OBEC. m AUDIT HOSPODAŘENÍ OBCÍ OBECNÍ KODEX II FINANCOVANÍ MÍSTNÍ KULTURY POSTIH ZA SPRÁVNÍ DELIKTY

měsíčník

BB

MODERNÍ 8 OBEC

ODBORNÝ ČASOPIS PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ

RNDr. Josef Postránecký, ředitel odboru koncepce regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj:

Zákon o regionální podpoře sla­ ďuje naše vnitřní pravidla pod­ pory regionální politiky s princi­ py sociální a ekonomické sou­ držnosti Evropské unie. (str. 6)

m AUDIT HOSPODAŘENÍ OBCÍ

■ FINANCOVANÍ MÍSTNÍ KULTURY

■ POSTIH ZA SPRÁVNÍ DELIKTY

9489^15335

050009

RUKOVĚŤ STAROSTY

08

www.economia.cz

OBECNÍ KODEX II

11. mezinárodní kontraktační a prodejní veletrh průmyslu cestovního riíqhu 10. mezinárodní výstava turistických možností v regionech

Uzávěrka přihlášek

15.9.2000

ODBORNÝCH A ZÁJMOVÝCH TITULU: Bankovnictví, Domov, Ekonom, Fotografie magazín. Hospodářské noviny. Chatař & chalupář. Listy, Logistika, Marketing & Media, Moderní obec. Moderní řízeni. Obchodní věstník. Obchodník, Odpady, Právní rádce. Stavitel, Technik SEZNAM PRODEJEN Praha: Prodejna tisku, P 1, Opletalova 11/916, tel.: 02/24 21 14 23;

VČ: Trutnov. Infomat S. Hrabal, Jihoslovanská 24/2, tel.: 0439/81 22 56;

Prodejna tisku, P 1, Jungmannova 5, tel.: 02/24 94 66 03; Prodejna tisku, P 4, metro Háje - u parkoviště autobusů MHD, tel.: 02/791 60 81

Turnov, Infomat S. Hrabal, Hluboká 145, tel.: 0436/32 21 61; Rychnov nad Kněžnou, EPOS - OSA Weisová, Panská 76, tel.: 0445/217 13;

STČ: Kladno, Energie (hotel Kladno), Sitenské nám. 3113, tel.: 0312/66 15 86; Mladá Boleslav, Tabák Neumann - Kufr, tř. Václava Klementa 822,

Náchod, Zefyr - OD, Krámská 30, tel.: 0441/43 30 19;

tel.: 0326/251 55; Kolín, Trafika TOP ADRA, Legerova 29, tel.: 0321/272 53;

SČ: Ústí n. L, Tabák - DRINK, Seifertova ulice (st. MHD), tel.: 047/273 21 19; Ústí n. L., HZ Tabák, Z. Holeyšovský, Hrnčířská 2, tel.: 047/522 05 00;

Kutná Hora, Tabák, Palackého nám. 156, tel.: 0327/51 22 47; Příbram, Tabák Šmejkal, Pražská ul. 146, tel.: 0306/63 54 98

Jablonec n. N., Prodejna tisku a tabák, výrobků KAFKA, Komenského 2,

JČs Č. Budějovice, Prodejna tisku - REPRE, Lan nova 49, tel.: 038/635 78 46; J. Hradec, IBIS úklidová a čisticí firma - Tabák, T. G. Masaryka 71/111,

SM: Havířov, Prodejna tisku, nádraží ČD, tel.: 069/681 73 59; Opava, Prodejna tisku, Hrnčířská ul., tel.: 0653/61 35 63;

tel.: 0331/36 24 52; Prachatice, Tabáčnictví V. Vachtová, Zvolenská 115, tel.: 0338/229 00;

Nový Jičín, Prodejna tisku, Masarykovo nám., tel.: 0656/70 79 81; Ostrava-Poruba, Prodejna tisku, Hlavní 1064, tel.: 069/692 58 18;

Pelhřimov, Vytopilovo knihkupectví, Poděbradova 20, tel.: 0366/224 40

ZČ: Klatovy, Tabák - copy centrum, nám. Míru 169, tel.: 0186/200 57;

Stř. M: Přerov, VI. Bureš, Kratochvílova 11, tel.: 0641/30 74 16; Zábřeh na Moravě, R. Kalvodová - TABÁK, Žižkova 18, tel.: 0648/41 12 39;

Plzeň, Admina, s. r. o., Úslavská 2, tel.: 019/745 64 39;

Olomouc, Pavlík Group, s. r. o., Horní náměstí 25, tel.: 068/522 56 25

Plzeň, Tabák REPRE, Americká 33, tel.: 019/723 71 70; Cheb, Efrex, s. r. o., Karlova 31, tel.: 0166/43 71 31; K. Vary, Tabák Městská tržnice, Horova 1, tel.: 017/322 44 16

JM: Brno, Trafika V. Houška, Moravské nám. 13, tel.: 05/41 21 77 82;

Zajímavé

počtení

přeje

Pardubice, Tabák na Hrádku, tř. Míru 98, tel.: 040/51 33 42

Mírové nám., tel.: 0428/71 06 52

Brno, Tabák ZAHIR, Poštovská ul. ó/E, tel.: 05/42 21 19 18

vydavatelství

E c o n o mi a ,

a .

s .

Obce a města vynakládají vysoké investice na výstavbu a modernizaci čistíren odpadních vod (ČOV), které jsou čas­ to znehodnocovány následným neprofesionálním řízením provozu. Provoz je tak nehospodárný (elektrická energie, zá­ sahy obsluhy apod.) a riskantní. Provozovatel nemá jistotu, že aktuální odtok z ČOV nepřekračuje povolené limity. Starší čistírny nejsou vybaveny měřícími sondami pro sledování technologických veličin. V přípa­ dech, kdy jsou sondy instalovány, naměřené údaje často leží ladem. Různé studie, světové organizace a odborníci přitom upozorňují na důležitost efektivity provozu ma­ lých ČOV, protože ve svém součtu tvoří velký podíl zatížení životního prostředí. ■ Dálkový dohled na provoz ma­ lých ČOV a systém podpory inte­ ligentního rozhodování

Současná úroveň techniky umož­ ňuje soustředit monitoring provozu čistírny a zároveň vyhodnocovací a rozhodovací proces mimo vlastní provoz (viz obr. 1). Kdyby si měl každý provozova­ tel zřizovat takové centrum, bylo by to zřejmě velmi nehospodárné. Dobře vyprojektované a provozo­ vané centrum dokáže poskytnout své služby stovkám ČOV bez rizi­ ka zahlcení při udržení relativně nízkých nákladů pro jednotlivé pro­ vozovatele.

Obr. 1 Monitoring provozu čistírny 5. expertní technologicko - vodařská podpora ▼ ▼ 1. provoz malé/ l střední ČOV, měřeni k vybraných dat |

2. přenos dat do expertního centra

3. nepřetržitá l kontrola hodnot, W základní analýzy |

Obr. 2 Dálkový dohled a systém podpory inteligentního rozhodování

7Tv\ Sondy průtoku, 02 a dalších veličin napojené na monitorovací stanici

—l-^V

komunikační infrastruktura

s. J

Přenos dat (telefonní sít, GSM, privátní komunikační infrastruktury pozemní, bezdrátové,...) Individuální řešeni.

OBECNI KODEX Pravidelnou přílohu Obecní ko­ dex (Moderní obec č. 7 a č. 8) od počátku, tj. od roku 1995, zpraco­ vává AGENTURA STY - odbor­ né vydavatelství právních před­ pisů. Společnou snahou agentury a redakce je, aby obsahovala vždy nejdůležitější a nejaktuálnější před­ pisy z oblasti veřejné správy. Obsahovou i formální správnost publikovaných předpisů včetně gra­ fické úpravy plně garantují naši spo­ lupracovnici z redakce »Zákony v diáři*, vedené PhDr. Petrem Kieferem pod hlavičkou AGENTU­ RY STY. Tento poměrně malý ko­ lektiv má dlouholeté zkušenosti ve

—


Aquasoft VÝVOJ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ Aquasoft, spol. s r. o. Těšnov 5, 110 00 Praha 1 Tel.: 02/24 80 53 05 Fax: 02/24 80 53 10 E-mail: [email protected] Http://www.aquasoft.cz

4. kritické stavy: expertní posudek a návrh řešení

6. expertní podpora provozovatele, informace pro údržbu provozu

sběr dat

Ponořte se s námi bezpečně do moře informací

DATA analýzy

Centrum: matematický model, expertní systém, technologové...

vydávání zejména zdravotnických a sociálních předpisů ve stejnojmen­ né edici »Zákony v diáři«. Oba sborníky - založené na kroužkovém systému - nacházejí stále širší uplat­ nění i mezi pracovníky městských a obecních úřadů. Dokladuje to např. nejnovější doplněk ke Sborníku sociálních a pracovněprávních před­ pisů, který již obsahuje novelizova­ ný Zákoník práce. REDAKCE

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Fakulta architektury ČVUT v Praze - Ústav urbanismu orga­

MO-00965

Prostřednictvím projektu Dálko­ vý dohled a systém podpory inteli­ gentního rozhodování se provozo­ vatel smluvně zbaví odpovědnosti za okamžitou znalost provozních parametrů ČOV. Funkce čistírny budou kontrolovat moderní měřící a komunikační technologie a rozho­ dovací proces bude realizován pro­ fesionály v oboru technologie vody s vyspělou počítačovou technikou. Provozovatel bude navíc automatic­ ky dostávat statistické a základní analytické zprávy o provozu jeho ČOV. Technický popis řešení viz obr. 2.

Tok informací zpět pro správce a provozovatele ČOV je realizován prostřednictvím zvolených ná­ strojů: mobilní telefon, e - mail a osobní jednání. Projekt je uveden ve spolupráci tu­ zemských firem Aquasoft, s. r. o., a AquaNova International, s. r. o., což garantuje profesionální přístup v ob­ lasti přenosu dat, v jejich databázo­ vém a programovém zpracování, ve správném použití matematického apa­ rátu pro podporu rozhodovacího pro­ cesu a k dalším odborným činnostem.

nizuje od října 2000 do června 2001 kurz celoživotního vzdělá­ vání na téma urbanismus a územní plánování - nové po­ znatky z posledních deseti let a přípravu na zkoušky odborné způsobilosti z územního plánová­ ní včetně zkoušek ve spolupráci s Ministerstvem vnitra. Kurz je ve dvoudenních cyk­ lech jednou za 14 dní a je spojen s ateliérovou výukou na konkrét­ ních zadáních etap územněplánovací dokumentace pod vedením odborných konzultantů a autorizo­ vaného architekta. Je vhodný pro pracovníky veřejné správy a ab­ solventy VŠ nebo SS se staveb­ ním zaměřením, kteří mají zna­

lost základů územněplánovací praxe. Témata výuky: historie, vývoj urbanismu a územního plánování, GIS v praxi ÚPD, krajina, ekonomie v územním plánování, strategické plánování, rekreace a cestovní ruch, životní prostředí, participace obyva­ tel na rozvoji města, legislativa a právní souvislosti - příprava na zkoušky zvláštní způsobilosti.

JAROMÍR HORÁK, ředitel Aquasoft, s. r. o.

Kontakt a informace: Sekretariát Ústavu urbanismu FA ČVUT v Praze, paní Ivana Dubná, Thákurova ul. 7 , Praha 6, tel.: 02/24354986, fax: 02/24310185, e-mail: [email protected]

MODERNÍ OBEC 8/2000 □

MO-00964

EFEKTIVNÍ ŘÍZENÍ MALÝCH ČISTÍREN

3----

regionální den

ského pacifiku«. Kulturní a společenský život v Davli oživil zmíněný Společenský sál, který obec odkoupila za dva milióny korun od resti­ tuenta. V něm se nyní pořádají představení pro děti, vděčné diváky a posluchače zde na­ cházejí divadelní ochotníci i Sukovo kvarteto. Další zastávka v regionu byla v obci Hradištko, jejíž území se rozkládá nad soutokem Vltavy a Sázavy. V obci se nachází zámeček, v jehož obřadní síni upoutá stropní malba J. Spitzera s námětem Poslední večeře Páně. Podle starostky je záměrem obce zámeček po opravě více zpřístupnit veřejnosti, v jehož sálech se počítá s expozicemi tradičních řeme­ sel. Nejprve je ale nutné vyjasnit majetkové vztahy. Loni ustavilo Hradistko s pěti soused­ ními obcemi mikroregion Střední Povltaví. který si dal za cíl především vybudovat dosud chybějící komplexní infrastrukturu.

Posázaví a Povltaví se stalo místem konání dalšího Regionálního dne, kte­ rý se uskutečnil s podporou Okresního úřadu Praha-západ. V červnu byli jeho účastníci pozváni do oblasti kolem města Jílové u Prahy. Zdejší starostka Mgr. Květa Halanová při­ pravila se svými pracovníky zdařilý program, zahrnující i přírodní a turistické zajímavosti celého regionu. Jeho poznání svým výkladem doplnili zástupci navštívených obcí. Nejprve se představilo Jílové s novým in­ formačním centrem, umístěným v památ­ kové zóně. V ní, kromě opraveného kostela sv. Vojtěcha, se město může pochlubit Regio­ nálním muzeem, zaměřeným na historii těžby zlata v Čechách. Současný rozvoj města se 3400 obyvateli směřuje k většímu oživení his­ torického centra, snahou je více zlepšovat služby podporující rozšíření turistického ru­ chu. Jílové je vítaným východiskem pro mno­ hé túry, například do kaňonu řeky Sázavy, v lesnatém a kopcovitém okolí je vhodný te­ rén i pro vyznavače horských kol.

PROBLÉMEM JSOU ODPADY Pod kopcem Ďábel, který je označován ja­ ko geometrický střed Čech, je rozložena obec Petrov. Její starostka Dana Wolfová informo­ vala účastníky Regionálního dne i o tom, že

díky Zachovalé přírodě, přitažlivé pro rekrea­ ci, se v katastru obce nachází 25 chatových osad. Znamená to, že 105 »čísel« v obci dale­ ko převyšuje celkem 1012 rekreačních chat. I když je podle starostky se zástupci těchto osad vcelku dobrá spolupráce, problémem na­ dále zůstávají odpady. Otázku »kam s nimi« mnozí chataři řeší po svém - odhazují je do le­ sa nebo do příkopů podél silnic. Jestliže tedy majitelé chat vydávají na úklid odpadu jen ko­ lem 140 tisíc korun ročně, obec musí i za ne­ platiče vynaložit ze svého rozpočtu na 240 ti­ síc korun. Stejnou starost mají i v jiných obcích v regionu. Příjemnější informace dostali účastníci Re­ gionálního dne při návštěvě Společenského sálu v Davli. V něm byla připravena výstavka fotografií dokládající změny, jež se v obci udály. Loni si zde připomněli tisíc let od zalo­ žení benediktinského kláštera na blízkém Ost­ rově. Před 100 lety bylo zahájeno vyučování v místní škole a tehdy začal i provoz na nové dodnes populární železniční trati »Posázav-

(POUZE NOVÝ NEBO ZVÝŠENÝ ODBĚR)

VELKÉ AMBICE Regionální den skončil v Pohoří, malé obci se 128 obyvateli, ale s velkými ambicemi. Obec v lesnatém kraji může potenciálním ná­ vštěvníkům nabídnout nenarušenou přírodu. Proto byl zakoupem bývalý rekreační areál Mi­ nisterstva vnitra v osadě Chotouň, ve kterém obec od léta nabízí cenově výhodné ubytování až pro 200 osob. V objektu je rovněž pohostin­ ství. K areálu patří upravené přírodní koupališ­ tě, v zimě slouží nedaleký lyžařský vlek. Tyto a další zamýšlené služby bude provozovat fir­ ma, kterou obec nedávno založila. -jb-

MODERNĚ OBEC měsíčník

POCET VÝTISKU:

>

3 1 S

Cena jednoho výtisku ve volném prodeji 60,- Kč. Roční předplatné (za 12 čísel) 600 Kč.

EmHEHH

ÚDAJE PRO FAKTURACI:

PŘÍJMENÍ, JMÉNO, TITUL:

IČO:

NÁZEV ORGANIZACE:

DIČ:

ULICE:................................................

Č. ÚČTU:

PSČ:...............................

KÓD BANKY:

OBEC:

EmsEmzzsrazzM EUROCARD/MASTERCARD Q

PŘÍJMENÍ, JMÉNO, TTTUL:

JCB

NÁZEV ORGANIZACE:

VISA

Diners Club International

ČÍSLO KARTY:

ULICE: PSČ:

PLATNOST:

OBEC:

Pokud /e adresa »doručováni
EZHHZ2HZ33 FAKTURA

|

|

SLOŽENKA

TELEFON:

Q

PLATEBNÍ KARTA

\

|

FAX:

E-MAIL:

1

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněný lístek zašlete na adresu: Economia, a. s., dělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Objednávky internetem: www.ihned.cz nebo e-mail: předplatné@economia.cz, fax: 02/33 07 20 09. Informace o předplatném na tel.: 02/33 07 11 77, nebo bezplatná linka: 0800 11 00 22.

4

□ MODERNÍ OBEC 8/2000

„OBSAH Foto na titulní straně (Jan Pavlíček) Kongresové centrum v Praze

ROZHOVOR

Zákon pomůže odstranit regionální nerovnováhu

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ JE VÍC

(Ing. Eva Sedláková)....................................................................................................6

NEŽ BYZNYS EKONOMIKA

✓ Audit hospodaření obcí za rok 1999 (Ing. Dagmar Nádvorníková)...........................7 Praktické minimum pro členy představenstev a dozorčích rad

A EKOLOGIE

(Ing. Jana Klírová)........................................................................................................8 / Financování místní kultury (PhDr. Alena Mockovčiaková)........................................9 Řešení v nedohlednu......................................................................................................10 Fiskální decentralizace a krajské rozpočty (Ing. Petr Tománek, CSc.)................. 11 Ekonomie údržby bytových domů

ODPADY

i i

7-8 i

ODBORNÝ ČASOPIS PRO ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ A EKOLOGII ILOGII

(Doc. Ing. Petr Anton, CSc., Ing. Stanislav Goller, DrSc.).......................................... 12 Sítě malých a středních podniků (Ing. Zdeněk Čapek).......................................... 13 Účinně proti nezaměstnanosti (Ing. Vladimír Glaser)..............................................14 Moderní trendy stravování (Ing. KamilPetrželka)................................................... 14 ŘÍZENÍ A SPRÁVA

Monitorování územněplánovací činnosti (Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc.)..... 15 Perspektiva pro Chrudim (RNDr. Jan Kokta, CSc.)................................................... 16 Severozápad (Ing. Daniela Henková)............................................................................ 17 / Místní samospráva v Maďarsku (II) (JUDr. KarelSvoboda, CSc.)..............................18 Krizový management ve státní správě (III) (Ing. Lenka Smejkalová)...................... 20

LEGISLATIVA

ť' Novela a zastupitelstvo (Mgr. Jana Hamplová)............................................................ 21 ^ Postih za správní delikty (Doc. JUDr. Pavel Mates, CSc.).......................................... 22 Finanční kontrola ve veřejné správě (Mgr. JosefVedral, Ph. D.))............................23 Nové právní předpisy.......................................................................................................24 Otázky a odpovědi............................................................................................................ 25 Registr adresních míst (PhDr. Dana Špačková)........................................................... 26

Odborný časopis Odpady přináší kompletní informace z oboru. Informuje o současném stavu, trendech i povinnostech a prezentuje technické, ekonomické, právní a ekologické souvislosti odpadového hospodářství.

REGIONSPEKTRUM

Nejlépe se stará vlastník (Ing. Marta Stloukalová)..................................................... 27 / Aby fasády prohlédly (Jan Bednařík)............................................................................. 28 Kongresové centrum.......................................................................................................28 Živá společenství (Ing. Josef Musil, DrSc.)....................................................................29

PŘÍLOHA

Obecní kodex II

Uzávěrka tohoto čísla: 18. 7. 2000

JEDINEČNÁ PŘÍLEŽITOST Do říjnových čísel časopisů MODERNÍ OBEC A ODPADY připravujeme společnou přílohu s názvem TECHNICKÉ SLUŽBY II (podzim - zima). Představíme v ní výrobce a prodejce ko­ munální techniky pro údržbu, čištění a úklid místních komunikací a chodníků, veřejné zeleně, sportovních areálů, dětských hřišf, techniky pro nakládání s odpady a dalších zařízení jak for­ mou inzerce, tak i reklamních a odborných článků. Termín uzávěrky: 11. září 2000 Bližší informace Vám poskytne manažer inzerce PhDr. Luděk Vařbuchta, tel.: 02/3307 1403, fax: 02/3307 2012, e-mail: [email protected]

Čtenáře také seznamuje s progresivními projekty, podnikatelskými subjekty a názory odborníků, pracovníků veřejné správy, podnikatelů i zahraničních expertů.

K dostání ve vybraných prodejnách tisku. Informace o předplatném Vám poskytne: ECONOMIA, a. s., oddělení předplatného, Dobrovského 25,170 55 Praha 7. Fax: 02/33 07 20 09, infolinka: 0800 11 00 22, www.economia.cz

Na infolince 0800 11 00 22 můžete požádat o zaslání ukázkového výtisku zdarma.

Bístífír

ODBORNĚ A EKONOMICKY MODERNÍ OBEC 8/2000 □

5----

ROZHOVOR_______________________

ZÁKON POMŮŽE ODSTRANIT REGIONÁLNÍ NEROVNOVÁHU Počínaje lednem 2001 u nás vstoupí v platnost zákon o podpoře regio­ nálního rozvoje. Je to vůbec první právní norma týkající se regionů a je­ jich rozvoje v historii České republiky. O tom, co přinese obcím, jsme ho­ vořili s ředitelem odboru koncepce regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj RNDr. Josefem Postráneckým. e Jaký je obsah a cíl zákona? Zákon, tvořený čtyřmi částmi, jednak defi­ nuje, kdo bude příjemcem státní regionální pomoci, jednak stanovuje formy pomoci. V zásadě lze uvést, že pomoc se bude vztaho­ vat na hospodářsky slabé, strukturálně posti­ žené a venkovské regiony. Kromě toho sem spadají například i bývalá vojenská území, oblasti postižené živelnými pohromami a podobně. Půjde zejména o regi­ onální podporu malého a středního podniká­ ní, o podporu rozvoje lidských zdrojů v ob­ lasti trhu práce, o výstavbu infrastruktury obecně a o rozvoj cestovního ruchu, který v řadě míst je a asi dlouho bude jediným od­ větvím schopným zajistit ekonomickou pro­ speritu. Cílem zákona je zabezpečit vyvážený roz­ voj regionů a vyrovnávání výrazných rozdílů mezi úrovněmi jejich rozvoje. Zákon vytváří základní legislativní rámec k tomu, aby se u nás regiony mohly začít systematicky rozví­ jet. Jeho filozofie je založena na vyvážené zodpovědnosti a vyvážených kompetencích mezi státem a regiony. Kromě toho je i odpo­ vědí na požadavek Evropské komise, která nám v roce 1996 vytkla, že regionální politika u nás prakticky neexistuje. Zákon o regionální podpoře tedy sladuje naše vnitřní pravidla podpory regionální poli­ tiky s principy sociální a ekonomické soudrž­ nosti Evropské unie.

množstvím malých územních celků, takzvaných mikroregionů. »Nevypadly« z podpory?

• Máme tomu rozumět tak, že stát se tímto do určité míry vzdává svého po­ stavení?

Rozhodně ne. Mikroregiony by měly být předmětem regionální politiky na úrovni kra­ jů. Kraje či regiony budou povinny řešit pro­

Nemluvil bych o tom, že se stát vzdává svého postavení. Úkoly státu, respektive orgá­ nů státní správy, jsou v zákoně jednoznačně definovány. Podstata nové pozice státu v regi­ onální politice spočívá v tom, že bude řešit jen ty regionální problémy, které jsou svým způsobem »nad síly« krajů a ne problémy, které se dotýkají například rozsahem nevel­ kých regionů tvořených několika obcemi, e V čem bude spočívat role státu

v praxi?

Stát bude zodpovědný za odstraňování těch největších regionálních nerovnováh. Jinými slovy, v prvé řadě se zaměří na podporu nej­ více problémových regionů velikostně na úrovni kraje nebo seskupení několika okresů. A to nejen z hlediska přípravy programových dokumentů, ale i z hlediska vynakládání fi­ nančních prostředků. Pro letošek je na státní podporu regionální­ ho rozvoje ze státního rozpočtu vyčleněna částka 1,07 miliardy korun. Na pilotní pro­ gram pro Ostravsko z toho půjde 583 miliónů. 6 □ MODERNÍ OBEC 8/2000

na program pro rozvoj severozápadních Cech 417 miliónů korun. e Co mohou očekávat od nového záko­

na obce?

Přínos právní normy bych rozdělil do dvou rovin. V první půjde o legislativní podporu. To znamená, že obce se samy budou moci za­ sazovat o rozvoj například podnikatelských aktivit, jež se nacházejí na jejich území. Za tímto účelem budou moci i sdružovat svoje fi­ nanční prostředky a podílet se na přípravě programových dokumentů regionálního roz­ voje na úrovni kraje. Druhou rovinou, v níž by obce měly pocítit přínos zákona, je rovina finanční. Obce totiž budou také příjemci regionální pomoci a regi­ onální programy jim budou zčásti, některé zcela, určeny. Zejména půjde o podporu k vy­ budování infrastruktury či průmyslových zón s cílem připravit co nejlepší podmínky pro další podnikatelské aktivity nebo příspěvek na zrekonstruování nevyužívaných objektů prů­ myslových areálů. V neposlední řadě bude pomoc směřovat do oblasti cestovního ruchu, kde je nutné do­ budovat, někde zcela vytvořit patřičnou infra­ strukturu. e Česká republika je však specifická

blémy těchto menších územních obvodů a částí. Je to logické. Stát ze své pozice může jen stěží zabezpečit rovnoměrný rozvoj tak malých celků, jakými mikroregiony jsou. Na­ opak krajská zastupitelstva a jejich správní úřady budou lépe znát problematiku a potřeby mikroregionů a mohou tak snadněji stanovit cíle rozvoje a způsoby jejich naplnění, e Vedle sebe tedy budou existovat dvě

formy pomoci - od státu a z evrop­ ských strukturálních fondů. Nehrozí souběh těchto dotací?

Státní pomoc v rámci národní regionální politiky bude koncipována tak, aby byl rozvoj regionů na území republiky vyvážený. Stát te­ dy neponechá napospas ty regiony, v nichž z různých příčin bude rozvoj zaostávat. Samozřejmě bude záležet na jednotlivých subjektech, tedy na obcích a podnikatelích v každém regionu, jak pomoc využijí. Pokud budou v rámci regionu některé jeho části ak­ tivnější, využijí větší díl pomoci. Princip kon­ kurence však platí v celé Evropě a na celém světě, tedy i v oblasti využívání regionální po­ moci. Provázanost národní a evropské regio­ nální politiky je obsahem čtvrté části zákona. Po vstupu České republiky do Evropské unie budou naše regiony opravdu významným příjemcem pomoci, a to na úrovni jednotek NUTS 2. Pokud by nastal souběh dotací v rozporu s podmínkami jednotlivých progra­ mů, musel by zasáhnout stát. Podle zákona o podpoře regionálního rozvoje však v této oblasti nedochází k jednoznačnému přesunu kompetenci ze státu na regionální samosprá­ vu. Stát si zde ponechává výrazné kontrolní funkce. Regionální rady, které budou rozho­ dovat o realizaci evropských prostředků ve svých regionech, budou mít příslušné kompe­ tence v rámci přenesené působnosti. Nicméně evropská podpora je určena pro území NUTS 2. kdežto podpora státu bude převážně určena pro problémové regiony menší velikosti. Půjde tedy i o územně odliš­ né programy podpory. e O jaký objem finančních prostředků

půjde? Objem evropských prostředků je v rámci jednotlivých přípravných programů pro nejbližší tři roky daný. Z programu SAPARD je to 22 miliónů eur, z programu Phare 79 milió­ nů eur a na program ISPA je určeno 55 až 80 miliónů eur ročně. Ovšem na podporu regio­ nálního rozvoje nepůjdou celé částky. Z pro­ gramu SAPARD je na rozvoj venkovských regionů určena pouze jedna třetina, z progra­ mu Phare asi jedna polovina a program ISPA je pro celé území ČR.

• V polovině června skončila lhůta pro podávání přihlášek do regionálních projektů pro letošní rok. Jaká je u nás obecně úroveň připravených projektů? Projekty v současné době (tj. počátkem čer­ vence - pozn. red.) stále ještě vyhodnocuje­ me, takže by bylo předčasné o jejich úrovni hovořit. Nicméně v loňském roce jsme se u řady projektů setkali s různými nedostatky, a to jak po formální stránce (např. špatně vy­ plněné formuláře), tak zejména z hlediska ob­ sahové úrovně, která byla mnohdy velmi níz­ ká. Na druhé straně si uvědomujeme, že programy tohoto typu jsou nové a obce s nimi nemají prakticky žádné zkušenosti. EVA SEDLÁKOVÁ FOTO ARCHIV

^EKONOMIKA

AUDIT HOSPODAŘENÍ OBCÍ ZA ROK 1999 Výsledek přezkoumání je nut­ no předložit obecnímu zastupitelštvu spolu s vyúčtováním hospo­ daření za uplynulý kalendářní rok. Stejná povinnost je uložena dobrovolným svazkům obcí (DSO). Ministerstvo financí ČR v souvislosti s podklady vyžáda­ nými ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1999, jehož součástí je finanční vypořádání územ| nich orgánů se státním rozpoj čtem za rok 1999. požadovalo ke dni 31. května 2000 předlo­ žení výsledků provedeného pře­ zkoumání hospodaření obcí za rok 1999. U přezkoumání prováděného pracovníky okresních úřadů se z velké části jedná o pracovníky kontrolního oddělení finančního referátu, posílené o pracovníky oddělení rozpočtů OkÚ a účtár­ ny. Pracovníci okresního úřadu mimo to provádějí přezkoumání na vyžádání i u přímo řízených rozpočtových a příspěvkových organizací. V malých obcích probíhá kontrolní činnost zpravidla je­ den den, ve větších obcích 2-3 dny a kontrola ve městech trvá 1-2 týdny. V některých přípa­ dech se jedná o značný počet obci (až 197 + DSO), kde vyko­ nává přezkoumání hospodaření zhruba 2-5 pracovníků. Při přezkoumání hospodaření je postupováno podle Metodic­ kého pokynu vydaného Minis­ terstvem financí čj. 124/92 785/1998 ze dne 29. 12. 1998. V odůvodněných případech však bylo nutno rozšířit přezkoumání hospodaření nad rámec těchto zá­ kladních požadavků. NEJČASTĚJŠÍ CHYBY J na úseku inventarizace a evi­ dence majetku - roční výkaz aktiv a pasiv ne­ souhlasí s inventární knihou a vý­ pisy peněžních ústavů, ve výkazu aktiv a pasiv nejsou uváděny ne­ doplatky místních poplatků, ne­ zaplacené faktury, které obec zaeviduje v knize faktur ke konci roku.

j

Podle zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění po­ zdějších úprav, § 20 odst. 3, je uložena obcím povin­ j s finančními prostředky v ob­ nost dát přezkoumat okresním úřadem nebo audito­ lasti účetnictví v roce 1999 oproti roku 1998 zlepšilo, na rem hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok. zjištěné nedostatky je brán větší zřetel než dosud (i díky kontro­ - evidence hmotného investič­ - pokladní knihy nejsou orazít­ le při přezkumu hospodaření ního a drobného hmotného inves­ kované, podepsané starostou, ne­ důsledně zaměřené na předcho­ zí nedostatky a jejich odstraně­ tičního majetku nesouhlasí s vnitní uvedena výše limitu schvále­ ní) a až na malou část obcí je ného zastupitelstvem obce, roorganizační směrnicí schválenou kontroly pokladny nejsou prová­ dbáno, aby nedocházelo k jejich zastupitelstvem, opakování. - majetek není označen inven­ děny formou zápisu, ale jsou pouze podepsány členy finanční tárními čísly a na inventurních komise bez uvedení výčetek fi­ soupisech není uváděna cena za ODSTRAŇOVÁNÍ nanční hotovosti. jednotku, NEDOSTATKŮ □ ostatní zjištěné závady - neúplné dokladové a fyzické • Ve většině případů je součástí - jsou podceňována zadávání inventury auditu 1999 kontrola nebo na­ veřejných zakázek, - neúplné ocenění a inventari­ mátková kontrola odstranění ne­ pouze formální nebo vůbec zace pozemků. □ na úseku rozpočtového hos­ žádná činnost kontrolních a fi­ dostatků zjištěných při auditu za rok 1998. nančních komisí. Tyto komise podaření • Některé závady drobnějšího působí jako kontrolní orgány ob­ - u menších obcí nebyla obec­ charakteru jsou odstraňovány při ními zastupitelstvy přijata pra­ ce a jsou oprávněné kontrolovat kontrolách v průběhu roku. tvorbu rozpočtu a jeho plnění, vidla rozpočtového provizoria • Zjištěné závady v účtování provádění rozpočtových změn do doby schválení rozpočtu obce k 31. 12. 1999 jsou uváděny a opatření. na příslušný rok, v záznamech o provedeném audi­ U malých obcí není činnost - celková úroveň sestavování tu včetně způsobu nápravy a pra­ žádná a její členové jsou využí­ rozpočtu a používání rozpočtové covníci finančních referátů okres­ váni k jednorázovým dílčím ak­ skladby, účtové osnovy a postupů ních úřadů ověřují, zda a jak jsou cím (kontrola pokladny, inventa­ účtování je přímo úměrná veli­ realizována opravná opatření. rizace, sestavení rozpočtu), není kosti obce, u měst a větších obcí • V některých případech je prováděna kontrola činnosti ko­ se mohou tyto činnosti charakte­ u obcí s jejich souhlasem prová­ misí ze strany starosty nebo rizovat jako uspokojivé až dobré, děn tzv. »předaudit« ve druhé obecní či městské rady. Zhruba u malých obcí jsou většinou neu­ polovině sledovaného roku, s cí­ asi u poloviny větších obcí je spokojivé, lem upozornit na nedostatky činnost komise celkem pravidel­ - malé obce neprovádějí roz­ v období, kdy je lze ještě včas ná a členové jsou pověřováni počtové změny vůbec anebo odstranit. úkoly v celé oblasti finančního upravený rozpočet nesestavují. hospodaření a hospodaření s ma­ • Výsledky auditu jsou projedná­ Rozpočtové změny nejsou pro­ jetkem. vány se starosty a následně na jednávány v obecním zastupitel­ - existují nedostatky při uzaví­ jednání obecního zastupitelstva. stvu, není zveřejňován návrh roz­ rání dohod o provedení práce V některých případech je celková počtu a vyúčtování hospodaření a dohod o pracovní činnosti, zpráva o výsledcích přezkoumání za uplynulý kalendářní rok před - v některých případech se vy­ s nejčastěji se vyskytujícími zá­ projednáním v obecním zastupi­ skytují nedostatky v poskytování vadami rozesílána všem obcím telstvu, aby se k němu mohli ob­ odměn (včetně jednorázových a městům okresu. čané obce vyjádřit (není svolává­ mimořádných odměn) uvolně­ • Po skončení auditů pořádají ně­ no 4x ročně). ným a neuvolněným funkcioná­ které finanční referáty školení □ na úseku vedení účetní evi­ řům obecních úřadů, účetních pracovníků měst a obcí dence - chybné postupy se projevují formou porad. - chybné účtování prodeje s rozvojem nových forem hospo­ • Některé okresní úřady požadují hlasovacích práv k akciím. daření a nakládání s finančními od obcí písemné sdělení, kdy - chybné zaúčtování půjček prostředky obcí, které se promí­ obecní zastupitelstvo projednalo a úvěrů. tají i do jejich účetnictví, napří­ výsledek přezkoumání a jaká by­ - inventarizace pokladní hoto­ klad otázka správného zúčtování la přijata opatření k nápravě. vosti se neprovádí 4x ročně, jsou finančních operací spojených nedostatky v evidenci příjmů s kapitálovým životním pojiště­ DOBROVOLNÉ SVAZKY a výdajů peněžních hotovostí ním obcí znějící na jméno staros­ v pokladnách obcí, stanovený po­ Okresní úřady provedly pře­ ty či jiného člena obecního za­ kladní limit je překračován, ne­ stupitelstva. zkoumání hospodaření i u DSO. jsou vykazovány denní zůstatky V souhrnu lze konstatovat: Dobrovolné svazky obcí také v pokladní knize, u měst a obcí se hospodaření nemají, stejně jako obec, povinMODERNÍ OBEC 8/2000 □

7----

EKONOMIKA nost oznámit okresnímu úřadu výsledek přezkoumání audito­ rem, to znamená, že OkÚ nemá přehled o takto provedených přezkoumáních hospodaření a uvedené číslo je s největší pravděpodobností nižší, tak jako v případě obcí. Základním zjiš­ těným nedostatkem je skuteč­ nost, že DSO nemají zpracová­ ny vnitřní předpisy pro evidenci majetku.

ZÁVĚRY Oblast majetku obcí je opět nejproblematičtější, nejčastěji chybí včasné ohodnocení, správ­ né zatřídění, zaevidování a vy­ kázání např. pozemků obcí, ne­ dokončených a dokončených investic, finančních investic, po­ hledávek aj. V řadě případů ne­ mají obce úplné informace o sta­ vu a hodnotě obecního majetku, který spravují. Vzhledem k tomu, že zákon o obcích neukládá povinnost oznámit nebo postoupit kopii od­ souhlaseného výsledku hospoda­ ření provedeného nezávislým au­ ditorem, nemůže kontrolní oddělení finančních referátů přes­ ně sdělit u kolika městských a obecních úřadů nebo dobrovol­ ných svazků obcí byl audit pro­ veden. Okresní úřady jsou informová­ ny pouze v těch případech, kdy města, obce nebo DSO na zákla­ dě vlastního rozhodnutí zašlou na vědomí zprávu o provedeném au­ ditu nezávislým auditorem nebo jsou okresní úřady informovány pouze ústně. V opačném případě okresní úřad obec vykazuje jako s neprovedeným přezkoumáním hospodaření. Okresní úřady doporučují: sestavit organizační směrnice, kde by byl určen oběh písemností a účetních dokladů, podpisová práva, dispozice s majetkem ob­ ce, stanovení, schválení obecním zastupitelstvem a dodržování li­ mitu pokladní hotovosti, vnitroorganizační směrnici k inventariza­ ci a členění majetku. Doporučují obnovit doklady o hmotné odpo­ vědnosti. S účinností od ledna 2001 vstoupí v platnost nově připra­ vovaná vyhláška o auditu, která by měla sjednotit postupy prací.

NOVÁ LEGISLATIVA Nový zákon o obcích číslo 128/2000 Sb. ze dne 12. dubna 2000 zajistí větší přehlednost 8 □ MODERNÍ OBEC 8/2000

a průhlednost přezkumu hos­ podaření jednotlivých obcí a DSO, ale zároveň bude poža­ dovat větší důslednost na straně okresních úřadů, které budou moci za nepožádání o přezkou­ mání hospodaření udělovat sankce. Zákon nabude účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000. Citace ze zákona o obcích č. 128/2000 Sb.: • § 42 odst. 1: »Obec dá pře­ zkoumat příslušným okresním úřadem nebo auditorem hospoda­ ření obce za uplynulý kalendářní rok«. • odst. 2: »Obec může v průběhu kalendářního roku požádat okres­ ní úřad nebo auditora o provede­ ní mimořádného přezkoumání svého hospodaření®. • odst. 3: »Ve městech Brno, Ostrava a Plzeň přezkoumává hospodaření městského obvodu nebo městské části magistrát to­ hoto města a hospodaření města Ministerstvo financí, pokud si město nedá přezkoumat své hos­ podaření auditorem®. • odst. 4: »Náklady na přezkou­ mání hospodaření auditorem uhradí obec ze svých rozpočto­ vých prostředků®. • § 45 odst. 1: »Jestliže obec ne­ požádá o přezkoumání svého hospodaření za uplynulý rok okresní úřad do 31. ledna a ani v tomto termínu neobjedná pře­ zkoumání svého hospodaření au­ ditorem, může jí okresní úřad uložit pokutu do výše 100 000 Kč v řízení podle zvláštního zákona (zákon č. 71/1967 Sb., o správ­ ním řízení, ve znění zákona č. 29/2000 Sb.) Přezkoumání hospodaření v takovém případě provede okresní úřad®. • odst. 2: »Oprávnění okresního úřadu uvedené v odstavci 1 pří­ sluší, pokud jde o města Brno. Ostrava a Plzeň. Ministerstvu financí nebojím pověřenému fi­ nančnímu úřadu®. • odst. 3: »Výnos pokut je příj­ mem státního rozpočtu®. • § 103 odst. 4: »Nestanoví-li zastupitelstvo obce jinak, sta­ rosta a) odpovídá za včasné ob­ jednání přezkoumání hospoda­ ření obce za uplynulý kalen­ dářní rok (§ 42)«. Stejná pravidla budou platit i pro DSO. DAGMAR NÁDVORNÍKOVÁ, vedoucí oddělení analýzy odboru územních rozpočtu

MF ČR

PRAKTICKÉ MINIMUM PRO ČLENY PŘEDSTAVENSTEV A DOZORČÍCH RAD (IV) Doposud jsme se zabývali koncepty, které de facto předcházejí převzetí role neexekutivního člena před­ stavenstva nebo dozorčí rady. Nelze však opominout řadu podnikatelských aspektů, které sebou členství ve správním orgánu přináší. Po nástupu do funkce je důle­ žité rychle minimalizovat rizika spojená s funkcí. Nejde jen o po­ jištění odpovědnosti, ale spíše o »rychlé ohledání terénu® v prvním období po převzetí funkce. Dříve než začneme uvažovat o kvalitativních změnách ve způ­ sobu výkonu správy, o takových nástrojích jako jsou výbor pro au­ dit, odměňovací výbor atd., musí­ me si být schopni prověřit účin­ nost základních podnikatelských a exekutivních funkcí v dané fir­ mě. Ve vyspělé firmě, kde pracu­ jí standardní složky správy podle zásad řádné praxe správy a exe­ kutiva jedná v souladu se záko­ nem. to obvykle není problém. Stačí se sejít s vedoucím inter­ ních auditorů a položit mu své otázky. Většinu jich zodpoví na místě a zbytek doloží ve velmi krátké době. Ve firmách, které mají určité existenční potíže nebo nemají interní audit, pak ale tako­ vý »quick fix® (rychlý test firmy) může vyvolat u exekutivy až ne­ přátelské znepokojení. Protože odpovědnost člena právního orgánu je ze zákona objektivní a úplná, nezbývá než tento pro neexekutivního člena představenstva či dozorčí rady někdy nepříjemný proces na­ vzdory reakci exekutivy pod­ stoupit. Získá tím hned několik důle­ žitých výhod: pozná firmu a principy jejího fungování, po­ zná kolegy, ochrání sebe a vytvo­ ří si dobrou výchozí informační pozici pro změny ve formách práce správního orgánu. Projde­ me základní pohledy na firmu a zůrazníme, co prověřovat, čeho si všímat a jaké akce v případě zjištěných nedostatků exekutivě doporučit.

FINANCE Věrohodnost dat: je nutné provést analýzu struktury rozva­ hy, určit a vysvětlit zjištěné dis­

proporce včetně provedení kon­ troly všech aspektů úvěrových smluv. Po interpretaci závěrů analýzy následuje stanovení hod­ not »niá být® pro jednotlivé po­ ložky. Poté je třeba zpracovat finanč­ ní plán na rok a dohodnout s exe­ kutivou způsob stanovení zpětné vazby pro představenstvo či do­ zorčí radu o procesech vedoucích ke změnám v položkách rozvahy. V tomto kroku je nezbytné při­ mět exekutivu k určení osobních odpovědností za jednotlivé části finančního plánu dle pozice v or­ ganizační struktuře.

OBCHODNĚPRÁVNÍ ASPEKTY Jedním z klíčů k úspěšnému rozvoji firmy, zvláště v českých podmínkách, jsou dobré ob­ chodní smlouvy - jejich objem a kvalita, a to jak u dodavatel­ ských, tak i u odběratelských smluv. Dalším, zcela zásadním klíčem k úspěšnému podnikání je platební schopnost firmy. Tu ovšem nevytváří, jak se mylně řa­ da českých manažerů domnívá, finanční úsek, nýbrž úsek ob­ chodní. Tam také musíte hledat zá­ kladní informace a tam je i jediná možnost k nápravě stavu. Je třeba provést analýzu struktury pohle­ dávek a závazků a dále přesně zjistit dosahovaný týdenní cash prodej-nákup. Po interpretaci závěrů vyzvěte exekutivu k určení objemu ob­ chodního plánu na rok v pravdě­ podobnostním ocenění. Exekuti­ va musí přistoupit k určení osobní odpovědnosti za týdenní cash, uložit standardní podmínky pro dodavatelské i odběratelské smlouvy a určit osobní odpověd­ nosti za náklady na nákup a pro­ dej dle finančního plánu. JANA KLÍROVÁ, partner Inventa Consulting, s. r. o., konzultant v oblasti správy a řízení a. s.

EKONOMIKA____________________________________

FINANCOVÁNÍ MÍSTNÍ KULTURY Toto konstatování je obrazem obecné si­ tuace ekonomiky a znamená, že prakticky jakékoliv typy právnických osob či aktivit v oblasti kultury se neobejdou bez příspěv­ ku či dotace z veřejných rozpočtů nebo bez jiného přispění veřejné správy (poskytnutí nebytových prostor či organizační a provoz­ ní podpory). Činnosti v kultuře jsou (až na výjimky) svojí povahou ztrátové, a to ať je provo­ zuje jakýkoliv typ právnické osoby. V této oblasti se může prakticky vždy jednat pouze o »minimalizaci ztráty«. Příjmy z jiných zdrojů než jsou veřejné rozpočty, jsou mož­ né, ale pokryjí (podle typů činností) náklady v objemu v rozmezí max. 5 %-30 %, a to podle typu činností, respektive nabídky slu­ žeb kultury. Dary (dotace) z neveřejných prostředků pokrývají pouze malou část ná­ kladů činností kultury. Výjimku z tohoto pravidla tvoří (ne ovšem vždy) veřejné užití některých typů autorských děl (dílo ve smyslu zákona č. 35/1965 Tab. 1 Sb.). Převážně to jsou díla hudební (nahrávky některých Rok hudebních děl či jejich veřej­ né předvedení např. na disko­ 1991 tékách), díla filmová (pře­ 1992 vážně zahraniční. méně domácí produkce) či díla di­ 1993 vadelní, respektive muzikály. 1994 Okolnosti a důvody jsou zřej­ 1995 mé. Jedná se o díla, která 1996 jsou preferována zejména 1997 mladší částí populace jako součást životního stylu a je­ 1998 jich uvedení obvykle před­ 1999 chází masivní reklamní a propagační podpora zveřej­ nění takového díla (zejména hudebního či filmového) nebo to jsou komerčně zaměřené producentské aktivity využívající shromáž­ dění publika ve větších městech.

MÍSTNÍ KULTURA Protože termínem »místní kultura« označujeme daleko širší spektrum činnos­ tí a aktivit než je veřejné předvedení au­ torských děl, výše uvedená výjimka nemá pro financování místní kultury žádný zá­ sadní význam. V obecnějším chápání po­ jmu kultura jsou obsaženy zejména činnosti knihoven, muzeí, galerií a divadel (včetně tzv. stagion), dále nabídka kulturních, spole­ čenských. vzdělávacích a výukových pro­ gramů různých typů kulturních domů a stře­ disek, činnosti dobrovolných občanských aktivit (zájmových či amatérských sdružení) atd. Vlastní hospodářská (podnikatelská) činnost neziskových právnických osob je bud zákonem zcela vyloučena (např. nadace či nadační fondy), nebo omezena (o. p. s..

Z poznatků o možnostech získá­ vání dodatkových zdrojů pro fi­ nancování kultury, stejně jako z vyhodnocení struktury příjmů právnických osob působících v kultuře a z posouzení účinku platných právních norem vyplývá, že hlavním zdrojem financí pro kulturu jsou veřejné rozpočty.

na kulturu (v %) 4x více než státní roz­ počet. Prostředky státního rozpočtu (pro­ střednictvím kap. 334 a rozpočtů okres­ ních úřadů) jsou převážně užity v oblasti památkové péče a na financování muzeí a galerií. Zatím i na financování státních vě­ deckých knihoven a zbylých knihoven zři­ zovaných OkÚ. Je-li místní kultura systematicky zajiš­ příspěvkové organizace zřizované státem). ťována právnickou osobou, pak jsou v pře­ S ohledem na platné právní normy není ani vážné většině takovou právnickou osobou příspěvkové organizace. Je tradováno tvrze­ hospodářská činnost příspěvkových organi­ zací zřizovaných územní samosprávou nějak ní, že příspěvkové organizace blokují účast závratně ekonomicky výhodná. jiných typů právnických osob na užití zdro­ Zřizovatelé příspěvkových organizací jů veřejných rozpočtů určených na financo­ (ve většině případů) udržují výši příspěv­ vání kultury. Zjištěné údaje toto tvrzení ku na skutečnosti odpovídající zhruba ro­ vyvracejí, protože příspěvek příspěvko­ ku 1997. V souvislosti s růstem cen a infla­ vým organizacím činí pouze okolo 45 % ce je zřejmé, že takový příspěvek je z celkových výdajů na kulturu vykazova­ ných v kap. 700. nedostatečný a obvykle dostačuje pouze k pokrytí »existenčního minima«, tzn. ná­ Průběh roku 1999 nepřinesl v oblasti kul­ tury žádné zásadní změny. Ministerstvem kultury byla Celkové výdaje veřejných rozpočtů sice zveřejněna strategie vykazované na kulturu v letech 1991-1999 účinnější podpory kultury Skutečnost Skutečnost kap. 716, Celkem (kulturní politika), avšak kap. 334 od r. 1997 skut. kap. 700 podle dostupných informací 2 490 419 3 324 899 5 815 318 - bez většího ohlasu jak ze 1 844 068 3 380 571 5 224 639 strany veřejnosti, tak ze stra­ 2 405 635 3 955 984 6 361 619 ny územní samosprávy. Re­ spektive z terénních poznat­ 2 971 808 5 187 325 8159133 ků je zřejmé, že dosud 3 320 429 6 400 000 9 720 429 učiněné kroky k definování 3 529 776 7 500 000 11 029 776 priorit kulturní politiky státu 3 776 307 7 648 087 11 424 394 (usnesení vlády a koncepce kulturní politiky) nejsou 4 397 465 8 018 091 12 415 556 obecně známy nebojím není 5 244 078 8 576 663 13 820 741 přikládán větší význam, kte­ rý by se projevil např. kladů na provoz nemovitosti či nebytových i v alokaci prostředků veřejných rozpočtů, prostor a na mzdy (včetně odpovídajících pokud je závislá na rozhodování orgánů odvodů z vyplacených mezd). Zvýšení územní samosprávy. vlastních příjmů pak obvykle dosahují přís­ pěvkové organizace dalším pronájmem ma­ REFORMA VEŘEJNÉ SPRÁVY jetku zřizovatele nebo pronájmem nebyto­ V průběhu roku 1999 byla schválena vých prostor. Zvýšení příjmů z vlastní (tzn. koncepce reformy veřejné správy a v této hlavní činnosti) je limitováno příjmy do­ souvislosti byly zahájeny práce na přípravě mácností v obci, resp. finančními prostřed­ několika zcela zásadních nových zákonů ky, které jsou občané ochotni (schopni) za nebo podstatné změně zákonů platných, služby kultury zaplatit. které s největší pravděpodobností budou mít na oblast financování kultury zásadní PŘÍSPĚVKY OBCÍ vliv. Informace, které máme o koncepci re­ Obce na financování kultury (tj. nejen formy veřejné správy i o textech připravo­ v podobě finanční podpory poskytnuté jako vaných zákonů, naznačují, že v budoucnu příspěvek zřizovaným organizacím, ale bude v oblasti místní kultury zachováno vý­ znamnější postavení státu (institutů státní i formou dotací občanským sdružením či ji­ ným právnickým osobám na část nákladů správy) prakticky pouze v oblasti památko­ činností v kultuře) poskytují finanční pro­ vé péče, resp. při výkonu státní správy na středky, které odpovídají v průměru 4-5 % úseku památkové péče, při registraci tisko­ z celkových výdajů obecních rozpočtů. vin a při řešení přestupků na úseku kultury. Ovšem z hlediska podílu na celkových vý­ (Viz např. návrh zákona o přechodu majet­ dajích místních rozpočtů poskytují obce ku státu na kraje, návrh zákona o okresních MODERNÍ OBEC 8/2000 □

9----

EKONOMIKA úřadech a návrh tzv. velkých rozpočtových pravidel.) S ohledem na to, že již dnes je místní kultura v zásadě závislá na rozpo­ čtech územní samosprávy, tento vývoj nebude mít pro kulturu zásadnější vý­ znam. Pravděpodobně s výjimkou oblasti muzeí. V rámci reformy veřejné správy se na územní samosprávu mají přenést nejen tzv. zřizovatelské funkce k (nyní státem, resp. OkÚ zřizovaným) příspěvkovým organiza­ cím v kultuře, ale i příslušný majetek státu. Ve sledované oblasti se první krok (přenese­ ní na kraje) týká většiny státem, resp. Minis­ terstvem kultury zřizovaných galerií a stát­ ních vědeckých knihoven. Podstatné bude. zda územní samospráva (na úrovni krajů a obcí) bude mít k dispozici dostatečný ob­ jem finančních prostředků na to, aby byla schopna zajistit financování nejen provozu těchto zařízení, ale i příslušné péče o převe­ dený majetek. Příjmy rozpočtů územní samosprávy jsou totiž odvozeny především od úrovně výnosu daní. 1 v této souvislosti jsou rozpo­ čty územní samosprávy dosti napjaté a mnohdy už nyní nepostačují k pokrytí nut­ Tab. 2

ejen podle Sdružení pro výstavbu silnic je naše silniční síť v neutěše­ ném stavu. Podstatné zlepšení není zatím v dohledu. Na opravy a údržbu stále nedávají finanční prostředky v potřeb­ né výši. Představitelé sdružení uvádějí, že zatímco na daních, které letos zaplatí uživatelé silnic včetně daně z pohonných hmot, motorových vozidel a dálničních poplatků, stát vybere více než 60 miliard korun, na rozvoj, opra­ vy a údržbu pozemních komunikací počítá ve svém rozpočtu s neúměrně nižší částkou. Vynaloží na ně ze státního rozpočtu jen 12 miliard korun, což je o polovinu méně než loni. Navíc zhruba polovina této částky má být kryta půjčkami z fondu Phare a Evropské in­ vestiční banky. Přitom se v posledních dese-

N

ŘEŠENI V NEDOHLEDNU

Výdaje a příjmy územních rozpočtů podle funkčního členění v roce 1999 (v tis.Kč ) Celkem výdaje

3311 divadelní činnost 1 733 824 3312 činnost uměl. souborů 280 694 3313 kina a audioviz. archiv 188 847 3314 činnost knihovnická 1 121 032 3315 činnost muzeí a galerií 844 455 3392 zájmová činnost v kultuře 763 787

Obce a OSO

příjmy

výdaje

7810 1 653 821 3177 250 694 45 806 188 847 844 990 31 876 9783 322 274 6143 762 853

OkÚ

příjmy

výdaje

5133 3093 45 806 26 445 6778 64 248

85 605 11 383 0 276 042 522 181 933

příjmy

2677 83 0 5431 3005 0

Celkem (výše uvedené pol.)

4 932 639 104 595 4 023 479 151 503

Celkem kap. 700

8 576 663 338 031 7 056 329 320 946 1 520 334 17 085

ných nákladů na úkoly a povinnosti samos­ právy. Již dnes lze v odborném tisku zazna­ menat nejrůznější analýzy týkající se budou­ cích příjmů rozpočtů územní samosprávy. Výsledky těchto analýz nebývají pro kulturu právě potěšující. Financování kultury je »nepovinné« a zá­ visí nejen od objemu disponibilních finanč­ ních prostředků, ale mnohdy i na zcela sub­ jektivních aspektech. Např. na vztahu zastupitelů k této oblasti nebo na tom, jaké postavení si dokáže instituce či aktivita (na­ př. obč. sdružení) kultury vydobýt v pod­ mínkách sídla či lokality. JAKÝ BUDE VÝVOJ? V souvislosti s problematikou financová­ ní kultury bude významný konečný efekt zá­ kona o rozpočtovém určení výnosu daní, od kterého se bude odvozovat prostor pro fi­ nancování kultury nejen z rozpočtů obcí, ale i z rozpočtů krajů. Je nutno připomenout, že stát převádí na kraje zřizovatelskou funkci k většině střed­

---- 10

□ MODERNÍ OBEC 8/2000

896 144 11 196

ních a odborných škol a k mnoha zdravot­ nickým zařízením - z oblasti kultury pak většiny státem (Ministerstvem kultury) zři­ zovaných galerií a všech státních vědeckých knihoven. Očekávat lze převod zbytku kni­ hoven zřizovaných ještě okresními úřady a prakticky všech muzeí zřizovaných okre­ sními úřady. Lze předpokládat, že většina těchto institucí zřizovaných zatím okresními úřady bude převedena na města - s výjim­ kou některých muzeí, která (pravděpodob­ ně) budou převedena na kraje. V souvislosti s výše uvedenými převody i jiných typů za­ řízení lze tedy předpokládat, že »převedená« kulturní zařízení se budou muset vyrovnat se silnou konkurencí uchazečů o příspěvek z veřejných rozpočtů i z jiných oblastí veřej­ ných služeb. (Příště Struktura financováni kultury) ALENA MOCKOVČIAKOVÁ, vedoucí odborného útvaru REGIS Informačního a poradenského střediska pro místní kulturu FOTO ARCHÍV

ti letech podstatně zvýšil podíl silniční přepravy osob a nákladů. Světová banka vyčíslila dosavadní zaostá­ vání dopravní infrastruktury v ČR. Odhadu­ je, že dosahuje zhruba 350 miliard korun. Budeme-li podle směrnic Evropské unie hodnotit úroveň silniční sítě, která je stále ve vlastnictví státu, lze charakterizovat stav jedné čtvrtiny komunikací I. třídy jako hava­ rijní nebo nevyhovující. V havarijním stavu se nachází 41 procent vozovek 11. třídy. Ve III. třídě je jich již polovina, přičemž tyto silnice jako jediné často vedou do menších obcí a osad. Jejich dostupnost je na dobrém stavu cest velmi závislá. Odborníci tvrdí, že uvést komunikace do vyhovujícího stavu předpokládá investovat v příštích deseti letech jen do oprav zhruba 6 až 9 miliard korun ročně. Povážlivá situa­ ce nastává v letošním roce i proto, že se ča­ sově prodloužilo schvalování státního roz­ počtu. V praxi to znamená, že stavební firmy pracující na silnicích obdrží peníze na své financování později. Silničáři očekávají, že pozitivní roli sehraje připravovaný Státní fond dopravy. Jenže vznikne-li letos, při­ spěje k výraznějšímu zlepšení silniční do­ pravní sítě až v příštím roce. Jedno rychlejší řešení nabízí zmíněné Sdružení pro výstavbu silnic. A sice ještě le­ tos přesunout část výnosů z privatizace ve formě záloh na naléhavé opravy a údržbu i na rozpracované stavby. Vláda by zálohy ve výši čtyř až pěti mili­ ard korun mohla poskytnout z Fondu národ­ ního majetku, případně jiných zdrojů a takto uvolněnou částku zúčtovat po vzniku Státní­ ho fondu dopravy. -jb-

EKONOMIKA___________________

FISKÁLNÍ DECENTRALIZACE A KRAJSKÉ ROZPOČTY (Dokončení)

Samostatným problémem alokace daňových výnosů mezi typy veřejných rozpočtů je spojení místa vzniku daně s jeho výnosovým přiřazením, tj. - jestli zde existuje nějaká významná vazba. S tím lze spojovat to, zda by územní cel­ ky měly být určitým způsobem zaintereso­ vány na »ekonomickém rozvoji vlastního území«. □ Územní celky a ekonomický rozvoj Pro územní celky - jako veřejnoprávní korporace - nepřichází příliš v úvahu vlastní podnikání, ale spíše podpora aktivit přináše­ jících pozitivní ekonomické výsledky. Současné pohledy na tento problém jsou spojeny s ekonomickým vyjádřením této za­ interesovanosti formou peněžních přínosů (příjmů z daní), které plynou z ekonomic­ kých aktivit v území pro příslušný rozpočet územního celku. Ale významné mohou být i nepeněžní přínosy takovýchto aktivit (např. snížení nezaměstnanosti), které mohou být důležitější pro příslušné území než sa­ motné daňové výnosy.

DOSAVADNÍ SYSTÉM V současnosti je u obecních rozpočtů tato vazba zajišťována prostřednictvím přidělení výnosu daně z příjmů fyzických osob ze sa­ mostatné výdělečné činností (100 %), daně ze závislé činnosti (10 %) a daně z nemovi­ tostí (100%) do rozpočtu příslušné obce. Tento systém je však spojen s řadou pro­ blémů (např. u podnikatele fyzické osoby různost bydliště a místa podnikání). Realiza­ ce uvedené vazby stávající formou má řadu problémů a upuštění od stávajícího způsobu rozdělování daní obcím např. podporuje i současná ekonomická realita. Vlivem způsobu vyplácení mezd, a tím i placení daní bezhotovostním stykem se snižuje role spojení plátcovy pokladny (u daně ze závislé činnosti) s místem, kde skutečně zaměstnanec pracuje; nebo jsou např. známy případy přetahování bydlišť podnikatelů fyzických osob do obcí, kde jim pak »vracejí# část jejich daní (je použito transferu z rozpočtu obce příslušnému pod­ nikateli) apod.

JINÉ ZPŮSOBY Tyto problémy spolu s již uvedenými pro­ blémy spravedlnosti navozují potřebu pře­ chodu k jiným způsobům zainteresování obcí na ekonomickém rozvoji. K plnění funkce vazby zainteresovaní územních celků na všestranné podpoře eko­ nomického rozvoje svého území by pak mě­ ly být použity spíše místní daně, které by podle místního využívání veřejných služeb umožňovaly uplatňovat zdanění všech eko­ nomických aktivit v územních celcích lépe než dnes selektivní způsoby uplatňování zdanění (např. z ubytovací kapacity, za lá­

zeňský a rekreační pobyt apod., resp. tyto připravované místní daně). Mělo by se jednat o takové formy zdaně­ ní, které by reagovaly na určité »reálné dopady# určitých činností do ekonomiky daného území, jako je např. existence pro­ vozovny (ne sídla podnikatelského subjek­ tu), počet zaměstnanců, charakter činnosti (podnikání provozované průmyslovým způ­ sobem) v příslušném území, které by zo­ hledňovaly, že určitá činnost je spojena s vyšším pohybem dopravních prostředků v území, obtěžováním obyvatel touto čin­ ností apod. V tomto směru by bylo účelné částečně změnit i uplatňování poplatků týkajících se životního prostředí (např. u poplatků za znečistění ovzduší určených do SFŽP). Takto zaměřené místní daně by neměly být povinné (povinně uplatňovány územními celky), ale měla by se zde projevit vlastní odpovědnost za získávání příjmů v místních podmínkách (uvalením místních daní) či spíše nutnost zavedení těchto daní obcemi pro zajištění funkčnosti příslušného území. Navíc by zřejmě tato daňová úprava reagu­ jící na místní podmínky mohla částečně omezit některé přerozdělovací procesy (poskytování dotací do územních rozpočtů), ale i např. nadměrnou koncentraci aktivit do některých územních celků. Možným, ale spíše méně vhodným řeše­ ním, by mohly být místní daně realizované formou místních přirážek ke státním da­ ním. Avšak z vymezeného charakteru míst­ ních daní (vazba na využívání místních pod­ mínek) plyne nevhodnost tohoto způsobu zdanění, která je dána tím, že obec např. městskou dopravu musí zajišťovat vždy, i když např. podnikatelský subjekt nebude vykazovat zisk (a tudíž by neplatil ani míst­ ní přirážku k dani ze zisku). O Zdroje územních rozpočtů - odraz věcného zaměření výdajů územních roz­ počtů Samostatným problémem je stanovení po­ dílu daňových výnosů, který by měl při­ padnout obcím, krajům apod. Nejdříve je nutno znát ty funkce, které musí plnit pří­ slušný územní celek. I když budeme znát funkce příslušných územních samospráv­ ných celků, není k těmto kompetencím při­ řazena nějaká hodnotová veličina, která by odrážela potřebné náklady na zajišťování příslušných činností. Jednou z cest, sice velmi schůdnou, a pro­ to i využívanou např. pro stanovení velikostí zdrojů pro obce. je vytvořeni takové podoby zdrojů, která by zajistila v průměru stejné zdroje jako před reformou, ale prostřednic­ tvím zdrojů nových (nově poskytovaných

daňových příjmů do příslušných rozpočtů). Takovýto model výpočtu je sice možný, ale zřejmě poněkud zjednodušující. Další cestou by pak byla i formulace urči­ tých standardů nákladů na příslušné funkce obcí, od nichž by se odvodila potřebná veli­ kost rozpočtových zdrojů. Výdaje územních rozpočtů (dnes existujících), tj. např. obcí, byly doposud málo podrobovány analýzám. Základem politiky v dané oblasti jsou přede­ vším příjmy. Byť obce podrobně vykazují jednotlivé výdajové položky a paragrafy, není jejich souhrnné zpracování v rámci ce­ lého státu k dispozici.

PODSTATNÉ VÝDAJE Z hlediska výdajové struktury na úrovni paragrafů je podstatná část výdajů orien­ tována do několika málo výdajových ob­ lastí, což vytváří možnosti pro určitou objektivizaci výdajových oblastí územních Samostatným problémem je stanovit, ja­ ký podíl daňových výnosů by měl připad­ nout obcím, krajům a pod. Nejdříve je nutno znát ty funkce, které musí plnit pří­ slušný územní celek.

rozpočtů. Ve struktuře výdajů se však pro­ jevuje i různorodá velikost obcí - např. u větších obcí (měst) jsou významnou po­ ložkou výdaje na místní dopravu. Různorodá velikost obcí v našich podmín­ kách navozuje i úvahy, zda by příjmy územ­ ním celkům (obcím) měly být diferencová­ ny podle velikosti obcí (s růstem velikosti obce větší příjmy v přepočtu na jednoho obyvatele). Pro tyto úvahy by měla být hlavním východiskem rozdílnost obcí před zákonem - náš zákon o obcích však v žádném směru obce neodlišuje, a tudíž jsou si obce rovny, což by se mělo promítat i do způsobu poskytování zdrojů pro jejich financování. Pokud bychom chtěli dále hledat řešení pro zřejmě odůvodněnou potřebu pokrytí re­ lativně zvýšených potřeb (nákladů) u větších měst, nabízí se zejména možnost takového řešení, které by spojovalo tyto vyšší nákla­ dy, jež vyžadují tyto větší obce či města s aktivitami, které se nacházejí na přísluš­ ném území obce či města, a tím ovlivňují i jejich zvýšené potřeby. To by pak bylo účelné řešit uplatněním místních daní. Vedle toho pak některé obce vykonávají určité činnosti nejen pro své území, ale i pro jiné obce, což by mělo být adekvátně (plně) finačně zajištěno (např. v současném systé­ mu poskytování dotací na výkon státní sprá­ vy). Principiální atributy hospodaření krajů by neměly být příliš odlišné od jiných typů ve­ řejných rozpočtů a celkově by tedy měly být konzistentní s problematikou hospodaření obecních rozpočtů. (Z příspěvku předneseného na mezinárod­ ní konferenci »Teoretické a praktické aspek­ ty veřejných ftnancín, V$E Praha, březen 2000.) PETR TOMÁNEK, katedra veřejné ekonomiky Ekonomické fakulty VSB-TU Ostrava MODERNÍ OBEC 8/2000 O

1 1----

EKONOMIKA

EKONOMIE ÚDRŽBY BYTOVÝCH DOMU Správa domů je oblast, která byla donedávna na pokraji zájmu, protože neexistoval trh s byty. V současné době se situace výrazně změnila. V té­ to oblasti jsme na začátku nové etapy. Nejsou prostředky na výstavbou novou, a význam údržby a opravy domů proto bude mít stále větší vliv na hospodárnost provozu obytných domů.

VYMEZENÍ SPOLEHLIVOSTI Analytické vyjádření životnosti domu vy­ chází ze souhrnu ukazatelů životnosti kon­ strukčních prvků. Mělo by respektovat dlou­ hodobé zkušenosti z provozu mnoha technických objektů, které je založeno na cha­ rakteristice průběhu intenzity poruch X (t). Grafickému znázornění tohoto vztahu se ob­ razně říká »vanová křivka«, která má tři ty­ pická období: • interval (0, t|) - období častých poruch, v našem případě zahrnující odstranění kolau­ dačních vad a nedodělků, a odstranění skry­ tých vad v rámci záručních oprav, • interval (t,, t,) - období konstantní inten­ zity poruch představující období normálního provozu, • interval (t,, tn) - období končící životnos­ ti konstrukčních prvků. Ekonomie údržby bytů a samozřejmě i by­ tových domů by měla vycházet z ekonomie spolehlivosti jejich provozu. Z hlediska zod­ povědnosti majitele nemovitosti za používání nebo její provoz je třeba systematicky zvažo­ vat tři faktory spolehlivosti: • spolehlivost provozu domu má splňovat očekávané nároky a potřeby konečného uži­ vatele (nájemce), • minimalizace nákladů na celý životní cy­ klus domu, tj. náklady na provoz, údržbu a nezbytné opravy domu, případně (ve zvlášt­ ních situacích) i na jeho likvidaci, • dostupnost pronájmu nebo koupě byto­ vých a nebytových prostor domu (tehdy, když jsou požadovány). Vymezení spolehlivosti provozu bytového hospodářství by mělo být úzce vázáno na vy­ mezení požadovaných funkcí pronajímané­ ho prostoru a na stanovém podmínek jeho uží­ vání. Spolehlivost v našem případě budeme chápat jako kombinaci funkčních a dalších užitných vlastností objektu (domu) během jeho používání za stanovených podmínek. Jsou to: • bezpečnost provozu, • životnost konstrukčních prvků nebo částí domu, • bezporuchovost konstrukčních částí, • udržovatelnost, • zajištěnost údržby. Ekonomie údržby, stejně jako spolehlivost provozu bytového hospodářství by se měla úzce vázat na vymezení požadovaných funkcí pronajímaného prostoru a na stanovení pod­ mínek jeho užívání. Vyjdeme z analýzy výno­ sů, která postihuje množství výstupů systému a z analýzy nákladů, která řeší množství ne­ zbytných vstupů pro jeho fungování. Tyto

---- 12

□ MODERNÍ OBEC 8/2000

čítávají podle instalovaných měřidel nájemců, ale jsou hrazeny správcem domu přímo podle centrálního měřidla odběru dodavatelům: - poskytnuté energie pro společné prostory a provoz domu (elektřina, plyn), - vytápění a větrání, za provoz kotelen, vý­ měníkových stanic, - kominické služby, - vodné a stočné, - likvidaci komunálních odpadů, (komu­ nální služby), - provoz výtahů, - úklid společných prostor domu, úklid chodníku.

analýzy jsou základem pro veškerá ekonomic­ ká rozhodování, určování cen a zisků a další úvahy o provozu bytového hospodářství. Pro­ to potřebujeme nejprve definovat nebo, lépe řečeno, upřesnit stukturu výnosů a nákladů a na jejím základě připravit rozpočet pro bu­ doucí období provozu bytového domu. Vstupy systému provozu bytového hospo­ dářství jsou předpokládané výnosy (příjmy) v této struktuře: • nájemné za pronajatou plochu Charakteristický průběh intenzity poruch bytového nebo ne­ (vanová křivka) bytového prostoru, které bude vyjádře­ no v Kč/nr/období, • úhrada služeb spojených s užívá­ ním pronajatých pro­ stor od nájemců v Kč/m2 nebo oso­ bu/období. Vstupy systému musíme rozdělit pro potřebu dalších úvah do více částí: □ náklady spoje­ né s existencí nemo­ vitosti: - na kontrolní mo­ nitorování stavu ob­ Období Období konstantní Období končící jektu a diagnostiku častých intenzity poruch životnosti poruch konstrukčních možných poruch, prvků - provádění pře­ depsaných revizí dle - obstarávání služeb pro dům uzavíráním ČSN a dalších obecně závazných předpisů, a plněním smluvních vztahů se zhotoviteli z důvodů udržení provozu domu. a obstaravateli služeb. - vedení evidencí (pasportů) a účetnictví - úhradu daní, poplatků, pojištění atp. □ náklady spojené s ekonomickým ohod­ nocením opotřebení majetku (odpisy) □ náklady spojené s udržením provozu­ v souladu s celostátně platnými předpisy, schopného stavu předepsanou údržbou domu □ náklady na nepředvídané účetní pří­ a se zhodnocením nemovitosti prováděním vhodných rekonstrukcí a modernizací kon­ pady. Rozdíl mezi výstupy a vstupy tvoří hospo­ strukčních částí domu: dářský výsledek (zisk) ekonomiky provozu - za zpracování ročního a víceletého plánu údržby a oprav s permanentní časovou aktua­ bytového hospodářství. Ten by měl tvořit vý­ chozí podklad pro kalkulace veškerých čin­ lizací, ností, které má obsahovat rozpočet pro bu­ - zpracování podkladu pro zadání údržbo­ vých prací formou zjednodušené dokumenta­ doucí období ekonomického chování provozu ce (skic) nebo modernizace formou projekto­ bytového domu. U hmotných majetků typu technických za­ vé dokumentace pro stavební povolení řízení se požadavky na spolehlivost obvykle a případně ohlášení stavebních prací, vyjadřují požadovanými, předepsanými či - uzavření smlouvy o provedení údržbo­ vých prací a sledování průběhu jejich prová­ jmenovitými hodnotami sledovatelných veli­ dění autorizovanou osobou nebo osobou s od­ čin, charakteristik či parametrů s povolenými odchylkami. povídající kvalifikací, - předání a převzetí provedených údržbo­ vých prací, STRATEGIE ÚDRŽBY - finanční uzavření případu provedených Při vymezení požadavků na spolehlivost údržbových prací. služeb v našem případě bývá nezbytné zvažo­ □ náklady spojené s úhradou služeb vy­ plývajících z provozu společných prostor do­ vat náročnost na jejich poskytování podle uži­ mu a služeb pro nájemce, které se sice rozpo­ vatelského okruhu nájemců. Tento požadavek

EKONOMIKA se dá vyjádřit termínem třída jakosti, tj. kate­ gorií vlastnosti služeb určených ke stejnému funkčnímu použití, ale s rozdílnými nároky na komfort poskytování. Potom se pohled ze strany pronajímatele dá vyjádřit zjednodušeným vztahem cena ná­

jemného - náklady na provoz domu a odpi­ sy = zisk a pohled ze strany nájemce náklady na provoz domu a odpisy + k (dostupnost místa a komfort bydlení) = výše nájemné­ ho. kde k je koeficient hodnotící faktory byd­ lení. V současné době předpisy pro bydlení ne­ dávají plnou možnost zakalkulovat do nájem­ ného rozsah potřebných nákladů na odstraně­ ní zanedbané údržby bytového fondu. Smyslem tohoto příspěvku je ale ukázat pod­ statu problému, »jak kalkulovat a strukturovat náklady v celém komplexu problémů bytové­ ho hospodářství*. Výchozím krokem strategie údržby je vy­ mezení jejího poslání vycházejícího z pojmu udržovatelnost sledovaného objektu. Dílčí vlastnosti této udržovatelnosti jsou: • diagnostika možných poruch, která vy­ chází z rozlišování a klasifikací poruch, ze­ jména z hlediska stupně narušení provozu­ schopnosti objektu, • preventivní udržovatelnost jednotlivých konstrukčních prvků nebo konstrukčních částí objektu, • opravitelnost spočívající na technologické náročnosti údržbových prací na tomto určitém typu poruchy konstrukčního prvku objektu. ANALÝZY ÚDAJŮ

Nejčastější příčiny poruch jsou způsobeny nevratnými procesy - stárnutím, opotřebením a korozí. Součástí metod spojených se zpraco­ váním strategie údržby jsou analýzy kvalita­ tivních údajů vždy na konkrétním objektu. Jedním z možných přístupů je využití me­

tody blokového spolehlivostního schématu s určením kritických míst, tj. míst kde lze často očekávat poruchy konstrukčních prvků objektu. Tím se získá podklad pro zavedení systému permanentních prohlídek objektů, za­ ložený na stanovení míry degradace jednotli­ vých konstrukčních prvků. Prvky s největší mírou degradace se stanou předmětem plánu údržby na příslušné období. Po tomto výběru se přistoupí k postupné kal­ kulaci nákladů na opravu takto určených kon­ strukčních prvků. Tímto postupem se naplní plán údržby do výše disponibilních finančních prostředků na příslušné období. Kalkulace ná­ kladů na opravy mají časově omezenou plat­ nost. a tím se sníží pracnost »plánování

údržbových prací*. S vlastním zpracováním strategie údržby bylo provedeno na celé řadě objektů. Ozřejmil se tak rozsah potřebných aktivit k odstranění nežádoucího stavu. Přirozeně, že to je jen jed­ na stránka problému, ovšem bez ní nelze řešit druhou stránku - to je potřebu finančních pro­ středků a jejich hospodárné využití.

PETR ANTON, STANISLAV GOLLER, katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví Fakulty stavební ČVUT Praha

SÍTÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKU Zvýšené konkurenční tlaky jsou umocněné rozvíjející se globalizací a elektronizací. Obranou proti sílící konkurenci je využívání informačních technologií a rozvíjení tvořivého potenciálu lidí. Pro udržení a rozvoj malého a středního podnikání se nabízí jedna z cest - vytváření

podnikatelských řetězců a produkčně-obchodních sítí v rámci cíleného rozvoje podni­ kání v regionu s možností využití mezinárod­ ní spolupráce. Manažerský svazový fond (MSF) se jako servisní organizace pro manažery zabývá mi­ mo jiné i zpracováváním analýz potenciálu prosperity podniků. Analýzy jsou zaměřeny na zjištění názorů respondentů na zadané okruhy témat. Respondenti vyplní dotazník z pohledu silných a slabých stránek, příleži­ tostí a hrozeb. Vyhodnocení je provedeno for­ mou analýzy SWOT do redukovaných témat a klíčových námětů. Následuje zpracování miniprojektů na ana­ lýzou identifikované náměty. Výsledkem

prací je tvůrčí zapojení respondentů v řeši­ telských týmech a vytvoření zásobníku ná­ mětů změn a inovací. Uvedený přístup byl použit u velkých firem i malých a středních podniků. Jeho aplikaci má MSF připravenu i pro regionální spolupráci malých a středních podniků a veřejné správy včetně možnosti otevření nových trhů v zahraničí. VÝHODY SPOLUPRÁCE

Příprava strategie je založena na analýze specifik regionu, jeho podnikatelského pro­ středí a na zpracování optimálního rozvoje vybraných odvětví s cílem jejich propojení do podnikatelských řetězců. Projekty mohou za­ hrnovat zahraniční spolupráci s cílem zpří­

stupnit kapitál, rozvinout konkurence­ schopnost i rozšířit trh.

ČLENĚNÍ PROJEKTU • Základní charakteristika a strategie podnikatelského projektu • Technicko-investiční charakteristika náročnosti projektu • Organizace, řízení projektu, zajištění a systém motivace lidských zdrojů • Stabilita odvětví a podnikatelského prostředí • Současný a prognózovaný rozsah produkce (kapacita) • Charakteristika odběratelsko-dodavatelských vztahů • Marketing, analýza produkce a trhu, nabídka - poptávka • Koncepce zajištění maximálního od­ bytu a tržeb • Konkurenční pozice - konkurenční vý­ hoda a strategie jejího udržení • Podpora tržeb formou reklamy a pro­ pagace

Příprava jednotlivých projektů členů v síti má určitá úskalí. Síť má teoreticky sériové propojení. Z hlediska riskmanagementu musí mít kritická místa a kapacitně omezené pro­ jekty členů sítě paralelní propojení. Součástí projektu je i podpora úřadů regionu motivova­ ných nejen zvýšením zaměstnanosti. STRATEGIE PODNIKÁNÍ

Strategie podnikání vychází z marketingo­ vého poznání stavu a výhledu, stanovení seg­ mentu trhu i konkurenční výhody. Obsazení a udržení vybraného segmentu trhu vyžaduje správné načasování změn a inovací, které je nutno hledat mimo oblast financování. Formulace jejich řešení však musí mít fi­ nanční rozměr. Musí vycházet z controllingového přístupu dosažení chtěného a možného s uplatněním zpětné vazby zdokonalování. Součástí strategie je i riziková politika. Potře­ by zákazníků musí management znát a rozší­ řenou nabídkou je i spoluvytvářet. Chce-li určený segment trhu udržet, musí usilovat o překonání zákazníkova očekávání. Management člena sítě musí vytvářet předpoklady pro jednotu cílů i řízení vnitřní­ ho prostředí společnosti včetně motivace lidí. Ta musí vycházet z hodnocení výkonu a spra­ vedlivého odměňování, případně i s uplatně­ ním sankčních nástrojů. Základním principem managementu je partnerství ve vzájemné výměně informací a postojů s přímou vazbou na odpovědnost za řešené cíle. Vedle znalostí a dovedností vy­ stupují do popředí i osobnostní a manažer­

ské charakteristiky. • Rozvaha, ohodnocení aktiv - pasiv • Výkaz zisku a ztrát - ohodnocení vý­ nosů • Peněžní toky - cash flow - citlivost vý­ nosů • Finanční analýza, toleranční pole únosnosti • Citlivostní analýza nákladů a tržeb, body zvratu na principu »co kdyby* • Struktura zajištění financování - zdro­ jů, za jakých podmínek • Pojištění, čistá a spekulativní rizika riskmanagement • Hodnocení rizikovosti projektu - rizi­ ková politika • Reporting stavu a výhledu přípravy, realizace projektu, nákladů a výnosů Všechny etapy projektu spolupráce musí mimo jiné obsahovat i podíly zapojení regionálních úřadů. ZDENĚK ČAPEK MODERNÍ OBEC 8/2000 □

13----

EKONOMIKA!___________________

ÚČINNÍ PROTI NEZAMĚSTNANOSTI J Mikroregion Lommatzscher Pflege se nachází v Sasku, v bývalé NDR. Ži­ je tam téměř 15 000 obyvatel v obcích o velikosti od 1500-6000 obyvatel. Obce se skládají z místních osad, které mají 200-500 obyvatel. Oblast Lommatzscher Pflege leží v mírně zvlněné krajině nedaleko Míšně. Je známá úrodnou půdou a těžbou kaolínu pro výrobu mí­ šeňského porcelánu. V současné době trápí mikroregion transformace zemědělství, zejmé­ na vysoká nezaměstnanost. Při řešení těchto problémů mikroregion zís­ kal prostředky z programu Evropské unie »Lea­ der 1I«. Hlavním »tahounem« tohoto snažení je již po osm let starosta obce s 1500 obyvateli Leuben - Schleinitz Gerhart Doleschal, jehož rodiče byli od­ sunuti z Pohořelic u Brna. Sám však vůči ČR žádnou zášť necítí. Program Leader II je zaměřen na vytváření pracovních míst v regionu. »Když člověk pra­ cuje, nemá pocit, že je k ničemu, neboť našel uplatnění ve společnosti. Za vydělané peníze může uspokojovat potřeby své i své rodiny. Zá­ roveň nechá vydělat dalším sousedům, zaměst­ naným např. ve službách. Spokojeni jsou pak všichni,« říká starosta Doleschal. Na vznik nových pracovních míst vydala obec opravdu mnoho prostředků. Opravila zámek a mnoho dalších objektů. Obnovený zá­ mek přitáhl turisty. V opravené sýpce vzniklo muzeum a z další části statku se staly dílny, kde je možné vidět tradiční řemesla. Jiný statek ve vedlejší obci byl přebudován na tržiště pro místní drobné zemědělce a řemeslníky. Při tom byl rekonstruován další přilehlý zámek, který bude sloužit jako administrativní budova. Ke všem objektům musely být dovedeny inže­ nýrské sítě a komunikace s chodníky včetně ve­ řejného osvětlení. A výsledek? Ten si rozumný starosta spočítá sám. Několik pracovních míst v hospodách, na zámcích, na tržišti, možnost odbytu vlastních produktů a k tomu po celý čas práce pro místní stavební firmy. Ani dotace z EU nedosahují 100% výše. Obec sice neměla dostatek svých prostředků, mohla však započítat do vlastního podílu i práci občanů (ve výši 10 DM za hodinu). Lidé přitom pracovali dobrovolně a zadarmo. Z velké části

pomohly místní firmy, které nyní profitují z rozvoje celého území. Jak je možné takový příspěvek získat? Jed­ nak musí být země členem EU, jednak musí část prostředků do projektu vložit stát. Ovšem nej­ hlavnější způsob starosta Doleschal shrnul krát­ ce: »Kdo co urve.« Jemněji řečeno - je třeba se především snažit bez ohledu na pracovní dobu (zčásti i rodinu) a pak má starosta šanci ně­ co pro obec získat. Další zajímavostí v obci je zmíněné no­ vě vybudované mu­ zeum a dílny. Muzeum se specializuje na před­ měty známé z každodenního života našich maminek a babiček, které se již dnes nepouží­ vají. Expozice se stala vyhledávaným a oblíbe­ ným cílem návštěv škol a rodin s dětmi. Celý mikroregion se snaží uplatnit na trhu výrobky a výpěstky zdejších řemeslníků a ze­ mědělců. Jednou z podmínek při výstavbě no­ vých supermarketů je to. že místní zboží bude zahrnuto mezi jejich obvyklý sortiment. Zpo­ čátku se to majitelům a provozovatelům obcho­ dů moc nelíbilo. Nyní však pochopili, že i pro zákazníky jsou malá tržiště s místními produkty zajímavým zpestřením. Tyto aktivity ale nedokáží zcela nahradit úbytek všech pracovních míst. Část lidí (přede­ vším žen pracujících dříve v zemědělství) zů­ stává bez práce. Situaci pomáhá řešit úřad prá­ ce, který přispívá na veřejně prospěšné práce. Na rozdíl od naší praxe však hradí mzdu i tzv. vedoucího pracovníka, který se stará nejen 0 pracovní náplň, ale také o pracovní pomůcky, dodržování pracovní doby apod. Obec to nic nestojí. Starosta se jen musí zaručit, že neza­ městnaní budou mít v obci práci. Poučný výjezdní seminář do oblasti Lommatzscher Pflege uspořádala Regionální škola obnovy a rozvoje venkova ve Studenci. Do stej­ né oblasti s podobným programem se chystají 1 některé další regionální školy. Budete-li mít možnost se akce zúčastnit, nenechte šiji ujít.

TIP PRO STAROSTY

VLADIMÍR GLASER FOTO AUTOR

istě si mnozí z nás vzpomínají na doby nedávné, kdy jsme se všichni stravovali v »závodních jídelnách*, které sloužily pouze k potřebě zahnat hlad. bez ohledu kulturnost prostor jídelny a dodržování hygie­ nických předpisů. Tento pohled na společné stravování dnes již patří minulosti a mnozí z nás se setkává­ me v moderních stravovacích zařízeních, která jsou uprostřed pracovního dne oázou klidu. Tato stravovací zařízení provozuje také společnost ARAMARK, s. r. o., která patří na českém trhu k nejznámějším profesionálním cateringovým firmám. Společné stravování není věc jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo a jak k tomu ostatně přistupuje i mnoho drobných provozo­ vatelů. kteří si neuvědomují jakému nebezpe­ čí své zákazníky vystavují.

MODERNÍ TRENDY STRAVOVÁNÍ Toho se naši zákazníci nemusejí obávat, neboť naše firma je držitelem certifikátu kva­ lity ISO 9001, který zaručuje dodržování přís­ ných norem hygieny - od výběru dodavatelů, přes skladování a manipulaci se surovinami až ke konečné likvidaci nevydané stravy. ARAMARK započal své dobré jméno budo­ vat v průmyslových podnicích, dnes mezi je­ ho zákazníky patří i obchodní a finanční spo­ lečnosti. Jsme jedničkou na cateringovém trhu ve stravováni nemocnic a ústavů sociálních slu­ žeb, kde je na kvalitu služby kladen snad nej­ větší důraz. Naší snahou je v budoucnu nabíd­ nout své služby a expandovat do oblasti školního stravování, kde je dnes situace ve stravování přímo žalostná. Čím dál tím více se množí případy ohrože­ ní zdraví dětí ve školních jídelnách, což je pro nás nepřípustné, ale zároveň i vyzývající. O tom hovoří i naše zahraniční zkušenosti v tomto segmentu trhu. Jenom ve Spojených státech amerických poskytujeme stravování pro víc než 2 milióny studentů ve více než 300 školách a univerzitách. Naší snahou je podílet se na výchově »zdravé generace* a své budoucí potencionální zákazníky si hle­ dat již při jejich vzdělávacích aktivitách. Pracujeme na dokončení vlastního projektu ARA Junior, který formou hry nabádá děti ke správné kombinaci jednotlivých komponentů stravy v návaznosti na nej modernější trendy ve stravování dětí a mládeže. Samozřejmostí je sledování jednotlivých nutričních hodnot daných vyhláškou Ministerstva školství, mlá­ deže a tělovýchovy. Jsme připraveni konzultovat konkrétní po­ třeby a připravit individuální nabídku řešení záležitostí týkajících se stravování a ostatních služeb s tím spojených. KAMIL PETRŽELKA, obchodní ředitel ARAMARK, s. r. o.

14

L)

MODERNÍ OBEC 8/2000

IRIZENI A SPRAVA________________

MONITOROVÁNÍ ÚZEMNÍPLÁNOVACÍ ČINNOSTI Ústav územního rozvoje (ÚÚR) sleduje stav územněplánovací činnosti v ČR. Již roce 1995 byla připravena jednotná metodika pro monitorování stavu územněplánovací dokumentace (ÚPD) obcí. Podle ní okresní úřady (OkÚ) doplnily a upřesnily údaje o schválené a rozpracova­ né ÚPD - územních plánech obcí a regulač­ ních plánech - i o existenci urbanistických studií (US) na svém území. Významným mezníkem pro evidenci územněplánovací činnosti byla novela stavebního zákona a související vyhlášky č. 131/1998 Sb.

METODIKA Pro zajištění jednotného postupu eviden­ ce byla v dubnu 1999 vydána Metodika OÚP MMR pro postup orgánů územního plánování při evidenci územněplánovací činnosti ve smyslu § 21 vyhlášky MMR č. 131/1998 Sb. Systém monitorování má dvě relativně samostatné části: • monitorování ÚPD a US obcí, • monitorování ÚPN VÚC (územních plánů vyšších územních celků). Systém monitorování ÚPP (územnčplánovacích podkladů) a US obcí je založen na: • databázi, doplňované a aktualizované jed­ notlivými referáty regionálního rozvoje okresních úřadů (RRR OkÚ), • fungování datového skladu Ústavu územ­ ního rozvoje pro centrální zpracování data­ báze. Zkušenosti s fungováním systému moni­ torování prostřednictvím okresních úřadů dle vydané metodiky byly ověřovány u pra­ covníků referátů regionálního rozvoje na třech setkáních, uspořádaných naším ústa­ vem v závěru roku 1999. Poznatky pak byly využity pro zdokona­ leni softwarového vybavení. Program Lokální aktualizační systém (LAS), původně vytvořený v prostředí Fox­ Pro, je od ledna roku 2000 nahrazen novým programem LAS 20()(), zpracovaným v pro­ středí Visual Basic z Visual Studio Enterpri­ se Edition. Program zohledňuje změny, vy­ plývající z novely stavebního zákona a příslušné vyhlášky z července 1998. Ústav územního rozvoje provozuje rutin­ ně síťovou úlohu Datový sklad 2000 (DAS 2000), která zajišťuje funkce potřebné pro sběr, ukládání, třídění, archivaci, export a import dat. V jejím rámci je rovněž provozován re­ gistr pro evidenci územněplánovací čin­ nosti na úrovni velkých územních celků. Úloha dále řeší zpracování a publikování dat na www stránkách ústavu.

Celý systém evidence má vazbu na jedno­ tky státního územně identifikačního registru (ÚIR). Tzn., že dovoluje přiřazovat data k příslušným katastrálním územím, obcím a OkÚ. Dále pak dovoluje připojení k mapo­ vému podkladu. Zveřejňování získaných údajů o územně­ plánovací činnosti v ČR je prováděno: • prostřednictvím průběžně aktualizovaných dat na www stránce ÚÚR (http://www.egis.cz), • prostřednictvím každoročně vydávaných publikací - ročenek; publikace obsahují vedle přehledů o stavu územněplánovací připravenosti obcí a VÚC - rovněž některé strukturně vývojové analýzy, • prostřednictvím článků v časopisech (Ur­ banismus a územní rozvoj č. 1/2000). Základní údaje na www stránkách i v ro­ čenkách za poslední dva roky jsou zveřejňo­ vány rovněž v angličtině. Monitorování územněplánovací dokumentace a územ­ ních studií obcí probíhá ve 4 cyklech za rok. Na základě registračních listů pořizují okresní úřady zápis do LAS 2000. V termí­ nech 5. ledna, dubna, července a října odesí­ lají aktuální stav údajů formou výstupního souboru vystup.las k centrálnímu zpracová­ ní Ústavu územního rozvoje. Centrální zpracování, které představuje kontrolu vstupních souborů, reklamaci neči­ telných souborů, načtení dat, čištění dat od duplicit, archivaci dat, export dat do vstup­ ních souborů vstup.las, jejich odeslání OkÚ a zveřejnění dat na www stránkách, trvá při­ bližně 4 týdny. To znamená, že okresní úřady mají na zápis dat v každém cyklu dva měsíce. Pro zlepšení komunikace, zejména mezi naším ústavem a OkÚ, byla zavedena e-mailová adresa [email protected]. Vývoj systému evidence územněplánova­ cí činnosti neustále pokračuje. V této sou­ vislosti řešitelský kolektiv vítá všechny při­ pomínky a náměty uživatelů LAS 2000. V současné době jsou připraveny ke zveřej­ nění webové stránky, které obsahují harmo­ nogram průběhu cyklů monitorování v LAS s uvedením závazných termínů klíčo­ vých činností každé z aktualizačních fází. Dále zahrnuje informace o příjmu, cent­ rálním zpracování a exportu dat v ústavu. Byl vyřešen problém aktualizace databá­ ze zodpovědných projektantů - autorizo­ vaných architektů. Na základě dohody ji bude ÚÚR poskytovat v digitální formě Česká komora architektů.

Problémem k prioritnímu řešení je vyčiš­ tění databáze zhotovitelů - firem, které bu­ de probíhat jak na straně okresních úřadů, tak na straně ústavu, a to v několika násle­ dujících cyklech. V podstatě půjde o sjednocení údajů o zhotovitelích s celostátními registry (Ob­ chodním rejstříkem. Registrem ekonomic­ kých subjektů a dalšími), uveřejněnými na www stránkách Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí. Zde je nutno zdůraz­ nit význam správného vyplňování regist­ račních listů pořizovateli ÚPD/ÚPP - obce­ mi, a to na základě smlouvy o dílo. Pomocí menu »Správce systému« chce ře­ šitelský kolektiv umožnit pouze prohlížení modulu »Kniha 2000«, čímž by se mohl roz­ šířit počet uživatelů uvnitř OkÚ, a dále pak umožnit prohlížení a tisk z LAS 2000 během centrálního zpracování dat v ÚÚR. Rovněž řeší možnost výstupu dat z LAS 2000 do tvaru, který umožní jejich napojení na geografické informační systémy okres­ ních úřadů. Nově je připravován modul Analýza dat, který by měl v první verzi ob­ sahovat možnost aktuálních analýz v sou­ ladu s ročenkou. Přehled o tom, které obce v ČR mají schválenou nebo rozpracovanou územ­ něplánovací dokumentaci, je velmi cen­ nou informací, zpřístupněnou v publi­ kacích (ročenkách) i na internetu. Monito­ rování a zveřejňování jeho výsledků mů­ že urychlit investice do území obcí.

ÚPD A ÚPP V DATOVÉM SKLADU Soubory na úrovni obcí, kterých je cca 6244, má v současné době celkem 5835 jed­ notek, tj. územních plánů obcí (dříve sídel­ ních útvarů), regulačních plánů (dříve územ­ ních plánů zón) a urbanistických studií. Zatímco dříve byly zapisovány především aktuálně pořizované dokumentace obcí (sí­ delních útvarů), v poslední době dochází k zápisu dříve málo evidovaných regulač­ ních plánů (územních plánů zón). Rovněž dochází k dodatečnému zápisu dokumentací pořízených před rokem 1992. Není novinkou, že obce nad 500 obyvatel pořizují pro svá území územní plány, a to zpravidla cestou projednané urbanistické studie. Rozvoj obcí s více než cca 2000 obyvateli je až na nepatrné výjimky řízen právě na základě ÚPN. Všechna města nad 20 000 obyvatel řídí rozvoj svého území výlučně na základě územního plánu. U obcí s méně než 500 obyvateli územněplánovací činnost velmi často končí zpracováním urbanistické stu­ die. Výše podílu US však nemůže nikde konkurovat podílu ÚPN - ani v obcích s nej­ četnějšími US nedosahuje jejich podíl tře­ tiny.

ROZPRACOVANOST A DOKONČENOST ÚPN/RPN (RPN - regulační plány) jsou . evidovány jak ve stavu dokončeném r MODERNÍ OBEC 8/2000 □

15------

řízeni a sprava (schváleném), tak v různých stadiích roz­ pracovanosti. Schválené ÚPN/RPN může­ me členit na ty, které byly schváleny před I. 7. I992, v období mezi 1. 7. 1992 až 1. 7. 1998 a na ty, které byly schváleny po 1. 7. 1998. Z hlediska kritéria »dokončenosti - rozpracovanosti« dělí se ÚPN/RPN z hlediska vývoje následovně: • v roce 1997 bylo schválených jedno­ tek 1225 (41,2 %) a 1748 rozpracovaných (58,8 %), • v roce 1998 bylo schválených jedno­ tek 1525 (48,7 %) a 1609 rozpracovaných (51,3 %), • v současnosti je schválených jedno­ tek 2020 (53,0 %) a 1792 rozpracovaných (47,0 %). Jako základní aktuální trend v období 1997 - 2000 lze tedy sledovat posun smě­ rem k dokončování územních plánů obcí a regulačních plánů. Absolutní přírůstek schválených činí 795, absolutní přírůstek rozpracovaných 44.

VZTAH K VELIKOSTI OBCÍ Lze konstatovat, že se zmenšující se prů­ měrnou velikostí obcí klesá poměr schvá­ lených ÚPN/RPN ve prospěch podílu roz­ pracovaných. U velkých a středních měst je příslušný poměr asi 7:3 až 8:2 (s výjimkou skupiny měst se 70-120 tis. obyv., kde je 1:1), u malých měst asi 6:4, u venkovských obcí asi 4:6 až 3:7. Rozdíly mezi schválenými ÚPN/RPN podle data schválení jsou méně výrazné. Lze však pozorovat, že u středních a men­ ších měst je mezi schválenými ÚPN/RPN relativně více těch, které byly schváleny před rokem 1992 a u venkovských obcí je tomu naopak. Pokud jde o vnitřní čle­ nění rozpracovaných ÚPN/RPN, obě sku­ piny rovněž v zásadě dodržují celostátní poměr četnosti vyšší a nižší fáze rozpra­ cování, tj. konceptu a návrhu, který je zhru­ ba 4:1.

VÝZNAM Schválený územní plán s jasnými, obecně závaznými pravidly pro využití rozvojových ploch pro výstavbu významně ovlivňuje rozhodování soukromého sektoru o tom, kam vloží své prostředky a jak se bude po­ dílet na rozvoji obce. Územněplánovací do­ kumentace je dále jedním z rozhodujících podkladů pro získávání veřejných pro­ středků a pro posouzení jejich hospodárné­ ho vynaložení. Přehled o tom, které obce v ČR mají schválenou nebo rozpracovanou územnčplánovací dokumentaci, je velmi cennou infor­ mací, zpřístupněnou v publikacích (ročen­ kách) i na internetu. Monitorování a zveřejňování jeho výsledků chápou ÚÚR a MMR jako snahu urychlit investice do území obcí. ZDENKA HLADIŠOVÁ, Ústav územního rozvoje Brno

---- 16 Cl MODERNÍ OBEC 8/2tM)0

PERSPEKTIVA PRO CHRUDIM Proces pořizování územněplánovací dokumentace tvoří řada na sebe na­ vazujících kroků vyplývajících ze zákona č. 50/1976 Sb., o územním plá­ nování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích vyhlášek. Po ukončení nezbytných rozborů a průzku­ mů území, které má územní plán řešit, nastává pro jeho pořizovatele etapa tvorby zadání, ve kterém stanoví hlavní požadavky a cíle pro zpracování územněplánovací dokumentace. Návrh územních a hospodářských zásad (dnes označované jako »zadání«) pro zpracová­ ní územního plánu sídelního útvaru města Chrudimi byl zhotoven v roce 1993. K základním údajům v této fázi patřilo stano­ vení návrhového období do roku 2005 a výhle­ dového horizontu do roku 2015, přičemž se předpokládalo, že počet obyvatel města vzroste ke konci návrhového období na zhruba 28 tisíc. Tuto populační prognózu je ale nutno vzhle­ dem k demografické situaci v regionu považo­ vat za nadhodnocenou. Určitý nedostatek před­ stavovala i skutečnost, že se územní plán v této vstupní etapě nezabýval zaměsmaností a regio­ nálním trhem práce. Konečný návrh územního plánu tohoto sídelního útvaru byl schválen městským zastupitelstvem v roce 1996. K 1. 1. 2000 žilo v okresním městě Chru­ dim 24 069 trvale bydlících obyvatel. Územ­ ní plán předpokládá, že při velmi malých pří­ růstcích se bude počet obyvatel okresu včetně Chrudimi pozvolna zvyšovat do roku 2010 a poté bude mírně klesat. Původně předpoklá­ daný počet obyvatel pro rok 2005 (28 000) se na základě připomínek pro řešené území snižuje na 25 500. Úroveň bydlení vykazuje v chrudimské aglomeraci pozvolna vzrůstající úroveň. Odhaduje se, že od roku 1980 se počet trvale obydlených bytů zvýšil zhruba o 6,3 % a průměrná obytná plocha bytu asi o 13 %. Za stejné období vzrostl počet cenzových domác­ ností se závislými dětmi na Chrudimsku o více než 1 %. V souladu se změnami demografické­ ho chování české populace však tento přírůstek tvoří neúplné rodinné domácnosti, naopak po­ čet úplných rodin poklesl zhruba o 2 %. Hlavním cílem územního plánu pro město Chrudim je zajistit dostatečné plochy pro rozvoj bydlení a občanské vybavenosti při re­ spektování měřítka, panoramatu a svébytnosti historického jádra. Bytové výstavbě je logicky věnována obzvláštní pozornost v detailním teri­ toriálním pohledu. V návrhovém období se po­ čítá se vznikem 900 bytových jednotek, z toho 312 v rodinných domech na »zelené louce«, 88 v rodinných domech rozptýlených ve městě

a 500 ve vícepodlažní zástavbě. Dokument ob­ sahuje i nezbytnou regeneraci sídlišť. Ta zahr­ nuje především půdní vestavby, zateplení ob­ jektů, výstavbu garáží i zahrádek a nápravu zanedbané údržby a zeleně. Historické jádro města s navazujícím územím představuje mi­ mořádně cenné kulturní dědictví a je zařazeno mezi městské památkové zóny CR. Dlouhodo­ bý proces regenerace by měl vyřešit regulační plán této zóny. Je bezpodmínečně nutné za­ chovat obytnou funkci centra a nepřipustit je­ ho vylidnění kvůli bankám a úřadům. Regionální zaměstnanost bude v návrho­ vém období podstatně proměnlivější než dopo­ sud, a to jak vzhledem k chování trhu, tak k po­ tenciálu pracovních míst a jejich struktuře. Dosavadní vývoj a prognózy však nenasvědčují tomu, že by míra nezaměstoanosti na Chrudim­ sku výrazněji překročila celorepublikový prů­ měr. K 31. březnu 2000 činila její hodnota v okrese Chrudim 10,8 %. Ekologickou »zelenou páteř« řešeného území tvoří řeka Chrudimka spojující město s okolní krajinou, rekreační­ mi aktivitami a sousedními městy Pardubice a Slatiňany. Plánuje se rovněž rozšíření stávají­ cích zelených ploch v blízkosti řeky a vytvoření nového přírodního parku. Při rozvoji města se neuvažuje o zásazích do lesního půdního fondu. Logickou součástí péče o životní prostředí je pokračující »teplofikace« a plynofikace měs­ ta, přednostně v inverzních polohách. Při likvi­ daci odpadů počítá územní plán s asanací a re­ kultivací nevyužívaných skládek, s evidencí a likvidací počínajících skládek a se separací odpadů podle speciálního programu odpadové­ ho hospodářství. Zvýšená pozornost bude věno­ vána toxickým odpadům na celém teritoriu města. Geopolitickými změnami došlo k posu­ nu města a celého Chrudimská k centru CR. S ohledem na očekávaný postupný příliv zahra­ ničního kapitálu i institucí se předpokládá, že řada subjektů dá přednost blízkým městům a re­ gionům před »drahou a využitou« Prahou. Výhodná poloha poblíž hlavního urbanizačního a dopravního koridoru uprostřed republiky dává předpoklady pro další prosperitu. Město má navíc velmi kvalitní zázemí pro rekreaci v prostoru Vysočiny a Železných hor, které leží v jeho bezprostřední blízkosti. JAN KOKTA FOTO AUTOR

RUKOVĚŤ STAROSTY - 2. část Zákon č. 172/1991 Sb.,

o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 485/1991

Sb.,

zákona č. 10/1993

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: §

1

(1) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce1) a v hlavním městě Praze též na městské části,2)3) pokud obce a v hlav­ ním městě Praze též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily. (2) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí dále věci z vlastnictví České republiky, s nimiž začaly obce a v hlavním městě Praze též městské části hospodařit po 23. listopadu 1990 způsobem obdobným právu hospodaření, jestliže s nimi takto hospodařily ke dni účinnosti tohoto zákona. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na věci, které sloužily k plnění úkolů drobných provozoven národních výborů.

82 (1) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí a) nezastavěné pozemky, b) pozemky zastavěné stavbami ve vlastnictví fyzických osob, c) stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek, d) pozemky zastavěné stavbami přecházejícími do vlastnictví obcí podle odstavců 4 a 5, které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, pokud jsou ve vlastnictví České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 1. (2) Pro účely tohoto zákona se za zastavěné pozemky považují též a) pozemky tvořící se stavbou jeden funkční celek, b) pozemky, na nichž bylo na základě pravomocného stavebního povolení započato se stavbou. (3) Je-li právním nástupcem obce zaniklé po 31. prosinci 1949 jediná obec, přechází věc do jejího vlastnictví. Je-li právních nástupců více, přechází věc do jejich podílového spoluvlastnictví rovným dílem. (4) Pokud nemovitosti, které obce vlastnily k 31. prosinci 1949, nepřecházejí do vlastnictví žádné obce podle odstavce 1, neboť tato obec zanikla, pak tyto přecházejí, a to spolu se stavbami uvedenými v od­ stavci 5, do vlastnictví té obce, jejíž území ke dni 1. července 2000 tyto nemovitosti tvoří.33) Nachází-li se v příslušném katastrálním území tvo­ řícím území obce jen část původní nemovitosti, přechází do vlastnictví obce jen tato část. (5) Spolu s nemovitostmi podle odstavce 1 přecházejí do vlastnictví obce dnem 1. července 2000 stavby účelových komunikací, drobné stavby sloužící k plnění funkcí lesa, k výkonu práva myslivosti nebo k ochraně trvalých porostů, drobné stavby melioračních zařízení a drobné stavby lesotcchnických meliorací, pokud byly v období od 1. ledna 1950 do 24. května 1991 vybudovány na pozemcích, které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, nebo přecházejí na obce podlcv§ 2a tohoto zákona, pokud jsou ke dni 1. července 2000 ve vlastnictví České republiky. § 2a (1) Do vlastnictví obcí dnem 1. července 2000 přecházejí i nemovitosti vyjmenované v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které a) byly obcím přiděleny jako přídčleům rozhodnutím příslušného stát­ ního orgánu o přídělu vydaným podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. nebo dekretu prezidenta republiky č. 28/1945 Sb., nebo byly vydány obcím podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové re­ formy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), b) byly schváleny příslušným státním orgánem pro obec jako přídčlee přídělovým plánem podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb.. pokud jsou ve vlastnictví České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § I nebo § 2.

') 2) 3) k)

§ 68 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb.. o obcích (obecní z-řízení). § 3 odst. 3 zákona i. 367/1990 Sb. § 37 odst. 1 zákona í. 418/1990 Sb., o hlavním místí Praze, § 1 odst. 2 zákona í. 367/1990 Sb.. o obcích (obecní zřízení). § 2 odst. 5 zákona í. 344/1992 Sb.. o katastru nemovitostí Česká republiky (katastrální zákon), ve znání zákona í. 89/1996 Sb.

Sb.

a

zákona č. 114/2000 Sb.

(2) Nemovitosti uvedené v odstavci 1 přecházejí do vlastnictví obcí bez ohledu na to, že příslušná rozhodnutí o přídělu nebo přídělový plán byly vydány po 31. prosinci 1949, nebo k jejich vydání vůbec nedošlo. (3) Obce prokáží existenci přídělu podle odstavce 1 zejména a) vydanou přídělovou listinou svědčící obci nebo příslušnému národ­ nímu výboru působícímu na území obce, b) schváleným přídělovým plánem, nebo c) schváleným grafickým přídělovým plánem. (4) Nelze-li příděl doložit listinami uvedenými v odstavci 3, považuje se za doklad o přídělu listina vyhotovená příslušným státním orgánem s uvedením jednacího čísla přídělového rozhodnutí, je-li z ní zřejmý rozsah přídělu i přídělce. (5) Ustanovení § 2 odst. 4 a 5 se použije pro nemovitosti uvedené v odstavci 1 obdobně.

§3 (1) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí obytné domy4) a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, jestliže splňují tyto podmínky: a) jsou v jejich katastrálních územích, b) jsou ve vlastnictví České republiky, c) právo hospodaření k nim náleží organizacím, u nichž na okresní úřady, obce a v hlavním městě Praze též na městské části přešla funkce jejich zakladatele nebo pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace,5) d) nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 2. (2) Ustanovení § 1 odst. 3 se u věcí uvedených v odstavci 1 nepoužije. (3) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí z vlast­ nictví České republiky objekty komplexní bytové výstavby rozestavěné k 31. prosinci 1992 a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, včetně práv a povinností s nimi souvisejících, jestliže splňují podmínky uvedené v od­ stavci 1 písm. a), a jejich investory byly ke dni účinnosti tohoto zákona okresní úřady, hlavní město Praha nebo města Brno, Plzeň a Ostrava. (4) Do vlastnictví obcí. na jejichž území se nacházejí dnem účinnosti tohoto zákona, přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodaření organizacím zajišťujícím investorskou činnost ke komplexní bytové výstavbě, jestliže na okresní úřady, hlavní město Prahu a města Brno, Plzeň a Ostravu přešla pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace, pokud nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 2 nebo podle § 3 odst. 1 až 3.

§4 (1) Do vlastnictví obcí nepřecházejí tyto věci z vlastnictví České repub­ liky: a) pozemky, k nimž bylo zřízeno právo osobního užívání6) a pozemky, které byly k tomuto účelu přiděleny, b) nemovité věci s příslušenstvím, které byly v trvalém užívání Komunis­ tické strany Československa a ke dni 1. června 1990 jí byly odňaty,7) c) nemovité věci s příslušenstvím, které jsou ke dni účinnosti tohoto zákona v trvalém užívání jiné než státní organizace,8) nejde-li o věci uvedené v § 2. d) (zrušeno) (2) Do vlastnictví obcí nepřecházejí rovněž věci z vlastnictví České republiky, k jejichž vydání uplatní nárok oprávněná osoba podle zvláštního předpisu.9) (3) Ode dne účinnosti tohoto zákona přísluší k věcem uvedeným v od­ stavci 1 právo hospodaření okresním úřadům a v hlavním městě Praze Minis­ terstvu financí České republiky.

4) § 59 odst. 1 zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty. 5) § 67 zákona i. 367/1990 Sb. §36 zákona č. 418/1990 Sb. 6) § 198 a násl. občanského zákoníku. 7) Nařízení vlády České a Slovenské Fcderativní Republiky č. 212/1990 Sb.. o odnětí nemovitého majetku státu v trvalém užívání Komunistické strany Československa. *) § 70 hospodářského zákoníku. § 10 vyhlášky Federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s ná­ rodním majetkem, ve znění pozdějších předpisů. 9) Např. zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd.

25

přechod některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví oba §5

§7

(1) Na žádost obce může okresní úřad a v hlavním městě Praze Minister­ stvo financí České republiky rozhodnout, že do vlastnictví obce přecházejí a) věci z vlastnictví České republiky uvedené v § 1 odst. 3, b) věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodaření organizacím, jestliže na okresní úřady, obce a v hlavním městě Praze též na městské části přešla funkce jejich za­ kladatele nebo pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace,5) pokud nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 2 nebo § 3. (2) K rozhodnutí podle odstavce 1 si okresní úřad a v hlavním městě Praze Ministerstvo financí České republiky vyžádá předchozí souhlas Minis­ terstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky. (3) Jde-li o věci ve vlastnictví České republiky, k nimž ke dni účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodaření stámím podnikům, jéstliže na okresní úřady, obce a v hlavním městě Praze též na městské části přešla funkce jejich zakladatele, může obec žádost podle odstavce 1 podat po uplynutí jednoho roku od účinnosti tohoto zákona.

Na rozhodování podle § 5 a 6 tohoto zákona se nevztahují obecné před­ pisy o správním řízení.10) §

8

Obce jsou povinny do jednoho roku po nabytí vlastnictví k nemovitým věcem podle tohoto zákona učinit návrh příslušnému středisku geodézie na zápis těchto nemovitých věcí do evidence nemovitostí.11) § 9 (zrušen) § 10 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

□□□ §6 (1) Na žádost obce může Ministerstvo kultury České republiky rozhod­ nout, že do vlastnictví obce přecházejí z vlastnictví České republiky kulturní památky, muzea a galerie, včetně jejich sbírkových fondů, k nimž náleželo právo hospodaření organizacím, jestliže na obec a v hlavním městě Příze též na městskou část přešla funkce zakladatele nebo pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace,5) pokud nepřecházejí do vlastnictví obce podle § 3 nebo jako stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek podle § 2. (2) Na žádost obce může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky rozhodnout, že do vlastnictví obce přecházejí z vlastnictví České republiky objekty škol a školských zařízení, k nimž náleželo právo hospodaření organizacím a ve kterých jsou ke dni účinnosti tohoto zákona provozovány školy a školská zařízení, jestliže na obec a v hlavním městě Praze též na městskou část přešla funkce zakladatele nebo pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace,5) pokud nepřecházejí do vlastnictví obce jako stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek podle § 2.

Zákon Zákon Zákon Zákon

č. č. č. č.

172/1991 Sb. nabyl účinnosti dnem 24. května 1991. 485/1991 Sb. nabyl účinnosti dnem 29. listopadu 1991. 10/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993. 114/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.

□□□ Článek II zákona č. 114/2000 Sb. zní:

ČI. II Nároky založené tímto zákonem v čl. I se nedotýkají věcí, které před účinností tohoto zákona nabyly do vlastnictví jiné osoby než stát.

I0) Zákon č. 71/1967 Sb., o správní řízení (správní řád). n) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.

26

zákon o zadáváni veřejných zakázek Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

zadavateli výrobci, přepravci nebo distributoři elektřiny nebo tepla, přepravci nebo distributoři plynu anebo obchodní společnosti pro­ vádějící průzkum nebo těžbu ropy, plynu, uhlí nebo jiných paliv, t) zakázky upravené jinými procesními pravidly a zadávané na základě zvláštních postupů mezinárodních organizací.

OBECNÁ USTANOVENÍ §2 §

a) b) c) a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l)

m) n) o) p)

r) s)

1

Předmět úpravy (1) Zákon upravuje závazný postup zadavatelů veřejných zakázek směřující k uzavření smluv k jejich provedení (dále jen »zadávání«), obchodní veřejnou soutěž1) pro veřejné zakázky a způsob uzavírání smluv k jejich provedení na podkladě výsledků této soutěže, způsob dohledu nad dodržováním tohoto zákona. (2) Tento zákon se nevztahuje na poskytování účelové státní finanční podpory výzkumu a vývoji podle zvláštních předpisů2)*s výjimkou případů, kdy jediným uživatelem vý­ sledků výzkumu a vývoje je stát, koupi a prodej zboží organizované Státním fondem tržní regulace v ze­ mědělství,4) nákup uměleckých historických nebo sbírkových předmětů uskuteč­ ňovaných na veřejných dražbách podle zvláštního předpisu a nákup knihovních fondů jako celku,41’) plnění veřejné zakázky, které poskytuje v celém rozsahu právnická osoba zřízená za tím účelem zadávajícím ministerstvem, jiným správ­ ním úřadem nebo územním samosprávným celkem, závazky veřejné služby a jiné obdobné závazky, na jejichž úhradě se podílejí veřejné finanční prostředky,4c) nástroje aktivní politiky zaměstnanosti upravené zvláštními předpisy,4d) nákup, údržbu a obnovu majetku České republiky v zahraničí, zakázky zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí, zakázky související s návštěvami oficiálních představitelů jiných států a vlád v České republice, nákupy Správy státních hmotných rezerv konaných na komoditních bur­ zách, nákupy majetku a služeb strategického charakteru schválené vládou České republiky, které souvisí s integrací a členstvím České repub­ liky v Severoatlantické alianci, zakázky související s poskytováním zahraniční rozvojové a humani­ tární pomoci vládou České republiky v případech nebezpečí z pro­ dlení, zakázky na výrobky a služby, jejichž odběratelem je stát a dodava­ telem Vězeňská služba České republiky, nákup cenin, u nichž nelze uplatnit výběr v jejich hodnotě dané zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím cenového orgánu, přibrání znalce, popř. státního ústavu pro účely soudního řízení nebo správního řízení,44) zakázky, jejichž předmětem je vypořádání pohledávek vůči zahraničí, které jsou evidovány ve státních finančních aktivech České republiky a které vznikly z rozhodnutí orgánů státní správy v souvislosti s po­ skytnutými úvěry, půjčkami, finančními vklady nebo při realizaci vzájemných zúčtovacích vztahů, pokud vláda nerozhodne jinak, zakázky pro nákup vody, jsou-li zadavateli výrobci, přepravci nebo distributoři pitné vody, zakázky pro nákup energie nebo paliv pro výrobu energie, jsou-li

') § 281 až 288 obchodního zákoníku. 2) Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znání zákona č. 1/1995 Sb. 4) Zákon č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemčdčlství, ve znění zákona ě. 10/1993 Sb. Jb) Zákon č. 53/1959 Sb . o jednotné soustavě knihoven, ve znění zákona ě. 459/1990 Sb. *) Například § 19 zákona ě. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/ /1997 Sb., § 47 zákona ě. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízem), ve znění zákona č. 302/1992 Sb., § 5 zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, § 5 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění zákona č. 161/1993 Sb„ § 10 zákona č. 222/1994 Sb.. o pod­ mínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. 41) Zákon ě. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ě. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. *) Například § 105 a 110 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), § 127 zákona ě. 99/1963 Sb.. občanský soudní řád, § 36 zákona ě. 71/1967 Sb„ o správním řízení (správní řád).

a) b)

c)

d)

e)

f) g)

h) i)

Pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí veřejnou zakázkou úplatná smlouva uzavřená mezi zadavatelem a vybraným uchazečem, jejímž předmětem jsou dodávky, provedení prací nebo poskytování služeb, zadavatelem 1. ministerstvo, jiný správní úřad, územní samosprávný celek, v pří­ padě statutárních měst a hlavního města Prahy též městský obvod a městská část,44) a jimi zřízené rozpočtové a příspěvkové organi­ zace, Úřad vlády České republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, soudy, státní zastupitelství, státní fondy, Fond národního majetku České republiky, Pozemkový fond České republiky, České dráhy, jakož i právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, které v souladu s rozpočtovými pravidly hospodaří s prostředky státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních organizací, rozpočtů okresních úřadů něho rozpočtů územních samosprávných celků, 2. výrobce, přepravce nebo distributor pitné vody, elektrické energie, plynu nebo tepla, který je dodavatelem do veřejných sítí, provozo­ vatel veřejných dopravních sítí a poskytovatel služeb veřejnosti v oblasti železniční, tramvajové, trolejbusové nebo autobusové do­ pravy a lanových drah, provozovatel veřejných telekomunikačních sítí nebo provozovatel telekomunikačních služeb, provozovatel ka­ nalizačních sítí a čističek odpadních vod, pokud poskytuje služby veřejnosti, 3. obchodní společnost provádějící průzkum nebo těžbu ropy, plynu, uhlí nebo jiných paliv, 4. provozovatel letišť a přístavů, 5. zdravotní pojišťovna,4f) nebo 6. právnická nebo fyzická osoba, která k úhradě zakázky, která je veřejnou zakázkou podle písmene a), použije prostředky státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních organizací, roz­ počtů okresních úřadů nebo rozpočtů územních samosprávných celků, zájemcem o veřejnou zakázku tuzemská nebo zahraniční osoba, popří­ padě více těchto osob společně, která 1. si vyžádá zadávací nebo kvalifikační dokumentaci nebo 2. se účastní předkvalifikačního řízení (§ 21) nebo 3. se zúčastní jednání v prvním stupni dvoustupňové obchodní veřejné soutěže nebo 4. je vyzvána zadavatelem k předložení nabídky při jiných způsobech zadání veřejné zakázky, než je obchodní veřejná soutěž, nebo 5. přichází v úvahu k plnění veřejné zakázky, uchazečem o veřejnou zakázku (dále jen »uchazeč«) tuzemská nebo zahraniční osoba, popřípadě více těchto osob společně, která předložila 1. nabídku podle podmínek soutěže vyhlášených zadavatelem pro obchod­ ní veřejnou soutěž nebo 2. předběžnou nabídku v dvoustupňové obchodní veřejné soutěži nebo 3. nabídku na podkladě výzvy zadavatele při jiných způsobech zadání veřejné zakázky, , tuzemskou osobou 1. právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s bydlištěm v České republice, 2. právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s bydlištěm mimo území České republiky, oprávněná podnikat na území České republiky v sou­ ladu se zvláštními předpisy,’) zahraniční osobou právnická osoba se sídlem a fyzická osoba s bydlištěm mimo území České republiky, nabídkou návrh na uzavření smlouvy, doložený doklady požadovanými v zadání veřejné zakázky, nabídkovou cenou cena, kterou uchazeč navrhuje zadavateli za splnění veřejné zakázky ve své nabídce, dvoustupňovou obchodní veřejnou soutěží soutěž, kdy zadavatel 1. vyhlášením podmínek soutěže pro první stupeň vyzývá k podání před­ běžných nabídek neurčité zájemce o veřejnou zakázku a

4f) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 21 odst. 3 obchodního zákoníku.

27

zákon o zadáváni veřejných zakázek j)

k) l) m) n) o)

2. ve druhém stupni vyzývá k podání nabídek pouze uchazeče, kten splnili podmínky prvního stupně, předběžnou nabídkou návrh na způsob plnění veřejné zakázky doložený doklady požadovanými zadavatelem v podmínkách soutěže prvního stup­ ně či v zadávací dokumentaci; součástí předběžné nabídky nejsou návrh smlouvy a nabídková cena, dokumentací o zadání veřejné zakázky soubor dokladů, jejichž pořízení vyžaduje tento zákon, a nabídky všech uchazečů, souborem strojů nebo zařízení tvořících samostatný funkční celek takový soubor věcí movitých, který plní ucelenou technicko-ekonomickou funkci určenou zadavatelem nebo projektovou dokumentací a vyžaduje montáž, specializovanou zakázkou taková veřejná zakázka, kterou může pro zadavatele provést pouze omezený okruh zájemců majících k tomu pří­ slušné oprávnění k podnikání, nejvýše však sedm, centrální adresou místo, kde jsou ve veřejně přístupném informačním systému (Internet) uveřejněny informace určené tímto zákonem, správcem centrální adresy osoba organizující za úplatu uveřejnění informací určených tímto zákonem nebo informací dobrovolně po­ skytnutých zadavateli. § 2a Kvalifikace uchazečů o veřejnou zakázku

(1) Uchazeči jsou povinni v nabídkách prokázat kvalifikační předpoklady (§ 2b) k plnění veřejné zakázky. V zadání může zadavatel požadovat splnění dalších předpokladů pro plnění veřejné zakázky (§ 2f). (2) Zadavatel zjišťuje kvalifikaci uchazečů a) při přcdkvalifikačním řízení (§ 21), b) při posuzování nabídek (§ 29, 34 a 49), c) při hodnocení nabídek (§ 35), d) před uzavřením smlouvy (§ 38 odst. 4 a § 49). (3) Požadavky na prokazování dalších předpokladů pro plnění veřejné zakázky vymezí zadavatel v zadání nebo v kvalifikační dokumentaci včetně požadovaného způsobu jejich splnění. Uchazeči mohou požadovat na zada­ vateli upřesňující informace k prokazování dalších předpokladů nejpozději do sedmi dnů před uplynutím soutěžní lhůty; tyto informace musí být poskyt­ nuty všem uchazečům. (4) Při stanovení požadavků na prokazování kvalifikace uchazečů musí zadavatel v podmínkách zadání uvést, jakým způsobem požaduje prokazování kvalifikace, předkládá-li nabídku více osob společně. (5) U nabídek předpokládajících splnění zakázky s pomocí jiných osob prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů uchazeč, který na­ bídku podává, pokud se jeho oprávnění k podnikání vztahuje na celý rozsah veřejné zakázky. Jinak prokazují splnění kvalifikačního předpo­ kladu podle § 2b odst. 1 písm. a) i tyto jiné osoby.

§ 2b Kvalifikační předpoklady (1) Kvalifikační předpoklady pro plnění veřejné zakázky splňuje uchazeč, a) který má příslušné oprávnění k podnikání,***3) je-li zvláštními předpisy stanoveno, b) na jehož majetek nebyl prohlášen konkurs nebo proti kterému nebylo zahájeno konkursní nebo vyrovnací řízení, nebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku úpadce nebo není v likvidaci, c) který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,5b) d) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče, nebo pro trestný čin hospo­ dářský53) nebo trestný čin proti majetku,5*1) e) který nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvlášt­ ních předpisů upravujících výkon odborné činnosti,5') pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné zakázky, 0 který nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění51) nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,5^) g) který není vyloučen z účasti na zadávání veřejných zakázek podle § 63. (2) Podmínka uvedená v odstavci 1 písm. d) se vztahuje na osoby vy­ konávající funkci statutárního orgánu nebo všechny členy statutárního orgánu. U organizačních složek podniku511) zapsaných v obchodním rejstříku se 5a) Napr. § 2 až 9 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákon í. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona č. 14/1993 Sb., zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. § 62 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. *) Část drahá hlava drahá trestního zákona. M) Část druhá hlava devátá trestního zákona. Např. zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. 5f) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. ’*) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 5h) § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

28

splnění uvedené podmínky vztahuje rovněž na vedoucího organizační složky podniku,5') která podává nabídku. (3) Podmínky uvedené v odstavci 1 písm. d) a c) se vztahují též na odpovědného zástupce uchazeče, ustanoveného podle zvláštního právního předpisu.5!) § 2c Prokazování kvalifikačních předpokladů (1) Uchazeč prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů uvedených v § 2b odst. 1 písm. a) dokladem o oprávnění k podnikání, včetně výpisu z obchodního rejstříku, a čestným prohlášením o splnění kvalifikačních předpokladů uvedených v § 2b odst. 1 písm. b), c), d), e) a f). (2) Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, prokáže kvalifikač­ ní předpoklady takto: a) podle § 2b odst. 1 písm. a) výpisem z obchodního rejstříku, je-li do tohoto rejstříku zapsán, ne starším než 90 dnů, b) podle § 2b odst. I písm. d) výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než šest měsíců, c) podle § 2b odst. 1 písm. f) potvrzením příslušného orgánu ne starším než šest měsíců. (3) Doklady opravňující k podnikání a doklady uvedené v odstavci 2 mo­ hou být předloženy též ve stejnopisu s ověřením jeho pravosti. § 2d Změny v kvalifikaci Uchazeč je povinen ohlásit do 14 dnů zadavateli změny, které nastaly po podání jeho nabídky a které se dotýkají údajů požadovaných zadavatelem při prokazování kvalifikace. §2e Důsledky nesplnění kvalifikačních předpokladů Neprokáže-Ii uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů, popřípadně nesplní povinnost podle § 2d, musí ho zadavatel vyloučit z účasti v dalším jednání o veřejné zakázce. Rozhodnutí o vyloučení zadavatel bezodkladně sdělí vyloučenému uchazeči. § 2f

Další předpoklady pro plnění veřejné zakázky (1) Dalšími předpoklady pro plnění veřejné zakázky jsou například: a) technické a materiální vybavení k plnění veřejné zakázky, b) počet zaměstnanců odborných profesí rozhodných pro plnění veřejné zakázky, c) přehled významných zakázek uskutečněných uchazečem v posledních letech s uvedením objednatele, popřípadě kupujícího, místa a doby pl­ nění. (2) Skutečnosti uvedené v odstavci 1 jsou důvěrné a zadavatel je může použít pouze pro účely vyhodnocení výsledků zadání veřejné zakázky, pro kterou byly doloženy. (3) Zadavatel může požadovat na uchazeči čestné prohlášení o tom, že jím navržené řešení veřejné zakázky obsažené v nabídce nepožívá ochranu podle zvláštních předpisů3) nebo že nositelem těchto práv je on. §2g

Variantní řešení Variantní řešení v nabídce je přípustné, pokud není zadavatelem stanoveno jinak. § 2h Zadávací dokumentace (1) Zadávací dokumentace je souhrn údajů a informací nezbytných pro zpracování nabídky. Zadavatel ji poskytuje na vyžádání zájemcům o veřejnou zakázku. Součástí zadávací dokumentace musí být technické podmínky ve­ řejné zakázky určující požadavky na jakost a technické vlastnosti předmětu veřejné zakázky. Součástí zadávací dokumentace musí být i jednoznačné vymezení množství a druhu požadovaných prací, dodávek nebo služeb. Za úplnost a správnost údajů obsažených v zadávací dokumentaci odpovídá zadavatel. (2) Pokud požadované technické podmínky obsahují požadavky nebo odkazy na jednotlivá obchodní jména, zvláštní označení podniku, zvláštní označení výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů, které platí pro určitý podnik nebo organizační jednotku za příznačné, patenty a užitné vzory, musí zadavatel umožnit použití i obdobných řešení. (3) Zadávací dokumentace pro veřejné stavební zakázky se stanoví v rozsahu projektové dokumentace nutné ke stavebnímu řízení, rozšířené o výkaz výměr, soupis prací a dodávek s podrobným popisem požadova­ ných standardů, které jednoznačně vymezují použité položky. 5i) § 13 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb. 5i) § 11 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

zákon o zadáváni veřejných zakázek §3 Způsoby zadání veřejných zakázek (1) K uzavření smlouvy na veřejnou zakázku vyhlašuje zadavatel obchod­ ní veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Při obchodní veřejné soutěži postupuje zadavatel podle obchodního zákoníku, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Zadavatelé uvedení v § 2 písni, b) bodech 1, 5 a 6 jsou povinni vyhlásit obchodní veřejnou soutěž, jestliže výše budoucího závazku ze smlouvy bez DPH, jde-li o nemovitost, s výjimkou nájmu, nebo o soubor strojů nebo zařízení tvořící samostatný funkční celek, přesáhne 20 mil. Kč a v ostatních případech 5 mil. Kč. (3) Zadavatelé uvedení v § 2 písm. b) bodech 2, 3 a 4 jsou povinni vyhlásit obchodní veřejnou soutěž, jestliže výše budoucího závazku ze smlouvy bez DPH, jde-li o nemovitost, s výjimkou nájmu, nebo o soubor strojů nebo zařízení tvořící samostatný funkční celek, přesáhne 50 mil. Kč a v ostatních případech a) 18 mil. Kč, jestliže jde o provozovatele telekomunikačních sítí a po­ skytovatele telekomunikačních služeb, b) 12 mil. Kč, jestliže jde o ostatní subjekty uvedené v § 2 písm. b) bodech 2, 3 a 4. (4) Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku jiným způsobem než na základě obchodní veřejné soutěže podle odstavce 1 je přípustné pouze při splnění podmínek stanovených v části třetí tohoto zákona.

(3) Rozhodne-li se zadavatel pro hodnocení podle ekonomické vhod­ nosti nabídek (§ 6), uvede jednotlivá kritéria v podmínkách soutěže. Učiní tak v sestupném pořadí podle stupně významu, který jim přisuzuje.

§6 Způsob hodnocení nabídek (1) Hodnocení nabídek se provádí podle výše nabídkové ceny nebo ekonomické vhodnosti nabídek v souladu s kritérii uvedenými v pod­ mínkách soutěže. (2) Při hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídky zadavatel přihlédne podle charakteru veřejné zakázky zejména a) k době plnění veřejné zakázky, b) k technické, jakostní, estetické a funkční charakteristice veřejné zakázky, c) k provozním nákladům a požadavkům na údržbu, d) k ekologickým parametrům, zejména k volbě nejlepší dostupné technologie a opatřením k postupnému snižování emisí,7) míře únosného zatížení území,8) předcházení znečišťování nebo poško­ zování životního prostředí,9) e) k výši nabídkové ceny, f) k hodnotě kompenzující transakce u zakázek, u kterých taková podmínka byla stanovena [§ 5 odst. 2 písm. i)]. (3) Zadavatel je povinen vzít v úvahu všechny varianty, které uchazeč předložil, pokud zadavatel nevyloučil možnost variantního řešení.

ČÁST DRUHÁ OBCHODNÍ VEŘEJNÁ SOUTĚŽ

HLAVA I NĚKTERÁ USTANOVENÍ 0 PODMÍNKÁCH SOUTĚŽE §4 Vyhlášení obchodní veřejné soutěže (1) Obchodní veřejnou soutěž, její podmínky, popřípadě změny a zrušení obchodní veřejné soutěže vyhlašuje zadavatel zveřejněním v Obchodním věstníku6) a na centrální adrese. (2) Před vyhlášením obchodní veřejné soutěže podle odstavce 1 nesmí být podmínky soutěže uveřejněny jiným způsobem a žádným osobám nesmí být sdělen jejich obsah. §5 Obsah podmínek soutěže (1) Podmínky soutěže musí obsahovat a) vymezení plnění veřejné zakázky, b) dobu a místo plnění veřejné zakázky, c) požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů uchazečů (§ 2b), d) způsob hodnocení nabídek (§ 6), e) požadavky na jednotný způsob zpracování nabídkové ceny včetně pla­ tebních podmínek. f) soutěžní lhůtu (§ 7) a místo otevírání obálek s nabídkami, g) zadávací lhůtu (§ 8), h) místo pro podávání nabídek a dobu, v níž lze nabídky podat osobně (§ 9), i) název, sídlo, telefon, popřípadě dálnopis nebo fax zadavatele, j) oznámení o době konání prohlídky místa plnění veřejné zakázky nebo o době, kdy lze nahlédnout do dokumentace, pokud se předpokládá konání prohlídky, nebo pokud tato dokumentace není součástí zadávací dokumentace, k) požadavek na poskytnutí jistoty včetně její výše (§ 23), l) podmínky, při jejichž splnění jc možno překročit výši nabídkové ceny. (2) Zadavatel může vymezit další podmínky soutěže, které vyhlásí sou­ časně s podmínkami podle odstavce 1, a to zejména a) zvláštní podmínky provedení veřejné zakázky (§ 10), b) zvýhodnění tuzemských osob (§ 11), c) omezení soutěže na tuzemské osoby, d) adresu a lhůtu, v níž je možno vyžádat zadávací dokumentaci, je-li tato dokumentace pro zpracování nabídky nutná (§ 2h), popřípadě výši úhrady za její poskytnutí, je-li úhrada zadavatelem vyžadována (§ 64c), e) požadavky na prokazování dalších předpokladů (§ 2f), popřípadě na předkvalifikaění řízení (§ 21), f) adresu a lhůtu pro získání kvalifikační dokumentace (§ 2a), g) požadavky na rozdělení veřejné zakázky na dílčí plnění, h) minimální požadavky na případná variantní řešení nebo vyloučení možnosti variantního řešení, i) podmínky provedení zakázky vázané na kompenzující transakce, jde-li o zakázky pro branné a bezpečnostní účely. 6) Nařízení vlády ČSFR č. 63/1992 Sb., o Obchodním věstníku.

§7 Soutěžní lhůta (1) Soutěžní lhůtou se rozumí lhůta, ve které lze nabídky podávat. Při stanovení soutěžní lhůty se přihlédne k potřebě, kdy pro zpracování nabídky je nezbytné prohlédnutí místa provedení veřejné zakázky či nahlédnutí do dalších podkladů. Soutěžní lhůta nesmí být kratší než 36 kalendářních dní. (2) Soutěžní lhůta počíná běžet dnem vyhlášení obchodní veřejné soutěže v Obchodním věstníku a končí dnem a hodinou otevírání obálek s nabídkami. V podmínkách soutěže se vymezuje stanovením příslušného data a hodiny otevírání obálek s nabídkami. (3) Doba mezi prohlídkou místa nebo možností nahlédnout do dokumen­ tace podle § 5 odst. 1 písm. j) a dnem otevírání obálek nesmí být kratší než 21 dnů. §8 Zadávací lhůta (1) Zadávací lhůtou se rozumí doba, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Zadavatel ji stanoví v podmínkách soutěže počtem kalen­ dářních dní. (2) Zadávací lhůta stanovená v podmínkách soutěže jednotně pro všechny uchazeče se prodlužuje uchazečům umístěným na prvním až třetím pořadí až do doby uzavření smlouvy (§ 40). Zadávací lhůta bez prodloužení činí nejvíce 90 kalendářních dní; její běh počíná dnem otevírání obálek s nabídkami a končí dnem rozeslání oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, pokud nejsou podány námitky nebo návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele. Zadávací lhůta se u veřejných zakázek, na kterých se finančně podílejí prog­ ramy zahraniční pomoci podle platných mezinárodních smluv, prodlužuje o 90 dní. §9 Způsob podávání nabídek (1) Nabídky se podávají v písemné formě osobně nebo doporučeně poštou, v uzavřených obálkách označených názvem veřejné zakázky a opatřených na uzavření razítkem, popřípadě podpisem uchazeče, jc-li fyzickou osobou, či jeho statutárním zástupcem, je-li právnickou osobou. (2) Nabídky musí být do skončení soutěžní lhůty doručeny zadavateli. Opožděně podané nabídky zadavatel neotvírá a vrátí je neprodleně ucha­ zeči. Každý zájemce o veřejnou zakázku může podat pouze jednu nabídku; při porušení těchto povinností je zadavatel povinen vyloučit příslušného uchazeče ze soutěže. Žádná osoba se nesmí zúčastnit téže soutěže jako uchazeč více než jednou. (3) Při hodnocení nabídek podle ekonomické vhodnosti nabídky může zadavatel stanovit, že v nabídce se oddělí do samostatné obálky nabídková cena. Tato obálka musí být označena nápisem »Nabídková cena«, uzavřena a na uzavření opatřena razítkem uchazeče. (4) Vzorky a ukázky nabízeného zboží musí být označeny jako součást nabídky. 7) § 6 odst. 5 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzdušO. ve znění pozdějších předpisů. 8) § 11 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. 9) § 17 odst. 1 zákona ě. 17/1992 Sb.

29

zákon o gqdávani veřejných zakázek §

10

Zvláštní podmínky provedení veřejné zakázky Zvláštními podmínkami provedení veřejné zakázky se rozumějí zejména požadavky na řešení ekologických problémů, zaměstnanosti a na využití místních zdrojů a surovin v určitém regionu. §

11

Zvýhodnění některých uchazečů v obchodní veřejné soutěži (1) Žádný z uchazečů nesmí být v obchodní veřejné soutěži zvýhodněn proti ostatním účastníkům soutěže s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 3. (2) V případě obchodní veřejné soutěže se zahraniční účastí (§ 65) může zadavatel v podmínkách soutěže stanovit zvýhodnění nabídkových cen tu­ zemských osob nejvýše do 10 % od nejnižší nabídkové ceny zahraniční osoby. Předkládá-li nabídku společně tuzemská a zahraniční osoba, považuje se jejich nabídka za nabídku zahraniční osoby. (3) Účastní-li se obchodní veřejné soutěže tuzemská osoba zaměstnávající nad 50 % občanů se změněnou pracovní schopností, musí být při hodnocení její nabídky jí předložená nabídková cena hodnocena jako nejnižší, jestliže nepřekročí nejnižší nabídkovou cenu tuzemské osoby o více než 20 %. (4) Uchazeč zaměstnávající více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností musí tuto skutečnost doložit ve své nabídce potvrzením místně příslušného úřadu práce. (5) Zvýhodnění podle odstavců 2 a 3 se nesčítají. §

120 až 20 (zrušeny) §21

Předkvalifikační řízení (1) Zadavatel může při vyhlášení obchodní veřejné soutěže požadovat prokazování kvalifikace zájemců na základě konání předkvalifikačního řízení. V předkvalifikačním řízení vybere zadavatel zájemce, kteří splněním kvali­ fikačních předpokladů prokáží svou způsobilost k plnění veřejné zakázky. (2) V kvalifikační dokumentaci musí zadavatel požadovat zejména pří­ slušné oprávnění k podnikání a stanovit konkrétně určený způsob prokázání dalších předpokladů (§ 2f). Mimo to musí zadavatel uvést též lhůtu a místo pro předložení dokladů o kvalifikaci a lhůtu pro oznámení výsledku hodno­ cení. Lhůta pro oznámení výsledku předkvalifikačního řízení musí skončit nej později 25 dnů před uplynutím soutěžní lhůty s výjimkou dvoustupňové soutěže, kdy výsledky předkvalifikačního řízení se sdělují zájemcům souběžně s výsledky posouzení předběžných nabídek. (3) Na základě konání předkvalifikačního řízení zadavatel vyloučí zá­ jemce nesplňujícího kvalifikaci z další účasti v obchodní veřejné soutěži. K předkládání nabídek jsou oprávněni pouze zájemci splňující požadavky na kvalifikaci. (4) Výsledky předkvalifikačního řízení oznámí zadavatel ve lhůtě uvedené v odstavci 2 všem zájemcům, kteří předložili doklady, jimiž prokazovali svou kvalifikaci. (5) Doklady předložené v předkvalifikačním řízení se při podávání na­ bídky již nepředkládají. § 22 (zrušen)

§23 Poskytnutí jistoty (1) Zadavatel je povinen vyžádat v podmínkách obchodní veřejné sou­ těže, aby uchazeči k zajištění splnění svých povinností vyplývajících z účasti v obchodní veřejné soutěži poskytli jistotu. (2) Požadavek na poskytnutí jistoty musí zadavatel uplatnit shodně vůči všem uchazečům. Výši jistoty v absolutní částce stanoví zadavatel v rozmezí 0,5 % až 3 % budoucího peněžitého závazku. §24 Formy jistoty (1) Jistota může být uchazečem poskytnuta pouze jednou z těchto forem: a) bankovní zárukou,13) b) složením peněžní částky na účet zadavatele. (2) Peněžní částka odpovídající výši jistoty musí být připsána na účet zadavatele nejpozději v den předcházející dni otevírání obálek. Bankovní záruka musí být v písemné formě předložena zadavateli nej­ později do konce soutěžní lhůty. ,3) § 313 až 322 obchodního zákoníku.

30

§25 Uvolnění jistoty (1) Jistoty uchazečů, kteří se umístili při hodnocení nabídek ve čtvrtém a dalším pořadí, uvolní zadavatel do sedmi dnů po oznámení nejvhodnější nabídky s výjimkou podle odstavce 5. (2) Jistotu uchazeče, jehož nabídka byla vyhodnocena a vybrána jako nejvhodnější, zadavatel uvolní do sedmi dnů po uzavření smlouvy. Současně uvolní zadavatel i jistoty uchazečů, kteří se umístili při hodnocení nabídek ve druhém a třetím pořadí. (3) Pokud nedojde k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem a zada­ vatel vyzve k uzavření smlouvy uchazeče umístěného ve druhém pořadí, uvolní jistotu tomuto uchazeči po uzavření smlouvy s ním a současně uvolní jistotu uchazeči umístěnému ve třetím pořadí. (4) Není-li uzavřena smlouva s uchazečem umístěným ve druhém pořadí, zadavatel uvolní jistotu uchazeči umístěnému ve třetím pořadí po uzavření smlouvy s ním. (5) Jistotu uchazeče, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí za­ davatele, zadavatel uvolní po nabytí právní moci rozhodnutí o tomto návrhu. (6) Zadavatel uvolní bezodkladně jistoty uchazečům, a) kteří byli ze soutěže vyloučeni, b) jejichž nabídky byly odmítnuty podle § 38 odst. 1, c) byla-li soutěž zrušena. (7) Zadavatel je povinen uvolnit jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem. (8) Uchazeč, jehož námitce zadavatel vyhoví (§ 56 odst. 1), je povinen do sedmi dnů od doručení oznámení požadovanou jistotu opětovně složit. Uchazeč, který podá návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách (§ 57), musí uvolněnou jistotu složit a k návrhu připojit doklad o složení této jistoty. § 26 Výkon práva z poskytnuté jistoty (1) Poskytnutá jistota, včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, připadá zadavateli v případech, kdy uchazeč, v rozporu s tímto záko­ nem nebo s podmínkami soutěže, zrušil nebo změnil nabídku nebo nesplnil povinnost uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v zadávací lhůtě, popřípadě prodloužené zadávací lhůtě. (2) Pokud jistota nepřipadne zadavateli podle odstavce 1, nesmí zadavatel s jistotou disponovat.

HLAVA II PRŮBĚH SOUTĚŽE § 27 Postup při přijímání nabídek (1) Zadavatel je povinen zabezpečit, aby doručené nabídky byly na obálce označeny pořadovým číslem, datem a hodinou doručení a zapsány s těmito údaji do seznamu nabídek. Při osobním doručení nabídky musí být jejímu doručiteli zadavatelem vystaveno potvrzení o jejím přijetí s uvedením údajů podle první věty. (2) Nabídky, které budou doručeny v rozporu s ustanovením § 9 odst. 1, nesmí zadavatel přijmout. Otevře-li zadavatel obálku s nabídkou, která nebyla předepsaným způsobem označena, nesmí tuto nabídku zahrnout do soutěže a musí ji vrátit příslušnému uchazeči. § 28 Účastníci otevírání obálek s nabídkami (1) Otevírání obálek s nabídkami se mají právo zúčastnit kromě zada­ vatele a) uchazeči, jejichž nabídky byly zadavateli domčeny v soutěžní lhůtě, b) zástupci orgánu dohledu, c) zástupci Ministerstva financí, d) zástupci orgánu, z jehož rozpočtu se provádí zcela nebo zčásti úhrada veřejné zakázky, není-li totožný se zadavatelem. (2) Účastníci přítomní otevírání obálek s nabídkami (dále jen »účastníci«) potvrdí svou účast podpisem v listině účastníků, kterou komise přiloží k pro­ tokolu o otevírání obálek s nabídkami (§ 30). § 29 Otevírání obálek s nabídkami (1) Pro otevírání obálek s nabídkami jmenuje zadavatel nejméně tříčlen­ nou komisi. Před otevíráním obálek s nabídkami předá zadavatel komisi obálky s nabídkami včetně seznamu nabídek. (2) Komise otevírá obálky postupně podle pořadového čísla a kontroluje úplnost nabídky z hlediska požadavků uplatněných zadavatelem ve vyhláše­ ných podmínkách soutěže. Účastníkům sdělí jméno a sídlo uchazeče včetně nabídkové ceny, pokud se nepostupuje podle odstavce 4, a zda byla složena jistota. Další obsah nabídky nesmí komise účastníkům sdělit.

zákon o zadáváni veřejných zakázek (3) Pokud zadavatel v podmínkách soutěže požadoval oddělení nabídkové ceny, obálka s nabídkovou cenou se neotevírá a účastníkům se sdělují údaje podle odstavce 2 s výjimkou nabídkové ceny. (4) Jestliže komise po otevření obálky zjistí, že nabídka není z hlediska podmínek soutěže úplná nebo že uchazeč nesplnil podmínky uvedené v § 24 odst. 2, nabídku vyřadí z dalšího posuzování a hodnocení; vyřazení nabídky oznámí účastníkům. Zadavatel vyloučí bezodkladně příslušného uchazeče z další účasti v obchodní veřejné soutěži. Rozhodnutí o vyloučení je zada­ vatel povinen bezodkladně oznámit příslušnému uchazeči. §30 Protokol o otevírání obálek s nabídkami (1) O otevírání obálek s nabídkami komise sepisuje protokol, v němž u každé nabídky komise uvede údaje oznámené účastníkům podle § 29 odst. 2 a zda nabídka vyhověla či nevyhověla kontrole úplnosti podle § 29 odst. 4. Příslušná část protokolu se účastníkům přečte před otevřením další obálky s nabídkou. (2) V závěru protokolu komise uvede počet nabídek, které byly zadavateli doručeny po uplynutí soutěžní lhůty, a časové údaje o jejich doručení. (3) Protokol podepisují členové komise. Uchazeči jsou též oprávněni k podpisu protokolu. Protokol se nezveřejňuje; po připojení listiny účastníků se přikládá k seznamu nabídek. (4) Uchazeči jsou oprávněni do protokolu nahlížet. Kopii protokolu musí zadavatel na vyžádání předat orgánům, jejichž zástupci jsou oprávněni účastnit se otevírání obálek podle § 28 odst. 1 písm. b) až d) tohoto zákona. § 31 Složení komise pro posouzení a hodnocení nabídek (1) U veřejných zakázek zadávaných zadavateli uvedenými v § 2 písm. b) bodu 1, u kterých výše budoucího peněžního závazku bez daně z přidané hodnoty přesáhne 20 mil. Kč, budou jmenovány členy komise nejméně tři osoby s příslušnou odbornou způsobilostí. V případě vyššího počtu členů komise bude činit počet odborně způsobilých osob nejméně 60 % z celkového počtu členů komise. (2) U veřejných zakázek zadávaných zadavateli uvedenými v § 2 písm. b) bodu 1, u kterých výše budoucího peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty přesáhne 200 mil. Kč, ustavuje komisi podle odstavce I věcně příslušný ministr nebo předseda jiného správního úřadu nebo osoba, která je statutárním orgánem nebo má postavení statutárního orgánu zadava­ tele. Jejím členem musí být zástupce Ministerstva financí a zástupci dalších nejméně dvou odborně příslušných ministerstev. (3) U veřejných zakázek zadávaných zadavateli uvedenými v § 2 písm. b) bodu 1, u kterých výše budoucího peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty přesáhne 300 mil. Kč, ustavuje komisi podle odstavce I vláda České republiky na návrh věcně příslušného ministra nebo předsedy jiného správního úřadu nebo osoby, která je statutárním orgánem nebo má postavení statutárního orgánu zadavatele. Jejím členem musí být zástupce Ministerstva financí a zástupci dalších nejméně dvou odborně příslušných ministerstev. (4) Členem komise je oprávněn být a) zástupce příslušného ústředního orgánu zadavatele, pokud není zadava­ telem sám tento orgán, nebo územní samosprávný celek, b) zástupce příslušného orgánu státní správy1’) v místě územního samo­ správného celku, je-li tento celek zadavatelem. (5) Zástupci uvedení v odstavci 4 jsou oprávněni být členy komise, pokud příslušný orgán uplatní požadavek na účast svého zástupce u zadavatele nej později do deseti dnů před uplynutím soutěžní lhůty. (6) Členové komise podle odstavců 2 až 4 se účastní její činnosti bez­ úplatně. Veškeré výdaje spojené s činností komise hradí zadavatel. § 32 Podjatost (1) Členové komise a jejich náhradníci nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjatí; zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, nesmí mít osobní zájem na zadání příslušné veřejné zakázky a s ucha­ zeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. O své ncpodjatosti učiní člen komise i náhradník písemně čestné prohlášení zadavateli na počátku prvního jednání komise. (2) Vznikne-li důvod k podjatosti některému z členů komise v průběhu její činnosti, popřípadě náhradníkovi, je povinen to bezodkladně oznámit zadavateli. Zadavatel po zvážení důvodů podjatosti člena komise, popřípadě náhradníka, rozhodne o jeho dalším setrvání v komisi; vznikne-li zadavateli pochybnost o ncpodjatosti některého z členů komise, popřípadě náhradníka, postupuje obdobně. Člen komise, popřípadě náhradník, kterému vznikl důvod podjatosti, se nesmí zúčastnit jednání komise od okamžiku, kdy se o tomto důvodu dozvěděl. Předseda komise vyzve k činnosti v komisi za podjatého člena jeho náhradníka.

.Is) Zákon č. 425/1990 Sb.. o okresních úřadech. Upraví jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

§33 Jednání komise (1) Komise si zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu na svém prvním jednání. Jednání komise svolává a řídí její předseda, není-li přítomen, místopředseda. (2) Komise je schopná usnášení, je-li řádně písemně a včas pozván každý její člen a jsou-li přítomny dvě třetiny členů včetně náhradníků za nepřítomné členy. Nemůže-li se jednání zúčastnit člen komise, je povinen včas oznámit tuto skutečnost předsedovi komise, který zajistí účast náhradníka. (iy Komise posuzuje a hodnotí nabídky podle postupů stanovených v § 34 a 35. Členové komise odůvodní svůj odchylný názor proti názoru většiny v zápisu o jednání. (4) Členové komise a náhradníci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o záležitostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce. §34 Postup komise při posuzování nabídek (1) Komise zahájí svou činnost tím, že od zadavatele převezme nabídky, které splnily podmínky soutěže z hlediska úplnosti, kontrolované při otevírání obálek s nabídkami. (2) Pokud komise při posuzování a hodnocení nabídek využije přizvaných odborníků, nesmí být tyto osoby podjaty (§ 32) a jsou povinny zachovávat mlčenlivost o záležitostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti s výkonem své funkce. (3) Komise může při posuzování a hodnocení nabídek opravit zjevné početní chyby v nabídce, které nemají vliv na nabídkovou cenu. (4) Na základě posouzení nabídek z hlediska obsahového splnění pod­ mínek soutěže a ověření souladu postupu uchazeče se zásadami ochrany hospodářské soutěže, komise navrhne zadavateli vyřazení nabídek, které uve­ deným požadavkům nevyhoví. Rozhodnutí o vyloučení příslušného uchazeče ze soutěže přísluší zadavateli. Toto rozhodnutí je zadavatel povinen bezod­ kladně příslušnému uchazeči sdělit. (5) Uchazeč, který byl ze soutěže vyloučen, může požádat zadavatele o sdělení důvodu jeho rozhodnutí. Zadavatel je povinen bezodkladně důvod vyloučení uchazeči sdělit. (6) Jsou-li po posouzení všechny nabídky vyřazeny, zadavatel soutěž zruší. §35 Postup komise při hodnocení nabídek (1) Po posouzení, popřípadě vyřazení nabídek podle § 34 zákona přistoupí komise k hodnocení zbývajících nabídek podle zveřejněného způsobu hodnocení. Na základě hodnocení sestaví komise pořadí nabídek. (2) Požadoval-li zadavatel v podmínkách soutěže oddělit v nabídce na­ bídkovou cenu, hodnotí komise nabídku nejprve z hlediska ostamích kritérií s výjimkou nabídkové ceny. Po tomto vyhodnocení otevře komise obálku s nabídkovou cenou a pořadí nabídek upraví podle výsledku hodnocení pomocí nabídkové ceny. §36 Mimořádně nízká nabídková cena (1) Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, od­ chylující se výrazně od ostatních nabídkových cen, musí si zadavatel vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění. Zdůvodnění je uchazeč povinen předložit zadavateli ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než sedm dnů od doručení výzvy. (2) Komise může vzít zdůvodnění mimořádně malé nabídkové ceny v úvahu pouze tehdy, jestliže shledá příčiny mimořádně nízké nabídkové ceny jako objektivní, např. z důvodu výjimečné hospodárnosti realizace nebo vý­ robní metody, originality, popřípadě objevnosti technického řešení, postupů nebo příznivých podmínek u uchazeče. (3) Jestliže uchazeč nepředloží zdůvodnění ve lhůtě podle odstavce 1 nebo komise neshledá důvody mimořádně nízké nabídkové ceny za objektivně prokázané, zadavatel musí vyloučit tohoto uchazeče z další účasti v obchodní veřejné soutěži; toto rozhodnutí mu bezodkladně oznámí. §37 Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek (1) Komise pořídí o posouzení a hodnocení nabídek zprávu, která obsa­ huje a) údaje o složení komise, b) přehled nabídek s uvedením příslušného uchazeče, které komise převzala od zadavatele k posouzení, c) výsledek posouzení jednotlivých nabídek, d) při využití osob uvedených v § 34 odst. '2 závěry jejich posouzení, e) seznam nabídek, které komise po posouzení navrhla zadavateli k vyřazení ze soutěže, f) seznam nabídek, které komise hodnotila, g) stručný popis způsobu hodnocení nabídek.

31

zákon o xadáváni veřejných zakázek h) výsledek hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nej­ vhodnější nabídky, i) pořadí nabídek sestavené podle výsledku hodnocení. (2) Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podepisují všichni členové komise a předají ji s veškerou předchozí dokumentací o zadání veřejné za­ kázky zadavateli. Komise tím končí svou činnost. Po předání zprávy zadavateli musí zadavatel na požádání umožnit všem uchazečům, jejichž nabídky byly posuzovány a hodnoceny, do zprávy nahlédnout.

(2) Odmítne-li uchazeč umístěný ve druhém pořadí uzavřít smlouvu nebo nedojde-li k uzavření smlouvy s tímto uchazečem z důvodů na jeho straně, je zadavatel povinen bezodkladně vyzvat k uzavření smlouvy uchazeče umís­ těného ve třetím pořadí. Tomuto uchazeči se prodlužuje zadávací lhůta tak, že skončí 30 dnů od vyzvání zadavatelem. (3) Uplynutím doby, po kterou je uchazeč svou nabídkou vázán, zaniká povinnost zadavatele uzavřít s ním smlouvu.

§38 Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (1) Zadavatel je povinen na základě posouzení a hodnocení nabídek komisí rozhodnout o výběru nej vhodnější nabídky, pokud si v podmínkách soutěže nevyhradil právo odmítnout všechny předložené nabídky. Nejvhod­ nější nabídkou se rozumí nabídka nejlépe splňující kritéria vymezená zada­ vatelem v podmínkách soutěže. (2) Jestliže rozhodnutí zadavatele o výběru nej vhodnější nabídky neod­ povídá pořadí nabídek podle hodnocení komise, je zadavatel povinen své rozhodnutí písemně zdůvodnit. (3) Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, včetně zdůvodnění v pří­ padě odchylného stanoviska od hodnocení komise, zadavatel přiloží ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Kopii rozhodnutí včetně zdůvodnění při­ kládá zadavatel k evidenčnímu listu veřejné zakázky. (4) Vybraného uchazeče je zadavatel povinen vyzvat k předložení dokladů podle § 2c. Nesplní-li uchazeč tuto povinnost nejpozději do 3 dnů před uplynutím lhůty pro uzavření smlouvy, musí ho zadavatel vyloučit ze soutěže a vyzvat dalšího v pořadí, nejvýše však třetího.

(zrušen)

§42

§39 Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky (1) Zadavatel je povinen v zadávací lhůtě oznámit všem uchazečům, pokud nebyli ze soutěže vyloučeni, své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky včetně údajů o vybraném uchazeči a nabídce podle odstavce 2. Uchazeč, jemuž bylo sděleno v době, kdy byl svou nabídkou vázán, že jeho nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, je povinen uzavřít smlouvu podle § 40. (2) V oznámení o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel uvede též uchazeče (obchodní jméno, u právnických osob sídlo, u fyzických osob byd­ liště a místo podnikání), jejichž nabídky se umístily ve druhém a třetím pořadí včetně nabídkových cen. Součástí oznámení o výběru nejvhodnější nabídky je též poučení o možnosti podat námitky. (3) Pokud při otevírání obálek nebyli účasmíci seznámeni s nabídkovými cenami (§ 29 odst. 4), je zadavatel povinen v oznámení uvést seznam všech uchazečů, jejichž nabídky byly přijaty do soutěže, s uvedením nabídkových cen. § 39a (1) Zadavatel je povinen po uplynutí zadávací lhůty na žádost ucha­ zeče vrátit vzorky a ukázky nebo jejich části, které byly součástí nabídky, nej později do 14 dnů od doručení žádosti zadavateli. (2) Žádost o vrácení vzorků musí být zadavateli doručena nejpozději do 2 měsíců po uplynutí zadávací lhůty, jinak právo na jejich vrácení zaniká. §

40

Uzavření smlouvy s uchazečem, který předložil nejvhodnější nabídku (1) S uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nej vhodnější, je zadavatel povinen uzavřít příslušnou smlouvu do 30 dnů od uplynutí zadávací lhůty vyhlášené v podmínkách soutěže. O tuto dobu se prodlužuje lhůta, po kterou je vybraný uchazeč svou nabídkou vázán. Současně se prodlužuje zadávací lhůta uchazečům umístěným ve druhém a třetím pořadí, a to až do doby vyplývající z § 41. (2) Uzavřená smlouva musí obsahovat ustanovení, kterým je nabídková cena uchazeče stanovena jako cena nejvýše přípustná, kterou je možné pře­ kročit jen za podmínek stanovených zadavatelem při vyhlášení soutěže. (3) Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu před uplynutím lhůty stanovené pro podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nej vhodnější nabídky. §

41

Uzavření smlouvy s uchazeči umístěnými ve druhém a třetím pořadí (1) Odmítne-li vybraný uchazeč uzavření smlouvy nebo nedojde-li k je­ jímu uzavření z důvodů na straně uchazeče v době stanovené v § 40, je zadavatel povinen neprodleně vyzvat k uzavření smlouvy uchazeče umístě­ ného ve dmhém pořadí. Tomuto uchazeči se zadávací lhůta prodlužuje tak, že skončí 30 dnů od vyzvání zadavatelem. O této skutečnosti vyrozumí zadavatel i uchazeče umístěného ve třetím pořadí, který je v tomto případě nabídkou vázán po dobu jako uchazeč umístěný ve druhém pořadí, popřípadě po dobu uvedenou v odstavci 2.

32

HLAVA III DVOUSTUPŇOVÁ OBCHODNÍ VEŘEJNÁ SOUTĚŽ §43 Základní ustanovení Zadavatel může zadat veřejnou zakázku na základě konání dvoustupňové obchodní veřejné soutěže, zejména v případě a) rozsáhlé, složité a technicky náročné veřejné zakázky, b) nezbytnosti postupného technického a technologického vyjasňování pl­ nění veřejné zakázky, c) variantního řešení veřejné zakázky.

§44 Vyhlášení dvoustupňové obchodní veřejné soutěže (1) Ve vyhlášení soutěže musí být uvedeno, že se jedná o dvoustupňovou obchodní veřejnou soutěž. (2) Vyhlášení dvoustupňové obchodní veřejné soutěže obsahuje kromě podmínek uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až c), h) až k) též a) soutěžní lhůtu pro první stupeň soutěže, která činí nejméně 52 dnů, b) požadavky na zpracování předběžných nabídek, c) způsob posouzení předběžných nabídek, d) lhůtu pro posouzení předběžných nabídek včetně oznámení výsledku posouzení uchazečům, e) předpokládané časové údaje o konání druhého stupně soutěže. (3) Kromě podmínek soutěže uvedených v odstavci 2 může zadavatel vymezit další podmínky soutěže podle § 5 odst. 2 s výjimkou požadavků na variantní řešení.

§45 Jednání se zájemci v prvním stupni soutěže (1) K upřesnění zadání veřejné zakázky zadavatel může při vyhlášení dvoustupňové obchodní veřejné soutěže učinit výzvu k účasti na jednání zadavatele se zájemci o veřejnou zakázku. (2) Jednání podle odstavce 1 se koná v rámci soutěžní lhůty prvního stupně, nejpozději 30 dnů před uplynutím soutěžní lhůty pro první stupeň. Při tomto jednání musí zadavatel poskytovat všem zájemcům o veřejnou zakázku stejné informace. Jednání s těmito zájemci může zadavatel uskutečnit společně nebo jednotlivě. Jednotlivá jednání jsou důvěrná pro zadavatele i pro zúčastněného zájemce. O výsledku jednání pořídí zadavatel protokol. (3) Podle výsledků jednání zadavatel bezodkladně zpřesní podmínky prvního stupně dvoustupňové obchodní veřejné soutěže, popřípadě zpracuje, doplní nebo jinak upraví zadávací dokumentaci. Zpřesněné podmínky soutěže, popřípadě zadávací dokumentaci zadavatel odešle zájemcům, kteří odpověděli na jeho výzvu podle odstavce 1, nej později do 25 dnů před uplynutím soutěžní lhůty.

§46 Předběžné nabídky (1) Zájemci o veřejnou zakázku vypracují na základě vyhlášených pod­ mínek soutěže pro první stupeň, popřípadě podle zadávací dokumentace předběžnou nabídku, kterou předloží nejpozději do konce soutěžní lhůty zadavateli. (2) Předběžné nabídky obsahují zejména údaje o jakosti, včetně termínů a podmínek provedení veřejné zakázky, které jsou nezbytné pro zpřesnění podmínek pro druhý stupeň soutěže. Součástí předběžné nabídky jsou doklady, jimiž uchazeč prokazuje základní kvalifikační předpoklady, popřípadě další kvalifikační předpoklady. Předběžná nabídka nesmí obsahovat návrh smlouvy a cenové údaje. (3) Při přijímání předběžných nabídek a otevírání obálek s předběžnými nabídkami a při jejich posuzování zadavatel postupuje podle ustanovení § 27 až 34 a § 37, s výjimkou ustanovení o hodnocení nabídek. §

47

Výběr uchazečů pro druhý stupeň soutěže (1) Pokud po vyřazení předběžných nabídek na základě jejich posouzení zůstali v soutěži alespoň tři uchazeči, zadavatel stanoví podmínky pro druhý stupeň soutěže; vychází z podmínek prvního stupně zpřesněných podle před-

zákon o zadáváni veřejných zakázek běžných nabídek a doplněných o další nezbytné podmínky podle § 5 odst. 1 písm. d) až h), popřípadě podle odstavce 2. Zadavatel rovněž podle potřeby upraví zadávací dokumentaci. (2) Zadavatel vyzve uchazeče, kteří předložili předběžné nabídky a nebyli z obchodní veřejné soutěže vyloučeni, aby na základě zpřesněných podmínek soutěže a zadávací dokumentace vypracovali a předložili nabídku. Výzva k předložení nabídky musí být odeslána všem uchazečům ve stejné lhůtě stanovené zadavatelem pro první stupeň soutěže [§ 44 odst. 2 písm. a)]. Součástí výzvy jsou podmínky soutěže pro druhý stupeň, popřípadě upravená a doplněná zadávací dokumentace. (3) Uchazeč potvrdí zadavateli do sedmi dnů od doručení výzvy svou účast ve druhém stupni obchodní veřejné soutěže; pokud uchazeč v této lhůtě svoji účast ve druhém stupni nepotvrdí, má se za to, že v dalším stupni soutěže nepokračuje. § 48 Pokračování, popřípadě zrušení soutěže ve druhém stupni (1) Soutěž ve druhém stupni pokračuje, pokud postoupili do druhého stupně alespoň tři uchazeči, kteří zadavateli potvrdili svou účast. Není-li splněna podmínka pro pokračování soutěže, zadavatel soutěž zruší a rozhod­ nutí o tom oznámí příslušným uchazečům. (2) Při přijímání nabídek a otevírání obálek s nabídkami, posuzování, hodnocení a výběru nabídek a uzavírání smluv se postupuje podle § 27 až 41.

ČÁST TŘETÍ JINÉ ZPŮSOBY ZADÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK § 49 Výzva více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky (1) U veřejných zakázek, u kterých výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy bez daně z přidané hodnoty přesáhne 2 500 000 Kč, jde-li o ne­ movitost s výjimkou nájmu nebo o soubor strojů nebo zařízení tvořících samostatný funkční celek, a 1 000 000 Kč v ostatních případech a nepřesa­ huje částky stanovené v § 3 odst. 2 a 3, může zadavatel uzavřít smlouvu na podkladě písemné výzvy učiněné nejméně pěti zájemcům. (2) Uzavření smlouvy na podkladě písemné výzvy zaslané zadavatelem zájemcům o veřejnou zakázku, přesáhne-li výše budoucího peněžitého závaz­ ku částku stanovenou v § 49 odst. 1, se připouští dále v případě a) naléhavé potřeby, rozhodla-li tak vláda České republiky, b) jde-li o specializovanou veřejnou zakázku, c) kdy na tutéž veřejnou zakázku byla již vyhlášena obchodní veřejná soutěž a byla zrušena z důvodů uvedených v § 34 odst. 6, § 48 odst. 1 a § 66 písm. a) a c), pokud od zrušení soutěže neuplynulo více než 6 měsíců, d) kdy zveřejnění podmínek soutěže by mohlo ohrozit ochranu utajovaných skutečností, obranu, bezpečnost státu nebo majetek zadavatele. (3) Zadavatel zasílá výzvu k podání nabídek v případech a) podle odstavce 2 písm. a), c) a d) nejméně třem zájemcům o veřejnou zakázku, b) podle odstavce 2 písm. b) všem zájemcům poskytujícím plnění specia­ lizované veřejné zakázky v České republice. (4) Výzva k podání nabídky podle odstavce 1 nebo 2 musí shodně pro všechny zájemce obsahovat a) plnění veřejné zakázky, b) požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů (§ 2b), c) způsob hodnocení nabídek (§ 6), d) lhůtu, po kterou jsou vymezení uchazeči svými nabídkami vázáni. (5) Zadavatel může ve výzvě podle odstavce 1 nebo 2 stanovit další požadavky, které musí být shodné pro všechny zájemce; může rovněž stanovit, že vylučuje možnost variantního řešení. (6) Lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 14 dnů. Prvním dnem této lhůty je den následující po dni doručení výzvy zájemci. V pří­ padě zadání veřejné zakázky podle odstavce 2 písm. a) může vláda určit zkrácenou lhůtu. Pro podání nabídek platí § 9 obdobně. (7) Lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni a ve které zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnčjší nabídky, činí nejvíce 30 kalendářních dnů a začíná běžet dnem následujícím po skončení lhůty pro podání nabídek. Uchazeči, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, se lhůta, po kterou je svojí nabídkou vázán, prodlužuje do uzavření smlouvy, nejvíce však o 30 dnů. (8) Při zadání veřejné zakázky výzvou podle odstavce 1 nebo 2 platí obdobně ustanovení § 11 a 36. (9) Nabídku uchazeče zadavatel posoudí podle § 2c a podle dalších požadavků stanovených v zadání nebo v zadávací dokumentaci. Neprokážc-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů nebo nesplní-li další požadavky stanovené zadavatelem, zadavatel ho z další účasti na veřejné zakázce vyloučí. Rozhodnutí o vyloučení uchazeče z další účasti na veřejné zakázce je zadavatel povinen bezodkladně oznámit přísluš­ nému uchazeči.

(10) Hodnocení nabídek zadavatel provede podle kritérií stanove­ ných v zadání způsobem uvedeným v § 6. Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hod­ nocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel oznámí všem uchazečům ve lhůtě stanovené v odstavci 7 a zároveň uchazeče poučí o možnosti podat ná­ mitky. (11) Zadavatel je povinen uzavřít smlouvu s uchazečem, který před­ ložil nej vhodnější nabídku, a to v době, kdy je uchazeč svou nabídkou vázán, pokud si ve výzvě nevyhradil možnost neuzavřít smlouvu se žádným uchazečem. (12) Po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 7 je zadavatel povinen na žádost uchazeče vrátit vzorky a ukázky nebo jejich části, které byly součástí jeho nabídky, nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti zada­ vateli. (13) Zadavatel nesmí vyzývat k podání nabídek opakující se okruh zájemců, jestliže takový postup není odůvodněn charakterem zakázky. (14) Požaduje-li zadavatel při zadání veřejné zakázky výzvou podle odstavec 1 nebo 2 poskytnutí jistoty, § 23 až 26 se použijí obdobně. (15) Zadavatel zveřejní na centrální adrese text výzvy k podání nabídky u veřejných zakázek realizovaných podle finančních limitů uvedených v § 49 odst. 1 a na veřejné zakázky realizované podle § 49 odst. 2 písm. a), b) a c). § 49a Zjednodušené zadání (1) U veřejných zakázek, u kterých výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy činí více než 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, ale nepřesáhne limity uvedené v § 49 odst. 1, je zadavatel povinen vyžádat si před zadáním veřejné zakázky nabídky nejméně od tří zájemců, pokud je již nemá k dispozici. (2) Ve výzvě musí zadavatel stanovit požadavek na a) zpracování nabídkové ceny podle místa plnění veřejné zakázky, b) dobu plnění a další podmínky plnění veřejné zakázky. (3) Výzvu učiněnou podle odstavce 1 musí zadavatel doložit písemným záznamem. (4) Zadavatel zveřejní na centrální adrese text výzvy k podání na­ bídky u veřejných zakázek realizovaných podle § 49a odst. 1 i v případě, že má již k dispozici nabídku od tří zájemců. § 49b Veřejné zakázky malého rozsahu U veřejných zakázek do výše budoucího peněžitého závazku 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty může zadavatel rozhodnout o přímém zadání veřejné zakázky za cenu obvyklou v místě plnění. Při rozhodnutí o tomto způsobu zadání veřejné zakázky je povinen vycházet z informací o trhu a svých zkušeností. § 49c Při zadání veřejné zakázky postupem podle § 49a a 49b se nepoužijí ustanovení § 2a až 2h, § 64a a 67. § 50 Výzva jednomu zájemci k podání nabídky (1) Uzavření smlouvy na podkladě písemné výzvy zaslané zadavatelem jednomu zájemci o veřejnou zakázku k podání nabídky se připouští v případě a) naléhavé potřeby, jde-li o ohrožení životů nebo zdraví lidí, havárii, přírodní katastrofu nebo hrozí-li nebezpečí škody velkého rozsahu nebo rozhodne-li tak vláda České republiky, b) specializované veřejné zakázky v případech, kdy plnění veřejné zakázky může poskytnout jediný zájemce o veřejnou zakázku, c) dodatečné nebo opakované veřejné zakázky (především z důvodu stan­ dardizace nebo slučitelnosti předmětu veřejné zakázky), pokud svým rozsahem nepřekročí 50 % ceny původní veřejné zakázky a výzva bude zadavatelem učiněna do 12 měsíců od splnění veřejné zakázky, d) částečné obnovy, rozšíření nebo úpravy předmětu původní zakázky (zboží nebo zařízení), pokud by změna uchazeče vedla k tomu, že by zadavatel musel pořizovat plnění veřejné zakázky s odlišnými technic­ kými znaky, které by s sebou přinášelo technickou neslučitelnost nebo potíže při provozu a údržbě, e) kdy zveřejnění podmínek soutěže by mohlo ohrozit ochranu utajovaných skutečností, obranu a bezpečnost státu, f) plnění do státních hmotných rezerv a nákup ze státních hmotných rezerv, s výjimkou nákupů podle § 1 odst. 2 písm. k). (2) Před uzavřením smlouvy musí uchazeč doložit pouze oprávnění k podnikání.

33

zákon o nadáváni veřejných xakazek ČÁST ČTVRTÁ DOHLED NAD DODRŽOVÁNÍM ZÁKONA HLAVA I PRAVOMOC K VÝKONU DOHLEDU A ZÁSADY ČINNOSTI ORGÁNU DOHLEDU §51 Dohled nad dodržováním tohoto zákona při zadávání veřejných zakázek vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen »orgán dohledu«). §52 (1) Dohled nad dodržováním zákona při zadávání veřejných zakázek spočívá zejména a) v přezkoumávání úkonů zadavatele, b) v kontrole postupů zadavatelů při zadávání veřejných zakázek stanove­ ných tímto zákonem, c) v účasti zástupců orgánu dohledu při otevírání obálek s nabídkami, d) v zabezpečování statistických údajů o zadávání veřejných zakázek a je­ jich zveřejňování, e) v ukládání sankcí podle hlavy IV. (2) Postup při výkonu kontroly, vztahy mezi orgánem dohledu a kontro­ lovanými zadavateli se řídí zvláštním předpisem16) s výjimkou ustanovení o pořádkových pokutách.

HLAVA II NÁMITKY PROTI ÚKONŮM ZADAVATELE Podání, přípustnost a náležitosti námitek §53 (1) Uchazeč, popřípadě účastník předkvalifikačního řízení může vznést, pokud to zákon nevylučuje, proti jednotlivým úkonům zadavatele učiněným v průběhu obchodní veřejné soutěže a proti úkonům zadavatele při zadání veřejné zakázky postupy uvedenými v § 49 námitky z důvodu, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona. (2) Námitky nemůže podat uchazeč, který byl z účasti na veřejné zakázce vyloučen s výjimkou námitek proti rozhodnutí o jeho vyloučení. (3) (zrušen)

a) b) c) d) e) f)

§54 Námitky nejsou přípustné proti rozhodnutí zadavatele o konání dvoustupňové obchodní veřejné soutěže, rozhodnutí zadavatele o konání předkvalifikačního řízení, rozhodnutí zadavatele o odmítnutí všech nabídek, popřípadě proti roz­ hodnutí o zrušení zadání veřejné zakázky, pokud si to' vyhradil v pod­ mínkách soutěže, rozhodnutí zadavatele o omezení zadání veřejné zakázky jen na tuzem­ ské osoby, požadavku zadavatele na poskytnutí jistoty, opravě zjevných početních chyb provedené zadavatelem (§ 34 odst. 3).

§55 Námitky se podávají písemně a musí být zadavateli doručeny nej­ později do 10 kalendářních dnů po tom, co bylo uchazeči doručeno oznámení o úkonech zadavatele, a do 10 kalendářních dnů od doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá. § 56 Přezkoumávání námitek u zadavatele (1) Statutární orgán zadavatele, popřípadě u obcí starosta přezkoumá oprávněnost podaných námitek do deseti dnů od doručení zadavateli. V této lhůtě rozhodne též o nápravě, zjistí-li, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, a uvědomí o tom neprodleně uchazeče, který námitky podal. (2) Pokud statutární orgán zadavatele, popřípadě u obcí starosta námit­ kám nevyhoví, uvědomí o tom uchazeče s poučením o možnosti podat do 10 kalendářních dnů návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele u orgánu dohledu. (3) O námitkách došlých po uplynutí lhůty stanovené v § 55 statu­ tární orgán zadavatele a u obcí starosta nerozhodne a vrátí je zpět uchazeči. (4) Vezmc-li uchazeč námitky zpět, zadavatel o nich nerozhoduje. I6) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

34

(5) Před uplynutím lhůty pro podání námitek, a jsou-li námitky podány včas, nesmí zadavatel činit žádné úkony směřující k dokončení zadání veřejné zakázky ani uzavřít smlouvu, ani zadání veřejné zakázky zrušit. Podání námitek je povinen oznámit všem uchazečům. Uchazečům se prodlužuje zadávací lhůta nebo lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni (§ 49 odst. 7), až do vyřízení námitek podle odstavců 1 a 2.

HLAVA III PŘEZKOUMÁVÁNÍ ÚKONŮ ZADAVATELE ORGÁNEM DOHLEDU § 57 Přezkoumání rozhodnutí zadavatele (1) Řízení u orgánu dohledu je zahájeno dnem, kdy obdrží od uchazeče návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele (dále jen »návrh«), pokud řízení orgán dohledu nezahájí z vlastního podnětu. Řízení z vlastního podnětu může orgán dohledu zahájit do čtyř let ode dne, kdy došlo k pomšení zákona. Návrh lze podat u orgánu dohledu poté, co bylo rozhodnuto o námitkách zada­ vatelem. (2) Návrh se podává ve dvojím vyhotovení do 10 kalendářních dnů od doručení rozhodnutí zadavatele; jedno vyhotovení zasílá uchazeč orgánu dohledu a jedno zadavateli. V návrhu musí být uvedeno, kdo jej podává, proti kterému úkonu zadavatele směřuje, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá. Součástí návrhu je i přesné označení a adresa zadavatele a doklad o složení uvolněné jistoty (§ 25 odst. 7). Návrh, který nemá tyto náležitosti nebo u něhož uchazeč tyto náležitosti nedoložil ve lhůtě stanovené orgánem dohledu, jakož i návrh došlý po uplynutí sta­ novené lhůty orgán dohledu zamítne. (3) Zadavatel je povinen do sedmi dnů od obdržení návrhu zaslat orgánu dohledu dokumentaci o zadání veřejné zakázky, včetně nabídek účastníků řízení (§ 58), a své stanovisko k návrhu. (4) Je-li podán návrh včas, neběží zadávací lhůta, včemě prodloužení podle § 40 odst. 1 a § 41 odst. 1 a 2, po dobu od podání návrhu do doby nabytí právní moci rozhodnutí o návrhu. Před uplynutím lhůty pro podání návrhu, a je-li podán návrh včas, nesmí zadavatel činit žádné úkony směřující k dokončení zadání veřejné zakázky ani uzavřít smlouvu nebo zadání veřejné zakázky zrušit. O této skutečnosti je zadavatel povinen ostatní uchazeče informovat současně se zasláním dokumentace o zadání zakázky orgánu dohledu. Uchazeči mohou do sedmi dnů po obdržení tohoto oznámení od soutěže odstoupit. V takovém případě je zadavatel povinen jim uvolnit jistotu do sedmi dnů od obdržení jejich oznámení. To se netýká uchazeče, který námitku podal. (5) Orgán dohledu je oprávněn přezkoumat napadené rozhodnutí v celém rozsahu a není přitom vázán návrhem uchazeče. § 58 Účastníky řízení jsou zadavatel a v řízení zahájeném z podnětu uchazeče též uchazeč, který jej podal; v řízení proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky jsou účastníky řízení též uchazeči, kteří se umístili na prvním až třetím pořadí. §59 Přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky Je-li podán návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nej­ vhodnější nabídky, orgán dohledu po jeho přezkoumání a) rozhodnutí zadavatele zruší, shledá-li porušení tohoto zákona, a zada­ vateli uloží provést nový výběr, popřípadě zadání veřejné zakázky zruší, nebo b) návrh zamítne a rozhodnutí zadavatele potvrdí, neshledá-li porušení zákona. § 60 Přezkoumání ostatních úkonů zadavatele Je-li podán návrh v ostatních případech, než je uvedeno v § 59, orgán dohledu po jeho přezkoumání rozhodne, že a) nedošlo k porušení tohoto zákona, a návrh zamítne, nebo b) byl porušen tento zákon, a uloží zadavateli provést nápravu, popří­ padě zadání veřejné zakázky zruší. § 60a Zahájí-li orgán dohledu řízení z vlastního podnětu, platí ustanovení § 59 a 60 obdobně. §61 Na přezkoumávání úkonů zadavatele u orgánu dohledu se používají ustanovení správního řádu,17) není-li stanoveno jinak tímto zákonem. I7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízem (správní řád).

zákon o zadáváni veřejných zakázek § 61a Zveřejňování rozhodnutí Orgán dohledu zveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí vydaná v uplynulém kalendářním roce ve Sbírce rozhodnutí orgánu dohledu v oblasti zadávání veřejných zakázek a na internetových stránkách orgá­ nu dohledu.

HLAVA IV SANKCE

(3) Liší-li se cenové údaje podle odstavce 1 od skutečného stavu o více než 10 %, je zadavatel do 15 dnů od splnění veřejné zakázky povinen odeslat orgánu dohledu "Evidenční list veřejné zakázky® s údaji vyplněnými podle skutečnosti a uveřejnit v Obchodním věstníku a na centrální adrese skuteč­ nou cenu zakázky. § 64b Archivace dokumentace o zadání Zadavatel je povinen dokumentaci o zadání, včetně podaných nabídek všech uchazečů, uchovávat po dobu pěti let od uzavření smlouvy nebo od zrušení zadání veřejné zakázky s výjimkou vzorků nebo ukázek (§ 39a).

§ 62 Pokuty (1) Zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto zákona, může mu uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky. Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení. (2) Orgán dohledu může uložit osobám, které mu ve stanovené lhůtě neposkytnou požadované podklady nebo pravdivé informace, popřípadě se bez vážných důvodů nedostaví k nařízenému ústnímu jednání, pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč. Pokuta může být uložena opakovaně. (3) Za nesplnění vykonatelného rozhodnutí orgánu dohledu může tento orgán uložit pokutu do výše 50 000 Kč. (4) Pokuty podle odstavců 2 a 3 lze uložit nejpozději do čtyř měsíců od zjištění nesplnění povinnosti. Pokuty lze uložit i opakovaně, nejpozději však do jednoho roku od uplynutí doby určené ke splnění. Při ukládání pokut přihlíží orgán dohledu zejména k závažnosti porušení zákonné povinnosti a ke škodlivosti následků, které tímto pomšením byly nebo mohly být způsobeny. (5) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Ke správě pokut je příslušný orgán dohledu.

§ 64c Náklady účasti (1) Zadavatel nebo pověřená osoba může požadovat od uchazečů a zá­ jemců pouze úhradu skutečných nákladů za použití reprodukční techniky při poskytnutí zadávací dokumentace, popř. předkvalifikační dokumentace. (2) V podmínkách zadání nesmí zadavatel přiznávat uchazečům právo na náhradu nákladů spojených s účastí v obchodní veřejné soutěži nebo jiných způsobech zadání veřejné zakázky. Rovněž po uchazečích nesmí požadovat poplatky za to, že se mohou o zakázku ucházet.

§ 63 Vyloučení uchazečů z účasti při zadávání veřejných zakázek (1) Je-li zaměstnanec uchazeče pravomocně odsouzen pro trestný čin související se zadáváním veřejné zakázky nebo pro jiný úmyslný trestný čin a vzhledem k povaze veřejné zakázky hrozí obava, že se takový zaměstnanec dopustí stejného nebo obdobného trestného činu, vyloučí orgán dohledu příslušného uchazeče z účasti při zadávání veřejných zakázek po dobu, kterou stanoví ve svém rozhodnutí, nejdéle však na dobu pěti let. (2) Ustanovení odstavce 1 se použije též na uchazeče, dopustí-li se trestného činu uvedeného v odstavci I podnikatel jako fyzická osoba, spo­ lečník obchodní společnosti nebo člen statutárního kontrolního či dozorčího orgánu uchazeče.

§65 Veřejná zakázka se zahraniční účastí (1) Jestliže zadavatel neomezí zadání veřejné zakázky pouze na tuzem­ ské osoby, jedná se o obchodní veřejnou soutěž se zahraniční účastí. (2) Při zadávání veřejné zakázky se zahraniční účastí může zadavatel v podmínkách zadání stanovit vedle českého jazyka další jazyk, kterým mohou být zpracovány nabídky a v němž budou uchazečem uplatňovány upřesňující informace od zadavatele k prokazování dalších kvalifikačních předpokladů. (3) Při zadávání veřejné zakázky se zahraniční účastí musí zadavatel požadovat v podmínkách zadání určení nabídkové ceny, poskytnutí jistoty a úhrady za použití reprodukční techniky při poskytnutí zadávací dokumentace v české měně. (4) Kvalifikaci prokazují zahraniční osoby doklady podle právního řádu platného v zemi jejich sídla, popřípadě bydliště. (5) Zahraniční osoby, které se účastní veřejné zakázky podle odstavce 1, podávají své námitky a návrhy v českém jazyce.

ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 64 Vztah zákona k mezinárodním smlouvám (1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, jestliže mezinárodní smlouva, která je pro Českou republiku závazná a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů, neobsahuje odlišnou úpravu. (2) V případech zadávání veřejných zakázek hrazených jednak z pro­ středků státního rozpočtu, státních fondů, mezinárodních organizací, rozpočtů okresních úřadů a rozpočtů územních samosprávných celků, jednak z pro­ středků, jejichž použití upravuje mezinárodní smlouva podle odstavce 1, se postupuje podle odlišné úpravy obsažené v této smlouvě. § 64a Evidence o zadání veřejné zakázky a zveřejňování výsledků obchodních veřejných soutěží (1) Při zadání veřejné zakázky podle části dmhé a § 49 a 50 vyplní zadavatel "Evidenční list veřejné zakázky®, jehož vzor je uveden v příloze tohoto zákona, a zašle jej do 15 dnů od uzavření smlouvy orgánu dohledu. (2) Zadavatel je povinen do 30 dnů po uzavření smlouvy podle části druhé uveřejnit v Obchodním věstníku a na centrální adrese uchazeče, s nímž byla smlouva uzavřena, včetně nabídkové ceny. Zadavatel je rovněž povinen do 30 dnů od zrušení soutěže uveřejnit v Obchodním věstníku a na centrální adrese oznámení o zrušení soutěže.

§ 64d Správce centrální adresy (1) Správcem centrální adresy může být pouze vybraná osoba, jejíž provozní řád s ohledem na potřeby uveřejnění informací podle tohoto zákona schválil na dobu určitou Úřad pro státní informační systém. (2) Úřad pro státní informační systém může zrušit schválení pro­ vozního řádu, jestliže se správce centrální adresy dopustil závažných pochybení, která ohrozila uveřejnění informací podle tohoto zákona.

§

66

Zrušení zadání veřejné zakázky (1) Zadavatel je povinen zadání veřejné zakázky zrušit, aniž by si toto právo vyhradil v podmínkách zadání veřejné zakázky, kromě důvodů stanovených v § 34 odst. 6 a v § 48 odst. 1, jestliže a) odmítne smlouvu uzavřít uchazeč umístěný ve třetím pořadí nebo neuzavře smlouvu v době, po kterou je svou nabídkou vázán, b) v důsledku podstatné změny okolností, za nichž byla veřejná za­ kázka zadána, které nemohl zadavatel předvídat ani je nezpůsobil, pominuly důvody pro pokračování veřejné zakázky, c) v soutěžní lhůtě není podána žádná nabídka. (2) Právo zadavatele na zrušení zadání veřejné zakázky, které si vyhradil v podmínkách zadání veřejné zakázky, lze uplatnit pouze do doby rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. (3) Zadavatel je povinen oznámit zrušení zadání veřejné zakázky všem zájemcům a uchazečům a nesmí zadat veřejnou zakázku znovu před zrušením původního zadání. §67 Stanovení výše peněžitého závazku (1) Při použití tohoto zákona je rozhodující celková výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty, který vznikne zadavateli ze zadání veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu. Spočívá-li zadání veřejné zakázky v uzavření několika samostatných smluv, je rozhodující součet všech peněžitých závazků, které zadavateli vzniknou ze zadání veřejné zakázky v jednom rozpočtovém roce.

35

zákon o zadáváni veřejných zakázek (2) U smluv uzavíraných na dobu neurčitou je rozhodující výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty, která vznikne zadavateli za čtyři roky trvání smlouvy. (3) U smluv uzavřených na dobu určitou je pro stanovení výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty rozhodující výše peněžitého závazku, která vznikne zadavateli za dobu trvání smlouvy, včetně zbytkové hodnoty. (4) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije u zakázek zadávaných jmé­ nem Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Českých drah jejich jednotlivými organizačními jednotkami a útvary, které jsou jimi k tomu zmocněny. § 68 Vzájemný styk mezi zadavatelem a uchazeči (1) Veškeré úkony zadavatelů a uchazečů učiněné podle tohoto zákona, s výjimkou postupu podle § 49a a 49b, musí mít písemnou formu. (2) Rozhodnutí zadavatele, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, musí být odeslány doporučeně s doručenkou nebo osobně proti podpisu doručeny uchazeči. (3) Pokud je úkon učiněn zadavatelem nebo uchazečem telefonicky, popřípadě faxem nebo dálnopisem musí být do tří dnů potvrzen písemně.

§70 Neplatnost smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku Smlouva na veřejnou zakázku uzavřená v rozpora s tímto zákonem je neplatná. Změny ve smlouvě v rozpora s podmínkami obchodní veřejné sou­ těže jsou neplatné.

HLAVA II PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ §71 Zadávání veřejných zakázek zahájené před účinností tohoto zákona po­ dle dosud platných předpisů a opatření se dokončí v souladu s těmito předpisy a opatřeními.

§72 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.

□□□ §69 Pověření jiných osob výkonem zadavatelských činností Zadavatel může pověřit činností, k níž je povinen podle tohoto zákona, pouze osobu, která splňuje požadavek nepodjatosti podle § 32 a která se veřejné zakázky nezúčastní. Pověřená osoba musí mít oprávnění k podnikání k poskytování uvedených služeb, jehož úředně ověřená kopie musí být součástí dokumentace o zadání veřejné zakázky. Na tuto osobu však za­ davatel nemůže převést rozhodovací oprávnění stanovená tímto zákonem.

Zákon č. 148/1996 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 1996. Zákon č. 93/1998 Sb. nabyl účinnosti dnem 30. dubna 1998. Zákon č. 28/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. června 2000.

□□□ Článek II zákona č. 28/2000 Sb. zní:

§ 69a Podrobnější podmínky pro zadávání veřejných zakázek v oblasti staveb, v oblasti regenerace (oprav) bytových domů a v oblasti financo­ vání úspor energií třetí stranou stanoví vláda nařízením.

ČI. II Zadávání veřejných zakázek zahájené před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

Příloha k zákonu č. 199/1994 Sb.

EVIDENČNÍ LIST VEŘEJNÉ ZAKÁZKY I. Údaje o průběhu zadání veřejné zakázky 1. Zadavatel - telefon................................................................................................................ název .................................... adresa ....................................................................................................... ............................................................................. 2. Způsob zadání veřejné zakázky A veřejná soutěž B výzva více zájemcům C výzva jednomu zájemci Při způsobu zadání A nebo B: 3. Nejvyšší hodnocená nabídková cena (tis. Kč)..................... ...........1.................................................................................... 4. Nejnižší hodnocená nabídková cena (tis. Kč) ..................................................................................................................... II. Údaje o veřejné zakázce 5. Vybraný uchazeč - IČO................................................................................................. název ............................................ adresa .............. ....................................................................................................................................................................... 6. Název a předmět zakázky ..................................................................................................................................................... - měrná jednotka ................................................................................................................................................................... - množství měrné jednotky ................................................................................................ ;................................................. 7. Místo a okres plnění - název ......................................... .*.................................................................................................... kód ............. ............................................................................................................................................................................ 8. Cena (tis. Kč) ..................................... ................................................................................................................................... 9. Datum uzavření smlouvy o zakázce ..................................................................................................................................... Název, podpis a razítko zadavatele: Poznámka: Byla-li veřejná zakázka zadána jiným způsobem než podle písmene A, uveďte důvody zvoleného způsobu zadání.

36

katastrální zákon Zákon č. 344/1992 Sb.,

o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 120/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb. Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ KATASTR NEMOVITOSTÍ ČESKÉ REPUBLIKY §

1

(1) Zřizuje se katastr nemovitostí České republiky (dále jen »katastr«). (2) Katastr je soubor údajů o nemovitostech v České republice (dále jen »nemovitosli«) zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k ne­ movitostem podle zvláštního předpisu1) (dále jen »právní vztahy«) a dalších práv k nemovitostem podle tohoto zákona. (3) Katastr je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k ne­ movitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostře­ dí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kultur­ ních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů. (4) Katastr je veden jako informační systém o území České republiky převážně počítačovými prostředky. 82 (1) V katastru se evidují a) pozemky v podobě parcel, b) budovy spojené se zemí pevným základem, a to 1. budovy, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo, 2. budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele, c) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního zá­ kona2) v budovách (dále jen »byty a nebytové prostory«), d) rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci podle odstavce 1 písm. b) nebo c), požádá-li o to vlastník nemovitosti (dále jen »vlastník«) nebo jiná osoba oprávněná z práva, které se zapisuje do katastru (dále jen »jiný oprávněný#), e) rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci podle odstavce 1 písm. b) nebo c), v souvislosti se vznikem, změnou nebo zánikem věcného práva k nim, f) stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž to stanoví zvláštní předpis. (2) V katastru se neevidují drobné stavby.20) (3) Pozemky se člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (dále jen »zemědělské pozemky#), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. (4) K nemovitostem evidovaným v katastru se do katastru zapisují a) právní vztahy zapisované podle zvláštního zákona,1) b) příslušnost organizačních složek státu a státních organizací hospo­ dařit s majetkem státu,26) c) právo trvalého užívání nemovitosti,20) d) správa nemovitostí ve vlastnictví státu,2d) e) oprávnění městských částí hlavního města Prahy hospodařit se svěřeným majetkem hlavního města Prahy,20)

') Zákon č. 265/1992 Sb.. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. 2) Zákon č. 72/1994 Sb.. kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zá­ kony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona ě. 273/1994 Sb. 2a) § 55 odst. 2 písm. a) zákona ě. 50/1976 Sb.. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). § 3 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ě. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 155/1980 Sb. a vyhlášky Federálního výboru pro životní prostředí. Ministerstva životního prostředí České republiky a Slovenské komise pro životní prostředí č. 378/1992 Sb. ^I Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Zákon č. 113/1993 Sb.. o Fondu dětí a mládeže, ve znění zákona č. 307/1997 Sb. *) § 10 vyhlášky č. 119/1988 Sb.. o hospodaření s národním majetkem. •M) § 17 zákona ě. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému země­ dělskému majetku, ve znění zákona ě. 183/1993 Sb. k) § 20 zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona ě. 8/1993 Sb.

f) oprávnění městských části statutárních měst hospodařit se svěřeným majetkem statutárních měst,21) g) oprávnění rozpočtové a příspěvkové organizace zřízené obcí nebo městskou částí hlavního města Prahy nebo statutárního města hos­ podařit s majetkem obce,2S) h) příslušnost k organizační složce právnické osoby, pokud je zapsána v obchodním nebo jiném zákonem stanoveném rejstříku a vedoucí této organizační složky je oprávněn nakládat s nemovitostí evidova­ nou v katastru jménem právnické osoby, k níž organizační složka přísluší,21*) i) další skutečnosti podle povahy evidované věci, které jsou na základě tohoto zákona obsahem katastm. (5) Nemovitosti se v katastru evidují podle katastrálních území. (6) Nemovitosti důležité z hlediska obrany, vnitřního pořádku a bezpeč­ nosti se evidují způsobem dohodnutým s Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti.

a) b)

c) d) e)

§3 Katastr obsahuje geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území, druhy pozemků, čísla a výměry parcel, popisná a evidenční čísla budov, vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí, čísla bytů a ne­ bytových prostorů a pojmenování nebytových prostorů, dále údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s jinými infonnačními systémy, které mají vztah k obsahu katastru, údaje o právních vztazích včetně údajů o vlastnících a o jiných opráv­ něných a údaje o dalších právech k nemovitostem podle tohoto zákona, údaje o podrobných polohových bodových polích, místní a pomístní názvosloví.3)

§ 4 (1) Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle katas­ trálních území. (2) Katastrální operát tvoří a) soubor geodetických informací, který zahrnuje katastrální mapu a ve stanovených katastrálních územích i její číselné vyjádření, b) soubor popisných informací, který zahrnuje údaje o katastrálním území, o parcelách, o stavbách, o bytech a nebytových prostorech, o vlastní­ cích a jiných oprávněných, o právních vztazích a právech a skutečnos­ tech uvedených v § 2 odst. 4 písm. b) až i), c) souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru, d) dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geo­ detických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví, e) sbírka listin, která obsahuje rozhodnutí státních orgánů, smlouvy a jiné listiny, na jejichž podkladě byl proveden zápis do katastru.

ČÁST DRUHÁ SPRÁVA KATASTRU §5 Zápis údajů o právních vztazích a jiných údajů do katastru (1) V listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru, musejí být označeny a) pozemky parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky ve­ deny ve dvou číselných řadách, též údajem, zda se jedná o pozem­ kovou nebo stavební parcelu, b) pozemky, které jsou evidovány zjednodušeným způsobem (§ 29 odst. 3), parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní číslo podle pozemkového katastru, přídělového ope­ rátu nebo scelovacího operátu, a s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, :í) § 3 odst. 2 a § 25 odst. 1 písm. e) zákona ě. 367/1990 Sb.. o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona ě. 302/1992 Sb. ^ §31 zákona ě. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla). § 7 zákona ě. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. § 21 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb. § 10 zákona č. 21/1992 Sb.. o bankách. § 27 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). 3) ČSN 73 0401 Názvosloví v geodézii a kartografii.

37

katastrální zákon c) budovy označením pozemku, na němž jsou postaveny, číslem popisným nebo evidenčním, případně, pokud se číslo popisné ani evidenční budově nepřiděluje, způsobem jejího využití a v případě budov s číslem po­ pisným či evidenčním též příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena, d) rozestavěné budovy označením pozemku, na němž jsou rozestavěny, a označením, že se jedná o rozestavěnou budovu, e) byty a nebytové prostory označením budovy,2) v níž jsou vymezeny, číslem bytu nebo nebytového prostoru a pojmenováním nebytového prostom, popřípadě popisem umístění v budově, pokud nejsou byty a ne­ bytové ptrostory očíslovány, f) rozestavěný byt a nebytový prostor označením pozemku, na němž je dům s byty a nebytovými prostory rozestavěn, číslem bytu nebo neby­ tového prostoru a pojmenováním nebytového prostoru, popřípadě popi­ sem umístění v rozestavěném domě"s byty a nebytovými prostory, pokud nejsou byty a nebytové prostory očíslovány, a označením, že se jedná o rozestavěný byt nebo nebytový prostor. (2) Má-Li být část pozemku sloučena do pozemku sousedícího nebo má-li z více částí vzniknout nový pozemek, je přípusmé též označení převáděné části pozemku v listině písmenem malé abecedy s odkazem na geometrický plán, kterým je vymezena, pokud z listin předložených pro zápis do katastru vyplývá realizace všech nezbytných změn právních vztahů podle takového geometrického plánu. (3) Katastrální úřad provede a) vklad5) údajů o právních vztazích do katastru na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu ke dni, kdy mu byl tento návrh doračen, b) záznam6) údajů o právních vztazích do katastru do 30 dnů po doručení rozhodnutí státního orgánu nebo jiné listiny potvrzující nebo osvědčující právní vztahy, c) poznámku7) v katastru do 30 dnů po doručení listiny způsobilé k vyznačení poznámky v katastru; tuto poznámku katastrální úřad zruší do 30 dnů po doručení listiny, na základě které důvody pro její vyznačení pominuly. (4) Vznik, změna nebo zánik právního vztahu na základě právní skuteč­ nosti nebo jednostranného právního úkonu,8) které nelze doložit a jsou-li nesporné, mohou být do katastru zapsány pouze na základě osvědčení ve formě notářského zápisu nebo na základě soudního smíru.9) (5) Pro zápis nových staveb, reálně oddělovaných částí nemovitostí, jakož i věcného břemene k části pozemku do katastru, musí být předložen též geometrický plán, u nových staveb též doklad o přidělení čísla popisného nebo evidenčního,10) pokud se jim přiděluje, a u rozestavěných budov, bytů a nebytových prostor čestné prohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného s jeho úředně ověřeným podpisem, že se jedná o rozestavěnou budovu, byt a nebytový prostor. (6) Jako vlastník novostavby, která je předmětem evidování v katastru, zapisuje se stavebník uvedený v kolaudačním rozhodnutí, není-li jinou listinou prokázáno, že vlastníkem je někdo jiný. Jako vlastník rozestavěné budovy se zapisuje stavebník uvedený ve stavebním povolení, není-li jinou listinou prokázáno, že vlastníkem je jiná osoba. (7) Právní vztahy nemohou být dotčeny revizí údajů katastru, opravou chyb v katastrálním operátu ani obnovou katastrálního operátu, pokud jejich změna není doložena listinou.

§ 6a (1) Jiné údaje katastru než údaje o právních vztazích, závazné údaje katastru (§ 20) a údaje o polohovém určení nemovitostí a katastrálních území je možné přejímat též z jiných informačních systémů, registrů, rejstříků nebo evidencí veřejné správy, pokud a) zápisem do nich dochází ke vzniku skutečností v nich vedených, nebo b) údaje v nich vedené požívají ochrany dobré víry v pravdivost těchto údajů.100) (2) Pokud údaje v informačních systémech, registrech, rejstřících a evidencích veřejné správy nepožívají ochrany dobré víry, katastrální úřad tyto údaje může porovnat s údaji katastru; v případě zjištěných rozporů vyšetří příčiny těchto rozporů a zápisy v katastru uvede do souladu se zjištěným výsledkem šetření. Postup katastrálního úřadu při tomto jednání se řídí ustanovením tohoto zákona o opravě chyb v katas­ trálním operátu (§ 8). §7 Revize údajů katastru (1) Katastrální úřad reviduje soulad údajů katastru se skutečným stavem v terénu. Revizi údajů katastru (dále jen »revize katastru®) vyhlašuje příslušný katastrální úřad podle potřeby zajištění souladu údajů katastru s jejich sku­ tečným stavem v terénu a provádí ji za součinnosti obcí, státních orgánů a za účasti pozvaných vlastníků a jiných oprávněných nebo jejich zástupců. Zjistí-Ii nesoulad v údajích katastru, projedná způsob jeho odstranění. (2) O výsledku revize katastru se sepíše protokol.

$8 Oprava chyb v katastrálním operátu (1) Na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katas­ trální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem.109) (2) Katastrální úřad opraví chybné údaje katastru, které vznikly nespráv­ nostmi v listinách, podle nichž byly zapsány, na základě opravy listiny pro­ vedené tím, kdo listinu vyhotovil nebo kdo je oprávněn opravu listiny provést. (3) Opravu na základě návrhu podle odstavce 1 provede katastrální úřad do 30 dnů, ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů, ode dne doručení návrhu. (4) Oznámení o provedené opravě nebo o tom, že opravu na návrh neprovedl, protože se nejedná o chybu, doručí katastrální úřad vlastníkovi a jinému oprávněnému. (5) Sdělí-li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci. Proti rozhodnutí je možno podat odvolání k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu je dotčená nemovitost. §9 Ověřování

§6 Zápis jiných údajů a jejich změn se provádí na základě a) ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného [§ 10 odst. 1 písni, d)], jehož přílohou je rozhodnutí nebo souhlas vydaný příslušným státním orgánem podle zvláštního právního předpis,101) je-li takové rozhod­ nutí nebo souhlas vyžadován, b) rozhodnutí, souhlasu nebo oznámení vydaného příslušným státním orgánem podle zvláštního právního předpisu,106) který zároveň sta­ noví státnímu orgánu povinnost zaslat rozhodnutí, souhlas nebo oznámení k zápisu do katastru katastrálnímu úřadu. 5) § 2 až 6 zákona č. 265/1992 Sb. 6) § 7 a 8 zákona i. 265/1992 Sb. 7) § 9 a 10 zákona č. 265/1992 Sb. 8) Například § 134, 135a, 135b občanského zákoníku. 9) § 69 a 99 občanského soudního řádu. 10) Vyhláška č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů. IOa) § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 50/1976 Sb., ve znční zákona č. 83/1998 Sb. § 8 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. § 2, § 14 písm. b) a § 15 písm. b) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. § 31 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. lob) § 51 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ě. 548/1991 Sb. § 7 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znční zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 242/1992 Sb. § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. § 9 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve • znční zákona č. 38/1993 Sb. a zákona č. 217/1997 Sb.

38

Katastrální úřad ověřuje opisy nebo kopie listin o právních vztazích ze sbírky listin katastru a sbírky listin pozemkové knihy. Při tomto ověřování neodpovídá katastrální úřad za obsah listiny. Katastrální úřad neověří listinu, jejíž originál nebo kopie je nečitelná.

ČÁST TŘETÍ POVINNOSTI VLASTNÍKŮ A JINÝCH OPRÁVNĚNÝCH, OBCÍ A STÁTNÍCH ORGÁNŮ §

10

(1) Vlastníci a jiní oprávnění jsou povinni a) zúčastnit se na výzvu katastrálního úřadu jednání nebo na toto jednání vyslat svého zástupce, b) označit ve stanovené lhůtě, ne však kratší 30 dnů, trvalým způsobem a na vlastní náklad nesporné hranice svých pozemků, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, c) na vyzvání doplnit chybějící údaje a odstranit chyby v jimi vyhotovených listinách, které předkládají k zápisu do katastru, a to do 30 dnů ode dne, kdy jim byla doručena výzva.

1M) § 27 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb. 10c) Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb.. kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb.. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon č. 344/1992 Sb.. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění vyhlášek Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 277/1993 Sb. a č. 99/1994 Sb.

katastrální zákon d) ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich ne­ movitostí, a to do 30 dnů ode dne jejich vzniku, a předložit listinu, která změnu dokládá; tuto povinnost vlastníci a jiní oprávnění nemají u změn katastru, vyplývajících z listin, které jsou příslušné státní orgány po­ vinny zasílat katastrálnímu úřadu přímo k zápisu do katastru. e) na vyzvání předložit ve stanovené lhůtě, ne však kratší 30 dnů, příslušné listiny pro zápis do katastru. (2) Pokud vlastník nebo jiný oprávněný neoznačí hranice pozemků podle odstavce 1 písm. b), může katastrální úřad rozhodnout, že dá hranice označit na náklad vlastníka nebo jiného oprávněného. Neoznačují se hranice pozemků, které jsou sloučeny do větších celků, a hranice druhů pozemků mezi soused­ ními pozemky téhož vlastníka nebo jiného oprávněného.

a) vyhlašují ve svém územním obvodu, způsobem v místě obvyklým, na základě oznámení katastrálního úřadu zahájení revize a obnovy katas­ trálního operátu, vysílají na ně své zástupce, spolupracují při zajišťování účasti vlastníků a jiných oprávněných a podávají o nich dostupné infor­ mace nezbytné pro provedení revize katastru a obnovy katastrálního operátu, b) pečují o trvalé označení územních hranic obcí a na vyzvání katastrálního úřadu je označí ve stanovené lhůtě určeným způsobem, c) spolupracují s katastrálním úřadem při provádění revize katastru a při obnově katastrálního operátu na území obce, d) zasílají katastrálnímu úřadu svá rozhodnutí týkající se nemovitostí vydaná při výkonu státní správy v přenesené působnosti11) do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí nebo do 30 dnů ode dne jejich vydání; jsou povinny ve lhůtě stanovené katastrálním úřadem odstranit v roz­ hodnutích chyby v psaní, počítání a jiné zřejmé nesprávnosti, e) vyjadřují se ke změnám v pomístním názvosloví. (2) Pokud obec neoznačí hranice podle odstavce 1 písm. b), může ka­ tastrální úřad rozhodnout, že dá hranice označit na náklad obce.

8 12 (1) Státní orgány spolupracují s katastrálními úřady při výkonu státní správy na úseku katastru. Jsou povinny ve lhůtě stanovené katastrálním úřadem v listinách, které předložily k zápisu do katastru, odstranit chyby v psaní, počítání a jiné zřejmé nesprávnosti. (2) Státní orgány a obce poskytují v rámci své působnosti bezplatně katastrálním úřadům na jejich žádost údaje potřebné pro vedení katastru z jimi provozovaných informačních systémů, zejména o rodných číslech a trvalých pobytech fyzických osob, identifikačních číslech a sídlech právnických osob, o číselných kódech katastrálních území, obcí a jejich částí a o popisných a evidenčních číslech budov.

ČÁST ČTVRTÁ OBNOVA KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU § 13 (1) Obnova katastrálního operátu je vyhotovení nového souboru geodetických informací ve formě grafického počítačového souboru a no­ vého souboru popisných informací katastrálního operátu. Lze ji provést a) novým mapováním, b) přepracováním souboru geodetických informací, nebo c) na podkladě výsledků pozemkových úprav. (2) Katastrální operát se obnovuje zpravidla v rozsahu katastrálního území. (3) Obnovu katastrálního operátu zahájí katastrální úřad bez návrhu. Pokud má být obnova katastrálního operátu provedena podle odstavce 1 písm. a) nebo b), oznámí její zahájení katastrální úřad dotčené obci. (4) Při obnově katastrálního operátu se do katastrální mapy doplňují parcely zemědělských a lesních pozemků evidovaných dosud zjednodu­ šeným způsobem podle § 29 odst. 3, pokud to umožňuje kvalita jejich původního zobrazení.

8 13a Obnova katastrálního operátu novým mapováním K obnově katastrálního operátu novým mapováním se přistoupí, pokud geometrické určení a polohové určení nemovitostí v důsledku značného počtu změn, nedostatečné přesnosti nebo použitého měřítka katastrální mapy již nevyhovuje současnému vedení katastru, popřípadě dojde-li ke ztrátě, zničení nebo k takovému poškození katastrálního operátu, že není možné nebo účelné ho rekonstruovat z dokumentova­ ných podkladů platného stavu. 11) § 21 a násl. zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízcnO, ve znění pozdějších předpisů.

§ 14 Zjišťování průběhu hranic (1) Zjišťování průběhu hranic pro obnovu katastrálního operátu novým mapováním podle skutečného stavu v terénu (dále jen »zjišťování hranic«) je zjišťování průběhu hranic územních správních jednotek, hranic katastrálních území, hranic pozemků a vnějšího obvodu staveb. Při zjišťování, hranic lze ověřovat i další údaje, které jsou obsahem katastru. (2) Zjišťování hranic provádí komise složená z pracovníků katastrálního úřadu a ze zástupců obce a dalších orgánů určených katastrálním úřadem. Předsedou komise je pracovník katastrálního úřadu, určený ředitelem katas­ trálního úřadu. (3) Zjišťování hranic se provádí za účasti pozvaných vlastníků a jiných oprávněných nebo jejich zástupců. (4) Předseda komise je povinen při zjišťování hranic upozornit na ne­ soulad skutečného průběhu hranic s jejím vyznačením v platném katastrálním operátu všechny přítomné osoby. (5) O výsledcích zjišťování hranic sepíše předseda komise protokol.Vlast­ níci a jiní oprávnění nebo jejich zástupci svým podpisem v protokolu stvrzují souhlas s průběhem a označením vlastnických hranic v terénu. (6) Pokud dojde k rozporu v tvrzení vlastníků a jiných oprávněných o průběhu hranic pozemků, považují se za platné ty hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu. Ve výsledcích zjišťování průběhu hranic a v obnoveném katastrálním operátu se vyznačí jako sporné. (7) Pokud jsou hranice katastrálního území totožné se státními hranicemi, poskytne údaje o jejich průběhu Českému úřadu zeměměřickému a katastrál­ nímu Ministerstvo vnitra. (8) Nepřítomnost pozvaného vlastníka a jiného oprávněného ani jejich zástupce při zjišťování hranic není na překážku využití výsledků zjištování hranic k vyhotovení nových souborů geodetických a popisných informací. § 15 Obnova katastrálního operátu přepracováním (1) Při obnově katastrálního operátu přepracováním se převádí katas­ trální mapa z grafické formy do formy grafického počítačového souboru. (2) Při obnově katastrálního operátu přepracováním se vypočtou a do katastru zavedou výměry parcel vypočtené ze souřadnic grafického počítačového souboru, pokud nebyly dříve určeny přesněji z údajů zjiš­ těných měřením v terénu. § 15a Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav Při obnově katastrálního operátu se využijí výsledky komplexních pozemkových úprav. Za geometrické a polohové určení nemovitosti se v takovém případě považuje urěení tvaru, rozměru a polohy nemovitosti souřadnicemi bodů jejích hranic podle schváleného návrhu pozemko­ vých úprav. Výsledky jednoduché pozemkové úpravy katastrální úřad pro obnovu katastrálního operátu využije, je-li jednoduchou pozemko­ vou úpravou dotčena souvislá část katastrálního území a považuje-li to s ohledem na účelnou správu katastru za vhodné. V územích, kde je katastrální operát obnoven na podkladě výsledků pozemkových úprav, se nepoužijí ustanovení § 16. Námitky a vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu § 16 Námitky (1) Katastrální úřad vyloží na dobu nejméně 10 pracovních dnů nový soubor geodetických informací a soubor popisných informací (dále jen »obnovený katastrální operát«) v obci, v které se obnovuje katastrální operát, k ve­ řejnému nahlédnutí. (2) Obec způsobem v místě obvyklým oznámí termín a dobu vyložení obnoveného katastrálního operátu nejméně 30 dnů před jeho vyložením. Současně oznámí, že obnovený katastrální operát nabude platnosti dnem, který určí katastrální úřad. Vlastníkům a jiným oprávněným, kteří ne­ mají v obci trvalý pobyt nebo sídlo, zašle katastrální úřad oznámení o těchto skutečnostech nejméně 30 dnů před vyložením obnoveného ka­ tastrálního operátu na jejich adresu zapsanou v katastru. (3) Vlastníci a jiní oprávnění mohou během vyložení obnoveného katastrálního operátu a ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. O podaných námitkách rozhoduje katastrální úřad. (4) Proti rozhodnutí katastrálního úřadu o námitkách jc možno podat odvolání k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu je dotčená nemovitost. § 17 Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu (1) Katastrální úřad vyhlásí platnost obnoveného katastrálního operátu, pokud ve stanovené lhůtě nebyly proti obsahu obnoveného operátu podány

39

katastrální zákon námitky, nebo bylo o námitkách pravomocně rozhodnuto. Jestliže o někte­ rých námitkách nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, může katastrální úřad vyhlásit platnost obnoveného katastrálního operátu pouze za předpokladu, že tuto okolnost vyznačí v katastru. Po nabytí právní moci rozhodnutí o ná­ mitkách katastrální úřad toto vyznačení odstraní. (2) Dnem vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu se do­ savadní katastrální operát stává neplatný, a nadále se používá obnovený ka­ tastrální operát. Vybrané části neplatného katastrálního operátu mají trvalou dokumentární hodnotu a jsou archiváliemi.12) (3) Pokud platnost obnoveného katastrálního operátu vznikne dnem určeným zvláštním právním předpisem,123) katastrální úřad vyhlásí platnost obnoveného katastrálního operátu s uvedením dne jeho plat­ nosti ihned, jakmile se o platnosti dozví.

ČÁST PÁTÁ GEODETICKÉ PRÁCE A GEOMETRICKÉ PLÁNY § 18 (1) Geodetické práce pro účely katastru slouží k vytváření měřických podkladů pro provádění změn v souboru geodetických informací platného katastru, obnovu souboru geodetických informací a vytyčování hranic po­ zemků. (2) Geometrickým základem geodetických prací jsou body polohového bodového pole, určené v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Změny v soubom geodetických informací lze zpracovat v ji­ ném souřadnicovém systému v územích, kde plní funkci katastrální mapy dříve vyhotovená mapa v jiné zobrazovací soustavě. § 19 (1) Geometrický plán je neoddělitelnou součástí listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy. Geometrický plán není nutné vyhotovit v případě, kdy jsou do katastrální mapy doplňovány parcely na základě upřesnění či rekonstruk­ ce přídělů provedených podle zvláštního právního předpis.l2b) V těchto případech budou parcely do katastrální mapy zobrazeny na základě upřesněného přídělového plánu. Náležitosti upřesněného přídělového plá­ nu stanoví prováděcí právní předpis. (2) Geometrický plán musí být ověřen,13) že svými náležitostmi a přes­ ností odpovídá platným předpisům, a opatřen souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel. (3) Kopie geometrického plánu, zřetelně jako kopie označená, může být ověřena osobou s úředním oprávněním.131)

ČÁST ŠESTÁ ZÁVAZNOST ÚDAJŮ KATASTRU A VEŘEJNOST KATASTRU §20 Údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území jsou závazné pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru.

§21 (1) Katastr je veřejný a každý má právo do něj za přítomnosti pracovníka katastrálního úřadu nahlížet a pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty. (2) Veřejnost katastrálního operátu je možno omezit jen z důvodů sta­ novených zákonem.14) § 21a Právo k údajům katastru vykonává Český úřad zeměměřický a ka­ tastrální. Údaje katastru lze užít jen k účelům ^uvedeným v § 1 odst. 3. Šířit údaje katastru lze pouze se souhlasem Českého úřadu zeměmě­ řického a katastrálního za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. 12) Zákon í. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů. ,2a) § 9 odst. 6 a 7 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb. I2b) § 4 odst. 2 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 38/1993 Sb. a zákona č. 217/ /1997 Sb. Zákon ě. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) § 12 odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. ,3a) § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb. 14) Zákon ě. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění zákona č. 164/ /I999 Sb.

40

ČÁST SEDMÁ POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ Z KATASTRU §

22

(1) Katastrální úřad na požádání vyhotoví ze souboru geodetických informací a ze souboru popisných informací výpis, opis nebo kopii, jakož i identifikaci parcel. (2) Výpisy, opisy nebo kopie z katastrálního operátu, jakož i identi­ fikace parcel vyhotovené katastrálním úřadem ve formě stanovené pro­ váděcím právním předpisem jsou veřejnými listinami prokazujícími stav evidovaný v katastru k okamžiku jejich vyhotovení. (3) K údajům katastru vedeným ve formě počítačových souborů může každý získat dálkový přístup pomocí počítačové sítě za úplatu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. (4) Údaje katastru se poskytují i v jiné formě stanovené prováděcím právním předpisem. Pokud právní předpis141) stanoví povinnost katas­ trálních úřadů předávat tyto údaje jiným orgánům, děje se tak bez­ úplatně.

ČÁST OSMÁ PORUŠENÍ POŘÁDKU NA ÚSEKU KATASTRU

a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

§ 23 Porušení pořádku na úseku katastru se dopustí ten, kdo na opakovanou výzvu katastrálního úřadu se nedostaví bez náležité omluvy nebo závažného důvodu k jednání ani nevyšle svého zástupce a svou neúčastí znemožní nebo ztíží prováděné úkony, na vyzvání katastrálního úřadu neoznačí stanoveným způsobem nesporné vlastnické hranice svých pozemků, na vyzvání nepředloží ve stanovené lhůtě příslušné listiny a geometrické plány pro zápis do katastru nebo neodstraní ve stanovené lhůtě chyby v předložených listinách, neohlásí katastrálnímu úřadu ve lhůtě stanovené tímto zákonem změny údajů katastru týkající se nemovitostí, jejichž je vlastníkem, ohlásí katastrálnímu úřadu nepravdivé údaje k zápisu do katastru, neoprávněně změní údaje v katastru, poškodí katastrální operát, poškodí, zničí nebo neoprávněně přemístí měřickou značku bodu po­ drobného polohového bodového pole, užije údajů katastru k jiným účelům, než je stanoveno v § 1 odst. 3, šíří údaje katastru bez souhlasu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního nebo nedodrží podmínky šíření údajů katastru sta­ novené prováděcím právním předpisem.

§ 24 Porušení pořádku na úseku katastru podle § 23 fyzickou osobou je přestupkem, za který může katastrální úřad uložit a) pokutu do výše trojnásobku minimální mzdy15) zajednání uvedená v § 23 písm. a) až d), b) pokutu do výše pětinásobku minimální mzdy15) za jednání uvedená v § 23 písm. e) až j). §25 (1) Za porušení pořádku na úseku katastru podle § 23 písm. a) až d), kterého se dopustí fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba, může katastrální úřad uložit pokutu až do výše třicetinásobku minimální mzdy.15) (2) Za porušení pořádku na úseku katastru podle § 23 písm. e) až j), kterého se dopustí fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba, může katastrální úřad uložit pokutu až do výše padesátiná­ sobku minimální mzdy.15) (3) Při stanovení výše pokuty podle odstavců 1 a 2 přihlédne katastrální úřad k závažnosti protiprávního jednání, zejména k jeho rozsahu, délce trvání a k okolnostem, za nichž k němu došlo. (4) Pokutu podle odstavců 1 a 2 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se katastrální úřad o porušení pořádku na úseku katastru dozvěděl, nej­ později však do tří let ode dne, kdy k porušení pořádku došlo. (5) Pokuta podle odstavců 1 a 2 je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky. I4a) Například § 34 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, § 12 zákona č. 289/1995 Sb , § 2 vyhlášky č. 98/1992 Sb.. o způsobu úhrady nákladů pozemkových úprav státem, § 1 písm. c) nařízení vlády ě. 72/1999 Sb., o stanovení způsobu úhrady nákladů souvisejících s vedením a aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek a nákladů spojených s oceňováním věcí, identi­ fikací parcel a vyměřením pozemků, § 128 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 15)'Nařízení vlády ČSFR ě. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.

katastrální zákon §26 Není-Ii v zákoně stanoveno jinak, platí pro projednávání přestupků podle § 24 tohoto zákona a pro projednávání porušení pořádku na úseku katastru podle § 25 tohoto zákona obecné předpisy.16)

ČÁST DEVÁTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

a)

b) c) d) e) f) g)

h) i)

j) k) l)

§ 27 Pro účely tohoto zákona se rozumí pozemkem část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlast­ nickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků, parcelou pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem, stavební parcelou pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy á nádvoří, pozemkovou parcelou pozemek, který není stavební parcelou, geometrickým určením nemovitosti a katastrálního území určení tvaru a rozměru nemovitosti a katastrálního území, vymezených jejich hrani­ cemi v zobrazovací rovině, polohovým určením nemovitosti a katastrálního území určení jejich po­ lohy ve vztahu k ostatním nemovitostem a katastrálním územím, výměrou parcely vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zob­ razovací roviny v plošných metrických jednotkách; velikost výměry vy­ plývá z geometrického určení pozemku a zaokrouhluje se na celé čtve­ reční metry. Výměra parcely je evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna; jejím zpřesněním nejsou dotčeny právní vztahy k pozemku, katastrálním územím technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzav­ řený a v katastm společně evidovaný soubor nemovitostí, katastrální mapou polohopisná mapa velkého měřítka s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastm. Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků; stavby se zobrazují průmětem svého vnějšího obvodu, identifikací parcel porovnání zápisu a zákresu téže nemovitosti v operátu katastm se zápisem, popř. zákresem v jiných operátech nebo pravomoc­ ných rozhodnutích státních orgánů, budovou nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, rozestavěnou budovou budova v alespoň takovém stupni rozestavěnosti, že již je patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nad­ zemního podlaží, pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční, a u budovy, které se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje, pokud na ni dosud nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí.

§ 27a Není-li v zákoně stanoveno jinak, platí pro rozhodování podle tohoto zákona správní řád.l6a) § 28 Pracovníci katastrálního úřadu a členové komise (§ 14 odst. 2) jsou při své činnosti oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na pozemky a provádět na nich průklesty a geodetické práce pro úěely katastru za podmínek stano­ vených zvláštním předpisem.17) § 29 (1) Od účinnosti tohoto zákona se operát evidence nemovitostí považuje za katastrální operát. (2) Nemovitosti jsou v katastm evidovány podle dosavadních předpisů, pokud nebyly dotčeny změnou za účinnosti tohoto zákona. (3) Zemědělské a lesní pozemky, jejichž hranice v terénu neexistují a jsou sloučeny do větších půdních celků, se evidují do doby jejich zobrazení v katastrální mapě, nejpozději však do doby ukončení pozemkových úprav podle zvláštního předpisu,18) zjednodušeným způsobem s využitím bývalého pozemkového katastru, pozemkových knih a navazujících operátů přídělového a scclovacího řízení. Údaje zjednodušené evidence se považují za součást katastrálního operátu. (4) Katastrální úřady mají v úschově pozemkové a železniční knihy a operát bývalého pozemkového katastm. Z těchto dokumentů vyhotoví ka­ tastrální úřad na požádání výpisy, opisy nebo kopie, za které se vybírají správní poplatky. 16) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ě. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 'š*) Zákon č. 71/1967 Sb. 17) § 7 zákona ě. 200/1994 Sb. ,8) Zákon ě. 284/1991 Sb.. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.

§ 30 (1) Český úřad zeměměřický a katastrální vyhláškou podrobněji upraví a) předmět a obsah katastm, b) vymezení staveb podle § 2 odst. 1 písm. 0, c) činnost při správě katastm a obnově katastrálního operátu, d) geodetické práce pro účely katastru, vyhotovování geometrických plánů, vyhotovování upřesněných přídělových plánů a vytyčování hranic po­ zemků, e) označování územních hranic obcí a hranic pozemků trvalým způsobem, f) podmínky pro poskytování údajů z katastru, formu poskytovaných údajů a úplaty za ně, g) výměnný formát poskytovaných a přebíraných údajů informačního systému katastru, h) podmínky šíření údajů katastru. (2) Přejímání a porovnávání údajů katastru a jiných informačních systémů upraví nařízení vlády.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

§31 Zrušují se Zákon č. 22/1964 Sb„ o evidenci nemovitostí, ve znění zákona ČNR č. 157/1983 Sb. Ustanovení § 37 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o pře­ stupcích. Vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění vy­ hlášky č. 133/1965 Sb. a vyhlášky č. 19/1984 Sb. Směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 4000/1975-22 pro vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků (reg. v částce 28/1975 Sb.). Směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 2600/1981-22 pro tvorbu Základní mapy ČSSR velkého měřítka (reg. v částce 28/ /1981 Sb.). Směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 900/1986-21, kterými se mění směrnice pro tvorbu Základní mapy ČSSR velkého měřítka (reg. v částce 18/1986 Sb.). Směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 1300/1985-21 o způsobu zápisu osobního vlastnictví k bytu, spoluvlastnictví společných částí domu, spoluvlastnictví pozemku nebo práva společného osobního užívání pozemku do evidence nemovitostí (reg. v částce 10/1985 Sb.). §32 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

□□□ Zákon Zákon Zákon Zákon

č. č. č. č.

89/1996 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 1996. 103/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2000. 120/2000 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. září 2000. 220/2000 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

□□□ Článek VI zákona č. 220/2000 Sb. zní: ČI. IV Přechodné ustanovení 1. Pokud bylo k věcem, popřípadě bytům a nebytovým prostorům ve vlastnictví státu, evidovaným v katastm, dosud zapsáno právo hospodaření19) nebo prozatímní správa,20) bude k nim nadále zapsána příslušnost organizační složky státu nebo státní organizace hospodařit s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 2. Pokud byla k věcem, bytům a nebytovým prostorům ve vlastnictví státu, evidovaným v katastm, dosud zapsána správa vykonávaná Fondem dětí a mládeže,21) zapíše se k nim příslušnost této státní organizace hospodařit s majetkem státu podle zákona uvedeného v bodu 1 na základě jejího ohlášení. 3. Pokud bylo k věcem, bytům a nebytovým prostorům ve vlastnictví státu, evidovaným v katastm, dosud zapsáno právo hospodaření19) a toto právo zaniká podle zákona uvedeného v bodu l,22) zapíše se k nim příslušnost organizační složky státu hospodařit s majetkem státu podle zákona uvedeného v bodu 1 na základě jejího ohlášení.

19) § 761 odst. 1 obchodního zákoníku. Vyhláška ě. 119/1988 Sb.. o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 761 odst. 1 obchodního zákoníku. Vyhláška ě. 61/1986 Sb.. o prozatímní správě národního majetku, ve znění zákona č. 539/1992 Sb. 21) Zákon č. 113/1993 Sb.. o Fondu dětí a mládeže, ve znění zákona č. 307/1997 Sb. 22) § 57 odst. 5 zákona ě. 219/2000 Sb.

41

zákon o vlastnictví bytu Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 280/1996 Sb., zákona č. 97/1999 Sb. a zákona č. 103/2000 Sb. Parlament České republiky se usnesl na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ným nebytovým prostorem; do této plochy se započítává jednou polovinou podlahová plocha vnitřních ochozů a jiných ploch, které jsou součástí meziprostoru, k) zastavěným pozemkem pozemek zastavěný bytovým domem, ohra­ ničený obvodem bytového domu.

OBECNÁ USTANOVENÍ §

1

Předmět a rozsah úpravy (1) Tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, u něhož spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vyme­ zené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy. (2) Zákon upravuje vznik spoluvlastnictví budovy, práva a povinnosti vlastníků bytů a nebytových prostorů, jejich vzájemné vztahy, spoluvlastnictví společných částí budovy a některá práva a povinnosti stavebníků při výstavbě bytů a nebytových prostorů v budově ve spoluvlastnictví podle tohoto zákona. (3) Zákon upravuje též práva a povinnosti jiných subjektů v souvislosti se vznikem a s převodem nebo přechodem spoluvlastnictví budovy podle odstavce 1. (4) Spoluvlastnictví budovy a vlastnictví bytu nebo nebytového prostom v ní podle tohoto zákona lze nabýt pouze v budovách, které mají alespoň dva byty nebo dva samostatné nebytové prostory nebo alespoň jeden byt a jeden samostatný nebytový prostor.

Š2

a)

b) c)

d) e)

f)

g)

h) i) j)

Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí budovou trvalá stavba spojená se zemí pevným základem, která je pro­ storově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi s nejméně dvěma prostorově uzavřenými samostatnými užitkovými prostory, š výjimkou hal. Rozhodnutím vlastníka za budovu lze považovat rovněž sekci se samostatným vchodem, pokud je sa­ mostatně označena číslem popisným a je tak stavebně technicky uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy, bytem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí sta­ vebního úřadu určeny k bydlení, nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení; ne­ bytovými prostory nejsou příslušenství bytu1) nebo příslušenství neby­ tového prostoru ani společné části domu, domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví taková budova, která je ve spoluvlastnictví podle tohoto zákona (dále jen »dům«), rozestavěným bytem místnost nebo soubor místností, určených v sou­ ladu se stavebním povolením k bydlení, pokud je rozestavěn v domě, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, rozestavěným nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, určených v souladu se stavebním povolením k jiným účelům než k bydlení, pokud je rozestavěn v domě, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenstvíIa) domu (například drobné stavby) a společná zařízení domu (například vy­ bavení společné prádelny), jednotkou byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor jako vymezená část domu podle tohoto zákona, podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu podlahová plocha všech místností, včetně příslušenství bytu nebo rozestavěného bytu, podlahovou plochou nebytového prostoru nebo rozestavěného neby­ tového prostoru podlahová plocha všech místností nebytového pro­ storu nebo rozestavěného nebytového prostoru včetně ploch určených výhradně k užívání s nebytovým prostorem, popřípadě s rozestavě-

') § 121 odst. 2 občanského zákoníku. la) § 121 odst. 1 občanského zákoníku.

42

§3 (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, práva a povinnosti vlastníků budov a práva a povinnosti spoluvlastníků domu a vlastníků jednotek (dále jen »vlastník jednotky«) upravuje občanský zákoník. Není-li předmětem spo­ luvlastnictví jednotka, ustanovení občanského zákoníku o podílovém spolu­ vlastnictví,2) se nepoužijí. (2) Právní vztahy k jednotkám se řídí, pokud tento zákon nestanoví jinak, ustanoveními občanského zákoníku a dalších právních předpisů, které se týkají nemovitostí. §4 Prohlášení vlastníka budovy (1) Vlastník budovy svým prohlášením (dále jen »prohlášení«) určuje prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek stanovených tímto zákonem a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami [§ 2 písm. h)] a společnými částmi domu [§ 2 písm. g)]. Prohlášení musí mít písemnou formu. Prohlášení je povinnou přílohou návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jednotky v domě. (2) Prohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat a) označení budovy údaji podle katastru nemovitostí,3) číslo jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v budově, b) popis jednotek, jejich příslušenství, podlahovou plochu a popis jejich vybavení, c) určení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům všech jednotek a určení společných částí budovy, které budou spo­ lečné vlastníkům jen některých jednotek, d) stanovení spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech budovy (§ 8 odst. 2), e) označení pozemku, který je předmětem převodu vlastnictví nebo předmětem jiných práv podle § 21, údaji podle katastru nemovitos­ tí,3) f) práva a závazky týkající se budovy, jejích společných částí a práva k pozemku, která přejdou z vlastníka budovy na vlastníky jednotek, g) pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu, popřípadě domu jako celku, h) pravidla pro správu společných částí domu, popřípadě domu jako celku, včetně označení osoby pověřené správou domu (dále jen »správce«). (3) K prohlášení se přikládají půdorysy všech podlaží, popřípadě je­ jich schémata, určující polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o podlahových plochách jednotek. K prohlášení se dále přikládají pra­ vidla pro přispívání spoluvlastníků domu na náklady spojené se sprá­ vou, údržbou a opravami společných částí domu, které jsou společné vlastníkům všech jednotek, a společných částí domu, které jsou společné vlastníkům jen některých jednotek. §5 Vznik vlastnictví jednotky (1) Vlastnictví jednotky podle tohoto zákona spojené se spoluvlast­ nickým podílem na společných částech domu (dále jen »vlastnictví jed­ notky*) vzniká vkladem prohlášení vlastníka budovy do katastru nemo­ vitostí nebo výstavbou jednotky provedenou na základě smlouvy o vý­ stavbě podle tohoto zákona (dále jen „smlouva o výstavbě*). (2) Vlastnictví jednotky může vzniknout rovněž na základě dohody spoluvlastníků budovy nebo rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví3a) budovy nebo na základě dohody nebo rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů.3b) Je-li před2) § 136 a násl. občanského zákoníku. 3) §5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb.. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. § 141 a 142 občanského zákoníku. 3b) § 150 občanského zákoníku.

zákon o vlastnictví bytů mětcm vypořádání podílové spoluvlastnictví budovy, může vlastnictví jednotek vzniknout jen po předchozím vypořádání podílového spoluvlast­ nictví budovy tak, že velikost spoluvlastnických podílů budovy se rovná velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu stano­ vených podle § 8 odst. 2. To platí obdobně, je-li předmětem vypořádání společného jmění manželů budova. (3) Dohoda o vypořádání nebo rozhodnutí soudu o zrušení podílo­ vého spoluvlastnictví, popřípadě o vypořádání společného jmění manže­ lů musí obsahovat i náležitosti stanovené pro prohlášení uvedené v § 4 odst. 2. (4) Vznikem vlastnictví jednotek nebo rozestavěných jednotek vzniká spoluvlastnictví společných částí domu. (5) Způsobem uvedeným v odstavcích 2 až 4 nelze nabýt do vlast­ nictví byt, který je užíván právem nájmu. (6) Vlastníci všech jednotek v domě mohou uzavřít dohodu o tom, že vlastnictví jednotek změní na podílové spoluvlastnictví budovy. Dohoda musí mít formu notářského zápisu. Vkladem spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí podle této dohody zaniká vlastnictví jednotek a vzniká podílové spoluvlastnictví budovy. Velikost spoluvlastnických po­ dílů na budově se rovná velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu. (7) Je-li vlastníkem všech jednotek v domě jedna osoba, může formou notářského zápisu prohlásit, že ruší vymezení jednotek v domě a mění vlastnictví jednotek na vlastnictví budovy. Vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí podle tohoto prohlášení zaniká vlastnictví jed­ notek a vzniká vlastnictví budovy.

ČÁST DRUHÁ PŘEVODY VLASTNICTVÍ JEDNOTEK A VÝKON VLASTNICKÉHO PRÁVA K JEDNOTKÁM 8 6 Smlouva o převodu vlastnictví jednotky (1) Smlouva o převodu vlastnictví jednotky musí kromě obecných nále­ žitostí4) obsahovat a) označení budovy nebo domu údaji podle katastru nemovitostí,3) číslo jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v budově, b) popis bytu nebo nebytového prostoru, jejich příslušenství, jejich podla­ hová plocha a popis vybavení bytu nebo nebytového prostoru, které jsou smlouvou převáděny, , c) určení společných částí domu včetně určení, které části domu jsou spo­ lečné vlastníkům jen některých jednotek, d) stanovení spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech domu včetně stanovení spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech domu, které jsou společné vlastníkům jen některých jednotek (§ 8 odst. 2), e) označení pozemku, který je předmětem převodu vlastnictví nebo předmětem jiných práv ve smyslu § 21, údaji podle katastru nemo­ vitostí,3) f) práva a závazky týkající se domu, jeho společných částí a práva k po­ zemku, která přecházejí z dosavadního vlastníka budovy na vlastníka jednotky. (2) Ke smlouvě se přikládá půdorys všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o podla­ hových plochách jednotek a společných částí domu, jakož i písemný souhlas k převodu bytu uvedený v § 22 odst. 4, 5 a 7. 87 Převodem vlastnictví k první jednotce za podmínek stanovených tímto zákonem se mění vlastnictví dosavadního vlastníka budovy na vlastnictví zbývajících nepřevcdených jednotek v domě a na spoluvlastnictví společných částí domu. Ustanovení § 6 platí pro převody vlastnictví těchto jednotek obdobně.

88 Vlastnictví společných částí domu (1) Společné části domu jsou v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek. S převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky přechází spolu­ vlastnické právo ke společným částem domu. (2) Velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě. Obdobně se postupuje i u společných částí domu, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníku pouze některých jednotek. (3) (zrušen)

4) § 43 a násl. občanského zákoníku.

Společenství vlastníků jednotek 8 9 (1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen »společenství«) je práv­ nická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se ve všech věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen »správa domu«), popřípadě vykonávat činnost související s pro­ vozováním technického zařízení v domě, které slouží i jiným subjektům. (2) Se souhlasem vlastníka jednotky je společenství oprávněno sjed­ nat smlouvu o zástavním právu k jednotce včetně příslušných spoluvlast­ nických podílů na společných částech domu, a to k zajištění pohledávek vyplývajících z úvěru poskytnutého na náklady spojené se správou domu. Vlastníci jednotek ručí až do výše ceny jednotky za závazky vyplývající z této smlouvy. (3) Společenství vzniká v domě s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to dnem doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jed­ notce, poslednímu z těchto vlastníků. Původní vlastník budovy, popřípadě vlastník jednotky, který převedl vlastnictví jednotky, je povinen o tom uvědomit ostatní vlastníky jednotek. Další osoby, které nabyly vlastnictví k jednotce jiným způsobem než smlouvou, jsou povinny o tom uvědomit původního vlastníka budovy. (4) Pokud družstvo uvedené v § 24 odst. 1 a 2, které bylo původním vlastníkem budovy, nebo družstvo vzniklé vyčleněním z původního druž­ stva podle § 29 plní povinnosti správce podle § 9 zákona o vlastnictví bytů platného před účinností tohoto zákona, vznikne společenství až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž budou družstvu doručeny listiny dokládající, že spoluvlastnický podíl na spo­ lečných částech domu se snížil na méně než jednu čtvrtinu. Do doby vzniku společenství se použijí ustanovení § 9, 11 a § 15 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů platná před účinností tohoto zákona. (5) Členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky. Spoluvlastníci jednotky jsou spo­ lečnými členy společenství. (6) Vlastníci jednotek, kteří nabyli vlastnictví k jednotce nej později dnem vzniku společenství za podmínek stanovených v odstavci 3, se stávají členy společenství dnem jeho vzniku. Členství dalších vlastníků jednotek ve společenství vzniká dnem nabytí vlastnictví k jednotce. (7) Orgány společenství jsou a) shromáždění vlastníků jednotek (dále jen »shromáždění«), b) výbor společenství (dále jen »výbor«) nebo ten vlastník jednotek, kterého v případě, že není zvolen výbor, shromáždění pověří výko­ nem funkce výboru (dále jen »pověřený vlastník®), c) další orgány podle stanov společenství. (8) Shromáždění je nejvyšším orgánem společenství. První schůze shromáždění se musí konat nejdéle do 60 dnů po vzniku společenství (odstavec 3); svolá ji původní vlastník budovy. Na této schůzi shromáždění schvaluje stanovy společenství a volí orgány společenství podle odstavce 7 písni, b) a c). O průběhu schůze shromáždění, na které jsou voleny orgány společenství a schvalovány nebo měněny stanovy společenství, musí být pořízen notářský zápis, k němuž se přikládají schválené stanovy společenství. (9) Pokud se nesejde shromáždění k volbě orgánů společenství nebo nejsou-li tyto orgány zvoleny, plní funkci orgánů společenství vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí nejméně jednu polovinu, jinak vlastníci jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku. (10) Pokud shromáždění neschválí stanovy společenství, řídí se právní poměry společenství vzorovými stanovami vydanými nařízením vlády. V případech družstev uvedených v § 24 odst. 1 a 2, která byla původním vlastníkem budovy a vykonávají správu domu, plní funkci orgánů společenství toto družstvo až do doby, kdy budou orgány společenství zvoleny. (11) Výbor je výkonným orgánem společenství; musí mít alespoň 3 členy. Výbor nebo pověřený vlastník rozhoduje o věcech spojených se správou domu, pokud si rozhodnutí v těchto věcech nevyhradí shromáž­ dění. Funkční období výboru nebo pověřeného vlastníka činí 2 roky. (12) K platnosti zvolení členů výboru nebo pověřeného vlastníka je zapotřebí, aby na schůzi shromáždění byli přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů. Člen výboru nebo pověřený vlastník je zvolen, hlasujc-li pro něj nadpoloviční většina hlasů všech vlastníků. Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu (§ 8 odst. 2). (13) Statutárním orgánem společenství je výbor nebo pověřený vlast­ ník. Za výbor jedná navenek jeho předseda, kterého výbor zvolí z řad členů výboru. Jdc-li o písemný právní úkon, musí být podepsán předsedou výboru a dalším členem výboru. Je-li statutárním orgánem pověřený vlastník, postačí k písemnému právnímu úkonu jeho podpis. (14) Stanovy společenství musí obsahovat a) sídlo společenství a jeho název, který musí obsahovat označení domu, pro který vzniklo, a musí v něm být obsaženo slovo »společenství®, b) předmět činnosti, kterým je správa domu, c) orgány společenství, jejich práva a povinnosti a způsob jejich svo­ lávání, d) práva a povinnosti členů společenství.

43

zákon o vlastnictvi bytů e) způsob úhrady nákladů spojených se správou domu, f) způsob nakládání s majetkem společenství. (15) Společenství zaniká dnem zániku domu nebo v případech uve­ dených v § 5 odst. 6 a 7.

8 10 (1) Společenství vlastníků jednotek je osobou zapisovanou do obchod­ ního rejstříku.5) Výbor nebo pověřený vlastník jsou povinni do 30 dnů po svém zvolení podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. (2) K návrhu na zápis se přikládá notářský zápis o průběhu usta­ vující schůze, stanovy společenství a ověřené kopie listin o nabytí vlast­ nického práva k jednotkám. (3) Není-li zvolen výbor nebo pověřený vlastník, podávají návrh na zápis osoby uvedené v § 9 odst. 9. §

12

Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou vlastníci jednotek oprávněni a povinni v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnic­ kých podílů (§ 8 odst. 2). Práva a povinnosti vlastníků jednotek § 13 (1) Vlastník jednotky se podílí na správě domu v rozsahu, který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak. (2) Vlastník jednotky je povinen na svůj náklad odstranit závady a poškození, které na jiných jednotkách nebo společných částech domu způsobil sám nebo ti, kteří s ním jednotku užívají. K zajištění pravomocně přisouzených pohledávek oprávněných vlastníků vzniklých z neplnění povinnosti uvedené ve větě prvé vzniká dnem právní moci rozhodnutí soudu ostatním vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce povinného vlastníka a na věcech movitých obdobně jako zástavní právo na zajištění nájemného.10) (3) Vlastník jednotky nesmí provádět takové úpravy jednotky, jimiž by ohrožoval výkon vlastnického práva vlastníků ostatních jednotek. Úpravy, jimiž se mění vzhled domu, může, vlastník jednotky provádět jen se souhlasem všech vlastníků jednotek. Úpravy, jimiž se mění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společ­ ných částech domu, může vlastník jednotky provádět jen na základě smlouvy o výstavbě (§ 17) uzavřené se všemi vlastníky jednotek v domě. Ustanovení zvláštních právních předpisů7) tím nejsou dotčena. (4) Pokud to nezbytně vyžadují úpravy, provoz a opravy ostatních jed­ notek, popřípadě domu jako celku, je vlastník jednotky povinen umožnit na předchozí vyzvání přístup do jednotky. Vlastník jednotky je povinen umožnit instalaci a údržbu zařízení pro měření tepla a vody v jednotce a umožnit odečet naměřených hodnot. 5) § 27 a násl. obchodního zákoníku. 6) § 85 zákona č. 50/1976 Sb.. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znání zákona č. 83/1998 Sb. 7) § 54 a násl. zákona £. 50/1976 Sb. I0) § 672 občanského zákoníku.

44

§ 14 Zasahuje-li vlastník jednotky do práv ostatních vlastníků jednotek tako­ vým způsobem, že podstatně omezuje nebo znemožňuje jejich výkon a nesplní povinnosti uložené rozhodnutím soudu, může soud na návrh společenství nebo na návrh některého z vlastníků nařídit prodej jednotky.

11

(1) Společenství musí alespoň jednou ročně konat shromáždění. Shro­ máždění se sejde z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů. (2) Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jed­ notek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpolo­ viční většiny všech hlasů. (3) Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnického podílu vlastníků jednotek na společných částech domu (§ 8 odst. 2); spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas). Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. Jde-Ii o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl. (4) K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle § 4, o schválení nebo o změně stanov, o uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám je zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů. (5) K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby,6) o změně stav­ by,7) jakož i o podstatných změnách týkajících se společných částí domu je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. (6) Jsou-li členy společenství pouze tři vlastníci jednotek, je zapotřebí k přijetí usnesení podle odstavců 2 a 4 souhlasu všech vlastníků jednotek. (7) Všechny změny, které se týkají označení jednotek a velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu, je společenství povinno do 30 dnů oznámit katastrálnímu úřadu. (8) V domě, ve kterém nevzniklo společenství, platí pro rozhodování vlastníků jednotek přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 6. §

(5) O nájmu a podnájmu bytu platí příslušná ustanovení občanského záko­ níku.8) O nájmu a podnájmu nebytového prostoru platí zvláštní předpisy.9) (6) Jsou-li v domě prostory a zařízení, které slouží i jiným osobám než vlastníkům jednotek, např. kotelny, výměníkové stanice, kryty civilní ochrany, prádelny, sušárny a zařízení provozní povahy, přecházejí práva a povinnosti dosavadního vlastníka budovy, týkající se těchto prostorů a zařízení, na vlastníky jednotek, popřípadě jejich právní nástupce nabytím vlastnictví k jednotce. (7) Vlastníci jednotek ručí za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

§ 15 (1) Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2). (2) K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Úhrn záloh si určí vlastníci jednotek zpravidla vždy na rok dopředu tak. aby byly kryty předpokládané náklady. Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor nebo pověřený vlastník po společném projednání věci (§ II). Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. Ustanovení § 11 odst. 6 platí obdobně. (3) K zajištění pravomocně přisouzených pohledávek vlastníků jednotek z povinností uvedených v odstavci 1 vzniká dnem právní moci rozhodnutí soudu vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce povinného vlastníka. (4) Pokud je zřízena právnická osoba ($ 9), jsou finanční prostředky zálohově poskytnuté vlastníky závazkem právnické osoby vůči vlastníkům jednotek. §

16

(1) Pohledávky vlastníků jednotek vzniklé z neplnění povinností uve­ dených v § 13 odst. 2 a § 15 odst. 1 se při rozvrhovém jednání uspokojí z podstaty podle § 337 odst. 1 občanského soudního řádu po uspokojení pohledávek daní a poplatků, před ostatními pohledávkami. (2) O věcech movitých, které jsou v jednotce a patří vlastníkovi jednotky nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, se při výkonu zástavního práva přiměřeně použijí ustanovení o zástavním právu na zajištění nájemné­ ho,10) s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí.

ČÁST TŘETÍ VÝSTAVBA DOMU § 17 (1) Vzájemná práva a povinnosti při výstavbě domu s jednotkami podle § 2 písm. h) si stavebníci vymezí smlouvou o výstavbě, která musí mít písemnou formu. (2) Je-li součástí smlouvy o výstavbě i převod spoluvlastnických podílů k pozemku v souladu s § 21 odst. 3, nabývají stavebníci spolu­ vlastnická práva k pozemku na základě této smlouvy o výstavbě podle zvláštního právního předpisu.103) (3) Smlouvu o výstavbě si vymezí stavebníci vzájemná práva a po­ vinnosti i při výstavbě jednotek formou střešní nástavby, půdní vestavby, přístavby nebo při stavebních úpravách, jimiž vzniknou nové jednotky nebo jimiž se mění velikost jednotky a rozsah jejího příslušenství na úkor společných částí domu. (4) Smlouvu o výstavbě podle odstavce 3 uzavírají stavebníci, který­ mi jsou vlastníci jednotek v domě a stavebník (stavebníci) nové jednotky (jednotek). (5) Jsou-li stavebníky vlastník budovy, ve které dosud nejsou vy­ mezeny jednotky, a stavebník (stavebníci) nové jednotky (jednotek), je obsahem smlouvy o výstavbě i vymezení jednotek v dosavadní budově podle § 4 odst. 1, včetně stanovení velikosti spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech budovy podle § 4 odst. 2 písm. d). Ustanovení § 18 odst. 1 písm. c) tím není dotčeno. (6) Vznikem vlastnictví rozestavěné jednotky se mění vlastnictví dosavadního vlastníka budovy na vlastnictví jednotek v domě. Smlouva o výstavbě je povinnou přílohou k návrhu na vklad rozestavěné jednotky do katastru nemovitostí. Vlastnické právo k jednotkám v domě se zapíše s) § 685 a násl. občanského zákoníku. 9) Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znční pozdějších předpisů. IOa) § 133 odst. 2 občanského zákoníku.

do katastru nemovitostí záznamem na základě smlouvy o výstavbě. Jako vlastník jednotky se do katastru nemovitostí zapíše stavebník uvedený ve smlouvě o výstavbě (§ 18 odst. 1), pokud není prokázáno jinak. (7) Nejde-li o vznik vlastnictví k jednotkám podle odstavce 6, platí pro vznik vlastnictví k dosavadním jednotkám v domě ustanovení § 7; povinnou přílohou k návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jednotky v do­ mě je v tomto případě smlouva o výstavbě podle § 18 odst. 5. §

18

(1) Smlouva o výstavbě musí obsahovat zejména a) název katastrálního území, parcelní ěíslo pozemku, na kterém bude stavba prováděna, podle údajů katastru nemovitostí -1) a úpravu práv k němu, b) číslo jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v domě, určení rozsahu podlahové plochy jednotky, jejího příslušenství a vybavení a určení, který ze stavebníků bude vlastníkem příslušné jednotky, c) určení společných částí domu, které hudou společné vlastníkům všech jednotek, a určení společných částí domu, které budou spo­ lečné vlastníkům jen některých jednotek, d) stanovení spoluvlastnického podílu na společných částech domu, přičemž velikost spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným pomě­ rem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jed­ notek v domě (§ 8 odst. 2), e) způsob správy domu a pozemku, zejména určení, které záležitosti budou vyhrazeny společnému rozhodování, kdo spoluvlastníky domu zastupuje navenek, jakým způsobem se zástupce ustanovuje a na jakou dobu, f) způsob financování stavebních nákladů, výše a splatnost příspěvků, popřípadě rozsah a způsob ocenění vlastní práce stavebníků, g) pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na náklady spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu jako celku po dokončení výstavby. (2) Ke smlouvě o výstavbě se dále připojí půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o podlahových plochách jednotek a společných částech domu. Po právní moci stavebního povolení se připojí projektová doku­ mentace, zejména označení jednotlivých podlaží domu s vyznačením jed­ notlivých jednotek a jejich čísel. (3) Smlouva o výstavbě je přílohou žádosti o vydání stavebního po­ volení. (4) Pokud se stavebník budovy, jejíž výstavba již byla na základě stavebního povolení zahájena, dodatečně rozhodne výstavbu budovy dokončit za účasti budoucích vlastníků jednotek, uzavře s těmito budou­ cími vlastníky jednotek smlouvu o výstavbě a tuto dodatečně uzavřenou smlouvu o výstavbě přiloží k návrhu na kolaudaci stavby. (5) Je-li smlouva o výstavbě uzavírána v době, kdy dům s jednotkami je již rozestavěn [§ 2 písm. e) a f)], musí této smlouvě předcházet převod vlastnictví k rozestavěným jednotkám. (6) V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 platí ustanovení § 5 odst. 2 obdobně. (7) Nejde-li o stavební změny podle § 17 odst. 3, jsou stavebníci do okamžiku vzniku vlastnictví jednotek (§ 17 odst. 6) spoluvlastníky rozestavěného domu s jednotkami v takovém rozsahu, v jakém budou spoluvlastnické podíly budoucích vlastníků jednotek na společných čás­ tech domu, určených podle § 18 odst. 1 písm. d). § 19 Dům vystavěný podle tohoto zákona se na návrh vlastníků jednotek vyznačí v katastru nemovitostí podle údajů obsažených ve smlouvě o výstavbě (§ 17 a 18) a podle vyhotoveného geometrického plánu, čísla popisného a kolaudačního rozhodnutí.

ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY § 20 (1) S převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu, popřípadě další práva a povin­ nosti spojené s vlastnictvím jednotky a se spoluvlastnictvím společných částí domu. (2) Je-li vlastník jednotky podílovým spoluvlastníkem pozemku, lze vlastnictví k jednotce převést pouze současně s převodem spoluvlastnic­ kého podílu na pozemku. Přechod vlastnictví k jednotce je podmíněn přechodem spoluvlastnického podílu na pozemku. (3) Práva a závazky dosavadního vlastníka budovy, popřípadě vlast­ níků jednotek v domě, týkající se společných částí domu a pozemku, zejména zástavní práva a věcná břemena, přecházejí na nové vlastníky jednotek nabytím vlastnictví k těmto jednotkám. (4) Vlastník jednotky je povinen oznámit společenství nabytí vlast­ nictví jednotky.

ČÁST PÁTÁ PRÁVA K POZEMKU §21 (1) S vlastnictvím jednotky jsou spojena práva k pozemku (stavební parcele). Je-li vlastník budovy i vlastníkem pozemku, převede na vlastníka jednotky s převodem jednotky i spoluvlastnický podíl na pozemku odpoví­ dající velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu (§ 8 odst. 2). Ustanovení předchozí věty platí i pro původního vlastníka budovy a podílového spoluvlastníka pozemku. (2) Nej sou-li spoluvlastníky pozemku všichni vlastníci jednotek v domě nebo nejsou-Ii spoluvlastníky v poměru, v jakém jsou spoluvlastníky společ­ ných částí domu (§ 8 odst. 2), provedou vlastníci jednotek mezi sebou převod podílů tak, aby spoluvlastnictví k pozemku odpovídalo spoluvlastnictví spo­ lečných částí domu. Převod spoluvlastnického podílu k pozemku je součástí, smlouvy o převodu jednotky (§ 6). (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí platí obdobně i pro úpravu práv k pozemku určeného k výstavbě domu. Převod spoluvlastnických podílů k po­ zemku je součástí smlouvy o výstavbě mezi stavebníky (§ 17). (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně i v případě, že vlastník budovy nebo původní vlastník nepřevedených jednotek v domě má k po­ zemku jiné právo než právo vlastnické, zejména právo nájmu. Vlastník po­ zemku upraví práva k pozemku vlastníkům jednotek písemnou smlouvou tak, aby rozsah jejich práv k pozemku odpovídal rozsahu spoluvlastnických podílů na společných částech domu. (5) Nedojde-li mezi vlastníkem jednotky a vlastníkem pozemku ke sjednání písemné smlouvy o úpravě práv k pozemku do 31. prosince 2000, vzniká dnem 1. ledna 2001 ve prospěch vlastníka jednotky věcné břemenolob)k zastavěnému pozemku, a to za náhradu. Obsahem věcného břemene je právo vlastníka jednotky spoluužívat zastavěný pozemek, a to v rozsahu odpovídajícímu velikosti spoluvlastnického podílu na společ­ ných částech domu. Dojde-li k převodu nebo přechodu vlastnictví jed­ notky, stává se oprávněným z věcného břemene nabyvatel jednotky. (6) Předmětem věcného břemene podle odstavce 5 je také nádvoří, je-li ze všech stran bytovým domem ohraničeno a není-li zastavěno stavbou jiného vlastníka. (7) Bytové družstvo, které se stalo vlastníkem pozemku podle § 879c zákona ě. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 103/2000 Sb., převede spoluvlastnický podíl k tomuto pozemku na nabyvatele jednotky bezplatně.

ČÁST ŠESTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ § 22 Zvláštní ustanovení o převodu vlastnictví jednotky (1) Při převodu vlastnictví k bytu, jehož nájemcem je fyzická osoba, má dosavadní vlastník bytu, popřípadě vlastník budovy povinnost nabídnout4) převod bytu tomuto nájemci. Ncpřijme-Ii nájemce tuto nabídku do šesti měsíců ode dne, kdy mu byla doručena, může být byt převeden jiné osobě. (2) Po dobu jednoho roku od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 má nájemce při převodu bytu právo na jeho přednostní nabytí za podmínek stanovených v § 606 občanského zákoníku. Nabídka k převodu bytu nájemci musí být písemná a musí obsahovat všechny podmínky převodu. Smlouvu o převodu bytu je nájemce za výše uvedených podmínek povinen uzavřít do tří měsíců ode dne doručení nabídky, jinak jeho právo na přednostní nabytí bytu zaniká. Ustanovení § 603 odst. 3 občanského zákoníku platí obdobně. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro pronajaté byty nabyté do vlastnictví podle tohoto zákona nebo podle dosavadních předpisů'■) a nejedná se o vlastnictví bytu vzniklé podle ustanovení § 7, jestliže nájem bytu byl sjednán s vlastníkem bytu - fyzickou osobou. (4) (zrušen) (5) Smlouvu o převodu vlastnictví bytu zvláštního určení14) a bytu v do­ mě zvláštního určení15) lze uzavřít jen se souhlasem toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, nebo jeho právního nástupce. Pokud byl takový byt zřízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zřízení přispěl, je k převodu třeba souhlasu okresního úřadu příslušného podle místa stavby. (6) Při převodu vlastnictví jednotky, která je smluvně užívána fyzickou osobou jako ateliér, má dosavadní vlastník jednotky, popřípadě vlastník budovy povinnost nabídnout4) převod jednotky přednostně jejímu uživateli. To neplatí, jestliže tato jednotka byla nabyta do vlastnictví podle tohoto zákona nebo podle dosavadních předpisů") a nejedná se o vlastnictví jednotky vzniklé podle ustanovení § 7, jestliže nájem jednotky byl sjednán s vlastníkem jed­ notky - fyzickou osobou. Nepřijme-Ii uživatel tuto nabídku dó šesti měsíců ode dne, kdy mu byla doručena, může být jednotka převedena jiné osobě.

■t*1) ") 14) 15)

§ 151 n a násl. občanského zákoníku. § 872 odst. 7 a 8 občanského zákoníku. §9 zákona č. 102/1992 Sb. § 10 zákona č. 102/1992 Sb.

45

zákon o vlastnictví bytu (7) Smlouvu o převodu vlastnictví nebytového prostoru sloužícího úče­ lům civilní ochrany lze uzavřít jen po předchozím souhlasu příslušných orgánů. (8) Lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 6 neběží po dobu řízení o určení platnosti či neplatnosti nabídky.16)

Převody jednotek bytových družstev §

23

(1) Byt v budově ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví bytového družstva (dále jen »družstvo«), jehož nájemcem je fyzická osoba - člen by­ tového družstva, lze převést jen tomuto členu družstva. Uvedená podmínka platí i pro byty ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstva v domech. (2) Družstvo je povinno uzavřít smlouvu o převodu bytu uvedeného v § 24 odst. 1 a 2 s fyzickou osobou - členem bytového družstva, která je nájemcem bytu a která vyzvala družstvo podle § 24 zákona č. 42/1992 Sb„ o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/ /1992 Sb., nebo vyzve družstvo do 30. června 1995 k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví k tomuto bytu. Smlouva musí být uzavřena nejpozději do 31. prosince 1995, není-li dohodnuto jinak. Tím nejsou dotčena ustanovení devizových předpisů.17) (3) Obdobně se postupuje i u nebytových prostorů, u nichž se na finan­ cování podílela svým členským podílem pouze fyzická osoba - člen bytového družstva, která je nájemcem, nebo její právní předchůdce. §

24

(1) Jsou-li převáděny byty, garáže a ateliéry v budovách ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví bytových družstev, na jejichž výstavbu byla po­ skytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,18) do vlastnictví členů těchto družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k bytu, garáži a ateliém vznikl po splacení členského podílu družstvu těmito členy nebo jejich právními předchůdci, jsou tyto převody bezplatné. (2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro převody bytů, garáží a ateliérů v budovách, které k datu účinnosti tohoto zákona byly ve vlastnictví, popří­ padě spoluvlastnictví družstev označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,19) pokud se převádějí z vlastnictví, popřípadě spolu­ vlastnictví uvedených družstev do vlastnictví členů - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k bytu, garáži a ateliéru vznikl na základě skutečností stano­ vených zákonem.2®) (3) Ustanovení odstavce 1 platí i pro převody nebytových prostorů vznik­ lých na základě rozhodnutí o změně užívání stavby21) z bytů, garáží a ateliérů, uvedených v odstavcích 1 a 2. (4) Je-li v budově ve vlastnictví, popřípadě ve spoluvlastnictví druž­ stva nebytový prostor vzniklý na základě rozhodnutí o změně užívání stavby7) ze společných prostorů budovy, převede družstvo na základě smlouvy tento nebytový prostor při převodu jednotek podle odstavců 1 a 2 do podílového spoluvlastnictví vlastníků jednotek bezplatně. Velikost spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlaho­ vé plochy jednotek k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě, přičemž se nepřihlíží k podlahové ploše nebytového prostoru uvedeného ve větě první. Obdobně, jak je uvedeno v předcházejících dvou větách, se postupuje u nebytových prostorů, u nichž se na financování podíleli členskými podíly pouze nájemci jednotek v budově, popřípadě domu, nebo jejich právní předchůdci. Ustanovení odstavce 1 platí i pro tyto převody vlastnictví nebytových prostorů. (5) Součástí smlouvy o převodu jednotky uzavřené podle odstavce 1 nebo 2 je závazek nabyvatele uhradit družstvu částku, která odpovídá nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu, připadajícím na převáděný byt, popřípadě nebytový prostor (garáž, ateliér) k datu pravidelné pololetní splátky úvěru ve smyslu odstavce 6 a závazek nabyvatele a družstva vzá­ jemně vypořádat závazky nabyvatele ve vztahu k družstvu. Vlastnictví k jednotce přechází až po splnění tohoto závazku.22) (6) Družstvo je povinno použít prostředků získaných v příslušném pololetí od nabyvatelů jednotek ke splacení úvěm věřiteli23) (dále jen »banka«) spolu s pravidelnou splátkou úvěru připadající na totéž pololetí s určením, kterých jednotek se mimořádná splátka týká. Nedílnou přílohou smlouvy o převodu vlastnictví jednotky je potvrzení banky o splacení odpovídající části úvěm s určením, kterých jednotek se splátka úvěru týkala. 16) § 39 a 43a občanského zákoníku. § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. 17) Zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb. 18) Např. vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové ajiné pomoci družstevní a indi­ viduální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb., č. 73/1991 Sb. a ě. 398/1992 Sb. 19) Zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a-o družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb., a násle­ dující předpisy. -G) Zejména § 685 a násl. a § 871 občanského zákoníku. 21) § 85 zákona ě. 50/1976 Sb. 22) § 36 občanského zákoníku. 22) § 503 odst. 3 obchodního zákoníku. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

46

(7) Součástí smlouvy o převodu vlastnictví jednotky z vlastnictví druž­ stva je vzájemné vypořádání prostředků určených na financování oprav a údrž­ by budovy, popřípadě domu a jednotky a dále prostředků tvořených ze zisku bytového hospodářství (dále jen »prostředky určené k vypořádání®), připada­ jících na převáděnou jednotku. Vzájemným vypořádáním se přitom rozumí vyrovnání jak nevyčerpaných zůstatků, tak vyrovnání nedoplatků ze strany nabyvatele. Nevyčerpané prostředky určené k vypořádání převede dmžstvo právnické osobě zabezpečující správu domu (§ 9 až 11). Pro použití převe­ dených prostředků platí ustanovení § 15 obdobně. V případě, že správa domu není zajišťována právnickou osobou, převede dmžstvo nevyčerpané prostředky určené k vypořádání vlastníku jednotky. (8) Došlo-li k převodu jednotky z vlastnictví dmžstva do vlastnictví člena před účinností tohoto zákona, jsou dmžstvo a vlastník jednotky povinni vypořádat prostředky určené k vypořádání, připadající na převedenou jednotku obdobně podle odstavce 7, a to do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. (9) Převodem jednotky podle odstavců 1 až 8 zaniká členství naby­ vatele v družstvu bez práva na vrácení členského podílu připadajícího na jednotku, případně základního členského vkladu, pokud byl zdrojem financování domu s převáděnými jednotkami. Členství v družstvu však nezaniká, jestliže majetková účast člena v družstvu i po převodu jednotky dosahuje alespoň výše základního členského vkladu. (10) Vypořádací podíl nabyvatele jednotky, jemuž byla převedena jed­ notka podlé odstavců 1 až 5 a zaniklo členství v dmžstvu, se stanoví podle § 233 obchodního zákoníku. §25 (1) Dmžstvo může vyrovnat vypořádací podíly nabyvatelů jednotek na základě dohody i jinak, než je uvedeno v § 234 odst. 1 obchodního zákoníku. (2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, je dmžstvo povinno uhradit nabyvatelům jednotek vypořádací podíly v penězích podle § 233 obchodního zákoníku. §26 (1) Nedojde-li k převodu všech jednotek v budově, popřípadně v domě, kterých se týká úvěr poskytnutý bankou, a splatí-li dmžstvo bance část úvěm odpovídající převedeným jednotkám, uzavře banka s dmžstvem dodatek k úvěrové smlouvě, jehož předmětem bude ponechání nesplacené části úvěm, připadající na nepřevedené jednotky, dmžstvu. Pro podmínky, za nichž je úvěr družstvu ponecháván, platí obdobně podmínky, za nichž byla úvěrová pomoc družstevní bytové výstavbě poskytnuta podle zvláštních předpisů. (2) Dmžstvo je povinno pojistit nepřevedené jednotky v domě tak, aby byl zachován dosavadní rozsah pojištění budovy, odpovídající nepřevedeným jednotkám, pokud se těchto jednotek týká úvěr ponechaný podle odstavce 1. (3) Pro úvěry ponechané dmžstvu podle odstavce 1 platí ustanovení zvláštních předpisů2') o úhradě majetkové újmy bance obdobně. Ustanovení předcházející věty platí obdobně pro úvěry ponechané, popřípadě poskytnuté na základě dodatků uzavřených obdobně podle odstavce 1 před účinností tohoto zákona, pokud byla dodržena ustanovení dosavadních předpisů o vlast­ nictví k bytům.11) (4) Na zajištění úvěrů ponechaných, popřípadě poskytoutých bankou družstvu podle ustanovení odstavců 1 až 3 vzniká bance zástavní právo. Zástavní právo vázne na jednotkách, popřípadě na jiné nemovitosti ve vlastnictví družstva, kterých se úvěry týkají. (5) Dojde-li k převodu jednotky podle § 24 odst. 1, 3 a 4, ustanovení zvláštních předpisů2’) o povinnosti dmžstva vrátit státní příspěvky se nepou­ žije. Totéž platí v případě, že k převodu bytů došlo před účinností tohoto zákona podle dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům a § 24, 25, 27 až § 28c zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v dmžstvech, ve znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb. (6) Dojde-li k převodu jednotky dmžstva, na kterou byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,2’) a nejedná se o převod podle ustanovení § 24 odst. 1, 3 a 4, je dmžstvo povinno vrátit příspěvky státu poskytnuté na výstavbu jednotky, s výjimkou částek poskyt­ nutých podle zvláštních předpisů26) na úhradu zvýšených nákladů ztíženého zakládání stavby, na úhradu nákladů spojených s pořízemm základního tech­ nického vybavení a jiného zařízení vyvolaného obecnou potřebou a na úhradu vícenákladů nezvyšujících standard bydlení, které nebyly vyvolány požadavky družstva. Částka příspěvků, kterou je dmžstvo povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně počínaje rokem kolaudace stavby. §

27

(1) Pokud byly v družstevní bytové výstavbě pořízeny byty, na které byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle předpisů o finanční a úvěrové pomoci družstevní bytové výstavbě, formou nástaveb a vestaveb do stávajících budov, aniž se budova stala předmětem podílového spoluvlast­ nictví dmžstva a původního vlastníka budovy, a je převáděn byt v této budově. 24) § 45 zákona í. 21/1992 Sb. ») Např. § 6 odst. 6 vyhlášky č. 136/1985 Sb. 26) Např. § 5 odst. 6 a 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky

a.

136/1985 Sb.

zákon p vlastnictví bytů jehož se týká věcné břemeno vzniklé podle zvláštních předpisů,27) platí pro nabývání těchto bytů do vlastnictví podle tohoto zákona přiměřeně ustanovení § 24 odst. 6, 7 a 9 a § 26. Ustanovení § 23 platí obdobně. (2) Převádějící je povinen o převodu bytu uvědomit družstvo oprávněné z věcného břemene. Nabyvatel je povinen uhradit družstvu částku, která odpovídá nesplacenému úvěru s příslušenstvím poskytnutému družstvu při­ padající na převáděný byt k datu pravidelné pololetní splátky úvěru. Nejde-li o převod bytu do vlastnictví fyzické osoby-nájemce bytu, jehož nájemní vztah vznikl po splacení členského podílu tímto nájemcem nebo jeho právním předchůdcem, je nabyvatel povinen uhradit družstvu dále částku státního příspěvku vypočteného podle § 26 odst. 6. Vlastnictví k jednotce přechází na nabyvatele až po splnění jeho uvedených povinností.22) Povinnost splatit úvěr připadající na převáděný byt podle § 24 odst. 4 a vrátit částku státních pří­ spěvků podle § 26 odst. 6 má družstvo. Ustanovení § 24 odst. 9 platí obdobně. (3) Věcné břemeno vzniklé podle zvláštních předpisů27) zaniká nabytím vlastnictví k bytu, popřípadě se omezuje v rozsahu odpovídajícímu převede­ nému bytu. V případě zániku družstva bez právního nástupce vzniká dnem zániku družstva ve prospěch dosavadního nájemce bytu pořízeného podle odstavce I věcné břemeno. Toto věcné břemeno přechází ve stejném roz­ sahu na jeho právního nástupce. Obdobné věcné břemeno ve stejném rozsahu a s právem přechodu na každého dalšího právního nástupce vzniká ve prospěch nájemce bytu v případě ukončení jeho členství v druž­ stvu. Obsahem věcného břemene je právo užívat byt a společné prostory, a to ve stejném rozsahu, jaký byl sjednán mezi nájemcem a družstvem. Pro užívání platí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o nájmu družstevních bytů. Ustanovení § 151n odst. 3 občanského zákoníku platí přiměřeně. Ustanovení § 23 platí obdobně.

§28 Ustanovení § 23 až 27 platí obdobně pro převod jednotek ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstev v domech a pro převod bytů uvedených v § 27 odst. I v domech, u nichž jsou dmžstva oprávněna z věcného břemene vzniklého podle zvláštních předpisů.27)

ČÁST SEDMÁ VYČLENĚNÍ ČÁSTI DRUŽSTVA § 29 (1) Nájemci nebo vlastníci bytů nebo nebytových prostorů v budově nebo v budovách, popřípadě v domě nebo domech ve vlastnictví nebo spo­ luvlastnictví družstva, kteří jsou členy tohoto družstva, mohou rozhodnout o vyčlenění a vzniku nového dmžstva. Pro platnost rozhodnutí je třeba pí­ semného souhlasu dvoutřetinové většiny všech těchto členů dmžstva v každé budově, popřípadě domu. Rozhodnutí musí být písemně oznámeno předsta­ venstvu dmžstva. Rozhodnutí lze přijmout nej později do 31. prosince 1996. Rozhodnutí nepodléhá schválení členskou schůzí dosavadního dmžstva. (2) Pro vznik dmžstva a pro členství v něm jinak platí ustanovení obchod­ ního zákoníku s tím, že členství v dosavadním dmžstvu se vznikem nového družstva přechází na toto dmžstvo. Rozhodnutím podle odstavce 1 se dosa­ vadní dmžstvo nezmšuje. (3) Mezi dosavadním dmžstvem a novým dmžstvem se provede vypo­ řádání majetku, práv a povinností, které z dosavadního dmžstva přecházejí na nové družstvo, přičemž se vychází z toho, že toto vypořádání je vzá­ jemné; pokud nedojde k jiné dohodě, vypořádává se v penězích. Nedojde-li k jiné dohodě, přechází na nové družstvo vlastnictví nebo spoluvlast­ nictví k budově nebo k budovám, popřípadě domu nebo domům uvedeným v odstavci 1. S přechodem vlastnictví nebo spoluvlastnictví k budově nebo budovám, popřípadě domu nebo domům přechází na nové dmžstvo dnem jeho vzniku souhrn majetkových hodnot a zdrojů jejich krytí týkajících se této budovy nebo budov, popřípadě domu nebo domů. Vypořádání se provede v pomčm součtu vypořádacích podílů členů nového družstva a členů dosa­ vadního dmžstva. Nárok na vypořádání je splatný uplynutím šesti měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž došlo ke vzniku nového dmžstva. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, pokud nedojde ke vzniku nového družstva do I. července 2000.

ČÁST OSMÁ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 30 (1) S vlastnickým právem k jednotce je nerozlučně spjato spolu­ vlastnictví společných částí domu a spoluvlastnictví nebo jiné právo k po­ zemku. (2) Vznikne-li věcné právo k jednotce, vznikne současně i na spolu­ vlastnictví společných částí domu.

r>)

§ 28d zákona č. 42/1992 Sb„ o úpravá majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shro­ máždění ě. 297/1992 Sb.

(3) Na spoluvlastnictví společných částí domu a na spoluvlastnictví pozemku nelze zajistit práva a povinnosti, aniž by se současně nezajistily na jednotce. (4) Pokud je jednotka ve spoluvlastnictví,2) mají spoluvlastníci jednotky postavení vlastníka jednotky a odpovídají vůči ostatním vlastníkům jednotek v domě společně a nerozdílně. §31 (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před jeho účinností podle dosavadních předpisů o vlast­ nictví k bytům. Vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé před účinností tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních předpisů o vlast­ nictví k bytům. (2) Vlastníci bytů nebo nebytových prostorů, jimž vlastnické právo k bytu nebo nebytovému prostoru vzniklo podle dosavadních právních předpisů, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za vlastníky jednotek podle tohoto zákona a jsou povinni do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona uvést veškeré právní vztahy k jednotkám, společným částem domu a k pozemku do souladu s tímto zákonem. (3) Nebudc-li splněna povinnost stanovená v odstavci 2, může se vlastník obrátit na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle. § 32 U domů ve výstavbě ke dni účinnosti tohoto zákona se na návrh vlastníků jednotek po vydání kolaudačního rozhodnutí provede zápis do katastru nemo­ vitostí podle údajů obsažených ve smlouvě o výstavbě domu uzavřené podle dosavadních předpisů,11) geometrického plánu, čísla popisného a kolaudač­ ního rozhodnutí, s uvedením jednotlivých jednotek, jejich vlastníků a spolu­ vlastnických podílů na společných částech domu, popřípadě pozemku. § 33 (1) Pokud byly před účinností tohoto zákona uzavřeny mezi vlastníkem, popřípadě organizací spravující ostatní byty v domě a vlastníky bytů a neby­ tových prostorů smlouvy o výkonu správy a údržby společných částí a zařízení domu, popřípadě pozemku podle dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům za pevný roční (měsíční) příspěvek, je vlastník, popřípadě organizace spra­ vující ostatní byty v domě, oprávněn počínaje měsícem následujícím po dni účinnosti tohoto zákona jednostranně příspěvek změnit tak, aby odpovídal ustanovení § 15 odst. 1. (2) Vlastník, popřípadě organizace spravující dosud nepřevedené jednotky v domě, je oprávněn počínaje měsícem následujícím po dni účinnosti tohoto zákona vlastníkům jednotek jednostranně upravit úhradu za plnění poskyto­ vaná s užíváním bytu a nebytových prostorů podle zvláštních předpisů.2*)

ČÁST DEVÁTÁ PŘEVODY SKUPINOVÝCH RODINNÝCH DOMŮ Z VLASTNICTVÍ BYTOVÝCH DRUŽSTEV § 33a (1) Ustanovení § 23 odst. 1, § 24 odst. 1, 5, 6, 7, 9 a 10 a § 25 platí i pro převody rodinných domů,29) jejich příslušenství, garáží a základ­ ního technického vybavení, které jsou ve vlastnictví družstva a byly vy­ stavěny družstvy po 1. lednu 1969 na základě výjimek z předpisů o fi­ nanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě,30) na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc příslušející druž­ stevní bytové výstavbě. Podmínkou je, že tyto rodinné domy byly převedeny z vlastnictví družstev do vlastnictví členů družstev-fyzických osob, jejichž nájemní vztah k bytu v rodinném domě a ke garáži vznikl po splacení členského podílu družstvu těmito členy nebo jejich právními předchůdci. Ustanovení § 26 odst. 1 až 4 pak platí v případě, že nedojde k převodu všech rodinných domů, kterých se týká úvěr poskytnutý bankou. (2) Spolu s rodinným domem se převádí z vlastnictví družstva i spo­ luvlastnický podíl na společném příslušenství rodinných domů a jejich základního technického vybavení, které je ve vlastnictví družstva. Velikost spoluvlastnického podílu na tomto příslušenství a základním technickém vybavení se stanoví podle počtu rodinných domů se společným příslu­ šenstvím, popřípadě napojených na společné základní technické vybavení. (3) Dojde-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, garáže a jejich základního technického vybavení a spoluvlastnického podílu na společném příslušenství rodinných domů nebo jejich technickém vybavení podle odstavců 1 a 2, ustanovení zvláštních právních předpi.sů2^) o po­ vinnosti družstva vrátit státní příspěvky se nepoužijí. Ustanovení § 26 odst. 5 a 6 platí obdobně. &)

Zákon č. 526/1990 Sb. Vyhláška č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky ě. 580/1992 Sb. § 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb.. o obecných technických požadavcích na výstavbu.

^ § 10 odst. 2 vyhlášky č. 137/1968 Sb.. o finanční, úvěrové a jiné finanční pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, ve znění vyhlášky č. 14/1969 Sb.

47

zákon o vlastnictví bytů (4) Dojde-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, popří­ padě spoluvlastnického podílu na něm, a nejedná se o převod podle odstavců 1 a 2, je družstvo povinno vrátit příspěvky státu poskytnuté na výstavbu rodinných domů a jejich příslušenství, s výjimkou částek stát­ ních příspěvků poskytnutých podle zvláštních předpisů31) na úhradu nákladů vyvolaných mimořádnými zakládacími podmínkami, výstavbou proluk, jiného zařízení vyvolaného obecnou potřebou apod. a nákladů základního technického vybavení, které je ve vlastnictví družstva. Částka příspěvků, které je družstvo povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně počí­ naje rokem kolaudace stavby. (5) Právnické osoby, popřípadě jejich právní nástupci, které uzav­ řely se svými pracovníky smlouvy o poskytnutí stabilizačního příspěvku na úhradu ceny rodinného domu podle dosavadních předpisů,32) vrácení příspěvku nevyžadují, i když před uplynutím smluvené doby došlo k po­ rušení podmínek, za kterých byl příspěvek poskytnut. To platí i pro okresní úřady, které uzavřely s fyzickými osobami smlouvy o poskytnutí příspěvku na úhradu ceny rodinného domu při jeho převodu z vlastnictví družstva do vlastnictví fyzické osoby podle dosavadních předpisů.33) § 33b Zánik vlastnictví bytového družstva Přcstane-li být bytové družstvo vlastníkem budovy, na jejíž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních práv­ ních předpisů18) jinak než jejím zničením, je toto družstvo povinno vrátit státní příspěvky, které byly na výstavbu budovy poskytnuty podle zvlášt­ ních právních předpisů.18) Ustanovení předchozí věty platí i v případě zániku věcného břemene zřízeného podle zvláštního právního předpisu.27) Ustanovení § 26 odst. 5 a 6 platí obdobně.

1. 2.

3. 4.

§37 Zrušují se: Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb. Ustanovení § 25 a § 27 až 28a a § 28c zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v dmžstvech, ve znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/ /1992 Sb. Nařízení vlády České republiky č. 283/1990 Sb., kterým se stanoví postup národních výborů při prodeji bytů do osobního vlastnictví. Vyhláška Federálního ministerstva financí. Ministerstva financí České socialistické republiky a Ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 47/1978 Sb., o prodeji bytů z národního majetku občanům a o finanční pomoci při modernizaci zakoupených bytů, ve znění vyhlá­ šek č. 2/1982 Sb., č. 160/1983 Sb. a č. 611/1992 Sb. § 38 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1994.

□□□ Zákon č. 273/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995. Nález Ústavního soudu č. 280/1996 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. listopa­ du 1997. Zákon č. 97/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 25. května 1999. Zákon č. 103/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.

ČÁST DESÁTÁ Doplnění zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb. a zákona č. 322/1993 Sb.

□□□ Článek II zákona č. 103/2000 Sb. zní:

§ 34 Zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb. a zákona č. 322/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 20 odst. 6 písni, a) se slovo »nemovitostem« nahrazuje slovem »majetku«. 2. V § 20 odst. 6 písm. f) se tečka na konci nahrazuje čárkou a připojují se nová písmena g), h) a i), která znějí: »g) převody bytů, garáží a ateliérů podle zvláštních předpisů,12") h) převody rodinných domků12b) a garáží z majetku bytových družstev do vlastnictví členů těchto družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k rodinnému domku nebo garáži vznikl po splacení členského podílu těmito členy nebo jejich právními předchůdci, i) převody a přechody majetku bytového družstva v souvislosti s vyčleně­ ním části bytového družstva.12c)«.

ČI. II

§ 36 Ministerstvo financí upraví právním předpisem způsob stanovení výše náhrady při vyvlastnční jednotky.

Přechodná ustanovení 1. Nebyla-li uzavřena smlouva podle § 23 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů do dne účinnosti tohoto zákona, lze právo na uzavření smlouvy podle § 23 odst. 2 a 3 zákona o vlastnictví bytů uplatnit do deseti let ode dne účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 100 odst. 1 občanského zákoníku se nepoužije. Oprávněným z výzvy je i právní nástupce fyzické osoby uvedené v § 23 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů. pokud splňuje podmínky zákona na uzavření smlouvy o převodu jednotky. 2. V domech s nejméně 5 jednotkami, z nichž alespoň 3 jsou ve vlast­ nictví tří různých vlastníků, kteří je nabyli do vlastnictví přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto data jim byly doručeny listiny s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jednotce, vzniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona společenství podle tohoto zákona. První shromáždění se musí konat do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Pokud byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podán návrh na vklad smlouvy o výstavbě do katastru nemovitostí podle úpravy platné před účinností zákona, řídí se tato smlouva o výstavbě, jejíž vklad byl povolen, úpravou platnou před účinností tohoto zákona. 4. Pokud ve smlouvě o výstavbě uzavřené podle úpravy platné před účinností tohoto zákona byla velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu dohodnuta jinak, než stanoví § 8 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, jsou stavebníci povinni při podání návrhu na zápis vlastnického práva k jednotkám přizpůsobit velikost spoluvlastnických podílů tomuto ustanovení. 5. Pokud smlouva o výstavbě jednotek nástavbou, vestavbou nebo pří­ stavbou, popřípadě stavebními úpravami, jimiž se mění velikost jednotky a rozsah jejího příslušenství, byla uzavřena podle ustanovení § 17 až 19 zákona o vlastnictví bytů platných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se za smlouvu o výstavbě podle § 17 odst. 3 tohoto zákona. 6. Došlo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k nabytí spolu­ vlastnického podílu k nebytovému prostoru podle § 24 odst. 4 zákona o vlast­ nictví bytů platného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou vlastníci jednotek povinni uspořádat spoluvlastnické vztahy k tomuto nebytovému prostoru v souladu s úpravou platnou podle zákona o vlastnictví bytů, ve znění platném do 30. června 2001. 7. Nebyly-li uspokojeny nároky na vypořádací podíl podle § 24 odst. 10 zákona o vlastnictví bytů, ve znění platném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uspokojí se podle § 24 odst. 10.

31) § 3 vyhlášky č. 137/1968 Sb. 32) § 3 vyhlášky č. 121/1980 Sb., o finanění pomoci při převodu skupinových rodinných domů z družstevního do osobního vlastnictví. 33) § 4 vyhlášky č. 121/1980 Sb.

Připravila AGENTURA -STY - Na Járově 4, Praha 3 tel./fax: 02-660 26 251

Poznámky č. 12a, 12b a 12c pod čarou znějí: »l2a) § 24 odst. I a 2 zákona č. 72/1994 Sb.. kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a do­ plňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). I2b) §2 odst. 2 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva financí. Ministerstva financí CSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb.. o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášek ě. 74/1989 Sb., č. 73/1991 Sb. a č. 398/1992 Sb. 12c) Např. § 29 zákona ě. 72/1994 Sb.«

ČÁST JEDENÁCTÁ (zrušena zákonem č. 273/1994 Sb.)

ČÁST DVANÁCTÁ USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ

48

řízeni a sprava__________

SEVEROZÁPAD Region Severozápad, který je podle usnesení vlády CR č. 707/1998 územ­ ní statistickou jednotkou NUTS 2, je tvořen 10 okresy rozdělenými ústav­ ním zákonem č. 357/1997 Sb. do krajů Karlovarského a Ústeckého. Cel­ ková rozloha regionu činí 8650 km2, což představuje cca 11 % území České republiky. Pro region je charakteristická vnitřní členi­ tost a různorodost a můžeme v něm vymezit oblasti, které se od sebe významně liší svojí hospodářskou i sociální strukturou. Pohranič­ ní území má horský charakter, je řídce osídle­ no a hospodářské aktivity jsou zde velmi omezené. Pánevní oblasti jsou typické vyso­ kou hustotou osídlení, většími městy a kon­ centrací průmyslu se specializací na těžbu uhlí, energetiku a chemickou výrobu. V zemědělských oblastech charakteristic­ kých plochou a úrodnou zemědělskou kraji­ nou jsou nadprůměrně zastoupena menší venkovská sídla. Posledním typem jsou ob­ lasti s koncentrací zaměstnanosti v terciární sféře, především v odvětví lázeňství, cestovní meh a veřejná správa. OBYVATELSTVO

Počtem obyvatel (1131 tis.) tvoří severozá­ padní Čechy téměř jedenáctiprocentní podíl na populaci ČR. Hustota osídlení regionu je I3l obyvatel na 1 km2, stejně jako v celé ČR. Mezi jednotlivými okresy však existují rozdí­ ly: některé mají hustotu osídlení vysoce nad­ průměrnou (okresy Ústí nad Labem, Teplice a Most), jiné jsou osídleny podstatně řidčeji (horské oblasti a větší část okresu Louny). V regionu převažuje městské obyvatel­ stvo. přestože se zde nachází pouze 5 % obcí s počtem obyvatel nad 10 tisíc. V nich ale žije zhruba 64 % obyvatel regionu. Naproti tomu v nejmenších obcích do 500 obyvatel, které představují 54 % obcí regionu, žije pou­ ze 5,8 % obyvatel. Demografický vývoj severozápadních Čech je relativně příznivý. Charakteristickým rysem je zastoupení mladého obyvatelstva. V posledním období se bohužel i zde projevu­ je negativní trend poklesu porodnosti, který je však vyrovnáván kladným migračním saldem. Populace regionu jako celku tedy migračně rostla, ale mezi jednotlivými okresy zazname­ náváme výrazné vnitřní diferenciace. DOPRAVA

Z hlediska širších územních dopravních va­ zeb jsou severozápadní Čechy významným dopravním koridorem pro mezinárodní i vnitrostátní dopravu. Regionem procházejí důležité silniční komunikace: 1/7 - R7 (Praha Louny - Chomutov - Hora sv. Šebestiána), podkrušnohorská silniční tangenta spojující Ústecký a Karlovarský kraj 1/13 (Karlovy Vary - Chomutov - Most - Teplice - Ústí nad La­ bem - Děčín), proslulá E55 s hraničním pře­ chodem Cínovec a nedokončená dálnice D8.

Územím Ústeckého kraje je veden I. tran­ zitní železniční koridor, který je v současné době modernizován a který se stane spolu s dálnicí D8 a vodní cestou Labe součástí IV. multimodálního koridoru transevropské dopravní sítě (Berlín - Praha - Brno - Břec­ lav - Bratislava - Vídeň/Budapešť - Balkán). Nadregionální význam železniční sítě Karlo­ varského kraje poroste s vybudováním III. že­ lezničního koridoru (Praha - Plzeň - Cheb). Neuspokojivý stav a kapacita dopravní in­ frastruktury jsou jedny z příčin obtížného ře­ šení současné hospodářské problematiky se­ Základní údaje

Výměra území v km2 Počet okresů Počet obcí (z toho měst) Počet obyvatel k 31. 12. 1998 Hustota obyvatel na km2 Přírůstek obyvatel v r. 1998 Míra nezaměstnanosti k 31. 5. 2000 Průměrná míra nezaměstnanosti ČR k 31. 5. 2000 HDP na 1 obyv. v r. 1997 ve srovnání s průměrem EU (EU=100) Daně celkem na 1 obyv. vr. 1998 Počet soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel k 31.12.1998

8650 10 485 (71) 1 131 683 151,1 894 12,8% 8,7 % 56,7 6446 139,5

Zdroj: ČSÚ, MPSV. ARIS

verozápadních Čech. Zejména je třeba zkva­ litnit dopravní dostupnost pánevních okresů regionu, protože tak zůstávají vzdáleny od centra, stranou obchodního dění. HOSPODÁŘSTVÍ

Severozápadní Čechy zůstávají i nadále ob­ lastí s vysoce rozvinutou průmyslovou výro­ bou. Převahu mají odvětví těžkého a těžební­ ho průmyslu (Sokolovská a Podkrušnohorská pánev). Významné postavení má i chemický průmysl (okresy Ústí nad Labem, Litoměřice a Most), strojírenství, stavebnictví, sklářský a keramický průmysl (Teplice, Dubí, Karlovy Vary, Lubenec), textilní průmysl (Cheb, Aš, Kraslice, Vejprty, Litoměřice) a potravinář­ ský průmysl (Karlovy Vary, Litoměřice, Lou­ ny). Podstatně menší zastoupení má v regionu zemědělství.

Region se vyznačuje vysokou zaměstna­ ností obyvatelstva v průmyslu (42,1 %), a to zejména v pánevních oblastech, kde je koncentrován těžký a těžební průmysl. V ze­ mědělství je zaměstnáno 3,9 % obyvatelstva regionu. Přestože se z tohoto pohledu region pohybuje pod celorepublikovým průměrem, který činí 6 %, okresy Louny a Litoměřice vy­ kazují v tomto sektoru z regionálního i celo­ státního hlediska nadprůměrnou zaměstna­ nost. Terciární sektor zaměstnává 53,1 % obyvatelstva regionu. Významné místo zde zaujímají služby, lázeňství, pohostinství a ce­ stovní ruch. Negativním jevem v oblasti lidských zdro­ jů je v severozápadních Čechách bezesporu nezaměstnanost. Několik okresů vykazuje dlouhodobě nejvyšší míru nezaměstnanosti v ČR (podle údajů k 31. 5. 2000 Most 20,6 %, Chomutov 16,4 %, Louny 15,9 %, Teplice 16,2 %, oproti průměru ČR 8,7 %). Vývoj míry nezaměstnanosti v období 1997-2000 ukazuje, že míra nezaměstnanosti rostla do ledna 2000, ale již od února 2000 má mírně klesající tendenci (s výjimkou okresu Most, kde neustále roste). PODPŮRNÉ PROGRAMY

Ke zlepšení hospodářské a sociální situace severozápadních Čech postupně přispívají i programy zpracované v gesci Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Mezi regionální programy, které předsta­ vují doplnění plošných programů, můžeme řa­ dit Regionální program podpory rozvoje seve­ rozápadních Čech. Tento program byl zahájen v roce 1999 a v roce 2000 je v jeho rámci rea­ lizována podpora rozvoje průmyslových pod­ nikatelských subjektů, malého a středního podnikání (REGION 2, REGIOZÁRUKA) a rozvoje regionů. Mezi regionální programy dále patří Regio­ nální program podpory malého a středního podnikání. Prostřednictvím Programu CBC Phare je podporována přeshraniční spolu­ práce. Regionální dimenzi vykazuje i Globál­ ní plán revitalizace pánevních oblastí. V sou­ vislosti s tímto plánem byl v červnu letošního roku jmenován zmocněnec vlády pro severo­ západní Čechy, který má přispět k řešení pro­ blémů spojených s revitalizací tohoto regionu. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie nabývá na významu i čin­ nost stávajících euroregionů Egrensis, Krušnohoří, Labe a Nisa. Obce a ostatní právnické subjekty tak aktivně využívají mož­ nosti zapojení do mezinárodní spolupráce s možností využívat finanční prostředky v rámci programu přeshraniční spolupráce CBC Phare. DANIELA HENKOVÁ,

odbor koncepce regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj MODERNÍ OBEC 8/2000 □

17 J

řízeni a sprava_____________

MÍSTNÍ SAMOSPRÁVA V MAĎARSKU
DELEGOVÁNÍ PRAVOMOCI Podle zákona může zastupitelstvo delegovat některé své pravomoci na starostu, výbory, or­ gán samosprávy v části obce a na orgán samos­ právy místní (národnostní, etnické) menšiny. V těchto případech je zastupitelstvo oprávněno dávat uvedeným subjektům pokyny, jak ma­ jí vykonávat svěřené pravomoci. Proti jejich rozhodnutím lze podat zastupitel­ stvu opravný prostředek, jedná se tedy o hori­ zontální linii přezkumu. Zastupitelstvo může vzít delegaci zpět. Subdelegace je nepřípustná. Zastupitelstvo však nemůže provést delegaci ve věcech, které jsou vypočteny v zákoně. Do vyhrazené pravomoci zastupitelstva vy­ mezené tímto způsobem náleží: vydávat naříze­ ní, upravovat svou organizaci a činnost, volby a jmenování v případech patřících podle zákona do pravomoci zastupitelstva, vyhlašovat místní referendum, rozhodovat o symbolech obce, vy­ znamenáních a čestných titulech a o jejich uží­ vání, udílet čestné občanství, schvalovat hospo­ dářský program, rozpočet a zprávy o jejich plnění. Dále pak schvalovat územní plán obce, přijímat a poskytovat úvěry, vydávat komunální obligace a rozhodovat o členství ve svazku obcí. Tento výčet není vyčerpávající, navíc zvlášt­ ní zákony mohou určit, které další věci nelze delegovat. Zasedání je způsobilé se usnášet, je­ li přítomna čtvrtina všech poslanců. K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců. Kvalifikovaná většina, tj. nadpoloviční vět­ šina hlasů, se podle zákona vyžaduje v těchto věcech: přijetí nařízení, stanovení organizace a způsobu činnosti zastupitelstva, volba a jme­ nování v případech patřících podle zákona do pravomoci zastupitelstva, vyloučení poslance z jednání, prohlášení zasedání za neveřejné, vstup do sdružení obcí, dohody o spolupráci se samosprávou v zahraničí, připojení se k mezi­ 18

□ MODERNÍ OBEC 8/2000

národní organizaci místních samospráv a zalo­ žení veřejného zařízení. Organizační řád může vyžadovat kvalifiko­ vanou většinu i v dalších věcech. Hlasování je veřejné, v některých případech tajné (např. při volbě zástupce starosty).

SOUDNÍ PŘEZKUM ROZHODNUTÍ Proti rozhodnutí zastupitelstva se nelze od­ volat. Je však přípustný soudní přezkum roz­ hodnutí zastupitelstva včetně těch, jimiž bylo rozhodnuto o opravném prostředku proti roz­ hodnutím subjektů, na něž byla delegována ur­ čitá pravomoc zastupitelstva. Žaloba se podává do 30 dnů od oznámení rozhodnutí a žalova­ ným je místní samospráva. Jak bylo již řečeno, zastupitelstvo má právo vydávat obecní nařízení, jednak k úpravě spo­ lečenských vztahů v místě, které nejsou uprave­ ny právními předpisy, jednak na základě zmoc­ nění zákonem. Podepisují je starosta a notář (tak se tradičně nazývá úředník stojící v čele obecního úřadu) a musí být vyhlášeny v úřed­ ním věstníku zastupitelstva anebo v místě ob­ vyklým způsobem, který je určen organizačním řádem. O průběhu zasedání se pořizuje zápis, který podepisuje starosta a notář. Je zajímavé, že pří­ mo zákon předepisuje jeho náležitosti: musí obsahovat jména přítomných poslanců a pozva­ ných, projednávané body pořadu jednání, pod­ statný obsah rozpravy, výsledky hlasování a znění přijatých usnesení. Poslancovy připomínky, jež lze podat také písemně, se uvádějí na jeho žádost v zápise; to­ též platí o jeho stanoviscích. Notář je povinen zaslat zápis do 15 dnů od zasedání vedoucímu župního úřadu veřejné správy. Zastupitelstva jsou oprávněna vyjadřovat se k jakékoliv otázce týkající se působnosti, práv a činnosti místních samospráv a obracet se přímo nebo prostřednictvím organizace re­ prezentující jejich zájmy na státní orgány, poža­ dovat od nich informace, předkládat jim návr­ hy, podávat připomínky k vydaným právním předpisům a dávat podněty k jejich změně nebo zrušení. Příslušný státní orgán je povinen odpovědět do 30 dnů. Tato úprava je přínosná pro respek­ tování práv místních samospráv a zároveň pro zkvalitnění práce státních orgánů.

VZTAHY K VEŘEJNOSTI V zákoně je věnována značná pozornost způ­ sobům přispívajícím k prohlubování vztahů mezi zastupitelstvy a veřejností. Patří mezi ně: • Voliči mají právo seznamovat se s návrhy zastupitelstva a se zápisem o průběhu zasedání (kromě neveřejných). • Zastupitelstvo určuje fórum (obecní shro­ máždění, shromáždění v části obce, vesnické shromáždění atd.), jehož prostřednictvím lze přímo informovat obyvatelstvo a občanská sdružení, jakož je i zapojit do přípravy důleži­

tých rozhodnutí. Zastupitelstvo musí být infor­ mováno o stanovisku shromáždění i o názorech menšiny, které na nich byly vysloveny. • Zastupitelstvo spolupracuje se samospráv­ nými organizacemi a v organizačním řádu sta­ noví, v kterých věcech patřících do sféry jejich činnosti se jejich zástupci zúčastní zasedání za­ stupitelstva a schůzí výborů s hlasem poradním. • Zastupitelstvo je povinno uspořádat nejmé­ ně jednou ročně »veřejné s!yšení«, na němž ob­ čané a zainteresované organizace mohou klást otázky a předávat návrhy mající veřejný vý­ znam.

VÝBORY Jsou pojímány jako orgány zastupitelstva. O tom. jaké výbory budou zřízeny, rozhoduje zastupitelstvo, které také volí jejich členy. V obcích s více než 2000 obyvatel je obligatorní zřízení finančního výboru. Vyjadřuje se k ná­ vrhu ročního rozpočtu, k návrhu zprávy o vý­ sledcích hospodaření (za půl roku a za rok), sleduje, jak se plní rozpočtové příjmy, zejména vlastní, a jaké změny nastaly v majetku. Zvláštní zákony mohou uložit povinnost zřídit jiné výbory. Zastupitelstvo na návrh svých členů, kteří získali mandát jako kandidáti menšin, zřizuje výbor pro záležitosti menšin. Zákon stanoví, že předseda výboru a nadpo­ loviční většina jeho členů musí být poslanci. Členy výboru nemohou být starosta, jeho zá­ stupci a zaměstnanci obecního úřadu. Dopo- k ručuje se, aby byl do výboru volen zástupce r

loučení jejich předsedů a členů z důvodu podja­ tosti. O vyloučení člena rozhoduje sám výbor a o vyloučení předsedy - starosta.

STAROSTA

nejvýznamnější organizace, která poskytuje služby v oblasti patřící do působnosti výboru, představitel společenské organizace nebo který­ koliv volič, jenž je uživatelem služby. Výbor ve své kompetenci připravuje rozhod­ nutí zastupitelstva, organizuje a kontroluje je­ jich provádění. Zastupitelstvo určuje, jaké návr­ hy mu musí být předloženy výborem a jaké mu mají být předloženy se stanoviskem výboru. Podle zákona může zastupitelstvo svěřit výborům rozhodovací pravomoc, v tomto pří­ padě může přezkoumávat jejich rozhodnutí. Jsou oprávněny kontrolovat činnost úřadu sta­ rosty při úpravě a realizaci rozhodnutí zastupi­ telstva. Zjistí-li, že se činnost úřadu odchyluje od stanovisek zastupitelstva nebo od jeho cílů, poškozuje místní zájmy nebo nepřijímá potřeb­ né opatření, obrátí se na starostu, aby zjednal nápravu. Lze tedy shrnout, že výbory působí jako or­ gány iniciativní, poradní, rozhodující a kontrol­ ní. Administrativní úkoly spojené s činností vý­ borů zajišťuje obecní úřad. Poslanec se může účastnit schůze kteréhoko­ liv výboru, jehož není členem, nemá však prá­ vo hlasovat. Má právo navrhovat předsedovi výboru, aby projednal určitou otázku patřící do jeho působnosti. Výbor je povinen ji projednat na své nejbližší schůzi, na niž je poslanec - na­ vrhovatel přizván. Na výbory se vztahují pravidla o způsobilos­ ti usnášet se a přijímat rozhodnutí platná pro za­ stupitelstva. I u výborů je upravena otázka vy­

Ve všech obcích je volen přímo občany v jednomandátovém volebním obvodu. Kandi­ dátem na funkci starosty může být pouze státní občan Maďarska. Právo navrhnout ho mají: v obcích do 10 000 obyvatel nejméně 3 % voli­ čů, v obcích do 100 tisíc obyvatel 2 % voličů, nejméně však 300, a v obcích s více než 100 ti­ síci obyvatel 1 % voličů, nejméně ale 2000 vo­ ličů. V Budapešti musí být kandidatura primátora předložena 0,5 % voličů. Zvolen je ten, kdo zís­ kal nejvíce hlasů. Jestliže se volby nekonaly, protože nebyl navržen žádný kandidát anebo dva nebo více kandidátů získali stejný počet hlasů, konají se nové volby. Na základě zvolení se starosta stává členem zastupitelstva a ze zá­ kona je jeho předsedou. Volební období starosty je čtyřleté a trvá až do zvolení nového starosty. Je však možné, aby župní soud rozhodl o předčasném ukončení je­ ho mandátu na návrh zastupitelstva přijatý kva­ lifikovanou většinou. Důvodem k zahájení říze­ ní je, že starosta opakovaně nebo nečinností porušuje zákony. Jeho mandát předčasně končí také tehdy, je-li zastupitelstvo rozpuštěno Ná­ rodním shromážděním anebo rozhodne-li o svém rozpuštění. Zákon obsáhle vymezuje důvody nesluči­ telnosti. Starostou nemůže být např. zaměstna­ nec orgánu veřejné správy, do jehož působnosti patří věci týkající se dané místní samosprávy, zástupce starosty v jiné obci, poslanec zastupi­ telstva jiné obce, soudce, prokurátor, notář, vo­ ják z povolání, policista, vedoucí instituce zří­ zené touže samosprávou. Upravuje také, v kterých případech u staros­ ty a jeho příbuzných nastává střet zájmů: nesmí být členem či zaměstnancem hospodářské orga­ nizace nebo družstva, do něhož vstoupily míst­ ní samospráva nebo rozpočtová organizace ane­ bo obchodní společnost založené místní samosprávou. Zvláště jsou upraveny případy střetu zájmů u uvolněného předsedy. Starosta je povinen odstranit střet zájmů do 30 dnů od zvolení nebo ode dne, kdy důvod střelu vznikl. Připouští se však, aby starosta za­ stával určité funkce se souhlasem zastupitel­ stva, např. byl poslancem Národního shromáž­ dění, členem správní nebo dozorčí rady hospodářské organizace nebo funkcionářem na­ dace. V obcích s méně než 3000 obyvatel staros­ ta vykonává funkci mimo své hlavní zaměst­ nání. ve větších obcích je pro ni uvolněn.

PRAVOMOCE Starosta rozhoduje ve věcech samosprávy, ale jen na základě zmocnění zastupitelstva. Vý­ jimečně mu takováto pravomoc může být svě­ řena zákonem. Dále vykonává státní správu, je­ li k tomu zmocněn zákonem anebo nařízením vlády vydaným na základě zmocnění daného zákonem. K tomu přistupuje jeho účast na říze­ ní a provádění celostátních úkolů státní správy v místě ve věcech národní obrany, civilní ochrany a předcházení katastrofám. Úkoly v oblasti státní správy plní za pomoci obecního úřadu. Povšimněme si, jaká oprávnění má starosta vůči ostatním orgánům obce. Má-li za to, že rozhodnutí zastupitelstva poškozuje místní sa­

mosprávu, může iniciovat, avšak pouze jednou, aby o téže věci jednalo podruhé. Návrh musí podat do tří dnů po zasedání a zastupitelstvo o něm rozhodne do 15 dnů. Ve vztahu k výborům má starosta právo žádat o svolání jejich schůze. Je oprávněn pozasta­ vit výkon usnesení výboru, je-li v rozporu s usnesením zastupitelstva nebo poškozuje-li zájmy místní samosprávy. O pozastaveném rozhodnutí s konečnou platností rozhoduje za­ stupitelstvo. Starosta řídí obecní úřad v souladu s rozhod­ nutími zastupitelstva a ve své vlastní působnos­ ti. Vymezuje úkoly úřadu při organizování prá­ ce místní samosprávy, při přípravě a provádění rozhodnutí a bere přitom v úvahu návrhy notá­ ře, na jeho doporučení předkládá zastupitelstvu návrh na organizační uspořádání úřadu, rozvr­ žení práce, úřední hodiny úřadu a vykonává ostatní práva zaměstnavatele vůči notáři. Sta­ rosta má zástupce (jednoho nebo více), který je volen zastupitelstvem tajným hlasováním z řad jeho členů, a to na návrh starosty. Zástupce plní své úkoly pod vedením starosty.

OBECNÍ ÚŘAD V čele obecního úřaduje notář, který musí splňovat kvalifikační požadavky stanovené zá­ konem. Na základě konkurzu je jmenován za­ stupitelstvem na dobu neurčitou. Skutečnost, že funkce notáře není časově omezena, zabezpeču­ je stabilnost postavení notáře a jeho nezávislost. Úkoly notáře můžeme shrnout do těchto okruhů: • plní úkoly spojené s fungováním místní sa­ mosprávy, účastní se zasedání zastupitelstva a výboru s poradním hlasem. • upozorňuje zastupitelstvo, výbor a starostu na porušení právních předpisů v jejich rozhod­ nutích, • připravuje rozhodnutí v oblasti státní sprá­ vy patřící do kompetence starosty, rozhoduje ve věcech, které na něho přenesl starosta, a ve vě­ cech náležejících do jeho kompetence, • vykonává práva zaměstnavatele vůči za­ městnancům obecního úřadu (v některých otáz­ kách se vyžaduje starostův souhlas). Obce sousedící v župě, které mají méně než 1000 obyvatel, mohou zřídit obvodní notářství. Rozhodují o tom zastupitelstva zainteresova­ ných obcí, které také musí přispívat na provoz obvodního notářství v poměru počtu obyvatel, pokud dohodou není stanoveno jinak. K jme­ nování obvodního notáře se vyžaduje jedno­ myslného rozhodnutí všech zastupitelstev spadajících pod obvodní notářství, a to kva­ lifikovanou většinou v každém z nich. Obvodní notář plní úkoly spojené s činností zastupitelstev, výborů a poslanců, je povinen zúčastnit se zasedání zastupitelstev (může po­ věřit pracovníka notářství, aby ho zastupoval) a poskytovat jim potřebné informace. Ve vě­ cech, které patří do starostovy pravomoci, při­ pravuje návrhy rozhodnutí. Je povinen být přítomen ve stanovených úředních hodinách alespoň jednou týdně v kaž­ dé obci patřící do obvodu. Ročně podává kaž­ dému zastupitelstvu zprávu o práci obvodního notářství. Činnost úřadu obvodního notáře kon­ trolují a jeho úkoly koordinují společně staro­ stové dotčených obcí. O otázkách týkajících se činnosti úřadu obvodního notáře rozhoduje, je­ li toho třeba, společné zasedám zastupitelstev. (Dokončeni v příštím čísle)

KAREL SVOBODA, katedra veřejné správy a regionálního rozvoje Národohospodářské fakulty VŠE Praha FOTO ARCHÍV

MODERNÍ OBEC 8/2000 □ 19

řízeni a sprava_____________

POŘÁDEK A VNITŘNÍ BEZPEČNOST o,,, V praxi mohou nastat takové krizové situace, které ohrožují samu pod­ statu existence státu. Ty mohou být způsobeny událostmi nejrůznějšího charakteru - například nekontrolovatelnou migrací osob. Dále jde o nezvládnutelný příliv cizinců, prudký nárůst nebo vysoký stav kriminality, problematiku drog, teroristické útoky, útoky na ústavní zřízení, rasové a náboženské nepo­ koje, stávky velkého rozsahu apod.

BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE Současné trendy v otázkách bezpečnostní politiky navíc směřují k tomu, že převážnou míru rizika ohrožení stability států dnes, na rozdíl od dob studené války, představují prá­ vě ony výše uvedené vnitřní destabilizující faktory. I z tohoto důvodu je jim a především jejich prevenci v poslední době věnována ta­ ková pozornost. Za celkovou či globální bezpečnost České republiky v širším slova smyslu, tedy i za za­ bezpečení pořádku a vnitřní bezpečnosti, od­ povídá vláda jako celek. Její odpovědnost je deklarována Bezpečnostní strategií České re­ publiky, která byla vypracována v roce 1999. Vláda posuzuje tento dokument každé dva roky a podle potřeby ho aktualizuje. Koordi­ načním orgánem řízení krizových situací pro řešení problematiky pořádku a vnitřní bez­ pečnosti je na úrovni vlády Bezpečnostní ra­ da státu. Konkrétním, bezprostředně odpovědným ústředním orgánem státní správy pro zabezpe­ čení pořádku a vnitřní bezpečnosti je podle

Současné trendy v otázkách bezpeč­ nostní politiky směřují k tomu, že pře­ vážnou míru rizika ohrožení stability států dnes představují vnitřní destabili­ zující faktory. zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Čes­ ké republiky (tzv. kompetenční zákon), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra (MV). Úkoly s tím spojené zabezpečuje resort vnitra především prostřednictvím Policie ČR a také ve spolupráci se zpravodajskými služ­ bami - podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpra­ vodajských službách ČR, ve znění pozdějších doplňků. Z tohoto tedy jasně vyplývá, že za řešení krizové situace vnitřně bezpečnostního cha­ rakteru v první řadě odpovídá, v rámci pří­ slušných kompetencí, okresní nebo jemu na roven postavený ředitel územně pří­ slušného útvaru Policie ČR. Pokud jeho síly a prostředky v dané krizové situaci ne­ postačují, mohou být v rámci okresní úrov­

---- 20 □ MODERNÍ OBEC 8/20(10

ně nasazeny speciální pořádkové zásahové nebo motorizované jednotky či specializo­ vané jednotky pro zvláštní služby, které jsou zařazeny do sestav krajských útvarů Policie ČR. Kromě toho lze na úrovni okresu rovněž požádat o podporu další orgány státní správy, právnické a fyzické osoby, které disponují územně dostupnými a pro konkrét­ ní krizovou situaci využitelnými silami a pro­ středky. V případě, že by krizová situace re­ gionálně přesahovala hranice okresu, přebírá zodpovědnost za její řešení (samozřejmě podle závažnosti celé situace) územně pří­ slušné ředitelství Policie ČR nebo Policejní prezidium České republiky. Z institucionálního hlediska funguje pro ře­ šení mimořádných a krizových situací na

KRIZOVÝ MANAGEMENT VE STÁTNÍ SPRÁVĚ

LEGISLATIVA V současnosti bohužel stále ještě neexistu­ je platná legislativní norma, která by souhrn­ ně a komplexním způsobem tuto problemati­ ku řešila. Do dnešní doby se řešila pomocí dílčích právních předpisů, což působí velmi neuspořádaně až roztříštěně. Na základě to­ hoto vědomí lze pro řešení těchto krizových situací využít některá ustanovení v celním zákoně č. 13/1993 Sb., devizovém zákoně č. 219/1995 Sb., zákoně č. 135/1994 Sb„ o cenách, a v mnohých vyhláškách Minister­ stva financí a Ministerstva průmyslu a ob­ chodu. Subsidiárně lze použít i dříve jmenované nařízení vlády České a Slovenské federativní republiky č. 284/1992 Sb., ze dne 30. dubna 1992 o opatřeních hospodářské mobilizace. Tyto závažné nedostatky budou definitivně vyřešeny zákonem o hospodář­ ských opatřeních pro krizové stavy, jehož návrh byl 29. června 2000 schválen Senátem a své účinnosti nabude od 1. ledna 2001. Zá­ kon upravuje přípravu hospodářských opat­ ření pro krizové stavy (stav nebezpečí, nou­ zový stav, stav ohrožení státu a válečný stav) a přijetí hospodářských opatření po vyhláše­ ní krizových stavů. Stanoví pravomoc vlády a správních úřadů při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy. Stanoví též práva a povin­ nosti fyzických a právnických osob při přípra­ vě a přijetí hospodářských opatření pro krizo­ vé stavy.

SPRÁVA HMOTNÝCH REZERV okresním i na krajském ředitelství Policie ČR tzv. štáb okresního nebo krajského ředitele policie. Obdobně také na Policejním prezidiu ČR funguje štáb policejního prezidenta a na bezpečnostním úseku Ministerstva vnitra štáb MV. Všechny tyto štáby lze považovat za pro­ fesionální orgány krizového managementu. Základem pro fungování krizových štábů u policie jsou na okresní, krajské a celore­ publikové úrovni vybudovaná a hierarchicky propojená operační střediska, která se zabý­ vají sběrem a vyhodnocováním informací o vnitřně bezpečnostní situaci v České re­ publice. Dlouho očekávaný balík krizových záko­ nů, které přesněji a komplexněji upravují kri­ zové situace nevojenského charakteru, byl 28. června tohoto roku schválen Senátem ČR. Jeho jednotlivé zákony nabudou své účinnos­ ti od 1. ledna 2001.

KRIZOVÉ SITUACE HOSPODÁŘSKÉHO CHARAKTERU Jsou v pořadí třetím druhem v tomto seriá­ lu krizového managementu státní správy. Tyto mimořádné situace, zahrnující např. výpadky či mimořádné výkyvy funkčnosti tržního mechanismu nebo produkční schop­ nosti, jsou natolik závažné, že v převážné vět­ šině případů postihují celou ekonomiku státu či v méně komplikovaných případech jen ně­ které její odvětví.

Dle tohoto zákona je ústředním správním úřadem pro koordinaci přípravy na krizové si­ tuace v oblasti hospodářských opatření pro kri­ zové stavy Správa státních hmotných rezerv. Tento úřad za tímto účelem koordinuje čin­ nost ostatních ústředních správních úřadů, krajských a okresních úřadů, obcí a právnic­ kých osob, přičemž postupuje podle zvláštní­ ho právního předpisu. Odpovědnost za řešení těchto složitých kri­ zových situací pak přirozeně přebírají podle jejich charakteru další ústřední orgány státní správy jako je Ministerstvo financí a příslušná odvětvová hospodářská ministerstva, tj. Mi­ nisterstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo dopravy a spo­ jů, případně další ministerstva a ústřední správní orgány. V současné době se problematikou krizové­ ho plánování pro řešení krizových situací u těchto orgánů zabývají většinou speciálně vyčlenění zaměstnanci tzv. útvarů obrany a ochrany. V případě vzniku krizové situace se podle zpracovaných krizových plánů před­ pokládá, že si ministr pověřený řízením pří­ slušného resortu operativně zřídí jako svůj po­ radní orgán krizový štáb. jehož složení bude odvozeno od charakteru krizové situace. Po přijetí ústavního zákona o bezpečnosti ČR (z dubna 1998) funguje i pro tuto oblast, jako orgán řízení krizových situací na úrovni vlády. Bezpečnostní rada státu. LENKA SMEJKALOVÁ,

specializace krizová komunikace

_< LEGISLATIVA______________________________________

NOVELA A ZASTUPITELSTVO „> Na úvod připomeňme změnu názvu nejvyššího orgánu obce - obecní zastupitelstvo se mění na zastupitelstvo obce, který lépe vysti­ huje podstatu tohoto kolektivního orgánu. Rozhodně zní lépe »zastupitelstvo obce Lhota« než dřívější »obecní zastupitelstvo obce Lhota«.

Nový zákon č. 128/2000 Sb., o ob­ cích, (obecní zřízení) je od roku 1990 prvním vážným zásahem do právního režimu fungování obcí a měst. V několika článcích se po­ kusím shrnout základní změny, které budou mít okamžitý dopad na praxi.

OSOBNÍ ODPOVĚDNOST □ Slib Významnou změnu je nové znění slibu, který bude skládat člen zastupitelstva obce na jeho prvním zasedání: »Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zá­ jmu obce (města) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky* (§ 69 odst. 2). Poprvé se v něm objevuje výslovně zájem obce či města a zájem občanů. Doposud se užíval text obecný, odkazující pouze na záko­ ny. Přestože tento slib je spíše povahy morální, s odkazem na něj by mohla končit alibistická argumentace některých komunálních politiků. □ Výslovné vyloučení příkazu Novela se nespokojila pouze se změnou textu slibu. Výslovně uvádí další věc důleži­ tou pro odpovědný výkon mandátu člena za­ stupitelstva, když uvádí v § 69 odst. 4: »Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není při­ tom vázán žádnými příkazy*. To dříve platilo také, ale v praxi se různě improvizovalo s výklady kolem politických klubů a vázaností v hlasování. Dnes je uzáko­ něno - nikdo není oprávněn zavázat člena zastupitelstva k ničemu - váže hojen výkon mandátu podle složeného slibu. □ Střet zájmů Za vpravdě zlomové ustanovení považuji § 83 odst. 2) novely: »Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují tomu, že by I jeho podíl na projednávání a rozhodování zá­ ležitosti v orgánech obce mohl znamenat vý­ hodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona ne­ bo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání or­ gánů obce, který má danou záležitost projed­ návat. O tom, zda existuje důvod pro vylouče­ ni z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce*. Co všechno přinese toto ustanovení v pra­ xi. ukáže až čas. Je však nepochybné, že tzv. střet zájmů se začíná touto novelou uplatňovat i v obcích a městech a zcela jistě se stane ma­ lou »revolucí* v rozhodovacích procesech. Chybí mi zmínka o hlasováních perso­ nálních - osobně si myslím, že sám sobě by si zastupitel hlas dávat neměl, ať aspiruje na kteroukoli funkci. Umím si představit, jaké debaty nastanou kolem vyloučení zastupitele zjednání a rozhodování, jaké budou dohady

o tom, zdali má jednání opustit či »jen« ml­ čet nebo nehlasovat. Důležité ale je, že zá­ klad je dán. Opět bude možné odhalit neetické chování v případě, že člen zastupitelstva svůj vztah k projednávané věci zamlčí nebo když budou zastupitelé hrát hru »jednou ty mě, podruhé já tobě*. V novele je jasně psáno, co je střetem zájmů, a občané to budou vnímat, ať už se za­ stupitelé budou chovat jakkoli.

PRÁVA Dosavadní znění práv člena obecního za­ stupitelstva nebylo příliš jasné zejména ve vztahu k právnickým osobám obce. Bohužel neodstraňuje všechny. Nové znění zákona (§ 82) je členěno v podstatě stejným způso­ bem jako původní. Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo: • Předkládat návrhy zastupitelstvu obce a dalším orgánům obce, jejichž je členem. Nic revolučního, pouze se konstatuje základní právo člena jakéhokoli kolektivního orgánu, tj. i člena zastupitelstva obce, správně doplně­ né o každý jiný orgán obce, nejen tedy zastu­ pitelstvo. • Vznášet dotazy, připomínky a podněty na Radu obce a její jednotlivé členy, na výbory a vedoucí organizačních složek obce, statutár­ ní orgány příspěvkových organizací, které zří­ dila obec, nebo zástupce obce v orgánech právnických osob, které obec založila. Odpo­ věď na ně musí být dána bezodkladně, nej po­ zději však do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění. Nebýt dovětku »pokud jejich poskytnutí nebrání...*, znění zákona by bylo téměř doko­ nalé. Ten v podstatě neguje předchozí text. Ačkoli lze přijmout s určitým porozuměním požadavek na dodržování mlčenlivosti podle zvláštních zákonů, druhý pojem »zákaz jejich zveřejnění* je velmi obecný a svádí k různým výkladům. V praxi to bude v různých obcích různé buď bude používán výklad restriktivní, který v podstatě zabrání zastupitelům v přístupu k široké oblasti informací, nebo osvícený, kte­ rý bude důsledně a seriózně odlišovat povahu žádaných informací a většina informací po­ skytována bude. Osobně se domnívám, že člen zastupitel­ stva by měl mít z pozice člena nejvyššího or­

gánu obce právo na jakoukoli informaci z oblasti samostatné působnosti (tj. i z práv­ nických osob). Půjde jen o to, zdali mu bude zákonnou cestou přikázáno informace jako neveřejné nešířit. Právní mechanismy v na­ šem právním řádu existují obecně a není tře­ ba je vymýšlet speciálně pro členy zastupi­ telstev. Zde nacházíme jeden z momentů, který sta­ ví zákon o obcích proti Ústavě ČR. Podle mého názoru není možné tajit před členem za­ stupitelstva žádnou informaci s odkazem na povinnost mlčenlivosti či zákaz zveřejnění zastupitel není veřejnost. Zákaz zveřejnění a povinnost zachovávat mlčenlivost musí být adresovány až tomuto členu zastupitelstva obce, jinými slovy on musí být zavázán k mlčenlivosti a jemu musí být dát zřetelně najevo zákonný podklad k zá­ kazu dalšího zveřejnění. Nynější dikce novely vyzývá k tomu, aby před členem zastupitel­ stva byla utajovány skutečnosti, které souvisí s výkonem jeho mandátu a které je nelogické a podle mého názoru i protiústavní mu nepo­ skytnout. • Požadovat od zaměstnanců obce zařaze­ ných do obecního úřadu informace ve vě­ cech, které souvisejí s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost nebo zákaz jejich zveřejnění. Informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů. Rovněž toto znění v porovnání s původní úpravou je o krok vpřed, o větě poslední platí výše zmíněné výhrady. Podle mého názoru by mělo být výrazně odlišeno, co je utajováno i před členy zastupitelstva (zejména ve vztahu k ochraně osobních dat apod.) a co je utajová­ no před širokou veřejností, tj. veřejností až »po členu* zastupitelstva obce (povinen utajit tuto skutečnost je až tento člen). Novela také podrobněji a poměrně úspěš­ ně řeší všechny alternativy odměňování členů zastupitelstva, a to jak uvolněných pro výkon některé funkce, tak pro ostatní. V této části nového zákona o obcích, která se dotýká bezprostředně člena zastupitelstva, spatřuji velký klad v pojmenování osobní odpovědnosti za zájmy obce (města) a jejích občanů. Je třeba uvítat ustanovení o střetu zá­ jmů, detailnější formulace u práv člena zastu­ pitelstva na informace a odměňování. Důrazně je však třeba vytknout restriktiv­ ní přístup k podávání informací chráně­ ných* zvláštním režimem, kdy je člen za­ stupitelstva považován za klasickou »třetí osobu* neboli veřejnost, zatímco by mu měl spíše být adresován příkaz zachovávat mlčen­ livost a neposkytovat informace dál. To, co poněkud »překombinoval« zákon, mohou však rozumným přístupem vyřešit poskytova­ telé informací - tím, že je s patřičným upozor­ něním zastupiteli poskytovat budou. JANA HAMPLOVÁ, stálá spolupracovnice redakce MODERNÍ OBEC 8/2000 □

21

LEGISLATIVA______________________

POSTIH ZA SPRÁVNÍ DELIKTY Oprávnění ukládat v samostatné působnosti sankce za správní delikty dává obcím i nový zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Po­ stihovány mohou být jednak tzv. smíšené správní delikty (§ 56, § 57 odst. 2-3 a § 58), jednak tzv. jiné správní delikty fyzické osoby (§ 57 odst. 1). Pokuta do 10 tisíc Kč může být uložena každé fyzické a právnické osobě, která vlastní nemovitost, pokud bude bránit, mařit nebo ji­ nak rušit povinnost strpět bezúplatné připev­ nění tabulky s označením ulice či jiného ve­ řejného prostranství na svojí nemovitosti. Stejně bude tato osoba potrestána, jestliže v blízkosti této tabulky umístní jiný nápis či ji poškodí, odstraní nebo zakryje. Zákon v tomto případě nerozlišuje mezi podnikajícími a nepodnikajícími subjekty. Vzhledem k tomu, že pachatelem tohoto de­ liktu mohou být pouze vlastníci nemovitostí, vzniká otázka, jak bude postupováno tam. kde vlastníkem bude osoba nezletilá. Jiné fyzické osoby než majitelé mohou ovšem být za tako­ vá jednání postiženy za přestupek proti veřej­ nému pořádku podle § 47 odst. 1 písm. e) zá­ kona o přestupcích. Podle citovaného ustanovení zákona o ob­ cích lze dále postihnout fyzickou či právnic­ kou osobu vlastnící nemovitost, jestliže by neoznačila na svůj náklad budovu čísly, která určí obec. jakož i v případě, že by je neudržovala v řádném stavu, tj. takovém, aby čísla byla čitelná a umožňovala orientaci. Postih za smíšený delikt hrozí dále podni­ kající fyzické osobě, jakož i právnické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek na svém po­ zemku, v důsledku čehož dojde k narušení vzhledu obce. Zatímco fyzická osoba se musí inkriminovaného jednání dopustit v souvis­ losti s výkonem podnikatelské činnosti, u právnické osoby tato podmínka vyžadována není. Z výrazu »neudržuje čistotu® plyne, že ke spáchání tohoto deliktu je zřejmě třeba dlouhodobější, resp. trvající stav. nikoli pouze ojedinělé, nahodilé jednání. Obec zde může uložit pokutu do 50 tisíc Kč. Pokud se takového jednání dopustí nepod­ nikající fyzická osoba nebo podnikající fyzic­ ká osoba, avšak nikoli při výkonu podnikatel­ ské činnosti, naplní tím skutkovou podstatu tzv. jiného správního deliktu fyzické osoby. Za to jí může být uložena sankce do 10 tisíc Kč. Tento delikt může být spáchán i tím, kdo tento pozemek užívá např. na základě nájem­ ní smlouvy. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Znečistí-li právnická osoba nebo podnikají­ cí fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti veřejné prostranství či odloží-li věci mimo vyhrazená místa a neprodleně neodstra­ ní závadný stav. může jí být uložena pokuta do 200 tisíc Kč. Pojem veřejného prostranství vymezuje zákon v § 34 (náměstí, ulice, tržiště, chodní­ ky, veřejnou zeleň, parky a další prostory) pří­

---- 22

□ MODERNÍ OBEC 8/2000

stupná každému bez omezení, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Veřejným prostranstvím je tedy také např. soukromý park nebo průchod, který jeho majitel zpří­ stupní k obecnému užívání. Povahu veřejného prostranství neztrácí ani tehdy, když bude pří­ stupný pouze v určitých dnech (např. průchod pouze v pracovních dnech). Postižen může být jen ten. kdo ihned poté. kdy znečistí veřej­ né prostranství či odloží na nepatřičné místo věc, takto vzniklý stav neodstraní. Skutkovou podstatu posledního smíšeného správního deliktu naplní právnická osoba a podnikající fyzická osoba při výkonu podni­ katelské činnosti, která poruší povinnost sta­ novenou právním předpisem obce. Za to jí může být uložena pokuta rovněž do výše 200 tisíc Kč. Právním předpisem obce je obecně závazná vyhláška vydávaná v samostatné působnosti a nařízení obce. které je vydává­ no v přenesené působnosti. Bližší podmínky stanoví zejména § 10-12 obecního zřízení. PROJEDNÁVÁNÍ DELIKTU Orgánem příslušným k projednávání všech uvedených deliktů je Rada obce, která může tuto působnost svěřit příslušnému odboru obecního úřadu. Učinit tak může buď ohledně veškerých nebo jen některých deliktů (§ 102 odst. 2 písm. k/). Řízení je možno zahájit v subjektivní lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se rada obce či od­ bor obecního úřadu o inkriminovaném jedná­ ní dozvěděly, nejpozději však do dvou let, kdy k tomuto jednání došlo. Do běhu těchto lhůt se nezapočítává doba. pro kterou bude pro stejný skutek vedeno řízení podle trestní­ ho řádu. Zákonodárce zvolil v daném případě jiný způsob úpravy prekluze postihu. Právní úprava smíšených deliktů i jiných správní de­ liktů fyzických osob totiž obvykle stanoví, že po uplynutí uvedených lhůt nelze pokutu ulo­ žit, což znamená, že v takovém případě je tře­ ba zastavit i probíhající řízení. Z ustanovení 8 59 ovšem plyne, že bude-li řízení zahájeno, může být dokončeno i po uplynutí roční, resp. dvouleté lhůty, což se však jeví být s ohledem na úpravu správního řádu na újmu právní jistotě. Správní řád sice stanoví v 8 49 lhůty, v nichž má být rozhod­ nutí vydáno, to však jsou lhůty pořádkové a jejich nedodržení nemá žádné přímé právní důsledky. Navíc je podle judikatury (např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. 30 Ca 225/97 ze 17. 4. 1998) třeba počítat počátek běhu objektivní lhůty u trvajících de­ liktů až od ukončení protiprávní činnosti, a nikoli jejího zahájení, což může vytvořit pro delikventy značně svízelnou situaci.

Jestliže zvláštní zákon stanoví za uvedená jednání vyšší sankci, bude se postupovat podle tohoto zákona. O vyšší sankci jde tam, kde lze uložit vyšší pokutu za správní delikt (např. podle 8 39 odst. 1 zákona č. 125/1977 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpi­ sů, může být tomu, kdo se zbavil odpadu způ­ sobem, který je v rozporu s tímto zákonem, uložena pokuta do 300 tisíc Kč), případně ješ­ tě další sankce vedle pokuty. Zákon však zřejmě nemá na mysli pouze po­ stih za správní delikty, ale také za trestní činy. Uložením pokuty není pachatel zmíněných de­ liktů zbaven povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě, která mu bude příslušným orgánem obce stanovena. Neučiní-li tak, může provést potřebná opatření obec na jeho náklady a příp. mu může uložit pokutu opětovně. Ve smyslu 8 147 zákona se na rozhodování 0 ukládání sankcí vztahuje správní řád. Okresní úřad, resp. pokud se týče Bma. Ostravy a Plzně krajský úřad, mohou však rozhodnutí toliko zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání. V mnoha ohledech obdobná je v tomto smě­ ru také úprava ukládání pokut podle 8 29-30 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. POVINNOSTI V HOSPODAŘENÍ Vedle správně-trestní pravomoci obcí obsa­ huje nové obecní zřízení na druhé straně 1 úpravu postihu obcí za porušení povin­ ností v oblasti hospodaření. Podle 8 45 mů­ že okresní úřad (co se týče Brna, Ostravy a Plzně, přísluší tato působnost MF ČR či jím pověřenému finančnímu úřadu) uložit obci, která do 31. ledna nepožádá o přezkoumá­ ní okresní úřad ani neobjedná přezkoumá­ ní auditorem, pokutu do 100 tisíc Kč. Pří­ slušný orgán tu postupuje podle správního řádu. Obdobně je upravena i odpovědnost hlavního města Prahy a jeho městských částí (8 42 odst. 1 zákona o hl. městě Praze). Dále může hlavní město Praha uložit měst­ ské části, která by nedodržela povinnost po­ skytnout potřebnou součinnost při kontrole a přezkoumávání hospodářství, vykonávanou městem vůči městským částem, pokutu do vý­ še 100 tisíc Kč a pokutu ve stejné výši jí mů­ že uložit, jestliže by nepřijala opatření k od­ stranění zjištěných závad. Podle 8 40 zákona o obcích si může stát. po­ kud na obec bezúplatně předisponuje věci či práva nebo jestliže se bude finančně spoluúčast­ mi na pořízení takového majetku obcí, vyhradit stanovení podmínek pro další hospodaření a na­ kládání s tímto majetkem. Obdobná práva má také kraj. Poruší-li obec tyto podmínky, může jí OkÚ (co se týče Bma, Ostravy a Plzně MF ČR či jím pověřený finanční úřad) v řízení podle správního řádu uložit pokutu do 1 mil. Kč. Povahu sankce má i povinnost obce odvést do státního rozpočtu (rozpočtu kraje) peněžní částku v případě, že učiní v rozporu se stano­ venými podmínkami právní úkon a majetek nelze vrátit původnímu účelu. Prakticky shod­ nou úpravu obsahuje také 8 37 zákona o hl. městě Praze. PAVEL MATES, katedra veřejné správy a regionálního rozvoje Národohospodářské fakulty VŠE Praha

LEGISLATIVA________________________________________

FINANČNÍ KONTROLA VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ Co nás při studiu návrhu na první pohled zarazí, je rozpor názvu zákona s jeho obsahem a účelem vyplývajícím z kontex­ tu jednotlivých ustanovení. Ač­ koliv se v názvu zákona i v jeho § 1. který definuje předmět úpra­ vy, uvádí, že jde o finanční kon­ trolu ve veřejné správě, zjišťuje­ me z dalších ustanovení, že předmětem je úprava pravidel pro výkon finanční kontroly to­ liko ve správě státní, a to jak přímé, to jest té, kterou vykoná­ vají orgány státu, tak nepřímé, to jest té, která je delegována na ne­ státní subjekty, typicky územní samosprávné celky. Na samosprávu (samostatnou působnost) územních samospráv­ ných celků zahrnující jejich fi­ nanční hospodaření se navrhova­ ný zákon vztahovat nebude, což vyplývá jasně z jeho § 2, kde se v souvislosti s územními samos­ právnými celky mluví pouze o veřejných financích, majetku a majetkových právech při plnění úkolů státní správy. Na koho se ledy má návrh zákona vztahovat? Kdo je kon­ trolovanou osobou, definuje § 2 a pokládá se za ni mj. organizač­ ní složka státu, územní samos­ právný celek, jeho organizační složka (v jejich případě ovšem jen při výkonu státní správy pozn. aut.), právnická osoba, kte­ rá hospodaří s veřejnými pro­ středky a je povinna vést účetnic­ tví podle zvláštního právního předpisu a dále právnická nebo fyzická osoba, která je příjemcem veřejné finanční podpory.

INSTITUCE Důležité je i to, kdo má finanč­ ní kontrolu provádět. Již jsme na­ značili pozici Ministerstva finan­ cí (MF), návrh zákona nicméně předpokládá celkem třístupňový systém finanční kontroly. Ten má být završen právě MF coby ústředním správním úřadem pro finanční kontrolu, který bude tuto kontrolu provádět u nižší úrovně, již budou tvořit ministerstva a ostatní ústřední správní úřady, územní samosprávné celky a právnické osoby zřízené zvlášt­ ními právními předpisy k plnění úkolů veřejného zájmu (míní se zřejmě především státní fondy zřizované speciálními zákony). Třetí úrovní budou ostatní or­ ganizační složky státu (tzn. pře­ devším jiné správní úřady než ministerstva a další ústřední správní úřady), organizační slož­

V květnu letošního roku projednávala Poslanecká sněmovna ve druhém čtení vládní návrh zákona o fi­ nanční kontrole ve veřejné správě, v prvním čtení při­ kázaný Rozpočtovému výboru, Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a Výboru pro evropskou integraci.

ky územních samosprávných celků nebo právnické osoby, které hospodaří s veřejnými pro­ středky.

NEJEN DODRŽOVÁNÍ ZÁKONŮ Finanční kontrolu definuje návrh jako »souhrn činností, kterými kontrolní orgán na zá­ kladě jemu vymezené působnos­ ti a v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy ověřuje, zda jsou u kontrolované osoby dodržovány právní před­ pisy a požadavky účelnosti, efektivnosti, hospodárnosti při hospodaření s veřejnými pro­ středky a zda je zabezpečena kontrola tohoto hospodaření*. Z toho vyplývá, že kritériem hodnocení při kontrolách nebu­ de toliko dodržování zákonů a jiných právních předpisů, ale též hledisko účelnosti, efektiv­ nosti a hospodárnosti (to jen podporuje tvrzení, že výkon sa­ mosprávy zůstává mimo okruh působnosti tohoto zákona, a to s ohledem na čl. 101 odst. 4 Ústa­ vy CR umožňující zasahovat do činnosti územních samospráv­ ných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a způsobem zá­ konem stanoveným). Kritéria hospodárnosti, účelnosti a efek­ tivnosti však zákon nestanoví.

TYPY KONTROLY Návrh zákona rozlišuje tři typy finanční kontroly: předběžnou, průběžnou a následnou (§ 8-10). Účelem předběžné kontroly má být ověření podkladů pro připra­ vované finanční operace (pod tímto pojmem rozumí návrh ho­ tovostní nebo bezhotovostní příj­ mové a výdajové operace nebo ji­ né operace majetkové povahy) před jejich uskutečněním a máji zajišťovat především útvar odpo­ vědný za rozpočet, účetnictví a správu majetku. Tento útvar bude kontrolovat, zda je připravovaná finanční ope­ race v souladu se schváleným rozpočtem, s uzavřenými smlou­ vami nebo jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostřed­

ky a zda splňuje náležitosti stano­ vené právními předpisy. Bez schválení finančního útvaru nebude možné takové operace provést (smysl tohoto ustanovení je poněkud nejasný, neboť není zřejmé, bude-li nedo­ statek souhlasu finančního útva­ ru mít za následek neplatnost provedeného právního úkonu či nikoliv - pokud ano, měl by to zákon výslovně stanovit, po­ kud ne, nemá tato věta velký smysl). Při průběžné finanční kontrole má kontrolní orgán sledovat u kontrolované osoby finanční operace týkající se veřejných prostředků až do jejich konečné­ ho vypořádání a vyúčtování. Smyslem následné kontroly pak bude prověřit zejména účinnost provedených předběžných a prů­ běžných finančních kontrol i správnost finančních operací a účelnost hospodaření s veřejný­ mi prostředky.

VÝKON Již bylo řečeno, že druhá část zákona obsahuje vlastní pravi­ dla pro výkon finanční kontroly. Pokud jde o její zahájení, před­ pokládá se buďto zahájení obligatorní (stanoví-li tak zvláštní předpis nebo mezinárodní smlouva, jíž je CR vázána, a na vyžádání orgánů činných v trestním řízení) nebo fakulta­ tivní (z vlastního podnětu kon­ trolního orgánu, kontrolované osoby, odborových orgánů, z podnětu vyplývajícího z petice nebo stížnosti, dále pak v přípa­ dě, kdy při předběžné anebo průběžné finanční kontrole byly zjištěny nedostatky, k ověření správnosti informací o uložení a splnění opatření k nápravě ne­ dostatků nebo konečně z jiného podnětu). Návrh obsahuje zásady pro vyloučení kontrolujících z pro­ vádění kontroly (jde o úpravu obdobnou dnešnímu správnímu řádu - důvodné pochybnosti o nepodjatosti ve vztahu ke kon­ trolovaným osobám nebo před­ mětu kontroly).

V dalších ustanoveních návrh obsahuje práva a povinnosti kontrolujících a kontrolova­ ných (§ 19 až 23). Mezi právy kontrolorů vzbu­ zuje velké pochybnosti zejména právo vstupu do objektů, míst­ ností, zařízení, provozu, obydlí, dopravního prostředku, na poze­ mek a do jiného prostoru kontro­ lované osoby, které tato osoba užívá k zajištění úkolů veřejné správy, podnikatelské, výdělečné nebo jiné hospodářské činnosti, zejména pro neobvyklou šíři to­ hoto práva a jeho možnou koli­ zi s čl. 12 Listiny základních práv a svobod upravujících nedotknu­ telnost obydlí. Připomeňme, že objektem fi­ nanční kontroly se mohou stát i fyzické a právnické osoby, které jsou příjemci veřejné finanční podpory. Podobné rozpaky vzbu­ zuje i oprávnění seznamovat se s doklady a osobními údaji, kte­ ré jsou předmětem ochrany osob­ nosti. K dalším právům kontrolorů patří právo požadovat předložení dokladů a pořizovat z nich ko­ pie a výpisy či právo požadovat zproštění mlčenlivosti o skuteč­ nostech souvisejících s předmě­ tem kontroly, nevylučuje-li to zvláštní zákon. K základním povinnostem kontrolorů má patřit povinnost prokázat se pověřením ke kon­ trole, povinnost respektovat prá­ va a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob nebo po­ vinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s kon­ trolou. K právům kontrolovaných bude patřit právo vyžádat si před­ ložení písemného pověření ke kontrole či vyžadovat předání zprávy o finanční kontrole, k po­ vinnostem pak poskytnutí potřeb­ né součinnosti k provádění kon­ troly a v neposlední řadě povinnost přijmout bez průtahů opatření k nápravě nedostatků kontrolou zjištěných. Dodržování zákonem stano­ vených povinností ze strany kontrolovaných osob budou mo­ ci kontrolní orgány vynucovat ukládáním pořádkových pokut až do výše 50 000 Kč. Výsledkem kontroly má být zpráva, která by měla vedle for­ málních náležitostí obsahovat ze­ jména popis kontrolních zjištění s uvedením právního předpisu, jenž byl porušen, věcné a číselné » shrnutí výsledků finanční kontro- r MODERNÍ OBEC 8/2000 □

23----

LEGISLATIVA ly, poučení o povinnosti kontro­ lované osoby přijmout ve stano­ vené lhůtě opatření k nápravě a o povinnosti vyrozumět o tom kontrolní orgán. VÝSLEDKY ZJIŠTĚNÍ Návrh zákona rozlišuje i tzv. dílčí a průběžnou zprávu. Prv­ ně zmíněná má obsahovat vý­ sledky zjištění o dílčí části fi­ nanční kontroly a bude se zpracovávat zejména za účelem okamžitého řešení a přijetí opat­ ření k nápravě nedostatků, za­ tímco druhá jmenovaná se má vyhotovit v případě, kdy objek­ tivní stav není možno zjistit z dokladů a podkladů, ale jen osobní účastí kontrolora přímo na místě za přítomnosti pověřeDodržování zákonem stano­ vených povinností ze strany kontrolovaných osob budou moci kontrolní orgány vynu­ covat ukládáním pořádkových pokut až do výše 50 000 Kč. ného zástupce kontrolované osoby, kdy je prováděno zejmé­ na porovnávání, sčítání, měření nebo vážení majetku nebo zásob. Kontrolovaná osoba bude mít právo se s obsahem kontrolní zprávy seznámit a uplatnit proti kontrolnímu zjištění písemné námitky s odůvodněním (a pří­ padnými důkazy tyto námitky podporujícími), a to ve lhůtě sta­ novené kontrolorem (ne kratší než 7 dnů). O námitkách má rozhodovat kontrolor, a pokud jim zcela nebo částečně vyhoví, vypracuje na zá­ kladě doplněných nebo nově předložených skutečností doda­ tek ke kontrolní zprávě obsahují­ cí provedené změny v kontrol­ ních zjištěních. Pokud kontrolor podané námitky zcela nebo čás­ tečně zamítne, bude mít kontrolo­ vaná osoba právo podat proti kontrolnímu zjištění odpor (ten bude moci podat i v případě, že námitky neuplatnila). Odpor (opět s odůvodněním a připojenými důkazy a doklady) bude možné podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí kontrolora o námitkách, resp. ode dne marného uplynutí lhůty pro podání námitek. Rozhodnutí o odporu (z řízení o něm bude vyloučen kontrolor, který kon­ trolu prováděl) bude konečné a nebude možné se proti němu odvolat. Ve druhé hlavě druhé části je obsažena úprava opatření nava­ zujících na výsledky finanční kontroly. Kontrolní orgán bude

24

□ MODERNÍ OBEC 8/2000

předkládat svá kontrolní zjištění příslušným orgánům veřejné správy oprávněným na základě zvláštních předpisů uložit kontro­ lované osobě provedení opatření k nápravě nedostatků ve lhůtě 3 měsíců. Příslušné orgány veřejné sprá­ vy budou povinny ve lhůtě 3 měsíců od doručení kontrol­ ních zjištění informovat kon­ trolní orgán o provedených opatřeních. Pokud kontrolní or­ gán zjistí, že orgány veřejné sprá­ vy opatření k nápravě neuložily nebo jejich splnění nezajistily, oznámí tuto skutečnost příslušné­ mu (míněno zřejmě věcně pří­ slušnému) ministerstvu. SANKCE Dále bude kontrolní orgán předkládat svá zjištění přímo kon­ trolovaným osobám, které budou povinny přijmout opatření k ná­ pravě nedostatků a zároveň jej pí­ semně o těchto opatřeních infor­ movat. V případě, že nápravná opatření přijata nebudou nebo ne­ budou splněna v určených termí­ nech, bude kontrolní orgán moci uložit kontrolované osobě pokutu do výše 1 000 ()()() Kč. Pokuta bude příjmem toho or­ gánu, který ji uložil. Tento prin­ cip ukládání pokut »napříč« sférou veřejných rozpočtů (me­ zi státními orgány navzájem) je sporný, neboť při něm bude do­ cházet víceméně jen k přelévání veřejných financí z jedné rozpo­ čtové kapitoly do jiné (bude zají­ mavé, až bude MF ukládat za po­ rušení tohoto zákona pokutu jinému ministerstvu). Určitý efekt tak může mít jen ve vztahu k subjektům stojícím mimo systém státní správy, tzn. v případě územních samos­ právných celků a právnických a fyzických osob nakládajících s veřejnými prostředky. Nelze se ubránit dojmu, že navrhovaný systém opatření navazujících na výsledek kontroly je v této podo­ bě poněkud překombinovaný a schází zejména jeho vazba na konkrétní odpovědnost jednot­ livých osob, což by v rámci stát­ ní správy mělo být záležitostí dis­ ciplinární odpovědnosti v zákoně o státní službě. Poslanecká sněmovna nakonec rozhodla vrátit návrh zákona o fi­ nanční kontrole ve veřejné správě výborům k novému projednání. Na definitivní definitivní podobu tohoto zákona si tak budeme mu­ set počkat přinejmenším do pod­ zimu. JOSEF VEDRAL, člen místního zastupitelstva Městské části Praha-Zbraslav

NOVÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY • Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, je dalším ze zá­ kladních zákonů přijatých k realizaci reformy veřejné správy. V částkách 38 a 39 Sbírky zákonů 2000 již byly publikovány zá­ kony, které stanoví institucionální rámec a působnosti v rámci re­ formy veřejné správy. Zásadní změnou je financování okresních úřadů, jejichž rozpočty budou součástí samostatné kapitoly stát­ ního rozpočtu, což bude mít spolu s novým způsobem rozdělová­ ní dotací obcím za následek zrušení okresních shromáždění. Další změnou je i pověření okresních úřadů koordinační funkcí vůči ostatním správním úřadům a orgánům obcí na území okresu při plnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády, podrobnější úprava postupu okresních úřadů při provádění kontroly výkonu přenesené působnosti orgány obcí apod. Zásadní změna je v kon­ trole legality nařízení a jiných opatření okresních úřadů. Rušení nařízení okresního úřadu svěřuje zákon Ústavnímu soudu a rušení ostatních nezákonných opatření krajskému soudu. Přílohou zákona jsou sídla a správní obvody okresních úřadů ke dni voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000. Zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000 a jeho platnost končí ke 31. prosinci 2002. • Zákonem č. 150/2000 Sb. se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Některé změny se dotýkají zejména činnosti městských úřadů, úřadů a magistrá­ tů statutárních měst, které jsou dopravními úřady pro městskou autobusovou dopravu, a obcí při zajištění dopravních potřeb územního obvodu nad rámec základní dopravní obslužnosti územního obvodu okresu. Tento zákon nabyl účinnosti 1. červen­ ce 2000. • Vyhláška Ministerstva vnitra č. 152/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, obsahuje jednací řád státní volební komise, způsob a postup ověřování způsobilosti pro výkon funkce na úseku voleb, postup obecních úřadů a okresních úřadů v sídlech krajů při úschově a archivaci hlasovacích lístků a ostatní volební dokumentace a další postupy při přípravě a provádění voleb. V příloze vyhlášky jsou stanove­ ny vzory všech tiskopisů pro volby do zastupitelstev krajů. Vy­ hláška nabyla účinnosti 16. června 2000. • Dalším publikovaným zákonem přijatým k realizaci refor­ my veřejné správy je zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu ně­ kterých věcí, práv a závazků z majetku ČR do majetku kra­ jů. V příloze č. 1 tohoto zákona jsou vymezeny organizace převáděné jednotlivými ministerstvy na kraje a v příloze č. 2 jsou vymezeny organizace, které Ministerstvo školství, mládeže a tě­ lovýchovy na kraje nepřevádí. Zřizovatelem všech v příloze neu­ vedených škol a školských zařízení spravovaných v současné do­ bě ministerstvem tedy budou kraje. Zákon nabude účinnosti 1. ledna 2001. • Úplné znění zákona č. 344/1992 Sb„ o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), jak vyplývá ze změn pro­ vedených zákonem č. 89/1996 Sb.. zákonem č. 103/2000 Sb. a zákonem č. 120/2000 Sb.. bylo vyhlášeno pod č. 172/2000 Sb. • Vyhláškou Ministerstva financí č. 173/2000 Sb. se mění vy­ hláška Ministerstva financí č. 279/1997 Sb.. kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb.. o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění vyhlášky č. 127/1999 Sb. Tato vyhláška nabyla účinnosti 1. července 2000. • Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 177/2000 Sb. se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech. Přílohy k této vyhlášce obsa­ hují vzory tiskopisů, potvrzení a žádostí, vzory jednotlivých dru­ hů občanských průkazů, cestovních dokladů a seznam hraničních přechodů ČR. jejich provozní dobu a účel zřízení. Vyhláška na­ byla účinnosti 1. července 2000. -Ik-

„LEGISLATIVA!___ ÚZEMNÍ PLÁN A JEHO ZMĚNY OTÁZKA: Jak územní plán ovlivňuje rozhodování v území a jak vzniká? Je při jeho pořizování zohledněna ochrana veřej­ ného zájmu? ODPOVĚĎ: Územní plán je závazným dokumentem pro rozhodování v území, který vzniká procesem podle stavebního zákona. Celý proces je záměrně koncipován tak, aby zainteresoval všechny dotčené orgány státní správy. Dále pak vlastníky staveb a nemovitostí v území, veřejnost, osoby v území podnikají­ cí, volené zástupce obce a rovněž zástupce sousedících obcí, aby se jako účastníci pro­ jednání mohli seznámit s projednávaným ná­ vrhem zadání, s konceptem řešení a s návr­ hem územního plánu a aby měli dostatečnou dobu pro vyjádření svého názoru k jednotli­ vým stadiím vznikajícího územního plánu. V územním plánu schválená koncepce roz­ voje území je zpracovaná osobami oprávně­ nými k projektové činnosti zpracování územněplánovací dokumentace a je projednaná v souladu se stavebním zákonem. Dodržením obou těchto zákonem stanove­ ných požadavků je zaručena ochrana veřej­ ných zájmů. Účelem územních plánů je po­ skytnout dlouhodobě platná pravidla a zásady pro rozhodování o využití území. Při pořizování územního plánu je kromě stanovení koncepce využití území nesmírně důležité nalézt optimální míru regulace, kte­ rou je přijatá koncepce prosazována při roz­ hodování o území. Schválená regulace by neměla být zbytečně strnulá, přísná a pro stavební úřady svazující. Územní plán by v případech, kdy nedochází k rozporu se schválenou koncepcí, neměl předjímat rozhodnutí stavebních úřadů. Po­ drobnější regulace je na místě až v regulač­ ních plánech. Územní plán by měl ponechat stavebnímu úřadu prostor pro vlastní správní úvahu, pro­ vedenou na základě věcných detailních infor­ mací, které stavební úřad získává dílem z ná­ vrhu žadatele a dílem vlastní dlouhodobou a kontinuální činností v území. Zásadně by se územní plán neměl zabývat podrobnostmi přesahujícími jeho obsah a účel. V důsledku snahy vytvořit v územním plánu nepatřičně podrobnou a zcela neflexibilní regulaci by mohlo dojít k tomu, že důvo­ dem pořízení změny územního plánu je situa­ ce. která by při lépe koncipované regulaci mohla být úspěšně řešena přímo při územním řízení. OTÁZKA: Budoucí investoři, zastupite­ lé měst či sdružení prosazující v území své zájmy často namítají, že územní plán lze měnit jen těžko. Někteří z nich dávají do přímé souvislosti náročné pořizování změn územního plánu s novelou stavebního záko­ na platnou od 1. července 1998. Jaké jsou důvody změn územních plánů a může být jejich pořizování snadné? ODPOVĚĎ: Pro pořízení změny územní­ ho plánu je zákonem stanoven jediný důvod, totiž změna podmínek, na základě kterých byl

územní plán schválen. Pokud by bylo nutné příliš často měnit územní plán, potom by bylo na místě znepokojení, zda územní plán, byť obsahuje přijatelnou koncepci rozvoje, je kva­ litním nástrojem územního plánování, který má usnadnit rozhodování o území. Na potřebu zjednodušení a zrychlení pro­ cesů územního plánování reagovala novela stavebního zákona provedená v roce 1998 úpravou pravidel procesu pořizování územněplánovací dokumentace a také v územním řízení. Je důležité si uvědomit, že dosažená úprava stavebního zákona odráží stav, který vyplývá z nutnosti respektovat stávající roz­ sáhlou, roztříštěnou a nejednotnou právní úpravu ochrany veřejných zájmů. Kritizovanou zdlouhavost procesů územní­ ho plánování by bylo možné podstatněji snížit až v rámci principiálně a komplexně pojaté reformy stavebního práva obsahujícího dvě desítky základních předpisů k ochraně veřej­ ných zájmů. Proces pořizování změn územních plánů nemůže nijak snížit zákonem stanovenou ochranu veřejných zájmů při pořizování územněplánovací dokumentace a nemůže ani omezit práva a právem chráněné zájmy fyzic­ kých a právnických osob. Ochrana uvedených veřejných zájmů nemůže být při pořizování změn územních plánů odlišná, a proto bude proces pořízení změn vždy náročný. Pravděpodobně největší tlak na rychlé poři­ zování změn územního plánu pociťují velká a územně členěná statutární města. Zde mají orgány města při pořizování územních plánů nebo jejich změn zpravidla zájem vypořádat se nejenom s názory záko­ nem stanoveného okruhu účastníků projedná­ vání územních plánů včetně výrazně většího okruhu vlastníků pozemků a staveb dotče­ ných řešením územního plánu, ale také s ná­ zory jednotlivých městských částí. Tím logic­ ky dochází k dalšímu zvětšení rozsahu projednání a ke zpomalení procesu pořízení územněplánovací dokumentace, respektive její změny. Podmínky projednávání územních plánů nebo jejich změn s městskými částmi územně členěných statutárních městech nejsou záko­ nem jednotně upraveny. Obecně však platí, že novelou stavebního zákona je pořizovatelům umožněno vypořádat se s procesy územního plánování v době krat­ ší, než tomu bylo podle stavebního zákona v době před účinností novely. Ing. arch. JANA FISCHEROVA, odbor územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj

OBEC A SRAŽENÁ DAŇ Z ÚROKU OTÁZKA: Naše obec získala z hospo­ dářské činnosti finanční prostředky. Vzhle­ dem k tomu. že zahájení plynofikace obce se posunulo o půl roku. hodláme peníze uložit na tuto dobu na termínovaný vklad. Úroky zdaní při výplatě banka. Sražená daň obecně lze započíst na celkovou daňo­ vou povinnost. Jak je tomu ale u obce, kte­ rá daň vlastně neplatí? ODPOVĚĎ: Pokud obec provozuje hospo­ dářskou (podnikatelskou) činnost, vztahují se

____

G&ICO;

C03 606

#1.

na ni stejná pravidla jako na jiné podnikatel­ ské subjekty. Znamená to tedy, že musí vést podvojné účetnictví, stanovit daňovou povin­ nost a podat přiznání k dani z příjmů právnic­ kých osob. Na rozdíl od jiných právnických osob však obec vypočtenou daň neplatí (daň je fakticky příjmem obce). To však nic nemění na aplikaci § 36 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Podle citovaného ustanovení se v případě úrokových příjmů z vkladových účtů započte sražená daň na cel­ kovou daňovou povinnost. Jestliže tedy obci vznikne daňová povin­ nost, sníží ji zápočtem již sražené daně. V žádném případě však není možno sraženou daň považovat za přeplatek daně a žádat o je­ ho vrácení. S takovými názory i dotazy obcí jsem se již setkala a vycházejí právě ze sku­ tečnosti, že obec daň vlastně neplatí, a tak by jí sražená daň měla být vrácena. Jiná je ale situace, když obci nevznikne daňová povinnost, nýbrž daňová ztráta. Pak může - tak jako ostatní podnikatelské subjek­ ty - požádat o vrácení přeplatku na dani ve výši daně již sražené. V případě, kdy není možno započíst celou sraženou daň, protože daňový základ je nízký, se postupuje analo­ gicky. HELENA MACHOVÁ, Daňový a účetní poradce podnikatele (Ekonom č. 22/2000)

POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ OTÁZKA: Obecní zastupitelstvo schvá­ lilo rozpočet tak, že o něm hlasovalo, aniž by se občané dozvěděli, co návrh obsahuje. Na náš dotaz bylo sděleno, ať si požádáme o informaci v rámci nového zákona o po­ skytování informací, že nám bude v zákon­ né lhůtě odpovězeno. Je tento postup správný? ODPOVĚĎ: Jde o velmi vážné porušení zákona o obcích, a to ve více směrech. Přede­ vším je to § 20 odst. 2, který upravuje přímo proces schvalování rozpočtu ve vztahu k ob­ čanům, jednak je obecně postup orgánu obce, který hlasuje, aniž o věci diskutuje a projed­ nává ji veřejně (pouze »pseudoveřejně«), pro­ ti principu veřejnosti zasedání obecního za­ stupitelstva. Platí obecně rada - obrátit se na místně příslušný okresní úřad. který by měl výkon usnesení přijatého tímto způsobem po­ zastavit a přimět obecní zastupitelstvo k ná­ pravě. Občan má právo znát celý návrh rozpo­ čtu, který musí být zveřejněn. Odvolávat se na nový zákon o přístupu k informacím je v da­ ném případě zcestné. Mgr JANA HAMPLOVÁ, stálá spolupracovnice redakce ----------------MODERNÍ OBEC 8/2000 3

25----

1REGI0NSREKTRUM_______________

REGISTR

• Jak je registr udržován?

Obecním a okresním úřadům bylo v prosinci 1998 předáno jednotné programové vybavení pro údržbu UIR-ADR. Každá obec má k dispo­ zici aktuální přehled o svých částech, ulicích, objektech a adresách a prostřednictvím progra­ mu pro údržbu hlásí jakékoliv zjištěné rozdíly a změny - formou datových souborů s požadav­ ky na provedení změn. Každý okresní úřad (magistrát) eviduje data Celostátní územně identifikační registr adresních míst v ČR, který se : za celý okres a posílá změny ze všech svých ob­ cí na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tam označuje zkratkou UIR-ADR, je v současné době jako veřejný datový se provede kontrola, případně přiřazení kódu zdroj zpřístupněn širokému okruhu uživatelů. O informace k projektu novým položkám a provedou se změny. jsme požádali Ing. Martina Procházku, ředitele společnosti OKsystem, Zpět do okresů a obcí se posílá změnový soubor za celou ČR. který se promítne do díl­ která se podílela na návrhu a vytvoření registru. čích evidencí. PSČ se novým adresám přiřazuje v jednoznačných případech implicitně na okres­ dů, 145 městských částí, 15 003 částí obcí, • Proč registr vznikl? ní úrovni, při nejasnostech si okresní úřad vyžá­ 67 538 ulic a veřejných prostranství, 2 461 097 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dá doplnění od regionálního správce České poš­ objektů s číslem domovním, 2 484 542 adres se dlouhá léta potýká s datovou nekompatibili­ ty. Změny PSČ za celou ČR se předávají do a 2649 PSČ dodacích pošt. tou mezi informačními systémy v ČR. Znuněné UIR-ADR přes datové rozhraní z Generálního Většina stavebních objektů má právě jednu problémy se projevily v plné šíři při vzniku in­ ředitelství České pošty na MPSV. adresu, rozdíl asi 23 tisíc položek mezi objekty formačního systému státní sociální podpory a adresami je způsoben zejména objekty s více v roce 1995. • Kde lze UIR-ADR získat? adresami (rohové objekty a objekty s více vcho­ Tento adresný systém obsahuje celou řadu Počáteční data v aktuální verzi na CD ROM dy). V evidenci jsou také rozdílné objekty se sociálních dávek pro rodiny s dětmi i pro další lze spolu s prohlížecími programy objednat na obyvatele. Na základě výše příjmu rodiny se MPSV u Ing. Odyly Eliáškové, tel.: vyplácí přídavek na dítě. sociální příplatek, 02/21922661, e-mail: [email protected]. příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu. Prohlížecí programy jsou zdarma k dispozi­ Plošně všem, bez ohledu na příjem rodiny, se ci jak ve formě DOS aplikací pro jednoduchou vyplácí rodičovský příspěvek, zaopatřovací instalaci a obsluhu, tak i s komfortními funkce­ příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné mi pro Windows a nejznámější databázové a pohřebné. Bezprostředním impulzem pro systémy. Změnové soubory s daty si uživatelé vznik UIR-ADR byly v roce 1997 dva nové ad­ stahují ze serveru neboje dostávají e-mailem. resné sociální příspěvky k vyrovnání zvýšení Prostřednictvím internetu na adrese MPSV je cen nájemného a tepelné energie. možné se prostřednictvím webovského prohlí­ V červenci 1997 MPSV přebíralo z Minister­ žeče přesvědčit, zdaje v registru správně evido­ stva financí rozsáhlý seznam objektů, na které vána konkrétní adresa. byla poskytnuta dotace na teplo. Před převzetím S dotazy na programové vybavení, které je a zpracováním tohoto seznamu bylo nezbytně součástí UIR-ADR na distribučních CD ROM, nutné zavést - do té doby zcela chybějící je možné se obracet na Ing. Jaroslava Kučeru přesný a úplný číselník ulic a veřejných pro­ a Ing. Jana Zindulku. tel. 02/66712643, e-mail: stranství. [email protected], resp.zindulka@oksysTehdy MPSV oslovilo okresní a obecní úřa­ tem.cz. dy, a tím zahájilo úspěšnou spolupráci s těmito • Jaké výhody podle vašeho názoru úřady. Českou poštou a mnoha dalšími institu­ registr přinese? cemi. Výsledkem organizačně velmi náročného Z pozice MPSV a České pošty je žádoucí, projektu je celostátní registr UIR-ADR s téměř aby se tento územně identifikační registr adres­ dva a půl milióny adres z celé ČR. ních míst využíval v celé veřejné správě a ve Registr je v současné době jako veřejný da­ všech ostatních informačních systémech, které tový zdroj zpřístupněn širokému okruhu jakýmkoliv způsobem pracují s adresami v ČR. uživatelů ve veřejné správě i soukromým Široké využití tohoto datového registru může společnostem a jednotlivcům prostřednictvím stejnou adresou (například stavební objekt ve znamenat silnou zpětnou vazbu na systém údrž­ internetu. dvoře). by, která povede k odstranění chyb a neprodle­ Ministerstvo práce a sociálních věcí dává Uvedená čísla se vztahují k právě aktuální nému hlášení všech změn z obecních úřadů. k dispozici data UIR-ADR v nákladu několika verzi číslo 196 a mění se každým týdnem. Na­ Pokud se budou jak ve veřejném správě, tak tisíc také na distribučních médiích CD ROM. příklad Česká pošta snížila během roku počet i v soukromém sektoru díky registru používat Nabízí je bezplatně, aby se co možná nejvíce dodacích pošt o 330. Uživatelům UIR-ADR ta­ rozšířil okruh uživatelů registru a aby se jeho jen správné a existující adresy se správným kové rozsáhlé změny nepřinášejí velké problé­ PSČ. ušetří se nemalé prostředky za poštov­ hromadným používáním dosáhla a udržela ma­ my - PSČ se jim automaticky přečíslují, aniž ximální přesnost a aktuálnost dat v něm obsaže­ né a administrativní náklady spojené s nedo­ musí čekat na hlášení obyvatel nebo organizací. ných. Příprava a výroba CD ROM byla zabez­ ručitelností listovních zásilek a poštovních pou­ Jak jsem již uvedl, registr obsahuje také his­ pečena s finanční pomocí Phare. kázek. Předejde se také neblahým důsledkům torii změn a oprav všech datových položek, registrace pochybných osob a organizací na ne­ • Co všechno registr obsahuje? avšak vzhledem k tomu, že autorizace objektů existujících adresách. a adres proběhla v roce 1998, je zatím takových Evidují se všechny stavební objekty a adresy, V omezeném rozsahu tohoto rozhovoru bylo záznamů málo. Do systému je možné zahrnout nejenom ty, ve kterých se bydlí, aby registr mo­ možné přinést jen nejzákladnější informace, po­ hl sloužit jako databáze adres jak pro obyvatele, historii změn do minulosti, před datum vytvoře­ drobný popis naleznou zájemci a potenciální ní první verze UIR-ADR, pokud se ovšem shro­ tak i pro organizace. uživatelé na internetu. Prostřednictvím tohoto máždí věrohodné podklady. První verze UIR-ADR. která obsahovala jen moderního média mohou také uživatelé praktic­ Velikost UIR-ADR je asi 310 MB v DBF adresy z okresu Děčín a města Litoměřice, byla ky zdarma získávat informace o změnách adres formátu, 410 MB v DBF formátu s indexy pro vytvořena a dána k použití v květnu 1998. z celé ČR. a to jen s několikahodinovým zpož­ Za poslední dva roky bylo postupně vytvoře­ vyhledávání, 180 MB jako dump databáze děním po kolaudaci nového či demolici starého Oracle bez indexů, 390 MB v databázi Oracle no skoro 200 verzí a UIR-ADR nyní obsahuje objektu nebo po případných změnách v PSČ. 77 okresů, 6251 obcí (z toho 1258 obcí se zave­ včetně indexů, stejná databáze ve formátu MS DANA ŠPAČKOVÁ deným uličním systémem), 10 pražských obvo­ SQL Server včetně indexů zabere 700 MB.

ADRESNfCH MÍST

26

□ MODERNÍ OBEC 8/2000

REGIONSPEKTRUM modernizovaná budova Kongresového centra v Praze se v září stane dějištěm zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Objekt má osm sálů s kapacitou 4500 míst a třicet salonků s další­ mi 1500 místy. Nově postavený hotel nabízí 261 pokojů, kanceláře i obchodní plochy. K zásadním změnám, které bude po rekon­ strukci návštěvník vnímat jako jednoznačné zlepšení patří modernizace malého sálu. V něm byla zvládnuta kompletní obměna in­ teriéru včetně technologií. Totéž se týkalo tzv. společenského sálu pro 1200 osob. Podstatné změny byly provedeny také v hlavním kon­ gresovém sále. Jeho kapacitu bylo pro zase­ dání finančníků nutné zvýšit na 3200 míst. Při rekonstrukci se zvýšil na 1000 i počet parkovacích míst v podzemních garážích. Za­ jímavou úpravou bylo vybudování tiskového střediska včetně komplexního obslužného

NEJLÉPE SE STARÁ VLASTNÍK Z Městská část Praha 5 spravuje rozsáhlý bytový fond, zčásti ve staré zá­ stavbě, zčásti v nově budovaných sídlištních komplexech. Na opravy a údržbu tohoto bytového fondu vydává každoročně značné prostředky. Jak uvedl zástupce starosty Milan Jančík, dosahuje tato částka od roku 1998 téměř 150 mil. Kč ročně. Dalších asi 120 mil. Kč připa­ dá na na velké rekonstrukce obytných domů. Například jen rekonstrukce domu v Nádražní ulici č. 42 bude stát bezmála 40 mil. Kč, při­ čemž vznikne 26 nových bytů, které budou nabídnuty k užívání již letos. »Kromě toho investujeme i do školských za­ řízení zhruba 30 mil. Kč ročně. Většina pro­ středků, které jsou získány z výnosu hospo­ dářské činnosti, to znamená především z nájemného, městská část vrací zpět do by­ tového fondu. Uvědomujeme si přitom, že náš bytový fond je z minulosti značně zanedbaný, že tedy těch prostředků není nikdy dost,« při­ znává zástupce starosty Milan Jančík.

Opravy a údržbu bytového fondu je na Praze 5 svěřována správním firmám. A proto­ že ne ve všem byla s jejich činností spokojena, v jejich působení zjišťovala dokonce závažné nedostatky, situace si vynutila zřízení nových útvarů na Obvodním úřadu Prahy 5. Doplňuje se investiční odbor, vzniklo nové oddělení kontroly výkonu smluvní správy nemovitostí, zaměřené na činnost správních firem po stránce věcné i formální. Tedy zda jsou akce správních firem po všech stránkách realizovány v souladu s obsahem smluv a za­ dání městské části a zda nejsou porušovány právní, účetní, organizační či jiné předpisy. "Především pečlivě sledujeme, jestli nedo­ chází k úniku prostředků, a tím k nezákonným ztrátám, a v důsledku toho i k dalšímu zane­ dbávání bytového fondu,« zdůraznil Milan Jančík. Zároveň k tomu dodal: "Uvědomuje­ me si, že bychom potřebovali zhruba dvě mi­ liardy korun, abychom mohli v relativně krát­ ké době vybudovat kvetoucí Smíchov.«

ÚČINNÉ AEŠENÍ Městská část chystá rozsáhlou privatizaci bytového fondu - z osmi set objektů, které obec vlastni, hodlá plnou polovinu nabíd­

nout oprávněným nájemcům bytů a neby­ tových prostor. Tím se sníží zátěž rozpočtu obce a na objekty, které si obec ponechá, mů­ že připadnout více prostředků, a tedy i péče. "Kvetoucí Smíchov si představuji právě ve spolupráci se soukromými vlastníky,« říká místostarosta Jančík, "protože o svěřený ma­ jetek se nejlépe stará jeho vlastník, nikoliv stát, nikoliv obec.«

CO S PANELÁKY? Praha 5 nepatří mezi nejvíce postižené v rámci Prahy, starosti o údržbu panelových sídlišť mezi palčivé problémy zastupitelstva zrovna nepatří, protože v obvodu velká sídliš­ tě, zejména z prvních etap jejich výstavby, nevznikala. Velké sídliště na Barrandově bylo budová­ no až v posledních letech tohoto stylu výstav­ by bytů a z technologického hlediska patří mezi ta lepší. "Mnoho objektů tohoto územní­ ho celku je dokonce mladších než dvanáct let, ty privatizovat nebudeme, ale je zde také hod­ ně objektů starších, které nabídneme k priva­ tizaci,« řekl zástupce starosty Prahy 5. Ve srovnání s jinými lokalitami této městské čás­ ti tedy panelová sídliště výrazný podíl rozpo­ čtu na opravy a údržbu nečerpají a mají spíše preventivní charakter. Přesto však na opravy a údržbu panelových domů prostřednictvím správní firmy Centra poskytuje Městská část Praha 5 ročně několik miliónů Kč. >>Máme i menší panelovou zá­ stavbu v Motole, starší, a tedy i v horším tech­ nickém stavu,« přiznává Milan Jančík, »ale prostředky jsou omezené a objekty v centrální části Smíchova nám v současné době působí více starostí.« V motolské panelové zástavbě však nutnou údržbu nezanedbávají a poskytují alespoň zá­ kladní prostředky na modernizaci, napří­ klad na rekonstrukci kotelen, a to i přesto, že tyto objekty jsou určeny k privatizaci. "Uvědomujeme si, že prostředků je opravdu jen omezeně. Proto stanovíme priority a sna­ žíme se hospodařit co nejúčelněji,« zdůraznil zástupce starosty Prahy 5.

KONGRESOVÉ CENTRUM

MARTA STLOUKALOVÁ

zázemí, skladů papíru a podobně. Vytvořeno bylo pouze pro dobu zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a k dispozi­ ci je zde 600 novinářských pracovišť. Po skončení kongresu jeho další využití investor zvažuje. Oba objekty Kongresového centra Praha, připravené pro zářijové zasedání Mezinárod­ ního měnového fondu a Světové banky, čeka­ jí na podzim, ještě než tu začne normální pro­ voz, další úpravy. Část kanceláří v nové budově se změní na 250 hotelových pokojů, recepci, hotelový bar a další služby. Po skončení zasedání finančníků se do hlavní budovy vrátí také kasino. Pro něj jsou vyhrazeny prostory ve čtvrtém patře v jeho severní části s výhledem na Hradčany. Jako partneři se na realizaci stavby podílely čtyři významné stavební firmy - IPS, a. s., Met­ rostav, a. s., Subterra, a. s., a CKD DIZ Praha. Každý z těchto partnerů podle dohody naplnil řádově čtvrtinu z celého objemu. Roli generál­ ního dodavatele plnila společnost IPS, a. s. Množství odvedené práce bohužel návštěv­ ník nevidí, protože je ukryto především do technologií - do nových rozvodů silnoproudu i slaboproudu, tepla, chladu a dalších. Nově byla zrekonstruována kotelna, nová jsou vy­ braná vzduchotechnická zařízení, vyměněn byl systém měření a regulace i systém automa­ tického řízení celého objektu. Právě toto vyba­ vení zařadilo objekt Kongresového centra Pra­ ha do kvalit standardu konce dvacátého století. Mezi zajímavá technická zařízení, kterými je stará budova nově vybavena, patří i na­ montování počítačem řízených hliníkových žaluzií do částí budovy s kancelářským provozem. Žaluzie snižují tepelnou zátěž ob­ jektu ve vazbě na právě osluněnou část fasá­ dy. Přestavba vyhověla i požadavku na bezba­ riérový přístup do všech prostor určených veřejnosti.

FOTO AUTORKA

-Ik-

JAK NEJLÉPE? "Zvažujeme několik možností,® podotkl Milan Jančík v souvislosti s představami za­ stupitelstva, jak řešit novou bytovou výstavbu, "například bychom se mohli spojit se soukro­ mými subjekty. My poskytneme pozemek a soukromé subjekty budou stavět, dokonce s dotací od Ministerstva pro místní rozvoj. Celou záležitostí se v současné době intenziv­ ně zabýváme. Počítáme i s malometrážními byty. Všechno ovšem bude záležet na zájmu ob­ čanů o privatizaci, která by měla do obecní pokladny přinést asi 800 mil. Kč, z nichž část by byla použita na údržbu bytového fondu, část na novou bytovou výstavbu a část na fi­ nanční operace,® vysvětlil Milan Jančík.

MODERNl OBEC 8/2000 □

27

REGIONSPEKTRUM________________________________ CITLIVÁ REKONSTRUKCE V Praze I, v ulici Politických vězňů vy­ růstá nové obchodně-administrativní cent­ rum Bredovský dvůr. Jedná se rekonstruk­ ci dvou starších domů propojených stavbou moderní budovy včetně úpravy uzavřeného dvora obohaceného zelení. Náklady na ce­ lý komplex dosáhnou 770 mil. Kč. Areál má být uveden do provozu již v červnu příštího roku. Investor po dohodě s před­ staviteli Městské části Praha 1 a památkáři počítá s citlivou architektonickou obnovou objektu. V prvním patře zůstanou zachovány klenbové stropy a hlavní schodiště, restau­ rována bude rovněž uliční fasáda. Dům tak dostane vnější podobu, jakou měl před sto lety. Administrativní plocha bude mít celkem 9,5 tisíce m2, obchodní část 1,4 tisíce m2, projekt dále pamatuje na restauraci a pod­ zemní garáže pro 96 aut. Celému komplexu lze vytknout jedině to, že v něm bude pouze osm bytů. Takže i v tomto případě se potvrzuje častá námit­ ka, že se sice staví další potřebné obchod­ ně-administrativní budovy, ale přitom se střed města více vylidňuje.

- jb -

PRAŽSKÝ PŘÍKLAD Majitelé malých domácích zvířat založi­ li před dvěma lety v pražském chráněném území Troja-Draháň hřbitůvek (na místě původní divoké skládky) pro své oblíben­ ce - Zahradu přátel nejvěrnějších. Své miláčky ukládají v přírodně upraveném prostředí na pozemku o celkové rozloze 5600 m2. Na hrobečky jsou vysazovány okrasné dřeviny nebo vzácné keře. Předpokládá se, že v areálu bude v příštích letech postupně vysazeny různé stromy a jiná zeleň. Na hrobečcích jsou vystaveny i různé sošky a ke­ ramika, přičemž se z nich ještě nic neztrati­ lo. Iniciátory a tvůrce zajímavého pietního parku těší zájem veřejnosti. Přicházejí sem lidé, kteří pomáhají zejména s úpravou okolního přírodního prostředí a pečují také 0 hrobečky zdánlivě opuštěné. Uhynulá do­ mácí zvířata dovážejí na hřbitůvek i chova­ telé ze zahraničí. Zkušenosti se zřízením a provozem piet­ ního parku v Praze hodlají využít v někte­ rých evropských zemích, zájem mají naše větší města. Zatím je u nás praxe taková, že 1 tato uhynulá malá zvířata většinou končí v kafilerii. Pro mnohé chovatele je to nedů­ stojné rozloučení se čtyřnohým přítelem. Pražský příklad je návodem, jak tento stav zlepšit. - be -

28

□ MODERNÍ OBEC 8/2000

ABY FASÁDY PROHLÉDLY Na podnět Obvodní rady Městské části Prahy 7 byl v první polovině letoš­ ního roku realizován zajímavý projekt. Jeho účelem bylo zjistit skutečný stav všech fasád u městských domů i domů v v soukromém vlastnictví. Konečný výsledek komplexní kontroly za­ hrnoval též výzvu, která byla zaslána majite­ lům budov, jejichž vzhled je ze stavebního či estetického hlediska nevyhovující. Provést zmíněnou inventarizaci fasád ne­ bylo snadné, protože v Praze 7 je víc než 2300 domů. Odpovědnost za realizaci toho­ to u nás zatím ojedinělého projektu pře­ vzal stavební úřad, manažerem projektu byl Ing. Jiří Chour, vedoucí odboru výstavby na Obvodním úřadu Městské části Praha 7. Na celé akci bylo zainteresováno přede­ vším deset techniků z tohoto odboru, držitelů průkazu státního stavebního dohledu, a něko­ lik dalších pracovníků.

PŘEHLED O KAŽDÉM DOMĚ »Postupovali jsme tak, že jsme naši měst­ skou část rozdělili na 10 oblastí, takže na kaž­ dého technika připadla kontrola 200 až 250 domů,« vysvětluje Ing. Chour. »Stanovili jsme také jednotná kritéria hodnocení stavu fasád. Byla zvolena stupnice v rozpětí od jed­ né do pěti. Než se však technici vydali na kontrolu, aby vizuálně posoudili a obodovali stav fasád na přidělených domech, udělali jsme si nejdříve společně několik ukázkových příkladů, jak a co hodnotit, abychom se sjed­ notili v našem »známkování«. V praxi to znamenalo, že číslo 1 obdržely bez připomínek nové fasády, lze říci výstavní. Naproti tomu nejhorší číslo 5 dostal vzhled domu, který vyžaduje rychlou opravu.« Technici posuzovali v průběhu měsíce března celé průčelí každého domu, které lze vidět zvenčí. Hodnotili střešní okapy, římsy, balkony, okna. vstupní dveře apod. Navíc v zápise uvedli, že je fasáda třeba špinavá nebo že chybí zazdění po »wawkách«, že u domu je špatný okap a jiné podobné vady, které nelze určit jako havarijní. Ty nepo­ čkají. V kontrolních zápisech byla zaznamenána i popisná a orientační čísla domů. Zda ně­ kde nechybějí, jestli jsou řádně umístěna nebo mají-li nárožní domy dvě čísla orientační jedno z každé ulice. Výsledkem je souhrnný více než čtyřicetistránkový přehled o stavu všech fasád v Praze 7. O závěrech celé akce a následných opatřeních byli informováni i radní této městské části.

NEJLEPŠÍ MAJÍ JEDNIČKU Z celkového přehledu vyplývá, že z pro­ věřených 2300 domů bylo jako nejlepší ohodnoceno číslem jedna přes 550 fasád. Dvojku obdrželo 650 fasád, do trojky jich

bylo zařazeno víc než 750 a čtyřku dostalo 250 fasád. V nejhorší pětce se umístilo cel­ kem 67 fasád. Majitelé nemovitostí byli zjišťováni prostřednictvím počítačového programu. Program umožnil pracovníkům odboru vý­ stavby na obvodním úřadu již v dubnu roze­ slat dopisy adresované všem majitelům domů, jejichž fasády byly označeny neuspo­ kojivým číslem pět. Dopisy obsahovaly vý­ zvu, ve které se mimo jiné uvádí, že při vý­ konu státního stavebního dohledu bylo zjištěno, že uliční fasáda jejich domů není v řádně udržovaném stavu ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. ve znění po­ zdějších předpisů. Stavební zákon ukládá vlastníku povinnost starat se o stavbu tak, aby nedocházelo k její­ mu znehodnocení nebo ohrožení vzhledu a aby se co nejvíc prodloužila její uživatelnost. Majitel domu se špatnou uliční fasádou byl proto dopisem vyzván k její opravě ve lhůtě do šesti měsíců. Těm vlastníkům, kteří přes opětovnou vývu a po nové kontrole orgánu stavebního dohle­ du neuvedou fasádu do náležitého stavu, mů­ že být podle § 105 citovaného zákona uložena peněžitá sankce. U fyzických osob činí poku­ ta až 10 000 korun, u právnických osob může dosáhnout výše 200 000 korun.

OBČANÉ HODNOCENÍ VÍTAJÍ Ing. Jiří Chour ale zdůrazňuje, že ve všech případech se nebude postupovat tak striktně. »Když k nám některý z dotčených majitelů přijde a vysvětlí, že právě ve zmíněné době připravuje například opravu střechy, zavedení plynu nebo dělá jiné důležité opravy, a proto nemůže dodržet šestiměsíční lhůtu, pak mu ji pochopitelně prodloužíme. Přijmeme i jiné objektivní vysvětlení a dohodneme se na akceptovatelném řešení. Stavební zákon přiznává vlastníkovi domu určitá práva, ale vyžaduje i povinnosti. Jed­ nou z nich je řádně se starat o svůj majetek. Proto, zřejmě na začátku příštího roku, naši technici zkontrolují, zda fasády ohodnocené pětkou byly opraveny.« Reakce některých majitelů domů na zasla­ nou výzvu jsou různé. Například i takové, že tento postup radnice prý připomíná praktiky neblahého vyvlastňování. Jiné jsou názory ob­ čanů, které se objevují například na internetu v Diskusním fóru Prahy 7. Ti většinou vítají, že se obvodní úřad stará o to, aby všechny uliční fasády prohlédly, zlepšila se kvalita je­ jich bydlení i životního prostředí. JAN BEDNAŘÍK

REGIONSPEKTRUM CHORNICE

ŽIVA SPOLEČENSTVÍ Jednou z předností života na venkově je těsná pospolitost občanů. Ta se může projevit ve spolkovém životě, v péči o historické dědictví nebo tře­ ba zájmem o zkrášlení vesnice. Venkovské obce Bošovice, Sebranice a Chornice spojuje mimořádná podpora spole­ čenského života a zájem o prostředí, ve kte­ rém jejich obyvatelé žijí.

BOŠOVICE Leží v jihozápadní části vyškovského okre­ su - na hranici okresů Břeclav a Brno-venkov. V současné době zde trvale žije 1050 obyvatel. V obci je základní občanské vybavení, ze­ mědělský podnik a několik drobných provo­ zoven, v nichž pracují občané z obce i z okolí. Nezaměstnanost v obci je mnohem nižší než je průměr okresu. Nad Bošovicemi jsou dvě významné kul­ turní památky, a to: tvrz z konce 14. stol. a kostel sv. Stanislava. Obě jsou zařazeny do I. kategorie památkově chráněných objektů. K hospodářským, kulturním a společen­ ským otázkám starosta obce Jaroslav Šimandl uvedl: »V minulých letech byl dokon­ čen rozvod vodovodu, položen telefonní kabel a byla plynofikována celá obec«. Protože byly tyto finančně náročné akce fi­ nancovány z obecního rozpočtu, je obec, i přes poměrně vysoký rozpočet, zadlužena. Tento dluh by měl být splacen z finančních prostředků získaných prodejem akcií jiho­ moravských energetických společností. Do­ dnes však není vyřešeno čištění odpadních vod. To je nemalý problém pro příští období. Zvláště náročné bude vybudování oddělené kanalizace v celé obci. Tyto akce budou vyža­ dovat státní podporu. Bošovice čeká také rekonstrukce střech bu­ dov, které jsou ve vlastnictví obce a které by­ ly v období sedmdesátých let »modernizovány« jako rovné. V minulém roce se podařilo zahájit rekonstrukci střechy na budově školy.

Díky dotaci z programu obnovy venkova byla vybudována sedlová střecha. Její dokončení a rekonstrukce střech ostatních obecních bu­ dov však obec ještě čeká. Daří se postupně opravovat i budovu koste­ la, hřbitova a okolí. Opravy však vyžaduje i zmíněná kulturní památka - tvrz. Kulturní život v obci je velmi bohatý. Do­ sud se udržují staré tradice. Pořádají se ple­ sy, ostatky a krojované hody. Po roce 1990 byly obnoveny dva každoroční jarmarky a po­ řádají se rovněž velké akce - například okres­ ní přehlídka dechových hudeb, která letos proběhne v pořadí již podesáté. Při takových příležitostech také nechybějí další doprovodné akce - například sjezdy ro­ dáků. Zajímavá je výstava vín s ochutnává­ ním, rozsvícení vánočního stromu, setkání s důchodci a mnohé další kulturní a společen­ ské akce. V roce 1997 získala obec Bošovice Modrou stuhu právě za společenský a kul­ turní život. Zájem obce a jejích občanů, jak uvedl pan starosta, se kromě zmíněných hospodářských, kulturních a společenských oblastí týká také přírody. Například k osmdesátému výročí sa­ mostatného státu bylo vysazeno 80 sazenic keřů jako základ lesoparku. Bošovice jsou také součástí Sdružení obcí Ždánický les a Politaví, ve kterém je zapoje­ no 18 obcí. Většina jich je z vyškovského okresu, menší část z okresů Břeclav a Hodo­ nín. Předsedou sdružení je právě bošovický starosta. Hlavní cíle sdružení jsou mj. ve vytváření podmínek pro rozvoj místní a regionální in­ frastruktury a dále pro investice veřejného a soukromého sektoru. Bošovice jsou živým společenstvím, a mohou tak být příkladem pro ostatní obce.

Leží v okrese Svitavy. Je jednou z obcí Ma­ lé Hané, která je částí dlouhé rokliny zvané Boskovická brázda. Podstatnou část zastavě­ ného území Chornic tvoří čtyřstranné statky a malé usedlosti. Forma zástavby je typická pro německé kolonizační vesnice. Zemědělská půda je obhospodařována spo­ lečností se sídlem v obci. Dále je v obci rodin­ ná farma a několik občanů obhospodařuje drobné výměry. Chornice jsou v širokém oko­ lí známy také továrnou Kras, která se zabývá výrobou padáků a rovněž padákové techniky. V současné době v továrně pracuje 65 zaměst­ nanců z obce a okolí. K rozvoji obce uvedl starosta Jiří Smékal: »Ve druhé polovině 90. let jsme po­ stavili pět nových obecních bytů. Výstavbu jsme dokončili za pomoci státních dotací a ta­ ké občanů - zvláště těch, kteří v bytech byd­ lí. Dále je v obci rozestavěno 5 nových rodin­ ných domů a pro další zájemce o novou výstavbu připravujeme vhodné pozemky. Z rozpočtu obce také přispíváme občanům na opravy jejich obytných domů - zvláště fasád. Také jim poskytujeme výhodné půjčky.« K programu obecního zastupitelstva pan sta­ rosta dodal: »Jedním z úkolů, který se týká ce­ lé obce, je plynofikace, kterou chceme v tomto roce dokončit. Budeme také dále pokračovat v podporách našich občanů při opravách jejich obytných domů. V letech 2001-2003 uvažuje­ me o vybudování kabelové televize s mož­ ností napojení na internet a dále také o kana­ lizaci a čistírně odpadních vod.«

SEBRANICE Obec leží ve svitavském okrese na pokraji Českomoravské vrchoviny. Domy jsou roz­ troušeny po stráních a také lemují silnici, kte­ rá se četnými serpentinami vine po svazích kopců. Počet obyvatel se v letech 1980-1999 zvýšil ze 757 na 863. V obci je asi 100 soukromých podnikatelů, kteří poskytují různé druhy služeb. Devadesát procent obce je plynofikováno. Dokončuje se rekonstrukce veřejného osvětlení, místního rozhlasu a rozvodu elektrické energie. Asi 100 domácností má obecní kabelovou televizi. Ke kulturnímu a společenskému životu v Sebranicích starosta obce František Kal­ voda uvedl: »Společenský život v naší ob­ ci je v současné době bohatý, ale je třeba nahlédnout také do historie. K velkému roz­ voji života obce došlo ve druhé polovině 19. století. Občané tehdy zakládali různé spolky a plně se věnovali společenskému ži­ votu.« V obci rovněž probíhají setkání rodáků. Tyto zdařilé akce by se měly stát nedílnou součástí života naší obce pravidelně každých 5 až 10 let. V obci funguje i Český svaz ovoc­ nářů a zahrádkářů, který se podílí na zkrášlo­ vání obce, pořádá pravidelné besedy a každo­ ročně provozuje moštování ovoce, které je hojně využíváno nejen našimi občany. Sebra­ nice jsou nositelem Modré stuhy v soutěži »Vesnice roku 1999«. Bohatá kulturní a spo­ lečenská činnost nabízí lidem nejen zábavu, ale co je hlavní - předchází se jí společen­ ským problémům. JOSEF MUSIL FOTO ARCHIV

MODERNÍ OBEC 8/2000 □

29

REGIONSPEKTRUM ► DESÁTÝ REGIONTOUR Od 11. do 14. ledna 2001 proběhnou na br­ něnském výstavišti 11. ročník mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu GO a 10. ročník mezinárodní výstavy turistických mož­ ností v regionech REGIONTOUR 2001. Nosnými tématy veletrhů budou lázně a lá­ zeňská města, hrady a zámky, muzea a gale­ rie. Na programu obou bude i téma internet formou workshopu nebo různých soutěží. Představí se zde také firmy působící v oblasti e-commerce. Do oborového členění veletrhu REGION­ TOUR bude zařazena i problematika, která souvisí se životem a fungováním měst a regi­ onů, např. investiční možnosti, krajové zvy­ ky apod. Součástí doprovodného programu bude se­ minář k problematice Evropské unie, zejména ve vazbě na regionální politiku a cestovní ruch a využití předstrukturálních a strukturál­ ních fondů EU. Dobrou zprávou pro vystavovatele je, že ceny za pronájem výstavní plochy zůstanou stejné jako na posledním ročníku. Uzávěrka přihlášek je 15. 9. 2000. - ob -

INTERNET MEZINÁRODNÍ Konference Miasta v Internecie na téma využiti internetu v dnešní společnosti probě­ hla v polském Zakopaném. Zvláště zajíma­ vé příklady a zkušenosti zazněly od účastní­ ků z Portugalska, Itálie, Británie, ČR a Maďarska. Polsko se potýká s řadou podob­ ných problémů jako ČR. Je to nejen liberali­ zace telekomunikací a s ní spojený rozvoj in­ formačních technologií, ale také nutná legislativa. Oproti polským kolegům máme náskok v tom, že je již schválen zákon o elek­ tronickém podpisu. Také zmínka o našem zá­ koně o svobodném přístupu k informacím vy­ volala překvapení a zájem. Nicméně více než polovina polských měst ještě nemá internet, natož vlastní webové stránky. - ev -

NABÍDKA SEMINÁŘŮ 7. 9. a 19. 9. KATASTR NEMOVITOSTÍ V PRAXI jak nepřijít o nemovitost nebo o peníze dvoudenní seminář je určen všem, kteří se profesně zabývají právními vztahy k nemovi­ tostem, zejména pracovníkům realitních kan­ celáří, investičních společností, úvěrujících fi­ nančních institucí, advokátům, správcům nemovitostí či pracovníkům státní a místní správy apod. 26. 9. TRŽNÍ OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ stanovení ceny je nezbytnou součástí každé ----- 30 □ MODERNÍ OBEC 8/2000-----------------

operace s nemovitostí, ať už se jedná o oceňo­ vání pro soukromý nebo pro bankovní sektor. Nezbytné je také umět analyzovat podmínky na trhu nemovitostí a stanovit správnou me­ todu oceňování nebo se přesvědčit, zda na­ bídnutá cena není nadhodnocena. V průběhu semináře budou také realizovány případové studie k oceňování nemovitostí pro různé účely. 27. 9. JAK ZÍSKAT FINANCE A DÚVÉRU INVESTORŮ - rating je hodnocení schop­ ností a ochoty daného subjektu včas a v plné míře dostát svým finančním závazkům. Semi­ nář je určen všem, kteří se aktivně zajímají 0 financování svého budoucího rozvoje i těm, kteří naopak hledají nové a dobré podniky a projekty k profinancování. Adresa: Economia, a. s., Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, tel.: 02/3307 1428, 3307 1429, 3307 1430, fax: 02/3307 2028, 3307 2030, e-mail: [email protected].

AKTUÁLNÍ SETKÁNÍ U příležitosti říjnové výstavy FOR ARCH 2000 v Praze proběhne seminář na téma rekonstrukce panelových domů. Hovořit budou odborníci Ministerstva pro místní rozvoj. Sdružení podnikatelů ve stavebnic­ tví, Normalizačního institutu, AMF, HOCO Bauellemente a další. Mediálním partnerem akce bude redakce MODERNÍ OBCE. K rozšíření informovanosti přispěje 1 CD ROM pod názvem NORMIN - obno­ va bytového fondu - rekonstrukce pane­ lových domů, který připravily společnosti GRAND a RIORA s podporou ministers­ tev pro místní rozvoj, průmyslu a obcho­ du, České komory autorizovaných inže­ nýrů a techniků atd. Další podrobnosti na adrese: www.rekonstrukce.com. - ec -

ZELENÍ MÍSTO V Kutné Hoře, Hodoníně, Novém Jičíně, Strážnici a letos poprvé i v Praze 7 probíhá ekologický projekt Zelené město. Program zahájila společnost Philip Morris již v roce 1995 v Kutné Hoře, kde díky zájmu veřejnos­ ti převzalo financování projektu od roku 1998 město. Program se později rozšířil do všech měst, ve kterých tato společnost působí ne­ bo v minulosti působila. Pravidla jsou jed­ noduchá: firma věnuje městu finanční pro­ středky, za které radnice najme brigádníky a nakoupí potřebný materiál. Brigádníci, především studenti pomáhají během prázd­ nin při úklidu veřejných prostranství, údržbě městského mobiliáře, obnově zeleně, likvi­ daci černých skládek apod. V případě Prahy 7 se jedná o částku 500 tisíc Kč. Další stati­ síce poskytla společnost na náborovou kam­ paň, na výlet účastníků akce z jiných měst do Prahy atd. - mo -

MODERNÍ® —OBEC— Měsíčník Hospodářských novin pro komunální politiku a regionální rozvoj Ročník VI., číslo 8 Vychází 16.8. Cena výtisku ve volném prodeji 60 Kč Cena výtisku pro předplatitele 50 Kč Roční předplatné 600 Kč Adresa redakce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 e-mail: [email protected] http://www.ihned.cz

Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 02/3307 14 08, e-mail: [email protected] Zástupce šéfredaktorky: PhDr. Václav Drašnar tel.: 02/3307 14 07, fax: 02/3307 20 12 [email protected]

Grafická úprava: Jiří Šteffl (redakční strany) tel.: 02/330714 06

Sekretariát: Magdalena Vévarová tel.: 02/330714 09

Manažer inzerce: PhDr. Luděk Vařbuchta tel.: 02/3307 14 03, fax: 02/3307 2010, e-mail: [email protected]

Redakční kruh: PhDr. Libuše Benešová, předsedkyně Senátu Ing. Petr Jirava, starosta MČ Praha 11 Milan Turek, tajemník MÚ Vyškov Ing. Ladislav Macka, gen. ředitel ČMZRB Ing. Dagmar Nádvomíková, vedoucí odd. MF Ing. Oldřich Vlasák, primátor Hradce Králové

Vydává: ECONOMIA, a. S„ IČO: 00499153 Dobrovského 25,170 55 Praha 7

INZERCE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7

Příjem inzerce: tel.: 02/3307 17 88,02/3307 17 66 fax: 02/3307 27 30

Komerční přílohy: tel.: 02/3307 17 01, fax: 02/3307 27 19

DISTRIBUCE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7

Volný prodej: tel.: 02/330711 08, fax: 02/3307 20 09 e-mail: [email protected]

Předplatné, nové objednávky, reklamace: tel: 080011 00 22,02/330711 77, fax: 02/3307 20 09, httpJ/www.ihned.cz

Objednávky do zahraničí: tel.: 02/330711 07, fax: 02/3307 20 09 e-mail: [email protected]

Tisk: Reproprint, 763 12 Zádveňce sazbu a reprodukční část zhotovila Ecographia

Ve volném prodeji rozšiřují: společnosti holdingu PNS, a. s. a Česká pošta, s. p.

Podávání novinových zásilek povoleno ŘPP č.j. 3243/94 ze dne 23.12.1994. Předplatné ve SR zajišfuje L. K. Permanent s. r. o., pošt. pňhr. 4,83414 Bratislava 34, tel.: 004217/44 45 3711, fax: 004217/44 37 3311 Redakcí nevyžádané příspěvky se nevracejí.

ISSN 1211-0507 Autorská práva k měsíčníku MODERNÍ OBEC vyko­ nává vydavatel. Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožo­ vání a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým ne­ bo elektronickým) bez výslovného svolení vydavate­ le je zakázáno.

©2000 ECONOMIA, a. s.

Stavební firma TORKRET - Zdeněk Bartoň s. r. o. vám nabízí

provedení univerzálních sportovních hřišť v různých barevných odstínech podle výběru - vhodné pro fotbal, tenis, skateboard a další nevinné dětské hry. Provádíme:

• sanace železobetonových a kamenných konstrukcí (mosty, opěrné zdi, propustky, balkony i štíty panelových domů), sanace vlhkého zdivá • torkretové nástřiky a stříkané betony (skalní masivy, klenby, koupaliště, požární nádrže, vodojemy, zesilování staticky narušených konstrukcí) • realizace průmyslových podlah (epoxidové a pancéřové podlahy) • texturované ražené povrchy Artbeton Dále nabízíme zpracování znaleckých posudků na vady a poruchy objektů včetně statických výpočtů, vypracování projektové dokumentace a inženýrskou činnost při zajišťování jednotlivých staveb.

TORKRET - Zdeněk Bartoň s. r. o.

Osiková 126,460 15 Liberec 16 •Tel.: 048/273 64 64, 273 71 71 •Tel./fox: 048/275 13 55 E-mail: [email protected] • http://www.torkret.cz V

■

>

S.R.O.

Ekonomický a zpravodajský server

L I B E R E Cl

L

IREKO-BIO s. r. o. Malodoubská 464

Hospodářských novin

460 08 LIBEREC Tel./fax: 048/48 55 89

” Čistírny odpadních vod

Inzerce v časopisech

pro rodinné domky • ČOV - typová řada až do velikosti pro 2000 obyvatel vč. projekčních prací • Celoplastové septiky, žumpy, nádrže

Přináší denně aktualizované informace v rubrikách: ■ hlavni zprávy isvět levropa ■ z domova ■ Slovensko ■ ekonomika ■ news digest ■ dokumenty ■ ekonom ■ kariéra HN

• Lapaly, odlučovače ropných produktů

Server iHNed je rovněž ideálním »business to businessu on-line reklamním médiem.

Čerpací stanice pro splaškovou

Podívejte se ihned.

nrrrryfh{Ě*>

..

i pitnou vodu Bazény, jezírka MO-00872/B

Co máte v hlavě,

www.ihned.cz

savé

Vám nikdo nevezme. HOSPODÁŘSKÉ NOVINY

Každý den úplné a seriózní informace o všem, co je důležité.

Deník pro ekonomiku a politiku