OBCE A MÍSTNÍ ZAMĚSTNANOST
Souhrnná srovnávací zpráva
Verze: říjen 2013 Zpracovatel: MEPCO, s.r.o., www.mepco.cz Zpracoval: Ing. David Koppitz,
[email protected], metodik projektu Projekt: Sociálně odpovědné municipality (2020), reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00360
Obsah I. ÚVOD ....................................................................................................................................... 3 II. METODIKA A POSTUP SBĚRU DAT .......................................................................................... 3 III. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCÍCH .................................................................................................. 5 IV. MÍSTNÍ ZAMĚSTNANOST ....................................................................................................... 6 1. Míra nezaměstnanosti ........................................................................................................ 6 2. Nastavení odpovědnosti v podpoře zaměstnanosti ........................................................... 7 3. Projekty obcí a forma pomoci ............................................................................................ 8 4. Veřejně prospěšné práce a veřejná služba ....................................................................... 10 5. Spolupráce s místními subjekty ........................................................................................ 11 6. Shrnutí............................................................................................................................... 12 V. SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ ........................................................................................................... 14 1. Definice ............................................................................................................................. 14 2. Současný stav.................................................................................................................... 15 3. Vize do budoucnosti ......................................................................................................... 17 4. Shrnutí............................................................................................................................... 19 VI. SOCIÁLNĚ ODPOVĚDNÉ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK.................................................. 20 Shrnutí .................................................................................................................................. 21 Závěr ......................................................................................................................................... 22 Seznam obrázků ....................................................................................................................... 23 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 23 Seznam grafů ............................................................................................................................ 23 Příloha: Sociálně odpovědné municipality (2020) - dotazník................................................... 24
I. ÚVOD Souhrnná srovnávací zpráva vznikla v rámci projektu Sociálně odpovědné municipality (2020). Zpráva hodnotí přístup obcí k místní politice zaměstnanosti a podpoře zaměstnanosti u znevýhodněných skupin osob. Cílem je zmapovat současnou situaci v jednotlivých obcích, zkušenosti jejich představitelů, očekávání a uvažované směry zaměření aktivit obcí do budoucna. Studie se zaměřuje na možnosti využití nástrojů sociálního podnikání a sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek v místním prostředí. Zpráva se opírá o výsledky dotazníkového šetření, které proběhlo mezi obcemi zapojenými do projektu v červnu 2013. Výstupy slouží jako podklad pro další aktivity projektu, zejména pro navržení konceptu workshopů, studijních cest a tvorby dalších podkladových materiálů vznikajících v rámci projektu, případně i po jeho skončení.
II. METODIKA A POSTUP SBĚRU DAT Věcná část projektu Sociálně odpovědné municipality (2020) je řízena s využitím metody zjednodušeného benchmarkingu. Tato metoda je postavena na 4 stěžejních fázích, které tvoří jeden cyklus. První dvě fáze se zaměřují na tvorbu metodiky a sběr a analýzu kvantitativních a kvalitativních dat. Druhé dvě fáze představují proces učení se a zlepšování. Smyslem benchmarkingu je zhodnocení situace či efektivnosti systému v porovnání s ostatními a učení se od druhých s cílem dosáhnout lepších výsledků vlastní organizace. Projekt provádí zástupce cílové skupiny všemi fázemi benchmarkingového cyklu a vytváří prostor pro dlouhodobé využití metody. Obsahem této souhrnné zprávy je zhodnocení situace v oblasti podpory místní zaměstnanosti a její porovnání s ostatními obcemi. Pro účel sběru dat realizační tým ve spolupráci s experty na danou problematiku vytvořil strukturovaný dotazník. Snahou realizátorů bylo získat jak kvantitativní tak kvalitativní data. Celkem dotazník obsahuje 61 otázek různých typů a je rozdělen do 4 tematických bloků: I. Základní údaje; II. Místní zaměstnanost; III. Sociální podnikání; IV. Sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek. Sběr dat mezi zapojenými obcemi probíhal v průběhu června 2013. Pro elektronický sběr dat byl využit program webové aplikace Survey Monkey. Respondenti mohli jednotlivé otázky vyplňovat a editovat online přímo v této aplikaci. Zároveň respondenti mohli své odpovědi konzultovat s realizátory projektu.
3
Obrázek 1 Představení benchmarkingového cyklu vztaženého na projekt sociálně odpovědné municipality 2020
4
III. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCÍCH Cílovou skupinu tvoří 10 vybraných obcí, které projevily zájem o zapojení do projektu Sociálně odpovědné municipality (2020) a kde se mnohdy koncentrují problémy, k jejichž řešení chce projekt přispět. Společným tématem těchto municipalit je snaha podpořit místní zaměstnanost a podílet se tak na řešení problémů vysoké nezaměstnanosti. Populačně se jedná o široké spektrum obcí. Ve sledovaném vzorku se nachází jedna obec Obrnice s cca 300 obyvateli. Zbývající účastníci jsou zástupci měst o populační velikosti od 3 tisíc obyvatel až po cca 70 tisíc obyvatel. Tabulka 1 Základní údaje o obcích Obec Havířov Frýdek-Místek Děčín Kutná Hora Kadaň Bruntál Rumburk Trmice Vejprty Obrnice
Míra Počet obyvatel k Celkový rozpočet v roce nezaměstnanosti 31. 12. 2012 2012 (v tis. Kč) k 31. 12. 2012 78 713 14,61% 1 500 812 57 523 11,40% 1 036 753 51 488 15,64% 625 476 1 20 333 7,80% 412 615 17 763 10,61%2 452 521 17 304 16,00% 292 556 11 415 12,66% 235 000 3 300 27,00% 42 755 3 271 13,80%3 82 859 4 2 387 15,00% 53 775
Počet zaměstnanců úřadu 292 325 241 162 123 166 113 19 24 7
Celkový rozpočet i počet zaměstnanců úřadu se pohybuje v závislosti na velikosti municipality. Počet zaměstnanců úřadu je uváděn v rozmezí 7 až 292 zaměstnanců. Celkové rozpočty obcí se pohybují od 42 mil. Kč u populačně nejmenší obce až po 1,5 mld. Kč u populačně největší obce. Obrázek 2 Mapa zapojených obcí
1
Míra nezaměstnanosti za Kutnou Horu je uvedena k datu 31. 5. 2013 Míra nezaměstnanosti za Kadaň je uvedena k datu 34. 4. 2013 3 Míra nezaměstnanosti za Vejprty je uvedena k datu 31. 10. 2011 4 Míra nezaměstnanosti za Obrnice je uvedena k datu 30. 6. 2013 2
5
IV. MÍSTNÍ ZAMĚSTNANOST 1. Míra nezaměstnanosti Všechny zapojené obce s výjimkou Kutné Hory se dlouhodobě potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti, která je výrazně nad celorepublikovým průměrem (nicméně i na území Kutné Hory se nachází vyloučené lokality, kde je nezaměstnanosti vyšší, než je celostátní průměr.) Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR byla v roce 2012 zhruba 8,6 %. Rozpětí aktuální míry nezaměstnanosti uváděné ve sledovaných obcích bylo od 7,8 % (Kutná Hora) až po 27 % (Trmice). Součástí dotazníku byla i otázka, která se týkala skupin nezaměstnaných. Obce mohly vybírat z variant odpovědí (národnostní menšiny, dlouhodobě nezaměstnaní atd.) a k jednotlivým variantám mohly přiřazovat odpovědi na škále velmi vysoké zastoupení, vysoké zastoupení, nízké zastoupení, velmi nízké zastoupení a bez zastoupení. Odpovědi na tuto otázku jsme získali kvalifikovaným odhadem respondentů (zaměstnanců obecních úřadů). Přesné statistiky nezaměstnaných rozdělených podle jednotlivých skupin nejsou k dispozici. Velmi vysoké zastoupení mezi nezaměstnanými mají nejčastěji osoby s nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnaní a příslušníci sociálně vyloučených lokalit. Vysoce zastoupeny jsou dále například osoby ve věku 18-25 let a 50+. Naopak početně nízká hodnota je u imigrantů a azylantů a národnostních menšin. Graf 1 Hodnocení početního zastoupení skupin nezaměstnaných v obcích
četnost odpovědí
Posuďte početní zastoupení skupin nezaměstnaných ve Vaší obci. 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
bez zastoupení zcela nevýznamné nízké zastoupení vysoké zastoupení velmi vysoké zastoupení
6
2. Nastavení odpovědnosti v podpoře zaměstnanosti Samotné obce zapojené do projektu považují nezaměstnanost za jeden z klíčových problémů a chtějí z pozice klíčového hráče snížit její hodnotu. Za hlavní motiv, proč řešit místní zaměstnanost, obce uvedly sociální důvody. Jako další velmi významné aspekty obce uvedly zajištění bezpečnosti a posílení místní ekonomiky. Vyjma jedné obce mají všechny obce oblast místní zaměstnanosti a její podporu zpracovánu ve strategickém/rozvojovém dokumentu. V sedmi z devíti případů jsou projekty podpořené akčními plány s 2letým výhledem. Nastavení odpovědnosti za problematiku nezaměstnanosti v obcích není jednotné, nicméně v každé obci existuje osoba či odbor, který danou problematiku alespoň částečně řeší. Nejčastěji je problematika nezaměstnanosti přímo v gesci volených zástupců. Odbor sociálních věcí je zapojen v polovině případů. V kategorii jiných uváděly obce spolupráci obce s úřady práce, neziskovými subjekty apod. Graf 2 Nastavení odpovědnosti za oblast zaměstnanosti
Kdo má ve Vaší obci oblast zaměstnanosti na starosti? nastavení odpovědnosti
jiné
odbor regionálního rozvoje odbor sociálních věcí volený zástupce 1
2
3
4
5 6 7 jednotlivé obce
8
9
10
Na otázku, kolik pracovníků se věnuje této problematice více než polovinou úvazku, opět nebyla jednotná odpověď. Ve čtyřech obcích není stanovena osoba, která by se v takovémto rozsahu problematice věnovala, přičemž tato skutečnost není ovlivněna velikostí obce. Respondenti uváděli počet těchto zaměstnanců v rozmezí od 1 zaměstnance po 27. Konkrétní hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 2.
7
Tabulka 2 Počet zaměstnanců úřadu, kteří se věnují podpoře zaměstnanosti
Obec
Celkový počet zaměstnanců úřadu
Počet zaměstnanců, kteří se více než polovinou úvazku věnují podpoře zaměstnanosti
Procentuální vyjádření
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
7 241 325 24 19 162 113 292 166 123
0 0 0 3 3 0 2 27 6 1
0,0 0,0 0,0 12,5 15,8 0,0 1,8 9,2 3,6 0,8
3. Projekty obcí a forma pomoci V dotazníku měly obce možnost vyjmenovat projekty na podporu zaměstnanosti za období posledních 5 let. Vzhledem k tomu, že nebylo specifikováno, co znamená „projekt na podporu zaměstnanosti“, bylo zařazení jednotlivých projektů ponecháno na uvážení jednotlivých obcí. V převážné většině případů se jednalo o projekty podpořené z veřejných zdrojů v rámci OP LZZ či IOP, v malé míře se na projektech finančně podílely samotné obce. Tři obce za posledních 5 let neuvedly žádný projekt na podporu zaměstnanosti. Tabulka 3 Projekty obcí na podporu místní zaměstnanosti realizované v posledních 5 letech
Obec
Název projektu/aktivity
Obrnice
Restart
Obrnice
Šance pro komunitní život v Obrnicích III.
Obrnice
Projekty zaměřené na vytvoření nových pracovních míst
Celkový rozpočet
Z toho vlastní zdroje obce (v %)
Zdroj financování
bez spolufinancování
Popis aktivity/projektu
Pomoc nezaměstnaným v jejich orientaci na trhu práce; základní individuální poradenství, speciální poradenské kurzy, nabídka rekvalifikačních kurzů a přímé zprostředkování zaměstnání v lokalitě (10 dotovaných pracovních míst)
6,9 mil.
OP LZZ
12,9 mil.
Sociální služby (OP LZZ), vlastní zdroj
bez spolufinancování
Sociální služby (p.o.) (10 míst)
MV (asistenti + domovníci), ÚV (terénní pracovníci)
10 %
Terénní pracovníci (2 místa), asistent prev. kriminality (2 místa), domovníci (2 místa).
8
Děčín
Středisko městských služeb
35 mil.
OP LZZ, vlastní zdroje
Vejprty
Správa zeleně a údržba města Vejprty s.r.o.
5, 7 mil.
IOP, OPLZZ
Kutná Hora
Podpora rozvoje sociální firmy Eko-ano, s.r.o.
1 mil.
rozpočet města (dceřiných společností)
Rumburk
Zelený Rumburk
5,3 mil.
OP LZZ
Kadaň
Zaměstnávání osob na VPP
15 mil.
OP LZZ, vlastní zdroje
30 %
Podpora dlouhodobě nezaměstnaných v rámci služeb, které potřebuje město úklid, sekání veřejných prostranství, pomocné práce atd. Podána žádost o financování.
80 %
bez spolufinancování
V průběhu posledních dvou let sociální firma EKO ANO převzala sečení a úklid města v několika městských částech. Financuje ji město, respektive dceřiná společnost Technické služby, Vlastní zdroje EKO ANO jsou pouze odhad. Rekvalifikační, poradenské a pracovní služby, aktivizace 20 sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených osob, zapojení a udržení v pracovním procesu (min. 16 absolventů kvalifikačního kurzu Údržba veřejné zeleně, 16 zaměstnaných osob po dobu 12 měsíců).
15 %
Obce se do podpory zaměstnanosti zapojují poskytováním různých forem pomoci. Všechny obce realizovaly přímé zaměstnávání na veřejně prospěšných pracích a vyjma jedné také v rámci veřejné služby. Častou formu podpory představují terénní práce. Dále jde o sociální práce či poskytování dluhového poradenství. Zprostředkování motivačních kurzů či příprava na pohovory ani realizace rekvalifikačních kurů nejsou mezi obcemi obvyklé. Graf 3 Formy pomoci nezaměstnaným ze strany obce
12
Jakou formu pomoci nezaměstnaným poskytuje Vaše obec?
počet odpovědí
10 8 6 4 2 0
9
4. Veřejně prospěšné práce a veřejná služba Instituty veřejně prospěšných prací i veřejné služby umožňují obcím poskytnout pracovní příležitosti pro osoby obtížně zaměstnatelné. Jedná se o činnosti ve prospěch obce či jiné veřejně prospěšné instituce. Veřejně prospěšné práce jsou určeny pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou obtížně umístitelní na trhu práce. Pracovní místa v rámci VPP vytváří zaměstnavatel po dohodě s úřadem práce. Pracovníci dostávají mzdu, na jejíž uhrazení dostávají zaměstnavatelé příspěvek od státu (MPSV). Oproti tomu veřejnou službu mohou vykonávat osoby, které pobírají dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi. Tito pracovníci mzdu nedostávají. Do roku 2012 veřejná služba měla vliv na výši příspěvku na živobytí, který mohl být za určitých podmínek navýšen. Od ledna 2012 byla tato bonifikace zrušena a úřady práce mohly nabízet veřejnou službu také osobám vedeným v evidenci uchazečů o zaměstnání. Kdo tuto nabídku bez vážných důvodů odmítl, ztratil nárok na podporu v nezaměstnanosti i na dávku v hmotné nouzi. V listopadu 2012 Ústavní soud povinnost výkonu veřejné služby pro nezaměstnané zrušil.5 Do roku 2012 byla veřejná služba v kompetenci obcí. Se změnami v sociálním systému se od 1. 1. 2012 organizace veřejné služby přesunula na úřady práce. Graf 4 Vývoj počtu osob veřejné služby a veřejně prospěšných prací za roky 2010-2012 400 350 300 250 VPP
200
VS
150 100 50 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Před komentářem k předkládanému grafu je důležité uvést, že bylo poměrně obtížné získat přesná data k počtu vykonávané veřejné služby a to zejména po roce 2012, kdy se zodpovědnost za veřejnou službu přenesla z obcí na úřady práce.
5
Zpracováno na základě informací MPSV
10
Institut veřejné služby využívaly až na jednu výjimku všechny obce. Veřejně prospěšné práce využívaly všechny obce. V roce 2012 došlo ve většině sledovaných obcí k velkým výkyvům v počtu vykonávané veřejné služby – a to jak k nárůstu, tak k poklesu. Počty osob na VPP zůstávají zhruba stejné. Tyto výkyvy jsou dány změnou kompetencí a přesunem agendy veřejné služby na úřady práce. Tyto výkyvy lze hodnotit ze dvou pohledů: pokles je možné přisoudit ukončení bonifikace za vykonávání veřejné služby, která navyšovala příspěvek na živobytí. Nárůst je naopak možné spojovat se zavedením povinnosti výkonu veřejné služby pro uchazeče o zaměstnání.
5. Spolupráce s místními subjekty Hlavním klíčovým hráčem v podpoře zaměstnanosti jsou úřady práce. Spolupráci s příslušným úřadem práce hodnotí jednotlivá města většinou jako dobrou. Dvě obce uvedly, že spolupráce je výborná, naopak jedna obec s úřadem práce nespolupracuje vůbec. Žádná obec spolupráci nevidí jako špatnou nebo nefunkční. Co se týče spolupráce s ostatními místními subjekty, liší se situace v jednotlivých obcích případ od případu. Někde spolupráce funguje s více subjekty (jedna obec spolupracuje se 7 subjekty nabízenými v dotazníku), jinde se spolupráce zaměřuje pouze na jeden další subjekt. Graf č. 5 ukazuje rozmanitost spolupráce. Nejčastěji je spolupráce navázána s úřadem práce a místními neziskovými organizacemi. S místními zaměstnavateli spolupracuje polovina respondentů. Spolupráce se středními školami, případně s krajem je v této oblasti málo četná. Graf 5 Spolupráce obcí s dalšími subjekty v oblasti místní zaměstnanosti
Se kterými subjekty spolupracujete v oblasti místní zaměstnanosti ? rozmanitost spolupracujících subjektů
kraj střední školy základní školy orgány státní správy zaměstnavatelé nevládní neziskové organizace 1
2
3
4
5
6
7
8
jednotlivé obce
11
9
10
úřad práce
Spolupráce mezi více obcemi v oblasti podpory místní zaměstnanosti není příliš častá. S dalšími obcemi při řešení problémů spojených s nezaměstnaností sice spolupracuje polovina sledovaných obcí, ale jejich aktivity jsou spíše omezené. Společné strategie či společné plánování projektů zmínily 4 z 10 sledovaných obcí. Graf 6 Forma spolupráce s ostatními obcemi při řešení problémů spojených s nezaměstnaností
Spolupracujete při řešení problémů spojených s nezaměstnaností s ostatními obcemi? Pokud ano, jakou formou? rozmanitost forem spolupráce
společné personální zajištění projektů/aktivit společná strategie společné porady/schůzky společné plánování a realizace projektů
1
2
3
4
5 6 jednotlivé obce
7
8
9
10
6. Shrnutí Závěrečné shrnutí bloku místní zaměstnanost:
Obce vidí jako skupiny nezaměstnaných s velmi významným zastoupením osoby s nízkou kvalifikací, příslušníky sociálně vyloučených lokalit a dlouhodobě nezaměstnané. Při realizaci projektů na podporu místní zaměstnanosti obce využívají v převážné míře financování z fondů EU (OP LZZ či IOP). VS využívaly až na jednu výjimku všechny obce. VPP využívaly všechny obce. Na počty osob zapojených do procesu mají vliv změny v sociálním systému 2012 (převedení kompetencí na úřady práce a legislativní podmínky). V roce 2012 došlo ve většině sledovaných obcí k velkým výkyvům v počtu vykonávané veřejné služby – a to jak k nárůstu, tak k poklesu. Nastavení spolupráce obcí s místními organizacemi se liší případ od případu. Obce nejčastěji spolupracují s úřady práce a NNO. Spolupráce obce s místním úřadem práce je v převážné míře hodnocena jako dobrá. Žádná obec spolupráci nevidí jako špatnou nebo nefunkční, což je potenciál, na kterém se dá dále stavět při tvorbě společných aktivit. 12
Spolupráce se středními školami, případně s krajem je málo četná. Spolupráce v oblasti na podporu zaměstnanosti mezi obcemi také není příliš častá.
13
V. SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ 1. Definice V Česku termín „sociální podnik“ není legislativně zakotven. Dle obecně známé definice sociální podnik vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu – ekonomického, sociálního a environmentálního. Mezi základní znaky lze zařadit:
podnikatelské aktivity, jež prospívají společnosti a životnímu prostředí; vytváření pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním nebo společenským znevýhodněním; snaha o dosahování zisku stejně tak jako zvýšení veřejného prospěchu; využití zisku pro další rozvoj podniku.6
Zmíněnou definici potvrzuje i pohled respondentů níže. Obce v sociálním podnikání vidí příležitost, jak zaměstnat obtížně zaměstnavatelné obyvatele a pomoci jim k návratu zpět na běžný pracovní trh. Zároveň sociální podnikání dle jejich názoru nabízí možnost, jak vykonávat společensky přínosnou aktivitu, přispět k rozvoji sociálního cítění i podpoře místní ekonomiky. Definice sociálního podnikání podle citací obcí: Nástroj, který může být nápomocen při zaměstnávání lidí s nízkou kvalifikací. Pomoc ve stabilitě pracovního týmu při údržbě zeleně či zimní údržby. Společensky přínosná aktivita, ale je realizovatelná pouze v případě výborného podnikatelského záměru a dostatku financí na jeho realizaci. Činnost zaměřená nejen na tvorbu zisků, ale i na dosažení sociálních cílů při dodržení etických principů podnikání, zejména principu rovných příležitostí. Způsob, jak zajistit znevýhodněným osobám (handicapovaní, menšiny apod.) obstojné zaměstnání a dále je pak doporučit dalším zaměstnavatelům. Činnost firmy, která vytváří pracovní místa pro těžko uplatnitelné uchazeče na trhu práce. Velmi riskantní a zodpovědná forma podnikání. Cesta jak zaměstnávat obtížně zaměstnatelné na běžném trhu práce. Takové podnikání, které má za cíl zaměstnávat občany znevýhodněné na běžném pracovním trhu. Činnost firem, která mimo tvorby zisku usiluje rovněž o dosažení sociálních cílů. Dobrá příležitost pro řešení nezaměstnanosti při řešení určitého regionálního problému - něco udělám, něco zpracuji, něco prodám – a zároveň zaměstnávám a starám se o ekonomický růst. Ekonomicky udržitelné podnikání se zaměstnáváním sociálně znevýhodněných občanů na komunální úrovni. 6
Ptp Agentura pro sociální začleňování
14
2. Současný stav Sociální podnik existuje v polovině zapojených obcí. V jedné obci působí sociální podniky dokonce dva. Právní subjektivita těchto podniků je u třech případů společnost s ručením omezeným, ve dvou případech občanské sdružení a jednou je podnik evidován jako obecně prospěšná společnost. Zda se jeví daná právní subjektivita jako vhodná, nedokázal žádný z respondentů odpovědět. Toto téma bude předmětem další práce v projektu. Žádný podnik není 100 % soběstačný. Každý využívá nějakou formu dotace či příspěvku. Téměř všechny podniky čerpají na provoz dotace z EU nebo příspěvky z ÚP na pracovní místa. Zapojení obcí formou finančních prostředků až na výjimku není, na rozdíl třeba od Holandska, kde jsou obce v místní politice zaměstnanosti klíčovým hráčem. Počet nezaměstnaných, kteří jsou ročně zaměstnáni v sociální podniku, se pohybuje max. v desítkách. V zahraničí tyto podniky bývají větší a ročně takovým podnikem může projít až 100 osob (Belgie, Holandsko). Tabulka 4 Sociální podniky v obcích Způsob financování Právní subjektivita
vlastní zdroje/ zisk
Slunečnice Eko-ano s.r.o. UNIKA CENTRUM
s.r.o. s.r.o. o.p.s.
x x
Malé technické služby, Zelená dílna
o. s.
x
Sofira BOK & LK
s.r.o. s.r.o.
Sociální podnik
granty EU
dotace od obce
dotace od ÚP na pracovní místo
nevím
x x
x
x x x x
x
Počet nezaměstnaných, kteří jsou v podniku zaměstnáni (ročně) 20 15 40
x
66
x
5 6
Sociální podniky ve sledovaných obcích působí nejčastěji v oblasti úklidových prací. Dále je častou náplní údržba zeleně a veřejných prostranství a gastronomie. Opravárenství nebo třídění odpadů a recyklace není mezi těmito podniky běžné, na rozdíl například od zkušeností z Holandska či Rakouska. Z jiných podnikatelských oblastí firmy realizují prádelny, grafické práce, zpracování dřevní hmoty, práce v lese, oblast služeb - masérské centrum.
15
Graf 7 Podnikatelské aktivity stávajících sociálních podniků podle četnosti
V jaké oblasti sociální podniky působí? 6
počet odpovědí
5 4 3 2 1 0 úklidové práce
údržba zeleně oblast opravárenské a veřejných stravování a práce prostranství gastronomie
třídění odpadu a recyklace
jiné
Tyto sociální podniky nejčastěji do pracovního procesu zapojují dlouhodobě nezaměstnané, osoby s nízkou kvalifikací, zdravotně postižené a příslušníky sociálně vyloučených lokalit. Dále měly obce možnost hodnotit přínos sociálního podniku pro oblast zaměstnanost na škále značný, minimální, žádný. Přínos sociálního podniku pro oblast zaměstnanosti vidí všechny obce (5), ve kterých podniky působí. Dvě pětiny respondentů považují přínos sociálních podniků pro místní zaměstnanost za značný, zatímco tři pětiny jej označují za minimální. Graf 8 Hodnocení přínosu sociálního podniku pro oblast zaměstnanosti v obci
Jak hodnotíte přínos sociálního podniku pro oblast zaměstnanosti ve Vaší obci?
počt odpovědí
4 3 2 1 0 Značný přínos
Minimální přínos
16
Žádný přínos
3. Vize do budoucnosti Šest z deseti dotazovaných obcí plánuje v budoucnu založit sociální podnik. Tři respondenti tento podnik plánují založit sami. Další tři uvažují o založení podniku ve spolupráci s jiným subjektem. Jedná se o jinou obec v okolí nebo firmu, která v obci funguje. Graf 9 Hodnocení plánu založit sociální podnik
Plánujete ve Vaší obci založit sociální podnik či další sociální podnik? 5
Počt odpovědí
4 3 2 1 0 Ano, sami
Ano, ve spolupráci s jiným subjektem
Ne
Jako právní forma pro sociální podnik byla shodně zvažována společnost s ručením omezeným. Zajištění financování je jednou z nejpalčivějších oblastí a zcela jistě i rizikem při rozhodování o podpoře sociálního podniku. Téměř všichni za základní zdroj financování vidí dotace z EU. Další dvě obce uvažují o kombinaci několika zdrojů od dotací z EU, přes finanční příspěvky od úřadu práce, až po vlastní zdroje daného podniku. Pouze jedna obec by připojila i příspěvky z vlastního rozpočtu. Tabulka 5 Způsob financování plánovaných sociálních podniků Obce, které Jakým způsobem by měl být plánovaný sociální podnik financován? plánují sociální Finanční příspěvky od Finanční Dotace Vlastní podnik Úřadu práce na příspěvky od Jiné EU zdroje/zisk založit pracovní místo obce 1 3 4 5 7 9
x
x
x
x x x x
x
x
17
x
x x
Oblasti působení plánovaných sociálních podniků jsou různorodé. V některých obcích je vize spíše široce zaměřeného rozsahu aktivit podniku, jinde specializace na jednu činnost. Nejčastěji obce uváděly úklidové práce a údržbu zeleně a veřejných prostranství, dále pak opravárenství a třídění odpadů. O oblasti stravování a gastronomii neuvažuje žádná obec. Tabulka 6 Oblasti působení plánovaných sociálních podniků Obce, které plánují sociální podnik založit 1 3 4 5 7 9
V jaké oblasti by měl plánovaný sociální podnik působit?
x
Údržba zeleně a veřejných prostranství x
x x
x x
Úklidové práce
Opravárenské práce
Třídění odpadu a recyklace
x
x
Výroba
Jiné x x
x x x
Další otázka směřovala k odhalení bariér v zakládání sociálních podniků. Za velmi významné bariéry města označila nedostatek financí na rozjezd podniku, financování provozu a také legislativní překážky. Spíše významnou překážkou je pak zajištění dostatku pracovních příležitostí. Nedostatek informací, zajištění dostatků pracovníků, negativní postoj veřejnosti a malá podpora ze strany samosprávy hodnotí obce jako spíše nevýznamné. Z jiných bariér, které respondenti uváděli, lze zmínit administrativní náročnost pro zpracování projektu, neexistenci opory v zákoně při zadávání zakázek sociálním firmám, příp. postoj konkurenčních firem.
18
Graf 10 Největší bariéry při zakládání sociálního podniku z pohledu obcí
četnost odpovědí
Překážky sociálního podnikání 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
zcela nevýznamné spíše nevýznamné spíše významné velmi významné
4. Shrnutí Závěrečné shrnutí bloku sociální podnikání:
Obce v sociálním podnikání vidí příležitost, jak zaměstnat obtížně zaměstnavatelné obyvatele a pomoci jim k návratu zpět na běžný pracovní trh. Zároveň sociální podnikání dle jejich názoru nabízí možnost, jak vykonávat společensky přínosnou aktivitu, přispět k rozvoji sociálního cítění i podpoře místní ekonomiky. Sociální podnikání v nějaké formě existuje v polovině zapojených municipalit. Ze zkušeností respondentů nelze posoudit vhodnost právní subjektivity daného podniku. Žádný podnik není 100% soběstačný. Každý využívá nějakou formu dotace či příspěvku (dotace z EU nebo příspěvky z ÚP na pracovní místa). Jedná se o menší podniky, které ročně zaměstnají maximálně desítky znevýhodněných osob. Sociální podniky ve sledovaných obcích působí nejčastěji v oblasti úklidových prací. Dále je častou náplní údržba zeleně a veřejných prostranství a gastronomie. Dle vlastních zkušeností dvě pětiny respondentů vidí přínos sociálních podniků pro místní zaměstnanost za značný, zatímco tři pětiny jej označují za minimální. Šest obcí z deseti plánuje v budoucnu založit sociální podnik, z toho 3 ve spolupráci s jiným subjektem. 19
Základní zdroj financování z EU. Pouze jedna obec uvažuje o i příspěvcích z vlastního rozpočtu. Plánovaný sociální subjekt bude nejčastěji provádět úklidové práce a údržbu zeleně a veřejných prostranství. Velmi významnou bariérou pro založení podniku je nedostatek financí na rozjezd, financování provozu a legislativní překážky. Jako spíše významnou překážku vidí obce v zajištění dostatku pracovních příležitostí.
VI. SOCIÁLNĚ ODPOVĚDNÉ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Pojem sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek (dále „SOVZ“) je mezi obcemi známý. Většina přihlášených obcí byla s tímto pojmem obeznámena již před zahájením projektu. Pouze 3 respondenti se s pojmem do té doby nesetkali. V otázce, zda může mít SOVZ významnější dopad na snižování nezaměstnanosti, se názory respondentů dělí na polovinu. Stejně tak o realizaci těchto zakázek v budoucnu uvažuje polovina respondentů. Graf 11 Může mít SOVZ významnější dopad na snižování nezaměstnanosti?
6
6
5
5
4
4
Počet odpovědí
Počet odpovědí
Graf 12 Uvažujete o realizaci SOVZ?
3 2 1
3 2 1
0 Ano
0
Ne
Ano
20
Ne
U oblastí, na které by se tyto zakázky měly zaměřit, jednoznačně převládaly údržba zeleně a veřejných prostranství, stavební práce, částečně i úklidové práce. Oblast stravování nebyla označena vůbec. Za významnou bariéru obce považují ekonomickou nevýhodnost. Významně též proces ztěžuje přílišná byrokracie a legislativní překážky. Negativní postoj veřejnosti či nedostatek informací většinou obce považují za spíše nevýznamný faktor. Mezi dalšími nedostatky SOVZ obce uvedly krátkodobost řešení (krátkodobé, sezonní zaměstnávání), nejistotu ve splnění zakázky – zajištění kvality práce a nutnosti opětovného proškolování pracovníků. Graf 13 Největší bariéry při realizaci sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek z pohledu obcí
četnost odpovědí
Překážky SOVZ 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
zcela nevýznamné spíše nevýznamné spíše významné velmi významné
negativní postoj veřejnosti
ekonomická nevýhodnost
přílišná byrokracie
legislativní překážky
nedostatek informací
1. Shrnutí Závěrečné shrnutí bloku sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek („SOVZ“).
Pojem sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek je mezi obcemi známý. Polovina obcí vidí v SOVZ významný dopad na snižování nezaměstnanosti. Polovina respondentů uvažuje o sociálně odpovědném zadávání veřejných zakázek. Jednalo by se o zakázky nejčastěji na údržbu zeleně a veřejných prostranství, stavební práce. Za významné bariéry při realizaci SOVZ obce považují ekonomickou nevýhodnost, legislativní překážky a přílišnou byrokracii.
21
V. Závěr Benchmarkingový průzkum mezi 10 obcemi zapojenými do projektu poskytl základní informace o zmapování současné situace v podpoře místní zaměstnanosti stejně tak jako dosavadních zkušenosti zapojených obcí i jejich vizí do budoucna ve zmíněné oblasti. Konkrétní závěry z jednotlivých tematických bloků – místní zaměstnanost, sociální podnikání a sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek – jsou součástí samostatných shrnutí na konci každé kapitoly. Souhrnná srovnávací zpráva a její závěry budou zohledněny v dalších aktivitách projektu. Výstupy tohoto šetření se promítnou do koncepce a programu mezinárodních workshopů, zaměření studijních cest i při připravovaném rozboru právního prostředí, zaměřeného na možnosti obcí v podpoře zaměstnanosti. Hlavním výstupem projektu bude na závěr projektu Strategická příručka, která bude obsahovat praktické informace, jak aplikovat podporu místní zaměstnanosti ze strany obcí do praxe.
22
Seznam obrázků Obrázek 1 Představení benchmarkingového cyklu vztaženého na projekt sociálně odpovědné municipality 2020 ....................................................................................................................... 4 Obrázek 2 Mapa zapojených obcí .............................................................................................. 5
Seznam tabulek Tabulka 1 Základní údaje o obcích ............................................................................................. 5 Tabulka 2 Počet zaměstnanců úřadu, kteří se věnují podpoře zaměstnanosti ......................... 8 Tabulka 3 Projekty obcí na podporu místní zaměstnanosti realizované v posledních 5 letech 8 Tabulka 4 Sociální podniky v obcích ......................................................................................... 15 Tabulka 5 Způsob financování plánovaných sociálních podniků ............................................. 17 Tabulka 6 Oblasti působení plánovaných sociálních podniků .................................................. 18
Seznam grafů Graf 1 Hodnocení početního zastoupení skupin nezaměstnaných v obcích ............................. 6 Graf 2 Nastavení odpovědnosti za oblast zaměstnanosti .......................................................... 7 Graf 3 Formy pomoci nezaměstnaným ze strany obce .............................................................. 9 Graf 4 Vývoj počtu osob veřejné služby a veřejně prospěšných prací za roky 2010-2012 ...... 10 Graf 5 Spolupráce obcí s dalšími subjekty v oblasti místní zaměstnanosti .............................. 11 Graf 6 Forma spolupráce s ostatními obcemi při řešení problémů spojených s nezaměstnaností .................................................................................................................... 12 Graf 7 Podnikatelské aktivity stávajících sociálních podniků podle četnosti ........................... 16 Graf 8 Hodnocení přínosu sociálního podniku pro oblast zaměstnanosti v obci .................... 16 Graf 9 Hodnocení plánu založit sociální podnik ....................................................................... 17 Graf 10 Největší bariéry při zakládání sociálního podniku z pohledu obcí .............................. 19 Graf 12 Může mít SOVZ významnější dopad na snižování nezaměstnanosti? ......................... 20 Graf 11 Uvažujete o realizaci SOVZ? ........................................................................................ 20 Graf 13 Největší bariéry při realizaci sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek z pohledu obcí .......................................................................................................................... 21
23
Příloha: Sociálně odpovědné municipality (2020) – dotazník
24
