Obchodní korporace (pojem, charakteristika a členění); tichá společnost

Obchodní korporace (pojem, charakteristika a členění); tichá společnost

• obecná úprava právnických osob (a tedy obchodních korporací) se nachází v NOZ spolu se závazkovými vztahy, kdežto korporátní právo se nachází ve zvláštním zákoně (ZOK) • bezvadné vymezení pojmu není možné, ZOK pojem obchodní korporace nedefinuje, jen stanovuje taxativní výčet jednotlivých obchodních korporací § 1 (1), (2) ZOK • Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva

Obchodní společnosti Stručný přehled

Osobní společnosti

- veřejná obchodní společnost - komanditní společnost -Evropské hospodářské zájmové sdružení

Kapitálové společnosti

- společnost s ručením omezeným - akciová společnost -evropská společnost

- Družstvy jsou družstvo a evropská družstevní společnost

Srovnávací kriteria základní charakteristika (firma, ručení, počet osob)

založení společnosti vnitřní vztahy (práva a povinnosti společníků)

vnější vztahy – jednání navenek zánik společnosti

•Obchodní korporace je PO, jež má omezenou svéprávnost (svéprávnost je omezena právní povahou obchodní korporace - např. nemůže testovat o svém majetku nebo osvojit člověka), je majetkoprávně samostatná (obchodní korporace odpovídá za své dluhy veškerým majetkem, který vlastní), jejímž základem je smlouva/y (obchodní korporace je komplexem smluv), je zakládána za účelem podnikání nebo za účelem správy vlastního majetku (tzv. veřejné prospěšné společnosti, mezi ně nepatří v.o.s. a k.s.- pouze za účelem podnikání)

dělení obchodních korporací

a) české obchodní korporace v.o.s, k.s., s.r.o., a.s. –jsou upraveny českým právem – mohou je zakládat české i zahraničními osobami

b) nadnárodní obchodní korporace evropské hospodářské zájmové sdružení, evropská družstevní společnost, evropská společnost – pro založení těchto obchodních korporací je třeba evropský prvek – alespoň 2 osoby musí vyvíjet svou činnost jako hlavní náplň v různých členských států Evropské unie

Znaky osobních společností - staví na individuálních osobnostech společníků (vlastnosti, schopnosti) - stojí na vzájemné důvěře společníků - členství vázáno na individuální osoby, nepřenosné na jiného a nedělitelné bez souhlasu ostatních členů - osobní účast společníků na obchodním vedení společnosti a jejich spolupráce - osobní ručení společníka celým jeho majetkem za závazky společnosti

- události, k nimž dojde na straně některého ze společníků, mají přímé právní důsledky pro společnosti - veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (s určitými výhradami) a evropské hospodářské zájmové sdružení

Znaky kapitálových společností

- právní osobnost kap. společnosti se osamostatňuje od společníků - vazba mezi společníky a společností se uvolňuje ve prospěch autonomní existence společnosti - podíly společníků i členství ve společnosti je zásadně volně převoditelné - společníci neručí osobně za závazky společnosti, za ty odpovídá společnost svým majetkem

- vedení společnosti je svěřeno orgánům společnosti - charakteristický je pevně stanovený základní kapitál - kapitál je neosobní - nezáleží na schopnostech a vlastnostech společníků - akciová společnost, společnost s ručením omezeným a evropská společnost

Založení a vznik obchodních korporací Proces vzniku PO - vychází z právní konstrukce, kterou stanoví zákon - lze založit (v NOZ použit termín „ustavení“) několika způsoby (§122 NOZ)

• zákonem, rozhodnutím ogr. veřejné moci, způsobem, který stanoví zvl. předpis • zakladatelským právním jednáním • smlouva nebo zřizovací (zakládací) listina • pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma (§123 NOZ) • speciální úprava pro obchodní korporace

• Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou (§8 ZOK) = zakladatelské právní jednání • společenská smlouva může mít formu stanov nebo zakladatelské listiny (§3 odst.2 ZOK) • pokud zakl.pr.jednání chybí, nemá nezbytné náležitosti, odporuje §145 NOZ (účel) nebo PO založilo méně osob, než je potřeba => soud prohlásí PO za neplatnou (§129 NOZ)

• nezbytné náležitosti zakladatelského právního jednání (tedy i společenské smlouvy) v §123 NOZ • název, sídlo PO, předmět činnosti, statutární orgán PO + jak se tento orgán vytváří, není-li to stanoveno zákonem

• stěžejním účelem a cílem obchodních korporací je podnikání • osobní společnost může být založena jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy majetku (§2 odst. 1 ZOK) • možnost založit kapitálovou společnost také za jiným účelem (fiktivní podnikatel)

•více zakladatelů zakládá PO přijetím stanov nebo uzavřením jiné smlouvy (§125 NOZ) •zákon stanoví, kdy lze PO založit jednou osobou (§210 a násl. NOZ + §11 a násl. ZOK)

Jednočlenná společnost § 11 (1) Kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel. (2) Kapitálová společnost může mít jediného společníka také v důsledku soustředění všech podílů v jeho rukou. § 12 (1) Působnost nejvyššího orgánu vykonává v jednočlenné společnosti její společník. (2) Vyžaduje-li tento zákon nebo jiný právní předpis, aby rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti bylo osvědčeno veřejnou listinou, má rozhodnutí jediného společníka formu veřejné listiny.

§ 13 Smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. To neplatí, je-li taková smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých. § 14 Stane-li se společnost jednočlennou společností, k ujednáním společenské smlouvy, která zakazují nebo omezují převoditelnost nebo zastavení nebo možnost přechodu podílu, se po dobu, kdy je jednočlennou společností, nepřihlíží

• vznik obchodní korporace zápisem do obchodního rejstříku – návrh na zápis potřeba podat do 6ti měsíců od založení (konstitutivní účinek) • §9 ZOK • pokud není podán do 6ti měsíců od založení = odstoupení od smlouvy (nevyvratitelná domněnka) • tuto lhůtu lze ve společenské smlouvě změnit • u družstva platí, že po uplynutí lhůty vzali všichni členové přihlášku zpět

•PO vznikající na základě zákona vznikají dnem nabytí účinnosti příslušného zákona, pokud není za den vzniku stanoven pozdější den

•právní osobnost má PO od svého vzniku do svého zániku (§118 NOZ)

Jednání před vznikem obchodní korporace (§127 NOZ) • Zvláštní význam to má v případech právního jednán za PO, která je teprve založena nebo jen projektována, ale již je jejím jménem jednáno s 3. osobami – je třeba garantovat jistotu 3. osob • NOZ stanovuje možnost PO do 3 měsíců po svém vzniku převzít toto jednání ex tunc • Pokud toto jednání nepřevezme, zakládá NOZ solidaritu osob, které jednaly jménem tvořící se PO • Lhůta stanovena pro zajištění právní jistoty 3. osob

Neplatnost obchodní korporace Po vzniku obchodní korporace ji soud také prohlásí, a to i bez návrhu, za neplatnou, jestliže • a) společenská smlouva nebyla pořízena v předepsané formě, • b) nebyla dodržena ustanovení o výši nejnižšího splacení základního kapitálu, nebo • c) zjistí nezpůsobilost k právním jednáním všech zakládajících společníků.

• Za náležitost nezbytnou pro právní existenci právnické osoby podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti právnické osoby se pro obchodní korporace rozumí pouze uvedení obchodní firmy (dále jen „firma“), výše vkladů, celkové výše upsaného základního kapitálu a předmětu podnikání nebo činnosti. • Pro právní existenci družstva je nezbytné pouze uvedení firmy, výše vkladů a předmětu podnikání (činnosti).

Zrušení a zánik obchodní korporace

Zrušení • stejně jako u vzniku je zánik konstruován ve dvou fázích • nastává právní skutečnost podmiňující ukončení existence společnosti • obchodní společnost pozbývá svůj účel pro nějž byla zřízena • orgány vykonávají úkony směřující k zániku společnosti

způsoby zrušení • dobrovolné - disoluční smlouva - disociační usnesení - rozhodnutí o zrušení společnosti je možno zrušit do doby, než bylo započato s rozdělováním likvidačního zůstatku

• nucené – rozhodnutím soudu zahajuje se pouze na návrh - záleží na úvaze soudu - odstranitelnost důvodu - věcně příslušné KS

formy zrušení • s likvidací - korporace směřuje k zániku a nemá právního nástupce • bez likvidace • společnost má právního nástupce, který vstupuje do všech vztahů, závazků, společníků apod.. • souhrnně označováno jako přeměny obchodních společností – z.č. 125/2008 Sb.

Právní úprava • §§168 – 173 NOZ – zrušení právnické osoby • § 6 ZOK - (1) Právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. • §§ 93, 94 ZOK Zrušení a zánik obchodní korporace a ustanovení o likvidaci • + ustanovení k jednotlivým Obch. korporacím

Obchodní korporace se zrušuje: • právním jednáním, • uplynutím doby, • rozhodnutím orgánu veřejné moci • dosažením účelu, pro který byla ustavena, • a z dalších důvodů stanovených zákonem. O dobrovolném zrušení právnické osoby rozhoduje její příslušný orgán.

• Kdo rozhodl o zrušení s likvidací, může rozhodnutí změnit, dokud ještě nedošlo k naplnění účelu likvidace. S likvidací se právnická osoba zrušuje • a) uplynutím doby, na kterou byla založena, • b) dosažením účelu, pro který byla založena, • c) dnem určeným zákonem nebo právním jednáním o zrušení právnické osoby, jinak dnem jeho účinnosti, nebo • d) dnem právní moci rozhodnutí orgánu veřejné moci, nestanoví-li se v rozhodnutí den pozdější.

§172 NOZ Soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže a) vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, b) již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem, c) nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebo d) tak stanoví zákon.

Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

§93ZoK • Soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci také, jestliže • a) pozbyla všechna podnikatelská oprávnění; to neplatí, byla-li založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání, • b) není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel, • c) nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, nebo • d) provozuje činnost, kterou podle jiného právního předpisu mohou vykonávat jen fyzické osoby, bez pomoci těchto osob.

Likvidace • zákonem stanovený postup při němž dochází k mimosoudnímu vyrovnání majetkových vztahů zanikající právnické osoby • účel : vyjasnit majetkové poměry společnosti, vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona

Likvidace společnosti - §187-209 NOZ • nepřestává být podnikatelem • jsou zachovány orgány společnosti • působnost statutárních orgánů přechází v podstatném rozsahu na likvidátora • jedná se o tzv. vratný proces

•likvidace může proběhnout pouze tehdy, pokud majetek společnosti postačuje k úhradě závazků společnosti.

•V opačném případě je nutné projít procesem insolvence, resp.řešit úpadek

•Právnická osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena nebo prohlášena za neplatnou. •Vstoupí-li právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku do likvidace, navrhne likvidátor bez zbytečného odkladu zápis vstupu do likvidace do veřejného rejstříku. •Po dobu likvidace užívá právnická osoba svůj název s dodatkem „v likvidaci“.

Jmenování likvidátora • Při vstupu do likvidace povolá příslušný orgán právnické osobě likvidátora; likvidátorem může být jen osoba způsobilá být členem statutárního orgánu. • Je-li právnická osoba v likvidaci a nebyl-li likvidátor povolán, vykonávají jeho působnost všichni členové statutárního orgánu. • Je-li k likvidaci právnické osoby povoláno několik likvidátorů, tvoří kolektivní orgán.

Právnické osobě, která vstoupila do likvidace, aniž byl povolán likvidátor podle § 189 NOZ, jmenuje likvidátora soud, a to i bez návrhu. Soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osoby. Na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora.

Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu. Takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával. Nelze-li likvidátora jmenovat dle výše uvedeného, jmenuje ho soud z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců.

• Likvidátor nabývá působnosti statutárního orgánu okamžikem svého povolání. Za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu. • Jen soud může odvolat z funkce likvidátora, kterého do funkce jmenoval.

• Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.

Povinnosti likvidátora • Činnost likvidátora může sledovat jen účel, jaký odpovídá povaze a cíli likvidace. • Likvidátor uspokojí v průběhu likvidace přednostně pohledávky zaměstnanců; to neplatí, je-li právnická osoba v úpadku. • Likvidátor oznámí vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům. • Likvidátor zveřejní bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění. • Likvidátor sestaví ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby. • Likvidátor vydá proti úhradě nákladů soupis jmění každému věřiteli, který o to požádá. • Zjistí-li likvidátor v průběhu likvidace, že právnická osoba je v úpadku, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, ledaže se jedná o případ uvedený v § 201.

•Nepostačuje – li likvidační podstata k splnění všech dluhů, likvidátor z výtěžku uhradí v prvé skupině náklady likvidace, ve druhé skupině ze zůstatku uspokojí pohledávky zaměstnanců a poté hradí ve třetí skupině pohledávky ostatních věřitelů.

•Není-li možné plně vyrovnat pohledávky v téže skupině, uspokojí se poměrně.

•Jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstaty vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, a popřípadě též návrh na použití likvidačního zůstatku. • K témuž dni likvidátor sestaví účetní závěrku.

• Konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce.

Skončení likvidace

•Likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli, nebo jejím odmítnutím. Likvidátor podá do třiceti dnů od skončení likvidace návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku.

Nový majetek před skončením likvidace

•Zjistí-li se ještě před výmazem právnické osoby z veřejného rejstříku její dosud neznámý majetek nebo objeví-li se potřeba jiných nezbytných opatření, likvidace neskončí a likvidátor tento majetek vypořádá nebo provede další nezbytná opatření.

Nový majetek po skončení likvidace • Zjistí-li se neznámý majetek právnické osoby po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz právnické osoby, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. • Kdo vede veřejný rejstřík, do něho podle tohoto rozhodnutí zapíše obnovení právnické osoby, skutečnost, že je v likvidaci a údaje o likvidátorovi. • Od obnovení se na právnickou osobu hledí, jako by nikdy nezanikla. • Byla-li právnická osoba obnovena vzhledem k zjištění neznámého majetku, obnoví se neuspokojené pohledávky jejích věřitelů.

Zánik •

Právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku.

•

Právnická osoba, která nepodléhá zápisu do veřejného rejstříku, zaniká skončením likvidace.