 8 dnů všechny změny, které mohou mít vliv na nárok, výši nebo výplatu příspěvku na péči příjemce příspěvku na péči je rovněž povinen na vyžádání krajské pobočky Úřadu práce ČR prokázat, že dávka byla využita k zajištění pomoci, a to způsobem, který osvědčí využití příspěvku, nebo dokladem o vyplacení příspěvku fyzickým nebo právnickým osobám, které poskytují pomoc při zvládání základních životních potřeb anebo využitím platební funkce karty sociálních systémů
V případě nesplnění povinností může být výplata příspěvku po předchozím upozornění zastavena.
25
Důležité upozornění
Výše uvedený text uvádí pouze zjednodušené podmínky pro poskytnutí dávek. Úplnou informaci naleznete v právních předpisech. Případné dotazy k Vaší konkrétní situaci řešte s krajskou pobočkou ÚP v místě Vašeho bydliště. Formuláře žádostí jsou k dispozici na krajských pobočkách ÚP nebo dostupné na stránkách Integrovaného portálu MPSV. Přijetí žádosti Vám nemůže být odepřeno. Pouze na základě podané žádosti a po zhodnocení plnění podmínek může být rozhodnuto, zda máte nebo nemáte na danou dávku nárok. V případě nesouhlasu s rozhodnutím máte možnost podat opravný prostředek (odvolání). Věnujte pozornost informacím uvedeným v „Poučení“ rozhodnutí.
Veškeré informace k sociálnímu zabezpečení byly čerpány z Integrovaného portálu MPSV, kde jsou pravidelně uváděny aktualizace.
26