Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Evropská 33, Praha 6 Předmět: Vývojová psychologie
Období batolete (hrubá a jemná motorika)
13. září 2007
Michaela Molková 2A SOP
ÚVOD Toto období následuje po kojeneckém období zhruba v jednom roce, kdy dítě začíná dělat první krůčky a končí ve 3 letech, kdy pak následuje předškolní věk. Důležitým vývojovým mezníkem v batolecím období je schopnost ovládat vyměšování. Pokud se tomuto učí dítě v přiměřené době, tak mu vyměšování, stejně jako jiná svalová aktivita, přináší uspokojení. Proto psychoanalýza nazývá toto období análním. Já osobně považuji toto období za velmi pěkné, živé, plné nových věcí a objevů, pro dítě musí být tato část života velmi vzrušující a rozmanitá. Také se dítě učí mnoha novým důležitým dovednostem, které jsou později např. podmínkou pro vstup do mateřské školy. Během těchto dvou let udělá dítě tolik pokroku za tak krátkou dobu, jaký už potom neudělá za celý svůj život. Stručná charakteristika: • Na začátku období dělá dítě první samostatné krůčky, na konci už umí dobře samostatně chodit, i po schodech a má dobrou rovnováhu. • Rozvíjí se řeč: na počátku pouze jednoduchá slova, na konci období už jsou to smysluplné věty. • Dítě se učí sebeobsluze, na konci období je schopno se samo najíst lžící, napít z hrnku, aniž by příliš bryndalo a téměř se samo oblékne. • Dítě se také učí hygienickým návykům, během batolecího období se učí smrkat do kapesníku a chodit na nočník, na konci období už nepotřebuje pleny. • V tomto období je dítě mimořádně závislé na matce a blízkých lidech, proto hrozí separační úzkost při odloučení dítěte od matky. • Rozvíjí se jemná motorika, dítě na sebe poprvé staví kostky a bere do ruky tužku a čmárá. • Ve třech letech jsou dívky schopné si spolu hrát, ale chlapci se ještě hašteří. Chlapci mají raději autíčka a soutěživé hry, kdežto dívky panenky a hry s fantazií. • Kolem třetího roku už si dítě hraje na „vážnou práci“ – rádo pomáhá každému, kdo dělá něco, co je pro něj zajímavé, v tuto dobu také přijímá do hry partnery. • Kolem dvou let většinou dosahuje dítě poloviční výšky, jakou bude mít v dospělosti a jeho hmotnost se také zvyšuje. • Ve dvou letech tvoří mozek dítěte 75% hmotnosti mozku dospělého člověka (po narození to bylo přibližně 25%).
1
HRUBÁ A JEMNÁ MOTORIKA V tomto období dítě stráví největší část každého dne hrou, hra je zpočátku jednoduchá a hlavně samostatná, dítě se nechce dělit o hračky, raději si hraje samo, ale okolo tří let už můžeme mluvit o tzv. paralelní hře, kdy si děti hrají vedle sebe, tolerují se, ale ještě si nedělí role. To nastává až později, v předškolním období, kdy už děti hrají hry, jako např. „na maminku a tatínka“, „na doktora“, apod. Já bych chtěla mluvit o vývoji jemné a hrubé motoriky v batolecím věku, což s hrou také úzce souvisí, protože právě během manipulace s hračkami a předměty si dítě cvičí jemnou motoriku a během hraní si na dětském hřišti na různých prolézačkách si cvičí hrubou motoriku. S jemnou motorikou si dítě procvičuje také zrak. K tomu, aby dítě mohlo svou motoriku rozvíjet, potřebuje podněty, které mu přináší jeho okolí, hlavně jeho rodiče. Podnětů, většinou hraček, by měl být dostatek, hlavně by měly být přiměřené věku dítěte a výběr by měl být rozmanitý, ale na druhou stranu nesmí být dítě podněty přesycené. V tomto věku je lepší menší výběr těch správných hraček, než mnoho různých a rozdílných hraček, kdy dítě neví, kterou si zvolit, a s některými ani neví, jak si hrát. Dítě také v tomto věku (víc než kdy jindy) potřebuje k rozvoji motoriky pomoc svých rodičů, vychovatelů. Potřebuje, abychom ho podporovali a povzbuzovali, pokud se mu nějaká činnost nedaří, dítě může jinak snadno o činnost ztratit zájem. A také bychom batolátko měli vždycky pochválit, pokud vidíme, že se mu podařila nějaká nová činnost nebo dovednost. Čím více se dítěti daří, tím lépe se rozvíjí jeho sebevědomí a samostatnost. Dítě potřebuje prostor pro hru a činnosti, které dělá rádo, i když je to dospělým někdy nepříjemné, když je u toho dítě např. hlučné nebo „divoké“. Pokud je ale při svých aktivitách tlumeno (aby dalo pokoj), je to pro něj značně nepříjemné a jeho reakce může být bouřlivá. Neuspokojená potřeba aktivity – nečinnost, vyvolává u dítěte napětí. Násilné omezování aktivity může za nepříznivých okolností fungovat jako neurotizační faktor. Potřeba aktivity může být negativně ovlivněna stavem dítěte , např. když je nemocné a nemá síly k ničemu, co je z hlediska jeho bazální existence nadbytečné. Snížení potřeby aktivity má vždycky nějaký význam. Nyní postupně, podle chronologického vývoje batolecího období, nastíním činnosti, které dítě dělá v rámci jemné a hrubé motoriky a hračky nebo předměty, které k těmto činnostem využívá. Zároveň jaké dovednosti v oblasti jemné a hrubé motoriky by mělo být dítě schopné během tohoto období zvládnout. Samozřejmě každé dítě je individuální, a to, že některé nezvládá činnost podle tzv. tabulek neznamená, že není něco v pořádku, pokud je dítě správně
2
vedeno a motivováno a nemá nějakou vadu, která by mu ve správném vývoji bránila, tak se všechno časem dožene. 15 – 18 měsíců (1 a půl roku) Hrubá motorika: V tuto dobu už dítě chodí s jistotou po domě i venku, ale při běhu občas ztratí rovnováhu a upadne. Styl jeho chůze je jistější než zpočátku, dělá kratší kroky, jeho špičky směřují do předu a už nezvedá tak vysoko nohy. Po schodech ale chodí pouze s oporou a velmi nejistě, chodí tak, že přisunuje jednu nohu ke druhé, raději sjíždí schody po zadečku. Už umí z podlahy zvednout předmět, aniž by se překulilo. Dítě začíná lézt po lehčích dětských prolézačkách, ale přitom potřebuje neustálý dozor. Také se rádo šplouchá ve vodě. Batole má rádo veškeré pohybové hry a aktivity, které mu umožňují přivyknout si na správné držení těla a změny poloh. Dobré jsou různé básničky a říkanky, které jsou spojené s pohybem. Hračky: tahací hračky, rotoped, stůl a židlička dětských rozměrů, nafukovací měkké míče, bazének (+ kruh nebo křidýlka). Jemná motorika: Dítě už dokáže držet v každé ruce jeden předmět, umí tleskat rukama. Chápe souvislost mezi pohyby své ruky a účinky, které následují (např. tahání hračky za provázek). Rádo nahodile čmárá pastelkami nebo maluje barvami nebo křídou. Batole už se v této době také zkouší samo krmit rukama a lžící, také má snahu se samo oblékat. Úspěšně zasouvá předměty do otvorů různých tvarů a velikostí. V tomto věku už je možné sledovat preferenci pravé nebo levé ruky, vyhraňuje se tedy lateralita. Je důležité nesnažit se dítě přecvičovat k preferenci pravé ruky, to může způsobit potíže s řečí (preferenci ruky ovládá ta část mozku, jež ovládá také řeč). Hračky: dřevěné puzzle pro nejmenší (v desce vyříznuté tvary, do kterých se zasazují správné tvary např. zvířátek), stavebnice se základními barevnými tvary, papír a tlusté pastelky. 19 – 21 měsíců (1 a 3/4 roku) Hrubá motorika: V tomto období už je dítě schopné vykonávat dvě činnosti, aniž by bylo zmatené, např. je schopné jít a přitom táhnout hračku na šňůrce. Už si také umí samo sednout na křeslo a slézt dolů, také rádo šplhá po nábytku. Zlepšuje se rovnováha a koordinace pohybů, takže už tak často nezakopává a nepadá a na hřišti si vybírá náročnější prolézačky, což zvyšuje jeho sebejistotu. Většina dětí v tomto věku už také umí chodit pozpátku.
3
Hračky: tříkolka s velkými šlapkami, dětský nábytek, plastové zahradnické náčiní, tahací hračky, které při pohybu vydávají zvuky. Jemná motorika: Dítě si rádo hraje s modelovacími hmotami a s pískem a vodou, rádo vyrábí různé tvary. Také si rádo kutálí, hází a třeba i chytá míče. Dělá čím dál rozsáhlejší čmáranice na papír. V tomto věku už by mělo být schopné postavit věž alespoň ze sedmi kostek a přelít vodu z jedné nádoby do druhé, aniž by příliš vylilo. Hračky: složitější stavebnice, hračky napodobující dospělácké činnosti (kuchyňky, nářadí), písek s vodou, modelovací hmoty (hlína, plastelína), kostky různých tvarů a velikostí, panák s knoflíky a zipy na oblečení, sada kroužků, které se vrší na sebe. 22 – 24 měsíců (2 roky) Hrubá motorika: V tomto věku dělá dítě velké pohybové pokroky, velmi se zlepšila jeho rovnováha, už téměř nepadá ani při běhu. Odstrkuje se na šlapací hračce nohama, ale ještě neumí šlapat na pedály (šlapky), také umí stát na jedné noze, aby mohlo druhou kopnout do míče, už umí házet a chytat míč vsedě, udrží rovnováhu na houpačce. Nyní už dítě rádo tančí podle hudby. Hračky: pojízdné hračky s pedály, měkké míče a pytlíky s fazolemi na házení a chytání, venkovní vybavení pro hraní na zahradě (prolézačka). Jemná motorika: Batole už dokáže spojit palec a ukazováček do špetky, takže zvedne i malé předměty, také si předává předměty z ruky do ruky. Jeho pozornost se zlepšuje – několik minut si vydrží prohlížet knížku, každý obrázek si dlouze prohlíží, na všechno, co ho zaujme, ukazuje a obrací stránky. Také se čím dál více podílí na svém oblékání, oblékne si třeba čepici. Batolata mají moc rády hudbu, vydávají čím dál rytmičtější zvuky na jednoduché hudební nástroje. V tomto věku už je také dítě více schopno kontaktu s jinými dětmi, děti se navzájem napodobují. Hračky: dětské hudební nástroje (bubínek, tamburína), velké puzzle, předměty, které se skládají do sebe, zatloukačka s velkými kolíky, telefon s otáčivým číselníkem, omalovánky. 25 – 30 měsíců (2 a půl roku) Hrubá motorika: V tomto období dítě stále roste do výšky a přibírá na váze, velmi se zlepšuje jeho hrubá motorika, je schopno zdolat schody bez pomoci dospělého, úspěšně manévruje kolem překážek, nenaráží do nich a při tom koná jiný úkol (např. tlačí před sebou trakař), vydrží stát pár vteřin na špičkách a dokonce umí i poskočit. Dítě už také vydrží jít déle pěšky bez kočárku. Batole je v tomto věku také velmi citlivé k tomu, co už umí jeho
4
vrstevníci, a co z toho ono samo nezvládne. Je třeba ho uklidňovat a připomínat mu, co všechno jiného už umí. Hračky: měkká polštářovaná herní podložka, středně velký fotbalový míč, zahradní klouzačka s malým žebříčkem, šlapací hračka, hudební nahrávky a taneční videonahrávky. Jemná motorika: V tomto období se u batolete velmi zlepšuje jemná motorika, už dokáže manipulovat s menšími věcmi. Dítě svou jemnou motoriku cvičí např. navlékáním korálků (dokáže navlékat velké korálky na tkaničku). Při malování už dokáže dělat kontrolované tahy, např. okopíruje čáru, kterou mu nakreslíme. Postaví věž až ze sedmi kostek, také staví kostky za sebe jako vlak, dokáže rozepínat a zapínat velké knoflíky. Dítě také rádo pomáhá mamince v kuchyni, rádo napodobuje všechny dospělácké činnosti. V tomto období je již pevně vyhraněná lateralita. Hračky: velké korálky a tkaničky, krabice s víky, kostky, skládačky, autíčka, maňásci. 31 – 36 měsíců (3 roky) Hrubá motorika: Nyní díky stále se zlepšující rovnováze dokáže dítě skočit např. ze schodu, aniž by upadlo, už vydrží pár vteřin balancovat na jedné noze, zvládá chodit po špičkách po rovině, samo zvládne žebříky a skluzavky na venkovním hřišti, dokáže už sebejistě běhat. Dítě už je také bez problému schopné šlapat na tříkolce. Velmi rádo tančí. Dítě si teď velmi věří, chce všechno umět, všechno přelézt a překonat, a pokud mu to nejde, může ho popadnout záchvat vzteku, je tedy potřeba podporovat jeho sebedůvěru a trpělivost, důležitý je také kontakt s vrstevníky, kde se může učit nápodobou. Hračky: tříkolka a další šlapací hračky, klouzačka, prolézačka, houpačky všeho druhu, míče ke kopání a házení. Jemná motorika: V oblasti jemné motoriky je batole stále šikovnější. Už si umí vyhrát s více druhy hraček. Začíná stříhat dětskými nůžkami, ačkoli je to pro něj těžké, potřebuje tedy povzbudit. Na jeho nakreslených obrázcích už je leckdy poznat, co má obrázek představovat, jeho kresby už jsou méně nahodilé a dokáže i okopírovat jednoduché obrazce. Už umí postavit věž až z deseti kostek. Skládá jednoduché puzzle. Dítě už také pomáhá v domácnosti, např. dá příbory na stůl, uklidí si své hračky. Ke konci tří let už by se mělo umět z velké části samo obléknout. Hračky: plastové nádobíčko, materiály k výtvarné činnosti, malá zvířátka, figurky, vláček a koleje, potřeby ke stříhání, lepení, navlékání, kostky.
5
LITERATURA • WOOLFSON, R. C.: Bystré dítě batole. Ottovo nakladatelství. 2004 • VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie. Portál. Praha 2000 • LANGMEIER, J., LANGMEIER, M., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie. HaH. Praha 1998 • MATĚJČEK, Z.: Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. Grada. 2005
6
