OBEC BEČOV
Program rozvoje obce Bečov na období 2016 – 2020
3 1 . 0
7 . Program rozvoje obce Bečov pro období 2016 - 2020 byl schválen 2Zastupitelstvem obce Bečov dne ……………………
0
usnesením č. …………………… .
1 5
Stránka 1 z 36
OBSAH: 1 2
AUTORSKÝ TÝM ..................................................................................................................... 5 ÚVOD .................................................................................................................................... 6 2.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI ........................................................................................6 2.2 HISTORIE OBCE ..............................................................................................................6 3 ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................................. 8 3.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ..............................................................................................8 3.2 OBYVATELSTVO ..............................................................................................................8 VÝVOJ POČTU OBYVATEL ........................................................................................ 9 VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL .............................................................................10 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL .................................................................11 3.3 MÍSTNÍ EKONOMIKA...................................................................................................... 12 HOSPODÁŘSTVÍ .....................................................................................................12 ZEMĚDĚLSTVÍ A STRUKTURA PŮDNÍHO FONDU ......................................................13 TRH PRÁCE ............................................................................................................14 3.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ...................................................................................... 15 SILNIČNÍ DOPRAVA ................................................................................................15 ŽELEZNIČNI DOPRAVA ...........................................................................................16 AUTOBUSOVÁ DOPRAVA ........................................................................................16 CYKLODOPRAVA ....................................................................................................16 3.5 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A JEHO OCHRANA ......................................................................... 17 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ...........................................................................................17 KVALITA OVZDUŠÍ .................................................................................................18 POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY ............................................................................18 OCHRANA PŘÍRODY A PÉČE O KRAJINU ..................................................................18 3.6 OBČANSKÁ VYBAVENOST ............................................................................................... 19 BYDLENÍ ................................................................................................................19 VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLSTVÍ .......................................................................................20 ZDRAVOTNICTVÍ ....................................................................................................21 KULTURA A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY .....................................................................21 SOCIÁLNÍ SITUACE A SLUŽBY .................................................................................22 BEZPEČNOST .........................................................................................................23 3.7 CELKOVÁ SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ ................................................................................... 24 4 NÁVRHOVÁ ČÁST ..................................................................................................................27 4.1 STANOVENÍ VIZE, MISE, PRINCIPŮ ................................................................................ 27 4.2 Stanovení klíčových oblastí rozvoje ................................................................................. 28 4.3 Klíčová oblast č. 1 – Místní ekonomika ............................................................................ 28 4.4 Klíčová oblast č. 2 – Území a sídelní infrastruktura ........................................................... 29 4.5 Klíčová oblast č. 3 – Příroda, krajina a životní prostředí .................................................... 29 4.6 Stanovení strategických cílů, specifických cílů a opatření .................................................. 29 STRATEGICKÝ CÍL č. 1 – Zachování a rozvoj místní ekonomiky .................................29 STRATEGICKÝ CÍL č. 2 – Rozvoj území a sídelní infrastruktury ..................................31 STRATEGICKÝ CÍL č. 3 – Zachování životního prostředí pro další generace ................32 4.7 Podpora realizace programu rozvoje obce ....................................................................... 33 Realizace strategie .................................................................................................33 Zajištění řízení a naplňování Programu rozvoje obce Bečov .......................................34 Zpřístupnění dokumentu .........................................................................................34 Monitoring a hodnocení plnění programu: ................................................................34 Příloha č. 1 – Zásobník projektů ................................................................................................. 35
Stránka 2 z 36
SLOVNÍK POJMŮ a ZKRATEK: ČR ČOV ČSÚ DSO ET EU HZS ÚK CHKO IROP IZS JPO MAS Naděje MHD NNO OP VVV ORP OSVČ p. b. PČR PRV RT SČVaK SDH SLDB SWOT TUV ÚSES
Česká republika Čistička odpadních vod Český statistický úřad Dobrovolný svazek obcí Expertní tým Evropská Unie Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje Chráněná krajinná oblast Integrovaný regionální operační program Integrovaný záchranný systém Jednotka požární ochrany Místní akční skupina Naděje, obecně prospěšná společnost Městská hromadná doprava Nestátní (nevládní) nezisková organizace Operační program Výzkum, vývoj, vzdělání Obec s rozšířenou působností Osoba samostatně výdělečně činná Procentní bod Policie České republiky Program rozvoje venkova Realizační tým Severočeské vodovody a kanalizace a.s. Sbor dobrovolných hasičů Sčítání lidí, domů a bytů Analýza popisující silné a slabé stánky, příležitosti a hrozby Teplá užitková voda Územní systém ekologické stability
Stránka 3 z 36
SEZNAM TABULEK: Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka
č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č.
1: 2: 3: 4: 5: 6: 7: 8: 9: 10: 11: 12: 13:
Základní vývoj počtu obyvatelstva v období 2008 – 2014 Narození, zemřelí, přistěhovalí, odstěhovaní v období 2008 – 2014 Věková struktura obyvatelstva Průměrný věk k 31. 12. 2015 Charakter podnikatelských subjektů dle odvětví k 31. 12. 2014 Charakter podnikatelských subjektů k 31. 12. 2014 Podíl nezaměstnaných osob na počet obyvatel ve věku 15-64 let v období 2008 – 2014 Základní informace o občanské vybavenosti Struktura domovního fondu k roku 2011 Přehled o existenci sociálních služeb v obci Strategický cíl 1 - Stanovení specifických cílů a opatření Strategický cíl 2 - Stanovení specifických cílů a opatření Strategický cíl 3 - Stanovení specifických cílů a opatření
SEZNAM GRAFŮ: Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf
č. č. č. č. č. č. č. č.
1: 2: 3: 4: 5: 6: 7: 8:
Vývoj počtu obyvatelstva mezi roky 1910 až 2011 Vývoj počtu obyvatelstva mezi roky 2003 až 2014 Vzdělanostní struktura obyvatelstva k 31. 12. 2011 Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví k 31. 12. 2014 Struktura půdního fondu v roce 2014 Vývoj podílu nezaměstnaných osob ve věku 15-64 let v období 2008 – 2014 Produkce vybraných druhů odpadů v období 2012 – 2014 v celých tunách Produkce odpadů na jednoho občana v roce 2014
SEZNAM MAP: Mapa č. 1: Mapa č. 2:
Mapa správního území obce Bečov Silniční a železniční síť na území obce Bečov
Stránka 4 z 36
1
AUTORSKÝ TÝM
Pořizovatelem tohoto dokumentu je obec Bečov. Zpracovatelem je pak autorský tým Místní akční skupiny Naděje o.p.s., která má se zpracováním obdobných dokumentů bohaté zkušenosti. Dokument vznikl na základě použití nejaktuálnějších statistických dat, dále podle dostupných informací, které má o obci Bečov k dispozici MAS Naděje a v neposlední řadě na základě informací poskytnutých zástupci obce při řízených rozhovorech. Hlavní
realizační tým: Bc. Petr PILLÁR Ing. Kamila FRIDRICHOVÁ Martina FILIPÍKOVÁ Jitka SADOVSKÁ
Hlavní a podpůrné dokumenty a zdroje dat:
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Naděje o.p.s. na období 2014 – 2020 Územní plán obce Bečov Program rozvoje Ústeckého kraje 2014 – 2020 Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014 – 2020 Strategie rozvoj venkovských oblastí Ústeckého kraje Databáze ČSÚ pro Národní síť místních akčních skupin ČR Registr ekonomických subjektů Karta obce Bečov Fotografie Oblastního muzea v Mostě
Stránka 5 z 36
2
ÚVOD
Tento strategický plán vznikl ve snaze o zkvalitnění procesu strategického řízení v obci. Cílem je zachycení hlavních problémů obce a formulace možných řešení. Dalším z cílů je zvýšení připravenosti k podávání dotačních žádostí, stejně jako průmět s územním plánem obce, nebo s dalšími eventuálními rozvojovými plány. V neposlední řadě se jedná o důležitý dokument pro dlouhodobé plánování a rozhodování orgánů obce při směřování rozpočtových finančních prostředků obce, stejně jako se může stát zásadním marketingovým a informačním nástrojem.
2.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI
Název: Právní forma: IČ: Kraj: Region NUTS II: Statutární zástupce: Sídlo: Webové stránky: Email: Telefon:
Obec Bečov Územně samosprávný celek 22801073 Ústecký Severozápad Jitka Sadovská, starostka obce Bečov čp. 126, 435 26 Bečov www.oubecov.cz
[email protected] (+420) 476 110 097, (+420) 476 110 183
ORP: Most Katastrální výměra: 2 822 ha; 28,22 km2 Počet obyvatel k 31. 12. 2015: 1 475 Nadmořská výška: 255 m. n. m. Počet částí obce: 3
2.2
HISTORIE OBCE
První písemná zmínka o obci Bečov pochází z roku 1327, kdy ji král Jan Lucemburský udělil v léno členům německého šlechtického rodu pánů z Bergova. Toto je však pouze první písemná zmínka, nicméně početné archeologické nálezy dokládají osídlení již v ranně středověké době s počátky již někdy kolem poloviny 11. století. To pouze dokládá stáří tohoto sídelního celku a vyzdvihuje jeho tehdejší ale i současný územní vliv a jedinečnost. Během staletí se ve vlastnictví obce vystřídalo několik šlechtických rodů včetně bílinské a roudnické větve rodu Lobkoviců. Od poslední čtvrtiny 19. století se Bečov stal jakýmsi přirozeným centrem jihovýchodní části Mostecka. Veškeré tyto souvislosti mají však význam spíše pro historiky, ale pro potřeby této strategie nejsou relevantní. My se zaměříme spíš na novodobou historii, která se začala psát po II. světové válce a která je pro současný stav obce zásadní a determinující. Ještě v roce 1930 bylo v obci 180 obydlených domů a žilo zde 889 obyvatel. Po válce při sčítání lidu v roce 1950 zde žilo o 226 občanů méně, což v tu chvíli bylo zapříčiněno zcela jistě odsunem německé části obyvatelstva a také postupným, již tehdy patrným trendem stěhování se do blízkého města Most nebo Louny. Zásadní pro Bečov se stalo období 70. – 80. let minulého století, kdy bylo rozhodnuto, že obec Bečov se stane střediskovou obcí. To znamenalo, že se v obci postupně vybudovalo několik panelových domů, vznikla nezbytná doprovodná občanská infrastruktura a počet obyvatel například v roce 1980 dosáhl počtu 1 925. Je potřeba konstatovat, že druhou odvrácenou stranou těchto iniciativ bylo do určité míry narušení přirozeného venkovského charakteru, se kterým se Bečov potýká dodnes. Podrobněji se tomuto stavu budeme věnovat v následujících kapitolách.
Stránka 6 z 36
Přesto všechno si obec Bečov i v současné době zachovala svůj územní vliv v jižní části okresu Most a lze pouze spekulovat, zda v souvislosti s tlakem na rozpočty územně samosprávných, s tlakem na reformu veřejné správy v České republice, nedojde k opětovnému oživení funkce obce Bečov jako střediskového centra jižní části okresu Most. Fotografie č. 1
Fotografie č. 2
Fotografie č. 1: Fotografie č. 2:
Pohlednice Bečova okolo roku 1910 Pohlednice Bečova okolo roku 1950
Stránka 7 z 36
3
ANALYTICKÁ ČÁST
Analytická část dokumentu slouží ke zjištění a komentáři základních dat o daném území obce. Jedná se o socioekonomickou analýzu zahrnující údaje o území, obyvatelstvu, místní ekonomice, technické a dopravní infrastruktuře, občanské vybavenosti a stavu životního prostředí. Na konci socioekonomické analýzy je SWOT analýza, která na základě získaných dat definuje Silné a Slabé stránky. Ty se řadí k takzvaným vnitřním faktorům, neboť jsou definovány vnitřními vlivy – například existujícím nebo chybějícím vybavením a kapacitami. Na druhé straně SWOT analýzy stojí tzv. Příležitosti a Hrozby, které se řadí mezi vnější faktory a napovídají o možných směrech, kudy se programově ubírat a jaké hrozby mohou tento proces ohrozit.
3.1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ
Správní území obce Bečov se nachází v jihovýchodní části okresu Most, ve vzdálenosti cca 12 km od města Most. Jde o území, které lze charakterizovat jako zemědělskou oblast. Na jeho východním okraji sousedí území Bečova s obcemi Bělušice, Korozluky a Skršín, na severozápadě s městem Most a na západě s obcí Polerady a Lišnice. Do jeho správního obvodu spadají ještě obce Milá, Zaječice a katastry zaniklých obcí Židovice, Kamenná Voda a Stránce. Z hlediska obecného lze území charakterizovat jako rovinatou až mírně zvlněnou oblast, kde převládá zemědělské využívání půdy. Na východní části správního území obce se nachází oblast zařazená do CHKO České středohoří. Územím protéká od jihu k severu říčka Srpina, která však není významným vodním tokem. Mapa č. 1:
3.2
Mapa správního území obce Bečov
OBYVATELSTVO
Pro potřeby tohoto strategického dokumentu je relevantní posuzovat vývoj počtu obyvatel zhruba od konce II. světové války. Jedním z faktorů je, že obec Bečov byla součástí Sudet a že tedy velký počet německého obyvatelstva byl v rámci Benešových dekretů odsunut. Tento jev se projevil nejvíce mezi roky 1930 a 1950. Dalším faktorem byla zvyšující se produktivita a modernizace zemědělství, což vedlo k tomu, že velký počet obyvatel odešel za pracovní nabídkou pracovat do průmyslu.
Stránka 8 z 36
Současně rostla bytová výstavba v blízkém městě Most, budovaly se velké infrastrukturní průmyslové areály, které lákaly pracovní sílu, která do té doby pracovala v zemědělství. To vedlo k postupnému snižování počtu obyvatel v Bečově patrnému zejména mezi roky 1960 a 1970. K zastavení tohoto trendu došlo až v 70. letech, kdy bylo rozhodnuto, že se obec Bečov stane střediskovou obcí pro jižní část okresu Most. V obci došlo k výstavbě 21 panelových domů, které sloužili i jako tzv. podnikové byty pro pracovníky různých podniků. Do Bečova se tak v 70. a 80. letech přistěhovalo velké množství obyvatel. Důsledkům na strukturu obyvatel, na jejich sociální a národnostní složení, nebo například na vývoj podílu nezaměstnaných v současné době, se budeme věnovat v dalších podkapitolách.
VÝVOJ POČTU OBYVATEL Graf č. 1 v podstatě potvrzuje teze z předešlé kapitoly. Mezi roky 1930 a 1970 poklesl počet obyvatel obce téměř o polovinu. Z 1999 občanů v roce 1930 až na 973 obyvatel v roce 1970. Ale již za 10 let v roce 1980 žilo v obci opět téměř 2000 občanů. Tento údaj je bez akceptace shora uvedeného téměř nepochopitelný. Svého populačního maxima dosáhl Bečov v roce 2001, kdy počet obyvatel dosáhl 2079. Graf č. 1:
Vývoj počtu obyvatelstva mezi roky 1910 až 2011
Zdroj: ČSÚ
Graf č. 2:
Vývoj počtu obyvatelstva mezi roky 2003 až 2014
Zdroj: ČSÚ
Z grafu č. 2 je patrný trvalý pokles počtu obyvatel. Extrémní hodnotou je pokles mezi roky 2010 a 2011, kdy se zastupitelstvo obce rozhodlo řešit neudržitelný stav v podobě obrovských nákladů na údržbu neúměrně se zhoršujícího stavebního stavu panelových domů jejich bouráním. Tato skutečnost tento významný jev vysvětluje.
Stránka 9 z 36
Tabulka č. 1:
Základní vývoj počtu obyvatelstva v období 2008 – 2014 POČET OBYVATEL k 31.12.
ÚZEMÍ 2008 Bečov Ústecký kraj ČR
Tabulka č. 2:
2011
2014
Počet narozených
Počet zemřelých
Počet přistěhovalých Počet odstěhovaných Celkový přírůstek za rok
HUSTOTA OSÍDLENÍ na km2
2014
2008
2011
2014
1 956 1 685 1 547 28 69,8 60,1 55,2 835 891 828 026 823 972 5 334 156,7 155,2 154,4 10 467 542 10 505 445 10 538 275 78 865 132,7 133,2 133,6 Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/data_pro_mistni_akcni_skupiny_mas; Vlastní kompilace
Narození, zemřelí, přistěhovalí, odstěhovaní v období 2008 – 2014 2008
UKAZATEL
ROZLOHA v km2
2011
2014
ÚZEMÍ
na 1000 na 1000 na 1000 absolutně absolutně absolutně obyvatel obyvatel obyvatel Bečov 26 13,2 20 11,8 19 12,2 Ústecký kraj 10 031 12,0 8 645 10,4 8 292 10,1 Okres Most 1 395 11,9 1 106 9,6 1 075 9,4 Bečov 17 8,6 22 13,0 15 9,6 Ústecký kraj 8 809 10,5 8 841 10,7 8 846 10,7 Okres Most 1 212 10,4 1 273 11,1 1 264 11,1 Bečov 64 33,7 43 25,5 66 42,6 Ústecký kraj 12 606 15,1 6 605 7,9 7 229 8,8 Okres Most 3 034 25,9 1 795 15,6 1 707 14,9 Bečov 79 40,3 106 62,9 98 63,3 Ústecký kraj 9 117 10,9 6 831 8,3 7 823 9,5 Okres Most 2 651 22,6 1 690 14,7 2 098 18,4 Bečov -6 -3,1 - 65 -38,5 -22 -14,2 Ústecký kraj 4 711 5,6 - 422 - 0,5 - 1 148 - 1,4 Okres Most 566 4,8 - 62 - 0,5 - 562 - 4,9 Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/data_pro_mistni_akcni_skupiny_mas; Vlastní kompilace
Tabulka č. 1 dokumentuje postupný pokles počtu obyvatel mezi roky 2008 až 2014, kdy populace v Bečově poklesla o 409 občanů. Tabulka č. 2 pak zobrazuje absolutní počty narozených, přistěhovalých, zemřelých a odstěhovaných, včetně relativizace hodnot pro porovnání s okresem Most a celým Ústeckým krajem. Zatímco relativizovaný počet narozených a zemřelých v porovnání s okresem Most a Ústeckým krajem není extrémní, hodnoty přistěhovalých ale zejména odstěhovaných jsou v Bečově mnohonásobně převyšující srovnávané území. I srovnání absolutních hodnot přistěhovaných a odstěhovaných vypovídá o značné migraci obyvatel oběma směry.
VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL Věkovou strukturu obyvatelstva lze obecně v České republice charakterizovat v zásadě tak, že postupně klesá počet narozených dětí, zvyšuje se počet osob v postproduktivním věku a zároveň se snižuje produktivní složka obyvatelstva. Postproduktivní kategorie se stále zvyšuje se zkvalitňující lékařskou péčí, což má za následek i zvyšující se naději dožití. Výsledkem je, že populace stárne a zároveň se snižuje ekonomicky aktivní složka, což do budoucna představuje zásadní společenský a ekonomický problém. Bude se postupně zvyšovat věk odchodu do důchodu a bude se zvyšovat poptávka po ubytovacích kapacitách pro seniorskou generaci a zároveň poptávka po sociálních službách pro tuto kategorii.
Stránka 10 z 36
Tabulka č. 3: UKAZATEL Věk 0-14 let
Věk 15-64 let
Věk 65+ let
Věková struktura obyvatelstva ÚZEMÍ
2008
%
2012
%
2014
%
Bečov 426 21,7 316 19,7 277 17,9 Ústecký kraj 126 837 15,1 128 524 15,5 129 480 15,7 Okres Most 17 594 15,0 17 365 15,1 17 420 15,3 Bečov 1 378 70,4 1 119 69,8 1 092 70,5 Ústecký kraj 597 980 71,5 568 628 68,9 553 949 67,2 Okres Most 84 334 71,9 79 928 69,5 77 422 68,0 Bečov 152 7,7 168 10,8 178 11,5 Ústecký kraj 111 074 13,3 129 612 15,7 140 543 17,0 Okres Most 15 365 13,1 17 710 15,4 19 121 16,8 Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/data_pro_mistni_akcni_skupiny_mas; Vlastní kompilace
Tabulka č. 3 interpretuje teze uvedené v úvodu k této podkapitole. I v obci Bečov klesá počet dětí ve věkové kategorii 0 - 14 let. Naproti tomu stoupá počet lidí v postproduktivním věku, tzn. v kategorii 65 let a více. Logicky proto klesá počet lidí v produktivním věku, což je kategorie 15 - 64 let. Klesající počet dětí se projevuje mimo jiné i v kolísavé naplněnosti předškolních a školních zařízení. Zvyšující se počet důchodců s sebou naproti tomu přináší zvýšenou potřebu po sociálních službách, nebo zařízení pro seniory. Snižující se produktivní složka s sebou přináší celospolečenský ekonomický problém, protože lidé v produktivním věku nejsou schopni generovat dostatek zdrojů pro rostoucí potřeby systému. Tabulka č. 4:
Průměrný věk k 31. 12. 2015
UKAZATEL
Bečov
Okres Most
Ústecký kraj
38,8
41,4
41,4
Muži
38,2
40
40
Ženy
39,5
42,8
42,7
Průměrný věk Podle pohlaví
Zdroj: ČSÚ
V tabulce č. 4 je pro zajímavost uveden průměrný věk obyvatel Bečova ve srovnání s okresem Most a celým Ústeckým krajem. Vyplývá z ní pozitivní informace, že obyvatelstvo Bečova je poměrně mladé.
VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL Vzdělanostní strukturu do značné míry ovlivňuje sociální složení obyvatelstva, které mé v obci Bečov nezastupitelný význam a zaslouží i krátké vysvětlení. Nepříliš uspokojivý stav má počátky v 90. letech minulého století, kdy došlo po změně politického systému k privatizaci bytového fondu. Do té doby státní majetek, jehož součástí byly právě i bečovské panelové domy, přešel do privátního vlastnictví a obec do určité míry ztratila možnost ovlivňovat, kdo v bytech bude bydlet. Do Bečova se tak začalo nekontrolovatelně stěhovat obyvatelstvo napříč Českou republikou a ponejvíce se jednalo o obyvatele romské národnosti. Zde také najdeme vysvětlení populačního maxima roku 2001. Soužití starousedlíků s početnou romskou komunitou nebylo ideální a přinášelo s sebou veškeré problémy, které dnes nazýváme problémem sociálně vyloučených lokalit. Vysoká nezaměstnanost, zhoršený veřejný pořádek, bezpečnost, život na hranici životního minima, neplacení nájmů, služeb a podobně. Velká romská komunita vykazovala také své charakteristické vlastnosti jako neaktivní přístup ke vzdělání, ochotě pracovat a podobně. Protože postupem času obec díky obrovským finančním nákladům panelové domy odkoupila do svého vlastnictví, získala tak rozhodující kompetence a vliv jednak na bytovou politiku v obci a také díky demolici nejproblémovějších domů dosáhla snížení počtu romské populace na akceptovatelnou úroveň. Že však tyto demografické výkyvy a změny měly vliv na vzdělanostní strukturu, je neoddiskutovatelné.
Stránka 11 z 36
Graf č. 3:
Vzdělanostní struktura obyvatelstva k 31. 12. 2011 Vzdělanostní struktura obyvatelstva k 31. 12. 2011 11% 2%
38%
Bez vzdělání, nebo pouze základní Střední bez maturity
11%
Střední s maturitou Vysokoškolské Neuvedeno
38%
Zdroj: ČSÚ
Údaje z grafu č. 3 ukazují, že v roce 2011 nemělo z celkového počtu 1 547 obyvatel celých 580 žádné nebo pouze základní vzdělání. Téměř identický počet obyvatel měl střední vzdělání bez maturity. Úplné střední vzdělání mělo pouze 177 lidí a vysokoškoláků bylo jen 37. Celkem 172 osob vzdělání v rámci SLDB neuvedlo, ale dá se předpokládat, že se jednalo ve většině případů o obyvatele z první kategorie. Porovnáme-li tyto hodnoty s údaji za celou ČR, zjištěnými ze SLDB 2011, zjistíme, že v rámci celé ČR je procento osob s ukončeným pouze základním vzděláním 17,2. V této kategorii je obec Bečov s 38 % značně nad průměrem ČR. Rozdíl činí 20,8 p. b. V kategorii osob se středním vzděláním není situace tak vážná. 38 % v Bečově oproti 30 % v rámci ČR. Velký rozdíl pak vzniká v kategorii lidí s úplným středním vzděláním s maturitou. Celá ČR vykazuje v této kategorii hodnotu 27,1 %, zatímco Bečov pouze 11 %, což je rozdíl 16 p. b. Rozdíl v počtu osob s vysokoškolským vzděláním činí pak 10,5 p. b. ve prospěch republikového průměru.
3.3
MÍSTNÍ EKONOMIKA HOSPODÁŘSTVÍ
Hospodářské prostředí obce je poplatné jednak jejímu umístění mimo zásadní dopravní trasy v území a také její velikostí. Zásadní velké podniky se proto v obci nevyskytují. Určitou ekonomickou výhodou je skutečnost, že obec Bečov se nachází v blízkosti větších měst jako je Most nebo Louny. Na správním území obce se nenachází žádná průmyslová zóna.
Zemědělství, lesnictví, rybářství
Zpracovatelský průmysl
Stavebnictví
Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel
Doprava a skladování
Ubytování, stravování a pohostinství
Činnosti v oblasti nemovitostí
Profesní, vědecké a technické činnosti
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
Ostatní činnosti
Charakter podnikatelských subjektů dle odvětví k 31. 12. 2014
Území
Tabulka č. 5:
Bečov
4
10
13
21
2
5
5
5
3
6
Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/data_pro_mistni_akcni_skupiny_mas; Vlastní kompilace
Stránka 12 z 36
Tabulka č. 5 ukazuje rozložení nejpodstatnějších oborů činností v rámci obce Bečov. Tato statistická data jsou do určité míry zavádějící zejména pro nevypovídající schopnost, neboť nezobrazují pouze funkční ekonomické subjekty. Pro potřeby socioekonomické analýzy jsou však nejvíce relevantní. Graf č. 4:
Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví k 31. 12. 2014 Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví k 31. 12. 2014 4; 4%
25; 25% Zemědělství a lesnictví Stavebnictví a průmysl Nezařazeno
62; 62%
Služby 9; 9%
Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/data_pro_mistni_akcni_skupiny_mas; Vlastní kompilace
Graf č. 4 znázorňuje procentní zastoupení podnikatelských subjektů. Z celkového zjištěného počtu 100 činných ekonomických subjektů k 31. 12. 2014 byli celkem 4 zemědělští podnikatelé, 25 subjektů podnikalo v odvětví stavebnictví a průmyslu a celkem 62 subjektů podnikalo ve službách. U 9 subjektů se nepodařilo zjistit obor podnikání. Tabulka č. 6:
Charakter podnikatelských subjektů k 31. 12. 2014 Kategorie
Počet zaměstnanců
Absolutně
Mikropodniky
do 10
12
Malé podniky
10-49
3
Střední podniky
50-249
0
Velké podniky
250 a více
0
Neuvedeno
nezjištěno
127 Zdroj: ČSÚ
Mezi nejvýznamnější podnikatelské subjekty lze v Bečově zařadit společnost ZEVA s.r.o. podnikající v zemědělské prvovýrobě. Mezi další podnikatelské subjekty patří například společnosti nebo fyzické osoby: SPOLGAS s.r.o. – maloobchod s pevnými palivy, Pekařství u Kroupů, zemědělec Matyáš Malý, autoservis ECOPRA s.r.o., stavební firma Rostislav Brejcha, restaurační a pohostinské sužby poskytují restaurace u Vaška, hostinec Střelnice nebo restaurace ve sportovní hale. Služby zde poskytují autoškola Čestmír Spousta, masážní a kadeřnické služby Alena Hajasová, veterinární služby MVDr. Šilíková. Jitka Šilíková zde provozuje prodejnu jezdeckých potřeb a Martina Kuchařová chov zvířat pro zájmový lov. Obchody se základními potravinami v obci provozují vietnamští obchodníci.
ZEMĚDĚLSTVÍ A STRUKTURA PŮDNÍHO FONDU Správní obvod obce Bečov je z hlediska zemědělství velice intenzivně obdělávanou oblastí. Zcela zde převládá orná půda. Výměra vodních ploch je ze statistického pohledu nevýznamná – pouze 2 %. Přesto vodní, ale i lesní plochy - také pouhá 2 % - ovlivňují vzhled krajiny a dávají mu
Stránka 13 z 36
charakteristický venkovský ráz. Na orné půdě pak zcela převládá zemědělská prvovýroba. Živočišná výroba je zastoupena v minimální míře. Zemědělský půdní fond je z většiny obhospodařován soukromými zemědělskými subjekty – ZEVA s.r.o. Fragmentace půdní držby je i zde zřejmým problémem. Komplexní pozemkové úpravy jsou dokončeny pouze v jednom ze tří katastrálních území. Rovněž zaměření zemědělství na poskytování jiných nezemědělských služeb (agroturistika, hipoturistika, zemědělská krajinotvorba) nedosáhlo v Bečově výrazného významu. I tyto činnosti a služby představují s ohledem na téměř neexistující turistický ruch v oblasti zajímavý rozvojový potenciál regionu. Graf č. 5:
Struktura půdního fondu v roce 2014 Struktura půdního fondu v roce 2014 544,4; 19%
Orná půda 1783,1; 63%
13,3; 1%
Zahrady Ovocné sady
47,3; 2%
Trvalé travní porosty
60,4; 2%
Lesní pozemky
318,1; 11%
Vodní plochy
30,9; 1%
Zastavěné plochy a nádvoří
25,4; 1%
Ostatní plochy Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/data_pro_mistni_akcni_skupiny_mas; Vlastní kompilace
TRH PRÁCE Ve vývoji nezaměstnanosti v Bečově je patrný obecný trend nárůstu podílu nezaměstnaných osob po nástupu hospodářské krize v roce 2008. Tento trend měl vrchol v roce 2009, ale trval zhruba ještě do konce roku 2011, od kdy je zřetelné postupné zotavování ekonomiky a tím i pokles tohoto podílu. Na míře podílu nezaměstnaných osob má – nebo mělo – zcela jistě zásadní vliv i sociální složení obyvatelstva, kterému jsme se zčásti věnovali v kapitole 3.2.3. Velký počet obyvatel romské národnosti, většinou bez vzdělání, představoval pro Bečov poměrně zásadní stigma, hraničící se zařazením mezi takzvané sociálně vyloučení lokality – viz také kapitola 3.2.3. S ohledem na skutečnosti uváděné v kapitole místní ekonomiky je možnost zvýšení lokální zaměstnanosti poměrně omezená, neboť v obci chybí střední zaměstnavatelé schopni nabídnout dostatek pracovních pozic. Nutno uvést, že významným zaměstnavatelem je sama obec Bečov, která každoročně v rámci aktivní politiky zaměstnanosti vytváří desítky pracovních míst pro uchazeče. Tabulka č. 7:
Podíl nezaměstnaných osob na počet obyvatel ve věku 15-64 let v období 2008 – 2014
OBEC/MĚSTO
2008
2009
2010
2011
2013
2014
Bečov
21,3
22,2
21,8
16,4
16,5
14,8
Ústecký kraj
10,3
13,8
14,2
13,3
11,5
10,6
Česká republika
6,4
10
10,4
9,4
8,2
7,4
Zdroj: data_pro_mas_2008_2014_ver_07_7_2015; Vlastní kompilace
Stránka 14 z 36
Graf č. 6:
Vývoj podílu nezaměstnaných osob ve věku 15-64 let v období 2008 – 2014 Vývoj podílu nezaměstnaných osob ve věku 15-64 let v období 2008 - 2014
22,2
21,3
21,8
10,3
13,3
10,4
10
16,5
16,4
14,2
13,8
9,4
6,4 2008
2009
2010 Bečov
2011 Most
14,8
11,5 8,2
2013
10,6 7,4
2014
Ústcký kraj
Zdroj: data_pro_mas_2008_2014_ver_07_7_2015; Vlastní kompilace
Z grafu č. 6 je dobře patrné to, co bylo uvedeno v textové části v rámci této kapitoly. Jednak je z grafu zřejmé, že celorepublikové dopady hospodářské krize byly v Bečově s ohledem na sociální a vzdělanostní strukturu ještě akcentovány – viz značný rozdíl v údaji o podílu zaměstnaných osob v roce 2008 – Ústecký kraj 6,4 %, město Most 10,3 % a Bečov 21,3 %. Od roku 2011 se rozdíly zmenšují, což je i důsledek poklesu počtu obyvatel v Bečově právě o nejvíce problematickou skupinu obyvatel. V roce 2014 již je rozdíl například mezi obcí Bečov a městem Most pouhých 4,2 p. b. Jedná se s ohledem na dříve uvedené o akceptovatelný rozdíl. Stejně jako podíl nezaměstnaných osob se dostává na hranici takzvané přirozené míry nezaměstnanosti.
3.4
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Existence kvalitní technické infrastruktury je důležitým kritériem, charakterizujícím území a je zároveň základním předpokladem pro jeho rozvoj. V obci Bečov je s ohledem na skutečnost, že v 70. letech minulého století byla předurčena k plnění funkce střediskové obce, technická infrastruktura na poměrně slušné úrovni. Všechny tři sídelní celky – Bečov, Zaječice i Milá jsou ze 100 % napojeny na dostatečně kapacitní vodovodní řád. Ten je ve vlastnictví Severočeské vodárenské společnosti a.s. a provoz zajišťuje společnost Severočeské vodovody a kanalizace a.s. Kanalizační síť v obci Bečov je zakončena centrální ČOV opět ve správě SČVaK a.s. V obci Zaječice ani v osadě Milá kanalizační síť není. Dodávka elektrické energie je zabezpečena prostřednictvím veřejné sítě v majetku ČEZ Distribuce s.r.o. Na provozování veřejného osvětlení má obec uzavřenu provozní smlouvu se společností ELTODO a.s. Obec Bečov je kompletně plynofikována. Opět jako v případě napojení na kanalizační síť není plyn zaveden do obce Zaječice a do osady Milá. Dodávka tepla a teplé užitkové vody do nemovitostí v majetku obce je zabezpečena společností Teplo Bečov s.r.o., jejímž zřizovatelem je ze 100 % obec Bečov. Ostatní nemovitosti v majetku individuálních vlastníků jsou vytápěny lokálními zdroji. Tyto zdroje slouží většinou i jako zdroj TUV. Obec je pokryta dostatečným signálem všech mobilních operátorů stejně jako signálem bezdrátového internetu.
SILNIČNÍ DOPRAVA Silnice I. a II. třídy se na správním území obce Bečov nevyskytují. Od západu na severovýchod protíná správní území silnice III. třídy 2507. Ta začíná v obci Volevčice a končí napojením na silnici I/15 v obci Korozluky. V obci Bečov z ní na východ odbočuje silnice III. třídy 5694 spojující obec s obcí Bělušice
Stránka 15 z 36
a na jih silnice III. třídy 25018 vedoucí do osady Milá. Všechny komunikace jsou ve vlastnictví Ústeckého kraje. Technická úroveň komunikací je ve většině míst vyhovující i z důvodu omezení průjezdu nákladním vozidlům.
ŽELEZNIČNI DOPRAVA Přes správní území obce vedou tři železniční tratě. Významnou železniční tratí je trať č. 123 Most – Obrnice – Žatec. Zastávka této trati však v území není. Co do významu zajímavější je existence trati č. 126 Most – Louny. Ta má v obci Bečov zastávku a je významným prvkem v rámci dopravní obslužnosti území a jeho napojení na město Most s Louny. Frekvence vlaků je 17 spojů během dne. Územím ještě prochází trať č. 113 Obrnice – Čížkovice. Tato trať je využívána jen v turistickém režimu a jezdí pouze v letním období a také v případě individuální objednávky nebo konání některé ze společenských akcí, jako například Slavnosti stepí, Třebívlické vinobraní nebo Mikulášský vlak. Mapa č. 2:
Silniční a železniční síť na území obce Bečov
Zdroj: https://geoportal.kr-ustecky.cz/Apps/dopravnimapa/; Vlastní kompilace
AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Dopravní obslužnost je zabezpečována kombinovaným systémem linek Integrovaného dopravního systému Ústeckého kraje. Provozovatelem příměstské dopravy je v oblasti společnost Autobusy Karlovy Vary, a.s. Obec Bečov je obsluhována dopravní linkou č. 545 Braňany – Most – Bečov, Odolice. Tato linka spojuje obec Bečov s ORP Most cca 14 x během dne. Přímé autobusové spojení do ORP Louny není.
CYKLODOPRAVA Cyklodoprava ve smyslu dojížďky do práce, na instituce a podobně, se na území realizuje pouze sporadicky. Na území nejsou cyklodopravní stezky zřízeny, ani vyznačeny na komunikacích. Určitou formu cyklodopravy na území tak představuje pouze síť cyklostezek a cyklotras, vyznačených v území jednak na trasách silnic III. třídy a také na místních a účelových komunikacích. Samostatné cyklostezky se vyskytují pouze v katastru ORP Mostu a zpřístupňují rekreační areály nebo kulturní památky.
Stránka 16 z 36
3.5
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A JEHO OCHRANA
Správní území obce Bečov, vzhledem ke svému umístění v jihovýchodní části okresu Most, není výrazně postižené. Zachovává si přirozený venkovský charakter a neprojevují se zde negativní vlivy těžby uhlí, která jsou pro jiná území Mostecka tak charakteristická. Pozitivní vliv na tom má skutečnost, že východní část území je součástí CHKO České středohoří. Přesto, díky zejména velkému podílu zemědělsky intenzivně obdělávaných ploch, lze území charakterizovat jako nestabilní. To z důvodu, že koeficient ekologické stability dosahuje v obci hodnotu 0,21. Tento koeficient vyjadřuje poměr mezi přírodně stabilními plochami (lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. Tato skutečnost má však pouze informativní charakter. Důležitější je, jak úroveň životního prostředí vnímají sami občané a toto vnímaní je v obci pozitivní. Na území se také nenacházejí významní znečišťovatelé životního prostředí.
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Problematika nakládání s odpady je na území obce řešena komplexně. Likvidace komunálního odpadu je prováděna do středněkapacitních sběrných nádob objemu 1100 l zapůjčených od svozové společnosti. Stejně tak je území obce vybaveno stanovišti na ukládání tříditelných složek komunálního odpadu. V obce se třídí základní složky jako papír, plasty a sklo. Nově také mají občané možnost odděleně ukládat biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu a také drobné kovy. Likvidaci zabezpečuje smluvně společnost Marius Pedersen a.s. Svoz nebezpečných složek komunálního odpadu probíhá ve dvou termínech – jaro a podzim. Obec také zabezpečuje svoz velkoobjemového odpadu prostřednictvím přistavování velkokapacitních kontejnerů. Sběrný dvůr v klasickém pojetí v obci Bečov není. Černé skládky se na území obce prakticky nevyskytují, a to zejména proto, že jejich vzniku obec předchází právě přistavováním velkokapacitních kontejnerů. Graf č. 7:
Produkce vybraných druhů odpadů v období 2012–2014 v celých tunách
Množství v tunách
Produkce vybraných druhů odpadů v období 2012 - 2014 v celých tunách 400
347 332
332
305
300
230 211
200 100
8
7
7
6
5
6
12
13
15
0 Směsný kom. Odpad
Objemný odpad 2012
Papír
2013
Plast
Sklo
2014 Zdroj: Vlastní kompilace
Z grafu č. 7 je patrný drobný pokles produkce komunálního odpadu v letech 2012 – 2014. Zajímavé je, že se tato skutečnost neprojevuje v nárůstu vytříděných složek odpadu, ale je možné, že se jedná o chybu ve výkaznictví. V každém případě s ohledem na plánovaný nárůst cen skládkování by bylo vhodné uvažovat o dalším zvýšení úrovně třídění komunálního odpadu.
Stránka 17 z 36
Produkce odpadů na jednoho občana v roce 2014
0,31
BEČOV
Produkce odpadů na jednoho občana v roce 2014 (v tunách ) 0,31
0,43
Graf č. 8:
BRAŇANY
OBRNICE
Zdroj: Vlastní kompilace
Graf č. 8 ukazuje srovnání produkce odpadů na jednoho občana v porovnání s podobnými sídelními celky ORP Most. Obec Bečov o 120 kilo na jednoho občana převyšuje průměr v obcích Obrnice a Braňany, ale nejedná se o extrémní jev. Oficiální údaj České informační agentury životního prostředí (CENIA) udává průměr na jednoho občana ČR 0,49 tuny za rok. V tomto porovnání se obec Bečov nevymyká z celorepublikového průměru.
KVALITA OVZDUŠÍ Kvalita ovzduší není v obci výrazně dlouhodobě zhoršena. Přes blízkost elektrárny Počerady (katastrální území Volevčice) je i zde s ohledem na emise polétavého prachu a oxidu siřičitého patrný dlouhodobý trend zlepšování kvality ovzduší.
POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Mezi nejvýznamnější vodní toky protínající správní území obce je říčka Srpina a dále také Bečovský a Zaječický potok. Z vodohospodářského hlediska se však nejedná o významné vodní toky. Ve správním obvodu obce se také nachází zhruba 8hektarový Zaječický (Milův) rybník, který je významným rybářským revírem. Zajímavý je také výskyt podzemních léčivých pramenů zaječické hořké vody. Voda je komerčně využívána díky svým projímavým, nedráždivým a zánětům zabraňujícím účinkům. Zmínky o využívání zaječické hořké vody pro léčebné účely jsou popsány již v roce 1725.
OCHRANA PŘÍRODY A PÉČE O KRAJINU V oblasti ochrany a péče o krajinu se správní území obce Bečov pyšní několika zajímavými lokalitami, které můžeme roztřídit podle stupně jejich významnosti a rozsahu ochrany. Chráněné krajinné oblasti CHKO České středohoří zasahuje území obcí Bečov, Bělušice, Korozluky, Lužice, Obrnice a Skršín a nejcennější maloplošnou přírodní památkou je Jánský vrch v katastru obce Korozluky.
Stránka 18 z 36
Evropsky významné lokality Mezi evropsky významnou lokalitu lze zařadit vrch Milá, nacházející se na katastrálních územích obcí Bečov a Bělušice. Tato lokalita je významná výskytem sarančete skalního. Přírodní rezervace První ze dvou přírodních rezervací na území Bečova je rezervace Písečný vrch. Tato rezervace je významná unikátní archeologickou lokalitou evropského významu, neboť dokumentuje osídlení již od doby staršího paleolitu. Jedná se o plochou vyvýšeninu cca 3 km jižně od obce Bečov, její výměra je 39,16 ha. Rezervace je též chráněna jako kulturní památka. Druhou přírodní rezervací je rezervace Milá s chráněným výskytem teplomilných rostlinných společenstev. Jako přírodní rezervace byla tato lokalita stanovena již v roce 1958. Dnes je součástí CHKO České středohoří. Přírodní rezervace Milá je zařazena na seznam evropsky významných lokalit NATURA 2000. Přírodní památky Přírodní památkou je vrch Chloumek významný z důvodu výskytu travnatých stepních společenstev. Zajímavou přírodní památkou jsou také tzv. Lužické šípáky. Jedná se o část svahu nad silnicí Lužice – Dobrčice s převládající západní až severozápadní orientací. Jde o ochranu souboru více než 200 exemplářů dubu pýřitého, přičemž se jedná o výjimečně koncentrovaný výskyt tohoto jihoevropského prvku z hlediska celého Ústeckého regionu.
3.6
OBČANSKÁ VYBAVENOST
Jak již bylo zmíněno v kapitole 3.4 – obec Bečov jako bývalá středisková obec je svou rozvinutou občanskou vybaveností na vyšší úrovni než okolní obce. I zde však v některých oblastech sehrává významnou roli spádová funkce ORP Most.
OBECNÍ A MĚSTSKÁ POLICIE
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR
SBOR DOBROVOLNÝCH HASÍČŮ
OBCHOD
RESTAURACE
PENĚŽNÍ ÚSTAVY A JEJICH ÚŘADOVNY
POJIŠŤOVNA
KNIHOVNA VČETNĚ POBOČEK
HŘBITOV
SMUTEČNÍ SÍŇ
VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÝ INTERNET
ZASTÁVKA MHD, BUS, VLAK
Bečov
POLICIE ČR
OBEC/MĚSTO
Základní informace o občanské vybavenosti
POŠTA
Tabulka č. 8:
ANO
NE
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
Zdroj: ČSÚ, Vlastní šetření
BYDLENÍ Struktura domovního fondu vypovídá o rozdílném charakteru jednak samotného druhu bydlení, ale také o různorodosti území jako takového. V osadách Zaječice a Milá zcela převládá bydlení v rodinných domech, v obci Bečov je pak zcela zřejmý rozdíl popisovaný v kapitole 2.2, kdy polovina obce je zastavěna rodinnými domky a v centrální části bylo postaveno 21 panelových domů. Přirozený venkovský ráz, do té doby tak charakteristický pro jižní části okresu Most, byl značně narušen. Tabulka č. 9 ukazuje na strukturu bytového fondu, přičemž zcela zásadní jev související s novou výstavbou je zachycen právě v letech 1971 – 1980.
Stránka 19 z 36
Tabulka č. 9: Struktura domovního fondu k roku 2011 Celkem
Rodinné domy
Bytové domy
Ostatní budovy
Domy úhrnem
212
156
50
6
Domy obydlené
189
135
49
5
fyzická osoba
127
126
1
-
obec, stát
47
-
46
1
-
-
-
-
EVIDOVANÝ ÚDAJ
Z toho podle vlastnictví domu
z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu
bytové družstvo spoluvlastnictví vlastníků bytů
3
3
-
-
1919 a dříve
14
13
-
1
1920 – 1970
55
53
1
1
1971 – 1980
72
29
43
-
1981 – 1990
21
16
5
-
1991 – 2000
5
5
-
-
2001 – 2011
11
11
-
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011
Stáří bytového fondu Zatímco u původního bytového fondu, zejména rodinných domů, lze předpokládat stáří zhruba 80 – 100 let, u bytových domů postavených v druhé polovině minulého století lze dovodit stáří zhruba 30 – 50 let. Tento domovní fond – zejména domy ve vlastnictví obce – lze charakterizovat z hlediska nutnosti následných rekonstrukcí a stavebních úprav jako nejrizikovější, neboť k jeho revitalizaci bude zapotřebí značných investic. Nová bytová výstavba Jak již bylo několikrát zmíněno, největšího rozmachu dosáhla bytová výstavby v obci v 70. a 80. letech minulého století, kdy se v obci postavilo 21 nových panelových domů. Individuální a skupinová bytová výstavba se odehrávala i v jiných lokalitách, kde byly postaveny například rodinné domy typu OKAL. V posledním desetiletí došlo k výstavbě například v lokalitě za sportovní halou. Z hlediska potenciálu nové výstavby v současnosti lze konstatovat, že obec má zpracovaný územní plán s dostatkem ploch pro bydlení, a to zejména v Bečově. V osadě Zaječice se jedná spíše jen o omezené plochy umožňující výstavbu ve stávajících stavebních prolukách. V osadě Milá lze realizovat pouze stavby pro rekreaci.
VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLSTVÍ Předškolní a školní výchova Oblast předškolní a školní výchovy je v obci pokryta funkční mateřskou školou s kapacitou 75 dětí, která je od roku 2010 téměř vždy plně využita. Základní škola pro 1. – 9. ročník má kapacitu 330 žáků. Kapacitně základní škola není dlouhodobě využita a v posledních letech musí škola pravidelně žádat o výjimku Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Pro některé rodiče, dojíždějící za prací do sousedního města Most, suplují nabídku předškolního a školního vzdělání školy v ORP Most. Děti v bečovské škole mají k dispozici školní klub, školní družinu a samozřejmě školní jídelnu s kapacitou cca 250 žáků. Oblast učňovského, středoškolského a vysokého školství plně supluje ORP Most, Louny a Ústecký kraj. Vzhledem k dobré dopravní obslužnosti nemá obec s dojížďkou za vzděláním zásadní problém. Místní akční plány vzdělávání Tvorba Místních akčních plánů vzdělávání je aktivita realizovaná pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Základní myšlenkou projektu financovaného z Evropského sociálního fondu OP VVV je zefektivnění procesů vzdělávání s důrazem na to, aby školy lépe reagovaly nabídkou Stránka 20 z 36
vzdělávacích programů na situaci v konkrétním regionu. Proces má být koordinován již od úrovní mateřských a základních škol. Projekt vzniká na partnerské bázi zřizovatelů školských zařízení, poskytovatelů vzdělávání a např. žáků. V území mají vznikat neformální partnerství jednotlivých subjektů, které budou na neformální bázi domlouvat plánování partnerských aktivit. Má se jednat například o navazující vzdělávání ředitelů škol, pedagogických pracovníků ale i hledání společné shody na zkvalitňování obsahu zejména odborné výuky technických a matematických oborů, zkvalitňování vybavení specializovaných učeben apod. Realizátorem místních akčních plánů pro školská zařízení na území obce Bečov je Magistrát města Mostu.
ZDRAVOTNICTVÍ Služby v oblasti zdravotnictví jsou v obci poskytovány ve čtyřech základních oborech. Je zde po jedné ordinaci praktického lékaře pro dospělé, pro děti a dorost, ordinace stomatologa a gynekologa. Také je zde lékárna. Zdravotní středisko se sdruženými službami v obci není. Specializované zdravotnické obory jsou poskytovány v nemocnici v Mostě, která je součástí Krajské zdravotní a.s. a také v krajské nemocnici v Ústí nad Labem. Dojezdové časy rychlé záchranné zdravotní služby jsou v legislativních limitech, tzn. do 20 min.
KULTURA A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY Nabídka kulturního a volnočasového vyžití je v obci poměrně zajímavá. Pro konání sportovních a společenských akcí je k dispozici kulturní dům, sportovní hala, školní tělocvična, fotbalové hřiště s travnatou plochou a v neposlední řadě i upravené veřejné prostranství. K dispozici je i kino umístěné v kulturním domě a knihovna s veřejně přístupným internetem. Občané obce mají také k dispozici oplocené hřiště s asfaltovým povrchem na míčové hry a také několik drah na minigolf. Vzhledem k tomu, že obec Bečov je matričním obvodem, je v obci obřadní síň pro pořádání různých slavnostních akcí. Na organizaci společenských akcí se podílí jak obec Bečov, tak i některé z neziskových organizací. Mezi ty
nejvýznamnější společenské organizace patří zejména: Tělovýchovná jednota Sokol Bečov z.s. Klub důchodců Bečov Český kynologický svaz ZO Bečov Střelecký oddíl Sbor dobrovolných hasičů Komunitní centrum Duhovka
Mezi nejvýznamnější kulturní akc patří: Bečovská pouť Letní slavnosti Dětské dny Mikulášské nadílky pro děti Rozsvěcení vánočního stromu Vánoční trhy Oslavy Mezinárodního dne žen Pravidelně se také slaví masopust a pořádá se pochod Bečov – Milá. Několikrát do roka obec také organizuje zájezdy na divadelní představení do Prahy. Na správním území se také nachází několik sakrálních staveb. V Bečově je to původně gotický, po přestavbě v polovině 18. století následně barokní kostel svatého Jiljí, kde se konají pravidelné Stránka 21 z 36
bohoslužby. Kostel je ve vlastnictví římskokatolické církve a jeho součástí je hřbitov. V Zaječicích je kaple sv. Ferdinanda Kastilského. Kaple je v majetku obce a v roce 2007 prošla kompletní rekonstrukcí. Kaple je také v osadě Milá. Fotografie č. 3
Fotografie č. 3: Fotografie č. 4:
Fotografie č. 4
Kostel sv. Jiljí v Bečově Kaple sv. Ferdinanda Kastilského v Zaječicích
SOCIÁLNÍ SITUACE A SLUŽBY Vzhledem ke všemu, co zde bylo řečeno ohledně sociálního složení obyvatelstva, vzdělanostní struktury, bytového fondu a podobně, je nutno konstatovat, že obec Bečov vykazuje, nebo přinejmenším v minulosti vykazovala, všechny znaky pro její zařazení na seznam obcí s výskytem sociálně vyloučených lokalit. Ať už se jedná o indikátor vyloučení z trhu práce, kontakt se sociálním okolím, přístup k veřejným službám, způsoby řešení osobních situací, nebo míru politické participace. Je nutné podotknout, že v minulosti bylo v obci skutečně veliké množství romských rodin, které bydlely soustředěně v panelových domech, nezaměstnanost přesahovala značně okresní průměr. Zřízením obecní policie, odkoupením domů zpět do vlastnictví obce, důsledným vymáháním pohledávek a preventivním působením obce v oblasti dodržování veřejného pořádku došlo ke značnému snížení těchto negativních jevů. Preventivně obec působí i v oblasti vzdělávání nabídkou mimoškolních aktivit. Sociální situace v obci se tak stabilizovala. Registrované sociální služby jsou v obci zabezpečovány formou terénních služeb některým z registrovaných poskytovatelů, přesto je v obci identifikována například poptávka po odlehčovacích službách pro osoby pečující o seniory, po sociálním, protidluhovém, bezpečnostním nebo protidrogovém poradenství. Velkou šanci v oblasti sociálních služeb mohou představovat sociální podniky, nebo komunitní centra. Tabulka č. 10 ukazuje na přehled o existenci sociálních služeb na území obce. Nejvíce chybí domov pro seniory nebo domov s pečovatelskou službou.
Stránka 22 z 36
HOSPIC
TERÉNNÍ PRÁCE
SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY
NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ
STREETWORK V PROTIDROGOVÉ PROBLEMATICE
SOCIÁLNÍ PORADNY
ASISTENT PREVNCE KRIMINALITY
AZYLOVÉ DOMY
CHRÁNĚNĚ BYDLENÍ
SOCIÁLNÍ BYDLENÍ
SOCIÁLNÍ PODNIKY
Bečov
DOMY S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU (PENZION)
OBEC/MĚSTO
Přehled o existenci sociálních služeb v obci
DOMOV PRO SENIORY
Tabulka č. 10:
NE
NE
NE
NE
NE
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
ANO
NE
BEZPEČNOST Bezpečnost v obci lze charakterizovat jako standardní. Činnost a význam obecní policie lze charakterizovat hlavně jako preventivní prvek v této oblasti. Území obce je součástí služebního obvodu Policie ČR Obrnice. Dalším bezpečnostním prvkem je existence obecního rozhlasu, kamerového systému a varovná siréna ovládaná HZS ÚK. V obci je jednotka dobrovolných hasičů zařazená do JPO 5. Z hlediska ochrany zdraví obyvatel a ochrany před živelnými pohromami a haváriemi je území obce dostatečně pokryto složkami integrovaného záchranného systému. Hlavní stanice integrovaného záchranného systému mají své sídlo v ORP Most a Louny, čímž je zabezpečena dobrá dojezdová rychlost v případě dopravních nehod, požárů nebo jiných havárií.
Stránka 23 z 36
3.7
CELKOVÁ SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ
OBYVATELSTVO
SILNÉ STRÁNKY – S
SLABÉ STRÁNKY – W
Poměrně stabilní počet obyvatel
Nepříznivá vzdělanostní a sociální struktura obyvatelstva
Nízký průměrný věk obyvatel
Nepříznivé demografické údaje
Klesající počet osob se základním vzděláním
Snižující se podíl produktivní složky obyvatelstva
Zvyšující se počet středoškoláků a obyvatel s vysokoškolským vzděláním
Záporný přirozený přírůstek Záporné migrační saldo
PŘÍLEŽITOSTI – O
OHROŽENÍ – T
Podpora rodin s dětmi za účelem zvýšení porodnosti
Odliv vzdělaných mladých lidí za lepšími příležitostmi mimo obec
Další vzdělávání a rekvalifikace obyvatelstva
Nedostatek pracovních příležitostí
Využití prostředků z rozvojových programů pro podporu sociálních aktivit
Neovlivnitelné vnější vlivy
Podpora komunitního plánování
MÍSTNÍ EKONOMIKA
SILNÉ STRÁNKY – S
SLABÉ STRÁNKY – W
Stabilní ekonomické prostředí
Dlouhodobě zvýšený podíl nezaměstnaných osob
Dostatek volné pracovní síly
Vysoká úroveň vyjížďky za prací
Fungující zemědělství, zejména rostlinná výroba
Nepříznivá vzdělanostní struktura
Blízkost k velkým spádovým městům
Neexistující malé a střední podniky Zvýšený počet lidí v produktivním věku, žijících pouze ze státních sociálních podpor Převažující pouze rostlinná výroba
PŘÍLEŽITOSTI – O
OHROŽENÍ – T
Podpora možnosti sebezaměstnání
Možný opětovný nástup ekonomické recese
Podpora místní ekonomiky zejména v oblasti služeb, cestovního ruchu a produkce
Obtížná zaměstnanost lidí s nízkou kvalifikací nebo s nízkou motivací pracovat
Využití prostředků z rozvojových programů pro podporu ekonomických aktivit
Následkem snižování cen nemovitostí rostoucí přiliv nízkopříjmových skupin obyvatel, tzv. obchod s chudobou
Vytvořit rámce pro sociální podnikání Posílit rekreační funkci venkova
Stránka 24 z 36
TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
SILNÉ STRÁNKY – S
SLABÉ STRÁNKY – W
Existence kapacitních inženýrských sítí
Chybějící oddělená kanalizace v obci Zaječice a v osadě Milá
Napojení obce Bečov na kanalizaci se zakončením do samostatné ČOV
Nezavedený plyn v obci Zaječice a v osadě Milá
Zavedený plyn do obce Bečov
Absence cyklotras jako alternativy k veřejné dopravě
Dostatečné dopravní spojení do ORP Most a Louny (vlak) Uspokojivý stav dopravních tras PŘÍLEŽITOSTI – O
OHROŽENÍ – T
Dovybavení správního území technickou infrastrukturou, tam kde není
Nedostatek zdrojů na opravy infrastruktury
Budování cyklostezek a cyklotras
Nárůst skupiny dlužníků poplatků Nedostatek zdrojů na údržbu komunikací – zhoršování stavu
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A JEHO OCHRANA
SILNÉ STRÁNKY – S
SLABÉ STRÁNKY – W
Fungující systém sběru, třídění a likvidace většiny druhů odpadů
Nízká ekologická stabilita krajiny
V obci existuje oddělená kanalizační síť
Absence sběrných dvorů
Existence místních prvků ochrany přírody a krajiny Hodnotná krajina CHKO Českého středohoří Plochy unikátních ekosystémů Trend trvalého snižování emisí v ovzduší PŘÍLEŽITOSTI – O
OHROŽENÍ – T
Výstavba sběrných dvorů nebo komunitních kompostáren
Nárůst cen za skládkování odpadu
Výsadba stromořadí a alejí
Nepřipravenost obce na nárůst potřeby v třídění a zpětného odběru odpadů
Snižování podílu orné půdy, podpora výsadby dřevin na orné půdě
Neochota vlastníků zemědělské půdy omezovat podíl orné půdy a přistoupit k výsadbě dřevin
OBČANSKÁ VYBAVENOST
SILNÉ STRÁNKY – S
SLABÉ STRÁNKY – W
Pozitivní vliv blízkosti spádových obcí a ORP
Zvýšená koncentrace obyvatelstva v panelových sídlištích
Obec má zpracovaný územní plán
Chátrající bytový fond jak v majetku obce, tak i fyzických osob
Existence bytového fondu ve vlastnictví obce
Klesající počet žáků v základní škole
Dobré podmínky pro volnočasové a sportovní aktivity
Učebny základní školy nedostatečně vybavené učebnami pro výuku specializovaných oborů a získávání klíčových kompetencí
Dostatek ploch pro individuální výstavbu
Absence sociálních podniků a komunitních center
Existence mateřské a základní školy
Nedostatečné pokrytí území poskytovateli terénních sociálních služeb
Existence ambulantních ordinací praktických lékařů, stomatologa a gynekologa
Stránka 25 z 36
Hodnotná krajina CHKO Českého středohoří Existující zázemí pro setkávání občanů Fungující jednotka SDH Funkční obecní policie Funkční kamerový systém, veřejný rozhlas a systém včasného varování Existence nemovitých kulturních památek PŘÍLEŽITOSTI – O
OHROŽENÍ – T
Podpora individuální a skupinové bytové výstavby
Vznik nových sociálně vyloučených lokalit
Poskytování podpory demolice prázdných bytových domů jako prevence proti vzniku sociálně vyloučených lokalit
Nepříznivý vývoj obecního rozpočtu
Zapojení základní školy do zpracování Místních akčních plánů vzdělávání
Nepřipravenost na vyhlašované výzvy o dotace
Modernizace učeben pro specializovanou výuku technických a klíčových oborů
Upadající zájem ze strany občanů a nízká podpora ze strany obce a státu o spolkový život
Důraz na budování zařízení pro volný čas, sport a komunitní život a jejich podpora
Nedostatek finančních prostředků na poskytování terénních sociálních služeb
Výstavba komunitních center
Nedostatek finančních prostředků na úhradu služeb obecní policie
Stránka 26 z 36
4
NÁVRHOVÁ ČÁST
Na tomto místě je důležité zmínit, že celá návrhová část je zčásti kompilací informací získaných při řízeném rozhovoru se starostkou obce a zčásti doporučením autorského týmu, vycházející ze zkušenosti z pořízení obdobných strategických dokumentů. Definice klíčových oblastí, strategických a specifických cílů včetně návrhů opatření odráží obecné povědomí o třech základních pilířích, na nichž je založeno strategické plánování rozvoje obcí. Stanovení strategických a specifických cílů, zejména v oblasti možných oblastí podpory tedy neodráží nutnost, že podobné typy projektů musí realizovat sama obec, nicméně předpokládá alespoň základní míru aktivity a tolerance při prosazování projektů i jiných subjektů. Harmonický rozvoj obce totiž nutně musí kráčet ruku v ruce jak s aktivitami samotné samosprávy, ale měl by aktivně přistupovat i k podnikatelským projektům, popřípadě k projektům spolků nebo jiných institucí. Na obsahu a základních obrysech spolupráce by se měli shodnout všechny aktéři v území. K nalezení vzájemné shody na rozvoji území by měla do budoucna přispět i tato strategie a při její střednědobé evaluaci nebo aktualizaci by bylo rozumné zapojit do tohoto procesu širokou veřejnost včetně institucí a to proto, aby se tento dokument stal nadčasovým plánem bez vazby na politickou reprezentaci obce, za jejíž činnosti vznikl. Dokument se pak stane opravdovým komunitním plánem rozvoje obce.
4.1
STANOVENÍ VIZE, MISE, PRINCIPŮ
Východiskem pro zpracování strategické části se stala východiska jednotlivých SWOT analýz hlavně v oblasti eliminace slabých stránek s přihlédnutím k možným příležitostem a akceptování eventuálních hrozeb. Ty naznačují a pojmenovávají zásadní oblasti, na které by se obec Bečov měla zaměřit s přihlédnutím k možnému většímu zapojení komunity do realizace a plánování jednotlivých aktivit. VIZE Vizí budoucího rozvoje obcí Bečov, Zaječice a Milá je udržet stávající přirozený charakter sídelních celků pro další generace a zabezpečit harmonický rozvoj území s ohledem na udržitelný rozvoj, vytvářet pozitivní podmínky pro místní podnikání, dbát na zachování pohodového životního prostředí a sociální rovnováhu. MISE
Na správním území obce Bečov budou vhodné podmínky pro lokální zaměstnanost a bude podporována lokální ekonomika. Správní území obce Bečov bude vybaveno fungující občanskou infrastrukturou a dostupnými službami. Na správním území obce Bečov bude fungovat spolkový život, na jehož podpoře budou aktivně spolupracovat i místní podnikatelé a spolky. Rozvoj správního území obce Bečov bude probíhat v souladu s principy udržitelného rozvoje. PŘEHLED PRINCIPŮ
Všechny plánované aktivity budou realizovány při současném dodržování principů udržitelného rozvoje. Budou probíhat animační aktivity k navázání partnerství a spolupráce mezi všemi relevantními partnery v obcích – obec, podnikatelé, spolky, komunity, NNO.
Stránka 27 z 36
4.2
Při všech procesech plánování, přípravy, realizace a evaluace projektů budou dodržovány principy transparentnosti, otevřenosti a nediskriminace. Bude kladen důraz na efektivitu, hospodárnost, účelnost a kontrolu.
STANOVENÍ KLÍČOVÝCH OBLASTÍ ROZVOJE
Rozvoj obce Bečov prostřednictvím této strategie bude směřován do tří klíčových oblastí. Ty byly vyhodnoceny jako zásadní oblasti pro podporu. Každá klíčová oblast podpory má přiřazen strategický cíl, který je dále konkretizován prostřednictvím specifických cílů, jednotlivých opatření a aktivit. Tyto postupy vzájemně tvoří uzavřený procesní řetězec, který slouží k naplnění vize. KLÍČOVÉ OBLASTÍ ROZVOJE Klíčová oblast 1 Klíčová oblast 2 Klíčová oblast 3
– Místní ekonomika – Území a sídelní infrastruktura – Příroda, krajina a životní prostředí
VIZE
KLÍČOVÁ OBLAST
OPATŘENÍ
SPECIFICKÉ CÍLE
4.3
STRATEGICKÉ CÍLE
KLÍČOVÁ OBLAST Č. 1 – MÍSTNÍ EKONOMIKA
Tato oblast definuje problematiku místní ekonomiky, a to s ohledem na řadu aspektů, které jí ovlivňují. Důležitým aspektem proto bude muset být podpora zejména těch projektů, které s potenciálním rozvojem místní ekonomiky buď přímo souvisí, nebo je tato přímá souvislost definovatelná. Důležitá je proto podpora vzniku nových, nebo rozvoj stávajících podnikatelských subjektů. To vše musí být realizováno prostřednictvím kvalitní pracovní síly – zaměstnanců. Zaměstnanci musí být kvalifikovaní, vzdělaní a musí jim být vytvořeny odpovídající předpoklady a podmínky pro výkon práce.
Stránka 28 z 36
4.4
KLÍČOVÁ OBLAST Č. 2 – ÚZEMÍ A SÍDELNÍ INFRASTRUKTURA
Pro zdárný rozvoj života obce je také zapotřebí zaměřit snahu na udržování a zlepšování infrastruktury a občanské vybavenosti od místních prodejen, drobných provozoven, přes zdravotní a pečovatelskou péči, předškolní a základní školství, až po opravy místních komunikací, kultivaci veřejného prostoru, veřejné zeleně, kulturních a sportovních zařízení. K tomu je nutno připočítat rovněž zachování kulturního a přírodního bohatství. Všemi prioritními (klíčovými) oblastmi se také prolíná problematika začleňování znevýhodněných skupin obyvatel a boj proti chudobě. Jde o dlouhodobě nezaměstnané, nezaměstnané vyšší věkové kategorie, osoby s nízkou hladinou příjmů, handicapované osoby s tělesným nebo duševním postižením, seniory, etnika apod. Zde se nabízí například možnost vypracování Strategického plánu sociálního začleňování jako prevence pro vznik jevů charakterizujících sociálně vyloučené lokality.
4.5
KLÍČOVÁ OBLAST Č. 3 – PŘÍRODA, KRAJINA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Všechny aktivity uvedené v klíčových oblastech 1 a 2 determinují i třetí definovanou klíčovou oblast - oblast přírody, krajiny a životního prostředí. Vzhledem k charakteru území budou aktivity zaměřené především na udržování přirozeného charakteru krajiny, participace na projektech v rámci CHKO a podpora témat péče o zeleň, prevence vzniku odpadů, jejich kvalifikovaná likvidace, péče o zeleň nebo podpora projektů na zkrášlení krajiny. Touto oblastí se bude prolínat rovněž podpora environmentální výchovy od dětí a žáků, přes mládež až po dospělé. S tím souvisí také podpora prostřednictvím ekologického zemědělství, posílení biodiverzity krajiny, realizace pozemkových úprav apod.
4.6
STANOVENÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ, SPECIFICKÝCH CÍLŮ A OPATŘENÍ
Strategické cíle zpřesňují základní obrysy klíčových oblastí podpory. Reflektují jednak závěry analytické části a zároveň definují základní problémy, na které mohou být cíleny budoucí projekty. Specifické cíle a opatření pak konkretizují jednotlivé aktivity opět s ohledem na analýzu území.
STRATEGICKÝ CÍL č. 1 – Zachování a rozvoj místní ekonomiky Strategický cíl 1 vychází z klíčové oblasti 1 - Místní ekonomika. Fungující místní ekonomika je základním předpokladem pro harmonický rozvoj území ale i ostatních klíčových oblastí. Definice strategického cíle č. 1 má v rámci všech klíčových oblastí určitou logickou prioritu. Fungující místní ekonomika je předpokladem ekonomické prosperity území. Je předpokladem zdrojů pracovních příležitostí, stejně jako předpokladem pro generování příjmů obce, ale i předpokladem pro zdroje na ochranu životního prostředí, přírody a krajiny. Tabulka č. 11: Strategický cíl
Strategický cíl 1 – Stanovení specifických cílů a opatření Specifický cíl Specifický cíl 1.1 Podpora podnikání
Strategický cíl 1 Zachování a rozvoj místní ekonomiky
Specifický cíl 1.2 Zvýšení lokální zaměstnanosti
Opatření Opatření 1.1.1 Podpora stávajících nebo začínajících podnikatelů Opatření 1.1.2 Podpora nezemědělského podnikání Opatření 1.2.1 Podpora tvorby nových pracovních příležitostí Opatření 1.2.2 Podpora projektů zvyšujících kvalitu pracovní síly
Stránka 29 z 36
4.6.1.1
Specifický cíl č. 1.1 – Podpora podnikání
Tento specifický cíl je zaměřen na podporu a rozvoj podnikání v obci. Na tento specifický cíl navazují celkem dvě opatření. Opatření 1.1.1: Podpora stávajících nebo začínajících podnikatelů Podpora zahrnuje aktivní pomoc pro relevantní existující podnikatelské které jsou pro fungování obce přínosné, zaměstnávají například občany z obcí a stejně jako podpora pro začínající podnikatele.
subjekty, podobně,
Příklad projektů: - podpora projektů lokálních zaměstnavatelů ve smyslu zvýhodněné nabídky pozemků - podpora při konzultaci podnikatelských záměrů - spolupráce obce při jejich realizaci Opatření 1.1.2: Podpora nezemědělského podnikání Podpora by se mohla zaměřit na podnikatelské projekty orientující se na nezemědělské podnikání, jako například rozvoj služeb v oblasti venkovské turistiky apod. Příklad projektů: - podpora projektů agroturistiky (ubytování a doprovodné služby)
4.6.1.2
Specifický cíl č. 1.2 – Zvýšení lokální zaměstnanosti
Specifický cíl č. 1.2 je druhým specifickým cílem v rámci strategického cíle č. 1 – Zachování a rozvoj místní ekonomiky a představuje dvě opatření – podporu lokální zaměstnanosti a kvalitu pracovní síly. Pro udržení nebo zlepšení současného stavu je zapotřebí vytvářet pozitivní podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí jak mezi místními podnikateli, tak ze strany obce jako takové. Opatření 1.2.1 Podpora tvorby nových pracovních příležitostí Mezi nejvýznamnější prvky toho opatření se v současné době řadí možnost podpory sociálního podnikání, kde může obec vystupovat jako významný partner. Příklad projektů: - společný sociální – například údržba veřejné zeleně, nakládání s odpady apod. - sociální podnik – ubytovací a stravovací služby Opatření 1.2.2 Podpora projektů zvyšujících kvalitu pracovní síly Opatření si klade za cíl zlepšení podmínek pro zaměstnanost uchazečů o práci. Jedná se o rekvalifikační kurzy, přípravu zaměstnanců na nástup do práce ale i aktivní práci se žáky základních škol při výběru povolání a směřování dalšího studia. Příklad projektů: - motivační kurzy - rekvalifikace - příprava žáků na výběr povolání a dalšího studia
Stránka 30 z 36
STRATEGICKÝ CÍL č. 2 – Rozvoj území a sídelní infrastruktury Strategický cíl č. 2 je jediným strategickým cílem, vycházejícím z klíčové oblasti 2 – Území a sídelní infrastruktura. Dále je dělen na čtyři specifické cíle. Analýza ukázala rezervy, které obec a její osady v potenciálu rozvoje mají. Tabulka č. 12:
Strategický cíl 2 - Stanovení specifických cílů a opatření
Strategický cíl
Specifický cíl
Specifický cíl 2.1 Doprava, bezpečnost Strategický cíl č. 2 Rozvoj území a sídelní infrastruktury
4.6.2.1
Opatření Opatření 2.1.1 Místní komunikace a chodníky Opatření 2.1.2 Bezpečnost
Specifický cíl 2.2 Sociální oblast
Opatření 2.2.1 Sociální rovnováha, kultura a sport
Specifický cíl 2.3 Občanská vybavenost
Opatření 2.3.1 Bydlení a veřejný prostor
Specifický cíl 2.4 Spolupráce
Opatření 2.4.1 Spolupráce subjektů v území
Specifický cíl č. 2.1 – Doprava a bezpečnost
Opatření: 2.1.1 Místní komunikace a chodníky Opatření 2.1.1 má za cíl podporovat projekty řešící dopravní situaci v obci, stav místních komunikací a chodníků. Podporovány budou aktivity řešící například osvětlení přechodů pro chodce, výstavbu parkovacích ploch, výstavbu nových, nebo rekonstrukci stávajících chodníků. Příklad projektů: - opravy místních komunikací - výstavba parkovacích ploch - instalace zpomalovacích prahů - výstavba chodníků Opatření: 2.1.2 Bezpečnost Opatření 2.1.2 si klade za cíl podporovat projekty řešící oblast bezpečnosti v obcích. Příklad projektů: - kamerové systémy - modernizace veřejného rozhlasu - služebna obecní policie - systémy včasného varování
4.6.2.2
Specifický cíl č. 2.2 – Sociální oblast
Opatření: 2.2.1 Sociální rovnováha, kultura a sport Opatření reaguje na poptávku po chybějících nebo nedostatečných sociálních službách v území. Současně se jeví potřeba zahrnout do řešení i otázku prevence kriminality zejména u dětí a mládeže, dále zacílení na nízkopříjmové skupiny, osoby dlouhodobě nezaměstnané, s nízkým vzděláním apod. Podpora rozšíření a realizace sociálních služeb by mohla být realizována i prostřednictvím komplexních
Stránka 31 z 36
komunitních center, ve kterých se bude odehrávat komunitní sociální práce. Součástí tohoto opatření je i důraz na zachování nabídky kulturního a sportovního vyžití v obci. Příklad projektů: - budování a obnova občanské vybavenosti v oblasti sociálních služeb a posílení komunitního života - spolupráce s římskokatolickou církví - výstavba a údržba zázemí pro sport a zábavu - obnova kulturních a lidových tradic
4.6.2.3
Specifický cíl č. 2.3 – Občanská vybavenost, infrastruktura
Opatření: 2.3.1 Bydlení a veřejný prostor, infrastruktura V rámci tohoto opatření budou podporovány projekty řešící komplexně oblast občanské vybavenosti. Příklad projektů: - demolice chátrajících panelových domů - výstavba odpočinkových zón - výsadba parků na veřejném prostranství – kultivace veřejného prostoru - snižování energetické náročnosti bytových a veřejných budov - automatizace energetických provozů
4.6.2.4
Specifický cíl č. 2.4 – Spolupráce
Opatření 2.4.1 Podpora spolupráce subjektů v území Spolupráce všech místních aktivních aktérů je aktuální výzvou současné doby. Obec se nebrání iniciovat, nebo aktivně spolupracovat na jakékoliv přínosné aktivitě posilující místní ale i regionální vazby. Nebude se tedy bránit aktivitám využívajícím komunitní potenciál a dobrovolnictví ve vztahu k jakékoliv pozitivní formě participace občanů na veřejném životě. Příklad projektů: - zřízení komunitního centra - aktivizace veřejnosti k dobrovolnictví ve vztahu k péči o památky - osvěta ve školách, seznamování veřejnosti s historií území - propagace dobré praxe a příkladných projektů z oblasti péče o kulturní a přírodní dědictví - posilování vztahu k místu, podpora místních iniciativ, generování zájmu o přírodu
STRATEGICKÝ CÍL č. 3 – Zachování životního prostředí pro další generace Strategický cíl 3 Zachování životního prostředí pro další generace vychází z klíčové oblasti 3 - Příroda, krajina a životní prostředí. Jedná se o oblasti produkce a nakládání s odpady, krajinotvorbu, nakládání s vodou v krajině, ochranu před jejím znečištěním, ochranu ovzduší, podporu kotlíkových dotací a podobně. Samostatnou kapitolou v rámci tohoto strategického cíle je podpora biodiverzity krajiny. Území je charakterizováno velkým procentem zornění půdy a je zde proto prostor pro podporu aktivit při výsadbě dřevin na zemědělské půdě. Jedná se o zakládání remízků, větrolamů, vysazování sadů, alejí, a to zejména vysazováním původních neinvazivních typů dřevin.
Stránka 32 z 36
Tabulka č. 13:
Strategický cíl 3 - Stanovení specifických cílů a opatření
Strategický cíl Strategický cíl 3 Zachování životního prostředí pro další generace
Specifický cíl
Opatření
Specifický cíl 3.1 Země, voda, vzduch
Opatření 3.1.1 Odpady
Specifický cíl 3.2 Posílení biodiverzity
Opatření 3.2.1 Výsadba dřevin, sadů, alejí
4.6.3.1
SPECIFICKÝ CÍL č. 3.1 – Země, voda, vzduch Tento specifický cíl byl do dokumentu zařazen s ohledem na výsledky SWOT analýzy. Možnými podporovanými opatřeními budou například projekty zaměřené na intenzifikaci systému nakládání s odpady ve všech oblastech a dále projekty řešící podporu biodiverzity krajiny. Opatření 3.1.1 Odpady Opatření slouží k podpoře aktivit směřujících do oblasti nakládání s odpady, ochrany ovzduší, lepšího hospodaření s vodou v krajině apod. Samostatným opatřením pak je podpora projektů směřujících k posílení biodiverzity krajiny zachování biodiverzity, zachování vody v krajině apod. Příklad projektů: - intenzifikace systému sběru a separace vytříditelných složek komunálního odpadu - výstavba sběrného dvora - výstavba komunitní kompostárny - podpora výstavby domácích čistíren odpadních vod v osadách Milá a Zaječice
4.6.3.2
SPECIFICKÝ CÍL č. 3.2 – Posílení biodiverzity
Opatření: 3.2.1 Výsadba dřevin, sadů, alejí Opatření 3.2.1 si klade za cíl podporovat eventuální projekty řešící oblast životního prostředí. Příklad projektů: - liniové a skupinové výsadby dřevin (stromořadí, větrolamy, remízy), založení nebo obnova krajinného prvku - zapojení veřejnosti do realizace projektů (např. využití dobrovolnictví) - osvěta o důležitosti retence vody v krajině (přednášky, workshopy, výstavy apod.) - koordinace spolupráce jednotlivých aktérů (Státní pozemkový úřad, správci toků, vlastníci pozemků, zemědělci, NNO apod.)
4.7
PODPORA REALIZACE PROGRAMU ROZVOJE OBCE Realizace strategie
Pro úspěšnou realizaci Programu rozvoje obce Bečov je důležité se do budoucna zaměřit především na efektivní spolupráci jednotlivých aktérů, a to konkrétně obce, spolků, občanů i subjektů vně obce. Na základě tohoto programu bude obec Bečov postupně realizovat všechny prakticky a finančně realizovatelné záměry, a to se zohledněním určených priorit k jednotlivým záměrům. Před realizací budou jednotlivé projekty konkretizovány, ať už z hlediska projekčního, vyžaduje-li to daný záměr, tak z hlediska finančního a časového.
Stránka 33 z 36
Zajištění řízení a naplňování Programu rozvoje obce Bečov Zajišťování naplňování programu bude mít na starosti zastupitelstvo obce. Zastupitelstvo koordinuje všechny činnosti spojené s administrativní podstatou činností spojenou s naplňováním a aktualizací programu. Zodpovídá za zpřístupnění dokumentů a vypořádání připomínek a podnětů, které se v průběhu platnosti programu vyskytnou. Zodpovídá za přípravu aktualizací, souhrnů, zpráv a dalších podkladů v návaznosti na využití programu. Podílí se na zajištění dodržování harmonogramu a přípravě podkladů pro vyhodnocování. Zajišťuje sběr podkladů pro monitoring programu.
Zpřístupnění dokumentu Dokument bude zveřejněn na webových stránkách obce a případně i k zapůjčení v listinné podobě v kanceláři obecního úřadu.
zároveň bude
k nahlédnutí,
Monitoring a hodnocení plnění programu: Plnění strategie bude kontrolováno průběžně, bude vyhodnoceno, do jaké míry byly naplánované záměry skutečně realizovány či z jakých důvodů případně realizovány být nemohly. Současně budou případně přehodnoceny jednotlivé záměry z hlediska možnosti a potřebnosti jejich realizace a bude také zkontrolováno nastavení priorit záměrů. Přehodnocení mohou předcházet doplňující dotazníková šetření, která zaktualizují názor veřejnosti na jednotlivé aspekty života v obci a vyhodnotí dosavadní plnění strategie a budou sloužit jako zpětná vazba pro vyhodnocení, zda se řešené aspekty života v obci zlepšily či nikoli.
Stránka 34 z 36
PŘÍLOHA Č. 1 – ZÁSOBNÍK PROJEKTŮ Strategický cíl
Strategický cíl 1 Zachování a rozvoj místní ekonomiky
Klíčová oblast 1 Místní ekonomika
Klíčová oblast
Specifický cíl Specifický cíl 1.1 Podpora podnikání
Specifický cíl 1.2 Zvýšení lokální zaměstnanosti
Strategický cíl 2 Rozvoj území a sídelní infrastruktury
Klíčová oblast 2 Území a sídelní infrastruktura
Specifický cíl 2.1 Doprava a bezpečnost
Opatření
Specifický cíl 2.3 Občanská vybavenost, infrastruktura
Realizátor
Výstavba chodníku v Zaječicích
2018
Obec Bečov
Vlastní zdroje
Výstavba chodníku ke hřbitovu
2017
Obec Bečov
Oslovení sponzora
Oprava místních komunikací
2017
Obec Bečov
Vlastní zdroje
Rozšíření kamerového systému – Zaječice
2017
Obec Bečov
Vlastní zdroje
Modernizace kina
2018
Obec Bečov
Vlastní zdroje
2016-2020
Obec Bečov
Vlastní zdroje
Parkoviště u bl. 4 a 5
2018
Obec Bečov
Vlastní zdroje
Parkoviště u sportovní haly
2017
Obec Bečov
Vlastní zdroje
Parkové úpravy v Zaječicích
2017
Obec Bečov
Vlastní zdroje
Automatizace kotelny
2016
Obec Bečov
Úvěr
Víceúčelové dětské hřiště
2016
Obec Bečov
Dotace
Zateplení panelových domů bl. 1,4,5,8
2016
Obec Bečov
Dotace, úvěr
Demolice poloviny bloku 6
2016
Obec Bečov
Vlastní zdroje
Cukrárna – kavárna
2016
Obec Bečov
Vlastní zdroje
Bude případně doplněno
Opatření 1.1.2 Podpora nezemědělského podnikání
Bude případně doplněno
Opatření 1.2.1 Podpora tvorby nových pracovních příležitostí Opatření 1.2.2 Podpora projektů zvyšujících kvalitu pracovní síly
Bude případně doplněno
Opatření 2.1.1 Místní komunikace a chodníky
Opatření 2.2.1 Sociální rovnováha, kultura a sport
Opatření 2.3.1 Bydlení a veřejný prostor, infrastruktura
Priorita
Zdroj financování
Od - do
Opatření 1.1.1 Podpora stávajících nebo začínajících podnikatelů
Opatření 2.1.2 Bezpečnost Specifický cíl 2.2 Sociální oblast
Aktivita
Bude případně doplněno Bude případně doplněno Bude případně doplněno Bude případně doplněno Bude případně doplněno
Kulturní, sportovní a společenské akce
Stránka 35 z 36
Strategický cíl 3 Zachování životního prostředí pro další generace
Klíčová oblast 3 Příroda, krajina a životní prostředí
Specifický cíl 2.4 Spolupráce Specifický cíl 3.1 Země, voda, vzduch Specifický cíl 3.2 Posílení biodiverzity
Opatření 2.4.1 Spolupráce subjektů v území Opatření 3.1.1 Odpady Opatření 3.2.1 Výsadba dřevin, sadů, alejí
Bude případně doplněno
Obec Bečov
Bude případně doplněno
Obec Bečov
Bude případně doplněno Bude případně doplněno Bude případně doplněno Bude případně doplněno
Stránka 36 z 36
