2. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Evaluace implementace principu inovativnosti v OP LZZ

2. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Evaluace implementace principu inovativnosti v OP LZZ PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Tato zpráva je výstupem ze zakázky "Evaluace implementace principu inovativnosti v OP LZZ" financované z projektu technické spolupráce OP LZZ "Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ 2008-2015" (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/09.00016).

Evaluace implementace principu inovativnosti v OP LZZ – Navreme Boheme, s.r.o.

Zpráva určena pro:

Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2

Zprávu předkládá:

Navreme Boheme, s.r.o. U Smaltovny 25 170 00 Praha 7

Verze dokumentu: č. 2 (finální verze) ze dne 3. 7. 2012

2


Obsah 1

SEZNAM ZKRATEK ..................................................................................................................................... 4

2

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ............................................................................................................................ 5

3

KONTEXT EVALUACE ................................................................................................................................. 6

4

ZDROJE DAT A VYUŽITÉ METODY .............................................................................................................. 7 4.1

5

PRŮBĚH ŘEŠENÍ EVALUACE ............................................................................................................................. 8

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ A DÍLČÍ AKTUALIZACE ................................................................................................... 10 5.1

ÚKOL Č. 2 VYHODNOŤTE SOUČASNÉ POJETÍ INOVATIVNOSTI V OP LZZ A V ESF V ZAHRANIČÍ – AKTUALIZACE TÉMAT PRO

SOCIÁLNÍ INOVACE NA ZÁKLADĚ ZAHRANIČNÍHO PANELU ................................................................................................. 10

5.2

ÚKOL Č. 3 IDENTIFIKUJTE INOVATIVNÍ PROJEKTY A JEJICH PRODUKTY, ROZDĚLTE JE DO TEMATICKÝCH OBLASTÍ A

VYHODNOŤTE MÍRU UPLATŇOVÁNÍ INOVATIVNOSTI V OBLASTECH PODPORY OP LZZ ............................................................ 20

5.2.1 Shrnutí výsledků šetření................................................................................................................. 21 5.3 ÚKOL Č. 4 ZPRACUJTE METODOLOGII HODNOCENÍ KVALITY INOVATIVNÍCH PROJEKTŮ A PRODUKTŮ A PRO KAŽDOU TEMATICKOU OBLAST ZPRACUJTE JEDNU PŘÍPADOVOU STUDII NA REALIZACI INOVATIVNÍHO PROJEKTU, KTERÝ PŘEDSTAVUJE PŘÍKLAD DOBRÉ / SLIBNÉ PRAXE ............................................................................................................................................ 38 5.4 ÚKOL Č. 5 VYHODNOŤTE DATABÁZI PRODUKTŮ ESF JAKO NÁSTROJE PRO ŠÍŘENÍ A PROSAZENÍ INOVATIVNÍCH PRODUKTŮ A NA ZÁKLADĚ HODNOCENÍ NAVRHNĚTE JEJÍ ÚPRAVY (OBSAHOVÉ I FUNKČNÍ) ........................................................................ 38 5.4.1 Evaluační otázka 5.1. Do jaké míry databáze produktů ESF přispívá k šíření a využití inovací vzniklých v projektech ESF? ........................................................................................................................... 39 5.4.2 Evaluační otázka 5.2. Jak databáze produktů ESF, produkty v ní umístěné a jejich využití a přínos hodnotí samotní registrovaní uživatelé databáze a jak je databáze produktů ESF hodnocena dalšími subjekty (potenciálními nebo neregistrovanými)? ........................................................................................ 39 5.4.3 Evaluační otázka 5.3. Do jaké míry přispívají k šíření a využití inovací vzniklých v projektech jiné nástroje či postupy a jaký je jejich vliv ve srovnání s databází produktů ESF? .............................................. 41 6

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ......................................................................................................................... 46

7

PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 64

8

SAMOSTATNÁ TECHNICKÁ PŘÍLOHA ....................................................................................................... 65 8.1 DÍLČÍ ANALÝZA Č. 1: IDENTIFIKOVANÉ INOVATIVNÍ PROJEKTY OP LZZ A EQUAL ..................................................... 65 8.1.1 Metodika hodnocení inovativnosti ................................................................................................ 65 8.1.2 Hodnocení projektů ....................................................................................................................... 69 8.2 DÍLČÍ ANALÝZA Č. 2: MEDIÁLNÍ ANALÝZA......................................................................................................... 70 8.3 DÍLČÍ ANALÝZA Č. 3: INFORMAČNÍ AUDIT......................................................................................................... 72 8.3.1 Uživatelská analýza ....................................................................................................................... 72 8.3.2 Návrhy a doporučení (uživatelská analýza) ................................................................................... 84 8.3.3 Obsahová analýza ......................................................................................................................... 85 8.3.4 Návrhy a doporučení (obsahová analýza) ..................................................................................... 89 8.4 DÍLČÍ ANALÝZA Č. 4: DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI REGISTROVANÝMI UŽIVATELI DATABÁZE PRODUKTŮ ESF – VÝSTUPY ... 93 8.5 DOTAZNÍK PRO REGISTROVANÉ UŽIVATELE DATABÁZE PRODUKTŮ ESF ................................................................ 102 8.6 ZAHRANIČNÍ EXPERTNÍ PANEL...................................................................................................................... 105 8.6.1 Témata pro podporu ESF ............................................................................................................. 105 8.6.2 Seznam zahraničních kontaktů .................................................................................................... 109

9

SEZNAMY .............................................................................................................................................. 110 9.1 9.2 9.3

SEZNAM TABULEK ..................................................................................................................................... 110 SEZNAM GRAFŮ ....................................................................................................................................... 110 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................................................... 110

3


1 Seznam zkratek ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DOT

Dotazníkové šetření

DPČ

Dohoda o pracovní činnosti

DPP

Dohoda o provedení práce

ESF

European Social Fund, Evropský sociální fond

EU

European Union, Evropská unie

FS

Fokusní skupina/y

MONIT7+

Aktuální monitorovací systém OP LZZ

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MSP

Malý/é a střední podnik/y

MV

Monitorovací výbor

NB

Navreme Boheme, s.r.o.

NNO

Nestátní nezisková/é organizace

NSRR

Národní strategický referenční rámec

NUTS

Nomenclature of Territorial Units for Statistics, Nomenklatura územních statistických jednotek

OP

Operační program

OP LZZ

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

OP VK

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

PO

Prioritní osa

PR

Public relations, vztahy s veřejností

PSE

Pracovní skupina pro evaluace

RD

Rodičovská dovolená

ŘO

Řídící orgán

SR

Strukturovaný rozhovor

TK

Tisková konference

ÚP

Úřad práce

ZS

Zprostředkující subjekt

4


2 Manažerské shrnutí Cílem zakázky Evaluace implementace principu inovativnosti v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost je průběžné hodnocení (mid-term evaluace) podpory inovativních činností z OP LZZ a následné hodnocení (ex-post evaluace) podpory inovativnosti z CIP EQUAL. První průběžná zpráva evaluace předložila zpracování následujících evaluačních úkolů: 1) Vyhodnoťte relevanci témat inovativnosti OP LZZ a jejich promítnutí do vyhlášených výzev v kontextu socioekonomického vývoje a pokroku implementace OP LZZ a 2) Vyhodnoťte současné pojetí inovativnosti v OP LZZ a v ESF v zahraničí a navrhněte vhodné vymezení inovativnosti v kontextu aktuálního stavu implementace OP LZZ. V této 2. Průběžné zprávě byla zjištění zejména pro evaluační úkol 2 doplněna o témata tzv. Vídeňské deklarace1 a s ní souvisejících diskusí a o dotazníkový průzkum mezinárodního expertního panelu pro prioritizaci témat Společného strategického rámce ESF (zaměstnanost a sociální začleňování). Z panelu více než 230 expertů bylo získáno 125 odpovědí z celé Evropy, a to v různé formě. Z průzkumu v souhrnu vyplynulo, že téma sociálních inovací, resp. inovačnosti v sociální oblasti je sice velmi živé, ale zároveň neusazené, tj. přístupy a pojetí jsou různorodé mezi organizacemi i zeměmi, dokonce i v rámci organizací. V souhrnu je možno konstatovat, že témata pro ESF jsou považována za tradiční, což samozřejmě nevylučuje jejich inovační uchopení. Nicméně příklady přístupů, které experti považují za inovační, nejsou zatím v rámci ESF časté. Jako inovační jsou spíše vnímána jiná témata, zejména na pomezí či v propojení různých oborů (na což odkazují i náměty výše uvedené Vídeňské deklarace). V rámci šetření s cílem identifikovat inovativní projekty byla zvolena metodika, která odkazuje na tzv. charakteristiky inovativních projektů tak, jak byly pojmenovány již v rámci 1. Průběžné zprávy. Pro účely šetření byl vytvořen vzorek projektů, který bral v úvahu typ programu (CIP EQUAL, OP LZZ), prioritní osy a oblasti podpory, výsledky věcného hodnocení, stavy projektů (zejména přijat-nepřijat) a v neposlední řadě též fázi realizace, a to s ohledem na návaznost na terénní šetření pro případové studie. K projektům následně expertním tým nastudoval všechny dostupné podklady a údaje a každému z projektů přiřadil hodnoty těchto charakteristik, tj. bylo možné přiřadit 0-2 body celkem ve 12ti sledovaných charakteristikách: potřebnost, komplexnost, novost, zlepšení, proces (průběh a efekty realizace), cílové skupiny (a jejich zapojení), partnerství, udržitelnost, iniciaci (vliv na další aktivity) a evaluaci. V rámci CIP EQUAL bylo následně vytipováno 6 velmi inovativních projektů, v rámci OP LZZ celkem cca 30 projektů z různých oblastí podpory, zejména pak z 3.1 s ohledem na speciální plošné šetření v rámci výzvy 30 zaměřené na sociální podnikání. V rámci šetření byly jako nejinovativnější identifikovány projekty v rámci výzvy 30 (sociální podnikání). Tento výsledek byl nicméně předvídatelný vzhledem k tomu, že již samotná definice sociálního podnikání předpokládá inovativní přístupy, a to vč. splnění formálních pravidel, která mají tento přístup dále stimulovat. Dále byly identifikovány inovativní projekty zejména ve vzorcích v oblastech podpory 3.3 (Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce), 3.2 (Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit) a 3.1 (Podpora sociální integrace a sociálních služeb). V dílčích případech pak bylo zjištěno, že podpořené projekty nebo postupy fixované ve formě žádosti mají velmi blízko k aktivitám sociálního podnikání, pouze s tím rozdílem, že využívají odlišnou institucionální formu, tj. nesplňují formální pravidla pro sociální podnik. V rámci evaluačního Úkolu 5 „Vyhodnoťte Databázi produktů ESF jako nástroje pro šíření a prosazení inovativních produktů a na základě hodnocení navrhněte její úpravy“ byl proveden informační audit a Databáze produktů ESF dosáhla pouze průměrných výsledků. Uživatelské rozhraní působí zastarale a trpí dílčími pochybeními v oblasti plynulé a přehledné navigace vč. 1

Podle: „Vienna Declaration: The most relevant topics in social innovation research“; finální text dostupný na: http://www.socialinnovation2011.eu/wp-content/uploads/2011/09/Vienna-Declaration_final_10Nov2011.pdf 5


nejednotného využívání grafických prvků a spatně rozvrženého navigačního menu. Mezi další identifikovaná slabá místa patří registrace, resp. přihlášení uživatelů, které je v navigačním menu nevhodně skryto a může být jedním z důvodů, proč není počet registrovaných uživatel vyšší. Současný stav databáze produktů ESF je pak hodnocen jako neuspokojivý i po obsahové stránce (zpřístupněné produkty) a vzhledem k užitné hodnotě a z ní vycházející návštěvnosti uživatel. Databáze neplní svůj účel a je nutné provést razantní „oživení“ vč. nového promyšlení celkového smyslu a poslání tohoto portálu. Mezi navržená opatření pak patří: zvýšit uživatelskou přívětivost portálu (vč. odstranění dílčích chyb), zjednodušit jazyk; zavést nový systém výběru a schvalování produktů; otevřít systém nejen pro produkty, ale rovněž pro projekty; rozšířit spektrum zveřejňovaných informací; a přidávat příklady dobré praxe a příběhy. Součástí této druhé průběžné zprávy jsou v samostatné technické příloze Mediální analýza a Informační audit Databáze produktů ESF společně s výsledky dotazníkového šetření mezi registrovanými uživateli této databáze. Dále je součástí detailní metodika hodnocení míry inovativnosti projektů OP LZZ a CIP EQUAL.

3 Kontext evaluace Cílem zakázky Evaluace implementace principu inovativnosti v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost je průběžné hodnocení (mid-term evaluace) podpory inovativních činností z OP LZZ a následné hodnocení (ex-post evaluace) podpory inovativnosti z CIP EQUAL. Závěry studie by měly odpovědět zejména na otázku, do jaké míry jsou z OP LZZ podporovány inovace s potenciálem pozitivní změny, a zhodnotit podmínky pro jejich vznik a uplatnění. Evaluace dále poskytne doporučení pro podporu inovativních aktivit v OP LZZ a ESF pro příští, příp. současné programové období. Specifické cíle evaluace jsou: -

vyhodnocení relevance zvolených témat inovativních činností OP LZZ,

-

vyhodnocení pojetí inovativnosti v OP LZZ a analýza zahraničních přístupů a EK,

-

identifikace inovativních projektů a produktů OP LZZ a jejich tematické rozčlenění,

-

zpracování návrhu metodologie hodnocení kvality inovativních produktů,

-

zpracování 10 případových studií – příkladů dobré/slibné praxe inovativních projektů,

-

vyhodnocení Databáze produktů ESF jako nástroje pro šíření a uplatnění inovací,

-

vyhodnocení dopadů projektů CIP EQUAL a jejich uplatnění v OP LZZ,

-

zpracování návrhu systému podpory inovací v ESF a

-

zpracování metodologického materiálu pro realizátory inovativních projektů.

Druhá průběžná zpráva evaluace předkládá zpracování úkolů č. 3 a 5 ve stavu k termínu odevzdání 2. průběžné zprávy a dílčí aktualizovaná řešení úkolů č. 1 a 2 (prezentované již v 1. průběžné zprávě). V této zprávě je dále společně popsán průběh řešení k úkolům č. 4 a 6. Finální verze odpovědí na evaluační úkoly a otázky bude k dispozici ve formě závěrečné zprávy po skončení zakázky (návrh této zprávy bude předložen do konce srpna 2012). Samostatná technická příloha s detailním popisem metodologie, průběhu evaluace a dílčími analýzami je v souladu se zadávací dokumentací určena evaluační jednotce zadavatele a případně odborné evaluátorské komunitě.

6


4 Zdroje dat a využité metody V rámci úkolů 1 až 6 jsou v této kapitole uvedeny využívané metody a zdroje dat, které byly realizovány v současné fázi evaluace, a metody a zdroje dat, které budou využívány v následujícím období evaluace. Metody a zdroje dat využívané pro výstupy 2. průběžné zprávy jsou následující: Úkol 1 -

Analýza vzorku projektů (analýza vybraného vzorku projektů – hodnocení vybraných projektů bude společně provedeno pro řešení úkolů 1, 3 a 6)

Úkol 2 -

Zahraniční expertní panel

Úkol 3 -

Analýza IS MONIT, analýza monitoringu OP LZZ za účelem získání přehledu o výstupech a výsledcích projektů, identifikace inovací dle stanovené tabulky v jednotlivých daných oblastech, stanovení vzorku

Úkol 4 -

Výběr projektů pro hodnocení (ve vazbě na úkol 3 výše)

Úkol 5 -

Informační audit provedený certifikovanou metodou

-

Analýza hodnocení informačních a komunikačních aktivit, které zahrnovaly Databázi produktů ESF

-

Dotazníkové šetření na uživatelích Databáze produktů ESF, příp. mezi příjemci.

-

Pohovory s tvůrci a správci Databáze

-

Benchmarking, srovnání s podobnými databázemi v ČR i EU

Úkol 6 -

Analýza dostupných informací o projektech CIP EQUAL za účelem získání přehledu o výstupech a výsledcích projektů, stanovení vzorku (probíhá společně se zpracováváním úkolu 3)

Metody a zdroje dat, které budou dále využívány v následujícím období evaluace: Úkol 1 -

Hodnocení vybraných projektů bude společně provedeno pro řešení úkolů 1, 3 a 6

-

Vypracování návrhu oblastí/témat, kam je třeba zacílit inovativnost v budoucí implementaci programu včetně oponentury ze strany stakeholderů programu v návaznosti na expertní panel

Úkol 2 -

Expertní panel. Do panelu budou pozváni stakeholdeři z ČR tak, aby byla zastoupena akademická obec, realizátoři konkrétních projektů, tzn. „policy makers“ a další relevantní osoby a organizace s prokazatelnou vazbou k tématu.

Úkol 3 a Úkol 6 -

Hloubková analýza, zjištění výstupů a výsledků, pohovory se zástupci realizátory a příjemci vč. stakeholderů vztažených k identifikované inovaci, analýza hospodárnosti, účinnosti, účelnosti a kvality řešení

7


-

Srovnávací analýza jednotlivých evaluačních zpráv (zjištění) z projektů za účelem identifikace společných rysů a odlišností, rozdílů a specifických vlastností inovací ve vztahu k jednotlivým tematickým oblastem resp. oblastem aktivit

-

Syntéza zjištění a metaevaluace za účelem posouzení míry, s jakou jsou v té které oblasti inovace podporovány, v jakém rozsahu, kvalitě, efektivitě a podobě, posouzení rozdílů mezi jednotlivými PO OP LZZ (a CIP EQUAL) a formulace závěrů

Úkol 4 -

Vypracování případových studií, úvodu a metodické poznámky k nim (ve vazbě na úkol 3 výše)

Úkol 5 -

Vypracování seznamu jiných způsobů šíření inovací podpořených ESF, porovnání výhod a nevýhod, celková SWOT analýza Databáze produktů ESF

Úkol 72 -

Simulace procesu vyhlašování, školení, informování, hodnocení, monitorování a reportingu se skupinou zástupců ŘO/ZS – forma školení, semináře za účelem ověřit, upravit a naučit se implementovat inovativnost v praxi ESF, použité materiály budou navrhované metodiky, kritéria a dokumenty resp. jejich upravené části.

4.1 Průběh řešení evaluace V rámci evaluačních úkolů byly a budou realizovány následující aktivity 3: Tabulka 1: Harmonogram aktivit Aktivita Výstupy zakázky (2. fáze) Průběžná zpráva II. (návrh) (PI) Úkol 1. Vyhodnoťte relevanci témat inovativnosti OP LZZ Návrhu oblastí pro budoucí OP formou veřejného připomínkování (PI) Úkol 2. Vyhodnoťte současné pojetí inovativnosti v OP LZZ a v ESF v zahraničí Expertní panel (bez došetření a aktualizace) (PII) Úkol 3. Identifikujte inovativní projekty a jejich produkty Analýza IS MONIT, analýza monitoringu OP LZZ Srovnávací analýza jednotlivých evaluačních zpráv Syntéza zjištění a metaevaluace (PII) Úkol 3. + Úkol 6. Evaluace projektů (produktů) podpořených v rámci OP LZZ a CIP EQUAL Analýza projektové dokumentace, indikátorů, výstupních zpráv apod. Hloubkové pohovory s koordinátory projektu, příjemci inovace a dalšími stakeholdery Vypracování zpráv (ZZ) Úkol 4. Zpracujte metodologii hodnocení kvality inovativních projektů a prod. Výběr projektů pro hodnocení pomocí upraveného V modelu Analýza, srovnání a formulace zjištění a závěrů Vypracování případových studií, úvodu a metodické poznámky k nim (PII) Úkol 5. Vyhodnoťte Databázi produktů ESF Informační audit provedený certifikovanou metodou 2

Zahájení

Ukončení 24.5.2012

24.5.2012

30.6.2012

2.4.2012

24.5.2012

24.2.2012 1.4.2012 3.5.2012

24.5.2012 24.5.2012 24.5.2012

24.2.2012

24.5.2012

24.4.2012 18.6.2012

24.6.2012 24.6.2012

24.2.2012 24.2.2012 24.5.2012

24.5.2012 24.5.2012 24.6.2012

23.3.2012

24.5.2012

Přesunuto z aktivit Úkolu 2 pro větší přehlednost. Úkol 7 bude řešen v následující závěrečné fázi evaluace jako celek. 3 Výčet aktivit a termíny jejich realizace je aktualizován oproti podobě předložené ve Vstupní zprávě a 1.PZ. 8


Analýza hodnocení informačních a komunikačních aktivit Dotazníkové šetření na uživatelích Databáze produktů ESF Pohovory s tvůrci a správci Databáze Benchmarking, srovnání s podobnými databázemi v ČR i EU Vypracování seznamu jiných způsobů šíření inovací podpořených ESF, SWOT analýza (ZZ) Úkol 6. Proveďte evaluaci dopadů CIP EQUAL. Analýza životního cyklu inovace v rámci CIP EQUAL Analýza případových studií a metaevaluace (ZZ) Úkol 7. Navrhněte systém implementace inovativnosti v dalším OP Simulace procesu vyhlašování, školení, informování, hodnocení, monitorování a reportingu se skupinou zástupců ŘO/ZS4 Analýza a syntéza výstupů z předchozích úkolů Pohovor se zadavatelem Ověření relevantnosti výstupů na skupině potenciálních příjemců Oponentura výstupů Finalizace výstupů (ZZ) Výstupy zakázky (závěrečná fáze) Závěrečná evaluační zpráva (návrh) Sborník dobré praxe inovativních projektů OP LZZ (návrh) Příručka pro realizátory inovativních projektů (návrh)

23.3.2012 23.3.2012 23.3.2012 4.5.2012

24.5.2012 24.5.2012 24.5.2012 24.5.2012

4.5.2012

23.8.2012

24.5.2012 24.6.2012

30.6.2012

30.6.2012 30.6.2012 16.7.2012 20.7.2012 25.7.2012 30.7.2012

30.6.2012 16.7.2012 20.7.2012 25.7.2012 30.7.2012 23.8.2012

23.8.2012

Komentář: Oranžově podbarveny jsou úkoly již zpracované v 1. PZ a prováděné aktualizace; Modře jsou označeny aktivity pro současnou fázi (do 2. PZ), které budou dále aktualizovány v závěrečné fázi; Zeleně jsou označeny ty aktivity, které budou realizovány až po odevzdání 2. PZ, tj. v závěrečné fázi.

4

Přesunuto z aktivit Úkolu 2 pro větší přehlednost. 9


5 Hlavní zjištění a dílčí aktualizace 5.1 Úkol č. 2 Vyhodnoťte současné pojetí inovativnosti v OP LZZ a v ESF v zahraničí – aktualizace témat pro sociální inovace na základě zahraničního panelu Zdroje a postup mapování témat pro sociální inovace Mapování témat probíhá třemi způsoby: 1) témata pro výzkum sociálních inovací na základě iniciativy tzv. Vídeňské deklarace a s ní souvisejících diskusí, 2) dotazníkový průzkum mezinárodního expertního panelu pro prioritizaci témat Společného strategického rámce ESF (zaměstnanost a sociální začleňování), 3) doplnění témat průzkumu o doporučení členů (průběžně doplňovaného) expertního panelu. První dvě části jsou vyhodnoceny, třetí část bude dále doplňována i v další fázi tohoto evaluačního projektu. Témata pro výzkum sociálních inovací Tzv. „témata pro výzkum sociálních inovací“ byla identifikována na základě Vídeňské deklarace 5 zveřejněné na konferenci Social Challenge ve Vídni (19. – 21. 9. 2011) za účasti více než 350 expertů. 6 Text deklarace byl postupně doplňován a revidován do konečné podoby publikované 10. listopadu 2011. Témata jsou významná pro formulaci inovační poptávky zadavatele, resp. pro vznik a rozvoj jeho vnitřní a vnější znalostní expertizy (základny) pro podporu sociálních inovací. Tato podpora musí odrážet stávající trendy v poznání a praxi dané problematiky. Zároveň je třeba upozornit, že v případě sociálních inovací (resp. všech inovací) praxe předhání poznání. Výběr témat proto dobře odráží i stávající praxi sociálních inovací (resp. pouze tuto praxi, protože teoretické uchopení je zatím zárodečné). Dále je nutno zdůraznit, že přehled témat představuje pouze částečný pohled na danou problematiku, omezený dosaženým stavem poznání a složením účastníků konference, tj. převážně z akademických středoevropských kruhů, resp. s omezenou odbornou nebo ještě více praktickou zkušeností v oblasti sociálních inovací. Na národní úrovni jsou přitom pojetí sociálních inovací velmi různorodá, takže např. odlišné geografické a institucionální pozadí účastníků by jistě vytvořilo odlišné tematické priority. Vídeňská deklarace upozorňuje na neschopnost tradičního, technologicky zaměřeného paradigmatu pokrýt široké spektrum inovací nezbytných pro přechod od průmyslové společnosti ke společnosti založené na znalostech a službách. Zásadní společenské změny vyžadují zahrnutí sociálních inovací do nového paradigmatu inovačního systému, který charakterizuje otevření inovačního procesu dalším aktérům vedle aktérů tradičních (firem, univerzit a výzkumných pracovišť), tj. občanům a zákazníkům. Související koncepty tohoto vývoje zahrnují otevřenou inovaci, uživatelem taženou inovaci, integraci zákazníků, inovační sítě. Inovace se stává sociálním jevem a stále významněji ovlivňuje všechny stránky života. Klíčová role inovací v technologii a podnikání je nesporná, nicméně plné využití jejich potenciálu a zároveň dosažení sociálního rozvoje (inkluzivního i rozmanitého) kriticky závisí na sociálních inovacích. Význam sociálních inovací přesahuje oblast sociální integrace a rovných příležitostí, jsou nezbytné pro udržení a zvýšení inovační schopnosti firem a společnosti jako celku. Nejvýznamnější a nejnaléhavější inovace v tomto století se odehrají v sociální oblasti. Zdůrazněna je potřeba propojení (ve smyslu překrývání a interakcí) podnikových inovací a nových technologií na straně jedné a sociálních inovací na straně druhé. Právě ve spojení sektorů, systémů a konceptů se inovace rozvíjejí. 5

„Vienna Declaration: The most relevant topics in social innovation research“; finální text dostupný na: http://www.socialinnovation2011.eu/wp-content/uploads/2011/09/Vienna-Declaration_final_10Nov2011.pdf 6 http://www.socialinnovation2011.eu 10


Vídeňská deklarace (10. 11. 2011) uvádí 14 prioritních výzkumných témat 7 (z celkových 56), která byla identifikována ve 14 tematických sekcích (část B), a dále průřezovou potřebu výzkumu pro potřeby praxe sociálních inovací (část A). Výčet témat nicméně deklarace považuje pouze za výchozí pro poznání, rozvoj a implementaci nejpotřebnějších sociálních inovací v tomto století (o které by měly usilovat společenské a humanitní vědy). V části B jsou uvedena všechna navrhovaná témata v rozdělení podle sekcí (1 – 14), kdy první uvedené téma je za danou sekci stanoveno jako prioritní. A) Souhrnná témata výzkumu sociálních inovací zahrnují tři oblasti: 

rozpracování specifik konceptu sociálních inovací a vyjasnění definicí



začlenění konceptu sociálních inovací do komplexní teorie inovací



rozvoj koherentních metodologií k identifikaci a měření sociálních inovací

B) Prioritní výzkumná témata (uváděna jsou i ostatní témata formulovaná v jednotlivých oblastech): 1. Sociální inovace a sociální ekonomika (podnikání) 

úloha a potenciál sociálních inovací v sociální ekonomice, občanské společnosti, podnikovém sektoru a státu



management sociálních podniků, posun od organizační k institucionální inovaci (vazby mezi vlastnictvím, správou a managementem v sociální ekonomice oproti tradiční)



sociální inovace a proces veřejné politiky jako výsledek spolupráce zahrnující rozmanité sociální, ekonomické a politické aktéry



vazby mezi sociálními inovacemi a sociální ekonomikou

2. Sociální inovace a tradiční podnikání  

úloha sociálních procesů v různých formách spolupráce a organizačních strukturách v podnikových inovacích měnící se hodnoty organizací a tvůrců rozhodnutí



optimální využití potenciální pracovní síly pro blahobyt a prosperitu



využití inkubace pro udržitelnost projektů po skončení financování

3. Společnost 2.0 a sociální inovace 

příležitosti a rizika sociálních médií při realizaci velkých a systémových sociálních inovací



mechanismy/podmínky/prostředí umožňující spolupráci uživatelů ve velkém měřítku



dopady přivlastňování hodnoty vytvořené prostřednictvím spolupráce uživatelů



možnost realizace sociálních inovací v proprietárním prostředí (IT, sociální média)

4. Inovace ve službách a sociální inovace 

vztah mezi inovacemi ve komplementárních konceptů)



metody identifikace a zhmotnění latentních sociálních potřeb v poptávce



empowering marginalizovaných občanů pro zapojení jejich kompetencí do dialogu s organizacemi



podpora využívání a sdílení – nikoli vlastnění: socializace (zespolečenštění) spotřeby jako sociální inovace

7

službách

a

sociálními

inovacemi

(integrace

http://www.socialinnovation2011.eu/wp-content/uploads/2011/09/Vienna-Declaration_final_10Nov2011.pdf 11


5. Měření sociálních inovací 

monitoring, hodnocení a měření sociálních zdrojů pro inovace a sociálního dopadu technologií



monitoring a hodnocení lokálních projektů sociálních inovací a podnikání z hlediska kodifikace, benchmarkingu a poznání zdrojů jejich akční schopnosti



monitoring, hodnocení a měření inovací ve službách z hlediska jejich technologického a komunikačního dopadu a zdrojů



monitoring a hodnocení sociálního dopadu digitalizace z hlediska rostoucí role informovaných občanů při stanovování politických cílů veřejných autorit

6. Sociální inovace a demografická změna 

celoživotní učení, pracovní angažovaného stárnutí



varianty forem spolupráce



technologie pro sociální péči a blahobyt



komunální život a bydlení v průběhu životních cyklů

a

mezigenerační

solidarita

jako

složky

sociálně

7. Sociální inovace pro začlenění a integraci 

vytvoření mezinárodní prověřené (testované) databáze slibných postupů pro začlenění a integraci před jejich upscalingem



důraz na empowerment zahrnující cílovou populaci od vzniku politiky až po její realizaci



decentralizované kolaborativní procesy vládnutí (správy)



normalizované destigmatizované intervence (ne-institucionální, ne-byrokratické)

8. Průřezové přístupy k sociálním inovacím 

víceúrovňová správa (multiskalární koordinace a vnímavější vlády vůči sociálním inovacím (přetvoření státu)



překonání sektorových překážek sociálních inovací na mikro, meso a makro úrovni



role vedení (individuálního a kolektivního) v sociálních inovacích



institucionální podmínky pro lokalizovanou sociální inovaci

9. Sociální inovace a udržitelný regionální rozvoj v rozvíjejících se ekonomikách 

tvorba hodnoty ze sociálních inovací (jak a kdy) a měření různých typů hodnoty



podmínky vytvoření důvěry mezi různými stakeholdery



úloha participativních metod při zvyšování nebo zvyšování rizika organizace



omezenost dobrovolnických iniciativ pro udržitelnou spotřebu

10. Vzdělávání a demokracie 

nové ukazatele krátko- a dlouhodobých efektů vzdělávacího systému na kvalitu života, blahobyt, inovačnosti



lepší pochopení a měření komplexnosti výzev a rozmanitosti aktérů ve vzdělávacím systému



možnosti zlepšení vzdělávacího systému při zaměření na potenciál aktérů (učitelů, studentů …)

12




možnost přeměny problému rozmanitosti jazykové diverzity v Evropě v přednost

11. Sociální inovace a rozvoj (překonávání chudoby a pauperizace, minikredity) 

participace a sebe-management v sociálních inovacích k překonávání chudoby a pauperizace



tacitní vědění, neformálnost a sociální inovace

12. Společenské vědy (včetně ekonomických) a sociální inovace 

aktivnější příspěvek společenských věd k realizaci sociálních inovací (tj. s novými metodami a znalostmi)



propojení (sblížení) technické a sociální inovace



vztah mezi inovačními procesy a sociální změnou



porovnání různých pojetí sociálních inovací v různých výzkumných oblastech a vytvoření komplexní definice

13. Inovace pojetí – humanitní vědy a sociální inovace 

příspěvek humanitně založeného iniciativám sociálních inovací



komunikační praktiky k zahrnutí různorodé komunity a jejich zdroje vědění v sociálních inovacích



aktivizace zdrojů vznikajících v mezikulturních setkáváních a interakcích ke zvýšení inovačnosti společností a sociální změny



vazba inovací a typů generického nebo kulturně determinovaného chování

vědění

a

výzkumných

metod

k úspěšným

14. Sociální inovace na pracovišti 

inovace pracovních míst pro chytřejší a lepší práci jsou podmínkou řešení společenských výzev



inovace pracoviště je sociální inovace, když zlepšuje výkonnost a kvalitu práce a komunitního života a když je výsledkem inkluzivního dialogu a sdílení znalostí



aktivnější úloha EU při podpoře podmínek pro sociální inovace na pracovišti, využití zkušeností Finska, Francie, Německa, Nizozemska, Norska a jejich přizpůsobení odlišným kontextům



aktivní angažovanost vnitřních a vnějších stakeholderů, včetně sociálních partnerů, tvůrců politik a výzkumníků, při vytváření a rozvoji podmínek pro sociální inovace na pracovišti

Mezinárodní expertní panel Mezinárodní expertní panel zahrnuje účastníky průzkumu v rámci evaluačního projektu z evropských i mimoevropských zemí (seznam viz samostatná příloha 8.6.2), kteří označují své preference a případně komentují seznam témat pro ESF ve Společném strategickém rámci (Common Strategic Framework). Jeho verze ze 14. 3. 2012, část II 8 obsahuje 4 tematické cíle, pro každý z nich

klíčové aktivity a v jejich rámci témata (viz příloha). Příspěvky členů expertního panelu byly poskytnuty ve formě odpovědi na elektronický dotazník (viz 8.6.1), touto formou bylo poskytnuto celkem 68 reakcí. Dalších 57 reakcí bylo poskytnuto prostřednictvím emailové komunikace a zahrnovalo doplňující komentáře, odkazy a další informace nad rámec dotazníku. Tyto a další související odkazy budou zpracovány v další fázi evaluačního projektu v rámci aktualizace. 8

http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/working/strategic_framework/csf_part2_en.pdf 13


Složení panelu Panel zahrnuje více než 230 expertů, kteří jsou nějakým způsobem spojeni s tématem sociálních inovací. Jejich expertiza a aktivita v této oblasti je nicméně různorodá. Podle typu odezvy na průzkum lze vyhodnotit, že část panelu je v oblasti sociálních inovací spíše příjemcem informací (pozorovatelem) a zabývá se hraničními tématy (projevila však zájem o výsledky průzkumu a navazující informace). Další část panelu se pohybuje v oblasti sociálních inovací, ale v jiných tématech oproti těm obsaženým v průzkumu (komunikace s těmito experty probíhala individuálně na základě jejich podnětů nad rámec dotazníku). Třetí část panelu se účastnila průzkumu ve formě dotazníku a případně doplnila další náměty individuálně. Z celkového počtu oslovených expertů pouze dvě osoby výslovně odmítly relevanci sledované problematiky ve svých aktivitách a odkázaly na jiné vhodné adresáty. V průběhu průzkumu jsou také získávány další kontakty, o které bude panel rozšiřován. Co nejširší záběr panelu je považován za významný proto, že téma sociálních inovací vzhledem k různorodosti vymezení a také novosti nezahrnuje dosud stabilizovanou a oborově specifickou expertní bází. Struktura panelu byla rovněž institucionálně různorodá a zahrnovala ziskové a neziskové organizace, zprostředkující subjekty, vládní organizace, akademická pracoviště, think tanky. Je nutno upozornit na významnou a rostoucí roli firemního sektoru, který uvažuje sociální aspekty svých podnikatelských a investičních aktivit. Geografický záběr průzkumu byl globální a vedle Evropy jsme zahrnuli zástupce všech kontinentů, celkem z 52 zemí. Z průzkumu v souhrnu vyplynulo, že téma sociálních inovací, resp. inovačnosti v sociální oblasti je sice velmi živé, ale zároveň neusazené, tj. přístupy a pojetí jsou různorodé mezi organizacemi i zeměmi, dokonce i v rámci organizací. V souhrnu je možno konstatovat, že témata pro ESF jsou považována za tradiční, což samozřejmě nevylučuje jejich inovační uchopení. Nicméně příklady přístupů, které experti považují za inovační, nejsou zatím v rámci ESF časté (alespoň ve sledovaných 4 tematických cílech). Jako inovační jsou spíše vnímána jiná témata, zejména na pomezí či v propojení různých oborů (na což odkazují i náměty výše uvedené Vídeňské deklarace). Výsledky průzkumu Výsledky průzkumu vztažené přímo k dotazníku ukazují na relevanci klíčových aktivit ESF pro inovace (řazených sestupně) podle 4 tematických cílů ve Společném strategickém rámci: Tabulka 2: Výsledky pro Tematický cíl 1 - Podpora zaměstnanosti a mobility pracovní síly

1. PROMOTING EMPLOYMENT AND SUPPORTING LABOUR MOBILITY Adaptation of workers, enterprises and entrepreneurs to change Self-employment, entrepreneurship and business creation Active and healthy ageing Sustainable integration of young people not in employment, education or training (NEET) into the labour market Modernisation and strengthening of labour market institutions, including actions to enhance transnational labour mobility Equality between men and women and reconciliation between work and private life Access to employment for job-seekers and inactive people, including local employment initiatives and support for labour mobility

14

17 16 15

25.00% 23.53% 22.06%

11

16.18%

11 10

16.18% 14.71%

8

11.76%


Tabulka 3: Výsledky pro Tematický cíl 2 - Podpora sociálního začleňování a snižování chudoby

2. PROMOTING SOCIAL INCLUSION AND COMBATING POVERTY Promoting the social economy and social enterprises Community-led local development strategies Active inclusion Enhancing access to affordable, sustainable and high-quality services, including health care and social services of general interest Combating discrimination based on sex, racial or ethnic origin, religion or belief, disability, age or sexual orientation Integration of marginalised communities such as the Roma

24 22 14

35.29% 32.35% 20.59%

14

20.59%

10 8

14.71% 11.76%

Tabulka 4: Výsledky pro Tematický cíl 3 - Investice do vzdělávání, rozvoje dovedností a celoživotního učení

3. INVESTING IN EDUCATION, SKILLS AND LIFELONG LEARNING Enhancing access to lifelong learning, upgrading the skills and competences of the workforce and increasing the labour market relevance of education and training systems Reducing early school-leaving and promoting equal access to good-quality earlychildhood, primary and secondary education Improving the quality, efficiency and openness of tertiary and equivalent education with a view to increasing participation and attainment levels

22

32.35%

15

22.06%

9

13.24%

Tabulka 5: Výsledky pro Tematický cíl 4 - Zlepšení institucionální kapacity a zajištění efektivní veřejné správy

4. ENHANCING INSTITUTIONAL CAPACITY AND ENSURING AN EFFICIENT PUBLIC ADMINISTRATION Capacity-building for stakeholders delivering employment, education, health and social policies, and sectoral and territorial pacts to mobilise for reform at national, regional and local level 22 32.35% Investment in institutional capacity and in the efficiency of public administrations and public services with a view to reforms, better regulation and good governance 14 20.59% Pro jednotlivá témata jsme rozlišili období jejich významu (stávající, tj. 2007-2013, a předpokládané 2014+, počty odpovědí v prvním, resp. druhém sloupci). Tabulka 6: Výsledky dle témat pro Tematický cíl 1 - Podpora zaměstnanosti a mobility pracovní síly

1. PROMOTING EMPLOYMENT AND SUPPORTING LABOUR MOBILITY 1-1-1-active and preventive labour market measures at an early stage and open to all, including for the identification of individual needs, personalised services and guidance, targeted and tailored training, validation of acquired competences and skills, and outplacement 1-1-2-anticipation and counselling on long-term employment opportunities created by structural shifts in the labour market, such as the shift to a low-carbon and resourceefficient economy and the care and health sectors 1-1-3-providing information on job opportunities on the European labour markets and on living and working conditions 1-2-1-introduction of a ‘youth guarantee’ by establishing schemes to offer further education, (re)training or activation measures to every young person not in employment or in education or training , within 4 months of leaving school. There should be a particular focus on apprenticeship-type vocational training and internships for graduates to acquire first work experience

15

1

3

1

3

2

3

2

3


1-2-2-self-employment and entrepreneurship for young people in all sectors, with particular emphasis on emerging sectors in a low-carbon economy and the care and health sectors 1-3-1-support in particular for unemployed, disadvantaged and inactive people, to start and develop businesses in all sectors, including care and health, work integration, green jobs and community development. Such support comprises skills development, including ICT, entrepreneurial and management skills, mentoring and coaching and the provision of inclusive business development and financial services for business starters 1-4-1-tackling gender stereotypes in education and training systems 1-4-2-awareness raising and mobilisation of economic and social partners to address gender segregation in the labour market and the gender pensions and pay gap 1-4-3-developing work-life balance policies, including through support for reintegration into the labour market of persons who have not been working due to caring duties 1-4-4-innovative ways of work organisation, including teleworking and flexible working arrangements allowing people to combine informal care duties with work 1-4-5-access to affordable care services, such as child care, out of school care or care for dependent persons, including the elderly, through investment in sustainable care services 1-5-1-developing specific employment, training and support services, including coaching and outplacement, in the context of company and sector restructuring 1-5-2-designing and implementing innovative, more productive and greener ways of work organisation, including health and safety at work 1-6-1-innovative and elderly-friendly forms of work organisation, including accessible working environments and flexible measures 1-6-2-prolonging healthier working lives through the development and implementation of measures to promote healthy lifestyles and tackle health risk factors such as physical inactivity, smoking, harmful patterns of alcohol consumption 1-6-3-promoting employability and the participation of older workers in lifelong learning schemes to facilitate active ageing 1-7-1-improving activation and matching labour market demand and supply offered by public employment services, by providing integrated support tailored to the needs of jobseekers while extending service provision to job changers and supporting the inactive back to work 1-7-2-collaborating in offering services to employers and establishing partnerships with education institutes and other employment services to organise flexible, preventive and efficient service delivery 1-7-3-anticipating long-term employment opportunities created by structural shifts in the labour market and developing services in the fields of lifelong guidance and lifelong learning to foster career transitions 1-7-4-targeted investment in the skills and capacity of staff 1-7-5-activities by European Employment Services (EURES) in the areas of recruitment, matching and placement, together with the related information, advice and guidance services at national and cross-border level Souhrn

3

3

6 4

8 6

3

5

3

5

5

5

5

6

2

5

5

4

2

5

2

3

2

5

0

0

1

3

2 0

4 2

1 52

3 84

Tabulka 7: Výsledky dle témat pro Tematický cíl 2 - Podpora sociálního začleňování a snižování chudoby

2. PROMOTING SOCIAL INCLUSION AND COMBATING POVERTY 2-1-1-integrated pathways combining various forms of employability measures such as individualised support, counselling, guidance, access to general and vocational education

16

3

4


and training, as well as access to services, notably health and social services, child care, and internet services 2-1-2-modernisation of social protection systems, including the design and implementation of reforms to improve the cost-effectiveness and adequacy of social and unemployment benefits, minimum income schemes and pensions, healthcare and social services, whilst minimizing disincentives to work and traps effects 2-2-1-integrated pathways to the labour market, including individualised support, counselling, guidance and access to general and vocational education and training 2-2-2-access to services, in particular social care, social assistance services and healthcare (including preventive healthcare, health education and patient safety) 2-2-3-elimination of segregation in education, promoting early-childhood education, fighting early school-leaving and ensuring successful transitions from school to employment 2-2-4-measures to overcome prejudices and discrimination against Roma 2-3-1-awareness-raising and engagement with local communities and enterprises to fight discrimination and promote intercultural activities 2-3-2-specific actions targeting people at risk of discrimination and people with disabilities and chronic disease with a view to increasing their labour market participation, enhancing their social inclusion, and reducing inequalities in terms of educational attainment and health status 2-4-1-enhanced access to affordable, sustainable and high-quality healthcare with a view to reducing health inequalities, supporting health prevention and promoting e-health, including through targeted actions focused on particularly vulnerable groups 2-4-2-enhanced access to affordable, sustainable and high-quality social services such as employment and training services, services for the homeless, out of school care, childcare and long-term care services 2-4-3-targeted early-childhood education and care services, including integrated approaches combining childcare, education, health and parental support, with a particular focus on the prevention of children's placement in institutional care 2-4-4-access to e-services to promote e-inclusion 2-4-5-support for the transition from institutional care to community-based care services for children without parental care, people with disabilities, the elderly, and people with mental disorders, with a focus on integration between health and social services 2-5-1-capacity-building and support structures for the promotion of social enterprises, in particular through social entrepreneurship education and training, networking, the development of national or regional strategies in partnership with key stakeholders, and the provision of business development services and easier access to finance 2-5-2-mobilisation of funds to support initiatives in the social economy and social entrepreneurship 2-6-1-support the preparation, the running and the animation of local strategies 2-6-2-support the activities designed and implemented under the local strategy in areas falling within the scope of ESF in the fields of employment, education, social inclusion and institutional capacity building Souhrn

3

3

1

2

2

3

2 1

3 2

2

2

4

4

4

3

1

2

3 1

4 4

3

4

4

8

4 3

9 7

2 43

4 68

Tabulka 8: Výsledky dle témat pro Tematický cíl 3 - Investice do vzdělávání, rozvoje dovedností a celoživotního učení

3. INVESTING IN EDUCATION, SKILLS AND LIFELONG LEARNING 3-1-1-targeted support for implementing evidence-based, comprehensive and consistent

17

3

4


policies to reduce early school leaving encompassing prevention, early intervention and compensation such as second-chance schools, and fostering participation in nonsegregated public education facilities 3-1-2-capacity building of teachers, trainers, school leaders and staff, introduction of quality assurance and monitoring systems, development of educational content, including the use of ICT, the development of creative skills and combating gender stereotypes in education and training 3-1-3-addressing obstacles in access faced by children from disadvantaged families, in particular during the very first years of early-childhood (0-3) 3-1-4-support learning schemes which aim to assist children and young people with learning disabilities in order to allow their integration in the mainstream educational system 3-1-5-support the transition from specialised schools for disabled persons to mainstream schools 3-2-1-targeted support for individual students, especially from under-represented and vulnerable groups to participate in tertiary education and opening up higher education to non-traditional learners, and support for adult learners 3-2-2-investment in the development of new teaching methods and the development and deployment of innovative technologies, including open educational resources, for delivering high-quality educational content, including training and capacity-building for teachers and researchers 3-2-3-support for enhancing the relevance of higher education programmes to labour market needs, including through fostering problem-solving, creativity and the development of entrepreneurial skills 3-2-4-developing and reinforcing partnerships between higher education, business and research sector 3-3-1-implementing life-long learning strategies for the workforce, in cooperation with the social partners, including training and skills development and upgrading the transversal competences of the workforce, such as languages, digital competence and entrepreneurship 3-3-2-adapting vocational education and training (VET) systems to labour market demands, by developing work-based learning in VET, including apprenticeship schemes, and encouraging companies to take on more trainees 3-3-3-promoting quality assurance systems in vocational education and training in line with the recommendation on European Quality Assurance Reference Framework 3-3-4-flexible pathways between sectors of education and training and between education and work, in particular through learning and career guidance, traineeship schemes, systems for the validation and recognition of acquired competences, national qualification frameworks and related credit systems such as the European Credit system for Vocational Education and Training (ECVET) and the European Credit Transfer System (ECTS) 3-3-5-support for a mobility period abroad for graduates and people on the labour market, including those from disadvantaged groups to acquire new skills and competences 3-3-6-improving initial and continuing training for teaching and other staff involved in education and training services 3-3-7-promoting the attractiveness and excellence of vocational education and training, including campaigns and skills competitions, and supporting young people in compulsory education to get acquainted with vocational trades and career possibilities

18

3

4

3

6

3

5

2

5

0

1

0

0

0

1

0

1

6

7

5

6

1

3

4

8

5

5

4

5

3

5


3-3-8-promoting partnerships/networks between social partners, enterprises, education and training institutions/providers in order to improve the transfer of information on labour market needs, introduce experience-based learning methods, encourage experimentation and adapt curricula 3-3-9-support for upgrading the basic skills and key competences of the adult population, including migrants, and creating new opportunities to capitalise on the knowledge and skills of older adults 3-3-10-support the development of adult learning systems responding to high quality standards Souhrn

5

9

4

7

3 54

7 89

Tabulka 9: Výsledky dle témat pro Tematický cíl 4 - Zlepšení institucionální kapacity a zajištění efektivní veřejné správy

4. ENHANCING INSTITUTIONAL CAPACITY AND ENSURING AN EFFICIENT PUBLIC ADMINISTRATION 4-1-1-reforms to ensure better legislation, synergies between policies and effective management of public policies, and transparency, integrity and accountability in public administration and spending of public funds 4 4 4-1-2-development and implementation of human resources strategies and policies 3 4 4-2-1-enhancing the capacity of stakeholders, such as social partners and nongovernmental organisations, to help them delivering more effectively their contribution in employment, education and social policies 5 10 4-2-2-the development of sectoral and territorial pacts in the employment, social inclusion, health and education domains at all territorial levels 5 9 Souhrn 17 27 Souhrnné vyjádření ukazuje, že aktivity relevantní pro inovace jsou oproti stávajícímu období uvažovány do budoucna častěji (268 preferencí oproti 166, tj. nárůst o 61 %). Zvýšení relevance lze sledovat průřezově u všech tematických cílů (mezi 58 % a 64 %), což naznačuje rostoucí pozornost, kterou sociální inovace přitahují. Z průzkumu lze identifikovat klíčové aktivity a v jejich rámci témata, která získala nejvíce preferencí expertního panelu (opět je rozlišeno stávající a budoucí období v prvním, resp. druhém sloupci). Tabulka 10: Nejvíce preferencí dle témat pro Tematický cíl 1 - Podpora zaměstnanosti a mobility pracovní síly

1. PROMOTING EMPLOYMENT AND SUPPORTING LABOUR MOBILITY 1-3 self-employment, entrepreneurship and business creation 1-3-1-support in particular for unemployed, disadvantaged and inactive people, to start and develop businesses in all sectors, including care and health, work integration, green jobs and community development. Such support comprises skills development, including ICT, entrepreneurial and management skills, mentoring and coaching and the provision of inclusive business development and financial services for business starters 1-4 equality between men and women and reconciliation between work and private life 1-4-5-access to affordable care services, such as child care, out of school care or care for dependent persons, including the elderly, through investment in sustainable care services

6

8

5

6

Tabulka 11: Nejvíce preferencí dle témat pro Tematický cíl 2 - Podpora sociálního začleňování a snižování chudoby

2. PROMOTING SOCIAL INCLUSION AND COMBATING POVERTY

19


2-5 promoting the social economy and social enterprises 2-5-1-capacity-building and support structures for the promotion of social enterprises, in particular through social entrepreneurship education and training, networking, the development of national or regional strategies in partnership with key stakeholders, and the provision of business development services and easier access to finance 2-5-2-mobilisation of funds to support initiatives in the social economy and social entrepreneurship

4

8

4

9

Tabulka 12: Nejvíce preferencí dle témat pro Tematický cíl 3 - Investice do vzdělávání, rozvoje dovedností a celoživotního učení

3. INVESTING IN EDUCATION, SKILLS AND LIFELONG LEARNING 3-3 enhancing access to lifelong learning, upgrading the skills and competences of the workforce and increasing the labour market relevance of education and training systems 3-3-1-implementing life-long learning strategies for the workforce, in cooperation with the social partners, including training and skills development and upgrading the transversal competences of the workforce, such as languages, digital competence and entrepreneurship 6 7 Tabulka 13: Nejvíce preferencí dle témat pro Tematický cíl 4 - Zlepšení institucionální kapacity a zajištění efektivní veřejné správy

4. ENHANCING INSTITUTIONAL CAPACITY AND ENSURING AN EFFICIENT PUBLIC ADMINISTRATION 4-2 capacity-building for stakeholders delivering employment, education, health and social policies, and sectoral and territorial pacts to mobilise for reform at national, regional and local level 4-2-1-enhancing the capacity of stakeholders, such as social partners and nongovernmental organisations, to help them delivering more effectively their contribution in employment, education and social policies 5 10 4-2-2-the development of sectoral and territorial pacts in the employment, social inclusion, health and education domains at all territorial levels 5 9 Zjištění uvedené výše, průběžně aktualizovaná v následujících měsících, budou v další fázi v nejbližší době využita pro ověření přenositelnosti a implementace v ČR pomocí expertního panelu a dále se promítnou do aktualizace Úkolů 1 a 2. Na základě konfrontace těchto dvou pohledů bude dále možné detailně odpovědět i na evaluační otázky Úkolu 3 směřující na tematickou vhodnost budoucích inovativních aktivit a jejich podpory.

5.2 Úkol č. 3 Identifikujte inovativní projekty a jejich produkty, rozdělte je do tematických oblastí a vyhodnoťte míru uplatňování inovativnosti v oblastech podpory OP LZZ Následující kapitola představuje zpracování Úkolu č. 3 Identifikujte inovativní projekty a jejich produkty, rozdělte je do tematických oblastí a vyhodnoťte míru uplatňování inovativnosti v oblastech podpory OP LZZ Evaluační otázky: 1. Jaké jsou realizovány průkopnické (pilotní) inovativní projekty? 2. Jaké jsou realizovány projekty zaměřené na šíření a prosazování inovativních produktů (sociálních inovací)?

20


3. Jaké jsou vhodné tematické oblasti inovativních aktivit a které projekty a produkty do nich náleží? 4.

Jaké jsou rozdíly v uplatňování inovativnosti v projektech v jednotlivých prioritních osách, resp. oblastech podpory OP LZZ?

V rámci šetření byla zvolena metodika, která odkazuje na tzv. charakteristiky inovativních projektů tak, jak byly pojmenovány již v rámci 1. Průběžné zprávy. Pro účely šetření byl vytvořen vzorek projektů, který bral v úvahu typ programu (CIP EQUAL, OP LZZ), prioritní osy a oblasti podpory, výsledky věcného hodnocení, stavy projektů (zejména přijat-nepřijat) a v neposlední řadě též fázi realizace, a to s ohledem na návaznost na případové studie (viz evaluační úkol 4). K projektům následně expertním tým nastudoval všechny dostupné podklady a údaje a každému z projektů přiřadil hodnoty těchto charakteristik, tj. bylo možné přiřadit 0-2 body celkem ve 12ti sledovaných charakteristikách: Potřebnost, Komplexnost, Novost, Zlepšení, Proces, Cílové skupiny, Partnerství, Praxe, Šíření, Udržitelnost, Iniciace, Evaluace. Pokud hodnotil projekty v rámci 1 oblasti podpory více než 1 expert, byl brán v úvahu jeho průměr. Šlo tedy o kvantifikované subjektivní expertní ohodnocení na základě předem dané škály a sledovaných charakteristik. Podrobnosti k metodice jsou uvedeny v separátní příloze 8.1 Dílčí analýza č. 1: Identifikované inovativní projekty OP LZZ a EQUAL.

5.2.1

Shrnutí výsledků šetření

5.2.1.1 CIP EQUAL Celkové hodnocení CIP EQUAL vykazuje i díky podstatě programu jako takového relativně vysokou míru inovativnosti, průměry za jednotlivé priority se pohybují na úrovni 6,8 až 13,5 bodů inovativnosti (dále jen „bi“ z 24 maxima).

Rozložení četnosti výskytu s ohledem na počtu získaných bodů inovativnosti znázorňuje graf níže, přičemž je zřejmé, že průměrný počet bodů inovativnosti za projekt napříč programem je 10 bi.

21


V rámci hodnocení projektů CIP EQUAL bylo vyhodnoceno celkem 6 projektů jako inovativních a zároveň vhodných pro další šetření metodou hloubkových rozhovorů a následně případnou prezentaci formou případové studie (více informací je uvedeno v příloze): CZ.04.4.09/1.1.00.4/0038 Rehabilitace – aktivace – práce (19 bi) CZ.04.4.09/1.1.00.4/0048 Komunitní centrum Českého Švýcarska (16 bi) CZ.04.4.09/2.3.00.4/0039 Beskydy pro všechny (16 bi) CZ.04.4.09/3.1.00.4/0077 IQ Servis - Systém pro úspěšné uplatnění Romů na trhu práce (16 bi) CZ.04.4.09/5.1.00.4/0106 Proč mají zůstat stranou? (16 bi) CZ.04.4.09/1.3.00.4/0079 Polis – tvorba a podpora nediskriminační sociální, vzdělávací a zaměstnanostní politiky (17 bi) Předběžná doporučení Projekty z jednotlivých tematických oblastí většinou řeší totožné problémy stejných cílových skupin (ohrožených, sociálně vyloučených apod.), což vede k tomu, že se několikrát vyvíjí obdobné metodiky jako např. čeština pro cizince. Málokdy mezi sebou tyto projekty spolupracovaly a je možné, že o sobě ani nevědí. Tento stav je tedy vhodné změnit. Subjekty, které s danou cílovou skupinou dlouhodobě pracují, projekt realizují kvalitně, většinou však spíše rutinně. Subjekty se širším spektrem zájmů a činností (vzdělávací firmy, rozvojové agentury, hospodářské komory) často naopak nemají přímou zkušenost s danou cílovou skupinou. Skutečné potřeby, možnosti a limity cílové skupiny si uvědomují až v průběhu realizace projektu, kdy jsou nuceni provádět řadu změn – často administrativně i časově náročných. Pak na inovace už nemají dostatek času ani prostoru. Inovativní přístup byl nejčastěji identifikován u projektů, na jejichž přípravě a realizaci se podílelo konsorcium (partnerství) několika subjektů zahrnující zkušenost s cílovou skupinou a zároveň další subjekt schopný „narušit“ zaběhnuté přístupy, který je schopen přenést přístupy, metody a techniky ze své oblasti. Ideální subjekt je i takový, který se již osvědčil jako inovátor ve svém oboru. Ve výzvě lze tedy např. zadat podmínku, že projekt musí realizovat partneři různého typu (což je přístup, který funguje např. ve Francii).

5.2.1.2 OP LZZ V rámci OP tj. na velké které díky srovnatelné

LZZ je situace komplikovanější s ohledem průřezovou a nestejný důraz na inovativnost, rozdíly mezi typem projektu (individuální vs. grantové projekty) i jednotlivými výzvami, svému zaměření vychylují hodnoty. Níže jsou tedy prezentovány pouze kompaktní, celky.

22


OBLAST PODPORY 1.1 (grantové projekty) – výzva 2 Shrnutí Hodnotit tyto projekty z hlediska inovativnosti/inovačnosti není možné. Inovativnost nebyla jejich cílem. Vlastní prezentace inovativnosti je povrchní a formální (tvrzení, že „celý projekt je inovativní“). Skutečné inovace se nevyskytují – pouze několik tzv. nových produktů vytvářených externě. Předkladatelé na skutečně inovační projekty patrně nemají kapacitu. Pokud se objevují nějaká zlepšení, tak spíše malá nebo kosmetická, nijak nedoložená a v relaci k celkovým nákladům projektů nadhodnocená. Cílem projektů je získat prostředky na provoz organizací a členských organizací. Není zřejmé, jaké problémy měly být řešeny nebo jaké příležitosti využity. Rizika nejsou identifikována žádná. Předvybrané projekty Ne. OBLAST PODPORY 1.1 (grantové projekty) – ostatní výzvy Shrnutí Dosažené hodnoty inovativnosti se pohybují maximálně do 7 bi u nejlepšího projektu a průměru 5 bi u projektů nejlépe hodnocených. U dalších projektů, včetně rozšířeného vzorku podle jednotlivých výzev, byla nejčastěji přidělena celková hodnota nula s ohledem na skutečnost, že šlo o čistě vzdělávací program. Potřebnost je objasněna velmi vágně, jakoby se vychází z předpokladu, že zvýšení kvality lidských zdrojů je samo o sobě dostatečným důvodem pro podporu z veřejných zdrojů. Komplexnost projektů je mizivá (s jedinou výjimkou), klíčovou aktivitou je především vzdělávání, k ní jsou případně připojeny dílčí inovační prvky (e-learning) či aktivity RLZ. Inovačnost projektů či jejich částí je pouze vnitrofiremní, z větší části jde o jinde vytvořené produkty nebo postupy, které jsou v různé míře přizpůsobeny potřebám firmy. Hmatatelné zlepšení díky projektu není většinou zřejmé, vzdělávání potenciálně zlepší kvalitu lidských zdrojů a jejich uplatnitelnost a trhu práce, některé dílčí inovační prvky mohou představovat zlepšení efektivnosti vzdělávacího procesu, např. jeho dostupnosti díky IT metodám. Inovačnost procesu je velmi omezená, vzdělávací kurzy jsou získávány většinou externě, určité přizpůsobení potřebám firmy je předpokládáno, ale v reálu je velmi omezené. Cílové skupiny jsou zahrnuty spíše v pasivní funkci příjemců nabízených programů, jejich názory jsou zjišťovány šetřeními pro účely projektu, pouze výjimečně používány komplexnější a interaktivnější metody zjišťování, výjimečně používány poznatky pro další aktivity v rámci RLZ. Pouze v jednom případě mezi skupinou firem, ale bez bližší specifikace významu. Některé dílčí inovační prvky jsou testovány v praxi a jejich využití vyhodnoceno (všechny vzdělávací programy jsou realizovány v rámci projektu, ty ale nejsou inovační aktivitou). Vzniklé vzdělávací produkty je pravděpodobně možno šířit, ale tento aspekt není osvětlen, jde primárně o vnitrofiremní aktivity. Udržitelnost je podporována rozvojem vnitřních vzdělávacích kapacit, případně jejich začleněním do komplexněji pojaté strategie RLZ. Není zřejmé, že by projekty měly ambici iniciovat navazující aktivity (s výjimkou komplexního přístupu k RLZ jako součásti rozvojové strategie firmy). Evaluace je prováděna standardními postupy zjišťování názorů na realizované vzdělávací aktivity, výsledky jsou při komplexnějších projektech zapracovávány do strategií/koncepcí RLZ. Rizika jsou minimální a zahrnují nezájem pracovníků o nabízené kurzy, což je řešeno osvětou. Vyskytují se velmi sporadicky, bez znalosti významu a možností pojmu v daném projektu (inovace = nový kurz, e-learning). Hodnocení inovativnosti hodnotitelů jsou nekvalifikovaná, povrchní, přebírají formulace žadatelů, hodnotitelé nevědí, jak tento aspekt hodnotit. Předběžná doporučení Pokud bude tato oblast podpory realizována i v budoucnu, jde o velmi doporučeného kandidáta pro šablonové projekty. Rozlišit by v tomto ohledu bylo dobré podporu ve formě vzdělávacích voucherů, a

23


to standardních vzdělávacích kurzů dodávaných zvenku, podporu vnitřních vzdělávacích aktivit, případně kombinaci obojího, s možností bonifikace inovačního prvku nebo prvků. Inovační prvek by byl zpracován a hodnocen podle stanovené metodiky. Vedle modulu vzdělávacích kurzů je možno doplnit další moduly systému RLZ, případně ve vazbě oblasti RLZ na celkovou firemní strategii. V souhrnu by platilo, že každý modul by měl standardizovaný obsah (s možností modifikace podle specifik firmy) a jednotkové náklady. Vnitrofiremní inovační prvky lze rovněž standardizovat, včetně nákladů. Skutečně inovační typ projektů v této OP nepředpokládáme, zejména pak pokud bude realizátorem pouze firma, nikoli (zároveň) vnější subjekt s odpovídající kvalifikací, znalostí a možným záběrem působení. Předvybrané projekty Tři nejlépe hodnocené projekty se výrazně odlišují od ostatních; první projekt je svébytný i v rámci zkoumané skupiny zejména komplexním přístupem, snahou o používání skutečně moderních metod obvyklých ve vyspělejších zemích. V bodovém hodnocení byl rovněž nejlepší (uvažujeme pouze obecná a specifická kritéria). V tomto ohledu může sloužit jako příklad dobré praxe v rámci ČR. U další dvou projektů je možno upozornit na využití inovačních prvků (virtuální třída, pružné úvazky). Většina inovačních prvků je ale získávána externě a do firem pouze zaváděna. CZ.1.04/1.1.02/35.01108 Vzdělávání, motivace a aktivizace zaměstnanců v ISS Facility Services s. r. o. (7,0 bi) CZ.1.04/1.1.02/35.01760 Vzdělávání pracovníků společnosti Limex (6,5 bi) CZ.1.04/1.1.02/35.01630 Vzdělávání pracovníků KASTEN spol. s r.o. a jeho partnerů ke zvýšení jejich adaptability (6,0b) OBLAST PODPORY 1.2 (grantové projekty) Shrnutí Dosažené hodnoty inovativnosti se pohybují maximálně do 5,5 bi u nejlepšího projektu a průměru 3,7 bi u všech projektů kladně hodnocených. Dva projekty jsou pouze zaregistrovány, tři projekty jsou duplicitní, resp. dva navazující na projekt nepřijatý a jeden lze považovat za kopii žádosti jiného žadatele. Ze všech projektů (26) je pouze 10 v realizaci. Potřebnost inovace není specificky zdůvodňována, jde o snahu komplexně ošetřit problémové subjekty na trhu práce standardními postupy. Projekty sice deklarují komplexnost, ta je ale založena na standardně poskládaných segmentech podpory ohrožených nebo nezaměstnaných skupin. Lze přitom citovat jedno z hodnocení: „Kritérium (komplexnosti) hodnotím 3 body, protože komplexní program

žadatele zahrnuje poradenství, vzdělávání, zprostředkování a mzdové příspěvky, tedy 4 oblasti z vytyčených podporovaných činností dle výzvy.“ Co do novosti zahrnují projekty drobné prvky, které jsou ovšem ve vyspělých zemích standardem, stejně jako komplexnost přístupu. Hmatatelné zlepšení díky projektu není většinou zřejmé, vzdělávání potenciálně zlepší kvalitu lidských zdrojů a jejich uplatnitelnost a trhu práce, některé dílčí inovační prvky mohou představovat zlepšení efektivnosti vzdělávacího procesu, např. jeho dostupnosti díky IT metodám. Inovačnost procesu je velmi omezená, dílčí segmenty jsou získávány většinou externě. Cílové skupiny jsou zahrnuty spíše v pasivní funkci příjemců nabízených programů, jejich názory jsou zjišťovány šetřeními/diagnostikou pro účely projektu, obvykle již před jeho zahájením. Projekty jsou podávány v rámci sdružení firem, není ale zřejmé, v čem spočívá kvalitativní přidaná hodnota tohoto partnerství. Některé dílčí inovační prvky jsou testovány v praxi a jejich využití vyhodnoceno (všechny vzdělávací programy a doprovodné aktivity práce s beneficienty jsou realizovány v rámci projektu, ty ale nejsou inovační aktivitou). Vzniklé vzdělávací produkty je pravděpodobně možno šířit, ale tento aspekt není osvětlen, jde primárně o standardizované postupy. Udržitelnost je podporována rozvojem vnitřních vzdělávacích/lektorských kapacit, ale pouze ve velmi malém rozsahu. Není zřejmé, že by projekty měly

24


ambici iniciovat navazující aktivity. Evaluace je prováděna standardními postupy zjišťování názorů na realizované vzdělávací a další aktivity. Rizika jsou minimální a zahrnují zejm. nezájem pracovníků o nabízené kurzy, což je řešeno osvětou. Vyskytují se velmi sporadicky, bez znalosti významu a možností pojmu v daném projektu (inovace = nový kurz, e-learning). Hodnocení inovativnosti u hodnotitelů jsou nekvalifikovaná, povrchní, přebírají formulace žadatelů, hodnotitelé nevědí, jak tento aspekt hodnotit (viz citace výše). Předběžná doporučení Jde zejména o vzdělávací programy a metodiky, není jasné, jak jsou dále šiřitelné, z větší části zahrnují externě vytvořené standardizované produkty, inovačnosti nulová až zanedbatelná. Pokud bude tato oblast podpory realizována i v budoucnu, jde o velmi doporučeného kandidáta pro šablonové projekty, které se budou lišit počtem zahrnutých modulů. V souhrnu by platilo, že každý modul by měl standardizovaný obsah (s možností modifikace podle specifik členských firem sdružení) a jednotkové náklady. Skutečně inovační přístupy lze realizovat (a bonifikovat) např. zavedením nových modulů, individualizací podpory. Typy realizátorů (hospodářské komory, firemní sdružení) nicméně na inovační přístupy nemají kapacity, což odráží jejich závislost na externě dodávaných službách. Realizující subjekty jsou v podstatě pouze zprostředkovateli těchto služeb s administrativními funkcemi vůči poskytovateli dotace. Předvybrané projekty Hodnocené projekty ve vzorku vykazují minimální odlišnosti v obsahu a formě realizace. Nelze tedy identifikovat příklady, které by se nějak vydělovaly z hlediska inovačnosti. Jde o standardizované soubory standardizovaných aktivit z větší části dodávaných externě, maximálním inovačním prvkem jsou e-learningové aktivity, které jsou však rovněž externě vytvářené. Jako inovační je prezentovaná komplexnost přístupu, která je z hlediska realizujících subjektů nová oproti jejich dosavadní praxi. CZ.1.04/1.2.05/36.00003 (5,5 bi) Komplexní péče o zaměstnance ohrožené nezaměstnaností restrukturalizovaných podniků v AVPDS OBLAST PODPORY 1.2 (individuální projekty) – výzva 37 (Restart, ÚP) Shrnutí Schéma projektů (typy klíčových aktivit) je identické, pouze s drobnými výjimkami. Texty žádostí vycházejí zřejmě ze společného podkladu. Obsahem je pomoc zaměstnancům, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání, nebo jsou již ve výpovědní lhůtě. Inovativnost jednotlivých aspektů není objasněna a je prezentována spíše formálně. Jediným zřejmým inovativním aspektem je zahrnutí potenciálně nezaměstnaných. Není ovšem zřejmé, v čem spočívá přínos této inovace (není k dispozici nástroj, který by ho hodnotil). Otázkou je, zda by nebylo efektivnější budoucí nezaměstnané subjekty uvolnit ze zaměstnání (ukončení pracovního poměru dohodou) a nechat je projít uvedeným programem. Tím by získali především stávající zaměstnavatelé, ale i budoucí nezaměstnaní, kteří by se mohli plně soustředit na řešení nové situace. Tím by se realizované projekty staly standardními nástroji zahrnujícími rekvalifikace/vzdělávání, poradenství, zprostředkování práce, tj. typickým šablonovým projektem, což by usnadnilo projektové přípravy a realizaci samotným žadatelům. Zároveň by bylo možno aplikovat hledisko efektivnosti jednotkových nákladů na jednotlivé moduly projektů. Většina aktivit je realizována externími dodávkami. Předběžná doporučení Nejeví se jako vhodné tento typ inovace realizovat na větším počtu projektů se subjekty, jejichž inovační kapacity jsou velmi nízké. Plošnému zavádění na úřadech práce měla předcházet pilotáž, hloubkové vyhodnocení efektivnosti/přínosu inovačního řešení oproti stávajícímu postupu a teprve poté, případně, mainstreaming. Větší část projektů má šablonovitý charakter a opět se jeví jako

25


vhodný kandidát pro modulové uspořádání. Jako vhodné pro hodnocení by bylo srovnání efektivnosti mezi jednotlivými projekty této výzvy (na podpořenou osobu) a dále srovnání s obsahově podobnými projekty typu rekvalifikace/vzdělávání/poradenství/zprostředkování. Předvybrané projekty Ne. OBLAST PODPORY 2.1 (grantové projekty) Shrnutí Dosažené hodnoty inovativnosti se pohybují až do výše 12 bi u nejlepšího projektu, nicméně jde o výjimku; další velmi dobře hodnocené projekty získaly lehce nad 6 bi. Průměr všech projektů je 4,3 bi s tím, že i několik projektů hodnotiteli označených jako nevyhovující získalo výrazně hodně bi (konkrétně jeden dokonce 10,5 – druhý nejvyšší výsledek). Celkem 16 ze 30ti hodnocených projektů je ve stavu „v realizaci“ nebo „realizace ukončena“. Potřebnost inovace není specificky zdůvodňována, jde o snahu komplexně ošetřit problémové subjekty na trhu práce standardními postupy s některými zajímavými (spíše než inovativními) prvky. Projekty sice deklarují komplexnost, ta je ale založena na standardně poskládaných segmentech podpory problémových skupin (motivace, poradenství, vzdělávání). Novost zahrnuje drobné prvky, které jsou ovšem ve vyspělých zemích standardem, stejně jako komplexnost přístupu. Některé dílčí inovační prvky mohou představovat zlepšení efektivnosti vzdělávacího procesu, např. jeho dostupnosti díky IT metodám, poradenství formou individualizace nebo formou mentor Ingu, zohlednění specifik cílové skupiny. Inovačnost procesu je omezená, dílčí segmenty jsou získávány externě, významná část je ale interní a využívá vlastní know-how (ve formě spíše standardních až rutinních postupů). Cílové skupiny jsou zahrnuty spíše v pasivní funkci příjemců nabízených programů, jejich názory jsou zjišťovány šetřeními/diagnostikou/testováním pro účely projektu, obvykle již před jeho zahájením či v první fázi. Partnerství zahrnuje různě intenzivní vztah s budoucími zaměstnavateli problémových subjektů nebo není zahrnuto vůbec. Některé dílčí inovační prvky jsou testovány v praxi a jejich využití vyhodnoceno (všechny vzdělávací programy a doprovodné aktivity práce s beneficienty jsou realizovány v rámci projektu, ty ale nejsou inovační aktivitou). Vzdělávací produkty je pravděpodobně možno šířit, jde ale primárně o standardizované postupy, není zřejmé, zda postupy vlastního know-how budou dále šířeny. Udržitelnost není specificky podporována nebo ošetřena, což je problém z hlediska významu nového uplatnění na trhu práce. Není zřejmé, že by projekty měly výraznější ambici iniciovat navazující aktivity. Evaluace je prováděna standardními postupy zjišťování názorů na realizované vzdělávací a další aktivity, hodnocení může představovat i vytvoření podniku/získání pracovního místa. Rizika zahrnují nezájem cílové skupiny a nezájem zaměstnavatelů o její uplatnění, nezahájení podnikání. Hodnocení inovativnosti hodnotiteli, pokud se vůbec vyskytují, jsou nekvalifikovaná, povrchní, přebírají formulace žadatelů, hodnotitelé nevědí, jak tento aspekt hodnotit. Předběžná doporučení Pokud bude tato oblast podpory realizována i v budoucnu, jde o velmi doporučeného kandidáta pro šablonové projekty, které se budou lišit počtem zahrnutých modulů. V souhrnu by platilo, že každý modul by měl standardizovaný obsah (s možností modifikace podle specifik členských firem sdružení) a jednotkové náklady. Skutečně inovační přístupy lze realizovat (a bonifikovat) např. zavedením nových modulů, individualizací podpory. Je velkou otázkou, zda realizátoři by byli schopni vytvořit skutečně inovační projekty v dané oblasti, jaké k tomu mají vlastní kapacity. Možné je, že se přizpůsobují neinovačnosti poskytovatele dotace, resp. hodnotitelů. Nepochybně by ale bylo vhodné otevřít prostor pro inovátory, alespoň přebírající zahraniční zkušenosti, paralelně s nimi mohou být podporovány šablonové projekty. Důraz na efektivnost by však měl být zásadní, aby nebyly nabízeny zbytečné aktivity (pod nálepkou inovačnosti). Hledisko (nákladové) superiority je v tomto ohledu

26


významné. Zkušenosti by také měly být systematicky vyhodnocovány a zprostředkovány dalším žadatelům a měli by být s nimi seznamováni poskytovatelé dotace a hodnotitelé, aby aplikované postupy skutečně odpovídaly nejlepší praxi (včetně zahraniční). Předvybrané projekty Potenciálně zajímavý je projekt „Agentura A-P-Z“, který zahrnuje hendikepované jako cílovou skupinu, projekt „Šance na změnu“ je pak velmi komplexní (otázkou je zda efektivně). Dále byly předvybrány dva dobře hodnocené projekty „Jedeme k vám“ a „Centrum pracovních příležitostí“, které uvádí např. mobilní job centrum; zároveň oba pocházejí od jednoho žadatele. Hodnocené projekty ve vzorku vykazují pouze malé odlišnosti v obsahu a formě realizace. Výraznější odchylka je ovlivněna specifiky cílové skupiny nebo lokality. Dále je třeba upozornit na již zmíněný hodnotiteli žádostí ve věcném hodnocení špatně hodnocený projekt „Dělání je lék“ (CZ.1.04/2.1.01/44.00176), který byl kritizován za to, že neodpovídá parametrům výzvy; paradoxně byl ale v rámci inovativnosti hodnocen extrémně dobře. Obecně ale nelze identifikovat příklady, které by se výrazně vydělovaly z rámce výzvy vzhledem k vyšší inovativnosti. Jde o standardizované soubory standardizovaných aktivit s dílčími inovačními prvky (v této oblasti ale spíše běžně využívanými). Předkladateli jsou zkušené (což ale také může znamenat rutinní) subjekty v dané oblasti, které zřejmě jsou schopny standardní aktivity (moduly) kvalitně realizovat dle zažitých představ. Diskutabilní je zřejmě někdy hledisko efektivnosti – přístup je natolik komplexní, že může být až předimenzovaný ve vztahu k řešenému problému umístění na trhu práce. Jako vhodnější by se možná osvědčila individualizace podpory podle skutečných potřeb spíše než její šíře. Problém představuje absence výstupu ve formě metodik, která brání šíření dobré praxe. CZ.1.04/2.1.01/63.00144 CZ.1.04/2.1.01/74.00061 CZ.1.04/2.1.01/74.00315 CZ.1.04/2.1.01/44.00008

Agentura A-P-Z (7 bi) Šance na změnu (7 bi) JEDEME K VÁM (12 bi) Centrum pracovních příležitostí (6,5 bi)

OBLAST PODPORY 2.1 (individuální projekty) – výzva 13 a 70 (ÚP) Shrnutí Inovativní produkty v projektech nejsou uváděny. Projekty navazují na předcházející aktivity, jejich inovativnost je nízká. Zahrnují podobná schémata aktivit – různé formy kurzů, poradenství, vyhledávání pracovních míst, praxe/stáže. Aktivity jsou většinou zabezpečeny dodavatelsky. Projekty sice zmiňují inovativnost, ale jde spíše o drobné prvky standardních aktivit, nové pro daný subjekt. Prezentace inovativnosti zdůrazňuje komplexnost, nový způsob práce se zaměstnavateli (spíše jde o nějakou formu organizační změny pro komunikaci s nimi). Předběžná doporučení Z větší části standardizované projekty mohou klást větší důraz na hledisko efektivnosti. Na druhé straně by podpora měla umožnit také realizaci skutečně inovačních přístupů, pokud jsou jich ÚP schopné. V tom případě by mělo být umožněno partnerství, které bude pro ÚP inovačním impulsem nebo bude realizovat projekty mimo ÚP a jejich výsledky poskytnou ÚP inspiraci. Předvybrané projekty Ne. OBLAST PODPORY 3.1 (grantové projekty) – bez výzvy 30 Shrnutí Dosažené hodnoty inovativnosti se pohybují až do výše 17,5 bi u nejlepšího projektu, nicméně jde o výjimku; další velmi dobře hodnocené projekty získaly mezi 7 a 10 bi. Průměr všech projektů je 5,7 bi s tím, že i několik projektů hodnotiteli označených jako nevyhovující (konkrétně dva) získalo výrazně

27


hodně bi. Celkem pouze 8 ze 30ti hodnocených projektů je ve stavu „realizace ukončena“ nebo „financování ukončeno“; je tedy třeba upozornit na skutečnost, že více než polovina projektů hodnocených hodnotiteli velmi dobře nezískala podporu. Potřebnost inovace je obvykle zdůvodňována spíše tradičně, tj. stávající postupy potřebují vylepšit nebo rozšířit (obvykle v odkazu na předchozí projekty). Argumentace je poměrně přesvědčivá a vychází z přímé a dlouhodobé zkušenosti předkladatele s prací s cílovými skupinami (spíše úzkými a velmi problémovými, tj. s kumulací řady nepříznivých charakteristik). Nicméně i přes vědomí přetrvávajících problémů nevolí předkladatelé skutečně inovační přístupy (s výjimkou nejhůře hodnocených projektů). Projekty nejsou příliš široké (s výjimkou několika nejlépe hodnocených projektů), což je zřejmě dáno úzkým zaměřením na specifické cílové skupiny, ale také zřejmě spíše tradičním (rutinním) přístupem. Na druhou stranu je zřejmé snaha zahrnout vedle tradičních typů podpůrných aktivit i určité inovační prvky nebo spíše zlepšení, ale pouze dílčího charakteru. Může to být dáno i rozpočtovými omezeními. Je však dobré, když se žadatelé soustředí na to, co jsou schopni kvalitně realizovat než předkládat uměle nabobtnalé „komplexní“ projekty. Nové jsou spíše drobné prvky, založené na předchozí zkušenosti žadatele. Zůstávají za možnostmi a zřejmě odrážejí sklon k tradičnímu přístupu. Je však nutno poznamenat, že cílové skupiny jsou většinou značně problémové, což může oslabovat inovační odvahu realizátorů. Znalostní podpora (moderované sdílení zkušeností) by proto byla velmi prospěšná. Zlepšení jsou přesvědčivá díky dlouhodobé zkušenosti žadatelů s cílovými skupinami, podobně jako u novosti by nicméně moha být větší a efektivnější. Inovačnost procesu je spíše nízká v důsledku omezenosti inovačních prvků. Cílové skupiny jsou zahrnuty spíše v pasivní funkci příjemců nabízených programů, což může být ovlivněno i jejich problémovostí – je obtížné tento aspekt posoudit. Nicméně zkušenost žadatelů naznačuje, že jsou její potřeby dobře reflektovány. Bylo by nicméně vhodné častěji zapojit cílenější prvky participace a empowermentu cílových skupin. Partnerství je rozvinuto v různé intenzitě a není zcela zřejmé, jak skutečně probíhá. Partnery jsou (až na výjimky) organizace podobného zaměření, případně subjekty správy/samosprávy. Všechny podporované aktivity jsou realizovány v praxi, včetně dílčích inovačních prvků. Tato realizace ale obvykle nemá formu testování, pilotáže a zavedení. Informace o vytvářených produktech bylo většinou nemožné dohledat. Vedle tradičních nástrojů publicity se nijak zvláště postupy šíření neprosazují. Spíše nepřímo lze usuzovat, že nabyté nové poznatky a zkušenosti budou uplatňovány v praxi i po skončení projektů (alespoň ve většině případů). Není zřejmé, že by projekty měly ambici iniciovat navazující aktivity (s výjimkami). Evaluace je prováděna standardními postupy (pokud vůbec) a není nijak specifikována ve vztahu k inovačním prvkům, což je do značné míry zřejmě odrazem toho, že tyto prvky nejsou považovány (ve většině projektů) za zásadní. Rizika jsou velmi malá a zahrnují vlastně pouze nezájem cílové skupiny a případně nezájem zaměstnavatelů o její uplatnění. Hodnocení inovativnosti u hodnotitelů se nevyskytují, pouze ojediněle je inovativnost zmíněna. Hlavní důraz v hodnocení je kladen na potřebnost. Předběžná doporučení V souhrnu většina projektů odráží pozitivní charakteristiku žadatelů – jde o subjekty, které mají s danými cílovými skupinami dlouhodobé zkušenosti, z projektů je zřejmý skutečný zájem o jejich problémy. Inovační prvky ale nejsou zcela dobře prezentovány, je zřejmé, že nebyly vnímány jako prvořadé nebo alespoň zásadněji důležité (s výjimkou níže uvedených projektů vč. těch nejhůře hodnocených). Přístup předkladatelů především staví na potřebnosti řešení problémů cílových skupin, dlouhodobá zkušenost je přínosem, ale vede také k rutině. Inovačnost by přitom mohla tyto projekty výrazně pozvednout (i jejich realizátory). Velmi vhodné by bylo seznamování se s inovačními přístupy, včetně zahraničních, využívání dobré praxe (pokud taková v ČR existuje). Díky hlubokému zájmu předkladatelů o sledovanou problematiku je velká pravděpodobnost, že by byli schopni inovační prvky a přístupy s odpovídající podporou realizovat. MPSV by mohlo alespoň podpořit vytváření a šíření

28


dobré praxe i s využitím příkladu žádostí, které by byly o doporučené inovační prvky pro inspiraci doplněny. Předvybrané projekty Z nejlépe hodnocených projektů vybočuje „Sociálně preventivní program pro rizikovou mládež v Ústeckém kraji“ obsahující přenos zahraniční inovace do ČR a projekt „Jak na to“, který kombinuje sociální podnikání s inovovanými prvky aktivit v OP3.1 (např. příprava na zaměstnání formou tréninku); jako vhodný pro další šetření se ukazuje i „Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Uherskohradišťsku“ i s ohledem na zaměření projektu. Ostatní projekty jsou příjemné užitečností, znalostí cílové skupiny a zaváděním alespoň drobných inovačních prvků. Předpokládám, že každá NNO by byla schopna takovýto projekt předložit. Pokud by byla aplikována hlediska efektivnosti, bylo by určitě možné podpořit takových projektů více, tj. přilepšit práci s problematickými cílovými skupinami a snaze o její zlepšení (lokální granty). Hodnotiteli po stránce věcného hodnocení středně hodnocené projekty typově splývají s projekty z předchozí skupiny s podobným celkovým hodnocením. Velmi zajímavé jsou ale projekty nejhůře hodnocené: „Hudba jako klíč ke všem hledajícím srdcím“ a „Jiná umělecká škola“, které obsahují skutečně inovační přístupy, bohužel natolik inovační, že nemají šanci uspět u hodnotitelů. Jejich podrobnější hodnocení bodové nebylo provedeno, protože žádosti neobsahují dostatek informací pro posouzení - žádosti se soustřeďují na samotnou inovaci, která je pro ně nejvýznamnější. CZ.1.04/3.1.02/21.00125 Sociálně preventivní program pro rizikovou mládež v Ústeckém kraji (17,5bi) CZ.1.04/3.1.02/21.00071 Jak na to (12 bi) CZ.1.04/3.1.03/45.00047 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Uherskohradišťsku (9,5 bi) OBLAST PODPORY 3.1 (grantové projekty) – výzva 30 Shrnutí Dosažené hodnoty inovativnosti se pohybují až do výše 18 bi u nejlepšího projektu, přičemž další velmi dobře hodnocené projekty získaly mezi 10 až 15 bi. Proběhlo šetření na všech projektech hodnotiteli označených po věcné stránce jako vyhovující a dále na 10ti projektech nevyhovujících. V průběhu šetření bylo nicméně zjištěno, že výzva je vzhledem ke své průběžné povaze zatížena duplicitami a multiplicitami. Jako „nejhorší“ byly tedy vytipovány projekty, které byly v sestavě a byly podávány opakovaně, konkrétně 3x, a vždy neúspěšně. Dále byl vzorek doplněn o po věcné stránce velmi špatně hodnocené projekty. Stav k 24. 5. 2012 co do počtu žádostí (multiplicit) subjektů je pro informaci uveden níže; je zřejmé, že zhruba polovina žadatelů opakuje v případě neúspěchu podání žádosti, cca 10 % neúspěšných žadatelů i vícekrát. 9 Počet podaných žádostí

Počet subjektů

1

136

2

63

3

16

4

4

5

1

(MONIT7+, stav k 24. 5. 2012) 36 projektů ze 100 celkem je ve stavu „v realizaci“ nebo „realizace ukončena“, navíc 4 ve stavu „schválen“.

9

Je možné, že některý subjekt podá žádost na více typů soc. podniku nebo záměr zcela změní; toto ale není dle šetření častý případ a je tedy zanedbáno. 29


Potřebnost inovace je obvykle založena na samotné potřebnosti začít se sociálním podnikáním, často v kombinaci s argumentem, že pro tento účel byla založena nová společnost (instituce), což vychází z formálních požadavků výzvy. Teprve až ve druhém kroku je většinou uplatňována argumentace vychází z přímé a dlouhodobé zkušenosti předkladatele s prací s cílovými skupinami, pokud nějaké má. V mnoha případech je zřejmé, že se do sociálního podnikání pouští osoby/instituce, které buď přicházejí „z oboru“ (ale nemají zkušenost se sociálním podnikáním) nebo se naopak snaží začít sociálně podnikat (ví, jak má fungovat), ale s vhodným vytipovaným oborem nemají přímou zkušenost. Nicméně i přes vědomí přetrvávajících problémů nevolí předkladatelé skutečně inovační přístupy. Ani jedna z těchto skutečností nemusí být negativem; v projektech se pak relativně často vyskytuje úhrada za poradenství ve věci vedení sociálního podniku, na straně druhé je integrální součástí většiny projektů odborník (vedoucí, mistr) na předmětné aktivity. Na straně věcného hodnocení je pak přesun „do oboru“ zpravidla vnímán negativně, naopak snaha začít „ve svém oboru“ sociálně podnikat je spíše oceňována. Projekty nejsou příliš široké, ve většině z nich jde o rutinní přístup reprezentovaný přípravou provozu/místa, najmutím zaměstnanců, jejich proškolením a samotný provoz vč. propagace. Na druhou stranu je zřejmá snaha zahrnout alespoň dílčí podpůrné a inovační prvky nebo zlepšení; převážně jde o flexibilní úvazky, sofistikovanější systémy motivace a školení zaměstnanců, PR a práce s médii apod. S ohledem na relativně malé počty vytvářených pracovních míst se většina aktivit soustřeďuje na individualizaci a budování týmu, jen minimálně na optimalizaci procesů. Často je znát, že se žadatelé soustředili na vykreslení promyšleného komplexního systému, přičemž v praxi může být realita značně odlišná. Nové jsou spíše drobné prvky, založené na předchozí zkušenosti žadatele; také to odrážejí nutný příklon k lokalitě, kde sociální podnik působí, což vychází z podstaty požadavku na zapojení do života místní komunity. Zlepšení jsou přesvědčivá díky dlouhodobé zkušenosti žadatelů s cílovými skupinami, podobně jako u novosti by nicméně moha být větší a efektivnější, ale to není primárním cílem podnikání. Inovačnost procesu je velmi různá, často jen velmi nízká s ohledem větší zaměření na pracovní výkon, jindy se objevují inovativní postupy. Cílové skupiny jsou zahrnuty spíše v pasivní funkci příjemců nabízených pracovních míst a školení, která musí absolvovat pro zařazení do pracovního procesu. Nicméně zkušenost žadatelů naznačuje, že jsou její potřeby dobře reflektovány. Přesto i zde platí, že by bylo vhodné častěji zapojit cílenější prvky participace a empowermentu cílových skupin. Partnerství je rozvinuto v různé intenzitě a formě, velmi často jde o účelové propojení směrem k cílové skupině (zajištění si zaměstnanců nebo poradenských a školících služeb), příp. o dílčí propagační aktivity. Partnery jsou (až na výjimky) organizace zaměřené právě na práci s cílovými skupinami, případně subjekty správy/samosprávy. Zároveň zde je specifický typ „partnerství“, a to předem nasmlouvaný odběr služeb či výrobků, což je pro sociální podnik klíčové. Všechny podporované aktivity jsou realizovány v praxi, včetně dílčích inovačních prvků. Tato realizace ale obvykle nemá formu testování, pilotáže a zavedení, i když i takové případy lze najít, zejména pak, když je součástí budování a příprava provozovny. Informace o vytvářených produktech bylo většinou nemožné dohledat. Vedle tradičních nástrojů publicity a webové prezentace se nijak zvláště postupy šíření neprosazují, snad jen s výjimkou „zapojení do komunity“, tedy do místního dění, a do oborových sociálně-podnikatelských sdružení nebo komunit. Spíše nepřímo lze usuzovat, že nabyté nové poznatky a zkušenosti budou uplatňovány v praxi i po skončení projektů (alespoň ve většině případů); udržitelnost je vnímána spíše směrem k pracovním úvazkům a běhu podniku jako takového, ne dílčím poznatkům a zkušenostem. Jen některé projekty měly ambici iniciovat navazující aktivity, nicméně důvodem může být i to, že se sociální podniky snaží všechny své aktivity zhutnit do hlavní činnosti. Evaluace je prováděna standardními postupy (pokud vůbec) a není nijak specifikována ve vztahu k inovačním prvkům, často má pouze podobu individuálních plánů pracovníků, pravidelných porad, zpětné vazby na práci zaměstnance apod. Rizika jsou obecně velmi široká a často kritická; kromě nezájmu cílové skupiny (reprezentované nemožností najít zaměstnance) je zde celá řada rizik spojených s tématem sociální podnikání jako takového, s udržitelností po skončení podpory, s administrací projektu, ale i se zaměstnanci a zajištěním provozu samotného, např. kvůli potenciálně větší fluktuaci a/nebo nemocnosti zejména u některých cílových skupin.

30


Předběžná doporučení Jak již bylo zmíněno v úvodu, značná část žadatelů podává žádosti opakovaně, což je vzhledem k pracnosti přípravy (např. založení podniku) předpokládaný vývoj. Zároveň by tento proces měl vést k precizaci žádosti. Nicméně, alespoň podle provedeného šetření, tomu tak není vždy – vzorek 6ti třikrát neúspěšně podaný žádostí ukazuje, že jejich úroveň je stále de facto stejná, pouze se mírně modifikuje, nikdy není přepracována zcela. To samozřejmě znamená i vyšší administrativní zátěž na straně hodnotitelů, kteří opakovaně hodnotí stále stejně nevhodně napsané žádosti. Zde by bylo vhodné s (neúspěšnými) žadateli aktivně pracovat. Zároveň je zřejmé, že některé z projektů tíhnou více k jednoduchosti, až téměř šablonovitosti nakládání s pracovními místy a zaměstnanci (viz zmíněný postup: připrav místo, najdi zaměstnance, proškol ho, veď podnik). Zde doporučujeme upřít maximální pozornost zadavatele na evaluaci výsledků a dopadů výzvy jako celku, zejména pak udržitelnosti úvazků a sociálních firem. Průběžný monitoring stavu a kontroly na místě by mohly/měly být integrální součástí projektového cyklu, a to nejen během realizace, ale i po ní. Bez těchto informací nebude dost dobře možné zhodnotit, např. do jaké míry jsou dopady inovativních postupů reprezentovaných sociálním podnikáním odlišné od prosté jednorázové podpory tvorby pracovních míst (viz např. výzva 91 v oblasti podpory 2.1). Předvybrané projekty V rámci výběru projektů byla zohledněna jednak vysoká dosažená míra inovativnosti a stav projektu, ale i typ poskytovaných služeb či produktů – od jídelny pod technické revize a technické služby; zároveň byla zohledněna forma sociálního podniku, tzn., jestli jde o samostatný subjekt nebo o rozšíření stávajících kapacit/provozu. CZ.1.04/3.1.06/30.00078 CZ.1.04/3.1.06/30.00068 CZ.1.04/3.1.06/30.00196 CZ.1.04/3.1.06/30.00138 CZ.1.04/3.1.06/30.00064 CZ.1.04/3.1.06/30.00011 CZ.1.04/3.1.06/30.00182

Second hand SECOND HELP (15 bi) CF_sociální firma (13 bi) Energicky do práce (14 bi) Alternativní jídelna v centru Chrudimi - Kruh zdraví (18 bi) Přeslička s.r.o. - spolu v sociální firmě - 2. Podání (14,5 bi) SOFIRA - Slunce pro všechny (11,5 bi) Technické služby Morkovice-Slížany (11,5 bi)

OBLAST PODPORY 3.1 (individuální projekty) – výzva 5 - Plánování (rozvoje) sociálních služeb Shrnutí Schéma projektů je podobné. Zahrnuje mapování/analýzu stávající situace, metodickou, případně vzdělávací podporu zúčastněným subjektům (obce) a komunikace s nimi. Projekty jsou bohatě pokryty různými typy řídících a administrativních pracovníků na straně zadavatele. Zadavateli jsou krajské úřady, dodávky jsou externí, nicméně na realizaci (čerpání rozpočtu) se úřady podílejí. Potřebnost vychází ze společného základu (zákonného požadavku). Mezi kraji jsou ale velké rozdíly v rozpočtech, které se v souhrnu jeví jako velmi nadsazené. V žádostech se nevyskytují hlediska, podle kterých by bylo možno účelnost výdajů posoudit. Hodnotitelé nadsazenost výdajů kritizují u každé žádosti. Vzhledem k tomu, že typy realizovaných aktivit nevykazují jiné významnější přínosy kromě spíše standardizovaných typů aktivit, mělo by být významným hlediskem hodnocení inovativnost kritérium efektivnosti, která se jeví jako velmi diskutabilní. V souhrnu projekty působí jako cesta k získání značných prostředků, z nichž se pokrývají standardizované aktivity. Jejich obsah se mezi regiony velmi podobá, není tedy důvod, proč by každý kraj měl vymýšlet vlastní přístupy pro realizaci standardizovaných částí. Aukce na poptávané aktivity by nepochybně výrazně snížila náklady. Tzv. inovativnost je spatřována v postupech komunitního plánování, kterého se spíše standardními postupy účastní obce (fyzická setkávání zástupců) – proč tato účast stojí desítky milionů, není jasné. Jako

31


inovativní produkty jsou prezentovány analýzy a metodiky, není ale objasněno, v čem inovativnost spočívá. Předběžná doporučení Využití postupů komunitního plánování je zřejmě pro zúčastněné subjekty novinkou, ale jeho přínosy není možné z předložených dokumentů identifikovat – použité metody jsou spíše tradiční. Posouzení možných inovativních prvků by vyžadovalo získání terénních informací. I do budoucna by bylo vhodné, aby tyto typy výzev, které od většího počtu subjektů očekávají schematicky podobné projekty, využívaly nějakou formu centrální podpory a kontroly. Sdílené metodiky by určitě byly využitelné pro více subjektů. Opět je nutno zmínit, že skutečně inovační přístup měl být nejprve testován na malém vzorku projektů, vyhodnocen a dále šířen, včetně stanovení obvyklé nákladové/kapacitní úrovně např. na obyvatele kraje. Rovněž není zřejmé, zda byly nějak vyhodnoceny zkušenosti po prvním kole projektů, protože většina krajů realizuje projekty minimálně dva, a to podobného typu (pokračování není nijak přesvědčivě zdůvodněno). Předvybrané projekty CZ.1.04/3.1.00/05.00025 Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele nebo CZ.1.04/3.1.00/05.00044 Rozvoj dostupnosti a kvality sociálních služeb v Královéhradeckém kraji II OBLAST PODPORY 3.1 (individuální projekty) – výzva 5 - Vzdělávání sociálních pracovníků Shrnutí Projekty jsou kvalitně zpracované a obsahují určitý nadstandard odrážející zkušenosti a odbornost předkladatelů a dodavatelů, kteří jsou na danou problematiku specificky zaměřeni. Potřeby cílové skupiny jsou reflektovány, nabízeny jsou nové (ale nikoli zcela) programy a také postupy jejich realizace, které ale nejsou dostatečně objasněny z hlediska novosti a zlepšení. Realizované vzdělávací aktivity jsou zajišťovány dodavatelsky. Z dodaných informací však nelze inovačnost vyhodnotit, spíše vytušit. Hodnotitelé inovativnost projektů nezmiňují. Bodové hodnocení projektů nebylo provedeno, jde o spíše tradiční vzdělávací programy pro specifickou cílovou skupinu se (zřejmě) kvalitní úrovní realizace. Předběžná doporučení Jako ostatní vzdělávací projekty jde i v tomto případě o kandidáty na šablony s možností připojení inovativního modulu. Vzhledem k vysoké úrovni standardizace realizovaných aktivit je vhodné zdůraznit hledisko efektivnosti. Předvybrané projekty Ne. OBLAST PODPORY 3.1 (individuální projekty) – výzva 5 - Sociální služby Shrnutí Nehodnoceno – představují pouze financování standardně poskytovaných služeb. Předvybrané projekty Ne.

32


OBLAST PODPORY 3.2 (grantové projekty) Shrnutí Dosažené hodnoty inovativnosti se pohybují až do výše 17,5 bi a 21,6 bi u nejlepších dvou projektů, nicméně jde o výjimky; další velmi dobře hodnocené projekty získaly mezi 9 a 12,5 bi. Průměr všech projektů je 6,3 bi s tím, že některé projekty hodnotiteli označené jako nevyhovující se co do míry inovativnosti výrazně nelišily od projektů ze středu hodnocení. Celkem pouze 6 ze 30ti hodnocených projektů je ve stavu „v realizaci“ nebo „realizace ukončena“; je tedy třeba upozornit na skutečnost, že více než tři pětiny projektů hodnocených hodnotiteli velmi dobře nezískaly podporu. S ohledem na vysoké hodnocení inovativnosti jde o zásadní zjištění (viz dále). Závěry ohledně výsledků hodnocení inovativnosti vykazují obdobný trend, jako u oblasti podpory 3.1, následující shrnutí jednotlivých charakteristik se tedy částečně opakuje: Potřebnost inovace je obvykle zdůvodňována spíše tradičně, tj. stávající postupy potřebují vylepšit nebo rozšířit (obvykle v odkazu na předchozí projekty). Argumentace je poměrně přesvědčivá a vychází z přímé a dlouhodobé zkušenosti předkladatele s prací s cílovými skupinami (spíše úzkými a velmi problémovými, tj. s kumulací řady nepříznivých charakteristik). Patrně s ohledem na jasné vymezení cílové skupiny jsou předkladatelé často schopni navrhnout skutečně inovativní řešení; to ale může narazit v procesu hodnocení. Projekty nejsou příliš široké (s výjimkou několika nejlépe hodnocených projektů), což je ale dáno specifickým zaměřením oblasti podpory a výzvy, která byla hodnocena. Na druhou stranu je zřejmé snaha zahrnout vedle tradičních typů podpůrných aktivit i určité inovační prvky nebo spíše zlepšení, ale pouze dílčího charakteru. Může to být dáno i rozpočtovými omezeními. Je však dobré, když se žadatelé soustředí na to, co jsou schopni kvalitně realizovat než předkládat uměle nabobtnalé „komplexní“ projekty. Nové jsou spíše drobné prvky, založené na předchozí zkušenosti žadatele. Je však vidět, že sdílení zkušeností probíhá a je velmi prospěšné. Zlepšení jsou přesvědčivá díky dlouhodobé zkušenosti žadatelů s cílovými skupinami, podobně jako u novosti by nicméně moha být větší a efektivnější. Inovačnost procesu je spíše nízká v důsledku omezenosti inovačních prvků. Cílové skupiny jsou zahrnuty spíše v pasivní funkci příjemců nabízených programů, což může být ovlivněno i jejich problémovostí – je obtížné tento aspekt posoudit. Nicméně zkušenost žadatelů naznačuje, že jsou její potřeby dobře reflektovány. Bylo by nicméně vhodné častěji zapojit cílenější prvky participace a empowermentu cílových skupin. Partnerství je rozvinuto v různé intenzitě a není zcela zřejmé, jak skutečně probíhá. Partnery jsou (až na výjimky) organizace podobného zaměření, případně subjekty správy/samosprávy. Všechny podporované aktivity jsou realizovány v praxi, včetně dílčích inovačních prvků. Tato realizace ale obvykle nemá formu testování, pilotáže a zavedení. Informace o vytvářených produktech bylo většinou nemožné dohledat. Vedle tradičních nástrojů publicity se nijak zvláště postupy šíření neprosazují. Spíše nepřímo lze usuzovat, že nabyté nové poznatky a zkušenosti budou uplatňovány v praxi i po skončení projektů (alespoň ve většině případů). Není zřejmé, že by projekty měly ambici iniciovat navazující aktivity (s výjimkami). Evaluace je prováděna v menší míře a není nijak specifikována ve vztahu k inovačním prvkům, což je do značné míry zřejmě odrazem toho, že tyto prvky nejsou považovány (ve většině projektů) za zásadní. Rizika jsou velmi malá a zahrnují vlastně pouze nezájem cílové skupiny a případně nezájem zaměstnavatelů o její uplatnění. Hodnocení inovativnosti u hodnotitelů se nevyskytují, pouze ojediněle je inovativnost zmíněna. Hlavní důraz v hodnocení je kladen na potřebnost. Předběžná doporučení Všechny projekty nepochybně vycházejí z potřebnosti řešení problému romské komunity, jejich přístup je nicméně spíše tradiční (až na několik nejlepších projektů). Předkladatelé jsou možná ovlivněni dosavadní zkušeností, která jim umožňuje pouze dílčí inovace, resp. změny. Není zřejmě, že by šlo o kvalitativní změny. Opatrnost může být dána rizikovostí cílové skupiny, nicméně se ukazuje, že i v tomto případě je inovační přístup možný, takže by bylo dobré hledat více příkladů (pokud existují) a podpořit jejich šíření. Vhodné by také bylo podpořit přenos dobré praxe ze zahraničí, pokud domácí

33


příklady neexistují. Systémovým problémem se jeví rozdělení cílových skupin OPLZZ a OPVK (na toto rozdělení poukazují hodnotitelé), protože u romské komunity je důležité skutečně komplexní pojetí při řešení problémů sociálních a pracovních, tj. včetně rodinného zázemí a paralelního zachycení všech generací. Předvybrané projekty Paradoxně nejlépe byl hodnocen projekt „Gypsy Street - Motivační program pracovní a sociální rehabilitace“, který nejlépe hodnotili i hodnotitelé po věcné stránce, a který lze považovat za ukázkový příklad inovativního projektu; tento projekt ale výběrová komise nedoporučila k podpoře „pro velkou rizikovost a neudržitelnost pracovních míst“ (cit.) a nebyl schválen. Druhým nejlépe hodnoceným je projekt „Osobnost a životní směr - podpora vzdělanosti a profesního uplatnění mladých Romů“, který kromě propracovanosti inovativním způsobem pracuje s podporou mladých lídrů. Dalším projektem s výrazně lepším hodnocením je „Čas zkusit to jinak“, jehož součást tvoří přenos know-how ze zahraničí a který aktivně pracuje s konceptem Ethical Friendy Zaměstnavatel a interní evaluací. Za zmínku též stojí projekt „Aplikace Programu bydlení v Karviné“, který nebyl schválen, nicméně obsahoval prvky přenosu know-how mezi lokalitami a návazné změny např. komunitního plánu. CZ.1.04/3.2.01/19.00193 (17,5 bi) Osobnost a životní směr - podpora vzdělanosti a profesního uplatnění mladých Romů CZ.1.04/3.2.01/19.00077 (12,5 bi) Čas zkusit to jinak OBLAST PODPORY 3.2 (individuální projekty) – výzva 15 Shrnutí Jde o standardní podporu terénních služeb ve vyloučených lokalitách s případnými inovativními prvky z hlediska předkladatele, projekty nevykazují inovační ambice, rozhodující je kvalita dodavatele a hledisko efektivnosti na podpořenou osobu. Předvybrané projekty Ne. OBLAST PODPORY 3.2 (individuální projekty) – výzva 55 – Projekty pro začlenění sociálně vyloučených Shrnutí Hodnocení inovativnosti je obtížné, projekty navazují na již realizované aktivity, činnosti jsou podporovány i z dalších zdrojů/programů, takže hodnocení efektivnosti je omezené. Jde spíše o soubor tradičních terénních aktivit, spíše výjimečně s (cíleně) inovativními prvky (např. IP v Mostě, níže). Obecně je úspěšnost programů v této oblasti v ČR nízká, resp. vyžaduje dlouhodobou práci, což dále přispívá k obtížnému hodnocení inovativnosti projektů, bylo by vhodné terénní šetření. Předvybrané projekty CZ.1.04/3.2.00/55.00005 Komplexní program integrace sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených obyvatel města Mostu do společnosti OBLAST PODPORY 3.3 (grantové projekty) Shrnutí Dosažené hodnoty inovativnosti se pohybují až do výše 16,5 bi a 18,0 bi u nejlepších dvou projektů, nicméně jde o výjimky; další velmi dobře hodnocené projekty získaly mezi 8 a 12,5 bi. Průměr všech projektů je 5,9 bi s tím, že některé projekty (zejména ty hodnotiteli označené jako nevyhovující)

34


nebyly hodnoceny vůbec z důvodu velmi špatné kvality žádosti neumožňující komplexní posouzení. Celkem pouze 7 ze 30ti (resp. 25ti) hodnocených projektů je ve stavu „v realizaci“ nebo „realizace ukončena“; nicméně, 3 projekty jsou ve stavu „schválen“ a 5 ve stavu „splnil věcné hodnocení“. Potřebnost inovace je obvykle zdůvodňována spíše tradičně, tj. stávající postupy potřebují vylepšit nebo rozšířit (obvykle v odkazu na předchozí projekty). Argumentace je poměrně přesvědčivá a vychází z přímé a dlouhodobé zkušenosti předkladatele s prací s cílovými skupinami. Nicméně i přes vědomí přetrvávajících problémů nevolí předkladatelé skutečně inovační přístupy. Projekty nejsou až na výjimky příliš široké, což je zřejmě dáno úzkým zaměřením na specifické cílové skupiny nebo na několik málo z nich, ale také zřejmě spíše tradičním (rutinním) přístupem. Na druhou stranu je zřejmé snaha zahrnout vedle tradičních typů podpůrných aktivit i určité inovační prvky nebo spíše zlepšení dílčího charakteru, což se daří. Novost zahrnuje spíše drobné prvky, založené na předchozí zkušenosti žadatele. Zůstávají za možnostmi a zřejmě odrážejí sklon k tradičnímu přístupu. Problémovost cílových skupin přitom není tak zásadní, aby bránila použití inovačnějších metod. Rozsah zlepšení odpovídá nízké inovační intenzitě projektů. Preferována je cesta minimalizace rizika. Inovačnost procesu je spíše nízká v důsledku omezenosti inovačních prvků. Cílové skupiny jsou zahrnuty spíše v pasivní funkci příjemců nabízených programů, nicméně možnou výjimkou jsou projekty předkládané zájmovými skupinami těchto cílových skupin. Není ale zřejmé, zda se beneficienti projektů účastní samotné přípravy projektů. Bylo by určitě vhodné ale zapojit cílenější prvky participace a empowermentu cílových skupin. Partnerství je rozvinuto v různé intenzitě a není zcela zřejmé, jak v reálu skutečně probíhá. Partnery jsou (až na výjimky) organizace podobného zaměření, případně subjekty správy/samosprávy nebo zaměstnavatelé (nikoli přímo partnery projektu, ale jsou zahrnuti do jeho realizace). Všechny podporované aktivity jsou realizovány v praxi, včetně dílčích inovačních prvků. Tato realizace ale obvykle nemá formu testování, pilotáže a zavedení. Informace o vytvářených produktech odkazují především na metodiky, které jsou poskytnuty k dalšímu šíření bezplatně. Žádné další (aktivní) přístupy šíření ale nejsou uplatňovány (nebo zmiňovány). V projektech je zmiňováno, že nabyté nové poznatky a zkušenosti budou uplatňovány v praxi i po skončení projektů (alespoň ve většině případů). Nejsou ale pro to vytvářeny nějaké specifické mechanismy nebo nástroje (předpokládá se získání dalších dotačních zdrojů). Není zřejmé, že by projekty měly ambici iniciovat navazující aktivity (s výjimkami), resp. tato ambice je formulována pouze nekonkrétně. Evaluace je prováděna standardními postupy (pokud vůbec) a není nijak specifikována ve vztahu k inovačním prvkům, což je do značné míry zřejmě odrazem toho, že tyto prvky nejsou považovány (ve většině projektů) za zásadní. Rizika jsou velmi malá a zahrnují vlastně pouze nezájem cílové skupiny a případně nezájem zaměstnavatelů o její uplatnění. Hodnocení inovativnosti hodnotiteli se nevyskytují, pouze ojediněle je inovativnost zmíněna. Hlavní důraz v hodnocení je kladen na potřebnost. Předběžná doporučení Hodnocené projekty zahrnují kvalifikovaný přístup k pomoci znevýhodněným skupinám. Jsou založeny na dlouhodobé zkušenosti žadatelů, kteří také reprezentují tyto znevýhodněné skupiny, což je nepochybně přínosné (př. Liga vozíčkářů). Inovační prvky jsou dílčí. Inovace není prvořadým cílem projektů. Důraz je kladen na rozšíření stávajících služeb (geografické, v obsahu aktivit). Spíše než hledisko inovační je proto důležité hledisko efektivnosti, tj. s jakými náklady jsou osoby v jednotlivých projektech podpořeny (při předpokladu odpovídající kvality realizovaných služeb). Schéma projektů je podobné – vzdělávací, poradenské aktivity, zahrnutí zaměstnavatelů, asistence i po získání pracovního místa; přínosem by tedy mohlo být cílené zaměření na větší míru participace cílových skupin při samotné tvorbě a běhu projektu. Předvybrané projekty Případy identifikovaných inovačních projektů odkazují na zahraniční zkušenost „První úspěch- program pracovní integrace pro mladé lidi vyrůstající bez rodin“, kterou dále rozvíjejí (takový odkaz by nicméně

35


mohl, resp. měl být součástí všech podávaných projektů v OP LZZ). Zajímavý přístup představuje založení firmy pro realizaci (spíše) standardních projektových aktivit v projektu „Druhý krok několikastupňový integrační program“, kde se řešení blíží charakterem sociálnímu podnikání. Obdobné řešení je uplatněno i v případě projektu „Renomé - program pracovní integrace pro mladé lidi vyrůstající bez rodin“ propojující kulturní a sociální rozměr. V neposlední řadě byl velmi dobře hodnocen projekt s vše vysvětlujícím názvem: „SILNÁ DVOJKA - poradenství a spolupráce dvou skupin žen v oblasti výroby a prodeje ručních prací: + 50 let (výrobce) a - 25 let (prodejce)“. Kromě kooperace dvou cílových skupin je zde inovativním prvkem např. nácvik práce skrze virtuálně působící firmu a využití e-shopu. CZ.1.04/3.3.05/56.00136 (16,5 bi) První úspěch - program pracovní integrace pro mladé lidi vyrůstající bez rodin CZ.1.04/3.3.05/56.00103 (12,5 bi) Druhý krok - několikastupňový integrační program CZ.1.04/3.3.05/75.00280 (18 bi) Renomé - program pracovní integrace pro mladé lidi vyrůstající bez rodin CZ.1.04/3.3.05/31.00099 (10 bi) SILNÁ DVOJKA - poradenství a spolupráce dvou skupin žen v oblasti výroby a prodeje ručních prací: + 50 let (výrobce) a - 25 let (prodejce) OBLAST PODPORY 3.4 (grantové projekty) Shrnutí Dosažené hodnoty inovativnosti se pohybují až do výše 8,5 bi u nejlepších projektů; další dobře hodnocené projekty získaly mezi 7,5 a 8 bi. Průměr všech velmi dobře věcně hodnocených projektů je 5,6 bi s tím, že ostatní projekty byly ohodnoceny téměř výhradně hodnotou 0 bi (tedy neinovativní). Celkem 11 projektů ze 30ti hodnocených projektů je ve stavu „v realizaci“, nicméně některé v rané fázi realizace (výzva 76). Předběžná doporučení S ohledem na velmi nízké hodnocení velké části projektů a nevýrazné rozložení hodnocení co do zastoupení jednotlivých charakteristik volíme v případě této oblasti podpory odlišné shrnutí než u předchozích oblastí. Zásadní důvod pro velmi nízké hodnocení vidíme v tom, že část projektů je zaměřena na školky a výrazná část na propagaci a/nebo nasazení gender auditu. Výzvy např. pro firemní školky je přitom možné (v návaznosti na obdobný postup navržený v oblasti podpory 1.1 u vzdělávání) koncipovat jako šablonovité projekty se zohledněním efektivnosti. Jde o standardní sadu služeb dodávaných zvenku, příp. podporu vnitřních kapacit ve vazbě na celkovou firemní strategii. V souhrnu by platilo, že každý dílčí modul by měl standardizovaný obsah (s možností modifikace podle specifik firmy) a jednotkové náklady. Skutečně inovační typ projektů pak v rámci tohoto typu aktivity nepředpokládáme, zejména pak pokud bude realizátorem pouze firma, nikoli (zároveň) vnější subjekt s odpovídající kvalifikací, znalostí a možným záběrem působení. Zařazení pod oblast rovných příležitostí vede často ke značně neefektivním konstrukcím, a to (minimálně) bez inovačního potenciálu. Obdobná situace je u projektů zaměřených primárně na zvýšení kvalifikace a rekvalifikaci, kde je opět možné postupovat šablonovitým způsobem, příp. by poskytovatel (re)kvalifikace mohl být přímo povinen zajistit přímou podporu cílové skupiny (popsáno terminologií žádosti OP LZZ); často se opakující téma „nasazení“ gender-auditu je pak dalším příkladem, kde je s ohledem na standardizovaný obsah auditu možné použít jednoznačný výpočet nákladů/dotace bez nutnosti zakomponovávat ho jako „inovativní“ prvek do silně lokálního řešení omezeného na jednu firmu či jinou instituci, apod.

36


Předvybrané projekty Přes výše uvedené de facto koncepční výhrady vůči konstrukci výzev jsme identifikovali následující projekty jako dílčím způsobem inovativní: v první řadě jde o „Firemní školka SLUNEČNICE - podpora zaměstnavatelů v regionu Brno“, kde je primárním důvodem kooperativní povaha projektu školky. Dále o projekt „CRISTAL - Rovné příležitosti a work-life balance v praxi“, kde je kromě přenosu zahraniční know-how (vč. zahraničních cest) součástí i aktivní cílené oslovování zaměstnavatelů. Posledním projektem je „FLEXIMATERNITY“, který je ale realizován teprve krátce. CZ.1.04/3.4.04/54.00089 (8,5 bi) Firemní školka SLUNEČNICE - podpora zaměstnavatelů v regionu Brno CZ.1.04/3.4.04/54.00105 (8,5 bi) CRISTAL - Rovné příležitosti a work-life balance v praxi CZ.1.04/3.4.04/76.00177 (8 bi) FLEXIMATERNITY OBLAST PODPORY 5.1 (grantové projekty) V rámci aplikace metodiky na oblast podpory 5.1 jsme narazili na limity možnosti hodnocení inovativnosti těchto projektů. Důvodem je vymezení samotné oblasti podpory, kdy např. specifické cíle: 1) zvýšit efektivnost strategií a politik v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti, a 2) rozvoj partnerství, paktů a iniciativ v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti (cit. ESFCR.cz) přímo odkazují na budování kapacit a přidané hodnoty. V okamžiku, kdy je v rámci projektů v jiných oblastech podpory možno považovat přenos know-how a zahraniční zkušenosti za inovativní postup, za přidanou hodnotu zvyšující dosažené skóre inovativnosti projektu, není možné hodnotit inovativnost mezinárodní spolupráce „jako takové“ jinak, než případným porovnáním hodnoty inovativnosti projektu „bez mezinárodní spolupráce“ a „s mezinárodní spoluprací“. Pak ale v případě, kdy je mezinárodní spolupráce jádrem, kolem kterého je teprve projekt formován, nelze tuto metodu využít, protože bez mezinárodní spolupráce by žádný projekt nevznikl (na rozdíl od tematicky vymezeného projektu, ve kterém je prvek mezinárodní spolupráce „pouze“ přidanou hodnotou), přičemž důležitou roli zde mimo jiné hraje vymezení „base-line“. V rámci nasazení metodiky na vzorek totiž bylo zjištěno, že hodnocené projekty mohou dostávat dvě krajní hodnoty s ohledem na to, zda je v rámci metodiky považována za base-line zahraniční praxe nebo kontext čistě lokální. Hodnocení inovativnosti z pohledu zahraniční přenášené praxe je ve výsledku minimální, na rozdíl od pohledu lokálního, který získanou přidanou hodnotu a priori hodnotí jako extrémně přínosnou (a to i v případě, kdy by šlo o jen lokální deficit efektivněji řešitelný např. přenosem know-how v rámci jednoho státu). S ohledem na tuto skutečnost považujeme nasazení metodiky hodnocení inovativnosti na projekty mezinárodní spolupráce za nevhodné, protože její využití by bylo závislé na rozhodnutí o tematické (obsahové) vhodnosti projektu, tj. muselo by být předem rozhodnuto, zda má konkrétní projekt s mezinárodní dimenzí smysl. Na to nám ovšem nedá odpověď ani věcné hodnocení jak je nyní implementováno ani např. formulace výzvy, muselo by jít o detailní expertní hodnocení obsahu projektu. INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY – ostatní Problém při hodnocení inovativnosti těchto projektů spočívá v tom, že v obsažené dokumentaci nejsou k dispozici dostatečné informace pro vyhodnocení zlepšení (např. výzvy 4 a 11). Zatímco realizované aktivity jsou zřejmě nové, alespoň částečně a alespoň pro žadatele, není možno objektivně zhodnotit, zda a proč představují také lepší řešení oproti stávajícím postupům. Takové hodnocení by vyžadovalo hloubkovou práci u každého projektu, včetně komunikace s realizátory i beneficienty, což přesahuje kapacity tohoto evaluačního projektu. Je nicméně vhodné doporučit, aby takové hodnocení (tj. hodnocení inovativnosti) bylo provedeno, resp. bylo součástí jednotlivých projektových evaluací. Dále je třeba doplnit, že oproti ostatním typům projektů je tato skupina specifická i tím, že neprochází

37


otevřenou soutěží, není k dispozici výběr různých přístupů nebo variant, což je jednou z podmínek pro možnost co nejlepšího (inovačního) výběru.

5.2.1.3 Dílčí odpověď na evaluační otázku 3.1.3 Do jaké míry splňují projekty v OP LZZ a CIP EQUAL parametry stanovené metodikou? Jednotlivé projekty OP LZZ a CIP EQUAL, které byly zkoumány, splňují charakteristiky stanovené metodikou ve velmi velkém rozptylu. Vyskytují se projekty (a projektové záměry, resp. žádosti), které lze označit za velmi inovativní, a to napříč programy i osami. Inovativní projekty se tedy neomezily jen na „z podstaty“ inovativní výzvu 30 (sociální podnikání). Zároveň je třeba upozornit na skutečnost, že byly identifikovány velmi inovativní záměry (žádosti) i mezi nepřijatými k financování, a to jak mezi těmi, které úspěšně prošly věcným hodnocením, tak těmi, které věcným hodnocením neprošly. Z provedeného šetření je tedy zřejmé, že čistě z pohledu podpory inovativnosti existují alespoň dílčí rezervy, příp. kapacity. Na straně druhé, vyskytuje se velké množství projektů, ve kterých je inovativnost identifikována pouze s velkými obtížemi nebo nenalezena vůbec. Jde zejména o projekty, které – např. i s ohledem na zadání příslušné výzvy – obsahovaly sestavu standardních aktivit a plnění pouze přizpůsobených konkrétnímu žadateli/příjemci. Příkladem může být oblast podpory 1.2, konkrétně výzva 36, kde (patrně i s ohledem na snahu získat maximum bodů za specifické kritérium komplexnost) byly do projektů zahrnuty de facto vždy všechny podporované aktivity a vytvořilo se tak homogenní pole identických projektů s průměrným hodnocením 4 inovačních bodů (z 24 možných). S ohledem na tuto skutečnost by bylo např. u tohoto typu výzvy do budoucna vhodné uvažovat o tzv. šabloně.

5.3 Úkol č. 4 Zpracujte metodologii hodnocení kvality inovativních projektů a produktů a pro každou tematickou oblast zpracujte jednu případovou studii na realizaci inovativního projektu, který představuje příklad dobré / slibné praxe V návaznosti na Úkol 3 (identifikace inovativních projektů) byly v rámci tohoto evaluačního úkolu vytipovány projekty vhodné pro zpracování případových studií. Jejich seznam je uveden výše a v detailu je v samostatné příloze s tím, že všichni tito příjemci budou osloveni a u těch z nich, kde bude spolupráce možná10, bude proveden hloubkový rozhovor s cílem získat dostatek informací pro případové studie.

5.4 Úkol č. 5 Vyhodnoťte Databázi produktů ESF jako nástroje pro šíření a prosazení inovativních produktů a na základě hodnocení navrhněte její úpravy (obsahové i funkční) Následující kapitola představuje zpracování Úkolu č. 5 Vyhodnoťte Databázi produktů ESF jako nástroje pro šíření a prosazení inovativních produktů a na základě hodnocení navrhněte její úpravy (obsahové i funkční) Evaluační otázky: 1. Do jaké míry databáze produktů ESF přispívá k šíření a využití inovací vzniklých v projektech ESF?

10

Jako limitující se ukazuje jednak ochota příjemců (zejména pokud byl již projekt ukončen) a/nebo kolize s dílčími aktivitami projektu nebo osob do projektu zapojených (vč. dovolených). 38


2. Jak databáze produktů ESF, produkty v ní umístěné a jejich využití a přínos hodnotí samotní registrovaní uživatelé databáze a jak je databáze produktů ESF hodnocena dalšími subjekty (potenciálními nebo neregistrovanými)? 3.

Do jaké míry přispívají k šíření a využití inovací vzniklých v projektech jiné nástroje či postupy a jaký je jejich vliv ve srovnání s databází produktů ESF?

5.4.1

Evaluační otázka 5.1. Do jaké míry databáze produktů ESF přispívá k šíření a využití inovací vzniklých v projektech ESF?

5.4.1.1 Evaluační otázka 5.1.1 Které projekty nebo produkty odkazují na databází ESF jako na informační kanál pro šíření inovací? Odkazů na databázi produktů ESF je velmi malé množství (celkem 20), ve všech případech se jedná o informaci o existenci databáze a odkaz na ní, případně na produkty, které jsou v databázi umístěny. Seznam všech zdrojů, které odkazují na databázi produktů ESF je uveden v samostatné příloze 8.2.

5.4.1.2 Evaluační otázka 5.1.2 Jaký typ odkazů na databázi produktů existuje (kvalitativní aspekt výstupu z ot. 5.1.1)? V rámci odkazů na databázi ESF lze vysledovat několik různých typů zdrojů. V první řadě se jedná o portály ESF (esfcr.cz, strukturalni-fondy.cz, equalcr.cz). Odkazy lze dále najít na webových portálech státních, případně veřejných institucí, konkrétně se jedná o dva odkazy na portálu MPSV (jeden z nich je tisková zpráva MPSV) a jeden odkaz na webových stránkách oficiálním internetovém portálu Zlínského kraje. Nejširší spektrum odkazů představují soukromé a neziskové organizace, případně informační portály (dva odkazy). Dva odkazy na databázi produktů lze rovněž nalézt v bulletinech organizací. Pouze jeden odkaz lze dohledat z médií (konkrétně jde o HN.IHNED.CZ.). Dva odkazy na databázi byly dále nalezeny na webových stránkách škol (střední škola a vyšší odborná škola).

5.4.2

Evaluační otázka 5.2. Jak databáze produktů ESF, produkty v ní umístěné a jejich využití a přínos hodnotí samotní registrovaní uživatelé databáze a jak je databáze produktů ESF hodnocena dalšími subjekty (potenciálními nebo neregistrovanými)?

5.4.2.1 Evaluační otázka 5.2.1 Jakých výsledků dosáhne databáze produktů ESF po nasazení metody Informačního auditu? Lze konstatovat, že databáze produktů ESF dosáhla v informačním auditu pouze průměrných výsledků. Uživatelské rozhraní působí zastarale a trpí dílčími pochybeními v oblasti plynulé a přehledné navigace vč. nejednotného využívání grafických prvků a spatně rozvrženého navigačního menu. Vyhledávání neposkytuje dostatek informací o nalezených výsledcích a funkčnost v případě vyhledávání projektů je omezená vzhledem k nepřiměřeně dlouhé odezvě (tj. nutnosti čekat na zobrazení formuláře samotného). Mezi další identifikovaná slabá místa patří registrace, resp. přihlášení uživatelů, které je v navigačním menu nevhodně skryto a může být jedním z důvodů, proč není počet registrovaných uživatel vyšší. Po obsahové stránce je třeba upozornit na omezenou srozumitelnost textů, která vychází z „jazyka projektové žádosti“, což se stává bariérou pro uživatele, kteří nemají s touto oblastí dostatek zkušeností. Jako zásadní se ukazuje disproporce mezi vysokým zastoupením projektů (automaticky importovaných z www.esfcr.cz) a malým počtem produktů, což se dále projevuje i v minimálním celkovém počtu udělených hodnocení, komentářů a tagů (tematických štítků). Tyto uživatelské funkce

39


mají potenciál vytvářet výraznou přidanou hodnotu, ale je tomu tak pouze případě, že jsou uživateli extenzivně využívány. Nyní pouze podtrhují skutečnost, že web „nežije“.

5.4.2.2 Evaluační otázka 5.2.2 Jak hodnotí využitelnost a přínos databáze produktů ESF registrovaní uživatelé vzhledem k jejich potřebám? V rámci online dotazníkového šetření byli osloveni všichni aktivní registrovaní uživatelé Databáze produktů ESF (tzn. celkem šlo o 252 oslovených uživatelů). Využit byl interní nástroj pro rozesílání emailů uživatelům, a to s využitím možnosti přímo zadat emailovou adresu odesílatele. Jako nedoručitelných se vrátilo 15 emailů, maximální počet odpovědí byl tedy 237. Návratnost dotazníkového šetření byla relativně nízká, dotazník alespoň částečně vyplnilo pouze 33 % oslovených respondentů (tj. 84 registrovaných uživatelů). Výsledky šetření nicméně ukázaly, že přestože byli emailem osloveni výhradně registrovaní uživatelé (a tato skutečnost byla uvedena i v textu emailu a úvodním textu), výrazné procento respondentů na otázku „Znáte databázi produktů ESF umístěnou na: http://esfdb.esfcr.cz?“ odpovědělo záporně – celkem šlo o 23 respondentů (9 % oslovených respondentů). Protože šlo o první a povinnou otázku, považujeme za pravděpodobné i to, že výrazné procento respondentů, kteří již dále v dotazníku nepokračovali, spadají také do kategorie záporné odpovědi (šlo o 27 respondentů, tzn. 11 %, kteří ve vyplňování dotazníku nepokračovali). Ze získaných odpovědí bylo tady v dalším kroku odstraněno celkem 27 odpovědí, které byly nedostatečně vyplněny (resp. byly zcela prázdné). Analyzováno tedy bylo celkem 57 odpovědí (24 % uživatelů databáze). Registrovaní uživatelé databáze produktů ESF nejčastěji využívají databázi, když připravují nový projekt a chtějí se inspirovat úspěšnými projekty nebo produkty ESF, nebo aby si udrželi povědomí o tom, jaké projekty se v současnosti v rámci ESF realizují. Registrovaní uživatelé databáze oceňovali už samotnou existenci databáze, i když k její podobě měli výhrady a připomínky. Většina uživatelů hodnotí po obsahové stránce databázi pozitivně. Celkem 23 ze 48 respondentů odpovědělo, že databázi hodnotí po obsahové stránce částečně kladně, neboť databáze sice obsahuje řadu dobrých příkladů, ale je těžké je vyhledat. 16 respondentů je s obsahovou stránkou databáze spokojeno, hodnotí ji kladně, protože databáze podle nich obsahuje dostatek inovativních projektů a produktů, které mohou využít. K zápornému hodnocení obsahové stránky databáze se přiklání 9 respondentů. Spíše pozitivně je rovněž hodnocena stávající struktura a klíčování (dvě třetiny respondentů se přiklání ke kladnému hodnocení). Valná většina respondentů (38 ze 48) se rovněž přiklání k názoru, že programy a produkty jsou v databázi popsány srozumitelným jazykem. Jako silné stránky databáze byly označeny následující aspekty (výběr): samotná existence databáze, přehlednost, kvalitní informace a materiály, možnost inspirace, srozumitelnost. Jako slabé stránky byly uvedeny v některých případech podobné okruhy (výběr): nepřehlednost, problematická orientace na stránkách, chybějící produkty a neúplnost materiálů, malé množství příkladů, problematické vyhledávání, nedostatečná kvalita některých produktů. Uživatelé hodnotili oblasti, které by bylo vhodné zlepšit, aby došlo ke zvýšení využitelnosti databáze produktů ESF. Respondenti nejčastěji uvedli odpověď přenos dobrých příkladů do praxe (celkem 28 respondentů), dále vyhledávání informací (23 respondentů), struktura a třídění informací (21 respondentů), uživatelské funkce (14 respondentů), srozumitelnost informací (11 respondentů), design a uživatelská přívětivost (10 respondentů), interaktivita, hodnocení produktů (9 respondentů) a celkový dojem (9 respondentů).

40


5.4.2.3 Evaluační otázka 5.2.3 Jak hodnotí využitelnost a přínos databáze produktů ESF další její uživatelé vzhledem k jejich potřebám? V současné době stále probíhá šetření mezi touto cílovou skupinou (potenciální uživatelé), odpověď na tuto evaluační otázku bude známa až v další fázi šetření.

5.4.2.4 Evaluační otázka 5.2.4 Jak hodnotí využívanost a stav databáze produktů ESF její tvůrci a správci? Na základě setkání se zástupci zadavatele (správci databáze) dne 18. 5. 2012 bylo zjištěno, že se celkové hodnocení výrazně neliší od výstupů informačního auditu, tj. že zadavatel si je vědom slabých míst současné implementace. Klíčovou informací bylo i to, že zadavatel má vůli i nástroje významně změnit systém fungování databáze produktů ESF. Je třeba říci, že mnohé z nastíněných záměrů byly v souladu s našimi doporučeními (viz níže EO 5.2.5) a podle našeho názoru, budou-li tyto záměry uskutečněny, povedou k významnému zlepšení využitelnosti a efektu databáze.

5.4.2.5 Evaluační otázka 5.2.5 Jaké úpravy vy měly být provedeny pro dosažení vyšší využitelnosti a přínosu databáze produktů ESF? Na základě zjištění z informačního auditu, dotazníkového šetření mezi registrovanými uživateli a pohovoru se zadavatelem (správci databáze) lze shrnout následující doporučení:     

Zvýšit uživatelskou přívětivost portálu (vč. odstranění dílčích chyb), zjednodušit jazyk Zavést nový systém výběru a schvalování produktů Otevřít systém nejen pro produkty, ale rovněž pro projekty Rozšířit spektrum zveřejňovaných informací Přidávat příklady dobré praxe a příběhy

Detailní informace a doporučení pro jednotlivé hodnocené aspekty lze najít v samostatné technické části, konkrétně Dílčí analýza č. 1: Identifikované inovativní projekty OP LZZ a EQUAL.

5.4.3

Evaluační otázka 5.3. Do jaké míry přispívají k šíření a využití inovací vzniklých v projektech jiné nástroje či postupy a jaký je jejich vliv ve srovnání s databází produktů ESF?

5.4.3.1 Evaluační otázka 5.3.1 Jaké další nástroje či postupy existují (kromě databáze produktů ESF)? + Evaluační otázka 5.3.2 Které ze vzniklých nástrojů jsou dostupné a jak jsou využívány? Pro účely benchmarkingu je třeba odlišit databáze, které jsou v různých státech napojeny přímo na oficiální ESF databáze, a databáze, které fungují spíše jako inspirační databanky, shromažďující nejlepší příklady projektů či produktů v daných oblastech. Budoucí zaměření Databáze ESFDB, přestože je napojeno na oficiální ESF databázi, směřuje jednoznačně k druhému typu, tedy k oné přidané hodnotě, kterou představuje výběr a hodnocení projektů a produktů. Databáze v ČR – Topregion.cz V současné době existuje v ČR pouze jediná databáze projektů, která by splňovala výše uvedenou definici a tou je Topregion.cz. Je jedinou inspirační databankou, zaměřenou na rozvoj lidských zdrojů, v ČR. Tato databanka poskytuje komplexní informační a poradenskou podporu při tvorbě a implementaci strategie rozvoje lidských zdrojů na úrovni kraje i na národní úrovni. Je určena především pro krajské koordinátory RLZ a projektové manažery, kteří se podílejí na strategickém řízení RLZ. Inspirační databanka slouží i dalším zájemcům z oblasti veřejné správy a podnikatelského

41


sektoru, ale i široké veřejnosti. Informace v databance mají sloužit jako kvalitní a přehledné odborné zázemí pro všechny, kdo rozhodují o budoucím směřování trhu práce a musejí brát v úvahu široké spektrum aspektů, které s problematikou souvisí.

Databanku spravuje Národní vzdělávací fond, o.p.s., přičemž část realizačního týmu této evaluace se přímo podílí na správě a koncepci databanky. Databanka obsahuje mimo jiné i databázi ESF projektů, které byly nominovány v rámci soutěže Dobrá rada nad zlato. V této soutěži soutěží projekty zaměřené na problematiku rozvoje lidských zdrojů, které nominují krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů. Vítězné projekty hodnotí tým odborníků, druhá část hodnocení probíhá veřejně přímo na portálu topregion.cz prostřednictvím internetového hlasování. Projekty, umístěné v databázi, byly tedy vybrány z mnoha dalších krajskými radami pro RLZ a následně hodnoceny odbornou komisí, což samo o sobě je přidanou hodnotou. Popis projektů zahrnuje nejen obvyklé atributy typu cíle, cílové skupiny atd., ale rovněž příběh ze života, který významně ilustruje aplikovatelnost daného projektu.

42


5.4.3.2 Evaluační otázka 5.3.3 Jaké další nástroje či postupy existují v zahraničí a jak jsou využívány? ESF Works Jedná se o britský portál dostupný na http://www.esf-works.com/ prezentující projekty ESF v Anglii. Má dvě hlavní sekce: projekty se stručným strukturovaným popisem a případové studie s daleko podrobnějšími informacemi. Sekce případových studií je daleko zajímavější než zbytek, neboť se jedná o výběr projektů – bohužel z portálu není zřejmé, podle jakého klíče byly projekty vybrány.

43


Velkou devizou tohoto portálu je důraz na osobní příběh (podobně jako u databanky topregion.cz) a pestré využití médií, tedy videí zachycujících rozhovory s řešiteli projektů či se zástupci cílových skupin projektů a rozličné fotografie. Portál je velmi přehledně řešen, existují zde u každého projektu záložky pro podrobnější informace. The Young Foundation Jde opět o britský portál, ale zde se zdaleka nejedná o pouhé shromažďování a zveřejňování informací, nýbrž o síť inovativních organizací a projektů v regionech Spojeného království. Nadace se zabývá síťováním vytipovaných partnerů, inovátorů, a iniciací nových projektů na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Na portálu www.youngfoundation.org lze nalézt kromě množství analytických dat a dodatečných informací i databanku projektů, jejichž řešitelé jsou zapojeni do sítě (a jsou tedy „proven innovators“).

44


Vysokou přidanou hodnotu tohoto portálu jsou nejen skutečně inovativní projekty, ale rovněž jejich zasazení do širšího kontextu. Projekty jsou zařazeny do jednotlivých témat a podtémat, kde každé téma je obšírně rozvedeno, a v popisu jsou naznačeny trendy, kudy se oblast vyvíjí. Poskytnutí širšího kontextu považujeme za velmi žádoucí, což je jeden z důvodů, proč navrhujeme uvádění širšího spektra informací i na webu databáze produktů ESF.

5.4.3.3 Evaluační otázka 5.3.4 Které nástroje jsou nejvlivnější (nejvíce přispívají k šíření inovací)? I s ohledem na stále běžící šetření mezi cílovou skupinou potenciálních uživatelů není možné na tuto otázku v současné době odpovědět. Odpověď na celou evaluační otázku 5.3 bude v závěrečné zprávě dále rozvedena s ohledem na zjištění plynoucí zejména z hloubkového šetření mezi realizátory projektů, přípravy případových studií a syntézy dostupných zdrojů.

45


6 Závěry a doporučení Poznámka: Po dohodě se zadavatelem byla tato kapitola ponechána ve znění 1. Průběžné zprávy, pouze byla doplněna a aktualizována s ohledem na kapitolu 5. Hlavní zjištění a aktualizace (označeno červeně na úrovni nadpisu při doplnění celé části nebo přímo v textu). Úkol 1: Vyhodnoťte relevanci témat inovativnosti OP LZZ a jejich promítnutí do vyhlášených výzev v kontextu socioekonomického vývoje a pokroku implementace OP LZZ 

Evaluační otázka č. 1: Do jaké míry jsou relevantní témata inovativních aktivit stanovená v OP LZZ a v prováděcím dokumentu OP LZZ?

Závěry 1. Dopad socioekonomických změn na inovační nabídku Inovační nabídka je charakterizována grantovými projekty, které reagují na obsah výzev. Vliv socioekonomických změn na projektovou úroveň není nijak sledován, inovační nabídka je nicméně z dostupných zdrojů hodnocena jako soustavně nízká, bez vazby na cyklické změny. Grantová ekonomika je vůči nim vždy odolnější, pro podnikový sektor je klíčový vývoj hlavní aktivity. Výjimku představuje sociální podnikání, které propojuje sociální a ekonomické aspekty. Váha jeho podpory je nicméně v OP LZZ nízká. 2. Dopad socioekonomických změn na inovační poptávku Inovační poptávku v OP LZZ zhmotňují individuální projekty národní, které cílují systémovou změnu. Toto systémové pojetí inovativnosti agendy je dlouhodobé a obecně platné i v širším mezinárodním kontextu. Významnější jsou v tomto ohledu domácí politické změny a od nich se odvíjející politická poptávka, resp. průchodnost případných inovačních řešení. 3. Dopady změn v průběhu implementace Hodnocení dopadů změn v průběhu implementace neprokázalo jejich vliv na inovačnost, resp. tento vliv není přímo měřitelný při absenci spolehlivého kritéria inovační aktivity nebo inovačního výstupu, které by umožňovalo srovnání v čase a mezi oblastmi podpory. 4. Relevance témat inovativních aktivit Prezentován je výchozí přehled inovačních témat v domácích a zahraničích zdrojích. Domácí témata vycházejí z aktuálních národních strategických dokumentů, lze tedy předpokládat, že odrážejí stávající politickou poptávku (inovační nabídka). Zahraniční témata rovněž vycházejí z aktuálních znalostí agendy sociálních inovací. Zahrnují široké spektrum přístupů rozlišených podle již realizovaných způsobů podpory, překážek sociálních inovací a úvah o budoucích prioritách podpory. Implikace Bezprostřední nepříznivé socioekonomické dopady mohu zesílit naléhavost řešení dlouhodobých systémových problémů, zejména v kombinaci s důsledky fiskální restrikce. Mohou také podnítit radikálnější inovační přístupy, resp. zvýšit tlak na jejich realizaci a šíření. Mohou ale také zvýšit odpor vůči změnám, resp. způsobit jejich zpomalení či zmírnění. Chybějící operacionalizované vymezení inovačnosti specifikované podle jednotlivých oblastí podpory a souvisejícího kritéria inovačních aktivit a výstupů znemožňuje přímé a v čase či mezi předměty podpory srovnatelné hodnocení relevance inovačních aktivit v OP LZZ. Všechna identifikovaná témata inovativních aktivit lze vzhledem k jejich aktuálnosti považovat za relevantní pro připadnou implementaci do OP LZZ, tj. odrážejí současný stav poznání v dané problematice (zahraniční zdroje), resp. politickou a odbornou poptávku (domácí zdroje). 46


Doporučení Pro další období 2014+ je žádoucí systematicky a kvalifikovaně sledovat a vyhodnocovat dopad socioekonomických a politických změn na inovační poptávku a nabídku, resp. na faktory, které je ovlivňují. Takový monitoring je významný pro účinnou angažovanost stakeholderů, jak představitelů zájmových/cílových skupin podpory, tak tvůrců a realizátorů souvisejících politik. Je rovněž zásadní podmínkou přizpůsobení inovační podpory případným změnám. V další fázi evaluace je vhodné pro získání komplexního pohledu sledovat případný dopad změn implementace na úrovni projektů, kde lze zatím v souhrnu sledovat v čase spíše tendenci k unifikaci předkládaných témat a jejich řešení. Pro další období 2014+ je nutný systémový přístup k vymezení, pojetí a aplikaci inovační podpory (viz navrhovaná řešení pro otázky v úkolu 2), které by umožňovaly kvalifikované hodnocení jejího vývoje v čase, včetně vlivu socioekonomických změn a změn v implementaci. Při rozhodování o změnách implementace je zároveň nezbytné zohledňovat jejich vliv na inovačnosti podpory (inovační nabídky a poptávky). V další fázi evaluace se jeví jako žádoucí prioritizace relevantních témat pro inovační podporu s využitím externí expertizy, protože na úrovni MPSV jejich identifikace nebyla realizovatelná. Pro stávající období se prioritizace témat, resp. specifikace dle požadavků zadavatele týká oblasti podpory 1.1 a dále PO 3 (viz řešení otázky 1.4). Pro období 2014+ je postup identifikace prioritních témat součástí doporučovaných systémových změn (viz navrhovaná řešení otázek úkolu 2).



Evaluační otázka č. 2: Která potřebná témata nejsou mezi vymezenými tématy inovativních činností zahrnuta?

Závěry Na základě stávajících informací (tedy na straně MPSV) nebyla zaznamenána nějaká chybějící inovační témata v OP LZZ. V jeho rámci jsou témata v prováděcím dokumentu vymezena velmi široce a obecně a z hlediska zadavatele umožňují dostatečně reflektovat konkrétní potřeby inovační poptávky (její specifikace je ale s výjimkou podpory sociálních podniků vágní nebo zcela chybí). Doporučení Identifikace případných chybějících témat je v další fázi evaluace nezbytná s využitím vnější domácí a zahraniční expertizy při odlišení relevance pro stávající období (v návaznosti na řešení otázky 4) a pro přípravu období 2014+.



Evaluační otázka č. 3: Do jaké míry se témata inovativních aktivit promítají do vyhlášených výzev?

Závěry 1. Inovační výzvy Témata inovačních aktivit jsou ve vyhlášených výzvách vždy zahrnuta, což je dáno jejich šíří a obecností. V souhrnu lze inovačnost výzev rozdělit podle typu projektů, tj. individuální (národní a ostatní) a grantové (globální a ostatní). V případě grantových projektů je explicitně inovativní pouze výzva 30, která cíluje vznik nebo rozvoj sociálního podnikání. V případě individuálních projektů národních inovativnost cíluje systémové reformy či transformace, v komplexním pojetí v celé ose a napříč všemi výzvami se to však týká pouze

47


PO 4. U ostatních projektů je inovativnost akcentována v různé míře a závisí na realizátorech projektů, v jaké konkrétní podobě bude naplňována. 2. Zohlednění inovačnosti V některých výzvách jsou explicitně akcentovány inovativní nástroje a přístupy, ale bez bližšího objasnění. Akcent má proto spíše proklamativní charakter. Velmi malý počet výzev zahrnuje přímo specifické kritérium inovativnosti (od kterého se později upustilo), ale bez zjevného dopadu na inovativnost realizovaných projektů. Nicméně většina výzev obsahuje některé inovativní či možná lépe proinovativní charakteristiky, i když nejsou přímo takto v textu zmiňovány. Součástí každé projektové žádosti je objasnění inovativnosti v rámci kritéria A1. 3. Definice inovačních témat a baseline Definování témat a jejich base-line probíhá u individuálních projektů reforem a transformace a některých grantových projektů odkazem na související legislativu či strategické dokumenty. Explicitní a komplexní je v tomto ohledu opět pouze PO 4 (Strategie Smart Administration). U grantových projektů je specifická definice tématu a jeho base-line (včetně specifické metodiky hodnocení) provedena pouze ve výzvě 30, tj. podpory sociálního podnikání. Další skupina výzev uvádí typy podporovaných inovativních aktivit, ale jejich konkrétní tematické zaměření a samotná inovativnost jsou předmětem jednotlivých projektů. Většina výzev ale v souhrnu inovativnost témat blíže nespecifikuje a base-line nepoužívá. Objasnění inovativnosti projektu tak závisí na argumentační schopnosti žadatele a její posouzení na znalostní kapacitě hodnotitele. V čase lze sledovat u realizovaných projektů tendenci k jejich unifikovanosti, což může být způsobeno oslabením inovační kapacity nabídky, jejím vědomým přizpůsobením typu již schválených projektů a typem znalostní kapacity hodnotitelů (její konzervativností, omezeností). Implikace Vzhledem k nízké úrovni znalostní kapacity, která byla v době vzniku dokumentů k dispozici (a obecně vzhledem k deficitu strategické inteligence při tvorbě politik v ČR), je široký záběr při vymezení inovačních témat příznivý v tom, že neomezuje případné budoucí zacílení inovační podpory. Problémem je, že mezi počátečním výčtem inovačních témat a již vyhlášenými výzvami se nepostoupilo k vytvoření odpovídajících podmínek pro implementaci inovativnosti, a to ani inherentní, ani cílené (s výjimkou podpory sociálního podnikání). Doporučení V další fázi evaluace je vhodné pro získání komplexního pohledu sledovat projektovou úroveň, a to zejména všechny projekty individuální a vhodný vzorek grantových, a to zejména vyhodnotit jejich projektové aktivity z hlediska inovačních charakteristik (viz řešení otázky 2.7).



Evaluační otázka č. 4: Na jaké oblasti / témata je třeba zaměřit inovativní aktivity při další implementaci OP LZZ?

Závěry Na základě stávajících informací (tedy na straně MPSV) nebyla zmíněna chybějící nebo žádoucí inovační témata pro další implementaci v OP LZZ. Na základě připomínek k pracovní verzi 1. průběžné zprávy byly dodatečně zmíněny přípravy vyhlášení výzev OP 1.1 a prostor pro inovační aktivity v rámci OP 3.1.

48


Implikace V souhrnu je možno ve všech stávajících oblastech podpory sledovat inovační potenciál, pokud by bylo průchodné vyhlásit výzvy na grantové projekty s explicitním inovačním zacílením, zejména na přenos a sdílení dobré praxe, aktivizaci a síťování stakeholderů, zvyšování expertní kapacity. Cílení konkrétních inovačních témat však vyžaduje odpovídající specifickou metodickou podporu. Doporučení Systémově by bylo vhodné část zbývající podpory zaměřit na přípravu strategie pro období 2014+, a to včetně strategie přístupu k podpoře inovačních aktivit. Po jejím vyjasnění je vhodné se zaměřit na vytvoření odpovídající vnitřní a vnější znalostní (expertní) kapacity v oblasti sociálních inovací, aktivní účast v nadnárodních expertních sítích a mezinárodních výzkumných aktivitách, vytvoření domácí tematické sítě pro oblast sociálních inovací na národní, regionální a lokální úrovni. Vytvoření metodické podpory pro implementaci inovační podpory na programové a projektové úrovni s využitím zahraničních zkušeností (je součástí výstupů stávající evaluace). Zpřístupnění zahraniční dobré praxe jako inspirativní databáze pro uplatnění v domácích podmínkách. Edukace stakeholderů v agendě sociálních inovací na všech úrovních vertikály a v mezirezortním průřezu (alespoň ve vybrané průkopnické agendě). Zpřístupnění a aktivní podpora šíření příkladů prokazatelně inovativních projektů ze stávajícího programového období. Konkretizace podnětů pro připravované výzvy ve stávajícím období Podle požadavků zadavatele je možno konkretizovat podněty pro připravované výzvy, a to pro OP 1.1 a PO 3. Je však nutno konkretizovat žádoucí harmonogram, aby podněty byly ještě využitelné. Rámcové možnosti postupu jsou uvedeny v dodatku. Dodatek I Konkretizace podnětů je rozdělena podle hlediska inovační nabídky, inovační poptávky a jejich propojování (harmonizace). 1. Inovační nabídka (nová témata) a) vyjasnit existující prostor pro inovační aktivity v rámci PO 3 (ve kterých oblastech podpory, v jakém možném rozsahu, při jakém načasování výzev) ba) pro identifikované oblasti podpory v PO 3 navrhnout inovační téma/ta s využitím stávajících případně doplněných expertních skupin/panelů bb) pro OP 1.1 navrhnout a připravit základní obsahovou informaci pro stakeholdery pro téma/ta sociálních inovací v podnikovém sektoru (tzv. inovace práce a zaměstnanosti nebo inovace pracoviště, východiskem může být definiční mapa Nizozemského Centra pro sociální inovace) c) stanovit omezený počet inovačních projektů se zvláštním režimem (od podání žádostí k vyhodnocení) a se silnou vazbou na stávající expertní kapacitu (kombinaci domácí a zahraniční), pravidla tohoto režimu vytvořit do stanoveného termínu d) pro inovační projekty vytvořit specifický režim monitoringu, který bude proaktivní a bude kvalifikovaně podporovat realizátory až do fáze mainstreamingu, tj. s využitím externí kapacity, která bude spolupracovat už na kroku (c). 2. Inovační poptávka (rozvoj stávajících témat) Rozšířit stávající poptávku v typech projektů s inovačním potenciálem, což by ale vyžadovalo provedení evaluace na projektové úrovni, protože stávající informační zdroje nejsou v tomto ohledu dostatečné.

49


Systémově jediným typem aktivity, která je inovační z podstaty, jsou sociální podniky a jejich počet je zatím velmi malý. Vhodné je prozkoumat prostor pro zvýšení jejich počtu, např. modifikací podmínek poskytování, případně zahrnutím podpůrných poradenských služeb, přípravných či navazujících aktivit 3. Sladění inovační nabídky a poptávky (podpora systémových změn) a) poptávka: rozvoj znalostní kapacity kombinací interních zdrojů (z odborných odborů MPSV) a externích a zároveň budování poolu hodnotitelů inovačních projektů (využitelných i do budoucna) b) nabídka: tematické sítě pro sociální inovace, proaktivní cílení (potenciálních) skupin žadatelů/inovátorů a jejich podpora, marketing sociálních inovací jako konceptu, prezentace existujících příkladů, tvůrčí semináře, workshopy

Úkol 2: Vyhodnoťte současné pojetí inovativnosti v OP LZZ a v ESF v zahraničí a navrhněte vhodné vymezení inovativnosti v kontextu aktuálního stavu implementace OP LZZ 

Evaluační otázka č. 1: Jaká jsou aktuální pojetí inovativnosti (vč. pojetí EK) relevantní pro oblast implementace ESF a zájem zadavatele?

Závěry 1. Funkcionální definice sociálních inovací Univerzálně platné vymezení sociálních inovací není k dispozici a ani není možné. Pro operacionalizaci musí být definice vždy kontextově specifická. V souhrnu sociální inovace představují ve stávajícím pojetí nová řešení, která naplňují naléhavé sociální (resp. společenské) potřeby a zároveň vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráce v sociální interakci. 2. Význam sociální interakce Zásadní charakteristikou sociálních inovací je význam sociální interakce, která je sama o sobě inovačním výsledkem, protože vytváří sociální kapitál. Interakce zahrnuje participaci a spolupráci různorodých aktérů a stakeholderů a empowerment beneficientů, tj. inovace je vytvářena a šířena s jejich účastí. Kvalita interakce ovlivňuje udržitelnost inovací a její upscaling. 3. Typy sociálních inovací Sociální inovace lze rozlišovat podle různých hledisek. Podle charakteru sociálních interakcí jako řešení sociální poptávky (potřeby), řešení společenské výzvy a systémovou změnu. Podle typu institucionálního sektoru, kde se odehrávají, nebo interakce různých sektorů. Podle fáze nebo fází inovačního cyklu, kterou nebo které zahrnují. Implikace Agenda sociálních inovací je na úrovni EU poměrně nová a živá, v ČR zcela nová. Od orgánu, který ji chce podporovat, proto vyžaduje odpovídající expertizu, včetně soustavného sledování vývoje odborného poznání a praxe v mezinárodním kontextu, schopnosti přizpůsobení probíhajícím změnám a schopnosti uplatnění získaných poznatků v domácích podmínkách. Řešení 1. Vytvoření vnitřní expertní kapacity (tj. soustavně pracující, v úzké interakci s cílovými subjekty a s odpovídající pozicí vůči nim) pro agendu sociálních inovací s využitím vnějších znalostních zdrojů (stávající vnitřní zdroje nejsou na MPSV v tomto ohledu k dispozici a vzhledem k náročnosti agendy není reálné předpokládat jejich vytvoření vlastními silami).

50


2. Expertní kapacita pro sociální inovace bude postupně rozšiřována pro přípravu a realizaci agendy 2014+ v rámci MPSV a pro rozvoj mezirezortní interakce (nejlépe spolupráce) se subjekty, jichž se oblast sociálních inovací dotýká (zejména vzdělávání a kvalita lidských zdrojů (včetně zdravotní péče), tradiční inovační výkonnost, udržitelný rozvoj, institucionální kvalita, ICT). 

Evaluační otázka č. 2: Do jaké míry je vhodné současné pojetí inovativnosti v OP LZZ?

Závěry Vhodnost současného pojetí inovativnosti v OP LZZ je nutno hodnotit pouze nepřímo podle implementační praxe, protože žádné jiné kvalifikované hodnotící podklady tohoto konceptu nejsou k dispozici. 1. Horizontální princip inovativnosti Inovační agenda je v programových dokumentech OP LZZ formálně založena na tzv. horizontálním principu inovativnosti, což v implementační praxi znamená, že je pouze doplňkovým a z větší části velmi vágně vnímaným hlediskem. 2. Výběr priorit pro inovační aktivity Výběr priorit pro inovační aktivity není zdůvodněn a jejich obsah specifikován, stejně jako aplikace principu inovativnosti na projektové úrovni (zhmotněním této nekvalifikované aplikace je vypovídací hodnota ukazatele počtu nových/inovovaných produktů). 3. Explicitní zaměření na sociální inovace Na sociální inovace je explicitně a s odpovídající znalostní a implementační kapacitou zaměřena pouze podpora sociálního podnikání, která ale představuje co do rozsahu velmi malou část vynakládaných zdrojů OP LZZ. 4. Reflexe problémů v hodnotících dokumentech Problémy s vymezením, pojetím a aplikací principu inovativnosti jsou zmiňovány průběžně ve všech hodnotících dokumentech a dalších typech zpětné vazby při realizaci OP LZZ (koneckonců i v zadání stávající zprávy), tj. ve výročních zprávách, ročních operačních vyhodnoceních a záznamech fokusních skupin. 5. Absence systémového řešení Systémové řešení zmiňovaných problémů však nebylo zaznamenáno, ani pokus o ně. Pozornost se zaměřuje na úpravu definic v příručkách, tedy na administrativní řešení. Reflexe přínosu těchto úprav za strany administrátorů i hodnotitelů je však oprávněně skeptická, resp. negativní. V některých případech je zřejmá bezradnost obou skupin nad samotným pojmem inovací, která se projevuje i představě, že problém je řešitelný právě vytvářením dalších příruček či formulací jednoduchých pravidel či doporučení. Implikace Současné pojetí inovativnosti v OP LZZ je systémově i implementačně nevhodné a strategicky nevyjasněné a neodpovídá pravidlům formulovaným pro období 2007-2013 na základě zkušeností s programem EQUAL (což však není v mezinárodním srovnání nijak výjimečné). Poznatky z dosavadní praxe (na straně řízení a administrace OP LZZ i hodnotitelů samotných projektů) potvrzují, že inovační podporu nelze realizovat mechanisticky podle příruček, musí být k dispozici soustavně rozvíjená znalostní kapacita schopná kvalifikovaného a komplexního zacílení (podpory) inovační poptávky i nabídky.

51


Řešení Inovační strategie Je nezbytné se rozhodnout, zda inovační aktivity budou cílené a tedy omezené na určitý segment alokovaných zdrojů (realizovaných projektů), nebo budou považovány za žádoucí inherentní charakteristiku všech projektů, případně obojí. Kombinovaný přístup lze považovat za nejvhodnější i pro budoucí programové období. Pro oba přístupy je možno připravit související podklady. Žádoucí samozřejmě je, aby všechny podporované projekty usilovaly o inovace. Toto úsilí je třeba podporovat vzděláváním potenciálních žadatelů, odbornou pomocí při vypracovávání projektů, šířením dobré praxe a dalšími typy aktivit pro rozvoj inovační nabídky. Není však vhodné, aby inovačnost projektu byla součástí hodnocení. Inovační aktivity by měly být naopak klíčovou charakteristikou hodnocení u projektů, které inovace explicitně cílují. Tyto projekty ale musí mít ze strany vyhlašovatele k dispozici odpovídající znalostní kapacitu ve všech fázích projektového cyklu (kvalita inovační poptávky). Inovační výstupy těchto projektů musí vždy podléhat kvalifikované a náročné validaci. Inovační projekty Pro stávající období je doporučeno nastavení nového pojetí inovačních projektů pro vybrané inovační aktivity (viz řešení v otázce 2.7, Tabulka 2, a v otázce 1.4). Metodika implementace tohoto pojetí by měla být vypracována v rámci stávající evaluační zprávy. Pro období 2014+ je nutné tuto metodiku průběžně rozvíjet rovněž v (kvalifikované) reflexi znalostního vývoje v EU. Inovační principy Ve stávajícím období již kvalitativní změny inovačních principů, resp. jejich komplexní a kvalifikované zavedení není reálné. Pro období 2014+ je doporučen postup přípravy podle principů inovační podpory formulovaných pro období 2007-2013 (viz dále Dodatek I obsahující Pravidla implementace a Kritéria hodnocení). Postup je nutno soustavně aktualizovat podle znalostního vývoje na úrovni EU a průběhu interakce s domácími stakeholdery a beneficienty. Kontextová specifikace Pro období 2014+ je zvláště nutno zohlednit specifika inovační podpory podle fáze inovačního cyklu (viz Dodatek II, tabulka 1), institucionálního sektoru, případně sektorové kombinace, inovačního typu (vytváření vs. přejímání inovace), úrovně rozvoje inovační nabídky ad. Význam horizontálních principů Pro období 2014+ musí mít v cíleně inovačních projektech odpovídající váhu (od kvalifikované podpory žadatelů až k odpovídající expertize hodnocení) horizontální principy mezinárodní spolupráce, partnerství, mainstreamingu (viz řešení v otázkách 2.4 a 2.5). Dodatek I Pravidla implementace principu inovační podpory v operačních programech ESF (formulovaná pro období 2007-2013) a doporučovaná jako východisko pro přípravu období 2014+ jsou rozdělena do pěti oblastí v návaznosti na pilíře kvalitního programování (strategická orientace a koherence, účast stakeholderů, monitoring a evaluace, plánování účinné realizace): (1) Propojení inovačních témat s problémy a potřebami formulovanými v operačním programu a ve vazbě na reformní/strategickou agendu: identifikace a zdůvodnění inovačních témat (zároveň

52


umožňující přizpůsobení v čase, provázanost s národními a evropskými strategickými dokumenty rámcovými a oborově specifickými), specifikace sdílení výsledků a dobré praxe na národní a evropské úrovni, vytvoření a uplatnění mechanismů mainstreamingu. (2) Zajištění orientace na uživatele (politické agendy a aktéry) a tím i relevance předkládaných inovací: zapojení stakeholderů a beneficientů ve všech fázích na programové a/nebo projektové úrovni (3) Podpora dobře nastaveného (úplného) řetězce aktivit od zvýšení povědomí a vzniku nápadů k managementu změny: identifikace a dokumentace různých typů inovačních aktivit, které je možno podporovat, tj. analýza souvisejících problémů a témat v rámci akcí ESF, identifikace oblastí s možným dopadem sociálních inovací, vývoj a testování nových přístupů, monitoring souvisejícího vývoje na národní i mezinárodní úrovni, validace dobré praxe, peer review a benchmarking, komunikace získaných zkušeností stakeholderů, přenos dobré praxe a získaných zkušeností uživatelům. (4) Validace inovačních výsledků pro úspěšný transfer inovační dobré praxe do mainstreamu: zahájení procesu co nejdříve k soustředění na slibné výsledky, což vyžaduje účinné systémy monitoringu, validace a evaluace v průběhu celého inovačního procesu (peer review, benchmarking, identifikace faktorů úspěchu, jasná identifikace zlepšení oproti stávající praxi). (5) Mechanismy mainstreamingu k realizaci užitků inovační aktivity: organizovaná komunikace a přenos inovačního řešení a získaných zkušeností uživatelům, multiplikátorům a tvůrcům rozhodnutí, definice standardů pro mainstreamingové aktivity. (6) Zdroje pro plánování, management, evaluaci a mainstreaming zohledňují specifika podpory a managementu inovací, tj. z definice novátorského přístupu oproti standardním (rutinním) aktivitám, odpovídající alokací technické pomoci a rozvojem vnitřní znalostní expertizy s využitím vnějších zdrojů. (7) Koordinace pro realizaci užitků inovační aktivity a přenos výsledků: (a) na národní úrovni nutnost reflexe politických potřeb, širší reformní/strategické agendy, mezirezortní koordinace, zahrnutí stakeholderů všech úrovní, (b) na úrovni priorit OP např. ve formě politické řídící skupiny pro inovační aktivity zastupující hlavní uživatele, společných výběrových kritérií a mechanismů, společných podpůrných služeb pro projekty, koherentních metod validace a mechanismů transferu. (c) na úrovni EU mezi členskými zeměmi zejména rozvoj kapacit pro sdílení dobré praxe a dalších zkušeností, (d) na úrovni EU rozvoj kapacit pro integraci celoevropských priorit do regionálních a národních rozvojových programů. Kvalita integrace inovační podpory do programu ESF pro období 2014+ je hodnocena podle následujících kritérií na úrovni klíčových dokumentů ex-ante evaluace, Národního strategického referenčního rámce a operačních programů. Ex-ante evaluace 

Socio-ekonomická analýza: hodnocení výsledků inovačních aktivit programu (tj. OP LZZ) v letech 2007-2013 a poznatky, které lze uplatnit v novém operačním programu; politiky nebo systémy poskytování k podpoře zaměstnanosti, sociálního začlenění nebo investic do lidského kapitálu, které vyžadují modernizaci a doložení alternativních vhodných, proveditelných a přijatelných řešení; hlavní (přístupové, institucionální, právní ad.) překážky sociálních inovací a způsoby jejich možného překonání.



Hodnocení zdůvodnění strategie: potenciál přidané hodnoty plánovaných inovačních aktivit, způsob jejich integrace do programu, finanční implikace plánovaných přístupů.



Koherence strategie: jak inovační aktivity přispějí k dosažení cílů zaměstnanosti a sociálního začlenění v Národním reformním programu; pravděpodobný dopad modernizace nebo zlepšení národní, regionální a lokální politiky a systémů poskytování (v oblasti zaměstnanosti a začlenění)

53


na nerovnosti; příspěvek inovačních aktivit k nadnárodní a meziregionální spolupráci; relevance navržených ukazatelů. NSRR 

Socio-ekonomická analýza: SWOT analýza zahrnuje inovační aktivity,



Strategie: jak inovační aktivity přispějí k dosažení strategických cílů rámce (celková vize, relevance), hlavní prvky podpory inovačních aktivit (cíle, témata, zaměření na uživatele, mechanismy mainstreamingu, podpůrná kapacita)

Operační program 

Analýza: SWOT analýza zahrnuje inovační aktivity; proces identifikace témat pro podporu inovačních aktivit (zahrnutí tvůrců politik a klíčových stakeholderů jako uživatelů, úloha Monitorovacího výboru), vybraná témata pro inovační aktivity a jak zohledňují významné zkušenosti z evaluací programů v období 2007-2013 v podpoře a mainstreamingu inovací (co fungovalo a proč, kritické faktory úspěchu, přidaná hodnota), zjištění z ex-ante evaluace ohledně politické potřeby a inovační kapacity a potenciálu mainstreamingu pro inovační aktivity, politické agendy klíčových stakeholderů na národní, regionální a lokální úrovni; zdůvodnění vybraných témat a problémů z hlediska vazeb/konzistence se souhrnnou socio-ekonomickou analýzou a národní reformní agendou; hlavní potřeby sociálních partnerů ohledně tvorby kapacity v oblasti inovačních aktivit (pro cíl konvergence),



Strategie: popis strategie podpory inovačních aktivit (celková vize, relevance, specifické cíle, témata, orientace na uživatele, typy aktivit, podpůrná kapacita, očekávaný příspěvek ke strategickým cílům operačního programu; jak bude podpora inovačních aktivit implementována jako průřezový přístup; vztahy mezi podporou inovací a podporou nadnárodní a meziregionální spolupráce; koordinační struktury a procedury v rámci programu a ve vztahu k ostatním intervencím strukturálních fondů v oblasti vzdělávání a zvyšování kvalifikace; indikativní rozdělení Lisabonských kategorií (předpokládaný příspěvek inovačních aktivit by měl být přiřazen k Mobilizaci pro reformy v oblasti zaměstnanosti a začlenění)



Prioritní osy: jak inovační aktivit přispějí ke specifickým cílům každé prioritní osy (v relevantních případech), popis cílových oblastí/témat, uživatelů a příjemců pro inovační aktivity v každé ose a dostupné flexibility pro zahrnutí nových a vznikajících témat; seznam indikativních operací (forem a typů uznatelných aktivit), definice specifických cílů a identifikace ukazatelů výstupů a dopadů (v případě relevantních os); využití zdrojů technické pomoci pro podporu inovační aktivity (charakter předpokládaných podpůrných služeb, úroveň dostupných zdrojů, plánované manažerské uspořádání)



Implementace: jaké mechanismy zajišťují, že financování inovační aktivity přetrvá po celý životní cyklus programu; jak budou zajištěny jednoduché, pružné a účinné manažerské struktury a pravidla uznatelnosti v programu a na úrovni příjemců (beneficientů); jak bude sladěna pružnost managementu a zdravé finanční řízení (na programové a projektové úrovni); jaké mechanismy budou použity k validaci dobré praxe vznikající díky inovaci; jak bude zajištěno, že inovační aktivity dosáhnou výsledků (bude vyžadováno/doporučeno/podpořeno využití zavedených nástrojů projektového plánování); jak zajistí řídící orgán/národní podpůrná struktura kvalifikovanou realizaci uvedených pravidel.

Dodatek II Specifikace inovační podpory podle fází inovačního cyklu je vypracována službami Komise, jsou na ni napojeny konkrétní přístupy a nástroje v EO. Tabulka 14: Podpora sociální inovací podle fáze inovačního cyklu (typologie podpůrných nástrojů)

54


Fáze inovačního cyklu

Podpůrný nástroj

Vytváření nových nápadů zdola a mobilizace občanů pro tvorbu zaměstnanosti a sociální začlenění

Malé granty pro lokální iniciativy zaměstnanosti, nevládní organizace nebo organizace podporující znevýhodněné skupiny

Vývoj, testování a validace inovačních přístupů a praktik

Projektová podpora stakeholderům a veřejné správě k jejich proreformní mobilizaci a empowermentu

Získávání a konsolidace zásoby dobré praxe a úspěšných příkladů k šíření a přenosu

Zakázky na vytvoření vhodných zásobníků znalostí/informací a na vytvoření nástrojů (kapacit) pro jejich šíření

Umožnění sociálních inovací a změny budováním mostů a využitím synergií mezi nesouvisejícími systémy, institucemi nebo podpůrnými aktivitami

Stimulace a podpora vytváření nových forem partnerství mezi klíčovými stakeholdery a vládními úrovněmi

Testování hypotéz prostřednictvím experimentů

Podpora sociálních experimentů, zejména metod a nástrojů pro odpovídající evaluaci a pro rozvoj (scaling-up) osvědčených postupů

Zvýšení povědomí, vytváření kapacit a mobilizace pro změnu mezi vládními úředníky a tvůrci rozhodnutí

Podpora platforem sdíleného zejména peer-to-peer učení

Podpora změny struktur, institucionálních rámců

Podpora shora pro replikaci, osvojení a rozvoj (šíření) testovaných inovací, které vykazují zřejmou superioritu nad stávající praxí

organizací

a

učení

a

sítí,

Pramen: BEPA, s. 54, http://ec.europa.eu/bepa/pdf/publications_pdf/social_innovation.pdf



Evaluační otázka č. 3: Jaké zahraniční přístupy k pojetí a uplatnění inovativnosti v ESF jsou využitelné v ČR?

Závěr 1. Zaostávající podpora sociálních inovací v ESF (shora dolů) Na úrovni tvorby a realizace politik (shora dolů), včetně nastavení samotné podpory z ESF, se zatím agenda sociálních inovací prosazuje spíše výjimečně (oproti tradičně pojaté inovační politice). 2. Tematická omezenost podpory a její agenturizace Nejčastějším příkladem zavedené podpory sociálních inovací je oblast sociálního podnikání a inovací pracoviště. Realizace jejich podpory v ESF je prováděna specializovanými agenturami s odpovídající znalostní kapacitou. 3. Různorodost národních přístupů Přístupy k agendě sociálních inovací jsou v EU velmi různorodé a s odlišnou náročností na kvalitu přejímajícího subjektu (jeho znalostní a institucionální kapacitu, ale rovněž kulturní, historická a sociálně ekonomická specifika). 4. Chybějící evaluace sociálního dopadu Zahraniční přístupy jsou různě formalizované/institucionalizované, zatím obvykle chybí evaluace dopadů (social impact) či je spojena s nejasnostmi.

55


5. Dynamický rozvoj sociálních inovací zdola Hybatelem nových, zejména lokálních přístupů k rozvoji sociálních inovací jsou iniciativy samotných aktérů (zdola nahoru), velmi často s využitím informačních a komunikačních technologií (sociálních médií), s mezioborovým záběrem/přesahem (životní prostředí, kreativní odvětví) a významnou aktivizací občanské společnosti. 6. Podpora lokálních inovačních přístupů z jiných zdrojů Lokální přístupy (které se ale mohou rozvinout do národního či až mezinárodního přesahu) nejsou obvykle podporovány z prostředků ESF, protože jejich nastavení a přístup k implementaci nezohledňuje typ inovačnosti (kreativní, dynamická, obtížně předvídatelná, riziková). Podporu často získávají od jiných subjektů, včetně podnikových (v ČR je takovým příkladem Nadace Vodafone). Implikace Přestože se vždy vyskytují určitá národní specifika agendy sociálních inovací, nebyly v rámci EU identifikovány překážky přenosu zahraničních přístupů do ČR, resp. tyto překážky jsou řešitelné v procesu přizpůsobení (lokalizace) domácím potřebám a omezením. Zahraniční přístupy k pojetí a uplatnění podpory inovací v ESF (shora dolů) se rozvíjejí, ale zaostávají za rozvojem samotné oblasti sociálních inovací (zdola nahoru) v přístupu i obsahu. Tato zaostalost se projevuje zejména v posledních letech ve srovnání s růstem významu a inovačního dopadu sociálních médií. Ztuhlost podpory ESF odráží převahu administrativního přístupu, který je principiálně v rozporu s charakterem sociálních inovačních aktivit jako nestandardních postupů a řešení. Související problém představuje i nastavení sedmiletého programovacího období (plus minimálně dva roky jeho přípravy) a neschopnost nebo neochota zásadnějších změn v jeho průběhu v kontrastu se stále se zrychlující dynamikou společenského vývoje. Průřezový problém představuje nízká vnitřní znalostní kapacita a nedostatečné využití kapacity vnější. Řešení Prioritizace přenositelných přístupů (uplatňovaných v rámci ESF ale i mimo něj) s využitím zahraničního a domácího expertního panelu. Vymezení podmínek efektivního přenosu, resp. potřeby nebo možnosti přizpůsobení domácím specifikům.



Evaluační otázka č. 4: Jaká je role mezinárodní spolupráce v uplatnění inovativnosti v ESF, je vhodné (nutné) oba principy propojovat?

Závěr 1. Role v ESF je považována za zásadní, ale v praxi nedostatečná V tématu podpory inovací a mezinárodní spolupráce je v ESF proklamována úzká vazba. Dosavadní zkušenosti ale ukazují na potřebu zlepšeného tematického zacílení a koordinace (zvláště na úrovni EU). Dále chybí propracované implementační postupy pro podporu mezinárodní spolupráce, za žádoucí je považována také mezinárodní synchronizace výzev. 2. Role mezinárodní spolupráce v OP LZZ Vzhledem k přetrvávajícímu zaostávání ČR v rozvoji sociálních inovací za vyspělejšími zeměmi (na straně inovační poptávky i nabídky) je rozsah podpory mezinárodní spolupráce a její význam nedostatečný. Na druhé straně postup využití a případné modifikace zahraničních zkušeností není dostatečně propracován a navázán na odbornou problematiku (tj. v osách mimo PO5). 3. Zahraniční spolupráce a inovativnost 56


Inovační činnosti jsou v PO5 z obsahového hlediska vymezeny zcela volně a jsou v identické podobě překlopeny do výzev v dané ose. Tematické zacílení (např. v reflexi nových sociálních potřeb) není v žádné z nich uplatněno. 3. Přenos inovací v projektech mezinárodní spolupráce Inovační typ projektů představuje převzetí zahraničních zkušeností. V tomto ohledu tedy všechny projekty zahrnují (převzatou) inovaci. Není přitom jasné, zda a v jakém rozsahu dochází také k přizpůsobení zahraničního obsahu domácím specifikům. Realizované projekty vykazují určité předpoklady pro přenos inovací, např. znalostní kapacita příjemce, účast v sítích, navazující vzdělávací aktivity, obvykle s metodickou podporou. Šíření a prosazení inovace mimo vlastní organizaci realizátora má však spíše pasivní charakter a splývá s aktivitami publicity. Vyvolané kvalitativní změny a jejich dopady nejsou většinou objasněny. 4. Implementace mezinárodní spolupráce Realizátoři projektů disponují odpovídající znalostní kapacitou pro převzetí zahraničních zkušeností či usilují o její zvýšení (capacity building), mají v dané oblasti odbornou expertizu a praktické (terénní) zkušenosti. Zahraniční partnerství jsou založena na předchozí spolupráci. Spíše pasivní účast zahraničních partnerů, která výrazně omezuje přínos mezinárodní spolupráce, je nutně ovlivněna rozpočtovými omezeními (tj. zejména špatně nastavenými podmínkami financování jejich účasti). Šíření a prosazení přenesené zkušenosti obvykle není do projektu zabudováno s rovnocennou významností a má spíše doplňkový charakter, což je hlavním nedostatkem. Implikace Na základě dosavadních zkušeností v ESF jsou formulována doporučení Pracovní skupiny pro inovace a mezinárodní spolupráci a náměty pro zahrnutí mezinárodní spolupráce do budoucích programů. Tato doporučení jsou však zatím velmi obecná. Omezená podpora mezinárodní spolupráce v OP LZZ brání lepšímu využití výhod ze zkušeností vyvinutých a případně i zavedených jinde. Vzhledem k zaostalosti ČR v rozvoji inovační nabídky a poptávky a dynamice samotné agendy je význam mezinárodní spolupráce zásadní. Tematická obecnost podpory inovačních činností v PO5 je příznivou charakteristikou, pokud je znalostní kapacita poskytovatele omezená. Na druhé straně se tím ale ochuzuje o možnost koncentrace projektových kapacit na aktuální či perspektivní problémové oblasti. Vyvolané kvalitativní změny a jejich dopady nejsou v projektech většinou objasněny (co do typu, ani rozsahu), což v podstatě znemožňuje hodnocení jejich přínosu. Pouze lze odhadnout, zda k němu jsou vytvářeny předpoklady. Řešení Na nadnárodní úrovni bude mít klíčový význam schopnost vytvoření a efektivního fungování společné platformy na úrovni EU a schopnost české strany aktivně v ní působit a kvalifikovaně zprostředkovávat domácím subjektům zde získávané poznatky a naopak jejich zpětnou vazbu prezentovat v zahraničí. V rámci OP by měl mít princip mezinárodnosti horizontální charakter, tj. všechny projekty by se měly vymezit vůči stávající zahraniční zkušenosti (prokázat její znalost) a část rozpočtu věnovat na její přejímání, případnou modifikaci a šíření. V projektech s aktivní účastí zahraničního partnera je nutno stanovit pravidla, která umožní jeho významný podíl na řešení projektu, tj. bude moci získat odpovídající odměnu za vytvořený vstup.

57


V těchto typech projektů musí být požadován nejen pasivní přenos přejímané inovace, ale účast českých subjektů na jejím vývoji, s významnou modifikací pro lokální potřeby. Projektové žádosti musí být podrobněji specifikovány (na základě odpovídající metodické podpory) v obsahu jednotlivých částí, a to vedle charakteristik sociální inovace rovněž podle hledisek přejímání/modifikace (tj. znalostní kapacity), šíření a prosazení zahraniční inovace. Na straně poskytovatele je zásadní proaktivní přístup podporující (potenciální) žadatele a realizátory projektů při získávání informací o příležitostech mezinárodní spolupráce, včetně doporučení pro její tematické zaměření v souladu se zahraniční dobrou nebo nejlepší praxí. Velký důraz je nutno klást na vytvoření a rozvoj odpovídající vnitřní znalostní kapacity poskytovatele ve vztahu k nadnárodní a mezinárodní úrovni a na schopnost podpory jejího kvalifikovaného interního využití ve vztahu k subjektům inovační poptávky: hodnotitelům, administrátorům, vedení.



Evaluační otázka č. 5: Jaké je působení a váha souvisejících principů, např. partnerství, mainstreaming apod.?

Závěry 1. Působení není systematicky/specificky vyžadováno/hodnoceno/sledováno Působení principů partnerství a mainstreamingu není v rámci OP systematicky vyžadováno, a nedochází tedy ani k jeho systematickému monitoringu a hodnocení. 2. Malá pozornost věnovaná oběma principům (jejich váha) V OP představují principy partnerství i mainstreamingu spíše okrajové hledisko, obecně jim není v rámci implementace přikládána velká váha. Implikace Význam obou principů je pro sociální inovace zásadní (viz definice), zejména pro udržitelnost a upscaling. V pojetí, které předkládá tato zpráva, je princip partnerství zdůrazněn, mainstreaming představuje navazující fázi. Jak partnerství, tak mainstreaming by mělo mít odpovídající metodickou podporu, podobně jako je navrhováno u mezinárodní spolupráce. Doporučení Principy partnerství a mainstreamingu úzce souvisí s principem mezinárodní spolupráce, jak již bylo zmíněno výše, v rámci OP by měl mít princip mezinárodnosti horizontální charakter (viz předchozí evaluační otázka). Příjemci by měli mít možnost vždy využít zdroje na čerpání mezinárodní zkušenosti a na mezinárodní spolupráci. Podobně jako u mezinárodní spolupráce je i v této oblasti zásadní proaktivní přístup podporující (potenciální) žadatele a realizátory projektů. Znalost zahraničních přístupů by měla být součástí žádosti. Měl by být kladen velký důraz na hodnocení a šíření výsledků (včetně zahraničních), které by mělo být jak vnější, tak v rámci MPSV (využití pro zvýšení znalostní kapacity).



Evaluační otázka č. 6: Do jaké míry by bylo možné a vhodné sjednotit přístup k inovacím v rámci ESF s principy systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice (viz Rada pro výzkum, vývoj a inovace http://www.vyzkum.cz)?

Závěry 1. Zásadní rozdíl v pojetí tradičních inovací a sociálních inovací

58


Vzhledem k odlišnosti pojetí inovací v rámci ESF (sociální inovace) a systému podpory VVI v ČR (omezení na lineární inovace založené na výzkumu a vývoji) takové sjednocení není možné. S problémem evaluace se potýkají i tradičně pojaté inovace (viz diskuse o tzv. „kafemlejnku“) a tento problém je ještě výraznější u sociálních inovací. 2. Vhodnost ale reálná nedosažitelnost komplexního pojetí inovací V ideálním případě by samozřejmě bylo vhodné, aby pojetí inovací a přístup k jejich podpoře byly na národní úrovni komplexní, což však je velmi obtížně dosažitelné (a je zatím výjimečné i v mezinárodním srovnání). 3. Absence univerzálně použitelných metodik pro hodnocení inovačních výsledků Národní znalostní kapacita pro metodiku hodnocení výsledků u tradičních inovací by měla být předmětem IPn zadaného MŠMT. Zapracování výsledků se předpokládá od roku 2015. Projekt reflektuje zásadní výhradu mezinárodního auditu systému VVI v ČR právě vůči snaze o jednotný přístup k inovačním aktivitám a výsledkům. Metodika hodnocení sociálních inovací je v mezinárodním srovnání oproti tradičním inovacím ve stádiu embryonálním. Identifikovány jsou stovky evaluačních metod. Jejich soustavný výzkum označuje za prioritu Vídeňská deklarace, nelze nicméně očekávat brzké výsledky, ani výsledky přímočaré, přetvořitelné v jednoduché definice. Implikace Komplexní přístup k inovacím vyžaduje zásadní změny při tvorbě a realizaci inovační politiky, zejména vytvoření odpovídající znalostní kapacity a způsobu myšlení všech zúčastněných klíčových stakeholderů a také jejich reprezentativní (průřezové) zastoupení (tj. jak tradiční, tak komplexně pojaté inovační politiky). Změny na národní úrovni nemají jednoduchá řešení (typu změny legislativy), vyžadují dlouhodobý a soustředěný postup spíše po malých krocích a závisejí vedle odpovídající znalostní kapacity (tj. kvalifikované metodice a především její aplikaci) také na vstřícnosti a zájmu obou stran, zejména představitelů tradiční inovační politiky, kteří jsou v ČR značně konzervativní (tj. nezohledňují ani stávající progresivní přístupy v tradičně vymezené inovační agendě). Na úrovni EU existují (potenciálně) blízké styčné plochy mezi tradičně pojatými inovacemi a sociálními inovacemi, které jsou zmiňovány v agendě Inovační Unie a specificky generálních direktorátů Podnikání a průmysl, Výzkum a inovace, Informační společnost a média. Další styčné plochy zahrnují sociální aspekty tradičních inovací (např. zdravotní péče) a propojení sociálních a tradičních inovací v lokálních a rozvojových inovačních strategiích. Tyto styčné plochy budou nabývat na důležitosti, nicméně přesahují záběr OP LZZ a jeho stávající expertní kapacitu. Řešení Vytvoření a rozvoj vnitřní znalostní kapacity pro sociální inovace, která bude (vedle dalších agend) zahrnovat znalosti z obou pojetí inovací a bude schopna podporovat (inspirovat, iniciovat, zatraktivňovat, zviditelňovat, prosazovat) jejich multi/mezioborové/mezirezortní propojování. Tato kapacita musí mít (kromě dalších kvalit) odpovídající renomé zejména v oblasti tradiční inovační politiky, aby jí její představitelé brali jako rovnocenného partnera. V dlouhém období postupné zapracování výsledků rozvoje metodik hodnocení inovačních aktivit a výsledků a hypoteticky také jejich případného propojování mezi tradičními a sociálními inovacemi (pokud někdy bude možné). Primárně by však měl být důraz kladen na rozvoj odpovídající expertizy pro aplikaci metodiky evaluace sociálních inovací.

59




Evaluační otázka č. 7: Jak vhodně je nastaveno hodnocení projektových žádostí, vykazování a monitorování inovativních produktů?

Závěry 1. Chybějící (funkční) metodické podklady K dispozici jsou pouze definice specifického kritéria inovativnosti, které bylo uplatněno v omezeném počtu výzev na grantové projekty. Nejsou k dispozici analytické podklady, zjišťování výchozí úrovně nejlepší dostupné praxe, ani další prameny. Splnění specifického kritéria nepodmiňuje získání podpory. Zcela chybí kritérium inovativnosti u individuálních projektů, kde by mu přitom měla být věnována zvýšená pozornost. 2. Deformace vypovídací schopnosti ukazatele nových/inovativních produktů Při významu kvalitativních hledisek pro hodnocení inovativnosti je zavádějící význam počtu inovovaných produktů, mezi nimiž mohou být obrovské rozdíly. Bez bližší kvalifikace ztrácí tento ukazatel vypovídací hodnotu. Implikace Absence odpovídajících metodických podkladů přenáší váhu rozhodování o inovativnosti projektů na individuální schopnost jednotlivých hodnotitelů, která je však velmi rozdílná. Subjektivitu hodnocení inovativnosti dále zvyšuje její velmi vágní charakteristika v rámci kritéria A1. Nevyhnutelným výsledkem nastavení ukazatele výstupů je inflace vykazovaných inovací a ztráta jeho vypovídací schopnosti (Goodhartův zákon) a dlouhodobým dopadem degradace inovačního konceptu jako takového. Řešení Vytvoření nového systému hodnocení žádostí, vykazování a monitoringu inovačních produktů a jeho pilotní uplatnění pro vybraná témata pro omezený počet projektů v chystaných výzvách ve druhé polovině roku. Systém bude vytvořen a uplatněn s využitím vnější expertní kapacity a bude vycházet z tzv. inovačních charakteristik projektů (viz tabulka 5). Systém je možno vytvořit v horizontu jednoho měsíce. Pro monitoring a vykazování tzv. inovačních produktů každý inovačně zaměřený projekt zahrne zdůvodněnou strategii evaluace inovační výstupů, resp. jejich validace, včetně hodnocení potenciálu nebo námětů pro mainstreaming. Nezbytná je cílená prezentace nového systému pro potenciální žadatele/stakeholdery, pro hodnotitele a (externě získané) projektové administrátory. Kvalita hodnotitelů a administrátorů musí odpovídat specifickým nárokům na podporu inovačních aktivit. Splnění těchto nároků musí být ověřitelně prokázáno. Tabulka 15: Charakteristiky projektů pro sociální inovace

Charakteristika Popis Potřebnost

v čem je problém/příležitost a jeho/její stávající nedostatečné řešení/využití, proč je inovace potřebná/přínosná

Komplexnost

zasazení problému a jeho inovativního řešení do kontextu dalších řešení, politik, strategií (holistický přístup)

Novost

podstata novosti (oproti starému) a její rádius (územní, oborový), tj. vytvoření nebo přenos/přizpůsobení nového

60


Charakteristika Popis Zlepšení

v čem je nové řešení lepší a jak to prokážu

Proces

průběh a efekty realizace inovativního řešení (projektu) - sociální učení, otevřenost, kreativita, angažovanost

Cílové skupiny

jak budou cílové skupiny zapojeny (pasivně, interaktivně; ve které fázi – půjde o příjemce nebo součást řešení)

Partnerství

zapojení stakeholderů, širší komunity (vertikální, horizontální), forma a intenzita interakce

Praxe

v jaké podobě bude výstup realizován v praxi (test, pilot, plně)

Šíření

typ/forma přenositelného výstupu a způsob jeho šíření – pasivní, inter/aktivní

Udržitelnost

za jakých podmínek/v jaké podobě by projektová aktivita mohla pokračovat po skončení poskytované podpory

Iniciace

jaké další aktivity může projekt vyvolat/inspirovat/iniciovat

Evaluace

jak budu prokazovat úspěšnost řešení projektu (průběžně) a zohledňovat zpětnou vazbu Pramen: Anna Kadeřábková, s přispěním Ivany Sládkové

Úkol 3: Identifikujte inovativní projekty a jejich produkty, rozdělte je do tematických oblastí a vyhodnoťte míru uplatňování inovativnosti v oblastech podpory OP LZZ (a obdobně Úkol 6 pro projekty CIP EQUAL)

Poznámka: S ohledem na běžící šetření nebyly závěry a doporučení v této části dále děleny na jednotlivé evaluační otázky a podotázky. Zároveň bylo provedeno společné shrnutí závěrů a doporučení pro Úkoly 3 a 6 (tj. pro projekty OP LZZ a CIP EQUAL). Závěry V rámci šetření byly jako nejinovativnější identifikovány projekty v rámci výzvy 30 (sociální podnikání). Tento výsledek byl nicméně předvídatelný vzhledem k tomu, že již samotná definice sociálního podnikání předpokládá inovativní přístupy, a to vč. splnění formálních pravidel, která mají tento přístup dále stimulovat. Dále byly identifikovány inovativní projekty zejména ve vzorcích v oblastech podpory 3.3 (Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce), 3.2 (Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit) a 3.1 (Podpora sociální integrace a sociálních služeb). V dílčích případech pak bylo zjištěno, že podpořené projekty nebo postupy fixované ve formě žádosti mají velmi blízko k aktivitám sociálního podnikání, pouze s tím rozdílem, že využívají odlišnou institucionální formu, tj. nesplňují formální pravidla pro sociální podnik. Implikace Skutečnost, že byl zjištěn inovační potenciál a dílčí (absorpční) kapacity v části prioritní osy 3 je dobrý signál směrem k upřesnění témat, na které by mohly být zaměřeny návazné pilotní aktivity. Přesto se nedá očekávat, že by potenciální příjemci byli schopni bez výrazné institucionální expertně-konzultační kapacity připravit „čistě inovační“ projekt. Obdobně je pak nesporné, že zadavatel v současné době nedisponuje zejména lidskými zdroji pro přípravu takové výzvy, zajištění zmíněných konzultací a následné nezávislé vyhodnocení. Zahraniční trendy v oblasti inovací jsou přitom velmi výrazně zaměřeny na multi- a mezi- oborové tematické oblasti, což dále nalezení expertních kapacit komplikuje.

61


Doporučení V současné době jsou možnosti uplatnění inovativnosti v oblastech podpory OP LZZ silně omezeny zbývajícími zdroji a zároveň absorpční kapacitou na straně potenciálních příjemců (zejména v případě změny přístupu k inovativnosti, tj. z horizontálního tématu na cílenou podporu inovativních řešení). Doporučujeme proto pro pilotáž zvolit jednu z oblastí podpory, kde získaly projekty vysoké hodnocení počtu bodů inovativnosti, tj. oblasti podpory 3.1 až 3.3. V rámci zaměření výzvy pak využít těch témat, které jsou žadatelům známa a kde je vysoké zastoupení projektů, tj. kde je další projekt spíše „niceto-have“ (je dobré ho mít) než kde je v současné době deficit (např. deficit v oblasti souvisejících sociálních služeb). To umožní žadatelům přemýšlet o projektu v širším inovativním kontextu.

Úkol 5: Vyhodnoťte Databázi produktů ESF jako nástroje pro šíření a prosazení inovativních produktů a na základě hodnocení navrhněte její úpravy (obsahové i funkční) 

Evaluační otázka č. 1: Do jaké míry databáze produktů ESF přispívá k šíření a využití inovací vzniklých v projektech ESF?

Závěry Odkazů na databázi produktů ESF je velmi malé množství. Databáze produktů ESF není výrazně citována ani odkazována, její existence a využití je tedy značně limitováno již tím, že nejde o „vlajkovou loď ESF“ s podstatným mediálním zájmem. Problematický může být i překryv databáze produktů se seznamem (databází) projektů ESF uveřejněným na www.esfcr.cz. Implikace Je zřejmé, že databáze produktů ESF není příliš známa, což zároveň znamená, že není téměř využívána. Z toho plyne i minimální přispění k šíření a využití inovací vzniklých v projektech ESF. Doporučení Aby bylo možné využít potenciál databáze produktů ESF k šíření a využití inovací vzniklých v projektech ESF, považujeme v první řadě za nutné zaměřit se na dostatek relevantního obsahu nejen o produktech, ale i o projektech samotných. Ke zvážení je také úplné sloučení s databází projektů na www.esfcr.cz (resp. umístění projektů pouze na web databáze produktů – a projektů – ESF). Následně doporučujeme zaměřit se na propagaci tohoto obsahu. 

Evaluační otázka č. 2: Jak databáze produktů ESF, produkty v ní umístěné a jejich využití a přínos hodnotí samotní registrovaní uživatelé databáze a jak je databáze produktů ESF hodnocena dalšími subjekty (potenciálními nebo neregistrovanými)?

Závěry 1. Informační audit Databáze produktů ESF dosáhla v informačním auditu pouze průměrných výsledků. Uživatelské rozhraní působí zastarale a trpí dílčími pochybeními v oblasti plynulé a přehledné navigace. Kromě chybějícího obsahu, který znemožňuje využít některé návazné funkce (např. nejčastěji používané značky/tagy), se jako nejproblematičtější ukazuje vyhledávání neinformující v dostatečné míře o obsahu nalezených výsledků a sloučení položek přihlášení a registrace v menu. 2. Registrovaní uživatelé Výrazné procento registrovaných uživatelů (9% oslovených) odpovědělo, že databázi produktů ESF nezná, což je znepokojivý závěr svědčící o malém povědomí i mezi registrovanými. Nicméně se potvrzuje, že ti, kteří databázi využívají tak činí v době, když připravují nový projekt a chtějí se inspirovat úspěšnými projekty nebo produkty ESF, nebo aby si udrželi povědomí o tom, jaké projekty 62


se v současnosti v rámci ESF realizují. Respondenti též vypověděli, že hlavním vylepšením by bylo vyšší zastoupení dobrých příkladů přenositelných do praxe a lepší vyhledávání, což potvrzuje závěry informačního auditu. Implikace Existuje úzká skupina uživatelů, kteří databázi využívají např. při přípravě projektů, jde nicméně o velmi malý počet. Opakovaně se ukazuje, že základem využitelnosti je kvalitní obsah databáze produktů a projektů ESF. Teprve obsah, který přináší relevantní a komplexní informace (v kombinaci s vhodným popisem metadaty a nasazením robustního vyhledávání, které mezi využívanými funkcemi databáze dominuje) umožní začít pracovat na zvýšení zájmu o databázi. Doporučení Zaměřit se na zpřístupnění kvalitního obsahu v kombinaci s přípravou mediálního plánu propagace takto nově zpřístupněných informací. Časově by bylo vhodné, aby byl obsah zveřejněn před nebo současně s vyhlášením předmětné výzvy, což umožní přilákat pozornost těch osob a institucí, které uvažují o podání žádosti. Spolu s úpravami zvážit redesign portálu, zvýšit uživatelskou přívětivost (vč. odstranění dílčích chyb), zjednodušit jazyk, rozšířit spektrum zveřejňovaných informací vč. informací o projektech a přidávat příklady dobré praxe a příběhy. 

Evaluační otázka č. 3: Do jaké míry přispívají k šíření a využití inovací vzniklých v projektech jiné nástroje či postupy a jaký je jejich vliv ve srovnání s databází produktů ESF?

Závěry 1. Směřování databáze V rámci zahraniční praxe je třeba odlišit databáze, které jsou napojeny přímo na oficiální ESF databáze, a databáze, které fungují spíše jako inspirační databanky a shromažďující nejlepší příklady projektů či produktů v daných oblastech. Budoucí zaměření databáze směřuje jednoznačně k druhému typu, tedy k oné přidané hodnotě, kterou představuje výběr a hodnocení projektů a produktů (včetně hodnocení uživatelského). 2. ČR Jedinou inspirační databankou v ČR je nyní portál Topregion.cz, který je zaměřen na rozvoj lidských zdrojů a poskytuje komplexní informační a poradenskou podporu při tvorbě a implementaci strategie rozvoje lidských zdrojů na úrovni kraje i na národní úrovni. Databanka obsahuje mimo jiné i projekty ESF, které byly nominovány v rámci soutěže Dobrá rada nad zlato. 3. Zahraničí Ze zahraničních byly jako vhodné příklady vybrány ESF Works a portál The Young Foundation. ESF Works je britský portál dostupný na http://www.esf-works.com/ prezentující projekty ESF v Anglii s důrazem na osobní příběh a masivní využití médií (zejména videí). Cílem britského portálu The Youth Foundation je síťování vytipovaných partnerů, inovátorů, a iniciací nových projektů na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Na portálu www.youngfoundation.org lze nalézt kromě množství analytických dat a informací i databanku vybraných inovativních projektů. Implikace V současné době, s ohledem na běžící šetření, není možné přesně odpovědět na to, jaké další nástroje a postupy přispívají k šíření a využití inovací. Nicméně, databáze produktů ESF tuto funkci i vzhledem k závěrům EO 1 a EO 2 plní pouze okrajově. Doporučení V souladu s doporučeními z EO 1 a EO 2 tohoto úkolu považujeme za klíčové v první řadě zajistit odpovídající kvalitu obsahu formou doplnění výběru kvalitních projektů, teprve následně budovat komunitu uživatelů a případně databázi provázat s dalšími nástroji. Další doporučení budou doplněna v závěrečné fázi evaluace. 63


7 Přílohy Žádné.

64


8 Samostatná technická příloha 8.1 Dílčí analýza č. 1: Identifikované inovativní projekty OP LZZ a EQUAL 8.1.1

Metodika hodnocení inovativnosti

Shrnutí V rámci šetření byla zvolena metodika, která odkazuje na tzv. charakteristiky inovativních projektů tak, jak byly pojmenovány již v rámci 1. Průběžné zprávy. Pro účely šetření byl vytvořen vzorek projektů, který bral v úvahu typ programu (CIP EQUAL, OP LZZ), prioritní osy a oblasti podpory, výsledky věcného hodnocení, stavy projektů (zejména přijat-nepřijat) a v neposlední řadě též fázi realizace, a to s ohledem na návaznost na případové studie (viz evaluační úkol 4). K projektům následně expertním tým nastudoval všechny dostupné podklady a údaje a každému z projektů přiřadil hodnoty těchto charakteristik, tj. bylo možné přiřadit 0-2 body inovativnosti celkem ve 12ti sledovaných charakteristikách: Potřebnost, Komplexnost, Novost, Zlepšení, Proces, Cílové skupiny, Partnerství, Praxe, Šíření, Udržitelnost, Iniciace, Evaluace. Pokud hodnotil projekty v rámci 1 oblasti podpory více než 1 expert, byl brán v i celkový úvahu průměr jeho hodnocení. Šlo tedy o kvantifikované subjektivní expertní ohodnocení na základě předem dané škály a sledovaných charakteristik. Terminologie V rámci šetření byly používány následující termíny: „Screening“ – proces hodnocení jednotlivých projektů podle specifických charakteristik (hodnotících kritérií; viz níže) shodných pro všechny hodnocené projekty. Screening byl prováděn na vzorku projektů, přičemž v některých případech mohlo jít o všechny projekty splňující parametry výběru (tj. jít o všechny projekty vzorku). Výsledkem screeningu je pro každý projekt skóre tzv. bodů inovativnosti. „Parametry výběru“ – filtrační kritéria, která omezují množinu všech projektů na jejich dílčí část (vzorek); příkladem může být příslušnost k programu, prioritní ose, výzvě, stavu projektu apod. „Všechny projekty“ – množina všech projektů OP LZZ (resp. všech projektů v sestavě, ve které byly zachyceny získané body věcného hodnocení od jednotlivých hodnotitelů; dodáno zadavatelem) a všech projektů CIP EQUAL získaných z databáze realizovaných projektů CIP EQUAL na http://www.equalcr.cz (a jejich vlastností). Postup V rámci šetření byla v první fázi analyzována dostupná data o všech projektech a žádostech a jejich dostupnost. Následně byly navrženy a společně se zadavatelem odsouhlaseny parametry výběru, tj. byly stanoveny vzorky, na kterých bude probíhat screening, hodnocení inovativnosti. Dále byl proveden screening samotný, expertní tým provedl přiřazení hodnot konkrétním projektů (a žádostem), a výsledky zhodnoceny. Důvodem tohoto hodnocení byla snaha minimalizovat riziko, že byl vzorek nevhodně vybrán, resp. že nebyly vzaty v úvahu některé aspekty a vlastnosti projektů. Důvodem byla i snaha inovativní řešení zachytit, tzn. vyvarovat se nulového počtu projektů s malým počtem bodů inovativnosti (pokud to bylo možné). Na základě těchto zjištění proběhla redefinice vzorku, jeho doplnění a provedení screeningu i u těchto projektů. Následně byla vyhodnocena vhodnost projektů s vysokým skóre inovativních bodů vzhledem ke stavu realizace projektů a nutnosti provést šetření pro případové studie. Graficky je postup znázorněn níže.

65


redefinice vzorku a dodatečný screening v případě, např. nezachycení dostatečného počtu inovativních řešení

Screening s ohledem na upravený „V“ model (vč. grafického znázornění vzorků) Pro screening byly vybrány všechny realizované projekty CIP EQUAL. U projektů OP LZZ jsme vyšli ze sestavy dodané zadavatelem, která obsahovala detailní informace o všech složkách věcného hodnocení hodnotiteli, přičemž co do vzorku šlo ve výsledku o: 1) o všechny individuální projekty, které nemají mainstreamový charakter 11, byly přijaty a spadají do prioritní osy jiné než 4; s ohledem na velký počet těchto projektů byl vzorem dále rozšířen i podle výzev a vzorek tak rozšířen; 2) o všechny grantové projekty, které vyhověly ve věcném hodnocení12 a spadají do výzvy 30 (v oblasti podpory 3.1); bylo zjištěno, že velká množina projektů se opakuje, tj. byl podán téměř identický nebo přepracovaný projekt několikrát po sobě, v těchto případech byl hodnocen jen projekt podaný jako poslední;

11

Jako mainstreamové byly označeny: A) některé individuální projekty krajů v oblasti podpory 3.1 (výzva č. 5) a B) Národní IP v OP 2.1 typu Veřejně prospěšné práce/Společensky účelná pracovní místa. 12 Stav vyhověl/nevyhověl vychází z věcného hodnocení hodnotitelů. Tyto projekty ale nemusely být komisí vybrány k realizaci, tj. mohou se ve výsledku nacházet ve stavu Nepodpořený (stav N2 a další). Projekty nepřijaté (nerealizované) a projekty, které jsou v rané fázi realizace, pak není možné vybrat pro hloubkové rozhovory. 66


3) vzorek projektů, které nevyhověly ve věcném hodnocení, ale spadají do výzvy 30 (celkem 20 podle pravidla „10-10“); zároveň bylo zjištěno, že některé projekty opakovaně neuspěly, tyto případy byly do vzorku prioritně doplněny mezi neúspěšné; 4) všechny projekty ve výzvě 2 (prioritní osa 1.1) a 5) vzorek projektů z ostatních výzev oblasti podpory 3.1 (tj. mimo výzvy 2 a 30) a z ostatních oblastí podpory (tj. mimo výzvu 3.1), a to vždy 15 projektů (podle pravidla „15-10-5“). Všechny projekty Realizované projekty EQUAL

Všechny projekty OP LZZ (s dodaným věcným hodnocením) IP P.O. 4

(vyřaze ny)

Výběr

Ostatní P.O. Nepřijaté projekty

100%

GP O.P. 4.1

(vyřazeny )

Přijaté projekty Mainstreamo vé (vyřazen y)

Ostatní projekty 100%

O.P. 3.1 Výzvy 02 a 30

(vyřaze ny)

Vyhov ěly

Nevyhověly

100 %

10

Ostatní výzvy

Ostatní O.P.

15-10-5

zohlednění stavu žádosti Výběr

Výběr

Pravidlo „15-10-5“ je zjednodušený zápis vytvoření vzorku pro screening složeného ze tří dílčích vzorků za použití řazení podle průměrného počtu bodů věcného hodnocení (v rámci konkrétní oblasti podpory jako celku): 1. 15 projektů nejlépe hodnocených, („TOP“) 2. 10 projektů těsně nad hranicí nepřijetí, („MID“) 3. 5 nejhůře hodnocených projektů („DOWN“) U grantových projektů prioritní osy 1.2 je vzorek vzhledem k celkovému počtu projektů (27) totožný s množinou všech projektů. V rámci výzvy 30 (oblast podpory 3.1) proběhne screening odlišným způsobem vzhledem k inovativní povaze výzvy, tj. zmíněné pravidlo „10“ zahrnuje pouze dílčí vzorky výše uvedeného typu 3 (DOWN). V případě screeningu provedeného pro účely této zprávy byla struktura projektů následující: Typ Počet pro Vzorek % Počet screening celkem celkem CIP EQUAL 74 100% 74 IP (vybrané projekty, viz výše) 112 100% 112 GP, oblast podpory 1.2 27 100% 27 Typ Počet pro Vzorek Počet screening celkem celkem vyh. „10“ GP, oblast podpory 3.1 = výzva 30 (včetně duplicit) 90 10 100 100 Typ Počet pro Vzorek % Počet screening celkem celkem „15“ „10“ „5“ GP, oblast podpory 1.1 = výzva 02 14 14 100% 14 = výzva 23 5 5 1 11 2% 514

67


= výzva 33 = výzva 35 = výzva 39 = výzva 52 = výzva 60 GP, oblast podpory = výzva 44 = výzva 63 = výzva 74 GP, oblast podpory = výzva 21 = výzva 22 = výzva 43 = výzva 45 = výzva 65 = výzva 66 = výzva 67 = výzva 78 GP, oblast podpory = výzva 19 GP, oblast podpory = výzva 31 = výzva 56 = výzva 68 = výzva 75 GP, oblast podpory = výzva 26 = výzva 54 = výzva 76 GP, oblast podpory = výzva 12 = výzva 51 = výzva 77

5 14 5 5 5

0 0 1 3 1

0 4 0 0 0

5 18 6 8 6

9% 1% 2% 6% 2%

57 1731 247 136 261

2 5 8

6 2 2

1 2 3

9 9 13

5% 4% 5%

171 232 288

9 4 2 0 0 0 0 0

4 2 1 1 0 2 0 0

3 1 0 1 0 0 0 0

16 7 3 2 0 2 0 0

9% 3% 4% 1% 0% 1% 0% 0%

175 246 78 201 40 173 82 50

15

10

5

30

11%

277

1 6 2 6

5 0 0 5

3 0 0 2

9 6 2 13

3% 3% 1%< 5%

310 180 233 273

0 7 8

8 1 1

5 0 0

13 8 9

3% 3% 3%

505 266 316

4 6 5

10 0 0

2 1 2

16 7 7

14% 8% 6%

111 87 123

2.1

3.1

3.2 3.3

3.4

5.1

Charakteristiky V rámci screeningu byly používány charakteristicky níže. Škála hodnocení u jednotlivých otázek byla následující: - 0 bodů (charakteristika není v projektu přítomna vůbec) - 1 bod (dílčí přítomnost) - 2 body (charakteristika je přítomna v maximální míře) Charakteristika

Popis, rozvedení (míry) charakteristiky

Potřebnost

v čem je problém/příležitost a jeho/její stávající nedostatečné řešení/využití, proč je inovace potřebná/přínosná

Komplexnost

zasazení problému a jeho inovativního řešení do kontextu dalších řešení, politik, strategií (holistický přístup)

68


Charakteristika

Popis, rozvedení (míry) charakteristiky

Novost

podstata novosti (oproti starému) a její rádius (územní, oborový), tj. vytvoření nebo přenos/přizpůsobení nového

Zlepšení

v čem je nové řešení lepší a jak to prokážu

Proces

průběh a efekty realizace inovativního řešení (projektu) - sociální učení, otevřenost, kreativita, angažovanost

Cílové skupiny

jak budou cílové skupiny zapojeny (pasivně, interaktivně; ve které fázi – půjde o příjemce nebo součást řešení)

Partnerství

zapojení stakeholderů, širší komunity (vertikální, horizontální), forma a intenzita interakce

Praxe

v jaké podobě bude výstup realizován v praxi (test, pilot, plně)

Šíření

typ/forma přenositelného výstupu a způsob jeho šíření – pasivní, inter/aktivní

Udržitelnost

za jakých podmínek/v jaké podobě by projektová aktivita mohla pokračovat po skončení poskytované podpory

Iniciace

jaké další aktivity může projekt vyvolat/inspirovat/iniciovat

Evaluace

jak budu prokazovat úspěšnost řešení projektu (průběžně) a zohledňovat zpětnou vazbu

Dodatečné informace

Popis

Efektivnost

předvyplněno jako poměr celkových nákladů vs. hodnoty indikátoru počet podpořených osob celkem (pro interní použití)

Rizika

[text] Uvědomují se realizátoři projektu rizika? (pro interní použití)

Zmínky o inovativnosti, typ inovativního produktu

[text] Zmínky o inovativnosti projektů v žádosti a hodnocení, dále uvést typ tzv. inovativního produktu pro interní použití

Slovní komentář

[text] Poznámka k projektu/žádosti pro interní použití

8.1.2

Hodnocení projektů

Dílčí hodnocení projektů a tabulky s detaily projektů jsou součástí samostatné přílohy ve formátu MS Excel.

69


8.2 Dílčí analýza č. 2: Mediální analýza Webové portály ESF

Databáze produktů ESF [online]. Webové stránky Evropského sociálního fondu. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/databaze-produktu-esf

e - Databáze produktů ESF má pomoci čerpat prostředky EU i podpořit zaměstnanost [online]. Webové stránky Evropského sociálního fondu. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/edatabaze-produktu-esf-ma-pomoci-cerpat-prostredky-eu-i

E-Databáze produktů Evropského sociálního fondu má pomoci čerpat prostředky EU i podpořit zaměstnanost [online]. Fondy Evropské unie. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy/OP-Lidske-zdroje-azamestnanost/Novinky_article/E-Databaze-produktu-Evropskeho-socialniho-fondu-ma

Databáze produktů ESF [online]. Iniciativa Společenství EQUAL. Poslední aktualizace: 9. 12. 2009. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=1465 Webové stránky státních a veřejných institucí

e - Databáze produktů Evropského sociálního fondu má pomoci čerpat prostředky EU i podpořit zaměstnanost. Tisková zpráva MPSV ze dne 1. 12. 2009. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7957/01122009.pdf

Využijte přínosnou databázi Evropského sociálního fondu! [online]. MPSV. Poslední aktualizace: 27. 1. 2010. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/8170

Zajímavé odkazy na webové stránky zabývající se sociální problematikou [online]. Oficiální internetový portál Zlínského kraje. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://www.krzlinsky.cz/en/zajimave-odkazy-na-webove-stranky-zabyvajici-se-socialni-problematikou-cl-223.html Webové stránky organizací, informační portály Databáze

produktů ESF [online]. Pečuj doma.cz. [cit. 23. 5. 2012]. http://www.pecujdoma.cz/zpravy/ceska-republika/databaze-produktu-esf.html

Dostupné

z:

Školské produkty evropského programu EQUAL nyní volně stažitelné v on-line databázi produktů ESF [online].Portál vzdělání.cz, jehož provozovatelem je společnost A-WebSys, spol. s r.o. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://clanky.vzdelani.cz/?clanek=4285

Využijte přínosnou databázi Evropského sociálního fondu! [online]. Poslední aktualizace: 28. 1. 2010. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://www.seniorum.cz/produkty-a-sluzby/1865-vyuzijte-prinosnoudatabazi-evropskeho-socialniho-fondu-21 Smolková, L. Pomoc při čerpání prostředků EU [online]. Aspekty náhradní výchovy. Poslední aktualizace: 3. 12. 2009. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://www.anv.cz/legislativa/175-pomoc-pricerpani-prostredku-eu Informační blok pro seniory [online]. Portál organizace Anděl pro seniora. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://rozkvet.cz/andel/andelproseniora.htm

70


Odkazy [online]. Portál organizace Anděl pro seniora. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://rozkvet.cz/odkazy/odkazy.htm Seznam databází [online]. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://www.kamnasklo.info/job/careereducation/databze/ e - Databáze produktů ESF má pomoci čerpat prostředky EU i podpořit zaměstnanost [online]. BusinessInfo.cz. Poslední aktualizace: 1. 12. 2009. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/registry-databaze-zakazky-dotace/mpsv-e-databaze-produktuesf-ma-pomoci/1001855/55468/

Bulletiny organizací e-Informační bulletin SKOK pro organizace působící v sociální a zdravotně sociální oblasti. VIII. ročník, za prosinec 2009. občanské sdružení ZAHRADA, člen o. s. SKOK, redakce e-IB SKOK: Hana Vlčková. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://restrikce.cz/dwnl/e-IBSKOK-12-prosinec2009.pdf Kočová, M. 48. týden očima účetní (27. 11. – 3. 12. 2009). Wolters Kluwer ČR, a. s. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://www.mzdovapraxe.cz/stahnout-soubor/name-1259842829-tyden-ocima-ucetni48-2009/ Média Školte lidi právě proto, že je krize. Jde to i levně [online]. HN.IHNED.CZ. Poslední aktualizace: 4. 1. 2010. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-39701300-skolte-lidi-prave-proto-ze-jekrize-jde-to-i-levne Webové portály škol Odkazy [online]. Knihovna JABOK. Poslední aktualizace: 4. 4. 2012 [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://knihovna.jabok.cz/odkazy_h.php JAK ŽIVOT ŠEL A PROJEKT BĚŽEL ANEB CO VŠE JSME SPÁCHALI… [online]. Projekt Společná řeč mladých Evropanů. Střední zemědělská škola v Lanškrouně. [cit. 23. 5. 2012]. Dostupné z: http://www.comenius-jugendsprache.eu/plan.htm

71


8.3 Dílčí analýza č. 3: Informační audit 8.3.1

Uživatelská analýza

8.3.1.1 První dojem a přehlednost Webové stránky esfdb.esfcr.cz jsou na první pohled poměrně přehledné a z hlediska barev i layoutu působí jednotným dojmem. Určité otázky vzbuzuje pouze série čtyř fotografií nad úvodním textem. Uživatele totiž mohou svádět ke "kliknutí", které by vedlo třeba do fotogalerie (nebo k detailu nějakého projektu), ale jednotlivé obrázky jsou ve skutečnosti pouze ilustrační.

Obrázek 1: Stránky ESFDB jsou na první pohled přehledné, ilustrační fotografie ale mohou uživatele zmást

Hned na první pohled ale zaujme také v podstatě zbytečná sekce "Nejpoužívanější tagy", kde jsou zatím pouze dvě klíčová slova: dvd a kurz. Tato sekce by tedy měla být buď průběžně aktualizována přidělením tagů ke všem záznamům, nebo rovnou zrušena. V sekci "Poslední příspěvky" by také neškodilo zobrazit i téma diskuse (název produktu), ke kterému se daný komentář vždy váže. Ne zcela vhodná je také informace o copyrightu umístěná v patičce webu. Objevuje se tam totiž rok 2008, což na uživatele působí, jako by stránky nebyly už několik let aktualizované. Zastaralost dále umocňují také "Poslední příspěvky", kterých je nemnoho a pochází z let 2010 a 2011. 8.3.1.2 Layout & grafika Z hlediska grafiky jsou stránky databáze produktů Evropského sociálního fondu příjemné, a barevná kombinace modré, žluté a oranžové vytváří fungující barevný soulad. Bez větších problémů (vyjma své šířky) je také základní layout stránek, který se drží zcela klasického rozložení včetně přehledného navigačního menu v horní části.

72


Současně je ale třeba upozornit, že grafická stránka není zcela moderní a působí mírně zastarale. Ať už se jedná o tlumené barvy či celkovou "hranatost" webu, z uživatelského hlediska je zřejmé, že vizuální stránka nebyla už několik let aktualizována.

Obrázek 2: K zastaralosti stránek přispívá také již zmiňovaná patička s copyrightem z roku 2008

Ostatně využití jakýchkoliv grafických prvků je napříč webovými stránkami poměrně dost nejednotné. Zatímco kupříkladu úvodní stránka obsahuje alespoň některé vizuální elementy (ilustrační fotografie či barevné piktogramy u produktů, tagů a příspěvků), na dalších podstránkách už většina takových prvků chybí. Některé podstránky obsahují pouze čistý text bez jakéhokoliv rozdělení, zvýraznění či zpestření, a kupříkladu fotografie se kromě úvodní čtveřice už v celé databázi vůbec nevyskytují. Jak už bylo naznačeno v úvodu, asi nejzávažnějším problémem layoutu je jeho šířka. Zejména dnes, v době vysoké penetrace monitorů s vysokým rozlišením, je obsahová část webu až příliš úzká a svým návštěvníkům tak nabízí relativně málo informací. Většina plochy obrazovky je nevyužitá a uživatelé jsou tak nuceni často scrollovat myší.

Obrázek 3: Celkový pohled na esfdb.esfcr.cz na FullHD monitoru. Obsah zabírá méně než polovinu obrazovky

Obsahová část je široká přibližně 800 pixelů (resp. ještě méně vzhledem k odsazení textu a mezerám mezi sloupci), což skutečně není mnoho. Kupříkladu u FullHD rozlišení (1920x1080 px.) to znamená, že obsah zabírá pouze cca 40% obrazovky, a připomíná tak úzký a dlouhý novinový sloupek. Oba uvedené nedostatky se výrazně projevují také v kartách s podrobnostmi o jednotlivých produktech. Minimální grafické zvýraznění a relativně malý prostor na obsah (navíc rozdělený na dva sloupce) způsobuje, že ačkoliv není podrobností mnoho, přesto jsou jednotlivé profily neúměrně "dlouhé" a současně i poměrně nepřehledné.

73


Obrázek 4: Ukázka špatného a velmi nepřehledného formátování v detailu produktu. Sloupec s obsahem by měl být širší, anglický název by měl mít své obsahové pole (a menší font), tagy by měly být doplněné, atd.

74


8.3.1.3 Navigace & vyhledávání Také v oblasti navigace a vyhledávání se objevují některé nedostatky. Relativně obvyklým navigačním prvkem většiny webových stránek je logo (resp. celé záhlaví), které by mělo fungovat jako odkaz na domovskou stránku (tj. esfdb.esfcr.cz). Pro uživatele to je mnohem rychlejší a příjemnější, než nutnost kliknout na tlačítko "Home". Zde však jako "odkaz" nefunguje celé záhlaví, ale paradoxně pouze horní proužek s logy evropských projektů, u kterých by to člověk naopak nečekal.

Obrázek 5: Odkaz na homepage by měl být umístěný primárně na ploše hlavičky (obdélník s postavami). V horním proužku by uživatel po kliknutí očekával spíše odkazy na jednotlivé projekty a iniciativy

Z hlediska uživatelského rozhraní bych také doporučil přesunout a přeformulovat sekci "Registrace". U většiny webových stránek má přihlášení či registrace místo v pravé horní části webu a umístění uprostřed navigačního menu je nezvyklé a matoucí. Také název této položky by měl reflektovat obě možné aktivity, tj. "přihlášení" i "registraci".

Obrázek 6: Odkaz označený jako "Registrace" vede paradoxně primárně k "Přihlášení"

Ještě před samotnou registrací by se uživatel měl také dozvědět, proč je registrace vyžadována a jaké přináší výhody. Tyto informace by měly být přítomné hned na této podstránce a nikoliv až po kliknutí na následný odkaz "Zaregistrujte se". Otázky také vzbuzuje "sekundární navigace", která se občas objevuje při kliknutí na některou z položek menu. Ve většině podstránek (konkrétně "O databázi", "Programy", "Projekty" a "Produkty")

75


se na druhém řádku objevuje odkaz "Vysvětlení pojmů", který vede k informačnímu přehledu základních pojmů (např. program, projekt, partneři, realizátor, validace atd.). Vzhledem k tomu, že se jedná o podstatné informace (a odkaz k nim směřuje ze čtyř různých míst), bylo by vhodnější věnovat této části samostatnou položku v menu.

Obrázek 7: "Vysvětlení pojmů" se objevuje v podstatě v celém menu kromě domovské stránky a registrace

V sekci "O databázi" se také vyskytuje sekundární odkaz "Stručný help", který obsahuje v podstatě jen krátké vysvětlení dvou pojmů (aktivní a pasivní využití). Tyto informace bych tedy doporučoval připojit k sekci "Vysvětlení pojmů", protože šest řádků textu vlastní sekci nepotřebuje.

Obrázek 8: Nápověda vysvětlující rozdíl mezi aktivním a pasivním využitím je stručná a měla by být sloučena s obsahově rozsáhlejší částí "Vysvětlení pojmů". Výsledná sekce pak může mít obvyklý název "Nápověda"

S navigací souvisí ještě jedna věc: v některých podstránkách (např. "O databázi") se ve spodní části objevuje rychlý odkaz "Nahoru". Tento odkaz se objevuje v podstatě nezávisle na množství obsahu (ať už je textu hodně, jako v sekci "O databázi", nebo málo, jako v sekci "Stručný help"), a v některých částech webu (např. na domovské stránce nebo v detailech projektů) se tento odkaz neobjevuje vůbec. Výskyt této navigační zkratky by měl být proto sjednocen a implementován všude. Potenciální problémy se objevují také v rámci vyhledávání. Mezi výsledky se kupříkladu občas zobrazuje blíže nespecifikované upozornění "K zadanému výrazu se nepodařilo nalézt odpovídající 76


článek". Z této chybové hlášky bohužel není patrné, k čemu se vlastně vztahuje, nebo co ji způsobuje; text se totiž objevuje zcela nahodile i uprostřed výpisu výsledků.

Obrázek 9: Chybová hláška "nepodařilo se nalézt odpovídající článek" se objevuje nesouvisle mezi výsledky

U navigačních tlačítek "Předchozí" a "Další" (kterými můžeme listovat ve výsledcích) se bohužel neobjevuje informace o počtu výsledků (tj. kolik je zobrazeno, kolik jich zbývá a kolik to dělá stran). Některé informace se vyskytují nahoře (ve stylu "zobrazeno 21 – 40" výsledků), ale nahoře pro změnu chybí tlačítka pro pohyb vpřed a vzad a opět chybí celkový počet výsledků. Citelně též chybí možnost přesunu na konkrétní stranu s výsledky, což se hodí zejména v delších seznamech.

Obrázek 10: Uživatel se bohužel nikde nedozví, kolik výsledků bylo celkem nalezeno nebo kolik stran zbývá. Chybí také rychlý přechod na konkrétní stránku s výsledky, což bývá u delších seznamů standardní funkcí

77


V rámci rozšířeného vyhledávání produktů by bylo také vhodné sjednotit umístění volby "zaškrtnout vše", která by měla být v obou sekcích na stejném místě a případně být i mírně zvýrazněna.

Obrázek 11: Možnost zaškrtnutí všech voleb je jednou v levé a jednou v pravé části

Na stránce s výsledky vyhledávání by také bylo velmi vhodné zobrazovat i "výstřižek" z obsahu, ve kterém bude zvýrazněné hledané slovo nebo fráze – podobně, jak to lze vidět třeba na Googlu. Uživatelé jsou na tento způsob prezentace výsledků zvyklí, protože pouhý seznam odkazů a názvů článků nedává žádnou zpětnou vazbu o kontextu hledaného výrazu.

Obrázek 12: Ukázka výsledků na Google.cz, který nabízí náhledy obsahu se zvýrazněním hledaného slova

78


8.3.1.4 Chyby & prevence chyb Jak už bylo ve stručnosti naznačeno v předchozí části, hlavní chybou a hlavním problémem z hlediska návštěvníka a uživatele je kromě nedostatečné šířky i nejednotnost obsahu a špatné propojení některých částí webových stránek. Registrace je na nezvyklém místě, nápověda se ukrývá v pěti různých odkazech, u posledních komentářů chybí jejich umístění (tj. k jakému tématu se vztahují) a dokonce ani při kliknutí na konkrétní komentář se uživatel nedostane na okomentovaný produkt. V detailu komentáře se ale na druhou stranu zobrazuje údaj, který by měl být spíše skrytý – e-mailová adresa. Ta se zobrazuje při podržení myši nad uživatelským jménem, a při kliknutí na toto jméno se rovnou otevře i defaultní poštovní klient (např. Outlook). To je samozřejmě příjemné pro rychlý kontakt dotyčné osoby, ale z hlediska bezpečnosti uživatelů (internet safety) se jedná o bezpečnostní riziko. E-mailová adresa je osobní údaj a neměla by být takto jednoduše dostupná pro kohokoliv.

Obrázek 13: E-mailová adresa autora komentáře je bez problémů dostupná pro všechny i bez registrace

Na stránkách esfdb.esfcr.cz se také vyskytuje překvapivá nejednotnost v rychlosti odezvy, respektive načítání. Zatímco většina podstránek se načítá relativně rychle, u sekce "Projekty" trvá načtení zhruba 5-10 sekund (nezávisle na rychlosti připojení či druhu internetového prohlížeče). Příčinou tohoto zpoždění může být vyhledávací formulář; je ale s podivem, že obdobné vyhledávání v sekci "Produkty" je zcela bezproblémové a načte se během vteřiny. Konkrétní důvod tohoto zpomalení ale bohužel nelze z vnějšího uživatelského pohledu přesněji identifikovat.

Obrázek 14: Vyhledávací formulář zaměřený na projekty se načítá 5 až 10x déle než ostatní podstránky

79


Jak už se okrajově objevilo v jednom z předchozích screenshotů, ve výsledcích vyhledávání se u nalezených produktů zobrazuje nesmyslné datum 1. 1. 1970. Jedná se pravděpodobně o datum, které bylo chybně přiřazené během migrace dat do databáze; lze tedy doporučit data produktů aktualizovat nebo je ve výpisu výsledků hledání vůbec nezobrazovat.

Obrázek 15: Časový údaj z ledna roku 1970 naznačuje chybu při vkládání dat

V obsahu databáze se také nezřídka vyskytují drobné chyby a překlepy. Všechny texty v rámci této studie kontrolovány nebyly, nicméně i jeden dva překlepy na nevhodném místě mohou u koncového uživatele působit rušivě a snižovat kredibilitu celé databáze.

Obrázek 16: Jedním z nalezených překlepů je i "Liga vozíškářů" (viz "Realizátor projektu"). V pravé části si můžeme pro změnu povšimnout chybně zařazených tagů do sekce "produkty".

Problémy se objevují také u tagů, které jsou v současné podobně nejen zbytečné (jsou definovány jen dva) ale v některých případech i špatně propojené – např. u projektu "Agentura 3Z" jsou umístěny v sekci "produkty" místo "přiřazené tagy". Po kliknutí na tag se tedy uživatel k Agentuře 3Z nedostane. Povšimnout si můžeme také nejednotné velikosti nejpoužívanějších tagů. Klíčové slovo "dvd" je na úvodní stránce větším fontem než "kurz", což by mělo naznačovat, že se jedná o tag častější. To je v pořádku, protože tag "dvd" je přiřazený ke čtyřem položkám, zatímco "kurz" k jediné. Ovšem po kliknutí na libovolný tag se velikosti fontů z neznámých důvodů prohodí a "kurz" je rázem větší.

Obrázek 17: Srovnání velikostí tagů "dvd" a "kurz" na úvodní stránce (správně) a u výsledků hledání (chybně)

80


8.3.1.5 Ostatní aspekty Nedílnou součástí databáze esfdb.esfcr.cz je také již zmiňovaná registrace. Kromě nevhodného umístění této položky, o které jsme hovořili v části věnované navigaci, stojí za zmínku také některé další potenciální problémy, které se registrace týkají. Hned na začátku registračního procesu se vyplňují tři základní údaje: e-mail, login a jméno. Před touto trojicí údajů se objevuje informace "Pro Login je možné použít pouze písmena bez diakritiky a číslice". Je správné, že se tato informace ve formuláři uvádí, ale bylo by lepší, kdyby se jednalo o poznámku umístěnou přímo u pole "Login". Informaci by také bylo možné sdělit s pomocí kontextové nápovědy, tj. vedle pole by byla ikona otazníku a při přejetí myší by se objevila zmiňovaná poučka.

Obrázek 18: Informace o "Loginu" by mohly být na vhodnějším místě

Ačkoliv si registrační formulář "hlídá" vyplnění povinných polí (tj. pokud uživatel nevyplní např. pole "město", stránka ho na to upozorní), už ale nesleduje, jaký druh obsahu uživatel vyplňuje. To se týká především pole "PSČ", kde by měl formulář dovolit vepsat pouze číslo. V rámci registrace je ale možné do tohoto pole napsat i písmena a registrace bez protestů postoupí do další fáze.

Obrázek 19: Pokud se v poli "PSČ" objevují neplatné hodnoty, formulář by neměl pokročit do fáze potvrzení

Když nicméně uživatel v této chvíli stiskne tlačítko "Hotovo", objeví se chybová hláška.

Obrázek 20: Upozornění na chybu v poštovním směrovacím čísle je poměrně nevýrazné a zbytečně technické (viz programátorská definice "user_psc" místo přirozeného popisu "pole PSČ")

81


Z hlediska standardizace využívají analyzované stránky značkovací jazyk XHTML 1.0 Strict, kódování UTF-8 a kaskádové styly. V obvyklých formátech jsou také přiložené dokumenty (např. .pdf či .zip). Stránky byly také testovány pomocí validačního nástroje W3C a testem prošly bez problémů.

Obrázek 21: Úspěšný výsledek validace nástrojem konsorcia W3C

Určitou výtku bychom ale měli k velikosti některých příloh. Kupříkladu film "Nejsme samy" má pouze 26 minut, ale soubor má víc než 1 GB. To je neúnosná velikost jak z hlediska objemu uložených dat na serverech, tak z hlediska uživatelů, kteří budou mít problémy se stažením. Ne každý má k dispozici vysokorychlostní připojení a tak velký soubor se může stahovat i několik hodin.

Obrázek 22: Ukázka nepoměru mezi délkou filmu a jeho velikostí. Povšimnout si můžeme také několika dalších překlepů (například chybějící mezery po uvozovkách nebo nejednotnost y/i v názvu filmu)

Zrovna v případě výše uvedeného filmu byla navíc zjištěna velmi pomalá odezva serveru, a rychlost stahování byla minimální (v řádu desítek kB/s) i na kabelové přípojce. Už z toho důvodu bychom doporučili optimalizovat jak velikost jednotlivých souborů, tak i rychlost serverů.

Obrázek 23: I přes opakované měření v různé dny byla rychlost stahování filmu minimální

82


Co se dalších aspektů týče, jak už bylo zmíněno na začátku, webové stránky by si zasloužily alespoň částečnou aktualizaci svého vzhledu. Přinejmenším by ale bylo vhodné odstranit všechny zmínky o roce 2008, které se na stránkách vyskytují. Čtyři roky starý letopočet působí poměrně rozpačitě a objevuje se nejen v patičce každé stránky, ale je také uveden přímo ve zdrojovém kódu.

Obrázek 24: V metadatech v hlavičce zdrojového kódu je u copyrightu velmi neaktuální údaj "20012008"; mezi klíčovými slovy je zase překlep u operačního programu "op lzz" či "op rlz"

V sekci "Programy" by u každého programu mohl být alespoň stručný odstavec, který daný program charakterizuje. Jednak by to působilo vizuálně mnohem příjemněji než pouhá čtveřice odkazů, a současně to uživatelům umožní získat alespoň základní přehled, než si kliknou pro podrobnosti.

Obrázek 25: Sekce věnovaná programům je v současné době příliš stručná, a měla by obsahovat alespoň základní informace k jednotlivým operačním programům

V neposlední řadě by také bylo vhodné obsah databáze jazykově sjednotit. Databáze esfdb.esfcr.cz je k dispozici pouze v češtině a neměla by tedy obsahovat anglické názvy typu "Home" nebo "Help", zejména když existují používané české ekvivalenty "Úvod / úvodní stránka" a "Nápověda". Z hlediska přístupnosti můžeme ocenit funkční navigaci s pomocí tabulátoru, ale na druhou stranu je třeba upozornit, že databáze neobsahuje možnost změny velikosti fontu. Text je přitom až zbytečně variabilní a na jedné stránce je třeba pět různých velikostí písma. Doporučujeme tedy formátování standardizovat a následně nabídnout i možnost zvětšení textu.

83


8.3.1.6 Aktualizace 19. 5. 2012 Těsně před dokončením této uživatelské analýzy bylo zjištěno, že na stránkách esfdb.esfcr.cz náhle zmizely všechny komentáře v sekci "Poslední příspěvky". A nezmizely pouze v tomto výpisu, ale přestaly existovat i u jednotlivých produktů, kde byly po celou dobu.

Obrázek 26: Obsah homepage zůstal téměř stejný; zmizely ale všechny diskusní příspěvky

Je otázkou, zdali se jednalo o jejich záměrné manuální odstranění, nebo jestli nedošlo k poškození databáze. Tak jako tak, jejich absence způsobila, že zdrojový kód stránek už neprošel validací W3C.

Obrázek 27: Opakovaná validace přes validátor W3C odhalil chybu u tagu , tj. chybějící obsah

Po vložení nového komentáře se ale situace opět vrátila do původního stavu (tj. validace bez chyb). 8.3.2 Návrhy a doporučení (uživatelská analýza) Na základě výše uvedených zjištění shrnujeme doporučení do následujících dvou celků: Doporučení k současnému stavu

84


-

zvětšit šířku webových stránek a snížit tak nutnost scrollování myší optimalizovat grafiku a formátování textu, aby byl obsah přehlednější opravit chyby a nedostatky v navigaci, vyhledávání, v registraci či v klíčových slovech zkontrolovat obsah a opravit chyby a překlepy (mezery, s/z, i/y apod.) optimalizovat současnou velikost fontů (zejména v kartách jednotlivých produktů) optimalizovat velikost některých příloh a rychlost jejich stahování zamezit zveřejňování e-mailových adres v rámci diskuse opravit zastaralé údaje o copyrightu z roku 2008

Implementace nových služeb - implementace kontextové nápovědy umístěné přímo u konkrétních položek - moderní vyhledávání s náhledem nalezeného textu a zvýrazněním hledaných slov - implementovat alespoň základní sociální prvky (přeposlání produktu na mail, FB Like atd.) - přepracované tagování, které bude užitečné a použitelné (nenechat to jen na uživatelích) - nabídnout možnost zvětšení textu (nebo zvýšení kontrastu) pro slabozraké - zvážit použití dynamického layoutu (šířka webu v závislosti na rozlišení) 8.3.3

Obsahová analýza

8.3.3.1 Jazyk a srozumitelnost V situaci, kdy vlastními autory textů a popisů jednotlivých produktů je vícero osob, je důležité zachovat určitou jednotnou jazykovou linii. Texty jsou sice dostatečně srozumitelné, ale je cítit, že jazyk není jednotný – zejména se liší popisy projektů a popisy produktů. To je dáno tím, že texty projektů byly migrovány z www.esfcr.cz, zatímco texty produktů vytvořili autoři produktů. Texty jsou psané stejným jazykem a dikcí jako žádosti v BENEFITu. To sice není tolik na škodu, protože databáze sama deklaruje cíl být inspirací pro řešitelské týmy připravující projektové žádosti, jejichž „žádoucí“ dikci tak mohou převzít. Na druhou stranu, pokud se jedná o pochopení „jedinečnosti“ nápadů, na nichž produkty a projekty stojí, je tato strohá dikce spíše na škodu a rozhodně by prospělo oživení jazyka, například ve formě příběhů, pojících se k danému projektu či produktu. U projektů, které byly migrovány z www.esfcr.cz a u kterých v databázi existují publikované příběhy (jak se pan Novák zapojil do projektu a jak využil konkrétní produkt), velmi doporučujeme migrovat i tyto příběhy, nebo je aspoň případně prolinkovat s www.esfcr.cz. U všech produktů a projektů velmi doporučujeme, aby se k nim projektoví manažeři vyjádřili formou krátkého osobního komentáře, který by byl viditelný na front-endu (viz část 8.3.4). Tento komentář představuje pro čtenáře zásadní vodítko, a měl by být proto co nejsrozumitelnější a rozhodně by se měl vystříhat zbytečné formálnosti. Zásadní důležitost má sekce „o databázi“, kde se má uživatel dozvědět o vlastním smyslu databáze. K čemu a komu databáze slouží, je popsáno srozumitelně, stejně jako část o licenčních podmínkách. I zde platí, že text by mohl být méně formální a mohl by odkazovat na konkrétní příběh/příklad využití databáze (to ovšem až v situaci, kdy je takový příklad znám a ověřen). Nejen zde, ale i na jiných podstránkách databáze doporučujeme užívat více grafických prvků (ikonek, symbolů, obrázků), které by text obohatily a rozčlenily. V popisné části databáze chybí informace, podle jakého klíče jsou vybírány jednotlivé produkty a projety viditelné na portálu. Tuto informaci považujeme za důležitou, protože způsob výběru představuje klíčovou přidanou hodnotu databáze. Více o tomto viz 8.3.3.3

85


8.3.3.2 Třídění, indexace a klíčová slova Databáze obsahuje dvě hlavní kategorie výstupů, které jsou navzájem propojeny: produkty a projekty. V této chvíli je zásadní důraz kladen na produkty, u nichž byl skutečně proveden výběr a mnohé z nich jsou vhodné k diseminaci. Naprosto jiná situace je u projektů, které byly prostě migrovány z portálu www.esfcr.cz bez ohledu na míru jejich inovativnosti a fungují v podstatě jen jako dodatečná informace k uváděným produktům. Produkty a projekty mají své záložky, které umožňují vyhledávání. Produkty i projekty mají odlišnou strukturu dat a lze je tedy hledat podle mírně odlišných číselníků. Produkty jsou popsány velmi stručně, ale přehledně, důraz je kladen na cílovou skupinu a výhodu využití. Indexace a vyhledávání podle obsahového zaměření se omezuje na prioritu/program. Tento způsob indexace je jistě dostatečný pro ty uživatele, kteří jsou blíže seznámeni se strukturou operačních programů a mají projektové zkušenosti. Pro uživatele, kteří výše uvedené zkušenosti nemají, může být tato indexace příliš složitá, a proto navrhujeme ke zvážení vytvořit indexaci jinou, srozumitelnější. Příkladem může být indexace s využitím klíčových slov na portálu topregion.cz, která zahrnuje 3 hlavní oblasti: sociální problematiku, trh práce a zaměstnanost a vzdělávání. Tyto oblasti jsou pak dále rozčleněny na řadu podoblastí (viz Obrázek 28).

Obrázek 28: Topregion.cz: vyhledávání dle klíčových slov

Jiné řešení představuje britský portál ESF Works, kde tematické zařazení je dáno relativně úzkou skupinou srozumitelných témat.

86


Obrázek 29: Portál ESF Works

Na druhou stranu, fulltextové vyhledávání funguje vcelku spolehlivě jak u produktů, tak i projektů, a může tak do jisté míry nahradit klíčová slova. U číselníku cílových skupin se nabízí otázka, zda položek není příliš mnoho a zda by bylo možné a žádoucí některé kategorie cílových skupin sloučit tak, aby číselník byl pro uživatele pohodlnější. Variantou je vytvoření stromové struktury, tedy hlavních cílových skupin a poté podskupin. Stejná poznámka ohledně klíčování podle obsahu i šíře číselníků se týká i vyhledávání u projektů. Rozšířené vyhledávání je celkově vhodným řešením, pouze doporučujeme nepoužívat číselníku NUTSII, nýbrž členění dle krajů – většina „normálních“ lidí si na členění NUTSII nezvykla a řada uživatelů nemusí ani vědět, co to znamená. Celkově považujeme systém vyhledávání za adekvátní s tím, že existují oblasti pro zlepšení. 8.3.3.3 Faktický obsah Databáze produktů ESF, úplnost Produkty versus projekty Jak již bylo řečeno, přidanou hodnotou databáze jsou v tuto chvíli produkty projektů ESF, které byly vybrány jako inovativní či inspirativní a následováníhodné. Oproti tomu u projektů, které se k těmto produktům váží, nebyl proveden žádný výběr a figurují zde pouze informativně, jejich umístění tedy nepředstavuje téměř žádnou přidanou hodnotu a jde v zásadě o duplicitu s databází Esfcr.cz. Databáze v tuto chvíli obsahuje okolo 430 produktů a něco přes 3 tisíce projektů. Mnohé produkty v databázi – dle našeho zjištění – jsou skutečně vhodné k další diseminaci a mohou být uživatelům prospěšné, využitelné nejen na trhu práce, ale i jako inspirace pro nové produkty a projekty. Je zřejmé, že tato stěžejní přidaná hodnota stojí a padá se systémem výběru/zařazení toho či onoho produktu do databáze. Lze říci, že kvalita drtivé většiny produktů, které jsou v současnosti v databázi, odráží vyšší průměrnou kvalitu projektů a produktů vytvořených v rámci programu EQUAL. Proto výběr těchto produktů nebyl až tolik náročným procesem. Naprosto jiná situace nastává v případě novějších produktů (OP RLZ, OP LZZ a JDP), kde mnohé produkty neoplývají téměř žádnou inovativností a mnohé jsou si navzájem velmi podobné. Proto systém výběru produktů – a do budoucna i projektů – považujeme za naprosto klíčovou záležitost

87


z hlediska smysluplnosti této databáze. Obšírněji ohledně návrhů a doporučení v tomto směru viz 8.3.4 Návrhy a doporučení. Obsahová struktura databáze Z hlediska obsahové struktury představuje databáze pouze a jen to, o čem je řeč: tedy produkty a na ně se vážící projekty. To lze považovat za promarněnou příležitost. Aby běžný uživatel, neznalý problematiky ESF projektů, mohl efektivně využívat produkty a projekty v databázi, je vhodné vybavit jej řadou informací, metodik, které mu to umožní. Databázi dle našeho názoru chybí strukturovanější a laičtější pohled – popis jednotlivých operačních programů a prioritních os, popis toho, jaké produkty může uživatel vlastně očekávat, metodiku přípravy ESF projektů, komentáře a doporučení, případně aktuality související s problematikou ESF. V danou chvíli obsahuje databáze pouze velmi stručnou informaci k jednotlivým operačním programům, avšak jazyk těchto textů (viz Obrázek 30: Popis OP LZZ) není pro běžného uživatele dostatečně přívětivý. Chybí konkrétní doporučení, návody a aktuální informace a zdroje informací. Doporučujeme, aby této sekci byla věnována zvýšená pozornost a aby jazyk užitých textů byl méně odborný a více srozumitelný – s odkazy na informační zdroje ESF pro veřejnost, které již byly zpracovány. Není třeba, aby vše řešil realizační tým Databáze – v mnoha případech – i dle vyjádření samotných provozovatelů při osobním pohovoru – lze využít existujících materiálů či pouze uvést odkaz na jinou stránku. Tyto informace, základní laické „zasvěcení“ uživatele do dané problematiky, významně zvýší možnosti využití databáze. Více viz doporučení v části 8.3.4.

Obrázek 30: Popis OP LZZ

Vnitřní struktura produktů/projektů

88


Texty u jednotlivých produktů/projektů zahrnují pouze základní popis, nepříliš návodný z hlediska dalšího využití, přesto popis relativně precizní a srozumitelný. Popis projektů byl převzat z databáze www.esfcr.cz, zatímco popis produktů byl zpracován autory. U každého produktu je možnost uživatelského komentáře a hodnocení ve čtyřech kritériích. Hodnocení daného produktu je dáno pouze uživatelem, nikoli administrátorem – současné technické řešení hodnocení administrátorem neumožňuje. Vzhledem k tomu, že uživatelských hodnocení je v databázi velmi málo, zůstává uživateli pouze jediné objektivní měřítko kvality daného produktu: a sice jeho vlastní pouhá existence na portálu. Zde pomíjíme skutečnost, že u produktů jsou uvedeny silné a slabé stránky – jde přirozeně o subjektivní vnímání autory daného produktu. Hodnocení a komentáře Autoři koncepce měli v úmyslu umožnit uživatelům vybírat si vhodné produkty dle hodnocení a postřehů jiných uživatelů. Na hlavní stránce portálu, tedy na nejviditelnějším místě, jsou produkty řazeny dle uživatelského hodnocení a dle počtu zobrazení. Dále, u každého projektu je viditelná sekce pro hodnocení, bez ohledu na to, zda někdo produkt hodnotil, či ne. Toto řešení je vhodné a přínosné pouze tam, kde na portál chodí velké množství angažovaných lidí, kteří jsou ochotni popsat své zkušenosti a hodnotit. V opačném případě se jedná o kontraproduktivní řešení, které absencí jakéhokoli viditelného „provozu“ na portálu spíše napovídá potenciálnímu uživateli něco o tom, že informace zde jsou zastaralé a neužitečné. Databáze ESFDB obsahuje velmi málo uživatelských hodnocení i komentářů. Důkazem toho je fakt, že na hlavní stránce, v sekci „nejlépe hodnocené produkty“, dokonce na prvním místě v pořadí, je produkt, u kterého absentuje jakékoli hodnocení. Stejně tak u komentářů. Poslední vložený uživatelský komentář je z léta r. 2011. Tato skutečnost, pokud ji uživatel při první návštěvě zaregistruje na hlavní stránce, může být velmi odrazující a dle mnohých spotřebitelských výzkumů tím v podstatě končí návštěva běžného uživatele (tedy pokud nesměřuje k nalezení konkrétního produktu či informace). Z těchto důvodů navrhujeme zásadně změnit systém řazení produktů i projektů. Hlavním kritériem by nemělo být hodnocení uživatelů, nýbrž hodnocení projektových manažerů, potažmo administrátorů systému. Více k tomuto v následující kapitole. 8.3.4 Návrhy a doporučení (obsahová analýza) Autoři této zprávy se dne 18. 5. 2012 setkali se správci Databáze. Na této schůzce si obě strany vyjasnily, jaká jsou očekávání a možnosti zadavatele a především o již načrtnutých záměrech do budoucna. Klíčovou informací bylo to, že zadavatel má vůli i nástroje významně změnit systém fungování databáze ESFDB. Je třeba říci, že mnohé z nastíněných záměrů byly v souladu s našimi doporučeními a podle našeho názoru, budou-li tyto záměry uskutečněny, povedou k významnému zlepšení využitelnosti a efektu databáze. Dle našich poznatků a s ohledem k závěrům z osobní schůzky s provozovateli databáze doporučujeme následující změny: 8.3.4.1 Vkládání produktů do databáze Dle záměru MPSV by produkty a s nimi souvisejícími popisy měly být v budoucnu vkládány přímo jejich autory, tj. řešiteli daných ESF projektů. Povinnost řešitelů v tomto ohledu je již zakotvena právními dokumenty. Modifikovaný redakční systém umožní řešitelům vkládat informace a soubory dle požadované struktury. Vložení daného produktu a relevantních informací znamená, že se produkt objeví pouze v systému, nikoli na front-endu, tedy nebude veřejně dostupný. Rozhodnutí, který

89


produkt bude zařazen do „veřejně viditelné“ databáze produktů a který nikoli, bude na administrátorovi. Nedoporučujeme, aby autoři prováděli autoevaluaci svých produktů (můj produkt je výrazně inovativní a vhodný k umístění do databáze, protože…). Důvod spatřujeme v tom, že řešitelé projektů bývají v tomto málokdy kompetentní a objektivní a zcela zásadně jim chybí orientace v tom, co inovace znamená. Navíc, a to je ještě důležitější, může takové sebehodnocení ovlivnit hodnocení, která budou provedena následně (viz níže). Naopak doporučujeme, aby řešitelé/autoři uváděli u každého produktu konkrétní typy využití – příběhy. Příběh či konkrétní příklad je mocnější než většina obecných popisků, řada lidí pochopí možnosti využití daného produktu až v konkrétní situaci a u konkrétního zástupce cílové skupiny a jazyk textu obvykle působí méně formálně. 8.3.4.2 Systém výběru produktů do databáze Souhlasíme a podporujeme provozovatele databáze v názoru, že smyslem projektu je přinášet lidem inovativní, inspirativní produkty, tedy nikoli všechny produkty. S ohledem na klesající míru inovativnosti projektů a produktů ESF v současných operačních programech by procento výskytu vybraných produktů v databázi mělo být výrazně nižší, než tomu bylo v programu EQUAL. S trochou nadsázky lze říci, že veřejně přístupných produktů v databázi by měl být pouze zlomek. Tyto vybrané produkty by měly splňovat základní měřítka inovativnosti, v souladu s kritérii navrhovanými autory této zprávy. Otázka, související s hlavním cílem a smyslem celé databáze, zní: dle jakého klíče a kým budou vybrány tyto produkty? Navrhujeme, aby předvýběr produktů vložených do databáze prováděli projektoví manažeři odpovědní za daný projekt/produkt. Důvodem pro toto řešení je fakt, že projektoví manažeři nejlépe znají „své“ projekty a měli by být schopni objektivně posoudit jejich přínos a míru inovace. Měli by být proškoleni pro aplikaci metodiky evaluace inovativnosti projektů/produktů ESF a měli by být instruováni v tom smyslu, že vybírat lze pouze určité orientační procento všech produktů/projektů. Fundovanost rozhodnutí při výběru produktů je samozřejmě zásadní otázkou. Jsme však přesvědčeni, že v tomto systému budou projektoví manažeři přinuceni věnovat otázkám evaluace inovativnosti větší pozornost, budou mít vyšší motivaci při výběru „svých“ projektů, budou si vyměňovat informace mezi sebou a v konečném důsledku tento systém umožní srovnávat jednotlivé manažery podle způsobu výběru z pozice metodika. Koncepce předpokládá pravidelná školení manažerů, dlouhodobou komunikaci nad konkrétními produkty a angažovanost. Jsme toho názoru, že tento systém pomůže nejen využitelnosti produktů v databázi, ale především samotným projektovým manažerům, kteří budou kvalifikovanější a informovanější. Dále doporučujeme, aby projektový manažer, kromě vlastního výběru produktu, produkt ohodnotil podle hodnotících kritérií navržených autory této zprávy. Technicky vzato, toto hodnocení lze graficky pojmout stejně jako to stávající systém pěti hvězdiček. Projektový manažer dále velmi stručně zdůvodní, v čem vidí přínos a inovativnost daného produktu a toto zdůvodnění zanese do systému k produktu. Obojí, tedy jak hodnocení, tak zdůvodnění, bude veřejnou informací – a uživatel je tedy po konečném schválení produktu uvidí pod či nad konkrétním produktem.

90


Všechna tři rozhodnutí daného projektového manažera – tedy rozhodnutí o zařazení do databáze, hodnocení produktu a stručný komentář – se stanou základním vodítkem pro uživatele databáze. Poznámka: dle nařízení jsou v současné době z výběru do veřejné databáze eliminovány produkty projektů z oblastí podpory 1.1 a 1.2 OP LZZ. Důvodem je obava MPSV, že zveřejněním těchto produktů dojde k úniku know-how firem a organizací, které jsou řešiteli projektů. Jde o plošné nařízení, které doporučujeme zvážit – otázka úniku know-how se dá řešit elektronickou licencí řešitele. Byla by škoda eliminovat plošně všechny produkty z těchto priorit, třebaže skutečně inovativních produktů se v nich najde pouze velmi malé množství. 8.3.4.3 Systém výběr projektů do databáze Jak již bylo řečeno, v této chvíli neexistuje proces výběru projektů do databáze a ty jsou pouze plošně migrovány do systému tak, aby byly propojitelné s produkty. Tuto okolnost považujeme za promarněnou příležitost, zejména proto, že skutečně „inovativní projekty“ mohou být inspirací pro řešitele nových projektů a zároveň mnoha řešitelům pomohou vytvořit si povědomí o tom, co inovativní je a co není. Navrhujeme proto, aby projekty zařazené do „veřejné“ databáze procházely stejným procesem výběru jako u produktů v bodě 8.3.4.2. Odpovědný projektový manažer vybere vhodné inovativní projekty ke zveřejnění, ohodnotí je a přidá vlastní zdůvodnění. Hodnotí tedy zvlášť projekt a zvlášť produkt či produkty. Námitku, že tento úkon představuje pro projektového manažera dodatečnou nadměrnou práci, lze zamítnout s tím, že méně vybraných projektů/produktů bývá více – jinými slovy, vhodnější se jeví výběr a zařazení menšího počtu projektů/produktů, ale skutečně inovativních nežli naopak. Samozřejmě hodnotí a komentuje pouze vybrané projekty/produkty. 8.3.4.4 Finální zveřejnění produktů/projektů Jakmile projektový manažer vybere a zhodnotí daný produkt/projekt, ten se v redakčním systému posouvá výš k administrátorovi, který má právo konečného schválení. Navrhujeme, aby administrátor nejen schvaloval, nýbrž také v určitých případech hodnotil vybrané projekty/produkty. Administrátor musí být tím článkem, který do fungování systému vnáší jednotící koncepci. Sleduje trendy v hodnocení jednotlivých projektových manažerů a vyhodnocuje je. Má právo měnit hodnocení manažerů, doplnit jejich komentář. Určité projekty či produkty může osobně vyzdvihnout – i zde se jedná o informace, které se zobrazují po zveřejnění uživateli. Ten tak získává další nástroj pro hodnocení daného produktu a kromě toho předchozí komentáře jej mohou podnítit, aby na ně reagoval vlastním hodnocením či komentářem. Tím se zvyšuje motivace a angažovanost. Zároveň s tím získává projektový manažer zpětnou vazbu od administrátora, protože vidí jeho rozhodnutí o schválení či neschválení předvybraného projektu. Vidí samozřejmě i komentáře a hodnocení jím udělená.

91


Pro lepší představu si celý systém znázorněme graficky: Autor produktu: registrace, vložení

PRODUKT vložení, licenční smlouva, formální kontrola

Projektový manažer: formální kontrola, výběr hodnocení zdůvodnění

Administrátor: schválení produktu případně hodnocení

PROJEKT migrace

Schválení produktu s licencí

Schválení produktu bez licence

Zamítnutí produktu

Publikováno

8.3.4.5 Struktura informací v databázi Hlavní strana V situaci, kdy jsou k dispozici hodnocení projektových manažerů či samotného admina, má již smysl řadit produkty i projekty dle hodnocení. Struktura hlavní strany portálu může mít podobu dvou hlavních oken: jedno pro produkty, druhé pro projekty, seřazené pod sebe dle hodnocení (řekněme prvních deset produktů/projektů). Okno by v horní části umožňovalo jednoduché filtrování položek dle:    

cílové skupiny tematického zařazení (nikoli prioritní osa, ale téma dle vytvořeného číselníku) priority/programu kraje (u projektů)

Na hlavní straně doporučujeme v jiném okně zavést kolonku pro aktuality, komentované odkazy či dobré příklady, které mohou být v kompetenci administrátora, anebo může jít o spolupráci s odborem publicity MPSV. V situaci, kdy portál nepřekypuje komentáři, je vhodné odstranit okno s posledními komentáři z hlavní strany. Další informace Jak již bylo řečeno, doporučujeme, aby databáze obsahovala srozumitelné informace o operačních programech a prioritách, včetně konkrétních příkladů, atd. Administrátor by příležitostně mohl vkládat závěry evaluačních zpráv či jiné texty vztahující se k tématu. Prospěšné by byly například metodiky a postupy pro přípravu projektových žádostí apod.

92


8.4 Dílčí analýza č. 4: Dotazníkové šetření mezi registrovanými uživateli Databáze produktů ESF – výstupy V rámci online dotazníkového šetření byli osloveni všichni aktivní registrovaní uživatelé Databáze produktů ESF (tzn. celkem šlo o 252 oslovených uživatelů). Využit byl interní nástroj pro rozesílání emailů uživatelům, a to s využitím možnosti přímo zadat emailovou adresu odesílatele. Jako nedoručitelných se vrátilo 15 emailů, maximální počet odpovědí byl tedy 237. Návratnost dotazníkového šetření byla relativně nízká, dotazník alespoň částečně vyplnilo pouze 33 % oslovených respondentů (tj. 84 registrovaných uživatelů). Výsledky šetření nicméně ukázaly, že přestože byli emailem osloveni výhradně registrovaní uživatelé (a tato skutečnost byla uvedena i v textu emailu a úvodním textu), výrazné procento respondentů na otázku „Znáte databázi produktů ESF umístěnou na: http://esfdb.esfcr.cz?“odpovědělo záporně – celkem šlo o 23 respondentů (9 % oslovených respondentů). Protože šlo o první a povinnou otázku, považujeme za pravděpodobné i to, že výrazné procento respondentů, kteří již dále v dotazníku nepokračovali, spadají také do kategorie záporné odpovědi (šlo o 27 respondentů, tzn. 11 %, kteří ve vyplňování dotazníku nepokračovali). Ze získaných odpovědí bylo tady v dalším kroku odstraněno celkem 27 odpovědí, které byly nedostatečně vyplněny (resp. byly zcela prázdné). Analyzováno tedy bylo celkem 57 odpovědí (24 % uživatelů databáze). Respondenti byli dotázáni, v jakých případech a kdy využívají Databázi produktů ESF. Nejčastějšími odpověďmi byly možnosti „v situaci, kdy připravuji nový projekt a chce se inspirovat úspěšnými projekty nebo produkty ESF“ (18 respondentů) a „k udržení povědomí o tom, jaké projekty ESF se v současnosti realizují“ (18 respondentů). 11 respondentů uvedlo, že nevyužívají databázi vůbec nebo velmi zřídka. Pouze 8 respondentů přiznalo, že využívají publikované produkty ESF, které jsou relevantní pro jejich obor. Odpovědi respondentů jsou znázorněny v následujícím grafu. Graf 1: V jakých případech a kdy využíváte Databázi produktů ESF?

Většina respondentů hodnotí databázi po obsahové stránce částečně kladně, databáze podle nich obsahuje řadu dobrých příkladů, ale je těžké je vyhledat (celkem 23 respondentů). 16 respondentů je s obsahovou stránkou databáze spokojeno, hodnotí ji kladně, databáze podle nich obsahuje dostatek 93


inovativních projektů a produktů, které mohou využít (celkem 16 respondentů). K zápornému hodnocení se přiklání celkově 9 respondentů, 6 respondentů hodnotí databázi spíše záporně, protože informace v databázi nejsou úplné nebo srozumitelné, 3 respondenti hodnotí databázi spíše záporně, protože informace v databázi nejsou vhodně uspořádány, nelze je porovnávat, a 2 respondenti ji hodnotí záporně, neboť informace v databázi jsou nedostatečné a není možné je efektivně využít. Odpovědi respondentů jsou znázorněny v následujícím grafu. Graf 2: Jak hodnotíte databázi po obsahové stránce?

Slovní komentáře respondentů: - Vyhledávání není opravdu jednoduché. Není to uživatelsky přívětivé. - Někdy chybí zmiňované přílohy, přesto, že jsou uvedeny jako dostupné. Respondenti dále odpovídali na otázku, jaké je podle jejich názoru struktura a klíčování informací. Necelé dvě třetiny respondentů (32 respondentů) se přiklání k názoru, že stávající struktura a klíčování jsou na dobré úrovni, nemají problém se v ní orientovat a vyhledávat. Zbývající třetina respondentů (18 respondentů) zastává názor, že struktura databáze není přehledná, mají problém s orientací a vyhledáváním. Rozložení odpovědí respondentů znázorňuje následující graf.

94


Graf 3: Jaká je podle Vás struktura databáze a klíčování informací?

Pouze 17 respondentů uvedlo, že využívá nástroj hodnocení projektu, ostatní respondenti (celkem 34) uvedli ve většině případů zápornou odpověď, která byla doplněna vysvětlujícím komentářem. Rozložení odpovědí respondentů znázorňuje následující graf, dále jsou rovněž uvedeny slovní komentáře respondentů. Graf 4: Databáze umožňuje hodnocení produktů. Používáte tento nástroj?

95


Komentáře respondentů: - obtížná orientace, produkty nejsou uvedeny -

nepotřebuji

-

Nevyužila jsem produkty

-

ani nevím proč

-

nevidím důvod, proč hodnotit

-

nebylo třeba

-

Už tam moc nechodím.

-

nevyužívám tyto produkty

-

Nenapadlo mě to

-

Nepovažuji to za nutné

-

zatím málo zkušeností

Respondentům byla položena otevřená otázka, jaké spatřují silné a slabé stránky databáze. Jako silné stránky byly uvedeny tyto odpovědi: - Nápad jako takový je výborný -

Nevím

-

Aktualizace

-

Silnou stránkou je, že vůbec existuje a každý, kdo má zájem, si tam může najít "to svoje".

-

Přehlednost

-

Že vůbec vznikla.

-

Přehlednost, kvalitní informace

-

přehledné a detailní informace

-

přehled projektů na jednom místě

-

přehled odzkoušených "best practices"

-

Seznámení s projekty, které se realizují. Inspirace. Hledání již existujícího know how. Snadná dostupnost

-

přehlednost - srozumitelnost - rychlá informace

-

přehlednost, inspirace

-

množství materiálů

-

některé dobré produkty

-

Vlastní existence databáze.

96


-

Dobré nápady projektů

-

je dobře pochopitelná

-

Pro naši organizaci je přínosné sledovat obsahovou část projektů pro inspiraci při tvorbě projektů.

-

Informace

Jako slabé stránky byly uvedeny tyto odpovědi: - Chybějící produkty -

horší orientace na stránkách

-

Jak praví komentáře - hledá se konkrétní materiál, a není tam.

-

nepřehlednost

-

málo příkladů

-

Myslím, že nejsou zásadní

-

komplikovanější vyhledávání

-

místy hůře přehledná orientace v produktech

-

Vyhledávání. Uživatelská přívětivost.

-

menší přehlednost

-

lepší design - informace o přenosu dobrých příkladů z praxe

-

neúplnost materiálů

-

byla by vhodná validace produktů externími pracovníky - nyní se tam dá vložit asi ledacos

-

některé slabé produkty nedostatečné nástroje pro vyhledávání

-

Nepřehlednost databáze, nemožnost vyhledávat podle cílových skupin produktů.

-

Nedostatek informací

-

chtělo by to podrobnější informace

-

Množství informací

Respondenti rovněž odpovídali na otázku, zda jsou podle jejich názoru projekty, programy a produkty v databázi popsány srozumitelným jazykem. Většina respondentů (celkem 38) odpovědělo na tuto otázku kladně (odpověď „ano, s jazykem nemám problém, informacím rozumím“). 9 respondentů se přiklání k odpovědi, že jazyk popisu by měl být lidštější, tak aby rozuměl každý, text je v současné verzi podle jejich názoru příliš odborný. Pouze 1 respondent si myslí, že jazyk u jednotlivých projektů/produktů se liší, text je celkově neuspořádaný. Odpovědi respondentů jsou znázorněny v následujícím grafu.

97


Graf 5: Jsou podle Vás projekty, programy a produkty v databázi popsány srozumitelným jazykem?

Respondenti se dále měli vyjádřit, co by se podle jejich názoru mohlo zlepšit využitelnost databáze produktů ESF (respondenti mohli zvolit více možností). Respondenti nejčastěji uvedli odpověď přenos dobrých příkladů do praxe (celkem 28 respondentů), dále vyhledávání informací (23 respondentů), struktura a třídění informací (21 respondentů), uživatelské funkce (14 respondentů), srozumitelnost informací (11 respondentů), design a uživatelská přívětivost (10 respondentů), interaktivita, hodnocení produktů (9 respondentů) a celkový dojem (9 respondentů). Odpovědi respondentů jsou znázorněny v následujícím grafu. Graf 6: Co by podle Vás mohlo zlepšit využitelnost databáze produktů ESF?

98


Respondenti dále odpovídali na otevřenou otázku, co by je přimělo, aby databázi využívali. Odpovědi respondentů byly následující: - Větší reklama, protože není moc důvodů, o kterých se dozvím, abych v databázi vyhledávala. -

Situace, kdy bych narazil na problém, který by byl řešitelný projektem ESF.

-

přínos produktů v databázi

-

zpracování projektu

-

K dispozici více informací z projektů

Součástí dotazníku byla rovněž otevřená otázka „Jaké databáze produktů využívané pro šíření inovací nebo k přenosu dobré praxe znáte a můžete doporučit, včetně zahraničních?“. Odpovědi respondentů byly následující: - Úspěšné projekty, databáze projektů, příklady - Nemám konkrétní doporučení na web. Pokud inspiraci potřebuji, vyhledávám přes Google. - Databáze produktů ESF, Náhodné informace při vyhledávání na internetu - ADAM z programu LLP - Nevím - tady si nevím rady co vlastně napsat - databáze projektů Valná většina respondentů (20 respondentů) uvedla, že na dotazník odpovídali pouze jako fyzická osoba, tj. že nereprezentují názor konkrétní organizace jako celku. Přesto se i tito respondenti vyjádřili v dalších otázkách ke své příslušnosti. 12 respondentů představovali zástupci společností s ručením omezeným, 6 respondentů zástupci různých typů sdružení, 3 respondenti zástupci obcí nebo městské části hlavního města Prahy, 2 respondenti zástupci organizační složky státu a 1 respondent je zástupcem vysoké školy. Rozdělení respondentů podle právní formy organizace, kterou v rámci dotazníku zastupovali, je uvedeno v následujícím grafu. Graf 7: Jakého typu je organizace, kterou zastupujete?

99


Z hlediska velikosti organizace představovali největší skupiny organizace s 1 až 9 zaměstnanci (15 respondentů), dále organizace s 10 až 49 zaměstnanci (7 respondentů), organizace s 50 až 249 zaměstnanci (4 respondenti), organizace s více než 250 zaměstnanci (4 respondenti) a organizace s žádným zaměstnancem (2 respondenti). Graf 8: Jaká je velikost vaší organizace?

Respondenti v dotazníku také uvedli, kde je sídlo jejich organizace. Nejčastěji byla uvedena Praha (11 respondentů), dále Ústecký kraj (5 respondentů) a Olomoucký kraj (5 respondentů). Rozložení odpovědí je znázorněno v následujícím grafu. Graf 9: Kde je sídlo vaší organizace?

100


Celkem 21 respondentů podávalo žádost do OP LZZ, 17 respondentů realizuje projekt z OP LZZ. Následující graf znázorňuje, ve kterých osách respondenti realizují projekty. Nejčastěji se jedná o Prioritní osu 3. Graf 10: Prioritní osa v OP LZZ

V rámci Prioritní osy 3 respondenti nejčastěji realizovali projekt v Oblasti podpory 3.4. Rozložení podle oblastí podpory v rámci Prioritní osy 3 je uvedeno v následujícím grafu. Graf 11: Oblast podpory v OP LZZ

101


8.5 Dotazník pro registrované uživatele Databáze produktů ESF (bez uvedení úvodního a závěrečného textu) q1 Znáte databázi produktů ESF umístěnou na: http://esfdb.esfcr.cz? * Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: Ano Ne 2 V jakých případech a kdy využíváte Databázi produktů ESF? * Zobrazit tuto otázku pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky:((q1.NAOK == "A")) Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: vůbec nebo velmi zřídka v situaci, kdy připravuji nový projekt a chci se inspirovat úspěšnými projekty nebo produkty ESF k udržení povědomí o tom, jaké projekty ESF se v současnosti realizují využívám publikované produkty ESF, které jsou relevantní pro můj obor Zde uveďte komentář k Vaší volbě: (text) q3 Jak hodnotíte databázi po obsahové stránce? Zobrazit tuto otázku pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky: ((q1.NAOK == "A")) Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: kladně, databáze obsahuje dostatek inovativních projektů a produktů, které mohu využít částečně kladně, databáze obsahuje řadu dobrých příkladů, ale je těžké je vyhledat spíše záporně, informace v databázi nejsou úplné nebo srozumitelné spíše záporně, informace v databázi nejsou vhodně uspořádány, nelze je porovnávat záporně, informace v databázi jsou nedostatečné a nemohu je efektivně využít Zde uveďte komentář k Vaší volbě: (text) q4 Jaká je podle Vás struktura databáze a klíčování informací? Zobrazit tuto otázku pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky: ((q1.NAOK == "A")) Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: stávající struktura a klíčování jsou na dobré úrovni, nemám problém orientovat se a vyhledávat struktura databáze není přehledná, mám problém s orientací a vyhledáváním Zde uveďte komentář k Vaší volbě: (text) q5 Databáze umožňuje hodnocení produktů. Používáte tento nástroj? Zobrazit tuto otázku pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky: ((q1.NAOK == "A")) Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: ano ne, proč? q6 Jaké jsou podle vás silné a slabé stránky databáze? Zobrazit tuto otázku pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky: ((q1.NAOK == "A")) SILNÉ stránky: Prosím napište svou odpověď zde: SLABÉ stránky: Prosím napište svou odpověď zde:

102


q7 Jsou podle Vás projekty, programy a produkty v databázi popsány srozumitelným jazykem? Zobrazit tuto otázku pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky: ((q1.NAOK == "A")) Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: ano, s jazykem nemám problém, informacím rozumím jazyk popisu by měl být lidštější, tak aby rozuměl každý, text je příliš odborný jazyk u jednotlivých projektů/produktů se liší, text je neuspořádaný Zde uveďte komentář k Vaší volbě: (text) q8 Co by podle Vás mohlo zlepšit využitelnost databáze produktů ESF? Zobrazit tuto otázku pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky: ((q1.NAOK == "A")) Prosím zvolte vše, co je relevantní: srozumitelnost informací struktura a třídění informací vyhledávání informací přenos dobrých příkladů do praxe interaktivita, hodnocení produktů uživatelské funkce design a uživatelská přívětivost celkový dojem q9 Co by Vás přimělo, abyste databázi využívali? Zobrazit tuto otázku pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky: ((q2.NAOK == "a") and (q1.NAOK == "A")) Prosím napište svou odpověď zde: (text) q10 Jaké databáze produktů využívané pro šíření inovací nebo k přenosu dobré praxe znáte a můžete doporučit, včetně zahraničních? Prosím napište svou odpověď zde: (text) qP1 Jakého typu je organizace, kterou zastupujete? Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: Odpověděl jsem pouze jako fyzická osoba Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) Nadace Nadační fond Akciová společnost (a.s.) Obecně prospěšná společnost (o.p.s.) Organizační složka státu Příspěvková organizace Vysoká škola Zdravotnické zařízení Veřejná výzkumná instituce (v.v.i.) Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) Obec nebo městská část hlavního města Prahy Kraj jiná právnická osoba (jaká?)

103


qP2 Jaká je velikost vaší organizace? Zadejte prosím číselně přibližný počet zaměstnanců. Prosím napište svou odpověď zde: (text) qP3 Kde je sídlo vaší organizace? Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj qP4 Podávali jste žádost do OP LZZ? Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: Ano Ne qP5 Realizujete nebo jste realizovali projekty v OP LZZ? Zobrazit tuto otázku pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky: ((qP4.NAOK == "1")) Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: Ano Ne qP6 V rámci kterých prioritních os OP LZZ jste podávali žádost nebo realizujete projekty? Zobrazit tuto otázku pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky: ((qP4.NAOK == "1")) Prosím zvolte vše, co je relevantní: Prioritní osa 1 (Adaptabilita) Prioritní osa 2 (Aktivní politiky trhu práce) Prioritní osa 3 (Sociální integrace a rovné příležitosti) Prioritní osa 4 (Veřejná správa a veřejné služby) Prioritní osa 5 (Mezinárodní spolupráce) qP6_1 V rámci kterých oblastí podpory prioritní osy 3 OP LZZ jste podávali žádost nebo realizujete projekty? Zobrazit tuto otázku pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky: ((qP6_3.NAOK == "Y")) Prosím zvolte vše, co je relevantní: Oblast podpory 3.1 (Podpora sociální integrace a sociálních služeb) Oblast podpory 3.2 (Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit) Oblast podpory 3.3 (Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce) Oblast podpory 3.4 (Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života)

104


8.6 Zahraniční expertní panel 8.6.1

Témata pro podporu ESF

TÉMATA PRO PODPORU ESF 1. Promoting employment and supporting labour mobility 1.1 Access to employment for job-seekers and inactive people, including local employment initiatives and support for labour mobility 1.1.1. active and preventive labour market measures at an early stage and open to all, including for the identification of individual needs, personalised services and guidance, targeted and tailored training, validation of acquired competences and skills, and outplacement; 1.1.2. anticipation and counselling on long-term employment opportunities created by structural shifts in the labour market, such as the shift to a low-carbon and resource-efficient economy and the care and health sectors; 1.1.3. providing information on job opportunities on the European labour markets and on living and working conditions. 1.2 Sustainable integration of young people not in employment, education or training (NEET) into the labour market 1.2.1. introduction of a ‘youth guarantee’ by establishing schemes to offer further education, (re)training or activation measures to every young person not in employment or in education or training , within 4 months of leaving school. There should be a particular focus on apprenticeship-type vocational training and internships for graduates to acquire first work experience; 1.2.2. self-employment and entrepreneurship for young people in all sectors, with particular emphasis on emerging sectors in a low-carbon economy and the care and health sectors; 1.3 Self-employment, entrepreneurship and business creation 1.3.1. support in particular for unemployed, disadvantaged and inactive people, to start and develop businesses in all sectors, including care and health, work integration, green jobs and community development. Such support comprises skills development, including ICT, entrepreneurial and management skills, mentoring and coaching and the provision of inclusive business development and financial services for business starters. 1.4 Equality between men and women and reconciliation between work and private life: 1.4.1. tackling gender stereotypes in education and training systems; 1.4.2. awareness raising and mobilisation of economic and social partners to address gender segregation in the labour market and the gender pensions and pay gap; 1.4.3. developing work-life balance policies, including through support for reintegration into the labour market of persons who have not been working due to caring duties; 1.4.4. innovative ways of work organisation, including teleworking and flexible working arrangements allowing people to combine informal care duties with work; 1.4.5. access to affordable care services, such as child care, out of school care or care for dependent persons, including the elderly, through investment in sustainable care services. 1.5 Adaptation of workers, enterprises and entrepreneurs to change 1.5.1. developing specific employment, training and support services, including coaching and outplacement, in the context of company and sector restructuring; 1.5.2. designing and implementing innovative, more productive and greener ways of work organisation, including health and safety at work.

105


1.6 Active and healthy ageing 1.6.1. innovative and elderly-friendly forms of work organisation, including accessible working environments and flexible measures; 1.6.2. prolonging healthier working lives through the development and implementation of measures to promote healthy lifestyles and tackle health risk factors such as physical inactivity, smoking, harmful patterns of alcohol consumption; 1.6.3. promoting employability and the participation of older workers in lifelong learning schemes to facilitate active ageing. 1.7 Modernisation and strengthening of labour market institutions, including actions to enhance transnational labour mobility 1.7.1. improving activation and matching labour market demand and supply offered by public employment services, by providing integrated support tailored to the needs of jobseekers while extending service provision to job changers and supporting the inactive back to work; 1.7.2. collaborating in offering services to employers and establishing partnerships with education institutes and other employment services to organise flexible, preventive and efficient service delivery; 1.7.3. anticipating long-term employment opportunities created by structural shifts in the labour market and developing services in the fields of lifelong guidance and lifelong learning to foster career transitions; 1.7.4. targeted investment in the skills and capacity of staff; 1.7.5. activities by European Employment Services (EURES) in the areas of recruitment, matching and placement, together with the related information, advice and guidance services at national and cross-border level. 2. PROMOTING SOCIAL INCLUSION AND COMBATING POVERTY 2.1 Active inclusion 2.1.1. integrated pathways combining various forms of employability measures such as individualised support, counselling, guidance, access to general and vocational education and training, as well as access to services, notably health and social services, child care, and internet services; 2.1.2. modernisation of social protection systems, including the design and implementation of reforms to improve the cost-effectiveness and adequacy of social and unemployment benefits, minimum income schemes and pensions, healthcare and social services, whilst minimizing disincentives to work and traps effects; 2.2

Integration of marginalised communities such as the Roma 2.2.1. integrated pathways to the labour market, including individualised support, counselling, guidance and access to general and vocational education and training; 2.2.2. access to services, in particular social care, social assistance services and healthcare (including preventive healthcare, health education and patient safety); 2.2.3. elimination of segregation in education, promoting early-childhood education, fighting early school-leaving and ensuring successful transitions from school to employment; 2.2.4. measures to overcome prejudices and discrimination against Roma.

2.3 Combating discrimination based on sex, racial or ethnic origin, religion or belief, disability, age or sexual orientation 2.3.1. awareness-raising and engagement with local communities and enterprises to fight discrimination and promote intercultural activities; 2.3.2. specific actions targeting people at risk of discrimination and people with disabilities and chronic disease with a view to increasing their labour market participation, enhancing

106


their social inclusion, and reducing inequalities in terms of educational attainment and health status; 2.4 Enhancing access to affordable, sustainable and high-quality services, including health care and social services of general interest 2.4.1. enhanced access to affordable, sustainable and high-quality healthcare with a view to reducing health inequalities, supporting health prevention and promoting e-health, including through targeted actions focused on particularly vulnerable groups; 2.4.2. enhanced access to affordable, sustainable and high-quality social services such as employment and training services, services for the homeless, out of school care, childcare and long-term care services; 2.4.3. targeted early-childhood education and care services, including integrated approaches combining childcare, education, health and parental support, with a particular focus on the prevention of children's placement in institutional care; 2.4.4. access to e-services to promote e-inclusion; 2.4.5. support for the transition from institutional care to community-based care services for children without parental care, people with disabilities, the elderly, and people with mental disorders, with a focus on integration between health and social services. 2.5 Promoting the social economy and social enterprises: 2.5.1. capacity-building and support structures for the promotion of social enterprises, in particular through social entrepreneurship education and training, networking, the development of national or regional strategies in partnership with key stakeholders, and the provision of business development services and easier access to finance; 2.5.2. mobilisation of funds to support initiatives in the social economy and social entrepreneurship. 2.6 Community-led local development strategies 2.6.1. support the preparation, the running and the animation of local strategies; 2.6.2. support the activities designed and implemented under the local strategy in areas falling within the scope of ESF in the fields of employment, education, social inclusion and institutional capacity building. 3. INVESTING IN EDUCATION, SKILLS AND LIFELONG LEARNING 3.1 Reducing early school-leaving and promoting equal access to good-quality early-childhood, primary and secondary education 3.1.1. targeted support for implementing evidence-based, comprehensive and consistent policies to reduce early school leaving encompassing prevention, early intervention and compensation such as second-chance schools, and fostering participation in non-segregated public education facilities; 3.1.2. capacity building of teachers, trainers, school leaders and staff, introduction of quality assurance and monitoring systems, development of educational content, including the use of ICT, the development of creative skills and combating gender stereotypes in education and training; 3.1.3. addressing obstacles in access faced by children from disadvantaged families, in particular during the very first years of early-childhood (0-3); 3.1.4 support learning schemes which aim to assist children and young people with learning disabilities in order to allow their integration in the mainstream educational system; 3.1.5. support the transition from specialised schools for disabled persons to mainstream schools. 3.2 Improving the quality, efficiency and openness of tertiary and equivalent education with a view to increasing participation and attainment levels 107


3.2.1. targeted support for individual students, especially from under-represented and vulnerable groups to participate in tertiary education and opening up higher education to nontraditional learners, and support for adult learners; 3.2.2. investment in the development of new teaching methods and the development and deployment of innovative technologies, including open educational resources, for delivering high-quality educational content, including training and capacity-building for teachers and researchers; 3.2.3. support for enhancing the relevance of higher education programmes to labour market needs, including through fostering problem-solving, creativity and the development of entrepreneurial skills; 3.2.4. developing and reinforcing partnerships between higher education, business and research sector. 3.3 Enhancing access to lifelong learning, upgrading the skills and competences of the workforce and increasing the labour market relevance of education and training systems 3.3.1. implementing life-long learning strategies for the workforce, in cooperation with the social partners, including training and skills development and upgrading the transversal competences of the workforce, such as languages, digital competence and entrepreneurship; 3.3.2. adapting vocational education and training (VET) systems to labour market demands, by developing work-based learning in VET, including apprenticeship schemes, and encouraging companies to take on more trainees; 3.3.3. promoting quality assurance systems in vocational education and training in line with the recommendation on European Quality Assurance Reference Framework; 3.3.4. flexible pathways between sectors of education and training and between education and work, in particular through learning and career guidance, traineeship schemes, systems for the validation and recognition of acquired competences, national qualification frameworks and related credit systems such as the European Credit system for Vocational Education and Training (ECVET) and the European Credit Transfer System (ECTS); 3.3.5. support for a mobility period abroad for graduates and people on the labour market, including those from disadvantaged groups to acquire new skills and competences; 3.3.6. improving initial and continuing training for teaching and other staff involved in education and training services; 3.3.7. promoting the attractiveness and excellence of vocational education and training, including campaigns and skills competitions, and supporting young people in compulsory education to get acquainted with vocational trades and career possibilities; 3.3.8. promoting partnerships/networks between social partners, enterprises, education and training institutions/providers in order to improve the transfer of information on labour market needs, introduce experience-based learning methods, encourage experimentation and adapt curricula; 3.3.9. support for upgrading the basic skills and key competences of the adult population, including migrants, and creating new opportunities to capitalise on the knowledge and skills of older adults; 3.3.10. support the development of adult learning systems responding to high quality standards. 4. ENHANCING INSTITUTIONAL CAPACITY AND ENSURING AN EFFICIENT PUBLIC ADMINISTRATION 4.1 Investment in institutional capacity and in the efficiency of public administrations and public services with a view to reforms, better regulation and good governance

108


4.1.1. reforms to ensure better legislation, synergies between policies and effective management of public policies, and transparency, integrity and accountability in public administration and spending of public funds; 4.1.2. development and implementation of human resources strategies and policies. 4.2 Capacity-building for stakeholders delivering employment, education, health and social policies, and sectoral and territorial pacts to mobilise for reform at national, regional and local level 4.2.1. enhancing the capacity of stakeholders, such as social partners and non-governmental organisations, to help them delivering more effectively their contribution in employment, education and social policies; 4.2.2. the development of sectoral and territorial pacts in the employment, social inclusion, health and education domains at all territorial levels.

8.6.2

Seznam zahraničních kontaktů

Seznam je součástí samostatné přílohy ve formátu MS Word z důvodu ochrany kontaktních údajů.

109


9 Seznamy 9.1 Seznam tabulek TABULKA 1: HARMONOGRAM AKTIVIT.............................................................................................................................. 8 TABULKA 2: VÝSLEDKY PRO TEMATICKÝ CÍL 1 - PODPORA ZAMĚSTNANOSTI A MOBILITY PRACOVNÍ SÍLY........................................ 14 TABULKA 3: VÝSLEDKY PRO TEMATICKÝ CÍL 2 - PODPORA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A SNIŽOVÁNÍ CHUDOBY ............................... 15 TABULKA 4: VÝSLEDKY PRO TEMATICKÝ CÍL 3 - INVESTICE DO VZDĚLÁVÁNÍ, ROZVOJE DOVEDNOSTÍ A CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ ............ 15 TABULKA 5: VÝSLEDKY PRO TEMATICKÝ CÍL 4 - ZLEPŠENÍ INSTITUCIONÁLNÍ KAPACITY A ZAJIŠTĚNÍ EFEKTIVNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY ........... 15 TABULKA 6: VÝSLEDKY DLE TÉMAT PRO TEMATICKÝ CÍL 1 - PODPORA ZAMĚSTNANOSTI A MOBILITY PRACOVNÍ SÍLY ........................ 15 TABULKA 7: VÝSLEDKY DLE TÉMAT PRO TEMATICKÝ CÍL 2 - PODPORA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A SNIŽOVÁNÍ CHUDOBY ................ 16 TABULKA 8: VÝSLEDKY DLE TÉMAT PRO TEMATICKÝ CÍL 3 - INVESTICE DO VZDĚLÁVÁNÍ, ROZVOJE DOVEDNOSTÍ A CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ ...................................................................................................................................................................... 17 TABULKA 9: VÝSLEDKY DLE TÉMAT PRO TEMATICKÝ CÍL 4 - ZLEPŠENÍ INSTITUCIONÁLNÍ KAPACITY A ZAJIŠTĚNÍ EFEKTIVNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY ...................................................................................................................................................................... 19 TABULKA 10: NEJVÍCE PREFERENCÍ DLE TÉMAT PRO TEMATICKÝ CÍL 1 - PODPORA ZAMĚSTNANOSTI A MOBILITY PRACOVNÍ SÍLY ........ 19 TABULKA 11: NEJVÍCE PREFERENCÍ DLE TÉMAT PRO TEMATICKÝ CÍL 2 - PODPORA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A SNIŽOVÁNÍ CHUDOBY 19 TABULKA 12: NEJVÍCE PREFERENCÍ DLE TÉMAT PRO TEMATICKÝ CÍL 3 - INVESTICE DO VZDĚLÁVÁNÍ, ROZVOJE DOVEDNOSTÍ A CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ ........................................................................................................................................ 20 TABULKA 13: NEJVÍCE PREFERENCÍ DLE TÉMAT PRO TEMATICKÝ CÍL 4 - ZLEPŠENÍ INSTITUCIONÁLNÍ KAPACITY A ZAJIŠTĚNÍ EFEKTIVNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY................................................................................................................................................. 20 TABULKA 14: PODPORA SOCIÁLNÍ INOVACÍ PODLE FÁZE INOVAČNÍHO CYKLU (TYPOLOGIE PODPŮRNÝCH NÁSTROJŮ) ....................... 54 TABULKA 15: CHARAKTERISTIKY PROJEKTŮ PRO SOCIÁLNÍ INOVACE ...................................................................................... 60

9.2 Seznam grafů GRAF 2: V JAKÝCH PŘÍPADECH A KDY VYUŽÍVÁTE DATABÁZI PRODUKTŮ ESF? ......................................................................... 93 GRAF 3: JAK HODNOTÍTE DATABÁZI PO OBSAHOVÉ STRÁNCE? ............................................................................................. 94 GRAF 4: JAKÁ JE PODLE VÁS STRUKTURA DATABÁZE A KLÍČOVÁNÍ INFORMACÍ? ....................................................................... 95 GRAF 5: DATABÁZE UMOŽŇUJE HODNOCENÍ PRODUKTŮ. POUŽÍVÁTE TENTO NÁSTROJ? ........................................................... 95 GRAF 6: JSOU PODLE VÁS PROJEKTY, PROGRAMY A PRODUKTY V DATABÁZI POPSÁNY SROZUMITELNÝM JAZYKEM?......................... 98 GRAF 7: CO BY PODLE VÁS MOHLO ZLEPŠIT VYUŽITELNOST DATABÁZE PRODUKTŮ ESF? ........................................................... 98 GRAF 8: JAKÉHO TYPU JE ORGANIZACE, KTEROU ZASTUPUJETE? ........................................................................................... 99 GRAF 9: JAKÁ JE VELIKOST VAŠÍ ORGANIZACE? ............................................................................................................... 100 GRAF 10: KDE JE SÍDLO VAŠÍ ORGANIZACE? ................................................................................................................... 100 GRAF 11: PRIORITNÍ OSA V OP LZZ ............................................................................................................................ 101 GRAF 12: OBLAST PODPORY V OP LZZ ........................................................................................................................ 101

9.3 Seznam obrázků OBRÁZEK 1: STRÁNKY ESFDB JSOU NA PRVNÍ POHLED PŘEHLEDNÉ, ILUSTRAČNÍ FOTOGRAFIE ALE MOHOU UŽIVATELE ZMÁST .......... 72 OBRÁZEK 2: K ZASTARALOSTI STRÁNEK PŘISPÍVÁ TAKÉ JIŽ ZMIŇOVANÁ PATIČKA S COPYRIGHTEM Z ROKU 2008 ............................. 73 OBRÁZEK 3: CELKOVÝ POHLED NA ESFDB.ESFCR.CZ NA FULLHD MONITORU. OBSAH ZABÍRÁ MÉNĚ NEŽ POLOVINU OBRAZOVKY ........ 73 OBRÁZEK 4: UKÁZKA ŠPATNÉHO A VELMI NEPŘEHLEDNÉHO FORMÁTOVÁNÍ V DETAILU PRODUKTU. SLOUPEC S OBSAHEM BY MĚL BÝT ŠIRŠÍ, ANGLICKÝ NÁZEV BY MĚL MÍT SVÉ OBSAHOVÉ POLE (A MENŠÍ FONT), TAGY BY MĚLY BÝT DOPLNĚNÉ, ATD. ..................... 74 OBRÁZEK 5: ODKAZ NA HOMEPAGE BY MĚL BÝT UMÍSTĚNÝ PRIMÁRNĚ NA PLOŠE HLAVIČKY (OBDÉLNÍK S POSTAVAMI). V HORNÍM PROUŽKU BY UŽIVATEL PO KLIKNUTÍ OČEKÁVAL SPÍŠE ODKAZY NA JEDNOTLIVÉ PROJEKTY A INICIATIVY ................................... 75 OBRÁZEK 6: ODKAZ OZNAČENÝ JAKO "REGISTRACE" VEDE PARADOXNĚ PRIMÁRNĚ K "PŘIHLÁŠENÍ" ............................................ 75 OBRÁZEK 7: "VYSVĚTLENÍ POJMŮ" SE OBJEVUJE V PODSTATĚ V CELÉM MENU KROMĚ DOMOVSKÉ STRÁNKY A REGISTRACE............... 76

110


OBRÁZEK 8: NÁPOVĚDA VYSVĚTLUJÍCÍ ROZDÍL MEZI AKTIVNÍM A PASIVNÍM VYUŽITÍM JE STRUČNÁ A MĚLA BY BÝT SLOUČENA S OBSAHOVĚ ROZSÁHLEJŠÍ ČÁSTÍ "VYSVĚTLENÍ POJMŮ". VÝSLEDNÁ SEKCE PAK MŮŽE MÍT OBVYKLÝ NÁZEV "NÁPOVĚDA" ........... 76 OBRÁZEK 9: CHYBOVÁ HLÁŠKA "NEPODAŘILO SE NALÉZT ODPOVÍDAJÍCÍ ČLÁNEK" SE OBJEVUJE NESOUVISLE MEZI VÝSLEDKY ............. 77 OBRÁZEK 10: UŽIVATEL SE BOHUŽEL NIKDE NEDOZVÍ, KOLIK VÝSLEDKŮ BYLO CELKEM NALEZENO NEBO KOLIK STRAN ZBÝVÁ. CHYBÍ TAKÉ RYCHLÝ PŘECHOD NA KONKRÉTNÍ STRÁNKU S VÝSLEDKY, COŽ BÝVÁ U DELŠÍCH SEZNAMŮ STANDARDNÍ FUNKCÍ ....................... 77 OBRÁZEK 11: MOŽNOST ZAŠKRTNUTÍ VŠECH VOLEB JE JEDNOU V LEVÉ A JEDNOU V PRAVÉ ČÁSTI ................................................ 78 OBRÁZEK 12: UKÁZKA VÝSLEDKŮ NA GOOGLE.CZ, KTERÝ NABÍZÍ NÁHLEDY OBSAHU SE ZVÝRAZNĚNÍM HLEDANÉHO SLOVA ............... 78 OBRÁZEK 13: E-MAILOVÁ ADRESA AUTORA KOMENTÁŘE JE BEZ PROBLÉMŮ DOSTUPNÁ PRO VŠECHNY I BEZ REGISTRACE ................. 79 OBRÁZEK 14: VYHLEDÁVACÍ FORMULÁŘ ZAMĚŘENÝ NA PROJEKTY SE NAČÍTÁ 5 AŽ 10X DÉLE NEŽ OSTATNÍ PODSTRÁNKY ................. 79 OBRÁZEK 15: ČASOVÝ ÚDAJ Z LEDNA ROKU 1970 NAZNAČUJE CHYBU PŘI VKLÁDÁNÍ DAT ......................................................... 80 OBRÁZEK 16: JEDNÍM Z NALEZENÝCH PŘEKLEPŮ JE I "LIGA VOZÍŠKÁŘŮ" (VIZ "REALIZÁTOR PROJEKTU"). V PRAVÉ ČÁSTI SI MŮŽEME PRO ZMĚNU POVŠIMNOUT CHYBNĚ ZAŘAZENÝCH TAGŮ DO SEKCE "PRODUKTY". .................................................................... 80 OBRÁZEK 17: SROVNÁNÍ VELIKOSTÍ TAGŮ "DVD" A "KURZ" NA ÚVODNÍ STRÁNCE (SPRÁVNĚ) A U VÝSLEDKŮ HLEDÁNÍ (CHYBNĚ) ....... 80 OBRÁZEK 18: INFORMACE O "LOGINU" BY MOHLY BÝT NA VHODNĚJŠÍM MÍSTĚ ...................................................................... 81 OBRÁZEK 19: POKUD SE V POLI "PSČ" OBJEVUJÍ NEPLATNÉ HODNOTY, FORMULÁŘ BY NEMĚL POKROČIT DO FÁZE POTVRZENÍ .......... 81 OBRÁZEK 20: UPOZORNĚNÍ NA CHYBU V POŠTOVNÍM SMĚROVACÍM ČÍSLE JE POMĚRNĚ NEVÝRAZNÉ A ZBYTEČNĚ TECHNICKÉ (VIZ PROGRAMÁTORSKÁ DEFINICE "USER_PSC" MÍSTO PŘIROZENÉHO POPISU "POLE PSČ") ..................................................... 81 OBRÁZEK 21: ÚSPĚŠNÝ VÝSLEDEK VALIDACE NÁSTROJEM KONSORCIA W3C ........................................................................... 82 OBRÁZEK 22: UKÁZKA NEPOMĚRU MEZI DÉLKOU FILMU A JEHO VELIKOSTÍ. POVŠIMNOUT SI MŮŽEME TAKÉ NĚKOLIKA DALŠÍCH PŘEKLEPŮ (NAPŘÍKLAD CHYBĚJÍCÍ MEZERY PO UVOZOVKÁCH NEBO NEJEDNOTNOST Y/I V NÁZVU FILMU) ............................... 82 OBRÁZEK 23: I PŘES OPAKOVANÉ MĚŘENÍ V RŮZNÉ DNY BYLA RYCHLOST STAHOVÁNÍ FILMU MINIMÁLNÍ ...................................... 82 OBRÁZEK 24: V METADATECH V HLAVIČCE ZDROJOVÉHO KÓDU JE U COPYRIGHTU VELMI NEAKTUÁLNÍ ÚDAJ "2001-2008"; MEZI KLÍČOVÝMI SLOVY JE ZASE PŘEKLEP U OPERAČNÍHO PROGRAMU "OP LZZ" ČI "OP RLZ" ....................................................... 83 OBRÁZEK 25: SEKCE VĚNOVANÁ PROGRAMŮM JE V SOUČASNÉ DOBĚ PŘÍLIŠ STRUČNÁ, A MĚLA BY OBSAHOVAT ALESPOŇ ZÁKLADNÍ INFORMACE K JEDNOTLIVÝM OPERAČNÍM PROGRAMŮM ............................................................................................. 83 OBRÁZEK 26: OBSAH HOMEPAGE ZŮSTAL TÉMĚŘ STEJNÝ; ZMIZELY ALE VŠECHNY DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY ......................................... 84 OBRÁZEK 27: OPAKOVANÁ VALIDACE PŘES VALIDÁTOR W3C ODHALIL CHYBU U TAGU , TJ. CHYBĚJÍCÍ OBSAH ...................... 84 OBRÁZEK 29: TOPREGION.CZ: VYHLEDÁVÁNÍ DLE KLÍČOVÝCH SLOV....................................................................................... 86 OBRÁZEK 30: PORTÁL ESF WORKS ............................................................................................................................... 87 OBRÁZEK 31: POPIS OP LZZ ........................................................................................................................................ 88

111

2. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Evaluace implementace principu inovativnosti v OP LZZ

Recommend Documents