OBECNÍ ÚŘAD ORLIČKY Orličky 176, 561555 Orličky,tel.465649222, e-mail:
[email protected] Jan Filip,nar. 04.03.1988 Orličky čp. 17
Počet listů:
561 55 ORLIČKY
Počet příloh:
zastoupený zmocněncem Pavlem Filipem,nar. 7.12.1960 Orličky čp. 17 561 55 Orličky
František Šulc, nar. 15.7.1958 Orličky čp. 5 561 55 Orličky
Číslo jednací . 110/2011/ST Spisová značka: 67.5 V/5 Vyřizuje: Bednářová Libuše MUDr. Siatka Aleš
v Orličkách dne:25.7.2011
VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ROZHODNUTÍ
1
Obecní úřad Orličky jako věcně a místně příslušný silniční správní úřad podle § 40 odst. 5 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), rozhodl v řízení o žádosti Františka Šulce, Orličky č.p. 5, ze dne 12.04.2011 ve věci určení, zda se na pozemcích parc. č. 1194/3, p.č. 94/5, parc. č. 1197/4, 1197/2, 890/1, 891, 891/1, 891/2, 900/3, 900/4, 900/5, 900/9, 900/8, 889/1, 889/5, 885/3, 1192, 883/1, 855/1, 913/1 (les), 851/1, 850/2, 913/2 (les), 849 (les), 915 (les), 916 (les), 193/2, 917, 1195, 1217, 911/1 (les), nachází veřejně přístupná účelová komunikace, která byla napojena na obecní komunikaci p.p.č. 59/3 v obci a katastrálním území Orličky, podle § 142 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), t a k t o: Na pozemcích p.č. 1194/3,dále na pozemcích p.č. 890/1, 891, 891/1, 891/2, 900/3, 900/4, 900/5, 900/9, 900/8, 889/1, 889/5, 885/3, 1192, 883/1, 855/1, 913/1 (les), 851/1, 850/2, 913/2 (les), 849 (les), 915 (les), 916 (les), 193/2, 917, 1195, 1217, 911/1 (les) v obci a katastrálním území Orličky se nachází veřejně přístupná účelová komunikace, která je napojená na obecní komunikaci na pozemku parc. č. 59/3 v k.ú. Orličky a tento právní stav trvá od nepaměti. Odůvodnění: Dne 12.04.2011 podal František Šulc, bytem Orličky č.p. 5, žádost zdejšímu silničnímu správnímu úřadu o vydání deklaratorního rozhodnutí o existenci pozemní komunikace, která se nachází na pozemcích p. č. 1194 a 1194/5, dále na pozemcích p. č. 890/1, 891, 891/1, 891/2, 900/3, 900/4, 900/5, 900/9, 900/8, 889/1, 889/5, 885/3, 1192, 883/1, 855/1, 913/1 (les), 851/1, 850/2, 913/2 (les), 849 (les), 915 (les),916 (les), 193/2, 917, 1195, 1217, 911/1 (les) v obci a katastrálním území Orličky. Důvodem podání žádosti žadatele byl zájem o určení právních vztahů týkajících se užívání komunikace s poukazem na skutečnost, že se jedná o komunikaci, která se může nacházet na shora uvedených pozemcích, byla od nepaměti užívána a současný vlastník, resp. vlastník pozemků, na kterých se komunikace nachází, její existenci popírá a neumožňuje vjezd na tuto komunikaci. Žádost byla žadatelem podána z důvodů, že se od roku 2009 jako samostatně hospodařící zemědělec nedostane na pozemek, který má v pronájmu a který je zahrnut v dotačním titulu. Došlo k rozorání části pozemku, zasetí travou a ke znemožnění přístupu. Na podkladě podané žádosti žadatele, na základě uvedeného obecného názoru týkajícího se veřejného práva užívání pozemních komunikací a následného zjištění fyzického stavu na místě samém silniční správní úřad, dospěl k názoru, že právo veřejné je dáno každému občanu. Zdejší silniční správní úřad zahájil správní řízení a nařídil na den 29.06.2011 ústní jednání na místě samém spojené s ohledáním věci a poté v zasedací místnosti Obecního úřadu v Orličkách. Protože se jednalo o deklaraci veřejné přístupné účelové komunikace, kdy rozhodnutím silničního správního úřadu mohou být dotčena práva a povinnosti předem neurčeného okruhu účastníků, oznámení bylo doručeno známým účastníkům řízení do vlastních rukou a pro širší okruh účastníků, kteří nebyli silničnímu správnímu úřadu známi, 2
použil ustanovení § 144 správního řádu a uvědomil tyto účastníky o zahájení uvedeného řízení formou doručení veřejnou vyhláškou. Touto veřejnou vyhláškou ze dne 27.05.2011 pod č.j.: 110/2011/ST byla dána všem účastníkům řízení možnost v uvedené věci vyjádřit své stanovisko včetně předložení návrhů důkazů a jiných návrhů nejpozději do 29.06.2011 (s vazbou na ustanovení § 36 odst. 1 správního řádu) s poučením, že k později uplatněným návrhům nebude přihlédnuto. Dne 29.06.2011 se konala prohlídka na místě samém za účasti účastníků řízení. Po prohlídce předmětné komunikace bylo zjištěno následující: Část komunikace p.č. 1194/5 se již dlouhou dobu nedá používat pro nedostupnost terénu, proto silniční správní úřad upustil od projednávání této části komunikace.Tato část komunikace není komunikačně potřebná. Napojení z obecní komunikace p.p.č. 59/3 na komunikaci p. č. 1194/3, bylo propojeno přes vyježděnou trasu na možných pozemcích p.č. 890/1,193/1,193/2,892/2,891,892/1,1197/1 a 1197/2. Při místním šetření bylo zjištěno,že napojení komunikace z p.p.č. 59/3 je přerušeno provedením terénních úprav,zatravněním a původní trasa převážně po p.č. 1194/3, která se může nacházet na možných pozemcích výše uvedených, je tak pro komunikaci na přilehlé pozemky nedostupná od r. 2009. Silničnímu správnímu úřadu jsou poměry na pozemní komunikaci dostatečně známé z minulých let a několikrát byl na místě samém. V průběhu stanovené doby k podání stanoviska včetně předložení návrhů důkazů a jiných návrhů ze strany účastníků řízení se dostavili k ústnímu projednávání další účastníci, kteří prohlásili, že jejich práva a povinnosti mohou být rozhodnutím silničního správního úřadu dotčena. Jedná se o následující účastníky: pan Michal Falta, pan Otakar Řehák st.,paní Ivana Jenčovská,pan Miroslav Netušil,pan Ing. Zbyněk Doleček,pan Jiří Černohous,pan Zdeněk Pomikálek. V rámci ústního jednání účastníci podali následující vyjádření: Paní Bednářová Marie: od malinka tato cesta byla používána minim. 6 sousedy, min. do 20let svého věku od roku 1950. Pan Petřík Josef, (plná moc od manželky p. Petříkové): pamatuje cestu od 3.1.1959. Pan Filip Pavel.: neví, na jakou trasu se starosta dotazuje, pamatuje se na trasu, ale nedokáže z leteckého snímku určit, která trasa, zda jejich nebo pana Šulce nebo ještě po nějakých státních statcích. P.Jenčovský Lukáš.: pamatuje od dětských let P.Jenčovský Vladimír.: kolem vyhořelého seníku pamatuje
3
P. Řehák Otakar. Ing.: od r. 1992 si již pamatuje trasu předmětné komunikace, na dotaz starostky potvrzuje, že nemá od r. 2009 možnost stahovat dříví dolů s kopce při hospodaření v jeho lese. Proti kopci nahoru bude nucen složitě jednat s lesy ČR. Pan Filip umožňuje přístup do lesa po jeho pozemcích, ale dlouhé klády nelze touto trasou manipulovat. P. Bednář Oldřich.: od „5 bratrů“ rovně kolem silážní jámy dolů do vesnice. Asi v roce 1963 pak cesta kolem odchovny, odjakživa rovná trasa nahoru. P. Šulc František.: pamatuje od nepaměti, za státních statků, pak sám do roku 2008 po ní jezdil, od r. 2009 se nedostane obhospodařit své pozemky, jde o více pozemků, na které je tato komunikace jako jediná přístupová. Nemohl pro bránění sklízet 2009, 2010 a zřejmě ani letos nebude pro nepřístupnost možné obhospodařit. P. Falta Michal.: pamatuje trasu od dětských let a pak ze zaměstnání min. posledních 8 let do 2009. P.Řehák Otakar. st.: cesta vznikla ještě za císaře pána, shodou sousedů, nepamatuje bránění přístupu na cestu a po ní. Pamatuje si ji od r. 1939. P.Jenčovská Ivana.: pamatuje si cestu až do lesa od r. 1982 P. Netušil Miroslav.: jako technik statků ji pamatuje od minim. r. 1961, před vojnou 1965,1966 po ní u statků jezdil. P. Doleček Zbyněk.,Ing.: od minim. r. 1972 jiná cesta mimo trasy 1194/3 nevedla do lesa a dále na pozemky. P. Černohous Jiří.: od r. 1975. Již jako dítě pamatuje užívání všemi potřebnými jako jedinou do lesů nad ní. P. Pomikálek Zdeněk.: byla vždy tato cesta pro odchovnu od r. 1961, od r. 1965 se pamatuje na používání ještě jako zaměstnanec státních statků. P. Filip Pavel předkládá snímek, který podle něj deklaruje trasy komunikace. K dalším okolnostem, které uvedl, starostka upozorňuje, že nesouvisí s předmětem jednání. P. Filip Pavel tvrdí, že jimi budovaná trasa pro jejich potřeby nebyla veřejně přístupná. Stále není srozuměn s průběhem trasy komunikace převážně po 1194/3. Starostka obce Orličky uvedla několik vyjádření o propojení komunikací býv. p.p.č. 1194 (dnes 1194/3) a p.p.č. 59/3 ve vyjádřeních a žádostech, kde označuje sám p. Filip Pavel 1194 jako komunikaci. Uvedená vyjádření jsou součástí spisové dokumentace. Pan Jenčovský Vladimír předal vyjádření písemně k deklaraci komunikace p.p.č. 1194/5, starostka jej přečetla v 18,30 hodin při ústním jednání, vyjádření je přílohou protokolu č. 5. Starostka přečetla vyjádření paní Filipové Hany v 18,50 hodin. 4
Silniční správní úřad účastníkům dal možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu. Lhůta pro vyjádření uplynula dnem 08.07.2011. Před uvedením jaké skutečnosti, podklady, úvahy a v dané problematice již existující právní názory vedly silniční správní úřad k vydání tohoto rozhodnutí, kterým stanovuje, že na výše uvedených pozemcích v obci Orličky a katastrálním území Orličky existuje veřejně účelová komunikace, považuje silniční správní úřad v této části odůvodnění nejdříve zdůraznit to, že předmětem rozhodnutí vydaného v řízení o určení právního vztahu není vznik nových práv nebo povinností, jejich změna nebo zánik, ale pouze určení, zda vztah vznikl a kdy se tak stalo, zda trvá, nebo zda zanikl a kdy se tak stalo. Z uvedeného je možno dovodit, že institut o určení právního vztahu lze použít i ve vztahu k existenci účelové komunikace upravené v zákoně o pozemních komunikacích. Předmětem tohoto rozhodnutí proto také není řešení vzájemných majetkoprávních vztahů vlastníků uvedených pozemků, na kterých se nachází veřejně účelová komunikace,stavebně a dopravně technického stavu a úpravy dopravního značení a vazbou na omezení dopravní průjezdnosti na této komunikaci. Mimo majetkoprávních vztahů, které nepřísluší k řešení silničnímu správnímu úřadu a nejsou ani předmětem obsahu zákona o pozemních komunikacích. Při rozhodnutí vycházel silniční správní úřad z následujících skutečností a důkazů. A. Silniční správní úřad provedl prohlídku místa samého několikrát v roce 2009, naposledy 24.08.2009 a použil zjištěné skutečnosti při předložení důkazů. Bylo zjištěno, že v celém rozsahu těchto pozemků se na nich nachází zřetelně existující vyježděná (i když dnes osetá travou) a různorodě zpevněná plocha o šířce cca 3,5 – 4 m počínaje u obecní komunikace p.p.č. 59/3 vedoucí přes pozemky p.č. 890/1, 193/1, 193/2, 892/2, 891, 892/1, 1197/1, 1197/2 dále napojená na komunikaci p. č. 1194/3 až tzv. k lesu a dále k „pěti bratrům“. Uvedená plocha byla v začátku komunikace zkracována přes pozemky p.č. 890/1, dále vedla přes již zmiňované pozemky. Povrch byl pevný, hliněný a kamenný. Z hlediska silničního se tedy jedná o pozemky, které jsou chápany jen jako určitým způsobem (jízdou a chůzí) užívané pozemky silničními a jinými vozidly a chodci. B. Pro určení, zda se jedná o pozemní komunikaci, je rozhodující ustanovení § 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích podle kterého se pod pojmem pozemní komunikace rozumí dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly (resp. zvláštními vozidly, kterými zákon o provozu na pozemních komunikacích rozumí např. zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla, samojízdné pracovní stroje apod.) a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zjištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Jsou-li splněny tyto znaky, jedná se o pozemní komunikaci, což je souhrnný pojem pro všechny kategorie pozemních komunikací a v souladu se zákonem o pozemních komunikacích, je povinností účastníka provozu na pozemních 5
komunikacích mimo jiné přizpůsobit své chování zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace (slovní spojení „vozidly a chodci“ neznamená, že by pozemní komunikací byla pouze komunikace využívána vždy k oběma účelům). Vyplývá z toho, že komunikací je i dopravní cesta sloužící pouze vozidlům (např. dálnice) nebo pouze chodcům (chodník). O vzniku pozemní komunikace není třeba vydat žádné správní rozhodnutí. V mnoha případech nemusí být vydáno ani stavební povolení či kolaudační souhlas (v době platnosti zák. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – tzv. stavební zákon, se jednalo o kolaudační rozhodnutí). Taková komunikace nemusí mít dokonce ani zpevněný povrch. Tím spíše pozemní komunikace nemusí být stavbou ve smyslu občanskoprávním, tedy samostatnou věcí, kterou by bylo možné oddělit od pozemku pod ní. Může tedy jít jen o určitým způsobem užívaný pozemek, který je pozemní komunikací ve smyslu s ustanovením § 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Ze zákona o PK také nevyplývá , že by musela být zapsána jako komunikace v katastru nemovitostí. Všechny vyjmenované skutečnosti mohou proto posloužit pouze jako důkazy potvrzující, že se o pozemní komunikaci skutečně jedná. I bez nich je však možné prokázat její existenci. Rozhodující je totiž faktický stav v „terénu“. Podstatné je především to, zda jde o zřetelnou komunikaci, která je prokazatelně určena k užívání vozidly a chodci pro účely dopravy. O tom, že se na shora uvedených pozemcích jedná o pozemní komunikaci, svědčí tedy její fyzický stav v terénu. Přitom není vůbec rozhodující v jakém stavebním nebo dopravně technickém stavu se nachází resp. jak je stavebně či dopravně technicky vybavena. Pozemní komunikace je institutem práva veřejného a měla naplňovat veřejný zájem na dopravní obslužnost – všechny pozemní komunikace (s výjimkou účelových komunikací umístěných v uzavřených prostorech- ustanovení § 7 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích) jsou ze zákona veřejně přístupné to znamená, že každý má právo je užívat obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny. Silniční správní úřad tak, jak již bylo uvedeno, se seznámil se situací v terénu. Přes všechny vyjmenované pozemky vede v terénu znatelná historicky užívaná pozemní komunikace, která je jediným možným příjezdem s omezenými dopravně technickými parametry, pro vlastníky nemovitostí s ní sousedících v části obce Orličky. Jedná se o komunikaci, která vznikla dlouhodobým pokojným užíváním a je takto užívána od „nepaměti“- tzn., že dnes již není možné zjistit, kdy a jak bylo její užívání jako dopravní cesty založeno, a tato cesta slouží k uspokojení nutné komunikační potřeby v dané lokalitě, a to zejména s ohledem na její dopravně technický stav (tj. minimální šířkové poměry s vazbou hranice sousedních pozemků, umístění ve svahu, apod.) umožňující pouze plynulý průjezd ve směru jízdy bez možnosti otáčení a bezpečného vycouvání dopravního prostředku. Toto bylo jednoznačně prokázáno vyjádřením účastníků řízení: paní Marií Bednářovou, panem Josefem Petříkem, panem Ing. Otakarem Řehákem, panem Lukášem Jenčovským, panem Vladimírem 6
Jenčovským,panem Michalem Faltou, panem Oldřichem Bednářem, panem Františkem Šulcem, panem Otakarem Řehákem st., paní Ivanou Jenčovskou, panem Miroslavem Netušilem, panem Ing. Zbyňkem Dolečkem, panem Jiřím Černohousem, panem Zdeňkem Pomikálkem a dále listinnými důkazy „Rozhodnutí – stavební povolení“ přijaté na obecním úřadu pod č.j. 2-17/2007/ST ze dne 20.4.2007,dopisem od pana Pavla Filipa vedený na obecním úřadu pod č.j. 141/2007/ST ze dne 28.5.2007,dopisem od pana Pavla Filipa vedený na obecním úřadu pod č.j. 288/2008/ST ze dne 7.7.2008,dopisem od pana Pavla Filipa vedený na obecním úřadu pod č.j. 276 ze dne 5.9.2005,snímky z leteckých map Vojenského zařízení 1901, Dobruška z roku 1953,1976,1989,2003, letecký snímek společnosti JAS AIR,Letiště Hosín z roku 1997,fotografie pořízené Obecním úřadem Orličky ze dne 24.8.2009 2009. C. Silniční správní úřad se zabýval otázkou, zda se jedná o místní nebo účelovou komunikaci, a došel k závěru, že se jedná o účelovou komunikaci. Svědčí proto i zásada, z které vyplývá, že účelovou komunikací se příslušná část pozemku stává již splněním znaků účelové komunikace upravených v § 7 zákona o pozemních komunikacích, aniž by k tomu musela přistoupit další právní skutečnost. Hlavní znaky jsou uvedeny v ustanovení § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, který uvádí, že účelová komunikace je pozemní komunikací, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi ( v daném případě navázaní na obecní komunikaci p.p.č. 59/3) nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelová komunikace nemusí být zpevněná, nemusí jít ani o stavbu ve smyslu stavebního zákona (stavba realizovaná na základě určitého technologického postupu a povolená stavebním úřadem či ohlášena stavebnímu úřadu). Na rozdíl od ostatních kategorií pozemních komunikací (dálnice, silnice a místní komunikace) se do účelových komunikací nezařazuje správním rozhodnutím silničního správního úřadu. V této věci je třeba poukázat i na to, že zákon o pozemních komunikacích, který upravuje v ustanoveních § 3 odst. 1 rozhodování zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií a tříd, se o rozhodování o zařazení komunikace do kategorie účelová komunikace nezmiňuje. Je i nerozhodné, jak je účelová komunikace, resp. pozemek, na němž se komunikace nachází, či pozemek, který je účelovou komunikací, evidován v katastru nemovitosti, či jak byl evidován v minulosti. To, že deklarovaná komunikace je účelovou komunikací bylo silničním správním úřadem posouzeno podle současného zákona o pozemních komunikacích, neboť tento zákon nemá žádné přechodné ustanovení, ze kterého by bylo možné dovodit, že právní poměry komunikace zřízené za platnosti dřívějších předpisů je třeba posoudit podle těchto předpisů. 7
Silniční správní úřad zkoumal i otázku, proč předmětná pozemní komunikace není místní komunikací. Dopravní cesta na území obce se stává místní komunikací až teprve zařazením do této kategorie, které provádí příslušný silniční správní úřad formou správního rozhodnutí. Pouhá evidence dopravní cesty např. v pasportu místních komunikací (viz ustanovení § 5 vyhl.č. 104/1997 Sb.,) nestačí k tomu, aby dopravní cesta mohla být považována za místní komunikaci. Zařazení dopravní cesty do místních komunikací formou správního rozhodnutí nevyžaduje jen současný zák. o pozemních komunikacích (účinnost od 1.4.1997), ale požadoval je již starý silniční zákon (č. 135/1961 Sb.). To, že pozemní komunikace na uváděných pozemcích splňuje znaky účelové komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, svědčí skutečnost, že tato komunikace tvoří jako jedinou dopravní spojnici (za účelem obsluhy přilehlých nemovitostí) z obecní komunikace p.p.č. 59/3. D. Veřejné užívání předmětné pozemní komunikace. Silniční správní úřad se zabýval i touto otázkou a došek k závěru, že právo obecného užívání pozemních komunikací se vztahuje i na veřejně přístupné účelové komunikace. Obecně i zvláštní užívání určitého statku, typicky právě veřejné komunikace, jsou tradičními instituty veřejného práva, jež jsou v současné době vymezeny také v ustanovení § 19 až 29 zák. o pozemních komunikacích. Pro obecné užívání, tedy nevýlučné užívání statku odpovídající jeho určení, je charakteristické, že oprávnění k takovému užívání vzniká předem neurčených uživatelů, tedy nejde o soukromá práva konkrétních osob k věci cizí (věcná břemena), a vzniká přímo ze zákona, na rozdíl od užívání zvláštního, které bylo vázáno na vydání určitého individuálního aktu. V tomto duchu je obecné užívání upraveno i v ustanovení § 19 odst. 1 zák. o pozemních komunikacích, podle něhož smí každý, s výjimkou zvláštním zákonem stanovených případů, užívat bezplatně pozemní komunikaci, a to obvyklým způsobem, k účelům, ke kterým jsou určeny, a při respektování předpisů o provozu na pozemních komunikací. Toto oprávnění svědčí každému uživateli jakékoli veřejné komunikace, tedy i veřejně přístupné účelové komunikace, byť se taková komunikace, pokud je z hlediska občanského práva samostatnou věcí, nebo pozemek, k němuž v opačném případě náleží, nachází v soukromém vlastnictví. Historicky je obecné užívání starý institut. V § 288 obecného zákoníku občanského z roku 1811 je obecným statkem každá věc, která podle obecního zřízení sloužila k užívání každého člena obce. O tom, co náleží obecnému užívání a zda zřízením určitého práva není omezeno obecné užívání, rozhodovaly správní úřady. Soukromé vlastnictví tak nebylo důvodem toho, že by cesta na cizím pozemku nemohla být veřejná. Naopak soukromí vlastníci dávali souhlas k obecnému užívání, respektive věnovali cestu obecnému užívání. Z historické paměti se potom vychází při hodnocení důkazů, zda se jedná u cest na cizích pozemcích o obecné 8
užívání či nikoliv, protože jednou vzniklé obecné užívání veřejných cest jako veřejnoprávní institut nelze dodatečně odejmout soukromoprávními zákazy vlastníka. Silniční správní úřad se zabýval posouzením přístupu účelové komunikace obecně, tedy z pohledu kohokoliv, kdo do lokality, v které se komunikace nachází, vchází či vjíždí, neboť není vůbec rozhodující, kdo ji užívá nebo pro koho je více či méně prospěšná (potřebná) či nikoliv. Vlastník veřejné komunikace nemůže totiž selektivně určovat, kdo může a kdo nemůže komunikaci užívat. K takové regulaci nejsou oprávněni ani právní nástupci původního vlastníka. Veřejnou komunikací se pozemek stává věnováním obecnému užívání, ať již vlastníkem výslovně projeveným souhlasem nebo konkludentně, aby byl pozemek takto užíván. Význam slova konkludentně lze chápat jako vysvětlující projev vůle, úsudek, právní úkon učiněný jiným způsobem než ústně nebo písemně, ale takovým jednáním vyjadřující jeho vůli jako účastníka právního úkonu (např. kývnutím hlavou, potřesením rukou, nevyjádřením protestu, mlčky). Rovněž komunikace, u niž již nelze zjistit, zda byla některým z předchozích vlastníků obecnému užívání věnována, jež však byla jako veřejná cesta užívána odnepaměti z naléhavé komunikační potřeby, je veřejně přístupnou účelovou komunikací. K vzniku veřejně přístupné účelové komunikace tedy není třeba správního rozhodnutí ani není podstatné, jak je příslušný pozemek, na němž se komunikace nachází, veden v katastru nemovitostí či jak byl evidován v minulosti. Podstatné je, zda tento pozemek splňuje veškeré znaky veřejně přístupné účelové komunikace uvedené v ustanovení § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, tedy zda jde o dopravní cestu, určenou k užití silničními a jinými vozidly a chodci, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodaření zemědělských a lesních pozemků. Omezit užívání veřejně přístupové účelové komunikace je možno pouze postupem podle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Byť tedy užívání veřejně přístupné účelové komunikace může být za určitých podmínek omezeno, je třeba v obecné rovině uvést, že se tak nemůže dít svémocně, ale jedině způsobem předvídaným v ustanovení § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, tedy rozhodnutím silničního správního úřadu na návrh vlastníka účelové komunikace, pokud je to nezbytné k ochraně je oprávněných zájmů a po projednání s příslušným orgánem Policie ČR. V takovém řízení o návrhu na omezení přístupu veřejně přístupnou účelovou komunikaci musí silniční správní úřad samozřejmě přihlížet rovněž k oprávněným zájmům dosavadních uživatelů dané komunikace, zvláště pak těch, kteří ji využívají pro přístup ke svým nemovitostem či pro něž možnost užívání dané komunikace podmiňuje způsob využití jejich pozemků. Tak, jak již bylo výše uvedeno, jedná se o veřejně přístupovou účelovou komunikaci, která sloužila a slouží k uspokojení nutné komunikační potřeby vlastníků sousedních nemovitostí, a 9
která vznikla dlouhodobým pokojným užíváním a je takto užívána od „nepaměti“ – tzn., že dnes již není možné zjistit, kdy a jak bylo její užívání jako dopravní cesty založeno resp. započato. Lze ale konstatovat na základě písemného sdělení ze dne 29.06.2011 od vlastníků sousedních nemovitostí, že stávající pozemní komunikace vedená přes již možné zmiňované pozemky, zejména po pozemku p.č. 1194/3 se nachází v uvedeném prostoru minimálně od roku 1939. Kromě uvedeného prohlášení lze k historickému vzniku cesty, jejímu fyzickému umístění a zejména ke způsobu jejího vedení v terénu, který se zachoval do dnešních dnů konstatovat, že pro její existenci v minulosti svědčí to, že nejen dnešní, ale i dřívější její uživatelé vedla ke vzniku komunikace a k jejímu užívání v tomto dopravním uspořádání tak, jak se nachází dnes, (i přesto, že byla zavezena a zaseta travou,částečně rozoraná), která byla kolem roku 1960 napojená na obecní komunikaci p.p.č. 59/3 přes zmiňované pozemky. Komunikace vedla od obecní komunikace p.p.č. 59/3 přes možné pozemky 890/1, 193/1, 193/2, 892/2, 891, 892/1, 1197/1, 1197/2 a napojena na komunikaci býv. 1194, dnes 1194/3 (může vést přes zmiňované pozemky), dále vedla rovně k lesu a lesem k „pěti“ bratrům. E. Vlastnické právo a účelová komunikace – silniční správní úřad při posouzení zda může mít druh osoby (fyzická,právnická) vlastníka pozemku vliv na posouzení, zda-li se jedná o účelovou komunikaci, dospěl k závěru, že jakékoliv pochybnosti nejsou namístě. Podle ustanovení § 9 odst. zákona o místních komunikacích, v kterém se hovoří o dálnicích, silnicích a místních komunikacích, se krom toho uvádí, že vlastníkem účelové komunikace je právnická nebo fyzická osoba. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že požadavek věty třetí bude splněn vždy, neboť neexistuje třetí kategorie oproti osobám fyzickým nebo právnickým. Pro úplnost je třeba doplnit, že i samosprávné celky jsou právnickými osobami, takže např. obec může být vlastníkem účelové komunikace. F. Katastr nemovitostí a účelová komunikace- silniční správní úřad zjistil, že ačkoliv je pozemek p.č. 1194/3 v katastru nemovitostí označen jako ostatní plocha, má zpevněný povrch a je fakticky užíván jako komunikace. Zápis způsobu využití pozemku v katastru není rozhodující. V případě evidence druhu pozemku a způsobu využití pozemku se jedná pouze o evidenční funkci, tedy katastr dokumentuje pouze stav skutečný. Změna druhu pozemku nebo způsobu využití pozemku však v žádném případě není vázána na zápis této změny do katastru, jak je tomu např. v případě vkladu vlastnického práva to znamená, že i pokud bude v katastru u parcely zapsána jako druh pozemku např. orná půda apod., může dojít ke zřízení účelové komunikace. G. 1)Posouzení připomínky pana Pavla Filipa – silniční správní úřad se před rozhodnutím zabýval obsahem vyjádření podaných ze strany vlastníka, kterého pan Pavel Filip plnou mocí zastupoval. Výrok, že neví, o jakou trasu se jedná a nepamatuje si, z leteckého snímku nedokáže určit, která trasa, zda jejich nebo pana Šulce nebo ještě po státních statcích je neopodstatněný. Trasa je zřetelně vidět z leteckých snímků, ať doložených silničním správním úřadem nebo Vojenským zařízením 10
Dobruška, které si silniční správní úřad objednal. Z výpovědí účastníků řízení vyplývá, že se jedná pouze o jednu trasu, která byla po mnoho let používána, ať se nacházela na jakékoliv části uvedených pozemků. 2)Posouzení výroku paní Hany Filipové ,že se na ostatních pozemcích, kromě p.p.č. 59/3 nenachází žádná cesta ani žádné vyjeté koleje a že s určením veřejně účelové komunikace na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích nesouhlasí, nemůže silniční správní úřad brát na zřetel, neboť, jak již bylo zmíněno, spor o používání této komunikace je od roku 2009 a za tu dobu byla část komunikace zoraná a zasetá travou. Snímek z roku 2009 a další snímky však stále dokazuje onu zmiňovanou a deklarovanou komunikaci. 3) Silniční správní úřad dále posoudil vyjádření jednotlivých účastníků řízení. Z předložené písemné výpovědi pana Vladimíra a Lukáše Jenčovského vyplývá, že jim část bývalé komunikace 1194 byla odprodána (dnes pod p.č. 1194/5) a je již několik let nepoužívána pro její nesjízdnost v terénu. Proto silniční správní úřad upustil od deklarace této části komunikace a zabýval se hlavně deklarací komunikace 1194/3 navazující přes zmiňované pozemky na obecní komunikaci p.p.č. 59/3. I další účastníci řízení ve svých vyjádřeních potvrdili, že si komunikaci pamatují delší dobu, kdy nejstarší časový úsek je označen rokem 1939.
Závěrem silniční správní úřad uvádí, že pro svoje rozhodnutí a odůvodnění vycházel z níže uvedených právních norem, ustálené judikatury a právních výkladů a názorů. Jedná se zejména o: Zákon o pozemních komunikacích, vyhláška č. 104/1997 Sb., zákon č. 361/200Sb.,o provozu na pozemních komunikacích., správní řád, zák. č. 344/1992Sb., o katastru nemovitostí., JUDr. Motejl – Veřejné cesty (místní a účelové komunikace), JUDr. Kočí Roman (komentářová znění §§ 6 a 7 zák.č.13/1997 Sb.), JUDr. Roman Kočí- Veřejně přístupné účelové komunikace., JUDr. Eva Šromová – Abeceda k cestám po cizích pozemcích, rozsudky Nejvyššího soudu ČR spis.zn. 22 Cdo 1868/2000 ze dne 15.11.2000, sp.zn. 22 Cdo 1911/2000 z 20.3.2002, rozsudek nejvyššího správního soudu sp.zn. 5 As 20/2003 ze dne 27.10.2004, rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 178/1999 ze dne 3.5.2000, sp.zn. 22 Cdo 2191/2002, rozhodnutí ÚS sp. zn. II ÚS 268/06 ze dne 9.1.2008., rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 6 As 80/2006 ze dne 26.6.2008 a řadu dalších rozhodnutí, která se zabývala otázkou existence pozemních komunikací (účelových a místních) na soukromých pozemcích. Na základě zjištěných skutečností a po jejich posouzení jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl silniční správní úřad k závěru,že komunikace p.p.č. 1194/3, která vede po výše uvedených pozemcích propojená přes pozemky p.č. 890/1, 193/1, 193/2, 892/2, 891, 892/1, 1197/1, 1197/2 a dále navazující na obecní komunikaci p.p.č. 59/3 je veřejně přístupovou účelovou komunikací splňující znaky uvedené v § 7 11
odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, a proto bylo rozhodnuto Obecním úřadem Orličky jako příslušným silničním správním úřadem tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozhodnutí. Silniční správní úřad tedy dospěl k závěru, že komunikace na pozemcích uvedených ve výroku v k. ú. Orličky plní funkci nutné komunikační potřeby. Neexistuje zde jiná alternativa dopravního spojení. S ohledem na skutečnost, že proti obecnému užívání předmětného pozemku jakožto účelová komunikace nikdo v minulosti nebrojil, předpokládá se zde konkludentní souhlas vlastníka pozemku, aby tento od roku 1939 sloužil jako účelová komunikace veřejně přístupná. Tento souhlas je závazný i pro současné vlastníky, kteří musí obecně užívání svých pozemků strpět.
Poučení o odvolání: Proti tomuto rozhodnutí má účastník právo podat odvolání (§81 odst. 1 správního řádu). Odvolání je třeba podat ve lhůtě 15dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí (§ 83 odst. 1 správního řádu) ke Krajskému úřadu Pardubického kraje, odboru dopravy, silničního hospodářství a investic v Pardubicích, podáním učiněným u Obecního úřadu Orličky. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které odvolatel nemohl uplatnit dříve. Namítá-li odvolatel, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním
Bednářová Libuše,starostka obce
12
V souladu s ust. § 47 odst. 3 správního řádu s vazbou na ust. § 144 téhož zákona došel silniční správní úřad k závěru, že Veřejná vyhláška – rozhodnutí v uvedené věci bude vyvěšeno na úřední desce OÚ Orličky a bude zveřejněno též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou.
Vyvěšení tohoto oznámení okamžitě po jeho obdržení po dobu 15 dnů zajistí způsobem v místě obvyklém OÚ Orličky. Bude zveřejněno též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na http:// www.obecorlicky.cz/. Uvedený úřad se současně žádá o navrácení tohoto oznámení s uvedeným dne vyvěšení as sejmutí (razítko a podpis orgánu).
Vyvěšeno dne:................................................. Sejmuto dne:...............................................
Obdrží:
13
