Obce jako součást bezpečnostního systému: Česká republika v evropském srovnání 1

Ochrana & Bezpečnost – 2012, ročník I., č. 1 (jaro) Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.: Obce jako součást bezpečnostního systému: Česká republika v evropském srovnání (2012_A_06), ISSN 1805-5656

Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. Obce jako součást bezpečnostního systému: Česká republika v evropském srovnání1 Anotace Příspěvek si klade za cíl být určitou „rukovětí tvrdých dat“ pro další badatele, kteří se zabývají tématem obcí a jejich potenciálního dopadu na fungování bezpečnostních sborů doma i ve světě. Srovnává stěžejní údaje (počet, průměrná rozloha a lidnatost) obcí v zemích Evropské unie a upozorňuje, že pod tímto názvem se mohou skrývat propastně odlišné jednotky. Na závěr je věnován prostor fenoménu slučování obcí, který zásadně mění tvář některých evropských zemí. Klíčová slova Obce, bezpečnostní systém, slučování obcí. Summary The article aims to be a "hard data handbook" for other researchers who deal with the topic of municipalities and their potential impact on the functioning of security forces at home and abroad. It compares key data (number, average size and population) related to the municipalities in the European Union. It also notes that under this name it is possible to conceal vastly different units. At the end the space is devoted to the phenomenon of amalgamisation of municipalities, which fundamentally changes the face of some European countries. Keywords Municipalities, security system, amalgamisation of municipalities.

1

Tento text vznikl v rámci projektu „Trendy, rizika a scénáře bezpečnostního vývoje ve světě, Evropě a České republice – dopady na bezpečnostní politiku a bezpečnostní systém České republiky“ s identifikačním kódem VG20102013009. 1 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


Úvod aneb „údaje pro EU-27“ 2 Faktorem, který často, ačkoli ne nutně stejně výrazně ve všech sledovaných zemích, souvisí s výkonem činnosti bezpečnostních sborů, je role obcí, základního článku místní samosprávy. Česká republika bývá často označována za zemi, kde, v mezinárodním srovnání, existuje „příliš mnoho“ obcí, respektive tyto obce jsou často „příliš malé“ či „příliš málo lidnaté“ a z tohoto důvodu nemohou být – mimo jiné – vždy efektivním partnerem pro policejní složky. Je tomu skutečně tak? Jsou obce v jiných členských zemích Unie skutečně o tolik větší a lidnatější? A pokud ano, bylo takové stavu dosaženo demokratickými prostředky? Pilotní vhled do dané problematiky přináší následující tabulky a grafy, která mimo jiné naznačuje, že v řadě zemí je vůbec nesnadné zjistit, kolik obcí se v ní vyskytuje (respektive zda je třeba za obce považovat olbřímí de facto střediskové obce nebo skutečné základy samosprávy, ať již jsou nazývány farnosti, sídla či jakkoli jinak). Pokud budeme tyto informace znát, nebudou již možná emotivní „srovnávání“ typu „Ve Finsku je policejní služebna a hasičská zbrojnice skoro v každé obci – proč něco takového není možné v České republice.“ Je totiž třeba si uvědomit, že obcí je ve Finsku hrstka a že jejich průměrná rozloha je rozlohou menšího tuzemského okresu. Při vědomí této skutečnosti vypadá mezinárodní srovnání hned poněkud jinak. země / region

počet obcí v zemi

Belgie

589

Česká republika (k 1. lednu 2010)

3

4

Česká republika (obce II. stupně) Česká republika (obce III. stupně) Dánsko Dánsko (před reformou z 1. ledna 2007) 5 Spolková republika Německo (2009) 6 Estonsko (říjen 2005) 7 Řecko (střediskové obce) Řecko (sídla, místní části) Španělsko Francie (1. leden 2006) Irsko (wards) 9 Itálie 10 Kypr 2

6 245 + 5 vojenských újezdů 388 205 98 270 12 013 227 (34 měst) 325 (okrsek Athos) 6 130 8110 (2003) 36 685 (36 571 v Evropě) 8 3 440 8 100 401

průměrný počet obyvatel v obci 17 970 1 682 (pouze obce) 1 681 (včetně vojenských újezdů) 27 079 51 253 56 477 20 499 6 862 5 904 34 470 1 833 5 764

průměrná rozloha obce 2 (km ) 51,83

1 763

18,40

1 233 7 448 1 942

20,43 37,20 14,07

12,63 203,27 384,72 439,72 159,60 29,73 191,33 404,78 21,53 62,39

Příspěvek rozvádí a aktualisuje některé starší práce autora: KRULÍK, Oldřich. Ideální rozloha policejního mezičlánku: mýty a evropská realita (2. část). Policista, 2011, č. 11, příloha – s. I až XII. ISSN 1211-7943 a KRULÍK, Oldřich. Ideální rozloha policejního mezičlánku: mýty a evropská realita (1. část). Policista, 2011, č. 10, příloha – s. I až XII. ISSN 1211-7943. 3 Roku 1961 se jednalo o ještě 2 663 obcí. 4 Přehledy změn v územní organisaci, v názvech obcí a jejich částí . 5 Wikipedia: Municipalities of Germany . 6 Wikipedia: Municipalities of Estonia (rok 2002: 241 obcí). Statoids: Municipalities of Estonia . 7 Wikipedia: List of Municipality Changes in Greece . E-municipalities: Municipalities of Greece . 8 Central Statistics Office Ireland . 9 Wikipedia: Subdivisions of Italy . 10 Údaj platí pro Řeckokyperskou republiku. Dalších 196 obcí se nachází v rámci Severokyperské turecké republiky 2 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]

Ochrana & Bezpečnost – 2012, ročník I., č. 1 (jaro) Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.: Obce jako součást bezpečnostního systému: Česká republika v evropském srovnání (2012_A_06), ISSN 1805-5656 11

Litva (obce, de facto okresy) Litva (sídla) 12 Lotyšsko (2009) 13 Lucembursko Maďarsko Malta 15 Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko (střediskové obce) Portugalsko (farnosti) Slovinsko Slovensko (duben 2010)

16

Finsko (stav k 1. lednu 2010) Švédsko (obce) Švédsko (farnosti, sídla) Spojené království (celek, úroveň wards) 17 Spojené království (Anglie a Wales, wards) Spojené království (Anglie) Spojené království 18 (Wales, local authority wards) 19 Spojené království (Skotsko, obce) Spojené království 20 (Skotsko, wards, stav z roku 2001) Spojené království (Severní Irsko, wards, 1993) Spojené království 21 (Severní Irsko, municipal boroughs) Spojené království (Severní Irsko, municipal boroughs, 2011) Bulharsko (střediskové obce, NUTS 4) Bulharsko (sídla, NUTS 5) 22 Rumunsko (střediskové obce) Rumunsko (sídla)

60 536 118 116 14 3 168 68 431 2 357 2 478 308 4 257 210

55 178 6 177 18 996 4 259 3 185 6 082 38 497 3 553 15 390 34 504 2 496 9 788

2 891 + 4 vojenské obvody

1 861

342 obcí (z toho 108 měst) 290 2 512 10 654 8 850 7 959

1 086,67 121,64 547,11 22,29 29,37 4,65 96,39 35,59 126,18 299,97 21,70 96,54 16,96 (pouze obce) 16,94 (obce a vojenské obvody)

15 662

888,62

32 238 3 722 5 761 6 151 6 464

1 551,60 179,13 22,83 17,08 16,39

891

3 359

23,30

589 (z toho 6 měst)

8 776

133,74

1 222

4 230

64,46

582

883

7,04

26

68 269

544,61

11

161 364

1 287,3

264 5 329 320 2856

30 049 1 489 67 305 7 541

424,25 21,02 744,97 83,47

a 19 v rámci základen Spojeného království. Kypr jako celek sestává z 616 obcí. GeoHive: Cyprus, Administrative Units . Union of Cyprus Municipalities . 11 Wikipedia: Municipalities of Latvia . 12 Statoids: Municipalities of Latvia . Wikipedia: Administrative Divisions of Latvia . 13 Cities and Agglomerations of Luxembourg. Proposition of a Nomenclature for Urban Unities . 14 Z toho 3 122 měst a obcí, 23 velkoměst na úrovni župy a 23 městských částí hlavního města Budapešť. 15 Statistics Nederlands: 431 Dutch Municipalities in 2010 . 16 Územné a správne usporiadanie Slovenskej republiky . 17 Statistical Wards, CAS Wards and ST Wards . 18 Wales: New Constituencies Ward Breakdown . 19 Wiki Answers: How many Cities are There in Scotland . 20 Ještě menšími jednotkami jsou settlements respektive localities nebo civil parishes. Scotland’s Census Results OnLine: Geography . 21 Lestas, M., Best Practice in Northern Ireland . 22 Institutul National de Statistica: Geografie, Meteorologie Şi Mediu Înconjurător . 3 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


Průměrný počet obyvatel obcí v rámci Evropské unie vypadá následujícím způsobem (před započtením nejnovějšího severoirského modelu):

4 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


Průměrná rozhloha obcí v rámci Evropské unie vypadá následujícím způsobem (před započtením nejnovějšího severoirského modelu):

1800

1600

1400

1200

1000

800


600


Zaostřeno na Českou republiku Pokud oba stěžejní ukazatele (počet obyvatel a rozlohu) podrobíme určitému srovnání, jako viz výše, budou výsledky – s důrazem na Českou republiku (u obcí I., II. a III. typu) a Slovensko – následující: země / region

průměrný počet obyvatel v obci

země / region

Spojené království (Severní Irsko, municipal boroughs) Rumunsko (střediskové obce) Dánsko Litva (obce, de facto okresy) Česká republika (obce III. stupně) Nizozemsko

68 269

Švédsko (obce)

67 305 56 477 55 178 51 253 38 497

1 086,67 888,62 744,97 547,11 544,61

Portugalsko (střediskové obce) Řecko (střediskové obce) Švédsko (obce) Bulharsko (střediskové obce, NUTS 4) Česká republika (obce II. stupně) Dánsko (před reformou z 1. ledna 2007) Lotyšsko Belgie Finsko Polsko Slovinsko Spojené království (Skotsko, obce) Rumunsko (sídla) Itálie Spolková republika Německo Spojené království (Anglie) Litva (sídla) Spojené království (Anglie a Wales; wards) Malta Estonsko Španělsko Spojené království (celek, úroveň wards) Lucembursko

34 504 34 470 32 238 30 049 27 079 20 499 18 996 17 970 15 662 15 390 9 788 8 776 7 541 7 448 6 862 6 464 6 177 6 151

Litva (obce, de facto okresy) Finsko Rumunsko (střediskové obce) Lotyšsko Spojené království (Severní Irsko, municipal boroughs) Dánsko Bulharsko (střediskové obce, NUTS 4) Řecko (střediskové obce) Česká republika (obce III. stupně) Portugalsko (střediskové obce) Rakousko Česká republika (obce II. stupně) Estonsko Švédsko (farnosti, sídla) Dánsko (před reformou z 1. ledna 2007) Spojené království (Skotsko, obce) Polsko Litva (sídla) Slovinsko Nizozemsko Rumunsko (sídla) Spojené království (Skotsko, wards) Španělsko

51,83 37,20 29,73 29,37 23,30

Spojené království (Skotsko, wards) Švédsko (farnosti, sídla) Rakousko Spojené království (Wales, local authority wards) Maďarsko Portugalsko (farnosti) Kypr Slovensko Řecko (sídla, místní části) Francie Česká republika Bulharsko (sídla, NUTS 5) Irsko (wards)

4 230 3 722 3 511 3 359

Belgie Itálie Spolková republika Německo Maďarsko Spojené království (Wales, local authority wards) Spojené království (celek, úroveň wards) Lucembursko Portugalsko (farnosti) Řecko (sídla, místní části)

21,02 20,43 18,40 17,08 16,96 16,39 14,07 12,63 7,04

Spojené království (Severní Irsko, úroveň sídel)

883

Bulharsko (sídla, NUTS 5) Irsko (wards) Francie Spojené království (Anglie a Wales, wards) Slovensko Spojené království (Anglie) Kypr Česká republika Spojené království (Severní Irsko, úroveň sídel) Malta

6 082 5 904 5 764 5 761 4 259

3 185 2 496 1 942 1 861 1 833 1 763 1 682 1 489 1 233


průměrná rozloha obce, km2 (zaokrouhleno) 1 551,60

439,72 424,25 404,78 384,72 299,97 233,62 203,27 191,33 179,13 159,60 133,74 126,18 121,64 96,54 96,39 83,47 64,46 62,39

22,83 22,29 21,70 21,53

4,65


A jak by vypadal pohled, který by se podrobně díval pod pokličku jednotlivým krajům? Obce v České republice je možné statisticky třídit do celkem deseti velikostních kategorií. V lednu 2010 takový přehled vykazoval následující výsledky.23 Nejvyšší údaje (s ohledem na počet obcí a celkový počet obyvatel v konkrétní velikostní kategorii) jsou zvýrazněny do (to) 199

Hlavní město Praha

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

Liberecký kraj

23

Obce počet obcí podíl z počtu obcí kraje v rámci této velikostní kategorie (%) počet obyvatel podíl obyvatel kraje, kteří žijí v rámci této velikostní kategorie obcí (%) počet obcí podíl z počtu obcí kraje v rámci této velikostní kategorie (%) počet obyvatel podíl obyvatel kraje, kteří žijí v rámci této velikostní kategorie obcí (%) počet obcí podíl z počtu obcí kraje v rámci této velikostní kategorie (%) počet obyvatel podíl obyvatel kraje, kteří žijí v rámci této velikostní kategorie obcí (%) počet obcí podíl z počtu obcí kraje v rámci této velikostní kategorie (%) počet obyvatel podíl obyvatel kraje, kteří žijí v rámci této velikostní kategorie obcí (%) počet obcí podíl z počtu obcí kraje v rámci této velikostní kategorie (%) počet obyvatel podíl obyvatel kraje, kteří žijí v rámci této velikostní kategorie obcí (%) počet obcí podíl z počtu obcí kraje v rámci této velikostní kategorie (%) počet obyvatel podíl obyvatel kraje, kteří žijí v rámci této velikostní kategorie obcí (%) počet obcí podíl z počtu obcí kraje v rámci této velikostní kategorie (%) počet obyvatel podíl obyvatel kraje, kteří žijí v rámci této velikostní kategorie obcí (%)

od 200 do 499

od 500 do 999

od 1 000 do 1 999

od 2 000 do 4 999

od 5 000 do 9 999

od 10 000 do 19 999

od 20 000 do 49 999

od 50 000 do 99 999

nad 100 000

celkem

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

1

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

100,0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1 233 211

1 233 211

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

100,0

260

410

260

121

56

19

14

4

1

0

1 145

22,7

35,8

22,7

10,6

4,9

1,7

1,2

0,3

0,1

0,0

100,0

32 138

136 410

182 591

165 647

171 489

128 266

211 581

132 663

69 906

0

1 230 691

2,6

11,1

14,8

13,5

13,9

10,4

17,2

10,8

5,7

0,0

100,0

239

204

80

49

31

13

2

4

1

0

623

38,4

32,7

12,8

7,7

5,0

2,1

0,3

0,6

0,2

0,0

100,0

26 819

65 653

55 036

68 167

93 948

95 133

25 336

111 300

94 936

0

636 328

4,2

10,3

8,6

10,7

14,8

15,0

4,0

17,5

14,9

0,0

100,0

184

153

77

43

30

8

4

1

0

1

501

36,7

30,5

15,4

8,6

6,0

1,6

0,8

0,2

0,0

0,2

100,0

21 159

48 269

54 971

59 459

94 782

49 594

49 303

22 817

0

169 273

569 627

3,7

8,5

9,7

10,4

16,6

8,7

8,7

4,0

0,0

29,7

100,0

17

38

35

15

14

6

4

2

1

0

132

12,9

28,8

26,5

11,4

10,6

4,5

3,0

1,5

0,8

0,0

100,0

2 427

12 770

23 627

22 853

40 022

37 206

58 699

59 340

51 459

0,0

308 403

0,8

4,1

7,7

7,4

13,0

12,1

19,0

19,2

16,7

0,0

100,0

55

124

84

36

28

10

9

4

4

0,0

354

15,5

35,0

23,7

10,2

7,9

2,8

2,5

1,1

1,1

0,0

100,0

7 391

41 563

58 290

48 962

80 238

68 685

142 147

122 145

266 470

0,0

835 891

0,9

5,0

7,0

5,9

9,6

8,2

17,0

14,6

31,9

0,0

100,0

37

57

63

26

17

10

2

2

0

1

215

17,2

26,5

29,3

12,1

7,9

4,7

0,1

0,1

0,0

0,5

100,0

5 217

18 111

44 460

36 897

54 338

67 138

26 678

83 572

0

100 914

437 325

1,2

4,1

10,2

8,4

12,4

15,4

6,1

19,1

0,0

23,1

100,0

Jako základ pro výpočty posloužil dokument České statistického úřadu, expositury Ostrava, který se ale týkal roku 2009. Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů . Obec Petrovice nad Desnou . Český statistický úřad: Petrovice nad Desnou . Obec Sobotín . 7 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

Vysočina

Jihomoravský kraj

Olomoucký kraj

Zlínský kraj

Moravskoslezský kraj

Česká republika

počet obcí podíl z počtu obcí kraje v rámci této velikostní kategorie (%) počet obyvatel podíl obyvatel kraje, kteří žijí v rámci této velikostní kategorie obcí (%) počet obcí podíl z počtu obcí kraje v rámci této velikostní kategorie (%) počet obyvatel podíl obyvatel kraje, kteří žijí v rámci této velikostní kategorie obcí (%) počet obcí podíl z počtu obcí kraje v rámci této velikostní kategorie (%) počet obyvatel podíl obyvatel kraje, kteří žijí v rámci této velikostní kategorie obcí (%) počet obcí podíl z počtu obcí kraje v rámci této velikostní kategorie (%) počet obyvatel podíl obyvatel kraje, kteří žijí v rámci této velikostní kategorie obcí (%) počet obcí podíl z počtu obcí kraje v rámci této velikostní kategorie (%) počet obyvatel podíl obyvatel kraje, kteří žijí v rámci této velikostní kategorie obcí (%) počet obcí podíl z počtu obcí kraje v rámci této velikostní kategorie (%) počet obyvatel podíl obyvatel kraje, kteří žijí v rámci této velikostní kategorie obcí (%) počet obcí podíl z počtu obcí kraje v rámci této velikostní kategorie (%) počet obyvatel podíl obyvatel kraje, kteří žijí v rámci této velikostní kategorie obcí (%) počet obcí podíl z počtu obcí kraje v rámci této velikostní kategorie (%) počet obyvatel podíl obyvatel kraje, kteří žijí v rámci této velikostní kategorie obcí (%)

117

166

86

36

21

14

5

2

1

0

448

26,1

37,1

19,2

8,0

21

4,7

1,1

0,4

0,2

0,0

100,0

15 874

54 552

58 142

48 205

60 413

100 629

70 327

51 881

94 497

0

554 520

2,9

9,8

10,5

8,7

10,9

18,1

12,7

9,4

17,0

0,0

100,0

109

176

88

45

15

8

8

1

1

0

451

24,1

39,0

19,5

10,0

3,3

1,8

1,8

0,2

0,2

0,0

100,0

14 218

56 331

63 730

62 233

47 141

55 908

102 358

23 374

89 892

0

515 185

2,8

10,9

12,4

12,1

9,2

10,9

19,9

4,5

17,4

0,0

100,0

342

204

93

34

13

10

4

3

1

0

704

48,6

29,0

13,2

4,8

1,8

1,4

0,6

0,4

0,1

0,0

100,0

40 834

62 711

65 793

47 440

44 252

66 283

50 447

86 508

51 143

0

515 411

7,9

12,2

12,8

9,2

8,6

12,9

9,8

16,8

9,9

0,0

100,0

119

193

184

95

59

13

4

5

0

1

673

17,7

28,7

27,3

14,1

8,8

1,9

0,6

0,7

0,0

0,1

100,0

15 354

64 983

132 889

128 583

175 405

86 726

44 945

127 669

0

370 592

1 147 146

1,3

5,7

11,6

11,2

15,3

7,6

3,9

11,1

0,0

32,3

100,0

49

125

103

76

33

3

6

3

0

1

399

12,3

31,4

25,9

19,0

8,3

0,7

1,5

0,7

0,0

0,3

100,0

7 123

41 781

68 510

105 330

93 458

24 435

81 492

119 635

0

100 373

642 137

1,1

6,5

10,7

16,4

14,5

3,8

12,7

18,6

0,0

15,6

100,0

19

84

99

49

34

11

4

4

1

0

305

6,2

27,5

32,5

16,1

11,1

3,6

1,3

1,3

0,3

0,0

100,0

2 703

29 445

71 778

70 413

96 747

69 780

64 914

109 772

75 860

0

591 412

0,5

5,0

12,1

11,9

16,4

11,8

11,0

18,6

12,8

0,0

100,0

14

57

78

77

40

17

4

7

4

1

299

4,7

19,1

26,9

25,8

13,4

5,7

1,3

2,4

1,3

0,3

100,0

2 071

19 110

55 841

110 610

129 656

115 112

52 992

193 063

264 033

307 767

1 250 255

0,2

1,5

4,5

8,8

10,4

9,2

4,2

15,4

21,1

24,6

100,0

1 561

1 991

1 330

702

391

142

70

42

15

6

6 250

25,0

30,6

21,3

11,2

6,3

2,3

1,1

0,7

0,2

0,1

100,0

193 328

651 689

935 658

974 799

1 181 889

964 895

981 219

1 243 739

1 058 196

2 282 130

10 467 542

1,8

6,2

8,9

9,3

11,3

9,2

9,4

11,9

10,1

21,8

100,0

Počet obcí v průběhu věků Pokud se omezíme na dobu od konce druhé světové války, počet obcí na území dnešní České republiky setrvale klesal (zánik dominantně německých obcí v pohraničí i jinde, připojování vesnic do katastrů krajských i okresních měst, zánik obcí v souvislosti s důlní činností atd.). Centralizaci v její poslední fázi akceleroval XVII. sjezd Komunistické strany Československa a následné VI. zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa v dubnu



1982. Terplan24 vypracoval plán na slučování obcí podle „historických, sociohospodářských a kádrových faktorů“. Uskutečňování plánu bylo zahájeno pilotním projektem v Severomoravském kraji. Zde namísto do té doby existujících 441 obcí (městských a místních národních výborů) byla s platností od 1. července 1982 vytvořena síť 204 „střediskových obcí“ a 44 „obcí s posílenou působností“. Očekávání, které státostrana, ale i část veřejnosti do takového procesu vkládala, se ve větší míře nevyplnily. Vývoj byl v řadě případů pouze mechanický a neznamenal zlepšení denního života obyvatel. Naopak je nutil za úředními úkony cestovat na delší vzdálenosti. Argument, že menší počet obcí umožní vytvořit méně početný (debyrokratizace) a kvalifikovanější správní personál, nebyl rovněž zpravidla naplněn. Slučování obcí však pokračovalo. Již před faktickým sloučením obcí byly omezeny investiční projekty v nejmenších obcích (kandidátech na začlenění pod větší obec) a docházelo i k vyhlašování stavebních uzávěr (aby se malé obce nezvětšovaly). To učinilo slučovací proces ještě více nepopulárním a docházelo i ke sporům po stranické linii. Ve vedení drobných obcí, určených „na porážku“ nechyběly „zasloužilé kádry“, které navzdory stranické disciplině a „demokratickému centralismu“ pomocí vnitrostranických bratrstev zuby-nehty bránily zániku subjektivity „své“ obce, a tak se celý proces zadrhával.25 Do změn na přelomu let 1989 a 1990 tak slučování pokročilo pouze v jednom dalším kraji (Východočeském). Další na řadu by podle plánu přišly kraje Středočeský, Západočeský, Severočeský, Jihočeský a nakonec, roku 2000, Jihomoravský kraj. 26 V celém procesu let 1980 až 1989 tak (zpravidla dočasně) zaniklo okolo 650 obcí. Mnohé z nich. stejně jako řada dalších, svou subjektivitu po roce 1989/1990 obnovily. Počet obcí na území státu kulminoval v roce 2001. Některé milníky, týkající se počtu obcí na území dnešní České republiky (jen některé roky): 1948 1955 1980 1989 1991 1992 1993 1998 2001 2004 2006 2009 2010

24

11 000 (asi) 10 816 4 778 4 112 5 768 6 200 (asi) 6 196 6 242 6 258 6 249 6 249 6 249 6 250

12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

1948

1955

1980

1989

1991

2001

2010

Dodnes existující platforma/firma, aktivní v oblasti poradenské činnosti v oboru územního plánování. Blažek, J., Local and Regional Development and Policy in the Czech Republic in the 1990s; in: Hudak, V; Huitfeldt, H.; Meegan, E., Regional Policy Goes East: Essays on Trends and Lessons Learned for Regional Development Policy in Central and Eastern Europe, Institut for the East West Studies, Prague; Washington 1999. 26 Jánoška, K., Několik poznámek k organizaci lidosprávy: Co přinesla integrace; in: Práce, 22. XI. 1989, s. 5. 9 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected] 25


Ani poslední roky však neznamenají úplnou stabilitu. Počet obcí v jednotlivých krajích se poněkud mění dodnes. Tento vývoj pro roky 1995 až 2010 vyznívá v absolutních číslech takto:27 Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem ČR

1995 1 1 148 623 505 131 352 216 448 450 730 644 390 297 297 6 232

28

1996 1 1 147 623 505 131 352 216 448 451 730 643 392 297 297 6 233

2000 1 1 148 623 505 132 354 216 448 453 730 647 393 300 301 6 251

2001 1 1 148 623 506 132 354 216 448 453 730 647 394 304 302 6 258

2002 1 1 148 623 503 132 354 216 448 453 729 647 394 304 302 6 254

2003 1 1 146 623 501 132 354 216 448 452 729 647 394 304 302 6 249

2004 1 1 146 623 501 132 354 216 448 452 729 647 394 304 302 6 249

2009 1 1 145 623 501 132 354 215 448 451 704 673 398 305 299 6249

2010 1 1 145 623 501 132 354 215 448 451 704 673 399 305 299 6250

Největší roztříštěnost sídelní struktury (bezmála polovina celkového počtu obcí v kraji spadá do nejmenší velikostní kategorie, kde žije méně než 200 osob) vykazuje kraj Vysočina. Jihočeský kraj a Plzeňský kraj jsou za ním v těsném závěsu, v obou podíl obcí této velikosti přesahuje 30 %. Mapa z roku 2005 popisuje podíl velikostních kohort obcí na populaci kraje): Vedle Prahy jen v Ústeckém a Moravskoslezském kraji žije více než polovina krajské populace v obcích o více než 10 000 obyvatelích.29

Pokud odmyslíme Hlavní město Prahu (respektive Středočeský kraj), největší koncentraci populace v krajských metropolích vykazuje Jihomoravský kraj (Brno obývá více než 30 % 27

Počet obcí v regionech České republiky (1995-2004) . 28 Obce, okresy a kraje České republiky. . Nové kraje České republiky; in: Ekonom, 44/1997, s. 6. 29 Český statistický úřad: Hustota obyvatelstva a struktura obyvatelstva podle velikosti obcí k 31. prosinci 2005 . 10 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


populace kraje). Za ním je v těsném závěsu Plzeňský kraj (Plzni chybí do 30 % jen 3 desetiny procenta). Nad 20 % se propracovala ještě města Ostrava a Liberec. Relativně nejrovnoměrněji z hlediska sídelní struktury (ne taková dominance malých sídel) a relativně nízké míry koncentrace populace ve větších městech je osídlen kraj Královéhradecký. Za ním se z tohoto hlediska drží kraje Středočeský a Zlínský. Srovnání roků 1991, 1993, 1998, 2001 a 2010 v České republice (tentokrát „omezené“ na 7 velikostních kohort, vypadá následovně (tabulka a graf): počet obcí celkem (včetně vojenských újezdů) počet obcí nad 50 000 obyvatel podíl těchto obcí na celkovém počtu obcí (%) podíl těchto obcí na populaci státu (%) počet obcí mezi 20 000 a 49 999 obyvatel podíl těchto obcí na celkovém počtu obcí (%) podíl těchto obcí na populaci státu (%) počet obcí s 5 000 až 19 999 obyvateli podíl těchto obcí na celkovém počtu obcí (%) podíl těchto obcí na populaci státu (%) počet obcí s 1 000 až 4 999 obyvateli podíl těchto obcí na celkovém počtu obcí (%) podíl těchto obcí na populaci státu (%) počet obcí s 500 až 999 obyvateli podíl těchto obcí na celkovém počtu obcí (%) podíl těchto obcí na populaci státu (%) počet obcí s 200 až 499 obyvateli podíl těchto obcí na celkovém počtu obcí (%) podíl těchto obcí na populaci státu (%) počet obcí pod 200 obyvatel podíl těchto obcí na celkovém počtu obcí (%) podíl těchto obcí na populaci státu (%)

1991 5 768 24 0,4 34,8 41 0,7 11,6 201 3,5 18,6 991 17,2 18,9 1 227 21,3 8,3 1 954 33,9 6,2 1 330 23,1 1,6

199330 6 196 24 0,4 34,7 41 0,7 11,5 198 3,2 18,1 987 16,0 18,8 1 246 20,1 8,4 2 079 33,5 6,5 1 621 26,2 2,0

199831 6 242 22 0,4 33,4 44 0,7 12,7 201 3,3 18,1 995 15,9 19,0 1 241 19,9 8,4 1 998 32,0 6,2 1 74133 27,9 2,134

200132 6 258 22 0,4 32,7 41 0,7 11,9 198 3,2 18,2 1 022 16,3 19,9 1 275 20,4 8,7 2 036 32,5 6,5 1 664 26,6 2,0

2010 6 250 21 0,3 31,9 42 0,7 11,9 212 3,4 18,6 1 093 17,5 20,6 1 330 21,3 8,9 1 991 30,6 6,2 1 561 25,0 1,8

35 30

obce nad 50 000 obyvatel

25

obce mezi 20 000 a 49 999 obyvateli

20

obce mezi 5 000 až 19 999 obyvateli

15

obce mezi 1 000 až 4 999 obyvateli

10

obce mezi 500 až 999 obyvateli

5

obce mezi 200 až 499 obyvateli

0

30

1991

1993

1998

2001

2010

obce s méně než 200 obyvateli

Lacina, K., Czech Republic; in: Local Government in Central and Eastern Europe countries and in the Commonwealth of Independent States, Institut for Local Government and Public Services (ILGPS), Budapest 1994. Identický text byl – s množstvím zavádějících překladových formulací (překlad Open Society Prague), překlepů a chyb, zejména co se týče číselných údajů vydán i v češtině (pod názvem „Místní správa v zemích střední a východní Evropy a ve Společenství nezávislých států“). 31 Čmejrek, J., Political Paries within the Process of Decentralisation; in: Cabada, L., (ed.), Contemporary Questions of Central European Politics, Aleš Čeněk, Plzeň 2002, s. 143-152 (ISBN 80-86473-27-9). 32 V tomto roce 90 % obcí v zemi, pokrývajících 75 % rozlohy země, obývalo méně než 2 000 osob. Takové obce dohromady obývalo jen asi 25 % populace státu. Český statistický úřad: Velikostní skupiny obcí podle krajů k 31. prosinci 2001. . 33 Z toho 97 obcí do 49 obyvatel a 484 obcí s 50 až 99 obyvateli. 34 A zároveň 13,0 % rozlohy státu. 11 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


V uvedené 18 let trvající časové řadě je možné konstatovat, že nejlidnatější obce (s více než 50 000 obyvateli) se vylidňují (respektive se v jednotlivých případech i přesouvají do kategorie obcí s méně než 50 000 obyvateli), suburbanisují ve prospěch svého bezprostředního zázemí. Propad mezi rokem 1991 a 2009 činí 2,9 % podílu na populaci země (a to navzdory tomu, že do velkoměst míří převážná většina imigrantů ze zahraničí). Relativně nejvíce progresivně „rostou“ obce mezi 1 000 a 4 999 obyvateli. Ve stejném období „povyrostly“ o 1,7 %. Co se urbanisace jako takové týče, vedle Prahy dosahuje nejvyšších hodnot Karlovarský respektive Ústecký kraj (podíl městské populace přesahuje 80 %). Městská populace je nejméně výrazná ve Středočeském a Olomouckém kraji a na Vysočině (vždy méně než 60 %). Výrazný podíl populace Vysočiny přestavují městyse – a to více než 8 %. počet měst v rámci kraje 1 81 53 55 37 58 39 48 36 34 49 30 30 41 592

1 233 211 668 895 412 121 387 999 256 673 670 198 343 117 377 421 320 037 300 927 717 308 367 968 356 550 951 062

podíl měst na populaci v rámci kraje (%) 100,0 54,4 64,8 68,1 83,2 80,2 78,5 68,1 62,1 58,4 62,5 57,3 60,3 76,1

počet městysů v rámci kraje 0 46 17 10 1 9 2 10 8 37 38 11 6 3

populace těchto městysů 0 49 842 23 668 9 617 1 603 7 500 1 396 13 293 5 977 43 683 45 443 14 581 9 770 4 285

podíl městysů na populaci kraje (%) 0,0 4,0 3,7 1,7 0,5 0,9 0,3 2,4 1,2 8,5 4,0 2,3 1,7 0,3

Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

7 363 487

70,3

198

230 658

2,2

Česká republika

populace těchto měst

kraj

Krajská města dohromady (včetně Prahy se jedná o 13 sídel) obývá okolo 45 % populace státu.35 Na druhou stranu, 14 nejméně lidnatých měst obývá méně než 1 400 osob. Nejméně lidnatým městem je Pec pod Sněžkou (595 obyvatel) a Janské Lázně (917 obyvatel) v okrese Trutnov, Bečov v okrese Karlovy Vary (1 002 obyvatel) a Mirotice v okrese Písek s 1104 obyvateli. Celkem 4 882 obcí ze všech 6 259 (stav roku 2009) obývá méně než 1 000 osob. To je rovných 80 % obcí ve státě. Jen 20 % obcí (tedy celkem 1 377) obývá více než 1 000 osob. Pětistá nejlidnatější obec v zemi je obývána cca. 2 500 obyvateli (roku 2002 to bylo přesně 2 561 osob). Tisícátou nejlidnatější obec tehdy obývalo 1 275 a dvoutisícátou 650 osob. Nejméně lidnatá obec tehdy i dnes – vojenský újezd Březina – byla a je obývána 7 osobami. Jedná se zároveň o nevátou nejrozlehlejší obec v zemi. Mezi nejmenší obce patří i Vlkov v okrese České Budějovice a Čilá v okrese Rokycany (obě s 24 obyvateli), Bludov v okrese Kutná Hora, Nová Pláň v okrese Bruntál a Vysoká Lhota v okrese Pelhřimov (všechny obce s 26 obyvateli).

35

Obce, okresy a kraje České republiky. . Nové kraje České republiky; in: Ekonom, 44/1997, s. 6. 12 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


Největší obcí jak počtem obyvatel, tak rozlohou, je Hlavní město Praha. Pokud jde o výměru, nejmenší obcí je Závist v okrese Blansko (42 hektarů), následují Karlova Studánka v okrese Bruntál (46 hektarů) a Strukov v okrese Olomouc (53 hektarů). U dalších 10 obcí je výměra menší než 100 hektarů. Mezi deset obcí s nejvyšší výměrou patří čtyři největší města (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň), všech pět současných vojenských újezdů (Hradiště, Libavá, Brdy, Boletice a Březina) a bývalý vojenský újezd Ralsko. U všech těchto obcí výměra dosahuje minimálně 13 700 hektarů. Roku 2002 byl největší podíl obcí s méně než 300 obyvateli je zřejmý v okresech Pelhřimov a Strakonice. V rámci Plzeňského a Jihočeského kraje a Vysočiny tvořily tyto obce více než 50 % z celkového počtu pobcí v kraji.36

Rozdíly mezi velikostí obcí ještě v kontextu někdejšího Československa: 37 Přehled obcí s 2 000 a více obyvateli (stav z roku 1960).

36

Srovnání 300 nejlidnatějších obcí ukazuje nejstrmější rozdíly na samotné špici žebříčku. Počínaje Olomoucí je křivka relativně 38 kontinuální (stav z roku 1980).

Český statistický úřad: Ročenka 2002 . Školní zeměpisný atlas Československé socialistické republiky, Ústřední správa geodézie a kartografie, Praha 1962, s. 29. 38 Gardavský, V.; Král, V.; Mucha, L.; Skokan, L.; Zaťková, M., Zeměpis pro II. ročník gymnázií, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1985, s. 171. 13 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected] 37


Některé obce se člení na desítky částí obce (často dříve samostatných obcí). A nemusí se jednat vždy o velká statutární či alespoň okresní města. Tak např. obec Sedlec-Prčice v okrese Benešov (cca. 3 000 obyvatel) se skládá z 36 částí obce. Jistebnice v okrese Tábor (cca. 2050 obyvatel) sestává z 27 částí obce. Na rozdíl od Čech je územní struktura na Moravě značně odlišná, většina obcí se zde vůbec na části obce nedělí.39 Na tomto místě není od věci definování některých základních pojmů: 







39

Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů tvoří územní celek, který je vymezen hranicí obce. Patří mu jedno nebo více katastrálních území. Je veřejnoprávní korporací s vlastním majetkem. V právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Za obce se (pro některé, mimo jiné statistické účely) považují také vojenské újezdy. Obce s pověřeným obecním úřadem jsou stanoveny zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Příslušnost obcí k obcím s pověřeným obecním úřadem je dána vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Hlavní město Praha je konkerétně strukturováno do správních obvodů (Praha 1 až 22), jejichž úřady vykonávají velkou část státní správy pro obyvatele zbývajících 35 městských částí). Část obce je možno definovat dvojím způsobem. Jedná se o jednotku územního členění státu, která je publikována v rámci úředního seznamu obcí a jejich částí (tedy ve Statistickém lexikonu obcí České republiky). Pokud se obec nečlení na části, je pro potřeby statistiky považována za jednu část obce. Z věcného hlediska se ovšem jedná o skupinu domů se společným názvem, označených čísly popisnými z jedné číselné řady. Ve městech Praha, Brno, Plzeň, Pardubice a Opava jsou některé části obce děleny hranicí městské části nebo městského obvodu, a tak vznikají díly části obce (části obce statistické). Za správní a územní celky kraj, okres, správní obvod obce s rozšířenou působností a obec je v tabulkách uváděn počet části obce, za městské části a městské obvody výše uvedených měst je uveden počet dílů částí obce. Katastrální území tvoří plošně souvislý a společně evidovaný soubor pozemků (parcel). Katastrální území pokrývají celé území státu. Kromě katastrálních území se občas používají ještě tzv. územně technické jednotky, které jsou totožné s katastrálními územími, s výjimkou těch katastrálních území, která jsou dělena hranicí městské části respektive městského obvodu (např. v Praze, Brně či Plzni).

Statistický lexikon obcí; in: Veřejná správa, 27/2005 (text obsahuje mimo údaje ze sčítání lidu, domů a bytů 2001). 14 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


Pohled do zahraničí Nizozemsko Od 60. let XX. století počet obcí v Nizozemsku stabilně klesá. Roku 1994 se jednalo o 698 obcí, roku 2008 to bylo 443 a roku 2009 441 obcí). 40 Roku 2012 se jedná o 415 obcí (plus 3 obce v Karibiku). Vládou je vehementně prosazován proces nazývaný „přehraničování“ (redivision), doprovázený poměrně mechanickým argumentem, že lidnatější obec je schopna zajistit své populaci košatější servis ve všech ohledech.41

Počet obcí s méně než 10 000 obyvateli činí dnes jen 52 případů (oproti 165 v roce 1995). Například v roce 2007 v provincii Limburg zaniklo 11 obcí a na jejich základech vznikly 4 obce nové. Další vlna přehraničování nastala právě v roce 2010. Někdejší obce Helden, Kessel, Maasbree a Meijel vytvořily zcela novou obec Peel en Maas. Arcen en Velden je připojen k obci Venlo. Obec Sevenum a část obce Meerlo-Wanssum byly připojeny k obci Horst aan de Maas. Zbytek území obce Meerlo-Wanssum byl připojen k obci Venray.

40

Gemeentelijke samenvoegingen, herindelingen en naamswijzigingen, in werking getreden sedert 1-1-2012 . Statistics Nederland: 431 Dutch municipalities in 2010 . Statoids: Municipalities of the Netherlands (geneze obcí v Nizozemsku mezi lety 1997 – 2005). Vereniging van Nederlandse Gemeenten . 41 Bohman, M.; Krulík, O., Policejní sbory v zemích Evropské unie: Inspirace pro Českou republiku, Ministerstvo vnitra České republiky, Praha 2009. Krulík, O., Lupač, T., Teritoriální uspořádání policejních složek v zemích Evropské unie: Inspirace nejen pro Českou republiku – Úvod; in: Bezpečnostní sbory.cz (http://bezpecnostni-sbory.wbs.cz). 2012, č. 1. ISSN 1803-6856. Gemeentelijke samenvoegingen, herindelingen en naamswijzigingen, in werking getreden sedert 1-1-2012 . Statistics Netherland: 431 Dutch municipalities in 2010 . Wikimedia: Maps of Police Regions of the Netherlands . 15 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


Visualizace (tentokrát z roku 2008) přibližují lidnatost jednotlivých obcí země a podíl jednotlivých velikostních kategorií obcí v celostátním srovnání. V roce 2008 žilo v obci v Nizozemsku průměrně 37 000 osob (roku 1960 to bylo cca. 11 500 osob). Tento průměr (37 000 obyvatel) přitom dosahuje a překračuje jen asi 100 obcí v zemi.42

Slovinsko43 Počet obcí ve Slovinsku po získání samostatnosti postupně rostl (od přijetí zákona o ustavování obcí a obecních hranic44 č. 60 ze dne 3. října 1994). Před tímto datem byl „zakonzervovnán“ model z dob socialistické Jugoslávie, kdy ve Slovinsku existovalo jen 62 občin (tedy de facto střediskových obcí).45 rok počet obcí 42

1995 46 147

1998 192

2002 193

2006 210

Statistics Nederland: 441 municipalities in the Netherlands in 2009 . 43 Statistical Office of the Republic of Slovenia: Slovene Municipalities in 2010, 21. IV. 2010 . Office for Local Self-government of the Government of Slovenia, Settlements, Population and Administrative Units . Office of the Government of Slovenia for Local Self-Government and Regional Policy, Breakdown of municipalities by number of inhabitants, March, 2007 . Statoids: Communes of Slovenia . Ministrstvo za Notranje Zadeve: Občine (stránka od 25. X. 2005 mimo provoz). 44 Podle jiných údajů „zákona o místní samosprávě a uskutečnění místních referend“. Zákon byl do současnosti přinejmenším zákon byl jedenáctkrát novelizován a je tak vůbec nejčastěji novelizovaným zákonem ve Slovinsku. Cabada, L., Obtížný zrod vícestupňové veřejné správy ve Slovinsku; in: Fiala, V.; Říchová, B. (a kolektiv), Úloha politických aktérů v procesu decentralizace evropských zemí, Moneta, Olomouc 2003, s. 34-35, 49. Cabada, L., Republika Slovinsko; in: Cabada, L.; Dvořáková, V. (eds.), Komparace politických systémů II, Vysoká škola ekonomická, Praha 2000, s. 135-164. 45 Soudobý model místní správy (lokalna samouprava) se začal ve slovinských zemích vytvářet v XIX. století. Představovaly jej vesnické a městské okrsky (občina), okresy (okraj) a kraje (kresija). Po roce 1849, kdy byl přijat první rakouský zákon o místní správě, vznikly místní okrsky (krajevna občina). V zemi Kraňsko, která představovala hlavní díl pozdějšího Slovinska, bylo vytvořeno 501 občin, po roce 1862 se jejich počet snížil na 348. 46 Z toho 11 měst. Ještě nedávno bylo měst 15, ale čtyřem z nich byl tento status nedávno odňat). Každé další potenciální město musí obývat alespoň 20 000 osob a musí zde existovat alespoň 15 000 pracovních míst, z toho alespoň polovina 16 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


Podle zákona musí v nově vytvořené obci žít alespoň 5 000 osob. Za splnění určitých zvláštních okolností (zvláštní geografická poloha, horské a podhorské oblasti, příhraniční oblasti, národnostně smíšené občiny či obce „demograficky ohrožené“) je možné akceptovat vznik nové obce o alespoň 2 000 obyvatelích. Právě obcí v této velikostní kategorii v posledním desetiletí ve Slovinsku vzniklo nejvíce (celkem 13). Nové obce mohou vznikat na základě hlasování občanů v místních referendech. Nová občina vzniká na základě místního referenda odštěpením části obce resp. spojením dvou a více obcí. Vytvoření nové občiny musí potvrdit Národní shromáždění přijetím zvláštního zákona. Tato pravomoc poněkud omezuje sílu instituce místního referenda i místní správy. Obce se také mohou dohodnout na formálním spojení do větších celků. populační kategorie do 1 000 obyvatel 1 000 – 2 000 2 000 – 5 000 5 000 – 10 000 10 000 – 50 000 50 000 a více

počet obcí (1998) celkem 192 6 18 72 42 51 3

podíl z celkového počtu obcí (1998, %) 3,13 9,38 37,49 21,88 26,56 1,56

počet obcí (2009) celkem 210 6 19 85 47 50 3

podíl z celkového počtu obcí (2009, %) 2,86 9,04 40,48 22,38 23,80 1,44

Ve dvou regionech – Zasavska and Spodnjeposavska – se vůbec nevyskytují obce s méně než 5 000 obyvateli. Oproti tomu region Pomurska se z více než třetiny skládá z obcí o méně než 2 000 obyvatelích respektive ze 70 % z obcí o méně než 5 000 obyvatelích. V regionech Podravska, Jugovzhodna Slovenija, Savinjska a Koroška obce s méně než 5 000 obyvateli tvoří více než polovinu obcí. Není bez zajímavosti, že – z čistě statistických důvodů – je Slovinsko dále členěno na „NUTS 6“47 vesnické a mistní celky (v roce 2000 jich bylo celkem 1 173); „NUTS 7“ osady (naselje, množné číslo naselja: 5 992 – 6 029, podle různých údajů) a „NUTS 8“ statistické jednotky (8 195).

v terciální sféře. Tento požadavek de facto žádná nová obec nedokáže naplnit. Městské občiny se mohou členit do čtvrtí, které jsou ovšem finančně zcela závislé na občině (nedisponují vlastními rozpočty). 47 Evropská unie přitom úroveň nižší než NUTS 5 nezná. 17 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


Severní Evropa Šampionem z hlediska amalgamisace ale i s ohledem na změny hranic administrativních jednotek jsou bez nadsázky severské státy. Ve Švédsku je v současnosti 290 obcí. Roku 1863 jich přitom bylo desetkrát více – vláda však v mezidobí – metodou „cukru a biče” – prováděla jejich „amalgamizaci”.48 Ve Finsku je 342 obcí (z toho 108 měst, stav k 1. lednu 2010, viz mapa49). O Dánsku a jeho megaobcích je zmínka v samostatné pasáži. V Norsku je nyní 431 obcí (stav z roku 2008). Jejich amalgamisace probíhá spíše pomalu, od roku 1988 se týkala jen několika málo desítek obcí.50 Grónsko je od 1. ledna 2009 členěno do pouhých 4 obcí a Faerské ostrovy směřují k modelu 6 až 7 obcí (okolo roku 2015.) Podobně radikální proces probíhá i na Islandu (poslední velká vlna k 1. lednu 2007 nebyla zřejmě poslední). Mapa z roku 1996 je tedy již hlubokou minulostí:51

48

Wikimedia: Sweden Municipality Borders . 49 Nordregio: Maps and Graphs . 50 Statoids: Municipalities of Norvay . 51 Absolute Astronomy. Subdivisions of Norden . 18 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


Právě v severských zemích vyniknou propastné rozdíly mezi obcemi lidnatými a stále se zalidňujícími (odstíny červené) a de facto liduprázdnými a dále se vylidňujícími prostory (modrá), stav roku 2002.52

Příkladem relativně drastického „poklesu“ počtu obcí je Dánsko. I zde (podle stavu z roku 1793)53 existovala celá řada sídel (mapa vpravo). Jejich počet se postupně snižoval a na konci roku 2006 činil 270 obcí. Úderem půlnoci 1. ledna 2007 byl i tento malý počet dále integrován na současných pouze 98 obcí.54 Každá takto integrovaná „maxiobec“ disponuje vizuálem, který nutně nemusí připomínat klasické heraldické znaky.55

52

Statistics Denmark Population increase, this year minus last year, per 1 000 persons: Municipalities in the Nordic Countries . 53 Danish parish registers and census online . 54 Municipalities of Denmark . 55 Ministry of Foreign Affairs, Denmark: Denmark - An Overview . 19 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


Další mapa znázorňuje další aspekt „reformy“ a to „formalisovaná partnerství“ mezi obcemi, kdy část činností menší obce vykonává sousední větší obec (zejména v případě ostrovních obcí).56

56

Nordergio: Maps and Graphs . 20 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


Co se týče nejméně rozlehlé obce Dánska, Frederiksbergu, tak tato obec ležela původně západně od hlavního města Kodaně. Při jeho rozšiřování roku 1901 si uchovala samostatnost a tak je nyní Kodaní ze všech stran obklopeno. S populací přes 95 000 osob je to přitom páté nejlidnatější město země.57

Celý proces názorně ilustrují grafy (údaje k 1. lednu 2005). Modrý sloupec ilustruje stav před reformou, zelený po reformě:58 Co se rozlohy obcí týče, před reformou činila zhruba 159 km2, po reformě bezmála 440 km2. Zhruba 50 % obcí dnes pokrývá rozlohu větší než 400 km2, ačkoli předtím byl výskyt takto rozlehlých obcí zanedbatelný. Nejméně rozlehlou obcí před reformou i po ní je Frederiksberg (9 km2). Nejrozlehlejší obcí před reformou byl Bornholm (588 km2), nyní je jí Ringkøbing-Skjern (1 489 km2). Před reformou byly nejčastější obce do 19 999 obyvatel. Po reformě stejně tak dominují obce s více než 20 000 obyvateli a menší obce de facto neexistují. Zhruba 3 300 000 obyvatel Dánska žije v obcích s více než 50 000 obyvateli. Sám počet obcí s méně než 20 000 obyvateli se stal po reformě roku 2007 raritou. V těchto obcích dnes žije dohromady ne více než 50 000 osob.

57 58

Wikimedia: Frederiksberg . The local government reform: In brief . 21 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]


Řecko Řecko je zemí, kde až do konce roku 2010 existovalo 1 034 obcí (respektive 6 130 sídel či místních částí)59. Posvátný okrsek Athos (Agion Oros) je počítán jako jedna obec. Amalgamizační proces v zemi v poslední době proběhl nejprve podle zákona č. 2 539 z roku 1997. Na jeho základě bylo 441 měst/obcí a 5 382 vesnic/komun sloučeno do 900 měst/obcí a 133 vesnic/komun. Poslední obcí v tomto součtu je již zmíněný posvátný okrsek Athos (Agion Oros). Nově sloučené obce své území dle vlastního uvážení dále dělily, aby i svým součástem s tradicí samosprávy poskytly určitou míru rozhodování o vlastních záležitostech.60 Oficiální statistika pro model 1997 až 2010 přinášela následující čísla:61 

Nejlidnatější obcí byly Athény (745 514 obyvatel), nejméně lidnatou osada Gramos v prefektuře Kastoria (28 osob). Nejrozlehlejší obcí bylo Kato Nevrokopi (prefektura Drama, 873,6 km2) a nejméně rozlehlou Nea Chalkidona v zázemí Athén (0,8 km2).



Populační rozpětí obcí v Řecku bylo následující: populace méně než 1 000 osob od 1 001 do 5 000 od 5 001 do 10 000 od 10 001 do 50 000 od 50 001 do 100 000 více než 100 000

počet obcí

500

88

400

458

300

5 001 - 10 000

260

200

10 001 - 50 000

184

100

50 001 - 100 000

36

1 000 a méně

0

1 001 - 5 000

100 000 a více

8

Zákonem č. 3852/2010 „Nová struktura místní samosprávy a decentralizované administrativy“, nazývaným nicméně obvykle plán Kallikratis“ byla s platností od 1. ledna 2011 nastolena další amalgamisační vlna. Počet obcí byl snížen na 325 územních celků.

59

E-municipalities: Municipalities of Greece . Wikipedia: Municipalities and Communities in Greece (text i mapa). 61 Kapsi, M., C., Recent Administrative Reforms in Greece: Attempts towards Decentralisation, Democratic Consolidation and Efficiency, Socrates Kokkalis Graduate Student Workshop, 11.-12. II. 2000 . Wikipedia: Municipalities and Communities in Greece . 22 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected] 60


Severní Irsko Severní Irsko v kontextu reformy z roku 2005 učinilo základním kamenem samosprávy „obecní okrsky“ (municipal boroughs), kterých je nyní celkem 26 (mapa vlevo). Předpokládá se však, že v roce 2011 počet těchto „sdružených obcí“ klesne na 11 (prostým sloučením dosavadních jednotek, mapa vpravo).62 Tím pozbývá opodstatnění i existence mezičlánku, provincií, kterých je nyní v Severním Irsku celkem šest.

Vedle toho v Severním Irsku existuje úroveň sídel (wards), kterých je více než 500 (roku 1993 jich bylo 582). Ty jsou ale užívány převážně pro účely statistiky nebo pořádání voleb či referend. Použitá mapa znázorňuje podíl katolíků na populaci regionu podle sčítání roku 2001.63

62

Wikipedia: Districts of Northern Ireland . Lestas, M., Best Practice in Northern Ireland . 63 US. Election Atlas: Forum: Ireland 2001 Religion Wards . 23 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s., IČ: 22746986 Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5, http://ochab.ezin.cz, [email protected]

Obce jako součást bezpečnostního systému: Česká republika v evropském srovnání 1

Recommend Documents