Úvod Cílem každého podnikatelského subjektu je generovat zisk. Je proto přirozené, že jednotlivé dostupné strategie a nástroje bude posuzovat podle možnosti tento cíl naplnit. Jedním z těchto nástrojů jsou také evropské programy na podporu výzkumu a vývoje. Řada podniků v minulých letech tyto programy skutečně vyhodnotila jako vhodný prostředek pro svůj další rozvoj a v jejich rámci realizovala vlastní projektové záměry a to přesto, že samotné projekty nemohou být dle programových pravidel ziskového charakteru. Jedná se o podniky, které pokládají výzkum a vývoj za důležitý nástroj své budoucí prosperity a které považují příspěvek z evropských peněz za určitý stimul pro uskutečnění daného výzkumného záměru. Evropská unie nahlíží na výzkum a vývoj jako na klíčový faktor pro zajištění budoucí konkurenceschopnosti našeho kontinentu vůči okolnímu světu, a proto v následujících letech počítá s výrazným navýšením podpory pro tuto oblast. Mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a technologického rozvoje podporuje EU zejména prostřednictvím tzv. víceletých rámcových programů (RP). Aktuální 6.RP, který představuje po strukturálních fondech druhý finančně nejobjemnější dotační program v rámci rozpočtu EU, poběží do konce roku 2006, následující program (7.RP) na období 2007-2013 se nyní připravuje. Pro podnikovou sféru je rovněž velmi zajímavá iniciativa EUREKA, jejímž prostřednictvím evropské státy podporují výzkumnou spolupráci mezi průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a vysokými školami. První a druhá kapitola se proto zaměří na stručné vymezení uvedených programů, které by mělo čtenářům umožnit vytvořit si základní představu o těchto dotačních titulech, resp. získat informace o zdrojích, kde lze dohledat další podrobnosti. Třetí nejrozsáhlejší kapitola obsahuje popis sedmi projektů realizovaných v rámci 6.RP či programu EUREKA. Touto kapitolou chceme čtenářům ukázat, jaké konkrétní zadání a jakým způsobem může být řešeno projektem financovaným z těchto programů, a potenciálně je tak inspirovat k vlastnímu nápadu. Čtvrtá kapitola má za cíl ukázat hlavní problémy a výzvy, které se objevují při snaze o zapojení, či při samotné účasti na těchto evropských programech. Obsah kapitoly je přitom postaven na výpovědích několika účastníků v projektech a také na názorech hodnotitelů projektových žádostí. Pro úplnost je do brožury rovněž zařazena kapitola, která podává přehled ostatních evropských programů financujících výzkum a vývoj. Čtenář z řad podniků by díky této brožuře měl získat informace, které mu napomohou při rozhodování o jeho budoucích strategických i konkrétních krocích na tomto poli.
1
Obsah 1. Rámcové programy pro výzkum a vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1.1 Šestý rámcový program (2002 – 2006) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1.2 Podpora MSP v rámcovém programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1.3 Účast českých MSP podniků v 6. rámcovém programu . . . . . . . . . . . . . . 5 1.4 Příprava 7. rámcového programu 2007-2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 1.5 Zdroje dalších informací o rámcových programech . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 2. Program EUREKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.1 Cíle a úloha EUREKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.2 Příprava a hodnocení předkládaných projektů EUREKA . . . . . . . . . . . . . 11 2.3 Financování projektů EUREKA v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 2.4 Informace o programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 3. Příklady úspěšných projektů firem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 3.1 Příklady Integrovaných projektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 3.2 Příklady projektů STREP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 3.3 Příklad projektu CRAFT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 3.4 Příklad projektu v programu EUREKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 4. Zkušenosti a doporučení pro účast v rámcových programech . . . . . . . . . . . . . . 28 4.1 Zkušenosti MSP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 4.2 Zkušenosti českých evaluátorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 5. Další programy financující výzkum a vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 5.1 Výzkumné programy mimo rámcové programy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 5.2 Vybrané oborové programy Evropské komise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 5.3 Jiné programy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 5.4 Česká podpora účasti v rámcových programech . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
2
1. Rámcové programy pro výzkum a vývoj 1.1 Šestý rámcový program (2002 – 2006) 6. rámcový program (6.RP) lze vymezit jako hlavní podpůrný nástroj, kterým Evropská unie financuje široké spektrum výzkumných a inovačních aktivit. Za strategické cíle programu bylo označeno posílení vědecké a technologické základny průmyslu a zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti. Při koncipování programu se Evropská unie rozhodla, že pro naplnění těchto cílů bude lepší a efektivnější soustředit se pouze na omezený počet tématických oblastí. Bylo proto zvoleno následujících sedm priorit: 1) Vědy o živé přírodě, genomika a biotechnologie pro zdraví; 2) Technologie informační společnosti; 3) Nanotechnologie a nanovědy, inteligentní multifunkční materiály, nové výrobní procesy a zařízení; 4) Letecký a kosmický výzkum; 5) Kvalita a nezávadnost potravin; 6) Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy; 7) Občané a vládnutí ve znalostní společnosti. Jednotlivé priority jsou dále konkretizovány až na úroveň vybraných výzkumných domén (např. kvalita veřejné dopravy či multimodální rozhraní). Podrobný rozpis podporovaných témat se nachází v tzv. pracovních programech, tedy v detailních plánech, které jsou vydávány zvlášť pro každou prioritu.1 Předkládané projekty až na vybrané případy musejí spadat do některého tématu z výše uvedených priorit. V tomto bodě je důležité zmínit, že mezi projekty, které mohou být zaměřeny i na jiné oblasti výzkumu, než jaké jsou stanovené priority, patří také specifické výzkumné aktivity podporující malé a střední podniky. V rámci 6.RP je stanoveno několik typů povolených projektů, které jsou nazývány nástroji. Realizačně nejnáročnějším nástrojem jsou tzv. integrované projekty (IP), které mohou být zaměřeny jak na základní, tak aplikovaný výzkum. Svým rozsahem zahrnují IP aktivity v rozsahu až několika desítek miliónů EUR a předpokládají Ilustrační foto zapojení řady partnerských organizací. Na druhé straně existují nástroje typu tzv. specifických podpůrných akcí (SSA), které nemají vysoké nároky na rozpočet a jsou spíše doprovodného charakteru. Jejich cílem není samotný výzkum, nýbrž podpora zapojení určitých skupin (např. MSP) do 6.RP, podpora implementace 6.RP či příprava budoucích rámcových programů (jejich prostřednictvím lze uskutečnit konference, studie apod.). Mezi těmito „krajními“ póly se nacházejí další nástroje. Za zmínku jistě stojí specifické projekty cílově orientovaného výzkumu (STREP) a cílově orientovaných inovací (STIP). Jedná se o projekty zaměřené na výzkum, demonstrace a inovace, které však mají menší ambice než integrované projekty (příspěvek se pohybuje v rozmezí tisíců až několika miliónů EUR). Podmínkou je účast alespoň tří účastníků ze třech různých zemí. Nástroje dostupné malým a středním podnikům jsou popsány v následující kapitole. Pro předkládání projektů v rámci jednotlivých témat vypisuje Evropská komise časově ohraničené výzvy. Předložené projektové žádosti jsou následně posouzeny Evropskou komisí, která si pro tuto práci najímá externí odborníky např. z řad výzkumných pracovníků či podnikové sféry. Evropská komise následně uzavírá s úspěšným předkladatelem kontrakt, jehož 1 Pracovní programy všech sedmi priorit naleznete na těchto stránkách: http://cordis.europa.eu.int/fp6/sp1_wp.htm
3
součástí je finanční příspěvek ze strany Evropské unie představující určité procento celkových nákladů projektu (100% úhrada nákladů připadá v úvahu pouze u velmi omezeného okruhu typů projektů). Hlavní koordinátor projektu, který odpovídá Evropské komisi za jeho realizaci, uzavírá v rámci projektového konsorcia s dalšími účastníky projektu mezipartnerskou (tzv. konsorciální) smlouvu. Základním axiomem 6.RP je nadnárodní charakter realizovaných projektů. Do projektu musí být vždy zapojen minimální počet partnerů z různých členských či kandidátských zemí EU. Projekty 6.RP odlišuje od projektů financovaných z národních, popř. jiných zdrojů nutnost demonstrovat tzv. evropskou přidanou hodnotu – tedy zdůvodnit, proč je daný výzkumný záměr výhodnější řešit na mezinárodní než pouze na národní úrovni. S ohledem na strategické cíle 6.RP je zřejmé, že podniková sféra patří mezi hlavní cílové skupiny programu. Zvláštní důraz je kladen zejména na podporu malých a středních podniků. Evropská komise v této souvislosti stanovila pravidlo, že minimálně 15% rozpočtu sedmi priorit by mělo směřovat do rozvoje malých a středních firem. Bohužel přes všechnu snahu se tento cíl prozatím nedaří naplnit (hodnota se pohybuje kolem 13%).
1.2 Podpora malých a středních podniků ve víceletém rámcovém programu Malé a střední podniky (MSP)2 hrají velmi důležitou úlohu v evropském ekonomickém vývoji. Obstát v tvrdém konkurenčním prostředí však není jednoduché. Jedním z prostředků, jak se současným konkurenčním tlakům ubránit, jsou bezpochyby inovace. Ne každý MSP má ovšem kapacity na to, aby dostatečně inovoval a vyvíjel nové technologie. Evropská komise si je vědoma této skutečnosti a také toho, že prostředí a způsob, jakým pracují MSP, je velmi odlišný od fungování universit či výzkumných institucí. Malé a střední podniky s vlastními výzkumnými kapacitami se mohou účastnit projektů ve všech (výše vyjmenovaných) sedmi prioritách Evropského rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj. V takovém případě jsou rovnocennými partnery a platí pro ně stejná pravidla, jako pro ostatní účastníky projektu. Pro MSP, které mají sice potřebu inovovat, ale jejich výzkumné kapacity jsou omezené, byly vytvořeny tzv. specifické výzkumné aktivity, tj. existují pro ně speciální nástroje. Tyto aktivity se vyznačují především tím, že se tématicky neomezují na stanovené priority výzkumu. Návrh projektu mohou podat MSP, které mají společnou dobře identifikovatelnou potřebu z jakékoliv oblasti vědy a výzkumu. Prvním ze schémat pro MSP jsou tzv. projekty kooperativního výzkumu (CRAFT). Skupina minimálně tří MSP, které mají stejnou specifickou potřebu či problém a pocházejí alespoň ze dvou různých zemí, může zadat podstatnou část požadovaných výzkumných a vývojových prací externím výzkumným institucím. Cílovou skupinou jsou jak MSP s minimálním technologickým potenciálem, tak technologicky špičkové MSP, které potřebují externí výzkumnou spolupráci na doplnění či rozšíření svých výzkumných schopností. Práva k duševnímu vlastnictví (IPR) výsledků takového projektu náleží MSP. Na podobném principu fungují tzv. projekty kolektivního výzkumu (Collective Research). Výzkumné práce jsou opět prováděny výzkumnými organizacemi, ovšem na základě zadání průmy2 Od 1.1.2005 platí nová definice MSP. Je možné ji najít v Úředním věstníku EU (OJ L 124, 20.5.2003, p.36) na stránkách http://europa.eu.int/eur-lex/en/archive/index_2003.html
4
slových asociací nebo sdružení MSP. Adresovány by měly být takové problémy, které postihují celý sektor a není je možné řešit pomocí projektů CRAFT. Cílem je poskytnout znalosti co nejširšímu okruhu MSP z různých zemí a přispět tím ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Práva k duševnímu vlastnictví výsledků takového projektu náleží průmyslové asociaci. Poslední skupinu specifických výzkumných aktivit pro MSP tvoří tzv. akce ETI (Economic and Technological Inteligence), které se zaměřují na zjednodušení přístupu MSP k vědeckotechnologickým informacím a tím k posílení jejich účasti v projektech 6.RP. Tyto podpůrné aktivity jsou určeny spíše pro organizace poradenského charakteru. Nutno však dodat, že 6. rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj se neodvratně blíží se svému konci. Poslední výzva pro podání návrhů projektů CRAFT byla uzavřena v září 2005 a do konce 6.RP (tedy do konce roku 2006) prozatím další výzva v oblasti specifických výzkumných aktivit pro MSP na programu není. Vzhledem k tomu, že v návrhu 7. rámcového programu (na období 2007-2013) je značná snaha Ilustrační foto o kontinuitu s 6.RP, je velmi pravděpodobné, že jak projekty CRAFT, tak projekty kolektivního výzkumu budou pokračovat více méně ve stejné podobě, jak je uvedeno výše.
1.3 Účast českých malých a středních podniků v 6. rámcovém programu Vyčerpávající statistiku účasti českých MSP v 6. rámcovém programu pro výzkum a technologický rozvoj bohužel není možné poskytnout. Evropská komise totiž nezveřejňuje statistické údaje o tom, kolik MSP z jednotlivých členských států se podílí na projektech ve standardních typech nástrojů3 v sedmi tématických prioritách. Přitom se jedná o podstatnou část zdrojů z 6.RP plynoucích malým a středním podnikům. Je však možné vysledovat účast českých subjektů ve výzkumných aktivitách zapojujících MSP (tedy především v projektech CRAFT a projektech kolektivního výzkumu). Ze statistik vyplývá, že v roce 2004 se zde čeští partneři účastnili 203 podaných návrhů projektů, což je 17,4% z celkových návrhů EU-25. Ve stejném období bylo vybráno k financování 25 projektů s českou účastí, což činí 19,1% všech vybraných projektů EU-254. Kontrakty s Evropskou komisí byly podepsány v 16 případech projektů (s 20 českými partnery). Ze srovnání s ostatními členskými státy vyplývá, že průměrný český partner/řešitel projektu – MSP obdrží nižší finanční příspěvek, než je průměr v EU. To je způsobeno jednak tím, že čeští řešitelé jsou málokdy koordinátory (kteří zpravidla disponují největším finančním příspěvkem) a zřejmě také tím, že se často nejedná o klíčové partnery se zásadním přínosem pro daný projekt. Jistě zde hraje důležitou úlohu skutečnost, že české podniky o možnosti zapojení do rámcových programů mnohdy neví, popř. nemají takové zkušenosti či dostatečnou ekonomickou sílu, která je od koordinátora vyžadována. 3 zejména STREP, integrované projekty (IP) a sítě excelence (NoE) 4 Nutno brát v úvahu, že většina vybraných projektů byla podána v předcházejícím roce, jedná se o jiné projekty a nelze tedy činit závěry o míře úspěšnosti.
5
Co se týče projektů ze sedmi tématických priorit, je možno hodnotit pozitivně, že ČR má velmi podobnou skladbu typů projektů jako EU-15: v obou případech je nejvyšší procento účasti v projektech STREP, na druhém místě je pak účast v integrovaných projektech (viz graf). Oba tyto nástroje jsou určeny pro „skutečně výzkumné aktivity“, nejedná se o podpůrné nástroje jako je např. SSA, který je nejrozvinutějším typem projektů v ostatních nových členských státech EU. Procentuální rozložení celkové účasti týmů z EU-15, EU-9 a ČR na různé typy projektů
CA – koordinační aktivity, II - vědecké infrastruktury, IP- integrované projekty, MCA – mobilita, NOE – sítě excelence, SME – projekty pro malé a střední podniky, SSA – specifické podpůrné akce, STREP – projekty cílově orientovaného výzkumu
Mnohé české instituce se snaží o to, aby česká účast v evropských rámcových programech rostla co do množství i intenzity. Jednou z takových institucí je Technologické centrum AV ČR, které je koordinátorem projektu NICER (Národní informační centrum pro evropský výzkum). V rámci tohoto projektu Technologické centrum zabezpečuje činnost národních kontaktních pracovníků (NCP) pro 6. rámcový program EU, kteří organizují hromadné informační a školicí akce o 6.RP a poskytují odborné konzultace jednotlivým týmům, jež se účastní přípravy a řešení konkrétních projektů 6.RP. Zvláštní pozornost je přitom věnována malým a středním podnikům, jejichž kontaktní osobou je Ing. Martin Škarka, tel.: 234 006 113, e-mail:
[email protected]. Existuje rovněž několik Regionálních kontaktních organizací a Oborových kontaktních organizací, které se specializují na podporu účasti českých subjektů v rámcových programech EU. Jejich seznam je možné najít na stránkách www.ninet.cz. V současné době běží také dva české programy, které MSP umožňují částečné krytí jejich nákladů na přípravu projektu do 6.RP, pokud splní dané podmínky (např. minimální hodnocení). Více o této možnosti najdete v kapitole 5.4 této brožury.
1.4 Příprava 7. rámcového programu 2007-2013 Posilování pozice Evropské unie a její konkurenceschopnosti na světových trzích je možné pouze za předpokladu, že EU bude mít těmto trhům co nabídnout. Proto je ze strany EU institu-
6
cí a někdy i členských států kladen stále větší důraz na kvalitu výzkumu a vývoje a inovací a na zajištění dostatku finančních prostředků na tyto činnosti. Evropská komise v této souvislosti připravila návrh budoucího 7.RP, který musí ještě schválit Evropský parlament a Rada EU a v němž se počítá s rozpočtem cca 72 miliard EUR.5 To znamená zdvojnásobení prostředků oproti 6.RP. Předpokládá se postupné každoroční zvyšování plánovaného rozpočtu od 5,6 miliard EUR na rok 2007 až po 15,3 miliardy EUR v roce 2013. Na základě zkušeností a požadavků subjektů, které se zapojily do současného 6.RP, byla pravidla fungování 7.RP zjednodušena, a to v oblasti financování i administrativních a finančních pravidel a postupů včetně srozumitelnosti dokumentů. Počítá se s omezením počtu nutných kroků a procedur potřebných k podání projektu i k jeho řízení, které bude založeno na obecném principu důvěry v realizátory projektu. Konsorciím bude poskytnuta větší samostatnost v rozhodování. Dojde i ke zjednodušení kontrol prováděných Evropskou komisí, ty se zaměří daleko více na ověřování výsledků ex post než na kontroly postupů prováděných ex ante. Sníží se také požadavky na reporting. Elektronická registrace zamezí požadavkům na několikanásobné předkládání stejných informací nebo dokumentů. Zjednodušit se má i definice oprávněných nákladů a míry podpory jednotlivých aktivit. Evropská komise vážně uvažuje o navýšení poskytovaného příspěvku z EU na projekty 7.RP. Již nyní je jisté, že příspěvek EU v 7.RP bude nejméně ve stejné výši, jak tomu je v 6.RP, navrhováno je zvýšení příspěvku např. pro výzkumné aktivity ze současných 50% na 75%. Avšak nástroje 6.RP, které se žadatelé o podporu projektů naučili používat, budou zachovány i pro 7.RP. Sedmý rámcový program bude rozdělen do čtyř specifických programů, které jsou zaměřeny na čtyři hlavní cíle evropské výzkumné politiky6: 1) Spolupráce (Cooperation) – podpora výzkumné činnosti prováděné v rámci mezinárodní spolupráce, v celé EU a v některých případech i ve spolupráci se třetími zeměmi, od projektů a sítí založených na spolupráci až po koordinaci výzkumných programů. Pro oblast spolupráce bylo určeno devět témat, která jsou dále rozpracována v podprogramech. V oblastech, které jsou důležité pro průmysl byla témata vybrána i ve spolupráci s různými evropskými technologickými platformami, kterých v současné době funguje 277. V rámci každého tématu bude možné vy\užít pružným způsobem i dvou typů příležitostí. Jsou to Vznikající potřeby na podporu spontánních výzkumných návrhů a Nepředvídané politické Ilustrační foto potřeby jako nástroj reagující rychle na nepředvídané události nebo vývoj, např. nové epidemie apod. Na program Spolupráce bude vynaloženo nejvíce prostředků ze 7.RP. Témata programu „spolupráce“: 1. zdraví; 2. potraviny, zemědělství a biotechnologie; 3. informační a komunikační technologie; 4. nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie; 5. energetika; 6. životní prostředí včetně změny klimatu; 7. doprava včetně letectví; 8. sociálně-ekonomické a humanitní vědy; 9. bezpečnost a vesmír. 5 http://cordis.europa.eu.int/fp7 6 Návrh Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) – v českém jazyce: http://europa.eu.int/eur-lex/lex/LexUriServ/site/cs/com/2005/com2005_0119cs01.pdf 7 http://cordis.europa.eu.int/technology-platforms
7
Nové nástroje spolupráce: Program Spolupráce nabízí dva nové nástroje podpory výzkumu. Jsou jimi: Společné technologické iniciativy (JTI), které v omezeném počtu případů podpoří vytváření dlouhodobých partnerství veřejného a soukromého sektoru, a to většinou na základě existující spolupráce v technologických platformách, a využijí tak kombinace financování projektů ze soukromých, národních a evropských prostředků. Dalším nástrojem je Prostředek pro sdílení finančních rizik, který formou grantu Evropské investiční banky může pokrýt část rizik spojených s půjčkami na provádění výzkumu a vývoje. 2) Myšlenky (Ideas) – podpora základního výzkumu řízeného výzkumnými pracovníky a prováděného ve všech oblastech jednotlivými týmy, které si konkurují na evropské úrovni. Byla zřízena Evropská rada pro výzkum (ERC), která bude do jisté míry nezávislá a bude mít pravomoc určovat priority, ale bude zároveň odpovědná za výsledky. Rada má 22 členů, kteří jsou jmenováni vědeckou komunitou nikoli Evropskou komisí. Podporovány budou všechny vědecké a technické oblasti včetně strojírenství nebo sociálně-ekonomických a humanitních věd. 3) Lidé (People) – podpora odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků, tzv. akce Marie Curie. Cílem je zvýšit motivaci lidí, aby se stali výzkumnými pracovníky, a motivaci evropských výzkumných pracovníků, aby zůstali v Evropě. Dalším úkolem je snažit se přilákat do EU výzkumné pracovníky z celého světa a dosáhnout toho, aby Evropa byla pro nejlepší výzkumné pracovníky přitažlivější. V rámci tohoto programu bude podporováno i celoživotní vzdělávání a rozvoj vědecké kariéry, velký důraz bude kladen na podporu „čerstvých“ vědeckých pracovníků, kteří stojí na začátku své kariéry a také na propojení vztahů výzkumných pracovníků s průmyslových sektorem. 4) Kapacity (Capacities) – podpora využití a vývoj výzkumných infrastruktur – vybavení velkých výzkumných center např. super-počítači, posílení vybavení knihoven, vytváření síťových databází, rozvoj testovacích zařízení atd. V rámci tohoto programu bude také podporováno posílení inovačních kapacit malých a středních podniků, podpora schopnosti MSP využít výsledků výzkumu a vývoje ve svůj prospěch a spolupracovat s výzkumnými institucemi. Zapojení malých a středních podniků do 7.RP je jednou z priorit. Kromě specifických akcí v programu Kapacity budou zájmy malých a středních podniků podporovány i v jednotlivých výzvách pro podávání přihlášek projektů v programu Spolupráce i v programu Lidé. Evropská komise bude z prostředků 7.RP také podporovat činnost Společného výzkumného střediska (JRC), které se ve své činnost zaměří na 4 priority a do jehož agendy spadá také řízení jednoho specifického programu pro jaderný výzkum podle smlouvy o Euratomu8.
8 http://cordis.europa.eu.int/fp6-euratom
8
miliardy EUR
Návrh rozdělení finančních prostředků pro 7. RP
Návrh 7.RP se dále rozpracovává a zároveň prochází schvalovacím řízením. Konečná podoba bude z velké části závislá i na disponibilních finančních prostředcích. Jednání o finanční perspektivě za lucemburského předsednictví ztroskotala. Na konci roku 2005 bude jednání o této otázce opět otevřeno na summitu EU.
1.5 Zdroje dalších informací o víceletých rámcových programech http://cordis.europa.eu.int - Na internetovém portálu CORDIS jsou k dispozici všechny oficiální materiály, které jsou užitečné či potřebné při rozhodování se o účasti v rámcovém programu či při samotné přípravě projektové žádosti. CORDIS je informační službou Evropského společenství pro oblasti výzkumu a vývoje. Na tomto portálu je rovněž stránka věnovaná speciálně MSP: http://cordis.europa.eu.int/sme. www.tc.cz; www.nicer.cz - Národní informační centrum pro evropský výzkum (NICER) při Technologickém centru Akademie věd ČR je kontaktním místem v České republice pro rámcové programy. Cílem projektu NICER je napomáhat adekvátnímu zapojení ČR do 6. rámcového programu a do evropských aktivit souvisejících s budováním Evropského výzkumného prostoru (ERA). V rámci Technologického centra, resp. NICER lze kontaktovat pracovníky odpovědné za jednotlivé oblasti výzkumu. Adresa: Technologické centrum AV ČR NICER Rozvojová 135 165 02 Praha 6
tel.: 220 390 700 fax: 220 922 698 e-mail:
[email protected]
9
www.6rp.cz - Internetové stránky o 6.RP, kde lze kromě informací v češtině o tomto programu nalézt aktuální události (např. připravované semináře, vyhlášené výzvy atd.) http://europa.eu.int/comm/research - Internetové stránky Generálního ředitelství pro vědu a výzkum Evropské komise, garanta přípravy a realizace rámcových programů. Na stránkách jsou rovněž dostupné kontakty na jednotlivé úředníky dle jednotlivých aktivit rámcového programu: http://europa.eu.int/comm/research/contacts/contacts.cfm
Adresa: Generální ředitelství pro výzkum Evropská komise SDME 7/15 B-1049 Brusel - Belgie
10
tel.: +32-2-299.43.59 fax: +32-2-295.82.20 e-mail:
[email protected]
2. Program EUREKA – evropská spolupráce v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu a inovací
2.1 Cíle a úloha EUREKY Cílem programu EUREKA je podporovat mezinárodní spolupráci mezi evropskými průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a univerzitami a vytvářet tak možnosti pro zvyšování výkonnosti a konkurenceschopnosti evropského průmyslu a rozvoj jeho společné infrastruktury. EUREKA představuje v rámci Evropy už dvacet let fungující systém „public-private partnership“ financování výzkumu a inovací. Program EUREKA vznikl v roce 1985 na základě dobrovolné evropské spolupráce. Tato forma umožňuje, aby činnost nebyla svazována velkým administrativním aparátem a pro financování projektů byl stanoven způsob, jenž sdružuje vlastní finanční zdroje průmyslových podniků a firem, výzkumných organizací a univerzit a podporu z národních prostředků určených na výzkum, vývoj a inovační aktivity. Možnosti získání státní nebo jiné veřejné finanční podpory podléhají národním pravidlům v jednotlivých členských zemích EUREKY. Program EUREKA v současnosti sdružuje spolupráci 35 členských zemí a Evropské komise EU. Česká republika se k programu EUREKA připojila v roce 1995 a z hlediska počtu řešených projektů patří mezi nejúspěšnější země. Řěšitelé projektů EUREKA v ČR podle typu organizace (za období 1995-2005)
Program EUREKA zajišťuje podmínky pro evropskou spolupráci malých a středních podniků a tím i možnosti rychlého transferu výsledků technického rozvoje a inovačních aktivit do komerčního využití. Zároveň EUREKA poskytuje zázemí pro evropské strategické projekty, které se označují jako EUREKA klastrové projekty a jež jsou koordinovány konsorcii velkých průmyslových podniků (např. klastrové projekty MEDEA+, ITEA, CELTIC, PIDEA a další). Zaměření většiny strategických projektů je na oblast mikroelektroniky, a to jak na vývoj komponent a jejich průmyslovou aplikaci, tak potřebných řídících systémů a softwarových programů. EUREKA klastrové projekty jednoznačně určují evropský vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií.
11
2.2 Příprava a hodnocení předkládaných projektů EUREKA Program EUREKA nestanovuje tematické zaměření projektů. Návrh projektu musí splňovat základní požadavky, které jsou nezbytné pro navazující etapu přípravných prací: • výzkumně-vývojová a realizační spolupráce řešitelských organizací nejméně ze dvou členských zemí EUREKY; • cíl projektu musí zabezpečit dosažení vyššího inovačního stupně v technické nebo užitné hodnotě vyvíjeného výrobku, technologie nebo služby; • výsledky řešení projektu musí být schopné následné realizace, komerčního využití a uplatnění na trhu; • řešitelské organizace musí disponovat nezbytnými řídícími a technickými kompetencemi a finančními prostředky; • řešení projektu a jeho výstupy musí mít jednoznačně civilní charakter. Hodnocení předloženého návrhu projektu probíhá dvoustupňovým výběrovým řízením. V jeho první části je posouzena způsobilost předložit projekt pro zařazení do programu EUREKA (do tzv. cirkulace pro schválení projektu). Pro toto hodnocení je nutno předložit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které je orgánem státní správy odpovědným za mezinárodní spolupráce České republiky v oblasti výzkumu a vývoje, nezbytné podklady, jež mj. zahrnují také smlouvu o řešení a zajištění mezinárodní spolupráce v rámci projektu, odsouhlasenou a podepsanou všemi řešiteli. Předložené podklady návrhu projektu jsou posuzovány Radou programu EUREKA České republiky, která působí jako poradní orgán MŠMT. V případě kladného posouzení je tento návrh předán českému národnímu programovému koordinátorovi EUREKY, který odpovídá za předložení projektu pro jeho odsouhlasení na zasedání Skupiny národních koordinátorů a následné schválení grémiem programu EUREKA. Projekt EUREKA s českou účastí, přijatý na mezinárodní úrovni, se musí z hlediska české legislativy podrobit veřejné soutěži. Mezinárodně vyhlášené projekty EUREKA, které zároveň splnily všechny požadavky české veřejné soutěže, jsou nakonec postoupeny k administrativnímu vyřízení pro poskytnutí dotačních prostředků z veřejných zdrojů. Průběh řešení včetně dosažení dílčích cílů projektu je sledován po celou dobu realizace projektu. V závěru každého roku se koná průběžné hodnocení řešených etap formou oponentního řízení projektu podle zásad stanovených ve Smlouvě o poskytnutí dotace z veřejných zdrojů.
2.3 Financování projektů EUREKA v České republice Účelová podpora českým řešitelům je poskytována MŠMT, pro rok 2006 se počítá s částkou 140 milionů Kč. Toto spolufinancování formou grantu (tj. nevratná půjčka) může být přiznáno všem typům organizací - velké průmyslové podniky, malé a střední podniky, výzkumné organizace a univerzity. Podmínkou je, že projekt byl schválen výkonným grémiem programu EUREKA a zároveň uspěl ve výběrovém řízení na národní úrovni. Spolufinancování projektů EUREKA se řídí těmito pravidly:
12
Náklady na řešení projektů EUREKA v ČR (tis.Kč; 1995–2005)
• veřejná soutěž pro podávání žádostí o spolufinancování projektů se vyhlašuje jedenkrát ročně (uzavření veřejné soutěže je zpravidla v termínu říjen-listopad); • finanční podpora je limitována maximálně 50% nákladů na řešení české organizace v rámci projektu; • finanční částka může být přiznána až do výše 3,5 mil. Kč v případě účasti jednoho řešitele a do částky až 4,0 mil. Kč v případě účasti více českých řešitelů v stejném projektu. Spolufinancování schváleného projektu je zabezpečeno „Smlouvou o poskytnutí dotace z veřejných zdrojů“. Ve většině členských zemí EUREKY jsou rovněž vytvářeny fondy z veřejných prostředků, z nichž je podle pravidel jednotlivých zemí možno spolufinancovat různou formou (půjčky, granty) náklady na řešení projektů EUREKA.
2.4 Informace o programu Informace o programu EUREKA zajišťuje národní programový koordinátor, který zároveň poskytuje široký okruh služeb českým organizacím (včetně konzultací k přípravě návrhů nových projektů a možnosti jejich financování). V ČR je tímto národním koordinátorem Ing. Josef Martinec z MŠMT ČR; tel.: 257 193 512; e-mail:
[email protected]. Podrobné informace o programu EUREKA najdete na stránkách MŠMT www.msmt.cz (část „Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji“), popř. n a www.aipcr.cz (složka „Projekty“) nebo www.eureka.be.
13
3. Příklady úspěšných projektů firem Zástupci firem, českých i zahraničních, které se přímo podílejí či podílely na řešení projektů 6. rámcového programu nebo programu EUREKA, popisují v této kapitole své projekty i zkušenosti se svou účastí, ať už v roli koordinátora nebo partnera projektu.
3.1 Příklady Integrovaných projektů Projekt CO2SINK
– In-situ laboratoř pro výzkum ukládání CO2 do podzemí: www.co2sink.org Podkladový text byl dodán partnerským MSP Vibrometric Oy
Stručný popis projektu Ukládání oxidu uhličitého do podzemí představuje pro EU prostředek, jímž může v průběhu následujících desetiletí výrazným způsobem snížit emise CO2. Projekt CO2SINK přispěje k lepšímu porozumění principů a praktických podmínek zachycování a ukládání oxidu uhličitého v podzemí. Projekt chce osvětlit principy technologie skladování, která využívá vstřikování CO2 do solných ložisek poblíž německého města Ketzin západně od Berlína. Projekt zahrnuje intenzivní monitoring vstříknutého CO2, vývoj a benchmarking postupů numerického modelování a definice strategií pro odhad rizik. Zdůvodnění návrhu projektu Kjótský protokol zavazuje země Evropské unie, aby v období 2008 - 2012 snížily emise CO2 o 8%. V oblasti výroby elektrické a tepelné energie existuje několik způsobů redukce CO2. Zachycování CO2 a jeho ukládání v podzemí je nicméně jediným způsobem, u něhož existuje naděje, že umožní podstatnou redukci CO2 za přijatelných nákladů, a to již v průběhu několika příštích desetiletí. Vědomosti o technologiích geologického ukládání nejsou však v současnosti ani zdaleka vyčerpávající. I přes všeobecně sdílené přesvědčení, že ukládání do podzemí představuje bezpečný a finančně dostupný způsob redukce emisí CO2, nejsou dosud přesně známy parametry systému, který by umožnil vstřikování CO2 do podloží v požadovaném rozsahu. Cíle projektu Obecným cílem projektu CO2SINK je vybudovat terénní laboratoř, která umožní propojit konceptuální inženýrské studie s vědeckými teoriemi a která poskytne ukázku fungování technologického řešení, jež vzhledem k ceně a rizikům pravděpodobně nebude v dohledné době realizováno žádným průmyslovým subjektem. Cílem seizmického snímkování je pochopit strukturální geometrii určující proudění v ložisku a předpovědět jeho změny v průběhu proměny ložiska v zařízení na ukládání CO2. Snímkování bude provedeno s pomocí 3D výzkumných metod a snímkovacích technik. Co se týče všeobecné strategie, společnost Vibrometric se připojila k projektu s těmito obecnými očekáváními: ukládání CO2 do podzemí se s největší pravděpodobností stane v průběhu následujících desetiletí významnou technologií a naše společnost jako poskytovatel geovědeckých a konzultačních služeb se domnívá, že je vhodné investovat úsilí tímto směrem. Společnost Vibrometric se v minulosti účastnila i jiných významných vývojových projektů
14
a účast na nich neoddiskutovatelně přispěla ke zvýšení technické znalosti v oboru, která pak společnosti umožnila účastnit se komerčních projektů v příbuzných oborech.
Testovací vrt Ketzin
Implementační plán Hlavními aktivitami v rámci projektu CO2SINK jsou seizmické modelování, vrtné práce a vstřikování, monitoring, geochemie a geofyzika a hodnocení rizika a bezpečnosti. Dosud byl proveden základní 3D seizmický průzkum, jehož cílem bylo podrobně prozkoumat rozměry a geometrii ložiska a pochopit jeho charakteristiky před injektováním CO2. V plánu projektu je zahrnuta i pilotní 2D studie dvou seizmických linií. Jejím úkolem je prokázat, zda data, která lze získat v současnosti, mohou dostatečně vyjasnit, jestli je možné splnit cíle projektu. Nejaktuálnějším úkolem je monitorovat pohyb kapalin v ložisku prostřednictvím 2D testů prováděných po vstříknutí. Tým pro seizmický průzkum provede multi-azimutová vertikální měření seizmického profilu (VSP) a další příčná měření, jejichž cílem bude odhalit a popsat výrazné terénní propady a získat detailnější obraz o útvarech menšího rozsahu v blízkosti vrtů a pozorovacích studní. V pozdějších fázích projektu se počítá s dalšími pozorováními a jinými aktivitami, které jsou nicméně plánovány pouze předběžně a nefigurují ve stávajícím harmonogramu prací. Projekt, jehož celkové trvání bude 60 měsíců, bude rozdělen na dvanáctiměsíční etapy (s překrývajícími se 18 měsíčními plánovacími obdobími) a konkrétní rozvržení aktivit bude před začátkem každé fáze revidováno. Projektoví partneři Na projektu spolupracuje 15 partnerů z akademických kruhů, vládních institucí a průmyslových podniků osmi evropských zemí, hlavním koordinátorem je GeoForschungsZentrum Postupim. Realizace projektu Iniciátorem projektu je GeoForschungsZentrum Postupim. Ke konzistentnímu globálnímu plánu projektu se dospělo na základě dlouhodobé spolupráce. Akademické instituce přislíbily, že přispějí zejména v oblasti výzkumné činnosti. Partneři z oblasti průmyslu přinesli knowhow v oblasti řízení a praktických aspektů implementace, stejně tak jako prvky elementárního výzkumu, a také dodatečný finanční příspěvek. Jako podnik střední velikosti se Vibrometric musel zabývat některými konkrétními problémy, z nichž nejvýznamnějším bylo zajistit 50% finančních prostředků. Problém, zejména v počátcích projektu, představovala také nutnost vyvrátit předpojatost některých z partnerů, kteří byli přesvědčeni o tom, že dobrá věda se provozuje výlučně v akademických institucích a že role průmyslových partnerů obecně bývá zajišťovat financování vědecké činnosti.
15
Rozpočet projektu: 12,6 mil. EUR (příspěvek EU 8,7 mil. EUR) Společnost Vibrometric, jako představitel skupiny MSP, hradí polovinu svých nákladů, spojených zejména s lidskými zdroji a vybavením. Cestovní a jiné náklady spojeny s terénním výzkumem zahrnují méně než 20% rozpočtu. Kontakt Partner projektu: Vibrometric Oy, Dr. Calin Cosma tel.: +3589 8494140; e-mail:
[email protected] Koordinátor projektu: GFZ; tel.: +49 331 288 1516; e-mail:
[email protected]
Projekt HERCULES Úkol 4.2 – Vývoj teplovzdušného motoru s výrazně sníženými emisemi: www.ip-hercules.com Podkladový text byl dodán partnerským MSP Peter Brotherhood Ltd. Stručný popis projektu Mezi hlavní záměry projektu „Teplovzdušný motor“ - úkolu 4.2 v rámci integrovaného projektu HERCULES - patří optimalizace procesu kombinovaného cyklu pro systém s vysokou tepelnou účinností, složený z následujících komponent: 1) dvoutaktní dieselový motor pracující na principu “teplovzdušného motoru”; 2) parní kotel/parní turbína; a 3) elektrárenská turbína. V průběhu projektu budou identifikovány požadavky na jednotlivé komponenty optimalizovaného procesu kombinovaného cyklu a upřesněny návrhy komponent, které budou také otestovány. Zdůvodnění návrhu projektu Z důvodu globálního oteplování a jeho důsledků pro stav planety a vzhledem ke stále se zvyšující intenzitě přepravních aktivit souvisejících s globalizací vypracovala německá společnost Uleme EEIG spolu s dvěma hlavními partnery, MAN B&V a Wärtsilä Corporation, integrovaný projekt HERCULES. Cíle projektu V rámci projektu HERCULES budou vyvinuty nové technologie pro výrazné snižování emisí pevných částic i plynných emisí z lodních motorů a souběžné zvýšení výkonnosti a spolehlivosti motorů, tzn. redukce spotřeby paliva a uvolňování CO2 do ovzduší zároveň se snižováním provozních nákladů motoru. Jednou z oblastí, u níž se v rámci IP HERCULES uvažuje o inovacích, je teplovzdušný motor s kombinovaným cyklem. Cíle v tomto úkolu jsou následující: • Prostudovat a vyhodnotit složený turbínový systém využívající konceptu teplovzdušného motoru; • Navrhnout a otestovat prototyp systému kombinovaného cyklu; • Potvrdit vhodnost a spolehlivost vybraných řešení; • Implementovat vyvinutý systém na námořním plavidle.
16
Teplovzdušný motor
Implementační plán Skupina se zaměří na vývoj „teplovzdušného spalovacího motoru“ tj. motoru, u něhož je prostřednictvím patřičného konstrukčního řešení či vhodného seřízení minimalizováno proudění tepla do chladícího zařízení. V ohnisku výzkumného zájmu stojí zejména kompozitní materiály, jejichž výhodou je nízká tepelná vodivost a dobrá odolnost vůči mechanické zátěži. K prokázání účinnosti a spolehlivosti nabízených řešení budou využity kompletní testy motoru. Nově vyvinutý složený turbínový systém se také dotkne problému správného poměru vzduch/palivo ve spojení s užitím přebytečné energie z odpadních látek.
Projektoví partneři Projektu, který je koordinován německým subjektem, se účastní 40 subjektů z 10 zemí. Práce je rozvržena do deseti balíčků pracovních úkolů, 18 úkolů a 54 podprojektů. Ke spolupráci na úkolu 4.2 přizvala firmu Peter Brotherhood, Ltd. a dva další partnery - společnosti Aalborg Industries a Hapag-Lloyd – německá společnost Man-B&W Diesel A/S. Rozpočet projektu: 33 mil. EUR (příspěvek EU 15 mil. EUR). IP HERCULES je částečně financovaný Evropskou komisí a částečně Švýcarskou federální komisí pro vzdělání a vědu. Rozpočet společnosti Peter Brotherhood Ltd. na úkol 4.2. je 197 000 EUR, z čehož 100 000 EUR bude poskytnuto EU. Průměrná výše rozpočtu na úkol je 1,7 milionu EUR a 0,6 milionu EUR na podprojekt. Přestože podprojekty jsou nejmenšími samostatnými jednotkami v rámci integrovaného projektu, typičtějšími ekvivalenty projektů v oblasti výzkumu a vývoje jsou úkoly. Kontakty Partner projektu: Peter Brotherhood Ltd.; Nourdine Ikhlef tel.: +44 1733 292310; e-mail:
[email protected]
17
3.2 Příklady projektů STREP Projekt SPIDER-WIN – Dynamická výměna a kontrola informací o dodávkách pomocí webové interakční sítě: www.spider-win.de Podkladový text byl dodán partnerskou společností Sisteplant Stručný popis projektu Řada MSP, které jsou součástí dodavatelských sítí, přežívá pouze díky excelentním dovednostem svých zaměstnanců a extrémní flexibilitě. Koordinační mechanismy jsou velmi nedokonalé a organizacím nedovolují jejich velmi omezené zdroje utrácet za náklady spojené s informačními technologiemi. Nástroje řízení dodavatelských řetězců jsou pro tyto podniky příliš složité, drahé a vyžadují zapojení firemních lidských zdrojů, které si nemohou dovolit. Cílem projektu SPIDER-WIN je dosáhnout efektivní a jednoduché spolupráce MSP, která je zaměřena na výměnu informací o stavu objednávek, přičemž se bude vyznačovat nízkými požadavky na software a bude přizpůsobena typické dostupnosti a kvalitě zdrojových dat ve velmi malých podnicích. SPIDER-WIN se tak stane nástrojem, který umožní změnu řízení několika úrovňových zpracovatelských sítí. Zdůvodnění návrhu projektu Zhruba již deset let je rozvíjen nový trend řízení dodavatelských řetězců (Supply Chain Management- SCM), který primárním zákazníkům/zadavatelům (Z1) přináší zvýšení konkurenceschopnosti s ohledem na jejich flexibilitu. Primární zadavatelé (Z1) omezují počet dodavatelů (D2), se kterými přímo spolupracují, pouze na dynamické strategické dodavatele druhého stupně (D2a). To znamená, že přestávají udržovat nepřímou vazbu na jiné dodavatele (D2b) a přenechávají jejich řízení na strategických dodavatelích. V současné době dostupné nástroje SCM však neumožňují efektivní síťový management výroby na více úrovních (multi-tier). Nedostatečné rozšíření SCM nástrojů je způsobeno zejména jejich nesprávným sdílením. Všechny tyto nástroje jsou založeny na modelování výrobních procesů a systémů. V rámci těchto modelů mají zadavatelé (Z1) záměr sdílet informace s dodavateli, ve skutečnosti však dodatečně omezují vnitřní organizaci dodavatelů. Dodavatel totiž často pracuje pro více zákazníků. Tuto skutečnost lze označit za hlavní důvod, proč v minulém období řada MSP odmítla SCM projekty. I kdyby se těmto firmám podařilo integrovat v rámci jednoho či dvou SCM modelů, při větším počtu nástrojů je to již nemožné. Jediným způsobem pro zajištění širokého rozšíření nástrojů SCM v průmyslových oblastech je učinit je nezávislými na zákaznících na prvním stupni (Z1), což je cílem projektu SPIDER-WIN. Cíle projektu • Analýza a návrh nového a účinného modelu SCM „SPIDER-WIN“; • Vytvoření webové platformy SPIDER-WIN zajišťující vhodný způsob ASP (Poskytování aplikačního software), která umožní na jedné straně sdílení společného prostředí, na druhé straně pak všechny aktéry osvobodí od potřeby disponovat softwarem či navíc nákladným hardwarem určeným na podporu spolupráce;
18
• Návrh a implementace Integrovaného programovatelného systému: jedná se o systém schopný zaznamenávat firemní vzkazy se stejnými základními obsahy i interpretovat akce určené k realizaci na již zveřejněných a sdílených ASP datech; • Návrh a implementace adaptéru SPIDER-WIN na legacy systémy, který bude schopný podporovat management dat zveřejněných na ASP platformě a propojit zákazníky na první úrovni (Z1) s dodavateli na nižší úrovni (D2b) a přizpůsobit legacy systém vágním datům dostupných v malých firmách; • Evaluace relevantního počtu důležitých uživatelů. Implementační plán V přípravné fázi je proveden průzkum mezi firmami-konečnými uživateli v rámci projektu a také mezi dalšími dodavateli těchto firem. V této fázi je již také posouzen ekonomický potenciál jednotlivých variant podpůrných technologií. Vývojová fáze je rozdělena do dvou pracovních částí, v rámci první je pozornost soustředěna na vytváření modelů a nových metod, v druhé fázi pak dochází ke specifikaci a implementaci prototypů. Na konci této fáze je již od koncových uživatelů dostupná zpětná vazba týkající se uživatelského rozhraní a poprvé je zkompletován požadovaný software SPIDER-WIN. Poslední etapou je evaluační fáze, jejíž výsledky se přímo promítají do vývoje a v jejímž rámci jsou vymezeny další kroky pro úspěšnou aplikaci projektu po jeho skončení. Projektoví partneři Hlavním koordinátorem projektu je německý institut Fraunhofer IPK. Do projektu je dále zapojeno dalších 9 partnerů z Polska, Itálie a Španělska. Realizace projektu Projekt byl připraven na základě potřeby vylepšit produkty ManeM společnosti JOINET a Captor společnosti SISTEPLANT o nové metody (zejména propagace a predikce v rámci dodavatelského řetězce). Kontakt s Fraunhofer IPK přinesl lepší znalost těchto metod a znamenal identifikaci velmi kvalitního koordinátora projektu. Hlavní partneři v jednotlivých zemích byli odpovědni za získání informací od domácích společností a za popis hlavních charakteristik a očekávání ostatních partnerů. Problémy, které se vyskytly během realizace projektu, souvisely s komunikací mezi lidmi z různých společností a zemí, zejména se pak jednalo o problém nalezení vhodných lidí hovořících anglicky. Rozpočet projektu: 3,27 mil. EUR (příspěvek EU 1,7 mil. EUR) Kontakt Partner projektu: SISTEPLANT; tel.: +34 94 602 12 00; e-mail:
[email protected] Koordinátor projektu: Fraunhofer IPK tel.: +49 30 39006 – 248; e-mail:
[email protected]
19
Projekt 4S – Chytré čipy pro chytré prostředí: www.smart-chips.net Podkladový text byl dodán partnerským MSP ASICentrum s.r.o. Stručný popis projektu Posláním projektu 4S je definovat a vyvinout efektivní, nízkopříkonové, flexibilní a rekonfigurativní elektronické stavební bloky (tzv. cores) pro budoucí všeobecně využitelné elektronické systémy, a to včetně podpůrného programového vybavení. V dlouhodobé perspektivě má tento projekt vést k vývoji nové řady ultra low-power elektronických prvků, architektur a standardů, které podpoří vývoj nové generace elektronických systémů. Zdůvodnění návrhu projektu Důvody, které vedly koordinátora k iniciování tohoto projektu, byly bezpochyby překotný vývoj v této oblasti a scházející článek systémového řešení problematiky ve světle nejnovějších poznatků. Důvody, proč nás tento připravovaný projekt oslovil, lze shrnout do několika bodů: Projekt měl řešit/řeší problematiku, která je naší firmě velmi blízká a dává předpoklady k rozšíření firemního know-how a k navázání nových kontaktů. Rovněž jsme se domnívali, že složení konsorcia a osobnost koordinátora projektu dává velkou šanci v úspěšnost návrhu projektu – tj. že projekt projde sítem hodnocení v Bruselu a získá financování. To se také potvrdilo. Cíle projektu Cílem projektu je poskytnutí flexibilní a rekonfigurativní HW platformy založené na různorodých stavebních blocích jako jsou analogové bloky, velké a malé (fine and coarse grain) rekonfigurovatelné bloky, DSP a mikroprocesory, které se mohou adaptovat několika různým algoritmům a mohou tak nahradit specializované obvody ASIC. Tato koncepce bude ověřena na 2 hardwarových platformách. Navíc bude navržen SoC (System on Chip) a analogový IO pro vstupní obvody. Pro dokumentování flexibility systému budou implementovány aplikace DRM (Direct Radio Mondial) a MPEG4. Dále si projekt klade za cíl poskytnout SW vybavení, které zajistí, že se při kompilaci automaticky alokují zdroje korespondující požadavkům zákazníka a zaručí vysokou kvalitu řešení při nízké energetické Základní deska RF pattern generátoru spotřebě. Výsledky projektu je předčasné hodnotit, protože jeho řešení je těsně za polovinou. Již nyní je ale možné konstatovat, že hlavním přínosem tohoto projektu pro firmu ASICentrum bude rozšíření know-how v oblasti zpracování audio a video dat a signálů z RF oblasti. Neméně důležité jsou i nově navázané kontakty. Implementační plán Celé řešení projektu je rozloženo do šesti úloh (Task1 – Task6). Tyto úlohy se ješ-
20
tě dělí na podúlohy. Každá úloha má stanoveného hlavního řešitele. Task1 je vlastně přípravný, Task5 zajišťuje informovanost a šíření výsledků, Task6 je management. Vlastní jádro technického řešení je rozloženo v Task2 – Task4. Jednotlivé úlohy na sebe navazují a částečně se překrývají. Součástí řešení je vypracování celé řady zpráv, a to jak technických, tak dodávajících informace o časovém a ekonomickém průběhu řešení úkolu. Každá podúloha má stanoven začáteční a koncový měsíc řešení a v průběhu řešení i kapacity v „člověkoměsících“, které jsou na jeho řešení plánovány. Tyto kapacity je třeba orientačně dodržet, i když naplánované schéma není žádné dogma a v případě, že to řešení projektu vyžaduje, tak je možné se od něj odchýlit. Větší změny je ale třeba řádně zdůvodnit a nechat je v průběžných oponenturách schválit. Projektoví partneři Projekt je koordinován Univerzitou Karlsruhe a účastní se ho dalších deset evropských partnerů (jeden z nich přistoupil k projektu až v říjnu 2005) a jeden přidružený řešitel z Austrálie. Realizace projektu Projekt začíná výběrem vhodných partnerů do řešitelského konsorcia. Většinou je prováděn koordinátorem a maximálně 1 – 2 dalšími partnery tvořícími řešitelské jádro. Vlastní sestavování projektu je strastiplná práce, jejíž hlavní břímě leží na bedrech koordinátora. Aby se zamezilo časové tísni, musí všichni partneři koordinátorovi projektu dodávat včas potřebná data a dílčí části projektu. V prvé fázi řešení projektu dochází k upřesnění obecně pojatého návrhu projektu a zároveň k dělbě činností mezi jednotlivé partnery. Je zapotřebí sladit schopnosti jednotlivých partnerů s potřebami projektu. V případě projektu 4S přispíváme řešením bloku analyzátoru signálu, který bude součástí obvodu Annabelle. Tento obvod bude realizován na jediném čipu IO pozoruhodných parametrů. Přes 2,5 milionu logických hradel zabere v technologii CMOS 0,13 µm plochu 60 mm2. Dále navrhujeme generátor RF vzorků, který se bude používat ve fázi testování. V průběhu řešení projektu se konsorcium potýká s technickými problémy souvisejícími s obrovskou velikostí čipu Annabelle. Tyto problémy se daří řešit pouze za cenu dílčího zpoždění projektu. Rozpočet projektu: 9,7 mil. EUR (příspěvek EU 5,4 mil. EUR) Celková částka je rozpočtena mezi jednotlivé členy konsorcia podle velikosti pracovní kapacity, kterou se budou jednotliví partneři na řešení projektu podílet. Zároveň se zohledňuje průměrná výše mezd a velikost režie jednotlivých partnerů. Toto platí pro fázi plánování projektu. Ve fázi řešení se počítají skutečně naběhlé náklady (mzdy konkrétních pracovníků, náklady na pracovní cesty, zakoupené komponenty potřebné na řešení projektu atd). Veškeré náklady podléhají schválení auditem a posléze i Evropskou komisí. Kontakt Partner projektu: ASICentrum s.r.o.; Antonín Pleštil tel.: +420 239 043 646; e-mail:
[email protected]
21
Projekt INTELLIDRUG – Inteligentní intraorální mikrosystém pro dávkování medikamentů, určený pro léčbu závislosti a chronických onemocnění: www.intellidrug.org Podkladový text byl zpracován společností Assuta Medical Centres Ltd. Stručný popis projektu IntelliDrug vyvíjí inteligentní intraorální mikrosystém, který umožní řízené a naprogramované dávkování medikamentů. Tento systém je určen pro léčbu závislosti a chronických onemocnění. V současné době není k dispozici žádná dávkovací metoda, která by splňovala kritéria řízeného dávkovacího mikrosystému. Takový mikrosystém se skládá z intraorálního zařízení, ve kterém jsou zabudované senzory, zdroj energie, obousměrný komunikační prostředek z/do dálkového ovladače, zásobník medikamentu a naprogramovaná a programovatelná řídící jednotka. Tato inovace umožní velmi přesné dávkování léků, což povede k udržení optimální hladiny léků v krvi. Nové a vylepšené léčebné metody se díky těmto předvídavým systémům stanou skutečností. Zdůvodnění návrhu projektu Základním požadavkem na technologii dávkování medikamentů je, aby bylo dosaženo co nejpředvídatelnějšího terapeutického efektu. Injekce je prozatím jediným systémem dávkování medikamentů, který je optimálně řízen, tj. který je podáván cíleně konkrétnímu pacientovi (tím je zajištěno, že medikamenty nejsou vyhozeny nebo dále prodány) a v požadované dávce. Tento dávkovací mechanismus ovšem zdaleka není přívětivý k uživatelům a neumožňuje podávání medikamentů v jakémkoliv prostředí. Nejpreferovanější formou podávání léků je stále orální metoda, která je využívána z 55%. Ovšem tato tradiční metoda polykání tablet, kapslí nebo sirupu postrádá možnost řízení a předvídatelnosti. Metoda IntelliDrug poskytne mnohem přesnější, přístupnou a uživatelsky přívětivou léčbu drogově závislých a chronicky nemocných pacientů. Cíle projektu Vyvíjená technologie je založena především na vytvoření automatického (byť plně ovládatelného) samoregulačního mikrosystému pro podávání léčiva. Tato vysoce inovativní špičková technologie bude do ústní dutiny podávat přesně odměřené dávky léku, čehož bude dosaženo stálým monitorováním relevantních parametrů (jako je okamžitá úroveň medikace a rychlost jejího uvolňování) a odpovídající regulací zařízení. Mikrosystém bude zahrnovat zařízení spadající do kategorie zubních aparátů, které se eventuálně vyvine v zařízení typu zubní implantát (toto rozšíření není součástí projektu IntelliDrug). Cílem je vyvinutí systému schopného podávat minimálně jeden lék po dobu minimálně jednoho týdne. Uživatel bude mít přitom k dispozici dálkový ovladač, kterým bude regulovat dávkování podle okamžité potřeby. Systém bude klinicky otestován. Implementační plán Klíčovými body IntelliDrugu je vývoj senzoru, podávacího zařízení a inteligentní řídící jednotky včetně softwaru plus související zdravotní a farmaceutické aspekty. Pro okamžitý a co nejvýraznější dopad na evropskou veřejnost se projekt soustředí na léky pro drogově závislé.
22
Jádrem vyvíjeného intraorálního zařízení je vestavěný řídící mikroelement. Ten podle vloženého programu, denní doby, vstupu ze senzoru a příkazů klienta řídí podávání léku. Jednou z hlavních výzev IntelliDrugu je vývoj rozhraní mezi elektronickými a biologicky aktivními součástmi systému: jak řídit uvolňování požadovaného množství léku dostatečně přesně a spolehlivě, jak je od takovéhoto zdravotního zařízení a navíc zařízení propojeného organicky s lidským tělem vyžadováno. Dálkové ovládání umožní pacientovi v rámci předdefinovaných hranic určitou kontrolu nad velikostí podávané dávky. Toho se docílí užití tlačítka přidat/ubrat na dálkovém ovladači. Na měřáku je navíc zobrazováno v procentech množství léku, které ještě v zásobníku intraorálního zařízení zbývá. Odborníci se domnívají, že právě toto osobní dálkové ovládání může sloužit jako výborný motivační nástroj pro drogově závislé v průběhu odvykací kůry. Může jim poskytnout feedback o tom, jak v terapii pokračují a jak mají měnit své chování. V případě chronicky nemocných zařízení samo indikuje, kdy je potřeba provést jeho výměnu, což v důsledku ušetří zbytečné návštěvy lékaře a umožní optimální využití medikace. V určitých případech, například při prostředcích tišících akutní bolesti, je dálkové ovládání klíčovým nástrojem pro nastavení správného dávkování. Medikament je uvolňován ze zařízení v podobě zubu (modrý sprej) a následně absorbován ústní tkání (vnitřní strana tváře)
Projektoví partneři Projekt byl koordinován izraelskou společností Assuta Medical Centres, dalších čtrnáct partnerů pocházelo z Izraele, Německa, Polska, Španělska, Itálie a Švýcarska. Pro partnery projektu IntelliDrug je obohacením především interakce s dalšími špičkovými evropskými organizacemi vedoucí k významnému technologickému pokroku.
Realizace projektu Hlavní kroky při přípravě návrhu projektu: 1- Nápad; 2- Porovnání nápadu s cíly Pracovního programu Evropské komise; 3- Hledání partnerů; 4- Psaní návrhu; 5- Vyřešení otázky zdrojů; 6- Podání projektu. Díky předchozím zkušenostem společnosti Assuta s koordinováním projektů nebyl problém s přesvědčováním partnerů, aby se zúčastnili. Větší problém byl s výběrem těch správných partnerů. V průběhu implementace projektu byl zatím nejnáročnější návrh zařízení a vypracování vývojové strategie v důsledku omezených finančních i časových prostředků. Rozpočet projektu: 3,77 mil EUR (příspěvek EU 2 mil. EUR) Zapojení a co nejefektivnější využívání zdrojů bylo předmětem pečlivého vyhodnocení. Zvláštní pozornost byla věnována správné distribuci financí mezi velké a malé a soukromé a akademické partnery projektu. Kontakt ASSUTA MEDICAL CENTERS LTD; Ben Z. Beiski; tel.: +972-3-635-5453; e-mail:
[email protected]
23
3.3 Příklad projektu CRAFT Projekt ICACOST – Individuálně konfigurovatelný, automatický software pro kalkulaci nákladů 3-D laserového řezání Podkladový text byl dodán partnerským MSP Laser-Tech spol. s r.o. Stručný popis projektu Cílem projektu je vytvořit rychlý, automatický software pro kalkulaci nákladů 3-D laserového řezání, jako podporu konkurenceschopnosti malých a středních podniků (MSP) podnikajících v oboru zpracování plechu. Zdůvodnění návrhu projektu MSP musejí vydat daleko větší úsilí při přípravě nabídek než velké firmy, přičemž pravděpodobnost získání zakázky je nízká. Nabídka je většinou připravována ručně, jako odhad. Pro složitost výrobků je k vypracování nabídky nutná zkušená (tj. nákladná) pracovní síla. Řešením, které by měl software ICACOST přinést, bude možnost provádět kalkulace nákladů rychleji a přesněji také méně zkušenými pracovníky. Cíle projektu – definovat charakteristická čísla, která budou reprezentovat klíčové vlastnosti výrobku (tvar); – definovat specifické parametry strojů (rychlost, výkon, atd.); – vytvořit algoritmus pro výpočet strojního času kombinací předchozích dvou bodů; – vytvořit databázi předchozích nabídek (možnost srovnání s podobnými výrobky z minulosti). Očekávané výsledky projektu – (projekt ještě neskončil) – vytvoření komerčního software, který bude ve vlastnictví členů konzorcia; – urychlení a zpřesnění kalkulací cen výrobků - snížení personálních nákladů. Implementační plán Doba trvání projektu ICACOST je 24 měsíců (od června 2004) dle následujícího harmonogramu: Měsíce 1-5: Během této fáze dojde k vytvoření prohlížeče CAD souborů se zobrazováním dráhy řezu, vytvoření modulu pro kalkulace podnikových nákladů (určení všech určujících nákladů) a testování uvedených modulů; Měsíce 6-11: V této části proběhne definování charakteristických čísel výrobků a specifických parametrů strojů a vytvoření databáze pro propojení těchto údajů;
24
Ilustrační foto
Měsíce 12-24: Závěrečná fáze bude obsahovat matematický výpočet strojního času a jeho testování v praxi, vytvoření softwarového modulu pro výpočet času, integrování všech modulů do jediné aplikace, testování softwaru průmyslovými partnery a nakonec propagaci softwaru v médiích, na veletrzích, atp. Projektoví partneři Hlavním koordinátorem projektu je německá asociace Laser Zentrum Hannover e.V., partnery tvoří 7 malých a středních firem z čtyř zemí a jedna organizace ze Španělska. Realizace projektu Koncepci projektu vypracovalo Laser Zentrum Hannover, které také oslovilo zúčastněné firmy se žádostí o spolupráci na projektu. S administrativní částí projektu, zvláště na jeho počátku, nám pomohla Regionální kontaktní organizace pro Střední Moravu se sídlem v Olomouci. Rozpočet projektu: Příspěvek činil 606 700 EUR (tj. 66% projektových nákladů) Kontakt Partner projektu: LASER-TECH, spol. s r.o. tel.: +420 585 208 830; e-mail:
[email protected] Koordinátor projektu: Laser Zentrum Hannover e.V.; Dipl.-Ing. Markus Masur tel.: +49511/2788-437; e-mail:
[email protected]; www.lzh.de
25
3.4 Příklad projektu v programu EUREKA Projekt Pollutdegradcell – Čištění vody degradací imobilizovanými buňkami Podkladový text byl dodán partnerským MSP Aquatest, a.s. Stručný popis projektu Projekt byl orientován na vývoj technologie pro čištění odpadních vod biodegradací. Tato technologie využívá mikroorganismů v podobě biofilmu a umožňuje tak čistění průmyslových odpadních vod nebo úpravu znečištěných vod při revitalizaci aplikací metody „přečerpat a čistit“. Zdůvodnění návrhu projektu Jiné technologie používají metody navazování znečišťujících látek na různá média. Ta však musí být buď ukládána na speciální skládky nebo dále samostatně zpracovávána. Čištění degradací imobilizovanými buňkami je příkladem technologie, při níž vzniká méně odpadních látek. Cíle projektu Hlavním cílem bylo vyvinout ekologicky přijatelnou technologii čištění odpadních vod. Tato technologie může být používána v průmyslové výrobě k úpravě specifických typů odpadních vod před tím, než dojde k jejich smíšení s jinými odpadními vodami a jejich společné úpravě ve velké čistírně odpadních vod. Dalším cílem bylo vyvinout snadno přenosnou modulovou technologii, jejíž využití by přicházelo v úvahu při sanaci vody znečištěné důsledkem ekologických havárií, při revitalizacích oblastí postižených např. průmyslovou činností, apod. Ilustrační foto
Implementační plán Projekt byl zahájen technickou a tématickou rekonstrukcí partnerských pracovišť se zaměřením na specifickou orientaci banky biodegradérů a komplexní metodický vývoj v oblasti aplikované mikrobiologie, bioinženýrství a analytických disciplinách. Na území České republiky, Maďarska a Německa byly z průmyslově a jinak kontaminovaných vod odebrány různé vzorky mikroorganismů. V průmyslových oblastech a během sanace byly později provedeny pilotní testy, využívající vybrané bakterie. Výsledky pilotních testů byly použity jako podklad pro návrh čističky odpadních vod v průmyslovém podniku. První rok projektu se soustředil zejména na laboratorní testy a později na vývoj vybavení pro pilotní testy. Druhý a třetí rok byl zaměřen na provedení pilotních testů a na vypracování návrhu čističky využívající principů nově vyvinuté technologie.
26
Projektoví partneři Na projektu spolupracovala akademická a firemní pracoviště v ČR, Holandsku, Maďarsku a později v Německu. Projekt byl koordinován pražskými univerzitami (ČVUT/VŠCHT). Výsledky byly v České republice implementovány ve spolupráci s konzultační a inženýrskou společností Aquatest. Realizace projektu Projekt byl iniciován v průběhu setkání partnerů v Praze. Někteří z partnerů se ke skupině připojili až po spuštění projektu. Partnerství se řídilo smlouvou o vzájemné spolupráci v oblasti předávání výsledků, získaných kmenů degradérů a metodické i technologické zkušenosti. Každý z partnerů však mohl společné výsledky aplikovat zcela svobodně. Sdílení výsledků partnery probíhalo jednak v rámci společných konferencí, jednak publikováním výsledků, zajišťovaným každým z partnerů zvlášť. Implementační fáze byla naplánována velmi pečlivě, protože od laboratorních testů ke konkrétní aplikaci technologie bývá daleká cesta. Bylo příznivým zjištěním, že naše technologie je v malém měřítku využitelná a že modulové řešení funguje flexibilněji v případech, když znečištění vody je zapříčiněno více faktory. Konkrétními výsledky projektu bylo vybudování čistírny odpadních vod v rámci průmyslového závodu a zdokonalení přenosných technologických zařízení pro úpravu znečištěné vody při revitalizačních projektech. Výsledky výzkumu byly také prakticky implementovány maďarským partnerem. Rozpočet projektu: 1,8 mil. EUR Jelikož se jednalo o projekt v rámci programu Eureka, účast každého partnera byla dotována z prostředků jeho vlastního státu. Na projekt tak přispěla vláda České republiky, konkrétně Ministerstvo školství, a to téměř 50% z celkových nákladů. Kontakt Koordinátor projektu: VŠCHT v Praze; Prof. Vladimír Jirků tel.: +420 220 444 108; e-mail:
[email protected] Partner projektu: Aquatest, a.s; RNDr. Jiří Šíma tel.: +420 234 607 100; e-mail:
[email protected]
27
4. Zkušenosti a doporučení pro účast v RP Tato kapitola shrnuje zkušenosti malých a středních podniků, které mají s účastí v evropských projektech víceleté zkušenosti, a postřehy několika českých evaluátorů, kteří pro Evropskou komisi příležitostně vyhodnocují předložené návrhy projektů 6.RP. Oba tyto pohledy jsou velmi cenné, neboť poukazují jak na přednosti výzkumné spolupráce na evropské úrovni, tak na možná úskalí účasti v takovýchto projektech, což umožní realistické zhodnocení našich očekávání.
4.1 Zkušenosti MSP Proč evropské výzkumné projekty Výpovědi firem jednoznačně poukazují na skutečnost, že finanční podpora z EU nehraje u většiny podniků primární úlohu při rozhodování, zda se zapojit do evropského projektu, či nikoliv. Jinými slovy: pokud je jedinou motivací pro zapojení do evropských programů získání finančních prostředků, je zbytečné vynakládat čas a síly na rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj. Získat podporu z těchto programů totiž není jednoduché. Svou náročností příprava evropského projektu výrazně převyšuje přípravu projektu na národní úrovni. Není to pouze tím, že evropské projekty kladou zvláštní nárok na jazykovou připravenost personálu a na celkovou koordinaci mezi partnery, která je znesnadněna jejich geografickým rozptýlením. Podstatnou roli zde hraje i větší konkurence mezi evropskými projekty, která se odráží v nižší míře úspěšnosti, než je tomu u projektů ryze českých. Přes vyjmenované obtíže i přes veškerou nechvalně známou evropskou byrokracii však existuje několik pádných argumentů, v jejichž světle je možné hodnotit účast v projektech 6.RP jako přínos. Zásadní je přitom posuzovat potenciální účast v projektu z dlouhodobého hlediska. Snad nejdůležitějším argumentem hovořícím ve prospěch participace podniku v RP je přístup k knowhow. Možnost zadat provedení výzkumu universitě či jiné výzkumné instituci, popř. s nimi aktivně spolupracovat na vývoji nové technologie je pro MSP skvělou příležitostí. Již dříve bylo uvedeno, že evropské projekty nemohou být dle programových pravidel ziskového charakteru. To ovšem neznamená, že firma nemůže profitovat ze svých produktů, které vzniknou v budoucnu jako důsledek její účasti v projektu (tedy ze získaných práv k duševnímu vlastnictví - IPR). Dalším argumentem pro účast v RP může být následující uvažování podniku: je-li jedním z partnerů v nějakém projektu hlavní odběratel nebo zákazník firmy, je pro tuto firmu strategicky výhodné účastnit se tohoto projektu a získat tak možnosti užší spolupráce. Účast v mezinárodním projektu poskytuje dále malým a středním firmám možnost jiného pohledu na řešení případných podnikatelských problémů: mají možnost konzultovat s podobnými firmami, které díky zeměpisné vzdálenosti nemusí být jejich konkurenty. Mezinárodní složení konsorcia také nabízí poznání a porovnání podmínek podnikání v oboru v různých zemích EU, což může být pro firmu přínosné např. v případě, že se do těchto zemí rozhodne vyvážet. Konečně bychom neměli opomenout skutečnost, že projekty rámcových programů pro výzkum a technologický rozvoj jsou často interdisciplinární. Dávají tedy partnerské firmě možnost poznat firmy či výzkumné instituce z jiných oborů a rozšířit tak portfolio své výroby a aktivit. Nutno dodat, že evropská podpora MSP v případě jejich účasti v úspěšném projektu 6.RP činí zhruba polovinu vynaložených nákladů na projekt. Druhá polovina nákladů musí být v účetnictví dobře zdokumentována (je požadován audit), takže se rozhodně nejedná o formalitu, ale o vykázání skutečně investovaných prostředků.
28
Jak začít V případě, že se firma rozhodne vstoupit do projektu evropského rámcového programu, nastává otázka, jak postupovat. Cesty, jak se podniky dostanou do mezinárodních konsorcií připravujících projekt, jsou různé. Existují případy, kdy si MSP vyplnil profil své firmy na serveru CORDIS http://partners-service.cordis.europa.eu.int či v jiné podobné databázi9 a následně byl kontaktován zahraničním koordinátorem. Ačkoliv i takový postup může vést k úspěšné spolupráci, je třeba si uvědomit, že mnoho koordinátorů upřednostňuje osobní kontakt před náhodným výběrem partnerů. Proto se doporučuje účastnit se různých mezinárodních konferencí, seminářů či prezentací, které se mohou na první pohled zdát jako zbytečné vynaložení prostředků, ovšem z hlediska navazování kontaktů jsou nenahraditelné. Důležitá je také aktivní spolupráce v tzv. technologických platformách, kde je zastoupena řada významných firem a výzkumných institucí z oboru a kde je vytvářeno pravé podhoubí pro navázání spolupráce10. Také je možné, aby firma zkontaktovala nejbližší Regionální kontaktní organizaci, Národní kontaktní bod pro svůj obor nebo Českou styčnou kancelář pro VaV v Bruselu a informovala je o záměru zapojit se do výzkumné spolupráce. Někdy se totiž stává, že jsou tyto instituce osloveny zahraničními partnery a požádány o zprostředkování kontaktu na českou firmu v příslušném oboru. Díky kontaktům, kterými tyto instituce disponují, se mohou snažit i o aktivní vyhledání zahraničního partnera. Samozřejmě také existuje možnost, že se firma rozhodne sama koordinovat evropský výzkumný projekt. V takovém případě je nepochybně výhodou, ne-li téměř podmínkou, aby tato firma měla předchozí zkušenosti z projektu RP jako řadový partner a tedy jasnou představu o tom, co takový projekt obnáší. Ať už se firma rozhodne stát se koordinátorem nebo partnerem evropského projektu, rozhodně by neměla váhat obrátit se v případě jakýchkoli dotazů či nejasností na výše uvedené organizace. Co neopomenout při přípravě projektu První krok k úspěšnému projektu RP je výběr správné části rámcového programu a správné výzvy. Co to znamená: Jak je uvedeno v první kapitole této brožury, rámcový program pro výzkum a vývoj je rozdělen do tzv. tématických priorit. To ale neznamená, že např. IT firma se může zapojit pouze do projektů ve 2. prioritě (technologie informační společnosti, IST). I v jiných prioritách (např. nanotechnologie, biotechnologie) je kladen značný důraz na informační technologie. Je proto dobré pročíst si pozorně pracovní programy (work programmes) několika priorit přicházejících v úvahu a snažit se najít nejlépe vyhovující výzvu (call for proposals). Jako pomocné kriterium výběru může sloužit poměr plánovaných finančních částek k očekávanému počtu podaných návrhů v jednotlivých oblastech. Rozhodně se nedoporučuje podávat projekt, který přesně neodpovídá vyhlášené výzvě. Ačkoliv může být projekt jakkoliv inovativní, pokud nesouvisí s výzvou, nebude s největší pravděpodobností vybrán. Vřele se také doporučuje využít možnosti osobní konzultace s úředníkem Evropské komise (scientific officer), který má danou oblast na starosti a který je většinou ochoten nápad prodiskutovat. Jednak může poradit, zda se projekt tématicky nevymyká dané oblasti, jednak upozornit na to, jestli se již nechystá nějaký jiný podobný projekt. Může se totiž stát, že jsou podány dva velmi podobné návrhy projektů a jeden z nich pak není vybrán ne proto, že by nebyl kvalitní, ale protože Evropská komise (EK) nefinancuje dva projekty s podob9 Vědy o živé přírodě: www.smesgolifesciences.be/common/Participate.asp; Informační technologie: www.ideal-ist.net; Udržitelný rozvoj: www.managenergy.net 10 MSP jsou zpravidla zapojeny do technologické platformy prostřednictvím podnikatelských svazů či sdružení.
29
ným dopadem. V takovém případě je možné pokusit se podat projekt v jiné výzvě či prioritě (samozřejmě po dostatečném přizpůsobení odlišným požadavkům) nebo se snažit o spojení s „konkurenční“ výzkumnou skupinou. Pokud má firma zájem na tom, aby byla plnohodnotným partnerem v konsorciu, měla by se na přípravě projektu podílet od samého začátku. Často jsou MSP přizvány koordinátorem již k „hotovému“ projektu a hrají v něm ne příliš podstatnou úlohu – jsou tedy relativně lehce nahraditelní, což se pak může projevit v nízkém negociačním potenciálu MSP (především v otázce distribuce finančních prostředků). Než se začne pracovat na návrhu projektu, doporučuje se podrobně prostudovat kritéria, podle kterých má být projekt později hodnocen. Důležité je také si uvědomit, že projekt budou hodnotit evaluátoři, kteří mají na jeho prostudování velmi omezený čas (řádově několik hodin) a za tuto dobu musí v projektu nalézt odpovědi na přesně definované otázky, podle kterých bude projekt vyhodnocen. Není radno odbýt otázky, které se mohou zdát jako nedůležité (tzv. evropská přidaná hodnota apod.). Projekt je skutečně hodnocen podle všech kriterií, ne pouze po odborné stránce. Základem úspěchu je samozřejmě inovativní myšlenka. Jedním z nejtěžších aspektů přípravy návrhu projektu je však schopnost identifikovat hranici mezi tím, co se dá označit za „beyond the state-of-the-art“ (jinými slovy co přesahuje současný stav vývoje - což je bráno jako pozitivum) a tím, co je označováno jako „futuristické“ (a hodnoceno negativně). Dobrý nápad je samozřejmě potřeba umět dobře podat. Není jednoduché stručně a jasně přesvědčit hodnotitele, že předkládaná myšlenka je unikátní a přitom realizovatelná, že projekt je dobře připraven a bude také dobře řízen. Co se týče časového horizontu přípravy projektu do evropských rámcových programů, je třeba počítat s větší časovou rezervou, než jaká je běžná u národních projektů. Situace je pochopitelně odlišná podle toho, zda firma patří k tvůrcům projektu, nebo zda hraje v konsorciu „řadovou roli“. Obecně se hovoří o délce několika měsíců až několika let. Klíčová je osobnost koordinátora projektu. Nejen technický rozhled, celková technická vyspělost a „dobré jméno“, ale i organizační schopnosti a kontakty (např. na úředníky v Evropské komisi) rozhodují o tom, jak velké má chystaný projekt šance uspět v konkurenci jiných projektů. Pro firmu, která je partnerem evropského výzkumného projektu, je velmi citlivou záležitostí, jak dobře ošetřit svá práva k duševnímu vlastnictví (IPR), aby nedošlo ke zneužití těchto práv ostatními partnery. Před podpisem konsorciální smlouvy nebo smlouvy s EK je třeba rozhodnout, která vlastní IPR chce firma ostatním partnerům poskytnout, která chránit a jakých práv plánuje řešením projektu nabýt. Existuje řada informačních zdrojů, které se touto problematikou zabývají.11 Na závěr jedno důležité poselství zkušených účastníků evropských projektů: Nenechte se odradit prvým případným neúspěchem, když jste vynaložili často i velké úsilí na přípravu projektu a tento nezískal financování. Vaše úsilí bylo zbytečné pouze zdánlivě. Získali jste neocenitelné zkušenosti, jak (ne)postupovat, čeho se příště vyvarovat a naopak na co se příště více zaměřit. Dobré je také využít hodnocení evaluátorů a jejich zdůvodnění, proč projekt zamítli. Kdo se chce poučit z chyb zamítnutých projektů, může se podívat na prezentaci „Jak napsat špatný projekt“, která byla vyhotovena úředníky EK.12
30
11 Evropská komise například zřídila tzv. IPR-Helpdesk, který zdarma pomáhá řešit problémy spojené s ochranou práv duševního vlastnictví. Kontakty najdete na: www.ipr-helpdesk.org 12 How to write a bad proposal“ ftp://ftp.cordis.europa.eu.int/pub/ist/docs/dir_c/mnoc/burgess.pdf
4.2 Zkušenosti českých evaluátorů a) Můžete uvést, jakou část návrhu projektu firmy nejvíce podceňují (jde-li to zobecnit)? Zuzana Boukalová: Na návrhu projektu se značně odráží, kdo je koordinátorem a tedy i hlavním tvůrcem projektu - jestli universita, výzkumná instituce, nebo třeba MSP. University jsou většinou schopné přijít s novou a špičkovou myšlenkou, mají precizně zpracované cíle projektu, potenciální dopad a pracovní plán. Často ovšem zanedbávají až podceňují kapitoly, jako je management, diseminace, využití výsledků v praxi nebo zdůvodnění čerpání rozpočtu. Je škoda, když projekt díky nelogicky popsanému managementu, nedůslednému přístupu k IPR, či nedostatečnému zdůvodnění čerpání rozpočtu nesplní minimální bodovou hranici. Naopak firmy v pozici koordinátora velmi zjednodušují potenciální dopad i jedinečnost myšlenky (což ale někdy projektu spíše prospívá - je transparentnější a srozumitelnější) a zaměřují se na kapitoly jako relevance (ta bývá u MSP většinou paradoxně dobře zvládnutá), management, diseminace a využití výsledků v praxi. Co MSP v pozici tvůrce projektu nedoceňují: vyrovnanou stavbu konsorcia a rozpočtu, nedostatek referencí a vědeckých zkušeností. Někdy i propojení s běžícími programy a projekty. Jan Válek: Při návrhu nového projektu je dobré vycházet ze zveřejněných hodnotících kritérií, váhového rozdělení jednotlivých kritérií a případného nutného minimálního počtu bodů pro jednotlivé hodnocené části. Často je to nastavené tak, že pro vědeckou kvalitu, popř. jiné důležité kritérium je stanoven minimální nutný počet bodů (např. min. 4 z 5). Postupující projekty se pak odlišují hlavně v dalších sekcích. Není tedy dobré podcenit například sekci evropské přidané hodnoty či jiné, zdánlivě méně významné sekce. Nejlepší návrhy musí mít všechny sekce výborné. b) Co odlišuje úspěšné projekty od těch neúspěšných (byť třeba rovněž kvalitních)? Zuzana Boukalová: Úspěšný projekt musí být nejen kvalitně napsán a odborně zvládnutý, ale musí mít i „jiskru“. Ve své praxi tvůrce projektů jsem se velmi poučila: projekty, které jsem psala z vlastního přesvědčení o užitečnosti myšlenky, bývaly většinou úspěšné, zato projekty, připravované „na zakázku“, které byly odborně zvládnuté, ale kde jsem sama nebyla zcela přesvědčena o výsledcích projektu, většinou u hodnotitelů propadly a nejdále postoupily pouze do tzv. „šedé linie“. Jan Válek: Úspěšné projekty musí evaluátora zaujmout a přesvědčit o kvalitě a proveditelnosti. Pokud si projekt něčím evaluátora získá, pravděpodobně ho bude hodnotit kladněji (podvědomě) ve všech hodnocených kritériích. c) Je třeba postupovat při přípravě projektu „psychologicky“, tj. s vědomím, že i evaluátor je člověk a má-li přečíst několik projektů za krátkou dobu, musí být návrh napsán stručně a čtenářsky srozumitelně? Zuzana Boukalová: Při psaní projektu bychom měli vždy užívat jednoduché a transparentní vyjadřování, nejlepší je konečný projekt před podáním předložit k přečtení někomu, kdo se v popisované problematice orientuje pouze okrajově. Když i neodborník pochopí, jaká je hlav-
31
ní myšlenka projektu i jakým způsobem jí chceme dosáhnout, máme téměř vyhráno. Složité formulace a příliš hutný popis state-of-the-art projektu spíše škodí a unavuje evaluátory (realitě odpovídá, že z tripletu hodnotitelů projektu bude asi jen jeden skutečný odborník na danou problematiku, ostatní se v rámci priority pohybují pouze oborově). Jan Válek: Je pravda, že evaluátoři nemusí být nejlepšími odborníky na danou problematiku, ale v širším oboru problematice rozumí. Text musí být napsán odborně, srozumitelně a logicky. Umění vysvětlit i složitý problém srozumitelně je známkou znalosti a přehledu navrhovatele. Čas na hodnocení se různí. Nelze ale navrhnout stručnost na úkor obsahu. Mnoho evaluátorů je zvyklých na práci s obsáhlými dokumenty a dokáží vyhledat podstatné informace v relativně krátkém čase. Je pravděpodobně lepší nic nevynechat s tím, že dokument bude mít kvalitní členění s důrazem na podstatné informace. Stručnost sice evaluátora vnitřně potěší, ale hodnocení nezvýší. d) Je na návrhu projektu poznat, že byl šitý „horkou jehlou“? Pokud ano – v čem? Zuzana Boukalová: Zkušený evaluátor to pozná. Většinou si stačí projekt prolistovat a okamžitě víte, co práce za projektem stojí. Je těžké vysvětlit jak, ale nejde pouze o intuici. Některých precizností a logičností se nedá dosáhnout, když je projekt psán narychlo. V každém případě věřte, že projekt musí hodnotitele zaujmout a nerozčílit - to se stane pokaždé, když tvůrce projektu příliš podceňuje váš intelekt a využívá různé triky a nepodložená tvrzení. Nebo naopak příliš složité vysvětlování podstaty projektu, ve kterém se ztrácí i odborník, nedokáže přesvědčit. Hodnotitel musí uvěřit, ze projekt je proveditelný a bude mít reálné výstupy. Jinými slovy: projekt nesmí být příliš ambiciózní a přesahovat stanovené limity (pro STREP, pro CA, finanční limity, pro spolupráci s třetími zeměmi atd.), vždy je dobré uvést skutečné konečné uživatele, kteří na výsledky projektu čekají a rádi by je uvedli do praxe. Jan Válek: Návrhy jsou „dobré“ nebo „špatné“. Nikdo ale přímo nehodnotí, za jakou časovou dobu byl návrh sestaven. Obecně asi platí, že delší příprava = promyšlenější a propracovanější návrh. Pokud byl návrh ušit „horIlustrační foto kou jehlou“ a projeví se to na jeho kvalitě, pak je to špatný návrh. Návrh šitý „horkou jehlou“ je většinou nesrozumitelný. Jednotlivé sekce na sebe nenavazují popř. se texty opakují s drobnými změnami. Často je takový návrh kratší, než ostatní. Někdy jsou v takovém návrhu chyby a to jak v kontextu, tak v angličtině. e) Stává se často, že se subjekty snaží „napasovat“ na danou výzvu projekt, který je ale ve skutečnosti o něčem jiném? Zuzana Boukalová: Stává se to poměrně často, protože procentní úspěšnost projektů ve výzvách 6.RP je relativně malá. Je pochopitelné, že když někdo jednou projekt vytvoří, rád
32
by ho i zrealizoval. Většinou se pozná, že podaný projekt byl původně připravován pro odlišnou nebo podobnou prioritu, díky drobným nelogičnostem, které v textu zůstávají. Čas a úsilí věnovaný přepracovávání projektu zřejmě bývá nedostatečný. Navíc by asi bylo vhodné, aby projekt přepisoval někdo jiný, než původní tvůrce. V tom případě by projekt mohl být i úspěšný a přesvědčivý. Jan Válek: Stává se to a většinou takovéto projekty nejsou úspěšné. Na druhou stranu určitý nový pohled a odlišnost může být i přínosem. Je otázkou, do jaké míry je takovéto napasování vnímáno jako „násilné“, případně „inovátorské“. Specifické jsou pak mezioborové projekty, kde záleží na složení evaluátorů. f) Má smysl znovu podávat již jednou neúspěšný projekt? Zuzana Boukalová: Obecně bych opětovné podávání projektu nedoporučila, alespoň v rámci 6.RP. I já někdy neodolám, ale ani mně žádný znovu podaný nebo jinam nasměrovaný projekt zatím nevyšel. Dokonce si ani nepamatuji žádný případ z evaluací, kdy byl k financování doporučen podruhé podaný, byť vylepšený projekt. Nicméně, jestli již byla do přípravy některého projektu vložena určitá práce, proč projekt nevyužít jako podklad pro témata aplikovaného výzkumu nebo národního výzkumu v ČR? Zde bývá zatím úspěšnost 1:3 (2004) až 1:6 (2005), tedy relativně vysoká. Jan Válek: Podávat neúspěšný projekt znova má smysl, ale záleží na konkrétní situaci a jak byl v minulém kole projekt hodnocen. Někdy byl již dříve projekt hodnocen velmi kladně a financování nedostal z důvodů omezených financí. Pak je takovýto projekt v dobré situaci a záleží na momentální konkurenci. V relativně dobré pozici je i projekt, který byl dříve hodnocen méně kladně, ale navrhovatel zapracoval výtky z „Evaluation Report“ a projekt přepracoval a vylepšil. Nezměněný projekt bude pravděpodobně hodnocen stejně jako v minulém kole, tedy spíše nebude úspěšný. Nicméně hodnocení je průměrem od více evaluátorů a ti se po určitém čase obměňují. g) Je přínosné, když se před podáním projektu konzultuje příslušný úředník (scientific officer) z Evropské komise? Jaké s tím máte zkušenosti? Zuzana Boukalová: Kontaktovat úředníka Evropské komise je vždy velmi přínosné, i když to samozřejmě nijak nezaručí úspěšnost projektu. Konzultace totiž každého dostane do reality: může zhruba odhadnout, jaká konkurence se očekává (a může se tedy spočítat pravděpodobnost úspěchu), co se skrývá za definicí priority a v neposlední řadě, jaká je odbornost samotného úředníka. Jan Válek: Přínosné je to z lidského pohledu. Za návrhem stojí někdo, koho scientific officer zná a kdo má o získání projektu zájem.
33
5. Další programy financující výzkum a vývoj Jak bylo již naznačeno dříve, v Evropě existují kromě rámcových programů i další dotační tituly, které financují výzkum a vývoj či aktivity s ním úzce související. V této kapitole je možné nahlédnout alespoň do některých z nich pro inspiraci. Rovněž sem patřící program EUREKA byl kvůli své důležitosti popsán v kapitole 2.
5.1 Výzkumné programy mimo rámcové programy Program COST - evropská kooperace ve výzkumu financovaného z národních zdrojů. Témata výzkumu si určují zainteresovaná výzkumná a vývojová pracoviště sama, účastní se jen ta země, jejíž pracoviště mají o daná témata zájem. COST sekretariát hradí organizační náklady, cesty, semináře apod., pracoviště si samo zajišťuje finance na vlastní výzkum. V případě ČR je část výzkumných nákladů hrazena institucí, část je po schválení hrazena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Akce (výzkum) je možné iniciovat v různých oborech, např. telekomunikace, doprava, potravinářský výzkum, materiálový výzkum aj.; www.msmt.cz/_DOMEK/default.asp?ARI=101349&CAI=2542 a www.cost.esf.org Program ESF - evropská vědecká nadace je sdružení evropských národních organizací odpovědných za podporu vědeckého výzkumu. Na programech ESF se od roku 1999 podílí i Grantová agentura ČR společně s Akademií věd ČR. Hlavní vědecké aktivity ESF zahrnují Exploratory Workshops – semináře na podporu vědecké spolupráce, jež jsou dále rozvíjeny v rámci tzv. Networks, a Scientific Programs a EUROCORES, což jsou dlouhodobější mezinárodní vědecké programy; www.gacr.cz/esf/obecne.htm a www.esf.org
5.2 Vybrané oborové programy Evropské komise Generální ředitelství Životní prostředí: Program LIFE Environment – Spolufinancování projektů s environmentální tématikou - podpora rozvoje inovativních technik a metod prostřednictvím financování demonstračních projektů např. v oblasti minimalizace dopadu hospodářských činností na životní prostředí; europa.eu.int/comm/environment/life Generální ředitelství Podnikání a průmysl: Podnikatelské a průmyslové granty - Výzvy k podávání projektů s důrazem na rozvoj MSP - podpora zejména projektů systémového charakteru (např. série školení), studie apod.; europa.eu.int/comm/enterprise/funding Program PASR - Výzkum a vývoj v oblasti bezpečnosti - příklad projektu: Zlepšení ochrany cestujících železniční dopravou; europa.eu.int/comm/enterprise/security/index_en.htm Program CIP - Návrh rámcového programu na podporu konkurenceschopnosti a inovací pro období 2007-2013; europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/cip/index_en.htm
34
Generální ředitelství Doprava a energetika: Program Inteligentní Energie pro Evropu – Podpora inteligentního využívání energie a obnovitelných zdrojů - není přímo podporován výzkum či investice do technologií, ale projekty odstraňující netechnologické bariéry realizované formou předávání know-how, navazování kontaktů, pilotních akcí ad.; europa.eu.int/comm/energy/intelligent/index_en.html Generální ředitelství Informační společnost: Široké spektrum programů, jež mají za cíl posílení evropské pozice v oblasti informačních technologií (např. eSafety: vývoj inteligentních integrovaných bezpečnostních systémů aj.) europa.eu.int/information_society/activities Společná výzkumná centra JRC - možnosti participace na programech jednotlivých ústavů JRC (např. Ústavu pro perspektivní technologie); www.jrc.cec.eu.int Laboratoř CERN - možnosti subdodavatelství/účasti na programech Evropské organizace jaderného výzkumu; public.web.cern.ch
5.3 Jiné programy Finanční mechanismus EHP/Norska - poskytování grantů na investiční a rozvojové projekty v osmi prioritních oblastech, mezi něž patří také výzkum a vývoj. Zprostředkovává Ministerstvo financí ČR; www.eeagrants.cz Innovation 2000 Initiative - I2I - zahrnuje rovněž podporu investic v oblasti výzkumu a vývoje. Program realizuje Evropská investiční banka formou poskytování úvěrů na finančně rozsáhlé projekty; www.eib.org INTAS - podpora spolupráce v oblasti základního i aplikovaného výzkumu a vývoje se státy bývalého Sovětského svazu včetně oblastí zahrnujících životní prostředí, informační technologie, letectví, inženýrské obory aj.; www.intas.be
5.4 Česká podpora účasti v RP Ministerstvo průmyslu a obchodu: Program podpory účasti MSP v 6.RP EU – Program na poskytování finanční podpory na úhradu části nákladů spojených s přípravou projektu do 6.RP. Podmínkou je dosažení minimálního bodového ohodnocení v rámci každého hodnotícího kritéria při evaluaci projektu Evropskou komisí. Příjem žádostí na regionálních kancelářích CzechInvestu končí 30.4.2007; www.czechinvest.org/web/pwci.nsf/dwnl/1F18D92BFECBBE9FC1257030004B9A7A/$File/program%20podpory%20MSP%20v%206RP.pdf Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Podpora přípravy projektů 6. RP EU - O příspěvek až na 75 % celkových doložených nákladů na přípravu projektu v roce 2004-2005 se může ucházet žadatel, který připravuje projekt typu IP, NoE, STREP či CRAFT; www.tc.cz/grant
35
Evropské programy pro výzkum a vývoj – Inspirace pro podnikavé Autoři: Blanka Jakubcová, Martin Duda, Marie Kolmanová, David Kolman, Svatopluk Halada, Antonín Pleštil, Martin Janko, Jiří Šíma, Nourdine Ikhlef, Calin Cosma, Sonia Ercoreca, Andy Wolff, Zuzana Boukalová, Jan Válek. Vydalo: CEBRE při agentuře CzechTrade ve spolupráci s kanceláří CZELO Nakladatel: JEROME, s. r. o . ISBN: 80-903266-4-1 Neprodejné
36
Česká agentura na podporu obchodu Dittrichova 21, 128 01 Praha 28 tel.: 224 907 500; fax: 224 907 503 e-mail:
[email protected] http://www.czechtrade.cz
Česká podnikatelská reprezentace při Evropské unii Kontaktní adresy v ČR: Svaz průmyslu a dopravy ČR, sekce vnějších vztahů Eva Svobodová, MBA tel.: 224 934 514; fax: 224 934 038; e-mail:
[email protected] Hospodářská komora ČR, Centrum pro evropskou integraci PhDr. Traian Urban tel.: 296 646 356 ; fax: 296 646 227; e-mail:
[email protected] Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Ing. Aleš Fischer; tel.: 222 324 985; fax: 224 805 339; e-mail:
[email protected] www.cebre.cz CZELO Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj RNDr. Ivo Šanc, CSc. Bastion Tower, Level 21 5, Place du Champ de Mars 1050 Brusel, BELGIE tel.: +32 2 550 3585, e-mail:
[email protected] www.czelo.cz Integrovaný informační systém o EU Úřadu vlády ČR Informační Eurocentrum (Jugmannova 24, 110 00 Praha 1) Telefonní informační linka Eurofon 800 200 200 Vládní informační portál Euroskop.cz Eurokurýr - zprávy z české správy Grantové řízení - informační projekty
EUREKA – evropská spolupráce v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu a vývoje Kontaktní adresa: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odbor mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Ing. Josef Martinec tel.: 257 193 512, fax: 257 193 683, e-mail:
[email protected] www.eureka.be; www.msmt.cz
