OBSAH
1. ÚČEL A PRŮBĚH TERÉNNÍCH PRACÍ
2
2. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ A ZÁVĚRY
3
3. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ
5
3.1. POPIS SOUBORU 3.2. HODNOCENÍ ORGANIZAČNÍHO ZABEZPEČENÍ ČINNOSTI MIKROREGIONU 3.3. HODNOCENÍ VYBRANÝCH PLÁNOVACÍCH NÁSTROJŮ MIKROREGIONU 3.4. HODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI A PROBLEMATIKA PŘÍPRAVY A REALIZACE PROJEKTŮ
5 7 14 19
4. DOTAZNÍK
26
Strana 1
1. ÚČEL A PRŮBĚH TERÉNNÍCH PRACÍ Vzhledem ke skutečnosti, že šetření probíhalo v rámci verifikace závěrů teoretické a praktické části řešení projektu „WB-09-05: Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů“, byla použita technika elektronického dotazování. Interaktivní dotazník čítající 14 otázek byl umístěn na internetových stránkách http://www.rozvoj.cz v sekci „Věda a výzkum“. Hlavním cílem průzkumu bylo podpořit praktičnost a aktuálnost výstupů řešeného vědeckého projektu a poskytnout informace o tom, jaké hlavní překážky vnímají nejen malé obce venkovského typu sdružené do svazků obcí (srov. případová studie Mikroregionu Urbanická Brázda a výzkum mikroregionů Královéhradeckého kraje) ale i větší obce s rozsáhlejší správní agendou, konkrétně obce s rozšířenou působností. V průběhu řešení projektu byla sestavena databáze obcí s rozšířenou působností (205 obcí) a databáze obcí, jež plní vedoucí funkci ve svém mikroregionu (470 obcí). Zdrojem obou seznamů se staly veřejně přístupné údaje z portálu Ústavu územního rozvoje1. Prostým průnikem obou databází byly označeny obce s rozšířenou působností, které jsou aktivním členem mikroregionu a plní v něm zároveň vedoucí úlohu. Těchto obcí bylo 96. Tyto obce byly osloveny elektronickou poštou se žádostí o spolupráci, která spočívala v připojení k elektronickému dotazníku a jeho vyplnění ve dnech od 22. listopadu do 7. prosince 2006. Z celkových 96 oslovených reagovalo na žádost o spolupráci celkem 49 respondentů, což činí 51 %. Nízký počet respondentů neumožňuje vytvářet normativní závěry, a proto by měly být brány spíše inspirativně, a to jako náznaky, trendy či hypotézy, nikoliv jako statisticky podložené údaje. Je však třeba opět podotknout, že terénní šetření nebylo pro vědecký projekt primárním zdrojem dat a plní pouze podpůrnou úlohu. Lze tedy říci, že terénní průzkum svůj účel splnil.
1
http://www.uur.cz.
Strana 2
2. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ A ZÁVĚRY Následující závěry nejsou normativního charakteru a plní funkci inspirativní a adjustační. V průkazných případech jsou závěry využity pro podporu tvrzení, vždy však jako jeden z několika argumentů. Hlavní zjištění a závěry vyplývají jak z primárních, tak ze sekundárních ukazatelů terénního průzkumu. V rámci Hodnocení organizačního zabezpečení činnosti mikroregionu lze uvést následující závěry: Plných 61,22 % mikroregionů disponuje specificky vyčleněným pracovníkem zajišťující agendu mikroregionu, avšak rozsah jeho působnosti se značně liší a v mnoha případech je využíván spíše pro přípravu žádostí o dotaci, nikoliv pro operativní řízení mikroregionu jako celku, zajišťování jeho Public Relations a celkový Fundraising mikroregionu (tedy ne pouze dotace). Vzhledem k relativně malému rozsahu souboru respondentů šetření jednoznačně nepotvrdilo ani nevyvrátilo vliv Zapojení do pracovních akčních skupin a přítomnost manažera mikroregionu na úspěšnost realizace projektů. Přesto lze říci, že hovoří spíše ve prospěch existence těchto orgánů než proti jejich existenci. V rámci Hodnocení vybraných plánovacích nástrojů mikroregionu: Takřka 60 % mikroregionů disponuje aktuální rozvojovou strategií, což se s největší pravděpodobností pozitivně odrazí zejména na jejich absorpční kapacitě vzhledem k dotačním programům. Bohužel plná 1/3 respondentů uvedla, že jejich strategie budoucího rozvoje není aktuální. Vzhledem ke vzorku respondentů, které tvořily obce s rozšířenou působností je velmi obtížné tento stav přiřazovat k akutnímu nedostatku finančních prostředků a nabízí se tedy možnost, že tyto mikroregiony nejsou dostatečně aktivní (operabilní), popř. nepřikládají strategickému plánování větší význam. Více než polovina respondentů vnímá účel strategických dokumentů jako podmínku pro zisk dotací, což na jedné straně dokládá účinnost dotačních programů a jejich pozitivní vliv na motivaci územních samospráv k dodržování principu programování, na druhé však ne zcela správnou motivaci mikroregionů k jejich vytváření. Potvrzuje to zkušenosti z uplynulých let, kdy strategický plán byl vnímán a hromadně pořizován hlavně jako nutná, formální podmínka pro splnění náležitostí dotačních programů. V rámci Hodnocení úspěšnosti a problematika přípravy a realizace projektů: Výsledky podporují tvrzení, že rozvojové projekty jsou v mikroregionech uskutečňovány zpravidla na základě dotačních možností a nikoliv z vlastních zdrojů. V naprosté většině případů je za největší komplikaci při realizaci projektu uvedeno získání finančních prostředků na spolufinancování dotace. Tímto údajem lze mimo jiné opět podpořit tvrzení, že většina rozvojových projektů je realizována prostřednictvím dotačních titulů a nikoliv z vlastních zdrojů mikroregionu. Další komplikace také úzce souvisí s financováním, a tou je tzv. předfinancování projektů. V kontrastu s tím však respondenti uvádějí, že pouze ve 26 % využívají manažery mikroregionu pro Fundraising a lobbing. Trochu překvapivě je druhou nejčastější komplikací při realizaci projektů koordinace jeho partnerů. S ohledem na účel existence mikroregionu jako výsledek spolupráce několika obcí by šlo očekávat četnost odpovědí spíše na druhém konci pořadí.
Strana 3
V této souvislosti se nabízí úvaha, že mikroregiony nejsou zakládány ani tak z potřeby spolupráce za účelem komplexního rozvoje území, jako spíš z nutnosti sdružovat finanční prostředky na realizaci rozsáhlejších projektů. V tomto případě lze spatřit vazbu na „manažery mikroregionu“, kteří by měli být v tomto oboru specializováni, čímž by napomohli k řešení tohoto druhu komplikací. Vnímání komplikací spojených s realizací projektu je obdobné jak u mikroregionů disponujících funkcí manažera (ať už jako externího spolupracovníka či kmenového zaměstnance), tak u mikroregionů nedisponujících manažerem. Lze je proto označit za společné, což znamená, že navržení postupů jejich řešení bude přínosné pro z tohoto pohledu všechny typy mikroregionů.
Strana 4
3. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ 3.1. Popis souboru Soubor respondentů byl velmi konkrétně zacílen, a to na obce s rozšířenou působností, které jsou členy mikroregionu(ů) a zároveň plní funkci „vedoucí“ obce, tedy jakéhosi „Leading partnera“. Cílem terénního průzkumu nebyl přesný geografický či socio-ekonomický popis mikroregionu, neboť tato data jsou víceméně k dispozici na portálu http://www.uur.cz (Ústav územního rozvoje). Pro analýzy nebyla tato data směrodatná, resp. analýzy vycházely z již dříve provedených průzkumů či závěrů jiných projektů. Pro možnost případného dohledání některých dat respondentů, u kterých by došlo k extrémním odchylkám či výrazně specifickým odpovědím, byly zahrnuty dotazy směřující k identifikaci mikroregionu (název a internetová adresa). Pro zachování anonymity průzkumu nejsou ve výstupech tohoto vědeckého projektu odpovědi přiřazeny ke konkrétním respondentům. Statisticky byly zkoumány pouze dva základní ukazatele, a to počet členských obcí (pro analýzu závislosti organizační struktury na počtu obcí) a právní forma mikroregionu. Rozložení respondentů podle počtu členských obcí je znázorněno níže. Vzhledem ke zpracování případové studie Mikroregionu Urbanická Brázda (10 obcí) je vhodné podotknout, že obdobným počtem obcí (8 - 12 obcí) je v rámci souboru respondentů tvořeno 6 mikroregionů (12,24 %). Tabulka 1: Mikroregiony podle počtu členských obcí Ukazatel 3 - 10 členských obcí 11 - 20 členských obcí 21 - 30 členských obcí více než 31 členských obcí celkem Z toho obdobné Urbanické Brázdě (8-12 členských obcí)
Počet mikroregionů Abs. četnost Relativní četnost 11 22,45% 20 40,82% 13 26,53% 5 10,20% 49 100% 6 12,24%
Graf 1: Mikroregiony podle počtu členských obcí více než 31
3 - 10 členských
členských obcí
obcí
10,2%
22,4%
21 - 30 členských obcí 26,5%
11 - 20 členských obcí 40,8%
Strana 5
Tabulka 2: Charakteristika souboru respondentů (počet obcí) Ukazatel Průměrný počet členských obcí (medián) Největší počet členských obcí Nejmenší počet členských obcí
Počet obcí 18 49 3
Jak se dalo v souvislosti s obecním zřízením2 předpokládat, je drtivá většina respondentů sdružena v právní formu DSO(dobrovolný svazek obcí) podle zákona o obcích. Podíl znázorňuje následující graf. Graf 2: Mikroregiony dle právní formy spolupráce obcí
jiná forma 8,2% svazek obcí dle § 49 zákona č.128/2000 Sb., o obcích 91,8%
Na otázku č. 5 : „Jaké výše průměrně dosahuje rozpočet Vašeho mikroregionu?“, odpovědělo jen minimum dotazovaných, proto bohužel nelze výsledky této otázky považovat za validní, pročež je nelze hodnotit.
2
Zákon č. 128/2000Sb., o obcích
Strana 6
3.2. Hodnocení organizačního mikroregionu
zabezpečení
činnosti
Otázka č. 6 – Má Váš mikroregion zřízenou funkci manažera (mikroregionu) či obdobnou funkci? Prvním specificky zaměřeným výstupem terénního průzkumu je hodnocení organizačního zabezpečení činnosti mikroregionu. Primární výstupy šetření byly použity pro výpočet dalších, odvozených (sekundárních) ukazatelů. Prvním primárním výstupem v této kategorii se stal přehled mikroregionů podle existence a typu funkce zpravidla nazývané „manažer mikroregionu“. Tabulka 3: Mikroregiony podle existence a typu manažera mikroregionu Odpověď Bez odpovědi ano, externí spolupracovník / firma ano, kmenový zaměstnanec ne, ale uvažujeme o jejím zřízení ne, uveďte prosím důvod
Výsledky dle odpovědí Abs. Relativní četnost četnost 0 0,00% 13 26,53% 11 22,45% 8 16,33% 17 34,69%
Očištěné odpovědi Abs. Relativní četnost četnost 0 0,00% 13 26,53% 17 34,69% 8 16,33% 11 22,45%
Jak je z tabulky patrné, na otázku odpověděli všichni respondenti, z nichž 51 % nedisponuje touto funkcí, zatímco 49 % ano. Jedná se tedy o velmi vyrovnané rozložení. Pro správnou prezentaci výsledků je nutno, v návaznosti na doplňující odpovědi respondentů (viz Tabulka 4: Textové doplňující odpovědi respondentů), výsledky tzv. „očistit“. To je znázorněno ve 4. a 5. sloupci tabulky. Oproti responsím tak došlo ke změně, kdy 61,22 % mikroregionů disponuje specificky vyčleněným pracovníkem zajišťující agendu mikroregionu, zatímco 38,78 % mikroregionů takovou funkcí nedisponuje. Nutno však podotknout, že pracovník zabezpečující agendu mikroregionu ještě nemusí být nutně manažerem. Specifikům postavení manažera se věnovala otázka č. 7 (pro bližší informace viz níže). Graficky je tato situace znázorněna níže. Graf 3: Mikroregiony podle existence a typu manažera mikroregionu – vlevo dle responsí, vpravo „očištěná data“ ne, uveďte prosím důvod 34,7%
ano, externí spolupracovník / firma 26,5%
ne, ale uvažujeme o jejím zřízení 16,3%
ne, uveďte prosím důvod 22%
ano, externí spolupracovník / firma 27%
ano, kmenový
ne, ale uvažujeme
ano, kmenový
zaměstnanec
o jejím zřízení
zaměstnanec
22,4%
16%
35%
Pro přehlednost jsou vzestupně seřazené odpovědi znázorněny v níže uvedeném grafu.
Strana 7
Graf 4: Existence a typu manažera mikroregionu (vzestupně seřazeno) 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% ne, ale uvažujeme o
ne, uveďte pr osím
ano, ex ter ní
ano, kmenový
jejím zř ízení
důvod
spolupr acovník / fir ma
zaměstnanec
Odpovědi
"Očištěné odpovědi"
Z grafu vyplývá, že „očištění“ dat se dotklo pouze dvou odpovědí, a to na vrub „ne, uveďte prosím důvod“ (nedisponují funkcí manažera mikroregionu) a ku prospěchu „ano, kmenový zaměstnanec“. Otázka byla „polouzavřeného“ typu, proto jsou níže uvedeny textové doplňující odpovědi, které se zároveň staly podkladem pro výše popsané „očištění responsí“. Tabulka 4: Textové doplňující odpovědi respondentů Otevřené / slovní odpovědi: Ze stanov mikroregionu vyplývá, že předsednická obec, zajišťuje agendu mikroregionu z řad svých zaměstnanců obce či města - jeden pracovník. zatím nebyl důvod zřizovat funkci manažera v případě potřeby oslovíme konkrétní firmu Svazek není aktivní ve své činnosti. funkce tajemník sdružení - zaměstnanec jedné členské obce mikroregionu máme zřízenou funkci tajemníka svazku, který koordinuje činnost Svazku firma OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí máme firmu, která zajišťuj poradenství, administrativní chod svazku zajišťuje jeden zaměstnanec MÚ (0,2) Vzhledem k novému programovacím období Evropské unie, se jeví toto jako max. vhodné, jelikož malé obce nemají možnost zafinancovat svými vlastními rozpočty přípravu větších projektů, ale formou společných projektů v rámci sdružení je toto reálné. finance máme poradce a pečovatele Vzhledem k aktivitám SOB, valná hromada rozhodla o nezřízení této funkce. Některé činnosti vykonává pracovník odboru investičního a regionálního rozvoje MěÚ Kuřim, který je zároveň tajemníkem mikroregionu. finance Činnosti manažera mikroregionu zajišťují zaměstnanci MěÚ Prachatice. Tento stav lze v současné době považovat za plně dostačující. není třeba utrácet finanční prostředky na tuto funkci MAS je v procesu zakládání, funkce manažera je povinnou dle programu LEADER, v současnosti je manažerem zaměstnanec jednoho z členů + funkce koordinátora z řad zaměstnanců MěÚ Moravská Třebová na částečný úvazek Na Městě Vlašim je zřízeno rozvojové oddělení, jehož zaměstnanec vykonává poradce pro mikroregion.
Strana 8
Otázka č. 7 – Které z následujících činností manažer Vašeho mikroregionu v současnosti zastává? Druhým primárním ukazatelem průzkumu je funkce, kterou manažer mikroregionu plní. V případě této otázky měli respondenti možnost zaškrtnout více odpovědí, proto celková četnost neodpovídá počtu respondentů (N = 49). Relativní četnost je počítána vzhledem k počtu respondentů, kteří odpověděli na otázku (N = 30 – srov. počet kladných odpovědí v otázce č. 6). Na otázku neodpověděli pouze ti respondenti, kteří uvedli v otázce č. 6, že funkcí manažera mikroregionu nedisponují s výjimkou těch, kteří v otázce č. 6 uvedli doplňující text, z něhož vyplývá, že disponují obdobnou funkcí. Pouze statistický ukazatel označující relativní četnost respondentů, jež na otázku neodpověděli, je počítán k celkovému počtu respondentů (N = 49). Tabulka 5: Funkce manažera mikroregionu Odpověď Bez odpovědi vedení týmu kmenových zaměstnanců mikroregionu či členských obcí fundraising, lobbing zpracování dílčích analýz (demografický, ekonomický vývoj regionu apod.) komunikace s občany, tvorba Public Relations koordinace externích zpracovatelů žádostí o dotace či strategických dokumentů (vyjednávání s externím zpracovatelem apod.) osobní/samostatná příprava/návrh strategických dokumentů osobní/samostatná příprava/návrh rozpočtu mikroregionu monitoring výstupů, výsledků a dopadů projektů koordinace realizačních prací projektů
Výsledky Abs. četnost Relat. četnost 19 38,78%* 7
23,33%
8
26,67%
10
33,33%
11
36,67%
14
46,67%
15 50,00% 18 60,00% 18 60,00% 22 73,33% 23 76,67% příprava podkladů pro jednání orgánů mikroregionu 25 83,33% osobní/samostatné zpracování žádostí o dotace Pozn: V některých mikroregionech zastává manažer více úloh, proto je celkový počet odpovědí vyšší, než počet respondentů. * vztaženo k celkovému počtu respondentů: N=49
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že manažeři mikroregionů jsou nejméně využívání pro vedení týmu kmenových zaměstnanců mikroregionu či členských obcí. Druhou nejméně využívanou funkcí manažera je fundraising a lobbing. Za specifickou zmínku stojí také „komunikace s občany, tvorba Public Relations“, pro které jsou manažeři využívání jen v cca 1/3 případů. Naprosto nejvíc mikroregionů využívá „manažera“ pro osobní / samostatné zpracování žádostí o dotace. Polemiku k tomuto tématu obsahuje elaborát „WB-09-05: Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů“ (kapitola 6.1.5.). Pro přehlednost je níže situace znázorněna graficky.
Strana 9
Graf 5: Funkce manažera mikroregionu – vzestupně řazeno 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00%
zpracování žádostí
pro jednání
příprava podkladů
realizačních prací
koordinace
monitoring
výstupů, výsledků
příprava/návrh
osobní/samostatná
příprava/návrh
osobní/samostatná
externích
koordinace
komunikace s
občany, tvorba
analýz
zpracování dílčích
lobbing
fundraising,
kmenových
vedení týmu
0,00%
osobní/samostatné
10,00%
Otázka č. 8 – Používá Váš mikroregion tzv. systém akčních (pracovních) skupin?3 Na otázku odpověděli všichni respondenti (N = 49). V případě této otázky měli respondenti možnost zaškrtnout více odpovědí, proto celková četnost neodpovídá počtu respondentů (N = 49). Relativní četnost je opět počítána vzhledem k počtu respondentů, kteří odpověděli na otázku. Tabulka 6: Mikroregiony dle užití tzv. systému Akčních skupin Odpověď Bez odpovědi ano, tato skupina připravuje projektové dokumentace ano, tato skupina připravuje projektové záměry ano, tato skupina připravuje dílčí podklady spadající do oblasti její působnosti pro rozvojové strategie ano, tato skupina dohlíží nad realizací projektů ano, ale máme jednu akční skupinu pro všechny oblasti spolupráce ne, nepoužíváme tento systém
Výsledky Abs. četnost Relat. četnost 0 0,00% 1 2,04% 3 6,12% 6
12,24%
6
12,24%
8
16,33%
33
67,35%
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že více než 67 % mikroregionů nevyužívá systém tzv. akčních (pracovních skupin) skupin, tedy skupin úředníků / profesionálů odpovídajících za určitou oblast rozvoje (např. cestovní ruch a kultura, doprava, apod.). Polemiku na toto téma obsahuje kapitoly 3.4.2 a 6.1.5 hlavního elaborátu. Propastný rozdíl je zřetelný na níže uvedeném grafickém znázornění. Rozdíl hodnot je velmi významný, proto se lze o jeho výsledek i přes nízký počet respondentů opřít při případné argumentaci a vyvozování normativních závěrů.
3
Touto problematikou se blíže zabývá elaborát „WB-09-05: Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů“ (kapitola 6.1.5.).
Strana 10
Graf 6: Mikroregiony dle užití tzv. systému Akčních skupin 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% ano, tato skupina
ano, tato skupina
př ipr avuje
př ipr avuje
pr ojektové
pr ojektové
dokumentace
záměr y
ano, tato skupina
ano, tato skupina
př ipr avuje dílčí
dohlíží nad
podklady spadající r ealizací pr ojektů
ano, ale máme
ne, nepoužíváme
jednu akční
tento systém
skupinu pr o
do oblasti její
všechny oblasti
působnosti pr o
spolupr áce
r ozvojové str ategie
Ze sekundárně vypočtených výstupů je prvním kombinující response na otázky č. 6 a č. 12 Kombinace otázek č. 6 a č. 12 - Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k existenci a typu manažera mikroregionu Tabulka 7: Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k existenci a typu manažera mikroregionu (počítáno z responsí) Realizované méně než žádný 1/2 0,00% 23,08% ANO - externí spolupracovník/firma 0,00% 9,09% ANO - kmenový zaměstnanec 20,83% 45,83% NE Pozn: Dva respondenti neodpověděli na otázku č. 12. Zřízená funkce manažera
projekty více než 1/2 76,92% 81,82% 29,17%
všechny 0,00% 9,09% 0,00%
Tabulka 8: Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k existenci a typu manažera mikroregionu (počítáno z očištěných dat – viz otázka č. 6) Realizované méně než žádný 1/2 0,00% 23,08% ANO - externí spolupracovník/firma 12,50% 12,50% ANO - kmenový zaměstnanec 10,34% 34,48% NE Pozn: Dva respondenti neodpověděli na otázku č. 12. Zřízená funkce manažera
projekty více než 1/2 76,92% 68,75% 17,24%
všechny 0,00% 6,25% 0,00%
Strana 11
Ze vztahu obou tabulek lze vypozorovat, že „očištěné odpovědi“, které změnily výsledky otázky č. 64 ku prospěchu odpovědi „ANO - spolupracovník / firma“ na vrub odpovědi „NE, uveďte prosím důvod“, ovlivnily negativně bilanci realizovaných projektů. Z toho lze učinit závěr, že: 1) systém, kdy kmenoví pracovníci kteří nemají specificky vyčleněnou funkci, přesto však lze jejich působnost přirovnat k „manažerovi mikroregionu“ nemá pozitivní vliv na úspěšnost realizace projektu. 2) nejvyšší pravděpodobnost úspěchu má mikroregion, který využívá systém spolupráce s externím pracovníkem či firmou. Tyto výsledky jsou však srovnatelné se systémem manažera mikroregionu jako kmenovým zaměstnancem. 3) nejmenší pravděpodobnost úspěchu mají mikroregiony, které nedisponují manažerem mikroregionu. Pro komplexnější pochopení problematiky je však nutno vytvořit analýzu další kombinace, a to otázek č. 7 a č. 12 se specifickým zaměřením na úlohu manažera při přípravě projektů. Kombinace otázek č. 7 a č. 12 - Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k činnosti manažera mikroregionu při přípravě projektů Na otázku č. 12 neodpověděli dva respondenti, na otázku č. 7 neodpovědělo 19 respondentů. Výpočet relativních četností však tento fakt neovlivňuje, neboť je počítána četnost vztažená k úspěšnosti realizace projektů, nikoliv k počtu responsí. Tabulka 9: Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k činnosti manažera mikroregionu při přípravě projektů Činnost manažera vzhledem k přípravě projektů
žádný
Realizované projekty méně než více než všechny 1/2 1/2
koordinace externích zpracovatelů žádostí o dotace či strategických dokumentů (vyjednávání s externím zpracovatelem apod.)
0,00%
7,69%
92,31%
0,00%
osobní/samostatné zpracování žádostí o dotace
0,00%
20,00%
76,00%
4,00%
Z tabulky vyplývá relativně vyšší pravděpodobnost úspěšného dokončení projektu, sestavuje-li jej externí zpracovatel při vedení manažera mikroregionu (vyjednávání, kontrola apod.). Počet respondentů je však relativně nízký a rozložení odpovědí je relativně ploché, proto nelze tento závěr jednoznačně prezentovat. Působí spíše jako vodítko a měl by být uváděn pouze jako jeden z několika podpůrných argumentů. Přesto však výsledek koresponduje s teorií projektového managementu, kdy by „manažeři“ neměli samostatně připravovat výstupy, ale řídit a koordinovat práce na jejich vytváření (neboť tato činnost je podstatou jejich práce), a mohli tak zaznamenat vyšší přínos pro svého zaměstnavatele (ať už v soukromém či veřejném sektoru). Touto problematikou se blíže zabývá elaborát „WB-09-05: Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů“ (kapitola 6.1.1.). Dalším sekundárním ukazatelem je „Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k používanému systému akčních skupin“.
4
Má Váš mikroregion zřízenou funkci manažera (mikroregionu) či obdobnou funkci?
Strana 12
Kombinace otázek č. 8 a č. 12 - Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k používanému systému akčních skupin K tomuto ukazateli je třeba doplnit, že průměrná četnost odpovědí na jednu buňku tabulky je pouze 2,29. Rozložení odpovědí u otázky č. 85 je navíc silně skloněno k odpovědi „ne, nepoužíváme tento systém“, proto je i nejvyšší četnost kombinací odpovědí v posledním řádku níže uvedené tabulky. Prezentace výstupu tohoto ukazatele by proto měla být velmi obezřetná a rozhodně v rovině hypotéz či užití provedeno ve formě jednoho z několika podpůrných argumentů. Tabulka 10: Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k používanému systému akčních skupin Typ použitého systému akčních skupin ano, tato skupina připravuje dílčí podklady spadající do oblasti její působnosti pro rozvojové strategie ano, tato skupina připravuje projektové záměry ano, tato skupina připravuje projektové dokumentace ano, tato skupina dohlíží nad realizací projektů ano, ale máme jednu akční skupinu pro všechny oblasti spolupráce ne, nepoužíváme tento systém
žádný
Realizované projekty méně než více než všechny 1/2 1/2
0,00%
33,33%
66,67%
0,00%
0,00%
0,00%
100,00%
0,00%
0,00%
0,00%
100,00%
0,00%
0,00%
16,67%
83,33%
0,00%
12,50%
25,00%
62,50%
0,00%
12,90%
35,48%
48,39%
3,23%
I přes výše uvedená omezení lze vyvodit závěr, že systém akčních (pracovních) skupin má pozitivní vliv na úspěšnost realizace projektů, neboť se u mikroregionů využívajících tento systém neobjevuje znak „žádný realizovaný projekt“. Naopak je relativně vyšší pravděpodobnost realizace více jak ½ projektů. Jistou výjimku tvoří odpověď „ano, ale máme jednu akční skupinu pro všechny oblasti spolupráce“. Její relativně nižší četnost úspěšnosti naznačuje, že se jedná o jakousi střední cestu, od které však lze očekávat pouze průměrné výsledky. Blíže se této problematice věnuje kapitola 6.2.5 hlavního elaborátu.
5
Používá Váš mikroregion tzv. systém akčních skupin?
Strana 13
3.3. Hodnocení vybraných plánovacích nástrojů mikroregionu Otázka č. 9 – Má Váš mikroregion zpracovanou strategii dalšího rozvoje? Na otázku neodpověděl pouze jeden respondent (N = 48). Relativní četnosti jsou vypočítány vzhledem ke všem respondentům a vzhledem k odpovědím. Pro další analýzy jsou využity relativní četnosti vztažené k počtu odpovědí. Odpovědi jsou pro přehlednost seřazeny dle četností, a to vzestupně. Tabulka 11: Mikroregiony podle zpracované strategie rozvoje Výsledky Relat. četnost 0,00% 4,08% 4,08% 32,65% 57,14% 2,04%
Odpověď
Abs. četnost ne a neuvažujeme v blízké době o jejím vytvoření 0 ne, ale je ve stavu zpracovávání 2 ne, ale uvažujeme v blízké době o jejím vytvoření 2 ano, ale je neaktuální/nevyhovující 16 ano, je aktuální 28 Bez odpovědi 1
k odpovědím 0,00% 4,17% 4,17% 33,33% 58,33%
Graf 7: Mikroregiony podle zpracované strategie rozvoje 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% ano, je aktuální
ano, ale je
neaktuální/nevyhovující
vytvoření
blízké době o jejím
ne, ale uvažujeme v
zpracovávání
ne, ale je ve stavu
vytvoření
blízké době o jejím
ne a neuvažujeme v
0,00%
Z responsí lze vyvodit následující závěry: 1) Takřka 60 % mikroregionů disponuje aktuální rozvojovou strategií, což se s největší pravděpodobností pozitivně odrazí zejména na jejich absorpční kapacitě vzhledem k dotačním programům. 2) Ani jeden mikroregion dokumentu.
neuvažuje
o
nepořízení
tohoto
rozvojového
3) Bohužel plná 1/3 respondentů uvedla, že jejich strategie budoucího rozvoje není aktuální. Vzhledem ke vzorku respondentů, které tvořily obce s rozšířenou působností, je velmi obtížné tento stav přiřazovat k akutnímu nedostatku finančních prostředků a nabízí se tedy možnost, že tyto mikroregiony nejsou dostatečně aktivní či operabilní.
Strana 14
Další závěry jsou vyvozeny na základě níže uvedeného sekundárního ukazatele kombinujícího otázky č. 9 a č. 12. Otázka č. 10 – Jak hodnotíte přínos strategického dokumentu pro Váš mikroregion a především pro tvorbu projektů? Na otázku neodpověděli dva respondenti (N = 47). Relativní četnosti jsou vypočítány vzhledem ke všem respondentům a vzhledem k odpovědím. Pro další analýzy jsou využity relativní četnosti vztaženy k počtu odpovědí. Tabulka 12: Mikroregionu podle hodnocení přínosu strategického dokumentu Odpověď Bez odpovědi je to účinný nástroj rozvoje obce, který se stal základem pro náš projekt je to hlavně podmínka pro získání dotace je to zbytečnost
Abs. četnost 2
Výsledky Relat. četnost 4,08%
k odpovědím
20
40,82%
42,55%
27 0
55,10% 0,00%
57,45% 0,00%
Z tabulky lze vyvodit následující závěry: 1) méně než polovina mikroregionů si uvědomuje význam a přínosy pořízení strategického dokumentu významu hlediska podpůrného nástroje pro rozvoj území (ne jako splněnou položku při žádostech o dotace). Tato situace má různé příčiny – od obecné nechuti k plánování jako takovému po nedocenění potenciálu strategického plánování. To může souviset i s úskalími jeho zpracování popsanými v kapitole 4.1.5 hlavního elaborátu. 2) Více než polovina respondentů vnímá účel strategických dokumentů jako podmínku pro zisk dotací, což na jedné straně dokládá účinnost dotačních programů, a jejich pozitivní vliv na motivaci územních samospráv k dodržování principu programování, na druhé však ne zcela správnou motivaci mikroregionů k jejich vytváření. Potvrzuje to zkušenosti z uplynulých let, kdy strategický plán byl vnímán a hromadně pořizován hlavně jako nutná, formální podmínka pro splnění náležitostí dotačních programů. Takto bylo přistupováno ze strany mikroregionů k jeho zpracování – v naprosté většině případů byla oslovena zpracovatelská firma, která dokument vytvořila „na klíč“, mnohdy bez potřebné součinnosti se zástupci obcí a bez potřebné detailní znalosti prostředí. To se negativně projevilo na kvalitě těchto dokumentů (zejména strategické části), takže realizovatelnost těchto strategických dokumentů byla značně problematická. O ni však svazkům obcí nešlo v první řadě, důležitý byl zisk dotace. Proto i po uplynutí doby, na který byl strategický dokument vypracován, chyběla motivace k jeho aktualizaci, což může souviset i s třetinovým podílem obcí s neaktuálním dokumentem. Pro přehlednost je výše popsaná situace znázorněna i graficky.
Strana 15
Graf 8: Mikroregionu podle hodnocení přínosu strategického dokumentu
je to zbytečnost 0,0%
je to účinný nástroj rozvoje obce, který se stal základem pro náš
je to hlavně
projekt
podmínka pro
42,6%
získání dotace 57,4%
Otázka č. 11 – Jaká je vybavenost členských obcí schválenými územními plány? Na otázku neodpověděli dva respondenti (N = 47). Relativní četnosti jsou vypočítány vzhledem ke všem respondentům a vzhledem k odpovědím. Pro další analýzy jsou využity relativní četnosti vztaženy k počtu odpovědí. Tabulka 13: Vybavenost členských obcí schválenými územními plány Odpověď Bez odpovědi žádná z obcí nemá pořízený a schválený územní plán méně než třetina obcí třetina až polovina obcí více než polovina všechny obce
Abs. četnost 2 0 6 6 21 14
Výsledky Relat. k četnost odpovědím 4,08% 0,00% 0,00% 12,24% 12,77% 12,24% 12,77% 42,86% 44,68% 28,57% 29,79%
Z tabulky vyplývá stále nedostatečná vybavenost obcí územními plány, neboť pouze ve 30 % jsou územními plány vybaveny všechny členské obce svazků. V návaznosti na tuto situaci bude velmi užitečné sledovat, jakým způsobem se tato situace změní po 1. lednu 2007, odkdy je účinný nový stavební zákon (Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Vzhledem k tomu, že tento zákon jasně stanovuje působnost orgánů obce ve věcech územního plánování (včetně obecního úřadu obce s rozšířenou působností, tj. úřadu územního plánování), mohl by další vývoj pomoci zodpovědět otázku, nakolik lze dosavadní situaci opravdu připisovat právě obcím s rozšířenou působností, které byly často terčem kritiky za to, že nejsou dostatečnou oporou malým obcím v procesu pořízení ÚPD.
Strana 16
Graf 9: Vybavenost členských obcí schválenými územními plány méně než třetina
žádná z obcí nemá pořízený a
obcí
schválený územní
12,8%
plán všechny obce
třetina až polovina
0,0%
obcí
29,8%
12,8%
více než polovina 44,7%
Pro přehlednost je uveden i sloupcový graf znázorňující odpovědi seřazené vzestupně dle četností. Graf 10: Vybavenost členských obcí schválenými územními plány (vzestupně řazeno) 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% žádná z obcí nemá poř ízený a
méně než tř etina tř etina až polovina obcí
všechny obce
více než polovina
obcí
schválený územní plán
I v této sekci analýz byly vypracovány sekundární výstupy terénního šetření, které mají za cíl osvětlení vazby mezi úspěšností realizací projektu a vybaveností mikroregionů strategickými dokumenty. Kombinace otázek č. 9 a č. 12 - Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k existenci strategie dalšího rozvoje mikroregionu a jejímu stavu Na otázku č. 12 neodpověděli dva respondenti, na otázku č. 9 neodpověděl 1 respondent. Počet absolutních četností je tedy o tři nižší (N = 46). Výpočet relativních četností však tento fakt neovlivňuje, neboť je počítána četnost vztažená k úspěšnosti realizace projektů, nikoliv k počtu responsí. K výsledku je třeba podotknout, že vzhledem k výsledku otázky č. 96, je četnost odpovědí v posledním řádku tabulky minimální (2 odpovědi). Dva respondenti z této skupiny navíc neodpověděli na otázku č. 12 nebo č. 9. Proto je nutno přikládat těmto výsledkům význam odpovídající uvedenému handicapu.
6
Má Váš mikroregion zpracovanou strategii dalšího rozvoje?
Strana 17
Tabulka 14: Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k existenci strategie dalšího rozvoje mikroregionu a jejímu stavu Stav strategie dalšího rozvoje EXISTUJE - je aktuální EXISTUJE - není aktuální NEEXISTUJE
žádný 7,14% 6,25% 2,27%
Realizované projekty méně než více než 1/2 1/2 25,00% 64,29% 43,75% 50,00% 2,27% 0,00%
všechny 3,57% 0,00% 0,00%
Z tabulky lze učinit závěr, že aktuálnost strategie pozitivně ovlivňuje schopnost kvalitně připravit a zrealizovat projekt a ovlivňuje četnost úspěšných projektů. Otázka je však do jisté míry subjektivního charakteru, proto je třeba upozornit, že některé mikroregiony mohou aktuálnost vnímat poněkud odlišně. Aktuálnost navíc nelze ztotožňovat s kvalitou (např. ve vztahu k reálnosti a realizovatelnosti strategie či provázanosti s dalšími rozvojovými dokumenty, a to především územním plánem a střednědobým rozpočtovým výhledem, je-li zpracován).
Strana 18
3.4. Hodnocení úspěšnosti realizace projektů
a
problematika
přípravy
a
Otázka č. 12 – Odhadněte prosím, jaký podíl projektů se Vám podařilo realizovat vzhledem k původním plánům? Na otázku neodpověděli dva respondenti (N = 47). Relativní četnosti jsou vypočítány vzhledem ke všem respondentům a vzhledem k odpovědím. Pro další analýzy jsou využity relativní četnosti vztaženy k počtu odpovědí. Na otázku neodpověděli respondenti, kteří v otázce č. 13 uvedli následující doplňující textové odpovědi: 1) Dosud nebyl dostatečně připraven žádný projekt (na přípravě jednoho se pracuje). 2) Projekty a celý mikroregion je ve fázi rozběhu. Rozložení odpovědí znázorňuje níže uvedená tabulka. Tabulka 15: Podíl realizovaných projektů vzhledem k původním plánům mikroregionu Odpověď Bez odpovědi žádný méně než polovina více než polovina všechny
Abs. četnost 2 5 15 26 1
Výsledky Relat. četnost 4,08% 10,20% 30,61% 53,06% 2,04%
k odpovědím 10,64% 31,91% 55,32% 2,13%
Pro přehlednost je uvedena i grafická interpretace výsledků. Graf 11: Podíl realizovaných projektů vzhledem k původním plánům mikroregionu
všechny
žádný
2,1%
10,6%
méně než polovina více než polovina
31,9%
55,3%
Z výsledku je patrné, že více než 57 % mikroregionů realizovalo více než polovinu původně zamýšlených projektů. Určitý podíl těchto odpovědí bude zřejmě ovlivněn nízkým počtem zamýšlených projektů konkrétního mikroregionu (některé mikroregiony jsou zřizovány za účelem realizace jednoho nebo několika málo projektů). Toto však nebylo předmětem zkoumání. Cílem šetření je spíše posouzení efektivnosti dosažení cílů než kvantifikace uskutečněných projektů. Otázka se stala podkladem pro výpočet sekundárních ukazatelů.
Strana 19
Otázka č. 13 – Jaká je nejčastější příčina toho, že Vaše projekty nebyly realizovány? Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti (N = 49). Absolutní i relativní četnost odpovědí znázorňuje níže uvedená tabulka. Tabulka 16: Nejčastější příčina nerealizace projektů Odpověď Bez odpovědi Žádali jsme o dotaci na jejich realizaci, ale dotaci jsme nezískali. Některé obce nemají finance na realizaci jejich částí projektu, nebo mají jiné priority (vlastní projekty), které chtějí financovat dříve. Nedohodli jsme se na podrobnostech jejich realizace s ostatními obcemi či některou z ostatních obcí.
Výsledky Abs. četnost Relat. četnost 0 0,00% 21
42,86%
17
34,69%
9
18,37%
Za nejvýznamnější příčinu nerealizace projektů bylo označeno nepřijetí dotace. Tento výsledek podporuje i tvrzení, že rozvojové projekty jsou v mikroregionech uskutečňovány zpravidla na základě dotačních možností a nikoliv z vlastních zdrojů. Další podporou tohoto tvrzení je koneckonců i druhá nejčastější odpověď. Oproti očekávání zpracovatele elaborátu je relativně častý nesoulad v názorech členských obcí (18,37 %). Graficky jsou odpovědi znázorněny níže. Graf 12: Nejčastější příčina nerealizace projektů
18,37%
Nedohodli jsme se na podrobnostech jejich realizace s ostatními obcemi či některou z ostatních obcí. Některé obce nemají finance na realizaci jejich částí projektu, nebo mají jiné priority (vlastní projekty),
42,86%
34,69%
Žádali jsme o dotaci na jejich realizaci, ale dotaci jsme nezískali.
Otázka je „polouzavřeného typu“. Proto jsou doplňující textové odpovědi uvedeny v následující tabulce (anonymně).
Strana 20
Tabulka 17: Textové doplňující odpovědi respondentů Otevřené / slovní odpovědi: Menší aktivita vlastního mikroregionu Úprava priorit, jiné nastavení připravených záměrů Chybí manažer mikroregionu, který by žádostí o dotace s obcemi konzultoval a připravoval a následně koordinoval realizaci projektu a provedl závěrečné vyúčtování dotace. Problém s předfinancováním akcí Dosud nebyl dostatečně připraven žádný projekt (na přípravě jednoho se pracuje). Termín založení mikroregionu a zpracování Strategie rozvoje Finanční problém Projekty a celý mikroregion je ve fázi rozběhu MAS doposud nepodala žádný společný projekt Převis poptávky
Pro bližší pochopení příčin a souvislostí mezi jednotlivými odpověďmi byl vytvořen sekundární ukazatel kombinující odpovědi na tuto otázku s otázkami č. 6, 7 a 8. Viz další podkapitola. Kombinace otázky č. 13 s otázkami č.6, 7 a 8 – Příčiny neobdržení dotace Tento sekundární ukazatel je vypočítán ve dvou verzích, a to s původními odpověďmi na otázku č. 6 a ve verzi s „očištěnými odpověďmi“ (viz kapitola 0). Jak je patrno, vliv není nijak významný a závěry takřka neovlivní. Tabulka 18: Příčiny neobdržení dotace Žádali o dotaci ale nezískali, přičemž: Manažerem mikroregionu je: Externí spolupracovník/firma Kmenový zaměstnanec Mikroregion nemá manažera Systém tzv. akčních (pracovních) skupin: Mikroregion používá Mikroregion nepoužívá Manažer plní úlohu: Koordinace externích zpracovatelů žádostí o dotace či strategických dokumentů (vyjednávání s externím zpracovatelem apod.) Osobní / samostatné zpracování žádostí o dotace
Výsledky dle odpovědí Absolutní Relativní četnost četnost
Očištěné odpovědi Absolutní Relativní četnost četnost
7 6 8
33,33% 28,57% 38,10%
7 7 7
33,33% 33,33% 33,33%
9 12
42,86% 57,14%
9 12
42,86% 57,14%
7
33,33%
7
33,33%
14
66,67%
14
66,67%
K tabulce je třeba podotknout, že uvedená procenta vyjadřují příčinu nezískání dotace a proto platí, že čím vyšší hodnota, tím větší negativní vliv. Z tabulky vyplývá, že vliv samotné existence „manažera mikroregionu“ je v rámci souboru respondentů takřka nulový, resp. četnosti vyrovnané. Otázkou zůstává kvalita oněch manažerů, kterou je však nutno posuzovat individuálně, nikoliv statisticky. Vzhledem k použití systému akčních skupin jsou již závěry odlišné. Na základě šetření lze vytvořit hypotézu, že pokud mikroregion používá tento systém, má vyšší šanci na dotační úspěch, resp. mikroregiony, které tento systém neužívají, byly méně úspěšné.
Strana 21
Výrazný vliv má také funkce manažera při vytváření a přípravě projektů. Z plných 2/3 tvoří neúspěšné mikroregiony ty, u nichž manažer připravuje projekt osobně / samostatně. Naproti tomu pouze 1/3 neúspěšných mikroregionů, žádost zpracovával externí zpracovatel pod vedením a kontrolou manažera. Otázka č. 14 – V případě, že jste již společný projekt zrealizovali či realizujete, co považujete za nejpalčivější komplikace při jeho / jejich realizaci? Otázka je polouzavřeného typu. Na otázku neodpovědělo 5 respondentů (N = 44), resp. 4 respondenti, neboť 1 uvedl pouze doplňující textovou odpověď. Relativní četnosti k jednotlivým důvodům jsou proto počítány k N = 44. Pouze statistický ukazatel označující relativní četnost respondentů, jež na otázku neodpověděli, je počítán k celkovému počtu respondentů (N = 49). Tabulka 19: Komplikace při realizaci projektu Odpověď Bez odpovědi Získat prostředky na spolufinancování Realizovat výběrové řízení na dodavatele Koordinovat partnery projektu Koordinovat dodavatele služeb/realizátory staveb Dodržet náklady projektu Dosáhnout vytýčených výstupů projektu
Výsledky Abs. četnost Relat. četnost 10,20% * 5 75,00% 33 9,09% 4 43,18% 19 11,36% 5 18,18% 8 18,18% 8
Pozn: * vztaženo k celkovému počtu respondentů: N = 49
Ze zjištěných dat vyplývá několik závěrů: 1) V naprosté většině případů je za největší komplikaci při realizaci projektu uvedeno získání finančních prostředků na spolufinancování dotace. Tímto údajem lze mimo jiné opět podpořit tvrzení, že většina rozvojových projektů je realizována prostřednictvím dotačních titulů a nikoliv z vlastních zdrojů mikroregionu. 2) Druhou nejčastější komplikací je koordinace partnerů projektu. V tomto případě lze spatřit vazbu na „manažera mikroregionu“, který by měl být v tomto oboru specializován, čímž by napomohl k řešení této komplikace. 3) Dodržet náklady projektu a dosáhnout vytýčených výstupů projektu tvoří dohromady 36,36 % odpovědí. I zde by měla mít pozitivní vliv na eliminaci existence manažera mikroregionu, avšak za podmínky využívání jeho manažerských schopností a nikoliv jako zpracovatele projektové ekonomické dokumentace. 4) Nejmenší četnost zaznamenala odpověď „Realizovat výběrové řízení na dodavatele“, což je poněkud překvapivé zjištění vzhledem k neutěšenému stavu a množství správních řízení ÚOHS (Úřad pro ochranu hosp. soutěže) a správců dotačních programů vedených právě z důvodu nedodržení formálních náležitostí těchto řízení. 5) Z textových doplňujících odpovědí (viz Tabulka 20) vyplývá že dalšími problémy je přílišná byrokratizace a nutnost tzv. předfinancování projektů. K obdobným závěrům dospěli rovněž zástupci svazků obcí Královéhradeckého kraje (viz kapitola 8.2). Pro přehlednost jsou níže odpovědi interpretovány graficky, včetně jejich vzestupného řazení dle četnosti responsí. Strana 22
Graf 13: Komplikace při realizaci projektu Dosáhnout
Dodržet náklady
vytýčených výstupů
projektu
projektu
16,33%
Koordinovat
16,33%
Získat prostředky na
dodavatele
spolufinancování
služeb/realizátory
67,35%
staveb 10,20% Koordinovat
Realizovat výběrové
partnery projektu
řízení na dodavatele
38,78%
8,16%
Graf 14: Komplikace při realizaci projektu (vzestupně řazeno) 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% Získat prostředky
na spolufinancování
partnery projektu
Koordinovat
projektu
Dosáhnout
vytýčených výstupů
projektu
Dodržet náklady
staveb
služeb/realizátory
dodavatele
Koordinovat
dodavatele
Realizovat
výběrové řízení na
0,00%
Otázka je „polouzavřeného typu“. Proto jsou doplňující textové odpovědi uvedeny v následující tabulce (anonymně). Tabulka 20: Textové doplňující odpovědi respondentů Otevřené / slovní odpovědi: U vyhlášených dotací - vyhlašovatelé často znají podmínky dotace méně než žadatel. Někdy se stává, že se podmínky dotací mění v průběhu realizace. Velké papírování - zahlcenost papíry, složitá výběrová řízení, nárůst byrokracie. Hledat další společné cíle pro členy mikroregionu. Předfinancování projektů v případě získání dotací až po vyúčtování. Obrovská byrokracie a dlouhé doby pro úhradu a vyúčtování akcí. Systém financování. Pokud je žadatelem svazek a realizace je pouze v některých členských obcích, pak je také nositelem projektu, všechny doklady a dokumentace musí znít na svazek a tedy vše se musí přefakturovávat obcím, které se na projektu podílejí. Předfinancování projektu. Komplikovaná administrativa. Byrokratické překážky, složitost systému evidence a vyúčtování.
Kombinace otázek č. 14 a č. 6 - Nejčastěji vnímané komplikace vztažené k existenci a typu funkce manažera mikroregionu Strana 23
Dalším sekundárním ukazatelem je vztah vnímaných komplikací k existenci a typu (druhu) manažera mikroregionu. Cílem ukazatele je analyzovat, které komplikace jsou vnímány častěji mikroregiony spolupracujícími s externí firmou, s manažerem mikroregionu jako kmenovým zaměstnancem a které jsou vnímány mikroregiony bez manažera. Četnosti odpovědí jsou uvedeny níže. Vzhledem k tomu, že mohlo být v otázce č. 14 označeno více odpovědí, je absolutní četnost vyšší než počet respondentů (N = 77). Neboť je součástí analýzy otázka č. 6, jsou výsledky znázorněny ve dvou níže uvedených tabulkách. Výsledky byly vypočteny pro data dle responsí i „očištěná“ data (viz kapitola 3.2). K tomuto ukazateli je třeba doplnit, že průměrná četnost odpovědí na jednu buňku tabulky je pouze 4,28. Minimální četnost je 1 odpověď, maximální 17 odpovědí. S ohledem na to by mělo být přistupováno i k prezentaci výsledků, a to opět spíše v rovině hypotéz či doplnění argumentace. Tabulka 21: Nejčastěji vnímané komplikace vztažené k existenci a typu funkce manažera mikroregionu Nejčastěji vnímaná komplikace Získat prostředky na spolufinancování Realizovat výběrové řízení na dodavatele Koordinovat partnery projektu Koordinovat dodavatele služeb/realizátory staveb Dodržet náklady projektu Dosáhnout vytýčených výstupů projektu
Existence a typ manažera mikroregionu ano, externí ano, kmenový NE spolupracovník / firma zaměstnanec 43,48% 33,33% 47,22% 4,35% 5,56% 5,56% 17,39% 27,78% 27,78% 8,70% 16,67% 0,00% 8,70% 17,39%
11,11% 5,56%
11,11% 8,33%
Tabulka 22: Nejčastěji vnímané komplikace vztažené k existenci a typu funkce manažera mikroregionu (očištěná data) Nejčastěji vnímaná komplikace Získat prostředky na spolufinancování Realizovat výběrové řízení na dodavatele Koordinovat partnery projektu Koordinovat dodavatele služeb/realizátory staveb Dodržet náklady projektu Dosáhnout vytýčených výstupů projektu
Funkce manažera mikroregionu ano, externí ano, kmenový spolupracovník / firma zaměstnanec 43,48% 33,33% 4,35% 7,41% 17,39% 25,93% 8,70% 11,11% 8,70% 17,39%
11,11% 11,11%
NE 51,85% 3,70% 29,63% 0,00% 11,11% 3,70%
Z výsledků prezentovaných v tabulkách lze vyvodit následující závěry: Mikroregiony, které nedisponují funkcí manažera, nejvíce vnímají následující komplikace: a)
získat prostředky na spolufinancování;
b)
koordinovat partnery projektu;
c)
dodržet náklady projektu.
Obdobné vnímání mají i ostatní skupiny mikroregionů (což potvrzuje i test korelace dat). Mikroregiony, jejichž manažerem je externí spolupracovník či firma, kladou na roveň s koordinací partnerů projektu dosažení vytýčených výstupů projektu. Tento jev je logický a je způsoben systémem implikací popsaných v elaborátu „WB-09-05: Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů“ (kapitole 6.1.3.). Na druhou Strana 24
stranu špičatost množiny odpovědí u této skupiny udává, že zdaleka nejvíce vnímanou komplikací je získání prostředků na spolufinancování projektu, zatímco ostatní komplikace nejsou tak časté. U dalších dvou skupin je rozložení vnímání komplikací plošší (nejplošší rozložení zaznamenala skupina mikroregionů s manažerem jako kmenovým zaměstnancem). Zajímavým jevem je fakt, že mikroregiony, které nedisponují funkcí manažera, neoznačily ani jednou za komplikaci „Koordinovat dodavatele služeb/realizátory staveb“.
Strana 25
4. DOTAZNÍK
Strana 26
Strana 27
Strana 28