HODNOCENÍ IMPLEMENTACE PRINCIPU PARTNERSTVÍ V OPERANÍM PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMSTNANOST. Vstupní zpráva

HODNOCENÍ IMPLEMENTACE PRINCIPU PARTNERSTVÍ V OPERA NÍM PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAM STNANOST

Vstupní zpráva

IREAS centrum, s. r. o. (vedoucí konsorcia)

& Tima Liberec, s. r. o. Centrum pro komunitní práci (partne i projektu)

Verze 1.1 1/69

OBSAH: 1 2

3

4 5 6 7

Úvod .............................................................................................................................. 3 Metodika – shrnutí základních koncept a specifika....................................................... 4 2.1 Defini ní vymezení pojmu partnerství ...................................................................... 4 2.2 Metody sb ru dat a informací................................................................................... 7 2.3 Metody zpracování analýz ..................................................................................... 11 2.4 P ehled a specifikace metod.................................................................................. 12 Evalua ní otázky a úkoly.............................................................................................. 15 3.1 Úkol 1: zhodno te praxi projekt OP LZZ p i uplat ování principu partnerství........ 15 3.1.1 Oblast A – utvá ení partnerství ....................................................................... 15 3.1.2 Oblast B – úspornost a financování partnerství............................................... 22 3.1.3 Oblast C – složení a fungování partnerství ..................................................... 29 3.2 Úkol 2: Zhodnocení p ísp vku principu partnerství k úsp šné implementaci OP LZZ a k napln ní horizontálních témat..................................................................................... 41 3.3 Úkol 3: Analýza, komparace a zhodnocení institucionálního, právního a finan ního rámce fungování principu partnerství v praxi v R a ve vybraných lenských státech EU 51 Zapojení expert do ešení jednotlivých ástí evaluace................................................ 60 Popis pr b žných a finálních výstup z aktivit.............................................................. 61 Harmonogram realizace (v etn díl ích termín šet ení) ............................................. 64 Strom problém ............................................................................................................ 66

2/69

1 Úvod Prvním výstupem evalua ního projektu „Hodnocení implementace principu partnerství v Opera ním programu Lidské zdroje a zam stnanost“ je vstupní zpráva, jejímž cílem je dopln ní nabídky a detailn jší specifikace zp sob ešení evalua ních úkol . Tato zpráva vychází ze zadávací dokumentace a nabídky, kde již byly uvedeny metody ešení. Tato evaluace je zam ena na zhodnocení uplat ování principu partnerství v rámci OP LZZ a na formulaci doporu ení v této oblasti využitelných p i realizaci projekt OP LZZ, p i nastavení výzev a pro stanovení legislativy, pravidel a pokyn v souvislosti s ízením a implementací OP LZZ. P edm tem zakázky je: a) zhodnocení p ísp vku principu partnerství k dosažení cíl OP LZZ a k napln ní horizontálních témat, b) zhodnocení praxe projekt OP LZZ p i uplat ování principu partnerství, c) provedení analýzy, komparace a zhodnocení institucionálního, právního a finan ního rámce fungování principu partnerství v praxi v R a ve vybraných lenských státech EU a d) zpracování praktické p íru ky pro realizátory projekt , návrhu seminá e k problematice partnerství a p íru ky dobré praxe partnerských projekt . Do zpracování evaluace budou, kde je to smysluplné, zahrnuty také nám ty pocházející ze Strategického hodnocení strukturálních fond od MMR R s vazbou na stávající ekonomickou situaci. Tyto výstupy budou zadavateli p edány do poloviny listopadu 2010, aby bylo možné jejich další využití i na úrovni NSRR. V rámci zpracování evaluace bude evalua ní tým respektovat následující základní prvky: Nejedná se o deskripci problematiky – výstupy mají p inášet nové informace a p íklady dobré praxe, tzn. d raz na využitelnost záv r a výstup pro konkrétní metodické postupy MPSV; Návaznost na p edchozí evaluace a studie; Podpora dialogu se stakeholdery již v pr b hu prací – využití participa ních metod evaluace, tj. iniciace podpory dialogu mezi zainteresovanými stranami a start diskuse na toto téma; Nezam ovat se na ne ešitelné problémy – zam it se na oblasti, které je možné u programu napravit. Tak aby se výsledky m ly užitnou hodnotu, tj. jednozna ná doporu ení postup a identifikace p í in; Evalua ní kritéria a jejich využití (obsaženo v zadávací dokumentaci); Triangulace metod – ov ování informací z více zdroj a r znými metodami; Logický rámec evaluace (evalua ní design); Evalua ní kauzalita – jasn odlišit zadání, zjišt ní, vlastní komentá , doporu ení, názory evaluátor a názory respondent . D raz je kladen na p idanou hodnotu, tj. nerozepisovat se o obecn známých faktech.

3/69

2 Metodika – shrnutí základních koncept a specifika P i ešení této zakázky bude realiza ní tým využívat n kolika r zných typ metod. Z nutnosti ov ování vstupujících informací z více zdroj je použito více metod zpracování analýz a to jak kvalitativních, tak kvantitativních. Tím bude dosaženo objektivního zhodnocení principu partnerství, jeho vývoje v pr b hu realizace projektu a také p í in a následk daného stavu.

2.1 Defini ní vymezení pojmu partnerství OP LZZ na základ provád cího dokumentu jako znaky partnerství vymezuje: 1. cílené seskupování r zných subjekt = zacílenost partnerství 2. spole ná tvorba, koordinace, realizace a vyhodnocování projektu = spole ná práce se spole ným rozhodováním 3. podstatná a nezastupitelná spoluú ast všech partner na projektu = synergický potenciál Další t i pravidla vytvá ejí dodate né podmínky, resp. negativn vymezují partnerství takto: 4. partnerství nesmí nahrazovat zabezpe ení b žné administrace projektu 5. povaha právních vztah mezi žadatelem a jeho partnery nesmí být založena na poskytování služeb 6. partner v grantových projektech smí získat finan ní p ísp vek na sv j podíl v realizaci projektu „Podstatná a nezastupitelná ú ast“ je znak, který je sám o sob neur itý: Jestliže by partnerem ve spole ném projektu mohla být jak škola v míst A, tak v míst B, pak ani jedna není nezastupitelná. Nezastupitelnost se tu z ejm míní jako funk ní nezastupitelnost, nap . že k úsp šnému dosažení cíl projektu musí být p ítomna alespo jedna škola. Za podstatný znak v této souvislosti pokládáme synergický efekt partnerství, tj. schopnost dosáhnout výsledk , které by nevznikly, kdyby se potenciální partne i nesdružili a nespolupracovali. Nejasná je také formulace . 5, kde je pojem služba chápán v užším smyslu jak tomu je nap . v obchodním zákoníku. V širším smyslu služby je naopak jasné, že si partne i vym ují výsledky své práce, informace, kontakty atd. a sdílejí je, což lze dob e chápat jako poskytování služeb. Za podstatný znak partnerství dále považujeme spole né rozhodování (nikoliv jen spolupráci). Práv spole né rozhodování vylu uje situaci prostého odb ratelskododavatelského vztahu, jak by tomu bylo v podmínce . 5. V plánovaných analýzách se proto zam íme na to, zda i nakolik partne i napl ují tyto znaky partnerství: zacílenost, spole né rozhodování, funk ní nezastupitelnost a synergický efekt. Pracovní pojetí partnerství pro ú ely této evaluace vychází z p edpokladu, že partnerství m že být rozdíln vnímáno implementa ními orgány a p íjemci, resp. žadateli. ást analýzy proto zam íme na zjišt ní, co jsou podle žadatel defini ní znaky, i klí ové charakteristiky partnerství. Výsledky porovnáme s pojetím, které je obsaženo v OP LZZ.

4/69

V rámci OP LZZ i obecn rozlišujeme dva druhy partnerství: a) projektová partnerství. Existují již v dob p ípravy projektových žádostí, trvají b hem realizace projektu a n kdy p etrvávají i po jeho ukon ení. V tšinou v dob p ípravy projektu vznikají, avšak v n kterých p ípadech p etrvávají z d ív jška (nap . z minulého období, jak tomu je n kdy v p ípad CIP EQUAL) a v období p ípravy žádosti se op t obnoví, aktivizují. D raz poskytovatele grantu je v tomto p ípad na to, aby se potenciální partne i na budoucí spolupráci p edem dohodli, aby projekt spole n p ipravili a realizovali a jeho vybrané výsledky podle okolností i spole n „udržovali“. b) „výslednicová“ partnerství. P íjemcem podpory je subjekt, který dosud neexistující partnerství iniciuje, s potenciálními partnery jej v pr b hu realizace projektu vytvo í a asto toto partnerství vede i po ukon ení projektu. D raz poskytovatele grantu je v tomto p ípad na to, aby m l žadatel v dob realizace projektu pot ebný potenciál pro utvo ení fungujícího partnerství, aby jeho existenci v dob ukon ení projektu doložil a v n kterých p ípadech toto partnerství i dále vedl, „udržoval“ (tento požadavek vyplývá již z OP, konkrétní výzvy a schválené žádosti) 1. V t chto p ípadech více než v projektových partnerstvích p jde o to, zda tu iniciátor (nap . kraj) není ve vztahu do takové míry hegemonem (rozhodování, financování, komunikace), že se princip partnerství redukuje na dodavatelsko-odb ratelský. ídící orgány OP a další subjekty implementace pomoci EU operacionalizují pojem partnerství tak, aby vyhovoval jejich zám r m ve financování projekt a na zvolené pojetí navazují adu formáln technických podmínek, které musí žadatelé, resp. p íjemci plnit. Z hlediska pln ní p edepsaných kritérií žadatelem, resp. p íjemcem, prakticky však také z hlediska plynutí asu úsp šných partnerství lze rozlišit dva typy: a) „technické partnerství“, které spl uje podmínky uvedené v PD OP, je formalizované smlouvou o partnerství ( asto s p edepsaným vzorem 2) a bývá zvýhodn né bodov p i podávání projektových žádostí; b) „partnerství hodnotové“, které je vyšším vývojovým stádiem partnerství a do spolupráce p ináší ješt další hodnoty. Partne i v r zném stupni rozvinutosti vzájemného vztahu mohou sdílet: informace kontakty ideje, nápady projekty (spole ná práce) peníze (spole né financování) Zdá se, že kvalitu partnerství lze hodnotit také podle toho, co vše (od informací po peníze) mají partne i spole né, co vše jsou ochotni sdílet. / Partnerství v užším, „hodnotovém“ smyslu p ináší výsledky a dopady, kterými se odlišuje od ostatních forem spolupráce. V ideálním p ípad je to: 1

Viz nap . oblast podpory 3.1 OP LZZ - Výzva . 5 k p edložení individuálních projekt kraj k zajišt ní sociálních služeb nebo individuální projekt v rámci výzvy 50 Komplexní podpora rozvoje dalšího profesního vzd lávání v malých a st edních podnicích (ROZAM). 2 Bylo by lépe stanovit minimální standard obsahu a náležitostí partnerské smlouvy a tak se vzorem výslovn zacházet jako s šablonou, od níž se m že skute ná smlouva lišit dalšími požadavky a ujednáními, která nebudou v rozporu s OP LZZ a zákony R. V praxi se totiž p íjemci setkávají s požadavkem na nezm nitelnost „p edepsaného vzoru“ a n kdy proto vytvá ejí laterální dodatky ke smlouvám. 5/69

dlouhodobost vztahu, vzájemná výhodnost spolupráce, nejen deklarované, ale reáln sdílené spole né cíle partner , plné akceptování obsahu a forem spolupráce všemi partnery, pot ebnost a vyváženost (každý partner p ispívá n ím, co by jinak chyb lo, bez eho by se výsledek nedosáhl), synergický efekt ili hodnota p idaná spoluprací: celkové pozitivní dopady jsou v tší než sou et efekt , které svou aktivitou dokážou vyvolat jednotliví ú astníci. ím v tší podíl pozorovaných projektových partnerství bude vykazovat tyto znaky, tím hlubší, trvalejší a hodnotn jší bude vytvo ené partnerství. „Ontogeneticky“ vzato, technické partnerství v projektech bývá po áte ním stádiem a n které vztahy z projekt p etrvají a dále se vyvíjejí do partnerství v druhém, hodnotovém smyslu. Zájemci o realizaci zám ru podporovaného z OP LZZ zpravidla zvažují výhody i nevýhody toho, že by utvo ili partnerství v „technickém smyslu“. Dále formulované praktické zkušenosti tak m žeme rovn ž sledovat z pohledu n kolika faktor : partnerství na úrovni projekt je prakticky užite né, protože se poskytovatelem grantu o ekává, p íp. vyžaduje, zapojení n kolika partner znamená rozší ení projektových zdroj – dovedností, znalostí, organiza ní kapacity, finan ních zdroj (pro spolufinancování), zapojení ve ejnoprávních subjekt (obec, ú ad práce, ale i škola) do projektu m že žadateli pomoci v pochopení ve ejného zájmu a jeho sledování v projektu, Partnerství však p ináší i n které nevýhody i rizika a proto by bylo t eba (také u neúsp šných žadatel a u zájemc , kte í se nakonec žadateli nestali) sledovat nevýhody partnerství, jak je vnímá žadatel nebo zájemce o podporu: více partner znamená více lidí s rozdílnými názory, více pohled na v c a tedy více asu a úsilí pot ebného k dosažení konsensu a k p ijetí rozhodnutí, partnerství jako takové vyžaduje ízení a s tím spojené komunika ní dovednosti, a to jak pro b žný pr b h, tak v p ípad neshod mezi partnery, krom p edchozích obtíží p i vnit ní komunikaci mohou žadatelé vnímat jako nevýhodu, že za projekt jako celek je odpov dný p íjemce a partne i mohou p sobit problémy, které by ohrozily celý projekt, uvažovaní partne i se ukazují jako nevhodní, zejména tím, že jsou pro projekt neužite ní nebo rizikoví (nejistá p ijatelnost, snaha vloudit se do partnerství jako skrytý dodavatel apod.) a žadatel nem že najít vhodn jší partnery.

6/69

2.2 Metody sb ru dat a informací Zn.

Informa ní zdroje a metody

MA

Individuální rozhovory - Ú elem této metody je zjišt ní specifických informací, které není možné získat prost ednictvím webového dotazníku, p ípadn je ú eln jší odpov di více specifikovat prost ednictvím dopl ujících otázek. Plánovány jsou rozhovory se zástupci p íjemc podpory a se zástupci implementa ních agentur a ídicích orgán . Struktura otázek ízených rozhovor je p edem stanovena a pro všechny dotazované osoby v p íslušné skupin bude stejná. Tím je zajišt na možnost komparace odpov dí a následného vyhodnocení rozhovor . Poznámky z ízených rozhovor budou vždy sou ástí zprávy o jejich pr b hu. Výhodou této metody je interaktivní p ístup s možností dopln ní otázek p ímo b hem rozhovoru.

MAa

a) s pracovníky ídicího orgánu OP LZZ, OP VK, OP PA a zprost edkujících subjekt (ZS) - Tato skupina respondent p ichází do styku s žadateli a p íjemci podpory. V ad p ípad si vytvá ejí ur ité analýzy schopností žadatel (nap . na ad seminá pro žadatele k ur itým výzvám zaznívají informace o nej ast jších chybách žadatel ). Z tohoto pohledu jde tedy o skupinu, která má své jednozna né místo v této analýze. V rámci ešení této zakázky budou zajišt ny ízené rozhovory se zástupci odpov dných orgán OP LZZ i se zástupci ídících orgán jiných program , p i emž tyto ízené rozhovory budou zam eny na zjišt ní o ekávání t chto orgán , pokud jde o p ínosy principu partnerství a jeho dopady na ešení konkrétní podporované problematiky s ohledem na cílovou skupinu t chto projekt . Do této skupiny respondent zahrnujeme také MF R a ÚOHS

MAb

b) s žadateli a p íjemci podpory – ízené rozhovory se uskute ní u 50 projekt (v n kterých p ípadech jako sou ást p ípadových studií – viz MD). Cílem bude získat informace kvalitativního charakteru, které umožní podrobn zmapovat všechny aspekty principu partnerství u daného p íjemce. Tato skupina respondent má zkušenosti s ízením projekt financovaných SF/CF a lze u ní o ekávat další projekty. Otázky jsou vytvo eny tak, aby byly zjišt ny informace spojené s finan ní, ale také v cnou stránkou uzav ených partnerství. Obsahem dotazování by tak m ly být i dotazy, jaké otázky si žadatelé v dob zvažování partner a p ípravy žádostí kladli. Nap íklad: Co partne i do projektu p inášejí? Jsou uznatelní? Jakou úlohu by m li hrát? Jaký závazek – povinnost by m li p ijmout a jakým zp sobem ho splní? Jak logicky zapadají do sebe partnerské úlohy? Existují n jaké mezery, p ekrývají se n kde, existují n jaké t ecí plochy, možné konflikty? Pokud ano, jak se to bude ešit? P ijetí závazku partnerství by m lo být stvrzeno písemn . Ur ité nutné úskalí p ináší fakt, že v ur itých p ípadech (nap . CIP EQUAL) od doby zvažování partnerství mohlo uplynout tolik asu, že skute né okolnosti tehdejšího rozhodování jsou již p ekryté zkušenostmi z p ípravy a realizace projektu a mohou být dotazovanými vyjád eny nep esn , nap . kladné stránky rozhodování („nev domky“) p edstírány a záporné zastírány. V takovém p ípad budou výsledky šet ení 7/69

ov ovány ješt podpory.

další metodou, která nebude závislá na odpov dích p íjemc

MB

Skupinové rozhovory technikou focus group – Skupinové rozhovory budou zam eny na využitelnost zkušeností s aplikací principu partnerství p i vlastní realizaci OP LZZ. Tato metoda umož uje dotazování na odborné téma v tšího po tu respondent najednou. Ve skupin s dalšími ú astníky jsou respondenti p ístupn jší k odpov dím a tudíž je snazší získat více informací, nebo na r zné odpov di reagují nejen moderáto i, ale i ostatní ú astníci fokusní skupiny. Výstupy z fokusní skupiny tudíž mají výhodu toho, že odpov di nejsou zkresleny subjektivním náhledem konkrétního ú astníka rozhovoru. Plánovány jsou fokusní skupiny pro maximáln 12 ú astník (kv li plynulosti diskuse), se dv ma moderátory. Každá z nich je plánována na p ibližn 90 minut. Do fokusních skupin budou p izváni i hodnotitelé. ada hodnotitel p sobí nap í prioritními osami, ale i opera ními programy. Z tohoto pohledu lze p edpokládat dobrou znalost problematiky a o išt ní odpov dí o subjektivní náhledy již p ímo u respondent – len fokusních skupin.

MBa

a) s pracovníky ídicího orgánu a ZS - Do této skupiny budou p izváni experti zabývající se problematikou ESF v eské republice a dále zástupci odpov dných orgán OP LZZ, p i emž hlavním cílem této skupiny bude zhodnocení zahrani ních zkušeností z pohledu odpov dných orgán OP LZZ a dalších O.

MBb

b) se skupinou p íjemc -. Druhá fokusní skupina bude zam ena taktéž na možné výhody plynoucí z uplatn ní p ístup v oblasti partnerství v podmínkách OP LZZ, nicmén v tomto p ípad budou do této skupiny vybráni p ímo zástupci p íjemc OP LZZ, kte í již mají zkušenosti s uplatn ním principu partnerství v podmínkách R.

MBc

c) s dalšími odborníky (viz. MBa) a se leny Hospodá ského a sociálního výboru

MC

Dotazníkový pr zkum - (hromadné dotazování) d ležité primární údaje pro hodnocení implementace principu partnerství OP LZZ budou získány prost ednictvím webového dotazníku mezi žadateli a p íjemci podpory (a jejich partnery). Dotazníkové šet ení by m lo zmapovat hlavní problematické oblasti p i realizaci partnerských projekt v OP LZZ. Svým obsahem se proto zam uje na zjišt ní p í in úsp chu i nezdaru, identifikaci hlavních bariér (administrativních, finan ních aj.).

MD

P ípadové studie - Pomocí p ípadových studií budou u vytipovaných subjekt podrobn zmapovány r zné aspekty p ípravy a realizace partnerství na projektové úrovni. P ípadové studie budou vytvo eny na základ ízených rozhovor (MAb) a dokumentace (MF). Celkem bude analyzováno 50 projekt , p i emž jejich výb r bude p edstavovat reprezentativní vzorek všech oblastí podpory OP LZZ, jejichž realizace m že být na principu partnerství založena. Do vzorku analyzovaných projekt budou vybrány i projekty, které byly na základ principu partnerství realizovány v rámci CIP EQUAL, JPD 3 a OP RLZ. Struktura studií bude obsahovat (dle dané studie) následující ásti: - Vymezení dané otázky - Kontext dané situace - R zné pohledy na danou situaci 8/69

- Mechanismy a postupy (p í iny a následky) daného ešení - Záv ry – možnosti generalizace P ípadové studie nejsou svým rozsahem p íliš velké, tudíž je plánováno každou ze studií realizovat s rozsahem do 5 stran. Z 50 p ípadových studií bude 40 tzv. tématických, které se soust edí na vybrané aspekty p ípravy a realizace projektu, a 10 komplexních, které v pot ebné hloubce a rozsahu popíší a interpretují procesy vzniku, rozvoje, provád ní a udržitelnosti partnerství. Ve sborníku budou uvedeny ty studie, které mohou napomoci budoucím partnerstvím a budou proto t íd ny podle témat (zde lze využít i asto kladené otázky p íjemc ohledn partnerství). ME MEa

Sekundární analýza databází a informa ních soustav: a) Monit7, resp. úplná databáze p íjemc a neúsp šných žadatel ,

MEb

b) monitorovací zprávy a tabulky aj. Jde zejména o informace z monitorovacího systému, v n mž jsou evidovány informace o jednotlivých žadatelích a p íjemcích podpory z OP LZZ a dalších program . Cílem t chto analýz bude kvantitativní i kvalitativní zhodnocení projekt realizovaných na základ principu partnerství a dále výb r vhodného vzorku projekt pro další analýzy realizované v rámci této zakázky.

MF

Obsahová analýza a využití dokumentace: a) programová dokumentace OP LZZ, ale i OP VK, OP PA, atd. b) relevantní legislativa a metodické materiály, c) evalua ní zprávy SROP, CIP EQUAL, OP RLZ, atd. d) další dokumentace a zdroje (EU, R) analyzovány budou metodické p íru ky a pokyny odpov dných orgán upravující aplikaci principu partnerství na národní i mezinárodní úrovni, v etn úpravy tohoto principu v dalších lenských státech EU a dále také výzkumné a evalua ní studie zpracované v oblasti partnerských projekt v R i dalších vybraných lenských stát EU. Zejména jde o studie vztahující se k CIP EQUAL (uvedené v zadávací dokumentaci, ale i další, zde neuvedené). e) Poznatky mezinárodní komunity CoP on Partnership in the ESF (http://partnership.esflive.eu). Dále informace o metodické podpo e dostupné na http://www.esfcr.cz/tag/partnerství a http://www.esfcr.cz/tag/mezinárodní%20spolupráce).

Dopln ní informací k metodice ešení úkolu 1, oblasti A: Dotazníky, techniky sb ru dat a p íklady otázek Dotazník . 1 je ur en žadatel m (úsp šným i neúsp šným) a jejich partner m ze všech prioritních os OP LZZ. Z dosud registrovaných projektových žádostí v Monit7+ vybereme náhodn takový po et, abychom získali minimáln 100 vyhodnotitelných odpov dí. Dotazníkem zjiš ujeme podklady pro zodpov zení evalua ních otázek 1.1, 1.2, 1.4 – 1.7 a nep ímo i pro evalua ní otázky v evalua ní oblasti 1.C. Dotazník . 2 je ur en p íjemc m a jejich partner m. Z dosud schválených projektových žádostí vybereme náhodn takový po et jiných subjekt , abychom získali minimáln 100 9/69

vyhodnotitelných odpov dí. Dotazníkem zjiš ujeme podklady pro zodpov zení evalua ních otázek 1.3 a 1.18 - 1.26. Dotazník . 3 je rovn ž ur en p íjemc m, zam í se na otázky financování, relevance, efektivnosti, ú innosti a napl ování horizontálních témat a p isp je tak k zodpov zení evalua ní otázek . 1.8 – 1.13 a 2.1 – 2.7. P jde o výb r dalších subjekt s cílem zpracovat minimáln 100 odpov dí. Dotazníky budou distribuovány (nabídnuty) r zným skupinám žadatel /p íjemc . Tentýž subjekt nebude žádán o vypln ní obou dotazník , ledaže by byl p íjemcem a sou asn v jiném projektu partnerem (takových p ípad bude z ejm velmi málo, avšak p edem to prov ovat by bylo zbyte n pracné). Použijí se t i techniky sb ru dat. Základní technikou sb ru je CAWI – dotazovaní podporované internetem pomocí on-line vypl ovaného standardizovaného anonymního dotazníku na základ hromadné e-mailové žádosti. S touto technikou máme opakovan dobré zkušenosti (v . dotazování v rámci evaluace systému monitorovacích indikátor OP LZZ). Podp rnou technikou je oboustranná komunikace e-mailem, p i emž dotazník je produkován ve wordu se zaškrtávacími polí ky a jinými snadno vyplnitelnými formami. Dotazník nám subjekt vrací e-mailem anebo vytišt ní a ru n vypln ný poštou. Data se pak po izují p es klávesnici do formátu excel, kde se rovn ž kontrolují a z ásti istí. T etí technikou sb ru dat je dotazování na pracovišti p edem kontaktovaného subjektu. Proškolený tazatel si p edem telefonicky dohodne sch zku s odpov dnou osobou, navštíví ji a na míst s ní dotazník vyplní. Tento zp sob je asov a finan n velmi náro ný a proto jej použijeme jen výjime n proto, abychom zabránili možnému vychýlení vzorku dotazovaných (nap . bude-li t eba dodate n dotázat ur itý právní typ p íjemc , kte í v dostate né mí e neodpov d li prvními dv ma zp soby). Evalua ní otázky lze dále rozložit na výzkumné otázky. Uvádíme však pouze p íklady, protože konkrétní obsah dotazování se teprve utvá í a p edpokládáme tzv. p edvýzkum k ov ení n kterých otázek (srozumitelnost, validita). Otázky pro evalua ní otázku 1.1,: (pro žadatele:) Do jaké míry jste p i výb ru partnera zvažovali tyto okolnosti: (v každé díl í otázce odpovídá: ve velké mí e – v malé mí e – v bec ne – nevím, nemohu posoudit): zda má ve své dosavadní innosti stejné cíle jako my zda nám jeho ú ast p inese jasné výhody (zvýšení p ijatelnosti projektové žádosti, jeho zkušenosti, místo jeho p sobení apod.) jak dlouho jej již známe z jiných aktivit zda bude ochoten akceptovat obsah p ipravovaného projektu a formy budoucí spolupráce nakolik je nutný, nepostradatelný pro úsp ch naší žádosti Jak jste se o možném partnerovi dozv d li? (volí jednu z možností) znali jsme ho z p edchozí spolupráce doporu il nám ho jiný partner nebo n kdo známý p ihlásil se sám, protože ho zajímaly naše aktivity jinak (napište jak:) ……………. Co vše jste zvažovali p ed tím, než jste se rozhodli p ijmout tohoto partnera, p íp. jak velkou váhu to p i vašem rozhodování m lo? (op t bude k dispozici 3-4 stup ová škála + odpov typu nevím pro ty dotazované, které v dob p ípravy žádosti nebyli p ítomni a pot ebujeme je odfiltrovat) Co do projektu p ináší 10/69

Spl uje-li podmínky p ijatelnosti v OP LZZ Jakou úlohu by m l v projektu hrát Jaký závazek – povinnost by mohl p ijmout a zda ho splní (nap . odpov dnost za ást monitorovaných výstup ) Jak logicky do sebe zapadají partnerské úlohy všech ú astník z hlediska realizace projektu. Zda existují n jaké mezery i naopak p ekryvy, t ecí plochy, možné konflikty Podobn evalua ní úkoly 1.4 a 1.6 vyžadují adu otázek na žadatele. Rádi bychom v d li, co vše jste m li s partnery spole né v r zných fázích projektového cyklu. Co jste si vym ovali, vzájemn poskytovali, spole n posuzovali? Odpov zte ANO, NE nebo NEVÍM v každém ádku a sloupci: v dob p ípravy projektu

v dob realizace projektu

po ukon ení projektu

b žné informace (kdy se co d je ve vztahu k aktivitám vás i partnera) kontakty na možné dodavatele, na pracovníky ve ejné správy, … ideje, nápady – co vše by se mohlo spole n nebo jednotliv d lat spole ná práce na jiné zakázce nebo projektu peníze, spole ný rozpo et, o kterém byl partner detailn informován (zda asi budeme muset odlišit spolupráci na daném projektu od spolupráce mimo tento projekt, ale v dob jeho realizace) Odpov zte prosím v každém ádku (ANO, NE nebo NEVÍM): Spolupracovali jste již p ed zahájením p ípravy Vašeho projektu? P ipravovali jste tento projekt spole n (nebo m l „naprosto hlavní slovo“ jeden z Vás, nap . pozd jší žadatel)? Oslovil Vás s nabídkou na ú ast v projektu pozd jší žadatel? Za ali jste spolupracovat až po zahájení realizace projektu? Rozhodovali jste se v pr b hu projektu spole n , tzn. m l hlas každého partnera svou váhu? Spolupracovali jste nebo spolupracujete na stejných aktivitách i po ukon ení projektu? Spolupracujete nyní na jiných aktivitách, než kterých se týká projekt?

2.3 Metody zpracování analýz Zn.

Metody zpracování analýz

11/69

MG

Systémové, srovnávací a procesní analýzy – Aby bylo možné objektivn ov it skute né dopady procesu partnerství a dopady jeho existence samotné, je nutné provést srovnání (nap . mezi projekty s a bez partnerství, s r znými cílovými skupinami, apod.) Významnou roli v tomto sm ru má evalua ní úkol . 3, který je zam en na mezinárodní srovnání aplikace principu partnerství. Tyto analýzy umožní zmapovat p ístup k aplikaci principu partnerství ve zkoumaných lenských státech EU (v . R) a vyhodnotit, do jaké míry je každý z konkrétních p ístup t chto zemí vhodný pro realizaci projekt financovaných z ESF s principem partnerství. Další systémové, srovnávací a procesní analýzy budou zpracovány p i srovnávání podmínek, které jsou uplat ovány v souvislosti s partnerskými projekty v jednotlivých programech ESF realizovaných v novém programovém období na území R.

2.4 P ehled a specifikace metod V p íprav vstupní zprávy došlo k dalšímu up esn ní využití metod, které jsou ve srovnání s nabídkou podrobn jší a p esn jší. Jejich p ehled je v tabulce a p ipojeném diagramu. metoda

p ibližný po et

specifikace

MAa

Individuální rozhovory a) s pracovníky ídicího orgánu OP LZZ a ZS,

10-20

MAb

Individuální rozhovory b) s žadateli a p íjemci podpory

cca 30 (další v rámci MD)

MBa

Skupinové rozhovory a) s pracovníky ídicího orgánu a ZS

MBb

Skupinové rozhovory b) se skupinou p íjemc

3 s 8-12 ú astníky

Praha , Liberec, Olomouc v r z. tématice

MBc

Skupinové rozhovory c) s dalšími odborníky a leny EHSV

2 s 5-8 ú astníky

Praha a místo jednání EHSV

MC

Dotazníkový pr zkum (hromadné dotazování)

3 akce s 3x100 dotazovanými

úsp šní a neúsp šní žadatelé

MDa

P ípadové studie a) tématické

40

k jednotlivým otázkám

MDb

P ípadové studie b) komplexní

10

k celému projektu a dlouhodob jší retrospektiv

MEa

Sekundární analýza a) Monit7

-

MEb

Sekundární analýza b) monitorovací zprávy

-

MFab

Využití dokumentace – ab) programová dokumentace a metodiky (PPP aj.)

-

12/69

podle pot eb

MFcd

Využití dokumentace – cd) evalua ní zprávy a cizí zdroje

-

MG

Systémové, srovnávací a procesní analýzy

-

Hlavní zm ny (up esn ní) proti nabídce jsou: více skupinových rozhovor technikou fokusních skupin, více díl ích dotazníkových šet ení (vždy s jinými dotazovanými) a rozd lení p ípadových studií. Dopl kov budou zapot ebí MA se zástupci kraj (pokra ování krajských partnerství ze SROP 3.3, viz evalua ní otázku 1.25), MC a MD s místními ak ními skupinami (1.26), MF evalua ních zpráv a studií z oblasti SROP a Programu rozvoje venkova. .

13/69

P ehled zdroj dat a informací, metod sb ru a analýzy, zpracování a vyhodnocení

MG = metody zpracování a vyhodnocení díl ích zjišt ní (která jsme získali z MA až MF)

MA až MF = zdroje dat a informací a metody jejich získávání a analýzy

analýza:

systémová

srovnávací

procesní

ME a MF = zdroje sekundárních dat a informací

MA až MD = zdroje primárních dat (dosud nesebraných a nezpracovaných)

ME = informace na úrovni jednotlivých projekt , p íjemc , žadatel MF = sebrané a vyhodnocené informace na úrovni program a oblastí podpory individuální

skupinové

hromadné

ind. rozhovory

p ípadové studie

skup. rozhovory

dotazníkový pr zkum

sekundární analýzy

využití dokumentace

MA

MD

MB

MC

ME

MF

14/69

3 Evalua ní otázky a úkoly 3.1 Úkol 1: zhodno te praxi projekt OP LZZ p i uplat ování principu partnerství Partnerství existuje jak na projektové, tak programové úrovni. Nelze však využít ve všech oblastech a u všech typ projekt . Úkolem evaluace je mimo jiné ur it témata, kde je vhodné princip partnerství uplatnit a kde ne.

3.1.1 Oblast A – utvá ení partnerství

1.1. Podle jakých vzor a postup p íjemci postupovali p i vytipování vhodných partner ? Podotázky a cíl výzkumu

Vstupní informace a data a jejich zdroj

Zp sob analýzy – metody ešení

Podle jakých vzor a postup p íjemci postupovali pi MAb – ízené rozhovory s žadateli a vytipování vhodných partner ? p íjemci podpory, Do jaké míry p i výb ru partnera MBb – fokusní skupiny s p íjemci zvažovali tyto okolnosti: zda má ve své dosavadní podpory, innosti stejné cíle MC – Dotazníkový pr zkum zda jeho ú ast p inese Zápisy rozhovor s vybranými p íjemci jasné výhody (zvýšení podpory, záv ry ze skupinových p ijatelnosti projektové rozhovor s p íjemci podpory a žádosti, jeho zkušenosti, výsledky z dotazníkového pr zkumu místo jeho p sobení apod.) jak dlouho jej již znají z 15/69

Výstupy

Statistická analýza odpov dí získaných dotazníkovým šet ením bude dopln na (porovnávána) s výsledky fokusní skupiny. ím v tší podíl pozorovaných projektových partnerství bude postup vykazovat znaky tzv hodnototévo Modely partnerství (zmín ného v odd. vytipování partner 2.1), tím hlubší, trvalejší a hodnotn jší bude. Pozorování musíme z praktických d vod omezit na sebehodnocení ú astník partnerství pomocí standardizovaného dotazníku.

pro

jiných aktivit zda bude ochoten akceptovat obsah p ipravovaného projektu a formy budoucí spolupráce nakolik je nutný, nepostradatelný pro úsp ch žádosti Jak se o možném partnerovi dozv d li? Co vše zvažovali p ed tím, než se rozhodli p ijmout partnera, p íp. jak velkou váhu to p i rozhodování m lo?

1.2. Jakou roli p i rozhodování o výb ru vhodných partner hrála výše náklad spojených s ú astí daných organizací na ešení projektu ve srovnání s výší náklad dosahovaných jinými obdobn zam enými organizacemi? Podotázky a cíl výzkumu Jakou roli p i rozhodování o výb ru vhodných partner hrála výše náklad spojených s ú astí daných organizací na ešení projektu ve srovnání s výší náklad dosahovaných jinými obdobn zam enými organizacemi? Znamená

zapojení



Výstupy

MAb – ízené rozhovory s žadateli a p íjemci podpory,

Záv r z individuálních a MBb – fokusní skupiny s p íjemci skupinových rozhovor . Procesní návod podpory, vytipování partner Srovnání rozhodovacích proces Zápisy rozhovor s vybranými p íjemci a náklad . podpory,

partner 16/69

pro

rozší ení projektových zdroj o další dovednosti, znalosti, organiza ní kapacity, p íp. finan ní zdroje (pro spolufinancování nebo pro období udržitelnosti)?

1.3. Podle jakých vzorc a postup p íjemce navazoval partnerskou spolupráci na národní úrovni a na mezinárodní úrovni? Podotázky a cíl výzkumu


MAb – ízené rozhovory s žadateli a p íjemci podpory, MBb – fokusní skupiny s p íjemci podpory,

Podle jakých vzorc a postup p íjemce navazoval partnerskou Využity budou zápisy rozhovor s spolupráci na národní úrovni a na vybranými p íjemci podpory a záv ry ze skupinových rozhovor s p íjemci mezinárodní úrovni? podpory. Použity budou také zdroje MF - analýza výb ru realizovaných projekt OP LZZ, ale také JPD 3, OP RLZ, CIP EQUAL

17/69

Zp sob analýzy – metody ešení Budeme ov ovat následující postupy: a) oslovení partner , se kterými m l p íjemce v minulosti dobré zkušenosti p i obdobné innosti b) internetové vyhledávání - využití národních i mezinárodních databází (NNO, vzd lávací instituce, podnikatelské subjekty apod.) c) využití sítí sdružujících organizace stejného typu d) získání kontakt na seminá ích ur ených pro p íjemce dané oblasti podpory Zpracovány budou p íslušné studie.

Výstupy

Návod postup pro uzavírání partnerství na národní a mezinárodní úrovni

1.4. Do jaké míry a pro partne i navazovali spolupráci zejména s organizacemi, s nimiž již v minulosti spolupracovali? 1.A Pro partne i nenavazovali spolupráci s již d ív jšími partnery? Podotázky a cíl výzkumu

Vstupní informace a data a jejich zdroj MAb – ízené rozhovory s žadateli a p íjemci podpory,

Do jaké míry a pro partne i MBb – fokusní skupiny s p íjemci navazovali spolupráci zejména s podpory, organizacemi, s nimiž již v MC – Dotazníkový pr zkum minulosti spolupracovali?

s vybranými Pro žadatelé v n kterých Zápisy rozhovor podpory, záv ry ze p ípadech nenavazovali p íjemci skupinových rozhovor s p íjemci spolupráci s d ív jšími partnery? podpory a výsledky z dotazníkového pr zkumu

Zp sob analýzy – metody ešení Statistická analýza odpov dí získaných dotazníkovým šet ením bude dopln na (porovnávána) s výsledky fokusní skupiny a individuálních rozhovor . Analyzováno bude, zda tomu bylo proto, že tito partne i s žadatelem dostate n sdíleli ( i naopak nesdíleli) informace kontakty ideje, nápady podíl na spolupráci (v as, kvalitn atd.) finan ní zdroje

Výstupy

P ehled doporu ení pro ustavení partnerství na národní úrovni (nap . výhody a nevýhody regionálního a/nebo tématického hlediska

1.5. Do jaké míry a pro partne i navazují spolupráci se subjekty, se kterými d íve nespolupracovali? Podotázky a cíl výzkumu



Do jaké míry a pro partne i MAb – ízené rozhovory s žadateli a Použijeme otev enou otázku s možností volných odpov dí. Ty navazují spolupráci se subjekty, p íjemci podpory, budou mít z ejm vazbu na se kterými d íve MBb – fokusní skupiny s p íjemci p edchozí EQ 1.4. Rozlišíme nespolupracovali? podpory, d vody, které plynou z obsahu 18/69

Výstupy Kvantitativní p ehled realizovaných partnerství a prognóza budoucích trend V p ípravné fázi zatím není jasné, bude-li možné vytvo it

samotného zám ru a které se kvantitativní p ehled. vážou na žadatelem hodnocené Zápisy rozhovor s vybranými vlastnosti potenc. partner (nap . p íjemci podpory, záv ry ze nespokojenost se sdílením ve skupinových rozhovor s p íjemci smyslu EQ 1.4). podpory a výsledky z dotazníkového pr zkumu

MC – Dotazníkový pr zkum

1.6. Do jaké míry a jakým zp sobem byli partne i zapojení do vytvá ení projektového zám ru? Podotázky a cíl výzkumu



Výstupy

Do jaké míry a jakým zp sobem byli partne i zapojení do vytvá ení projektového zám ru? Co vše m li partne i spole né v r zných fázích projektového cyklu? Co si vym ovali, vzájemn poskytovali, spole n posuzovali? Co z toho se uplatnilo ve fázi p ípravy MC – Dotazníkový pr zkum reprezentativním vzorku p íjemc projektového zám ru? Spolupracovali již p ed zahájením p ípravy projektu?

Statistická analýza odpov dí získaných dotazníkovým šet ením Analýza zapojení subjekt na mezi p íjemci podpory. p i p íprav projektu (Blok otázek bude využit i pro další EQ – nap . 1.22.)

P ipravovali projekt spole n (nebo m l „naprosto hlavní slovo“ jeden z nich, nap . pozd jší žadatel)? Oslovil partnery s nabídkou na 19/69

ú ast v projektu žadatel?

pozd jší

Za ali spolupracovat až zahájení realizace projektu?

po

Rozhodovali se v pr b hu projektu spole n , tzn. m l hlas každého partnera svou váhu? Spolupracovali nebo spolupracují na stejných aktivitách i po ukon ení projektu? Spolupracují nyní na jiných aktivitách, než kterých se týká projekt?

1.7. Jak a do jaké míry modely partnerství ovlivnily kvalitu projektových zám r ? Podotázky a cíl výzkumu



Výstupy

Odvozujeme n kolik základních MAb – ízené rozhovory s žadateli a typ partnerství (nejde však o p íjemci podpory, úplnou klasifikaci, nebo n které MBb – fokusní skupiny s p íjemci typy se neuplatní v p ípravné fázi Jak a do jaké míry modely P ehled postup a podpory, nebo jsou v rámci OP LZZ partnerství ovlivnily kvalitu doporu ení pro p ípravu nerelevantní). Rozlišíme Zápisy rozhovor s vybranými projektových zám r ? projektu v režimu partnerství partnerství místních subjekt , p íjemci podpory, záv ry ze geograficky vzdálených subjekt , skupinových rozhovor s p íjemci vertikální partnerství a podpory mezisektorové. 20/69

1.B Do jaké míry p icházeli s nápadem na p ípravu partnerského projektu p íjemci a do jaké míry sami partne i? Podotázky a cíl výzkumu



Výstupy

Do jaké míry p icházeli s nápadem na p ípravu partnerského projektu p íjemci a do jaké míry sami partne i?

MC – Dotazníkový pr zkum na reprezentativním vzorku p íjemc

Statistická analýza odpov dí získaných dotazníkovým šet ením mezi p íjemci podpory.

Analýza p ípravy projekt z hlediska jejich iniciátora

1.C Do jaké míry je v rámci OP LZZ a dalších programech možné prost ednictvím uplatn ní principu partnerství zapojit do realizace projektu i takové subjekty, které v dané výzv nepat í mezi oprávn né žadatele? 1.D. Do jaké míry je tato možnost využívána ze strany partnerských projekt OP LZZ? Podotázky a cíl výzkumu



MF analýza dokumentace p íslušných OP a dalších relevantních Do jaké míry je v rámci OP LZZ a dokument dalších programech možné prost ednictvím uplatn ní principu MAa - zápisy rozhovor s vybranými partnerství zapojit do realizace pracovníky ídícího orgánu projektu i takové subjekty, které v dané výzv nepat í mezi MBb – skupinový rozhovor se zástupci p íjemc oprávn né žadatele? MF – využití ESF Fóra Do jaké míry je tato možnost využívána ze strany partnerských

ME – Analýza partner v Monit7+ 21/69

Základem zodpov zení této otázky bude rozbor dokumentace OP LZZ. Dále pomocí MF, MB a MA vytipujeme možné okruhy partner , kte í nepat í mezi sou asné oprávn né žadatele.

Výstupy

Procesní analýza možností zapojit prost ednictvím principu partnerství další typy organizací

Analyzovány budou možnosti zapojení i takových partner . Statistická analýza a p ehled partner tohoto druhu.

Analýza složení partner u partnerských projekt

projekt OP LZZ?

3.1.2 Oblast B – úspornost a financování partnerství

1.8. Jakým zp sobem bylo bráno v potaz kritérium hospodárnosti p i návrhu projektových aktivit a do jaké míry byla p íprava projektu z hlediska jeho obsahové stránky ovlivn na výší náklad , k jejichž úhrad formou požadované dotace m lo dojít (nap . jaký typ aktivit i výdaj nebyl do projektu zahrnován z hlediska p íliš vysoké finan ní náro nosti n kterého z partner )? Podotázky a cíl výzkumu



Výstupy

Jako vstupní informace k této otázce budou sloužit údaje z návrh projekt , které jsou realizovány v partnerství. Budou porovnány návrhy rozpo t a jejich finální schválené verze ze strany poskytovatele dotace.

Komparativní analýza rozpo t (navrhované a schválené rozpo ty) a identifikace významných typ zp sobilých výdaj , ve kterých byly provád ny nejvýznamn jší úpravy

Typologie zp sobilých výdaj , ve kterých byly provád ny nejvýznamn jší zm ny po p ijetí rozpo tu projektu – v rozd lení dle typu partnera.

Vyhodnocení nep ijatých návrh projekt z d vod nep im ených Pozn.: Ve vazb na rozpo t – identifikace stanovené limity pro významných zp sobilých výdaj , jednotlivé kapitoly které byly považovány za rozpo tu. nep im ené Typologie zp sobilých výdaj , které byly Hlavní zp sob analýzy bude klasifikovány jako spo ívat ve zpracování dat Vstupní informace pro hodnocení MONIT7+ v p ehledných tabulkách nep im en stanovené ze hodnotitelských budou dále využity z následujících a bodových grafech a jejich strany podklad (ME): komparace s výsledky komisí a projekt tak nebyl p ijat pro realizaci. protokoly hodnotících komisí se dotazníkového šet ení a ízenými

Dále budou hodnoceny také projekty Do jaké míry se shodují (v partnerství), které nebyly p ijaty pro navrhované a realizované realizaci z d vod nep im ených rozpo ty projekt – p íjemce i rozpo t . Budou sledovány hlavní partne i? položky t chto rozpo t a jejich výše ve vazb na stanovené výstupy ze strany navrhovatele projektu.

22/69

zam ením na oblasti zp sobilých rozhovory s kone nými p íjemci. výdaj s nejv tším podílem „škrt “ v rozpo tech projekt

Pozn.: Ve vazb na stanovené limity pro jednotlivé kapitoly rozpo tu.

Monitorovací zprávy projekt .

P ehled závislosti mezi obsahem projektu, výší rozpo tu a složení partnerství

Pro zajišt ní validity dat budou výsledky dále ov ovány prost ednictvím dotazníkového šet ení (MC) a pilotních ízených rozhovor (MAb). Tento díl í úkol bude zpracován prost ednictvím vyhodnocení otázek dotazníkového šet ení ( etnosti odpov dí a typu kone ného p íjemce, resp. také partnera).

Informace budou získány pouze prost ednictvím dotazníkového Jaké typy výdaj /aktivit partner pr zkumu (MC). P íslušné údaje nebyly v návrhu projektu budou zpracovány a dále ov ovány zahrnuty z d vodu jejich vysoké v ízených rozhovorech se zástupci finan ní náro nosti? kone ných p íjemc pomoci (MAb) D vody budou zjiš ovány kvalitativním šet ením v ízených rozhovorech.

Identifikace typ výdaj /aktivit, které nebyly zahrnuty do návrh projekt z d vodu jejich vysoké finan ní náro nosti. P ehled závislosti mezi obsahem projektu, výší rozpo tu a složení partnerství

1.9. Do jaké míry by nahrazení n kterého z partner jiným partnerem a zm na složení partnerství vedly i nevedly k výrazn jší úspo e náklad projektu? Podotázky a cíl výzkumu


Informace o struktu e sou asných Do jaké míry plánují stávající partnerství budou zjišt ny z MONIT7+ partnerství v OP LZZ m nit jejich a monitorovacích zpráv kone ných strukturu a pro ? p íjemc OPLZZ (ME). 23/69


Výstupy

Vyhodnocení struktury stávajících partnerství v OP LZZ + kvalitativní analýza šet ení z dotazníkového pr zkumu a ízených rozhovor

Identifikace možných zm n ve stávajících partnerstvích z hlediska struktury a velikosti a analýza možných

V návaznosti na to však budou ohledn možností a d vod podstatné informace získány v partnerství. z ízených rozhovor a dotazníkového šet ení. Otázky budou zam eny na strukturu stávajících partnerství, její výhody a slabé stránky a na možnosti zm n partner (b hem realizace projektu/po ukon ení realizace)

zm n p í in takových úprav.

Tato otázka logicky navazuje na Který typ partner (subjekt ) je p edcházející a proto i použité metody Kvalitativní šet ení - dotazníkový obecn v partnerstvích OP LZZ budou shodné. Bude se tedy jednat o pr zkum s p íjemci finan ní dotace nejžádan jší? informace z ízených rozhovor a a ízené rozhovory. dotazníkového šet ení. V rámci tohoto díl ího úkolu budou sledovány obecné souvislosti jednotlivých typ subjekt v partnerstvích a celkovými náklady projektu resp. finan ními alokacemi na Existuje n jaká souvislost mezi jednotlivé partnery (s ohledem na typem partnera a alokovanými rozdílnou povahu projektových aktivit). finan ními prost edky? Krom celkových finan ních prost edk bude pozornost zam ena i na díl í položky rozpo tu (personální náklady, technické a materiální náklady, služby apod.)

Identifikace p ínos , ale i bariér jednotlivých typ partner v rámci implementace principu partnerství OP LZZ

Hlavní zp sob analýzy bude spo ívat ve zpracování dat MONIT7+ a schválených projektových žádostí pomocí Analýza finan ních kartografických metod a áste n prost edk projektu a jednoduchých statistických metod náklad v kontextu složení (míry variability apod.) partnerství. Analýza bude provedena s ohledem na právní formu partner a zam ení inností partner .

1.10. Do jaké míry je partnerství ú inn jší z hlediska projektových náklad než ostatní formy implementace? Podotázky a cíl výzkumu

Vstupní informace a data

Zp sob analýzy – metody 24/69

Výstupy

a jejich zdroj

ešení Kvalitativní šet ení v dotazníkovém pr zkumu a ízených rozhovorech ohledn možných finan ních úspor ovlivn ných existencí partnerství.

Komparativní analýza vybraných projekt v rámci p ípadových studií, kdy budou porovnány náklady vybraných schválených projekt , Informace k tomuto díl ímu úkolu je které uplat ují princip partnerství a M že p inést implementace Cost-benefit analýza možné získat pouze prost ednictvím bez n j a teoretických náklad , principu partnerství reálné realizovaných projekt v ízených rozhovor a dotazníkového které by bylo pot eba pro finan ní úspory? režimu partnerství pr zkumu. individuální projekt (který by využíval pouze subdodávky). V rámci p ípadových studií budou následn provedeny detailní finan ní analýzy, které by m ly p isp t k objasn ní možných finan ních úspor, které jsou dosahovány díky realizaci principu partnerství. Pro zjišt ní dalších souvislostí týkajících se možných úspor ( asové, Jaké další úspory p ináší finan ní aj.) budou využity otázky partnerství pro jednotlivé typy v dotazníkovém šet ení a tyto subjekt ? výsledky budou dále ov ovány v ízených rozhovorech.

25/69

Tento díl í úkol bude zpracován prost ednictvím vyhodnocení otázek dotazníkového šet ení ( etnosti odpov dí a typu kone ného p íjemce, resp. také partnera). Další objasn ní možných úspor bude zjiš ováno kvalitativním

Hodnocení dalších možných úspor a výhod, které p ináší princip partnerství

šet ením v ízených rozhovorech. Smyslem tohoto úkolu je zkusit nalézt souvislosti mezi velikostí náklad projektu a složením partnerství resp. jeho velikostí. Lze vymezit velikostní hranici Informace a data pro tento úkol budou Cílem je zjistit, zda je možné hranici finan ní partnerství z hlediska finan ní získány z MONIT7+ a monitorovacích stanovit Je možné se efektivnosti (v závislosti na zpráv kone ných p íjemc OPLZZ efektivnosti. domnívat, že v p ípad velkých charakteru projektu)? (ME). partnerství tvo í režijní a fixní náklady zapojených subjekt významnou ást celkových náklad projektu.

Kvantitativní analýza náklad projektu v souvislosti s jeho strukturou a velikostí.

1.11. Jakým zp sobem nejlépe nastavit systém finan ních tok pro jednotlivé modely partnerství? Podotázky a cíl výzkumu



Pro zjišt ní detailn jších souvislostí týkajících se systému finan ních tok pro jednotlivé modely partnerství budou využity otázky v dotazníkovém Jaké jsou silné a slabé stránky šet ení a tyto výsledky budou dále ov ovány v ízených rozhovorech stávajících metod finan ních tok (MAb, MC). v partnerstvích?

Tato analýza bude provedena jednak prost ednictvím ízených rozhovor , kdy budou zástupci stávajících partnerství dotazováni na možnosti, výhody a nevýhody systému sou asných finan ních tok pro jednotlivé modely partnerství. Dále budou provedeny K této otázce bude také v nována pozornost v rámci p ipravovaných detailní rozbory finan ních tok p ípadových studií focus groups (MBb) a v rámci v rámci vybraných partnerství. p ípadových studií. 26/69

Výstupy

Analýza finan ních tok v jednotlivých modelech partnerství v etn návrh možných úprav a doporu ení.

1.12. Do jaké míry se u jednotlivých partnerství (ne)uplatnila rovnost p ístupu ze strany p íjemce v hlediska vnit ních finan ních tok ? Podotázky a cíl výzkumu



Pro zjišt ní detailn jších souvislostí týkajících se faktor ovliv ujících Jaké faktory ovliv ují nastavení nastavení rozhodovacích proces o rozhodovacích proces o finan ních tocích budou využity otázky v dotazníkovém šet ení a tyto finan ních tocích v projektu? výsledky budou dále ov ovány Do jaké míry mohou partne i v ízených rozhovorech (MAb, MC). v projektu rozhodovat o K této otázce bude také v nována finan ních tocích? pozornost v rámci p ipravovaných focus groups (MBb). Jak se promítly zkušenosti z programového období 2004 – 2006 do zkušeností žadatel /kone ných p íjemc z hlediska jejich schopnosti uplat ovat rovnost v p ístupu v daném ešitelském / projektovém týmu?

i zapojeným partner m z

Pro zjišt ní detailn jších souvislostí týkajících se aplikace zkušeností z období 2004-2006 budou využity otázky v dotazníkovém šet ení a tyto výsledky budou dále ov ovány v ízených rozhovorech (MAb, MC).

Kvalitativní analýza odpov dí z šet ení v dotazníkovém pr zkumu a ízených rozhovorech ohledn faktor ovliv ujících skute nosti uvedené v této otázce.

Kvalitativní analýza odpov dí z šet ení v dotazníkovém pr zkumu a ízených rozhovorech ohledn promítnutí zkušeností KP z p edchozího programovacího K této otázce bude také v nována období do aktivit realizovaných pozornost v rámci p ipravovaných projekt . focus groups (MBb)

Výstupy

P ehled faktor ovliv ujících nastavení rozhodovacích proces o finan ních tocích v projektech

Identifikace zp sobu využití zkušeností z p edchozího programovacího období 2004-2006 v uplat ování rovnosti p ístupu ze strany p íjemce v i zapojeným partner m z hlediska vnit ních finan ních tok

1.13. Do jaké míry odpovídá podíl erpaných finan ních prost edk ze strany jednotlivých partner mí e jejich zapojení do 27/69

realizovaných aktivit projektu? Podotázky a cíl výzkumu

Jaké procentuální podíly mají nej ast ji partne i v projektech OPLZZ a jaký je pr b h jejich erpání – v rozd lení dle prioritních os a typu partnera?



Vstupní informace budou použity zejména z údaj MONIT7+ a rozpo t projekt monitorovacích zpráv kone ných Analýza v partnerství, podíly partner p íjemc OPLZZ (ME). v rozpo tech projekt v rozd lení Pro zjišt ní detailn jších souvislostí dle jednotlivých prioritních os a týkajících se míry uplat ování typu partnera. „rovnosti“ p ístupu p íjemce k partner m budou využity otázky Míru zapojení partner v projektu v dotazníkovém šet ení a tyto výsledky lze sledovat a zpracovat dle budou dále ov ovány v ízených finan ního (podíly na rozpo tu) a v cného (míra zapojení ve rozhovorech. výstupech) hlediska.

Výstupy

Typologizace partner v projektech OPLZZ v rozd lení dle prioritních os – míra zapojení z hlediska finan ního podílu v rozpo tu.

Komparativní analýza výše rozpo t jednotlivých Dva klí ové okruhy otázek: partner a jejich podílu na Do jaké míry odpovídají výstupy výsledcích realizovaných zpracování (nap . realizované partnery p íslušným Statistické projekt bez rozpo t m? (partne i s finan ním etnost zapojení partner finan ního hlediska dle prioritních p ísp vkem) os a oblastí podpory). Jaká je role partner bez finan ního p ísp vku?

1.E. Do jaké míry odpovídá míra finan ního ohodnocení expert i ostatních len realiza ního týmu partner mí e finan ního ohodnocení expert i ostatních len realiza ního týmu p íjemce? Podotázky a cíl výzkumu



Výstupy

Cílem je zjistit, do jaké míry jsou Výchozí podkladová analýza bude Statistické zpracování ( etnosti Vyhodnocení míry rovnosti si jednotliví lenové ešitelských provedena z vyhodnocení uplatn ní selektivního p ístupu, míry finan ního ohodnocení 28/69

tým rovni v realizaci projektu monitorovacích zpráv projekt . z hlediska jejich finan ního Získávané údaje se budou týkat ohodnocení zejména v uplat ování rozdíl ve finan ním ohodnocení len projekt , jejich etnosti a rámcové typologie dle typ partnera i prioritních os.

rozdíl ve finan ním ohodnocení expert a ostatních len v závislosti na velikosti rozpo tu týmu partner a p íjemce projektu, délce asového období pomoci ešení, po tu zapojených partner a jejich expert )

Dále budou vstupní informace zjiš ovány prost ednictvím dotazníkového šet ení (MC), které se zam í na skute nosti týkající se uplat ování selektivního p ístupu ve finan ním hodnocení expert u p íjemce a partner . Tato otázka v cn navazuje na p edchozí otázku. V dotazníkovém šet ení budou zárove položeny otázky zam ené na d vody Jaké jsou hlavní d vody takového p ístupu uplatn ného v selektivním p ístupu hodnocení v rámci daného partnerství (MC). expert i ostatních len realiza ního týmu? Tyto souvislosti budou dále konfrontovány a prohloubeny v ízených rozhovorech s vybranými kone nými p íjemci (MAb).

Kvalitativní šet ení v dotazníkovém pr zkumu a ízených rozhovorech ohledn d vod p i uplat ování selektivního p ístupu hodnocení expert i ostatních len realiza ního týmu.

D vodová analýza vzniklých nerovností dle prioritních os a typu partnera Srovnávací analýza odm n u p íjemc a partner

3.1.3 Oblast C – složení a fungování partnerství

1.14. Jaké typy aktivit, které byly v analyzovaných p ípadech zajiš ovány dv ma a více partnery spole n , by bylo možné realizovat se stejnými výstupy a výsledky i ze strany jediné organizace (nap . v p ípad , že by projekty založené na principu partnerství již 29/69

nebylo možné z ve ejných zdroj financovat)? Podotázky a cíl výzkumu



Vstupní informace budou použity zejména z monitorovacích zpráv Na základ expertní analýzy, desk research analýzy monitorovacích kone ných p íjemc OPLZZ (ME). zpráv, dotazníkového šet ení a Pro zjišt ní detailn jších souvislostí ízených rozhovor bude hodnocen Jaké aktivity by bylo možné realizovat se stejnými výsledky i týkajících se typologie jednotlivých p ekryv díl ích aktivit projektu. budou provedeny u v menším množství zapojených aktivit a participaci jednotlivých Následn partner budou využity otázky vybraných p ípadových studií partner ? v dotazníkovém šet ení a tyto konkrétní analýzy a p íklady výsledky budou dále ov ovány možného budoucího uspo ádání v ízených rozhovorech. aktivit.

Výstupy

P ehled a typologie projektových aktivit za ú elem komparace i slou ení aktivit

Smyslem tohoto díl ího úkolu bude objasnit, zda je reálné pokra ování spole ných aktivit v rámci partnerství i po ukon ení financování a cílem bude navrhnout také možné Tato otázka logicky navazuje na doporu ení pro zachování Analýza udržitelnosti aktivit Jaké typy aktivit v partnerství p edcházející a proto i použité partnerství. a celého partnerství i po jsou udržitelné i po ukon ení metody budou shodné. Bude se tedy ukon ení financování z OP jednat o informace z ízených Tento díl í úkol bude zpracován financování projektu? prost ednictvím vyhodnocení otázek LZZ rozhovor a dotazníkového šet ení. dotazníkového šet ení ( etnosti odpov dí a typu kone ného p íjemce, resp. také partnera). Další objasn ní možných úspor bude zjiš ováno kvalitativním šet ením 30/69

v ízených rozhovorech.

1.15. Jaké typy aktivit, které byly zajiš ovány dv ma a více partnery spole n , by nebylo možné zajistit ze strany jediné organizace? Podotázky a cíl výzkumu



Popis aktivit podporovaných projekt realizovaných na základ partnerství. Obsahují aktivity projekt realizovaných na základ partnerství i takové, které by nebylo možné zajistit ze strany jediné organizace? Které to jsou?

Popis aktivit obdobn zam ených MG Srovnávací analýzy projekt realizovaných jedinou zam ené na zajiš ování organizací. obdobných aktivit v projektech Dotazníkové šet ení zam ené na realizovaných na základ principu a v projektech realizované projekty OP LZZ založené partnerství realizovaných jediným p íjemcem. na principu partnerství. Údaje o podporovaných projektech z IS MONIT.

Popis aktivit podporovaných projekt realizovaných na základ partnerství. Obsahují aktivity projekt Popis aktivit obdobn zam ených MG Srovnávací analýzy realizovaných na základ projekt realizovaných jedinou zam ené na zajiš ování partnerství i takové, které by bylo organizací. obdobných aktivit v projektech možné zajistit ze strany jediné Dotazníkové šet ení zam ené na realizovaných na základ principu organizace, a koli v daném realizované projekty OP LZZ založené partnerství a v projektech projektu jsou zajišt ny na základ realizovaných jediným p íjemcem. na principu partnerství. partnerství? Které to jsou? Údaje o podporovaných projektech z IS MONIT.

31/69

Výstupy

Typologie aktivit z hlediska náro nosti na kapacity. P ehled aktivit zajiš ovaných v rámci partnerství, u nichž nebylo prokázáno, že by je bylo možné zajistit ze strany jediné organizace.

Typologie aktivit z hlediska náro nosti na kapacity. P ehled aktivit zajiš ovaných v rámci partnerství, u nichž bylo prokázáno, že by je bylo možné zajistit ze strany jediné organizace.

1.16. Do jaké míry byl po et skute n zapojených partner nutný pro zajišt ní všech realizovaných aktivit a dosažení všech stanovených cíl projektu? Jakým zp sobem lze nezbytnost zapojení každého partnera prokázat na úrovni RP? Podotázky a cíl výzkumu



P ehled aktivit zajiš ovaných v rámci partnerství, u nichž nebylo prokázáno, že by je bylo možné zajistit ze strany Jaký podíl aktivit realizovaných jediné organizace. v rámci zvoleného vzorku projekt realizovaných na P ehled aktivit zajiš ovaných v rámci základ principu partnerství by partnerství, u nichž bylo prokázáno, že ME - Statistické zpracování dat. nebylo možné zajistit ze strany by je bylo možné zajistit ze strany jediné organizace. jediné organizace? Oba tyto p ehledy aktivit budou získány na základ ešení evalua ní otázky . 1.15.

Jakým zp sobem lze zd vodnit nezbytnost zapojení partner do t ch aktivit, které jsou na základ partnerství realizovány a u nichž by nebylo možné je realizovat ze strany jediné organizace?

Od vodn ní zapojení jednotlivých partner do realizace analyzovaných projekt .

MG - Srovnání údaj získaných P ehled aktivit zajiš ovaných v rámci p i ešení otázky . 1.15 partnerství, u nichž bylo prokázáno, že s odpov mi získanými v rámci by je nebylo možné zajistit ze strany zajišt ného dotazníkového jediné organizace. ízení. Dotazníkové šet ení zam ené na Statistické zpracování dat. realizované projekty OP LZZ založené na principu partnerství. Výstupy z ešení evalua ní otázky 32/69

.

Výstupy

Kritéria pro posouzení ex-ante ú elnosti / ú innosti složení partnerství z hlediska vhodnosti navrhovaných aktivit realizovaných práv na základ partnerství.

Kritéria pro posouzení ex-ante ú elnosti / ú innosti složení partnerství z hlediska vhodnosti navrhovaných aktivit realizovaných práv na základ partnerství.

1.15.

1.17. Jakým zp sobem by bylo možné zajistit ešení analyzovaných projekt ve stejné mí e p i snížení po tu zapojených partner ? O jaký podíl prost edk by bylo možné snížit celkový rozpo et projektu v p ípad , že by v souladu s výše uvedenou otázkou došlo ke snížení po tu zapojených partner ? Podotázky a cíl výzkumu



Výstupy

MC – dotazníkový pr zkum - Informace p íjemc realizujících projekty OP LZZ Bylo by možné snížit podíl aktivit MEa – využití databáze Monit7 na základ partnerství. zajiš ovaných v rámci a analýza dat z této databáze. analyzovaných projekt na Dotazníkové šet ení zam ené na Kritéria pro posouzení exAnalyzovány budou výstupy dle základ partnerství jejich realizované projekty OP LZZ založené ante ú elnosti / ú innosti velikosti partnerství a dosažené složení partnerství p evzetím ze strany hlavního na principu partnerství. výstupy. Bude provedena žadatele? U jakých aktivit by to Údaje z Monit7 týkající se složení komparativní analýza. bylo možné? partnerství a rozd lení aktivit mezi partnery. Bylo by možné snížit podíl aktivit zajiš ovaných v rámci analyzovaných projekt na základ partnerství v p ípad , že by hlavním žadatelem byla jiná organizace? U jakých aktivit by to bylo možné? Jaká kritéria by musela splnit organizace, aby byla schopna realizovat v tší množství projektových aktivit vlastními

P ehled aktivit realizovaných v projektech OP LZZ ze strany jednoho MEa – využití databáze Monit7 a dat v n m obsažených a realizátora i jednoho lena partnerství. komparace s informacemi MC – dotazníkový pr zkum. Kritéria pro posouzení exz dotazníkového šet ení. Dotazníkové šet ení zam ené na ante ú elnosti / ú innosti realizované projekty OP LZZ založené Analyzovány budou výstupy dle složení partnerství velikosti partnerství a dosažené na principu partnerství. výstupy. Bude provedena Údaje z Monit7 týkající se složení komparativní analýza. partnerství a rozd lení aktivit mezi partnery a ší e aktivit realizovaných ze 33/69

silami?

strany jednoho subjektu.

1.18. Do jaké míry se da í napl ovat princip partnerství z hlediska vhodnosti složení partnerství ve vztahu k ú inné realizaci projektových aktivit a dosažení cíl projektu? Podotázky a cíl výzkumu


Do jaké míry se da í napl ovat princip partnerství z hlediska vhodnosti složení partnerství ve vztahu k ú inné realizaci MBb - záv ry ze skupinových rozhovor projektových aktivit a dosažení s p íjemci podpory, konkrétní p íklady realizovaných projekt (využití informací cíl projektu? z monitorovacího systému, Které druhy partner se individuálních i skupinových rozhovor a osv d ily? Jak efektivn spolu dotazníkového šet ení) komunikují? Podílejí se všichni partne i p im en na dosahování cíl ? + Parafráze otázek z EQ 1.1 (nap . jaké výhody p inesla ú ast partnera apod.)


MD – zpracování p ípadových studií. Popis typických p íklad formou tematických p ípadových studií.

Výstupy

P ípadové studie s p ehledem a typologií partnerství z hlediska složení, ízení a komunikace a identifikace úsp šných p ístup (spole n s EQ 1.19 až 1.21)

1.19. Do jaké míry jsou v projektech vhodné a pot ebné zm ny ve složení partnerství (odstoupení, p istoupení, vým na partner )? Podotázky a cíl výzkumu


Do jaké míry jsou v projektech MAb - zápisy rozhovor vhodné a pot ebné zm ny ve p íjemci podpory

s

vybranými

34/69


Výstupy

Soupis a vyhodnocení zm n, P ehled a typologie jejich p í in, doby realizace partnerství z hlediska složení,

a komunikace a složení partnerství (odstoupení, MB - záv ry ze skupinových rozhovor s zm n, jejich vyhodnocení – jako ízení p íklady pro identifikaci identifikace úsp šných p íjemci podpory p istoupení, vým na partner )? úsp šných p ístup p ístup (spole n s EQ 1.19 Objevila se nutnost zm ny MF - analýza dokumentace p íslušných až 1.21) partner ? Ve které fázi? Z jakých OP a dalších relevantních dokument d vod ? Jestliže ke zm n došlo p ed delší dobou (3 m síce), jak se tato zm na projevila?

1.20. Do jaké míry se da í napl ovat princip partnerství z hlediska ú innosti organizace a nastavení rozhodovacích mechanism ? Podotázky a cíl výzkumu



Výstupy

Do jaké míry se da í napl ovat princip partnerství z hlediska ú innosti organizace a nastavení rozhodovacích mechanism ?

MAb - zápisy rozhovor s vybranými p íjemci podpory, konkrétní p íklady realizovaných projekt (využití informací z monitorovacího systému, individuálních i skupinových rozhovor a dotazníkového šet ení)

MD – zpracování p ípadových studií. Popis typických p íklad formou tematických p ípadových studií (s využitím individuálních rozhovor ).

P ípadové studie s p ehledem a typologií partnerství z hlediska složení, ízení a komunikace a identifikace úsp šných p ístup (spole n s EQ 1.19 až 1.21)

1.21. Do jaké míry se da í napl ovat princip partnerství z hlediska komunika ních mechanism v partnerství? Podotázky a cíl výzkumu



Do jaké míry se da í napl ovat zápisy rozhovor s vybranými p íjemci princip partnerství z hlediska podpory Popis typických p íklad formou komunika ních mechanism v tématických p ípadových studií. konkrétní p íklady realizovaných partnerství? projekt (využití informací z 35/69

Výstupy P ípadové studie s p ehledem a typologií partnerství z hlediska složení, ízení a komunikace a identifikace úsp šných p ístup (spole n

monitorovacího systému, individuálních i skupinových rozhovor a rozboru p ípad )

s EQ 1.19 až 1.21)

MD – zpracování p ípadových studií.

1.22. Jak a do jaké míry jednotlivé faktory kvality partnerství ovlivnily ú elnost, ú innost a udržitelnost partnerství? Podotázky a cíl výzkumu



Výstupy

MG - výsledky analýzy srovnání projekt (projekty s a bez MAa - zápisy individuálních rozhovor s partnerství, r zní žadatele, vybranými pracovníky ídícího orgánu cílové skupiny…) a MC – statistická analýza a Jak a do jaké míry jednotlivé MBa záv ry ze skupinových rozhovor s vyhodnocení otázek z pr zkumu P ehled faktor kvality faktory kvality partnerství ovlivnily pracovníky ídícího orgánu partnerství pro ú elnost, ú elnost, ú innost a udržitelnost MBb záv ry ze skupinových rozhovor s Hodnoceny budou dále uvedené ú innost a udržitelnost faktory… (dotazovaní hodnotí na partnerství partnerství? p íjemci podpory škále, do jaké míry pomohlo MC – Dotazníkový pr zkum na složení partnerství, jeho délka, reprezentativním vzorku p íjemc zp soby rozhodování atd. k ú elnému, ú innému a udržitelnému partnerství).

1.23. Do jaké míry lze realizovaná partnerství hodnotit jako ú eln jší pro dosažení stanovených cíl projektu než jiné formy implementace?

36/69

Podotázky a cíl výzkumu

Do jaké míry lze realizovaná partnerství hodnotit jako ú eln jší pro dosažení stanovených cíl projektu než jiné formy implementace?



Výstupy

MAa - zápisy individuálních rozhovor s vybranými pracovníky ídícího orgánu MBa - záv ry ze skupinových MG – porovnání projekt s a bez rozhovor s pracovníky ídícího orgánu partner z hlediska nákladovosti Cost – effectiveness analýza projekt v režimu partnerství MBb - záv ry ze skupinových (MD - krátké p ípadové studie) rozhovor s p íjemci podpory MF – využití ESF Fóra

3.A V em se liší základní nastavení realizace principu partnerství na projektové úrovni v jednotlivých programech realizovaných v novém programovém období na území R z ESF? 3.B Jakým zp sobem by bylo možné zm nit nastavení realizace principu partnerství na projektové úrovni v rámci OP LZZ na základ zkušeností s realizací tohoto principu v ostatních programech financovaných na území R v novém programovacím období z ESF? Podotázky a cíl výzkumu

V em se liší základní nastavení realizace principu partnerství na projektové úrovni v jednotlivých programech realizovaných v novém programovém období na území R z ESF?



Výstupy

Srovnávací analýzy nastavení realizace principu partnerství na projektové MF - Dokumentace OP LZZ, OP VK a Analýza v jednotlivých a vyhodnocení úrovni programech ESF OP PA. dokumentace OP LZZ, OP VK a OP realizovaných na území R. PA. MA – rozhovory s pracovníky O. Doporu ení pro nastavení principu partnerství OP LZZ.

37/69

Jakým zp sobem by bylo možné zm nit nastavení realizace Analýza a vyhodnocení principu partnerství na projektové dokumentace OP LZZ, OP VK a OP MF Dokumentace OP LZZ, OP VK a úrovni v rámci OP LZZ na PA, EK OP PA, dokumentace EK základ zkušeností s realizací tohoto principu v ostatních MA – rozhovory s pracovníky O. Analýza koncep ních dokument a programech financovaných na diskusí ohledn principu partnerství. území R v novém programovacím období z ESF?

Na základ nabídky byly dopln ny ješt následující evalua ní úkoly 1. F až 1. H mimo rámec zadávací dokumentace. 1. F. Jakým zp sobem by bylo možné zm nit nastavení realizace principu partnerství na projektové úrovni v rámci OP LZZ na základ zkušeností s realizací tohoto principu v ostatních programech financovaných na území R v novém programovém období z ESF? Podotázky a cíl výzkumu Jakým zp sobem by bylo možné zm nit nastavení realizace principu partnerství na projektové úrovni v rámci OP LZZ na základ zkušeností s realizací tohoto principu v ostatních programech financovaných na území R v novém programovém období z ESF?



Výstupy

Individuální rozhovory: Analyzovány budou metodické p íru ky a pokyny odpov dných MAb) s žadateli a p íjemci podpory – orgán upravující aplikaci Doporu ení pro nastavení rozhovory se vzorkem 1 projektu principu partnerství a také realizace principu partnerství z každé zkoumané zem . OP LZZ. informace z odpov dí. MF - Dokumentace OP LZZ, OP VK a Porovnávány budou možná OP PA. variantní ešení. MAa) s pracovníky O.

1. G Jaké zkušenosti p inesla krajská partnerství realizovaná v rámci SROP 3.3? Ukázala se jako udržitelná? 38/69




Výstupy

Jaké zkušenosti p inesla krajská partnerství realizovaná v rámci SROP 3.3? Ukázala se jako udržitelná?

Tyto projekty obsahují partnerství MAc - Individuální rozhovory se zástupci Které výsledky z tehdejších vybraných kraj (p edpokládáme LBK jako produkt realizace (na partnerství považujete za nebo KHK, VYS nebo ULK, OLK nebo po átku prací). V dob p ípravy bylo zapojení partner minimální nejd ležit jší? MSK) nebo žádné. Je proto významné Které z nich se udržely, pokra uje MC - Dotazníkový pr zkum pomocí osv tlit, nakolik se kraj m Vyhodnocení sou asného stavu t chto partnerství z se, jsou multiplikovány? krátkého dotazníku zaslaného e-mailem poda ilo vybudovat silná a hlediska udržitelnosti. udržitelná partnerství. Jaký je sou asný stav tehdejšího kontaktním osobám v KÚ partnerství? Jestliže v té podob MF – evalua ní zpráva o SROP 3.3 MG – porovnání stavu p i neexistuje, jaké to má p í iny? (Tima – CpKP - Evasco) ukon ování krajských projekt (2007-8) a v sou asnosti. Co by bylo t eba k tomu, aby se takto vzniklé partnerství Vyhodnocení rozdíl a jejich obnovilo? V em by mohlo p isp t p í in. p i využívání fond EU a v dalším rozvoji kraje?

1. H Jaké byly a jsou rozhodující motivy pro vytvo ení místních mezisektorových partnerství ve venkovských oblastech (metoda Leader), podmínky pro jejich innost, faktory udržitelnosti t chto partnerství a jejich p ínos (pro porovnání s principy používanými v ESF)? Podotázky a cíl výzkumu



Výstupy

Jaké byly a jsou rozhodující MF - 1. evalua ní zpráva ke Obsahová analýza a využití další Výstupy z analýzy motivy pro vytvo ení místních st edn dobému hodnocení Programu popsané dokumentace k rozhodujících motiv pro 39/69

mezisektorových partnerství ve venkovských oblastech (metoda Leader), podmínky pro jejich innost, faktory udržitelnosti t chto partnerství a jejich p ínos (pro porovnání s principy používanými v ESF)?

rozvoje venkova R ( íjen 2010), 2. studie o uplatn ní metody Leader pro SFŽP (duben 2010), 3. studie „Místní ak ní skupiny v roce P t“ (Tima Liberec, leden 2008) MBc - Skupinové rozhovory technikou focus group s dalšími odborníky MC - Dotazníkový pr zkum ve 145 partnerstvích (ve form místní ak ní skupiny), které nyní v R fungují.

40/69

uplatn ní metody Leader v R.

vytvo ení partnerství metodou Leader a jejich p enositelnost Syntéza poznatk o možném mimo Program rozvoje p enosu zkušeností z venkova do venkova. prost edí ESF.

3.2 Úkol 2: Zhodnocení p ísp vku principu partnerství k úsp šné implementaci OP LZZ a k napln ní horizontálních témat. 2.1. Do jaké míry p ispívá princip partnerství k úsp šné implementaci OP LZZ z hlediska relevance (relevance)? Podotázky a cíl výzkumu

Do jaké míry p ispívá partnerský princip k úsp šnému ízení a implementaci programu, zejm. k plánování cíl , vymezení aktivit a definice cílových skupin?



Cíle a podporované aktivity OP LZZ a MEa – bude využito analýzy údaj z Monit7. jeho prioritních os. – budou zpracovány Cíle a aktivity projekt OP LZZ MG srovnávací analýzy zam ené na realizovaných v rámci jednotlivých srovnání míry, do jaké projekty prioritních os. realizované na základ principu OP LZZ, Provád cí dokument OP LZZ, partnerství p ispívají k úsp šné údaje z Monit7 o jednotlivých implementace OP LZZ z hlediska podporovaných projektech. relevance.

Výstupy

Analýzy dle jednotlivých oblastí podpory (bez technické pomoci), za prioritní osy a souhrnn za program.

Cíle OP LZZ a jeho prioritních os.

MEa – bude využito analýzy Cíle projekt OP LZZ realizovaných údaj z Monit7. Do jaké míry p ispívají lépe v rámci jednotlivých prioritních os. MF – bude využíváno k cíl m OP LZZ a jeho prioritních Výsledky hodnocení projekt , zejména programové dokumentace OP os cíle jednotlivých projekt kritérií zam ených na zhodnocení LZZ. realizovaných v rámci t chto shody mezi cíli projektu a OP LZZ. prioritních os bez uplatn ní MG – budou zpracovány principu partnerství? OP LZZ, Provád cí dokument OP LZZ, srovnávací analýzy zam ené na údaje z Monit7 o jednotlivých srovnání míry, do jaké projekty realizované bez principu podporovaných projektech. partnerství p ispívají k realizaci P ehledy výsledk hodnocení 41/69


jednotlivých analyzovaných zprost edkované od MPSV. Liší se n jak míra, kterou p ispívají k cíl m OP LZZ a jeho prioritních os cíle jednotlivých Výstupy projekt realizovaných v rámci podotázek. t chto prioritních os na základ partnerství ve srovnání s projekty realizovanými bez uplatn ní principu partnerství?

projekt

z p edchozích

cíl OP LZZ.

MG – budou zpracovány srovnávací analýzy zam ené na srovnání míry, do jaké p ispívají dvou k realizaci cíl OP LZZ projekty realizované na základ principu partnerství ve srovnání s projekty realizovanými bez uplatn ní principu partnerství.


2.2. Do jaké míry p ispívá princip partnerství k úsp šné implementaci OP LZZ z hlediska míry dosažení cíl (effectiveness)? Podotázky a cíl výzkumu

Jakých úrovní cílových hodnot monitorovacích indikátor je dosahováno prost ednictvím jednotlivých projekt realizovaných v rámci OP LZZ na základ partnerství?



Struktura a cílové hodnoty monitorovacích indikátor OP LZZ a MEa – bude využito analýzy jeho prioritních os. údaj z Monit7+. Struktura a cílové hodnoty MG – budou zpracovány monitorovacích indikátor projekt OP srovnávací analýzy zam ené na LZZ realizovaných na základ principu srovnání míry, do jaké projekty partnerství. realizované na základ principu partnerství p ispívají MF – bude využíváno programové k dosahování cílových hodnot dokumentace OP LZZ. monitorovacích indikátor OP Výsledky hodnocení projekt , zejména LZZ. kritérií zam ených na zhodnocení míry pln ní monitorovacích indikátor 42/69

Výstupy


projekty. OP LZZ, Provád cí dokument OP LZZ, údaje z Monit7 o jednotlivých podporovaných projektech. P ehledy výsledk hodnocení jednotlivých analyzovaných projekt zprost edkované od MPSV. Struktura a cílové hodnoty monitorovacích indikátor OP LZZ a jeho prioritních os. MF – bude využíváno programové dokumentace OP LZZ. MEa – bude využito analýzy údaj z Monit7+.

Struktura a cílové hodnoty Jakých úrovní cílových hodnot monitorovacích indikátor je dosahováno prost ednictvím jednotlivých projekt realizovaných v rámci OP LZZ bez uplatn ní partnerství?

monitorovacích indikátor projekt OP – budou zpracovány LZZ realizovaných bez uplatn ní MG srovnávací analýzy zam ené na principu partnerství. srovnání míry, do jaké projekty Výsledky hodnocení projekt , zejména realizované bez uplatn ní kritérií zam ených na zhodnocení míry principu partnerství p ispívají pln ní monitorovacích indikátor k dosahování cílových hodnot projekty. monitorovacích indikátor OP OP LZZ, Provád cí dokument OP LZZ, LZZ. údaje z Monit7 o jednotlivých podporovaných projektech.


P ehledy výsledk hodnocení jednotlivých analyzovaných projekt zprost edkované od MPSV. Liší

se

n jak

výše

cílových Výstupy

z p edchozích

dvou MG 43/69

–

budou

zpracovány Analýzy

dle

jednotlivých

podotázek. hodnot monitorovacích indikátor OP LZZ u projekt realizovaných na základ principu partnerství ve srovnání s projekty realizovanými bez uplatn ní tohoto principu?

srovnávací analýzy zam ené na oblastí podpory (bez srovnání míry, do jaké p ispívají technické pomoci), za prioritní k napln ní cílových hodnot osy a souhrnn za program. monitorovacích indikátor OP LZZ projekty realizované na základ principu partnerství ve srovnání s projekty realizovanými bez uplatn ní principu partnerství.

2.3. Do jaké míry p ispívá princip partnerství k úsp šné implementaci OP LZZ z hlediska ú innosti (efficiency)? Podotázky a cíl výzkumu



Výstupy

MG – srovnávací analýzy. Významné ukazatele výstup budou pom ovány ke vstup m MAa – ízené rozhovory s pracovníky (zde primárn finan ní podpora dle jednotlivých ESF). Obdobný postup lze nalézt Analýzy implementa ních agentur, V p ípad oblastí podpory (bez technické i v odborné literatu e (nap . nejasností ohledn hodnot indikátor pomoci), za prioritní osy a z Monit 7+ i MAb – ízené rozhovory Alfonso a Fernandez 2006). souhrnn za program. s p íjemci podpory Primárním zdrojem informací jsou Jaké výstupy jsou dosahovány pro ízení data z Monit 7+, ve kterém budou Doporu ení s danou jednotkou vstup ? ME (kompletn ) – data z Monit 7+ programu a pro napl ování na projektové úrovni MF – analýza dostupných studií a témat (v . shromážd na data na úrovni horizontálních hodnocení. Tyto budou sloužit pro rovnosti) a vstup (primárn výše finan ní genderové ov ení metodiky a získaných záv r . inovativnosti. dotace plánovaná a skute ná) a na úrovni výstup . Validnost dat bude ov ována ízenými rozhovory. 44/69

Záv ry budou ov eny s ohledem na realizované obdobné evaluace v zahrani í (zde jde zejména o metodiku). MG – srovnávací analýzy. Významné ukazatele výstup budou pom ovány ke vstup m (zde primárn finan ní podpora ESF). Obdobný postup lze nalézt MAa – ízené rozhovory s pracovníky i v odborné literatu e (nap . Analýzy dle jednotlivých Afonso a Fernandez 2006). implementa ních agentur, V p ípad oblastí podpory (bez technické nejasností ohledn hodnot indikátor Primárním zdrojem informací jsou z Monit 7+ i MAb – ízené rozhovory data z Monit 7+, ve kterém budou pomoci), za prioritní osy a souhrnn za program. Jaké vstupy jsou zapot ebí pro s p íjemci podpory na projektové úrovni dosažení stanovené úrovn pro ízení shromážd na data na úrovni Doporu ení ME (kompletn ) – data z Monit 7+ výstup ? vstup (primárn výše finan ní programu a pro napl ování MF – analýza dostupných studií a dotace plánovaná a skute ná) a horizontálních témat (v . hodnocení. Tyto budou sloužit pro na úrovni výstup . genderové rovnosti) a ov ení metodiky a získaných záv r . inovativnosti. Validnost dat bude ov ována ízenými rozhovory. Záv ry budou ov eny s ohledem na realizované obdobné evaluace v zahrani í (zde jde zejména o metodiku). Pozn. Tyto dv analýzy se od sebe odlišují tím, že jejich p ípadné rozdílné výsledky ukáží, zda neexistuje n jaká prahová hodnota od které je obtížné sledovat ú innost jednou, i druhou metodou.

2.4. Do jaké míry p ispívá princip partnerství k úsp šné implementaci OP LZZ z hlediska udržitelnosti (sustainability)? 45/69


Pokra ují aktivity v partnerství i po financování z ESF?



Výstupy

MD – P ípadové studie projekt , u kterých bude potvrzena dlouhodobá udržitelnost MAb – rozhovory s p íjemci podpory partnerství a výstup vzešlých Analýzy dle oblastí zam ení CIP EQUAL a analýza v CIP EQUAL, p ípadn OP RLZ. z CIP EQUAL. projekt charakteristik rozvojových skon ení MF – sb r informací a dat z webových MG – srovnávací analýza. partnerství, která pokra ovala stránek projekt CIP EQUAL, p ípadn Vyhodnocovány budou znaky, v innosti i po skon ení OP RLZ.. které charakterizují ta rozvojová financování z ESF. partnerství CIP EQUAL, která jsou funk ní i po skon ení financování aktivit z ESF.

P ípadové studie projekt , u kterých bude potvrzena MF – analýza informací z webu dlouhodobá udržitelnost Analýzy dle jednotlivých projekt . partnerství a výstup vzešlých oblastí podpory (bez technické ME – analýza dat o pr b hu projekt a z CIP EQUAL. pomoci), za prioritní osy a jejich složení. MG – srovnávací analýza. souhrnn za program. Jaké struktury pro udržitelnost MAb – rozhovory s p íjemci podpory. Vyhodnocovány budou znaky, Doporu ení pro ízení výsledk projekt vznikají? které charakterizují ta rozvojová programu a pro napl ování MF - Databáze produkt ESF partnerství CIP EQUAL, která horizontálních témat (v . esfdb.esfcr.cz , kde je více informací o jsou funk ní i po skon ení genderové rovnosti) a projektech CIP EQUAL, p ípadn OP financování aktivit z ESF. inovativnosti. RLZ.. Analyzovány budou faktory, které podporují, ale i omezují udržitelnost. Do jaké míry vznikají v projektech ME – analýza dat o pr b hu projekt a Tato analýza navazuje na Analýzy dle jednotlivých OP LZZ struktury pro udržitelnost jejich složení (zejména pasáž o p edchozí podotázku, jen ji oblastí podpory (bez technické 46/69

a dá se tedy p edpokládat jejich udržitelnosti v žádostech). udržitelnost? MAb – rozhovory s p íjemci podpory. MAa – rozhovory se implementa ních agentur.

orientuje na OP LZZ.

Analyzovány budou faktory, které vznikají na projektové úrovni a zástupci podporují, ale i omezují udržitelnost na programové úrovni. Analyzován bude zám r udržitelnosti uvedený v žádosti se skute ností.

pomoci), za prioritní osy a souhrnn za program. Doporu ení pro ízení programu a pro napl ování horizontálních témat (v . genderové rovnosti) a inovativnosti.

2.5. Do jaké míry p ispívá princip partnerství k úsp šné implementaci OP LZZ z hlediska p edpokládaných dopad (impact)? Podotázky a cíl výzkumu



Výstupy

MG – srovnávací analýzy. Jistým metodologickým úskalím je, že v OP LZZ se ada dopad teprve ukáže. Z tohoto d vodu budou vyhodnocovány projekty s vymezením z p edchozího programového Analýza projekt období a to jen u základních charakteristik jednotlivých oblastí podpory ukazatel dopad . dle srovnání dopad . Srovnány budou vzorky projekt MF – analýza dostupných studií a s a bez partnerství (v obou hodnocení. Tyto budou sloužit pro skupinách plánujeme vzorek 50 ov ení metodiky a získaných záv r . projekt ).

MAa – ízené rozhovory s pracovníky implementa ních agentur program OP RLZ, JPD3, V p ípad nejasností ohledn hodnot indikátor z Monit i MAb – ízené rozhovory s p íjemci Jaké dopady m ly projekty ESF podpory s partnerstvím? ME (kompletn ) – data z Monit

Jaké znaky mají projekty s a Tato otázka bude odpov zena zejména MG – srovnávací analýzy. Analýzy dle jednotlivých jde o srovnání bez partnerství, u kterých lze na základ informací z p edchozí Primárn oblastí podpory (bez potenciálu projekt realizovaných o ekávat významné dopady? analýzy otázky 2.5. technické pomoci), za prioritní v partnerství, s výsledkem 47/69

ME (kompletn ) – data z Monit

partnerství a bez partnerství na osy a souhrnn za program. dopady OP LZZ. MF – analýza dostupných studií a Doporu ení pro ízení hodnocení. Tyto budou sloužit pro programu a pro napl ování ov ení metodiky a získaných záv r . horizontálních témat (v . genderové rovnosti) a inovativnosti. ME – analýza dat o pr b hu projekt a Tato analýza navazuje na jejich složení. p edchozí podotázku, jen ji MAb – rozhovory s p íjemci podpory. orientuje na OP LZZ jako celek. Do jaké míry p ispívají projekty MAa – rozhovory se zástupci Analyzovány budou faktory, které implementa ních agentur. OP LZZ k dopad m? vznikají na projektové úrovni a podporují, ale i omezují dosažení ME – data z Monit7+ a také informace dlouhodobých dopad na ze zpráv projekt . programové úrovni.

Analýzy dle jednotlivých oblastí podpory (bez technické pomoci), za prioritní osy a souhrnn za program. Doporu ení pro ízení programu a pro napl ování horizontálních témat (v . genderové rovnosti) a inovativnosti.

2.6. Do jaké míry princip partnerství posiluje a dopl uje ú innost horizontálních témat (rovné p íležitosti v . genderové rovnosti a udržitelný rozvoj)? Podotázky a cíl výzkumu Do jaké míry princip partnerství posiluje a dopl uje ú innost horizontálních témat (rovné p íležitosti v . genderové rovnosti a udržitelný rozvoj)?



MAb – ízené rozhovory s p íjemci MG – srovnávací a procesní podpory. analýza. Primárn budou sledovány výsledky projekt MBc – skupinové rozhovory v oblasti ukazatel horizontálních s odborníky. témat. Výsledky projekt budou MC – dotazníkové šet ení mezi p íjemci srovnávány mezi projekty podpory a žadateli. realizovaných v partnerství a bez 48/69

Výstupy Analýzy dle jednotlivých oblastí podpory (bez technické pomoci), za prioritní osy a souhrnn za program. Doporu ení pro ízení programu a pro napl ování horizontálních témat (v .

ME – analýza dat z Monit 7+

n j. Vyhodnocovány budou také genderové vliv proces na horizontální inovativnosti. MF – analýza dostupných studií a témata. hodnocení. Tyto budou sloužit pro ov ení metodiky a získaných záv r .

rovnosti)

a

2.7. Do jaké míry princip partnerství posiluje a dopl uje ú innost principu inovativnost? Podotázky a cíl výzkumu



Dotazníkové šet ení má za úkol ov it subjektivní vnímání partnerství mezi partnery na ME – analýza dat z Monit 7+. tvorbu inovativních produkt . MF - analýza dostupných studií a Data z Monit 7+ by m la z ov it Jaký je vliv partnerství na tvorbu hodnocení. Tyto budou sloužit pro vliv partnerství na tvorbu inovativních produkt ? ov ení metodiky a získaných záv r . inovativních produkt . Zejména v CIP EQUAL bylo partnerství a inovace za len ny jako dva Bude srovnána situace a vliv partnerství (bez i s ním) na z klí ových aspekt této iniciativy. množství vznikajících inovací. MC – dotazníkové šet ení.

MC – dotazníkové šet ení. ME – analýza dat z Monit 7+. O jaké typy inovací jde?

MF - analýza dostupných studií a hodnocení. Tyto budou sloužit pro ov ení metodiky a získaných záv r . Zejména v CIP EQUAL bylo partnerství a inovace za len ny jako dva 49/69

Výstupy Analýzy dle jednotlivých oblastí podpory (bez technické pomoci), za prioritní osy a souhrnn za program. Doporu ení pro ízení programu a pro napl ování horizontálních témat (v . genderové rovnosti) a inovativnosti.

Dotazníkové šet ení má za úkol Analýzy dle jednotlivých ov it typologii inovací oblastí podpory (bez v partnerství a bez n j. technické pomoci), za prioritní osy a souhrnn za Data z Monit 7+ by m la z ov it vliv partnerství na tvorbu r zných program. typ inovativních produkt . Doporu ení pro ízení programu a pro napl ování Bude srovnána situace a vliv partnerství (bez i s ním) na typy a horizontálních témat (v .

z klí ových aspekt této iniciativy.

MC – dotazníkové šet ení. Jaké dopady mají tyto inovace?

MF - analýza dostupných studií a hodnocení. Tyto budou sloužit pro ov ení metodiky a získaných záv r . Zejména v CIP EQUAL bylo partnerství a inovace za len ny jako dva z klí ových aspekt této iniciativy.

50/69

kvalitu vznikajících inovací.

genderové rovnosti) inovativnosti.

a

Analýzy dle jednotlivých oblastí podpory (bez Dotazníkové šet ení má za úkol technické pomoci), za ov it, zda jsou inovativní prioritní osy a souhrnn za produkty vzniklé v partnerství (a program. mimo n j) uplat ovány na trhu. Doporu ení pro ízení Bude srovnána situace a vliv programu a pro napl ování partnerství (bez i s ním) na horizontálních témat (v . úsp šnost inovací. genderové rovnosti) a inovativnosti.

3.3 Úkol 3: Analýza, komparace a zhodnocení institucionálního, právního a finan ního rámce fungování principu partnerství v praxi v R a ve vybraných lenských státech EU Cílem je poskytnout ídícímu orgánu podklady a doporu ení, co je vhodné zm nit z hlediska p ístupu MPSV. Jde o zmapování a zhodnocení systému, legislativy, vnímání a p ístupu ze strany ve ejné sféry (vn jší podmínky pro realizaci). Doporu ení nastavení podmínek vhodných pro realizaci partnerství, tj. má-li se n co zm nit v legislativ , v rozpo tových pravidlech apod., m la by evaluace p inést argumenty a doporu ení.

3.1. Která všechna legislativní, institucionální a finan ní p edpisy a pravidla jsou pro institut partnerství stanovena v R a ve vybraných státech EU? Podotázky a cíl výzkumu

Vstupní informace a data a jejich zdroj ME – Zdroje z informa ních systém ,

Jaká pravidla hrála roli p i rozhodování o výb ru vhodných partner pro ešení projektu ve srovnání s realizací projektu bez partner ?

MFb – dokumentace, Národní orgány, národní metodiky, Identifikace partner ze zkoumaných zemí, žádost o doporu ení zdroj , informace od zástupc Evropského hospodá ského a sociálního výboru.


Výstupy

Bude hodnoceno, jaké mají zkušenosti jednotlivé zem s principem partnerství – dle vymezení legislativy, institucionálního uspo ádání a finan ního uspo ádání.

P ehled pravidel p ímo i nep ímo upravující institut partnerství v R a v zahrani í.

3.2. Jakým zp sobem jednotlivé ve ejné orgány spoluvytvá ející tento rámec vnímají/interpretují princip partnerství a jeho opodstatn nost? Podotázky a cíl výzkumu



Jakým zp sobem se tento jejich MB - Skupinový rozhovor technikou Budou pohled na princip partnerství focus group bude uspo ádán a zam en studie 51/69

Výstupy

zpracovány srovnávací Analýza vnímání institutu mapující využití tohoto partnerství ve ejnými

p ímo odráží i ve vytvo eném legislativním, institucionálním i finan ním rámci pro jeho fungování? Jak m že být podpo en nejen lead-partner, ale celé partnerství ?

na využitelnost zahrani ních zkušeností s aplikací principu partnerství na p d Evropského hospodá ského a sociálního výboru v Bruselu.

principu v podobn zam ených institucemi programech v tšího po tu v zahrani í evropských zemí (Slovensko, Polsko, Ma arsko, N mecko, Rumunsko, Bulharsko, Velká Británie. Lotyšsko a Nizozemí)

v R

a

3.3. Jaké p íležitosti, ohrožení, slabé a silné stránky vyplývají pro p ípravu a realizaci ESF projekt založených na principu partnerství ze stávajícího institucionálního, právního a finan ního rámce pro fungování tohoto principu v praxi v R a ve vybraných státech EU? Podotázky a cíl výzkumu


Jaké jsou p ínosy partnerských projekt oproti projekt m MFb dokumentace, Národní orgány, samostatných organizací? národní metodiky, identifikace partner Jaké typy organizací a jaké typy ze zkoumaných zemí, žádost o zdroj , informace od aktivit nelze financovat v rámci doporu ení zástupc Evropského hospodá ského a partnerství a pro ? sociálního výboru. Je obecn spokojenost p i dodržování harmonogramu MB Skupinový rozhovor technikou focus financování náklad i p i group bude uspo ádán a zam en na provád ní kontrolních aktivit ze využitelnost zahrani ních zkušeností s strany odpov dných ve ejných aplikací principu partnerství na p d Evropského hospodá ského a sociálního orgán atd.? výboru v Bruselu. Pokud, tak jaké jsou p í iny zpožd ní a problém p i realizaci aktivit?

52/69


Výstupy

Budou zpracovány srovnávací studie mapujícívyužití tohoto principu v podobn zam ených programech v tšího po tu evropských zemí (Slovensko, Polsko, Ma arsko, N mecko, Rumunsko, Bulharsko, Velká P ehled p íležitostí, silných Británie. Lotyšsko a Nizozemí) a slabých stránek a Bude hodnoceno, jaké mají ohrožení ve vztahu k zkušenosti s principem partnerství institutu partnerství v R a zástupci Evropského v zahrani í. hospodá ského a sociálního výboru. Analyzovány budou metodické p íru ky a pokyny odpov dných orgán upravující aplikaci principu partnerství na mezinárodní úrovni, v etn úpravy tohoto principu v

dalších lenských státech EU a dále také výzkumné a evalua ní studie zpracované v oblasti partnerských projekt vybraných lenských stát EU. Systémové, srovnávací a procesní analýzy – je nutné provést srovnání (nap . mezi projekty s a bez partnerství, s r znými cílovými skupinami, apod.) Mezinárodní srovnání aplikace principu partnerství umožní podrobn zmapovat p ístup k aplikaci principu partnerství ve zkoumaných lenských státech EU (v . R) a vyhodnotit, do jaké míry je každý z konkrétních p ístup t chto zemí vhodný pro realizaci projekt financovaných z ESF.

3.4. Jakým zp sobem jsou identifikovaná ohrožení i možné problémy v praxi minimalizována i zcela eliminována ze strany p íjemc podpory? Podotázky a cíl výzkumu



Výstupy

Jakým zp sobem jsou tato ohrožení eliminována ze strany odpov dných orgán ve ejné správy v R a ve vybraných státech EU?

MC Dotazníkový pr zkum mezi žadateli a p íjemci podpory (a jejich partnery). Dotazníkovým šet ením budou osloveni p íjemci ve zkoumaných zemích Slovensko, Polsko, Ma arsko, N mecko, Rumunsko, Bulharsko, Velká

Budou zpracovány srovnávací studie mapující využití tohoto principu v podobn zam ených programech v tšího po tu evropských zemí (Slovensko, Polsko, Ma arsko, N mecko,

P ehled existujících/sou asných postup pro minimalizaci ohrožení a slabých stránek v R a v zahrani í.

53/69

Británie. Lotyšsko a Nizozemí

Rumunsko, Bulharsko, Velká Británie. Lotyšsko a Nizozemí)

3.5. Jakým alternativním zp sobem by bylo možné v rámci existujícího institucionálního, legislativního a finan ního rámce v praxi identifikovaná ohrožení i problémy minimalizovat i eliminovat ze strany p íjemc dotace i ze strany odpov dných ve ejných orgán v R a ve vybraných státech EU? Podotázky a cíl výzkumu



Výstupy

Bude hodnoceno, jaké mají zkušenosti s principem partnerství zástupci Evropského hospodá ského a sociálního výboru. Budou zpracovány srovnávací studie mapující využití tohoto principu v podobn zam ených programech v tšího po tu evropských zemí (Slovensko, Polsko, Ma arsko, N mecko, Rumunsko, Bulharsko, Velká Británie. Lotyšsko a Nizozemí)

P ehled alternativních možností minimalizace ohrožení a slabých stránek v R a v zahrani í

Individuální rozhovory:

Jakým alternativním zp sobem by bylo možné v rámci existujícího institucionálního, legislativního a finan ního rámce v praxi identifikovaná ohrožení i problémy minimalizovat i eliminovat ze strany p íjemc dotace i ze strany odpov dných ve ejných orgán v R a ve vybraných státech EU?

MAa) s pracovníky ídicího orgánu ESF v Bruselu - ízený rozhovor se zástupci odpov dných orgán , p i emž tento ízený rozhovor bude zam en na zjišt ní o ekávání t chto orgán , pokud jde o p ínosy principu partnerství a jeho dopady na ešení konkrétní podporované problematiky s ohledem na cílovou skupinu. MAb) s žadateli a p íjemci podpory – rozhovory se vzorkem 1 projektu z každé zkoumané zem . MB Skupinový rozhovor technikou focus group bude uspo ádán a zam en na využitelnost zahrani ních zkušeností s aplikací principu partnerství na p d Evropského hospodá ského a sociálního výboru v Bruselu. 54/69

3.6. Jakým zp sobem by bylo možné ohrožení a slabé stránky minimalizovat i eliminovat formou úpravy stávajícího institucionálního, legislativního i finan ního rámce pro fungování principu partnerství v R a ve vybraných státech EU? Podotázky a cíl výzkumu



MB Skupinový rozhovor technikou focus group bude uspo ádán a zam en na využitelnost zahrani ních zkušeností s aplikací principu partnerství na p d Evropského hospodá ského a sociálního výboru v Bruselu. Jakým zp sobem by bylo možné ohrožení a slabé stránky minimalizovat i eliminovat formou úpravy stávajícího institucionálního, legislativního i finan ního rámce pro fungování principu partnerství v R a ve vybraných státech EU?

Individuální rozhovory MAa) s pracovníky ídicího orgánu ESF v Bruselu - ízený rozhovor se zástupci odpov dných orgán , p i emž tento ízený rozhovor bude zam en na zjišt ní o ekávání t chto orgán , pokud jde o p ínosy principu partnerství a jeho dopady na ešení konkrétní podporované problematiky s ohledem na cílovou skupinu. MAb) s žadateli a p íjemci podpory – rozhovory se vzorkem 1 projektu z každé zkoumané zem . MC Dotazníkový pr zkum mezi žadateli a p íjemci podpory (a jejich partnery). Dotazníkovým šet ením budou osloveni 55/69

Budou zpracovány srovnávací studie mapující využití tohoto principu v podobn zam ených programech v tšího po tu evropských zemí (Slovensko, Polsko, Ma arsko, N mecko, Rumunsko, Bulharsko, Velká Británie. Lotyšsko a Nizozemí) a bude hodnoceno, jaké mají zkušenosti s principem partnerství zástupci Evropského hospodá ského a sociálního výboru.

Výstupy

P ehled posílení využití eliminaci v zahrani

možností pro silných stránek, p íležitostí a ohrožení v R a í

p íjemci ve zkoumaných zemích Slovensko, Polsko, Ma arsko, N mecko, Rumunsko, Bulharsko, Velká Británie. Lotyšsko a Nizozemí

3.7. Jakým zp sobem a pro se liší legislativní, institucionální a finan ní rámec pro fungování principu partnerství v R a v ostatních analyzovaných lenských státech EU? Podotázky a cíl výzkumu



Výstupy

Individuální rozhovory MAa) s pracovníky ídicího orgánu ESF v Bruselu - ízený rozhovor se zástupci odpov dných orgán , p i emž tento ízený rozhovor bude zam en na zjišt ní o ekávání t chto orgán , pokud Jakým zp sobem a pro se liší jde o p ínosy principu partnerství a jeho na ešení konkrétní legislativní, institucionální a dopady finan ní rámec pro fungování podporované problematiky s ohledem principu partnerství v R a na cílovou skupinu. v ostatních analyzovaných MAb) s žadateli a p íjemci podpory – lenských státech EU? rozhovory se vzorkem 1 projektu z každé zkoumané zem .

Budou zpracovány srovnávací studie mapující využití tohoto principu v podobn zam ených programech v tšího po tu evropských zemí (Slovensko, Komparativní analýza R a Polsko, Ma arsko, N mecko, stát EU ve vztahu k Rumunsko, Bulharsko, Velká institutu partnerství. Británie. Lotyšsko a Nizozemí) Bude hodnoceno, jaké mají zkušenosti s principem partnerství zástupci Evropského hospodá ského a P ípadové studie - pomocí p ípadových sociálního výboru. studií budou zmapovány aspekty p ípravy a realizace partnerství na projektové úrovni u vytipovaných subjekt .

56/69

3.8. Jaké d sledky mají zjišt né odlišnosti v zavedeném rámci pro fungování principu partnerství na ohrožení anebo p íležitosti související s uplat ováním principu partnerství v praxi? Podotázky a cíl výzkumu

Jaké d sledky mají zjišt né odlišnosti v zavedeném rámci pro fungování principu partnerství na ohrožení anebo p íležitosti související s uplat ováním principu partnerství v praxi?



MB Skupinový rozhovor technikou focus group bude uspo ádán a zam en na využitelnost zahrani ních zkušeností s aplikací principu partnerství na p d Evropského hospodá ského a sociálního výboru v Bruselu.

57/69

Výstupy

Analyzovány budou metodické p íru ky a pokyny odpov dných orgán upravující aplikaci principu partnerství na mezinárodní úrovni, v etn úpravy tohoto principu v dalších lenských státech EU a dále také výzkumné a evalua ní studie zpracované v oblasti partnerských projekt vybraných lenských stát EU. Systémové, srovnávací a procesní analýzy – je nutné provést Analýza bariér a p íležitostí srovnání (nap . mezi projekty s a bez integrace partnerství mezi partnerství, s r znými cílovými lenskými státy. skupinami, apod.) Mezinárodní srovnání aplikace principu partnerství umožní podrobn zmapovat p ístup k aplikaci principu partnerství ve zkoumaných lenských státech EU (v . R) a vyhodnotit, do jaké míry je každý z konkrétních p ístup t chto zemí vhodný pro realizaci projekt financovaných z ESF.

3.9. Jakým zp sobem by bylo možné stávající legislativní, institucionální a finan ní rámec pro fungování principu partnerství v R zdokonalit a zefektivnit na základ zahrani ních zkušeností? Podotázky a cíl výzkumu



Výstupy

Budou zpracovány srovnávací studie mapující využití tohoto principu v podobn zam ených programech v tšího po tu evropských zemí (Slovensko, Polsko, Ma arsko, N mecko, Rumunsko, Bulharsko, Velká Británie. Lotyšsko a Nizozemí.

Doporu ení pro zefektivn ní a zdokonalení legislativního, institucionálního a finan ního rámce pro institut partnerství v R.

Individuální rozhovory

Jakým zp sobem by bylo možné stávající legislativní, institucionální a finan ní rámec pro fungování principu partnerství v R zdokonalit a zefektivnit na základ zahrani ních zkušeností?

MAa) s pracovníky ídicího orgánu ESF v Bruselu - ízený rozhovor se zástupci odpov dných orgán , p i emž tento ízený rozhovor bude zam en na zjišt ní o ekávání t chto orgán , pokud jde o p ínosy principu partnerství a jeho dopady na ešení konkrétní podporované problematiky s ohledem na cílovou skupinu. MAb) s žadateli a p íjemci podpory – rozhovory se vzorkem 1 projektu z každé zkoumané zem . MB Skupinový rozhovor technikou focus group bude uspo ádán a zam en na využitelnost zahrani ních zkušeností s aplikací principu partnerství na p d Evropského hospodá ského a sociálního výboru v Bruselu. MC Dotazníkový pr zkum mezi žadateli a p íjemci podpory (a jejich partnery). Dotazníkovým šet ením budou osloveni p íjemci ve zkoumaných zemích Slovensko, Polsko, Ma arsko, 58/69

N mecko, Rumunsko, Bulharsko, Velká Británie. Lotyšsko a Nizozemí MD P ípadové studie - pomocí p ípadových studií budou zmapovány aspekty p ípravy a realizace partnerství na projektové úrovni u vytipovaných subjekt .

3.10. Do kterých právních p edpis , resp. dalších pravidel by bylo nutné navrhované úpravy promítnout a jakým zp sobem by to bylo nejvhodn jší? Podotázky a cíl výzkumu


MB Skupinový rozhovor technikou focus group bude uspo ádán a zam en na využitelnost zahrani ních zkušeností s aplikací principu Do kterých právních p edpis , partnerství na p d Evropského resp. dalších pravidel by bylo hospodá ského a sociálního výboru nutné navrhované úpravy v Bruselu. promítnout a jakým zp sobem by MD P ípadové studie - pomocí to bylo nejvhodn jší? p ípadových studií budou zmapovány aspekty p ípravy a realizace partnerství na projektové úrovni u vytipovaných subjekt .

59/69


Výstupy

Budou zpracovány srovnávací studie mapující využití tohoto principu v podobn zam ených programech v tšího po tu evropských zemí (Slovensko, Polsko, Ma arsko, N mecko, Rumunsko, Bulharsko, Velká Británie. Lotyšsko a Nizozemí)

Doporu ení na úpravy stávajících právních p edpis s vlivem na institut partnerství.

4 Zapojení expert do ešení jednotlivých ástí evaluace Rozd lení rolí v týmu a pracovní obsazení: Jméno Mgr. Lenka Brown PhDr. Old ich epelka Ing. Roman Haken Ing. Stanislav Jäger Mgr. Viktor Kv to Prof. Joyce Liddle Mgr. Ond ej Marek Ing. Martin P lucha, Ph.D. Ing. Oto Potluka, Ph.D. Ing. Michaela Putíková

Evalua ní otázky 1.8 až 1.17, 1.E a 2.1 až 2.7 1.1 až 1.7, 1.A, 1.B, 1.C, 1.D, a také ást 1.18 až 1.23 a také 1. F až 1. H 3.1 až 3.10 1.1 až 1.7, 1.A, 1.B, 1.C, 1.D, a také ást 1.18 až 1.23 a také 1. F až 1. H 1.9 až 1.11, 1.13 až 1.17 Spolupráce na úkolu 3.1 až 3.10, 3A a 3.B 3.1 až 3.10 1.8, 1.12, 1.13, 1.E 2.1 až 2.7, 3.A a 3.B, koordinace projektu 1.1 až 1.7, 1.A, 1.B, 1.C, 1.D, a také ást 1.18 až 1.23 a také 1. F až 1. H

60/69

5 Popis pr b žných a finálních výstup z aktivit Pr b žné a finální výstupy z aktivit odpovídají požadovaným výstup m ze zadávací dokumentace a jsou p íslušným zp sobem rozší eny nad její rámec. Výstupy Pr b žná zpráva

Termín do 3. zá í 2010 návrh pr b žné zprávy; kone ná verze do 5 pracovních dn od doru ení p ipomínek zadavatelem

Detail Zpráva bude obsahovat podrobné informace o ešení díl ích evalua ních otázek a úkol a dosud zpracované p edb žné záv ry. U t chto úkol je t eba ve zpráv uvád t podrobnou metodologii ešení jednotlivých úkol , podrobný postup a výsledky provád ného šet ení a doporu ení ze zjišt ných a analyzovaných dat. Pr b žná zpráva bude dále obsahovat podrobnou osnovu záv re né evalua ní zprávy. Zpráva bude obsahovat rozpracovaných 12 systémových, srovnávacích a procesních analýz mapujících realizaci principu partnerství. Z t chto 12 analýz bude: 9 zpracováno se zam ením na realizaci principu partnerství v7 vybraných lenských státech EU (Slovensku, Ma arsku, Polsku, N mecku, Špan lsku, Velké Británii a Irsku). Jde o zem , které jsou nám blízké svou geografickou polohou také svým nedávným historickým vývojem (SVK, HUN, POL a také ást GER). Další zem jsou za azeny kv li své zkušenosti s aplikací participace a p enesen s principem partnerství. Analýzy budou zam eny na zkušenosti se zavád ním principu partnerství v ESF, potažmo politické participace p i koncipování program ESF (5x – CZK, HUN, POL, SVK, GER). Dále bude analyzována zkušenost s implementací CIP EQUAL a zkušenosti s partnerstvím v zemích Visegradské ty ky. Dále budou tyto studie zpracovány na zbývající zem (3x - SPA, GBR, IRL) 3 zpracovány se zam ením na jednotlivé programy financované v novém programovém období na území R z ESF (OP LZZ, OP VK a OPPA). Jde o zpracování studií k evalua ním úkol m 1.3, 1.10, 1.11, 1.14, 1.18, 1.21, 1.23, 2.4 a celá sekce úkolu 3) Výstup bude v eském jazyce. 61/69

Zpracování Do poloviny listopadu Do zpracování evaluace budou, kde je to nám t ze 2010 smysluplné, zahrnuty také nám ty pocházející ze Strategického Strategického hodnocení strukturálních fond od hodnocení SF MMR R s vazbou na stávající ekonomickou situaci. Tyto výstupy budou zadavateli p edány do poloviny listopadu 2010, aby bylo možné jejich další využití i na úrovni NSRR Záv re ná evalua ní zpráva

do 2. února 2011; Záv re ná evalua ní zpráva bude ve své finální kone ná verze do 5 verzi zahrnovat metodologii a harmonogram pracovních dn od evaluace, veškerá zjišt ní z provedené evaluace, doru ení p ipomínek odpov di na evalua ní otázky, jednotlivé p ípadové studie, manažerské shrnutí (Executive Summary), doporu ení a p ehled vypo ádání p ipomínek ídícího orgánu, PS pro evaluace program ESF a Monitorovacího výboru, resp. dalších subjekt zapojených do p ipomínkových ízení. Výstup bude v eském a anglickém jazyce.

Pr b žné Od termínu doru ení Zprávy budou obsahovat p ehled realizovaných zprávy o Vstupní zprávy 1x aktivit se zam ením na popis zp sobu provedených pr b hu m sí n analýz a jejich výstupy, jejich vyhodnocení, hlavní projektu výstupy, potíže p i realizaci zadání a další kroky. (flashreporty) Výstup bude v eském jazyce. P íru ka pro realizátory partnerských projekt

do 2. února 2011; Praktický pr vodce pro realizátory projekt kone ná verze do 5 založených na partnerství zahrnující všechny fáze a pracovních dn od aspekty realizace partnerského projektu (plánování, doru ení p ipomínek vyhledávání partner , ízení, monitoring, sebeevaluace, komunikace apod.). Výstup bude v eském jazyce.

Návrh seminá e do 2. února 2011; pro žadatele / kone ná verze do 5 p íjemce k pracovních dn od problematice doru ení p ipomínek partnerství

Materiál s popisem zam ení, struktury a obsahu seminá e pro žadatele / p íjemce na problematiku partnerství p i realizaci projekt ESF v . zpracování po íta ové prezentace. Seminá bude založený na informacích obsažených v P íru ce pro realizátory partnerských projekt . Výstup bude v eském jazyce.

Sborník dobré praxe partnerských projekt ESF

do 2. února 2011; Sborník p íklad dobré praxe partnerství kone ná verze do 5 realizovaných v rámci CIP EQUAL, OP RLZ, JPD3 a pracovních dn od OP LZZ. Sborník bude zpracován do podoby doru ení p ipomínek umož ující jeho tisk, tj. v etn jazykového a grafického zpracování. Uchaze zpracuje též p íklady špatné praxe Výstup bude v eském jazyce.

Sborník praxe do 2. února 2011; Sborník 62/69

zam ený

na

zmapování

praxe

partnerských kone ná verze do 5 partnerských projekt ze zahrani í. Sborník bude projekt ze pracovních dn od pom ckou pro p ípravu projekt , u nichž se zahrani í doru ení p ipomínek p edpokládá zapojení zahrani ních partner , i pro p ípravu projekt , u nichž se p edpokládá uplatn ní principu partnerství jen na národní úrovni. T m sborník poskytne inspiraci a zajímavé zkušenosti s realizací podobn zam ených projekt v zahrani í. dle dohody Prezentace Po dohod se zadavatelem dle pot eby uskute ní postupu zpracovatel prezentace postupu projektu len m PS projektu pro evaluaci i jiným zainteresovaným subjekt m i Monitorovacím skupinám osob atd. (formou seminá e, interní u výboru OP p ednášky apod.) LZZ, PS pro Výstup bude v eském a anglickém jazyce. evaluaci, EK atd.

63/69

6 Harmonogram realizace (v etn díl ích termín šet ení) Harmonogram rozd luje as zakázky na t í-, resp. dvoum sí ní období. Únor a b ezen 2011 je ve smyslu zadání obdobím vypo ádání p ipomínek zadavatele, finalizace dokument , možného uspo ádání seminá e atd. akce

06 – 08 / 2010

09 – 11 / 2010

12/2010 – 01/2011

02 – 03/2011

skup. rozhovory technikou focus Praha group

Olomouc, Liberec

Praha

-

dotazníková šet ení

. 2 a 3 v celém období

-

-

dotazníkové šet ení k partnerství v MAS v prosinci

-

finalizace po p ipomínkách – zá í

-

-

p íprava podklad - listopad

celé období

finalizace po p ipomínkách únor

návrh – celé období

finalizace po p ipomínkách – únor; ú ast na provedení b ezen

. 1 v ervnu a ervenci

dopl kové akce ve smyslu nabídky pr b žná zpráva */

p íprava - srpen

p íru ka pro realizátory projekt seminá pro žadatele

sborník dobré a špatné praxe

sb r podklad

sb r podklad

zpracování sborníku


sborník praxe ze zahrani í

-

sb r podklad

zpracování sborníku


záv re ná evalua ní zpráva

-

-

p íprava a zpracování – celé období

finalizace po p ipomínkách – únor

64/69

záv re ná evalua ní zpráva – anglická verze

-

-

-

po p ipomínkách k ZZ – únor

indiv. rozhovory, p ípadové studie, pr b žn a dle pot eb pr b žn a dle pot eb pr b žn a dle pr b žn a dle využití sekundárních dat, informací pot eb pot eb a dokumentace */ do pr b žné zprávy za adíme nám ty pro další uplatn ní principu partnerství po r. 2013 jako p ísp vek k unijní debat o p íštím období

65/69

7 Strom problém Strom problém p edstavuje specifickou evalua ní techniku, která p ehledným zp sobem nazna uje p í iny a d sledky vymezených problém hodnocené tématiky. Její použití znárod uje význam jednotlivých problematických okruh pro zvýšení efekt a dopad programu (p i p sobení partnerství dovnit OP LZZ) a ve ejných politik (p i p sobení partnerství vn OP LZZ). V této zpráv se tudíž jedná o visuální prezentaci klí ových problém a záležitostí spojených s partnerstvím v rámci projekt financovaných z ESF. Vzhledem k tomu, že evalua ní tým je teprve na za átku realizace hodnocení, je možné, že n které z uvedených problém nejsou natolik intenzívní, aby bylo nutné je považovat za problém. Stávající uvedené problémy vycházejí ze znalosti tématu principu partnerství evalua ním týmem. Do stromu problém jsou za len ny následující okruhy (pro p ehlednost jsou v tuto chvíli azeny dle abecedy): 1) Konkurence mezi potenciálními partnery – p sobení n kolika organizací ve stejném oboru a jejich p sobení na stejnou cílovou skupinu zp sobuje to, že se organizace považují za konkurenty a jejich vzájemná spolupráce na projektech s principem partnerství je omezená, ne-li vylou ená. 2) Krátkodobá udržitelnost výsledk – aktivity projekt jsou realizovány primárn na dobu, po kterou jsou aktivity podporovány z fond EU. S tímto v domím je také udržitelnost chápána jen jako nutný p ívažek k t mto projekt m. 3) Malá zkušenost stakeholder s partnerstvím – princip partnerství se za al objevovat teprve v programech financovaných EU. Zejména otázka spole ného rozhodování ukazuje na relativn malé zkušenosti ady organizací, které p edkládají žádosti o financování z prost edk EU. 4) Malá zkušenost ve ejné správy s partnerstvím – partnerství se objevuje jako princip i v oblasti koncipování ve ejných politik. Politický systém, který jasn odd luje politické rozhodování od ob anské spole nosti, zp sobuje, že ada ú ad s principem partnerství nedokáže efektivn pracovat. 5) Nejasná definice partnerství – Nejasnost relativn nového principu s sebou p ináší i nevyjasn nost defini ních znak jak pro ve ejnou správu, tak i organizace aplikující princip partnerství na projektové úrovni. 6) Nesoulad mezi právní odpov dností a rozhodování v partnerství – dle právních norem nese odpov dnost za realizaci projektu jeho nositel (p íjemce dotace), p i emž ale p i aplikaci principu partnerství by se na rozhodování m ly podílet i partnerské organizace. 7) Nízká aplikace principu partnerství – neznalost výhod projekt realizovaných v partnerství vede k p edkládání projekt bez partner . 8) Nutnost více komunikovat v partnerství – více partnerských organizací znamená také vyšší transak ní náklady spojené s nutností komunikovat s více lidmi a více organizacemi a horší možnost dosažení konsenzuální shody. 9) Opakované žádosti o dotace – nedo ešená otázka udržitelnosti (zejména finan ní) aktivit projekt vede k op tovnému p edkládání projektových žádostí a to jak u program financovaných EU, tak i jiných zdroj . 66/69

10) Partnerství se omezuje pouze na technickou záležitost – v p ípad , kdy jsou programy poptávány projekty s principem partnerství, je žadateli na tuto poptávku reagováno v podob pouze formálních partnerství, kv li spln ní podmínky v dané výzv . 11) Podez ení z obcházení zákona o zadávání ve ejných zakázek – podez ení, že partne i nejsou ve skute nosti partnery, ale pouze skrytými subdodavateli služeb. 12) Scházející právní vymezení partnerství – neukotvení pojmu partnerství v eském právním systému. 13) Slabá komunikace mezi organizacemi v oboru – existence r zných zast ešujících organizací, rozt íšt nost v oboru vede k tomu, že špatn funguje vým na informací a diskuze nad odbornými tématy. 14) Slabé zapojení stakeholder – slabá komunikace vede také k tomu, že jsou opomíjeny zejména cílové skupiny, kterých se mají dané projektové aktivity dotknout. 15)Um le vytvá ená partnerství pro získání dotace – v n kterých p ípadech jsou „partne i“ v projektu jen proto, že by samostatn nebyli schopni dotaci dostat v bec, nebo v nižší výši. P íkladem m že být „nastr ení“ neziskové organizace, která pak zast ešuje aktivity pro firmy. 16) Vyšší finan ní náro nost partnerství – nutnost intenzívn jší komunikace a vyšší administrace s sebou p ináší také vyšší nároky na pokrytí t chto aktivity finan ními zdroji. 17) Vyšší míra administrace partnerství – v rámci projekt financovaných zdroji EU zp sobují pravidla nutnost vyšší administrace, aby formální postupy a výsledek byl odpovídající pravidl m program .

67/69

Krátkodobá udržitelnost výsledk Partnerství se omezuje pouze na technickou záležitost

Slabé zapojení stakeholder Nízká aplikace principu partnerství

JÁDROVÝ PROBLÉM Vyšší finan ní náro nost partnerství

Vyšší míra administrace partnerství

Opakované žádosti o dotace

Podez ení z obcházení zákona o zadávání ve ejných zakázek

Nutnost více komunikovat v partnerství

Nesoulad mezi právní odpov dností a rozhodování v partnerství

Konkurence mezi potenciálními partnery

Um le vytvá ená partnerství pro získání dotace

Nejasná definice partnerství Scházející právní vymezení partnerství

Malá zkušenost stakeholder s partnerstvím

Malá zkušenost ve ejné správy s partnerstvím

68/69

Slabá komunikace mezi organizacemi v oboru

69/69

HODNOCENÍ IMPLEMENTACE PRINCIPU PARTNERSTVÍ V OPERANÍM PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMSTNANOST. Vstupní zpráva

Recommend Documents