OBEC DRÁSOV. íslo 1 Duben 2008

OBEC DRÁSOV

íslo 1 Duben 2008

Vážení ob ané, v tomto roce se uskute ní celá ada r zných akcí sm ovaných k významnému výro í naší obce. V roce 2001 byla vydána Velká encyklopedie m st a obcí, která má tém 1000 stran. V této velmi p kné knize je mnoho malých obcí, které nelze s Drásovem srovnat, ale naše obec tam není. Tehdy jsem si položil otázku pro a co je nutné ud lat, aby obec m la významné postavení, které zasluhuje. Jsem p esv d en, že se již poda ilo uskute nit mnoho zm n a dnes je o naši obec velký zájem a má místo, které ji p ísluší. Ve významných publikacích má svoji prezentaci. P esto, že následující údaje byly v r zných materiálech i našim kroniká em uvád ny, považuji za d ležité je p i tomto výro í znovu uvést. V katastru obce byly podle záznam nalezeny p edm ty, jejichž

stá í bylo stanoveno na 4000 let a o osídlení tohoto místa není pochyb. Prvním písemným dokladem je uvedení obce Drásova v listin krále Václava I. ze dne 4. dubna roku 1238, kdy Drásov dostal klášter Porta Coeli vým nou za Jihlavu a Brtnici. Drásov tedy musel být dobrou protihodnotou i v i Jihlav a Brtnici. Proto je také rok 1238 odrazovým rokem pro všechna sou asná a další výro í. Dne 4.dubna 2008 oslavila naše obec narozeniny a 770 let je již p kný v k. Obecní znak vychází z pe et obce z roku 1750. Znak obce má obdélníkové provedení, v modrém poli. Uprost ed se nachází zlatý snop obilných klas p evázaných tzv. „pov íslem“ ze slámy. V rozích modrého pole jsou ty i zlaté liliové k íže. Znak byl ud len obci na slavnostním zasedání 24. ervna 1995. Význam obce v historii nelze zpochybnit. Drásov jako první v regionu ustanovil již v roce

1876 tzv. obecní z ízení. Školství v Drásov letos oslaví 130. výro í od zahájení základní školní docházky do dvout ídní školy a 80 let od otev ení nové školy T.G.M. A vždy to byl Drásov jako centrum pro vyu ování a školu navšt vovaly d ti z okolních obcí. Aby výro í nebylo málo, oslaví drásovský volejbal 70 let. TJJ LUCKY Drásov oslaví výro í 15 let, a plným právem lze konstatovat, že se jedná o mimo ádn úsp šný oddíl. V tomto roce v Brn se uskute ní Mistrovství sv ta ve voltiži 2008 a Mistrovství Evropy junior ve voltiži 2008. Tohoto mistrovství se zú astní 400 závodník z dvaceti zemí sv ta. K tomuto významnému výro í obce, které p ipadá i na devadesáté výro í vzniku eskoslovenska pop ejme spole n naší obci takovou mládež a ob any, kte í si své obce budou vážit a budou ji rozvíjet jen k její kráse. Ji í Šup, starosta obce

DRÁSOVSKÝ ZPRAVODAJ

2

Siemens v Drásov Spole nost Siemens v Drásov vyrábí generátory a motory do hmotnosti 40 tun dle specifických požadavk zákazníka. Pro mate ské závody v Berlín a Norimberku vyrábí jejich komponenty. Po výrazných investicích v letech 2005 a 2006 firma do dnešního dne tém zdvojnásobila po et zam stnanc a získala mnoho významných zákazník v oblasti lodního, energetického a ropného pr myslu. S nár stem po tu zam stnanc souvisí i další plánovaná investice do nového parkovišt . Po et parkovacích míst pro osobní automobily a motocykly bude rozší en postupn cca do 2 let. Na základ rozhodnutí vedení spole nost získala certifikát systému managementu jakosti a ochrany životního prost edí v prosinci 2006. Siemens oce uje kvalifikované pracovníky v emeslnických,

technických i obchodních profesích. Hledá zejména vyu ené elektromechaniky silnoproud, konstruktéry a silnoproudé výpo tá e. Všechna volná místa zve ej uje na internetových stránkách www.semd.cz. Firma podporuje rozši ování kvalifika ního profilu zam stnanc , prohlubování jazykových znalostí v etn zahrani ních stáží a rozvoj dovedností. Navíc podporuje studenty prosp chovým stipendiem na

st edních i vysokých školách strojního a elektro zam ení. Šikovní studenti se mohou ucházet i o dvouleté studium v N mecku zam ené obchodn nebo technicky, p i emž Siemens hradí veškeré náklady spojené se studiem. Firma již t etí rok po ádá pro zam stnance i ve ejnost den otev ených dve í, 1. 5.2008 od 9 do 13 hod., srde n zveme do areálu ob any Drásova i okolí. Siemens Drásov

Jak pokra uje p íprava istírny odpadních vod a budování kanalizace v obcích Drásov a Malhostovice V sou asné dob je p ipravena základní projektová dokumentace a jsou postupn p ipravovány i projekty pro p ipojení jednotlivých nemovitostí. Vše je koordinováno tak, abychom se žádostí o dotaci na tuto náro nou akci usp li. Samoz ejm , že nedostaneme dotaci v plné výši, ale pokud tato dosáhne 80%, lze stavbu bez závažných problém realizovat. Je z ejmé, že si budeme muset na zbývající ástku zajistit dlouhodobý úv r. Celá p íprava má adu velkých technických a organiza ních úskalí, ale to k tak rozsáhlé akci pat í. P edsednictvo a valnou hromadu DSO OV Drásov – Malhostovice budou ekat po dokon ení projektové dokumentace další problémy a to od výb ru dodavatele stavby až po úpravu komunikací. V nových lokalitách je investory budována pouze kanalizace splašková a deš ová voda je zachycována nebo vsakována na vlastních pozemcích. Toto má dv nesporné výhody. Je levná voda na zalévání a samoz ejm alespo toto

sníží velký deficit spodních vod. Je nutné ješt do ešit n které lokality. Vše je posuzováno projektanty a odborem životního prost edí. Projekty by byly již dávno hotové, ale zástupci obcí ve svazku DSO OV Drásov – Malhostovice vyžadovali komplexní posouzení a srovnání možností využití pouze staré kanalizace jako smíšené s ešením oddílných ad . Pro toto srovnání bylo nutné stávající kanalizaci nejprve velkým nákladem vy istit, provést kamerové zkoušky a zpracovat její posudek. Kamerové záb ry dokumentují nejen stav kanalizace, p ípojky k jednotlivým nemovitostem, veškeré závady, ale dokonce to, co z p ípojek vytéká. Vyhodnocení t chto zkoušek potvrdilo obavy, že kanalizaci nelze použít jako tzv. jednotnou deš ovou i splaškovou, nebo to neumož uje její sou asný technický stav, tedy net snosti, pr nik balastních vod a pr nik splašk do zem . Vždy se znovu objevují nemoci, které v minulosti zp sobily epidemie. Na ešení takového odka-

nalizování obce by ani nebylo možné získat prost edky. P ístupy a názory ob an na budování kanalizace jsou následující. Drtivá v tšina ob an zastává názor, že kanalizace je nutná a že m la být již dávno. Pak je malá ást ob an , která tvrdí, že je to na nic, stará kanalizace sta í. Snad by byli nejrad ji, kdyby kolem dom vedl p íkop jako kdysi. Obce však dostaly citelné pokuty za vypoušt ní splaškových vod do Lub a další pokuty hrozí. Sta í se podívat co z našich obcí do toku Lub vytéká. Použití septik je dávno zakázané, v tšina žump je net sná, p sobí v podstat jako trativody. Zaúst ní domovních odpad do kanalizace bez išt ní je vysloven v rozporu se zákony. Vlivem vstupu republiky do Evropské unie se budou nadále stup ovat kontroly eské inspekce životního prost edí, správc povodí a Krajské hygienické stanice a sankce by byly neúnosné. Vždy i problémy brn nské p ehrady jsou prioritn zp sobené ne išt nými odpadními vodami z obcí v povodí Svratky.


3 Samoz ejm jako všude jsou jedinci, kte í kritizují, a komplikují vše a ekají na p íležitost popást se na n jaké nejasnosti nebo chybách, které p i takových projektech vždy vzniknou. Na ešení a koordinaci pracuje úzký kolektiv lidí. V te, že tato práce je nesmírn náro ná. Za celou dobu se však objevili pouze dva ob ané, kte í p išli a ekli – s ím m žeme pomoci? T m pat í pod kování. Povinností obcí je vybudovat kanaliza ní ady a istírnu, ale p ipojit se na ni je již povinností vlastník nemovitostí. S cílem pomoci ob an m byla dohodnuta možnost zajišt ní smlouvy na zpracování projekt v etn všech náležitostí jako je vyjád ení správc sítí, až po územní rozhodnutí. Samoz ejm každý si m že zajistit projektanta svého a vše si zajistit zcela sám. Podotýkám, že v etn stanovisek dot ených orgán až po územní rozhodnutí. Vše však musí být v as, to je do realizace stavby. Jako další pomoc ob an m bylo p ijato, že obce vybudují odbo ky a pokud to p jde, v etn revizní šachty, což je rovn ž nemalá pomoc. Ke smlouvám bylo vzneseno n kolik p ipomínek, ale zpravidla od ob an , kte í mají v dosahu n jakého právníka. A jak se humorn íká, že pokud se sejdou dva právníci, tak jsou na sv t t i právní názory. Ve smlouvách došlo i k „p eklepu“ v jednom ísle ú tu, což je nep íjemné, ale stává se. P i bankovním

p evodu to byla závada, platba nebyla p ijata, ale p i platb na ú adech žádný problém nevznikl. Samoz ejm „nikdy nechybující kritici“ m li své žn . Je pot šující, že v tšina ob an zpracování projektu již zaplatila. Co se týká informovanosti, je to oblast nesmírn náro ná. Byly zve ejn ny písemné informace a prob hly besedy. Jsou ešení, která známe a m žeme reagovat, ale jsou takové dotazy, na které odpov di dosud neznáme. To je nap íklad harmonogram stavby, dotazy na konkrétní termíny a jiné návaznosti, na které budou odpov di známé pozd ji. Dotazy ob an jsou v p evážné v tšin specifické a nejde je zodpov d t na spole né besed . Kdykoliv m žete vznést svoje dotazy, které vám zodpovíme. Vzhledem k tomu, že n kolik ob an neustále opakuje, že nic nepot ebují, ojedin le se chovají hrub , pokusím se vše uvést v n kolika bodech, které snad již pomohou k pochopení. 1) Budovat kanalizace je povinností obcí. Jedná se nejen o problematiku životního prost edí, ale i o ochranu zdraví. 2) Nelze z technických a ostatních d vod budovat jednotnou (to je smíšenou) kanalizaci. 3) Nová kanalizace bude tedy splašková, stará kanalizace z stane deš ová. 4) Každý z nás za odpady, které jeho t lo ze sn dených potravin vypro-

Vyhodnocení ankety kabelové televize Provedli jsme vyhodnocení odevzdaných anketních lístk . I když na n kterých lístcích byla uvedena r zná doporu ení a návrhy, pracujeme s nimi a d kujeme za n . Z t chto údaj vyplynuly následující skute nosti: 1) je velmi nízká sledovanost televizních stanic DSF, Super RTL, CNN, VIVA, MTV, RTL, RTL2, PRO7 a SAT1, zde vzniká prostor na zm nu televizních stanic, protože používané pásmo má ve vztahu k po tu TV stanic omezené možnosti, 2) je zvýšený zájem o Nova cinema, Galaxie, CS Film, Animal Planet,

JOJ, Sport 1, National Geographic, HBO, Spektrum a Ó ko, 3) dotazy na možnosti p ipojení internetu a telefonu prost ednictvím rozvod KT. Na anketních lístcích však byly i poznámky, že malé cenové navýšení není na závadu. Stanice NOVA cinema byla již za azena místo DSF. Prov íme možnosti rozší ení nabídky o Ó ko, kde by bylo minimální cenové navýšení. Je nutné p ipomenout n kterým ob an m, že naše cena za kabelovou televizi nemá konkurenci. Vždy to, co naši ob ané platí za rok, platí se

dukuje, a které vyprodukuje jeho domácnost si odpovídá sám a musí jejich ekologickou likvidaci zajistit za své. Totéž se týká odpov dností podnik za své zam stnance. Z toho vyplývá, že se každý bude muset na kanaliza ní ad p ipojit nebo zajistit nákladné vyvážení, a to za svoje prost edky. Pokud se n kdo domnívá, že obce jsou povinny jeho odpady likvidovat, mýlí se. Obce vybudují hlavní ady, pomohou organiza n a zaplatí ásti p ípojky od adu po revizní šachtu. 5) P ipojit se na novou kanalizaci lze jen na základ povolení ve smyslu zákona podle schválené dokumentace. Projektovou dokumentaci a následné územní ízení si každý m že zajistit podle svého rozhodnutí, tedy u jakékoliv oprávn né firmy a rovn ž za svoje prost edky. Pokud však n kdo nebude mít projekt v etn povolení hotový do doby budování adu, odbo ka se zaslepí a pokra uje se dál. Stavba se z takových d vod nezastaví a na nikoho se ekat nebude. Názory, že se m že každý p ipojit jak chce, jsou chybné. 6) Pokud se n kdo domnívá, že svoje odpady bude nadále vypoušt t do deš ové kanalizace jako dosud, je to chyba. Toto zákon nedovolí. Stará kanalizace je vy išt na, a kamerami jsou p esn zmapovány p ípojky a v mnoha p ípadech je vid t i to, co z nich vytéká. P ípadné domácí jímky musí být nepropustné a trativody být nesmí. Ji í Šup, starosta obce, místop edseda DSO OV Drásov - Malhostovice

jinde m sí n . Je to p ísp vek a pomoc obce jejím ob an m a ne povinnost. Toto je t eba si uv domit. Možnost p ipojení na Internet, technické ešení bylo nezbytné nejprve prov it, dále postupn vyešit vzniklé problémy, kterých bylo mnoho. Byly dokonce názory, že se to v naší kabelové síti nepoda í. Tato práce si vyžádala obrovské množství asu. Zajistit internetové spojení prost ednictvím rozvod KT lze však po trasách, na kterých byla provedena úprava již nutná vzhledem ke stá í za ízení. V rámci t chto úprav jsou trasy postupn vybavovány novými zesilova i. Samoz ejm vše je


4 provád no postupn . Aktivní ásti rozvod jsou již p esouvány mimo soukromé nemovitosti tak, aby byla snížena možnost poruch na minimum. V sou asné dob je

zprovozn na ulice Tišnovská, Pod Stráží, Malhostovická, Rafanda (zde z d vodu astých poruch bude nutné vym nit kabel), p ipravujeme ulici edlosy, Školní, Novou, Jižní a

Hrad anskou. Ulice Všechovická a dolní ást obce bude postupn ešena v p íštím roce. Informace týkající se parametr a podmínek p ipojení najdete na www.baz.cz. Ji í Hošek, Ji í Šup

Bude Drásov m stysem? Zajisté se dostalo do sluchu ob an m naší obce, že OÚ usiluje o zm nu názvu Drásova – místo obce Drásov na m stys Drásov. Co obnáší tato p ípadná zm na názvu? Nejd íve trochu historie. Zastupitelé naší obce se již dvakrát pokoušeli o tento prestižní název. Bylo to již v roce 1947, dva roky po válce a pak ješt o deset let pozd ji v roce 1957. Tehdejšímu MNV se však nepoda ilo usp t. Pro žádáme pot etí o zm nu názvu? Z dávné historie je známo (dle kronik), že dle pov sti (nejsou písemné doklady) byl Drásov m stem, a to z t chto d vod . Nebyl v poddanství klášter m, byl svobodný, dále byl obehnán áste n hradbami, a to nemívaly vsi, ale jen m sta. Ješt v roce 1425 si zvolil

Zikmund a markrab moravský Albrecht Drásov jako op rné stanovišt proti husit m. V roce 1239 byl teprve dán Drásov do poddanství klášteru panskému ádu cisterciánskému v P edklášte í (zván tišnovský) králem Václavem I. M sto Drásov asi upadalo, až bylo prohlášeno m stysem, stalo se to asi v roce 1459, kdy král Ji í potvrzuje m stys Drásov jako poddaný majitele tišnovskému klášteru. Další úpadek nastává v 16. století, kdy v roce 1528 byl Drásov dán jako poplatná obec spolu s ostatními a hradem Veve í Janu Ludanickému, majiteli ásti brn nského panství. To byl pohled do historie. Sou asnost je taková, že OÚ shromáždil dostatek podklad , jak histo-

rických, tak sou asných o d ležitosti a významu naší obce, jako obce „st ediskové“. Tyto podklady byly zpracovány do souhrnného p ehledu, doloženy fotografiemi a publikace (velmi hezky a p ehledn zpracovaná) bude p edložena se žádostí o ud lení zm ny názvu obce Drásov na m stys do Prahy, p edsedovi sn movny p. M. Vl kovi. Snad se to poda í „napot etí“. Byl by to významný a p kný dárek naší obci, která bude letos slavit významné výro í, 770 let od svého vzniku. Takže ob ané drásovští, držme palce, a to dob e dopadne a jsme m stysem. A na záv r malá poznámka. V p ípad , že získáme název m stys, tak to nebude mít vliv na výši obecních daní. Jen se zm ní název a ú ední dokumenty. Josef Stib rek, kroniká obce

Máme se bát osmi ky? Nastává nám rok kon ící íslem 8. Pro n koho nic neznamená, mnozí mají ale pocit nep íjemnosti. Pro ? Tak zalovme v pam ti, kolik p evratných událostí se práv v eských zemích událo, bohužel v tšinou nep íjemných. Ve víru osmi ek: - 26. srpna 1278 – bitva na Moravském poli, kde byl P emysl Otakar II. poražen a zabit - 7. dubna 1348 – vydal Karel IV., eský král, zakládací listinu univerzity - 29. listopadu 1378 – zem el král Karel IV., a s ním kon í zlatý v k prosperity zem - 7. kv tna 1458 – byl korunován Ji í z Pod brad eským králem - 23. kv tna 1618 byli z oken Pražského hradu vyhozeni císa ští ú edníci, toto datum je považováno

za po átek t icetileté války - 25. ervence 1648 vnikly do Prahy oddíly švédského vojska a plenily Rudolfovy sbírky - r. 1678 za aly nejv tší tuzemské arod jnické procesy (Velké Losiny) - r. 1848 – Evropu zasáhla revolu ní vlna, v ervnu povstala Praha, ale brzy kapitulovala - 28. íjna 1918 – vznik samostatné eskoslovenské republiky 29. zá í.1938 – Mnichovská dohoda - 25.února 1948 – vít zství pracujícího lidu - r. 1968 – Pražské jaro – invaze vojsk Varšavské smlouvy Osmi ka – vedle š astné sedmi ky a neš astné t ináctky p sobí trochu nevýrazným dojmem, ale není tomu tak. V Bibli se vyskytuje ada

d ležitých asových údaj . Osmý den bývá za átkem nového lepšího období. Osmiboká je k titelnice, osm je Ježíšových blahoslavenství. Co nás letos eká? Podle astrolog by to m l být rok poklidný, bez vážn jších výkyv . Snad problémový by m l být po átek listopadu, ale to by m lo být brzy zažehnáno. Osmi ky v Drásov : 1938 – rok Mnichovské dohody a následné okupace. Rok 20. výro í trvání eskoslovenské republiky. Ob ané Drásova sledovali celkovou politickou situaci, oklešt ní republiky, odstoupení prezidenta Beneše z funkce a zvolení Dr. Emila Háchy za prezidenta. Obecní zastupitelstvo v novalo na sbírku „Obrana státu“ ástku 5000 K s. Zastupitelstvo podniklo spolu s legioná i sbírku po domech a vybralo se 3455 K s.


5 Pr b h dalšího vývoje politické situace je znám z historie vále ných let. V tomto roce prob hly také volby do obecního zastupitelstva, a to 12. ervence. Po et voli v obci 659, dostavilo se 615. Nejsiln jší politickou stranou byli se 173 hlasy republikáni, sociální demokraté 172 hlas , národní socialisté 125 hlas . Starostou byl zvolen Antonín Malásek, .p. 153. Místní hasi ský sbor zakoupil auto, obdržel dar 8000 K s od obecního zastupitelstva. Na místní faru nastoupil nový administrátor, a to František Malík, rodák z Bukoviny u K tin. P sobit za al 1. listopadu, dosavadní rada p. František Hála odchází do Tišnova. Stavba nové dráhy Brno – Tišnov – N mecký Brod byla schválena a ministerstvo železnic povolilo vypracovat projekty a zam ení této nové dvojkolejné dráhy, v etn p ípravných prací. Na podzim tohoto roku prodal Felix Bárta hotel na

nádraží (naproti Siemens) panu Jaroslavu Jakešovi z Brna, byl to již osmý majitel od roku 1908. Rok 1958 – Drásov m l 272 domovních ísel a 1129 obyvatel (v porovnání s rokem 2007 - p. ísel 401 a obyvatel 1188). Po et telefonních stanic byl 46, televizních p ijíma bylo 14, rádio asi p es 200. Drásov m l osm provozoven obchod (dnes má jen t i), tolik statistika. Byl to první rok hospoda ení nového JZD. Hospoda ilo na 462 ha p dy, orné 445 ha, m lo 136 len , pracovní jednotka inila 22 K s v pen zích a 6,5 K s v naturáliích. Hospodá ská zví ata – skot 531, z toho krávy 139, prasata 379, dr bež 2343, koní 36. MEZ Drásov zam stnával 446 pracovník , z toho 281 d lník , pr m rný výd lek 1312 K s. Závod prošel novou reorganizací, zakládal se podnik MEZ Brno. Ze závodu p ešlo do Brna 36

zam stnanc . Národní podnik MEZ Drásov se závody Nedv dice a Št pánov p estal existovat. Požární sbor PS Drásov m l 40 len a 18 žák . V dubnu byl sboru p id len nový v z, a to Tatra 805. Osmiletá st ední škola m la 213 žák , u itelský sbor 13 u itel , editelem byl František Králík, zástupce Zden k Kope ek. Obec Drásov hospoda ila s p íjmem 248099 K s (dnes 19142266 K ). P edsedou MNV byl Rudolf Ondrá ek, tajemníkem Bedich Kozelek z Malhostovic. Jaro bylo chladné, suché, až koncem ervna zapršelo. Žn za aly dob e, pak za alo pršet a místo mechanizace se sklízelo ru n a ko skými ža kami. Podzim mokrý, studený, brambory a epa se sklízely obtížn za pomocí brigád. Tolik k uplynulým lét m a historii naší obce p ed 50 a 70 lety s proslulou „8“ na konci letopo tu. Josef Stib rek, kroniká obce

Co nevíme o drásovských v ela ích S naprostou samoz ejmostí konzumujeme my, lidé výplody naší p írody ve form potravin, ovoce a zeleniny, aniž si uv domujeme, jaké úsilí a práce se za t mito produkty skrývá. Je známo, že se musí zasít, zasadit, ošet ovat po dobu r stu, sklízet, a pak následuje r zná technologie zpracování produkt až po finální poživatinu. Ale trochu zapomínáme, že toto všechno by nebylo bez p i in ní malého, pracovitého tvora naší planety, a to v elky. Bez jejího opylení v dob kvetení by toto vše, výše vyjmenované, nebylo. A jak vypadá v ela ství v našem regionu. eský svaz v ela , základní organizace Drásov, sdružuje v ela e t chto obcí: Drásov, ebín, Malhostovice, Nuzí ov, Všechovice a Skali ka. P esné datum založení se nedochovalo, ale k dispozici je zápis, že to bylo v roce 1905. Tehdy byl poet len 20 a v elstev 250.

Dodnes se vede p vodní základní kniha z roku 1920. V tomto roce bylo 12 v ela , po et v elstev není znám. O deset let pozd ji je uvád n po et v ela 22. Více údaj je z innosti od roku 1939. To je již v regionu 76 len a vedeno 588 v elstev. P edsedou je p ítel Vojt ch Špa ek z ebína. Vále ná léta nejsou uvád na, spolky byly zakázány. V roce 1945 je obnoven svaz v ela a má stejný vý et obcí jako p ed válkou s po tem 65. Dodávky medu 236 kg za rok. V roce 1952 sdružuje 72 len , v elstev je vedeno 366. Spolek dostává p íd l 2650 kg cukru, 100 kg cementu a 50 cihel (pon kud málo). P edsedou je v roce 1953 K. Rašovský z Malhostovic. Nebyla spln na dodávka medu, a tak byli neplni i nahlášeni na okres. Trest však nebyl, protože v ela i nebyli „výrobci“ medu a v elky nelze potrestat.

Skok do roku 1980 SV sdružuje op t stejné obce, má 41 len , po et v elstev 377. P edsedou je p ítel Bohuslav Ondroušek, jednatel František Hanák. A jak vypadá sou asnost. V roce 2007 je po et len 21 a v elstev 260. P edsedou je Kv toslav Kos, jednatel Josef Brodecký, pokladník Vladimír Novák. Nejv tší po et v elstev má p ítel Vladimír Novák, celkem 55. Z p ehledu je vid t nyn jší katastrofální stav v elstev. Letos se v R vyskytuje ve v tší mí e parazit Varroa destructor, který zp sobuje úhyn v el. P itom si musíme uv domit, že úloha v el v p írod je naprosto nenahraditelná. P ejme v ela m hodn zdaru v tomto ušlechtilém díle a a je netrápí žádné nemoci v el.

Josef Stib rek

Volejbal


6 V letošní sezón 2007 – 2008 má náš oddíl zastoupení v t chto sout žích: muži – 2. liga, junio i – 1. liga, žáci starší – krajský p ebor, žáci mladší – krajský p ebor v minivolejbal. V sou asné dob je registrovaných 40 hrá . Hodnocení našich družstev je k 23. 3. 2008. Muži - po odehraných 34 kolech 2. ligy muž jsou naši hrá i na 4. míst . Trenérovi p. Mrkosovi se úsp šn da í zapracovávat nové hrá e do svého kádru. Ve svém domácím prost edí zatím z dosavadních 16 utkání prohráli pouze dv , a to s Poštornou a Bu ovicemi. Trochu horší bilanci mají na h ištích soupe , z 18 utkání prohráli osm. Tabulka 2. ligy se brzy po rozehrání sout že rozd lila, první ty i mužstva bojují o vít zství v této sout ži, mají výrazný bodový náskok p ed zbývajícími šesti týmy, které vícemén hrají o zachování 2. ligy i v p íštím ro níku. Nás m že t šit, že pat íme mezi týmy, které hrají o p ední umíst ní.

Junio i - 1. liga junior se dá nazvat sout ží celostátní, protože družstvo jezdí na utkání nejen po celé Morav , ale i do ech. Po odehraných 34 kolech jsou naši hrá i, vedení trenéry p. Slezákem a p. Páralem, na 8. míst s bilancí 9 vít zství a 25 proher. Žáci - pod vedením trenéra Roberta Urbánka se zú ast ují dvou sout ží. Starší žáci startují v krajském p eboru, který se hraje turnajovým zp sobem ve 4 skupinách po ty ech družstvech. Po osmi turnajích jsou žáci na 3. míst a p ed sebou mají poslední turnaj, který rozhodne o kone ném po adí. Mladší žáci se zú ast ují krajské sout že v minivolejbale, která se hraje taktéž turnajovým zp sobem za ú asti 40 tým z celé jižní Moravy. V této sout ži startují t í lenné týmy, takže obsazujeme tyto turnaje dv ma družstvy. Po odehraných 5 turnajích jsou naše týmy na 1. a 25. míst .

Celkové zhodnocení ro níku 2007 – 2008 bylo provedeno jednotlivými trenéry na výro ní lenské sch zi, která se konala dne 18. 4. 2008 v sokolovn . V roce 2008 oslaví náš volejbalový oddíl kulaté výro í, 70 let vzniku této hry v naší obci. Oslavy prob hnou 24. 5. 2008 a budou probíhat od asných ranních hodin na kurtech za sokolovnou a pozd ji i v sokolovn . Program oslav bude následující: 9:00 hod. – exhibi ní utkání žák 11:00 hod. – exhibi ní utkání junior 13:00 hod. – exhibi ní utkání veterán 15:00 hod. – exhibi ní utkání muž 17:00 hod. – slavnostní shromážd ní v sokolovn 21:00 hod. – tane ní zábava Ob erstvení po celý den zajišt no. P i této p íležitosti bude vydána brožura o volejbale v Drásov a také tri ka a epice s logem tohoto významného výro í. Touto cestou vás zveme k oslavám výro í volejbalu v Drásov . Beneš Miroslav

2. ro ník Dance Open Drásov Jedná se o nepostupovou tane ní a pohybovou sout ž, zam enou pro všechny d tské a juniorské kluby, které tan í a cvi í pro radost, cht jí se setkat s jinými kluby, ukázat svoji nápaditost a v p átelském duchu si zasout žit. Loni, kdy se tato sout ž konala poprvé, zaplnilo prostory základní školy na t i sta d tí ze 17ti tane ních klub z blízkého i širokého okolí. Kluby p edvedly okolo padesáti choreografií ve t ech sout žních kategoriích, a to v moderním tanci, klasickém tanci a aerobiku. Sou ástí sout že byl také doprovodný program, v rámci kterého se p edstavili tane níci z TK TJ SOKOL Drásov a d ti z oddílu Taek won-do Sokol ebín. Akce byla finan n podpo ena obcí Drásov, ZŠ Drásov, SEM Drásov a poslancem Michalem Haškem, který se také v porot podílel na hodnocení sout žících. Nyní navazujeme na lo ský úsp ch a v sobotu 7. ervna 2008 v 10hodin ve sportovní hale p i Základní škole Drásov zahájíme druhý ro ník, na který vás zveme, abyste svou ú astí podpo ili sout žící. Hlavním sponzorem sout že je obec Drásov slavící 770 let od založení, dále ZŠ Drásov, DBF s.r.o. a LEMAKOR CZ s.r.o., Zahradnictví Jana Doležalová Drásov. Další sponzo i jsou vítáni. KTV Kotva Ku im bude pr b h sout že dokumentovat. Po adatelé sout že

K zamyšlení Velká mikrovlnka - prostor kolem nás. T sn po druhé sv tové válce objevil Percy Spencer p i pokusu s magnetrony to, že se potraviny vystavené ú ink m mikrovlnného zá ení zah ívají. Magnetrony jsou za ízení, které generují mikrovlny, byly a jsou

využívány k vojenským ú el m a dosahují až obrovských výkon . Za krátkou dobu od objevení vlivu na potraviny, tedy v roce 1947 vznikl prototyp první mikrovlnky, která je v podstat produktem vojenského pr myslu. Mnozí z nás ve sd lovacích prost edcích vid li

drastický obraz toho, co se stane s živým organizmem v mikrovlnce. P i p sobení unikajícího mikrovlnného zá ení na lov ka, dojde nejprve k zni ení o í a pak k zah ívání a zniení organismu. Samoz ejm domácí mikrovlnky mají blokováno otev ení dve í tak, aby nedošlo k vážným


7 úraz m. V mikrovlnce však vnikají i další druhy „zá ení“. Co však p sobí na nás, kte í ve velké mikrovlnce - prostoru kolem nás žijeme? Nejprve k problému, který je v této dob velmi diskutován, tedy k radaru. Nechci se zabývat rizikem, že nejprve je nutné zlikvidovat „žalobní ka“, kterým radar bezesporu je. Vždy upozor uje na všechno co se pohybuje, tedy na letadla a rakety, a tak musí zmlknout v první ad . To je jasné a další komentá to nevyžaduje. Nebudu se zabývat ani druhy radar nebo fyzikálními veli inami, ale jen celkovým pohledem. Základním prvkem radaru je tentýž „p vodce“ mikrovln, který je v mikrovlnce, ale o mnohonásobn vyšším výkonu. P itom radar kolem nás je mnoho. Jsou umíst ny nejen v armádních základnách, ale i na letištích a v letadlech, na lodích a dokonce i k m ení rychlosti na komunikacích. Dosah je dán v prvé ad výkonem. Anténa vyšle tyto vysokofrekven ní impulsy, které se od r zných p edm t odráží (my je z velké ásti pohltíme) a nekontrolovan létají prostorem rychlostí sv tla, tedy 300.000 km/s. Pokud dopadnou na p edm t pod úhlem 90o, tak se odrazí a dopadnou zp t na p ijímací za ízení, které vyhodnotí vzdálenost, rychlost a jiné parametry. Tedy pokud n kdo tvrdí, že radary neškodí, jsou dle mého názoru … blahoslavení chudí duchem… Škodí, ale h eší na to, že se toto již tak velké zá ení kolem nás se „jen zvýší“. Zájmy a myšlení t chto lidí m d sí. Zvažuji, jestli je vhodné použít slovo strašit, když používáme fakta. Mnohým však tyto skute nosti pomohou otev ít o i a tak budu strašit dál. Kolem nás je celé spektrum elektromagnetických vln. Radiové vlny, od dlouhých vln (1102,9 metru), na kterých vysílá známá rozhlasová stanice, kterou nejlépe známe pod názvem „Hv zda“, p es st ední a krátké vlny, televizní pásma, kmito ty používané mobilními operátory na Stráži a ebínce, satelitními navigacemi, radary v letadlech a jinými r znými zdroji až po délku vln v milimetrech. Vše je nejen kolem nás, ale proniká nebo prochází našim t lem. Horší je

to, že tato elektromagnetická vln ní jsou p ijímána r znými kovovými p edm ty, které je mohou nejen pohltit, ale i vyslat dále. Jsou to mimo jiné i rýny, až po jakékoliv kovové p edm ty. Toto zne išt ní prostoru v etn jiných magnetických polí se nazývá elektrosmogem. O vlivu mobilních telefon bylo publikováno již mnoho. Od odumírání mozkových bun k, což bylo prokázáno na pokusech s myšmi, až na jiné nep íjemné vlivy. Vše se však ukáže na dalších generacích, pokud to ovšem p ežijí. P ednost mají v prvé ad peníze, a tak se na n jaké vlivy moc hled t nebude a ukáže se na jiný problém, aby se stávající odsunul. A tak aby toho nebylo málo, podívejme se na ozónovou vrstvu. Nevadí, že ji likvidují freony a jiné lidské innosti. A tak n kdo prohlásí, že globální oteplování nehrozí – kdo ví? A tak na ochranu proti slune nímu zá ení použijeme krémy s r zným faktorem a tvá íme se spokojen . Ale rakouský fyzik Hess, nositel Nobelovy ceny nelenil a objevil v roce 1912 kosmické zá ení, které má velice vysokou energii. Jsou to podle definice ástice z neznámých kosmických zdroj o velmi vysokých energiích. Vše je p edm tem výzkum . M l jsem možnost navštívit výzkumnou laborato akademie v d, která se zabývá zá ením p icházejícím z kosmu. Je velice zajímavé pozorovat p ístroje a panely, které tyto spršky mnohdy milion i miliard ástic registrují. Tato laborato je v Kazachstánu, kousek od Alma-Aty, nad známým vysokohorským stadiónem Medeo ve výšce tém 4000 metr . Krom známého spektra zá ení existují i elementární velmi zajímavé ástice neutrina. Prakticky na n nep sobí gravitace a elektromagnetické vlivy. Toto je d vodem, že tyto ástice procházejí jakoukoliv hmotou i skrz naši zem kouli (samoz ejm i námi), aniž by svoji energii ztratily. Jsou k dispozici normy, p ístroje na m ení vliv , ale žijeme ve zdivo elé zemi, kde nás politici p esv d ují o n em jiném, tak pro názornost uvádím n které p evzaté údaje. Od roku 1990 do roku 2000 platila v R vyhláška MZ R . 408/1990, o ochran zdraví p ed

nep íznivými ú inky elektromagnetického zá ení, která brala v úvahu netepelné ú inky, od roku 2000 platí na ízení vlády . 480/2000 o ochran zdraví p ed neionizujícím zá ením, které p ipouští tepelné ú inky a auto i se odvolávají na doporu ení Rady Evropy, které bylo u nás beze zm n p evzato jako zákon, i když existují státy, které toto doporu ení neakceptovaly (mezi oponenty pat í nap íklad Itálie, Švýcarsko a Polsko). Limity jsou nastaveny velmi vysoko. Dnes již víme, že podle pot eb mobilních telefon . Žádná odborná skupina, která se podílela na p íprav doporu ení, se nezabývala ochranou proti dlouhodobému p sobení elektromagnetických polí z hlediska jeho zdravotních d sledk , nap . leukemie u d tí, nebere se ohled na senzitivní jedince, kte í iní asi 3 % populace, dále d ti, staré a nemocné lidi v etn ob an kontraindikovaných na tato pole. Nejvíce obav mají rodi e s malými d tmi, kte í žijí v t sné blízkosti vysíla a jsou permanentn oza ováni. Vládní na ízení je složit koncipováno tak, že se nezjistí osobní odpov dnost v p ípad žalob za poškození zdraví. Hlavní hygienik R se odvolává na doporu ení mezinárodní komise (ICNIRP), ve kterém je však uvedeno, že dlouhodobé p sobení elektromagnetických polí z hlediska zdravotních d sledk , nap . vzniku rakoviny, nebylo zkoumáno. Dnes, po n kolika letech platnosti vládního na ízení, dochází k "neharmonizaci" s adou elektrotechnických p edpis ….a vládní zelení mají úpln jiné starosti. Musíme si uv domit, že peníze jsou až na prvním míst a jak jich využijí „lobisté“ nemusíme hádat. A vlivy r zných škodlivých zón již strašit nebudu. Ve škole jsme se u ili, co je to mez pružnosti a mez pevnosti a zkusme je zasadit do sou asnosti. Žá ci a dokonce n kte í rodi e vytrvale zkoušejí ob meze u itel a tito neustále prov ují svoji mez pružnosti. Stejn tak prov ují vandalové a n kte í jím podobní tuto mez ostatních ob an . Postižení p ípadn zajdou k psychologovi, který jim vypom že n jakou tou tabletkou. Pokud ale bude p ekro ena mez pevnosti, tak u itel žá kovi n jakou st elí a majitel


8 posprejované fasády vandalovi n co zlomí. Výsledkem nebude náprava žá k a vandal . Postižení se dostanou k soudu, nebo budou v n jakém psychiatrickém ústavu hrabat listí. V parku máme napsáno, zni íme-li p írodu, zni íme sami sebe. Vždy je p í ina a d sledek.

Zkusme si p edstavit, že p í inou je moc lidí na zem kouli a d sledkem sou asné životní prost edí. Podle výzkumných záv r žije naše zem koule již asi dva roky na dluh, ale v ím, že si pom že. Je mocn jší než my. Sta í když se po ádn t eba ot ese. Vždy ji ani nic jiného ne-

zbývá. A tak bu me lhostejní. Vždy to t eba odnese až další generace. A v p íštím ísle se objeví lánek o tom, co dýcháme nebo pijeme a co nám uniká do p írody ze špatných kanalizací.

Ji í Šup, starosta obce

Siemens Electric Machines s.r.o. Vás zve na : DEN OTEV ENÝCH DVE Í, KTERÝ SE KONÁ DNE : 1. KV TNA 2008 od 9:00 do 13:00 DRÁSOV 126 T šíme se na Vaši návšt vu! Více informací o firm naleznete na: www.semd.cz

Obec Drásov , MŠ a ZŠ TGM Drásov, TJ Sokol Drásov, TJJ LUCKY Drásov, a SDH Drásov p ipravují v rámci výro í založení obce Drásov a ZŠ TGM Drásov n kolik kulturních akcí. KV TEN: ERVEN:

SRPEN: ÍJEN:

ŠKOLNÍ AKADEMIE VÍTÁNÍ OB ÁNK ATRAKTIVNÍ FOTBALOVÝ ZÁPAS TANE NÍ ZÁBAVA VODNÍ FONTÁNA D TSKÉ ODPOLEDNE V PARKU COUNTRY VE ER – PARK VÍTÁNÍ OB ÁNK SLAVNOSTNÍ ZASEDÁNÍ OBECNÍHO ZASTUPITELSTVA KONCERT

Ro ník 9 Náklad 450 výtisk Ob an m je dodáván zdarma.

Vydává zastupitelstvo obce Drásov. Vychází nepravideln . 2008

Uzáv rka p íštího ísla je 30. ervna 2008. P ísp vky je možno odevzdat na OÚ, vhodit do schránky na dve ích OÚ nebo zaslat na e-mail: [email protected].

OBEC DRÁSOV. íslo 1 Duben 2008

Recommend Documents