OBEC DRÁSOV
Číslo 1 Květen 2007
Vážení občané, do úvodníku zpravodaje Vám chci zahrnout podstatné informace o činnostech v naší obci. Projdeme obcí od jihu k severu. Ve směru k Čebínu se dokončuje chodník, o kterém se mluvilo několik desítek let. Závažné problémy jsme překonali, dlažba je položena, okrasné jabloně jsou dosázeny. Zbývají umístit lavičky s orientačním osvětlením a některé další drobné úpravy a chodník bude uveden do provozu. Orientační osvětlení proto, že pod trasu vysokého napětí nelze umístit osvětlení na sloupech. Hlavního cíle - bezpečnosti chodců bude dosaženo. Problémem budou vandalové, kterých je v jižním směru od obce mnoho. Vždyť nám vytrhali i stromečky k parku. A tak prosím pozor na ně! Dokázali jsme ve spolupráci s PČR vypátrat „sprejery“, kteří budou povoláni k odpovědnosti. Moc děkuji všem občanům, kteří snad poprvé dokázali na vandaly ukázat a chránit svoji obec. U tělesa bývalé dráhy byly pokáceny vrby, které byly poškozeny a v případě vichřice by mohly ohrozit zdraví nebo majetek občanů. Bezpečnostní řez stromů v obci sice provádí odborné firmy již
několik let, ale náhoda může nastat, a musíme taková rizika snížit na minimum. Lokalita na Stráži je z převážné části zasíťována a začínají zde již „rašit“ domečky. Probíhají jednání s investorem bytového domu, který vyroste vedle naší staré bytovky. Areál bývalého vepřína je vážný problém. Upozornili jsme všechny majitele pozemků, že firma která zde provozuje svoji činnost končí a že tam zůstanou trosky budov, které obsahují karcinogenní azbest. Současně jsme upozornili i inspekci ŽP, protože zde může vzniknout vážná ekologická zátěž, jejíž tíže v konečné fázi dopadne na majitele pozemků. Na místním hřbitově je prováděna oprava centrálního kříže, a tak zůstanou k opravě poslední dva kříže. Jeden je naproti ZŠ a druhý za obcí ve směru na Všechovice. Dětské hřiště na Rafandě je již oploceno, zbývají dokončit branky a provést opravy herních soustav. Proč hřiště zamykat? Ve večerních a nočních hodinách se stávalo terčem vandalů, a tak nezbývá nic jiného. Je zajímavé, že se nedařilo najít firmu, která oplocení a opravy provede. Všichni jen tvrdí, co mají práce a
nebo nechtějí dělat. Díly k Mahostovicím se připravují a první domeček již stojí. V „Obecním domě“ probíhají závěrečné práce na nové mateřské škole. V sobotu 2. června bude den otevřených dveří a dovoluji si Vás pozvat k návštěvě. Je to další nádherná stavba, kterou nám mohou v okolí závidět. Zástavba v jižní části obce pokračuje. Zde se jedná o soukromé investory. Potok Lubě je ve směru k Tišnovu vyčištěn a je v pořádku. A lesy? Vysazují se nové stromečky, které přežily jarní sucho a obecní lesy jsou ve velmi dobrém stavu. Mnoho dotazů je směřováno na Územní plán obce. V minulém roce byl projednán a schválen koncept nového ÚP a následně zpracován návrh. Jeho projednání však bylo pozastaveno v souvislosti s novým stavebním zákonem. A jak je v této zemi již zvykem, tento stavební zákon přinesl takové problémy, které dosud nejsou vyřešeny a závažným způsobem brzdí další práce. V nejbližších dnech dojde ke konečnému rozhodnutí o způsobu řešení kanalizace, a tak začne další složitá akce. Za měsíc začne období prázdnin a dovolených. Přeji Vám nádherné léto a hodně spokojenosti.
DRÁSOVSKÝ ZPRAVODAJ
2
Jiří Šup, starosta obce
Uplynulý rok 2006 v závodě Siemens v Drásově Uplynulý rok 2006 byl ve znamení výrazných změn v životě společnosti Siemens Electric Machines s.r.o. se sídlem v Drásově. V měsíci květnu 2006 byla slavnostně otevřena nová hala navijárny na výrobu komponentů pro mateřské závody Berlín a Norimberk v Německu. Hala je vybavena špičkovou navijárenskou technologií v této oblasti s vysokým podílem automaticky řízených strojů a technologií vakuové impregnace. Ve vybavení dalším moderním strojním zařízením a jeřábovými dráhami nejen v této hale, ale i v celém závodu se pokračuje. V letošním roce se investuje výrazně také do lisovny, kde bude zahájena také výroba pro mateřskou společnost a dále rozšířena vlastní výroba i o převzetí další technologie – paketování. V následujících letech dojde ještě k dalším výrazným investicím do dalších provozů ve svařovně, montáži, obrobně a skladovacích prostorách. Kromě investičních akcí probíhá i rozšiřování a optimalizace nabízeného produktového spektra v rámci divize. ( Automatizace a pohony ) Závod se zaměřuje na výrobu zakázkových speciálních asynchronních a synchronních motorů a synchronních generátorů ve výkonovém spektru od 30 MVA. V současnosti probíhá revize konstrukce jedné generátorové řady a vývoj nové částečně standardizované řady již v novém parametrickém kreslícím programu. Ke konci roku 2005 byl zaveden celofiremní informační systém SAP a v průběhu
roku 2006 došlo ke stabilizaci změn procesů a dat vyvolaných systémem. Tato opatření mají zajistit stabilitu a další rozvoj společnosti na dalších několik let. Společnost získala v uplynulých letech významné několikaleté kontrakty od velmi náročných zákazníků na dodávky motorů a generátorů pro lodní a těžební
nebo i pracovníci s praxí najdou uplatnění v konstrukci, technologii, v oddělení investic, účtárny, prodejního či projektového oddělení, kvality a nákupu. Kromě odborných znalostí je hlavním předpokladem pro výkon činnosti schopnost aktivně komunikovat v angličtině nebo v němčině. Pro obsazení dělnických
průmysl. Není výjimkou uzavírání až tříletých smluv, které umožní firmě dlouhodobější efektivní plánování finančních, materiálových i lidských zdrojů a umožní i překonání cyklických ekonomických výkyvů, růstu a poklesu na světových trzích. Pro zajištění odpovídajících pracovních podmínek budou zbudovány i nové prostory pro kanceláře a šatny. Růst a rozvoj firmy se odráží i v personální politice. Firma v uplynulém roce vytvořila více než 80 pracovních míst, letos to bude dalších více než 70 míst. V technicko-hospodářské oblasti hledá zejména zaměstnance se střední nebo vysokou školou, se strojním nebo elektrotechnickým zaměřením případně i s ekonomickým zaměřením. Absolventi
profesí firma hledá především elektromechaniky, CNC obráběče a seřizovače. Společnost spolupracuje se středními školami v regionu i s VUT Brno formou poskytování stipendií, vedením praxe, brigád a závěrečných prací či projektů pro studenty zejména technických oborů. Co se ve firmě za poslední rok změnilo zejména v oblasti strojového parku, mohli zaměstnanci svým rodinným příslušníkům, hostům i občanům drásovského regionu představit na Dni otevřených dveří, který se poprvé konal na Svátek práce 1.5.2006 a vzhledem ke spokojenosti zaměstnanců i návštěvníků se konal i letos. Hana Lacková, SEM Drásov
K zamyšlení Jsme tři. Alena, Božena a Jiřina. Jsme dosud zdravé důchodkyně a kromě radosti z vnoučat máme rády procházky přírodou, tedy turistiku. Naše oblíbené procházky jsou na Hády, Babí lom nad Lelekovicemi a náhorní plošinu Stanoviska mezi Drásovem a Železným. A tak jsme se také vypravily první březnový víkend. Po malé zastávce v drásovském parku jsme stoupaly nahoru, směr Stanoviska. Tuto oblíbenou trasu absolvujeme mnohdy i třikrát během sezony. Ale ouvej, ta malebná travnatá cesta se proměnila v rozbahněné koryto. Co se to stalo? Co teď, jak touto kdysi pěknou turistickou cestou přejít. Namíříme si to boční cestou, po několika desítkách metrů opět překážka v podobě rozbahněného koryta.
DRÁSOVSKÝ ZPRAVODAJ
3
Po krátkém přemýšlení jsme objevily důvod. Stopy koní, desítky, snad stovky koňských kopyt vyrytých do měkké cesty. Každá jamka naplněna vodou, sta malých studánek, ve kterých se neustále drží voda. Co teď? Snažíme se přebrodit bahnité „brody“. A až zase namíříme na Stanoviska po drásovských cestách, přibalíme do batůžku i gumové boty. A tak se ptám? Co poničilo pěkné drásovské cesty? Koně asi těžko, snad počasí nebo osoby, které koně řídí? Jiřina Skoupá, Brno
Před několika roky se do naší obce opět vrátili koně. Tato zvířata byla v dobách ne dávno minulých vytlačena z vesnic traktory a jinou mechanizací. Už to téměř vypadalo, že naše děti budou koně znát pouze z obrázků, nebo ze zoologické zahrady. Koně se již většinou nevyužívají pro práci v zemědělství, ale pro sportovní vyžití, což se v naší obci ve značné míře uplatňuje. Koně jsou zvířata krásná a inteligentní. To druhé však, bohužel, neplatí o některých lidech, kteří sedí v jejich sedlech. Jak jinak si vysvětlit, že máme kolem obce rozšlapané a zdevastované téměř všechny polní a lesní cesty. Proč po nich musí jezdci jezdit za každého počasí, i v době, kdy je jejich nezpevněný povrch rozmáčený od sněhu či deště. Kolem Drásova se najdou komunikace zpevněné, na kterých se dá za nepříznivého počasí jezdit. To, že tyto cesty používají i turisté, nebo – což je důležitější – majitelé lesních parcel, kteří zde v mnoha případech v průběhu celého roku pracují a na své parcely se chtějí dostat po slušných cestách, nikoho nezajímá. Co si myslet o jezdci, který svého koně vede přes parcelu vysázených malých smrčků? To už lze přirovnat jenom k vandalizmu. Za to kůň nemůže! A ještě jedna připomínka. Stále vedeme diskuze o neukázněných majitelích psů, kteří venčí své čtyřnohé miláčky i na veřejných prostranstvích. Co ale koňské „koblížky“ naservírované na komunikacích přes celou obec? Jejich úklid nikoho nezajímá ? Co na to hygiena ? Nemám nic proti koním, ale mám připomínky k neukázněným jezdcům, kteří nám znepříjemňují život, ač by to tak vůbec nemuselo být. BV, Drásov HISTORIE Zajímavé a cenné dokumenty z Drásova Na našich půdách, ve sklepích a jiných prostorách svých domů lze objevit všelicos, někdy kromě nepotřebných věcí a mnoha zbytečností i věci vzácné, zajímavé a také historicky důležité. Stačí pak jen s těmito nálezy správně rozhodnout a
konat. O tom svědčí následující článek, který byl uveden v „Tišnovských novinách“. Článek předkládáme drásovským občanům k přečtení, protože tento nález se týká naší obce. Nález cenných archiválií v Drásově
Jak může dopomoci k záchraně důležitých historických dokumentů kdokoliv z nás nám příkladně v poslední době ukázal kronikář obce Drásova Josef Stibůrek. Při pátrání po všem zajímavém o historii obce se mu dostaly do rukou díky místnímu dárci panu Ing. Osvaldu Rašovskému pravé archivní poklady, dvě staré
DRÁSOVSKÝ ZPRAVODAJ úřední knihy z 18. a 19. století. První kniha, jež je z roku 1749, má velikost 25 x 35 cm, sílu 15 cm a obsahuje takzvané poddanské přiznávací fase Tišnovského panství. Po neblahých válkách o rakouské dědictví, které skončily v roce 1748 ztrátou Slezska, se objevila nutnost reforem, které by zaostalým zemím rakouského mocnářství pomohly v hospodářském a správním rozvoji. Aby země pod vládou Marie Terezie odolala dalším zahraničním tlakům a vojenským vpádům, bylo nejdůležitějším úkolem vybudovat silnou armádu. To ovšem znamenalo zvýšit státní příjmy, tedy daně. Pouhý rok po skončení války v roce 1749 se začalo se soupisy zemědělské poddanské půdy, ze které se odváděly daně. Tak zvané rektifikační komise prováděly zpřesnění předešlých výkazů, což mělo zajistit zvýšení příjmů státní pokladny. V titulu naší knihy, jež má také předtištěné rubriky, je poznámka, že obce zde nejsou řazeny podle abecedy, jak asi bylo očekáváno, ale podle lánového katastru. Kniha obsahuje rektifikační (opravená) akta, tedy soupisy poddanských pozemků a jejich majitelů, těchto obcí: Skryje a Lubné, Boudy, Horní a Dolní Říkonín, Loučky, Střemchoví, Jilmoví, Nová Ves, Svatoslav, Březina, Drásov, Šerkovice, Železné, Ochoz, Běleč, Hradčany, Lomnička,
4 Štěpánovice a Zahrada, Borač, Rohozec, Hájek, Jamné, Všechovice, Předkláštěří, Drahonín, Olší, Újezd, Bosonohy, Komín, Německé (Veverské) Knínice, Brumov, Bukovice, Unín. V každé obci jsou grunty řazeny podle numeru possessorum, tedy podle jejich velikosti. Jednotlivé rubriky obsahují řadu důležitých údajů. Například 1. rubrika je o držiteli gruntu v době minulé (druhé) lánové vizitace, obsahuje souhrnný údaj o výměře polí a vinic a držebnostní číslo, jež se užívalo až do josefínského katastru. Velmi významné jsou soupisy jmen všech obdělávaných polí, protože jde o zcela první úplný soubor pomístních názvů na Moravě. Druhá rubrika popisuje pastviska, pustiny a úhory, 3. rubrika zahrady a chmelnice, 4. zachycuje výnosy luk s počtem dvouspřežných fůr sena a otavy, 5. uvádí rozsah vinic, 6. lesů a 7. rubrika značí rybníky, které se dělí na násadové, kapří a pstruží a jejich velikost je uvedena v kopách ryb. Osmá rubrika popisuje mlýny, pily, olejárny, valchy a papírny s počtem kol a konečně 9. rubrika je pro řemeslníky a jejich řemeslo. V závěru je podrobný popis obce o celkových zemědělských a hospodářských poměrech. Druhá kniha, která byla takto zachráněna, se týká pouze Drásova. Je to tak zvaný naturální výtah, ve kterém jsou podle čísel domů se
jménem držitele zaznamenány výnosy z polí (pšenice, žito, ječmen, oves), z vinohradů lepších a špatných, dále luk, zahrad a lesů. Zvlášť jsou vytvořeny rubriky pro tříleté a jednoleté výnosy v místních cenách. Jednotlivé pozemky mají topografická čísla, výměru, jsou zde uvedeny výnosy v mírách či centech, hodnota v penězích a vypočítaná kontribuce, tedy pozemková daň. Kniha o velikosti 29 x 40 cm a síle 7 cm má polokoženou vazbu a štítek s titulem, jenž drží dvojhlavý císařský orel. Kniha není datována, pochází nejspíše z 1. poloviny 19. století. Oba zachránci těchto knih, drásovský kronikář Josef Stibůrek a tamější občan pan Ing. Osvald Rašovský, si zaslouží veřejné uznání. Jejich přičiněním byly zachráněny důležité archiválie úřední povahy, které obohatí fondy Moravského zemského archivuv Brně, kde budou ke studijním účelům předkládány široké laické i odborné veřejnosti. Veřejné díky je potřeba adresovat PhDr. Josefu Zacpalovi, pracovníku Podhoráckého muzea v Předklášteří, který historické knihy do archivu oficiálně předal. O Moravském zemském archivu se můžete více dozvědět na stránkách www.mza.cz. Mgr. Ivo Durec Státní okresní archiv Brno-venkov
Tento článek předkládáme našim občanům hlavně proto, aby se správně rozhodli při objevení různých písemností ve svých domech a tyto předali na patřičná místa, to jest na OÚ Drásov nebo obecnímu kronikáři. Může jít o vzácné a historické dokumenty, jak svědčí náš výše uvedený článek. Připomínka nedávné minulosti – roky 1982 a 1957 Události v naší obci před 25 lety, rok 1982, tak jak byly zaznamenány v drásovské kronice. Počet obyvatel v roce 1982 činil 1163, v porovnání s rokem 2006 to bylo o 6 více. Významné akce a události. Pokračovalo se ve výstavbě nákupního střediska, náklady v roce činily 859000 Kč. Byla prodloužena kanalizace od Jurnečkových k mateřské školce (nyní p. Rašovský), směr Malhostovice. Byla postavena nová plechová čekárna u mostů a zahájena oprava kostela. V tomto roce zemřel v Praze národní umělec Vladimír Šmeral, rodák z Drásova.
Pod vedením p. faráře Františka Nestrojila byla provedena generální oprava kostela v období od dubna do konce roku. Opravila se věž, střecha včetně báně. Uvnitř kostela se provedla injektáž trhlin betonem a chrámová loď byla zpevněna ocelovými pilíři a stažena lany. Náklady byly hrazeny ze sbírek kostela. V JZD Drásov pracovalo 766 osob, z toho 406 žen. Výnosy obilovin – pšenice 69q, což byl nejlepší výsledek v ČR, cukrovka 514 q, nejlepší výsledek na okrese. MEZ Drásov zaměstnával 629 osob, vyrobeno bylo 1754 elektromotorů, do kapita-
listických zemích jich bylo vyvezeno 55 kusů. Průměrný výdělek činil 2548 Kčs. Sokol Drásov měl 200 členů, včetně přispívajících. Oddíl volejbalu obsadil na okresním přeboru 6. místo. Oddíl kopané měl 37 členů, slavil 40 let trvání. Výsledky byly spíše průměrné. V obci pracovaly spolky – zahrádkáři, Československý červený kříž, Český svaz žen, Svaz požárníků, Myslivecký svaz. Myslivecké sdružení obhospodařovalo honitbu o výměře 2400 ha, uloveno bylo 127 zajíců, 24 bažantů, 4 kusy divoké zvěře, 24 srnců a 14 srnčat.
DRÁSOVSKÝ ZPRAVODAJ Počasí v roce 1982 bylo zpočátku roku teplé, až okolo 10 °C, 6. ledna však uhodily mrazy až okolo -21 °C. Jaro bylo teplé, ale ještě v dubnu se objevovaly sněhové přeháňky. Na 1. května napadl sníh, který vydržel až do odpoledne. Léto bylo s teplotami okolo 30°C; podzim byl teplý, krásný, byla velká úroda ovoce. První mráz přišel 6. listopadu, -5°C, pak zase následovalo oteplení. V roce 1957 zemřel drásovský farář p. František Malík, a to 31. ledna ve věku 49 let. V Drásově působil 19 let, jeho pohřbu 6. února 1957 se zúčastnilo velké množství občanů ze širokého okolí. Byl uložen do rodinné hrobky ve Křtinách. Novým kronikářem se stal p. Otmar Jurnečka. V tomto roce nastává socializace vesnice, zakládalo se JZD, a to 2. září 1957. Ustavující schůze byla v jídelně závodu MEZ, přítomno bylo 76 členů JZD. Předsedou byl zvolen Klouda Miroslav, č.p. 27. Obdržel 75 hlasů, 1 se zdržel hlasování. Do představenstva byli zvoleni: Rašovský Vladislav – místopředseda, Čupera Otmar, Andrlík Vladimír, Malásek Vladislav, Hlavůněk Josef, Rašovský Jaroslav, Klouda Antonín, Špaček Bohuslav. Účetním byl p. Pečínka Bohuslav. JZD obdělávalo 466 ha půdy, z toho 450 orné. Do tehdejšího JZD nevstoupilo 5 výkonných zemědělců z Drásova s 55 ha půdy. JZD již tehdy vysoko překračovalo jak povinné dodávky, tak i státní nákup. Pro zajímavost uvádím, jaké ceny byly u jednotlivých zemědělských výrobků: pšenice 99 Kč povinná dodávka, 239 Kč státní
5 nákup, žito 91 Kč a 191 Kč, ječmen slad. 92 Kč a 224 Kč, brambory 25 Kčs a 56 Kčs, maso vepř. 640 Kčs a 1650 Kčs, maso hovězí 640 Kčs a 940 Kčs, vejce 8,40 za kg a 25 Kčs za kg, mléko 1,3 za litr a 2,4 za litr. Ceny cukrovky byly stanoveny dle plnění, při 100 % plnění 13 Kčs/q, nad 110 % byla cena 19,50 Kčs/q. V tomto roce se konaly volby do MNV, a to 19. května. Bylo zapsáno 756 voličů, zúčastnilo se 753 voličů. Do MNV byli zvoleni: Ondráček Rudolf – předseda, Hlavůněk Josefnáměstek předsedy, Kozelek Oldřich – tajemník, Machatka Osvald – člen rady, Horčica Antonín – člen rady, Bednář Jaroslav – člen rady, Schielderová Vlasta – člen rady. Dne 13. listopadu zemřel stávající prezident Antonín Zápotocký. Ihned 19. listopadu 1957 byly volby nového prezidenta, stal se jím Antonín Novotný. SSSR v tomto roce vypustil do vesmíru družici s živým tvorem, stal se jím pes – známá Lajka. V obci bylo celkem 8 prodejen, 2 prodejny potravin, prodejna masa, mléka a chleba, textilní, průmyslové zboží, obuv a prodejna v závodě MEZ, rovněž také hospoda u Zichů. Závod MEZ zvýšil oproti roku 1948 výrobu elektromotorů pětkrát. Stav zaměstnanců vzrostl o 75 % na stav přes 450 zaměstnanců. Elektromotory vyráběl také do kapitalistických států, v tomto roce jich bylo 283. Závod MEZ dokončil čističku, kanalizaci, impregnačku a adaptoval závodní jídelnu. Průměrný výdělek činil 1290 Kč. Kulturní činnost v obci byla bohatá. Zúčastňovaly se jí složky
NF, Výboru žen, Červeného kříže, zahrádkáři, závodní klub MEZ. Jednalo se o zájezdy, přednášky, sokolské plesy, divadelní představení. Hojně byla pro tyto účely využívána závodní jídelna MEZ. Rovněž byla otevřena dvě kina, v sokolovně na jevišti, kde se promítalo v sobotu a neděli a kino v závodní jídelně MEZ, kde se promítalo ve středu. Počasí v tomto roce bylo dosti nepříznivé, zima trvala dlouho, ještě v březnu mrzlo. Až do června bylo suché počasí, žně byly deštivé a velmi pracné. Brambor se urodilo málo, zato cukrovka měla velké výnosy. V lesích rostlo hodně hub, hlavně hřibů. To byl jen krátký pohled do činnosti a života naší obce před 25 a 50 lety. A to jsme nevyjmenovali činnost dalších organizací a spolků – hasičů, školy, Svazarmu a dalších. V porovnání s dnešním děním a kulturním životem byl mnohem bohatší. Jen plesů a zábav bylo v zimním období až 7, pořádaly je všechny složky NF, návštěvy byly velké, hodně přes 200. Silvestry s programem v sokolovně, návštěva okolo 350 návštěvníků, nezapomenutelné byly maškarní plesy a vinobraní. Škoda, že jsou to již jen vzpomínky. Může za to televizní doba? Laciný přístup k soukromé kultuře? Toť otázka bez odpovědi, říká se tomu „nová doba – moderní – pokrok“. Toto ale nechávám na úvaze našich čtenářů.
devět měsíců použít vše, co planeta vyrobí za rok. Tento deficit se rok od roku zhoršuje. Naposledy byla naše planeta a lidstvo v rovnováze před čtvrt stoletím.“ Pokud se budeme chovat stejně, tak si Země zcela jistě poradí a bude to snížením počtu lidstva. Za zcela zmatečné považuji názory, že u nás budeme topit dřevem. Nebylo by těžké spočítat, za kolik let bychom byli bez lesů.
Vždyť kácení deštných pralesů je uváděno jako jedna z největších příčin klimatických problémů. Dalším velkým problémem je vypouštění látek do ovzduší. V roce 1997 se v japonském městě Kjótu, jehož rozloha je asi 830 km² s počtem obyvatel asi 1,5 mil konala konference, která vedla k přijetí dohody o snižování emisí. Toto město bylo zřejmě vybráno vzhledem ke
Josef Stibůrek, kronikář obce
PŘÍRODA Boj s přírodou lze jen prohrát Je otázkou, jak moc, a to je jen na nás . Podívejme se na současné živelné katastrofy nejen u nás, ale na celé zeměkouli. Je mnoho teorií, ale která je pravdivá nikdo prokázat neumí. Je ale téměř jisté, že hlavním původcem jsou hrubé zásahy lidí do životního prostředí. Podle zprávy ČTK cituji: „Loni celá Země žila už od 9. října na dluh, zjednodušeně řečeno lidstvo stihlo za
DRÁSOVSKÝ ZPRAVODAJ svému významu. Z historických záznamů se můžeme dovědět, že se lidé na japonských ostrovech poprvé usídlili již kolem roku 10.000 př.n.l. V 8. století se císař rozhodl přeložit sídlo do města, které bylo pojmenováno na Heiankjó, které se stalo sídlem japonského císaře. Později bylo toto město přejmenováno na Kjóto. V roce 1868 se císař přestěhoval do města Edo, které bylo později přejmenováno na Tokio. Zajímavé je, že Kjóto bylo na seznamu měst, na která chtěly USA svrhnout atomovou bombu a město srovnat se zemí. Snad vzhledem ke kulturnímu dědictví se toto neuskutečnilo. Zde byl protokol v prosinci 1997 podepsán, ale vstoupil v platnost teprve po ratifikaci Ruskem. Největší světoví odpůrci Kjótského protokolu uzavřeli společnou alianci. USA a Austrálie se odmítly zavázat ke snižování emisí skleníkových plynů v rámci Kjótského protokolu a globální oteplování hodlají zpomalovat rozvíjením moderních technologií. Podle americké i australské administrativy je redukce emisí nepřijatelná, protože by mohla zpomalit jejich hospodářský růst. Základní myšlenkou je, že země produkující více emisí, než jim umožňují limity smlouvy, mohou
6 splnit své cíle nákupem povolenek od průmyslových podniků v ostatních zemích, kde je možné snižovat znečištění levněji a efektivněji. Podle dohod z Kjóta by měla Evropská unie do roku 2012 snížit své emise o 8 % vůči stavu z roku 1990, nicméně v současnosti se pokles objemu emisí pohybuje pod dvě procenta, Spojené státy pak překračují svůj teoretický limit o 19 %. Na rozdíl od nich Rusko v důsledku ekonomického kolapsu z devadesátých let snížilo své emise z roku 1990 o plných 43 % a podle odhadů se až do roku 2020 této hranici znovu nepřiblíží. Zastavit tento proces likvidace naší planety není v zájmu zemí, které mají plná ústa světové demokracie. Musíme se tímto problémem zabývat i my, protože naší povinností je řešit možné dopady na náš Drásov. Vždyť nelze stoprocentně říci, jak případné katastrofy mohou naší obci uškodit. Největším nebezpečím jsou povodně, které obec v minulosti postihly. Názory některých obyvatel z horní části obce, že se jich to netýká nelze akceptovat. Zadali jsme zpracování studie a podle ní již třicetiletá voda způsobí škody a stoletá voda by byla pro mnoho občanů katastrofou. Zajistit protipovodňová opatření na ka-
Výzva Hledají se údaje a informace v jakékoliv podobě, ať již ústní, písemné nebo i fotografie o stavbě dálnice tzv. „Hitlerova“ z dob čtyřicátých let minulého století, a to hlavně o úseku našeho drásovského regionu. Kdo by měl jakékoliv poznatky o této stavbě, ať se obrátí na p. Josefa Stibůrka-kronikáře. Předem dík za jakoukoliv zprávu.
tastru naší obce je prakticky neřešitelné. Vzhledem k tomu, že sousední obce, které jsou sdruženy v Mikroregionu Čebínka (Skalička, Malhostovice, Hradčany) mají podobné problémy, a v Mezihoří i Tišnov, zadali jsme společnou studii, která by toto nebezpečí eliminovala. Základním opatřením je vybudování suchého poldru nad Malhostovicemi. Toto by vyřešilo problém asi osmdesátileté vody kromě „Klínku“ a okolí, které by byly zatopeny. V rámci protipovodňových opatření jsme do územního plánu zahrnuli vodní plochy. Jednu z ploch nejde realizovat pro nepřijatelné podmínky majitele pozemku. Dalším řešením je vybudovat dolní plochu s plochou cca 2 ha. Ve schváleném konceptu nového územního plánu a v připraveném návrhu je tato plocha vedena jako vodní plocha s retenční schopností -mokrý poldr. Podle výpočtů by byla již i oblast v okolí Klínku v bezpečí před stoletou vodou. Snad se podaří směny s majiteli pozemků dohodnout, nebo najít jiný způsob řešení. Je mnoho věcí, které je nutné v obci zlepšit, ale domnívám se, že taková opatření musí mít prioritu. Jiří Šup, starosta obce
Obecní úřad zve všechny občany při příležitosti otevření nové mateřské školky na
Den otevřených dveří, který se koná dne 2.6.2007 v době od 8.00 do 12.00 hodin v „Obecním domě“.
Josef Stibůrek, kronikář
U příležitosti Dne dětí 1.6.2007 bude umístěn vedle lékárny skákací hrad v době od 9.- 14. hodin.
Noví občánci roku 2007 Oliver Plíšek Adam Pokorný Andrea Hamříková Tereza Dolíhalová Kateřina Protivínská Karolína Krakovská Upozornění občanů Žádáme občany, kteří neuhradili komunální odpad v roce 2007, aby tak učinili do 30.6.2007.
Ročník 8 Vydává zastupitelstvo obce Drásov. 2007 Náklad 400 výtisků. Vychází nepravidelně. Občanům je dodáván zdarma.
Uzávěrka příštího čísla je 31. července 2007. Příspěvky je možno odevzdat na Obecním úřadu, vhodit do schránky na dveřích OÚ nebo zaslat na e-mail: starosta@drasov cz
