A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Skalná. Mapa A: Území obce

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Skalná (karta obce: CZ041_0022_01)

A. NÁZEV OBCE Skalná

Název části obce (ZSJ):

Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):

CZ041.3402.4102.0022.01 Skalná 14810 (554812)

Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:

4102 (4102) Cheb

Kód OPOU2 ČSÚ:

41021

Název OPOU2::

Cheb

Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá.

A.1

Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: CZ041.3402.4102.0022.0

Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 3.3.2014

Název části obce: Skalná

Kód části obce PRVK:

IČOB obce obce ÚIR:

14810

554812

Stránka 1 z 9


B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Město Skalná leží nedaleko hraničního přechodu do SRN, na železniční trati Tršnice - Luby a na silničním tahu Cheb - Luby u Chebu. Skalná se nachází cca. 4,5 km severně od města Františkovy Lázně. Ve městě působí firmy v oboru těžby a zpracování keramických surovin, dále také kovovýroba. Je zde charakteristická městská zástavba, rodinné domy a rekreační objekty. Obcí protéká potok Sázek. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu II B stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. Na území obce se nachází pásmo ochrany prostředí mezi čistírnou odpadních vod a zástavbou ve vzdálenosti 100 m od hranice čistírny.

B.2

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel:

Skalná Počet trvale bydlících obyvatel Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP)

2002 1 700

2005 1 709

2010 1 726

2015 1 743

160

160

160

160

1 860

1 869

1 886

1 903

Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP

1 950 1 900 1 850 1 800 1 750 1 700 1 650 1 600 1 550 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet trvale bydlících obyvatel

počet obyvatel s ČOP

C. PODKLADY „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje“ z roku 2009 zpracovaný firmou Hydroprojekt CZ a.s. Kanalizační řád Skalná (3/2009) Provozní řád Nebanického skupinového vodovodu – lokality směr Skalná, Plesná a Aš z VDJ A. Výšina (6/2013) Provozní řád stokové sítě Skalná (6/2012) GIS CHEVAK Cheb, a.s.


Stránka 2 z 9


D. VODOVODY D.1

POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry:

Ozn.:

Rok:

Jednotky:

Nz

obyvatel

2002 1331

Voda vyrobená celkem

VVR

tis.m3/r

74

76

85

94

Voda fakturovaná celkem

VFC

tis.m3/r

62

62

68

75

Počet všech zásobených obyvatel

2005 1397

2010 1509

2015 1651

Voda fakturovaná pro obyvatele

VFD

tis.m3/r

47

48

53

60

Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva

Qs,d

l/(os.den)

96,7

94,1

96,2

99,6

Spec. potř. fakt. vody

Qs

l/(os.den)

127,6

121,6

123,5

124,5

Qs,v

l/(os.den)

152,3

149

154,3

156

Průměrná denní potřeba

Qp

m3/d

202,7

208,2

232,9

257,5

Max. denní potřeba

Qd

m3/d

283,8

291,5

326

360,5

Spec. potř. vody vyrobené

Obec: Skalná

Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku

Legenda: Vodovody

Čerpací stanice

Úpravny vody

stávající

stávající

stávající

navrhované

navržená

navržená

rekonstrukce

rekonstrukce

rekonstrukce

Vodojem věžový

Vodojem zemní

Studna, vrt

ATS

stávající

stávající

stávající

stávající

rekonstrukce

navržený

navržená

navržená


Stránka 3 z 9

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Skalná (karta obce: CZ041_0022_01) Skalná

Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP

Počet obyvatel

2 000 1 500 1 000 500 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet zásobených trvale bydlících

počet zásobených s ČOP

počet obyvatel celkem Skalná

Graf D1.2: Specifická potřeba vody Specifická potřeba vody [l/os.r]

[l/os.r]

200 150 100 50 0 2002 2003

2004 2005 2006

fakturované vody

2007 2008 2009 2010

vody vyrobené

2011 2012 2013

2014 2015

fakturované vody obyvatelstva

Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:

Rok: 2003 0

2004 0

2005 0

2006 0

2007 0

2008 0

2009 0

2010 0

2011 0

2012 0

2013 0

2014 0

2015 0

rekon. řadů

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

rekon. ostatní

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem [mil.Kč

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

nové investice

Skalná

Graf D1.4: Vodovody - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]

Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]

1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 2005

2003

2004

nové investice [mil.Kč/r]


2006

2007

2008

2010

2011

rekonstrukce řadů [mil.Kč/r]

2009

2012

2013

2014

2015

rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]

Stránka 4 z 9


D.2

POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

Město Skalná (452 - 484 m n.m.) je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Jedná se o gravitační zásobení vodou z vodojemu Skalná 2x500 m3 (504,66/501,66 m n.m.). Na vodojemu Skalná se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Pitná voda pro zásobovanou oblast je dodávána ze skupinového vodovodu Nebanice. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Celková délka vodovodního potrubí na území obce Skalná je 9 961 m. Celkem je na vodovod napojeno 322 ks přípojek v délce 2 066 m. Skupinový vodovod Nebanice Skupinový vodovod Nebanice zásobuje střední, severní a severozápadní část okresu Cheb, zejména 3 velké lokality – Cheb, Františkovy Lázně a Aš. Jedná se o tyto obce: Aš (Aš, Mokřiny, Vernéřov), Františkovy Lázně (Aleje-Zátiší, Dlouhé Mosty, Františkovy Lázně, Žírovice), Hazlov, Hranice (Hranice, Studánka, Trojmezí), Cheb (Cetnov, Dolní Dvory, Háje, Hradiště, Cheb, Jindřichov, Klest, Loužek, Podhrad, Skalka, Střížov, Tršnice), Krásná, Křižovatka (Křižovatka, Nová Ves), Milhostov, Nebanice, Odrava (Mostov, Obilná, Odrava, Potočiště), Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří (Hraničná, Pomezí nad Ohří), Skalná (Skalná, Starý Rybník), Třebeň (Dvorek, Nový Drahov, Třebeň), Velký Luh, Vojtanov (Antonínova Výšina, Mýtinka, Vojtanov). Čerpání z ÚV Nebanice je zabezpečováno čtyřmi výtlačnými řady: jedním řadem DN 300 do vodojemu Antonínova výšina 1´2000 m3 + 1´3000 m3 (490,7/485,7 m n.m.), dvěma řady DN 700 a DN 400 do vodojemu Ján 2´3000 m3 (511,35/506,35 m n.m.) + 1´10000 m3 (511,5/506,5 m n.m.) a řadem DN 500, kterým byly v minulosti zásobovány obce Kynšperk nad Ohří, Chlum nad Ohří a další obce ve směru do Sokolova. Z vodojemu Ján je přes vodojem Antonínova Výšina voda vedena gravitačně do vodojemu Skalná 2´500 m3 (504,66/501,66 m n.m.). Z tohoto vodojemu se zásobuje gravitačně pitnou vodou město Skalná. Alternativně lze do vodojemu Skalná dodávat vodu čerpáním z čerpací stanice ve vodojemu Antonínova Výšina. Z vodojemu Skalná je voda gravitací dopravována do akumulace vody čerpací stanice Velký Luh 400 m3 (487,15/486,35 m n.m.). ČS Velký Luh je využívána pro čerpání vody do vodojemu Plesná 2´630 m3 (570,0/565,0 m n.m.). Zdroje vody pro skupinový vodovod Nebanice Úpravna vody Nebanice využívá podzemní vody z prameniště Nebanice rozdělené na Nebanice I a Nebanice II. Prameniště je tvořeno soustavou vrtů a sběrných studní. Prameniště Nebanice I Bylo vystavěno v padesátých letech spolu s úpravnou vody. Kapacita prameniště byla stanovena na 200 l/s. Prameniště je tvořeno celkem sedmi studnami S1 - S6 a KW30, do kterých je přiváděna voda násoskovými řady. Na pravém břehu Ohře mezi obcemi Cheb – místní část Loužek a Kynšperk nad Ohří je umístěna část prameniště tvořená studnami S1, S2, S3, S5 a S6, ze kterého je voda čerpána výtlačným řadem do vodojemu surové vody 2×1650 m3 (451,37/336,2 m n.m.). Zbývající studna S4 a vrt KW30 jsou umístěny severozápadně od úpravny vody. Vodu z nich je možné čerpat přímo na přítok do úpravny vody. Případně je možné čerpat vodu ze studny S4 do vodojemu surové vody. Prameniště Nebanice II Prameniště se nachází mezi Jesenickou přehradou a lokalitou Obilná podél levobřežní části Odravského potoka. (Dříve bylo označováno jako prameniště Obilná). Každý vrt je umístěn ve stavebním objektu čerpací stanice. Vrty v čerpací stanici č.7 a 9 jsou umístěny v jednopodlažní přízemní budově. Vrt č. 8 je ukončen v suterénu čerpací stanice. Voda je čerpána z vrtů a přiváděna výtlačným řadem na přítok do úpravny vody spolu s KW 30 a S4 samostatným nátokem. Z provozního odzkoušení provozovatelem v prosinci 1996 vyplývá reálný výkon prameniště cca 60 l/s. Prameniště Jesenice V prostoru jižně od prameniště Nebanice II směrem k hrázi přehrady, na pravém břehu jsou umístěny další tři vrty, které se označují jako prameniště Jesenice. Kapacita prameniště je podle hydrogeologického průzkumu cca 165 l/s. Kvalita vody z jednotlivých vrtů je poměrně dobrá. Prameniště je uvažováno jako rezerva do budoucnosti. Vrty byly zničeny neznámým subjektem. V budoucnu je možné je obnovit a využít. Nebanický skupinový vodovod je zásoben dalšími podzemními zdroji, které nejsou upravovány na ÚV Nebanice. Jedná se o zdroje: Jindřichov, Štítary, Krásná a Schönberg. Dále zdroje Bavory a Milhostov, které slouží jako záložní. Vrt Jindřichov Jedná se o artézský vrt o vydatnosti Qprům 8,74 l/s, Qmax= 10,94 l/s, který je připojen na výtlačný řad DN 700 z ÚV Nebanice do vodojemu Ján 2´3000 m3 (511,35/506,35 m n.m.) + 1´10 000 m3 (511,5/506,5 m n.m.). Vrt Jindřichov je 220 m hluboký s přetokem 1,8 m nad úrovní terénu, ze které naplňuje malou akumulaci. Z akumulace je voda čerpána do výtlačného řadu DN 700. Bakteriologická kvalita vody je trvale vyhovující, dezinfekce chlornanem sodným se proto neprovádí. K odstranění CO2 a Rn z vody je v ČS osazena technologie mechanického odkyselení a odradonování na 2 stripovacích kolonách. K dalšímu snížení koncentrace zbytkového agresívního oxidu uhličitého (odkyselení) je do přítokového potrubí akumulační jímky dávkován roztok hydroxidu sodného. Prameniště Schönberg Jímací území Schönberg bylo vybudováno v roce 1913, skládá se z 23 jímek a 38 jímacích zářezů, které jsou situovány na území ČR a SRN. Celková průměrná vydatnost jímacího území je cca 1 l/s a ve srážkově příznivém období dosahuje až 3 l/s. Jímaná voda je z prameniště přivedena do vodojemu Vojtanov gravitačně řadem DN 160. Na vodojemu je pro odstranění radonu z vody zřízena odradonovací věž a pro alkalizaci vody dávkování vápna. Vodu z prameniště Schönberg je možné přes vodojem Vojtanov dodávat propojovacím řadem DN 150 do přiváděcího řadu Antonínova Výšina – Skalná DN 300. Z důvodu kvality vody je propojovací řad trvale odstaven z provozu. Technologie ÚV Nebanice Úpravna vody Nebanice byla postavena v padesátých letech a postupně byla uvedena do provozu v období let 195764. Počátkem devadesátých let byla zahájena I.etapa rekonstrukce, v jejímž rámci byl rozšířen zdroj o nové Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 3.3.2014

Stránka 5 z 9

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Skalná (karta obce: CZ041_0022_01) prameniště Nebanice II (Obilná) a o výtlačný řad DN 700 z ÚV na vodojem Ján v Chebu. Z důvodů velkých poklesů odběrů pitné vody ve spotřebišti v 90. letech byla přehodnocena původní kapacita úpravny a v r. 1998 bylo přistoupeno k rekonstrukci úpravny vody zahájené modelovým provozem nové technologie v r. 1997. Rekonstrukce probíhala v letech 2000 – 2002. Při rekonstrukci úpravny vody Nebanice byly použity poprvé v rámci České republiky netradiční technologie - biologické odbourání železa a manganu biocenózou železitých a manganových bakterií v pískovém loži tlakového filtru, po předchozím odstranění oxidu uhličitého na aeračních věžích. Surová voda pro úpravnu vody Nebanice má zcela ojedinělou kvalitu vody nejen v poměrech České republiky, ale i v poměrech evropských. Zdroje lze rozdělit podle polohy a kvality do dvou skupin. Studny původního prameniště s vysokými obsahy železa s maximy až 10 mg/l a manganu až 1,5 mg/l, některé z nich s obsahem CO2 až 400 mg/l a vrty z lokality k.ú. Obilná. Tyto zdroje ve srovnání s původními mají nižší obsahy CO2, Fe i Mn v koncentracích cca 40 mg/l CO2, do 5 mg/l Fe a do 0,7 mg/l Mn. Na rozdíl od původních zdrojů obsahují sirovodík a nejsou ovlivněny povrchovou vodou z řeky Odravy. Prvním stupněm úpravy vody, na který je přivedena směs surové vody je aerace. Zde dochází k odstranění přebytečného oxidu uhličitého. Na technologickém stupni tlakové filtrace je voda zbavena pevných látek a v důsledku působení biocenózy železitých a manganových bakterií zejména pak produktů oxidace železa a manganu. Dalším stupněm je otevřená filtrace s vápencovou náplní. Funkcí otevřené filtrace je za normálního provozu stabilizace upravené vody a další odstranění pevných látek. Pro případný havarijní provoz, lze provozovat otevřenou filtraci bez předchozí úpravy surové vody na tlakových filtrech jako jednostupňovou chemickou úpravnu po aeraci s nadávkováním manganistanu draselného a hydroxidu sodného. Pro fázi zapracování tlakové filtrace nebo pro případné zvýšení účinnosti odstraňování manganu je určeno dávkování manganistanu draselného. Pro zvýšení pH se před tlakovou filtraci nebo před otevřenou filtraci z důvodu lepší separace manganu dávkuje roztok hydroxidu sodného. Třetí možnost dávkování za filtraci II je z důvodu stabilizace upravené vody. Pro dezinfekci vody je dávkován plynný chlor. Dávkování je možno provádět do pěti dávkovacích míst, dle potřeb provozu. Do staré a nové akumulace upravené vody a do tří výtlaků do spotřebiště (DN 700 a DN 400 do Chebu a DN 300 do Františkových Lázní). Dávka chloru je cca 1 mg/l. Zkapalněný chlor je skladován v ocelových sudech a je dávkován vakuovými chlorátory. Regulace je zajištěna dvěma regulačními jednotkami od průtoku do akumulací a třemi regulačními jednotkami na výtlacích od průtoku se zpětnou vazbou od zbytkového chloru. Kalové hospodářství sestává ze tří sedimentačních nádrží, ve kterých po nadávkování roztoku chloridu železitého dochází k odsazení kalu z pracích vod filtrace I a II. Odsazená voda je po sedimentaci vypouštěna do toku a kal je přečerpán na kalová pole v areálu úpravny.

D.3

ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ

V současném systému zásobování vodou se v budoucnu neplánují žádné změny. V souladu s ÚP Skalná je uvažováno s dostavbou vodovodní sítě. Veškerá navržená opatření budou vzhledem k vyšším investičním nákladům na výstavbu vodovodu pro veřejnou potřebu realizována po roce 2015. Ve využívaných soukromých vodních zdrojích a vodovodech je třeba trvale sledovat kvalitu vody.

D.4

NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)

Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Nebanice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.


Stránka 6 z 9


E. KANALIZACE A ČOV E.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Rok:

Základní parametry:

Ozn.:

Jednotky:

Počet všech obyv. napoj. na kanal.

Nk

obyvatel

2002 1190

2005 1196

2010 1208

2015 1220

Počet obyv. napojených na ČOV

Ncov

obyvatel

476

480

485

1220

Spec. produkce odp. vod obyv.

Qov

l/(os.den)

141

139

140

141

Produkce odpadních vod

Mov

m3/den

243,8

242,8

246,8

250,8

Obec: Skalná

Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory

Legenda: Kanalizace

ČOV

Čerpací stanice

stávající

stávající

stávající

navrhovaná

navrhované

navrhované

rekonstrukce

rekonstrukce

rekonstrukce


Aglomerace hranice aglomerací kanalizace

Stránka 7 z 9

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Skalná (karta obce: CZ041_0022_01) Skalná

Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci

2 000 Počet obyvatel

1 500 1 000 500 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet napojených trvale bydlících

počet napojených s ČOP

počet obyvatel celkem Skalná

Graf E1.2: Produkce odpadních vod 160 140 120 100 80 60 40 20 0

252,0

Denní produkce [m3/den]

Specifická produkce [l/(os.den)]

Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den]

250,0 248,0 246,0 244,0 242,0 240,0 238,0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo

produkce odpadních vod

Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:

Rok: 2003 0

2004 0

2005 0

2006 0

2007 0

2008 0

2009 0

2010 0

2011 0

2012 0

2013 0

2014 0

2015 0

rek.stok.sítě

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

rekon. ostatní

0

0

0

0

0

0

0

0

5

5

0

0

0

Celkem [mil.Kč

0

0

0

0

0

0

0

0

5

5

0

0

0

nové investice

Skalná

Graf E1.4: Kanalizace - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]

Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]

6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 2003

2004

2005

nové investice [mil.Kč/r]


2006

2012

2013

2007

2008

rekonstrukce stok. sítě [mil.Kč/r]

2009

2010

2011

2014

2015

rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]

Stránka 8 z 9


E.2

POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU

Systém stokové sítě je vybudován převážně jako jednotná gravitační kanalizace a částečně jako oddílná splašková kanalizace, odpadní vody jsou odkanalizovány stokovou sítí na ČOV Skalná, vyčištěné odpadní vody jsou odváděny z ČOV do recipientu Sázek. V systému stokové sítě je vybudována jedna čerpací stanice Pod hradem, která přečerpává odpadní vody z části ulice Potoční a Farská, kudy je vedena stoka B a z objektu hradu Vildštejn. Výtlačný řad z čerpací stanice je zaústěn do kmenové stoky A na Kostelním náměstí. Odpadní vody zbytku obyvatel jsou vyváženy na ČOV do Aše. Kmenová stoka A přivádí odpadní vody potrubím DN 600 do areálu ČOV Skalná. V areálu ČOV Skalná je umístěna odlehčovací komora, jedná se o otevřený objekt s bočním přelivem. Zde dochází při srážkových událostech k odlehčení naředěných odpadních vod, odlehčovací stoka DN 500 je vyústěna do potoka Sázek. Maximální přítok na hrubé předčištění ČOV je dán výškou přepadové hrany a polohou hradítka na odtokovém kanálu z otevřené odlehčovací komory do objektu mechanického předčištění na ČOV. Dešťové vody města jsou odváděny zčásti systémem příkopů, struh a propustků a zčásti jednotnou kanalizací. Většinovým vlastníkem a provozovatelem kanalizace v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Čistírnu odpadních vod Skalná a některé stoky vlastní obec a provozuje CHEVAK Cheb, a.s. Celková délka kanalizace v obci je 8 441 m. Celkem je na kanalizaci připojeno 454 ks přípojek v délce 3 496 m. Splaškové vody jsou přiváděny na mechanicko - biologickou čistírnu odpadních vod s návrhovou kapacitou Q24 = 8,3 l/s, 2 400 EO. ČOV je vybavena mechanickým předčištěním (česle, lapák písku), biologickým stupněm (nízkozatěžovaná aktivace s biologickým odstraňováním dusíku nitrifikací a denitrifikací) v dvoulinkovém uspořádání, aerobní stabilizací kalu, zahuštěním a akumulací přebytečného kalu a chemickým srážením zbytkového fosforu dávkováním síranu železitého. Aktivační systém řešen jako klasický systém s předřazenou denitrifikací a nitrifikací a se separací kalu v dosazovací nádrži. Systém je řešen s interní recirkulací a recirkulací vratného kalu. Míchání denitrifikace zajišťují ponorná vrtulová míchadla, nitrifikace je provzdušňována jemnobublinnými elementy. Jako zdroj vzduchu jsou použita dmychadla. Přebytečný kal je uskladňován v zásobníku kalu, kde je za mírného provzdušňování udržován v aerobním stavu. Stabilizovaný kal se odváží k odvodnění na některou z ČOV vybavených tímto technologickým zařízením. Kalová voda je průběžně odtahována zpět do čistícího procesu.

E.3

POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU

V současném systému odvádění a čištění odpadních vod se v budoucnu neplánují žádné změny. Výhledově navrhujeme rekonstrukci stávající kanalizační sítě.

F. DODATEK Počet zásobených obyvatel napojených na vodovod - dle fakturace za rok 2013 – 1 639 osob Voda vyrobená celkem za rok 2013 – 82 772 m3 Počet všech obyvatel napojených na kanalizaci - dle fakturace za rok 2013 – 12 396 osob Množství čištěné vody za rok 2013 – 2 095 922 m3 (pro část obce Skalná)

AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace:

Popis:

31.12.2013

aktuální stav 2013

20.8.2004

PRVK - základní verze, srpen 2004, Hydroprojekt CZ a.s.


Stránka 9 z 9

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Skalná. Mapa A: Území obce

Recommend Documents