PROGRAM ROZVOJE OBCE 2015 - 2020
OBEC HEŘMANICE
Liberecký kraj Kód obce: 544353
OBSAH 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 2 2.1 2.2 2.3 2.4 3 3.1 3.2 3.4 4 4.1
Úvod ANALYTICKÁ ČÁST Území Obyvatelstvo Hospodářství Infrastruktura Vybavenost Životní prostředí Správa VÝCHODISKA PRO NÁVRHOVOU ČÁST SWOT analýza Limity rozvoje Problémová analýza Vyhodnocení vazeb dalších koncepčních dokumentů NÁVRHOVÁ ČÁST Vize, dlouhodobé strategické cíle Opatření a aktivity (priority, termíny, náklady a zdroj financování) Způsob vyhodnocování a aktualizace dokumentu AKČNÍ PLÁN (2015) Zásobník aktivit (priority pro rok 2015)
2 3 3 6 8 10 13 14 16 17 17 18 19 21 22 22 22 23 24 24
Heřmanice (pův. něm. Hermsdorf) s místní částí Kristiánov (Christiansau) leží na severu Čech, ve Frýdlantském výběžku, asi 6 km jihozápadně od Frýdlantu při silnici nedaleko hraničního přechodu do Polska (nejbližší město Bogatynia). Heřmanice jsou zmiňovány v urbáři frýdlantského panství v roce 1381. Obec leží na dříve saské, dnes polské hranici. Na konci 16. století existoval v Kristiánově lenní statek, patřící rodu Schwanitzů s náležitostí k panství rodu Biberštejnů. Obec byla přifařena a přiškolena k sousednímu Dětřichovu, od roku 1730 byla v Heřmanicích expozitura dětřichovské školy a od roku 1900 byla zřízena škola vlastní (fungovala do roku 1945). Na začátku 20. století byla obec napojena na železnici – byla zde zastávka a nádraží úzkorozchodné trati z Frýdlantu s napojením na Žitavsko. Její provoz byl ukončen v roce 1976, mezinárodní spojení už v roce 1945. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 se počet obyvatel výrazně snížil, následkem neúplného dosídlení byla provedena demolice 110 domů a úplně zanikla ves Vysoký (Hohenwald). Na čedičovém Křížovém vrchu se získávalo drcené kamenivo, dnes je kopec i blízká Kodešova skála vyhlášen za přírodní památku. Z mnoha průmyslových podniků, které na začátku 20. století prosperovaly, dnes funguje pouze novodobá sklárna. Heřmanice jsou součástí svazku obcí Mikroregion Frýdlantsko, který spojuje všech 18 obcí ve Frýdlantském výběžku. Frýdlantsko je region posuzovaný jako hospodářsky slabá oblast a vykazuje značné územní disparity zejména v ekonomické a sociální oblasti.
Program rozvoje obce zpracovala MAS Frýdlantsko, z.s. v souvislosti se zpracováním komunitně vedené strategie místního rozvoje Frýdlantsko 2020. Dokument byl veřejně projednán 7.2.2015.
2
1. ANALYTICKÁ ČÁST
1.1 ÚZEMÍ Tab. 1 Statistické údaje (zdroj: Český statistický úřad, MOS – k 31.12.2013) Využití pozemků Celková výměra (ha) 747 Orná půda 214 Zahrady 17 Trvalé travní porosty 205 Zemědělská půda 435 Lesní půda 255 Vodní plochy 6 Zastavěné plochy 6 Ostatní plochy 45
Tab. 2 Základní charakteristiky obce a příslušnost k úřadům Obec Heřmanice 544 353 Katastrální území k.ú. Heřmanice u Frýdlantu 626 007 Katastrální území k.ú. Kristiánov 626 015 Počet částí obce 2 Pověřený obecní úřad Vzdálenost v km Matrika Stavební úřad Frýdlant 6 Úřad práce Obvodní oddělení Policie ČR Finanční úřad Zdravotnické zařízení Státní zastupitelství, soud Liberec 24 Územní vazby: ORP Frýdlant, okres Liberec, kraj Liberecký Člen DSO Mikroregion Frýdlantsko, Euroregion Nisa, MAS Frýdlantsko Oblast cestovního ruchu: Jizerské hory a Frýdlantsko Územní plán: 2009, 1. změna 2013 Komplexní pozemkové úpravy: 2012 Kulturně-historické hodnoty (zdroj: Anděl, R. a kol.: Frýdlantsko. Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Nakladatelství 555, Liberec 2002) V obci se nachází řada podstávkových domů – typických památek obytné venkovské architektury zdejší oblasti, která zahrnuje dnešní české, polské a německé příhraničí a dokumentuje společné historické a kulturní dědictví oblasti. Nedostatečnou péčí vlastníka (Správa železniční dopravní cesty, státní organizace) je již dnes téměř zaniklé původní nádraží úzkorozchodné trati, kdysi významné překladové nádraží s přechodem na saskou trať, s řadou technických památek a cenných provozních budov.
3
Pamětní deska u Kodešovy skály připomíná jednu z místních obětí začínající druhé světové války, učitele J.Kodeše. Heřmanice, resp. místní část Kristiánov je rodištěm významného etnografa J.V.Scheybala (1928 – 2001). Tab. 3 Objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek (zdroj: www.cs.wikipedia.org a Soupis nemovitých kulturních památek okres Liberec)
Památka
Fotografie
Rejstříkové číslo v ÚSKP
Poloha
27547/5-4213
V jižní části obce, za potokem Oleškou pod hlavní silnicí od Dětřichova
45746/5-4210
Ve středu obce při křižovatce silnic vedoucích z Dětřichova a Kunratic
Dům čp. 39 (bývalá škola)
32847/5-4212
Západně od středu obce, při silnici Dětřichov – státní hranice
Dům čp. 77
26191/5-4209
Severovýchodně od středu obce
20498/5-4215
Na návrší nad zaniklou vsí Vysoký, jižně od zastavěné části Heřmanic
Dům čp. 6
Dům čp. 29
Větrný mlýn
4
Další zajímavosti v obci: rozhledna (2012, stavba souvisí s cyklotrasou spojující oblast s Polskem. Moderní dřevěná konstrukce libereckého ateliéru Mjölk) turbíny na Olešce (historická síť kanálů - náhonů s malými vodními elektrárnami a vodními koly pohánějícími mlýn a místní dílny a továrny – např. krajkárnu v čp. 7/v současnosti sklárna Spiderglass. Dnes jsou náhony většinou zasypané, mlýn byl zbořen v 70. letech) zastávka historické úzkokolejky Heřmaničky – pamětní tabulka na místě zastávky na dnes už neexistující trati dřevěné plastiky – výsledky sochařských soustředění na celém území obce sklárna Spiderglass, která funguje v budově bývalé krajkárny v centru Heřmanic, pořádá každoročně v prosinci Adventní sklářské trhy Kodešova skála a obecní Hospůdka u Kodešovy skály s kulturním domem a pamětní deskou narození etnografa K.J.Scheybala
Situace z pohledu obyvatel Heřmanic (z veřejného jednání 7.2.2015) Obyvatelé hodnotí jako kladné stránky zejména existenci rozhledny, každoroční řezbářské akce, jejichž výsledkem jsou originální dřevěné plastiky v obci, a také fungování obecní hospůdky s kulturním domem, v němž jsou pořádány akce pro děti i dospělé. Dílčí výhrady se objevily k fungování hospůdky (otvírací doba apod.), jsou však průběžně řešeny v jednání s obcí.
5
1.2 OBYVATELSTVO Tab. 4 Obyvatelstvo (zdroj: Český statistický úřad, Sčítání lidu, domů a bytů 2011) Celkem muži ženy Obyvatel celkem 213 117 96 Ve věku 0 - 14 25 13 12 15 - 19 18 14 4 20 - 29 25 13 12 30 - 39 35 19 16 40 - 49 30 17 13 50 - 59 32 18 14 60 - 64 16 7 9 65 - 69 11 6 5 70 - 79 19 9 10 80 a více let 2 1 1 Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání Obyvatel ve věku 15 a více let 188 104 84 Bez vzdělání 0 0 0 Základní včetně neukončeného 35 13 22 Střední vč. vyučení (bez maturity) 101 70 31 Úplné střední (s maturitou) 34 12 22 Nástavbové studium 2 2 0 Vyšší odborné vzdělání 2 1 1 vysokoškolské 7 1 6 Obyvatelstvo podle národnosti česká 143 78 65 slovenská 2 2 0 německá 2 1 1 polská 0 0 0 ukrajinská 0 0 0 romská 0 0 0 vietnamská 0 0 0 neuvedeno 65 35 30 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Ekonomicky aktivní celkem 108 59 49 Zaměstnaní 91 54 37 V tom: zaměstnanci 70 38 32 Zaměstnavatelé 1 1 0 Pracující na vlastní účet (OSVČ) 12 9 3 Ze zaměstnaných: pracující důchodci 3 1 2 Ženy na mateřské dovolené 3 0 3 Nezaměstnaní 17 5 12 Ekonomicky neaktivní celkem 94 50 44 Z toho: nepracující důchodci 49 24 25 Žáci, studenti, učni 32 21 11 Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou 11 8 3 Tab. 5 Vývoj počtu obyvatel (zdroj: Český statistický úřad, SLDB) rok 1930 1950 1970 1980 1991 2001 2011 Počet obyvatel 1129 434 348 260 182 232 213
6
Tab. 6
Vývoj zaměstnanosti obyvatelstva (zdroj: MPSV) 2001 Počet obyvatel celkem 232 Ekonomicky aktivní 101 Vývoj míry nezaměstnanosti 12,9% Srovnání: míra nezaměstnanosti ORP Frýdlant Srovnání: míra nezaměstnanosti okres Liberec 8,0%
2011 213 103 17,5% 14,6% 9,0%
2014 265 174 10,9% 10,6% 8,1%
Tab. 7 Vyjížďka za prací (zdroj: Český statistický úřad, SLDB, 2011) Vyjíždějící celkem 61 Tj. % ekonomicky aktivních Vyjíždějící do zaměstnání 44 40,7 V rámci obce 3 2,8 Do jiné obce okresu 37 34,3 V tom V tom Do jiného okresu kraje 2 1,8 Do jiného kraje 2 1,8 Do zahraničí 0 0 Vyjíždějící do škol 17 Průměrný věk: 41,7 roku
Spolkový život V obci funguje Hasiči Heřmanice (20 dospělých členů a 22 dětí), spolupráce s Polskem (Pieň) na zajištění rychlé vzájemné pomoci TJ Sokol Heřmanice Heřmánek – dudácká kapela Pravidelné akce: Fotbalový turnaj O pohár starosty – každoroční akce Společenské zábavné akce – taneční zábavy, karneval pro děti, pálení čarodějnic, dětský den, divadelní představení, vítání občánků, adventní koncert. Pravidelné akce se pořádají ve spolupráci s Celní správou – výcvikovým střediskem psů, které má v obci umístěný areál. Turistickou atraktivitou jsou každoročně pořádané Adventní sklářské trhy (firma Spiderglass). Obec publikuje aktuální informace na www.hermanice.com
Situace z pohledu obyvatel Heřmanic (z veřejného jednání 7.2.2015) Obyvatelé hodnotí jako kladné stránky zejména spolkový život a pořádané akce, informovanost ze strany obce. Propagaci akcí by bylo z hlediska občanů možné zlepšit (publikování v tisku). Jako nedostatek je vnímán malý počet pracovních příležitostí v obci, omezující dostupnost práce pro méně mobilní obyvatele. Zároveň není všeobecně široké povědomí o tom, jaké pracovní příležitosti v obci vlastně jsou.
7
1.3 HOSPODÁŘSTVÍ Tab. 8 Hospodářská činnost (zdroj: Český statistický úřad, MOS – k 31.12.2013) Počet podnikatelských subjektů celkem Zemědělství, lesnictví, rybářství Průmysl celkem Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod: opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnost Peněžnictví a pojišťovnictví Podle převažující činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana: povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Nezjištěno Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Finanční podniky Podle právní formy Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy
62 6 13 11 10 5 5 0 2 0 1 2 2 0 0 1 3 1 0 0 2 0 0 49 0 2 4 5
Tab. 9 Zaměstnanost – vývoj v letech 2001 – 2011 (zdroj: MPSV) Ekonomicky Míra nezaměstnanosti (%) aktivní k 31.12. (SDLB 2001) Původní metodika Nová metodika Heřmanice 103 Srovnání: Liberecký kraj Srovnání: ČR
2001
2002
2003
2004
2005
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
13,5 6,6 8,5
17,5 7,9 9,2
20,4 9,2 9,9
10,7 9,4 10,2
11,7 8,4 9,3
10,7 7,8 9,0
13,6 7,4 8,1
8,7 6,5 6,4
8,7 6,0 5,4
23,3 10,0 8,0
20,4 10,6 9,0
17,5 9,6 8,6
Míra nezaměstnanosti přesahuje hodnoty v Libereckém kraji a České republice, v některých letech více než dvojnásobně. Nabídka pracovních příležitostí v obci je malá, 40,7% ekonomicky aktivních obyvatel za prací vyjíždí mimo obec (viz tab. 7). Největším podnikem a zaměstnavatelem je firma Autodoprava KS Kutílek s.r.o. (cca 65 zaměstnanců) a státní podnik Výcvikové zařízení služební kynologie (Celní správa ČR). Většina zaměstnanců obou podniků však nejsou obyvatelé Heřmanic.
8
Především pro údržbu veřejných prostranství a veřejné zeleně zřizuje obecní úřad s podporou Úřadu práce pracovní místa na veřejně prospěšné práce. Výměra zemědělské půdy činí 453 ha, z toho půdy orné 214 ha, procento zornění 49 %. Půdy jsou zde střední a lehké, mírně podzolované. Klimatické poměry příznivé. Území obce se na obou katastrech řadí do výrobního typu bramborářského. Na území obce je evidováno 6 zemědělských podniků, jedinou společností je Hohenwald s.r.o., který je vzhledem k majetkovému a personálnímu propojení s dalším samostatným podnikatelem největším zemědělským podnikem. Zaměření farmy, hospodařící na 196,5 ha, je charakteristické pro širší oblast Frýdlantska: chov skotu bez tržní produkce mléka a produkce sena, tzn. výroba s minimální přidanou hodnotou. Přebytky produkce sena vlastník odprodává elektrárně Turow (PL), což je zatím ojedinělé energetické využití biomasy v regionu. Na území Heřmanic se nachází staré ovocné sady, které dnes nejsou využívané ani obnovované, ale mohly by být cenným zdrojem genofondu tradičních místních odrůd ovoce (jablek). Lesní porosty (255 ha)se rozkládají v jižní části katastru Heřmanic a na celé ploše katastru Kristiánov. Jde o smíšený les, myslivost je provozována v honitbě Dětřichov. Obec ve svém vlastnictví lesy nemá, lesní pozemky jsou státní (ve správě s.p. Lesy ČR) a malá část v soukromém vlastnictví.
Situace z pohledu obyvatel Heřmanic (z veřejného jednání 7.2.2015) Obyvatelé hodnotí jako pozitivum především obchod v obci. Situace v oblasti zaměstnanosti byla popsána v předchozím odstavci.
9
1.4 INFRASTRUKTURA 1.4.1 Doprava Území je propojeno silnicemi 3. třídy, základní dopravní spojení je silniční. Heřmanice - silnice III/03513 silnice prochází územím v západovýchodním směru od hranic s Polskem (pouze turistické přeshraniční spojení) vedena centrální zastavěnou částí obce Kristiánov – silnice III/03513 Silnice prochází územím v západovýchodním směru od Heřmanic na Dětřichov Vedena centrální zastavěnou částí sídla Obslužné a účelové komunikace Železniční doprava: historické napojení na železnici bylo zrušeno včetně navazujících vleček, těleso původní úzkorozchodné trati vede centrální zastavěnou částí obce Heřmanice. Obce na trati (Frýdlant, Dětřichov, Kunratice a Heřmanice) připravují rozvojový projekt využití tělesa trati jako víceúčelové komunikace s převážně rekreačním využitím (inline- a cyklostezka, v části Frýdlantu s obnoveným provozem úzkorozchodné železnice jako muzejní trati), s využitím během případných záplav jako evakuační cesty. Veřejná hromadná doprava je zajišťována autobusy ČSAD Liberec v rámci krajského dopravního systému integrované dopravy krajské společnosti KORID. Heřmanice jsou součástí tří tras, z toho jedné mezinárodní (trasa 000645 Liberec – Mníšek – Heřmanice – Bogatynia, 3 spoje v pracovní dny, 1 spoj neděle a svátky, 4 zastávky v obci) a dvou místních (trasa 540641 Liberec – Mníšek – Heřmanice – Frýdlant, 9 spojů v pracovní dny, 3 zastávky v obci; trasa 540642 Liberec – Chrastava – Mníšek – Heřmanice – Frýdlant, 4 spoje v soboty, neděle a svátky). Obci vede modře značená turistická trasa KČT (Frýdlant – Dětřichov - Kristiánov) a cyklotrasa 3039 (Pašerácká). 1.4.2 Technická infrastruktura Vodní hospodářství Heřmanice jsou součástí podzemního zdroje 14300 – Kvartér Frýdlantského výběžku. Zdroji povrchové vody jsou Luční a Heřmanický potok a říčka Oleška, která pramení pod Stržovým vrchem v Jizerských horách a na území Polska (Miedzianka) se vlévá do Lužické Nisy. V roce 2010 byla Oleška zdrojem rozsáhlých škod při povodních. Pitnou vodou jsou zásobovány z vrtu Dětřichov, skupinovým vodovodem ve vlastnictví obce a provozovaným Frýdlantskou vodárenskou společností, a.s. (s vlastnickým podílem obce). Pitná voda je shromažďována ve vodojemech Dětřichov a Heřmanice. Tab.10 Počet obyvatel připojených na vodovod a výhled (zdroj: Program vodovodů a kanalizací, Liberecký kraj, 2002) Obyv. Tj. % Obyv. Tj. % Obyv. Tj. % Připojeno 2002 2010 2015 na vodovod 150 66,7 219 81,4 276 92,6 Obec není napojena na kanalizaci, čištění odpadních vod je řešeno domovními septiky a domácími čistírnami odpadních vod.
10
Na území obce Heřmanice se nacházejí tři menší vodní nádrže a přírodní jezírko v bývalém čedičovém lomu. Energetika, spoje Obec je zásobována elektrickou energií z transformovny 110/22kV Frýdlant – Větrov prostřednictvím vrchního vedení. V obci je umístěno 6 venkovních trafostanic. V obci není zaveden rozvod plynu. Na území části Kristiánov (Lysý vrch) se nachází 6 větrných elektráren s výškou stožáru 40 m a instalovaným výkonem 500, resp. 600 kW. V obci není provozovna České pošty, nejbližší úřad je ve Frýdlantě a dodací místo (Partner) v Dětřichově. Do obce zajíždí mobilní rozvoz pošty zajišťovaný s.p. Česká pošta. Telefonní provoz zajišťuje telefonní ústředna HOST Frýdlant, která je optickým kabelem napojena na místní provozní oblast MPO Liberec. Provozovateli vysílačů základnových stanic jsou společnosti Radiokomunikace, O2, T-Mobile, Vodafone a ČEZnet. Hlavním nabíjecím bodem je Lysý vrch (Heřmanice), na kterém jsou umístěny 3 převaděče signálů z vnitrozemí do Frýdlantského výběžku. Nakládání s odpady Obec nemá vlastní zařízení na likvidaci nebo ukládání odpadu. Systém nakládání s odpady řeší vyhláška, která bude novelizována v roce 2015 v souladu s novou legislativou. Jednotlivé odvozy odpadů trvalého a rekreačního obyvatelstva jsou prováděny dle prohlášení a plateb ze strany obecního úřadu. Ze strany podnikatelské sféry jsou jednotlivé odvozy prováděny dle individuálně uzavíraných smluv. Shromažďování odpadů je v obci prováděno do přesypných nádob (popelnic) 110 l v počtu 78 ks. Odvoz odpadů je prováděn přesypovými vozy smluvní organizací A.S.A. Liberec. Nebezpečný odpad je likvidován formou organizovaného svozu. Tuto povinnost za obec dle zákona o odpadech (shromažďování, svoz a zneškodnění nebezpečných odpadů v obci) zajišťuje smluvní organizace. Likvidace odpadních vod ze septiků a žump se provádí na ČOV do Frýdlantu. Podle hodnocení je uvedený způsob nakládání s komunálním odpadem vyhovující a je průběžně rozšiřován o sběr druhotných surovin péčí OÚ zaváděním recyklace odpadů v domácnostech. V území obce jsou vyhražena „hnízda“ pro separovaný sběr odpadů (papír, sklo, PET lahve, textil). Na území obce se nenachází lokalita s legálním využíváním jako skládka odpadů. Černé skládky se odstraňují ve spolupráci s obcí úklidem a odvozem s uvedením míst do původního stavu. Biologicky rozložitelné komunální odpady budou řešeny podle platných směrnic během roku 2015. Tab.11 Infrastruktura pro nakládání s odpady – nejbližší zařízení (zdroj: ÚAP ORP Frýdlant, 2011) skládka Frýdlant - Větrov Skupina SOO3 – ostatní odpad Sběrný dvůr Frýdlant A.S.A. Liberec Sběr a výkup kovů Frýdlant Soukromé zařízení Autovrakoviště Krásný Les Soukromé zařízení Tab. 12 Třídění odpadu (zdroj: ÚAP, A.S.A. Liberec, a.s.) Tříděný odpad – t/rok 2009 2013 Papír - obaly 3,384 3,678 Plast - obaly 1,132 2,079 Směsné obaly 0,642 0,316 Sklo 3,249 4,516 Pneumatiky 0,72 0,54
11
Olej a tuk Barvy, lepidla
0,145 0,22 0,130 0,03
1.4.3 Bydlení a bytový fond V obci se nachází menší počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (objekty druhého bydlení). Ve struktuře obydlených domů výrazně převažují rodinné domy (97% - nejvyšší podíl z měst a obcí celého ORP Frýdlant). Z hlediska vybavení technickou infrastrukturou je obec podprůměrná – není připojena na veřejnou kanalizaci, nemá zavedený plyn. Vzhledem k vlastnické struktuře pozemků obec nemá možnost vyčlenit v územním plánu pozemky pro bydlení a nabídnout je investorům. V zájmu obce proto je zlepšit kvalitu stávajícího bytového fondu a zejména využít vhodné objekty (např. budova bývalého nádraží na úzkorozchodné trati – v současné době probíhá jednání s vlastníkem) a vybudovat nový bytový fond. 1.4.4 Hospodářská základna V obci Heřmanice se nacházejí výrobní plochy s malou zátěží a tři plochy těžby nerostů o rozloze 16 ha (výhradní a dobývací prostory s ukončenou těžbou, režim zajištění ložisek). V současné době jsou plochy těžby jako dobývací prostor nevyužívané – jde o čedičový lom v majetku firmy EUROVIA CZ. Historicky byl tento lom využíván pro těžbu kameniva, především pro místní spotřebu (jde o méně kvalitní olivinický bazalt). Původní průmyslové podniky – lom a zpracování kamene, továrny (krajkárna Antona Tietze v čp. 7, továrna na podšívkové tkaniny H.Brüninghaus u.Sohn) – ukončily svou výrobu, dnes má v obci sídlo spediční firma Kutilek KS, soukromá textilní výroba (OSVČ). V okrajové části obce, těsně u státní hranice se nachází plocha brownfield – nevyužívaný objekt bývalého nádraží (více viz 1.1). Obnově a novému využití dlouhodobě brání nejasná politika státního podniku při vypořádání nepotřebného majetku, záchrana zajímavého objektu je v současném stavu již prakticky vyloučena. Tradiční zemědělský charakter obce je dodnes patrný v provozu zemědělských podniků. Nad rostlinnou výrobou (bramborářská oblast) výrazně převažuje výroba živočišná, především extenzivní chov skotu bez tržní produkce mléka. Situace z pohledu obyvatel Heřmanic (z veřejného jednání 7.2.2015) Obyvatelé hodnotí autobusové dopravní spojení jako vyhovující, jako horší je však hodnotí mimo pracovní dny (o víkendech a letních prázdninách). Stav silnic je hodnocen pozitivně především u hlavní silnice, opravené po povodních 2010, stav místních komunikací je však hodnocen jako horší. Zlepšení by bylo potřeba i u označení nebezpečných míst (např. hlubokých kanálů) na vedlejších silnicích. Jako vyhovující hodnotí obyvatelé i zimní údržbu silnic. Po povodních 2010 bylo také upraveno koryto říčky Olešky a provedena řada protipovodňových opatření, což obyvatelé hodnotí pozitivně. Připojení na vodovod je možné pouze v Heřmanicích, pro Kristiánov je místní vodojem nedostatečný, a proto není ani nebude možné místní část na vodovod napojit. V nakládání s odpady hodnotí obyvatelé kladně systém třídění a svozu vytříděného odpadu.
12
1.5 VYBAVENOST Tab.13 Zařízení občanské vybavenosti v obci (zdroj: Český statistický úřad, MOS – k 31.12.2013) Zařízení Kultura
Školství
Sociální oblast
Sport
Zdravotnictví
Veřejná knihovna Kina (stálá, multikino) Divadla Muzeum, galerie Ostatní kulturní zařízení Středisko pro volný čas dětí a mládeže Sakrální stavba Hřbitov Krematorium, smuteční síň Mateřská škola Základní škola 1 – 5 Základní škola úplná Střední škola Střední umělecká škola VOŠ, vysoká škola Počet sociálních služeb celkem Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdrav. postižením Azylové domy Chráněné bydlení Denní stacionáře Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociální poradny Domy s pečovatelskou službou Koupaliště a bazény Hřiště Tělocvičny (včetně školních) Stadiony Ostatní zařízení pro tělovýchovu Ambulantní zařízení Nemocnice Léčebna pro dlouhodobě nemocné Samost. ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašovaná ordinace prakt. lékaře pro dospělé Samostatná ordinace dětského lékaře Detašovaná ordinace dětského lékaře Samost. nebo detašovaná ordinace stomatologa Samostatná nebo detašovaná ordinace gynekologa Zařízení lékárenské péče Středisko záchranné služby a rychlá zdrav. pomoc
Charakteristika, popř. nejbližší zařízení 1 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Frýdlant Liberec Frýdlant Sál v Hospůdce u Kodešovy skály Frýdlant
Liberec Dětřichov Dětřichov Frýdlant Frýdlant Frýdlant Liberec Frýdlant Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Frýdlant Dětřichov, Frýdlant Kunratice Tělocvična v budově ObÚ Frýdlant Frýdlant Frýdlant Liberec Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant
Dlouhodobým záměrem obce je vybudování důstojného obřadního místa na hřbitově. Situace z pohledu obyvatel Heřmanic (z veřejného jednání 7.2.2015) V oblasti vybavení obce hodnotí obyvatelé Heřmanic kladně fungování obecní knihovny a existenci kulturního domu, kde ovšem konstatují i potřebu dokončit rekonstrukci objektu. Postrádají zatím multifunkční a sportovní hřiště, koupaliště (i s tím, že pravděpodobnější je vybudovat přírodní koupaliště), školku. U hřbitova, který obec s velkým podílem práce občanů v minulých letech obnovila, popisují jako potřebné ještě vybudování kapličky, případně laviček u cesty z obce ke hřbitovu.
13
1.6 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1.6.1 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny Obec se nachází v mírné teplé oblasti s průměrnými hodnotami teplot, slunečných dnů a sněhové pokrývky. Podnebí je zřejmě ovlivněno antropogenním vlivem blízké tepelné elektrárny Turow, tento vliv však není dlouhodobě zkoumán, je posuzován pouze na základě empirického pozorování. Z hlediska geomorfologického členění území obce náleží do provincie Česká vysočina, soustavy IV. – Sudetská soustava, podsoustava A. – Západní Sudety, okrsku Frýdlantská pahorkatina. Širší území leží na rozhranní dvou orografických celků - severního okraje masivu Jizerských hor na jihu a Frýdlantské pahorkatiny na severu. Území obce leží v nižší, mírněji zvlněné oblasti Frýdlantské pahorkatiny, do něhož terén spadá severními svahy Lysého vrchu (643 m), další zvýšení je patrné v severní části katastru (Vraní vrch, 373 m). V území se vyskytují ve větší míře žuly a čediče (olivinický bazalt a nefelinit), v povrchových útvarech sedimenty – hlíny, štěrkopísky a nivní uloženiny. 1.6.2 Hydrologie Území obce spadá do úmoří Baltského moře a povodí 1. řádu Odry a 2. řádu Lužické Nisy. Hydrologickou osou území je říčka Oleška, která přitéká od Dětřichova a území opouští na českopolské hranici. Pro celé území toku na katastru Heřmanice je vymezena aktivní zóna záplavového území. Po ničivé povodni v srpnu 2010 byla v celé obci provedena regulace toku a obnova koryta. Plošná eroze je pro celé území (25,5 km2) průměrně 1,8 t/ha/rok. 1.6.3 Ochrana přírody a krajiny Ovzduší Na území obce Heřmanice se nevyskytuje koncentrace průmyslu. Zdroje jsou dle platné legislativy členěny na zvláště velké a velké, střední a malé. V území převládají stacionární bodové zdroje lokálních topenišť. V širším území monitoruje čistotu ovzduší stanice ČHMÚ Albrechtice u Frýdlantu a Frýdlant – Údolí a stanice VÚRV Ludvíkov p.S. Monitorovány jsou koncentrace oxidu siřičitého SO2, oxidů dusíku NOx, NO2, NO, prašný aerosol. Od r. 1990 se zlepšuje imisní situace, imisní limity oxidu siřičitého nejsou překračovány, limity oxidů dusíku a polétavého prachu jsou krátkodobě překračovány v závislosti na dopravní zátěži a rozptylových podmínkách. Přeshraniční vliv elektrárny Turow na kvalitu ovzduší není sledován, podle oficiálních polských zdrojů je elektrárna odsířena a imise jsou v normě. Voda Narušení vodního prostředí odpovídá hydrogeologické situaci území a nedostatečnému čištění odpadních vod. Kvalita a vyhovující stav pitné vody je garantován napojením na skupinový vodovod (viz kap. 1.5). Půda V území jsou zastoupeny hnědé, oglejené a nivní půdy glejové. Vzhledem ke spíše extenzivnímu způsobu zemědělského hospodaření a malému podílu průmyslové výroby jdou půdní poměry vyhovující. Z plochy katastru 747 ha pokrývá zemědělská půda 436 ha (58%), orná půda 214 ha (29%). V 60.-80. letech bylo realizováno plošné odvodnění pozemků včetně úprav vodních toků a hlavních melioračních zařízení (zatrubnění). Lesní pozemky pokrývají 255 ha (34% z celkové výměry katastru), převážný rozsah lesů se nachází při jižním okraji území na katastru Kristiánova. Převážná
14
část lesů je zařazena do kategorie lesů hospodářských. Území obce se nachází v oblasti převážně nízkého až středního radonového rizika. Hluk Obec je zasažena hlukovou zátěží z těžby v povrchovém dole Turów v Polsku. Dopravní zátěž a s ní související zátěž hluková je málo významná. Příroda a krajina Státní správu na úseku ochrany přírody vykonává Obec Heřmanice, Městský úřad Frýdlant a Krajský úřad Libereckého kraje, pravomoc dozorčí činnosti má Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Liberec. Tab. 14 Prvky místního biogeografického významu (zdroj: ÚAP) Označení dle Označení Název prvku poznámka R ÚSES AOPK 1386 Vraní vrch 1392 Vysoký 1395 Mlýnský vrch V systému místního významu 1397 Kristiánov 1455 Borek LBK Supí vrch – Kodešova skála Lokální biokoridor 37/42/43 1840 Kodešova skála Přírodní památka – ukázka vějířovitého rozpadu čediče 4838 Heřmanické červené buky Chráněná skupina 2 stromů (buk lesní – měděný) Čedičová skalka pod Špičákem VKP vyhlášený MÚ Frýdlant Podle koeficientu ekologické stability jsou Heřmanice zařazeny do skupiny B – krajiny harmonické. Obec pečuje o veřejná prostranství, vybudovala park s herními prvky pro děti v centrální části obce, každoročně pořádá dřevořezbářské sympozium, jehož výsledky jsou umístěny v obci a tvoří její zajímavé výtvarné doplňky.
Situace z pohledu obyvatel Heřmanic (z veřejného jednání 7.2.2015) Jako pozitivní je hodnocena péče obce o veřejná prostranství a jejich doplňování originálními dřevěnými sochami (viz kap. Území). Obyvatelé by uvítali, kdyby hodnoty zarůstajícího čedičového lomu byly chráněny zákonem, tento záměr však zatím naráží na zájmy vlastníka a hodnotu nevytěžené suroviny.
15
1.7 SPRÁVA Obec je vedena sedmičlenným zastupitelstvem, starosta je uvolněný. Zastupitelstvo zřizuje kontrolní a finanční výbor. Obec je zřizovatelem veřejné knihovny, jednotky sboru dobrovolných hasičů. Obecní úřad je dostupný v úředních hodinách (pondělí a středa), aktuální informace jsou zveřejňovány na www.hermanice.com. Rozpočet obce dlouhodobě směřuje k vytváření finanční rezervy např. pro předfinancování a spolufinancování rozvojových projektů. Tab. 15 Rozpočet obce (zdroj: www.rozpocetobce.cz) Příjmy Výdaje Výsledek 2007 4006780 4128850 -122070 2008 3410880 3458850 -47970 2009 3892140 6764480 -2872340 2010 32308780 22285280 10023500 2011 47952810 53245330 -5292520 2012 30064870 37773100 -7708230 2013 19714039 13387070 6326969
Využití dotačních zdrojů Obec zatím v menší míře využívala dotačních zdrojů z evropských, národních a regionálních (krajských) zdrojů. S jejich pomocí se v období 2007-2013 podařilo vybudovat infrastrukturu pro rozvoj cestovního ruchu (rozhledna) a pro bezpečnost obyvatel (veřejné osvětlení, budova hasičské zbrojnice). Spolupráce Obec je zapojena do spolupráce ve formě členství v dobrovolném svazku obcí Mikroregion Frýdlantsko, svazku Euroregion Nisa, v místním partnerství MAS Frýdlantsko, z.s. Neformální spolupráce s Žitavou a Bogatyní je zaměřena na oblast krizového řízení (nebezpečí povodní). Bezpečnost Jako hlavní problém je v sociální oblasti vnímána přeshraniční kriminalita, na které se podílí také umístění objektu pro ubytování sociálně slabých osob z polské Bogatynie těsně u hranice, tzn. v bezprostřední blízkosti osídlené centrální části Heřmanic. V obci je zřízena Obecní policie s pravomocí dohlížet na veřejný pořádek. V roce 2014 se Heřmanice také zapojily do spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování. V oblasti environmentální je hlavním problémem nebezpeční povodní, v ekonomické oblasti vysoká nezaměstnanost a nedostatek pracovních příležitostí.
Situace z pohledu obyvatel Heřmanic (z veřejného jednání 7.2.2015) Obyvatelé pozitivně hodnotí činnost starosty, zejména nadstandardní ochotu řešit i takové situace, které nejsou přímo povinnostmi obce. Kladně je hodnoceno i vedení obecní kroniky. Jako horší je hodnocena bezpečnost, především kriminalita (včetně přeshraniční).
16
2. VÝCHODISKA PRO NÁVRHOVOU ČÁST 2.1 SWOT analýza Přehled shrnuje vnitřní potenciál (silné a slabé stránky) a vnější vlivy (příležitosti a ohrožení) zmapované v analýze a diskutované na veřejném projednání Programu rozvoje obce. Tab. 16 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vnitřní faktory rozvoje
Kulturní a historické dědictví (hornolužická lidová architektura – podstávkové domy s hrázděným patrem) Přírodní okolí – pestré a zachované, harmonická krajina Dřevořezbářské akce a výzdoba obce originálními dřevěnými plastikami Péče o památky a veřejná prostranství v obci Nízký průměrný věk obyvatel Knihovna Spolkový život a aktivity v obci, klub důchodců Pořádané kulturní akce Kvalita pitné vody Přírodní prostředí bez významných zátěží Zkušenosti s přeshraničními projekty zaměřenými na rozvoj cestovního ruchu Starosta, vedení obce, komunikace a informovanost Vedení obecní kroniky Obchod v obci Dětské hřiště
SLABÉ STRÁNKY Vnitřní problémy a limity
PŘÍLEŽITOSTI Vnější příležitosti pro rozvoj území
Brownfield – rozvojová plocha Rozvoj cestovního ruchu (cykloturismus, vazba na hodnoty přírodního prostředí – např. čedičový lom) Čištění odpadních vod – ČOV (hl. domovní) Spolupráce obcí – rozvoj cyklotras (těleso úzkokolejky, Pašerácká) Spolupráce obcí – řešení sociálních otázek (bezpečnost, zaměstnanost, vzdělávání a volnočasové aktivity pro děti a mládež, sociální služby) Možnosti parkování pro návštěvníky obce (u rozhledny, u lomu apod.)
Nízká průměrná vzdělanost obyvatel Vysoká nezaměstnanost a nedostatek pracovních příležitostí v obci Vysoká vyjížďka obyvatel obce za prací Nízká přidaná hodnota místní zemědělské produkce Malé využití místních zdrojů (odpady, biomasa) Zvýšená hluková zátěž (povrchový důl) Zhoršená kvalita ovzduší (elektrárna) Chybí kanalizace, ČOV Zanedbané vodní toky (Heřmanický potok) Zdevastovaná budova bývalého nádraží Chybí mateřská škola Chybí sportovní/multifunkční hřiště Dopravní obslužnost mimo pracovní dny Stav vedlejších silnic Část obce není pokryta signálem TV a internetu Kristiánov není napojen na vodovod Na hřbitově chybí pietní místo (kaplička)
OHROŽENÍ Vnější problémy a limity rozvoje
Kriminalita, vandalismus – přeshraniční Elektrárna a povrchový důl Turow (ovzduší) Klimatická změna, povodně Úbytek aktivních obyvatel, odchod za prací Obnova těžby čediče v lomu (zastavěné území obce)
17
2.2 LIMITY ROZVOJE Limity pro další rozvoj obce vyplývají z analýzy infrastruktury a dalších charakteristik území. Vnější limity Vnější limity rozvoje území jsou územně-technické využití území, vyplývající z předpisů chránících specifické veřejné zájmy v území. Jejich odstranění kapacitami obce je velmi nesnadné nebo nemožné. Tyto limity budou podrobně popsány v územním plánu obce. Patří mezi ně například Ochranná pásma liniových prvků stávající a plánované technické a dopravní infrastruktury Limity ochrany přírody a krajiny, hodnot kulturního dědictví (zapsané památky) Záměry těžby nerostných surovin (čedič) a související zátěž dopravou, hlukem a prašností, snížení atraktivity obce pro bydlení Rozvoj obce limituje také plánované územní vyrovnání mezi Českou republikou a Polskem: toto ohrožení se týká především příhraničních pozemků na hranici katastru. Vnitřní limity Vnitřní limity jsou dány stavem technické infrastruktury, vybavením i specifickými charakteristikami obyvatel území. Omezují jednak rozvoj obce ve smyslu růstu, jednak její atraktivitu pro obyvatele, podnikatele a potřebné zaměstnavatele i pro návštěvníky. Tyto limity obec může odstranit, často to však vyžaduje značné finanční prostředky, které možnosti obce převyšují. Mezi vnitřní limity patří zejména Vlastnická struktura pozemků, resp. nedostatek pozemků ve vlastnictví obce limituje možnosti rozvoje Dopravní dostupnost osídlených částí, především pro alternativní bezmotorovou dopravu Čištění odpadních vod Elektrická energie: limitem dalšího rozvoje, zejména budování infrastruktury pro podnikání, vyžaduje navýšení kapacity přípojného bodu Sociální infrastruktura: chybí kapacity pro vzdělávání dospělých a pro sociální služby, a to jak infrastruktura (prostupné bydlení), tak měkké faktory (terénní sociální služby, především aktivizační, protidrogové, preventivní apod.) Stavby a jevy ovlivňující atraktivitu obce pro bydlení a podnikání, popř. bezpečnost v obci brownfields: areál bývalého nádraží na úzkorozchodné trati Nakládání s bioodpady Specifickým limitem je blízkost a prostupnost státní hranice. V obecné rovině by měla být výhodou např. pro rozvoj cestovního ruchu. Situace na polské straně území, hospodářská slabost regionu a umístění ubytovny pro sociálně slabé rodiny však území Heřmanic spíše zatěžuje, trvalým problémem (a limitem rozvoje zejména ve smyslu atraktivity pro bydlení) je drobná kriminalita (krádeže) a vandalismus.
18
2.3 PROBLÉMOVÁ ANALÝZA Vyhodnocením předchozích analýz byly formulovány základní dva problémy, které navzájem souvisí, resp. se potencují: Tab.17: Problémová analýza 1 Popis stavu (z analýzy) Vzdálenost od center, dopravní obslužnost
Problém 1
Rizika neřešení Zastavení rozvoje obce Odchod obyvatel za vzděláním a prací Zanedbávání péče o přírodu a krajinu, o veřejná prostranství, snížení environmentálních hodnot území Zvyšování nákladů obce na sanaci poškození Nedostatek pracovních příležitostí
Vlastnictví pozemků
Brownfields a jejich vlastnická struktura
Nedostatečná infrastruktura pro rozvoj obce a podnikání
Málo využívané místní zdroje Nedostatek pracovních sil (vzdělání, pracovní návyky) Tab. 18: Problémová analýza 2 Popis stavu (z analýzy)
Problém 2
Zhoršená dostupnost sociálních služeb Nízká průměrná vzdělanost Nedostatek pracovních příležitostí Vlastnictví pozemků vhodných k rozvoji obce Existence sociálně vyloučené lokality těsně za hranicí v Polsku, nárůst kriminality
Ohrožení větší skupiny obyvatel sociálním vyloučením a chudobou
Rizika neřešení Snižování atraktivity obce pro obyvatele, podnikatele, návštěvníky Zvyšování nákladů obce na služby (bezpečnost) Vznik sociálního napětí, s přeshraničním akcentem
Návrhy možných řešení jsou obecné a jsou hodnoceny podle toho, 1) jak jsou náročné na zdroje A – málo/žádné nebo běžné provozní náklady B – středně/rozpočet obce popř. regionální a jednodušší národní dotační zdroje C – velmi/investiční náklady, nutné externí financování 2) jaké dopady mají na řešení a – pozitivně ovlivní oba problémy b – pozitivně ovlivní jeden problém a přispějí k řešení druhého c – přispějí k řešení jednoho problému Z hlediska obce jsou optimální varianty hodnoceny jako Aa, Ab, Ba, s ohledem na dostupné financování a naléhavost problémů se doporučuje řešit i Ac, Bb. Ostatní varianty jsou řešitelné za podmínky externího financování, zapojení soukromých zdrojů, ve spolupráci s dalšími subjekty (obcemi, NNO) apod. Neřešení variant Ca však může ohrozit pozitivní rozvoj obce, doporučuje se proto intenzivně hledat externí zdroje financování. Tab.19: Schéma doporučení k návrhům řešení Aa: nenáročné, velmi potřebné: Ba: středně náročné, velmi
Ca: náročné, velmi potřebné:
řešit prioritně
intenzivně hledat zdroje pro řešení
potřebné: řešit prioritně
19
Ab: nenáročné, potřebné: řešit
Bb: středně náročné, potřebné:
Cb: náročné, potřebné: hledat
prioritně Ac: nenáročné, méně potřebné: řešit v případě dostatečných kapacit pro potřebnější opatření
hledat finance a spolupráci Bc: středně náročné, méně potřebné: řešit v případě externích zdrojů a spolupráce (snížit náklady) nebo hrozby zvýšení naléhavosti
zdroje a spolupráci pro řešení Cc: náročné, méně potřebné: řešit v případě dostatečných externích zdrojů a spolupráce, pokud jsou již vyřešeny naléhavější problémy
Tab. 20: Návrhy a hodnocení možných řešení Návrhy možných řešení Zlepšování kvality bydlení ve stávajících objektech Budování nových kapacit pro bydlení (obecní majetek) Investice do čistíren odpadních vod Podpora vlastníků nemovitostí při zřizování domovních a skupinových ČOV (administrativní – poradenství, zastupování apod.) Rozšířené třídění odpadů (více druhů), využití odpadů k dalšímu zpracování Vytvoření podmínek pro systematické další vzdělávání pro absolventy, dospělé (úprava prostor a provozu školy, spolupráce s poskytovateli programů) Podpora sociálních služeb: spolupráce s poskytovateli služeb, terénní služby Motivace zaměstnavatelů, podpora sociálního podnikání Vytvoření systému prostupného zaměstnávání s vazbou na VPP Zvyšování atraktivity obce pro cestovní ruch (stezky, odpočinková místa, služby, péče o památky) Rozvoj a zlepšování kvality infrastruktury služeb pro obyvatele (prodejna, restaurace…) Nová nabídka programů pro obyvatele i návštěvníky obce (kulturní dům, muzeum, turistická ubytovna, hřiště…) Vybudování infrastruktury pro alternativní bezmotorovou dopravu, s potenciálem evakuační cesty Zvýšení bezpečnosti v obci (kamerový systém, hasičská zbrojnice…)
Hodnocení 1) 2) B a C a C b A
b
B
b
B
a
B A A
a a a
B
b
C
a
B
b
C
a
B
a
20
2.4 VYHODNOCENÍ VAZEB DALŠÍCH KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ Podle Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014 – 2020 je obec Heřmanice hodnocena jako stabilizovaná, zařazená ovšem do hospodářsky problémového regionu (ORP Frýdlant). Podle Metodiky vymezení hospodářsky slabých a podprůměrných oblastí Libereckého kraje je obec součástí generelové jednotky Frýdlant, hodnocené jako hospodářsky slabá oblast. Obec je zařazena do venkovských oblastí jak podle metodiky Libereckého kraje, tak podle národních a evropských metodik. Pro rozvoj obce jsou důležité rozvojové dokumenty širších území: Mikroregion Frýdlantsko (Komunitně vedená strategie místního rozvoje/SCLLD Frýdlantsko 2020) Liberecký kraj (Strategie rozvoje Libereckého kraje, Program rozvoje Libereckého kraje 2014-20) Euroregion Nisa (Strategie rozvoje Euroregionu Nisa 2014-2020)
Frýdlantsko 2020 (strategie SCLLD) Dostupné veřejné služby a kvalitní infrastruktura Živé komunity, aktivní občanský život Zachovalé a efektivně využívané historické a kulturní dědictví Vzdělávání pro budoucí pracovní uplatnění Konkurenceschopná a diverzifikovaná ekonomika Rozmanitá nabídka pracovních příležitostí Bezpečnost – nohy v suchu Místní zdroje pro místní zpracování a spotřebu Zachovalé a udržitelně využívané přírodní dědictví Program rozvoje Libereckého kraje (cíle PRLK) Dynamická a konkurenceschopná ekonomika Kvalitní a zdravé lidské zdroje Komplexní a kvalitní infrastruktura Zdravé životní prostředí bez zátěží Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti Strategie rozvoje Euroregionu Nisa (prioritní oblasti) Dopravní dostupnost Hospodářství a cestovní ruch Životní prostředí Bezpečnost Kultura a vzdělávání
Environmentální oblast
Sociální oblast
Ekonomická oblast
Tab. 21 Priority rozvojových dokumentů širších území významné pro rozvoj obce Heřmanice
Hodnocení vazeb: Významný soulad soulad Není relevantní
V rámci tohoto přehledu není hodnocen soulad s rozvojovými dokumenty vyšších celků (dokumenty na evropské a národní úrovni) a se sektorovými politikami, kde se předpokládá soulad už na úrovni regionálních a subregionálních rozvojových dokumentů.
21
3. NÁVRHOVÁ ČÁST 3.1 VIZE, DLOUHODOBÉ STRATEGICKÉ CÍLE Dlouhodobá vize rozvoje obce je zaměřena na zlepšení podmínek pro život obyvatel, a to jak zvýšení atraktivity pro přistěhování perspektivních rodin, tak zlepšení péče o potřebné skupiny (seniory, zdravotně a sociálně znevýhodněné apod.). Rozvojový potenciál obce spočívá v podpoře podnikání, především příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu. Významnou prioritou obce je bezpečnost vzhledem k významnému ohrožení území povodněmi. Strategie: Heřmanice přátelské
Heřmanice zelené
Heřmanice prosperující
Počet obyvatel je stabilní, obyvatelé mají k dispozici vše potřebné pro život v moderním standardu venkovské obce. Služby pro všechny skupiny obyvatel jsou dostupné a kvalitní. Bezpečný život obyvatel je zajištěn jak vzhledem ke klimatické změně, tak k příhraniční poloze. Obec je součástí harmonické krajiny se zachovalým životním prostředím. Moderní způsoby využívání energie a zacházení s přírodními zdroji znamenají zároveň úspory veřejných i soukromých finančních prostředků. Činnost veřejné správy vytváří vhodné podmínky pro rozvoj podnikání, zejména v oblasti cestovního ruchu a služeb. Provoz zařízení a budov obce je úsporný.
3.2 OPATŘENÍ A AKTIVITY Opatření a aktivity jsou navrhovány na období 2015 – 2020 pro nositele – obec, z nich vychází zásobník projektů (kap. 4.1). Priority byly stanoveny v diskusi občanů (tvorba vize komunity, 2013) a nově zvoleného zastupitelstva obce na konci roku 2014. Jsou ovlivněny také podmínkami pro realizaci (projektová příprava, dostupné zdroje financování). Náklady jsou odhadovány podle cenové hladiny prací (konec roku 2014). Opatření a aktivity jsou členěny do 3 skupin – sociální, environmentální a ekonomické. Jsou navrhovány s ohledem na kompetence obce jako realizátora, tzn. především v oblasti odpovědnosti obce za komplexní rozvoj území (s částečným omezením v oblasti ekonomické, kde jsou podnikatelské aktivity uvažovány především jako soukromé, přičemž obec vytváří podmínky pro rozvoj podnikání v souladu s prioritami udržitelného rozvoje). Seznam investičních aktivit vychází z hodnocení analýzy, především z vyhodnocených slabých stránek a příležitostí. 3.2.1 Heřmanice přátelské: sociální oblast Opatření jsou zaměřena především na stabilizaci obyvatelstva a zlepšení podmínek pro plnohodnotný život obyvatel v obci (základní služby, kulturní, sportovní a volnočasové aktivity všech věkových skupin, péče o kulturní a historické dědictví). a) Stabilizace obyvatelstva: investiční příprava lokalit pro výstavbu rodinných domů, rekonstrukce bytového domu čp. 138 b) Infrastruktura pro sportovní aktivity: vybudování multifunkčního sportovního hřiště
22
c) Infrastruktura pro kulturní a společenské aktivity: dokončení rekonstrukce Kulturního domu u Kodešovy skály, výstavba kapličky a dokončení úprav hřbitova, vybudování muzea d) Péče o majetek obce: opravy místních komunikací a lávek, chodníky, dokončení úprav budovy obecního úřadu, vybudování kamerového systému e) Integrovaný záchranný systém: rekonstrukce hasičské zbrojnice f) Minimalizace rizika vzniku sociálního napětí: podpora systému sociálních služeb, podpora sociálního podnikání, vytvoření systému prostupného zaměstnávání s vazbou na VPP, zvýšení bezpečnosti v obci (kamerový systém) 3.2.2 Heřmanice zelené: environmentální oblast Environmentální hledisko je vedle samostatných projektů významné také v ostatních aktivitách – při rekonstrukcích a úpravách objektů ve vlastnictví obce je kladen důraz na snižování energetické náročnosti objektů, zlepšování podmínek pro čistotu povrchových vod, zvyšování biodiverzity. Samostatnou oblastí je odpadové hospodářství a využívání obnovitelných zdrojů energie z místních zdrojů. a) Snižování energetické náročnosti objektů veřejné správy: izolace a zateplování, výměna systémů vytápění u objektů veřejné správy b) Zlepšování podmínek pro čistotu povrchových vod: vybudování domovních ČOV u objektů obce i soukromých objektů – ve spolupráci s občany, vybudování nebo rekonstrukce jímek, udržování čistoty koryta Olešky c) Zvyšování biodiverzity: parkové úpravy veřejných prostranství v obci d) Posilování podílu bezmotorové dopravy: vybudování cyklostezky Úzkokolejka, péče o Pašeráckou cyklotrasu 3.2.3 Heřmanice prosperující: ekonomická oblast Ekonomická oblast souvisí s environmentální (realizace projektů zaměřených na úspory energií má dlouhodobý kladný vliv na hospodaření obce, projekt komunitní kompostárny umožní využívat místní obnovitelné zdroje energie). Samostatnou oblastí je rozvoj cestovního ruchu, k němuž může obec přispět investicemi a vytvořením podmínek pro rozvoj soukromých podnikatelských aktivit, navazujících na vybudované zázemí. a) Rozvoj cestovního ruchu: vybudování ubytovny na půdě kulturního domu u Kodešovy skály, vybudování cyklostezky Úzkokolejka a péče o Pašeráckou cyklotrasu, využití brownfield – budova nádraží b) Snižování nákladů na provoz budov ve vlastnictví obce c) Podpora podnikání: rekonstrukce objektu prodejny 3.3 ZPŮSOB VYHODNOCOVÁNÍ A AKTUALIZACE DOKUMENTU Zásobník projektů bude každoročně aktualizován a bude vyhodnoceno plnění programu a příspěvek realizovaných projektů k dosahování cílů programu rozvoje obce. Hodnocení bude zveřejňováno na internetových stránkách. Za aktualizaci a hodnocení odpovídá zastupitelstvo obce, kontaktní osobou je starosta.
23
4. AKČNÍ PLÁN 4.1 ZÁSOBNÍK AKTIVIT Tab. 22 Zásobník projektů: aktualizace březen 2015 Rozvojová oblast/Záměr
Popis
Podmínky realizace
Heřmanice přátelské: sociální oblast Výměna oken a vstupních dveří bytového Stabilizace obyvatel
Zázemí pro sportovní a kulturní akce, pro život v obci
Hasičská zbrojnice Hřbitov Bezpečnost
MMR
IROP, rozpočet obce Nadační zdroje
Úpravy vnitřních prostor, vybudování sprch, rozvod teplé vody, rekonstrukce jímky Vybudování klubovny z bývalé garáže, zateplení celého objektu, vybudování jímky Úpravy historické části hřbitova, rozšíření prostoru pro ukládání uren, výstavba kapličky Vybudování kamerového systému v obci (zastavěná část, hřbitov, rozhledna)
LK
MV
Heřmanice zelené: environmentální oblast Vybudování ČOV u bytového domu čp. Voda Cyklostezky
Zdroje financování
MMR, rozpočet obce
domu čp. 138, vybudování opěrné zdi na zajištění svahu, kryté stání pro vozidla nájemníků Vybudování multifunkčního sportovního hřiště Vybudování krytého zázemí (přístřešek), pódia a sociálního zařízení Vybudování restaurace s kuchyní v Kulturním domě u Kodešovy skály Vybudování muzea (historie obce, železnice, hasiči, lom…)
Obecní úřad
Náklady (tis. Kč)
OPŽP
138 a kulturního domu Vybudování cyklostezky na kolejovém svršku, údržba Pašerácké cyklotrasy (značení, povrchy)
Heřmanice prosperující: ekonomická oblast Oprava střešní krytiny, fasády, dokončení Prodejna
Rozpočet obce
úpravy vnitřních prostor a jímky
Ubytovna
Vybudování turistické ubytovny na půdě Kulturního domu u Kodešovy skály
Nádraží
Využití brownfield – oprava nebo demolice a nová výstavba na místě bývalého nádraží úzkorozchodné trati
Nutno vyřešit vlastnické vztahy
24
