Objem, druh nákladů a zdroje jejich financování. obsah. n Přestože se může zdát, že výdaje na protidrogovou politiku

NÁRODNĺ

ZAOSTŘENO NA DROGY 3

MONITOROVACĺ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI

Trendy ve financování opatření protidrogové politiky Objem, druh nákladů a zdroje jejich financování

o bs ah 1 Úvod 2 Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku 2/1 Výdaje podle zdrojů financování 2/2 Výdaje podle místa realizace programu protidrogové politiky 2/3 Výdaje podle účelu určení (typu služeb) 2/4 Inflace a reálné náklady 2/5 Služby financované z prostředků RVKPP

3 Účelově neurčené výdaje na protidrogovou politiku 3/1 Výdaje z prostředků zdravotního pojištění 3/2 Výdaje na vymáhání práva

4 Celkové výdaje na protidrogovou politiku KVĚTEN - ČERVEN 2012

Hlavní trendy V r. 2010 činily účelově určené výdaje na protidrogovou politiku (jasně identifikovatelné v rozpočtech státu, krajů a obcí) celkem 627,4 mil. Kč, z toho státní rozpočet tvořil 59,2 %, rozpočty obcí a krajů přibližně 40 %. n Od r. 2006 se zvyšuje podíl krajských rozpočtů na financování protidrogové politiky, a to na úkor státního rozpočtu. Podíl státního rozpočtu se snížil ze 71,8 % na 59,2 % v r. 2010; podíl krajských rozpočtů se zvýšil z 18,7 % na 30,9 %. Podíl rozpočtů obcí dlouhodobě činí přibližně 10 % všech účelově určených výdajů na protidrogovou politiku. n Poměrně vysoký podíl dotací na krajské úrovni (87,2 mil. Kč v r. 2010) mají záchytné stanice (21,0 %), což převyšuje i další výdaje s krajským určením na léčbu závislosti. n V r. 2010 činily účelově určené výdaje na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu 0,03 % všech výdajů ze státního rozpočtu, z rozpočtu krajů a obcí 0,06 % všech výdajů z místních rozpočtů, tedy dvojnásobek podílu ze státního rozpočtu. n Od r. 2006 je tempo růstu výdajů na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu pomalejší než růst celkových výdajů státního rozpočtu. V r. 2010 výdaje státního rozpočtu na protidrogovou politiku n

v běžných cenách poprvé meziročně klesly (-1,0 %), přičemž celkové výdaje státního rozpočtu se zvýšily o 1,5 %. n Přestože se může zdát, že výdaje na protidrogovou politiku vyjádřené v běžných cenách meziročně rostou, vyjádřeno v stálých cenách (zohlednění míry inflace) jsou tyto výdaje v letech 2007–2010 prakticky na stejné úrovni. n V r. 2009 se účelově neurčené výdaje (nelze je jednoduše identifikovat z veřejných rozpočtů, jejich výše se odhaduje) na protidrogovou politiku odhadovaly na 1 588 mil Kč. Z toho náklady zdravotních pojišťoven na léčbu spojenou s užíváním nealkoholových drog byly odhadnuty na 448 mil Kč (polovina těchto nákladů byla spotřebována lůžkovou psychiatrickou a AT péčí) a náklady trestněprávního procesu (činnost policie, státních zastupitelství, soudů a vězeňské služby spojené s drogovými trestnými činy) byly odhadnuty na 1 140 mil Kč. n Celkový objem výdajů na protidrogovou politiku, tedy účelově určených a účelově neurčených, činil v r. 2009 celkem 2 196 mil. Kč s meziročním nárůstem o 5,7 %. Na oblast vymáhání práva bylo vynaloženo 59 % těchto výdajů (z toho účelově určené výdaje na vymáhání práva tvořily 7 %) na oblast snižování poptávky bylo vynaloženo 41 % všech výdajů (z toho účelově určené výdaje tvořily 20,6 %).

ZAOSTŘENO NA DROGY 3/2012 (ročník desátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše 4 118 01 Praha 1 tel. 296 153 222 www.drogy-info.cz str. 1

1 Úvod K zjištění výše veřejných výdajů se využívají různé způsoby, metody a zdroje dat, obecně však lze mluvit o dvou základních zdrojích/způsobech zjišťování výdajů na protidrogovou politiku. Prvním je identifikace „označených“ (labelled) výdajů, tedy účelově určených na protidrogovou politiku. Jde o výdaje, které jsou označené jako výdaje na protidrogovou politiku ve státním závěrečném účtu, v rozpočtech krajů a v rozpočtech obcí. Tyto údaje se získávají z veřejně dostupných dokumentů, závěrečných účtů, výročních zpráv apod. čili jde o sběr administrativních dat. Druhým způsobem je zjišťování tzv. neoznačených výdajů (non-labelled), tedy účelově neurčených výdajů na protidrogovou politiku. Jde o výdaje, které jsou vynakládány na realizaci protidrogové politiky, ale nelze je jednoznačně identifikovat jako rozpočtovou položku na protidrogovou politiku. Jedná se zejména o náklady na léčbu uživatelů drog, jež je financována z veřejného zdravotního pojištění, nebo o výdaje související s trestněprávním procesem/vymáháním práva (činnost Policie ČR, státních zastupitelství, soudů a Vězeňské služby ČR). Na zjištění těchto výdajů se již využívání složitější studie a různé metody sběru dat, např.: bottom-up – metoda součtu nákladů vykázaných na jednotlivých položkách, top-down – metoda přiřaditelného podílu nákladů (EMCDDA, 2008). Poznání metod zjišťování veřejných výdajů na protidrogovou politiku, použitých zdrojů resp. co všechno se do pojmu „výdaj na protidrogovou politiku“ zahrnuje je důležité pro další správnou interpretaci získaných výsledků. Toto číslo Zaostřeno na drogy je shrnutím všech dostupných údajů o financování protidrogové politiky ČR. Obsahuje výsledky studií jak o účelově určených, tak i o účelově neurčených výdajích. Cílem je prostřednictvím srovnatelných časových řad popsat vývoj financování protidrogové politiky v letech 2004 až 2010 z několika pohledů – podle zdroje financování, podle místa realizace a podle typu služeb. Pro zachování reálného vývoje výdajů na protidrogovou politiku, byly nominální hodnoty v jednotlivých letech přepočteny mírou inflace k r. 2005. Takto upravené výdaje (uvádíme je ve zvláštní kapitole) jsou pak porovnány s vývojem HDP ve stálých cenách.

harm reduction, léčba a prosazování práva) dle rozšířené tzv. Reuterovy klasifikace protidrogové politiky (Reuter, 2006).

2/1 Výdaje podle zdrojů financování

Celková částka účelově určených výdajů na protidrogovou politiku v r. 2010 činila 627,4 mil. Kč. Dominantní postavení na těchto výdajích měl státní rozpočet (371,6 mil. Kč, tj. 59,2 %), dále rozpočty krajů (193,7 mil. Kč) a rozpočty obcí (62,1 mil. Kč). Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly celkové účelově určené výdaje o 3,3 % (tj. o 19,9 mil. Kč); přitom výdaje ze státního rozpočtu klesly o 3,8 mil. Kč (-1,0 %), naopak z místních rozpočtů vzrostly: z krajských rozpočtů o 21,1 mil. Kč (+12,2 %) a z rozpočtu obcí o 2,6 mil. Kč (+4,3 %). Srovnatelná časová řada účelově určených výdajů na protidrogovou politiku v běžných cenách je k dispozici od r. 20041. Z grafů 1 a 2 je patrné, že od r. 2006 se zvyšuje podíl krajských rozpočtů na financování protidrogové politiky, a to především na úkor státního rozpočtu. V r. 2006 činil podíl výdajů státního

GRAF 1: Účelově určené výdaje na protidrogovou

politiku v letech 2004-2010 (mil. Kč) 700 600 500 400 300 200 100 0

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 63

51

Rozpočty krajů

82

Státní rozpočet

292

Rozpočty obcí

48

62

62

59

62

100

95

128

163

173

194

345

363

367

372

375

372

GRAF 2: Struktura účelově určených výdajů na proti-

drogovou politiku podle zdrojů (%) 100% 80%

2 Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku Tato kapitola popisuje vývoj účelově určených výdajů na financování protidrogové politiky v ČR v letech 2004 – 2010, podrobněji je popsán r. 2010. Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku jsou zde rozděleny: z hlediska zdrojů financování – na výdaje ze státního rozpočtu a z místních rozpočtů (krajské rozpočty a rozpočty obcí); z hlediska místa realizace programu protidrogové politiky – na výdaje s centrálním a s krajským určením; z hlediska účelu určení (typu služeb) – na základní oblasti protidrogové politiky (prevence,

10,2

9,5

20,2

18,7

66,9

69,5

71,8

2004

2005

2006

14,4 18,7

11,2

10,5

9,8

9,9

23,0

27,3

28,4

30,9

65,8

62,3

61,8

59,2

2007

2008

2009

2010

60% 40% 20% 0%

Státní rozpočet 1

Rozpočty krajů

Rozpočty obcí

Za rok 2002 nejsou k dispozici výdaje NPC. Za roky 2002-2003 nejsou k dispozici

výdaje na protidrogovou politiku z rozpočtu obcí.


rozpočtu 71,8 % a krajských rozpočtů 18,7 %; v r. 2010 už byl podíl státního rozpočtu jen 59,2 % a krajských rozpočtů 30,9 %. Výdaje státního rozpočtu se v období 2006-2010 zvýšily pouze o 9 mil. Kč (tj. o 2,5 %), naproti tomu výdaje krajských rozpočtů se zvýšily o 99 mil. Kč (tj. o 104,2 %). Zdá se, že krajské rozpočty tak dotují fungující programy, které přestaly být financovány ze státního rozpočtu, ovšem je nutné uvést, že značná část prostředků krajů vykazovaných zde jako prostředky na protidrogovou politiku je určena na financování záchytných stanic. Podíl rozpočtu obcí dlouhodobě činí přibližně 10 % všech účelově určených výdajů na protidrogovou politiku. Na účelově určených výdajích se státního rozpočtu v r. 2010 (371,6 mil. Kč) se z 38,8 % podílel resort vnitra financováním Národní protidrogové centrály (NPC). Druhou největší část (24,7 %) pokrylo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a 23,0 % RVKPP. Podíly ostatních ministerstev byly nižší, podobně jako každoročně v posledních letech: ministerstvo zdravotnictví (MZ) 5,8 %, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) 4,0 %, ministerstvo spravedlnosti (MS) 1,9 %, ministerstvo obrany (MO) 1,2 % a ministerstvo financí (MF) na činnost GŘC v oblasti protidrogové politiky 0,6 %. Celkově investiční výdaje3 v r. 2010 ze státního rozpočtu činily pouze 0,5 % všech výdajů. Jednalo se především o výdaje GŘC a MZ. Tyto výdaje oproti r. 2009 klesly o více než polovinu (55,1 %).

GRAF 3: Účelově určené výdaje státního rozpočtu na

protidrogovou politiku (mil. Kč) 400 350 300 250 200 150 100 50 0 NPC GŘC MS MZ MPSV MO MŠMT RVKPP

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 86,5 95,0 106,5 127,7 137,8 146,5 144,4 9,3 14,5 23,5 26,7 10,7 3,2 2,1 13,6 36,7 41,3 12,6 7,4 10,8 7,1 26,5 33,5 18,0 22,2 18,9 15,1 21,5 42,2 46,0 49,7 57,0 79,5 86,8 91,7 3,5 4,0 4,9 3,6 5,3 4,3 4,4 10,1 9,4 10,8 12,6 12,4 11,3 15,0 100,6 105,7 108,8 104,4 100,0 97,5 85,5

TABULKA 1: Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku v roce 2010 (tis. Kč) Resort RVKPP (kapitola ÚV ČR) MŠMT MPSV

MZ

Typy financovaných aktivit Harm-reduction, ambulantní služby, terapeutické komunity, následní péče, služby pro uživatele drog ve vězení, primární prevence, informace, výzkum a hodnocení projekty primární prevence především na místní úrovni sociální služby, jejichž cílovou skupinou jsou uživatelé drog nebo osoby ohrožené závislostí na drogách2 ambulantní léčba, opiátová substituční léčba (metadon je plně hrazen z dotačního programu MZ), detoxifikace, ústavní léčba, kontaktní a terénní služby

Vězeňská služba, Justiční akademie, Institut pro kriminologii a sociální prevenci a dotační program pro NNO poskytujícím MS služby uživatelům drog ve věznicích nemělo v rozpočtu položku Program protidrogové politiky, Generální ředitelství cel avšak poskytly prostředky na nákup speciální techniky pro (GŘC) pátrání po nelegálních drogách (investiční výdaje) náklady na provoz NPC (mzdové prostředky policistů MV a zaměstnanců, ostatní běžné výdaje) MO

2

Výdaje v r. 2010 a srovnání s předchozím rokem 85,5 mil Kč, meziroční pokles o 12,3 %, (omezena byla zejména realizace certifikace odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog) 15,0 mil. Kč, meziroční nárůst o 32,9 %. 91,7 mil. Kč, meziroční nárůst o 5,7 %. 21.5 mil Kč, meziroční nárůst o 42,5 % (díky vykázané podpoře výzkumu v oblasti drogové problematiky, která v minulých letech vykazována nebyla) 7,1 mil Kč, meziroční pokles o 34,5 %.

2,1 mil. Kč (investiční výdaje), meziroční pokles o 44,0 %. 144,4 mil. Kč, meziroční pokles o 1,5 %. 4,4 mil. Kč, meziroční nárůst o 2,4 %.

Výjimku představují domovy důchodců se zvláštním režimem pro osoby závislé na drogách, především alkoholu (např. Domov důchodců Sloup v Čechách), které nejsou mezi

službami pro uživatele drog podporovanými MPSV vykazovány. 3

Investiční (kapitálové) výdaje jsou náklady na pořízení nového a obnovu starého hmotného majetku (např. zařízení, nemovitosti, průmyslové a technické vybavení).


Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu v r. 2010 činily 0,03 % všech výdajů ze státního rozpočtu. Tempo růstu výdajů na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu je pomalejší než růst celkových výdajů státního rozpočtu. K tomuto trendu dochází prakticky od roku 2006 (kromě roku 2008). Výdaje státního rozpočtu (SR) na protidrogovou politiku v roce 2010 v běžných cenách poprvé meziročně klesly (-1,0 %), celkové výdaje státního rozpočtu se však zvýšily o 1,5 %. GRAF 4: Meziroční změny výdajů státního rozpočtu (v %)

20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 -5,0 Výdaje SR na protidrogovou politiku Celkové výdaje SR

2005

2006

2007

2008

2009

2010

17,9

5,4

1,0

1,4

0,9

-1,0

6,9

10,6

7,0

-0,8

7,7

1,5

Zdroj: NMS, ČSÚ

2/2 Výdaje podle místa realizace programu protidrogové politiky

Na účelově určené výdaje na protidrogovou politiku vynakládané jak ze státního tak i z místních rozpočtů lze pohlížet i z hlediska toho, jestli je program/aktivita protidrogové politiky realizován/a na místní úrovni nebo na centrální, tzv. výdaj s krajským/místním nebo centrálním určením. Výdaje státního rozpočtu lze u RVKPP, MŠMT, MPSV a MZ rozdělit na výdaje s centrálním a krajským určením, u ostatních

rezortů MO, MS, MF a MV toto rozdělení dle dosavadních informací nelze, proto jsou označeny jako výdaje s centrálním určením. Výdaje na programy s celorepublikovým určením byly financovány výhradně ze státního rozpočtu a v r. 2010 činily 212,5 mil. Kč (33,9 %). Tyto výdaje pokrývaly především náklady Národní protidrogové centrály (NPC), dále výdaje na celorepublikové preventivní výdaje MŠMT, podporu výzkumu ze strany MZ4, podporu RVKPP terapeutickým komunitám, projektům

TABULKA 2: Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku v roce 2010 (tis. Kč) Kraje

Státní rozpočet

Rozpočty krajů

Rozpočty obcí

Celkem

Podíl na celku (%)

Porovnání s předchozím rokem (2009=100)

Výdaje s krajským určením Výdaje s centrálním určením Výdaje celkem - z toho investiční Podíl na celku (%)

159 120 212 491 371 611 2 914 59,2

193 710 – 193 710 0 30,9

62 055 – 62 055 0 9,9

414 885 212 491 627 376 2 914 100,0

66,1 33,9 100,0 1,0 x

100,4 109,4 103,3 44,9 x

4

Položka podpory výzkumu ze strany MZ je za r. 2010 uvedena poprvé, v minulých

letech nebyla vykazována.


TABULKA 3: Výdaje na protidrogovou politiku podle místa realizace v roce 2010 (tis. Kč) Kraje

Státní rozpočet

Rozpočty krajů

Rozpočty obcí

Celkem

Podíl na celku (%)


Hlavní město Praha

35 524

51 744

10 671

97 938

23,6

100,0

Středočeský kraj

25 169

16 307

5 209

46 685

11,3

117,5

Jihočeský kraj

9 871

8 378

1 692

19 941

4,8

71,7

Plzeňský kraj

6 347

6 941

7 462

20 751

5,0

96,2

Karlovarský kraj

3 264

5 857

399

9 519

2,3

194,7

14 476

4 650

7 724

26 849

6,5

97,2

Liberecký kraj

5 736

8 225

2 761

16 722

4,0

104,6

Královéhradecký kraj

4 090

6 906

698

11 694

2,8

63,3

Pardubický kraj

3 753

6 800

1 745

12 298

3,0

112,3

Kraj Vysočina

8 657

3 397

746

12 800

3,1

102,5

Jihomoravský kraj

16 388

16 094

5 705

38 186

9,2

83,8

Olomoucký kraj

13 218

8 759

2 323

24 301

5,9

88,8

5 073

17 606

3 128

25 807

6,2

152,9

Ústecký kraj

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem výdaje s krajským určením Podíl na celku (%)

7 555

32 048

11 791

51 394

12,4

111,8

159 120

193 710

62 055

414 885

100,0

100,4

38,4

46,7

15,0

100,0

x

x

informace, výzkum, hodnocení a evaluace včetně koordinační činnosti RVKPP a jejího sekretariátu apod. Oproti r. 2009 vzrostly tyto výdaje o 18,3 mil. Kč (+9,4 %). Výdaje na aktivity (především služby uživatelům drog), jež mají krajskou/místní působnost, dosáhly 414,9 mil. Kč (66,1 %) a celkově meziročně vzrostly o 0,4 % (tabulka 2). Aktivity na krajské/místní úrovni jsou financovány nejvíce z rozpočtu krajů (193,7 mil. Kč, resp. 46,7 %), dále ze státního rozpočtu (159,1 mil. Kč, resp. 38,4 %) a z rozpočtu obcí (62,0 mil. Kč, resp. 15,0 %). Meziročně tyto výdaje ze státního rozpočtu klesly o 22,0 mil. Kč (o -12,2 %), z krajských rozpočtů vzrostly o 21,1 mil. Kč (o +12,2 %) a z rozpočtu obcí také vzrostly o 2,5 mil. Kč (o +4,3 %). Financování protidrogové politiky s krajským určením z rozpočtů krajů je však zkresleno výdaji na záchytné stanice. Krajské rozpočty financovaly záchytné stanice v r. 2010 ve výši 86,4 mil. Kč, což činí 44,6 % veškerých výdajů krajských rozpočtů určených na léčbu závislostí (více kapitola 2.3). V r. 2010 se na financování protidrogové politiky na místní úrovni ze státního rozpočtu podílelo především MPSV

(74,8 mil. Kč; 18,0 %), dále RVKPP (62,7 mil. Kč; 15,1 %), MZ (9,0 mil. Kč; 2,2 %) a MŠMT (12,6 mil. Kč; 3,0 %). V r. 2006 a 2007 byly celkové výdaje na podporu služeb v krajích nižší než v r. 2005 (graf 5). Od r. 2008 především díky podpoře z krajských rozpočtů se tyto výdaje znovu zvyšovaly5. V r. 2006 činil podíl státního rozpočtu na výdajích na protidrogovou politiku s krajským určením 60,7 %, v r. 2010 byl tento podíl již jen 38,4 % (graf 6, tabulka 3).

5

Částečně se na tomto vzestupu může podílet zkvalitňování a standardizace

vykazování výdajů na protidrogovou politiku z krajů. Platí to i o vykazování výdajů na ošetřování akutně intoxikovaných osob (provoz záchytných stanic), které aktuálně vykazují pravděpodobně již všechny kraje. Např. v r. 2010 vykázaly výdaje na ošetřování intoxikovaných osob všechny kraje kromě Ústeckého (kde záchytná stanice není zřízena) a Kraje Vysočina (kde sice záchytná stanice zřízena je, ale náklady na její provoz nebyly vykázány). Naopak záchytná stanice se nenachází v Libereckém kraji, ale výdaje na ošetření akutně intoxikovaných osob byly vykázány pod položkou záchytná stanice.



GRAF 6: Struktura účelově určených výdajů

politiku s krajským určením v letech 2004–2010 (mil. Kč) 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

na protidrogovou politiku s krajským určením (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Rozpočty obcí

63

51

48

62

62

59

62

Rozpočty krajů

82

100

95

128

163

173

194

Státní rozpočet

163

226

221

182

167

181

159

20,5

13,4

13,2

26,6

26,1

26,6

52,9

2004

59,9

60,7

2005

2006

Státní rozpočet

Největší podíl výdajů na protidrogovou politiku podle krajů směřoval do Hlavního města Prahy (23,6 %), kde je i největší podíl problémových uživatelů drog (29,0 %). Největší rozdíl mezi výdaji na protidrogovou politiku a problémovými uživateli drog je v Ústeckém kraji, kde je 12,5 % problémových uživatelů, avšak dostalo se sem pouze 6,5 % finančních prostředků určených na protidrogovou politiku na místní úrovni (tabulka 4).

16,7

15,9

14,4

34,4

41,5

41,8

48,8

42,6

43,8

38,4

2007

2008

2009

2010

Rozpočty krajů

15,0

46,7

Rozpočty obcí

Toto podfinancovávání v Ústeckém kraji je způsobeno nízkou podporou z krajského rozpočtu. Celorepublikový poměr ve financování protidrogové politiky na místní úrovni „Stát : Kraj : Obce“ byl přibližně 38 : 47 : 15, ale v Ústeckém kraji byl 54 : 17 : 29 (graf 8). Výdaje na protidrogovou politiku do Ústeckého kraje klesly oproti r. 2009 o 2,8 %, z toho výdaje krajského rozpočtu klesly dokonce o 6,8 %.

TABULKA 4: Počet PUD a výdaje na protidrogovou politiku v roce 2010 podle krajů

Kraje

Zkratka

Problémoví uživatelé drog Počet

Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem

PHA STK JHC PLK KVK ULK LBK KHK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK

11 2 1 2 4 2

3 3 2 2 39

350 150 400 000 900 900 650 950 400 600 900 300 350 350 200

Výdaje na protidrogovou politiku na místní úrovni

%

tis. Kč

%

29,0 5,5 3,6 5,1 2,3 12,5 6,8 2,4 1,0 1,5 9,9 8,4 6,0 6,0 100,0

97 938 46 685 19 941 20 751 9 519 26 849 16 722 11 694 12 298 12 800 38 186 24 301 25 807 51 394 414 885

23,6 11,3 4,8 5,0 2,3 6,5 4,0 2,8 3,0 3,1 9,2 5,9 6,2 12,4 100,0



politiku s krajským určením v roce 2010 (mil. Kč) 0

20

40

60

80

100

PHA STK JHC PLK KVK ULK

GRAF 8: Struktura účelově určených výdajů na

protidrogovou politiku s krajským určením v r. 2010 0%

LBK KHK PAK VYS

PHA STK JHC PLK KVK ULK LBK

JHM OLK ZLK MSK Státní rozpočet

Rozpočty krajů

KHK PAK VYS JHM

Rozpočty obcí

OLK ZLK MSK

20%

40%

60%

36,3

80%

100%

52,8

53,9 49,5

10,9

30,6 34,3

33,5

36,0 61,5 17,3

53,9 34,3 35,0 30,5

4,2 28,8 16,5 6,0 14,2 5,8 26,5

49,2 59,1 55,3 67,6

42,9 54,4 19,7 14,7

42,1 36,0 68,2 62,4

Státní rozpočet

11,2 8,5

34,9 42,0

Rozpočty krajů

14,9 9,6 12,1 22,9

Rozpočty obcí

Výdaje z krajských rozpočtů a z rozpočtů obcí na protidrogovou politiku činily v r. 2010 dohromady 0,06 % všech výdajů z místních rozpočtů, což je přibližně dvojnásobek podílu výdajů na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu na jeho celkových výdajích v r. 2010. Mezi r. 2005–2010 byl průměrný meziroční růst výdajů na protidrogovou politiku z místních rozpočtů 10,6 %, průměrný meziroční růst celkových výdajů místních rozpočtů byl 5,1 %. Od r. 2006, kdy došlo k meziročnímu poklesu (o -5,2 %) výdajů na protidrogovou politiku z místních rozpočtů, rostou tyto výdaje především díky zvýšením dotací z krajských rozpočtů více než celkové výdaje místních rozpočtů. Jak již však bylo zmíněno výše a jak dokladuje i následující kapitola, výdaje na protidrogovou politiku z místních rozpočtů jsou zkresleny velkým objemem výdajů na záchytné stanice. GRAF 9: Meziroční změny výdajů místních rozpočtů (v %)

40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 -10,0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Výdaje místních rozpočtů na protidrogovou politiku

4,4

-5,2

33,3

18,2

3,0

10,2

Celkové výdaje místních rozpočtů

2,9

11,2

-0,4

5,5

10,7

0,8

Zdroj: NMS, ČSÚ


2/3 Výdaje podle účelu určení (typu služeb)

Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku lze dále rozdělit dle účelu jejich určení tedy dle oblastí protidrogové politiky. Původní Reuterova klasifikace (Reuter 2006) zahrnuje 4 základní typy: prevence, harm reduction, léčba a prosazování práva. Některé služby lze však jen těžko rozdělit podle této klasifikace a navíc zde existují i další kategorie služeb, které nelze zahrnout do těchto čtyř kategorií. Z toho důvodu NMS rozšířilo pro účely českého výkaznictví tuto klasifikaci o další kategorie a podkategorie (tabulka 5). Největší podíl všech účelově určených výdajů (26,5 %) šel na provoz kontaktních center a terénních programů, které jsou financovány z větší části ze státního rozpočtu. Výdaje na protidrogovou politiku v oblasti prosazování práva zajišťuje státní rozpočet (MS, GŘC a NPC) a částka dosáhla 149,4 mil. Kč (23,8 %). Výdaje na léčbu představovaly 17,4 %, na prevenci 9,9 % a na „Koordinaci, výzkum a hodnocení 3,0 %.

V r. 2010 meziročně vzrostly výdaje na výzkum6 (+70,1 %), na záchytné stanice (+36,2 %) a na primární prevenci (+13,4 %). Naopak klesly výdaje na harm reduction (-5,0 %), na léčbu (-3,8 %) a také na prosazování práva (-3,5 %). Tabulka 6 uvádí výdaje s místním určením (kapitola 2.2) rozdělené podle typu služeb (kromě prosazování práva, které je uskutečňováno na celorepublikové úrovni). Největší podíly zde zastupují harm reduction (40,1 %) a léčba (17,9 %). Poměrně vysoký podíl dotací na krajské úrovni (87,2 mil. Kč) mají záchytné stanice (21,0 %), což převyšuje i výdaje na léčbu závislosti. Výdaje na primární prevenci představovaly 13,2 % a na následnou péči 6,4 %. Vzhledem k již zmiňovanému počtu problémových uživatelů drog se zde opět potvrzuje nedostatečné financování projektů v Ústeckém kraji, především v oblastech léčby, následné péče i prevence.

TABULKA 5: Účelově určené výdaje na protidrogovou politiku v roce 2010 podle typu služeb (tis. Kč) Kategorie služby

Léčba

Harm reduction

Primární prevence Kontaktní centra Terénní programy Nezařazené* Celkem Zdravotnická péče** Nezdravotnická ambulantní péče*** Terapeutické komunity Celkem Záchytné stanice Následná péče Prosazování práva Koordinace, výzkum, hodnocení**** Ostatní***** CELKEM

Státní rozpočet 22 58 32 5 96 10 17 39 68

876 055 997 585 637 984 446 667 097 0 17 890 149 367 15 930 814 371 611

Rozpočty krajů

Rozpočty obcí

Celkem

Podíl na celku (%)


25 896 22 497 15 325 2 076 39 898 7 091 8 970 14 148 30 209 86 431 8 431 0 2 100 947 193 710

13 524 17 431 11 484 746 29 661 2 010 4 791 3 749 10 550 805 5 197 0 922 1 395 62 055

62 296 97 983 59 806 8 408 166 196 20 085 31 207 57 564 108 856 87 236 31 316 149 367 18 952 3 156 627 376

9,9 15,6 9,5 1,3 26,5 3,2 5,0 9,2 17,4 13,9 5,0 23,8 3,0 0,5 100,0

113,4 94,7 94,7 101,1 95,0 87,2 92,3 102,2 96,2 136,2 98,6 96,5 170,1 112,4 103,3

* Výdaje, které nelze rozdělit mezi položky kontaktní a terénní programy, ** AT ambulantní a lůžková péče včetně substituční léčby, detoxifikace, sociální péče ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, *** Ambulantní nezdravotnické programy, krizová pomoc, sociální poradenství, sociální rehabilitace, programy NNO ve vězeňství, **** Výdaje na koordinaci protidrogové politiky, monitorování a výzkum, publikační a informační činnost, zabezpečení dotačního řízení a procesu certifikací kvality služeb pro uživatele drog, ***** Výdaje, které nelze zahrnout do výše uvedených kategorií (zejména z nedostatku informací o typu intervence. Pozn.: „Záchytné stanice“ byly dříve obsaženy v kategorii „Léčba“, avšak po připomínkách, že zkreslují celkový objem výdajů určených na léčbu závislostí, jsou záchytné stanice od r. 2010 uvedeny zvlášť.

6

Díky vykazování grantových prostředků MZ právě od r. 2010.


TABULKA 6: Výdaje na protidrogovou politiku s krajským určením a podle typu služeb v roce 2010 (tis. Kč) Kraje Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem Podíl na celku (%)

Primární prevence

Harm reduction

Léčba

Následná péče

Záchytné stanice

Koordinace, výzkum, hodnocení

Ostatní

Celkem

14 508 5 862 2 296 3 860 890 1 085 1 007 1 767 1 040 1 478 2 537 1 945 13 707 2 792 54 774 13,2

32 533 22 302 10 110 7 909 3 400 20 429 5 343 2 363 4 570 6 242 16 475 11 689 7 682 15 150 166 196 40,1

25 499 12 226 3 849 4 043 370 3 040 4 261 2 477 1 153 3 864 7 797 2 129 0 3 615 74 320 17,9

9 255 1 935 1 538 1 987 0 2 295 1 081 0 10 1 217 3 616 2 229 0 1 284 26 447 6,4

13 424 3 800 2 000 2 395 4 859 0 5 000 5 008 5 405 0 7 057 6 099 4 191 27 998 87 236 21,0

2 720 0 98 0 0 0 0 0 100 0 275 150 227 0 3 570 0,9

0 560 50 557 0 0 30 80 20 0 430 60 0 555 2 342 0,6

97 938 46 685 19 941 20 751 9 519 26 849 16 722 11 694 12 298 12 800 38 186 24 301 25 807 51 394 414 885 100,0

Zdroj: NMS, vlastní propočty autorů

Účelově určené výdaje na oblast snižování poptávky po drogách v r. 2010 činily 478,0 mil. Kč (76,2 %), meziročně tyto výdaje vzrostly o 5,6 %. Největší podíl na těchto výdajích měl státní rozpočet (46,5 %), tento podíl však dlouhodobě klesá. Zvyšuje se podíl krajských rozpočtů (v r. 2010 na 40,5 %) na financování protidrogové politiky na snižování poptávky po drogách. Účelově určené výdaje na oblast snižování nabídky drog byly financovány pouze ze státního rozpočtu – v r. 2010 dosáhly 149,4 mil. Kč (resp. 23,8 %) a meziročně klesly o 3,5 %. Největší podíl výdajů na snižování nabídky drog (33,8 %) byl v roce 2006. GRAF 10: Výdaje na snižování poptávky a nabídky po

GRAF 11: Struktura výdajů na snižování

drogách podle zdrojů v letech 2004-2010 (mil. Kč) 700

poptávky a nabídky po drogách podle zdrojů (%) 100%

600 500

80%

400 200

Snižování nabídky (SR)

25,5

23,8

11,2

10,5

9,8

9,9

18,7

23,0

27,3

28,4

30,9

40,1

37,9

37,0

36,8

36,3

35,4

2005

2006

2007

2008

2009

2010

14,4

10,2

18,7

20,2

41,9

2004

33,8 9,5

40%

100 0

25,5

29,5

60%

300

28,8

25,1

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 109

Snižování poptávky 63 (obce) Snižování poptávky 82 (kraje) Snižování poptávky 183 (SR)

146

171

161

152

155

149

51

48

62

62

59

62

100

95

128

163

173

194

199

192

206

220

221

222

20% 0%

Snižování nabídky (SR)

Snižování poptávky (kraje)

Snižování poptávky (obce)

Snižování poptávky (SR)


2/4 Inflace a reálné náklady

Údaje o výdajích na protidrogovou politiku byly doposud publikovány v běžných cenách, tj. v nominální hodnotě v daném roce. Během času se však vyvíjejí ceny jednotlivých typů položek (nákladů) různým způsobem. Na první pohled se může zdát, že výdaje na protidrogovou politiku rok od roku rostou. V reálném vyjádření, tj. ve stálých cenách určitého počátečního roku, může být však vývoj opačný. Takový přepočet byl proveden s využitím ukazatele míry inflace také na účelově určených výdajích na protidrogovou politiku v časové řadě 2004–2010 a výsledky ukazuje tabulka 7. Z porovnání účelově určených výdajů na protidrogovou politiku v běžných a stálých cenách (graf 12) je patrné, že výdaje v běžných cenách sice rostou, ve stálých cenách je však nárůst mnohem mírnější, v letech 2007–2010 jsou výdaje ve stálých cenách prakticky na stejné úrovni. Potvrzuje to i graf 13, ve kterém je hodnota indexu meziročních změn výdajů

na protidrogovou politiku ve stálých cenách za roky 2008 a 2009 téměř shodná a hodnoty jsou téměř rovné 100 %, v roce 2010 je patrný mírný nárůst. Průměrná meziroční změna růstu výdajů na protidrogovou politiku ve stálých cenách v období 2005–2010 byla 3,5 % ročně, což je však ovlivněno především rokem 2005, kdy byl růst 11,3 %. Průměrná meziroční změna růstu HDP ve stálých cenách ve stejném období byla 3,3 %. Porovnání s vývojem HDP je ovšem zkreslené, neboť ekonomický vývoj byl ovlivněn finanční krizí, která vypukla na konci r. 2008.

2/5 Služby financované z prostředků RVKPP Výše uvedené účelově určené výdaje na protidrogovou politiku jsou uvolňovány na celou řadu programů podle kritérií jednotlivých ministerstev a krajských a obecních samospráv. Kritériem pro poskytnutí dotací z programu protidrogové

TABULKA 7: Přepočet výdajů na protidrogovou politiku do stálých cen Ukazatel

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Výdaje na protidrogovou politiku 436 784 495 665 506 449 557 562 597 293 607 512 627 376 v běžných cenách (tis. Kč) Míra inflace v % (rok 2005=100) 98,1 100,0 102,5 105,4 112,1 113,3 114,9 Výdaje na protidrogovou politiku 445 244 495 665 494 097 528 996 532 822 536 198 546 019 ve stálých cenách (tis. Kč)

Zdroj: NMS, ČSÚ, vlastní propočty autorů


GRAF 13: Index meziročního vývoje HDP a účelově

politiku v běžných a stálých cenách (mil. Kč)

určených výdajů na protidrogovou politiku ve stálých cenách (%)

800

115

600

110

400

105

200

100

0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Výdaje na protidrogovou politiku v b.c. Výdaje na protidrogovou politiku v s.c. (2005=100)

95 90

437

496

506

558

597

608

627

85 2005

445

496

Zdroj: NMS, ČSÚ, vlastní propočty autorů

494

529

533

536

546

2006

2007

2008

2009

2010

Výdaje na protidrogovou politiku v s.c. HDP v s.c. Zdroj: NMS, ČSÚ, vlastní propočty autorů


politiky by měla být minimální kvalita daného programu, což platí zejména pro programy financované z prostředků RVKPP, u kterých je certifikace odborné způsobilosti podmínkou poskytnutí dotace. Podmínku certifikace přitom aplikují i další resorty případně kraje, některé typy poskytovatelů služeb však (podle donora) mohou být z této podmínky vyjmuty (např. zdravotnická zařízení v dotačním řízení MZ). Na základě závěrečných zpráv zařízení v rámci dotačního řízení RVKPP, které obsahují přehled o celkovém rozpočtu programů včetně financování z jiných zdrojů než RVKPP, bylo možné odhadnout náklady realizátorů těchto programů v časové řadě 2006–2010. V r. 2006 činily dotace RVKPP 102 mil. Kč (35,3 % všech příjmů realizátorů protidrogové politiky dotovaných z RVKPP), v r. 2010 byly dotace RVKPP již jen 81 mil. Kč (podíl RVKPP přitom klesl na 28,0 %). Od r. 2009 celkové příjmy realizátorů podporovaných RVKPP klesají a také klesá počet podporovaných projektů (v r. 2006 podpořila RVKPP 145 projektů, v r. 2008 tento počet vzrostl na 154 projektů a v r. 2010 klesl na 139 projektů). Podle typu služeb byli RVKPP podporováni nejvíce realizátoři harm reduction; jejich náklady měly vzrůstající tendenci od r. 2006 a v r. 2010 činily 53,1 % celkových nákladů projektů podporovaných RVKPP (tedy 153 mil. Kč z celkových 289 mil. Kč). Druhý největší podíl zaujímala léčba (41,7 %), zbytek činily programy primární prevence a jiné. Vzhledem k finanční krizi z konce r. 2008 byl rozpočet RVKPP značně snižován a na financování fungujících služeb se tak stále více podílí dotace z rozpočtu MPSV nebo místních rozpočtů. Z hlediska srovnání podpory projektů financovaných z RVKPP a z ostatních rozpočtů, bylo v r. 2010 vydáno na snižování poptávky po drogách ze státního rozpočtu 222 mil. Kč, ale z toho jen 148 mil. Kč bylo alokováno na služby protidrogové politiky podporované také RVKPP. Podobně krajské rozpočty financovaly protidrogovou politiku v celkové výši 194 mil. Kč7, ale jen 87 mil. Kč bylo určeno službám podporovaným současně RVKPP. Obce vydaly na programy protidrogové politiky 62 mil. Kč, ze kterých bylo jen 12 mil. Kč určeno na služby, které byly současně podporovány RVKPP. Téměř polovina prostředků ze státního a místních rozpočtů tak financovala jiné programy, než které podpořila RVKPP. Přitom ještě v r. 2006 činil tento podíl jen 28,1 %. Znamená to, že v systému protidrogové politiky nejenže klesá podíl finančních prostředků RVKPP, ale klesá také podíl služeb, které podporu RVKPP získávají – to také může znamenat, že resorty, kraje a obce financují projekty, které nemohla podpořit RVKPP nebo také, že stále více prostředků je alokováno do služeb, které nemusí nutně splňovat podmínku certifikace odborné způsobilosti RVKPP.

3 Účelově neurčené výdaje na protidrogovou politiku Tato kapitola podává přehled účelově neurčených výdajů na protidrogovou politiku, tj. ty, které jsou na protidrogovou politiku vynaloženy, ale nejsou specificky označené jako výdaje na protidrogovou politiku a jež je nutné odhadovat nebo specificky identifikovat. Jde hlavně o náklady na léčbu uživatelů drog ze zdravotního pojištění a náklady na vymáhání práva na úrovni Policie ČR (mimo specializovaný útvar – Národní protidrogovou centrálu), státních zastupitelství, soudů a Vězeňské služby ČR.

3/1 Výdaje z prostředků zdravotního pojištění

Do Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR za r. 2010 (Mravčík et al., 2011) byla ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) nově zpracována data, která odhadují náklady na léčbu závislostí přímo z prostředků zdravotního pojištění. Data jsou poskytována zdravotními pojišťovnami Českému statistickému úřadu (ČSÚ) za účelem jejich zařazení do Systému zdravotnických účtů neboli (System of Health Accounts, dále jen SHA). Tento systém slouží ke komplexnímu vyjádření veškerých výdajů na zdravotní péči, resp. na zdravotnictví v širším slova smyslu, a to pro jednotlivé zdroje financování zdravotní péče (ÚZIS, 2011). Největší podíl na financování zdravotnictví mají v ČR zdravotní pojišťovny, které pokrývají cca tři čtvrtiny veškerých zdravotnických výdajů a jejichž náklady lze vyčíslit podle skupin diagnóz MKN-10. Na základě dat vykázaných pojišťovnami byly odhadnuty náklady na léčbu spojenou s užíváním nealkoholových drog (dg. F11–F19) jako součet identifikovatelných nákladů podle diagnózy a odhadu neidentifikovatelných nákladů8 (graf 14) . Tento odhad byl proveden za roky 2007–2009 a za rok 2009 činil celkem 447,7 mil. Kč. Graf 15 uvádí rozdělení těchto nákladů spojených s diagnózami F11–F19 podle druhu poskytované zdravotní péče, tj. podle odborností, a to na odbornosti spojené s ambulantní9 či lůžkovou psychiatrickou a AT péčí, na léčiva a zdravotnické prostředky a ostatní náklady10. Největší podíl (přibližně jednu polovinu) na těchto výdajích měla lůžková psychiatrická a AT péče, což

8

Neidentifikovatelné náklady jsou náklady, které nemají diagnózy přiděleny. Tyto

ostatní náklady bez vazby na diagnózu bylo nutné před zpracováním upravit. Byly vyčleněny náklady určené na provoz zdravotních pojišťoven, kapitační platby praktických lékařů apod. Takto upravené ostatní náklady pak byly násobeny podílem, který měly diagnózy F11–F19 na nákladech vázaných na diagnózu. 9

Obsahuje ambulantní psychiatrickou a AT péči a pracoviště klinické psychologie.

10

Obsahuje odbornosti komplementu (odbornostmi komplementu se rozumí taková

činnost některých lékařských oborů, která je převážně diagnostického charakteru a vytváří podklady pro kvalitní léčebnou a preventivní činnost), pracoviště zdravotnické záchranné služby (RZP + RLP), ostatní odbornosti a preventivní 7

Z této částky však byly financovány také záchytné stanice ve výši 87 mil. Kč.

programy (čerpání fondu prevence).


GRAF 14: Náklady zdravotních pojišťoven spojené

GRAF 15: Struktura nákladů ZP spojených s diagnózou F11–F19 podle druhu odbornosti (v %)

s diagnózou F11–F19 (tis. Kč) 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 odhad neidentifikovatelných nákladů identifikovatelné náklady podle diagnózy

100%

6,6

5,6

5,5

49,6

49,9

50,9

21,2

19,3

20,5

22,7

25,2

23,1

2008

2009

2010

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 2007

2008

20%

2009

10% 98 918

112 064

141 980

236 613

283 178

305 723

0%

Ambulantní psychiatrická a AT péče Lůžková psychiatrická a AT péče

Léčiva a zdravotnické prostředky Ostatní náklady

Zdroj: ÚZIS

Zdroj: ÚZIS

v r. 2009 představovalo 228 mil. Kč. Kolem dvaceti procent tvořily náklady na léčiva a zdravotní prostředky a téměř 6 % pak náklady na odbornosti spojené s ambulantní a AT péčí. Přibližně čtvrtinu pak tvořily ostatní náklady (více viz Mravčík et al., 2011). Účelově neurčené výdaje na léčbu uživatelů drog byly v posledních letech odhadovány již několikrát (tabulka 8). Poprvé byly tyto náklady vyčísleny v rámci Projektu analýzy dopadů novelizace drogové legislativy (Zábranský et al., 2001b), a to ve výši 130,2 mil. Kč za r. 1998 z výdajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP)11. Další odhady výdajů na léčbu problémů spojených s užíváním nealkoholových drog byly publikovány

ve speciální kapitole Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR za r. 2006 (Mravčík et al., 2007), kde byly vyčísleny z výdajů veřejných rozpočtů a zdravotního pojištění na základě přiřaditelného podílu (0,06 % a 0,21 % z celkových nákladů v závislosti na typu péče) a dosáhly 177,3 mil. Kč; výdaje na léky spojené s léčbou závislosti nebylo možno za r. 2006 rozlišit12. Odhad nákladů z veřejného zdravotního pojištění byl proveden také pro speciální kapitolu Výroční zprávy o stavu ve věcech drog za r. 2009 (Mravčík et al., 2010), kdy byly po přepočtu údajů z databáze VZP na celý zdravotnický systém vyčísleny náklady ve výši 204,3 mil. Kč, z toho náklady samotné VZP

TABULKA 8: Účelově neurčené výdaje na léčbu dg. F11-F19 (problémy spojené s užíváním nealkoholových

drog) – přehled publikovaných odhadů (tis. Kč) Typ péče (druh nákladu)

1998

2006

2007a

2007b

2008

2009

Ambulantní péče 17 164 21 500 26 550 21 996 22 296 24 427 Lůžková péče 91 345 155 800 127 290 166 389 197 065 228 049 Léčiva a zdravotnické prostředky 21 725 n.a 50 537 76 057 99 439 103 434 Ostatní náklady n.a n.a n.a 71 089 76 442 91 793 Celkem 130 234 177 300 204 377 335 531 395 242 447 703 ZDROJ

11

Zábranský Mravčík Mravčík ÚZIS, 2011 et al., 2001 et al., 2007 et al., 2010

ÚZIS, 2011

ÚZIS, 2011

Celkové náklady všech zdravotních pojišťoven byly v této studii odhadnuty na K tomu byly též provedeny další odhady na léčbu jiných příčin nemocnosti

202,7 mil Kč, ovšem se zahrnutím nákladů na léčbu HIV, virových hepatitid

12

a endokarditid, které představovaly přibližně 10 % této sumy.

uživatelů drog (více v Mravčík et al. 2007).


představovaly 134,3 mil Kč. Poměrná část zdravotnických prostředků zde byla přímo přiřazena celkovým nákladům na danou péči. V datech ÚZIS podle SHA v letech 2007–2009 jsou v kategoriích ambulantní a lůžková péče uvedeny výdaje podle odborností spojených s psychiatrickou a AT péčí, pracoviště klinické psychologie bylo zařazeno mezi ambulantní péči. V kategorii ostatní jsou uvedeny náklady na ostatní odbornosti. Přes značně odlišnou metodologii jsou odhady provedené principem top-down (prostřednictvím přiřaditelných podílů) za r. 2006 srovnatelné s ostatními odhady provedenými principem bottom-up (prostřednictvím součtu nákladů vykázaných na jednotlivých položkách). Při hodnocení trendů a změn mezi odhady v jednotlivých letech je však přesto nutné brát v potaz metodologické odlišnosti odhadů.

3/2 Výdaje na vymáhání práva

Náklady na vymáhání práva mají podobně jako náklady na léčbu uživatelů drog kromě účelově určených výdajů vyjádřených ve státním závěrečném účtu v podobě rozpočtu Národní protidrogové centrály, Celní protidrogové jednotky a Vězeňské

služby ČR také svou účelově neurčenou složku. Jedná se o náklady na práci policie, státních zastupitelství, soudů a vězeňské služby v souvislosti s drogovými trestnými činy (primárními i sekundárními). Použitá metodika odhadu vycházela z odhadu účelově neurčených výdajů na snižování nabídky drog, která je uvedena ve speciální kapitole výroční zprávy o drogách za r. 2006 (Mravčík et al., 2007). Pro základ odhadu byly použity výdaje ze státního závěrečného účtu všech složek trestněprávního procesu v časové řadě 2006–2010. Celkové výdaje policie a soudů byly sníženy o výdaje na útvary a činnosti, které se netýkají objasňování a stíhání trestných činů (např. Hradní stráž). Pro tuto úpravu byla převzata zjištění z projektu PAD, že 86,06 % personálního stavu policie se více či méně podílí na objasňovací a vyšetřovací činnosti, a že z celkového stavu soudců je 26,2 % trestních (Zábranský et al., 2001b). Upravené náklady policie jsou ještě dále sníženy o náklady na NPC, které jsou již zahrnuty v účelově určených výdajích na protidrogovou politiku. Takto upraveným výdajům byl přiřazen podíl drogově trestných činů na všech trestných činech v daném roce (tabulka 9). Tento přiřaditelný podíl byl určen za jednotlivé složky zvlášť,

TABULKA 9: Přiřaditelné podíly drogových trestných činů na všech trestných činech

Policie – objasněno trestných činů Státní zastupitelství – stíháno pachatelů Soudy – obžalováno státními zastupitelstvími Vězeňská služba – odsouzeno k nepodmíněnému trestu odnětí svobody

GRAF 16: Účelově neurčené výdaje na protidrogovou

politiku v oblasti vymáhání práva (mil. Kč)

100%

1 000

90% 80% 70%

600

60%

400

50%

200

40%

0 Vězeňská služba

2009

2010

2,06 2,57 2,57

1,84 2,78 2,90

2,01 2,93 3,13

2,05 3,30 3,42

2,21 3,50 3,61

4,32

4,20

4,39

4,60

4,46

30% 2006

2007

2008

2009

2010

20%

31,7

30,9

32,6

30,2

5,4 5,0

6,6 5,9

6,8 5,7

7,6 6,3

7,6 6,3

59,5

55,8

56,7

53,5

55,9

2007

2008

2009

2010

300

309

335

372

349

10%

54

65

74

86

88

0%

Státní zastupitelství

49

57

61

72

73

2006

592

543

615

610

647

Vězeňská služba

Zdroj: MV, MS

2008

30,1

Soudy Policie

2007

GRAF 17: Struktura účelově neurčených výdajů na protidrogovou politiku v oblasti vymáhání práva (v %)

1 200

800

2006

Soudy

Státní zastupitelství

Policie

Zdroj: MV, MS


neboť se počty řešených případů v jednotlivých fázích trestního řízení liší (policie – počet objasněných trestných činů, státní zastupitelství – počet stíhaných pachatelů, soudy – počet obžalovaných státními zastupitelstvími, vězeňská služba – počet odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody). Výsledky tohoto odhadu účelově neurčených výdajů na drogové trestné činy uvádí graf 16. Účelově neurčené výdaje na vymáhání práva nad rámec výdajů Národní protidrogové centrály tak byly odhadnuty na 1 157 mil. Kč v r. 2010. Přestože byl počet drogových trestných činů v časové řadě vcelku stabilní, výdaje v uvedeném období narůstaly, což bylo způsobeno všeobecným růstem nákladů. Výjimku tvoří pokles výdajů v r. 2007, který byl způsoben nárůstem celkového počtu trestných činů a poklesem přiřaditelného podílu drogových trestných činů. Nadpoloviční podíl účelově neurčených výdajů na protidrogovou politiku v oblasti vymáhání práva má Policie ČR (graf 17). Tento podíl však v sledovaném období klesal, a to na úkor státních zastupitelství a soudů, jejichž podíl v r. 2010 činil 7,6 % a 6,3 %. Podíl vězeňské služby se pohyboval okolo 30 % účelově neurčených výdajů na protidrogovou politiku v oblasti vymáhání práva. Tyto výdaje jsou spojené pouze s primárními drogovými trestnými činy a neobsahují odhady nákladů na další trestné činy přiřaditelné k užívání drog např. majetkovou kriminalitu.

GRAF 18: Účelově určené i účelově neurčené výdaje

na protidrogovou politiku (mil. Kč) 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Snižování poptávky – účelově neurčené Snižování poptávky – účelově určené Vymáhaní práva – účelově neurčené Vymáhaní práva – účelově určené

4 Celkové výdaje na protidrogovou politiku Celkový objem finančních prostředků na protidrogovou politiku tj. účelově určené spolu s účelově neurčenými výdaji tvořil v r. 2009 celkem 2 196 mil. Kč, což bylo meziročně o 5,7 % více. Rozdělení těchto celkových výdajů na oblast snižování poptávky a oblast vymáhání práva shrnuje graf 18 v dostupné a metodicky srovnatelné časově řadě 2007–200913. Největší podíl (51,9 %) na těchto výdajích tvořily účelově neurčené výdaje na vymáhání práva (graf 19). Do oblasti vymáhání práva je ještě potřeba přičíst účelově určené výdaje (náklady NPC, výdaje GŘC na program protidrogové politiky a výdaje vězeňské služby na detekci drog v rámci programu protidrogové politiky), které tvořily 7,0 %. Podíl výdajů na snižování poptávky po drogách se z 39,2 % v r. 2007 zvýšil na 41,0 % v r. 2009, z toho účelově určené výdaje tvořily 20,6 % a účelově neurčené 20,4 %.

13

2007

2008

2009

2010

336

395

448

397

445

453

478

974

1 085

1 140

1 157

161

152

155

149

Zdroj: NMS, ÚZIS, MV, MS

GRAF 19: Účelově určené i účelově neurčené výdaje

na protidrogovou politiku (v %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

18,0

19,0

20,4

21,2

21,4

20,6

52,2

52,2

51,9

8,6 2007

7,3 2008

7,0 2009

Snižování nabídky – účelově neurčené

Vymáhání práva – účelově neurčené

Snižování nabídky – účelově určené

Vymáhání práva – účelově určené

Za rok 2010 nejsou údaje o nákladech zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů

drog (tedy účelově neurčené výdaje na snižování poptávky) zatím k dispozici.

Zdroj: NMS, ÚZIS, MV, MS


Způsob financování protidrogové politiky v ČR je každoročně publikován Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti (NMS) ve Výročních zprávách o stavu ve věcech drog. Není-li uvedeno jinak, všechny údaje v tomto čísle Zaostřeno na drogy vychází z Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2010 (Mravčík et al., 2011). Toto číslo Zaostřeno na drogy vzniklo mimo jiné jako součást projektu IGA MZD, grant č. NS/10034-4.

Informace na Internetu

Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti http://www.drogy-info.cz Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost – sekce věnovaná veřejným výdajům: http://www.emcdda.europa.eu/html.cfm/index1357EN.html Státní závěrečný účet České republiky http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet.html?year=2007 Klinika adiktologie, 1. LF UK v Praze a VFN v Praze: www.adiktologie.cz Zábranský, Tomáš. Ekonomické náklady společnosti na zneužívání nelegálních („pouličních“) drog v České republice 1998. In: Adiktologie, Suppl., 2001, 1 (1), s. 143-189. http://www.medvik.cz/kramerius/handle/ABA008/49872 Společenské náklady alkoholu, tabáku a nelegálních drog v České republice za rok 2007, IGA MZ, grant č. NS/10034-4 www.adiktologie.cz/naklady

Odkazy n ČSÚ (2010). Statistická ročenka České republiky 2010. Praha: Nakladatelství Scientia. ISBN 978-80-250-2033-3. n EMCDDA (2008). EMCDDA 2008 Selected isme – Towards a better understanding of drug-related public expenditure in Europe. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. n Mravčík, V., Chomynová, P., Orlíková, B., Škrdlantová, E., Trojáčková, A., Petroš, O., Vopravil, J., Vacek, J. (2007). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2006. Praha: Úřad vlády České republiky. n Mravčík, V., Chomynová, P., Orlíková, B., Pešek, R., Škařupová, K., Škrdlantová, E., Miovská, L., Gajdošíková, H., Vopravil, J. (2008). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2007. Praha: Úřad vlády České republiky n Mravčík, V., Pešek, R., Škařupová, K., Orlíková, B., Škrdlantová, E., Šťastná, L., Kiššová, L., Běláčková, V., Gajdošíková, H., Vopravil, J. (2009). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2008. Praha: Úřad vlády České republiky. n Mravčík, V., Pešek, R., Horáková, M., Nečas, V., Škařupová, K., Šťastná, L., Škrdlantová, E., Kiššová, L., Běláčková, V., Fidesová, H., Nechanská, B., Vopravil, J., Kalina, K., Gabrhelík, R., Zábranský, T. (2010). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2009. Praha: Úřad vlády České republiky. n Mravčík, V., Pešek, R., Horáková, M., Nečas, V., Chomynová, P., Šťastná, L., Grolmusová, L., Kiššová, L., Fidesová, H., Nechanská, B., Vopravil, J., Preslová, I., Doležalová, P., Koňák, T. (2011). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2010. Praha: Úřad vlády České republiky. n Reuter, P. (2006). What drug policies cost. Estimating government drug policy expenditures. Addiction, 101, pp. 315-322. n ÚZIS (2011). Údaje z IS Národní zdravotnické účty – odhad nákladů zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů drog. Notes: Nepublikováno n Státní závěrečný účet kapitoly 304 – Úřad vlády. n Státní závěrečný účet kapitoly 307 – Ministerstvo obrany. n Státní závěrečný účet kapitoly 312 – Ministerstvo financí. n Státní závěrečný účet kapitoly 314 – Ministerstvo vnitra. n Státní závěrečný účet kapitoly 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. n Státní závěrečný účet kapitoly 335 – Ministerstvo zdravotnictví. n Státní závěrečný účet kapitoly 333 – Ministerstvo spravedlnosti. n Výroční zpráva o činnosti Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky za rok 2009. n Zábranský, T., Miovský, M., Mravčík, V., Gajdošíková, H., Kalina, K., Vopravil, J. (2001a). Ekonomické náklady společnosti na zneužívání nelegálních („pouličních“) drog v České republice 1998. Adiktologie Supplementum 1: Vybrané substudie Analýzy dopadů Novelizované drogové legislativy v ČR. Praha/Tišnov: Scan. n Zábranský, T., Mravčík, V., Gajdošíková, H., Miovský, M. (2001b). Projekt analýzy dopadů novelizace drogové legislativy v ČR (Souhrnná závěrečná zpráva). Praha: ResAd. n Zábranský, T., Běláčková, V., Štefunková, M., Vopravil, J., Langrova, M. (2011). Společenské náklady užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog v ČR v roce 2007. Praha: Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika 1. LF UK v Praze a VFN v Praze.


Oznámení a užitečné odkazy n Vláda ČR schválila aktualizovaná Pravidla pro vynakládání finančních prostředků státního rozpočtu na protidrogovou politiku svým usnesením ze dne 8. dubna 2012 č.283. Dostupné na stránkach RVKPP: rvkpp. vlada.cz v sekci „Dotace“ n Informace z jednání RVKPP (zápisy včetně matriálů projednaných RVKPP) jsou nyní zveřejňovány na stránkách RVKPP: rvkpp.vlada.cz v sekci „Jednání Rady“. n Veškeré publikace vydané Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti včetně všech čísel Zaostřeno na drogy jsou v elektronické podobě ke stažení na http://www.drogy-info.cz/index. php/publikace. Případné objednávky tištěných publikací zasílejte na email: [email protected] n Mapa pomoci: http://www.drogy-info.cz/index.php/map/ – změny kontaktních údajů zasílejte na email: [email protected].

Kalendář akcí: http://www.drogy-info.cz/index.php/calendar/ – informace o vzdělávacích akcích a seminářích v adiktologii nebo zajímavých pro obor adiktologie, které je možno v kalendáři zveřejnit, zasílejte na email: [email protected]. n Informace o celoživotním vzdělávání v oboru adiktologie jsou dostupné na http://www.adiktolog.cz/. n Aplikace UniData a PrevData k evidenci klientů a intervencí v drogových službách včetně uživatelské podpory: n

http://www.drogovesluzby.cz/ Monitoring médií na drogy-info.cz: http://www.drogy-info.cz/index. php/info/monitor n Internetová stránka Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost: http://www.emcdda.europa.eu/. n

Zaostřeno na drogy Vydává n Úřad vlády České republiky nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1 IČO 00006599 Adresa redakce n Vladislavova 4, Praha 1, tel. 296 153 222 Odpovědný redaktor n Mgr. Lucie Grolmusová Autoři tohoto čísla n Ing. Jiří Vopravil, PhD., Ing. Mgr. Vendula Běláčková Toto číslo vyšlo 20. května 2012. Vychází nejméně 6x ročně. Evidenční číslo Ministerstva kultury ČR: MK ČR E 14088. ISSN 1214 -1089 Neprodejné. Distribuci zajišťuje vydavatel. © Úřad vlády České republiky, 2012 Toto číslo Zaostřeno na drogy připravilo Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Editoři tohoto čísla: Ing. Lucia Kiššová, MUDr. Viktor Mravčík


Objem, druh nákladů a zdroje jejich financování. obsah. n Přestože se může zdát, že výdaje na protidrogovou politiku

Recommend Documents