A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Podhrad. Mapa A: Území obce

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Podhrad (karta obce: CZ041_0008_16)

A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ):

Podhrad

Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):

CZ041.3402.4102.0008.16 Cheb 05091 (554481)

Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:

4102 (4102) Cheb

Kód OPOU2 ČSÚ:

41021

Název OPOU2::

Cheb

Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá.

A.1

Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: CZ041.3402.4102.0008.1

Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 5.5.2014

Název části obce: Podhrad

Kód části obce PRVK:

IČOB obce obce ÚIR:

12372

554481

Stránka 1 z 9


B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Město Cheb – místní část Podhrad se nachází jihovýchodně od místní části Cheb v blízkosti vodní nádrže Jesenice. Je zde charakteristická venkovská zástavba a rodinné domy. Obcí protéká Hájský potok. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu II B stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. Celé území se nachází ve vnějším ochranném pásmu 2. stupně vodního zdroje Jesenice-Nebanice.

B.2

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel:

Podhrad Počet trvale bydlících obyvatel Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP)

2002 345

2005 347

2010 350

2015 354

1 518

1 518

1 518

1 518

1 863

1 865

1 868

1 872

Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP

Počet obyvatel

2 000 1 500 1 000 500 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet trvale bydlících obyvatel

počet obyvatel s ČOP

C. PODKLADY „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje“ z roku 2007 zpracovaný firmou Hydroprojekt CZ a.s. Provozní řád Nebanického skupinového vodovodu – směr Cheb, Frant. Lázně, VDJ Antonínova Výšina (5/2011) Provozní řád vodovodu Cheb (lokality Cheb, Podhrad, Hraničná, Pomezí, Skalka, Cetnov, Komorní Dvůr, Klest) (12/2009) Kanalizační řád veřejné stokové sítě obce Podhrad (3/2004) Kanalizační řád pro veřejnou kanalizaci Cheb (7/2007) Provozní řád stokové sítě Podhrad (12/2012) Provozní řád stokové sítě Cheb – Františkovy Lázně – Komorní Dvůr (11/2011) Dílčí provozní řád čerpací stanice odpadních vod Podhrad - Háje (11/2013) Provozní řád ČOV Cheb pro zkušební provoz (12/2012) Jesenice – Nebanice, Hydrogeologické posouzení (5/2010) GIS CHEVAK Cheb, a.s.


Stránka 2 z 9


D. VODOVODY D.1

POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry:

Ozn.:

Rok:

Jednotky:

Nz

obyvatel

2002 395

Voda vyrobená celkem

VVR

tis.m3/r

18

18

20

22

Voda fakturovaná celkem

VFC

tis.m3/r

11

11

11

12

Počet všech zásobených obyvatel

Voda fakturovaná pro obyvatele

VFD

tis.m3/r

Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva

Qs,d

l/(os.den)

Spec. potř. fakt. vody

2005 397

2010 400

2015 404

11

11

11

12

76,3

75,9

75,3

81,4

Qs

l/(os.den)

76,3

75,9

75,3

81,4

Qs,v

l/(os.den)

124,8

124,2

137

149,2

Průměrná denní potřeba

Qp

m3/d

49,3

49,3

54,8

60,3

Max. denní potřeba

Qd

m3/d

74

74

82,2

90,4

Spec. potř. vody vyrobené

Obec: Cheb

Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku

Legenda: Vodovody

Čerpací stanice

Úpravny vody

stávající

stávající

stávající

navrhované

navržená

navržená

rekonstrukce

rekonstrukce

rekonstrukce

Vodojem věžový

Vodojem zemní

Studna, vrt

ATS

stávající

stávající

stávající

stávající

rekonstrukce

navržený

navržená

navržená


Stránka 3 z 9


Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel

Podhrad

Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP

Počet obyvatel

2 000 1 500 1 000 500 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet zásobených trvale bydlících

počet zásobených s ČOP

počet obyvatel celkem

Graf D1.2: Specifická potřeba vody

Podhrad

Specifická potřeba vody [l/os.r]

[l/os.r]

160 140 120 100 80 60 40 20 0 2002 2003

2004 2005 2006

fakturované vody

2007 2008 2009 2010

vody vyrobené

2011 2012 2013

2014 2015

fakturované vody obyvatelstva

Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:

Rok: 2003 0

2004 0

2005 0

2006 0

2007 0

2008 0

2009 0

2010 0

2011 0

2012 0

2013 0

2014 0

2015 0

rekon. řadů

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

rekon. ostatní

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem [mil.Kč

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

nové investice

Podhrad

Graf D1.4: Vodovody - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]

Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]

1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 2004

2003

2005

nové investice [mil.Kč/r]


2006

2007

2009

2008

2010

rekonstrukce řadů [mil.Kč/r]

2011

2013

2012

2014

2015

rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]

Stránka 4 z 9


D.2

POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

Město Cheb – místní část Podhrad (435 - 455 m n.m.) je z větší části zásobena ze skupinového vodovodu Nebanice přes věžový vodojem Švédský vrch 100 m3 (508,6/504,0 m n.m.). Do tohoto vodojemu je voda čerpána z ATS Švédský vrch s akumulací 430 m3. Voda do akumulace je přiváděna z vodovodní sítě tlakového pásma Švédský Vrch v Chebu. Zbytek obyvatel je zásoben z domovních studní. Vydatnost ani kvalita vody ve studních není známa. Zásobovaná oblast Chebu je rozdělena do 4 tlakových pásem • pásmo „Pelhřimov“ (dolní) • pásmo „Ján“ (střední) • pásmo „Anna“ (horní) • pásmo „Švédský vrch“ Tlakové pásmo Ján je zásobováno z vodojemu Ján 2x3000 m3 (511,35/506,35 m n.m.) + 1x10000 m3 (511,5/506,5 m n.m.). Do tohoto vodojemu se voda čerpá řady DN 700 a DN 400 z ÚV Nebanice. Pásmo „Švédský vrch“ Do tohoto pásma spadá průmyslová zóna na Švédském vrchu umístěná podél ulice Podhradská, místní část Podhrad a zčásti místní část Dřenice. Ze systému tlakového pásma „Ján“ je přiváděcím řadem DN 200 pitná voda dopouštěna do akumulační nádrže automatické tlakové stanice Švédský vrch o objemu 430 m3 (482,70/480,50 m n.m.). Z této akumulační nádrže je voda přes automatickou tlakovou stanici čerpána do průmyslové zóny pomocí zásobního řadu DN 200 a do věžového vodojemu Švédský Vrch 100 m3 (max. hladina 501,00 m n.m.). Automatická tlaková stanice sestává ze dvou čerpadel Grundfos a dvou tlakových nádob 2x 8,08 m3. Tlak v tlakových nádobách je udržován kompresorem Schneider s tlakovým spínačem. V objektu ATS se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody v akumulační nádrži roztokem chlornanu sodného. Z věžového vodojemu a ATS Švédský Vrch je voda vedena dvěma rozváděcími řady DN 150 do spotřebiště – místních částí Cheb a Podhrad. Většinovým vlastníkem a provozovatelem vodovodu v místní části Podhrad je CHEVAK Cheb, a.s. Některé řady vlastní fyzické osoby. Celková délka vodovodního potrubí na území místní části Podhrad je 5,52 km. Celkem je na vodovod napojeno cca 135 ks přípojek v délce 1,48 km. Zdroje vody pro skupinový vodovod Nebanice Úpravna vody Nebanice využívá podzemní vody z prameniště Nebanice rozdělené na Nebanice I a Nebanice II. Prameniště je tvořeno soustavou vrtů a sběrných studní. Prameniště Nebanice I Bylo vystavěno v padesátých letech spolu s úpravnou vody. Kapacita prameniště byla stanovena na 200 l/s. Prameniště je tvořeno celkem sedmi studnami S1 - S6 a KW30, do kterých je přiváděna voda násoskovými řady. Na pravém břehu Ohře mezi obcemi Cheb – místní část Loužek a Kynšperk nad Ohří je umístěna část prameniště tvořená studnami S1, S2, S3, S5 a S6, ze kterého je voda čerpána výtlačným řadem do vodojemu surové vody 2×1650 m3 (451,37/336,2 m n.m.). Zbývající studna S4 a vrt KW30 jsou umístěny severozápadně od úpravny vody. Vodu z nich je možné čerpat přímo na přítok do úpravny vody. Případně je možné čerpat vodu ze studny S4 do vodojemu surové vody. Prameniště Nebanice II Prameniště se nachází mezi Jesenickou přehradou a lokalitou Obilná podél levobřežní části Odravského potoka. (Dříve bylo označováno jako prameniště Obilná). Každý vrt je umístěn ve stavebním objektu čerpací stanice. Vrty v čerpací stanici č.7 a 9 jsou umístěny v jednopodlažní přízemní budově. Vrt č. 8 je ukončen v suterénu čerpací stanice. Voda je čerpána z vrtů a přiváděna výtlačným řadem na přítok do úpravny vody spolu s KW 30 a S4 samostatným nátokem. Z provozního odzkoušení provozovatelem v prosinci 1996 vyplývá reálný výkon prameniště cca 60 l/s. Prameniště Jesenice V prostoru jižně od prameniště Nebanice II směrem k hrázi přehrady, na pravém břehu jsou umístěny další tři vrty, které se označují jako prameniště Jesenice. Kapacita prameniště je podle hydrogeologického průzkumu cca 165 l/s. Kvalita vody z jednotlivých vrtů je poměrně dobrá. Prameniště je uvažováno jako rezerva do budoucnosti. Vrty byly zničeny neznámým subjektem. V budoucnu je možné je obnovit a využít. Nebanický skupinový vodovod je zásoben dalšími podzemními zdroji, které nejsou upravovány na ÚV Nebanice. Jedná se o zdroje: Jindřichov, Štítary, Krásná a Schönberg. Dále zdroje Bavory a Milhostov, které slouží jako záložní. Vrt Jindřichov Jedná se o artézský vrt o vydatnosti Qprům 8,74 l/s, Qmax= 10,94 l/s, který je připojen na výtlačný řad DN 700 z ÚV Nebanice do vodojemu Ján 2´3000 m3 (511,35/506,35 m n.m.) + 1´10 000 m3 (511,5/506,5 m n.m.). Vrt Jindřichov je 220 m hluboký s přetokem 1,8 m nad úrovní terénu, ze které naplňuje malou akumulaci. Z akumulace je voda čerpána do výtlačného řadu DN 700. Bakteriologická kvalita vody je trvale vyhovující, dezinfekce chlornanem sodným se proto neprovádí. K odstranění CO2 a Rn z vody je v ČS osazena technologie mechanického odkyselení a odradonování na 2 stripovacích kolonách. K dalšímu snížení koncentrace zbytkového agresívního oxidu uhličitého (odkyselení) je do přítokového potrubí akumulační jímky dávkován roztok hydroxidu sodného. Prameniště Bavory Kapacita prameniště je Qprům= 10,93 l/s, Qmax= 13,0 l/s. Z důvodu kolísavé kvality zdroje je tento zdroj odstaven a slouží pouze jako záložní. Voda z tohoto prameniště byla původně přivedena do armaturní komory zrušeného vodojemu Stará Anna a dále gravitací do města Cheb. Systém je upraven pro zpětné zásobení obce Pomezí nad Ohří z vodovodní sítě města Cheb. Místní část obce Hraničná je přímo napojena na přívodný řad DN 300 z prameniště Bavory do Chebu. Do obce Pomezí nad Ohří je voda přivedena odbočkou z tohoto přívodného řadu. Prameniště Podhoří Jímací území Podhoří bylo vybudováno v letech 1904 – 1910 jako zdroj podzemní vody pro město Cheb. V roce 1996 byla dokončena jeho rekonstrukce. Zdroje podzemní vody jsou soustředěny na čtyřech lokalitách Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 5.5.2014

Stránka 5 z 9

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Podhrad (karta obce: CZ041_0008_16) označovaných jako prameniště Liebenek, Nepojmenované prameniště, prameniště Pod Zelenou horou a prameniště Křížový kámen, které jsou napojeny do svodného řadu, který ústí do čerpací stanice Křížový kámen, u autocampingu v severovýchodní části zájmové lokality. Jednotlivá prameniště jsou tvořena soustavou jímacích zářezů, sběrných i pramenních jímek. Celková vydatnost jímacího území Podhoří se udává v rozmezí 22 až 25 l/s. Jímací území není v současné době v provozu. Technologie ÚV Nebanice Úpravna vody Nebanice byla postavena v padesátých letech a postupně byla uvedena do provozu v období let 195764. Počátkem devadesátých let byla zahájena I.etapa rekonstrukce, v jejímž rámci byl rozšířen zdroj o nové prameniště Nebanice II (Obilná) a o výtlačný řad DN 700 z ÚV na vodojem Ján v Chebu. Z důvodů velkých poklesů odběrů pitné vody ve spotřebišti v 90. letech byla přehodnocena původní kapacita úpravny a v r. 1998 bylo přistoupeno k rekonstrukci úpravny vody zahájené modelovým provozem nové technologie v r. 1997. Rekonstrukce probíhala v letech 2000 – 2002. Při rekonstrukci úpravny vody Nebanice byly použity poprvé v rámci České republiky netradiční technologie - biologické odbourání železa a manganu biocenózou železitých a manganových bakterií v pískovém loži tlakového filtru, po předchozím odstranění oxidu uhličitého na aeračních věžích. Surová voda pro úpravnu vody Nebanice má zcela ojedinělou kvalitu vody nejen v poměrech České republiky, ale i v poměrech evropských. Zdroje lze rozdělit podle polohy a kvality do dvou skupin. Studny původního prameniště s vysokými obsahy železa s maximy až 10 mg/l a manganu až 1,5 mg/l, některé z nich s obsahem CO2 až 400 mg/l a vrty z lokality k.ú. Obilná. Tyto zdroje ve srovnání s původními mají nižší obsahy CO2, Fe i Mn v koncentracích cca 40 mg/l CO2, do 5 mg/l Fe a do 0,7 mg/l Mn. Na rozdíl od původních zdrojů obsahují sirovodík a nejsou ovlivněny povrchovou vodou z řeky Odravy. Prvním stupněm úpravy vody, na který je přivedena směs surové vody je aerace. Zde dochází k odstranění přebytečného oxidu uhličitého. Na technologickém stupni tlakové filtrace je voda zbavena pevných látek a v důsledku působení biocenózy železitých a manganových bakterií zejména pak produktů oxidace železa a manganu. Dalším stupněm je otevřená filtrace s vápencovou náplní. Funkcí otevřené filtrace je za normálního provozu stabilizace upravené vody a další odstranění pevných látek. Pro případný havarijní provoz, lze provozovat otevřenou filtraci bez předchozí úpravy surové vody na tlakových filtrech jako jednostupňovou chemickou úpravnu po aeraci s nadávkováním manganistanu draselného a hydroxidu sodného. Pro fázi zapracování tlakové filtrace nebo pro případné zvýšení účinnosti odstraňování manganu je určeno dávkování manganistanu draselného. Pro zvýšení pH se před tlakovou filtraci nebo před otevřenou filtraci z důvodu lepší separace manganu dávkuje roztok hydroxidu sodného. Třetí možnost dávkování za filtraci II je z důvodu stabilizace upravené vody. Pro dezinfekci vody je dávkován plynný chlor. Dávkování je možno provádět do pěti dávkovacích míst, dle potřeb provozu. Do staré a nové akumulace upravené vody a do tří výtlaků do spotřebiště (DN 700 a DN 400 do Chebu a DN 300 do Františkových Lázní). Dávka chloru je cca 1 mg/l. Zkapalněný chlor je skladován v ocelových sudech a je dávkován vakuovými chlorátory. Regulace je zajištěna dvěma regulačními jednotkami od průtoku do akumulací a třemi regulačními jednotkami na výtlacích od průtoku se zpětnou vazbou od zbytkového chloru. Kalové hospodářství sestává ze tří sedimentačních nádrží, ve kterých po nadávkování roztoku chloridu železitého dochází k odsazení kalu z pracích vod filtrace I a II. Odsazená voda je po sedimentaci vypouštěna do toku a kal je přečerpán na kalová pole v areálu úpravny.

D.3

ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ

V současném systému zásobování vodou se v budoucnu neplánují žádné změny. V budoucnu je uvažováno s dostavbou vodovodní sítě v obci. Veškerá navržená opatření budou vzhledem k vyšším investičním nákladům na výstavbu vodovodu pro veřejnou potřebu realizována po roce 2015. Do té doby se systém zásobování nebude měnit. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studních a v případě, že nebude vyhovovat vyhl. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu, bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody.

D.4

NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)

Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Nebanice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.


Stránka 6 z 9


E. KANALIZACE A ČOV E.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Rok:

Základní parametry:

Ozn.:

Jednotky:

Počet všech obyv. napoj. na kanal.

Nk

obyvatel

2002 345

2005 347

2010 350

2015 354

Počet obyv. napojených na ČOV

Ncov

obyvatel

345

347

350

354

Spec. produkce odp. vod obyv.

Qov

l/(os.den)

204

204

203

203

Produkce odpadních vod

Mov

m3/den

147,7

147,9

148,3

148,7

Obec: Cheb

Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory

Legenda: Kanalizace

ČOV

Čerpací stanice

stávající

stávající

stávající

navrhovaná

navrhované

navrhované

rekonstrukce

rekonstrukce

rekonstrukce


Aglomerace hranice aglomerací kanalizace

Stránka 7 z 9


Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci

Podhrad

Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci

2 000 Počet obyvatel

1 500 1 000 500 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet napojených trvale bydlících

počet napojených s ČOP

počet obyvatel celkem

Graf E1.2: Produkce odpadních vod

Podhrad

Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den]

149,0

200

Denní produkce [m3/den]

Specifická produkce [l/(os.den)]

250

148,5

150 148,0 100 147,5

50 0

147,0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo

produkce odpadních vod

Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:

Rok: 2003 0

2004 0

2005 0

2006 0

2007 0

2008 0

2009 0

2010 0

2011 0

2012 0

2013 0

2014 0

2015 0

rek.stok.sítě

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

rekon. ostatní

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem [mil.Kč

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

nové investice

Podhrad

Graf E1.4: Kanalizace - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]

Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]

1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 2003

2004

2005

nové investice [mil.Kč/r]


2011

2012

2006

2007

2008

rekonstrukce stok. sítě [mil.Kč/r]

2009

2010

2013

2014

2015

rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]

Stránka 8 z 9


E.2

POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU

Odpadní voda z obce Podhrad je odváděna jednotnou, zčásti splaškovou oddílnou kanalizační sítí profilu DN 300 DN 600 z kameniny, na. čerpací stanici Podhrad, která byla vybudována na místě původní ČOV Podhrad. Výtlak z ČSOV Podhrad je zaústěn do čerpací jímky ČSOV Háje, která pak dopravuje načerpané splašky z lokality Podhrad a gravitačně přiteklé splašky z lokality Háje do stávající kanalizační sítě městské části Cheb – Háje odkud jsou vedeny na ČOV Cheb. ČSOV Podhrad sestává z odlehčovací komory před areálem ČSOV a za vstupem do areálu, strojních česlí s automatickým provozem a dopravou shrabků do kontejnéru, vertikálního lapáku písku. Původní biologické jednotky tvořené dvěma nádržemi MČOV byly přebudovány a jsou využity pro zajištění dostatečné vyrovnávací akumulace v době přítoku odpadních vod vyššího než je navrhovaná kapacita čerpadel (Qč = 7,0 ÷ 7,4 l/s), tj. v době dešťových srážek a tání sněhu. Čerpací jímka je podzemní z prefabrikovaného betonu, osazena jsou dvě čerpadla Wilo. Většinovým vlastníkem a provozovatelem kanalizace v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé stoky vlastní fyzické osoby. Celková délka kanalizace v místní části Podhrad je 6,54 km. Celkem je na kanalizaci připojeno cca 120 ks přípojek v délce 970 m. Čištění odpadních vod na ČOV Cheb Původní mechanicko - biologická ČOV byla postavena roku 1972 a zrekonstruovaná v roce 1982. V letech 1993 až 1994 byla v bezprostřední blízkosti původní ČOV postavena nová ČOV a v letech 2010 – 2013 byla provedena její intenzifikace. Zkušební provoz intenzifikované ČOV byl zahájen v r. 2013. Projektovaná kapacita intenzifikované ČOV je 65 000 EO, 3 900 kg/d BSK5, Q24 = 15 515 m3/d, Qd = 18 144 m3/d, Qmax.ČOV = 1 000 l/s, Qmax.biol. = 450 l/s. Na ČOV jsou odpadní vody z města Chebu přiváděny stokami A, B a F. Stokou C jsou na ČOV přiváděny odpadní vody z města Františkovy Lázně. Pro zachycení hrubých, sunutých nečistot slouží soutoková komora stok A, C a F s lapákem štěrku a betonový žlab na stoce B. Pro vyklízení obsahu slouží jeřábová drážka s drapákem. Odpadní vody přivedené stokami dolního pásma A, C a stokou F z průmyslové zóny jsou čerpány šnekovou čerpací stanicí a společně s odpadními vodami přivedenými stoku B horního pásma vedeny do objektu česlovny na jemné strojně stírané česle k odstranění shrabků. Shrabky jsou promývány, lisovány a dopravovány do kontejneru. V objektu česlovny je dále umístěn separátor a pračka písku vytěženého z lapáku písku. Vypraný písek je dopravován do kontejneru. Před šnekovou čerpací stanicí je umístěna jímka stáčení fekálních vod, kde je registrováno jejich množství. Z česlovny jsou odpadní vody přivedeny na dvojici lapáků písku a tuku. Odloučený písek je těžen mamutkou a odváděn do haly česlovny. Nádrže lapáků jsou opatřeny stíracím zařízením pro stírání tuků z hladiny. Za jednotkami lapáků je rozdělovací objekt, který slouží k rovnoměrnému rozdělení odpadní vody do biologické linky a určenému přítoku srážkových vod do dešťové zdrže. Dešťová zdrž slouží k akumulaci maximálního množství odpadních vod v období zvýšených přítoků za deště. Vyprazdňování zdrže do vstupní čerpací stanice se provádí při nižších průtocích čistírnou. Z rozdělovacího objektu přitékají odpadní vody do dvou usazovacích nádrží, které slouží k mechanickému čištění. Zachycený primární kal je shrabován shrabovacím zařízením a čerpán na gravitační zahušťování. Po sedimentaci jsou odpadní vody vedeny na biologické čištění složené z nádrže regenerace, nádrží denitrifikace, nádrží s alternativním provozem (denitrifikace/nitrifikace), nádrží nitrifikace a dosazovacích nádrží. Zdrojem vzduchu pro oxickou část regenerace jsou dmychadla, zdrojem vzduchu pro nitrifikaci turbokompresory. Dosazovací nádrže jsou vybaveny zařízením pro stíráním dna a odstraňováním nečistot z hladiny. Kal z dosazovací nádrže je čerpán jako vratný do regenerace a jako přebytečný veden do kalového hospodářství na zahuštění. Pro zachycení nerozpuštěných látek unikajících z dosazovací nádrže slouží mikrosítové filtry. Na odtoku z objektu mikrofiltrace je umístěn měrný objekt. V blízkosti odtokového potrubí z ČOV je umístěna povodňová čerpací stanice, která zajišťuje převedení odpadních vod za vysokých stavů hladiny vody v řece Ohři. V prostoru mezi dosazovacími nádržemi je umístěna čerpací stanice kalů pro čerpání vratného, přebytečného a plovoucího kalu. Dále je zde umístěna automatická tlaková stanice užitkové vody. Pro chemické odstraňování fosforu slouží dávkování roztoku síranu železitého nebo síranu hlinitého. Pro zvýšení účinnosti biologického odstraňování dusíku se do denitrifikačních nádrží dávkuje externí substrát. Přebytečný aktivovaný kal z dosazovacích nádrží je veden na strojní zahuštění a společně s primárním kalem z usazovacích nádrží čerpán do vyhnívacích nádrží s termofilním vyhníváním. Z prvního stupně vyhnívání je kal veden do vyhnívací nádrže druhého stupně a otevřené uskladňovací nádrže. Bioplyn vzniklý procesem vyhnívání kalu je veden do plynové kompresorovny a dále do plynojemu. Bioplyn je dále využíván pro provoz kogenerační jednotky k výrobě elektrické energie, ohřevu technologického procesu vyhnívání a v plynové kotelně k ohřevu topné vody. Vyhnilý kal je z uskladňovací nádrže čerpán do homogenizační nádrže, odkud je čerpán na strojní odvodnění s pásovým lisem. Odvodněný kal je ukládán do kontejnerů a odvážen k likvidaci nebo dalšímu využití. Fugát z odvodnění kalu je shromažďován v akumulační nádrži, odkud je rovnoměrně čerpán do regenerační nádrže. Pro uskladnění vytěžených produktů čistírny (kalů, písku apod.) a mytí vozidel ČOV slouží kalové pole opatřené sedimentační jímkou a odlučovačem ropných látek.

E.3

POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU

V současném systému odvádění a čištění odpadních vod se v budoucnu neplánují žádné změny.

AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: 31.12.2013

Popis: Aktualizace 2013


Stránka 9 z 9

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Podhrad. Mapa A: Území obce

Recommend Documents